Průvodce "Žďár nad Sázavou"

Průvodce "Žďár nad Sázavou"

Cykloprůvodce, pro návštěvníky Žďáru, kteří dosáhnou až do vzdálenosti 30 km.

Veselý kopec Skanzen

GPS poloha: 49°45'46.77"N 15°50'29.45"E

Veselý kopec je ideální místo pro Váš výlet. Nachází se na pomezí Vysočiny a východních Čech přibližně 5 km od Hlinska. Jedná se o rozsáhlou expozici lidového stavitelství. První zmínka o Veselém kopci pochází už z roku 1653. Jedná se o starou pasekářskou osadu volně rozptýlených roubenek, které nám ukazují, jak se žilo drobným zemědělcům v době od poloviny 19. stol. do poloviny 20. stol. Vidět zde můžete např. velkou zemědělskou usedlost, hájenku, olejnu, vodní mlýn, vodní pilu, sušárnu na len a ovoce, sekernickou dílnu nebo zařízení na tlučení třísla. Během roku se na Veselém kopci konají různé kulturní akce. Vidět zde můžete, jak se dříve slavily Vánoce, Velikonoce, Masopust a jiné svátky. Dostanete se sem velice snadno. Do Hlinska trefíte a odsud už vás navedou směrové tabule. Zaparkovat se dá na hlídaném parkovišti, které je přímo před vstupní branou. Hned za ní je pokladna, informační centrum a obchod s upomínkovými předměty. Vedle pokladny je roubenka-restaurace. Veselý kopec je ale jen jedná část celku - skanzenu Vysočina. Další částí je areál ve vesničce Svobodné Hamry, která je vzdálena od Veselého kopce asi 2,5 km. Tato část vás zaujme především starou roubenou hospodou (datovanou roku 1794) nebo barokním zámečkem z 18. stol., kde v minulosti pobývali slavní malíři F. Kaván a G. Macoun. Další částí jsou roubenky ve vesničce Možděnice, které se nachází asi 4 km od Veselého kopce. Zde můžete navštívit řemeslné dílny bednářů, truhlářů, tkalců aj. Poslední částí je Betlém- Hlinsko, který se nachází přímo ve středu města Hlinska na pravém břehu řeky Chrudimky. Je to komplex roubenek, které dříve obývali především drobní řemeslníci např. tkalci, ševci, hračkáři a hrnčíři.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Žďár nad Sázavou" Autor článku: Katka Kasalá Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vesely-kopec

Naučná stezka kolem Zelené hory Chodník, naučná stezka

GPS poloha: 49°34'54.48"N 15°56'8.59"E

Naučná stezka kolem Zelené hory ve Žďáře nad Sázavou, by se spíše mohla jmenovat naučná stezka Pod Zelenou horou. Má dvě samostatné části. Jedna vede kolem Bránského, druhá kolem Konventního rybníka. Obě začínají a končí na parkovišti před Zámkem Žďár. Trasa kolem Konventního rybníka je bezbariérová, vhodná i pro maminky s kočárky, je na ni zákaz vjezdu cyklistům. Větší část vede po vysutých dřevěných chodnících atraktivní přírodou. Jsou na ní vybudována dvě místa s vyhlídkou, jedna na rybník, jedna na chráněné mokřadní louky. Lze si samozřejmě udělat odbočku na Zelenou horu s památkou UNESCO. Trasu kolem Bránského rybníka lze projet i na kole. Bližší informace o stezce v letáku: http:// www.zdarns. cz/ o-meste/ naucna-stezka.pdf. Přístupné a zajímavé jsou obě části po celý rok, pokud není příliš mnoho čerstvého sněhu, který by stěžoval pohyb pěších, nebo vozíčkářů a kočárků. Na stezkách jsou vybudována zastřešená místa pro odpočinek. Jedno na východní straně hráze Bránského rybníka a druhé u přítoku Stržského potoka do Konventního rybníka. Dalším využívaným místem pro občerstvení turistů je výborná cukrárna „U tří hvězd“ před zámkem. Informace lze získat i v Interpretačním centru na Zámku, které určitě stojí také za návštěvu. Nedaleko, u Pilské nádrže, je pro návštěvníky také volnočasový rekreační areál. Souřadnice výchozího bodu: 49°34'54.208"N, 15°56'8.052"E Poslední aktualizace: 27.2.2015 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-kolem-zelene-hory

