Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči"

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči"

Cestickou.cz je skvělý, rodinný projekt, za jehož vznikem stála touha ukázat návštěvníkům, jak nádherné Jeseníky jsou a zavést je i do míst, kam nemíří davy. Jsou to vlastně takové inspirativní výlety, které v sobě ukrývají nejen hezky popsanou trasu a mapku, která vám nedovolí zabloudit, ale i praktické tipy, např. kde zaparkovat, nebo kam se stavit na limonádu, či výtečný oběd. Ač jsou různě dlouhé a náročné, všechny spojuje naučný podtext - poutavou a hravou formou vás seznámí s místní historií, faunou, flórou a díky mnohým můžete narazit na naučné stezky, které jsou tak důkladně ukryté v lesích a lukách, že o nich mnohdy ani místní nemají tušení :-) A kde cestičko-výlety najdete? Dají se stáhnout někde na netu? Všechny jsou k dispozici zdarma, v tištěné formě u místních ubytovatelů, v hotelech, penzionech, chatách a chalupách, jejichž aktuální přehled naleznete v záložce naši partneři na stránkách www.cestickou.cz. Roztroušeni jsou po celých Jeseníkách, stačí si jen vybrat :) Vyzkoušejte a posuďte sami. My věříme, že budete nadšeni. Stejně tak, jako jsme my a naše děti! Více zde: http://www.cestickou.cz/cesticky/

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" Praděd Hora

GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded

Hrad Sovinec Hrad

GPS poloha: 49°50'14.76"N 17°14'46.04"E

Hrad Sovinec a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km jižně od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Andělskohorské vrchovině, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina. Hrad byl založen bratry Pavlem a Vokem ze starého moravského rodu Hrutoviců mezi léty 1318, kdy získali lénem od olomouckého biskupa nedalekou ves Křížov, a 1348, kdy se poprvé psali „ze Sovince" (de Aylnburk). V prvních květnových dnech roku 1945 hrad vyhořel. Pod střechou zůstaly jen bývalé konírny a budovy v Předhradí. Již v roce 1951 byly zahájeny zabezpečovací práce; rekonstrukční práce probíhají s různou intenzitou dodnes. Hrad Sovinec byl v roce 1945 zestátněn a v roce 1965 převeden do správy bruntálského okresního muzea. Na Sovinci probíhají příležitostné výstavy , jsou zde pořádány kulturní akce, zejména vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů a hudebníků a prezentace tradičních řemesel. Autor článku: Alena Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-sovinec

Rešovské vodopády Přírodní památka

GPS poloha: 49°52'49.13"N 17°12'28.35"E

Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním směrem leží město Rýmařov, severním směrem městečko Horní Město a severozápadně se rozkládá obec Tvrdkov. Národní přírodní památku Rešovské vodopády tvoří kaňonovitá soutěska na toku říčky Huntavy, na jejímž toku jsou vodopády. Tyto vodopády jsou nejvýznamnější oblastí v naší republice. Chráněné území je dlouhé 200 metrů a dosahuje šířku šesti až deseti metrů. Na toku Huntavy můžeme v těchto místech vidět stupňovité vodopády, tůňky a tak zvané obří hrnce. V oblasti přírodní památky rostou vzácné druhy květin. V severní části přírodní památky je zajímavý skalní útvar nazývaný Čertova stěna, jejíž výška dosahuje 35 metrů. Tento skalní útvar slouží jako cvičná stěna pro horolezce. Naproti skalního útvaru se nachází nepatrné pozůstatky malého hradu, který tu byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století. Oblast byla vyhlášena chráněným územím v roce 1965 na ploše 6, 30 hektarů. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 430 metrů. Oblastí národní přírodní památky procházejí tři značené turistické trasy. Po zelené značce dojdeme k Rešovským vodopádům z města Rýmařov přes Horní Město a zelená dále pokračuje k soutoku Huntavy a Oslavy a dále do obce Dlouhá Loučka. Po červené dojdeme do těchto míst z obce Tvrdkov a dále můžeme pokračovat přes obec Rešov k hradu Sovinec. Žlutá značka vede k vodopádům také z obce Rešov a dojdeme nad vodopády. Z opačného směru vede žlutá značka z malé obce Ruda. Rozloha Katastrální území: Rešov Výměra: 6,30 hektarů Nadmořská výška: 430 metrů Rok vyhlášení: 1965 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/resovske-vodopady


str. 2

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" Rejvíz Rašeliniště

GPS poloha: 50°13'11.13"N 17°17'29.67"E

Velké a malé Mechové jezírko jsou rašelinná jezírka v SPR Rejvíz - 1,2 km jz. od vsi Rejvízu. Jsou centrem velkého vrchovištního rašeliniště v povodí Černé Opavy. Plocha velkého jezírka je 1 692 m2, hloubka 2-3 m, objem 4 048 m3. Krajina kolem jezírka má zvláštní ponurý ráz a vztahovala se k ní řada pověstí a lidových podání (např. o jezerním pastýři, o potopeném městě, spojení s Baltským mořem). Z Rejvízu od chaty k němu vede naučná stezka s informačními tabulemi. Vstup jen po značených cestách. K Malému jezírku není vstup povolen. SPR Rejvíz je největším moravským rašeliništěm. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo jen díky stálým klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5. 6 °C, roční srážky 1 400 mm, nadm. výška 720 - 770 m). Typická rašelinná vegetace (rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj.) je zastoupena i původní borovicí blatkou, břízou karpatskou a smrkovými porosty. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rejviz--1

