První zkušenosti s novými přípravky roku Listopad prosinec 2011 November december 2011

| Listopad–prosinec | 2011 | November– december | 2011

První zkušenosti s novými přípravky roku 2011

Plevele v ozimých plodinách Jaký byl vegetační rok 2011 Pozvánka na cyklus seminářů BASF

Zásady a rizika ochrany proti plevelům

Listopad–prosinec | 2011 November–December | 2011

Hlavním smyslem regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost, co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám, avšak při zachování diversity plevelných druhů v agroekosystému.

Obsah čísla Poděkování za spolupráci

1

První zkušenosti s novými přípravky BASF roku 2011

2

Novinky 2011 - prvé skúsenosti

4

Stoupající význam ozimých plevelů v pěstovaných plodinách

6

10 V průběhu roku se vyskytly téměř všechny choroby pšenice, které jsou u nás obvyklé, jen jejich četnost a intenzita výskytu se lišily v závislosti na lokálních podmínkách – tj. nejen na průběhu počasí, hlavně srážek, ale i v závislosti na konkrétních pěstitelských postupech.

18 Příznivý vývoj počasí a vhodné půdní podmínky od začátku vegetace, zvláště v bramborářské oblasti, slibovaly dobrou úrodu a málo problémů v ochraně. První část nadějí se vyplnila beze zbytku, i když vysoký výnos a velké hlízy neznamenají pro bramboráře vždy vysoké zisky.

Poznámky k výskytu chorob ozimé pšenice a řepky v roce 2011 10 Krátké polní ohlédnutí za rokem 2011

14

Průběh letošního ročníku u ozimé řepky na severní Moravě

16

Pěstování brambor v letošním roce z hlediska ochrany proti chorobám a škůdcům

18

Jaký byl rok 2011 pro ovocnáře?

22

Odborná exkurze ovocnářů do Holandska a Belgie

26 Po únavné cestě nás čeká velmi milé přivítání v podobě kávy a klasického holandského koláče. Pan Sjaak Walraven nás seznamuje nejen s historií firmy a její produkcí, ale i s celkovou situací pěstování ovoce v Holandsku.

Agrotip 26

Informační měsíčník BASF. Vychází 12× ročně v ČR a SR. Vydavatel: BASF spol. s r.o., Šafránkova 3, 155 00 Praha 5, IČO: 41195469 Tel.: 235 000 111, www.agro.basf.cz. Místo vydání: Praha. Číslo 11–12/2011. Den vydání: 5. 12. 2011. MK ČR E 16516 Tento materiál BASF má poradit. V každém případě je však třeba se řídit platnou etiketou, která je součástí každého balení přípravků na ochranu rostlin v ČR. Pri používaní prípravkov je potrebné riadiť sa platnou etiketou a platným Zoznamom povolených prípravkov na ochranu rastlín.

BASF spol. s r.o. Šafránkova 3, 155 00 Praha 5 Česká republika tel.: +420 235 000 111 www.agro.basf.cz Foto na titulní straně: M. Bajgar

6

BASF Slovensko spol. s r. o. Prievozská 2, 821 09 Bratislava Slovenská republika tel.: +421 258 266 111 www.agro.basf.sk

| BASF | Poděkování za spolupráci

Milí přátelé, je již tradicí, že se k Vám obracím na tomto místě na konci každého roku. Letos to není pouze konec roku, ale i konec mého působení na pozici country managera agro BASF v České republice a na Slovensku.

P2f 012

Od nového roku na tuto pozici nastupuje nový kolega pan Andreas Schumacher. Já se budu věnovat rozvoji nového tržního segmentu – využití účinných látek z ochrany rostlin v nezemědělské sféře, tak zvanému non crop byznysu.

Na své nové pozici se s Vámi budu (alespoň doufám) setkávat i nadále. Můj byznys obnáší i ochranu zemědělských objektů proti živočišným škůdcům. Budu se snažit i zde Vám poskytovat poradenské služby na úrovni BASF.

Bylo to neuvěřitelných 15 let, po kterých jsem měl možnost se podílet na úspěchu BASF na našich trzích. Tento úspěch byl pochopilně zosobněn partou lidí, které jsem měl kolem sebe. V těchto letech BASF vyrostla na pozici jednoho z nejvýznamnějších dodavatelů přípravků na ochranu rostlin v našich zemích.

Přeji Vám příjemné prožití vánočních svátků, čilý start do roku 2012 a mnoho úspěchů v další pěstební sezoně. Zdraví Vás Ing. Ladislav Niklíček, CSc.

Zavedli jsme na trh řadu někdy i revolučních řešení v oboru, avšak hlavně jsme se dostali do přímého kontaktu s Vámi, našimi partnery. Snažíme se a budeme se snažit být Vám vždy poblíž v okamžiku, kdy potřebujete naši podporu.

Agrotip 11–12/2011

|1

| Novinky roku 2011 |

První zkušenosti

První zkušenosti s novými přípravky BASF roku 2011 Na začátku každého roku se mě obvykle ptáte: „Máte letos nějaké novinky?“ A následuje kratší nebo delší diskuse o nových účinných látkách, nových produktech, rozšíření registrací a možnostech použití našich produktů při menších nebo větších legislativních omezeních. Většinou platí jedno pravidlo: čím dosahuje daná farma lepších výsledků, tím více inklinuje k novinkám a chce díky novým technologiím zlepšit své postavení. V letošním roce jsme na trh přišli s novým konceptem v ochraně rostlin – značkou AgCelence, s třemi novými produkty – CARYX, OPERA TOP + CORBEL Pack, WING P a s intenzivním fungicidním systémem v obilninách CAPALO + SWING TOP Pack.

AgCelence – „Očekávejte více“ Koncept AgCelence je spojován s významným fyziologickým působením některých našich fungicidů, které se projevují zvýšením odolnosti a výkonnosti rostlin ve stresových situacích. Tento efekt je vysvětlován zvýšenou aktivitou některých enzymů a projevuje se vyšší odolností rostlin k suchu, zvýšeným teplotám, slunečnímu záření a zvýšeným využitím a utilizací živin.

2 | Agrotip 11–12/2011

Z přípravků BASF, které jsou registrovány v ČR, je značka AgCelence používána u dvou moderních fungicidů PICTOR a OPERA TOP. Projev AgCelence efektu u přípravku Pictor je způsoben účinnou látkou boscalid, která se projevuje zeleným strništěm v době sklizně a snižuje předčasné praskání šešulí. Výsledkem je vyšší výnos. Fungicid Opera Top obsahuje „zelený“ strobilurin – pyraclostrobin, který výrazně zvyšuje ochranu obilnin před slunečním popálením, vyššími teplotami a suchem. Tento efekt se letos velmi dobře projevil v období května, kdy se vyskytovalo v některých oblastech dlouhodobější sucho a aplikace Opery Top výrazně pomáhala překonat dané stresové faktory.

CARYX Pokud bychom chtěli zvolit nejvhodnější rok pro zavedení morforegulátoru s fungicidním účinkem Caryx na trh, pak si myslím, že vhodnější rok než letošní bychom nevymysleli. Ošetřená plocha řepky ozimé Caryxem vyšší než 100 000 ha je toho důkazem. V jarním období byla velmi pozitivně hodnocena možnost aplikace od 5 °C, což bylo velmi důležité u pozdně setých porostů, kde bylo nutné zvýšit počet plodných větví. Konkurenční přípravky lze většinou použít až od 10 °C. Naopak v podzimním období byla oceňována razantní regulace porostů, které velmi bujně rostly kvůli ranějším výsevům a optimálním podmínkám pro mineralizaci organické hmoty v půdě. Caryx spojuje razantní zbrždění růstu účinnou látkou metconazole s dlouhodobým účinkem, který vytváří druhá účinná látka mepiquatchlorid. Obecně byl Caryx považován za krále regulace letošního podzimu.

OPERA TOP + CORBEL Pack Vzhledem k letošním vyšším cenám komodit byla obecná snaha více investovat ve výživě a ochraně rostlin. Pokud někdo chtěl aplikovat jen jeden fungicid s širokým záběrem houbových chorob, s dlouhou dobou působení a s ochranou před stresovými faktory, pak bylo nejvhodnější řešení zvolit Operu Top + Corbel. Optimálním termínem v pšenici byla vývojová fáze BBCH 37 (objevení se praporcového listu), kdy jedna aplikace udržela zdravý porost až 6 týdnů. Termín aplikace v ječmeni byl spíše v ranějším termínu, protože v letošním roce byl silný výskyt hnědé skvrnitosti i padlí, takže většinou v době konce odnožování až sloupkování. Díky širokému fungicidnímu působení Opery Top + Corbelu lze danou aplikaci dělat skoro naslepo jako nejlepší pojistku v systému jednoho ošetření. Při polních dnech (ZS Kluky, ZOD „Blata“ Sedlec) mnozí z Vás oceňovali dlouhodobý efekt fungicidu s nejdelším působením – Opery Top.

CAPALO + SWING TOP Pack, systém 4×4×4 Je to fungicidní systém pro farmy s vysokou intenzitou, které chtějí mít jistotu, že budou v pšenici potlačeny všechny významné choroby od období sloupkování až po kvetení. Capalo + Swing Top obsahuje 4 účinné látky ze 4 chemických skupin, což vytváří jedinečnou kombinaci proti všem významným chorobám. Capalo řeší choroby pat stébel a je prvním hráčem proti listovým chorobám. Swing Top prodlužuje působení na listové choroby a přidává efekt na klasové choroby. Letos se potvrdilo, že bylo vhodné s aplikací Capala vyčkat do fáze sloupkování a aplikaci Swingu Top udělat následně nejpozději do 4 týdnů. Zemědělci používali náš systém na nejlepší porosty, kde aplikovali 140–180 kg N/ha a dosahovali zde nejvyšších výnosů s nejvyšší kvalitou. Jediným problémem byl obrovský zájem zemědělců, který znamenal brzké vyprodání všech našich zásob pro letošní rok.

WING-P Je pokračování oblíbeného packu Outlook + Stomp 400 SC, který znamená jednodušší aplikaci v podobě jednoho produktu. Jedná se o další produkt BASF do slunečnice a kukuřice. Při preemergentní aplikaci se potvrdila dlouhodobá účinnost na vzcházející jednoleté jednoděložné a dvouděložné plevele. Zejména v aridnějších oblastech jižní Moravy se ukázalo jako velmi důležité zajistit dostatečné množství postřikové jíchy - 400 l/ha. Snad se mnou souhlasíte, že většina zemědělců bude vzpomínat na rok 2011 v dobrém. Reálné ceny komodit v kombinaci s vyššími výnosy znamenaly dobrou profitabilitu rostlinné výroby. Některá období během roku nebyla jednoduchá, ale přesto ta pozitivní převládala. Pokud jste použili naše novinky, pak věřím, že Vám k Vašemu úspěchu pomohly, protože letošní rok přál systému intenzivního zemědělství BASF. Ing. Aleš Raus, Ph.D., foto autor

Agrotip 11–12/2011

|3

| Novinky roku 2011 |

Prvé skúsenosti

Novinky 2011 – prvé skúsenosti Spoločnosť BASF je jeden z mála výrobcov pesticídov, ktorý má vlastný výskum a je schopný priniesť na trh úplne nové účinné látky. Je to na jednej strane obrovská konkurenčná výhoda pre nás, pracovníkov spoločnosti, ktorí Vám ich môžeme ponúkať a predávať, pretože sú to prípravky, ktoré posúvajú doterajšiu úroveň boja proti konkrétnemu škodlivému činiteľovi. Na strane druhej priniesť na trh novú účinnú látku znamená pre “celú armádu odborníkov a špecialistov “ odviesť stopercentný výkon, ktorého výsledkom je registrácia umožňujúca použitie v danej plodine proti danému škodlivému činiteľovi. V posledných rokoch bolo výsledkom takéhoto snaženia napríklad uvedenie fungicídu Pictor ® na slovenský trh.

rióza, steblolam či škvrnitosti na jačmeni. Z uvedeného vyplýva, že rozsah použitia je mimoriadne široký a ošetrenie je možné vykonávať od konca odnožovania obilniny až do konca klasenia obilniny. Riadime sa však zásadou platnou pre všetky fungicídy a to, že postrek robíme pri prvých príznakoch choroby v prípade steblolamu a po objavení sa prvých napadnutí listovými chorobami kedykoľvek počas vegetácie.

