Prováděcí metodiky polních stacionárních zkoušek

Metodický pokyn č. 24/SZV

Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Vydání: 2. Počet stran: 1/44


Prováděcí metodiky polních stacionárních zkoušek

Nabývá účinnosti dne 22. 5. 2015

Upozornění Tento dokument včetně příloh je výhradně duševním vlastnictvím Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Jakékoliv další využití (kopírování, opisování, předávání či prodej) lze provádět pouze se souhlasem ředitele ústavu.

Jméno

Zpracovala Ing. Michaela Smatanová, Ph.D.

Ing. Miroslav Florián, Ph.D.

Podpis Datum

24/SZV/2vyd

Schválil Ing. Miroslav Florián, Ph.D.

20. 5. 2015

Digitálně podepsal Ing. Miroslav Florián, Ph.D. DN: c=CZ, o=Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský [IČ 00020338], ou=Sekce zemědělských vstupů, ou=61019, cn=Ing. Miroslav Florián, Ph.D., serialNumber=P91664, title=ředitel sekce Datum: 2015.05.21 11:25:52 +02'00'


Vydání: 2. Strana: 2/44

Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Obsah 1 Cíl a účel.........................................................................................................................5 2 Oblast působnosti ..........................................................................................................5 3 Právní podpora ..............................................................................................................5 4 Použité zkraty, pojmy a definice ...................................................................................5 5 Polní stacionární zkoušky..............................................................................................6 5. 1. Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin................................................................................................6 Cíle stacionární zkoušky..............................................................................................................6 Platnost metodiky........................................................................................................................6 Druh polní zkoušky .....................................................................................................................6 Osevní postup .............................................................................................................................6 Kombinace hnojení .....................................................................................................................7 Schéma rozmístění parcel............................................................................................................7 Dávky živin.................................................................................................................................7 Ochrana rostlin............................................................................................................................8 Vegetační pozorování..................................................................................................................8 Odběry půdních vzorků ...............................................................................................................8 Odběry vzorků rostlin..................................................................................................................9 Sklizeň polní zkoušky .................................................................................................................9 Technologické rozbory................................................................................................................9 5.2. Ověření různých systémů organického hnojení ..............................................................12 Cíle stacionární zkoušky............................................................................................................12 Platnost metodiky......................................................................................................................12 Druh polní zkoušky ...................................................................................................................12 Osevní postup ...........................................................................................................................12 Kombinace hnojení ...................................................................................................................13 Schéma rozmístění parcel..........................................................................................................13 Dávky živin...............................................................................................................................13 Ochrana rostlin..........................................................................................................................14 Vegetační pozorování................................................................................................................15 Odběry půdních vzorků .............................................................................................................15 Odběry vzorků rostlin................................................................................................................15 Sklizeň polní zkoušky ...............................................................................................................16 Bilance živin .............................................................................................................................16 5. 3 Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku ....................................................................................................................................22 Cíle stacionární zkoušky............................................................................................................22 Platnost metodiky......................................................................................................................22 Druh polní zkoušky ...................................................................................................................22 Osevní postup ...........................................................................................................................22 Kombinace hnojení ...................................................................................................................22 Schéma rozmístění parcel..........................................................................................................23 Dávky živin...............................................................................................................................23 Ochrana rostlin..........................................................................................................................23 Vegetační pozorování................................................................................................................23

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Odběry půdních vzorků .............................................................................................................23 Odběry vzorků rostlin................................................................................................................24 Sklizeň polní zkoušky ...............................................................................................................24 Technologické rozbory..............................................................................................................24 5. 4 Sledování vlivu různých intenzit hnojení na půdní úrodnost a změny agrochemických vlastností půdy v podmínkách závlahy...................................................................................26 Cíle stacionární zkoušky............................................................................................................26 Platnost metodiky......................................................................................................................26 Druh zkoušky............................................................................................................................26 Osevní postup ...........................................................................................................................26 Kombinace hnojení ...................................................................................................................26 Dávky živin...............................................................................................................................27 Ochrana rostlin..........................................................................................................................27 Vegetační pozorování................................................................................................................28 Odběry půdních vzorků .............................................................................................................28 Odběr vzorků rostlin .................................................................................................................28 Sklizeň polní zkoušky ...............................................................................................................28 Technologické rozbory..............................................................................................................28 5. 5 Sledování lysimetrických stanovišť - metodika pro založení a provoz polních lysimetrů .........30 Cíle stacionární zkoušky............................................................................................................30 Platnost metodiky......................................................................................................................30 Charakteristika lysimetrických stanovišť ...................................................................................30 Popis lysimetru..........................................................................................................................30 Materiální zajištění....................................................................................................................30 Zhotovení lysimetru ..................................................................................................................31 Umístění lysimetru....................................................................................................................31 Založení lysimetru.....................................................................................................................32 Provoz lysimetru .......................................................................................................................33 Sledované parametry.................................................................................................................33 Výčet chemických analýz..........................................................................................................35 Vyjadřování hodnot a přepočty..................................................................................................35 Obsah minerálního (anorganického) dusíku v půdě ...................................................................37 Pracovní deník ..........................................................................................................................37 5. 6 Vliv obhospodařování travního porostu na produkci a kvalitu píce a vlastnosti půdy .38 Úvod …………………………………………………………………………………………...38 Cíle stacionární zkoušky............................................................................................................38 Charakteristika stanoviště..........................................................................................................38 Kombinace hnojení ...................................................................................................................38 Sledované parametry.................................................................................................................39 Způsob hnojení..........................................................................................................................39 Sklizeň stacionární zkoušky ......................................................................................................40 Odběr vzorků rostlin .................................................................................................................40 Botanické složení porostu..........................................................................................................40 Odběr půdních vzorků ...............................................................................................................40 Sledování povětrnosti (teplot a srážek) ......................................................................................40 Vyhodnocování výsledků ..........................................................................................................40 Schéma travního stacionáru.......................................................................................................41

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

5. 7 Porovnání účinnosti digestátů s různými typy hnojiv při hospodaření ve zranitelné oblasti …………………………………………………………………………………………...42 Cíle stacionární zkoušky............................................................................................................42 Platnost metodiky......................................................................................................................42 Druh zkoušky............................................................................................................................42 Osevní postup ...........................................................................................................................42 Kombinace hnojení ...................................................................................................................42 Dávky živin a použitá hnojiva ...................................................................................................42 Agrotechnika a ochrana rostlin ..................................................................................................43 Vegetační pozorování................................................................................................................43 Ochrana rostlin..........................................................................................................................43 Odběry půdních vzorků .............................................................................................................43 Odběry vzorků rostlin................................................................................................................43 Sklizeň polní zkoušky ...............................................................................................................44 Schéma rozmístění parcel..........................................................................................................44 6 Náležitosti.....................................................................................................................44 7 Závěr ............................................................................................................................44 8 Přílohy..........................................................................................................................44

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

1 Cíl a účel Dlouhodobé (stacionární) přesné polní zkoušky ověřují nejen účinnost hnojiv, ale i dlouhodobý vliv výživářských zásahů na půdní prostředí. Umožňují hodnotit jejich vliv na pomalu se měnící půdní vlastnosti, poskytují podklady pro hodnocení vztahů mezi výnosy plodin, intenzitou hnojení a obsahem živin v půdě. Tento způsob dlouhodobého sledování půdní úrodnosti může přispívat i k objasňování problémů týkajících se životního prostředí. Dlouhodobé zkoušky jsou proto nenahraditelným zdrojem informací i pro pracovníky kontrolující způsob používání hnojiv v zemědělských podnicích. Stacionární polní zkoušky se řídí obecnými zásadami uvedenými v aktuálním Metodickém pokynu SZV Základní metodika přesných polních a nádobových zkoušek.

2 Oblast působnosti Metodika je závazná pro pracovníky provádějící přesné polní výživářské zkoušky na zkušebních stanicích.

3 Právní podpora Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 273/1998 Sb. o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv

4 Použité zkraty, pojmy a definice SZV – Sekce zemědělských vstupů

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

5 Polní stacionární zkoušky 5. 1. Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin Cíle stacionární zkoušky  Sledování závislosti mezi výrobností osevního sledu a intenzitou hnojení, stanovení optimálních dávek živin  Sledování změn agrochemických vlastností půd při stupňované intenzitě hnojení a upřesnění kritérií pro hodnocení obsahu přístupných živin  Sledování dodaných a odčerpaných živin - bilance živin  Ověřování vhodných analytických metod pro stanovení obsahu přístupných živin v půdě  Posouzení vlivu použitých hnojiv na kvalitu produkce Platnost metodiky Metodika je platná pro 6. osevní postup v letech 2014-2021, pro stanice: Vysoká, Staňkov, Horažďovice, Žatec, Chrastava, Lípa, Svitavy, Uherský Ostroh, Jaroměřice, Pusté Jakartice, Věrovany. Druh polní zkoušky Polní zkouška Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin (dále jen AZP stacionár) byla založena na výživářských bázích jako přesná dlouhodobá. Výměry hnojených a sklizňových parcel odpovídají systému zavedenému na příslušné výživářské bázi. Osevní postup Osevní postup je v obou výrobních typech osmihonný s 50 % zastoupením obilovin. rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021

24/SZV/2vyd

výrobní typ řepařský vojtěška vojtěška pšenice ozimá brambory rané pšenice ozimá ječmen jarní cukrovka ječmen jarní

výrobní typ bramborářský jetel jetel pšenice ozimá brambory rané pšenice ozimá ječmen jarní brambory ječmen jarní



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Kombinace hnojení U stacionární po lní zkoušky je založeno 12 kombinací hnojení, 6 x opakovaných. l. Nehnojená kontrola 2. CHM - hnojeno chlévským hnojem, vápněno dle potřeby 3. N2 P2 K0 - zásobně P a K, hnojeno chlévským hnojem, vápněno dle potřeby 4. N2 P2 K1 - zásobně P a K, hnojeno chlévským hnojem, vápněno dle potřeby 5. N2 P2 K2 - zásobně P a K, hnojeno chlévským hnojem, vápněno dle potřeby 6. N2 P2 K3 - zásobně P a K, hnojeno chlévským hnojem, vápněno dle potřeby 7. N2 P0 K2 - zásobně P a K, hnojeno chlévským hnojem, vápněno dle potřeby 8. N2 P1 K2 - zásobně P a K, hnojeno chlévským hnojem, vápněno dle potřeby 9. N2 P3 K2 - zásobně P a K, hnojeno chlévským hnojem, vápněno dle potřeby 10. N1 P1 K1 - zásobně P a K, hnojeno chlévským hnojem, vápněno dle potřeby 11. N3 P3 K3 - zásobně P a K, hnojeno chlévským hnojem, vápněno dle potřeby 12. N3 P3 K3 - v BVO hnojeno min. hnojivy do zásoby, hnojeno chlévským hnojem, nevápněno 12. N2 P2 K2 - v ŘVO hnojeno min. hnojivy každoročně, hnojení hnojem vápnění dle potřeby Dusík, fosfor a draslík se aplikuje ve třech hladinách. V řepařské výrobní oblasti jsou kombinace 3. až 11. hnojeny fosforem a draslíkem zásobně, kombinace 12. se střední intenzitou hnojení se hnojí každoročně, pro srovnání s kombinací 5. V bramborářském výrobním typu se zásobně hnojí kombinace 3. až 12. Kombinace 12. je hnojena s vysokou intenzitou hnojení jako kombinace 11. avšak bez vápnění, pro ověření vlivu vysokých dávek hnojiv na půdní reakci. Schéma rozmístění parcel 7D 3D 11D 9A 5A 1A

8D 4D 12D 10A 6A 2A

9D 5D 1D 11A 7A 3A

10D 6D 2D 12A 8A 4A

11E 7E 3E 1B 9B 5B

12E 8E 4E 2B 10B 6B

1E 9E 5E 3B 11B 7B

2E 10E 6E 4B 12B 8B

3F 11F 7F 5C 1C 9C

4F 12F 8F 6C 2C 10C

5F 1F 9F 7C 3C 11C

6F 2F 10F 8C 4C 12C

Dávky živin Při stanovení základních dávek se využívá vyhodnocení bilance živin za celé zkušební období. Hladiny živin jsou pro všechna pokusná místa v řepařském i bramborářském typu shodné: hladina živin nízká - 1 střední - 2 vysoká - 3

kg č.ž. P2O5 . ha-1 30 60 120

kg č.ž. K2O . ha-1 40 80 160

Dávky dusíkatých hnojiv (nízká hladina N1 60 kg N.ha-1, střední hladina, N2 - 90 kg N.ha-1, vysoká hladina N3 - 120 kg N.ha-1) a rozdělení živin pro jednotlivé plodiny a kombinace hnojení jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Sortiment hnojiv: dusík se aplikuje ve formě síranu amonného u všech plodin při přípravě půdy k setí a sázení a ledek amonný s vápencem k přihnojení na list. Fosfor se aplikuje ve formě superfosfátu granulovaného, draslík ve formě draselné soli. Organické hnojení: je zařazeno 2 x za osevní postup. Ve výrobní oblasti řepařské k bramborám a cukrovce a v bramborářské k bramborám (na podzim 2016 a 2019). Používá se kvalitní chlévský hnůj v dávce 40 t.ha-1. Hnojí se všechny kombinace s výjimkou kombinace 1. Vápnění: vápní se vápencem na všech kombinacích s výjimkou kombinace 1. v obou oblastech a kombinace 12. v oblasti bramborářské. Dávky mletého vápence se stanovují podle kritérií pro AZP tj. podle průměrné hodnoty pH kombinace (zjištěnou v posledním roce před vápněním) a podle druhu půdy. lehká půda vápenec -1 pH t CaO.ha v t.ha-1 do 4,5 1,20 2,40 4,6 - 5,0 0,80 1,60 5,1 - 5,5 0,60 1,20 5,6 - 5,7 0,30 0,60

střední půda vápenec -1 pH t CaO.ha v t.ha-1 do 4,5 1,50 3,0 4,6 - 5,0 1,00 2,0 5,1 - 5,5 0,70 1,4 5,6 - 6,0 0,40 0,8 6,1 - 6,5 0,20 0,4

těžká půda vápenec -1 pH t CaO.ha v t.ha-1 do 4,5 1,70 3,40 4,6 - 5,0 1,25 2,50 5,1 - 5,5 0,85 1,70 5,6 - 6,0 0,50 1,00 6,1 - 6,5 0,25 0,50 6,6 - 6,7 0,20 0,40

Ochrana rostlin Během vegetace se podle stavu zaplevelení porostu a výskytu chorob a škůdců provádí ošetření registrovanými přípravky na ochranu rostlin, podle doporučení k aplikaci uvedené v příbalovém letáku. Aplikace růstových regulátorů se neprovádí. O zásahu se vede záznam v polním zápisníku s uvedením data, použitého přípravku, koncentrace, dávkování na ha a případných okolnostech (počasí), které mohou dopad zásahu ovlivnit. Vegetační pozorování Od počátku vegetace až do sklizně se provádí vegetační pozorování podle aktuálního Metodického pokynu SZV Základní metodika přesných polních a nádobových zkoušek. Odběry půdních vzorků Za účelem dlouhodobého sledování změn agrochemických vlastností půdy a prověření analytických metod se z orniční vrstvy každoročně odebírají a analyzují půdní vzorky. Po sklizni plodin, se ze všech zkušebních stanic odebere z každé kombinace hnojení jeden průměrný vzorek půdy o hmotnosti minimálně 1 000 g (u jetelovin po poslední seči). U těchto vzorků se každoročně stanovuje:     

pH/KCl, pH/CaCl2 obsah přístupného fosforu metodami: Mehlich III, CAL obsah přístupného draslíku metodami: Mehlich III, CAL obsah přístupného hořčíku metodou: Mehlich III obsah přístupného vápníku metodou: Mehlich III

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Po ukončení celého osevního postupu v roce 2021 (po sklizni jarního ječmene) se z orniční vrstvy každé kombinace hnojení odeberou průměrné vzorky o hmotnosti 1 500 g. Z podorničí se odeberou vzorky jen z kombinací 1., 2., 5., 10. a 11. U těchto vzorků se po ukončení osevního postupu stanovuje:  zrnitostní složení (druh půdy)  obsah humusu - Cox  STV Odběry vzorků rostlin Za účelem zjištění vlivu agrochemických vlastností půdy a hnojení na příjem živin rostlinami se odebírají a analyzují vzorky rostlin, a to při sklizni ze všech kombinací hlavní i vedlejší produkt (pouze u brambor se odebírá jen hlavní produkt). Počet, způsob odběrů vzorků a typy analýz jsou každoročně zpracovány v přehledu odběru vzorků pro daný rok. Sklizeň polní zkoušky Sklizeň se provádí maloparcelními mechanizačními prostředky zavedenými na stanici. Pro stanovení celkové výnosnosti osevního sledu a bilance živin se sklízí u obilovin i sláma a u cukrovky chrást. S ohledem na bilanci živin je třeba při sklizni obilovin dodržet co nejnižší strniště. Produkce hlavního sklizňového produktu se váží z každého opakování u všech kombinací. Pouze u slámy se váží jen jedno opakování z každé kombinace. V hmotnosti slámy musí být zahrnuta i hmotnost plev. Technologické rozbory pšenice:  stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni (u všech kombinací)  stanovení N-látek (jen kombinace 1., 2., 5., 10., 11.) brambory:  obsah škrobu (%) (jen kombinace 1., 2., 5., 10., 11.)  třídění hlíz do velikostních skupin (jen kombinace 1., 2., 5., 10., 11.)  obsah nitrátů (jen kombinace 1., 2., 5., 10., 11.) cukrovka:  stanovení cukernatosti (%)  výtěžnost rafinády (R) podle Reinefelda (%) R = C - (0,343 x (Na + K) + 0,094 x -N + 0,29)  kde: C - cukernatost (%), Na, K, -N - obsah sodíku, draslíku, amidického N (mol/100 g)  obsah draslíku a sodíku v řepné kaši (mol/100 g)  obsah amidického dusíku (mol/100 g) jarní ječmen:  vlhkost zrna ihned po sklizni (u všech kombinací)  obsah N-látek (jen u kombinace 1., 2., 5., 10., 11.)

