Průvodce "Bělá, Bělá pod Pradědem, Jeseník"
Praděd Hora
GPS poloha: 50°4'59.08"N 17°13'57.58"E
Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded
Bílá Opava Říčka
GPS poloha: 50°4'45.82"N 17°16'3.57"E
Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Bělá, Bělá pod Pradědem, Jeseník" Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bila-opava
Chata Švýcárna Chata
GPS poloha: 50°5'56.97"N 17°12'56.21"E
Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m. n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-svycarna
Národní přírodní rezervace Praděd Rezervace
GPS poloha: 50°3'47.00"N 17°14'23.85"E
Je známou a nejnavštěvovanější NPR v tomto pohoří. Je to rezervace mezinárodního významu. Vznikla v r. 1991 spojením původně 6 samostatných rezervací (Vrchol Pradědu, Petrovy kameny, Velká Kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava a Divoký důl)- všechny jsou podrobně popsány jako samostané lokality v sekci "Přírodní zajímavosti"). K původní rezervacím byla přičleněna okolní stejně hodnotná lesní a alpínská společenstva, unikátní pralesovité porosty okolí u Eustachovy chaty a skalní ledovec na Suti (obdobný je znám až z Aljašky). Rozloha takto vzniklé rezervace činí 2031 ha a chrání podstanou část hlavního hřebene Pradědské hornatiny a jeho okolí. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-praded
Šerák Hřeben
GPS poloha: 50°11'12.64"N 17°6'24.07"E
Hora Šerák v Jesenikách Autor článku: Martina Kusýnová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak
Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník Rezervace
GPS poloha: 50°10'9.72"N 17°6'43.92"E
Rozlehlá Národní přírodní rezervace je s rozlohou 1170 ha druhou největší rezervací CHKO Jeseníky Leží v nadmořské výšce v rozmezí 850 - 1422, 8m. Chrání subalpínské hole, významné porosty horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené borovice kleče a limby.Ve spodních partiích se nacházejí bukové smrčiny. Rezervace je soustředěna v okolí severní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, ve vrcholové části Keprnické hornatiny - tvoří ji vrcholy Šerák (1350,8 m n.m.), Keprník (1422,8 m n. m.) a Vozka (1377,1 m n.m. ). Je to nejstarší rezervace na Moravě, byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna, tehdy o rozloze 172 ha. V roce 1955 byla vyhlášena Státní přírodní rezervací a nově byla přehlášena v roce 1989. Zdejší chladné podnebí s vysokým množstvím srážek vytvořilo vhodné podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin, proto se zde nachází několik poměrně rozsáhlých Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Bělá, Bělá pod Pradědem, Jeseník" vrchovištních rašelinišť. Ta jsou cenným dokladem výskytu dávných druhů rostlin, jelikož zbytky jejich pylu se tu mohou ukládat po několik tisíc let. Na vrcholu Keprníku se nacházejí nepříliš rozlehlé alpinské hole s význačnou květenou. V rezervaci se vyskytují vzácné, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Z flóry je významný výskyt následujících rostlin. Jedná se především o silně ohrožený zvonek vousatý (Campanula barbata), ohrožený oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), silně ohrožený neoendemit Hrubého Jeseníku zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), kriticky ohrožený hořec tečkovaný (Gentiana punctata), ohrožený vranec jedlový (Huperzia selago), kriticky ohrožený jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), silně ohroženou violku žlutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica), silně ohroženou šichu oboupohlavnou (Empetrum hermaphroditum) a ohroženou plavuň pučivou (Lycopodium annotinum). Rozsáhlá vrchoviště jsou známá výskytem kriticky ohroženého bradáčka srdčitého (Listera cordata), ohrožené ostřice chudokvěté (Carex pauciflora), silně ohrožené ostřice bažinné (Carex pulicaris), dále klikvy žoraviny (Oxycoccus quadripetalus) a dalších druhů. Hole na vrcholech Vozky a Keprníku hostí např. kriticky ohroženou řeřišnici rýtolistou (Cardamine resedifolia), silně ohroženou sítinu trojklanou (Juncus trifidus) a rovněž silně ohrožený jestřábník alpský (Hieracium alpinum). Z významných zástupců fauny se zde vyskytuje ojediněle tetřev hlušec, jeřábek lesní, tetřívek obecný, sluka lesní, linduška horská, křivka obecná, sýc rousný, krkavec velký, myšivka horská a rehek zahradní. V malém počtu je zde stálá populace rysa ostrovida. Územím prochází spolu s červenou tur. zn. stejnojmenná Naučná stezka a několik jiných značených turistických stezek. Na Šerák vede sedačková lanovka z Ramzové. Na Šeráku je turistická Jiřího chata, má zde vyrůst nová meteorologická stanice. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-serak-keprnik
Údolí Divoké Desné Řeka
GPS poloha: 50°3'50.00"N 17°11'59.21"E
Údolí Divoké Desné
Divoká Desná pramenící v tzv. pramenné míse na temeni Vysoké hole vytváří nejdelší horské údolí v Hrubém Jeseníku. Odvádí tedy vody z Pradědské hornatiny, nejvyšší části Hrubého Jeseníku. Pod vytěženým vrchem Zámčisko (kámen z něj byl použit při stavbě PVE a zbyla z něj malá skalka) se stýká s potoky z Medvědího žlebu pod Velkým Májem a ze žlebu Velkého Děda. Odtud je již Divoká Desná poměrně svižná říčka. Hluboké údolí má téměř vysokohorský ráz a některými znalci bývalo považováno za nekrásnější údolí Jeseníků. To platí zejména pro jeho závěrečnou část zhruba za rozcestníkem Pod Zámčiskem ke zmiňovanému Zámčisku. Dále údolím již prochází široká asfaltka směřují na vrchol Dlouhých Strání k horní nádrži PVE. Další část údolí je zaplavena dolní nádrží vodního díla, ve které divoký tok řeky mizí. U rozcestníku U Kamenné chaty je odbočka do Divokého dolu a na Praděd. Nad pravou stranou údolí se tyčí skalnatý vrch Divoký kámen a špičatý Medvědí hřbet. Protější levý svah téměř jednolitě svírá svah hřebenu Malé a Velké Jezerné, až za přehradou výrazně vybíhá Tupý vrch. Pod Medvědím hřbetem probíhá Česnekový důl, který směřuje ke Švýcárně. Za serpentinami pod dolní přehradou se údolí trošku rozšiřuje, aby se vzápětí sevřelo ve skalní soutěsce, kde je místo pouze na skalnaté koryto řeky a silnici. To už je řeka pod svahem Hřbetů, po jejichž úbočí se sjíždí od Petrovky (pravý břeh) a na levém břehu pod výraznou Medvědí horou přitéká Borový potok, se soustavou vodopádů. Zde již končí nejprudší část toku, aby volněji dorazila k mostu pod stoupáním na Červenohorské sedlo a pod chatovou osadou v Koutech dotekla k soutoku se svou jmenovkyní Hučivou Desnou, kde ztratí svůj přídomek Divoká. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/udoli-divoke-desne
Petrovy kameny Rezervace
GPS poloha: 50°4'6.74"N 17°14'1.90"E
