Průvodce "Adršpašsko-teplické skály"
Adršpašsko-teplické skály nabízejí mnoho krásných míst s nádhernou a divokou přírodou. Určitě stojí za návštěvu!
Adršpašské skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°36'22.53"N 16°6'44.27"E
Adršpašské skály je přírodní rezervace, kde najdeme pískovcové skály, skalní soutěsky a jezírka. Roste tady také řada původních a chráněných rostlin. Adršpašské skály najdeme severovýchodně od města Trutnov v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Kolem přírodní rezervace vede železniční trať z Trutnova do Teplic nad Metují. Adršpašské skály leží nedaleko statní hranice s Polskem. V blízkosti přírodní rezervace byly vybudovány kempy. Ubytování najdeme také v četných penzionech v okolních obcích. Dříve sloužily sklaní útvary těm odvážnějším jako úkryt, při válkách. Jako doklad těchto událostí jsou letopočty vyryté na skalních stěnách. Veřejnosti se skalní útvary otevřely v roce 1734, kdy jejich krásu a malebnost objevili kupci. Do skalních útvarů proudilo stále více zvědavých turistů a to byl začátek pro budování prvních cestiček. Mezi tehdejšími významnými návštěvníky byl básník J. W. Goethe. Tento navštívil Adršpach v roce 1790 a provedl zde přírodovědné studium. V současné době je zpřístupněn okruh v délce kolem 4 kilometrů, který vede nejpěknější částí přírodního útvaru. Pro návštěvníky platí přísná pravidla, aby nedocházelo k porušení unikátních přírodních výtvorů. Není tady povolena jízda na kole a chodit je povoleno pouze po značených cestách. Skalní útvary jsou také hodně využívány horolezci. K lezení po skalách je potřeba povolení správce přírodní rezervace. Některé skalní útvary se pyšní výškou až 80 metrů a řada z nich byla pojmenována. Najdeme tady Milence, Starostu a paní Starostovou, Sloní hlavy, Cukrovarský komín, Krakonošovo piáno, Krakonošovu stoličku. Jsou tu také tři skalní náměstí a to Velké, Sloní a Martinské. Bez pojmenování nezůstaly ani místní soutěsky, jsou tu Martinská ulička, Dlouhá třída či Myší díra. Nejvyhledávanějším místem Adršpašských skal je umělá vodní nádrž na řece Metují tak zvané Adršpašské jezírko. Jezírko si můžeme prohlédnout z pramice, na které nás sveze zkušený veslař. Voda která vytéká z jezírka vytvořila ve skalním útvaru Malý a Velký vodopád. Velký vodopád je vysoký 16 metrů. Nedávno byl otevřen procházkový okruh kolem jezera. Jezero Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Adršpašsko-teplické skály" najdeme nedaleko železniční zastávky v severní části skal. Na tomto místě bývala dříve pískovna, která byla zaplavena. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/adrspasske-skaly
Teplické skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°35'7.81"N 16°8'20.11"E
Jedinečné skalní město v severovýchodních Čechách leží 2 km od města Teplice nad Metují, 26 km od Náchoda a 24 km od Trutnova. Prohlídkový okruh je 6 km dlouhý a můžete jej projít za 2 až 3 hodiny. Cestou spatříte podivuhodné skalní útvary jako jsou Skalní koruna, Chrámové a Martinské stěny, Lední medvěd, Krakonošovo párátko a mnohé jiné, horolezce na vysokých skalních stěnách (až 60 m), "věčný sníh" v hlubokém kaňonu Sibiře, zelené koberce mechů a kapradin a mnoho jiných krás přírody. To vše je obklopeno hlubokými lesy a protkáno stříbrnými žilkami potoků. Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/teplicke-skaly
Broumovské stěny CHKO
GPS poloha: 50°33'39.07"N 16°16'36.49"E
