Historická mapa Mníku, 1827 Za dávných dob, kdy mnii poustevníci poèali se více shromaïovati a tvoøiti ostrùvky pøidával se k nim lid chudý, který u nich nalézal práci, potravy ano i ochrany. Z tìchto pak ostrùvkù povstaly vesnice a koneènì i mìsta. Povìst vypravuje, e prý kdysi i v naí vesnici zdrovali se mnii a po nich e vesnice nae dostala název Mníek. e pùvodnì vesnice tato Mniek se jmenovala dokazují zápisy v archivu tøeboòském, z nich dva zde uvádím. Roku 1366 dne 29. èervna prodal Jindøich ze Stráe 6 míenských praských groù roèního platu ve vsi Mníku Petrovi Jotovi Oldøichovi a Jonovi z Romberka. Roku 1589 k panství stráskému náleel mìstys Strá. Vsi: Liboøezy, Mníek, Pístiná, Plavsko, Pøíbraz a Vydøí. Kým a za jakým úèelem dostala pozdìji obec nae Míek není známo. I dosud docházející dopisy adresovány jsou do Mníku, ne vak vecky, vìtinou do Míku.
Historie obce Mníek
Kadé mìsto i vesnice mají svou historii o jejich zaloení. Jindøich ze Stráe v erbu zlaté rùe ve zlatém poli prodal v r. 1366 pánùm z Romberka plat ze vsi Mnysek za 6 kop groù. To je tedy nejstarí písemná zpráva o vesnici Mníku pøed 650 lety. Krajina kolem Stráe patøí k nejstarímu osídlení Jindøichohradecka. Strá nad Neárkou byla stráné místo pøi starobylé obchodní cestì z Rakous do Èech. Je jedním z mála míst, kde jakési osídlení mùeme pøedpokládat ji na zaèátku historické doby naí vlasti. Ba ji pravìký èlovìk zde il, èeho jsou doklady mohylové hroby v prostoru mezi Stráí a Staòkovem.
Tato krajina do 11. století prostoupená hlubokým hvozdem byla lidmi osídlena jen nepatrnì. Jen pøi obchodní stezce u stráných míst krèilo se nìkolik chatrèí. První proud kolonistù sem míøil z vnitra Èech, zejména ze starého Chýnova a pøivedl lidi èeské národnosti. Druhá kolonizace starého Hradecka tak zvaná Vítkovská na sklonku 13. století, která zalidòovala zdejí kraj v pohranièí mluvila nìmeckou øeèí, ale naeho úseku se nedotkla, take zde
zùstal èeský ivel. První duchovní správci byli mnii benediktického øádu a pozdìji nìmeckých rytíøù, kteøí ili na místech osamìlých v poustevnách, pak stavìli kaple a kolem nich pak vyrùstaly obytné stavení, základy vesnice. V Mníku byla i zemanská tvrz, dodnes v památkové péèi è.p. 2, kde vládl vladyka Oldøich z Mníku do 15. století. V roce 1366 se píe Mnnyssek a a v 18. století se píe v øeèi nìmecké Mischek. Pradávná je a bohatá tradice èeské obce Mníek, která mìla u v r. 1791 svou èeskou kolu a v 19. a 20. století dosáhla roènì pøes 100 dìtí v bìném kolním roce. Dnes je ze koly kulturní dùm.
Rok 1961
Správu obce vedl dosavadní místní národní výbor zvolený v r. 1960. Také v radì a komisích nenastalo zmìn. Dne 3. prosince byly poprvé konány volby soudcù. Døíve byli soudci z povolání i soudci z lidu jmenování. V naí obci byli voleni tito kandidáti: Frantiek Závodský, 26 let, pøedseda Okresního soudu v Jindøichovì Hradci, promovaný právník. Jako soudci, kteøí vykonávají svou funkci vedle svého zamìstnání, byli kandidováni: Josef Fuka, 60 let, èlen JZD v Mníku a Boena Konrádová, 42 let, èlenka JZD Støíbøec. Volba konala se právì tak jako do MNV ve kole. Byli zvoleni vichni kandidáti. V tomto roce bylo provedeno sèítání lidu. Ve zdejí obci, která mìla za 1. republiky 483 obyvatelù, klesl poèet obyvatelstva na 298 lidí v Mníku trvale bydlících. Je to veliký úbytek, který se vak nezastaví a bude pokraèovat dále. Razí se heslo, e venkov se má vyrovnat mìstu, ale skuteènost je jiná. Obyvatelstvu na vesnici pøibylo budováním socialismu práce a sluby obyvatelstvu, které jsou dávány lidem ve mìstì, jsou lidem na venkovì snem. Odcházejí hlavnì mladí lidé a venkov má tak málo pracovníkù nejen v zemìdìlství, ale ve vech jiných oborech.
Slavnostní otevøení kulturního domu
22. listopadu byl slavnostnì otevøen kulturní dùm v naí obci, který byl pøestavìn z bývalé naí obecní koly. Byli pozvánkami pozváni vichni obèané. Zahájení bylo odpoledne v 15:30 hodin slavnostnì zaèato uvítací øeèí bývalého pøedsedy MNV v Mníku, který uvítal zároveò i pøedsedu Jednoty s. Makovièku, dále s. Baura Peèetní razidlo pøedsedu MNV Støíbøec. Zhodnotil práci za období, kdy se zaèalo se stavbou a to v r. 1979 a 1980 za velkých potíí, ale natolik, e dnes se mùeme hrdì dívat na vìc nám spoleèensky prospìnou a úèelnou. V roce 1979 koncem dubna bylo zapoèato s výkopem základù, ale poèasí nepøálo a brzdilo hodnì vekeré práce, které probíhaly po sobotách a nedìlích brigádnì. Ji koncem roku 1979 bylo známo, e pøi úpadku a poklesu angaovanosti místních obèanù bylo nutno hledat pomoc jinde i za cenu pomìrnì dosti vysokou a neobelo se to s velkou starostí. Úpadek v disciplínì se projevuje nejvíce v r. 1980, kdy bylo tøeba nejvíce kadé poctivé ruky, ale pochopení se skutkem se vùbec nepotkalo. Je to výtka vem tìm, kteøí nepøispìli ani jedinou hodinou pro vìc vem spoleèensky prospìnou. Za to patøí podìkování vem, kteøí se snaili a pøiloili ruku k dílu a zvlátní podìkování starým lidem, nìkteré u 80 let staré a nebáli se, kdy bylo nutné pomoci pøiloit ruku k dílu.
Provolání Mám v úmyslu postaviti ve zdejí obci kapli slouící ke spoleèné bohoslubì. Jeto k stavbì té potøebí jest znaèného nákladu, obracím se s prosbou ku vem obèanùm zdejím, by kadý udal, jakou èástkou v penìzích neb èím by ku stavbì té pøispìl. Dle toho, jak velké pøíspìvky se sejdou, urèí se, jak velká kaple ta stavìti se bude a s jakým nákladem. Proto co kdo nejvíce mùe dáti, nech se pøièíní, bychom pak ku spoleènému dílu pøikroèiti mohli. V Míku dne 8. m. kvìtna 1892. starosta Jan Beránek
Celkový pohled na kapli
Procesní korouhve Nákres kaple pro stavbu
Na provolání tom upsáno bylo úhrnem 416 zlatých. Nepatrný to obnos. Nìkolikráte se p. starosta vyjádøil, e ve nedostal co mu bylo slíbeno. Kdo mìl potah sváel kámen a písek a kdo potahu nemìl, pomáhal pøi stavbì. Stavbu provádìl p. starosta Beránek sám pod dohledem p. V. Reisnera zednického mistra v J. Hradci. Písek na stavbu tu dal Frant. Kubín domkáø pob. è. 59. Kámen se bral, kde se dalo a ostatní materiál dal p. starosta Jan Beránek. Oltáø koupil v Novosedlech, obraz sv. Jana Køtitele maloval pan faráø Kamarit z Dìné. K výzdobì uvnitø kaple nemálo pøispìl p. Andìl sklenáø v Chlumì, jen okna barevným sklem zasklil a kapli daroval. Velký zvon darovala Marie Broová výmìnkáøka è. 3, který vak ve svìtové válce v roce 1917 byl zrekvírován, odvezen a s ostatními zvony rozlit. Svícny na oltáø darovala M. Èoudková, selka pop. è. 3. Lampu vìènosti darovala stará Tlachnová è. 18. Zvonek k oltáøi darovala paní Sùlová ze Stráe. Deku na stupnì pøed oltáø paní stará cho pana Závodníka ve Strái. Misál, kalich a bílý ornát daroval p. faráø B. Dolák, rodák stráský a první duchovní správce veobecné nemocnice v Praze. Ornát èervený byl koupen v Tøeboni. Stará Nìmcová z Liboøez darovala køíovou cestu. Harmonium bylo koupeno po èase za nájemné z honitby.