Bílá Opava Říčka

GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E

Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava

Chata Švýcárna Chata

GPS poloha: 50°5'56.97"N 17°12'56.21"E

Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m. n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-svycarna

Praděd - nejvyšší hora Moravy a turistická známka č.1 Rozhledna

GPS poloha: 50°4'59.99"N 17°13'59.99"E

Praděd (1491,3m n.m.) je pátá nejvyšší hora České republiky a zároveň nejvyšší hora Moravy a tím pádem i Jeseníků. Rozkládá se na staré zemské hranici Moravy a Slezska. Je zde jedno z nejchladnějších podnebí v republice s průměrnou roční teplotou kolem 1°C. Na severním úbočí hory mužete spatřit skalní útvar tzv. mrazivých srubů pojmenovaný Tabulové skály. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" Na vrcholu hory se nachází 162m vysoký televizní vysílač s hotelem a restaurací, jehož součástí je i vyhlídková věž ve výšce 1563m n.m., odkud je krásný výhled na blízké okolí Jeseníků, ale i vzdálenější vrcholky Krkonoš, Beskyd a za opravdu příznivých podmínek lze shlédnout i vzdálené vrcholky Vysokých Tater. Výstavba vysílače započala v roce 1968 zbudováním pozemní komunikace z Ovčárny na vrchol Pradědu. V roce 1969 začala vlastní výstavba vysílače, připomínajícího start kosmické rakety, a byla kompletně dokončena otevřením restaurace v roce 1983. Původně zde stála kamenná rozhledna v romantickém duchu gotického hradu, vysoká 32, 5m, jejíž výstavba byla schválena v roce 1903 a samotná stavba probíhala v letech 1904 - 1912. Po válce se o věž nikdo nestaral, takže v důsledku nevhodného stavebního materiálu, vlivem nepřízně počasí a také zásahy vandalů chátrala a roku 1959 se zřítila. V roce 2012, k 100. výročí postavení věžě, byla vydána pamětní mince. Pro okouzlující vzhled této věže byla v Německu postavena její kopie, kterou je možné shlédnout v Durynském lese na vrchu Wetzstein. Na vrcholu hory je umístěn trojmezní hraniční kámen z roku 1721 označující spojnici tří sousedících panství. Je zdobený řádovým křížem řádu německých rytířů, mitrou vratislavských biskupů a žerotínským lvem, znakem velkolosinského panstva. Od roku 1955 je na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace.

Za krásami Jeseníků a turistickou známkou č. 1 - na Praděd - jsme se vydali z překrásného lázeňského městečka Karlova Studánka, odkud nás přímo z horního parkoviště, kde jsme nechali náš vůz, odvezl autobus k chatě Ovčárna (1520 min s mezizastávkou u chaty Hvězda), odkud je pohodlný výstup po asfaltové silnici na vrchol Pradědu. Zde je možné si zapůjčit koloběžky a sjet dolů k Ovčárně. Na vrcholu jsme navštívili vyhlídkovou věž vysílače, kam vás zaveze výtah, a bez problémů jsem tu zakoupil TZ č.1 v kiosku v přízemí. Z Pradědu jsme pak ještě na rozcestí odbočili na nejstarší horskou chatu v Jeseníkách – Švýcárnu (odkud je možné pokračovat dál na Červenohorské sedlo) a po menším občerstvení jsme se vrátili na rozcestí na Pradědu, odkud jsme absolvovali trochu náročnější, ale jinak nádhernou zpáteční trasu kolem chaty Barborka (odbočka vlevo zhruba ve 2/ 3 trasy vrchol Pradědu - Ovčárna) a dále kouzelným údolím Bílé Opavy s vyústěním na startu naší cesty –v Karlově Studánce.

Stravování je možné přímo na Pradědu v místní restauraci, kde ale bývá v sezoně dost plno a čekání na volné místo se většinou nevyhnete. Pokud se vám ale podaří zaujmout místo u okna, jste odměněni krásným výhledem do kraje. Lepší situace je na Ovčárně, kde bývá o něco volněji a rovněž většinou bezproblémové utišení hladu vám nabízí Sporthotel, který se nachází cca 2,5km od vrcholu Pradědu po pravé straně trasy vrchol Pradědu – Ovčárna (v případě opačné trasy cca 1km od Ovčárny). Při naší výpravě jsme si dali oběd ve Sporthotelu, ale při svých dalších návštěvách po Jesenicku jsem se výborně najedl také na Ovčárně i na Pradědu.