24/SZV/2vyd

Metodický pokyn č. 24/SZV Č.j.: UKZUZ 049614/2015


Tabulka1: Rozdělení dávek hnojiv pro výrobní typ ŘEPAŘSKÝ, osevní postup r. 2014-2021 rok plodina 2014 vojtěška 2015 vojtěška

2016 ozimá pšenice

2017 rané brambory

2018 pšenice ozimá

2019 ječmen jarní 2020 cukrovka

2021 ječmen jarní 24/SZV/2vyd

živina P2O5 K2O N P2O5 K2O N vápnění P2O5 K2O N N N chl.hnůj P2O5 K2O N P2O5 K2O N N N vápnění P2O5 K2O N chl.hnůj P2O5 K2O N P2O5 K2O N

měrná jednotka kg č.ž. /ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha t/ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž. kg č.ž./ha kg č.ž./ha t/ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha t/ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha t/ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha

doba aplikace podzim 2013 podzim 2013 základní - jaro 2014 jaro 2015 jaro 2015 jaro 2015 podzim 2015 podzim 2015 podzim 2015 základní - podzim 2015 regenerační jaro 2016 produkční - 2016 podzim 2016 podzim 2016 podzim 2016 jaro 2017 podzim 2017 podzim 2017 podzim základní 2017 regenerační - jaro 2018 produkční 2018 podzim 2018 jaro 2019 jaro 2019 jaro 2019 podzim 2019 podzim 2019 podzim 2019 jaro 2020 podzim 2020 podzim 2020 jaro 2021

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

kombinace 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 0 120 120 120 120 0 60 240 60 240 120 0 0 80 160 320 160 160 160 80 320 160 0 60 60 60 60 60 60 60 40 80 60 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 dávka podle hodnoty pH a zrnitostního složení půdy (dávka na 4 roky) 0 0 60 60 60 60 0 30 120 30 120 60 0 0 40 80 160 80 80 80 40 160 80 0 30 30 30 30 30 30 30 20 40 30 0 30 30 30 30 30 30 30 20 40 30 0 30 30 30 30 30 30 30 20 40 30 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 0 120 120 120 120 0 60 240 60 240 60 0 0 80 160 320 160 160 160 80 320 80 0 120 120 120 120 120 120 120 80 160 120 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 60 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 80 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 45 45 45 45 45 45 45 30 60 45 0 45 45 45 45 45 45 45 30 60 45 dávka podle hodnoty pH a zrnitostního složení půdy(dávka na 4 roky) 0 60 60 60 60 0 30 120 30 120 60 0 0 40 80 160 80 80 80 40 160 80 0 60 60 60 60 60 60 60 40 80 60 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 0 120 120 120 120 0 60 240 60 240 60 0 0 80 160 320 160 160 160 80 320 80 0 90 90 90 90 90 90 90 60 120 90 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 60 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 80 0 45 45 45 45 45 45 45 30 60 45



Tabulka 2: Rozdělení dávek hnojiv pro výrobní typ BRAMBORÁŘSKÝ, osevní postup r. 2014-2021 rok plodina 2014 jetel 2015 jetel

2016 ozimá pšenice

2017 rané brambory

2018 pšenice ozimá

2019 ječmen jarní 2020 brambory

2021 ječmen jarní 24/SZV/2vyd

živina P2O5 K2O N P2O5 K2O N vápnění P2O5 K2O N N N chl.hnůj P2O5 K2O N P2O5 K2O N N N vápnění P2O5 K2O N chl.hnůj P2O5 K2O N P2O5 K2O N

měrná jednotka kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha t/ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž. kg č.ž./ha t/ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha t/ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha t/ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha

doba použití podzim 2013 podzim 2013 základní - jaro 2014 jaro 2015 jaro 2015 jaro 2015 podzim 2015 podzim 2015 podzim 2015 základní - podzim 2015 regenerační - jaro 2016 produkční - 2016 podzim 2016 podzim 2016 podzim 2016 jaro 2017 jaro 2017 jaro 2017 základní - podzim 2017 regenerační - jaro 2018 produkční - 2018 podzim 2018 jaro 2019 jaro 2019 jaro 2019 podzim 2019 podzim 2019 podzim 2019 jaro 2020 podzim 2020 podzim 2020 jaro 2021

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

kombinace 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 0 120 120 120 120 0 60 240 60 240 240 0 0 80 160 320 160 160 160 80 320 320 0 60 60 60 60 60 60 60 40 80 80 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 dávka podle hodnoty pH a zrnitostního složení půdy (dávka na 4 roky) 0 0 60 60 60 60 0 30 120 30 120 120 0 0 40 80 160 80 80 80 40 160 160 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 45 45 45 45 45 45 45 30 60 60 0 45 45 45 45 45 45 45 30 60 60 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 0 120 120 120 120 0 60 240 60 240 240 0 0 80 160 320 160 160 160 80 320 320 0 120 120 120 120 120 120 120 80 160 160 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 45 45 45 45 45 45 45 30 60 60 0 45 45 45 45 45 45 45 30 60 60 dávka podle hodnoty pH a zrnitostního složení půdy(dávka na 4 roky) 0 60 60 60 60 0 30 120 30 120 120 0 0 40 80 160 80 80 80 40 160 160 0 60 60 60 60 60 60 60 40 80 80 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 0 120 120 120 120 0 60 240 60 240 240 0 0 80 160 320 160 160 160 80 320 320 0 120 120 120 120 120 120 120 80 160 160 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 45 45 45 45 45 45 45 30 60 60



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

5.2. Ověření různých systémů organického hnojení Cíle stacionární zkoušky Ověřit možnost minimalizace, případně úplného vynechání hnojení minerálními hnojivy s cílem prokázat možnou míru náhrady těchto minerálních hnojiv přirozenými organickými hnojivy a porovnat jejich vzájemnou účinnost. Platnost metodiky Metodika je platná pro třetí osevní postup, v letech 2011-2016, pro stanice: Vysoká, Staňkov, Horažďovice, Chrastava, Lípa, Svitavy, Jaroměřice, Pusté Jakartice, Věrovany, Lednice. Druh polní zkoušky Polní zkouška Ověření různých systémů organického hnojení byla založena ve výrobním typu řepařském a bramborářském na plochách výživářských bází jako přesná dlouhodobá. Výměry hnojených a sklizňových parcel byly stanoveny podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. Šířka sklizňových parcel musí být taková, aby na ní mohly být minimálně 3 řádky cukrovky nebo 3 řádky brambor. Polní zkouška byla založena v roce 1994, první osevní sled byl v letech 1994-1999, druhý byl v rozmezí 2000-2004, třetí v letech 2005-2010. Čtvrtý osevní sled začíná rokem 2011. Osevní postup Osevní postup je šestihonný pro výrobní typ řepařský i bramborářský. rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016

24/SZV/2vyd

výrobní typ řepařský cukrovka ječmen jarní hrách řepka ozimá pšenice ozimá ječmen jarní

výrobní typ bramborářský brambory ječmen jarní hrách řepka ozimá pšenice ozimá ječmen jarní


Metodický pokyn č. 24/SZV Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Kombinace hnojení Ve zkoušce je zařazeno 10 kombinací hnojení (na stanicích Lípa, Svitavy, 12 kombinací hnojení), které se 4 x opakují na jedné odrůdě. Sleduje se klasické hnojení hnojem, zaorávka slámy, chrástu, zeleného hnojení. Na stanicích Lípa, Svitavy, navíc hnojení vyhnilým kalem z ČOV a používání minerálních hnojiv. 1. Nehnojená kontrola 2. Minerální hnojiva 3. Hnojení hnojem 4. Hnojení hnojem + minerální hnojiva 5. Zaorávka slámy nebo chrástu 6. Zaorávka slámy nebo chrástu + minerální hnojiva 7. Zelené hnojení 8. Zelené hnojení + minerální hnojiva 9. Zelené hnojení + zaorávka slámy 10. Zelené hnojení + zaorávka slámy + minerální hnojiva 11. Vyhnilý kal z ČOV (pouze na stanicích Lípa, Svitavy) 12. Vyhnilý kal z ČOV + minerální hnojiva (pouze na stanicích Lípa, Svitavy) Schéma rozmístění parcel 2

1

6

5

4

3

NPK

0

sláma chrást NPK

sláma chrást

hnůj NPK

hnůj

8

9

10

7

12

11

zelené zelené zelené zelené vyhnilý vyhnilý hnojení hnojení hnojení hnojení kal kal NPK sláma sláma NPK NPK

1

2

5

3

6

4

0

NPK

sláma chrást

hnůj

sláma chrást NPK

hnůj NPK

2

1

4

6

3

5

NPK

0

hnůj

sláma

hnůj

sláma chrást

1

2

3

4

5

6

0

NPK

hnůj

hnůj NPK

sláma chrást

sláma chrást NPK

10

7

8

9

11

12

zelené zelené zelené zelené vyhnilý vyhnilý hnojení hnojení hnojení hnojení kal kal sláma NPK sláma NPK NPK

9

10

7

8

12

11

zelené zelené zelené zelené vyhnilý vyhnilý hnojení hnojení hnojení hnojení kal kal sláma sláma NPK NPK NPK

7

8

9

10

11

12

zelené zelené zelené zelené vyhnilý vyhnilý hnojení hnojení hnojení hnojení kal kal NPK sláma sláma NPK

NPK Poznámka: kombinace 11. a 12. platí pouze pro stanice Lípa, Svitavy.

Dávky živin Za účelem sledování bilance živin se minerální hnojiva používají v takových dávkách, které daná plodina v průměru ročně odčerpává. Dávky jednotlivých živin v minerálních hnojivech jsou stanoveny dle průměrných výnosů jednotlivých plodin (při dosahování střední

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

výnosové úrovně a udržení „dobrého“ obsahu přístupných živin v půdě a průměrného odběru živin sklizní. Sortiment hnojiv: z dusíkatých hnojiv se používá před setím nebo sázením síran amonný a k přihnojování na list ledek amonný s vápencem. Fosforečná hnojiva se dodávají v granulovaném superfosfátu a draslík v draselné soli zrněné. Dávky a termíny aplikace jednotlivých hnojiv jsou uvedeny v tabulkách 3 a 4. Organické hnojení: hnojení kvalitním chlévským hnojem se provádí 2 x během osevního postupu (ve VTK a VTŘ k cukrovce (podzim 2010) a řepce ozimé (podzim 2013), ve VTB k bramborám a řepce ozimé na podzim (na podzim 2010 a 2013) v dávce 40 t.ha-1. Před hnojením se odebírá průměrný vzorek hnoje. Na kombinacích 5., 6., 9. a 10. se hnojí řezanou slámou obilovin v dávce 4 t/ha a doplní se dusíkem v dávce 40 kg/ha ve formě ledku amonného s vápencem. Na kombinacích 5., 6., 9. a 10. se zaorává také hrachová sláma v množství 1 t/ha bez dohnojení minerálním dusíkem. Posklizňové zbytky ozimé řepky (včetně slámy) se zaorávají na všech kombinacích. Počítá se s množstvím 4 tuny posklizňových zbytků ozimé řepky na 1 ha. K tomuto množství se na kombinacích 2., 4., 5., 6., 8., 9. a 10. (na Lípě, Svitavách a i na kombinaci 12.) přidává 20 kg N/ha v ledku amonném s vápencem na podpoření mineralizace organické hmoty (řepková sláma má užší poměr C : N než sláma obilovin, proto je přídavek minerálního N nižší). Před hnojením je vždy třeba odebrat průměrný vzorek slámy. Ve VTK a VTŘ se na kombinaci 5., 6., 9. a 10. zaorává i chrást v dávce 30 t/ha. Před zaorávkou se odebírá průměrný vzorek chrástu. Zelené hnojení se používá pouze na kombinacích 7., 8., 9. a 10. K zelenému hnojení se vysévá směs pelušky (60%) a svazenky (40%) vždy ihned po sklizni jarního ječmene a pšenice ozimé (celkem 3 x za osevní postup). Před zaorávkou se zjišťuje, jaké množství zeleného hnojení narostlo (zváží se vždy 3 jednometrové parcelky na 1. opakování u kombinací 7., 8., 9. a 10.), porost se přikulí ve směru orby a celý se zaorá. Před zaorávkou se odebírá průměrný vzorek zelené hmoty (jediný směsný vzorek bez ohledu na opakování a kombinace. Aplikace kalu: ve VTB na stanicích Lípa, Svitavy, se na kombinacích 11. a 12. aplikuje 2x během osevního postupu (k bramborám a řepce ozimé) vyhnilý kal z čistírny odpadních vod. Před aplikací se odebírá průměrný vzorek tohoto kalu. Vápnění: vápní se mletým vápencem na všech kombinacích na podzim před setím hrachu (podzim 2012). Dávky se stanovují podle kritérií AZP, tj. podle hodnoty pH příslušné kombinace (zjištěné v posledním roce před vápněním) a podle druhu půdy. Ochrana rostlin Během vegetace se podle stavu zaplevelení porostu a výskytu chorob a škůdců provádí ošetření registrovanými přípravky na ochranu rostlin, podle doporučení k aplikaci uvedené v příbalovém letáku. Aplikace růstových regulátorů se neprovádí. O zásahu se vede záznam s uvedením data, použitého přípravku, koncentrace, dávkování na ha a případných okolnostech (počasí), které mohou dopad zásahu ovlivnit.