A podľa hesla „jedna lastovička jaro nerobí“ priniesla naša spoločnosť na slovenský pesticídny trh v roku 2011 ďalší nový prípravok - CAPALO ®. Je to komplexný fungicídny prípravok na ochranu obilnín proti chorobám. Jeho uvedením na trh ponúkame pestovateľom obilnín prípravok s širokým rozsahom použitia, čo sa týka pestovaných obilnín – ozimá pšenica, ozimý jačmeň, raž, triticale, jarná pšenica, jarný jačmeň, ovos, tak aj rozsahu účinnosti proti chorobám – múčnatka, septórie, hrdze, helmintospo-

4 | Agrotip 11–12/2011

Čo sa týka tohtoročnej sezóny pri pestovaní ozimných obilnín, zo začiatku jari panovali obavy z chorôb paty stebla. Tie sa však vďaka pomerne suchému počasiu nerozvinuli do významnejších rozmerov a nespôsobili pre ne typické vybielenia klasov, resp. hluchoklasosť. Ostatné listové choroby či na oziminách tak na jarinách s ohľadom na suchý priebeh jari takisto nenarobili väčšie problémy. Tlak chorôb, ktorý prišiel v máji a júni už nespôsobil vážnejšie hospodárske škody na porastoch obilnín. V tomto období mnohí z Vás použili aj našu novinku, fungicíd CAPALO ®, ktorý sa ukázal ako veľmi spoľahlivý vo svojom účinku na listové a klasové choroby obilnín. Pri prehliadkach

porastov ošetrených CAPALO ® -m sme konštatovali výborný zdravotný stav porastov a spokojnosť s fungicídnym účinkom. Môžeme konštatovať, že tí, ktorí sa rozhodli pri ochrane porastov použiť CAPALO ®, boli s jeho účinnosťou veľmi spokojní. Treba však uviesť, že tlak chorôb nebol na väčšine porastov taký silný, aby skutočne preveril schopnosti špičkového fungicídu CAPALO ®. Myslím si, že v nasledujúcich rokoch sa naši poľnohospodári ešte presvedčia o kvalitách tohto produktu a že práve použitie fungicídu CAPALO ® bude zárukou vysokého výnosu v najvyššej kvalite, tak ako sme ho charakterizovali aj v našej ponuke pre sezónu 2011. Druhou novinkou roku 2011 bol fungicíd a rastový regulátor repky ozimnej CARYX®. Zavádzanie tohto prípravku pre jarné použitie v porastoch repky nebolo jednoduché. Dôvod? Registráciu pre použitie od našich slovenských autorít sme dostali len začiatkom roka, čím vznikla časová tieseň pre zvládnutie administratívnych procesov a organizačných opatrení. Z tohto dôvodu sme uviedli na jar len limitované množstvo tovaru, po ktorom hlavne pestovatelia „novátori“, ktorí o tomto produkte už mali informácie z Českej republiky, veľmi rýchle siahli.

Fungicíd a rastový regulátor CARYX® je kombináciou triazolového fungicídu s rastovým regulátorom mepiquat-chlorid. Jeho odlíšenie od podobných prípravkov na báze triazolov je v jeho razantnejšej rastovej regulácii pri zachovaní deklarovanej fungicídnej účinnosti. Takisto je oveľa menej závislý na teplotných podmienkách. CARYX® spoľahlivo účinkuje už od 5 ˚C.

V čom je tajomstvo úspechu CARYX® -u na jar? CARYX® redukuje dominanciu hlavnej stonky repky a podporuje navetvenie. Vďaka lepšej stavbe rastliny je energia rovnomerne premiestňovaná do vetiev. Rovnomerné kvitnutie podporuje rovnomerné nasadenie šešúľ a tvorbu semien. Takéto porasty optimálne dozrievajú a minimalizujú rozdiely v zrelosti šešúľ, a tým obmedzujú straty na úrode. Ideálna stavba rastliny tiež umož-

ňuje rýchlejšie zasychanie porastu. Spolu so skrátenou dobou kvitnutia to prispieva k zníženiu rizika napadnutia porastu bielou hnilobou (Sclerotinia). Zber nepoľahnutej repky je jednoduchší. Menšie rastliny s kompaktnými šešuľami dávajú vyššiu úrodu s vyššou kvalitou – to je ďalší dôležitý prínos prípravku CARYX® k využitiu energie. Pestovatelia, ktorí použili CARYX® na jar, ho aplikovali na slabšie porasty, čím sledovali hlavne podporu rastu bočných vetiev, aby dosiahli skrátenie rastlín a väčšiu násadu šešúľ. Tento efekt sa aj dostavil a spolu s priaznivým priebehom počasia na konci vegetácie sa prejavil veľmi dobrými úrodotvornými parametrami (počet šešúľ, HTS), ktoré doniesli efekt v hektárových úrodách, a pri vysokých realizačných cenách komodity aj výbornou rentabilitou pestovanej repky. Po týchto pozitívnych skúsenostiach z jarnej aplikácie CARYX® -u sme s optimizmom očakávali jesennú sezónu, v ktorej sme predpokladali podstatne masívnejšie využitie potenciálu razantného rastovo-regulačného účinku CARYX® -u na jeseň. Znova sa však potvrdilo, že práca pod holým nebom je nevyspytateľná. Porasty repky začali pestovatelia zakladať včas a dobrej kvalite, ale absencia výdatnejších zrážok na väčšine územia spôsobila po-

malé a veľmi nerovnomerné vzchádzanie repky. Na pozemkoch osiatych repkou začiatkom septembra sa nepriazeň počasia prejavila v plnej miere. A keďže repka pre svoj vývoj potrebuje okrem tepla aj vodu, hlavne južná časť Slovenska dopadla priam katastrofálne. Porasty okrem severnejších oblastí, kde nejaké zrážky padli, sú po jeseni v zlom stave a dôvod na reguláciu rastu pre prerastanie bol skôr raritou ako potrebným agrotechnickým zásahom. A tak sme hlavne na južnom Slovensku svedkami likvidácie tisícov hektárov repky tam, kde sa rozhodli nahradiť ju ozimnými obilninami, a zrejme značné výmery sa budú likvidovať na jar, aby mohli byť plochy využité pre jarný osev. Tam, kde sa rozhodnú porasty repky po zime ponechať, môže byť jarné použitie CARYX® -u jedným z veľmi dôležitých intenzifikačných faktorov na využitie potenciálu repky. Za súčasného stavu porastov je takmer isté, že repka bude budúci rok veľmi lukratívna komodita. Preto tam, kde repka zostane, bude treba urobiť všetko pre to, aby úroda bola čo najvyššia, samozrejme ak to „hlavný agronóm“ dovolí. Ing. Róbert Jurových Foto:

Agrotip 11–12/2011

|5

| Plevele v ozimých plodinách |

Zásady a rizika ochrany

Stoupající význam ozimých plevelů v pěstovaných plodinách Hlavním smyslem regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost, co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám, avšak při zachování diversity plevelných druhů v agroekosystému. Jednotlivá opatření, aby splnila svůj význam, musí být soustavná a promyšlená s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů.

Nejvýznamnější a nejrozšířenější plodiny z hlediska tržní produkce zemědělců (ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka) jsou sety na podzim. Proto je nutné spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití na podzim. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů. V současné době se významně vyskytují na polích následující ozimé plevelné druhy: chundelka metlice, svízel přítula, heřmánkovec přímořský nevonný, heřmánek vonný, hluchavka nachová, hluchavka objímavá, chrpa polní, mák vlčí, mák pochybný, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, rmen rolní, rozrazil perský. Jedná se o plevelné druhy, které se na polích v minulosti vyskytovaly poměrně hojně, ale vlivem systematického používání herbicidů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se jejich výskyt podstatně snížil. Některé jako chrpa polní, máky, kokoška pastuší tobolka a penízek rolní, se vyskytovaly v podprahových množstvích na polích a v některých oblastech téměř z polí zmizely. Současně lze na polích pozorovat silné výskyty plevelů, které byly v minulosti téměř neznámé. Silně se rozšířila locika kompasová, bolehlav plamatý, úhorník mnohodílný, violka rolní a zemědým lékařský. Tyto plevelné druhy se na polích rozšířily především vlivem dlouhodobého používání herbicidů, vůči nimž jsou odolné.

Chundelka metlice

6 | Agrotip 11–12/2011

Faktory ovlivňující nárůst výskytu ozimých plevelů 1  Střídání plodin: střídání ozimů a jařin, obilnin, luskovin a okopanin má kromě celé řady pozitivních vlivů i významné regulační působení na reprodukci plevelů. Opakovaným setím ozimých plodin po sobě vytvoříme optimální podmínky pro rozšíření ozimých plevelů. Reprodukční potenciál těchto plevelů je vysoký. Jedná se o současný problém, kdy klasické střídání plodin není možné dodržet. Plevelné druhy této situace dokonale využily a v současné době jsme svědky jejich vysokého výskytu. 2  Skladba pěstovaných plodin: většina pěstovaných plodin je ozimého charakteru. Mezi nejpěstovanější plodiny patří především ozimá pšenice, ozimý ječmen, žito, triticale a ozimá řepka. Většina výše uvedených ozimých plevelů dozrává před sklizní plodiny (chundelka metlice, psárka polní, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, rozrazil perský, hluchavka nachová, hluchavka objímavá) nebo v době sklizně (svízel přítula, heřmánkovec přímořský nevonný, heřmánek vonný, chrpa polní, mák vlčí, mák pochybný, rmen rolní, bolehlav plamatý, úhorník mnohodílný, violka rolní, locika kompasová). To má za následek buď vysemenění plevelů přímo na pole nebo rozptýlení semen při sklizni po poli. Značná část semen plevelů však zůstává ve sklizené produkci, zvyšuje náklady na čištění a hrozí nebezpečí dalšího šíření nedostatečně vyčištěným osivem. 3  Sklizeň plodin: bohužel při sklizni obilnin a řepky se většina semen plevelů dostává zpět na povrch půdy. Navíc jsou semena plevelů sklízecími mlátičkami rovnoměrně rozšiřována, a tím se významně technologie sklizně podílejí na šíření plevelů. Tomuto riziku je možné předejít předsklizňovými aplikacemi herbicidy typu glyphosate a sulphosate.

Při silném výskytu svízel přítula komplikuje sklizeň obilnin

Rostliny bolehlavu plamatého se prosadí i v ozimé řepce

Plevele se vyskytují především na okrajích polí (máky, locika, heřmánky)

4  Zpracování půdy: zpracování půdy patří mezi jedno z nejvýznamnějších agrotechnických opatření. Důležité je zabránit odparu vody z půdy, zaklopit posklizňové zbytky, provzdušnit profi l ornice a připravit pozemek pro setí plodin. Z těchto důvodů je nutné věnovat pozornost, aby podmítka, orba i setí byly provedeny s vysokou pečlivostí. Proto je nutné věnovat zvýšenou pozornost kvalitě podmítky a následnému zpracování půdy. Z pohledu regulace plevelů je hlavním cílem těchto opatření zapravení semen plevelů pod povrch půdy a vzcházející plevele následným zpracováním půdy zničit. Vzhledem k postupnému ústupu od hlubokého zpracování půdy a příklonu k technologiím minimálního zpracování půdy stoupají nároky na použití herbicidních přípravků, a tím rostou i náklady na použití herbicidů. Právě ústup hlubokého zpracování půdy má vysoký podíl na růstu celkového zaplevelení a šíření plevelů. 5  Výživa rostlin: výživa rostlin má velký vliv na plevelná společenstva. Plevelné rostliny reagují na hnojení zvýšeným růstem, v řadě případů i rychleji než rostliny kulturní a v takových podmínkách jim velmi silně konkurují. Vliv vysoké zásobenosti půd základními živinami (P, K, Mg aj.) a vysokých dávek dusíku byl patrný v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy byly každoročně aplikovány poměrně vysoké dávky čistých živin na ornou půdu. V devadesátých letech intenzita hnojení výrazně poklesla. Proto je možné pozorovat na nehnojených pozemcích pokles výnosů kulturních rostlin, ale také snížení produkce hmoty plevelů a počtu semen jednoletých plevelů i objemu vegetativních rozmnožovacích orgánů vytrvalých plevelů. Reprodukční schopnost plevelů se snižuje. To ovšem neznamená, že sníženým hnojením omezíme výskyt plevelů. Na celkovou zaplevelenost to nemá výrazný vliv vzhledem k obrovské zásobenosti půdy semeny plevelů. 6  Setí: zasetí porostů ovlivňuje kvalitu porostu pěstované plodiny. Pečlivě zaseté porosty mají poměrně dobrou konkurenční schopnost vůči plevelům. Naopak mezerovité porosty vytvářejí optimální podmínky pro vzcházení a růst plevelů. Mezery jsou velmi rychle obsazeny plevelnými rostlinami. V mezerovitých porostech nepřinášejí spolehlivý účinek ani vysoce účinné herbicidy.

Rostliny lociky kompasové mají vysokou konkurenční schopnost a jsou tolerantní vůči herbicidům Agrotip 11–12/2011

|7

| Plevele v ozimých plodinách | 7  Ochrana rostlin: porosty oslabené chorobami a škůdci mají nízkou konkurenční schopnost vůči plevelným rostlinám. Především krátce po vzejití je důležité, aby plodina zakryla povrch půdy. Proto je důležité věnovat náležitou péči ochraně proti chorobám a škůdcům již používáním mořeného osiva. Problémy bývají především u porostů ozimé řepky, kdy mezerovité porosty po náletů škůdců nebo poškození slimáčky není možné ochránit proti zaplevelení. Také poškození obilnin listovými chorobami na jaře a v časném létě umožní vývoj pozdního zaplevelení. 8  Používání herbicidů: hlavní součástí systému regulace plevelů je v současné době používání herbicidů. Používání herbicidů je nutné posuzovat především z pohledu racionálních aplikací účinných herbicidů v optimálním termínu v době nejvyššího účinku na plevele, ale respektovat i širší pohled agroekologický a ekotoxikologický z pohledu ochrany životního prostředí a zdraví člověka i zvířat. Vzhledem k rostoucím požadavkům na nově povolované herbicidní přípravky se musí klást stále větší důraz na využití dalších

Zásady a rizika ochrany

regulačních opatření. Pro dosažení úspěchu při použití herbicidů je nutné splnit několik základních podmínek.