Kromě TZ č.1 z tohoto výletu získány další čtyři TZ (dostupné bez problémů): • č.2 - Ovčárna • č.3 - Karlova Studánka • č.8 - Švýcárna • č.907 - Bílá Opava-Barborka

Vzdálenosti: • chata Ovčárna – rozcestí na Pradědu - vrchol Pradědu – 3,5km • vrchol Pradědu – rozcestí na Pradědu – 1km • rozcestí na Pradědu – chata Švýcárna – 2,5km • chata Švýcárna - Červenohorské sedlo - 6,5km • rozcestí na Pradědu – chata Barborka – 2km • chata Barborka – údolí Bílé Opavy - Karlova Studánka – 6km (po modré) • Ovčárna - údolí Bílé Opavy - Karlova Studánka – 6km (po žluté) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči"

Cenové informace: • Vyhlídková věž na Pradědu - 60 Kč • Půjčení koloběžky - 100 Kč • Autobus jedna cesta - 20 Kč • Parkovné Karlova Studánka - 70 Kč/den Autor článku: Martin Dusek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded-nejvyssi-hora-moravy-a-turisticka-znamka-c-1

Bílá Opava Údolí, dolina

GPS poloha: 50°4'37.52"N 17°15'16.53"E

SPR Bílá Opava (rozloha 279, 52ha- vyhlášena roku 1963) se nachází na jihovýchodním svahu Pradědu v hluboce zaříznutém údolí pramenné části říčky Bíle Opavy. Předmětem ochrany jsou zde přirozené smrkové porosty s charakterem pralesa. Území je významnou genetickou bankou horského typu smrku. Kaňonovité údolí sprudkým tokem říčky s četnými vodopády, kaskádami a peřejemi, spoustou skalních útvarů a romantických zákoutí je velice vyhledávanou turistickou trasou po kamenných březích bezesporu jedné z nejkrásnějších horských bystřin Jeseníků. V horní pramenné části pak najdeme subalpínské květnaté nivy s havezí česnáčkovou a prameništní vegetace potočních niv. Po žluté turistické značce (naučna stezka Bílá Opava) z Karlovy Studánky na Ovčárnu (nebo obráceně) je možné celým tímto romantickým údolím projít po udržovaných dřevěných lávkách a schodech. Od roku 1991 je tato rezervace součástí NPR Praděd. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava--1

NPR Rejvíz v Jeseníkách Rašeliniště

GPS poloha: 50°13'25.57"N 17°18'45.60"E

Národní přírodní rezervace Rejvíz s rozlohou 331,29 ha, která je největším rašeliništěm na Moravě i ve Slezsku, se nachází v severovýchodní části Hrubého Jeseníku u osady Rejvíz, nejvýše položené osady ve Slezsku (790m), připomínané od roku 1687. Její původní německý název Reihwiesen (bohaté louky) napovídá, že se již odedávna jednalo o přírodovědně velmi cenné území, ležící v nadmořské výšce 750-790 m v široké mělké pánvi mírně skloněné k východu. Rejvízské rašeliniště patří k typu rozvodnicového vrchoviště, jež vznikalo v době před 6- 7 tisíci lety díky vhodné konfiguraci terénu, který umožňuje dostatečné zadržování vody na nepropustném podloží. Původní porost smrku vlivem silného zamokření odumřel a v dalším vývoji došlo k intenzivnímu růstu rašeliníku a tvorbě rašeliny. Zejména v místech, kde jsou dnes známá jezírka -Velké a Malé vznikla vrchoviště, která se postupně změnila v souvislé ložisko. Rejvízské klimatické poměry umožňují i dnes rašeliništi stálý přirozený vývoj; mocnost rašeliny je největší u Malého Mechového jezírka, kde dosahuje 660 cm, u Velkého mechového jezírka je zhruba poloviční. Tato svérázná část krajiny je naprosto odlišná od okolí svojí flórou a faunou a to díky specifickým povětrnostním podmínkám, které zde panují, jako je nízká průměrná teplota, dlouhotrvající mrazy s pomalým táním sněhu i častější srážky, jakož i přehřívání povrchu rašeliniště v létě. Specifické životní podmínky mají vliv i na druhové zastoupení živočichů. Podobnost s tundrou dokládá i výskyt zástupců arktické fauny- šídla rašelinného i žluťáska borůvkového, z obojživelníků tu našel domov skokan rašelinný, čolek horský a karpatský. Mezi další obyvatele rašelinišť patří i zmije obecná, netopýr severní, sýc rousný, ořešník kropenatý, vzácný chřástal polní i bekasína otavní. Turistům jsou nejatraktivnější části rezervace zpřístupněny 2 km dlouhou naučnou stezkou, která vychází od parkoviště v západní části osady Rejvíz společně se žlutou turistickou značkou směrem k jihu, podél okraje lesa s hezkými výhledy na rozlehlé rašelinné louky. Po půl kilometru odbočuje u rozcestníku Pod Rejvízem naučná stezka vpravo do lesa ke vchodu do rezervace, kde se platí vstupné a je zde možno zakoupit pohlednice či upomínkové předměty. Odtud Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" pokračuje po dřevěném haťovém chodníku až k Velkému mechovému jezírku. Po cestě lze pozorovat změnu, která probíhá v rostlinné skladbě v závislosti na postupujícím zrašelinění lokality; smrkový les, který dnes tvoří ochranné pásmo samotného rašeliniště, pozvolna ustupuje prosvětlenému porostu borovice blatky, do něhož je místy vtroušena bříza, olše i jeřáb. U jezírka, které má rozlohu 1692 m² a hloubku 2-3 m a které je opředeno mnoha lidovými pověstmi a legendami je možno z bezprostřední blízkosti spatřit masožravou rosnatku okrouhlolistou, klikvu žoravinu, rojovník bahenní a mnohé jiné v bohatých porostech rašeliníku. Po příjemném posezení na odpočívadle u jezírka se vrátíme ke vstupu do rezervace, odkud se můžeme buď kilometrovým okruhem po modré turist. značce vrátit do osady Rejvíz anebo pokračovat v putování krásnou a zajímavou krajinou vrchoviště. Pokud budeme chtít více poznat krásnou a romantickou krajinu a přírodu kolem Rejvízu, vrátíme se po naučné stezce k rozcestníku Pod Rejvízem a dál pokračujeme vpravo po žlutě značeném turistickém chodníku. Ten nás provede kouzelnou přírodou přes rašeliniště, kolem vrchovištních potůčků na lesní cestu, po níž dojdeme k Bublavému prameni, jenž dostal svůj název kvůli nepravidelnému probublávání vývěrů vody. Odtud již začíná turistická značka mírně stoupat vlevo na hřeben, spojující vrcholek Přední Jestřábí s Kazatelnami, k nimž dojdeme po 2,5 kilometrech. Cesta hřebenem je lemována mohutnými porosty borůvek, kterážto skutečnost v létě jistě zpomalí tempo turistů kvůli bohaté „pastvě". Od Kazatelny, což je osamocený bizarní skalní blok na okraji hřebene, se naskýtají hezké výhledy na údolí Bělé, táhnoucí se k Jeseníku. Ještě půl kilometru pokračujeme po hřebeni, než žlutě značená pěšina sestoupá do údolí k potoku Černá Opava. Žlutá značka odtud pokračuje doprava lesní silničkou, aby pak po více než 15 km skončila až na Švýcárně; my však odbočíme doleva a po téže lesní silničce se vydáváme podél toku Černé Opavy. Po třech kilometrech chůze jsme u mostu přes Černou Opavu, kde máme na vybranou ze dvou dalších postupů. Můžeme přejít na druhou stranu a po paralelní lesní silničce, která se brzy začne stáčet doleva dojít až k červeně a modře značené cestě u hájenky Starý Rejvíz, odkud je to k parkovišti u výchozího místa dnešní trasy 2,5 km, přičemž celá dnešní trasa činí asi 18 km. Druhou možností je pokračovat silničkou po pravé straně potoka ještě asi 1,5 km k rozcestníku Pod Koberštejnem a od něj po červené značce vyšplhat kolem 200 výškových metrů k torzu zříceniny hradu Koberštejn, který měl být založen pravděpodobně koncem 13. stol. na ochranu dolů kolem Zlatých Hor. Zřícenina, která stojí na skalním výběžku pod vrcholem Zámeckého vrchu je dominantou krajiny; od ní se naskýtají hezké výhledy na vrchoviště kolem Rejvízu. Sestoupíme zpět po červené značce kolem rozcestníku až k mostku přes Černou Opavu a společně s modrou značkou pokračujeme přes Starý Rejvíz k parkovišti, přičemž tato zajímavá odbočka prodlouží trasu asi o 4 km.