Pait u kaple vysázel p. starosta Jan Beránek ovocnými stromy. Kapli svìtil dne 24. kvìtna 1894 pan K. Mandl dìkan ve Strái a první mi svatou slouil v ní pan B. Dolák, faráø a rodák stráský, pøi ní zpívalo vokální mi quartem vedené øídícím uèitelem p. Fr. Motejlem ze Stráe. Slavnosti této zúèastnilo se celé okolí mezi nimi také svobodný Pán pan Adolf Leonhardi, baron ze Stráe. Po slavnosti dal p. starosta Jan Beránek v jeho domì skvìlou hostinu. Co kaple ta stála, nikomu p. starosta Jan Beránek neøekl. Budi jemu nehynoucí památka!
Pamìti uloené v korouhvích uvnitø kaple
Oltáø kostela
Pamìti uloené ve vìi kaple
Pamìti uloené ve vìi kaple
Kdy r. 1791 dne 4. m. prosince filiální kola s vyuèovacím jazykem èeským se zdejí obci povolena byla, chodily dítky k domkáøi pop. è. 30 Martinu Kubínovi z Mníku, který je uèil a pøi tom dìlal za stavem. Nìkteøí ze ákù tìch sedìli kolem stavu a ètli, jiní na tabuli psali a nìkteøí ze starích jemu pøízi soukali. Za uèení to platili mu týdnì, mimo to dostával jetì jiné dary, nejvíce potraviny.
Výlet dìti s rodièi - Hluboká nad Vltavou kola Mníek
Po tomto jetì krátký èas uèil v tée chalupì syn jeho Martin Kubín, zkouený ji uèitel. Roku 1834 vystavìli obèané zdejí kolu, kde nynìjí stojí, v ní pak tý Martin Kubín stále vyuèoval. Sem chodily dítky také z Liboøez a z Hutí. V roce 1864 kola ta vyhoøela a p. uèitel Martin Kubín následkem mrzutostí v obci kolství se vzdal a odjel s rodinou do Ameriky. kola byla opìt upravena a sem dosazen p. Václav Stufka, syn uèitele v Jilovicích, okres Tøeboòský. Vysokým vynesením ze dne 11. kvìtna 1884 è. 11.205 byla zdejí kola rozíøena na dvoutøídní. Jeto stará budova nedostaèovala mìla se stavìti kola nová. K stavbì nové koly vak nedolo. Pøistaveny uèebny, jedna svìtnice pro uèitele, chodba a spiník a stodola. KOLNÍ ROK 1894/1895 kolní rok poèal dne 15. m. záøí 1894 slavnou mí sv. ve zdejí kapli, ji slouil Veledùstojný Pán pan Konrád Mandl, dìkan v Strái a katech zdejí koly. Dne 16. m. listopadu 1894 vykonal pøehlídku zdejí koly Velectìný Pán, pan prof. Antonín Kodet c. k. okresní kolní inspektor a naøídil, by místní kolní rada vchod do koly upravila, k pumpì nálevku zøídila, stojan na mapy opatøila, o novou skøíò na kolní pomùcky se postarala, nápis na kolu upravila, letní cvièitì ohradila a stinnými stromku osázela, zvonek do chodby zøídila a lity k mapám opatøila. Dekretem ze dne 19. m. prosince 1894 byl ustanoven na zdejí kole definitivním poduèitelem p. Jan Breuer, jen pøed tím jako prozatímní poduèitel zde pùsobil. Sluební pøísahu vykonal dne 10. m. ledna 1895 a jetì tého dne slubu svou jako definitivní poduèitel zde nastoupil. Dne 4. m. bøezna 1895 úèastnila se kolní mláde se sborem uèitelù a místním kolním radou smuteèních bohoslueb za Jeho cís. a král. Výsost nejjasnìjího prince a pana polního marála arcivévodu Albrechta ve farním chrámu Pánì v Strái. Po návratu domù vylíèil øíd. uèitel Fr. Faital význam této smuteèní slavnosti, poukázáno hlavnì k výteèným vlastnostem vyneeného zesnulého, jako i ku nenahraditelné ztrátì, kterou tímto úmrtím Nejvyí císaøský dùm a celá øíe utrpìla. Na konec pak zpívána rakouská národní hymna. Odpoledne bylo opìt vyuèováno. Zdravotní stav kolní mládee byl v tomto roce patný. Pøi vánocích vecky dìti náramnì kalaly a v mìsíci bøeznu vypukla mezi nimi nemoc difteritis. Jeto z domù onemocnìlých po èas nemoce ani zdraví do koly choditi nesmìly, byla návtìva koly slabá. Ze kolou povinných dítek umøel na tuto nemoc jeden ák. Z mladích, které jetì do koly nenáleely zemøelo 8. Nemoc ta protáhla se a do mìsíce kvìtna, èím návtìva koly stále trpìla. Také následky po nemoci této mezi áky se objevily. Nìkterým zeslábl zrak, jiným opìt sluch, nìkteré stále kalali. Zima letoního roku byla velmi tuhá, snìhu neobyèejné mnoství a v mìsíci únoru dostouply mrazy 22o R. Dne 16. a 17. m. kvìtna napadlo takové mnoství snìhu, e stromy bohatým kvìtem obsypané se lámaly. I v lesích veliké kody zpùsobeny. Od 1. m. kvìtna byla udìlena 10 ákùm úleva v docházce kolní po dobu letní a vyuèováno bylo po celý rok dle usnesení z roku pøedcházejícího s tím rozdílem, e místo ve støedu a v sobotu odpoledne bylo vdy prázdno ve ètvrtek celý den. Zkouka ze sv. náboenství byla odbývána dne 29. m. èervna u pøítomnosti Dùstojného Pána pana vikaøe P. Fr. Touska z Tøebonì, Veleváeného c. k. okresního pana hejtmana J. Tvrdého z Jindø. Hradce a velikého mnoství lidu ve farním chrámu Pánì ve Strái. V tomto kolním roce zøídila místní kolní rada stojan na mapy, skøíò na uèební pomùcky, zvonek, nápis na kolu, mravouèné prùpovìdi na 10 tabulkách natitìné, které øíd. uèitel Fr. Faital lepenkou podlepil a krouky opatøil, upravila kuchyò øídícímu uèiteli a ohradila cvièitì. Na poèátku kolního roku bylo pøijato do zdejí koly 58 chlapcù a 91 dívek = 149 dítek, k nim pøibylo v roce 6 chlapcù a 8 dívek = 14 dítek = celkem 163 dítek. Ku konci kolního roku navtìvovalo zdejí kolu: I. tøídu 33 chlapcù + 35 dívek = úhrnem 68 dítek II. tøídu 15 chlapcù + 33 dívek = úhrnem 48 dítek, vecky vyznání køesansko-katolického.
kolní rok ukonèen dne 31. m. èervence 1895 slubami Boími ve zdejí kapli, kde po mi sv. zazpívána rakouská hymna. Po mi svaté byly rozdávány kolní zprávy a vráceny dítkám seity na úkoly, kreslièky jako i ruèní práce. KOLNÍ ROK 1918/1919 kolní rok 1918/1919 zaèal dne 16. záøí 1918. K zastupování mobil. uèitele p. M. Bláhy ustanovena okresní kolní radou sl. Marie Spìváková ze Stráe, a proto poèalo se vyuèovati hned v poèátku kolního roku ve tøech tøídách. Kdy pak p. uèitel M. Bláha od vojska se vrátil a od nového roku 1919 poèal zase vyuèovati, byla sl. M. Spìváková místa zastup. uèitelky sprotìna výnosem okresní kolní rady ze dne 10./12. 1918 è. 2074. Na oslavu 28. øíjna 1918 kdy samostatnost národa èeského byla prohláena uspoøádal øídící uèitel s obecním výborem i ve zdejí obci slavnost a prùvod po vsi a do Liboøez, jeho se zúèastnilo vecko obecenstvo, starci i dítky celé obce a pøikolené obce Liboøez. O významu tohoto památného dne, kdy utvoøena svobodná èeskoslovenská republika promluvil k shromádìným na návsi u kaple slavnostní øeè øíd. uèitel Faital, která s veobecným jásotem a plným porozumìním byla vyslechnuta. V mìsíci øíjnu 1918 rozíøila se mezi kol. dítkami epidemie chøipky, a proto k zamezení dalího se íøení této epidemie uzavøelo okresní hejtmanství výnosem ze dne 14./10. 1918 è. 30.489 zdejí kolu na dobu 14 dnù. Na základì vynesení ok. kolní rady ze dne 5. listopadu 1918 è. 1865 byla uspoøádána kolní slavnost dne 8. listopadu na oslavu zøízení èeskoslovenského státu, pøi ní sl. M. Sníková o významu slavnosti k dìtem promluvila a tého dne na zdejí kole nebylo vyuèováno. Úleva v docházce kolní pro dobu letní povolena 30 dítkám vynesením ok. rady ze dne 31./3. 1919 è. 736. Vycházky konány bìhem kolního roku s dítkami vech tøíd. kolní rok ukonèen dne 28. èervna 1919 Husovou slavností, pøi ní promluvila k dítkám sl. M. Sníková o významu slavnosti. kolní rok zaèal s 85 hochy a 86 dìvèaty = 171 áky a ukonèen s 80 hochy a 69 dìvèaty = 149 áky.
