PRVNÍ KROK K VYPRACOVÁNÍ ANALÝZY RIZIK. Sídlo firmy. Název zařízení. provedení. SEZNAM (identifikace)

část 6, díl 4, kapitola 2.3.1, str. 1

PROKAZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ

díl 4, postupy posuzování shody

6/4.2.3.1 PRVNÍ KROK K VYPRACOVÁNÍ ANALÝZY RIZIK

LOGO FIRMY Sídlo firmy

Název zařízení provedení ……………. ___________________________________________________

SEZNAM (identifikace)

nebezpečí, nebezpečných situací a nebezpečných událostí podle ČSN EN 1050:2001 (první krok k vypracování analýzy rizik)

červenec 2007




Označení dle ČSN EN 1050 1

Nebezpečí

1.1

Mechanická nebezpeãí vyvolaná: – strojními ãástmi nebo obrobky, napfi.: a) tvarem, b) vzájemnou polohou, c) hmotností a stabilitou (potenciální energie prvkÛ stroje, které se mohou vlivem zemské pfiitaÏlivosti posunovat), d) hmotností a rychlostí (kinetická energie prvkÛ stroje pfii jejich ovládaném nebo neovládaném pohybu), e) neodpovídající mechanickou pevností – nahromadûním energie uvnitfi strojního zafiízení, napfi.: f) u pruÏn˘ch prvkÛ (pruÏin), g) v kapalinách a plynech pod tlakem, h) úãinkem vakua Nebezpeãí stlaãení

1.2

Nebezpeãí stfiihu

1.3

Nebezpeãí pofiezání nebo ufiíznutí

1.4

Nebezpeãí navinutí

1.5

Nebezpeãí vtaÏení nebo zachycení

červenec 2007

Pomocný seznam Ano relevantních norem Normy typu „A“ (platí pro vût‰inu nebezpeãí)

âSN EN ISO 12100-1 âSN EN ISO 12100-2 Normy typu „B“ (platí pro více nebezpeãí)

âSN ISO 7000 âSN ISO 3864 âSN EN 60417 Normy typu „C“: (platí pro nûkteré stroje)

– normální stroje – pfiíloha IV

âSN EN 294 âSN EN 349 âSN EN 811 âSN EN 953 âSN EN 1088 âSN EN 294 âSN EN 811 âSN EN 953 âSN EN 1088 âSN EN 294 âSN EN 811 âSN EN 953 âSN EN 1088 âSN EN 294 âSN EN 811 âSN EN 953 âSN EN 1088 âSN EN 294 âSN EN 811 âSN EN 953 âSN EN 1088 âSN EN 61496-1

Ne


část 6, díl 4, kapitola 2.3.1, str. 3 díl 4, postupy posuzování shody

1.6

1.7

1.8

1.9

2 2.1

2.2

2.3

2.4 2.5

3 3.1

3.2

Nebezpeãí naraÏení

âSN EN 294 âSN EN 811 âSN EN 953 âSN EN 1088 Nebezpeãí bodnutí nebo propíchnutí âSN EN 294 âSN EN 811 âSN EN 953 âSN EN 1088 Nebezpeãí tfiení nebo odfiení âSN EN 294 âSN EN 811 âSN EN 953 âSN EN 1088 Nebezpeãí vymr‰tûní ãástí (strojního zafiízení âSN EN 982 nebo zpracovávan˘ch materiálÛ/obrobkÛ) âSN EN 983 nebo nebezpeãí v˘ronu vysokotlaké tekutiny âSN EN 953 âSN EN 1088 Elektrická nebezpeãí vyvolaná: Dotykem osob s Ïiv˘mi ãástmi (pfiím˘ dotyk) âSN EN 60204-1 âSN EN 61010-1 âSN EN 60204-1 ãl.19 Dotykem osob s ãástmi, které se staly Ïiv˘mi âSN EN 60204-1 vlivem vadn˘ch podmínek (nepfiím˘ dotyk) âSN EN 61010-1 âSN EN 60204-1 ãl.19 PfiiblíÏením k Ïiv˘m ãástem pod vysok˘m âSN EN 60204-1 napûtím âSN EN 61010-1 âSN EN 60204-1 ãl.19 Elektrostatick˘mi jevy âSN EN 60204-1 âSN EN 61010-1 Tepeln˘m záfiením nebo jin˘mi jevy, jako jsou âSN EN 60204-1 odlet roztaven˘ch ãástic a chemické úãinky âSN EN 61010-1 zkratÛ, pfietíÏení atd. Tepelná nebezpeãí vedoucí k: Popálení, opafiení a jin˘m zranûním pfii âSN EN 563 moÏném kontaktu osob s pfiedmûty nebo âSN EN 953 materiály o velmi vysoké nebo nízké teplotû, âSN EN 294 plameny nebo v˘buchy a také vyzafiováním âSN EN 811 tepeln˘ch zdrojÛ Po‰kození zdraví hork˘m nebo studen˘m âSN EN 7461 pracovním prostfiedím âSN EN 563

červenec 2007




4 4.1

4.2

5 5.1

5.2 6 6.1

6.2 6.3 6.4 6.5

7

7.1

Nebezpeãí vytváfiená hlukem vedoucí k: Ztrátû sluchu (hluchota), jin˘m fyziologick˘m âSN EN 953 potíÏím (napfi. ztráta rovnováhy, vûdomí) âSN EN ISO 11204 âSN ISO 3746 âSN ISO 7960 Ru‰ení pfienosu fieãi, zvukov˘ch signálÛ atd. âSN EN 953 âSN EN ISO 11204 âSN ISO 3746 Nebezpeãí vytváfiená vibracemi PouÏíváním ruãního náfiadí, vedoucím k rÛzn˘m neurologick˘m a cévním po‰kozením Vibracemi celého tûla zvlá‰tû v kombinaci s nucenou polohou tûla Nebezpeãí vytváfiená záfiením Nízkofrekvenãním a vysokofrekvenãním âSN EN 61000-6-4 záfiením, mikrovlnami âSN EN 61000-6-2 âSN EN 55011 âSN EN 61000-4-2 âSN EN 61000-4-3 âSN EN 61000-4-4 âSN EN 61000-4-6 Infraãerven˘m, viditeln˘m a ultrafialov˘m svûtlem Paprsky X a gama Alfa, beta paprsky nebo paprsky elektronÛ nebo jontÛ, neutrony Lasery âSN EN 12626 âSN EN 60825-1 âSN EN 60825 A11 Nebezpeãí vytváfiená materiály a látkami (a jejich souãástmi) zpracovávan˘mi nebo pouÏívan˘mi u strojního zafiízení Nebezpeãí kontaktu se ‰kodliv˘mi kapalinami, âSN EN 482 plyny, mlhami, parami a prachy nebo jejich âSN EN 626-1 inhalací âSN EN 626-2 âSN EN 689 âSN EN 1093-1 âSN EN 982 âSN EN 983

červenec 2007



7.2

Nebezpeãí poÏáru nebo v˘buchu

7.3

Nebezpeãí biologická a mikrobiologická (virová nebo bakteriální) Nebezpeãí vytváfiená zanedbáním ergonomick˘ch zásad pfii konstrukci strojního zafiízení jako napfi.: Nevhodná poloha tûla nebo nadmûrná námaha

8

8.1

8.2

8.3 8.4 8.5 8.6

8.7

Nedostatky s ohledem k anatomii rukou/horních konãetin nebo nohou/dolních konãetin NepouÏívání osobních ochrann˘ch pracovních prostfiedkÛ Nevhodné místní osvûtlení Psychické pfietíÏení nebo nedostateãné vytíÏení, stres Chybné jednání ãlovûka, chování ãlovûka

Nevhodná konstrukce, umístûní nebo oznaãení ruãních ovládaãÛ

âSN EN 982 âSN EN 60204-1 âSN EN 1127-1 âSN EN 953 âSN EN 1672-2

âSN EN 547-1 âSN EN 547-2 âSN EN 614-1 âSN EN 614-2 âSN EN ISO 7250 âSN EN 1005-1 âSN EN 1005-2 âSN EN 1005-3 âSN EN 614-1 âSN EN 614-2 âSN EN ISO 7250

âSN EN 614-1/ 4.4.3 âSN EN 1837

âSN EN 954-1 âSN EN 62079 Návod k pouÏívání âSN EN 954-1 (4.4) âSN EN 894 –1 âSN EN 894-2 âSN EN 894-3 âSN ISO 447 âSN EN 574 âSN EN 418 âSN EN 60204-1 âSN EN 1005-1 âSN EN 1005-2 âSN EN 1005-3 âSN EN 60447 âSN EN 775 červenec 2007




8.8

10.1

Nevhodná konstrukce nebo umístûní zobrazovacích jednotek Kombinace nebezpeãí Neoãekávané spu‰tûní, neoãekávané pfiejetí/pfiekroãení rychlosti (nebo jakékoliv podobné selhání) vyvolané: Poruchou/selháním fiídicího systému

10.2

Obnovou dodávky energie po pfieru‰ení

10.3

Vnûj‰ími vlivy pÛsobícími na elektrické zafiízení Ostatními vnûj‰ími vlivy (gravitací, vûtrem atd.) Chybami v softwaru Chybami obsluhy (zpÛsobené chybn˘m vztahem mezi schopnostmi a vlastnostmi ãlovûka a strojním zafiízením, viz 8.6)

9 10

10.4 10.5 10.6

11

NemoÏnost zastavení stroje v nejvhodnûj‰ích podmínkách

12 13

Zmûna otáãek nástrojÛ Porucha dodávky energie

14

Porucha fiídicího obvodu

15

Chybná montáÏ

červenec 2007

âSN 12 7040:1986

âSN EN 954-1 (pfiíloha C) âSN EN 1037 âSN EN 60204-1 âSN EN 61010-1 âSN EN 1037 âSN EN 982 âSN EN 983 âSN EN 954-1 âSN EN 60204-1 âSN EN 457 âSN EN 842 âSN EN 60204-1 âSN EN 61010-1 âSN EN ISO 12100-2 âSN EN 60204-1 âSN EN 62079 Návod k pouÏívání, zácvik a kvalifikace obsluhy âSN EN 954-1 (5.2) âSN EN 60204-1 (7.12) âSN EN 418 âSN EN ISO 12100-2 âSN EN 60204-1 âSN EN 982 âSN EN 983 âSN EN 954-1 (5.11) âSN EN 60204-1 âSN EN ISO 12100-2 âSN EN 62079 Návod k pouÏívání



16 17

18 19

RoztrÏení bûhem provozu Pád nebo vymr‰tûní pfiedmûtÛ nebo vystfiíknutí kapalin

âSN EN 953 âSN EN 982 âSN EN 983 âSN EN 953 âSN EN ISO 12100-2 âSN EN ISO 12100-2

Ztráta stability/pfievrácení strojního zafiízení Uklouznutí, zakopnutí a pád osob (v souvislosti se strojním zafiízením) Dal‰í nebezpeãí, nebezpeãné situace a nebezpeãné události vyvolané mobilitou 20 Vztahující se k pojezdové funkci stroje 20.1 Pohyb pfii spou‰tûní motoru 20.2 Pohyb bez fiidiãe na pracovním místû 20.3 Pohyb, pokud v‰echny ãásti nejsou v bezpeãné poloze 20.4 Nadmûrnû rychlá chÛze pfii ovládání strojního zafiízení 20.5 Nadmûrné v˘kyvy pfii pohybu 20.6 Nedostateãná schopnost strojního zafiízení ke zpomalení, zastavení a parkování 21 Spojená s pracovní polohou u stroje (vãetnû polohy pfii fiízení) 21.1 Pád osob pfii pfiístupu (nebo v˘stupu/ sestupu) na pracovní místo 21.2 Odsávání plynÛ/nedostatek kyslíku na pracovním místû 21.3 PoÏár (hofilavost kabiny, chybûjící hasicí prostfiedky) 21.4 Mechanická nebezpeãí na pracovním místû: a) dotyk s pojezdov˘mi koly, b) pfievrácení, c) pád pfiedmûtÛ, prÛnik pfiedmûtÛ, d) roztrÏení ãástí vlivem vysok˘ch rychlostí, e) dotyk osob s ãástmi stroje nebo nástroji, (u strojÛ ovládan˘ch pû‰ím fiidiãem) 21.5 Nedostateãná viditelnost z pracovního místa 21.6 Nevhodné osvûtlení 21.7 Nevhodné sedadlo 21.8 Hluk na pracovním místû 21.9 Vibrace na pracovním místû červenec 2007