SPR Petrovy kameny byla založena v roce 1955 o rozloze 19, 10ha na severovýchodním svahu Vysoké hole nad chatou Ovčárna. Cílem ochrany území je zachování druhového bohatství subalpínské květnaté nivy, okolních alpinských holí se známou dominující vrcholovou skalkou z fylitických břidlic. která hostí vegetaci endemickou (zvonek jesenický, lipnice jesenická) spolu s dalšími vzácnými rostlinnými druhy. Najdeme tu ukázkový soubor rostliných společenstev ve vrcholové partii Jeseníků. V Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Bělá, Bělá pod Pradědem, Jeseník" nejvyšší partii je květena charakterizována porosty se sasankou narcisokvětou, sítinkou trojklanou, lipnicí plihou a lipnicí alpínskou, violkou dvoukvětou a omějem šalamounkem. Na svazích pak převládá lipnice Chaixova, zvonek vousatý, violka žlutá sudetská a sítinka nitkovitá. V nejnižší části přecházejí lučiny do svahových rašelin. V této rezervaci roste též velmi vzácná vrba šípová. Vokolí skály jsou zbytky polygonálních, mrazem tříděných půd. Tato rezervace je řazena k rezervacím s mezinárodním významem (dnes je součástí NPR Praděd) a její ochrana je velice problematická zejména v předjaří, kdy neukáznění návštěvníci ignorující přísný zákaz vstupu sešlapávají nejcennější druhy rostoucí na skále a jejím okolí. Přesto je na Petrových kamenech povoleno v zimě lyžování. V létě ovšem pro výjimečnost lokality platí zákaz odbočení ze značené cesty a vstupu na skály. Se skalami je spjata řada pověstí. Při čarodějnických procesech v 17. stol. bylo místo označováno jako místo čarodějnických sabatů a údajných schůzek čarodějnic s ďáblem. Upozornění: Zákaz vstupu na Petrovy kameny platí v létě i v zimě. Sjezdové lyžování je povoleno pouze ve vymezených tratích na svazích Vysoké hole a běžkové pouze po značených cestách, jinak se turista vystavuje riziku pokuty! Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/petrovy-kameny--1
Skalky u Vodní cesty Skalní útvar
GPS poloha: 50°7'10.70"N 17°8'1.93"E
Na ostrohu vybíhající na jižním úbočí Šindelné hory můžeme narazit na pás zajimavých skalek. Jsou to pararulové a svorové mrazové sruby výšky od 2 do cca 10 m. Jsou poměrně lehce dostupné od prudké zatáčky na tzv. Vodní cestě, vedoucí od Červenohorského sedla po úbočí Šindelné a Suché hory nad údolím Divokého potoka (zelená TZ od Bíleho sloupu, či modrá lyžařská TZ) do Kout. V zatáčce u skalek najdeme malý přístřešek. Ke skalkám pak najdeme vyšlapanou pěšinku, která se však na kamenech ztrácí. Ze skalek můžeme najít zajímavé výhledy hlavně směrem k Červenohorskému sedlu, ale i k Pradědu a Dlouhým stráním. Ovšem velkolepý výhled je pak v úseku právě od zmiňovaných skal až téměř k rozcestí Pod Šindelnou díky značnému odlesnění celého jihovýchodního svahu Šindelné hory. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skalky-u-vodni-cesty
Karlova Studánka Lázně
GPS poloha: 50°4'22.48"N 17°18'31.40"E
Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m. n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Bělá, Bělá pod Pradědem, Jeseník" letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka , 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 E-mail:
[email protected] Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka
Dlouhé stráně h. Přehrada
GPS poloha: 50°4'29.85"N 17°9'33.92"E
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n. m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-h
Dlouhé Stráně - přečerpávací vodní elektrárna Elektrárna
GPS poloha: 50°4'29.17"N 17°9'30.89"E
