Průvodce občana Evropskou investiční bankou

Průvodce občana Evropskou investiční bankou

Poznejte nás „Reforma EIB: Za investice v rovnováze s odpovědností“ je nově ustavená platforma rozvojových a ekologických organizací. Zúčastněné skupiny mají rozsáhlé zkušenosti z práce na poli rozvojového financování, mezinárodních finančních institucí a dopadů velkých infrastrukturních projektů. Několik z nich, zejména CEE Bankwatch Network, kritizuje účast EIB na sociálně a environmentálně sporných projektech už mnoho let. Platforma si klade si za cíl učinit z Evropské investiční banky otevřenou a progresivní instituci a politickou prioritu v Evropě, a dát pravomoc lidem dotčeným její činností. Přejeme si zásadní změnu EIB, která z ní učiní banku, řídící se veřejnými zájmy, jež bude nástrojem k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí, a bude hrát jednoznačnou roli v boji proti změnám klimatu. EIB se musí stát funguje skutečně odpovědnou institucí, půjčující zodpovědným způsobem, a vytvářející přidanou hodnotu namísto poskytování veřejných dotací soukromým firmám. Hodláme pomáhat různým občanským skupinám uvědomovat si dopady operací EIB mimo EU a dopady aktivit EIB na životní prostředí a lidská práva. Uvítáme, pokud se k našemu úsilí připojí další skupiny - jako jsou organizace v oblasti životního prostředí, rozvoje a lidských práv, které mají zkušenosti z práce s Evropskou investiční bankou, pro ni a s aktivitami s ní souvisejícími. Jsme připraveni zodpovědět otázky či pomoci s problémy souvisejícími s bankou financovanými projekty. Máme zájem jak o kontakt se skupinami z členských států EU, tak s těmi z globálního Jihu. www.counterbalance-eib.org

Banka jako zádná jiná (z with hácek) Je to největší veřejný poskytovatel úvěrů na světě a jeden z největších rozvojových finančníků působících na globálním Jihu. Je to instituce Evropské unie, ale politikům EU a veřejnosti je téměř úplně neznámá, a fakticky se nezodpovídá žádným jiným institucím EU. Funguje podle anachronní ideologie „růstu účetní bilance“ a podpory velkých západních soukromých korporací, což připomíná nejhorší aspekty Světové banky z doby před třiceti lety. Vítejte v Evropské investiční bance. Je zcela mimořádné, že se EIB při rozsahu a povaze jejích operací tradičně těšila tak minimálnímu zájmu jak u politiků, tak u veřejnosti a nevládních rozvojových organizací. Možná je tomu tak proto, že až doposud byla většina její práce takového druhu, který nepřitahuje větší pozornost: projekty infrastruktury v chudších státech a regionech EU. Ale to se teď mění: setrvale rostoucí procento operací EIB nyní probíhá mimo EU. K absenci závazných funkčních standardů se tak přidružuje neaplikovatelnost práva EU, kterým se banka řídí v Evropě. Z EIB se stává významný rozvojový orgán EU, avšak bez jakékoli odbornosti, schopnosti nebo funkčních principů, které takový orgán musí mít. Tento průvodce je určen každému, koho tento stav věcí znepokojuje. Je součástí informačních aktivit platformy Reforma EIB: Za investice v rovnováze s odpovědnostíí na jejíž činnosti se podílí řada rozvojových a environmentálních nevládních organizací. Spojili se proto, že společně sdílejí znepokojení z jednání EIB a dopadů jejích aktivit. Chtějí dosáhnout toho, aby EIB plnila své závazky jak vůči rozvojové politice EU a evropské veřejnosti , tak vůči lidem, zasaženým jejími projekty.

OBSAH

1.

SEZNAM ZKRATEK

4

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O EIB

5

1.1. Struktury řízení a rozhodování – fakta a nedostatky:

6

1.2. EIB mimo Evropskou unii

7

1.3. Demokratický deficit – Komu se EIB zodpovídá, komu slouží?

7

2.

8

EIB V RÁMCI EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH POLITIK

2.1. Povinnosti EIB na základě práva EU

8

2.2. Povinnosti EIB na základě rozvojové politiky EU

8

3.

9

KAM PŘESNĚ SMĚŘUJE VAŠICH 50 MILIARD EURO?

3.1. Kam skutečně směřuje financování EIB ?

9

3.2. Péče o blaho korporací – Pomáhat bohatým být ještě bohatší

9

4.

POTŘEBA REFORMY EIB

11

5.

