ãíslo 7-8/2007, roãník 12 V˘sledky tûÏby uhlí za ãervenec 2007 Na velkolomu Jifií bylo v ãervenci vytûÏeno 357,3 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 149,7 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûÏba 507 tisíc tun uhlí. (red)
V˘roba elektrické energie za ãervenec 2007 V ãervenci vyrobila teplárna 69,7 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 51,3 tisíc MWh elektrické energie. V ãervenci bylo celkem vyrobeno 121 tisíc MWh elektrické energie. (red)
Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden aÏ ãervenec 2007 ve srovnání se stejn˘m obdobím let 2005 a 2006
6,5 6,4 6,3 6,2 6,1 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2
Cíl na rok 2007 5,0 %
5,29 % 1. - 7. 2005 5,19 % 1. - 7. 2006
5,1 5,0
4,96 % 1. - 7. 2007
4,9 4,8
Jedním ze stavebnû nejnároãnûj‰ích úsekÛ obchvatu je sjezd k obci Královské Pofiíãí spojen˘ se stavbou lávky pro parovod
První ãást obchvatu Sokolova fini‰uje Nejvût‰í dopravní stavba uplynul˘ch desetiletí vedená v oblasti b˘valého dolového území jde do fini‰e. JiÏ v závûru leto‰ního roku
Stavba jedné z ãástí nového obchvatu
(foto SU)
(foto SU)
by tak mûli fiidiãi mezi Sokolovem a Královsk˘m Pofiíãím jezdit po zbrusu novém silniãním obchvatu. Stavba nové komunikace je celkem 3,9 kilometru dlouhá a z velké ãásti vede po území spadajícího do areálu b˘valého lomu Marie. Celkovû si jeho vybudování vyÏádá náklady ve v˘‰i pfies 140 milionÛ korun. Vût‰inu z nich uhradí stát, zhruba tfii miliony korun pak dá ze svého rozpoãtu kraj. Stavba je v˘znamná pfiedev‰ím tím, Ïe jde o první etapu projektu, kter˘ má ze Sokolova odvést tranzitní dopravu, v˘raznû zatûÏující mûsto. ZároveÀ jde o první ãást komunikaãního systému, kter˘ bude fie‰it silniãní dopravu v regionu po dokonãení vodní nádrÏe Medard. Rekultivace dolov˘ch území ostatnû se stavbou obchvatu souvisí více, neÏ by se na první pohled mohlo zdát. Potvrzuje to i technick˘ fieditel Sokolovské uhelné Jifií Pöpperl. „Jedna velká ãást trasy této silnice vede po území spadajícím do prostoru b˘valého lomu Marie,“ fiíká Pöpperl. Z hlediska samotné trasy komunikace, která mûla vést po pozemcích spoleãnosti Sokolovská uhelná, jiÏ do‰lo k vypofiádání pfied nûkolika lety. Pfievod pozemkÛ z majetku spoleãnosti
na kraj byl ale podmínûn vybudováním provizorního napojení na silnici 210 vedoucí ze Sokolova do Kraslic. „DÛvodem je pokraãující naváÏení zemin do prostorÛ b˘valého lomu Medard,“ fiíká Pöpperl. S tím se poãítá pfiibliÏnû do roku 2009, kdy odstartují pfiípravy na samotné napou‰tûní jezera. „V té dobû by se také mûla dokonãovat dnes projektovaná ãást západní ãásti obchvatu Sokolova, která se na kraslickou silnici napojí ve stejném místû. TakÏe postup obou projektÛ na sebe pfiímo navazuje,“ dodává Pöpperl. V tûchto dnech dokonãovaná stavba mezi Sokolovem a Královsk˘m Pofiíãím vedle samotné silnice zahrnuje také tfii mostní konstrukce, podchod pro pû‰í, osm zárubních zdí nebo speciální lávku pro parovod. Právû ta byla, kvÛli nestabilitû terénu, jedním z nejsloÏitûj‰ích konstrukãních prvkÛ celé trasy. PÛvodnû se poãítalo s dokonãením obchvatu jiÏ kolem roku 2003, ale stavbu pfiibrzdilo odvolání jednoho z úãastníkÛ vefiejné soutûÏe a následnû také nedostatek finanãních prostfiedkÛ. Realizace tak nakonec odstartovala aÏ v listopadu 2006 a dokonãení je plánováno na prosinec leto‰ního roku. (red)
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
PRACOVNÍHO JUBILEA V SRPNU 2007 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Bajdáková Brigita Berentei Tibor Dunda Jan Ing. Homola Pavel Hrbek Ivo Chvojsík Radek Ing. Klapka Zby‰ek Lanc Bohumil Matûjka Miroslav Motzbäuchl Jifií Nováãek Zdenûk Ptáãek Pavel Ing. ·ebesta Petr ·edivec Jaroslav ·tech Petr TûÏká Ivana 25 let v SU Ali ·tefan Boukal âestmír âech Jifií âermák Petr Höll Miroslav Hraba Lubo‰ Hrbek Petr Jiránková Marie Kaliniã Petr Kováãik MikulበLesko Miroslav Svoboda Vladimír Ing. ·virák Miroslav Vá‰a Lubo‰ Zoubková Ivana 30 let v SU Beran Petr Bou‰ková Alena Cicko Lubo‰ Kounovsk˘ Oldfiich Ing. Králík TomበLorenz Herbert Luhan Karel Ing. Malu‰ek Jifií Pergl Zdenûk Stejskal Lubomír ·Èástka Miloslav ·tûrba Oldfiich Tre‰l Pavel 35 let v SU Bc. Herãíková Jana Fo‰um Ladislav Hanyk˘fi Antonín Kovalãíková Helena ·opejstal Josef Vodárek Günter 40 let v SU Malinovsk˘ Ladislav Havel Vlastimil Slapniãková Drahoslava Smolík Zdenûk
Divize SluÏby Divize DruÏba Divize DruÏba Správa AS Divize Jifií Divize DruÏba Správa AS Divize Jifií Divize Jifií Divize Jifií Divize SluÏby Divize DruÏba Divize Jifií Divize Jifií Divize SluÏby Úsek personálního fieditele Divize DruÏba Divize SluÏby Divize Zpracování Divize DruÏba Divize SluÏby Divize Zpracování Divize Zpracování Úsek personálního fieditele Úsek v˘robního fieditele Divize DruÏba Divize Jifií Divize DruÏba Divize DruÏba Divize DruÏba Úsek ekonomického fieditele Úsek generálního fieditele Divize DruÏba Divize DruÏba Divize Jifií Divize DruÏba Divize Jifií Divize SluÏby Divize SluÏby Divize Jifií Divize Zpracování Divize Zpracování Divize Zpracování Divize DruÏba Divize Zpracování Divize DruÏba Divize SluÏby Úsek ekonomického fieditele Divize Zpracování Divize Jifií Divize DruÏba Divize Zpracování Úsek obchodního fieditele Divize Jifií
V ZÁ¤Í 2007 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Doupalová Iveta Hájek Antonín Herynková Eva Holíková Marie Honzajk Franti‰ek Kováfi Vladimír Ing. Mazanec Petr Novák Anton PoníÏil Petr Putnar Pavel Slezák Daniel ·karda Libor ·Èastn˘ Daniel 25 let v SU Ing. Ctiborová Jarmila DoleÏal Libor Düringer Petr Fialová Ljubka Halbritter Roland Ing. Houda Milan Jendrolová Vlasta KaÀkovská Irena Kasal Václav Ing. Pech Lubomír Pergler Milan Plechat˘ Jan Plechat˘ Vít Roubalová Marie Vaníková Dagmar Zima Vladimír 30 let v SU Czina Zdenûk Kalbáã Lumír Kuba Martin LeÀka Jifií MaÀasová Marie Paták Jaroslav Sibera Jifií Stinglová Vilma ·iman Miroslav ·vec Jifií Tfiíska Ladislav Zborník Jifií 35 let v SU Dou‰a Jifií Lagron Ladislav Linhart Miroslav Stingl Petr VáÀová AlÏbûta 40 let v SU Kozel Oldfiich Matiãka Vladimír
Divize DruÏba Divize Jifií Úsek generálního fieditele Divize SluÏby Divize Jifií Divize Zpracování Divize DruÏba Divize DruÏba Divize Jifií Divize DruÏba Divize Zpracování Divize SluÏby Divize Jifií Úsek v˘robního fieditele Divize Zpracování Divize Jifií Divize Zpracování Divize Jifií Divize Jifií Divize DruÏba Divize SluÏby Divize Jifií Úsek v˘robního fieditele Divize Jifií Divize Zpracování Divize DruÏba Divize SluÏby Divize DruÏba Divize DruÏba Divize Zpracování Divize DruÏba Divize SluÏby Divize SluÏby Divize DruÏba Úsek v˘robního fieditele Divize SluÏby Divize DruÏba Divize SluÏby Divize SluÏby Divize DruÏba Odbory Divize DruÏba Divize Jifií Divize Jifií Divize DruÏba Divize SluÏby Divize SluÏby Divize DruÏba
V‰em jmenovan˘m pfieje vedení Sokolovské uhelné mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 3. 8. 2007.
