Průvodce "Kutná Hora"
Český Šternberk Hrad
GPS poloha: 49°48'47.95"N 14°55'47.86"E
Hrad Český Šternberk stojí na úzkém skalnatém kopci nad řekou Sázavou. Hrad se nachází ve Středočeském kraji a je druhou nejnavštěvovanější památkou na Benešovsku. Hrad je otevřen od června do října denně mimo pondělí. Hradní místnosti jsou vybaveny nábytkem různých slohů od renesance přes baroko až po empír. V některých hradních místnostech se nachází bohatě zdobené barokní krby a štukové reliéfy od mistra Carla Brentana. Na hradě Český Šternberk je také k vidění jedna z nejrozsáhlejších evropských sbírek grafických listů s motivy z doby třicetileté války. Historie Hrad založil v roce 1241 Zdeslav z Divišova, který toto své sídlo nazval Šternberk. Rod Divišovců se proto začal nazývat ze Šternberka. V 15. století hrad připadl rodu Holických ze Šternberka. V roce 1467 hrad obléhalo a dobylo královské vojsko. K významné, raně barokní přestavbě hradu došlo krátce po skončení třicetileté války. V roce 1949 převzala hrad státní správa. V roce 1991 se hrad vrátil do majetku rodu Sternbergů. Nyní hrad vlastní Zdeněk Sternberg, který zde i žije. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesky-sternberk
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Kutná Hora" Lichnice Zřícenina
GPS poloha: 49°52'45.59"N 15°35'18.89"E
Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hradu Lichnice, která je veřejnosti přístupná, je typickou dominantou Železných hor. Zachoval se zbytek válcové věže, části zdí, sklepy, příkop a val, patrné jsou i zbytky husitského opevnění. V malém hradním muzeu je výstavka o historii objektu. Historie Původně zde již ve 12. století stálo hradiště Světlík, které bylo sídlem Ronoviců. Smil z Lichtemburka postavil na tomto místě ve 2. polovině 13. století kamenný hrad. Ve 14. století byl objekt přestavěn a v roce 1410 se stal královským hradem. Později se majitelé často střídali. V roce 1469 hrad marně obléhalo vojsko uherského krále Matyáše. Na konci 15. století byl hrad za Trčků z Lípy značně rozšířen, další přestavby následovaly v 16. století. V roce 1610 Lichnice vyhořela, v roce 1646 byla dobyta Švédy. Po skončení třicetileté války byl hrad na rozkaz Ferdinanda III. pobořen. Na počátku minulého století se podnikaly kroky k záchraně hradu, od roku 1933 se o opravy staral nový majitel ? Klub českých turistů. V současné době Lichnici spravuje město Třemošnice. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lichnice
Zásmuky - zámek Zámek
GPS poloha: 49°57'16.16"N 15°1'45.30"E
Barokní zámek stojí na západní straně náměstí v městečku Zásmuky na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový trojkřídlý objekt, který doplňuje štíhlá hranolová věž v severovýchodním koutě nádvoří, čtvrtou stranu nádvoří uzavírá nižší spojovací křídlo. Od náměstí je zámek oddělen vstupním patrovým křídlem hospodářského dvora s vysokou čtyřpatrovou hranolovou věží nad průjezdem. Hlavní portál zdobí šternberský znak. Ve východně položeném Zámeckém parku je barokní pavilón, který byl upraven jako grotta se štukovou výzdobou. Historie Zámek v Zásmukách je postavený na západní straně náměstí, na místě staré tvrze, vzniklé v 15. století. Postupně byl upravován podle stále se měnící funkce. Koncem 16. století (od roku 1583) vlastnili zásmucké panství i městečko Vchynští z Vchynic a z Tetova. Od roku 1637 až do našich dob Šternberkové. Šternberkové drželi městečko až do zrušení poddanství. Od Leopolda I. (1669) a Františka I. (1830) dostali Zásmučtí privilegia na výroční a týdenní trhy. Majitelé panství sídlili na zámku. Hlavní budova pochází ze 17. století. Vedlejšímu domu se říká "Starý zámek". Nad vjezdem je vystavěna čtyřhranná věž, která je ozdobená tesaným znakem Šternberků. Dnešní majitelkou zámku a celého zámeckého komplexu je Franziska Diana Sternbergová Phipps. V současné době sanována hlavní budova, která byla vrácena restitučním řízením ve formě porušených obvodových zdí. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zasmuky-zamek
Chlumec nad Cidlinou Zámek
GPS poloha: 50°9'32.81"N 15°26'58.57"E
Zámek (Karlova Koruna) vznikl jako reprezentační venkovská residence, nebyl však upraven pro trvalé obývání. Nechal ho postavit stavitel František Maxmilián Kaňka pro hraběte Františka Ferdinanda Kinského v letech 1721- 1723 podle plánů jednoho z nejvýznamnějších architektů barokního stavitelství Jana Santiniho Aichla. Ještě v 18. století byly proto vybudovány vedlejší hospodářské, správní i obytné budovy. Zámek byl poškozen Velkým požárem v roce 1943, při kterém vyhořel krov a také hlavní sál. V rekonstruovaném objektu byla v návaznosti na charakter architektury instalována výjimečná expozice českého barokního umění. V rámci restitučního procesu byl zámek v roce 1989 předán do majetku rodiny Kinských a dnes je prezentován s rodinnými původními sbírkami zaměřenými převážně na problematiku chovu koní. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chlumec-nad-cidlinou
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Kutná Hora" Kačina Zámek
GPS poloha: 49°58'54.33"N 15°20'43.74"E