STRUČNÝ NÁVOD JAK PŘISTUPOVAT K EIB

12

5.1. Navigace po webových stránkách EIB – kde hledat projekty financované EIB, data a další užitečné informace

12

5.2. Jak požádat o informaci – otestujte EIB

12

5.3. Jak si stěžovat k/na EIB:

14

5.4. Jak oznámit nebo korupci?

15

5.5. Kde hledat kanceláře EIB

15

Seznam zkratek ACP ALA CEE COP CONT DG EC ECOFIN ECJ EIA EIB EIF EMAC ELM EO EP EU FI IFIs RSFF SDIs SFF SMEs TENs WCD

4

země Afriky, Karibiku a Pacifiku (Africa, Caribbean and the Pacific countries) Asie a Latinská Amerika (Asia and Latin America) Střední a východní Evropa (Central and Eastern Europe) Společný prováděcí plán (Corporate Operational Plan) Výbor pro kontrolu rozpočtu (Committee on Budgetary Control) Generální ředitelství Evropské komise (Directorate General of European Commission) Evropská komise (European Commission) Rada pro hospodářské a finanční záležitosti (Economic and Financial Affairs Council) Evropský soudní dvůr (European Court of Justice) Hodnocení vlivu na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) Evropská investiční banka European Investment Bank) Evropský investiční fond European Investment Fund) Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti Economic and Monetary Affairs Committee) Externí úvěrový mandát (EIB) External Lending Mandate (of the EIB) Evropský ombudsman (European Ombudsman) Evropský parlament (European Parliament) Evropská unie (European Union) Zahraniční investice (Foreign Investment) Mezinárodní finanční instituce (International Financial Institutions) Finanční služba pro sdílení rizika (Risk-Sharing Finance Facility) Ukazatele trvale udržitelného rozhvoje (Sustainable Development Indicators) Služba strukturovaného financování (Structured Finance Facility) Malé a střední podnikání (Small and Medium-sized Enterprises) Transevropské sítě dopravy a energetiky (Trans-European Networks of transport and energy) Světová komise k přehradám (World Commission on Dams)

1. Základní údaje j o EIB Evropská investiční banka byla založena v roce 1958 na základě Římské smlouvy, která ustavila Evropské hospodářské společenství (pozdější Evropskou unii), jehož je „domovskou“ bankou. Se schválenými půjčkami v hodnotě více než 53 miliard euro (2006) je EIB rovněž největší mezinárodní celosvětově působící veřejnou finanční institucí. Vedení EIB sídlí v Lucemburku; v posledních letech banka zakládá stále více regionálních poboček. Jakožto orgán Evropské unie EIB prohlašuje, že jejím posláním je podporovat cíle EU tím, že „umožňuje dlouhodobé financování pro zdravé investice“. Podle toho by v jádru jejích úvěrových aktivit měly být přinejmenším dva principy. Prvním je dodržování cílů EU, které se stále více točí kolem podpory trvale udržitelného rozvoje uvnitř i vně EU. Druhým je princip přidané hodnoty: EIB by měla používat své zdroje k zařizování půjček pro projekty, které – ač finančně i sociálně Tabulka: Přehled upsaného kapitálu EIB k 1. lednu 2007 0

Alemania Francia Italia Reino Unido España Bélgica Holanda Suecia Dinamarca Austria Polonia Finlandia Grecia Portugal República Checa Hungría Irlanda Rumania Republica Eslovaca Eslovenia Bulgaria Lituania Luxemburgo Chipre Letonia Estonia Malta Total

26 649 532 500 26 649 532 500 26 649 532 500 26 649 532 500 15 989 719 500 7 387 065 000 7 387 065 000 4 900 585 500 3 740 283 000 3 666 973 500 3 411 263 500 2 106 816 000 2 003 725 500 1 291 287 000 1 258 785 500 1 190 868 500 925 070 000 863 514 500 428 490 500 397 815 000 290 917 500 249 617 500 187 015 500 183 382 000 152 335 000 117 640 000 69 804 000 164 808 169 000

DE FR IT GB ES BE NL SE DK AT PL FI GR PT CZ HU IE RO SK SI BG LT LU CY LV EE MT

životaschopné – mají přidružená rizika, a proto nejsou přitažlivé pro komerčnější poskytovatele úvěrů. Jinými slovy, aby se uskutečnily hodnotné projekty, které by se jinak neuskutečnily. To se nyní ne vždy děje EIB je financována akcionáři EIB – 27 členskými státy Evropské unie, které společně poskytují kapitál EIB, přičemž jejich konkrétní příspěvky odrážejí jejich ekonomickou váhu v Unii. Přímé příspěvky členských států činí kolem 8 miliard euro a jsou významné, nicméně hlavní objem veřejné podpory EIB přichází ve formě upsaného kapitálu (kolem 160 miliard euro), z ajišťujícího její investice. Vzhledem k tomu, že EIB je vlastněna členskými státy EU, které přispívají k jejímu kapitálu a garantují jej, je hodnocena jako velmi solidní finanční partner a dostává od ratingových agentur g (Moody’s/Standard y a Poor’s/Fitch) hodnocení AAA. A právě to jí dovoluje činit kroky na finančních trzích, jako je vypůjčování a obchodování s obligacemi (s pohyblivou úrokovou mírou), což vytváří většinu její likvidity. 10 000 000 000

20 000 000 000

%

16.170 16.170 16.170 16.170 9.702 4.482 4.482 2.974 2.269 2.225 2.070 1.278 1.216 0.784 0.764 0.723 0.567 0.524 0.260 0.241 0.177 0.151 0.113 0.111 0.092 0.071 0.042 100.000 Zdroj: www.eib.org 5

