Protokol o vypořádání připomínek Identifikace dokumentu/metodiky Název DOKUMENTU Metodika nákladového ocenění hospitalizačního případu
Verze
Datum zveřejnění dokumentu/lhůta pro vypracování připomínek
0.0
25.3.2015/14.4.2015
Externí oponentura EXTERNÍ OPONENT (člen Expertní rady, zástupce referenční nemocnice) EXTERNÍ OPONENTi
Datum vypracování oponentury
13 externích oponentur
2.4.‐14.4.2015
1
Přehled připomínek a jejich vypořádání Připomínka
No.
Návrh na vypořádání
OBECNÉ PŘIPOMÍNKY Extramurální péče – nesouhlasím s účtováním extramurální péče mezi ZZ, bude to další administrativní zátěž, dále nelze toto bez ZP zkontrolovat, navrhuji zachovat status quo. Naopak navrhuji, aby se agregované výkony posílali přes ZP a byly řešeny jako extramurál. Co nehradit DRG – Navrhuji od začátku žádnou péči nevylučovat, ale na základě sebraných dat a případně návrhů ZZ a odborných společností tuto péči vytipovat. DRG a děti – je nutné od začátku oceňovat odděleně péči pro dětské pacienty, nelze je nákladově slučovat s případy pro dospělé (zkušenost FNM).
1.
Akceptováno ve všech bodech. Extramurální péče a její vypořádání bude předmětem dalších metodických diskuzí, také podle toho, jak se podaří navázat spolupráci se ZP a zavedení Registru plátců dle novely Zákona o zdravotních službách. Co nehradit v systému DRG bude předmětem navrhovaných doporučení využití DRG při výstupu projektu – již nyní mj. probíhá dotazníkové šetření mezi lídry segmentu zdravotnictví. DRG a děti – bude 100% zohledněno.
Jakým způsobem se bude zjišťovat objem extramurální péče v průběhu roku? Nereálný je i termín zjištění ročního objemu extramurální péče tak, aby se splnil termín odevzdání ročních dat a kalkulací – zjištění objemu extramurální péče má vazbu na dohody o předávání dat s jednotlivými zdravotními pojišťovnami – v současné době je to velmi různorodé. Aby se extramurální péče mohla dle metodiky ocenit a přiřadit k hospitalizačnímu případu, je nutná dohoda s jednotlivým ZP o struktuře předávaných dat (až na RČ). Otázkou je také oceňování extramurálu – z předaných dat od ZP není zřejmé jakou hodnotou bodu hradili tuto péči poskytovali. Návrh smlouvy předpokládá půlroční frekvenci sběru dat – toto není příliš šťastný návrh vzhledem k časovému nesouladu mezi náklady a příjmovou stránkou (vykázaná péče).
2.
Akceptováno. Extramurální péče a její vypořádání bude předmětem dalších metodických diskuzí, také podle toho, jak se podaří navázat spolupráci se ZP a zavedení Registru plátců dle novely Zákona o zdravotních službách. Předpokládá se sběr produkčních dat od ZP v pololetní periodě.
1. V dokumentu navrhovaná řešení postrádají zdůvodnění. Často je k rozhodnutí předkládán určitý způsob bez jakéhokoliv zmínění alternativ, pokud už jsou alternativy zmíněny, pak bez předností a jejich diskuse. Konkrétně viz níže: 2. Chybí analýza a diskuse k rozhodnutí, že bude použita Bottom-up micro-costing metoda alokace nákladů. Již z definice 4 popsaných metod je zřejmé, že se touto metodou lze dobrat k nejpodrobnějším výsledkům. Pokud by však tato metoda zároveň neměla určité problémy, používal by ji každý a ostatní metody by nebylo ani třeba uvádět. Tak tomu nicméně není.
4.
Do Principů tedy nyní nebude zapracováno, ale na úkolu se pracuje.
Akceptováno. Konečné oceňování hospitalizačního případu bude vždy vycházet z ročních účetních a produkčních dat, tak jak bylo uvedeno v Principech. Pro potřeby analýz mohou být však i dílčí výstupy v průběhu kalendářního roku na dobrovolné bázi. Akceptováno. Jde o velmi hodnotný podnět a připomínku, na základě kterého byla zahájena pilotní analýza (s vybranými PZS) – jen jako metodický doklad realizovatelnosti.
3.
Do Principů bude doplněno: Analýza navrhované metodiky – výsledky a metodické zpracování. Metodice klasifikace a postupu v této věci bude věnováno příští zasedání Expertní rady 10.6. Pracnost bude a již je vysoká, vedení týmu ale jinou
2
Připomínka U této metody lze předpokládat vysokou pracnost, náročnost na data a pravděpodobně rovněž (vzhledem k objemu) problémy s možnostmi validace dat. Zvolit tuto metodu tak předpokládá, že zpracovatel má jistotu, že jeho finanční, analytické i institucionálně-právní možnosti jsou lepší než u zemí, které případně používají metody jednodušší (a jsou si jistě rovněž vědomi potencionální nejvyšší preciznosti bottom-up micro-costing metody). Diskuse této problematiky v kontextu ČR a ÚZISu chybí. 3. Nové meziprodukty – „aktivity“, jejich definice a typologie jsou klíčové pro úspěch celého projektu. O aktivitách však tento dokument pojednává relativně málo, opět chybí diskuse k nevýhodám a výhodám zvolení variantního postupu, např. přepracování SZV. Metodicky korektní vybudování této klasifikace bude pravděpodobně představovat mamutí objem práce srovnatelný se samotnou DRG klasifikací. Vzhledem k závažnosti rozhodnutí je třeba zpracovat lépe odůvodnění a diskutovat opět potencionální rizika. 4. Problémovost aktivit demonstruje rovněž část 7.3.4.2 dokumentu. Dokumentování času zdravotnického personálu se fakticky rovná přepočítání podstatné části SZV, přičemž návrh byl zvolen za stavu, kdy sám zpracovatel přiznává, že sledování minut bude „problematické“. Na to, že se opět jedná o „drobnost“, která ve výsledku může znamenat znehodnocení výsledků celého projektu, opět chybí alespoň základní analýza typu: „Představujeme si, že sledování minut a zejména validaci hlášených dat budeme provádět tím a tím způsobem. Pokud to nepůjde, protože hlášená čísla zjevně nebudou odpovídat realitě (což se mimochodem podobným projektům na sledování času již stalo) hodláme minuty odhadnout způsobem XY, popř. převzít ze země Z. Jsme si vědomi rizik, která hodláme minimalizovat tímto způsobem…“
No.
Navržená metodika u mnoha aktivit počítá s přerozdělováním nákladů dle vykázané péče v bodech. Přínosné pro celou akci by bylo nejprve zaktualizovat bodové ohodnocení výkonů a jejich strukturu.