2
Jsme mezi nejlep‰ími zamûstnavateli PrestiÏní ocenûní obdrÏela spoleãnost Sokolovská uhelná v rámci soutûÏe AXA Zamûstnavatel roku. Ta je vyhla‰ována jiÏ pût let spoleãností Fincentrum a jejím smyslem je podpofiit rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ a zkvalitnûní pfiístupu spoleãností k zamûstnancÛm. Ze ãtyfi desítek vybran˘ch firem v regionu se sokolovská firma stala druhou nejlep‰í. Podle Marie Abu Assad z pofiádající firmy Fincentrum rozhodlo o umístûní Sokolovské uhelné hned nûkolik faktorÛ. Jedním z nich je i prÛmûrná mzda ve firmû, která se vloni mezi-
roãnû reálnû zv˘‰ila o 8,6 procenta. Navíc tento rÛst byl pokryt zv˘‰enou produktivitou práce. „Dal‰í je, Ïe kromû mzdy získávají zamûstnanci pfiíspûvek na penzijní pfiipoji‰tûní, a roãnû z osobních úãtÛ pfiíspûvky na závodní stravování, rekreaci, rehabilitaci, kulturní i sportovní ãinnost, zdravotní péãi a dal‰í,“ vypoãítává Abu Assad. Mezi dal‰í pozitivnû hodnocené faktory u Sokolovské uhelné patfiila nízká nemocnost, která se u jejích zamûstnancÛ dlouhodobû pohybuje kolem pûti procent, a zamûstnávání
osob se zmûnûnou pracovní schopností. Tûch ve firmû pracuje kolem osmi desítek. Nemen‰í roli pak sehrál i fakt, Ïe firma dává práci témûfi tfiem procentÛm ekonomicky aktivního obyvatelstva v Karlovarském kraji. Ocenûní Zamûstnavatel roku bylo letos vyhlá‰eno v 8 kategoriích. Nejcennûj‰í titul AXA Zamûstnavatel roku 2007 získala spoleãnost Glaverbel Czech, a. s., ãlen skupiny Glaverbel. NejÏádanûj‰ím zamûstnavatelem roku 2007 se stala spoleãnost Telefónica O2 Czech Republic, a. s. (red)
Teplárna ve Vfiesové opût sniÏuje emise, investice pomÛÏe Ïivotnímu prostfiedí Pro fiízení celé technologie je velmi Dal‰í v˘znamn˘ pfiíspûvek k zlep‰ení Ïi- suspenze, i komín do v˘‰ky 120 m, jsou provevotního prostfiedí v regionu si na své konto pfii- dena z laminátu, zvlá‰tû namáhaná místa jsou dÛleÏité, aby vstupní hodnoty chemick˘ch psala spoleãnost Sokolovská uhelná. Ta v tûchto o‰etfiena ochrannou korundovou vrstvou. Roz- a fyzikálních vlastností suspenze do fiídicího dnech dokonãila projekt intenzifikace odsífiení stfiikovací sprchové trysky, kter˘ch je v absor- systému byly mûfieny kontinuálnû s vysokou koufiov˘ch plynÛ z kotlÛ teplárny ve Vfiesové. béru umístûno na ãtyfiech sprchov˘ch patrech pfiesností. Provádûná rekonstrukce odsifiovací V˘sledkem je úãinnost odsifiovací jednotky ve nad sebou celkem 448, jsou z otûruvzdorné jednotky, na kterou vynaloÏí Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., 36 mil. Kã, pfiinese keramiky. v˘‰i pln˘ch 93 procent. „Na kvalitu zpracování klade ostatnû dÛ- sníÏení vypou‰tûní oxidÛ síry ze stávajícího li„Princip této úãinné technologie je pfiitom velmi jednoduch˘,“ fiíká Jan Havelka, kter˘ raz to, Ïe sprchovacími tryskami proteãe za ho- mitu 1700 mg/m3 na hodnotu 400 mg/m3. celou investici koordinoval. Spoãívá v tom, Ïe dinu celkem 21,5 tisíc krychlov˘ch metrÛ sus„Kromû sníÏení obsahu síry je pro lidské spaliny ze v‰ech pûti instalovan˘ch kotlÛ jsou penze,“ vypoãítává Havelka. zdraví velmi pozitivní sníÏení úletu tuh˘ch zavedeny spoleãn˘m koufiovoãástic,“ uzavírá Havelka s tím, Ïe dem do velké nádoby (abpfii provozu odsifiovací jednotky sorbéru), kde je proud spalin sprje dokonal˘m vypráním spalin chován suspenzí vody a jemnû sníÏen úlet tûchto ãástic na minimletého vápence. mum. Tedy na hodnotu 0 - 5 Nad sprchovacími patry je mg/m3, pfiiãemÏ souãasn˘ limit umístûno zafiízení, které znepro vypou‰tûní této ‰kodliviny je moÏÀuje úlet kapiãek suspenze 100 mg/m3. do ovzdu‰í. „Teprve nad nimi pak PÛvodní odsifiovací zafiízení je na vrchol absorbéru napojen bylo v teplárnû divize Zpracovákomín, kter˘m jsou ve v˘‰ce ní Vfiesová vybudováno v roce 120 m vyãi‰tûné spaliny vypou2002. Jeho souãasná rekon‰tûny,“ popisuje technologii Hastrukce umoÏní celé technologii velka. s rezervou splnit i nároãná kritéria Jednoduchost mokré vypírpro limity koncentrací síry vyky a její dlouhodobé a spolehlipou‰tûné zvlá‰tû velk˘mi zdroji. vé fungování je ale podmínûno Pohybovat se tedy bude pod hrapouÏitím speciálních materiálÛ nicí 400 mg v metru krychlovém a velkou peãlivostí pfii montáÏi. Pracovníci dodavatelské firmy Speciální technologie Ostrava pfii do- spalin. Ve‰kerá potrubí, kter˘mi proudí konãování stavby intenzifikace odsífiení (red) (foto SU)
Poslanci vybojovali na silnici miliony Iniciativa poslancÛ z regionu napfiíã politick˘m spektrem podporujících urychlení dostavby rychlostní silnice R6 slaví první velk˘ úspûch. Stát díky jejich soustfiedûnému tlaku uvolní letos na stavbu o 1,3 miliardy korun více. Velká ãást z tûchto penûz poputuje do Karlovarského kraje. „Takové posílení uÏ musí b˘t nûkde vidût,“ fiíká poslanec parlamentu Lubomír Suk (ODS). Rozestavûn˘ úsek silnice mezi Tisovou a Kamenn˘m Dvorem tak posílil stát ãástkou 200 milionÛ korun, o sto milionÛ více pak pÛjde na prÛjezd Karlov˘mi Vary. Právû nízká rozestavûnost, a ‰patná pfiíprava je jedním ze zásadních problémÛ, které silnici od poãátku provázejí. Jak fiíká poslanec Milo‰ Patera (ODS), aby vÛbec bylo moÏno stavbu dokonãit kolem roku 2013, musela by se roãnû zahajovat stavba tfií aÏ ãtyfi úsekÛ. Ve skuteãnosti se pfiitom staví pouhé tfii. „Z pûti úsekÛ mají pouze tfii územní rozhodnutí a stavební povolení chybûjí v‰em,“ poukazuje na administrativní problémy Patera. Plánovaná stavba pfiitom nejvût‰í zpoÏdûní nabírá v Ústeckém kraji a ve stfiedních âechách. Podle Patery se fiidiãi napfiíklad mohou jiÏ zcela rozlouãit s tím, Ïe by se úsek mezi Pavlovem a Prahou otevfiel jiÏ pfií‰tí rok, jak bylo pÛvodnû plánováno. „Cílem je tento termín udrÏet aspoÀ v hranicích roku 2009.“
Letos odstartovala stavba úseku silnice mezi Tisovou a Kamenn˘m Dvorem (foto SU)
Trasa mezi Chebem a Prahou by mûla mûfiit celkovû témûfi 170 kilometrÛ. Dodnes je ale hotovo teprve 33 km. PfietíÏená mezinárodní silnice je tak nejen ve velmi ‰patném technickém stavu, ale také místem ãast˘ch dopravních nehod. Mnohdy s tragick˘mi následky. „Vláda ale zatím nedokázala pfiesnû fiíci, do kdy a jak˘m zpÛsobem zajistí naplnûní rozpoãtu Státního fondu dopravní infrastruktury,“ upozorÀuje dal‰í z poslancÛ Pavel Hojda (KSâM). Ten je proto pfiipraven spolu s ostatními poslanci v regionu i nadále zvy‰ovat tlak na stát, aby urychlil uvolÀování financí na stavby a rekonstrukce silnic, a navíc urychlenû hledal systémové fie‰ení, jak zajistit stabilní zdroje financí na tyto investice. Situaci s v˘stavbou rychlostní silnice navíc provázejí i problémy t˘kající se v˘kupu pozemkÛ v plánované trase. Proti jejich prodeji za státem stanovenou cenu pfied ãasem protestovalo mûsto Nové Sedlo, nyní odmítá na cenu pfiistoupit pro zmûnu sousední mûsto Loket. „Nicménû doufám, Ïe se nakonec budou v‰ichni chovat racionálnû, aby se stavba nebrzdila,“ dodává poslanec Suk. Na realizaci R6 totiÏ nezávisí jen fie‰ení dopravních problémÛ regionu, ale cel˘ jeho rozvoj. Nová rychlostní komunikace je totiÏ jednou ze základních podmínek pro vznik nov˘ch prÛmyslov˘ch zón v kraji a jejich efektivní rozvoj. (red)
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Auto na ‰achtu? âím Medard pfiinese Sokolovu jednodu‰‰í, tím lep‰í fiadu zmûn. Pozitivních V˘razné promûny o novém fie‰ení trasy pro pûoãekává mûsto Sokolov ‰í kolem nádraÏí, nebo nav souvislosti s v˘stavbou pojení jezera na cyklostezky vodní nádrÏe Medard. Aãkokolem mûsta. liv neleÏí pfiímo na jejím Na druhou stranu, ãebfiehu, bude to paradoxnû ká Sokolov s Medardem právû okresní mûsto, ktei problémy. Ten nejvût‰í se rého se napou‰tûní nejvût‰í bude t˘kat zv˘‰ené míry dovodní plochy v regionu dopravy ve mûstû. Naopak tkne velmi silnû. proti pÛvodním pfiedpokla„KdyÏ vznikalo koudÛm zÛstane v provozu pali‰tû Michal, byli jsme vtamûstské koupali‰tû. „NeÏeni pfiímo do jeho plánomyslíme si totiÏ, Ïe by na jevání. JenÏe tohle je nûco ho provoz mûl Medard nûzcela jiného,“ fiíká starosjak˘ zásadní vliv,“ fiíká Jata mûsta Karel Jakobec. kobec. O jeho likvidaci se „A moÏná je‰tû dÛleÏi- Starosta Sokolova Karel Jakobec totiÏ spekulovalo jiÏ v dobû, tûj‰ího,“ dodává v zápûtí. (foto SU) kdy do‰lo k rekultivaci uhelRekultivace b˘valého ného lomu Michal na kouhnûdouhelného lomu Medard - Libík je pro pali‰tû. „Tehdy jsme poãítali, Ïe se to v˘znamnû mûsto Sokolov zfiejmû nejdÛleÏitûj‰ím projek- projeví na náv‰tûvnosti koupali‰tû, ale nic tem krajinotvorby za posledních sto let. „DÛ- takového se nestalo. Ukázalo se totiÏ, Ïe kaÏd˘ vod? Je to radikální promûna na‰eho okolí. vyhledává nûco jiného a pfii tom zfiejmû zÛstane A spolu s ní se také postupnû zaãne mûnit i po napu‰tûní Medardu,“ shrnuje svÛj pohled pohled na na‰e mûsto,“ tvrdí starosta mûsta. So- na zrod nového jezera starosta Sokolova. (red) kolov totiÏ za sebou vleãe pomyslnou historickou kouli na noze. Ta ho pfiedurãuje v pfiedstavách mnoha lidí za ‰pinavou uhelnou díru. (osobnosti regionu) A pokud nûco mÛÏe tento pohled zmûnit, tak právû rekultivace Medardu. 1584 „Samozfiejmû, udûlalo se toho za posledV Horním Slavkovû se narodil Christophoní roky moc. JenÏe tfieba Silvestr si vût‰ina rus Crinesius, pozdûj‰í v˘znamn˘ protessouãasníkÛ pamatuje jako oblast zarostlou strotantsk˘ kazatel a orientalista. Proslul také my. KdyÏ se zrekultivoval, jednu zeleÀ jednojako vynikající pedagog. du‰e nahradí zeleÀ jiná. A i kdyÏ asi hodnotnûj‰í, moc lidí to tak nevnímá. Prostû zelená 27. srpna 1787 a zelená,“ vysvûtluje Jakobec. „JenÏe tady se V Praze umírá Franti‰ek Ignác Platzer, slavzmûní obrovsk˘ lom v jezero. To uÏ bude tak n˘ barokní sochafi a autor hlavního i dvou radikální, Ïe to nedokáÏe pfiehlédnout nikdo.“ protûj‰kov˘ch oltáfiÛ v sokolovském kostele Sokolov navíc oãekává, Ïe blíÏící se nasv. Jakuba Vût‰ího. Paradoxnû sám Platzer pou‰tûní nádrÏe pomÛÏe fie‰it i nûkteré jeho zfiejmû v Sokolovû nikdy nebyl. Jeho oltáfie vnitfiní problémy. Jedním z nich je tranzitní dose do mûsta totiÏ dostaly ze servitského kosprava. KvÛli ní se jiÏ roky plánuje silniãní obtela sv. Michaela v Praze. chvat mûsta. A blíÏící se napou‰tûní Medardu jen urychlilo uvolÀování penûz na jeho stavbu. 28. srpna 1749 „Jinak by totiÏ v‰ichni, kdo pojedou k jezeru, Frankfurt nad Mohanem se stal rodi‰tûm jezdili opût pfies na‰e mûsto. A to by bylo uÏ muÏe, kter˘ se pozdûji zapí‰e do dûjin svûneúnosné,“ fiíká starosta Sokolova. tové literatury. Do historie Sokolovska se Pfiínos v‰ak, podle Jakobce, bude mít pro Johann Wolfgang von Goethe zapsal nejen mûsto i budoucí rozvoj celého území Medardu. sv˘mi ãast˘mi pobyty v regionu, ale také „O tom, co bude stát v okolí nádrÏe rozhoduje tím, Ïe zde slavn˘ básník zahofiel ke své vlastník, tedy Sokolovská uhelná. Nicménû kdyposlední lásce. by se podafiilo realizovat pouh˘ch padesát proPolovina 18. století cent z vytipovan˘ch projektÛ, povaÏoval bych Kdesi v Pomofiansku spatfiil svûtlo svûta to za obrovsk˘ úspûch,“ tvrdí starosta. Podle Heinrich Cuno, pozdûj‰í herec, knihkupec nûho totiÏ kaÏdá investice v okolí Medardu pfiia pfiedev‰ím autor divadelních her. VÛbec nese peníze i do Sokolova. nejznámûj‰ím dílem tohoto romantika se „KdyÏ tam nûkdo postaví kemp nebo stala hra LoupeÏníci na Chlumu, jejímÏ hotel a pfiiláká do nûho turisty, je velice nedûji‰tûm je Chlum sv. Mafií. Premiéru mûli pravdûpodobné, Ïe by vydrÏeli leÏet t˘den jen „LoupeÏníci“ v roce 1814, o rok pozdûji u jezera. Naopak, budou se chtít podívat i po se pak hra poprvé pfiedstavila v Praze, kde okolí, a logicky tím pádem zavítají právû do se ve Stavovském divadle hrála, díky velSokolova.“ To by, podle pfiedpokladu vedení kému zájmu vefiejnosti, nepfietrÏitû aÏ do mûsta, mûlo posílit pfiedev‰ím sluÏby ve mûstû. roku 1851. I proto sokolovská radnice uvaÏuje napfiíklad
KALENDÁRIUM
Autodoprava Sokolovské uhelné provozuje více neÏ sedm set kusÛ techniky v‰eho druhu (foto SU) Více neÏ 700 kusÛ techniky od osobních aut, pfies pfiívûsy, aÏ po speciální nákladní vozidla. Takov˘ je vozov˘ park spoleãnosti Sokolovská uhelná, kter˘ se sv˘m rozsahem fiadí k nejvût‰ím v regionu. A jak by mûl vypadat typick˘ vÛz do tak nároãného prostfiedí, jak˘mi jsou dÛlní provozy? Podle Víta âurdy, vedoucího sekce Autodoprava, ãím konstrukãnû jednodu‰‰í, tím lep‰í. „V‰echny moderní vymoÏenosti, jako je elektronika ve vozidle a rÛzné pomocné systémy, jsou v terénu tím nejãastûj‰ím zdrojem poruch,“ fiíká âurda. I to je dÛvodem, proã v dolech velkou ãást vozové flotily dodnes tvofií vozy, které lze do jisté míry oznaãit automobilov˘mi legendami. „KdyÏ se nûco rozsype na staré Pragovce, dá se to opravit skoro na kolenû. KdyÏ na nûjakém moderním západním autû, jde rovnou do specializovaného servisu,“ poukazuje ‰éf firemní autodopravy. „Je to také o ekonomice provozu. KdyÏ se na ruském autû rozbije svûtlo, coÏ na ‰achtû není nic neobvyklého, stojí dva tisíce. Na americk˘ nebo japonsk˘ vÛz stejného typu ale nûkolikanásobnû víc.“ V samotném terénu ale aÏ tak zásadní rozdíly mezi jednotliv˘mi auty nejsou. „Tedy kdyÏ budeme porovnávat porovnatelné. Pak samozfiejmû záleÏí víc neÏ na konkrétní znaãce na fiidiãi a pneumatikách,“ fiíká âurda. Z hlediska nákladních aut ve firmû jednoznaãnû dominuje Praga V3S. Jejich firemní flotila ãítá rovn˘ch 147 kusÛ a je bezkonkurenãnû nejvût‰í skupinou tûchto aut v regionu. A zfiejmû je‰tû dlouho bude. „Mimo jiné i proto, Ïe za ni na trhu neexistuje odpovídající náhrada s v˘jimkou Unimogu. JenÏe jeho pofiizovací cena je tfii miliony.“ Druh˘m typem, co do poãetnosti, je ruská Lada Niva, kter˘ch v dolech jezdí celkem 78. A i zde platí, Ïe i pfies konstrukãní zastaralost vozÛ, jde o pomûrnû spolehlivé stroje. „Do té doby, dokud se neutopí, jede.
