Protože auto provází na cestách života skoro každého z nás Podnikání v létě je název jednoho z bloků, který jsme pro vás, vážení

Reakce TNT Post na odsunutí termínu liberalizace poštovních služeb

ročník 9 (7 / 2007)

Prosperita? Především! Nic jiného neřeším.

www.prosperita.info

www. premium.prosperita.info

OdsunutÌm termÌnu liberalizace poötovnÌho trhu, o kterÈm jednal v uplynul˝ch dnech dopravnÌ v˝bor EvropskÈho parlamentu, utrpÌ podle spoleËnosti TNT Post p¯edevöÌm z·kaznÌci. Dlouho oËek·van· liberalizace poötovnÌho trhu by se podle stanoviska dopravnÌho v˝boru EvropskÈho parlamentu nemÏla odehr·t v dosud pl·novanÈm roce 2009, ale aû o dva roky pozdÏji. Do tÈto doby by mÏla »esk· poöta na naöem trhu mÌt v˝sadnÌ postavenÌ a jinÌ poötovnÌ oper·to¯i ji nemohou ohrozit. "TÌmto rozhodnutÌm utrpÌ p¯edevöÌm z·kaznÌk," varuje Petr Zh·Úal, gener·lnÌ ¯editel TNT Post CEE. pokraËov·nÌ na stranÏ 2

Protože auto provází na cestách života skoro každého z nás… P

odnikání v létě je název jednoho z bloků, který jsme pro vás, vážení čtenáři, připravili do tohoto, červencového vydání. Druhým blokem je pak soubor článků, které se váží k automobilovému průmyslu. Když si pomyslně spojíme obě témata a dáme je do souvislostí třeba s životním prostředím, vyjde nám zcela jasně, že si zaslouží přední místo právě v prázdninovém čísle naší Prosperity, v časopise, který oslovuje vás, podnikatele a manažery. K létu totiž patří i cestování automobily, havárie, zni-

čené životy. A to vše v prostředí, které používáme, využíváme, drancujeme, ničíme, někdy také chráníme, ale ne s příliš velkým nadhledem a smyslem pro zodpovědnost za budoucnost. Protože auto provází na cestách života skoro každého z nás a protože je dobré občas změnit i stereotyp titulních stránek médií, rozhodli jsme se publikovat informace, které vás jistě zaujmou, právě zde. Eva Brixi

Společné prohlášení Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP) a Svazu dovozců automobilů (SDA) k problematice stáří a obnovy vozového parku v ČR vozidel). P¯i takto nastavenÈ obmÏnÏ doch·zÌ k pr˘bÏûnÈmu zlepöov·nÌ vlivu na ûivotnÌ prost¯edÌ dan˝ch provozem automobil˘ i ke sniûov·nÌ d˘sledk˘ dopravnÌch nehod na zdravÌ ˙ËastnÌk˘ silniËnÌho provozu. V »eskÈ republice je obmÏna vozovÈho parku osobnÌch automobil˘ naprosto nedostateËn· a v roce 2006 Ëinila jen 3,13 %. I kdyû p¯ihlÈdneme k deformaci ËeskÈho trhu osobnÌch automobil˘ danou r˘stem prodej˘ lehk˝ch uûitkov˝ch vozidel (LUV kat. N1), dosahuje mÌra obnovy pouze 4,06 %, tedy jen polovinu evropsky û·doucÌho stavu. Trend uplynul˝ch let p¯itom nenÌ v˘bec p¯Ìzniv˝ a prvnÌ registrace ojet˝ch automobil˘ z dovozu tvo¯Ì jiû od roku 2005 vÌce neû 50 % celkov˝ch nov˝ch registracÌ a tento nepomÏr se kaûd˝m rokem zvyöuje (za leden aû kvÏten 2007 to bylo jiû 62,2 %, kdeûto v roce 2003 to bylo "jen" 44,5 %). V˝öe popsan˝ nep¯Ìzniv˝ stav je nanejv˝ö û·doucÌ urychlenÏ zmÏnit, pokud se »esk· republika nechce v blÌzkÈ budoucnosti st·t zemÌ s nejvyööÌm stupnÏm zneËiöùov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ vlivem provozu motorov˝ch vozidel a zemÌ s nejstaröÌm vozov˝m parkem s dopady na bezpeËnost silniËnÌho provozu. V ¯adÏ zemÌ EU jiû probÏhl nebo se p¯ipravuje proces obnovy vozovÈho parku, nÏkde moûn· i s nevysloven˝m z·mÏrem p¯esunout problÈm zneËiöùov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ a likvidace autovrak˘ do jin˝ch zemÌ. Zcela liber·lnÌ prost¯edÌ »eskÈ republiky tÏmto z·mÏr˘m bohuûel plnÏ vyhovuje a ze strany st·tu (zejmÈna pak Ministerstva ûivotnÌho prost¯e-

V »eskÈ republice bylo k 31. 12. 2006 registrov·no celkem 4 108 610 osobnÌch automobil˘, jejichû pr˘mÏrn˝ vÏk se blÌûÌ 14 rok˘m (= 13, 87 roku) a v poslednÌ dobÏ se kaûd˝m rokem mÌrnÏ zvyöuje. Nutno konstatovat, ûe za uplynul˝ch 12 let nedoölo v podstatÏ k û·dnÈmu v˝raznÈmu posunu v pr˘mÏrnÈm st·¯Ì osobnÌch automobil˘, p¯iËemû se vöak poËet registrovan˝ch osobnÌch automobil˘ zv˝öil tÈmÏ¯ o 1 milion kus˘ (o 995 134 ks - z 3 113 476 ks v roce 1995 na v˝öe uveden˝ch 4 108 610 ks v roce 2006). Za stejnÈ obdobÌ bylo p¯itom poprvÈ zaregistrov·no 3 029 123 osobnÌch automobil˘, z toho 1 712 575 nov˝ch a 1 316 548 ks ojet˝ch z dovozu. Z toho vypl˝v·, ûe doölo k "obmÏnÏ" vozovÈho parku tÈmÏ¯ ze 70 %, avöak bez pozitivnÌho vlivu na pr˘mÏrn˝ vÏk vozovÈho parku, a tÌm i na ûivotnÌ prost¯edÌ a bezpeËnost provozu. Od poloviny loÚskÈho roku neust·le nar˘st· dovoz ojet˝ch vozidel, p¯iËemû nejvÏtöÌ Ë·st tohoto r˘stu tvo¯Ì vozidla ve vÏku cca 14 let, tedy nad st·vajÌcÌm pr˘mÏrem. To potvrzujÌ mimo jinÈ i ˙daje BavorskÈho zemskÈho ˙¯adu pro ûivotnÌ prost¯edÌ, ze kter˝ch vypl˝v·, ûe v NÏmecku do systÈmu likvidace vozidel po ukonËenÌ provozu nevstupujÌ v nejvÏtöÌ mÌ¯e vozidla ve vÏku mezi 11 aû 16 roky (tato vozidla jsou v nejvÏtöÌ mÌ¯e exportov·na). V ekonomicky a spoleËensky vyspÏl˝ch zemÌch Evropy, mezi nÏû by se »esk· republika mÏla ¯adit, se roËnÏ nov˝mi vozidly obnovuje 8-10 % vozovÈho parku (registrovan˝ch

Průměrný věk osobních automobilů

dÌ »R a Ministerstva dopravy »R) nenÌ zatÌm z¯ejm· snaha tuto problematiku ¯eöit. Proto v ˙vodu uvedenÈ organizace vyz˝vajÌ vl·du »eskÈ republiky a vÏcnÏ p¯Ìsluön· ministerstva, aby danÈ oblasti vÏnovala vÏtöÌ pozornost a p¯ijala rychl· opat¯enÌ ke zmÏnÏ souËasnÈho negativnÌho a v podstatÏ nenorm·lnÌho stavu.

Tato opat¯enÌ by mÏla b˝t nasmÏrov·na do t¯Ì z·kladnÌch oblastÌ: 1/ UrychlenÌ trvalÈho vy¯azov·nÌ vozidel nesplÚujÌcÌch poûadavky na technick˝ stav (p¯edevöÌm prvky aktivnÌ bezpeËnosti a emise) z provozu. V tomto smÏru musÌ dojÌt ke zp¯ÌsnÏnÌ dohledu nad ËinnostÌ stanic mÏ¯enÌ emisÌ (SME) a stanic technickÈ kontroly (STK), vËetnÏ p¯Ìsn˝ch sankcÌ p¯i zjiötÏnÌ nedostatk˘ v jejich fungov·nÌ. D·le k tomuto procesu mohou p¯ispÏt i nÏkterÈ ekonomickÈ n·stroje, jako je tomu v nÏkter˝ch zemÌch EU (poplatky za p¯evod Ëi bonusy za vy¯azenÌ apod.). 2/ ZlepöenÌ Ëinnosti dopravnÌch ˙¯ad˘ p¯i schvalov·nÌ vozidel do provozu v »R, spoËÌvajÌcÌ p¯edevöÌm ve sjednocenÌ postup˘ dopravnÌch ˙¯ad˘ p¯i tomto procesu (jasn· prov·dÏcÌ vyhl·öka, z·vaznost pokyn˘ MD »R pro jednotlivÈ dopravnÌ ˙¯ady, nemoûnost schv·lenÌ vozidla do provozu jednÌm dopravnÌm ˙¯adem, kdyû schv·lenÌ bylo na jinÈm dopravnÌm ˙¯adÏ odmÌtnuto apod.). Z hlediska ochrany spot¯ebitel˘ (kupujÌcÌch) by

bylo û·doucÌ svÏ¯it tÏmto ˙¯ad˘m i moûnost (resp. povinnost) vyûadovat ovÏ¯enÌ p˘vodu vozidla v p¯ÌpadÏ vzniku pochybnostÌ nap¯Ìklad o roku v˝roby nebo p¯i podez¯enÌ na "krimin·lnÌ p˘vod" vozidla. 3/ Motivace obËan˘ a firem k n·kupu vozidel p¯ÌznivÏjöÌch k ûivotnÌmu prost¯edÌ a s vyööÌ mÌrou bezpeËnosti, Ëehoû je moûno dos·hnout dÌlËÌmi ˙pravami a vhodnou kombinacÌ jiû pouûÌvan˝ch ekonomick˝ch n·stroj˘ (silniËnÌ daÚ, DPH, pojiötÏnÌ apod.). Pr·vÏ tuto oblast povaûujeme v blÌzkÈ budoucnosti za rozhodujÌcÌ a re·lnou, neboù zlepöov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ a z·jem o vlastnÌ bezpeËnost v silniËnÌm provozu by mÏl b˝t spoleËn˝m z·jmem st·tu, politickÈ reprezentace i obËan˘ »R. SdruûenÌ AP, SDA a dalöÌ organizace (CEBIA, SOVA a jinÈ) jsou p¯ipraveny poskytnout org·n˘m st·tnÌ spr·vy informace i konkrÈtnÌ n·vrhy na ¯eöenÌ a tyto projednat na odbornÈ ˙rovni. Z provedenÈho hrubÈho odhadu p¯Ìpadn˝ch dopad˘ na st·tnÌ rozpoËet vypl˝v·, ûe zavedenÌ p¯Ìpadn˝ch opat¯enÌ by p¯i vhodnÈ kombinaci naznaËen˝ch ekonomick˝ch n·stroj˘ mohlo b˝t finanËnÏ neutr·lnÌ aû, z pohledu st·tu, mÌrnÏ kladnÈ. V Praze, 9. Ëervence 2007 Ing. AntonÌn äÌpek ¯editel sekretari·tu, Ing. Pavel Tunkl tajemnÌk Svazu dovozc˘ automobil˘

Složení vozového parku osobních automobilů v ČR

(kat. M1) 13,87

13,82

13,53

13,49

13,72

13,61

13,51

13,72

14,29

14,15

14,18

15

14,10

20 staröÌ neû 60 let 0,16 %

vÏk 51-60 let 0,09 %

vÏk 31-40 let 5,27 %

vÏk 41-50 let 1,08 %

vÏk 21-30 let 12,31 %

10 vÏk 10 a mÈnÏ let 44,49 %

5

vÏk 11-20 let 36,60 % 2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

20

stav ke konci ËasovÈho obdobÌ

100 % = 4 108 610 ks

Pohledávky po splatnosti za dlužníky evidovanými v negativním klientském registru SOLUS činí takřka 9,5 mld. Kč Ke konci kvÏtna evidovalo sdruûenÌ SOLUS celkov˝ dluh po splatnosti za fyzick˝mi osobami, kterÈ za¯adily do registru jeho ËlenovÈ, ve v˝öi 9,433 miliardy korun. Na semin·¯i "Cesta k odpovÏdnÈmu ˙vÏrov·nÌ v »eskÈ republice" o tom informoval Jan Stopka, tajemnÌk sdruûenÌ SOLUS. Na v po¯adÌ jiû p·tÈm semin·¯i s n·zvem "Cesta k odpovÏdnÈmu ˙vÏrov·nÌ v »eskÈ republice" organizovanÈm z·jmov˝m sdruûenÌm pr·vnick˝ch osob SOLUS a SpoleËnostÌ pro informaËnÌ datab·ze, a. s., (d·le jen SID) informoval ˙ËastnÌky o aktu·lnÌch statistik·ch negativnÌho klientskÈho registru SOLUS (registr FO) Jan Stopka, tajemnÌk sdruûenÌ SOLUS. P¯edn·öku o problematice ˙vÏrov˝ch podvod˘ p¯ednesl plk.

Mgr. VladimÌr Zimmel, z·stupce ¯editele ⁄¯adu sluûby krimin·lnÌ policie a vyöet¯ov·nÌ. T¯etÌm p¯edn·öejÌcÌm se stal MUDr. Petr Jeûek z Asociace obËansk˝ch poraden »R, kter˝ informoval p¯ÌtomnÈ o projektu KomplexnÌho systÈmu dluhovÈho poradenstvÌ pro obËanskÈ poradny v »R. "NegativnÌ klientskÈ registry SOLUS jsou na ËeskÈm trhu jedineËnÈ. Na rozdÌl od jin˝ch registr˘ totiû shromaûÔujÌ informace o spot¯ebitelÌch i podnikatelsk˝ch subjektech nap¯ÌË

r˘zn˝mi ekonomick˝mi sektory," uvedl na semin·¯i Jan Stopka. Dodal, ûe dÌky rozöi¯ujÌcÌ se ËlenskÈ z·kladnÏ sdruûenÌ SOLUS o Ëleny z nov˝ch sektor˘ vznik· efektivnÌ tlak na dluûnÌky v prodlenÌ, kte¯Ì svÈ dluhy radÏji vyrovnajÌ, aby se vyhnuli komplikacÌm p¯i û·dosti o novou sluûbu, a to i z jinÈho sektoru. ZatÌmco v roce 2005 uhradilo svÈ z·vazky po splatnosti 19 962 klient˘ za¯azen˝ch do negativnÌho klientskÈho registru SOLUS, v roce 2006 to jiû bylo dÌky rozöi¯ujÌcÌ se ËlenskÈ z·kladnÏ 95 015 klient˘. Jen za prvnÌch pÏt mÏsÌc˘ letoönÌho roku pak uhradilo svÈ z·vazky po splatnosti p¯ibliûnÏ 69 000 dluûnÌk˘ (fyzick˝ch osob spot¯ebitel˘). (tz)

červenec 2007

ZRCADLO

Z obsahu: str. 4 CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při EU oslavila páté výročí svého působení v Bruselu str. 7 Na severu se rodí český gigant - S group holding, a. s. str. 9 Nejméně 15 mladým firmám pomůže nový podnikatelský inkubátor v Brně str. 14 Většina řidičů neprošla na brněnském Autosalonu zrakovým testem str. 24-30 Podnikání v létě

Dobrá rada nad zlato SOS představuje projekt Partnerské poradny SdruûenÌ obrany spot¯ebitel˘ se v tÏchto dnech obracÌ dopisem na p¯edstavitele mÏst a obcÌ s nabÌdkou spolupr·ce. Ta spoËÌv· v moûnosti bezplatnÈho vyuûÌv·nÌ poradenstvÌ pro spot¯ebitele na internetu a takÈ zavedenÌ novÈ rubriky spot¯ebitelskÈ poradny v radniËnÌch tiskovin·ch. SdruûenÌ obrany spot¯ebitel˘ (SOS) pÌsemnÏ oslovuje 6500 mÏst a obcÌ, kterÈ jsou Ëleny Svazu mÏst a obcÌ »R, jemuû SOS poskytl Ëlenskou datab·zi. BezplatnÈ vyuûÌv·nÌ internetovÈho poradenstvÌ pro spot¯ebitele prost¯ednictvÌm odkazu na internetov˝ch str·nk·ch p¯ÌsluönÈho mÏsta Ëi obce je jednou ze sluûeb, kterou SOS öirokÈ ve¯ejnosti nabÌzÌ. OslovenÈ obce se tak mohou za¯adit mezi vÌce neû 130 mÏst a obcÌ, se kter˝mi jiû SOS tÌmto zp˘sobem spolupracuje a kterÈ tak sv˝m obËan˘m poskytujÌ maxim·lnÌ moûn˝ informaËnÌ servis v oblasti prevence a ¯eöenÌ spot¯ebitelsk˝ch problÈm˘. "Obce se mohou bezplatnÏ zaregistrovat do datab·ze tzv. Partnersk˝ch poraden mÏst na naöich webov˝ch str·nk·ch (www.spotrebitele.info/partner/vlozpartner.php), kde se z·roveÚ o tÈto aktivitÏ dozvÌ podrobnosti, vËetnÏ technick˝ch detail˘ jejÌ realizace," uvedla NaÔa äer·kov·, koordin·torka projektu.

Vítejte na www.

Pojištení schopnosti splácet i pro partnera klienta Reference jsou SpoleËnost Cetelem rozöÌ¯ila moûnost pojiötÏnÌ důležitou součástí schopnosti spl·cet pro OsobnÌ a ON-LINE p˘jËky Cetelem. NynÌ se m˘ûe pro p¯Ìpad nep¯Ìzniv˝ch života firmy ûivotnÌch ud·lostÌ pojistit spoleËnÏ s klientem i jeho partner nebo partnerka. PojiötÏnÌ ochr·nÌ rodinu v p¯ÌpadÏ, kdy dlouhodob· nemoc nebo dokonce smrt jednoho z partner˘ ohrozÌ rodinnÈ p¯Ìjmy. "Klient i jeho partner nebo partnerka se mohou spoleËnÏ pojistit pro p¯Ìpad pracovnÌ neschopnosti, plnÈ invalidity nebo smrti. Pokud je klient drûitelem kreditnÌ karty Aura, vztahuje se pojiötÏnÌ souËasnÏ i na p¯ÌpadnÈ zneuûitÌ karty," up¯esnil ing. V·clav Hor·k, gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti Cetelem. PojiötÏnÌ se vztahuje na partnery, kte¯Ì ûijÌ ve spoleËnÈ dom·cnosti s klientem. Partner se m˘ûe pojistit souËasnÏ s klientem, ale pojiötÏnÌ nelze sjednat samostatnÏ. "ChtÏli jsme poskytnout naöim klient˘m moûnost ochr·nit se p¯ed problÈmy se spl·cenÌm ˙vÏr˘ v p¯ÌpadÏ, kdy nep¯Ìzniv· ûivotnÌ ud·lost ohrozÌ p¯Ìjmy celÈ dom·cnosti," vysvÏtlil Ing. V·clav Hor·k. Pokud jsou pojiötÏni oba partne¯i, pojiöùovna poskytuje plnÏnÌ v p¯ÌpadÏ pojistnÈ ud·losti, t˝kajÌcÌ se kterÈhokoliv z nich. Pojiöùovna tak nap¯Ìklad hradÌ spl·tky ˙vÏru jak v p¯ÌpadÏ dlouhodobÈ pracovnÌ neschopnosti klienta, tak jeho partnera. Cena pojiötÏnÌ je stanovena na 4,99 % z mÏsÌËnÌ spl·tky - za relativnÏ malou Ë·stku tak zÌskajÌ klienti jistotu, ûe se v p¯ÌpadÏ nep¯Ìzniv˝ch a neËekan˝ch ûivotnÌch situacÌ nedostanou do problÈm˘ se spl·cenÌm sv˝ch ˙vÏr˘. Oba partne¯i musÌ splÚovat podmÌnky nutnÈ pro sjedn·nÌ pojiötÏnÌ, kterÈ poskytuje POJIäçOVNA CARDIF PRO VITA. (tz)

Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenÌ jednoduchÈho i podvojnÈho ˙ËetnictvÌ zpracov·nÌ ˙ËetnictvÌ za cel˝ rok, mzdy, DPH, daÚov· p¯izn·nÌ vöeho druhu a ¯adu dalöÌch sluûeb ekonomick˝ch a daÚov˝ch (podnikatelskÈ pl·ny, ˙vÏry, ekonomickÈ vedenÌ firem, krizovÈ ¯ÌzenÌ apod.)

Kontakt: Gorazdova 16, 120 00 Praha 2 tel.: 224 917 584, 224 922 420 fax: 224 918 293, e-mail: [email protected]

Prosperita

je mÏsÌËnÌ periodikum o podnik·nÌ a vz·jemnÈ komunikaci mezi firmami a jejich velk˝mi skupinami, mezi profesnÌmi uskupenÌmi a navz·jem v prost¯edÌ ËeskÈho trhu. P¯ednostnÏ informuje svÈ Ëten·¯e o dÏnÌ v ËeskÈ ekonomice p¯edevöÌm oËima jednotliv˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘ a svaz˘, asociacÌ, sdruûenÌ, uniÌ, komor a Konfederace zamÏstnavatelsk˝ch a podnikatelsk˝ch svaz˘ »R. Velk˝ prostor je vÏnov·n prezentacÌm formou Ël·nk˘ a rozhovor˘ anebo klasickÈ reklamÏ, kter· je jedin˝m zdrojem financov·nÌ tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokÈ spektrum podnikatel˘ a manaûer˘ s tÌm, ûe p¯ednost majÌ informace o aktivnÌm postoji k podnik·nÌ a vytv·¯enÌ trval˝ch hodnot.

2

Našimi stálými partnery jsou:

WebovÈ str·nky se aktualizujÌ st·le ËastÏji, a to ve vÏtöinÏ firm·ch a institucÌch. Webov˝ ûivot je totiû st·le bohatöÌ a informacÌ na internetu hled·me st·le vÌce a vÌce. A tak chcete-li takÈ o n·s zÌskat vÌce podrobnostÌ, neû dosud m·te, nahlÈdnÏte takÈ na naöem webu do referencÌ. ProjdÏte nÏkterÈ z naöich pracÌ, informujte se u n·s, ËÌm bychom dok·zali b˝t pro v·s uûiteËnÌ. R·di v·m zodpovÌme kaûdou ot·zku. VÏ¯Ìm, ûe budete spokojeni. A ûe v·s to bude inspirovat k dalöÌ komunikaci pr·vÏ s n·mi. Martin äimek, obchodnÌ ¯editel RIX, s. r. o., autor internetov˝ch projekt˘ [email protected], 606 609 615

Reakce TNT Post na odsunutí termínu liberalizace poštovních služeb pokraËov·nÌ ze strany 1 "Liberalizace poötovnÌho trhu a s nÌm vstup konkurenceschopn˝ch spoleËnostÌ by zavedla zdravÈ konkurenËnÌ prost¯edÌ, zkvalitnila sluûby a optimalizovala ceny. Dokud k liberalizaci nedojde, m˘ûe si »esk· poöta diktovat podmÌnky." »esk· poöta je ze z·kona zatÌm jedin˝m distributorem z·silek do 50 gram˘. PodavatelÈ takov˝ch z·silek tedy zatÌm nemajÌ moûnost volby poötovnÌho oper·tora. "NovÌ oper·to¯i mohou z·kaznÌk˘m nabÌdnout rozöÌ¯enÌ sluûeb, aù uû v rychlosti doruËenÌ z·silek nebo v oblasti jejich zpracov·nÌ," dodal Petr Zh·Úal. NÏkte¯Ì europoslanci se ale naopak ob·vajÌ, ûe liberalizacÌ se zhoröÌ ˙roveÚ sluûeb nap¯Ìklad na venkovÏ a v odlehl˝ch oblastech, kam se podle nich nevyplatÌ nov˝m poötovnÌm provozovatel˘m investovat. TakovÈ obavy jsou podle Petra Zh·Úala neopodstatnÏnÈ. "Zkuöenosti ze zahraniËÌ, kde jiû liberalizace probÏhla, naopak hovo¯Ì o zv˝öenÌ spokojenosti z·kaznÌk˘ s ˙rovnÌ poötovnÌch sluûeb." Parlament bude o n·vrhu na liberalizaci hlasovat jeötÏ v Ëervenci. P¯edpokl·d· se vöak, ûe bez vÏtöÌch zmÏn p¯ijme n·vrh, kter˝ schv·lil parlamentnÌ v˝bor. (tz)

KromÏ moûnosti z¯ÌzenÌ internetovÈ poradny nabÌzÌ SOS obcÌm takÈ za¯azenÌ rubriky s radami pro spot¯ebitele do radniËnÌm list˘ Ëi obdobn˝ch tiskovin, kterÈ mÏsta a obce obvykle vyd·vajÌ. Pro obËany by se tak objevila pomÏrnÏ snadn· moûnost, jak zÌskat pr·vnÌ radu p¯i ¯eöenÌ konkrÈtnÌho problÈmu p¯Ìmo na str·nk·ch mÌstnÌch periodik. ZaregistrovanÈ obce mohou rovnÏû vyuûÌt 10% slevy pro svÈ zamÏstnance na odbornÈ vzdÏl·vacÌ semin·¯e, kterÈ SOS po¯·d· a kterÈ se konajÌ kaûd˝ mÏsÌc v Praze, v BrnÏ a v OstravÏ. Semin·¯e jsou urËeny vöem pracovnÌk˘m zodpovÏdn˝m za vy¯izov·nÌ reklamacÌ, pracovnÌk˘m call center, zamÏstnanc˘m mÏstsk˝ch, obecnÌch a ûivnostensk˝ch ˙¯ad˘, ale i podnikatel˘m. Kontakty: SdruûenÌ obrany spot¯ebitel˘ (SOS) Tel. 224 239 940, fax: 224 239 941 www.spotrebitele.info

S

tužkou za uchem

Co mi vrtá hlavou Jo, jo, poËk·me s tÌm aû na lÈto, to bude trochu volnÏji, sl˝ch·v·me velice Ëasto, kdyû se chceme d·t do nÏjakÈ sloûitÏjöÌ pr·ce, s nÏk˝m podebatovat o tom, co by mohl a mÏl udÏlat, co by se firmÏ vyplatilo a tak podobnÏ. Vrt· mi to, vÏ¯te nevÏ¯te, st·le vÌce hlavou. ProË Ëekat na lÈto a proË m· b˝t o pr·zdnin·ch klid? SpÌöe naopak, b˝v· to ve vÏtöinÏ firem sloûitÏjöÌ, protoûe je vÏtöÌ mnoûstvÌ zamÏstnanc˘ na dovolenÈ, a je tudÌû pot¯eba si volno napracovat, odevzdat rozdÏlanÈ "vÏci", zorganizovat to tak, aby za jedny pracovali jinÌ. A vezmÏte si to jeötÏ takhle - jsme na dovolenÈ, z˘stali jsme doma a t¯eba malujeme cel˝ byt. ChybÌme na pracoviötti, to vöak musÌ z·kaznÌk˘m slouûit stejnÏ, jako bychom tam byli - informaËnÌ centrum musÌ pod·vat informace o odjezdem a p¯Ìjezdech autobus˘, ¯idiËi nastupovat na smÏny podle jÌzdnÌch ¯·d˘ a webmaster vstupovat na str·nky s dennÌmi aktualizacemiÖ No a my z domova zase r·di zajdeme do peka¯stvÌ pro k¯upavÈ rohlÌky a do zelin·¯stvÌ pro po¯·dn˝ n·kup zeleniny, je p¯ece Ëas skliznÏ a Ëerstv˝ch vitamin˘!!! MyslÌm si, ûe zaklÌnadlo v podobÏ slovÌËek "bude klid" je matenÌ naöich myölenek, klid totiû nenÌ, naopak! LÈto je obdobÌ n·roËnÏjöÌ neû jin·. NeutÏöujme se tÌm, ûe na mÏsÌc nebo 14 dnÌ vypneme! To je jen namlouv·nÌ! Zapnou za n·s druzÌ a my zase za nÏ, aû vypröÌ n·ö k˝ûen˝ Ëas, kdy se zab˝v·me nÏËÌm zcela jin˝m, neû je osm hodin v zamÏstn·nÌ. Coû znamen·, ûe stres je aktivnÏjöÌ a n·ruûivÏjöÌ, neû si p¯ipouötÌme. Vöechno je jinak, zp¯eh·zenÈ a nedoorganizovanÈ, hojnÏji se improvizuje, vÌce se Ëek·, rozhodnÏ nenÌ klid! Nebo ûe by to bylo ˙plnÏ jinak? Eva Brixi

Nejhezčí pozvánka na tiskovku Pozvánka i tiskovka Za velice vkusnou a celkovÏ zda¯ilou bychom r·di tentokr·t oznaËili tu pozv·nku, kter· n·s p¯ivedla na tiskovou konferenci spoleËnosti Laufen CZ, kter· se konala koncem kvÏtna v Praze. ElegantnÌ skl·daËka s jednoduch˝m, avöak jednoznaËn˝m textem na sebe upozornila jiû v prvnÌm okamûiku po otev¯enÌ ob·lky. Sama tiskov· konference pak odpovÌdala avizovanÈmu pozv·nÌ. Byla bohat· na informace i na sdÌlnost p¯edstavitel˘ po¯·dajÌcÌ firmy, moderovan· s vtipem a p¯ehledem. (rix)

RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenÌ:

Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s.

Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově

Václav Kadlus, specializovaný poradce

Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s.

Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev

Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC, a. s.

Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny

Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s.

Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha

Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia

Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s. r. o.

Ing. Milan Gerža, poradce společnosti CAC LEASING, a. s.

● Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ● Unie zaměstnavatelských svazů ČR ● Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR ● Družstevní Asociace ČR ● Zemědělský svaz ČR ● Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ● Sdružení podnikatelů ČR ● Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu ● Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství ● Česká manažerská asociace ● Manažerský svazový fond ● Český svaz zaměstnavatelů v energetice ● Svaz českých a moravských výrobních družstev ● Svaz českých a moravských spotřebních družstev ● Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení ● Sdružení automobilového průmyslu ● Svaz dovozců automobilů ● Svaz průmyslu a dopravy ČR ● Česká společnost pro jakost ● Sdružení pro cenu ČR za jakost – Czech Made ● Asociace podnikatelek a manažerek ČR ● Asociace inovačního podnikání ČR ● Euro Info Centrum Praha ● Sdružení pro informační společnost ● Svaz zdravotních pojišťoven ČR ● Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ● Asociace českých pojišťovacích makléřů ● Svaz průmyslu papíru a celulózy ● Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade ● Česká leasingová a finanční asociace ● Hospodářská komora České republiky ● Český svaz pivovarů a sladoven ● Sdružení Korektní podnikání ● Komora auditorů ČR ● Gender Studies ● Česká asociace pro soutěžní právo ● Agrární komora ČR ● Svaz chemického průmyslu ČR ● Potravinářská komora ČR ● Česká asociace pojišťoven ● Komora certifikovaných účetních ● Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR

Mediální partnerství v roce 2007 1. N·rodnÌ politika podpory jakosti 2. Auto roku »eskÈ republiky 2007 3. Akce »eskÈ manaûerskÈ asociace a ManaûerskÈho svazovÈho fondu 4. Znojemsk˝ hrozen 2007 5. MarketÈr roku 6. Motocykl roku 2007 7. St¯echy Praha 8. CLUTEX - Klastr TechnickÈ textilie na veletrhu Styl 2007 (˙nor) 9. Semin·¯e AMSP »R 10. Konference Nov· Evropa 11. Pojiöùovna roku 2006 12. 51. kongres EOQ v Praze 13. Konference LinuxExpo 2007 14. Accenture Zlat· koruna 2007 15. Konference Business Solutions

Prosperita Vyd·v·: RIX, s. r. o. SÌdlo vydavatelstvÌ a redakce Ocel·¯sk· 2274/1, 190 00 Praha 9 I»: 25763164 DI»: CZ25763164 tel., fax: 266 312 413 e-mail: [email protected] [email protected] Datum tisku: 12. 7. 2007 Datum distribuce: 16. 7. 2007 PhDr. Eva Brixi-äimkov·, öÈfredaktorka mobil: 602 618 008 e-mail: [email protected] Martin äimek, obchodnÌ ¯editel mobil: 606 615 609 e-mail: [email protected] MarkÈta BartÌkov·, redaktorka, internetov· komunikace mobil: 602 139 128 e-mail: [email protected] Petra »ervenkov·, marketingov· komunikace mobil: 724 117 071 e-mail: [email protected] Jarmila NedvÏdov·, odborn· komunikace mobil: 776 282 810 e-mail: [email protected] InternetovÈ str·nky: www.prosperita.info www.premium.prosperita.info P¯Ìjem inzerce: Ocel·¯sk· 2274/1, 190 00 Praha 9 PlacenÈ textovÈ materi·ly jsou na str·nk·ch . Ëasopisu oznaËenÈ grafick˝m symbolem Bez oznaËenÌ jsou publikov·ny materi·ly poskytnutÈ redakci d˘vÏryhodn˝mi zdroji. Materi·ly oznaËenÈ (tz) jsou p¯evzatÈ, p¯ÌpadnÏ redakËnÏ upravenÈ tiskovÈ zpr·vy. Scan, grafickÈ ˙pravy: Ëep, mobil: 737 724 133 e-mail: [email protected] Miloö Krm·öek, ilustr·tor e-mail: [email protected] mobil: 723 613 330 Korektury: Mgr. Pavla RoûnÌËkov·

✑

Tisk: Moravsk· typografie Heröpick· 6, 658 17 Brno (zak·zkov· kancel·¯ T: 532 163 300) Distribuce: 5 P Agency, s. r. o. Masarykova 118 Business Park Mod¯ice 664 42 Mod¯ice »asopis je v roce 2007 rozöi¯ov·n dle vlastnÌho adres·¯e redakce. Registrace MK »R E 8255 Mezin·rodnÌ standardnÌ ËÌslo sÈriov˝ch publikacÌ ISSN 1213-6492

www.prosperita.info

červenec 2007

ČESKÝ SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR

Chemický průmysl v ČR a celé Evropě je ohrožený aneb již platí nová chemická legislativa REACH

Z

avedením nové chemické legislativy, tzv. REACH, je vážně ohrožený chemický průmysl v ČR a v celé Evropě. A není ohrožený jen chemický průmysl. Taktéž ostatní navazující odvětví, na chemickém průmyslu odběratelsky závislá, se mohou dostat do velkých potíží. Nejtvrdší dopady směřují na malé a střední podniky. ˙kol p¯ipravit ökolicÌ materi·ly a proökolit v pl·novan˝ch kurzech zamÏstnavatele (vrcholov˝ management) a zamÏstnance (st¯ednÌ management, nejspÌöe ty, kte¯Ì opravdu budou s REACH pracovat) o z·kladnÌch pojmech, ËasovÈ posloupnosti, vztazÌch dan˝ch touto novou legislativou a o praktick˝ch krocÌch, kterÈ bude t¯eba uËinit. Cel˝ projekt je financov·n Evropsk˝ch soci·lnÌm fondem a naöÌm ministerstvem pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ. äkolenÌ jsou zdarma, i kdyû pod reûimem "de minimis", a nejsou urËena subjekt˘m v praûskÈm regionu. REACH platÌ v celÈ EvropskÈ unii od letoönÌho 1. Ëervna. A od 1. Ëervna roku 2008 - toto datum si prosÌm dob¯e zapamatujte - je nutnÈ jejÌ paragrafy striktnÏ dodrûovat. V tÈ dobÏ uû totiû budou zn·mÈ sankce za nedodrûov·nÌ legislativy. Datem 1. 6. 2008 takÈ zaËne fungovat vrcholn˝ org·n celÈ legislativy REACH, Evropsk· chemick· agentura (ECHA) se sÌdlem v Helsink·ch.

Od podzimu startuje druh˝ cyklus ökolenÌ V dubnovÈm ËÌsle mÏsÌËnÌku Prosperita jsme p¯edstavili projekt "Adaptabilita a zv˝öenÌ konkurenceschopnosti chemickÈho pr˘myslu »R". Pokusili jsme se kvantifikovat nÏkterÈ alarmujÌcÌ dopady, kterÈ zavedenÌm novÈ chemickÈ legislativy REACH vzniknou. Projekt "AdaptabilitaÖ" a jeho prvnÌ Ë·st vÏnovan· implementaci na¯ÌzenÌ REACH si bere za

Od zah·jenÌ projektu ke spuötÏnÌ REACH probÏhlo öest akcÌ - ˙vodnÌ konference, jedno t¯ÌdennÌ ökolenÌ pro cÌlovou skupinu zamÏstnanc˘ a Ëty¯i dvoudennÌ ökolenÌ urËenÈ nejvyööÌmu managementu. DalöÌ ökolenÌ jsou pl·nov·na v Ëervenci 2007 a pak opÏt s plnou silou od z·¯Ì. Od podzimu chceme nav·zat druh˝m cyklem ökolenÌ, kter˝ se bude t˝kat dalöÌ f·ze projektu,

Jedničkou ve financování zemědělců Dle v˝öe objemu poskytnut˝ch ˙vÏr˘ je GE Money Bank ve financov·nÌ zemÏdÏlc˘ jedniËkou na ËeskÈm trhu. Objem portfolia zemÏdÏlsk˝ch ˙vÏr˘ GE Money Bank ËinÌ tÈmÏ¯ 7 miliard KË, p¯iËemû celkovÈ portfolio tÏchto ˙vÏr˘ v »eskÈ republice dosahuje 25,4 miliardy KË. V portfoliu ˙vÏr˘ pro zemÏdÏlce od GE Money Bank v˝raznÏ p¯evl·dajÌ investiËnÌ typy ˙vÏr˘, kdyû tvo¯Ì 70 % celkovÈho objemu. Zv˝öen˝ z·jem zaznamen·v· GE Money Bank takÈ u produktu ProvoznÌ financov·nÌ pro zemÏdÏlskÈ subjekty (meziroËnÌ n·r˘st portfolia o 15 %) a ne˙Ëelov˝ch ˙vÏr˘ Expres Business, Flexi Business nebo Universal Business. "Klienti z ¯ad zemÏdÏlc˘ velice oceÚujÌ odbornost naöich specializovan˝ch bankÈ¯˘, kte¯Ì majÌ velkÈ zkuöenosti s financov·nÌm v zemÏdÏlstvÌ. ZemÏdÏlc˘m se vÏnujeme ¯adu let, a proto jsme jim schopni nabÌdnout produkty öitÈ na mÌru," ¯ekla manaûerka zemÏdÏlsk˝ch

www.premium.prosperita.info

˙vÏr˘ GE Money Bank Iva Prokopov·. "StrategiÌ GE Money Bank je takÈ intenzivnÌ spolupr·ce s vÌce neû 20 prodejci a dovozci zemÏdÏlskÈ techniky a aktivnÌ komunikace v r·mci oborov˝ch v˝stav a veletrh˘," dodala. GE Money Bank se pravidelnÏ ˙ËastnÌ zemÏdÏlsk˝ch v˝stav a veletrh˘, jako jsou Tech Agro nebo ZemÏ ûivitelka. V kvÏtnu mÏla banka zastoupenÌ na N·rodnÌ v˝stavÏ hospod·¯sk˝ch zvÌ¯at a zemÏdÏlskÈ techniky v P¯erovÏ, kde p¯edstavila novou sluûbo EU Servis. S novou sluûbou EU Servis GE Money Bank nabÌzÌ zprost¯edkov·nÌ kompletnÌho poradenstvÌ p¯i û·d·nÌ a spr·vÏ dotacÌ z fond˘ EU. KonkrÈtnÏ jde o nov˝ program EAFRD - investice do zemÏdÏlstvÌ a rozvoje venkova, o jehoû podporu bude moûnÈ û·dat v tomto roce a n·slednÏ v letech dalöÌch, aû do roku 2013. V tÈto oblasti GE Money Bank spolupracuje s poradenskou

coû je oblast vÏdy a v˝zkumu, p¯enos a aplikace v˝sledk˘ vÏdy a v˝zkumu do praxe, novÈ technologie, inovace a v neposlednÌ ¯adÏ informace o fondech, ze kter˝ch lze tyto aktivity financovat. Na p¯Ìpravu vzdÏl·vacÌch modul˘ a materi·l˘ jsme vypsali ve¯ejnou soutÏû, jejÌû v˝sledky jsme ned·vno vyhodnotili. S vÌtÏzem budeme v nejbliûöÌ dobÏ uzavÌrat p¯ÌsluönÈ smlouvy.

