EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ
Generální direktorát pro regionální politiku
Průvodce financováním rizikového kapitálu v regionální politice EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství pro regionální politiku
červenec 2004 Centrum pro
strategické a vyhodnocovací služby
1
O tomto průvodci 1. Tento průvodce je publikován na www stránce Evropské komise. Je k dispozici ve všech oficiálních jazycích Společenství. http://europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docgener/guides/guide_en.htm 2. Příloha G k tomuto Průvodci obsahuje seznam případových studií, které se nacházejí v samostatném dokumentu v angličtině na téže www stránce. Zainteresované orgány žádáme o dodání nových případových studií nebo o aktualizaci existujících studií. Řiďte se prosím rozvrhem uvedeným na první stránce seznamu případových studií a případovou studii pošlete v elektronické podobě v jejím originálním jazyce na adresu Evropské Komise GŘ regionální politiky, Odbor tematického rozvoje a dopadů, který žádost schválí a rozhodne o publikaci. 3. Údaje vztahující se k pomoci na úrovni společenství, států a regionů, které figurují v této příručce, byly aktuální v době přípravy této příručky a mohou se měnit. Představují nicméně ukazatel významu účasti různých orgánů na jednotlivých opatřeních vztahujících se k rizikovému kapitálu. Brusel, 1. července 2004 Autoři Tento průvodce byl publikován na základě iniciativy koordinační jednotky GŘ REGIONÁLNÍ POLITIKY pod vedením Eddyha Hartonga Koordinátor projektu: Johann Sollgurber Členové meziodborové řídící skupiny Evropské komise: GŘ pro regionální politiku: E. Hartog, E. Roller, V. Kotsoni, Ph. Owen, E. Carlsson, A. Schrag, J. Gonzalez Alonso, A. Rainoldi, J. Gren, R. Ridolfi, F. Rawlinson GŘ pro vnitřní trh: J.M. Arteagoitia Landa GŘ pro hospodářskou soutěž : B. Slocock GŘ pro podniky: V. Vanhanen GŘ pro hospodářské a finanční věci G. Chiarion Casoni GŘ pro výzkum: Ph. Martin GŘ pro zemědělství: J.M. Courades GŘ pro rybářství: M. Bentivegna Publikovaný průvodce je pátou přepracovanou verzí. Tento průvodce byl napsán CSVS – Centrem pro strategické a vyhodnocovací služby, UK. Tým CSES zahrnoval Michela Gardinera, Marka Whitlea. www.cses.co.uk
2
Průvodce financování prostřednictvím rizikového kapitálu v regionální politice úvod EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO REGIONÁLNÍ POLITIKU Generální ředitel Vydání nového Průvodce financováním prostřednictvím rizikového kapitálu v regionální politice je výrazem trvajícího závazku Komise zlepšovat přístup k financím pro MSP prostřednictvím zvýšeného používání všech typů nástrojů financování rizikovým kapitálem. Komise dlouhodobě podporuje diverzifikaci nástrojů veřejně financovaných nástrojů finanční podpory. Existuje mnoho příkladů iniciativ sloužících tomuto cíli, jako například iniciativy zahájené GŘ pro podniky a v poslední době GŘ pro výzkum nebo iniciativy podporované Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF). Tyto instituce neinvestují jen do svých vlastních fondů rizikového kapitálu, ale také řídí fondy podporované v rámci programů Společenství, jako například Fond pro startující ETZ [ETF Start-Up fund] nebo Záruční systém pro MSP [SME Guarantee schneme]. Tyto systémy lze považovat za praktické příklady využití strukturálních fondů, které lze častěji používat v regionech, které jsou příjemci pomoci. Je jasné, ze určité typy přímé podpory na pomoc MSP by mohly být využity efektivněji, pokud by peníze byly raději investovány do fondů rizikového kapitálu financovaných společně veřejným a soukromým sektorem. Veřejné prostředky investované do fondů rizikového kapitálu mají nejen podstatný pákový efekt na financování ze soukromého sektoru, ale zároveň umožňují využití zkušeností a znalostí soukromého sektoru. Kromě toho když jsou veřejné prostředky využity na podporu opatření souvisejících s rizikovým kapitálem, mohou být recyklovány. Komise v rámci sítě programů strukturálních fundů podporovala členské státy v diverzifikaci škály veřejných finančních nástrojů pro MSP. Komise prvně navrhla využití veřejně financovaných nástrojů rizikového kapitálu v roce 1987 jako součást experimentálních rozvojových programů v rámci Integrovaných programů pro Středomoří. Publikace Průvodce finančním inženýrstvím v roce 1994 bylo pokračováním stejného trendu. I přesto, že v současné programovém období 2000-06 se objem výdajů na nástroje financování rizikovým kapitálem téměř dvojnásobil ve srovnání s předchozím programovým obdobím, jeho podíl na celkových výdajích Strukturálních fondů zůstává malý. To je překvapivé zejména vzhledem k přetrvávajícím velkým objemům grantové podpory a k potenciálu kapitálových nástrojů nahradit přímou grantovou podporu coby udržitelnější forma zlepšování přístup k financím pro MSP. V roce 2003 po hodnocení v polovině funkčního období byla nová příležitost zvýšit objem výdajů strukturálních fondů na nástroje rizikového kapitálu. Další důležité události ke kterým došlo v roce 2003 byla jednání o strukturálních fondech mezi kandidátskými zeměmi a komisí. Doufám, že nové strukturální fondy vezmou plně na vědomí výhody užití kapitálových nástrojů udržitelných prostředků zlepšování přístupu MSP k financím.
3
Na základě takovýchto myšlenek psala Komise Průvodce financováním prostřednictvím rizikového kapitálu v regionální politice. Doufám, že tento průvodce bude užitečným nástrojem pro řídící orgány programů strukturálních fondů, veřejné správce a finanční instituce a že usnadnění zavádění a implementaci nových nástrojů rizikového kapitálu financovaných Strukturálními fondy a pokud to bude nezbytné, modifikaci existujících opatření. Buďte ujištěni, že iniciativy financování rizikovým kapitálem se budou i nadále těšit silné podpoře Generálního ředitelství pro regionální politiku.
Graham Meadows
4
OBSAH 1 Úvod............................................................................................................................................7 1.1 Cíl a záběr Průvodce ......................................................................................................7 1.2 Jak pracovat s Průvodcem..............................................................................................7 1.3 Co je financování Rizikového kapitálu? ...............................................................................8 1.4 Úloha financování rizikového kapitálu v regionální politice ...................................................8 1.5 Iniciativy Společenství v oblasti rizikového kapitálu ........................................................... 11 1.6 Jak vyhovět předpisům o státní podpoře .......................................................................... 11 1.5.1 Nejdůležitější předpisy o státní podpoře týkající se financování rizikového kapitálu ............................................................................................................................................. 12 2 Financování MSP .................................................................................................................... 13 2.1 Financování MSP........................................................................................................ 14 2.2 Finanční nástroje v Průvodci........................................................................................ 14 3 Rozvojový kapitál..................................................................................................................... 15 3.1 Jak fungují v praxi akciověkapitálové fondy................................................................ 16 3.2 Výhody a nevýhody akciových fondů........................................................................... 18 3.3 Stávající podpora EU....................................................................................................... 18 3.4 Faktory ke zvážení při zakládání akciového fondu ............................................................ 18 3.5 Nařízení o státní podpoře ............................................................................................ 19 3.5.1 Posouzení slučitelnosti rizikověkapitálových opatření podle pravidel o státní podpoře ............................................................................................................................................. 20 3.5.3 Základ pro povolování rizikověkapitálových opatření............................................... 20 3.5.4 Co Komise vyžaduje jakožto zdokladování selhání trhu ........................................... 21 3.5.5 Kritéria pro posouzení Slučitelnosti.......................................................................... 21 3.6 Příklady rozvojověkapitálových fondů............................................................................ 21 4 Podnikatelští andělé ................................................................................................................ 22 4.1 Jak fungují sítě podnikatelských andělů v praxi.......................................................... 22 4.2 Výhody a nevýhody sítí podnikatelských andělů ......................................................... 23 4.3 Stávající podpora EU....................................................................................................... 23 4.4 Faktory ke zvážení při podpoře andělskopodnikatelské sítě.............................................. 23 4.5 Nařízení o státní podpoře ............................................................................................ 24 4.6 Příklady andělskopodnikatelských sítí ........................................................................ 24 5 Úvěrový Kapitál........................................................................................................................ 24 5.1 Jak fungují v praxi úvěrové fondy a programy dotování úroků ................................... 25 5.2 Výhody a nevýhody úvěrových programů.................................................................... 27 5.3 Stávající podpora EU .................................................................................................. 28 5.4 Faktory ke zvážení při zakládání úvěrového programu ..................................................... 28 5.5 Nařízení o státní podpoře ................................................................................................ 28 5.6 Příklady úvěrových programů .......................................................................................... 29 6 Mikroúvěry ............................................................................................................................... 30 6.1 Jak fungují mikroúvěry v praxi .................................................................................... 30 6.2 Výhody a nevýhody mikroúvěrů................................................................................... 31 6.3 Stávající podpora EU .................................................................................................. 31 6.4 Faktory ke zvážení při zřizování mikroúvěrového programu............................................. 31 6.5 Nařízení o státní podpoře ................................................................................................ 32 6.6 Příklady mikroúvěrových programů.................................................................................. 32 7 Záruční programy .................................................................................................................... 32 7.1 Jak záruční programy fungují v praxi .......................................................................... 33 7.2 Výhody a nevýhody záručních programů .................................................................... 35 7.3 Stávající podpora EU .................................................................................................. 35 7.4 Faktory ke zvážení při zakládání záručního programu ............................................... 36 7.5 Nařízení o státní podpoře ................................................................................................. 36 7.6 Příklady záručních programů ............................................................................................ 37 8 Zřizování programů.................................................................................................................. 38 8.1 Souhrnný přehled......................................................................................................... 38 8.2 Příspěvek k cílům regionálního rozvoje (fáze 1)......................................................... 38 8.3 Proveditelnost programu financování rizikového kapitálu (fáze 2) .............................. 39 8.4 Realizační fáze (fáze 3) ............................................................................................... 40 9 Náležitá praxe při realizaci programu ...................................................................................... 42 9.1 Souhrnný přehled......................................................................................................... 42 9.1 Odborné řízení ................................................................................................................ 43 5
9.2 Motivování podpory soukromého sektoru........................................................................ 44 9.3 Kombinace rozvojových financí s podnikatelskopodpůrnými službami ...................... 44 9.4 Měření výkonu................................................................................................................. 45 9.3.1 Finanční ukazatele .................................................................................................. 46 9.3.2 Regionálněrozvojové ukazatele ............................................................................... 46 PŘÍLOHA A................................................................................................................................. 48 Vzory ....................................................................................................................................... 48 PŘÍLOHA B ................................................................................................................................. 59 PŘÍLOHA C................................................................................................................................. 63 PŘÍLOHA D................................................................................................................................. 65 PŘÍLOHA E................................................................................................................................. 66 PŘÍLOHA F ................................................................................................................................. 67 PŘÍLOHA G ................................................................................................................................ 70 PŘÍLOHA H................................................................................................................................. 72 PŘÍLOHA I .................................................................................................................................. 78
6
1 Úvod V tomto oddílu naleznete stručný nástin cílů a záběru Průvodce jakož i základní informace a kontext financování rizikového kapitálu v regionální politice, včetně problematiky fungování hospodářské soutěže.
1.1
Cíl a záběr Průvodce
Tento Průvodce je určen ku pomoci těm, kdo vypracovávají nebo realizují programy regionálního rozvoje podporované ze Strukturálních fondů Evropské unie. Jsou to zejména: regionální úřady; partnerské organizace z veřejného i soukromého sektoru; podpůrné organizace malých a středních podniků (MSP); banky a další finanční instituce. Průvodce popisuje techniky financování rizikového kapitálu, které umožňují periodickou recirkulaci prostředků přidělených na rozvoj MSP – čímž se potenciálně zvyšuje dopad veřejné podpory. Obsahuje informace o použitelných nástrojích, jak je lze zavést a provozovat; hovoří se i o zdrojích podpory a dalších souvisejících věcech. Odvoláváme se na případové studie, které představují příklady náležité praxe ve stávajících programech. Příloha A obsahuje vzory shrnující vlastnosti hlavních typů nástrojů.
1.2
Jak pracovat s Průvodcem
Jednotlivé kapitoly Průvodce se zaměřují na rozdílné uživatele. Uživatelům se doporučuje pracovat s těmi kapitolami Průvodce, které odpovídají jejich potřebám. Kniha je rozvržena takto:
Kapitola 8
Poskytuje přehled o financování rizikového kapitálu a dotýká se některých hlavních zásad např. politiky ohledně Usouvztažňuje finanční potřeby MSP různým formám rizikového kapitálu Shrnují rizikový kapitál, podnikatelské úvěry a anděle, mikroúvěry a záruky Načrtává, jak vypracovat program
Kapitola 9
Ukazuje, jak náležitě realizovat program
Kapitola 1 Kapitola 2 Kapitoly 3-7
7
Přílohy zpracovávají následující témata: Příloha A Přílohy B a C
Obsahuje vzory programů, v nichž jsou shrnuty jejich hlavní znaky. Obsahují výňatky z nařízení Komise
Příloha D
Vymezení pojmů
Příloha E
Popisuje vyhledávač Inforegio
Příloha F
Adresy a další zdroje a kontakty
Příloha G
Soupis případových studií. Případové studie jsou v úplnosti zveřejněny na internetových stránkách GD pro regionální Seznam opatření v oblasti financování Rizikového kapitálu ve strukturálněfondových programech (2000-2006) Literatura
Příloha H Příloha I
1.3
Co je financování Rizikového kapitálu?
Pojem Financování rizikového kapitálu1 používáme v tomto Průvodci k popisu plánů, programů či projektů, které dávají MSP k dispozici veřejné prostředky na základě možnosti jejich recirkulace a také za účelem motivování soukromého sektoru ke vkládání dalších prostředků do MSP. Tyto programy zahrnují půjčky, poskytování akciového kapitálu a podobných finančních produktů, záruk a nástrojů. Další techniky lze používat jednak na podporu přísunu financí a jednak na podporu investiční připravenosti MSP. Všechny programy financování rizikového kapitálu musí vyhovovat požadavkům Evropské komise ohledně státní podpory shrnutým níže v tomto Průvodci. Za normálních okolností musí programy vykazovat pouze taková investiční kritéria, která dovolují investovat pouze do projektů, v nichž příslušné MSP nezískaly přístup k odpovídajícím komerčním zdrojům.
1.4
Úloha financování rizikového kapitálu v regionální politice
Existuje řada důvodů, pro které je financování rizikového kapitálu stále více bráno jako alternativa grantové podpory v regionální politice EU. Zaprvé: Navzdory mnohaletému masivnímu poskytování grantové podpory ze Strukturálních fondů nedochází k významnému snížení regionálních rozdílů, a proto je zapotřebí zvažovat alternativy. Za druhé: Metody financování rizikového kapitálu jsou vhodnější pro potřeby 'znalostní ekonomiky', která se nyní uznává jako klíč k vytváření pracovních příležitostí a bohatství. A v neposlední řadě se vzrůstajícími požadavky na zdroje EU v souvislosti se vstupem zemí Střední a Východní Evropy existuje potřeba dát 1
V tomto Průvodci se zabýváme veřejně podporovaným financováním ve formě akciového kapitálu, půjček, mikroúvěrů a záruk. Jedná se o širší vymezení, než jaké používá Komise v Akčním plánu pro Rizikový kapitál.
8
k dispozici motivační fondy typu 'pracuj usilovněji'. Z těchto i z dalších důvodů předpisy pro Strukturální fondy na léta 2000-06 kladou zvýšený důraz na využívání nástrojů financování rizikového kapitálu jako akciový kapitál vložený jako společný a novátorské úvěrové plány jakožto nákladově efektivnější a trvalejší nástroj veřejné politiky než tradiční podpora založená na grantech. Předpisy Členským státům umožňují poskytovat doplňkovou 10% podporu MSP, a to pro ty součásti investičního projektu, které jsou financovány jinak než prostřednictvím grantů. V souladu s politikou potřeby omezovat zasahování veřejného sektoru do oblastí hospodářské činnosti, v nichž došlo k selhání trhu, Komise navrhuje, aby v regionech oprávněných pobírat podporu ze Strukturálních fondů byla poskytována i podpora prostřednictvím spolufinancování rizikového kapitálu čerpaného z fondů rizikového kapitálu a prostřednictvím dalších negrantových forem financování MSP. V přílohách najdete výňatky z příslušných předpisů. V období 1994-99 existovaly značné rozdíly v úrovni využívání Strukturálních fondů na nástroje financování rizikového kapitálu napříč Členskými státy EU. Podle posudku vypracovaného pro Komisi dosáhly celkové výdaje €570 milionů. Mezi členskými státy existovaly široké rozdíly: Pět zemí nevyužívalo programy Strukturálních fondů pro nástroje financování rizikového kapitálu vůbec. Pokud jde o ostatních deset Členských států, kolísal poměr výdajů na financování rizikového kapitálu mezi 0.5% a 13.2% celkových výdajů ze Strukturálních fondů.
Odhad výdajů na financování rizikového kapitálu ze Strukturálních fondů Programy (2000-06) (Milionů EUR) Země Rakousko Belgie Dánsko Německo Španělsko Finsko Francie Řecko Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Portugalsko Švédsko Velká Británie Přeshraniční Celkem V procentech
EU
Státní 0.2 35.5 0.0 54.9 230.1 5.5 94.4 103.5 0.0 71.3 0.0 24.4 274.6 0.0 267.2 2.3 1 163.9 35.4
Soukromé 0.2 35.7 0.0 49.8 100.3 8.4 165.8 50.1 0.0 80.2 0.0 38.2 92.9 0.0 187.8 0.8 810.2 24.6
1.1 1.4 0.0 3.2 0 6.5 216.1 39.7 0.0 146.7 0.0 43.1 691.2 0.0 168.6 0.4 1 318.0 40.0
Zdroj: Evropská komise. Opatření sdělená Členskými státy k červenci 2002. Databáze SFC kódy 155,165, 1304
9
Celkem 1.5 72.6 0.0 107.9 330.4 20.4 476.3 193.3 0.0 298.2 0.0 105.7 1 058.7 0.0 455.0 3.5 3 292.1 700
Ve srovnání s obdobím 1994-99 dochází ke značnému zvýšení výdajů ze Strukturálních fondů na financování rizikového kapitálu ve stávajících programech na léta 2000-06. Níže uvedený rozbor, založený na informacích poskytnutých Generálnímu direktorátu pro regionální politiku Členskými státy k červenci 2002, ukazuje, že spolufinancování z Evropského fondu regionálního rozvoje (angl. zkratka „ERDF“) plánované na financování rizikového kapitálu se zdvojnásobilo z odhadovaných €570 milionů v období 1994-99 na přibl. €1200 milionů ve stávajícím období. Celkové dosavadní výdaje činí přibl. €3300 milionů; 35% pochází ze zdrojů EU, 25% z národních zdrojů a 40% ze soukromých zdrojů. Státní, soukromé a unijní celkové výdaje uvedené v předchozí tabulce ukazují plánované výdaje v rámci strukturálněfondových programů na všechny typy financování rizikového kapitálu, a to jak v rámci obecných programů, tak v rámci konkrétních programů pro venkovské oblasti a konkrétní cílové skupiny. Dále existuje řada programů financovaných z národních (státních) nebo jiných zdrojů. Příloha H uvádí podrobnosti o stávajících i plánovaných výdajích ze Strukturálních fondů (angl. zkratky ERDF, ESF, EAGGF, FIFO) na léta 2001-2006 podle jednotlivých regionů. Existuje řada dalších zdrojů unijní podpory financování rizikového kapitálu. Kromě Strukturálních fondů to jsou Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF), jejichž podpora se někdy kombinuje s podporou ze Strukturálních fondů. ______________ Unijní podpůrné zdroje financování rizikového kapitálu _______ • EIB poskytuje úvěrové produkty místním bankám a finančním institucím na financování menších investic. Tyto takzvané globální úvěrové finance se využívají k posílení dostupnosti dlouhodobých finančních zdrojů pro MSP. V rámci popsaného typu úvěrů představují maximální jednotlivé částky poskytnuté EIB obecně EUR 12.5 milionů (až do 50% investičních nákladů), bývají však obvykle daleko nižší. Všeobecné informace o EIB naleznete na její internetové adrese www.eib.org; zde jsou uvedeny zprostředkovatelské subjekty EIB, na něž se mohou MSP obrátit. •
Nástroje rizikového kapitálu EIF sestávají z akciových investic do fondů rizikového kapitálu a do podnikatelských líhní, které podporují MSP, a to zvláště ty, které teprve začínají nebo jsou orientovány na technologie. Všeobecné informace o EIF naleznete na jeho internetové adrese www.eif.org; je zde uveden seznam zprostředkovatelských subjektů EIF pro oblast rizikového kapitálu, na něž se mohou MSP obrátit a požádat o podrobnější informace o postupu při podávání žádostí i o kritériích, která je třeba splňovat, aby mohla být žádost MSP považována za oprávněnou.