Problematika rezistence plevelů vůči herbicidům V současné době se rezistentní populace plevelů vyskytují roztroušeně po území našeho státu. Dříve vysoce problematická rezistence vůči triazinovým herbicidům s ohledem na jejich restrikci ustoupila do pozadí pouze zdánlivě. Rezistentní rostliny vůči triazinům mají poněkud odlišné biologické vlastnosti, kterými se liší od citlivých rostlin a proto v řadě případů komplikují i současné systémy regulace plevelů. Navíc situaci mnohdy komplikuje křížová rezistence. Základním preventivním pravidlem je pravidelné střídání plodin, dodržování základních zásad správného zpracování půdy a střídání herbicidů s různým mechanizmem účinku. Vhodné je používání kombinovaných herbicidů. Dodržením těchto zásad výrazně snížíme riziko šíření rezistentních plevelů.

Zásady správného používání herbicidů  Znát druhové spektrum plevelů vyskytujících se na pozemku včetně jejich biologie.  Používat herbicidní přípravky či jejich kombinace se spolehlivým účinkem na vyskytující se plevele.  Nepoužívat stejné herbicidy opakovaně po sobě. Hrozí nebezpečí selekce tolerantních plevelů, případně vzniku rezistence u plevelů a jejímu rychlému rozšíření po okolí.  Při vyšším zaplevelení použít vždy horní hranici povolené dávky herbicidů.  Používat přesně seřízený a otestovaný postřikovač s vyškolenou obsluhou.  Dodržet dávku vody. Snižování dávky vede vždy k vyššímu riziku selhání aplikace.  Herbicidy používat v optimálním termínu aplikace ve vztahu k citlivým fázím plevelů. Aplikace v období velkého sucha jsou rizikové.

Tabulka 1: Rezistentní populace plevelů prokázané na území ČR Druh

Hluchavka nachová

8 | Agrotip 11–12/2011

Rok nálezu nálezu

Systém účinku

Amaranthus chlorostachys - laskavec zelenoklasý

1989

inhibitor PSII

Amaranthus retroflexus - laskavec ohnutý

1985

inhibitor PSII

Alopecurus myosuroides – psárka polní

2008

ALS

Apera spica-venti - chundelka metlice

2005

inhibitor PSII

Chenopodium album - merlík bílý

1986

inhibitor PSII

Chenopodium strictum - merlík tuhý

1989

inhibitor PSII

Conyza canadensis - turanka kanadská

1987

inhibitor PSII

Digitaria sanguinalis - rosička krvavá

2005

inhibitor PSII

Echinochloa crus-galli - ježatka kuří noha

1994

inhibitor PSII

Kochia scoparia - bytel metlatý

1996

inhibitor PSII, ALS

Poa annua - lipnice roční

1988

inhibitor PSII

Polygonum lapathifolium - rdesno blešník

1989

inhibitor PSII

Polygonum persicaria - rdesno červivec

1989

inhibitor PSII

Senecio vulgaris - starček obecný

1988

inhibitor PSII

Solanum nigrum - lilek černý

1999

inhibitor PSII

V případě zjištění výskytu rezistentních rostlin na polích je nutné provést podrobný průzkum na intenzitu jejich výskytu, stanovení počtu druhů rezistencích vůči herbicidům. Po stanovení rezistence vůči konkrétním herbicidům je nutné přijmout následující opatření:

Silný výskyt heřmánkovce přímořského silně potlačí obilniny

1. Vyloučit herbicidní přípravky, vůči kterým byla prokázána rezistence. 2. Zabránit opakovanému pěstování plodin po sobě. 3. Používat co nejširší spektrum herbicidů 4. Pravidelně provádět průzkum na výskyt rezistentních rostlin

Aktuální rizika rezistence v současné době  Riziko rezistence vůči inhibitorům ALS (Alopecurus myosuroides, Apera spica-venti).  Riziko rezistence vůči inhibitorům ACCázy (Alopecurus myosuroides, Setaria viridis a Echinochloa crussgalli aj).  Riziko rezistence vůči glyphosatu (Lolium rigidum, Lolium multiflorum, Conyza canadensis, aj.).

Na polích se vyskytuje i heřmánek pravý

Uvedené informace potvrzují význam problému rezistence plevelů vůči herbicidům. Vzniku rezistence nelze zabránit vzhledem k jejímu spontánnímu vzniku mutací. Proto se musíme zaměřit na opatření vedoucí k minimalizaci možnosti vytvoření semen u rezistentních jedinců a zabránit jejich dalšímu šíření. Sortiment herbicidních přípravků na trhu je velmi široký. Při slabém zaplevelení je možné používat s úspěchem i herbicidy relativně levné. S rostoucím výskytem nebezpečných konkurenčně silných plevelů (např. svízel přítula) je nutné použít cenově náročnější herbicidy. Stále ale platí, že bez úspěšných aplikací herbicidů se produkce nevypěstuje. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně, foto autor

Chundelka metlice se velmi často vyskytuje s mákem vlčím

Agrotip 11–12/2011

|9

| Jaký byl vegetační rok 2011 |

Choroby pšenice a řepky

Poznámky k výskytu chorob ozimé pšenice a řepky v roce 2011 Pšenice ozimá V průběhu roku se vyskytly téměř všechny choroby pšenice, které jsou u nás obvyklé, jen jejich četnost a intenzita výskytu se lišila v závislosti na lokálních podmínkách – tj. nejen na průběhu počasí, hlavně srážek, ale i v závislosti na konkrétních pěstitelských postupech.

Graf 1: Obsah DON, dvouletý průměr všech způsobů pěstování

180

170,3 Kroměříž (μg/kg)

160

Uhříněves (ng/ml)

140 120

108,7

108,1 93,4

100

80,3 80

Sněti stále hrozí Oproti minulým letům byly zaznamenány opět vyšší výskyty snětivosti způsobované houbami rodu Tilletia, opět vzrostl podíl výskytu zakrslé sněti pšeničné (T. controversa). O trvalém nárůstu tohoto onemocnění se zmínila již v letním čísle časopisu ing. Váňová. Alarmující je, že k napadení touto snětí došlo i na pozemcích, kde se v několika minulých desetiletích choroba nevyskytovala, podnik používá mořené osivo. Na otázku „kde se tam, vzala“ si myslíme, že známe odpověď. V rámci řešení projektu NAZV QH71105 jsme mimo jiné ověřovali, jaký je přibližný počet výtrusů sněti v 1 hálce a dospěli jsme k průměru 32,33 milionů výtrusů. V případě napadení Tilletia caries či T. controversa je obvykle napaden celý klas, tj. kolem 30 hálek. Tedy z pouhého jednoho napadeného klasu v celém po-

10 | Agrotip 11–12/2011

55,9

60 35,6

40 20

4,0

6,1

10,0

23,5

14,6 2,6

3,9

2,6

3,8

0 LUDWIG MERITTO

ETELA

HEDVIKA DARWIN AKTEUR DROMOS EUROFIT

rostu se může uvolnit kolem 9.108 výtrusů, které částečně ulpí na sklízených zrnech, částečně se uvolní do půdy a při jejím následném zpracování jsou rozšířeny po pozemku. Část výtrusů je při sklizni, kdy dojde k rozbití hálky, roznášena větrem i na okolní plochy. Jaká je maximální vzdálenost „doletu“ spor unášených větrem není známo, ale tyto údaje jsou k dispozici např. u výtrusů obilních rzí – a tam jde o vzdálenosti až několika tisíců kilometrů. I když vezmeme v úvahu, že na okolní plochy se dostane

!

třeba jen jedna třetina spor, tak je to pořád 3.10 8 (z jednoho klasu). A pokud jen jedna desetina bude klíčivých (107) a z nich jen jedna desetina vyvolá infekci (10 6), přičemž choroba se rozvine jen u tisíciny infikovaných rostlin, tak výsledkem bude 103 napadených rostlin v porostu. I kdyby u každé infikované rostliny byl napaden pouze jeden klas, tak je to pořád 1 000 napadených klasů na daném pozemku. Ve spolupráci s firmou OSEVA Pro jsme také ověřovali přítomnost výtrusů snětí v přečištěném

Obr. 1: Hálky sněti v klasu

Obr. 2: Příznaky fuzariózy klasů

Graf 2: Obsah DON (mikrogram.kg-1), dvouletý průměr všech způsobů pěstování

180

170,3

160 140 120

108,1

108,7

93,4

100

91,5 80,3

80

67,4 55,9

60 40

35,6

37,6

35,8

32,8 23,5

20 0 LUDWIG MERITTO GLOBUS

ETELA

osivu a až na dva vzorky s minimálním výskytem bylo všech ostatních 78 vzorků bez výskytu. Pokud pomineme jednotlivé případy kontaminovaného osiva (a zde bohužel nemůžeme vyloučit ani osivo z EU mimo ČR, u kterého se ve smyslu dohod uvnitř EU neprovádí kontrola a akceptuje se listinný doklad), je zjevně hlavním zdrojem infekce v našich podmínkách kontaminovaný pozemek (a vzhledem k tomu, že se nepoužívají správné osevní postupy to platí i pro mazlavou sněť pšeničnou). Zde ti, kte-

CUBUS HEDVIKA DARWIN AKTEUR BISCAY FLORETT DROMOS BUTEO EUROFIT

ří dodržují všechna dostupná preventivní opatření, bohužel doplácejí na méně zodpovědné či méně zdatné hospodáře, kteří používají nekontrolované farmářské osivo, nemořené, případně mořené nevhodným přípravkem či v nesprávné dávce, popř. – když „nevystačí“ zakoupené osivo, tak partii doplní vlastní produkcí. U těchto pěstitelů je vysoké riziko výskytu choroby a při sklizni je pak i pár (často nezjištěných) napadených klasů zdrojem zamoření dalších polí. Fakt, že dojde k napadení rostlin i při

použití namořeného osiva je známý, příčin je několik a v tomto příspěvku není prostor na podrobné vysvětlení.

Fuzariózy a odrůdová citlivost Stále zůstává aktuální i fuzarióza klasů. V letošním roce se napadení sklizeného zrna z jednotlivých lokalit výrazně lišilo v přímé závislosti na konkrétním průběhu počasí. O optimálních podmínkách, které představují teploty 18–25 °C a trvalejší ovlhčení klasů (časté přeháňky, dlouho nevysychající

Agrotip 11–12/2011

| 11

| Jaký byl vegetační rok 2011 | rosa) v době kvetení a zelené zralosti toho bylo již publikováno mnoho. Právě v lokalitách, kde došlo k vysokému napadení, se mohl uplatnit význam odrůdy. Hodnocením odrůdové citlivosti vůči napadení Fusarium spp. se zabývalo a zabývá řada pracovišť a své výsledky pravidelně publikují. My jsme se v jedné sérii pokusů (prováděných v rámci řešení projektů MSM 2B08049 a QH71105) zaměřili hlavně na výsledný obsah deoxynivalenolu (DON) ve sklizených zrnech, který nemusí ve 100% případů korelovat se zjištěným napadením zrn houbami rodu Fusarium. Pokusy byly vedeny se souborem odrůd na dvou různých lokalitách, s použitím shodné technologie pěstování. Z grafu 1 je zřejmé, že ve shodných pěstebních podmínkách a shodném infekčním tlaku jsou mezi odrůdami značné rozdíly v obsahu DON ve sklizeném zrnu. Přitom pouze u odrůdy Dromos je úplná shoda na obou lokalitách v poměrném množství daného toxinu (z testovaných odrůd nejnižší). U ostatních odrůd není závislost na odrůdě tak jednoznačně zřejmá, přesto lze konstatovat, že některé odrůdy mají tendenci ve stejných podmínkách kumulovat větší množství DON než jiné. Z výsledků pokusů také vyplývá, že v průměru, v obecné rovině sice platí vztah čím větší napadení klasů fuzariózou, tím vyšší obsah DON, což potvrzují i výsledky jiných autorů. Tato vazba ale neplatí pro všechny odrůdy.

Řepku ozimou ohrožuje nádorovitost Řepka letos v oblasti svých chorob mimo „klasiku“ překvapila dvěma novinkami. Jedna se projevila v době zelených šešulí, kdy se objevily u švu zasychající skvrny, šešule pukaly a zasychaly. Po intenzivním „bádání“ a mnoha vzájemných konzultacích jsme jako kolektiv (K. Říha - ÚKZÚZ Brno, E. Plachká - Oseva, Vývoj a výzkum s.r.o., Opava, J. Šaroun, SPZO Praha, E. Prokinová - ČZU Praha) dospěli k tomu, že primárně došlo k napadení šešulí plísní zelnou (Hyaloperonospora brassicae, syn. Peronospora brassicae, Peronospora parasitica) a následně k osídlení šešulí dalšími houbami (zástupci rodů Fusarium, Alternaria, Botryotinia).