A kdyÏ se utopí, vût‰inou staãí vyndat svíãky, vysu‰it a jede dál,“ fiíká vedoucí sekce Autodoprava. A rozhodnû nemluví do vûtru. Terén, kter˘ se v povrchov˘ch hnûdouheln˘ch lomech vyskytuje, si svou nároãností na umûní fiidiãÛ nijak nezadá s leckterou rallye proslul˘ch jmen. Zb˘vající ãást provozované techniky jsou rÛzné typy nákladních vozÛ, mezi kter˘mi dominuje domácí Tatra, referentské osobní vozy i rÛzné speciály, jako napfiíklad vozy pro pfievoz v˘bu‰nin. Ty se v‰ak na první pohled od bûÏné techniky nijak neli‰í. „Hlavní rozdíl je v pouÏit˘ch materiálech. Jiná elektroinstalace, rÛzné ochranné prvky jako jsou nehofilavé materiály a podobnû,“ vysvûtluje âurda. O to v‰e se pak stará 170 zamûstnancÛ sekce, ze kter˘ch více neÏ 160 tvofií fiidiãi, automechanici a dal‰í obsluÏn˘ personál. Sekce má také vlastní myãku, pneuservis a autoservis specializovan˘ na vozy Praga V3S a Tatra. Zbylá technika se opravuje dodavatelsky. Z hlediska sluÏeb v absolutní vût‰inû zaji‰Èuje sekce Autodoprava sluÏby pro jednotlivé divize spoleãnosti Sokolovská uhelná. SluÏby pro externí firmy tvofií necelá dvû procenta z roãních v˘konÛ. Sekce autodoprava ve své souãasné podobû vznikla pfied dvûma lety. PÛvodnû byla doprava v 80. letech souãástí ústfiední údrÏby s dislokací ãásteãnû ve Vfiesové a ãásteãnû na lomu Jifií. Tento areál ale následnû pfiekryla v˘sypka a autodoprava pfie‰la do areálu b˘val˘ch lidov˘ch milicí. Poãátkem 90. let minulého století do‰lo k jejímu rozdûlení pod jednotlivé divize, a ãást autodopravy byla dokonce privatizována nebo pronajata. Teprve koncem 90. let se po ukonãení pronájmu zaãala postupnû sluãovat zpût do souãasné podoby. Tento proces byl definitivnû zavr‰en pfievzetím vozového parku rekultivací z divize DruÏba v roce 2005. (red)
Bagrista zahynul pod závalem ·estatfiicetilet˘ fiidiã bagru pfii‰el o Ïivot poãátkem srpna pfii práci v lomu DruÏba spoleãnosti Sokolovská uhelná. MuÏ bûhem noãní smûny pfiipravoval terén pro postup rypadla ve vy‰‰í partii lomu. V druhém uhelném fiezu ale do‰lo k odpadnutí ãásti uhelné sloje o objemu cca 380 metrÛ krychlov˘ch, která ho ve stroji zasypala. ¤idiãe se nepodafiilo pfiivést k Ïivotu ani po rychlém zásahu zdravotníkÛ, ktefií tak mohli konstatovat pouze smrt. Pfiíãiny nehody jsou stále v ‰etfiení. Zatím ale nic nenasvûdãuje tomu, Ïe by muÏ, nebo provozovatel lomu, nûjak˘m zpÛsobem poru‰ili bezpeãnostní pfiedpisy. Podle v‰eho ‰lo o událost, které nebylo moÏno pfiedem zabránit. Smrtelné úrazy v provozech Sokolovské uhelné jsou pomûrnû fiídké. Za posledních pût let jde o druhé zranûní tohoto druhu. (red)
3
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Hornická spoleãnost podkru‰noh jako kaÏdoroãnû opût na studijn Jako kaÏdoroãnû, pofiádala Hornická spoleãnost podkru‰nohorské oblasti i letos 29. 5. aÏ 3. 6. 2007 studijní cestu, tentokrát na lignitové lomové provozy do rumunského revíru Rovinari-Targu Jiu. Za na‰í spoleãnost byli delegováni ing. Miroslav ·virák a ing. Jaroslav Jiskra, Ph.D. Jelo se pohodln˘m autobusem pfies Slovensko a Maìarsko. Cesty se zúãastnili zástupci dal‰ích dvou nejvût‰ích hnûdouheln˘ch spoleãností, Ministerstva prÛmyslu a obchodu âR, Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR, BáÀsk˘ch projektÛ Teplice, V˘zkumného ústavu hnûdého uhlí v Mostû a Vysoké ‰koly báÀské - Technické univerzity v Ostravû. Nyní struãnû k vlastním rumunsk˘m báÀsk˘m a zpracovatelsk˘m provozÛm. Zde jsme mûli moÏnost prohlédnout si dvû státní tûÏební spoleãnosti, v souãasné dobû se pfiipravující na privatizaci. Ve ãtvrtek 31. kvûtna jsme nav‰tívili spoleãnost Energetick˘ komplex Rovinari, skládající se ze tfií funkãních lomÛ a jedné tepelné elektrárny z roku 1960 s pÛvodním instalovan˘m v˘konem 4 x 330 MW. Spoleãnost pokryje 75 % spotfieby elektrárny z vlastních tfií lomÛ s názvy Tismana, Rovinari a Pinoasa a zbytek vsázky doplÀuje spoleãnost E.M.C. Rosia. V˘robní fieditel a vedoucí v‰ech tfií lomÛ se nám pfii fárání i pfii úvodním seznámení se spoleãností poctivû vûnovali. Sdûlili nám, Ïe mají nejniωí náklady na v˘robu elektrické energie v celém Rumunsku a náklady na vytûÏení a dopravu uhlí do elektrárny pfiedstavují 13 euro (rok 2006). PrÛmûrn˘ vûk zamûstnancÛ dosahuje 40 let a na lomech je jich zamûstnáno 2 736 a v elektrárnû 1 099, celkem tedy 3 835 lidí. TûÏba zde byla zahájena v roce 1957. V roce 2004 do‰lo k dezintegraci pÛvodního revíru na
více spoleãností, z nichÏ jsme dvû mûli moÏnost si prohlédnout a profárat. Zde jsme se dozvûdûli nûkolik zajímavostí. TûÏen je lignit s prÛmûrnou v˘hfievností, kterou uvádûjí v hodnotách okolo 1 900 Kcal . kg-1 (8 MJ . kg-1). Pfiíkryvn˘ pomûr se pohybuje na v‰ech lomech v rozmezí 1 : 6,0 - 7,0. To znamená, Ïe na jednu vytûÏenou tunu lignitu je tfieba odtûÏit 6 aÏ 7 m3 nadloÏí. V kaÏdém ze tfií lomÛ je k dispozici 12 lignitick˘ch slojí s mocností 1,5 aÏ 6,0 m kaÏdá. Z nich sloje ãíslo 5 aÏ 12 (ãíslováno zdola) jsou dob˘vány, ale spodní sloje ãíslo 1 aÏ 4 tvofií ochrannou podlahu proti vztlakové vodû a proto nejsou tûÏeny. Tato voda by pfii prolomení dna pfiedstavovala nefie‰iteln˘ problém. Souãasnû má spoleãnost Energetick˘ komplex Rovinari problém, protoÏe mají k dispozici je‰tû ãtvrt˘ lom (Tismana je rozdûlena na Tismanu I a II), kter˘ nemohou provozovat a v ostatních lomech jsou problémy s nemoÏností rovnomûrného postupu prvního skr˘vkového fiezu, kter˘ je pokfiivován, coÏ má za následek zestrmování generálního sklonu a úbytek uvolnûn˘ch lignitov˘ch zásob. To v‰e se dûje proto, Ïe soukromníci nechtûjí prodat pozemky k tûÏbû a vláda se k tomuto problému staví stylem „mrtv˘ brouk“. V˘kup pozemkÛ je problémem témûfi nefie‰iteln˘m. Pfiitom lidem jsou stavûny vût‰í a lépe vybavené domy, neÏ byly ty pÛvodní. Rekultivovaná území vrací spoleãnost pÛvodním majitelÛm. Roãní plánování (u nás projektplány) pfiipravuje spoleãnostem státní instituce. TûÏba lignitu není nijak vysoká. Napfiíklad lom Pinoasa tûÏí 1,4 mil. tun lignitu roãnû a Tismana I 4 mil. tun. Strojní vybavení mají obû spoleãnosti to-
Kolesové r˘padlo nasazené ve smí‰eném fiezu
(foto SU)
toÏné. Jedná se o nûmeckou technologii. Kolesová r˘padla, zakladaãe a dopravní pásovou technologii tvofií stroje Krupp SRs1400, Takraf SRs 1300 a dal‰í tyto stroje jsou v licenci vyrábûné v Rumunsku v Satu Mare pod typov˘m oznaãením ERC 1400. Jedná se o kolesová r˘padla bezv˘suvová na housenicovém podvozku, kter˘ mají i zakladaãe. Tato r˘padla byla v revíru nasazována v letech 1973 aÏ 1999. Podmínky tûÏby jsou v obou spoleãnostech prakticky totoÏné. Druhá spoleãnost, kterou jsme nav‰tívili v pátek 1. 6. 2007 se jmenovala E.M.C. Rosia. Ta
provozuje tfii lomy, z nichÏ nejvût‰í je v roce 1973 otevfien˘ lom Rosia. V tûchto tfiech lomech je provozováno celkem 16 kolesov˘ch r˘padel, z toho v lomu Rosia 9. Také zde se netûÏí v kontextu se vztlakovou vodou sloje ãíslo 1 aÏ 4 (ãíslováno zdola). Celková tûÏená mocnost se pohybuje okolo 22 m a pfiíkryvn˘ pomûr 1 : 6. Ochranná podlaha je na lomu Rosia ihned pfiitûÏována pfiím˘m zakládáním spodního horizontu vnitfiní v˘sypky. AÏ do roku 2000 zde byla provozována v˘sypka vnûj‰í s celkovou koneãnou kubaturou 250 mil. m3 a následnû jiÏ pouze v˘sypka vnitfiní, kde je k dne‰ku zaloÏeno