Pramen řeky Oslavy Pramen

GPS poloha: 49°32'48.62"N 15°54'18.36"E

Pramen (turistický) řeky Oslavy je v současnosti opět chybně označen poblíž modré tur. značky ze Žďáru do Budče na naučné stezce. Je to druhé místo, první (geografický pramen) bylo také nepřesně označeno severně od Matějovského rybníka. Geocacheři pramen našli ještě pár set metrů východněji, než je ten turistický, u stanoviště č. 4, na naučné stezce Babín. Skutečný pramen je ale o několik set metrů severněji, na potůčku, který napájí rašeliniště nad Babínským rybníkem. Autor mylně označeného pramene u Babínského rybníka si nechal ke studánce označené jako pramen zvěčnit i svoje jméno. Podepsal si tak jeden ze svých omylů. Ani první, ani poslední. Viz foto. (V roce 2014 tato bronzová destička zmizela.) Souřadnice skutečného pramene Oslavy: 49°33'1.669"N, 15°53'48.984"E Ve Žďárských vrších pramení i další známé řeky. Sázava, Svratka, Doubrava a Chrudimka. Jejich symbolickou připomínkou je od r. 2014 kamenná kašna na nám. Republiky ve Žďáře nad Sázavou. Poslední aktualizace: 21.4.2016 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pramen-reky-oslavy

Žďárské vrchy - Bílá skála Skalní útvar

GPS poloha: 49°40'22.26"N 16°2'43.08"E

Pokud se vydáme z obce Křižánky po modré turistické značce na nejvyšší bod Žďárských vrchů Devět skal - dostaneme se přibližně po 2 km chůze napřed po asfaltové silničce a kratším stoupáním po lesní cestě na rovinaté lesní návrší. Po naší levici se nedaleko od nás korunami nejvyšších smrků nechává česat vrcholek ohromného - a na dálku tak trochu neskutečného skalního útesu, který by Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Žďár nad Sázavou" tady na rovinatém hřebeni nikdo nečekal! Vskutku impozantní skalisko dosahuje také impozantních rozměrů - je téměř 30 m vysoké a dlouhé 60 m, takže je to vlastně taková obrovská skalní hradba. Její název "Bílá skála" není úplně nejpřesnější, skála má do bělosti např. vápencových útesů hodně daleko, ale nejznámější Skály Žďárských vrchů jsou tvořeny nejstaršími přeměněnými horninami - rulami, svory apod. a tyto horniny oslnivě bílé barvy nikdy nedosahují. I tak je tato Bílá skála, tvořená migmatickými rulami, rozhodně světlejší, než například skalní útvary nedalekých Devíti skal. Bílá skála se dá vcelku pohodlně obejít kol dokola a při její podrobné prohlídce s notně zakloněnou hlavou nás zcela jistě překvapí to, jak jsou její dvě nejdelší stěny strmé, až převislé. Zvláště horolezci mají z převisů velkou radost, ale jejich přístup na tuto skálu je omezen. V době od března do konce června tu totiž hnízdí krkavec velký, z dravců si zde našel domov sokol stěhovavý a ze sov bychom tu mohli zahlédnout sýce rousného - a právě v této době je horolezcům vstup na stěny Bílé skály zakázán... Při krátké okružní procházce okolo skalní hradby si určitě všimneme menších skalních věží a bloků, vykukujících už z klesajícího lesního svahu opodál. Však se také tyto menší skalní útvary právem nazývají "Schovanky. " Všechny jsou obklopeny balvany, porostlé mechy a lišejníky a nejbližší okolí tvoří ostrůvky původního lesa, což vše spolu dohromady tvoří velmi romantické přírodní zákoutí. (Na závěr bych chtěl dodat, že Její Veličenstvo - "Bílá skála" s okolními drobnějšími poddanými, je jakýmsi ukončením nesouvislého skalnatého pásu, táhnoucím se v délce asi 1 a čtvrt kilometru ve svahu od hlavního vrcholu Devět skal, a že je toto místo chráněno jako PP - přírodní památka.) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdarske-vrchy-bila-skala

Staviště Vodní nádrž

GPS poloha: 49°34'10.02"N 15°57'42.19"E

Přehrada postavená v roce 1953, sloužila jako zdroj pitné vody pro město Žďár nad Sázavou. Přehradou protéká stejnosmenný potok zařazený do projektu Natura 2000 pro výskyt rybky vranky obecné. Jako zdroj pitné vody už se nevyužívá, je nahrazen přehradami Mostiště a Vír. Stále je ale veden povodím Vltavy jako záložní zdroj, rekreační využití je proto zakázáno. Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/staviste

Vesnická památková rezervace Krátká Skanzen

GPS poloha: 49°38'30.80"N 16°5'41.50"E

V obci Krátká ze začátku 18. stol. je dochovaná řada původních stavení. V roce 1995 byla vyhlášena památkovou rezervací. Je tu vybudovaná krátká nenáročná naučná trasa s patnácti zastaveními. Všecna stavení jsou stále obývána a všechny objekty využívány. Obec má 24 stálých obyvatel a dále se nerozšiřuje, takže nová vystavba nenarušuje původní ráz vesnice. Další informace o obci: http://www.snezne.cz/kratka/ Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vesnicka-pamatkova-rezervace-kratka