Jan Vavøinovský, Miluna Èoudková, Karel Èerný, Milan Hulmak
kolní rok 1963 - uèitelka Rusová, øídící Èertík, uèi-
Malování koly - pan uèitel Èertík st. uprostøed, vlevo jeho syn, vpravo Vladimír Hajna
telka Holická. Dole Láïa Krejèí, Milan Hulmák, Vláïa Èoudek, Karel Boèek 1. øada Hana Kuèerová, Máòa Opolcerová, Miluna Èoudková Eva Vavøinovská, Karel Èerný, Honza Vavøinovský, Jirka Hrádek, Standa Novák 2. øada - Milan Petrù, Jarda Trachta, Láïa Èerný, Ruda Kuèera, Vìra Krejèová, Jarka Øepová, Máòa Poètová, Marcela Krejèová, Zdena Galasová
KOLNÍ ROK 1932/1933
kolní rok 1932-33 poèal dne 1. záøí 1932. Ve zdejí kole pùsobili: Jaroslav tufka .
. . . . . . . . . I. tø. ofie Kocourková . . . . . . . . III. tø. Zdeòka Pehová . . . . . . . . . II. tø. M. Bureová . . . . . . . . . . . uè. enských ruè. prací Václav Bártl . . . . . . . . . . . dìkan nábo. ø. k. A. Kamínová . . . . . . . . . . . nábo. èsl. Jaroslav tufka narodil se 15. února 1903. Studoval na gymnasiu v J. Hradci, zkouku uèitelské dospìlosti sloil na abiturientském kurzu v Praze 2. Poslednì pùsobil jako uèitel v Plavsku. Výnosem o. . v. ze dne 14. èervna 1932 è. 1678 pøikázán k zastupování øídicího uèitele. ofie Kocourková narodila se 11. kvìtna 1907. Navtìvovala uèitelský ústav v Èeských Budìjovicích. Poslednì pùsobila jako uèitelka ve Vydøí. Na zdejí kolu pøikázána výnosem o. . v. ze dne 16. srpna 1931 èís. 2244. Zdeòka Pehová narozena dne 30. èervna 1911 sloila zkouku uèitelské dospìlosti na uèitelském ústavu v Èeských Budìjovicích. Pùsobila na obecní kole ve Strái nad Neárkou. Výnosem o. . v. v J. Hradci ze dne 31. srpna 1932 è. 2363 byla jmenována uèitelkou èekatelkou a pøidìlena zdejí kole. Svátek naí samostatnosti byl dne 28. øíjna oslaven dùstojným zpùsobem v jednotlivých tøídách a veèer byla uspoøádána dìtská besídka v hostinství u Kubínù. Oslava narozenin pana prezidenta provedena v jednotlivých tøídách zpùsobem pøimìøeným vìku actva. Té bylo posloucháno vysílání kolní slavnosti z Prahy. Dne 17. února bylo pìknì vzpomenuto pøi vyuèování na 80. výroèí narození Jaroslava Vrchlického a dne 23. února 25. výroèí úmrtí Svatopluka Èecha. Dne 19. bøezna sehráli áci pohádku v 5 obrazích Snìhurka od V. Baldessari - Plumlovské. Z výtìku zakoupeny uèebnice pro chudé áky. Okresní péèe o mláde v Jindø. Hradci vìnovala zdejí kole aty, prádlo a døeváky v cenì asi 450 Kè. O Vánocích byla uspoøádána besídka, na které byly dìti obdarovány dárky od okresní péèe o mláde, seity, jablky a cukrovím. Seity koupil uèitelský sbor, jablka vìnoval p. starosta J. Váa a p. Josef Øepa - rolník z Liboøez. Na pøíkaz zemské kolní rady zaslala firma Sigma dvoulampový pøijímaè k poslouchání kolského rozhlasu. Do koly bylo zavedeno elektrické svìtlo. Do I. tøídy a do kuchynì. V pokoji zavedl svìtlo zast. øíd. uèitel na svùj náklad. Od 4. bøezna do 8. dubna dávala se dìtem pøespolním a dìtem nezamìstnaných dìlníkù polévka. Celkem bylo stravováno 46 dìtí. Okresní péèe o mláde darovala 150 Kè, naturální dary vymìøeny na 80 Kè. Celkem rozdáno bylo 1196 porcí polévky. Dne 1. dubna navtívil zdejí kolu p. okresní kolní inspektor V. Krka. Statistika dìtí: Na poèátku kolního roku bylo ve kole I. tø. . . . . . . 15 ákù . . . . . . 19 dìvèat . . . vech 34 II. tø. . . . . . . 24 ákù . . . . . . 18 dìvèat . . . vech 42 III. tø. . . . . . . 20 ákù . . . . . . 23 dìvèat . . . vech 43 Celkem 59 ákù 60 dìvèat vech 119 Prùmìrná docházka kolní èinila 95,65 %. kolní rok ukonèen 28. èervna slavností Husovou.
KOLNÍ ROK 1945/1946 kolní rok 1945-46 zapoèal 2. záøí 1945 s 53 áky. Vyuèováno bylo nejdøíve hromadnì, nebo v místì byla jen jedna uèitelská síla Bohumíra Pudilová.
Pozdìji byly tøídy rozdìleny se souhlasem OV následovnì: Tøída
post. roèník
hoi
dìvèata
celkem
I.
1. a 2.
9
10
19
II.
3., 4. a 5.
18
16
34
Tøídy se støídaly polodennì. Poèet jednotlivých hodin vhodnì redukován. enským ruèním pracím ve 2. tøídì vyuèuje Marie Souèková ve 3 hodinách týdnì - Náboenství øímskokatolickému vyuèuje ve 4 týdenních hodinách p. Václav Frolík, kaplan ze Stráe n. N. Náboenství èeskoslovenskému vyuèuje Vlasta Mahová, laic. katechetka z Pøíbraze ve 2 hodinách týdnì. Národnost vech dìtí je èeská.
Rozdìlení dìtí podle náboenství je následující: Tøída
øímskokatolické
èeskoslovenské
jiné
bez vyznání
I.
17
2
-
-
II. Vìdomosti ákù utrpìly zvlátì ve kolním roce 1944-45, kdy øídící uèitel Jaroslav tufka a uè. Jaroslav Marek byli totálnì nasazeni a k dovrení veho kola byla vystìhována, jak patrno ze zápisu v minulém kolním roce. Zjevné nedostatky zvlátì u nejmladích, pøi jedné uèitelské síle a støídavém vyuèování nemohli býti vyrovnány. Správcem koly byl 21. IX. ustanoven M. Grégr, který vak na místní kolu nenastoupil. Pøevzal správu koly v Artholci a pozdìji byl pøeloen na chebský okres. Vánoèní prázdniny trvaly od 15. 12. 1945 do 14. 1. 1946. Na vlastní ádost byla uèitelka B. Pudilová zastupující spr. koly pøeloena na pohranièní do Starého Mìsta u Nové Bystøice. Správu koly a vyuèování v obou tøídách pøevzal 16. 1. 1946 Antonín Hurych, který pùsobil na mìanské kole ve Strái n. N. Na zdejí kole vyuèoval jmenovaný ji ve kolním roce 1943-44. Místní kolní rada zakoupila v únoru 46 pro úèel koly nový rozhlasový pøijímaè zn. Telefunken. Poslech kolního rozhlasu byl zaøazen do vyuèování a jednotlivé relace sledují áci s opravdovým zájmem. Pololetní vysvìdèení byla ákùm vydána 15. II. 1946. Vzhledem k vìdomostem ákù bylo klasifikováno mírnì, nebo byla snaha povzbuditi áky jetì k intenzivnìjí práci, píli, kterou zvlátì nìkteøí za tìkých podmínek projevili, bylo nutno vzíti pøedevím v úvahu. Po nìkolikaleté pøestávce byly opìt veøejnì a dùstojnì oslaveny narozeniny prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Ve kole vzpomnìly dìti 96. narozenin TGM malou kolní slavností ve støedu 6. 3. o 14. hod. odpoled-
Z roku 1962
ne. Starí se pak zúèastnili ve støedu veèer veøejné slavnosti poøádané v sále host. u Kubínù.