Použitá mapa : Edice KČT č.55 HRUBÝ JESENÍK 1 : 50000

Vyšlo včasopise OUTDOOR 1/2005 Autor článku: Josef Franc Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/npr-rejviz-v-jesenikach

Národní přírodní rezervace Praděd Rezervace

GPS poloha: 50°3'47.00"N 17°14'23.85"E

Je známou a nejnavštěvovanější NPR v tomto pohoří. Je to rezervace mezinárodního významu. Vznikla v r. 1991 spojením původně 6 samostatných rezervací (Vrchol Pradědu, Petrovy kameny, Velká Kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava a Divoký důl)- všechny jsou podrobně popsány jako samostané lokality v sekci "Přírodní zajímavosti"). K původní rezervacím byla přičleněna okolní stejně hodnotná lesní a alpínská společenstva, unikátní pralesovité porosty okolí u Eustachovy chaty a skalní ledovec na Suti (obdobný je znám až z Aljašky). Rozloha takto vzniklé rezervace činí 2031 ha a chrání podstanou část hlavního hřebene Pradědské hornatiny a jeho okolí. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-praded


str. 6

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" Ovčárna Chata

GPS poloha: 50°4'15.37"N 17°14'26.38"E

Ovčárna je známé turistické středisko v Jeseníkách. Je zde křižovatka turistických tras vedoucí na nejvyšší vrchol Jeseníků na Praděd ( 1491 m.n.m.). V okolí chaty je vybudován vyhledávaný lyžařský areál jak pro sjezdové lyže tak pro běžky. V zimních měsících jsou zde ideální podmínky pro lyžování. Stejnojmenná chata Ovčárna nabízí možnosti ubytování i stravování v letních i zimních měsících. Jihozápadním směrem se nad turistickou chatou zvedá známý sklaní útvar a to Petrovy kameny. Turistická chata byla na tomto místě postavená v roce 1863 a to v místech kde dříve stával seník, který při nepříznivém počasí poskytoval útočiště. V sousedství nově postavené chaty byla vybudovaná v roce 1864 salaš, která byla v roce 1919 zničena požárem. V roce 1920 byla salaš zrekonstruovaná a v roce 1932 prodělala přestavbu na horský hotel Ovčárna. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ovcarna

Rabštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°56'57.99"N 17°9'1.80"E