1.1 Struktury řízení a rozhodování - fakta a nedostatky: Rozhodnutí EIB přijímají následujícími orgány: Rada guvernérů (normálně složená ze zástupců Ministerstev financí, hospodářství nebo Státní pokladny z členských zemí), Správní rada (schvaluje operace poskytování a přijímání úvěrů), výkonný orgán EIB na plný úvazek – Řídící výbor – sbor osmi viceprezidentů pod vedením prezidenta (momentálně Philippe Maystadt z Belgie), který dohlíží na každodenní obchodování a má uvnitř EIB nesmírně silnou roli, a Revizní výbor. Správní rada se skládá z 28 ředitelů –po jednom z každého členského státu EU a jednoho jmenovaného Evropskou komisí, a 18ti náhradníků – všechny jmenuje Rada guvernérů obvykle na pětileté období. Správní rada má klíčovou roli při schvalování projektů, přesto není stálým orgánem a schází se pouze desetkrát za rok, aby projednala přes 300 projektů. To znamená, že většina projektů není prozkoumána tak pečlivě, jak by si zasluhovaly, uvážíme-li jejich důsledky pro zasažené komunity a životní prostředí. Výkonní ředitelé dokonce ani nejsou zaměstnanci na plný úvazek, ale vysocí úředníci, kteří obvykle zůstávají státními zaměstnanci svých příslušných ministerstev, kde se převážně zabývají jinými vnitrostátními záležitostmi.

6

V rámci EU a kandidátských zemí1 má EIB šest prioritních cílů, stanovených v jejím Společném prováděcím plánu Corporate Operational Plan (COP). Úvěrové priority EIB: Koheze a konvergence Podpora malých a středních podniků Trvalá udržitelnost životního prostředí Iniciativa za implementaci inovací 2010 Rozvoj transevropských dopravních a energetických sítí (TENs) Trvale udržitelná, konkurenceschopná a bezpečná energie

1.2. EIB mimo Evropskou unii Mimo EU je půjčování ů EIB založeno na politikách EU pro vnější spolupráci a rozvoj. Suma půjčená ů mimo EU dosáhla v roce 2006 5,9 miliardy euro. Mandáty EU jsou: Předvstupní na základě nového úvěrového mandátu: Kandidátské a potenciální kandidátské země EU v Regionu rozšíření Evropské sousedství na základě nového úvěrového mandátu: Středozemní sousedství, Rusko a Východní sousedé Rozvoj – na základě Dohody z Cotonou : země Afriky, Pacifiku a Karibiku (ACP) a Jihoafrická republika Hospodářská spolupráce na základě nového úvěrového mandátu: Asie a Latinská Amerika (ALA) Externí úvěrové cíle EIB jsou soustředěny zejména na soukromý sektor a rozvoj infrastruktury, podporu přítomnosti EU se zajištěním přímých zahraničních investic a převodu know how, ochranu a zlepšování životního prostředí, a zvýšený důraz na energetickou bezpečnost 1.3. Deficit demokracie – Komu se EIB zodpovídá, komu slouží? Při bližším pohledu na to, jak EIB funguje v praxi, je důležité položit si otázku: komu se EIB zodpovídá a prostřednictvím jakých mechanismů? Jsou to Evropská komise, Evropský parlament, Evropská rada, Ombudsman, zodpovědné národní vlády, nebo obyčejní občané? Jak oni zkoumají půjčování EIB a mohou na ně mít vliv? A co lidé zasažení konkrétním projektem?

Role Evropského parlamentu Spolupráce mezi Evropským parlamentem (EP) a EIB je minimální. Parlament zkoumá aktivity EIB výhradně na základě své vlastní iniciativy a referuje o Výroční zprávě EIB. O zprávě EP se obvykle hlasuje v první polovině druhého roku po zveřejnění zprávy EIB (tudíž v první polovině roku 2008 pro Výroční zprávu EIB za rok 2006). Na základě výroční zprávy Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti (EMAC), a nedávno Výboru pro kontrolu rozpočtu (CONT), vydává EP připomínky a doporučení k dopadům úvěrů EIB a ve vztahu k operacím a působení EIB. Role národních vlád Národní vlády mají na rozhodnutí EIB jen omezený vliv. Rada guvernérů sestává z finančníků z každého členského státu a je zodpovědná za stanovení globálních směrnic pro politiku EIB. Ovšem setkává se pouze jednou ročně, což evidentně není pro provádění kontroly nad aktivitami EIB dostačující. Občanská společnost a lidé, na které projekty dopadají Pro dosažení reforem v EIB sehrála občanská společnost významnou roli, zvláště při vyvíjení nátlaku na banku, aby se otevřela veřejnosti. Následkem toho EIB připravila Politiku otevřenosti veřejnosti (Public Disclosure Policy) a zveřejnila ji po veřejné konzultaci v roce 2006. Hlásí ke v né své „zodpovědnosti vůči občanům Unie“ prostřednictvím členských států EU (v úzké interpretaci EIB).

Role Evropské komise je v momentálním nastavení institucí poněkud omezená, přesto EK může prošetřovat projektové úvěrování EIB prostřednictvím interního postupu – „interservisních konzultací“, kdy EIB poskytuje informace Evropské komisi prostřednictvím různých Generálních ředitelství (GŘ), která je mohou zkoumat a vyjadřovat se k nim, ale nemají žádné právo veta. Vstupy z různých GŘ jsou koordinovány GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN). Role Evropské rady EIB se účastní schůzí Rady ECOFIN, kde poskytuje svá odborná stanoviska k ekonomickým otázkám. Evropská rada může v principu předkládat EIB návrhy, avšak to nijak nezajišťuje účinnou kontrolu nad EIB.

