První poznatky. letošní sklizně

Číslo 9 • Ročník VII • 12. září 2006 • Cena 16 Kč

Vážení čtenáři, na straně č. 15 Vám přinášíme rozhovor s ústředním ředitelem Státní veterinární správy ČR MVDr. Milanem Malenou, Ph.D.

Franz Fishler, bývalý zemědělský komisař EU: Investice do výroby a techniky se vyplácí Co se týká cen v EU, musíme rozdělovat mezi reálnými cenami trhu a tak zvanými institučními cenami. Vývoj cen po roce 2007 je hlavně odvislý od dalších jednání WTO (Světové obchodní organizace). Musíme počítat s tím, že ceny hovězího masa a mléka, ale i krmiva budou takřka setrvale pod dost velkým tlakem. Proto kladu spolu s dalšími takovými otázkami důraz na velmi dobré zpracování zemědělských produktů. Dobře zpracované produkty mají lepší cenovou elasticitu. Již pár let tvrdím, že by agrární politika měla ještě víc sázet na strategické sloupy ve zpracovatelském sektoru, protože v tomto směru se může co nejrychleji dosáhnout přizpůsobení domácího kurzu euru. Zobrazí se to především v subvencích, které jsou přidělované zemědělcům. A tady, v tomto momentu, bych rád dal konkrétní příklad toho, o čem jsem hovořil, a vysvětlím, proč v určitý okamžik ceny padají nebo letí nahoru. Velkou roli hraje a bude i po řadu dalších let hrát cena ropy. Podle prognózy dokonce platí, že cena ropy dál poroste. To je skutečnost. My bychom tomu neměli nečinně přihlížet, ale jako v Brazílii začít usilovně pracovat na zmírnění dopadu vzrůstajících cen paliv, která jednoznačně zvyšují náklady jak v zemědělství, tak potravinářství. V Brazílii si velmi rychle uvědomili, že tu nemusí být jen palivo z ropy, začali ve velkém získávat palivo z rostlin. Brazilský cukrovar přestal již před několika roky vyrábět z cukrové třtiny cukr, ale z řepy nebo cukrové třtiny dělá bioetanol. V době, kdy se cena ropy za barel vyšplhala na více než 50 dolarů, je výroba bioetanolu velmi atraktivní a rozvíjí se. Brazílie v tomto případě vede, některé evropské státy naopak s tím dosud ani nezačaly a to je špatné, protože biopaliva mají mnoho předností. Mimo ekologických jsou dopady i ekonomické. Dá se dokonce tvrdit, že cenotvorba nutí diferencovat výrobu. To znamená, že lidé kladou víc důraz na kvalitu, ne ale jenom podle kritérií, která jsou ustanovená zákonem a jednotlivými paragrafy. Spotřebitel posuzuje podle svých osobních představ určité přednosti potravin. Jeden kupuje raději bio produkty, druhý raději vybírá jenom podle ceny. A právě na tomto hrubém diferencování vidíme, kolik potenciálu je ve tvorbě cen a v trhu. Klademe důraz na pozitivní vývoj ekonomiky a právě tady si nutně uvědomíme, co lidé preferují, kde jsou ochotni ubrat a co víc finančně podpořit. Vychází tak najevo, že jsou ochotni uskrovnit se při výběru potravin a tím i ušetřit, aby na druhé straně víc vydali za dovolenou, ošacení atd. Určitě také budou stále méně závislí na tom, kde nakoupit nejlevnější potraviny, ta doba je již, věřím, za námi. Ne tak úplně je tomu sice dnes na venkově, ve městech skoro ale s určitostí. K vyšší podpoře měst než vesnic jsem nedošel jinak, než co prozradí výše prostředků plynoucích z daní. Rozdíl mezi městskými a venkovskými příjmy do státních pokladem jsou markantní. Zjednodušeně se dá říci, že se hodně peněz investuje na rozvoj venkova. Pokud ale přepočítáme příjmy z podpor na hlavu, potom se mnohem více platí na občana z města. Z toho je vidět, že politika s jejími obecnými výdaji není schopná vyrovnat deficity, které venkov má. Dochází tak zákonitě k prohlubování deficitu na venkově, protože jsou peníze špatně vynaložené. Z mé pozice bych řekl, že jsem měl pravdu, když jsem tvrdil jediné. Vstupem všech nových zemí se celková situace EU vylepší. To je dnes skutečností, protože v nových zemích EU stouply platy, jsou i víc diferencované. Je jasně vidět, že například Polsko, které hodně peněz investovalo do modernizace zpracovatelského průmyslu, zaznamenalo obrovský růst cen agrárních produktů. Stalo se navíc z netto importéra netto vývozcem. Je jasně vidět, že koncept, který za tím stojí, a tím byly investice do výroby a techniky, se vyplatil. Když se víc investuje do techniky a vývoje, přinese to větší zhodnocení produkce. V Polsku je to evidentní. Přeji si, aby tomu bylo stejně tak i v dalších nových členských státech, Českou republiku nevyjímaje. Zaznamenala: Eugenie Línková

Ministr zemědělství ČR Ing. Jan Mládek, CSc., při zahájení 33. ročníku mezinárodní výstavy Země živitelka.

První poznatky z letošní sklizně K psaní tohoto příspěvku přistupuji v době, která není pro hodnocení letošní sklizně pšenice optimální. Přehled o skutečném množství sklizené pšenice, která bude potravinářsky zpracovatelná, je zatím stále nejasný, tím méně pak je možné činit závěry o její kvalitě. Přesto se o jisté předběžné hodnocení pokusím. Letošní sklizeň byla ovlivněna poměrně neobvyklým vývojem počasí, dlouhodobým horkem s místy extrémními teplotami v červenci a počátkem srpna a pak náhlým ochlazením s vydatnými dešti. Z kvalitativního hlediska lze proto pšenice dělit na ty, které byly sklizeny před srpnovým zlomem počasí, a na ty, sklizené poté, co deště ustaly. Vzorky pšenic, které pocházejí z počátku sklizně, vykazují u nás velmi neobvyklé parametry. Vysoký obsah proteinů (obsah dusíka-

tých látek běžně nad 13 %, přičemž výjimkou nebyly ani hodnoty 15 % a více). I vlastnosti proteinového komplexu ukazovaly na mimořádně silné pšenice s vysokými extenzografickými, respektive alveografickými energiemi, poměrová čísla naznačovala i relativní vyrovnanost pružnosti a tažnosti lepkového komplexu. Škroboamylasový komplex vykazoval vyzrálé struktury škrobu a nízkou enzymovou aktivitu, charakterizováno číslem poklesu (Falling Number) často nad 400 s. Mouky z takových pšenic je sice možno hodnotit jako kvalitní, nicméně pro běžné technologické postupy českých pekáren by, bez přídavku účinných pekařských zlepšujících přípravků a úpravy parametrů výrobních procesů, byly obtížně zpracovatelné. Po období dešťů v polovině srpna se však situace radikálně změnila. Partie, které zůstaly na polích, se vlivem kombinace vysoké zralosti a prudkého zvýšení vlhkosti biologicky aktivovaly, došlo k prudkému zvýšení enzymové aktivity v zrnech, poškození škrobových a částečně i bílkovinných struktur a místy až k masivnímu porůstání, které mělo zničující důsledky. Souhrnně lze tedy říci, že potravinářské pšenice z letošní sklizně vykazují ve výsledku celé spektrum jakostních parametrů, v nichž ne-

chybějí extrémy. Navíc, jak již bylo řečeno, část pšenic byla zničena porůstáním. Na rozdíl od některých hlasů, které v současné době často a, obávám se, že i účelově zaznívají, nejsem přesvědčen o tom, že situace jak v kvalitě, tak v kvantitě je kritická. Většina českých mlýnů bude, podle mého názoru, z pšenic, které jsou k dispozici, schopna sestavit vyrovnané a kvalitativně standardní směsi na zámel a vyrábět mouky odpovídající potřebám zpracovatelů. Jediným problémem mohou být pšenice pro speciální účely, takzvané pečivárenské (pro výrobu oplatek a sušenek), kterých může být v požadovaných jakostních parametrech nedostatek. Co je ale již dnes zjevné, je fakt, že cena pšenic významným způsobem vzroste. Období těsně po sklizni bývá obvykle doprovázeno určitou nervozitou na trhu, letos však tato nervozita již dávno překročila běžné meze. Zásadní otázkou je, nakolik je tento neklid založen na skutečně racionální bázi a nakolik je vyvolán masivními spekulacemi. Český obilní trh není již izolovanou entitou a poměry, které na něm panují, je třeba chápat v širším, minimálně středoevropském měřítku. Nezvratným faktem je, že ceny v okolních zemích prudce vzrostly a lze předpokládat, že jedním z důvodů, který zde hraje svou roli, je nižší objem sklizně zejména v Polsku, ale i v ostatních zemích střední Evropy, kde byl průběh počasí podobný jako u nás. Nicméně, otázkou, na kterou dnes nelze ještě s určitostí odpovědět, je, nakolik je středoevropská bilance potravinářské pšenice skutečně narušena a nakolik se jedná, jak jsem se již zmínil, o spekulaci a snahu prvovýroby a obchodníků vyhnat cenu co nejvýše. Troufám si tvrdit, že nedostatek potravinářské pšenice u nás nehrozí. Mlýny však budou nuceny přizpůsobit ceny mouk cenám pšenic. Pokud se cena zvýší v řádech několika set korun za tunu, což se jeví jako nanejvýš pravděpodobné, ať již je příčina jakákoli, mlýny na tento nárůst zareagují zvýšením cen mouk a cenový nárůst se pak jistě promítne do zvýšení cen pečiva. Je do značné míry na zemědělcích a zejména obchodnících s obilím, nakolik mají zájem podporovat český potravinářský průmysl, jeho stabilní rozvoj a růst, nebo nakolik spekulacemi na potenciální vývoz pšenice do zahraničí přispějí dramatickému nárůstu cen mouk a pekařských výrobků, které pocítí všichni obyvatelé České republiky. Mlýny svou práci odvedou, jak nejlépe to bude možné. Vynasnažíme se našim odběratelům vyjít v maximální míře vstříc jak kvalitou našich výrobků, tak jejich cenou. Vývoj na trhu, který je dnes stěží odhadnout, však budeme muset respektovat. Ing. Pavel Skřivan, CSc. předseda představenstva UNIMILLS a. s.

Současný stav procesu integrované prevence znečištění v potravinářství M V D r. M I L E N A V I C E N OVÁ , I N G . LU C I E SVO B O D OVÁ , M I N I S T E R S T VO Z E M Ě D Ě L S T V Í Č R To, v jakém prostředí žijeme, se stále důrazněji dotýká každého z nás. Při volbě strategie, jak dosáhnout ochrany životního prostředí, právo Evropského společenství přešlo od stanovení jednotlivých limitů k integrované prevenci. Ta dnes představuje vrcholný environmentální nástroj, protože zdůrazňuje jak preventivní přístup, tak propojení úsilí o ochranu životního prostředí jako celku, nikoliv jen o ochranu jeho jednotlivých složek bez respektování vzájemných vazeb. Základní právní normou, která v sobě obsahuje nové přístupy v ochraně ŽP, je směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Do českého právního řádu byla směrnice implementována zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Zákon vstoupil v platnost 1. ledna 2003 a byl již ně-

kolikrát novelizován. Poslední novela zákona nese číslo 222/2006 a vstoupila v platnost 1. června 2006. Pro stručnou rekapitulaci: Směrnice i zákon ukládají podnikům vyjmenovaným v příloze zákona požádat o integrované povolení. V zemědělství a potravinářství jde o jatky o kapacitě

větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně, zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin, krmiv a mléka, zařízení na odstraňování nebo využití vedlejších produktů živočišného původu o kapacitě větší než 10 t denně a zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat. V potravinářství a krmivářství spadají pod dikci zákona ty podniky o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků, které zpracovávají živočišné suroviny (kromě mléka), které mají výrobní kapacitu větší než 300 t hotových výrobků denně a zpracovávají rostlinné suro(Pokračování na str. 3)

2 / z domova – aktuálně

Potravinářský zpravodaj 9 / 2006

Vejce, vejce, vejce Zejména v létě jsou „ostře sledovanou“ komoditou vejce. Státní veterinární správa ČR kromě pravidelné a v podstatě rutinní dozorové činnosti iniciovala v letních měsících cílené kontroly na obchodování a uvádění do oběhu surovin a potravin živočišného původu, u kterých je zvýšené riziko narušení, popřípadě kontaminace, což by mohlo ohrozit zdraví spotřebitelů. Jednou z takovýchto akcí byly kontroly mléčných výrobků, zejména jogurtů. Těchto kontrol bylo od března do dubna provedeno v celé ČR zhruba 200 a bylo shledáno několik desítek závad, přičemž bylo uloženo pokut ve výši přes 300 tisíc korun. Žádná záva-

da však neznamenala ohrožení zdraví lidí. Další problematickou komoditou jsou vejce. Od 24. 7. do 30. 9. běží další mimořádná kontrolní akce, která má za cíl prověřit, jak producenti, zpracovatelé, přepravci a popřípadě prodejci dodržují ustanovení veterinární legislativy, pokud se týká vajec. Do 20. 8. bylo tedy provedeno 293 kontrol, přičemž inspektoři zjistili 18 pochybení a uložili pokuty za 145 tisíc korun. Kontrolní akce nadále pokračují. Někomu by se mohlo zdát, že nebylo zjištěno tak mnoho závad a pochybení. Ale to je přece dobře. Státní veterinární dozor není dozor následný, ale preventivní. To znamená, že kdyby bylo zjištěno přílišné množství závad, mohlo by to znamenat zpochybnění veterinární-

ho dozoru vůbec. Státní veterinární dozor nemůže a ani nechce soutěžit ve výši uložených pokut. Naopak, čím je pokut méně, mělo by to být potvrzením, že dozorované subjekty, tj. zemědělci i zpracovatelé, naplňují ustanovení veterinárního zákona a prováděcích vyhlášek. Nicméně, je bohužel třeba říci, že se vždy nějací „provinilci“ najdou, kteří například nedodrží teplotní režim u přepravovaných potravin či surovin živočišného původu, popřípadě se dopustí jiného pochybení. Zde pak samozřejmě je uložení pokuty namístě. Státní veterinární správa v cílených kontrolách, kromě běžných, pokračuje a na podzimní měsíce počítá s dalšími cílenými kontrolami potravin a surovin živočišného původu.

Je třeba si zvyknout na měnící se legislativu Změny ve veterinární legislativě jsou na něčí vkus až příliš časté. Asi nelze říci, zejména z úzkého zájmového pohledu, že změny vyhoví každému, ale určitě lze potvrdit, že v zásadě měnící se ustanovení EU, v poslední době shrnuté do tzv. hygienického balíčku, mají zprůhlednit veterinární legislativu a zavést systémové standardy ve zpracovatelských závodech, a to tak, aby se obchodníci i spotřebitelé na dodržování těchto standardů mohli spolehnout. Jde samozřejmě o garanci zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu, a tudíž i o zdraví lidí. Zajisté existuje i prostor pro tvorbu národních předpisů a zde je třeba vzít v potaz to, aby národní předpisy neby-

ty diskriminační. Proto se například v poslední době hovoří o změně ustanovení vyhlášky 326 z roku 2001, stanovící podmínky pro výrobu uzenin. Bez ohledu na to, k jaké změně dojde, lze potvrdit, že státní veterinární dozor koná v souladu s legislativou, přičemž zásadním hlediskem je dozor nad zdravotní nezávadností surovin a potravin živočišného původu. V této souvislosti nelze opomenout správnou snahu zpracovatelů o adres-

ly na domácí zemědělce a zpracovatele přísnější, než je tomu v EU, a ve svém důsledku nebyly pro domácí producen-

nost své produkce a na důraz na správné značení svých výrobků. V tom se ztotožňují se stanoviskem Státní veterinární správy. A zde je možné říci, že právě adresné označení i u nebalených výrobků může a musí zásadně spotřebitele informovat o kvalitě prodávaných výrobků. Vodítkem mohou být například i označení KLASA či ohodnocení na mezinárodních potravinářských soutěžích, například u nás na Salimě apod.

Některé evropské země děsí „modrý jazyk“ Jde o nemoc ovcí, která se jmenuje bluetongue právě proto, že nemocným zvířatům, která jsou v posledním tažení, zmodrá jazyk. Tato nemoc byla zjištěna v Holandsku, v Belgii a na severu Německa. Všechny země přijaly příslušná opatření – vytvoření ochranných zón, zákaz obchodování s přežvýkavci a kontroly přesunů zvířat. Nemoc bluetongue neboli katarální horečka ovcí je typická pro jižní teplejší oblasti, v případě Holandska, Belgie

a Německa jde o první případ zavlečení do této části Evropy. Proto se také nastalým problémem zabývala Evropská komise 21. 8. a ve svém rozhodnutí uvádí i seznam území, na která se opatření přijatá postiženými státy vztahují. Opatřeními se rozumí zákaz odesílání živých přežvýkavců, jejich spermatu, vajíček a embryí. Pro přesnost uvádíme, že první výskyt onemocnění byl zaznamenán v chovu ovcí 18. 8. v Holandsku v provincii Limburk. Dne 19. 8. pak v Belgii na 11 farmách (7 farem chovajících skot a 4 s chovem ovcí). A 21. 8. byla po-

tvrzena dvě ohniska v Německu, v Severním Porýní -Vestfálsku (jedna farma ovcí, druhé ohnisko tvoří 8 hospodářství se skotem). V Holandsku, v Belgii a v Německu přijali přísná a účinná veterinární opatření, nicméně je třeba si uvědomit, že do budoucna mohou se změnami klimatu Evropu ohrožovat i nemoci hospodářských zvířat, které byly dosud vnímány jako exotické. Státní veterinární správa ČR o onemocnění ovcí a skotu v Holandsku, Belgii a Německu informuje též naše chovatele.

Shrnutí – co je třeba se zvířetem na cesty Stále se objevují dotazy typu: „A je pravda, že musí mít pes na cesty nejen pas, ale i potvrzení o zdravotním stavu?“ Proto uvádíme následující podrobnosti. Při cestování po EU opravdu stačí pas pro malá zvířata, náležitě vyplněný, avšak některé třetí země zpravidla požadují ono tzv. kulaté razítko, to znamená potvrzení o dobré nákazové situaci v místě původu, to vydá (zdarma) místně příslušná krajská veterinární správa, a potvrzení o zdraví (zdravotním stavu zvíře-

te před cestou), které vydá soukromý veterinární lékař. Podrobné a konkrétní informace lze získat na webových stránkách Státní veterinární správy: www.svscr.cz v rubrice cestování se zvířaty. Pro orientaci v problematice uvádíme některá základní fakta. Neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu v rámci EU se řídí Nařízením 998/2003, které mj. obsahuje Přílohu II „seznam zemí a území“ s „nečlenskými“ státy, pro které platí rovnocenné podmínky jako pro

Po prázdninách odčervit a odblešit! Trochu zkušenější chovatelé dobře vědí, že domácí zvířata, která dlela povětšině celé léto na chalupě či chatě anebo i v exotičtějším prostředí, je dobře před návratem do „civilizace“ odčervit a samozřejmě zbavit i všech vnějších parazitů, zejména blech. Je ale vhodné na toto, zejména při příležitosti končících prázdnin, upozornit i ty, kdo si s končícím létem chtějí do města vzít koťátko či pejska. Pro ty, kdo si pořídili v létě štěně či kotě a myslejí to s jejich chovem vážně, je důležité si uvědomit, že kromě zmíněného odčervení je třeba nové „mazlíčky“ nechat očkovat proti vzteklině. Pro psy je to povinné bez výjimky, a to od stáří tří měsíců a poté každým rokem. U koček to sice nutné podle zákona není, jedině při vydání „cestovního“ pasu pro malá zvířata, ale určitě je vhodné očkování proti vzteklině doporu-

čit. Každopádně je namístě uvést, že vozit si z cest, ať už po Čechách či po cizině, zvířata jako suvenýr nelze doporučit. Ať už by šlo o štěně, kotě anebo želvičku. Zvíře jako suvenýr není vhodné! Josef Duben, SVS ČR Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz

EU. Základním požadavkem je tedy (pro psy, kočky, fretky) identifikace zvířete (tetování, popřípadě čip), pas pro malá zvířata a v něm potvrzené platné očkování proti vzteklině. Členské státy plus státy uvedené v Příloze II mají právo stanovit si dodatečné požadavky (vyšetření na hladinu protilátek proti vzteklině, odčervení před a po cestě…). Mezi to patří i ověření nákazové situace místně příslušnou krajskou veterinární správou. To si například stanovilo Chorvatsko, i když má ČR, co se týče vztekliny, sta-

tus státu této nákazy prostého. Ověřili jsme, že Chorvatsko toto („kulaté razítko“) skutečně požaduje. Pro zvířata, jako jsou hlodavci a plazi, nejsou v Nařízení 998/2003 doposud specifikované podmínky. Je zde pouze odkaz na to, že pro ně mohou být stanoveny zvláštní požadavky ohledně nákaz a vzor osvědčení. Většina států pro neobchodní přesuny zájmových zvířat jiných, než jsou psi, kočky a fretky, vzory osvědčení stanovené nemá. Postupuje se tedy tak, že se doporučuje alespoň klinické vyšet-

ření před cestou. Avšak některé státy, jako je Španělsko, takový vzor mají samostatně pro hlodavce a pro plazy a je to vlastně veterinární osvědčení s místem pro potvrzení jak zdravotního stavu zvířete soukromým veterinárním lékařem, tak i nákazové situace úředním veterinárním lékařem. Je proto užitečné si při cestování s těmito zvířaty ověřit konkrétní požadavky daného státu. K otázce „kulatého“ razítka lze říci, že u psů, koček a fretek v současné době ani jeden stát EU toto potvrzení nepožaduje.

Marko Pařík opět v čele pekáren Pravidelné bratrské střídání na postu generálního ředitele vyneslo do nejvyššího křesla ve vedení nejsilnější středoevropské pekárenské skupiny opět Marka Paříka. Jaroslav Michael Pařík zůstává předsedou představenstva. Marko Pařík řídí prostřednictvím firmy Ramill a. s. skupiny Delta Pekárny a Odkolek a připravuje vznik nové nadnárodní společnosti United Bakeries. Marko Pařík se narodil 14. srpna 1945 v Napajedlech, po emigraci rodiny v roce 1948 získal vzdělání ve Francii. Vystudoval v Paříži souběžně Ekonomickou fakultu a Institut politických věd. V roce 1970 se stal nejmladším ředitelem pobočky banky Paribas v Bruselu, ale bankovní kariéra jej

nebavila, probudily se v něm rodinné podnikatelské geny. Spojil síly s bratrem a od té doby jsou jejich podnikatelské cesty nerozlučné. V roce 1971 založili firmu na recyklaci kovů a v roce 1980 vybudovali v Belgii potravinářskou společnost Avieta, která dodnes prosperuje. Po návratu do vlasti v roce 1991 oba bratři privatizovali první pekárnu, a položili tak základní kámen k vytvoření nejsilnější české pekárenské společnosti Delta. Založili také obchodní síť Delvita, v níž působili jako spolumajitelé do roku 1998. V letošním roce povolil ÚOHS fúzi Delta Pekáren se společností Odkolek, a vzniká tak největší středoevropská pekárenská firma s působností v zemích Visegrádské skupiny. Marko Pařík působí i jako poradce pro zahraniční obchod Lucemburského velkovévodství. Hovoří česky, francouzsky, anglicky, německy a vlámsky. Je otcem tří dcer, jeho koníčky jsou, vedle zakládání firem, historie a antikvariáty. Jaroslav Pomp ředitel pro vztahy s veřejností/PR, Director RAMILL a. s.


z domova – aktuálně / 3

Státní zemědělská a potravinářská inspekce nemůže a nebude postupovat podle novely zákona o víně Od 1. července letošního roku nabyla účinnosti novela zákona o víně (zákon č. 215/ 2006 Sb.). Tato novela je v některých konkrétních částech v přímém rozporu s nařízeními ES. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) proto nebude tyto části novely zákona při kontrole využívat a bude se řídit výhradně komunitárním právem. Ačkoli SZPI na tento nesoulad již upozorňovala, objevují se především v odborném tisku naprosto zavádějící informace, které jsou v rozporu se skutečností a producenty vína pouze matou. Do novely vinařského zákona byla v rozporu s příslušnými nařízeními ES včleněna část, která zavádí pojem „malovinař“ a jeho oprávnění a dále podmínky, za kterých je možné na etiketách vín uvá-

dět obec a viniční trať, kde byly hrozny vypěstovány. Pro tzv. „malovinaře“ stanovuje novela jiné podmínky, než je přípustné. Cílem zřejmě bylo osvobodit menší producenty, kteří ročně vyrobí maximálně 2 tisíce litrů vína od povinnosti vést evidenční knihy a zasílat příslušná prohlášení, ačkoli mohou celou produkci bez jakéhokoli omezení uvést na trh. Příslušný předpis ES však od těchto povinností osvobozuje ty vinaře, kteří pěstují vinnou révu na ploše do 10 arů nebo vyprodukují nejvýše 1 tisíc litrů vína a především toto víno neuvádějí na trh, ale prodávají ho k přímé spotřebě ve sklepě. Jde hlavně o výrobce vína, kteří vlastní sklepy podél rozvíjejících se vinařských stezek. Evropská unie vidí takové malé vinaře jako ty, jejichž činnost je tradičně spojena s krajinou, v níž žijí. Proto na ně neklade téměř žádné administrativní nároky, protože jejich činnost neovlivňuje jinak přísně regulovaný a chráněný celoevropský trh s vínem. Stejné podmínky proto mají i malí moravští a čeští vinaři, kteří jsou podle evropských nařízení povinni pouze jedenkrát za rok poslat jedno, případně dvě prohlášení Ústřednímu kontrolnímu a zkušební-

mu ústavu zemědělskému. Samozřejmě pouze v případě, že splňují popsané podmínky. Novela zákona o víně se rovněž snaží změkčit pravidla pro označování etiket vín údajem o obci a viniční trati, kde byla réva vypěstována. Podle evropských nařízení je v takovém případě nezbytné, aby sto procent hroznů skutečně z této obce a trati pocházelo. Novela zákona naopak připouští, aby tento původ mělo pouze 85 % produkce, zbytek může být přimíchán z hroznů pocházejících z jiných vinic. Toto ustanovení je rovněž v rozporu s nařízeními ES. Nařízení Evropských společenství patří mezi tzv. přímo aplikovatelné předpisy, které není možné nijak upravovat nebo měnit národními zákony nebo vyhláškami. Komunitární právo, jehož součástí jsou i nařízení, je vnitrostátnímu právu nadřazeno a musí být používáno přednostně. Ani v případě zákona o víně není možné postupovat jinak. Státní zemědělská a potravinářská inspekce proto bude postupovat v souladu s příslušnými nařízeními ES, které řeší problematiku vinohradnictví a vinařství.

Potravinářská inspekce varuje prodejce burčáku – zajistěte si spolehlivého dodavatele! Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zahájila kontrolu burčáku. Zaměří se především na odhalování falšování tohoto nápoje tzv. exogenní vodou. Stejně jako víno ani burčák se nesmí zmnožovat – laicky řečeno „křtít“ vodou. Pokud je do něj přidaná voda, SZPI to považuje za klamání spotřebitele a falšování tohoto nápoje. SZPI letos poprvé využije k analýzám vzorků vlastní unikátní laboratorní zařízení, které pracuje na principu nukleární magnetické rezonance (SNIF-NMR a IRMS - Site-specific Natural Isotope Fractionation Nuclear Magnetic Resonance and Isotope Ratio Mass Spectroscopy) a které inspekce veřejnosti poprvé představila letos v průběhu veletrhu Salima 2006. Inspektoři SZPI se letos zaměří na kontrolu prodejců burčáku. Kromě odběru vzorků pro laboratorní analýzy budou kontrolovat také jeho

správné označování a hygienické podmínky prodeje. Inspekce proto prodejce upozorňuje, aby si zajistili odběr burčáku od důvěryhodných dodavatelů, protože případné sankce bude SZPI ukládat přímo prodejcům. Podle vinařského zákona (zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství) je za produkt, tedy i burčák, zodpovědný ten, kdo ho uvádí do oběhu, v tomto případě prodávající. Burčák (částečně zkvašený hroznový mošt) je definován jako produkt získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 1% a nižším než 3/5 celkového obsahu alkoholu. Není možné jej vyrábět z jiného druhu ovoce než z hroznů vinné révy a je zakázáno do něj přidávat vodu. Od roku 2004 došlo k některým změnám právních předpisů, které se týkají uvádění tohoto specifického nápoje do oběhu. Je to především jeho

označení. Předpisy ES sice znají a definují pojem „částečně zkvašený hroznový mošt“, neznají však pojem „burčák“, který je součástí výhradně českých právních předpisů, obdobou je např. sturm v rakouských předpisech. Pro naše podnikatele a spotřebitele z toho plyne, že jako „burčák“ je možné označovat pouze nápoj, který byl vyroben výhradně z tuzemských hroznů. Byly-li pro jeho výrobu použity hrozny z dovozu, pak je povoleno označení „částečně zkvašený hroznový mošt“. Pro zajímavost – dovážet hrozny do EU z třetích zemí pro výrobu vína (a burčáku) je zcela zakázáno. Spotřebitel má právo znát výrobce nabízeného moku. Tento povinný údaj je důležitý i pro tzv. vysledovatelnost původu nabízeného výrobku. Proto musí být výrobce uveden na každém stánku nebo jiném prodejním místě. Inspekce v předchozích letech zaznamenala několik pokusů o falšování

tohoto údaje, kdy prodejci uváděli neexistující firmy včetně fiktivních identifikačních čísel. Všechny tyto pokusy skončily uložením citelné pokuty. Podle zákona o víně je možné burčák (částečně zkvašený hroznový mošt) nabízet k prodeji od 1. srpna do 30. listopadu. Spotřebitel – laik jen velmi těžko pozná, jestli u stánku „výhodně“ nakoupený nápoj je nebo není burčák. Inspekce proto doporučuje kupovat burčák pokud možno přímo u výrobců nebo ve vinotékách. Výsledky kontrol burčáku z minulých let i informace o zařízení SNIF-NMR a IRMS jsou publikovány na webových stránkách inspekce www.szpi.gov.cz v odkazu Tiskové zprávy. Daniela Kolejková tisková mluvčí

Současný stav procesu integrované prevence znečištění v potravinářství (Pokračování ze str. 1) viny nebo zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně. Všechny tyto podniky, které nebudou mít k 30. říjnu 2007 integrované povolení, budou nuceny ukončit okamžitě svou činnost. Tolik zákon. Jak se Česká republika vyrovnává s naplňováním zákona v praxi? Přípravy na zavedení integrované prevence do praxe započaly v České republice počátkem roku 2003. Tehdy na krajské úřady začaly přicházet první žádosti. Celkem by jich v oblasti potravinářství a krmivářství mělo být až na 250. Brzy se potvrdilo, že proces získávání povolení je administrativně i finančně velmi náročný. Po více než třech letech není bilance v oblasti potravinářství ani trochu uspokojivá. K 10. srpnu 2006 žádost v kategorii 6.4 předložilo 48 zpracovatelů, z toho se dosud schvaluje 13 žádostí a rozhodnuto bylo jen u 35 žádostí. Potvrzuje se původní odhad, že v resortu zemědělství budou s největšími problémy pravděpodobně bojovat podniky zpracovávající suroviny na výrobu potravin. Proč je počet potravinářských podniků s integrovaným povolením tak nízký? Z rozhovorů s potravináři, kteří dosud žádost o integrované povolení nepodali, víme, že někteří čekali na novelu zákona č. 76/2002 s nadějí, že proces schvalování se novelou urychlí nebo usnadní. Jiní snad spoléhají na proces vyjednávání nebo na to, že kraje pod tlakem obrovského množství žádostí budou postupovat benevolentněji. Někteří dokonce sázejí na to, že lepší je o integrované povolení nežádat a v případě problémů vsadit na pomoc zdatného právníka. Novela zákona přinesla některé změny. Výrazně (až příliš) se zvýšily kompetence krajů. Odborníci mají výhrady zejména k postavení odborně způsobilých osob. Namítají také, že namísto zjednodušení novela už tak značně komplikovaný proces učinila ještě složitějším. Je pravda, že se zkrátily lhůty pro projednání žádostí. To však platí jen

tam, kde je žádost dokonale připravená, nevyžaduje doplňky ani upřesnění. Vzhledem ke specifickému charakteru zákona je jistě nezbytná snaha všech zúčastněných se domluvit a proces vyjednávání je důležitou součástí procesu získání integrovaného povolení, i když v novele zákona byl oslaben. Diskuse je vždy možná, dokonce velmi prospěšná, ale nikoliv o zákonných podmínkách nebo o vyplňování, respektive nevyplňování žádosti. Vyhláška číslo 554/2002 Sb. se nezabývá vyjednáváním, striktně stanovuje, jak má správně vyplněná žádost vypadat. Nerespektování tohoto nařízení, nepochopení či snaha zjednodušit si práci vedou jen ke komplikaci správního řízení. Praxe ukazuje, že řízení jsou přerušována i několikrát a provozovatel bývá vyzýván, aby žádost doplnil. Novela zákona a zejména nový správní řád č. 500/2005 Sb. důrazněji než dříve stanoví osobní odpovědnost konkrétního úředníka za vydané rozhodnutí. Musí si být vědom toho, že nesprávné rozhodnutí může ovlivnit konkurenceschopnost provozovatele. Nelze proto čekat, že s množstvím žádostí bude postupovat benevolentněji. Co riskuje ten, kdo spadá pod dikci zákona číslo 76/2002 a bude po 30. říjnu 2007 pokračovat v činnosti bez integrovaného povolení? Nejvyšší možná sankce je dle zákona č. 76/2002 Sb. 7 000 000,- Kč. V případě opakovaného porušení povinnosti může Česká inspekce životního prostředí zvyšovat pokutu na dvojnásobek, v krajním případě dokonce zastavit provoz zařízení. V současnosti je společným nepřítelem žadatelů, zpracovatelů žádosti i krajských úřadů čas. Jelikož od podání žádosti k rozhodnutí uplyne poměrně dlouhá doba, mohou nastat těžko řešitelné situace. Stává se, že provozovatel realizuje plánované i operativní změny v technologiích a v rámci řízení nemůže samovolně doplňovat žádost o nové skutečnosti. Jindy využije výhodné nabídky a přikoupí pozemky, na kterých však stojí nové zařízení, které by bylo vhodné provozovat, ale které je zároveň dalším zdrojem emisí a v žádosti ne-

ní popsané. Systém doplňování dalších informací do žádosti je z hlediska procesního problematický a vyvolává zpravidla přerušení řízení a v důsledku oddálení termínu rozhodnutí. Na druhou stranu nelze omezovat provozovatele v jeho podnikatelském záměru. Postup jednotlivých krajských úředníků po novelizaci není zatím ustálen, ale je pravděpodobné, že se bez obeslání všech účastníků řízení a poskytnutí jim možnosti dalšího vyjádření k nové situaci neobejde. Proto doporučujeme s dostatečným předstihem zvážit všechna realizační opatření dopředu a počítat s dobou potřebnou ke správnímu řízení. Ze zkušenosti vyplývá, že délka trvání procesu IPPC je závislá na kvalitě připravené žádosti. Pro názornost lze uvést konkrétní příklady, které proces získávání integrovaného povolení zpozdily nebo zkomplikovaly. – Obsah žádosti není v souladu s přílohami žádosti a jednotlivé přílohy udávají rozporuplné údaje. – Provozovatel nemá potřebná povolení a dokumentaci, protože „čekal až dostane to integrované“. – Bloková schémata v řadě případů buď chybí, nebo jsou nepoužitelná. Zařízení je popisováno nedostatečně a bez technických parametrů, které nelze suplovat popisem povinností obsluhy. – Nejsou vytipovány možné zdroje znečištění. – Kapitoly týkající se stanovení nejlepších dostupných technik – BAT – jsou často odbyty jedinou větou, konstatující, že vše v závodě je BAT. – Potravinářství má svá specifika, týkající se tzv. vedlejších živočišných produktů a charakteru vstupní krmné suroviny. Tyto údaje bývají často zmatené a terminologie nepřesná a nezřídka se ústní jednání značně protáhla kvůli dohadování, co je a není odpadem. – Přes známý fakt, že v potravinářském průmyslu jsou hlavním zdrojem zátěže životního prostředí odpadní vody, je způsob jejich čištění zhod-

nocen dost vágně. Totéž platí o chladicích technologiích, bez kterých se potravinářství ve velké míře neobejde. Při interpretaci technologických celků je třeba vzít v úvahu, že smyslem integrované prevence je omezení emisí přímo u zdroje znečištění. Je proto nezbytné se na tyto potencionální zdroje zaměřit a identifikovat strategická místa ve vztahu k jakosti vypouštěných odpadních vod, k emisím do ovzduší, k hluku, zápachu. Teprve poté můžeme hovořit o naplnění strategie prevence. Dnes je však stále ještě problémem neznalost procesu, spekulace a mylná pochopení či doporučení různých odborníků. Pokud je žádost o integrované povolení pečlivě připravena a obsahuje všechny požadované údaje a přílohy v souladu s vyhláškou č. 554/2002 Sb., proces řízení o vydání integrovaného povolení bude snadnější, kratší a méně komplikovaný. Kvalitní příprava žádosti závisí na zpracovateli. Zejména jsou důležité jeho odborné znalosti, orientace v problematice IPPC a ochota ke spolupráci s krajským úřadem. Průměrná doba trvání procesu se pohybuje okolo devíti měsíců od podání žádosti. Opět upozorňujeme, že ustanovení § 42 zákona č. 76/2002 Sb. jednoznačně hovoří o povinnosti provozovatele integrované povolení ke stanovenému datu mít, nikoli si o něj do této lhůty požádat. Má-li podnik dostát této povinnosti stanovené zákonem a mít k 30. říjnu 2007 integrované povolení, musí podat žádost o integrované povolení nejpozději k 31. lednu 2007! Znovu proto apelujeme na všechny zúčastněné, aby poskytli uplatnění strategie integrované prevence a kontrole znečištění potřebnou pozornost a aby nepovažovali integrované povolení za úřední formalitu. Za kulatým razítkem si představme raději zavedení systému, který nám pomůže k tomu, abychom lépe využívali energii, suroviny a finanční prostředky a žili ve zdravějším a čistějším životním prostředí.

4 / zpravodajství PK ČR


Česká technologická platforma pro potraviny 20. března 2006 proběhlo v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze ustavující setkání účastníků „České technologické platformy pro potraviny“. O významu této aktivity Potravinářské komory ČR svědčila účast více než 120 zástupců potravinářského průmyslu, zemědělské prvovýroby, logistiků, maloobchodních prodejců potravin, sdružení spotřebitelů, zástupců finančních kruhů, novinářů a příslušných státních a dozorových orgánů a dalších. Myšlenka založit technologickou platformu pro potraviny na národní úrovni se zrodila v Potravinářské komoře České republiky (PK ČR). Tato iniciativa je logickým výsledkem angažovanosti PK ČR v evropských strukturách a projektech. Navíc Potravinářská komora ČR je zakládajícím členem Evropské technologické platformy potraviny pro život (European Technology Platform Food for Life), která byla ustavena v červenci 2005. Dalším zakládajícím členem evropské platformy je z tzv. nových zemí již jen Maďarsko. Česká technologická platforma pro potraviny (ČTP pro potraviny) ideově vychází z Evropské technologické platformy potraviny pro život (ETP Food for Life), jejímž iniciátorem a administrátorem je Evropská konfederace potravinářského průmyslu (CIAA). Zdrojem tématické a metodické inspirace byla platforma evropská, ale vlastní realizace založení a existence národních platforem podléhá v rámci EU značné rozmanitosti a nejednotnosti. Inspirací v tomto případě byly zkušenosti a doporučení Technologického centra AV ČR, kolegů v jiných státech EU a především kolegů z platformy českého chemického průmyslu. Rozmanitost postupů ustavení a následné existence je dána především způsoby financování aktivit platformy.

PROČ VLASTNĚ POTŘEBUJEME ČESKOU TECHNOLOGICKOU PLATFORMU PRO POTRAVINY? Smysl existence platformy může být vnímán mnoha způsoby. I očekávání jejího přínosu mohou být různá. Co můžeme očekávat od platformy ať už z pozice potenciálního účastníka, uživatele výsledků činnosti, státního úředníka, nebo jako spotřebitele? Z vnějšího pohledu je platforma zatím nečitelnou institucí, která má snahu posílit v zájmu konkurenceschopnosti celoevropský proces inovace, jehož prostřednictvím se jednotlivé strany zainteresované na klíčových odvětvích ekonomiky zavazují pracovat společně na určení inovačních cílů, rozvoji nezbytných výzkumných programů a zavádění jejich výsledků do praxe. Z vnitřního pohledu je smysl definován především očekáváním prospěchu a přínosu jednotlivých účastníků platformy. Účastníky ČTP pro potraviny tvoří na první pohled rozmanitou a nesourodou skupinu. Je to proto, že téma potravin nelze omezit pouze na potravinářský průmysl, ale dotýká se celé skupiny subjektů, kterou lépe charakterizuje pojem potravinový řetězec. To znamená, že účastníkem jsou subjekty počínaje prvovýrobci přes subjekty zpracovávající potraviny až po maloobchodní prodejce, včetně zpětné vazby prostřednictvím sdružení spotřebitelů atd. Konkrétního přínosu pro jednotlivé účastníky lze dosáhnout u průmyslu prostřednictvím definování středně a dlouhodobých podnikatelských cílů. Společnost a spotřebitelé mohou vidět přínos

prostřednictvím ovlivnění budoucích výrobků tak, aby zdravá volba se stala snadnou volbou, prostřednictvím zlepšené komunikace s ostatními účastníky, především průmyslem a akademickým sektorem. Pro akademický sektor je přínos charakterizován převáděním výzev do definovaných výzkumných programů, větší spoluprací na evropské úrovni a lepší výměnou informací s ostatními účastníky. Regulátory trhu zaujme zlepšená harmonizace na národní a evropské úrovni, politiky pak lepší přístup k expertním a nezávislým informacím. Pro vědecká a podnikatelská média se zlepší pozice pro zásobování čtenářů informacemi o inovacích a příležitostech v nejbližším možném termínu.

je a bude národně specifický. Tomu je uzpůsobena i organizační struktura, která nenaplnila v ČTP pro potraviny oproti evropské ETP Food for Life oblast horizontálních aktivit, ale soustředila se na štíhlou organizační strukturu, co se týká administrace platformy. Dále se zaměřila na efektivní podporu činnosti pracovních skupin v rámci priorit. Proto jsou pro úspěšné hledání celospolečenského konsensu do činnosti platformy zapojeni zástupci všech oborů prostřednictvím 16členného řídícího výboru. Součástí tohoto orgánu jsou i představitelé jednotlivých priorit z řad vědeckých a výzkumných institucí. Zároveň i Mirror Group, v našich podmínkách nazvaný dohlížecí výbor, je obsazen 20–25 zástupci všech zainteresovaných ministerstev a dozorových orgánů.

JAKÉ JSOU VIZE A CÍLE ČESKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY PRO POTRAVINY? Ty má Česká technologická platforma pro potraviny shodné s evropskou. Tady lze použít citaci z oficiálního materiálu ETP Food for Life. Vizí platformy je účinná integrace strategicky zaměřeného národního a koordinovaného výzkumu v oblasti výživy, potravin a spotřebitele a řízení potravinového řetězce, což přinese inovované, nové a zdokonalené potravinářské výrobky pro regionální, národní a globální trhy. Tyto nové produkty budou lépe odpovídat potřebám a očekáváním spotřebitelů a budou mít společně s doporučenými změnami ve stravovacích návycích a životním stylu pozitivní dopad na veřejné zdraví a kvalitu života. Takto cílené aktivity budou podporovat úspěšný a konkurenceschopný celoevropský agro-potravinářský průmysl, jehož podnikatelské řízení bude založené na ekonomickém růstu, transferu technologií, ekologické udržitelnosti produkce a důvěře spotřebitelů. Cílem ČTP pro potraviny je naplnění uvedené vize na národní úrovni a širší zapojení českých účastníků do evropských aktivit v oboru. Je třeba zdůraznit, že podmínky evropské a národní jsou odlišné. Proto i způsob naplnění a dosažení cílů

Platforma pro potraviny si stanovila, na rozdíl od evropské, která má 7 priorit, pouze pět základních priorit. Jedná se o priority, které jsme schopni na národní úrovni efektivně řešit pod vedením českých řešitelů s evropským renomé. Jinými slovy priority, které si platforma na základě předešlých jednání s podniky a kapacitami z vědeckých a výzkumných organizací stanovila na ustavujícím jednání, odráží aktuální schopnost řešení v českých podmínkách. Nicméně, ukáží-li se jiné priority jako úspěšně řešitelné, platforma tyto aktivity zastřeší a podpoří. S tím souvisí i otevřenost platformy vůči novým členům. Těm stačí pouze aktivní snaha o zapojení do činnosti platformy k tomu, aby se stali novým účastníkem a případně rozšířili působnost platformy do jiných priorit. V současnosti má ČTP pro potraviny stanoveny následující priority: potraviny a zdraví potraviny a spotřebitel bezpečné potraviny kvalita potravin a výroba komunikace, školení, transfer technologií – spojitá priorita přes všechny priority a činnosti V rámci těchto priorit jsou zřízeny pracovní skupiny, které již řeší konkrétní projekty.