Budete-li někdy projíždět či procházet územím mezi Broumovem a Policí nad Metují, určitě si udělejte čas a projděte si jednu z našich nejkrásnějších a nejzajímavějších chráněných přírodních oblastí Broumovské stěny. Oblast je velmi rozsáhlá a je tvořena krásnými exempláři pískovcových skal, Hlubokými roklemi, soutěskami, krásnými vyhlídkovými místy a bohatými lesy. Zdejším unikátním místem jsou tzv. Slavěnské hřiby, které můžete spatřit v lese nad obcí Slavný. Svou podobu hřibů získaly nerovnoměrným zvětráváním. Zajímavým místem je také místo s názvem Hvězda, kde stojí kaple na půdorysu hvězdy a stylová chata ve švýcarském stylu. Z terasy chaty se otvírá nádherný výhled nejen na Broumovské stěny, ale také na pohraniční pásmo Javořích hor. Od Hvězdy je to kousek k nejznámějšímu kaňonu této oblasti tzv. Kovářově rokli s jeskyněmi a 100 m vysokými skalními útvary. Pro milovníky turistiky je zde připraveno mnoho turistických tras a cest. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/broumovske-steny
Kočičí skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°33'54.90"N 16°12'40.90"E
Tvoří skalní partii na severovýchodním svahu stolové hory Ostaš. Jsou tvořeny kvádrovými pískovci. Výška skalních věží zde dosahuje až 20 m. V severozápadní části Kočičích skal se nachází souvislejší skalní hradba zvaná Kočičí hrad, rozčleněný pouze úzkými trhlinami, z nichž některé mají charakter puklinových jeskyní. Kočičí skály jsou dostupné od parkoviště pod Ostašem po zeleně značené stezce, která je sice krátká, ale dost náročná (úzké průlezy, kamenné schody), viz http:// www. turistika. cz/ turisticke-trasy/detail/kocici-skaly-pod-ostasem . Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kocici-skaly
Hrad Skály (Bischofstein) Zřícenina
GPS poloha: 50°34'38.28"N 16°9'34.13"E
Zřícenina hradu Skály, zvaného také Bischofstein nebo Katzenštejn. Založen koncem 14. století Matějem Salavou z Lípy, který se později stal husitským vojevůdcem a spojencem orebitů. Jeho syn od tud podnikal nájezdy do Slezska a Lužice, proto byl hrad Slezany vykoupen a roku 1447 s dalšími hrady zbořen. Jako jediný však později opět obnoven. Za knížete Bartoloměje Minstrberského, vnuka Jiřího z Poděbrad, se Slezané roku 1513 pokusili hrad dobýt. Brzy poté však přestal být obýván. Po bitvě na Bílé hoře se ve zpustlém hradním areálu tajně scházeli evangelíci v čele s českobratrským biskupem Matoušem Ulickým. Hrad stojí v jihozápadní části pískovcové plošiny nad osadou Skály. Pískovcové bloky posloužoly k vybudování obranných bašt, místnosti tesané přímo do skal, zůstaly zde stopy po trámových konstrukcích. Mohutná skalní věž s překrásným výhledem po kraji. Hrad je volně přístupný. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Adršpašsko-teplické skály" Autor článku: Barbucha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-skaly-bischofstein
Skály - Bischofstein Zřícenina
GPS poloha: 50°34'18.12"N 16°8'26.09"E
Zřícenina hradu Skály, zvaného také Bischofstein, stojí v jihozápadní části pískovcové plošiny nad osadou Skály nedaleko Teplic nad Metují. Poprvé je hrad zmiňován v r. 1393, jako pustý je uváděn až r. 1567. Na nejvyšším místě stál hrad s palácem, jehož jádrem byla mohutná skalní věž. Při patě skály je klenutý sklep a zbytky studny, na hradišti pak místnosti vytesané do skal a stopy po trámových konstrukcích. Z vrcholu jsou úžasné panoramatické rozhledy na Broumovsko, Poličsko, Ostaš, polské Stolové hory.... Zřícenina je volně přístupná, vede k ní odbočka červené turistické značky od osady Skály. Ke zřícenině hradu Skály a na výhledy z vrcholové plošiny se můžeme virtuálně podívat zde http:// www.virtualtravel.cz/ skaly.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skaly-bischofstein