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Vegetační pozorování Od počátku vegetace až do sklizně se provádí vegetační pozorování podle aktuálního Metodického pokynu SZV Základní metodika přesných polních a nádobových zkoušek. Odběry půdních vzorků Za účelem sledování změn agrochemických vlastností půdy se před založením zkoušky odebral z celé pokusné plochy jeden průměrný vzorek půdy na stanovení: druhu půdy, půdní reakce pH/KCl a CaCl2, obsahu přístupných živin metodou Mehlich III, sorpční vlastnosti, obsah Cox, N celkový a obsah těžkých kovů (Pb, Cd, Hg, Cr, Zn, Cu, Ni, As). Na výživářských bázích jako výchozí výsledky výše uvedených sledovaných parametrů byly použity výsledky z rozborů půdních vzorků odebraných po skončení předcházejícího osevního postupu. Každoročně po sklizni plodin se odebírají půdní vzorky ze všech kombinací hnojení a stanovuje se pH/KCl a CaCl2 a obsah přístupných živin metodou Mehlich III. Po ukončení šestiletého osevního postupu se provádí rozbory půdy ze všech kombinací a stejné rozbory jako před založením zkoušky. Na stanicích Lípa, Svitavy se na kombinacích 1., 2., 3., 4., 11. a 12. vždy před hnojením chlévským hnojem a kalem z ČOV (tj. 2x za osevní postup) odebírají půdní vzorky na stanovení obsahu (Pb, Cd, Hg, Cr, Zn, Cu, Ni, As). Sledování obsahu Nmin v půdě se provádělo každoročně u všech kombinací. Vzorky byly odebírány na jaře před hnojením N a ihned po sklizni z hloubky 0 - 30 cm a 30 - 60 cm ze všech 10 kombinací hnojení. U ozimé pšenice a řepky se tento odběr uskutečňoval před regeneračním hnojením, rovněž z hloubky 0 - 30 cm a 30 - 60 cm. Odběry na obsah Nmin byly ukončeny na podzim r. 2008. Odběry vzorků rostlin Pro sledování příjmu živin rostlinami (za účelem výpočtu bilance živin) se při sklizni či před sklizní každé plodiny odebírají ze všech kombinací vzorky rostlin hlavního a vedlejšího produktu. U vedlejšího produktu se sklízí jen z jednoho opakování (mimo bramborové natě) i vzorek se odebírá z tohoto opakování. Pro sledování příjmu těžkých kovů (Pb, Cd, Hg, Cr, Zn, Cu, Ni, As) rostlinami se při sklizni každé plodiny odebírají a analyzují vzorky rostlin (hlavní a vedlejší produkt) z kombinací 1., 2., 3., 4., 11. a 12. (platí pouze pro stanice Lípa, Svitavy,). Počet, způsob odběrů vzorků a typy analýz jsou každoročně zpracovány v přehledu odběru vzorků pro daný rok. Odběr vzorků okopanin: a) cukrovka: Bulvy - technologické rozbory: z každé kombinace 1.-10. se odebírá do pytle průměrný vzorek 40 bulev, celkem 10 pytlů po 40 bulvách. Číselný kód pro jednotlivé kombinace upřesňuje hlavní odrůdový referent pro cukrovku vždy před sklizní. Bulvy - stanovení živin: z každé kombinace 1.-10. se odebírá průměrný vzorek 10 bulev. Tyto bulvy se postrouhají a po promíchání se odebírá pro každou kombinaci vzorek o hmotnosti 1 000 g. Chrást - stanovení živin: z chrástu jednoho průměrného opakování kombinací 1.-10. (u kterého byla při sklizni zjišťována hmotnost) se vybírá 10 vršků včetně hlavy bulvy. Hlava s chrástem se pravoúhle rozčtvrtí a jedna čtvrtina z každého vršku se odloží. Z tohoto čtvrtinového podílu se odebírá pro kombinace 1.-10. vzorek o hmotnosti 1 000 g. b) brambory: 24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Hlízy: z každého opakování se vykopou z ochrany přilehlé ke sklizňové parcele hlízy tří průměrných trsů. Tyto dílčí vzorky ze čtyř opakování (celkem 12 trsů) se homogenizují na průměrný vzorek pro každou kombinaci 1.-10. (celkem 10 vzorků). U těchto vzorků se provádí následující stanovení: velikostní třídění hlíz, obsah škrobu, nitrátů a obsah základních živin. Bramborová nať: před začátkem zasychání natě se odebírají vzorky z kombinací 1. - 10. Vzorek se vytvoří tak, že se na každém opakování odřízne těsně u země nať ze dvou průměrných trsů z ochran přilehlých ke sklizňové parcele. Po promíchání osmi trsů natě pro každou kombinaci se naváží vzorek o hmotnosti 1 000 g původní hmoty pro kombinace 1. - 10. (celkem 10 vzorků). c) technologické rozbory: obiloviny:  stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni a přepočet na standardní vlhkost 14 %  stanovení hmotnosti tisíce semen (HTS)  stanovení N látek (metodou NIRS)  po ukončení osevního postupu (r. 2016 po sklizni jarního ječmene) ze všech kombinací hnojení se analyzuje v zrně a slámě obsah těžkých kovů (Pb, Cd, Hg, Cr, Zn, Cu, Ni, As) cukrovka:  výtěžnost rafinády (R) podle Reinefelda (%)  R = C (cukernatost) - (0,343 x (Na + K) + 0,094 x -N + 0,29)  obsah draslíku (K) a sodíku (Na)v řepné kaší (mol/100 g)  obsah amidického dusíku -N (mol) brambory:  obsah škrobu (%)  třídění hlíz do velikostních skupin  obsah nitrátů v hlízách hrách:  stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni a přepočet na standardní vlhkost 14 %  stanovení hmotnosti tisíce semen řepka:  stanovení vlhkosti semene a provedení přepočtu na standardní 12 % vlhkosti  obsah oleje v sušině (extrakční metodou podle Soxhleta nebo metodou NIRS) Sklizeň polní zkoušky Sklizeň se provádí jednorázově, podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. Hlavní rostlinný produkt se váží z každé kombinace a opakování, u vedlejšího sklizňového produktu se váži jen jedno (průměrné) opakování z každé kombinace. U brambor se zjišťuje výnos hlíz, u cukrovky výnos bulev a chrástu. U obilovin, hrachu a řepky ozimé se zjišťuje výnos zrna a slámy (u hrachu a řepky se stanovuje poměr hlavního a vedlejšího produktu). U všech zkoušek se vyhodnocuje statistická průkaznost dosažených výnosů. Bilance živin Za účelem výpočtu přesné bilance živin se provádí chemické analýzy všech vstupních a výstupních produktů zkoušky tj. všech druhů hnojiv a sklízených plodin (hlavní i vedlejší produkt). Pouze u minerálních hnojiv se používají hodnoty obsahů živin a těžkých kovů tak jak je uvádí výrobce, případně dodavatel.

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Poznámky k tabulkám 3 a 4: 1) *na podzim po sklizni ječmene jarního se vápní (před hrachem)

2) číselné hodnoty psané kurzívou jsou živiny obsažené v již aplikovaném organickém hnojivu (hnoji, slámě) a tudíž nevyjadřují dávky, které by se ještě měly dodat v minerálním hnojivu; neprovádí se odpočet živin dodaných v řepkové slámě, která musela být z technických důvodů zaorána jednotně na všech kombinacích 3) číselné hodnoty psané tučně vyjadřují dávku dané živiny, která se aplikovala ve formě minerálního hnojiva v daném termínu 4) dusík aplikovaný ke slámě ve formě minerálního hnojiva na podpoření mineralizace organické hmoty je započítáván do bilance živin s tím, že 50 % se ho využije v 1. roce a 50 % ve 2. roce po aplikaci (základní dávky dusíkatého hnojení k jednotlivým plodinám jsou o tato procenta respektive kg N.ha-1 již sníženy a při hnojení platí čísla uvedená v tabulce psaná tučnými číslicemi) Použité zkratky: hnůj = chlévský hnůj; MH = minerální hnojiva; Sj = sláma ječmene jarního; Sp = sláma pšenice ozimé; Sh = sláma hrách POUŽITÁ LITERATURA: NEUBERG, J. (1990): Komplexní metodiky výživy rostlin, UVTIZ, 327 s.

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Odpočty živin v organické hmotě (NEUBERG, 1990) dodatek k tabulkám 3 a 4: A) Chlévský hnůj: a) obsah živin (NEUBERG, 1990, str. 35) : 0,4 % N ve 100 kg hnoje = 0,4 kg N 10 t hnoje obsahuje : 40 kg N 30 t = 120 kg N, 40 t = 160 kg N 0,2 % P2O5 ve 100 kg hnoje = 0,2 kg P2O5 10 t hnoje obsahuje : 20 kg P2O5 30 t = 60 kg P2O5, 40 t = 80 kg P2O5 0,6 % K2O ve 100 kg hnoje = 0,6 kg K2O 10 t hnoje obsahuje : 60 kg K2O 0 t = 180 kg K2O, 40 t = 240 kg K2O b) Minerální ekvivalent živin v organických hnojivech (NEUBERG, 1990, str. 283) pro středně těžkou půdu - hnojivá účinnost chl. hnoje : 1. rok 40 % N - ze 30 tun t.j. - 48 kg N - ze 40 tun t.j. - 64 kg N 45 % P2O5 27 kg P2O5 36 kg P2O5 45 % K2O 81 kg K2O 108 kg K2O 2. rok 45 % N - ze 30 tun t.j. - 54 kg N - ze 40 tun t.j. - 72 kg N 55 % P2O5 33 kg P2O5 44 kg P2O5 55 % K2O 99 kg K2O 132 kg K2O B) Sláma obilovin a) obsah živin 0,45 % N ve 100 kg slámy = 0,45 kg N 0,25 % P2O5  ve 100 kg slámy = 0,25 kg P2O5 0,95 % K2O  ve 100 kg slámy = 0,95 kg K2O 1 tuna slámy obsahuje : 4,5 kg N  4 t = 18 kg N 2,5 kg P2O5  4 t = 10 kg P2O5 9,5 kg K2O  4 t = 38 kg K2O b) Minerální ekvivalent živin v organických hnojivech (NEUBERG, 1990, str. 284) pro středně těžkou půdu - hnojivá účinnost slámy s přídavkem minerálního N : 1. rok 40 % N ze 4 tun t.j. - 7,2 kg N = 7 kg N 50 % P2O5 ze 4 tun t.j. - 5,0 kg P2O5 = 5 kg P2O5 50 % K2O ze 4 tun t.j. -19,0 kg K2O = 19 kg K2O 2. rok 40 % N ze 4 tun t.j. - 7,2 kg N = 7 kg N 50 % P2O5 ze 4 tun t.j. - 5,0 kg P2O5 = 5 kg P2O5 50 % K2O ze 4 tun t.j. -19,0 kg K2O = 19 kg K2O C) Sláma hrachu a) obsah živin (dle metodiky „ Hnojení slámou „, 1987, str. 34) 1,29 % N  ve 100 kg slámy = 1,29 kg N 0,37 % P2O5  ve 100 kg slámy = 0,37 kg P2O5 1,28 % K2O  ve 100 kg slámy = 1,28 kg K2O 1 tuna hrachové slámy obsahuje : 12,9 kg N = 13 kg N 3,7 kg P2O5 = 4 kg P2O5 12,8 kg K2O = 13 kg K2O

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

b) Minerální ekvivalent živin v organických hnojivech (NEUBERG, 1990, str. 284) pro středně těžkou půdu - hnojivá účinnost slámy s přídavkem minerálního N : 1. rok 40 % N z 1 tuny t.j. - 5,2 kg N = 5 kg N 50 % P2O5 z 1 tuny t.j. - 2,0 kg P2O5 = 2 kg P2O5 50 % K2O z 1 tuny t.j. - 6,5 kg K2O = 7 kg K2O 2. rok 40 % N z 1 tuny t.j. - 5,2 kg N = 5 kg N 50 % P2O5 z 1 tuny t.j. - 2,0 kg P2O5 = 2 kg P2O5 50 % K2O z 1 tuny t.j. - 6,5 kg K2O = 7 kg K2O D) Sláma řepky a) obsah živin (dle metodiky „ Hnojení slámou „, 1987, str. 34) 0,53 % N  ve 100 kg slámy = 0,53 kg N 0,25 % P2O5  ve 100 kg slámy = 0,25 kg P2O5 1,02 % K2O  ve 100 kg slámy = 1,02 kg K2O 1 tuna řepkové slámy obsahuje : 5,3 kg N  t = 21,2 = 21 kg N 2,5 kg P2O5 4 t = 10 kg P2O5 10 kg K2O 4 t = 40 = 40 kg K2O b) Minerální ekvivalent živin v organických hnojivech (NEUBERG, 1990, str. 284) pro středně těžkou půdu - hnojivá účinnost slámy s přídavkem minerálního N : 1. rok 40 % N ze 4 tun t.j. - 8,4 kg N = 8 kg N 50 % P2O5 ze 4 tun t.j. - 5,0 kg P2O5 = 5 kg P2O5 50 % K2O ze 4 tun t.j. -20,0 kg K2O = 20 kg K2O 2. rok 40 % N ze 4 tun t.j. - 8,4 kg N = 8 kg N 50 % P2O5 ze 4 tun t.j. - 5,0 kg P2O5 = 5 kg P2O5 50 % K2O ze 4 tun t.j. -20,0 kg K2O = 20 kg K2O E) Vyhnilý kal z čistírny odpadních vod (pouze pro stanice Lípa, Svitavy, ) a) obsah živin v čerstvé hmotě (dle analýzy - v čerstvé hmotě) : 1,12 % N ve 100 kg kalu = 1,12 kg N 1 t kalu obsahuje : 11,2 kg N 10,7 t = 120 kg N, 14,3 t = 160 kg N 0,39 % P2O5 ve 100 kg kalu = 0,39 kg P2O5 1 t kalu obsahuje : 3,9 kg P2O5 10,7 t = 42 kg P2O5, 14,3 t = 56 kg P2O5 0,13 % K2O ve 100 kg kalu = 0,13 kg K2O 1 t kalu obsahuje : 1,3 kg K2O 10,7 t = 14 kg K2O, 14,7 t = 19 kg K2O b) Minerální ekvivalent živin v organických hnojivech (NEUBERG, 1990, str. 283) pro středně těžkou půdu - hnojivá účinnost odpadního kalu (počítáno stejně jako u hnoje) : 1. rok 40 % N - z 10,7 tuny t.j. - 48 kg N - ze 14,3 tuny t.j. - 64 kg N 45 % P2O5 19 kg P2O5 25 kg P2O5 45 % K2O 6 kg K2O 8 kg K2O 2. rok 45 % N - z 10,7 tuny t.j. - 54 kg N - ze 14,3 tuny t.j. - 72 kg N 55 % P2O5 23 kg P2O5 31 kg P2O5 55 % K2O 8 kg K2O 10 kg K2O Poznámka: Dávka kalu je v tabulce 3 zaokrouhlena na celá čísla tj. 15 tun.ha-1 k bramborám a 11 tun.ha-1 k řepce ozimé.

24/SZV/2vyd



Tabulka 3: Rozdělení dávek hnojiv pro výrobní typ ŘEPAŘSKÝ (platí pro Věrovany, Žatec, Lednici a Pusté Jakartice) Rok plodina

Druh hnojení

Termín aplikace

1

2

3

4

Kombinace hnojení 5 6 7

8

9

sláma v t/ha

podzim 2010

-

-

-

-

4

4

-

-

4

4

N v kg/ha

podzim 2010

-

-

-

-

40

40

-

-

40

40

zel. hnojení t/ha

podzim 2010

-

-

-

-

-

-

ANO

ANO

ANO

ANO

podzim 2010

-

-

40

40

-

-

-

-

-

-

P 2O 5 v kg/ha

podzim 2010

-

60

-

36 + 24

-

5 + 5 + 50

-

60

-

5 + 5 + 50

K 2O v kg/ha

podzim 2010

-

200

-

-

19+19+162

-

200

-

19+19+162

N v kg/ha

jaro 2011

-

150

-

-

7 + 7 + 96

-

150

-

chrást v t/ha

podzim 2011

-

-

-

-

30

30

-

-

30

30

N v kg/ha

jaro 2012

-

120

-

72 + 48

-

7 + 93

-

120

-

7 + 93

jarní

P 2O 5 v kg/ha

jaro 2012

-

60

-

-

5 + 55

-

60

-

5 + 55

( SVÚ )

K 2O v kg/ha

jaro 2012

-

120

-

-

19 + 101

-

120

-

19 + 101

sláma v t/ha

VII.-VIII. 2012

-

-

-

-

4

4

-

-

4

4

N v kg/ha

VII.-VIII. 2012

-

-

-

-

40

40

-

-

40

40

2011

cukrovka hnůj v t/ha střední

hnůj MH

výnosová úroveň

108 + 92

Sj Sp MH

hnůj MH

( SVÚ ) -1

35 t.ha

64 + 86

je čme n

-1

2013

MH

Sj

Sj MH

hnůj MH

5 t.ha

Sp

7 + 7 + 96 Sj Sp MH

Sj MH

hnůj MH 132 + 0

Sj

Sj Sp MH

hnůj MH 44 + 16

S Sp MH

Sj Sp MH

hnůj MH

2012

10

MH

Sj MH

Sj MH

Sj MH

zel. hnojení t/ha

X. - XI. 2012

-

-

-

-

-

-

ANO

ANO

ANO

ANO

hrách*

N v kg/ha

jaro 2013

-

40

-

40

-

7 + 13

-

40

-

7 + 13

( SVÚ )

P 2O 5 v kg/ha

jaro 2013

-

60

-

60

-

5 + 55

-

60

-

5 + 55

K 2O v kg/ha

jaro 2013

-

150

-

150

-

19 + 131

-

150

-

19 + 131

sláma v t/ha

VII.-VIII. 2013

-

-

-

-

1

1

-

-

1

1

2014

N v kg/ha

VII.-VIII. 2013

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

řepka

hnůj v t/ha

léto 2013

-

-

30

30

-

-

-

-

-

-

ozimá

N v kg/ha

jaro 2014

-

85+40

-

48+47+30

-

7+5+63+30

-

85+40

-

7+5+63+30

P 2O 5 v kg/ha

léto 2013

-

60

-

-

5 + 2 + 53

-

60

-

5 + 2 + 53

K 2O v kg/ha

léto 2013

-

150

-

-

150

-

19+7+124

sláma v t/ha

VII.-VIII. 2014

4

4

4

4

4

4

4

2015

N v kg/ha

VII.-VIII. 2014

20

20

20

pše nice

N v kg/ha

jaro 2015

-

75 + 40

-

5+70+40

-

60

-

2 + 58

-

120

-

7 + 113

-

-

4

Sj MH -1

Sj MH

Sj MH

3,5 t.ha

Sj MH

Sj MH

hnůj MH

( SVÚ ) -1

2,5 t . ha

27 + 33

Sj Sh MH

hnůj MH 81 + 69

Sj Sh -

hnůj MH

20 -

75+40

-

ozimá ( SVÚ )