21.10

Nedostateãné prostfiedky k úniku/nouzov˘ v˘chod 22 Vyvolaná fiídicím systémem 22.1 Nevhodné umístûní ruãních ovládaãÛ 22.2 Nevhodná konstrukce ruãních ovládaãÛ a jejich zpÛsob ovládání 23 Vyvolaná manipulací se strojem (ztráta stability) 24 ZpÛsobená zdroji energie a pfienosem energie 24.1 Nebezpeãí od motorÛ a baterií 24.2 Nebezpeãí od pfienosu energie mezi stroji 24.3 Nebezpeãí od spojování a vleãení 25 Nebezpeãí od/pro tfietí osoby 25.1 Neoprávnûné spu‰tûní/pouÏívání 25.2 Samovoln˘ pohyb ãásti stroje po jejím zastavení 25.3 Chybûjící nebo nevhodná vizuální nebo akustická v˘straÏná zafiízení 26 Nevhodné instrukce pro fiidiãe/obsluhu Dal‰í nebezpeãí, nebezpeãné situace a nebezpeãné události pfii zdvíhání 27 Mechanická nebezpeãí a nebezpeãné události 27.1 Vyvolané pády bfiemena, nehodou, naklonûním stroje zpÛsobené: 27.1.1 Nedostateãnou stabilitou 27.1.2 Nekontrolovan˘m zatíÏením – pfietíÏením – pfiekroãením klopného momentu 27.1.3 Nekontrolovan˘m rozsahem pohybÛ 27.1.4 Neoãekávan˘m/nezam˘‰len˘m pohybem bfiemen 27.1.5 Nevhodn˘mi prvky pro uchopení bfiemena /pfiíslu‰enstvím 27.1.6 Kolizí více neÏ jednoho stroje 27.2 Vyvolané pfiístupem osob k nosiãi bfiemena 27.3 Vyvolané vykolejením

červenec 2007



27.4

Vyvolané nedostateãnou mechanickou pevností ãástí 27.5 Vyvolané nevhodnou konstrukcí kladek, bubnÛ 27.6 Vyvolané nevhodnou volbou fietûzÛ, lan, zdvihacích zafiízení a pfiíslu‰enství a jejich nevhodn˘m vãlenûním do stroje 27.7 Vyvolané spou‰tûním bfiemena pfii ovládání tfiecí brzdy 27.8 Vyvolané abnormálními podmínkami pfii montáÏi/zkou‰ení/pouÏívání/údrÏbû 27.9 Vyvolané úãinky bfiemena na osoby (náraz bfiemena nebo protizávaÏí) 28 Elektrická nebezpeãí 28.1 Vyvolaná úderem blesku 29 Nebezpeãí vytváfiená zanedbáním ergonomick˘ch zásad 29.1 Nedostateãná viditelnost z místa fiidiãe Dal‰í nebezpeãí, nebezpeãné situace a nebezpeãné události vznikající pfii práci v podzemí 30 Mechanická nebezpeãí a nebezpeãné události vznikající: 30.1 Nedostateãnou stabilitou strojní v˘ztuÏe stropu 30.2 Chybou v ovládání spou‰tûãe nebo brzdy kolejového strojního zafiízení 30.3 Chybou nebo chybûjícím ovládaãem „mrtvého muÏe“ u kolejového stroje 31 Omezen˘ pohyb osob 32 PoÏár a v˘buch 33 Emise prachu, plynÛ atd. Dal‰í nebezpeãí, nebezpeãné situace a nebezpeãné události vznikající pfii zdvihání a pohybu osob 34 Mechanická nebezpeãí a nebezpeãné události vyvolané: 34.1 Neodpovídající mechanickou pevností – neodpovídajícími pracovními koeficienty 34.2 Chybou ovládání zatíÏení

červenec 2007




34.3 34.4 35 36 37

Chybou ovládaãÛ u zafiízení pro pfiepravu osob (funkce, priority) Nadmûrnou rychlostí zafiízení pro pfiepravu osob Pádem osoby ze zafiízení pro pfiepravu osob Pád nebo pfievrácení zafiízení pro pfiepravu osob Chybné jednání ãlovûka, chování ãlovûka

Pomocn˘ seznam ãasto pouÏívan˘ch harmonizovan˘ch norem A

âSN EN ISO 12100-2:2004 (EN ISO 12100-2:2003)

A

âSN EN ISO 12100-1:2004 (EN ISO 12100-1:2003)

A

âSN EN ISO 12100-2:2004 (EN ISO 12100-2:2003)

A

âSN EN 1050:2001 (EN 1050:1996) âSN EN 294:1993 (EN 294:1992)

B1

B1

âSN EN 811:1998 (EN 811:1996)

B2

âSN EN 953:1998 (EN 953:1997)

B2

âSN EN 1088:1999 (EN 1088:1995) âSN EN 563+A1:1996 (EN 563:1994)

B1

červenec 2007

Bezpeãnost strojních zafiízení – Základní pojmy, v‰eobecné zásady pro konstrukci – âást 2: Technické zásady a specifikace. Bezpeãnost strojních zafiízení – Základní pojmy, v‰eobecné zásady pro konstrukci – âást 1: Základní terminologie, metodologie. Bezpeãnost strojních zafiízení – Základní pojmy, v‰eobecné zásady pro konstrukci – âást 2: Technické zásady a specifikace. Bezpeãnost strojních zafiízení – Zásady pro posouzení rizika. Bezpeãnost strojních zafiízení. Bezpeãné vzdálenosti k zabránûní dosahu k nebezpeãn˘m místÛm horními konãetinami. Bezpeãnost strojních zafiízení – Bezpeãné vzdálenosti k zabránûní dosahu k nebezpeãn˘m místÛm dolními konãetinami. Bezpeãnost strojních zafiízení. V‰eobecné poÏadavky pro navrhování a konstrukci ochrann˘ch krytÛ (pevné, pohyblivé). Bezpeãnost strojních zafiízení. Blokovací zafiízení ochrann˘ch krytÛ. Zásady pro konstrukci a volbu. Bezpeãnost strojních zafiízení. Teploty povrchÛ pfiístupn˘ch dotyku. Ergonomické údaje pro stanovení mezních hodnot teploty hork˘ch povrchÛ.



B1

C B1 B2

âSN EN 746-1:1998 (EN 746-1:1997) âSN EN 775:1995 (EN 775:1992) âSN EN 349:1994 (EN 349:1993) âSN EN 982:1997 (EN 982:1996)

B2

âSN EN 983:1997 (EN 983:1996)

B1

âSN ISO 447:1991 (ISO 447:1984) âSN EN 457:1995 (EN 457:1992) âSN EN 954-1:1998 (EN 954-1:1996)

A

B1

âSN EN 418:1994 (EN 418:1992) âSN EN 378-1:2001 (EN 378-1:2000)

âSN EN 378-2:2000 (EN 378-2:2000)

âSN EN 378-3:2000 (EN 378-3:2000) âSN EN 378-4:2000 (EN 378-4:2000) A

âSN EN 1127-1:1998 (EN 1127-1:1997)

PrÛmyslová tepelná zafiízení – âást 1: V‰eobecné bezpeãnostní poÏadavky na prÛmyslová tepelná zafiízení. PrÛmyslové roboty. Bezpeãnost. Nejmen‰í mezery k zamezení stlaãení ãástí lidského tûla. Bezpeãnost strojních zafiízení. Bezpeãnostní poÏadavky na fluidní zafiízení a jejich souãásti – Hydraulika. Bezpeãnost strojních zafiízení. Bezpeãnostní poÏadavky na fluidní zafiízení a jejich souãásti – Pneumatika. Obrábûcí stroje. Smûr a smysl pohybu ovládaãÛ. Bezpeãnost strojních zafiízení. Akustické signály. Obecné poÏadavky, návrhy a zku‰ební metody. Bezpeãnost strojních zafiízení. Bezpeãnostní ãásti fiídicích systémÛ. âást 1: V‰eobecné zásady pro konstrukci. Bezpeãnost strojních zafiízení. Zafiízení nouzového zastavení. Hlediska funkãnosti. Konstrukãní zásady. Chladicí zafiízení a tepelná ãerpadla – Bezpeãnostní a environmentální poÏadavky – âást 1: Základní poÏadavky, definice, tfiídûní a kritéria volby. Chladicí zafiízení a tepelná ãerpadla – Bezpeãnostní a environmentální poÏadavky – âást 2: Konstrukce, v˘roba, zkou‰ení, znaãení a dokumentace Chladicí zafiízení a tepelná ãerpadla – Bezpeãnostní a environmentální poÏadavky – âást 3: Instalaãní místo a ochrana osob. Chladicí zafiízení a tepelná ãerpadla – Bezpeãnostní a environmentální poÏadavky – âást 4: Provoz, údrÏba, oprava a rekuperace. V˘bu‰ná prostfiedí – Zamezení a ochrana proti v˘buchu – âást 1: Základní pojmy a metodologie.

červenec 2007




B1

âSN EN 60204-1:2000 (EN 60204-1:1997) âSN EN 60335-1:2001 (EN 60335:1994)

B

âSN EN 60447:1996 (EN 60447:1993) âSN EN 60335-2-34 ed. 2:2001 (EN 60335-2-34:2000) âSN EN 60073:2003 (EN 60073:2002) âSN EN 60730-1 ed. 2:2001 (EN 60730-1:2000) âSN EN 60730-2-:97/A1:97 /A2:98/A11:98/A12:01 (EN 60730-2-:95/A1:96/ A2:97/A11:97/A12:01) âSN EN 50081-1: 2004 (EN 50081-1:1992)

B

B

B

Bezpeãnost strojních zafiízení – Elektrická zafiízení strojÛ; âást 1: V‰eobecné poÏadavky. Bezpeãnost elektrick˘ch spotfiebiãÛ pro domácnost a podobné úãely. âást 1: V‰eobecné poÏadavky. Elektrotechnické pfiedpisy. Styk ãlovûk-stroj. Zásady pro ovládání (idt IEC 447:1993). Bezpeãnost elektrick˘ch spotfiebiãÛ pro domácnost a podobné úãely – âást 2-34: Zvlá‰tní poÏadavky na motorkompresory. Elektrotechnické pfiedpisy. Kódování sdûlovaãÛ a ovládaãÛ pomocí barev a doplÀkov˘ch prostfiedkÛ. Automatická elektrická fiídicí zafiízení pro domácnost a podobné úãely – âást 1: V‰eobecné poÏadavky. Automatická elektrická fiídicí zafiízení pro domácnost a podobné úãely. âást 2: Zvlá‰tní poÏadavky na fiídicí zafiízení pro snímání teploty.

Elektromagnetická kompatibilita. V‰eobecná norma t˘kající se vyzafiování. âást 1: Prostory obytné, obchodní a lehkého prÛmyslu. âSN EN 50082-1:2004 Elektromagnetická kompatibilita – Kmenová (EN 50082-1:1997) norma pro odolnost – âást 1: Prostory obytné, obchodní a lehkého prÛmyslu. âSN EN 61000-6-2 ed. 2:2002 Elektromagnetická kompatibilita – V‰eobecná norma t˘kající se odolnosti – âást 2: PrÛmyslové prostfiedí. âSN EN 61000-6-4:2002 Elektromagnetická kompatibilita. V‰eobecná norma t˘kající se vyzafiování. âást 2: PrÛmyslové prostfiedí. âSN EN 55022:2003 Zafiízení informaãní techniky – Charakteristiky (EN 55022:1998/A1:02) rádiového ru‰ení – Meze a metody mûfiení informaãní techniky. âSN EN 55011:1999 Meze a metody mûfiení charakteristik elektro(EN 55011:1998) magnetického ru‰ení od prÛmyslov˘ch, vûdeck˘ch a lékafisk˘ch (PLV) zafiízení.

