Průvodce "Žďár nad Sázavou 1"

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1"

Velké Dářko Rybník

GPS poloha: 49°38'10.32"N 15°53'49.16"E

Nachází se v pramenné oblasti řeky Sázavy, asi 10 km severně od Žďáru nad Sázavou. Patří mezi nejstarší zdejší vodní plochy, prameny udávají, že byl zbudován kolem roku 1480. V minulosti sloužil rybník k zadržování vody pro pohon hamrů, pil a mlýnů na horním toku Sázavy. Bývá též nazýván i největším rybníkem Vysočiny, ale rozlohou se spíš už jedná o vodní nádrž. Vodní hladina se rozprostírá na ploše 206 ha, zemní hráz až 12 m vysoká je v koruně dlouhá 457 m a celkový objem vody zde dosahuje 3, 56 mil. m³. Velké Dářko je i významným centrem letní rekreace, nacházejí se zde dva kempy a řada dalších rekreačních zařízení. V létě za pěkného počasí je opravdu rájem příznivců jachtingu, windsurfingu i jízdy na lodičkách. Písčité břehy a pozvolně klesající dno, jsou ideálním místem pro vyznavače koupání. Proto i název Moře Vysočiny je velice přiléhavý. Hlavní turistický směrovník je na východní straně hráze u centrálního parkoviště a restaurace. Prochází tudy červená, modrá a žlutá značka. V minulosti okolo Velkého Dářka vedla i okružní 9 km dlouhá naučná stezka, na které bylo celkem 16 informačních míst. Dnešní naučná stezka vede při jeho severozápadním okraji mezi NPR Dářko a NPR Radostínské rašeliniště. Přijít se k ní dá po modré značce směřující do Radostína. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B1, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-darko--1

Na Konci světa Výletní místo

GPS poloha: 49°34'21.47"N 15°52'22.30"E

Nachází se na západním okraji osady Šlakhamry, která je součástí obce Hamry nad Sázavou. Je jednou ze zajímavostí na trase zdejší vycházkové stezky pod názvem Hamerský vycházkový okruh. Nachází se přesně na moravsko- české zemské hranici. Je zde postavena replika starorakouské hraniční strážní budky s působivou figurínou strážce hranice. Kolem prochází červeně a žlutě značená turistická cesta. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/C1, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/na-konci-sveta

Sázava Řeka

GPS poloha: 49°36'59.92"N 15°54'33.49"E

Sázava vytéká jako malá říčka z rybníka Velké Dářko, který se nachází severně od města Žďár nad Sázavou. Sázava patří mezi nejkrásnější a nejnavštěvovanější řeky u nás. Hlavně pro romantická zákoutí, rozsáhlé lesy, majestátní křivky meandrů, krásné peřeje a množství historických památek. Vhodné pro všechny, kteří si chtějí splout tuto řeku na lehkých lodích ? kanoích, raftech nebo dvojmístných nafukovacích člunech. Také je velmi vhodná pro rodinnou dovolenou s dětmi. Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sazava

Pod Kamenným vrchem - přírodní rezervace Rašeliniště

GPS poloha: 49°36'57.89"N 15°53'55.75"E

Jedna z významných rašelinných lokalit Žďárských vrchů. Komplex vlhkých prameništních a rašelinných luk navazujících na Kamenný rybník. Vyhlášeno za chráněné území bylo v roce 1985 o rozloze 9,40 ha. Lokalita se nachází v CHKO Žďárské vrchy, 2 km severně od obce Polnička. Poblíž lokality po hrázi rybníka prochází červeně značená turistická cesta směřující z Polničky na Velké Dářko. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B1, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pod-kamennym-vrchem-prirodni-rezervace