4

20

20

20

54+21+40

-

5+70+40 Sh

podzim 2014

-

60

-

-

2 + 58

K 2O v kg/ha

podzim 2014

-

120

-

-

7 + 113

sláma v t/ha

VII.-VIII. 2015

-

-

-

-

4

4

hnůj MH 99 + 21

Sh

hnůj MH

Sj Sh MH

MH

P 2O 5 v kg/ha

-1

Sj Sh MH

Sj Sh MH 4

hnůj MH

5 t.ha

Sj Sh MH

MH

19+7 +124

4

33 + 27

Sj MH

Sh

MH

Sh

MH

Sh MH

MH

Sh

MH 4

N v kg/ha

VII.-VIII. 2015

-

-

-

-

40

40

-

-

40

40

2016

zel. hnojení t/ha

podzim 2015

-

-

-

-

-

-

ANO

ANO

ANO

ANO

jarní

N v kg/ha

jaro 2016

-

110

-

110

-

7 + 83

-

110

-

je čme n ( SVÚ )

Sp MH

P 2O 5 v kg/ha

jaro 2016

-

60

-

60

-

5 + 55

K 2O v kg/ha

jaro 2016

-

120

-

120

-

19 + 101

-1

Sp

5 t.ha

Sp

24/SZV/2vyd

MH

-

60

-

5 + 55

-

120

-

19 + 101

MH

MH

7 + 83 Sp

Sp

Sp

MH

MH



Tabulka 4: Rozdělení dávek hnojiv pro výrobní typ BRAMBORÁŘSKÝ (platí pro Lípu, Svitavy, Staňkov, Horažďovice, Jaroměřice, Vysokou a Chrastavu) Rok plodina

2011

Druh hnojení

Termín aplikace

1

2

3

4

5

Kombinace hnojení 6 7 8

9

10

11

12

sláma v t/ha

podzim 2010

-

-

-

-

4

4

-

-

4

4

-

-

N v kg/ha

podzim 2010

-

-

-

-

40

40

-

-

40

40

-

-

zel. hnojení t/ha podzim 2010

-

-

-

-

-

-

ANO

ANO

ANO

ANO

-

-

podzim 2010

-

-

40

40

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

14,3

14,3

36 + 14

-

5+5+40

-

50

-

5+5+40

-

25 + 25

brambory hnůj v t/ha střední

kal ČOV t/ha

podzim 2010

-

-

-

výnosov

P 2O5 v kg/ha

podzim 2010

-

50

-

hnůj MH

úroveň (SVÚ)

K2O v kg/ha

podzim 2010

-

200

-

-1

108+ 92

Sj Sp MH -

hnůj MH

25 t.ha

N v kg/ha

jaro 2011

-

125

-

64 + 61

jaro 2012

-

120

-

P 2O5 v kg/ha

jaro 2012

-

60

-

K2O v kg/ha

jaro 2012

-

120

-

2012

72+48

-

jarní

44 +16

-

-1

132+0

-

7 + 93

5 + 55

-

19 + 101

Sj

-

125

-

kal MH -

7+7 +71

-

120

-

7 + 93

-

60

-

5 + 55

-

120

-

19 + 101

Sj

-

64 + 61

-

72 + 48

-

31 + 29

MH

kal MH

MH

Sj

kal MH

MH

Sj

8 + 192 kal MH

Sj Sp MH

MH

Sj

19+19+162 Sj Sp MH

Sj MH

hnůj MH

5 t.ha

7+7 +71

-

hnůj MH

( SVÚ )

200

Sj Sp MH

hnů j MH

ječmen

-

Sj Sp MH

hnůj MH

N v kg/ha

19+19+162

Sj Sp MH

kal MH -

MH

10 + 110 kal MH

sláma v t/ha

VII. -VIII. 2012

-

-

-

-

4

4

-

-

4

4

-

-

N v kg/ha

VII. -VIII. 2012

-

-

-

-

40

40

-

-

40

40

-

-

zel. hnojení t/ha X.-XI. 2012

-

-

-

-

-

-

ANO

ANO

ANO

ANO

-

-

hrách*

N v kg/ha

jaro 2013

-

40

-

40

-

7+13

-

40

-

7+13

-

40

( SVÚ )

P 2O5 v kg/ha

jaro 2013

-

60

-

60

-

5 + 55

-

60

-

5 + 55

-

60

-

150

2013

Sj MH -1

Sj

3,5 t.ha

K2O v kg/ha

jaro 2013

-

150

-

150

-

Sj MH

MH

19 + 131 Sj

Sj -

150

-

MH

MH

19 + 131 Sj

MH

sláma v t/ha

VII.- VIII. 2013

-

-

-

-

1

1

-

-

1

1

-

-

2014

N v kg/ha

VII.- VIII. 2013

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

řepka

hnůj v t/ha

léto 2013

-

-

30

30

-

-

-

-

-

-

-

-

ozimá

kal ČOV t/ha

léto 2013

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

10,7

10,7

N v kg/ha

jaro 2014

-

85+ 40

-

4+47+30

-

7+5+63+30

-

85+40

-

7+5+63+30

-

48+47+30

-

19 + 41

-

6 + 144

( SVÚ ) -1

hnůj MH

2,5 t.ha

27 + 33

Sj Sh MH

P 2O5 v kg/ha

léto 2013

-

60

-

-

5+2+53

K2O v kg/ha

léto 2013

-

150

-

-

60

-

5 + 2 + 53

-

19+ 7+124

-

150

-

19+7+124

sláma v t/ha

VII. - VIII. 2014

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

2015

N v kg/ha

VII. - VIII. 2014

-

20

-

20

4

20

20

-

20

20

20

-

20

pšenice

N v kg/ha

jaro 2015

-

75+40

-

54+21+40

-

5+70+40

-

75 + 40

-

5+70+40

-

54 +21+40

hnůj MH 81 + 69

Sj Sh MH

hnůj MH

ozimá ( SVÚ )

Sh

P 2O5 v kg/ha

podzim 2014

-

60

-

K2O v kg/ha

podzim 2014

-

120

-

sláma v t/ha

VII. - VIII. 2015

-

-

-

-

4

N v kg/ha

VII. - VIII. 2015

-

-

-

-

-

7 + 113

zel. hnojení t/ha podzim 2015

-

-

-

N v kg/ha

jaro 2016

-

110

P 2O5 v kg/ha

jaro 2016

-

60

-

120

-

7 +113

4

-

-

4

4

-

-

40

40

-

-

40

40

-

-

-

-

-

ANO

ANO

ANO

ANO

-

-

-

110

-

7 + 83

-

110

-

7+ 83

-

110

-

60

-

5 + 55

-

60

-

5 + 55

-

60

-

120

hnůj MH 99+21

Sh

-1

-

120

-

120

-

Sp

24/SZV/2vyd

-

8 + 112

kal MH

kal MH

Sp MH

MH

MH

23 + 37

Sh MH

MH

19 + 101

-

Sh MH

MH

Sp

5 t.ha

jaro 2016

MH

Sh

Sp

K2O v kg/ha

MH

2 + 58

jarní ( SVÚ )

kal

-

hnůj MH

ječmen

Sh MH 60

-1

2 + 58

kal MH

-

5 t.ha

2016

Sj Sh MH

MH

-

kal M H

Sj Sh MH

Sj Sh MH

hnůj MH 33+27

kal M H

Sj Sh MH

Sp MH -

120

-

19 +101 Sp MH



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

5. 3 Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku Cíle stacionární zkoušky Ověřit vliv hnojení stupňovanými dávkami dusíku při konstantních hladinách hnojení fosforem a draslíkem na změny dusíku v půdě, výnosy a kvalitu plodin zařazených v osevním postupu a navázat na dosavadní dlouhodobé výživářské zkoušky, kde se sleduje vliv různé intenzity hnojení na výnosy plodin a na vývoj agrochemických vlastností půdy. Platnost metodiky Metodika je planá pro třetí osevní postup, pro roky 2013-2020, pro stanice: Vysoká, Staňkov, Žatec, Svitavy, Lednice, Pusté Jakartice. Druh polní zkoušky Polní zkouška Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku byla založena na výživářských bázích jako přesná dlouhodobá v roce 1996. První osevní postup trval mezi lety 1996-2004, druhý, 2005-2012. Osevní postup Osmihonný osevní postup je platný pro výrobní typ kukuřičný, řepařský i bramborářský. rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

výrobní typ řepařský řepka ozimá pšenice ozimá cukrovka ječmen jarní hrách pšenice ozimá cukrovka ječmen jarní

výrobní typ bramborářský řepka ozimá pšenice ozimá brambory ječmen jarní hrách pšenice ozimá brambory ječmen jarní

Kombinace hnojení V polní zkoušce je zařazeno 9 kombinací hnojení 4 x opakovaných: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Nehnojeno Fosforečná a draselná minerální hnojiva Fosforečná a draselná minerální hnojiva + dusík v první aplikační dávce Fosforečná a draselná minerální hnojiva + dusík v druhé aplikační dávce Fosforečná a draselná minerální hnojiva + dusík ve třetí aplikační dávce Chlévský hnůj + fosforečná a draselná minerální hnojiva Chlévský hnůj + fosforečná a draselná minerální hnojiva + dusík v první aplikační dávce Chlévský hnůj + fosforečná a draselná minerální hnojiva + dusík v druhé aplikační dávce Chlévský hnůj + fosforečná a draselná minerální hnojiva + dusík ve třetí aplikační dávce

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Schéma rozmístění parcel D 5 C 2 B 4 A 1

D 4 C 5 B 1 A 2

D 3 C 4 B 5 A 3

D 2 C 1 B 3 A 4

D 1 C 3 B 2 A 5

D 9 C 8 B 7 A 6

D 8 C 6 B 9 A 7

D 7 C 9 B 6 A 8

D 6 C 7 B 8 A 9

Dávky živin Dávky minerálních hnojiv a hnoje uvádí tabulka 5. Hnojení kvalitním chlévským hnojem se provádí 2 x během osevního postupu v dávce 40t/ha. Před hnojením se odebírá a analyzuje jeho průměrný vzorek. Sortiment hnojiv: dusík se aplikuje v síranu amonném u všech plodin při přípravě půdy a ve formě ledku amonného s vápencem k přihnojení na list. Fosfor se dodává granulovaném superfosfátu, draslík v draselné soli. Vápnění: vápní se (1x za osevní postup - v jeho polovině, po sklizni jarního ječmene) mletým vápencem na všech kombinacích (na podzim 2016). Dávky mletého vápence se stanovují podle kritérií pro AZZP t.j. podle průměrné hodnoty pH kombinace (zjištěná v posledním roce před vápněním) a podle druhu půdy. Ochrana rostlin Během vegetace se podle stavu zaplevelení porostu a výskytu chorob a škůdců provádí ošetření registrovanými přípravky na ochranu rostlin, podle doporučení k aplikaci uvedené v příbalovém letáku. Aplikace růstových regulátorů se neprovádí. O zásahu se vede záznam v polním zápisníku s uvedením data, použitého přípravku, koncentrace, dávkování na ha a případných okolnostech (počasí), které mohou dopad zásahu ovlivnit. Vegetační pozorování Od počátku vegetace až do sklizně se provádí vegetační pozorování podle aktuálního Metodického pokynu SZV Základní metodika přesných polních a nádobových zkoušek. Údaje o stavu porostů na jednotlivých kombinacích se zaznamenávají do polních zápisníků. Odběry půdních vzorků Za účelem sledování změn agrochemických vlastností půdy se odebírají půdní vzorky ze všech kombinací hnojení na stanovení: 1. pH/CaCl2, Mehlich II, Mehlich III, sorpční vlastnosti, humus, N celkový - 2 x za osevní postup v roce 2016 a v roce 2020, vždy po sklizni jarního ječmene 2. Nmin z hloubek 0 - 30 cm a 30 - 60 cm - každoročně: a) brzy na jaře před hnojením dusíkem b) po sklizni plodiny c) před zámrzem (konec října)

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Odběry vzorků rostlin Za účelem zjištění vlivu agrochemických vlastností půdy a hnojení na příjem živin rostlinami se každoročně po sklizni odebírají vzorky rostlin (hlavní i vedlejší produkt) na stanovení sušiny a základních živin. Počet, způsob odběrů vzorků a typy analýz jsou každoročně zpracovány v přehledu odběru vzorků pro daný rok. Sklizeň polní zkoušky Sklizeň se provádí maloparcelními mechanizačními prostředky zavedenými na stanici. Hlavní produkt se váží z každé kombinace ve všech opakováních. U vedlejšího produktu se zjišťuje hmotnost jen z jednoho opakování u každé kombinace. Technologické rozbory pšenice:  stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni  HTS  obsah N látek, sedimentační - Zelenyho test ječmen:  stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni  HTS  obsah N látek hrách:  stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni  HTS brambory:  stanovení škrobu (%)  třídění hlíz do velikostních skupin  obsah nitrátů  zkoušky stolní hodnoty cukrovka:  stanovení cukernatosti (%)  výtěžnost rafinády (R) podle Reinefelda (%)  R = C (cukernatost) - (0,343 x (Na + K) + 0,094 x -N + 0,29)  obsah draslíku (K) a sodíku (Na)v řepné kaší (mol/100 g)  obsah amidického dusíku -N (mol/100 g) řepka:  stanovení vlhkosti zrna ihned po sklizni  HTS  obsah oleje v sušině (metodou NIRS)

24/SZV/2vyd



Tabulka 5: Rozdělení dávek hnojiv pro osevní postup 20132020 rok

2013

2014

plodina

živina

jedn.

termín

hnojivo

hm.

použití

4

5

6

7

8

9

P2O5

kg

podzim 2012

-

60

60

60

60

60

60

60

60

řepka

K2O

kg

podzim 2012

-

80

80

80

80

80

80

80

80

ozimá

N regenerační

kg

jaro 2013

-

-

30

60

90

-

30

60

90

N produkční

kg

jaro 2013

-

-

30

60

90

-

30

60

90

P2O5

kg

podzim 2013

-

60

60

60

60

60

60

60

60

pšenice

K2O

kg

podzim 2013

-

80

80

80

80

80

80

80

80

ozimá

N regenerační

kg

jaro 2014

-

-

25

50

75

-

25

50

75

N produkční

kg

2016

2018

-

-

25

50

75

-

25

50

75

podzim 2014

-

-

-

-

-

40

40

40

40

cukrovka P2O5

kg

podzim 2014

-

60

60

60

60

60

60

60

60

brambory K2O

kg

podzim 2014

-

80

80

80

80

80

80

80

80

N základní

kg

jaro 2015

-

-

40

80

120

-

40

80

120

P2O5

kg

podzim 2015

-

60

60

60

60

60

60

60

60

K2O

kg

podzim 2015

-

80

80

80

80

80

80

80

80

N základní

kg

jaro 2016

-

-

30

60

90

-

30

60

90

vápnění

-

podzim 2016

P2O5

kg

podzim 2016

-

60

60

60

60

60

60

60

60

K2O

kg

podzim 2016

-

80

80

80

80

80

80

80

80

N základní

kg

jaro 2017

-

-

20

30

40

-

20

30

40

ječmen

hrách

2020

dávka podle hodnoty pH a zrnitostního složení

P2O5

kg

podzim 2017

-

60

60

60

60

60

60

60

60

pšenice

K2O

kg

podzim 2017

-

80

80

80

80

80

80

80

80

ozimá

N regenerační

kg

jaro 2018

-

-

25

50

75

-

25

50

75

N produkční

kg

jaro 2018

-

-

25

50

75

-

25

50

75

t

podzim 2018

-

-

-

-

-

40

40

40

40

cukrovka P2O5

kg

podzim 2018

-

60

60

60

60

60

60

60

60

brambory K2O

hnůj 2019

3

jaro 2014

jarní 2017

2

t

hnůj 2015

kombinace hnojení 1

ječmen jarní

24/SZV/2vyd

kg

podzim 2018

-

80

80

80

80

80

80

80

80

N základní

kg

jaro 2019

-

-

40

80

120

-

40

80

120

P2O5

kg

podzim 2019

-

60

60

60

60

60

60

60

60

K2O

kg

podzim 2019

-

80

80

80

80

80

80

80

80

N základní

kg

jaro 2020

-

-

30

60

90

-

30

60

90


Vydání: 2. Strana 26/44

Č. j.: UKZUZ 049614/2015

5. 4 Sledování vlivu různých intenzit hnojení na půdní úrodnost a změny agrochemických vlastností půdy v podmínkách závlahy Cíle stacionární zkoušky Sledování změn agrochemických vlastností půd při různé intenzitě hnojení, odběr živin rostlinami a vzájemný vztah mezi intenzitou hnojení, obsahem živin v půdě a rostlinách. Cílem je ověřování efektivnosti předzásobního hnojení a ověřování vhodnosti analytických metod pro stanovení přístupných živin v půdě. Ze srovnávání výsledků dosažených na parcelách zavlažovaných a bez závlahy je možno posoudit rozdílnost mezi optimálními a přirozenými závlahovými podmínkami. Rokem 2002 skončil osmihonný osevní postup. Další pokračování zkoušky si vyžádalo úpravu dávek s ohledem na vývoj půdní zásoby. Z těchto důvodů byly původní metodiky (z roku 1977, 1986, 1994, 2002) modernizovány, vlastní účel zkoušky v plném rozsahu zůstává. Platnost metodiky Metodika je platná pro pátý osevní postup, v letech 2011-2018, pro stanici Lednice na Moravě Druh zkoušky Přesná dlouhodobá zkouška v kukuřičné výrobní oblasti na stanici Lednice. Výměry hnojených a sklizňových parcel odpovídají systému zavedenému na výživářské bázi. Osevní postup Osmihonný osevní postup rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

plodina pšenice ozimá ječmen jarní kukuřice na siláž ječmen jarní brambory rané pšenice ozimá vojtěška vojtěška