červenec 2007



B1

B

B

B

B

B2 B2

B2

B1

B1

âSN EN 61010-1:1997 (EN 61010-1:1993)

Bezpeãnostní poÏadavky na elektrická mûfiicí, fiídicí a laboratorní zafiízení. âást 1: V‰eobecné poÏadavky. âSN EN 61000-4-2:1997 Elektromagnetická kompatibilita (EMC). âást 2: (EN 61000-4-2:1994) Prostfiedí. Oddíl 4: Kompatibilní úrovnû pro nízkofrekvenãní ru‰ení ‰ífiené vedením v prÛmyslov˘ch závodech. âSN EN 61000-4-3 ed. 2:2003 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – âást 4-3: Zku‰ební a mûfiicí technika – Vyzafiované vysokofrekvenãní elektromagnetické pole – zkou‰ka. âSN EN 61000-4-4 ed. 2:2005 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – âást 4-4: Zku‰ební a mûfiicí technika – Rychlé elektrické pfiechodové jevy/skupiny impulzÛ – zkou‰ka odolnosti. âSN EN 61000-4-5:1997 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – âást 4-5: (EN 61000-4-5:1995/A1:2001) Zku‰ební a mûfiicí technika – Rázov˘ impulz – Zkou‰ka odolnosti. âSN EN 61000-4-6:2001 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – âást 4: (EN 61000-4-6:1996) Zku‰ební a mûfiicí technika – Oddíl 6: Odolnost proti ru‰ením ‰ífien˘m vedením indukovan˘m vysokofrekvenãními poli. âSN EN 12626:1999 Bezpeãnost strojních zafiízení – Stroje pouÏívající (EN 12626:1997) laser – PoÏadavky na bezpeãnost. âSN EN 60825-1:1997 Bezpeãnost laserov˘ch zafiízení – âást 1: Klasifi(EN 60825-1:1994) kace zafiízení, poÏadavky a pokyny pro pouÏíâSN EN 60825-1/A11:1998 vání. (EN 60825-1/A11:1996) âSN EN 689:1997 Ovzdu‰í na pracovi‰ti – Pokyny pro stanovení (EN 689:1995) inhalaãní expozice chemick˘m látkám pro porovnání s limitními hodnotami a strategie mûfiení. âSN EN 626-1:1996 Bezpeãnost strojních zafiízení. SniÏování ohroÏení (EN 626-1:1994) zdraví nebezpeãn˘mi látkami emitovan˘mi strojním zafiízením. âást 1: Zásady a specifikace pro v˘robce strojních zafiízení. âSN EN 626-2:1997 Bezpeãnost strojních zafiízení. SniÏování ohroÏení (EN 626-2:1996) zdraví nebezpeãn˘mi látkami emitovan˘mi strojním zafiízením. âást 2: Metodologie návodu postupÛ ovûfiování.

červenec 2007




B1

âSN EN 1093-1:2000 (EN 1093-1:1998) âSN 12 7040:1986

A

A

B1 A A

âSN EN 1127-1:1998 (EN 1127-1:1997) âSN EN 614-1:1997 (EN 614-1:1995) âSN EN 614-2:2001 (EN 614-2:2000) âSN EN 1837:2000 (EN 1837:1999) âSN EN ISO 7250:1998 (EN ISO 7250:1997) âSN EN 547-1:1998 (EN 547-1:1996)

A

âSN EN 547-2:1998 (EN 547-2:1996)

A

âSN EN 894-1:1998 (EN 894-1:1997)

A

âSN EN 894-2:1998 (EN 894-2:1997)

B1

âSN EN 894-3:2001 (EN 894-3:2000)

B1

âSN EN 1037:1997 (EN 1037:1995) âSN EN 999:2000 (EN 999:1998)

B1

červenec 2007

Bezpeãnost strojních zafiízení – Hodnocení nebezpeãn˘ch látek ‰ífien˘ch vzduchem – âást 1: Volba zku‰ebních metod. Vzduchotechnická zafiízení. Odsávání ‰kodlivin od strojÛ a technick˘ch zafiízení. V‰eobecná ustanovení. V˘bu‰ná zafiízení – Zamezení a ochrana proti v˘buchu – âást 1: Základní pojmy a metodologie. Bezpeãnost strojních zafiízení. Ergonomické zásady pro projektování. âást 1: Terminologie a v‰eobecné zásady. Bezpeãnost strojních zafiízení – Ergonomické zásady pro projektování – âást 2: Interakce mezi konstrukcí strojního zafiízení a pracovními úkoly. Bezpeãnost strojních zafiízení – Integrované osvûtlení strojÛ. Základní rozmûry lidského tûla pro technologické projektování Bezpeãnost strojních zafiízení – Tûlesné rozmûry – âást 1: Zásady stanovení poÏadovan˘ch rozmûrÛ otvorÛ pro pfiístup celého tûla ke strojnímu zafiízení. Bezpeãnost strojních zafiízení – Tûlesné rozmûry – âást 2: Zásady stanovení rozmûrÛ poÏadovan˘ch pro pfiístupové otvory. Bezpeãnost strojních zafiízení – Ergonomické poÏadavky pro navrhování sdûlovaãÛ a ovládaãÛ – âást 1: V‰eobecné zásady interakcí ãlovûka se sdûlovaãi a ovládaãi. Bezpeãnost strojních zafiízení – Ergonomické poÏadavky pro navrhování sdûlovaãÛ a ovládaãÛ – âást 2: Sdûlovaãe. Bezpeãnost strojních zafiízení – Ergonomické poÏadavky pro navrhování sdûlovaãÛ a ovládaãÛ – âást 3: Ovládaãe. Bezpeãnost strojních zafiízení – Zamezení neoãekávanému spu‰tûní. Bezpeãnost strojních zafiízení – Umístûní ochrann˘ch zafiízení s ohledem na rychlosti pfiiblíÏení ãástí lidského tûla.



B2

âSN EN 574:1998 (EN 574:1996)

B2

âSN EN 61496-1:2000 (EN 61496-1:1997)

B2

âSN EN 61496-3:2002 (EN 61496-3:2001)

B2

âSN EN 842:1997 (EN 842:1996)

B2

âSN EN 981:1998 (EN 981:1996)

A B2

C B1

B1

âSN EN 482:1996) (EN 482:1994) âSN EN 847-1:1998 (EN 847-1:1997) âSN EN 1672-2:1998 (EN 1672-2:1997) âSN EN 1005-1:2002 (EN 1005-1:2001) âSN EN 1005-2:2004 (EN 1005-2:1994) âSN EN 1005-3:2002 (EN 1005-3:2002) âSN ISO 3746:1996 (EN ISO 3746:1995) âSN EN ISO 11204:1997 (EN ISO 11204:1995)

Bezpeãnost strojních zafiízení – Dvouruãní ovládací zafiízení – Funkãní hlediska – Zásady pro konstrukci. Bezpeãnost strojních zafiízení – Elektrická snímací ochranná zafiízení – âást 1: V‰eobecné poÏadavky a zkou‰ky. Bezpeãnost strojních zafiízení – Elektrická snímací ochranná zafiízení – âást 3: Zvlá‰tní poÏadavky na aktivní optoelektronická ochranná zafiízení citlivá na rozptylov˘ odraz (AOPDDR). Bezpeãnost strojních zafiízení – Vizuální signály nebezpeãí – V‰eobecné poÏadavky, navrhování a zkou‰ení. Bezpeãnost strojních zafiízení – Systém akustick˘ch a vizuálních signálÛ nebezpeãí a informaãních signálÛ. Ovzdu‰í na pracovi‰ti. V‰eobecné poÏadavky na postupy pro mûfiení chemick˘ch látek. Nástroje na strojní obrábûní dfieva – Bezpeãnostní poÏadavky – âást 1: Frézovací nástroje a pilové kotouãe. Potravináfiské stroje – Základní pojmy – Hygienické poÏadavky. Bezpeãnost strojních zafiízení – Fyzická v˘kon – nost ãlovûka – âást 1: Termíny a definice. Bezpeãnost strojních zafiízení – Fyzická v˘kon nost ãlovûka – âást 2: Ruãní obsluha strojního zafiízení a jeho souãástí. Bezpeãnost strojních zafiízení – Fyzická v˘konnost ãlovûka – âást 3: doporuãené limitní síly pfii ovládání strojních zafiízení. Akustika. Urãení hladin akustického v˘konu zdrojÛ hluku pomocí akustického tlaku. Provozní metoda mûfiení ve volném poli nad odrazivou rovinou. Akustika – Hluk vyzafiovan˘ stroji a zafiízeními – Mûfiení emisních hladin akustického tlaku na stanovi‰ti obsluhy a dal‰ích stanoven˘ch místech – Metoda vyÏadující korekce na prostfiedí.

červenec 2007




âSN ISO 7960:1997 (ISO 7960:1995) A B1

C

Hluk vyzafiovan˘ obrábûcími stroji, ‰ífien˘ vzduchem – Provozní podmínky pro dfievozpracující stroje. Zhotovování návodÛ – Strukturování, obsah a prezentace. Grafické znaãky pro pouÏití na pfiedmûtech – âást 1: Pfiehled a pouÏití znaãek. Bezpeãnostní barvy bezpeãnostní znaãky.

âSN EN 62079:2001 (EN 62079:2001) âSN EN 60417-1:2003 (EN 60417-1:2002) âSN ISO 3864:1995 (ISO 3864:1984) âSN ISO 7000:1996 Grafické znaãky nahrazující nápisy na zafiízeních. (ISO 7000:2004) Rejstfiík a pfiehledná tabulka znaãek. âSN ISO 1000:1997 Jednotky SI a doporuãení pro uÏívání jejich (ISO 1000:1992) násobkÛ a pro uÏívání nûkter˘ch dal‰ích jednotek. Dopravníky – v‰eobecné, fietûzové, ‰nekové, elevátory âSN 26 2008:1993 Svislé koreãkové elevátory. Základní parametry a rozmûry. âSN 26 0607:1994 Zafiízení pro plynulou dopravu nákladÛ. Bezpeãnostní pfiedpisy pro dopravníky a elevátory s fietûzy. Pfiíklady ochrany nebezpeãn˘ch sbíhav˘ch míst. âSN 26 0608:1994 Zafiízení pro plynulou dopravu nákladÛ. ¤etûzové dopravníky s nosn˘mi prostfiedky nebo una‰eãi nákladu. Pfiíklady ochrany proti úrazÛm una‰eãi nákladu. âSN ISO/TR 9172:1993 Zafiízení pro plynulou dopravu nákladÛ. Bezpeãnostní pfiedpisy pro ‰nekové dopravníky. Pfiíklady ochrany v místech zachycení a stfiihu. âSN ISO 1819:1993 Zafiízení pro plynulou dopravu nákladÛ. Bezpeãnostní pfiedpisy. V‰eobecná ustanovení. âSN ISO 7149:1993 Zafiízení pro plynulou dopravu nákladÛ. Bezpeãnostní pfiedpisy. Zvlá‰tní ustanovení. âSN ISO/TR 9172:1993 Zafiízení pro plynulou dopravu nákladÛ. Bezpeãnostní pfiedpisy pro ‰nekové dopravníky. Pfiíklady ochrany v místech zachycení a stfiihu. Normální stroje (ty které nejsou uvedeny v pfiíloze ã. 4 NV ã. 24/2003 Sb.) âSN EN 775:1995 PrÛmyslové roboty. Bezpeãnost. âSN EN 869:1999 Bezpeãnostní poÏadavky na vysokotlaké jednotky na lití kovÛ pod tlakem. âSN EN 1570:1999 Bezpeãnostní poÏadavky na zdvihací stoly.

červenec 2007



âSN EN 12417:2002 âSN EN 12478:2001 âSN EN 13128:2002 âSN EN 13788:2002 C

Bezpeãnost obrábûcích a tváfiecích strojÛ – Obrábûcí centra. Bezpeãnost obrábûcích a tváfiecích strojÛ – Velké ãíslicovû fiízené soustruhy a soustruÏnická centra. Bezpeãnost obrábûcích a tváfiecích strojÛ – Frézky (vãetnû vyvrtávaãek). Bezpeãnost obrábûcích a tváfiecích strojÛ – Vícevfietenové soustruÏnické automaty.