Zámek Kačina, který stojí nedaleko Kutné Hory ve Středočeském kraji, je národní kulturní památkou. Zámek Kačina je jedním z nejvýznamnějších empírových zámků u nás. Zámek má podkovovitý půdorys s čtvrtkruhovými kolonádami s dórskými sloupy. V prostorách zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se s výjimkou jedinečné empírové knihovny nic nezachovalo. Kromě expozice věnované českému venkovu byla před několika lety na zámku založena klasická zámecké expozice věnovaná Chotkům. Historie Zámek nechal jako své letní sídlo postavit Jan Rudolf Chotek. Zámecká stavba vznikla v letech 1802 ? 1822 v rozsáhlém anglickém parku, založeném již v roce 1789. Vzhled zámku se od doby jeho výstavby nezměnil. Po 2. světové válce byl zámek znárodněn a v roce 1950 byl dán k dispozici Zemědělskému muzeu, které zde postupně vybudovalo své expozice. Autor článku: Matěj Hlaváč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kacina
Žleby Zámek
GPS poloha: 49°53'25.95"N 15°29'7.89"E
Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory. Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí. Romantický, téměř pohádkový vzhled zámku podtrhují 3 vstupní brány, vysoká válcová věž a napodobenina středověkého opevnění. Kolem zámku je anglický park. K nejatraktivnějším exponátům a zvláštnostem, které si turisté mohou na zámku prohlédnout, patří parohy prehistorického losa, množství pušek a kuší, jezdec v plné zbroji, místnosti vykládané koženými tapetami či dřevem nebo nábytek vykládaný slonovinou. Historie Jindřich z Lichtenburku nechal strážní věž přebudovat na středověký hrad, o kterém jsou první písemné zmínky z roku 1289. V roce 1353 se stal královským majetkem. Anežka ze Žleb hrad prodala v roce 1356 císaři Karlu IV. Mezi panovníky a šlechtou dlouho probíhaly spory o vlastnictví hradu. Během husitských válek byl hrad v roce 1421 zbořen. Páni z Janovic nechali v 15. století na starých základech vybudovat nový hrad. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek později také prošel barokní i rokokovou přestavbou. V roce 1746 zámek získali Auerspergové, kteří ho vlastnili téměř dvě století a kteří zámku vtiskli dnešní romantickou podobu. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zleby
Zámek Žleby Zámek
GPS poloha: 49°53'16.01"N 15°29'1.03"E
Na hranici Středočeského kraje a Pardubického kraje nedaleko královského města Čáslav se nachází jeden z nejkrásnějších a nejpohádkovějších zámků - Zámek Žleby. Vybrat se můžete ze dvou prohlídkových okruhů. Stojí za návštěvu. Součástí zámeckého areálu je i přilehlá obora s bílými jeleny(další upoutávka na turistický cíl). Autor článku: Pavla Cupalová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-zleby
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Kutná Hora" Karlova Koruna srdce Chlumce nad Cidlinou Zámek
GPS poloha: 50°9'31.75"N 15°27'4.50"E
Pokud pojedete po "staré" silnici do Hradce Králového (ještě než vznikla dálnice, byl to hlavní tah na Hradec), tak se určitě zastavte v Chlumci nad Cidlinou v zámku Karlova Koruna. Zámek se nachází na začátku Chlumce a cesta k němu je dobře značena. Auto je možné ponechat na parkovišti pod zámkem a k samotnému zámku již musíte vystoupat mírný (opravu mírný) kopeček. Karlova Koruna je vrcholem iluzivního baroka v Čechách. V letech 1721-1723 ho postavil František Ferdinand Kinský a pojmenoval ho na počest císaře Karla VI. Vedle zámku naleznete kapli Panny Marie, která sloužila jako rodinná hrobka. Toto místo je velice vyhledávané zejména svatebčany, protože úchvatný prostor zámek, kaple doplňuje symboliku svazku manželského. Autor článku: Klára Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-koruna-srdce-chlumce-nad-cidlinou
Sázava - zámek, bývalý klášter Zámek
GPS poloha: 49°52'38.21"N 14°53'49.63"E
Jeden z nejstarších benediktinských Klášterů v Čechách, který k návštěvníkům promlouvá jako křižovatka západní a východní kultury, slovanské i latinské zbožnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout základy kostela z 11. století, torzo gotického trojlodí, nebo se projít konventem přeměněným na zámek. Klášter Klášter proslul jako středisko slovanské liturgie a vzdělanosti. V raném středověku svým významem překročil hranice naší země a stal se kulturním mostem mezi východní a západní Evropou. Největšího rozkvětu dosáhl v období vlády prvního českého krále Vratislava I. a za vlády římského císaře Karla IV. V klášteře je pro veřejnost zpřístupněn okruh Staroslověnská Sázava: věnovaný ranně středověkým dějinám zemí Koruny české, historii kláštera a jeho zakladateli sv. Prokopovi – divotvůrci, národnímu patronovi, ochránci proti zlým mocnostem, ale i horníků nebo vinařů. V průběhu prohlídky je možno zhlédnout řadu ranně středověkých rukopisů ve staroslověnském i latinském jazyce, barokní refektář, kapitulní síň a kostel s kryptou, kde je uložena část ostatků sv. Prokopa. Pozoruhodnosti, nejcenější historické prostory, unikátní díla • Gotická kapitulní síň vybudovaná kolem roku 1340, jeden z nejkrásnějších gotických interiérů v Čechách s unikátním středním sloupem vyzdobeným bazilišky, hady a jinými potvorami. Nástěnné malby dvorních umělců císaře Karla IV. vzdávají hold Panně Marii, Matce Vtěleného Slova. Ikonograficky nejvzácnější jsou podoby Panny Marie v naději (těhotné) a Madony Sázavské (kárající). • Zázračný obraz sv. Prokopa na oltáři sv. Prokopa v kostele, prohlášený v roce 1711 arcibiskupskou konzistoří