7

2. EIB v rámci Evropských rozvojových politik 2.1. Povinnosti EIB na základě práva EU Evropská investiční banka zaujímá podivně dvojznačnou právní pozici, jelikož v článku 7 Římské smlouvy není jmenována jako instituce s legislativním nebo vynucovacím úkolem. Byla totiž vytvořena jako nezávislý finanční orgán s vlastní právní subjektivitou a administrativní strukturou, aby byla schopna efektivně fungovat jako finanční instituce. Tato nezávislost znamená, že EIB má značnou právní volnost. EIB se důsledně snažila uplatňovat legislativu EU tak nepravidelně p a nedostatečně, jjak jjen to bylo y možné. Dokonce v takové míře, že jiné j orgány g y EU, konkrétně Komise, byly nuceny ji v několika případech pohnat k Evropskému soudnímu dvoru. Ten konzistentně vyjadřoval názor, oproti tvrzením EIB, že „je jasné … že EIB je určena k tomu přispívat k dosažení cílů Evropského společenství a …. … [že tudíž] překračuje svou míru autonomní organizace“. (EK vs. Evropská investiční banka, 2003.) Nicméně problém nedostatku právní odpovědnosti se zhoršuje s tím, jak se rozšiřuje portfolio EIB.

2.2. Povinnosti EIB na základě Rozvojové politky EU Takže, jestliže není jasno v tom, co je EIB povinována dělat podle práva EU, je o něco snadnější určit, co by EIB měla dělat na základě rozvojových a jiných politik EU? EIB prohlašuje, za své poslání „naplňování cílů Evropské unie“, a je zcela jasné, že cíle EU na globálním Jihu jsou silně ovlivněny rozvojovými koncepty. Například v Prohlášení o rozvojové politice Evropského společenství se říká, že „Rozvojová politika Společenství spočívá na principu trvale udržitelného spravedlivého a účastnického lidského a sociálního rozvoje …. Hlavním cílem rozvojové politiky Společenství musí být snižování a nakonec odstranění chudoby.“ Tyto principy jsou rovněž jasně zakotveny ve dvou hlavních

8

dohodách, na jejichž základě EIB poskytuje úvěry mimo Evropu. V zemích Afriky, Karibiku a Pacifiku (ACP) působí EIB na základě Dohody z Cotonou, mezi jejíž výslovné cíle patří „snižování chudoby s cílem trvale udržitelného rozvoje.“ Podobně podle svého nového Externího úvěrového mandátu (ELM), na jehož základě působí ve východní Evropě, Asii a Latinské Americe (ALA), by „finanční operace EIB měly být v souladu a podporovat vnější politiky EU včetně specifických regionálních cílů, a zajišťovat celkovou soudržnost s akcemi EU“. Takže jestliže je celkem jasné, že EIB je povinna poskytovat úvěry v souladu s rozvojovými cíli EU, velkou otázkou zůstává: podporuje EIB prostřednictvím svých investic opravdu rozvoj, trvale udržitelný či jiný, a likvidaci chudoby na globálním Jihu? Odpověí je podle našeho názoru jasné ne. Tak proč má EIB tak silný sklon podporovat projekty, které způsobují sociální a environmentální škody ve velkém rozsahu a které se zjevně zdají být v rozporu s jejími rozvojovými povinnosti? Podstatou problému je že EIB v duchu Svštové banky v předchozích desetiletích podporuje masivní projekty realizované velkými korporacemi. Například více než 80% Investičního služby, což je hlavní fond pro projekty v zemích ACP, směřuje do soukromého sektoru, který často požaduje peníze spíše na pojištění politického rizika než na investice samotné. Například zastáncem dolu Tenke v Demokratické republice Kongo je Freeport McMoran, největší důlní konglomerát světa; je obtížně pochopit, proč si mamutí soukromá společnost (s doloženou historií environmentálních a sociálních omylů) zasluhuje veřejnou dotaci od EIB, nebo co dostává veřejnost za své peníze.

3. Kam přesně jde vašich 50 miliard euro? EIB poskytuje různé úvěry – individuální, financující specifické projekty a programy (nad 25 milionů euro); zprostředkované půjčky (nebo globální půjčky), přidělované jako limitované úvěry bankám a finančním institucím na podporu malých a středních podniků (s projekty pod 25 milionů euro); a dále tzv. Strukturovanou finanční službu pro půjčky a záruky na vysoce rizikové projekty, hlavně z oblasti infrastruktury.

