Provozování vodovodu při a po záplavách (extrémních klimatických podmínkách) Státní zdravotní ústav, Praha 2010 MUDr. F.Kožíšek, CSc.
Extrémní klimatické podmínky
Státní zdravotní ústav
¾ Déletrvající sucha /nedostatečné množství vody ve zdroji, snížená kvalita surové vody → nedostačující technologie úpravy; zvýšené požadavky na odběr vody…/ ¾ Déletrvající vysoké teploty /zvýšená teplota a snížená kvalita surové (povrchové) vody → nedostačující technologie úpravy + podpora růstu bakterií v distribuční síti; zvýšené požadavky na odběr vody…/ ¾ Déletrvající extrémně nízké teploty /zamrzání vody na klíčových místech – odběr vody, úprava, vodojemy; změna účinnosti dezinfekce; praskání potrubí…/
Extrémní klimatické podmínky
Státní zdravotní ústav
¾ Extrémní větrné bouře /přímé poškození vodárenských objektů; výpadky elektrického proudu…/ ¾ Povodně, přívalové deště /snížená či nevyhovující kvalita surové vody; zaplavení odběrového místa, úpravny, čerpacích stanic nebo jiných klíčových míst systému zásobování → kontaminace vody v distribuční síti; destrukce části sítě nebo některých vodárenských objektů…/ Příliš mnoho vody na nesprávném místě nebo nevyhovující kvalita surové vody
Povodně, přívalové deště ¾ ¾ ¾
Státní zdravotní ústav
Preventivní opatření Provozní opatření při záplavách Nápravná opatření po záplavách
Preventivní opatření ¾
¾ ¾
Státní zdravotní ústav
¾
Ideálně pro-aktivní přístup (riziková analýza systému) nebo aspoň jako důsledek poučení po povodni Trvalá opatření + havarijní plán Zábrana zaplavení (podzemního) zdroje: vodotěsnost zhlaví studny/vrtu, sklon terénu okolo studny neumožňuje stagnaci vody okolo studny/vrtu; zhlaví studny/vrtu vyvýšeno nad úroveň stoleté vody Řešení výpadku proudu (generátory…)
Ochrana studní (vrtů) v záplavovém území (Tulln, na Dunaji)
Preventivní opatření ¾
¾
Státní zdravotní ústav
Scénář jiného způsobu zásobování při zaplavení zdroje (či nepoužitelné kvalitě surové vody) – využití záložního zdroje; odběr vody ze sousední distribuce (propojení ?); náhradní zásobování cisternami apod. Ochrana klíčových objektů před zaplavením (dobrý stavební stav, vodotěsné dveře, „suchá lokalizace“ skladu chemických látek, uzavíratelný drenážní systém – prevence zpětného toku, dokonalá izolace elektrického vedení v místě možného zaplavení; plán aktuální fyzické bariéry – pytle s pískem, atd.)
Preventivní opatření ¾
¾
Státní zdravotní ústav
Scénář minimalizace škod při nevyhnutelném zaplavení (včasné vypnutí el. proudu, přemístění cenných zařízení – pokud je to možné, odstranění chemických látek ad.) Cílené sledování kvality vody po extrémních srážkách (projeví se na kvalitě vody?) i za situace, že nedojde k povodni nebo zjevnému narušení systému zásobování – ověření funkce a spolehlivosti systému v kritické situaci
Provozní opatření při záplavách Dva možné základní scénáře: 1.
2. Státní zdravotní ústav
Zdroj vody (podzemní) a úpravna nejsou přímo zaplaveny; kvalita vody z povrchového zdroje je stále upravitelná; síť není narušená... ale lze očekávat sníženou jakost vody ve zdroji nebo její kontaminaci v distribuční síti. Zdroj vody či úpravna vody jsou zaplaveny.
Provozní opatření při záplavách Scénář ad 2) – zaplavení zdroje / úpravny (tj. technologické linky úpravy vody) ⇒
⇒
Státní zdravotní ústav
zastavení zásobování vodou ! (sanace potrubí, ve které byla rozváděna silně mikrobiologicky znečištěná voda, je velmi problematická) nicméně pokud se situace přesto nezdá kritická, je možné ve spolupráci s OOVZ rozhodnout, co bude menší zlo (přerušení dodávky x dodávka nepitné vody) a za jakých podmínek – vyšší dezinfekce, oznámení spotřebitelům apod.