Kombinace hnojení Ve zkoušce je zařazeno 9 kombinací 4x opakovaných, shodně se závlahou a bez závlahy, celkem 72 parcel. 1. Chlévská mrva - hnojeno pouze hnojem 2. Chlévská mrva N1P1K1 3. Chlévská mrva N2P2K2 4. Chlévská mrva N3P3K3 5. Chlévská mrva N2P1K2 hnojeno hnojem a min. hnojivy s využitím aplikace do zásoby 6. Chlévská mrva N2P3K2 7. Chlévská mrva N2P2K1 8. Chlévská mrva N2P2K3 9. Chlévská mrva N2P2K2 hnojeno hnojem a minerální hnojiva aplikována každoročně 24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Dávky živin Dusík, fosfor a draslík se aplikují ve třech stupňovaných dávkách. Kombinace N1P1K1 odpovídá průměrné roční intenzitě 236 kg č.ž./ha (41 + 50 + 145) Kombinace N2P2K2 odpovídá průměrné roční intenzitě 354 kg č.ž./ha (69 + 75 + 210) Kombinace N3P3K3 odpovídá průměrné roční intenzitě 472 kg č.ž./ha (97 + 100 + 275) Kombinace 1. se hnojí pouze hnojem, u kombinací 2. - 8. se fosforečná a draselná hnojiva aplikují formou předzásobního hnojení, na kombinaci 9. každoročně. Při předzásobním hnojení fosforem a draslíkem se používají následující střední roční dávky: hladina živin P2O5 kg č.ž./ha K2O kg č.ž./ha 1 50 145 2 75 210 3 100 285 Hnojení v osevním postupu: plodina pšenice ozimá ječmen jarní kukuřice na siláž

ječmen jarní brambory rané pšenice ozimá vojtěška vojtěška

N1P1K1 N 60 30 80 30 65 60 0 0

P2O5 100 0 100 0 100 0 100 0

N2P2K2 K2 O 290 0 290 0 290 0 290 0

N 90 60 120 60 90 90 20 20

P2O5 150 0 150 0 150 0 150 0

N3P3K3 K2 O 420 0 420 0 420 0 420 0

N 120 90 160 90 115 120 40 40

P2O5 200 0 200 0 200 0 200 0

K2 O 550 0 550 0 550 0 550 0

Zásobní hnojení: k pšenici ozimé, ke kukuřici, k bramborám a vojtěšce dvouleté. Na kombinaci 9. se každoročně používá střední dávka fosforu a draslíku ve druhé hladině, tj. 75 kg P2O5 a 210 kg K2O č.ž./ha. Sortiment hnojiv: z dusíkatých se používá u všech plodin k základnímu hnojení síran amonný, k přihnojení na list ledek amonný s vápencem, fosforečná hnojiva ve formě granulovaného superfosfátu, draselná v draselné soli. Vápnění: se provádí v dávce určené agrochemickým rozborem půdy, mletým vápencem ve dvou termínech: po pšenici ozimé v roce 2011 a 2016. Organické hnojení: se aplikuje 2 x za osevní postup: ke kukuřici na podzim 2012 v dávce 40t/ha a k bramborám na podzim 2014 v dávce 40t/ha. Dávky živin na jednotlivé kombinace a jejich časové rozdělení uvádí tabulka 6. Ochrana rostlin Během vegetace se podle stavu zaplevelení porostu a výskytu chorob a škůdců provádí ošetření registrovanými přípravky na ochranu rostlin, podle doporučení k aplikaci uvedené v příbalovém letáku. Aplikace růstových regulátorů se neprovádí. O zásahu se vede záznam v polním zápisníku s uvedením data, použitého přípravku, koncentrace, dávkování na ha a případných okolnostech (počasí), které mohou dopad zásahu ovlivnit.

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Vegetační pozorování Od počátku vegetace až do sklizně se provádí vegetační pozorování podle aktuálního Metodického pokynu SZV Základní metodika přesných polních a nádobových zkoušek. Odběry půdních vzorků Za účelem sledování změn agrochemických vlastností půd a prověření analytických metod se každoročně odebírají po sklizni plodin (u vojtěšky po poslední seči) půdní vzorky z ornice ze všech kombinací o hmotnosti 1000 g. U vzorků se sleduje:- pH/KCl - potřeba vápnění - obsah přístupného P, K, Ca, Mg podle Mehlicha III - kationtová výměnná kapacita (KVK) Po ukončení celého osevního postupu (po sklizni vojtěšky v roce 2010) se z každé kombinace hnojení odebírají průměrné vzorky o hmotnosti 1000 g a provádí se stejné rozbory jako po sklizni každého roku a navíc zrnitostní složení a hodnoty STV. Z podorničí se odebírají vzorky z kombinací 1., 2., 3. a 4. a v nich shodné analýzy, jako u vzorků z ornice. Odběr vzorků rostlin Za účelem zjištění vlivu agrochemických vlastností půdy a hnojení na příjem živin rostlinami a výpočtu bilance se odebírají vzorky rostlin hlavního a vedlejšího produktu. Odběr se provádí při sklizni každé plodiny (u vojtěšky z každé seče) z každé kombinace hnojení. Počet, způsob odběrů vzorků a typy analýz jsou každoročně zpracovány v přehledu odběru vzorků pro daný rok. Sklizeň polní zkoušky Sklizeň se provádí maloparcelními mechanizačními prostředky zavedenými na stanici. U obilovin se sklízí a váží sláma z celých sklizňových parcel. Výnos zrna kukuřice se zjišťuje vážením sklizně ze dvou prostředních řádků parcely. Přepočet na HTZ se provádí při standardní vlhkosti 14 %. Technologické rozbory pšenice:  vlhkost zrna ihned po sklizni a N-látky (metodou NIRS) brambory:  stanovení škrobu a obsah nitrátů  třídění hlíz do velikostních skupin kukuřice:  N látky jarní ječmen:  vlhkost zrna ihned po sklizni  obsah N látek

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Tabulka 6: Rozdělení živin podle kombinací v kg/ha (hnůj t/ha) plodina kombinace hnojení živina doba použití rok 1 2 3 4 5 6 7 P2O5 zásobně pšenice K2O zásobně N ozimá 2011 N N ječmen P2O5 zásobně K2O zásobně jarní 2012 N hnůj kukuřice na siláž P2O5 zásobně 2013 K2O zásobně N ječmen P2O5 zásobně K2O zásobně jarní 2014 N hnůj brambory P2O5 zásobně rané K2O zásobně 2015 N P2O5 zásobně pšenice K2O zásobně N ozimá 2016 N N P2O5 zásobně vojtěška K2O zásobně 2017 N P2O5 zásobně vojtěška K2O zásobně 2018 N

24/SZV/2vyd

podzim 2010 při přípravě půdy podzim 2010 při přípravě půdy podzim 2010 při přípravě půdy jaro 2011 - regenerační jaro 2011 - produkční podzim 2011 před orbou podzim 2011 před orbou jaro 2012 při přípravě půdy podzim 2012 podzim 2012 při přípravě půdy podzim 2012 při přípravě půdy jaro 2013 při přípravě půdy podzim 2013 před orbou podzim 2013 před orbou jaro 2014 při přípravě půdy podzim 2014 podzim 2014 při přípravě půdy podzim 2014 při přípravě půdy jaro 2015 při přípravě půdy podzim 2015 při přípravě půdy podzim 2015 při přípravě půdy podzim 2015 při přípravě půdy jaro 2016 - regenerační jaro 2016 - produkční podzim 2016 při přípravě půdy podzim 2016 při přípravě půdy jaro 2017 při přípravě půdy brzy na jaře 2018 brzy na jaře 2018 brzy na jaře 2018

0 0 0 0 0 0 0 0 40 0 0 0 0 0 0 40 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

100 290 40 20 0 0 0 30 40 100 290 80 0 0 30 40 100 290 65 0 0 40 20 0 100 290 0 0 0 0

150 420 50 25 15 0 0 60 40 150 420 120 0 0 60 40 150 420 90 0 0 50 25 15 150 420 0 0 0 20

200 550 60 40 20 0 0 90 40 200 550 160 0 0 90 40 200 550 115 0 0 60 40 20 200 550 40 0 0 40

100 420 50 25 15 0 0 60 40 100 420 120 0 0 60 40 100 420 90 0 0 50 25 15 100 420 20 0 0 20

200 420 50 25 15 0 0 60 40 200 420 120 0 0 60 40 200 420 90 0 0 50 25 15 200 420 20 0 0 20

150 290 50 25 15 0 0 60 40 150 290 120 0 0 60 40 150 290 90 0 0 50 25 15 150 290 20 0 0 20

8

9

150 550 50 25 15 0 0 60 40 150 550 120 0 0 60 40 150 550 90 0 0 50 25 15 150 550 20 0 0 20

75 210 50 25 15 75 210 60 40 75 210 120 75 210 60 40 75 210 90 75 210 50 25 15 75 210 20 75 210 20



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

5. 5 Sledování lysimetrických stanovišť - metodika pro založení a provoz polních lysimetrů Cíle stacionární zkoušky Na zkušebních stanicích byly jednotně instalovány polní lysimetry, které maximálně respektují přirozené půdní podmínky a vláhové poměry. Umožňují sledování pohybu vodorozpustných látek v půdě ve zvolených horizontech. Tyto horizonty jsou jednotně stanoveny na 40, 60 a 80 cm, případně u trvalých travních porostů na 20, 40, 60 a 80 cm. Platnost metodiky Tato metodika má neomezenou platnost od 1.1. 2009. Charakteristika lysimetrických stanovišť průměrné roční srážky teploty

výrobní oblast

nadmořská výška

kukuřičná

170

535

9,1

černozem

hlinitá

1985

Uh.Ostroh

řepařská

196

525

8,8

hnědozem

hlinitá

1989

Věrovany

řepařská

207

562

8,5

černozem

hlinitá

1989

Žatec

řepařská

285

451

8,3

černozem

hlinitá

1988

P. Jakartice

řepařská

290

650

8,0

hnědozem

hlinitá

1991

Chrastava

bramborářská

345

798

7,1

hnědozem písčitohlinitá

1989

Jaroměřice

bramborářská

425

481

8,0

hnědozem

1989

Libějovice

bramborářská

460

606

7,6

hnědozem písčitohlinitá

1992

Svitavy

bramborářská

481

624

6,5

kambizem písčitohlinitá

1986

Horažďovice bramborářská

470

575

7,8

kambizem hlinitopísčitá

1987

Lípa

bramborářská

505

629

7,6


1988

Vysoká

bramborářská

580

599

7,4

Kr. Údolí

bramborářská

642

605

6,1


1987

Závišín

bramborářská

750

702

6,4


1996

stanoviště Lednice

půdní typ půdní druh

luvizem

hlinitá

hlinitá

rok založení

1989

Popis lysimetru Lysimetr je sestaven z běžně dostupných dílů a součástek. Sběrnou misku tvoří novodurová miska s vlepeným novodurovým vývodem. Odvodní hadice jsou libovolné, vhodného průměru na těsné navlečení. Proti eventuálnímu stlačení jsou chráněny návlekem z novodurové trubky a oblouku. Šachty se v minulosti používaly z prefabrikovaných dílů či litého betonu. Nově instalované lysimetry jsou vyrobeny ze silnostěnného plastu, jejichž příslušenstvím je poklop a žebřík. Materiální zajištění Fotomiska novodurová 34x44 cm s vnějším rozměrem 40x50 cm, s rovným dnem. Počet kusů se řídí počtem horizontů. 24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Koncovka novodurová (tak zvaný sáč nebo též koncovka na převlečnou matku) počet dle počtu misek. Trubka novodurová o vnějším průměru 32 mm pro ochranu drenážní hadice. Délka dle délky drenáže. Oblouk novodurový (nikoliv koleno) o vnějším průměru 32 mm. Počet dle počtu misek. Hadice o vnějším průměru 18 mm, vnitřním průměru 14 mm, plastová (v různých provedeních síťovaná). Potřeba dle délky drenáže. K provozu lysimetru je nutný odměrný válec skleněný o objemu 500 nebo 1 000 ml a cca 10 kusů PVC nádobek se šroubovým uzávěrem o obsahu 0,5 litru na odběry vzorků eluátu, srážkové a závlahové vody. Zhotovení lysimetru Šachta lysimetru se vyrábí na zakázku ze silnostěnného plastu včetně stupaček, uzamykatelného poklopu dle požadavků konkrétního stanoviště. Výroba sběrných misek: v rozích misek (u dvou v pravém, u jedné v levém či naopak) se předvrtají otvory na těsné nasunutí novodurové koncovky. Koncovky se zkrátí na cca polovinu, zatlačí do předvrtaného otvoru v misce a oboustranně zalepí lepidlem na novodur. Výroba ochranných trubek: novodurový oblouk (nikoliv koleno) se o cca pětinu až čtvrtinu zkrátí a na straně příruby se slepí s novodurovou trubkou. Konečná délka trubky se upraví až při instalaci v šachtě. Úprava barelů PVC: ze šroubového závěru se odstraní těsnění a přidržovací pásek. Středem závěru se provrtá otvor dle vnějšího průměru hadice (vrták 19 mm) na těsné provlečení. Na boky barelů se nesmývatelně označí číslicemi hloubky horizontů, na které budou barely napojeny (20,40,60,80). Umístění lysimetru Lysimetr musí být instalován na typické půdě pro požadovaný záměr, s původní, dlouhodobě nenarušenou půdní strukturou, s dostatečnou hloubkou půdního profilu, na rovině nebo velmi mírném svahu. Nesmí docházet k ovlivnění průsakových poměrů povrchovým přítokem vody do sběrné oblasti lysimetru. Umístění v honu musí být situováno tak, aby nad sběrnými miskami vedly průběžné řádky pěstovaných plodin a aby zde mohla být prováděna běžná agrotechnika, hnojení organickými a minerálními hnojivy a ochrana rostlin. V honech musí mezi šachtou lysimetru a okrajem pole projet veškerá mechanizace, včetně žací mlátičky. Na výživářských bázích je vhodné šachtu situovat do trvalých cest mezi hony. Dosud instalované lysimetry většinou nemají možnost paralelních sledování, což neumožňuje odhalit případné negativní ovlivnění nahodilými vlivy a neumožňuje též statistické hodnocení průkaznosti výsledků. Proto je žádoucí při zakládání dalších stanovišť při vhodné konfiguraci terénu instalovat lysimetry s opakováními, což představuje instalaci tří sad sběrných misek do příslušných horizontů, s drény vyvedenými nejlépe do společné šachty. Dalším vhodným řešením je založení lysimetru se třemi sběrnými miskami pouze v horizontu 80 cm. Při tomto řešení zůstává podstatná část parametrů srovnatelná se současně provozovanými více horizontovými lysimetry.