ZatÌm se z˙Ëastnilo 500 lidÌ Uspo¯·dan· ökolenÌ a semin·¯e v r·mci projektu "AdaptabilitaÖ" p¯inesly zajÌmavÈ poznatky. Pro ˙plnost: Do tÈto chvÌle se n·mi organizovan˝ch akcÌ z˙Ëastnilo skoro 500 lidÌ z 239 firem. Z toho uû lze vyvozovat urËitÈ, i kdyû p¯edbÏûnÈ, z·vÏry: ● Za prvÈ se uk·zalo, ûe ve znalostech novÈ legislativy jsou rozdÌly. VöeobecnÏ m˘ûeme konstatovat, ûe naöi ËlenovÈ, tj. ËlenovÈ SCHP »R, jsou pomÏrnÏ dob¯e informov·ni o z·kladnÌ filozofii, pr˘bÏûnÈm v˝voji a souËasnÈm stavu tohoto na¯ÌzenÌ. Jsou vÌce p¯ipraveni, jejich dotazy jsou fundovanÈ, smÏ¯ujÌ do hloubky a v odpovÏdÌch poûadujÌ podrobn· vysvÏtlenÌ. OstatnÌ ˙ËastnÌci, z mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ a takÈ z ¯ad n·sledn˝ch uûivatel˘, majÌ znalosti menöÌ, ale trouf·m si ¯Ìci, ûe i jim "AdaptabilitaÖ" otevÌr· oËi. ● Za druhÈ chci zmÌnit nejËastÏjöÌ dotazy. HlavnÌ ot·zkou b˝v·, jakÈ je postavenÌ jednotlivÈho podnikatelskÈho subjektu v˘Ëi REACH. D·le dotazy smÏ¯ujÌ hojnÏ k prvnÌ f·zi, jako je nap¯Ìklad inventura l·tek, bezpeËnostnÌ listy, p¯edregistrace, registrace, informaËnÌ fÛra, moûn· tvorba konsorciÌ. »astou ot·zkou b˝v· i vztah k naöÌ souËasnÈ legislativÏ, k tomu, jakÈ budou za neplnÏnÌ REACH sankce, co bude REACH st·t

spoleËnostÌ Agroconsult Bohemia a podporuje takÈ aktivity Krajsk˝ch informaËnÌch st¯edisek a Agr·rnÌch komor. Ve spolupr·ci s nimi GE Money Bank organizuje semin·¯e urËenÈ zemÏdÏlc˘m. GE Money Bank m· öirokou nabÌdku produkt˘ urËen˝ch speci·lnÏ pro zemÏdÏlce. Jde o Financov·nÌ n·kupu zemÏdÏlskÈ p˘dy, Financov·nÌ n·kupu zemÏdÏlskÈ techniky, ProvoznÌ financov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch subjekt˘ a ostatnÌ investiËnÌ ˙vÏry, kterÈ lze vyuûÌt na investice i bez dotacÌ z fond˘ EU. Financov·nÌ zemÏdÏlskÈ p˘dy Jedn· se o dlouhodob˝ hypoteËnÌ ˙vÏr urËen˝ na n·kup zemÏdÏlskÈ p˘dy. ● Financov·nÌ zemÏdÏlskÈ p˘dy je urËeno pr·vnick˝m osob·m i fyzick˝m osob·m - podnikatel˘m. ● Minim·lnÌ v˝öe ˙vÏru je 300 000 KË a jeho maxim·lnÌ v˝öe nenÌ omezena.

na poplatcÌch, budou-li vöechny dokumenty taktÈû v ËeskÈm jazyce a mnoho dalöÌch ot·zekÖ D˘leûitou souË·stÌ celÈho projektu je rovnÏû pat¯iËn· publicita. UmoûÚuje i tÏm, kte¯Ì jeötÏ s projektem nejsou sezn·meni, aby se o nÏm dozvÏdÏli a mohli se do nÏj takÈ zapojit. Je to jedineËn· p¯Ìleûitost a je ökoda ji nevyuûÌt. Pro tento ˙Ëel m·me z¯ÌzenÈ webovÈ str·nky www.schp-adaptabilita.cz, kterÈ slouûÌ p¯Ìmo projektu. Z¯Ìdili jsme t¯i region·lnÌ kancel·¯e, v Praze, v ⁄stÌ nad Labem a OstravÏ a snaûÌme se informace o tomto projektu maxim·lnÏ öÌ¯it. Na webov˝ch str·nk·ch Svazu chemickÈho pr˘myslu »eskÈ republiky www.schp.cz najdete pat¯iËnÈ odkazy a informace. A na z·vÏr: Firm·m, kterÈ proökolÌme, jsme se rozhodli nabÌdnout i dalöÌ servis. NÏkte¯Ì jejich pracovnÌci z mnoha d˘vod˘ nebudou schopni nebo ochotni absolvovat celou finanËnÏ, person·lnÏ a administrativnÏ n·roËnou proceduru spojenou s registracÌ a poslÈze povolov·nÌm chemik·liÌ. Svaz chemickÈho pr˘myslu proto nabÌzÌ sluûby, konzultace a poradenstvÌ v r·mci novÏ zaloûenÈ spoleËnosti ReachCentrumCZ, s. r. o. Ing. Ladislav Nov·k SCHP »R DÏlnick· 12 170 00 Praha 7 tel.: +420 266 793 580 fax: +420 266 793 578 email: [email protected] www.schp.cz www.schp-adaptabilita.cz

● Splatnost aû 20 let (nejdelöÌ splatnost na trhu). ● Klient obdrûÌ finanËnÌ prost¯edky ve v˝öi aû 90 % kupnÌ ceny. ● Moûnost zÌsk·nÌ dotace PGRLF na ˙hradu ˙rok˘ ËinÌ 4 % na ˙vÏr ve v˝öi max. 10 mil. KË. ● ⁄rokovÈ sazby jsou stanovov·ny individu·lnÏ a jejich typ lze v pr˘bÏhu ˙vÏru mÏnit: plovoucÌ sazby nebo fixnÌ sazby na obdobÌ 1 roku aû 10 let. Financov·nÌ zemÏdÏlskÈ techniky InvestiËnÌ ˙vÏry slouûÌ k financov·nÌ n·kupu novÈ i pouûitÈ zemÏdÏlskÈ techniky, zejmÈna kolov˝ch traktor˘, sklÌzecÌch ml·tiËek, sklÌzeË˘ pÌce, stroj˘ na zpracov·nÌ p˘dy a setÌ, stroj˘ pro ochranu rostlin. ● Financov·nÌ aû 100 % ceny nakupovanÈ techniky. pokraËov·nÌ na stranÏ 6

3

červenec 2007

PRO VAŠE PODNIKÁNÍ

Družstva - nadčasová inspirace, výsledky a nenahraditelné světové zkušenosti V ětšina profesních uskupení usiluje rozmanitými cestami o kultivaci podnikatelského prostředí. Co to znamená? Je to snaha o práci firem, družstev, společností či živnostníků v rovnějších, jednodušších, korektnějších podmínkách, než je tomu v současnosti. Jednotlivé oborové skupiny zaměstnavatelů se snaží docílit toho, co je podle nich logické, přínosné, potřebné. Stejně tak usiluje o řešení řady záležitostí, které by pomohly podnikání družstevníků, Svaz českých a moravských výrobních družstev. Jeho předsedy Jana Wiesnera jsem se proto zeptala:

Změn, které se již začaly dotýkat či se teprve dotknou podnikatelského prostředí, přibývá. Která z nich, podle vás, prospěje řešení sociálních otázek, nebo, dejme tomu, něco k lepšímu změní ve vztazích zaměstnavatel a zaměstnanec? JednoznaËnÏ - co se t˝k· ¯eöenÌ soci·lnÌch ot·zek, povaûujeme za nejd˘leûitÏjöÌ komplexnÌ ¯eöenÌ zamÏstn·v·nÌ zdravotnÏ postiûen˝ch, kterÈ jsme v minulÈm mÏsÌci projednali s odpovÏdn˝mi pracovnÌky Ministerstva pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ »R. Koncept ¯eöenÌ byl projedn·n i s ministrem NeËasem a na p˘dÏ Vl·dnÌho v˝boru pro zamÏstn·v·nÌ zdravotnÏ postiûen˝ch. Vztah zamÏstnavatel - zamÏstnanecÖ Tady je zejmÈna nutno do¯eöit z·leûitosti technickou novelou z·konÌku pr·ce vËetnÏ doplÚujÌcÌch 17 bod˘, kterÈ byly dohodnuty na poslednÌm zased·nÌ plÈna Rady hospod·¯skÈ a soci·lnÌ dohody. ZamÏ¯Ìme-li se na vztah zamÏstnavatel - Ëlen a zamÏstnanec v druûstevnictvÌ, byly tyto ot·zky ¯eöeny jiû v minulosti p¯Ìsluön˝mi soci·lnÌmi programy, kterÈ byly roËnÏ odsouhlasov·ny v˝roËnÌ sch˘zÌ kaûdÈho p¯ÌsluönÈho druûstva. Funkci odbor˘ v nov˝ch druûstvech vykon·v· komise pÈËe

o Ëleny a soci·lnÌ programy jsou v souladu s osnovou kolektivnÌch smluv.

V sociální rovině se však vyskytlo mnoho nesrovnalostí - co trápí zejména družstevníky? Ochrana zamÏstnanc˘ v ortodoxnÌm pojetÌ prosazovanÈm v poslednÌ dobÏ odbory je v p¯ÌmÈm rozporu s Lisabonskou strategiÌ, oslabuje konkurenceschopnost podnikatel˘ v glob·lnÌm prost¯edÌ. NavÌc: v podmÌnk·ch druûstev, kde ¯ada (vÏtöina?) zamÏstnanc˘ je v samospr·vnÈm vztahu ke svÈmu zamÏstnavateli, je situace ponÏkud odliön·, nÏkter· ustanovenÌ z·konÌku pr·ce p˘sobÌ kontraproduktivnÏ. V segmentu soci·lnÏ zamÏ¯en˝ch podnikatel˘, k nimû pat¯Ì v˝znamn· skupina druûstev zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch osob, podporujeme p¯edevöÌm konkurenceschopnost, technologick˝ rozvoj i r˘st kvalifikace Ëlen˘ a zamÏstnanc˘. Podle naöeho n·zoru jsou dlouhodobÏ nezbytn˝m z·kladem pro snÌûenÌ z·vislosti na ve¯ejnÈ podpo¯e. S tÌm ost¯e kontrastujÌ n·vrhy na ploönÈ a necitlivÈ omezenÌ podpory zamÏstnavatel˘ vÌce neû 50 % osob se zdravotnÌm postiûenÌm, mezi kterÈ pat¯Ì v˝znamn· skupina druûstev naöeho svazu. Tak jak byl n·vrh v r·mci soci·lnÌch reforem p¯edloûen, by vedl nejen k omezenÌ zneuûÌv·nÌ nÏkter˝mi "takÈ zamÏstnavateli", souËasnÏ by ale zp˘sobil omezenÌ rozvoje zodpovÏdn˝ch zamÏstnavatel˘, k nimû naöe druûstva pat¯Ì. IntenzivnÏ jedn·me s p¯Ìsluön˝m ministerstvem i s poslanci o zmÏn·ch, kterÈ by napomohly pr·vÏ posÌlenÌ konkurenceschopnosti a tÌm snÌûenÌ z·vislosti tÏchto zamÏstnavatel˘ na ve¯ejnÈ podpo¯e.

Jaká je dnes vyhlídka na zaměstnávání zdravotně postižených spoluobčanů? Právě družstva, zejména výrobní, dávají těmto lidem obrovskou životní šanci… DÌv·me se na problÈm ve dvou rovin·ch. ZamÏstn·nÌ (p¯ÌpadnÏ podnik·nÌ) osob zdravotnÏ postiûen˝ch nelze oddÏlit od soci·lnÌho systÈmu st·tu. EfektivnÌ zaËleÚov·nÌ pot¯ebuje systÈm. V nÏm na jednÈ stranÏ p˘sobÌ motivace osobnÌ - osobnÌ aktivita postiûenÈho musÌ b˝t ekonomicky i neekonomicky v˝hodnÏjöÌ neû pasivita. Na druhÈ stranÏ podnikatel, kter˝ podporuje zaËleÚov·nÌ zdravotnÏ znev˝hodnÏn˝ch, nem˘ûe b˝t jen zavazov·n povinnostmi (povinn˝ podÌl 4 % zamÏstnanc˘). Tento systÈm u n·s st·le chybÌ, jednotliv· ustanovenÌ z·kon˘ a p¯edpis˘ jsou nekompatibilnÌ, nenavazujÌ na sebe, chybÌ systÈm plynulÈ rehabilitace zdravotnÏ postiûen˝ch, koordinovanÏ financovan˝ a kontrolovan˝. Druhou rovinou jsou specializovaní zaměstnavatelé OZP, mezi něž tradičně patří i skupina "družstev invalidů" s nejméně 4000 vhodnými pracovními místy. pokraËov·nÌ na stranÏ 5

CEBRE pro české podnikání Česká podnikatelská reprezentace při EU oslavila páté výročí svého působení v Bruselu

CEBRE - »esk· podnikatelsk· reprezentace p¯i EU h·jÌcÌ u evropsk˝ch institucÌ a podnikatelsk˝ch asociacÌ z·jmy Ëesk˝ch podnikatel˘ a firem oslavila spoleËnÏ se ZastoupenÌm hlavnÌho mÏsta Prahy - Praûsk˝m domem p·tÈ v˝roËÌ svÈho p˘sobenÌ v Bruselu. CEBRE vzniklo na ja¯e roku 2002 jako spoleËn˝ projekt Svazu pr˘myslu a dopravy »R, Hospod·¯skÈ komory »R a Konfederace zamÏstnavatelsk˝ch a podnikatelsk˝ch svaz˘ »R s podporou agentury Ministerstva pr˘myslu a obchodu »R na podporu zahraniËnÌho obchodu CzechTrade. P¯ed vstupem »R do EU vystupovalo CEBRE p¯edevöÌm jako poskytovatel komplexnÌch kvalitnÌch a aktu·lnÌch informacÌ pro podnikatele p¯Ìmo od zdroje, z evropsk˝ch institucÌ. Po vstupu »R do EU se Ëinnost CEBRE zamÏ¯ila na sle-

dov·nÌ pl·novan˝ch a p¯edloûen˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ s dopadem na ËeskÈ podnikatele, zprost¯edkov·v·nÌ informacÌ o moûnostech vyuûÌv·nÌ jednotliv˝ch evropsk˝ch fond˘, zastupov·nÌ z·jm˘ Ëesk˝ch podnikatel˘ u evropsk˝ch institucÌ a evropsk˝ch podnikatelsk˝ch asociacÌ (BusinessEurope, Eurochambres, UEAPME, atd.) a na ökolenÌ podnikatel˘ p¯Ìmo v Bruselu tak, aby dok·zali maxim·lnÏ vyuûÌt p¯Ìnosu EU pro jejich firmu. CEBRE pat¯Ì spoleËnÏ s Praûsk˝m domem k nejstaröÌm nest·tnÌm zastoupenÌm »R p¯i EU. V pr˘bÏhu uplynul˝ch 5 let pak vznikla v Bruselu ¯ada dalöÌch zastoupenÌ Ëesk˝ch organizacÌ kraj˘, st·tnÌch agentur (CzechTourism, CZELO), firem a dalöÌch subjekt˘. Oslava p·tÈho v˝roËÌ CEBRE se uskuteËnila 6. Ëervna 2007 v prostor·ch PraûskÈho domu a byla organizov·na spoleËnÏ s dalöÌm stejnÏ star˝m jubilantem, ZastoupenÌm hlavnÌho mÏsta Prahy - Praûsk˝m domem. Oslavy se z˙Ëastnili velvyslanci »R v Bruselu, ËeötÌ poslanci EvropskÈho parlamentu, hejtmani Ëesk˝ch kraj˘ a mnoho dalöÌch v˝znamn˝ch osobnostÌ ËeskÈ komunity v Bruselu. D·le pak ¯ada zahraniËnÌch host˘ z ¯ad

Z monitoringu jsme vybrali: TRH PR¡CE - Nedostatek pracovnÌch sil v EU Evropsk· nezamÏstnanost klesla v dubnu 2007 na hodnotu 7,1 % a nov˝ch pracovnÌch mÌst st·le p¯ib˝v·, do konce roku 2008 by jich mÏlo vzniknout 5,5 milionu. Objevuje se vöak nov˝ problÈm - pro nov· pracovnÌ mÌsta nebude dostatek pracovnÌk˘, coû zaËÌn· b˝t v·ûnou hrozbou pro konkurenceschopnost. Moûn· ¯eöenÌ jsou dvÏ. Jedn· se o vÏtöÌ vyuûitÌ potenci·lu staröÌch pracovnÌk˘, kter˝ch st·le p¯ib˝v·. Druh˝m ¯eöenÌm jsou kvalifikovanÌ zahraniËnÌ pracovnÌci, zde vöak ¯ada Ëlensk˝ch st·t˘ jako t¯eba NÏmecko nar·ûÌ na negativnÌ ve¯ejnÈ

mÌnÏnÌ. Nepoda¯Ì.li se problÈm nedostatku kvalifikovan˝ch pracovnÌch sil vy¯eöit, hrozÌ EvropÏ stÏhov·nÌ ¯ady firem d·le na v˝chod, nap¯Ìklad do »Ìny, kter· kromÏ vysokÈ kvalifikace nabÌzÌ i levnÏjöÌ pracovnÌ sÌlu a vyööÌ popt·vku.

mÏlo na n·vrh ûalobce jako alternativa k bÏûnÈmu soudnÌmu ¯ÌzenÌ dle n·rodnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ aplikovat v p¯Ìpadech, kde se jedn· o penÏûitÈ plnÏnÌ ve v˝öi do ekvivalentu Ë·stky 2000 EUR. Rozsudek v r·mci tÈto procedury bude uznateln˝ a vykonateln˝ v dalöÌch st·tech EU automaticky. Novou proceduru bude moûno vyuûÌt od 1. ledna 2009.

VEÿEJN¡ KONZULTACE - Etick˝ kodex v oblasti sluûeb

Rada ministr˘ schv·lila v r·mci prvnÌho ËtenÌ na¯ÌzenÌ, kterÈ zav·dÌ novou evropskou proceduru pro vym·h·nÌ drobn˝ch pohled·vek. Na¯ÌzenÌ zav·dÌ zrychlenÈ ¯ÌzenÌ, kterÈ by se

Evropsk· komise zah·jila v r·mci implementace smÏrnice o sluûb·ch ve¯ejnou konzultaci o existujÌcÌch nebo p¯ipravovan˝ch etick˝ch kodexech v sektoru sluûeb, kterÈ jsou v˝znamnÈ pro zlepöov·nÌ kvality sluûeb. CÌlem ve¯ejnÈ

ICZ vyhrála zakázku pro Národní archiv ČR

LetoönÌ p¯ijÌmacÌ ¯ÌzenÌ na ve¯ejn˝ch vysok˝ch ökol·ch skonËilo a mnoho z·jemc˘ o studium dostalo zamÌtavÈ sdÏlenÌ. ÿada uchazeË˘ se spolÈhala na odvolacÌ ¯ÌzenÌ, neboù to sk˝talo v poslednÌch letech velkou öanci na p¯ijetÌ. Letos vöak m˘ûe b˝t odvol·nÌ zbyteËnÈ. ➡

SpoleËnost ICZ, v˝znamn˝ Ëesk˝ dodavatel integrovan˝ch softwarov˝ch a sÌùov˝ch ¯eöenÌ, zvÌtÏzila v silnÈ konkurenci jeden·cti firem v soutÏûi na dod·vku "Projektu pracoviötÏ pro dlouhodobÈ ukl·d·nÌ a zp¯ÌstupÚov·nÌ dokument˘ v digit·lnÌ podobÏ" pro N·rodnÌ archiv »R. ➡

zamÏstnavatelsk˝ch a podnikatelsk˝ch svaz˘ »R a vice-prezident Svazu pr˘myslu a dopravy »R Jan Wiesner a viceprezident Hospod·¯skÈ komory »R Josef CÌlek. T˝m CEBRE dÏkuje vöem partner˘m za dosavadnÌ spolupr·ci a vst¯Ìcnost.

Otevření slavnostního večera Blanka Jakubcová (ředitelka CEBRE - České podnikatelské reprezentace při EU), Martin Dub (ředitel Pražského domu)

FINANCE - Schv·lena evropsk· procedura pro vym·h·nÌ drobn˝ch pohled·vek

Přijetí na vysokou školu je ještě možné

4

p¯edstavitel˘ evropsk˝ch institucÌ, evropsk˝ch podnikatelsk˝ch asociacÌ a firem, mÏstsk˝ch a region·lnÌch zastoupenÌ ostatnÌch Ëlensk˝ch st·t˘ EU v Bruselu. K p¯Ìtomn˝m host˘m promluvila kromÏ ¯editelky CEBRE Blanky JakubcovÈ a ¯editele PraûskÈho domu Martina Duba i ¯ada v˝znamn˝ch host˘, nap¯Ìklad mÌstop¯edseda vl·dy »R a ministr pro mÌstnÌ rozvoj Ji¯Ì »unek, velvyslanec »R p¯i EU Jan Kohout, za Evropskou komisi tiskov· mluvËÌ komisa¯e VladimÌra äpidly odpovÏdnÈho za zamÏstnanost, soci·lnÌ vÏci a rovnÈ p¯Ìleûitosti Katharina von Schnurbein, n·mÏstkynÏ prim·tora hlavnÌho mÏsta Prahy MarkÈta Reedov·, p¯edseda Konfederace

Cetelem oslavil 10 let od poskytnutí prvního úvěru SpoleËnost Cetelem oslavila v p·tek 15. 6. 2007 des·tÈ v˝roËÌ poskytnutÌ prvnÌho ˙vÏru v »eskÈ republice. Oslavy se z˙Ëastnila ¯ada zahraniËnÌch host˘ vËetnÏ gener·lnÌho ¯editele mate¯skÈ spoleËnosti Cetelem SA z Francie pana Bruno Salmona a ¯editelky zÛny St¯ednÌ Evropa panÌ Aleny LudrovskÈ. Sv˘j prvnÌ ˙vÏr poskytla spoleËnost Cetelem v Ëervnu 1997 v obchodÏ IKEA v Praze na ZliËÌnÏ. Jednalo se o klasick˝ ˙vÏr "1/10" na n·kup knihovny, pr·delnÌku a stolu. ➡

konzultace je zjistit prost¯ednictvÌm elektronickÈho dotaznÌku n·zor asociacÌ zamÏstnavatel˘ a profesnÌch organizacÌ na nejlepöÌ zp˘sob vytvo¯enÌ takov˝ch etick˝ch kodex˘ na evropskÈ ˙rovni.

STATISTIKA - NezamÏstnanost v EU Podle ˙daj˘ Eurostatu byla nezamÏstnanost v EU v kvÏtnu 2007 na ˙rovni 7,1 %, p¯ed rokem to bylo 8 %. NejlepöÌch v˝sledk˘ dos·hlo Holandsko (3,3 %), nejhoröÌch pak Polsko (11,2 %). NezamÏstnanostÌ trpÌ mÈnÏ muûi (6,3 %), nejvÌce naopak mladÌ lidÈ mladöÌ 25 let (16,1 %). KvÏtnov· nezamÏstnanost v »R byla 6,1 %. DalöÌ zpr·vy z EU najdete na www.cebre.cz

Aquasoft - partner mezinárodní konference Systémová integrace 2007 SpoleËnost Aquasoft se v letoönÌm roce stala partnerem 15. roËnÌku mezin·rodnÌ konference SystÈmov· integrace 2007. Konference, kter· probÏhla zaË·tkem letoönÌho Ëervna, pat¯Ì k nejv˝znamnÏjöÌm odborn˝m informatick˝m akcÌm v »eskÈ republice. Aquasoft se jejÌm partnerem stal letos poprvÈ. ➡

www.prosperita.info

červenec 2007

DRUŽSTEVNÍ ASOCIACE ČR

V Praze se uskutečnilo významné setkání družstevníků - třetí družstevní KONVENT P roblematikou evropského sociálního dialogu a posouzení role družstevního sektoru se zabývalo zasedání družstevního Konventu v Praze, které se uskutečnilo 18. a 19. června v TOP Hotelu Praha. Družstevní sektor se rozhodl tuto příležitost využít k navázání dialogu s novým vládním kabinetem v České republice, který podle účastníků Konventu není k družstevnímu sektoru zatím příliš vstřícný. Zároveň chtějí čeští družstevníci zvýšit aktivity i na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a hledat příležitosti ke spolupráci s českými europoslanci. "Družstevnictví v naší zemi bylo zdevastováno v období komunistického režimu, kdy z jejich členů byla v podstatě vytvářena další národní fronta. I z tohoto důvodu je dnes družstevnictví některými kruhy považováno za socialistický přežitek. Naší snahou je, aby tento pohled byl změněn. Družstevnictví má v českých zemích tradici již 160 let a my chceme navázat na období, kdy se družstva svobodně rozvíjela," řekl Ing. Vít Vaníček, předseda představenstva Družstevní Asociace ČR.

"DruûstevnictvÌ a druûstva majÌ siln˝ soci·lnÌ podtext a hrajÌ i d˘leûitou roli p¯i vytv·¯enÌ pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ. PodÌlejÌ se na tvorbÏ HDP, na exportu a specifickou roli zast·vajÌ v oblasti profesnÌho a soci·lnÌho zaËleÚov·nÌ osob zdravotnÏ postiûen˝ch," dodal Ing. ZdenÏk JuraËka, p¯edseda Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch spot¯ebnÌch druûstev. Rainer Schl¸ter, ¯editel organizace Druûstva Evropa zd˘raznil, ûe kaûd˝ Ëtvrt˝ Evropan je Ëlenem nÏjakÈho druûstva, kter· celkovÏ sdruûujÌ vÌce neû 160 mil. lidÌ. "I p¯esto pot¯ebujeme podporu vl·d a parlament˘. Pot¯ebujeme, aby se druûstv˘m dostalo vÏtöÌho uzn·nÌ, aby jim bylo umoûnÏno ˙Ëastnit se soci·lnÌho dialogu v tripartitÏ a aby se zrovnopr·vnily podmÌnky pro jejich podnik·nÌ," doplnil Rainer Schl¸ter. V tÈto souvislosti poznamenal Jan Wiesner, p¯edseda Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch v˝robnÌch druûstev, ûe druûstva uû v minulosti st·la u vytvo¯enÌ feder·lnÌ tripartity a po rozdÏlenÌ »SFR st·la i p¯i vytvo¯enÌ tripartity n·rodnÌ. "Soci·lnÌho dialogu se vlastnÏ uû ˙ËastnÌme d·vno, a to velmi v˝znamnÏ," poznamenal Jan Wiesner. Zah·jenÌ Konventu se z˙Ëastnil p¯edseda PoslaneckÈ snÏmovny Parlamentu »R Miloslav VlËek, kter˝ prohl·sil, ûe poûadavky druûstev bude podporovat na parlamentnÌ p˘dÏ. Z·roveÚ oznaËil druûstevnictvÌ a druûstva za v˝znamnou souË·st ËeskÈho hospod·¯stvÌ i soci·lnÌ oblasti. "ZasadÌm se o komisi, kter· by se pr˘¯ezovÏ parlamentnÌmi stranami zab˝vala druûstevnic-

tvÌm, tak jak je to v EvropskÈm Parlamentu," dodal Miloslav VlËek. Na Konventu zastupoval odbor·¯e mÌstop¯edseda »eskomoravskÈ Konfederace Odborov˝ch Svaz˘ Milan ätÏch. "Po roce 1989 a po zmÏn·ch, kterÈ v naöÌ zemi probÏhly, nÏkte¯Ì politici slibovali, ûe budeme vöichni respektovat vöechny formy podnik·nÌ a vlastnictvÌ. Dnes se ovöem ukazuje, ûe na tyto sliby nÏkte¯Ì z nich zapomnÏli. Z·roveÚ se domnÌv·me, ûe by proto mÏla mÌt druûstva svÈ zastoupenÌ v tripartitÏ. Odbory povaûujÌ druûstevnÌky a druûstva za svoje p¯irozenÈ partnery a jejich poûadavky budou podporovat," prohl·sil Milan ätÏch. T¯etÌho druûstevnÌho konventu se z˙Ëastnilo vÌce neû 200 z·stupc˘ druûstevnitvÌ ze 23 zemÌ Evropy (mezi nimi nap¯. z Kypru, Belgie, Francie, Ukrajiny, Slovenska, Bulharska, äv˝carska, Irska, NÏmecka, Finska, Portugalska). Jedn·nÌ konventu pozdravil eurokomisa¯ VladimÌr äpidla, kter˝ zd˘raznil roli druûstevnictvÌ v EvropskÈm soci·lnÌm modelu. Tiskov· konference, kter· cel˝ projekt zah·jila, se uskuteËnila za ˙Ëasti p¯edsedy poslaneckÈ snÏmovny Miloslava VlËka, p¯edsedy »MKOS Milana ätÏcha, prezident˘ Druûstev Evropa Pauline Green a Etienne Pfimlina, ¯editele Druûstev Evropa Rainera Schluetera a p¯edstavitel˘ Ëesk˝ch druûstevnÌch organizacÌ. DvoudennÌ maraton p¯edn·öek, p¯Ìpadov˝ch studiÌ, diskuzÌ a v˝mÏny zkuöenostÌ mezi jednotliv˝mi evropsk˝mi druûstvy p¯inesl ¯adu zajÌmav˝ch podnÏt˘ pro spolupr·ci na mezin·rodnÌ ˙rovni do budoucna.

CÌlem konference bylo se p¯edevöÌm zamyslet nad tÌm, jak ukotvit druûstva a druûstevnictvÌ v EvropÏ a jak pomoci budoucÌmu soci·lnÌmu modelu Evropy. Nejen podle druûstevnÌk˘ je t¯eba vybudovat takovÈ prost¯edÌ, kterÈ by umoûÚovalo spr·vnÏ nastavit komunikaci mezi vl·dami a druûstevnÌm sektorem a vytvo¯it tak podklady pro silnÏ soci·lnÏ orientovanÈ ekonomiky. Pro »R to znamen· konfrontaci zkuöenostÌ i z pohledu vztahu druûstva - vl·da. Na konferenci takÈ jasnÏ zaznÏlo, ûe z·kladem komunikace je p¯edevöÌm kvalitnÌ soci·lnÌ dialog na n·rodnÌ ˙rovni a n·slednÏ na ˙rovni EU. Na Konventu vystoupil Mgr. Petr GandaloviË, ministr zemÏdÏlstvÌ, kter˝ se vÏnoval zejmÈna problematice zemÏdÏlsk˝ch druûstev, a ministr pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ Petr NeËas, kter˝ sezn·mil p¯ÌtomnÈ s tÌm, jak probÌh· soci·lnÌ dialog v »R, a s ËinnostÌ Rady hospod·¯skÈ a soci·lnÌ dohody. T¯etÌ druûstevnÌ KONVENT uk·zal, ûe rovnÏû existuje ¯ada moûnostÌ pro rozöÌ¯enÌ mezin·rodnÌ spolupr·ce mezi druûstvy - bÏhem konventu to jasnÏ dokumentovala druûstva Francie zamÏstn·vajÌcÌ zdravotnÏ postiûenÈ, kter· projevila z·jem o nav·z·nÌ spolupr·ce s Ëesk˝mi druûstvy, zamÏstn·vajÌcÌmi vÌce neû 50 % zdravotnÏ postiûen˝ch. I dalöÌ kroky, kterÈ bude evropsk· druûstevnÌ struktura Druûstva Evropa podnikat, povedou p¯edevöÌm k tomu, aby byla v jednotliv˝ch zemÌch propracov·na legislativa pro spolupr·ci druûstev v n·rodnÌch ekonomik·ch a bude i nad·le bude vytv·¯eno prost¯edÌ pro navazov·nÌ mezin·rodnÌch kontakt˘ a efektivnÌ spolupr·ce mezi druûstvy.

Druûstva Evropa (zaloûeno v Manchesteru 11. listopadu 2006 za cÌlem podpory a rozvoje druûstevnÌho hnutÌ): ● 6 druûstevnÌch sektor˘ ● 171 n·rodnÌch druûstevnÌch organizacÌ regionu Evropa ● 163 milion˘ Ëlen˘ ● 267 000 druûstevnÌch podnik˘ ● zamÏstn·vajÌ 5,4 mil. lidÌ Evropsk˝ soci·lnÌ dialog hraje klÌËovou roli v EvropskÈm soci·lnÌm modelu a v LisabonskÈ strategii. Znamen· otev¯enÈ diskuze, vyjedn·v·nÌ a spoleËnÈ akce evropsk˝ch soci·lnÌch

partner˘ a je n·strojem pro vöechny oblasti a akce, spojenÈ se zamÏstnanostÌ a politikami soudrûnosti, pracovnÌm pr·vem, pracovnÌmi podmÌnkami a dalöÌmi s tÌm spojen˝mi subjekty. ⁄ËastnÌci konventu byli sezn·meni s p¯Ìklady dobrÈ praxe v nÏkolika zemÌch. Byla prezentov·na takÈ Ëesk· zkuöenost, kdy druûstevnÌ hnutÌ je od poË·tku zapojeno do tripartity prost¯ednictvÌm svÈho ËlenstvÌ v zamÏstnavatelsk˝ch organizacÌch. Jejich prost¯ednictvÌm takÈ spolupracuje s nejv˝znamnÏjöÌm Evropsk˝m soci·lnÌm partnerem na stranÏ zamÏstnavatel˘ - Business Europe, s organizacÌ sdruûujÌcÌ malÈ a st¯ednÌ podniky- UEAPME. Na EvropskÈ ˙rovni vznikajÌ tzv. R·mcovÈ dohody soci·lnÌch partner˘, v minulosti nap¯Ìklad o rodiËovskÈ dovolenÈ, o pr·ci na Ë·steËn˝ pracovnÌ ˙vazek, o pracovnÌm pomÏru na dobu urËitou, o pr·ci na d·lku - telework. PoslednÌ z tÏchto dohod - o stresu na pracoviöti byla uzav¯ena p¯ed nÏkolika t˝dny a na jejÌ tvorbÏ se jako z·stupce BusinessEurope podÌlel i pracovnÌk Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch v˝robnÌch druûstev. Zkuöenosti r˘zn˝ch zemÌ jsou velmi rozdÌlnÈ, podobn˝ systÈm jako v »R, funguje nap¯. na Slovensku a v MaÔarsku. Ve Finsku a v D·nsku jsou druûstevnÌ organizace Ëleny zamÏstnavatelsk˝ch organizacÌ, naopak nap¯. ve VelkÈ Brit·nii, p¯estoûe je druûstevnictvÌ pomÏrnÏ silnÈ, nejsou Ëleny û·dnÈ zamÏstnavatelskÈ organizace. Z·vÏrem bylo konstatov·no prezidentem Druûstva Evropa Etiennem Pfimlinem, ûe T¯etÌ Evropsk˝ Konvent v Praze byl v˝znamn˝m krokem k rozvÌjenÌ spolupr·ce mezi jednotliv˝mi druûstvy a druûstevnÌmi sektory, k rozvÌjenÌ soci·lnÌho dialogu na n·rodnÌ i evropskÈ ˙rovni a na p¯Ìkladech dobrÈ praxe byla potvrzena v˝znamn· ˙loha druûstevnictvÌ jak v n·rodnÌch, tak v evropsk˝ch ekonomik·ch. (tz)

Družstva - nadčasová inspirace, výsledky a nenahraditelné světové zkušenosti pokraËov·nÌ ze strany 4 Podle naöich i zahraniËnÌch zkuöenostÌ nelze produktivnÌ zamÏstn·nÌ zdravotnÏ postiûenÈho zamÏÚovat se soci·lnÏ - pracovnÌ terapiÌ, pro kterou je postupnÏ vytv·¯en prostor v oblasti soci·lnÌch sluûeb. Je vÌce neû z¯ejmÈ, ûe kvalitu pracovnÌch mÌst nevytv·¯Ì dotace, st·tnÌ podpora sama o sobÏ. Jde n·m p¯edevöÌm o to, aby se v druûstvech i u dalöÌch partnersk˝ch zamÏstnavatel˘ tohoto typu zvyöovala kvalita, konkurenceschopnost, aby zÌskan· podpora st·tu p˘sobila jako p·ka k r˘stu produktivity, dosahovanÈ vÌce hlavou neû rukama. To je p¯edpoklad pro r˘st kvality pracovnÌch mÌst i kvality ûivota postiûen˝ch Ëlen˘ a zamÏstnanc˘ tÏchto druûstev. DlouhodobÏ to spoleËnÏ se zvyöov·nÌm kvalifikace povede ke sniûov·nÌ podÌlu ve¯ejnÈ podpory na n·kladech a obratu tÏchto druûstev a podnik˘. ÿada naöich druûstev - zamÏstnavatel˘ zdravotnÏ postiûen˝ch m· v tomto smÏru dob¯e "naöl·pnuto", öanci takÈ vidÌme ve vyuûitÌ evropsk˝ch fond˘ v n·sledujÌcÌch letech. Podporovat chceme p¯edevöÌm spoleËnÈ aktivity skupin druûstev, kde i naöe pomoc m˘ûe b˝t efektivnÏjöÌ. A co se s tím dá vlastně dělat? Skoro by se dalo říci - jakmile družstevní forma podnikání v ČR něčeho dosáhne, vybojuje si určité podmínky, které jsou jinde ve světě samozřejmostí, a nastartuje, dostává od zákonodárců zase přes prsty… Podstata druûstevnÌho podnik·nÌ je zaloûena na sdruûov·nÌ k posÌlenÌ konkurenceschopnosti, demokratickÈ spolu˙Ëasti Ëlen˘ na rozhodov·nÌ, na vyööÌ motivaci Ëlena oproti "pouhÈmu zamÏstnanci". Tyto principy byly dlouho deformov·ny, potlaËov·ny. Dnes nab˝vajÌ znovu smyslu, snaûÌme se je postupnÏ oûivovat. Nejn·zornÏji je to vidÏt na novÏ vznikajÌcÌch druûstvech, zejmÈna menöÌch, ˙zemnÏ oborovÏ specializovan˝ch druûstev. Ve ve¯ejnÈm i politickÈm mÌnÏnÌ se st·le setk·v·me s urËitou ned˘vÏrou, rezervovanostÌ postoje k druûstevnÌ formÏ podnik·nÌ. Je dan· neinformovanostÌ, Ëasto i p¯edsudky.