•
Záruční nástroje EIF sestávají ze souboru záruk poskytovaných širokému spektru subjektů (např. bankám, lísingovým společnostem atd.). Tyto subjekty pak poskytují úvěry MSP. Všeobecné informace o souboru záručních aktivit EIF naleznete na internetové adrese Fondu www.eif.org; zde rovněž najdete seznam národních zprostředkovatelských subjektů a záručních možností EIF. Je třeba zvlášť zdůraznit, že EIF uplatňuje finanční nástroje mnohaletých programů EU pro podniky a podnikání (angl. zkratka „MAP“ 2001-2005)2. Finanční nástroje zahrnují: ručitelský nástroj pro ručení (nebo spoluručení či jištění ručení) za bankovní úvěrová portfolia pro MSP; nástroj pro počáteční technologický rozjezd určený pro investování do fondů rizikového kapitálu nebo do „líhní“, které se specializují na financování prvopočáteční existence MSP;
•
2
2000/819/ES, ÚŘ.VĚST. L 333, 29.12.2000, s. 84.
10
akce pro počáteční kapitál, jejímž smyslem je podpora náboru správců investic těch fondů počátečního kapitálu, do nichž EIF investuje.
Jakožto zprostředkovatelů služeb vůči MSP využívá EIF banky, fondy rizikového kapitálu a záruční instituce. Podrobné informace najdete na internetové adrese Komise EU http://europa.eu.int/comm/enterprise/index_en.htm
Existuje rovněž řada specializovaných programů na podporu konkrétních cílů jako např. výzkum a vývoj. Na internetové adrese CORDIS (výzkumně-vývojový informační servis ES) http://www.cordis.lu/en/home.html je k dispozici stálý seznam výzev k předkládání projektů pod názvem "Výzkum dotovaný Evropskou unií“ (angl. „European Union funded research"). Stránky finančního novátorství na adrese CORDISu nabízejí informace podnikatelům a investorům ohledně rizikového kapitálu, bankovního a dluhového financování, neformálního investování, burz... jakož i ohledně široké škály souvisejících podpůrných programů EU a výzev k předkládání projektů.
1.5
Iniciativy Společenství v oblasti rizikového kapitálu
Důraz na financování rizikového kapitálu v regionální politice je třeba posuzovat v širším kontextu politiky Společenství v oblasti poskytování rizikového kapitálu. Akční plán pro rizikový kapitál3 (angl. zkratka „RCAP“) byl přijat na Cardiffské vrcholné schůzce v červnu 1998 a posléze byly vydány tři průběžné zprávy4. Výroční zprávy o Akčním plánu podtrhují rychlý růst rizikového kapitálu v EU až po období zpracované v nejnovější zprávě (2000). Jak zpráva říká: Celkový objem rizikověkapitálových investic v Evropě, pokrývajících předrozjezdové, rozjezdové, expanzní a modernizační etapy rozvoje firem, nebývale vzrostl z přibl. €10 miliard (0.14% HDP) v roce 1999 na více než €19.6 miliard (0.23% HDP) v roce 2000.
Plán obsahuje opatření zaměřená na odstranění bariér v poskytování rizikového kapitálu, včetně přeshraničních bariér, jakož i opatření v daňové oblasti, kde existují mezi členskými státy značné rozdíly. Akční plán je ku prospěchu firmám všech velikostí, které by si přály získat kapitál. Soustřeďuje se však hlavně na formální sektor, kde je průměrný objem jednotlivých akcí poměrně vysoký (v průměru €5 milionů). Na místní úrovni je potřeba zajistit, aby měly z Plánu prospěch i menší firmy, na které se velké fondy rizikového kapitálu primárně nezaměřují. A zde mohou nastoupit Strukturální fondy.
1.6
Jak vyhovět předpisům o státní podpoře
Při vypracovávání programu financování rizikového kapitálu je třeba si počínat v souladu s předpisy o státní podpoře. Podle pravidel pro Společný trh ve smlouvě o ES 3
4
Zakládá se na Sdělení Komise "Rizikový kapitál : klíč k vytváření pracovních příležitostí v Evropské unii", SEC(1998) 522, duben 1998. KOM(1999) z 20.10.1999 a KOM(2000) 658 z 18.10.2000 a KOM(2001) 605 25.10.2001
11
Podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušit soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.5
Smlouva o založení ES rovněž stanoví podmínky pro udělování výjimek v případech, kdy je státní podpora se Společným trhem slučitelná. Výjimky z předpisů o státní podpoře lze udělovat za rozmanitých okolností. Podporu lze např. přiznat ku pomoci znevýhodněným regionům. Tedy: 'podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností'. Podobně 'podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem' jsou rovněž slučitelné se Společným trhem.6 Podle Smlouvy o založení ES je Komise ve spolupráci s Členskými státy povinna průběžně zkoumat systémy podpor existující v těchto státech a navrhovat jim vhodná opatření, která vyžaduje postupný rozvoj nebo fungování společného trhu.7 Jestliže Komise shledá, že je podpora v rozporu s předpisy o státní podpoře, může rozhodnout, že 'je dotyčný stát povinen ve lhůtě stanovené Komisí takovou podporu zrušit nebo upravit'.8 Nepodrobí-li se Členský stát výroku Komise, může Komise předložit věc Evropskému soudnímu dvoru. Členské státy jsou povinny uvědomit Komisi dříve, než spustí opatření financování rizikového kapitálu podporovaná ze státních zdrojů. Než může Komise schválit program regionálního financování rizikového kapitálu, jsou Členské státy povinny doložit selhání trhu. Během let Komise vypracovala podrobné postupy ohledně okolností, za nichž lze státní podporu dovolit za použití výjimek vymezených v Článku 87(3) Smlouvy o založení ES. Tyto postupy jsou uvedeny v nařízeních a metodických pokynech. Jsou v nich vymezeni potenciální příjemci podpory konkrétních typů a za konkrétními účely; dále jsou stanoveny místní limity na množství, resp. procento podpory v poměru ke konkrétním nákladům, jakož i další podmínky. Níže uvádíme hlavní předpisy týkající se financování rizikového kapitálu. 1.5.1 Nejdůležitější předpisy o státní podpoře týkající se financování rizikového kapitálu Až donedávna nebyly předpisy o státní podpoře náležitě uzpůsobeny některým obvyklým typům opatření v oblasti rizikového kapitálu, a to zvláště pokud šlo o fondy rizikového kapitálu. Aby byla státní podpora s předpisy v souladu, musela být vázána na určité typy výdajů jako vázané investice, výzkum a vývoj, školení atd. známé pod hlavičkou 'oprávněné, resp. způsobilé náklady'. Pro mnohé programy v oblasti rizikového kapitálu bylo obtížné tomuto požadavku vyhovět. Za účelem vyjasnění postavení státní podpory a rizikového kapitálu vůči celostátním i regionálním úřadům přijal Generální direktorát pro hospodářskou soutěž v srpnu 2001 Sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu. V něm jsou stanovena kritéria, podle 5
Článek 87 (1) Smlouvy o založení ES (ex Článek 92(1)) Článek 87 (3) Smlouvy o založení ES (ex Článek 92(3)) Článek 88(1) Smlouvy o založení ES (ex Článek 93(1)) 8 Článek 88(2) Smlouvy o založení ES (ex Článek 93(2)). 6 7
12
nichž bude posuzovat a schvalovat opatření určená k podpoře růstu trhů s rizikovým kapitálem.9 Komise vymezila úlohu veřejného financování rizikověkapitálových opatření, omezených na řešení identifikovatelných selhání trhu. Metodické pokyny jsou koncipovány tak, aby odrážely obecnou politiku Komise, která je ve prospěch podpory rizikového kapitálu, jak je nastíněno v materiálu z roku 1998 nazvaném Rizikový kapitál, klíč k vytváření pracovních příležitostí v Evropské unii, podepřeném Akčním plánem pro rizikový kapitál (RCAP). Sdělení o rizikovém kapitálu se týká rizikověkapitálových fondů. Nezabývá se veřejně podporovaným rizikovým kapitálem ve formě půjček z jiných zdrojů. Avšak v takových případech mohou stále platit ostatní předpisy, rámce nebo metodické pokyny o státní podpoře. Např. programy bezúročných půjček často spadají do rámce Nařízení o výjimkách pro MSP 10 nebo do Metodických pokynů pro regionální podporu.11 Zvláštní předpisy stanoví výpočet hodnoty podpory (tj. ekvivalent grantu, resp. dotace) ve formě bezúročné půjčky.12 Pokud jde o záruky, v březnu 2000 vydala Komise podrobné metodické pokyny k uplatňování Článků 87 a 88 Smlouvy o založení ES ohledně státní podpory ve formě záruk.13 Metodické pokyny uvádějí podmínky, které je třeba dodržet, aby záruční program neporušil předpisy o poskytování státní podpory; zároveň se uvádí způsob výpočtu hodnoty záruční podpory ("ekvivalent grantu"). Podmínky jsou shrnuty v oddíle Průvodce o zárukách. Pro malé sumy podpory existuje zvláštní výjimka. Pravidlo de minimis, nyní vymezené v Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 z 12. ledna 2001, stanoví, že veřejná podpora v částce €100,000 nebo nižší poskytnutá podniku v průběhu tříletého období nemusí být Komisi předem oznámena.14
2 Financování MSP V této kapitole Průvodce shrneme úlohu rizikověkapitálových finančních nástrojů v širším kontextu otázek souvisejících s rozvojem MSP.
9
Státní podpora a rizikový kapitál, zveřejněno v Úředním věstníku ES C 235, 21.8.2001, s. 3. Nařízení (ES) č. 70/2001 z 12. ledna 2001 : Úřední věstník ES, L 10, 13.1.2001, s. 33. Metodické pokyny ke státní regionální podpoře: Úřední věstník ES, C 74, 10.3.1998, s. 3, a Úřední věstník ES, C 258, 9.9.2000, s.5. 12 Výpočet ekvivalentu peněžního dotování bezúročných půjček. 13 Oznámení Komise o uplatňování Článků 87 a 88 Smlouvy o založení ES na státní podporu ve formě záruk, Úřední věstník ES, C 71, 11.03.2000, s. 14. 14 Úřední věstník ES, L 10, 13.1.2001, s. 30. 10 11
13
2.1
Financování MSP
Zdroje financí pro MSP se mohou rozlišovat podle etapy rozvoje a země. Definice používané Evropskou asociací pro rizikový kapitál vymezují následující etapy rozvoje podniku. Pro každou etapu jsou rovněž uvedeny možné zdroje financování. Tyto definice platí pro vysokorůstové podniky – jiné podniky mohou mít stabilnější vzorce financování. Zdroje financování MSP podle etap rozvoje Předrozjezdová fáze
Neformální vlastní vklad zakladatele a společníků. Bankovní úvěr, je-li k dispozici a zapotřebí.
Rozjezdová fáze
Neformální vklad zakladatele a společníků, kontakty, bankovní úvěr, je-li k dispozici. Nájem zařízení
Expanze
Kapitál z původních zdrojů plus obchodní investice nebo rozvojový kapitál. Bankovní úvěry. Další zdroje financování, včetně lísingu a faktoringu
Obnovovací kapitál
Obchodní investice, rozvojový kapitál nebo počáteční veřejné obchodování.
Zatímco Komise nesdílí náhled, že existuje obecné selhání trhu v souvislosti s poskytováním finančních prostředků MSP, nacházíme doklady nedostatků ve vztahu k některým skupinám MSP, což může znamenat, že nejsou s to dosáhnout na náležité financování. Např.: Komerční banka nemusí být s to poskytnout finance životaschopnému MSP z následujících důvodů: •
nedostatečně doložitelná předchozí úspěšnost;
•
nepostačující vlastní záruky;
•
porušení prahového limitu;
•
hodnocení úvěrové spolehlivosti nižší než přijatelné.
Sečteme-li toto vše dohromady, jedná se často o 'informační selhání' – dokonce i tam, kde existují příslušné (veřejné či soukromé) programy, MSP o nich nemusejí vůbec vědět. Nadto někdy bývá postup žádání o finance natolik složitý a časově náročný, že i když MSP o podpůrných programech vědí, nejsou ochotny jich využít.
2.2
Finanční nástroje v Průvodci
Průvodce pojednává o hlavních součástech negrantových finančních nástrojů určených pro MSP, které mohou být zvažovány jakožto podpora ze Strukturálních fondů a z dalších nástrojů EU. O některých typech financování (lísingu a faktoringu) pojednáno nebude, protože existují zavedené komerční zdroje, takže není důvod k jakémukoli zasahování státu. Podobně se nezabýváme osobními investicemi vlastníků do jejich podniků. Níže uvádíme hlavní finanční nástroje, o nichž Průvodce pojednává: Typ nástroje
Typické zdroje
14
Formální akcie – rozvojový kapitál
Rozvojový kapitál fondy, banky
Neformální akcie – podnikatelští andělé Úvěrové finance
Skupiny investorů a jednotliví investoři
Mikroúvěry
Specializované fondy
Záruky
Záruční fondy a vzájemná záruční sdružení
Banky a fondy provozované rozvojovými agenturami
MSP budou přirozeně vyžadovat celou škálu finančních nástrojů, včetně nástrojů shora uvedených, jakož i dalších zdrojů, kterými se Průvodce nezabývá (lísing, faktoring, možnost přečerpání účtu atd.). S cílem vyhovět potřebám MSP veřejné finanční zdroje často nabízejí řadu řešení a nesoustřeďují se pouze na jeden nástroj. Podobně se financující organizace často soustřeďují na podporu konkrétních typů MSP (např. podniků v různých vývojových fázích). Následující tabulka usouvztažňuje typy finančních nástrojů popsané v Průvodci s finančními potřebami MSP v jednotlivých vývojových fázích. Souvislost mezi finančními nástroji a fázemi vývoje MSP Metoda financování Formální/neformální , ._ půjčky, záruky, akciový kapitál
Mikroúvěry
^
Předrozjezdový kapitál
^
Rozjezdový
^
Expanze
^^
Obnova
^^
^ " ^
^
^
^
SS
^^
^^
^
^^
Následující kapitoly Průvodce pojednávají o jednotlivých hlavních typech nástrojů uvedených v prvním řádku tabulky – formální kapitál (rozvojový kapitál), neformální kapitál (podnikatelští andělé), půjčky, mikroúvěry a záruky. V praxi organizace financující MSP zpravidla využijí kombinaci uvedených metod.
3 Rozvojový kapitál Shrnutí 15
Akciový kapitál je významnou součástí financování MSP. Může přicházet z celé řady zdrojů – od podnikatele a jeho společníků, od podnikatelských andělů, od finančních institucí a odjinud. Tato kapitola pojednává o rozvojověkapitálových fondech, které – kromě akciového kapitálu – často poskytují půjčky nebo jiné formy financování. Soustředíme se na rozvojověkapitálové fondy založené na akciovém kapitálu. O půjčkách a podnikatelských andělích pojednáme v příslušných kapitolách níže. Akciový kapitál představuje nejpevnější rizikový element struktury financování MSP. Dostatečný akciový kapitál může znamenat lepší hodnocení podniku z hlediska poskytovatelů úvěrů, což otevírá přístup ke komerčním úvěrům nebo k jiným formám financování. Z pohledu regionálního rozvoje je nutno zjistit, zda existuje mezera v poskytování akciového kapitálu – ať už se jedná o úplnou absenci nebo o objem pod určitou hranicí – mnohé komerční rozvojověkapitálové fondy si stanoví minimální objem investic a úlohou podpůrných zásahů EU je řešit toto selhání trhu. Vzor shrnující hlavní znaky je součástí Přílohy A.
3.1
Jak fungují v praxi akciověkapitálové fondy
Obr. 1 znázorňuje praktické fungování akciověkapitálového fondu. Krátce řečeno: •
MSP požádá o finanční prostředky. Zdroje komerčního financování možná už vyčerpal. Struktura jeho financování bude taková, že bude potřebovat dodatečný akciový kapitál kromě investice vlastníka, aby mohl dosáhnout na další formy kapitálu jako např. na půjčky.
•
Fond získá akciové podíly v podniku. Obvykle se bude jednat o nové akcie; získaný výnos má posloužit k financování některých potřeb podniku.
•
V některých případech se vydávají akcie s přirážkou k nominální hodnotě. Mohou být rovněž doprovázeny poskytnutím dalších prostředků, např. financováním úvěrů. Také lze využít hybridních nástrojů jako půjček později převoditelných na akcie.
Během doby investování fond investici monitoruje, někdy řídícím pracovníkům MSP poskytuje poradenství.
Až doba nazraje, rozhodne se fond svůj podíl v MSP prodat. U úspěšných podniků může zvolit soukromý prodej investice obchodnímu investorovi nebo počáteční veřejnou nabídku akcií. Takový odchod z podniku může přinést vysokou návratnost, což je odrazem značného rizika, jaké investice představovala. Pokud jde o méně úspěšné MSP, může být odchod fondu problematický. 16
Ve značném počtu případů se může MSP podrobit finanční restrukturalizaci nezbytné v důsledku špatné výkonnosti, a tak dojde ke ztrátě veškerého akciového kapitálu. Tam, kde je rozvojověkapitálový fond spolufinancován z Evropského fondu regionálního rozvoje, musí být investice Evropského fondu náležitě vyúčtována, když musí být spolufinancovaný program ukončen. Při ukončení programu jsou kapitál investovaný do MSP nebo poskytnuté úvěry pokládány za výdaje způsobilé ke spolufinancování. Prostředky Evropského fondu regionálního rozvoje (angl. zkratka „ERDF“) vložené do rozvojověkapitálového fondu, které pak nejsou ani investovány, ani půjčeny, se vrátí. Rozvojověkapitálový fond však může existovat i nadále a jeho činnost nemusí být bezprostředně ukončena. Výnosy z dotace ERDF mohou být fondem využity znovu nebo se použijí na jiné rozvojové aktivity MSP v daném regionu. Přirozeně existují obměny tohoto základního modelu: Některé programy mají úzce specifická kritéria uplatnitelnosti nároku na podporu jakož i cílové trhy, zatímco jiné programy jsou k dispozici většině MSP. Typy poskytování akciového kapitálu mohou být rovněž rozmanité, přičemž příslušný balík zpravidla obsahuje půjčky a někdy i jiné druhy financování.
17
3.2
Výhody a nevýhody akciových fondů
Pro zúčastněné mají akciové fondy jak výhody, tak nevýhody. V následující tabulce naleznete jejich shrnutí:
Výhody Nevýhody • Pro MSP: zdroj rizikového kapitálu, • Pro MSP: prodej části podniku, což který vylepší strukturu rozvahy a zároveň rozředí zájem vlastníka a může otevřít přístup podniku k dalším zároveň přivede menšinového prostředkům prostřednictvím půjček vlastníka, jehož zájem je nutno ctít apod. • Pro investiční fond: menšinový podíl v podniku; podíl se může posléze • Pro investiční fond: vysoce riziková investice, z níž může vzejít vysoká nesnadno prodávat, když se fond bude návratnost chtít z investice vyvázat, ledaže by • Pro veřejnou správu: vysoce daný podnik vzkvétal. riziková investice, která může představovat náležitou pobídku pro další zdroje kapitálu s vyhlídkou na návratnost investice
3.3
Stávající podpora EU
V rámci rizikověkapitálového akčního plánu EU je realizována řada činností s cílem zlepšit poskytování rizikového kapitálu, včetně opatření ke zlepšení regulačního prostředí. Dále lze podporu z Evropského fondu regionálního rozvoje využít k investování do rozvojověkapitálových fondů.
3.4
Faktory ke zvážení při zakládání akciového fondu
Při zavádění veškerých opatření financování rizikového kapitálu platí řada společných faktorů; pojednáme o nich v kapitole 8. Pokud jde o akciové fondy, musí mít veřejná správa na zřeteli některé další zvláštní faktory:
18
Investiční politika – rozvojověkapitálové fondy budou muset mít investiční politiku a vypracovat mechanismus jejího uskutečňování a spravování. Některé úspěšné fondy spravují svoji investiční politiku prostřednictvím řídících pracovníků ze soukromého sektoru, kterým je dána volnost vybírat investice ve shodě s dohodnutými kritérii, avšak s největším možným důrazem na jejich komerční bázi prosté vnějších, omezení a způsobem, který je v souladu s úhrnnými cíli politiky veřejné správy. Cesta ven – musí existovat vyvazovací mechanismus, tj. prostředek stažení kapitálu na konci existence fondu. Cesty ven se různí podle míry úspěšnosti investice. Nejúspěšnější investice se obchodují nebo jsou uvolněny k veřejné nabídce. Je však pravděpodobné, že fondu zůstane celá řada malých akciových účastí v MSP, kterých se popsaným způsobem zbavit nedokáže. Některé fondy předem zařizují, aby na konci existence fondu byly tyto investice převedeny na jinou právnickou osobu a aby byly investice spravovány ku prospěchu příslušného regionu. Záruky – v mnoha případech poskytuje veřejná správa záruku na pokrytí akciových financí poskytnutých někým jiným spíše než prostředky samotné. Je zjevné, že taková záruka představuje velký vliv, ale zároveň značné riziko pro veřejnou správu.