5.
procesní řízení ještě není standardem ve 100% referenčních nemocnic, bylo by vhodné proškolit klíčové uživatele, aby bylo možné v nemocnicích metodiky implementovat,
6.
NS nepřímé náklady, z naší zkušenosti uvádíme, že by bylo vhodnější rozdělit tyto alokované N do 2 kategorií, a) nepřímé N vztahující se zejména ke klinické praxi (např. úklid, odpady, energie, nemocniční lékárna, farmaceuté, pojištění odpovědnosti ..) a b) realokace dalších nepřímých N (správní režie např. N na vedení nemocnice, IT, HR, právní, ekonomiku a
7.
Bod 4 bude do principů dopracován dle návrhu – nicméně jednotkové normativní posuzování jednotlivých aktivit bude muset být dále diskutováno a optimalizováno – bude mimo jiné výstupem i výše uvedené pilotní analýzy.
Akceptováno jako metodický podnět Do Principů nyní nemůže být zapracováno – jde o faktické předělání SZV a to není v nynějších kapacitních možnostech týmu DRG Restart. Podnět je nicméně validní a bude s ním dále pracováno – aktuálně tým usiluje alespoň o opravení SW zázemí SZV. Akceptováno. Školení je obsahem Principů a bude dále konkretizováno, půjde o velmi zásadní aktivitu celého projektu. Školení pro referenční nemocnice je plánováno po celou dobu projektu. Akceptováno jako metodický podnět. Navržená metodika „sekundární“ třídění nepřímých nákladů umožní – pokud se následnými analýzami prokáže nutnost takového třídění, bude při kalkulacích zohledněno. Obecně ale sledujeme jako nosný princip co nejvíce exaktní ocenění případů po položkách.
3
Návrh na vypořádání možnost nevidí – SZV je z velké části principiálně nepoužitelný a v některých segmentech péče dokonce zcela mimo realitu (např. onko-gynekologie, která ani nemá adekvátní pokrytí kódy).
Připomínka budovy. Dané řešení by umožnilo rozhodnout se v další fázi do jaké úrovně budou zdroje z veřejného zdravotního pojištění krýt hospitalizační případ. Naše zkušenosti jsou, že "Bodník" již ve většině případu nákladově neodpovídá roku 2015 a ukázat N případu zcela odhalené (full costing) může způsobit zdravotním pojišťovnám šok. My v UVN dnes nejsme schopni pokrývat odpisy dlouhodobého majetku, většina bází není ani ekonomicky neutrální. právě rozdělní realokace do 2 kategorií by umožnilo zvolení dalších klíčů, které by mohli kalkulaci zpřesnit. věnovat se Centrálním operačním sálům a ARO/JIP struktuře, v každé nemocnici je to jinak a tyto provozy jsou významně N náročné,
No.
Návrh na vypořádání
8.
Akceptováno K centrálním operačním sálům a ARO/JIP bude vytvořen samostatný Standard představený v Metodice v1 v září 2015, který bude popisovat charakteristiku pracovišť. Dále pak alokaci nákladů a jejich použití pro účely kalkulací s cílem sjednocení alokačních postupů.
extramurální péče, nastavit metodiku a dohodnout se zdrav. pojišťovnami nad pravidelnou výměnou dat se ZZ
9.
kontrola dat, aby nebyla podceněna kontrola jednotné metodiky a kvality dat, abychom neprezentovali přesný součet nesmyslných vstupů
10.
upravit a sjednotit názvy a popisy jednotlivých typů/druhů aktivit tak, aby byly jednoznačné (př. klíče k rozpuštění nepřímých nákladů x klíče k ocenění aktivit; nepřímé NS x nepřímé náklady; charakteristika x aktivita
11.
NS (spinální jednotka) má převládající odb. 5S9, která není uvedena v tab. č. 2 Členění NS dle stanovených atributů, není tedy zřejmé kam ji zařadit účetní osnova - není dosud definována, bylo by dobré znát požadavky ÚZISu , aby bylo možno posoudit rozsah případných změn včetně dopadů na ostatní IS zvážit, zda k porodnímu sálu nepřistupovat spíše jako k ambulanci, tzn. ne přes minuty, ale přes body ‐ není zřejmé, zda zůstane zachováno rozdělení lokální režie jen v rámci kliniky ‐ není zohledněna náročnost pacienta (kategorie péče a tiss body) – nemáme ani v současné době ‐ operační sály – jsou bez LEK, muselo by se ručně PŘESUNOVAT. Také pro „Počet LEK při operaci“ se bude muset „nějak“ z operačních protokolů
12.
Akceptováno Řešení extramurální péče je předmětem metodické diskuze a bude dále řešeno. V tuto chvíli je několik návrhů na zpracování, proto je nutné v rámci projektu DRG Restart najít optimální řešení. Mj. extramurální péče je i předmětem návrhu novely Zákona o zdravotních službách, resp. Registru plátců. Akceptováno Metodika validace dat je součástí samostatného metodického bloku standardů ekonomického týmu. Návrh Standardu validace dat k Metodice v1 je plánován na březen 2016. Akceptováno Po úpravách a projednání s ref nemocnicemi musí metodika projít ještě metodickou recenzí. Cílem ekonomického týmu je i v průběhu tvorby Metodiky vytvořit definiční manuál k jednotlivým entitám. Akceptováno jako metodické podněty Bude předmětem navrhované Metodiky v1 na základě provedené analýzy připravenosti referenčních nemocnic – viz připravovaný workshop nemocnic 17.6. 2015, kde bude představen dotazník pro účely zmapování skutečného stavu ve všech nemocnicích referenční sítě.
13. 14. 15.
4
Připomínka získat (může obsahovat: operatér+1,2,3 asistent +další člen týmu+2. tým). A co SZP? Těch taky může být u operace více (SZP 1,2,3). porodní sál máme zařazen jako ambulanci, tzn., že nemáme k dispozici MINUTY(výkony na por. sále jsou zapsány v H-účtu s řádkovým NS např. 7581)
No.
Návrh na vypořádání
BOD 4. SLOVNÍK POJMŮ V celém materiálu zatím chybí definice nákladů na přístrojovou techniku.
16.
Akceptováno jako metodický podnět K přístrojové technice bude vytvořen samostatný standard, který bude popisovat charakteristiku přístrojů, alokaci nákladů a jejich použití pro účely kalkulací s cílem sjednocení alokačních postupů. Zároveň byl dotazníkovým šetřením zjišťován názor stakeholderů k oceňování s využitím účetních/kalkulovaných odpisů.