Technika mÛÏe ãlovûka zastoupit, ale nenahradí ho KdyÏ Pavel Skofiepa nastupoval na Vfiesovou, zaãínaly se jednotlivé provozy teprve rozjíÏdût. Od té doby uplynulo ãtyfiicet let a dnes pÛsobí jako mistr zámeãníkÛ divize SluÏby spoleãnosti Sokolovská uhelná. Co se za tu dobu zmûnilo? Podle jeho názoru mnohé. A vût‰inou k lep‰ímu. Co vás, vystudovaného zemûdûlce, vlastnû na Vfiesovou pfiivedlo? Tady se pfieci vÏdy pûstovala spí‰ chemie, neÏ obilí... „Já se narodil v Nejdku a po vojnû jsem hledal nûjakou moÏnost, jak se vrátit do regionu. JenÏe kdyÏ jsem chtûl pracovat v oboru, nabízeli mi v‰ude nástupní plat kolem 900 korun. A za to bych rodinu rozhodnû neuÏivil. A tak jsem nastoupil v roce 1967 jako dûlník na úpravnû.“ Jaká byla tehdy Vfiesová? „Tak trochu staveni‰tû. Byl to nov˘ podnik, kter˘ se teprve rozjíÏdûl. Jela uÏ v omezeném provozu drtírna, rozjíÏdûly se kotle a já dostal lopatu a ko‰tû. To nebyl dobr˘ zaãátek. Pfiedtím jsem krátce pracoval jako technik, potom jako ãí‰ník, a tyhle nástroje pro mne byly v tu chvíli nûãím celkem nov˘m. Ale kdyÏ jsem chtûl nûjak˘ rozumn˘ plat a byt, tak jsem samozfiejmû musel vydrÏet. A vydrÏel.“ Podle vzpomínek pamûtníkÛ musela b˘t, proti dne‰ku, dost páchnoucím a ‰pinav˘m místem... „Nebylo to tak hrozné. Samozfiejmû nám slibovali, Ïe za pár mûsícÛ budeme v‰ichni chodit v bíl˘ch plá‰tích a maãkat tlaãítka, coÏ není dodnes. Tak trochu se zapomnûlo na to, Ïe
4
„S podobn˘m jsem tady zaãínal,“ fiíká o svém nástupu na Vfiesovou pfied ãtyfiiceti lety mistr zámeãníkÛ Pavel Skofiepa (foto SU) uhlí je uhlí... A zápach? Tak ten byl. KdyÏ se ãlovûk pfiiblíÏil k Vfiesové, uÏ na kilometry cítil plynárnu, pak biologickou ãistírnu, ãást páry ze su‰árny se vypou‰tûla do vzduchu rovnou v areálu... Je pravda, Ïe pokud se nûco zmûnilo, tak Ïe zmizel zápach a hlavnû pára. Obãas tu nebylo vidût skoro na krok.“ Zmûnila se stejnû razantnû i v˘roba? „Samozfiejmû mohu posoudit jen to, kde jsem pracoval a kde to znám. Ale urãitû. Tfieba dfiív jsme na úpravnû mûli velké mnoÏství závalÛ, kdy se totálnû zasypaly koleje. Îádné sondy nebyly... a kaÏdou chvíli na nás ãekalo nûjaké pfiekvapení. A rozdíl? No, dfiív se dûlalo v‰echno pfies relátka, dnes se to samé dûlá pfies poãítaãe. A tím pádem ubylo i lidí, ktefií to v‰echno museli fiídit. To má na jednu stranu v˘hody, na druhou nev˘hody.“ V ãem konkrétnû?
„Dfiív byli lidi v‰ude. Dva mistfii, dva parÈáci, kondenzaãní stanovi‰tû, zásobník, pasovka... Dnes vût‰inu toho zvládnou automaty a ãasto urãitû i lépe. JenÏe na druhou stranu nûkteré závady dokázala obsluha fie‰it lépe, neÏ jak˘koliv stroj. Tfieba kdyÏ sedûla Ïenská u pluhu, vidûla Ïe se shrnuje pás a dokázala v‰e zastavit. Automat to v‰e vidí aÏ kdyÏ se pás rozfiízne. Ale to je jak jsem fiíkal. KaÏdé má nûco pro a nûco proti.“ Projevuje se to nûjak i v údrÏbû? „V tom základu ne. Ozubené kolo je dnes ozubené kolo stejnû jako pfied lety. Jen se v dÛsledku jin˘ch parametrÛ zpracovávaného uhlí zv˘‰ilo opotfiebení materiálu. CoÏ potvrzují zku‰enosti nejen ze su‰árny, ale i dal‰ích provozÛ.“ Ale zpût k vám. Dostal jste vlastnû ten byt, kvÛli kterému jste na Vfiesovou pfii‰el? „Dostal. TakÏe jsem samozfiejmû zÛstal. I kdyÏ vût‰ina z tûch, se kter˘mi jsem nastupoval uÏ jsou dávno pryã. A nebo v dÛchodu.“ A co drÏí vás? „No, ukecali mû, abych je‰tû zÛstal. A navíc mû to baví. Dûlal jsem za ty roky v‰echno moÏné od dûlníka aÏ po dispeãera. Mezi tím jsem si taky stihnul vystudovat pfii zamûstnání obor dob˘vání uhlí, abych nemûl jen tu moji melioraãní prÛmyslovku, ale nakonec jsem stejnû zÛstal ve v˘robû. Prostû mû nebavilo sedût v kanceláfii, a vyplÀovat papíry. I kdyÏ dnes paradoxnû jako mistr v té kanceláfii vlastnû obãas taky sedím. Ale snaÏím se aspoÀ sedût co nejménû.“ Dûkujeme za rozhovor. (red)
Starosta Lokte Jaro
Loket si mu Po komunálních volbách na sklonku loÀského roku se do ãela loketské radnice dostal Jaroslav Hlavsa, do té doby ‰éf loketsk˘ch lesÛ. Ve funkci starosty vystfiídal Jifiího Koláfiíka, kter˘ je‰tû pfied volbami pfiijal nabídku na post fieditele sokolovské vodohospodáfiské spoleãnosti. Jaroslava Hlavsy jsme se zeptali na jeho první starostovské zku‰enosti… „Myslím, Ïe si zvykám. Je tfieba jednat zodpovûdnû a spousty vûcí je dobré si nejprve ujasnit a vydiskutovat. Loket ale má tah na branku, byÈ je podle mû nedocenûn˘m mûstem. Je dobré si stanovit priority a jít dopfiedu. Z firmy, kde jsem pfiedtím pracoval 15 let a kde jsme zaãínali od píky, jsem byl zvykl˘ na v˘sledky. Ty se jednoznaãnû dají zmûfiit hospodáfisk˘m v˘sledkem. U vedení mûsta je to trochu jiné, ale beru to jako velkou v˘zvu.“ Zmínil jste stanovení si priorit pro Loket, jaké jsou? „To by mûla fie‰it rozvojová koncepce mûsta, jejímÏ prvním krokem je zpracování marketingové studie. Tento materiál by mûl zmapovat problémy Lokte a navrhnout jejich fie‰ení. Jde o to, fiíct si co Loket potfiebuje a sefiadit si to. Parkovi‰tû, infrastruktura, nová ‰kola, kulturní vyÏití, sportovní hala… Zohlednit pfiání podnikatelÛ, turistÛ, ale i obãanÛ Lokte. Uvedu pfiíklad - základní ‰kola je v Lokti umístûná ve tfiech budovách a tûlocviãna je úplnû mimo. To jistû není dobfie a je tfieba to fie‰it. Zkusíme získat dotaci, postavit ‰kolu novou i s tûlocviãnou a hfii‰tûm a nበpodíl na
SOKOLOVSKÁ
horské oblasti ní cestû 120 mil. m3 nadloÏních hmot. Lignit je dodáván na elektrárnu Rovinari dálkovou pásovou dopravou na vzdálenost 4 km a na dal‰í elektrárnu kolejovou dopravou na vzdálenost 25 km. Lom Rosia je velice ãistû báÀsky veden a je chloubou v˘robního fieditele ing. Matyase Moise. âerpání spodních vztlakov˘ch vod je zde rozsáhlé (na v‰ech lomech), na jednu vytûÏenou tunu lignitu je tfieba vyãerpat 10 m3 vody do v˘‰e 120 m. I tato spoleãnost má problémy s v˘kupem pozemkÛ a momentálnû jen na lomu Rosia je tfieba vykoupit 300 ha lesní pÛdy. Jako doprovodnou surovinu zde dob˘vají kvalitní ‰tûrky, které deponují na vrchní etáÏi vnitfiní v˘sypky k prodeji. Stejnû jako v na‰em lomu Jifií jsou provozovány odpou‰tûcí vrty i na zdej‰ích lomech.
Lignit tûÏen˘ z lomu Tismana, v pozadí elektrárna spoleãnosti Energetick˘ komplex Rovinari. PrÛmûrná v˘hfievnost lignitu je 8 MJ.kg-1 (foto SU)
Vrty jsou realizovány 120 aÏ 200 m od sebe tak, aby se pfii sniÏování tlaku vody pod ochrannou podlahou lomu depresní kuÏele pfiekr˘valy. Vrty jsou opatfieny paÏnicemi a regulaãním zafiízením pro fiízené odpou‰tûní. Proto zaÏádalo vedení spoleãnosti na tak rozsáhlé ãerpání dÛlních vod o státní dotaci. Vedení spoleãnosti E.M.C. Rosia úzce spolupracuje s Vysokou ‰kolou báÀskou v Petrosani pfii zadávání a hodnocení diplomov˘ch a doktorsk˘ch disertaãních prací stejnû, jako Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., s Vysokou ‰kolou báÀskou - Technickou univerzitou v Ostravû. ÚdrÏba technologií je realizována vlastními ãetami v cyklech denních, t˘denních a mûsíãních, a dodavatelsky v cyklech roãních. Obû spoleãnosti úzce spolupracují s v˘zkumn˘m ústavem pro problematiku uhlí v Craiovû stejnû, jako Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., s V˘zkumn˘m ústavem pro hnûdé uhlí v Mostû. Ekologickému chování se na‰i rumun‰tí kolegové teprve uãí a bûhem nûkolika rokÛ se i u nich zaãne situace podstatnû mûnit k lep‰ímu. Velice mne zarazilo, kdyÏ jsem spatfiil rozsáhlou lignitovou skládku, zasahující pfiímo do okresního mûsta Rovinari, ãi dálkovou pásovou dopravu bez odhluãnûní ãi odprá‰ení, vedenou pfiímo pfies obydlenou obec. Závûrem bych rád konstatoval, Ïe jsme se v‰ude setkali s pfiíjemn˘mi, ochotn˘mi a pohostinn˘mi lidmi. Za v‰echny bych rád jmenoval v˘robního fieditele spoleãnosti E.M.C. Rosia ing. Matyase Moise a jeho ãisté báÀské vedení lomÛ, a ãlena vedení spoleãnosti Energetick˘ komplex Rovinari pana Constantina Pecinginu. Ing. Jaroslav Jiskra, Ph.D.