Za sv˘j ˙kol povaûujeme osvÏtu a propagaci. M·me zastoupenÌ v ¯adÏ v˝znamn˝ch org·n˘ a institucÌ - HK »R, SP »R, KZPS »R, RHSD a jeho pracovnÌch t˝mech, Vl·dnÌm v˝boru pro zamÏstn·v·nÌ zdravotnÏ postiûen˝ch. UrËit˝m paradoxem je, ûe m·me vÏtöÌ vliv v centru neû v regionech. SnaûÌme se postupnÏ tento problÈm ¯eöit, p¯Ìkladem m˘ûe b˝t realizovan˝ projekt v r·mci Iniciativy partnerstvÌ EQUAL, v nÏmû spoleËnÏ s partnery v Moravsk˝ch regionech a na VysoËinÏ podporujeme vznik soci·lnÌch druûstev a podnik˘, m·me prvnÌ v˝sledky a zejmÈna nenahraditelnÈ poznatky a zkuöenosti. NejvÌce si v·ûÌme podpory, kterÈ se n·m dost·v· od vÏtöiny region·lnÌch autorit, je to d˘kazem ûivotaschopnosti naöich cÌl˘. V Praze se odehrálo velké shromáždění družstevní reprezentace. Myslíte si, že napomůže obrátit pohled na celospolečenské vnímání předností družstevnictví, tedy poopravit stále zkreslené představy na družstva u nás? Zejména právě pokud jde o sociální otázky? Kaûd· takov· v˝znamn· akce je p¯Ìnosem. VÏ¯Ìme, ûe se n·m poda¯ilo zajistit odpovÌdajÌcÌ publicitu a vyuûÌt ˙Ëasti v˝znamn˝ch osobnostÌ reprezentujÌcÌch evropskÈ druûstevnÌ hnutÌ. CeloevropskÈho konventu konanÈho ve dnech 17.-19. Ëervna 2007 se z˙Ëastnily 23 zemÏ EvropskÈ unie a hlavnÌm programem byl jednak soci·lnÌ dialog na n·rodnÌ a evropskÈ ˙rovni, vytv·¯enÌ soci·lnÌch druûstev a podnik˘ (podniky, kterÈ zamÏstn·vajÌ nejen zdravotnÏ postiûenÈ, ale zejmÈna vytv·¯ejÌ pracovnÌ mÌsta pro dalöÌ obtÌûnÏ zamÏstnavatelnÈ osoby, a v˝znamn˝m tÈmatem byla ot·zka vz·jemnÈ spolupr·ce nejen mezi druûstevnÌmi sektory, ale i druûstvy jako takov˝mi. Mimo z·stupc˘ EvropskÈ komise a p¯Ìsluön˝ch v˝bor˘ se Ë·sti jedn·nÌ a tiskovÈ konference z˙Ëastnil p¯edseda PoslaneckÈ snÏmovny Ing. Miloslav VlËek, ministr pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ a mÌstop¯edseda vl·dy Dr. Petr NeËas a ministr zemÏdÏlstvÌ Ing. Petr GandaloviË. Z materi·l˘ p¯edn·öen˝ch prezidentkou MDS Druûstev v EvropÏ Paulinou Green jednoznaËnÏ

vypl˝v· v˝znam evropskÈho druûstevnictvÌ jako celku, kterÈ je integrov·no do 171 sdruûenÌ, zastupuje 267 tisÌc podnik˘ a vytv·¯Ì 5,4 milionu pracovnÌch mÌst. Druûstva Evropa jsou vlastnÏ nejvÏtöÌ Ëlenskou organizacÌ v EvropÏ. NejvÌce druûstev v Ëlensk˝ch zemÌch EU je ve Francii (82 979), ve äpanÏlsku (50 132) a v It·lii

(48 613) a v neËlensk˝ch zemÌch pak v Rusku (5000) a äv˝carsku (2444). Z tohoto v˝Ëtu je patrnÈ, jak zejmÈna ve Francii, It·lii, äpanÏlsku, Anglii a seversk˝ch zemÌch je tato forma podnik·nÌ rozöÌ¯ena. za rozhovor na ûhavÈ tÈma podÏkovala Eva Brixi

Evropská komisařka Mariann Fisher Boel možná přijede na Salimu Z·sadnÌ problÈmy evropskÈho i tuzemskÈho potravin·¯stvÌ probÌrali s evropskou komisa¯kou pro zemÏdÏlstvÌ a rozvoj venkova Mariann Fischer Boel p¯edstavitelÈ Potravin·¯skÈ komory »R (PK) a St·lÈho zastoupenÌ »R p¯i EU 6. Ëervna na spoleËnÈm jedn·nÌ v Bruselu. JednÌm z v˝sledk˘ je p¯itom i p¯Ìslib komisa¯ky navötÌvit mezin·rodnÌ potravin·¯sk˝ veletrh Salima v BrnÏ v p¯ÌötÌm roce. Komora p¯itom na jedn·nÌ nastolila celou ¯adu problÈm˘. Nap¯Ìklad v r·mci podpory exportu potravin·¯sk˝ch produkt˘ do t¯etÌch zemÌ PK navrhla, aby byly do seznamu podporovan˝ch v˝robk˘ v daleko vÏtöÌ mÌ¯e zahrnuty fin·lnÌ v˝robky s vyööÌ p¯idanou hodnotou, nikoli p¯ev·ûnÏ suroviny. "PK vysvÏtlila, ûe z minulosti majÌ s podporou exportu naöi potravin·¯i öpatnÈ zkuöenosti a souËasnÏ navrhla, aby byla pravidla pro export jasnÏjöÌ a pr˘hlednÏjöÌ, a odstranila se tak moûnost subjektivnÌho vlivu lidÌ, kte¯Ì o p¯ijetÌ projekt˘ rozhodujÌ," uvedl k tomu prezident PK Jaroslav CamplÌk. Podle komisa¯ky je sice tato myölenka spr·vn·, na jejÌ realizaci ale podle nÌ chybÌ penÌze. Podle PK nejde ale v problematice podpory exportu pouze o tuzemskÈ problÈmy. ÿeditel PK Miroslav Koberna pouk·zal mimo jinÈ na stanoviska nevl·dnÌch evropsk˝ch nadn·rodnÌch organizacÌ - Konfederace potravin·¯skÈho a n·pojovÈho pr˘myslu EU (CIAA), V˝boru zemÏdÏlsk˝ch organizacÌ EU (COPA) a VöeobecnÈ konfederace zemÏdÏlsk˝ch organizacÌ EU (COGECA), kterÈ souËasnou podobu podpory exportu hodnotÌ takÈ kriticky. "Komora proto oËek·v·, ûe k naöim p¯ipomÌnk·m panÌ komisa¯ka v budoucnosti p¯ihlÈdne a vÏ¯Ì, ûe struktura podporovan˝ch v˝robk˘ se postupnÏ zmÏnÌ, i na z·kladÏ n·vrh˘ PK," konstatoval M. Koberna. Komora takÈ na uvedenÈm jedn·nÌ vyj·d¯ila obavy, ûe velkÈ rozöÌ¯enÌ v˝roby biopaliv m˘ûe mÌt negativnÌ vliv na r˘st cen nÏkter˝ch potravin·¯sk˝ch surovin, jako je ¯epka nebo obilÌ, a k jejich nedostatku pro potravin·¯sk˝ pr˘mysl. To by ve svÈm d˘sledku znamenalo zdraûenÌ potravin na spoleËnÈm trhu a snÌûenÌ naöÌ konkurenceschopnosti p¯i v˝vozu. Podle komisa¯ky Fischer Boel ale v EU existuje jeötÏ mnoho volnÈ p˘dy, kde lze tyto plodiny pro biopaliva pÏstovat, byù urËitÈ problÈmy s r˘stem cen p¯ipustila. Diskuze se t˝kala takÈ oznaËov·nÌ potravin. PK p¯itom navrhla, aby byly alespoÚ potraviny ûivoËiönÈho p˘vodu oznaËov·ny tak, aby byla z¯ejm· zemÏ p˘vodu. Podle komisa¯ky by ale byla proti takovÈmu znaËenÌ cel· ¯ada n·mitek a jako kompromisnÌ ¯eöenÌ navrhla oznaËovat takovÈ v˝robky "vyrobeno v EU". TÌm by se podle nÌ eliminovaly p¯Ìpady dov·ûenÈho zboûÌ ze t¯etÌch zemÌ, neboù v takovÈm p¯ÌpadÏ by nemohly b˝t sloganem "vyrobeno v EU" znaËeny. VedenÌ PK takÈ jednalo s komisa¯kou Fischer Boel o podpo¯e potravin·¯skÈ vÏdy a v˝zkumu. "Upozornili jsme ji, ûe v souËasnÈ dobÏ nejsou prost¯edky na vÏdu a v˝zkum k dispozici v takovÈm objemu jako v p¯edchozÌch letech, a ûe je navÌc obtÌûnÈ se k nim dostat. F. Boel nejprve argumentovala tÌm, ûe na tyto ˙Ëely je k dispozici vÌce penÏz, Komora ji ale upozornila, ûe jde o penÌze na dobu sedmi let na rozdÌl od dosavadnÌho pÏtiletÈho obdobÌ. VÏda a v˝zkum t˝kajÌcÌ se potravin a zdravÈho ûivotnÌho stylu bude urËitÏ n·roËn˝ a drah˝, a takÈ pot¯ebn˝," tvrdil J. CamplÌk. "ChtÏli jsme poskytnout nÏkterÈ informace, kterÈ se dot˝kajÌ ËeskÈho a v nÏkter˝ch p¯Ìpadech i evropskÈho potravin·¯skÈho pr˘myslu," shrnul smysl setk·nÌ. (tz)

5

červenec 2007

PRAVIDELNÉ INFO Z ÚOHS A RHK BRNO

Bruselský seminář měl značný ohlas S eminář z oblasti veřejné podpory a veřejných zakázek spoluorganizoval 6. června 2007 v Bruselu společně se Stálým zastoupením ČR při EU Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Mezi přibližně třiceti zájemci o tuto problematiku byli zejména asistenti europoslanců a pracovníci zmíněné diplomatické mise. Jako přednášející se představili první místopředseda ÚOHS Kamil Rudolecký a ředitelka odboru druhostupňových rozhodnutí Eva Kubišová.

"CÌlem semin·¯e bylo sezn·mit jeho ˙ËastnÌky s oblastÌ pr·va, jehoû poruöenÌ m˘ûe mÌt v˝znamnÈ dopady na soutÏûnÌ prost¯edÌ a rovn˝ p¯Ìstup k ˙ËastnÌk˘m trhu. I kdyû se pojmy

ve¯ejn· podpora Ëi ve¯ejn· zak·zka zdajÌ b˝t zn·mÈ a hojnÏ pouûÌvanÈ, nemajÌ v pr·vnÌm povÏdomÌ ve¯ejnosti jeötÏ zdaleka vybudovanou silnou pozici," zd˘raznil po skonËenÌ semin·¯e

Evropské fondy aktuálně éivÈ tÈma, zajÌmajÌcÌ tÈmÏ¯ vöechny podnikatele i municip·lnÌ sfÈru, zaznÏlo z ˙st p¯edn·öejÌcÌch na stejnojmennÈ konferenci, kterou uspo¯·dala Region·lnÌ hospod·¯sk· komora Brno v pondÏlÌ 25. 6. 2007. Mezi hosty a p¯edn·öejÌcÌmi p¯ijali pozv·nÌ v˝znamnÈ osobnosti hospod·¯skÈho svÏta jako prezident HK »R JaromÌr Dr·bek, n·mÏstek ministra MMR Miroslav Kalous, ¯editel Sekce struktur·lnÌ fondy Miroslav Elfmark, gener·lnÌ ¯editel agentury CzechInvest Roman »erm·k, prezidentka SOCR »R Helena PÌskov-

sk· a dalöÌ odbornÌci z kraje a poradensk˝ch spoleËnostÌ. P¯ibliûnÏ 100 ˙ËastnÌk˘ konference vyslechlo nejûhavÏjöÌ novinky ke stavu a p¯ipravenosti program˘ k Ëerp·nÌ prost¯edk˘ ze struktur·lnÌch fond˘ EU v obdobÌ 2007-2013. N·mÏstek ministra MMR M. Kalous upozornil na blÌûÌcÌ se schvalov·nÌ jednotliv˝ch OP, p¯edpoklad vyhl·öenÌ v˝zev na podzim 2007 a zd˘raznil nutnost jejich sledov·nÌ. SekËnÌ ¯editel M. Elfmark (MPO) konstatoval, ûe OPPI se sv˝mi 15 programy dosud nenÌ schv·len Evrop-

mÌstop¯edseda Kamil Rudoleck˝. P¯ipomnÏl z·roveÚ, ûe vystoupenÌ z·stupc˘ antimonopolnÌho ˙¯adu na semin·¯i si kladlo za cÌl sezn·mit jeho ˙ËastnÌky s problematikou, kter· je s evropsk˝mi p¯edpisy harmonizovan· a diplomatÈ nebo poslanci EvropskÈho parlamentu se s nÌ p¯i svÈ pr·ci Ëasto setk·vajÌ. Podle jeho slov byla z·mÏrnÏ zvolena n·plÚ semin·¯e o dvou tÈmatech, protoûe mezi ve¯ejnou podporou a ve¯ejn˝mi zak·zkami existujÌ velmi ˙zkÈ vazby. Semin·¯, kter˝ byl v˘bec prvnÌ akcÌ svÈho druhu na p˘dÏ St·lÈho zastoupenÌ »R p¯i EvropskÈ unii v Bruselu, mÏl mezi posluchaËi velk˝

ohlas. P¯Ìtomni ˙ËastnÌci mimo¯·dnÏ ûivÏ reagovali a dotazovali se na navrhovanÈ zmÏny v legislativÏ, blokovÈ v˝jimky Ëi na podpory tzv. malÈho rozsahu. ZajÌmali se samoz¯ejmÏ takÈ o aktu·lnÌ p¯Ìpady z oblasti ve¯ejn˝ch zak·zek zejmÈna o problematiku Les˘ »R a m˝tnÈho a na z·vÏr setk·nÌ uznale ocenili fundovanÈ odpovÏdi mÌstop¯edsedy K. RudoleckÈho a ¯editelky E. KubiöovÈ. (kch)

skou komisÌ, ale jiû bylo vyd·no 6 v˝zev k p¯edkl·d·nÌ registraËnÌch û·dostÌ a dalöÌ t¯i v˝zvy budou pravdÏpodobnÏ co nejd¯Ìve, tedy v Ëervenci 2007. P¯ÌtomnÌ rovnÏû kladnÏ hodnotili moûnost p¯edkl·dat û·dosti v elektronickÈ podobÏ, p¯Ìslib zrychlenÌ plateb a p¯esnÈ manu·ly s jednoznaËn˝mi postupy. Byla prezentov·na konkrÈtnÌ data a ËÌsla, jakÈ jsou p¯ipraveny zmÏny a novinky oproti

minulÈmu obdobÌ, jak˝ch chyb se vyvarovat p¯edevöÌm a na jakÈ novÈ procedury a kontrolnÌ Ëinnost org·n˘ je t¯eba se p¯ipravit nejvÌce. Na z·vÏr konference probÏhla p¯i obËerstvenÌ mezi posluchaËi a p¯edn·öejÌcÌmi bohat· diskuze o individu·lnÌch z·mÏrech firem. Ing. Petr Bajer, CSc. ¯editel RHK Brno

Programy na podporu rovných příležitostí je třeba přizpůsobit českému prostředí RovnÈ p¯Ìleûitosti ve firemnÌ praxi se jmenovala konference, kter· se uskuteËnila 19. Ëervna 2007 v Praze a kter· byla uspo¯·d·na v r·mci projektu JPD "O rovnosti s firmami". VÌce neû sedmdes·t zamÏstnavatel˘ a manaûer˘ se zde shodlo na tom, ûe k zav·dÏnÌ program˘ na podporu rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ a ke snah·m o diverzitu jsou v podstatÏ nuceni st·vajÌcÌ situacÌ - klesajÌcÌ nezamÏstnanostÌ, soutÏûivostÌ na trhu pr·ce, zmÏnou pracovnÌ sÌly a koneËnÏ baby boomem. Vöichni se shodli na tom, ûe programy na podporu rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ dÏlajÌ firmu konkurenceschopnou. Hovo¯ilo se nejen o rovnosti mezi muûi a ûenami, ale takÈ o tom, jak vych·zet vst¯Ìc staröÌ generaci. Z·stupci a z·stupkynÏ firem pouk·zali nejen na d˘leûitost pomoci rodiË˘m s mal˝mi dÏtmi, ale i na to, ûe je d˘leûitÈ pom·hat staröÌm zamÏstnanc˘m/zamÏstnankynÌm, kte¯Ì t¯eba peËujÌ o dalöÌ Ëleny rodiny. VÏtöina ˙ËastnÌk˘ se d·le shodla na tom, ûe programy na podporu rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ nelze jen p¯ebÌrat ze zahraniËÌ, ale ûe je t¯eba p¯izp˘sobit je ËeskÈmu prost¯edÌ. V˝znamnou souË·stÌ konference bylo vyhl·öenÌ t¯etÌho roËnÌku SoutÏûe o nejlepöÌ firmu s rovn˝mi p¯Ìleûitostmi v »R. LetoönÌ tÈma je SlaÔov·nÌ soukromÈho a pracovnÌho ûivota. Kdo letos v soutÏûi zvÌtÏzÌ, se dozvÌme 14. listopadu 2007.

Program konference RovnÈ p¯Ìleûitosti ve firemnÌ praxi: ● Palle Ellemann Knudsen z Great Place to Work Institute (D·nsko) vystoupil s prezentacÌ "Gender a diverzita u nejlepöÌch evropsk˝ch zamÏstnavatel˘". ● PanelovÈ diskuze na tÈma "SlaÔov·nÌ osobnÌho/rodinnÈho a pracovnÌho ûivota v niûöÌm a st¯ednÌm managementu" se ˙Ëastnili: NaÔ a PadevÏtov· ze Citigroup, Jan DoleËek z Vodafone, Radek äpicar ze äkody Auto, Kamila Luk·ökov· ze SAP BSCE a Radka Dudov· ze SO⁄ AV »R. ● JosÈ Manuel Iglesias z GalopÌn Parques (äpanÏlsko) - host projektu P˘l na p˘l - sezn·mil ˙ËastnÌky a ˙Ëastnice konference se zkuöenostmi svÈ firmy s genderov˝m auditem. ● PanelovÈ diskuze na tÈma "N·klady a zisky rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ" se ˙Ëastnili: Kimberli Lewis z Mediatelu, James Walton z Deloitte, Miroslava Kroupov· z Pivovar˘ Staropramen, Veronika Kl·pov· z »SA a Kate¯ina Machovcov· z Gender Studies, o. p. s.

CO JE PROJEKT "O ROVNOSTI S FIRMAMI"? Projekt "O rovnosti s firmami" se zamÏ¯uje na motivaci zamÏstnavatel˘ k zav·dÏnÌ program˘

rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ na pracoviötÌch, na testov·nÌ ˙prav ke slaÔov·nÌ soukromÈho a pracovnÌho ûivota, na pr·vnÌ anal˝zy a konzultace.

CÌle projektu: Projekt m· za cÌl p¯ispÌvat ke zvyöov·nÌ vöeobecnÈho povÏdomÌ o v˝znamu rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ a oslabov·nÌ p¯edsudk˘ vypl˝vajÌcÌch z existujÌcÌch stereotyp˘ v˘Ëi postavenÌ ûen a muû˘ na trhu pr·ce. Jeho v˝znamnou souË·stÌ je partnerstvÌ se spoleËnostÌ Hewlett-Packard, s. r. o., kde probÌh· pilotnÌ program rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ.

Pr˘bÏh projektu: Projekt probÌh· v obdobÌ od 1. ˙nora 2006 do 31. ledna 2008. V prvnÌ f·zi (kvÏten, Ëerven 2006) se uskuteËnil v˝zkum realizovan˝ formou tzv. focus groups (skupinov˝ch diskuzÌ), jehoû prost¯ednictvÌm se pracovnice organizace Gender Studies, o. p. s., pokouöely zjistit, jak ËeötÌ zamÏstnavatelÈ v podnicÌch na ˙zemÌ Prahy vnÌmajÌ rovnÈ p¯Ìleûitosti a jejich specifika v r·mci firemnÌch struktur a p¯Ìstup˘ k lidsk˝m zdroj˘m, jak vnÌmajÌ pozitivnÌ akce ve prospÏch ûen/muû˘ a jak· opat¯enÌ by v tomto poli byla zajÌmav· pro konkrÈtnÌ firmu. SouËasnÏ vznikla expertÌza k zakl·d·nÌ a provozu mate¯sk˝ch ökol firmami. (tz)

Jedničkou ve financování zemědělců pokraËov·nÌ ze strany 3 ● Splatnost aû 8 let, v p¯ÌpadÏ dotace ˙roku PGRLF 4% m˘ûe b˝t maxim·lnÌ doba splatnosti 7 let. ● Individu·lnÌ spl·tkov˝ kalend·¯ v z·vislosti na cash flow klienta. ● ⁄vÏr je zajiötÏn pouze nakupovanou technikou, formou zajiöùovacÌho p¯evodu vlastnickÈho pr·va. ProvoznÌ financov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch subjekt˘ ⁄vÏr slouûÌ k financov·nÌ provoznÌho kapit·lu zemÏdÏlskÈho podniku. ● Aû neomezen· splatnost ˙vÏru. ● FlexibilnÌ spl·tkov˝ kalend·¯. ● Variabilita zajiötÏnÌ - nemovitost, pohled·vky, z·kladnÌ st·do a zvÌ¯ata v z·sobÏ (kategorie skot). (tz)

GTS Novera vyhlásila datové GE Money Bank - konsolidace prázdniny - ADSL připojení bez půjček zajištěnou nemovitostí Klienti ČS vybrali za týden Květen 2007 - nejúspěšnější datových limitů Po Konsolidaci p˘jËek a Refinancov·nÌ hypoGE Money Bank p¯edstavuje dalöÌ novinky z bankomatu přes šest miliard měsíc v historii GE Money Auto Z·kaznÌk˘m celon·rodnÌho telekomunikaËnÌho tÈk z oblasti p¯efinancov·nÌ ˙vÏr˘. Reaguje na V t˝dnu od 11. do 15. Ëervna 2007 vybrali klienti z bankomat˘ »eskÈ spo¯itelny rekordnÌch 6,16 mld. KË. RekordnÌ byl rovnÏû poËet transakcÌ v n·sledujÌcÌm t˝dnu, a to 2,95 milionu transakcÌ. DennÏ tak klienti vybrali v pr˘mÏru vÌce neû 1,2 mld. KË, z toho u vÌce neû t¯etiny v˝bÏr˘ pouûili ËipovÈ karty. ➡

6

SpoleËnost GE Money Auto profinancovala v kvÏtnu 2007 celkem 4005 automobil˘ v souhrnnÈ po¯izovacÌ hodnotÏ tÈmÏ¯ 900 milion˘ korun. NejlepöÌho mÏsÌËnÌho v˝sledku od svÈho vstupu na Ëesk˝ trh v roce 1997 dos·hla spoleËnost GE Money Auto letos v kvÏtnu. ➡

oper·tora GTS Novera zaËÌnajÌ od 1. Ëervence t¯ÌmÏsÌËnÌ datovÈ pr·zdniny. Z·kaznÌci vyuûÌvajÌcÌ sluûbu vysokorychlostnÌho p¯ipojenÌ k internetu Novera DSL se v tomto obdobÌ budou moci p¯ipojit bez jak˝chkoliv datov˝ch limit˘ Ëi aplikace FUP (Fair User Policy). Budou tak moci stahovat data bez objemovÈho Ëi rychlostnÌho omezenÌ. ➡

pot¯eby klient˘ a novÏ umoûÚuje konsolidovat takÈ ˙vÏry ËerpanÈ prost¯ednictvÌm kreditnÌch a spl·tkov˝ch karet nebo kontokorenty. TÏm, kte¯Ì chtÏjÌ refinancovat vÏtöÌ finanËnÌ z·vazky nebo v˝raznÏ uöet¯it, nabÌzÌ banka Konsolidaci p˘jËek zajiötÏnou nemovitostÌ - nejv˝hodnÏjöÌ spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr na trhu. ➡

www.prosperita.info

červenec 2007

ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ

Na severu se rodí český gigant - S group holding, a. s. D osud volné sdružení firem kolem stavební společnosti SYNER, s. r. o., se během léta zformuje do nového gigantu - S group holding, a. s. Tímto krokem dojde k vytvoření společnosti, jejíž obrat by měl v roce 2007 přesáhnout 7 miliard korun, což by ji zařadilo mezi stovku největších firem podle žebříčku Czech Top 100. Holdingové uspořádání v podobě S group holding, a. s., má za cíl posílit řízení celé skupiny, vytvořit prostor pro další fúze či akvizice a také posílit postavení dalších oborů podnikání vedle stavební činnosti.

tin BoroviËka. Jeho z·mÏrem je dalöÌ expanze do zahraniËÌ v rovinÏ stavebnÌ i finanËnÌ a souËasnÏ rozöÌ¯enÌ aktivit v oblastech spr·vy majetku a developingu na dom·cÌm trhu. "Tyto t¯i pilÌ¯e p¯ispÏjÌ ke stabilitÏ jednotliv˝ch spo-

"V loÚskÈm roce vzrostly trûby skupiny tÈmÏ¯ o t¯etinu a dnes i dÌky vyhran˝m zak·zk·m vÌme, ûe jeötÏ v˝znamnÏjöÌho n·r˘stu dos·hneme takÈ v letoönÌm roce," uvedl souËasn˝ gener·lnÌ ¯editel SYNER, s. r. o., a S group holding, a. s., Mar-

leËnostÌ i celÈ skupiny," dodal M. BoroviËka: "SnaûÌme se maxim·lnÏ vyuûÌt znalosti a zkuöenosti jednotliv˝ch Ëlen˘ ve prospÏch celÈ skupiny, aniû bychom v˝raznÏ centralizovali pozici matky. S group holding bude pro svÈ divize vykon·vat p¯edevöÌm strategickÈ ¯ÌzenÌ a servisnÌ Ëinnost." V roce 2006 vytvo¯ily podnikatelskÈ subjekty sdruûujÌcÌ se ve skupinÏ S group obrat ve v˝öi 4,2 miliardy KË a dos·hly p¯ed zdanÏnÌm zisku 203 miliony KË. Obrat se tak meziroËnÏ zv˝öil o 29 % a zisk p¯ed zdanÏnÌm o 46 %. "VysokÈ n·r˘sty byly zp˘sobeny jednak zlepöen˝mi v˝sledky v jednotliv˝ch spoleËnostech a takÈ rozöÌ¯enÌm skupiny o dalöÌ firmy. Letos oËek·v·me celkov˝ obrat holdingu

kolem 7,2 miliardy korun a n·r˘st poËtu zamÏstnanc˘ skupiny na tÈmÏ¯ 1000 lidÌ," up¯esnil M. BoroviËka. S group holding, a. s., bude ËlenÏn do öesti z·kladnÌch divizÌ. PilÌ¯em z˘st·v· stavebnictvÌ a souvisejÌcÌ Ëinnosti, velkou roli hrajÌ zahraniËnÌ stavebnÏ-finanËnÌ aktivity, spr·va majetku a project development. V dalöÌ vÏtvi se soust¯edÌ podnik·nÌ v oblastech stavebnÌch materi·l˘, medi·lnÌ sfÈ¯e a managementu sportovnÌch klub˘. Prost¯ednictvÌm divize filantropie bude skupina i nad·le smysluplnÏ poskytovat prost¯edky na pomoc pot¯ebn˝m. (tz)

Nejnovější akvizice - skupina VHS vlastnÌka pak oËek·v·me posÌlenÌ pozice na trhu," zd˘raznil F. ätursa. Skupina VHS se skl·d· z pÏti firem zamÏ¯en˝ch na vodohospod·¯skÈ stavby: VHS VYSO»INA, a. s., VHS Pelh¯imov, a. s., VHS T¯ebÌË, a. s., VHS Jihlava, a. s., a IPOS Jihlava, a. s. Dohromady tyto firmy zamÏstn·vajÌ kolem 250 lidÌ a jejich trûby v roce 2006 dos·hly hodnoty p¯es 500 milion˘ korun. HlavnÌm pilÌ¯em skupiny jsou vodohospod·¯skÈ stavby a souvisejÌcÌ provoznÌ objekty. Vedle desÌtky ËistÌren komun·lnÌch i pr˘myslov˝ch vod, ˙praven vody, vodojem˘ Ëi kanalizaËnÌch sbÏraË˘ firma rekonstruovala Ëi novÏ postavila rozvodny plynu a kompletnÌ inûen˝rskÈ sÌtÏ. Z realizovan˝ch v˝znamn˝ch zak·zek lze uvÈst v˝stavbu ËistÌrny odpadnÌch vod (»OV) T¯ebÌË v hodnotÏ 154 miliony korun, technologickÈ vybavenÌ ˙pravny vody Hosov taktÈû za 154 miliony KË Ëi vybudov·nÌ kanalizace a »OV v TelËi v hodnotÏ 94 miliony a ¯adu dalöÌch. Je drûitelem certifik·t˘ »SN EN ISO 9001:2000, »SN EN ISO 14001:2005 a OHSAS 18001:1999 a m˘ûe se pochlubit dalöÌmi ocenÏnÌmi. (tz)

NejnovÏjöÌ akvizicÌ ned·vno p¯edstavenÈ spoleËnosti S group holding, a. s., se stal odkup 100% podÌlu firem sdruûen˝ch do skupiny VHS. SlavnostnÌ akt podpisu smlouvy se uskuteËnil v p·tek 29. Ëervna 2007 v Z·meckÈm hotelu Sychrov za ˙Ëasti Ing. Frantiöka ätursy zastupujÌcÌho majoritnÌ akcion·¯e a gener·lnÌho ¯editele S group holding, a. s., Ing. Martina BoroviËky. Cel· transakce podlÈh· povolenÌ ⁄OHS. "Tato akvizice zcela odpovÌd· strategii naöÌ spoleËnosti, kterou je vedle expanze do zahraniËÌ i posilov·nÌ pozic na dom·cÌm trhu a pronik·nÌ do nov˝ch obor˘. V loÚskÈm roce jsme zÌskali v˝znamnou vodohospod·¯skou zak·zku a dnes i dÌky skupinÏ VHS vÏ¯Ìme v dalöÌ ˙spÏchy v tÈto oblasti," ¯ekl k novÈ akvizici M. BoroviËka. F. ätursa, kter˝ stvrdil sv˝m podpisem prodej 100 % akciÌ VHS uvedl, ûe o obchodu se jednalo dlouho, ale od samÈho zaË·tku s p¯esvÏdËenÌm, ûe jde o dobrou vÏc. "Naöe spoleËnost m˘ûe do skupiny S group p¯inÈst vedle znalosti regionu nespornÏ vysokou odbornost, od novÈho

Struktura vyhraných výběrových řízení stavební divize (za rok 2006) - dle regionů Výsledky skupiny S group ve zkratce

ostatnÌ regiony »R (P) 824,4 mil. KË

Libereck˝ kraj (VZ) Libereck˝ kraj (P) 286,7 mil. KË 240 mil. KË Liberec (VZ) 336 mil. KË

ostatnÌ regiony »R (VZ) 1880,7 mil. KË

(mil. KË)

rok 2005

obrat skupiny celkem

rok 2006 % zmÏna

rok 2007 % zmÏna

3256,6

4200

+29,0

7235,8

+72,2

139,3

203,1

+45,8

318,4

+56,7

648

779

+20,2

984

+26,3

HV (p¯ed zdanÏnÌm) poËet zamÏstnanc˘ skupiny

produktivita pr·ce

5,03

5,39

+7,2

7,35

+36,3

Praha (VZ) 150,6 mil. KË Legenda: VZ - ve¯ejn· zak·zka P - soukrom· zak·zka Libereck˝ kraj (7,36 %) vysoutÏûeno 526,7 mil. KË (z toho VZ 3, P 3) Liberec (18,48 %) vysoutÏûeno 1323 mil. KË (z toho VZ 7, P 8) Praha (36,38 %) vysoutÏûeno 2604,8 mil. KË (z toho VZ 4, P 10) ostatnÌ regiony »R (37,78 %) vysoutÏûeno 2705,1 mil. KË (z toho VZ 24, P 9)

ostatnÌ regiony »R (P) 824,4 mil. KË

1150

7000 6000

Pozn.: ˙daje jsou v obchodnÌch cen·ch, bez DPH

Libereck˝ kraj (VZ) 2868,7 mil. KË

Liberec (VZ) 336 mil. KË Praha (VZ) 150,6 mil. KË

obrat vyvolan˝ akvizicemi

5000 v mil. KË

Praha (P) 2454,2 mil. KË

Struktura vyhraných výběrových řízení stavební divize (za rok 2006) - dle investora

Vývoj obratu skupiny S group 8000

Liberec (P) 987 mil. KË

ostatnÌ regiony »R (VZ) 1880,7 mil. KË

100,7

4000 230

6085,8

3000 2000

4099,3 3026,6

1000 0 2005

2006

2007

obrat vyvolan˝ ËinnostÌ skupiny

Praha (P) 2454,2 mil. KË Legenda: VZ - ve¯ejn· zak·zka P - soukrom· zak·zka Celekm nabÌdek: 290 Vyhran˝ch soutÏûÌ: 119 (z toho 47 VZ, 72 P) VysoutÏûilo: 7159,6 mil. KË ( z toho Vz 2653,6 mil KË, P 4506 mil. KË) PomÏr VZ/P (relativnÌ): 39 % / 61 % PomÏr VZ/P (absolutnÌ 47 / 72

Libereck˝ kraj (P) 240 mil. KË Liberec (P) 987 mil. KË

Pozn.: ˙daje jsou v obchodnÌch cen·ch, bez DPH


7

červenec 2007

PRO VAŠE PODNIKÁNÍ

Podnikatelé budou moci využít i úvěrové a záruční programy v rámci OPPI P "Jedn·nÌ s Evropskou komisÌ o obecnÈm r·mci pro Ëerp·nÌ penÏz ze struktur·lnÌch fond˘ majÌ zpoûdÏnÌ. Proto jsme podnikatel˘m, kte¯Ì s tÏmito prost¯edky poËÌtali na svÈ projekty, dali moûnost podat registraËnÌ û·dost do tÈmÏ¯ poloviny program˘ na roky 2007-2013. AËkoli nebyl operaËnÌ program Podnik·nÌ a inovace jeötÏ ofici·lnÏ vyhl·öen, budou moci zaËÌt na sv˝ch projektech pracovat," ¯ekl p¯i zah·jenÌ konference n·mÏstek ministra pr˘myslu a obchodu Martin Tlapa. "Prioritou novÈho operaËnÌho programu je p¯edevöÌm podpora infrastruktury pro podnik·nÌ. Pat¯Ì sem nap¯Ìklad program NEMOVITOSTI, na kter˝ plyne nejvÏtöÌ podÌl ze sta miliard urËen˝ch na OPPI. Tento program umoûÚuje z evropsk˝ch penÏz spolufinancovat nap¯Ìklad rekonstrukci star˝ch pr˘myslov˝ch lokalit na are·ly vhodnÈ k podnik·nÌ. Jsem p¯esvÏdËen, ûe dÌky tomu budou firmy stavÏt nejen na zelenÈ louce," ¯ekl ¯editel sekce Podpory podnik·nÌ MPO Martin Turnovsk˝. "V souËasnÈ dobÏ je re·lnÏ proplacena vÌce neû jedna t¯etina z tÈmÏ¯ deseti miliard korun urËen˝ch na OperaËnÌ program pr˘mysl a podnik·nÌ 2004-2006. Tyto prost¯edky p¯itom musÌ b˝t kompletnÏ vyplaceny do konce p¯ÌötÌho roku. Za poslednÌ mÏsÌce se p¯evod finanËnÌch prost¯edk˘ na ˙Ëty podnikatel˘ v˝raznÏ zrychlil, ale zpoûdÏnÌ, kterÈ tomu p¯edch·zelo, je opravdu citelnÈ. Realizace novÈho operaËnÌho programu jiû bude nastavena tak, aby p¯i propl·cenÌ desetin·sobnÏ vÏtöÌho objemu prost¯edk˘ nemohlo k û·dn˝m prodlev·m dojÌt," uvedl ¯editel Sekce struktur·lnÌch fond˘ MPO Miroslav Elfmark. Obsah konference byl rozdÏlen na dvÏ Ë·sti.