BOD 5. VÝCHOZÍ STAV, BOD 6. VÝBĚR METODIKY V dokumentu postrádám analýzu. Kapitoly 5 a 6 mají spíše povahu stručné rešerše, ale nepředstavují věcnou analýzu problému. Analýza by měla mj. popsat procesní aspekty různých činností (aktivit) a to zejména s ohledem na možnou variabilitu v různých nemocnicích, dále popsat a vyhodnotit různé alternativy pokud existují apod. Dále by se měla zabývat otázkou fakticky přímých nákladů (potenciálně přiřaditelných), které aktuálně nejsou jako přímé evidované (např. část léků a jiného zdrav. materiálu).
17.
Akceptováno Analýza metodiky proběhne současně s pilotním projektem ocenění s vybraným PZS. A bude vyhodnoceno.
BOD 5.2 ÚZIS Poznámka: v dokumentu i na prezentaci se hovořilo o 45 nemocnicích - dle mého je důležité nastavení základní standardizace byť u menšího počtu nemocnic, důležitá je homogenita a kvalita dat, časově naučit nemocnice, aby samy zpracovávaly data, bude velmi náročné, a proto je lepší začít s nižším, hlavně kvalitním vzorkem
18.
nemocnice, které budou zařazeny a ochotny ke spolupráci by měly vyčlenit jednoho pracovníka pouze na tuto problematiku, vzhledem k tomu, že to bude velký zásah do nemocnice , bylo by asi vhodnější vybrat menší počet pilotních nemocnic, které by ověřili možnosti systému a to ve struktuře , velké střední malé.
19.
5
Akceptováno jako metodický podnět Zapracování a implementace metodik začne postupně u nemocnic dle připravenosti, s důrazem na kvalitu odesílaných dat a standardizaci metodik. Zároveň bude v rámci standardů vždy navrženo několik variant zpracování podkladů ke kalkulacím, s ohledem na možnosti nemocnic. K validaci předávaných dat bude vypracována samostatná metodika, závazná pro všechny referenční nemocnice. V případě, že některé výstupy nemocnic nebudou splňovat definované standardy, nebudou tyto data vstupovat do následných výpočtů relativních vah. Akceptováno jako metodický podnět Zapracování a implementace metodik začne postupně u nemocnic dle připravenosti, s důrazem na kvalitu odesílaných dat a standardizaci metodik. Personální zajištění bude jednou z významných aktivit práce s ref nemocnicemi.
Připomínka
No.
Návrh na vypořádání
BOD 6.2 SOUČASNÝ STAV OCEŇOVÁNÍ V ČR Ekonomický úsek souhlasí s návrhem využití kalkulace ABC k nákladovému ocenění hospitalizačního případu. Užití této metody kalkulace je podmíněno přesnou definicí aktivit.
20.
Akceptováno jako metodický podnět
Jedná se o tarify nákladových služeb pro vybranou skupinu nemocnic?
21.
ANO. Viz předkládaný dokument bod 6.2
BOD 6.3 NÁVRH NOVÉ METODIKY OCEŇOVÁNÍ Kalkulace ABC se především využívá v oblasti poskytování služeb…. Nutno uvést důkaz/zdroj a ideálně příklad podílu přímých a nepřímých nákladů výrobku a služeb. Uvést poměry třeba i ve vztahu ke zmiňovaným zemím. Toto tvrzení je klíčové pro rozhodnutí o způsobu oceňování. Nemocnice budou muset přinést více náklady a značnou pracnost. Pokud projde, stane se politickým pojmem. Je nutné podpořit zdrojem a příkladem. Tato metodika vychází z dat předchozích období. Jak se tedy v nákladech spočtených nad historickými daty projeví změny číselníkových hodnot, které již vstoupily v platnost (nebo se ví, že vstoupí v platnost v mezidobí uplatnění výstupů DRG)? Nyní se při výpočtu RV zohledňovaly změny v materiálových číselnících. Vyjadřuji souhlas s novým systémem oceňování , neboť současný má mnoho nedostatků. Především je nutno rozhodnout, jaké náklady budou vstupovat do nákladů na hospitalizaci , jak si poradit s neměnnými fixními náklady nemocnic v oblasti stavebních objektů a jejich údržby.Jak s dotacemi a investicemi . Je třeba provést řadu systémových změn ve sběru ekonomických dat referenční nemocnice . Důsledné oddělení nákladových dat vstupujících do hospitalizace Oddělení mezd pro hospitalizaci Sledování operačních časů ,nutno sledovat čas operatéra, anesteziologa, Velkým problémem bude zajistit záznam spotřebovaného materiálu a léků na pacienta a další Dosti daleko je v systému alokace nákladů FN Plzeň a Hradec Králové, systém průběžného sledování léků na pacienta má VFN. Bylo by dobré zde načerpat zkušenosti. Sledování individuálních materiálových nákladů na pacienta znamená i finančně náročný systém hardware i software v nemocnici /viz VFN/. Obecně lze s návrhem souhlasit . Navrhovaným principem nové metodiky nákladového oceňování je kalkulace
22.
POPESKO,B., NOVÁK, P., TUČKOVÁ, Z., FIALOVÁ, Š., STROUHAL, J. Kalkulace nákladů ve zdravotnických organizacích. Wolters Kluwer, a.s., Praha: 2014, s. 70
23.
Akceptováno jako metodický podnět Navrhovaná metodika umožňuje zohledňovat změny všech vstupů do ocenění mezi referenčním a aktuálním obdobím. Zda a které entity by měly být zohledněny, nejsou předmětem metodiky oceňování, ale metodiky použití DRG v úhradách. Akceptováno jako systémový podnět Navrhovaná metodika oceňování je koncepčně postavena tak, aby kalkulační systém mohl flexibilně reagovat na změny vstupních komponentů. Uvědomujeme si však, že jedním z nejdůležitějších kritérií úspěšnosti reálného oceňování je validita vstupních dat, proto bude k tomuto bodu vytvořena samostatná metodika a zároveň jsou plánována mnohá školení pro referenční nemocnice, tak abychom zajistili co nejširší základnu pro výpočet nákladového ocenění. V poradním sboru ekonomického týmu jsou mj. i zástupci FN Plzeň a Hradec Králové, tak aby jejich bohaté zkušenosti v alokaci nákladů mohly být využity při tvorbě metodiky.
24.
25.
6
Akceptováno jako metodický podnět
Připomínka ABC (kalkulace ocenění jednotlivých aktivit). Obecně se s touto metodou dá souhlasit. V materiálech není jasně stanoven časový rámec sběru dat, předpokládám, ale že mají referenční nemocnice sbírat veškerá data od nejpozději 1.1.2016 . Domnívám se, že rozpuštění nepřímých nákladů (společných pro více NS) bude v první fázi zásadní problém pro více referenčních nemocnic. Navrhuji, aby zařízení poskytovala v první přechodné fázi jen ta data , která budou z pohledu ZZ relevantní.
No.