Rozštípená skála Skalní útvar

GPS poloha: 49°34'3.07"N 15°52'49.55"E

Nachází se v údolí řeky Sázavy 1,5 km západně od vlakové zastávky Hamry nad Sázavou. Jedná se o mohutný svahový skalní mrazový srub, jehož délka je 75 m a celková výška pak 15 m. Ve své spodní partii je "rozštípnut" v délce 10 m a šířce 2 m. Pod celým skaliskem směrem k řece Sázavě se nachází silně zvětralé kamenné moře s úrodnou humusovitou půdou. Zde se nachází poměrně bohatá květena s řadou vzácných druhů rostlin. Stromové patro zde zastupuje buk, javor a jasan. Od roku 1974 je vyhlášen jako přírodní památka o celkové rozloze 0,72 ha. Nachází se v CHKO Žďárské vrchy. Kolem Rozštípené skály prochází červeně a žlutě značená turistická cesta. Skála je i významným cvičným horolezeckým terénem. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/C1 (2010), GOL 1:25 000 Žďárské vrchy (2012) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozstipena-skala

Žďárské vrchy CHKO

GPS poloha: 49°30'22.73"N 15°56'38.79"E

Žďárské vrchy jsou středem a srdcem českomoravské vrchoviny a jejich hornatý terém s skalnatými vršky poskytuje nespočet krásných výhledů do krajiny. Mnoho turistických tras a zajímavostech najdete na webu www.zdarske-vrchy.info Autor článku: Jan Hendrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdarske-vrchy

Nové Město na Moravě Zámek

GPS poloha: 49°33'41.27"N 16°4'26.90"E

Mezi řadou pamětihodností Nového Města na Moravě, které se nachází v kraji Vysočina, vyniká zámek, který stojí při východní straně náměstí. Zámek je čtyřkřídlá patrová budova. Návštěvníci si mohou prohlédnout zajímavou sochařskou a sklářskou expozici, která připomíná mj. dílo zdejších rodáků sochařů J. Štursy a V. Makovského, škrdlovické hutní sklo aj. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-mesto-na-morave--1

Strž Rybník

GPS poloha: 49°36'35.00"N 15°57'14.37"E

Vodní dílo Strž je součástí vodárenské soustavy Želivka a bylo vybudováno v letech 1952-1954 na Stržském potoce. V nádrži jsou chovány ryby za účelem sportovního rybolovu. Nádrž a její okolí slouží k rekreačnímu vyžití. Hráz měří 240 m, je vysoká 10, 2 m. Rozloha: 21 ha. Je umístěna mezi obcemi Světnov a Stržanov, v malebné krajině Českomoravské vrchoviny, proslulé svou ekologickou neporušeností a čistotou. Okolo nádrže procházejí značené turistické trasy. Autor článku: Jiří Kvasnička Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strz--2

Peperek Kopec

GPS poloha: 49°34'41.74"N 15°51'59.98"E

Přírodní památka Peperek se nachází nedaleko Žďáru nad Sázavou, nad obcí Velká Losenice. Jedná se o skalní hřeben v lesním komplexu pod vrcholem stejnojmenného kopce. Hřeben je asi 300 metrů dlouhý, přerušený dvěma velkými propadnutími, ze kterých vycházejí balvanové proudy. Na kopci se zachovaly zbytky suťového lesa s převážně bukovým porostem. Najdeme zde ale i javor klen, borovice a řadu vzácných bylin jako je měsíčnice vytrvalá, bažanka vytrvalá, lýkovec jedovatý nebo podbílek šupinatý. Rovněž jsou bohatě zastoupeny kapradiny (kapraď samec, bukovník kapraďovitý) nebo lišejníky. Pověst vypráví, že na kopci Pepereku žil kdysi poustevník Eremicola. Rovněž zde bylo těženo stříbro, jako na řadě dalších míst v oblasti. Pozůstatky po těžbě jsou dnes nezřetelné, přesto poznamenaly krajinu. Na Peperek se dostanete po žluté turistické značce ze Ždáru nad Sázavou. Značka vede pod vrcholkem kopce, na kopec je ze značky vedena odbočka. Výstup z druhé strany, od bývalé hájenky Samotín stojí za to, můžete prolézat mezi kameny - ale vždy opatrně! Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/peperek