Provozní opatření při záplavách Scénář ad 1) – systém je ohrožen, ale ne přímo zaplaven (může být např. zhoršená kvalita vody ve zdroji nebo zaplavená část distribuční sítě) ⇒ ⇒ ⇒ Státní zdravotní ústav
časté sledování zákalu, konduktivity a pH, zvýšená četnost rozborů (MB) porovnávat s definovanými limitní hodnoty kvality surové vody z hlediska upravitelnosti stávající technologií zvýšená dávka dezinfekce a její koncentrace v síti (po dohodě s OPVZ); chlor: možno až do 6 mg/l (na výstupu z ÚV nejméně 0,5-0,7)
Provozní opatření při záplavách Scénář ad 1) – systém je ohrožen, ale ne přímo zaplaven… ⇒ ⇒ ⇒
Státní zdravotní ústav
⇒
udržování přetlaku v síti častá kontrola kritických míst při zhoršené kvalitě distribuované vody – po dohodě s OOVZ rozhodnout, zda vodu lze ještě použít jako pitnou (viz dokument SZÚ „Nouzové zásobování“) doporučení převařovat vodu (? – po dohodě s OOVZ)
Nouzové zásobování pitnou vodou ¾ Metodické doporučení SZÚ (2004) ¾ Aktualizovaná verze ze srpna 2007 (na www.szu.cz/voda nebo v čas. SOVAK 5/2008)
Státní zdravotní ústav
¾ Obsahuje ⇒ limity ukazatelů jakosti pitné vody pro nouzové, krátkodobé zásobování ⇒ doporučená četnost a rozsah kontrol kvality vody v krizových podmínkách ⇒ zásady pro zásobování vodou cisternami ⇒ přehled účinnosti jednotlivých způsobů dezinfekce
Nouzové zásobování pitnou vodou
¾ Doporučené limity ukazatelů jakosti pitné vody pro nouzové, krátkodobé zásobování ⇒ pro rychlou orientaci OOVZ i provozovatelů, ⇒ do 30 dnů, ⇒ pro dospělé i malé děti, zohledněna senzorika, ⇒ inspirace v Health Advisories (US EPA) + odkaz na www. Státní zdravotní ústav
Nápravná opatření po záplavách 1. 2. 3. 4. 5.
Státní zdravotní ústav
6. 7. 8.
Lze zahájit až po opadnutí vody Prohlídka postižených částí systému a posouzení škod Očista postižených částí Posouzení funkce postižených zařízení (čerpadla…), případná oprava Dezinfekce (podzemního zdroje, technologické linky úpravy, distribuční sítě) Proplach sítě Odběr vzorků vody → analýza Rozhodnutí o provozu (či opakování sanace)
Postup při sanaci zatopené studny
Státní zdravotní ústav
¾ Při postižení zdroje pitné vody je možné k jeho sanaci (vyčištění a znovuuvedení do použitelného stavu) přistoupit až tehdy, kdy to nejenom dovolí vnější podmínky (opadnutí povodňové vlny, odstranění nánosů ad.), ale až dojde též k poklesu zvýšené hladiny spodních vod. ¾ Pokud nebyla studna (např. povodní) přímo zasažena, stačí provést revizi zdroje a okolí, provést jednorázovou „šokovou“ dezinfekci a nechat udělat rozbor vody. ¾ Pokud studna byla povodní zasažena, bývá většinou nutné provést kompletní sanaci.
Postup při sanaci zatopené (šachtové) studny
Státní zdravotní ústav
¾ Mechanicky očistíme vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně. Důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou. ¾ Odstraníme zákrytovou desku a otevřeme studnu. ¾ Vyjmeme čerpadlo (po mechanickém čištění a důkladném proplachu čistou vodou ho později ponoříme na 30-60 minut do chlorové vody (koncentrace chloru cca 10 mg/l).
Postup při sanaci zatopené (šachtové) studny ¾ Instalujeme čerpací zařízení (kalové čerpadlo). ¾ Vyčerpáme celý objem vody. ¾ Před vstupem do studny pomocí detektoru nebo svíčky zjistíme, zda ve studni nejsou jedovaté plyny - pokud ano, odstraníme je vývěvou nebo kompresorem.