Návrh na vypořádání Do materiálu v části týkající se harmonogramu bude upřesněn předpokládaný sběr dat. Pro rok 2016 je plánován pro referenční nemocnice sběr nepovinný. Metodika v první verzi však již bude připravena pro rok 2016, tak aby se mohly nemocnice na nový systém oceňování připravit.
BOD 6.3.1 POROVNÁNÍ SOUČASNÉ METODY S PŘIPRAVOVANÝM NÁVRHEM Současná metoda - extramurální péče je zahrnuta. Nová metoda – jak stanoví ZZ objemy extramurální péče? Nová metoda - jak zjistím objem a ocením extramurální péči? Bude její objem stanoven zpětně z minulého období?
26.
Akceptováno Dle známé metodiky výpočtu tarifů nákladových služeb není celá extramurální péče zahrnuta v ocenění. Řešení extramurální péče je předmětem metodické diskuze. Spolupráce nad daty ZP jistě tuto agendu dále posune, včetně nového Registru plátců navrhovaném novelou Zákona o zdravotních službách .
BOD 7.1 OBECNÉ ZÁKLADNÍ PRINCIPY U obchodních společností je podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., v § 45 stanoveno ve Směrné účtové osnově, že „Vnitropodnikové účetnictví“ je vedeno na účtech třídy 8 a 9. Na účtech tř. 8 vedeme vnitropodnikové náklady, na účtech tř. 9 vnitropodnikové výnosy. …Účtový rozvrh (náklady tř. 5 a 8 a výnosy tř. 6 +9)
27.
Poskytovatelé by měli být také seznámeni s principy nákladového ocenění.
28.
Účetní předpoklady FNKV vycházejí z aplikování zákonných zásad vedení účetnictví pro příspěvkové organizace. Z naší strany očekáváme jednoznačné metodické pokyny k nákladovému ocenění navržených aktivit. „Účetní předpoklady referenční nemocnice“ je nutné počítat s tím, že v referenčních nemocnicích je několik druhů subjektů, které mají někdy naprosto odlišné způsoby účtování a to podle statusu, či nařízení příslušného zřizovatele. „Provozní předpoklady“ je potřeba počítat s tím, že část ZZ bude mít problém s financováním nákladů na „být referenční nemocnicí“. V případě, že nebudou prostředky z EU, či vyčleněny z kapituly MZ na tyto účely, může projekt skončit hned v začátcích. „Konečná verze metodiky pevně definuje okruhy“ – Domnívám se, že konečná verze čehokoliv v tomto projektu, by měla být zmíněna až na konci projektu. Metodika zmíněných okruhů by měla vznikat „za pochodu“ a
29.
30.
7
Akceptováno - Do Principů bude doplněno: Stanovení tříd u vnitropodnikového účetnictví bylo problematické, jelikož pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., jsou stanovené účty třídy 7 a 8 a pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., jsou stanovené účty třídy 8 a 9. Jelikož bude závazný účtový rozvrh až pro sekundární okruh, bylo rozhodnuto, že v rámci metodiky oceňování se k vnitropodnikovému účetnictví bude využívat tříd 7 a 8. Akceptováno Po vypořádání připomínek bude materiál veřejně dostupný. Akceptováno Detailnější metodické postupy budou představeny na workshopu 17.6., v rámci pilotního projektu studie proveditelnosti nově připravované metodiky oceňování, vycházející z předkládaných principů. Akceptováno Do základních Principů metodiky oceňování bude zapracován závazek tvorby s ohledem na rozdílnou právní formu referenčních nemocnic. Metodika a harmonogram sběru dat bude reflektovat na výstupy analýzy připravenosti referenčních nemocnic, která bude probíhat v červnu 2015.
Připomínka naopak se během projektu musí kultivovat. Dále bude velmi složité 100% sjednotit atributy jednotlivých středisek, musí tam být určitá volnost. V případě, že se řeklo, že se účetnictví měnit nemusí, ale musí být určitá nástavba, tak pak není nutné vnitropodnikové účtování jako takové (tř. 7 a 8).
No.
Návrh na vypořádání
BOD 7.2 HARMONOGRAM TVORBY METODIKY NÁKLADOVÉHO OCEŇOVÁNÍ Harmonogram vůbec neříká, co se bude věcně provádět. Dozvídáme se z něj, že po verzi 0, bude verze 1 a po ní verze 2, a to vždy s předstihem vzhledem k roku používání. Od harmonogramu prací ovšem očekáváme podrobný popis etap a kroků. V dokumentu se uvádí, že „V současné době, kdy ještě nejsou podepsány smlouvy s referenčními nemocnicemi a ekonomická skupina projektu nedisponuje účetními daty a informacemi o procesech, technickým, provozním a personálním vybavením jednotlivých referenčních nemocnic, nelze navrhnout konečné znění metodiky, pouze její základní principy.“ V dokumentu ovšem chybí jasné oddělení principů, které expertní rada schvaluje, od těch, které jsou předběžné a budou na základě dalších poznatků revidovány resp. dopracovány. V textu je zmíněno „Základním předpokladem pro zpracování již závazných pravidel a standardů je zapotřebí provést analýzu připravenosti referenčních nemoc, která je plánována průběžně dle uzavření jednotlivých smluv mezi ÚZIS a referenčními nemocnicemi“ . Dle mého názoru mimo bývalé referenční nemocnice, není připraven nikdo. Navržené termíny považuji za utopistické. Ekonomický úsek bere na vědomí stanovený harmonogram.
31.
Akceptováno Harmonogram projektu je zpracován jako samostatný dokument a byl na konci května schválen poradou vedení MZ. Expertní radě bude rozeslán.
32.
Akceptováno V dalších verzích dokumentu bude zpracován schvalovací protokol
33.
Akceptováno Analýza připravenosti ref nemocnic bude probíhat v červnu 2015. S ohledem na rozdílnou vstupní připravenost nemocnic je i plánován pro rok 2016 nepovinný sběr dat.
34.
BOD 7.3.1 ALOKACE NÁKLADŮ Komentář: Přímé a nepřímé NS – terminologické novum, raději navrhuji požít zavedené termíny režijní, produktivní apod. Nepřímé NS – často se jedná o podpůrné NS - jak pro lůžkovou, tak pro ambulantní část.
35.
Navržená typologie a charakteristika nákladových středisek je proveditelná na stávajících nákladových střediscích FNKV. Tato akce bude však vyžadovat spolupráci ekonomického úseku s úsekem LPP, personálním odborem a odborem ICT. Navrhuji vypustit středisko Lékařská knihovna, vzdělávací středisko
36.