Nevelké zříceniny hradu Rabštejn se ukrývají v lesích nad obcí Bedřichov na Šumpersku v Olomouckém kraji. Hrad se skládal z Předhradí a vlastního hradu mezi dvěma skalními bloky. Z hradu se dochovaly nepatrné zbytky hradeb a hradní brány, část základového zdiva bašty na západní skále a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil ve 2. polovině 13. století Hrabiš ze Švábenic. První písemná zmínka o Rabštejnu pochází z roku 1318, kdy se hradu zmocnil olomoucký biskup Konrád I. a odevzdal jej králi Janu Lucemburskému. Poté se zde střídali různí zástavní držitelé. Hrad byl dobře zajištěn ? hradby spojily skalní bloky, mezi skalami byly postaveny obytné budovy, postupně bylo vybudováno i Předhradí s několika baštami. V 70. letech 15. století byl hrad poškozen vojskem Matyáše Korvína. Na počátku 16. století získali hrad Žerotínové, kterým však hrad nevyhovoval, a proto si vybudovali nové centrum panství ? zámek v Janovicích. Poté již na Rabštejně bydleli pouze někteří panští úředníci, bylo zde i vězení. Za třicetileté války v roce 1645 dobyli hrad Švédové. Ve 2. polovině 17. století byl hrad definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rabstejn

vyhlídka na Petrovy kameny Vyhlídka

GPS poloha: 50°4'32.70"N 17°13'34.03"E

Místo, ze kterého se nabízí výhled na Petrovy kameny se nachází u odbočky ke Kurzovní (hotel, restaurace). K místu se dostaneme cca po 50 metrech od asfaltové silnice ve směru Praděd Ovčárna. Umístěna je zde informační tabule NS Se skřítkem okolím Pradědu. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vyhlidka-na-petrovy-kameny

Karlova Studánka - umělý vodopád Vodopád

GPS poloha: 50°4'32.81"N 17°18'2.66"E

Umělý vodopád, který je jednou ze zajímavostí Karlovy Studánky, byl vybudován koncem 19. století pro potřebu lázní. Vodopád vznikl odkloněním toku řeky Bílé Opavy do nezpevněného a otevřeného koryta o délca cca 850 metrů. Vodopád, jehož výška je cca 20 metrů se nalézá v lokalitě „U Huberta“ na okraji Karlovy Studánky. V místě je umístěna infotabule Naučné stezky Bílá Opava. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-umely-vodopad


str. 7

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" Karlova Studánka Lázně

GPS poloha: 50°4'22.48"N 17°18'31.40"E

Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m. n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka , 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 E-mail: [email protected] Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka

Dlouhé stráně h. Přehrada

GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h

Slezská Harta Přehrada

GPS poloha: 49°54'4.82"N 17°32'21.32"E

Vodní nádrž Slezská Harta je největší svého druhu na Severní Moravě a rozkládá se jihovýchodním směrem od města Bruntál. Přehrada byla vybudována na toku řeky Moravice. Slezská Harta byla vybudována, aby posílila níže se rozprostírající přehradu Kružberk. Voda ze Slezské Harty je využívaná pro průmysl a výrobu energie. Pod vodní plochou tvoří povrch kulmské horniny, na kterých je na pravém břehu nádrže láva z čedičových hornin, která před miliony let vytekla z Velkého Roudného do řeky Moravice. Kromě jiného byl toto důvod pro několika násobné ukotvení břehu a vybudování zábran proti sesuvům. Hráz přehrady je sypaná má šikmé jílové těsnění, dvoustupňový pískový filtr, přechodová část je ze štěrku a část zajišťující stabilizaci je kamenitá a je upevněná ke skalnímu podloží injekční štolou a tak zvanou zavazovací stěnou. Pod hrází najdeme vodní elektrárnu kde pracují dvě Francisovy turbíny. Přehradní nádrž je částečně využívána také k rekreačním účelům. Základní údaje Přípravné práce k výstavbě vodní nádrže byly zahájeny v roce 1986 a samotná výstavba byla zahájena v roce 1987. Výstavba přehrady byla ukončena v roce 1997. Sypaná přehradní hráz dosahuje výšky 65 metrů a vodní plocha zaujímá prostor 923 hektarů. Délka vodní plochy přehrady je kolem 15 kilometrů. Plnění přehrady vodou bylo zahájeno v roce 1996 a naplněna byla v roce 1998. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slezska-harta

Ski areál Kouty nad Desnou Ski areál

GPS poloha: 50°6'3.92"N 17°7'14.34"E

Od zimní sezony 2010-2011 v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, které byly nově vybudovány. Celý projekt je dílem firmy K3 za kterou stojí David Kestl. Již na parkovišti vás přivátá vláček, který vás zdarma odveze od auta až k pokladně. Moc příjemné. Od pokladny k dolní stanici vleku vede zase vlečné lano, které vás vytáhne a nemusíte zdolávat první výšlap. K dispozici je i dvou kotva pro snowpark, který byl otevřen 22. 1.2011. Zde zatím platí akční cena permanentky na celý den 150 Kč (jenom na snowparku)

Na své si přijdou i běžkaři. Mají k dispozici tři trasy. První je cca 2,5 km - ový okruh kolem přečerpávací nádrže Dlouhé stráně, druhý pak okruh Mravenečníkem (15 km) a třetí pak okruh Medvědí hora (9, 5 km). kromě toho lze se pochopitelně napojit na jakoukoliv značenou cestu kolem Medvědí hory a mravenenčníku. Cesta lanovkou pro běžkaře tam (a možno i zpět) stojí 100 Kč.