V dopolednÌm bloku ˙ËastnÌci konference zÌskali aktu·lnÌ informace o stavu vyjedn·v·nÌ podpor ze struktur·lnÌch fond˘ s Evropskou komisÌ a bylo p¯edstaveno 15 program˘ podpory v r·mci OperaËnÌho programu Podnik·nÌ a inovace (OPPI) na roky 2007-2013. Prezentace z·stupc˘ rezortu pr˘myslu a obchodu se zamÏ¯ila na obsah program˘, p¯edpokl·danÈ v˝zvy pro p¯edkl·d·nÌ projekt˘ a cÌle, kter˝ch by mÏlo b˝t spoleËnÏ dosaûeno p¯i Ëerp·nÌ prost¯edk˘ ze SF EU. V odpolednÌm bloku vystoupili zahraniËnÌ experti a p¯edstavitelÈ firem, kterÈ uspÏly v OPPP v programovacÌm obdobÌ 2004-2006 v oblasti inovacÌ a inovaËnÌho procesu. Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R vyhl·silo ËasovÏ omezenÈ v˝zvy k p¯Ìjmu registraËnÌch û·dostÌ do öesti program˘ podpory z OPPI. Tyto programy se v prvnÌ f·zi zamÏ¯ujÌ na podporu mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘, p¯iËemû v budoucnu se uvaûuje rovnÏû o moûnosti p¯izn·v·nÌ dotacÌ podnik˘m vÏtöÌm, nesplÚujÌcÌm evropskou definici malÈho a st¯ednÌho podniku. Jedn· se o programy: Rozvoj, Marketing, Inovace, Potenci·l, ICT v podnicÌch a Ekoenergie. V letnÌch mÏsÌcÌch se p¯ipravuje spuötÏnÌ ˙vÏrov˝ch a z·ruËnÌch program˘ Start, Progres, Z·ruka zamÏ¯en˝ch na podporu mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘. Administrovat je bude »eskomoravsk· z·ruËnÌ a rozvojov· banka. TÌm se opÏt rozöÌ¯Ì moûnosti pro ËeskÈ podniky aktivnÏ participovat na finanËnÌch zdrojÌch ze SF EU. MPO potvrdilo raketov˝ n·stup registraËnÌch û·dostÌ do programu Rozvoj a Marketing, u kter˝ch zaznamenalo v dubnu jiû vÌce jak 800 registraËnÌch û·dostÌ v elektronickÈm systÈmu eAccount, a to v objemu p¯es 5 mili-

V Ostravě chlazení motorů a klimatizace SpoleËnost Behr, kter· se specializuje na chlazenÌ motor˘ a klimatizaci vozidel, otev¯ela v OstravÏ nov˝ z·vod. Do infrastruktury a provoznÌch prost¯edk˘ firma investovala bezm·la 450 milion˘ korun. Z·vod na severnÌ MoravÏ je uû druh˝m v˝robnÌm z·vodem, pro kter˝ si firma vybrala »eskou republiku. Behr zaËal v OstravÏ stavÏt v ¯Ìjnu 2006. NynÌ zamÏstn· nejprve 50 lidÌ, kte¯Ì budou vyr·bÏt komponenty a moduly pro chlazenÌ motor˘ osobnÌch vozidel. PoËet pracovnÌk˘ bude ale postupnÏ nar˘stat - uû ve st¯ednÏdobÈm horizontu firma pl·nuje zamÏstn·vat dvÏ stovky lidÌ a poËÌt· s obratem p¯es 1,5 miliardy korun.

"Behr v »eskÈ republice funguje uû tÈmÏ¯ deset let," ¯ekl Roman »erm·k, gener·lnÌ ¯editel agentury CzechInvest. "KromÏ zajÌmav˝ch pracovnÌch mÌst na Ostravsku p¯in·öÌ i novÈ p¯Ìleûitosti pro mÌstnÌ podniky. Firma chce dodavatele vybÌrat p¯ednostnÏ ze svÈho blÌzkÈho okolÌ a dÌky tomu by v podnicÌch v regionu mohlo vzniknout aû nÏkolik stovek nov˝ch pracovnÌch mÌst." "Od otev¯enÌ naöeho prvnÌho ËeskÈho z·vodu v MnichovÏ Hradiöti v roce 1999 se spoleËnost Behr Czech stala pilÌ¯em pro ziskov˝ r˘st firmy Behr," sdÏlil Markus Flik, p¯edseda p¯edstavenstva skupiny Behr. (tz)

Podnikatelská rada, nový poradní orgán MPO Ministr Martin ÿÌman z¯Ìdil v r·mci rezortu pr˘myslu a obchodu nov˝ poradnÌ org·n, kter˝ m· zefektivnit spolupr·ci st·tnÌ spr·vy s podnikatelskou sfÈrou. Rada m· 24 Ëleny, p¯iËemû polovinu tvo¯Ì z·stupci podnikatelskÈ sfÈry a podnikatelsk˝ch uskupenÌ. Druh· polovina rady se skl·d· ze z·stupc˘ jednotliv˝ch rezort˘ a centr·lnÌch org·n˘ st·tnÌ spr·vy. ⁄vodnÌ zased·nÌ PodnikatelskÈ rady probÏhlo v Ëervnu 2007. Jedn·nÌ se t˝kalo p¯edevöÌm n·vrh˘, kterÈ MPO p¯ipravilo a p¯ipravuje pro zjednoduöenÌ podnik·nÌ v »eskÈ republice. ZnaËn· pozornost byla vÏnov·na p¯edevöÌm projektu zelen˝ch karet. Z·stupci podnikatel˘ jej oznaËili za p¯Ìnosn˝ pro ¯adu obor˘, kterÈ se v souËasnÈ dobÏ pot˝kajÌ s nedostatkem kvalifikovan˝ch pracovnÌk˘. Nedostatek zamÏstnanc˘ zvl·ötÏ ve velk˝ch podnicÌch oznaËili za dramatick˝, p¯iËemû ocenili moûnost sn·ze zamÏstnat zahraniËnÌ pracovnÌky na konkrÈtnÌ zak·zce, kterou projekt zelen˝ch karet p¯inese. HlavnÌ d˘raz kladli z·stupci podnikatel˘ p¯edevöÌm na flexibilitu p¯ipravovanÈ legislativnÌ ˙pravy tohoto projektu, kter· m· umoûnit rychle reagovat na mÏnÌcÌ se popt·vku pracovnÌho trhu. DalöÌmi tÈmaty, kter˝m se Podnikatelsk· rada vÏnovala, byla novela ûivnostenskÈho z·kona a zjednoduöenÌ centr·lnÌho registraËnÌho formul·¯e. P¯ÌötÌ zased·nÌ PodnikatelskÈ rady se bude konat na p¯elomu z·¯Ì a ¯Ìjna tohoto roku. Do tÈ doby se podrobnÏji specifikuje vnit¯nÌ struktura rady a vytvo¯Ì se jejÌ pracovnÌ skupiny. Mezi Ëleny PodnikatelskÈ rady pat¯Ì reprezentanti SdruûenÌ podnikatel˘ a ûivnostnÌk˘, Asociace inovaËnÌho podnik·nÌ »R, Svazu podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R, Asociace mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ a ûivnostnÌk˘ »R, Unie mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ »R/SME UNION Czech Republic, Potravin·¯skÈ komory »R, Agr·rnÌ komory »R, Svazu obchodu a cestovnÌho ruchu »R, Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch v˝robnÌch druûstev, Svazu pr˘myslu a dopravy »R a Hospod·¯skÈ komory »R. (tz)

Společnost pro informační databáze, a. s., navýší kapitál ÿ·dn· valn· hromada SpoleËnosti pro informaËnÌ datab·ze, a. s., dne 7. 6. 2007 rozhodla o nav˝öenÌ z·kladnÌho kapit·lu spoleËnosti z jednoho na dva miliony korun. Nav˝öenÌ z·kladnÌho kapit·lu provede spoleËnost z vlastnÌch zdroj˘.

➡

8

Liška míří k novému rekordu »eskomoravsk· stavebnÌ spo¯itelna je v »eskÈ republice dlouhodobÏ nejvÏtöÌm poskytovatelem ˙vÏr˘ na bydlenÌ. Rok od roku poskytuje tyto ˙vÏry ve st·le vÏtöÌm objemu. V˝sledky za mÏsÌc kvÏten jednoznaËnÏ potvrzujÌ, ûe Liöka smÏ¯uje k novÈmu roËnÌmu rekordu. VynikajÌcÌch v˝sledk˘ p¯itom dosahuje i ve sjedn·v·nÌ nov˝ch smluv o stavebnÌm spo¯enÌ. ➡

ard korun. V souËasnÈ chvÌli poûadavky podnikatel˘ na financov·nÌ projektu v programu Rozvoj trojn·sobnÏ p¯evyöujÌ pl·novanou alokaci. Je z¯ejmÈ, ûe podnikatelÈ jsou dob¯e p¯ipraveni a otev¯enÌ operaËnÌch program˘ netrpÏlivÏ oËek·vajÌ. PrvnÌ ofici·lnÌ rozhovory o obsahu N·rodnÌho strategickÈho referenËnÌho r·mce, jehoû souË·stÌ jsou i n·vrhy OperaËnÌch program˘, byly zah·jeny teprve 17. dubna 2007. Bez dosaûenÌ shody s EK a schv·lenÌ tohoto strategickÈho materi·lu »eskÈ republiky nemohou b˝t zah·jena ani jedn·nÌ o nastavenÌ prioritnÌch os OperaËnÌho programu Podnik·nÌ a inovace. MPO nep¯edpokl·d·, ûe by ûadatelÈ mohli dostat

prvnÌ "RozhodnutÌ" o poskytnutÌ dotace d¯Ìve neû na podzim 2007. "éadatel˘m od data p¯ijetÌ registraËnÌ û·dosti vznikajÌ zp˘sobilÈ v˝daje na projekt, a tudÌû mohou jiû zah·jit realizaci sv˝ch podnikatelsk˝ch z·mÏr˘. Ovöem s rizikem, ûe projekt nemusÌ vybrat hodnotitelsk· komise a doporuËit ho k financov·nÌ," zd˘raznil Miroslav Elfmark. MPO se snaûÌ v r·mci osvÏdËen˝ch program˘, kterÈ byly jiû realizov·ny v r·mci OPPP, umoûnit p¯Ìstup k finanËnÌm zdroj˘m alespoÚ podnikatel˘m z ¯ad MSP, ale je nutnÈ si uvÏdomit, ûe vöech 15 program˘ podpory nenÌ moûnÈ vyhl·sit p¯ed schv·lenÌm OPPI, a to p¯ibliûnÏ ke konci roku 2007. (tz)

Reálně vyplacené prostředky z OPPP 2004-2008 12 000 10 000

vyplaceno

zb˝v· vyplatit

8000 6000 4000 2000 0 za 5 za /20 za 8/2 04 11 00 za /20 4 2 0 za /20 4 5 0 za /20 5 za 8/2 05 11 00 za /20 5 2 0 za /20 5 5 0 za /20 6 za 8/2 06 11 00 za /20 6 2 0 za /20 6 5 0 za /20 7 za 8/2 07 11 00 za /20 7 2 0 za /20 7 5 0 za /20 8 za 8/2 08 11 00 /2 8 00 8

od záštitou ministra průmyslu a obchodu Martina Římana se 14. června 2007 konala v Praze mezinárodní konference zaměřená na možnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU pro české podnikatele.

Nové trendy v náboru uchazečů o práci PoËÌtaËov· ökola Gopas se snaûÌ reagovat na novÈ smÏry ve vyhled·v·nÌ a zÌsk·v·nÌ uchazeË˘ o pr·ci. Jako jedinÈ vzdÏl·vacÌ st¯edisko v »eskÈ republice proto nabÌzÌ unik·tnÌ projekt, kter˝ je dostupn˝ kaûdÈmu, kdo se alespoÚ trochu zajÌm· o informaËnÌ technologie a myslÌ si, ûe m· dobrÈ komunikaËnÌ schopnosti. Z p¯ihl·öen˝ch uchazeË˘ vybere Gopas skupinu 20 "budoucÌch lektor˘", kter˝m poskytne bÏhem lÈta zdarma speci·lnÌ v˝cvikov˝ pro-

gram. "Jsme si vÏdomi akutnÌho nedostatku IT odbornÌku na ËeskÈm trhu, a proto se nesnaûÌme lovit i v pr·zdnÈm rybnÌce. ZamÏ¯ujeme svÈ hled·nÌ na uchazeËe s dobr˝mi komunikaËnÌmi schopnostmi a z·klady v IT. DetailnÌ znalosti v danÈm oboru zÌskajÌ pr·vÏ bÏhem naöeho speci·lnÌho programu," Martin Zelen˝, vedoucÌ lektorskÈho t˝mu. Cel˝ projekt je p¯ipraven na obdobÌ Ëervenec aû z·¯Ì 2007. (tz)

Dánové investovali v ČR přes 40 miliard P¯es 10 miliard d·nsk˝ch korun (cca 40 miliard korun) investovaly d·nskÈ firmy v »eskÈ republice v letech 1993-2007. Vytvo¯ily tak kolem 7000 nov˝ch pracovnÌch mÌst. D·nsko se tak stalo 15. nejvÏtöÌm investorem v »eskÈ republice. D·nskÈ investice pokr˝vajÌ nejr˘znÏjöÌ obory, od v˝roby st¯eönÌch krytin p¯es stavebnice pro dÏti aû po luxusnÌ elektroniku Ëi logistickÈ sluûby. InvestorskÈ aktivity d·nsk˝ch firem v »R zejmÈna v poslednÌch letech mÌ¯Ì do vyspÏl˝ch technologiÌ a sluûeb, coû je pro »R v˝znamnÈ. VelvyslanectvÌ »R v Kodani ocenilo tento t˝den dvan·ct nejv˝znamnÏjöÌch d·nsk˝ch investor˘ v »eskÈ republice. Akce "Top Danish Investors in the Czech Republic", na nÌû velvyslanec »R v D·nsku Ivan JanË·rek p¯edal ocenÏnÌ d·nsk˝m firm·m, se konala za ˙Ëasti z·stupc˘ Ministerstva pr˘myslu a obchodu »R a CzechInvestu. OcenÏnÌ zÌskaly tyto d·nskÈ firmy: ● BANG & OLUFSEN A/S - v˝robce luxusnÌ elektroniky, m· z·vod v Kop¯ivnice ● DANSK ETERNIT HOLDING A/S - firma vyr·bÌ v äumperku st¯eönÌ krytiny ● DISA HOLDING A/S - v˝roba slÈv·rensk˝ch stroj˘, firma m· tov·rnu v P¯Ìbrami ● R. FAERCH PLAST A/S - v˝robky z plasto-

v˝ch hmot pro pot¯eby potravin·¯stvÌ, z·vod v Liberci ● FIBERTEX A/S - firma vyr·bÌ ve Svitav·ch netkanÈ textÌlie ● LEGO A/S - tov·rna v KladnÏ na dÏtskÈ hraËky a stavebnice Lego, z·vod v roce 2006 odkoupila singapursk· firma Flextronics ● KOMPA A/S - v˝roba komponent˘ pro dÏtsk· h¯iötÏ, z·vod v Mod¯icÌch ● MARIUS PEDERSEN A/S - firma v »R poskytuje ˙klidovÈ sluûby, odpady, vodohospod·¯stvÌ ● MAERSK A/S - spoleËnost m· v Praze a MÏlnÌku poboËky poskytujÌcÌ sluûby z oblasti logistiky, dopravy ● NKT CABLES GROUP A/S - firma vyr·bÌ silovÈ kabely, m· z·vod ve VrchlabÌ a VelkÈm Mezi¯ÌËÌ ● ROCKWOOL INTERNATIONAL A/S - vyr·bÌ v BohumÌnÏ izolaËnÌ stavebnÌ materi·ly ● NB GROUP - spoleËnost zaloûila relaxaËnÌ a vzdÏl·vacÌ centrum v PetrovicÌch »esk· republika je celkovÏ v˝znamn˝m p¯Ìjemcem zahraniËnÌch investic. V letech 1993-2007 investovaly zahraniËnÌ firmy v »R zhruba 68 miliard USD. Mezi nejvÏtöÌ zahraniËnÌ investory v »R pat¯Ì nap¯Ìklad NÏmecko, NizozemÌ, USA Ëi Japonsko. (tz)

Home Credit: O úvěr Růst objemu spotřebních úvěrů si zatelefonovalo už 350 000 lidí R˘st objemu spot¯ebnÌch ˙vÏr˘ v »eskÈ O TelefonnÌ p˘jËku Home Credit si za roËnÌ dobu jejÌ existence zavolalo uû bezm·la 350 tisÌc lidÌ. Od svÈho uvedenÌ na trh v kvÏtnu loÚskÈho roku zÌskala rozhodujÌcÌ podÌl mezi bez˙Ëelov˝mi hotovostnÌmi ˙vÏry Home Credit. Po telefonu si p˘jËujÌ hlavnÏ t¯ic·tnice z menöÌch mÏst a obcÌ do 10 000 obyvatel. "K nej˙spÏönÏjöÌm mÏsÌc˘m TelefonnÌ p˘jËky co do objemu poskytnutÈ jistiny pat¯il loÚsk˝ listopad. ➡

republice byl st¯ednÏdobÏ p·t˝m nejrychlejöÌm v r·mci celÈ EvropskÈ unie. PodÌlem spot¯ebnÌch ˙vÏr˘ na hrubÈm dom·cÌm produktu vöak bylo »esko st·le pod pr˘mÏrem evropskÈ pÏtadvacÌtky. Rychle rostly i ËeskÈ ˙vÏrovÈ registry. Tyto informace zaznÏly na mezin·rodnÌm fÛru Asociace poskytovatel˘ informacÌ v oblasti spot¯ebnÌch ˙vÏr˘ (ACCIS), kterÈ v Praze minul˝ t˝den zorganizovala spoleËnost CCB - Czech Credit Bureau. ➡

www.prosperita.info

červenec 2007

FIRMY A INVESTICE

Nejméně 15 mladým firmám pomůže nový podnikatelský inkubátor v Brně V Brně-Komárově se 28. června 2007 slavnostně otevřel nový podnikatelský inkubátor. Zařízení, které pomáhá nápaditým firmám v začátcích podnikání, bude provozovat brněnský VÚSH, a. s. Ten do něj také investuje nezbytných 30 milionů korun. Část financí ovšem získá zpět od Evropské unie, a to díky podpoře z programu Prosperita. V inkubátoru najde zázemí nejméně 15 perspektivních firem.

"PodnikatelskÈ inkub·tory vytv·¯ejÌ p¯ÌznivÈ prost¯edÌ pro vznik inovativnÌch firem a p¯ipravujÌ podmÌnky pro spolupr·ci mezi v˝zkumn˝mi organizacemi, ökolami a soukrom˝mi podniky," vysvÏtlil Roman »erm·k, gener·lnÌ ¯editel Agentury pro podporu podnik·nÌ a investic CzechInvest. "StruËnÏ ¯eËeno: Pokud m·te v˝born˝ n·pad, ale nem·te zkuöenosti, natoû finance, ˙toËiötÏ najdete pr·vÏ v nÏkterÈm z podnikatelsk˝ch inkub·tor˘." "Na projekt inkub·toru jsme zÌskali podporu z programu EU Prosperita a faktem je, ûe bez p¯ispÏnÌ EvropskÈ unie by inkub·tor nevznikl," p¯iznal Petr MandelÌk, ¯editel PodnikatelskÈho inkub·toru Brno-Jih. "Podpo¯Ìme p¯edevöÌm inovativnÌ firmy s vazbou na stavebnictvÌ a novÈ technologie. »erstv˝m podnikatel˘m nabÌdneme 455 metr˘ ËtvereËnÌch p¯ipraven˝ch prostor za zv˝hodnÏnÈ n·jemnÈ, pom˘ûeme se zpracov·nÌm podnikatelskÈho z·mÏru, ˙ËetnictvÌm a zajistÌme i pr·vnÌ nebo vÏdeckÈ poradenstvÌ. V souËasnÈ dobÏ st·le jeötÏ hled·me vhodnÈ firmy nebo i jen n·paditÈ podnikatele, kter˝m bychom mohli nabÌdnout podporu." "Na inkub·tor v dalöÌ etapÏ nav·ûe i ökolÌcÌ st¯edisko a inovaËnÌ centrum. Tyto instituce pak spoleËnÏ vytvo¯Ì VÏdeckotechnick˝ park BrnoJih," poodhalil pl·ny do budoucnosti p¯edseda p¯edstavenstva V⁄SH, a. s., Ji¯Ì Vesel˝. "TÌm z¯ejmÏ nejzajÌmavÏjöÌm, co vÏdeckotechnickÈ parky v˝raznÏ ulehËujÌ, je transfer technologiÌ. P¯ipravit vynikajÌcÌ produkt je jedna vÏc, ale ˙spÏönÏ ho uvÈst na trh, to je vÏc druh·. VÏdeckotechnickÈ parky pomohou s obojÌm." "Inkub·tor a cel˝ budoucÌ vÏdeckotechnick˝ park p¯edevöÌm pomohou p¯en·öet v˝sledky z v˝zkumu probÌhajÌcÌho na VUT v BrnÏ rychleji do praxe," ¯ekl Karel Rais, rektor VysokÈho uËenÌ technickÈho v BrnÏ, kterÈ je partnerskou vysokou ökolou projektu. "DÌky inkub·toru zÌs-


k·vajÌ naöi talentovanÌ studenti dalöÌ p¯Ìleûitost uplatnit svÈ n·pady p¯Ìmo v BrnÏ. Podpora v˝zkumu v regionu jiûnÌ Moravy je p¯irozenÏ jednou z naöich nejv˝znamnÏjöÌch priorit." V BrnÏ uû Ëty¯i roky funguje Technologick˝ inkub·tor VUT, kter˝ hostÌ t¯icet zaËÌnajÌcÌcÌch inovaËnÌch firem, a vedle nÏj se navÌc pr·vÏ dokonËuje dalöÌ budova urËen· pro podobnÈ ˙Ëely. D·le vznik· specializovan˝ inkub·tor pro biotechnologickÈ firmy, kter˝ vyroste v kampusu Masarykovy univerzity. Vöechna tato za¯ÌzenÌ provozuje JihomoravskÈ inovaËnÌ centrum. "ZatÌmco naöe inkub·tory se zamÏ¯ujÌ na informaËnÌ technologie, elektrotechniku, strojÌrenstvÌ a biotechnologie, budova v Kom·rovÏ bude hostit p¯edevöÌm firmy z oblasti stavebnictvÌ. Bude tak vhodnÏ doplÚovat nabÌdku sluûeb po zaËÌnajÌcÌ firmy," sdÏlil Ji¯Ì HudeËek, ¯editel JihomoravskÈho inovaËnÌho centra. "V BrnÏ budou zanedlouho st·t t¯i podnikatelskÈ inkub·tory," vypoËÌtal Roman Onderka, prim·tor mÏsta Brna, kterÈ je jednÌm z partner˘ projektu. "Je nemyslitelnÈ, ûe by si navz·jem konkurovaly - pr·vÏ naopak. Brno se v poslednÌch letech stalo doslova magnetem pro sofistikovanÈ investice a novÈ instituce podporujÌcÌ vÏdu a v˝zkum jsou z·rukou, ûe p¯Ìliv modernÌch podnik˘ bude pokraËovat i v dalöÌch letech." Inkub·tor Brno-Jih zÌskal podporu z OperaËnÌho programu Pr˘mysl a podnik·nÌ, konkrÈtnÏ jak jiû bylo zmÌnÏno, z programu Prosperita. DÌky nÏmu Evropsk· unie podpo¯Ì celkem 31 projekt dotacÌ 1,6 miliardy korun. Pro roky 2007-2013 navazuje na Prosperitu stejnojmenn˝ program. HlavnÌ odliönostÌ nov·Ëka je to, ûe m· pro ËeskÈ podnikatele a akademiky p¯ipraveno jeötÏ vÌce financÌ. V JihomoravskÈm kraji zÌsk· dotaci z OperaËnÌ-

ho programu Pr˘mysl a podnik·nÌ celkem 194 r˘znÈ projekty. Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R mezi ˙spÏönÈ ûadatele rozdÏlÌ vÌce neû jednu miliardu korun. Jihomoravsk˝ kraj je v˝jimeËn˝ p¯edevöÌm v absolutnÌch poËtech pod·van˝ch û·dostÌ o dotace. V r·mci »R by se v tomto pomyslnÈm hodnocenÌ umÌstil na prvnÌm mÌstÏ. Mezi z·kladnÌ sluûby poskytovanÈ podnikatelsk˝mi inkub·tory pat¯Ì cenovÈ zv˝hodnÏnÈ prostory pro podnik·nÌ, konzultaËnÌ a poradenskÈ sluûby, r˘zn· ökolenÌ, vzdÏl·vacÌ akce, snadn˝ p¯Ìstup k informacÌm a datab·zÌm, sekret·¯skÈ sluûby, moûnost pouûÌvat kancel·¯skÈ vybavenÌ i ostrahu objekt˘ nebo moûnost parkov·nÌ.

Pro p¯ijetÌ do inkub·toru musÌ podnikatel zpravidla vyplnit û·dost a vypracovat struËn˝ podnikatelsk˝ pl·n. N·vod, jak ps·t business plan, mohou podnikatelÈ najÌt nap¯Ìklad na internetov˝ch str·nk·ch agentury CzechInvest. é·dost pak posoudÌ provozovatel inkub·toru. äanci uspÏt majÌ p¯edevöÌm firmy, kterÈ nabÌzejÌ neot¯elÈ n·pady a p¯ich·zejÌ s Ëerstv˝mi myölenkami. KONTAKT NA PODNIKATELSK› INKUB¡TOR BRNO-JIH: Petr MandelÌk ÿeditel PodnikatelskÈho inkub·toru Brno-Jih tel: +420 777 635 758 e-mail: [email protected]

České KORADO investuje do výroby radiátorů »esk· spoleËnost KORADO, a. s., investuje bezm·la miliardu korun do rozöÌ¯enÌ v˝roby radi·tor˘ v »eskÈ T¯ebovÈ. Firma se vracÌ na trhy na v˝chod od »eskÈ republiky, prodeje jÌ rostou p¯edevöÌm na UkrajinÏ a v Rusku, a novÈ objedn·vky by uû za nÏkolik let se st·vajÌcÌ kapacitou nestÌhala vyr·bÏt. DÌky rozöÌ¯enÌ produkce za osm set milion˘ korun najde do t¯Ì let na ⁄steckoorlicku pr·ci dalöÌch 125 lidÌ. "SpoleËnost KORADO vznikla v roce 1990 jako mal·, ryze Ëesk· firma. BÏhem sedmn·cti let vyrostla v jeden z nejvÏtöÌch podnik˘ ve svÈm oboru v EvropÏ," sdÏlil Roman »erm·k, gener·lnÌ ¯editel agentury CzechInvest. "»esk· ekonomika, a s nÌ i ËeskÈ firmy, v poslednÌch letech obrovsky posÌlily. PoËet velk˝ch investiËnÌch projekt˘ p¯ipraven˝ch Ëesk˝mi spoleËnostmi v naöich statistik·ch vloni poprvÈ p¯ekonal poËty investic z jakÈkoli cizÌ zemÏ. To je rozhodnÏ sign·l, kter˝ potvrzuje sÌlu modernÌch Ëesk˝ch spoleËnostÌ." "KORADO vloni poprvÈ p¯ekonalo hranici dvou milion˘ prodan˝ch radi·tor˘ v jednom roce," ¯ekl Ji¯Ì Je¯·bek, obchodnÌ ¯editel spoleËnosti KORADO, a. s. "KORADO je p·t˝m nejvÏtöÌm v˝robcem deskov˝ch radi·tor˘ na svÏtÏ, dominuje na ËeskÈm trhu a je velmi ˙spÏön˝ i v zahraniËÌ, vËetnÏ tak exotick˝ch zemÌ jako je Japonsko nebo FaerskÈ ostrovy." "Podnik v »eskÈ T¯ebovÈ v souËasnÈ podobÏ vznikl uû v letech 1996-1997 a zatÌm jsme do nÏj vloûili p¯es t¯i miliardy korun. Neust·le ho inovujeme a dÌky tomu m·me jeden z nejmodernÏjöÌch z·vod˘ v EvropÏ," doplnil v˝robnÌ ¯editel KORADO LudvÌk Petr. Firma investuje do nov˝ch technologiÌ pro v˝robu deskov˝ch a trubkov˝ch radi·tor˘. KonkrÈtnÏ m· v pl·nu po¯Ìdit dalöÌ, jiû Ëtvrtou, novou sva¯ovacÌ linku a souvisejÌcÌ za¯ÌzenÌ jako lis sko¯epin, lis p¯Ìdavn˝ch ploch, lakovacÌ linku, balÌcÌ linku a vöechny nezbytnÈ pomocnÈ technologie. KORADO si zakl·d· na tom, ûe veökerÈ novÈ technologie budou zcela öetrnÈ k ûivotnÌmu prost¯edÌ. KONTAKT NA SPOLE»NOST KORADO: Strategie firmy a rozvoj: Frantiöek MenclÌk, gener·lnÌ ¯editel, Tel: +420 465 506 105 TechnickÈ dotazy: LudvÌk Petr, v˝robnÌ ¯editel, Tel: +420 465 506 105 Obchod: Ji¯Ì Je¯·bek, obchodnÌ ¯editel, Tel: +420 465 506 422, [email protected]

9

červenec 2007

KVALITA - VÁŠ SMĚR

Model umožní odhalit slabá místa podniku a ještě lépe využít silné stránky S družení pro Cenu České republiky za jakost ve spolupráci se svými partnery, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Svazem českých a moravských výrobních družstev, dnes oznámilo úspěšné ukončení 1. běhu projektu "Abeceda managementu úspěchu". Současně byla představena nabídka pro účast firem v pokračování projektu.

Projekt "Abeceda managementu ˙spÏchu" je zamÏ¯en na zavedenÌ modernÌch manaûersk˝ch n·stroj˘ do pr·ce Ëesk˝ch firem. Jde o dlouhodob˝ projekt, kter˝ seznamuje naöe manaûery s nej˙spÏönÏjöÌm evropsk˝m n·strojem pro ¯ÌzenÌ firem - modelem EFQM (European Foundation for Quality Management). V 1. bÏhu projektu se 15 Ëesk˝ch firem sezn·milo formou semin·¯˘, ökolenÌ a workshop˘ se z·klady aplikace modelu EFQM v organizaci. Z·kladnÌm cÌlem bylo dos·hnout vyööÌ konkurenceschopnosti naöich firem a nauËit ˙ËastnÌky pouûÌvat model excelence EFQM jako n·stroj managementu ke zvyöov·nÌ v˝konnosti firmy. P¯i vyhodnocenÌ 1. bÏhu projektu se manaûe¯i z˙ËastnÏn˝ch firem shodli na tom, ûe jim model EFQM pomohl zp¯ehlednit procesy ve firmÏ a ûe zefektivnil jejich pr·ci. "Jsem velice r·d, ûe se projekt Abeceda managementu ˙spÏchu setkal s takov˝m ˙spÏchem," ¯ekl Ing. Jaroslav Pracha¯, v˝konn˝ ¯editel SdruûenÌ pro cenu »R za jakost. "DÌky financÌm ze st·tnÌho rozpoËtu a z prost¯edk˘ EU se n·m poda¯ilo opÏt trochu rozöÌ¯it poËet Ëesk˝ch organizacÌ pouûÌvajÌcÌch model, kter˝ je z·kladnÌm kamenem ˙spÏchu vÏtöiny nejlepöÌch evropsk˝ch firem." I kdyû m· model EFQM pomÏrnÏ kr·tkou historii, je to historie absolutnÌho ˙spÏchu. Evropsk· nadace pro management kvality (EFQM) vznikla v roce 1989 z iniciativy nejvÏtöÌch evropsk˝ch firem (VW, Olivetti, ABB, Siemens,

Renault,...), kterÈ se znepokojenÌm sledovaly ekonomickÈ zaost·v·nÌ Evropy za USA a Japonskem. OdbornÌci EFQM zanalyzovali zp˘soby ¯ÌzenÌ firem v Americe a v Japonsku a na z·kladÏ v˝sledk˘ anal˝zy vytvo¯ili model ¯ÌzenÌ nazvan˝ podle nadace - model ˙spÏönosti (excelence) EFQM. Model sest·v· z devÌti z·kladnÌch kritÈriÌ, kter· popisujÌ devÏt hlavnÌch oblastÌ ËinnostÌ firmy. PrvnÌch pÏt vytv·¯Ì p¯edpoklady pro to, aby firma byla dobr·, ve zbyl˝ch Ëty¯ech se firma hodnotÌ z hlediska v˝sledk˘ nebo cÌl˘, jichû chce dos·hnout. V˝sledky firma hodnotÌ p¯edevöÌm s ohledem na z·kaznÌka, jemuû model p¯ikl·d· nejvyööÌ v·hu. HodnotÌ se vöak i spokojenost zamÏstnanc˘ a vztah firmy k okolÌ, kde p˘sobÌ. Jde tedy o velmi komplexnÌ anal˝zu. Model umoûnÌ odhalit slab· mÌsta podniku a jeötÏ lÈpe vyuûÌt silnÈ str·nky. Aplikace modelu EFQM p¯inesla p¯ekvapiv˝ ˙spÏch nejen v oblasti ¯ÌzenÌ firem, ale jeho nasazenÌ se uk·zalo b˝t velmi efektivnÌ i v arm·dÏ, policii, zdravotnictvÌ, ökolstvÌ Ëi ve¯ejnÈ spr·vÏ. V komerËnÌch firm·ch p¯inesla aplikace modelu v˝raznÈ zlepöenÌ ekonomick˝ch v˝sledk˘ (nap¯. zv˝öenÌ provoznÌch p¯Ìjm˘ o 48 % u velk˝ch a o 63 % u mal˝ch organizacÌ, zv˝öenÌ prodej˘ o tÈmÏ¯ 40 % - ve srovn·nÌ s kontrolnÌ skupinou firem, kterÈ model nepouûÌvajÌ). Tyto jasnÈ a prokazatelnÈ v˝sledky jsou hlavnÌm d˘vodem, proË model EFQM pouûÌv· v EvropÏ jiû p¯es 30 000 firem.

Inovace jako vstupenka do budoucnosti JmÈnem »eskÈ spoleËnosti pro jakost (»SJ) bychom r·di informovali o pr˘bÏhu 51. kongresu EvropskÈ organizace pro jakost (EOQ), kter˝ se konal ve dnech 22.-23. kvÏtna 2007 v naöem hlavnÌm mÏstÏ v TOP Hotelu Praha pod klÌËo-

v˝m tÈmatem "ExcelencÌ ke konkurenceschopnosti - v˝zva pro Evropu". »asto se u v˝robk˘ (p¯ev·ûnÏ neinvestiËnÌ povahy) nebo sluûeb m˘ûe kvalita mÏnit velice rychle. Trh nÏkdy odmÌtne "starou" kvalitu, p¯itom

V minul˝ch letech se poda¯ilo model EFQM ˙spÏönÏ nasadit i v ¯adÏ firem v »eskÈ republice. P¯estoûe v˝sledky byly obdobnÈ, jako v ostatnÌch zemÌch Evropy, nedos·hlo zavedenÌ modelu v »R masovÈho mÏ¯Ìtka. D˘vodem byla zejmÈna mal· znalost v˝hod modelu, ale i nedostatek zkuöen˝ch ökolitel˘. Tento handicap Ëesk˝ch firem by se mÏlo poda¯it odstranit pr·vÏ dÌky projektu "Abeceda managementu ˙spÏchu", jehoû druh˝ bÏh odstartuje v z·¯Ì 2007. ⁄Ëast firem v projektu je plnÏ hrazena v r·mci OperaËnÌho programu Rozvoj lidsk˝ch zdroj˘ z EvropskÈho soci·lnÌho fondu a St·tnÌho rozpoËtu »R. Projekt "Abeceda managementu ˙spÏchu" probÌh· ve spolupr·ci s ⁄¯adem pr·ce v P¯Ìbrami

a je urËen vöem podnikatelsk˝m subjekt˘m p˘sobÌcÌm ve St¯edoËeskÈm kraji. DÌky spolufinancov·nÌ Evropsk˝m soci·lnÌm fondem a St·tnÌm rozpoËtem »R umoûÚuje i menöÌm organizacÌm zavÈst modernÌ manaûerskÈ n·stroje bez v˝razn˝ch finanËnÌch n·klad˘. Realiz·torem projektu je SdruûenÌ pro Cenu »eskÈ republiky za jakost ve spolupr·ci s partnery, Svazem pr˘myslu a dopravy »R a Svazem Ëesk˝ch a moravsk˝ch v˝robnÌch druûstev. DalöÌ informace: Ing. Milena Najmanov·, manaûer projektu Telefon: 266 109 806, 724 780 254, E-mail: [email protected], www.scj-cr.cz (tz)

První běh projektu se odehrál od ledna do června 2007. Zúčastnily se ho tyto firmy: STEINER & MAKOVEC, s. r. o.

Dubno, okres P¯Ìbram

VARIEL, a. s.

ZruË nad S·zavou

ORIGINAL REALITY, s. r. o.

Neratovice

Country Life, s. r. o.

NenaËovice, okres Beroun

Delphi Packard Electric »esk· republika, s. r. o.

»esk· LÌpa

KovohutÏ P¯Ìbram n·stupnick·, a. s.

P¯Ìbram

BENEä a L¡T, slÈv·rna a strojÌrna, a. s.

Pr˘honice

HRDLI»KA, spol. s r. o.

TetÌn, okres Beroun

PRODECO, a. s.

Teplice

TERMOSONDY Kladno, spol. s r. o.

Kladno

STYL, druûstvo pro chemickou v˝robu

Neratovice

St¯ednÌ odborn· ökola a St¯ednÌ odbornÈ uËiliötÏ, Dubno

Dubno, okres P¯Ìbram

ELEKTROMECHANIKA ⁄valy, s. r. o.

⁄valy, okres Praha-v˝chod

CZ LOKO, a. s.