Pfiíloha IV k NV ã. 24/2003 Sb. âSN EN 1870-1:2000 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové (EN 1870-1:1999) pily – âást 1: Stolové kotouãové pily (s posuvn˘m stolem a bez posuvného stolu) a formátovací kotouãové pily. âSN EN 1870-5:2002 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové (EN 1870-5:2002) pily – âást 5: Kombinované stolové kotouãové pily/spodní kotouãové pily pro pfiíãné fiezání. âSN EN 1870-6:2002 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové (EN 1870-6:2002) pily – âást 6: Kotouãové pily na palivové dfievo a kombinované kotouãové pily na palivové dfievo/stolové kotouãové pily s ruãním zakládáním a/nebo odebíráním. âSN EN 1870-1:2000 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové (EN 1870-1:1999) pily – âást 1: Stolové kotouãové pily (s posuvn˘m stolem a bez posuvného stolu) a formátovací kotouãové pily. âSN EN 1870-4:2002 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – âást 4: (EN 1870-3:2001) Nûkolikakotouãové rozfiezávací pily s ruãním zakládáním a/nebo odebíráním. âSN EN 1870-7:2002 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové (EN 1870-7:2002) pily – âást 7: Jednokotouãové rozfiezávací pily na kmenové v˘fiezy se strojním posuvem stolu a s ruãním zakládáním a/nebo odebíráním. âSN EN 1870-9:2001 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové (EN 1870-9:2000) pily – âást 9: Dvoukotouãové pily pro pfiíãné fiezání se strojním posuvem a s ruãním zakládáním a/nebo odebíráním. âSN EN 1870-15:2005 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové (EN 1870-15:2005) pily – âást 15: Nûkolikakotouãové pily pro pfiíãné fiezání se strojním posuvem obrobku a s ruãním zakládáním a/nebo odebíráním. červenec 2007




âSN EN 1870-2:2000 (EN 1870-2:1999)

âSN EN 1870-2:2003 (EN 1870-2:2002)

âSN EN 1870-3:2002 (EN 1870-3:2001)

âSN EN 1870-8:2002 (EN 1870-8:2001)

âSN EN 1870-10:2004 (EN 1870-10:2003)

âSN EN 1870-11:2004 (EN 1870-11:2003)

âSN EN 1870-12:2004 (EN 1870-12:2003) âSN EN 1870-16:2006 (EN 1870-16:2005) âSN EN 859:1998 (EN 859:1997) âSN EN 860:1998 (EN 860:1997) âSN EN 1807:2000 (EN 1807:1999) âSN EN 940:1998 (EN 940:1997) âSN EN 861:1998 (EN 861:1997) červenec 2007

Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové pily – âást 2: Vodorovné kotouãové pily s pfiidrÏovaãem na fiezání formátÛ a svislé kotouãové pily na fiezání formátÛ. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové pily – âást 2: Vodorovné kotouãové pily s pfiidrÏovaãem na fiezání formátÛ a svislé kotouãové pily na fiezání formátÛ. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové pily – âást 3: Horní kotouãové pily pro pfiíãné fiezání a kombinované horní kotouãové pily pro pfiíãné fiezání/stolové kotouãové pily. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové pily – âást 8: Jednokotouãové omítací rozfiezávací pily se strojnû pohánûnou jednotkou pily a s ruãním zakládáním a/nebo odebíráním. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové pily – âást 10: Jednokotouãové automatické a poloautomatické spodní kotouãové pily pro pfiíãné fiezání. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové pily – âást 11: Poloautomatické a automatické ramenové kotouãové pily s jednou jednotkou pily (radiální ramenové pily). Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové pily – âást 12: Horní kyvadlové kotouãové pily pro pfiíãné fiezání. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kotouãové pily – âást 16: Dvoukotouãové pily pro pokosné fiezání V-profilÛ. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Srovnávací frézky s ruãním posuvem. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Jednostranné tlou‰Èkovací frézky. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Pásové pily. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kombinované obrábûcí stroje na dfievo. Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Kombinované srovnávací a tlou‰Èkovací frézky.



âSN EN 1218-1:2000 (EN 1218-1:1999)

Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – âepovací stroje – âást 1: Jednostranné ãepovací stroje s posuvn˘m stolem. âSN EN 1218-2:2005 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – âepovací (EN 1218-2:2004) stroje – âást 2: Dvoustranné ãepovací a/nebo profilovací stroje s posouvacím fietûzem nebo fietûzy. âSN EN 1218-3:2002 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – âepovací (EN 1218-3:2001) stroje – âást 3: âepovací stroje s ruãnû posuvn˘m stolem pro fiezání konstrukãního stavebního dfieva. âSN EN 1218-4:2005 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – âepovací (EN 1218-4:2004) stroje – âást 4: Stroje na olepování bokÛ s posouvacím fietûzem (fietûzy). âSN EN 1218-5:2005 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – âepovací (EN 1218-5:2004) stroje – âást 5: Jednostranné profilovací stroje s pevn˘m stolem a posouvacími válci nebo posouvacím fietûzem. âSN EN 848-1:1999+A1:2001 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Jedno(EN 848-1:1998+A1:2000) stranné frézky s rotujícím nástrojem – âást 1: Jednovfietenové svislé stolní frézky. âSN EN 848-2:1999 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Jedno(EN 848-2:1998) stranné frézky s rotujícím nástrojem – âást 2: Jednovfietenové horní frézky s ruãním/strojním posuvem. âSN EN 848-3:2000 Bezpeãnost dfievozpracujících strojÛ – Jedno(EN 848-3:1999) stranné frézky s rotujícím nástrojem – âást 3: âíslicovû fiízené (NC) vyvrtávaãky a horní frézky. âSN EN 608:1997 Zemûdûlské a lesnické stroje. Pfienosné fietûzové (EN 608:1994) pily. Bezpeãnost. âSN EN 692:1997 Mechanické lisy – Bezpeãnost. (EN 692:1996) âSN EN 693:2001 Obrábûcí a tváfiecí stroje – Bezpeãnost – (EN 693:2001) Hydraulické lisy. âSN EN 13736:2003 Bezpeãnost obrábûcích a tváfiecích strojÛ – (EN 13736:2003) Pneumatické lisy. âSN EN 289:1995 Stroje pro zpracování pryÏe a plastick˘ch hmot. (EN 289:1993) Lisy a pfietlaãovací lisy. Bezpeãnostní poÏadavky pro konstrukci. âSN EN 201:1998 + A1:2000 Stroje pro zpracování pryÏe a plastÛ – Vstfiikovací (EN 201:1997+A1:2000) stroje – Bezpeãnostní poÏadavky. červenec 2007




Druhá část analýzy rizik

Popisuje metody pro odstranění (nebo minimalizaci) nebezpečí a snížení rizik na základě provedené analýzy rizik vytvářených strojním zařízením. Konkretizuje nebezpečí a rizika, určuje mezní hodnoty strojního zařízení v různých fázích používání, volbu kategorie pro bezpečnostní části řídicích systémů a principy řešení ochranných zařízení. Současně specifikuje články a ustanovení harmonizovaných norem, kterými je nebezpečí a z něho plynoucí riziko, pro osoby, které přicházejí se zařízením do kontaktu, odstraněno, nebo není-li odstranění zcela možné, alespoň minimalizováno. Podrobně popisuje identifikovaná rizika, oblasti nebezpečí, „životní“ fáze zařízení, provozní stavy, okruh osob, kterých se nebezpečí týká, pravděpodobnost výskytu, stanovení mezních hodnot strojního zařízení, všeobecnou nebezpečnost před použitím ochranného zařízení, volbu kategorie pro bezpečnostní části řídicích systémů, principy a podrobný popis řešení ochranného zařízení, všeobecnou nebezpečnost po použití ochranného zařízení.

Zásady

Aby mohlo být vyloučeno nebo minimalizováno nebezpečí ohrožení zdraví vytvářené strojním zařízením, musí být analýza rizik vypracovaná před konstrukcí stroje. Z tohoto důvodu je také nezbytné vypracování seznamu technických norem a ostatních technických specifikací, které budou použity při konstrukci strojního zařízení. Technické normy, které je nutné aplikovat při konstrukci stroje, vyplývají, jak již bylo uvedeno, ze seznamu nebezpečí, nebezpečných situací a nebezpečných událostí (první krok k vypracování analýzy rizik).

červenec 2007



Konkrétní řešení, jakým způsobem je identifikované nebezpečí (riziko) odstraněno (minimalizováno), vyplývá z posouzení rizik strojního zařízení (druhý krok k vypracování analýzy rizik), především pak ze specifikací článků příslušných norem, které odstranění nebezpečí (rizik) řeší. Na základě analýzy rizik: a) Strojní zařízení musí být provedeno tak, aby při provozování plnilo svou funkci, aniž by osoby byly vystaveny riziku, pokud je zařízení provozováno za podmínek určených výrobcem. Účelem přijatých opatření musí být vyloučit nebo omezit každé nebezpečí poškození zdraví po dobu předpokládané životnosti strojního zařízení, i když k nebezpečí poškození zdraví může dojít při předvídatelné abnormální situaci. b) Při výběru nejvhodnějších způsobů minimalizace ohrožení zdraví dodržuje výrobce následující zásady, a to v tomto pořadí: 1. vyloučit nebo omezit nebezpečí ohrožení zdraví již při návrhu a konstrukci strojního zařízení, 2. učinit nezbytná opatření u nebezpečí, která nelze vyloučit, 3. informovat uživatele o nebezpečích, která přes přijatá opatření přetrvávají, a upřesnit potřebu osobních ochranných prostředků (informace v návodu k používání). c) Při navrhování a výrobě strojního zařízení a při zpracování návodu k používání je třeba, aby výrobce předvídal nejen běžné používání strojního zařízení, ale i další používání, která lze rozumně předpokládat.

Na základě analýzy rizik

Základní terminologie Způsobilost stroje k vykonávání jeho funkce, k přepravě, instalaci, nastavování, udržování, demontáži

Bezpečnost stroje červenec 2007




a likvidaci za podmínek předpokládaného používání, které jsou uvedeny v návodu k používání (a v některých případech pro dané časové období vyznačeny v návodu k používání), aniž by způsobily zranění nebo poškození zdraví. Nebezpečí

Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví. POZNÁMKA – Slovo „nebezpečí“ je obecně používáno ve spojení s dalšími slovy, která definují původ nebo charakter očekávaného zranění nebo poškození zdraví: nebezpečí zasažení elektrickým proudem, nebezpečí stlačení, nebezpečí střihu, nebezpečí otravy atd.

Nebezpečná situace Jakákoliv situace, v níž je osoba vystavena jednomu nebezpečí nebo více nebezpečím. Riziko

Kombinace pravděpodobnosti a závažnosti možného zranění nebo poškození zdraví v nebezpečné situaci.

Posouzení rizika

Zevrubný odhad pravděpodobnosti a závažnosti možného zranění nebo poškození zdraví v určité nebezpečné situaci za účelem výběru přiměřených bezpečnostních opatření.

Nebezpečná funkce stroje

Jakákoliv funkce stroje, která vytváří nebezpečí, je-li stroj v provozu.

Nebezpečný prostor

Jakýkoliv prostor uvnitř a/nebo vně strojního zařízení, kde je osoba vystavena riziku zranění nebo poškození zdraví. POZNÁMKA – Nebezpečí, které způsobuje riziko, je v této definici bud': – nepřetržitě přítomné během předpokládaného používání stroje (pohyb nebezpečných pohyblivých částí, elektrický oblouk při svařování atd.); – nebo se může objevit neočekávaně (neúmyslné/neočekávané spuštění, atd.).