Zámek Velké Meziříčí Zámek

GPS poloha: 49°21'28.38"N 16°0'43.56"E

Založení meziříčského hradu je opředeno řadou pověstí a mýtů. Podle hmatatelných důkazů byl však původní hrad v Meziříčí založen v první polovině 13. století nedaleko soutoku dvou řek - Oslavy a Balinky. Prvními doloženými majiteli byli Lomničtí z Meziříčí, od kterých hrad roku 1399 získal významný muž tehdejší doby - pan Lacek z Kravař. Ten roku 1408 udělil městu pod hradem plná městská práva. Byl též iniciátorem stížnostního listu proti uvěznění Mistra Jana Husa v Kostnici. List byl podepsán zástupci moravské šlechty právě na hradě v Meziříčí v únoru 1415. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Žďár nad Sázavou" Od roku 1447 byl hrad opět v držení Lomnických z Meziříčí. Jan ml. z Meziříčí (stejně jako Lacek z Kravař) zastával funkci moravského zemského hejtmana. Právě Jan ml. z Meziříčí započal s přestavbami někdejšího hradu na renesanční zámek. V 16. století se panství stává majetkem Pernštejnů (Vratislav z Pernštejna spatřil světlo světa roku 1530 právě na hradě v Meziříčí) a později Zikmunda Heldta z Kementu. Vdova po panu Heldtovi - paní Alina Meziříčská, dokončila přestavby hradu v reprezentační renesanční zámek. Vprůběhu 17. století se vMeziříčí vystřídaly dva významné rody: Berkové z Dubé a Kounicové. Rudolf zKounic nechal po polovině 17. století oboru, která k zámku přiléhala, přebudovat na Zámecký park. Od roku 1676 se majiteli stávají Ugartové. Vdobě jejich vlastnictví postihl město i zámek ničivý požár. Následně byl zámek přestavěn v barokním duchu. V roce 1735 proběhl historicky poslední prodej. Panství zakoupil Leopold ŠlesvickoHolštýnský. Po jeho smrti zámek získala jeho dcera Marie Eleonora, provdaná vévodkyně z Guastally a Sabionety. Zemřela tragickou smrtí roku 1760 a podle dochované pověsti je považována za Bílou paní velkomeziříčského zámku. Další majitelkou byla opět žena, neteř Marie Eleonory: Eleonora z Öttingen, provdaná kněžna z Liechtensteina, která byla první dvorní dámou na vídeňském dvoře. Dalšími významnými rody vlastnícími zámek v průběhu 19. století byli kromě zmíněných Liechtensteinů též Lobkowiczové. Od roku 1908 se majitelem stává František hrabě Harrach, který dokončil přestavby zámku započaté svým strýcem Rudolfem Lobkowiczem. Byl očitým svědkem sarajevského atentátu; na zámku je dodnes uchováván kapesník, kterým hrabě Harrach setřel Františku Ferdinandovi krev ze rtů. Od roku 1937 byla majitelkou zámku Harrachova nejstarší dcera - Josefa, provdaná Podstatzká-Lichtenstein. V roce 1948 byl zámek rodině Podstatzkých- Lichtenstein vyvlastněn a stal se tak majetkem státu. V květnu 1995 se v restitučním řízení vrátil zpět do rukou Josefy Podstatzké-Lichtenstein († 2000). Současnými majiteli zámku i velkostatku jsou její děti František Karel, Maria a Jan. Ve spolupráci s Muzeem Velké Meziříčí, které má v budově své sídlo od roku 1948, je zámek zpřístupněn veřejnosti. Autor článku: MuzeumVM Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-velke-mezirici

Zubštejn Zřícenina

GPS poloha: 49°31'50.51"N 16°19'37.04"E

Zřícenina hradu Zubštejn stojí na výrazném kopci (688 m) nad vsí Pivonice v kraji Vysočina. Zubštejn byl zřejmě nejstarším pernštejnským hradem v povodí řeky Svratky. Na severní straně leželo protáhlé obdélné Předhradí, od východu chráněné skalním hřebenem, na kterém se dosud vyskytují zbytky zdiva. Na ně navazovalo úzké předmostí, z něhož vybíhalo vnější valové opevnění s kamennou na sucho kladenou zdí obklopující hradní jádro. Jádro hradu, stojící na táhlém skalnatém hřbetu, přetínají dva do skály vylámané příkopy. Na jeho čelní severní straně dosud stojí polovina štítové věže s průjezdem v přízemí a klenutou místností s arkýřem, možná pozůstatek hradní kaple. Na úzkém nádvoří je dosud dobře zachovaný podsklepený palác s valenými lomenými klenbami a další věžovité stavení na jižní straně. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad, nazývaný také Lapis (Kámen) a Zubrštejn, založili zřejmě na přelomu 13. a 14. století Pernštejnové. Za neznámých okolností byl hrad pobořen, nový majitel markrabě Jan Jindřich, který jej získal v roce 1351, nechal hrad obnovit. Do rukou Pernštejnů se hrad, který byl vážně poškozen během husitských válek, vrátil až v roce 1446. Hrad se opět dočkal obnovy a v roce 1482 se stal sídlem Jimrama z Pernštejna. Kolem roku 1500 bylo vybudováno nové vnější opevnění, ale v následujících letech Pernštejnové zřejmě ztratili o hrad zájem a v 16. století ho nechali zpustnout. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zubstejn