za milostný a hodný zvláštní úcty. Jen k roku 1764 bylo zaznamenáno 86 písemných osvědčení o zázračných jevech na obraze jako jsou oživlé oči sv. Prokopa a změny jeho pohledu z milostivě příjemného až do hněvivě přísného. • Posvátný ostatek z těla sv. Prokopa umístěný v kryptě kostela, kde byl Sv. Prokop do roku 1588 pochován, dokládá starobylost Sázavského kláštera jako poutního místa. Při výjimečných církevních svátcích bývají v kostele při mši sv. vystaveny k uctění další svatoprokopské relikvie – dřevěný koflík a lžička sv. Prokopa. • Barokní refektář z doby přestavby kláštera v 18. století, jejímž autorem byl pravděpodobně Kilián Ignác Dietzenhofer. V zrcadle plackové klenby se nachází freska J. K. Kováře zobrazující legendární zázračnou proměnu vody ve víno při setkání Prokopa s knížetem Oldřichem. Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sazava-zamek-byvaly-klaster
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Kutná Hora" Pařížov Přehrada
GPS poloha: 49°49'33.60"N 15°34'18.31"E
Tato přehrada je jedna z nejhezčích a nejstarších přehrad na území ČR. Leží na řece Doubravě nad obcí Pařížov v malebném kraji pod Železnými horami. Podnětem k výstavbě přehrady byly velké vody z let 1885, 1888 a 1897, které patřily tehdy k největším na Doubravě. Výstavba probíhala v období let 1908 až 1913. Vodní dílo tehdy spravoval tehdejší Zemský úřad. V současné době dílo spravuje a užívá společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Pardubice. Původní určení díla byla ochrana před povodněmi a nalepšení průtoku v suchých obdobích, v současné době je ještě užitek rozšířen o výrobu elektrické energie. Nádrž také užívá místní organizace Českého rybářského svazu Běstvina jako Sportovní vodu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/parizov
Ukázková obůrka Žleby ZOO
GPS poloha: 49°53'5.86"N 15°29'6.22"E
Ukázková obůrka se nachází jen pár minut chůze od Zámku Žleby. K hlavním lákadlům patří zejména expozice dravých ptáků a proslulý chov bílých jelenů. Uvidíte zde ale mnohem víc. Hned u vchodu vás přivítá dravý pták, kterého si můžete za drobný poplatek nechat usadit na ruku a vyfotit se s ním. Žijí zde také sovy, brodiví ptáci jako čáp nebo volavka, dále kačeny, husy a další vodní ptáci, mufloni, černá zvěř, daňci, kozy, ježci a další zvířata. Otevírací doba je 1. 5. - 30. 9. denně od 10.00 do 18.00 hodin. Vřele doporučuji účast na ukázce výcviku dravců a sov, která je v době letních prázdnin na programu každý den mimo pondělí. V květnu, červnu a září ji můžete zhlédnout o víkendu. V uvedeném období se předvádí dvakrát denně a to v 12:00 a v 15:30. Kromě ukázky dravců a sov probíhá v této době i krmení bílých jelenů, takže se vám naskytne příležitost obdivovat tato krásná zvířata na vzdálenost nejvýše pár desítek kroků. Samotné ukázky výcviku dravců jsou naprosto vynikající. Na programu, který jsme navštívíli, byl prvním předváděným dravcem výr velký, který předváděl svůj nádherný tichý let. Následovala káňata Harrisova, akrobatický letec luňák, dále orlové stepní, sup africký a sup bělohlavý. Jednu chvíli kolem hlav diváků poletovalo a pod nohama pobíhalo pět dravců. Sokolník své práci evidentně velmi rozuměl, navíc byl pohotový a celou show výborně uváděl. Pokud se chystáte na Zámek Žleby, rozhodně navštivte i tuhle malou ukázkovou obůrku, protože právě ona bude tou pravou třešničkou na dortu. Plné vstupné činí 40 Kč, zlevněné 30 Kč. Autor článku: kadl.pav Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ukazkova-oburka-zleby
Penzion Pola Cyklisté vítáni
GPS poloha: 50°0'15.84"N 14°58'32.88"E
Ubytování, adresa: Pražská 107, Kouřim Telefon: +420602255371, e-mail:
[email protected] Kapacita: 20 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet Hodnocení: Velice útulný penzion. Na zahradě je k disposici bazén. Lze použít i dobře vybavenou kuchyňku. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penzion-pola
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Kutná Hora" Hotel Kréta Cyklisté vítáni
GPS poloha: 49°57'20.16"N 15°16'13.08"E
Ubytování, adresa: Prachňanská 88, Kutná Hora Telefon: +420603874745, e-mail:
[email protected] Kapacita: 30 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Uvnitř komplexně renovovaný hotel. Všechny pokoje mají samostatné sociální zařízení, TV, telefon, Wifi prostředí pro internet, minibar. Celý objekt hotelu je nekuřácký. Snídaně v ceně. U hotelu je dobrá restaurace. Několik minut do historického centra Kutné Höry. 150 m od autobusového nádraží. Nedaleko hotelu se nachází půjčovna kol. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-kreta
Ledeč nad Sázavou - Sluneční zátoka Památník
GPS poloha: 49°41'15.32"N 15°18'37.66"E
Nachází se 2 km proti proudu řeky od Ledče nad Sázavou v ostrém zákrutu Sázavy. Sem zajížděl od roku 1925 se svým oddílem Junáka na tábor pod vilémovickou zastávku spisovatel Jaroslav Foglar Jestřáb (1907-1999). Zde také vznikla jeho nejslavnější kniha "Hoši od Bobří řeky". Za osobní účasti spisovatele a řady jeho příznivců byl v těchto místech roku 1997 na okraji louky odhalen Památník s pamětní deskou připomínající toto pobdobí. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.43 Střední Posázaví Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ledec-nad-sazavou-slunecni-zatoka