Státní zdravotní ústav
Postup při sanaci zatopené (šachtové) studny
Státní zdravotní ústav
¾ Při práci ve studni dodržujeme zásady bezpečnosti a hygieny práce (ochranné pomůcky !). Práce ve dvojici! ¾ Důkladně mechanicky (např. kartáčem) očistíme vnitřní stěny studny a dno studny, popř. čerpací zařízení (u ručních pump a sacích čerpadel). Důkladně opláchneme čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpáme. ¾ Veškerou vyčerpanou vodu v odvádíme do kanalizace nebo dostatečně daleko od studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění vody ve studni, ale i okolních studní!
Postup při sanaci zatopené (šachtové) studny
Státní zdravotní ústav
¾ Opustíme studnu a pomocí konve s kropítkem lijeme shora na vnitřní stěny studny chlorový roztok (chlornan sodný 0,5 %, roztok chlorového vápna 10 %). Pozor - pracujeme v gumových rukavicích, popř. též s ochrannými brýlemi! ¾ Během této fáze nesmí být nikdo ve studni přítomen (jedovaté páry chloru)! Stejné zásady platí i pro použití jiných chemických čistících přípravků pro studny (např. na bázi kyseliny chlorovodíkové, peroxidu vodíku apod.).
Postup při sanaci zatopené (šachtové) studny ¾ Pokud chlorový roztok nestačí důkladně umýt stěny, opláchneme stěny čistou vodou, vodu vyčerpáme a pak umyjeme stěny kartáčem a mýdlovým roztokem. ¾ Opláchneme čistou vodou a vodu vyčerpáme. ¾ Odstraníme stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek). Vytěžíme kal a bahno ze dna studny okovem, odstraníme případné pevné součásti, pečlivě vyčistíme dno studny. Čistíme vtokové otvory na dně studny. Státní zdravotní ústav
Postup při sanaci zatopené (šachtové) studny ¾ Vyspravíme stěny studny podle druhu jejího zdiva - skruže, cihly, kameny. U skružených studní opravíme spárování mezi skružemi. ¾ Provedeme konečné mytí stěn a dna studny, vodu vyčerpáme. ¾ Vrátíme pokryv dna, nejlépe nový štěrk nebo hrubozrnný písek, v nouzi též důkladně propraný starý.
Státní zdravotní ústav
Postup při sanaci zatopené (šachtové) studny ¾ Necháme studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračujeme v čerpání až do vymizení zákalu. ¾ Demontujeme sanační čerpací zařízení. ¾ Instalujeme řádné čerpadlo (dezinfikované – viz výše).
Státní zdravotní ústav
Postup při sanaci zatopené (šachtové) studny
Státní zdravotní ústav
¾ Přidáme prostředek pro dezinfekci pitné vody a provedeme šokovou dezinfekci vody (obsah volného chloru až 5 mg/l), vodu zamícháme čistou tyčí a necháme působit cca 12 hodin. ¾ Jedná-li se o krátký rozvod vody (veřejnou či komerční studnu resp. individuální zásobování), po několika hodinách odpustíme trochu vody a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodného potrubí (odpouštíme, dokud není z kohoutku cítit chlor), kde ji opět necháme působit několik hodin. ¾ Pak vodu otevřeme všechny kohoutky a vodu odpouštíme, dokud nevytéká voda bez chlorového zápachu.
Postup při sanaci zatopené (šachtové) studny ¾ Jedná-li se o delší rozvod vody, musí být dezinfekce rozvodného potrubím zajištěna jiným způsobem (využití dezinfekčního zařízení na úpravně vody). ¾ Uzavřeme studnu zákrytovou deskou. Upravíme okolí studny podle ČSN 75 5115 (Studny místního zásobování vodou). ¾ Odběr vzorku a rozbor vody.
Státní zdravotní ústav
Postup při sanaci zatopené (vrtané) studny
Státní zdravotní ústav
¾ Výše popsaný způsob je samozřejmě možné použít pouze u šachtových studní. ¾ U studní vrtaných je svépomocně možné maximálně studnu vyčerpat (nejméně dva objemy vody nebo dále až do chvíle, kdy voda nemá patrný zákal) a dezinfikovat. ¾ Další práce je nutné přenechat odborné firmě, která provádí regenerace studní a má možnost prohlédnout vrt pomocí speciální kamery, provést čištění tlakovým vzduchem, tlakovou vodou či chemicky.
Státní zdravotní ústav