červenec 2007




S

Proces sniÏování rizika z hlediska konstruktéra Posuzování rizika (na základě stanovených mezích hodnot stroje a předpokládaného používání stroje) Riziko

Ochranná opatření přijatá konstruktérem (viz. obrázek 2) Krok 1: Opatření zabudovaná v konstrukci Krok 2: Bezpečnostní ochrana a doplňková ochranná opatření Zbytkové riziko po ochranných opatřeních přijatých konstruktérem

Krok 3: Informace pro používání1) • u stroje: - výstražné značky; výstražné signály; - výstražná zařízení • v návodu k používání

Vstup od uživatele2)

Vstup od konstruktéra

Ochranná opatření přijatá uživatelem3) včetně takových, která jsou založena na informacích pro použivání poskytnutých konstruktérem

• Organizace - bezpečné pracovní postupy - dozor (kontrola) dovolené postupy a systémy práce • Opatření a používání dalších 4) bezpečnostních zařízení

• Používání osobních ochranných prostředků • Zaškolení atd.

Zbytkové riziko zůstávající po přijetí všech ochranných opatření

1)

Poskytnutí vhodn˘ch informací pro pouÏívání je souãástí pfiíspûvku konstruktéra ke sníÏení rizika, ale uvaÏovaná ochranná opatfiení jsou úãinná pouze tehdy, byla-li realizována uÏivatelem. 2) Ve vstupu od uÏivatele jsou takové informace, které získá konstruktér bud' od spoleãenství uÏivatelÛ a t˘kají se obecnû pfiedpokládaného pouÏívání stroje, nebo které získá od specifického uÏivatele. 3) V tomto pfiípadû není hierarchie mezi rÛzn˘mi ochrann˘mi opatfieními pfiijat˘mi uÏivatelem. Tûmito ochrann˘mi opatfieními se pfiedmût této normy nezab˘vá. 4) Tato ochranná opatfiení poÏadovaná vzhledem ke specifickému procesu (procesÛm), kter˘ není uvaÏován v pfiedpokládaném pouÏívání stroje nebo vzhledem ke specifick˘m podmínkám instalace, nemohou b˘t kontrolována konstruktérem. červenec 2007




S

Schematické znázornûní opakovací metody tfií krokÛ procesu sniÏování rizika (znûní uveden˘ch ãlánkÛ viz âSN EN ISO 12100-1) START

Určení mezních hodnot stroje (viz. B.2)

Identifikace nebezpečí (viz. kapitolu 4 a 5.3)

Odhad rizika (viz 5.3)

Posouzení rizika podle ISO 14121

Tento opakovací proces snížení rizika musí být proveden samostatně pro každé nebezpečí, nebezpečnou situaci, za každých podmínek používání

Hodnocení rizika (viz 5.3)

Bylo riziko přiměřeně sníženo?1) (viz 5.5)

Jsou vytvářena jiná nebezpečí

KONEC

Při každém kroku opakovacího procesu: odhad rizika, zhodnocení rizika, a je-li to možné, porovnání rizika Může být riziko odstraněno?

Může být riziko sníženo opatřeními zabudovanými v konstrukci?

Může být riziko sníženo ochrannými kryty, ochrannými zařízeními?

Mohou být opět stanoveny mezní hodnoty stroje?

1)

Snížení rizika opatřeními zabudovanými v kontstrukci (kapitola 4 ISO 12100-2)

Snížení rizika bezpečnostní ochranou. Realizace doplňkových ochranných opatření (kapitola 5 ISO 12100-2)

Snížení rizika informacemi pro používání (kapitola 6 ISO 12100-2)

Je dosaženo odpovídajícího snížení rizika?



Nejdfiíve se zeptáme, co má b˘t odpovídajícím v˘sledkem poãáteãního posouzení rizika.

červenec 2007



Posouzení rizik strojního zařízení (druhý krok k vypracování analýzy rizik) V úvodní části souboru tabulek, které slouží k vypracování analýzy rizik, jsou uvedeny všeobecné informace potřebné k posouzení úrovně nebezpečí a rizika, kterému jsou vystaveny všechny osoby, které přicházejí do kontaktu se zařízením v různých fázích jeho používání.

Posouzení rizik strojního zařízení

Je to především posouzení celkového nebezpečí podle ČSN EN 1050:2001 a volba kategorie pro bezpečnostní části řídicích systémů dle ČSN EN 954-1. Veškerá související terminologie je obsahem ČSN EN 1070:2000. K usnadnění orientace v následujících tabulkách analýzy rizik je dále vybráno několik důležitých pojmů: Používání, pro které je stroj vhodný podle informací udaných výrobcem nebo které je považováno za běžné na základě konstrukce, výroby a funkce.

Předpokládané používání stroje

Předpokládané používání stroje rovněž zahrnuje shodu s technickými instrukcemi uvedenými zejména v návodu k používání včetně rozumně předvídatelného nesprávného používání. Jako předvídatelné nesprávné používání by se mělo při posouzení rizika vzít v úvahu zejména následující chování: – předvídatelné nesprávné chování, jež je výsledkem běžné neopatrnosti, není však výsledkem záměrného nesprávného používání stroje; – bezděčné chování osoby v případě selhání, nehody, poruchy atd. během používání stroje; – chování, jež je výsledkem použití „cesty nejmenšího odporu“ při provádění nějakého úkonu; červenec 2007




– u některých strojů (zvláště u strojů určených pro soukromé účely) předvídatelné chování určitých osob, jako jsou děti nebo invalidé, a v neposlední řadě i domácích zvířat. Škoda

Fyzické zranění a/nebo poškození zdraví nebo majetku.

Nebezpečná událost

Událost, která může být příčinou škody.

Bezpečnostní opatření

Prostředky odstraňující nebezpečí nebo snižující riziko.

Bezpečnost stroje

Způsobilost stroje k vykonávání jeho funkce, k přepravě, instalaci, nastavování, udržování, demontáži a likvidaci za podmínek předpokládaného používání, které jsou uvedeny v návodu k používání, aniž by způsobil zranění nebo poškození zdraví.

Nebezpečí

Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví. Potenciální zdroj škody. Termín „nebezpečí“ může být blíže určen tak, aby byl definován jeho původ (např. mechanické nebezpečí, elektrické nebezpečí) nebo druh potenciální škody (např. úraz elektrickým proudem, nebezpečí říznutí, nebezpečí otravy, nebezpečí požáru). Nebezpečí je buď: – nepřetržitě přítomné během předpokládaného používání stroje (např. pohyb nebezpečných pohybujících se prvků, elektrický oblouk při svařování, nevhodná poloha těla, emise hluku, vysoká teplota); – nebo se může objevit neočekávaně (např. výbuch, nebezpečí stlačení jako důsledek neúmyslného/neočekávaného spuštění, vymrštění jako důsledek roztržení, pád jako důsledek zrychlení/zpomalení).

červenec 2007



Je nebezpečí, jehož přítomnost je identifikována nebo které je spojeno se strojem.

Relevantní nebezpečí

Nebezpečí, které bylo identifikováno jako relevantní a které vyžaduje specifickou činnost (opatření) konstruktéra k vyloučení nebo snížení rizika podle posouzení rizika.

Významné nebezpečí

Jakákoliv situace, v níž je osoba vystavena jednomu Nebezpečná situace nebezpečí nebo více nebezpečím. Kombinace pravděpodobnosti a závažnosti možného zranění nebo poškození zdraví v nebezpečné situaci (kombinace pravděpodobnosti výskytu škody a závažnosti této škody).

Riziko

Okolnosti, při kterých je osoba vystavena alespoň jed- Nebezpečná situace nomu nebezpečí; vystavení může mít okamžitě, nebo při dlouhodobém působení, za následek škodu Jakýkoliv prostor uvnitř a/nebo kolem strojního zařízení, ve kterém může být osoba vystavena nebezpečí

Nebezpečný prostor

Zevrubný odhad pravděpodobnosti a závažnosti možného zranění nebo poškození zdraví v určité nebezpečné situaci za účelem výběru přiměřených bezpečnostních opatření.

Posouzeni rizika

Část stroje speciálně používaná k zajištění ochrany prostřednictvím fyzické bariéry. Podle konstrukce je možno ochranný kryt označit jako skříň, víko, štít, dveře, zcela uzavřený ochranný kryt atd.

Ochranný kryt

Riziko, které zůstává i po uskutečnění bezpečnostních opatření.

Zbytkové riziko

Klasifikace bezpečnostních částí řídicího systému vzhledem k odolnosti proti závadám a následnému chování v podmínkách závady, kterého je dosaženo

Kategorie

červenec 2007




konstrukčním uspořádáním částí a/nebo jejich spolehlivostí. Posouzení rizik strojního zařízení

Vychází z identifikace nebezpečí – seznamu nebezpečí, nebezpečných situací a nebezpečných událostí (první krok k vypracování analýzy rizik). V souboru přehledných tabulek určených k posouzení rizik je zpracována jen ukázka řešení rozboru rizik. Všechny tabulky jsou s výjimkou čísla nebezpečí, identifikačního čísla a popisu nebezpečí identické. Mění se jen jejich zpracování podle daného nebezpečí. Počet identifikovaných nebezpečí určuje množství potřebných tabulek.

T âíslo nebezpeãí Ident. Popis nebezpeãí dle âSN EN 1050 ãíslo dle âSN EN 1050

Oblast nebezpeãí

1

Tlaãná místa mezi rámem a zvedacím zafiízením (zásobníkem), mezi rámem a fiezacím zafiízením, hydraulick˘mi válci a rámem zafiízení.

1.1

Nebezpeãí stlaãení

Každému identifikovanému nebezpečí je v seznamu nebezpečí přiřazeno číslo, které odpovídá označení a popisu nebezpečí podle ČSN EN 1050. Identifikační číslo označuje specifické místo nebezpečí vyznačené ve fotodokumentaci. Pod určitým nebezpečím (např. 1.1 Nebezpečí stlačení) se může na zařízení vyskytovat více takových míst. Rozlišená jsou identifikačním číslem. Jejich odstranění může být provedeno odlišným způsobem. V takovém případě bude použito více tabulek pro posouzení téhož nebezpečí. červenec 2007




T

Stanovení mezních hodnot strojního zafiízení „Životní“ fáze:

doprava, balení skladování

X sefiízení, uvedení do

provozu X ãi‰tûní

X provoz

Provozní stav: X normální stav X oãekávané pouÏití nesprávné pouÏití chybná funkce Okruh osob:

X

dopravce údrÏbáfi

X sefiizovaã neúãastná osoba

X

X obsluha

oprava + údrÏba v‰echny fáze v‰echny stavy v‰echny osoby

Posouzení rizika musí vzít v úvahu: – fáze životnosti strojního zařízení; – mezní hodnoty strojního zařízení včetně předpokládaného používání (jak správné používání a provozování strojního zařízení, tak i následky rozumně předvídatelného nesprávného použití nebo nesprávné funkce); – úplný rozsah předpokládaného používání strojního zařízení; – ohrožení jiných osob nebezpečími spojenými se strojním zařízením, kde to může být přiměřeně předvídáno. Podrobný popis nebezpečí a nebezpečného místa je podmínkou k řešení a jeho odstranění s využitím článků bezpečnostních norem, které způsob odstranění nebezpečí konkretizují.

Popis nebezpečí

červenec 2007




T Popis nebezpečí

Norma

Pfii pohybu míchadla vzniká nebezpeãí (v pfiípadû odstranûní krytu a vstrãení ruky do tohoto prostoru) stlaãení v místû uloÏení vnû tlakové nádoby Pfii pohybech zvedacího zafiízení a nebo fiezacího zafiízení vznikají mezi pohybliv˘mi díly a pevn˘mi ãástmi rámu nebezpeãná tlaãná místa pro horní i dolní konãetiny.

Odstavec

âSN EN 294 âSN EN 349 âSN EN 811 âSN EN 953

âSN EN 1088

T

V‰eobecná nebezpeãnost pfied pouÏitím ochranného zafiízení (dle âSN EN 1050) Míra po‰kození

X

4.1, 4.2.2, 4.3, 4.3.2.2; 4.1; 4.1.1, 4.1.2, Pfiíloha A; 4,5.1.1, 5.1.2, 5.2, 5.3.1, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.1, 5.4.2, 5.4.3, 5.4.4, 5.4.5, 5.4.8, 5.5.1, 5.5.2, 5.5.3, 5.5.4, 5.5.5, 5.7, 5.8, 5.9, 5.14, 5.15, 6.1, 6.3, 6.4.3.1, 7.1, 7.2, 8.1, 8.3,9; 4.2,4.3, 5,6,7, Pfiíloha A – N.