3.5
Nařízení o státní podpoře
Předpisy EU o státní podpoře týkající se rizikového kapitálu Jako je tomu u všech finančních nástrojů, jejichž součástí je dotace z veřejných prostředků, musí být i rozvojověkapitálové fondy v souladu s předpisy EU o státní podpoře. V říjnu 2001 vydala Komise Metodické pokyny o 'Státní podpoře a rizikovém kapitálu'15 za účelem vyjasnění výkladu uplatňování pravidel o státní podpoře vymezených v Článku 87(1) Smlouvy o založení ES, a to pokud jde o rizikověkapitálová opatření. Metodické pokyny uvádějí nová kritéria týkající se slučitelnosti rizikověkapitálových opatření se společným trhem. Při posuzování konkurenčních aspektů navrhovaného rizikověkapitálového opatření Komise nejprve zváží, zda je součástí navrhovaného opatření udělení státní podpory. To je posuzováno na třech úrovních, a sice zda opatření představuje:
•
15
podporu investorů;
Státní podpora a rizikový kapitál, zveřejněno v Úředním věstníku ES, C 235, 21.8.2001, s. 3, a viz níže Přílohu F.
19
•
podporu fondu nebo jiného subjektu, jehož prostřednictvím je opatření realizováno (v případě fondu, resp. fondů lze podporu udělit na několikačetné úrovni);
•
podporu podnikům, do nichž se investuje, tj. konečným příjemcům.
3.5.1 Posouzení slučitelnosti rizikověkapitálových opatření podle pravidel o státní podpoře V případech, kdy se předpokládá, že rizikověkapitálové opatření bude zahrnovat státní podporu, musí Komise posoudit, zda je podpora slučitelná se společným trhem v souladu s Články 87 (2) a 87 (3). V kontextu regionální politiky Komise přijala testy, na jejichž základě může být státní podpora rizikověkapitálových opatření povolena a považována za slučitelnou se společným trhem. Slučitelnost je povětšině přijímána na základě Článku 87 (3), pododstavce (a) a (c). Článek 87 (3) Smlouvy o založení ES – odstavce týkající se rizikověkapitálových opatření •
Článek 87 (3) (a) podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností
•
Článek 87 (3) (c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem
V souladu s pravidly pro MSP a regionální podporu lze podporu povolit až do výše grantu rovnajícího se pevnému procentu určitých nákladů podniku příjemce podpory. Tyto náklady jsou označovány jako „způsobilé“ náklady a jedná se v zásadě o pevné investice do pozemků, budov, nového výrobního zařízení a nehmotného majetku (patenty, know-how atd.), o mzdové náklady přímo související s pevnými investicemi a o náklady na poradenské služby. V praxi však bylo zjištěno, že některá rizikověkapitálová opatření jsou s obecnými pravidly neslučitelná. Problémy se týkají: •
Stanovení 'grantového ekvivalentu' akciového kapitálu;
•
Komplikací při stanovení propojení se způsobilými náklady;
•
neexistence právního základu pro povolení takové podpory pro opatření, jejichž prostřednictvím by byla podpora poskytována na úrovni investorů.
3.5.3 Základ pro povolování rizikověkapitálových opatření V Oznámení o státní podpoře a rizikovém kapitálu se praví, že Komise nechová přesvědčení, že existuje obecné selhání rizikověkapitálového trhu. Avšak uznává, že 20
na trhu existují mezery týkající se některých typů investic v jistých fázích života MSP. V kontextu regionální politiky Komise rovněž uznává, že existují specifické obtíže v regionech majících nárok na podporu v souladu s Články 87(3) (a) a (c) Smlouvy o založení ES (podporované regiony). Podle Článku 87(3) (a) a (c) Smlouvy o založení ES je rozhodující podmínkou, za níž může Komise povolit rizikověkapitálová opatření spadající mimo působnost obecných pravidel, skutečnost, že některé typy MSP usilující o investice ve fázi počátečního a raného rozvoje podniku – jedná se zvláště o podniky začínající v sektoru inovativních technologií a výpočetní techniky – se střetávají s velkými překážkami z hlediska přístupnosti akciových financí pro menší sumy. Mezi hlavní faktory způsobující tuto 'akciovou mezeru' patří nedokonalá informovanost, nechuť investorů riskovat – a to zvláště do MSP a začínajících podniků – a omezené záruky a předchozí dobrá pověst, jež mohou začínající MSP potenciálním investorům nabídnout jen v malé míře. Dalšími překážkami při poskytování akciového kapitálu jsou vysoká transkakčnost a příslušející obezřetnostní náklady spojené s poskytnutým akciovým kapitálem.
3.5.4 Co Komise vyžaduje jakožto zdokladování selhání trhu Než se vůbec začne hotovit k povolení rizikověkapitálových opatření spadajících mimo působnost stávajících pravidel, vyžaduje Komise důkaz o selhání trhu. Může však být sklonná k uznání selhání trhu tam, kde každé financující kolo rizikověkapitálového opatření plně nebo částečně financované prostřednictvím státní podpory představuje maximálně částku €500,000 obecně, €750,000 v regionech způsobilých k poskytnutí podpory podle Článku 87(3) (c) a €1 milion v regionech způsobilých k poskytnutí podpory podle Článku 87(3) (a). Komise bude požadovat předložení důkazů o selhání trhu tam, kde jsou stropy pro velikost transakcí uvedených výše překročeny.
3.5.5 Kritéria pro posouzení Slučitelnosti Existuje škála kritérií pro posouzení slučitelnosti rizikověkapitálových opatření s pravidly o státní podpoře, která Komise vymezila v pokynech 'Státní podpora a rizikový kapitál'. Kritéria jsou posuzována na základě kladných a záporných položek. Ne všechny položky mají stejnou váhu a žádná jednotlivá položka není rozhodující; ani žádnou sadu položek nelze považovat za dostatečnou samu o sobě k zajištění slučitelnosti. V některých případech může jejich platnost a přisuzovaná váha záviset na formě opatření. Posouzení Komise vezme v úvahu převládající regionální socioekonomický kontext navrhovaných opatření.
3.6
Příklady rozvojověkapitálových fondů
Příklady rozvojověkapitálových fondů založených s podporou strukturálních fondů jsou obsahem Přílohy G. Příloha obsahuje internetové odkazy na popisy případových studií fondů a příslušné kontaktní podrobnosti. Předpokládá se, že další případové studie budou přidány do aktualizovaných vydání Průvodce.
21
4 Podnikatelští andělé Shrnutí Podnikatelští andělé ('neformální rozvojový kapitál') mohou sehrát významnou úlohu při poskytování akciového kapitálu v raných fázích rozvoje MSP. Podnikům rovněž poskytují rady a instruktáže (neformální i formální) – což může velkou měrou přispět ke zdárnému rozvoji MSP. Podnikatelskými anděly bývají zpravidla ctihodní jedinci, kteří si přejí investovat něco ze svých přebývajících prostředků do nových podniků. Oni sami jsou často vysoce motivovanými podnikateli se značnými zkušenosti při řízení svých vlastních firem. Sítě podnikatelských andělů poskytují odpovídající služby za účelem propojení potenciálních investorů s MSP. Obvykle nezkoumají potenciál investice – to je věcí investora a MSP, aby tak učinili a dospěli k dohodě. Někdy sítě účtují úspěšnostní či registrační poplatek. Programy regionálního rozvoje mohou hrát úlohu při zdokonalování mechanismů, jejichž prostřednictvím jsou podniky hledající kapitál dávány do kontaktu s podnikatelskými anděly, kteří si přejí investovat. V některých regionech již sítě poskytující vhodnostní služby fungují a některé jsou dotovány regionálními úřady. EU podporuje zakládání sítí podnikatelských andělů a existují také rozmanité národní podpůrné programy. Podniky, do nichž investují podnikatelští andělé, někdy rovněž získají financování rizikového kapitálu z jiných zdrojů podporovaných EU jako např. z rozvojověkapitálových fondů.
Vzor shrnující hlavní znaky je obsahem Přílohy A.
4.1
Jak fungují sítě podnikatelských andělů v praxi
Obr. 2 znázorňuje fungování sítí podnikatelských andělů v praxi. Stručně řečeno: •
Založí se síť a je inzerována jako kontaktní místo pro investory a podnikatele – síť řídí jedna nebo více osob;
•
síť dá do přímého vzájemného kontaktu potenciální investory a MSP. Tato služba může být účtována jak investorovi, tak MSP;
investor a MSP dojednají dohodu, na jejímž základě dodá podnikatelský anděl kapitál a v mnoha případech poradenskou podporu za akciový podíl v podniku. Obě strany musí dospět k dohodě za náležité obezřetnosti. 22
V mnoha případech není podnikatelský anděl placen za pracovní čas, ale dostává podíl z růstu hodnoty podniku. Jindy může být dohodnut honorář. Nakonec může podnikatelský anděl svoji investici v podniku prodat, zvláště když ji odkoupí obchodník s investicemi.
Některé Členské státy poskytují daňové pobídky, kterými motivují podnikatelské anděly k získávání akciových účastí v MSP. Např. britské úřady umožňují investorům odepsat některé investice z daní a rovněž existuje osvobození od daně z kapitálových zisků. Ve Spojených státech pomáhají značné daňové úlevy z daně z příjmu i z daně z kapitálu v rozvíjení tohoto typu financování MSp.
4.2
Výhody a nevýhody sítí podnikatelských andělů
Programy podnikatelských andělů mají pro účastníky výhody i nevýhody. Následující tabulka podává shrnutí: Výhody
Nevýhody
MSP zdroj kapitálu a rad v raném stádiu. MSP vzniká potřeba prodat část akciového Náležité rady ve správný čas mohou podnik podílu v podniku. Některé podniky nejsou posílit. ochotny přivést investora zvenčí. investora příležitost dosáhnout vysoké investora existuje vysoké riziko. Výzkumy návratnosti z investování v raném stádiu a napovídají, že pouze jedna investice z pěti přinese daňové prázdniny, pokud jsou k dispozici. dostatečně vysoké zisky. A navíc: Menšinová účast v MSP skýtá malou kontrolu a posléze může být investora i pro MSP existuje riziko, že se ředitel Pro veřejnou správu mohou podniku s investorem rozkmotří. podnikatelskoandělské programy zvýšit přísun rizikového kapitálu a poradenství za nízké náklady z veřejných zdrojů
4.3
Stávající podpora EU
S cílem povzbuzovat rozvoj podnikatelskoandělských aktivit byl na regionální a národní úrovni založen malý počet sítí, které prosazují tuto ideu v regionech, v nichž ještě neprorazila. Tyto sítě poskytují platformu pro vzájemný kontakt mezi MSP a podnikatelskými anděly a poskytují podnikům potenciální přístup k novým zdrojům financí. Komise částečně financuje proveditelnostní studie vytváření takových sítí jakož i ověřovací projekty cílené na zakládání regionálních nebo národních sítí.
4.4
Faktory ke zvážení při podpoře andělskopodnikatelské sítě
Při zavádění veškerých opatření financování rizikového kapitálu platí řada společných faktorů; pojednáme o nich v kapitole 8. Pokud jde o andělskopodnikatelské sítě, musí mít veřejná správa na zřeteli několik dalších speciálních faktorů: Úloha veřejné správy při poskytování dotací – úloha veřejné správy při podpoře zakládání andělskopodnikatelských sítí bude pravděpodobně omezena na finanční 23
podporu nákladů spojených se založením a řízením sítě spíše než na přispívání do investičních fondů samotných. Veřejná správa možná bude chtít vzít na sebe iniciativu kontaktu s národním sdružením andělskopodnikatelských sítí s cílem spolupracovat při zakládání sítí v regionech, kde sítě ještě neexistují. Budování podnikatelské kultury – opatření při zakládání andělskopodnikatelských sítí mohou zlepšit fungování trhu prostřednictvím přísunu financí a rádcovství, ale pravděpodobně uspějí pouze tam, kde již existuje podnikatelská kultura, která povzbuzuje rozvoj nových podniků. Založení andělskopodnikatelské sítě by mělo být ideálně součástí integrovaného souboru opatření na podporu rozvoje nových podniků a 'investorské připravenosti'.
4.5
Nařízení o státní podpoře
Pro státní podporu zakládání andělskopodnikatelských sítí neexistují žádné konkrétní předpisy, ale přirozeně platí všeobecné předpisy týkající se státní podpory. V mnoha případech může být suma státní podpory pod hranicí €100,000, a proto spadá pod nařízení de minimis.
4.6
Příklady andělskopodnikatelských sítí
Příklady andělskopodnikatelských sítí založených s podporou strukturálních fondů jsou uvedeny v Příloze G. Příloha obsahuje internetové odkazy na popisy případových studií sítí a příslušné kontaktní podrobnosti. Předpokládá se, že další případové studie budou přidány do aktualizovaných vydání Průvodce.
5 Úvěrový Kapitál Shrnutí Půjčky jsou nejdůležitějším zdrojem vnějšího financování MSP a jsou často k dispozici s veřejnou podporou z rozvojověkapitálových nebo úvěrových fondů nebo v rámci programů účelových dotací – to vše představuje poměrně obvyklé nástroje regionálního rozvoje. Podobně jako rozvojověkapitálové fondy (které také často poskytují peníze na úvěry) může být čistě úvěrový fond podporovaný ze Strukturálních fondů podepřen využitím soukromého kapitálu a tím získat větší sílu. Je třeba zvážit časovou délku úvěrů, jejich využití, úrokové sazby a pravděpodobné ztráty z prodlení. V programech dotování úroků se dotace neplatí do společného fondu s regulérními splátkami úvěru, ale poukazují se zvlášť ve splátkách jakožto splátky úvěru samotného i příslušných úroků, což může trvat mnoho let. Dotace jsou poukazovány buď úvěrující bance nebo vypůjčovateli jakožto sleva na úroku "rabat". Výše individuálních úvěrů pravděpodobně ovlivní správní náklady fondu nebo programu dotování úroků. Spravovat malé půjčky bude dražší, na druhé straně mohou hrát takové půjčky zvlášť významnou úlohu při vyplňování mezer ve financování. Úvěrové fondy jsou cíleny na specifické skupiny a budou pravděpodobně jedním z hlavních zdrojů podpory rozvoje mikropodniků. 24
Rozhodující věcí je posoudit úvěruschopnost vypůjčovatele. Úvěrový fond by se měl vyhýbat vytlačování komerčního poskytování půjček – pokud může MSP-vypůjčovatel získat peníze z komerčních zdrojů, měl by tak činit. Z toho plyne, že MSP s nejnižšími úvěrovými riziky (včetně těch, které poskytují vlastní záruky) budou pravděpodobně vyloučeny. Cílem je najít nejvhodnější vypůjčovatele ve zbývající skupině. Vzor shrnující hlavní znaky je součástí Přílohy A.
5.1 Jak fungují v praxi úvěrové fondy a programy dotování úroků V regionech způsobilých k přijímání podpory ze Strukturálních fondů jsou úvěrové programy zřizované buď jako úvěrové fondy nebo jako programy dotování úroků cíleny na MSP příjemce za účelem stimulace jejich rozvoje, k podpoře místního a regionálního hospodářského růstu a, především, k podpoře vytváření nových pracovních míst. Na malopůjčkovém trhu se jedná spíše o mikroúvěry, které slouží mikropodnikům a konkrétním sociálním skupinám, a to zpravidla na méně komerční bázi než jsou větší úvěry.
25
Diagram znázorňuje, jak může fungovat úvěrový fond nebo program dotování úroků v praxi. Stručně řečeno: • Úvěrový fond nebo program dotování úroků je zřízen na pevně stanovené období a je financován kombinací národních a unijních zdrojů doplněných soukromými zdroji. Soukromé finance lze získat z bankovních úvěrů nebo z jiných zdrojů. •
Fond nebo program může být spolufinancován ze Strukturálních fondů a záruky mohou přebírat EIB nebo EIF.
•
Fond nebo program mají jasné investiční cíle, které zahrnují vytipování vypůjčovatelů, kteří mohou přispět k plnění cílů regionálního rozvoje a mají náležitý úvěrový profil, ale přitom nejsou s to získat prostředky z komerčních zdrojů.
•
MSP pořádá o půjčku fond nebo banku, která provozuje nebo se účastní programu dotování úroků, posoudí se žadatelův úvěrový profil, podnikatelský plán a cíle.
•
Úrok účtovaný fondem bude buď komerční – zpravidla rovný nákladům fondu plus 4% až 6% - nebo poněkud nižší, což umožňuje investice veřejného kapitálu do fondu. V prvním případě může být platná výše úroku, který vypůjčovatel skutečně platí, snížena o dotaci úroku nebo rabat.
•
U programů dotování úroků může být úrok účtovaný bankou na podobné komerční výši a vypůjčovatel obdrží slevu na úroku, takže zaplatí úrok nižší, nebo může být výše úroků nepatrně pod komerční sazbou, protože se dohodne, že banka obdrží dotaci úroku, která jej vrátí na komerčnější úroveň.
•
Po dobu trvání investice bude fond nebo banka spravující program dotování úroků sledovat investici a případně poskytne MSP rady v oblasti řízení.
•
V náležité době MSP buď půjčku splatí nebo se octne v prodlení, pokud finančně selže. V případech, kdy jsou bance vypláceny dotace úroků snižující výši úroků, kterou banka účtuje vypůjčovateli, může být program doplněn zárukou, na jejímž základě obdrží banka částečnou náhradu úvěrových ztrát způsobených prodlením.
Na konci existence úvěrového fondu bude půjčka splacena a veškeré zbývající prostředky budou ponechány k reinvestování v souladu s původními cíli (pravidlo 8 opravňujícího nařízení pro čerpání ze Strukturálních fondů, Příloha B). Totéž platí pro programy dotování úroků, vyjma požadavku Komise, že na konci programu dotace stále ještě splatné na nikoli plně splacené půjčky je povinností kapitalizovat a převést na vázaný účet nebo vypůjčovateli. 26
Dotace úroků hrazené EU, resp. z národních grantů a vyplácené buď bance nebo vypůjčovateli jakožto rabat snižují platnou výši úroku placenou MSP zpravidla o 1 až 3%. V Souladu s předpisy o Strukturálních fondech jsou řídící orgány odpovědné za realizaci popsaných programů povinny neustále sledovat údaje o počtu podporovaných podniků, o počtu nově zřízených pracovních míst atd. Když jsou slevy na úrocích spolufinancovány ze Strukturálních fondů, jsou zpravidla podmíněny tím, že MSP-příjemce splní určité cíle, např. v oblasti tvorby pracovních míst nebo v předepsané výši nových investic. Za popsaných okolností není neobvyklá sleva na úroku dosahující až jeho jedné třetiny. Přirozeně existuje řada obměn popsaného základního modelu:
•
Úvěrové fondy často získají soukromé investice skrze bankovní výpůjčky. Se zavedením eura se evropské kapitálové trhy prohloubily a úvěrové fondy mohou zvažovat vydávání dluhopisů – náklady na kapitál pro úvěrové fondy lze snížit omezením prostředkovatelských služeb.
•
Některé programy mají velmi specifická způsobilostní kritéria a cílové trhy jako ženy-podnikatelky, mladé podnikatele, mikropodniky, zatímco jiné jsou volně k dispozici všem MSP.
•
Některé fondy dají k dispozici část svých prostředků na mikroúvěry. Správa mikroúvěrů představuje zvláštní problém (viz příslušnou kapitolu níže).
•
Typy úvěrových programů jsou různé a může být též poskytnuto akciové financování. Pokud jde o větší půjčky, mohou fondy poskytnout úvěry za použití konvertibilních prostředků půjčených na pevný úrok, takže pak bude mít fond možnost přeměnit část úvěru nebo celý úvěr na akcie, jestliže MSP uspěje.
5.2
Výhody a nevýhody úvěrových programů
Pro zúčastněné mají úvěrové programy výhody i nevýhody. V následující tabulce shrnujeme:
Výhody
Nevýhody
Úvěrové programy představují velevýznamný zdroj kapitálu pro rozvojové financování MSP.
Věřitelé obvykle vyžadují ručení nebo si vypůjčovatelovu úvěruschopnost vyhodnotí, což může představovat diskriminaci vůči začínajícím podnikům, kterým se často ručení nedostává, a musí proto zaplatit záruční
27
přirážku, aby úvěr vůbec dostaly.
Některé úvěrové programy mohou nabízet půjčky bez potřeby záruk, čímž umožní MSP přístup k financím.
Úvěry musí být nahlíženy v kontextu jiných forem financování, včetně odpovídajícího množství akciového kapitálu.
Pro veřejnou správu: středněriziková investice, která může podnítit příchod dalšího kapitálu z jiných zdrojů s vyhlídkou, že původní investice nebo alespoň její část bude k dispozici pro opětné využití.
5.3
Stávající podpora EU
V regionech oprávněných čerpat podporu ze Strukturálních fondů může být k dispozici podpora ERDF jak pro úvěrové fondy, tak pro programy dotování úroků za účelem dosažení konkrétních nebo obecných cílů jako zvýšení účasti podnikatelek nebo podpora investic MSP k vytváření nových pracovních míst. Evropský investiční fond (EIF) rovněž spolufinancuje některé typy půjček, např. úvěrové fondy cílené na začínající podniky.