P. uèitel Josef Èertík s manelkou Andìlou a p. uèitel Bárta dìti z Mníku a Liboøez
kolní rok 1964 1965
Øeditelka Swiderová 1. øada Pavel ustek, Zdenìk Lipold, Karel Petrù, Fanda Kocar, Karel Böhm, Franta Biòovec 2. øada Láïa Kroèák, Marie Petrù, Dana Trachtová, Jirka Trachta, Vìra Trachtová, Helena Kuèerová, Pepík Loskot, Pepík Boèek
kolní rok 1965 1966
1. øada Láïa Kroèák, Zdenek Lipold, Pavel ustek, Dana Trachtová, Marie Petrù, Vìra imonová, Helena Kuèerová, Miluna Kroèáková, Anèa Hajnová 2. øada Karel Èerný, Jirka Hrádek, Pepík Loskot, Franta Biòovec, Honza Vavøinovský, Miluna Èoudková, Vìra Trachtová, Pepík Boèek, Karel Petrù, Franta Kocar
kolní rok 1967 p. uèitelka Jírová se svojí tøídou
dìti z Mníku a Liboøez
Dne 16. II. 46 byl zprotìn sluby na zdejí kole Antonín Hurych, který odeel k výkonu vojenské sluby. Správou koly byla povìøena uè. Al. Korandová, která vyuèovala I. a II. tøídu støídavì do 23. III. 46, kdy byla pøeloena na obecnou kolu v Nové Bystøici. Vyuèování v I. tøídì pøevzal v. uè. Miloslav Cepák a v II. tøídì v. uè. Jan Jiranský. V kvìtnu a èervnu onemocnìla vìtina ákù spalnièkami, kteráto nemoc byla hláena i ze sousedních obcí. Dne 3. kvìtna bylo vzpomenuto prvého výroèí pozdviení Praanù proti nìmeckým okupantùm. Dne 8. kvìtna vzpomenuto Dne vítìzství. Dne 28. kvìtna vzpomenuto 62. narozenin naeho prezidenta budovatele Dr. Edvarda Benee. Dne 12. VI. konána kolní slavnost se vzpomínkou na lidickou tragedii, od které uplynuly 4 roky. V pátek dne 21. VI. 46 byl poøádán kolní výlet do jihoèeských skláren v Chlumu u Tøebonì, za úèasti ákù z obou tøíd a uèitelù M. Cepáka a J. Jiranského. Povozy poskytli zdarma rolníci Václav Hanta a J. Trachta. kolní rok byl zakonèen dne 22. VI. 46, tého dne bylo vydáno vysvìdèení.
MD Také rùzné oslavy a podniky byly poøádány zas v hostinci Jednota. Jako prvý to byl Mezinárodní den en 7. bøezna. Výbor en dostal od slouèeného JZD 300,- Kès z kulturního fondu, za nì eny napekly cukroví a nakoupily pohotìní i z pøíspìvku MNV. Kulturní poøad obstaraly místní dìti z mateøské kolky ve Støíbci a jednak z místní koly pod vedením jisker a pionýrù Nadi a Olgy Hajnových. Pøi gramorádiu si zatanèili a do veèera mladí i starí. Na MD pozval V i bývalou pøedsedkyni V Andìlu Èertíkovou, jako i J. Èertíka. Ti poslali enám do Mníku toto blahopøání:
Brzy budou míti svátek eny svìta celého. Copak máme enám v Mníku popøát od nás hezkého? Pøejeme Vám vechno dobré, ba i modro z nebe. Nemùeme do Mníku vak poslat sami sebe. Pionýrkám a vedoucím úspìchy jen, ádné hoøe, pìkné známky a prázdniny v pionýrském táboøe. Uèitelkám trpìlivost, také síly hodnì, aby vichni áci jejich rostli jenom rovnì. Sestrám z Køíe èerveného vzpomínáme èasto na nì -
bez úrazu bolestného v klidu rok a celý plyne. A co Vám, Vy zlaté mámy, máte tolik starostí, pøejeme té vechno dobré, od dìtí jen radosti. Také tìm, jim zbìlel u vlas a od práce kosti bolí, krásný dùchod pøejeme zas radosti a hodnì zdraví. Jezedaèkám ménì døiny. Bývalo to èasto k smíchu, kdy u Mníku s fùry sena lezla babka po ebøíku. A na lukách, polích køepce s fùry dívky skáèí dolù. s radostí a písnièkami jdou vesele veèer domù. Z kroniky z roku 1965
Takáøi poèítali s touto hrou a vaøili vejce v klihu, aby se krejcar od skoøápky odrazil, a jetì vìtí filuta si udìlal vejfuk, naplnil ho smùlou, nabarvil a do tohoto vejce se krejcar nezasekl nikdy. Kdy vak se na podvod pøilo, ztratil pak podvodník vejce vechna i krejcary a jetì odnáel náøez na zádech. O velikonocích si chlapci pletli z vrbových proutkù pomlázku, také dynovaèku øíkali. Nejèastìji byla z osmi prutù, tu dovedl kadý, ale strejèek Vávrù z è. 13 pletl dynovaèku ze 12 prutù. S touto pomlázkou navtìvovali starí chlapci sousedy a tam lehali pomlázkou dìvèata, aby byla vdy èiperná a rychlá. Za odmìnu se musela vykoupit kraslicemi, rejsky nebo strakami.
MD módní pøehlídka - zleva Jiøí Ivan, Frantiek Kocar, Karel Sokolík
MD módní pøehlídka - Frantiek Kocar
MD módní pøehlídka - Karel Sokolík
Oslava MD kouzlení - Jiøí Ivan, Miroslav Øimnáè, MD - dìti pøejí maminkám Vladimír Hajna
Malí chlapci i dìvèata o velikonocích plnili své úkoly. Na Kvìtnou nedìli nesli do kostela koèièky - lískové, jívovéastøemchovéletorostysjedlovouchvojí.Posvìcenékoèièkydávali hospodáøidoobilí:itaapenice. Na Zelený ètvrtek umlkly zvony a nezvonilo se a na Bílou sobotu v poledne. Místo zvonìní chodila parta dìtí vyzvánìt øehtaèkami a klapaèkami do vech èísel obce. Na Bílou sobotu mohli pak chodit po pomlázce. Jetì klapali, ale také zpívali: Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoò bílý, slepièka Vám snese jiný v koutku, na zeleném proutku.
V kadém èísle se poèítalos tìmitonávtìvníkya na kadéhose dostalovajíèko.Kdy vajíèkau dola, dostali místo nìho po krejcaru, nìkdy po dvou, za první republiky i po korunì. ádná hospodynì nechtìla být pohanìna. Nìkdy dovedli zazpívati i hanlivou píseò, tomu, kde nic nedostali. Lidé tu nevìrní, jako psi èerní, kopali jámu Jeíi Pánu, aby ho jali, ukøiovali, na Velký pátek z køíe sòali a do hrobu dali.
Toto velikonoèní koledování neprovádìly jen dìti z chudích rodin, ale i z rodin zámoných. I v partì koledníkù byl urèitý øád a poøádek. Kdo nechodil øehtat a klapat ráno, v poledne a veèer pìknì v zástupu chlapci i dìvèata, nesmìl na Bílou sobotu chodit koledou. Kdo by se byl osmìlil pøiivit se s partou, byl prostì od poledníèkù bit, ale to byly jen výjimky. Dìti chodily obìtavì a rády. O velikonocích pak chlapci provádìli s vejci rùzné hry. Na trávníku vyhazovali vejce do výky. Èí vejce pøi dopadu na trávník se rozbilo, ten vejce prohrál. Z vríèku po prkýnku poutìli vejce dolù v celé partì. Na èí vejce dalí narazilo, ten o vejce pøiel. Starí chlapci sekali do vejce krejcarem. Kdy krejcar odskoèil a nezasekl se do vejce, krejcar prohrál. Kdy vak se do vejce zasekl a obrácený ve vejci drel, chlapec vejce prohrál.