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Pro někoho je to stavební dílo hodné obdivu pro jiné necitlivý zásah do krajiny. Myslím, že je na každém z nás utvořit si svůj názor. Každopádně je nutné říct, že z okolních kopců nelze toto místo přehlédnout. Když se podíváte třeba z Pradědu uvidíte kopec s useknutou špicí. To je horní nádrž elektrárny Dlouhé stráně. Nacházející se v nadmořské výšce 1350 m. Ze ski areálu Kouty nad Desnou lze použít lanovku pro "výstup" k nádrži. Od horní stanice lanovky jezdí autobus, který má konečnou přímo pod nádrží. Pokud si chcete udělat pohodovou procházku, doporučuji pro cestu k nádrži použít autobus. Cestou zpět k lanovce se dá jít pěšky. Cesta vede z kopečka lesem. Jen je trochu obtížnější najít její začátek. Přehradu jsme obešli celou dokola a až při druhém kole jsme cestičku našli. Cesta je hrozně špatně značená. Horní nádrž je však jen polovina elektrárny. Druhá polovina je schovaná v podzemí a je možné se do ní také podívat v rámci exkurze (ta je samozřejmně placená). Exkurze začíná na parkovišti ve ski areálu Kouty. Tam nastoupíte do autobusu, který Vás odveze do informačního centra elektrárny. V IC je mapa elektrárny, fotky z výstavby a ze současnosti. Průvodkyně nám pustila film o elektrárně a taky nám o ní něco řekla. Já jsem absolutní technický antitalent, takže mě to v podstatně nudilo, ale co bych neudělala pro přítele, že? :) Celkem mě ale zaujalo, že se elektrárna stavěla dlouhých 18 let a byla spuštěná do provozu v roce 1996. Taky jsem pochytila na jakém principu pracuje. Jde o to, že elektrárna v době přebytku energie čerpá vodu ze spodní do horní nádrže (většinou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Bělá, Bělá pod Pradědem, Jeseník" v noci) a v době nedostatku energie (ve dne) pouští vodu do spodní nádrže, čímž energii vytváří. V případě výpadku jiné elektrárny je schopná zásobovat 8 % ČR. Pak nás průvodkyně vzala ještě do elektrárny k turbíně. Je to obrovská místnost ve které je část turbíny. Hlavně je tam obrovský rachot a není slyšet co člověk vedle Vás říká. Třetí částí exkurze je výlet na hráz spodní nádrže, kde můžete pozorovat jak přítéká voda (málo kdo je tam v noci, aby mohl vidět jak voda odtéká). Cena za lanovku je 95 kč za osobu, exkurze 115 Kč v roce 2011.
Pokud budete v areálu Kouty nezapomente se podívat do tzv. Kouteckého lesa. Je tam spousta vyřezávaných dřevěných soch. Les najdete za potůčkem a je opravdu moc pěkný. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhe-strane-precerpavaci-vodni-elektrarna
Knížecí cesta Technická památka
GPS poloha: 50°6'14.58"N 17°6'5.04"E
Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r. 1897. Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka 6157. Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/knizeci-cesta
Lesní železnice v Koutech Technická památka
GPS poloha: 50°6'31.18"N 17°5'1.14"E
Na konci 19. století byly ve svazích Černé stráně vybudovány soustavy lanovek a úzkorozchodných železnic k likvidování následků větrné kalamity, která poškodila lesní porosty na tomto masivu. Dodnes můžeme na jižních svazích hory najít nějaké zbytky drážních těles a lanovek, na kterých byly položeny základy dopravních zařízení. Další železnice pak vedla do prostoru Černé Stráně a Vozky od severu, dodnes můžeme vidět zbytky železnice např. V Branné u Banjaluky, či Josefové. Železnice na jižním svahu se rozkládaly v prostoru nad Kouty a Přemyslovem. Železnice měly být postaveny v patrech ve vrstevnicích zhruba od 700m do 1000m ve vzdálenostech 100m výšky. Nejnižší patro mělo začínat zhruba v nejvyšším bodu tzv. Knížecí cesty, což je cca 700m n.m.. Spojení mezi patry pak zajišťovaly pozemní lanovky. Některá patra dráhy jsou již zcela zarostlá