5.4
Faktory ke zvážení při zakládání úvěrového programu
Při zavádění veškerých opatření financování rizikového kapitálu platí řada společných faktorů; pojednáme o nich jinde. Pokud jde o úvěrové fondy a programy dotování úroků, musí veřejná správa brát na zřetel řadu dalších faktorů: •
Komerční dostupnost úvěrů na regionální úrovni pro různé typy MSP a potřeba vyhnout se pokřivení trhu;
•
úloha veřejné správy při dotování půjček;
•
míra, do níž lze zapojit financování ze soukromého sektoru.
5.5
Nařízení o státní podpoře
V souladu s Nařízením o státní podpoře bude nezbytné určit, zda státní podpora existuje, a to tak, že se zjistí, zda se účtuje tržní úroková sazba. Půjčky, pokud jsou poskytovány s podporou, mají pokrývat oprávněné náklady a pak platí maximální sazby stanovené v pravidlech pro MSP a regionální podporu (viz Kapitola I).
28
5.6
Příklady úvěrových programů
Příklady úvěrových programů zřízených s podporou strukturálních fondů jsou uvedeny v Příloze G. Příloha obsahuje internetové odkazy na popisy případových studií programů a příslušné kontaktní podrobnosti. Předpokládá se, že další případové studie budou přidány do aktualizovaných vydání Průvodce.
29
6 Mikroúvěry Shrnutí Podnikatelský segment "mikroúvěry" je na evropském finančním trhu poměrně novým jevem; jedná se o produkt umožňující přístup k malým částkám pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a pro mikropodniky. Takové podniky nejsou zpravidla s to dosáhnout na obvyklé bankovní distribuční sítě v důsledku potřeby malých úvěrů, vysokých nákladů na posouzení úvěruschopnosti a vysokého rizika spojeného s počáteční fází rozvoje podniku. Mikrofinance – zpravidla méně než €10,000 – lze směřovat na velmi konkrétní skupiny jednotlivců nebo na velmi malé podniky. Typické programy zahrnují:
•
Programy pro mikropodniky – jedná se o širokou škálu nástrojů (o některých se hovoří na jiných místech Průvodce - např. půjčky a vzájemné záruky). Společným znakem je skutečnost, že prostředky jsou určeny pro živnostníkyjednotlivce nebo malé podniky s méně než 5 zaměstnanci.
•
Peníze pro znevýhodněné sociální skupiny - např. úvěrové programy pro mladé lidi, nezaměstnané, osoby se speciálními potřebami, etnické menšiny atd. (někdy označované jako 'sociální' finance).
Mikrofinanční nástroje se v zásadě neliší od nástrojů probraných v předchozích kapitolách – zejména pokud jde o úvěrové programy a vzájemné záruky. Rozdíl spočívá v tom, že se zaměřují na vysoce specifické cílové skupiny a zpravidla obnášejí menší částky peněz. Stejně jako v ostatních případech financování rizikového kapitálu je důraz kladen na splatitelné peníze nebo revolvingové programy spíše než na dotace. Vzor shrnující hlavní znaky je součástí Přílohy A.
6.1
Jak fungují mikroúvěry v praxi
Z provozního hlediska vykazuje sektor mikroúvěrů mnoho společného se sektorem půjček. Hlavní rozdíly jsou: •
Vysoké náklady na posouzení úvěruschopnosti v poměru k velikosti půjčky a
•
vysoké náklady na správu úvěru v poměru k jeho velikosti.
V důsledku toho jsou mnohé mikrofinancující programy realizovány specializovanými agenturami. Tyto agentury mohou být zakládány za konkrétním účelem nebo jsou navázány na stávající finanční instituce, např. banky.
30
6.2
Výhody a nevýhody mikroúvěrů
Pro zúčastněné mají mikroúvěry výhody i nevýhody. V následující tabulce uvádíme shrnutí:
Výhody
Nevýhody
Splňuje kritérium selhání trhu při Náklady na zřízení a správu půjček založení a rozvoji mikropodniku. budou vysoké v poměru Některé programy mikrofinancování k půjčeným částkám. mohou poskytnout bezzáruční půjčky, a umožnit tak MSP přístup k financím Pro veřejnou správu: prostředek rozvoje mikropodniků a dosažení znevýhodněných lidí
6.3
Stávající podpora EU
Mikroúvěrové programy jsou podporovány v rámci některých hlavních Strukturálněfondových programů a rovněž v rámci speciálních programů 'Inovativních akcí' financovaných ERDF. V roce 2001 zavedl EIF mikroúvěrový program (půjček do výše €25,000) pro MSP, který spravuje EIB. Jedná se o záruky mikroúvěrových programů. EIF také nedávno zavedl záruční program pro mikroúvěry, který refunduje náklady rozboru dokumentace (200€ za spis) a zajišťuje hlavního ručitele do výše 75%. Cílem tohoto programu je překonat hlavní obtíže při mikrofinancování, pokud jde o náklady na správu úvěrů a získání ručení.
6.4
Faktory ke zvážení při zřizování mikroúvěrového programu
Existuje řada konkrétních faktorů ke zvážení při zřizování mikroúvěrového programu (o společných aspektech pojednáme v kapitole 8). Režijní náklady – jak lze minimalizovat poměr režijních nákladů vůči úvěru – zúsporněním úvěrověposuzovacího procesu nebo jinak? Specializovaná agentura – v některých zemích existuje dodatečná legislativní komplikace týkající se provozování mikroúvěrových programů. Jelikož typická výše úvěru v rámci mikroúvěrového programu bývá zpravidla příliš nízká na to, aby byla považována za komerčně zajímavou (v důsledku vysokých nákladů na transakci a zpracování), finanční instituce poskytující prostředky na úvěry často přenášejí řízení, správu a výplatu mikroúvěrů na organizace, které nemají právní postavení finanční instituce. V některých zemích národní legislativa nedovoluje nefinančním 31
subjektům vyplácet půjčky. Situaci je třeba zjišťovat stát od státu. Záruky – je náležité podpořit program, kterému ručí subjekt veřejné správy potenciálně zajištěný zárukou EIF?
6.5
Nařízení o státní podpoře
Mikroúvěrové programy mohou představovat státní podporu podnikům. Avšak u většiny mikroúvěrů bude státní podpora nižší než €100,000, a proto by měla spadat do působnosti Nařízení de minimis.
6.6
Příklady mikroúvěrových programů
Příklady mikroúvěrových programů zřízených s podporou strukturálních fondů jsou uvedeny v Příloze G. Příloha obsahuje internetové odkazy na popisy případových studií programů a příslušné kontaktní podrobnosti. Předpokládá se, že další případové studie budou přidány do aktualizovaných vydání Průvodce.
7 Záruční programy Shrnutí Záruka je právně platný závazek daný třetí stranou zaplatit zůstatek půjčky, včetně nesplaceného úroku, v případě, že nezaplatil hlavní dlužník. Záruční fondy, resp. záruční sdružení vydávají MSP záruky za účelem umožnění přístupu k externím financím (hlavně k úvěrům, ale také k akciím) za úplatu, která pokrývá riziko i administrativněrežijní náklady. Záruky představují náležitý finanční nástroj tam, kde MSP nejsou s to poskytnout věřiteli – zpravidla bance nebo lísingové společnosti – nezbytnou jistinu k získání přístupu k financím za přiměřených podmínek. K záručnímu nástroji se obvykle uchylují nové, začínající podniky a rychle se rozvíjející, na inovativní technologie orientované podniky. Existují dva hlavní typy víceméně podobných záručních programů: •
Záruční fondy – jsou obvykle financovány z veřejných zdrojů regionálními nebo státními orgány. Záruky poskytují buď přímo MSP nebo nepřímo zajišťováním úvěrových závazků učiněných vzájemnými záručními sdruženími. Některé záruční fondy také nabízejí půjčky cílené na MSP/mikropodniky.
•
Vzájemná záruční sdružení – zřizovaná MSP, podnikatelskými federacemi nebo obchodními komorami, někdy v partnerství s bankami. Tím, že se seskupí jakožto společenství, jsou vzájemná záruční sdružení s to vyjednat bankovní úvěry za zvýhodněných finančních podmínek a jsou často schopna poskytovat odborné podpůrněpodnikatelské služby klientům, čerpajíce z důvěrné znalosti odvětví, ve kterých se pohybují.
Záruky fungují na principu sdíleného rizika mezi věřitelem a záručním sdružením, které obvykle ručí za 40 až 80% hodnoty půjčky; tak se významně snižuje riziko věřitele. 32
V kontextu regionální politiky mohou záruční programy hrát významnou úlohu při zlepšování přístupu k financím, při motivování soukromého sektoru k finanční účasti a při podpoře rozvoje MSP; existuje rovněž odvozený přínos v podobě hospodářského růstu a tvorby nových pracovních míst. Někdy existují dohody o částečném ručení za úvěrové ztráty v rámci programů dotování úroků (viz "Úvěrový Kapitál"). Vzor shrnující hlavní znaky je součástí Přílohy A.
7.1
Jak záruční programy fungují v praxi
Diagram znázorňuje, jak v praxi fungují záruční fondy a záruční sdružení. Stručně řečeno:
•
MSP požádá finanční instituci o půjčku.
•
Pokud to finanční instituce vyžaduje, MSP požádá o záruku od vzájemného záručního sdružení nebo od záručního fondu na příslušnou část půjčky.
•
Po komplexním rozboru realizovatelnosti podnikatelského plánu a po posouzení rizika založeném na škále kritérií poskytne záruční sdružení nebo záruční fond záruku bance, což umožní MSP přístup k úvěrovým penězům.
•
MSP platí záručnímu sdružení nebo záručnímu fondu poplatek (obvykle 1% ročně z nesplacené záruky). Je-li záruka vydána vzájemným záručním sdružením, upíše se MSP do akciového kapitálu sdružení. Po ukončení závazku lze úpis na požádání refundovat.
•
V některých zemích (např. Španělsko, Německý 'bezbankovní' záruční systém, italské 'programy pro začínající') mohou MSP získat záruky od záruční instituce ještě dříve, než se obrátí na toho, od koho si chtějí půjčit peníze.
•
V případě záruky pro MSP jištěné EIF je riziko rozděleno mezi záruční sdružení nebo záruční fond a mezi jistitele záruky; žádný další rozbor rizik se neprovádí. Ve většině případů jistitel nevybírá od záručního sdružení nebo fondu žádným poplatek.
Pokud MSP půjčku nesplácí, přesně v souladu s podmínkami příslušné smlouvy ručitel vrátí peníze věřiteli bezprostředně po tom, co mu bylo oznámeno, že došlo k nesplácení ze strany MSP. Podnikatelova záruka je pak prodána a jakékoli případné ztráty nese záruční sdružení nebo záruční fond. 33
Je-li záruka jištěna, může záruční sdružení nebo fond kompenzovat část svých ztrát na vrub zajistitele záruky a tím snížit svoje riziko z nesplácení úvěru dlužníkem.
Existuje řada obměn tohoto základního modelu: •
Některé programy jsou cíleny na konkrétní skupiny (mladé podnikatele, ženy-podnikatelky), na specifické typy investic (např. do inovací, do zlepšování dostupnosti rizikového kapitálu), zatímco jiné se zaměřují na specifické sektory (např. řemesla, průmysl atd.).
•
Procento základní výše úvěru kryté zárukou kolísá mezi 40% a 80%. Výše poplatků, které musí MSP za záruku platit, kolísá na základě řady faktorů (trvání záruky, rozbor rizikových faktorů a proporce půjčky kryté zárukou). Další podmínky se rovněž různí.
•
Typ ručící organizace je také různý: Pouhé záruční fondy závisejí na financování veřejným sektorem, např. celostátně působícími nebo regionálními úřady, zatímco soukromá nebo smíšená záruční sdružení jsou vlastněna a řízena kombinací zástupců MSP, bank a jiných subjektů.
•
Míra a povaha podpory veřejné správy se stát od státu a region od regionu různí.
Stupeň poradenské podpory MSP se značně různí. V některých případech je úloha záručního sdružení nebo fondu omezena výhradně na udělení záruky, zatímco jindy je záruka nabídnuta jako součást balíku služeb, včetně poradenství a průběžného sledování vývoje. Záruční sdružení zpravidla podléhají národním finančním předpisům. Jakmile obdrží podporu z veřejných zdrojů, musí se záruční sdružení rovněž řídit pravidly EU o státní podpoře.
34
7.2
Výhody a nevýhody záručních programů
Následující tabulka shrnuje výhody a nevýhody z pohledu jednotlivých zúčastněných subjektů.
Výhody
Nevýhody
Umožní přístup k úvěrovým financím za lepších podmínek pro ty MSP (tj. OSVČ, mikropodniky, začínající podniky) které nemají snadný přístup k penězům (předchozí platební nekázeň, malé nebo žádné vlastní ručení, příliš krátká činnost)
Záruční sdružení a záruční fondy zpravidla pokryjí pouze část úvěrového rizika a často se týkají pouze omezené škály finančních nástrojů.
Programy zajišťované EIF nelze používat pro provozní kapitál a existuje jen několik Zásada sdílení rizika mezi záručním programů na krytí akciových investic. sdružením nebo fondem a věřitelem snižuje riziko a motivuje soukromý sektor Skrze omezení vystavení bank rizikům k půjčování. Také se snižuje jejich mohou záruční programy rovněž omezit kapitálová náročnost podle Basilejských míru, do níž banky prověřují nové žádosti o zásad. Pro veřejnou správu: záruční úvěry. Míra, do níž záruční sdružení a sdružení a záruční fondy napomáhají záruční fondy dostávají podporu od v přílivu financí ze soukromého sektoru veřejné správy, je v zemích EU různá a do MSP a v širším regionálním rozvoji. Ve závisí hlavně na převládající bankovní snížení rizika nesplácení pomáhá přísné kultuře (např. Velká Británie, Irsko, šetření před udělením půjček a podrobná Švédsko, Řecko) znalost podnikatelského prostředí, v němž klienti vyvíjejí činnost. Záruční sdružení a záruční fondy znají místní poměry a ušijí na míru podporu i poradenství. Záruční sdružení a záruční fondy své vlastní peníze otáčejí. Mají vysokou vypůjčovací životnost (záruční kapitál se v průměru otočí 10-krát) a výskyt nesplácení je nízký.
7.3
Stávající podpora EU
Evropský investiční fond (EIF) podporuje záruční sdružení formou jištění záručních závazků, učiněných záručními fondy a vzájemnými záručními sdruženími. V období 1998-2001 tato služba poskytla pokrytí 50% ztrát záručních fondů. Zato se od záručních fondů očekává, že zvýší svoji rizikovou působnost (profil) podporou rizikovějších investic do MSP s cílem podpořit "růst a zaměstnanost". Podpora byla 35
poskytována buď přímo záručním sdružením nebo skrze prostředníky jako záruční programy financované z veřejných zdrojů. Víceletý program na léta 2002-2006 staví na předchozím programu a poskytuje doplňující podporu zajišťovacích záruk pro mikroúvěry a investice do informačních a komunikačních technologií. Záruční program je nyní rovněž k dispozici pro kandidátské země. Při přípravě na vstup do EU dala Unie rovněž k dispozici finanční dotace, které mají pomoci zakládání nových vzájemných záručních sdružení v nových Členských státech, resp. oblastech činnosti. Pokrývá se 50% nákladů na proveditelnostní studie.
7.4
Faktory ke zvážení při zakládání záručního programu
V kontextu regionální politiky platí řada průřezových faktorů při uplatňování rizikověkapitálových finančních opatření – hovoří se o nich jinde. Pokud jde o záruční sdružení a záruční fondy, musí veřejná správa zvážit následující aspekty: Proveditelnostní studie – musí pokrýt následující okruhy, včetně doložení selhání trhu, musí ukázat, že nedojde k narušení soutěže s ohledem na stávající soukromé půjčovatele, musí doložit pevnou strukturu řízení společnosti s přesně stanovenými odpovědnostmi; zapotřebí je i hluboká znalost místních poměrů, tj. bankovní kultury, než záruční fond začne vyvíjet činnost. Typ záručního programu - má veřejná správa podporovat založení veřejně dotovaného záručního fondu, který bude spravovat záruky MSP přímo, nebo mají být veřejné podpůrné prostředky spravovány prostředníkem, např. vzájemným záručním sdružením? Rámec regulace – musí být zavedeny konkrétní mechanismy a postupy kontroly žádostí, posuzování a pravidelného sledování rizik a regulace transakcí mezi MSP a věřiteli. Předpisy EU o státní podpoře – jako u všech finančních nástrojů, jejichž součástí jsou dotace z veřejných zdrojů, musí být záruky v souladu s pravidly EU o státní podpoře. Kromě ustanovení, která platí pro financování rizikověkapitálových programů obecně, existuje řada předpisů, týkajících se konkrétně záručních programů.
7.5 Nařízení o státní podpoře V březnu 2000 zveřejnila Komise podrobné Metodické pokyny o uplatňování Článků 87 a 88 Smlouvy o založení ES, pokud jde o státní podporu ve formě záruk16. Musí být splněny následující podmínky, aby se program záruky úvěrů nepovažoval za program obsahující státní podporu; jinak podléhá ohlašovací povinnosti s výjimkou programů de minimis.
16
Oznámení Komise o uplatňování Článků 87 a 88 Smlouvy o založení ES na Státní podporu ve formě záruk, Úřední věstník ES C 71, 11.03.2000, s. 14, a viz níže Příloha F.
36
Oznámení EU o státní podpoře záručních programů •
Záruky nelze poskytnout vypůjčovatelům ve finanční tísni;
Příjemci podpory (tj. vypůjčovatelé) by měli v zásadě být s to získat půjčku za tržní cenu na finančních trzích bez jakéhokoli zásahu státu; Záruka se musí týkat konkrétní finanční transakce, musí být na přesně stanovenou maximální částku, nesmí krýt více než 80% každé jednotlivé nesplacené půjčky nebo jiných finančních povinností (s výjimkou dluhopisů a podobných nástrojů) a nesmí být neomezená; Podmínky programu musí vycházet z realistického posouzení rizik, a to tak, že poplatky placené příjemci z nich – s největší pravděpodobností – učiní programy samofinancující; program musí vymezit finanční podmínky budoucích záruk a celkové financování programu musí být podrobeno revizi alespoň jednou ročně; poplatky dlužníka musí krýt jednak rizika související s udělením záruky a jednak správní náklady programu a komerční návratnost kapitálu tam, kde stát poskytl počáteční kapitál k odstartování programu.
V případech, kdy je poskytnuta podpora, se musí stanovit, kdo je příjemcem (vypůjčovatel/věřitel). Pak bude nezbytné určit, zda lze podporu považovat za slučitelnou za použití stejných pravidel pro jiné typy podpůrných opatření. Dále musí být mobilizace záruk smluvně propojena s konkrétními podmínkami, které mohou jít až tak daleko, že bude zakotvena povinnost vyhlášení úpadku. Členské státy musí zpravovat Komisi o veškeré státní podpoře v hodnotě nad €100,000 prostřednictvím úředního ohlašovacího postupu, a to ještě před zahájením programu. Komise pak zváží, zda je návrh slučitelný s pravidly o státní podpoře.
7.6 Příklady záručních programů Příklady záručních programů zřízených s podporou strukturálních fondů jsou uvedeny v Příloze G. Příloha obsahuje internetové odkazy na popisy případových studií programů a příslušné kontaktní podrobnosti. Předpokládá se, že další případové studie budou přidány do aktualizovaných vydání Průvodce.
37
8 Zřizování programů V této kapitole popíšeme klíčové kroky při zřizování programu financování rizikového kapitálu. Kapitola 9 pak podá přehled náležité praxe běžících programů.
8.1
Souhrnný přehled
Existuje řada společných kroků, které by měly učinit regionální úřady a jejich partneři při zřizování nových programů financování rizikového kapitálu s podporou EU: •
Fáze 1 – je třeba posoudit, jak program financování rizikového kapitálu přispěje k plnění cílů regionálního rozvoje;
•
Fáze 2 – jsou-li závěry posouzení kladné, následuje proveditelnostní studie, která zkoumá možnosti, pokud jde o fungování programu financování rizikového kapitálu, o možné zdroje financování, o cíle, o slučitelnost s pravidly státní podpory EU atd.; Fáze 3 - na základě kladných závěrů proveditelnostní studie a po jednáních s klíčovými partnery (EU, národní a regionální úřady, soukromý sektor, podnikatelskopodpůrné organizace atd.) bude dalším krokem vypracování úplného podnikatelského plánu, který povede k realizaci programu.
•
Zkušenost ukazuje, že je někdy zapotřebí několika let od prvopočátku do fáze, kdy jsou finance získány a jsou jmenováni řídící pracovníci, kteří zahájí činnost programu financování rizikového kapitálu. Význam důkladného zkoumání je podtržen skutečností, že v průběhu posledního strukturálněfondového programového období muselo být ukončeno několik iniciativ v důsledku komplikací, které se měly odhalit ve fázi plánování. V mnoha věcech budou potřeba odborné rady a v rané fázi by stálo zato obrátit se na některé organizace uvedené v Průvodci. Je možné využít příležitosti vytipovat podobné, již realizované programy a popovídat si s jejich realizátory. Níže probereme podrobněji jednotlivé fáze procesu vypracovávání programů financování rizikového kapitálu.