Dalí starý obyèej je pálení èarodìjnic a stavìní májù. V poslednídubnovýveèer a noc oívajív mnoha obcíchstaré lidové obyèeje. Nae generace si je sice upravila po svém ale právì to svìdèí o jejich ivotnosti. Zaèíná to u obyèejnì odpoledne, kdy si mláde na návrí obyèejnìna Chábùkopci,postavívelkouhranici,abyveèer, po setmìní mohla pálit èarodìjnice. Døevo a ometená bøezová koata se dají vdycky sehnat, nebo i ti starí rádi pomohou a pár polen darují. Pùvodníkrutý smysl páleníèarodìjnicji dávnovymizel.Také pálení èarodìjnic pøed prvním vyhánìním dobytka na první spoleènou pastvou na obecní pastviny, aby dobytku na pastvì nekodily, u nemá významu. Dnes má ze zapálení hranice nejvìtí radost kolní mláde. Dlouho do noci je vidìt na vech návrích v okolí planoucí ohnì a létající zapálená koata jako rakety. A pak nastává èas pro ty starí. Nepozorovanì se kradou mezi ploty s vìdrem plným vápna a se tìtkou, aby dìlali cestièky. Taková cestièka, vylitá vápnem vedla od Jeho domu ke stavení, kde bydlela Ona. Dnes, kdy chlapci chodí i s pøedkolními dìvèaty a motocykly smazaly vzdálenosti, tento zvyk se trochu pozmìnil. Døíve bývalo zvykem, dnes u ménì, e mladý mu s kamarády stavìl své vyvolené máj. Vyhlédl si v lese pìkný, rovný smrk, nebo jedli, opatrnì ho porazil, osekal vìtve, pouze na vrcholku nechal pièku z vìtvièek, oloupal kùru, pod opentlovanývrcholek povìsil vìnec a v noci pøed prvním májem postavil pod okna své milé. Máj musel pak hlídat, aby mu ho nìkdo neodnesl a nepostavil jinam. Stavìl-li máj pøespolák, musel být zadobøe s místními hochy, jinak mohl být ze vsi patnì vyprovodìn, obzvlátì, kdy si na dìvèe myslel i nìkdo z domácích mládencù. Nynìjí mládenci stavìjí vìtinou jen jeden máj na návsi a ten patøí vem dìvèatùm z obce. Musejí vak i tento máj hlídat pøed chlapci ze sousedních vesnic, hlavnì ze Støíbce, aby ho neporazili, neodnesli a postavili na své návsi. Mnohdy ani elezem a obruèemi okované máje u zemì tomu nezabrání. Zvlátì, kdy hlídka je v hostinci a to je pak taková pohana, e musí být jetì tu noc napravena a postaven máj nový. NìkolikrátzaméhopùsobenívMníkuukradlizde májStøíbøeètí,cose jimsnailiconejdøíveMíánioplatit. Nìjaké bitky z toho vak nebyly. Oslavy 1. máje, které byly tohoto roku jednotné v Tøeboni, úèastnilo se 25 starích ákù se svými uèiteli národní koly, 15 ákù støední koly a 35 dospìlých osob, které jeli na traktoru JZD. Pøed 1. májem byly postaveny 2 vysoké máje u kaple a MNV, které mìly být jetì na oslavu X. výroèí osvobození. Ve støedu dne 4. kvìtna v noci pøitrhla na motorkách bojùvka chlapcù ze Støíbce, porazila a rozøezala oba máje na kusy a nechala leet. MNV podal proti tomuto stínost na ONV, který naøídil postavit máje nové, jinak e bude proti pachatelùm zavedeno trestní øízení. Amnestií prezidenta republiky k 9. kvìtnu 1955 byl tento pøestupek odputìn a máje nepostaveny. V Mníku zaèaly pøedlouhé veèery, eny sely se v party, peøí drát zaèaly. Jedna parta veliká, jedenáct má èlenù, zakotvila v tìchto dnech v Trávníku u Krejèù. Chybí jim tam dvanáctá, Boe to je kody, e tu také nesedí bábinka ze koly. To by se to øehnilo, okna by se tøásla, stìí peøí v kuchyni Trávnice by nala. Po tìch pìkných pozdravech, dìkuje vem za nì, v mylenkách se pøenesla do Krejèù kuchynì. Vidí Barèu Poètovou, podmraèenì sedí, jen tu a tam kolouchùm nìèím si pøisadí. Obì eny etkovy, vìtinou jsou váné o doukách rozvázat je jim, vìru, snadné. Andula z Chalupy, Kodyma cestáøe, takaøinou neví jak naladit si tváøe. Jetì víc by øádila, tak se èasto chová, kdyby tu s ní nebyla matka Janouchová. Vilhelmová - Pivcová dìlá malé pièky, pilnì dere, myslí vak na svoje slepièky. A BlaenkaKrálová,jinakKrejèù- Krejèí,poctivìtudrhá,jakjivdyckysvìdèí.Kuèerovás Trachtovouzèísla osmnáctky odvahu si dávají, kdy jsou domù zpátky. Máòa Chábù, vùdce en z celé obce Mníek, vechny èerty v oèích má, nejmladí je smíek. Vem se prsty kmitají, jak peøíèka derou, kdy ruèièky zahálí, pusinky jim jedou. Anekdoty pepøené také jsou tu slyet. eny se jim chechtají, také se chtí stydìt. Vánì tomu naslouchá Albinka Trávnice, musí, nebo ví, co sluí se hospodyòce. Ona si ve nahradí, dobøe vìøte tomu, a pøijdou drát za týden k sousedùm do domu. Potom bude míti prim v anekdotách ertem, e jí ani nestaèí Drda v Hrátkách s èertem. Koho tam vak nevidí k nemalému alu, nai dobrou sousedku Roubalovou Albu. e nechodí do party, pøíèinu má vánou, nezapomeòte ji potom pozvat na dodernou! A zas pøítì sednete vechny kolem stolu, s bábrlinkou ze koly v duchu buïte spolu. Také ona vzpomene vech en této party, na doby, kdy s nimi té provádìla erty. Do pøítích let pøejí Vám zdraví, tìstí hodnì byste jetì dlouhý èas draly peøí svornì. Vai Èertíkù, È. Budìjovice, leden 1966
zuita, Mir. Kadlec poboèník krále, Ladislav Bro a St. Dlouhý policie, St. Novák hulán, M. Petrù husar a hornist, M. Kuèera a Fr. Kocar listonoi, Václav Hanta, Vl. teflová, Danìk z Pístiny jízda, Mil. Kohoutù, M. Roubalová, Marie Øimnáèová, Zdena Petrù, Anna Hrodìjù poddaní, Slavomír Kohout purkrabí. Vichni pracovali obìtavì s masopustním elánem a díky dobré organizaci Slavomíru Kohoutovi pøi vybírání penìz, bylo získáno celkem 3.269,50 Kès. Bude-li dále takové porozumìní a obìtavost èlenù jako pøi makarním prùvodu, bude poøádán masopust i v pøítím roce s pøizváním rozhlasu a krajové televize. Nadhozeno i opakování staroèeské svatby v Mníku, která u dvakrát zde byla. Celou akci masopustu vedl Rudolf Kuèera st. z è. 94.
V Mníku u pøed válkou byl èasto masopust s makarním prùvodem. První byl pod názvem Habeská výprava, jak je popsána v 1. dílu kroniky obce Mníek.