nebo zničená, nicméně něco se dá pořád najít. V překvapivě dobrém stavu je nejvyšší 4. patro ve výšce kolem 1000m, v podsatě jsem na ně narazi lpři sestupu lesem od skal na Kazatelně. Základy železnice byly totiž stavěny z kamení na sucho, ale zřejmě dostatečně bytelně, aby se nerozpadly. Téměř v jižním bodě svahu Černé stráně pak na těleso dráhy navazuje násep po kterém byla asi vedena jedna z lanovek. Dráha pak směřuje dál k severu kde mizí nebo končí v mlází. Naštestí porost není příliš hustý a brzy se dá narazit na průsek k silnici po úbočí Černé stráně, po cca 300m pak dorazí k silnici s červenou cykloznačkou od Přemyslova. Zhruba podobnou trasu bych doporučil k zájemcům o průzkum této zajímavé technické památky. Většina částí železnic je bohužel dostupná s obtížemi, je možná škoda, že alespoň k některým částem není upraven nějaký smysluplněnší přístup, přece jen se jedná o dílo, které ve své době představovalo zajímavou ukázku důmyslu lesníků a dřevorubců. Ostatně dodnes se najdou v Koutech pamětníci, kteří tvrdí, jak v mládí někde v lese jezdili na vozíčcích. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Bělá, Bělá pod Pradědem, Jeseník" Poměrně zajímavě je popsána železnice na stránkách obce Loučná, viz. níže, ovšem kolejnice či pražce dnes asi v lese už nenajdeme.
http://www.loucna-nad-desnou.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=8708&id=31753&p1=3034 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesni-zeleznice-v-koutech
Lávka na Divokém potoce Jez
GPS poloha: 50°6'33.48"N 17°8'0.06"E
Zajímavou kombinaci retenční přehrážky s lávkou najdeme na Divokém potoce, původně zvaném Wildbach, nedaleko Koutů nad Desnou. Divoký potok je pravobřežní přítok Divoké Desné. Pramení na svahu Červené hory v údolíčku pod Bílým sloupem. Samotnou lávku najdeme na jeho spodním toku těsně nad Kouty. Většina návštěvníků Jeseníků prochází nedaleko potoka, aniž by o existenci díla cokoli tušila. Prochází kolem totiž žlutá TZ na Červenohorské sedlo, neboli Starosedelská cesta, která je vyhledávanou spojnicí s horským střediskem. Lávka je na cestičce spojující Starosedelskou cestu s Horským hotelem Primavesi, neboli bývalou zotavovnou ROH Vítězný Únor, které se však neřekne jinak než Vítězák, dříve zvanou Chata Dr. Edvarda Beneše a ještě dříve Berghotel Sonnenschein. Přehrážka s lávkou byla postavena při úpravách koryta potoka v r. 1934, čemuž napovídá nápis na pilíři. Původní dřevěná mostovka shořela během II. světové války údajně od jisker z milíře, když poblíž lávky se takto dříve vyrábělo dřevěné uhlí. Ta současná je obnovená v letech 2007 - 2008. Pod přehrážkou je ještě malý splav se stavidlem, od kterého vede náhon k malé vodní elektrárně, krerá dříve původní stavbu - Venkovský dům Primavesi (originálním názvem Landhaus Primavesi) zásobovala elektrickou energií. Maketu původní stavby a další artefakty můžeme vidět v Muzeu umění v Olomouci. Vzhledem k tomu, že hospoda na Vítězáku je zase v provozu, není důvod sem neodbočit, už i kvůli výhledu, který od restaurace objevíme, a také proto, že si přes hospůdku zkrátíme cestu do Koutů. Lávku obnovil právě současný majitel hotelu, jak sám říká udělal ji bytelnější, aby po ní mohl jezdit i s koňmi, které pod hotelem chová.. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lavka-na-divokem-potoce
Červenohorské sedlo - nová čtyřsedačková lanovka Lanovka
GPS poloha: 50°7'43.36"N 17°9'32.62"E