str. 3

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1" Zelená hora Kostel

GPS poloha: 49°34'48.52"N 15°56'33.46"E

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře představuje vyvrcholení tvorby geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, příslušníka již třetí generace italské umělecké rodiny, usazené od 17. století v Praze. Kostel k uctění památky nového českého světce, Jana z Nepomuku, nechal vybudovat Václav Vejmluva, který byl v letech 1705- 1738 opatem zdejšího cisterciáckého kláštera. K tomuto rozhodnutí jistě přispěl vztah žďárského kláštera k místu, kde Jan Nepomucký vyrůstal. Původní mateřské sídlo cisterciáckého řádu, odkud mniši v roce 1251 do Žďáru přišli, bylo v letech 1144 až 1420 právě na Zelené hoře u Nepomuku. Jako stavební místo byl vybrán strmý vrch nedaleko žďárského kláštera, kterému se později začalo říkat Zelená hora. Stavba byla zahájena v roce 1719, kdy byl v hrobě blahoslaveného Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta nalezen jeho domněle neporušený jazyk a kdy byla zahájena příprava na jeho kanonizaci. Kostel byl vysvěcen v roce 1722 a stal se první velkou svatyní, zasvěcenou Sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o nejvýznamnější Santiniho práci v závěru jeho života. Představuje nadčasové a absolutní dílo, oproštěné od jakýchkoliv konvenčních prvků dobové architektury. Ambit okolo chrámu má půdorys deseticípé hvězdy. Byl navržen architektem současně s chrámem, k jeho dokončení však došlo až v r. 1769. Při právě probíhající opravě byly nalezeny základní kameny, vymezující polohy oblouků, což dokazuje, že jejich zaměření bylo provedeno již při zakládání kostela. Stanové střechy nad branami nesly alegorické sochy, tři z nich se zachovaly. Kdysi bohatá ozdoba štukových obrazců a žeber na klenbách se dochovala jen v mizivém rozsahu. Chrám je postaven na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy, podle legendy, která praví, že v místě utonutí Jana Nepomuckého se objevila koruna z pěti hvězd. Symbol pěti je realizován v celé stavbě. Do celého areálu vede pět vchodů, uvnitř chrámu je pět kaplí a pět oltářů. Symbol pěti je i ve jméně opata Václava Wejmluvy- 5 V, od příchodu prvních cisterciáků uplynulo v té době pět století, pět písmen má i latinské TACUI ? mlčel jsem. To navazuje na legendu, podle které světec neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV, a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy. Dnes však víme, že smrt Janova měla především politické pozadí kvůli jeho sporům se samotným králem. Ve vrcholku kopule je umístěn velký jazyk, symbol sv. Jana Nepomuckého, obklopený kruhem plamenů, z něhož šlehají paprsky. Jedná se o symbol vítězné zbraně ? meče mučedníka a protějšek hvězdy, zdůrazněné půdorysem svatyně. Celou stavbou se prolínají dva slohy - gotika a baroko. Zatímco v gotické době hledaly duše Boha v popírání tělesnosti a neustálým pohledem vzhůru, v baroku hledí Boha postihnout skrze pohyb, který dal světu. Pro Santiniho jsou to pak působivé kontrasty. Použití gotických oken symbolizujících opět meč nebo ruce sepnuté k modlitbě, půdorysné formy hrotů hvězd, gotizující štukové žebroví, ve kterých je možno spatřovat symbolickou narážku na spojení se středověkým mateřským klášterem na Zelené hoře v Nepomuku. Množství oken poskytuje dostatek světla, které barokně rozšiřuje celý prostor a dává možnost vyniknout sochařské výzdobě, pojaté jednoznačně v barokním charakteru. Díky zajímavému umístění oken není v celém kostele tmavý kout. Okna mají tři různé tvary. Okna ve tvaru jazyka jsou zakomponována u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly. Připomínají meč v pochvě a jazykem- mečem dosáhl světec svého duchovního vítězství. Okna ve tvaru biskupské mitry se jako opatský odznak a součást erbu vztahují ke stavebníkovi. Okna v podobě sférického rovnostranného trojúhelníku symbolizují Nejsvětější Trojici. Na hlavním oltáři je socha světce, stojícího na zeměkouli a opticky stoupajícího vzhůru. Pět osmicípých cisterciáckých hvězd představuje 5 kontinentů, na kterých bylo šířeno křesťanství. Zeměkoule je nesena třemi anděly, kompozičně rozmístěnými do tvaru písmene V. Hvězdy se nesčetněkrát objevují na exteriéru i v interiéru celého poutního areálu. Kromě osmicípých hvězd najdeme v kostele i hvězdy šesticípé ? svatojánské a deseti a dvanácticípé ? mariánské. Od chrámové lodi je oltář oddělen ručně kovanou trojbokou mříží. Dvě bílé münsterberské orlice jakoby nadnášely svými křídly oltářní stůl. Mezi nimi je znak zakladatele kláštera Bočka z Obřan. Oltáře po stranách kostela jsou zasvěceny čtyřem evangelistům. Matoušovi s knihou, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Janovi s orlem. Všechny oltáře jsou vyrobeny z lípového dřeva a mají mramorovou imitaci. Autorem sochařské výzdoby chrámu je Jan Pavel Čechpauer z Chrudimi, dokončoval ji Ignác Rohrbach, který po jeho smrti převzal dílnu. Provádějícím stavitelem byl Donát Marazzi a truhlářské práce zhotovil Jan Ludvík Pešinský z Hradce Králové. Období největší slávy zažil kostel na Zelené hoře spolu s klášterem v roce 1735, kdy bylo slaveno pětisté výročí založení kláštera. Bohužel však již o dva roky později klášter vyhořel a rok poté umírá opat Václav Vejmluva. Katastrofu dovršil další zhoubný požár v roce 1784, kterému padl za oběť nejen konventní kostel, ale také kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V říjnu roku 1784 byl pak císařem Josefem II. zrušen klášter, včetně poutního kostela. Vnitřní inventář kostela byl přenesen do okolních farností. Teprve za působení bývalého klášterního mnicha Bonifáce Procházky začala obnova kostela, která s přestávkami trvala až do roku 1830. Za tehdejšího správce farnosti, vlasteneckého buditele P.Matěje Sychry bylo dosaženo znovuobnovení kostela, které souviselo se založením hřbitova ve vnitřním areálu. Výjimečné hodnoty tohoto poutního kostela vedly k tomu, že v roce 1994 byl zapsán jako první solitérní stavba v českých zemích do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zelena-hora--4