Pokud jde o individuální půjčky, EIB financuje projekty téměř ve všech odvětvích, které by v zásadě měly odpovídat stanoveným záměrům banky přispívat k ekonomickým a politickým cílům EU, stejně jako mandátům daným EIB Unií v zemích mimo EU na podporu jejích „politik rozvoje a spolupráce v partnerských zemích“. Jelikož jsou záměry definovány docela široce, je jejich interpretace vágní, což poskytuje EIB značnou míry volnosti v tom, co financuje. 3.1. Kam skutečně finance EIB míří EIB poskytuje půjčky v různých odvětvích: největší podíl jde do finančnictví, z čehož více než 50 procent tvoří globální půjčky, ů č následují á í úvěry ú ě projektům ů velkého é rozsahu v odvětví d ě í dopravy, d energetiky, ik průmyslu ů l a teleko l k

munikací (viz ( obrázek 1). ) Jen malý zlomek půjček ů EIB byl v posledních í deseti letech určen č na projekty vzdělávací, ěá í zdravotnické d i ké a zemědělské. ěděl ké V posledních letech byla EIB zapletena i do nechvalně známých destruktivních infrastrukturních projektů na světě. Ropovod Čad-Kamerun, vodní dílo v Lesothské vysočině, přehrada Nam Theun II a Západoafrický plynovod – to jsou jen některé z problematických aktivit, které byly díky půjčkám EIB umožněny. Tyto projekty způsobily rozsáhlá stěhování a ožebračení místních lidí, nesmírné škody na životním prostředí, a jen minimální přínos pro místní komunity a státy. Drtivou většinu zisků totiž čerpají velké západní průmyslové konglomeráty, které tyto projekty realizují. Seznam sporných projektů, které se řadí do fronty na podporu EIB, dále narůstá: např. měďný důl Tenke Fungurume v Demokratické republice Kongo, dějiště nedávné vzpoury dělníků proti pracovním podmínkám, jehož koncese byla podepsána během občanské války a kterému byla odepřena podpora mnoha jinými mezinárodními finančními institucemi; přehrada Gilgel Gibe III v Etiopii, pronásledovaná tvrzeními o korupci; nebo měďný důl Mopani v Zambii, který trvale porušuje podmínky ochrany životního prostředí a nedávno otrávil 800 lidí v důsledku znečištění místních zásob vody.

© Peter Sinkamba Kanál odvádějící odpadní vodu z měděného dolu Mopani v Zambii

3.2. Péče o blaho korporací – pomáhat bohatým být ještě bohatší EIB poskytuje úvěry jak veřejnému tak soukromému sektoru; nicméně upřednostňuje velké korporace z bohatého Severu a chová se spíše jako banka řízená honbou za klienty, než aby sloužila svým rozvojovým cílům. Statistiky ukazují, že v období 1993 – 2004 směřovalo více než 90 procent půjček pro Latinskou Ameriku podnikům, jejichž vedení sídlí v Evropě, nebo velkým nadnárodním korporacím. Společnosti jako jsou Gas de France, Repsol, British Gas a Shell obdržely miliony euro na kontrakty v ropném a plynárenském průmyslu. V Latinské Americe získaly místní soukromé podniky kolem dvou procent z půjček EIB individuálním projektům.

Obrázek 1 Statistika celkových půjček EIB podle odvětví za období 1995-2006

Zemědělstvíí 0% 1%

1% Odstraňování škod 3% Energetika 10%

3%

Environmentální proj. 5%

Doprava 28% Finanční sektor 30%

Telekomunikace 5% Zdravotnictvíí 2%

Smíšené kategorie 1% Infrastruktura 2%

10

Průmysl 8%

Nedefinováno Zemědělství Odstraňování škod Vzdělávání Energetika Environmentální proj. Finanční sektor Zdravotnictví Průmysl Infrastruktura Smíšené kategorie Poštovnictví Telekomunikace Doprava Rozvoj měst

4. Potřeba reformyy EIB K tomu, aby aktivně podporovala rozvoj, který bude environmentálně a sociálně zdravý, se musí EIB radikálně změnit, zaujmout aktivní postoj a vypracovat jasnou „strategii trvale udržitelného rozvoje“. Je zapotřebí mít jednotný srozumitelný přístup, který nahradí různé mandáty, na jejichž základě EIB působí v rozvojových zemích. Musí být založen na opuštění tradičního myšlení v termínech „neomezeného růstu“. Nynější ukazatele, používané jako vodítka rozvojových rozhodnutí – pojmy národního účtování, jako je hrubý domácí produkt (HDP) – ignorují vyčerpávání zdrojů a poškozování životního prostředí. Je akutně zapotřebí nových ukazatelů bohatství, kterou budou brát v úvahu vyčerpávání zdrojů a poškozování životního prostředí. EIB by také měla revidovat své zaměření na podporu ekonomického růstu prostřednictvím financování soukromého sektoru. Měla by koncipovat nové nástroje, které podpoří rovněž veřejnou politiku orientovanou na trvalou udržitelnost jako hlavní páku pro dosažení harmonického rozvoje, jak uvnitř EU, tak mimo ni. Aby se zajistilo, že všechny budoucí projekty financované

Dále je nezbytné, aby stanovila cíle trvale udržitelného rozvoje, ukazatele a systémy zpráv pro své projektové financování, jakož i jasná vylučující kritéria pro své investiční úvěrování. Musí si také začít udržovat jasný odstup od projektů, které by mohly přispět k sociálnímu napětí nebo jeho stupňování či dokonce k ozbrojeným konfliktům, klimatickým změnám a destrukci životního prostředí nebo k porušování lidských práv. EIB potřebuje důkladnou institucionální reorganizaci, aby vybudovala kapacity potřebné ke své transformaci na banku pro trvale udržitelný rozvoj. Musí rovněž zajistit širokou veřejnou účast na rozhodovacím procesu, především účast těch, na které přímo dopadají konkrétní projekty, které hodlá financovat. Měla by zavést účinné mechanismy pro nezávislé monitorování a dohled, které by prosazovaly dodržování uvedených zásad a přijímání nápravných opatření. To je obzvláště důležité, aby se EIB zabránilo v dalším maskování či natírání sociálně nebo environmentálně destruktivních aktivit „nazeleno“.