V následující sezoně se snad i lyžaři na Červenohorském sedle dočkají sedačkové lanovky a středisko tak alespoň částečně dožene náskok okolních středisek, které již lanovku mají. Dokud byla lanovka na Přemyslově, neznamenalo to pro sedlo větší konkurenci, ale po otevření velkého střediska v Koutech už Červeňák začal vypadat dosti chudě a výhoda vysoké nadmořské výšky už sedlu tolik nepřidávala na atraktivnosti, horní stanice na Medvědí hoře je v necelých 1100m, Velký Klínovec s 1164m už není o moc vyšší. Takže na podzim 2011 začala výstavba čtyřsedačkové lanovky na severních svazích lyžařského areálu. Jedná se o repasovanou lanovku, původně z Rakouska, Königsleiten. Lanovka nahradí nejdelší vlek na sedle, Pomu s označním H180. Kdo si to nevybaví, byl to vlek se „zatáčkou“. Již koncem léta proběhlo vykácení nového průseku lanovky, který je přímý, spodní stanice je o něco níž než původní dolní stanice vleku, přetíná jeho dráhu a lesem směřuje k okraji červené Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Bělá, Bělá pod Pradědem, Jeseník" sjezdovky po jejíž pravé straně (z pohledu sjezdaře) dorazí na vrchol Velkého Klínovce. Podle dostupných parametrů je lanovka 1050m dlouhá, převýšení necelých 300m (291), kapacita lyžařů 2400os./ hod, dolní stanice bude vybavena rozjezdovým pásem. Z původní lanovky jsou zřejmě použité sloupy (lanovka má mít 16 podpěr), asi i staré sedačky, podle posouzení technika jsou i původní kolečka v dobrém stavu (prý na 15 let), nové lano, i další nová technika, co mi říkal vedoucí vlekařů, je to vlastně Doppelmayer. Pohon je na dolní stanici, kde je i rozjezdový pás. Tak doufejme, že to firma Kers Nový Jičín stačí do zimy dodělat. Ostatně slíbil to i pan Lysák na Blues Alive, že do svátků to stihnou... A příští rok by se snad konečně mohlo začít stavět zasněžování, které přece jen sedlu citelně chybí. Rolbaři na Červenohorském sedle jsou sice asi v Jeseníkách nejlepší (taky to dělají nejdéle), ale když není co rolbovat (sníh), tak jim nic nepomůže. Přece jen by si to takový areál (možná nejhezčí v Jeseníkách) zasloužil. Nedostatek vody by měla snad vyřešit nějaká nádrž na Červenohorském potoce někde nad Domašovem, odkud by se na sedlo natáhl vodovod. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cervenohorske-sedlo-nova-ctyrsedackova-lanovka
Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°4'23.12"N 17°18'14.58"E
Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po - ne 9:00 - 17:00 mimo sezonu 9:00 - 16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka tel/fax: 554 772 004 e-mail:
[email protected] web: http://www.jeseniky.net/infocentrum-karlova-studanka Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlova-studanka-turisticke-informacni-centrum
Bělá pod Pradědem - informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°11'28.10"N 17°11'41.24"E
Informační centrum v Bělé pod Pradědem nalezneme vedle kostela Sv. Tomáše na rozhraní místních částí Domašov a Adolfovice při levé straně silnice ve směru do Jeseníku. IC poskytuje informace o regionu Jeseníků, o možnosti ubytování, o památkách a sportovních a kulturních akcích….. Provozní doba: pondělí a čtvrtek 8:00 - 12.00 a 12:30 - 17:00 úterý a pátek 8:00 - 12:00 a 12:30 - 15:30 Kontakt: Obecní knihovna a Informační centrum Domašov 4 790 85 Bělá pod Pradědem tel: +420 584 452 834 e-mail:
[email protected] Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Bělá, Bělá pod Pradědem, Jeseník" web: http://www.bela.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bela-pod-pradedem-informacni-centrum