Chrám Sv. Barbory Chrám
GPS poloha: 49°56'42.50"N 15°15'49.29"E
Na skalnatém ostrohu nad říčkou Vrchlicí stávala již kolem r. 1300 stará hornická kaplička zasvěcená sv. Panně Barboře, v její těsné blízkosti se v polovině osmdesátých let 14. století začalo se stavbou karneru - dvoupodlažní hřbitovní kaple s kostnicí. Jak kaple získala patrocinium Božího Těla není známo; patrně přešlo na kapli ze sousedního chrámu (původní název chrámu ?Nová kaple sv. Těla Kristova a sv. Barbory?). Stavební práce začaly roku 1388 a prvním stavitelem byl někdo z rodiny Parléřů, ze které pocházel i architekt chrámu sv. Víta, Petr, jehož syn Jan se roku 1389 v Kutné Hoře dokonce oženil. Jako stavební materiál již v této době sloužil kutnohorský pískovec z nedalekých lomů. Do husitských válek se podařilo vybudovat ochozové kaple, zaklenuté jednoduchými křížovými klenbami, arkádové pilíře, sakristii a obvodové zdi. Práce pak ustaly na až do roku 1481. Od roku 1480 se o stavbu začal zajímat horní hofmistr Smíšek z Vrchovišť. Začal organizovat sbírky a ujal se řízení stavby jako director fabricae. Na stavbu povolal mistra Hanuše. Mistr zaklenul ochoz a vnější boční lodi hvězdovými klenbami, postavil triforium a položil základy opěrnému systému. Konzervativní stavební postupy se však stále více ocitaly v rozporu se záměrem stavebníků a proto roku 1489 došlo ke změně architekta a z Prahy byl povolán stavitel Prašné brány Matyáš Rejsek. Ten s podporou ředitele stavby Michala Smíška z Vrchovišť započal práce na vnějším opěrném systému a ochozu kolem kněžiště. Roku 1499 pak zaklenul chór. Jeho pojetí se vyznačovalo především smyslem pro detail a drobné dekorativní prvky. Typickým projevem jsou kupříkladu groteskní plastiky na vnější straně chrámu. Roku 1506 Rejsek zemřel, ale stavba pokračovala podle jeho projektu i nadále. Roku 1512 došlo k zásadní změně když kutnohorská městská rada uzavřela smlouvu s tehdy již slavným stavitelem Pražského Hradu Benediktem Rejtem, který přišel se základním úkolem, totiž zaklenout hlavní loď chrámu. Klenbu se Rejt rozhodl řešit jako emporu, která ve výsledném dojmu vytvořila velikou halu nad původně pětilodním půdorysem, nový kostel s vlastními oltáři, opticky oddělený od přízemní části. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Kutná Hora" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-barbory
Kostnice Kostel
GPS poloha: 49°57'42.84"N 15°17'17.92"E
Sedlecká kostnice má pohnutou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Původně gotická stavba z konce 14. století se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii. V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500mnichů, kteří v té době v klášteře žili). Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid. První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17. století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40.000 lidí. Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostnice
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Chrám
GPS poloha: 49°57'35.77"N 15°17'25.20"E
Stavba katedrály Nanebevzetí Panny Marie byla zahájena kolem roku 1280 v gotickém slohu. Dokončena byla 1320. Je první katedrálou postavenou nejen v českých zemích, ale i ve velké části střední Evropy a do dokončení dostavby chrámu sv. Víta na Pražském hradě byla též stavbou největší. Katedrálu postavili sedlečtí cisterciáci, kteří přišli do Sedlce již v roce 1142 na pozvání šlechtice Miroslava. V roce 1421 byl klášter vypleněn husity a katedrála zůstala v troskách dlouhých 279 let. V letech 1700 až 1709 byla obnovena ve slohu barokní gotiky stavitelem Janem Blažejem Santinim. Tato stavba mimořádně ovlivnila vývoj gotické architektury v Čechách, ve Slezsku a v Rakousku. Památka UNESCO. V současné době probíhá celková oprava v programu " Záchrana architektonického dědictví ČR" Ministerstva kultury ČR s finančním příspěvkem státu a farnosti Kutná Hora - Sedlec. Památka je v roce 2006 tedy nepřístupná. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/katedrala-nanebevzeti-panny-marie
Chrám sv. Bartoloměje Kostel
GPS poloha: 50°1'36.08"N 15°12'6.67"E
Historickému centru Kolína dominuje Chrám sv. Bartoloměje, který je ve své dnešní podobě výsledkem několika staletí stavebního vývoje. Počátky jedné z nejhodnotnějších sakrálních staveb u nás sahají do doby románské, snad ještě do předkolonizačního období, pro které je v prostoru dnešního chrámu archeologicky doloženo osídlení. Starší románskou stavbu nahradil ve 13. století trojlodní síňový kostel, jehož hmota se kromě trojdílného závěru dochovala dodnes. Původní závěr kostela připomínají pouze zachované válcové přípory. V souvislosti se založením města králem Přemyslem Otakarem II. započala po roce 1250 i stavba nového kostela. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Kutná Hora" Síňové trojlodí o celkové délce 30m, které začala budovat huť z hessensko- westfálského uměleckého okruhu, mělo být zaklenuto šesti poli křížové klenby. K tomu ale nedošlo, protože stavba byla z neznámých důvodů přerušena. Po roce 1270 se pokračovalo, ale práce tentokrát prováděla už domácí huť, která se držela konzervativnějšího architektonického pojetí. Práce jiné huti je velmi dobře patrná nejen na změně stylu, ale i na změně plánů. Na lehkost a eleganci první etapy navázala robusnost a hmotná uzavřenost. Místo šesti polí klenby byla sklenuta pouze čtyři, přičemž dvě pole nejblíže závěru kostela byla spojena v jedno a vznikl tak velký prostor, který budil dojem příčné lodi. Druhé pole severní stěny bylo prolomeno bočním vchodem, jehož portál byl osazen zdobeným tympanonem s figurami archanděla Gabriela a Panny Marie při Zvěstování. Na jeho místě je dnes pouze kopie, zatímco originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea. Hlavní západní portál byl původně o poznání zdobnější než nyní, ale jeho bohatá figurální výzdoba byla velmi těžce poničena požáry (v letech 1349 a 1796) a vesměs nešetrnými úpravami a dnes dává jen tušit svou někdejší nádheru. Průčelí kostela vrcholí dvěma 70m vysokými osmibokými věžemi, jejichž jednotlivá patra jsou osvětlena barevně odlišenými hrotitými okny. Mezilodní pilíře v interiéru kostela jsou také dílem domácí hutě a svou mohutností ostře kontrastují s jemnými příporami obvodových stěn, které pocházejí z první fáze stavby. Hlavice přípor nesoucích klenební žebra jsou bohatě zdobena figurálními a rostlinými motivy. Západní část kostela ve všech třech lodích zakončuje pavlačová tribuna. Monumentalita kostela sv. Bartoloměje, v českém městském prostředí 13. století nebývalá, odrážela nejen blahobyt města, ale i ambice jeho zakladatele, krále Přemysla Otakara II. Z architektonického hlediska je kostel pozoruhodný zejména neobvyklými opěráky, které připomínají opěrné systémy kostelů katedrálního typu, a také u nás výjimečnou sochařskou výzdobou severního portálu. V roce 1349 zachvátil Kolín velký požár, který velmi vážně poničil i Kostel sv. Bartoloměje, především jeho východní část. Císař Karel IV. pověřil opravou a přestavbou chrámu svého dvorního stavitele Petra Parléře, který od roku 1356 vedl stavbu Svatovítské katedrály. Parléř začal 20. ledna 1360 budovat nový presbytář. Nejprve byl však zbořen starý závěr zničený požárem a postavena provizorní příčka, aby mohla zbylá část kostela sloužit svému účelu. Parléřův 33 m vysoký chór s věncem šesti kaplí a ochozem má katedrální dispozici a zvenčí je podpírán kamenicky zdobenými opěráky. Kromě originálních bohatých okenních kružeb, které jsou jedním ze základních znaků Parléřova díla, se vysoký chór vyznačuje také tím, že ve vrcholu jeho osmiboké dispozice je nikoli oblouk, ale pilíř, který je tak v ose chrámu. Intenzita stavební činnosti v Kolíně po smrti Karla IV. a pak i Petra Parléře slábla a po vypuknutí husitských válek se stavba zastavila úplně. K přestavbě lodi kostela už nedošlo a původní Parléřův záměr nebyl nikdy realizován. V interiéru se ale zachovala řada cenných uměleckých děl, mezi nimiž vyniká Parléřovo sanktuarium z doby kolem roku 1370, čtyři původní gotické okenní vitráže z konce 14. století, cínová křtitelnice z roku 1495 či množství umělecky cenných kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou románské. Podle dochovaných písemných pramenů byla v roce 1497 při zvonění velkých zvonů poškozena severní věž průčelí. Následné opravy situaci nezlepšily. Proto roku 1504 začal mistr Bartoš v těsné blízkosti západního průčelí stavět samostatnou zvonici, na níž byly přeneseny kostelní zvony. Když byl roku 1642 Kolín dobyt Švédy, nezůstal kostel ušetřen rabování. Další staletí přinesla v podstatě jen opravy, z nichž nejrozsáhlejší proběhly po požáru roku 1796. V roce 1886 byl vybudován nový, vyšší západní štít završený kamenným křížem. Větší a důkladnější obnova chrámu byla provedena až v letech 1904 ? 1910 podle plánů Josefa Mockera a pod vedením Ludvíka Láblera. Byly například zajištěny základy chrámu, postaven nový štít mezi lodí a presbytářem a opěrné pilíře chrámové lodi, do hlavního průčelí byla zasazena rozeta (1909) a byly vyměněny kružby oken vysokého chóru. Jako poslední byla roku 1912 opravena zvonice. Dne 15. března 1945 byla budova arciděkanství, která se nachází v těsné blízkosti chrámu, zasažena leteckou bombou a tlak vzduchu zničil střechu a třináct oken severní strany kostela sv. Bartoloměje. Ještě téhož roku byla opravena tři okna presbytáře, ostatní byla provizorně zasklena. Zbývající okna byla opravena až v letech 1964 ? 1975. V roce 1981 bylo v souvislosti s opravou všech chrámových střech a obnovou podlahy presbytáře nově osazeno poslední okno zničené náletem. Budova barokní kostnice stojící na jižní straně chrámu byla rekonstruována roku 1975. V roce 1995 byl kolínský Chrám sv. Bartoloměje prohlášen národní kulturní památkou. Autor článku: Petr Křemen Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-bartolomeje
Havířský kostelík Kostel
GPS poloha: 50°8'56.98"N 15°7'4.05"E