8.2
Příspěvek k cílům regionálního rozvoje (fáze 1)
Předpisy o strukturálních fondech kladou důraz na financování rizikového kapitálu jakožto na nástroj regionálního rozvoje, existuje však několik specifických otázek, které je třeba prozkoumat, abychom nabyli jistoty, že stojí zato program zavést: • Je jedním z cílů programu podporovaného ze strukturálních fondů rozvoj MSP? Existují konkrétní cíle jako podpora určitých odvětví majících růstový potenciál nebo podpora lidí ze znevýhodněných skupin při zakládání jejich podniků? 38
•
Je financování MSP jedním z omezení, které je nutno překonat, nebo existují odlišná omezení v rozvoji MSP?
•
Je-li financování MSP potřebou, splňuje některý z programů uvedených v tomto Průvodci příslušné požadavky?
•
Jaké možnosti existují v Programových dokumentech pro daný program a je přidělení unijních i národních dotací vhodné?
•
Jaké doklady existují o 'selhání trhu'? Jisté doklady o selhání trhu může poskytnout mezera ve stávajícím financování.
Jestliže je zahrnuto opatření financování rizikového kapitálu, některé z těchto otázek – ne-li všechny – bylo třeba řešit v Programovém dokumentu. Avšak s ohledem na možná prodlení v přijetí a realizaci programu bude skoro určitě třeba aktualizovat posouzení buď čerpáním z novějších údajů nebo provedením nového zkoumání. Obvykle to znamená jistý průzkum s cílem zjistit podnikatelské potřeby z hlediska metod financování. Výstupem této fáze by měla být strategická studie, která potvrdí (je-li to na místě), že je dobrý důvod program zavést, a ukáže, který program či programy se mají použít.
8.3 Proveditelnost programu financování rizikového kapitálu (fáze 2) Jakmile náležitě zdůvodníme program financování rizikového kapitálu z hlediska regionálního rozvoje, je třeba stanovit jeho technickou proveditelnost. Cílem této fáze je rozhodnout, zda jít či nejít do realizační fáze. Klíčové otázky zahrnují:
•
Na základě posouzení 'selhání trhu' vymezíme strategické cíle – typ či typy rozvojového financování, konečné příjemce atd. – a je naše počínání slučitelné s nařízeními o státní podpoře?
•
Jaká úroveň financování je potřebná a odkud mohou peníze přijít – zdroje EU, národní/regionální úřady, soukromý sektor atd.?
•
Jaké jsou možnosti podnikové struktury a řízení se zřetelem k radám uvedeným ve strukturálněfondových předpisech (viz přílohu B)?
•
Splnění jakých finančních a dalších cílů lze přiměřeně očekávat a – vezmeme-li v úvahu rozmanité předpoklady (např. nedobytné pohledávky, výši dotací) bude program financování rizikového kapitálu finančně životaschopný?
•
Lze očekávat, že program bude s to vyhovět veškerým právním požadavkům, včetně národních i unijních, nemluvě o povinnostech 39
vyplývajících z předpisů o státní podpoře? •
Jaké jsou názory regionálních a státních úřadů a jaké otázky – pokud vůbec nějaké – bude třeba probrat s Evropskou komisí?
•
Jaký typ organizace by mohl program realizovat – a jak příslušnou organizaci vybrat?
Výstupem této fáze by měla být proveditelnostní studie, obsahující jasné závěry, pokud jde o technickou uskutečnitelnost programu, a posouzení rizik spolu s realizačním plánem. Při přípravě studie bude pravděpodobně potřebné odborné právní i finanční poradenství. Bude též potřeba vést jednání s dalšími subjekty a osobami, včetně možných budoucích řídících pracovníků programu.
8.4
Realizační fáze (fáze 3)
Je-li proveditelnostní studie kladná, přichází na řadu realizační fáze. Znamená ohromnou spoustu práce, ale výsledkem bude funkční program. Předběžným krokem bude vybrat organizaci, která bude realizační fázi provádět – někdy jí může být existující veřejná agentura, jindy se lze uchýlit k výběrovému řízení. Kroky realizačního plánu jsou vypracovány jako součást proveditelnostní studie, ale mohou zahrnovat i následující:
• Sestavení realizačního týmu – možná hlavně práce pro realizační agenturu, nicméně lze hodně práce zadat externistům a zcela určitě bude nezbytné sestavit tým odborných poradců. Vypracování podnikatelského plánu – může zahrnovat následující body: Možný obsah podnikatelského plánu Konkrétní cíle programu, tj. cíle týkající se počtu a typu příjemců, průměrné výše půjček/investic, cílové návratnost atd.; provozní rámec, včetně kritérií posouzení projektu, standardní podmínky podpory (např. trvání úvěrů, podmínky splácení), jak bude portfolio monitorováno atd.; finanční struktura – včetně možných investorů, příspěvků ze Strukturálních fondů atd.; podniková struktura – což bude muset vyhovět požadavkům investorů a dalších; řízení, tj. kdo bude provozovat program a za jakých podmínek atd.; ukazatele výkonu – související jednak s čistě finančními aspekty programu a s výsledky regionálního rozvoje (např. počet nově vytvořených nebo zachovaných pracovních míst). Vyhodnoťte, jak program splňuje požadavky Komise ohledně státní podpory ___________
•
Projednejte a dohodněte podnikatelský plán se zainteresovanými stranami, včetně potenciálních investorů i místní a státní správy. Je žádoucí (nikoli povinné) konzultovat s Generálním direktorátem Evropské komise pro regionální politiku (nebo s jiným strukturálněfondovým generálním direktorátem). Musí být učiněno oznámení Direktorátu Komise pro hospodářskou soutěž, pokud je státní podpora nad úrovní de 40
•
minimis a jeho schválení musí předcházet spuštění programu. Realizujte podnikatelský plán – včetně ustavení podnikové i právní struktury, projednání a dohodnutí financování, náboru personálu, řídících pracovníků a dalších kroků, vyjmenovaných v podnikatelském plánu.
Nelze podceňovat šíři práce v této fázi – a zvláště čas, který zabere realizace. Zřízení programu financování rizikového kapitálu může být složitým počinem, který zahrnuje velký počet partnerů a vyžaduje značnou dávku odborného poradenství.
41
9 Náležitá praxe při realizaci programu Zkušenost praví, že existuje řada klíčových činností 'náležité praxe' při provozování programů financování rizikového kapitálu.
9.1
Souhrnný přehled
Zkušenost praví, že existuje řada klíčových náležitěpraktických poučení, pokud jde o správu a řízení programů financování rizikového kapitálu: •
Míra, do níž jsou finančněinženýrské programy odborně řízeny, představuje klíčový faktor určující úspěch zásahů;
•
důležité je motivovat podporu ze soukromého sektoru, a to nejen jako prostředek zvýšení objemu zdrojů, které pak máme k dispozici, ale také jako způsob zajištění toho, že se expertiza soukromého sektoru přenáší na řízení podpůrných programů;
•
poskytování finanční podpory MSP je záhodno kombinovat s dalšími finančními a podnikatelskopodpůrnými službami s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků;
•
metoda použitá na sledování a měření výkonnosti musí kombinovat finanční ukazatele s posouzením toho, jak programy financování rizikového kapitálu podporované EU přispívají k regionálnímu rozvoji.
Typický provozní rámec programu financování rizikového kapitálu – kombinace zastřešující struktury strukturálněfondového řízení s prvky, které jsou specifické pro jednotlivé programy – je znázorněn na následujícím diagramu.
Správní rada
Stanoví celkové cíle ve světle priorit regionálního rozvoje. Skládá se z představitelů veřejného a soukromého sektoru, jmenuje řídící tým a dohlíží na jeho práci, projednává a schvaluje podnikatelský plán.
42
Řídící tým
Řídí denní chod vycházeje z podnikatelského plánu.
Provozní rámec
Může zahrnovat další partnery, např. podpůrněpodnikatelské organizace.
Příjemci
Sledují se ukazatele výkonnosti za účelem posouzení plnění finančních a regionálněrozvojových priorit.
Přirozeně má uvedený model řadu variant odrážejících místní okolnosti a priority, institucionální struktury a povahu programu financování rizikového kapitálu (např. úvěrové programy pravděpodobně spíše provozuje veřejná správa než rozvojověkapitálové fondy).
9.1
Odborné řízení
Zkušenosti z posledního strukturálněfondového programového období učí, že programy financování rizikového kapitálu fungují úspěšněji v následujících případech: •
Veřejná správa rozhoduje o celkových prioritách, ale za denní chod programu zodpovídají profesionální řídící pracovníci;
•
jsou přísně dodržovány vyhodnocovací standardy projektu a je přesně vymezeno tržní zaměření, což umožňuje správcům fondu získat hluboké znalosti o daném sektoru;
•
výkonnost programu je přísně sledována a porovnávána s cíli podnikatelského plánu, přičemž nejkrajnějším trestem je výměna řídících pracovníků, pokud je výkonnost dlouhodobě neuspokojivá.
Programy financování rizikového kapitálu podporované EU samozřejmě podléhají komplexnímu dohledu dozorčích výborů a Oddělení řízení programů, které 43
zodpovídají za správu strukturálněfondových programů. Je však důležité, aby na provozní úrovni měli ředitelé programů volnost zavádět postupy, které odrážejí jejich odhad nejlepší náležité praxe. Správci rozvojových financí budou nuceni často balancovat mezi rozpornými požadavky: Na jedné straně bude potřeba doložit krátkodobé kladné sociální a ekonomické dopady, aby byly uspokojeny regionální úřady (což může způsobit, že se tyto úřady rychle vyváží z investice); a na druhé straně bude potřeba maximalizovat ziskovost programu (což v mnoha případech může znamenat odložení vyvázání, aby se mohl plně realizovat potenciál vložených investic). Sladit tyto požadavky může být obtížné, a znovu zdůrazňujeme, že je třeba stanovit jasná pravidla vyvázání, aby byla zachována vyváženost zájmů všech partnerů.
9.2
Motivování podpory soukromého sektoru
Klíčem k úspěchu většiny forem financování rizikového kapitálu je skutečnost, že veřejný zásah má motivační účinek a vede k dalšímu financování ze zdrojů soukromého sektoru. Existuje řada důvodů, proč by měl soukromý sektor podporovat programy financování rizikového kapitálu: • soukromý sektor může minimalizovat svá rizika partnerskou spoluprací s veřejným sektorem při rozvíjení inovativních finančních nástrojů. Zásada sdílení rizik umožňuje úvěrujícím institucím uvolnit bilanční zdroje pro investování jinam;
•
úvěrující instituce mohou snížit celkovou úroveň svých rizik sdružováním MSP do velkého a vyváženějšího portfolia, např. v případě záručních programů;
•
financování rizikového kapitálu umožňuje MSP přístup k financím, které by jinak nezískaly, na investice do inovací a rozvoje, což jsou klíčové hnací motory soutěžeschopnosti, které podněcují růst a zaměstnanost, což dlouhodobě znamená ziskovější podnikání pro věřitelské instituce;
•
velké podniky často potřebují místní zásobovací řetězec. Je proto v jejich zájmu podporovat veřejné zásahy, které posilují základnu MSP a povzbuzují hospodářský rozvoj a zaměstnanost v regionu.
Zatímco existují pádné argumenty pro zapojení soukromého sektoru, je třeba hledat rovnováhu mezi vhodností maximálních pobídek k financování soukromým sektorem na straně jedné a uchováním veřejně prospěšných cílů programů financování rizikového kapitálu na straně druhé.
9.3
Kombinace rozvojových financí 44
s podnikatelskopodpůrnými službami Významným rysem všech programů financování rizikového kapitálu je to, že jsou obvykle sloučením finanční a podnikatelskoporadenské podpory. Ta může mít řadu forem: •
V případě akciových nástrojů může mít investor zastoupení ve správní radě podniku a radit ve funkci poradce;
•
mnohé programy vytvářejí těsné sítě s podnikatelskopodpůrnými organizacemi a směrují své klienty na náležité zdroje poradenství. V některých případech to může být povinností;
•
pokud jde o podnikatelské anděly a mikrofinancování, může být poskytování poradenství méně formalizováno, ale i tak zůstává důležitým aspektem.
I když jsou peníze důležité, zkušenosti ukazují, že mnozí začátečníci a MSP neuspějí bez náležité podpory i v jiných směrech. Např. mnozí rádoby podnikatelé přijdou s dobrým nápadem na dobrý výrobek a mají možná i náležité technické znalosti; nedostává se jim však základních podnikatelských dovedností nezbytných pro přeměnu nápadu v životaschopný podnikatelský úspěch. Podobně: Zavedené podniky často potká nezdar, když se dostanou do přechodné fáze mezi velmi malým a středně velkým podnikem, a to obvykle v důsledku nedostatků v řízení. Pokud jde o mikrofinancování, úroveň poradenství nemusí být příliš složitá. Naopak akciové fondy by měly nabrat mnohem specializovanější, odvětvově orientované znalosti, aby mohly účinně fungovat.
9.4 Měření výkonu Vyhodnocení programů financování rizikového kapitálu podporovaných EU provedené koncem devadesátých let 20. století shledalo: Tam, kde jsou stanoveny cíle, týkají se spíše finančních vstupů a činnostních ukazatelů (např. počet MSP, které se budou podporovat) než finančního výkonu, výstupů a dopadů. V důsledku toho je těžké přesně určit, jaký příspěvek se očekával od mnohých finančněinženýrských opatření z hlediska širších cílů nad rámec prostého zlepšení dostupnosti financí pro MSP (Ernst & Young, 'Vyhodnocení finančněinženýrských programů', 1998)
Programy financování rizikového kapitálu podporované EU je třeba posuzovat za použití dvou souborů kritérií – finanční výkon a příspěvek k širším regionálněrozvojovým cílům. 45
9.3.1 Finanční ukazatele Ačkoli se kritéria různí podle povahy finančního nástroje a konkrétních cílů zúčastněných subjektů, je možné vymezit řadu základních ukazatelů spolčených pro většinu programů. Zahrnují: •
Přitažení financí ze soukromého sektoru;
•
v případě úvěrových programů výši nedobytných pohledávek;
•
u akciových fondů výši návratnosti ve srovnání s výší vložených investic;
•
ve všech případech sumu uvolnitelnou do opětného investování do nových
projektů. Hlavní rozdíl mezi programy financování rizikového kapitálu, pokud jde o finanční ukazatele, bude mezi úvěrovými programy a akciověorientovanými iniciativami.
9.3.2 Regionálněrozvojové ukazatele Programy financování rizikového kapitálu podporované EU by také měly doložit přispění k cílům regionální politiky. Je zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi realizováním programů financování rizikového kapitálu na komerčně zdravém základě na jedné straně a mezi plněním cílů veřejného zájmu na straně druhé. Základní použitelná kritéria jsou shrnuta níže: •
počet a typ podporovaných podnikatelů a stávajících MSP;
46
•
na úrovni podniků míra, do jaké je dokumentována přidaná nezbytnost podpory, tzn. projekty, které by se nerozjely na stejném základě a ve stejné době nebýt podpory (to je třeba posoudit ve fázi vyhodnocování projektu);
•
dosažené dopady – mohou zahrnovat počet nových nebo zachovaných pracovních míst, vyšší obrat MSP, dokladování zvýšené úrovně výzkumněvývojových investic – a nákladovou efektivitu uvedených výsledků (např. náklady na jedno pracovní místo);
•
jak výsledky přispívají k plnění regionálních priorit - např. podpora začínajících podnikatelů v odvětvích místního hospodářství s potenciálem růstu nebo podpora jednotlivců ze znevýhodněných skupin při zakládání jejich vlastních podniků.
Přesné cíle těchto i dalších výkonnostních ukazatelů musí být přirozeně odrazem konkrétních okolností programů financování rizikového kapitálu a prostředí, v němž programy probíhají. Existují rovněž metodologické problémy při získávání informací pro určení výkonnostních ukazatelů, např. zda se spoléhat jen na zpětnou vazbu od příjemců nebo zda používat techniku kontrolních skupin.
47
PŘÍLOHA A Vzory Tato příloha obsahuje vzory shrnující hlavní znaky forem finančních nástrojů použitelných pro poskytování prostředků MSP. ROZVOJOVÝ KAPITÁL 1. Popiska programu Poskytnutí akciových financí MSP. Programy často nabídnou i úvěry nebo budou provozovány ve spojení s úvěrovými programy. 2. Finanční zdroje (Společenství, národní, soukromé) Příklady typických zdrojů financování: • Akciový kapitál ze zdrojů regionálních fondů • soukromý akciový kapitál • půjčky ze soukromých zdrojů_________________________________________________________ 3. Návratnost soukromého kapitálu Pokud jde o návratnost, může být soukromý kapitál fifty-fifty s veřejným kapitálem nebo může obdržet jistý stupeň zvýhodnění; v takovém případě je cílem udržet toto zvýhodnění a podřízenost veřejných zdrojů na co nejnižším stupni. U fondů nabízejících akciový i úvěrový kapitál je často upřednostňována návratnost úvěrového kapitálu. 4. Cílové skupiny Cílové skupiny jsou omezeny na MSP v regionu pokrytém příslušným fondem. Takové MSP mohou mít v regionu hlavní sídlo nebo většinu zaměstnanců. 5. Celkové cíle (pro stávající období) Existuje řada kvantifikovaných cílů. Sem patří: • Počet podporovaných podniků • počet vytvořených/zachovaných pracovních míst • prostředky navrácené k opětnému použití________________________________________________ 6. Podmínky podpory (typická částka, doba, podmínky financování) Jak naznačeno výše, typický rozvojověkapitálový program zpravidla zahrnuje půjčky i akcie. Pokud jde o akcie, neexistuje maximální časová délka investic, ale záměrem je, aby program měl vyvazovací mechanismus. Způsoby vyvázání mimo jiné jsou: • obchodní prodej nebo veřejný prodej úspěšných podniků • vložení akciových účastí středně prosperujících podniků do trvalého trustu, než se jich zbavíme • ztráta investic ve špatně fungujících podnicích_____________________________________________ 7. Řízení Nařízení 8 strukturálněfondových způsobilostních nařízení uvádí doporučení ohledně řízení (viz příloha B). Je povinností, aby akciové fondy řídili nezávislí profesionální správci fondů a fondy musí být zřizovány jako nezávislé právnické osoby řídící se pravidly dohod mezi jejich akcionáři nebo jako oddělené finanční jednotky v rámci stávající finanční instituce. Než může být akciový fond schválen, musí být předložen podnikatelský plán spolufinancujícími subjekty nebo ručiteli fondu; plán musí specifikovat cílový trh, způsobilostní kritéria, podmínky financování, provozní rozpočet, seznam partnerů-vlastníků a spolufinancujících subjektů. Je povinností rovněž uvést zdůvodnění použití Strukturálních fondů a jak bude strukturálněfondová součást konkrétně využita. 48
8. Klíčové výhody programu Klíčové vlastnosti programu mezi jiným zahrnují: •
schopnost recyklovat prostředky po splacení úvěru nebo prodeji akcií
•
takovou strukturu fondu, která umožňuje doplňovat prostředky ERDF penězi ze soukromého
sektoru •
portfolio rozličných fondů zaměřených na potřeby podniků o rozdílné velikosti
•
profesionální a nezávislou správu fondů fungující na komerční bázi
•
jasné Metodické pokyny ohledně investování, které dávají návod, jak směřovat investice do podporovaného regionu a jak soustředit podporu na podniky, které by jinak prostředky nezískaly, tj. selhání trhu
•
přidělení prostředků obecně prospěšným podnikům zaměřeným na zanedbané oblasti, což povzbuzuje podnikatelského ducha jakožto regenerativní a sociálnězačleňovací katalyzátor
9. Otázky soutěže Program stejně jako všechny ostatní programy musí vyhovovat požadavkům nařízení o státní podpoře. Je nezbytné zjistit, zda je program vůbec umístěn do způsobilého regionu (viz Články 87(3)(a) a (c)), zda zahrnuje státní podporu a zda je kterýkoli typ poskytnuté státní podpory slučitelný s příslušnými předpisy (viz zejména Oznámení o státní podpoře a rizikovém kapitálu).