slav Hlavsa propadl golfovému kouzlu
usí stanovit priority
Starosta Lokte Jaroslav Hlavsa
(foto SU)
dotaci uhradit z v˘nosu prodeje stávajících tfiech ‰kolních budov. To je moÏnost. Samozfiejmû jsme nyní ve fázi diskuze, ale ty by se mûly do konce roku uzavfiít, pak se musíme rozhodnout a jít do toho.“ Byl jste se podívat na motokrosové mistrovství svûta? „Nejenom z povinnosti, protoÏe jsem pfiedával jednu z cen vítûzÛm. S obdivem jsem sledoval perfektní organizaci a pfiípravu ‰ampi-
onátu, kter˘ dûlá Lokti obrovskou reklamu. Hraji se ZdeÀkem Dvofiákem pravidelnû kuleãník, takÏe pfied ním ve ãtvrtek smeknu. Zvládl to v˘bornû! Jinak mû motorky jako takové moc neberou, ale je to poãin, na kterém se dá stavût. Umím si pfiedstavit právû ve spolupráci s loketsk˘m automotoklubem daleko ‰ir‰í a komplexnûj‰í vyuÏití celého areálu. Já uÏ dnes preferuji (fieknûme) dÛstojnûj‰í pohyb. Pfiiãichl jsem díky Petru Gardnerovi trochu ke golfu a tenhle sport mû dostal. Trénuji na sokolovském hfii‰ti, jak mi to jen ãas dovolí.“ Dfiíve to mezi Loktem a Sokolovskou uhelnou ponûkud jiskfiilo. Zdá se, Ïe za va‰eho starostování se situace zlep‰ila, ãím to je? „S odstupem ãasu se dá fiíct, Ïe mûsto Loket propáslo svou moÏná historickou pfiíleÏitost stát se, coby vlastník pozemkÛ dotãen˘ch tûÏbou, skuteãn˘m obchodním partnerem Sokolovské uhelné. Vyslovenû konfliktní situace se zrodila v roce 2000, a to zpackanou pozemkovou spekulací a prodejem tfietí osobû, coÏ nejv˘znamnûj‰í regionální spoleãnost pfiímo ohroÏovalo a vyvolalo u ní adekvátní reakce. Situaci se sice v hodinû dvanácté podafiilo vyfie‰it, ale vztahy byly opravdu mrazivé. MÛj pohled na vûc je v podstatû pragmatick˘. Na‰emu mûstu, ale jistû i SUAS prospûje, pokud vzájemné vztahy urovnáme minimálnû na standardní úroveÀ. Troufám si tvrdit, Ïe Loket má dobfie na‰lápnuto a Ïe pfii dobré vzájemné spolupráci se SUAS máme spoleãnû regionu co nabídnout.“ Dûkujeme za rozhovor. (red)
UHELNÁ
Struktura rostlinné v˘roby se postupnû mûní Ústup nûkter˘ch druhÛ obilnin, zintenzivnûní pûstování travin na osivo a nástup plodin vhodn˘ch pro v˘robu biolihu. Tak vypadají promûny rostlinné v˘roby na pozemcích spoleãnosti Sokolovská uhelná v posledních letech. „Jde pfiedev‰ím o reakce na situaci na trhu,“ fiíká agronom spoleãnosti Jan Pospí‰il ze sekce Rekultivace divize DruÏba. V˘razn˘ pokles v˘kupních cen p‰enice i dal‰ích obilnin v souvislosti s klima- SklizeÀ travin u Chrani‰ova. Na snímku pracovník sekce (foto SU) tick˘mi zmûnami tak v posled- Rekultivace Franti‰ek Felenda ních letech vedl napfiíklad k zintenzivnûní pûstování trav. Jen letos tak moÏnost pfiejít na dvoufázov˘ cyklus,“ fiíká spoleãnost sklidila u travních odrÛd jílek 1,2 Pospí‰il. tuny a srha 600 kilogramÛ semene. Ty následZajímavou moÏností do budoucna je nû zamífií ze Sokolovska do speciálních osi- také posílení ploch oset˘ch kfiíÏencem p‰eniváfisk˘ch firem, které je dále vyuÏijí pfii v˘robû ce a Ïita, takzvan˘m tritikale. To je jiÏ dnes travních smûsí. Zbylá sláma pak poslouÏí jako z polí Sokolovské uhelné dodáváno do lihokrmivo pro vlastní Ïivoãi‰nou v˘robu. varu v severoãesk˘ch Trmicích. „Ale i tady zá„Samozfiejmû traviny mají proti obilí svá leÏí na tom, jak se budou vyvíjet v˘kupní urãitá specifika,“ poukazuje Pospí‰il. Jedním ceny,“ fiíká agronom spoleãnosti Sokolovská z nich byla napfiíklad nutnost zakoupení no- uhelná. vého sbûracího zafiízení na kombajn a nutnost Vedle tûchto plodin ale i letos zemûdûlnásledného dosu‰ování sklizeného zrna. Na- ci spoleãnosti sklízeli na polích regionu také pfiíklad pfii plné zralosti by vypadalo z klasÛ, tradiãní v˘pûstky. Ve v˘nosech na hektar ‰lo takÏe jeho sklizeÀ probíhá je‰tû pfied zralostí. napfiíklad o pfiibliÏnû 4,18 tuny ozimého JenÏe v té dobû má aÏ ãtyfiicetiprocentní ob- jeãmene, témûfi tfii tuny fiepky, a necel˘ch pût sah vody, coÏ by bez su‰ení zcela znemoÏnilo tun p‰enice. Na dal‰ích 14 hektarech polí pak jeho dal‰í skladování. do‰lo i na sklizeÀ ovsa. Právû u toho je oãeNaopak v˘hodou je fakt, Ïe je lze pûsto- káván niωí v˘nos kvÛli nedostatku vláhy vat i na svazích nebo mokfiej‰ích pozemcích, v poãátku roku. „V souhrnu ale leto‰ní sklizeÀ které se pro obilniny pfiíli‰ nehodí. K tomu nijak v˘raznû nevyboãuje z prÛmûrn˘ch let,“ i s niωí nároãností na údrÏbu. „Navíc u srhy je dodává Pospí‰il. (red)
Koupali‰tû Michal nabízí ‰piãkovu kvalitu vody PrÛhlednost s viditelností aÏ do tfií metrÛ Koupali‰tû Michal vzniklo v areálu b˘vahloubky a kvalita vody nûkolikanásobnû pfievy- lého hnûdouhelného lomu pfied ãtyfimi lety ‰ující fiadu jin˘ch nádrÏí v regionu. Takov˘ je a vefiejnosti nabízí, vedle kvalitního koupání, v˘sledek loÀsk˘ch technick˘ch opatfiení na so- také rozsáhlé zázemí od ‰aten aÏ po rÛzné kolovském koupali‰ti Michal. To bylo v závûru atrakce. Tradiãnû nejvût‰í zájem je pfiedev‰ím uplynulého roku kompletnû vypu‰tûno a pro‰lo o zdej‰í tobogán, kter˘ je oznaãován za nejdel‰í vyãi‰tûním i pfiirozenou desinfekcí dna. ve stfiední Evropû. „A v˘sledek je skuteãnû viditeln˘ na první Areál koupali‰tû Michal je také oblíben pohled,“ fiíká Petr Slapniãka z divize DruÏba mezi pofiadateli rÛzn˘ch sportovních akcí od spoleãnosti Sokolovská uhelná. „Kvalitativní pa- beachvolejbalu aÏ po mistrovství vodních zárametry jsou na velmi dobré úrovni a jediné, co chranáfiÛ. JiÏ 1. záfií zde napfiíklad probûhl nám trochu zkomplikovalo situaci byla jarní su- dal‰í roãník tradiãní Velké ceny mûsta Sokolov cha, která zdrÏela napou‰tûní Michalu.“ v triatlonu. Více informací o provozu kouPrávû klimatické podmínky jsou tím, co pali‰tû, vãetnû aktuálních zábûrÛ weboleto‰ní provoz koupali‰tû komplikuje asi nej- v˘ch kamer, naleznete na internetové adrese více. Pfiíli‰ totiÏ nepfieje koupání. „V˘jimkou by- www.michal-sokolov.cz (red) lo teplej‰í poãasí bûhem ãervence. Ale ani bûhem nûho nepfiev˘‰ila náv‰tûvnost prÛmûr loÀského roku,“ potvrzuje Slapniãka. Naopak k pozitivÛm leto‰ní sezóny na Michalu patfií, vedle vysoké kvality vody, také nov˘ odbavovací systém na parkovi‰ti u nádrÏe. Oproti pfiedchozím sezónám se totiÏ platí jiÏ pfii vjezdu na parkovi‰tû, takÏe se uÏ neopakují kolony u v˘jezdu známé z minuNejvût‰í atrakcí koupali‰tû je obfií tobogán se skluzavkou (foto SU) losti.
5
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Ze Sokolova do Slavkovského lesa a zpût Jak strávit poslední dny prázdnin? Nejlépe v sedle kola. ¤íká to alespoÀ pfiedseda Klubu ãesk˘ch turistÛ Kru‰né hory Sokolov Ladislav Zoubek. Podle nûho ãlovûk nemusí jezdit ani do nûjak˘ch vzdálen˘ch turistick˘ch destinací na to, aby se podíval po krásné krajinû. „Tím nejjednodu‰‰ím zpÛsobem je vyrazit ze Sokolova do Slavkovského lesa,“ fiíká Zoubek s tím, Ïe právû tato oblast nabízí nepfieberné mnoÏství zajímavostí - od pfiírodních aÏ po hornické památky. Vyjet z mûsta lze po nové, zhruba ãtyfii kilometry dlouhé, cyklostezce vedoucí z centra aÏ na Koupali‰tû Michal. To je první zajímavostí na‰eho v˘letu. Jde totiÏ o b˘val˘ hnûdouheln˘ dÛl, kter˘ se díky rekultivaci promûnil v jedno z nejoblíbenûj‰ích rekreaãních center v regionu. Jezero, jehoÏ souãástí je obfií tobogán i skluzavka, napájí Lobezsk˘ potok, ke kterému se lze kolem jezera dostat po zmiÀované cyklostezce. Ten byste na svém v˘letû rozhodnû nemûli pfiehlédnout. „UÏ od stfiedovûku je totiÏ vyuÏíván k pohonu ml˘nsk˘ch kol, a ml˘nÛ na jeho toku stálo nûkolik. Pokud se díváte pozornû, neuniknou vám hráze a rybníãky, velk˘ ml˘n stával asi na devátém kilometru va‰í cesty,“ fiíká Zoubek. Pokud pojedete po silnici dále, dorazíte tûsnû pfied odboãkou na Rovnou na dal‰í neob-
Slavn˘ rodák se doãká pocty Jeden z nejv˘znamnûj‰ích sokolovsk˘ch v˘tvarníkÛ Toni Schönecker se více neÏ sto let po svém narození doãká pamûtní desky. Tu chce odhalit radnice v jeho rodném Sokolovû. Zdobit by pak mûla dÛm, ve kterém dlouhá léta Ïil a tvofiil. Schönecker, kter˘ se narodil v Sokolovû roku 1893, byl znám pfiedev‰ím sv˘mi obrazy ze Ïivota regionu. PÛvodnû se vyuãil fotografem a to jak ve Vídni a Bruselu, tak u mnichovského dvorního fotografa F. Grainiera. Následná první svûtová válka ho ale pfiivedla k profesi frontového malífie, coÏ mu nakonec pomohlo ke studiu na mnichovské akademii. Pfiedev‰ím star‰í obyvatelé regionu pak mají dodnes v pamûti Schöneckerovy osobité ilustrace v ãasopisech, které svébytn˘m zpÛsobem pfiiná‰ely momenty ze sportovního, spoleãenského i kaÏdodenního Ïivota bûÏn˘ch lidí Ïijících na Sokolovsku a Chebsku. Paradoxnû v regionu se jeho prací zachovalo minimum. Kdo tak chce na vlastní oãi spatfiit nûkteré jeho práce, musí zavítat buì do Husov˘ch SadÛ, kde v blízkosti bazénu dodnes stojí jeho netradiãní pomník padl˘m, nebo absolvovat pfiíjemnou procházku podél fieky do nedalekého Královského Pofiíãí. Západní prÛãelí tamního kostela sv. Kunhuty totiÏ zdobí Schöneckerova kresba z roku 1933. (red)
Jedna z prací Toniho Schöneckera zdobí i kostel sv. Kunhuty v Královském Pofiíãí (foto SU)
6
Tip na v˘let
Historick˘ stfied Horního Slavkova vyklé místo. Jmenuje se Pod Stolcem a v jeho okolí jsou dodnes patrné pozÛstatky po historické báÀské ãinnosti. Pfii pohledu ze silnice napravo ale rozhodnû nepfiehlédnete vysok˘ skalní ostroh. Na jeho vrcholu jsou dodnes patrné zbytky malého stfiedovûkého stráÏního hrádku. „KfiiÏovatku pfiejedete rovnû, abyste se dostali do osady Podstrání. Projedete serpentinami nad osadou a pod vrcholem se, pfiibliÏnû na tfiináctém kilometru, zastavíte u technické památky DÛl Jeron˘m,“ popisuje trasu Zoubek. Jeron˘m je jednou z vÛbec nejcennûj‰ích báÀsk˘ch památek v regionu. Od Jeron˘mu je to po silnici necelé dva kilometry na kfiiÏovatku silnic v b˘valém královském horním mûstû âistá. Místo nûj ale najdete jen stromy, kfioví a bol‰evník. Mûsto totiÏ rozstfiílela âeskoslovenská armáda po roce 1948. DÛvod k takovému barbarství? Jednoduch˘. Dûlostfielci potfiebovali cviãn˘ cíl. „Informace o mûstû âistá získáte z informaãní tabule u pomníãku vûnovaného jeho dfiívûj‰ími obyvateli, 50 m za kfiiÏovatkou. Zastavte se a vydejte se od pomníãku pû‰inou mezi stromy. Bez problémÛ mÛÏete porovnat mapku z tabule s tím, co vidíte - pÛdorys kostela, nûkter˘ch stavení i rybníãku. Ovocné stromy pfiipomínají zaniklé zahrady a obyvatele, ktefií se o nû starali,“ popisuje trasu ‰éf sokolovsk˘ch turistÛ.