Jak je vidět z názvů priorit, není zcela zřejmé, jaký konkrétní projekt kam zapadá, zda má blíže ke zdraví nebo ke kvalitě potravin atd. Z pohledu naplnění cílů platformy není podstatné, kam jednotlivé projekty zařadit, ale považujeme za zcela zásadní fakt, že na jednom projektu mohou pracovat účastníci bez ohledu na to, k jaké pracovní skupině se původně přihlásili. Podstatný je výsledek a využitelnost projektů, nikoliv pouhé provádění. Institut technologické platformy jsme v ČR uchopili specifickým způsobem, s jakým jsme se zatím v ostatních zemích nesetkali. Platformu chápeme jako místo a bod diskuze, výměny informací a tvorby společného postupu všech účastníků s cílem naplnění vize. Z toho důvodu je součástí organizační struktury platformy i jakési centrum poradenství a podpory při zpracovávání projektů k žádostem o podporu pro jednotlivé účastníky platformy. V praxi se totiž setkáváme s požadavky účastníků platformy o pomoc v orientaci v možnostech získávání podpory pro své projekty z různých zdrojů v České republice a v EU a především v administraci těchto projektů. Jak již bylo zmíněno, téma potravin se týká celé škály oborů, které jsou integrovány ve státní správě v různých organizačních strukturách. Cílem platformy je prostřednictvím široké skupiny účastníků a definováním společného a mezioborového „Plánu činnosti“ (Strategic Research Agenda) dosažení jednotného přístupu státních a dozorových orgánů k problematice. Očekávaným výsledkem tohoto přístupu je dodržení kontinuity témat podpor poskytovaných jednotlivými státními institucemi v rámci potravinového řetězce. O všech činnostech v rámci platformy, a to se týká především jednotlivých projektů, chceme informovat všechny účastníky platformy prostřednictvím webové stránky, která bude sloužit k získání informace kde a kdo na čem pracuje, případně hledá-li spoluřešitele či uživatele svého výzkumu a jakým způsobem se do činnosti zapojit, případně získat výsledek. Zřejmou snahou je odstranění duplicit v činnostech a státem podporovaných projektech z oblasti potravin. Zdá se, že koncepce technologických platforem, kterou konstituovala Evropská komise, se daří úspěšně naplňovat. Důkazem toho budiž založení již zhruba 30 evropských technologických platforem a nespočet platforem na národních úrovních. Ostatně situaci v oblasti platforem je možné poměrně spolehlivě sledovat na webových stránkách jako je např. http://www.cordis.lu/technology-platforms. Česká technologická platforma pro potraviny má zatím ještě jedno specifikum oproti evropské. Česká platforma nemá na národní úrovni jiné oborové platformy, se kterými by mohla spolupracovat. Na evropské úrovni ETP Food for Life iniciuje spolupráci s tematicky blízkými platformami, jako je Chov a reprodukce hospodářských zvířat – „FAIP“, Lesnictví – „FTP“, Globální péče o zdraví zvířat – „GAH“, Genomie rostlin a biotechnologie – „Rostliny pro budoucnost“. Doufejme, že se toto do budoucna změní a na národní úrovni se začne řešit více témat s evropským významem. Odborníky na to jistě máme. Více informací o České technologické platformě pro potraviny naleznete na www.foodnet.cz, odkaz Technologická platforma. Ing. Josef Vačkář Potravinářská komora České republiky

FOODNET.CZ: web českých potravinářů Potravinářská komora České republiky, Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce Počernická 96/272, 108 03 Praha 10 - Malešice tel./fax: 296 411 187, tel.: 296 411 190-3, 296 411 189 e-mail: [email protected] Internet: http://www.foodnet.cz Potravinářská komora ČR, Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce, je zájmové sdružení právnických osob z odvětví potravinářského průmyslu. Plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů. Je reprezentantem v oboru potravinářství vůči orgánům státní správy a obdobným organizacím v zemích Evropské unie, včetně organizací se světovou působností.

Oficiální internetová stránka Potravinářské komory ČR, Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce http://www.foodnet.cz, má za cíl být webem všech českých potravinářů. Internetovou stránku komory denně navštíví kolem 1000 uživatelů internetu. NA STRÁNKÁCH KOMORY DENNĚ NAJDETE: – aktuální zpravodajství o dění v domácím i zahraničním potravinářském průmyslu – pozvánky na zajímavé výstavy, semináře či prezentační akce – odborné informace o potravinách a potravinářství NABÍZÍME: – možnost získat přístup do vybraných neveřejných částí webu: např. k přehledně zpracované potravinářské legislativě – za velmi výhodných podmínek prezentovat svůj podnik, službu či výrobek v inzertní části internetových stránek V případě zájmu o získaní podrobnějších informací kontaktujte sekretariát Potravinářské komory ČR.

zpravodajství PK ČR / 5


Jednání Potravinářské komory s ministrem zemědělství Vedení Potravinářské komory ČR v čele s prezidentem Jaroslavem Camplíkem se v rámci 33. ročníku výstavy Země Živitelka v Českých Budějovicích sešlo 25. srpna k pracovnímu jednání s ministrem zemědělství Janem Mládkem. Mezi hlavní témata jednání patřila problematika finančních podpor pro české potravináře z evropských a národních zdrojů, otázky dalšího vývoje marketingové podpory prodeje a spotřeby českých potravin nebo možnosti většího uplatnění českých potravinářských výrobců v Rusku, Číně a dal-

ších zemích. V rámci diskuse se probíraly i vzájemné aktuální problémy mezi zemědělci, potravináři a obchodními řetězci. Pracovního jednání se účastnili také náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák a státní tajemník Miroslav Toman.

Pracovní setkání PK ČR s ministrem zemědělství ČR Janem Mládkem v rámci výstavy Země Živitelka v Českých Budějovicích.

Čeští výrobci biopotravin soutěží o prestižní titul V letošním roce proběhne již pátý ročník populární soutěže o Českou biopotravinu roku, která má přinést zviditelnění kvalitních produktů českého ekologického zemědělství. Soutěž každoročně vyhlašuje Nadace Partnerství společně se svazem ekologických zemědělců Pro-Bio. Na vítěze čeká šek v hodnotě 20 000 Kč a marketingově silná značka umístěná na jeho výrobku. Ak-

ci podporuje také Potravinářská komora ČR, Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. „Zpracovatelské kapacity v oblasti biopotravin se v Česku zatím rozvíjejí velmi pomalu, a na trhu proto převládají zahraniční biopotraviny. Z tohoto důvodu se snažíme vyzdvihnout kvalitní domácí biopotraviny jako inspiraci pro další české podnikatele,“ uvádí Tomáš Růžička

z Nadace Partnerství. Přihlásit nový výrobek do soutěže je přitom prestižní záležitostí pro všechny české výrobce biopotravin, jelikož jim nabízí jedinečnou marketingovou příležitost. „Titul Česká biopotravina roku jsme výrazně využívali v našem marketingu a na obratech to je znát,“ říká například ředitel bio pekárny Albio Roman Černý, která se stala loňským držitelem titulu.

Hlavními kritérii při hodnocení jsou kvalita biopotravin, atraktivnost produktu pro spotřebitele, inovativnost, marketingový koncept a obal výrobku. Součástí soutěže o Českou biopotravinu roku je i kategorie Nejlepší bioprodejna roku. Hodnotí se šíře sortimentu, vzdělávání a informování zaměstnanců a zákazníků, ochrana životního prostředí v provozu prodejny a spolu-

práce prodejny s místními bio výrobci a ekozemědělci. Bioprodejnou roku se loni stala Country Life v Melantrichově ulici v Praze. Uzávěrka přihlášek je 18. září 2006, výsledky budou vyhlášeny 26. září v rámci akce Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství. Veškeré informace o soutěži lze najít na adrese: www.biopotravinaroku.cz.

Perla Zlínska: soutěž o nejlepší potravinářský výrobek Zlínského kraje Potravináři ve Zlínském kraji se letos mohou účastnit soutěže nazvané Perla Zlínska 2006, ve které se vybírá nejlepší potravinářský výrobek z regionu. Soutěž pořádá Agrární komora Zlínského kraje. Do soutěže se mohli přihlásit výrobci pečiva, mléčných a masných výrobků. Podle slov ředitelky zlínské agrární komory Jany Bráz-

dilové má první ročník soutěže a s ním spojená prezentace pomoci zejména drobným výrobcům, kterým nezbývají peníze na reklamu a o jejichž existenci lidé mnohdy nevědí. Konání akce přivítala i Potravinářská komora ČR, Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Zlínská agrární komora oslovila přes

120 výrobců pečiva, masa a mléčných výrobků, což je téměř většina výrobců těchto komodit ve Zlínském kraji. Zatím se do soutěže přihlásilo asi 35 zejména drobných výrobců, každý z nich může do soutěže přihlásit pět svých produktů, které považuje ve svém oboru za zajímavé či ojedinělé. Podmínkou je, aby firmy vyráběly pouze na území

Zlínského kraje. Komise nebude vybírat nejlepšího výrobce, ale konkrétní výrobek ve třech kategoriích potravin. Vítězný produkt ponese logo Perla Zlínska 2006, jeho výrobce dostane památeční perlu. Výsledky budou vyhlášeny 23. září v Luhačovicích na Zlínsku. Firmy, které se soutěže zúčastní, zde budou mo-

ci prezentovat všechny své produkty. Soutěž podpořil Krajský úřad Zlínského kraje. Jak zlínská agrární komora informovala, v regionu velké množství výrobců potravinářských produktů není. Ze tří hodnocených komodit převažují zpracovatelé masa, následují pekaři a cukráři, výrobců mléčných výrobků je v kraji jen několik. PK ČR

Audity malých a středních potravinářských podniků v rámci evropského projektu SMEs for Food v roce 2005 Projekt „SMEs for Food“ byl zahájen v prosinci 2003 s cílem podpořit výzkumnou a inovační činnost v malých a středních podnicích v evropském potravinářském prumyslu a navazujících odvětvích. délka trvání tohoto projektu je 3 roky s předpokládaným ukončením v roce 2006. Účastní se ho 19 partnerských organizací ze 16 zemí a jeho koordinátorem je francouzská agentura pro inovace Anvar. Provedením auditu, vyplněním a přeložením auditového formuláře a následným zařazením do databáze tohoto projektu získaly tyto podniky a výzkumné instituce možnost udělat si přehled o současném stavu a předpokládaném vývoji ve svém oboru, podílet se na výměně informací, navázat mezinárodní spolupráci a osobní kontakty se zainteresovanými subjekty a získat možnost zúčastnit se inovačních projektů, které mohou být po splnění určitých podmínek spolufinancovány Evropskou komisí. V roce 2005 byl v rámci tohoto projektu, na kterém v České republice spolupracuje Technologické centrum Akademie věd ČR s Potravinářskou komorou ČR, proveden technologický audit u 21 potravinářských podniků v celé ČR spadajících do této kategorie, tzn. že počet jejich zaměstnanců nepřesahuje 250 a roční obrat 40 mil. €. Tyto podniky a výzkumné instituce zahrnovaly všechny významné obory potravinářského průmyslu v ČR. Na základě osobních návštěv podniků spojených s vyplněním auditového formuláře byly zjišťovány především technologické údaje a podnikatelské prostředí, ve kterém se podnik pohybuje. Dále pak hlavní druhy vyráběných produktů a poskytovaných služeb, dosavadní účast v národních i evropských programech a rovněž hlavní problémy a způsob, jakým jsou řešeny. Zjišťování údajů pak doplňovaly prohlídky výrobních i administrativních kapacit se zaměřením na možné inovace a další spolupráci ve výzkumu a vývoji. Tímto způsobem byl získán přehled o současném stavu těchto malých a středních podniků, jejich výzkumném potenciálu, inovační kapacitě a možnostech navázání budoucí spolupráce se zahraničními partnery. Všechny takto získané údaje jsou spolu s obdobnými údaji o firmách ze zahraničí zahrnuty do databáze projektu SMEs for Food umístěné na http://www.smesforfood.org. Zájemci o spolupráci v evropských výzkumných projektech, zejména jejich koordinátoři, tak mají možnost na-

jít v databázi vhodnou firmu podle potřeb a zaměření připravovaných projektů. Z celkového počtu 21 organizací zařazených do projektu na základě provedeného auditu bylo 15 výrobních podniků a akreditovaných laboratoří a 6 výzkumných ústavů. Zaměření všech těchto organizací bylo v souladu s tématy výzev zveřejňovaných v Ústředním věstníku Evropských společenství. Počty zaměstnanců se pohybovaly od 6 do více než 200, v průměru pak 74, zatímco roční obrat byl v rozmezí 140 tis. € až 36,7 mil. €, v průměru kolem 5,7 mil. €. Hlavním předmětem činnosti v případě výzkumných ústavů zapojených do projektu bylo šlechtění a vývoj genetických zdrojů u polních plodin (obiloviny, brambory, olejniny, traviny, krmné plodiny, výroba osiva a jeho ošetřování) a rovněž šlechtitelská činnost u všech nejdůležitějších druhů hospodářských zvířat. Dále pak vypracování metodik a informačních systémů pro jednotlivé skupiny plodin či hospodářských zvířat a testy a rozbory prováděné v jejich laboratořích. S předmětem výzkumu je spojená rovněž přednášková, publikační, propagační a poradenská činnost, v některých případech i poskytování licencí. Důležitou součástí činnosti je i pořádání seminářů, konferencí, školení a jiných odborných akcí. Mezi hlavní problémy těchto institucí kromě omezených finančních prostředků patří někde zastaralejší vybavení laboratoří (měřicí přístroje, chromatografy, zařízení na stanovení stopových prvků), zastaralé secí a sklízecí stroje používané v polním pokusnictví či obtíže s registrací přípravků na ochranu rostlin. Předmětem činnosti akreditovaných laboratoří zapojených do projektu je provádění širokého spektra analýz materiálu rostlinného i živočišného původu, chemických a mikrobiologických analýz pitné i odpadní vody, potravin, aromatických látek, kosmetiky a rovněž testování herbicidů a pesticidů. Výrobní podniky, u kterých byl proveden audit, zahrnovaly široké spektrum potravinářských oborů. Především se jednalo o zpracování mléka na mléčné výrobky a produkci a zpracování masa na masné výrobky a uzeniny včetně chlazení, mrazení a distribuce. Dále to byly podniky vyrábějící produkty z vajec (majonézy, tatarské omáčky), různé druhy octa, škrobů, pudinků, sirupů a vín, včetně košer, mikrobiální mléčné kultury, krmiva pro zvířata, polotovary na bázi rostlinných bílkovin, aromatické látky, různé druhy mouky, přípravky na ochranu rostlin i kosmetické přípravky. Často se ve skladbě výrobků objevovaly potraviny

určené pouze pro vybrané skupiny spotřebitelů, např. děti, sportovce, alergiky, nebo potraviny s dietními účinky využívající přírodních surovin atd. Nejvýznamnějším problémem těchto výrobních podniků je zastaralé technologické zařízení s nízkou výrobní kapacitou, které je postupně nahrazováno moderními stroji získanými nákupem nebo leasingem, nebo celými výrobními linkami. Podniky přitom úzce spolupracují s tuzemskými i zahraničními výrobci těchto strojů a zařízení. Jedná se např. o modernizaci balicí a mrazicí techniky, sušáren nebo elektro-ultrafiltrace či strojů na nalepování etiket. Dále jsou to provozy s nízkým stupněm automatizace a vysokým podílem ruční práce, přístroji nedostatečně vybavené podnikové laboratoře, z dlouhodobého hlediska nevyhovující konstrukční vybavení výrobních hal, které neodpovídá evropským standardům, nebo příliš omezené výrobní prostory neumožňující další rozšiřování výroby. Při řešení těchto i dalších problémů si nechávají podniky zpracovat příslušnými vysokými školami, především VŠCHT a Českou zemědělskou univerzitou, a rovněž výzkumnými institucemi odborné studie. Využívají i diplomových prací studentů. Situace se postupně zlepšuje, ovšem v závislosti na disponibilitě potřebných finančních prostředků. Téměř ve všech případech se totiž u těchto malých a středních výrobních podniků jedná o finance z vlastních zdrojů. Pouze ve výjimečných případech je další využívání starší technologie odůvodněné, protože je spojeno s tradičním, na trhu uznávaným způsobem výroby, který zajišťuje vysokou kvalitu finálního produktu. Mezi další, už spíše ojedinělé problémy auditovaných výrobních podniků, patří plnění ekologických a technologických standardů EU, obtížné hledání případných obchodních partnerů v oboru, a to i v rámci EU, či složité získávání konkrétních informací. Pokud jde o výzkumnou činnost, je zaměřena především na vývoj nových výrobků a zlepšení kvality těch stávajících, vývoj nových technologií, ochranu biologických vlastností produktů a zvýšení jejich jakosti a bezpečnosti. Ve velké většině auditovaných malých a středních výrobních podniků je tato činnost financována pouze z vlastních zdrojů. Tyto podniky nemají vlastní výzkumná a vývojová oddělení, pouze několik pracovníků, kteří jsou touto činností pověřeni. Často ale spolupracují s výzkumnými institucemi, vysokými školami a výrobci technologických zařízení a v některých případech se podílejí i na národních programech, jako jsou Operační program pro

inovace v oblasti průmyslu a podnikání, Národní program na podporu exportu Czech Trade nebo programy a granty České zemědělské univerzity v Praze - Suchdole, VŠCHT nebo Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. Naproti tomu výzkumné ústavy z potravinářské oblasti zahrnuté do projektu SMEs for Food využívají pro svou výzkumnou činnost národní i mezinárodní podporu. Z národních podpor jsou to především programy Ministerstva zemědělství ČR, Národní grantové agentury ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Z evropských jsou to např. programy PHARE, COST, Copernicus, Eurograin nebo Optimilk. Výzkumná a vývojová činnost je zaměřena např. na šlechtění nových odrůd polních plodin a zlepšení kvality stávajících, odolnost rostlin v extrémních klimatických podmínkách, udržování genetických zdrojů, šlechtění hospodářských zvířat, výzkum v oblasti biotechnologií nebo omezení obsahu nežádoucích látek v surovinách a produktech. Technologické prostředí je sledováno účastí na odborných akcích, kontakty s dodavateli i odběrateli a rovněž přímou spoluprací s výzkumnými ústavy a školami. Jedním z hlavních cílů auditů prováděných v rámci SMEs for Food bylo identifikovat druhy projektů, o které by měly malé a střední podniky v potravinářském průmyslu zájem a pomoci jim pak prostřednictvím počítačové sítě tohoto projektu najít vhodné partnery ke spolupráci. Navržená témata těchto projektů a jejich očekávané výsledky byly v souladu s výzkumným či výrobním zaměřením podniku či výzkumného ústavu a mají přinést inovaci výrobních postupů a kontrolních metod, zajistit produkci výrobků o vyšší kvalitě, najít biologické alternativy k chemickým přípravkům a komponentům, zajistit vhodné potraviny pro skupiny spotřebitelů se zdravotními omezeními, kteří nemohou konzumovat běžně dostupné produkty atd. Řada podniků se soustřeďuje v souladu se současnými trendy na produkty racionální výživy, dietní výrobky, funkční potraviny, prodloužení doby trvanlivosti výrobků či výzkum procesů zpomalujících oxidaci. Celkové náklady budoucího projektu, kterého by se chtěly auditované podniky zúčastnit, by se měly podle jejich odhadu pohybovat v rozmezí od 50 tis. do 1,5 mil., přičemž jejich spoluúčast by činila 10–50 % z této částky a plánovaná doba trvání projektu by byla 1–5 let. Tomáš Šturc Potravinářská komora ČR

6 / zpravodajství PK ČR – z domova


KLASA

Letošní září opět ve znamení biopotravin

Již druhým rokem se bude v září oslavovat Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, letos s důrazem na bohatství v rozmanitosti ekologických farem a jejich produktů. Projekt Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství proběhne pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR. Akci podporuje také Potravinářská komora ČR, Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Již podruhé se letos do akce Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství zapojí desítky ekologických farem, výrobců, obchodníků a prodejců biopotravin po celé České republice. Cílem projektu, v rámci kterého proběhlo loni po celé České republice téměř 90 akcí a zúčastnilo se jich tisíce návštěvníků, je informovat co nejvíce lidí o principech a pravidlech ekologického zemědělství, povzbudit je, aby ochutnali biopotraviny, a na vlastní oči se přesvědčili, jak hospodaří ekologičtí zemědělci. „Ačkoliv celoevropský trend směřuje k rozvoji ekologického zemědělství a stoupající spotřebě biopotravin, počet zemědělců a rozloha ploch v systému ekologického zemědělství poslední tři roky v Česku stagnuje. Zvýšený zájem spotřebitelů o české biopotraviny a ekologický způsob hospodaření by měl dát zemědělcům signál, že přechod na ekologický způsob hospodaření je správným rozhodnutím,“ říká koordinátor akce Tom Václavík. „Během Dne otevřených dveří na farmu přijelo ochutnat naše bio sýry více než 800 lidí, akce se opravdu vydařila, letos ji určitě zopakujeme,“ zhodnotila loňskou zkušenost s Měsícem biopotravin Jitka Dobrovolná z moravské ekofarmy Ratibořice. „Již třetím rokem pořádáme letos v září na naší farmě Bio dožínky, v roce 2005 k nám zavítalo skoro 2 000 lidí, to jen dokazuje vzrůstající popularitu biopotravin,“ doplňuje Otakar Jiránek z firmy Country Life.

MOTTEM LETOŠNÍ MĚSÍCE BIO JE „BOHATSTVÍ V ROZMANITOSTI“ Neexistují dvě stejné ekologické farmy. Každá je specifická, na každé najdou návštěvníci nějakou zajímavost – domácí zvířata, druhově rozmanité louky či zeleninu, kterou v supermarketu neuvidí. Většina ekofarem provozuje smíšená hospodářství – tzn. že není specializována na živočišnou či rostlinou produkci, ale pěstuje plodiny a zároveň chová dobytek. Na ekofarmách tak často naleznete jak ovce, tak i hovězí dobytek, hojně rozšířený je chov koz. Ekologická zahradnictví pěstují desítky různých druhů zeleniny, často téměř zapomenutých odrůd, běžnému konzumentovi na první pohled téměř exotických tvarů a chutí. Smíšené farmy, střídání plodin a rozmanitost produkce, vyžadující spíše menší průměrné velikosti polí než při specializaci na pěstování monokultur běžných v chemickém zemědělství, mají prokazatelně pozitivní vliv na biologickou rozmanitost.

PROČ JE DŮLEŽITÉ NAVŠTÍVIT EKOLOGICKOU FARMU Zájem o biopotraviny se zvyšuje. Přesto zůstávají metody a způsoby produkce biopotravin pro většinu lidí neznámé. Návštěva ekologické farmy nabízí příležitost seznámit se na vlastní oči se zemědělským systémem, který pracuje v souladu s přírodou, nikoli proti ní. Návštěva ekofarmy nabízí možnost strávit příjemný den v přírodě, příležitost vidět hospodářská zvířata a dozvědět se něco o tom, jak se ekofarma liší od průmyslové farmy. Přesvědčit se, že ekologické zemědělství se nespoléhá na chemická hnojiva a pesticidy. Seznámit se s tím, jak ekologičtí farmáři chrání životní prostředí a začleňují potřeby přírody a ochrany krajiny do produkce bezpečných, zdravých a chutných potravin. Fungování ekologického zemědělství je podmíněno rozhodnutím konzumentů kupovat biopotraviny. I vy můžete nákupem biopotravin dát najevo, že souhlasíte s principy ekologického zemědělství, a jeho podporou chráníte krajinu a pohodu chovaných zvířat. Všichni víme, jak vypadají potraviny v prodejně, ale jak se tam dostali? Za posledních pár desítek let jsme ztratili vztah s půdou, venkovem a způsoby, jak se potraviny produkují. Návštěva ekofarmy nám pomůže tento vztah znovu objevit a obnovit. Někteří bio zemědělci své produkty přímo na farmě zpracovávají. Můžete si tak nakoupit úplně čerstvé mléko, sýry, koření, maso, sušené ovoce či mošty. Biopotraviny jsou potraviny s příběhem – prožijte si jej na vlastní kůži. Navíc spojujete příjemné s užitečným...výlet na farmu je skvělá aktivita na víkend, potěší vás i vaše děti. Pokud chcete vyzkoušet o dovolené něco nového, zavzpomínat, jaké to bylo v zemědělství před vznikem velkochovů a monokultur, zajeďte si na ekofarmu. CO SE BUDE DÍT BĚHEM MĚSÍCE BIOPOTRAVIN? Během měsíce září otevřou pro veřejnost své „brány“ desítky ekologických farem a uspořádají speciální akce jako „dny otevřených dveří“, pikniky, ukázku práce se zvířaty nebo na poli při sklizni, ochutnávky, procházky naučnými stezkami uvnitř farmy a přednášky. Do akce se zapojí i výrobci a prodejci biopotravin formou ochutnávek, prezentací nových produktů a slev. Bioprodejny budou pro své zákazníky kromě ochutnávek organizovat výlety na ekofarmy a přednášky místních ekozemědělců. Budou organizovány regionální Bio dožínky a bio jarmarky, proběhne vyhlášení soutěže Česká biopotravina roku 2006 a mnoho dalších akcí. Kalendář akcí bude postupně zveřejňován na oficiální web stránce akce – www.mesicbiopotravin.cz PK ČR

Ministr zemědělství ČR Jan Mládek při své návštěvě stánku SZIF pokřtil nový katalog výrobků se značkou KLASA. Potraviny oceněné národní značkou kvality KLASA se staly i letos ozdobou výstavy Země živitelka. Součástí slavnostního zahájení 33. ročníku bylo předávání certifikátů KLASA dalším výrobcům pro celkem 72 kvalitních potravinářských produktů. Certifikáty opravňující výrobce používat logo značky KLASA na obalech svých výrobků předával ministr zemědělství ČR Jan Mládek a předseda sněmovny Miloslav Vlček. Mezi 15 oceněnými podniky bylo 5 výrobců, kteří pro své výrobky získali ocenění poprvé. Nejvíce nově oceněných výrobků spadá do kategorie maso, masné výrobky (43). V kategorii mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky uspělo 20 výrobků, kategorie lahůdky posílila o 5 výrobků, po 2 výrobcích získaly kategorie ovoce a zelenina a kategorie ostatní výrobky. Celkový seznam výrobků se značkou KLASA tak čítá k 24. 8. 2006 celkem 1302 výrobků od 190 tuzemských výrobců. Stánek Státního zemědělského intervenčního fondu v pavilonu B4 patřil letos na veletrhu k největším. Na 190 m2 tu vystavovalo celkem 26 držitelů ocenění KLASA. Expozici SZIF si prohlédl i ministr zemědělství ČR Jan Mládek, který při své návštěvě pokřtil nový katalog výrobků se značkou KLASA. Místo šampaňského mu však ke křtu posloužila sklenice naplněná žetony do nákupních vozíků, které na sobě nesly logo značky KLASA. V sobotu navštívil stánek SZIF další významný host – prezident ČR Václav Klaus. Ve VIP zóně se setkal s některými držiteli prestižního ocenění KLASA a kvalitní tuzemské potraviny rovněž ochutnal. První víkendový den čekala návštěvníky veletrhu Země živitelka i oblíbená Road Show KLASA. Kromě ochutnání mohli spotřebitelé tyto prvotřídní potraviny zakoupit za zvýhodněnou cenu. O dobrou náladu se postarala skupina Nezmaři. Celý den se konala dětská soutěž, ve které děti malovaly vše, co si lze pod pojmem potraviny se značkou KLASA představit.

1. ZÁŘÍ 2006 VSTOUPILA V PLATNOST NOVÁ PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ NÁRODNÍ ZNAČKY KVALITY KLASA Pravidla pro udělování národní značky kvality KLASA se od 1. září zpřísňují. Cílem nových pravidel je posílení kvality mezi tuzemskými výrobky se značkou KLASA. Základní pilíře pravidel se však nemění. Národní značka kvality KLASA se od prvního zářijového dne bude udělovat podle nových, přísnějších pravidel. Snad nejvýznamnější změnou je požadavek nadstandardní kvalitativní charakteristiky, kterou budou muset výrobky minimálně v jednom znaku vykazovat. Do budoucna by tak díky této podmínce měla být značka KLASA udělována pouze těm potravinářským výrobkům, které jsou na kvalitativně vyšší úrovni ve srovnání s obdobnými, na trhu běžně dostupnými výrobky. „Zpřísněním pravidel pro udílení značky KLASA jsme chtěli reagovat na rostoucí požadavky při hodnocení kvality samotnými spotřebiteli,“ řekl ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Jan Höck. Podle nových pravidel nebude rovněž možné udělovat značku KLASA výrobkům distribuovaným pod privátní značkou obchodních řetězců či pod značkou společného odbytu. Na druhou stranu však pravidla povolují i několik výjimek ze

stávajících zákazů. Doposud musely být veškeré výrobky nesoucí značku KLASA prodávány jako balené. Nyní je však udělena výjimka pekařským a cukrářským výrobkům, které nemusí mít spotřebitelské balení, avšak výrobce je povinen označit takové výrobky způsobem, který umožní jejich jednoznačné spojení s výrobcem, názvem výrobku a logem značky KLASA. Nová pravidla rovněž umožňují umístění loga KLASA na velkoobchodní balení potravin. „K tomuto kroku nás přiměl rostoucí význam gastronomického trhu,“ vysvětlil Jan Höck. Další část pravidel se vztahuje k povinnostem výrobců, kteří o značku KLASA pro své výrobky žádají. K žádosti musí předkládat fotodokumentaci a obal (resp. etiketu) výrobku, laboratorní rozbory a samozřejmě některý z certifikátů dokládajících dodržování bezpečnostních standardů (certifikát ISO, HACCP, BRC nebo IFS). Pravidla také upravují, jak používat logo značky KLASA na obalech oceněných výrobků a rovněž na propagačních materiálech výrobců. Základní pilíře pravidel pro udělování značky KLASA však zůstávají neměnné. Stále platí, že výrobek musí být zcela vyroben v České republice a musí obsahovat stanovené minimální podíly kvalitních domácích surovin. Stejné zůstává i tříleté období, na které je značka KLASA udělována. Po jeho uplynutí může být vlastnictví značky prodlouženo.

KLASA ROZJÍŽDÍ VELKOU SPOTŘEBITELSKOU SOUTĚŽ Velká spotřebitelská soutěž o lákavé ceny byla odstartována v pátek 1. září 2006. Hlavní cenou v soutěži “Stolujte celý rok zdarma” je kompletní sortiment výrobků se značkou KLASA, kterých už je více než 1300. Zúčastnit se mohou všichni, kdo nasbírají alespoň deset obalů od výrobků se značkou KLASA. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který značku KLASA spravuje, se rozhodl odměnit spotřebitele za to, že preferují kvalitní potraviny tuzemské výroby. Hlavní cenu v soutěži „Stolujte celý rok zdarma“ získají dva výherci, kteří do konce roku odešlou nejvíce obalů od výrobků se značkou KLASA. „Počet výrobků se značkou KLASA nyní přesahuje třináct set, výhercům tudíž budeme muset výhru dodávat průběžně,“ vysvětlil Jan Höck, ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu. Kromě hlavní ceny lze soutěžit i o cenu vedlejší. Tou je dřevěné prkénko se zabudovaným kuchyňským nožem. Získá jej prvních 60 tisíc soutěžících, kteří nasbírají a odešlou minimálně 10 obalů od výrobků se značkou KLASA. Spotřebitelé mohou obaly z výrobků se značkou KLASA odesílat na adresu P.O.Box 6, 503 11 Hradec Králové 15, až do konce letošního roku. „Vedlejší výhru může každý soutěžící získat jen jednou, avšak sbírat obaly od výrobků se značkou KLASA může i po té, co získá prkénko. Každá zásilka, kterou soutěžící do konce roku pošle, se mu bude automaticky přičítat do finálového soupeření o největší počet obalů výrobků se značkou KLASA,“ řekl Jan Höck. Informace o soutěži, včetně plného znění pravidel, najdou spotřebitelé na stránkách www.eklasa.cz. O probíhající soutěži bude informovat rovněž televizní a rozhlasový spot, billboardy, tištěná inzerce a plakáty na telefonních budkách. Spotřebitelé budou na soutěž upozorněni také přímo v obchodech prostřednictvím informačních letáků, plakátů, samolepek a speciálně označených regálů.

z domova / 7


na veletrhu Země živitelka

Stánek SZIF patřil se svou rozlohou 190 m2 na veletrhu k největším.

Zleva: Jan Höck, ředitel SZIF, Ing. Iveta Matisová, obchodní ředitelka společnosti KMOTR - Masna Kroměříž a.s., ministr zemědělství ČR Jan Mládek, předseda PS PČR Ing. Miloslav Vlček a Jitka Rambousková, pověřená řízením Odboru pro marketing SZIF .

SEZNAM NOVĚ OCENĚNÝCH VÝROBKŮ: BERRY SERVIS, s. r. o. – Jahody CUKROVARY TTD a. s. – Cukr Bridž Kostky 500 g – Cukr moučka extra jemná 500 g s obsahem protihrudkujících látek HAMÉ, a. s. – Kunovjanka JARMILA LOUŽECKÁ – Párek Pikant – Játrová paštika – Tlačenka slezská – Vinná klobása – Maďarská klobása

JIHOČESKÁ DRŮBEŽ, a. s. – OA Kuřecí Gril Mix – Gurmán – OA Kuřecí Gril Mix – Pikant – OA Kuřecí Gril Mix – Speciál – OA Kuřecí Gril Mix – steak/špíz Bankok – OA Kuřecí Gril Mix – špalík/ špíz Upír KMOTR – MASNA KROMĚŘÍŽ a. s. – ZEUS – HÁDES KONTINUA, spol. s r. o. – Chléb hostivařský pecen – Croissant s ovocnou náplní s příchutí borůvek – Croissant s nugátem – Pikantní tyčinky

– Tyčinky se seznamem – Tyčinky se solí a kmínem MASOKOMBINÁT PLZEŇ s. r. o. – Kuřecí šunka Fitness – Vepřová šunka Fitness – Párky Extra Fitness – Výběrová šunka – Selské uzené maso – Vepřové kostky na guláš – Hovězí kostky na guláš – ESO párky skopové střívko – Mleté polotovar – Spišské párky – Královská šunka – Turistická pomazánka – Čabajková pomazánka – Čardášová pomazánka

MILAN SLÁMA – Bítešské párky – Bítešská paštika hrubá – Bítešská paštika jemná – Bítešský salám – Vepřová libová směs – Myslivecká klobása – Tlačenka selská – Turistický nářez – Zabijačková sekaná – Zauzená rolovaná plec – Debrecínské párky – Pařížský salát – Vlašský salát – Bítešská pomazánka s česnekem – Listové těsto NELI, a. s. – Tatarská omáčka – Majonéza 45%

PEKÁRNY A CUKRÁRNY NÁCHOD, a. s. – Babiččino listové těsto – Kubíček nugátový croissant s jogurtovou polevou – Kubíček meruňkový minicroissant – Kubíček vaječný likér – Minicroissanty s náplní s příchutí vaječného likéru – Koláče svatební tlačené směs 270 g – Koláče svatební vázané směs 300 g – Chléb vícezrnný 350 g – Martin – koláč s náplní tvarohovou 100 g – Martin – koláč s náplní makovou 100 g – Biskupský chlebíček 200 g

– Bábovka šlehaná 150 g mini – Bábovka šlehaná s cukrářskou tukovou polevou 180 g mini PEKAST spol. s r. o. – Vánočka budějovická VYSOČINA, a. s. – Klobása Vysočina XAVEROV, a. s. – Pohádková šunka – Kuřecí šunka Fitness ZŘUD – MASOKOMBINÁT POLIČKA, a. s. – Kamenecká klobása – Klobása s paprikou – Kmínový bok

Expozice značky KLASA se těšila přízni návštěvníků, kteří zde mohli ochutnat a rovnou i zakoupit potraviny se značkou KLASA.

Ministr zemědělství ČR Jan Mládek předal certifikát KLASA řediteli společnosti ZŘUD Ing. Jaroslavu Šebestovi.

V sobotu se v areálu českobudějovického výstaviště konala Road Show KLASA. O jogurty společnosti AGRO-LA, spol. s r. o. byl opět velký zájem.

Jarmila a Jaroslav Loužečtí, majitelé firmy na výrobu uzenin, si pro své výrobky převzali certifikát SZIF KLASA vůbec poprvé.

8 / rozhovor – informace

ODPOVĚDI


NA

2

A K T U Á L N Í O TÁ Z K Y

od Ing. Marcely Payerové, ředitelky Výstaviště České Budějovice, a. s. OTÁZKA PRVNÍ: Společnost Výstaviště České Budějovice, a. s., kterou již mnoho let řídíte, pořádala i letos koncem srpna mezinárodní výstavu Země živitelka, a to již její 33. ročník. Ohlédnutí za vývojem této populární výstavy je víc než namístě. Mohla byste provést takové malé historické zhodnocení existence výstavy Země živitelka od jejího počátku do dnešní doby? ODPOVĚĎ: Třicet tři let života mezinárodní výstavy Země živitelka je úctyhodná doba. Z hlediska délky lidského života je to mladá dáma, které se vždy velmi těsně dotýkal politický i ekonomický vývoj naší země. Ostatně výstavy vždy odrážely a odrážejí stav ekonomiky konkrétního státu. Bez ohledu na tyto velmi významné vlivy si Země živitelka po celou dobu svého života uchovala svou podstatu a zaměření, a to prezentovat zemědělsko-potravinářský komplex včetně života na venkově. V minulosti byla vždy neformálními dožínkami, dnes jsou Národní dožínky v rámci této výstavy oficiálně vyhlašovány Agrární komorou ČR. Dříve se prezentovalo cca 200 podniků, ať již zemědělských nebo potravinářských, a zemědělství jako obor i výstava samotná byly významně dotovány. Výstava trvala až 16 dní a byla podporována návštěvnost z celé republiky, která dosahovala řádově několik set tisíc lidí. Politicko-ekonomická změna v roce 1989 se výrazně vryla i do života výstavy Země živitelka. Dnes se prezentuje na této výstavě cca 600–700 subjektů, výstava trvá 6 dní a není nijak finančně dotována. Mezi návštěvníky patří zemědělsko-potravinářští odborníci, zemědělská i široká veřejnost. Jejich účast je zcela dobrovolná, vycházející z jejich zájmů. V posledních letech se návštěv-

nost pohybuje v počtu přesahujícím 100 tis. osob. Zcela běžná je účast firem ze zahraničí. Především to jsou společnosti z Rakouska, Německa, Ukrajiny a Slovenska. Každoročně se zde vystavuje zboží z 20 zemí světa. V průběhu posledních let se mění život na venkově. Došlo k útlumu zemědělství a hledají se alternativní způsoby obživy i života na venkově. Předpokládáme, že se tímto směrem bude výstava Země živitelka rozvíjet i do budoucnosti a bude místem pro poskytování informací odborníkům i široké veřejnosti. Jsem přesvědčena, že i nadále budeme společně s Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Agrární komorou ČR naplňovat motto výstavy Země živitelka „Budoucnost českého zemědělství a českého venkova“.

OTÁZKA DRUHÁ: Třicátý třetí ročník výstavy Země živitelka je za námi. Čím byl ten letošní jiný a co vystavovatelům a návštěvníkům přinesl nového? A jak hodnotíte celkově letošní mezinárodní výstavu ZŽ? ODPOVĚĎ: Letošní 33. ročník výstavy Země živitelka skončil. Prezentovalo se více než 620 vystavovatelů a obchodníků na téměř 24 000 m2 výstavní a obchodní plochy. Věřím, že splnil jejich i naše očekávání. Nomenklatura výstavy byla naplněna ve všech oborech. Prezentovaly se firmy zabývající se zemědělskou technikou, živočišnou a rostlinnou výrobou a potravinářstvím. Nechyběly expozice myslivců, rybářů, včelařů a zahrádkářů. Nově bylo zvýrazněno družstevnictví, a to jak výrobní, tak zemědělské. Výstava Země živitelka byla více zaměřena na ekologická témata pod názvem „Ekostyl“. Vedle zemědělsko-potravinářského komplexu byl kla-

den důraz na rozvoj venkova. Celý pavilon F2 byl věnován prezentaci úspěšných venkovských mikroregionů (MAS). O dostatek důležitých informací všem zájemcům se postarali ve svých expozicích pracovníci Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva životního prostředí ČR. Podpoře kvalitních českých potravin byla věnována expozice Státního zemědělského a intervenčního fondu, který byl rovněž pořadatelem slavnostního předání národní značky kvality KLASA tuzemským potravinářským výrobkům v rámci zahájení výstavy Země živitelka. Pro předvádění zvířat bylo využíváno nově zrekonstruované předvadiště s přilehlými plochami. K dispozici byl nový vjezd pro návoz rozměrných exponátů s najížděcí rampou. Zcela nově vybudovanou severní bránu využilo velké množství návštěvníků. Rovněž byl upraven prostor a komunikace v dětském koutku a za pavilonem B1 sloužila nově vybudovaná obchodní plocha doplňkovému prodeji. Odborný doprovodný program připravený Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Spolkem pro obnovu venkova a Agrární komorou ČR se zabýval aktuálními tématy zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova. Zvýšený zájem projevili vystavovatelé o soutěž Zlatý klas, do které bylo přihlášeno 35 exponátů, přičemž z větší části se jednalo o potravinářské výrobky. Návštěvníci byli spokojeni i s kulturním doprovodným programem. Pivovarská zahrada byla každodenně zaplněna do posledního místečka milovníky známých dechovek. Velký zájem vzbudil rovněž program v Letním amfiteátru i v Dětském koutku. Redakce – F. K.

z domova / 9


Jakost potravin Pod pojmem jakost rozumíme závazné nebo deklarované jakostní požadavky analytické a jakostní požadavky senzorické. Do skupiny jakostních požadavků analytických patří především fyzikální a chemické požadavky na jakost, jako jsou vlhkost, obsah popela, obsah tuku, obsah cukru, granulace, obsah příměsí atd. Ve smyslu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných prováděcích vyhlášek, zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 146/2002 Sb., o SZPI (Státní zemědělské a potravinářské inspekci) a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se jakostí potravin rozumí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin, jejichž limity jsou stanoveny těmito zákony a prováděcími vyhláškami. Z evropské legislativy týkající se jakosti potravin je třeba zmínit Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví se postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění, a soubor nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES), tzv. „hygienického balíčku“ (852/2004, 853/ 2004, 854/2004 a 882/2004). Stanovené jakostní znaky jsou tedy různé podle toho, o jakou potravinu se jedná. Většinou lze u potravin na jakost pohlížet z několika hledisek: jakost – hygienická, nutriční, senzorická, technologická, užitná a informační. V krátkosti si vysvětleme jednotlivá hlediska jakosti: JAKOST HYGIENICKÁ Rozhoduje o použitelnosti nebo nepoužitelnosti potraviny, tzn. potravina je zdravotně nezávadná, tedy schopná distribuce (oběhu), anebo závadná. Je to dáno bezpečnostními koeficienty při stanovení hodnot ADI (ADI - accetable daily intake), což je denní množství rizikové látky, které při celoživotní spotřebě nepoškodí zdraví. Je třeba brát v úvahu typ látky a její čistotu, cílovou potravinu a cílovou skupinu spotřebitelů (dospělá populace, děti, těhotné a kojící matky apod.).

JAKOST NUTRIČNÍ Udává, jak potravina odpovídá nutričním požadavkům. Kritériem jsou výživová doporučení na různých úrovních od výživových trendů, výživových doporučených dávek a z nich odvozených doporučených dávek potravin nebo konečně vý-

živové pyramidy. Vzhledem k tomu, že neexistuje ideální potravina, jde spíše než o hodnocení potravin o hodnocení stravy. Nutriční hodnota se tak stává kritériem výběru potravin pro spotřebitele, předmětem konkurenčního boje mezi výrobci při formulování nových potravin pro nové podmínky. Příkladem je např. skupina výrobků označovaných jako funkční potraviny („functional food“), které označují speciálně vyvinuté potravinářské produkty s kladnými účinky na určité „cílové“ funkce lidského organizmu.