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Založení lysimetru Vybrané místo je nutno v okolí sběrné oblasti prosondovat, zda je k dispozici dostatečná mocnost profilu na zvolené horizonty a zahloubení šachty. Nesmí se však sondovat v ploše, kde budou instalovány sběrné misky a v jejím blízkém okolí. Pracovní jámu je možno vyhloubit ručně nebo mechanizací tak, aby byla cca 130 cm hluboká, (viz Příloha č.1 Půdorys). Šířku je nutno zvolit dle možné maximální vzdálenosti sběrné oblasti od šachty , minimálně však 150 cm (70 cm pro šachtu a 80 cm jako minimální odstup sběrné oblasti od šachty). Stěna pro instalaci misek o minimální šířce 200 cm musí být opracována tak, aby nedošlo k narušení původní půdní struktury. V takto upravené pracovní jámě se na opracované kolmé stěně vyznačí hloubky a rozmístění výklenků pro zapuštění misek. Pro určení hloubky je vhodné usadit na povrch půdy desku a od ní odměřovat hloubky pro vybudování výklenků pro jímací misky. Minimální odstup mezi miskami musí být alespoň 20 cm, je však žádoucí tento odstup volit co největší. Výklenky od takto vyznačené hloubky horizontů se vyhloubí do boku stěny výklenky. Hloubí se na šířku 50 cm a cca 15 cm pod úroveň horizontu. Do stěny musí být výklenky zahloubeny minimálně 50 cm. K hloubení výklenků je vhodné použít krátké ruční nářadí (rýčky, motyčky), ploché sekáče příslušné délky, případně speciálně zhotovené přípravky. Po vyhloubení výklenku a odzkoušení jeho velikosti a hloubky zasunutím misky je nutno strop výklenku seškrábnout do mírného spádu k vývodu misky (plochým železem, listem pilky a pod.). Tuto operaci je nutno udělat velmi pečlivě a osazením prázdnou miskou odzkoušet. Sklon misky je možno zkontrolovat přiložením delší latě na dno misky. Z přesahu latě do pracovní jámy lze posoudit sklon dna misky. Pro lepší usazení misky je výhodné v horní zadní části výklenku vyškrábnout drážku pro horní lem misky. Příprava sběrných misek do rohu na vývod misky se nasype hrst vypraného silničního štěrku (šotoliny) frakce cca 2 cm. Miska se pak naplní hrubším, nejlépe křemičitým praným pískem s cca 1 cm převýšením nad okraj misky. Takto připravená miska je značně těžká a vyžaduje opatrnou manipulaci, aby nedošlo k rozlomení. Usazení sběrné misky do vysklonovaného výklenku se vsunou dvě latě. Po nich se připravená naplněná miska zasune do výklenku a podkládáním latí se přitiskne k jeho stropu v příslušné konečné vyspádované poloze. Horním zadním lemem se dotlačí do připravené rýhy. Mírné přeplnění misky pískem zaplní případné drobné nerovnosti kontaktní plochy. Tento úkon je pro správnou funkci lysimetru stěžejně důležitý! Následně se pod misku vrací původní zemina a důkladně se pěchuje do minimálně původní struktury. Postupně se vytáhnou podložní latě a prostor po nich se též zaplní zeminou a upěchuje. Zvláštní pozornost je nutno věnovat pěchování zeminy v okolí vývodu misky, aby nedošlo k jeho poškození. Správně usazená sběrná miska musí celou plochou písku přilnout ke stropu výklenku. Podpěchováním musí být dosaženo takové hutnosti, aby nedošlo k poklesu jímací misky a k přerušení kontaktu s půdou. Fyzikální válečky na vhodném místě pracovní jámy (boční stěna) se odebírají předepsaným způsobem válečky, vždy trojice pro každý horizont. Hloubka odběru je vždy v cca středu příslušného horizontu. Pro horizonty 40, 60 a 80 cm to jsou hloubky 20, 50 a 70 cm. 24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Napojení drénu po upěchování podkladu misky se uvolní zemina v prostoru kolem vývodu pro nasazení drénu. Zkontroluje se (hřebíkem či sirkou) zda nedošlo k ucpání vývodu zeminou. Poté se navlékne hadice drénu na celou stopku vývodu. Navlečení usnadní navlhčení konce hadice. Na hadici se pak navlékne sestavená bandáž z novodurového oblouku a trubky tak, že oblouk dosahuje až ke dnu sběrné misky. Šachta po usazení všech misek a napojení drénů se do plastové šachy ve vhodných výškách proříznou otvory pro těsný průchod novodurové trubky s hadicí. Trubka přesahuje do šachty cca 5 cm. Hadice drénu musí mít v celém průběhu dostatečný spád. Délka hadice se zvolí tak, aby volně dosáhla do provrtaného šroubového uzávěru barelu s přesahem cca 5 cm. Ze závěru se odstraní gumové těsnění z důvodů odvzdušnění. Zapuštěná šachta se zasype zeminou, která se důkladně pěchuje, zejména v podloží vedení drénů. Zde nesmí případným slehnutím půdy dojít k prověšení a omezení volného odtoku vody. Důkladně do původní struktury je nutno též upěchovat prostor u vývodu misky a zbytek výklenku před miskami. Následně se instalují barely o objemu 5 nebo 10 litrů (dle srážek v oblasti) s vyznačenou hloubkou horizontů (40, 60, 80) a napojí se na hadice příslušných horizontů. V případě mělké šachty je možno po úpravě roštu barel horizontu 80 cm separátně zapustit pod úroveň dna šachty. Součástí dokumentace je plánek umístění misek ve sběrné oblasti, s uvedením všech důležitých vzdáleností, zejména odstupu misek od šachty a vzdálenosti misek mezi sebou. Šachtu lysimetru je nutno zajistit před poškozením kultivačním nářadím označením tabulkou či kůly. Toto označení však nesmí bránit kultivaci, organickému a minerálnímu hnojení a ochraně rostlin na sběrné oblasti lysimetru. Provoz lysimetru Po založení lysimetru se doporučuje určitý čas, maximálně však jeden rok ověřovacího provozu, kdy se eliminuje retence sběrných misek, vyčistí se eluát od příměsí z písku a usadí se výkop pracovní jámy kolem šachty. Lysimetr je nutné mít pod stálou kontrolou, zejména při agrotechnických, hnojařských a ochranářských úkonech v jeho okolí z důvodů možnosti jeho poškození. Kontrolu šachty a obsahu barelů je nutno provádět 1x za měsíc, v období četnějších dešťových srážek však častěji. Sledované parametry Pro každé lysimetrické stanoviště je nutno jednorázově zjistit základní, dlouhodobě neměnné parametry a každoročně pak zajišťovat shromažďování průběžných parametrů. Všechny parametry se po zpracování a přepočtech promítnou do výročních zpráv o provozu lysimetru. a) Základní parametry 1. Výrobní typ, půdní typ a substrát 2. Klimatická charakteristika (nadmořská výška, normál měsíčních a ročních srážek a teplot) 3. Objemová hmotnost suché půdy v gramech z hloubek (10), 20, 50, 70 cm 4. Maximální kapilární vodní kapacita z hloubek (10), 20, 50, 70 cm

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

b) Průběžné parametry 1. Meteorologické údaje: měsíční průměr teplot a měsíční sumu srážek lze zajistit ze sledování na stanici, případně z nejbližší stanice Hydrometeorologického ústavu. 2. Pěstovaná plodina: v pracovním deníku se průběžně zaznamenávají údaje a data o plodině, odrůdě, hnojení organickými hnojivy (v t/ha), minerálními hnojivy (v kg č. ž./ha N, P2O5, K2O) a vápnění (v t/ha CaO), údaje o setí a sázení a sklizni plodiny. Chlévský hnůj se do bilance živin zahrnuje v prvním a druhém roce po aplikaci tabulkově, (NEUBERG, 1990) tabulka na str. 47. 3. Eluát-odběr: obsah sběrné nádoby se nejprve zhomogenizuje protřepáním. Pak se odměrným válcem změří objem eluátu a při tom se odebere 0,5 litrový vzorek do PET láhve. Zbytek eluátu se vylije mimo sběrnou oblast lysimetru. Pokud objem eluátu není alespoň 300 ml, odběr se odloží a eluát se ponechá dále ve sběrné nádobě. Při odběru eluátu je nutno zaznamenat do deníku nutné údaje: horizont odběru v cm, množství eluátu v ml a datum odběru. Vzorky odesílané do laboratoře se označí příslušným štítkem pro identifikaci. Vzorky v PET nádobách se uloží do ledničky nebo na chladné a temné místo a co nejdříve se dopraví do příslušné laboratoře k analýzám. 4. Srážková voda: k analýzám nelze použít vodu z běžného srážkoměru. Proto je nutno lysimetrická stanoviště vybavit speciálním standardizovaným jímacím zařízením. Je to upravený 40 l barel z PVC, s odříznutou horní částí s držadly a šroubovými uzávěry. Na horní obvodové hraně jsou vystříhány zuby o rozteči cca 5 cm a cca 7 cm vysoké, jako ochrana proti ptákům. Takto upravený barel je na dně zatížen vhodnou dlaždicí, na kterou je postaven kbelík z PVC. Toto jímací zařízení je vystaveno na cca 0,5 m podstavec na místě, kde nedochází k ovlivnění dešťových srážek okolím (stromy, budovy). Jímací nádoba je celoměsíčně vystavena a po každé dešťové srážce se voda slévá do sběrné nádoby ukládané v lednici, či na temném a chladném místě. Na konci měsíce se z celkového objemu po homogenizaci protřepáním odebere vzorek 500 ml do PET láhve. Je to průměrný měsíční vzorek kontaminovaný atmosférickým spadem. Vzorek se označí (obdobně jako eluát) a co nejdříve dopraví do příslušné laboratoře k analýzám. Údržba zařízení: během měsíce se z jímací nádoby odstraňuje pouze spad neatmosférického původu (hmyz, listí). Po uplynutí měsíce se nádoba důkladně vyčistí a vypláchne čistou, nejlépe destilovanou či deionizovanou vodou. 5. Závlahová voda: odebírá se alespoň dvakrát během závlahového období do 500 ml PET láhve při významnějších závlahových dávkách. Vzorek se označí (obdobně jako eluát) a co nejdříve se dopraví do příslušné laboratoře k analýzám (platí pro AZP stacionár Lednice). 6. Dynamika minerálního dusíku v půdě: vzorky půdy na Nmin se odebírají ze všech horizontů lysimetru ve třech termínech: číslo 1. 2. 3.

termín odběru počátkem dubna (cca 10. 4.) po sklizni plodiny před zámrazem

analyzuje se N min N min N min

AZP -

Půdní vzorky se odebírají holandskou sondýrkou, hrotem Edelmann combi o průměru 4 cm, minimálně 5 vpichů v okolí sběrné oblasti lysimetru tak, aby vzorek obsahoval cca 500 24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

g čerstvé půdy. Pozor, nesmí se odebírat ve sběrné oblasti a v jejím blízkém okolí! Půda se odebírá do PVC sáčků, označených horizonty odběru. Po odběru se sáčky vzduchotěsně uzavřou a označí se štítky. Půdní vzorky se ihned laboratorně zpracují, nebo se zmrazí v lednici a do laboratoře se dopraví co nejdříve. Po dobu transportu musí být zmražené vzorky uloženy v izolační tašce. Po stanovení hodnot Nmin z prvého odběru se zemina použije na rozbor AZP! 7. Agrochemické vlastnosti půdy: pro zjišťování agrochemických vlastností půdy se neodebírají zvláštní vzorky. Analýza se provádí z prvého odběru vzorků na Nmin. 8. Stanovení výnosu plodiny pro výpočet odběru živin: provádí se sklizní parcely 1 m2 z průměrného porostu poblíže sběrné oblasti lysimetru. Sklízí a váží se hlavní i vedlejší produkt. Vzorky rostlin (hlavní i vedlejší produkt) se zasílají k analýzám pro bilanční výpočty odběru živin. U lysimetrů, které jsou součástí stacionárních pokusů není nutno sklizeň provádět, pro bilanci živin se využijí údaje z příslušné kombinace stacionáru. Výčet chemických analýz Eluát, srážková a závlahová voda: stanovení nitrátového a čpavkového dusíku, stanovení Cl, pH, P, K, Mg, Ca, Na, SO4. Půda: základní vlastnosti ve výluhu Mehlich III, Nmin jako součet nitrátového a čpavkového dusíku. Rostliny, hlavní i vedlejší produkt: stanovení sušiny a živiny N, P, K, Ca, Mg. Vyjadřování hodnot a přepočty Aktivní plocha sběrné misky lysimetru je 0,2 m2. Množství získaného eluátu v mililitrech se převede na litry/ha vynásobením koeficientem 50 (ml eluátu x 50 = litry/ha). Příklad: 2 150 ml eluátu x 50 = 107 500 l/ha Tento údaj je nutno znát pro zjištění závislosti mezi množstvím získaného eluátu a roční sumou dešťových srážek. Pro názornější představu a zjednodušení dalších výpočtů budou litry eluátu na 1 ha převedeny na ekvivalentní mm, jak je zavedeno při vyjadřování dešťových srážek (10 000 litrů/ha = 1 mm). Příklad: 107 500 litrů/ha = 10,8 mm Při dalších výpočtech obsahů živin se používají vždy jen ekvivalentní mm eluátu. Vydělením ekvivalentního množství eluátu v mm z jednotlivých horizontů sumou ročních srážek získáme údaj % ze sumy srážek, které bylo v jednotlivých horizontech zachyceno. ekvivalent eluátu 10,8 mm Příklad:  x 100 = 1,5 % roční suma srážek 740,0 mm V příslušném horizontu prosákl podíl 1,5 % z celkových ročních srážek. 24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Výpočet obsahu živin v eluátu: v protokolu analýzy jsou obsahy živin a průvodních látek uváděny v mg/litr. Tento údaj je nutno přepočítat na kg/ha: živina v kg/ha =

litry eluátu na 1 ha x mg živiny na 1 litr  106

Při využití ekvivalentních mm lze tento vzorec zjednodušit do tvaru, který bude pro výpočet používán: mm x mg/l kg/ha =  100 Příklad: v horizontu 80 cm bylo zachyceno 20,2 mm eluátu s obsahem 19,1 mg/l vápníku. 20,2 mm x 19,1 mg/l Výpočet:  = 3,9 kg/ha 100 Z horizontu 80 cm se vyplavilo 3,9 kg/ha vápníku. Výpočet obsahu živin u srážkové a závlahové vody: zjištěné nebo aplikované množství vody v mm se přepočte na 1 ha vynásobením 104 (t.j. vynásobením 10 000) a dále shodně jako u eluátu: měsíční suma srážek v mm x 10 000 x mg/litr živiny  106 Příklad : měsíční suma srážek 42 mm x 10 000 = 420 000 l/ha ve vodě bylo analýzou zjištěno 4,16 mg/l vápníku 420 000 x 4,16 42 x 4,16 Dosazením do vzorce získáme tvar  po krácení  = 1,7 kg/ha Ca 106 100 Měsíční sumou dešťových srážek bylo dodáno 1,7 kg/ha vápníku. Obecný tvar vzorce uvedený výše je shodný pro veškeré přepočty živin z mg/l na kg/ha pro eluáty, srážkové i závlahové vody, Při sumarizaci či průměrování živin a průvodních látek u eluátů, dešťových a závlahových vod se použije suma či aritmetický průměr. Toto však nelze u hodnot pH. Při sumarizaci a průměrování hodnot pH je nutno vždy použít vážený průměr dle vzorce:

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

suma násobků (mm x pH) průměr pH =  suma mm Příklad: 90 mm eluátu x pH 7,5 = násobek 675 20 mm eluátu x pH 6,7 = násobek 134  suma 110 mm eluátu suma násobků 809 809 Výpočet:  = 7,35 = pH 7,4 110

Průměrné pH je 7,4 , nikoliv 7,1 jak by vyšlo aritmetickým průměrem.

Obsah minerálního (anorganického) dusíku v půdě Do protokolu se udává ve dvou položkách jako dusík nitrátový NO3 mg/kg a dusík čpavkový NH4 mg/kg půdy. Z těchto položek při sušině 100 % se stanoví součtem hodnota minerálního dusíku Nmin v mg/kg půdy. Na kg/ha se převádí vynásobením objemovou hmotností suché půdy, stanovenou pomocí fyzikálních válečků pro hmotnostní podíl ornice ve vrstvě 10 cm. Tento koeficient je nutno upravit dle mocnosti příslušných horizontů. Pro horizont 0-40 cm je to čtyřnásobek, pro horizonty 40 - 60 a 60 - 80 cm pak dvojnásobek. Při neznalosti hodnoty objemové hmotnosti suché půdy je možno dočasně používat koeficient 1,5. Příklad: při objemové hmotnosti suché půdy 1,62 se stanoví koeficient pro horizont 0 - 40 cm takto: 1,62 x 4 = 6,48. Při analyticky zjištěném obsahu Nmin 16,8 mg/kg je v horizontu 0 - 40 cm k dispozici 16,8 x 6,48 = 108,9 kg/ha dusíku. Pracovní deník O provozu lysimetru bude veden pracovní deník, kde se zaznamenávají všechny nutné údaje pro konečné zpracování výroční zprávy (data a objemy eluátů, dešťových a závlahových vod, termíny odběrů a odeslání vzorků k analýzám, označení vzorků, údaje o plodině, organickém a minerálním hnojení a vápnění apod.)