Akceptováno částečně Do Principů bude zapracováno, že až výstupem projektu bude návrh
8
Akceptováno částečně V rámci přípravy tvorby metodiky byla terminologie zjednodušena, tak aby byla zajištěna kompatibilita vstupních dat do oceňování a zároveň byla při centrálním benchmarkingu a validaci výstupních hodnot všech referenčních nemocnic možnost jednodušší komparace. Akceptováno Spolupráce mezi jednotlivými odbornými týmy je jednou ze základních podmínek úspěšnosti projektu.
Připomínka
No.
Komentář: Na vstupu není vhodné vyčleňovat již předem co je DRG relevantní a co nikoliv, to by mělo být vyčleněno, až na výstupu s odůvodněním proč to není vhodné. Navíc by měl být systém otevřený z důvodu možných úprav a změn dle změny úprav v klinické klasifikaci. Pravděpodobně překlep - nákladová střediska vně nemocnice
37.
Které obory jsou DRG nerelevantní je výstupem projektu, nikoliv vstupem. Případy psychiatrie by měly být nákladově oceněny stejně jako ostatní. Zda budou (díky nákladové homogenitě navržených bazí) nebo nebudou vhodné k úhradě se rozhodně později. Případná nákladová nehomogentita nebrání tomu, aby případy byly alespoň klasifikovány s cílem popsat produkci apod. Označení NS-přímé není obvyklé. „Přímé“ se obvykle váže l nákladům resp. nákladovým druhům. „Přímé NS“ – standardní lůžko má i nepřímé náklady; může to být matoucí.
39.
38.
40.
Dokument nerozlišuje mezi názvem a zaměřením jednotky (např. endoskopie) a režimem, ve kterém jednotka pracuje. Endoskopie může fungovat v režimu běžné ambulance, nebo v režimu endoskopického centra (kam „dochází“ lékaři více odborností, působící kmenově na různých klinikách). Nejde tedy jen o doplnění odborností, ale hlavně o věcnou analýzu režimů, ve kterých různé typy klinických provozů mohou fungovat. Pokud by se sledovaly náklady pouze za organizaci celkem, byly by výsledné tarify velmi zkreslené a zavádějící. Např. u tarifů pro ocenění standardních lůžek hraje velkou roli různorodá skladba a výše nákladů u jednotlivých odborností (interny x hematoonkologie)
41.
Toto je velmi složitá problematika. Související se základními principy toho, jak má být náklad v DRG počítán. Asi na začátek bych rozčleněním tak, jak je uvedeno v dokumentu souhlasil, jen bych po roce běhu projektu navrhl se k tomuto opět vrátit. V metodice alokace nákladů , by měla být také řešena problematika úhrady péče cizinců (jedná se především o pojištěnce z EU), ne všichni jsou samoplátci či přes komerční pojišťovnu (i když toto bude problém asi hlavně pražských nemocnic). V současné době, při stávajících vyhláškách může být úhrada za tyto cizince nižší, než za pojištěnce v rámci klasického českého pojištění.
43.
42.
9
Návrh na vypořádání doporučení, co nehradit v systému DRG. Akceptováno Do Principů bude zapracováno, že až výstupem projektu bude návrh doporučení, co nehradit v systému DRG. Akceptováno Do Principů „vně“ bude vypuštěno. Akceptováno Do Principů bude zapracováno, že až výstupem projektu bude návrh doporučení, co nehradit v systému DRG.
Akceptováno částečně V rámci přípravy tvorby metodiky byla terminologie zjednodušena, tak aby byla zajištěna kompatibilita vstupních dat do oceňování a zároveň byla při centrálním benchmarkingu a validaci výstupních hodnot všech referenčních nemocnic možnost jednodušší komparace. Akceptováno jako metodický podnět Předpokladem metodiky je i vytvoření Standardů k jednotlivým skupinám středisek, tak aby byly zajištěny jednotné postupy v rámci oceňování.
Akceptováno jako metodický podnět V rámci metodiky není uvažováno o sledování pouze celkových nákladů organizace, naopak, metodika je založena na detailních komponentách, tak aby bylo zajištěno co nejpřesnější ocenění konkrétních hospitalizačních případů, tzn. do výpočtů budou vstupovat náklady jednotlivých oddělení dle příslušné odbornosti a formy poskytované péče. Akceptováno jako metodický podnět V rámci projektu je počítáno s tím, že budou v průběhu metodiky zpřesňovány základní principy dle připravenosti referenčních nemocnic vyplývající z analýzy připravenosti, ale i z dalších analýz definovaných postupů, tak aby byla zajištěna kompatibilita dat jednotlivých referenčních nemocnic.
Připomínka Návrh členění nákladových středisek dle základních atributů - toto bych zatím pominul, ale jako s jinými věcmi navrhuji nic nekonzervovat a případně atributy změnit.
No.
Návrh na vypořádání
Návrh metodiky předpokládá rozdělení nákladů souvisejících s hospitalizací u smíšených NS dle podílu péče v bodech s vazbou na hospitalizovaného pacienta vůči celkové produkci NS. Tzn., pokud se tímto způsobem vyčíslí relevantní náklady k hospitalizaci, pak předpokládáme, že každý vykázaný bod (bez ohledu na provedený výkon a jeho celkovou náročnost) je zatížen shodným podílem jednotlivých druhů nákladů, což není. Atributy nákladových středisek :
44.
Akceptováno jako metodický podnět Do Principů nyní nemůže být zapracováno – jde o faktické předělání SZV a to není v nynějších kapacitních možnostech týmu DRG Restart. Podnět je nicméně validní a bude s ním dále pracováno – aktuálně tým usiluje alespoň o opravení SW zázemí SZV.
45.
Akceptováno jako metodický podnět K navrhovaným skupinám středisek bude vytvořen samostatný standard, který bude popisovat charakteristiku pracovišť, alokaci nákladů a jejich použití pro účely kalkulací, s cílem sjednocení alokačních postupů. Zároveň došlo k částečné terminologické změně s ohledem na možnost využití navrhované metodiky i při ocenění ostatních zdravotních služeb, nejenom v oblasti DRG. Co nehradit v systému DRG bude předmětem navrhovaných doporučení využití DRG při výstupu projektu – již nyní mj. probíhá dotazníkové šetření mezi lídry segmentu zdravotnictví.