Rozhledna na Zuberském kopci Rozhledna

GPS poloha: 49°46'53.33"N 15°48'6.62"E

Turistická rozhledna u Trhové Kamenice je umístěna na stožáru základnové stanice Oskar Mobilu a.s. Je na Zuberském kopci u obce Zubří. Provoz rozhledny byl zahájen 5. června 2004. Konstrukce rozhledny v kombinaci ocel a dřevo, vysoká 55 m, plošina ve výšce 39 m. Na plošinu vede Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Žďár nad Sázavou" 182 schodů. Otevřeno: květen, červen a září pouze o víkendech červenec a srpen kromě pondělí podrobně na: http://www.trhovakamenice.cz/rozhledna/ Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-zuberskem-kopci

Žďárské vrchy CHKO

GPS poloha: 49°30'22.73"N 15°56'38.79"E

Žďárské vrchy jsou středem a srdcem českomoravské vrchoviny a jejich hornatý terém s skalnatými vršky poskytuje nespočet krásných výhledů do krajiny. Mnoho turistických tras a zajímavostech najdete na webu www.zdarske-vrchy.info Autor článku: Jan Hendrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdarske-vrchy

Vysočina Aréna Ski areál

GPS poloha: 49°34'38.64"N 16°3'11.45"E

Velký sportovní areál u Nového města na Moravě, pro běh na lyžích, biatlon, závody bikerů... V areálu se pořádají světové poháry na lyžích i na kolech a pořádali tu mistrovství světa v biatlonu. Areál slouží vrcholovým sportovcům, hobíkům i rekreačním sportovcům. U areálu je hotel Ski, který spravuje další sportoviště, tenisové kurty a minigolf. Profesionálně udržované závodní tratě pro lyžaře bývají podle rozvrhu přístupné i veřejnosti. Trať pro světový pohár bikerů si mohou návštěvníci prohlédnout a okusit celoročně, když není sníh. V roce 2014 byly vybudovány u areálu singltreky. V roce 2015 bylo v areálu otevřeno test centrum pro lyžaře a cyklisty. V blízkém okolí jsou stovky kilometrů udržovaných turistických tras pro lyžaře na běžkách. Nedaleko je sjezdovka na Harusově kopci se sedačkovou lanovkou. V roce 2015 byl vybudován zásobník sněhu pro jeho uchování do příští lyžařské sezóny. Webka na stadioně s velkým rozlišením, webka 2 HD Seznam udržovaných turistických okruhů v okolí, na které vyjíždí rolba z Vysočina Arény: Vlachovický okruh, Medlovský okruh, Fryšavský okruh, Zuberský okruh a Radňovický okruh, Milovský okruh a Jimramovský okruh. Na Zuberský okruh navazují tratě udržované z Bystřice nad Pernštejnem a z Vlachovického okruhu se dá přejet do Ski areálu u Žďáru nad Sázavou. Aktuální informace o podmínkách pro lyžování Sledování udržovaných stop na Novoměstsku: web: http://www.vysocina-arena.cz souřadnice: 49°34'39.020"N, 16°3'11.285"E poslední aktualizace: 24.2.2016 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysocina-arena

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Žďár nad Sázavou" Koupaliště Přibyslav Koupaliště

GPS poloha: 49°34'43.43"N 15°44'18.38"E

Otevřené koupaliště, velice hezké, s nerezovými bazény, nedaleko centra města. V areálu je občerstvení šatny, sprchy. Vstupné: pro sezónu 2011 Děti do 110 cm výšky zdarma ZTP/P + průvodce zdarma

9 - 13 hod. 13 - 19 hod. 9 - 19 hod. 16 - 19 hod.

Děti do 15 let, ZTP 20,- Kč 30,- Kč 40,- Kč 20,- Kč

Dospělí 40,- Kč Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Žďár nad Sázavou" 50,-Kč 70,- Kč 30,- Kč

Permanentka 1.300,- Kč

Večerní plavání od 19:00 do 21:00 hod. 30,- Kč Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/koupaliste-pribyslav

Sjezdovka Hlinsko Ski areál

GPS poloha: 49°45'12.89"N 15°53'53.95"E

SKI klub Hlinsko

• 2 lyžařské vleky s tyčovými teleskopickými unašeči • 1 dvoukotvový vlek (kapacita vleku 1000 osob/hodinu) • 2× délka vleků 250 m, převýšení 35-50 m • 1× délka vleku 450 m, převýšení 92 m • dětský lanový vlek, délka 70 m, převýšení 3 m – ZDARMA • zasněžovací systém • parkoviště přímo u skiareálu pro 300 os. automobilů • občerstvení Sjezdovka prodloužená nad silnici – přejíždí se vrchem – silnice vede tunelem. Ubytování v místě Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sjezdovka-hlinsko