str. 4

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1" Sousoší Hraniční kámen Socha

GPS poloha: 49°35'28.86"N 15°55'53.40"E

Jednou z významných plastik místního sochaře Michala Olšiaka v oblasti Žďárska je i sousoší nazvané Hraniční kámen. Má připomínat původní zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Nachází se poblíž břehu Pilské nádrže u zdejší cyklostezky. Lev zde při cestě do Polničky hlídá vstup do Čech, naopak orlice vstup na Moravu při cestě do Žďáru. Hlavní středový pískovcový kámen na vyvýšeném místě má na jedné straně vytesáno Bohemia a na druhé pak Moravia. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B1, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sousosi-hranicni-kamen

Nové Město na Moravě - Horácké muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°33'38.84"N 16°4'22.63"E

První muzeum ve městě bylo zřízeno v roce 1892. Od roku 1906 nese dnešní název. Narůstáním sbírkového fondu bylo muzeum později přemístěno do tzv. staré radnice na náměstí, která která zde stojí od roku 1555. V 18. století byl objekt upraven barokně a zvýšen o jedno patro. Od roku 1938 zdobí čelní fasádu sgrafita místního rodáka malíře Karla Němce. Poslední úpravy zde proběhly v letech 1989-94, kdy došlo k přebudování většiny expozic. Dnešní stálé expozice představují v hlavní míře dějiny lyžování a výroby lyží na Novoměstsku, které je kolébkou tohoto zimního sportu. Dále pak mineralogická expozice, dějiny sklářství a železářství jako hlavní výrobní činnosti v minulosti a ukázka školní třídy z 30. let 20. století. Dále se zde pořádají různé tématické výstavy orientované na zdejší region. Muzeum je přístupné celoročně od úterý do soboty, v turistické sezóně (květen - září) je otevřeno i v neděli. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-mesto-na-morave-horacke-muzeum