Nymburk

se m˘ûe jednat pouze o kvalitu "vËerejöÌ". V krajnÌm p¯ÌpadÏ m˘ûe b˝t jedna kvalita r·no a jin· jiû odpoledne. Udrûet z·jem o v˝robek nebo sluûbu je t¯eba neust·l˝m zohledÚov·nÌm poûadavk˘ a oËek·v·nÌ nejen z·kaznÌka, ale i vöech zainteresovan˝ch stran. V˝robce musÌ b˝t tedy p¯ipraven i na to, ûe inovace jako vstupenka do budoucnosti m˘ûe b˝t i tot·lnÏ "skokov·" a ûe bude t¯eba mÏnit nap¯Ìklad i cel˝ zp˘sob v˝roby. Z·kaznÌk se proto zÌsk·v· nejen nabÌdkou zmÏnÏnÈho v˝robku nebo sluûby, ale takÈ st·lou nabÌdkou technologie nebo softwaru Ëi metod tvo¯ÌcÌch v˝znamnÈ doprovodnÈ sluûby. Loajalita z·kaznÌka se tedy p¯en·öÌ od hotov˝ch v˝robk˘ a sluûeb k nabÌdk·m p¯Ìstupu ke zmÏnÏ. V tomto Kongres uk·zal cestu pro dalöÌ v˝voj konkurenceschopnosti Ëesk˝ch a evropsk˝ch organizacÌ. Kongres probÏhl ke spokojenosti p¯ev·ûnÈ vÏtöiny ˙ËastnÌk˘. Vzhledem k velmi pozitivnÌm reakcÌm a hodnocenÌ ¯eËnÌk˘ klasifikujeme p¯edn·öky za velmi p¯ÌnosnÈ. P¯edn·öejÌcÌ prezentovali novÈ p¯Ìstupy rozvoje, kterÈ bezprost¯ednÏ podrobovali p¯ÌsnÈ optice z hlediska souËasn˝ch a oËek·van˝ch trend˘ ve svÏtÏ. P¯Ìklady byly demonstrov·ny na konkrÈtnÌch podmÌnk·ch, s uv·dÏnÌm ¯ady v˝sledk˘. V˝bÏr p¯edn·öejÌcÌch z celÈho svÏta navÌc dal ˙ËastnÌk˘m nov˝ obzor v tom, na co se klade d˘raz v evropskÈm prost¯edÌ, kudy se ubÌr· americk˝ smÏr a na Ëem stavÌ asijsk˝ p¯Ìstup. Z dotaznÌk˘ spokojenosti vyplynulo, ûe ˙ËastnÌci byli spokojeni jak s ˙rovnÌ p¯edn·öek, kterÈ p¯in·öely novÈ vize a myölenky, tak s doprovodn˝m programem a organizaËnÌm zajiötÏnÌm. Co do sloûenÌ ˙ËastnÌk˘ p¯edstavoval Kongres raritu - v celkovÈm poËtu 470 ˙ËastnÌk˘ se Kongresu ˙Ëastnili z·stupci z 56 zemÌ svÏta a ze 108 p¯edn·öejÌcÌch byli z·stupci z 32 zemÌ svÏta. Program Kongresu zahrnoval 12 sekcÌ a ˙vodnÌ a z·vÏreËnÈ plen·rnÌ zased·nÌ. SekcÌ se z˙Ëastnilo v pr˘mÏru od 25 do 90 lidÌ. NejvÏtöÌ z·jem byl o sekci

"NovÈ manaûerskÈ systÈmy orientovanÈ na v˝konnost a inovaci". Den p¯ed zah·jenÌm Kongresu, tedy 21. kvÏtna 2007, se uskuteËnilo historicky prvnÌ setk·nÌ evropsk˝ch manaûer˘ kvality registrovan˝ch EOQ, pod n·zvem "Nov· role manaûer˘ kvality ve 21. stoletÌ". Tento semin·¯ se skl·dal ze t¯Ì ˙vodnÌch p¯edn·öek öpiËkov˝ch manaûer˘ kvality - pana Juhani Anttily, pana Gregory H. Watsona a pana Stephena K. Hackera - a t¯Ì workshop˘, kterÈ vedli pr·vÏ tito odbornÌci. P¯edn·öky mÏly v˝bornou ˙roveÚ a workshopy i p¯es nep¯Ìliö velkou ˙Ëast 50 ˙ËastnÌk˘ byly velmi plodnÈ. V˝stupem workshop˘ byly z·vÏry ke t¯em klÌËov˝m tÈmat˘m: "Od managementu kvality ke kvalitÏ managementu", "Nov· role manaûer˘ kvality v inovacÌch, udrûitelnÈm rozvoji a vedenÌ zmÏn" a "Jak mohou manaûe¯i kvality budovat efektivnÌ t˝my pro plnÏnÌ budoucÌch poûadavk˘ na v˝konnost firmy". Na Kongresu byl p¯ed·n rovnÏû titul "Manaûer kvality roku 2006" panu Ben BarbÈ z Belgie a prvnÌ cena Waltera Massinga za nejlepöÌ knihu v oboru kvality panu Goh Thong Ngee ze Singapuru (¯editel Centra v˝zkumu inovacÌ a kvality), z rukou prezidenta Mezin·rodnÌ akademie pro kvalitu (IAQ) pana profesora Tito Conti z It·lie. Za dobr˝m v˝sledkem Kongresu byla dlouhodob· pr·ce t˝mu lidÌ, kte¯Ì byli p¯esvÏdËeni o nutnosti uspo¯·dat takovouto akci v »eskÈ republice pro otev¯enÌ pohledu na souËasn˝ v˝voj v kvalitÏ managementu ve vyspÏlÈm svÏtÏ. P¯es urËitÈ poË·teËnÌ nedostatky se to povedlo a hodnocenÌ nejen ˙ËastnÌk˘ o tom svÏdËÌ. »esk· spoleËnost pro jakost po¯·d·nÌm tÈto akce mezin·rodnÌho charakteru a rozsahu prok·zala, ûe je dozajista organizacÌ, kter· m· velkou sÌlu jÌt d·le spr·vn˝m smÏrem po zapojenÌ mlad˝ch a energick˝ch osob. Samoz¯ejmÏ musÌme podÏkovat ¯adÏ sponzor˘, bez kter˝ch by Kongres nemohl b˝t uspo¯·d·n. Jan Hn·tek manaûer projektu 51. kongresu EOQ Praha

Čeští podnikatelé již dostali od HVB a ČP přes 7 miliard »eötÌ podnikatelÈ, kte¯Ì si v letech 2004 aû 2006 zaû·dali o dotace ze struktur·lnÌch fond˘ EvropskÈ unie a uspÏli, jiû dostali prost¯ednictvÌm HVB Bank a »eskÈ pojiöùovny vyplaceno p¯es 7 miliard korun. Prost¯edky z program˘ vyhl·öen˝ch pr·vÏ v tomto obdobÌ, musÌ dle pravidel EU »esk· republika vyËerpat do konce roku 2008. CelkovÏ jde o vÌce neû 40 miliard korun. Konsorcium HVB Bank a »eskÈ pojiöùovny zajiöùuje v˝platy ze struktur·lnÌch fond˘ EvropskÈ Unie a st·tnÌho rozpoËtu od zaË·tku letoönÌho roku a bude pro Ministerstvo financÌ »R zprost¯edkov·vat vypl·cenÌ schv·len˝ch dotacÌ aû do roku 2010. »esk· republika m˘ûe ke zlepöenÌ ûivotnÌ ˙rovnÏ sv˝ch obyvatel Ëerpat v obdobÌ 2007-2013

10

z fond˘ EU p¯ibliûnÏ 26,7 miliard euro, coû je zhruba 752,7 miliard KË. Pro srovn·nÌ: v˝öe rozpoËtu »R pro rok 2007 je 1 040,8 miliard KË. Podpora z fond˘ EU, kterou m˘ûe »esk· republika v obdobÌ 2007-2013 Ëerpat, tak odpovÌd· 74 % st·tnÌho rozpoËtu »R roku 2007. (1) "V˝plata dotacÌ je pouze jednou z Ë·stÌ naöÌ podpory, kterou v tÈto oblasti klient˘m nabÌzÌme. KromÏ v˝platy dotacÌ, coû je z·vÏreËn· f·ze celÈho procesu, poskytujeme poradenstvÌ a konzultace p¯i zpracov·nÌ projektu, jsme schopni vyhledat vhodn˝ dotaËnÌ program a v neposlednÌ ¯adÏ takÈ zajiöùujeme p¯edfinancov·nÌ Ëi spolufinancov·nÌ projekt˘" sdÏlil Duöan Hladn˝, ¯editel divize korpor·tnÌ klientely. (tz)

www.prosperita.info

červenec 2007

TRH INFORMACÍ

Implementace směrnice o trzích finančních nástrojů již za pět měsíců! D o povinného zavedení evropské směrnice o trzích finančních nástrojů (Markets in Financial Instruments Directive, MiFID) zbývá již jen necelý půlrok. Finanční instituce mají tedy nejvyšší čas ověřit si, zda dělají maximum pro to, aby změny, jež směrnice přináší, dokázaly v dlouhodobém výhledu využít ve svůj prospěch. Podle Ernst & Young je úspěšná implementace požadavků této směrnice důležitá pro všechny společnosti poskytující finanční služby, protože MiFID bude v následujících třech letech katalyzátorem změn v tomto odvětví ekonomiky.

ÿada finanËnÌch institucÌ si jiû uvÏdomila, ûe jejich tradiËnÌ dodavatelsko-odbÏratelsk˝ ¯etÏzec dozn· po 1. listopadu 2007 jist˝ch zmÏn a ûe se jim otev¯ou novÈ moûnosti, nap¯. budou mÌt vÏtöÌ likviditu a niûöÌ marûe, transakËnÌ n·klady i poûadavky na kapit·l. InvestiËnÌ banky a burzy jiû takÈ ohl·sily nÏkolik projekt˘, jejichû prost¯ednictvÌm chtÏjÌ jeötÏ p¯ed listopadov˝m termÌnem posÌlit svou v˝chozÌ pozici. P¯Ìkladem takovÈho projektu je nap¯. Project Boat, na jehoû z·kladÏ by mÏla vzniknout celoevropsk· platforma pro zve¯ejÚov·nÌ a vykazov·nÌ informacÌ o obchodech, nebo Project Turquoise, jehoû cÌlem je vytvo¯it levnÏjöÌho konkurenta lond˝nskÈ burze. "MiFID je rozs·hl· a komplexnÌ smÏrnice, na kterou navazuje cel· ¯ada sekund·rnÌch p¯edpis˘ EU i n·rodnÌ legislativa jednotliv˝ch zemÌ. P¯Ìsluön˝ Ëesk˝ z·kon jeötÏ nenÌ hotov," upozornil Douglas Burnham, partner spoleËnosti Ernst & Young specializujÌcÌ se na finanËnÌ sluûby. "VÏtöina hr·Ë˘ na ËeskÈm finanËnÌm trhu je souË·stÌ nadn·rodnÌch finanËnÌch institucÌ, coû jim umoûÚuje vyuûÌvat centr·lnÏ vyvÌjenÈ produkty i postupy. DÌky MiFID by evropskÈ finanËnÌ instituce mÏly mÌt snadnÏjöÌ p¯Ìstup k z·kaznÌk˘m v »eskÈ republice a naopak ËeötÌ obËanÈ

by mÏli mÌt lepöÌ p¯Ìstup k finanËnÌm produkt˘m nabÌzen˝m v r·mci celÈ EU. V˝sledkem by mÏla b˝t vÏtöÌ konkurence, a tÌm i lepöÌ sluûby pro ËeskÈ klienty," up¯esnil D. Burnham.

HlavnÌ dopady smÏrnice SpoleËnost Ernst & Young vytipovala n·sledujÌcÌch pÏt oblastÌ, jimû je t¯eba p¯i implementaci smÏrnice vÏnovat odpovÌdajÌcÌ pozornost, aby nap¯. neadekv·tnÌm d˘razem na obchodnÌ aspekty neutrpÏla provoznÌ infrastruktura nebo dodrûov·nÌ p¯edpis˘. 1) Trhy - Do budoucna lze p¯edpokl·dat, ûe si z·kaznÌci majÌcÌ z·jem investovat do finanËnÌch n·stroj˘ budou moci vybÌrat z vÏtöÌho poËtu prodejnÌch mÌst. NicmÈnÏ ve st¯ednÏdobÈm v˝hledu se bude trh dÌky zost¯ujÌcÌ se konkurenci konsolidovat. Vztahy mezi obchodnÌky s cenn˝mi papÌry a spr·vci aktiv budou muset b˝t vÌce flexibilnÌ, aby bylo moûnÈ zajistit pot¯ebnou likviditu a z·roveÚ dos·hnout nejv˝hodnÏjöÌch cen u jednotliv˝ch transakcÌ. 2) Z·kaznÌci a distribuce - SmÏrnice p¯inese novou kategorizaci z·kaznÌk˘ a posÌlÌ jejich ochranu, a tÌm vytvo¯Ì novÈ, mezin·rodnÌ p¯Ìleûitosti rozöi¯ov·nÌ klientely. V tÈto souvislosti

1. VOX, a. s. - STAŇTE SE DAŇOVÝM PROFESIONÁLEM! ● ● ● ●

KvalifikaËnÌ zkouöky na daÚovÈho poradce se uû nemusÌte b·t! KomplexnÌ zvl·dnutÌ daÚovÈ soustavy a souvisejÌcÌch p¯edpis˘! Moûnost v˝bÏru jednotliv˝ch modul˘! Moûnost zÌskat mezin·rodnÌ certifik·t IES!

DaÚov˝ profesion·lÆ TERMÕN: 3. 9. - 16. 10. 2007 MÕSTO: Hotel Krystal, VäE - CDMS, J. MartÌho 2, Praha 6-VeleslavÌn PÿEDN¡äÕ: Ing. Ji¯Ì Beran, Ing. Hana »erm·kov·, Ph.D., Ing. VÏra Engelmannov·, JUDr. Svatopluk GaloËÌk, JUDr. Alena Holmes, Irena Jindrov·, JUDr. Jaroslav KobÌk, Jaroslava Kodrov·, JUDr. Alena Kohoutkov·, Ing. Eva Krekulov·, Ing. Ivana Langerov·, Ing. Otakar Machala, QUD, Ing. Radek Neuûil, Ing. Ladislav PavlÌk, Ing. Ivana Pila¯ov·, Ing. PÏva Pokorn·, Ing. Eva Sedl·kov·, JUDr. SoÚa äamalov· PROGRAM: 1. modul ● DA“OV› 2. modul ● DA“OV› 3. modul ● DA“OV› 4. modul ● DA“OV› 5. modul ● DA“OV› 6. modul ● DA“OV›

PROFESION¡LÆ PROFESION¡LÆ PROFESION¡LÆ PROFESION¡LÆ PROFESION¡LÆ PROFESION¡LÆ

-

V›KLAD Z¡KONŸ - 3.-8. 9. 2007 MAL… DANÃ - 11.-12. 9. 2007 V›KLAD ⁄»ETNICTVÕ - 18.-19. 9. 2007 PÿÕKLADY ⁄»ETNÕ - 24.-25. 9. 2007 PÿÕKLADY DA“OV… (TÿÕDENNÕ) - 1.-3. 10. 2007 SPR¡VA DANÕ A POPLATKŸ - 15.-16. 10. 2007

CENA: 32 470 KË (vËetnÏ 19% DPH a slevy za cel˝ cyklus ve v˝öi 6000 KË) CENA: 34 470 KË (vËetnÏ 19% DPH a mezin·rodnÌho certifik·tu IES)

VÌce informacÌ o celÈ vzdÏl·vacÌ nabÌdce na II. pololetÌ 2007 naleznete na www.vox.cz, informaËnÌ linka 226 539 670-1.

TNT Post jediným českým distributorem reklamních letáků s certifikátem ISO SpoleËnost TNT Post »R proöla jako jedin˝ distributor reklamnÌch let·k˘ v zemi ˙spÏönÏ auditem ISO. ZÌskala certifik·t ISO 9001:2001 a na zÌsk·nÌ dalöÌho prestiûnÌho certifik·tu se p¯ipravuje. CelosvÏtovÏ uzn·van˝m auditem ISO 9001, kter˝ posuzuje kvalitu poskytovan˝ch sluûeb, proöla nejen TNT Post »R, ale i TNT Post Slovensko a takÈ spoleËnosti Dimar a Dimar SK. Audit provedla renomovan· mezin·rodnÌ spoleËnost Bureau Veritas Certification. "Jako jedinÌ jsme zvl·dli audit Ëty¯ spoleËnostÌ najednou a navÌc s mezin·rodnÌ p˘sobnostÌ. Certifik·t ISO povaûuji za skvÏlou vizitku naöÌ spoleËnosti," ¯Ìk· Petr Zh·Úal, gener·lnÌ ¯editel TNT Post pro st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropu. "Zkvalitnili jsme systÈm ¯ÌzenÌ, eliminovali nedostatky a moûn· rizika. Mnoho z·kaznÌk˘ dnes vyûaduje dodava-


tele pouze s certifikovan˝m systÈmem a j· jsem r·d, ûe jsme se mezi nÏ mohli za¯adit. Jsme tak jedinÌ distributo¯i v »eskÈ republice i na Slovensku, kte¯Ì akreditaci ISO majÌ." Zvl·dnutÌm tohoto n·roËnÈho ˙kolu vöak TNT Post »R neusÌn· na vav¯Ìnech a d·le chce zdokonalovat svÈ sluûby i internÌ chod firmy. I proto nynÌ usiluje jeötÏ o certifik·t ISO 14001, kter˝ je zamÏ¯en na ochranu ûivotnÌho prost¯edÌ. TNT Post »R provozuje v »eskÈ republice a na Slovensku vlastnÌ kvalitnÌ a pruûnou distribuËnÌ sÌù. Spolupracuje s nÌ tÈmÏ¯ 16 000 doruËovatel˘ a dÌky jednotnÈmu systÈmu ¯ÌzenÌ a kontroly stoup· kvalita poskytovan˝ch sluûeb i v˝kony spoleËnosti. TNT Post zaujÌm· 1. mÌsto v branûi neadresnÈ distribuce jak v »eskÈ republice, tak na Slovensku a je tÈû druh˝m nejvÏtöÌm poötovnÌm oper·torem v »R. (tz)

bude nutnÈ rovnÏû p¯ehodnotit st·vajÌcÌ distribuËnÌ modely. 3) InvestiËnÌ produkty - Zost¯ujÌcÌ se konkurence posÌlÌ investice do nov˝ch, inovovan˝ch produkt˘ s vyööÌ marûÌ a povede k redukci tradiËnÌch produkt˘. 4) ProvoznÌ infrastruktura - VÏtöÌ objem transakcÌ bude kl·st vÏtöÌ n·roky na obsluûn˝ person·l, p¯edevöÌm na pracovnÌky p¯ich·zejÌcÌ do p¯ÌmÈho styku s klienty. Nov· pravidla pro obchodov·nÌ s finanËnÌmi n·stroji a vÏtöÌ objem transakcÌ povedou k podstatnÈmu zv˝öenÌ n·rok˘ na zpracov·nÌ dat. 5) Outsourcing - DÌky harmonizaci legislativy a jednotnÈ trûnÌ infrastruktu¯e bude moûnÈ vÌce provoznÌch ˙kol˘ zad·vat externÌm subjekt˘m.

Co je pro ˙spÏönÈ zavedenÌ smÏrnice jeötÏ t¯eba udÏlat FinanËnÌ instituce, kter· m· z·jem na tom, aby zavedenÌ smÏrnice o trzÌch finanËnÌch n·stroj˘ ˙spÏönÏ zvl·dla, si musÌ p¯ipravit kvalitnÌ pro-

jekt, podle nÏhoû bude p¯Ìsluön· opat¯enÌ prov·dÏt: ● Projekt implementace smÏrnice musÌ mÌt ve spoleËnosti plnou podporu a odpovÏdnost za jeho realizaci musÌ nÈst samo p¯edstavenstvo. ● Na projektu se musÌ podÌlet vrcholovÈ vedenÌ, aby byla vËas p¯ijÌm·na spr·vn· podnikatelsk· a strategick· rozhodnutÌ. ● Je nutnÈ flexibilnÏ reagovat na rozdÌly v interpretaci smÏrnice v jednotliv˝ch zemÌch a vypo¯·dat se s problÈmy, kterÈ vzniknou v d˘sledku p¯etrv·vajÌcÌch nejasnostÌ. ● Je t¯eba provÈst komplexnÌ a p¯esnou anal˝zu pot¯eb a navrhnout re·ln· ¯eöenÌ, kter· budou odpovÌdat moûnostem danÈ spoleËnosti, budou realistick· z obchodnÌho hlediska a v souladu s legislativnÌmi poûadavky. ● D·le je t¯eba efektivnÏ komunikovat se z·kaznÌky, obchodnÌky s cenn˝mi papÌry a poskytovateli sluûeb (externÌmi i v r·mci skupiny), aby vöechny subjekty p¯esnÏ znaly svÈ povinnosti. (tz)

Společný projekt MPO a nizozemské SenterNovem: jak motivovat firmy ke snižování spotřeby energie? Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R, Svaz pr˘myslu a dopravy »R a Nizozemsk· agentura pro inovaci a trvale udrûiteln˝ rozvoj (SenterNovem) uspo¯·daly ned·vno semin·¯ zamÏ¯en˝ na moûnosti uplatnÏnÌ dobrovoln˝ch dohod ke zvyöov·nÌ energetickÈ ˙Ëinnosti v pr˘myslovÈ sfÈ¯e v »R. ⁄Ëelem semin·¯e bylo p¯edstavit principy dobrovoln˝ch dohod a zkuöenosti s jejich uplatnÏnÌm v NizozemÌ. Z·roveÚ byl p¯edstaven spoleËn˝ projekt MPO a nizozemskÈ vl·dnÌ agentury SenterNovem, kter˝ m· identifikovat moûnosti zavedenÌ dobrovoln˝ch dohod v »eskÈ republice. "Projekt m· uk·zat, jak by mohly dobrovolnÈ dohody vypadat v Ëesk˝ch podmÌnk·ch a p¯edevöÌm jak˝ benefit by mohly p¯inÈst Ëesk˝m pr˘myslov˝m podnik˘m. DobrovolnÈ dohody by

mÏly podniky finanËnÏ motivovat ke sniûov·nÌ spot¯eby energie, na rozdÌl od regulatornÌch opat¯enÌ EvropskÈ unie, kterÈ p¯in·öÌ firm·m jen dalöÌ n·klady", ¯ekl na semin·¯i Ing. Ladislav Pazdera, ¯editel odboru elektroenergetiky MPO. S dobrovoln˝mi dohodami mezi st·tnÌ spr·vou a pr˘myslov˝m sektorem majÌ v EvropÏ nejvÏtöÌ zkuöenosti nap¯. ve VelkÈ Brit·nii nebo pr·vÏ v NizozemÌ, kde pr˘myslovÈ podniky majÌ moûnost dobrovolnÏ navrhnout pl·n snÌûenÌ spot¯eby energie na jednotku svÈ v˝roby. Pokud tento pl·n n·slednÏ dodrûujÌ, majÌ p¯Ìstup k nÏkter˝m dotacÌm a p¯edevöÌm jsou osvobozeny od danÌ za spot¯ebu paliv a energiÌ. Tyto danÏ majÌ b˝t v »esku zavedeny od roku 2008. (tz)

Společnost McAfee aktualizovala svoji studii o bezpečnosti vyhledávačů Rok po vyd·nÌ svÈ prvnÌ studie mapujÌcÌ bezpeËnost vyhled·vaË˘ zve¯ejnila spoleËnost McAfee (NYSE: MFE) aktualizovanou verzi anal˝zy The State of Search Engine Safety (Situace v oblasti zabezpeËenÌ vyhled·vacÌch sluûeb). Aktu·lnÌ v˝sledky uk·zaly, ûe aËkoliv celkov˝ podÌl potenci·lnÏ rizikov˝ch odkaz˘ ve v˝sledcÌch vyhled·vacÌch sluûeb poklesl na hodnotu okolo jednoho procenta, sponzorovanÈ odkazy (tj. odkazy, jejichû zve¯ejnÏnÌ je placeno inzerentem) jsou v˝raznÏ rizikovÏjöÌ neû v˝sledky "regulÈrnÌho" vyhled·v·nÌ. SpoleËnost McAfee celkovÏ odhaduje, ûe jen americk˝m uûivatel˘m internetu je kaûd˝ mÏsÌc p¯edloûeno 276 milion˘ v˝sledk˘ vyhled·v·nÌ, kterÈ odkazujÌ na str·nky ohroûujÌcÌ on-line zabezpeËenÌ. Studie spoleËnosti McAfee zahrnula pÏt hlavnÌch vyhled·vacÌch n·stroj˘ pouûÌvan˝ch v USA - Google, Yahoo!, MSN, AOL a Ask, kterÈ odpovÌdajÌ 93 % veökerÈho pouûÌv·nÌ vyhled·vacÌch sluûeb. Z·kladem studie byla anal˝za prvnÌch 50 odkaz˘, kterÈ vyhled·vaË vracel jako odpovÏÔ. V r·mci studie bylo zad·no 2300 bÏûn˝ch klÌËov˝ch slov a fr·zÌ, kterÈ byly vybr·ny ze seznam˘ typu Google Zeitgeist (ûeb¯ÌËek nejvyhled·vanÏjöÌch slov na vyhled·vaËi Google), Yahoo! Buzz a dalöÌch oborov˝ch zdroj˘. Kaûd˝ v˝sledek byl porovn·n s datab·zÌ n·stroje McAfee SiteAdvisor, kter˝ obsahuje hodnocenÌ vÌce neû 8,2 milion˘ server˘ z hlediska jejich bezpeËnosti pro uûivatele. V r·mci tohoto hodnocenÌ je Ëerven· barva p¯i¯azena rizikov˝m server˘m, kterÈ obsahujÌ adware, spyware Ëi viry, prov·dÏjÌ pokusy o zneuûitÌ zranitelnostÌ, jsou spojeny se zasÌl·nÌm nevyû·danÈ poöty, zobrazujÌ nep¯imÏ¯enÏ agresivnÌ okna typu pop-up nebo jsou silnÏ prov·z·ny s dalöÌmi servery spadajÌcÌmi do tÈto kategorie. élut· barva je p¯i¯azena server˘m, p¯i jejichû pouûÌv·nÌ je doporuËov·na jist· obez¯etnost. Spoluautorem studie je Ben Edelman, odbornÌk na spyware, kter˝ spolupracuje na sluûbÏ McAfee SiteAdvisor jako poradce.

Mezi klÌËov· zjiötÏnÌ studie pat¯Ì: ● Aû 4,0 % v˝sledk˘ vyhled·v·nÌ obsahovalo odkaz na nÏjak˝ rizikov˝ web. ● Sluûba America Online vracÌ nejbezpeËnÏjöÌ v˝sledky vyhled·v·nÌ. Pouze 2,9 % odkaz˘ vede na servery oznaËenÈ aplikacÌ McAfee SiteAdvisor ËervenÏ nebo ûlutÏ. JeötÏ p¯ed

rokem p¯itom u AOL Ëinilo zastoupenÌ rizikov˝ch odkaz˘ ve v˝sledcÌch vyhled·v·nÌ 5,3 %. Naopak nejvÌce rizikov˝ch ("Ëerven˝ch" nebo "ûlut˝ch") odkaz˘ vracÌ Yahoo - 5,4 %. ● SponzorovanÈ odkazy smÏ¯ujÌ na rizikovÈ servery aû 2,4kr·t ËastÏji neû v˝sledky "regulÈrnÌho" vyhled·v·nÌ. Cel˝ch 6,9 % veöker˝ch sponzorovan˝ch odkaz˘ oznaËuje aplikace McAfee SiteAdvisor ËervenÏ nebo ûlutÏ. I toto ËÌslo ovöem p¯edstavuje zlepöenÌ oproti situaci p¯ed rokem, kdy rizikov˝ch sponzorovan˝ch odkaz˘ bylo 8,5 %. HlavnÌ z·sluhu na tomto zlepöenÌ majÌ inovace Googlu. ● NejvÏtöÌ rizika i nad·le p¯edstavuje vyhled·v·nÌ slov spadajÌcÌch do oblasti digit·lnÌ hudby a technologiÌ. Fr·ze "digital music" vedla k vr·cenÌ v˝sledk˘, mezi nimiû bylo aû 19,1 % odkaz˘ na rizikovÈ servery. N·sledovaly fr·ze "tech toys" (technickÈ hraËky) a popul·rnÌ klÌËov· slova jako chat a wallpaper ("tapeta", pozadÌ plochy poËÌtaËe). ● Programy pro sdÌlenÌ soubor˘ pat¯Ì takÈ mezi nejrizikovÏjöÌ klÌËov· slova. NebezpeËnÈ jsou v˝sledky vyhled·v·nÌ systÈm˘ pro sdÌlenÌ soubor˘ Bearshare (45,9 % rizikov˝ch v˝sledk˘), limewire (37,1 %), kazaa (34,9 %) a winmix (32 %). ● V seznamech sponzorovan˝ch odkaz˘ je cel˝ch 3,2 % odkaz˘ smÏ¯ujÌcÌch na podvodnÈ servery. Typick˝ podvodn˝ server nabÌzÌ v tomto p¯ÌpadÏ prodej softwaru, kter˝ je jinak distribuov·n zdarma, m˘ûe se jednat takÈ o str·nky obsahujÌcÌ zav·dÏjÌcÌ informace o ˙Ëtov·nÌ vol·nÌ na urËit· telefonnÌ ËÌsla nebo o neprofesion·lnÏ vytvo¯en˝ server obsahujÌcÌ klamavÈ informace. ● Ve v˝sledcÌch vyhled·v·nÌ, kterÈ se t˝k· "obsahu pro dospÏlÈ" (erotick˝ obsah), se podÌl rizikov˝ch server˘ od konce loÚskÈho roku zv˝öil o 17,5 %, a rizikovÈ odkazy nynÌ p¯edstavujÌ 9,4 % veöker˝ch v˝sledk˘ vyhled·v·nÌ v tÈto kategorii. Ve sponzorovan˝ch odkazech, kterÈ se zobrazÌ p¯i vyhled·v·nÌ "obsahu pro dospÏlÈ", p¯itom procento rizikov˝ch odkaz˘ vzrostlo o cel˝ch 72 %. Cel· studie spoleËnosti McAfee je k dispozici na webu http://www.siteadvisor.com/studies/search_ safety_may2007. (tz)

11

červenec 2007

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL ATD...

Automobilový průmysl probouzí myšlenky, vede k diskuzi P rosperita se každoročně účastní veletrhů Autosalon a Autotec v Brně. Nechyběla ani letos na autosalonové přehlídce nejen nových modelů našich dovozců automobilů, ani při diskuzích a tiskových konferencích

Statistika Sdružení AP jako zrcadlo české ekonomiky Jednou z nejv˝znamnÏjöÌch aktivit SdruûenÌ automobilovÈho pr˘myslu (SdruûenÌ AP), kterou oceÚujÌ ËlenskÈ firmy i odborn· ve¯ejnost, je souhrnnÈ zpracov·v·nÌ statistick˝ch ˙daj˘ o v˝robÏ a prvnÌch registracÌch silniËnÌch vozidel (mÏsÌËnÌ, ËtvrtletnÌ, roËnÌ). SdruûenÌ AP tuto Ëinnost prov·dÌ jiû od svÈho vzniku v roce 1989. K dispozici je ¯ada statistick˝ch dat od roku 1898, tedy od poË·tku v˝roby osobnÌch automobil˘ na teritoriu Ëesk˝ch zemÌ. V uvedenÈm roce 1898 byl dokonËen prvnÌ Ëesk˝ automobil se spalovacÌm motorem President. SdruûenÌ AP se tak stalo "autorizovan˝m" centrem statistik v danÈm oboru za »eskou republiku. StatistickÈ ˙daje SdruûenÌ AP vyuûÌvajÌ ËeskÈ firmy a dalöÌ subjekty, ale i n·rodnÌ asociace automobilovÈho pr˘myslu v zahraniËÌ Ëi

mezin·rodnÌ organizace, kter˝ch je SdruûenÌ AP Ëlenem. SouhrnnÈ statistickÈ ˙daje za ËeskÈ v˝robce vozidel jsou kaûdoroËnÏ zpracov·v·ny do publikace "Statistika automobilovÈho pr˘myslu »eskÈ republiky", kter· obsahuje vûdy ˙daje za uplynul˝ch pÏt let. LetoönÌ vyd·nÌ zahrnuje ˙daje od roku 2002 do roku 2006. Uk·zky z tÏchto ˙daj˘ jsou uvedeny na n·sledujÌcÌch str·nk·ch tÈto informace. Mimo jiû zmÌnÏnou "Statistiku" vyd·v· SdruûenÌ AP ¯adu dalöÌch publikacÌ a p¯ehled˘, z nichû nÏkterÈ je moûno zakoupit a nÏkterÈ jsou urËeny jen pro Ëlenskou z·kladnu. ⁄daje o dom·cÌ v˝robÏ vozidel a prvnÌch registracÌch vöech kategoriÌ vozidel v »R jsou rovnÏû k dispozici na internetov˝ch str·nk·ch www.autosap.cz. (tz)

odborníků. Doprovodné akci Žena a auto věnovala část své přílohy Prosperita Madam Business. Takřka již tradičně přináší informace, které využívá stále více čtenářů:

Tržby z průmyslové činnosti automobilových firem v roce 2006: 644,38 mld. Kč, podíl firem Sdružení AP = 86,99 % PodÌly na trûb·ch z pr˘myslovÈ Ëinnosti, firmy autopr˘myslu »R, rok 2006

firmy SdruûenÌ AP 86,99 %

ostatnÌ automobilovÈ firmy (odhad) 7,76 %

Firmy Sdružení AP - objem produkce v roce 2006: 560, 54 mld. Kč, meziroční růst = 22,13 %

100 % = 644 382,7 mil KË PodÌl firem zapojen˝ch do SdruûenÌ AP ËinÌ: 86,99 %

Objem produkce automobilovÈho pr˘myslu (sdruûenÌ AP, 1997-2006) 560 542

600 000 500 000

458 964 385 551

400 000 272 901

300 000 200 000

159 663

186 778

304 800

326 453

348 404

219 302

100 000 Mil. KË

+ 25 ìautoî firem 5,25 %

Výroba motorových vozidel v ČR byla v roce 2006 nejvyšší v historii: vyrobeno 855 832 ks V˝roba motorov˝ch vozidel v »R rok 1989 aû 2006 (osobnÌ automobily, mal· uûitkov· vozidla, autobusy, n·kladnÌ vozy vËetnÏ tahaË˘, motocykly a mopedy)

0 855 835

1997 1998 1999 2000 2001 2001 2002 2003 2004 2005

603 849

600 000 500 000 400 000

414 778

404 656

374 674

343 391

300 000

244 411

230 130

449 891 459 357 470 589 454 968 443 902 380 212

280 173

248 144

223 267

190 651

200 000 100 000

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

0

Silná pozice dodavatelů - podíl na celkovém objemu produkce v roce 2006: 56,7 %

PodÌly z·kladnÌch skupin firem na objemu produkce SdruûenÌ AP, rok 1994-2006

100 % 90 % 80 % 70 %

41,35 %

41,16 %

54,29 %

55,27 %

36,52 %

33,06 %

37,27 %

45,95 %

44,83 %

47,43 %

51,17 %

57,09 %

58,76 %

59,11 %

56,72 %

42,56 %

40,90 % 40,70 %

43,08 %

60 % 50 % 40 % 30 %

58,87 %

63,69 %

62,01 %

53,50 %

20 % 10 %

54,59 %

52,26 % 48,49 %

0% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 fin·lnÌ v˝robci

12

dodavatelÈ

ostatnÌ

www.prosperita.info

červenec 2007


Podnik roku 2006 už známe S

outěž firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP) s názvem "Podnik roku 2006" se konala již podeváté. V roce 2005 byla zavedena modifikovaná kritéria s cílem zajistit co nejobjektivnejší porovnání výsledků firem v předchozím roce. Do soutěže se zapojují firmy Sdružení AP, které předají potřebné údaje pro zpracování souhrnných výsledků českého automobilového průmyslu. Zpracování a vyhodnocení podkladů provedl sekretariát Sdružení AP.

Byla pouûita tato hodnotÌcÌ kritÈria: 1. hospod·¯sk˝ v˝sledek p¯ed zdanÏnÌm (mil. KË) 2. p¯idan· hodnota na pracovnÌka v roce 2006 (mil. KË / pracovnÌk) 3. a) meziroËnÌ zmÏna trûeb za prodej vlastnÌch v˝robk˘ a sluûeb (%) b) trûby za prodej vlastnÌch v˝robk˘ a sluûeb (mil. KË) V˝bÏr kritÈriÌ je volen tak, aby byly maxim·lnÏ eliminov·ny p¯ÌpadnÈ neobvyklÈ v˝kyvy nÏkterÈho ukazatele. Vöechna kritÈria majÌ stejnou v·hu. KoneËnÈ po¯adÌ firem je pak d·no souËtem umÌstÏnÌ podle jednotliv˝ch kritÈriÌ, p¯iËemû po¯adÌ podle kritÈria 3) je d·no souËtem umÌstÏnÌ firmy podle a) a b). Podle hodnotÌcÌch kritÈriÌ se jednotlivÈ firmy umÌstily takto:

Hospod·¯sk˝ v˝sledek p¯ed zdanÏnÌm Tento ukazatel charakterizuje ziskovost jednotliv˝ch firem. Celkov· v˝öe dosaûen· v roce 2006 firmami SdruûenÌ AP ËinÌ 29 573 mil. KË. Hospod·¯sk˝ v˝sledek (HV) p¯ed zdanÏnÌm se pohybuje od nejvyööÌ dosaûenÈ hodnoty 14 783 mil. KË u firmy äKODA AUTO, a. s., aû po nejniûöÌ hodnotu, kter· byla uvedena v˝robnÌ firmou ve v˝öi 0,059 mil KË. Mezi prvnÌmi pÏti firmami se umÌstily, mimo jiû zmÌnÏnou firmu äKODA AUTO, a. s., firmy BEHR

Czech, s. r. o., SIEMENS VDO Automotive, s. r. o., LUCAS VARITY, s. r. o., a FERONA, a. s.

P¯idan· hodnota na pracovnÌka Tento ˙daj charakterizuje produktivitu pr·ce ve firmÏ. V roce 2006 dos·hla pr˘mÏrn· v˝öe p¯idanÈ hodnoty na jednoho pracovnÌka v r·mci firem SdruûenÌ AP hodnoty 808 669 KË na jednoho pracovnÌka. RozmezÌ, ve kterÈm se hodnota pohybuje, je od 2 176,4 tis. KË na pracovnÌka (nev˝robnÌ organizace - firma GLOBAL ASSISTANCE, a. s.) aû po hodnotu 32 181 KË, kter· byla uvedena u v˝robnÌ firmy. Mezi prvnÌmi pÏti firmami se umÌstily, mimo jiû zmÌnÏnou firmu GLOBAL ASSISTANCE, a. s., firmy D PLAST- EFTEC, a. s., BEHR Czech, s. r. o., HP Pelzer, k. s. a EDSCHA Bohemia, s. r. o.