JAKOST TECHNOLOGICKÁ Jedná se o velmi důležitý ukazatel pro výrobce, protože může do značné míry ovlivnit zpracovatelské náklady. Technologická jakost má dva aspekty: obsah účinné látky a zpracovatelnost. Obsah účinné látky je důležitý tam, kde se tato látka získává jako hlavní produkt, tedy např. při zpracování olejnin na oleje, cukrovky na sacharózu nebo při výrobě škrobu z brambor či obilovin. Také cukernatost vinných hroznů určuje jakost finálního produktu – rozhoduje tedy o ceně. Proti tomu zpracovatelnost udává schopnost suroviny být zpracována anebo schopnost vyrobit potravinářský výrobek s požadovanými vlastnostmi a s minimálními ztrátami během zpracování. JAKOST SENZORICKÁ Senzorická jakost je základním kritériem pro volbu spotřebitele. V poslední době dokonce vytlačuje i dříve rozhodující faktor výběru potravinářského zboží, a to jeho cenu. Mezi ukazatele senzorické jakosti patří chuť, vůně, barva, konzistence, vnější vzhled výrobku (např. nákroj u salámů nebo designu obalu), což zvyšuje atraktivnost zboží. JAKOST UŽITNÁ Spotřebitel chce, aby svoji potřebu potravin mohl uhradit co nejpohodlněji. Se samozřejmostí počítáme s tím, že potraviny jsou zdravotně nezávadné, že dobře chutnají a že jsou pokud možno co „nejlacinější“. Spotřebiteli jde hlavně o to, aby se s potravinářskými výrobky co nejlépe manipulovalo, aby se rychle a spolehlivě připravily ke konzumu, aby velikost balení odpovídala spotřebě, aby potraviny byly přiměřeně trvanlivé. Pokud jde o manipulovatelnost, potraviny by měly být dobře transportovatelné, obaly by měly být dobře přístupné apod. Pohotovost, tedy rychlá úprava ke konzumu, je dána jednak vyšším stupněm dohotovenosti (hotové zmrazené pokrmy balené pří-

mo do servírovacích podložek, instantní potraviny, předvařené výrobky, výrobky určené přímo pro ohřev v mikrovlnné troubě) či maximální průmyslovou úpravou přímo pro konzum (hotové směsi pro řadu moučníků či příloh typu kaší či knedlíků, dehydrované polévky, instantní polévky, plátkované sýry a krájený chléb, chlazené zeleninové saláty s průmyslově připravenými dresinky, hotové omáčky apod.). Tyto pohotové potraviny, nazývané v hantýrce „konvenience“ (z anglického convenience foods) šetří čas, ale i energii při jejich přípravě. Trvanlivost je dána v některých případech změnou technologie balení (trvanlivé mléko) anebo přímo změnou technologie (pasterace piva, sušené kvasnice, rozšíření chlazených salátů a zmrazených potravinářských výrobků apod.). V poslední době spolu se zvýšeným zájmem o životní prostředí získávají na dobré pověsti i potravinářské podniky, které přizpůsobují svoji činnost i trvale udržitelnému rozvoji, tedy nechají se certifikovat na šetrnost k životnímu prostředí. Je to spíše užitná hodnota daná chováním výrobce a následně oceněná jeho zákazníky než hodnotovým ukazatelem, což se projevuje výrazným posílením konkurenceschopnosti výrobce, zejména v zemích EU. Do této kategorie patří i výrobky zabalené do degradovatelných obalů vyrobených z obnovitelných surovin, většinou na bázi škrobu a jeho derivátů.

JAKOST INFORMAČNÍ Potravinářská legislativa ukládá výrobci či distributorovi potravinářských výrobků informovat své zákazníky o svých výrobcích. Některé informace jsou dány legislativou, jiné jsou na zvážení výrobce či obchodníka. Způsob informování, jeho šíře včetně informací o využití výrobku v kulinární praxi, to jsou aspekty, které mohou výrobek na trhu podpořit, anebo jej znemožnit. Pokud nový výrobek nemá před svým uvedením dostatečně propracovanou marketingovou strategii, pak hrozí to, že jej trh nepřijme. Proto informace o výrobcích jsou také důležitou součástí jakosti a tím i možného způsobu přijetí výrobku na trhu. Do oblasti informační jakosti lze zařadit i ověření a kontrolu původu (tracebility) a autentičnosti, či naopak falšování výrobků. U řady potravinářských výrobků ze zákona a následných vyhlášek je požadováno prokázání původu potravin. Je to v rámci zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin. Ochranu před falšováním skýtá povinnost prokázání autentičnosti výrobku. Např. slunečnicový olej musí být původem ze slunečnicového

oleje, čokoládový výrobek nemůže mít náhradní analog čokoládového másla, med musí být produktem včel, a nikoliv zpracovaného cukru atd. Pro prokazování autentičnosti se vyvíjejí speciální analytické metody. Při rozhodování o nákupu potravin hraje důležitou roli vedle jakosti také cena. V současnosti bohužel hraje u velké většiny spotřebitelů hlavní roli. V souvislosti s cenou se chování spotřebitelů, výrobců i distributorů řídí především zákonem nabídky a poptávky. Při velkém zjednodušení bychom mohli cenu rovněž považovat za jeden z pohledů na jakost – tedy za ekonomickou jakost, podle které si může spotřebitel, ale i výrobce v případě technologické jakosti vybírat zboží, o které má zájem. Cena je ale ovlivňována náklady na výrobu zboží, jeho dostupností a dalšími makroekonomickými faktory, především užitnou hodnotou zboží. Kontrola jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin a vstupů do potravinového řetězce, včetně ochrany spotřebitele, ve smyslu evropských dokumentů, tzv. Zelené knihy o potravinovém právu a tzv. Bílé knihy o zdravotní nezávadnosti potravin, je svěřena zákonem následujícím státním institucím: Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI), orgánům Státní veterinární správy (SVS), Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ) a Státní rostlinolékařské správě (SRS). Výše jmenované instituce působí v rámci resortu zemědělství. Resortu zdravotnictví podléhají orgány ochrany veřejného zdraví. Příkladem ohodnocení jakosti potravin je od roku 2003 národní značka KLASA. Tato značka kvality slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Značka garantuje, že jsou nabízeny skutečně kvalitní a zdravotně nezávadné potraviny. Jde o proces získání důvěry spotřebitelů a odběratelů, udržení si této důvěry, což je nezbytný předpoklad rozvoje potravinářství a zabezpečení konkurenceschopnosti v rámci trhů doma i v zahraničí. Ing. Jindřich Fialka ředitel odboru potravinářské výroby a legislativy MZe ČR, člen Rady ČR pro jakost

Někdy je to jinak, než se říká „DIVOKÁ“ PRIVATIZACE POŠKODILA ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ Porovnáme-li, jak proběhla u nás tzv. divoká privatizace a v bývalé NDR státem řízená sofistikovaná privatizace, jsou výsledky u nás nepoměrně lepší. Neviditelná ruka trhu funguje, ať se někteří novináři i politikové posmívají sebevíc.

O ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ U NÁS Klišé. Podle naučného slovníku to znamená ustálené tvrzení. Někdy nesprávné. Tak jsem se zamyslel nad některými klišé, které jsme si zvykli číst a poslouchat. ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL JE V KRIZI Od dob sametové revoluce prošlo zemědělství i potravinářství řadou zásadních změn, které změnily jeho rozměr, a obě odvětví se velmi dobře transformovala na podmínky relativně tržní ekonomiky. Stálé opakování, že odvětví prožívají krizi a hrozí katastrofou, mají sloužit jen lobbistickým zájmům, aby někteří mohli profitovat ze státních dotací. Skutečnost, že někteří krachují, je normálním jevem. Jiní zase prospívají. Tomu se říká tržní ekonomika.

FIRMA BY MĚLA ZŮSTAT V ČESKÝCH RUKOU Firma by měla mít odpovědného vlastníka, který má vizi, a být řízena managementem, který umí. Manažery rozeznáváme dobré a špatné, nikoli české a nečeské. Je rozdíl, když prodávám firmu finančníkům se sídlem na Kajmanských ostrovech nebo dejme tomu německé firmě, která v odvětví úspěšně působí padesát let. Stejně to platí o českých vlastnících. MUSÍME BÝT SOBĚSTAČNÍ V POTRAVINÁCH Hloupost. V dnešním totálně propojeném světě (uragán v Karibiku zvedne u nás cenu nafty) nemá soběstačnost smysl. Ostatně vůbec nikde neexistuje, leda tam, kde byl nebo je hladomor (v Kambodži nebo severní Koreji). K výrobě zemědělských surovin i potravin jsou potřeba komponenty, stroje i pohonné hmoty, které musí každý nakoupit někde v zahraničí. Nebo jsme už zapomněli na někdy až komická antiimportní opatření v dobách socialismu? KVÓTY ZARUČUJÍ STABILITU Evropská unie zaručuje relativní stabilitu zemědělcům tím, že všichni platí-

me z daní na to, aby se udržely vyšší ceny potravin, než jsou na světovém trhu. Mimo jiné si tím podřezáváme všichni větev, na které sedíme, protože tím, že bráníme dovozu levnějších potravin ze zemí třetího světa, udržujeme bídu v těchto zemích tak, až dojde k sociálním výbuchům (viz nedohoda na posledním jednání WTO). Máme tedy stabilitu pro jeden sektor (s níž každou chvíli není tento sektor spokojen – viz bouře zemědělců ve Francii a stálý nářek Agrární komory u nás), který draho platíme všichni. Ani EU už nemůže financovat, co po ní zemědělský sektor vyžaduje, a to jde polovina výdajů rozpočtu EU na subvence zemědělcům.

JE NEETICKÉ ZPRACOVÁVAT POTRAVINÁŘSKÉ SUROVINY NA TECHNICKÉ ÚČELY Nerostné zdroje ubývají, ale obilí a řepka se urodí příští rok zase. Pro potravinářské účely přebytky neumíme využít, tak co tedy? Nechat pole zarůst plevelem a zvýšit nezaměstnanost? Řada plodin se pěstuje pro technické účely odedávna. Dodávat přebytky do zemí, kde je hlad? Jistě, ale to není zadarmo (lepší by bylo odtamtud levně dovážet, ale to nedovolí WTO). Je to správné řešení, vyrábět bionaftu. Ale všimli jste si, u čerpadel pohonných hmot jsou už několik let stojany s bionaftou uzavřené. Prý za to může některé ministerstvo. CENY POTRAVINÁŘSKÝCH SUROVIN SE MUSÍ ZOTAVIT Říká nám Agrární komora, zemědělský svaz a další. Rozumějme dob-

ře: musí se zvýšit, aby se zvýšily příjmy v zemědělství a abychom měli všichni dražší potraviny. To ale nejde, vždyť za hranicemi jsou také nějaké ceny surovin i potravin a hranice jsou (díkybohu) otevřené. Ale vlády (a zejména ty, které chtějí mluvit za chudý lid) by měly mít z nízkých cen potravin radost. Ale rétoriku mají mnohdy kupodivu stejnou jako nerozumní lobbisté. Trh by měl fungovat i v zemědělství a potravinářství – dobří prosperují, špatní a někdy i méně dobří krachují.

KONKURENCÍ SI ČEŠTÍ POTRAVINÁŘI NAVZÁJEM ŠKODÍ Konkurence je ten motiv, který z českých potravinářských podniků, často technicky i technologicky zaostalých dinosaurů centrálně plánované ekonomiky, udělal ty konkurenceschopné dnešní. Monopol by chtěl každý, ale my už ze socialismu víme, že tak to nefunguje. Někteří myslí v kategoriích: české podniky a cizí podniky. To je doba národního obrození a buditelů. Podnik, který nakupuje v Česku mléko, čeští zaměstnanci ho zpracovávají na české výrobky pro českého spotřebitele a v Česku platí daně, ale patří zahraničnímu vlastníku, je podnik český, nebo cizí? A podnik s českým majitelem, který vyrábí na Ukrajině, je český, nebo cizí? Dnešní doba na tohle dělení není. Jdete-li do hypermarketu, chcete nakoupit kvalitní zboží a levně. A na výrobcích je, aby zákazníkům takové zboží dodali. Nebo bude zákazník kupovat špatné a drahé zboží jen proto, že krachující dodavatel je Čech?

OBCHODNÍCI PREFERUJÍ NĚMECKÉ ZBOŽÍ Ano, je-li lepší a levnější než české. Kdo by to nedělal? A kdo by kupoval německé zboží namísto českého, kdyby bylo dražší a horší? Prostě se každý chová docela normálně. DOVÁŽÍME MOC JOGURTŮ V roce 2005 jsme vyvezli přes 860 milionů litrů mléka a dovezli 530 milionů litrů (v různých mléčných výrobcích). A jen zákazník má právo si vybírat – ne aby ho nějaký úřad omezoval, tohle budeme a tohle nebudeme dovážet. Co kdyby to tak dělal každý stát – jak by taková Česká republika, závislá na okolních trzích, dopadla? ZEMĚDĚLCI BY MĚLI VLASTNIT POTRAVINÁŘSKÉ ZÁVODY Proč ne? Ale zkušenost nás učí, že lepší vlastník je soukromá firma. Dodavatelé surovin mají někdy větší zájem dosáhnout momentální vyšší ceny za suroviny než o vizi dlouhodobé perspektivy rozvoje podniku. A tak jsou ve světě nejúspěšnější potravinářské firmy většinou bez přímého propojení s dodavateli, ač se nám ministerstvo snaží už léta vykládat opak. Jsem přesvědčen, že to, co čeští zemědělci a potravináři potřebují, je otevřená tržní ekonomika. Ostatně, zkušenosti ze světa i naše vlastní to jen potvrzují. Ing. Oldřich Obermaier

10 / nabídky – informace


Státní veterinární ústav Olomouc Akreditovaná zkušební laboratoř č.1144 Jakoubka ze Stříbra 1, 779 00 Olomouc, tel.: 585 225 641, fax: 585 222 394 e-mail: [email protected] www.svuolomouc.cz

ODDĚLENÍ HYGIENY POTRAVIN A CHEMIE

provádí

•kompletní mikrobiologické, chemické, senzorické vyšetření potravin a surovin dle požadavků novelizovaného zákona o potravinách •průkaz a rozlišení živočišné bílkoviny •vyšetření na BSE u skotu (scrapie u ovcí) •mikrobiologické, chemické, senzorické vyšetření pitné vody, aqua purificata dle platné legislativy ČR a EU •laboratorní kontrolu HACCP v potravinářské výrobě •posuzování zdravotní nezávadnosti potravin za účelem exportu a importu •monitoring cizorodých látek v potravinách •poradenskou a konzultační činnost v oblasti značení potravinářských výrobků •poradenskou a konzultační činnost v oblasti platné legislativy svozné linky vzorků – odběry vzorků – slevy – rychlé vyřízení zakázek – nepřetržitý provoz

Firma s tradicí v oblasti zahraničního obchodu mlékárenskými komoditami a dalšími zemědělsky orientovanými aktivitami

Vám nabízí:

zajištění exportu mlékárenských

výrobků mléko máslo sýry sušená a zahuštěná mléka tvarohy syrovátka různé varianty zhodnocení mléčné suroviny potravinářské emulgátory a stabilizátory Palsgaard lisování řepkového oleje dodávky glycerinu a metylesteru řepkového oleje dodávky živých prasat a selat skladování zemědělských komodit a dodávky krmných směsí

Koubkova 13, 120 00 Praha 2 – ČR Tel.: 222 515 398, 222 518 318, fax: 222 512 951, e-mail: [email protected] www.interlacto.cz


z domova – informace / 11

Cena ministra zemědělství ČR Počátkem letošního roku vyhlásilo Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Českou akademií zemědělských věd, ve snaze podpořit tvůrčí aktivity vědeckých zemědělských pracovníků za vynikající výsledky vědy a výzkumu s významným přínosem pro české zemědělství, potravinářství, lesnictví a vodní hospodářství, dvě soutěže: „Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2006“, určenou pro mladé vědecké pracovníky do věku 35 let, „Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje v roce 2006“, která byla určena pro nejlepší realizovanou práci a v letošním roce byla vyhlášena poprvé. Do soutěže pro mladé vědecké pracovníky bylo přihlášeno celkem 12 prací mladých vědeckých pracovníků a do soutěže o nejlepší realizovaný výsledek 8 prací. Pořadí na prvních třech místech v každé soutěži je spojeno s peněžitou odměnou ve výši 50, 30 a 20 tisíc korun českých.

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ: „Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2006“ I. cena (50 000,- Kč) Mgr. Martina Hrušková (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno) za práci: „Coreus marginatus (Heteroptera Coreidae) as a natural enemy of Rumex obtusifolius (Polygonaceae)“ Charakteristika výsledku: Ploštice jsou díky své vysoké potravní specializaci často testovány jako potenciální objekty vhodné pro biologickou regulaci nežádoucích druhů. Vroubenka smrdutá se živí semeny šťovíku tupolistého a je schopna jej významně poškodit. Experimenty potvrdily významné snížení klíčivosti semen šťovíku prostřednictvím ploštic, a tudíž jejich možné využití v biologické regulaci šíření invazivního šťovíku na zemědělsky obhospodařovaných půdách. II. cena (30 000,- Kč) RNDr. Roman Rybář, PhD. (Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno)

za práci: „Embryos produced in vitro from bulls carrying 16;20 and 1;29 Robertsonian translocations: detection of translocations in embryos by fluorescence in situ hybridization“ Charakteristika výsledku: Cílem práce bylo zjistit frekvenci Robertsonovské translokace v raných embryích pocházejících od býka nositele Robertsonovské translokace rob(16;20). Předpokládaná frekvence výskytu translokace v embryích byla 50 %, nicméně cytogenetická analýza neprokázala průnik této translokace do další generace, jak bylo prokázáno u nejčastější translokace u skotu rob(1;29), kde byla frekvence přibližně 50 %. III. cena (20 000,- Kč) Ing. Jiří Šalplachta (Ústav analytické chemie AV České republiky, Brno) za práci: „Identification of proteins by combination of size-exclusion chromatography with matrix-assisted laser desorption/ionization time-of-flight mass spectrometry and comparison of some desalting procedures for both intact proteins and their tryptic digest“ Charakteristika výsledku: Práce se zabývá možností využití kombinace dvou analytických metod (tzv. size-exclusion chromatografie a MALDI hmotnostní spektrofotometrie) pro identifikaci bílkovin. Řešené téma je v daném oboru vysoce aktuální a její výsledky jsou významně uplatnitelné především v navazující vědecké činnosti, ale i v laboratorní praxi. S ohledem na velmi kvalitně obsazenou soutěž ministr zemědělství a předseda ČAZV udělili zvláštní ocenění „Uznání ministra zemědělství a předsedy ČAZV za kvalitní dosažené výsledky ve výzkumu a vývoji“ práci, kterou předložil Ing. Michal Ješeta (Česká zemědělská univerzita, Praha) za práci: „Způsob partenogenetické aktivace savčích oocytů donory oxidu dusného“. Charakteristika výsledku: Byla vyvinuta a ověřena nová metodika kultivace zrychlené partenogenetické aktivace zvířecích oocytů donory oxidu dusnatého. Tento způsob aktivace má velké využití při reprodukčních biotechnologiích hospodářských zvířat, ale i v asistované reprodukci v humánní medicíně.

„Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje v roce 2006“ I. cena (50 000,- Kč) Ing. Václav Šíp, CSc. (Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha) za práci: „Odrůda ozimé pšenice Rheia registrovaná v roce 2002“ – nová odrůda Charakteristika výsledku: Odrůda byla vyšlechtěna v rámci giberelinového programu zaměřeného na tvorbu krátkostébelnatých odrůd s potravinářskou jakostí. Je to vysoce výnosná odrůda s vysokou přizpůsobivostí, odolností vůči chorobám a zimovzdorností. Velmi dobře se vyrovnává s podmínkami pozdního setí. Patří mezi 5 nejrozšířenějších odrůd ozimé pšenice v ČR (v roce 2005 byla pěstována na 4,6 % množitelských ploch). II. cena (30 000,- Kč) Ing. Dana Gabrovská (Výzkumný ústav potravinářský Praha) za práci: „Potravina s bezpluchým ječmenem“ – patent Charakteristika výsledku: Výsledkem jsou návrhy na využití bezpluchého ječmene v pekařských a cukrářských výrobcích určených pro zdravou výživu (výrobky obsahují vyšší podíl vlákniny). Pro vývoj receptur byly použity zrno, mouka z původní suroviny, slad a sladové mouky, ječné vločky. Jako materiál byl použit ječmen vyšlechtěný v Zemědělském výzkumném ústavu Kroměříž, s. r. o. III. cena (20 000,-Kč) Ing. Slavomíra Vavreinová, CSc. (Výzkumný ústav potravinářský Praha) za práci: „Bezlepková směs na přípravu bezlepkových výrobků“ – patent Charakteristika výsledku: Výsledkem je bezlepková směs vhodná k přípravě chleba, běžného pečiva, cukrářských výrobků, těstovin i knedlíků. Složení směsi ovlivňuje tvar výrobku při zachování patřičné trvanlivosti, struktury a dietetického charakteru výrobku. Výsledek je originální, a to i ve světovém měřítku, a významně přispěje ke zlepšení kvality života lidí odkázaných na bezlepkovou dietu (celiatiků). Směs je vyráběna převážně z domácích surovin a na trh se dodává pod názvem „Jizerka“. Vzhledem k vysoké úrovni dalších prací ministr

zemědělství a předseda ČAZV rozhodli udělit další ocenění – „Uznání ministra zemědělství a předsedy ČAZV za kvalitní dosažené výsledky ve výzkumu a vývoji“ následujícím vědeckým pracovníkům: Karel Kýhos (Výzkumný ústav potravinářský Praha) za práci: „Tepelná sterilace sušeného práškového vaječného bílku“ – patent Charakteristika práce: Jedná se o jedinečnou technologii sterilace vaječného bílku při teplotě 130–140 °C po dobu 1–5 hodin, která má světové prvenství a je chráněna patentem. Tímto způsobem sterilizace nedochází k denaturaci bílku, který je proto znovu rozpustný do původního stavu při zachování všech jeho vlastností. Ing. Jiří Zámečník, CSc. (Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha) za práci: „Kryobanka vegetativně množených plodin“ – poloprovoz Charakteristika práce: Byl navržen a realizován poloprovoz Kryobanky množených plodin ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby. Vzrostné vrcholy genotypů rostlin jsou uchovávány v ultranízkých teplotách tekutého dusíku (-196 °C) ve skelném stavu bez krystalků ledu. Tento způsob je vhodný pro dlouhodobé uchování životnosti a genetické informace jednotlivých druhů rostlin. Doc. Ing. Petr Hlavínek, CSc. (Stavební fakulta Vysokého učení technického, Brno) za práci: „Software DRUV (Databáze retence Užívání a Vsakování)“ – software Charakteristika práce: Software bude sloužit především ke stanovení návrhových parametrů jednotlivých retenčních zařízení na základě vstupních informací (intenzita, periodicita a doba trvání dešťových srážek, odvodňovaná plocha a součinitel filtrace podloží), ale i jako zdroj informací pro projektanty a širokou veřejnost. Ceny a uznání za mimořádné výsledky ve vědě a výzkumu předal ministr zemědělství ČR Ing. Jan Mládek, CSc., u příležitosti zahájení 33. ročníku mezinárodní výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích. Ing. Milan Podsedníček, CSc., MZe ČR



Nabízíme k pronájmu chladírenské sklady a mrazírenskou komoru pro skladování potravin

Kontakt: ZÁRUBA M&K a.s. Vrbenská 27 370 21 České Budějovice tel.387 411 584 fax.387 411 839 e-mail: [email protected]

Nabízíme k pronájmu

Mrazírenské skladovací kapacity pro skladování potravin

KONTAKT: Velkopavlovické drůbežářské závody, a.s. Tovární 510/3, 691 06 Velké Pavlovice Telefon: 519 428 110, e-mail: [email protected]

z domova / 13


Senzorická analýza – základní požadavky ING. BOHUMÍR VOSPĚL, ENGLOBER S. R. O D O C . I N G . J A N H R A B Ě , P H . D . , Ú S TAV P O T R AV I N Á Ř S K É H O I N Ž E N Ý R S T V Í A C H E M I E , U T B V E Z L Í N Ě Nezastupitelnou součástí hodnocení jakosti surovin, polotovarů a hotových výrobků v potravinářském průmyslu je vedle zkoušení fyzikálního, chemického, mikrobiologického i senzorická analýza. Senzorická analýza se též uplatňuje při kontrole obalových materiálů používaných v potravinářském průmyslu při kontrole krmiv, v textilním průmyslu, při kontrole kvality ovzduší a v dalších oborech. V souvislosti se vstupem naší republiky do EU se senzorická analýza stala povinnou součástí kontroly pitné vody. Senzorická analýza je zkoušení organoleptických vlastností výrobků smyslovými orgány. Organoleptické vlastnosti jsou vlastnosti výrobků vnímatelné smyslovými orgány, např. kyselost, hořkost, slanost, sladkost, tedy organoleptické vlastnosti látek, které vyvolávají kyselou, hořkou, slanou a sladkou chuť. Aby si senzorická analýza jako vědecká disciplína zachovala dostatečné uznání, je třeba dodržovat předem stanovená pravidla při jejím provádění. Tato základní pravidla jsou z velké části stanovena mezinárodně platnými normami ISO. Některé z těchto norem byly vydány v českých verzích jako normy ČSN ISO. Jedná se především o normy, které se zabývají metodologií senzorické analýzy. Používání mezinárodně platných norem přináší jejich uživatelům řadu výhod, jsou dostupné, pravidelně revidované a jsou uznávány jako validované. Zvláště je třeba zdůraznit, že je v nich používána jednotná terminologie v souladu s ČSN ISO Senzorická analýza – Slovník. To vše je přínosné zvláště pro organizace, využívající senzorickou analýzu, a které se připravují na certifikaci nebo jsou certifikovány podle ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky. Totéž platí pro případ akreditací podle ČSN EN ISO/IEC 17025 Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Senzorické zkoušky tvoří skupinu zkoušek, pro něž jsou aplikovány specifické požadavky podle normy ISO 6658: Senzorická analýza – Metodologie – Obecná směrnice (dosud nebyla vydána česky). Dokument uvádí obecné pokyny pro provádění senzorického zkoušení. Pokrývá obecnou oblast metodologie se záměrem poskytnout základní informace o: – požadavcích na prostředí a provádění pro senzorické zkoušení, – výběru a výcviku senzorických posuzovatelů, – postupech senzorické analýzy. Formou odkazů na příslušné normy dále specifikuje základní požadavky na provádění senzorické analýzy.

POŽADAVKY NA PROSTŘEDÍ A PROVÁDĚNÍ SENZORICKÉ ANALÝZY Senzorická analýza má být prováděna ve vhodném zkušebním prostředí. Cílem by mělo být vytvořit pro každého posuzovatele samostatně oddělené okolní prostředí s minimálními rušivými vlivy tak, aby se každý mohl rychle přizpůsobit povaze nového úkolu. Ostatní činnosti, včetně přípravy vzorků, by v průběhu zkoušek neměly být prováděny, neboť mohou vést k chybným výsledkům. Místnost by měla mít přijatelnou teplotu a být větrána vzduchem bez pachu. Má být omezený průtok vzduchu, aby se zabránilo nadměrnému kolísání teploty a aby nebyly ovlivněny zkoušky pachu. Ve zkušebním prostředí nesmějí být přetrvávající pachy, tabákový kouř nebo kosmetika. Zvuky by měly být omezeny. Stálý hluk s nízkým pozadím je obvykle přijatelnější než kolísavá úroveň hluku. Hovor rozptyluje více než hluk pozadí. Nejvíce rozptyluje přímé vyrušení. V některých případech je užitečná možnost řídit barvu a intenzitu světla, i když barevná světla jsou zřídka kdy schopna úplného maskování rozdílů vzhledu. Povrchy by měly být intaktní a schopné umožnit vysoký hygienický standard. Důležité jsou rozměry zkušebních kójí; velmi nízké stropy a velmi úzké kóje mohou působit stísněně nebo mohou vyvolávat pocit klaustrofobie. Je nezbytné pohodlné sezení. Požadavky na prostředí pro senzorickou analýzu jsou blíže specifikovány v ČSN ISO 8589 – Senzorická analýza – Obecná směrnice pro uspořádání senzorického pracoviště. Když je posuzována barva vzorků, měly by být specifikovány podmínky osvětlení a barevné provedení prostředí. Blíže jsou tyto podmínky uvedeny v ČSN ISO 11037 – Senzorická analýza – Obecná směrnice a zkušební metoda pro posuzování barvy potravin. Pokud se zkouška týká pouze rozdílů vůně a chuti, může být vliv rozdílů barvy částečně maskován

použitím takových podmínek osvětlení, které minimalizují rozdíly barvy. Způsoby přípravy a předkládání vzorků by měly odpovídat výrobku a příslušnému řešenému problému. Výrobek, který je obvykle konzumován horký, by měl být připraven obvyklým způsobem a zkoušen horký; za některých okolností může být však použito zvýšené teploty k ulehčení možnosti hodnocení některých pachů. Výrobek, který je obvykle konzumován v oddělených částech, by neměl být homogenizován, aby si uchoval texturní charakteristiky. Je však třeba dbát na to, aby byla zajištěna co největší jednotnost mezi dílčími vzorky pro každého posuzovatele; to zahrnuje podobnou velikost částky a jednotnost složení. Obecné zásady pro odběr vzorků výrobku (ve shodě s normami vztahujícími se ke zkoušenému výrobku) by měly být uplatněny na zkušební vzorky; platné závěry o výrobku jako celku mohou být vyvozovány pouze tehdy, jsou-li zkoušené vzorky reprezentativní. Někdy mohou být použity nosiče pro zkoušky týkající se hodnocení výrobků, pro něž není přímé hodnocení proveditelné, např. potravinářské přísady. Nádobí by mělo být voleno takové, které neovlivňuje zkoušku. Může to být omyvatelné keramické nebo skleněné nádobí nebo plastové či papírové nádobí na jednorázové použití, nesmí však přenášet chemické složky, které by měly za následek cizí pachy nebo příchuť. Omyvatelné nádobí by mělo být umýváno pouze za použití bezpachových detergentů a oplachováno vodou. Posuzovatelé mohou používat prostředky k vyplachování úst mezi vzorky a mezi zasedáními, musí být však dbáno na to, že nebudou ovlivňovat vůni a chuť hodnocených výrobků. Mezi vzorky může být použita destilovaná a sodová voda a mezi zasedáními další chuťově neurčité potraviny. Je žádoucí ověřit, že dodávaná voda je chuťově neurčitá. Pro zvláštní účely může být použita deionizovaná voda, voda ze skleněné destilační soupravy, pramenitá voda s nízkým obsahem minerálních látek, voda filtrovaná přes aktivní uhlí nebo převařená vodovodní voda, mělo by však být bráno v úvahu, že mohou mít rozdílnou vůni a chuť. V současné době lze též použít některé balené pitné vody, dodávané obchodní sítí.

VÝBĚR A VÝCVIK POSUZOVATELŮ Senzorické zkoušky provádí panel (komise), skupina posuzovatelů vybraná k účasti v senzorické zkoušce. Panel bývá složen z vedoucího panelu, techniků panelu a senzorických posuzovatelů. V malých laboratořích zkoušení provádějí nejméně tři posuzovatelé a vedoucí panelu, případně tři pracovníci, kteří se ve funkcích vzájemně vystřídají. Přitom je třeba dbát na anonymitu dílčích výsledků zkoušení jednotlivých posuzovatelů. Aby senzorický panel představoval skutečný „měřící přístroj“, je třeba, aby byl složen z dostatečně způsobilých posuzovatelů. Nábor, výcvik a přezkoušení ze způsobilosti senzorických posuzovatelů musí být považován za skutečnou investici z hlediska časového a finančního zabezpečení. Při výběru posuzovatelů je třeba zohlednit některá důležitá kritéria: a) dostupnost se zřetelem k pracovním povinnostem; b) motivace (ochota a zájem); c) dobré zdraví (bez specifických alergií anebo léčebných zákroků), dobrý chrup a obecné hygienické podmínky; d) podpora managementu organizace.

Výkonnost posuzovatelů má být pravidelně sledována, aby bylo zajištěno, že podmínky, které byly na počátku zvoleny, jsou nadále splněny. Senzorická analýza může být prováděna třemi typy posuzovatelů: a) posuzovateli (laickými, zasvěcenými), kteří nemusí splňovat přesná kritéria výběru nebo výcviku, nebo lidmi, kteří se již účastnili některých senzorických zkoušek. Pro jejich činnost nejsou specifikovány bližší požadavky; b) vybranými posuzovateli, pro jejichž činnost jsou specifikovány požadavky v ČSN ISO 8586-1 Senzorická analýza – Obecná směrnice pro výběr, výcvik a sledování činnosti posuzovatelů – Část 1 Vybraní posuzovatelé; c) experty posuzovateli, specializovanými experty posuzovateli, pro jejichž činnost jsou specifikovány požadavky v ČSN ISO 8586-2 – Senzorická analýza – Obecná směrnice pro výběr, výcvik a sledování činnosti posuzovatelů – Část 2: Experti. Experti posuzovatelé jsou posuzovatelé, kteří byli vybráni a cvičeni pro různé senzorické analytické metody a kteří předvedli zvláštní schopnost v práci panelu. Příkladem expertů posuzovatelů jsou profesionální posuzovatelé zaměstnaní společnostmi pro vykonávání senzorické analýzy jako svoji hlavní pracovní funkci. V běžné praxi bývá nejčastěji z těchto tří typů posuzovatelů v normalizovaných metodických postupech uveden požadavek na vybrané posuzovatele. Kromě zvládnutí základních teoretických znalostí a praktických dovedností o provádění senzorické analýzy musí posuzovatelé absolvovat praktické přezkoušení ze způsobilosti chutí, jejich prahů a prahových rozdílů, určení chuťové paměti, rozlišování pachů a určení prahových rozdílů, rozlišení intenzity pachů. Základní požadavky výše uvedené normy pro vybrané posuzovatele jsou blíže specifikovány v normách: – ČSN ISO 11036 – Senzorická analýza – Metodologie – Profil textury – ČSN ISO 11037 – Senzorická analýza – Obecná směrnice a zkušební metoda pro posuzování barvy potravin – ČSN ISO 5496 – Senzorická analýza – Metodologie – Zasvěcení do problematiky a výcvik posuzovatelů při zjišťování a rozlišování pachů – ČSN ISO 3972 – Senzorická analýza – Metodologie – Metoda zkoumání citlivosti chuti

ZÁKLADNÍ ZKUŠEBNÍ METODY SENZORICKÉ ANALÝZY Pro provádění senzorické analýzy je vypracována řada metod. Základní charakteristikou senzorických metod je na základě subjektivních názorů jednotlivých senzorických posuzovatelů získat objektivní výsledky o zkoušených vzorcích. Z tohoto důvodu je pro všechny tyto metody společné, že jsou prováděny vždy skupinou posuzovatelů a výsledky jsou dále zpracovávány statisticky. Značná část těchto metod je normalizovaná (ISO, ČSN ISO). Podle ISO 6658: Senzorická analýza - Metodologie – Obecná směrnice jsou nejpoužívanější zkušební metody používané v senzorické analýze rozděleny do tří základních skupin: 1. Rozlišovací zkoušky, užívané ke stanovení pravděpodobnosti rozdílu nebo podobnosti mezi vzorky: a) Párová porovnávací zkouška – způsob, při kterém jsou podněty předkládány ve dvojicích pro

b)

c)

d)

e)

porovnání na základě nějakého určeného kritéria. Posuzovatel je vyzván rozhodnout, je-li mezi vzorky rozdíl, nebo není. Trojúhelníková zkouška – způsob zkoušení rozdílů, spočívající v současném předložení tří kódovaných vzorků, z nichž dva jsou shodné. Posuzovatel je vyzván, aby vybral vzorek, který vnímá jako odlišný. Zkouška duo-trio – způsob zkoušení rozdílu, při němž je nejdříve předložen kontrolní vzorek, následují dva vzorky, z nichž jeden je shodný s kontrolním vzorkem. Posuzovatel je vyzván, aby určil vzorek, který je odlišný od kontrolního vzorku. Zkouška dva z pěti – způsob zkoušení rozdílu používající pět kódovaných vzorků, z nichž dva jsou jednoho typu a tři jiného. Posuzovatel je vyzván uspořádat vzorky do sad, tvořících dva a tři vzorky s identickým vnímáním. Zkouška „A“ nebo „ne A“ – zkouška jednotlivého podnětu. Zkouška, při níž je posuzovateli předkládána série vzorků, které mohou být „A“ nebo „ne A“ potom, co se naučil(a) rozpoznávat vzorek „A“. Posuzovatel má označit, který vzorek je „A“ nebo „ne A“.

2. Použití stupnic a kategorií. Zkoušky, užívající stupnice a kategorie k odhadu řádu nebo velikosti rozdílu nebo kategorií či tříd, do nichž by vzorky měly být zařazeny, nebo mohou vyhledávat číselné odhady magnitudy vlastností vzorků nebo rozdílů mezi vzorky. a) Pořadová zkouška – klasifikační metoda, při níž série vzorků je řazena v pořadí intenzity nebo stupně některé určené vlastnosti. Tento proces je pořadový, není vyjadřována velikost rozdílu mezi vzorky. b) Klasifikace – metoda zatřídění do předem určených kategorií. c) Zařazení – metoda klasifikace podle kategorií, kde každá kategorie je umístěna na pořadové stupnici. d) Bodování – metoda hodnocení výrobku nebo vlastností výrobků pomocí bodů (majících matematický význam). e) Stanovení magnitudy – postup přirovnávání hodnot k intenzitám vlastnosti takovým způsobem, že poměry mezi páry přiřazených hodnot jsou stejné jako mezi jim odpovídajícími magnitudami vnímání. 3. Deskriptivní zkoušky (popisné), používané k identifikaci zvláštních senzorických vlastností přítomných ve vzorku, mohou být též kvantitativní. a) Jednoduchá deskriptivní zkouška – zkouška určená k získání kvalitativního popisu jednotlivých vlastností přispívajících k celkovému charakteru vzorku. b) Profilová analýza – deskriptivní kvantitativní analýza. Používá popisných termínů při hodnocení senzorických vlastností vzorků a intenzity každé vlastnosti. c) Profilování volnou volbou – deskriptivní metoda, při níž necvičení nebo minimálně cvičení posuzovatelé hodnotí výrobky za použití vlastního souboru deskriptorů. Zkoušení, při němž se využívá k charakterizaci vjemu jeho příjemnost/nepříjemnost, se nazývá hédonické. Časté je např. použití grafických stupnic příjemnosti vůně nebo chuti. Hlavním cílem tohoto článku je poukázat na řadu normalizovaných postupů využitelných pro správné provádění senzorické analýzy. Pro praktickou aplikaci je však třeba zohlednit možnosti pracoviště (např. personální, prostorové, rozsah a účel senzorické analýzy) s cílem normalizované požadavky v maximální možné míře splnit.

Školení a přezkoušení senzorických posuzovatelů se uskuteční 20. 9. 2006 v Ústavu potravinářského inženýrství Univerzity T. Bati ve Zlíně ve spolupráci s Englober s. r. o. a MILCOM a. s., Výzkumným ústavem mlékárenským. Informace o školení senzorických posuzovatelů na e-mail: [email protected]

14 / z domova


Choceňská mlékárna a systémy řízení jakosti bují v setinách či tisícinách procent. Za rok 2005 činily reklamace kvality výrobků v Choceňské mlékárně 0,0006% a za první polovinu letošního roku 0,0001% z kg objemu prodaného zboží. Dobré výsledky jsou dosaženy na základě fungujících kontrolních mechanizmů, dlouhodobě uplatňovaných ve výrobě, její přípravě a následně v obchodě.

Choceňská mlékárna s. r. o. patří mezi středně velké podniky s významným postavením na trhu mezi výrobci pomazánkového másla, smetanových jogurtů a tvarohů. Od roku 1992 získala pro své výrobky řadu prestižních ocenění. Všechny výrobky splnily podmínky pro udělení ocenění národní značkou KLASA, pomazánková másla získala v letošním roce cenu Spotřebitele roku 2006. Vysoká kvalita výrobků se stala samozřejmostí úspěšně se rozvíjející potravinářské firmy, mezi které se Choceňská mlékárna řadí. Úspěch není založen na schopnosti výrobce vynikající kvality výrobků dosáhnout, ale především tuto kvalitu zajišťovat standardně. Byly doby, kdy jedním z ukazatelů úspěšnosti firmy bylo procento reklamací kvality výrobků. Dnes úspěšné firmy vykazují nula procent nebo se ve výjimečných případech pohy-

Vnitropodniková kontrola – důsledně propracovaný a funkční systém vnitropodnikové kontroly jakosti je zárukou dosahování kvality výroby, aniž bychom potřebovali drahé certifikáty kvality. Vstupní kontrola jakosti surovin, především mléka, smetany, vody, dává záruku požadované výsledné kvality mléčných výrobků. Mezioperační kontrola je důležitým procesem zajišťujícím dodržování technologické kázně a sledování hygieny, čistoty a pořádku ve výrobě. Výstupní kontrola nám musí dávat stoprocentní jistotu, že výrobek splňuje všechna kvalitativní i hmotnostní kritéria. Tyto tři základní systémy kontroly kvality v Choceňské mlékárně dlouhodobě a dobře fungují. Certifikované systémy kvality se koncem devadesátých let staly ukazatelem „úrovně“ podniku. Zahraniční obchodní řetězce je začaly požadovat jako nutnou podmínku spolupráce, vlastnictví certifikátu bylo podmínkou žádostí o jakoukoliv státní podporu podnikání atd. Přitom v mnohých pří-

padech se jedná pouze o za drahé peníze pořízený dokument. Certifikace se stala pro velké množství lidí a firem předmětem podnikatelské činnosti, ale pro výrobce jednou z dalších nákladových položek. V Choceňské mlékárně jsme nepsanou povinnost splnili v roce 2000, získáním certifikátu systému řízení jakosti ve všech firemních činnostech ISO 9001, postupně jsme získali certifikát systému kontroly bezpečnosti potravin HACCP a dánský systém DS 3027 uznávaný v EU. Abychom předešli formalizmu, věnovali jsme maximální pozornost funkčnosti systémů a jejich skutečnému používání v praxi. Pokud se z pravidel staly návyky, nebylo třeba vymýšlet nic nového, jen důsledně kontrolovat a pravidelně školit. Dnes víme, že nebudeme za peníze obnovovat systémy, které nejsme povinni mít, na druhou stranu budeme dál dbát na funkčnost současně propracovaných systémů. Obchodní řetězce nás však přinutí, v duchu svých obchodních podmínek, vlastnit i nadále různé certifikáty kvality. Není síla, aby ve sjednocené Evropě někdo rozhodl o platnosti jednoho systému anebo o stejné platnosti systémů BRC, IFS nebo EFSIS, ISO 22000 aj. Dále budeme muset věnovat čas, peníze a energii formálnostem. Sjednocení certifikovaných systémů jakosti je globálním problémem, který je nutno řešit na

evropské nebo celosvětové úrovni. Státní správa, Potravinářská komora a odborné svazy by se měly, alespoň na úrovni Bruselu, intenzivně podílet na prosazování tohoto požadavku. Kontrola kvality výrobků provedená v obchodních sítích přinesla v poslední době řadu nemilých zjištění. Kvalita výrobků neodpovídala deklarovaným hodnotám. Každý bude souhlasit s tím, že takový stav nelze tolerovat. Pokud chceme tyto nedostatky přísně trestat, musíme si být jisti, že rozbory laboratoří jsou správné. Vzhledem k několika problémům s obsahem tuku u pomazánkového másla jsme nechali provést 3x po sobě rozbor ve vybraných akreditovaných laboratořích (SVÚ Jihlava, Praha, Hradec Králové, ANALAB Praha, EKOCENTRUM Ostrava, VÚM Praha), samozřejmě stejnou rozborovou metodou. Rozdíly ve výsledcích u identických vzorků byly až 2 %, což lze dokladovat z podrobného vyhodnocení. Pravidelně výsledky vlastní laboratoře konfrontujeme s externími akreditovanými laboratořemi. Která je pro naše srovnávání ta správná, bohužel nevíme. Z výsledků vyplývá, jak rozdílné závěry lze udělat. Co s tím? Možná, že po přečtení tohoto článku někdo poradí, anebo společně pomůže řešit. Ing. Petr Marek Choceňská mlékárna s. r. o.

ODKOLEK a. s. Společnost ODKOLEK a. s. patří k tradičním potravinářským firmám v České republice. Byla založena již v roce 1850. Novodobá historie společnosti ODKOLEK a. s. se datuje od 1. ledna 1994. V té době společnost ODKOLEK a. s. vyráběla nejen pekařské a cukrářské výrobky, ale její součástí byl i mlýn a těstárna. V současné době se společnost ODKOLEK a. s. soustředila na výrobu pečiva a cukrářských výrobků. Sídlo firmy je v Praze, ale osm provozoven je rozmístěno na celém území České republiky:

le, již zmiňovaným oddělením jakosti, tak takzvanou závislou kontrolou, kdy kontrolu provádějí průběžně přímo zaměstnanci skladu, výroby a expedice. Tento systém kontrol nejen umožňuje operativně reagovat na daný stav, ale záznamy z kontrol poskytují i užitečné informace o průběhu celého procesu. Neméně důležitou náplní práce oddělení jakosti je kontrola osobní a provozní hygieny na pracovišti. Kromě průběžných kontrol jsou pravidelně prováděny a vyhodnocovány mikrobiologické stěry z povrchu výrobních zařízení a rukou zaměstnanců. Ve spolupráci s externími laboratořemi jsou prováděny i mikrobiologické rozbory výrobků. Kvalita výrobků je také ověřována přímo v prodejnách. Na všech provozovnách probíhá každý týden posuzování výrobků značky ODKOLEK zakoupených přímo v prodejnách. Prostřednictvím výsledků těchto hodnocení společnost získává informace o tom, v jaké podobě se dostávají její výrobky ke konečnému spotřebiteli.