49
PODNIKATELŠTÍ ANDĚLÉ 1. Popiska programu Poskytování neformálního rozvojového kapitálu MSP, často vázané na poradenskou a moudře rádcovskou podporu. Může rovněž zahrnovat úvěry nebo kombinaci úvěrů a akciového financování. 2. Finanční zdroje programu (Společenství, národní, soukromé) Prostředky poskytují obecně ctění jednotlivci jednající buď sami nebo jako součást podnikatelskoandělské sítě. Zapojení veřejného sektoru se omezuje na podporu zakládání a provozování sítí, které dávají dohromady investory-anděle a MSP. Podniky, do kterých podnikatelští andělé investují, mohou též pokrývat rizikověkapitálové financování z dalších veřejně podporovaných programů, např. z rizikověkapitálových fondů. 3. Návratnost soukromého kapitálu Nehodící se, protože veřejný sektor sítě andělů sice podporuje, ale nespoluinvestuje s nimi, i když na základě oddělených dojednání lze veřejně podporované financování rizikového kapitálu poskytnout. 4. Celkové cíle Ukazatele zpravidla používané anděly-investory mimo jiné jsou: • návratnost investic • dosažení obecných nebo konkrétních sociálních cílů v závislosti na cílech a motivech anděla-investora • sítě, jejichž provozní náklady jsou podporovány z veřejných financí, mohou mít cíle z hlediska počtu podporovaných podniků nebo počtu nově vytvořených pracovních míst. ____________ 5. Cílové skupiny Vysoce růstové MSP nebo MSP s vysoce růstovým potenciálem napříč širokým odvětvovým spektrem. Někteří andělé-investoři disponují konkrétní expertizou v daném odvětví, a tak do onoho odvětví soustřeďují své investice. 6. Podmínky podpory (typická částka, doba, podmínky financování) Jak naznačeno výše, neformální rozvojový kapitál může zahrnovat půjčky i akcie. Pokud jde o akciové investice, anděl-investor bude pro své investice hledat funkční mechanismus vyvázání – ačkoli čas vyvázání nebude pravděpodobně stanoven předem a bude záviset na řadě faktorů. Způsoby vyvázání mimo jiné jsou: • obchodní prodej nebo veřejný prodej úspěšných podniků • vložení akciových účastí středně prosperujících podniků do trvalého trustu, než se jich zbavíme • ztráta investic ve špatně fungujících podnicích_____________________________________________ 7. Řízení Andělé-investoři zpravidla aktivně dohlížejí na to, jak se jejich investicím daří s cílem dosáhnout svých komerčních či sociálních cílů. Často jsou členy správních rad podniků, do nichž investovali, nebo působí jako poradci řídících pracovníků. Vzhledem ke své podpoře sítí se v nich může veřejná správa do jisté míry angažovat, nikoli však přímo v podnicích, do nichž andělé investují. 8. Klíčové výhody programu Mezi klíčové vlastnosti investic podnikatelských andělů patří: •
Andělští investoři jsou daleko ochotnější podstupovat riziko než tradiční komerční věřitelé – vyhledávají investice s vysokým poměrem riziko/odměna, a proto se jeví jako 50
pravděpodobnější, že budou investovat do inovativních odvětví jako výpočetní technika nebo biotechnologie, kde je přístup k investicím tradičně obtížnější; •
doplňují formální rozvojověkapitálové programy, čímž přispívají k obecnému cíli Komise zvýšit přísun rizikového kapitálu v Evropě;
•
andělští investoři jsou zkušení, ostřílení podnikatelé – často plní úlohy moudrých rádců, čímž usnadňují přenos znalostí a vytváření hmotných statků;
•
někteří andělští podnikatelé usilují o dosažení jednak sociálních a jednak finančních cílů prostřednictvím svých investic. Pojetí andělského investora jako toho, kdo 'vrací zpět' společnosti, se od nedávné doby silně prosazuje ve Spojených státech (např. prostřednictvím příznivého daňového zacházení). Tento jev je poměrně obvyklý i v Evropě, i když je rozvinut daleko méně;
•
pro veřejnou správu mohou podnikatelskoandělské programy zvýšit přísun rizikového kapitálu a poradenství za nízké náklady z veřejných zdrojů.
9. Otázky soutěže Andělští investoři nedostávají veřejné prostředky. Úloha veřejného sektoru se omezuje na nabádání k budování andělskopodnikatelských sítí a na kontaktní most mezi potenciálními andělskými investory a vhodnými podniky. Proto se problematika státní podpory vztahuje na podporu sítí investorů.
51
ÚVĚROVÉ PROGRAMY 1. Popiska programu Poskytování úvěrů MSP. 2. Finanční zdroje programů (Společenství, národní, soukromé) Mezi typické zdroje financování úvěrů patří: • úvěrové fondy zřízené za použití kapitálu ERDF a soukromých zdrojů; • úvěrový kapitál od finančních institucí podepřený dotováním úroků (a někdy zárukami); 3. Návratnost soukromého kapitálu V úvěrových fondech může být soukromý kapitál fifty-fifty s veřejným kapitálem nebo může obdržet jistý stupeň zvýhodnění; v takovém případě je cílem udržet toto zvýhodnění a podřízenost veřejných zdrojů na co nejnižším stupni. U fondů nabízejících akciový i úvěrový kapitál je často upřednostňována návratnost úvěrového kapitálu. V případě úvěrových programů podepřených dotováním úroků je upřednostňován soukromý kapitál od finančních institucí, protože jejich půjčky jsou vypůjčovatelem splatné, avšak úrok nikoli. Úvěrový kapitál může být zajištěn Evropským investičním fondem (EIF) v regionech způsobilých požadovat regionální podporu ze Strukturálních fondů. 4. Cílové skupiny Pokud je úvěrový program oprávněn požádat o poskytnutí strukturálněfondové podpory v rámci strukturálněfondového podpůrného regionálního programu, MSP-příjemci musí mít sídlo v podporovaném regionu. MSP-příjemcům je poskytnuta jistá pružnost, pokud jde o splnění způsobilostních kritérií - např. mohou mít v příslušném regionu pouze sídlo nebo v něm pracuje většina jejich zaměstnanců. 5. Celkové cíle (pro stávající období) V programech dotování úroků, jejichž součástí je i úrokový rabat, je tento rabat podmíněn tím, zda podniky příjemců dosáhnou předem určené kvantifikované cíle. Břímě splnění těchto cílů leží na podniku příjemce, a to dříve, než se mu dostane nároku na rabat. Mezi tyto cíle patří: • počet nově vytvořených a zachovaných pracovních míst •
výše nových investic
Správci programů dotování úroků podporovaných ze Strukturálních fondů musí také plnit jisté cíle. Obvykle mezi ně patří: •
počet podporovaných podniků
•
počet nově vytvořených a zachovaných pracovních míst
6. Podmínky podpory (typická částka, doba, podmínky financování) Typická výše úvěrového financování se velmi různí v souladu s podnikatelskou potřebou a s velikostí úvěrového fondu a programu dotování úroků. Úvěrové programy mohou provozovat několik rozličných fondů zaměřených individualizovaně na podniky s různými typy finančních požadavků, např. úvěrové programy pro malé podniky, úvěrové programy pro větší, expandující podniky atd. Jakékoli částky nižší než €10,000 zpravidla spadají do kategorie mikroúvěrů, o které pojednáme v jiném vzoru. Obvyklý časový rámec úvěrování MSP se také značně liší, nicméně se jedná zpravidla minimálně o tři roky a maximálně o 25 let. Podmínky financování a metody uvolňování úvěrových prostředků se rovněž liší – jedním společným rysem je však to, že podmínky jsou obvykle příznivější než u půjček získaných na komerční bázi. Pokud jde o úvěrové fondy, dotace je vyplácena přímo vypůjčovateli ve formě nižší úrokové sazby v poměru k riziku, které vypůjčovatel představuje. Pokud jde o programy 52
dotování úroků, existují dva způsoby vyplácení. Buď přizná věřitelská banka půjčky za zvýhodněných podmínek a je jí vyplácena dotace úroku (a někdy záruka) nebo vypůjčovateli je vyplácen úrokový rabat u komerčněbankovního úvěru. Pokud jde o úvěrové fondy a programy dotování úroků, kde se dotace vyplácí finančnímu prostředkovateli, správci fondů a prostředkovatelé úvěru musí splňovat kvantifikované cíle z hlediska vytváření pracovních míst, podpory růstu podniků, výše investic atd. Pokud jde o programy úrokového rabatu, MSP-příjemci sami, kterým je vyplácen rabat (do výše třetiny), musí doložit dosažení určitých cílů, především vytváření pracovních míst a nové investice.
7. Řízení
Na správu úvěrových fondů se vztahuje Pravidlo 8 strukturálněfondového způsobilostního Nařízení pro léta 2000-06 (viz přílohu B)17. Úvěrový fond musí být zřízen jako nezávislá právnická osoba řídící se pravidly dohod mezi jeho akcionáři nebo jako oddělená finanční jednotka v rámci stávající finanční instituce. Než může být fond schválen, musí být předložen podnikatelský plán spolufinancujícími subjekty nebo ručiteli fondu; plán musí specifikovat cílový trh, oprávněnostní kritéria, podmínky financování, provozní rozpočet, seznam partnerů-vlastníků a spolufinancujících subjektů. Je povinností rovněž uvést zdůvodnění použití Strukturálních fondů a jak bude strukturálněfondová součást konkrétně využita. Podle Pravidla 8 jsou povinné porovnatelné standardy správy. Existuje zvláštní povinnost týkající se nakládání s nevyrovnanými dotacemi na konci programového období (viz kapitolu 5). Správci úvěrových fondů aktivně dohlížejí na své investice – také určují přístup fondu k rizikovému řízení, což se různí v závislosti na cílech fondů a jeho klíčových účastníků. 8. Klíčové výhody programu
Mezi klíčové vlastnosti úvěrových programů patří: •
schopnost recyklovat prostředky po splacení půjček;
•
významný zdroj kapitálu pro MSP hledající prostředky na rozvoj;
•
některé úvěrové programy mohou poskytovat úvěry bez ručení, čímž usnadňují MSP přístup
k finančním prostředkům; •
středně rizikové investice veřejné správy, které mohou náležitě motivovat přísun dalších zdrojů kapitálu s výhledem na opakované využití původní investice.
9. Otázky soutěže
Program stejně jako všechny ostatní programy musí vyhovovat požadavkům nařízení o státní podpoře. Je nezbytné zjistit, zda je program vůbec umístěn do způsobilého regionu (viz Články 87(3)(a) a (c)), zda zahrnuje státní podporu a zda je kterýkoli typ poskytnuté státní podpory slučitelný s příslušnými předpisy.
17
Nařízení Komise (ES) č. 1685/2000 z 28. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy.
53
MIKROFINANCE 1. Popiska programu Poskytování mikrofinancí MSP, drobným podnikům a jednotlivým podnikatelům. Mikroúvěrové programy představují půjčky malých částek kapitálu, které jsou menší než regulérní bankovní úvěry (zpravidla méně než 10,000 euro). 2. Finanční zdroje programu (Společenství, národní, soukromé) Mezi typické zdroje úvěrových financí patří: • • •
mikroúvěrové fondy zřízené na účasti kapitálu ERDF a soukromých zdrojů; mikroúvěrové prostředky od finančních institucí podepřené dotováním úroků; EIF nedávno zavedl záruční program pro mikroúvěry, který refunduje náklady na rozbor dokumentace (200€ za spis) a jistí hlavního ručitele do výše 75%.______________________________ 3. Návratnost soukromého kapitálu Pokud jde o mikroúvěrové programy podepřené dotováním úroků, je zvýhodněn soukromý kapitál od finančních institucí. Úvěrový kapitál může být zajištěn Evropským investičním fondem (EIF) v regionech oprávněných pobírat podporu ze Strukturálních fondů. 4. Cílové skupiny Mikroúvěrové programy jsou cíleny na konkrétny typy MSP, zpravidla na mikropodniky s počtem zaměstnanců nižším než 5 a na OSVČ. Mikroúvěrové programy také otevírají přístup ke kapitálu jednotlivcům, kteří jsou – z rozmanitých důvodů – již tradičně finančně, resp. sociálně vyčleňováni –, mezi znevýhodněné sociální skupiny, pro něž jsou mikroúvěry určeny, patří subjekty s předchozí platební nekázní, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby, jimž se nedostává formálních kvalifikací, resp. vzdělání, mladí nezaměstnaní, ženypodnikatelky, podnikatelé z etnických menšin, zdravotně postižení atd. Pokud obdrží mikroúvěrový fond podporu ze Strukturálních fondů v rámci programu regionální podpory, MSP příjemci musí v podporovaném regionu sídlit. MSP-příjemcům je poskytnuta jistá pružnost, pokud jde o splnění způsobilostních kritérií - např. mohou mít v příslušném regionu pouze sídlo nebo v něm pracuje většina jejich zaměstnanců. 5. Celkové cíle (pro stávající období) V mikroúvěrových programech, jejichž součástí je i úrokový rabat vyplácený vypůjčovateli, je tento rabat podmíněn tím, zda podniky příjemců dosáhnou předem určené kvantifikované cíle. Mezi ně patří: • počet nově vytvořených a zachovaných pracovních míst. Správci mikroúvěrových programů podporovaných ze Strukturálních fondů dotací úroků musí také plnit jisté cíle. Obvykle mezi ně patří: •
počet podporovaných podniků
•
počet nově vytvořených a zachovaných pracovních míst
6. Podmínky podpory (typická částka, doba, podmínky financování) Typická výše úvěrového financování je různá, ale zpravidla je vždy do €10,000. Doba splácení mikroúvěrů se také značně různí, ale zpravidla kolísá mezi 1 a 10 lety. V průměru je doba splácení mikroúvěrů kratší než u větších půjček. Podmínky financování a způsob vyplácení úvěru se rovněž liší, ale společným znakem je to, že podmínky jsou ve srovnání s komerčními úvěry výhodnější. Pokud jde o úvěrové fondy, dotace je vyplácena přímo vypůjčovateli ve formě nižší úrokové sazby v poměru k riziku, které vypůjčovatel představuje. Pokud jde o programy dotování úroků, existují dva způsoby vyplácení. Buď přizná věřitelská banka půjčky za zvýhodněných podmínek a je jí vyplácena dotace úroku (a někdy záruka) 54
nebo vypůjčovateli je vyplácen úrokový rabat u komerčněbankovního úvěru. Pokud jde o úvěrové fondy a programy dotování úroků, kde se dotace vyplácí finančnímu prostředkovateli, správci fondů a prostředkovatelé úvěru musí splňovat kvantifikované cíle z hlediska vytváření pracovních míst, podpory růstu podniků, výše investic atd. Pokud jde o programy úrokového rabatu, MSP-příjemci sami, kterým je vyplácen rabat, musí doložit dosažení určitých cílů, především vytváření pracovních míst. 7. Řízení Na správu mikroúvěrových programů se vztahuje Pravidlo 8 strukturálněfondového způsobilostního nařízení pro léta 2000-06, pokud jsou zřizovány jako fondy (viz příloha B a vzor pro úvěrové programy)18. Úvěrové fondy (včetně mikroúvěrových programů) musí být spravovány nezávislými profesionálními správci a zřízeny jako nezávislé právnické osoby řídící se pravidly dohod mezi jejich akcionáři nebo jako oddělené finanční jednotky v rámci stávající finanční instituce. Než může být úvěrový fond schválen, musí být předložen podnikatelský plán spolufinancujícími subjekty nebo ručiteli mikroúvěrového programu; plán musí specifikovat cílový trh, oprávněnostní kritéria, podmínky financování, provozní rozpočet, seznam partnerů-vlastníků a spolufinancujících subjektů. Je povinností rovněž uvést zdůvodnění použití Strukturálních fondů a jak bude strukturálněfondová součást konkrétně využita. Ačkoli mikroúvěrové programy financované prostřednictvím dotování úroků nespadají pod Pravidlo 8, platí porovnatelné standardy správy. Existuje zvláštní povinnost týkající se nakládání s nevyrovnanými dotacemi na konci programového období (viz kapitolu 5). Z hlediska řídící strategie jsou mikroúvěry více orientovány na dosahování sociálních než komerčních cílů. Lze předpokládat, že mikroúvěrové programy budou poskytovat půjčky, které by na běžné komerční bázi neprošly v důsledku zjevně vyššího rizika.
V některých zemích existuje dodatečná legislativní komplikace týkající se provozování mikroúvěrových programů. Jelikož typická výše úvěru v rámci mikroúvěrového programu bývá zpravidla příliš nízká na to, aby byla považována za komerčně zajímavou (v důsledku vysokých nákladů na transakci a zpracování), finanční instituce poskytující prostředky na úvěry často přenášejí řízení, správu a výplatu mikroúvěrů na organizace, které nemají právní postavení finanční instituce. V některých zemích národní legislativa nedovoluje nefinančním subjektům vyplácet půjčky. Situaci je třeba zjišťovat stát od státu. 8. Klíčové výhody programu Mezi klíčové vlastnosti úvěrových programů patří: •
schopnost recyklace prostředků po splacení úvěru;
•
splňuje kritérium selhání trhu tam, kde komerční poskytovatelé úvěrů nejsou aktivní v přiznávání úvěrů pod jistou hranicí;
•
zpřístupňují finance bez ručení nebo s minimálním ručením těm MSP, zejména mikropodnikům a OSVČ, kteří mají tradičně obtíže při získávání peněz;
•
zpřístupňují finance a povzbuzují podnikatelské aktivity v sociálně znevýhodněných skupinách a ve skupinách finančně vyčleněných – často s žádným nebo s minimálním požadavkem ručení;
• pokud jde o veřejnou správu, jedná se o prostředek rozvoje mikropodniků a dosahování na znevýhodněné lidi.
9. Otázky soutěže
18
Nařízení Komise (ES) č. 1685/2000 z 28. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy.
55
Mikroúvěrové programy obvykle státní podporu podniku zahrnují. Avšak v jejich případě částky státní podpory jsou zpravidla nižší než €100,000 na tříleté období, a proto spadají do působností nařízení de minimis.
56
ZÁRUKY
1. Popiska programu Poskytování MSP záruk na akcie a úvěry s cílem usnadnit přístup k úvěrovým (nebo méně často k akciovým) financím. Záruční fondy a vzájemná záruční sdružení vydávají záruky za úplatu, která pokrývá riziko a náklady na správu a zpracování. Mnohé záruční programy v podporovaných regionech jsou zajišťovány nástroji EIF jako zajišťování záruk pro MSP, které pokryje 50% ztrát vykázaných záručními fondy. Zato se od záručních fondů a sdružení očekává, že zvýší svá rizika prostřednictvím investic do rizikovějších MSP s cílem podporovat "růst a zaměstnanost". 2. Finanční zdroje programů (Společenství, národní, soukromé) Mezi typické zdroje financí patří: •
kapitál ze Strukturálních fondů Společenství;
•
kapitál ze zdrojů národního a regionálního veřejného sektoru;
•
soukromý kapitál;
•
půjčky ze soukromých zdrojů;
•
placené členství MSP ve vzájemných záručních fondech.
3. Návratnost soukromého kapitálu Pokud jde o záruční fondy, může být soukromý kapitál fifty-fifty s veřejným kapitálem nebo může obdržet jistý stupeň zvýhodnění; v takovém případě je cílem udržet toto zvýhodnění a podřízenost veřejných zdrojů na co nejnižším stupni. U fondů nabízejících akciový i úvěrový kapitál je často upřednostňována návratnost úvěrového kapitálu. 4. Cílové skupiny Cílové skupiny se omezují na MSP v regionu pokrytém záručním fondem nebo sdružením. Záruky jsou zvlášť náležitým nástrojem pro MSP, které mají obtíže s přístupem k financím prostřednictvím běžných komerčních cest, např. v důsledku nedostatečného vlastního ručení, dřívějších výsledků podnikání atd. 5. Celkové cíle Mezi klíčové ukazatele používané záručními fondy patří: • počet podporovaných podniků; •
počet vydaných záruk a celkové záruční závazky;
•
celková hodnota záručených úvěrů;
•
veřejné prostředky navrácené k opětnému použití.
6. Podmínky podpory (typická částka, doba, podmínky financování) Záruky obvykle trvají po dobu trvání úvěru, což se liší podle povahy úvěrového programu provozovaného finanční institucí spravující daný úvěr. Záruky se zpravidla vydávají na 40 až 80% celkové výše úvěru. Za záruku platí MSP poplatek kryjící jednak ručitelovo riziko a jednak náklady na správu a zpracování záruky. Výše poplatku zpravidla kolísá mezi 1 a 2% celkové transakce a je někdy odstupňovaná záruční institucí v poměru k výši rizika. Díky záruce se snižuje riziko věřitelské instituce – MSP, které chtějí půjčky kryté zárukou proto mohou získat financování za zvýhodněných podmínek, což je odrazem sníženého rizika.______________________________________________________________________________
57
7. Řízení
Pro správu záručních fondů platí Pravidlo 9 strukturálněfondového způsobilostního nařízení pro období 2000-06 (viz příloha B)19. Mohou existovat veřejně podporované vzájemné fondy, jejichž platícími členy jsou MSP, komerčně provozované fondy s účastníky ze soukromého sektoru, nebo fondy plně financované z veřejných prostředků. Náklady na správu nesmějí v průměru ročně přesáhnout 2% splaceného kapitálu po dobu trvání podpory, ledaže se – po konání otevřené soutěže – ukáže nezbytnost vyššího procenta. Záruční fondy musí být zřízeny jako nezávislé právnické osoby řídící se pravidly dohod mezi jejich akcionáři nebo jako oddělené finanční jednotky v rámci stávající finanční instituce. Než může být záruční fond schválen, musí být předložen podnikatelský plán spolufinancujícími subjekty nebo ručiteli fondu; plán musí specifikovat cílové záruční portfolio, oprávněnostní kritéria, podmínky financování, provozní rozpočet, seznam partnerů-vlastníků a spolufinancujících subjektů. Prostředky ze Strukturálních fondů a z národních i regionálních zdrojů mohou být dány k dispozici na podporu záručních fondů v regionech způsobilých k přijímání regionální podpory. Kromě čistě komerčních cílů mohou záruční fondy sledovat rovněž cíle sociálněekonomické jako vytváření nových pracovních míst nebo usnadňování přístupu k financím u znevýhodněných skupin atd. Přístup záručního fondu k rizikům jakož i ochota půjčovat MSP vykazujícím vyšší riziko se tedy velmi různí a závisí na cílech zúčastněných subjektů. 8. Klíčové výhody programu
Níže shrnujeme klíčové vlastnosti záručních programů: • schopnost dosáhnout příznivějšího poměru mezi financováním ze soukromých a veřejných zdrojů (obvykle 10-krát vyšší); •
usnadňují přístup k úvěrovým financím za zvýhodněných finančních podmínek pro MSP; ty by jinak získávaly přístup k penězům jen velmi nesnadno (špatná platební kázeň u předchozích úvěrů, žádná nebo minimální vlastní záruka, příliš krátká existence podniku); • zásada sdílení rizika mezi záručním sdružením nebo fondem a věřitelem snižuje riziko a motivuje soukromý sektor k půjčování. Také se snižuje jejich kapitálová náročnost podle Basilejských zásad. • pokud jde o veřejnou správu, záruční sdružení a záruční fondy napomáhají v přílivu financí ze soukromého sektoru do MSP a v širším regionálním rozvoji; • ve snížení rizika nesplácení pomáhá přísné šetření před udělením půjček a podrobná znalost podnikatelského prostředí, v němž klienti vyvíjejí činnost; • záruční sdružení a záruční fondy znají místní poměry a ušijí na míru podporu i poradenství. ______ 9. Otázky soutěže Tyto programy stejně jako všechny ostatní musí splňovat požadavky nařízení o státní podpoře. Je nezbytné zjistit, zda je program vůbec umístěn do způsobilého regionu (viz Články 87(3)(a) a (c)), zda zahrnuje státní podporu a zda je kterýkoli typ poskytnuté státní podpory slučitelný s příslušnými předpisy (zejména Oznámení o zárukách – viz Kapitola 7).