PŘÍMÉ ‐ rozdíl je u operačních sálů, se kterými nyní pracujeme jako s nepřímým NS, tj. ručně rozdělujeme dle minut využití sálu na jednotlivé NS, a tím pádem nevadí, že zde nemáme LEK. (Navíc se zde vyskytují i amb. NS cca 5 %.) ‐ Porodní sál -> pracujeme s ním jako s ambulancí SMÍŠENÉ ‐ Anestezie -> pokud budu třídit dle převažující odbornosti 708, tak kromě amb. NS KARIM, KDAR a ARO II sem musím zařadit i amb. ‐ Endoskopie -> NEVYKAZUJE, pokud nezačnou sami vykazovat, bude se muset zpracovat jako nyní, tj. náklady ručně rozdělit mezi 1222 a 1422. Nebude možno spočítat samostatně. ‐ Zákrokový sálek (nemají samostatná NS, jsou pod amb. i lůžkovými NS) NESOUVISEJÍCÍ - nyní máme některé z nich jako režijní (např. Věda a výzkum, knihovna, vzděl. středisko náklady cca 3,5 mil. Kč), nejedná se však o významnou část nákladů DRG NERELEVANTNÍ ‐ Rehabilitace, Psychiatrie ->neznáme přesně důvod, proč je vyčleněno, pro nás bychom měli zachovat jako „běžný případ“. Mají své náklady i DRG baze. Má vliv pouze na sestavování případů, nákladů se netýká. Potřebujeme mít model, který nacení všechny zdravotní NS. ‐ Dlouhodobé…., jednodenní -> nemáme
BOD 7.3.2 ÚČTOVÝ ROZVRH, ČLENĚNÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ Opravit text „Účový“ na Účtový V této oblasti je především nutné zavést ve FNKV vnitropodnikové účetnictví pro sledování a vykazování nákladů a výnosů jednotlivých útvarů uvnitř FNKV.
46. 47.
10
Akceptováno Akceptováno jako metodický podnět V rámci Metodiky bude navržen Standard pro vnitropodnikové účetnictví, resp. Rozpouštění režijních nákladů.
Připomínka Jedním s návrhů je vyčlenění nákladů na dlouhodobý majetek mimo systém DRG, přitom metodika počítá u mnoha aktivit s rozpočítáním přes body, které již obsahují dle kalkulačních listů i úhradu na přístrojovou náročnost výkonu. Stejný problém je i u nemovitého majetku a budov – body taktéž obsahují i úhradu prostřednictvím režie. Druhý z návrhu metodiky je využití kalkulovaného odpisu – jakým způsobem se bude tento odpis stanovovat? Pokud se nekalkuluje konkrétní výkon, který má vazbu na konkrétní přístroj, pak k určité aktivitě (např. operační sál) existuje velké a variabilní množství přístrojové techniky, která se různě využívá. Komentář: Dle definice přímých nákladů (Direct Costs) - jsou to takové náklady, které lze přiřadit konkrétnímu nákladovému objektu – sem patří i nevykázané léky a materiál, ale podané napřímo pacientovi, byť momentálně ve většině nemocnic jsou neidentifikovatelné. S tím souvisí i Návrh skupin nákladových druhů pro nákladovou matici – Náklady za léky nejedná se o nepřímé náklady.
No. 48.
Návrh na vypořádání Akceptováno jako metodický podnět Problematikou SZV si je ekonomický tým vědom, nicméně v současné době nebyl nalezen objektivnější klíč k rozdělování nákladů a proto nyní nemůže být zapracováno – jde o faktické předělání SZV a to není v nynějších kapacitních možnostech týmu DRG Restart. Podnět je nicméně validní a bude s ním dále pracováno – aktuálně tým usiluje alespoň o opravení SW zázemí SZV. K odpisům bude zpracován v Metodice samostatný standard.
49.
….třídy 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví
50.
Vykázaný objem se může značně lišit od skutečného nákladu (
51.
Akceptováno jako metodický podnět V současné době pokud nedisponuje nemocnice možností využití čteček čárových kódů při podání léků a materiálů pacientovi, které nejsou následně vykázány ZP, nelze z IS jednoduše informaci o spotřebě ke konkrétnímu RČ získat, popř. by byla finančně náročná úprava stávajících IS, proto návrh Principů v tuto chvíli léky a zdrav.materiál, který není vykazován ZP označován za nepřímý. Akceptováno jako metodický podnět Stanovení tříd u vnitropodnikového účetnictví bylo problematické, jelikož pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., jsou stanovené účty třídy 7 a 8 a pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., jsou stanovené účty třídy 8 a 9. Jelikož bude závazný účtový rozvrh až pro sekundární okruh, bylo rozhodnuto, že pokud bude potřeba v rámci metodiky oceňování, pro vnitropodnikové účetnictví bude se používat třída 7 a 8. Akceptováno jako metodický podnět Rozdělení celkových nákladů za léky a zdrav.materiál na přímý a nepřímý náklad bude předmětem Metodiky v1. která bude zaslána k připomínkám v září 2015.
Jak vyčíslit náklady související s péčí mimo ZP? Pokud odpočteme výnosovou fakturu za tuto péči, můžeme zkreslit relevantní náklady k péči hrazené systémem DRG – tzn. výnosové faktury za péči mimo ZP mohou být vyšší , než skutečné náklady na tuto péči (cizinci). Pokud by péče mimo ZP měla být vyčíslena prostřednictvím kalkulace – nereálné, z důvodu velké náročnosti a objemu takto poskytovaných služeb. Navrhuji doplnit:
53.
Akceptováno U odběratele se bonusy účtují jako provozní výnosy – účet 648 a skonta jako finanční výnosy – účet 668. Akceptováno jako metodický podnět Problematika vyčíslení nákladů související s péčí mimo v.z.p. bude řešena v návrhu Metodiky alokace nákladů a výnosů. Jsme si vědomi, že vyčíslení bude problematické, proto bude předmětem metodických diskusí.
54.
Akceptováno jako metodický podnět
52.
11
Připomínka Přímo nebo nepřímo souvisí s poskytováním zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Mezi takové náklady patří zejména materiál, energie, opravy, cestovné, služby, osobní náklady –poznámka: patří sem i odměny členům orgánů obchodní korporace, rezerva na dovolenou, daně a poplatky (např. daň silniční), ostatní provozní náklady – např. pojistné, finanční náklady.
No.
Návrh na vypořádání Uvedený výčet v Principech byl pouze ilustrativní. Cílový stav, které náklady budou předmětem kalkulací, budou uvedeny v konečném návrhu projektu.
Na účtech tř. 5 nelze sledovat náklady na extramurální péči, tu se dozvíme až z vyúčtování od zdravotních pojišťoven. ……i druhotné tř. 8
55.
Akceptováno jako metodický podnět Extramurální péče a její vypořádání bude předmětem dalších metodických diskuzí, také podle toho, jak se podaří navázat spolupráci se ZP a zavedení Registru plátců.
BOD 7.3.3 REALOKACE NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ Komentář: Speciálně by měly být řešeny střediska Transfúzní stanice, část lékárny, která pracuje pro nemocnici apod.
56.
Akceptováno V rámci Metodiky bude těmto střediskům věnovaný samostatný standard.
Ekonomický úsek bere na vědomí navrhovaný způsob postupného vývoje metodiky realokace nepřímých nákladů.
57.