Karlov - vstupní brána bývalé obory Drobné památky

GPS poloha: 49°38'35.74"N 15°54'45.76"E

Nachází se poblíž křižovatky hlavní silnice a odbočky do obce Karlov. Vstupní brána je pozůstatkem bývalé rozlehlé jelení obory Kinských, vybudované zde v polovině 19. století. Na levém soklu je socha sv. Huberta a na pravém pak jelena. U brány začíná trasa okružní naučné stezky Dářko, která je 9 km dlouhá a má celkem 16 informačních zastávek. Od parkoviště u hráze Velkého Dářka je to sem necelý kilometr chůze. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlov-vstupni-brana-byvale-obory

Žďár nad Sázavou - barokní most přes Sázavu Most

GPS poloha: 49°34'52.21"N 15°56'9.74"E

Tento barokní most přes řeku Sázavu byl postaven za opata Bernarda Henneta. a nachází se mezi Bránským a Konventním rybníkem, v blízkosti poutního kostela na Zelené hoře. Je 40 m dlouhý a má tři velmi ploché oblouky o rozpětí 8 metrů. Osm soch světců zde bylo postaveno mezi lety 1761 až 1766. Autor těchto soch není znám. Na jedné straně mostu jsou sochy sv. Benedikta, sv. Mikuláše, sv. Jana a sv. Cyrila, na druhé pak sv. Bernarda, sv. Vojtěcha, sv. Pavla a sv. Metoděje. V roce 2008 byla provedena celková rekonstrukce mostu. Při této rekonstrukci byly originály soch sundány a nahrazeny kopiemi. Originály jsou dnes umístěny na Dolním hřbitově. Kolem mostu vede z města červeně značená turistická cesta, která pak dál pokračuje k zámku, na Tálský mlýn a Velké Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1" Dářko. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/C2, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdar-nad-sazavou-barokni-most-pres-sazavu

Nové Veselí - kostel a sochy Kostel

GPS poloha: 49°31'13.12"N 15°54'28.30"E

Dominantou městečka Nového Veselí u Žďáru nad Sázavou je Kostel sv. Václava. Vybudován byl ve 2. polovině 18. století, upravován pak po požáru v roce 1831. Průčelí kostela je zdobeno dvěma nikami se sochami sv. Antonína Paduánského a dalšího světce bez konkrétnějších atributů. Kolem kostela obíhá zeď, na jejíchž pilířích po stranách mřížové brány jsou osazeny ještě sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Karlovské přibližně z 50. let 18. století, autorsky shodné s předchozími. U fary pak stojí ještě skulptura sv. Floriána z 2. čtvrtiny 18. století. Na okraji obce při silnici na Budeč najdeme také boží muka s datací 1683. Zdroj: B. Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-veseli-kostel-a-sochy

Žďár nad Sázavou - bývalý Morový hřbitov Hřbitov

GPS poloha: 49°35'7.04"N 15°56'2.11"E

Nachází se poblíž bývalého kláštera před dnešním areálem výrobního závodu Tokoz. Dnes bývá nazýván Dolní hřbitov. Byl postaven v roce 1709 v době působení opata Vejmluvy podle projektu Jana Blažeje Santiniho nazvaného tehdy Morový. Byl opravdu určen pro případné oběti moru, ten však v této době Žďár nezasáhl. Hřbitov byl symbolicky postaven na půdorysu lidské lebky se třemi závěrovými kaplemi. Je první prací Santiniho ve zdejším klášteře. Uprostřed hřbitova byla později umístěna socha Anděla Posledního soudu od sochaře Řehoře Thenyho a na hřbitov byla umístěna mezi lety 1729- 33. Uvádí se, že v kaplích bývaly i dřevěné plastiky. Později za působení opata Henneta byla do půdorysu hřbitova včleněna čtvrtá kaple a jeho prostor byl tak podstatně rozšířen. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B2, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdar-nad-sazavou-byvaly-morovy-hrbitov