Šerák, Jiřího chata, rozcestí Rozcestí
GPS poloha: 50°11'14.88"N 17°6'31.63"E
Rozcestí u Jiřího chaty na Šeráku, je zcela jístě místem uvažování , kam dál, a to ať již jste sem vyjeli lanovkou, či došli po svých. Samotná kamenná Jiřího chata na Šeráku zde stojí již více než 100 let a jen výhled z terasy před chatou je uchvacující. Prochází tudy MTZ z Lipové - lázní do Filipovic, ŽTZ do Jeseníku a k horní stanici lanovky na Mračné, a modré značky vás zavedou i k rozcestí nedaleko, odkud dojdete po ČTZ po hlavním hřebenu přes Keprník na Červenohorské sedlo či opačným směrem k stanici lanovky na Černavě a dále do Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak-jiriho-chata-rozcesti
Vysoká hole Rozcestí
GPS poloha: 50°3'35.90"N 17°13'50.45"E
Rozcestí Vysoká hole je orientační místo na červené turistické trase a najdeme jej na stejnojemnném vrcholu. V okolí rozcestí je rozlehlá holá horská plošina. Z těchto míst je krásný výhled na vrchol Praděd ( 1491 m. n.m.) a za pěkného počasí můžeme vidět Nízké Tatry. Za druhé světové války zde německá armáda budovala vojenské polní letiště. Na jižním svahu jsou vidět pozůstatky dělostřeleckých cvičení české armády. Jihozápadním směrem se po červené vydáme z tohoto rozcestí oblastí Velkého kotle k Jelení studánce a opačným směrem po červené značce půjdeme kolem turistické chaty Ovčárna na vrchol Praděd. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoka-hole
Kamzík Rozcestí
GPS poloha: 50°6'15.21"N 17°11'22.99"E
Rozcestí modré a zelené turistické značky. Nachází se asi 2 kilometry západně od chaty Švýcárna. Modrá značka zde dále pokračuje až na Červenohorské sedlo. Po zelené značce se dostanete až do vesnice Kouty nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamzik
Nad vodopády Rozcestí
GPS poloha: 50°4'41.01"N 17°15'16.67"E
Nad vodopády je rozcestí modré a žluté turistické trasy a nachází se západním směrem od Karlovy Studánky a nedaleko vodopádů na toku řeky Bílá Opava. U rozcestníku je vybudováno několik laviček. Žlutá značka směřuje z tohoto rozcestí dolů k toku Bílé Opavy, bohužel v současné době je tato trasa uzavřená, jelikož údolí Bílé Opavy bylo poničeno požárem. Opačným směrem po žluté dojdeme k turistické chatě Ovčárna. Po modré k tomuto rozcestí dojdeme z Karlovy Studánky a dále pokračujeme k horské chatě Barborka. Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nad-vodopady
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Bělá, Bělá pod Pradědem, Jeseník" Hvězda - motorest Rozcestí
GPS poloha: 50°3'57.79"N 17°18'24.48"E
Rozcestí Hvězda - motorest je umístěno na hlavní příjezdové cestě do lázeňské obce Karlova Studánka. Jak název napovídá je v blízkosti rozcestníku motorest Hvězda. Toto rozcestí je jedním z výchozích míst do oblasti Hrubého Jeseníku. Rozcestím prochází červená, žlutá a modrá turistická značka. Kromě turistických tras tudy procházejí dva vycházkové okruhy, vedoucí Okolím Karlovy Studánky. Od motorestu vede silnice k turistické chatě Ovčárna, která je jedinou příjezdovou cestou do této oblasti a hlavní trasou pro cykloturisty. Motoristům doporučujeme vzhledem k omezeným možnostem parkování na Ovčárně ponechat vozidla na místních placených parkovištích a na Ovčárnu vyjet hromadnou dopravou (permanentní linka Hvězda-Ovčárna a zpět). Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hvezda-motorest
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