Vrátíte se zpût ke kfiiÏovatce, odboãíte doleva ve smûru na Prameny a na dal‰í kfiiÏovatce znovu doleva ve smûru na Novou Ves. Po cca 2 km pfiejedete most pfies Dlouhou stoku. Ta je umûl˘m vodním kanálem z 16. století, a pfiivádûla vodu do dolÛ v Krásnû a Horním Slavkovû. Cesta podél Stoky je doslova balzámem na du‰i - ‰umící voda, krásn˘ les a klid. Podél Dlouhé Stoky dorazíte aÏ nad Krásno, do ãásti zvané Na Dílcích. Jde o historické jméno, protoÏe právû zde se koryto Stoky rozdûlovalo k jednotliv˘m dÛlním oblastem. Dále sjeìte do b˘valého královského horního mûsta Krásno (23 km) a z námûstí pokraãujete spoleãnû se Ïlutou pû‰í znaãkou kolem Hornického muzea aÏ na okraj Horního Slavkova. Cestou minete obfií jámu, která ve skuteãnos(foto SU) ti není jámou ledajakou. Jde o propad po stfiedovûké tûÏbû cínu, kter˘ byl pozdûji povrchovû pfietûÏen a jmenuje se Huber. Náv‰tûvu mûstského muzea a tamní historické památky si nechte na samostatn˘ v˘let (je jich totiÏ velmi mnoho) a tûsnû pfied Ïelezniãním viaduktem odboãte ostfie doleva a pfied trestnicí doprava. Místní komunikace vás dovedou na asfaltovou cestu na okraj sídli‰tû (27,5 km). Na sídli‰ti je nutné odboãit doleva a odtud po asfaltové cestû projedete kolem koupali‰tû a restaurace „U Puleãka“ aÏ do chatové osady Tfiídomí (31,5 km). Pokud bude poãasí, lze vyuÏít moÏnosti a vykoupat se ve zdej‰ím jezírku. Pokud ne, vyjeìte z osady smûrem na Nadlesí a pokraãujte do osady Dvory, odkud vás cesta svede aÏ do mûsta Loket (37,5 km). „O historii a památkách Lokte asi není tfieba psát,“ fiíká Zoubek a tak pokraãujete dále. Z Lokte pojedete stále po zelené znaãce NádraÏní ulicí a pak po cyklostezce ã. 204 podél fieky k lávce u obce Staré Sedlo. Jde o hornickou vesnici se zanikl˘m minerálním závodem ze 16. století. Zajímavostí pak je, Ïe v místû vznikla první Hornická pokladna na Sokolovsku, nebo Ïe zde poprvé pouÏili parní stroj k odãerpávání dÛlních vod. Pod obcí pak dokonce lze najít i ústí historické odvodÀovací ‰toly. Od lávky ‰toly budete pokraãovat po cyklostezce do Královského Pofiíãí (44 km). Za
zmínku zde stojí pfiedev‰ím místní kostel sv. Kunhuty ze 13. století. Projedete obcí kolem kostela a fotbalového hfii‰tû k lávce pfies fieku a za ní najdete rozcestník zelené znaãky v Tû‰ovicích (v˘znamné stavby lidové hrázdûné architektury). Z Tû‰ovic pokraãuje rovnû stoupání aÏ na kfiiÏovatku silnic na sídli‰ti Michal, tady doprava a za autobusovou zastávkou doleva - do Sokolovské ulice. Podle hnûd˘ch smûrovek informaãního systému mûsta pak odboãíte vpravo do ulice Heyrovského a kolem hfibitova dojedete k rozhlednû na vrchu HARD (47 km). Klíã k rozhlednû si lze zapÛjãit na vrátnici v protilehlé budovû. Od rozhledny pak lze sjezdem dojet zpût kolem nemocnice do centra mûsta. V této chvíli budete bohat‰í pfiibliÏnû o 48 km v nohou a o mnoho záÏitkÛ z na‰eho regionu v hlavû. (red)
Unikátní vodní kanál Dlouhá Stoka (foto SU)
Prázdniny ve znamení pirátÛ a pfiírody Více neÏ ‰est stovek dûtí proÏilo letos ãást prázdnin v letních táborech sdruÏení odborov˘ch organizací Sokolovské uhelné. Ve Svoj‰ínû i BezdruÏicích na nû ãekal bohat˘ program. Od tábora v duchu pirátÛ z Karibiku aÏ po poznávání pfiírody. „Volba pirátÛ byla v BezdruÏicích celkem logická. Je to souãasn˘ filmov˘ hit a pfiesnû to, co dûti umí zaujmout,“ fiíká pfiedseda odborového sdruÏení Jan Smolka. Na úãastníky tak v prÛbûhu tábora ãekala celá série her i soutûÏí, a ãást atmosféry mohli dokonce poslat i domÛ prostfiednictvím pohlednice nebo dopisu s nefal‰ovan˘m pirátsk˘m razítkem. V nedalekém Svoj‰ínû pak sklízel nejvût‰í úspûch pfiedev‰ím nov˘ bazén. V okolí tábora totiÏ není vhodná plocha ke koupání a hlavnû v ãervencov˘ch vedrech pfii‰lo osvûÏení dûtem více neÏ vhod. „AÏ sedne okolní naváÏka, je‰tû na jafie upravíme okolní terén, pfiidáme k bazénu vstupní brouzdali‰tû se sprchou a bude to témûfi dokonalé,“ pochvaluje si Smolka investici. „A hlavnû: podle ohlasÛ dûtí i vedoucích to bylo pfiesnû to, co tábor potfieboval.“ I kdyÏ fiada lidí pfied lety prorokovala po-
Nejvût‰í úspûch mûl ve Svoj‰ínû nov˘ bazén (foto SU) stupn˘ zánik táborové rekreace, podle zku‰enosti firemních odborÛ je zájem o nû stále vysok˘. „Samozfiejmû i u nás se projevuje pokles porodnosti v posledních letech, roz‰ífiení nabídky i vzestup individuálních dovolen˘ch,“ pfiiznává ‰éf odborÛ. „Ale i pfiesto máme první dva turnusy vÏdy stoprocentnû obsazené, a ty následující z velké ãásti také.“ Velk˘ zájem je také mezi zamûstnanci firmy o moÏnost strávit ve Svoj‰ínû jeden ãi více t˘dnÛ s celou rodinou. To umoÏÀuje odboráfiÛm bûhem sezóny maximální moÏné vyuÏití cha-
tové kapacity tábora. „Navíc je‰tû jednáme s odbory z dal‰ích firem v regionu o moÏnosti poskytnout na‰e zafiízení také jejich ãlenÛm a opaãnû.“ Tábory sdruÏení odborov˘ch organizací spoleãnosti Sokolovská uhelná ale zdaleka neslouÏí pouze rekreaci odboráfiÛ. JiÏ tradiãnû je sdruÏení poskytuje také klientÛm sociálního ústavu Pata u A‰e. „KdyÏ uÏ pro nû nemÛÏeme udûlat nic jiného, dáváme jim alespoÀ tábor k dispozici zdarma,“ konstatuje Smolka. Letos se tak klienti z Paty v ãervnu rekreovali v BezdruÏicích a na podzim zamífií i do Svoj‰ína. Poté, co poslední rekreanti odjedou, je ale vystfiídají údrÏbáfii. „Toho, co bude potfieba udûlat je celá fiada. Od drobn˘ch oprav aÏ po kompletní nátûry stfiech v BezdruÏicích,“ fiíká pfiedseda odborového sdruÏení. V areálu bezdruÏického tábora navíc dojde k vykácení ãásti stromÛ, které by mohly ohrozit bezpeãnost dûtí a opravy ãekají i ãást star˘ch srubÛ ve Svoj‰ínû. „Prostû v‰echny nezbytné vûci k tomu, aby se za rok mohly do Svoj‰ína i BezdruÏic dûti zase vrátit,“ uzavírá Smolka. (red)
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Vesnicí roku - hornická Do Horního Slavkova obec ze Sokolovska se sjedou horníci
Obec Královské Pofiíãí
(foto SU)
Vesnicí roku v Karlovarském kraji se stala obec Královské Pofiíãí poblíÏ Sokolova. Ta si k prestiÏnímu titulu navíc pfiidala hned jeden dal‰í. Jako nejlep‰í stavba uplynulého roku v regionu byla témûfi jednohlasnû oznaãena rekonstrukce tûÏafiského statku Bernard, kter˘ pofiíãská radnice pfiestavûla na centrum star˘ch fiemesel a kultury. „Rozhodnû to povaÏujeme za velk˘ úspûch,“ fiíká starosta obce Ivan Stefan. Podle nûho ani tak nezáleÏí na finanãní dotaci, kterou obec s titulem dostane, ale spí‰ z hlediska prestiÏního. „Minimálnû je to takové potvrzení, Ïe to nedûláme aÏ tak ‰patnû.“ Královskému Pofiíãí k zisku titulu Obec roku pomohlo hned nûkolik vûcí najednou. Tou první je celková promûna, jakou hornická vesniãka v posledních letech zaznamenala. Ze zaprá‰ené a na první pohled nevzhledné obce na okraji uhelného lomu se postupnû promûnila v jednu z nejv˘stavnûj‰ích na Sokolovsku. Zlí jazykové tvrdí, Ïe tomu pomohla hlavnû takzvaná dÛlní renta, kterou obec dostává od tûÏafiÛ. To ale starosta odmítá. „Jedna vûc je renta a druhá jak s ní naloÏíme. A kdybychom se spoléhali jen na ni, rozhodnû by staãila jen na zlomek toho, co se zde udûlalo,“ fiíká starosta. Podle nûho platby dolÛ a celková spolupráce obce se Sokolovskou uhelnou tvofiila sice v˘znamn˘, ale pfieci jen pouze základ. O zbytek se museli postarat hlavnû ti, ktefií v Královském Pofiíãí Ïijí.