– v Praze (výroba chleba, formových chlebů, drobného běžného pečiva, vek a baget, jemného pečiva a cukrářských výrobků), – v Brandýse nad Labem a v Karviné (výroba chleba a běžného pečiva, včetně speciálních tmavých druhů), – v Pardubicích (výroba chleba, běžného pečiva, jemného pečiva z kynutých těst, plundrového i pečiva ze šlehaných a třených hmot a v neposlední řadě výroba perníků a perníkových výrobků), – v Liberci, Rumburku, Žatci a Chomutově (výroba chleba a běžného pečiva, případně sezónních výrobků).

SYSTÉM JAKOSTI Od počátku byl hlavním cílem firmy spokojený zákazník, který dostane kvalitní výrobek. Řízení jakosti ve společnosti zabezpečuje Úsek jakosti a technologie. Systém jakosti dle norem ISO řady 9000 je ve společnosti aplikován již od roku 1999. V roce 2000 byl systém úspěšně certifikován společností BUREAU VERITAS QUALITY INTERNATIONAL CS, s. r. o., (BVQI), a společnost ODKOLEK a. s. se tak zařadila mezi první společnosti v České republice, které měly certifikovaný systém jakosti dle normy ISO 9001:1994. V roce 2003 proběhla recertifikace podle novely normy ISO 9001:2000. Systém HACCP byl ve všech provozovnách zaveden v roce 1997. Postupně byl zaimplementován do systému jakosti a stal se jeho nedílnou součástí. První certifikace systému HACCP (dle Věstníku Ministerstva zemědělství č. 1/2001) ve společnosti ODKOLEK a. s. proběhla v roce 2002. Po celou dobu svého fungování se systém neustále vyvíjí a při řízení jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobků jsou neustále uplatňovány nové poznatky. Prvky systému jakosti byly posupně zaváděny ve všech provozovnách, i když se dosud nepřistoupilo k jejich certifikaci na jednotlivých pekárnách. Centrální řízení společnosti však zajišťuje uplatňování jednotných postupů ve všech provozovnách společnosti. V poslední době probíhala ve společnosti rozsáhlá restrukturalizace a rekonstrukce jednotlivých pekáren. Pekárny byly modernizovány tak, aby splňovaly co nejpřísnější hygienická kritéria a zároveň byla stará výrobní zařízení nahrazována novými výrobními linkami. Z těchto důvodů se k certifikaci systému HACCP na zbývajících provozovnách přistoupilo až v loňském roce. Certifikát systému HACCP získaly nejdříve pekárny Karviná a Pardubice. V letošním roce je následovala pekárna JZM, výroba jemného pečiva. Při

všech těchto prověrkách auditoři certifikační společnosti nevystavili žádnou neshodu. V současné době je připravována certifikace ve zbývajících provozech. Kromě systému jakosti dle norem ISO a systému HACCP se ve společnosti uplatňují také požadavky systémů nadnárodních obchodních řetězců jako BRC, IFS a CMI. Tyto řetězce provádějí pravidelně v provozovnách Pardubice, Brandýs nad Labem a JZM zákaznické audity. Během těchto auditů byly vždy všechny provozovny hodnoceny velmi dobře a společnosti ODKOLEK a. s. byla vyhodnocena jako spolehlivý dodavatel kvalitních a zdravotně nezávadných výrobků s funkčními systémy jakosti a HACCP. Požadavky těchto řetězců jsou dále implementovány i do ostatních provozoven tak, aby celý systém předpokládal co nejvíce potenciálních nebezpečí a společnost ODKOLEK a. s. tato nebezpečí předvídala a vytvořila takový systém opatření, aby nedošlo k ohrožení zdravotní nezávadnosti a jakosti výrobků.

KONTROLA JAKOSTI Jakost ve společnosti ODKOLEK a. s. není záležitostí pouze Úseku jakosti a technologie, ale týká se doslova všech zaměstnanců. Úsek jakosti metodicky řídí všechny provozovny a zahrnuje celý proces od nákupu surovin přes výrobu až po předání hotových výrobků odběratelům. Na každé provozovně je oddělení jakosti, které denně kontroluje jakost a zdravotní nezávadnost výrobků takříkajíc přímo v terénu. Na všech provozovnách je kontrola jakosti zajišťována jak nezávis-

Potravinářská Revue je plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí.

Upozorňujeme, že nové číslo časopisu vyjde 26. září 2006.

ZVYŠOVÁNÍ JAKOSTI Systém jakosti je také o neustálém zlepšování. Proto se společnost ODKOLEK na základě systematického zjišťování požadavků zákazníka snaží, aby výrobky svojí vysokou úrovní jakosti, zdravotní nezávadností, inovací a cenovou dostupností zabezpečovaly zvyšování konkurenceschopnosti na tuzemském trhu a předčily tak očekávání zákazníků. Proto je sortiment výrobků neustále doplňován o nové výrobky a pro naše odběratele je zajištěn pružný zákaznický servis. Velmi důležití jsou i spokojení zaměstnanci. Proto je nezbytné vytvářet odpovídající dobré pracovní podmínky, motivovat zaměstnance a tím vytvořit podmínky pro zabezpečení trvalého zlepšování jakosti poskytovaných výrobků a služeb na všech organizačních úrovních společnosti. Významným prvkem je i vzdělávání zaměstnanců, proto je výroba s veškerými službami zajišťována prostřednictvím kvalifikovaného personálu a za pomoci moderních přístupů, technologií a zařízení. Ke zvýšení jakosti výrobků společnosti ODKOLEK a. s. výrazně přispěly i již zmíněné rekonstrukce. Výrazně se zlepšily hygienické podmínky výroby a zároveň díky novým výrobním zařízením klesla zmetkovitost a naopak vzrostla produktivita práce. Pozitivně se projevila i restrukturalizace výroby. Již neplatí, že všichni musí vyrábět všechno, ale sortiment je mezi jednotlivé provozovny rozdělen tak, aby se konkrétní druhy výrobků vyráběly na výrobních linkách specializovaných přímo pro konkrétní sortiment. V budoucnu se bude společnost ODKOLEK a. s. nadále věnovat svým prioritám, kterými jsou jakost výrobků a spokojenost zákazníků. Využívat k tomu bude stále nové trendy o postupy tak, aby udržela krok s moderními evropskými společnostmi. Ing. Marie Valentová představitelka managementu pro jakost a HACCP, Ing. Markéta Chvojková, manažerka jakosti ODKOLEK a. s.

Objednávky adresujte na naši redakci: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 nebo na zasilatelství ABONT s. r. o., Chlumova 3, 130 00 Praha 3 Více o časopisu se dozvíte na

www.agral.cz

rozhovor / 15


Na 5 otázek odpovídá:

MVDr. Milan Malena, Ph.D. ústřední ředitel, Státní veterinární správa České republiky ale i národního trhu, se v ČR počítá se zahájením „Národního programu pro tlumení výskytu salmonel v prostředí chovů nosnic“ již od 1. 1. 2007.

1. Státní veterinární správa České republiky je orgánem státní správy a její existence je stanovena našimi zákony. Jste jejím ústředním ředitelem již od roku 2004 a Vaše působení v této funkci se často odehrávalo v situacích velmi veřejností sledovaných – mám na mysli zejména výskyt ptačí chřipky. Ale to není zdaleka jediná aktuální náplň organizace, kterou vedete. Můžete nám sdělit, co je vlastně úkolem Státní veterinární správy ČR a jaká je její organizační struktura? Státní veterinární správa ČR je jedním z nejdůležitějších dozorových orgánů, které mají zásadní a určující vliv na zdraví a pohodu zvířat a na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu. Povinnost vykonávat tento dozor vyplývá zejména z ustanovení veterinárního zákona. Snad lze velmi stručně úkoly státního veterinárního dozoru charakterizovat tak, že hlavním cílem je ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, zajištění pohody zvířat a ochrana před jejich týráním. V návaznosti na krajské uspořádání ČR byly provedeny strukturální změny v organizaci státního veterinárního dozoru. V Praze sídlí Státní veterinární správa, která se skládá ze dvou sekcí, přičemž ta nejdůležitější, která asi i Vás nejvíce zajímá, se týká zdraví zvířat a zdraví lidí. Druhá má na starosti technické, ekonomické a provozní záležitosti. Krajské veterinární správy pak tento systém kopírují a pro svou dozorovou činnost si mohou zřizovat inspektoráty. V současné době vidím jako jeden ze stěžejních úkolů přejímání a implementaci veterinární legislativy EU. Zejména pak celou plejádu nařízení Evropského parlamentu a Rady, které vstoupily v platnost v letošním roce a nesou souhrnný název „hygienický balíček“. 2. Ochrana spotřebitelů před zdravotně závadnými produkty živočišného původu začíná u zdravotního stavu hospodářských zvířat. Jak jsme na tom u nás, pokud hodnotíme tento zdravotní stav a jednotlivé nákazové situace, např. BSE u skotu, pandemie ptačí chřipky a další zdravotní problémy, v porovnání s Evropou a se světem? A jak je na tom, pod tímto zorným úhlem, jakost a bezpečnost – resp. zdravotní nezávadnost, našich potravin živočišného původu? Co je v současné době veterináři považováno za největší problém? Asi jako největší „kauzy“ dávnější a nedávné historie lze jmenovat BSE (bovinní spongiformní encefalopatii), pak ptačí chřipku (aviární influenzu) a do budoucna jako velký úkol chápeme kroky proti výskytu salmonel v chovech hospodářských zvířat, zejména pak v chovech drůbeže. Pokud jde o BSE, největší problémy nastaly po prvních výskytech v roce 2001 a v letech následujících. Nyní mohu říci, že seriózní přístup státního veterinárního dozoru v souladu s veterinární legislativou a pravdivé a vytrvalé informování veřejnosti spotřebitele utvrdilo v tom, že je zdravotní nezávadnost hovězího masa zaručena. V současné době se standardně provádí monitoring, což znamená, že se vyšetřuje na BSE veškerý porážený skot starší než 30 měsíců. Dále platí zákazy zkrmování masokostních mouček nejen přežvýkavcům, ale i všem hospodářským zvířatům. Jestli a kdy dojde ke zmírnění opatření proti BSE, o tom budou rozhodovat orgány EU po schválení všemi členskými zeměmi. Ptačí chřipka, zdá se, bude ještě v Evropě velkým problémem. Nebyl klid ani v létě, jak leckdo doufal. Svědčí o tom výskyt v Maďarsku a Rumunsku, kde byly postiženy chovy, a například i v Německu. U nás i nadále zůstávají v platnosti mimořádná veterinární opatření k minimalizaci nebezpečí zavlečení nákazy do chovů drůbeže vyhlášená Státní veterinární správou. To znamená, že se stále vyšetřují hromadné úhyny volně žijících ptáků, chovatelé musejí věnovat pozornost zdravotnímu stavu své drůbeže a každé změny zdravotního stavu musí hlásit místně příslušné krajské veterinární správě. Dosud je však u nás klid. Problémy byly především v jarních měsících a výskyt u volně žijících ptáků byl zaznamenán ve 14 členských zemích EU – Řecko, Itálie, Slovinsko, Rakousko, Německo, Maďarsko, Francie, Slovensko, Švédsko, Polsko, Dánsko, ČR, Velká Británie a Španělsko. V současné době hlásí Maďarsko 29 ohnisek v chovech drůbeže a přesto, že již zde bylo utraceno na milion kusů drůbeže, nelze říci, že by situace byla plně pod kontrolou. Obdobně je tomu v Rumunsku, kde od dubna hlásí 130 ohnisek v chovech drůbeže. V těchto oblastech je zatím výskyt ptačí chřipky lokalizován a nedochází k šíření do dalších oblastí. Tato situace se ale může každým okamžikem změnit. Přestože v Evropě byla ptačí chřipka zaznamenána jak u volně žijících ptáků, tak v chovech drůbeže, nedošlo k nakažení člověka. Je to ostatně i velmi málo pravděpodobné, a to především díky zcela odlišnému způsobu chovu drůbeže, přepravě, opracování i způsobu prodeje, než je tomu tak v jihovýchodní Asii, kde byly zaznamenány smrtelné případy u lidí. A co nás čeká, zejména v příštím roce, a na co se připravujeme již nyní? Jsou to razantní kroky proti výskytu salmonel v chovech hospodářských zvířat, zejména v chovech drůbeže. Státní veterinární správa ČR prostřednictvím povinné kontroly zdraví provádí ve spolupráci s chovateli sledování situace v chovech drůbeže. Zde je nutno uvést, že klinické onemocnění drůbeže způsobené salmonelami (tj. salmonelóza) není v našich chovech často diagnostikováno vzác-

3. A jak jsme na tom u nás, pod zorným úhlem zdravotního stavu hospodářských zvířat, v jakosti a bezpečnosti – resp. zdravotní nezávadnosti, potravin živočišného původu a jak je chráněn spotřebitel? K této ochraně spotřebitele jsou nezbytné také přesné informace. Je podle Vás informovanost našich spotřebitelů dostatečná a přesná, když obvyklá snaha novináře nacházet senzace přináší velmi často spotřebiteli přehnané bulvární informace? A pak v tomto ohledu musí platit systém. Co přinese tzv. hygienický balíček, na kterém se v tomto roce významně pracovalo, výrobcům potravin a co hlavně spotřebiteli?

C U R R I C U L U M V I TA E :

MVDr. Milan Malena, Ph.D. Narozen: 6. 11. 1952 Vzdělání – Vysoká škola veterinární v Brně, atestace II. stupně, postgraduální studium ukončené Ph.D. Milan Malena je odborníkem na svém místě. Po absolutoriu Vysoké školy veterinární v Brně prošel celou strukturou státního veterinárního dozoru, od roku 1979 na okrese až na ústředí v Praze, kde byl od roku 1997 ředitelem odboru veterinární hygieny, ochrany veřejného zdraví a ekologie, aby od 1. 10. 2004 usedl do křesla ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR. Své zkušenosti a znalosti i nadále prohluboval postgraduálním studiem, aby je úspěšně zakončil závěrečnou prací a po jejím obhájení obdržel titul Ph.D. Celoživotní vzdělávání považuje za absolutně nutné a vyžaduje je i od svých podřízených. Milan Malena je ženatý a má dceru a syna.

ně a přítomnost salmonel v chovu se zpravidla neodráží na zdravotním stavu drůbeže. Výskyt salmonel v chovu představuje především potenciální riziko pro kontaminaci finálních produktů, čímž by mohli být ohroženi spotřebitelé. Státní veterinární dozor má samozřejmě zájem na tom, aby naši chovatelé měli zdravé chovy a v návaznosti na to i zpracovatelé produkovali zdravotně nezávadné potraviny. Z toho vyplývá i jejich žádoucí dobrá konkurenceschopnost na domácím i zahraničním trhu. Proto na základě výsledků monitoringu provedeného plošně na území celé EU je v současnosti připravován „Národní program pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic“. Obdobný program je v současnosti povinně připravován ve všech členských státech EU bez ohledu na výsledky monitoringu a podle platné evropské legislativy by měl být zahájen od 1. 1. 2008. Cílem provádění programu je postupné snižování výskytu salmonel v prostředí chovů nosnic a tím minimalizace rizika kontaminace živočišných produktů. Národní program pro tlumení salmonel v chovech nosnic bude zaměřen především na sledování výskytu salmonel v prostředí, na provádění sanitačních a zoohygienických opatření, zajištění nezávadného krmiva a dodržování zásad správné chovatelské praxe. Dalším nezbytným opatřením, které by mělo přispět k výraznému snížení výskytu salmonel v prostředí našich chovů, je vakcinace nosnic. Tato vakcinace je v rámci EU nařízena všem členským státům, které měly vyšší četnost výskytu salmonel než 10 %. Zajímavou a pozitivní zkušenost s vakcinací nosnic má sousední Rakousko, které již vakcinaci dobrovolně a s předstihem zahájilo. Po zahájení této vakcinace tam významně poklesl výskyt salmonelóz v lidské populaci. Na tyto skutečnosti Státní veterinární správa chovatele upozorňuje již několik let a protože se jedná o poměrně složitou problematiku, která má rovněž významný dopad na ekonomiku chovu, vítá každou konstruktivní diskusi. Určitě je zde namístě ocenit spolupráci s chovateli, zejména s Českomoravskou drůbežářskou unií. Naším cílem není jakýmkoli způsobem zastírat problém, ale přijmout reálná a účinná opatření k tomu, aby se v dohledné době situace zlepšila. Jsou pro to u nás všechny předpoklady, protože technologické vybavení našich chovů i zpracovatelských závodů je přinejmenším srovnatelné s vyspělými zeměmi EU. Konstatovaly to ostatně prakticky všechny mise z Bruselu. Právě proto, že byl zaznamenán vyšší výskyt salmonel v prostředí chovů drůbeže, je potřeba přijmout odpovídající kroky včas, nejlépe okamžitě. Proto s ohledem na současnou situaci v českých chovech a s cílem zabránit případným negativním dopadům v obchodu s drůbežím masem a vejci, a to jak v rámci intrakomunitárního,

Mohu s jistým uspokojením říci, že se díky dobré úrovni našeho státního veterinárního dozoru podařilo ještě před přijetím naší republiky do EU dosáhnout toho, že naše republika byla uznána prostá některých významných nákaz zvířat. A mohu potvrdit, že nákazová situace u hospodářských zvířat je v naší republice velmi dobrá a je mnohdy lepší než v řadě členských zemí EU. Česká republika je orgány EU uznána za zemi prostou brucelózy, leukózy a tuberkulózy skotu, Aujeszkyho choroby prasat, brucelózy ovcí a koz a jsme také prosti vztekliny. Tento fakt vždy konstatují jako úspěch státního veterinárního dozoru všechny mise z Bruselu (především DG SANCO – Generálního ředitelství Zdraví a ochrana spotřebitele). Samozřejmě neusínáme na vavřínech a kromě kroků proti výskytu salmonel v chovech podnikáme například opatření proti IBR. Infekční bovinní rhinotracheitida je onemocnění skotu, které způsobuje pokles užitkovosti a v současné době mu zejména naši sousedé (Německo a Rakousko) věnují velkou pozornost. Proto Státní veterinární správa společně s Ministerstvem zemědělství ČR chce našim zemědělcům „usnadnit život“. O co jde? Především o možnost obchodovat s živými plemennými zvířaty. Německo například předpokládá ozdravení v nejbližších letech. Lze tedy očekávat, že se zde plemenný materiál z neozdravené země těžko uplatní. Právě na příkladu IBR lze nejnověji dokumentovat, co si dále klade Státní veterinární správa za cíl – jak prospívat našim zemědělcům. O všech těchto skutečnostech SVS ČR informuje jak odbornou, tak laickou veřejnost a je možné se o tom přesvědčit zejména v odborném tisku či na webových stránkách SVS, především pak z četných tiskových zpráv. V podstatě lze potvrdit, že vztah s novináři je korektní a logická snaha o medializaci tzv. „kauz“ je vždy našimi odborníky správně komentována. Častokrát jsem se přesvědčil, že právě korektními informacemi lze novináře přesvědčit v dobré vůli o systému a také o tom, že nemáme zájem žádné skutečnosti tajit. A pokud jde o tzv. hygienický balíček (nařízení Evropského parlamentu a Rady), chci na prvním místě zdůraznit, že ustanovení v něm shrnutá jsou závazná a již nabyla platnosti v celé EU. 4. A ještě k hygienickému balíčku. Z něho vyplývá i řada povinností pro Státní veterinární správu. Jaké úkoly to budou pro Vaši organizaci a co přinesou výrobcům potravin živočišného původu a zejména pak ochraně spotřebitele? A jak se spotřebitel a náš občan dozví, že je chráněn lépe? Určitě lze říci, že smyslem přijetí balíčku bylo zprůhlednit veterinární legislativu EU a zavést systémové standardy ve zpracovatelských závodech tak, aby se obchod i spotřebitelé na dodržování těchto standardů mohli spolehnout. Jde o garanci zdravotní nezávadnosti, a tudíž i o zdraví lidí. Za tímto účelem je také možnost provádět audity zpracovatelských závodů. Již jsme proškolili odborníky, kteří tento audit mohou provádět. A již v uplynulém roce jsme na změny vyplývající z ustanovení obsažených v hygienického balíčku upozorňovali zpracovatele na školeních v rámci celé ČR. Dále z hygienického balíčku vyplývá provádění auditů systému dozorové organizace. SVS ČR Praha chce jít cestou externího auditu, aby mohla provádět interní audit systému krajských veterinárních správ. 5. Vrcholová funkce řídícího pracovníka je velmi náročná na čas. Zbývá Vám čas také na sebe a na rodinu, a jak jej trávíte? Mohl byste nás seznámit s Vašimi koníčky? A současně vyslovit své životní krédo? Na to je obtížné odpovědět a nevyhnout se klišé – že je málo času. Nicméně mým trvalým koníčkem, samozřejmě kromě rodiny, je zahrada a myslivost. Při pracích na zahradě si vždy dokážu odpočinout. Dokud jsem měl přece jen času více, věnoval jsem se hodně myslivosti, a to především krmení zvěře, přípravě krmiv, zakrmování a lovu, to byla až jen ona pověstná třešnička na dortu. Nyní pro mě myslivost často je spíš společenskou záležitostí, příležitostí setkat se s přáteli a často i příležitost neformálně probrat i věci profesní. Také se věnuji přípravě legislativních záležitostí, které se týkají myslivosti, s opravdovou znalostí věci, a to ať už jde o přípravu laických prohlížitelů zvěřiny, anebo i o publikování odborných příspěvků do odborných časopisů. A to jsem zapomněl i na sport, který jsem dříve provozoval mnohem více. Dnes už opravdu jako relaxaci. A ptáte-li se na krédo? Mým osobním i profesním cílem je zdravý člověk, protože zdraví je v podstatě podmínkou veškeré úspěšné činnosti. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.



ISO 22000 vs. ISO 9001, bezpečnost a kvalita potravin

Certifikační společnost CERT–ACO s.r.o., Kladno, působí již mnoho let jako společnost akreditovaná národním akreditačním orgánem Českým institutem pro akreditaci (ČIA) podle normy EN 45012 jako certifikační orgán č. 3027 pro certifikaci systému managementu jakosti podle normy EN ISO 9001. Kromě jiného získala v oblasti potravin akreditaci pro certifikaci podle dokumentu „Všeobecné požadavky na systém kritických bodů (HACCP) a podmínky pro jeho certifikaci“. V letošním roce jako jedna z prvních certifikačních orgánů získala národní akreditaci pro certifikaci podle normy ČSN ISO 22000:2006 „Systémy managementu bezpečnosti potravin – Požadavky na organizaci v potravinovém řetězci“. Pod výraz kvalita je možno zahrnout širší požadavky než pouze bezpečnost potravin – zdravotní nezávadnost, i když z hlediska lidského zdraví je bezpečnost potravin prioritní. Existují mnohé definice kvality (jakosti), ale podle našeho názoru je nejvýstižnější definice z normy ČSN EN ISO 9000:2006 „Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník“. Tato definice zní: Kvalita; jakost je stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik a požadavek je potřeba nebo očekávání, které jsou stanoveny, obecně se předpokládají nebo jsou závazné. Závazné požadavky v oblasti potravin jsou především stanoveny Zákonem 110/1997 Sb., o potravinách a souvisejícími legislativními předpisy, ať již národními nebo Evropské unie, kde jsou především požadavky týkající se bezpečnosti potravin. Stanovené požadavky si určuje většinou výrobce v rámci svých vývojových aktivit při sestavování specifikací výrobků nebo jsou dány v rámci odběratelsko-dodavatelských smluv mezi výrobcem a distri-

butorem. Největší úskalí se skrývá pod očekáváním a předpoklady konečných konzumentů. Myslím si, že nenajdu jediného obyvatele České republiky, který se v rámci nákupu potravin nespletl a v domnění, že kupuje známý osvědčený a stále stejný výrobek, a nemohl přijít na to, kde udělal kulinářskou chybu při přípravě slavnostní večeře. Jak již bylo shora napsáno, je bezpečnost potravin nedílnou, kontrolovanou a od všech vyžadovanou součástí kvalitního výrobku. Dovolím si srovnání s nákupem automobilu. Dnes každý předpokládá, že auta jsou pasivně bezpečná a nad počtem airbagů a písmeny ABS či ESP se už nikdo nepozastaví. Daleko více si vybírá, zda je auto od tohoto výrobce či od tohoto nebo kolik jejich rozpočet dovolí. Ze své praxe si dovolím tvrdit, že produkty potravinového řetězce na území ČR jsou na vysoké úrovni bezpečnosti a konzument bere tuto součást kvality za samozřejmou. Mezinárodní norma ČSN EN ISO 22000:2006 „Systémy managementu bezpečnosti potravin – Požadavky na organizaci v potravinovém řetězci“ je uzpůsobena pro organizace v potravinovém řetězci, které chtějí garantovat svým zákazníkům, že jejich produkty jsou vyrobeny s nadstandardními požadavky na bezpečnost potravin. Pojem výroby není v tuto chvíli správný, neboť za potravinový řetězec jsou považovány veškeré činnosti od zemědělské prvovýroby přes zpracovatelský průmysl, distribuci až konečný prodej potravin či pokrmů. V systémech jakosti podle ČSN EN ISO 9001:2001 „Systémy managementu jakosti – Požadavky“ jsou na prvním místě zákazníci a plnění jejich požadavků, a to jak z hlediska jednoznačného stanovení jejich požadavků, tak z hlediska plnění těchto požadavků, ať už se jedná o zákazníka konečného, anebo mezičlánek mezi výrobcem a spotřebitelem. Jakost tedy můžeme chápat jako vnímání všech vlastností produktu zákazníkem a neměla by to být pouze cena, která je pro zákazníka, především obchodní řetězce, mnohdy rozhodujícím kritériem. Systémy jakosti a bezpečnosti potravin se

dají plně implementovat, v některých oblastech se dokonce jedná o společné požadavky, ale jeden systém nenahrazuje druhý. Největší rozdíly nalezneme v kapitole 7. Plánování a realizace bezpečných produktů /Realizace produktu. Norma systémů managementu bezpečnosti potravin se v této kapitole zabývá programy nezbytných předpokladů (pro nás spíše známé jako pravidla správné praxe), předběžnými kroky umožňující analýzu nebezpečí, analýzou nebezpečí, vytvořením operativních programů nezbytných předpokladů (já si dovolím přirovnání ke kontrolním bodům, které jsou pro výrobu důležité, ale nemají zásadní vliv na bezpečnost potravin), vytvořením plánu HACCP, plánováním ověřování, systémem sledovatelnosti a řízením neshody. Norma systémů managementu jakosti klade v této kapitole důraz na procesy týkající se zákazníka, návrh a vývoj, nakupování, řízení výroby a poskytování služeb a řízení monitorovacích a měřicích zařízení. Ve struktuře této kapitoly je nejvíce patrný rozdíl v požadavcích na bezpečnost potravin a na jakost potravin. Z hlediska jakosti je důležitá komunikace se zákazníkem o všech jeho požadavcích a jejich případné vyjasnění. Na rozdíl od bezpečnosti potravin je v systémech jakosti obsáhlá kapitola o návrhu a vývoji. Podle našeho názoru by takto popsaná činnost měla být i v normě pro bezpečnost potravin, protože to je základ pro nově navrhovaný nebo vyvíjený produkt i z hlediska bezpečnosti. Nakupování v systémech jakosti je popsáno z hlediska jednoznačnosti objednávek, výběru a hodnocení dodavatelů a ověřování nakupovaného produktu. Řízení výroby je především zaměřeno na dosahování plánovaných cílů potřebných pro splnění kvalitativních požadavků na produkt v jednotlivých realizačních procesech. Řízení monitorování a měření je obdobné v obou systémech. Mezinárodní standard ISO 22000 dle mého názoru v blízké době nesjednotí veškeré standardy, které jsou v současnosti pro oblast potravinového řetězce. Neochota se domluvit pramení z množství různých standardů, které jsou

na stejných principech a jen se liší jejich oblast působení. Především síla obchodních řetězců se nikterak neshoduje s původním prohlášením GFSI (Global Food Safety Initiative), že pokud vznikne jednotný celosvětový standard pro bezpečnost potravin, nahradí pak jednotlivé standardy obchodních řetězců. Z úst jednoho představitele nejmenovaného obchodního řetězce jsem se dozvěděl, že oni prosazují pro oblast zemědělské prvovýroby standard EuropGap, u zpracovatelů standardy IFS nebo BRC a sami si v rámci své obchodní sítě upraví standard HACCP. Ale proč?! Vždyť tyto oblasti a ještě více pokrývá ISO 22000! Co tedy říci závěrem? Věřím, že v rámci jednotného potravinového trhu Unie a stále sílící globalizací se podaří do budoucna ujednotit požadavky všech zainteresovaných stran na jediném a všemi uznávaném standardu. Producenti však mají důležitou roli, aby prokázali úspěšné vedení a fungování systému v organizaci, a to je podmíněno systematickým a jasným způsobem řízení. Cílem je neustálé zlepšování efektivnosti a účinnosti provozu organizace. Řízení organizace zahrnuje i oblast jakosti a zdravotní nezávadnosti. Významným nástrojem pro toto řízení je zavedení systému managementu jakosti podle norem řady ČSN EN ISO 9000:2001 nebo podle ČSN EN ISO 22000:2006, případně integrovaného systému. Prokazování, že organizace splnila všechny tyto náležitosti, se dokladuje certifikátem, který vydala nezávislá třetí strana, akreditovaný certifikační orgán. Ing. Pavel Šebesta – auditor HACCP, ISO 9001 a ISO 22000 CERT-ACO, s. r. o. Huťská 275/3 272 01 Kladno tel.: 312645007 fax.: 312662045 GSM: 724158470, e.mail: [email protected] http://www.cert.cz

nabídky – informace / 17


Výzkumný ústav potravinářský Praha nabízí komplexní služby pro potravinářství

výzkum a vývoj v oblasti

výpočty a experimentální ověřování

procesů (vč. mikrovlnného ohřevu, potravinářské chemie a biochemie, vysokotlaké pasterace, zmrazování potravinářského inženýrství a výživy a rozmrazování) analýzy potravinářských surovin a výrobků (chemické, vývoj receptur dle speciálních požadavků (vč. dietní výživy) mikrobiologické a senzorické) proměřování fyzikálních vlastností komplexní technická a poradenská podpora při řešení problematiky integrované potravinářských surovin a výrobků prevence a omezování znečištění (IPPC) zavádění systému HACCP

Výzkumný ústav potravinářský Praha Radiová 7, 102 31 Praha 10 - Hostivař tel.: 296 792 111, fax: 272 701 983 e-mail: [email protected] http://www.vupp.cz/

Nabízíme k prodeji HOP – hydraulickou objemovou plničku kašovitých a dělených potravinářských, lahůdkářských hmot. Plnicí schopnost na hmoty od konzistence jogurtů až po zahuštěné protlaky, lahůdkářské saláty, paštiky, LM. Po generální opravě stroj používaný po dobu 7 měsíců. Nerezový dopravník s nerezovým zábradlím, dávkovač obalů. Nerez zásobník cca 45 lt. Objem náplně od 100 do 1000 g. Výkon regulovatelný, 20–40 ks/min. Odvoz vlastní. Cena 54 000 Kč. Kontakt na telefon: 723 853 057

Téma stále více zmiňované: Jak vybírat správného dodavatele a jak přesvědčit mého odběratele o tom, že já jsem ten nejvhodnější partner? Cesta za získáním náskoku před konkurencí je těžká. Značka TÜV a zkušenosti našich odborníků by Vám měly být pomocí a podporou.

TÜV CZ jako certifikační a inspekční společnost se může stát Vaším partnerem i v řešení této otázky. Řada našich dosavadních zákazníků a partnerů se na nás obrací se záměrem získat náskok před konkurencí. Zavedením požadavků normy ISO 22000, ISO 9001 nebo jiných a následná úspěšná certifikace systémů managementu je určitě dostatečný důkaz partnerům, že systém a kvalita výrobků jsou na cestě k neustálému zlepšování, že zájmem vedení firmy je pracovat nejen na kvalitní potravině, ale i na spokojenosti odběratelů. Konzumovat lidskému zdraví zcela bezpečnou, zdravotně nezávadnou a způsobilou a přitom kvalitní potravinu je zájem celé spotřebitelské veřejnosti. Nositeli a garanty těchto požadavků jsou vždy sami výrobci potravin – plněním požadavků národní legislativy a v rámci evropského členství i plněním legislativních požadavků EU. Povinnost certifikace systémů bezpečnosti potravin není legislativně zakotvena, avšak je realitou, že certifikát zaručující plnění požadavků na bezpečnost potravin je stále častěji požadován obchodními partnery (a nejsou to pouze nadnárodní obchodní řetězce) a v souvislosti s dotační politikou také státem. Společnost TÜV CZ proto vstoupila jako nezávislý certifikační a inspekční orgán na trh s nabídkou posouzení systémů managementu bezpečnosti potravin.

Naše zkušenosti se tak stanou přínosem a přidanou hodnotou pro Vás! Potřebujete více informací? Pak se obraťte na:

Úspěšně absolvovaná certifikace dle norem HACCP, ISO 22000, BRC nebo např. IFS od společnosti TÜV pomůže naplnit ustanovení zákonů, vyhlášek a nařízení. Spojení s prestižní značkou TÜV odliší od konkurence a potvrdí spotřebitelům a obchodním partnerům vysokou úroveň poskytovaných činností v potravinářském řetězci. Značka TÜV je navíc známá, uznávaná a čitelná nejen v České republice a evropském prostoru, ale vlastně po celém světě. Prostřednictvím certifikace společností TÜV CZ obdržíte nejen TÜV certifikát a značku, ale navíc i hodnotné informace o svém podniku, které můžete použít k dalšímu zlepšování podnikání. Tým vysoce kvalifikovaných odborníků pro oblast bezpečnosti potravin pokrývá veškeré spektrum odborností subjektů zapojených do potravinového řetězce a je díky pobočkám ve všech krajích Čech a Moravy svým zákazníkům vždy nablízku.

TÜV CZ s. r. o., Novodvorská 994, 142 21 Praha 4 e-mail: [email protected] fax 239 046 806 www.tuvcz.cz TÜV SÜD je mezinárodním vedoucím koncernem poskytujícím služby ve strategických oblastech PRŮMYSL, MOBILITA a ČLOVĚK. S 10 000 zaměstnanci působíme na více než 500 místech. Jako partner poskytujeme své týmy pro optimalizaci techniky, systémů a know- how. Posilujeme tak konkurenceschopnost našich zákazníků po celém světě. TÜV CZ je dceřinou společností TÜV SÜD v České republice. TÜV SÜD v České republice: TÜV CZ s. r. o., Novodvorská 994, 142 21 Praha 4, tel 239 046 804, fax 239 046 806 e-mail: [email protected] TÜV CZ je autorizovanou a notifikovanou osobou, akreditovaným subjektem pro certifikace systémů managementu podle řady norem, je partnerem pro všechna odvětví průmyslu. Více informací najdete na www.tuvcz.cz

18 / z domova


Závěrečný protokol soutěže „Zlatý klas 2006“ E X P O N ÁT Y O C E N Ě N É „ Z L AT Ý M K L A S E M “

P Ř I H L Á Š E N É E X P O N ÁT Y POTRAVINÁŘSTVÍ A ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL P. č.

Vystavovatel

Jaroslav Chochole, 2/5 DELTA – obchodní podnik, Praha 4 ZEMCHEBA, s. r. o., 3/5 Chelčice 4/5 Oceněné výrobky

Soutěž ZLATÝ KLAS 2006 o nejlepší vystavený exponát na 33. ročníku mezinárodní výstavy „ZEMĚ ŽIVITELKA“, vyhlášená organizátorem výstavy – Výstavištěm České Budějovice a. s. – proběhla tradičně pod odbornou garancí Ministerstva zemědělství ČR. Ocenění a propagace špičkových výrobků a novinek z oblasti agronomie, zootechniky, mechanizace, potravinářství, služeb pro zemědělství a venkov, jakož i lesního a vodního hospodářství a opravárenství, zůstává nadále prvořadým cílem a smyslem této prezentace. Nejlepší vybrané exponáty, splňující navíc i náročná ekologická kritéria, soutěžily o ZLATÝ KLAS S KYTIČKOU. V letošním roce bylo toto ocenění uděleno 2 přihlášeným exponátům. Soutěžící exponáty byly i v letošním ročníku rozděleny podle svého zaměření do pěti skupin: 1. Rostlinná výroba 2. Živočišná výroba 3. Mechanizace 4. Potřeby a služby zemědělství 5. Potravinářství a zpracovatelský průmysl V roce 2006 bylo přihlášeno celkem 36 exponátů. Všechny platné přihlášky exponátů byly zaprotokolovány a předány hodnotitelským komisím soutěže Zlatý klas 2006. Posouzení exponátů proběhlo na úrovni hodnotitelských komisí a soutěžní poroty soutěže ve dnech 23.–24. 8. 2006.

PŘEHLED PŘIHLÁŠENÝCH EXPONÁTŮ Soutěžní skupina 1. Rostlinná výroba 2. Živočišná výroba 3. Mechanizace 4. Potřeby a služby zemědělství 5. Potravinářství a zpracov. průmysl CELKEM

Počet přihlášek 2005 2006 3 2 4 1 15 7 4 4 3 22 29 36

Soutěžní porota soutěže o „ZLATÝ KLAS“ mezinárodní výstavy ZEMĚ ŽIVITELKA 2006 pracovala v tomto složení:

S O U T Ě Ž N Í P O R O TA Předseda: Ing. Stanislav KOZÁK, náměstek ministra, komoditní sekce, MZe ČR Tajemník: Eva ŠMOLOVÁ, Výstaviště České Budějovice a. s. Členové: Ing. Zdeněk TRNKA, ředitel odboru přímých plateb, MZe ČR Ing. Miloš LUKÁŠEK, ředitel odboru živočišných komodit, MZe ČR Ing. Michael NOVOTNÝ, vrchní ředitel úseku zemědělských agentur a pozemkových úřadů, MZe ČR MVDr. František FEJFAR, Ing. František SLÁDEK, CSc., vrchní ředitel úseku potravinářských výrob – Úřadu pro potraviny, MZe ČR Ing. Martin FANTYŠ, vrchní ředitel strukturálního úseku, MZe ČR Pavel NOVOTNÝ, viceprezident AK ČR a předseda ZD Bernartice

5/5

6/5

7/5

8/5

Křupky arašídové

Řada ovocných šťáv „VIKO“ Smetanová sýrová Bohušovická mlékárna, a. s. omáčka Bohušovice nad Ohří Mr. Sauce Smetanový krém dtto vanilkový MLSÁNEK Tvarohový dezert dtto s jogurtem AMIGO višeň-vanilka AGROPOL FOOD, s. r. o., Praha 1 vyrábí: Jihočeská drůbež Kuřecí špíz Tábor, s. r. o. se špekem součinnost: chlazený Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a. s., Praha 1 AGROPOL FOOD, s. r. o., Praha 1 Kuřecí šunka vyrábí: NATURAL Moravskoslezské 100 g drůbežářské závody PROMT a. s., Praha 1

9/5 MAUZ Výroba, s. r. o., 10/5 dtto Babiččiny nudle s. r. o. České Budějovice součinnost: 11/5 Katedra kvality produktů Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity Masokombinát Plzeň s. r. o., 12/5 Plzeň 13/5 dtto 14/5 dtto 15/5 dtto 16/5 dtto 17/5 dtto 18/5

Exponát

Mlékárna Dvorec s. r. o., Plzeň

AGROPOL FOOD, s. r. o., Praha 1 19/5 vyrábí: Integral Vrchovina, a. s., Choceň AGROPOL FOOD, s. r. o., Praha 1 20/5 vyrábí: Jihočeská drůbež Mirovice, a. s., Mirovice AGROPOL FOOD, s. r. o., Praha 1 vyrábí: 21/5 Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a. s., Praha 22/5 ŘEZPOF s. r. o., Plzeň

Játrová paštika s mandlemi Játrová paštika

Bella Via - Golden Pasta

Debrecínka s paprikou Selská krkovička Uzená šunka Kuřecí šunka Fitness Dušená šunka Fitness Párky extra Fitness Ochucený syrovátkový nápoj VIAVITA

ROSTLINNÁ VÝROBA Pavilon/ vp B4 F3 B

B

4/5 F1

F1

B4

B4 B4 B4 F1

Vodňanský DUO FIT NATURAL

F1

Lahůdkové kachní sádlo česnekové s játry

F1

Kuřecí párky s kečupem a vitaminy 250 g

F1

Vázané špekáčky MISTR

Pavilon/ vp

Bohušovická mlékárna, a. s. Smetanová sýrová B Bohušovice nad Ohří omáčka Mr. Sauce Trvanlivá smetanovo-sýrová omáčka jemně pikantní chuti pro studenou i teplou kuchyni, určená jako polotovar pro další použití nebo k přímému použití jako omáčku. Použití technologie UHT ohřevu zaručuje minimálně 6měsíční trvanlivost. AGROPOL FOOD, s. r. o., Praha 1 vyrábí: Jihočeská drůbež Tábor, s. r. o. Kuřecí špíz se špekem F 1 součinnost: Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a. s., Praha 1 Výrobek obohacuje sortiment výrobků pro rychlou úpravu pokrmů, vhodný pro grilování. Použití kuřecího masa přispívá k rozšíření sortimentu výrobků vhodných pro racionální výživu. Použitý obal přispívá k atraktivnosti výrobku. MAUZ Výroba, s. r. o., Játrová paštika F1 České Budějovice s mandlemi Inovovaný výrobek s výbornými senzorickými vlastnostmi a prodlouženou trvanlivostí. Jedná se o netradiční výrobek bez použití emulzí vyráběných z nemasových tkání a bez přítomnosti strojně odkostěných mas.

Babiččiny nudle s. r. o., České Budějovice 11/5 součinnost: Katedra kvality produktů Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity

Bella Via – Golden Pasta

B4

Použití patentované technologie, olivového oleje a čerstvé karotky zařazuje výrobek do nové generace těstovin s výbornými smyslovými vlastnostmi a nutričními parametry. B4

Klasický masný výrobek z vepřové kýty velmi dobrých senzorických vlastností, zabalený v novém typu tzv. znovu uzavíratelných obalů. Ochucený Mlékárna Dvorec s. r. o., 18/5 syrovátkový nápoj F1 Plzeň VIAVITA Použití patentované technologie dovoluje využití čerstvé syrovátky. Tím se docílí efektivního využití vedlejšího výrobku mlékárenské technologie. Výrobek je zabalen ve funkčním a atraktivním obalu. ZŘUD-MASOKOMBINÁT Jemné párky 23/5 B4 Písek CZ, a. s., Písek MISTR Výrobek je variantou delikatesních párků vídeňského typu. Vynikají jemnou masovou chutí a šťavnatostí. K jejich charakteristice přispívá použití skopových střívek.

Pavilon/ vp

ZEMCHEBA, s. r. o., Řada ovocných šťáv F3 Chelčice „VIKO“ Výrobky vynikající senzorické jakosti z převážně domácího ovoce v atraktivním skleněném obalu. Při výrobě nejsou používány žádné konzervační prostředky.

Ing. Stanislav KOZÁK, předseda soutěžní poroty, Ing. Marcela PAYEROVÁ, předsedkyně představenstva a ředitelka VÝSTAVIŠTĚ České Budějovice a. s., Eva ŠMOLOVÁ, tajemnice soutěžní poroty

B4

POTRAVINÁŘSTVÍ A ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

3/5

Exponát

Ředitelství VÝSTAVIŠTĚ České Budějovice a. s. archivuje veškeré přihlášky soutěžících exponátů a protokoly o vyhodnocení. Hodnocením, které vycházelo z podmínek stanovených Soutěžním řádem soutěže Zlatý klas, prošlo 36 přihlášek, často s rozsáhlou technickou dokumentací, se stanovisky výzkumných a zkušebních ústavů apod. V návaznosti na Soutěžní řád soutěže o „ZLATÝ KLAS“ soutěžní porota prověřila plnění podmínek pro ponechání ocenění u exponátů oceněných v ročníku 2005, tj. zda je výrobek již vyráběn, zda a v jakém množství je dodáván na trh, event. kdy nejpozději bude vyráběn a dodáván na trh. Soutěžní porota konstatovala, že podmínky pro ponechání ocenění splnili všichni výrobci oceněných výrobků a tudíž není důvodu k jejich odejmutí.

E X P O N ÁT Y O C E N Ě N É „ Z L AT Ý M K L A S E M S KY TIČKOU“

P. č.

9/5

Vystavovatel

B4

HODNOTITELSKÁ KOMISE

Členové: Prof. Ing. Jiří Davídek, DrSc., VŠCHT Praha Prof. Ing. Milan Pešek, CSc., Jč. univerzita, Zemědělská fakulta České Budějovice MVDr. Václav Slabý, Krajská veterinární správa pro Jč. kraj, Inspektorát v Písku Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc., STEINHAUSER s. r. o.,Tišnov u Brna

7/5

F1

B4

Pavilon/ vp

POTRAVINÁŘSTVÍ A ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL P. č.

B4

Exponát

2/1 Vinné sklepy Roztoky s. r. o, Kolekce vín B1 Roztoky ARCHIVNÍ SKLEP Kolekce vín ARCHIVNÍ SKLEP představuje soubor jakostních tuzemských, převážně přívlastkových vín. Soubor těchto vysoce kvalitních vín s přijatelnou cenou je určena především pro domácí zákazníky. Adjustace je osobitá a pro zákazníka velmi atraktivní. Kvalitu kolekce podtrhuje řada ocenění jednotlivých vín např. udělením národní značky KLASA a získanými cenami na prestižních výstavách. Tento soubor dokumentuje rozšíření uplatnění českých a moravských vín na tuzemském trhu cestou zvyšování kvality.