Sjezdovka Karasín Ski areál

GPS poloha: 49°33'18.14"N 16°16'46.09"E

Sjezdovka ve Ski areálu Karasín se nachází hned pod patou rozhledny.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Žďár nad Sázavou" TECHNICKÉ ÚDAJE SJEZDOVKY A VLEKU • kapacita vleku – 1200 osob za hodinu • typ – dvojkotva TLV II • délka sjezdovky a vleku – 450 m • šířka sjezdovky – 60 m • převýšení – 110 m • sjezdovka je uměle zasněžována sněžnými děly, noční lyžování při umělém osvětlení • nadmořská výška horní stanice vleku je 700 m, sjezdovky celkem 707 m • občerstvení s vnitřním posezením + sociální zařízení • parkoviště u vleku zdarma pod rozhlednou • ceník a aktuality • webová kamera Ski areál je napojen na upravované běžecké lyžařské trasy: http:// www. turistika. cz/ trasy/ udrzovane- lyzarske- trasybystrice-nad-pernstejnem souř.: 49°33'29.835"N, 16°16'46.613"E Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sjezdovka-karasin

Ski areál Martina Koukala Ski areál

GPS poloha: 49°35'10.61"N 15°55'27.12"E

Lyžařský areál u Žďáru nad Sázavou pro lyžaře na běžkách. Dostal jméno podle místního rodáka Martina Koukala, mistra světa z roku 2003 v běhu na lyžích vr Val di Fieme. Ski areál je nástupním místem do celého ski regionu. (viz http://www.ski-zdarsko.cz/mapy-zimni.php) Lyžařské stopy v areálu jsou pravidelně udržovány podle sněhových podmínek. Desítky kilometrů tras pro turisty i výkonostní lyžaře. Kvalitní stopa pro klasický styl i volný styl (brusleni). Informace o stavu stop: http://e-zdar.wz.cz/lyze/snih.htm http://www.skizdarsko.cz Ostatní trasy Ski-regionu Žďár: Žďárský okruh Polničský okruh Hamerský okruh Škrdlovický okruh Losenický okruh Žďár–Račín Žďár–Sklené Vetla Souřadnice: 49°35'17.035"N, 15°55'32.078"E poslední aktualizace: 27.2.2015 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-martina-koukala

Ski areál Nový Jimramov Ski areál

GPS poloha: 49°38'0.24"N 16°11'9.02"E

Ski areál Nový Jimramov je atraktivní sjezdovka na vysočině, která má výborné terény pro sjezdaře různé výkonnosti, je tu speciální Hack snowpark pro snowborďáky a vedou nad ní upravované turistické tratě pro lyžaře na běžkách. Je ve velmi příjemném prostředí. Je tu občerstvení, nedaleko ubytování a nedaleký Jimramov je velice kulturním městem. Parkoviště pod sjezdovkou zdarma. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Žďár nad Sázavou" • malý a velký vlek • nadmořská výška: 650 m • převýšení sjezdovky: 90 m • délka sjezdových tratí: 500–600 m • šířka sjezdovky 100 m – možnost lyžování a snowboardingu ve volném terénu • úprava sněhovou rolbou • noční lyžování při umělém osvětlení (pro skupiny lze dohodnout i nestandartní provozní dobu) • Hack snowpark • skicrossová trať (v případě dostatku přírodního sněhu) • bufet • umělé zasněžování svahu • webkamera Hack snowpark má svůj vlastní vlek. souřadnice místa: 49°38'0.690"N,16°11'9.423"E Poslední aktualizace: 24.9.2014 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-novy-jimramov

Svratka - golfové hřiště Golf

GPS poloha: 49°42'51.88"N 16°3'6.41"E

Krásné horské devítijamkové hřiště. Klubovna je malá, ale občerstvení zde dostanete a posezení je také pro dost lidí. Blízko je hotel, kde je možno se ubytovat a stravovat se. Odpaliště je dost daleko, ale cestou k jamce č. 1 se můžete zastavit na odpališti se sítí a chipping a putting. Hřiště je dost členité a některé farewaye jsou dost úzké. Pokud se chcete podívat na zaznamenanou trasu hřiště klikněte zde. TIP Turistika.cz: 10 dní s golfem na Floridě už od 13.000,-/osoba Autor článku: Miloslav Jakeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svratka-golfove-hriste

Šiklův Mlýn Rekreační oblast

GPS poloha: 49°28'31.81"N 16°10'1.89"E

Nedaleko obce Zvole u Bystřice nad Pernštejnem se nachází velký přírodní park Westernového městečka Šiklův Mlýn. Návštěvníci se rázem ocitnou v Americe konce 19. století. Ke shlédnutí jsou stavby, postavené podle původních vzorů. Najdete zde velký Saloon, kavárny a herny, městské lázně, kostelík se hřbitovem, úřad šerifa i s vězením a muzeum železnice „UNION PACIFIC“ se svým nádražím. Pravidelně se zde koná velká westernová show s ukázkami jízdy na koni, včetně filmových, kaskadérských a pyrotechnických efektů, scének z pravého westernu, ukázek rýžování zlata, jízdy na elektrickém býkovi, soutěží a mnoho dalších zajímavostí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sikluv-mlyn