Jiráskovy skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°35'5.60"N 16°9'20.04"E
Skalní útvary nedaleko Teplic. Jsou rozloženy ve dvou skupinách, které od sebe odděluje silnice a malý barokní Zámeček. První skupina skal je nad Černým jezírkem okolo bývalého hradu Skály. Další skalní uskupení je okolo vrcholku kopce Čáp (786m), který je nejvýše položeným místem této oblasti. Skály získaly název podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu. Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jiraskovy-skaly
Stolová hora Ostaš Hora
GPS poloha: 50°33'30.42"N 16°12'25.95"E
Vydáme se do Broumovského výběžku, přesněji do Police nad Metují, kde začneme svou cestu ke stolové hoře Ostaš, kde si přijdou na své přírodovědci, turisté, horolezci, obdivovatelé dalekých výhledů i milovníci tajemství. Z náměstí v Polici se vydáme po zeleně značené trase. Po pravé straně mineme areál kláštera, vlevo pak starou klášterní kovárnu, která dodnes funguje. Značka pomalu uhýbá ze silnice a vychází z města. Vede kolem pole a míří k osadě Ostaš (568 m n. m.), která je tvořena několika starými chalupami, barokní kaplí sv. Kříže a množstvím chatek, které o historii osady nemají co říci. Byly postaveny nedávno pro potřeby turistů. Z osady pokračujeme po červené směrem k Dědovu až na vrchol Ostaše, odkud budete mít krásný výhled do kraje. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stolova-hora-ostas
Maršovské údolí Údolí
GPS poloha: 50°31'33.13"N 16°11'47.72"E
Romantické, 2800 m dlouhé údolí řeky Metuje je jako stvořené pro odpolední procházku či nedělní výlet. Zeleně značená stezka se tu klikatí zaříznutým klidným údolím řeky pod zříceninou hradu Vlčinec, překonává Metuji brody či dřevěnými můstky, až vás dovede do Maršova nad Metují či dále do České Metuje. Maršovské údolí je sevřeno stráněmi s množstvím rozmanitých útvarů slínovců a s ojedinělou květenou hercynského typu. Údolí předěluje železniční trať Choceň - Meziměstí. Pod skalním masivem, na němž se rozkládají Velké Petrovice, je vybudována zajímavá stavebně dopravní pozoruhodnost - železniční tunel. Byl vybudován v r. 1875 pro dvojkolejný provoz. Jeho délka je necelých 300 m. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Adršpašsko-teplické skály" V dolní části údolí za tratí bývá v létě skautský tábor, v horní části u Maršova nad Metují je veřejné tábořiště. Dostupnost: Autem je možné dojet po silnici Náchod - Police nad Metují na začátek údolí pod Velkými Petrovicemi nebo z Police nad Metují přes Žďár nad Metují do Maršova. Autobus vás doveze opět pod Velké Petrovice. Od vlakové stanice Police nad Metují je to ke vstupu do údolí cca 1200 m po silnici (žlutá značka). Pěšky je možné dojít z Police nad Metují přes Zděřinu (modrá 2,5 km) pod Velké Petrovice, projít Maršovské údolí (zelená 2,8 km) a přes Žďár nad Metují zpět do Police nad Metují (žlutá 4, 2 km). Pokud vyrazíte z Velkých Petrovic, krásná trasa pro návrat zpět vede z Maršova. Budete pokračovat vesnicí po zelené značce společně se žlutou do stráně nad obcí. Na kopci je křižovatka. Rovně jde žlutá do Horního Dřevíče, vpravo odbočuje zelená do Stárkova. Před tímto rozcestím odbočuje vlevo úzká asfaltová cesta po hřebenu až do Petrovic. Jsou zde nádherné výhledy na Teplické skály, Ostaš, Javoří hory a polské stolové hory (Hejšovina, Bor).