12 | Agrotip 11–12/2011

Choroby pšenice a řepky

Přitom jednotlivé odrůdy reagují různě i na způsob pěstování. Do pokusů na pokusné stanici ČZU v Uhříněvsi bylo zařazeno čtrnáct odrůd ozimé pšenice, pěstovaných v systému ekologického zemědělství (eko), konvenčním způsobem bez použití fungicidní ochrany (konvence ko) a dvě varianty s aplikací fungicidů. V jedné byl použit přípravek s úč. l. fluoxastrobin a prothioconazole, ve druhé přípravek s úč. l. prothioconazole a tebuconazole, aplikovány v doporučené dávce na počátku kvetení. Předplodinou na konvenční ploše byla směska na zeleno (hrách, bob, peluška). Ekologická část byla vedena na certifikované ploše, předplodinou byl jetel. V roce 2008 byl obsah DON obecně nižší než v roce 2009, ale přesto byl u některých odrůd a způsobu pěstování relativně vysoký. Ani v jednom případě, ani v jednom roce ale obsah sledovaného toxinu nedosahoval stanoveného limitu. Nejvyšší hodnoty vykazovala při ekologickém způsobu pěstování odrůda Darwin, ale při konvenčním způsobu pěstování bez fungicidní ochrany měly relativně vysoké obsahy odrůdy Meritto, Eurofit a Akteur. Především u odrůd Meritto a Akteur došlo ve variantách s fungicidním ošetřením k výraznému snížení obsahu DON. Přitom ale obě odrůdy měly v ekologické variantě také nízký obsah hodnoceného toxinu. Nečekaně zareagovala odrůda Etela na ošetření úč. l. prothioco-

nazole a tebuconazole, protože došlo k výraznému nárůstu obsahu DON ve srovnání s ostatními variantami. Obdobně se obsah DON zvýšil v daném roce po aplikaci obou fungicidů i u odrůdy Florett. V roce 2009 bylo vyšší napadení a v průměru také vyšší obsah deoxynivalenolu. Právě v tomto roce více vynikly rozdíly mezi odrůdami. U všech odrůd bylo nejméně DON v konvenční variantě s ošetřením úč. l. prothioconazole a tebuconazole. Ve variantě s úč. l. fluoxastrobin a prothioconazole byla výjimkou odrůda Darwin, u které sice aplikace fungicidů znamenala snížení obsahu toxinu ve srovnání s neošetřenou kontrolou, ale nejnižší obsah měla tato odrůda v ekologické variantě. Průměrný obsah deoxynivalenolu u jednotlivých odrůd bez ohledu na způsob pěstování ve dvouletých pokusech znázorňuje graf 2.

Napadení řepky plísní zelnou se v posledních cca deseti letech nenápadně zvyšuje, zatím se ale vždy vyskytovalo pouze napadení listů. Důvod, proč letos došlo k napadení šešulí, je podle mého názoru komplexní. Ani u jednoho onemocnění obvykle nejde jen o jeden jediný faktor, který „odstartuje“ vznik infekce a šíření choroby, vždy jde o soubor podmínek. Potíž je v tom, že většinou tu přesnou kombinaci neznáme a pokud máme pocit, že už to víme, tak zjistíme, že každá odrůda reaguje jinak. V každém případě ale můžeme s jistotou nástup patogena a jeho šíření přičíst neúměrně velkým plochám řepky pěstované ob jeden rok (a dokonce každoročně) na stejném pozemku. Svůj díl má zřejmě i fakt, že osivo řepky se moří pouze insekticidně – patogen je přenosný osivem a ve formě oospor přežívá na nerozložených řepkových zbytcích na pozemku. Považuji za důležité připomenout i fakt, že se množí výskyty napadení

kořenů a bází řepky houbami rodu Fusarium, v naší laboratoři jsme zatím determinovali pouze F. culmorum, další dva izolované druhy zůstaly neurčené. Fusarium sp. jsme izolovali z letošních napadeních šešulí. Faktem je, že zahraniční publikace udávají v posledních letech výskyt fuzariového onemocnění řepky, které se projevuje žloutnutím a zasycháním šešulí, jednotlivých větví i celých rostlin. V případě hub rodu Fusarium se jedná o infekce z půdy.

V letošním roce se mohly objevit spory mezi dodavateli a odběrateli v souvislosti s obsahem DON a to hlavně tam, kde se díky letnímu deštivému počasí sklízelo i jen mírně vlhčí obilí. Při hodnocení hned po sklizni mohl být obsah DON hluboko pod limitem, za další dva měsíce mohly být zjištěny hodnoty výrazně vyšší (stejně i u ječmene). To je obvykle dáno tím, že při skladování zrna s vyšší vlhkostí dochází k další aktivitě hub a další tvorbě toxinů, které zrno kontaminují.

Druhou novinkou, ale jen pro naši ozimou řepku, jsou výskyty tzv. nádorovitosti košťálovin, způsobované půdním organismem Plasmodiophora brassicae (organismus je řazen do říše Rhizaria – nádorovkovité). Onemocnění bylo na podzim letošního roku potvrzeno zatím na několika pozemcích Královéhradeckého kraje a na Vysočině, průzkum aktuálního stavu podle informací SPZO právě probíhá. Dlouholeté zkuše-

Obr. 3: Příznaky komplexního napadení šešulí v r. 2011

Obr. 4: Příznaky napadení řepky nádorovitostí

nosti s napadením řepky tímto patogenem mají v Kanadě a státech na severu Evropy, nověji je problém hlášen z Velké Británie a z Německa. V našich podmínkách onemocnění velmi dobře znají pěstitelé brukvovité zeleniny. To, že se objevilo i na řepce, můžeme opět přičíst mimo jiné nepřiměřeně velkým plochám plodiny a faktické absenci osevních postupů. Původce choroby přežívá v půdě až 15 let, vysoké riziko, že dojde k napadení, trvá v závislosti na lokálních klimaticko-půdních a dalších podmínkách (pěstované plodiny, zpracování půdy, výživa…) 5–7 let. Plasmodiophora brassicae je půdní organismus, v půdě přítomný a pouze pokud mu to umožníme, dochází k silnému přemnožení a vyvolání choroby u hospodářsky významného množství rostlin. Kromě téměř trvalého pěstování řepky na jednom pozemku hraje roli i jednostranné hnojení. Vyšší výskyty jsou obvykle na kyselých půdách, proto se jako podpůr-

né opatření doporučuje vápnění, případně používání dusíkatého vápna i k dodání N. Také vyšší dávky bóru (dávky nad 2 kg/ha mohou být fytotoxické) omezují napadení. Ideální by bylo vyloučit pěstování brukvovitých na pozemku se zjištěným výskytem choroby na dobu minimálně pěti let při současném provedení zmíněných podpůrných opatření. Na růst velikosti populace patogena a tedy zvýšení rizika napadení rostlin má vliv i způsob zpracování půdy. Bylo prokázáno, že dlouhodobé používání orby četnost populace patogena v půdě snižuje. Důležitá je likvidace všech brukvovitých, včetně výdrolu řepky, do 2 týdnů po vzejití, aby se zabránilo dalšímu množení původce choroby. Existují i plodiny, které svými kořenovými exsudáty inaktivují výtrusy P. brassicae půdě. Obecně je ale zatím nejefektivnějším známým opatřením používání rezistentních odrůd, ty ale zatím, pokud vím, v sortimentu na českém trhu

nejsou k dispozici. K výskytu nádorovitosti košťálovin na řepce ještě jednu malou poznámku – dostala se ke mně fáma, že patogen je karanténní, což vyvolalo u příjemců této informace téměř zděšení. Výskyt nádorovitosti na řepce je sice hodně závažným problémem (výnosová ztráta se většinou pohybuje od 5 do 50 %), ale ne až tak závažným – patogen nebyl a není na seznamu karanténních organismů (lze ověřit na stránkách Státní rostlinolékařské správy – na portálu eagri – odkaz legislativa, Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, příloha 1 část A a příloha 2 část A.) Doc. Ing. Evženie Prokinová, FAPPZ, Česká zemědělská univerzita v Praze, foto autorka a Kurent

Agrotip 11–12/2011

| 13

| Jaký byl vegetační rok 2011 |

Krátké ohlédnutí

Krátké polní ohlédnutí za rokem 2011 Když jsem začal tento článek připravovat, uvědomil jsem si, že posledním rokem, kdy nám na polích téměř vše vyšlo, byl rok 2004. Určitě nemusím připomínat tehdejší vysoké výnosy. Ještě dnes někteří vzpomínají, že sklízeli víc, než na kolik hnojili.

Nabízí se otázka, co bylo příčinou. Konstatování, že to tak v přírodě prostě někdy chodí, by nám rozhodně nemělo stačit. Z toho se do dalších let nepoučíme. V uvedeném roce zřejmě nejpozitivnější roli sehrálo uvolnění živin z nerozložené organické hmoty, nashromážděné v půdě v letech 2000–2003. Tyto roky byly totiž pro její rozklad velmi špatné. V roce 2000 a 2003 bylo sucho a tudíž pro rozklad chyběla vláha a roky 2001 a 2002 byly naopak velmi mokré a v půdě chyběl vzduch. Vše vyřešila zima 2003–4, kdy ornice v celém profilu dostatečně promrzla a do jarní vegetace vstupovala ve velmi dobré struktuře, s ideálním poměrem vzduchu a vody. Výsledkem bylo uvolnění velkého množství živin, z kterého všechny plodiny v tom roce profitovaly.

Důležitá příprava půdy pro řepku Vraťme se však k roku 2011. Především díky výkupním cenám bude zařazen mezi roky velmi úspěšné. Úroveň výnosů ozimé pšenice, jarního ječmene, kukuřice, brambor, cukrovky byla velmi vysoká. Za zamyšlení však stojí poměrně velké kolísání výnosů u ozimé řepky. Dobrých výnosů bylo dosaženo u těch porostů, které vstupovaly do zimy 2010–2011 alespoň ve stádiu 8–10 listů. Do této fáze se loni dostaly řepky založené ve vyšších polohách do 20. srpna

14 | Agrotip 11–12/2011

a v nižších polohách do konce srpna. Musela však být dodržena ještě jedna důležitá podmínka, a tou bylo hluboké nakypření půdy a vytvoření její stabilní struktury. To se kvůli nadměrné vlhkosti půdy v loňském roce každému nepodařilo, neboť od konce července do konce září hodně pršelo. Nehledě k tomu, že za této situace se i velmi ztížila sklizeň předplodiny. Loni se proto konkrétně na našich pozemcích osvědčilo kypření půdy úzkými radličkami bez jejího zpětného utužení například kypřičem Terrano FG, popřípadě její méně intenzivní zpětné utužení kypřičem Terrano FX s pěchy RollFlex. Porosty ozimých řepek, u kterých byly splněny výše uvedené podmínky a ještě měly k dispozici dostatek živin (především dusík, fosfor a síru), se loni na podzim vyvíjely jednoznačně nejlépe. Z dobrého startu především profitovaly během suššího října a tím se výrazně urychlil jejich vývoj. Řepky založené do nekvalitně připravené půdy, případně seté v první polovině září, vzcházely špatně a očividně trpěly zamokřením a chladem. Do zimy vstupovaly ve fázi 4–6 listů. Když v polovině listopadu napadl sníh, zdálo se, že i tyto slabé porosty zimu přečkají bez problémů. Bohužel se na nich v únoru podepsalo střídání mrazu s teplotami nad nulou a v dubnu přísušek. Hodně rostlin vypadlo a prořídlé porosty nebyly schopné konkurovat prorůstajícím plevelům, především heřmánkům. Tyto porosty by bez ošetření glyfosáty nebylo možné sklidit. Výnosy se pohybovaly v rozmezí 2,0–2,5 t/ha. Jak se dalo očekávat, dobře vyvinuté řepky, tyto výkyvy počasí přečkaly relativně dobře, a i ty s 25 rostlinami na m2 bez problému dávaly výnos přes 4 t/ha. Daleko silněji se však na nich podepsal mráz na začátku

letošního května, zvlášť pokud zasáhl plně kvetoucí porosty a vydržel až do poledních hodin. Projevil se výpadkem šešulí a více poškodil porosty v západní části republiky. Shodou okolností jsem v té době cestoval do východních Čech a naměřil rozdíl v teplotách až -4 °C. Poškození šešulovými škůdci sehrálo pouze lokální roli a protivný byl jejich rozvleklý nálet.

Obilniny podle zamokření Zakládání ozimých pšenic probíhalo v závislosti na dešťových srážkách. Porosty bychom mohli rozdělit do tří kategorií. První, seté do 20. září, vzešly do začátku října a vytvořily většinou 2–3 silné odnože. Druhé, seté okolo 25. září, vzcházely až po 14– 18 dnech, takže před zimou sotva odnožovaly. A třetí, které se sely v polovině října, vzešly sice ještě v listopadu, ale vytvořily do zimy, s výjimkou teplejších oblastí, jen 1 až 3 listy. Sněhová pokrývka od poloviny listopadu chránila rostliny před vymrznutím a také holomrazy v únoru porosty výrazně nepoškodily. Zakládání porostů za vyšší vlhkosti půdy s sebou obyčejně přináší problémy s vývojem kořenového systému, a jak jsem již uvedl výše, loňský rok takový byl. Často se sice vhodnou přípravou podařilo snížit její obsah v povrchové vrstvě ornice, ale hlouběji voda zůstávala a bránila kořenům prorůstat do hlubších vrstev. Letos jsme měli štěstí, neboť k regeneraci takto poškozených kořenů pomohlo mírné sucho v dubnu. Naopak chladné a vlhké počasí od počátku června umožnilo pozvolné dozrávání a přispělo k velmi dobrým výnosům. Škoda pak, že se počasí neumoudřilo v době sklizně. Ing. Jan Šabatka, zemědělský poradce, foto autor

Velké problémy s přípravou půdy na podzim 2010 měli ve východních Čechách na velmi těžkých půdách. Často se do polí vůbec nedostali. Řešením se ukázalo „neznásilňovat” půdu, vyčkat na jaro a oschnutí povrchové vrstvy. Potom se uskutečnilo otevření povrchu úzkými radličkami tak, aby nedošlo k umáznutí půdy pod horizontem zpracování. Další přejezd následoval po oschnutí zpracované vrstvy. Důležité bylo vyvarování se zpětného utužení půdy a tím uzavření povrchu. Například v podniku ZEM a.s., Nový Bydžov na jaře takto připravili 1 700 ha soupravou pásový traktor 535 k + Terrano 12 FG s denním výkonem přes 200 ha pro kukuřici, sóju a slunečnici.