Také v tomto roce se pøipravoval masopust v obci s návtìvou okolí. Na Nový rok (1. ledna) byla svolána schùze vech sloek: MNV, Svazarmu, osvìtové besedy a poárníkù, na ní bylo jednáno o zakoupení krojù na masopustní prùvod jednak
z Národního divadla z Prahy, jednak z Jihoèeského divadla, co vyjednal R. Kuèera. Jednalo se o vyøazené kroje z garderoby tìchto divadel. Na zakoupení krojù zbylo z loòského masopustu 1.600 Kès, které byly odevzdány Rudolfem Kuèerou a Ondøejem Boèkem, pøedsedou finanèní komise MNV, veliteli poárníkù Bedøichu Friedlovi. Nastalo vak urièté rozèarování, kdy pøi schùzi vylo najevo, e z obnosu 1.600 Kès zùstalo jen 300 Kès a ostaní byly pouity k jinému úèelu. Kronikáø Kuèera v poznámkách píe: Není mou vìcí jako kronikáøe, kam 1.300 Kès bylo pouito. To a si vyjedná sbor poárníkù se svým velitelem a pak dodateènì bude zapsáno dál v kronice. Na této schùzi také rozhodnuto, aby do Prahy pro kroje jeli Rudolf Kuèera a Vladimír Hajna. Byli jsme srdeènì pøijati øeditelem Národního divadla i ostatními zamìstnanci. Vybrali jsme si 15 kusù paruk a 45 kusù dámských kostýmù. Pánské nemìli vyøazeny. Cestu zpìt jsme konali vlakem a na nádraí do Tøebonì pro nás i kroje pøijel autem Bohumil Kuèera mladí a Mir. Kohout, co nám bylo velmi milé, vdy od 5 hodin ráno jsme byli na cestì autobusem do Prahy a v samém spìchu i v Praze. Dne 12. ledna byla nová schùze za úèelem opatøení penìz na nákup krojù jak z Prahy, tak z Èeských Budìjovic. Poárníci zapùjèili 1000,- Kès, (díky pochopení pokladníka poárníkù J. Kodyma), Svazarm pøispìl 400,- Kès, 200,- Kès darovalo JZD 5. kvìten z kulturního fondu a zbytek z loòského masopustu 300,- Kès, take celkem bylo získáno na proplacení krojù 1900,- Kès. Koncem ledna pøivezl s. Jiøí Ivan kroje z Èeských Budìjovic, nejvíce enské garnitury a 2 muské. Dalí kroje zakoupil Rudolf Kuèera v Jindøichovì Hradci u Maye v hodnotì 430,- Kès. Za zaznamenání stojí porozumìní a pochopení poárníkù Josefa Kodyma, pøedsedy Svazarmu, Boh. Trachty (Vlèka) a Jiøího Ivana. Díky Vám pøátelé, píe v poznámkách R. Kuèera. Konec masopustu byl zahájen zas tradièním masopustním makarním prùvodem s heslem: Volený král s královnou jdou mezi poddané. Král se zlatou korunou, zdobený øády, v královském pláti, který nesla 2 páata v èerveném úboru z doby rokoka, s královnou po boku se akem a jezuitou, nasedli do koèáru, po jeho stranách jela ochranná jízda: husar a hulán. Za koèárem jeli 4 vozy: poøádková policie, doktor se sestrou Èerveného køíe, direktor, poboèník císaøùv (králùv), cikánka, pradleny, tulák, kominík, zahradnice, sudièky a hudba. Král èetl proslov k lidu tohoto znìní: Váení a milí poddaní! Jako zvolený král této doby se Vám pøicházím v doprovodu své královny osobnì pøestavit. Jsem král Barnabá Masopust. Pøiel jsem se s Vámi, moji drazí, nejen pozdravit, ale také rozlouèit, nebo není mi souzeno, abych Vás, drazí poddaní, dále kryl svým královským plátìm a drel nad Vámi svou ruku. Pøedávám moc svou lidu, Vám, drazí poddaní, volte si zástupce, jak volila nìkdy knìna Libue svého mue, panovníka z lidu a nastane poøádek dle vùle lidu. Trestním soudùm uspoøí se tak mnohé zlosti, nebo pøestanou pak vechny hádky a mrzutosti. Úøedníkù máme víc ne dost, a to budí zlost. Jsme známí vude ve svìtì, kadý nás jen chválí i zahranièní urnály o nás dosti psaly. I na sport mùe být hrdý národ i vláda, neb se sportem roste té nae sláva. Proto skládám svoji vládu lidu a já odejdu v klidu, neb vládnout není dneska snadná vìc, jako uhlídat enu fe. Vá král Barnabá Masopust.
V roce 1955 dojídìlo jednou mìsíènì do Mníku putovní kino ONV Osvìtové besedy a promítlo tyto filmy: 28.1. Tajemství støíbøitého práku ruský film 13. 3. Honba za modelem 25. 5. Mladá léta èeský film z mládí A. Jiráska 15. 4. To byl èeský muzikant film ze ivota Kmocha 2. 9. Dva akry zemì 16.10. Daleko od Moskvy sovìtský film 30.10. Moulin Rouge francouzský film 13.11. Pevnost na Amuru sovìtský film 27.11. Klub Pickwickù anglický film Dne 27. února o 14. a o 18. hodinì sehrál krouek místních ochotníkù divadelní pøedstavení Láska divy tvoøí, veselohru bez valné ceny, vypoètenou na bránice divákù a pokladnu. Smích byl celý veèer! Úèinkovali: Vladimír Hajna z è. 74, Karel Poèta ml. z è. 39, Jan Zahradník ml. z è. 21, Frantiek Kocar z è. 67, Vojtìch Kohout ml. z è. 99, Øimnáè Miroslav z è. 88, Kuèera Bohumil z è. 63, Janouch Bohumil z è. 42, Petrù Marie z è. 81, Marie Vlèková z è. 84, Jarka Poètová z è. 39, Maruka etková z è. 27, Jana Drágová z è. 101, Boka Hajnová z è. 45 a Karel Cepák z Prohanidel. Obecenstvo bylo velmi spokojeno, vichni hráli velmi dobøe. Mimikou vynikal Vl. Hajna, M. Petrù, nejlépe se dreli textu M. etková, J. Zahradník a M. Kohout. Èistý zisk byl 878 Kès a ponechán byl na ozvuèení promítacího filmového pøístroje. Okolní obce ádaly o zájezd, který vak nebyl povolen pro malou hodnotu kusu, nebo mimo smíchu nedával kus nic budovatelského dnení dobì. Jako druhá hra v tomto roce byla nacvièena hra L. Stroupenického Václav Hrobèický z Hrobèic a sehrána v Mníku dne 9. dubna veèer, 10. dubna odpoledne a 11. dubna veèer. Èistý zisk 1268 Kès byl zase dán na fond pro ozvuèení filmového pøístroje. V tomto kuse úèinkovali: Vladimír Hajna, K. Poèta m., Petr Kocar z è. 6, Marie Vlèková, Boka Hajnová, Miroslav Øimnáè, Karel Cepák, Jan Zahradník, Bohumil Janouch a B. Kuèera ml. s Karlem Petrù z è. 95. Nejvíce se líbil Petr Kocar, který v roli sedláka Vrby sklidil potlesk i na otevøené scénì, co na vesnici bývá málokdy. Dne 17. dubna zajeli místní ochotníci s tímto divadelním kusem do Lutové a 15. kvìtna do Plavska. V Plavsku bylo provedení této hry ze vech nejlepí, aèkoliv pro patné poèasí a malou propagandu nebyla návtìva velká. Dne 7. kvìtna veèer byla v Mníku oslava X. výroèí osvobození ÈSR.
Tøi králové - zleva Slavomír Kohout, Rudolf Kuèera, Vladimír Hajna
Prùvod proel obcí, v pøedu trubaè a po shromádìní se lidí, èetl král proslov a zatím se ostatní rozeli vyfechtovat nìjakou tu korunku. Z Mníku se jelo do Liboøez, Mirochova, ítèe a Lutové. V pondìlí 6. února odpoledne jeli na Pøíbraz a Strá a veèer se pokraèovalo v tanci. Poèasí bylo pìkné, nálada výborná a makary byly vude srdeènì pøijaty a obdarovány nejvíce penìzi.