Maršovské údolí je součástí například této popisované trasy: http:// www. turistika. cz/ trasy/ z- police- nad- metujimarsovskym-udolim-na-ostas Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marsovske-udoli
Ruprechtický špičák Rozhledna
GPS poloha: 50°39'40.90"N 16°16'53.01"E
Ruprechtický Špičák (německy Spitzberg) je nejvyšší hora české části Javořích hor. Dosahuje nadmořské výšky 881 m. Vrchol leží v České republice cca 10 km severovýchodně od Broumova, ale je vzdálen od hranic s Polskem jen několik desítek metrů. Severovýchodní svahy hory už leží v Polsku. Jedná se o nejvyšší horu CHKO Broumovsko a okresu Náchod. Hora je z jihu nápadná svým kuželovitým a pravidelným tvarem a i z jiných stran má víceméně špičatý tvar, odtud asi dostala svůj název. Lesní správa Broumov zařadila výstavbu jednoduché dřevěné rozhledny už na rok 1999, z finančních důvodů však musela od realizace ustoupit, v roce 2000 však svitla naděje zájmem o výstavbu stožáru k přenosu telekomunikační sítě společnosti Český mobil a.s. Po dalších jednáních byla na vrcholu vybudována rozhledna kovové konstrukce. Oficiální zahájení provozu bylo 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná (zdarma). Náročné stoupání na vrchol je odměněno nádherným výhledem na celé panorama Broumovska s dohledem z jedné strany na Krkonoše, ve středu pak na Javoří hory s polskými Sovími horami a ze strany levé dohlédnete až na Orlické hory. Při svačině se můžete zapsat do vrcholové knihy, která je umístěna u stolku a laviček pod rozhlednou. K rozhledně se dostaneme po značených turistických značkách, od nádraží z Ruprechtic nejdříve po žluté a potom po modré. Méně zdatní mohou zajet autem na konec obce Ruprechtice a potom jim zbývá nahoru cca 6 km pěšky. Autor článku: Tomáš Vosátka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ruprechticky-spicak
Adršpašsko-teplické skalní město Přírodní park
GPS poloha: 50°36'53.10"N 16°7'19.52"E
Oblast severně od města Náchod by někdo mohl při pohledu z dálky ještě přičlenit k východním Krkonoším či jejich podhůří, ale když sem zavítá, zjistí, že se jedná o unikátní krajinu, kde se na malé ploše tyčí množství špičatých pískovcových skalisek. Také my jsme se jednoho dne rozhodli objevit toto nádherné místo, kde se občas člověku tají dech. Je sice známé jako oblast pro turisty a horolezce, ale dle mého názoru má svoji zajímavost a kouzlo i pro obyčejné „nesportovce“.
Adršpašsko- teplické skalní město je největší národní přírodní rezervací v České republice. Vyhlášena byla již v roce 1933 k ochraně zachovalých celků skalních měst a je vymezena přibližně obcemi Adršpach, Teplice nad Metují a Skály. Oběma skalními městy vedou značené turistické okruhy s informačními tabulemi věnovanými přírodě, historii, objevování skal, turistice a horolezectví. Je však potřeba počítat se zaplacením vstupného, jelikož kochání se těmito krásnými scenerie není zadarmo. Dospělý zaplatí 70 Kč, děti, studenti, důchodci polovic. Rodinné vstupné je za 170,- Kč. V Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Adršpašsko-teplické skály" zimním období je vstupné snížené. Jedná se vlastně o dvě izolované skupiny skal, skalní města Adršpašské a Teplické, které jsou nejmohutnější a nejsložitější v Česku. Od sebe jsou oddělené Vlčí roklí. Toulky tímto půvabným a svým způsobem jedinečným místem si lze zpříjemnit v bývalé pískovně, kde je možno si odpočinout nebo naopak si protáhnout tělo při projížďce na pramici.
Při návštěvě tohoto malebného koutu se člověk prochází rozsáhlým labyrintem skal, hlubokými a chladnými soutěskami či skalními rozsedlinami. Odměnou jsou mu také úžasné výhledy z vrcholků kopců a skalních srázů. Jedna z cest končí u Malého vodopádu, odkud začíná po úzkých schodech stoupání k Velkému vodopádu. Ve skalních bludištích může návštěvník chodit celé hodiny, dokud ho od neustálého zaklánění nebude bolet za krkem. Hlava otočená vzhůru to je věc, která je potřeba, jelikož výška některých skalních masivů přesahuje i devadesát metrů. S obdivem tak vzhlížím k magickým skalkám, které vyrostly nahoru do nebes. Možná tyto velikáni nejsou úplně na nebesích, nýbrž o kousek níž. Ale ono je to jedno, na výšce nezáleží. Zajímavé věci lze v této skalní krajině zvláštní krásy spatřit i kousek nad zemí.
Hlavně nespěchat. Jedná se totiž o místo, které není radno proběhnout. Kdykoliv se člověk zastaví, tak se může kochat a objevovat krásu i tam, kde by ji nečekal. Rozmanitost skalních forem je úchvatná. A jestli má navíc dobrou představivost, tak se mu patrně návštěva tohoto místa protáhne. Co skála, to nějaké podobenství, každé skalisko připomíná něco jiného. A tak se není co divit, že si je lidé pojmenovali, většinou pohádkově. Mezi nejznámější skalní útvary patří Milenci, Starosta, Starostová, Cukrová homole, Džbán, Rytířská přilbice nebo Čertův most. Další bezejmenné či méně známé skalní útvary si lidé pojmenovávají podle toho, jak to právě vidí a odkud se dívají.