Poděbrady - Havířský kostelík. V červenci 1496 došlo ke vzpouře havířů, pracujících v kutnohorských stříbrných dolech. Opevnili se u Kaňku na vrchu Špimberku. Proti nim vytáhlo spojené vojsko z Kutné Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Kutná Hora" Hory, Kolína, Čáslavi a Poděbrad. Protestující havíři vyslali desetičlennou delegaci, která však byla zajata královským hejtmanem Zychem z Bítova a odvlečena na poděbradský hrad. 5. srpna 1496 byli havířští vůdci z rozkazu krále Vladislava II. Jagelonského vyvedeni z hradu na protější břeh a byli zde sťati. V roce 1516 nechal pražský měšťan Ondřej Prachovec na místě popravy postavit dřevěnou kapličku zakončenou zděným presbyteriem a zvýšeným sanktusníkem. Kostelík dostali v polovině 16. století do opatrování poustevníci, jimž obec postavila vedle poustevnu. Kostelíček po roce 1634, kdy jej vyplenili saští vojáci značně zpustl, a tak bylo po polovině 17. století přikročeno k jeho rekonstrukci. 11. září 1966 byl opět slavnostně vysvěcen. V druhé polovině 17. století byla u kostelíku postavena dřevěná zvonička. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/havirsky-kostelik
Poděbrady - kostel Povýšení sv. Kříže Kostel
GPS poloha: 50°8'30.35"N 15°7'24.33"E
Původní základ stavby pochází ze 14. století. Stavba je gotická, vystavěná ve 14. století. První přestavby proběhly vletech 1552 - 1562. Vroce 1698 byla přistavěna barokní kaple Bolestné Panny Marie. Trojlodní budova sobdélnými prostorami sakristie aoratoří po stranách. Stěny kostela spolu sokny jsou přestavěny vpseudogotickém stylu. Okna vpresbytáři mají gotické ostění aokno vose presbytáře mají ipůvodní kružbu. Vpresbytáři je původní gotická Křížová klenba uzavřená paprsčitě. Na západní straně lodi je renesanční kruchta na třech arkádách. V lodi je obraz Ukřižovaného anaproti němu je obraz sv. Rozálie od M. Škréty zroku okolo 1740. Na dřevěné desce vpresbytáři kopie opisu znáhrobního kamene Kunhuty ze Šternberka, která byla manželkou pana Jiřího zPoděbrad. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-kostel-povyseni-sv-krize
Lipany Památník
GPS poloha: 50°1'40.89"N 14°56'12.04"E
Obec Vitice, místní část Lipany.
První zmínka o obci pochází z roku 1360, kdy na zdejší tvrzi sídlil vladycký rod Lipanských z Lipan. Dne 30. května roku 1434 na Lipanské pláni došlo ke slavné bitvě vojsk husitů a Panské jednoty, ve které byli husité poraženi a padl i jejich vůdce Prokop Holý.
Na paměť bitvy byla na Lipské hoře v roce 1881 postavena jedenáct metrů vysoká mohyla, kde se od nepaměti scházel lid z blízkého i širokého okolí. Mohyla je zapsána do seznamu kulturních památek.
V současnosti zde Obecní úřad Vitice pořádá vždy poslední květnovou sobotu Lipanskou pouť.
Areál kolem mohyly prošel v roce 1990 rekonstrukcí, byly zde zabudovány pamětní desky s původním textem, zhotoveny chodníky, parkoviště pro osobní auta, poutače o bitvě a byla tu také vysázena nová zeleň. Místo je v letním období hojně navštěvováno turisty a školními výlety.
Ve středu Lipan stojí zámek, kde byl do roku 1990 umístěn archiv pro patenty a vynálezy. Občané obce za prací dojíždějí do Kouřimi nebo Českého Brodu. V současnosti zde žije 93 obyvatel. Územní plán počítá s výstavbou domků na dvou hektarech.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Kutná Hora" Pramen: www.vitice.cz Autor článku: Květoslav Pašek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lipany
Kaple sv. Vojtěcha Kaple
GPS poloha: 49°59'29.29"N 14°52'9.19"E
Gotickorenesanční kapli sv. Vojtěcha najdeme v Kostelci nad Černými lesy. Nachází se u zdejšího zámku, s kterým je spojená krytým můstkem s třemi arkádami. Byla postavena na místě původní svatyně a je nejstarší městskou památkou. Má čtvercový půdorys a trojboký presbytář, z něhož vedou schody na věž. Z hlavního oltáře se dochoval pouze cenný dřevěný reliéf Kladení do hrobu Ježíše Krista, dva postranní deskové otláře od neznámého autora tvoří skládací archy s obrazy. Zajímavá je kazatelna v presbytáři, která je zhotovena ze 7 druhů dřeva. V dnešní době kaple slouží mimo jiné ke svatebním obřadům, vítání občánků, koncertům, slavnostním rozloučením s žáky 9. tříd kostelecké základní školy a dalším akcím a událostem. Autor článku: Jana Vítková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-vojtecha
Kutná Hora - Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Chrám
GPS poloha: 49°57'36.18"N 15°17'29.00"E
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší gotická katedrála ve Střední Evropě. Byla po vzoru francouzské katedrály vystavěna v letech 1290 - 1320 jako konventní kostel sedleckého cisterciáckého opatství. Sedlec (dnešní ččást Kutné hory) se stal v r. 1142 prvním cisterciáckým opatstvím v Čechách. Byl založen za vlády Vladislava II. na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Klášter dosáhl největšího bohatství po r. 1281 za opata Heidenreicha. Přispěl k tomu i nález stříbrné rudy a prebendy plynoucí z dolování na klášterních pozemcích. Opat Heidenreich byl schopný organizátor a politik, byl jením z nejmocnějších mužů českého království, byl rádcem a důvěrníkem Václava II., který křtil i jeho děti a byl jedním z vykonavatelů jeho závěti. A byl to on, kdo nechal vybudovat tuto velikou katedrálu na místě skromného románského kostela, jehož pozůstatky byly nedávno objeveny při archeologickém výzkumu a na jejichž část je možno se nyní v katedrále podívat. Ve stejné době byl založen blízký hřbitov a kaple Všech svatých s kostnicí. Rostoucí finanční bohatství se však stalo klášteru osudným. Nároky Jana Lucemburského a nebývalá stavební činnost znamenaly postupný úpadek. Úplná tragédie přišla na počátku 15. století. V r. 1421 byly klášter, kostel i hřbitovní kaple husity vypáleny. Mniši, kteří přežili vraždění, uprchli do ciziny, majetek byl rozkraden. Cisteriáci