Doba pobytu v oblasti nebezpeãí

Rozpoznání a vyhnutí se nebezpeãí

S0 bez nebezpeãí A1 zfiídka aÏ ãastûji E1 moÏné X A2 ãasto aÏ trvale X E2 moÏné za S1 lehké zranûní urãit˘ch S2 tûÏké zranûní okolností S3 smrt E3 sotva moÏné

Pravdûpodobnost v˘skytu

W1 malá X W2 stfiední W3 velká

S, A, E, W

7 graf (0–18)

Odhad rizika

Po identifikaci nebezpečí musí být pro každé nebezpečí proveden odhad rizika určením prvků rizika. Odhad rizika musí vzít v úvahu informace pro používání, které je potřebné dodat se strojním zařízením.

Prvky rizika

Riziko spojené s jednotlivou situací je odvozeno z kombinace následujících prvků: – závažnosti škody; – pravděpodobnosti výskytu škody, která je funkcí: – četnosti a doby trvání ohrožení osob nebezpečím; – pravděpodobnosti výskytu nebezpečných událostí;

červenec 2007



– technických a lidských možností vyvarovat se nebo omezit škodu (např. snížením rychlosti, zařízením nouzového zastavení, souhlasným povelovým ovládacím zařízením, uvědoměním si rizik atd.). Pravděpodobnost výskytu škody může být odhadnuta podle četnosti a doby trvání ohrožení: – nutnosti přístupu do nebezpečného prostoru (např. při normálním provozu, údržbě nebo opravách); – povahy přístupu (např. ruční posuv nebo vkládání a odebírání materiálů); – doby strávené v nebezpečném prostoru; – počtu osob vyžadujících přístup; – četnosti přístupu. Závažnost možné škody může být odhadnuta vzhledem k povaze toho, co má být chráněno: – osoby; – majetek; – prostředí; – závažnosti zranění nebo poškození zdraví: – lehké (přechodné následky); – těžké (trvalé následky); – smrtelné; – rozsahu škody: – u jedné osoby: – u několika osob. Odhad pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události je ovlivněn: – spolehlivostí; – vývojem úrazovosti; – porovnáním s obdobnými zařízeními.

červenec 2007




Možnosti rozpoznání a vyvarování se nebezpečí a/nebo omezení škody: – podle způsobu obsluhy strojního zařízení: – osobami kvalifikovanými; – osobami nekvalifikovanými; – bez obsluhy (automatický provoz); – podle rychlosti výskytu nebezpečné události: – náhlý; – rychlý; – pomalý; – podle uvědomění si rizika: – všeobecnou informovaností; – přímým pozorováním; – pomocí výstražných značek a sdělovacích zařízení; – podle lidské možnosti vyvarování se nebo omezení škody (např. hbitostí, možností úniku): – možné; – možné za určitých podmínek; – nemožné; – podle praktických zkušenosti a znalostí: – strojního zařízení; – podobného strojního zařízení; – nezkušenosti. Hlediska, která mají být uvažována při stanovení prvků rizika Ohrožené osoby

červenec 2007

Odhad rizika musí vzít v úvahu všechny osoby ohrožené nebezpečími. To zahrnuje obsluhu a jiné osoby o kterých se dá důvodně předpokládat, že se mohou nacházet u strojního zařízení.



Odhad ohrožení uvažovaným nebezpečím musí brát v úvahu všechny způsoby činnosti strojního zařízení a pracovní postupy. Je to ovlivněno zejména potřebou přístupu při seřizování, učení, změně nebo úpravě postupu, čištění, vyhledávání závad a údržbě.

Druh, četnost a doba trvání ohrožení

Odhad rizika musí brát v úvahu i takové situace. kdy je nutné vyřadit bezpečnostní funkce (např. během údržby). Musí být přihlédnuto ke vztahu mezi ohrožením a jeho účinky. Musí být také brány v úvahu kombinované účinky. Jsou-li tyto účinky uvažovány, musí být odhad rizika pokud možno založen na ověřených údajích (např. o úrazech).

Vztah mezi ohrožením a účinky

Riziko mohou ovlivnit lidské faktory a musí být proto při odhadu rizika uvažovány. Toto zahrnuje například: – psychologická hlediska; – ergonomické účinky; – schopnost osob uvědomit si rizika v dané situaci, což závisí na jejich zácviku, zkušenosti a schopnosti.

Lidské faktory

Odhad schopnosti ohrožených osob musí brát v úvahu následující hlediska: – spolehlivost při provádění požadovaných úkolů bez úmyslných nebo neúmyslných odchylek; – tendence k nedodržení předepsaného a nezbytného bezpečného pracovního postupu. Zácvik, zkušenosti a schopnosti mohou ovlivnit riziko. Žádný z těchto faktorů nesmí být náhradou za vyloučení nebezpečí, snížení rizika konstrukcí nebo bezpečnostní ochranu, pokud tato bezpečnostní opatření mohou být realizována.

červenec 2007




Volba kategorie pro bezpečnostní části řídicích systémů Definice: Bezpečnostní část řídicího systému

Část nebo součást řídicího systému, která reaguje na vstupní signál a vyvolává výstupní signály mající vztah k bezpečnosti. Kombinované bezpečnostní části řídicího systému začínají tam, kde jsou bezpečnostní signály iniciovány, a končí na výstupu silových řídicích prvků. Toto zahrnuje také kontrolní systémy.

Kategorie

Klasifikace bezpečnostních částí řídicího systému vzhledem k odolnosti proti závadám a chování v podmínkách závady, kterého je dosaženo konstrukčním uspořádáním částí a/nebo jejich spolehlivostí.

Bezpečnost řídicích Schopnost bezpečnostních částí řídicího systému plsystémů nit bezpečnostní funkce ve stanovené době podle jejich určené kategorie. Závada

Stav charakterizovaný neschopností vykonávat požadovanou funkci s výjimkou neschopnosti v době preventivní údržby nebo jiných plánovaných činností nebo z důvodů chybějících vnějších zdrojů.

Porucha

Ztráta schopnosti předmětu plnit požadovanou funkci.

Bezpečnostní funkce řídicího systému

Funkce iniciovaná vstupním signálem a vykonávaná bezpečnostními částmi řídicího systému k dosažení bezpečného stavu stroje (jako systému).

Vyřazení

Přechodné automatické přerušení bezpečnostní funkce bezpečnostních částí řídicího systému.

Bezpečnostně Bezpečnostní části řídicího systému, které zajišťují technické cíle při bezpečnostní funkce, musí být konstruovány a vyrokonstrukci zařízení beny tak, aby byly splněny požadavky na bezpečnost: – při každém určeném použití a předpokládaném zneužití; červenec 2007



– při vzniku závad; – při předpokládaném lidském pochybení při určeném používání stroje jako celku. Ze stanovené rizikovosti stroje je nutné rozhodnout, jak dosáhnout snížení rizikovosti každé bezpečnostní části řídicího systému. Nezahrnuje celkovou rizikovost strojního zařízení, ale je uvažována ta část rizikovosti, která je určena pro použití bezpečnostních funkcí. Příklady takových funkcí jsou funkce zastavení vyvolané použitím elektrosenzitivních ochranných zařízení nebo funkce blokování chodu stroje při otevřeném ochranném krytu.

Všeobecná strategie pro konstrukci

Hlavním cílem je zabezpečit, že bezpečnostní části řídicího systému zajistí takovou funkci, kterou bude dosaženo objektivního snížení rizikovosti. To však není vždy dosažitelné a v takových případech je nutné provést jiná (dodatečná) bezpečnostní opatření. Čím více je snížení rizikovosti závislé na bezpečnostních částech řídicích systémů, tím větší je požadována schopnost takových částí odolávat závadám. Tato schopnost – rozumí se tím, že požadovaná funkce je vykonávána – může být částečně kvantifikována hodnotami spolehlivosti a odolnosti konstrukce proti závadě. Bezpečnostní části řídicích systémů musí odpovídat požadavkům jedné nebo několika z pěti kategorií. Kategorie upřesňují požadované chování bezpečnostních částí řídicího systému s ohledem na odolnost proti závadám.

Kategorie bezpečnostních částí řídicích systémů

Kategorie B je základní kategorie. Výskyt závady může vést ke ztrátě bezpečnostní funkce. V kategorii 1 je zvýšení odolnosti k závadám dosaženo převážně volbou a použitím součástí. červenec 2007




V kategoriích 2, 3 a 4 je dosaženo lepších vlastností, vzhledem k určité bezpečnostní funkci, hlavně dokonalejší konstrukcí bezpečnostní části řídicího systému. V kategorii 2 je periodickou kontrolou zajištěno, že je splněna určitá bezpečnostní funkce. V kategorie 3 a 4 je to zajištěno tak, že jednotlivá závada nevede ke ztrátě bezpečnostní funkce. V kategorii 4 a kdykoliv je to přiměřeně uskutečnitelné, tak i v kategorii 3 mají být takové závady detekovány. V kategorii 4 má být stanovena odolnost k nahromadění závad. Vyšší kategorie zajišťuje větší odolnost proti závadám za srovnatelných podmínek, např. při použití podobné technologie. Tabulka uvádí přehled kategorií bezpečnostních částí řídicích systémů, požadavky a chování systému v případě závad.

T

červenec 2007

Pfiehled poÏadavkÛ pro uvedené kategorie



Tato příloha popisuje zjednodušenou metodu pro volbu příslušných kategorií, jako referenčních bodů, pro konstrukci různých bezpečnostních částí řídicího systému.

Vodítko pro volbu kategorií

Je důležité, aby konstrukce bezpečnostních částí řídicích systémů, včetně volby kategorií, byla založena na stanovení rizikovosti a byla součástí celkové stanovené rizikovosti stroje. Přesná a objektivní kvantifikace rizikovosti je obvykle obtížná a v některých případech ne zcela možná. Tento postup poskytuje pouze odhad snížení rizikovosti a je určen jako návod k volbě kategorie na základě její reakce v případě závady. Aby bylo docíleno červenec 2007




odpovídající bezpečnosti, přispívají i jiné vlivy, např. spolehlivost součásti, použité technologie apod. Postup je následující: Závažnost zranění (označená S) je relativně snadno odhadnutelná, například řezná rána, amputace, smrt. Pro četnost výskytu jsou používány pomocné parametry ke zlepšení odhadu. Těmito parametry jsou: – četnost a doba ohrožení rizikem (F); – možnost vyvarování se riziku (P). Tyto parametry mohou být vzájemně kombinovány, aby bylo docíleno stupňování rizikovosti od nízké k vysoké. Jedná se o kvalitativní proces, který udává pouze odhad rizikovosti. S

Přednostní kategorie pro referenční body Možné kategorie, které vyžadují další opatření Zvýšená opatření pro relevantní nebezpečnost

V některých případech je možné zvolit i jinou kategorii než doporučenou. Mohou být použity i jiné než přednostní kategorie, ale způsob chování systému v případě závady by měl být zachován. Důvody k volbě červenec 2007




jiné kategorie je třeba uvést. Důvody k volbě jiných kategorií mohou spočívat v použití např. osvědčených hydraulických nebo elektromechanických součástek (kategorie 1) v kombinaci s elektrickými nebo elektronickými systémy (kategorie 3 nebo 4). Jestliže jsou zvoleny nižší kategorie, označené v tabulce malými černými kroužky, mohou být požadována další opatření, např.: – předimenzování součástí, nebo použití techniky vedoucí k vyloučení závady; – použití průběžné kontroly bezpečnostních funkcí. Například odhad rizikovosti s parametrem S1 uvádí pro bezpečnostní část řídicího systému kategorii 1. Při některých použitích je možné volit kategorii B, s použitím jiných bezpečnostních opatření. T

Volba parametrÛ S, F a P pro odhad rizikovosti Míra po‰kození

X

S1 lehké zranûní S2 tûÏké zranûní

âetnost a doba v˘skytu

MoÏnost zamezení nebezpeãí

X F1 zfiídka aÏ ãastûji X

P1 moÏné za urãit˘ch okolností P2 sotva moÏné

S, F, P

1 (2)