B

F1

Vystavovatel

14/5 Masokombinát Plzeň s. r. o., Uzená šunka

23/5 ZŘUD-MASOKOMBINÁT Jemné párky Písek CZ, a. s., Písek MISTR

POTRAVINÁŘSTVÍ A ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Předseda: Ing. František SLÁDEK, CSc., vrchní ředitel úseku potravinářských výrob – Úřad pro potraviny, MZe ČR

P. č.

Vystavovatel

Exponát


nabídky – informace / 19


uvádí na trh nový výrobek z řady zdravá výživa

Pohankový chleba rovněž na výrobu drobného pečiva – jediný chleba s tak vysokým obsahem pohanky – 15% – vysoká výživová hodnota – pečivo připravené z této směsi obsahuje 30 % celých zrn – díky speciální úpravě pohanky je dosaženo vysokého objemu pečiva – pečivo obsahuje zdraví prospěšné fytonutrienty včetně rutinu a omega 3 mastných kyselin

Pro jednotlivé zákazníky je zajišťován odborný technologický servis a předváděcí zkoušky. SEMIX PLUSO, spol. s r. o., Rybníčky 338 , Otice 747 81 držitel certfikátů ISO 9001:2000 a HACCP, BIO, Klasa, Birmingham 2006, Trendy 2006 Tel./fax: 553 759 980 ZELENÁ LINKA: 800 900 287 www.semix.cz, www.zdravyzivot.com

e-mail: [email protected]


z domova / 21


Náš rozhovor

Biolíh z cukrovaru Dobrovice Energetická potřeba celé naší planety stoupá úměrně jejímu civilizačnímu rozvoji. Současné zdroje energií jsou vesměs čerpány z nerostných zdrojů, a u krytí spotřeby pohonných hmot pro motory dopravních prostředků to platilo donedávna téměř beze zbytku. Svět hledá alternativní zdroje. Zvýšená výkonnost světového zemědělství a z ní vycházející vyšší nabídka než poptávka po potravinářských výrobcích a stále se zvyšující cena ropy přinesly nové řešení – biolíh, jako zdroj pro saturaci potřeby po pohonných hmotách. V okolních evropských státech a ve světě není tento produkt ničím nový. A v naší republice s touto aktivitou – s výrobou bezvodého lihu z cukru jako surovinou pro výrobu benzinů – přichází společnost Cukrovary TTD a. s. v Dobrovici. V této souvislosti jsme položili 3 otázky generálnímu řediteli této společnosti Ing. Oldřichu Reinbergrovi.

Pohled na nový lihovar

OTÁZKA PRVNÍ: Investiční záměr na výrobu bezvodého lihu, s častěji užívaným názvem BIOLÍH, je významnou investicí nejen v rámci Vaší společnosti, ale pro její rozsah a význam i v rámci celého potravinářského průmyslu. Z jakého záměru bylo při rozhodování o této investici vycházeno a co bude do budoucna řešit? A seznámil byste naše čtenáře se systémem této výroby a následným využitím Vašeho nového produktu? ODPOVĚĎ: Obecně lze říci, že výroba biopaliv ze zemědělských komodit je počátkem řešení výroby energie z obnovitelných zdrojů, jakými zemědělské produkty (obilí, řepa, kukuřice a vůbec zelená hmota) jsou. Zásoby dosud užívaných neobnovitelných přírodních zdrojů (ropa, zemní plyn) se rychle ztenčují a lidstvo naší planety musí hledat zdroje nové. Těžko si totiž představit život naší a budoucí civilizace bez dopravních prostředků, elektrických spotřebičů a dalších vymožeností dnešní doby. Ideální možností, která se pro řešení těchto životních problémů nabízí, je využití zemědělských produktů. Přichází totiž v době, kdy Evropa zápasí s obrovským přebytkem obilí, řepy, kukuřice a vůbec s vhodným využitím zemědělské plochy. Stejně tak i my, pracovníci společnosti „Cukrovary TTD“, přemýšlíme nad budoucí perspektivou, dalším rozvojem a strategických záměrech. Činíme tak v době zásadních změn cukerních režimů, kterými se řídili v Evropě pěstitelé řepy i cukrovary několik desetiletí. Tyto změny ve své podstatě znamenají razantní snížení výroby cukru krácením produkčních kvót, snížení ceny řepy a cukru až o 40 %, omezení exportů do třetích zemí. Pro TTD jsou tyto změny zvlášť citlivé, protože poslední roky významně investovalo do zvýšení zpracovatelských a výrobních kapacit cukrovarů a do celkové modernizace výrobních jednotek společnosti. Hlavním důvodem těchto investic bylo zvýšení konkurenceschopnosti našich továren, snížení výrobních nákladů, zvýšení efektivity a kvality výrobků. Výroba biolihu ze řepy je tedy ideální řešení, jak využít vybudovaných zpracovatelských kapacit a umožnit pěstitelům řepy i nadále pěstovat cukrovou řepu, která je v dobrých produkčních oblastech jednou z nejrentabilnějších zemědělských plodin. Zvláště když výsledky v pěstování řepy vykazují za poslední roky výrazná zlepšení. Zároveň tak Cukrovary TTD pomohou České republice plnit je-

Z těchto důvodů považujeme spojení cukrovar - lihovar za velmi efektivní. Zároveň bude využito zkušeností, které máme se zpracováním řepy. Je však nutné zmínit určitá rizika, která jako investor lihovaru pro výrobu biolihu podstupujeme. Stát nebyl do této chvíle schopen zavést a schválit základní podmínky výroby biolihu, tzn. způsob podpory biolihu, kontrolní mechanismy přimíchávání biolihu do pohonných hmot apod., a zapracovat je do příslušné legislativy. Ve většině zemí EU je výroba biolihu podporována vratkou spotřební daně. V USA je výroba biolihu podporována příplatky pro zemědělce (stát Wisconsin). V ČR se diskutuje o možnosti vratky spotřební daně, o možnosti přímé podpory výrobce biolihu. Ale bohužel také je zde uvažováno o možnosti nepodporovat výrobu biolihu vůbec. Jsem přesvědčen, že takováto cesta odsuzuje investory, kteří v dobré víře ve stát investují do lihovarů, k úpadku a ke krachu. Státní podpory výroby biolihu, ke které se náš stát zavázal, chápu jako dočasné finanční vyrovnání mezi náklady na výrobu klasického fosilního paliva a náklady na výrobu biolihu. Při stávající ceně ropy (cca 72 $/barel) je však výroba biolihu ze zemědělských komodit stále ještě dražší. Ale při stávajícím nepříznivém a stoupajícím trendu ceny ropy se oba náklady vyrovnají a státní pdopora nebude nutná. Vždyť i v „levné a rozvojové“ Brazílii byla výroba biolihu v jeho počátcích (1964) státem 10 let podporována. Není tedy kontraproduktivní se na jednu stranu zavázat k výrobě biolihu a na druhé straně uvažovat, na rozdíl od ostatních zemí EU, zda výrobu biolihu nepodporovat vůbec?

OTÁZKA TŘETÍ: Takže pokud budeme vycházet z toho, že se všechny výše uvedené otázky vyřeší, jaký potom bude další vývoj v nejbližším období, myslím tím do konce tohoto roku? A mohl byste popsat celkovou funkci Vašeho seskupení cukrovar-lihovar? A co výhled problematiky biolihu v časovém horizontu 10 a více let? jí závazný slib začít míchat biopaliva do pohonných směsí automobilů od 1. ledna 2007. Lze tedy říci, že k realizaci našich záměrů výroby bioetanolu máme ideální podmínky – dobré pěstitele řepy, kteří mají dobré výsledky a vysoký potenciál pěstování řepy, cukrovary disponující vybudovanou zpracovatelskou kapacitou a kvalitními, zkušenými pracovníky a akcionáře (francouzský Tereos a německý Nordzucker), kteří tuto strategii podporují. Zbývá však, aby náš stát v souladu se svými sliby a závazky vytvořil nový legislativní rámec a nastavil srovnatelné podmínky výroby biolihu jako ostatní země EU-25.

OTÁZKA DRUHÁ: Kdo je investorem a kdo bude výrobcem a v jakém stadiu je nyní tato investice a kdy začne vyrábět? Naznačil jste určité problémy s vlastní realizací, mohl byste se o nich zmínit? Je snad celá tato akce něčím ohrožena? ODPOVĚĎ: Cukrovary TTD založili za účelem výroby bioetanolu společnost Agroetanol TTD, kterou 100procentně vlastní. Do této společnosti byl nabídnut kapitálový vstup zemědělcům, pěstitelům řepy. V současné době se dokončuje výstavba moderního lihovaru, který bude produkovat ze řepy bezvodý líh. Kapacita lihovaru bude po tříletém náběhu až 1 mil. hl lihu. Lihovar začne produkovat již 1. října letošního roku. Začátek provozu lihovaru je plánován společně s cukrovarnickou kampaní. K výrobě lihu bude použita surová šťáva z řepy, která bude přiváděna přímo do fermentace lihovaru. Stavba lihovaru vedle cukrovaru umožní dokonale využít synergie obou provozů. Mám na mysli hlavně společnou kotelnu, společnou vlastní výrobu elektrické energie v turbogenerátorech, čistírnu odpadních vod, dopravní infrastruktury a v neposlední řadě i zkušené pracovníky.

ODPOVĚĎ: Věřím, že zmíněné problémy budou zdárně vyřešeny. Problémy řešení této situace je možné spatřovat i v patové povolební situaci, v časových problémech jmenování vlády, když stará vláda odmítla problém biopaliv řešit. Situace se výrazně zhoršila korupčním skandálem kolem biolihu a také četnými mediálními vykřiky o „velké lukrativnosti“ výroby biopaliv. Zdravý rozum určitě zvítězí a výroba biolihu bude zahájena. Věřím, že zavedením jasných a kontrolovatelných podmínek pro výrobu biopaliv dojde ke změně stanoviska výrobců pohonných hmot. Za současné situace jsou totiž jednání s petrolejáři obtížná a obchodní rizika lihovarů jsou velká. Aby si běžný spotřebitel - automobilista koupil směs klasického paliva a biopaliva, která je bezesporu ekologičtější a zdravější pro naši přírodu, bude nutné, aby stát v důsledku budoucího nedostatku ropy marketingově podpořil prodej biopaliv (výhodnější cenou, snížením silniční daně atd.). Určitě se mu tato investice vyplatí. V čem? – Ve snížení závislosti ČR na nákupech ropy, – ve výrazném zlepšení obchodní bilance, neboť stoupající cena ropy ji více a více negativně ovlivňuje, – ve snížení emisí škodlivých látek do ovzduší z pohonných hmot, neboť bioetanol je výrazně méně škodlivý než benzín, – ve využití zemědělských ploch a tím pomoci zemědělcům a venkovu k údržbě krajiny. Důvodů je jistě více a jsou pochopitelné pro každého. Věřím, že budou stejně dobře pochopeny i novou vládou a novým parlamentem. Ve spolupráci s Ing. Oldřichem Reinbergrem připravil: Ing. František Kruntorád, CSc.

Panorama cukrovaru Dobrovice

22 / z domova


Marketing Mlékárny Kunín nově řídí Petr Kavka Novým marketingovým manažerem Mlékárny Kunín a. s. se stal Petr Kavka, který tak vystřídal Aleše Tvrdoně odcházejícího mimo mlékárenský průmysl do polské potravinářské firmy. Kavka převzal roli vedoucího strategického řízení marketingu mlékárny a společně s dalšími odbornými řediteli se bude soustředit na řízení značky a posílení aktivit nejen v tuzemsku, ale i na zahraničních trzích, kde si Mlékárna Kunín postupně buduje pozici významného dodavatele privátních značek. Petr Kavka se narodil 26. června 1974, vystudoval Ekonomickou fakultu VŠB – Technické univerzity Ostrava, kde se specializoval na marketing a obchod. Od roku 1999 se věnoval studiu jazyků na Embassy CES Sydney v Austrálii, kde získal osvědče-

ní „Advanced Certificate in English“, a studiu obchodu na „Bridge Business College Sydney“, kde absolvoval v roce 2001. Profesní zkušenosti pak získal doma i v cizině. Mimo jiné v IT společnosti ASI Solutions Pty. Ltd., Australia. V ČR působil například na pozici ředitele společnosti Arnet Consulting, s. r. o. Do kunínské mlékárny Petr Kavka přešel z akciové společnosti Arnet On Line, a. s., kde pracoval jako obchodní ředitel. Kunínská mlékárna se v posledních pěti letech soustředí na vývoj a export produktů s vyšší přidanou hodnotou. Od minulého měsíce je tak mimo jiné také výrobcem espressa a cappuccina ze směsi čerstvého mléka a kávy, které kromě tuzemska poputuje i do Belgie, Holandska, Itálie, Maďarska, Polska, Německa, Rakouska, Slovinska, na Slovensko a do skandinávských ze-

mí. Se zahájením exportu kávy podnik počítá letos na podzim. Kunínský výrobce mléka má dlouhodobě stabilní tržby na úrovni okolo 1,8 miliardy korun ročně. Podíl exportu na tržbách loni činil zhruba 12 procent. Letos podnik očekává mírný růst podílu vývozu, a to na 15 procent. V současné době míří zboží z Mlékárny Kunín do Maďarska, Rakouska, Švédska, Finska, Německa, Polska, Slovinska, Itálie a také na Slovensko a do Rumunska. Za prvních šest měsíců letoška vytvořila Mlékárna Kunín tržby v hodnotě 984 milionů korun, což bylo o 36 milionů více než za stejný úsek loňského roku. Příjmy z exportu vzrostly z 90 na 113 milionů korun. Pololetní výsledek hospodaření se pohybuje zhruba na úrovni předchozího roku. Eva Kijonková, mediální zastoupení společnosti Mlékárna Kunín a. s.

Výroba mléčných výrobků v roce 2005 Olomouc – Dle výsledků v roce 2005 si olomoucká mlékárna OLMA udržela pozici druhého nejvýznamnějšího výrobce mléčných výrobků v České republice. Vedení společnosti hodnotí dosažené tržby 4,1 miliardy korun velmi pozitivně. OLMA v loňském roce nakoupila a zpracovala o 15 780 tis. l mléka více než v roce 2004. Největší vzrůst ve výrobě v roce 2005 OLMA zaznamenala u trvanlivého mléka, tj. zvýšení oproti roku 2004 o 33,11 %, ve výrobě smetan o 21,36 % a u zakysaných výrobků o 16,26 %. Další ná-

růst zaznamenala olomoucká mlékárna u jogurtů, sušených výrobků, másla a tuků. Přestože OLMA zásobuje především český trh, část své produkce směřovala i do zahraničí. Podíl exportu na celkových tržbách činil šestnáct procent. Jak nám sdělil obchodní ředitel společnosti OLMA Jan Vařeka, „nárůst výroby vyplývá především z našeho úspěšného působení na trzích v Maďarsku, Polsku a na Slovensku“. OLMA, a. s., je druhým nejvýznamnějším výrobcem mléčných výrobků v ČR. Byla založena v roce 1970 a v ro-

ce 1994 se stala akciovou společností. Majoritním vlastníkem společnosti je Milkagro a. s., Olomouc (sdružení prvovýrobců a dodavatelů mléka). Mlékárna OLMA, a. s., je ryze českou spo-

lečností, splňující ty nejnáročnější kritéria výrobní i ekologické kvality, jejíž sortiment je na světové úrovni a garantuje svým zákazníkům výrobky a služby, které jsou plně srovnatelné s mezinárodní konkurencí. Převážnou část produkce tvoří čerstvé a trvanlivé mléko, jogurty, jogurtové nápoje, dezerty, másla a ostatní zakysané výrobky. Ročně OLMA, a. s., zpracovává více než 300 mil. litrů mléka. OLMA, a. s., má od roku 1998 dceřinou společnost na Slovensku a od roku 2004 pak v Polsku.

V roce 1999 byl v OLMĚ zaveden systém zabezpečování jakosti podle ISO 9 001 a v roce 2000 společnost OLMA, a. s., získala jako jedna z prvních potravinářských firem v ČR certifikát ISO 14 001, který kodifikuje vztah firmy k ochraně životního prostředí s cílem zavedení preventivních opatření vedoucích ke snižování zátěže a zmírňování znečištění v souladu s ekonomickými a celospolečenskými potřebami. Lubomír Románek OLMA, a. s.

V mlékárně v Sedlčanech se na jakost dbá Povltavské mlékárny, a. s., jsou od roku 1996 součástí francouzské rodinné skupiny Bongrain vlastnící po celém světě více než 70 potravinářských podniků v oblasti výroby, především mléčných výrobků, ale i uzenin, mořských plodů a gastronomie. Skupina je zaměřena na výrobu sýrových specialit a jedním z jejích hlavních cílů je vyrábět a uvádět do obchodní sítě vysoce kvalitní výrobky a služby, které dokonale odpovídají očekávání spotřebitelů a přinášejí stálou inovaci. Klade důraz na zachování a podporu tradičních regionálních značek a produktů ve všech zemích, kde působí. Mezi její nejznámější značky v kategorii sýrů patří ve Francii Caprice des dieux, Bresse bleu, Géramont, Tartare, Chavroux, Chaumes, Saint Agur, Coeur de Lion, v České republice potom Pribina, Apetito, Hermelín Král sýrů a konkrétně v Povltavských mlékárnách Sedlčanský Hermelín a Lučina. Povltavské mlékárny prošly od vstupu do skupiny Bongrain významnými proměnami své výrobkové řady, rekonstrukcemi závodů a investicemi do technologického zařízení. Za velký úspěch považujeme hladký průběh schvalovacího řízení obou závodů při vstupu ČR do Evropského společenství v roce 2004. Uplatňování politiky jakosti skupiny vyústilo v roce 2003 v certifikaci systému řízení jakosti společnosti podle normy ISO 9001:2000 renomovanou certifikační společností BVQI. Podle našich zásad musí být požadavek na hygienu a bezpečnost výrobků promítnut do všech operací, počínaje nákupem surovin a zásobováním. Velice si vážíme dobré spolupráce s našimi dlouholetými dodavateli mléka ze svozné oblasti středních Čech, kteří dokáží celoročně produkovat mlékárenskou surovinu o nadprůměrné kvalitě. Mikrobiologická jakost i obsah hlavních složek syrového mléka je každodenně kontrolován v naší závodní laboratoři podle přísných interních limitů, se zpětnou vazbou k producentům. Rychlé řešení případných nedostatků a pravidelné audity na farmách nám pomohly minimalizovat množství mléka vyřa-

zovaného z důvodu jakostních závad. Stejně tak všechny ostatní suroviny pro výrobu (přísady, pomocné látky, koření…) a jejich dodavatelé procházejí nejprve výběrovým řízením, než se stanou schválenými dodavateli. Při jednání s nimi uplatňujeme především požadavky na nadstandardní mikrobiologickou kvalitu a vyžadujeme záruky bezpečnosti suroviny. Oboustranně schválené specifikace parametrů jsou nutnou podmínkou pro nákup všech surovin. Každá dodávka je kontrolována před použitím ve výrobě po stránce mikrobiologické a senzorické, abychom předešli jakémukoli negativnímu ovlivnění kvality výsledného výrobku. Jsme si vědomi, že hygiena a bezpečnost potravin jsou imperativy, které je třeba zajistit především. Proto v průběhu výroby každého našeho produktu provádíme sérii mezioperačních kontrol a analýz mikrobiologických i fyzikálně-chemických podle předem stanovených plánů a četností. Snažíme se již od počátku výroby a ve všech jejích fá-

zích eliminovat rizika ohrožující zdraví našich konzumentů a tato snaha jde nad rámec monitorovacích i verifikačních analýz v rámci systému HACCP. Díky vyšší kapacitě naší rekonstruované laboratoře jsme schopni tento nezanedbatelný objem analýz zvládnout a výsledky rychle zpracovat. Vedoucí pracovníci tak již v počátcích odhalí každé případné porušení kvality výrobku či mikrobiální kontaminaci a mají prostor a čas na ni reagovat. Dalším ostře sledovaným bodem je hygienická úroveň výrobního prostředí. Každodenně jsou prováděny mikrobiologické rozbory ověřující čistotu výrobního zařízení přicházejícího do styku s výrobky, kvalitu jeho čištění, čistotu vzduchu ve výrobních prostorách a hygienu zaměstnanců. Nezávadnost pitné vody z vlastních zdrojů je automatickým požadavkem a je pravidelně kontrolována závodními i externími laboratořemi. Monitorujeme rovněž mikrobiologickou kvalitu používaných obalů a snažíme se ji ve spolu-

práci s dodavateli zlepšovat. Abychom lépe zvládali rizika spojená s mikrobiální kontaminací a měli přehled o jejich zdrojích sledujeme výskyt nežádoucích mikroorganismů ve výrobním prostředí (podlahy, zdi, odpady…). Všechny výrobní jednotky musí být připraveny čelit nepředvídaným situacím v oblasti hygieny a bezpečnosti výrobků. Všechna rizika musejí být zvládána pomocí preventivních opatření a odpovídající ochrany. Nadstandardní kvalita výrobků je základní požadavek, o který musíme usilovat od koncepce až po realizaci výrobků. Tomu odpovídá složitá procedura vývoje nových výrobků. Nové receptury musejí být pečlivě vybrány a ověřeny interním senzorickým porovnáváním i spotřebitelskými testy. Před zahájením výroby nového produktu je nutné provádět série testů a zkoušek, abychom mohli komplexně hodnotit a zvládat rizika, která nový výrobek přináší. Při uvedení nového výrobku na trh si musíme být jisti jeho kvalitou a bezpečností.

Každá šarže hotových výrobků prochází před uvolněním do distribuční sítě sérií výstupních kontrol. Při fyzikálně-chemických analýzách je zjišťováno, zda zastoupení hlavních složek výrobku odpovídá deklaraci na obale, a nedochází tak ke klamání spotřebitele. Mikrobiologické analýzy mají za cíl ověřit zdravotní nezávadnost výrobku a shodu mikrobiologických ukazatelů se zákonnými i interními limity. Tyto interní limity stanovené skupinou jsou vždy přísnější a tím, že se jich snažíme dosahovat, uplatňujeme princip prevence a minimálního rizika vzhledem ke spotřebitelům. Poslední kontrolou před uvolněním výrobku na trh je výstupní senzorická analýza. Vzorek z každé vyrobené šarže je degustován multidisciplinární komisí, porovnáván s dlouhodobě stanoveným standardem výrobku a vyhodnocován výskyt odchylek. Teprve po provedení všech těchto kontrol může být výrobek expedován. Distribuce k jednotlivým zákazníkům se řídí principy zpětné sledovatelnosti. V databázi prodeje výrobků jsme schopni okamžitě zjistit, kterým zákazníkům a v jakém množství jsme jednotlivé šarže výrobků prodali a rychle tak reagovat na případné krize. Z každé vyrobené šarže poté uchováváme referenční vzorky a na konci stanovené doby trvanlivosti ověřujeme laboratorními rozbory i senzorickou analýzou, zda si výrobek uchovává své typické vlastnosti po celou dobu trvanlivosti. Velkou pozornost věnujeme tomu, jak naše výrobky vnímají spotřebitelé a jak jsou s nimi spokojeni. Proto jsme zavedli bezplatnou telefonní modrou linku, na které jsou proškolené operátorky připraveny odpovědět na všechny podněty našich konzumentů. Neváhejte tedy vyzkoušet a vychutnat si pestrou paletu chutí a gastronomických zážitků, které Vám sedlčanské výrobky nabízejí a podělte se s námi o ně. Vaše spokojenost a to, aby byl Pepa dobře naložený, je náš cíl. Jaroslav Maršálek ředitel jakosti Povltavské mlékárny, a. s. Sedlčany

z domova / 23


Novinka v celozrnných cereáliích na českém trhu: Cookie Crisp Slyšeli jste někdy vytí vlka? Víte, proč vydává takové tesklivé zvuky? Je to kvůli jeho nezvladatelné vášni pro celozrnné čokoládové cereálie Cookie Crisp… PRAHA – V polovině srpna 2006 uvedla na trh společnost Cereal Partners – Nestlé Česko zcela nové celozrnné cereálie s čokoládovou příchutí Cookie Crisp v balení 225 g. Tyto nové cereálie s vlákninou, řadou vitaminů a minerálů jsou určeny primárně pro děti ve věku 5–12 let, ale zachutnají nepochybně také rodičům a teenagerům. Připomínají totiž miniaturní cookies sušenky populární zejména v Americe. Vzhledem k cílové skupině těchto cereálií i Cookie Crisp mají stejně jako ostatní cereálie Nestlé svou ústřední postavičku (Nesquik – zajíček Qui-

mací máme možnost získat nejen důležitou vlákninu a rozumnou míru energie důležitou pro zahájení dne. Doporučená dávka 30 g cereálií (s mlékem) navíc pokryje 25 % doporučené denní dávky 8 vitaminů a železa a 10 % dávky vápníku. Kromě toho mají Cookie Crisp poměrně nízký obsah tuků, takže se jich nemusí bát ani ženy dbající na zdravý životní styl. Ing. Renata Indrová Cereal Partners Czech republic, s. r. o.

ky, Chocapic – pes Piko). Maskotem nového produktu snídaňových cereálií je „Vlk Chip, který se nezastaví před ničím, aby se dostal ke Cookie Crisp“. Marketingová kampaň k produktu bude zajištěna pomocí 30sekundových TV spotů cílených na děti s maskotem – vlkem Chipem. TV podpora bu-

de probíhat zhruba od 11. 9. do 9. 10. 2006. Dále budou součástí kampaně POSM (papírové stojany, plakáty, wobblery), ale také ochutnávky na místě prodeje. Své místo si najdou nové cereálie také na internetu. Kromě podrobných informacích na webech www.cerealie.cz a www.izrno.cz proběhnou ta-

ké soutěže o cereálie na partnerských webech. Ty však budou zaměřeny spíše na ženy (matky), aby se mohly lépe seznámit s produkty, které jsou určeny pro jejich děti. Při správné formě a množství konzumace jsou cereálie Cookie Crisp velice zdravou a hodnotnou snídaní. Konzu-

SMETANITO – nová značka tavených sýrů APETITTO Rozhovor s Ing. Kamilou Sušankovou, marketingovou ředitelkou BEL Sýry Česko a. s.

Dne 15. srpna 2006 pořádala Vaše společnost Bel Sýry Česko a. s. tiskovou konferenci s oznámením, že od počátku září tohoto roku se objeví na našem trhu nová značka taveného sýra Vaší společnosti SMETANITO, a tím nebude dále používána značka APETITTO. Co je důvodem této změny? Uvedením nové značky se společnost Bel Sýry Česko rozhodla definitivně vyřešit situaci, kdy na trhu existují dva výrobky s podobným názvem, ale

odlišným složením i výrobním postupem. Tím spotřebitelům usnadní orientaci, pokud chtějí opravdu smetanový sýr. Nová značka navíc společnosti umožní oblíbený výrobek podporovat tak, jak si zaslouží, investovat do rozšiřování řady Smetanito, dalšího zlepšování receptury podle přání spotřebitelů a rozvoje obchodních aktivit. V těchto aktivitách byla BSČ dosud limitována probíhajícím známkoprávním soudním sporem.

Právní spor o značku APETITTO a APETITO vede Vaše společnost s TPK Hodonín již šest let. Budete i po přejmenování značky na SMETANITO usilovat o výhru tohoto sporu, nebo bude Vaše budoucí obchodní strategie postavena na značce SMETANITO? Apetito je strategická investice společnosti BSČ. Ta ji koupila jako zavedenou značku a nemá v úmyslu se o ni nechat připravit. Uvedení Smetanita tak ukončí patovou situaci na trhu a přene-

se spor o původní značku výhradně na právní pole. Tam bude společnost dál hájit svá práva a věří, že soud rozhodne v její prospěch. A jak se dozví spotřebitel o této změně? Jedna tisková konference asi k prosazení této značky na trhu nestačí. Můžete prozradit marketingové směry k prosazení nové značky SMETANITO a délku této kampaně? Uvedení Smetanita na trh bude podpořeno masivní reklamní kampaní v te-

levizi a tisku, která poběží od září do listopadu letošního roku a samozřejmě dalšími aktivitami na podporu prodeje. Kromě informační kampaně v místech prodeje je připravena i spotřebitelská soutěž o náramek a náhrdelník z pravých perel. K dispozici je informační servis na telefonické infolince na čísle 810 707 810 a zbrusu nové internetové stránky www.smetanito.cz. Redakce – F. K.

T I S KOV É P R O H L Á Š E N Í Č E S K É H O S D R U Ž E N Í P R O Z N A Č KOV É V Ý R O B K Y

Na trhu sýrů bude jediné APETITO V poslední době se v některých médiích objevily zavádějící informace o známkoprávním sporu ohledně značek APETITO / APETITTO. Vzhledem k tomu, že jedna ze stran tohoto sporu – společnost Bongrain – je členem Českého sdružení pro značkové výrobky (ČSZV), považujeme za nutné zaujmout k této otázce stanovisko. Společnost TPK s r. o., Hodonín, zaregistrovala v roce 1993 značku svých tavených sýrů APETITO. Na českém trhu, který nabízí zákazníkům široký sortiment tavených sýrů, má značka privilegované postavení – je to nejznámější značka tradičních tavených sýrů, vyráběných už od roku 1973. Jiná společnost, Želetavská sýrárna, použila u svých sýrů grafické prvky ochranné známky APETITO a logo upravila přidáním písmene «t» na APETITTO. Vzhledem k tomu, že design byl stejný, zákazník většinou (podle průzkumů z 80 %) nepoznal rozdíl. Želetavská sýrárna se také několik let pokoušela v různých podobách zaregistrovat ochrannou známku APETITTO (např. jako součást grafiky), ale Úřad průmyslového vlastnictví vždy takové žádosti zamítl. Společnost TPK následně zažalovala konkurenta pro používání značky, která mu nenáleží, společnost BEL sýry Česko, pod kterou nyní Želetavská sýrárna patří. Po šesti letech dosud neukončených právních sporů, jejichž výsledek lze – i ve světle posledního rozhodnutí soudu – předpokládat (práva ke známce má její majitel, a ta spočívají mimo ji-

né v ochraně před jejím užíváním jiným subjektem), společnost BEL sýry Česko výrobek pod názvem APETITTO stahuje z trhu. A jaký je závěr z celé záležitosti sporu o užívání cizí ochranné známky? Od roku 1993 dodnes se majitel ochranné známky bezúspěšně domáhá svých práv u řady státních institucí, které mají ochranu průmyslových práv v popisu práce, a také u soudů. Státní orgány, s výjimkou Úřadu průmyslového vlastnictví, oprávněné nároky majitele ochranné známky aktivně nepodpořily a soudy ani po šesti letech případ pravomocně neuzavřely, jelikož společnost BEL sýry Česko se proti očekávanému rozsudku odvolává. Jak tedy podnikat v zemi, kde v tak jednoduchém právním sporu nelze po třinácti letech vymoci právo?! Lze pouze přivítat, že společnost BEL sýry Česko sama dospěla k názoru, že používání cizí ochranné známky je právně neudržitelné a stahuje tudíž sýry APETITTO z trhu. JUDr. Jan Levora výkonný ředitel, České sdružení pro značkové výrobky

V rámci soutěže Ceny spotřebitele, jejíž výsledky byly zveřejněny na 33. ročníku výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích, převzal Dr. Zdeněk Krejčí, hlavní manažer pro marketing a obchod, Choceňská mlékárna s. r. o., Čestné uznání za vysokou kvalitu Choceňských pomazánkových másel. K udělení tohoto ocenění bylo přistoupeno na základě hodnocení spotřebitelských anket i hodnocení odborníků.

24 / z domova


Výroba mlékárenských výrobků v I. pololetí 2006 NÁKUP MLÉKA Mlékárenský průmysl nakoupil a zpracoval v I. pololetí 2006 podle resortního statistického výkazu Ministerstva zemědělství 1 188 mil. l mléka, což představuje v porovnání se stejným obdobím minulého roku pokles o 73,5 mil., tj. o 5,8 %. V hodnoceném období se průměrný obsah tuku v mléce meziročně snížil o 0,02 % na 3,90 %. Obdobně poklesl i obsah bílkovin o 0,01 na 3,35 %. Z celkového objemu bylo zařazeno do I. a vyšší jakosti 98,5 % dodaného mléka, o 0,3 % méně ve srovnání s předcházejícím rokem. CENY Průměrná realizační cena mléka se za I. pololetí meziročně snížila z 8,37 Kč/l na 7,96 Kč/l v letošním roce. Pokles o 0,41 Kč/l představuje snížení o 4,9 %, které bylo ovlivněno výrazně sníženou úrovní velkoobchodních realizačních cen vyráběných výrobků. Tab. č. 1

Vývoj obchodních cen vybraných mlékárenských výrobků v Kč/l/kg červen

Výrobek Mléko polotučné trvanlivé – karton 1 l Mléko odstř. trvanlivé – karton 1 l Mléko polotučné – sáček 1 l Mléko polotučné čerstvé – karton 1 l Jogurt bílý do 4,5 % tuku – 150g kelímek Jogurt ochucený smet. 150 g – 1 kg Máslo čerstvé 250g, Al fólie,16 % vody –1kg Tvaroh měkký 250g, Al fólie, 25 % sušiny –1kg Eidamská cihla 30 % – 1 kg Eidamská cihla 45 % – 1 kg

2005 10,58 10,11 9,78 10,85 34,95 39,02 87,56 42,07 87,70 89,50

2006 9,67 9,27 9,99 10,91 x x 78,03 41,08 84,01 87,76

rozdíl -0,91 -0,84 0,21 0,06 x x -9,53 -0,99 -3,69 -1,74

index 2006/2005 91,4 91,7 102,1 100,6 x x 89,1 97,6 95,8 998,1

Údaje v tabulce dokumentují výrazný pokles velkoobchodních cen většiny mlékárenských výrobků na vnitřním trhu. Meziročně se snížily ceny polotučného trvanlivého mléka o 8,6 %, másla v balení à 250 g o 10,9 %, měkkého tvarohu o 2,4 % a eidamské cihly 30 % o 4,2 %. Navíc poklesly ceny velkoobjemových výrobků másla v blocích à 25 kg o 16,4 % na 68,59 Kč/kg a sušeného plnotučného mléka v pytlích à 25 kg o 10,6 % na 63,55 Kč/kg.

VÝROBA KONZUMNÍHO MLÉKA Výroba konzumního mléka se v I. pololetí letošního roku meziročně zvýšila o 6,1 %, z 269 316 tis. l v roce 2005 na 285 760 tis. l v letošním roce. Tab. č. 2

Tab. č. 6

Výroba jogurtů Jogurty

jogurty celkem z toho – ochucené – nízkotučné do 0,5 %

výroba v tunách 2005 51 119 37 033 6 583

podíl v %

2006 62 167 47 534 7 552

2005 100,0 72,4 12,9

index 2006/2005

2006 100,0 76,5 12,1

121,6 128,4 114,7

Výroba jogurtů se meziročně zvýšila o 21,6 % na 62 167 tun. Podíl ochucených výrobků této kategorie se zvýšil ze 72,4 % na 76,5 %, zatímco se výroba nízkotučných jogurtů snížila z 12,9 % na 12,1 %. Z dalších tekutých zakysaných výrobků vykázala skupina ostatních zakysaných výrobků (bez podmáslí) zvýšení výroby o 11,9 %, ze 14 378 tis. l na 16 092 tis. l. Podíl ochucených výrobků se v rámci této skupiny zvýšil z 36,7 % na 41,7 %. Výroba neochuceného kysaného podmáslí se snížila o 8,2 %, z 5 426 tis. l na 4 981 tis. l. Dovoz skupiny výrobků CN 0403 zahrnující tekuté zakysané výrobky (jogurt, kefír, podmáslí, kyselou smetanu) se za leden až květen zvýšil ze 14 977 tun v roce 2005 na 16 333 tun v letošním roce. Velmi výrazný nárůst byl docílen u vývozu této skupiny výrobků z 10 398 tun v roce 2005 na 18 558 tun v roce 2006.

VÝROBA MÁSLA Celková výroba másla dosáhla v prvním pololetí letošního roku podle statistického výkazu MZe 6-12 zahrnujícího výrobu a užití všech druhů másel, včetně pomazánkového másla a másla s rostlinným tukem, 26 751 tun, což představuje v porovnání s předcházejícím rokem 2005 snížení o 118 tun (-0,4 %). Tab. č. 7

Vývoj výroby a zásob másla Máslo

počáteční zásoba k 1. 1. výroba prodej na vnitřním trhu vývoz konečná zásoba k 30. 6.

výroba v tunách 2005 2 206 26 889 21 177 4 897 1 275

2006 1 828 26 751 20 776 4 366 1 976

rozdíl

index 2006/2005

-378 -118 -401 -531 701

82,9 99,6 98,1 89,2 155,0

Prodej másla na vnitřním trhu se meziročně snížil o 401 tun na 20 776 (-1,9 %). Vývoz másla se mírně snížil o 531 tun na 4 366 tun (-10,8 %). Úroveň zásob másla se v průběhu letošního prvního pololetí mírně zvýšila o 148 tun na 1 976 tun a je průběžně stabilní.

Výroba konzumního mléka podle způsobu ošetření výroba v tis. l

Konzumní mléko

2005 269 316 73 335 195 981

konzumní mléko celkem z toho – pasterované – trvanlivé

podíl v %

2006 285 760 60 958 224 802

2005 100,0 27,2 72,8

2006 100,0 21,3 78,7

index 2006/2005 106,1 83,1 114,7

K mimořádnému zvýšení výroby došlo u trvanlivého konzumního mléka o 14,7 % na 224 802 tis. l. Naopak výroba čerstvého pasterovaného mléka se snížila o 16,9 % na 60 958 tis. l. Tab. č. 3

Výroba konzumního mléka podle obsahu tuku výroba v tis. l 2005 2006 32 059 31 240 221 972 240 544 15 285 13 976 269 316 285 760

Konzumní mléko odstředěné/nízkotučné polotučné plnotučné celkem

podíl v % 2005 2006 11,9 10,9 82,4 84,2 5,7 4,9 100,0 100,0

index 2006/2005 97,4 108,4 91,4 106,1

Z hlediska obsahu tuku připadá z celkové výroby nejvyšší podíl na polotučné mléko 84,2 %, jehož výroba se meziročně zvýšila o 8,4 %. Podíl plnotučného mléka se snížil z 5,7 % na 4,9 %. Tab. č. 4

JOGURTY A OSTATNÍ TEKUTÉ ZAKYSANÉ VÝROBKY

Výroba konzumního mléka podle způsobu balení

Konzumní mléko kartony trvanlivé kartony pasterované ostatní celkem

výroba v tis. l 2005 195 981 27 594 45 741 269 316

podíl v %

2006 224 802 21 765 39 193 285 760

2005 72,8 10,2 17,0 100,0

2006 78,7 7,6 13,7 100,0

index 2006/2005 114,7 78,9 85,7 106,1

Celkový podíl konzumního mléka plněného do kartonových obalů, jak trvanlivého, tak i čerstvého pasterovaného mléka, se meziročně zvýšil z 83 % v I. pololetí 2005 na 86,3 % v letošním roce. Je to nejvyšší podíl za celé minulé období. Recipročně se nejvýrazněji snížil podíl konzumního mléka plněného do ostatních obalů na 13,7 %.

SMETANY Tab. č. 5

Výroba konzumních smetan, včetně kysaných

Konzumní smetany konz. smetany, včetně kysaných z toho – kysané – s obs. tuku nad 30 %

výroba v tis. l 2005 29 187 7 419 16 006

2006 21 561 6 955 9 098

podíl v % 2005 100,0 25,4 54,8

2006 100,0 32,3 42,2

index 2006/2005 73,9 93,7 56,8

Výroba konzumních smetan, včetně kysaných, se v I. pololetí letošního roku meziročně snížila o 26,1 % na 21 561 tis. l. Na poklesu se rozhodující měrou podílí snížení výroby smetany s min. obs. 30 % tuku o 43,2 % na 9 098 tis. l v důsledku rapidního snížení jejího vývozu do zahraničí. V průběhu ledna až května se podle údajů celní statistiky meziročně zvýšil dovoz výrobku CN 0401 zahrnující tekuté mléko a smetanu ze 43 549 tun v roce 2005 na 50 019 tun v letošním roce. Daleko výrazněji se ve sledovaném období zvýšil vývoz této skupiny výrobků ze 116 168 tun na 198 977 tun, na kterém se podílí především vývoz mléka v cisternách 126 363 tunami a dále zvýšený vývoz mléka v konzumním balení na 69 212 tun. Na celkovém dovozu 50 019 tun se podílelo 34 103 tun mléka v cisternách a 12 739 tun mléka v konzumním balení.

Tab. č. 8 Druh másla čerstvé ostatní (bloky) pomazánkové

Hlavní sortiment výroby másla výroba v tunách 2005 19 800 4 109 4 956

2006 12 714 6 773 5 049

index 2006/2005

rozdíl 1 086 2 664 93

92,1 164,8 101,9

Výroba čerstvého másla se snížila o 1 086 tun na 12 714 tun (-7,9 %), zatímco výroba másla v blocích vzrostla o 2 664 tun na 6 772 tun (+64,8 %). Pomazánkové máslo si udržuje plynulý vzestupný trend a i v letošním prvním pololetí se jeho výroba mírně zvýšila o 93 tun na 5 049 tun (+1,9 %). Dovoz másla se v období leden – květen meziročně zvýšil z 1 640 tun na 4 013 tun.

TVAROHY A TVAROHOVÉ SPECIALITY Uvedená skupina výrobků zaznamenala celkový meziroční pokles produkce o 2,3 %. Tab. č. 9 Výrobek konzumní tvarohy smetanové krémy tvarohové dezerty celkem

Výroba tvarohů a tvarohových specialit výroba v tunách 2005 15 669 5 480 2 087 23 236

2006 14 850 5 850 2 000 22 700

rozdíl

index 2006/2005

-819 370 -87 -536

94,8 106,8 95,8 97,7

Výroba konzumních tvarohů se v prvním pololetí meziročně výrazně snížila o 819 tun z 15 669 tun na 14 850 tun (-5,2 %). V rámci této sortimentní skupiny vykázal pokles výroby měkký konzumní tvaroh o 652 tuny, z 10 703 tun na 10 051 tun (-6,1 %), dále jemný tučný tvaroh o 211 tun, z 3008 tun, na 2797 tun (-7,0 %) a tvrdý tvaroh o 52 tun, ze 794 tun na 742 tun (-6,5 %). Zvýšení výroby zaznamenal pouze průmyslový tvaroh o 91 tun, z 1 170 tun na 1 261 tun (+7,8 %). V průběhu I. pololetí se zvýšila výroba smetanových krémů o 6,8 %, zatímco výroba tvarohových dezertů poklesla o 2,3 %.

z domova – nabídky – informace / 25

Potravinářský zpravodaj 9 / 2006 SÝRY Výroba přírodních sýrů se v I. pololetí meziročně nepatrně zvýšila o 175 tun, ze 45 322 tun na 45 497 tun (+0,4 %). Tavené sýry vykázaly výrazný pokles výroby o 965 tun na 9 114 tun (-9,6 %). Tab. č. 10

Výrobek

jednotky

výroba 2005

výroba 2006

index 2006/2005

mil. l % % Kč/l tis. l tis. l tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny

1261,5 3,92 3,36 8,37 269 316 29187 51119 15669 5480 2087 26869 45322 10079 27959 19153

1188 3,90 3,35 7,96 285760 21561 62167 14850 5850 2000 26751 45497 9114 21281 10667

94,2 -0,02 -0,01 0,41 16444 -7626 11048 -819 370 -87 -118 175 -965 -6678 -8486

Vývoj výroby sýrů celkem výroba v tunách

Výrobek

rozdíl

index 2006/2005

2005

2006

sýry přírodní

45 322

45 497

175

100,4

sýry tavené

10 079

9 114

-965

90,4

sýry celkem

55 401

54 611

-790

98,6

Celková výroba přírodních a tavených sýrů se meziročně snížila o 790 tun, z 55 401 tun na 54 611 tun (-1,4 %). V následující tabulce je uveden orientační přehled výroby přírodních sýrů podle tradičního sortimentního členění. Tab. č. 11

Sortiment výroby přírodních sýrů (orientačně podle tradičního členění) výroba v tunách

rozdíl

Skupina sýrů

index 2006/2005

2005

2006

3 853

3 811

x

x

x

x

bílé v solném nálevu

4 087

3 896

-191

95,3

plísňové

7 307

6 816

-491

93,3

vybrané polotvrdé

23 529

23 498

-31

99,9

tvrdé a extra tvrdé

3 932

4 803

870

122,1

x

x

x

x

čerstvé nezrající měkké zrající

ostatní

-42

VÝROBA SUŠENÉHO MLÉKA Tab. č. 12

Výroba, vývoz a zásoby sušeného mléka (bez KDV) výroba v tunách

Výrobek

2005

poč. zásoba k 1. 1. z toho – SOM – SMT

2006

rozdíl

index 2006/2005

3 691 2 298 1 393

3 009 1 905 1 104

-682 -393 -289

81,5 82,9 84,4

výroba celkem z toho – SOM – SMT

27 959 19 153 8 806

21 281 10 667 10 614

-6 678 -8 486 -1 808

76,1 55,7 120,5

vývoz celkem z toho – SOM – SMT

16 177 9 218 6 959

12 737 5 410 7 327

-3 440 -3 808 368

78,7 58,7 105,3

2 153 1 041 1 112

1 740 930 810

-413 -111 -302

80,8 89,3 72,8

konečná zásoba k 30. 6. z toho – SOM – SMT

Celková výroba sušených mlék se meziročně snížila o 6 678 tun, z 27 959 tun na 21 281 tun (-23,9 %), a její pokles plně odpovídá sníženému objemu nákupu mléka. SOM zaznamenalo hluboký pokles výroby o 8 486 tun na 10 667 tun (55,7 %), zatímco výroba SMT se zvýšila o 1 808 tun na 10 614 tun (+20,5 %). Návazně na pokles produkce se snížil i objem exportu SOM o 3808 tun na 5 410 tun (-41,3 %). Objem vývozu SMT se naopak mírně zvýšil o 368 tun na 7 327 tun (+5,3 %).