Pokud sem pojedete lyžovat doporučuji zajistit si tzv. AktivClub kartu. Budou se vám načítat body za ujeté kilometry a můžete pak čerpat odměny ve formě služeb, dárků nebo zážitků. http://www.kouty.cz/webkamera Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-kouty-nad-desnou

Dlouhé Stráně - Horní nádrž vyhlídková Přehrada

GPS poloha: 50°4'28.38"N 17°9'39.10"E

O tomto gigantickém vodním díle už byly popsány stohy papíru. V anketě o 7 DIVŮ ČESKA dokonce "zabodovalo" natolik, že při závěrečném hlasování čtenářů obsadilo pomyslný 1. stupeň a nechalo daleko za sebou takové Národní kulturní památky, jakými jsou například Karlův most anebo hrad Karlštejn. Co k tomu dodat?? Sedmý Div Světa to rozhodně není, ale v naší malé zemičce je to dílo Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" více než pozoruhodné. Opačný názor asi mají myslivci, kterým v minulosti sloužila oblast okolo Dlouhých strání a Mravenečníku jako lovecký revír se zónou klidu a také ochránci přírody. Ale stalo se a my se musíme s tímto neblahým zásahem do překrásné přírody Hrubého Jeseníku smířit. Ona je to zase - (na rozdíl třeba od takového Kongresového centra ve Zlíně) - stavba užitečná a svým způsobem i hezká. A díky ní dříve nepřístupná místa dnes může shlédnout každý návštěvník. Ponechme stranou skutečnost, že díky dobré dostupnosti Horní nádrže od konečné nové lanovky z Koutů nad Desnou - ať už na kole, mikrobusem anebo po svých - dnes její návštěva hlavně v letní sezoně připomíná turistickou "pouť" a zaměřme raději naši pozornost k jevu, který mnoha lidem uniká. Horní přehrada Dlouhých strání je totiž unikátní ještě v jednom bodě - díky silničce, obíhající kol dokola po rovině její oválný tvar, je svojí délkou přibližně jeden a třičtvrtě kilometru nejdelším vyhlídkovým místem v celé naší republice!! Pokud tedy jste, tak jako já, praváky a rádi tudíž řežete zatáčky doleva, doporučuji vám okolo nádrže postupovat proti směru hodinových ručiček. Za příznivých povětrnostních podmínek se nám z této silničky, obkružující větrem vzduté "jesenické moře," postupně odkryje kouzelný výhled nejen na centrální část Hrubého Jeseníku, ale také do dálav, které z jiného místa nespatříte. K určení toho, na co se právě koukáte, slouží četné panely s panoramatickými mapami a popisky. V polovině obvodu horní nádrže můžete vystoupat na temeno návrší s rozhozenými balvany. Jeho nejvyší bod a kóta 1353 m připomíná původní podobu Dlouhých strání a dobu, než jejich vrchol díky bagrům navždy přišel o celé 3 metry své nadmořské výšky! Dnes na tomto místě naleznete také lavičky k odpočinku a turistický rozcestník s nově vyznačenou červenou trasou. Míří na sousední Mravenečník, z něj sbíhá na rozcestí u Medvědí hory a pokračuje k horní stanici nové lanovky. Tento dnes umělý vrchol je také jediným místem, odkud se můžete potěšit pohledem na celou plochu horní nádrže, byť z nepatrné, ale přece jen - "ptačí perspektivy!" Druhou polovinu procházky po obvodu horní přehrady k místům vašeho "startu" vám zpříjemní výhledy na protější, nezvykle blízkou dominantu nejvyšší moravské hory - Praděda. Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-horni-nadrz-vyhlidkova

Velké Losiny Lázně

GPS poloha: 50°1'58.72"N 17°2'35.93"E

Lázeňské městečko, ležící severovýchodně od Šumperku, vítají do svého léčebného prostředí nejen pacienty, ale také turisty. K léčbě chorob nervového systému se zde užívá termálních sirovodíkových pramenů, které zde byly nalezeny již před mnoha desítkami let. Lázně s termálním koupalištěm jsou v provozu celý rok. V areálu žerotínských lázní stojí starobylá kaple z roku 1715 pokrytá šindelem. Jednou z nejhezčích a velmi cenných památek je místní zámek, zdoben arkádami, který byl postaven rodem Žerotínů v letech 1580-1589 ve stylu pozdní renesance a který také proslul neblahými čarodějnickými procesy. Pro milovníky muzeí máme také nabídku, mohou totiž navštívit místní Muzeum papíru, které zachycuje jeho výrobu už od pradávna (papírna s výrobou ruční papíru byla zde postavena již v 16. století). Dále se zde nachází kostel z roku 1603 s českými nápisy na náhrobních kamenech prvních Žerotínů. Jinak můžete spatřit řadu křížů a božích muk z let 1700- 1850. Nedaleko od Zámku Velké Losiny směrem na Žárovou stará sýpka postavená v letech 1726-1729, s opravenou fasádou a střechou. Autor článku: Radim Škrhák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-losiny--1