MeziroËnÌ zmÏna trûeb za prodej vlastnÌch v˝robk˘ a sluûeb ProcentnÌ n·r˘st trûeb v porovn·nÌ let 2006 a 2005 jednoduch˝m zp˘sobem charakterizuje dynamiku rozvoje firmy. Mezi prvnÌch pÏt firem se za¯adily firmy Benteler Automotive Rumburk, s. r. o., MC Syncro KolÌn, s. r. o, EBERSPƒCHER, spol. s r. o., TOYOTA PEUGEOT CITROÀN AUTOMOBILE CZECH, s. r. o., a Draka Kabely, s. r. o. V r·mci firem SdruûenÌ AP dos·hla tato zmÏna v porovn·nÌ 2006/2005 pr˘mÏrnÈ v˝öe + 22,13 %. V absolutnÌ hodnotÏ to znamen· oproti roku 2005 n·r˘st o 101 578,1 mil. KË (vztaûeno na srovnatelnou Ëlenskou z·kladnu r. 2005 a 2006).

Trûby za prodej vlastnÌch v˝robk˘ a sluûeb AbsolutnÌ v˝öe trûeb je druhou sloûkou kumulovanÈho parametru, kter˝ zohledÚuje urËit˝m zp˘sobem ekonomickou stabilitu, zejmÈna u firem s trvale vysokou ˙rovnÌ trûeb z vlastnÌ v˝roby. Z pohledu tohoto parametru pat¯Ì mezi prvnÌch pÏt n·sledujÌcÌ firmy: äKODA AUTO, a. s., jejÌ podÌl na trûb·ch vöech firem SdruûenÌ AP dos·hl 31,5 %, TOYOTA PEUGEOT CITROÀN AUTOMOBILE CZECH, s. r. o., s podÌlem na trû-

BEHR CZECH, s. r. o. SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s. r. o. äKODA AUTO, a. s. IVECO CZECH REPUBLIC, a. s. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, a. s. SlavnostnÌ vyhl·öenÌ v˝sledk˘ soutÏûe probÏhlo na 64. zased·nÌ Rady ¯editel˘ SdruûenÌ AP 7. Ëervna 2007 v BrnÏ. OcenÏn˝m firm·m byly jiû tradiËnÏ p¯ed·ny sklenÏnÈ plastiky "Podnik roku 2006" symbolizujÌcÌ vlastnosti souËasnÈho ËeskÈho autopr˘myslu a jeho v˝robk˘ - sÌlu, houûevnatost, vytrvalost a kr·su. Brno, 7. Ëervna 2007 Ing. AntonÌn äÌpek ¯editel sekretari·tu SdruûenÌ AP

Podniky roku 2003

Podniky roku 2004

Podniky roku 2005

LUCAS VARITY, s. r. o.

BEHR CZECH, s. r. o.

äKODA AUTO, a. s.

BARUM CONTINENTAL, spol. s r. o.

HELLA AUTOTECHNIK, s. r. o.



MONROE CZECHIA, s. r. o.

LUCAS VARITY, s. r. o.

ROBERT BOSCH odbytov·, s. r. o.

HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, s. r. o.

CONTINENTAL TEVES CR, s. r. o.

DURA AUTOMOTIVE CZ, s .r. o.

ROBERT BOSCH odbytov·, s. r. o.

SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s. r. o.

»esk· pojiöùovna p¯ipravila pro svÈ klienty novou sluûbu - audit opravy. Ti, kte¯Ì majÌ pochybnosti o tom, zda jejich pojiötÏn˝ automobil byl po dopravnÌ nehodÏ ¯·dnÏ opraven, mohou jednÌm telefon·tem o audit poû·dat a tyto skuteËnosti ovÏ¯it. Auditem opravy h·jÌ »esk· pojiöùovna z·jmy sv˝ch z·kaznÌk˘, aù uû tÏch, kte¯Ì byli dopravnÌ nehodou pr·vÏ postiûeni, tak tÏch, kte¯Ì by mohli doplatit zv˝öenÌm sazeb svÈho pojistnÈho na neopr·vnÏnÈ n·roky nÏkter˝ch autoservis˘. "Klienti by mÏli b˝t obez¯etnÌ p¯ed sluûbami tÏch autoservis˘, kterÈ z vlastnÌ zkuöenosti neznajÌ. Pozor by si mÏli d·t i na takovÈ opravny, kterÈ nemajÌ uzav¯enu smlouvu o spolupr·ci s pojiöùovnou, a p¯esto z·kaznÌka ujiöùujÌ, ûe za nÏj vöe p¯i jedn·nÌch v r·mci likvidace vy¯ÌdÌ. »asto se totiû pod rouökou pohodlnÈ sluûby snaûÌ klienta z·mÏrnÏ "od¯Ìznout" od veökerÈ komunikace s pojiöùovnou," ¯ekl Filip Saidl z ˙seku likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ neûivotnÌho pojiötÏnÌ. V˝chozÌ situace je vûdy stejn· - klient po nehodÏ nahl·sÌ ökodu pojiöùovnÏ. Pojiöùovna vyöle na prohlÌdku poökozenÈho vozu svÈho likvid·tora nebo mobilnÌho technika, kter˝ poökozen˝ v˘z vyfotografuje a popÌöe rozsah ökody vËetnÏ seznamu dÌl˘ urËen˝ch jak k opravÏ, tak k v˝mÏnÏ. V nÏkter˝ch opravn·ch se vöak nedrûÌ z·pisu likvid·tora a nÏkterÈ dÌly z·mÏrnÏ nevymÏnÌ, ale pouze opravÌ nebo zrenovujÌ. Protoûe pojiöùovna p¯i likvidaci vych·zÌ ze z·pisu mobilnÌho technika a z faktury servisu, velmi Ëasto a bez jakÈhokoli podez¯enÌ fakturu uhradÌ. P¯itom Ë·stka m˘ûe b˝t i nÏkolikan·sobnÏ vyööÌ, neû tvo¯Ì skuteËnÈ n·klady na opravu. Audit opravy je v zahraniËÌ pomÏrnÏ bÏûnou souË·sti likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ. NynÌ jiû takÈ klienti »eskÈ pojiöùovny mohou kontaktovat jejÌ Klientsk˝ servis a poû·dat o tuto sluûbu. "Naöi pracovnÌci provÏ¯Ì, zda faktura p¯edloûen· klientovi je shodn· s fakturou odeslanou autoservisem do pojiöùovny a v p¯ÌpadÏ rozporu poskytnou pot¯ebnou souËinnost p¯i jedn·nÌ se servisem o odstranÏnÌ nedostatk˘ Ëi n·sledn˝ch pr·vnÌch krocÌch. V nÏkter˝ch p¯Ìpadech m˘ûe jÌt pouze o vyjasnÏnÌ nesrovnalostÌ, ale v mnoha i o podvod," uzav¯el Filip Saidl. MotoristÈ by mÏli b˝t na pozoru p¯ed autoservisy a asistenËnÌmi sluûbami, kterÈ tvrdÌ, ûe jsou smluvnÌmi "pro vöechny pojiöùovny". Pojiöùovny vybavujÌ svÈ skuteËnÈ smluvnÌ servisy certifik·ty, zpravidla s platnostÌ na jeden rok; smluvnÌ servis musÌ mÌt takov˝ certifik·t vyvÏöen v p¯ijÌmacÌ kancel·¯i. Pokud m· z·kaznÌk opravny pochybnosti, m˘ûe si tuto skuteËnost ovÏ¯it na webov˝ch str·nk·ch pojiöùovny nebo na jejÌ informaËnÌ telefonnÌ lince. »esk· pojiöùovna zve¯ejÚuje informace o sv˝ch smluvnÌch servisech ve vöech regionech republiky na adrese www.ceskapojistovna.cz (tz)

ČSOB Leasing je v žebříčku Czech Top 100 jedničkou své kategorie »SOB Leasing opÏt zvÌtÏzil ve svÈ kategorii prestiûnÌho ûeb¯ÌËku 100 nejv˝znamnÏjöÌch firem »eskÈ republiky za rok 2006. éeb¯ÌËek sestavuje sdruûenÌ CZECH TOP 100. »SOB Leasing zvÌtÏzil ve svÈ kategorii jiû pop·tÈ v ¯adÏ. »SOB Leasing, st·l· jedniËka ËeskÈho leasingovÈho trhu, obsadil prvnÌ mÌsto v kategorii "FinanËnÌ zprost¯edkovatelÈ a pomocnÈ finanËnÌ instituce" ve 13. roËnÌku ûeb¯ÌËku 100 nejv˝znamnÏjöÌch firem »eskÈ republiky. Po¯adÌ v kategorii finanËnÌch institucÌ je vytv·¯eno podle v˝öe trûeb. CelkovÈ trûby »SOB Leasing v roce 2006 dos·hly v˝öe tÈmÏ¯ 17 miliard korun. Ve stejnÈm roce spoleËnost profinancovala p¯edmÏty v celkovÈ po¯izovacÌ cenÏ 21,77 miliardy korun bez danÏ z p¯idanÈ hodnoty, a dos·hla tak historicky rekordnÌho obratu. "»SOB Leasing, jako spoleËnost trvale stojÌcÌ v Ëele leasingovÈho trhu, dos·hla v loÚskÈm

hrnn· hodnota p¯es·hla 3,5 miliardy korun, v meziroËnÌm srovn·nÌ to ËinÌ o 21 % vÌce. Celkem 14 200 automobil˘, to je tÈmÏ¯ 85 % z celkovÈho poËtu, bylo po¯Ìzeno prost¯ednictvÌm spot¯ebitelskÈho ˙vÏru autoCREDIT, kter˝ je v »eskÈ republice nejvyuûÌvanÏjöÌm ˙vÏrov˝m produktem pro financov·nÌ automobilu. V˝born˝ch v˝sledk˘ dosahuje spoleËnost GE Money Auto, dlouhodob˝ lÌdr ËeskÈho trhu financov·nÌ ojet˝ch automobil˘, i na trhu financov·nÌ nov˝ch automobil˘. Za prvnÌch pÏt mÏsÌc˘ letoönÌho roku bylo jejÌm prost¯ednictvÌm po¯Ìzeno celkem 2194 nov˝ch voz˘, meziroËnÏ o 73 % vÌce, jejichû souhrnn· hodnota dos·hla 866 milion˘ korun, coû je o 77 % vÌce neû ve stejnÈm obdobÌ loÚskÈho roku. "Jsme hrdÌ na to, ûe jsme dÌky naöim klient˘m v kvÏtnu dos·hli nejlepöÌch v˝sledk˘ v naöÌ desetiletÈ historii na ËeskÈm trhu. KromÏ udr-

roce skvÏl˝ch ˙spÏch˘. Upevnili jsme svÈ postavenÌ na trhu, zv˝öili jsme odstup od konkurence a rostli jsme vysok˝m tempem ve vöech v˝konov˝ch parametrech," ¯ekl gener·lnÌ ¯editel »SOB Leasing Karel BouËek. "OpakovanÈ ËelnÌ umÌstÏnÌ v ûeb¯ÌËku 100 nejv˝znamnÏjöÌch firem je dalöÌm pozitivnÌm sign·lem dlouhodobÈ prosperity naöÌ spoleËnosti naöim z·kaznÌk˘m a partner˘m," doplnil k umÌstÏnÌ v ûeb¯ÌËku Karel BouËek. CZECH TOP 100 pat¯Ì mezi prestiûnÌ tuzemskÈ projekty s nejdelöÌ tradicÌ. P¯ehled nejv˝znamnÏjöÌch firem je v »eskÈ republice zve¯ejÚov·n pravidelnÏ od roku 1994 a jeho cÌlem je poskytovat informace o tuzemsk˝ch podnikatelsk˝ch subjektech. éeb¯ÌËek finanËnÌch institucÌ CZECH TOP 100 je dÌky svÈ vypovÌdacÌ hodnotÏ, p¯esnosti a vÏrohodnosti pouûÌv·n pro analytickÈ ˙Ëely, pro makroekonomickÈ studie a pro pot¯eby jednotliv˝ch firem. (tz)

Při nákupu pohonných hmot ušetřili již 11,3 milionu korun Od ledna do dubna 2007 uöet¯ili z·kaznÌci spoleËnosti GE Money Auto 2,8 milionu korun p¯i Ëerp·nÌ pohonn˝ch hmot prost¯ednictvÌm slevovÈ karty Benzin Plus. Tato karta opravÚuje drûitele k Ëerp·nÌ pohonn˝ch hmot u ËerpacÌch stanic Benzina a Paramo se slevou 0,80 KË z kaûdÈho naËerpanÈho litru. Od zaË·tku roku 2005, kdy spoleËnost GE Money Auto zaËala poskytovat tyto karty sv˝m klient˘m, dos·hla celkov· ˙spora jiû 11,3 milionu korun.

Květen 2007 byl nejúspěšnejším měsícem v historii GE Money Auto


"Podniky roku 2006" v ËeskÈm automobilovÈm pr˘myslu

Výsledky předchozích tří ročníků soutěže:

Pro motoristy Audit opravy

NejlepöÌho mÏsÌËnÌho v˝sledku od svÈho vstupu na Ëesk˝ trh v roce 1997 dos·hla spoleËnost GE Money Auto letos v kvÏtnu. V tomto mÏsÌci profinancovala celkem 4005 automobil˘ v souhrnnÈ hodnotÏ tÈmÏ¯ 900 milion˘ korun. Od poË·tku roku se jedn· jiû o 16 728 automobil˘ v souhrnnÈ po¯izovacÌ hodnotÏ vÌce neû 3,5 miliardy korun. Celkov˝ poËet nov˝ch automobil˘ financovan˝ch GE Money Auto od ledna do kvÏtna 2007 vzrostl meziroËnÏ o vÌce neû 73 %. SpoleËnost GE Money Auto, kter· v roce 2006 financovala na ËeskÈm trhu nejvÌce automobil˘ koncov˝m z·kaznÌk˘m, profinancovala v letoönÌm p·tÈm mÏsÌci celkem o 7 % vÌce aut neû v kvÏtnu 2006, a to v hodnotÏ tÈmÏ¯ 900 milion˘ korun (meziroËnÏ o 25 % vÌce). BÏhem prvnÌch pÏti mÏsÌc˘ roku 2007 tak bylo prost¯ednictvÌm spoleËnosti GE Money Auto po¯Ìzeno tolik automobil˘, jejichû sou-

b·ch 8,5 %, TÿINECK… éELEZ¡RNY, a.s., ROBERT BOSCH odbytov·, s. r. o. (zast¯eöujÌcÌ v˝robce p¯ÌsluöenstvÌ koncernu ROBERT BOSCH v »R) a FERONA, a. s. Na z·kladÏ dosaûen˝ch v˝sledk˘ a po¯adÌ v jednotliv˝ch kategoriÌch bylo vyhodnoceno n·sledujÌcÌch pÏt firem jako

ûov·nÌ pozice lÌdra trhu financov·nÌ ojet˝ch automobil˘ p¯itom vykazujeme i v˝bornÈ v˝sledky i v oblasti financov·nÌ nov˝ch voz˘," ¯ekl Milan Beutl, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel GE Money Auto. "KromÏ naöich öiroce dostupn˝ch ˙vÏrov˝ch a leasingov˝ch produkt˘ k tomu jistÏ p¯ispÏla i akËnÌ nabÌdka, v jejÌmû r·mci mohou klienti p¯i po¯ÌzenÌ novÈho i ojetÈho automobilu zÌskat aû do konce Ëervna DVD p¯ehr·vaË," dodal Milan Beutl. Kvalitu produkt˘ GE Money Auto ocenila letos v soutÏûi Zlat· koruna takÈ odborn· porota. V kategorii Leasing udÏlila 1. mÌsto produktu vÏrnostnÌ Program Plus. Jeho hlavnÌ p¯ednostÌ je v˝raznÈ cenovÈ zv˝hodnÏnÌ p¯i financov·nÌ dalöÌho vozu a zjednoduöen˝ schvalovacÌ proces. V r·mci Programu Plus zÌsk·vajÌ z·kaznÌci rovnÏû CCS kartu nabitou na hodnotu 2000 KË. (tz)

Od ledna do dubna 2007 vyuûili klienti GE Money Auto slevovou kartu Benzin Plus p¯i tÈmÏ¯ 149 tisÌcÌch transakcÌch a naËerpali p¯itom 3,8 milionu litr˘ pohonn˝ch hmot. Od zaË·tku roku 2005 byla karta Benzin Plus vyuûita p¯i tÈmÏ¯ 681 tisÌcÌch transakcÌch a celkov˝ objem pohonn˝ch hmot naËerpan˝ch jejÌm prost¯ednictvÌm p¯esahuje 16,2 milionu litr˘. "MÏsÌËnÌ Ë·stka, kterou naöi klienti p¯i Ëerp·nÌ pohonn˝ch hmot uspo¯Ì, od zaË·tku roku roste. ZatÌmco v lednu p¯es·hla celkov· sleva 555 tisÌc korun, v dubnu, kdy dos·hla rekordnÌ v˝öe, to bylo jiû 813 tisÌc korun. V b¯eznu a dubnu takÈ poprvÈ p¯es·hl celkov˝ objem pohonn˝ch hmot zaplacen˝ch prost¯ednictvÌm karty Benzin Plus jeden milion litr˘," uvedl Milan Beutl, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel GE Money Auto. (tz)

Žena a auto Zv˝raznÏnÈ tÈma Autosalonu éena odr·ûelo skuteËnost, ûe v celÈm st¯edoevropskÈm regionu rychle p¯ib˝v· ¯idiËek. éeny p¯i v˝bÏru vozu zohledÚujÌ jin· kritÈria neû muûi a automobilky jim svou nabÌdkou vych·zejÌ vst¯Ìc. S cÌlem zjistit preference a poûadavky ûen - ¯idiËek probÏhla bÏhem veletrhu anketa LADYCAR - nejlepöÌ auto pro ûenu. Titul LADYCAR 2007 zÌskal sportovnÌ v˘z Audi S5, kter˝ zvolila porota deseti Ëesk˝ch celebrit z oblasti show-businessu i podnik·nÌ, mj. hereËka Zlata Adamovsk·, moder·torka Hana He¯m·nkov·, podnikatelka Olga Girstlov·. pokraËov·nÌ na stranÏ 14

13

červenec 2007


S čím se potýká aftermarket a proč N

ikdy předtím nebyla intenzita lobování v Bruselu na tak vysokém stupni, jako je tomu dnes. Aftermarketové společnosti a jejich příslušné organizace svádějí každodenní boj o to, aby hlas jejich členských společností byl slyšet napříč evropskými institucemi. Ačkoliv automobily zná každý, zástupci aftermarketu jsou konfrontováni s nedostatkem povědomí u tvůrců politiky vždy, když dojde na základní otázky aftermarketu. Jak a proč?

Automobilov˝ pr˘mysl zastoupen˝ v Bruselu ˙st¯ednÌ lobistickou kancel·¯Ì se 30 zamÏstnanci a dalöÌmi kancel·¯emi kaûdÈho jednotlivÈho v˝robce automobil˘ agresivnÏ propaguje s·m sebe jako j·dro pr˘myslu vytv·¯ejÌcÌ zamÏstnanost a inovace v EvropÏ. V˝sledek tohoto lobingu? MnozÌ z tÏch, kte¯Ì rozhodujÌ o evropskÈ legislativÏ ve snaze dos·hnout vyööÌ konkurenceschopnosti automobilovÈho pr˘myslu, neberou v potaz pot¯eby aftermarketu (p¯edevöÌm udrûenÌ volnÈ soutÏûe a zabr·nÏnÌ zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ jednoho hr·Ëe na trhu). Pokroky v mÏ¯enÌ a kontrol·ch emisÌ, vytv·¯enÌ nov˝ch prvk˘ komfortu a bezpeËnosti nepopiratelnÏ p¯ispÌvajÌ k vÏtöÌmu pohodlÌ a bezpeËnosti v silniËnÌ dopravÏ a takÈ k vÏtöÌ ochranÏ ûivotnÌho prost¯edÌ. Zav·dÏnÌ nov˝ch technologiÌ ale souËasnÏ vytv·¯Ì motorov· vozidla komplikovanÏjöÌ s obtÌûnÏjöÌ ˙drûbou a opravami. Ve velmi blÌzkÈ budoucnosti vstoupÌ takÈ na aftermarket dalöÌ generace nov˝ch automobil˘ vybaven˝ch pokrokovou technologiÌ. Neomezen˝ p¯Ìstup ke vöem technick˝m informacÌm, ökolenÌm,

n·hradnÌm dÌl˘m, k diagnostick˝m p¯Ìstroj˘m a zkuöebnÌm za¯ÌzenÌm bude - dokonce vÌce neû dnes - z·sadnÌ ot·zkou pro pokraËov·nÌ v servisu modernÌch vozidel. Vöeobecn˝ nedostatek povÏdomÌ o nez·vislÈm aftermarketu mezi tv˘rci legislativy EU a takÈ nedostatek ucelenosti legislativy souvisejÌcÌ s aftermarketem sniûujÌ ˙Ëinnost legislativy EU. Tato skuteËnost d·le omezuje konkurenceschopnost v naöem podnikatelskÈm sektoru. NenovÏjöÌm dokladem tohoto nedostatku uzn·nÌ od tv˘rc˘ politiky EU byla nepochybnÏ iniciativa skupiny CARS 21. Tento "mozkov˝ trust", kter˝ mÏl vytyËit budoucnost automobilovÈho pr˘myslu, p¯ekvapivÏ, nebo naopak bez jakÈhokoliv n·znaku p¯ekvapenÌ - vyberte si sami - nezahrnul û·dnou asociaci skuteËnÏ nez·vislÈho aftermarketu. Zde nezb˝v· neû poloûit ot·zku: Coûpak nenÌ aftermarket nedÌlnou souË·stÌ automobilovÈho pr˘myslu? V d˘sledku toho z·vÏreËnÈ komunikÈ EvropskÈ komise, vytyËujÌcÌ budoucÌ aktivity zaloûenÈ na doporuËenÌch skupiny CARS 21, vÏnuje nÏkolik stran tomu, jak zv˝öit konkurenceschopnost

Biotechnologické společnosti zažívají boom BiotechnologickÈ spoleËnosti se podle Ernst & Young dost·vajÌ dÌky mnoûstvÌ vyvÌjen˝ch nov˝ch produkt˘ a vysok˝m trûb·m koneËnÏ z Ëerven˝ch ËÌsel. Trûby za loÚsk˝ rok poprvÈ p¯ekroËily 70 miliard dolar˘. Z·jem o novÈ technologie takÈ v˝raznÏ zvyöuje cenu f˙zÌ a akvizic. Podle 21. roËnÌku zpr·vy Ernst & Young o hospod·¯sk˝ch v˝sledcÌch biotechnologickÈho pr˘myslu (Beyond Borders: The Global Biotechnology Report 2007) stojÌ za historicky nejlepöÌmi v˝sledky, jichû se tomuto odvÏtvÌ v loÚskÈm roce poda¯ilo dos·hnout, p¯edevöÌm mnoûstvÌ vyvÌjen˝ch nov˝ch produkt˘ a jejich ˙spÏönÈ uv·dÏnÌ na trh, rekordnÌ investice, velk˝ objem f˙zÌ a akvizic a skvÏlÈ finanËnÌ v˝sledky. "Americk˝ biotechnologick˝ pr˘mysl jeötÏ nikdy v historii nebyl tak siln˝. A nejen on, jeho ˙spÏch se öÌ¯Ì i do dalöÌch Ë·stÌ svÏta - p¯edevöÌm do Evropy," sdÏlil Glen Giovannetti, vedoucÌ glob·lnÌ expertnÌ skupiny Ernst & Young pro biotechnologick˝ sektor. "I kdyû teprve Ëas uk·ûe, do jakÈ mÌry je toto rychlÈ tempo r˘stu udrûitelnÈ, podle mÈho n·zoru je uû nynÌ dost dobr˝ch d˘vod˘ k optimizmu. Inovace uplynul˝ch let nesou svÈ ovoce v podobÏ rekordnÌch v˝nos˘ a neb˝vale vysok˝ch prÈmiÌ u f˙zÌ a akvizic," dodal G. Giovannetti.

⁄spÏchy na vöech front·ch O masivnÌm r˘stu biotechnologickÈho sektoru v roce 2006 svÏdËÌ prakticky vöechny ekonomickÈ ukazatele:

● V˝znamnÏ vzrostl objem transakcÌ - jen ve Spojen˝ch st·tech dos·hla jejich celkov· hodnota Ë·stky 23 mld. USD, coû je historick˝ rekord. DÌky vysokÈ prÈmii (tj. rozdÌlu mezi cenou akcie, kterou zaplatil kupujÌcÌ v r·mci transakce, a kurzem akcie p¯ed ohl·öenÌm transakce) se hodnota f˙zÌ a akvizic realizovan˝ch v biotechnologickÈm sektoru vyöplhala na druhou nejvyööÌ Ë·stku v historii. ● InvestiËnÌ kapit·l, kter˝ se biotechnologick˝m spoleËnostem poda¯ilo zÌskat, se v loÚskÈm roce zv˝öil o neuvÏ¯iteln˝ch 42 % na 27,9 mld., z toho rizikov˝ kapit·l p¯edstavoval 5,4 mld. USD, coû je opÏt historick˝ rekord. ● Trûby biotechnologick˝ch spoleËnostÌ obchodovan˝ch na ve¯ejn˝ch kapit·lov˝ch trzÌch vzrostly v celosvÏtovÈm mÏ¯Ìtku v ¯·du desÌtek procent a poprvÈ p¯ekroËily Ë·stku 70 mld. USD. Dvoucifern˝ n·r˘st hl·sÌ nap¯. Kanada (22 %), SpojenÈ st·ty (13 %) nebo Evropa (13 %). ● DÌky impozantnÌmu r˘stu trûeb se biotechnologick˝m spoleËnostem da¯Ì rychle kompenzovat ztr·ty vzniklÈ v p¯edchozÌch letech. EvropskÈ ve¯ejnÏ obchodovanÈ spoleËnosti snÌûily Ëistou ztr·tu o 37 %, kanadskÈ dokonce o 43 %. ● V roce 2006 bylo ve Spojen˝ch st·tech zaregistrov·no 36 nov˝ch v˝robk˘ (v roce 2005 to bylo o t¯i mÈnÏ). PoËet podan˝ch û·dostÌ o registraci novÈho lÈËiva nebo o udÏlenÌ biologickÈ licence se zv˝öil z 21 v roce 2005 na

automobilovÈho pr˘myslu, ale jen jeden odstavec nutnosti respektovat Na¯ÌzenÌ ES Ë. 1400/2002 (tzv. Blokov· v˝jimka) a zaruËit p¯Ìstup k oprav·rensk˝m informacÌm. Ale je tady i jedna dobr· zpr·va. DÌky ne˙navnÈmu ˙silÌ spojenc˘ v alianci AFCAR (Aliance pro svobodu oprav automobil˘ v EU) si tv˘rci politiky v EU pomalu zaËÌnajÌ uvÏdomovat v˝znam a d˘leûitost automobilovÈho aftermarketu, a to nejenom pro spot¯ebitele. "Kdyû jsem p¯ed sedmi lety zaËÌnala, byl automobilov˝ aftermarket v Bruselu tÈmÏ¯ nezn·m˝," ¯ekla Sylvia Gotzen, gener·lnÌ tajemnÌce FIGIEFA a koordin·tor AFCAR. "Je to pro n·s dennÌ boj o to, aby n·ö hlas byl slyöet ve vöech evropsk˝ch institucÌch. NemÏlo by se zapomÌnat, ûe ve vÏtöinÏ evropsk˝ch dokument˘ vztahujÌcÌch se k naöemu podnik·nÌ je zapojeno mnoho org·n˘, jako je Evropsk· komise, Evropsk˝ parlament se vöemi jeho Ëleny a souvisejÌcÌ v˝bory a ovöem takÈ Rada ministr˘. Zabere to spoustu kreativity a energie - mÌt spr·vnÈ zamÏ¯enÌ - vûdy v kaûdÈm okamûiku," dodala Sylvia Gotzen. Ve srovn·nÌ s lobistick˝mi skupinami a asociacemi v˝robc˘ automobil˘ jsou z·stupci aftermarketu jen "malÈ ryby". Sylvia Gotzen je p¯esto p¯esvÏdËena o d˘leûitosti existence celoevropskÈ kampanÏ za zv˝öenÌ image nez·vislÈho aftermarketu. Je nutn· vöeobecn· image kampaÚ o tom, co je nez·visl˝ vÌceznaËkov˝ aftermarket a jak je d˘leûitÈ, aby existoval i nad·le. "Je d˘leûitÈ, aby ËlenovÈ vÏtöiny klÌËov˝ch v˝bor˘ v EvropskÈm parlamentu (pr·vnÌ, vnit¯nÌ trh, spot¯ebitelÈ, pr˘mysl a hospod·¯skÈ z·leûi-

25. TakÈ v EvropÏ se poËet nov˝ch v˝robk˘ vyvÌjen˝ch ve¯ejnÏ obchodovan˝mi spoleËnostmi v˝znamnÏ zv˝öil.

Rok f˙zÌ a akvizic "M˘ûeme ¯Ìct, ûe rok 2006 byl rokem f˙zÌ a akvizic, naproti tomu ale o û·dnÈ z tÏchto transakcÌ nelze tvrdit, ûe by to byla transakce roku," podotkl Giovannetti. "V uplynul˝ch letech se na celkovÈm objemu f˙zÌ a akvizic vûdy v˝znamn˝m zp˘sobem podÌlela jedna ob¯Ì transakce. V roce 2006 je situace jin·, investo¯i kupujÌ menöÌ, zaËÌnajÌcÌ subjekty, jako by si uvÏdomili, jak˝ potenci·l se v biotechnologick˝ch spoleËnostech skr˝v·. Je to pozoruhodnÈ a svÏdËÌ to o nesmÌrnÈm inovaËnÌm ˙silÌ glob·lnÌho biotechnologickÈho sektoru."

Evropa na cestÏ k oûivenÌ Evropsk˝ biotechnologick˝ sektor si udrûel tempo rozvoje nastoupenÈ v roce 2005. V loÚskÈm roce tu trûby vzrostly o 13 % - coû je oproti 6 % v roce 2005 vÌce neû dvojn·sobek. CelkovÏ dos·hly trûby evropsk˝ch ve¯ejnÏ obchodovan˝ch i soukrom˝ch akciov˝ch spoleËnostÌ Ë·stky 13,3 mld. EUR (16,6 mld. USD). Objem investic se zv˝öil o neuvÏ¯iteln˝ch 45 % na 4,7 mld. EUR (5,9 mld. USD). TakÈ venture kapit·lovÈ investice zlomily v loÚskÈm roce rekord, kdyû dos·hly Ë·stky 1,5 mld. EUR (1,9 mld. USD). "Rok 2005 se v evropskÈm biotechnologickÈm sektoru, kter˝ koneËnÏ p¯ekonal dlouhÈ obdobÌ restrukturalizace, vyznaËoval opatrn˝m optimizmem," ¯ekl Siegfried Bialojan, kter˝ m· bio-

Většina řidičů neprošla na brněnském Autosalonu zrakovým testem SpoleËnost Essilor na letoönÌm brnÏnskÈm Autosalonu vyöet¯ila p¯Ìstrojem Visiotest p¯es 1400 ¯idiË˘ a u vÌce neû 50 % zjistila zrakov˝ problÈm. V˝sledkem testov·nÌ bude studie, kterou p¯ed· ministerstvu dopravy jako apel na p¯ÌsnÏnÌ legislativy. ZatÌmco z·padoevropskÈ zemÏ zrak ¯idiË˘ sledujÌ v pravideln˝ch intervalech, v »eskÈ republice je oËnÌ test pro ¯idiËe povinn˝ p¯ed zÌsk·nÌm ¯idiËskÈho pr˘kazu, tj. nejËastÏji v 18 letech, a dalöÌ aû v 60 letech. V tomto dlouhÈm obdobÌ se zrak nÏkolikr·t fyziologicky mÏnÌ. P¯Ìpadn· oËnÌ vada navÌc nenast·v· zlomovÏ, nastupuje pozvolna a ËlovÏk ji dlouho nemusÌ registrovat. O to nebezpeËnÏjöÌ vöak takov˝ ¯idiË m˘ûe b˝t sobÏ i svÈmu okolÌ. "MÏli jsme tady profesion·lnÌ ¯idiËe, kte¯Ì nerozliöili barvy a na semaforu se orientovali podle po¯adÌ. Jeden z nich se chlubil, ûe je 40 let ¯idiËem brnÏnskÈ hromadnÈ dopravy. P¯ed chvÌlÌ tady byl jeden mlad˝ p·n, kter˝ je profesion·lnÌ ¯idiË a obÏma oËima vidÌ 40 %, br˝le nenosÌ a ani o nich neuvaûuje," popisuje nejk¯iklavÏjöÌ p¯Ìpady veletrûnÌho testov·nÌ Jaroslav HrdliËka ze spoleËnosti Essilor - Optika, spol. s r. o. ZatÌmco v NÏmecku, Rakousku, äv˝carsku nebo VelkÈ Brit·nii musejÌ profesion·lnÌ ¯idiËi bÏhem dvou aû pÏti let alespoÚ jednou absolvovat test

14

na specializovan˝ch p¯ÌstrojÌch, u n·s si nechajÌ vyöet¯it zrak jen v p¯ÌpadÏ, ûe to po nich poûaduje zamÏstnavatel. Zpravidla se jedn· o podniky, kterÈ majÌ mate¯skou firmu v zahraniËÌ. "Nejp¯ÌsnÏjöÌ podmÌnky m· äv˝carsko, kterÈ vyûaduje oËnÌ prohlÌdky ¯idiË˘ v pÏtiletÈm cyklu, a pokud ËlovÏk neuspÏje, zabavÌ mu ¯idiËsk˝ pr˘kaz a vr·tÌ aû ve chvÌli, kdy si zkoriguje zrak a testem projde. LidÈ vÏtöinou navötÌvÌ optiku jeötÏ p¯ed tÌm, neû jdou na test, protoûe opakovan˝ test si navÌc musÌ sami zaplatit," p¯iblÌûil J. HrdliËka praxi v jin˝ch zemÌch. U n·s podobn· legislativa zatÌm zcela chybÌ. SpoleËnost Essilor se z˙Ëastnila veletrhu s cÌlem zÌskat statistickÈ podklady pro studii, kterou chce p¯edat ministerstvu dopravy. "MÏla by se st·t podnÏtem k öiröÌmu öet¯enÌ zadanÈmu samotn˝m ministerstvem a n·slednÈ ˙pravÏ legislativy smÏrem k tomu, co je bÏûnÈ v ostatnÌch zemÌch, tak aby alespoÚ ¯idiËi profesion·lovÈ museli svÈmu zraku vÏnovat pozornost," vysvÏtlil d·le J. HrdliËka. Na veletrhu Essilor zÌskal vzorek vÌce neû 1400 vyöet¯en˝ch, kter˝ p¯inesl alarmujÌcÌ v˝sledky. MladÌ lidÈ s Ëerstv˝m ¯idiËsk˝m pr˘kazem testem proöli z 90 % ˙spÏönÏ, ale od 25 let vÏku ˙spÏönost rychle klesala a celkovÏ neproölo vÌce neû 50

% osob. "VÏtöina testovan˝ch na veletrh p¯ijela za volantem a nÏkolika z nich jsme doporuËili, aby na zp·teËnÌ cestÏ radÏji uû ne¯Ìdili," poznamenal specialista firmy Essilor. Vyöet¯enÌ ani neprotestovali, protoûe se o z·vaûnosti problÈmu sami p¯esvÏdËili. NarozdÌl od bÏûnÏ rozöÌ¯en˝ch autorefraktor˘ na p¯Ìstroji Visiotest kaûd˝ "vidÌ, jak nevidÌ", tj. co jeötÏ dok·ûe p¯eËÌst a co uû ne. "Je to p¯esvÏdËivÏjöÌ a ¯idiË m· skuteËnou motivaci nÏco s korekcÌ udÏlat," uvedl jeötÏ J. HrdliËka. Za p¯Ìstroj kaûd˝ used· stejnÏ jako za volant, Ëili pokud nosÌ br˝le Ëi kontaktnÌ ËoËky, m· je na sobÏ. Visiotest obsahuje dvan·ct test˘, z nichû kaûd˝ m· stanovenou normu tolerance. Nekorigovan· Ëtvrtka dioptrie staËÌ, aby se ËlovÏk do normy veöel, ale nekorigovan· p˘lka dioptrie uû m˘ûe znamenat ohroûenÌ - nap¯Ìklad p¯i rychlÈ jÌzdÏ ¯idiË nep¯eËte vËas znaËku. "Pro ˙Ëely statistiky, kterou budeme p¯ed·vat ministerstvu dopravy, vyhodnocujeme jen v˝sledky Ëty¯ nejd˘leûitÏjöÌch test˘, tj. vidÏnÌ na d·lku prav˝m okem, lev˝m okem, obÏma oËima a barvocit. ÿidiËe s problÈmy v oblasti prostorovÈho vidÏnÌ, kontrastnÌ citlivosti aj. jsme vyhodnotili jako v po¯·dku, ale ani tak se vÏtöina testovan˝ch do normy neveöla," dodal J. HrdliËka. (tz)

tosti), stejnÏ jako ËlenovÈ EvropskÈ komise byli informov·ni o aftermarketu tak, aby byl ˙ËinnÏ vnÌm·n jako pr˘myslov˝ sektor, se kter˝m je t¯eba systematicky poËÌtat," ¯ekla d·le Sylvia Gotzen. V nast·vajÌcÌm hodnocenÌ "BlokovÈ v˝jimky" Evropskou komisÌ bude FIGIEFA podporovat myölenku celoevropskÈ kampanÏ zd˘razÚujÌcÌ v˝znam nez·vislÈho aftermarketu. Z·sadnÌ ot·zkou pro dalöÌ rozvoj aftermarketu v EvropÏ pak je p¯Ìstup k technick˝m informacÌm. FIGIEFA proto podporuje snahy aliance AFCAR - pr·vo na opravy automobil˘ se musÌ st·t klÌËov˝m principem pro regulativnÌ Ëinnost EvropskÈ unie. AFCAR je aliance nez·visl˝ch evropsk˝ch asociacÌ pro oblast technick˝ch informacÌ.

Jeho Ëleny jsou: AIRC - Mezin·rodnÌ asociace oprav·¯˘ karoseriÌ AIT a FIA - Mezin·rodnÌ federace autoklub˘ CECRA - Mezin·rodnÌ asociace obchodnÌk˘ a oprav·¯˘ vozidel FIGIEFA - Asociace nez·visl˝ch aftermarketov˝ch distributor˘ EGEA - Asociace dodavatel˘ gar·ûovÈho vybavenÌ

technologick˝ sektor na starosti v nÏmeckÈm zastoupenÌ spoleËnosti Ernst & Young." ÿ·dovÏ 10% r˘st v minulÈm roce a vynikajÌcÌ v˝sledky u mnoha dalöÌch ukazatel˘ svÏdËÌ o tom, ûe se evropsk˝ biotechnologick˝ sektor koneËnÏ odrazil ode dna."