Byl bych velmi rád, kdyby tento článek nebyl chápán pouze jako konstatování toho, co se v uplynulém roce stalo, ale jako námět k zamyšlení. Určitě bychom například neměli čekat na přírodu, zda se postará o zlepšení půdní struktury poničené velkým mokrem v posledních dvou letech. Znám řadu podniků, které odstraňují zhutněné vrstvy půdy v podorničí. Využívají k tomu, podobně jako na tomto snímku, hloubkové kypřiče.

Agrotip 11–12/2011

| 15

| Jaký byl vegetační rok 2011 |

Řepka ozimá

Průběh letošního ročníku u ozimé řepky na severní Moravě Setí ozimé řepky bylo v roce 2010 komplikováno dlouhotrvajícími dešti na přelomu srpna a září. Od 25. 8. pršelo prakticky denně až do 6. 9. Na začátku agrotechnického termínu se podařilo zasít jen málo porostů, protože vlivem extrémních dešťů v květnu a červnu došlo ke zpoždění sklizně předplodin.

U včas zasetých porostů na těžších půdách docházelo ke slévání povrchu půdy a vzniku škraloupu. Porosty byly také zvýšenou měrou napadány slimáčky. Hodně ploch řepky bylo seto okolo 7. 9., kdy déšť na chvíli ustal a pak až po 11. 9., kdy přišlo stabilnější počasí. Září bylo mokré (159 % srážkového normálu) a studené (-1,9 °C odchylka od průměru), říjen byl sice suchý (16,9 %), ale ještě studenější (-3 °C) s častými mlhami. Pozdě seté porosty se vyvíjely jen pomalu, na začátku zimy bylo proto velké množství slabých porostů řepky. Pracovníci agronomické služby SPZO odhadovali, že až třetina osevní plochy řepky může být ohrožena vyzimováním. Hlavním rysem zimy 2010/11 byly výrazné výkyvy počasí. Sníh napadl už koncem listopadu na nezmrzlou půdu a roztál až při oblevě v první dekádě ledna. Na začátku třetí dekády ledna napadl další sníh, který roztál počátkem února. Zbytek února byl beze sněhu, silné holomrazy přišly ve třetí dekádě. V pokusech místy uhynulo až 20 % rostlin, přesto ale rozsah zaorávek nebyl nakonec tak velký, jak se nejdříve očekávalo. Na Moravě bylo zaoráno okolo 5% ploch, směrem na západ se rozsah zaorávek zvyšoval, ale i v nejpostiženějších oblastech na západě Čech nepřesáhl 15 %. Leden a únor byly srážkově výrazně podnormální a první polovina března byla zcela beze srážek. Na lehčích výsušných půdách řepky výrazně trpěly suchem. Výraznější

16 | Agrotip 11–12/2011

srážky přišly až v druhé polovině března. Koncem první dekády března ustaly mrazy a v polovině března začala jarní vegetace. Pro jarní práce bylo počasí poměrně příznivé, výraznější deště přišly v druhé polovině dubna. Na začátku května se výrazně ochladilo. 3. května spadlo 26,8 mm srážek, z toho polovina ve formě sněhu a v noci přišly mrazy okolo -3 °C. Noční mráz způsobil v některých místech značné poškození květů ovocných stromů, řepky byly poškozeny jen minimálně. Zbytek května byl dost suchý. Výskyt chorob byl většinou poměrně nízký, protože nebyly vhodné podmínky pro infekci, hlavně hlízenkou.

Výskyt škůdců řepky byl v roce 2011 výrazně nižší, než v předchozích letech. Pravděpodobnou příčinou tohoto snížení počtu jedinců jsou výkyvy teplot v zimě anebo delší období s plusovými teplotami, které výrazně zvyšují mortalitu dospělců zimujících v půdě. Takto jednoduše to ale v přírodě zpravidla nefunguje, což se potvrdilo i letos. Na Opavsku byl výskyt všech jarních škůdců řepky nízký, zatímco na Šumpersku s podobným průběhem zimy a srovnatelnou nadmožskou výškou byl výskyt škůdců vysoký. Zatím bohužel není dostatečně prozkoumáno, co konkrétně ovlivňuje přežití škůdců a jejich výskyt v následujícím roce.

První záchyty stonkových krytonosců ve žlutých miskách se objevily v druhé polovině března, počty ulovených jedinců byly ale velmi nízké. Nízký záchyt v tomto případě nebyl způsoben nepříznivým počasím, které monitoring pomocí žlutých misek výrazně zkresluje, tentokrát byl skutečně velmi nízký výskyt krytonosců v celé oblasti. Jen na exponovaných lokalitách, jako byla malá plocha řepky vedle velkého loňského řepkoviště, byl pozorovatelný vyšší výskyt dospělců. Nálet blýskáčků začal poměrně pozdě, deštivé počasí 23.–26. 4. jej navíc pozdrželo. Příval sněhu 3. 5. téměř všechny blýskáčky z květů spláchl. Tento dramatický pokles počtu blýskáčků setrval až do konce kvetení. V tomto případě došlo skutečně k jejich masovému úhynu, počty blýskáčků v insekticidních pokusech se snížily asi o 80 %. Tento masový úhyn nastal v celé oblasti. Výskyt byl tak nízký, že nasbírání dostatečného počtu blýskáčků na testy rezistence proti pyretroidům se na některých lokalitách i přes značné úsilí vůbec nepodařilo (Oldřišov u Opavy a další). Podobná situace byla i u šešulových škůdců. Prvé záchyty krytonosců šešulových se ve žlutých miskách objevily již na počátku dubna, jednalo se ale jen o ojedinělý výskyt. Výraznější nálet byl pozorován až v první dekádě května. Výskyt bejlomorek byl velmi nízký a v polovině května při sledování výskytu v pokusech nebyly nalezeny vůbec. Napadení šešulí bylo buď slabé, nebo se napadené šešule nevyskytovaly

vůbec. Ve výskytu bejlomorek byly stejně jako u krytonosců výrazné lokální rozdíly. V Čechách bylo napadení bejlomorkami tak silné, že přes provedenou ochranu bylo poškození šešulí velmi vysoké. Ošetření insekticidy tam tak kalamitní výskyt bejlomorek nedokázalo zvládnout. Na rozdíl od Čech zde na Moravě řepky měly relativně dostatek vláhy, i slabé porosty proto nakonec narostly poměrně dobře a poskytly i poměrně vysoký výnos semen. Dobré, včas zaseté porosty poskytly v tomto roce špičkové výnosy. Průběh žní výrazně zkomplikovalo dlouhotrvající deštivé počasí v červenci. V druhé polovině července pršelo prakticky každý den a bylo výrazně chladno. Spadlo celkem 165 % dlouhodobého průměru. Sklizeň řepek proto mohla začít až kolem 3. 8. Porosty řepek většinou nebyly polehlé, deštivé období proto jejich kvalitu nijak výrazně nezhoršilo. U obilovin ale ke zhoršení kvality vlivem dešťů bohužel došlo. Velké lokální rozdíly byly u ovoce. V lokalitách vzdálených od sebe řádově kilometry se vyskytovaly stromy s nadúrodou ovoce podřadné jakosti, kde plody byly zcela bez chuti a jen o kousek dál byly stromy úplně prázdné. Zřejmě se zde projevily lokální rozdíly v začátku květu a navíc došlo k narušení přirozeného propadu nasazených plodů. Nadúrodou nekvalitních plodů byly postiženy hlavně jabloně, hrušky a slivoně.

Zpoždění sklizně předplodin negativně ovlivnilo zakládání nových porostů řepky, protože nebylo dostatek času na správnou předseťovou přípravu. Většinou proto následovala ihned po orbě příprava půdy a setí. Srpen a září byly výrazně suché, v září prakticky skoro vůbec nepršelo. Na začátku agrotechnické lhůty byly řepky sety do vlhké půdy, rychle vzešly a rostly, takže v současné době mají tendenci k přerůstání. Později seté porosty již vzcházely za nedostatku vláhy, byly mezerovité a slabé. Některé porosty nevzešly vůbec, nebo vzešly až na začátku října po příchodu dešťů. Na rozdíl od loňského roku byly škody způsobené slimáky minimální, zato se dost rozmnožily osenice a další můrovité druhy. Je také pozorován výrazný výskyt pilatek řepkových. Současný stav řepek je trochu paradoxní, kdy průměrné porosty se vyskytují méně, převažují porosty buď velmi bujné až s tendencí k přerůstání, anebo slabé, které ale díky neobyčejně teplému počasí na konci října a začátku listopadu ještě mají určitou šanci trochu dorůst do začátku zimy. Ing. Jiří Havel, CSc., OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., provozovna Opava

Agrotip 11–12/2011

| 17

| Jaký byl vegetační rok 2011 |

Brambory

Pěstování brambor v letošním roce z hlediska ochrany proti chorobám a škůdcům Příznivý vývoj počasí a vhodné půdní podmínky od začátku vegetace, zvláště v bramborářské oblasti, slibovaly dobrou úrodu a málo problémů v ochraně. První část nadějí se vyplnila beze zbytku, i když vysoký výnos a velké hlízy neznamenají pro bramboráře vždy vysoké zisky. Obr. 1: Obr 1 Aktinomycetová obecná strupovitost

Z hlediska ochrany této plodiny byla však téměř ideální pouze první polovina vegetace. I když ani později nebylo spektrum významných škodlivých činitelů tak pestré, jako v roce předchozím, bylo nutné věnovat ochraně náležitou pozornost. Všichni, kteří tak učinili, dosáhli nejen vysokého výnosu, ale také dobrou kvalitu hlíz, což je zvláště důležité při letošním přetlaku na trhu. Velmi dobré výsledky mají pěstitelé sadby, pokud nic nezanedbali po ukončení vegetace (obrosty, včasná a šetrná sklizeň). Rovněž brambory pro výrobu škrobu vykazují dobrou sezónu. V mnoha případech lze ale ještě očekávat potíže v průběhu skladování u konzumních brambor, především s plísní na hlízách, měkkou hnilobou a skládkovými chorobami.

18 | Agrotip 11–12/2011

Převážně ideální podmínky v bramborářské oblasti pro výsadbu a následný vývoj porostů omezily výskyt a vývoj některých chorob. Většina brambor byla vysázena v poslední dubnové dekádě a výsadba byla dokončena začátkem května. Byla provedena do půdy optimálně připravené, s příznivými vláhovými poměry a teplotami. To podpořilo rychlé vzejití někdy i problematických partií sadby, kde byly hlízy částečně napadeny skládkovými chorobami nebo s výskytem šednutí dužniny, případně latentně napadené plísní bramboru. Rychlé vzcházení omezilo také napadení rostlin původcem vločkovitosti. Z předchozího roku si však sadba nesla poměrně značnou povrchovou kontaminaci bakteriemi vyvolávajícími černání stonku a měkkou hnilobu. Vhodné podmínky byly také pro plíseň bramboru. Výskyt škůdců brambor byl průměrný a u přenašečů viróz

velmi nízký. Bakterie způsobující černání stonku a měkkou hnilobu hlíz a také plíseň bramboru se tedy staly hlavními škodlivými činiteli letošní sezóny.

Opět plísňový rok Abionózy (poruchy vyvolané abiotickými vlivy), po loňském roce s výraznými výkyvy počasí ve vegetaci, kdy jejich výskyt byl enormní, se letos objevovaly jen lokálně a v malém rozsahu. Nejčastěji bylo pozorováno vysokovlhkostní zvětšení lenticel. K tomuto jevu dochází při déletrvajícím období vyšší půdní vlhkosti, kdy se namnoží a zbují buňky v ústí lenticel. Ty později po vyschnutí půdy nebo po sklizni odumřou, vytvářejí hnědé skvrnky po celém povrchu hlízy a zhoršují vzhled hlíz, zvláště u odrůd s jemnou slupkou. Další poruchou, jejíž výskyt byl v letošním roce častější, je

abiotická dutost hlíz. Příčinou je velmi rychlý růst hlíz, při kterém dochází k trhání pletiv v jejich středu a vzniku dutiny. Ochrana bez regulovaného vodního režimu proti oběma poruchám není v praxi prakticky možná.

Původci černání stonku a měkké hniloby hlíz (bakterie rodu Erwinia) byly sadbové hlízy velmi hojně kontaminovány v závěru vegetace v loňském roce a tento infekční potenciál si uchovaly až do letošní výsadby. Od května až do konce vegetace byla dále půda zásobena ve většině lokalit nepřetržitě vláhou a nebyl dostatečně dlouhý přísušek, který by snížil kontaminaci a přerušil cyklus jejich množení.