Hlinsko - radnice Radnice

GPS poloha: 49°45'35.10"N 15°54'20.20"E

První objekt byl jako v jiných městech dřevěný, postavený v roce 1598. V letech 1788- 92 město přistoupilo k jeho přestavbě do zděné podoby v pozdně barokním slohu. Současnou podobu radnice získala v roce 1850 podle projektu stavitele Václava Sitty. Věž v ose průčelí nad vchodem pochází z roku 1839. V současné době je dominantou zdejšího náměstí. Před radnicí je dnes zbudována Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Žďár nad Sázavou" zajímavá vodní kaskáda. Turistické mapy KČT 1:50 000: č.45 Železné hory, č.47 Vyskomýtsko a Skutečsko a č. 48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hlinsko-radnice

Zelená hora Kostel

GPS poloha: 49°34'48.52"N 15°56'33.46"E

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře představuje vyvrcholení tvorby geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, příslušníka již třetí generace italské umělecké rodiny, usazené od 17. století v Praze. Kostel k uctění památky nového českého světce, Jana z Nepomuku, nechal vybudovat Václav Vejmluva, který byl v letech 1705- 1738 opatem zdejšího cisterciáckého kláštera. K tomuto rozhodnutí jistě přispěl vztah žďárského kláštera k místu, kde Jan Nepomucký vyrůstal. Původní mateřské sídlo cisterciáckého řádu, odkud mniši v roce 1251 do Žďáru přišli, bylo v letech 1144 až 1420 právě na Zelené hoře u Nepomuku. Jako stavební místo byl vybrán strmý vrch nedaleko žďárského kláštera, kterému se později začalo říkat Zelená hora. Stavba byla zahájena v roce 1719, kdy byl v hrobě blahoslaveného Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta nalezen jeho domněle neporušený jazyk a kdy byla zahájena příprava na jeho kanonizaci. Kostel byl vysvěcen v roce 1722 a stal se první velkou svatyní, zasvěcenou Sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o nejvýznamnější Santiniho práci v závěru jeho života. Představuje nadčasové a absolutní dílo, oproštěné od jakýchkoliv konvenčních prvků dobové architektury. Ambit okolo chrámu má půdorys deseticípé hvězdy. Byl navržen architektem současně s chrámem, k jeho dokončení však došlo až v r. 1769. Při právě probíhající opravě byly nalezeny základní kameny, vymezující polohy oblouků, což dokazuje, že jejich zaměření bylo provedeno již při zakládání kostela. Stanové střechy nad branami nesly alegorické sochy, tři z nich se zachovaly. Kdysi bohatá ozdoba štukových obrazců a žeber na klenbách se dochovala jen v mizivém rozsahu. Chrám je postaven na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy, podle legendy, která praví, že v místě utonutí Jana Nepomuckého se objevila koruna z pěti hvězd. Symbol pěti je realizován v celé stavbě. Do celého areálu vede pět vchodů, uvnitř chrámu je pět kaplí a pět oltářů. Symbol pěti je i ve jméně opata Václava Wejmluvy- 5 V, od příchodu prvních cisterciáků uplynulo v té době pět století, pět písmen má i latinské TACUI ? mlčel jsem. To navazuje na legendu, podle které světec neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV, a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy. Dnes však víme, že smrt Janova měla především politické pozadí kvůli jeho sporům se samotným králem. Ve vrcholku kopule je umístěn velký jazyk, symbol sv. Jana Nepomuckého, obklopený kruhem plamenů, z něhož šlehají paprsky. Jedná se o symbol vítězné zbraně ? meče mučedníka a protějšek hvězdy, zdůrazněné půdorysem svatyně. Celou stavbou se prolínají dva slohy - gotika a baroko. Zatímco v gotické době hledaly duše Boha v popírání tělesnosti a neustálým pohledem vzhůru, v baroku hledí Boha postihnout skrze pohyb, který dal světu. Pro Santiniho jsou to pak působivé kontrasty. Použití gotických oken symbolizujících opět meč nebo ruce sepnuté k modlitbě, půdorysné formy hrotů hvězd, gotizující štukové žebroví, ve kterých je možno spatřovat symbolickou narážku na spojení se středověkým mateřským klášterem na Zelené hoře v Nepomuku. Množství oken poskytuje dostatek světla, které barokně rozšiřuje celý prostor a dává možnost vyniknout sochařské výzdobě, pojaté jednoznačně v barokním charakteru. Díky zajímavému umístění oken není v celém kostele tmavý kout. Okna mají tři různé tvary. Okna ve tvaru jazyka jsou zakomponována u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly. Připomínají meč v pochvě a jazykem- mečem dosáhl světec svého duchovního vítězství. Okna ve tvaru biskupské mitry se jako opatský odznak a součást erbu vztahují ke stavebníkovi. Okna v podobě sférického rovnostranného trojúhelníku symbolizují Nejsvětější Trojici. Na hlavním oltáři je socha světce, stojícího na zeměkouli a opticky stoupajícího vzhůru. Pět osmicípých cisterciáckých hvězd představuje 5 kontinentů, na kterých bylo šířeno křesťanství. Zeměkoule je nesena třemi anděly, kompozičně rozmístěnými do tvaru písmene V. Hvězdy se nesčetněkrát objevují na exteriéru i v interiéru celého poutního areálu. Kromě osmicípých hvězd najdeme v kostele i hvězdy šesticípé ? svatojánské a deseti a dvanácticípé ? mariánské. Od chrámové lodi je oltář oddělen ručně kovanou trojbokou mříží. Dvě bílé münsterberské orlice jakoby nadnášely svými křídly oltářní stůl. Mezi nimi je znak zakladatele kláštera Bočka z Obřan. Oltáře po stranách kostela jsou zasvěceny čtyřem evangelistům. Matoušovi s knihou, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Janovi s orlem. Všechny oltáře jsou vyrobeny z lípového dřeva a mají mramorovou imitaci. Autorem sochařské výzdoby chrámu je Jan Pavel Čechpauer z Chrudimi, dokončoval ji Ignác Rohrbach, který po jeho smrti převzal dílnu. Provádějícím stavitelem byl Donát Marazzi a truhlářské práce zhotovil Jan Ludvík Pešinský z Hradce Králové. Období největší slávy zažil kostel na Zelené hoře spolu s klášterem v roce 1735, kdy bylo slaveno pětisté výročí založení kláštera. Bohužel však již o dva roky později klášter vyhořel a rok poté umírá opat Václav Vejmluva. Katastrofu dovršil další zhoubný požár v roce 1784, kterému padl za oběť nejen konventní kostel, ale také kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V říjnu roku 1784 byl pak císařem Josefem II. zrušen klášter, včetně poutního kostela. Vnitřní inventář kostela byl přenesen do okolních farností. Teprve za působení bývalého klášterního mnicha Bonifáce Procházky začala obnova kostela, která s přestávkami trvala až do roku 1830. Za tehdejšího správce farnosti, vlasteneckého buditele P.Matěje Sychry bylo dosaženo znovuobnovení kostela, které souviselo se založením hřbitova ve vnitřním areálu. Výjimečné hodnoty tohoto poutního kostela vedly k tomu, že v roce 1994 byl zapsán jako první solitérní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Žďár nad Sázavou" stavba v českých zemích do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zelena-hora--4