Závažnost zranění S1 a S2 V odhadu rizikovosti, při vzniklé závadě (závadách) bezpečnostních částí řídicího systému, jsou uvažována pouze lehká zranění (s přechodnými následky) a závažná zranění (s trvalými následky včetně smrti). Při určení S1 a S2 má být rozhodnutí učiněno obvykle na základě následků úrazu a běžných léčebných postupů, např. pohmoždění a/nebo řezné rány bez komplikací mají být klasifikovány jako S1, zatímco amputace nebo smrt mají být klasifikovány jako S2. červenec 2007




Četnost a/nebo doba ohrožení riziky F1 a F2 Obecně platná doba periody, kdy má být volen parametr F1 a kdy parametr F2, nemůže být blíže specifikována. Následující výklad může usnadnit správné rozhodnutí v případě pochybnosti. Parametr F2 má být volen tehdy, jestliže je osoba často nebo nepřetržitě ohrožena rizikem. Je nepodstatné, zda je ohrožena rizikem táž osoba nebo jiné osoby, např. při používání výtahů. Perioda ohrožení rizikem má být odhadnuta na základě průměrných hodnot, které mohou být uváženy ve vztahu k celkové době, ve které je zařízení používáno. Možnost vyvarování se riziku

Když vznikne riziko, je důležité vědět, zda může být rozpoznáno nebo zda se ho lze vyvarovat dříve, než může dojít k úrazu. Například důležité je, zda může být riziko rozpoznáno přímo, nebo identifikováno pouze technickými prostředky. Jiná důležitá hlediska, která ovlivňují volbu parametru P, zahrnují např.: – provoz s dozorem nebo bez dozoru; – provoz s odborníky nebo laiky; – rychlost, s jakou vzniká riziko, např. rychle nebo pomalu; – možnosti vyvarování se riziku, např. uniknutím nebo zásahem třetí strany; – bezpečnostní zkušenosti s postupem. Když se vyskytne riziková situace a je-li reálná možnost vyvarování se úrazu nebo významné snížení jeho účinku, má být zvolen parametr P1. Parametr P2 má být volen tehdy, jestliže není téměř možnost vyvarovat se riziku.

červenec 2007



Odhad rizika musí brát v úvahu spolehlivost součástí a systémů. Odhad musí: – zjistit okolnosti, které by mohly vést ke škodě (např. porucha součásti, porucha v dodávce energie, elektrické rušení); – pokud je to vhodné, používat příslušně kvantitativní metody k porovnání alternativních bezpečnostních opatření; – poskytovat informace umožňující volbu vhodných bezpečnostních funkcí, součástí a zařízení.

Spolehlivost bezpečnostní funkce

Zvláštní pozornost je třeba věnovat součástem a systémům, které jsou pro bezpečnost rozhodující. Jestliže jedno nebo několik bezpečnostních zařízení přispívají k bezpečnostní funkci, musí být při volbě těchto zařízení přihlíženo k jejich spolehlivosti a provozním vlastnostem. Jestliže bezpečnostní opatření zahrnují organizaci práce, správné chování, soustředěnost, používání osobních ochranných prostředků, dovednost nebo zácvik, musí být při odhadu rizika vzata v úvahu relativně nízká spolehlivost takových opatření v porovnání s prokázanými technicko-bezpečnostními opatřeními. Odhad rizika musí brát v úvahu možnost vyřazení nebo obejití bezpečnostních opatření. Odhad musí také vzít v úvahu podněty k vyřazení nebo obejití bezpečnostních opatření, například zda: – bezpečnostní opatření zpomaluje výrobu nebo překáží při jakékoliv činnosti nebo prioritám uživatele; – je obtížné používat bezpečnostní opatření; – jsou kromě obsluhy brány v úvahu i jiné osoby; – je bezpečnostní opatření uživateli neznámé nebo je vzhledem ke své funkci nepřijatelné.

Možnost vyřazení nebo obejití bezpečnostních opatření

červenec 2007




Možnost vyřazení bezpečnostního opatření závisí jak na druhu bezpečnostního opatření (např. nastavitelný ochranný kryt, programovatelné bezpečnostní vypínací zařízení), tak i na konstrukčních detailech. Používání programovatelných elektronických systémů představuje další možnosti vyřazení nebo obejití, pokud přístup k bezpečnostnímu softwaru není znemožněn. Odhad rizika musí zjistit, kde nejsou bezpečnostní funkce odděleny od ostatních funkcí stroje, a musí určit rozsah bezpečnostních funkcí, ke kterým je možný přístup. To je zvláště důležitě tehdy, jestliže je požadován občasný přístup za účelem diagnostiky nebo korekce postupu. Možnost udržení bezpečnostních opatření

Odhad rizika musí uvážit, zda mohou být bezpečnostní opatření udržena v podmínkách, které jsou nezbytné k zajištění požadované úrovně ochrany. Jestliže nemohou být bezpečnostní opatření snadno udržena ve správném pracovním stavu, může to podněcovat k vyřazení nebo obejití bezpečnostních opatření.

T

Princip fie‰ení ochranného zafiízení

OK – Ochrann˘ kryt X X

pevn˘ pohybliv˘ s blokováním pohybliv˘ s blokováním a ji‰tûním krytu samoãinnû se zavírající ovládací/ nastaviteln˘

červenec 2007

BZ – Bezpeãnostní zafiízení

X

existují neexistují dostateãné nedostateãné

BO – Bezpeãnostní opatfiení X

nouzové zastavení únik a uvolnûní zachycen˘ch osob povinnosti uÏivatele jiné opatfiení

UI – UÏivatelské informace

optická, akustická varování varování na zafiízení X návod k pouÏívání informace o zbytkové rizikovosti



Při volbě nejvhodnějších metod musí výrobce uplatňovat tyto zásady, a to v tomto pořadí: – vyloučit nebo co nejvíce omezit nebezpečí, pokud je to možné známými technickými prostředky, – učinit nezbytná ochranná opatření v případě nebezpečí, která nelze vyloučit, – uvědomit uživatele o přetrvávajícím nebezpečí vyplývajícím z jakýchkoli nedostatků účinnosti přijatých ochranných opatření, upozornit na případnou potřebu speciálního výcviku a specifikovat potřebu osobních ochranných prostředků. Výrobce musí brát v úvahu nejen běžné použití strojního zařízení, ale rovněž i taková použití, která lze rozumně předpokládat. Při konstrukci a používání ochranných krytů je nezbytné přihlédnout ke všem předpokládaným hlediskům prostředí a provozu po celou předpokládanou životnost stroje. Všechna hlediska provozu ochranného krytu musí být náležitě uvážena ve všech etapách návrhu tak, aby bylo zajištěno, že konstrukce a výroba samotného ochranného krytu nevyvolá další riziko. Nedostatečné uvážení těchto hledisek může vést k nebezpečnému nebo obtížně obsluhovatelnému strojnímu zařízení. Na druhé straně to může vést obsluhu k nepoužívání ochranných krytů a tedy k vystavení se velké rizikovosti. Při volbě ochranného zařízení jsou nezanedbatelná i ekonomická hlediska řešení. Je zřejmé, že je nutné volit taková opatření, která budou současně splňovat požadavky bezpečnosti a budou ekonomicky přijatelná. Z ekonomického hlediska je tedy nejpřijatelnější červenec 2007




pevný ochranný kryt, pokud jeho použití odpovídá i ostatním požadavkům vyplývajícím z provozních vlastností zařízení a současně bezpečnosti. Je však vždy rozhodující a prvořadá bezpečnost osob, které zařízení používají. Prevence rizik způsobených pohybujícími se částmi

Pohybující se části strojního zařízení musí být navrženy, vyrobeny a umístěny tak, aby se odstranilo nebezpečí, a tam, kde nebezpečí trvá, musí být umístěny ochranné kryty nebo ochranná zařízení, které zabrání každému riziku dotyku, který by mohl vést k úrazům. Ochranné kryty nebo ochranná zařízení používaná k ochraně před riziky spojenými s pohybujícími se částmi se musí volit podle druhu rizika. Při volbě jsou uplatňována tato pravidla: Ochranné kryty používané k ochraně ohrožených osob před riziky způsobenými pohybujícími se částmi převodů (například kladky, řemeny, ozubená kola, ozubené tyče s pastorkem, hřídele) jsou voleny buď jako pevné, nebo pohyblivé. Při volbě konstrukce krytu je v zásadě rozhodující četnost přístupu do nebezpečného prostoru. Pokud je četnost přístupu nízká (méně než jedenkrát za směnu) např. pouze při seřizování, údržbě, kontrole apod., volíme jednoduchý pevný kryt. Příklad jednoduchého, zcela uzavřeného ochranného krytu, který zamezuje přístup k pohonu strojního zařízení:

červenec 2007



O

Příklad ochranného krytu s bezpečnou vzdáleností:

O

Příklad ochranného krytu s bezpečnou vzdáleností: tunelový ochranný kryt zajišťující ochranu prostoru pro posuv do stroje nebo pro odebírání:

červenec 2007




O

Pevné ochranné kryty

Pevné ochranné kryty: – musí bezpečně držet na svém místě, – musí být upevněny takovým způsobem, aby k jejich uvolnění bylo nutno použít nářadí, – pokud je to možné, nesmí ochranné kryty bez upevňovacích prostředků zůstat na svém místě. Při zvyšujícím se počtu nutných vstupů do nebezpečného prostoru je z hlediska zúčastněných osob vhodný kryt pohyblivý. Ten však již vyžaduje blokování chodu stroje bezpečnostním snímačem, případně blokování s jištěním. Bezpečnostní spínač k blokování chodu stroje při otevřeném (pohyblivém) krytu musí být ovládán pozitivním způsobem, nesmí být možné jej snadno vyřadit z funkce. Veškeré nebezpečné pohyby musí být zastaveny dříve, než jsou v dosahu osob. Pozitivní přerušení kontaktního prvku – dosažení oddělení kontaktu jako přímý výsledek specifického pohybu ovládače spínače přes pevné prvky (např. nezávisle na pružinách).

červenec 2007



Je-li použito jedině čidlo k vyvolání povelu k zastavení, musí být ovládáno pozitivním režimem. Negativní režim ovládání je dovolen pouze ve spojení s čidlem s pozitivním režimem ovládání, zejména k vyvarování se běžných příčin poruch. Konstrukce ovládacích prvků má být pokud možno jednoduchá, aby byla snížena pravděpodobnost poruchy.

Pfiíklad pozitivního ovládání kontaktu bezpeãnostního snímaãe:

T

Ochranná zařízení navržená pro ochranu ohrožených osob před riziky spojenými s pohyblivými částmi podílejícími se na výrobní operaci (například řezné nástroje, pohybující se části lisů a válců, zpracovávané předměty) jsou voleny buď jako pevné, pohyblivé, nastavitelné, ovládací, případně samočinné. Pro použití pevných ochranných krytů platí uvedená pravidla.