Horácká galerie v Novém Městě na Moravě Muzeum

GPS poloha: 49°33'41.93"N 16°4'31.90"E

Jedním z turistických lákadel Nového Města na Moravě je bezpochyby Horácká galerie, sídlící v krásné budově někdejšího renesančního zámku, který snadno nalezneme hned u parku na hlavním – Vratislavově – náměstí. Zámek nechal postavit koncem 16. století Vilém Dubský z Třebomyslic. Po řadě pozdějších oprav a úprav má stavba nyní podobu již novorenesanční, pocházející z 2. poloviny 19. století. Horácká galerie byla založena v roce 1964. Vystavovala původně v budově dnešní radnice, poté se přesunula – od roku 1972 – již zcela do zámku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1" Sbírky galerie se zaměřují především na regionální umění a umělce se vztahem k Vysočině, mezi něž se však mohou počítat mnohdy i velice významné osobnosti. Proto se zde můžeme ve stálých expozicích setkat např. s díly sochařů Josefa Mařatky, Vincence Makovského, Karla Pokorného či Jana Štursy nebo s nádhernými krajinami Oldřicha Blažíčka, Josefa Jambora či Bohdana Laciny. Pozoruhodná je rovněž expozice zachycující produkci škrdlovické sklárny. Galerie pořádá také řadu zajímavých výstav, my jsme se tu např. nedávno pobavili kresleným humorem Václava Hradeckého a do 2. října můžete vidět třeba zajímavé originální objekty Oldřicha Štěpánka. Otevřeno je denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin, vstupné činí v současné době příznivých 40/20 Kč. Více informací na webových stránkách galerie... Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horacka-galerie-v-novem-meste-na-morave

Radnice čp. 294 Dům, budova

GPS poloha: 49°33'46.29"N 15°56'21.51"E

Jednopatrová budova stojí v severozápadní části náměstí Republiky. Postavená byla zřejmě na konci šestnáctého nebo začátkem sedmnáctého století. Při úpravě ve druhé polovině 18. století dostala budova vzhled, který si zachovala v podstatě dodnes. Uvnitř se zachovaly z této doby klenby v bývalém průjezdu a přilehlém prostoru. Fasáda nese klasicistní znaky těchto posledních úprav. Obvyklá součást Městských radnic, věžka a hodinami, byla zničena požárem roku 1864 a po něm už nebyla obnovena. V roce 1839 byla k radnici přistavěna věznice s bytem profousa (správce věznice). Dnes je tato část novodobě přestavěna. Stará budova radnice slouží k reprezentačním účelům a přízemí jako výstavní síň. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radnice-cp-294-

Žďár nad Sázavou - Informační centrum Zámek Infocentrum

GPS poloha: 49°34'59.81"N 15°56'12.70"E

Informační centrum se nachází v prostrorách žďárského zámku na severním okraji města. Je zaměřeno na podávání informací o zámeckém areálu a Zelené hoře. Provádí též průvodcovskou službu po jednotlivých expozicích v zámku. Kontakt: Informační centrum Zámek, Zámek 1, 591 01 Žďár nad Sázavou telefon: 566 629 152 e-mail: [email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdar-nad-sazavou-informacni-centrum-zamek

Turistické rozcestí Rozštípená skála Rozcestí

GPS poloha: 49°34'4.08"N 15°52'49.40"E

Nachází se pod rozložitým skalním masívem Rozštípené skály nad řekou Sázavou. Celý skalní masív je dnes vyhlášen za přírodní památku. Prochází tudy červeně a žlutě značená turistická cesta. Nejsnadnější přístup je po červeně značené cestě z Hamrů nad Sázavou. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy


str. 7

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-rozstipena-skala

Žďár nad Sázavou - Informační turistické centrum Infocentrum

GPS poloha: 49°33'46.24"N 15°56'21.58"E

Nachází se ve středu města na Náměstí Republiky v přízemí zdejší radnice. Informační turistické centrum, Náměstí Republiky 24, 591 01 Žďár nad Sázavou telefon: 566 628 539, 566 625 808 e-mail: [email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdar-nad-sazavou-informacni-turisticke-centrum-