Úèinkující:
Vladimír Hajna král, Marie Kosová královna, Marie Kodymová písaø u krále, Naïa Hajnová a Libue Kosová páata, Kuèera R. cikánka, Jindøich Krejí lékaø, Anna Kodymová zdravotní sestra, Mir. Øimnáè pytlák, Karel Øimnáè je-
Pouový tým mladých nadìjných fotbalistù
Miroslav Kuèera, Antonín Bro, Miroslav Kadlec, Josef tefl, Frantiek Krejèí, Václav Hanta, Frantiek Kuèera, Pavel Kos, Josef Hrodìj, Stanislav Dlouhý a Oldøich Sýkora
Divadlo Køí u potoka
V Mníku pøi besedì v hostinci u Kubínù pøi dobrém piveèku v zimních mìsících, kdy bylo po práci, scházívali se staøí i mladí bez rozdílu stran. O zábavu nebylo nikdy nouze. Zpívalo se, válèilo, hrálo se v karty a èasto ponocný po odtroubení 12. hodiny upozoròoval na zavírací hodinu. Nebral to nijak úøednì, nebo èasto i on byl pøiveden do nálady a pak s lucernou a hornou el domù spoleènì s ostatními, kdy do dne u nebylo daleko. Masopust byl slaven 3 dny to byl nepsaný svátek pro celou vesnici a ukonèen byl makarami a pochováváním masopustu. Hasièský bál byl vrchol spoleèenské sezony a kadý se pøedem co nejpeèlivìji pøipravoval. Nové aty u dámského pohlaví se neliily módou mìsta. I poøádek o plese se udroval jak u císaøského dvora. Pøi takových besedách se dìlaly plány na makary, Habeské výpravy a tam také nael se podnìt na provedení staroèeské svatby podle zvykù a obyèejù naeho kraje. Úkol provedení byl svìøen mnì R. Kuèerovi z è. 94, obchodníku smíeným zboím a Petru Kocarovi z è. 6, rolníku. Nebyl to úkol lehký a dalo to hodnì starostí sehnat a obstarat mládence, druièky, staré kroje, øíkání, zvyky atd. Ale byl v nás obou elán a chu provést nìco, co tu jetì nebylo. Dílo pak bylo korunováno úspìchem nad nae oèekávání. Pøilo tolik lidí z okolí, jakoby to byla svatba nìjakých lechticù a ne Marie Janouchové z è. 14 s K. Trachtou. Nejvìtí vzpomínku a chválu si zaslouí místní obèané bez rozdílu, kteøí opravdu s nevední ochotou nám vyli ve vem vstøíc, neb napekli buchet, koláèù, koblihù, øíèic (svatební velké koláèe), e ani kdyby mlynáø byl vdával dceru, tak toho tolik nebylo. Týden pøed svatbou jsme chodili oba dva (Kuèera, Kocar) po vesnici jako drubové. Já za stranu nevìsty, Kocar za stranu enicha, dlouhé kabáty, vysoké boty, klobouk ovìnèen fábory, detník, druhý hùl, pikslu se òupavým tabákem, co bylo jindy v módì místo kouøení. òupal øídící i faráø. Pozvali jsme kadého. Jen u mládencù a druièek se uívalo pozvání verovaného: Váená hospodynì a hospodáøi, vyslechnìte nás s jasnou tváøí, nae panna nevìsta, vyslala mne za zvìsta, abych vás i celou rodinu, zvlá vaí milou dceru, pozval na jich veselku. Vzkazují Vám pozdravení a s ním vroucí ujitìní, e vás ve cti velké mají a co vzácné hosty se ví upøímností uvítají.
Pøi tomto zvaní jsme prosili, kolik a jaké peèivo by mohli kdo pøipravit a darovat. Bylo toho dost. Nìco se sneslo k nevìstì, ostatní do hostince u Kubínù, kde bylo stolování. V nedìli ráno se seli vichni mládenci, druièky a hudba u hostince, odkud s hudbou a písnìmi, výskáním se lo k enichovi K. Trachtovi, kde se pojedlo, popilo a druba Kocar za enicha pøed odchodem mluvil k hostùm: Slovutní a milí pánové, mládenci a druièky, kmotrové a babièky! Ná pán enich milý, panic ulechtilý, prosí, byste blahou cestu váili s ním pro nevìstu, kterou svolil za cho sobì, aby pøijal za cho sobì podle øádu køesanského v svazek stavu manelského.
Po poehnání z domu rodièù enich se starí druièkou li za doprovodu mládencù a druièek s hudbou a ostatními hosty pro nevìstu. Pøi cestì byla oblíbená píseò: Nevycházej slunko, nevycházej jetì, já mám potìení na daleké cestì, já mám potìení na daleké cestì. Na daleké cestì mezi hory doly /:ádný neuvìøí, jak mì srdce bolí:/
Nebo jiná:
Mám já zahrádeèku roubenou, pìknì rozmarýnkou sázenou, sázela jsem jí, to já dobøe vím, jednou v nedìli Kdy jsem rozmarýnku trhala, vem mládencùm jsem jí rozdala, jenom jednomu, svému milému, jsem jí nedala. Mùj milý se na mì rozhnìval, ani tancovat mì pak nevzal, tancovat mì nevzal, vína nepodal, truc mì udìlal.
se velikými plody vemi, tu láska jeho odvìká stvoøila také èlovìka. e se vak Adam v ráji málo bavil, Bùh svému synu pravil: Uèiníme jemu pomocnici, vudy rovnou spoleènici, A tak první svatba byla v ráji slavena, která na památku dodnes zùstala. I ná enich, který je v lásce trochu nesmìlý, poádal mne a vechny své pøáteli, aby mu proklestili cestu, kudy se jde pro nevìstu. Aèkoliv je nám svìtnièka ta dobøe známá, kde svùj poklad chová panímáma, nechceme dveøe k nìmu sochory vylamovat, nýbr láskou a slovem dveøe otevírat. Proto prosíme, slunì s námi jednejte a k nevìstì nás doveïte!
Teï se celý prùvod hrne do dveøí, které ihned nìkterá z en zamkne. Druba klepe na dveøe a zpívá: Panímámo zlatá, co dìláte, e pøed námi dveøe zavíráte. My jdeme k vám do domu podívat se na vaí dcery komoru.
Pøitom vezme hrnec u k úèelu tomu tam pøipravený a rozbije ho o dveøe. (Støepy pøináejí prý tìstí.) Teï báby otevøou dveøe a chtìjí nevìstu vyplatit. Druba enichùv øíká: Divíme se vichni tomu, e nám pøekáíte vejít do nevìstina domu. Nejsme pøece ádní lidé obøí, ale samí lidé dobøí, proto s námi slunì jednejte, a nevìstinku nám vydejte.
Báby ovem pøivedou starou bábu a druba pokraèuje: Koukejte na tu babiznu, místo vìnce má diviznu, to je ta, co èaruje, lidem èerty maluje. Dìlejte, aby u utekla, polete ji k èertu do pekla, nám pak dejte pravou, nevìstinku mladou.
Báby odpovídají:
Kolik za ni dáte, esli tolik máte? Esli máte tøi zlaté òùrky, pustíme vás k ní do komùrky.
Druba enichùv:
Dukát sem, dukát tam, jen muziky hrajte a vy, baby, jen u nám nevìstu vydejte. Báby a dìvèata pøivedou nevìstu a øíkají: Tady je ta pravá, mlaïounká a zdravá
A tak za jásotu písní se dolo pøed dùm nevìsty, kde nás oèekávali dalí hosté, kamarádky druièky a mládenci ze strany nevìstiny. Tu se pøed domem ve zastavilo a druba nevìstin zaèal: Zajisté se divíte tomu, e takový dav se ene k vaemu domu. Neseme vám tìstí, zdraví, spokojenost, lásku a mír pravý. Dejte mnì svolení ke kratièkému promluvení. Kdy Bùh stvoøil zemi
Svatba Josefa Èertíka
Stavbu i plány provedl stavitel Jíra v reii obce zdarma. Náklad za materiál a mzdy èinil 30.000 Kès. K úhradì pøispìli obèané dobrovolnou sbírkou 23.000 Kès.
Volby 1923
V mìsíci záøí 1923 provedeny byly volby zastupitelù obecního zastupitelstva. Zvolení byli: Jan Váa Jan Kocar Jan Zahradník Jan Øimnáè Jan Vach Václav Petrù Adolf Kodym Frantiek Hajna Jan Kadlec Frantiek Hrodìj Josef Hajna Frantiek Petrù Starostou zvolen Jan Váa Námìstkem starosty Frant. Hrodìj I. radním Jan Kocar Odvedenci v roce 1931 - uprostøed dolní øady starosta Jan Váa II. radním Jan Kadlec
Volby 1945
Dne 27. 6. 1945 byla svolána MO KSÈ do hostince u Kubínù schùze veho obèanstva, aby se na ní zvolil nový MNV. Za pøedsednictví Josefa Petrù, dìlníka z è. 81, zvolilo tajným hlasováním 70 pøítomných osob tento MNV: Karel Kubín, zedník, è. 92, 65 hlasù, Kohout Vojtìch, dìlník, è. 99, 65 hlasù, Josef Hajna, truhláø, è. 30, 61 hlas, Fr. Hrodìj, dìlník è. 48, 60 hlasù, Ondøej Kadlec, zedník, è. 89, 59 hlasù, Jan Øimnáè, rolník, è. 13, 53 hlasy, Josef Petrù, dìlník, è. 81, 50 hlasù, Antonín Trachta, è. 9, rolník, 49 hlasù, Josef Kodým, zedník, è. 57, 48 hlasù, Frantiek Pøílepek, zedník, è. 15, 48 hlasù Pøedseda MNV Karel Kubín Ran Roubal, krejèí, è. 5, 48 hlasù, Boh. Kuèera, zedník, è. 63, 42 hlasy, Za náhradníky MNV zvoleni: Josef enkýø, dìlník è. 60, 49 hlasù, Frant. Hrodìj, malozem., è. 72, 35 hlasù Za pøedsedu MNV zvolen Karel Kubín, zedník, è. 92, schopný a seètìlý mu, který sám se nauèil cizím øeèem.