se do Sedlece vrátili v r. 1452, ale neměli jako katolický řád v převážně protestantské zemi velký vliv, ani příjmy. Klášter skomíral a katedrála zůstala v rozvalinách. Za třicetileté války (1618-1648) byl klášter změněn na špitál, ale stále chátral. Teprve roku 1685, kdy se stal opatem Jindřich Snopek, se věci dali do pohybu. Tento energický muž je právem nazýván 2. zakladatelem katedrály. Původně chtěl přestavbu svěřit pražskému staviteli Pavlu Ignáci Bayerovi, který však zamýšlel katedrálu přebudovat v dobovém barokním duchu. Snopek chtěl ale zachovat její gotické kořeny. Proto stavební práce svěřil tehdy teprve 25letému Janu Blažeji Santinimu, který ji přestavěl ve stylu české barokní gotiky. Citlivě zachoval její původní gotickou atmosféru - působivý portál, štíhlá vysoká okna bez barevných skel, vznosnou siluetu bez vnějších opěrných pilířů - to vše ctilo cisterciáckou zásadu pokory a střídmosti. Impozantní průčelí jako by bylo inspirováno proslulou sedleckou monstrancí, nalezenou podle legendy ve zdech katedrály, kde byla ukryta před dobyvačnými husitskými vojsky. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Kutná Hora" Sázka na smělé mládí se vyplatila a později všemi uznávaný génius českého baroka nezklamal a stvořil dílo ve stylu tzv. barokní gotiky, která je ryze českým fenoménem. Bohužel Snopek se nedožil dokončení oprav, zemřel pár měsíců před vysvěcením. Ale přesto se mu podařilo získat zpět i část majetku. Definitivní zánik znamenala reforma Josefa II., která rušila většinu klášterů a tak v r. 1784 byl cisterciácký klášter zrušen a jeho majetek rozprodán. Většinu koupili Schwarzenberkové z Orlíka. Areál kláštera byl přebudován na továrnu na zpracování tabáku. V současné době je tam Muzeum tabáku. Katedrála byla v 19. století znovu vysvěcena a sloužila jako běžný farní kostel. Nedostatečná údržba vedla k postupnému chátrání. Po roce 1989 byla katedrála vrácena církvi a pracovníci farní kanceláře spolu s památkáři se zasadili o zařazení této vzácné stavby do Programu na záchranu architektonického dědictví. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie byla zapsána v r. 1995 na Seznam světového kulturního dědictví Unesco a v letech 2001 - 2009 se v rámci Programu na záchranu architektonického dědictví uskutečnila rozsáhlá oprava nákladem více než 70 miliónů korun. Bylo provedeno statické zajištění, které bylo stěžejní, ale také mnoho dalších prací tesařských, klempířských, kamenických, restaurace omítek i výmalby a také rekonstrukce interiérů. Na jaře 2009 byla katedrála znovu zpřístupněna veřejnosti.
Moje zkušenost: Katedrálu jsme navštívili při našich toulkách Kutnou Horou. Prohlídka ve mně zanechala skutečně hluboký dojem. Na svoji výšku a délku poměrně úzká stavba (bohužel, marně jsem někde hledala rozměry), výzdoba ve srovnání s dobovými stavbami skoro chybí, ale už jen světlo umocňuje nádheru této stavby. Téměř celá stěna proti oltáři - nad vchodem - je vlastně veliké okno. Po točitém Santiniho schodišti vlevo od oltáře bylo možno vystoupat na kůr. K mému údivu má kostel nejen kůr klasicky nad vchodem - proti oltáři, ale i právě malý boční, na který jsme se po schodišti dostali. Pak byla možnost pokračovat vlastně v půdních prostorech (jestli se nechá říct, že kostel má půdu) na ten hlavní velký kůr. Bylo to zajímavé, protože bylo možno vidět mohutné oblouky, kterými je strop kostela zakončen. Možná mi chybí ty správné výrazy, ale to mi všichni musí prominout. A pohled z kůru - těsně pod nádherně klenutou klenbou s žebrovím - směrem k oltáři - to se musí vidět, to se nedá popsat. To byla nádhera. Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-katedrala-nanebevzeti-panny-marie
Kostel Sv. Jakuba Kostel
GPS poloha: 49°56'54.34"N 15°16'3.65"E
V roce 1330 stáli u zrodu stavby kostela němečtí patriciové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr stavebního místa. Ostroh nedaleko Vlašského dvora se ukázal záhy problematický natolik, že nedovolil dostavbu původně zamýšlené druhé věže. Hlavní jádro stavby bylo ukončeno kolem roku 1380 a na řešení západního průčelí se podílela i parléřovská huť, stavělo se však až do roku 1420. Z předhusitské výbavy se dochovala dvě sanktuária vestavěná do hmoty presbytáře. Požáry, které v době husitské prakticky zničily celou Kutnou Horu, se nevyhnuly ani kostelu sv. Jakuba, avšak nešlo patrně o nijak významné destrukce, protože k opravení krovu se přikročilo až v šedesátých letech 15. století, kdy byly zřejmě pořízeny i fresky v mincířské kapli. K poměrně významným stavebním změnám došlo v osmdesátých a devadesátých letech 15. století z iniciativy významného horního podnikatele Jana Charváta z Ostrova. Byla postavena kruchta nad mincířskou kaplí, opraveny klenby. Inventář kostela obohatily chórové lavice zhotovené Jiříkem Loreckým z Elkuše a varhany umístěné na charvátovské kruchtě. Největší investicí měla být zřejmě nákladná archa, která však roku 1507 shořela. Brzy ji nahradila nová, pořízená v dílně mistra Hanuše Efeldara. Dodnes se z ní zachovala predela s výjevem Poslední večeře datovaná do r. 1515. K zásadní změně v interiéru kostela došlo až po Bílé hoře. Barokní kultura, působící na všechny smysly člověka, vyvolala v život nový výzdobný program. V závěru 17. století tak vznikla většina dnešního vybavení kostela, na němž se významně podílel mimo jiných Kašpar Eigler, tvůrce nového oltáře, reliéfu Synové Zebedeovi z roku 1678 a korpusu varhan. Nový oltář obohatila také Škrétova Pieta, dar úředníka mince Šotnovského ze Závořic, Palkův obraz Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Kutná Hora" Štěstí sv. Jakuba (1752) a Svatá Trojice vytvořená Petrem Brandlem roku 1734. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba--5