červenec 2007




V ostatních případech je nutné použít pohyblivé ochranné kryty nebo ochranná zařízení, jako jsou snímače (například fotobuňky, senzorová čidla), dálkově ovládaná ochranná zařízení (například dvouruční ovládání) nebo ochranná zařízení automaticky chránící celé tělo nebo část těla obsluhy před proniknutím do nebezpečného prostoru. Je třeba mít na paměti také další hlediska, jako např. to, že dvouruční ovládací zařízení chrání jen obsluhu, nikoli ostatní osoby, fotobuňky a senzorová čidla nezabrání riziku vymrštění součásti, případně částí nástroje při jejich destrukci. Pohyblivý ochranný kryt

Pohyblivý ochranný kryt je ochranný kryt, který je většinou připojen mechanickými prostředky, např. kloubovými závěsy nebo vodicími lištami k rámu stroje nebo k nejbližší pevné části. Otevření pohyblivých ochranných krytů musí vyžadovat přímé působení a tam, kde je to proveditelné, musí být pohyblivé ochranné kryty připevněny ke stroji nebo k sousedícím pevným částem tak, aby byly drženy i v otevřené poloze, např. kloubovými závěsy nebo vedením. Toto upevnění musí být provedeno tak, aby sejmutí ochranného krytu bylo možné pouze za pomoci nářadí. Ochranný kryt s blokováním je ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením tak, že: – rizikové funkce stroje chráněné krytem nemohou být spuštěny, dokud není ochranný kryt v ochranné poloze, – je-li ochranný kryt otvírán, zatímco stroj vykonává rizikové funkce, je vydán povel k zastavení, – je-li ochranný kryt v ochranné poloze, stroj může vykonávat rizikové funkce chráněné krytem, ale uza-

červenec 2007




vření ochranného krytu samo o sobě nezpůsobí vykonávání těchto funkcí. Blokování funkce stroje: O

s otoãn˘m ochrann˘m krytem

O

s posuvn˘m ochrann˘m krytem

Ochranný kryt s blokováním a jištěním je ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením a s jištěním tak, že: – stroj nemůže vykonávat rizikové funkce „chráněné“ ochranným krytem, dokud tento kryt není v ochranné poloze a zajištěn, – ochranný kryt zůstává uzavřen a zajištěn, dokud nepomine nebezpečí zranění působením rizikových funkcí stroje, – je-li ochranný kryt v ochranné poloze a zajištěn, stroj může vykonávat rizikové funkce „chráněné“ ochranným krytem, ale uzavření a zajištění ochranného krytu samo o sobě nezpůsobí vykonávání těchto funkcí. Pohyblivé ochranné kryty typu A (rizika způsobená pohybujícími se částmi převodů) musí: – zůstat upevněny na stroji i v otevřené poloze, pokud je to možné, červenec 2007




– být spojeny s blokovacím zařízením, které zabraňuje spuštění pohybujících se částí, pokud jsou tyto části přípustné, a které v případě otevření ochranného krytu vydá povel k zastavení. Pohyblivé ochranné kryty typu B (rizika spojená s pohyblivými částmi podílejícími se na výrobní operaci) musí být navrženy a začleněny do ovládacího systému tak, aby: – nemohly být pohybující se části spuštěny, pokud jsou v dosahu obsluhy, – se ohrožené osoby nemohly dotknout pohybujících se částí, jestliže už byly spuštěny, – mohly být seřízeny pouze záměrným úkonem, například použitím nářadí, klíče, – chybějící součást nebo porucha jedné z jejich součástí zabránily spuštění nebo zastavily pohybující se části, – ochrana před rizikem vymrštění předmětu byla zabezpečena vhodnou zábranou. Požadavky na ochranná zařízení nebezpečného prostoru u strojů zařazených do tak zvané přílohy č. 4 nařízení vlády č. 24/2003 Sb. mohou být, zejména u strojů s ručním vkládáním a/nebo odebíráním obrobků, značně komplikovanější. Jako příklad je uvedena ochrana osob před přístupem do pracovního prostoru vstřikovacího lisu. Pracovní prostor je chráněn vícenásobně. Pohyblivý kryt je opatřen dvěma koncovými spínači, jejichž funkce je nezávislá a protichůdná (jeden spínač je uvolněný, druhý stlačený), silový obvod (např. přívod tlakového média – hydraulického oleje) je uzavírán silově a přímo pohybem ochranného krytu, poloha uzavíracího ventilu je snímána červenec 2007



koncovým spínačem. Všechny bezpečnostní funkce a jejich pořadí jsou monitorovány a v případě poruchy libovolného prvku je chod stroje blokován. O

1 2 3 4

Silov˘ obvod Ovládací obvod Pohybliv˘ kryt uzavfien Pohybliv˘ kryt otevfien

5 Hlavní pfieru‰ovací zafiízení 6 Monitorovací obvod 8 Pfieru‰ovací zafiízení (hydraulick˘ ventil)

Všeobecné vlastnosti ochranných krytů a ochranných zařízení:

Všeobecné požadavky

Ochranné kryty a ochranná zařízení – musí mít pevnou konstrukci, – nesmí způsobovat žádné další riziko, – nesmí být navrženy tak, aby je bylo snadné obejít nebo vyřadit z ochranné funkce, – musí být umístěny v bezpečné vzdálenosti od nebezpečného prostoru, – musí co nejméně bránit v pohledu na výrobní proces, – musí umožňovat základní práce prováděné při instalaci a/nebo při výměně nástrojů a rovněž při údržbě, je-li to možné bez demontáže ochranných krytů nebo ochranného zařízení, přičemž přístup červenec 2007




musí být omezen jen na prostor nutný pro pracovní činnost. Zvláštní požadavky

Zvláštní požadavky na ochranná zařízení Ochranná zařízení musí být navržena a začleněna do ovládacího systému tak, aby: a) nemohly být pohybující se části spuštěny, pokud jsou v dosahu obsluhy, b) se ohrožené osoby nemohly dotknout pohybujících se částí, jestliže už byly spuštěny, c) mohla být seřízena pouze záměrným úkonem, například použitím nářadí, klíče, d) chybějící součást nebo porucha jedné z jejich součástí zabránily spuštění nebo zastavily pohybující se části. Jestliže však určité pohybující se části, které se přímo podílejí na pracovním procesu, nemohou být během provozu vzhledem k úkonům, které vyžadují zásah obsluhy, zcela nebo částečně nepřístupné, musí být, pokud je to technicky možné, vybaveny: – pevnými ochranným kryty, bránícími přístupu k těm částem, které nejsou při práci použity, – nastavitelnými ochrannými kryty vyhovujícími požadavkům, omezujícími přístup k pohybujícím se částem výhradně určeným pro práci.

Nastavitelné ochranné kryty

Nastavitelné části musí být takové, aby umožnily omezené otevření na minimum ve shodě s průchodem materiálu, a musí být snadno nastavitelné bez použití nářadí. Nastavitelné ochranné kryty omezující přístup do oblastí pohybujících se částí, které jsou zcela nezbytné pro práci, musí: a) být podle druhu vykonávané práce nastavitelné ručně nebo automaticky,

červenec 2007



b) být snadno nastavitelné bez použití nářadí, c) co nejvíce snižovat riziko vymrštění předmětu. Příklad nastavitelného ochranného krytu nástroje u svislé frézky: O

Příklad nastavitelného ochranného krytu nástroje u pásové pily: O

červenec 2007




Ovládací ochranný kryt

Ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením (s jištěním nebo bez jištění, ochranného krytu tak, že: – stroj nemůže vykonávat rizikové funkce „chráněné“ ochranným krytem, dokud tento kryt není uzavřen; – uzavření ochranného krytu uvádí v činnost rizikovou funkci stroje. Ovládací ochranné kryty mohou být používány pouze tehdy, jestliže jsou splněny všechny následující podmínky: – není možné, aby obsluha nebo část jejího těla zůstala v nebezpečném prostoru nebo mezi nebezpečným prostorem a ochranným krytem v okamžiku. kdy je ochranný kryt uzavírán; – rozměry a tvar stroje umožňují obsluze nebo jakékoliv osobě, která má na stroji zasahovat, celkový přehled po celém stroji/postupu; – zásah do nebezpečného prostoru je možný pouze tehdy, je-li ovládací ochranný kryt nebo ochranný kryt s blokováním otevřený; – u blokovacího zařízení, které je spojené s ovládacím ochranným krytem, je dosaženo nejvyšší možné spolehlivosti (protože by porucha mohla vést k nežádoucímu/neočekávanému spuštění); – spuštění stroje s ovládacím ochranným krytem je jedním z možných ovládacích režimů stroje; volba režimu musí být provedena podle 1.2.5, přílohy A. EN 292-2:1991.

Samočinně se zavírající ochranný kryt

červenec 2007

Pohyblivý ochranný kryt ovládaný prvky stroje (např. pohyblivým stolem) nebo obrobkem nebo částí upínacího přípravku tak, že dovoluje obrobku průchod a automaticky se vrací (prostřednictvím gravitace, pružinou nebo jinak) do uzavřené ochranné polohy.



Příklad samočinně se zavírajícího ochranného krytu: O

červenec 2007




Volba ochranných krytů proti rizikům vznikajících pohybujícími se částmi: S

červenec 2007



Volbu ochranných krytů podle počtu a umístění rizik: S

červenec 2007




T

Princip fie‰ení ochranného zafiízení – podrobn˘ popis Princip

Vysvûtlení fie‰ení

X

OK

X

BO

Jako dodateãné bezpeãnostní opatfiení je pouÏito zafiízení nouzového zastavení podle âSN EN 418 a âSN EN ISO 12100-2 (zejména nesmí opûtovnû spustit strojní zafiízení). Opatfiení, která se musí pfiijmout v pfiípadû neoãekávaného pfieru‰ení dodávky energie, nebo poruchy funkce.

X

UI

Pokyny, které je nutné respektovat pfied vstupem do nebezpeãného prostoru.

Poãet a velikost nebezpeãn˘ch míst jsou velké, je nutné pouÏít zcela obklopující ochrann˘ kryt s bezpeãnou vzdáleností (obvodové ohrazení), kter˘ je fie‰en jako pevn˘ s jedním vstupem s blokováním, pfiípadnû i s ji‰tûním.

BZ

Podrobný popis řešení ochranného zařízení nevyžaduje žádná další vysvětlení. Význam zkratek (OK, BZ, BO, UI) je vysvětlen v úvodní části protokolu o posouzení rizik strojního zařízení. T

X

V‰eobecná nebezpeãnost po pouÏití ochranného zafiízení (dle âSN EN 1050) Míra po‰kození

Doba pobytu v oblasti nebezpeãí

Rozpoznání a vyhnutí se nebezpeãí

S0 bez nebezpeãí S1 lehké zranûní

A1 zfiídka aÏ ãastûji A2 ãasto aÏ trvale

S2 tûÏké zranûní S3 smrt

Zhodnocení rizika

červenec 2007

E1 moÏné E2 moÏné za urãit˘ch okolností E3 sotva moÏné

Pravdûpodobnost vzniku

W1 malá W2 stfiední W3 velká

S, A, E, W

0 viz graf (0–18)

Po odhadu rizika musí být provedeno zhodnocení rizika pro určení, zda je požadováno snížení rizika nebo zda bylo dosaženo bezpečnosti. Jestliže je požadováno snížení rizika, musí být zvolena a použita vhodná bezpečnostní opatření a postup musí být opakován. Při



opakování postupu je důležité, aby konstruktér kontroloval, zda při použití nových bezpečnostních opatření nevznikají další nebezpečí. Pokud se vyskytnou další nebezpečí, musí být doplněna do seznamu identifikovaných nebezpečí. Dosažení cílů snížení rizika a příznivého výsledku porovnání rizika znamená, že strojní zařízení je bezpečné. Splnění následujících podmínek vyjádří, zda postup při snižování rizika může být ukončen: – nebezpečí bylo odstraněno nebo riziko sníženo: – konstrukcí nebo nahrazením méně nebezpečnými materiály a látkami; – bezpečnostní ochranou; – zvolený druh bezpečnostní ochrany poskytuje, na základě zkušeností, bezpečnou situaci pro předpokládané použití; – zvolený druh bezpečnostní ochrany je vhodný pro použití se zřetelem k: a) pravděpodobnému vyřazení nebo obejití; b) závažnosti škody; c) překážkám v provádění požadované činnosti; – informace o předpokládaném používání strojního zařízení jsou dostatečně jasné; – pracovní postupy při používání strojních zařízení jsou v souladu se schopnostmi osob, které mají strojní zařízení používat nebo jiných osob, které mohou být ohroženy nebezpečími spojenými se strojním zařízením; – doporučené bezpečné pracovní postupy pro používání strojního zařízení a požadovaný zácvik jsou odpovídajícím způsobem popsány; – uživatel je dostatečně informován o zbytkových rizicích v různých fázích životnosti strojního zařízení;

Dosažení cílů snížení rizika

červenec 2007




– jestliže je doporučeno používat osobní ochranné prostředky, musí být nutnost jejich používání a požadavky na zácvik odpovídajícím způsobem popsány; – doplňující opatření jsou dostatečná.

S

červenec 2007

PRVNÍ KROK K VYPRACOVÁNÍ ANALÝZY RIZIK. Sídlo firmy. Název zařízení. provedení. SEZNAM (identifikace)

Recommend Documents