Z chorob, které způsobují bakterie, byl v průměru v letošním roce výrazně nižší výskyt u aktinomycetové obecné strupovitosti (obr. 1). Převážně vyšší vlhkost půdy v období nasazování hlíz, kdy převládly v půdě jiné antagonistické bakterie, zabránila vyšší infekci strupovitostí. Přesto v některých lokalitách, zvláště na lehčích půdách, kde se kryl případný přísušek s počátkem tvorby, se strupovitost objevila ve větším měřítku.

Proto byl výskyt černání stonků (obr. 2) v porostech poměrně hojný, zvláště u náchylných odrůd a na pozemcích, kde došlo k zamokření po přívalových deštích. Později se objevila měkká hniloba hlíz, a to již

Obr. 2: Černání stonku

Obr. 33: N Napadení Ob d í llenticel ti l původcem ů d měkké hniloby hlíz (bakterie rodu Erwinia)

Obr. 4: Vločkovitost hlíz

Obr. 55: S Stříbřitost slupky Ob říbři l k

9.7.

2001

9.7.

2002 2003

29 dnů

6.8.

Bez výskytu choroby 9.7.

2004

16.8.

39 dnů 20.7.

2005

42 dnů

30.7.

2006 10.7.

2007 7.7.

2008

25 dnů

42 dnů

30.8.

10.8.

22.7.

20.6.

4.9.

77 dnů

2011

červen

37 dnů

1.8.

28.6.

2010

30.8.

52 dnů

30.6.

2009

Obr. 6: Při silném infekčním tlaku plísně se bílé mycelium může vytvořit i na svrchní straně listů

15.8.

38 dnů

1.7.

10.7.

20.7.

12.9.

27 dnů

1.8.

červenec

17.8.

10.8.

srpen

20.8.

1.9.

10.9.

září

Obr. 7: Počátek infekce, délka období do zničení natě u neošetřené kontroly a hospodářský význam choroby u odrůdy Ditta v letech 2001–2011 Agrotip 11–12/2011

| 19

| Jaký byl vegetační rok 2011 |

Brambory

60

100 90

50

80 70

40

60

30

50 40

20

30 20

10

10

0

Úhrn denních srážek (mm)

Průměrná denní teplota vzduchu (°C)

11.9.2011

4.9.2011

28.8.2011

21.8.2011

14.8.2011

7.8.2011

31.7.2011

24.7.2011

17.7.2011

10.7.2011

3.7.2011

26.6.2011

19.6.2011

12.6.2011

5.6.2011

29.5.2011

22.5.2011

15.5.2011

8.5.2011

1.5.2011

0

Průměrná denní teplota vzduchu °C Průměrné vlhkosti vzduchu %

Úhrn denních srážek mm

Graf 1: Přehled průměrných denních teplot vzduchu, průměrné vlhkosti vzduchu a úhrnu denních srážek ve vegetaci na Valečově v roce 2011. Hon: Za ovčínem, automatická meteorologická stanice

Průměrná denní relativní vlhkost vzduchu (%)

v půdě, kdy byly hlízy infikovány prostřednictvím lenticel (obr. 3), nebo po raných sklizních, kdy bakterie pronikají do hlíz mechanickým poškozením. Infekce je podporována volnou vodou na hlízách, což vyvolalo problémy u některých citlivých odrůd po úpravě mytím. S vysokým výskytem bakterií a ohrožením hlíz měkkou hnilobou je třeba i nadále počítat a u problematických partií věnovat mimořádnou pozornost v průběhu skladování. Vločkovitost hlíz bramboru, jejímž původcem je houba Rhizoctonia solani, nezpůsobila v jarním období výraznější škody. Příznivé půdní podmínky po výsadbě a rychlé vzcházení porostů omezilo napadení klíčků a tvorbu nekrotických lézí na podzemních částech stonků a stolonech. Vyšší výskyt byl pouze lokální v těžších a chladných půdách. Sklerocia na sklizených hlízách (obr. 4) jsou však tam, kde bylo v půdě větší množství nerozložené organické hmoty a především pak u porostů dlouho sklizených. Výskyt sklerocií je přímo úměrný době, po kterou hlízy zůstaly v půdě po ukončení vegetace. Stříbřitost slupky bramboru (Helminthosporium solani), která se přenáší výhradně infikovanou sadbou, měla naopak velmi příznivé podmínky po celou vegetaci (obr. 5). Houbě vyhovuje vyšší vlhkost půdy. Rovněž zde platí, že jsou více napadeny hlízy, které po ukončení vegetace dlouho zůstaly v půdě. Napadení se zvyšuje i ve skladu,

20 | Agrotip 11–12/2011

Příznaky plísně bramboru na hlízách

Obr. 9: Smíšená infekce hlíz způsobená plísní bramboru, bakteriemi a fusariem

pokud byly hlízy naskladněny vlhké a nejsou dostatečně osušeny. Včasná sklizeň a vhodná posklizňová opatření se příznivě projevila nižším výskytem choroby.

velmi vhodné podmínky pro šíření 10.–21. 7. a pak 26.–30. 7. V srpnu infekční období trvalo po celou první polovinu měsíce (graf 1, tab. 1). Intenzivní srážky a trvale vlhká půda podpořily také infekci hlíz (obr. 8). Pokud se týká praktické fungicidní ochrany, letošní ročník také důkladně prověřil účinnost jednotlivých přípravků dostupných na trhu. Zde upozorňujeme na dodržování specifických vlastností fungicidů při jejich zařazování do fungicidních sledů, kde by se určitá technologická nekázeň mohla začít projevovat v nárůstu rezistentních kmenů patogena v průběhu vegetace.

Plíseň bramboru (Phytophthora infestans) již čtvrtým rokem v nepřetržité řadě stala hlavním problémem ochrany této plodiny (obr. 6). I když průběh epidemie byl rozdílný, všechny čtyři poslední roky lze u brambor zařadit mezi "plísňové" (obr. 7). První významnější výskyty v bramborářské oblasti byly v letošním roce pozorovatelné sice až od druhé červencové dekády, ale epidemické šíření choroby bylo velmi rychlé a neošetřené porosty byly zcela zničeny během dvou až čtyř týdnů, podle lokality a náchylnosti odrůdy. První významné infekční období bylo mezi 18. a 26. červnem. V červenci měla plíseň bramboru

Z hlediska ztrát v letošním roce plíseň bramboru nezpůsobila škody u sadby, pokud nedošlo k infekci prostřednictvím obrostů, protože většina porostů byla desikována před nástupem epidemie. U ostatních

Graf 2: Celkový nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse v lokalitě Havlíčkův Brod-Občiny v letech 2007–2011

8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 31.5.

3.6.

8.6.

2007

Nahoře (obr. 10): Larva kovaříka (drátovec) Dole (obr. 11): Osenice polní

10.6. 14.6. 22.6. 2008

1.7.

11.7. 18.7. 31.7. 31.8.

2009

2010

2011

Tab. 1: Porovnání měsíčních úhrnů srážek (mm) a průměrných měsíčních teplot vzduchu (°C) s normály na lokalitě Valečov v roce 2011 a jejich kvalitativní vyhodnocení úhrn měsíčních srážek

normál

rozdíl k normálu

% normálu

kvalitativní hodnocení srážek (slovně)

průměrná měsíční teplota vzduchu

normál

rozdíl k normálu

kvalitativní hodnocení teploty (slovně)

Květen

83,70

76,33

7,37

109,66

normální

12,93

11,58

1,35

normální

Červen

78,60

91,35

-12,75

86,04

normální

16,38

15,22

1,16

nadnormální

Červenec

143,80

80,89

62,91

177,77

silně nadnormální

15,87

16,47

-0,60

podnormální

Srpen

67,60

86,60

-19,00

78,06

normální

17,66

16,36

1,30

nadnormální

Lokalita

užitkových směrů při intenzivní ochraně ovlivnila plíseň výnos jen v malém měřítku. Vhodné vegetační podmínky umožnily dosažení optimálních výnosů relativně brzy a při vhodné ochraně u většiny odrůd ještě před výskytem plísně v nati. Problémy však byly s infekcí hlíz, a to již na poli a později ve skladech. Tam, kde nebylo provedeno ukončení vegetace včas a nebo došlo k infekci hlíz prostřednictvím obrostů, zvláště u citlivých odrůd, je výskyt plísně na hlízách značný. Skládkové choroby, ke kterým řadíme již výše zmíněné měkkou hnilobu a plíseň na hlízách a suché hniloby, se začnou ve skladech objevovat právě v tomto období. U suchých hnilob (fusariová a fomová hniloba) rozhodly o jejich výskytu především podmínky v období sklizně

a posklizňové úpravy, zvláště mechanické poškození hlíz. V každém případě je vysoce pravděpodobné, že rozklad hlíz budou velmi často dokončovat bakterie v podobě smíšené hniloby (obr. 9). To bude klást vysoké nároky na skladovací režim.

Škůdci letos neškodili Výskyt škůdců v letošním roce výnos a kvalitu brambor většinou výrazně neovlivnil. Naopak velmi slabý nálet hlavních přenašečů virových chorob do brambor, tj. mšic, se příznivě projevil v nízkém výskytu viróz v sadbě. Nálet mšic na žlutou misku v Havlíčkově Brodě patří k nejnižším ve více než čtyřicetiletém sledování na této lokalitě. V grafu 2 je uveden celkový nálet mšic za posledních pět let. Rok 2011 se v náletu velmi podobá roku 2009, kdy zdravotní stav sadby z hlediska virových chorob byl velmi dobrý.

Mandelinka bramborová vykázala průměrný výskyt, v bramborářské oblasti dokončila úplný vývoj jedna generace. Drátovci (obr. 10) způsobily škody lokálně, především na menších pozemcích v blízkosti mezí a trvalých travních porostů. Napadení také významně souvisí s termínem sklizně, neboť drátovci se stěhují na hlízy na konci vegetace. Osenice (obr. 11) byly příčinou škod na hlízách spíše výjimečně. Naopak převážně vlhký průběh vegetace svědčil slimákovitým a požerky těchto škůdců na hlízách na malých pozemcích byly poměrně časté. Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., foto autoři

Agrotip 11–12/2011

| 21

| Jaký byl vegetační rok 2011 |

Ovoce

Jaký byl rok 2011 pro ovocnáře? Rok 2011 ještě neskončil, ale my bychom se chtěli podívat na některé problémy při pěstování ovoce a ochraně proti chorobám v letošním roce. Nebudeme hodnotit situaci v celé republice, ale zaměříme se pouze na naši oblast východních Čech.

Obr. 1: Poškození třešní mrazem

Obr. 4: Poškození hrušek mrazem - pásová rzivost na plodech

22 | Agrotip 11–12/2011

Při hodnocení minulých let jsme své příspěvky uzavírali větou: „Doufáme, že budou klimatické podmínky pro pěstování ovoce v příštím roce příznivější“. Průběh zimy a nástup vegetace tomu nasvědčoval. Zima byla bez významných teplotních výkyvů a nedocházelo k výraznějšímu zvýšení teplot, při kterém by se předčasně začínaly probouzet pupeny ovocných stromů. Násada květních pupenů jak u jádrovin, tak i u peckovin byla velmi pěkná a vše svědčilo o možnosti dobré úrody. Začátek vegetace byl rovněž příznivý. V průběhu dubna (graf 1) v naší oblasti spadlo méně než 10 mm srážek a nedošlo ani jednou ke splnění podmínek pro vznik infekce strupovitosti. Tento optimismus náš i pěstitelů však netrval příliš dlouho.

Na Jičínsku ve východních Čechách to bylo do začátku května. Jak vyplývá z přiloženého grafu č. 2, došlo ve dnech 4.–6. 5. 2011 k výraznému poklesu nočních teplot pod bod mrazu, který byl významně odlišný od minulých let. I když v předchozích letech docházelo také k poklesům teplot - mnohdy více než letos, tak teplota klesala pod bod mrazu obvykle až kolem páté hodiny a po rozednění stoupla nad 0 °C. V letošním roce však došlo k citelnému poklesu teplot již kolem 22. až 23. hodiny a teplota pod bodem mrazu zůstala do rozednění cca do 7. až 8. hodiny. Další den byla situace obdobná a pod bod mrazu poklesla teplota i třetí noc. I když nebyly teploty extrémně nízké (minimální teplota byla -3,2 °C), dlouhotrvající mráz silně po-

Graf 1: Klimatické podmínky - duben 2011, Holovousy (288 m n.m.) ‡ duben 2011 = 11,7 C ‡ 2010 = 9,2 C ‡ 50 let = 8,5 C

Průměrná denní teplota ve 2 m (°C) 30 25

max. +18,3 °C

20 15 10 5

min. –1,0 °C

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Denní úhrn srážek (mm)

úhrn duben = 6,5 mm 2010 = 43,5 mm ‡ 50 let = 38,8 mm

15

10

5

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Graf 2: Klimatické podmínky - květen 2011, Holovousy (288 m n.m.) Průměrná denní teplota ve 2 m (°C) Obr. 2: Poškození slivoní mrazem

30

max. +28,8 °C

25

škodil většinu květů a malých plůdků peckovin (třešně a slivoně) viz obr. 1 a 2. Květy i malé plůdky jabloní i hrušní byly také silně poškozeny a část plodů, která vydržela, byla ještě poškozena rzivostí - rzivé pásy kolem plodu (obr. 3 a 4). Naděje na dobrou úrodu se rozplynuly. U mrazu to však v letošním roce neskončilo. Naši oblast Holovous zasáhlo v květnu a v červnu silné krupobití, takže velká část zbylého ovoce byla totálně „sklizena“ a co zůstalo, bylo použitelné pouze do moštu (obr. 5). Pracujeme v ovocnářství dlouhou řadu let, ale nepamatujeme, že bychom na našich pokusných parcelách neměli alespoň 100 ks plodů jablek, na kterých bychom mohli vyhodnotit účinnost systémů ochranných ošetření.