Čáslav - Informační středisko Infocentrum
GPS poloha: 49°54'38.92"N 15°23'25.20"E
Informační středisko v Čáslavi nabízí informace o službách a institucích ve městě i v okolí. Pro návštěvníky jsou to všeobecné turistické informace o památkách a ubytovacích zařízeních. Kontakt: Informační středisko Náměstí Jana Žižky 197 286 01 Čáslav Tel: 327 300 265 Fax: 327 300 267 E-mail:
[email protected] www.cmuz.cz/IS/ www.caslavsko.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/caslav-informacni-stredisko
Ledeč nad Sázavou - Turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 49°41'41.53"N 15°16'34.79"E
Aktualizace: 7/2010 Nachází se v centru města na hlavním Husově náměstí. Kontakt: Informační centrum, Husovo náměstí 60, 584 01 Ledeč nad Sázavou telefon: 569 721 471, fax: 569 721 507 e-mail:
[email protected] Provozní doba: Po–Pá 8:00–17:00, So 8:30–11:30 Turistická mapa KČT 1:50 000 č.43 Střední Posázaví Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ledec-nad-sazavou-turisticke-informacni-centrum
Poděbrady - Jiřího náměstí Náměstí
GPS poloha: 50°8'33.58"N 15°7'4.61"E
Kromě zámku Jiřího náměstí dominuje pomník Jiřího z Poděbrad od sochaře Bohuslava Schnircha. Na náměstí stojí také Mariánský sloup zroku 1765, postavený na památku morové epidemie roku 1714. Budova občanské záložny byla dokončena vroce 1899. Renesanční stará radnice je dnes sídlem Městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna vroce 1906 v novorenesančním slohu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Kutná Hora" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podebrady-jiriho-namesti
Zruč nad Sázavou - informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 49°44'39.53"N 15°6'5.28"E
Informační centrum ve Zruči nad Sázavou se nachází v prostorech městského úřadu v areálu zámku. V IC je k získání Turistická známka č. 127 - Zruč nad Sázavou Kontakt: Informační centrum Zámek 1 285 22 Zruč nad Sázavou tel: 327 531 194 e-mail:
[email protected] web: http://www.mesto-zruc.cz/infocentrum Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zruc-nad-sazavou-informacni-centrum
Geografický střed ČR Orientační bod
GPS poloha: 49°44'29.59"N 15°20'11.62"E
Geografický střed (těžiště) České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí složitého matematického výpočtu to určili odborníci z Univerzity Karlovy a geodetického ústavu. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi. V praxi si to lze představit tak, že bychom obrys Česka vystřihli z kartonu a drželi na špičce prstu. Pokud by papírová pomůcka na prstě držela vodorovně, máme prst právě v geometrickém středu ? těžišti. Střed české republiky na základě matematického určení z více než 300 trojúhelníků má souřadnice 49° 44´ 37,5? severní šířky a 15° 20´ 19,1? východní délky. V současnosti je na tomto místě železná trubka, obklopená dřevěnými kolíky, která zbyla po práci geodetů. Podle Františka Dohnala, hejtmana kraje Vysočina, by místo mělo být označeno třeba jen pomníčkem v polích, aby jeho poloha nemohla být zpochybněna. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/geograficky-stred-cr
Kácovský pivovar Ostatní
GPS poloha: 49°46'36.05"N 15°1'45.55"E
Obec Kácov leží mezi Zručí nad Sázavou a Českým Šternberkem. V obci se nachází kostelík, zámek a pivovar. Zdejší pivovar byl založen již roku 1457. V jeho vlastnictví se vystřídalo množství majitelů, mimo jiné i Habsburkové (viz www stránky). V letech 1957- 2001 byl pivovar uzavřen, vyjma roku 1994. V budově se vyráběla léčiva, následně patřila majetku JZD, dále Československým drahám, kterým sloužila jako rekreační středisko. Budova ale chátrala a mělo dojít i k demolici. Od roku 2001 pivovar opět vaří, roku 2004 byl rekonstruován. K další rekonstrukci muselo dojít v roce 2006, kdy všechny sklepy a stáčírny zaplavila Sázava. Roku 2010 se stal sládkem ing. Josef Zvoník a u pivovarské Restaurace začala vařit také kuchyně. Tato restaurace je dnes velmi oblíbena, nejen vodáky. Pivovar získal pivní pečeť v roce 2009, 2010 i 2011. Kácovské pivo Hubertus je vařeno z českého sladu plzeňského typu, při výrobě se používá hlávkový chmel (žatecký) a pramenitá voda z pivovarských studní. Pivovar vyrábí výčepní pivo světlé 10° s jemnou hořkostí, světlý ležák 12° s výraznou hořkostí a dokonalou pěnou a tmavý ležák speciální 13° s karamelovo-kávovým aroma a bohatou pěnou. Pivo nabízí nejen v PET lahvích, ale od června 2011 se vyrábí také lahvové pivo světlé. Pivovar nabízí návštěvníkům možnost exkurze. Bližší informace najdete na uvedených www stránkách, jsou opravdu vyčerpávající :) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13
Průvodce "Kutná Hora" Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kacovsky-pivovar
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 14