EIB budou přispívat k trvale udržitelnému rozvoji, musí banka radikálně změnit své úvěrové operace, praktiky, procedury vyhodnocování projektů a musí přesměrovat své portfolio tím, že začne uplatňovat:

© Elizabeth Bast

nejvyšší mezinárodní sociální a environmentální standardy týkající se životního prostředí, lidských práv a sociální ochrany systematické a široké používání hodnocení dopadů na společnost a životní prostředí, integrující srozumitelným způsobem různé aspekty trvale udržitelného rozvoje. Ty se musí stát povinnou součástí rozhodovacího procesu EIB, předcházejícího schválení projektu Radou ředitelů.

Spalování zemního plynu v deltě Nigeru

11

5. Stručný návod jak přistupovat k EIB 5.1. Navigace po webových stránkách EIB – kde hledat bankou financované projekty, data a další užitečné informace Jako vše, co souvisí s EIB, i její webové stránky jsou zvláštním zvířetem, na které je potřeba si zvykat postupně. Jsou vedeny tak, že nelze spoléhat na webové odkazy, které jste našli v přímé citací z korespondence s EIB, neboť banka zpravidla i doplňuje „tyto webové odkazy zůstávají v platnosti až do další informační aktualizace našich webových stránek (denně)“…. Tudíž, k nalezení informace je nutné sledovat strukturu stránek – níže jsou některé užitečné rady.

Jakmile je projekt zařazen do Výroční zprávy (vydávané každoročně kolem Výroční schůze v červnu), je na stránkách přesunut do kategorie „Financovaných projektů“. ů“ Jestliže si nejste jisti zařazením projektu, doporučuje se hledat projekt v obou kategoriích. Zatímco popis projektů, které mají být financovány, zahrnuje kolem jedné stránky informací, popis projektů již financovaných zmiňuje pouze zemi, název projektu a částku. ‘Capital Markets’ – pokrývá oblasti, kde si EIB půjčuje na kapitálových trzích

Webová adresa: www.eib.org

‘Info Centre’ – často zahrnuje užitečné sekce obsahující novinky, události, tiskové zprávy a publikace.

Z hlavní stránky (anglicky) můžete rovněž změnit jazyk na francouzštinu nebo němčinu

5.2. Jak žádat o informace – otestujte si EIB

Hlavní stránka uvádí: ‘About’ – Zde najdete všeobecné informace o poslání EIB, její organizační strukturu včetně řídících orgánů, strategie, klíčových čísel a hlavních kontaktních podrobností. Vyplatí se strukturu projít, abyste viděli, kdo je v managementu, ve Správní radě (Radě výkonných ředitelů) a Radě guvernérů. Uvidíte rovněž, které odbory EIB můžete najít. ‘Products’ – popisuje typ finančních produktů a služeb, které EIB nabízí ‘Projects’ – popisuje projektový cyklus a témata a regiony, které EIB pokrývá. Zde si lze rovněž ověřit, jestli projekt, o který se zajímáte, je ve hře – podívejte se do „‘Projects ‘Projects to be financed’ (projekty, které budou financovány) – můžete tam hledat podle země nebo podle odvětví nebo podle stavu projektu: ve stadiu zvažování, schválen nebo podepsán. Mějte na paměti, že jestliže projekt, který hledáte, v této části není, neznamená to, že jej EIB nevyhodnocuje – EIB si vyhrazuje právo držet informace jako důvěrné v případě komerčního zájmu (obchodní tajemství). To by se v zásadě

12

mělo vztahovat jen na projekty soukromého sektoru, ale v praxi se to může stát i u veřejného sektoru.

Podle Politiky EIB o přístupu k informacím, publikované 12. dubna 2006, můžete požadovat informace o projektech. Rutinní zveřejňování informací o projektech (podstata) Předběžná informace o projektech zvažovaných pro financování by měla být umístěna na webové stránky EIB jako Souhrn informací o projektu (Project Summary) asi dva měsíce předem před rozhodnutím Rady. Tento časový termín je však často porušován. Určité projekty soukromého sektoru nemusí být zveřejněny před schválením Radou, nebo v některých případech před podpisem půjčky. R Podle EIB se toto ustanovení sledující ochranu komerčních zájmů bude uplatňovat velmi zřídka. Proto nás prosím informujte vždy, když si takového případu povšimnete

Netechnické shrnutí (NTS) Hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), pokud je požadováno, by mělo být připojeno jako příloha nebo jako odkaz k Souhrnu projektů zveřejněnému na webových stránkách. Pro projekty mimo EU má být zveřejněn ekvivalent NTS spolu s Prohlášením o dopadech na životní prostředí. To se opět v praxi často nedodržuje.