Kostel sv. Prokopa Kostel

GPS poloha: 49°33'47.99"N 15°56'17.99"E

Kostel zasvěcený svatému Prokopovi, je v centru města Žďáru nad Sázavou, nedaleko náměstí Republiky. Postaven byl asi v r. 1270, přestavěn ve slohu novogotickém. Věž s ochozem bývá každý rok pouze několikrát veřejně přístupná, protože pro svůj technický stav nemůže být přístupná neustále. Z věže je hezký výhled na Žďár i okolí města. V kostele se dochovala socha pozdně gotické madony s dítětem a barokní obraz sv. Prokopa. V kostele je nová Křížová cesta, oltář a varhany. (1978–1988) Nedaleko kostela je také kaple sv. Barbory podle návrhu Jana Blažeje Santiniho a historická Tvrz s Regionálním muzeem a tzv. Moučkův dům. Souřadnice kostela: 49°33'47.908"N, 15°56'17.936"E Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-prokopa--2

Regionální muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°33'49.14"N 15°56'15.50"E

Regionální muzeum ve Žďáře nad Sázavou se nachází v budově staré Tvrze postavené kolem roku 1300. Je nedaleko kostela sv. Prokopa. Muzeum je otevřeno celoročně, nemá stálou expozici. Střídají se v něm stále různé tématické výstavy. Od rpna 2013 byl otevřen nedaleký zrekonstruovaný Moučkův dům jako nová budova Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou. V budově je stálá expozice věnovaná historii města, přednáškový sál a depozitář. Program výstav: http://www.muzeumzdar.cz/aktuality/vystavy/ Souřadnice: 49°33'49.574"N, 15°56'16.076"E Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/regionalni-muzeum

Polička - muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°42'53.87"N 16°15'52.17"E

Jedná se o historickou budovu na rohu Tylovy a Šaffovy ulice, která byla v roce 1934 věnována místnímu Muzejnímu spolku. Do té doby byla sídlem chlapecké měťanské školy, kterou navštěvoval i nejvýznamnejší zdejší rodák hudební skladatel Bohuslav Martinů. V nedávné době prošel celý objekt rozsáhlou rekonstrukcí a byly zde vybudovány nové moderní expozice. Hlavní je pak Historie města Poličky a okolí, která se snaží návštěvníka vtáhnout do dávných časů našich předků. Samostatnou expozicí je i Sklářství na Horácku s ukázkou sklářské produkce na českomoravském pomezí. Dále je zde i ukázka školní třídy z doby mládí B. Martinů. Závěrečná část je věnována životu a tvorbě dohoto našeho významného hudebního skladatele. Turistiská mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-muzeum