ZAHRANIČNÍ OBCHOD Zahraniční obchod ČR mlékárenskými výrobky v tis. Kč 1. 1. 2006 – 31. 5. 2006

Ukazatel/rok vývoz mléka a výrobků dovoz mléka a výrobků bilance (saldo)

2005

2006

rozdíl

3 660 391 2 423 630 1 236 761

4 623 042 3 125 630 1 497 412

962 651 702 000 260 651

Nákup mléka prům. obsah tuku prům. obsah bílkovin prům. nákupní cena mléka 1 l konzumní mléko celkem konzumní smetany vč. kysaných jogurty celkem konzumní tvarohy smetanové krémy tvarohové dezerty máslo celkem sýry přírodní sýry tavené sušené mléko celkem bez KDV z toho – odtučněné

98,9

Nejvyšší podíl z celkové výroby přírodních sýrů připadá na sortimentní skupinu vybraných polotvrdých sýrů zahrnujících především Eidam, Goudu a sýr Madeland. Jejich objem výroby stagnoval na úrovni 23 498 tun (-0,1 %). Tvrdé a extra tvrdé sýry zaznamenaly zvýšení výroby o 870 tun na 4 803 tun (+22,1 %). Výroba bílých sýrů v solném nálevu se snížila o 191 tun na 3 896 tun (-4,7 %). Ke snížení výroby došlo i u plísňových sýrů o 491 tun na 6 816 tun (-6,7 %). Celkový prodej tuzemských přírodních sýrů na vnitřním trhu se snížil o 40,1 tun na 20 776 tun (-1,9 %). Dovoz sortimentní skupiny CN 0406 sýry a tvarohy se meziročně za leden až květen rapidně zvýšil z 16 197 tun na 28 576 tun. Ve sledovaném období se zvýšil vývoz této skupiny výrobků z 8 245 tun na 9 462 tun.

Tab. č. 13

VÝROBA MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ V I. POLOLETÍ 2006

index 2006/2005 126,3 129,0 121,1

ÚDAJE CELNÍ STATISTIKY Zahraniční obchod mlékárenskými výrobky vykázal v průběhu ledna až května letošního roku meziroční vzestup celkové hodnoty dovozu o 29 %, z 2 423 630 Kč na 3 125 630 Kč (+702 tis. Kč). Zvýšila se i hodnota vývozu o 26,3 %, z 3 660 391 Kč na 4 623 042 Kč (+962 651 Kč). Celkové pozitivní saldo se meziročně zvýšilo o 21,1 %, z 1 236 761 Kč na 1 497 412 Kč. ZÁVĚR Údaje o nákupu a zpracování mléka za I. pololetí letošního roku mohly být porovnány se stejným obdobím předcházejícího roku, který již probíhal v nových podmínkách společného unijního trhu. Objem nákupu mléka se v prvním pololetí letošního roku meziročně snížil o 5,8 %. Chybějících 73,5 mil. l mléka se promítlo do snížené výroby SOM. Výrazný pokles obchodních cen mlékárenských výrobků si vynutil snížení průměrné nákupní ceny mléka o 4,9 % na 7,96 Kč/l, která by měla být dále zreálněna v závislosti na vývoji obchodních cen finálních výrobků, které jsou v nemalé míře ovlivňovány dovozy levnějších zahraničních výrobků.

Ing. Milan Křivánek, ČMSM



Městský rozvojový fond Pardubice a. s. Vás zve na největší východočeskou potravinářskou a gastro výstavu

z domova / 27


Mezinárodní standardy používané v potravinářství a souvisejících oblastech I N G . M I R O S L AV Š U Š K A , E F S I S CZ EC H R E P U B L I C S . R . O. ( M I R O S L AV _ S U S K A @ E F S I S . CZ ) Situace v oblasti norem využívaných pro certifikace systémů jakosti a bezpečnosti v zemědělsko-potravinářském sektoru se v posledních letech značně změnila. V západní Evropě a v posledních několika letech i v našem regionu došlo k výraznému růstu podílu tzv. privátních značek na prodeji potravin. S tím souvisí snaha prodejních organizací, jejichž logo nesou tyto privátní značky, co nejspolehlivějším způsobem zabránit potenciální negativní publicitě a ztrátě důvěry zákazníků, spojené s výskytem nekvalitních nebo zdravotně závadných potravin. CERTIFIKACE SYSTÉMŮ MANAGEMENTU JAKOSTI Certifikace systémů managementu jakosti podle norem řady ISO 9000 znamenala první snahu standardizovat systémy řízení podniků. Tyto normy jsou všeobecně zaměřené, nejsou tedy specifické pro oblast potravinářství a také z počátku v oblasti výroby potravin byly využívány pouze ojediněle. V našich podmínkách certifikaci podle ISO 9001 až 9003 začali potravináři využívat až v 90. letech minulého století a i v roce 2000 vlastnilo certifikát pouze několik desítek organizací z oblasti potravinářství. Od roku 2000 došlo k výraznému růstu zájmu o certifikaci podle normy ISO 9001 (pozn.: do roku 2000 byly využívány normy ISO 9001, 9002 a 9003, od roku 2000 platí norma ISO 9001:2000) a tento rychlý růst trval až do roku 2004, kdy již u nás bylo certifikováno kolem 450 potravinářských subjektů a trh se začal stávat nasyceným. Z počátečnímarketingovévýhodycertifikace podle normy ISO 9001 se tak stal stejně jako v zemích západní Evropy určitý standard, braný zákazníky spíše jako samozřejmost. To však v žádném případě nesnižuje výhody certifikace systému managementu jakosti, která je výborným nástrojem standardizace činností a vztahů v organizaci. Jak již bylo zmíněno, norma ISO 9001 je platná a využívána všeobecně ve všech oblastech výroby i služeb. Protože problematika potravinářství je do značné míry specifická, byla v roce 2001 vydána doplňující norma ISO 15161 (v českém překladu byla tato norma vydána v březnu 2003). Norma 15161 s názvem Směrnice pro zavádění ISO 9001:2000 v potravinářském a nápojovém průmyslu je chápána jako doporučující text, není tedy závazným textem pro účely certifikace, ale spíše návodem, jakým způsobem lze v potravinářství efektivně zavést a udržovat systém řízení jakosti vyhovující požadavkům normy ISO 9001:2000.

CERTIFIKACE SYSTÉMŮ BEZPEČNOSTI POTRAVIN Situace v oblasti norem využívaných pro certifikaci systémů bezpečnosti potravin byla do loňského roku poměrně složitá. Existovalo mnoho národních norem nebo jiných normativních dokumentů, které byly využívány k certifikaci na národní úrovni, ale mezinárodní uznávání certifikátů bylo do značné míry problematické. Mezi nejčastěji využívané normy nebo normativní materiály patřily v Evropě dánská norma DS3027, holandský normativní materiál Criteria for assessment of an operational HACCP system vypracovaný holandskou radou HACCP expertů. Druhý z jmenovaných materiálů byl inspirací pro český dokument Všeobecné požadavky na systém kritických bodů (HACCP) a podmínky pro jeho certifikaci, který vyšel ve Věstníku Ministerstva zemědělství ČR číslo 1/ 2001. Tento materiál byl od roku 2001 využíván při certifikacích systémů kritických bodů s českou (ČIA) akreditací. V závěru loňského roku vlastnilo takový certifikát v České republice podle údajů z časopisu Kvalita potravin již přes 320 subjektů. Určitým českým specifikem byla motivace k certifikaci systémů bezpečnosti potravin. Ve většině případů byla hlavním argumentem pro certifikaci možnost využít dotačních titulů Ministerstva zemědělství (13A, 13B), spojených s pomocí českým potravinářským podnikům při přípravě na vstup do Evropské unie. Tento fakt spolu s obrovským vlivem časového faktoru (pro získání dotace bylo nutné certifikát předložit do konkrétních termínů a většinou na poctivou přípravu nezbylo dostatek času) vedl v mnoha případech k tomu, že systémy byly vybudovány zcela formálně, a fakt, že společnost vlastní takový certifikát, není pro zákazníka zárukou nižšího rizika, spojeného s jejími výrobky. V září loňského roku byla schválena nová norma pro certifikace systémů kritických bodů (HACCP), norma ISO 22000:2005. Norma v průběhu krátkého času nahradí dosavadní standardy, které jsou na národních úrovních používány k certifikaci systémů HACCP. Certifikovaným společnostem tak lze doporučit přechod na novou, mezinárodně mnohem lépe akceptovanou normu ISO 22000, noví zájemci o certifikaci systémů HACCP by měli tuto normu zvolit naprosto automaticky. Význam normy ISO 22000 spočívá především v její mezinárodní platnosti. Její plošné rozšíření s celosvětovou působností je však diskutabilní především proto, že tato norma na rozdíl od

GFSI schválených standardů je velmi všeobecná a neobsahuje podrobné požadavky z oblastí tzv. nezbytných předpokladů včetně požadavků na instalaci detektorů kovů, požadavků na separaci rizikových zón apod. Proto je velmi pravděpodobné, že certifikáty ISO 22000 nebudou uznávány mezinárodními obchodními řetězci jako náhrada GFSI schválených standardů. Vhodné uplatnění však norma ISO 22000 pravděpodobně nalezne při exportu některých produktů nebo surovin např. na asijské trhy, v oblastech prodeje potravin, veřejného stravování apod.

GFSI SCHVÁLENÉ STANDARDY GFSI schválené standardy (GFSI je mezinárodní organizace sdružující významné obchodní řetězce i výrobce potravin z celého světa) jsou využívány obchodními řetězci pro certifikace dodavatelů především tzv. privátních značek, tedy potravin nesoucích na svém obalu logo a název prodejce namísto výrobce. Jsou ale využívány i pro dodávky některých dalších potravin (např. čerstvých produktů apod.). Mezi první z této skupiny patřil standard EFSIS, jehož první vydání z roku 1989 znamenalo změnu v oblasti dohledu nad dodavateli privátních značek ve Velké Británii. Tehdy certifikační společnost EFSIS Limited vytvořila svůj standard podle požadavků britských řetězců a tento standard se postupem času rozšířil celosvětově. Dnes EFSIS provádí více auditů dodavatelů obchodních řetězců než kterákoliv jiná certifikační společnost na světě a má 65% podíl na celosvětovém trhu BRC certifikací. Z původního standardu EFSIS byl později v roce 1998 vytvořen standard BRC, jehož majitelem je sdružení britských obchodníků, British Retail Consortium. V současné době po spojení EFSIS a BRC do 4. verze BRC standardu platného od července 2005 je BRC standard celosvětově nejpoužívanější normou pro certifikace dodavatelů obchodních řetězců. Jako německou alternativu standardu BRC vytvořilo německé sdružení obchodníků HDE GmbH International Food Standard (IFS), který byl přijat i federací francouzských obchodníků (FCD) a dnes se jedná o německo-francouzský standard, který se rovněž velice rychle rozšiřuje. Mezi GFSI schválené standardy patří i americké normy SQF2000 a SQF1000, první je zaměřena na systém bezpečnosti potravin v potravinářství, druhá v zemědělství. Tyto normy jsou zatím velmi málo rozšířeny i v domá-

cích amerických podmínkách, jejich využití v Evropě je téměř nulové. Rovněž tak zatím není v Evropě předpokládáno využití zatím posledního z GFSI schválených standardů – novozélandského NZ GAP, určeného pro zemědělskou oblast.

že standard IFS je u nás výhodnější než BRC nebo naopak, řešení je nutné zvážit pro konkrétní spektrum zákazníků z tuzemska, ale i ze zahraničí. V mnoha případech nezbývá zvolit cestu kombinované certifikace podle obou standardů.

VÝVOJ V OBLASTI „PRIVÁTNÍCH ZNAČEK“ Z historického hlediska mají privátní značky největší tradici ve Velké Británii. To byl také důvod toho, že právě Velká Británie byla kolébkou vzniku standardů řetězců, nejprve EFSIS a později BRC standardu. Ale i v ostatních částech Evropy dochází k postupnému růstu zájmu obchodních řetězců o prodej výrobků, nejčastěji potravin, pod vlastní značkou. Podle PLMA (Private Label Manufacturers Association) jsou podíly privátních značek na celkových prodejích v České republice na úrovni 16 %, v západní Evropě jejich podíl kolísá mezi 16 % v Itálii a 42 % ve Velké Británii s tím, že ve všech zemích je možné pozorovat postupné zvyšování tohoto podílu (např. ve Španělsku z 18 % v roce 2002 na 32 % v roce 2005, v Německu ze 24 % v roce 2002 na 38 % v roce 2005). Takovou tendenci lze očekávat i v našich podmínkách. Proto je nutné počítat s tím, že bude sílit tlak obchodních řetězců na své dodavatele nejen v oblasti cen, ale i v oblasti vyžadování nezávislých certifikací. Již nyní řada řetězců u nás provádí audity svých dodavatelů vlastními silami nebo s využitím nezávislých auditorů nebo certifikačních organizací, tyto audity lze chápat jako přechodné období do doby, kdy budou dodavatelé muset doložit certifikát a zprávu z auditu podle jednoho ze schválených standardů, nejpravděpodobněji BRC nebo IFS. Nelze předpokládat, že by se obchodní řetězce spokojily s certifikátem ISO 9001 nebo ISO 22000, protože tyto normy jsou všeobecné, a certifikát tak mohou získat i ty společnosti, které by certifikací podle normy IFS nebo BRC úspěšně neprošly. K podobné situaci dochází i v zemědělství, kdy obchodní řetězce začínají vyžadovat certifikáty Eurepgap od dodavatelů čerstvého ovoce a zeleniny, ale prostřednictvím dodavatelů masa např. i od drůbežích chovů.

JAK VYBRAT CERTIFIKAČNÍ SPOLEČNOST Na našem trhu existuje přes 40 certifikačních společností nabízejících certifikace ISO 9001. Menší počet nabízí certifikaci HACCP, ještě menší výběr je v oblasti norem BRC a IFS. Při výběru certifikační společnosti je dobré zvážit, zda je organizace dostatečně kompetentní v oblasti potravinářství, nebo zda se zaměřuje spíše na jiné obory. U certifikace podle normy IFS je problémem většiny certifikačních společností dostupnost tuzemských auditorů. Audity s využitím zahraničních auditorů mohou přinést problémy jazykové a také certifikaci zbytečně prodraží. Nedostatečná kompetentnost některých auditorů, případně snaha některých certifikačních společností o získání pozice na trhu za cenu nedodržování požadavků norem, může vést k vystavení certifikátu, jehož platnost nakonec nebude zákazníkem uznána. K takovým situacím docházelo před lety ve Velké Británii a z toho důvodu mají všechny britské řetězce své seznamy schválených certifikačních organizací a pouze jejich certifikáty uznávají. Tyto problémy se v poslední době začínají vyskytovat i u nás, a tak již několik společností získalo certifikát přesto, že např. nemají instalovány detektory kovu a přitom jejich výrobní proces kontaminaci kovem nemůže zabránit, nebo nemají fyzicky oddělenou zónu vysokého rizika, kde je to požadováno (např. průběžné udírny v masné výrobě). Využití takových certifikačních služeb je jistě z dlouhodobého hlediska nevýhodné. EFSIS Czech Republic s. r. o. jako součást celosvětově působící certifikační společnosti EFSIS Limited s výhradním zaměřením na zemědělsko-potravinářský sektor provádí audity podle standardů BRC, IFS, Eurepgap, ISO9001, ISO22000 a mnoho dalších, včetně integrovaných auditů. Certifikáty s logem EFSIS jsou pro své celosvětové rozšíření bez problému akceptovány všemi obchodními řetězci. EFSIS je pro zákazníky expertem na oblast potravinářství a jistě i z toho důvodu poskytuje služby společnostem, jako je McDonald’s, Burger King, PepsiCo, Starbucks, Makro, Ahold, Tesco a dalším.

JAKÝ STANDARD ZVOLIT? Volba standardu je v současné době obtížná. Situace v této oblasti se stále vyvíjí (nejen u nás, ale i v zahraničí) a požadavky se postupem doby upřesňují. Není možné konstatovat,

Bezpečnost potravin je stále aktuální problém Zákazníci stále více sledují kvalitu, hygienu a vůbec otázky bezpečnosti, pokud jde o to, co jedí a pijí. Většinu potravin hodnotí ještě před tím, než si je koupí. Zkoumají jejich nutriční hodnotu, kvalitu a bezpečnost. Tuto pozornost spotřebitelů ještě posílily některé alarmující případy v oblasti kvality potravin z poslední doby, které způsobily těžkosti mnohým podnikům v potravinářském průmyslu. V EU je momentálně zhruba 300 000 výrobců potravin – od malých až po velké – a mají 14% podíl na celkové evropské produkci. Cesta k úspěšnému rozvoji potravinářského průmyslu vede pouze přes zajištění kvality a bezpečnosti potravin. Kvalita a bezpečnost produkce jsou klí-

čem ke zvýšení konkurenceschopnosti firem podnikajících v celém řetězci potravinářské výroby (od zemědělců, rybářů a pěstitelů přes distributory a logistické společnosti až k maloobchodním prodejcům), stejně jako k další úspěšné existenci tradičních obchodních známek. Na druhé straně, pokud firma nebude vnímána jako spolehlivá z hlediska kvality, hygieny a bezpečnosti potravin, může to způsobit vážné zhoršení image společnosti a poškodit její působení na trhu. Tyto a další důvody ukazují nezbytnost přijetí systému řízení a postupů řízení rizik pro garantování kvality a bezpečnosti v každé fázi výroby. Řízení rizik je tedy základní strategickou výhodou nejen nyní, ale i do budoucna. Přístup těchto společností k řízení rizik má široký dosah na výrobu i zákazníky. Kvalitu zavedených procesů lze prokázat certifikací podle uznávaných národních a mezinárodních norem. Certifikát vyjadřuje závazek společnosti prosazovat podstatné normy a obrací se k zájmům spotřebitelů. Společnost tím dokládá, že výrobky mají garantovanou kvalitu a bezpečnost a že je oprávněna a schopna vyrábět, balit a distribuovat.

O JAKOU CERTIFIKACI SE MŮŽE JEDNAT? Certifikace podle norem systémů řízení – např. norma ISO 9001 pro řízení jakosti, environmentální normy ISO 14001 a/nebo EMAS, či norma pro ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců OHSAS 18001 Certifikace systémů řízení výroby potravin podle normy HACCP – Dutch Standard a následné ISO 22000 – systém pro řízení bezpečnosti potravin Certifikace zpětné sledovatelnosti v potravinářském řetězci Certifikace bezpečnosti potravin pro maloobchodníky – např. BRC a IFC pro zpracovatelské sektory Audit společenské odpovědnosti dodavatelského řetězce – SA 8000 Certifikace dle normy pro bezpečnost krmiv – GMP/PDV Certifikace dle normy pro balení potravin – BRC IOP a GMP FEFCO Certifikace dle normy pro prvovýrobu – EurepGAP pro zemědělské postupy

Certifikace sama o sobě ovšem nezaručí kvalitu prováděných procesů a systémů řízení. Aby byly pod kontrolou všechny rizikové faktory, které by mohly ohrozit úspěch podnikání, je velmi důležité vědět, na co se je třeba soustředit. Risk Based Certification™ je exkluzivní přístup k certifikaci všech systémů řízení, který vyvinula nezávislá nadace Det Norske Veritas. S pomocí Risk Based Certification se prověří nejen shoda s vybranými normami, ale přidanou hodnotou certifikačního auditu jsou cenné informace, kam je třeba směřovat hlavní pozornost a které procesy lze zlepšit a jak. Pomocí certifikace ušité na míru potřebám firmy se hodnotí přímo managementem společnosti vybraná rizika, včetně výkonu, jaký v těchto oblastech společnost podává. DNV pracuje v mnoha zemích celého světa a předává si své zkušenosti v rámci celé nadace, je uznávaná v oblasti certifikace systémů řízení rizik a je ideálním partnerem pro společnosti v potravinářském průmyslu. DNV přístup k certifikaci z hlediska řízení rizik je zárukou optimalizace prostředků firmy a toho, aby dosažené výsledky vyhovovaly mezinárodně uznávaným standardům, což dává výhodu v konkurenčním boji.



Nevíte, jak splnit náležitosti legislativy o kontrole hygieny výrobního procesu?

?

MÁME PRO VÁS JEDNODUCHÝ A PŘITOM LEVNÝ ZPŮSOB!

Ze zprávy o testování výrobku Státním zdravotním ústavem: „Vzhledem ke zřetelným úsporám materiálů, pracovních operací a pracovního času lze systém Hygicult doporučit jako vhodný zejména pro interní firemní mikrobiologickou kontrolu potravinových surovin, pro mezioperační mikrobiologickou kontrolu při výrobě poživatin, dále je vhodný ke kontrole prostředí potravinářských provozů a ke kontrole účinnosti čištění a desinfekce.“

NAPIŠTE NÁM! Mlékárna Polná spol. s r. o. Za Nádražím 680, 588 13 Polná

Všechny písemné odpovědi označené heslem „Hygicult - moje volba“ budou oceněny dárkem! Akce končí 30.11.2006

Bělohorská 57, 169 00 Praha 6 Tel. 233 350 533, fax: 233 350 532 E-mail: [email protected] www.oriondiagnostica.cz

tel.: 567 573 270, fax: 567 573 279 [email protected] www.polna.mcc.cz

KONTINUA, spol. s r. o., získala prestižní ocenění KLASA na výstavě ZEMĚ ŽIVITELKA KONTINUA, spol. s r. o. 102 00 Praha 10 - Hostivař Miranova 148/10 Tel.: 271 096 500 Fax.: 271 096 520 E-mail: [email protected]

www.kontinua.cz

Národní značku kvality KLASA získaly výrobky: Hostivařský pecen Croissant s nugátem Croissant borůvkový Tyčinky se solí a kmínem Tyčinky se seznamem Tyčinky pikantní

...z lepšího těsta...

z domova / 29


Praktický test výrobků firmy Hamé, a. s.

Testované výrobky: hotové jídlo „Lečo s klobásou“; paštika „Krůtí maso s vejci“; paštika „Májka“ Doba testování: 1. 5.–18. 6. 2006 (cca 50 dní) Podmínky testu: Expediční činnost ve vzdálené tropické oblasti. Destinace – tropický ostrov Nová Guinea (Papua – provincie Indonésie, dříve Irian Jaya – druhý největší ostrov světa, severně od Austrálie), cca 3–4° jižně od rovníku. Klimatické podmínky v testovací destinaci – denní teploty 30–35 °C, noční teploty 25–28 °C. Polovina testu

probíhala při plavbě po moři, tedy při teplotách o cca 5–7 °C vyšších. Při vystavení batohu slunečnímu záření teplota uvnitř, kde byly výrobky uskladněny, dosahovala až 50 °C! Po celou dobu testu byly obaly výrobků vystaveny působení 100% vlhkosti vzduchu v tropickém deštném pralese a přímořských oblastech. Po celou dobu testu nebyly výrobky nikdy uskladněny v chladu! Při přepravě letadlem na ně navíc působily změny tlaku, tedy se dá říci, že byly uskladněny v nadmořské výšce od 0 m n. m. až po 4000 m n. m. S výrobky nebylo zacházeno se zvýšenou opatr-

ností. Výrobkům nebyla věnována zvýšená pozornost a bylo s nimi zacházeno jako s materiálem, nikoli jako s potravinou (tím je myšleno, že o výrobky nebylo pečováno dle hygienických norem platných pro potraviny v České republice ani dle návodu na uskladnění v chladnu doporučeného výrobcem). Výsledek praktického testu: I přes extrémní klimatické podmínky praktického testu nevykazovaly testované výrobky žádné kvalitativní ani chuťové změny po celou dobu testu ani v jeho závěru (toto subjektivní hodnocení ne-

bylo ověřeno laboratorně). Dle mých praktických zkušeností s těmito výrobky mohu prohlásit, že vlivem dlouhodobého (50 dní) působení vysokých teplot (dlouhodobě 30 °C a krátkodobě až 50 °C) se nemění kvalita, a tedy ani použitelnost výrobků, respektive poživatelnost ani jejich chuť. Obě paštiky jsou opatřeny speciálním lehkým obalem. Praktický test provedl: Petr Jahoda, prezident Českého klubu cestovatelů Závěr: Český klub cestovatelů doporučuje tyto výrobky firmy Hamé,

a. s.: „Lečo s klobásou“; paštika „Krůtí maso s vejci“; paštika „Májka“. Výrobky jsou vhodné zejména pro autoturistiku, autobusové zájezdy s cestovními kancelářemi, rodinnou dovolenou v rekreačních zařízeních nebo na chatách či v kempech a pro oblasti s vysokou průměrnou teplotou bez možnosti uskladnění potravin v chladu. S tímto doporučením souvisí i právo používat na výše jmenované výrobky reklamní razítko Českého klubu cestovatelů, a to razítko „Doporučeno“. Petr Jahoda prezident Českého klubu cestovatelů

Hamé má nedostatek surovin Jeden z nejsušších měsíců za posledních třicet let výrazně postihl celou Českou republiku. Pro zemědělce není sucho jedinou ranou, kterou od přírody v letošním roce obdrželo. Nejdříve se výrazně protáhla zima a vzápětí řadu míst v České republice postihly dvoje povodně. Největší negativní stopy na produkci některých zemědělských plodin však zanechalo právě červencové sucho. Nepříznivé klimatické podmínky se významně dotkly pěstitelů nejrůzněj-

ších zemědělských komodit, ale také producentů potravin, kteří jsou na pěstitelích závislí. Potravinářská společnost HAMÉ, patřící mezi největší odběratele zemědělských plodin v České republice, díky klimatickým podmínkám a nepřízni letošního počasí zaznamenala celou řadu nedodávek nasmlouvaných surovin od tuzemských pěstitelů. HAMÉ letos stačilo vykoupit pouze 80 % plánovaného hrášku. Zbývající úroda zaschla na poli, kdy pěstitelé nestačili úrodu sklidit. Podobným pří-

kladem jsou i okurky, které HAMÉ dodává na trh pod značkou HAMÉ, ale hlavně pod svou prémiovou značkou ZNOJMIA. Malé množství úrody se promítlo i do cen okurek. Pěstitelé je dodávají až o 50 % dráž než v loňském

roce a nepokryjí v plné výši požadavky na dodávku okurek. Díky horku a suchu v měsíci červenci je avizován od zemědělců také nedostatek zelí, karotky a celeru. Problémy mělo HAMÉ i při výkupu některých druhů ovoce. Jednalo se hlavně o meruňky a borůvky, kdy sice např. meruněk bylo na trhu dostatek, ale nebyly vhodné pro zpracovatelský průmysl. Meruňky díky horku a suchu příliš rychle dozrávaly a díky měkkosti se nehodily ke zpracování na kompoty. Obdobný problém vznikl i u borů-

vek, kdy této suroviny byl nedostatek a ten se podepsal i na její ceně. Letos HAMÉ vykupovalo borůvky za dvojnásobně vyšší ceny, než je u tohoto ovoce obvyklé. Ročně vykoupí HAMÉ více než 30 000 tun čerstvého ovoce a zeleniny, přičemž vysoký podíl těchto čerstvých surovin pochází od domácích pěstitelů. Ing. Leoš Novotný majoritní majitel, generální ředitel Hamé, a. s., a předseda představenstva

Obchodní řetězec Hruška chce zdolat pětimiliardové tržby Ostrava (bo) – Na pětimiliardové tržby za prodej zboží chce letos dosáhnout ostravská maloobchodní firma Hruška, která provozuje síť vlastních prodejen po celé Moravě, ve Slezsku a na Vysočině a celkem zásobuje přes 400 obchodů. V uplynulém roce firma Hruška zaznamenala tržby 4,7 miliardy korun proti 4,5 miliardy v roce 2004. Její čis-

tý zisk se meziročně zvýšil téměř na 100 milionů ze zhruba 61 milionů korun. Letošní zisk před zdaněním by měl dosáhnout 140 milionů korun. Hruška vstoupila na trh v roce 1991 a podle odborníků patří mezi nejúspěšnější firmy v českém maloobchodě. Společnost odolává tvrdému konkurenčnímu boji, který už přiměl k od-

chodu z Česka společnost Julius Meinl, jejíž obchody koupil Ahold, za ní následovaly Edeka a Carrefour, které tuzemské prodejny prodaly řetězci Tesco Stores. Hruška zavedla například prodej zboží pod vlastní obchodní značkou a přebírá obchody, jež dříve vyklidila silnější konkurence. Ještě před třemi lety tvořila síť Hrušky téměř stovka prodejen, teď je jich 126. Kromě to-

Drůbežářský závod Klatovy zprovoznil největší letošní investici Klatovy (bo) – Kvůli výrazně vyšší poptávce po čerstvé chlazené drůbeži modernizoval a rozšířil Drůbežářský závod Klatovy vzduchem chlazený tunel, jímž prochází veškerá produkce podniku. Investice, jejíž výši firma neuvedla, je její letošní největší stavbou. Podnik plánuje vložit, převážně do technologie, 70 milionů Kč, stejně jako loni. Závod s patnáctiprocentním podílem na českém trhu s drůbežími produkty vyrobil za první pololetí přes 75 procent chlazených produktů. „Před rokem byl ještě podíl chlazené a mražené drůbeže 50 na 50,“ řekl generální ředitel Milan Říha. „Spotřebitelé jednoznačně upřednostňují kvalitu výrobků,“ dodal. Podnik loni investoval, zejména z úvěrů, 69 milionů korun, což je trojnásobek oproti roku 2004. Zhruba dvě třetiny směřovaly do technologie. Díky tomu snížil meziročně počet zaměstnanců ze 470 na současných 430. Drůbežářský závod Klatovy loni utržil 928 milionů korun, což bylo o 16 milionů více než v roce 2004. Vyšší výroba, prodej i solidní ceny zajistily meziroční nárůst čistého zisku z 15 milio-

nů na loňských 21 milionů Kč. Veškerý zisk jde opět na rozvoj společnosti, řekl Říha. Podnik chce letos opět prodat více zpracovaného masa i uzenin než loni. „Za pololetí máme třináctiprocentní růst v objemu zpracované drůbeže a o deset procent jsme zvýšili prodej uzenin,“ uvedl ředitel. Firma loni nakoupila 25 500 tun živých kuřat, o pět procent více než v roce 2004. Dvě třetiny kuřat porcuje. Asi 15 procent tržeb podniku, kte-

rý má v nabídce téměř 120 druhů produktů, tvoří kuřecí uzeniny a polotovary. „Spotřeba drůbežího masa v ČR dosáhla loni 25 kilogramů na osobu, o kilogram více než o rok dříve, což je slušný evropský průměr,“ dodal ředitel.

ho dodává zboží do dalších obchodů. Celkem zásobuje více než 400 maloobchodních provozoven. Během minulého roku firma podle výroční zprávy koupila a rekonstruovala tři obchody, vybudovala dva chladírenské sklady a nakoupila nákladní vozidla. Na investice vynaložila 118 milionů korun a splatila úvěry za asi 35 milionů korun. Hruška zaměstnávala v průměru

bezmála 2 000 lidí, meziročně se jejich počet zvýšil o osm procent. Hrušku založili v roce 1991 tři obchodníci vzešlí z někdejší socialistické Zeleniny Ostrava: Jana Škrabalová, Jarmila Plevová a Karel Hruzík. Jejich firma má základní kapitál 78 milionů korun a dodnes je společností s ručením omezeným. Jednatelé nechtějí o firmě sdělovat žádné informace.

Společnost NUTREND investovala do rozšíření výroby Olomouc (bo) – Olomoucký výrobce potravinových doplňků pro zdravou výživu NUTREND D.S., a. s., dokončil v prvním pololetí investici do rozšíření závodu. Projekt si vyžádal 60 milionů korun. Firma nechala během dvou let vybudovat novou halu a pořídila linky na výrobu speciálních müsli tyčinek a na míchání nápojových přípravků. Uvedl to generální ředitel společnosti Richard Zedník. Společnost díky investici přijala 35 nových pracovníků a nyní zaměstnává 90 lidí. „Nedostatek výrobních prostor nás omezoval v růstu, a proto jsme se rozhodli pro rozsáhlou investici. Byl to nutný krok k expanzi a k dalšímu posílení pozice naší firmy na trhu,“ uvedl Zedník. Největší část investic směřovala podle něj do výstavby nové haly, díky níž se rozšířily skladovací prostory

firmy a její zázemí pro výrobu. Náklady na novou halu představovaly zhruba 45 milionů korun. „Stavba trvala jeden a půl roku a návratnost investice bude pět let,“ uvedl Zedník. Dalších 15 milionů korun společnost vynaložila na nové technologie, zejména na nákup linek na výrobu speciálních müsli tyčinek a na míchání nápojových přípravků. „Při výrobě doplňků výživy ale nejde jen o samotné linky. Pro výslednou kvalitu je stejně důležitý režim skladování vstupních surovin, které firma nakupuje na celém světě,“ upřesnil ředitel. Společnost NUTREND D.S., a. s., vyrábí sportovní výživu a speciální doplňky stravy. Licencované výrobky vyváží do 15 zemí. Roční obrat společnosti se pohybuje kolem 150 milionů korun. Společnost vlastní tuzemské fyzické osoby.

30 / z domova


Fenomén českého piva táhne jeho vývoz Praha – České pivovary pokračují v růstu výstavu a vývozu piva i v prvním pololetí letošního roku. Celkový výstav dosáhl výše 9 554 430 hl, což je o 4,44 % více než za stejné období loni. Nejvíce piva vyrobila pivovarská skupina Plzeňského Prazdroje, a. s., na dalším místě zůstávají Pivovary Staropramen, a. s., a třetí je Budějovický Budvar, n. p. Zatímco výstav pro tuzemsko vzrostl o dvě procenta a činil téměř 7,85 milionu hl, export si nadále udržuje vysokou dynamiku, vzrostl o 17 % a dosáhl úrovně 1,707 milionu hl. Jeho podíl se zvýšil z necelých 16 % v pololetí loňského roku na téměř 18 % letos. Ve skladbě odběratelských zemí nedošlo k výraznějším změnám. Nadále je nejvíce české-

ho piva exportováno do Německa, podíl přesáhl 40 % celkového exportu, a dále na Slovensko. Nejdynamičtější nárůst zaznamenáváme z významných objemů na Ukrajinu, dále do Belgie, Finska, Švédska a na ruský trh. Naopak, méně se vyvezlo do USA a do Velké Británie. „Pololetní výsledky potvrzují trend posledních let: pokračuje růst výroby českého piva a roste především jeho export. Prakticky všechny české průmyslové pivovary část své produkce vyvážejí a potvrzují tím proexportní charakter našeho pivovarství,“ uvedl Ing. František Krakeš, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pověst českého piva v zahraničí výrazně napomáhá jeho exportu i jeho spotřebě u nás, kde řady

domácích ctitelů každoročně rozšiřují i zahraniční turisté,“ dodal Ing. František Krakeš. Z jednotlivých druhů piva roste doma obliba ležáků, i když nejvíce se stále konzumují výčepní piva. Nejdy-

namičtěji roste spotřeba nealkoholických piv, kterých bylo v prvním pololetí vystaveno o 21 % více než ve stejném období roku 2005, a tempo se ve srovnání s předchozími roky dál zvyšuje. S přijetím nového silničního zákona se očekává další nárůst produkce, jak ukazují předběžná čísla z letošního července. V hlavní sezoně v období od května do září pořádají české pivovary řadu společenských, kulturních a zábavných akcí nebo se na jejich organizaci aktivně podílejí. Častěji než dříve se tak děje ve spolupráci s městy a obcemi, kde pivovary sídlí, často však i tam, kde již dnes pivovary nejsou. Programy zahrnují koncerty, soutěže a další formy zábavy. Konají-li se v pivovarech nebo jejich blízkosti, nabízejí pivovary příležitost prohlédnout si technická

a technologická zařízení pro výrobu piva. Na letošní rok většina ze 38 subjektů působících na českém pivním trhu naplánovala přes 200 akcí a odhaduje se, že se jich zúčastní půl milionu až 600 000 návštěvníků. Vzestup zaznamenala i produkce českých sladoven. Pivovarské sladovny, kterých je 17, a 16 obchodních sladoven vyprodukovalo v prvním pololetí 266 069 t sladu, což je o necelá 2 procenta více než za stejné období roku 2005. Vyvezlo se 51, 4 % produkce sladoven, což je o téměř 19 % více než loni. Největšími odběrateli jsou tradičně Polsko, Rumunsko, Německo, dále Kuba, Slovinsko a Rakousko. Mezi zeměmi, kam nově vyvážíme český slad, je také Ukrajina, Velká Británie a Kypr. Ing. Jan Veselý Český svaz pivovarů a sladoven

Šestý ročník ankety popularity piv Naše pivo 2006 vyhlášen Praha – Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) vyhlašuje již šestý ročník ankety popularity piv mezi novináři – Naše pivo 2006. V uplynulých dnech média v České republice dostala pravidla ankety, orientační seznam piv a také formulář, v němž lze uvést maximálně 5 českých piv bez uvedení pořadí. Anketa trvala do 31. srpna letošního roku. Tři piva s nejvyšším počtem nominací budou vyhlášena na Svatováclavském večeru českého piva, který ČSPS pořádá 27. září 2006 v Kongresovém

centru Praha. Výrobce nejpopulárnějšího piva mezi novináři obdrží vedle diplomu i plaketu, diplomy dostanou i výrobci piv, která se umístila na druhém a třetím místě. Novinkou letošního ročníku je, že anketa proběhne pouze elektronickou formou. Pravidla ankety a informace o ní spolu s formuláři byly distribuovány elektronickou poštou a stejným způsobem byly shromažďovány odpovědi. Anketa Naše pivo 2006 je vedle dalších aktivit součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven zaměřeného na zlepšení image českého piva.

„Anketa je mezi novináři velmi populární a každoročně roste počet nominovaných piv,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Pro pivovary je tato anketa důležitým signálem o tom, jaké je povědomí sedmé velmoci o jednotlivých značkách a která z nich je nejpopulárnější, a vnímají to jako cennou marketingovou informaci,“ dodal Jan Veselý. Kromě vyhlášení výsledků této ankety budou na Svatováclavském večeru českého piva přijaty do Síně slávy českého pivovarství a sladařství dvě významné osobnosti, které významně přispěly k rozvoji obou

odvětví u nás. Zároveň budou při této příležitosti vyhlášeny výsledky jediné soutěže, kterou vyhlašuje a podporuje svaz – České pivo roku 2006. V letošním roce ke stávajícím kategoriím světlá výčepní piva a světlé ležáky přibyla kategorie tmavé ležáky. Ceny nejlepším bude předávat předseda Senátu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka. Všichni, kteří se ankety zúčastní, obdrží na slavnostní večer pozvání. V současnosti se v České republice vyrábí na 470 piv ve 49 průmyslových nebo klasických pivovarech a také v rostoucím počtu minipivo-

varů. Ačkoliv pivovary a minipivovary vyrábějí z 99,5 % piva, která patří svým charakterem k jedinému typu piva – spodně kvašenému ležáku plzeňského typu (lépe: pivu českého typu), pivní labužník mezi nimi najde více než 80 značek piv, která můžeme charakterizovat jako pivní speciály. Kromě toho se u nás vyrábí dalších 39 produktů patřících do skupiny neobvyklých piv. Rostoucí popularitu zaznamenávají i nealkoholická piva, která dnes vyrábí již 15 českých pivovarů a další se k tomu chystají. Český svaz pivovarů a sladoven

Kvalita piva z Budějovického Budvaru je zaručena i v létě Přestože v horkých letních dnech pracují stáčírny piva v Budějovickém Budvaru téměř nepřetržitě, o kvalitu piva z Budějovického Budvaru se zákazníci nemusejí obávat. Pivovar i v létě důsledně dodržuje tradiční technologii výroby a především dobu zrání piva, která u ležáku trvá 90 dnů. Díky dostatečné kapacitě ležáckých tanků byla zásoba piva pro letní měsíce uvařena již v průběhu dubna a května. České Budějovice – Horké letní počasí způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budějovického Budvaru. Pivovar pracoval v režimu téměř nepřetržitého provozu, a ve stáčírnách proto musely být zavedeny mimořádné noční

směny. V červnu dosáhl pivovar meziročního nárůstu prodeje o 7 %, a v červenci dokonce o 16 %. Zvýšený výstav piva ale neměl žádný vliv na kvalitu dodávek, protože pivovar se na letní sezonu včas připravil. Již v průběhu dubna a května naplnil téměř všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo kvasící ve spilce a partie již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů. „Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce již v dubnu a květnu,“ říká

Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru. Již v těchto dnech se v pivovaru vaří ležák, který se objeví na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování vzniká kysličník uhličitý, který z piva laicky řečeno „vymývá“ nežádoucí aromatické látky a další sloučeniny. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplňuje Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru.

Kvalita výroby piva v Budějovickém Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ říká doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumu Budějovického Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy slad, chmel a voda. Budějovický Budvar je například jediným velkým pivovarem v České republice, který pro výrobu celé své produkce používá výhradně nejkvalitnější hlávkový žatecký chmel a nikdy nepřidává do piva levnější druhy chmele,

případně chmelové preparáty (extrakty). Pojem „Budějovické pivo“ nebo „Budweiser Beer“ se stal synonymem pro tradici a dlouhodobě špičkovou kvalitu. Pivovaru Budějovický Budvar, n. p., se už 110 let daří v této tradici pokračovat a šířit slávu tohoto piva po celém světě. Český akciový pivovar – přímý předchůdce Budějovického Budvaru, uvařil první várku – pouhých 200 hektolitrů – 7. října 1895. Dnes překračuje roční produkce milion hektolitrů a z toho se téměř polovina vyváží do 50 států všech kontinentů. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes.

Budějovický Budvar se zapojí do podpory české gastronomie a cestovního ruchu České Budějovice – Pivovar Budějovický Budvar, n. p., se stal generálním partnerem nejvýznamnějšího tuzemského sdružení v oblasti cestovního ruchu a gastronomie – Národní federace hotelů a restaurací České republiky (NFHR ČR). Smlouva o partnerství byla uzavřena na jeden rok s možností jejího dalšího prodloužení. Václav Stárek, generální sekretář NFHR, k podpisu smlouvy říká: „Národní hotelová federace jako reprezentant českého hotelnictví a gastronomie hledala silného partnera, který by reprezentoval typicky český produkt a zároveň měl za sebou tradici pohostinství a gastronomie naší země. Jsme přesvědčeni, že Budějovický Budvar má světově uznávané renomé právě jako český produkt s bohatou tradicí. Věříme, že naše spolupráce bude prospěšná nejen pro vzájemnou podporu, ale také významně přispěje k vzdělávání a výchově kvalifikovaných odborníků, kterých je v gastronomii a hotelnictví trvale nedostatek.“

Rozsah spolupráce je široký. Obě instituce budou spolupracovat na domácích i zahraničních veletrzích gastronomie a cestovního ruchu. Díky svým rozsáhlým zkušenostem z oblasti ošetřování a servírování piva se chce pivovar také významně podílet na dalším zvyšování kultury podávání tohoto zlatavého moku. Ležák Budweiser Budvar se současně stane oficiálním pivem na všech akcích pořádaných NFHR ČR. „Požitek z originální chuti našeho piva je vždy umocněn úrovní prostředí, ve kterém se pivo podává. Národní federace hotelů a restaurací svou činností usiluje o neustálé zlepšová-

ní úrovně gastronomických a ubytovacích služeb v České republice. To je dlouhodobě i naším cílem. Spolupráce bude přínosem pro obě strany, protože si navzájem máme co nabídnout,“ uvedl k podpisu smlouvy Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Budějovický Budvar má v oboru gastronomie dlouhodobé zkušenosti. Je mimo jiné vlastníkem a provozovatelem hotelu Malý Pivovar v Českých Budějovicích. Nejdůležitějším gastronomickým projektem Budějovického Budvaru je rozvoj sítě značkových restaurací „Budvarka“. V současné době jsou v provozu „Budvarky“ již v pěti českých městech a několik dalších se připravuje. Petr Samec Budějovický Budvar, národní podnik

Beze srandy, Anežko – fakt je to fata morgána? (sch)

z domova / 31


Litovelský pivovar otevřel své brány veřejnosti T I S Í C E L I D Í S E V Ý B O R N Ě B AV I LO N A V E L KO L E P É P I VOVA R S K É S L AV N O S T I

Litovel (red) – V sobotu devatenáctého srpna otevřel litovelský pivovar své brány veřejnosti. Tisíce návštěvníků celodenní slavnosti zaplavily pivovarský areál, aby si užily pestrého programu. Jen vlastní pivovarská kyvadlová doprava, která startovala z Horního náměstí v Olomouci, přivezla více než tisíc osob a musela být v průběhu dne posílena o další autobus.