19
Pravidlo 9, Nařízení Komise (ES) č. 1685/2000 z 28. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy.
58
PŘÍLOHA B
Strukturálněfondová nařízení o financování rizikového kapitálu Níže uvádíme text pravidel 8 a 9 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1685/2000 z 28 července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy.
Pravidlo č. 8 –Rizikové kapitálové fondy a úvěrové fondy 1.
OBECNÉ PRAVIDLO Ze strukturálních fondů je možno spolufinancovat rizikové kapitálové fondy a/nebo úvěrové fondy nebo fondy rizikového kapitálového holdingu (dále jen „fondy“) za podmínek stanovených v bodě 2. „Rizikovými kapitálovými fondy“ a „úvěrovými fondy“ se pro účely tohoto nařízení rozumějí investiční nástroje zřízené výlučně za účelem poskytnutí kapitálu nebo jiných forem rizikového kapitálu, včetně úvěrů, malým a středním podnikům tak, jak jsou vymezeny v doporučení Komise 96/ 280/ES20. „Fondy rizikového kapitálového holdingu“ se rozumí fondy zřízené za účelem investic do více rizikových kapitálových fondů a úvěrových fondů. Podíl strukturálních fondů na fondech může být doprovázen společnými investicemi nebo zárukami poskytnutými prostřednictvím jiných finančních nástrojů Společenství.
2.
PODMÍNKY
2.1.
Spolufinancující subjekty nebo sponzoři fondu předloží rozvážný plán činnosti, v němž kromě jiného konkretizují cílový trh, kritéria, termíny a podmínky financování, operační rozpočet fondů, systém vlastnictví a partnery ve spolufinancování, odbornost, pravomoci a nezávislost vedení, statuty fondů, zdůvodnění a předpokládané užití příspěvku ze strukturálních fondů, výstupní investiční politiku a pravidla pro zrušení fondu včetně opětovného využití prostředků přiřaditelných k příspěvku ze strukturálních fondů. Plán činnosti musí být pečlivě zvažován a jeho provádění musí kontrolovat řídící orgán.
2.2.
Fond musí být zřízen jako nezávislá právnická osoba řídící se pravidly dohod mezi jeho akcionáři nebo jako oddělená finanční jednotka v rámci stávající finanční instituce. V tomto posledním případě musí být „fond“ předmětem
20
Úř. věst. L 107, 30. 4. 1996, s. 4.
59
dohody o zvláštním provádění, která zejména stanoví vedení odděleného účetnictví s cílem oddělit od sebe nově investované fondy (včetně fondů, do kterých přispívají strukturální fondy) od původních fondů dané instituce. Všichni přispěvatelé do fondu musí hradit příspěvky v hotovosti. 2.3.
Komise se nemůže stát partnerem nebo akcionářem fondu.
2.4.
Příspěvky ze strukturálních fondů podléhají mezím stanoveným v čl. 29 odst. 3 a 4 obecného nařízení.
Fondy mohou investovat jen do malých a středních podniků ve fázích jejich zřizování, záběhu (počáteční kapitál) nebo rozšiřování, a to pouze do činností, které správci fondu posoudí jako ekonomicky životaschopné. Hodnocení životaschopnosti musí zohlednit všechny zdroje příjmů dotyčných podniků. Fondy nemohou investovat do podniků v potížích ve smyslu obecných pokynů Komise o státních podporách určených k záchraně a restrukturalizaci podniků v potížích21.
Je třeba postupovat obezřetně a minimalizovat narušení soutěže na trhu rizikového kapitálu nebo úvěrů. Především prostředky pocházející z investic do kapitálu a do výpůjček (po odečtení nákladů na řízení) lze přednostně poskytnout akcionářům soukromého sektoru, a to až do výše odměny stanovené dohodou mezi akcionáři s tím, že musí být následně poskytnuty poměrně mezi všechny akcionáře a strukturální fondy. Prostředky z fondu přiřaditelné k příspěvku ze strukturálních fondů musí být znovu použity na činnosti podporující rozvoj malých a středních podniků v téže způsobilé oblasti. 2.7.
Náklady na řízení nesmí překročit 5 % kapitálu splaceného průměrně za rok po dobu trvání podpory, pokud se neukáže nezbytným procento zvýšit v důsledku veřejné soutěže.
2.8.
V době ukončení činnosti odpovídají způsobilé výdaje fondu (konečného příjemce) kapitálu fondu, který byl investován do malých a středních podniků nebo který byl těmto půjčen, při zohlednění vzniklých nákladů na řízení.
2.9.
Příspěvky do fondů ze strukturálních fondů a jiné veřejné příspěvky do těchto fondů, jakož i investice fondů do malých a středních podniků podléhají pravidlům pro státní podpory.
3.
DOPORUČENÍ
3.1.
U fondů, do nichž přispívají strukturální fondy, doporučuje Komise použití norem správných postupů uvedených v bodech 3.2 až 3.6. Při zkoumání slučitelnosti fondu s pravidly pro státní podpory bude Komise považovat dodržení těchto doporučení za kladný prvek. Pro přiznání způsobilosti výdajů však nejsou tato doporučení závazná.
3.2.
Finanční příspěvek do soukromého sektoru musí být zásadní a vyšší než 30 %.
21
Úř. věst. L 288, 9. 10. 1999, s. 2.
60
Formatted: Bullets and Numbering
3.3.
Fondy musí být dostatečně významné a pokrývat dostatečně široké cílové obyvatelstvo tak, aby byly příslušné činnosti ekonomicky životaschopné a jejich kalendář investic byl slučitelný s obdobím přispívání ze strukturálních fondů a měly by se zaměřovat na odvětví, kde trh vykazuje nedostatky.
3.4.
Načasování vkládání kapitálu do fondu musí být u strukturálních fondů a u akcionářů totožné a musí být v poměru k upsaným příspěvkům.
Fondy musí být spravovány nezávislými týmy odborníků s dostatečnou zkušeností, která je činí důvěryhodnými a která zaručuje nezbytnou odbornou způsobilost spravovat rizikový kapitál. Řídící týmy by měly být vybírány v konkurzním řízení, které přihlédne k výši předpokládaných platů.
Fondy by v zásadě neměly mít v podnicích majoritní podíly. Jejich cílem je podílet se za doby jejich trvání na všech investicích.
61
Formatted: Bullets and Numbering
Pravidlo č. 9 – Záruční fond 1.
OBECNÉ PRAVIDLO Ze strukturálních fondů je možno spolufinancovat kapitál záručních fondů za podmínek stanovených v bodě 2. „Záručním fondem“ se pro účely tohoto nařízení rozumí finanční nástroje, které zajišťují fondy rizikového kapitálu a úvěrové fondy ve smyslu pravidla č. 8 a další systémy rizikového financování malých a středních podniků (včetně úvěrů) snižující riziko ztrát vzniklých v důsledku investic do malých a středních podniků tak, jak jsou vymezeny v doporučení Komise 96/280/ES. Může se jednat o společné fondy přijímající veřejnou podporu upsanou malými a středními podniky, o obchodně provozované fondy s partnery ze soukromého sektoru nebo o fondy plně financované veřejným sektorem. Přispění strukturálních fondů do těchto fondů musí být doprovázeno částečnými zárukami poskytnutými dalšími finančními nástroji Společenství.
2.
PODMÍNKY
2.1.
Spolufinancující subjekty nebo sponzoři fondu předloží rozvážný plán činnosti tak, obdobně jako v případě rizikového kapitálu (pravidlo č. 8), který blíže určí stanovené záruční portfolio. Plán činnosti musí být pečlivě zvažován a jeho provádění musí kontrolovat řídící orgán nebo musí být za toto provádění odpovědný.
2.2.
Fond musí být zřízen jako nezávislá právnická osoba řídící se pravidly dohod mezi jeho akcionáři nebo jako oddělená finanční jednotka v rámci stávající finanční instituce. V tomto posledním případě musí být „fond“ předmětem dohody o zvláštním provádění, která zejména stanoví vedení odděleného účetnictví s cílem oddělit od sebe nově investované fondy (včetně fondů, do kterých přispívají strukturální fondy) od původních fondů dané instituce.
2.3.
Komise se nemůže stát partnerem nebo akcionářem fondu.
2.4.
Fondy mohou poskytovat záruku pouze na investice do činností, které jsou považovány za ekonomicky životaschopné. Fondy nemohou investovat do podniků v potížích ve smyslu obecných pokynů Komise o státních podporách určených k záchraně a restrukturalizaci podniků v potížích.
2.5.
Každá část příspěvku ze strukturálních fondů, která zbude po poskytnutí záruk, musí být znovu použita na činnosti podporující rozvoj malých a středních podniků v téže způsobilé oblasti.
2.6.
Náklady na řízení nesmí překročit 2 % kapitálu splaceného průměrně za rok po dobu trvání podpory, pokud se neukáže nutným procento zvýšit v důsledku veřejné soutěže.
2.7.
V době ukončení činnosti odpovídá způsobilý výdaj fondu (konečný příjemce) podílu splaceného kapitálu, který se po provedení nezávislého auditu jeví 62
nezbytným k pokrytí poskytnutých záruk, a to včetně vzniklých nákladů na řízení. Příspěvky do záručních fondů ze strukturálních fondů a jiné veřejné příspěvky do těchto fondů, jakož i záruky poskytnuté těmito fondy jednotlivým malým a středním podnikům, podléhají pravidlům pro státní podpory.
PŘÍLOHA C
Podpora de minimis Níže uvádíme výňatek z Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis
Článek 1 Oblast působnosti Toto nařízení se vztahuje na podporu poskytnutou podnikům ve všech odvětvích s výjimkou:
a)
odvětví dopravy a činností, které se týkají výroby, zpracování a uvádění na trh produktů uvedených v příloze I Smlouvy;
b)
podpory při činnosti spojené s vývozem, zejména podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji při vývozní činnosti;
c)
podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží. Článek 2 Podpora de minimis
1. Splňují-li opatření podpory podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 má se za to, že nesplňují všechna kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy a nepodléhají proto oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. 2. Celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu podniku nesmí v období tří let přesáhnout částku 100 000 eur. Tento strop platí bez ohledu na formu podpory nebo její sledovaný cíl. 3. Strop stanovený v odstavci 2 se vztahuje na příspěvek vyplacený v hotovosti. U všech použitých částek se jedná o hrubé částky, to znamená před srážkou přímé daně. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou finančního příspěvku, stanoví se její výše podle hrubého ekvivalentu poskytnutého příspěvku. 63
Podpora vyplacená v několika splátkách se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku přidělení. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontu a pro výpočet výše podpory formou zvýhodněné půjčky, je referenční sazba platná v době přidělení podpory.
Článek 3 Kumulace a sledování 1. Poskytne-li členský stát některému podniku podporu de minimis, musí jej informovat o povaze podpory de minimis a vyžádat od něj úplné údaje o podpoře de minimis, kterou během posledních tří let získal. Členský stát může poskytnout novou podporu de minimis teprve po přezkoumání, zda celková výše podpory de minimis v rozhodném období tří let nepřesáhne strop stanovený v čl. 2 odst. 2. 2. Má-li členský stát k dispozici centrální registr podpory de minimis obsahující úplné informace o všech podporách de minimis, které poskytl kterýkoli orgán daného členského státu, požadavek prvního pododstavce odstavce 1 se neuplatní od okamžiku, kdy registr zahrne období tří let.
2. 3. Členské státy zaznamenávají a shromažďují veškeré informace týkající se použití tohoto nařízení. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace, které prokáží, že byly dodrženy podmínky tohoto nařízení. Záznamy obsahující jednotlivou podporu de minimis se uchovávají po dobu 10 let od data přidělení podpory, v případě programu podpory de minimis činí tato lhůta 10 let ode dne, kdy byla poskytnuta poslední jednotlivá podpora podle tohoto programu. Na písemnou žádost poskytne dotyčný členský stát Komisi ve lhůtě 20 pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je v žádosti stanovena, všechny informace, které Komise považuje za nezbytné k prokázání skutečnosti, že byly dodrženy podmínky tohoto nařízení, zejména celková výše podpory de minimis, kterou podnik získal.
64
PŘÍLOHA D
Glosář Akcie: Běžný akciový kapitál podniku. Burza: Trh, na kterém se prodávají a kupují cenné papíry. Jeho základní funkcí je umožnit veřejně obchodovaným podnikům, státu a místním úřadům získávat kapitál prodejem cenných papírů investorům. Cenný papír: Finanční majetek zahrnující akcie, státní cenné papíry, dluhopisy, obligace, investiční podílové fondy, a práva k půjčeným nebo uloženým penězům. Druhotný trh: Trhy, na nichž se prodávají a kupují cenné papíry následně po jejich původním vydání. Existence vzkvétajícího likvidního druhotného trhu vytváří podmínky pro zdravý primární trh. Finance na vykoupení podniku menidžmentem: Poskytnuté prostředky umožňující stávajícímu vedení a investorům koupit stávající výrobní řadu nebo podnik. Rovněž známo pod anglickou zkratkou „MBO“. IPO: Počáteční veřejná nabídka (flotace, uvolnění k veřejnému obchodování): proces prvního uvolnění akcií podniku k veřejnému prodeji. Kapitálový trh: Trh, na kterém průmysl, obchod, stát a místní správa získává dlouhodobý kapitál. Součástí kapitálového trhu jsou burzy. Podnikatelští andělé: Soukromí jednotlivci, investující přímo do čerstvých, nových a rostoucích neobchodovaných podniků (předrozjezdové finance). V mnoha případech rovněž usnadňují financování následující fáze existence zbrusunových podniků (počáteční fáze). Podnikatelští andělé obvykle poskytují finance za akciovou účast v podniku, ale mohou poskytovat rovněž jiné dlouhodobé finance. Tento kapitál může doplňovat odvětví rozvojového kapitálu skrze poskytování menších částek (obvykle méně než EUR 150 000), a to v ranější fázi, než může investovat většina rozvojověkapitálových subjektů. Prospekt: Formální písemná nabídka prodeje cenných papírů, kde je uveden záměr týkající se budoucího podniku nebo skutečnosti související s podnikem již existujícím, na jejichž základě může investor učinit kvalifikované rozhodnutí. Předrozjezdový kapitál: Financování určené na výzkum, odhadnutí a vypracování počáteční
koncepce. Je poskytován podnikům na vývoj výrobků a prvotní uvádění na trh. Raněrozvojový kapitál: Financování podniků před spuštěním komerční výroby a prodeje, před tím, než začnou vykazovat zisk. Zahrnuje předrozjezdové a rozjezdové financování.
Rizikověkapitálový trh: Trhy poskytující akciové financování podniku v raných obdobích (předrozjezdové, rozjezdové a rozvojové). Jedná se o trojí druh financování: • neformální investování podnikatelských andělů a společenství; • rozvojový kapitál; • akciové trhy, které se specializují na MSP a vysoce růstové podniky. Rozvojověkapitálové fondy: Uzavřené fondy zřízené k poskytování rozvojového kapitálu. Rozvojový kapitál: Financování poskytované na růst a expanzi podniku. Rozvojový kapitál: Investice do veřejně neobchodovaných podniků rozvojověkapitálovými firmami spravujícími vlastní nebo cizí fondy. Zahrnuje rané, expanzní a modernizační financování, ale vylučuje financování odkoupení podniku. Soukromé akcie: Na rozdíl od veřejně obchodovatelných akcií se jedná o akciové investování do podniků, s jejichž akciemi se na burze neobchoduje. Zahrnují rozvojový kapitál a investice do odkoupení podniku. Výměnný kapitál: Nákup stávajících akcií podniku od jiné rozvojověkapitálové investiční organizace nebo od jiného akcionáře či akcionářů.
65
PŘÍLOHA E
Vyhledávač Inforegio Internetový sever Inforegio obsahuje informace o všech strukturálněfondových programech a je k dispozici vyhledávač, který umožňuje uživatelům vyhledávat podle země, regionu a typu programu. Na vyhledávací dotaz se zobrazí shrnutí podrobností o programech a odkazy na příslušný program nebo programy. Vyhledávač najdete na adrese http://europa.eu.int/comm/regional policy/country/prordn/index en.cfm Branou k informacím o programech v jednotlivých zemích je http://europa.eu.int/comm/regional policv/country/gatewav/index en.cfm
66
PŘÍLOHA F
Zdroje a kontakty A. Evropská komise informuje o většině typů programů Server Generálního direktorátu pro regionální politiku poskytuje nejaktuálnější informace o činnosti Evropské unie při podpoře regionálního rozvoje: http://europa.eu.int/comm/regional_policy/index_en.htm
Server GD pro podnikání obsahuje informace a ukázky náležité praxe ohledně přístupu k penězům pro menší podniky v raných fázích vývoje jakož i pro firmy expandující a zaměřené na nejmodernější technologie. Uvádí seznam opatření ku prospěchu podnikání a soutěžeschopnosti. http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/bestdirectory/
Server GD pro výzkum nabízí stránky o inovativním financování v sekci CORDIS (angl. zkratka pro „výzkumněvývojové informace“). Najdete tu informace pro podnikatele a investory z oblasti rozvojového kapitálu, bankovnictví, financování dluhů, neformálních investorů, burz i široké škály podpůrných programů EU a výzev k podávání projektů. http://www.cordis.lu/en/home.html Internetové stránky Generálního direktorátu pro hospodářskou soutěž obsahují dokumenty týkající se politiky v oblasti soutěže, státní podpory regionálního rozvoje. Najdete tam: Průvodce ke státní podpoře: http://europa.eu.int/comm/competition/state_aid/others/vademecum/vademecum_en.pdf)
Oznámení Komise o státní podpoře ve formě záruk (Úřední věstník C71 z 11.03.2000): http://europa.eu.int/comm/competition/state_aid/legislation/state_guarantees/notice_1999112 4_en.pdf
-
Sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu (Úřední věstník
C235,21.08.2001,p3-1) http://europa.eu.int/comm/competition/state_aid/legislation/aid3.html#D
B.