Turistické rozcestí Velké Dářko kemp Rozcestí

GPS poloha: 49°37'54.73"N 15°54'34.38"E

Nachází se u parkoviště poblíž zdejšího kempu. Je hlavním turistickým rozcestím v oblasti Velkého Dářka. Prochází tudy červeně značená turistická cesta, začíná zde modrá a žlutá značená cesta. Prochází tudy i okružní naučná stezka Dářko. Červená vede jedním směrem na Škrdlovice, Tisůvku a Žákovu horu, opačně pak na Polničku, Tálský mlýn a Žďár nad Sázavou. Modrá vede k rezervaci Dářko, a do Radostína. Žlutá pak lesní oblastí Padrtiny do Račína a dále přes kopec Vápenice do Velké Losenice. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B1, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-velke-darko-kemp

Nové Město na Moravě - Městské informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 49°33'38.31"N 16°4'23.74"E

Informační centrum se nachází v historické části města, v přízemí objektu naproti Městského úřadu, na Vratislavově náměstí. Kontakt: Turistické informační centrum, Vratislavovo náměstí 97, Nové Město na Moravě telefon: 566 650 254 e-mail: [email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-mesto-na-morave-mestske-informacni-centrum

Turistické rozcestí Padrtiny Rozcestí

GPS poloha: 49°37'54.05"N 15°53'19.43"E

Nachází se v plochém bažinatém údolí v lesním celku Padrtiny. Prochází tudy modře značená turistická cesta, která zde vchází do významné rezervace Dářko, kde v celé délce chráněného území vede po povalovém chodníku. Opačně pak pokračuje na hráz a do kempu na Velkém Dářku. Žlutá se jedním směrem vrací s modrou na Velké Dářko a druhým směrem pěšinou prochází rašelinným Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1" územím Padrtiny a dále do Račína. Zároveň je zde jedno ze zastavení zdejší okružní naučné stezky popisující oblast Padrtin. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B1, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-padrtiny

Turistické rozcestí Strž Rozcestí

GPS poloha: 49°36'28.48"N 15°57'7.67"E

Nachází se u hráze rozlehlého rybníka Strž, ležícího 1, 5 km severovýchodně od obce Stržanov. Prochází tudy zeleně značená turistická cesta, která směřuje jedním směrem na Stržanov a Tálský mlýn, opačně pak do Světnova a na Tři Studně. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-strz

Turistické rozcestí Polnička Rozcestí

GPS poloha: 49°36'26.50"N 15°54'56.27"E

Nachází se na výrazné křižovatce obce u pensionu Červeňák. Prochází zde červeně značená turistická cesta, která vede jedním směrem na rozcestí k Tálskému mlýnu a dále kolem zámku na žďárské náměstí Republiky. Druhým směrem jde k rybníku Velké Dářko, do Škrdlovic a přes Tisůvku na Žákovu horu. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B2, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-polnicka

Turistické rozcestí Žďár nad Sázavou zámek Rozcestí

GPS poloha: 49°34'57.47"N 15°56'7.87"E

Nachází se poblíž hlavního vstupu do zámeckého areálu. Prochází tudy červeně a žlutě značená turistická cesta. Červená vede jedním směrem do města na náměstí, druhým směrem k Tálskému mlýnu, na Polničku, rybník Velké Dářko a Žákovu horu. Žlutá značka pak na Zelenou horu ke kostelu sv. Jana Nepomuckého, do Vysokého, Lhotky a Sleného a opačným směrem k rozcestí U Jordánku, pod Adamův kopec, Peperek, Rozštípenou skálu a do Najdku. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/C2 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-zdar-nad-sazavou-zamek

Turistické rozcestí Škrdlovice Rozcestí

GPS poloha: 49°38'4.42"N 15°55'33.17"E

Nachází se na návsi poblíž autobusové zastávky. Prochází tudy červeně značená turistická cesta, která jedním směrerem vede na Žákovu horu a do Sněžného, opačným směrem pak na Velké Dářko, Polničku a do Žďáru nad Sázavou. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy


str. 9

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-skrdlovice


str. 10

Průvodce "Žďár nad Sázavou 1"

Recommend Documents