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

5. 6 Vliv obhospodařování travního porostu na produkci a kvalitu píce a vlastnosti půdy Úvod Zkouška byla založena v roce 1969. V první fázi výzkumu byla předmětem řešení především výše, rozdělení a účinnost dusíkatého hnojení, později se posuzoval vliv dlouhodobého intenzivního hnojení na udržení vysoké produktivity porostů při zachování jakosti píce. Zkouška byla ukončena v r. 1990 v souvislosti s omezováním výzkumu. Plocha však sloužila dále, a to ke sledování vývoje botanického složení porostů po změně intenzity obhospodařování. V roce 1994 bylo rozhodnuto tuto zkoušku obnovit jako stacionární, i když se sníženým počtem kombinací pro trvalé sledování. Cíle stacionární zkoušky Trvale sledovat k jakým změnám postupem času dochází v produkci, v botanickém složení, v kvalitě píce a ve vlastnostech půdy pod trvalým travním porostem. Charakteristika stanoviště Zkouška je umístěna v bývalém pastevním areálu Podhora v Závišíně u Mariánských Lázní. Stanoviště se nachází na mírném svahu s jihovýchodní expozicí v nadmořské výšce 750 m. Lokalita je charakterizována průměrnou roční teplotou 6,4 oC (za vegetaci 12,4 oC) a ročním úhrnem srážek přesahujícím 700 mm (z toho za vegetaci 400 mm). Jednotlivé roky ale bývají značně rozdílné, zejména pokud jde o množství a rozdělení srážek. Přírodní podmínky zařazují lokalitu do výrobního typu bramborářsko - ovesného. Půda je zde středně těžká, písčitohlinitá se silnější štěrkovitostí. Geneticky se jedná o (kyselou) kambizem (podle agronomické klasifikace o hnědou půdu kyselou). Matečná hornina je amfibolit. Původní půdní reakce byla extrémně kyselá (pH 4,2), sorpční komplex nenasycen. Porost byl založen v červenci 1966 výsevem tehdy běžné obchodní směsi pro trvalou louku. Kombinace hnojení Z původních 13 variant byly pro další sledování vybrány čtyři a schéma pokusu bylo doplněno o tři nové kombinace s vápněním. Úroveň hnojení zůstala shodná s původní metodikou, aby bylo možné dosažené výsledky porovnávat s výsledky předcházejících let. Vápní se v tříletých intervalech podle výsledků půdních rozborů, poprvé to bylo na jaře 1995, zatím naposledy na jaře 2008. Počínaje rokem 2004 byl počet kombinací rozšířen o dalších pět: byla zařazena chybějící kombinace s vápněním při hnojení 80 kg/ha N a schéma doplněno o čtyři kombinace s vyšší úrovní draselného hnojení. Zbývající parcely slouží ke sledování změn botanického složení, k nimž dochází po ukončení intenzivního hnojení. Kombinace jsou čtyřikrát opakovány. Opakování jsou v blocích, označených následovně: A B C D V blocích jsou parcely o velikosti 15 m2 (2,5 m x 6,0 m) uspořádány metodou znáhodněných bloků.

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Kombinace hnojení stacionáru v Závišíně: kombinace hnojení

hnojení v kg/ha čistých živin N

P jako P2O5

K jako K2O

vápnění

1. 2. x 3. 32 / 72 100 / 120 4. x 32 / 72 100 / 120 5. 32 / 72 100 / 120 80 6. 32 / 72 100 / 120 160 7. x 32 / 72 100 / 120 160 8. x 32 / 72 100 / 120 80 9. 32 / 72 150 / 180 80 10. x 32 / 72 150 / 180 80 11. 32 / 72 150 / 180 160 12. x 32 / 72 150 / 180 160 13. 80 x vápnění v tříletých intervalech podle výsledků půdních rozborů:, 2007, 2010, 2013, 2016 Sledované parametry 1. výnos zelené píce z každé parcelky 2. obsah sušiny, dusíku a minerálních živin v píci 3. botanické složení porostu 4. půdní vlastnosti ve tříletých intervalech (vždy po ukončení cyklu vápnění) 5. průběh povětrnosti (teploty a srážky) Způsob hnojení Hnojení fosforem a draslíkem: na všech parcelách (kromě kombinace 1.) se na jaře (zpravidla ve 2. polovině dubna) ručně aplikují předem navážená množství superfosfátu a draselné soli. Hnojení dusíkem: aplikuje se ve formě ledku amonného s vápencem (27 % N), množství, odpovídající 80 kg N/ha (kombinace 5) se aplikuje ručně rozhozem předem připravených navážek jednorázově zjara současně s PK-hnojením, vyšší množství, odpovídající 160 kg/ha N (kombinace 6. a 7.), se aplikuje ve dvou dávkách po 80 kg N/ha, a to zjara a po první seči. Do r.2011 bylo sledováno12 kombinací a tři nezařazené (L320x, L320 a M320), celkem tedy 15 kombinací. Kombinace L320x, L320 a M320 se nehnojí a sleduje se útlum travního složení. Od jara 2012 kombinace v útlumu M320 se hnojí sušeným Kravským hnojem (AGRO CS a.s.) v bilanční dávce 80 kg N/ha, přičemž obsah dalších živin v hnojivu je 3,12 % P2O5 a 2,42 % K2O. Vápnění bude provedeno dle potřeby, na základě výsledků AZZP po třech letech.

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Vápnění: mletý vápenec se aplikuje v tříletých intervalech podle výsledků půdních rozborů ( 2007, 2010, 2013, 2015, 2018….) Sklizeň stacionární zkoušky Sklízí se motorovou žací lištou, k první seči se přistupuje při výšce porostu kolem 40 cm, což je zpravidla ve druhé polovině června. Termín druhé seče se stanovuje podle konkrétního průběhu vegetace. Žací lištou se projíždějí parcely v podélném směru, po zvážení výnosu zelené píce se doseká a z parcel odstraní zbývající porost. Odběr vzorků rostlin Při první sklizni se odebírá z každé parcelky vzorek o hmotnosti 1 000 g zelené píce. Z tohoto množství se pouze u kombinací 1., 2., 3., 4. a 5. odebere 250 g k botanickému rozboru (na trávy, jetele a ostatní byliny) a zbývající části vzorků téže kombinace se promíchají, rozřežou a z této směsi se odebere průměrný (směsný) vzorek o hmotnosti 1 000 g ke stanovení sušiny a k chemickým rozborům. Ve druhé sklizni se odebírá už při vážení jeden směsný vzorek z každé kombinace postupným přidáváním po cca 1 000 g píce. Z tohoto vzorku se u vybraných kombinací odebere 250 g k botanickému rozboru a ze zbytku po rozřezání se tvoří vzorek o hmotnosti 1 000 g k chemickým analýzám (stanovení sušiny, obsahu N, P, K, Ca a Mg, případně (podle možnosti) také Cd, Hg, Pb a Cr). Počet vzorků k chemickým analýzám je 24 (12 kombinací x 2 sklizně). Počet, způsob odběrů vzorků a typy analýz jsou každoročně zpracovány v přehledu odběru vzorků pro daný rok. Botanické složení porostu U vybraných pěti kombinací (1., 2., 3., 4. a 5.) se ve vzorcích zelené píce, odebraných podle předcházejícího bodu, zjišťují (ručním rozborem) váhové podíly trav, jetelovin a ostatních bylin, výsledky se vyjadřují jako váhová procenta. Počet vzorků: v první sklizni 20, ve druhé 5. POZOR: časově velmi náročné, rozbor jednoho vzorku trvá 30 - 45 minut! Odběr půdních vzorků Vzorky se odebírají v tříletých intervalech (2006, 2009, 2012 atd.) vždy na konci vegetačního období (před zámrzem) sondýrkou ze tří hloubek (0 - 10, 11 - 25 a 25 - 40 cm). Ze všech parcelek (i z nesledovaných) se odebírají tři vpichy, odpovídající vzorky z jednotlivých kombinací se promíchají a z takto získaného množství odebraný průměrný vzorek se předá k chemickým analýzám v rozsahu pH + AZP (stanovení dle Egnera, Schachtschabela a Mehlicha II a Mehlicha III). Celkový počet vzorků je 45 [(12 kombinací + 3 nesledované) x 3 hloubky] jednou za tři roky. Sledování povětrnosti (teplot a srážek) Probíhá na meteorologické stanici v Závišíně, která je od pokusné plochy vzdálena 800 m. Vyhodnocování výsledků Ze získaných údajů se pro jednotlivé kombinace stanovuje produkce sušiny (t.ha-1), obsah živin v píci (v % sušiny), odběr živin výnosem (kg/ha), změny v botanickém složení (ve váhových procentech trav, jetelovin a ostatních bylin) a změny půdních vlastností.

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Variabilita souborů výnosů sušiny se posuzuje pomocí variačního koeficientu, který porovnává směrodatnou odchylku s aritmetickým průměrem a vyjadřuje, jak dalece je hodnocený soubor vyrovnaný. Výnosy sušiny se vyhodnocují analýzou rozptylu při trojnásobném třídění. Tato metoda předpokládá, že hodnocený soubor je homogenní a že kombinace hnojení se navzájem liší pouze náhodně. Homogenita variant se posuzuje F-testem, kdy se zjištěné rozdíly porovnávají s vypočtenými hodnotami minimálních průkazných diferencí pro pětiprocentní (Dmin0,05) a jednoprocentní (Dmin0,01) hladinu významnosti. Schéma travního stacionáru A 9 L320x

2

B 13(M320)

5

8

6

3

11

9

7

L320

10

4

L320

6

12

11

1

5

7

10

L320x

4

12

8

13(M320)

1

3

2

4

L320

10

3

11

6

11

6

3

2

9

L320x

L320x

2

9

12

8

7

8

13(M320)

12

5

L320

1

5

7

1

4

10

13(M320)

C

24/SZV/2vyd

D



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

5. 7 Porovnání účinnosti digestátů s různými typy hnojiv při hospodaření ve zranitelné oblasti Cíle stacionární zkoušky Porovnání hnojivé účinnosti a dalších vlivů různých digestátů a různých organických hnojiv na výnos plodin, kvalitu produkce a půdní vlastnosti při hospodaření ve zranitelné oblasti Platnost metodiky Metodika je platná pro první osevní postup, pro roky 2011-2016, je určena pro stanice Lípa, Svitavy a Jaroměřice nad Rokytnou Druh zkoušky Polní zkouška je založena ve výrobním typu bramborářském v Lípě u Havl. Brodu (2011), od roku 2013 v Jaroměřicích nad Rokytnou a Hradci nad Svitavou na plochách výživářské báze jako přesná víceletá. Výměry hnojených a sklizňových parcel odpovídají zavedenému systému výživářské báze. Osevní postup Na všech stanicích je plodina i odrůda shodná. Rok plodina brambory rané xx 2011 pšenice ozimá 2012 kukuřice na siláž xx 2013 jarní ječmen 2014 ozimá řepka xx 2015 pšenice ozimá 2016 xx aplikace organických hnojiv Kombinace hnojení V polní zkoušce je zařazeno 6 kombinací hnojení. Každá kombinace je 4x opakována na jedné odrůdě. 1. Nehnojená kontrola 2. Minerální dusíkatá hnojiva (bilanční dávka) 3. Kejda (bilanční dávka) 4. Digestát I (bilanční dávka) 5. Digestát II (bilanční dávka) 6. Kompost (bilanční dávka) Dávky živin a použitá hnojiva Minerální dusík se aplikuje v dávce, kterou v daném roce organického hnojení (tj. 2011, 2013, 2015) pokusná plodina (brambory, kukuřice) odčerpá plánovanou sklizní (bilanční dávka dusíkatého hnojení). Základní dávka dusíku je pro brambory rané 120 kg.ha-1, pro kukuřici 150 kg.ha-1, po řepku ozimou 130 kg.ha-1. Na tuto hladinu minerálního dusíkatého hnojení se dopočítávají aplikační dávky ostatních hnojiv, tj. kejdy, digestátů, kompostu (podle jejich aktuálního obsahu dusíku). 24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Kompost náleží do kategorie hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem, z důvodu enormně vysokých aplikačních dávek se kompost bude aplikovat ve dvou letech na jaře 2013 i 2014. Plodiny (pšenice, ječmen) následující po organicky hnojené plodině (bramborách a kukuřici) nebudou minerálním dusíkem hnojeny. Hnojení dalšími živinami (P, K, Mg, Ca) nebude prováděno. Ke hnojení dusíkem se použije ledek amonný s vápencem. Jako meziplodina (po sklizni ozimé pšenice) bude seta hořčice bílá, narostlá zelená hmota se před podzimní orbou uválí a následně orbou zaklopí do půdy. Agrotechnika a ochrana rostlin Pro polní zkoušku je třeba provést včasnou a kvalitní přípravu půdy a včasné zasetí/výsadbu brambor. Výsevné množství se stanoví podle doporučení, platných pro danou oblast a odrůdu. Během vegetace je třeba provádět řádnou agrotechniku a ošetření chemickými přípravky provádět pouze při silnějším výskytu nebezpečných činitelů. Vegetační pozorování Od založení pokusu až do sklizně bude prováděno vegetační pozorování a záznamy o stavu porostu na jednotlivých kombinacích budou zapisovány do zápisníků. Ochrana rostlin Během vegetace se podle stavu zaplevelení porostu a výskytu chorob a škůdců provádí ošetření registrovanými přípravky na ochranu rostlin, podle doporučení k aplikaci uvedené v příbalovém letáku. Aplikace růstových regulátorů se neprovádí. O zásahu se vede záznam v polním zápisníku s uvedením data, použitého přípravku, koncentrace, dávkování na ha a případných okolnostech (počasí), které mohou dopad zásahu ovlivnit. Odběry půdních vzorků Každoročně po sklizni pokusné plodiny se odebírají průměrné půdní vzorky z každé kombinace hnojení na stanovení pH/CaCl2, obsahu přístupných živin (metoda Mehlich III). Vzorky na stanovení Nmin se odebírají každoročně ihned po sklizni plodiny. V roce, ve kterém se aplikují organická hnojiva (2013, 2015) bude stanoven obsah ME (Al, Mg, B, Fe, Cu, Zn, S) ve výluhu MIII, Cox, humus. Odběry vzorků rostlin Pro sledování příjmu živin rostlinami budou každoročně odebírány vzorky po sklizni plodin hlavní produkt (zrno, hlízy) průměrný vzorek 4 opakování z každé kombinace hnojení; vedlejší sklizňový produkt (sláma). Ve vzorcích bude stanoven obsah základních živin N, P, K, Mg, Ca. Technologické rozbory pšenice: vlhkost zrna ihned po sklizni, HTS, N látky, sedimentační Zelenyho test ječmen: vlhkost zrna ihned po sklizni, HTS, obsah N látek brambory: stanovení škrobu (%), třídění hlíz do velikostních skupin, obsah nitrátů řepka: vlhkost zrna ihned po sklizni, HTS, obsah oleje v sušině (metodou NIRS) kukuřice na siláž: cukry, vláknina ADF, NDF NIR

24/SZV/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Sklizeň polní zkoušky Sklizeň se provádí jednorázově běžnými pokusnickými stroji nebo ručně, podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. Schéma rozmístění parcel Z technických důvodů mechanizované aplikace organických hnojiv není možno dodržet schéma náhodného uspořádání pokusných parcel. Proto je použito blokového uspořádání parcel podle druhu použitého hnojiva/způsobu hnojení. nehnojeno minerální N nehnojeno minerální N

opak. 4 opak. 3 opak. 2 opak. 1

minerální N nehnojeno minerální N nehnojeno

kejda kejda kejda kejda

digestát I digestát I digestát I digestát I

digestát II digestát II digestát II digestát II

kompost kompost kompost kompost

6 Náležitosti Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6

Prostorové schéma lysimetru Půdorys lysimetru Čelní průřez lysimetru Bokorys lysimetru Fenologické stupnice vybraných polních plodin Plánek stacionáru Závišín

7 Závěr Tato metodika ruší metodický pokyn č. 24/SZV – 1.vyd. Prováděcí metodiky polních stacionárních zkoušek.

8 Přílohy

24/SZV/2vyd


Příloha č. 1 Strana 1 /1

Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Prostorové schéma lysimetru

horizont 40cm horizont 60 cm horizont 80 cm

24/SZV-1/2vyd



Č.j.: UKZUZ 049614/2015

Půdorys lysimetru

sběrné misky

barely ŠACHTA

24/SZV-2/2vyd


Čelní průřez lysimetru

PRACOVNÍ JÁMA

24/SZV-3/2vyd



Bokorys lysimetru

PRACOVNÍ JÁMA

24/SZV-4/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Fenologické stupnice vybraných polních plodin E1: Dekadická fenologická stupnice obilnin (podle Zadokse) 0 - Klíčení 00 - Suchá obilka 01 - Začátek bobtnání 03 - Nabobtnalá obilka 05 - Viditelný primární kořen 07 - Objevení koleoptile 09 - List právě u vršku koleoptile 1 - Vzcházení 10 - 1. list vyrostlý u koleoptile 11 - 1. list vyvinutý 12 - 2. list vyvinutý 13 - 3. list vyvinutý 14 - 4. list vyvinutý 15 - 5. list vyvinutý 16 - 6. list vyvinutý 17 - 7. list vyvinutý 18 - 8. list vyvinutý 19 - 9 nebo více listů vyvinutých 2 - Odnožování 20 - Pouze hlavní stéblo 21 - Hlavní stéblo + 1 odnož 22 - Hlavní stéblo + 2 odnože 23 - Hlavní stéblo + 3 odnože 24 - Hlavní stéblo + 4 odnože 25 - Hlavní stéblo + 5 odnoží 26 - Hlavní stéblo + 6 odnoží 27 - Hlavní stéblo + 7 odnoží 28 - Hlavní stéblo + 8 odnoží 29 - Hlavní stéblo, 9 odnoží a více 3 - Sloupkování 30 - Vzpřímení nepravého stébla 31 - 1. kolénko hmatatelné 32 - 2. kolénko hmatatelné 33 - 3. kolénko hmatatelné 34 - 4. kolénko hmatatelné 35 - 5. kolénko hmatatelné 36 - 6. kolénko hmatatelné 37 - Objevení posledního listu 39 - Objevení jazýčku posledního listu 24/SZV-5/2vyd