Vesnice se tak bûhem posledních 15 let promûnila doslova od základÛ. Zrekonstruovaly se bytové domy, stará samoobsluha se promûnila v Královsk˘ hostinec s bowlingem a fitness. Obnovy se doãkal i nejstar‰í dosud funkãní kostel v regionu, kostel sv. Kunhuty, pocházející ze 13. století. B˘val˘ tûÏafisk˘ zámek se promûnil v radnici s vefiejnou knihovnou a kolem roste nov˘ park. Vyrostly nové pozemky pro stavbu rodinn˘ch domÛ, kolem fieky Ohfie zaãala rÛst nová protipovodÀová hráz a to v‰e zavr‰ila rekonstrukce rozsáhlého hrázdûného statku Bernard. Znaãn˘ rozmach vesnice pfiiná‰í i fiadu pozitivních efektÛ. A to nejen v podobû ocenûní. Od roku 1994, kdy do funkce nastoupil souãasn˘ starosta Stefan, se poãet obyvatel obce zvedl o více neÏ dvû stovky a pfiekroãil jiÏ hranici 840 obyvatel. „Na‰ím cílem je postupnû toto ãíslo zv˘‰it aÏ na jeden tisíc. Vidíme to jako nutnou hranici k rozumnému ekonomickému i spoleãenskému chodu obce,“ tvrdí Stefan. Po obrovském stavebním boomu se proto v následujících letech chce tamní radnice soustfiedit pfiedev‰ím na podporu vefiejného Ïivota. A to nejen kultury. „Napfiíklad vedle Bernardu chceme postavit nov˘ fotbalov˘ areál s jedním travnat˘m a druh˘m umûl˘m povrchem,“ fiíká starosta. Na dal‰ím místû pak bude rozvoj kulturních aktivit. A to nejen na Bernardu, ale i v samotné obci. JiÏ v leto‰ním roce tak obec vyãlenila na podporu tûchto aktivit 1,5 milionu. Tedy pln˘ch ‰est procent ze svého rozpoãtu. (red)
Nejvût‰í havífiská akce v novodobé historii zemû se znovu vrací na Sokolovsko. JiÏ 15. záfií tak bude mûsto Horní Slavkov hostit prestiÏní celostátní setkání hornick˘ch mûst a obcí âeské republiky. Letos navíc s mezinárodní úãastí. „Mezi úãastníky totiÏ budou, vedle zástupcÛ ãesk˘ch mûst a obcí, také pfiedstavitelé ze Slovenska nebo sousedního Nûmecka,“ potvrzuje jeden z organizátorÛ setkání Rudolf Tomíãek. Celkem tak v Horním Slavkovû oãekávají stovky zástupcÛ báÀsk˘ch mûst i tûÏebních spoleãností, stejnû jako tûch, ktefií se starají o udrÏování slavné historie dávno uzavfien˘ch tûÏebních revírÛ. „Vzhledem k tomu, Ïe souãástí akce je i bohat˘ doprovodn˘ program, bude bûhem soboty ãást mûsta zcela uzavfiena pro dopravu,“ fiíká Tomíãek s tím, Ïe v okolí budou zaji‰tûny dostateãné parkovací plochy pro náv‰tûvníky. „Navíc kaÏd˘ obdrÏí pfii pfiíjezdu do mûsta mapu s vyznaãen˘mi dÛleÏit˘mi místy a kompletním programem. TakÏe by nikdo nemûl mít problém s orientací.“ Ti, ktefií 15. záfií do mûsta zamífií, by si pak nemûli nechat ujít hned nûkolik bodÛ programu. Tím prvním je slavnostní zahájení setkání, kde nebude chybût ani známé svûcení tupláku. Dal‰ím vrcholem bude prÛvod úãastníkÛ mûstem. Letos o to zajímavûj‰í, Ïe vedle slavnostních hornick˘ch uniforem z ãesk˘ch revírÛ zde nebudou chybût ani ty saské nebo slovenské. Setkání hornick˘ch mûst a obcí se zrodilo pfied 11 lety v Pfiíbrami, v rámci aktivit nad‰encÛ, ktefií se snaÏili obnovit staré havífiské tradice. V prÛbûhu let pfiitom zavítalo do na‰eho regionu jiÏ dvakrát. Hned druh˘ roãník
setkáni se v roce 1998 odehrál v b˘valém královském horním mûstû Krásno a o pût let pozdûji se horníci sjeli v Sokolovû. Mûsto Horní Slavkov pfiitom není cílem setkání havífiÛ náhodnû. Právû zdej‰í revír, ve kterém se tûÏilo stfiíbro, cín a následnû také wolfram s uranem, patfiil k nejv˘znamnûj‰ím v Evropû. Hlavním obdobím rozmachu byla polovina 16. století, kdy zde pracovalo kolem 10 tisíc havífiÛ a roãní produkce cínu dosahovala v˘‰e 450 tun. Tím Horní Slavkov dokonce zcela zastínil do té doby dominující tûÏbu cínu v anglickém Cornwallu. K jedné z v˘znamn˘ch tradic slavkovského hornictví patfiily i pochody uniformovan˘ch havífiÛ. Ti, mimo jiné, sv˘m defilé vítali i korunované náv‰tûvy nedalek˘ch Karlov˘ch VarÛ. Tradice havífisk˘ch pochodÛ v‰ak v rudném revíru Horní Slavkov - Krásno zanikla jiÏ v 19. století. V urãitém mûfiítku ji je‰tû udrÏovali havífii z uheln˘ch dolÛ v okolí Sokolova, ale po druhé svûtové válce i tato tradice postupnû zanikla pod tlakem oficiálnû organizovan˘ch dnÛ horníkÛ pod taktovkou tehdej‰ího reÏimu. Slavnostní defilé horníkÛ a hutníkÛ z rudn˘ch revírÛ tak dnes lze u nás pravidelnû spatfiit uÏ jen na Pfiíbramsku. Za hranicemi pak nejblíÏe na sousední saské stranû Kru‰n˘ch hor. Do samotného Horního Slavkova se tak tato unikátní akce vrátí zpût po více neÏ sto letech. Rozsáhlou hornickou minulost tohoto regionu pfiipomene náv‰tûvníkÛm setkání expozice hornického muzea v sousedním Krásnû. Vedle tûÏby rud ve Slavkovském lese pfiedstavuje i techniku z lomÛ spoleãnosti Sokolovská uhelná, která je také hlavním partnerem setkání. (red)
BáÀ‰tí záchranáfii pod vrtulníkem
Cviãení záchranáfiÛ na Jesenici
(foto SU)
Cviãení více neÏ pûti desítek záchranáfiÛ na Jesenické pfiehradû se úãastnili také ãlenové báÀské záchranné sluÏby ze Sokolovské uhelné. Tématem leto‰ního cviãení byla záchrana tonoucího za pomoci vrtulníku z vodní hladiny. U zásahu asistoval záchranáfiÛm vrtulník ze základny v plzeÀsk˘ch Líních, kter˘ je v pfiípadû podobné události schopen nasazení na Sokolovsku do 15 minut od nahlá‰ení akce. Cviãení báÀské záchranky pod vrtulníkem pfiitom není niãím nov˘m. Tuto techniku vyuÏívá jiÏ od roku 1998 a je zaãlenûna jako plnohodnotná souãást Integrovaného záchranného systému Karlovarského kraje. V jeho rámci letos ãlenové ZBZS absolvují celkem tfii souãinnostní cviãení. ZároveÀ, vedle vlastní záchranáfiské práce, zaji‰Èují i provoz heliportu urãeného pro denní i noãní pfiistávání vrtulníkÛ leteck˘ch záchrann˘ch sluÏeb. Ten vybudovala spoleãnost Sokolovská uhelná v roce 1997 v areálu Divize Jifií ve Vintífiovû. A jeho vyuÏití pro záchranu lidsk˘ch ÏivotÛ je více neÏ ãasté. Jen do konce ãervna se zde podobn˘ch pfiistání realizovaly uÏ více neÏ dvû desítky. (red)
Na slavnostní havífiské pochody se v zahraniãí pravidelnû sjíÏdí tisíce divákÛ
PROGRAM SETKÁNÍ Námûstí 7.00 - 9.30 registrace úãastníkÛ 9.00 - 9.30 zahájení Ostrostfielci Loket 9.30 - 10.45 zahajovací ceremoniál, pfiedání Praporu setkání hornick˘ch mûst a obcí, hornická hymna, svûcení tupláku... 10.45 odchod hostÛ a úãastníkÛ, pietní akt na mûstském hfibitovû, otevfiení nové expozice muzeum Krásno 11.00 - 12.00 hraje hornická kapela, zahájení raÏby Slavkovského tolaru 11.45 odhalení pamûtní desky - 11. setkání hornick˘ch mûst a obcí 12.00 - 12.15 vystoupení Slavkovsk˘ch maÏoretek 12.30 - 14.00 Ivan Hlas 14.15 - 14.30 DD - taneãní soubor Sahar 14.30 - 15.00 hornická kapela, fiazení prÛvodu 15.00 pfiedstavení hornick˘ch spolkÛ, mûst a obcí, slavnostní prÛvod mûstem 16.00 - 17.30 Burma Jones 18.00 - 19.00 hornická kapela 19.00 - 02.00 hornická zábava v MûKS, hraje hornická kapela a skupina Kontakt. Vstupné 50 Kã 22.00 slavnostní zakonãení - ohÀostroj
(foto SU)
15. záfií 2007 - Horní Slavkov Dlouhá ulice Tradiãní trhy - keramika, m˘dla, svíãky, sklo, cukrovinky, fiezbáfi, kováfi... po cel˘ den Pû‰í zóna V˘stava posvícenského peãiva do 14.00 TJ Spartak PouÈové atrakce a trhy Fotbalové utkání 14.00 Ïáci / 17.00 A muÏi Park „Raketa“ Stfiedovûká trÏnice - dobová hudba, kejklífi, historick˘ ‰erm, dûlostfielci Park vodotrysk 11.00 - 12.30 Kontakt 13.00 - 14.00 Zajíc company 15.00 - 16.30 Pestalozzi 16.45 - 17.30 Veronika Polívková Tenisové kurty MoÏno vyuÏít pro hru po cel˘ den Exkurze 11.00 - 14.00 Porcelánka Horní Slavkov 11.00 - 14.00 a 16.00 - 18.00 muzeum Horní Slavkov, ústí ‰toly Barbora, vûÏ kostela sv. Jifií, Ïivcov˘ lom Krásno, muzeum Krásno
7
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Z KULTURY
Energie nabírala posily do nové sezóny Posílen v útoku i defenzívû by mûl vstoupit do leto‰ní hokejové sezóny extraligov˘ klub HC Energie Karlovy Vary. Ten se pfii zmûnách kádru soustfiedil pfiedev‰ím na produktivitu nov˘ch hráãÛ. T˘m tak chce nejen znovu postoupit do play off nejvy‰‰í soutûÏe, ale probojovat se také pfies její základní ãást. „Samozfiejmû dostat se do ‰estého místa nebude nijak jednoduché. Ale myslíme si, Ïe man‰aft v souãasném sloÏení na takové umístûní rozhodnû má,“ fiíká prezident klubu Ladislav Trubaã. Do lázní se tak ze severních âech vrátil zpût odchovanec Energie a vítûz kanadského bodování obráncÛ v âP lize Jakub Grof. A spolu s ním i dal‰í v˘znamné posily. Kladen‰tí Vítûzslav Bílek s Milanem Hluch˘m, následovaní Markem Malenovsk˘m ze Zlína. V prospûch Energie by navíc mohl letos v˘znamnû zasáhnout i fakt, Ïe zatímco klub posiloval, vût‰ina jeho soupefiÛ naopak spí‰e oslabovala odchody kvalitních hráãÛ do zahraniãních soutûÏí. „Na druhou stranu jsme si ale vûdomi toho, Ïe se na podobné vûci pfiíli‰ spoléhat nedá,“ fiíká ‰éf