Karlova Studánka - Slezský hotel Odpočinkové místo

GPS poloha: 50°4'22.44"N 17°18'21.13"E

Slezský hotel v Karlově Studánce je jedním z nejfotogeničtějších hotelů u nás. A nelíbí se jen fotografům, filmařům a lázeňským hostům. Svoji rekonvalescenci tu trávili bývalý preziden Václav Havel po vážném onemocnění plic. Hotel také možná znáte z filmu S Tebou mě baví svět a je spojený s písničkou Sladké mámení:). Byl postaven na prahu 20. století a v nedávné minulosti citlivě rekonstuován. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-slezsky-hotel


str. 10

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" Jelení studánka Zajímavost

GPS poloha: 50°2'1.96"N 17°11'56.54"E

Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeleni-studanka

Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné Kostel

GPS poloha: 50°13'48.00"N 17°24'1.66"E

Kostel Pany Marie pomocné se nachází v Jeseníkách nedaleko obce Heřmanovice na východním svahu zalesněné Příčné hory. Vznik tohoto poutního místa je spojen s příběhem z doby 30- ti leté války. V roce 1647, když k městu přitáhli Švédové, opouštěli místní obyvatelé svůj majetek a utíkali do hor. Těhotná žena místního řezníka Anna Tannheiserová našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar. Zde 18. července porodila syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž radní svého města. Roku 1718 dala Tannheiserova dcera na otcovo přání namalovat podle motivu passovské madony Lucase Cranacha obraz Bohorodičky a nechala jej zavěsit na jedli v místě otcova narození. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834 až 1841 byla dřevěná kaple nahrazena zděným kostelem. Poté bylo postupně doplňováno i okolí: Křížová cesta, kaple sv. Anny, sv. Marty, Lurdská jeskyně a studánka. Počet poutníků se před druhou světovou válkou pohyboval mezi osmdesáti až sto tisíci ročně. V roce 1955 došlo k zastavení poutí a konání bohoslužeb z důvodu konání důlních prací a rudného výzkumu. Roku 1973 byl kostel zlikvidován. Zachovala se pouze od kostela vzdálenější posvátná studánka. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu poutního místa a téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně. 22. 2. 1993 bylo vydáno ve Zlatých Horách stavební povolení na postavení nového kostela. Sbírkami z česka, Německa, Švýcarska, Polska a dalších zemí se podařilo získat dostatek finančních prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónu korun. V roce 1995 byl nový kostel vybudován a vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. K poutnímu místu se dostanete odbočením ze státní silnice Zlaté hory- Heřmanovice. Zdroj:http://mariahilf.hyperlink.cz/ Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/poutni-misto-kostel-pany-marie-pomocne

Karlova Studánka - hudební pavilon Dům, budova

GPS poloha: 50°4'22.66"N 17°18'22.36"E

Tato unikátní dřevěná stavba byla postavena dle projektu architekta Antonína Onderky v letech 1836 37 jako tzv. Lázeňský salón. Budova, která od prvopočátku sloužila jako hudební a divadelní sál, je dochována v téměř původním stavu. Vstupní, zaoblená, část je doplněna Bílými toskánskými sloupy. Dochován je i jeden ze tří dřevěných lustrů, které navrhl Erich Hurden z vídeňské Akademie umění Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-hudebni-pavilon--1


str. 11

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" Galerie Děda Praděda Zajímavost

GPS poloha: 49°50'53.41"N 17°16'36.08"E

Pradědova galerie U Halouzků Tři kiklometry na sever od hradu Sovinec, v malé obci Jiříkov, čeká pro návštěvníka překvapení v podobě obřích soch. Areálu vévodí 11 metrů vysoká socha Děda Praděda, na volném prostranství najdedeme řadu zvířat i pohádkových bytostí a také třeba kolotoč pro dopělé. Pod střechou pak největší Betlém v Evropě v životní velikosti,vyřezávaný monumentální obraz z dějin Čech a Moravy a také dračí sluj. Podle počasí cca hodinová prohlídka je za padesát korun a na závěr je možné ochutnat dobrou zelňačku - půl litru za 27 kaček. Autor článku: Jiří Makoň Ing Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/galerie-deda-pradeda