NovÈ v˝zvy asijsk˝ch biotechnologick˝ch spoleËnostÌ AsijskÈ st·ty uû nechtÏjÌ b˝t jen levn˝mi "v˝robnami" a jejich vl·dy i podnikatelskÈ subjekty se razantnÏ zasazujÌ o rozjezd vlastnÌho v˝vojovÈho portfolia biotechnologick˝ch produkt˘. SpoleËnosti se snaûÌ p¯ich·zet s tv˘rËÌmi ¯eöenÌmi, jak p¯ekonat nedostatek kapit·lu a dalöÌ p¯ek·ûky. ReinvestujÌ v˝nosy do v˝voje nov˝ch v˝robk˘ a uzavÌrajÌ dohody, kterÈ by jim mÏly umoûnit rychleji uv·dÏt produkty na trh, vyuûÌvat ˙spory z rozsahu a posÌlit konkurenceschopnost v glob·lnÌm mÏ¯Ìtku. VznikajÌ nov· konsorcia, kter· hledajÌ investiËnÌ p¯Ìleûitosti.

Budoucnost: ˙spÏch p¯inese novou vlnu f˙zÌ a akvizic Zpr·va obsahuje mimo jinÈ i v˝sledky pr˘zkumu, kter˝ spoleËnost Ernst & Young provedla mezi 400 gener·lnÌmi ¯editeli biotechnologick˝ch spoleËnostÌ, od mal˝ch, p¯es st¯ednÏ velkÈ aû po ty nejvÏtöÌ. Pr˘zkum uk·zal, ûe nejvÌce se tyto podniky v poslednÌ dobÏ pot˝kajÌcÌ s problÈmy typick˝mi pro vyspÏlÈ spoleËnosti, jako nap¯. s dodrûov·nÌm p¯edpis˘ ze strany prodejnÌho person·lu, tlakem na ceny, glob·lnÌ expanzÌ nebo se ¯ÌzenÌm nadn·rodnÌ spoleËnosti s celosvÏtovou p˘sobnostÌ. OdpovÏdi respondent˘ byly vÏtöinou velice optimistickÈ. P¯es 90 % z nich uvedlo, ûe v nejbliûöÌch dvou letech hodl· p¯ijmout novÈ talenty, 68 % pl·nuje do dvou let zavÈst novÈ v˝robky. Pr˘zkum uk·zal, ûe ˙spÏch biotechnologick˝ch spoleËnostÌ by mÏl v n·sledujÌcÌch letech nastartovat novou vlnu f˙zÌ a akvizic: ● 99 % dot·zan˝ch gener·lnÌch ¯editel˘ americk˝ch a 87 % gener·lnÌch ¯editel˘ evropsk˝ch spoleËnostÌ pl·nuje realizovat bÏhem n·sledujÌcÌch dvou let nÏjakou investiËnÌ transakci, p¯iËemû jako nejËastÏjöÌ d˘vod je uv·dÏna podpora prodeje nebo marketingov˝ch aktivit; ● 52 % respondent˘ se chce spojit s jinou spoleËnostÌ kv˘li zav·dÏnÌ nov˝ch v˝robk˘ na trh, v souËasnosti je s podporou investiËnÌho partnera nabÌzeno jen 29 % v˝robk˘ biotechnologick˝ch spoleËnostÌ. (tz)

Žena a auto pokraËov·nÌ ze strany 13 TakÈ mÛdnÌ n·vrh·¯ka LibÏna Rochov·, advok·tka Petra Buzkov· nebo majitelka modelingovÈ agentury Milada Karasov·. S velk˝m ohlasem se setkala doprovodn· akce "éena a auto", kter˝ zahrnoval testovacÌ jÌzdy pro ûeny, poradenstvÌ zkuöen˝ch instruktor˘, soutÏûe o ceny, kosmetickou show, kav·rnu a dalöÌ program. (tz)

www.prosperita.info

červenec 2007


Budoucnost vidím velice pozitivně, řekl přesvědčivě v jedné z odpovědí pro náš časopis Ondřej Zíta, Country General Manager TNT Innight Czech Republic, s. r. o.

S

naha dobře hospodařit a časem je patrná ve většině firem. Čas je totiž choulostivá veličina, která si zaslouží tu nějvětší péči. Nedá se zastavit, jde svým tempem mimo nás a my všichni jsme jeho velkým podřízeným. A záleží jen a jen na nás, jak jeho možností využijeme. Je to čas vynaložený na tu či onu operaci, který výrobu nebo službu prodražuje, nebo zlevňuje, zpříjemňuje, nebo naopak. Společností, která se etablovala v České republice jako třetí pod značkou TNT, je TNT Innight, s. r. o. Ne, nejde o žádný ojedinělý noční klub, i když se hlavní nit činnosti odvíjí skutečně v noci. Je to perfektní a užitečná služba pro řadu firem. O tom, v čem spočívá, jsem hovořila s Ondřejem Zítou, Country General Managerem:

Vaší specializací je přeprava v nočních hodinách. Oč je tato služba efektivnější než ve dne a čím je pro klienta v České republice především zajímavá? RozdÌl je z¯ejm˝ - veËer z·silky naloûÌme a jiû druh˝ den r·no p¯ed osmou hodinou doruËÌme k p¯Ìjemci bez nutnosti jeho p¯Ìtomnosti. Z·kaznÌk tak m˘ûe vyuûitÌ zboûÌ zcela efektivnÏ pl·novat jiû na brzkÈ dopolednÌ hodiny. Ekonomick˝ p¯Ìnos je jednoznaËn˝. DÌky ˙spo¯e Ëasu z·kaznÌkovi dod·v·me systÈmovÈ ¯eöenÌ s v˝raznou p¯idanou hodnotou v ˙spor·ch Ëasu i n·klad˘. Řada vašich zákazníků je z automobilového průmyslu. Co a odkud kam se nejvíce přepravuje? A proč u vás vede zrovna tento obor? Sluûby noËnÌho doruËov·nÌ z·kaznÌci z automobilovÈho pr˘myslu v EvropÏ vyuûÌvajÌ jiû vÌce jak t¯icet let, je tu tedy v˝znamn· historick· zkuöenost. V automobilovÈm pr˘myslu, zvl·ötÏ pak v logistice n·hradnÌch dÌl˘, je noËnÌ doruËov·nÌ opravdu dlouhou dobu standardem. Mohl byste jmenovat několik dalších odvětví, která obsluhujete? Na webových stránkách uvádíte např. přírodní vědy nebo zemědělství… Oborov· ök·la zahrnuje nejen automobilov˝ pr˘mysl ale i high-tech, telekomunikace, medicÌnskÈ technologie, zemÏdÏlskou Ëi stavebnÌ techniku. Každý subjekt hledá další a další odběratele svých služeb a výrobků. Mnozí si naříkají, že je jim český trh již těsný. Jak je to ve vašem případě? Podle toho, že na našem trhu nepůsobí vaše společnost dlouho, bych usuzovala, že místa vidíte více než dost… Je pravda, ûe konkurence na ËeskÈm trhu v˝znamnÏ roste. Pr·vÏ proto se domnÌv·m, ûe sluûby s vysokou p¯idanou hodnotou, kterou noËnÌ expres bezesporu nabÌzÌ, budou st·le û·danÏjöÌ. Budoucnost vidÌm velice pozitivnÏ. Máte více práce v létě, či v zimě? P¯eprava urgentnÌch z·silek si poËasÌ nevybÌr·. Ale samoz¯ejmÏ struktura p¯epravovan˝ch z·silek je mÌrnÏ odliön· v lÈtÏ, kdy nap¯Ìklad probÌ-


h· zemÏdÏlsk· sezona, a v zimÏ, kdy je vÏtöÌ popt·vka po automobilov˝ch n·hradnÌch dÌlech. Chystáte se v nejbližší době investovat? Na ja¯e letoönÌho roku jsme p¯esunuli do nov˝ch prostor distribuËnÌ depo v BrnÏ. Z·roveÚ jsme investovali do upgrade naöeho systÈmu track and trace. V souËasnÈ dobÏ se p¯ipravujeme na certifikace ISO, IiP, OSHAS dle standard˘ TNT. Dalo by se to vyj·d¯it jednoduöe - investujeme do zvyöov·nÌ kvality. Určitě budete služby něčím obohacovat - dá se o tom již hovořit? RozhodnÏ chyst·me novinky. P¯ipravujeme novÈ

doplÚkovÈ produkty, a to nejenom v r·mci noËnÌho doruËov·nÌ, ale i v r·mci naöÌ sluûby dennÌho expresu, a to jak v tuzemsku tak v zahraniËÌ. Nechci prozrazovat vÌc, z·kaznÌky budeme vËas informovat nap¯Ìklad prost¯ednictvÌm naöich nov˝ch webov˝ch str·nek. VÏ¯Ìm, naöi p¯Ìznivci, z·kaznÌci novinky ocenÌ. Jak byste shrnul vaše konkurenční výhody oproti jiným firmám, které mají podobné zaměření jako TNT Innight? TNT Innight je specializovan· celoevropsk· distribuËnÌ sÌù noËnÌho expresu zamÏ¯en· na pravidelnÈ doruËov·nÌ v noËnÌch hodin·ch. V tom jsme jedineËnÌ. Z·roveÚ naöi z·kaznÌci mohou vyuûÌvat celÈ portfolio sluûeb poskytovan˝ch spoleË-

nostmi koncernu TNT. A to je velice v˝hodnÈ a efektivnÌ, a proto takÈ st·le ËastÏji vyhled·vanÈ. za rozhovor podÏkovala Eva Brixi

Paušální účet od GE Money Bank již i pro právnické osoby

Koučování se rozvíjí

V˝hodn· konta Genius Business Active nabÌzÌ GE Money Bank novÏ takÈ pr·vnick˝m osob·m. Za pauö·lnÌ mÏsÌËnÌ poplatek zÌskajÌ klienti nap¯Ìklad moûnost neomezenÈho v˝bÏru z 505 bankomat˘ GE Money Bank v celÈ »R, sluûby p¯ÌmÈho bankovnictvÌ Ëi dvÏ debetnÌ a jednu internetovou platebnÌ kartu. S nabÌdkou ˙Ët˘ s pauö·lnÌm mÏsÌËnÌm poplatkem pro fyzickÈ osoby - podnikatele p¯iöla GE Money Bank jako prvnÌ z velk˝ch bank v »R letos v ˙noru a podnikatelÈ i odborn· ve¯ejnost si ji ihned oblÌbili. O tom svÏdËÌ i prvnÌ mÌsto v letoönÌm roËnÌku soutÏûe Zlat· koruna. "Velk˝ z·jem podnikatel˘ o konta Genius Business Active jasnÏ dokazuje, ûe ˙Ëty s mÏsÌËnÌm pauö·lnÌm poplatkem jsou pro klienty velice atraktivnÌ. Proto jsme se rozhodli, ûe umoûnÌme vyuûÌvat jejich v˝hod i pr·vnick˝m osob·m. Klient m· v r·mci pauö·lu zahrnuty veökerÈ produkty a sluûby a zaplatÌ za nÏ mnohem mÈnÏ, neû kdyby si je zakl·dal k ˙Ëtu zvl·öù," uvedl Radek Schˆnfeld, manaûer ne˙vÏrov˝ch produkt˘ pro podnikatele. Klienti majÌ na v˝bÏr t¯i typy tÏchto ˙Ët˘: Genius Business Active 10, 50 a 200. Vöechny t¯i typy zahrnujÌ nap¯Ìklad neomezenÈ v˝bÏry ze öirokÈ sÌtÏ bankomat˘ GE Money Bank, sluûby p¯ÌmÈho bankovnictvÌ Ëi vyd·nÌ a vedenÌ dvou debetnÌch a jednÈ internetovÈ platebnÌ karty. JednotlivÈ typy se liöÌ podle poËtu transakcÌ, kterÈ m· klient v r·mci pauö·lu zdarma. U ˙Ëtu Genius Business Active 200 mohou navÌc klienti zdarma vyuûÌvat homebankingovÈ sluûky BankKlient. Sluûby zdarma v r·mci ˙Ët˘ Genius Business Active pro pr·vnickÈ osoby: ● veökerÈ v˝bÏry ze sÌtÏ 505 bankomat˘ GE Money Bank v celÈ »R ● sluûby p¯ÌmÈho bankovnictvÌ a jejich vyuûÌv·nÌ - Internet Banka, Mobil Banka, Telefon Banka ● vyd·nÌ a vedenÌ 2 platebnÌch karet (Maestro nebo MasterCard Business dle v˝bÏru klienta) ● vyd·nÌ a vedenÌ karty urËenÈ pro platby na internetu ● zasÌl·nÌ mÏsÌËnÌch v˝pis˘ poötou nebo elektronicky ● vyuûÌv·nÌ sluûby SMS servis, vËetnÏ 50 zaslan˝ch SMS mÏsÌËnÏ ● podle typu ˙Ëtu prvnÌch 10, 50 nebo 200 transakcÌ v mÏsÌci ze skupiny: p¯ÌchozÌ platby, odchozÌ platby zadanÈ elektronicky, trvalÈ p¯Ìkazy, inkasa ● u Genius Business Active 200 navÌc homebankingov· sluûba BankKlient MÏsÌËnÌ pauö·lnÌ poplatek ËinÌ 139 KË (Genius Business Active 10), 299 KË (Genius Business Active 50) a 1049 KË u ˙Ëtu Genius Business Active 200. (tz)

KouËov·nÌ je dnes v »esku ve f·zi silnÈho rozvoje, trh vöak jeötÏ neumÌ rozeznat kvalitu. Shodli se na tom ˙ËastnÌci kulatÈho stolu, kter˝ 25. Ëervna v Praze zorganizovala »esk· asociace kouË˘ (»AKO). Tato neziskov· organizace po¯·d· v z·¯Ì v Praze SvÏtovÈ setk·nÌ kouË˘, jehoû hlavnÌm tÈmatem je "KouËov·nÌ jako efektivnÌ zvyöov·nÌ v˝konnosti". KouËov·nÌ dnes pouûÌv· st·le vÌce firem jako efektivnÌ p¯Ìstup k zach·zenÌ s pracovnÌky, manaûery a jejich vz·jemnÈ spolupr·ci smÏrem k v˝konnosti. SvÏdËÌ o tom takÈ v˝Ëet partner˘ SvÏtovÈho setk·nÌ kouË˘, kter˝mi jsou nap¯. spoleËnosti skupiny »SOB, Coca Cola, Microsoft, GE Money Bank a dalöÌ. Vöechny tyto spoleËnosti v »esku aktivnÏ vyuûÌvajÌ kouËov·nÌ. Petr Kallista, Ëlen p¯edsednictva »AKO, potvrdil, ûe Ëesk˝ trh je dnes ve f·zi silnÈho rozvoje a od poË·tku 90. let se hodnÏ vÏcÌ zmÏnilo. "V 90. letech se tak¯ka p¯es noc objevily tisÌce kouË˘, kte¯Ì vöak byli ve skuteËnosti poradci. LidÈ nevÏdÏli, jak si v tÈ z·plavÏ vybrat. TakÈ dÌky tomu dnes Ëesk˝ trh jeötÏ neumÌ rozezn·vat mezi kouËem, mentorem Ëi poradcem. ÿada kouË˘ rovnÏû st·le pracuje podle hodinov˝ch sazeb, coû je takÈ urËit˝ p¯eûitek. Vûdyù pokud se m· nÏco zmÏnit u top manaûera firmy, nejde tady o co nejniûöÌ hodinovou sazbu." pokraËov·nÌ na stranÏ 16

15

červenec 2007


Michelin optimalizuje hospodaření s pneumatikami Z načka Michelin nabízí firmám péči o kompletní hospodaření s pneumatikami. Hlavním cílem partnerství je poskytnout komplexní řešení mobility vozidel, přes optimální správu pneu hospodářství, která přispívá ke zvýšení efektivity z hlediska nákladů a kvality služeb. Odborné zkušenosti Michelinu umožňují společnostem působícím v oblasti logistiky soustředění se na zákazníky a na jejich hlavní předmět podnikání - dopravu. Služba Michelin Fleet Solutions zaručuje prostřednictvím vhodné volby pneumatik maximální využití jejich kilometrového potenciálu a jejich optimální údržbou. Cílem programu je snížit spotřebu paliva a uspořit náklady tam, kde pracují velké vozové parky (fleety).

Jin˝mi slovy, spoleËnost Michelin se zab˝v· v˝vojem ¯eöenÌ, kter· pom·hajÌ zvyöovat konkurenceschopnost z·kaznÌk˘ v oblasti silniËnÌ dopravy. CÌlem je p¯ispÌvat kvalitnÌmi produkty a sluûbami k lepöÌ mobilitÏ osob a zboûÌ poskytov·nÌm ¯eöenÌ zaruËujÌcÌch dlouhodobou n·kladovou efektivitu, ohleduplnost k ûivotnÌmu prost¯edÌ a zv˝öenÌ bezpeËnosti silniËnÌho provozu. "S neust·le rostoucÌm dopravnÌm trhem roste takÈ pot¯eba logistick˝ch spoleËnostÌ vÌce se soust¯eÔovat na hlavnÌ p¯edmÏt Ëinnosti prost¯ednictvÌm standardizace proces˘ a sniûov·nÌ administrativnÌch ˙kol˘," informoval Peter Koval, vedoucÌ prodeje n·kladnÌch pneumatik Michelin. "Velmi Ëast˝m ¯eöenÌm je outsourcing podp˘rn˝ch sluûeb, kterÈ p¯Ìmo nesouvisejÌ s hlavnÌm p¯edmÏtem podnik·nÌ," dodal jeötÏ. Michelin Fleet Solutions je sluûbou ˙plnÈ mobility pro velkÈ vozovÈ parky. Dod·vka pneumatik je pouze jejÌ souË·stÌ. V jejÌm r·mci je pokryt cel˝ proces hospoda¯enÌ s pneumatikami (pneu-

management). Ten zahrnuje v˝bÏr vhodn˝ch pneumatik, jejich ˙drûbu vËetnÏ pravideln˝ch kontrol, dohuöùov·nÌ, pro¯ez·v·nÌ, protektoraci, vedenÌ skladovÈ evidence, pravidelnÈ sledov·nÌ a reporting, zjednoduöenÌ fakturace podle poËtu ujet˝ch km aû po ekologickou likvidaci opot¯eben˝ch pneumatik. Sluûba Michelin Fleet Solutions z·roveÚ zaruËuje prost¯ednictvÌm v˝bÏru a p¯esnÈho vyuûitÌ spr·vn˝ch pneumatik optimalizovanou spot¯ebu paliva pro velkÈ vozovÈ parky. Tento aspekt je velmi d˘leûit˝, neboù pro dopravce mohou n·klady na pneumatiky p¯edstavovat 4-5 % z celkov˝ch n·klad˘, avöak n·klady na pohonnÈ hmoty vÌce neû 35 %. AËkoli to m˘ûe b˝t p¯ekvapujÌcÌ, pneumatiky n·kladnÌch automobil˘ a jejich valiv˝ odpor majÌ vÌce neû 30% vliv na celkovou spot¯ebu pohonn˝ch hmot. Volbou pneumatik Michelin ¯ady Energy a jejich pravidelnou kontrolou a profesion·lnÌ ˙drûbou lze snÌûit spot¯ebu paliva o 4-8 %, coû je v˝znamn˝m p¯Ìnosem pro rozpoËet dopravc˘. Tato

Škodovky rostou Celkem 311 062 voz˘ prodala automobilka äKODA v prvnÌm pololetÌ roku 2007 na svÏtov˝ch trzÌch. Tedy o 13,2 % vÌce proti stejnÈmu obdobÌ v loÚskÈm roce. Mezi nejprod·vanÏjöÌ modely pat¯Ì st·le äkoda Octavia (sedan, kombi a novÏ zaveden˝ Scout). P¯itom velikou oblibu si drûÌ staröÌ modely s oznaËenÌm Tour. Model Octavia naöel celkem

146 772 majitel˘ v 92 zemÌch odbytu spoleËnosti äkoda Auto. Od zah·jenÌ prodeje novÈ verze Fabia se pro tuto novinku rozhodlo 15 887 z·kaznÌk˘. Rostl takÈ prodej modelu Superb. Od loÚskÈho roku se liöÌ o 3,6 %. Celkem tak automobilka prodala 11 095 kus˘ tÈto limuzÌny. äkoda Roomster se v prvnÌm pololetÌ roku 2007

skuteËnost je v˝znamn· takÈ z hlediska snÌûenÌ negativnÌho vlivu na ûivotnÌ prost¯edÌ. DelöÌ ûivotnost dÌky profesion·lnÌ ˙drûbÏ a protektoraci znamen· mÈnÏ koster pro recyklaci. Klienti mohou kromÏ sluûby MICHELIN Fleet

Solutions vyuûÌvat takÈ v˝hod sluûby MICHELIN Euro Assist: evropsk· 24hodinov· pohotovostnÌ havarijnÌ sluûba s poskytov·nÌm asistence p¯i nehod·ch v souvislosti s pneumatikami pom·h· snÌûit prostoje vozidel. (tz)

Nákladová struktura dálkových přepravců v Evropě ReûijnÌ n·klady 13 %

PojiötÏnÌ 2%

DanÏ 0%

Platy 28 %

VlastnictvÌ p¯ÌvÏsu 3% VlastnictvÌ vozidla 7% M˝tnÈ 5%

CestovnÌ v˝daje 6%

Opravy a ˙drûba 7% Pneumatiky 2%

PohonnÈ hmoty 27 %

etablovala jako Ëtvrt· modelov· ¯ada automobilky s odbytem 33 528 voz˘, coû p¯edstavuje z·roveÚ celkov˝ n·r˘st oproti loÚskÈmu pololetÌ. NejvÏtöÌ odbyt v prvnÌm pololetÌ roku 2007 zaznamenala äkoda Auto v z·padnÌ EvropÏ. Zde se prodalo celkem 173 392 voz˘, coû je o 11,8 % vÌce neû v loÚskÈm roce. V NÏmecku vzrostl prodej o 15,4 % na 58 423 voz˘, v Belgii o 27,9 %, celkem zde bylo prod·no 8831 voz˘ äkoda, a ve äpanÏlsku o 9,6 % na 14 935 aut. Dod·vky voz˘ rostly takÈ do rozvÌjejÌcÌch se trh˘

regionu st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. Zde naölo majitele cekem 115 960 nov˝ch voz˘ äkoda. PololetnÌ n·r˘st prodeje tak ËinÌ 16,4 %. O 7,2 % rostl odbyt voz˘ v Asii a z·mo¯Ì. Celkem zde äkoda Auto prodala 21 710 voz˘. NejvÏtöÌ podÌl na tom majÌ Indie s 5913, Turecko s 2260 a Egypt s 3407 automobily äkoda. Od zah·jenÌ prodeje (6. Ëervna 2007) vozu Octavia, vyr·bÏnÈho na ËÌnskÈm trhu, bylo ËÌnskou exkluzivnÌ dealerskou sÌtÌ registrov·no tÈmÏ¯ 6000 objedn·vek na tento v˘z, coû je v˝raznÏ nad oËek·v·nÌ automobilky. (tz)

JeötÏ p¯ed zah·jenÌm stavby prvnÌho prototypu bylo rozhodnuto, ûe nov˝ Tiguan musÌ b˝t mimo¯·dnÏ bezpeËn˝m SUV vhodn˝m pro aktivnÌ styl ¯ÌzenÌ. Pro dosaûenÌ tohoto cÌle vyuûil v˝voj·¯sk˝ t˝m vöechny dostupnÈ prost¯edky. Nov˝ Tiguan musel p¯i homologaËnÌch testech v Africe prok·zat, ûe zaruËuje neutr·lnÌ aû mÌrnÏ nedot·Ëivou charakteristiku ¯ÌzenÌ a neobyËejnÏ nÌzk˝ ˙hel klopenÌ karoserie. ExtrÈmnÏ nerovnÈ cesty na okraji NamibijskÈ pouötÏ takÈ mÏly jeötÏ jednou provÏ¯it, jak vynikajÌcÌ je dynamick· charakteristika chov·nÌ vozu a jak dokonal˝ je komfort jÌzdy i za tÏch nejtÏûöÌch podmÌnek. Toho bylo dosaûeno dÌky tomu, ûe ve specifikaci byly jasnÏ stanoveny poûadavky: dos·hnout bezprecendentnÌ ˙rovnÏ v dynamice, komfortu a bezpeËnosti jÌzdy.

adov˝ch funkcÌ do centr·lnÌho ¯ÌdicÌho mÌsta. KonkrÈtnÏ to znamen·, ûe jedin˝m spÌnaËem lze aktivovat asistenta pro jÌzdu z kopce (pro optim·lnÌ ¯ÌzenÌ na svazÌch), p¯izp˘sobenÌ charakteristiky ped·lu ¯idiËe (pro jemnÏjöÌ odstupÚov·nÌ toËivÈho momentu), p¯izp˘sobenÌ EDS (elektronickÈ z·vÏry diferenci·lu se aktivujÌ jiû p¯i nejmenöÌm prokluzu), p¯izp˘sobenÌ ABS (zlepöen· ˙Ëinnost brzdÏnÌ na nezpevnÏnÈm povrchu), asistenta pro jÌzdu do kopce (podpora p¯i jÌzdÏ do kopce a ochrana spojky) a v souËinnosti s automatickou p¯evodovkou p¯edvolbu rychlostnÌho stupnÏ (vËetnÏ optim·lnÌ brzdicÌ funkce). Uveden· ¯ada funkcÌ zamÏstn·v· pÏt elektronick˝ch ¯ÌdicÌch jednotek, kterÈ systÈm ovl·dajÌ. (tz)

Razantní příchod: to je nový Tiguan! SouËasnÏ s prvnÌmi fotografiemi novÈho Tiguanu zaËÌn· automobilka Volkswagen odpoËÌt·vat Ëas do premiÈry svÈ 14. modelovÈ ¯ady. Tiguan se poprvÈ p¯edstavÌ öirokÈ ve¯ejnosti v z·¯Ì na mezin·rodnÌm autosalonu IAA ve Frankfurtu. Na Ëesk˝ trh pak bude uveden na p¯elomu roku 2007. Novinku charakterizuje kombinace sÌly a elegance - Tiguan je koncipov·n jako v˘z pohybujÌcÌ se na rozhranÌ mezi obydlen˝m svÏtem a nekoneËnou krajinou Ëi mezi pracÌ a voln˝m Ëasem. Tiguan je vöestrannÏ vyuûiteln˝ automobil s vysokou uûitnou hodnotou, s pr˘kopnick˝mi technologiemi a s jÌzdnÌ charakteristikou, jenû je stejnÏ tak agilnÌ jako i komfortnÌ. DruhÈ SUV znaËky Volkswagen p¯ich·zÌ stejnÏ jako v p¯ÌpadÏ modelu Touareg se sebevÏdom˝m designem. P¯edek novÈho Tiguanu si ponechal sexy proporce, kterÈ Volkswagen poprvÈ p¯edstavil u studie Concept A, jeû si zÌskala celosvÏtovou pozornost. Po stran·ch se nad mohutn˝mi lemy blatnÌku rozpÌn· prot·hl· a svalnatÏ navrûen· silueta s pro Volkswagen typick˝m a nezamÏniteln˝m C-sloupkem, kr·tk˝ p¯evis pak charakterizuje strmou

z·Ô vozu. D˘leûit˝m designov˝m prvkem jsou i p¯ednÌ a zadnÌ svÏtla ve sjednocen˝ch tvarech.

Verze modelu Tiguan ● Inovace: Vöechny pohonnÈ jednotky Tiguanu jsou p¯eplÚovanÈ ● 18 a 28 stupÚ˘: dvojÌ ¯eöenÌ p¯ednÌ partie s r˘zn˝mi n·jezdov˝mi ˙hly PÏt motor˘: Volkswagen bude model Tiguan a to je zatÌm zcela unik·tnÌ - nabÌzet pouze s p¯eplÚovan˝mi motory: z·ûehov˝mi jednotkami TSI poskytujÌcÌmi v˝kony 110 kW (150 k), 125 kW (170 k) a 147 kW (200 k) a vznÏtov˝mi motory TDI s v˝kony 103 kW (140 k) a 125 kW (170 k).

Podvozek modelu Tiguan ● P¯ednÌ n·prava: Koncepce McPherson s hlinÌkov˝m pomocn˝m r·mem ● ZadnÌ n·prava: InovativnÌ Ëty¯prvkov· zadnÌ n·prava ide·lnÏ odpovÌd· poûadavk˘m pohonu vöech Ëty¯ kol systÈmu 4Motion

ParkovacÌ asistent: DalöÌ z nesËetn˝ch prvk˘ öpiËkov˝ch technologiÌ instalovan˝ch v Tiguanu je prvnÌ parkovacÌ asistent montovan˝ do vozidla typu SUV. Naz˝v· se Park Assist a umoûÚuje tÈmÏ¯ automatickÈ zaparkov·nÌ. Offroad reûim: RovnÏû z·kladnÌ schopnost vozu SUV, offroadovou funkci, perfektnÏ zabezpeËuje elektronick˝ systÈm modelu Tiguan, a to na jedin˝ stisk spÌnaËe, kter˝m se aktivuje offroad reûim. Tato funkce, kter· v˝razn˝m zp˘sobem zv˝öÌ offroadovÈ schopnosti vozu, se bude nabÌzet v˝hradnÏ u verze "Track & Field". Z·kladnÌ myölenkou v˝voje offroad reûimu je soust¯edÏnÌ ovl·d·nÌ vöech podp˘rn˝ch offro-

16

Koučování se rozvíjí pokraËov·nÌ ze strany 15 V r·mci profesionalizace oboru p¯ipravila »AKO moûnost zÌskat akreditaci. "»AKO m· pro akreditace kouË˘ pravidla a principy obdobnÈ tÏm ve svÏtÏ, ovöem vybÌrali jsme spÌöe ta p¯ÌsnÏjöÌ kritÈria r˘zn˝ch asociacÌ," dodal Petr Kallista. JednÌm z nich je nap¯Ìklad nutnost praxe v rozsahu 2500 odkouËovan˝ch hodin. »AKO je v »esku partnerem manaûer˘ a majitel˘ firem p¯i v˝bÏru vhodnÈho serioznÌho kouËe pro pr·ci na konkrÈtnÌch projektech. "Kdo vybÌr· kouËe, mÏl by zn·t zejmÈna jeho vzdÏl·nÌ a kde je akreditovan˝," uzav¯ela NaÔa Grosamov·, p¯edsedkynÏ »AKO. (tz)

www.prosperita.info

červenec 2007


Kvalitou produktů a služeb dosáhnout na další milion Ing. Jiří Dufek, prezident společnosti Construct Czech, a. s., o tom, co nás zajímá

N

a letošním brněnském Autosalonu byla expozice společnosti Construct Czech dostatečně vidět. Určitě nejen proto, že milovníky specialit tu provokovalo jedno z nejrychlejších aut světa. Construct pečlivě sleduje nejnovější trendy v automobilovém průmyslu a jeho vývoji. Oceňuje funkčně dokonalá řešení stejně jako nejprogresivnější proudy ve vývoji technologií a designování automobilů. Proto také příznivcům nejmodernějších a nejrychlejších aut přivezl management Constructu skutečnou perlu. Jmenuje se Ultima CanAm. Vozidlo, jehož základem je anglická Ultima CanAm, bylo postaveno na jaře 2007 na objednávku českého zákazníka. Projekt realizovala česká firma INNOTECH International ve spolupráci s americkým partnerem. Zadní kola automobilu pohání špičkový zakázkový motor V8 o objemu 7 litrů, přeplňovaný dvěma turbodmychadly, ve spojení s 6stupňovou převodovkou. Maximální výkon motoru je přes 1000 koní s možností elektronické regulace za jízdy, max. rychlost je asi 380 km/h. Vozidlo jezdí na zakázkových kolech s centrálním uchycením a závodními pneumatikami (zadní o rozměru 345/30 ZR 19). K účinnému zpomalení slouží závodní 6pístkové brzdy průměru 380 mm na všech kolech. Podívaná je však jedna věc, druhá pak samotná nabídka Constructu. Ta vždy byla a je pro velké množství motoristů a majitelů aut přitažlivá. Více již prezident Ing. Jiří Dufek Construct Czech, a. s.:

Kdy je největší poptávka po vašich produktech a službách? V prvnÌch letech podnik·nÌ byly nejvyööÌ prodeje od ¯Ìjna do konce roku. Po NovÈm roce se prodeje vûdy v˝raznÏ snÌûily. To bylo zp˘sobeno tÌm, ûe podnikatelÈ jiû tuöili sv˘j finanËnÌ v˝sledek roku, a tak nakupovali. S postupem doby doölo k rovnomÏrnÈmu prodeji bez vÏtöÌch v˝kyv˘ a dnes lze jednoznaËnÏ ¯Ìci, ûe prodej mechanickÈho zabezpeËenÌ kopÌruje prodej aut. Dovolená - to je pro mnohé výrobce velké motivační téma. Vybavit si auto zařízením, které bojuje s vynalézavostí zlodějů, zejména před letním cestováním, anebo raději rovnou v souvislosti s pořízením nového auta z jara u dealera, to snad dnes již patří k samozřejmostem… VÏtöina mont·ûÌ zabezpeËenÌ se realizuje p¯i koupi novÈho vozu p¯Ìmo u dealera. MajitelÈ si dodateËnÏ zabezpeËujÌ svÈ vozy tak do t¯Ì, Ëty¯ let st·¯Ì. Pak spÌöe vyjÌmeËnÏ.

i poËty prodan˝ch kus˘. Dlouhodo-bÏ prod·v·me nejvÏtöÌ poËty pr·vÏ my. Musíte být v předstihu před koumáky, kteří se zabývají kradením aut. Jak často inovujete a v čem to spočívá? Jde zejména o technologické záležitosti? SnaûÌme se b˝t v p¯edstihu. Inovujeme konstrukËnÏ i technologicky vûdy, kdyû musÌme z d˘vod˘ zmÏny v konstrukci vozu nebo kdyû vymyslÌme nÏco novÈho, lepöÌho. Jsem p¯esvÏdËen, ûe naöim z·kaznÌk˘m st·le nabÌzÌme to nejlepöÌ v r·mci aktu·lnÌ ˙rovnÏ zabezpeËenÌ. Máte vlastní vývoj ve Velkém Meziříčí, kde se rodí prototypy zajímavých novinek. Je možná naivní ptát se, nad čím si nyní odborníci lámou

hlavu, ale třeba naznačíte… Z·sadnÌ prvek v naöÌ pr·ci je spojov·nÌ mechanick˝ch prvk˘ s elektrick˝mi nebo elektronick˝mi. Safetronic - mechanickÈ zabezpeËenÌ se servopohonem bez klÌËe, Cerberos-mechanickÈ blokov·nÌ ¯adicÌ p·ky, kapoty a ovl·d·nÌ spojky s elektronick˝m imobilizÈrem a Ö mohl bych pokraËovat. NicmÈnÏ mechanickÈ zabezpeËenÌ bude mÌt vûdy nezastupitelnÈ mÌsto. A v čem se od zlodějíčů profesionálů učíte? Monitorujeme zp˘soby p¯ekon·nÌ a souËasnÏ se snaûÌme najÌt zp˘sob, jak tomu zabr·nit. Kolik patentů máte? HodnÏ. Tak mne napadlo, zda by se dalo pohrozit zlodějům štěkáním psa. Myslím to tak, že by vaše zařízení začalo automaticky štěkat (dalo by se využít nespočet druhů psích štěkotů) v okamžiku, když by do auta vniknul někdo neoprávněně… Rozlíceného psa se bojí

S prodejci jakých automobilových značek máte uzavřeny smlouvy o spolupráci? V z·sadÏ se vöemi. Jin· cesta nenÌ moûn·, protoûe musÌme nabÌdnout naöim z·kaznÌk˘m celou ök·lu zabezpeËenÌ na vöechny typy voz˘.

V minulém roce jste uskutečnili významnou organizační změnu ve firmě, posílili vývoz, letos jste otevřeli nové prodejní centrum v Praze, hodně jste pracovali na image firmy, máte za sebou miliontý kus zabezpečovacího zařízení. Jaká je další strategie? Kvalitou produkt˘ a sluûeb dos·hnout na dalöÌ milion.

Pokud vím, vaše zabezpečovací systémy provázejí i mnohé majitele škodovek… M·te pravdu, prov·zejÌ vÏtöinu majitel˘ ökodovek, protoûe naöe zabezpeËenÌ je od roku 1994 schv·leno jako jedinÈ origin·lnÌ p¯ÌsluöenstvÌ. A d·le je to takÈ tÌm, ûe vozy äkoda jsou nejvÌce zastoupeny na naöich silnicÌch a jsou dlouhodobÏ nejprod·vanÏjöÌ.

V čem je vlastně základ úspěšnosti značky Construct? V kvalitÏ a v p¯Ìstupu k z·kaznÌkovi. Construct se stal synonymem pro mechanickÈ zabezpeËenÌ, a to hovo¯Ì za vöe. Co vÌc si p¯·t?