- 3,2

-1,7

20 15

‡ květen 2011 = 14,3 C ‡ 2010 = 12,4 C ‡ 50 let = 13,6 C

-1,5

- 0,4

10 5 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Denní úhrn srážek (mm) 25 20

úhrn květen = 46,5 mm 2010 = 101,0 mm ‡ 50 let = 66,3 mm

15 10 5 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Agrotip 11–12/2011

| 23

| Jaký byl vegetační rok 2011 |

Ovoce

Obr. 3: Poškození jablek mrazem - pásová rzivost na plodech

V takovéto pohromě jsme my i mnozí ovocnáři stáli před problémem, co dál s ochranou (především u jádrovin) proti chorobám i škůdcům. Nabízela se odpověď - přerušit veškeré zásahy proti chorobám i škůdcům, protože se stejně žádné ovoce nesklidí. Takováto úvaha však byla silně zavádějící. Systém ošetření jádrovin proti strupovitosti a padlí lze zmírnit, ale zcela jej zastavit není

dobré. I když choroba nepoškodí plody, protože tam nejsou, silně napadne listy. Kdo ošetření jádrovin předčasně ukončil, bude mít více problémů na jaře, protože v napadených listech se vytvoří silný zdroj spór pro infekci v příštím roce. Podzimní aplikace močoviny na opadlé listy urychlí rozpad listů na jaře a sníží zásobu askospor v listech, ale infekční tlak strupovitosti nezastaví.

Obr. 6: Přezrálé plody odrůdy Šampion a Rubín (při pozdní sklizni)

24 | Agrotip 11–12/2011

Obr. 5: Poškození jablek červnovým krupobitím

Jak tedy vypadaly podmínky pro šíření strupovitosti v letošním roce? Jak jsme se již v úvodu zmínili, v dubnu u nás nebyly splněny podmínky pro rozvoj strupovitosti ani jednou. Květen byl do poloviny měsíce suchý, potom ale došlo celkem 4× ke splnění podmínek pro rozvoj strupovitosti. Toto období bylo rozhodující pro zajištění úspěšné fungicidní ochrany. Červen byl srážkově nadprůměrný (graf 3), 8× došlo ke splnění podmínek pro infekci a rozvoj strupovitosti pokračoval. Červenec byl opět srážkově nadprůměrný (graf 4) a 5× došlo ke splnění podmínek pro infekci. Pokud nebyla zajištěna důsledná ochrana proti primárním infekcím strupovitosti, došlo v těchto měsících k silnému rozvoji sekundární infekce. Konec srpna a první polovina září byly extrémně teplé a suché. Vysoká teplota zastavila ve většině případů sekundární šíření strupovitosti na plodech. Třebaže došlo v některých případech k významnému napadení listů strupovitostí, napadení plodů (pokud tam nějaké zbyly) bylo únosné. Rovněž tak bude nižší i napadení plodů skládkovými chorobami (moniliová hniloba, kruhová, hnědá, modrá, šedá hniloba). Kdo však fungicidní ochranu předčasně ukončil, může být překvapen, až se v novém roce podívá na uskladněné „čisté“ plody např. Golden Del., že se na nich ve větším množství objevují drobné černé tečky pozdní strupovitosti.

Vysoké teploty před sklizní silně urychlily zrání plodů. Pokud se plody „nepodtrhly“ a nechávaly se dozrát (dorůst a vybarvit) na stromech, potom již při naskladnění docházelo velmi rychle k přezrávání plodů a rozpadu dužniny u některých odrůd, např. Šampion a Rubín (obr. 6). Toto přezrávání samozřejmě velmi urychlilo naskladnění mimo chlazené nebo ULO sklady.

Jaký byl v letošním roce výskyt dalších chorob? Padlí se na citlivějších odrůdách jabloní (Idared) objevovalo v průměrném množství. K silnějšímu výskytu napomohla předčasně ukončená fungicidní ochrana na „zmrzlých“ plochách. Poškození kroupami a mokrý červen i červenec byly příčinou zvýšení výskytu moniliové hniloby na plodech jablek.

Graf 3: Klimatické podmínky - červen 2011, Holovousy (288 m n.m.) Průměrná denní teplota ve 2 m (°C) 30

max. +30,0 °C

25

‡ červen 2011 = 18,0 C ‡ 2010 = 17,8 C ‡ 50 let = 16,5 C

20 15 10 5

min. +6,9 °C

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Denní úhrn srážek (mm)

úhrn červen = 102,0 mm 2010 = 38,2 mm ‡ 50 let = 69,6 mm

35 30 25 20 15 10 5

Výskyt moniliové spály na peckovinách byl v letošním roce v naší oblasti nižší. Přispěl k tomu suchý duben i začátek května. Naopak mokrý červen a červenec přispěl k většímu výskytu moniliové hniloby na plodech třešní i višní. Větší výskyt této hniloby byl i na švestkách, především u raně zrajících odrůd. Výskyt moniliové hniloby je také silně závislý na zbytcích loňských („mumifikovaných“) plodů, které jsou zdrojem pro šíření infekce.

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Graf 4: Klimatické podmínky - červenec 2011, Holovousy (288 m n.m.) Průměrná denní teplota ve 2 m (°C) 30

max. +32,0 °C

25

‡ červenec 2011 = 17,3 C ‡ 2010 = 21,0 C ‡ 50 let = 18,1 C

20 15 10

Teplý průběh počasí v posledních měsících roku 2011, kdy se teploty zatím pohybují nad normálem, může příznivě působit na rozvoj chorob dřeva a kůry (Nectria galligena, Pezicula sp., Leucostoma apod.). Tyto houby se šíří především na konci vegetace a nebezpečí infekcí přetrvává až do příchodu mrazů. Vyšší teplota během vegetačního klidu umožní také bezpečnější přežití houbám, které přezimují ve formě mycelia v kůře nebo pod šupinami pupenů, což se bude týkat především padlí jabloňového.

5

min. +6,3 °C

0 1

25

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Denní úhrn srážek (mm)

úhrn červenec = 99,3 mm 2010 = 65,6 mm ‡ 50 let = 79,0 mm

20 15 10 5 0

Shrneme-li celkově loňský rok, tak můžeme konstatovat, že podmínky pro rozvoj houbových chorob nevybočovaly výrazně z průměru minulých let, ale velká část plodů v sadech v Čechách (především východních a severních) byla silně poškozena pozdními jarními mrazy a v některých oblastech se vyskytlo ještě poškození plodů kroupami, takže letošní rok byl pro české ovocnáře velmi nepříznivý. Nebudeme

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.

končit přáním, aby byl příští rok příznivější, protože se nám to už po několik let neplní. Nám by stačilo, aby se klimatické podmínky pro pěstitele ovoce pohybovaly v mezích dlouhodobého normálu a ovocnářům se dařilo pěstování kvalitního ovoce v dostatečném množství, které by se uplatnilo na českém trhu.

Ing. Miroslav Lánský, Ing. Jana Kloutvorová, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., foto Ing. Kloutvorová

Agrotip 11–12/2011

| 25

| Reportáž |

Holandsko a Belgie

14.–20. srpna 2011

Odborná exkurze ovocnářů do Holandska a Belgie V letošním roce padla volba našich ovocnářů ve spolupráci s firmou BASF na ovocnářství Belgie a Holandska. A tak po 1200 km noční jízdy a krátké přestávce u kolínské katedrály přijíždíme do prvního podniku na naší cestě, do jedné z největších ovocných školek Henri Fleuren v Baarlo v Holandsku.

Ovocná školka Henri Fleuren Po únavné cestě nás čeká velmi milé přivítání v podobě kávy a klasického holandského koláče. Pan Sjaak Walraven nás seznamuje nejen s historií firmy a její produkcí, ale i s celkovou situací pěstování ovoce v Holandsku. Za posledních 10–15 let došlo k velkým změnám v pěstovaném sortimentu ovoce. Výměra jabloní klesla z cca 15 000 ha na 9 000 ha. Příčinou poklesu byla prodejní cena jablek, která šla dolů. Druhou příčinou byla ztráta odbytišť, hlavně v Německu, kde došlo k velkému rozšíření výsadeb. I když se plochy jabloní zmenšily o cca 6 000 ha, celková produkce jablek zůstává prakticky stejná, neboť došlo k vysoké in-

26 | Agrotip 11–12/2011

tenzifikaci jejich pěstování – průměrný výnos je 50–80 t/ha. Oproti poklesu výsadeb jabloní vzrostly dvojnásobně plochy hrušní na cca 8 000 ha, pěstování je rovněž vysoce intenzivní, výnosy u nosné odrůdy Konference jsou kolem 60 t/ha, ale nejsou výjimkou i výnosy 70–80 t/ha. Slivoně se pěstují na ploše cca 700 ha a na vzestupu je rovněž pěstování třešní - 400 ha (část pod sítěmi). Ovocná školka Henri Fleuren byla založena v roce 1922 jako rodinná firma Henri Fleurenem, dnes na ní hospodaří třetí generace. V současnosti má 34 stálých zaměstnanců a své výpěstky pěstuje na ploše 100 ha, vždy na nových panenských půdách. Polovinu z produkce 1,2–1,4 mil ks (tj. produkce celé naší republiky) představují výpěstky jabloní, 35 % třešní a višní, zbytek pak výpěstky hrušní a slivoní. Doma v Holandsku prodávají 30 % produkce, vývoz představuje 70 % a směřuje i do Norska, Španělska a na Ukrajinu.

Farma pana Roberta Jansena Dalším navštíveným podnikem byla farma pana Roberta Jansena, pěstitele 7 ha třešní a 21 ha hrušek. Nás zajímali především sady třešňové. Ty má dva – 7letý, 1,5 ha, plně plodný pod sítěmi (proti ptákům) a foliemi (proti dešti před a během sklizní) a 2letý, mladý. Dodává třešně vysoké kvality v průměru nad 30 mm, tmavého vybarvení. Právě kvůli barvě sklízí probírkou třikrát a na sklizeň si najímá 20 brigádníků. Část sadu je nižšího růstu, část vyššího růstu, ale výnos je v přepočtu stejný, a to 20–21 t/ha.

Výzkumný ústav PC Fruit v Belgii Druhý den jsme strávili ve Výzkumném ústavu PC Fruit v Belgii ve St. Truiden a Tongeren a trávili jsme velmi těžce to, co jsme se dozvěděli a co jsme viděli. Mohli jsme belgickým pěstitelům nejen tiše, ale i hodně nahlas závidět. Přivítal nás pan generální ředitel p. R. Ginckels a představil nám ústav a jeho činnost. PC Fruit je nezisková organizace, která slouží hlavně pěstitelům

ovoce v Belgii. Zaměstnává 150 pracovníků. Financována je částečně vládou (10 %), ale hlavně projekty na základě zadání ovocnářů (45 %), dalších 25 % poskytují zpracovatelé, 10 % pěstitelské organizace a 10 % individuální zadavatelé. Má několik oddělení. Nás zajímalo především oddělení aplikovaných věd, mykologie, ekologie a 2 zkušební stanice: první na jádroviny a peckoviny, druhá na jahody a drobné ovoce. Činnost ústavu je zaměřena ryze prakticky - ověřují nové technologie a zlepšují staré se zřetelem na ekonomiku. Jen pro srovnání: v roce 1995 plocha jabloní v Belgii byla 16 350 ha s produkcí cca 500 000 tun, v roce 2011 je to 7 400 ha s odhadem 315 000 tun, tedy tendence stejná jako v Holandsku: značné snížení ploch a současně nárůst intenzity pěstování. Rozhodujícími odrůdami byly a jsou stále odrůdy Jonagold a Jonagored (nyní 66%), dále Golden Delicious. Řada sadů je velmi mladých, k velké obnově došlo v posledních 5

letech. Na rozdíl od snižování ploch jabloní byl zaznamenán nárůst ploch ve prospěch hrušní: v roce 1995 činila plocha 3 400 ha, letos 7 400 ha. Nosnou odrůdou je odrůda Konference. S činností oddělení mykologie nás seznámil p. P. Creemers. Oddělení se zabývá projekty pracujícími se změněnými klimatickými podmínkami v posledních letech, se sledováním účinku fungicidních látek se zřetelem k rezistenci a s projekty vztahujícími se k reziduím v plodech. Nejvýznamnější místo zaujímá sledování strupovitosti. Oddělení ekologie se zabývá problematikou pěstování ovoce ve dvou systémech pěstování: v bioprodukci a integrované produkci. S činností nás seznámil p. Ch. de Schaetzen. Pěstitelé pěstující ovoce v biosystému jsou sdruženi do organizace Bioforum. Dnes tato produkce představuje necelých 10 % produkce ovoce v Belgii určené nejen pro místní trh, ale i na vývoz.