Cenû Sokolovské uhelné kralovala polská krev Jako by ‰lo o závod ‰it˘ pfiímo na její míru. Tak by se dalo popsat drtivé vítûzství polské Efezji v leto‰ní Letní cenû klisen, spoleãnosti Sokolovská uhelná. KÛÀ v sedle s Ïokejem Václavem Janáãkem lehce zvítûzil nad sv˘mi soupefii a o rovné dvû a pÛl délky za sebou nechal svou dal‰í konkurentku, francouzskou klisnu Milanu. Tfietí pfiíãku pak obsadil dal‰í kÛÀ s polskou krví, klisna Norridge. Cena spoleãnosti Sokolovská uhelná se v lázních koná jiÏ od roku 2000 a je hlavním dostihem Letní ceny klisen. „Patfií tak k tradiãním dostihÛm a je jedním z vrcholÛ sezóny na na‰em závodi‰ti,“ fiíká fieditel závodi‰tû Radek Liangovsk˘. Podle nûho je právû tato cena jednou z tûch, která si dokázala získat své pravidelné diváky. „Vedle klasick˘ch dostihÛ jsme pfiedloni udûlali také pfiekáÏky, takÏe se u nás uÏ jezdí i pfiekáÏkové dostihy. Kromû toho se na na‰em závodi‰ti konalo i mistrovství republiky v parkurovém skákání a letos také závod klusákÛ pod sedlem. I kdyÏ to bylo spí‰e takové zpestfiení neÏ nûco, ãemu bychom se chtûli vûnovat stabilnû,“ dodává fieditel závodi‰tû. Ten, kdo holduje golfu, mÛÏe si navíc uÏ tfietím rokem zahrát pfiímo uprostfied závodi‰tû. Naopak milovníci kynologie si pak nenechali ujít 25. srpen. To na závodi‰ti probûhla tradiãní v˘stava psÛ. (red)
Dostihové závodi‰tû Karlovy Vary
(foto SU)
Pfiehled zápasÛ FK Baníku Sokolov od 09. 09. 2007 do 29. 09. 2007 na domácím hfii‰ti MuÏi A Sobota 15. 09. 2007 od 10.15 hodin FK Baník Sokolov „A“ Tfiinec Sobota 29. 09. 2007 od 10.15 hodin FK Baník Sokolov „A“ 1. HFK Olomouc
MuÏi B Nedûle 09. 09. 2007 od 17.00 hodin FK Baník Sokolov „B“ SK Viktorie Jirny Nedûle 23. 09. 2007 od 16.30 hodin FK Baník Sokolov „B“ Loko Vltavín
klubu. „Rozhodující je totiÏ vÏdy v˘kon na ledû. Navíc neposilovali jsme jen my, ale tfieba také Pardubice, které jsou hork˘m kandidátem na titul.“ Vedení klubu tak chce letos vsadit na ofenzivnûj‰í hru, která má do Karlov˘ch VarÛ pfiinést k˘Ïené body. V té defenzivní rovinû by tomu pak
T˘mov˘ brankáfi LukበMensator sbíral bûhem léta síly, mimo jiné, i na sokolovském golfovém hfii‰ti (foto SU)
mûla napomoci i posílená sestava pfied brankou, ve které jako jedniãka stane LukበMensator. „Noví hráãi navíc do t˘mu nastoupili jiÏ na poãátku letní pfiípravy a zapadli skuteãnû velmi dobfie,“ fiíká Trubaã. Cel˘ kádr má tak za sebou nároãnou fyzickou pfiípravu, na kterou v závûru ãervence navázal i trénink na ledû. V pfiípravû si navíc zahráli napfiíklad s rusk˘m Gazpromem Orenburg, domácí dvacítkovou reprezentací, nebo Spartou. V plné síle se letos domácím divákÛm pfiedstaví hráãi Energie jiÏ 14. záfií, kdy je na domácím ledû ãeká utkání s Pardubicemi, po kterém bude následovat Tfiinec (16. 9.), Slávie (21. 9.) a pak i Litvínov (23. 9.). „Taková série na úvod v˘hradnû na domácím ledû sice není ideální, ale vûfiím, Ïe nás diváci pfiijdou dostateãnû podpofiit,“ uzavírá prezident HC Energie. Ten zároveÀ vûfií, Ïe nebude trvat dlouho, a t˘m bude moci sv˘m fanou‰kÛm ukázat ‰piãkové v˘kony ve ‰piãkovém prostfiedí. UÏ v sezónû 2009 -10 by totiÏ Energie mûla hrát v nové multifunkãní arénû, která roste v karlovarsk˘ch Tuhnicích. (red)
Baník odstartoval doma remízou S nerozhodn˘m v˘sledkem ukonãil fotbalov˘ klub FK Baník Sokolov svÛj start do nové druholigové sezóny. Na sokolovském hfii‰ti se utkal s hráãi Marily Pfiíbram pfied zraky více neÏ dvou tisícovek divákÛ. I pfies dobré v˘kony domácích ale nakonec souboj skonãil s nulov˘m skóre na obou stranách. (foto SU)
Loket je pupkem motokrosového svûta! Vrchol pfiijde za dva roky, fiíká Z. Dvofiák Poslední ãervencov˘ víkend se centrem svûtového motokrosu stal Loket. Závod mistrovství svûta pfiilákal na zdej‰í traÈ desetitisíce divákÛ z âech, ale i z Nûmecka, Belgie, Francie nebo Itálie. První karavany s fanou‰ky se objevily na vyhrazené louce uÏ ve stfiedu. Tak jako v posledních letech, i letos bylo v Lokti prakticky nemoÏné sehnat ubytování. Skvûle pfiipravená traÈ, za coÏ patfií velk˘ dík Sokolovské uhelné, pfiivítala do nedûlních závodÛ MX 1 a MX 2 svûtovou elitu v ãele s leadry prÛbûÏného pofiadí Coppinsem (MX 1, Nov˘ Zéland) a Cairolim (MX 2, Itálie). Obû rozjíÏìky prestiÏní tfiídy MX 1 vyhrál Belgiãan Strijbos, kter˘ si tak zopakoval podobn˘ loketsk˘ úspûch z roku 2005. Ve tfiídû MX 2 si první dvû místa v rozjíÏìkách prostfiídali Francouz Aubin a Ital Cairoli. Mistrovsví svûta v motokrosu mûlo i svÛj doprovodn˘ program, kdy v sobotu veãer hrály v areálu kapely Parademarche a Elen. O sobotní teãku se postarala laserová show a velkolep˘ ohÀostroj. Závody pfiímo vysílal televizní kanál Galaxie a ze záznamu pak stanice Eurosport. Spokojen s prÛbûhem ‰ampionátu v Lokti byl i Zdenûk Dvofiák, prezident závodu. „Je to pro nás v‰echny nesmírnû nároãné, ale jsem rád, Ïe jsme to zvládli. KaÏd˘ rok se snaÏíme nûco zlep‰it a snad se nám to dafií. Nejvût‰í zkou‰ka ohnûm nás ale teprve ãeká - za dva roky se totiÏ pojede v Lokti Pohár národÛ, tedy nûco, co lze v motokrosovém svûtû smûle oznaãit jako vrchol rovnající se tfieba olympiádû.“ DrÏme palce! (red)
6. 9. - 30. 9. 2007 Kyn‰perk nad Ohfií - V˘stavní síÀ Pansk˘ dÛm Tel.: 352 324 270 PETRA TIMUROVÁ V˘stava Petry Timurové - strukturovaná malba. VernisáÏ ve ãtvrtek 6. 9. 2007. Od 17.00 hodin 7. 9. 2007 Mariánské Láznû - Spoleãensk˘ dÛm Casino Tel.: 354 661 402 OPERETNÍ GALAKONCERT Koncert Západoãeského symfonického orchestru (ZSO). Úãinkuje: ZSO. Od 19.30 hodin 8. 9. 2007 Franti‰kovy Láznû pfied hudebním pavilónem u Franti‰kova pramene Tel.: 354 542 641, 354 542 536 STRAUSSÒV FESTIVAL - SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ Slavnostní zahájení Straussova festivalu pfied hudebním pavilónem u Franti‰kova pramene. Defilé maÏoretek na reprodukovanou hudbu. Akce v rámci Straussova festivalu. Od 12.30 hodin 8. 9. 2007 Sokolov Tel.: 352 324 715, 352 324 714 DEN HORNÍKÒ - HORNICKÁ POUË Tradiãní oslavy Dne horníkÛ. Historické trhy, pouliãní vystoupení kejklífiÛ, kulturní a divadelní produkce, koncerty hudebních souborÛ a kapel, noãní prÛvod s louãemi, ohÀostroj a prezentace fiady umûlcÛ zvuãn˘ch jmen i zájmov˘ch sdruÏení. Od 10.00 do 01.00 hodin 11. 9. 2007 Franti‰kovy Láznû - Divadlo BoÏeny Nûmcové Tel.: 354 207 440-1, 354 542 641 CIKÁNSK¯ BARON (Johann Strauss) Slavná opereta v podání Severoãeského divadla opery a baletu Ústí nad Labem. Akce v rámci Straussova festivalu. Od 19.00 hodin 13. 9. 2007 Karlovy Vary - Krajská knihovna K. V. Dvory (dûtské oddûlení) Tel.: 353 502 888, 353 502 840 âTEME PRO RADOST âteme pro radost - odpolední program pro dûti. Téma: poznáváme Ïánry (pohádky). Od 15.00 do 18.00 hodin 13. 9. 2007 Habartov - Mûstské kulturní stfiedisko Tel.: 352 682 439, 728 187 522 âTY¤I ROâNÍ OBDOBÍ - PAVEL NOVÁK Zábavn˘ veãer a koncert známého zpûváka populární hudby Pavla Nováka. Od 19.00 hodin 13. 9. - 10. 11. 2007 Franti‰kovy Láznû - Po‰tovní ulice - Malá v˘stavní síÀ Tel.: 354 202 277 BABYLON - VÁCLAV JOSEF ANDRLE + JI¤Í FÜRST V˘stava obrazÛ a soch v˘tvarníkÛ Václava Josefa Andrleho a Jifiího Fürsta. VernisáÏ v˘stavy ve ãtvrtek 13. 9. 2007. Od 16.00 hodin 15. 9. 2007 Karlovy Vary - Koupali‰tû Rolava Tel.: 353 118 273 DEN S MùSTSKOU POLICIÍ Den s mûstskou policií - dûtem zábavnou formou plnou her a soutûÏí pfiiblíÏí kaÏdodenní práci stráÏníkÛ. Doprovodn˘ sportovní a kulturní program k 15letému v˘roãí zaloÏení Mûstské policie K. V. Od 14.00 hodin 15. 9. 2007 Poustka - hrad Seeberg Tel.: 603 282 268, 724 196 171 V¯STAVA OLEJOMALEB V˘stava obrazÛ Jaroslava Mokrého. Od 9.00 do 18.00 hodin 16. 9. 2007 Franti‰kovy Láznû - Divadlo BoÏeny Nûmcové Tel.: 354 207 440-1, 354 542 641 STRAUSSÒV FESTIVAL - ZÁVùREâN¯ KONCERT Závûreãn˘ koncert Straussova festivalu - Úsmûvy rodiny StraussÛ. Od 19.30 hodin 20. 9. - 18. 11. 2007 Cheb - Galerie v˘tvarného umûní II. patro hlavní budovy Tel.: 354 422 450 DOGONSKÉ M¯TY (AFRICKÉ UMùNÍ ZE SBÍRKY RAINERA KREISSLA) Unikátní v˘stava kolem 150 dfievûn˘ch soch, feti‰Û a masek kmene DogonÛ z území Mali v západní Africe, pfiipravená z materiálu vybraného ze sbírky afrického umûní Rainera Kreissla, vûnované Národní galerii v Praze. VernisáÏ v˘stavy 20. 9. 2007. Od 19.30 hodin 22. 9. 2007 Královské Pofiíãí - areál zem. statku BERNARD Tel.: 739 071 270, 352 676 368 SLAVNOSTI ¤EMESEL A LIDOVÉ KULTURY - EHD (European Heritage Day) Karlovarsk˘ kraj a statek Bernard pofiádají EHD Den evropského dûdictví, lidové slavnosti s bohat˘m doprovodn˘m programem (kejklífii, lidová fiemesla, opékání selat, muzika, tance aj.). Vystoupí: VarmuÏovci (cimbálovka) aj. Od 13.00 do 18.00 hodin
Závodníci jeli na pln˘ plyn
(foto SU)
25. 9. 2007 Mariánské Láznû - Mûstské divadlo Tel.: 354 622 036, 354 622 474 VÍDE≈ - MùSTO VALâÍKÒ Koncert, procházka obdobím zlatého vûku vídeÀské operety; v˘bûr skladatelÛ J. Strausse, F. Lehára, C. Zehlera, F. Kreilsera aj. Úãinkují: M. Bauerová - soprán, Milan Vlãek - tenor, Josef Moravec - baryton, T. Skalková - housle, J. ·alamoun - klavír. Od 19.30 hodin
• ·éfredaktor: Ing. Radim Kamler • Redakãní rada: pfiedseda – Ing. Jifií Radosta, ãlenové – Ing. Josef Michalsk˘, Vladislav Podrack˘ • Adresa redakce: Kanceláfi G¤, Staré námûstí 69, 356 00 Sokolov • Kontakty:
[email protected] • Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 • Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. • Registrace: MK âR E 12592