Elektrizace obce
Rok 1927 byl ve znamení pøíprav elektrifikace v obci. Jihoèeské elektrárny stavìly prinierní linku z Jindø. Hradce na Èes. Velenice, která dosáhla zatím jen do Lutové. Tím dána byla monost vesnicím na lince této leícím, pøipojiti se k soustavné elektrizaci. V naem nejbliím okolí jsou to obce Dolní Lhota, Pøíbraz, Dvorce, Liboøezy, Mirochov, íteè, Lutová, Støíbøec. Prinierní sí do Støíbrce projektována pùvodnì z Pøíbraze pøes Pístinu do Støíbrce. Jeliko ale v Pístinì utvoøení se drustva pro rozvod elektrické energie ztroskotalo a tím pístinská obec postavila se mimo rámec soustavné elektrizace, vytyèena a postavena linka kratí z Liboøez do Støíbrce pøes katastr obce zdejí. Do drustva zdejího pøihlásilo se celkem 35 èlenù a i obec se èlenem drustva stala. Rozpoèet na celý náklad èinil 138 tisíc Kè. Úhrada rozpoètu: 1) Podíly èlenské 288 podílù po 110 Kè; na kadý ha zemìdìlské pùdy 1. podíl, pro pøistouplého èlena nejménì 2 podíly. 2) Pøíspìvek od obce obnosem 11.780 Kè. 3) Subvence okresu 15% celkového nákladu, bez pøípojek domovních. 4) Subvence státní 45% celkového nákladu. 5) Zápisné 5 Kè z jednoho podílu.
Nadmoøské výky v obci
Pøi vypracování zdravotnické mapy obce Mníek zjistil kronikáø tyto nadmoøské výky, které nejsou v bìných mapách zaznamenány. Práh kaple má nadmoøskou výku . . . . . . . . . . . . . . . 472,1 m Beránkùv køí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481 m první Valendù les . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481 m trigonometr v druhém Hantù-Valendù lese . . . . . . . . . . 478,5 m Vávrù køíek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 471 m hráz Beránkù rybníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 450 m
Letecký boj
Dne 24. srpna 1944 krátce po poledni rozpoutal se letecký boj nad naí vesnicí. Støetla se nìmecká stihaèka s anglickou krouíce mezi mraky. V tom znenadání vynoøila se z mrakù druhá a hned tøetí stihaèka. Jako bílé vlatovky s èervenými hlavami krátce okolo nìmecké zatanèily, ozvaly se tøi výstøely, pu, pu, pu a ji se jedno letadlo sklonilo vrtulí ikmo k zemi. Ta ostatní v miku zmizela za mraky. Zasaena byla nìmecká stihaèka a rázem se zøítila do lesa mezi Mníkem a Støíbrcí. Vyvaliví se hustý sloup dýmu zøetelnì oznaèoval místo jejího dopadu. Pilotovi podaøilo se s padákem pøistáti v Lázích u Zahradníkù lesa, kde uchytil se na slabé borovici, a za chvíli se pøiel podívat na hoøící trosky svého stroje, kde se zatím shromádilo mnoho vnitønì uspokojených divákù.
Mìnová reforma
Dne 1. èervna 1953 byla provedena penìní reforma, na ní se usnesla vláda a strana. Vechny dosavadní peníze papírové i kovové pozbyly toho dne platnosti a byly vymìnìny ve dnech 1. 4. èervna za nové peníze v pomìru 1:5 do výe 300 Kès za 60 Kès nových penìz, ostatní peníze v pomìru 1:50. Penìní vklady byly vymìòovány výhodnìji: kolní a závodní spoøení bez ohledu na výi vkladu 1:5 u ostatních vkladù do 5.000 1:5, nad 5.000 do 10.000 1:6, od 10.000 do 20.000 1:10, od 20.000 do 50.000 1:25, nad 50.000 1:30. To bylo odmìnou tìm støádalùm, kteøí peníze ukládali. Mnoho lidí ponechávali peníze doma, protoe vìøili povídání, e v zálonì jsou peníze v nebezpeèí. A bylo hodnì lidí, kteøí mìli pøes 50.000 a patnì pochodili. Pojistky se vymìòovaly v pomìru 1:20. Byly vydány nové peníze v této hodnotì: kovové 1 h, 3 h, 5 h, 10 h, 25 haléøù, papírové 1 Kès, 3 Kès, 5 Kès státovky; 10 Kès, 50 Kès, a 100 Kès bankovky.
Po roce 1948, kdy bylo pøikroèeno k rychlejí socializaci mìst i venkova, poèala strana KSÈ uvaovati o zaloení JZD v Mníku. Bylo mnoho schùzí, na nich byl vykládán význam JZD, výhody kolektivního hospodaøení ve velkých celcích a tak 12. dubna 1949 byl navren pøípravný výbor JZD ve sloení: Karel Kroèák, pøedseda Hynek Kubín, místopøedseda Jan Øimnáè, jednatel. Poslední 2 nebyli vak schváleni ONV v Tøeboni. Dne 23. èervna 1949 sela se první èlenská schùze ze pøítomnosti poloviny èlenù. Do pøípravného výboru zvolen Karel Kroèák, pøedsedou, Josef Fuka, jednatelem, Josef Petrù, pokladníkem. V této schùzi ustanovena výe èlenského podílu 100 Kè a usneseno postaviti drùbeárnu u Fukù, kde se budou také chovati husy èlenù, a to pro kadého èlena stejný poèet. (Usnesení o husách se neprovedlo.) V investièním plánu usneseno zakoupiti 500 kuøat, 50 telat (hlavnì jalovièek) a 300 husí a kachòat, koupit 30 HP traktor s litou, 3 radlièný pluh, závìsný vùz a rotovník. Koneènì odhlasována úprava drustevního domu è. 47 a skladitì nákladem 250.000 Kès.
Polární záøe 12. 9. 1938
Dne 12. záøí byla vidìt polární záø. Zaèala v 8 hod. veèer rudou záplavou na SV, pak zanikla, opìt se objevila a nejkrásnìjí byla mezi 10-11 hodinou v noci. V rudé záplavì byly paprsky fialovì-modré. Mláde, která byla v hostinci jela a na ahourù kopec se podívat, zda nìkde nehoøí.
Snìhová bouøe 15. 3. 1939
Hned tu noc po podepsání smlouvy v Berlínì dala se nìmecká vojska na pochod do Èech. V Èechách je pøivítala prudká snìhová bouøe. Samo nebe a èeská pøíroda burácela proti bezpøíkladné násilnosti. Èi snad magické síly, nebo duchové pøedkù Národa Husitù rozpoutali tuto mohutnou bouøi odporu? Zdá se, e je tomu tak! Musela je vyburcovat z jejich vìèného snu øeè proslovená K. H. Frankem, jedním z pohlavárù èeských nìmcù po obsazení Prahy, kdy v Praze prohlásil, e vdy byla, a zase je nìmeckým mìstem nad Vltavou, a o zemi èeské prohlásil Tato krásná zemì byla odedávna naí vlastí, (toti vlastí Nìmcù) a podle toho se také Nìmci v Èechách zaøizovali.
Jarní práce - Frantiek Tlachna a Karel Hajna
Stavba mostní váhy 1946
Ji v minulém podzimu uvaováno o stavbì mostní váhy. MNV poádal o rozpoèet na stavbu stavitele kardu ze Stráe. Jmenovaný podal rozpoèet na 29.600 Kès pouze za postavení. Vekerý materiál a pøípravné práce jako vykopávku a úpravu okolí mìla opatøiti obec svým nákladem. Tato okolnost mìla rozhodný vliv na rozhodnutí pøi zadání honitby panu Jírovi, pøes to, e nabídka nájemného Karla Hajny è. 17 z Mníku byla stejnì výhodná té 4500 Kès roèního nájemného, bylo nutno pøihlédnouti k znaèné úspoøe stavebního nákladu.
JZD rok 1954 - pí Krejèová
Výe uvedené texty byly pøevzaty z archivu kronik a nebyly nijak jazykovì upravovány.