Slavnostní zahajovací naražení litovelského speciálu bravurně zvládli starosta města Litovle MVDr. Vojtěch Grézl společně s legendou lidové písně Jarmilou Šulákovou za asistence litovelského sládka Ing. Petra Kosteleckého. Největší zájem v průběhu celého dne byl pak o vystoupení hudebních skupin Fleret, Kryštof, Rock‘n‘Roll Band Marcela Woodmana a Pangea Beatles Revival. Devět druhů klasicky vařených piv teklo proudem z 34 píp. Vypilo se téměř 200 sudů piva a spořádalo se přes 3600 porcí jídla. „Návštěvníci mohli ochutnat všechny druhy piv vařených v litovelském pivovaru. Od nealkoholického přes pivo černé až po kvasnicová speciální piva. Nechybělo ani pivo s lavinovým efektem Maestro,“ sdělil Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel, a dodal: „Největší zájem byl o klasickou je-

denáctku Moravan a jedenáctku kvasnicovou.“ Téměř tisícovce zájemců se navíc podařilo alespoň v krátkosti nahlédnout pod pokličku litovelského sládka a dozvědět se, jak se vyrábí poctivé klasicky vařené litovelské pivo. Letošní druhý ročník dne otevřených dveří v Pivovaru Litovel, který navazuje na úspěšné oslavy 111. výročí založení pivovaru konané v roce 2004, byl přesně o půlnoci velkolepě zakončen. Půlnoční letní hvězdnou oblohu rozzářil za pivovarským komínem překrásný ohňostroj podbarvený hudbou skupiny Pink Floyd. „Krásné slunečné počasí, celkové kouzlo litovelského pivovaru a bohatý kulturní program přispěl k pohodové atmosféře celého dne,“ zhodnotil povedenou slavnost litovelských pivovarníků ředitel pivovaru Miroslav Koutek.

U slavnostního naražení třináctistupňového litovelského speciálu asistovala klasika české lidové písně Jarmila Šuláková. Na snímku zleva: ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek, Jarmila Šuláková, starosta města Litovel MVDr. Vojtěch Grézl a sládek litovelského pivovaru Ing. Petr Kostelecký.

Pivovar Litovel vystavil díky horkému červenci více piva než loni T R O P I C K Ý Č E R V E N E C TÁ H L S P O T Ř E B U PIVNÍ KLASIKY Z LITOVLE STRMĚ VZHŮRU Litovel (red) – O celých dvacet procent více pěnivého moku v porovnání s loňským rokem vystavil pivovar v Litovli během jednoho extrémně horkého sezonního měsíce. Letos v červenci litovelští pivovarníci vystavili téměř čtyřiadvacet tisíc hektolitrů své klasiky. Loni to bylo necelých dvacet tisíc hektolitrů.

„V porovnání s chladnějšími mimosezonními měsíci stoupá během letní pivařské sezony spotřeba zlatavé klasiky každoročně téměř o čtyřicet procent. Letos to bylo díky extrémním teplotám ještě více,“ říká Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel. Jako každý rok v létě i letos nejvíce vzrostl zájem o jantarově zbarvené pivo s lavinovým efektem Maestro. Jeho spo-

třeba vzrostla letos v červenci o třicet procent. „Maestro je hodně sezonní záležitostí. Pivaři a velmi často pak pivařky ho často popíjejí především na letních zahrádkách restaurací a hospůdek,“ doplňuje Miroslav Koutek. Za prvních sedm měsíců letošního roku vystavil Pivovar Litovel celkem 116 508 hektolitrů klasického piva. Za stejné období loňského roku to bylo 112 875 hektolitrů.

Litovelská trefa PRVNÍ KOLO PROMO AKCE DOSPĚLO D O F I N Á L E , V Ý H RY S L AV N O ST N Ě P Ř E D Á N Y Litovel (red) – Tři barevné velkoplošné televizory již mají své šťastné majitele. Z Pivovaru Litovel si je odvezli vítězové prvního kola letní promo akce na podporu prodeje lahvového piva v obchodních řetězcích. Z cen se radovali i další soutěžící. Jedenáct výherců, kteří se umístili na dalších místech, získalo 100 půllitrových piv z produkce litovelského pivovaru.

„Kdo potkal litovelský ochutnávkový tým a koupil si domů klasiku z Litovle v lahvích, okamžitě získal fotbalový dárek. Podle počtu nakoupených lahvových piv mohl získat klíčenku nebo brýle, dresík do auta, tričko nebo klobouk, nebo fotbalový dres,“ popisuje soutěž Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel, a dodává: „Kdo dále zaslal během období trvání akce SMS obsahující kód, který byl ukryt pod akčními korunka-

mi na lahvích, postoupil do slosování o hlavní ceny.“ První kolo promo akce probíhalo do konce června. Od počátku července hned navázala další vlna velké soutěže, která potrvá až do konce září. Litovelské ochutnávkové týmy vyráží do prodejen obchodních řetězců po celé Moravě, aby podpořily prodej lahvové klasiky z Litovle. Během trvání akce navštíví celkem 120 prodejen, kde se zdrží vždy 2–3 dny.

Pivovarníci přijali kodex péče o české pivo v gastronomii Praha – Tým sladařských a pivovarských expertů sdružených v pracovní komisi Českého svazu pivovarů a sladoven vytvořil kodex „Péče o pivo v gastronomii“. Ten byl schválen na valné hromadě Českého svazu pivovarů a sladoven 22. června letošního roku s cílem dále zlepšovat kvalitu piva nabízeného spotřebitelům od hospod a hospůdek až po restaurace nejvyšších kategorií. Každý výrobce se snaží, aby jeho výrobek co nejlépe splňoval nároky těch, kteří si ho kupují a spotřebovávají. Ne vždy se to úspěšně daří, a proto mnozí výrobci nabízejí nové postupy a vytvářejí speciální podmínky k tomu, aby byl jejich produkt na své cestě ke konečnému konzumentovi co nejlépe ošetřován a skladován. Jedním z produktů, který je velmi citlivý na ošetřování, je i české pivo. Ne nadarmo se říká, že pivovarník pivo vaří a hospodský jej dělá. Aby se minimalizovaly negativní dopady dopravy, ošetřování, skladování i čepování piva a lépe se zachovaly všechny přirozené hodnoty českého piva, uva-

žovalo se dlouhodobě o nutnosti vytvořit systém, normu, která by obsahovala všechny důležité a podstatné informace, sjednotila pravidla a doporučení, a byla tak optimálním návodem na správné ošetřování a čepování piva. Český svaz pivovarů a sladoven ustavil pracovní komisi z pivovarských, sladařských a jiných expertů z dalších institucí spojených s pivem, která měla kodex ošetřování piva v gastronomii vytvořit. Kodex obsahuje celkem 5 částí. První je věnována podmínkám skladování piva, druhá potom problematice tlačných médií, třetí sanitaci pivních cest, čtvrtá čistotě pivního skla a všemu souvisejícímu a poslední pak estetice čepování piva. Je třeba si opětně připomenout, že kodex se týká českého piva a respektuje jeho specifikum. Podmínky skladování piva specifikují teplotu skladování v sudech a tancích pro pasterizované i nepasterizované pivo. Uvádí se, že optimální skladovací teplota je 5–10 °C. U lahví je teplotní rozmezí mezi 5–15 °C. Zdůrazňuje se, že skladovací prostory by neměly vystavovat pivo přímému slunci nebo bílému světlu. Kromě toho je také uvedeno, jak mají být sklady vybaveny.

Jako tlačná média neboli plyny, pomocí kterých se vytlačuje pivo ze sudu nebo tanku, jsou dnes používány vzduch, oxid uhličitý a dále směsné plyny CO2 a NO2.Vzduch však v zemích EU není doporučován, neboť je zdrojem značných rizik, jako je oxidace piva, mikrobiální infekce atp. Nejvhodnějším tlačným médiem jsou směsné plyny, které svými vlastnostmi nejlépe vyhovují vytláčení piva ze sudu, neoxidují pivo, nepřesycují je, jak se to někdy může stát v případě použití oxidu uhličitého, a mikrobiologicky pivo neinfikují. Důležitou součástí kodexu je sanitace pivních cest, která má za úkol odstranit všechny nečistoty a mikroorganizmy, které by negativně ovlivnily kvalitu piva. Vlastní sanitace se provádí kombinací vhodného chemického roztoku s mechanickým působením. Obojí posuzuje a certifikuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Z hlediska četnosti sanitací je rozdíl u pasterizovaných a nepasterizovaných piv. Zatímco u prvních z nich se sanitace má provádět minimálně 1x za 14 dnů, u nepasterizovaných denně. V obou případech je třeba trubky proplachovat

denně. Měření sanitace si každý výrobce dělá sám, kontrolu provádí luminiscenční metodou. Významná část kodexu se týká čistoty pivního skla. Právě ta totiž významně ovlivňuje vzhled, chuť a vůni piva. Mycí prostředky pro tento druh činnosti jsou atestovány VÚPS, a. s. Z hlediska použitých metod existují tři možnosti – teplovodní myčky, studenovodní myčky a ruční mytí. Je rovněž stanoveno, že sklenice umyté mycím prostředkem musí být oplachovány minimálně 5 vteřin pod tekoucí pitnou vodou. V závěrečné kapitole kodex péče o pivo v gastronomii pojednává o estetice čepování českého piva. V ní jsou specifikována doporučení, jak by čepované pivo mělo vypadat. Podle této normy má být pivní pěna smetanově hustá, bílá, ulpívající po napití na skle. Je také uvedeno, že pro načepování musí být ve sklenici odpovídající prostor na pěnu, obvykle 3 cm. Pro konzumaci piva naší provenience je optimální teplota 6–8 °C. Kodex také uvádí, že české pivo by vždy mělo být podáváno ve sklenici označené příslušným názvem, značkou piva nebo logem pivovaru. A také

je zmíněno, že tvar sklenice má být takový, aby se dala čistit běžným způsobem. Z hlediska čepování se české pivo čepuje buď klasickým způsobem na 2– 3 čepování, nebo speciálním najednou. Právě tyto způsoby zvýrazňují přednosti českého piva, jako je charakter pěny, říz a teplota čepovaného piva. Kodex byl připravován odbornou pracovní komisí ustavenou Českým svazem pivovarů a sladoven. Jejími členy byli odborníci z pivovarů, sladoven a také institucí, které se podílejí na českém pivovarsko-sladařském průmyslu. Tým pro objektivnost svých rozhodnutí prostudoval všechny dostupné předpisy, normy a doporučení, která jsou uplatňována v EU. Přijetím kodexu „Péče o čepování piva v gastronomii“ byl učiněn významný krok k vytvoření normy, která napomůže lépe prezentovat kvalitu českého piva v gastronomii. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz. Ing. Jan Veselý Český svaz pivovarů a sladoven

32 / z domova – informace


Obliba značek Plzeňského Prazdroje roste P Ř E D N Í Č E S K Ý V Ý R O B C E A E X P O R T É R P I VA OZNAMUJE OBJEMOVÉ VÝSLEDKY PRODEJE ZA PRVNÍ POLOLETÍ KALENDÁŘNÍHO ROKU 2006

Plzeň – Celkový domácí prodej značek Plzeňského Prazdroje, přední české pivovarnické společnosti, dosáhl v prvním pololetí kalendářního roku 2006 3,9 milionu hektolitrů, což je meziroční nárůst 2,4 procenta. Průběžně se dařilo zvyšovat exportní objemy, které za pololetí meziročně vzrostly o 11 procent. Teplý červen v kombinaci s MS ve fotbale pak Plzeňskému Prazdroji podobně jako všem českým pivovarníkům napravil mimořádně chladné jaro. Objemovými tahouny výkonů Plzeňského Prazdroje na domácím trhu v 1. pololetí 2006 byla tradičně vlajková značka Pilsner Urquell s růstem o 6 %, následovaná značkou Gambrinus v novém balení s růstem o 3 %. To znamená, že jedno

ze čtyř vypitých piv v Česku je právě pivo značky Gambrinus. V samotném červnu 2006 se požadavky zákazníků Plzeňského Prazdroje na dodávky piva prakticky nezastavily. Oproti loňskému červnu bylo prodáno o 13 % více sudového piva. Z obchodně-distribučních center společnosti bylo expedováno celkem 1 021 787 ks sudů, které pokud by se položily na cestu za sebou, dosáhly by z Prahy až do Budapešti (celkem cca 590 km). Kromě toho se v červnu prodalo téměř 30 tisíc hl z pivních „tanků“ nebo cisteren, které jsou v největších a nejznámějších českých pivnicích a restauracích. Každý z tanků má objem 1000 litrů. Například jen u značky Pilsner Urquell došlo k meziročnímu nárůstu o 12 %. Plzeňský Prazdroj potvrdil své postavení největšího českého exportéra piva. Celkový objem vývozu značek Plzeňského Prazdroje do zahraničí (tzn. bez započtení licenčních výrob) se zvýšil v porovnání se stejným obdobím roku 2005 o 11 % a dosáhl 382 tisíc hektolitrů. Nejvýraznější exportní růst zaznamenaly značky Pilsner Urquell (13 %), Gambrinus (21 %) a Velkopopovický Kozel (11 %).

Hlavními zahraničními trhy byly tradičně Německo, Spojené státy americké a Slovensko. Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, uvedl: „První pololetí roku 2006 bylo obdobím celkové stability domácího trhu, na kterou sice mělo negativní vliv špatné počasí v úvodu hlavní pivovarnické špičky, což jsme však v červnu díky teplému počasí a MS ve fotbale víc než vyrovnali. Za červen jsme prodali historicky rekordní objem piva všech značek Plzeňského Prazdroje – 910 tisíc hl – a všechny tři pivovary Plzeňského Prazdroje taktéž dosáhly v červnu 2006 svých historických objemových rekordů.“ Nejvýznamnější fakta a trendy 1. pololetí 2006 z pohledu Plzeňského Prazdroje: Růst prodeje klíčových značek Pilsner Urquell a Gambrinus na domácím trhu. Pilsner Urquell dosáhl 13% nárůst exportu. K dalšímu posílení Plzeňského Prazdroje jako největšího českého exportéra piva pokračují významné investice v plzeňském pivovaru zaměřené na zvýšení kapacity výroby značky Pilsner Urquell a na posílení její chuťové stability.

Dokončeno bylo rozšíření varny plzeňského pivovaru a byly zprovozněny nové cylindro-kónické tanky (CKT) na kvašení piva. S celkovým prodejem více než 10,2 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2005 a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva. Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem globální skupiny SABMiller plc, druhého největšího výrobce piva na světě, s pivovarnickými aktivitami či distribucí ve více než 60 zemích světa napříč 5 kontinenty. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller. Skupina značek SABMiller zahrnuje dále významné značky jako Miller Genuine Draft, Peroni Nastro Azzurro a mnoho dalších úspěšných regionálních značek. Mimo USA je SABMiller plc také jedním z největších výrobců a distributorů produktů firmy Coca-Cola na světě. Vladimír Jurina Plzeňský Prazdroj, a. s.

Plzeňský Prazdroj přitahuje turisty do kraje P I VOVA R A M U Z E U M N E J Č A S T Ě J I N AV Š T Ě V U J Í Č E Š I A N Ě M C I , N E J V Ě T Š Í R Ů S T J E U T U R I S T Ů Z R U S K A A U SA Plzeň – Pivovarské muzeum v Plzni a pivovar Plzeňského Prazdroje s jeho prohlídkovými trasami, návštěvnickým centrem a restaurací Na Spilce jsou největšími lákadly pro turisty přijíždějící do Plzeňského kraje. Během druhého čtvrtletí tato místa navštívilo přes 50 tisíc turistů. Průzkumy mezi návštěvníky pivovaru a Pivovarského muzea ukázaly, že návštěva pivovaru je pro ně druhý nejčastější důvod k cestě do Plzně (následuje hned po obecně uvedeném důvodu „trávení volného času“, takže jde o hlavní konkrétní cíl). Zajímavostí je, že dvě třetiny zahraničních turistů plánují návštěvu pivovaru i muzea s pomocí internetu. DRUHÉ ČTVRTLETÍ 2006: TURISTÉ Z OPRAVDU VZDÁLENÝCH ZEMÍ Celkový počet návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea ve 2. čtvrtletí 2006 meziročně vzrostl v řádu stovek na 52 378 osob. Nejvíce návštěvníků přijelo tradičně z Německa (14 349) a z ČR (16 928). K zajímavým změnám ale došlo ve skladbě: – nárůst turistů z Ruska (3 151 osob, meziročně o 72 %) – nárůst turistů z USA (1 862 osob, meziročně o 72 %) – nárůst turistů z Taiwanu (3 680 osob, meziročně o 16 %) Unikátně ovlivnilo návštěvnost Plzně v uplynulém čtvrtletí probíhající fotbalové mistrovství světa v blízkém Německu. Na prohlídku pivovaru přijížděli turisté z dosud nezvyklých „exotických“ destinací jako Brazílie, Argentiny, Kostariky, Austrálie, Afriky a dalších zemí, které se účastnily mistrovství a jejichž fanoušci využili své cesty do Německa i k poznání dalších částí Evropy.

PROČ A JAK JEZDÍ TURISTÉ DO PLZEŇSKÉHO PIVOVARU A PIVOVARSKÉHO MUZEA Pro turisty ze zahraničí je přitom podle průzkumů hlavním důvodem k návštěvě „pivo a jeho osobní obliba“, zatímco Češi chtějí „vidět pivovar“. 64 % zahraničních návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea stráví v Plzni jen jeden den, hlavně kvůli nedostatečným ubytovacím kapacitám ve městě. To by se však v dohledné době mělo zlepšit po dostavění několika kvalitních hotelů. Restaurace Na Spilce se může pochlubit díky svým 600 místům titulem největší pivnice v ČR. Hlavním informačním zdrojem návštěvníků pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea pro plánování cest je internet (cizinci 68 %, Češi 58 %). I proto Plzeňský Prazdroj věnuje prezentaci pivovaru a Pivovarského muzea na svých internetových stránkách www.prazdroj.cz velkou pozornost a tyto stránky navštěvuje stále více zájemců. V porovnání druhých čtvrtletí roků 2005 a 2006 vzrostl počet unikátních návštěvníků o 27 % a celkový zájem o web, tj. počet shlédnutých stran, o 25 %. „Ve druhém čtvrtletí jsme rozšířili prohlídkovou trasu v pivovaru o Halu Slávy, kde návštěvníci mohou vidět to nejdůležitější a nejzajímavější ze slavné historie Plzeňského Prazdroje. V dalším období připravujeme další služby pro návštěvníky – např. pravidelné společné prohlídky Pivovarského muzea a pivovaru nebo propagační materiály v jazykové mutaci pro asijské turisty a od podzimu si naši hosté budou moci prohlédnout novou supermoderní stáčírnu, která se právě staví,“ říká Mgr. Markéta Formanová, manažer turistických služeb Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj při rozvoji turistiky a péče o kulturní dědictví úzce spolupracuje s městskými a krajskými orgány. Kromě společné účasti na seminářích, prezentacích a mnoha dílčích projektech se již tradičně spolupodílel na stěžejních ak-

cích města Plzně a Plzeňského kraje, jako byly například Apriliáda, festival českých filmů Finále či Historický víkend. Lucie Roztočilová Plzeňský Prazdroj, a. s.

taste unlimited...

Firma ESSA, spol. s r. o. (koření ALMI) přijme:

Obchodního managera divize koření a technologických přípravků. Požadujeme praxi v masném průmyslu, komunikativnost, znalost práce na PC, řidičský pr. sk. B, ochotu cestovat v rámci ČR. Nabízíme zázemí úspěšné firmy, školení, osobní automobil, PC, telefon. Ohodnocení dobrého výkonu. Nabídky včetně CV a fota zašlete do redakce ŘUN. Tel.: 296 374 656, 296 374 657 E-mail: [email protected]

z domova / 33


Chlazení piva v minulosti a dnes Pivo je neodmyslitelnou součástí národní tradice i kultury již dlouhá staletí. Aby pivo chutnalo tak, jak má, je potřeba ho podávat správně vychlazené. Že servírování vychlazeného piva nebylo vždy samozřejmostí, dokládá zmínka Karla Ad. Redelna z roku 1728 o pražských lednicích: „Kdo není zvyklý píti pivo hned ‚od ledu‘, nechutná mu; kdo však přivykl, pochutná si na příjemném nápoji, jenž takto po celý rok nepozbývá svojí říznosti.“ Například u piva Pilsner Urquell je správná teplota 7 stupňů Celsia a ideální je, pokud je při této teplotě pivo také skladováno. Pivovarníci se již staletí snaží zaručit tuto teplotu během celého roku, tedy i v parném létě, jako bylo třeba to letošní.

JAK SE CHLADILO V MINULOSTI? Aby pivo správně vyzrálo, vydrželo v ideální kvalitě a mělo správnou chuť, bylo odjakživa nutné jej uskladnit v chladných prostorech. Za tímto účelem měl každý právovárečný dům rozsáhlé sklepení a pod pivovary byly budovány i několik kilometrů dlouhé komplexy. Třeba pod pivovarem Plzeňského Prazdroje v Plzni je dodnes 9 km dlouhý labyrint chodeb. Pokud byla sklepení vybudována ve skále, nebylo potřeba už prostory příliš přichlazovat. V ostatních případech se pivovarníci neobešli bez rozsáhlých zásob ledu, který i v létě zaručoval teplotu kolem ideálních 7 stupňů.

Pokud byla špatná zima a nebylo dostatek ledu, dalo se na trhu spatřit po sebemenším ochlazení a zasněžení zajímavé zboží. „Na trzích pak stály fůry sněhu a ledu z rybníčků, které sem dovezly z okolí vozy. Stejně jako s dřevem se pak s takovým zbožím běžně obchodovalo.“

ODKUD SE DOSTÁVALO VYCHLAZENÉ PIVO NA STŮL? Pivo uvařené v právovárečném domě se často na místě také konzumovalo. Čepovalo se přímo z ležáckého sudu ve sklepě. Načepovaný džbán či jiná nádoba se odnesla z vychlazeného sklepa na stůl, kde se z něj pivo rozlévalo. Lepší hostince měly uprostřed stoJAK LED SKLADOVAT, ABY VYDRŽEL DLOUHO ČERSTVÝ? Vytvořit si zásobu ledu na dva roky dopředu v době „předelektrické“? Ne, to není vtip. „Na pivovarském dvoře, z jižní strany zastíněný vzrostlým košatým stromem, lze uchovat led na několik let. Ke stohování ledu se přistoupilo, když byla lednice již plná. Led se umístil na důmyslně izolovanou podložku složenou z dřeva, popelu, lepenky natřené dehtem a písku. Nařezaný led se vyskládal do stohu a mezery mezi jednotlivými kusy se vyplnily drtí ledu. Celý stoh se poléval za mrazů vodou, aby se vytvořil jednotný monolit,“ přibližuje práci ledařů Jiří Hána. „Nejdůležitější jest ovšem volba a opatření materiálu, pomocí jehož má být led pokryt a chráněn. K účeli tomu vezměme, co právě po ruce máme: dřevěné piliny, rašelinu, pazdeří, plevy, řezanku, slámu, rákos atd., vůbec jakýkoliv špatný vodič, jejž máme levně k disposici. Je-li na blízku rašelina aneb rašelinové louky, pak poskytuje nám zetlelé bahno luk, pozůstávající ze zbytků rostlinných, velmi dobrý materiál ku krytí stohu, vzdor tomu či snad právě proto, že jest vlhký a na led úplně přilehne. … jiná krytina musí býti pomocí zasazených kolkolem stohu tyčí a všalovaných mezi ně prken na led držána,“ popisují stohování dobové zápisky. Takové bednění mělo být 60–80 cm silné. „Od té doby, co upotřebuje se při výrobě piva ledu, jest sládek – choutky a rozmary přírody vyjímaje – od střídání se roční teploty více méně neodvislým a může, jde-li obchod jen poněkud živě, v létě jako v zimě vesele vařiti a vystavovati piva.“ DOPRAVA PIVA V HORKÝCH LETNÍCH DNECH Pivo se chladilo ledem jak ve spilkách a sklepích, tak v hospodách, ale např. i při dopravě. Speciální pivní vagóny měly dvojité stěny, do kterých se v létě dával led a v zimě zvláštní ohřáté cihly – aby pivo při transportu nezmrzlo. Po městě pak pivo vozili sladovníci na vozících, podle dobových zápisků s nevídanou hbitostí, která prý svědčí o vytrvalosti a síle Čechů. Ostatně, v Plzni rozváží pivo koňský povoz dodnes. Tradici udržuje dcera povozníka, který rozvážel pivo po městě až do svých 77 let. To už je ale jiný příběh, o tom někdy příště.

ODKUD PIVOVAR ZÍSKÁVAL LED? Pivovar si musel udělat dostatečné zásoby ledu přes zimu, aby vydržel s chladem přes celé léto. Pivovary se dokonce snažily zajistit si led i na několik let dopředu, to pokud by další zima nebyla dostatečně studená a rybníky by nezamrzly. „Plzeňský Prazdroj si již v 70. letech 19. století pronajal plochu u hráze Boleveckého rybníka, aby zde v zimě mohl těžit led. V roce 1883 byla od žatecké trati postavena železniční vlečka, po níž byl led dopravován do pivovarských sklepů,“ říká Jiří Hána z Pivovarského muzea v Plzni. Zajímá vás, kolik ledu bylo potřeba pro zaručení výborné chuti piva Pilsner Urquell třeba v roce 1920, kdy bylo uvařeno 400 tisíc hektolitrů zlatavého moku? Bolevečtí ledaři museli v tomto roce vytěžit a následně dovézt neuvěřitelných 600 vagónů ledu. (Dnes by Plzeňský Prazdroj pro pivo ze svých pivovarů prodané v Česku potřeboval přes 12 000 vagónů ledu). Aby byla těžká práce s nakládáním ledu ulehčena a zefektivněna, byl v roce 1942 postaven na hrázi rybníka železný dopravník, který dokázal vytěžit 100 tun ledu během jediné hodiny. Myslíte si, jak je tato romantická doba vzdálená? Poslední kra ledu byla vytěžena pro ležácké sklepy Plzeňského pivovaru až v roce 1987 a samotný dopravník byl rozebrán v polovině 90. let. Přemýšlíte, co dělali ledaři v létě? Otázka by mohla spíše znít, co dělali sedláci v zimě? Těžba ledu bývala vítaným přivýdělkem právě pro sedláky, kteří měli v zimě málo práce, a tak rádi vypomohli v pivovaru.

JAK SE CHLADILO V HOSPODÁCH? Chladit pivo museli i lidé v právovárečných domech a hostinští. Ti si buď led museli opatřit sami, nebo jim jej dodával Plzeňský Prazdroj, aby zajistil výbornou chuť piva Pilsner Urquell. Karel Ad. Redeln se ve své knize o Praze z počátku 18. století věnuje i lednicím, jako zvláštnosti. „V zimě nasekají na Vltavě kusy ledu a urovnají v lednicích, naplňujíce asi polovici sklepa až do stropu, ostatek při vchodu tak upravujíce, aby se mohly tuto na hranici ledovou klásti sudy piva. Tím udržují pivo po celý rok v chladnu. Pro odtékající vodu zřízena studnice, odkudž bývá voda čerpána.“ Led býval umístěn v nejvýše položené místnosti sklepa – ochlazoval tak vzduch, který do sklepa přicházel, a podle zákonů fyziky pak studený vzduch „stékal“ dále do nižších pater sklepa. Voda z tajícího ledu zpravidla protékala sklepem a tím dále ochlazovala celý prostor. KOLIK LED STÁL A KDE BYL KE KOUPI? Doprava ledu do sklepa stála na počátku 18. století 20 zlatých, což odpovídalo ceně dvou krav, a tesař by si mohl nechat dovézt led za tuto cenu po čtvrt roce práce. Běžně bylo dodání ledu zařízeno tak, že led obstaral a dodával týž člověk, od kterého brali hostinští pivo.

lu kameninové desky, na které se pivo v nádobě odkládalo, aby lépe udrželo nižší teplotu. Alternativou bylo donesení piva v plechové konvi, která se dala do dřevěné bečky naplněné ledem. Později, když už pivo bylo rozváděné do výčepu trubkami, ale ještě chybělo chlazení ve výčepu, byl pod výčepem umístěn truhlík s ledem, skrze který procházely pivní trubky. Tím se pivo ochlazovalo těsně před načepováním.

LED UVOLNIL MÍSTO MODERNÍM TECHNOLOGIÍM Pivo Pilsner Urquell potřebuje stejnou péči a stejné podmínky dnes, stejně jako před 160 lety. Na stůl se musí dostávat v dokonalé kondici, aby mělo pořádný říz a nezapomenutelnou chuť. Sudy s pivem najdeme v hospodách nejčastěji pod pípou, nebo ve sklepě. Druhý případ je optimální. Skladování při 5–10 stupních je pro pivo „nejzdravější“. Když pivo projde skrz pivní trubky až k výčepnímu zařízení, bývá ochlazováno na optimální teplotu 7 stupňů, při kterých se má „plzeň“ pít. Ve výčepu bývá pivo chlazeno „mokrým chladičem“ – ve vodní lázni, nebo „suchým chladičem“ – pivo protéká skrze zchlazený hliníkový blok. KE GRILOVACÍ PÁRTY PATŘÍ PĚKNĚ VYCHLAZENÉ PIVO Mezi velmi populární kratochvíle Čechů patří grilování. Podle nedávno zveřejněného výzkumu společnosti Unilever se třetina Čechů pravidelně věnuje po večerech grilování. Mezi květnem a srpnem se dokonce k této činnosti přiznává takřka 100 % dotazovaných. „Není náhodou, že v těchto měsících stoupá i spotřeba piva, protože ke grilovanému masu nejlépe chutná vychlazený půllitr piva. Za červen jsme prodali historicky rekordní objem piva všech značek Plzeňského Prazdroje – 910 tisíc hl,“ uvádí Otakar Binder, ředitel obchodu, distribuce a Trade Marketingu Plzeňského Prazdroje. „Pokud přemýšlíte, jak zajistit pro sebe a své přátele lahodně chutnající pivo k večernímu posezení, doporučujeme zapůjčení výčepu včetně chlazení. K dispozici je dostatek přenosných výčepů v jednotlivých Obchodně distribučních centrech Plzeňského Prazdroje, stejně jako v řetězci Cash&Carry. Zapůjčení stojí maximálně několik stokorun, což za pochvalné vzpomínky na vydařenou akci určitě stojí,“ dodává Otakar Binder. Alternativou k výčepům s chlazením je tzv. párty pípa. Podle odborníků v Plzeňském Prazdroji je nejlepší sud uskladnit v chladném sklepě a chvíli před začátkem akce ho donést tam, kde budete své hosty obsluhovat. Se sudem moc netřeste a v žádném případě jej nekutálejte. Nechte ho pak chvíli odstát a můžete začít čepovat. V takovém případě přijde na řadu možná i led, protože abyste udrželi pro pivo vhodnou teplotu, je dobré postavit sud do škopku se studenou vodou a ledem. Praktickou pomůcku k rozpoznání správně vychlazené lahve s pivem ocení kupodivu i řidiči. Na etiketách lahví Radegastu Birell je speciální políčko, v kterém se objeví nápis Birell, pokud má pivo správnou teplotu pod 10 stupňů Celsia. Materiál byl vypracován ve spolupráci s Pivovarským muzeem v Plzni, které je nejstarší svého druhu na světě a jediné v České republice. Pokud Vás historie pivovarnictví zaujala a rádi byste získali další informace, doporučujeme návštěvu muzea.

POUŽITÉ PRAMENY: Časopis Kvas, Nakládání ledu do stohu, roč. 1890. Petr Mazaný, Vladislav Krátký; 100 zajímavostí ze staré Plzně, Plzeň, 2003. Čeněk Zíbrt, Z dějin piva a pivovarnictví v zemích českých, Praha, 1894. Pivovarské muzeum, Plzeň



Carla spol. s r. o. získala ocenění značkou KLASA za výrobky:

Cukrářská poleva bílá

Cukrářská poleva tmavá

Cukrářská poleva lískooříšková Cukrářská poleva mléčná

Bonboniéry Laguna Capuccino Desert

Nut Cream Desert

Coffee Cream Dessert

Tyčinka CARLA COCO

Pomazánka CARLA CREAM

dětská svačinka Grandchoco snack

www.carla.cz

Na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích jsme dne 24. 8. 2006 převzali ocenění KLASA na pět našich výrobků. Jsou jimi: JÁTROVÁ PAŠTIKA: tradiční výrobek s obsahem kvalitního vepřového masa a jater osloví každého milovníka tradic. MAĎARSKÁ KLOBÁSA: trvanlivá, mírně pálivá klobása, vhodná na každý sváteční stůl PÁREK PIKANT: ve vitríně k nepřehlédnutí! Zaujme jak chutí, tak i vysokým množstvím masa, které je patrné již na první pohled. Obsah masa je v porovnání s normou více než dvojnásobný!!!

Jarmila Loužecká – Uzenářská výroba Neuměřice 147, 273 26 Olovnice. Tel./fax: 312 583 278 Mobil: 607 235 095 www.uzenari.cz [email protected]

TLAČENKA SLEZSKÁ: výrobek bez drobů, pouze z masa a koření – jako z domácí zabijačky VINNÁ KLOBÁSA: vynikající chuť po bílém víně, obohacená citronem a kořením, ve Vás vyvolá pravou zimní náladu…

z domova / 35


Ječmen v potřebné kvalitě asi bude chybět Praha (li) – V letošním roce se kvůli nepřízni počasí zřejmě nesklidí dost ječmene v kvalitě potřebné pro sladovnické účely, řekl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Jak velký deficit bude, je podle něj otázkou, protože sladovny dělají testy a zkouší, jak si poradit i s horší kvalitou suroviny, třeba úpravou technologického postupu. Agrární komora tvrdí, že standardní sladovnický ječmen bude letos chybět výrazně. Naopak Ministerstvo zemědělství předpokládá, že domácí potřeba bude pokryta. Podle Veselého byly pro sladovnický ječmen ranou zejména deště na počátku srpna, kvůli nimž přibylo na polích plevelů, zrna začala klíčit v klasech a navíc porosty v některých případech napadly plísně. Zásadním problémem jsou zejména poslední dva zmíněné jevy. „Kvalitativní problémy jsou,“ potvr-

dil Richard Paulů, generální ředitel Sladoven Soufflet ČR, největšího výrobce sladu v tuzemsku. Firma podle něj situaci monitoruje a zatím se zdá, že ve standardní kvalitě ječmene nebude dost. Možnosti řešení mají ukázat testy, jak se bude letošní surovina při sladování chovat. „I moji rodiče dělali ve sladovnictví a za 46 let zpátky takovýto stav nikdo nepamatuje,“ podotkl Paulů. Prezident Agrární komory Jan Veleba soudí, že sladovnického ječmene standardních parametrů bude chybět podstatná část, možná až polovina potřebného množství, protože značnou část produkce znehodnotily deště během žní. Naopak Ministerstvo zemědělství podle mluvčího Tomáše Loskota předpokládá, že domácí potřeba této komodity bude pokryta. V Česku se ročně vyrobí zhruba 500 tisíc tun sladu, na což je potřeba asi 650 tisíc tun ječmene. Soufflet produkuje něco přes 300 000 tun sladu.

Trh mraženého zboží v ČR roste Praha (bo) – Prodej mražených výrobků v Česku roste. Zejména odbyt v gastronomii, školních a závodních jídelnách se meziročně výrazně zvyšuje. V maloobchodě je růst spíš mírný, vyplývá z vyjádření výrobců mrazírenských produktů. Přes příznivý vývoj poptávky ale mrazírny nemají na růžích ustláno. V poslední době rychle zdražuje elektřina, na níž jsou závislé, a stoupá i cena nafty. Vzhledem k silné konkurenci na trhu a tlaku řetězců se však růst nákladů většinou těžko promítá do cen. Loni elektřina zdražila o 13 až 14 procent, letos o další pětinu a zdražování se čeká i příští rok, řekl ředitel společnosti Frol Petr Široký s tím, že tento vývoj všem mrazírnám znepříjemňuje život. Obecně podle něj platí, že ceny potravin poslední roky stagnují nebo i klesají, zatímco náklady rostou, takže marže výrobců se zmenšují. Chybí pak peníze na investice, mimo jiné do úspornějších technologií, takže nynější zdražování vstupů musí například

producent mražené zeleniny Frol řešit propouštěním pracovníků. Některé firmy nevylučují zdražení. Ceny výrobků Nowaco v současnosti nejvíce ovlivňuje stoupající cena elektřiny, zdražování nafty a také nový silniční zákon, kvůli němuž bylo třeba zvýšit počet řidičů, řekl ředitel prodeje Nowaco ČR Jan Tajovský. Pokud bude tato situace trvat i nadále, bude podle něj firma nucena uvažovat o zvýšení cen. Nowaco vyrábí v továrně v Opavě zmrzliny PRIMA, zmrazená hotová jídla a mraženou zeleninu. V Kralupech nad Vltavou zpracovává mražené a čerstvé mořské ryby a bourá a porcuje maso. Dále nakupuje v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a v dalších zemích Evropy, Asie a Jižní Ameriky různé produkty pro maloobchod i gastronomii. Podle Tajovského český trh roste a spotřeba mražené zeleniny a drůbeže je dle jeho odhadu v ČR srovnatelná s vyspělou Evropou. Tamní úrovni se přibližuje konzumace mražených bramborových produktů. Výrazněji

ale Češi zaostávají v konzumaci mražených ryb a zmrazených hotových jídel. Pokud jde o mraženou zeleninu, která patří k nejprodávanějším produktům, sortiment se rozšiřuje a klesá podíl tradičních produktů – špenátu či směsi pod svíčkovou, doplnil Široký. Celkové prodeje by měly podle jeho soudu dál růst. Problémem ale bývá to, že obchodníci nemají vždy dostatečné kapacity mrazících boxů a zejména v létě v nich dávají větší prostor zmrzlině na úkor jiného zboží. Před rokem 1989 fungoval v tuzemsku oborový podnik Mrazírny, který sdružoval něco přes 20 především výrobních závodů. Po roce 1989 se však postupně zprivatizovaly a některé kapacity zanikly. Například produkce mražené zeleniny od domácích pěstitelů je podle Širokého asi poloviční proti objemu před 17 lety. Je to dáno i tím, že pěstování zeleniny je v ČR na ústupu a domácí surovina chybí. Naproti tomu funguje řada menších firem, které přebalují polotovary, většinou z dovozu.

Deště ubraly obilí na kvalitě a ovlivní růst cen Letošní žně, kdy jeden týden nasvědčoval nadbytku potravinářské nejkvalitnější pšenice a v dalším bylo vše naopak, přinutily zemědělce jednat o nových způsobech pojištění. „Máme vzor ve francouzském pojišťovnictví, kde v takovémto případě, kdy vysoké teploty střídají prudké deště, obilí zplesniví a v klasech klíčí, farmář je automaticky pojišťovnou při vyhodnocení ztrát vyplacen,“ řekl Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. Ta nedávno zorganizovala spolu se zástupci největších skladovatelů, mlynářů a sladařů tiskovou konferenci, kde především hodnotila průběh žní. Podle Jana Veleby letos vlivem počasí přijdou farmáři o 3–4 miliardy korun. KOMPENZACE ZNOJEMSKU Zatím je jisté jediné. Kompenzaci slíbilo ministerstvo znojemským zemědělcům, kde bude zaoráno 1 102 hektarů obilí nezpůsobilého ani pro krmné účely. Z jednání na Ministerstvu zemědělství mám dobrý pocit,“ uvedl Jan Veleba po schůzce se státním tajemníkem Miroslavem Tomanem. „Ministerstvo monitoruje žně a po jejich úplném ukončení se sejdeme potřetí a ztráty upřesníme a vyhodnotíme. Jen je potřeba, abychom již mohli jednat s novým ministrem a situace se na ministerstvu stabilizovala,“ dodal Veleba. Dále se obě strany vyjadřovaly i k nutnosti vypracovat návrh ke komplexnímu pojištění zemědělců, které by se týkalo kalamit. Podle Veleby by to měl být úkol pro Státní zemědělský intervenční fond. „Se zástupci Agrární komory jsme se shodli, že závěry lze učinit samozřejmě až poté, co bude úroda sklizena, až bu-

dou shromážděna veškerá čísla. Teprve pak lze vyhodnotit, zda a k jakým škodám došlo,“ řekl mluvčí MZe Tomáš Loskot. Potvrdil, že resort bude situaci v terénu sledovat a po skončení sklizně bude následovat další jednání. Podle Veleby konečné rozhodování zřejmě bude až na nové vládě. „Pokud jde o pomoc, o které věřím, že k ní dojde minimálně na zaoraných plochách, to budou dlouhé peníze – nebudou tak hned,“ řekl. Náhrady by totiž musel odsouhlasit Brusel a první zasedání ministrů zemědělství EU je v září. Obě strany se podle Veleby také shodly na přípravě programů pojištění zemědělců proti vlivu mimořádných výkyvů počasí.

ČESKÁ POJIŠŤOVNA MŮŽE ROZŠÍŘIT SVÉ SLUŽBY „Produktová nabídka České pojišťovny je velmi široká, otázkou je spíš její využívání ze strany zemědělců. Pokud navíc budou mít zájem o její další rozšiřování, Česká pojišťovna je připravena na jejich požadavky reagovat,“ řekl její tiskový mluvčí Václav Bálek. Česká pojišťovna, která je lídrem trhu zemědělského pojištění a má na trhu 85% podíl v pojištění plodin, rozhodně podle jeho názoru neodmítá se zemědělci uzavírat smlouvy na pojištění plodin. Plodiny je možné u České pojišťovny pojistit proti široké škále rizik od krupobití nebo požáru přes vichřici, povodeň, záplavu, sesuv půdy atd. „Vybrané plodiny dále i proti vyzimování nebo jarnímu mrazu a vinnou révu lze pojistit i proti škodám způsobeným zimním mrazem. Přes tyto skutečnosti stále zůstává významná část rostlinné produkce nepojištěna. Pokud jde o riziko sucha, tak v případě zájmu zemědělců je Česká pojišťovna připravena i toto riziko pojišťovat,“ dodal Bálek.

ZVRAT V PŘÍSTUPU MINISTERSTVA Zemědělci byli po prvním sčítání škod zaskočeni přístupem ministerstva, které jako by ztráty nevidělo a bralo je jako běžné. „Po prvních zvláštních vyjádřeních Ministerstva zemědělství ke žním a k pohromě způsobené vedry a následnými dešti se názor úředníků mění a už nepopírají katastrofu. Situaci v zemědělství berou skutečně vážně,“ řekl představitel Agrární komory ČR. „Letošní žně nemají pamětníka,“ prohlásil Jan Veleba a na tiskové konferenci mu jen tato tvrzení potvrdil zástupce skladovatelů z Agropolu Miroslav Zobal. „V oboru pracuji 42 let a takovou katastrofu způsobenou prudkými změnami počasí během žní skutečně nepamatuji,“ řekl. „Kvalitou zamíchaly deště, které přišly na začátku srpna po tropických vedrech a trvaly příliš dlouho,“ dodal. Značná část ploch obilí tak podle něj byla znehodnocena. „Některé zemědělské firmy ztratí až polovinu příjmů,“ uvedl Veleba podle zjištění okresních agrárních komor. Změny doznala kvalita potravinářského, ale i krmného obilí. „Uvědomme si, že pro výživu zvířat potřebujeme 4,2 miliony tun krmného obilí. To je dnes po deštích zaplísněné a obsahuje mykotoxiny. Cena je proto jedna věc, kvalita druhá. Poradíme si s ní, ale opět za cenu vyšších nákladů. Když potom vidím nabídku některého obchodního řetězce, kde je kuře chlazené za 27,90 Kč, beru to jako degradaci práce zemědělců. Výkrmce by totiž musel vyprodukovat kilogram kuřete za 14 korun a to je nesmysl. Vychází mi z toho všeho proto jediné. Inflaci v této republice držíme přes potraviny,“ řekl Zobal.

Jan Veleba, prezident AK ČR (vpravo), spolu se Zdeňkem Zobalem, ředitelem ZZN Pelhřimov, na polích zemědělské firmy Rostěnice, a. s., hodnotili kvalitu uprostřed žní.

SKLIZEŇ BUDE MENŠÍ NEŽ LONI V České republice se letos sklidí méně obilí než loni a standardní kvalitu bude mít kvůli nepřízni počasí při žních nejvýše polovina z celkové produkce odhadované na 5,9 milionu tun. Problémy kvůli kvalitě se dají čekat i u krmných obilovin. „Celkově se to může odrazit v cenách některých potravin, jako je mouka, pečivo či maso,“ řekl Veleba. Zástupce mlynářů Pavel Filip předpokládá, že mouka může zdražit o 10–20 %. „Pokud jde o žito, je situace velmi vážná. Potřebujeme zhruba 170 tisíc tun, z vlastní produkce to nebude ani třetina. Již nyní zajišťujeme dovoz, ten bude ale za daleko vyšší ceny,“ řekl Filip.