Informace o konkrétních typech programů
Evropský investiční fond je specializovaná finanční instituce Evropské unie, která poskytuje rozvojový kapitál a záruční nástroje pro zakládání, růst a rozvoj malých a středních podniků (MSP). Generální direktorát pro regionální politiku uložil EIF vyvíjet poradenskou činnost pro řídící pracovníky strukturálněfondových programů za účelem podpory při zakládání fondů, včetně denního chodu, právních a finančních aspektů, investičních postupů a 67
personalistiky. Tato podpora je rovněž k dispozici regionům, zemím a meziregionálním fondům. 43, avenue J.F. Kennedy L-2968 Luxembourg LUXEMBOURG Tel : +352-42 66 88 – 1 Fax : +352-42 66 88 – 200 e-mail :
[email protected] www.eif.org
C. Ostatní důležité organizace Evropské sdružení pro rozvojový kapitál (European Venture Capital Association) Minervastraat 4 B-1930 Zaventem (Brussels) Belgium Tel +32 2 715 00 20 Fax +32 2 725 07 04 e-mail
[email protected] www.evca.com FEBEA, Fédération Européenne de Finances et Banques Ethiques et Alternatives Rue du Progrès 333, bte 5 1030 Brussels, Belgium tél +32(0)2-274 14 55 fax +32(0)2-205 17 39 e-mail
[email protected]
Evropská síť podonikatelských andělů (European Business Angel network) EBAN Avenue des Arts,12 Bte 7 B-12 10 BRUSSELS Belgium Tel. : 32 2 218 43 13 Fax : 32 2 218 45 83 e-mail :
[email protected] www.eban.org Mezinárodní sdružení investorů do sociální ekonomiky (INAISE, International Association of Investors in the Social Economy) Rue Haute 139, bte 3 1000 Brussels, Belgium tel: + 32 2 234 5797 fax: + 32 2 234 5798 e-mail:
[email protected] Evropské vzájemnězáruční sdružení (European Mutual Guarantees Association) 40, rue de Washington B-1050 Brussels BELGIUM Tel: +32 2 640 51 77 Fax: + 32 2 640 51 77 e-mail:
[email protected] http://www.aecm.be, Středisko mikrofinancování pro Střední a Východní Evropu a pro nové nezávislé státy (MFCCEE & NIS, Micro-Finance Centre for Central and Eastern Europe and the New Independent States ul. Koszykowa 60/62 m. 52 00-673 Warsaw, Poland tel.: (48-22) 622 34 65 fax: (48-22) 622 34 85 68
e-mail:
[email protected]
Mikroúvěry Sdružení pro rozvoj komunitních financí (CDFA, Community Development Finance Association) 80-84 Bondway Vauxhall London SW8 1SF, UK Tel: +44 20 7820 1282 Fax: +44 20 7587 5347 e-mail:
[email protected] Středisko mikrofinancování pro Západní Evropu (MFC (Western Europe), Micro-Finance Centre, Western Europe) C/o ADIE 14 rue Delambre 75014 Paris, France Tel (33) 01 42 18 57 87 Fax (33) 01 43 20 19 50 Email :
[email protected]
69
PŘÍLOHA G
Případové studie Následující tabulka uvádí přehled případových studií realizovaných v průběhu přípravy Průvodce. V Průvodci odkazujeme na řadu případových studií vykazujících nejlepší praxi. Úplné popisy případových studií ve formátu vzorů najdete na internetové adrese Evropské komise: http://europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docgener/guides/guide_en.htm Vyzýváme zájemce, aby předkládali nové případové studie nebo aby aktualizovali ty stávající. Při tom postupujte takto: Dodržte rozvržení uvedené na první stránce seznamu případových studií a zašlete případovou studii v elektronické podobě a v původním jazyce na adresu: Evropská komise, GD pro regionální politiku, Koordinační jednotka
[email protected]; zde bude žádost zplatněna a bude rozhodnuto o zveřejnění. Případová studie č.
Typ nástroje
1
Speciální investiční fond, Merseyside - UK Podnik Irsko
www.msif.co.uk
3
Rozvojový kapitál, úvěry, mikroúvěry Předrozjezdový a Rozvojový kapitál Akcie a půjčky
Podnik Irsko
www.enterprise-ireland.ie
4
Záruky
Finnvera- Finsko
www.finnvera.fi
5
Půjčky
Finnvera-Finsko
www.finnvera.fi
6
Akcie a půjčky
Finance Wales -UK
www.financewales.co.uk/
7
Půjčky
www.sozialbank.de
8
Záruky
9
Půjčky
2
Název programu
Web, adresa organizace
www.enterprise-ireland.ie
9bis
Dotování úroků
Bank fur Sozialwirtschaft AG Německo Vzájemný záruční systém, Portugalsko (SPGM) Instituto de Fomento de Andalucia (IFA) - Španělsko Instituto de Fomento de
10
Rozvojový kapitál
Instituto de Fomento de
www.central.ifa.es
11
Záruky
Eurofidi -Itálie
www.eurocons.it
12
Bruselský Fond mikroúvěrového a předrozjezdového kapitálu -Belgie Hitelgarancia -Hungary
www.srib.be
13
Mikroúvěrový a předrozjezdový kapitál Záruky
14
Rozvojový kapitál
Franche-Comte - Francie
Bez adresy
15
Mikroúvěry
Fundusz Mikro -Poland
http://www.funduszmikro.ho me.pl/
70
www.spgm.pt www.central.ifa.es www.central.ifa.es
www.hitelgarancia.hu
16
Podnikatelští andělé
LINC Skotsko
http://www.go.uk.com/busin ess angels.html
71
PŘÍLOHA H
Programy na programové období 2000-2006 Částky v € PROGRAM
Celkové náklady
Opatření
1 (2+5)
Veřejné náklady 2 (3+4)
STRUKTURÁLNÍ FONDY
NÁRODNÍ FONDY
SOUKROM Ý SEKTOR
3
4
5
RAKOUSKO
Štýrsko RAKOUSKO CELKEM
Grundung von
Hainaut Bruxelles Capitale BELGIE CELKEM
Ingenieriefinanciere Ingenieriefinanciere
1,526,130 1,526,130
381,532 I 381,532
228,920 228,920
152,613 152,613 I
1,144,597 1,144,597
BELGIE 59,444,864 11,335,100 70,779,964
Mecklenburg - Vorpommern Mecklenburg - Vorpommern
NĚMECKO Starkung unternehmerischer Potentiale der KMU 4,300,540 Finanzinstrumente bei KMU 255,648
Saarland Nordrhein-Westfalen
Wirtschaftsnahe und touristische Infrastruktur in den Ubergangs-gebieten Beteiligungskapital
Nordrhein-Westfalen
Hessen
59,444,864 10,000,000 69,444,864
29,722,432 5,000,000 34,722,432
29,722,432 5,000,000 34,722,432
0
1,335,100 1,335,100
4,300,540 255,648
3,103,117 191,736
1,197,423 63,912
0 0
8,533,000 77,715,254
8,533,000 77,715,254
4,266,500 38,857,627
4,266,500 38,857,627
0 0
Fonds fur Grunder/innen aus den Hochschulen
3,068,042
3,068,042
1,534,021
1,534,021
0
Beteiligung des Landes am Aufbau eines oder mehrerer regionaler Risikokapitalfonds fur junge Unternehmen und Existenzgrundungen
6,608,484
4,956,363
3,304,242
1,652,121
1,652,121
72
Bayern NĚMECKO CELKEM
Forderung der Leistungssteigerung durch Kooperati-on, Beratung und Vernetzung von KMU
7,390,724 107,871,692
5,912,579 104,741,426
3,695,362 54,952,605
2,217,217 49,788,821
1,478,145 3,130,266
ŠPANĚLSKO Andalucia
Mejora de las condiciones de financiacion de las empresas (FEDER)
175,580,983
175,580,983
131,685,738
43,895,245
0
Canarias
Mejora de las condiciones de financiacion de las empresas
12,861,659
12,861,659
9,646,244
3,215,415
0
14,144,286
14,144,286
9,901,000
4,243,286
0
21,426,371
21,426,371
14,998,460
6,427,91 1
0
Castilla la Mancha Castilla la Mancha
Mejora de las condiciones de financiacion de las empresas. (FEDER) Mejora de las condiciones de financiacion de las empresas. (FEDER)
1 ,224,338
1 ,224,338
795,820
428,518
0
Castilla y Leon
Desarrollo endogeno de zonas rurales, relative a las actividades agrarias (FEOGA-O) Mejora de las condiciones de financiacion de las empresas. (FEDER)
8,654,290
8,654,290
6,058,003
2,596,287
0
Extremadura
Mejora de las condiciones de financiacion de las empresas
4,207,087
4,207,087
3,155,314
1 ,051 ,773
0
Extremadura
Mejora de las condiciones de financiacion de las empresas
19,200,000
19,200,000
14,400,000
4,800,000
0
Murcia
Mejora de las condiciones de financiacion de las empresas
14,418,571
14,418,571
10,093,000
4,325,571
0
58,728,274 330,445,859
58,728,274 330,445,859
29,364,137 230,097,716
29,364,137 100,348,143
0 0
Castilla la Mancha
Pais Vasco ŠPANĚLSKO CELKEM
Mejora de las condiciones de financiacion de las empresas
73
PROGRAM
Finsko regiony cílů 1 a 2 FINSKO CELKEM
OPATŘENÍ FINSKO Finnvera microfinancing (půjčky mikropodnikům a ženám-podnikatelkám), podnikatelské úvěry a financování růstu (investice a provozní kapitál) půjčky
CELKOV É
VEŘEJN É
20,446,400 20,446,400
13,913,600 13,913,600
STRUKTURÁLNÍ FONDY
NÁRODNÍ FONDY
SOUKROM Ý SEKTOR
)
5,555,200 5,555,200
8,358,400 8,358,400
6,532,800 6,532,800
FRANCIE Corse Guyane Martinique Martinique Martinique Auvergne
Favoriser le developpement des entreprises Ingenierie financiere Garantie financiere Plates formes d'initiative locale Bonification d'interet Soutien aux projets des entreprises
9,542,271 4,807,083 17,189,500 13,718,000 3,968,000 15,460,000
7,474,681 4,596,246 17,189,500 6,858,000 3,968,000 4,370,000
2,898,580 2,951,718 7,660,500 1 ,523,000 1 ,834,000 2,080,000
4,576,101 1 ,644,528 9,529,000 5,335,000 2,134,000 2,290,000
1 1 ,090,000
Lorraine
Soutenir les investissements materiels et immateriels des PME-PMI
12,665,967
10,275,063
5,137,532
5,137,532
2,390,904
Pays de le Loire
Soutenir les projets de developpement des entreprises
46,357,089
20,881 ,687
4,635,709
16,245,978
25,475,402
Poitou-Charentes
Soutien a la creation et au developpement des entreprises industrielles, artisanales et komerčníes, touristiques et des services aux entreprises
1 1 ,395,529
3,965,644
1 ,937,240
2,028,404
7,429,885
Basse-Normandie
Favoriser la creation, le developpement et la transmission d'entreprises
1 1 ,499,884
5,024,884
2,225,053
2,799,831
6,475,000
Haute-Normandie Champagne-Ardenne Champagne-Ardenne Champagne-Ardenne
Ameliorer la competitivite et soutenir la creation des entreprises et de services Soutenir la creation d'activites Accompagner I'expansion des entreprises Anticiper les mutations industrielles
40,402,842 1 ,695,000 8,976,473
14,447,185 1,185,000 4,100,249
5,527,479 510,000 2,050,125
8,919,707 675,000 2,050,124
25,955,656 510,000 4,876,224
6,000,000
1 ,500,000
750,000
750,000
4,500,000
0 170,140,053
0 96,054,413
0 24,698,700
0 71,355,713
0 74,085,639
2,715,517
2,317,453
688,143
1,629,310
398,063
Champagne-Ardenne Provence-Alpes-Cote d'Azur Franche-Comte
Reconquerir la valeur ajoutee de notre production agricole AccroTtre la competitivite des entreprises Structurer un environnement competitif et attractif pour les entreprises
74
2,067,590 210,837 0
6,860,000 0
Aquitaine
Bourgogne Centre lle-de-Francie lle-de-Francie Picardie Rhone-Alpes FRANCIE CELKEM
Ingenierie financiere
26,599,999
21,900,000
10,100,000
1 1 ,800,000
4,699,999
AccroTtre la competitivite des entreprises Soutien a la creation d'activites
14,201,515 5,415,780 27,972,000
4,187,515 1 ,354,080 13,986,000
2,093,757 677,040 6,993,000
2,093,757 677,040 6,993,000
10,014,000 4,061 ,700 13,986,000
Renforcement des moyens humains et financiers des entreprises (PME/TPE)
14,008,000
7,004,000
3,502,000
3,502,000
7,004,000
9,146,940 0 473,877,442
6,402,858 0 259,042,458
3,201,429 0 93,675,005
3,201,429 0 165,367,454
2,744,082 0 214,834,981
Accompagner la modernisation des entreprises, le developpement des PMI-PME et du commerce de I'artisanat
Ingenierie financiere, creation et developpement d'entreprises » Soutient a la creation et a la reprise d'entreprise
VELKÁ BRITÁNIE
Normanton in Derby Cornwall a the Isles of Scilly Cornwall a the Isles of Scilly
Podpora místních podniků Finanční inženýrství pro MSP Vzdělávací infrastruktury
South Yorkshire South Yorkshire West Wales a the Valleys
Podpora adaptace a rozvoje venkova Zlepšení přístupu MSP k financím Finanční podpora MSP (ERDF)
Highlands & Islands GIBRALTAR
Stimulace investic soukromého sektoru do stávajících a nových podniků MSP a elektronický obchod
East Midlands Severovýchod Anglie Severovýchod Anglie Severozápad Anglie Londýn BRITÁNIE CELKEM
Finanční podpora MSP a sociální ekonomiky Zpřístupňování financí podnikatelům Zpřístupňování financí MSP Přístup k růstovým investicím pro MSP Prorůstové prostředky
1,178,228 15,997,000
895,219
424,162
471 ,057
283,009
15,997,000
7,997,000
8,000,000
0
15,997,000
15,997,000
7,997,000
8,000,000
0
4,515,000 108,698,000
3,612,000 59,783,000
1 ,806,000 43,478,000
1 ,806,000 16,305,000
903,000 48,915,000
46,768,250
37,379,500
23,079,750
14,299,750
9,388,750
75,019,910 414,600
61 ,330,950 334,600
27,192,500 167,300
34,138,450 167,300
13,688,960 80,000
13,268,400 51 ,926,000
1 1 ,508,200 37,813,000
4,814,200 23,299,000
6,694,000 14,514,000
1 ,760,200 14,113,000
207,128,000
150,758,000
93,207,000
57,551 ,000
56,370,000
1 1 ,897,200
7,976,000
3,988,000
52,010,000
43,912,000
21,956,000
604,817,588
447,296,469
3,988,000 |
3,921,200
21,956,000
8,098,000
259,405,912 187,890,557
157,521,119
ŘECKO Attique
Infrastruktury a konkrétní akce pro MSP sekundární a terciární sféry
5,975,402
75
4,415,402
3,311,552
1,103,851
1 ,560,000
Egee du Nord lies de I'Egee du sud Competitivite ŘECKO CELKEM
Motivace – Služby – Infrastruktury pro podniky Zlepšení výrobního prostředí, inovace Úvěrová podpora MSP a mikropodniků
2,486,880
1,488,510
1,116,383
372,128
998,370
1,410,000 183,404,343
970,000 146,731,343
727,500 98,310,000
242,500 48,421,343
440,000 36,673,000
193,276,625
153,605,255
103,465,435
50,139,822
39,671 ,370
ITÁLIE Calabria Calabria
Crescita e competitivita delle imprese industriali, artigiane, del commercio e dei servizi Ingegneria finanziaria
21,042,000 9,118,000
21,042,000 9,118,000
10,521,000 4,559,000
10,521,000 4,559,000
0 0
Puglia
Interventi per la kapitálizzazione e il consolidamento finanziario del sistema delle PMI dei settori Artigianato, Turismo, Commercio.
184,178,000
64,000,000
32,000,000
32,000,000
120,178,000
Sardegna Lazio Lazio Marchene
Sostegno alia nascita ed allo sviluppo di nuove imprese Aiuti alle PMI Strumenti finanziari per I'innovazione Servizi di ingegneria finanziaria
36,569,680 8,862,933
18,284,840 8,740,410
9,142,420 3,375,031
9,142,420 5,365,379
18,284,840 122,522
15,225,963
12,309,661
3,995,982
8,313,679
2,916,302
16,528,467
1 1 ,363,898
5,681 ,950
5,681 ,948
5,164,569
Friuli-Venezia-Giulia
Servizi per favorire lo start up di nuova imprenditorialita
255,146
183,420
55,026
128,394
769,726 298,208,217
769,726 151,470,257
230,918 71,258,817
161,979 33,275,000
133,779 25,025,000
46,488 8,250,000
87,291 16,775,000
28,200 8,250,000
49,333,600
20,266,400
8,400,000
1 1 ,866,400
29,067,200
13,204,273 5,988,819
10,451,790 3,778,569
4,597,091 1 ,827,250
5,854,700 1,951,319
2,752,483 2,210,250
3,762,712 105,726,383
2,919,627 62,575,165
1 ,254,064 24,374,893
1 ,665,564 38,200,274
843,085 43,151,218
Friuli-Venezia-Giulia ITÁLIE CELKEM
Consolidamento e sviluppo dell'imprenditoria nelle zone montane
71 ,727
538,808 0 80,211,440 146,737,960
NIZOZEMÍ Amsterdam Flevoland Noord-Nederland
Versterken bedrijfsleven en stimuleren ondernemerschap Finanční inženýrství Stimulering marktsector
Stedelijke Gebieden Nederland Zuid-Nederland
Versterking concurrentiepositie bedrijfsleven en stimuleren ondernemerschap Versterking concurrentiepositie bedrijfsleven
Oost-Nederland NIZOZEMÍ CELKEM
Versterking concurrentiepositie bedrijfsleven (MKB)
PORTUGALSKO
76
Programa Operacional Agricultura Programa Operacional PESCA
Engenharia Financeira Estruturas de Apoio a Competividade
Programa Operacional Economia Programa Operacional Madeira
Consolidar e alargar as formas de financiamento das empresas Competitividade e Eficiencia Economica
PORTUGALSKO CELKEM
56,323,158 3,891,800
49,907,972 3,891,800
37,430,979 2,920,600
12,476,993 971 ,200
6,415,186 0
992,468,802 6,049,232
309,574,552 4,196,007
232,182,161 2,156,416
77,392,391 2,039,591
682,894,250 1 ,853,225
1 ,058,732,992
367,570,331
274,690,156
92,880,175
691,162,661
Rakousko-Slovinsko
Rozvoj venkova
141,362
113,906
70,668
43,238
27,456
Rakousko-Maďarsko
Podpora rozvoje infrastruktury v příhraničních regionech
845,200
580,600
422,600
158,000
264,600
166,160 2,308,796
137,000 2,308,796
83,080 1,731,597
53,920 577,199
29,160 0
3,461,518
3,140,302
2,307,945
832,357
321,216
Rakousko-Maďarsko Španělsko-Maroko PŘESHRANIČNÍ CELKEM
Přeshraniční spolupráce na úrovni podniků (MSP) a podpora a poradenství v oblasti přeshraničních aktivit Dinamizacion socioeconomica y empresarial
77
PŘÍLOHA I
Literatura Datum vydání 1994 1994 1995 1998 1998 1999 1999 1999 1999 1999 2000 2000 2000 2001 2001 2000 2000
2001 2001 2002 2002 2002 2001 2001 2001
Název Utilisation of the Structural Funds by SMEs (DG Regional Policy) Guide to Financial Engineering techniques in the context of Regional Policy (DG Regional Policy) SME Financing in Assisted Regions (DG Regional Policy) Evaluation of Financial Engineering Measures (DG Regional Policy) Guidelines on National Regional Aids ÚŘ.VĚST. C74 z 10/3/1998 (DG Thematic Evaluation of Structural Fund Impacts on SMEs (DG Regional Policy) Risk Capital – a key to job creation in the European Union (DG Economic and Financial Affairs) Risk Capital Action Plan (RCAP) (DG Economic and Financial Affairs) Strukturálněfondové předpisy 2000-06 NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1260/1999 z 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (DG Regional Policy) Standard notification for regional aid schemes (listopad 1999) (DG Competition) Reform of the Structural Funds – a comparative analysis (DG Regional Policy) Progress Report on the Risk Capital Action Plan (RCAP) – říjen 2000 (DG Economic and Financial Affairs) Cost of Capital to European Firms (DG Regional Policy) Global Entrepreneurship Monitor (GEM) - section on Venture Capital and international cross-comparison of penetration rates (The Kaufman Centre for Entrepreneurship/ Ernst & Young) Ninth Survey on State Aid in the European Union COM (2001) 403(01) (DG Competition) Commission Communication on State Aid and Risk Capital (2001/C 235/03) (DG Competition) Multiannual Programme for Entreprise and Entrepreneurship, and in particular for small and medium-sized enterprises (2001-2005) (2000/819/EC) (DirectorateGeneral Enterprise) http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise policy/mult entr programme/pro me 2001 2005.htm Commission Staff Working Paper – Enterprises’ Access to Finance (SEC2001)1667 – 19.10.01 (Directorate-General Enterprise) http://europa.eu.int/comm/enterprise/entrepreneurship/financing/index.htm Mutual Guarantees – Financial Engineering Techniques Available to SMEs – AECM (European Mutual Guarantees Association) Le Financement des enterprises – typologie des instruments, implications au niveau regional – EURADA (European Regional Development Association) Finances Solidaires – Guide à l’usage des collectivités territoriales. Finansol, dossier coordonné par E. Antoniolli et al. Editions Charles Léopold Mayer, Kredite für Kleinunternehmen. Evers, Jan. BAnkakademie Verlag Frankfurt a.M., Banking and Social Cohesion: alternative responses to a globalised market. Guene Christophe & Mayo Edward. Jon Carpenter Publishing (2001). Finance for Local Development, new solutions for public-private action. New Economics Foundation a kol. Books on Demand (Frankfurt, 2001) Reducing cost and Managing Risk in Lending to Micro Enterprises - Handbook for Micro-Lending in Europe. Evers, Jack, Loeff, Siewertsen: 1999, třetí vydání prosinec 2001, Hamburg (zdarma ke stažení: www.facetbv.nl/download/micro_lending_handbook.pdf) 78
2000
Banking on Culture – New financial instruments for expanding the cultural sector in Europe. Hackett K. et al (2000), Report written for the European Commission, DG V (3rd System & Employment Programme), published by North West Arts Board (Manchester, UK).
79