Dlouhé Stráně - přečerpávací vodní elektrárna Elektrárna

GPS poloha: 50°4'29.17"N 17°9'30.89"E

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Pro někoho je to stavební dílo hodné obdivu pro jiné necitlivý zásah do krajiny. Myslím, že je na každém z nás utvořit si svůj názor. Každopádně je nutné říct, že z okolních kopců nelze toto místo přehlédnout. Když se podíváte třeba z Pradědu uvidíte kopec s useknutou špicí. To je horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně. Nacházející se v nadmořské výšce 1350 m. Ze ski areálu Kouty nad Desnou lze použít lanovku pro "výstup" k nádrži. Od horní stanice lanovky jezdí autobus, který má konečnou přímo pod nádrží. Pokud si chcete udělat pohodovou procházku, doporučuji pro cestu k nádrži použít autobus. Cestou zpět k lanovce se dá jít pěšky. Cesta vede z kopečka lesem. Jen je trochu obtížnější najít její začátek. Přehradu jsme obešli celou dokola a až při druhém kole jsme cestičku našli. Cesta je hrozně špatně značená. Horní nádrž je však jen polovina elektrárny. Druhá polovina je schovaná v podzemí a je možné se do ní také podívat v rámci exkurze (ta je samozřejmně placená). Exkurze začíná na parkovišti ve ski areálu Kouty. Tam nastoupíte do autobusu, který Vás odveze do informačního centra elektrárny. V IC je mapa elektrárny, fotky z výstavby a ze současnosti. Průvodkyně nám pustila film o elektrárně a taky nám o ní něco řekla. Já jsem absolutní technický antitalent, takže mě to v podstatně nudilo, ale co bych neudělala pro přítele, že? :) Celkem mě ale zaujalo, že se elektrárna stavěla dlouhých 18 let a byla spuštěná do provozu v roce 1996. Taky jsem pochytila na jakém principu pracuje. Jde o to, že elektrárna v době přebytku energie čerpá vodu ze spodní do horní nádrže (většinou v noci) a v době nedostatku energie (ve dne) pouští vodu do spodní nádrže, čímž energii vytváří. V případě výpadku jiné elektrárny je schopná zásobovat 8 % ČR. Pak nás průvodkyně vzala ještě do elektrárny k turbíně. Je to obrovská místnost ve které je část turbíny. Hlavně je tam obrovský rachot a není slyšet co člověk vedle Vás říká. Třetí částí exkurze je výlet na hráz spodní nádrže, kde můžete pozorovat jak přítéká voda (málo kdo je tam v noci, aby mohl vidět jak voda odtéká). Cena za lanovku je 95 kč za osobu, exkurze 115 Kč v roce 2011.

Pokud budete v areálu Kouty nezapomente se podívat do tzv. Kouteckého lesa. Je tam spousta vyřezávaných dřevěných soch. Les najdete za potůčkem a je opravdu moc pěkný. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-precerpavaci-vodni-elektrarna

Karlova Studánka - kostel Panny Marie uzdravení nemocných Kostel

GPS poloha: 50°4'20.24"N 17°18'24.70"E

V Karlově Studánce si své místo najdou i věřící. Empírový kostel, výstižného názvu, Panny Marie uzdravení nemocných byl postaven dle projektu architekta, řádu Německých rytířů, Antonína Onderky v roce 1829. Nejen věřící, ale i návštěvníci Karlovy Studánky si mohou vnitřek kostela prohlédnout Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" každý čtvrtek od 16:30 při bohoslužbách. Kostel Panny Marie se nachází na svahu za hotelem Džbán. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-kostel-panny-marie-uzdraveni-nemocnych

Karlova Studánka - lázeňský dům Libuše Dům, budova

GPS poloha: 50°4'26.58"N 17°18'32.15"E

Lázeňský dům Libuše je poslední velkou stavbou, která byla v Karlově Studánce realizována. Lázeňský dům byl vybudován v letech 1929 - 1931. Dnes je zde možnost ubytování pro 117 osob v I. kategorii a většina kulturních akcí se koná právě zde. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-lazensky-dum-libuse

turistické rozcestí - Praděd, vrchol Rozcestí

GPS poloha: 50°4'58.69"N 17°13'53.83"E

Turistický rozcestník, který se nachází na vrcholu Pradědu ukazuje turistům cestu po značce modré ve směru Praděd (vrchol) - Divoký Důl, U Kamenné chaty, Dlouhé Stráně, Kouty nad Desnou. Nejen pro dětské turisty je zde umístěna informační tabule Naučné stezky Se skřítkem okolím Pradědu. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-praded-vrchol

Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°4'23.12"N 17°18'14.58"E

Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po - ne 9:00 - 17:00 mimo sezonu 9:00 - 16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka tel/fax: 554 772 004 e-mail: [email protected] web: http://www.jeseniky.net/infocentrum-karlova-studanka Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-turisticke-informacni-centrum

Chata Barborka Rozcestí

GPS poloha: 50°4'31.07"N 17°13'48.03"E

Významná křižovatka turistických tras, křižují se tu modrá, červená a zelená turistická trasa. Tato lokalita je vyhledávanou turistickou oblastí a to nejenom v letním období, ale také v zimních měsících. Výchozí místo pro výstup na nejvyšší vrchol Jeseníků, Na Praděd ( 1491 m. n.m. ). V blízkosti rozcestí je turistická chata Barborka, ve které najdeme občertvení a rovněž poskytuje ubytování. V blízkosti Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči" chaty je lyžařský areál Ovčárna. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-barborka

Praděd - rozcestí Rozcestí

GPS poloha: 50°5'1.37"N 17°13'22.17"E

Praděd - rozcestí je křižovatkou červené, zelené a modré turistické trasy a nachází se na západním úbočí vrcholku Praděd. Kromě turistických tras prochází rozcestím značená cyklostezka. Od rozcestníku je krásný výhled na vrchol Praděd a na okolní panorama vrcholků Jeseníků. Po zelené i červené značce dojdeme k tomuto rozcestí od turistické chaty Ovčárna a obě značky společně pokračují k turistické chatě Švýcárna, kde se jejich trasy rozdělí. Po zelené značce pokračujeme do obce Kouty nad Desnou a červená směřuje do Červenohorského sedla. Po modré značce východním směrem dojdeme k vrcholku Praděd ( 1491 m. n.m.) a západním směrem se po modré vydáme kolem vodní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně do obce Kouty nad Desnou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded-rozcesti


str. 14

Průvodce "Cestičkou - Jeseníky a jejich nejkrásnější místa na vlastní oči"

Recommend Documents