Akceptováno
Náklady za léky, zdravotnický materiál a krev lze přímo a jednoznačně přiřadit nákladovému objektu, bylo by tedy vhodné je označit za přímé. Alokovat je stejně jako náklady nepřímé dle klíče je samozřejmě možné, ale až poté, co bude prokázáno na základě získaných dat, že tento přístup nezkresluje reálné náklady. Odkazuji na část 6.3 předloženého materiálu, kde autoři volí metodiku „bottom-up miccro costing“ a píší: „alokace Bottomup micro-costing, která oceňuje na základě detailních nákladových komponent a individuálních případů“. Důsledkem tohoto principu bude neúměrné zatížení cílových NS s vysokými přímými náklady V5 (léky, SZM, ….)! V případě, že existují nákladové položky nepřímých nákladů, které jsou již dle zvoleného klíče v organizaci rozčleněny (např. energie), jaký bude dle navrhované metodiky postup s přerozdělením těchto nákladů? Budou se také alokovat znovu přes V5?
58.
Akceptováno V současné době pokud nedisponuje nemocnice možností využití čteček čárových kódů při podání léků a materiálů pacientovi, které nejsou následně vykázány ZP, nelze z IS jednoduše informaci o spotřebě ke konkrétnímu RČ získat, popř. by byla finančně náročná úprava stávajících IS, proto návrh Principů v tuto chvíli léky a zdrav.materiál, který není vykazován ZP označován za nepřímý. V případě možnosti referenční nemocnice jednoznačně přiřazovat tyto náklady k RČ, bude tato možnost využita. Akceptováno K realokaci bude docházet pouze z režijních středisek.
59.
BOD 7.3.4.1 NÁVRH SKUPIN JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT A NÁKLADOVÝCH SKUPIN Připomínky k navrženým aktivitám: Aktivita standardní lůžko: ‐ Požadovaným vstupem je celkový počet ošetřovacích dnů dle sledovaného období. Tyto údaje evidujeme v nemocničním informačním
60.
12
Akceptováno jako metodický podnět Metodika ke sběru dat bude představena dle harmonogramu, předpoklad březen 2016.
Připomínka systému (NIS). Aktivita komplement: ‐ Laboratorní komplement, ambulance a další aktivity oceněné BODy sledujeme v NIS. Aktivity nákladově oceněné přes minutáž (MIN) – anestezie, JIP, operační sál, porodní sál ‐ Nejedná-li se o pouhý převod dle sazebníku výkonů, je nutno zajistit sledování minutáže dle dané definice. Závěrem k tomuto bodu očekáváme Expertní radou stanovené jednoznačné definice pro sběr dat.
No.
Nejasné. Je to uvedeno jako návrh skupin aktivit; ovšem pak zde ovšem chybí vyjmenované ty aktivity (což je pro celý návrh to podstatné). Z tabulky „Návrh klíčů k jednotkovému ocenění aktivit“ plyne, že 11 tříd představuje konečné aktivity; pak by měly být pojmenovány jako činnosti (lůžko není činnost). Podle mého názoru chybí úplně např. aktivity lékárny (zejména „dovnitř“ nemocnice), sterilizace, stravovacího provozu a dalších podpůrných provozů.
61.
Návrh na vypořádání
Akceptováno Před jednotlivé skupiny bude doplněno „zdravotní péče poskytovaná na standardním lůžku, JIP, operačních sálech….“
BOD 7.3.4.2 NÁVRH KLÍČŮ K JEDNOTKOVÉMU OCENĚNÍ AKTIVIT Komentář: Chybí zdůvodnění navrhovovaných klíčů, pozitiva a negativa, součástí konečného řešení by mělo být pak i návrh aktuálního klíče i ideálního stavu, k čemu by se mělo dospět. Např. nový klíč je použit na JIP – počet minut – chybí odůvodnění.
62.
JIP – významná odlišnost nákladů dle typu OD (TISS), minuta příliš podrobný údaj OS – upřesnit zahrnutí přípravy a probouzení pacienta (vč. dospávacích pokojů), značně rozlišná použitá přístrojová technika dle typu operací, zejména u superspecializované péče či dalších specifických výkonů Informační systém exportuje dobu strávenou na JIP lůžkách v počtech dnů a ne v minutách. Propočet je samozřejmě možný, ale v současnosti není jednoduše proveditelný….
63.
Je velmi problematické zajistit sledování skutečného času lékaře na sálech. Jakým způsobem se uvažuje, že bude toto sledování probíhat? Dalším problémem je zohledňování počtu lékařů na sálech? Jak? Tato funkcionalita není v IS COS FNO zatím zavedena…
64.
65.
13
Akceptováno jako metodický podnět Bude předmětem navrhované Metodiky na základě provedené analýzy připravenosti referenčních nemocnic – viz připravovaný workshop nemocnic 17.6. 2015, kde bude představen dotazník pro účely zmapování skutečného stavu ve všech nemocnicích referenční sítě. Akceptováno jako metodický podnět Bude předmětem navrhované Metodiky na základě provedené analýzy připravenosti referenčních nemocnic – viz připravovaný workshop nemocnic 17.6. 2015, kde bude představen dotazník pro účely zmapování skutečného stavu ve všech nemocnicích referenční sítě. Akceptováno jako metodický podnět Bude předmětem navrhované Metodiky na základě provedené analýzy připravenosti referenčních nemocnic – viz připravovaný workshop nemocnic 17.6. 2015, kde bude představen dotazník pro účely zmapování skutečného stavu ve všech nemocnicích referenční sítě. Akceptováno jako metodický podnět Předpoklad využití operačních protokolů, bude předmětem navrhované Metodiky na základě provedené analýzy připravenosti referenčních nemocnic – viz připravovaný workshop nemocnic 17.6. 2015, kde bude představen dotazník pro účely zmapování skutečného stavu ve všech nemocnicích
Připomínka
No.
Nový model může – podle mého názoru - v některých oblastech přiřazovat náklady hůře, než model původní. Minuty na JIPu představují zpřesnění u krátkých pobytů. U mnohadenních pobytů není zpřesnění ze dnů na minuty významné. Naproti tomu se úplně ztrácí rozdíl v nákladech až doposud zajištění rozlišením dnů podle TISS bodů. Nově se bude jevit 24 hodin na JIPu stejně nákladné u pacienta „hraničního“ z hlediska indikace IP, jako u závažného stavu se 30-40 TISS body. Přitom – už z hlediska definice TISS bodu (který byl stanoven jako jednotka minuté spotřeby péče středního personálu) je dané, že řada nákladů (práce lékařů, sester, nezumového materiálu) se diametrálně liší u různých ošetřovacích dnů rozlišených počtem TISS bodů. Viz také poznámka k validaci modelu.
66.
Návrh na vypořádání referenční sítě. Akceptováno jako metodický podnět Zohledňování dle typu OD na JIP bude předmětem Metodiky. Volba klíče u JIP bude předmětem výstupu analýzy připravenosti referenčních nemocnic, v principech jde pouze o nástin možného řešení.