Na nedostatek suroviny v potřebné kvalitě si stěžují také sladovny. Podle obchodního ředitele Sladoven Soufflet ČR Dušana Falgeho dosavadní odhady ukazují, že i přes zmírnění kvalitativních požadavků bude z letošní úrody pokryto jen asi 55 až 60 procent potřeby sladovnického ječmene. Značnou část tak bude třeba dovézt, což se prodraží, a například Soufflet, největší výrobce sladu v ČR, tak letos může vydat na surovinu až o 30 procent víc, než kalkuloval. Sladovny proto budou muset jednat s pivovary o úpravě cen sladu,“ uvedl Falge. „Je otázkou, jak budou velké pivovarské koncerny přístupné reagovat na změnu již dohodnutých cen,“ dodal. Text a foto: Eugenie Línková

Kvalitní sklady, základ úspěchu

Do těchto zcela nových skladových kapacit půjde letos poprvé na 29 tisíc tun obilí. Na snímku je ředitel společnosti Rabbit Chotýšany a. s. Alois Zehnálek (vlevo) s odborníkem a konstruktérem dílčích částí sil Rudolfem Pawlicou. Valnou část obilí se podařilo sklidit do dešťů, kvalita je dobrá.

Další větší skladová kapacita vznikla během posledních dvou let při společnosti Rabbit Chotýšany a. s. Tato společnost byla založena v roce 2004 s cílem zásobit potřebným množstvím krmných směsí vlastní chovy. V dubnu roku 2004 na ploše areálu bývalé bramborárny vyrostlo zařízení na výrobu krmných směsí, kde je kapacita na 100 tisíc tun krmiv. V současné době se vyrábí ročně na 70 tisíc tun a skladová kapacita pojme nyní na 55 tisíc tun obilí. Vše patří holdingu Rabbit. Předseda představenstva Zdeněk Jandejsek k tomu říká. „Pokud chceme kvalitní výstupy, musíme mít kvalitní sklady.“ Dodal, že článek, který chyběl, vyřešili, přestali být závislí na výrobcích krm-

ných směsí. „Během dvou let budeme zajišťovat levnější směs pro výkrm,“ dodal. V současné době to není podle slov Zdeňka Jandejska možné, protože společnost postupně splácí investici, která v jednotlivých fázích výstavby přišla na 38 milionů korun, potom se zainvestovalo 26 miliony, 10 miliony a nakonec to bylo 18 milionů korun. Společnost bude ale vybavena moderní skladovací kapacitou a výrobnou krmných směsí, jimiž se budou zásobovat přednostně vlastní chovy. „Pro cizí půjdou krmiva od nás jen okrajově,“ dodává Jandejsek a vypočítává. Z 16 tisíc hektarů orné půdy patří polovina obilovinám, všechno obilí jde do vlastních skladů a postupně se z něj vyrábějí krm-

né směsi. Některé z nich jdou 4 tisícům prasnic a pokud vynásobíme tento počet 24krát, potom získáme počet selat a to už je sto tisíc krků, co se krmí z domácí produkce. Mimo produkce vepřového masa se Rabbit věnuje i výkrmu 8 milionů kuřat, má také na 2 600 krav a i u nich se musí počítat s odchovem telat, a tak postupně dojdeme k odpovědi na otázku, proč tento holding potřeboval takovou skladovou kapacitu a proč si ve velkém sám míchá krmiva. „Na 90 % provozů prvovýroby máme ve Středočeském kraji,“ upřesňuje Jandejsek. Společnost začínala s málem, dnes patří mezi nejprogresivnější firmy v republice. Text a foto: Eugenie Línková

36 / z domova


Uzenářské dobroty z Rostěnic Při některých zemědělských společnostech, které se zaměřují na výkrm jatečných zvířat, vznikají zpracovatelské provozy. Jeden z nich, na jižní Moravě, má i společnost Rostěnice, a. s., kde jsme během žní byli. Je to nedaleko od Vyškova. Společnost investovala do stájí, v poslední době i do sil, a masnou výrobu neustále modernizuje a dá se říci, že si ji i hýčká.

Sila od Stelly mají v Rostěnicích kapacitu na 16 800 tun obilí a jsou zásobárnou nejen pro potřeby vlastní živočišné výroby. Na snímku je Rudolf Pawlica (vpravo), výzkumník a odborník na sila, spolu s místním silomistrem Františkem Kostelkou.

V kontrole potravin jsme přísnější než v EU

Na snímku je Ing. Jan Hajda Předseda ZD Sedlec, který je zároveň předsedou OAK Břeclav, Ing. Jan Hajda bere kontrolu českých potravin jako velmi vyváženou a přísnou. Je to podle něj jen dobře, protože spotřebitel může být spokojený, že nekonzumuje to, čeho by se měl vyvarovat nebo by mu škodilo. Kritizuje ale chování obchodních řetězců, které v zájmu většího odbytu potravin až nemístně tlačí na snížení cen, takže se u některých komodit dostávají zemědělci pod náklady. To je příklad kuřecího masa, kde je situace vážná. Bez problémů ale z trochu jiného důvodu není ani pšenice a celkově sklizeň obilí. Tam zase svou roli sehrálo počasí „Pokud vznikne nedostatek potravinářské tvrdé pšenice, samozřejmě se dá dovézt, ale s určitou rezervou se vždy počítá i z minulého roku. Pokud jde o využití méně kvalitního obilí, v příštím roce bude již na Břeclavsku továrna na biolíh, která denně spotřebuje na 50 vagonů kukuřice a obilí. Byli bychom proto bláhoví nevyužít ploch půdy vhodných pro pěstování těchto plodin,“ říká Hajda a vyvrací slova některých neznalých spoluobčanů, kteří

si myslí, že by se obilí mělo raději dovážet, což je nesmysl. „Některé lokality v naší republice jsou a budou ryze agrárním sektorem. Například oblast Hané je typicky obilnářskou oblastí, jižní Morava zase jako dělaná pro speciální plodiny a snít o tom, že na této půdě vystavíme průmyslové celky a zaměstnáme lidi jinak, je opravdu zcestné. Právě tyto oblasti jsou ideální i pro agroturistiku, která je už dnes významným zdrojem příjmů pro lidi žijící v těchto lokalitách. Nemusím jmenovat vinné stezky, hippostanice atd., co vše dokresluje život na venkově. Jedno je jisté, zájem o tato místa u turistů z roku na rok narůstá a je to jen dobře,“ uvedl Hajda. A pokud jde o zmiňované dovozy potravin, i k tomu má svůj pevný názor. „Tady se objevují názory, že je lepší dovézt levnější potraviny, což třeba v Německu, Francii, Rakousku neslyšíte, i když i tam by se dalo říkat totéž. Tamní lidé si váží svých farmářů a vědí, že vlastní potraviny jsou bezpečné a mají garanci pro toto tvrzení. Jistě i u nás máme velmi přísně střeženou kvalitu jak zemědělské produkce, tak výroby potravin. Dokonce tvrdím, že jsme v mnohém ještě přísnější, než co požadují normy. V Brazílii a celkově ve třetích zemích zdaleka taková kontrola není, a tak stojí za úvahu, zda není lepší si za bezpečnost potravin připlatit,“ řekl a dodal: „Každá vyspělá ekonomika ví, co je to kulturní krajina a kdo se na jejím vzhledu podílí. Ví i to, že soběstačnost v potravinách se v určitých obdobích světových dějin velmi vyplatila a pro budoucnost to platí stejně tak. Navíc s rostoucími cenami energie a paliv nebude už tak levné dovážet potraviny a jejich transport se bude čím dál víc prodražovat. To vše musíme mít na mysli,“ uzavřel Hajda. Text a foto: Eugenie Línková

V masné výrobě společnosti Rostěnice, a. s., se měsíčně vyrobí na 25 tun různých masných výrobků. V provoze je vzorná čistota a vyrábí se s láskou, jak potvrdil René Burian, šéf masné výroby. Je to poznat na chuti klobás a dalších masných výrobků. „Řada z nich je vyrobena podle vlastní receptury našich starších kolegů,“ prozradil Burian. „Nehrajeme si na kvantitu a nechceme jen tak zvaně nasytit masy, jde nám o pochutnání si na vynikajících výrobcích,“ dodal. Uzeniny z místní udírny jsou voňavé a chutné a dražší než z velkých masokombinátů. Přestože se říká, že lidé nakupují jenom podle ceny a co je levné, jde nejvíc na odbyt, v případě rostěnických uzenin to neplatí. Jak si někdo na ně zvykne, je ochoten si dojet do jedné ze dvou prodejen společnosti i z větší dálky a nevadí, že si i trochu za zboží připlatí. Je chutné a neošizené a to si stále víc lidí uvědomuje. I předseda představenstva společnosti Rostěnice, a. s., Vítězslav Navrátil netvrdí, že z masné výroby by nějak fir-

Na snímku vlevo je předseda představenstva Rostěnice, a. s., Vítězslav Navrátil spolu s vedoucím masné výroby René Burianem.

ma zbohatla. „Masná výroba nám ale dělá reklamu, a dobrou,“ říká. Stejně je tomu i v případě pekařiny, i ta má pro společnost velký význam, také ji dobře propaguje. A to je dnes mnohdy důležitější než velké zisky, ty přinášejí jiné obory společnosti, která by mohla být některým zemědělským firmám příkladem. Má sice také své problémy, ale nehospodaří takříkajíc nahodile. Velké cílené investice jsou důkazem toho, že se myslí na budoucnost v řádu 20 i více let. Text a fota: Eugenie Línková

René Burian je pyšný na vynikající klobásy a na polosuchý salám, který na snímku předvádí. Jsou to receptury starých místních mistrů.

Stavy ovcí se v Česku zvedly za šest let o 80 %; pomohly dotace Praha (bo) – V Česku se po výrazném poklesu v devadesátých letech opět rozšiřuje chov ovcí. Jejich stavy za posledních šest let stouply o 80 procent na 148 000 kusů, čemuž podle Svazu chovatelů ovcí a koz výrazně napomohly dotace. Počty ovcí ale stále zůstávají hluboko pod úrovní z počátku devadesátých let, kdy bylo v tuzemsku těchto zvířat chováno přes 400 000, vyplývá ze statistických údajů. Podle předsedy Svazu chovatelů ovcí a koz Víta Mareše byl do roku 1990 chov ovcí podporován uměle stanovenými výkupními cenami produktů, hlavně vlny, která byla dost lukrativní záležitostí. Proto také 70 procent představovala vlnařská plemena. Od roku 1992 do roku 1998 ale obor v rámci tržního hospodářství nedostával dotace, takže stavy výrazně klesly. Podpory byly obnoveny koncem 90. let a po roce 2000 se chovy rozšiřují.

Stavy jsou ale podle Mareše stále nízké a stáda jsou roztříštěná – v průměru čítají 50 kusů, což zvyšuje režie a komplikuje logistiku při odbytu. V některých evropských zemích mívají farmy od tisíce do 5 000 kusů ovcí. Také podle ministerstva zemědělství se ovcí v tuzemsku chová stále relativně málo, protože připadají ani ne tři kusy na 100 hektarů zemědělské půdy, zatímco průměr EU je kolem 72 kusů na 100 hektarů. Vlna je v současnosti podle Mareše prodejná za ceny, které chovateli zaplatí v podstatě jen stříhání a manipulaci. Ekonomika chovu je proto postavená hlavně na produkci jatečných jehňat. Proti minulosti je 35 procent masných a 55 procent kombinovaných plemen, zbytek tvoří speciální plemena. Tuzemská spotřeba masa ovcí a jehňat je v porovnání s ostatními zeměmi Unie mimořádně nízká a lze ji s ohledem na vysoký podíl domácích porážek odhadovat zhruba na 0,15 kilogra-

Konečně na čerstvým vzduchu!

mu na obyvatele ročně. Podle Mareše je to dáno mimo jiné tím, že toto maso nebývá celoročně na pultech, protože je ovcí málo. Jehňata narozená tradičně v zimě pokrývají zpravidla jarní velikonoční poptávku. Hlavní nabídka domácích chovatelů se ale vzhledem k systému chovu soustřeďuje na konec pastevního období, tedy od srpna do října. Protože by se v Česku v této době všechna produkce neprodala, řeší producenti odbyt vývozem. Na druhou stranu se během roku dováží mražené maso, například z Nového Zélandu či z Austrálie. Jehněčí je navíc dražší než nejrozšířenější druhy masa. Například jehněčí kýta může přijít na pultech na 200 až 250 korun za kilogram. Hlavní význam chovu ovcí však nespočívá v produkci vlny či masa, ale v údržbě krajiny a spásání špatně přístupných luk a pastvin v podhorských a horských oblastech, uzavřel předseda Svazu.

(sch)

z domova / 37


Každoroční povinnosti nejen vinohradníků a vinařů, ale i obchodníků s vínem vůči registru vinic ÚKZÚZ Vedení registru vinic je vymezeno zákonem č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství (změněn zákonem č. 179/2005 Sb., 411/2005 Sb., 444/2005 Sb. a 215/2006 Sb.), dále pak prováděcí vyhláškou č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí vybraná ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, ve znění vyhlášky č. 437/2006 Sb., a č. 324/ 2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení. Z výše jmenované legislativy vyplývají povinnosti nejen pro vinohradníky a vinaře, ale i obchodníky. Již třetím rokem jsou na Registru vinic ve Znojmě přijímány prohlášení o zásobách, sklizni a produkci v papírové podobě a následně digitálně zpracovávány. Z těchto dat jsou tvořeny statistiky pro Věstník a Evropskou unii. Prohlášení o zásobách se podává každoročně. Oznamuje se zásoba vína, hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu, která se nachází k 31. červenci v podniku. Prohlášení je nutno zaslat do 10. září. Podává jej každý, s výjimkou maloobchodníka, pokud množství prodaného vína nepřekročí 1000 hl, a konečného spotřebitele. Povinnost poskytovat hlášení se týká subjektů, které vyrábějí víno v objemu větším než 1000 l a zároveň těch, kteří uvádějí víno do oběhu, což se vztahuje i na obchodníky a zprostředkovatele (vyhláška č. 437/2005, příloha č. 22). Prohlášení o sklizni se podává kaž-

doročně a zahrnuje veškerou sklizeň a nákupy hroznů v průběhu hospodářského roku (1. srpna – 31. července). Zasílá jej každý subjekt, který obhos-

podařuje plochu větší než 10 arů nebo uvádí hrozny do oběhu, a nemusí jej podávat ten, který veškerou svoji sklizeň zpracuje na víno, popř. si ji ne-

chá zpracovat na svůj účet. Prohlášení o produkci se podává každoročně a zahrnuje celkovou výrobu a nákup vín v průběhu hospodářského roku. Vypra-

covává a zasílá jej každý subjekt, který vyrobí více než 1000 l nebo prodá jakékoliv množství vína. V současnosti jsou tato výše jmenovaná prohlášení přijímána pouze v papírové podobě. Od letošního roku je na webu Ministerstva zemědělství zřízen Portál farmáře, který bude možno v příštích letech k zasílání hlášení využít. O přístupové heslo do Portálu farmáře lze požádat na příslušné agentuře ZAPÚ. Pokud bude dokument zaslán v digitální podobě, je nutno jej elektronicky podepsat. V loňském roce bylo přijato 634 prohlášení o zásobách, 2 556 prohlášení o sklizni a 788 prohlášení o produkci. V registru je evidováno celkem 19 351 subjektů. Z těchto dat vyplývá, že prohlášení nepodaly všechny subjekty, kterým tato povinnost ze zákona přísluší. Po 15 dnech od konečného termínu podání prohlášení budou subjekty, které nepodaly hlášení, vyzvány k jeho dodání. Pokud nedojde z jejich strany k nápravě, bude postupováno podle správního řádu. Případ bude řešen právní cestou a subjekt, který nesplnil svou zákonnou povinnost, může být pokutován až do výše 5 mil. korun (dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění zákona č. 215/2006 Sb., § 39). Proto je nutno vzít tuto skutečnost na vědomí a zasílat daná prohlášení každoročně a především včas. Ing. Pavla Janků Registr vinic, ÚKZÚZ

Spotřeba hnojiv v zemědělství je na 40 procentech roku 1989 Praha (bo) – Spotřeba průmyslových hnojiv v českém zemědělství v posledních pěti letech kolísá mezi 80 až 100 kilogramy čistých živin na hektar půdy, což je zhruba 40procentní úroveň proti roku 1989. Vyplývá to z údajů Ministerstva zemědělství. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby byla míra hnojení před rokem 1989 velmi vysoká a propad nastal zhruba v polovině 90. let především z ekonomických důvodů. V současnosti čeští farmáři v přísunu živin do půdy zaostávají za vyspělými

zeměmi EU, což se projevuje i v hektarových výnosech, dodal. V Německu je spotřeba zhruba 168 kilogramů čistých živin na hektar půdy, ve Francii 172 kilogramů. Nizozemsko a Belgie vykazují nad 200 kilogramů, uvedl Veleba. Česko ale výrazně zaostává například i za Polskem, kde rolníci dají hektaru půdy ročně asi 160 kilogramů čistých živin z průmyslových hnojiv. „Tyto údaje potvrzují, že české zemědělství není v pořádku, zaostává a má málo kapitálu,“ soudí šéf Komory. Ekologové by podle něj asi zajásali, ale úroveň hnojení se projevuje ve výnosech, které jsou prakticky u všech

plodin nižší než třeba ve Francii, Nizozemsku či Dánsku. Silnější vliv má menší objem živin v půdě zejména při nestandardním počasí. Veleba soudí, že se to projeví například letos, kdy jsou extrémní teploty. Hůře živené rostliny se slabším kořenovým systémem jsou méně odolné, dodal. Podle MZe proti roku 1989 poklesla hlavně spotřeba fosforu, draslíku a vápníku, což se projevuje zejména ve vyšším okyselování půd a v poklesu jejich zásobenosti přijatelným fosforem a draslíkem. Odborníci přes výživu prý varují před dlouhodobým využíváním staré síly půdy a dlouhodobě schodko-

vou bilancí ve výživě rostlin. „Z toho důvodu bylo navrženo v roce 2004 legislativní opatření, které by zabránilo drancování půd, ke kterému v určitých lokalitách dochází, ale tento návrh nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat,“ uvedlo MZe. Od vstupu do EU se zemědělci těší vyšším dotacím a odvětví vykazuje po předchozích ztrátách zisk. Po meziročním nárůstu spotřeby hnojiv v roce 2004 na zhruba 99 kilogramů živin na hektar ale loni nastal opět pokles na 93 kilogramů. Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského se projevilo to, že

v roce 2004 zemědělci ještě dostali podstatnou část dotací na jaře, jak byli v minulosti zvyklí. Loni již ale plně fungoval systém EU, kde se podpory vyplácejí až koncem roku, a zemědělské podniky tak neměly dostatek hotových peněz. „Když volné zdroje nejsou, neprovádí se hnojení do zásoby,“ uvedl Jirovský. Zemědělci ročně vynaloží za hnojiva odhadem nejméně sedm až osm miliard korun. Tyto výdaje přitom podle Jirovského rostou, protože hnojiva zdražují o více než pět procent ročně. Podle MZe u dusíkatých hnojiv převažuje tuzemská produkce. Fosforečná a draselná hnojiva jsou naopak z dovozu.

Letní FLORA OLOMOUC 2006 Z Á P L AV Y K V Ě T I N , A L E I S LU N EČ N I C E A KO N O P Í Olomouc (red) – Stovky kusů mečíků, jiřinek, růží, lilií, květinami nazdobení motocykloví veteráni, pestré okrasné slunečnice, expozice technického konopí i aktuální nabídka zahradnických trhů, to všechno patřilo k lákadlům letní výstavy FLORA OLOMOUC 2006. Brány olomouckého výstaviště Flora se za čtyřdenní akcí, jíž se zúčastnilo na 250 vystavovatelů a prodejců z České republiky, Polska a Slovenska, zavřely v neděli 20. srpna. Jednotlivé pavilony s expozicemi zahrádkářů, školkařů, floristů a botanických zahrad si letos přišlo prohlédnout na 34 tisíc návštěvníků. Opět nechyběl – zejména o víkendových dnech – značný počet zahrádkářů a milovníků květin z Polska a zejména ze Slovenska. „Se zahrádkáři z Čadce a okolí k Vám jezdíme pravidelně, v poslední době třeba i několikrát v roce. Věřte nebo ne, je to pro nás svátek,“ potvrdila „přeshraniční“ zájem o výstavu, o jejíž konání se Olomouc ještě v poměrně nedávné minulosti dělila s Bratislavou, pravidelná návštěvnice Eva Kanalíková ze slovenské Rakové. K návštěvnicky nejpřitažlivějším čás-

tem patřilo „Barevné kouzlení“, hlavní expozice Českého zahrádkářského svazu věnovaná květinám vrcholného léta. „Jsem na Floře poprvé a jak to tady vidím, určitě ne naposledy,“ netajila se nadšením zejména nad mečíky všech možných barev Jiřina Bryndová z Příbrami. Návštěvu rodiny v Olomouci prý odkládala tak dlouho, aby jí to vyšlo na letní výstavu. „Jsme velmi vděčni za zájem i ocenění. Vždyť letos to bylo s kytkami mimořádně špatné, ublíži-

lo jim zejména tropické léto. Expozici jsme mohli seskládat pouze z výběru toho mála, co se vyvedlo,“ potvrdil letošní pěstitelské trable garant expozice Josef Nejedlo z Českého zahrádkářského svazu. Neméně zajímavé byly letos i další části výstavy – přehlídka okrasných odrůd slunečnic, exponáty letní floristické soutěže ve zdobení motocyklových veteránů, zelené výpěstky ve školkařském pavilonu i společná expozice Unie botanických zahrad ČR. Vytrvalé pozornosti se těšila ojedinělá expozice Konopářského svazu ČR. Návštěvníkům alespoň trochu přiblížila užitečnost a mnohostrannost pěstitelsky znovuobjevené rostliny, která se na olomouckém výstavišti objevila vůbec poprvé – technického konopí. Letní Flora a zejména šlechtitel Pavel Mimránek z Mysločovic na Zlínsku – se mohou pochlubit i novokřtěncem – „Růžovou symfonií“ – nově vyšlechtěnou odrůdou mečíku neobvyklé cyklámenové barvy. Jejím křtem pořadatelé výstavy navázali na tradici, kterou v roce 2000, kdy se po téměř desetileté přestávce obnovilo pořádání letní Flory – pokřtěním nově vyšlechtěné jiřinky – odstartovala slovenská herečka Emília Vášáryová. Z tradiční soutěže spojené s letní

Florou – o nejlepší expozici – si zlaté ocenění za nejkrásnější a největší odnesla Unie botanických zahrad ČR. Z aranžérského klání v květinovém zdobení motocyklových veteránů vyšel vítězně brněnský florista Slávek Rabušic a jím odekorovaná Čezeta 125 z roku 1948. Cenou primátora města Olomouce se za vypěstování širokého sortimentu slunečnic mohou letos pochlubit zahradníci Výstaviště Flora Olomouc.

Zahradnická sezóna olomouckého výstaviště ještě nekončí. Uzavře ji ve dnech 5.–8. října poslední z trojice zelených výstav – podzimní Flora Olomouc / Hortikomplex. Výstavu ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků doplní festival gastronomie a nápojů OLIMA se soutěží o nejlepší ovocnou pálenku Flora košt.

38 / ze zahraničí


Z A J Í M A V O S T I

Z E

S V Ě T A

ZMRZLINA Z OVČÍHO MLÉKA Na začátku léta byl ve Velké Británii uveden na trh pod názvem „Slim Ewe“ nízkotučný krémový produkt podobný zmrzlině, vyrobený z plnotučného ovčího mléka. David Baker, vlastník rodinné firmy Styles Farmhouse Ice Cream, vyrábí tuto mraženou pochoutku z ovčího mléka již 18 let. Aby mražený produkt mohl být označený za zmrzlinu, musí obsahovat minimálně 5 procent tuku. Ovčí mléko má sice přirozeně vyšší obsah tuku než mléko kravské, ale v začátcích výroby Baker do ovčího mléka přidával rostlinný olej, aby předepsaným požadavkům na tučnost zmrzliny vyhověl. V minulém roce se však rozhodl, že rostlinný tuk přidávat již nebude a že zmrzlinu bude vyrábět čistě z plnotučného mléka. Výrobek sice bude obsahovat méně tuku než běžný mražený smetanový krém, ale přesto si uchová přijatelnou texturu a chuť. Do mléka se při výrobě přidává spolu s přírodními stabilizátory a emulgátory též cukr (6 %). Nutriční hodnota ovčího mléka je ve srovnání s mlékem kravským vyšší. Ovčí mléko má ve srovnání s kravským vyšší obsah tuku (6,7 a 2,5 procenta) a některých vitamínů – riboflavinu B2 (4,3 a 2,2 mg/l), thiaminu (1,2 a 0,5 mg/l), niacinu B1 (5,4 a 1,0 mg/l), kyseliny pantothenové (5,3 a 3,4 mg/l), vitamínu B6 (0,7 a 0,5 mg/l), B12 (0,09 a 0,03 mg/l) a biotinu (5,0 a 1,7 mg/ l). Obsah kyseliny listové je v obou druzích mléka stejný (0,5 mg/l). Obsah vápníku se v ovčím mléce pohybuje od 162 do 259 mg/100 g, v kravském 110 mg/100 g, taktéž obsah fosforu, sodíku, hořčíku, zinku a železa je v ovčím mléce vyšší než v kravském. Vyšší koncentrace živin v ovčím mléku může být důsledkem vyššího obsahu sušiny v ovčím mléku ve srovnání s kravským (18,3 a 12,1 procenta). Co se týče zmrzliny, je toto složení mléka výhodou, protože obsahuje více živin a tudíž není nutné mléko obohacovat. Sýry vyráběné z ovčího mléka, např. Roquefort, Pecorino Romano a feta, jsou relativně populární, mléko samo však tak oblíbené není. Možná je to i tím, že jeho dostupnost je sezónní. Podle analytika trhu Mintelu se ovčí a kozí mléko na trhu podílejí 0,8 procenty. Trh sice pomalu roste, ale ani ne tak kvůli nutričním vlastnostem těchto mlék (vyšší podíl tuku je ovšem nevýhodou), jako spíše proto, že mají nižší obsah laktózy než mléko kravské a tudíž jsou vhodnější pro lidi s laktózovou intolerancí. Podle údajů z mintelovské globální databáze nových produktů byl v letošním roce na trh uveden pouze jediný výrobek z ovčího mléka, a to organické mléko Bio Schafmilch ve Švýcarsku. V databázi jsou uvedeny další tři výrobky z ovčího mléka, ty ale byly na trh uvedeny již před více než třemi roky. Je to např. ovčí jogurt, který farmáři na Willow Hill Farm ve Vermontu v USA začali vyrábět nejdříve pro své psy. Poté, co se tento výrobek stal na místním trhu hitem, začali jej nabízet i k lidské spotřebě.

KYSELINA CITRONOVÁ A GLYCIN SNIŽUJÍ OBSAH AKRYLAMIDU Podle nejnovější britské studie může přídavek kyseliny citronové a glycinu snížit tvorbu akrylamidu, neovlivní však flavor. Tvorba akrylamidu a generování flavoru jsou nerozlučně spjaty prostřednictvím Maillardovy reakce. Pokus o snížení tvorby akrylamidu by měl tedy mít významný vliv i na flavor. Nicméně rozdíly v účinku kyseliny citronové a glycinu na flavor lze využít k minimalizaci celkového dopadu na senzorickou jakost výrobku. Akrylamid je karcinogen, který se vytváří při pražení, pečení, smažení a opékání škrobnatých potravin. První zmínka o něm se objevila v roce 2002, kdy vědci ze švédského Úřadu pro potraviny poprvé informovali o nečekaně vysokých hladinách akrylamidu v tepelně zpracovaných potravinách bohatých na sacharidy. Od této doby se realizuje po celém světě více než 200 studií, které se snaží nashromáždit další údaje o této chemické látce. Nová studie, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry, informuje, že tvorba tohoto karcinogenu může být omezena ošetřením plátků syrových brambor kyselinou citronovou a glycinem před jejich tepelným zpracováním. K Maillardově reakci iniciované při teplotě 154 oC dojde tehdy, když jsou molekuly sacharidů ohřáty v přítomnosti aminokyselin (proteinů). V průběhu této reakce se vytváří stovky složek flavoru. Bylo též zjištěno, že v průběhu Maillardovy

humánní degustaci a na analýze záznamů vinice. Předpokládá se, že použití wine-botu urychlí autentifikaci vína a sníží náklady maloobchodu a celníků. Wine-bot byl vyvinut vědci z laboratoře NEC Systems Technologies Laboratory a Univerzity Mie z Japonska. Přístroj je asi třikrát větší než třílitrové krabice vína. Jeho hlavními součástmi jsou minipočítač a zařízení na bázi optického senzoru. Při analýze se do zařízení umístí 5mililitrový vzorek ve skleněné kyvetě. Ultračervené světlo z diod osvítí vzorek a odražené světlo je zaznamenáno soustavou fotodiod. Jednoodrůdové víno nebo vinná směs je identifikována na základě vlnových délek infračerveného světla, které byly vzorkem absorbovány. O novém zařízení na kontrolu autenticity vín informoval časopis New Scientist.

JE LIBO VEJCE NAMĚKKO?

reakce se z asparaginu, majoritní aminokyseliny v bramborách, jako z hlavního prekurzoru tvoří i akrylamid. Bylo tedy nutné vyřešit problém, jak potlačit tvorbu akrylamidu, ale přitom nepříznivě neovlivnit generování flavoru. Vědci ze Školy potravinářských věd na univerzitě v Readingu připravili bramborový koláč ze syrových sušených bramborových lupínků od firmy McCain Foods. Byly připraveny čtyři sady koláčů: normální, s glycinem, s kyselinou citronovou a s oběma přísadami zároveň. Koláče byly pečeny při teplotě 180 oC po dobu od 10 do 60 minut. U koláčů byly analyzovány dvě skupiny složek flavoru – Streckerovy aldehydy a alkylpyraziny. Tvorba akrylamidu byla analyzována pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Po upečení bylo zjištěno, že samotná kyselina citronová omezuje generování těkavých složek flavoru, zejména alkylpyrazinů. Glycin naopak tvorbu určitých alkylpyrazinů podporuje, tvorbu některých Streckerových aldehydů ale potlačuje. Když byla obě aditiva přítomna zároveň (0,39 % kyseliny citronové a 0,39 % glycinu), celková tvorba akrylamidu byla snížena přibližně o 40 %. Účinek na těkavé složky flavoru byl ve srovnání s normálním bramborovým koláčem (bez aditiv) minimální. Závěr vědců byl tedy takový, že nízká koncentrace glycinu a kyseliny citronové sníží účinek aditiv na flavorový profil na minimum, zároveň ale v Maillardově reakci významně potlačí tvorbu akrylamidu. Vědci se domnívají, že stejnou strategii, tj. použití nízkých koncentrací kyseliny citronové a glycinu, by měli použít i tvůrci potravinových receptur. Výsledkem by bylo zachování flavoru a žádoucí redukce tvorby akrylamidu.

BÍLKOVINY PROTI ZMRZNUTÍ PRO VÝROBU ZMRZLIN Unilever chce v průběhu několika příštích let uvést na britský trh zmrzliny s téměř nulovým obsahem tuku, a to díky určitému druhu bílkovin měnících strukturu ledu. Tyto bílkoviny (ice structuring proteins – ISP) se vyskytují u řady ryb, rostlin a přezimujícího hmyzu a chrání své nositele před poškozením tkání způsobeným teplotami nižšími než 0 oC. ISP snižují teplotu, při které rostou krystalky ledu a taktéž mění jejich velikost a tvar. Unilever požádal britský Úřad pro potravinové standardy (FSA) o povolení používat přípravek ISP jako přísadu nového typu. Podle informací FSA by přípravek měl být na bázi ISP pocházejících z geneticky modifikovaných kvasinek Saccharomyces cerevisiae, ve finálním produktu by však žádný GM produkt neměl být přítomen a koncentrace ISP by nepřekročila 0,01 % hmotnosti finálního výrobku. ISP bílkovina sestává z 66 aminokyselin, je stabilní v rozmezí pH 2–12 a je tolerantní k ohřevu. Je to globulární bílkovina s krátkými postranními beta-řetězci, s hydrofóbními vlastnostmi a za normálních podmínek není glykosylovaná. V USA získala tato bílkovina v roce 2002 statut GRAS. Její potravinářské využití bylo též schváleno v Austrálii. Podle Unileveru použití ISP umožní produkci zmrzliny s téměř nulovým obsahem tuku, pro-

tože výsledné krystaly udrží texturu a chuť tohoto produktu na stejné úrovni jako u konvenční zmrzliny, kde tuto úlohu normálně plní tuk. ISP umožní též inkorporaci většího podílu ovoce do zmrzliny. Postoj k protimrznoucím bílkovinám není jednotný. ISP firmy Unilever byly předmětem protestů anti-GM loby, nezávislý vědecký panel se zase domnívá, že tyto bílkoviny by potenciálně mohly vyvolávat záněty.

NOVÁ TECHNOLOGIE OZNAČOVÁNÍ ČERSTVOSTI VAJEC Americká společnost EggFusion zavádí novou technologii, pomocí které lze vejce označit kódem. Označení na skořápce je odolné proti nežádoucímu náhodnému nebo záměrnému poškození či falšování. Kód umožní spotřebiteli zjistit čerstvost a původ každého vajíčka nezávisle na označení uvedeném na kartonu, v němž jsou vejce prodávána. Pomocí patentově chráněné laserové technologii se kód do skořápky vejce vyryje, a to velmi rychle a přesně, aniž by se snížila rychlost či výkonnost výrobní linky anebo poškodila celistvost skořápky. Jednou vyrytý kód, jehož součástí je datum expirace a individuální značka, již nelze bez poškození skořápky z vejce odstranit. Maloobchod i spotřebitelé po nahlédnutí na vejce zjistí, do kdy se vejce musí spotřebovat, a po zadání individuálního kódu na patřičné webové stránce (www.MyFreshEgg.com) získají informaci o datu produkce a místě balení vejce. Nová technologie se zatím používá na východním pobřeží USA, společnost EggFusion však věří, že do konce roku se tato technologie označování vajec rozšíří na celé území Spojených států. Společnost EggFusion vznikla v roce 2001 a je jedinou firmou v USA, která obdržela schválení od USDA pro laserovou aplikaci svých permanentních, proti poškození odolných datových kódů čerstvosti a sledovatelnosti na skořápky vajec. Eggfusion je soukromá společnost se sídlem v Deerfieldu, USA.

ROBOT NA KONTROLU PRAVOSTI VÍN Vědci v Japonsku vyvinuli robota – degustátora vína, který je schopen rozeznat 30 odlišných odrůd a směsí vín. Japonský tým chce množství odrůd, které jejich „wine-bot“, jak robota nazvali, rozeznává, před tím, než bude komerčně využíván, ještě rozšířit. Organické složky vín se mění v závislosti na typu hroznů a regionu, v němž byly vyprodukovány. Tyto parametry vína se mohou též měnit v závislosti na použitých kvasinkách a prostředí, v němž víno zraje. Na světovém trhu jsou tisíce odrůd a směsí vín a záměrné falešné označování je velkým problémem. Falšování je zejména pravděpodobné po špatné úrodě hroznů. Buď dochází k míchání vína s jinými odrůdami z hroznů vypěstovaných v tomtéž regionu anebo s vínem z hroznů téže odrůdy, ale pocházejících z jiného regionu. Detekce takovéhoto falšování je obtížná a v současnosti leží jenom na

Ve Velké Británii se zřejmě již brzy na trhu objeví vajíčka, která při vaření sama ukáží, kdy jsou žloutky uvařeny naměkko, nahniličku či natvrdo. Na skořápce se totiž po třech, čtyřech nebo sedmi minutách objeví logo firmy Lion Quality, která s nápadem, jak usnadnit lidem přípravu tohoto oblíbeného pokrmu k snídani, přišla. S takto označenými vejci již nebude zapotřebí k jejich tepelné úpravě mít k ruce žádný časoměřič. Znak na skořápce vajec bude natištěn termochromickou látkou, tj. látkou, která po vystavení působení určité teploty po určitou dobu změní svoji barvu. U vajec za syrova bude znak neviditelný, nebo např. červený, po třech, čtyřech nebo sedmi minutách ve vařicí vodě znak zčerná a to bude znamenat, že vejce je uvařeno do požadované konzistence žloutku a je nutné jej z vroucí vody vyndat. Termochromická technologie se již v potravinářství využívá, a to kupříkladu k označení plechovek, na nichž se, pokud jsou správně vychlazené, objeví nápis. Další oblastí, kde se termochromická technologie používá, jsou dopravní značky, které změní barvu, jakmile teplota klesne pod bod mrazu. Informují řidiče o tom, že na silnici může být námraza.

ČOKOLÁDOVÁ VIAGRA Nová tyčinka z hořké čokolády, jejíž recepturu vyvinula americká společnost specializující se na výzkum nových technologií Phytobase Nutritionals, prý díky výtažkům z rostlin amazonských deštných pralesů snižuje stres, zlepšuje náladu, zvyšuje energii a libido. Podle informací zakladatele firmy Samuela Gura se prodává zatím hlavně ve Spojených státech, ale zakrátko by se měla objevit i na pultech evropských obchodů. Chocollissima, jak se nová tyčinka jmenuje, je určena především ženám. Má být výživově kvalitnější a zdravější alternativou k normálním čokoládovým výrobkům. Má mít stres potlačující účinky a být přirozeným přírodním stimulantem. Tento výrobek je jedním z mnoha, které se snaží kapitalizovat současný trend poptávky po funkčních potravinách. Tentokrát se jedná o cukrovinkářský výrobek poutající pozornost a prosazující se díky neobvyklým přísadám. Chocollissima obsahuje extrakty z liány clavo huasca (Tynanthus panurensis – alkaloidy, eugenol, esenciální oleje, taniny a tinantinu) a stromu jatoba (Hymenaea courbaril), o nichž je známo, že působí jako afrodiziakum a energetický stimulant. Mimo těchto výtažků obsahuje čokoládová tyčinka též amazonské ovoce borojo (Borojoa patinoi), které má vysoký obsah sacharidů, bílkovin, fosforu, esenciálních aminokyselin, vápníku a ve vodě rospustných vitamínů skupiny B. Borojo prý dodává energii a potlačuje stres. Energetická hodnota tyčinky je 56 kalorií. Chocollissima není jedinou funkční čokoládou společnosti Phytobase Nutritionals. Již předtím zaujala na trhu svým prvním výrobkem přímo působícím na organismus spotřebitele, když přišla s hořkou čokoládou ChocoLeans. Ta by měla díky obsahu ovoce goji vyvolávat pocit sytosti a tím pomáhat zejména lidem snažícím se zhubnout. Také americká kosmetická firma Borba obohatila trh funkčních potravin o cukrovinku s léčebným účinkem. Jedná se o čokoládovou tyčinku Chocolate Clarifying Bar, která napomáhá projasnění pokožky, zamezuje jejímu poškození a tlumí záněty a zarudnutí souvisejícími s akné. Čokoládová tyčinka je vyrobena ze švýcarské hořké čokolády a obsahuje patentovanou směs přísad ze zeleného čaje a tropické ovoce asai (Euterpe oleracea) z Amazonie.


NOVÁ STERILIZAČNÍ METODA Vědci vyvinuli novou sterilizační metodu pro ovoce a zeleninu, která hubí škodlivý hmyz, plísně a bakterie. Tato nová technika nazvaná dezinsekce a dezinfekce metabolickým stresem (MSDD) může nahradit posklizňové použití pesticidů, a to zejména metylbromidu. Metylbromid je známým pohlcovačem ozónu a přispívá ke zvětšování ozónové díry v atmosféře. V roce 1997 160 vlád přislíbilo v rámci Montrealského protokolu týkajícího se ochrany atmosféry postupně od roku 2005 přestat tento pesticid vyrábět a používat. Určité výjimky byly povoleny pouze pro potravinářský průmysl a zemědělství. Podstatou nové metody je vystavení hmyzem napadeného ovoce a zeleniny střídavému ošetření vakuem a oxidem uhličitým. Tím se vlastně hmyz, který k životu nezbytně potřebuje kyslík, udusí. K likvidaci bakterií a plísní se zase používá etanolový plyn. Manuel Lagunas-Solar a tým vědců z University of California popisují novou metodu v časopise Chemistry & Industry. Počáteční náklady na pořízení hardwaru pro MSDD jsou vyšší než u metylbromidu, ale náklady na chemikálie používané v MSDD jsou mnohem nižší než u metylbromidu, a systém se tak po několikerém použití sám zaplatí. Fumigace jedné palety ovoce nebo zeleniny metylbromidem přijde na 20 až 40 dolarů, zatímco náklady na oxid uhličitý a etanol používané v metodě MSDD stojí maximálně 10 dolarů, a to za předpokladu, že plyny se neregenerují pro další použití. MSDD je metoda velmi šetrná k životnímu prostředí a použité plyny se mohou regenerovat a recyklovat. Původní článek „Dezinfekce a hubení škodlivého hmyzu metabolickým stresem: nová, netermální, bezezbytková metoda posklizňového ošetření čerstvých zemědělských produktů“ byla publikována v časopise Journal of the Science of Food and Agriculture.

JEDLÁ VAKCÍNA PROTI HEPATITIDĚ B A HIV Geneticky modifikovaná rajčata obsahující jedlou vakcínu jsou připravena k použití v boji proti virům HIV a hepatitidě B. Cílem vědců bylo vytvořit vakcínu proti virům

humánní imunodeficience (HIV) a hepatitidy B (HBV), kterou lze snadno a levně připravit v zemích, které to nejvíce potřebují. Až do nynějška žádná z téměř 90 vakcín proti HIV nebyla úspěšná, a ačkoliv vakcína proti HBV již existuje, je pro chudé země příliš drahá. Rurik Salyjev ze Sibiřského ústavu pro rostlinnou fyziologii a biochemii v Irkutsku a jeho kolegové použili k přenosu syntetické kombinace fragmentů DNA virů HIV a HBV do rostlin rajčat půdní bakterii Agrobacterium tumefaciens. Komplex fragmentů obsahuje geny kódující různé bílkoviny HIV a gen pro protein povrchového antigenu HBV. Geneticky modifikované rostliny rajčat posléze nasyntetizují virové proteiny. Konzumací plodů rajčat se tyto proteiny dostanou do lidského organismu a indukují tvorbu protilátek proti virům. Je to v podstatě obdoba způsobu aplikace a účinku vakcíny proti obrně, která se též podává perorálně. Myši krmené sušenými modifikovanými rajčaty si vytvořily vysoké hladiny protilátek proti oběma virům. Stejně důležité je i zjištění, že protilátky byly nalezeny též na površích sliznic pohlavních orgánů, které jsou pro viry HIV a HBV přenášené prostřednictvím sexuálního styku vstupní branou do organismu. Výsledky byly prezentovány na konferenci Mezinárodní společnosti pro infekční choroby v Lisabonu. „Jestliže vakcína připravená v rajčatech bude u člověka účinná, potom by její podávání mělo probíhat v tabletové formě. Pokud by se vakcína podávala přímou konzumací rajčat, asi jen těžko by se dalo kontrolovat její dávkování. Takováto vakcína v tabletové formě podávaná perorálně by nevyžadovala skladování v chladničce, ani stříkačky a jehly, které jsou z hlediska přenosu infekce rizikové. Průmyslová výroba vakcíny by pravděpodobně byla levná a snadná a její podávání lidem poměrně jednoduché. To vše by zejména pro chudé země Afriky postižené epidemií AIDS bylo velmi výhodné,“ sdělila Pat Fastová z Mezinárodní iniciativy pro vývoj vakcín proti AIDS. Rajčata nejsou první plodinou, kterou člověk použil k přípravě vakcín. Charles Arntzen z Arizonské státní univerzity vyšlechtil brambory, jejichž konzumace za syrova stimuluje tvorbu ochranných protilátek proti viru hepatitidy typu B. Tatiana Oldřichová, ÚZPI

ze zahraničí – informace / 39



VOLNÉ MÍSTO

Referent odboru pro marketing

! 296 374 656, 241 445 863, 296 374 655, fax 296 374 658 El. # [email protected], www.infak.cz # Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4

POŽADAVKY VŠ (zemědělské nebo potravinářské zaměření) aktivní znalost AJ práce na PC kreativita, flexibilita, asertivita, organizační schopnosti samostatnost tvůrčí týmová práce schopnost adaptace do kolektivu podílení se na realizaci výstav a veletrhů podpora prodeje řidičský průkaz sk. B Nabídky zasílejte do redakce e-mailem na [email protected]

PRONÁJEM DOMKU V TÁBOŘE Třebízského ul. s bytem 3+1 (80 m2) a dalšími prostory (cca 130 m2) – celé využitelné jako kanceláře popř. skladové prostory VHODNÉ PRO PODNIKÁNÍ TEL: 381 253 796 Mobil: 607 512 909

· ·· ·· ·· ·

Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.

zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství v oblasti zákonů o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ....................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ...................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3

Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, tel.: 296 374 656, 296 374 655, 296 374 653, šéfredaktor – 296 374 659, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected]; [email protected]; http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel. 296 374 657, fax 296 374 658. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – grafické práce. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.

První poznatky. letošní sklizně

Recommend Documents