Příloha č. 5 Strana 1/13


Č. j.: UKZUZ 049614/2015

4 - Naduření listové pochvy 41 - Objevení se pochvy posledního listu 43 - Začátek naduřování pochvy posledního listu 45 - Naduřelá pochva posledního listu 47 - Rozevřená pochva posledního listu 49 - Objevení osin 5 - Metání 51 - První klásky klasu viditelné 53 - 1/4 klasu vymetána 55 - 1/2 klasu vymetána 57 - 3/4 klasu vymetány 59 - Celý klas vymetán 6 - Kvetení 61 - Začátek kvetení - viditelné první prašníky 65 - Plné kvetení - 50 % prašníků zralých 69 - Konec kvetení - všechny klásky zcela odkvetlé 7 - Tvorba zrn 71 - Obsah obilek je vodnatý - první zrna, poloviční velikost 73 - Raně mléčná zralost 75 - Středně mléčná zralost - zrna zelená, v konečné velikosti 77 - Pozdně mléčná zralost 8 - Zrání 83 - Raně vosková zralost 85 - Vosková zralost 87 - Žlutá zralost - deformace tlakem nehtu nevratná 89 - Plná zralost - zrna tvrdá, obtížně rozlomitelná 9 - Odumírání 92 - Mrtvá zralost - zrna velmi tvrdá 93 - Zrna se uvolňují 94 - Přezrálost, rostlina je zaschlá 95 - Dormance obilek 96 - Životaschopné obilky mají 50 % klíčivost 97 - Ztráta dormance obilek, rostlina plně odumřelá, stéblo se láme 98 - Vznik 2. období dormance obilek 99 - Ztráta 2. dormance obilek - sklizené zrno

24/SZV-5/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

24/SZV-5/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

E2: Dekadická fenologická stupnice luskovin 0 - Klíčení 00 - Suché semeno 01 - Bobtnání - začátek 03 - Bobtnání - konec 05 - Ze semene vyrůstá klíčící kořínek 07 - Klíček prorazil osemení 08 - Klíček roste k povrchu půdy 09 - Vzcházení: klíček prorazil povrch půdy 1 - Vývoj listů 10 - Viditelný 1. pár šupinatých palistů 11 - 1. pravý list vyvinutý 12 - 2. list vyvinutý 13 - 3. list vyvinutý 19 - 9 a více listů vyvinuto 2 - Vytváření postranních výhonků 20 - Žádné výhonky 21 - 1. postranní výhonek 22 - 2. postranní výhonek 23 - 3. postranní výhonek 29 - 9 a více postranních výhonků 3 - Prodlužovací růst 30 - Počátek prodlužovacího růstu 31 - 1. protažené internodium viditelné 32 - 2. protažené internodium viditelné 33 - 3. protažené internodium viditelné 39 - 9 a více internodií viditelných 5 - Vývoj květenství 50 - Květní pupeny uzavřené listy 51 - Viditelné 1. květní pupeny 55 - Květní pupeny viditelné vně listů 59 - Viditelné 1. květní plátky 6 - Kvetení 60 - První květy se otvírají 61 - Květy otevřeny v 1. květenství 63 - Květy otevřeny ve 3. květenství 65 - Květy otevřeny v 5. květenství 67 - Odkvétání 69 - Konec kvetení

24/SZV-5/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

7 - Vývoj plodů 70 - První plody dosáhly konečné velikosti 71 - 10 % plodů dosáhlo konečné velikosti 73 - 30 % plodů dosáhlo konečné velikosti 75 - 50 % plodů dosáhlo konečné velikosti 77 - 70 % plodů dosáhlo konečné velikosti 79 - Téměř všechny plody dosáhly konečné velikosti 8 - Zrání 80 - Počátek zrání, semeno zelené 81 - 10 % plodů zralých, semena černá, tvrdá 83 - 30 % plodů zralých, semena černá, tvrdá 85 - 50 % plodů zralých, semena černá, tvrdá 87 - 70 % plodů zralých, semena černá, tvrdá 89 - Plná zralost, všechny plody tmavé 9 - Odumírání 93 - Stonky začínají tmavnout 95 - 50 % stonků hnědých nebo černých 97 - Rostlina mrtvá a suchá 99 - Sklizený produkt

24/SZV-5/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

E3: Dekadická fenologická stupnice řepky 0 - Klíčení 00 - Suché semeno 01 - Bobtnání semene - začátek 03 - Bobtnání semene - konec 05 - Ze semene vyrůstá klíčící kořínek 07 - Hypokotyl s děložními lístky prorazil slupku semene 08 - Hypokotyl s děložními lístky roste k povrchu půdy 09 - Vzcházení: děložní lístky prorážejí povrch půdy 1 - Vývoj listů 10 - Děložní lístky plně rozvinuty 11 - rozvinutý 1. pravý list 12 - rozvinutý 2. pravý list 13 - rozvinutý 3. pravý list 14 - rozvinutý 4. pravý list 19 - rozvinutý 9. pravý list 2 - Formování postranních výhonků 20 - Žádné postranní výhonky 21 - 1. postranní výhonek 22 - 2. postranní výhonek 23 - 3. postranní výhonek 24 - 4. postranní výhonek 29 - 9 a více postranních výhonků vyvinuto 3 - Prodlužovací růst 30 - Počátek prodlužovacího růstu 31 - 1. zřetelně vytvořené internodium 32 - 2. zřetelně vytvořené internodium 33 - 3. zřetelně vytvořené internodium 34 - 4. zřetelně vytvořené internodium 39 - 9 a více zřetelně vytvořených internodií 5 - Vývoj květenství 50 - Hlavní květenství uzavřené vrchními listy 51 - Hlavní květenství viditelné shora 52 - Hlavní květenství volné 53 - Květenství přesahuje nejvyšší listy 55 - Jednotlivé květy hlavního květenství viditelné 57 - Jednotlivé květy druhého květenství viditelné 59 - 1. květní plátky viditelné, květy uzavřené

24/SZV-5/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

6 - Kvetení 60 - První otevřené květy 61 - 10 % květů na hlavní lodyze otevřeno 63 - 30 % květů na hlavní lodyze otevřeno 65 - Plný květ - 50 % květů otevřeno 67 - Odkvétání - většina květních plátků opadla 69 - Konec kvetení 7 - Tvorba plodů 71 - 10 % šešulí dosáhlo druhově specifické velikosti 73 - 30 % šešulí dosáhlo druhově specifické velikosti 75 - 50 % šešulí dosáhlo druhově specifické velikosti 77 - 70 % šešulí dosáhlo druhově specifické velikosti 79 - 90 % šešulí dosáhlo druhově specifické velikosti 8 - Zrání 81 - 10 % šešulí zralých (semena černá, tvrdá) 83 - 30 % šešulí zralých (semena černá, tvrdá) 85 - 50 % šešulí zralých (semena černá, tvrdá) 87 - 70 % šešulí zralých (semena černá, tvrdá) 89 - Plná zralost (semena černá, tvrdá) 9 - Odumírání 97 - Rostlina odumřelá 99 - Sklizené semeno

24/SZV-5/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

E4: Dekadická fenologická stupnice slunečnice 0 - Klíčení 00 - Suché semeno 01 - Bobtnání - začátek 03 - Bobtnání - konec 05 - Ze semene vyrůstá klíčící kořínek 06 - Kořínek se prodlužuje a tvoří vlášení 07 - Hypokotyl s děložními lístky prorazil slupku semene 08 - Hypokotyl s děložními lístky roste k povrchu půdy 09 - Vzcházení: děložní lístky prorazily povrch půdy 1 - Vývoj listů 10 - Děložní lístky plně rozvinuty 11 - 1. pár listů vyvinutý 12 - 2. pár listů vyvinutý 15 - 5. pár listů vyvinutý 19 - 9 a více párů listů vyvinuto 3 - Prodlužovací růst 30 - Počátek prodlužovacího růstu 31 - 1. internodium viditelné 32 - 2. internodium viditelné 33 - 3. internodium viditelné 34 - 4. internodium viditelné 39 - 9 a více internodií viditelných 5 - Vývoj květenství 51 - Fáze hvězdy - pupen květenství mezi listy 53 - Květenství se odděluje od listů 55 - Květenství se odděluje od nejvyššího listu 57 - Květenství se zřetelně oddělilo od listů 59 - Květenství stále uzavřené, viditelné jazykové květy 6 - Kvetení 61 - Počátek květu, trubkovité květy viditelné na vnější třetině úboru 63 - Trubkovité květy na vnější třetině úboru kvetou 65 - Plný květ - květy ve střední třetině úboru kvetou 67 - Odkvétání - květy ve vnitřní třetině úboru kvetou 69 - Konec květu - většina květů odkvetlá, jazykové květy suché 7 - Tvorba plodů 71 - Nažky na vnějším okraji úboru šedé, konečná velikost 73 - Nažky na vnější třetině úboru šedé, konečná velikost 76 - Nažky ve střední třetině úboru šedé, konečná velikost 79 - Nažky ve vnitřní třetině úboru šedé, konečná velikost

24/SZV-5/2vyd




Č. j.: UKZUZ 049614/2015

8 - Zrání 80 - Počátek zrání - nažky na okraji úboru černé, úbor zespodu zelený 81 - Nažky na vnější třetině úboru černé, úbor zespodu zelený 83 - Citrónová zralost - obsah sušiny v nažce 50 %, úbor zespodu žlutavě zelený 85 - Ve střední třetině úboru nažky černé, úbor žlutý, sušina 60 %, 87 - Fyziologická zralost (sušina 75-80 %), úbor žlutý, listeny ze 3/4 hnědé 89 - Plná zralost (sušina 85 %), nažky černé, tvrdé, úbor hnědý 9 - Odumírání 92 - Mrtvá zralost (sušina 90 %) 97 - Rostlina odumřelá 99 - Sklizené nažky

24/SZV-5/2vyd


Č. j.: UKZUZ 049614/2015

E5: Dekadická fenologická stupnice brambor 0 - Klíčení 00 - Hlíza v klidové fázi nenaklíčená 01 - Zviditelňování klíčků (klíčky max. 1 mm) 02 - Narašení (klíčky max. 2 mm) 03 - Konec vegetačního klidu (klíčky 2-3 mm) 05 - Začínající tvorba kořínků 07 - Začátek růstu klíčku 08 - Klíček roste k povrchu půdy 09 - Vzcházení: klíček prorazil povrch půdy 10 - Rozevírají se první listy 1 - Vývoj listů 10 - Rozevírají se první listy 11 - Rozvinutý 1. list (max. 4 cm) z hlavního stonku 12 - Rozvinutý 2. list (max. 4 cm) z hlavního stonku 13 - Rozvinutý 3. list (max. 4 cm) z hlavního stonku 19 - Rozvinutý 9. list (max. 4 cm) z hlavního stonku 2 - Vytváření postranních výhonků 21 - 1. bazální postranní výhon (max. 5 cm) 22 - 2. bazální postranní výhon (max. 5 cm) 29 - 9 a více bazálních postranních výhonů 3 - Prodlužovací růst 31 - Počátek zapojování porostu (10% rostlin se dotýká) 33 - 30% rostlin se dotýká 39 - 90% rostlin v sousedních řádcích se dotýká 4 - Vývoj hlíz 40 - Počátek zakládání hlíz 43 - Dosaženo 30 % hmotnosti hlíz 45 - Dosaženo 50 % hmotnosti hlíz 47 - Dosaženo 70 % hmotnosti hlíz 48 - Hmotnost hlíz maximální, nemají pevnou slupku 49 - Hlízy mají pevnou slupku 5 - Objevení základů květů 51 - Viditelné základy prvních květních pupenů na hlavním stonku 55 - Květní pupeny na hlavním stonku (5 mm) 59 - Viditelné první barevné korunní plátky 6 - Kvetení 60 - První otevřené květy v porostu 61 - Počátek kvetení - 10 % květů otevřeno 65 - Plný květ - 50 % květů otevřeno 69 - Konec kvetení 24/SZV-5/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

7 - Vývoj plodů 70 - Viditelné první bobule 71 - 10 % bobulí dosáhlo konečné velikosti 75 - 50 % bobulí dosáhlo konečné velikosti 79 - 90 % bobulí dosáhlo konečné velikosti 8 - Zrání 81 - Bobule zelené, semena světlá 85 - Bobule okrově až šedohnědě hnědě zbarveny 89 - Bobule zavadlé, semena tmavá 9 - Odumírání 91 - Počátek žloutnutí natě 93 - Většina natě zbarvena žlutě 95 - 50 % natě zbarveno hnědě 97 - Listy a stonky odumřelé, stonky vybledlé 99 - Sklizené hlízy

24/SZV-5/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

E6: Dekadická fenologická stupnice řepy 0 - Klíčení 00 - Suché semeno 01 - Bobtnání - začátek přísunu vody 03 - Bobtnání - konec semene, otevírání klubíčka 05 - Ze semene vyrůstá klíčícího kořínek 07 - Ze semene vyrůstá klíček 09 - Vzcházení - klíček proráží povrch půdy 1 - Vývoj listů 10 - Rozložení děložních lístků 11 - První pár pravých listů (velikosti hrachu) 12 - Dva pravé listy, rozvinutý první pár pravých listů 14 - Čtyři pravé listy, druhý pár pravých listů 15 - Pět listů rozvinuto 16 - Šest pravých listů 17 - Sedm pravých listů 18 - Osm pravých listů 19 - Devět a více listů rozvinuto 3 - Růst růžice listů 31- Počátek uzavírání porostu (10 % rostlin se dotýká) 33 - Uzavírání porostu (30 % rostlin mezi řádky se dotýká) 39 - Kompletní uzavření porostu(více než 90 % rostlin se dotýká) 4 - Růst řepného kořene 42 - Zapojený porost 46 - Období snižování počtu listů 47 - Technologická zralost bulev 49 - Řepná bulva ve sklizňové velikosti 5 - Vývoj květenství 51 - Jarní rašení bulev, počátek prodlužování hlavního výhonu 52 - Hlavní výhonek dlouhý 20 cm 53 - Na hlavním stonku náznaky bočních výhonků 54 - Postranní výhonky jasně viditelné 59 - Viditelné první listeny, květy uzavřené 6 - Kvetení 60- Otevření prvních květů 61 - 10 % květů otevřeno 63 - 30 % květů otevřeno 65 - Kvetení - 50 % květů otevřeno 67 - Vadnutí květů - 70 % květů odkvetlých 69 - Konec kvetení porostu, všechny květy odkvetlé

24/SZV-5/2vyd




Č. j.: UKZUZ 049614/2015

7 - Vývoj plodů 71 - Začátek tvorby semene, viditelné nasazení plodů, semena viditelná 75 - Perikarp zelený, plody "plastické", perisperm mléčný, obal semene béžový 8 - Zrání semene 81 - Počátek zralosti, perikarp zeleno-hnědý, obal semene světlehnědý 85 - Perikarp světlezelený, obal semene červenohnědý 87 - Perikarp tvrdý, obal semene tmavohnědý 89 - Plná zralost, perisperm hnědý 9 - Odumírání rostliny 91 - Listy začínají ztrácet barvu 93 - Většina listů žlutá 95 - 50 % listů hnědých 97 - Rostlina odumírá

24/SZV-5/2vyd



Č. j.: UKZUZ 049614/2015

Plánek stacionáru Závišín (horní konec stacionáru od příjezdové cesty) 9

2

6

3

10

4

1

5

12

8

24/SZV-6/2vyd

7

6

12

10

11

4

3

2

10

3

11

6

6

3

2

9

2

9

12

8

12

5

1

4

8

5

7

9

8

1

4

11

11

5

7

7

1

10

Prováděcí metodiky polních stacionárních zkoušek

Recommend Documents