Myslím, že není složité najít Genius loci tohoto mísa. Kdo Adršpašsko- teplické skalní město jednou navštíví, určitě se bude chtít někdy vrátit. V hlavní turistické sezóně tady však bývá hodně lidiček a člověk tudíž těžko hledá klidnou krajinu s tichou tváří. I přesto si myslím, že je dobré Adršpašské a Teplické skalní město spatřit na vlastní oči. Pouze bych doporučoval návštěvu v termínu, který neláká nadměrné množství lidí. Jestli však takový existuje?
Je zajímavé, že například skalní útvary v řecké Meteoře byly již v roce 1988 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO a jezdí je obdivovat lidé z blízka i daleka, ale Adršpašské a Teplické skalní město zatím svět neobjevil. Možná je to pro nás dobře. Skály a kláštery v Meteoře jsou určitě úžasné, byl jsem se tam podívat, ale zabloudit se tam nedá.
Není divu, že tato kouzelná krajina zaujala také filmaře. Natáčeli zde některé záběry z pohádek Princ a Večernice (1978), Třetí princ (1982), Z pekla štěstí 2 (2001) nebo z fantasy filmu Letopisy Narnie (2005).
Na přesné informace ohledně otevírací doby (především v mimosezóně) je dobré se podívat na internet: http:// www. skalyadrspach.cz/skalnimesto/provoz_skal.html. Zajímavé informace lze také nalézt na těchto stránkách:http://www.region-adrspach.cz/adrspasske-skaly/
Z Adršpašsko-teplických skal jsme pokračovali na jih, k východočeskému moři, kde se nám také líbilo:http:// www.turistika. cz/mista/vodni-nadrz-a-autocamping-rozkos
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/adrspassko-teplicke-skalni-mesto
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Adršpašsko-teplické skály" Čáp - Teplické skály Vrchol
GPS poloha: 50°34'28.42"N 16°7'25.39"E
Čáp, někdy nazývaný také Čapí vrch, je nejvyšším vrcholem Adršpašsko-Teplických skal a navazuje na jejich část, zvanou Supí skály. Jeho výška je 786 m n. m.. Zároveň se jedná i o nejvyšší horu tvořenou křídovými pískovci v České republice. Na vrcholu je skupina skalních útvarů, mezi nimiž je malá plošina. Z té je výhled jihovýchodním směrem na Ostaš, Hejšovinu, Bor, Stárkovsko a mezi stromy na severozápad na Teplické skály a částečně i Krkonoše. Přístup je možný po zeleně značené kamenité stezce z Teplic nad Metují přes Kraví horu a Bludiště (7 km) nebo z osady Skály, rovněž po zelené značce (1,5 km). Popis trasy z Teplic nad Metují je na http://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/z-teplic-nad-metuji-přes-capa-na-bischofstein . edit: Od září 2014 je na vrcholu nová rozhledna, viz http://www.turistika.cz/mista/nova-rozhledna-na-capu Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cap-teplicke-skaly
zřícenina hradu SKÁLY,Adršpach Zřícenina
GPS poloha: 50°34'18.08"N 16°8'25.66"E
Skály (též nazývaný Bišofštejn) byl skalní hrad 4 km od Teplic nad Metují v oblasti pískovcových teplicko- adršpackých skal. Pro veřejnost je oblast známa pod názvem Addšpach. Hrad Skály založil koncem 14. století husitský vojevůdce Matěj Salava z Lípy. Po něm jej zdědil syn Matěj, který i po skončení husitských válek pokračoval s výpady do Slezska. V odvetě mu slezské vojsko roku 1447 hrad pobořilo. Časem byl opraven a vystřídalo se v něm několik majitelů, z nichž nejznámější byl vnuk krále Jiřího z Poděbrad kníže Bartoloměj Minstrberský. Z roku 1513 jsou zprávy o pokusu Slezanů hrad opět dobýt, ale obránci byli tentokrát úspěšnější. V roce 1544 se stal novým vlastníkem hradu i okolního panství Bernard Žehusický z Nestajova. Bydlel však v jiném svém sídle (Stárkov) a opuštěný hrad zpustnul. Na vrcholovou skálu vedou schody. K nim se dostaneme po červené turistické značce z osady Skály. Na skále jsou patrné malé zbytky zdiva a klenuté sklepní místnosti. Z vrcholu skály je pěkný výhled na Javoří hory, Kamenné hory v Polsku, Broumovské stěny i Orlické hory. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-skaly-adrspach
Frýdlantská skála Vyhlídka
GPS poloha: 50°33'40.13"N 16°12'20.43"E