Název dokumentu

Stručné výtahy o aktuálních projektech (Topical Project Briefs) jsou připravovány a publikovány v případech, kdy projekty vzbuzují značný zájem veřejnosti, i když často je to až po schválení projektu.

Návrh na autorizaci hodnocení

Dokument je důvěrný, avšak můžete se EIB dotázat, v jakém stadiu vyhodnocování se projekt nachází

Žádost o stanovisko Evropské komise a členského státu (států) EU

Vlastní dokument je důvěrný, avšak můžete se EIB dotázat, v jakém stadiu vyhodnocování se projekt nachází

Stanovisko Evropské komise

Je pokládán za dokument třetí strany. EIB s třetí stranou konzultuje, zda informace v dokumentu jsou důvěrné. Dosud nebylo řádně otestováno, zda a co by EIB nebo Komise zveřejnila.

Názor členského státu (států)

Je pokládán za dokument třetí strany. EIB konzultuje s třetí stranou, zda jsou informace v dokumentu důvěrné. Dosud nebylo řádně otestováno, zda a co by EIB nebo členské státy zveřejnily.

Informace o projektech / dokumenty dostupné na požádání V zájmu lepšího pochopení schvalovacího procesu EIB si prosím povšimněte, že s každým projektem obvykle vznikají následující dokumenty, které hrají roli v rozhodovacích procesech. Některé z nich jsou uchovávány jako důvěrné (spadající pod omezující ustanovení), avšak jiné by měly být poskytnuty na požádání, nebo na jejich zpřístupnění musí být otestovány principy EIB o presumpci zveřejnění (viz tabulku níže).

Status dostupnosti

Zápis o předběžné Dokument je důvěrný, ale můžete požadovat inforinformaci maci od EIB, jestli navrhovatel projektu požádal o financování

Návrh na jednání Dokument je důvěrný, avšak můžete požádat o o operaci, včetně sociální a environmentální informace z hodnotící stanovisek různých zprávy EIB služeb EIB

Návrh Řídícího výboru na financování projektu předkládaný Radě ředitelů.

Návrhy Řídícího výboru pro Radu ředitelů jsou uvolňovány na požádání jen u veřejných projektů a po schválení – avšak v některých případech může Rada zveřejnění odmítnout. U soukromých projektů uvolňovány nejsou, ale přesto může být užitečné o ně požádat, dát tak EIB najevo větší zájem a otestovat její reakci.

Formální žádost Důvěrný navrhovatele projektu o financování

Finanční smlouva

EIB nemá výhrady, aby navrhovatelé projektu, vypůjčitelé nebo jiné kompetentní strany umožnily přístup k informacím o svém vztahu a ujednáních s EIB. Nicméně samotná EIB nezveřejňuje informace o cenové tvorbě půjčky a o Finanční smlouvě. 13

Pravidla EIB o poskytování informací na požádání (podstata)

potvrdit obdržení odvolání neprodleně a odpověď generálního tajemníka bude poskytnuta nejpozději 20 pracovních dnů po obdržení odvolání.

Krok 1 Žádost Žádosti o přístup mohou být v písemné i ústní formě. Měly by být adresovány Oddělení pro komunikací a informování nebo na [email protected]. Můžete ovšem oslovit jednotlivé zaměstnance nebo management. Kdykoli je žádost doručena nesprávné osobě v rámci EIB, personál by ji měl postoupit bez prodlení příslušnému oddělení. Krok 2 Odpověď p

Žádosti by měly být EIB zpracovány a zodpovězeny bez prodlení, v každém případě nejdéle do 15 pracovních dnů po obdržení. Nicméně jestliže je vznesená otázka komplikovaná a EIB nemůže dodržet předepsaný časový limit, měla by vás o tom informovat nejpozději 10 pracovních dnů po obdržení žádosti. Odpověď na komplikovaný dotaz by neměla překročit 30 pracovních dnů. Krok 3 Potvrzující j žádost v případě p p nutnosti V případě úplného nebo částečného odmítnutí nebo nepodání odpovědi na žádost v předepsané lhůtě může žadatel do 15 pracovních dnů po obdržení odpovědi EIB podat potvrzující žádost (confirmatory application). EIB vyřídí potvrzující žádost co nejdříve, v každém případě nejpozději do 15 pracovních dnů po obržení. Ve výjimečných případech, například týká-li se žádost velmi komplikovaného dokumentu nebo otázky, může být lhůta prodloužena o dalších 15 pracovních dnů, za předpokladu, že žadatel je o tom předem uvědoměn a že jsou uvedeny důvody. 5.3. Jak si stěžovat k/na EIB Stížnost generálnímu tajemníkovi Jestliže vaši žádost o informaci nevyřeší personál EIB podle standardů a procedur, můžete podat formální odvolání ke generálnímu tajemníkovi EIB. Pozor: odvolání musí být podáno písemně, do 20 pracovních dnů po datu korespondence, která je předmětem stížnosti. EIB by měla