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Žďár nad Sázavou" Sousoší Hraniční kámen Socha

GPS poloha: 49°35'28.86"N 15°55'53.40"E

Jednou z významných plastik místního sochaře Michala Olšiaka v oblasti Žďárska je i sousoší nazvané Hraniční kámen. Má připomínat původní zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Nachází se poblíž břehu Pilské nádrže u zdejší cyklostezky. Lev zde při cestě do Polničky hlídá vstup do Čech, naopak orlice vstup na Moravu při cestě do Žďáru. Hlavní středový pískovcový kámen na vyvýšeném místě má na jedné straně vytesáno Bohemia a na druhé pak Moravia. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B1, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sousosi-hranicni-kamen

Svratka - Informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 49°42'44.58"N 16°2'14.46"E

Informační centrum se nachází v recepci hotelu Mánes. Kontakt: Informační centrum - hotel Mánes, Československé Armády 303, 592 02 Svratka telefon: 566 662 222 e-mail: [email protected] Provozní doba: recepce a tím i informační centrum jsou v provozu celoročně nonstop Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svratka-informacni-centrum

Studánka u Křiváku Studánka

GPS poloha: 49°33'23.58"N 15°55'5.30"E

Udržovaná a kontrolovaná studánka v lese u rybníka Křivák. Kontrolní vzorky odebírá každý měsíc MěÚ ve Žďáře nad Sázavou. V letních měsících bývá často voda pro výskyt bakterií označena jako nesplňující normu pro pitnou vodu. Přístup ke studánce je od modré tur. značky, která vede od Žďasu a. s. k Matějovskému rybníku. Parkovat lze u Žďasu, do lesa je zákaz vjezdu. Vyšší záruka kvality vody je ve druhé kontrolované studánce u Pilské nádrže. Kvalitu lze ověřit dotazem na MěÚ ve Žďáře nad Sázavou. Souřadnice studánky u křiváku: N 49° 33.39368', E 15° 55.08823' Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/studanka-u-krivaku

Cyklostezka Přibyslav–Sázava Turistická trasa

GPS poloha: 49°34'10.06"N 15°44'55.61"E

Cyklostezka otevřená v r. 2011, přes 9 km dlouhá, vede po tělese staré zrušené železniční trati. Je bez kopců, celkové převýšení pouze 55 m. Vhodná pro cyklisty i in-line bruslaře. Na obou koncích – v Sázavě i v Přibyslavi lze pokračovat po místních cyklotrasách. Do Sázavy i Přibyslavi lze dojet vlakem. U nádraží v Přibyslavi parkoviště pro automobily, na Sázavském konci také. Povrch cyklostezky z hladkého asfaltu, během roku udržovaný a zametaný. Na trase je devět mostů přes řeku Sázavu s povrchem z dřevěných trámků, které trochu zpomalují bruslaře. Nejdelší most měří 58 metrů, cyklostezka je 3 m široká. Na trase jsou troje krytá odpočívadla. V zimě se počítá s možností využití pro lyžování na běžkách. Pro lyžaře to je trasa fádní rovinatá, ale na druhou stranu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Žďár nad Sázavou" nenáročná vyjížďka hezkým prostředím a bude stačit malé množství sněhu, aby byla trasa sjízdná. Trať byla součástí staré trati z Brna do Prahy, která vedla z Tišnova přes Nedvědici, Bystřici a Nové Město na Moravě do Žďáru nad Sázavou a dále podél řeky Sázavy až do Davle u Vltavy. V roce 1955 byl úsek ze Žďáru nad Sázavou do Světlé nad Sázavou nahrazen novou dvoukolejnou tratí a zůstyl z něj pouze úsek z Přibyslavi do Sázavy, který využívalo železniční vojsko. V posledních letech trati po ní jezdily v létě nostalgické výletní vláčky. Privatizace vedla k zpeněžení všeho kovového ve sběrných surovinách, takže kapitalizaci za oběť padly nejenom koleje, ale i mosty přes Sázavu. Když se potom obec Přibyslav společně s ostatními obcemi na trase rozhodla pro využití na cyklostezku, musely se všechny mosty budovat znovu. Více informací z historie na: http://dopravni.net/zeleznice/8703/vzpominka-na-zeleznicni-trat-pribyslav-–-sazava/ Mapa trasy: http://www.turistika.cz/trasy/cyklotrasa-sazava-pribyslav poloha konců cyklostezky: 49°34'10.976"N, 15°44'41.565"E – Přibyslav 49°33'9.800"N, 15°50'54.329"E – Sázava Poslední aktualizace: 27.2.2015 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cyklostezka-pribyslav-sazava

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13