Frýdlanstká skála - nejvyšší místo stolové hory Ostaš. Z vyhlídky se nabízí výhled nejen na spodní labyrint hory, ale i na Teplicko-adršpašské skály, Jestřebí hory, Javoří hory, Broumovské stěny a za dobrého počasí i Krkonoše. Frýdlantská skála je přístupná po modré turistické značce ve směru od skalního bludiště. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frydlantska-skala
Jestřebí hory Pohoří
GPS poloha: 50°32'28.90"N 16°4'47.50"E
Jestřebí hory jsou součástí CHKO Broumovsko. Tvoří hřeben začínající severovýchodně od Trutnova a probíhající jihovýchodním směrem k Hronovu. Zpočátku vystupuje do nadmořských výšek nad 700 m (nejvyšší vrchol Žaltman 739 m – viz www.turistika.cz/turisticke- cile/detail/zaltman ), k jihovýchodu se postupně snižuje (Kolčarka 691 m, Švédský vrch 660 m, Maternice 546 m). V některých pramenech jsou k Jestřebím horám přidruženy ještě kopce východně od Hronova (např. Vrše 518 m n. m.). Na úbočí a úpatí Jestřebí hor probíhala v minulosti čilá hornická činnost, těžilo se zde černé uhlí a radioaktivní rudy. Proto zde po úbočích vede několik značených cest po hornických dílech. Hřebenem Jestřebích hor se táhne rovněž linie opevnění zbudovaného před druhou světovou válkou. Některé tvrze (nad Slavětínem, v Odolově, nad Chlívci) jsou částečně zrekonstruovány a slouží jako muzea. Mnoho dalších je v současné době „obydleno“ dalšími nadšenci a postupně rekonstruováno. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Adršpašsko-teplické skály" Celý hřeben Jestřebích hor je zalesněn především smrky a buky, doplňují je duby, javory, modřín. V houbařské sezóně jsou hory vyhlášeným houbařským rájem. Na úbočí se lesy občas rozestupují a tato místa jsou atraktivní nádhernými výhledy. Přístup do Jestřebích hor je snadný po mnoha turisticky značených cestách z Trutnova, Petříkovic, Velkých a Malých Svatoňovic, Rtyně v Podkrkonoší, Červeného Kostelce, Hronova, Stárkova, Horních Vernéřovic a Radvanic. V těsné blízkosti hřebene, případně po něm vede tzv. Panská cesta, kterou dnes zčásti využívá zeleně značená hřebenová trasa.
Několik tras, probíhajících Jestřebími horami, jsem popsal zde: http://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/jestrebimi-horami-po-zelene http://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/na-turov-z-cerveneho-kostelce-pres-bohdasin http://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/na-turov-z-cerveneho-kostelce-pres-maternici http://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/na-turov-z-hronova-kolem-skalakovy-studanky http://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/starkov-turov-hronov http://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/na-skaly-z-malych-svatonovic-pres-jivku http://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/na-skaly-z-malych-svatonovic-pres-radvanice Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jestrebi-hory
Čížkovy kameny u Trutnova Skalní útvar
GPS poloha: 50°33'39.20"N 15°58'50.30"E
Čížkovy kameny - skalní stěna ležící asi 5 km od Trutnova a Lhoty u Trutnova. Jsou tvořeny světlými pískovci z období mladších druhohor - křídy. Jejich vznik je shodný jako u nedalekých Adršpašských a Teplických skal, tedy postupným zvětráváním pískovců původního dna moře, které tuto oblast pokrývalo. Čížkovy kameny se dělí na severní a jižní. Na severních Čížkových kamenech je velice zajímavá jeskyňka, kde se za prusko-rakouské války v r.1866 schovával poříčský průmyslník Walzel. Dále jsou zde obrovské balvany na skále 20 m nad údolím. Vyšlapanou kamenitou cestou přímo naproti jeskyňce se dá dojít Na Velkou skálu s výhledem na Krkonoše, Žacléř a celé Podkrkonoší. Jižní Čížkovy kameny jsou zajímavé vysokými skalními masivy a kamennými schody, které vedou směrem do Bohuslavic nad Úpou. Skalní stěna Čížkových kamenů je výborným cvičným terénem horolezců. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cizkovy-kameny-u-trutnova
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