7.3.4.3 NÁKLADOVÁ MATICE Tabulka popisuje aktuální stav evidence zdrojů k nákladovému objektu, ovšem je prezentována jako návrh řešení. Od návrhu ale očekáváme nějaké (třeba ne okamžité) zlepšení oproti aktuálnímu stavu. Část nákladů, které nejsou označené jako „přiřaditelné“ (např. za materiál jiný než ZUM/ZULP), představuje ve skutečnosti náklady přiřaditelné, pouze nyní nejsou běžně přiřazovány. Kvalita nákladového modelu (odrážející shodu se skutečností) souvisí velmi významně právě s tím, jaký podíl přiřaditelných nákladů je skutečně přiřazen (nakolik vzniká „cost compression“ atd.). Vzniku tabulky by měla předcházet analýza na toto téma. Každý výkon má jinou strukturu nákladů oceněnou určitým počtem bodů (dle kalkulačního listu). Dojde ke zprůměrování jednotlivých nepřímých nákladů.
67.
Akceptováno jako metodický podnět Bude předmětem navrhované Metodiky na základě provedené analýzy připravenosti referenčních nemocnic – viz připravovaný workshop nemocnic 17.6. 2015, kde bude představen dotazník pro účely zmapování skutečného stavu ve všech nemocnicích referenční sítě, tj. i zmapování možnosti přiřazování nákladů k RČ za materiál, který není ZUM/ZULP.
68.
Problém se způsobem předávání dokladů od provádějící organizace – faktury často jen v papírové formě.
69.
Do pacientské dokumentace se zaznamenávají ze zákona pouze zdravotnické prostředky (přístroje a zdravotnický materiál) třídy 2B a 3 (kategorie nebezpečnosti) Tento záznam je řešen zápisem nebo nalepením štítku do pacientské dokumentace. Tyto záznamy nejsou přístupny v primárních zdrojích dat.
70. .
Akceptováno jako metodický podnět Do Principů nyní nemůže být zapracováno – jde o faktické předělání SZV a to není v nynějších kapacitních možnostech týmu DRG Restart. Podnět je nicméně validní a bude s ním dále pracováno – aktuálně tým usiluje alespoň o opravení SW zázemí SZV. Akceptováno jako metodický podnět Bude předmětem navrhované Metodiky na základě provedené analýzy připravenosti referenčních nemocnic – viz připravovaný workshop nemocnic 17.6. 2015, kde bude představen dotazník pro účely zmapování skutečného stavu ve všech nemocnicích referenční sítě. Akceptováno jako metodický podnět Bude předmětem navrhované Metodiky na základě provedené analýzy připravenosti referenčních nemocnic – viz připravovaný workshop nemocnic 17.6. 2015, kde bude představen dotazník pro účely zmapování skutečného stavu ve všech nemocnicích referenční sítě.
14
Připomínka
No.
Návrh na vypořádání
BOD 8.1 SHRNUTÍ Chybí mi zde analýza a zdůvodnění zvolených metod a klíčů a stanovení pozitiv a negativ vybraných řešení, dlouhodobý harmonogram, nástin ideálního stavu a definování problémových oblastí, které budou řešeny v další části projektu. Otevření problematiky jaká část nákladů by měla být v rámci DRG řešena a která nikoliv – odpisy budov apod.
71.
Není popsáno, jak se prokázalo, nebo prokáže, že nový nákladový model je lepší (v čem je lepší, v čem třeba horší) než starý. Intuitivně cítíme, že by mohl být lepší, ale to není důkaz. (Vynechávám skutečnost, že bude spolupracovat více nemocnic, což je jistě pozitivní). Nový model může být také v něčem lepší a v něčem horší. Obecněji řečeno – chybí popis metody validace modelu. Oponentura dokumentu je velmi ztížena tím, že není připojen harmonogram ve smyslu sledu kroků, kterými má být dosaženo řešení. Není jasné, které části dokumentu představují hlavní výstup dané etapy (tzv. „principy“ a které představují jenom nějakou exkurze do oblastí, které teprve budou řešeny (viz. např. aktivita „endoskopie“), a tedy se nečeká, že budou nyní oponovány. Díky tomu je obtížné rozpoznat, co je formálně považováno za principy, které by měly být chváleny. Očekával bych, že bude uveden Princip 1 ...., Princip 2 ... atd. V dokumentu je zcela vynechána část „analýza“ a rovnou je předkládán návrh řešení. Základní část analýzy by měla být o tom „jak věci ve skutečnosti chodí“, teprve pak, jak jsou aktuálně evidovány. Rozpoznání rozdílů mezí tím, „jak věci chodí“, jak jsou aktuálně evidovány a jak by mohly být později evidovány, jsou základem pro správné zacházení s náklady a pokud se rozdíl podaří kvantifikovat, vyjadřuje to jeden významný aspekt nákladového model. Z dokumentu nevyplývá dost jasně, že jedno rozdělení provozů je navrženo proto, aby bylo později možné dobře sledovat dílčí složky nákladů, a jiné (podobné, ale ne totožné) je kvůli přiřazení určitého algoritmu ve vztahu k nákladům. Chybí popis některých provozů (lékárna, podpůrné provozy, jako stravování, prádelna, doprava ...) Postrádám doklad o tom, že (v čem a nakolik) bude nový model lepší, než model původní; obecněji řečeno chybí popis způsobu validace navrhované (případně v budoucnu modifikovaného) řešení.
72.
73.
15
Akceptováno jako metodický podnět Předmětem Principů v době jejich zpracování bylo problematické zpracovat detailní analýzu současného stavu, jelikož jsou dostupné pouze obecné metodické postupy stávajícího oceňování. Zároveň nebyly podepsány smlouvy s referenčními nemocnicemi, což mělo za následek absenci reálných dat, na kterých by mohla být provedena analýza navrhované metodiky. Akceptováno jako metodický podnět Zvolená metoda ABC je vnímána (zmiňováno v odborných publikacích jako metoda zpřesňující nákladové kalkulace, vznik nákladů a především vazby mezi náklady a činnostmi organizace, je využívána k efektivnějšímu řízení Akceptováno jako metodický podnět Harmonogram projektu je zpracován jako samostatný dokument a byl na konci května schválen poradou vedení MZ. Expertní radě bude rozeslán.. Předmětem Principů v době jejich zpracování bylo problematické zpracovat detailní analýzu současného stavu, jelikož jsou dostupné pouze obecné metodické postupy stávajícího oceňování. Zároveň nebyly podepsány smlouvy s referenčními nemocnicemi, což mělo za následek absenci reálných dat, na kterých by mohla být provedena analýza navrhované metodiky.