14

Odvolání by mělo být adresováno na: Secretary General, 100 boulevard Konrad Adenauer, L-2950 Luxembourg. Email: [email protected] Stížnost Evropskému ombudsmanovi V případě úplného nebo částečného odmítnutí nebo nebo nepodání odpovědi ze strany EIB na žádost se můžete odvolat k Evropskému ombudsmanovi, který zkoumá všechna možná administrativní pochybení v činnosti institucí a orgánů EU a podává zprávu Evropskému parlamentu. Stížnost můžete podat v jakémkoli stadiu; avšak podle dřívějších zkušeností dává Ombudsman přednost tomu, aby veřejnost nejprve absolvovala všechny možné existující procedury EIB. Webová stránka Evropského ombudsmana: www.ombudsman.europa.eu Stížnost může být podána poštou, emailem nebo zaslána elektronickou formou na webové stránky ombudsmana. Formulář pro stížnosti je dostupný na: http://www.ombudsman.europa.eu/form/en/default.htm Pro ty, kdo nejsou občany ani rezidenty (nemají trvalý pobyt v) EU V souladu se smlouvou o ES se Evropský ombudsman zabývá občany nebo rezidenty EU. Avšak ombudsman ze své vlastní iniciativy souhlasí zabývat se i stížnostmi na administrativní pochybení EIB od žadatelů mimo EU. EIB sama ustavila odvolací orgán pro ty, kdo nejsou občany nebo rezidenty EU pro případ, že jejich stížnost je ombudsmanem odmítnuta „pouze na základě jejich původu mimo EU“. Stížnost může být podána Generálnímu inspektorátu EIB na základě Nezávislého pomocného mechanismu (Independent Recourse Mechanism), adresa [email protected]. Zatím není jasné, jak spolehlivý tento mechanismus je.

Inspector General, 100 boulevard Konrad Adenauer, L-2950 Luxembourg. Email: [email protected] 5.4. Jak oznamovat podvod nebo korupci? Chcete-li nahlásit tvrzení o podvodu nebo korupci v projektech financovaných EIB, měli byste kontaktovat Generální inspektorát (IG) EIB slibuje, že se všemi stížnostmi bude zacházet jako s přísně důvěrnými. IG můžete se svými tvrzeními kontaktovat řadou různých cest: e-mailem : [email protected] faxem: +352 43 79 42 97 poštou (korespondenci označte ‘Strictly confidential’) Inspectorate General, Fraud Investigations European Investment Bank 100 boulevard Konrad Adenauer, L-2950 Luxembourg Nebo můžete kontaktovat OLAF (the EU anti-fraud office) přímo phone: +32 2 29 84 940 or +32 2 29 55 944 fax: +32 2 99 33 42 URL: http://europa.eu.int/comm/anti_fraud/contact_us/index_en.html 5.5. Kde hledat kanceláře EIB Hlavní sídlo EIB je v Lucemburku: 100, boulevard Konrad Adenauer L-2950 Luxembourg Tel: (+352) 43 79 1 (centrála) Fax: (+352) 43 77 04 EIB má rovněž kanceláře ve Vídni, Bruselu, Paříži, Berlíně, Aténách, Římě, Varšavě, Lisabonu, Bukurešti, Madridu, Londýně, Fort-de-France (Karibik), Gize (Egypt), Nairobi (Keňa), Rabatu (Maroko), Sydney, Dakaru (Senegal), Tshwane (Pretorie, Jižní Afrika), a Tunisu. Adresy výše uvedených poboček najdete v části ‘Info Centre’ webových stánek pod ‘Contact’.

“EIB nemá dostatečnou vnitřní kapacitu k posuzování ekologických dopadů projektů, v důsledku čeho soukromé společnosti financují z peněz daňových poplatníků výstavbu ropovodů a velkých infrastrukturních projektů v rozvojovém světě, u nichž nelze zaručit ochranu zaměstnanckých práv či životního prostředí.”

Richard Howitt, poslanec Evropského parlamentu, Socialistická frakce

15

Platformu „Counter Balance: Reforma EIB – za investice v rovnováze s odpovědností“ tvorí (r with hácek):

Kontakt: Hnutí DUHA Lublaňská 18, Praha 2, 120 00 Email: [email protected] Email: [email protected] www.counterbalance-eib.org

CEE Bankwatch Network Jicinska 8 Praha 3, 130 00 Czech Republic www.bankwatch.org Both ENDS Nieuwe Keizersgracht 45 1018 VC Amsterdam The Netherlands www.bothends.org Bretton Woods Project c/o Action Aid Hamlyn House Macdonald Road London N19 5PG United Kingdom www.brettonwoodsproject.org Campagna per la Riforma della Banca Mondiale (CRBM) Via Tommaso da Celano 15 00179 Roma Italia www.crbm.org Les Amis de la Terre 2B rue Jules Ferry 93100 Montreuil France www.amisdelaterre.org

Tento dokument vychází s finanční podporou EU. Za jeho obsah však v plné míře odpovídá CEE Bankwatch Network a za žádných okolností nesmí být považován a vydáván za stanovisko EU.

Vytištěno na recyklovaném papíře Vytiskla tiskárna Grafokon, Praha

urgewald Prenzlauer Allee 230 D-10405 Berlin Germany www.urgewald.de Weltwirtschaft, Ökologie & Entwicklung (WEED) Eldenaer Str. 60 D-10247 Berlin Germany www.weed-online.org