V roce 1991 bylo tímto způsobem obhospodařováno 80 ha sadů, dnes 250 ha. Na farmu dostávají pěstitelé roční příspěvek 496 € na poradce. Při přechodu z integrovaného způsobu pěstování na biologické pěstování dostávají pěstitelé, pokud splňují limit 300 ks stromů/ha, jednorázovou dotaci 868 € a dotaci první 3 roky ve výši 900 €, 4. a 5. rok 620 € a od 6. roku 550 € na/ha. Podobně jako u nás v tomto systému směrnice vymezují použití a množství přípravků proti strupovitosti na bázi mědi a síry. Integrovaná produkce jako systém pěstování je v Belgii od roku 1987. Každý pěstitel je 1x ročně kontrolován jedním ze 4 kontrolních orgánů. Od roku 1999 platí jedna závazná směrnice a pěstitel má povinnost vést záznamy ošetřování. Od roku 2000 vstoupily v platnost nová mírnější pravidla. Farmy dostávají roční dotaci 250 €/ha a dnes je prakticky všechno ovoce v Belgii pěstováno tímto způsobem, od roku 2014 bude standardem.

Agrotip 11–12/2011

| 27

| Reportáž |

Holandsko a Belgie

Oddělení zkušební, pod vedením p. Jefa Vercammena ověřuje v praxi výsledky pěstování jádrovin a peckovin na svých 55 ha pokusných parcelách a dále je hodně pokusů na jednotlivých farmách. Zkoušení zahrnuje vše – od podnoží, přes odrůdy, tvary a spony, řez větví a kořenů, regulaci růstu, plodnosti, výživu a hnojení, chemickou ochranu, odolnost proti mrazu, skladovatelnost, chuťové vlastnosti, u třešní odolnost proti praskání plodů, systémy zasíťování a zaplachtování.

Biofarma Reinroods – Biofruit Pokračujeme návštěvou biofarmy Reinroods – Biofruit. Zde nás majitel rodinné farmy vítá jablečným moštem z bioprodukce a představuje svůj podnik. Pěstuje 10 ha hrušní a 15 ha jabloní. U hrušní je hlavní odrůdou Konference. U jabloní pěstuje odrůdy Jonagold a Jonagored, Topaz, Rubinstep, Boskop a Green Star. Na tento způsob pěstování přešel před 11 lety z klasické integrované produkce. Z biofarmy jsme zamířili na pokusnou stanici pro drobné ovoce v Tongerenu. Stanice řeší problémy pěstitelů jahod, malin, ostružin, angreštu a rybízů bez jejich finančního placení. Zaměřují se na dvě oblasti: na odrůdové pokusy (v pokusech mají 80 odrůd jahod) a terminování sklizně ovoce. Po dni náročném na pozornost a soustředění je potřeba také trochu kultury a relaxace u dobrého belgického piva. Večer tedy trávíme v hlavním ekonomickém a kulturním centru Valonska – v Liege.

28 | Agrotip 11–12/2011

Rodinná farma pana Kremerse Středu a čtvrtek jsme trávili převážně u holandských ovocnářů, provázeli nás již naši staří známí: poradci pánové Peter van Arkel a Leon Jahae. Jako první jsme navštívili rodinnou farmu pana Kremerse. Farma je odlišná tím, že neprodává ovoce přes odbytové družstvo, ale má svou farmářskou prodejnu a protože se nachází v blízkosti hranic s Německem, jejími hlavními klienty jsou právě Němci. Je to nejvýše položená ovocnářská farma, kterou jsme navštívili. Její nadmořská výška je 220 m nad mořem (nejvyšší kopec Holandska má 320 m). Před obědem jsme navštívili monumentální hřbitov amerických vojáků z 2. světové války a s úctou mezi tisíci kříži projevili čest jejich památce. Při vojenských operacích zde padlo 40 000 spojeneckých vojáků. Hřbitov se rozkládá na ploše 26,5 ha a je americkým územím.

Farma bratří Beckersů Poté přijíždíme na rodinnou farmu bratří Beckersů. Tato farma dvou rodin patří k pěti nejlepším v Holandsku. Provází nás jeden z majitelů pan Hugo Beckers. Jabloně pěstuje na 18 ha a sklízí z nich 900 tun jablek. Proti strupovitosti ošetřovali v letošním roce 22x, proti obalečům používají klasické postřiky, matení nepoužívají. Nepotřebují zde závlahu, řez zvládnou s bratrem sami, pouze na sklizeň si najímají brigádníky. Další navštívená farma se nachází na území Belgie. Provází nás p. X. Laduron. Je zde pěstováno 20 ha hrušní převážně od-

růdy Konference, očekávají sklizeň 800 tun. Jabloní pěstují 20 ha v odrůdové skladbě Elstar, Jonagold, Fuji a Boskop. Majitel všechno ovoce dodává do odbytového družstva, loni to bylo 1 600 tun, letos předpokládá 2000 tun. Na sklizeň potřebuje 40–50 lidí a jeho ovoce se dodává hlavně do Anglie a Skandinávie.

Vinařská farma Matthieu Hulst Po absolvování prohlídky těchto tří farem jsme se těšili na poslední, tentokrát vinařskou farmu, kde jsme měli zamluvenou i degustaci vína. V Holandsku se pěstuje vinná réva na ploše 300 ha a má tradici v pěstování už od středověku. Tato stylová farma leží na jednom z mála kopečků s pěknou vyhlídkou do kraje blízko Maastrichtu. Majitel pan Matthieu Hulst obhospodařuje 8,5 ha vinohradu. Pěstuje 4 odrůdy: Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, Rulandské šedé a Auxeroix a vyrábí ročně 70–80 000 lahví. Opět se potvrdilo, že není dobré se na něco moc těšit, protože tato farma nás zklamala a poznali jsme, jaký obchodní duch je pro Holanďany typický: Za 12,5 € jsme ochutnali 3 vzorky vína. Naši vinaři jsou zvyklí, když vidí ze strany zákazníka zájem a znalost, si o vínu popovídat. Zde však jakýkoliv pokus z naší strany otevřít diskusi o víně byl marný, bylo znát, že majitel se nás chce co nejdříve zbavit. Největším zklamáním pro naše skalní vinaře však bylo to, že při projevení zájmu o koupi několika málo lahví nám bylo majitelem sděleno, že nic k prodeji nemá. Náladu jsme si museli spravit degustací vlastních vzorků!

Farma M. Slijpena a poslední navštívená farma pana J. Sneeperse Čtvrteční den jsme zahájili návštěvou farmy pana M. Slijpena. Tento pěstitel se nachází v chladnější oblasti, než jsme doposud navštívili, porosty má pod sítěmi a používá mechanizovaný řez, v důsledku toho dochází k z opoždění sklizně o 1–2 týdny. Pěstuje 11 ha jabloní. Leží v oblasti, která je téměř každoročně postižena krupobitím, takže sítě proti krupobití pro něho byly nezbytností, protože pojištění je extrémně drahé. Odpoledne jsme navštívili poslední farmu naší exkurze, pana J Sneeperse v Belgii. Pěstuje ovoce na 15,5 ha sadů.

Maastricht a další zajímavá místa V pozdním odpoledni navštěvujeme podzemní štoly po vytěženém pískovci u města Maastricht. Jedná se o mnoha kilometrové chodby vysoké několik metrů, jejich historie sahá do středověku. Za 2. světové války byly schopny sloužit jako úkryt až pro 40 000 lidí. Pro tento účel zde byly vybudovány i pece na pečení chleba. Lidí se však zde ukrývalo pouze 4 000. Následuje prohlídka nejstaršího holandského města na březích řeky Mázy s bohatou historickou minulostí - Maastrichtu, města s typickou holandskou architekturou a gotickými katedrálami. Naše poslední návštěva je v belgickém šlechtitelské ústavu Better 3Fruit. Je to soukromá společnost, kterou tvoří 6 společníků: univerzita v Levenu, Belgická farmářská asociace, Evropská kooperace odrůd ovoce (sdružuje odbytové organizace), 2 banky a Belgická burza ovoce.

Šlechtění je zaměřeno na získání nových kvalitních odrůd a odolnost proti strupovitosti. Spolupracují s naším podnikem Sempra při šlechtění hrušek. Odborná část naší cesty skončila a my jsme mohli pokračovat tentokráte již za kulturou do Antverp, druhého největšího města Belgie, kde jsme hodlali strávit 9 hodin nucené bezpečnostní přestávky autobusu před návratem domů. Tento čas nakonec díky kráse a atraktivnosti tohoto města vůbec nebyl tak dlouhý a únavný, jak jsme se obávali.

Jak tuto exkurzi zhodnotit? Po stránce pěstitelských technologií jsme viděli krásné sady různého stáří, kde pěstitelé dosahují výnosů 50–80 tun ovoce z ha. Pěstitelé 10–20 ha sadů mají k dispozici perfektní zázemí stran mechanizace, skladování, ale i levné poradenské služby a výzkumu. O tom si nejen naši menší pěstitelé, ale mnohdy i větší podniky mohou nechat jen zdát. O ekonomické bilanci se s námi pěstitelé nebavili. Nevíme, kolik u nich stojí stroje, hnojiva, chemické postřiky, zkrátka jaké jsou všechny jejich náklady na vypěstované ovoce. Proto nem ůžeme odhadnout jejich zisky a míru rentability pěstování na základě dosahovaných výnosů a sdělené prodejní ceny - u jablek dodávaných do družstev kolem 0,45–0,55 €, u bioprodukce je cena 2× vyšší, ale zase jsou výnosy poloviční, u prodeje ze dvora 1–1,2 €, ceny hrušek jsou o něco vyšší.

Sdělili nám pouze, že lidská práce je velmi drahá – hodinová mzda pracovníka je od 12 do 25 €, na odvodech musí ze mzdy za stálého zaměstnance farmáři odvést 45% na pojištění a dalších 15% na daních, proto mají minimum stálých zaměstnanců a na řez a sklizeň si najímají brigádníky a zároveň je to nutí ke stále většímu podílu mechanizace v pěstebních technologiích. Neslyšeli jsme rovněž, že by si stěžovali na odbyt ovoce, ať už dodávají ovoce družstvům nebo realizují prodej sami. To je velký rozdíl oproti našim pěstitelům, kteří mají problém s odbytem při daleko menší produkci. Vzhledem k tomu, že většina produkce jde do zahraničí, mají obavy o ztrátu odbytišť hlavně v Německu (zvětšuje se zde soběstačnost), Skandinávii, Anglii, Rusku, Ukrajině a Španělsku, u hrušek i v Americe a o vytlačení levnou produkcí z jižní polokoule. Co napsat na závěr? Optimista by možná řekl – snad jednou v budoucnu bude můj podnik vypadat podobně. Pesimista naopak, že v současných podmínkách našeho zemědělství nemáme šanci v této konkurenci přežít. Pravda bude asi někde uprostřed. Velké poděkování patří i firmě BASF, která svým sponzorským darem přispěla ovocnářům k jejich odbornému rozhledu a osobnímu poznání moderních trendů evropského ovocnářství. Ing. Jiřina Homolová Ovocnářské unie Moravy a Slezska (OUMS), foto účastníci zájezdu

Agrotip 11–12/2011

| 29

Pozvánka na cyklus seminářů 2012

BASF a zemědělství v roce 2012 Vážení přátelé, dovolte nám, abychom Vás touto cestou pozvali na každoročně pořádaný cyklus odborných seminářů společnosti BASF, které rok od roku získávají větší oblibu a návštěvnost. Tématem letošních seminářů bude představení novinek v sortimentu přípravků na ochranu rostlin a jejich doporučení v kompletních pěstitelských technologiích. Doplňující téma bude předneseno nezávislou autoritou a bude se tentokrát věnovat problematice půdních herbicidních účinných látek. Program semináře BASF a zemědělství v roce 2012 08:30 – 09:00 Prezence 09:00 – 09:15 Úvodní slovo a přivítání účastníků semináře 09:15 – 10:00 Přehled půdních herbicidních účinných látek a jejich použití 10:00 – 10:30 Nový systém herbicidní ochrany řepky ozimé 10:30 – 10:50 Přestávka s občerstvením 10:50 – 11:30 Představení novinek v ochraně kukuřice a jejich doporučení 11:30 – 12:10 Clearfield® - revoluční řešení v ochraně slunečnice 12:10 – 13:00 Novinky a aktuální doporučení v ochraně obilnin 13:00 – 14:00 Oběd Místa a termíny konání seminářů: 10. 1. 2012 Brno - Hotel Voroněž 11. 1. 2012 Hradec Králové - Kongresové, výstavní a společenské centrum Aldis 12. 1. 2012 Velká Bystřice - Hotel Zámek 17. 1. 2012 Opava - Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava 18. 1. 2012 Hluboká nad Vltavou - Parkhotel 19. 1. 2012 Plzeň - Prazdroj Na Spilce 24. 1. 2012 Litoměřice, Hotel Koliba 31. 1. 2012 Mladá Boleslav - Hotel Golf 1. 2. 2012 Nymburk - Hotel Ostrov 7. 2. 2012 Větrný Jeníkov - Kulturní dům

Na semináře se mohou zájemci přihlásit buď pomocí korespondenční návratky, která je přílohou tohoto Agrotipu, nebo již tradičně elektronicky přes webové stránky společnosti BASF

www.agro.basf.cz Všichni zákazníci, kteří se přihlásí přes internetové stránky nebo korespondenční návratkou, budou odměněni zajímavým dárkem. Těšíme se na setkání s Vámi!