Čím se v principu liší vaše nabídka od nabídky konkurence a v čem jsou její přednosti? KonkurenËnÌ boj je v tÈto branûi tvrd˝. Z mÈho pohledu jsme nejlepöÌ po konstrukËnÌ str·nce a z hlediska umÌstÏnÌ do interiÈru a uûivatelskÈho ovl·d·nÌ. Koneckonc˘ o tom svÏdËÌ

Novinky, které má trh rád V letoönÌm roce chce CONSTRUCT pokraËovat ve v˝voji mechanickÈho zabezpeËenÌ, jak tomu trv· po celou dobu existence spoleËnosti. Za poslednÌ t¯i roky p¯edstavila nÏkolik nov˝ch produkt˘: ● ElektromechanickÈ zabezpeËenÌ vozidel proti kr·deûi SAFETRONIC - pracuje na elektromechanickÈm principu. ÿÌdicÌ jednotka d·v· pokyn k zablokov·nÌ zpÏtnÈho chodu po vytaûenÌ klÌËku ze zapalov·nÌ. Pro odblokov·nÌ musÌ ¯idiË pouûÌt bezkontaktnÌ Ëip, kter˝ p¯iloûÌ na urËitÈ mÌsto v interiÈru vozidla. Pod tÌmto mÌstem se skr˝v· identifikaËnÌ modul, kter˝ ovÏ¯Ì opr·vnÏnÈho uûivatele. Bez ¯·dnÈ identifikace nenÌ moûno za¯ÌzenÌ odblokovat. ● Z·mek kapoty - toto zabezpeËenÌ zabraÚuje nejen kr·deûi kapoty, ale takÈ neopr·vnÏnÈ manipulaci v motorovÈm prostoru, nap¯. p¯epojenÌ zablokovan˝ch elektrick˝ch obvod˘, odpojenÌ sirÈny alarmu, odcizenÌ nebo v˝mÏnÏ ¯ÌdicÌ jednotky, poökozenÌ nebo odcizenÌ nÏkterÈ souË·sti z motorovÈho prostoru, apod. ● Z·mek rezervy - origin·lnÌ upevnÏnÌ rezervnÌho kola se nahradÌ masivnÌm drû·kem, kter˝ je spojen s karoseriÌ, ocelov˝m pouzdrem


každý, a vzhledem k tomu, že psů zůstává v autech stále hodně… jak zloděj odhadne, že jde o automat a nikoli o skutečného psa? První reakce je úlek, emoce, panika… To m·te pravdu, ale to je zabezpeËenÌ z jinÈho tÏsta, to bychom mohli dod·vat i jedovatÈ plazy. Ale v·ûnÏ. Byly provedeny mont·ûe zabezpeËenÌ, kterÈ po neopr·vnÏnÈm vniknutÌ chrlilo slzn˝ plyn, prost¯elilo dotyËnÈmu stehno nebo ho paralyzovalo vysok˝m napÏtÌm Ëi zablokovalo brzdy. Tato zabezpeËenÌ jsou technicky moûn·, ale prakticky nepouûiteln· a nebezpeËn· i pro majitele.

za odpovÏdi, kterÈ se prima Ëtou, podÏkovala Eva Brixi a trezorov˝m z·mkem. Celek je dÌky svÈmu uloûenÌ jen tÏûko p¯ekonateln˝. V letoönÌm roce p¯edstavÌ spoleËnost CONSTRUCT nov˝ produkt CONSTRUCT

CERBEROS - prvnÌ komplexnÌ ochrann˝ systÈm pro motorov· vozidla. Za¯ÌzenÌ je jedineËnÈ v tom, ûe souËasnÏ aktivuje blokovacÌ systÈm rychlostnÌ sk¯ÌnÏ, blokuje funkci spojky, zabr·-

nÌ otevÌr·nÌ kapoty motoru a blokuje kompletnÌ startovacÌ systÈm. V˝hodou systÈmu je, oproti jin˝m elektronick˝m systÈm˘m, ûe v p¯ÌpadÏ vybitÌ baterie za¯ÌzenÌ nad·le pracuje neomezenou dobu a vozidlo efektivnÏ chr·nÌ i nad·le.

Co bude v roce 2007 SpoleËnost MVP CONSTRUCT EUROPE, s. r. o., bude nejen nad·le rozöi¯ovat v˝voz produkt˘, ale takÈ usilovat o dosaûenÌ nov˝ch zahraniËnÌch trh˘. K nejv˝znamnÏjöÌch partner˘m spoleËnosti pat¯Ì Rusko, Ukrajina, MaÔarsko, Chorvatsko. TakÈ zaËÌn· spolupr·ce se zemÏmi na dalöÌch kontinentech, nap¯. st·ty v JiûnÌ Americe. CharakteristickÈ pro spoleËnost CONSTRUCT je podpora zahraniËnÌch partner˘ spoleËn˝mi prezentacemi na odborn˝ch v˝stav·ch a semin·¯Ìch v danÈm teritoriu. V letoönÌm roce bude pokraËovat rovnÏû spolupr·ce s PoliciÌ »R. V˝robky CONSTRUCT jsou nap¯. prezentov·ny na konzultaËnÌch pracoviötÌch »eskÈ policie pro zabezpeËenÌ majetku. ✑

17

červenec 2007

EXPORT

Rusko čeká "druhá velká elektrifikace" - šance i pro české firmy

A

ž 12 bilionů rublů by mělo být do roku 2020 investováno do obnovy elektrárenských zdrojů a elektrorozvodné sítě v Rusku. Jedná se o zásadní strukturální reformu, označovanou za druhou velkou elektrifikaci Ruska. Uvedl to před nedávnem zástupce generálního ředitele a hlavní inženýr společnosti LenEnergo Viktor Ignatevič Selin na prezentaci českých energetických firem v Petrohradě, kterou pro více než devět desítek ruských partnerů z oblasti energetiky uspořádala agentura CzechTrade s podporou generálního konzulátu České republiky v Petrohradu. Projekt druhé elektrifikace má zvýšit objem výroby elektrické energie v Rusku o dvě třetiny oproti dnešnímu stavu. V samotnÈ PetrohradskÈ oblasti bude na z·kladÏ smlouvy mezi energetick˝m holdingem RAO EES Rossii a guberniÌ Sankt Peterburg do roku 2010 investov·no 300 miliard rubl˘ do vybudov·nÌ nov˝ch energetick˝ch kapacit, rekon-

strukce st·vajÌcÌch sÌtÌ a v˝stavby 210 km novÈho vedenÌ vysokÈho napÏtÌ. PoËÌt· se rovnÏû s v˝stavbou 32 nov˝ch vysoce v˝konn˝ch transformaËnÌch stanic 110 kw. Projekt m· zajistit Petrohradu moûnosti dalöÌho ekonomic-

Veletrhy a další akce v zahraničí V p¯ÌpadÏ, ûe se rozhodnete prezentovat na veletrzÌch ve spoleËnÈ expozici agentury CzechTrade, nabÌzÌme v·m doprovodnÈ asistenËnÌ sluûby podle individu·lnÌho zad·nÌ. Jedn· se nap¯Ìklad o oslovenÌ potenci·lnÌch partner˘ p¯ed veletrhem, person·lnÌ servis v pr˘bÏhu veletrhu, umÌstÏnÌ vaöich propagaËnÌch materi·l˘ na expozici, public relations apod.

5.-6. 8. AFAIR 2007 Antwerpy, Belgie PrestiûnÌ odÏvnÌ veletrh navazuje na p¯edch·zejÌcÌ ˙spÏönou akci v Haagu (2006), kdy se poda¯ilo nalÈzt pro nÏkterÈ ËeskÈ znaËky zastoupenÌ v zahraniËÌ.

2.-4. 9. SHOP - Retail, Food & Drink Dublin, Irsko Agentura CzechTrade bude prezentovat potravin·¯sk˝ pr˘mysl z »R na irskÈm veletrhu. Na veletrhu se p¯edpokl·d· ˙Ëast cca 5000 n·kupËÌch z nez·visl˝ch ¯etÏzc˘, velkoobchodnÌk˘, obchod˘ s delikatesami, bio potravin.

5.-8. 9. RIGA FOOD 2007 Riga, Lotyösko Specializovan· v˝stava zamÏ¯en· na potravin·¯-

skÈ v˝robky, v˝robky zdravÈ v˝ûivy, zemÏdÏlskÈ a potravin·¯skÈ stroje a technologie, obalovou techniku a obalovÈ materi·ly. BÏhem v˝stavy budou organizov·ny semin·¯e a prezentace firem.

12.-15. 9. BalticBuild 2007 Petrohrad, Rusk· federace Agentura CzechTrade bude na tomto veletrhu prezentovat ËeskÈ firmy. V celÈm Rusku probÌh· v poslednÌch letech masivnÌ bytov· v˝stavba, v˝stavba velk˝ch n·kupnÌch center, logistick˝ch center a souvisejÌcÌ infrastruktury. Popt·vka sk˝t· velkÈ moûnosti i pro ËeskÈ v˝robce.

20. 9. Prezentace ËeskÈho pr˘myslu v oblasti obnoviteln˝ch zdroj˘ energie Chengdu, »Ìna Agentura CzechTrade po¯·d· v ËÌnskÈm Chengdu prezentaci ËeskÈho pr˘myslu zamÏ¯enou na oblasti obnoviteln˝ch zdroj˘ energie. CÌlem akce je podpora v˝vozu Ëesk˝ch v˝robk˘ do »Ìny, informov·nÌ o moûnostech pr˘myslu »R a vyvol·nÌ z·jmu o Ëesk· za¯ÌzenÌ a technologie. P¯edpokl·d· se ˙Ëast cca 70 ËÌnsk˝ch odbornÌk˘.

25.-28. 9. SUBCONTRATACI”N 2007

Podpora podnikání z evropských fondů »esk· republika m˘ûe v obdobÌ 2007-2013 Ëerpat z fond˘ EU p¯ibliûnÏ 26,7 miliard Eur, coû je zhruba 752,7 miliard KË. Z·kladnÌm programem urËen˝m k financov·nÌ podnikatelsk˝ch aktivit v tomto obdobÌ je OperaËnÌ program Podnik·nÌ a inovace (OPPI). Navazuje na OperaËnÌ program Pr˘mysl a podnik·nÌ (OPPP), kter˝ byl vyhl·öen po vstupu »eskÈ republiky do EvropskÈ unie pro zkr·cenÈ programovacÌ obdobÌ let 2004-2006. V r·mci OPPI je p¯ipravov·no celkem 15 program˘, z nichû nÏkterÈ jsou pokraËov·nÌm titul˘, kterÈ se osvÏdËily jiû v minulÈm programovacÌm obdobÌ jako souË·st OPPP. AËkoli jedn·nÌ s Evropskou komisÌ o obecnÈm r·mci pro Ëerp·nÌ penÏz ze struktur·lnÌch fond˘ majÌ zpoûdÏnÌ a û·dn˝ z p¯ipravovan˝ch operaËnÌch program˘ nemohl b˝t jeötÏ ofici·lnÏ vyhl·öen, Ministerstvo pr˘myslu a obchodu, kterÈ je ¯ÌdÌcÌm org·nem OPPI, dalo öanci podnikatelsk˝m subjekt˘m jiû nynÌ p¯edkl·dat v nÏkolika programech p¯edbÏûnÈ, tzv. registraËnÌ û·dosti. Jedn· se zË·sti o dotaËnÌ programy a zË·sti o ˙vÏrovÈ a z·ruËnÌ programy. Jiû v ˙noru byly vyhl·öeny prvnÌ ËasovÏ omezenÈ v˝zvy k p¯Ìjmu registraËnÌch û·dostÌ do dvou program˘: Rozvoj a Marketing. Program Rozvoj je zamÏ¯en na podporu konkurenceschopnosti mal˝ch a st¯ednÌch podnikatel˘ zejmÈna p¯i po¯izov·nÌ nov˝ch technologiÌ, a to v oblastech se soust¯edÏnou podporou st·tu, program Marketing je zamÏ¯en˝ na rozvoj aktivit Ëesk˝ch exportÈr˘ na zahraniËnÌch trzÌch a zv˝öenÌ vyu-

kÈho rozvoje, neboù souËasnÈ energetickÈ kapacity jsou stoprocentnÏ vytÌûeny a mÏsto je jiû nuceno "regulovat a odmÌtat" novÈ investiËnÌ projekty vzhledem k nedostatku energiÌ. V okolÌ Petrohradu (Sosnovyj Bor), kde je v provozu jadern· elektr·rna z·sobujÌcÌ hlavnÏ Petrohrad, se bude navÌc stavÏt zcela nov· elektr·rna (4 energobloky, kaûd˝ po 1000 MW). Jedn· se o nejmodernÏjöÌ elektr·rnu na ˙zemÌ Ruska. CelkovÈ investice do tÈto elektr·rny se pohybujÌ kolem 6 miliard rubl˘. Smlouvy na obdobnÈ projekty za stovky miliard rubl˘ jiû podepsaly s energetick˝mi firmami takÈ dalöÌ regiony RuskÈ federace. TÈma energetiky bude podle ¯editele zahraniËnÌ kancel·¯e CzechTrade v Petrohradu ätÏp·na JÌlka v n·sledujÌcÌch nÏkolika letech v Rusku velmi aktu·lnÌ a sk˝t· velkÈ p¯Ìleûitosti takÈ pro Bilbao, äpanÏlsko Veletrh pat¯Ì mezi t¯i nejv˝znamnÏjöÌ veletrhy v oboru strojÌrensk˝ch subdod·vek na svÏtÏ. Kon· se pravidelnÏ kaûdÈ dva roky.

26.-28. 9. TEK 2007 - "Fuel and energy komplex of Ukraine" Kyjev, Ukrajina Agentura CzechTrade po¯·d· prezentaci ËeskÈho palivovÏ-energetickÈho pr˘myslu. Jedn· se o 5. mezin·rodnÌ fÛrum: "FUEL AND ENERGY KOMPLEX OF UKRAINE: THE PRESENT AND THE FUTURE". Akce je zamÏ¯ena na prezentaci nejmodernÏjöÌch technologiÌ, za¯ÌzenÌ, sluûeb v oblastech: energetika, uhelno-pr˘myslov˝ komplex, pr˘mysl ropy a zemnÌho plynu, ˙spory energiÌ a zdroj˘.

28.-30. 9. FARMA 2007 PoznaÚ, Polsko

Kontakt: Aleö ÿih·Ëek tiskov˝ mluvËÌ CzechTrade Agentura CzechTrade bude prezentovat ËeskÈ firmy na veletrhu zemÏdÏlskÈ techniky.

z·¯Ì 2007 Prezentace ËeskÈho pr˘myslu - dopravnÌ techniky K·hira, Egypt ZK CzechTrade v K·hi¯e bude po¯·dat prezentaci ËeskÈ dopravnÌ techniky. CÌlem je p¯edstavit egyptskÈmu civilnÌmu a vojenskÈmu sektoru ËeskÈ firmy, kterÈ majÌ z·jem podÌlet se na v˝stavbÏ egyptskÈ infrastruktury zamÏ¯enÈ na dopravnÌ problematiku - letiötÏ, ûelezniËnÌ doprava, automobilov· doprava apod.

3. ËtvrtletÌ 2007 Prezentace vodohospod·¯skÈho pr˘myslu »R Vilnius, Kaunas, Litva ZahraniËnÌ kancel·¯ v PobaltÌ bude po¯·dat prezentaci ËeskÈho vodohospod·¯skÈho pr˘myslu (ve spolupr·ci s aliancÌ "Czech Water Technology").

Projekt CzechTrade - Šance pro firmy CÌlem projektu "äance pro firmy" je p¯inÈst firm·m podnikajÌcÌm na ˙zemÌ hlavnÌho mÏsta Prahy ucelen˝ p¯ehled o postupech a principech v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌ vypisovan˝ch EU, p¯iblÌûit jim problematiku zahraniËnÌ rozvojovÈ spolupr·ce Evropsk˝ch spoleËenstvÌ (ZRS ES) vËetnÏ nov˝ch program˘ ZRS na obdobÌ 20072013.

OBSAH äKOLENÕ:

ûitÌ exportnÌch p¯ÌleûitostÌ, kterÈ na svÏtovÈm trhu existujÌ. V dubnu byly otev¯eny dalöÌ Ëty¯i programy: Ekoenergie, ICT v podnicÌch, Inovace a Potenci·l. Program Eko-energie je urËen k podpo¯e podnikatelsk˝ch aktivit v oblasti ˙spor energie a obnoviteln˝ch a druhotn˝ch energetick˝ch zdroj˘. Na posÌlenÌ potenci·lu mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ v oblasti po¯izov·nÌ a rozöi¯ov·nÌ informaËnÌch systÈm˘ je zamÏ¯en program ICT v podnicÌch. Program Potenci·l je urËen k posÌlenÌ v˝zkumn˝ch, v˝vojov˝ch a inovaËnÌch kapacit podnik˘ a cÌlem programu Inovace je posÌlenÌ realizaci inovaËnÌch projekt˘. Vöechny uvedenÈ programy se v prvnÌ f·zi zamÏ¯ujÌ na podporu mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘, p¯iËemû v budoucnu se uvaûuje o moûnosti p¯izn·v·nÌ dotacÌ takÈ podnik˘m vÏtöÌm, nesplÚujÌcÌm evropskou definici malÈho a st¯ednÌho podniku. Z·kladnÌ p¯ehled o programech podpory podnik·nÌ nabÌzÌ rubrika Podpora podnik·nÌ port·lu BusinessInfo.cz. V sekci Zdroje financov·nÌ z EU (http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/zdroje-financovani-z-eu-20072013/1001573/) naleznete informace o jednotliv˝ch programech financovan˝ch ze zdroj˘ EU, p¯ehled aktu·lnÏ vyhl·öen˝ch v˝zev a dalöÌ d˘leûitÈ informace.

ËeskÈ dodavatelskÈ spoleËnosti. Prezentace energetickÈho pr˘myslu z »eskÈ republiky prost¯ednictvÌm agentury CzechTrade na veletrhu Energetika a Elektrotechnika 2007, jeû byla realizov·na v r·mci OperaËnÌho programu Pr˘mysl a podnik·nÌ, mÏla za cÌl zprost¯edkovat tyto öance pr·vÏ p¯Ìsluön˝m obor˘m pr˘myslu »R. Rusk˝ trh je specifick˝, je nutnÈ jej systematicky a intenzivnÏ zpracov·vat a udrûovat aktivnÌ vztahy. V r·mci v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌ, kter· jsou podmÌnkou p¯i realizaci velk˝ch projekt˘ financovan˝ch ze st·tnÌho i mÌstnÌch rozpoËt˘, je dobrÈ mÌt seriÛznÌ a ovÏ¯enÈ partnery, pro kterÈ Ëesk· firma potom funguje jako subdodavatel. Energetick˝ boom podle nÏj nenÌ jen z·leûitostÌ velk˝ch mÏst, ale i menöÌch region˘.

● p¯edstavenÌ projektu, ˙vod do problematiky ZRS ES ● postupy v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌ a implementace v oblasti zak·zek na sluûby ● postupy v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌ a implementace v oblasti zak·zek na dod·vky a pr·ce

● vöeobecnÈ postupy implementace ZRS ES ● vyhled·v·nÌ nov˝ch zak·zek vypisovan˝ch EU (v zemÌch EU i po celÈm svÏtÏ)

TERMÕNY äKOLENÕ: 24.-25. 7. 28.-29. 8. 18.-19. 9. 23.-24. 10. 20.-21. 11. 11.-12. 12. Tento projekt je spolufinancov·n Evropsk˝m soci·lnÌm fondem a st·tnÌm rozpoËtem »R. VÌce informacÌ naleznete na internetov˝ch str·nk·ch projektu www.sanceprofirmy.cz.

První absolventi Exportní akademie získali certifikáty PrvnÌch 25 absolvent˘ zÌskalo 22. Ëervna certifik·ty o ˙spÏönÈm dokonËenÌ ExportnÌ akademie, kterou p¯ipravilo MPO ve spolupr·ci s agenturou CzechTrade, Vysokou ökolou ekonomickou v Praze a Univerzitou Tom·öe Bati ve ZlÌnÏ a z·stupci soukromÈho sektoru. PrvnÌ kolo ExportnÌ strategie bylo urËeno obchodnÌm diplomat˘m a pracovnÌk˘m agentury CzechTrade, pro kterÈ je jejÌ ˙spÏönÈ absolvov·nÌ od letoönÌho roku povinnou podmÌnkou pro v˝jezd na zastupi-

Kontakt: CzechTrade »esk· agentura na podporu obchodu Dittrichova 21 128 01 Praha 28 Tel.: 224 907 500, Fax: 224 907 503 E-mail: [email protected] www.czechtrade.cz www.euroservis.cz

telskÈ ˙¯ady a kancel·¯e CzechTrade. Od podzimu bude ExportnÌ akademie nabÌzena takÈ soukrom˝m firm·m jako certifikovanÈ vzdÏl·nÌ v oblasti zahraniËnÌho obchodu. Ministerstvo pr˘myslu a obchodu p¯ipravilo akademii ve spolupr·ci s agenturou CzechTrade jako jeden z projekt˘ ExportnÌ strategie »R na lÈta 2006-2010. Jeho cÌlem je zv˝öit znalost exportnÌch moûnostÌ tuzemsk˝ch firem, zprost¯edkovat knowhow ˙spÏön˝ch exportÈr˘ a podpo¯it komunikaci mezi podnikateli a poskytovateli zahraniËnÌch sluûeb st·tu (obchodnÌ diplomatÈ, CzechTrade). (tz)

CEBRE - novinka v Prosperitě PoËÌnaje Ëervencov˝m vyd·nÌm se Prosperita stala medi·lnÌm partnerem CEBRE. Informace o aktivit·ch tÈto podnikatelskÈ reprezentace v Bruselu a z jejÌch zdroj˘ budeme pravidelnÏ publikovat na str. 4 v novÈ rubrice. VÏ¯Ìme, ûe i pro n·vötÏvnÌky str·nky CzechTradu budou uûiteËnÈ. (rix)

DalöÌ popt·vky na www.premium.prosperita.info

servis CzechTrade

ReferenËnÌ ËÌslo:

ZemÏ urËenÌ:

Objem popt·vky:

Datum zve¯ejnÏnÌ: Platnost do:

Email:

Popis popt·vky

POCZ200750373

Indie

USD 750 000

27. 06.2007

26. 09. 2007

[email protected]

Firma popt·v· karbid wolframu a kovanÈ v·lce.

POCZ200750374

Mold·vie

27. 06. 2007

26. 09. 2007

[email protected]

Firma m· z·jem o potraviny, bytovÈ mycÌ prost¯edky, chladicÌ vybavenÌ.

POCZ200750375

Rusko

27. 06. 2007

26. 09. 2007

+7 (49131) 4-72-08, A.I. Tarnov

Rusk· firma hled· dodavatele: snÌmaË˘ teploty MTC.01Ni5k ñ 5 ks, PC.01Ni5k ñ 5ks, PC.02Ni5k ñ 5ks., uz·vÏr s elektrick˝m pohonem EKOREX PPN2 35.02.09.00 230v 50 Hz 5,5 VA 35 Nm 90s/90st 250V/5AIP65 ñ 5ks., firmy AGROEL (http:agroel.cz), pro sklad zeleniny.

POCZ200750376

Rusko

27. 06. 2007

26. 09. 2007

+7 (49131) 4-72-08, A.I. Tarnov

Rusk· firma hled· dodavatele: TenzometrickÈho snÌmaËe sil UTILCELL Mod: 120 Ln: 30 kg ñ 1ks firmy Astro (http://astro.cz), Astro Blanicka 967 25801 Vlaöim, Typ stroje : PES, Rok v˝roby: 1998, V˝robnÌ ËÌslo: 436

18

www.prosperita.info

červenec 2007

UNIE SOUKROMÝCH BEZPEČNOSTNÍCH SLUŽEB ČR

Nelze socialisticky soudit a kapitalisticky podnikat V

Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR má jeden přednostní cíl: upozorňovat na toto u nás poměrně mladé odvětví v celém kontextu chápání zejména zákonodárců a legislativních změn, které se chystají. A dále si vytkla sjednocovat firmy, které se na poli bezpečnostních služeb pohybují. Je to tak? V podstatÏ ano. Unie byla zaloûena proto, aby vytvo¯ila jednotnÈ spoleËenstvÌ jak pro komunikaci naöeho oboru bezpeËnostnÌch sluûeb na dom·cÌ p˘dÏ, tedy v »eskÈ republice, tak za naöimi hranicemi. Jin˝mi slovy, abychom byli reprezentativnÌm n·rodnÌm uskupenÌm pro diskuzi o z·kladnÌch podnikatelsk˝ch z·leûitostech v »R i se zahraniËnÌmi partnery, zejmÈna evropsk˝mi oborov˝mi seskupenÌmi. Hledali jsme, a st·le jeötÏ hled·me, jak nejvhodnÏji p˘sobit navenek p¯i obhajov·nÌ profesnÌch z·jm˘, nap¯Ìklad p¯i tvorbÏ legislativy, p¯ed·v·nÌ si zkuöenostÌ, vz·jemnÈ informovanosti. Je jasnÈ, ûe v komunikaci s kolegy jin˝ch zemÌ nem˘ûe o tomtÈû hovo¯it t¯eba pÏt Ëesk˝ch obdobn˝ch sdruûenÌ, ale ûe ˙ËinnÏjöÌ je mÌt jednoho silnÈho reprezentanta, kter˝ dÌky profesnÌmu know how vûdy zavröÌ urËit· jedn·nÌ a bude platformou, kde se odehrajÌ z·sadnÌ n·zorovÈ st¯ety a zformulujÌ v˝stupy. Pak je p¯edpoklad obh·jit nejen podnikatelskÈ z·jmy doma, ale i n·rodnÌ z·jmy na mezin·rodnÌ - evropskÈ ˙rovni. To je naöe vize, n·ö cÌl. PostupnÏ ji p¯ev·dÌme do praxe. ⁄kol˘ je vöak p¯ed n·mi jeötÏ mnoho. To zní příliš obecně. Co vás jako obor nyní nejvíce trápí? Co vás štve? VÏdÏl jsem, ûe tu ot·zku hned poloûÌte. Tak tedy: Chceme na naöe odvÏtvÌ bezpeËnostnÌch sluûeb, a vlastnÏ potaûmo celÈho bezpeËnostnÌho pr˘myslu, s rozhledem upozorÚovat. ÿeöit je co, pot¯ebujeme tato ¯eöenÌ nasmÏrovat tak, aby byla naöemu podnik·nÌ ku prospÏchu, aby byla smyslupln·. Aby se s n·mi, s uniÌ, poËÌtalo jako s odbornÌky, kte¯Ì mohou vhodnÏ ovlivnit rozhodov·nÌ v legislativnÌch, vl·dnÌch i soudnÌch org·nech. Jak? D·m p¯Ìklad. VezmÏte si ochranu vlastnictvÌ, na nÏmû stojÌ kapitalistick˝ a demokratick˝ st·t. U n·s je to tak, ûe je stÌh·n sedmdes·tilet˝ vlastnÌk nemovitosti za to, ûe pachatelÈ vloup·nÌ nejprve p¯ekonajÌ ¯·dnÈ oplocenÌ, potÈ mu rozbijÌ vstupnÌ dve¯e s ˙myslem odcizit mu dalöÌ majetek. On si chr·nÌ neopr·vnÏn˝ vstup samost¯Ìlem proti zlodÏj˘m a vandal˘m. Ale na toho lotra, kterÈho se ten ËlovÏk b·l nebo mu chtÏl zabr·nit v jeho kon·nÌ, nem·me "p·ku". Nejsou to p¯evr·cenÈ hodnoty? Takov˝ch p¯Ìklad˘ je mraky. A t¯eba pr·vÏ do toho bychom oborovÏ velmi r·di mluvili. Vezmu-li to ad absurdum, chr·nÌme v tÈto zemi skuteËnÏ totiû Ëasto dareb·ky mÌsto poctiv˝ch lidÌ. K Ëemu to je dobrÈ? Je pot¯eba si navz·jem ujasnit, co vlastnÏ chceme. Nelze socialisticky soudit a kapitalisticky podnikat. M·m-li t¯eba pozemek a chr·nÌm-li si ho, nem· druh˝ ËlovÏk pr·vo mi tam vstoupit, pokud mu to nedovolÌm. Jenûe tady to nÏjak nefunguje. A to se n·s, pracovnÌk˘ v soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûb·ch, citelnÏ dot˝k·. Jin˝ p¯Ìklad - Ëasto je do ûivota uveden z·kon, kterÈmu nikdo nerozumÌ, uû ani samotnÌ pr·vnÌci, natoû nÏkdo jin˝. No ¯eknÏte, k Ëemu pak takov˝ z·kon je? Ot·ûi se hodnÏ vulg·rnÏ: Z·konod·rci vym˝ölejÌ pitomosti a my v tom m·me podnikat? "Vl·da" si nÏco vymyslÌ, ale logiku to Ëasto nem·, praxi podnikatel˘ to nepom˘ûe, spÌö to p¯idÏl· dalöÌ starosti nebo papÌrov·nÌ. A to jsou vöechno vÏci, co n·s tr·pÌ. Proto je tu unie, kter· v souËasnosti zast¯eöuje naöe n·zory a st·le razantnÏji se snaûÌ vystupovat p¯i jejich prosazov·nÌ. Zdá se mi, že jsou podnikatelé z vašeho oboru,


ač jde o odvětví u nás tak perspektivní, trochu podceňováni v porovnání s jinými obory. Co s tím? Přitom paradoxně, když někomu hodně teče do bot, řekne: najmu si detektiva, zaplatím ochranku… PoloûÌm v·m takÈ ot·zku: proË je Ëty¯icet procent n·roda ˙¯ednÌk˘? Ve¯ejnÈ penÌze by mÏly vytv·¯et pro podnik·nÌ nÏjakÈ, st·le lepöÌ, prost¯edÌ. Tedy i takovÈ, aby mÏl kaûd˝ obor moûnost ventilovat vhodn˝m a ve svÏtÏ bÏûn˝m zp˘sobem nap¯. p¯ipomÌnky k legislativÏ. NÏkter· profesnÌ uskupenÌ, svazy, Hospod·¯sk· komora »R si jiû takovÈ postavenÌ vydo-

rov˝ch spoleËenstev v˝sady? Nap¯. n·m jako unii jde takÈ o to, aby mÏly asociace a komory stejn· v˝chodiska pro svoji Ëinnost; i kdyû j· s·m jsem proti povinnÈmu ËlenstvÌ v jakÈkoliv komo¯e. Jde o to, ûe st·t s·m diskriminuje p¯edem urËitou Ë·st obyvatelstva a jinÈ d·v· privilegia. St·t nepodporuje profesionalitu a poctivost, ale naopak ji znevaûuje. HoröÌ je to, ûe tak d·v· prostor lajd·k˘m, nepoctivc˘m, diletant˘m a tunel·¯˘m vöeho druhu. Jak jsem naznaËil, dvÏ t¯etiny bezpeËnostnÌch sluûeb se propadajÌ do öedÈ ekonomiky, a to je velmi zlÈ. Unie si dala do vÌnku usilovat o to, aby se vytvo¯ilo v »R takovÈ podnikatelskÈ prost¯edÌ, kterÈ bude p¯·t poctivÏ podnikajÌcÌm firm·m. Je jedno, zda velk˝m, Ëi mal˝m. Co by se mělo například změnit z celospolečenského pohledu na bezpečnostní služby? ZnÌ to jako ohran· pÌsniËka, ale pravda to je. Podnikatel u n·s zÌskal punc zlodÏje; a ten, kter˝ pracuje poctivÏ, to je hlup·k. »Ìm menöÌ firma, tÌm vÏtöÌ nemohoucnost. ZÌsk·te-li zak·zku od st·tu, tedy od st·tnÌ organizace, vymÌnÌ si tato t¯ÌmÏsÌËnÌ splatnost faktur. VelkÈ st·tnÌ podniky, kter˝m musÌte trpÏt fakturu s t¯ÌmÏsÌËnÌ splatnostÌ, jasnÏ zneuûÌvajÌ svÈho postavenÌ silnÈho ekonomickÈho partnera (st·t je tak postavil). Potaûmo tak ale sponzorujete st·t. Co s tÌm? Jin˝ p¯Ìklad: ch·pu, ûe bezpeËnost jako obor, to bylo vûdy diskutabilnÌ. Kaûd˝ podle pudu

Autor: Miloš Krmášek

byly, ˙spÏchy se vöak dostavujÌ velmi pozvolna, protoûe Ëasto n·zor podnikatel˘ prostÏ ˙¯ednÌci neberou v potaz. N·ö obor je v »R mlad˝, vÏtöina lidÌ ho znala d¯Ìve jen z film˘ o stateËn˝ch bodyguardech, kte¯Ì se nakonec zamilovali do dam, kterÈ mÏli chr·nit. Ale o tom to p¯eci nenÌ. VÏ¯te mi, ûe n·m nejde o to, abychom byli prezidenti, ale abychom docÌlili nÏËeho, co m· smysl. Proto, kdyû nÏkdo p¯ijde s n·padem, jak ¯eöit problÈmy, kterÈ s sebou naöe odvÏtvÌ p¯in·öÌ, snaûÌme se je ventilovat tam, kde by n·m mÏli naslouchat. ZatÌm tak trochu marnÏ, to m·te pravdu. V oËÌch bÏûnÈ ve¯ejnosti m·me sice prestiû a image filmov˝ch hrdin˘, ale skuteËnost je surovÏjöÌ. TÌm, ûe je obor u n·s v strmÈm v˝voji, je pochopitelnÈ, ûe pot¯ebujeme zvl·dnout hojnost problÈm˘, kterÈ ho prov·zejÌ. NenÌ to pesimizmus, pouze konstatov·nÌ. A snaha a chuù tyto z·leûitosti ¯eöit, pokud moûno vËas, lÈpe s p¯edstihem. T¯eba proto, ûe n·ö st·t prov·zÌ dvÏ t¯etiny öedÈ ekonomiky. Firmy, kterÈ provozujÌ detektivnÌ a bezpeËnostnÌ sluûby, majÌ potÌûe s nekalou konkurencÌ. Vypad· to, jako by st·t p¯Ìmo öedou ekonomiku chtÏl. Jaké kroky postupně podnikáte ke zdokonalení struktury unie? A to je pr·vÏ ono. TÏûko se na druhÈ stranÏ oborovÏ sjednocujeme, protoûe nÏkter˝m firm·m vyhovuje nic ne¯eöit. D·t dohromady vÏtöinu firem, kterÈ se zab˝vajÌ bezpeËnostnÌmi sluûbami, to nenÌ akutnÌ cÌl, spÌöe p¯·nÌ. VlastnÏ nejde tolik ani o firmy, ale rovnou o jejich spoleËenstva: jde n·m o firmy, kterÈ jsou schopnÈ a ochotnÈ vystoupit p¯ed plÈnum stejn˝ch profesion·l˘ na p˘dÏ profesnÌch sdruûenÌ, a ne o firmy schov·vajÌcÌ se do nepr˘hledn˝ch vod a anonymity. Zde si neodpustÌm pozn·mku - mrzÌ n·s, ûe se zavedl komorov˝ systÈm jen pro nÏkoho. ProË majÌ mÌt komory na rozdÌl od jin˝ch uskupenÌ a obo-

sebez·chovy spolÈh· na to, ûe pr·vÏ jemu se nem˘ûe nic st·t. Kaûd˝ ne˙mÏrnÏ riskuje, mÌsto toho, aby preventivnÏ p¯edch·zel moûnÈmu. Kdyû se v·m nic nestane, tak na v·s nikdo nic nechce. Ale racionalita dennÌ opatrnosti m· b˝t. ZaËnÏme na p¯echodu pro chodce. Lidi se dÌky svÈ lehkov·ûnosti p¯Ìmo vrhajÌ aut˘m pod kola, hazardujÌ. Kdyû odch·zejÌ z domu, ledabyle zamykajÌ, nezajiöùujÌ a nechr·nÌ si sv˘j majetek. Takûe nejenûe p¯ich·zejÌ o svÈ ûivoty a zdravÌ, ale i o sv˘j majetek. ProË? Jsme lÌnÌ o to svÈ peËovat. Myslet na vlastnÌ bezpeËnost n·s obtÏûuje, zatÏûuje, nenauËili jsme se myslet na to, ûe o vöe je pot¯eba se starat. LidÈ si p˘jËujÌ "velkÈ" penÌze, aniû by si uvÏdomili, budou-li mÌt za t¯i roky z Ëeho spl·cet, p¯ijdou-li t¯eba o zamÏst-

n·nÌ dÌky zdravotnÌm obtÌûÌm, dÌky ˙razu na silnici. TÌm jsem chtÏl naznaËit, ûe obor bezpeËnostnÌch sluûeb si zatÌm postupnÏ buduje mezi jin˝mi obory svÈ mÌsto jak celospoleËensky, tak podnikatelsky. Jde sv˝m zp˘sobem rovnÏû o generaËnÌ z·leûitost, o jistou kulturu. Ale to jistě není všechno… V unii se snaûÌme nynÌ zmapovat n·ö prostor p˘sobenÌ tak¯ÌkajÌc v Ëase. To znamen· popsat neövary, kterÈ vidÌme ve st·tnÌ spr·vÏ a struktu¯e. T˝k· se to p¯edevöÌm v˝bÏrov˝ch ¯ÌzenÌ a pravidel pro nÏ platÌcÌch. VypÌöe se v˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ na to, kter· firma bezpeËnostnÌch sluûeb se m˘ûe uch·zet o tu a tu zak·zku. ÿada tÏch poctiv˝ch do v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ jde, ale neuspÏje. ProË? Protoûe zvÌtÏzÌ ta spoleËnost, kter· nasadÌ nejniûöÌ cenu - pod hranici minim·lnÌ mzdy (bezpeËnostnÌ sluûby jsou hodnÏ o person·lnÌm zajiötÏnÌ a mzd·ch). TakovÈ jevy kritizujeme, vedeme proti takov˝m praktik·m i soudnÌ ¯ÌzenÌ, ûaloby. Na to pot¯ebujeme pochopitelnÏ finanËnÌ prost¯edky. I proto unie. Ale to nenÌ jedin· cesta, jak upozornit na to, co nepravÈho se dÏje. ZaËÌn·me komunikovat vnÏ unie, nap¯Ìklad s mÈdii. TakÈ se snaûÌme prost¯ednictvÌm Asociace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb sepnout se s Univerzitou Tom·öe Bati ve ZlÌnÏ. Asociace zde pomohla zaloûit obor bezpeËnostnÌch sluûeb, univerzita vychov·v· "novÈ" lidi, je pot¯eba s jejich pomocÌ vÈst obor kup¯edu. Nov˝mi myölenkami, n·zory, novou praxÌ. Budeme se snaûit vytipov·vat firmy pro praxi - vylepöit nÏkter· pracoviötÏ tak, aby se stala vzorov˝mi a snesla ta nejtvrdöÌ srovn·nÌÖ. Velmi silnÏ si totiû uvÏdomujeme, ûe jsme komerËnÌ sluûbou. M·me naöi pr·ci p¯esnÏ spoËÌtanou, musÌme peËlivÏ a nekompromisnÏ sledovat n·klady pr·ce, musÌme hledat takovÈ metody, kterÈ by naöi Ëinnost neprodraûovaly, aby naöi sluûbu takÈ z·kaznÌk dok·zal zaplatit. Nikde totiû nenÌ ps·no, ûe nejdraûöÌ sluûba je ta nejlepöÌ. ⁄ËinnÏ mohou slouûit i levnÏjöÌ technologie, kterÈ si i bÏûn˝ obËan pro svoji bezpeËnost m˘ûe zvolit. Hled·me tedy novÈ metody, kterÈ by byly pro vÌce z·kaznÌk˘ vyuûitelnÈ, stanovujeme ceny, kterÈ jsou dostupnÏjöÌ. V r·mci dvou spoleËenstev, kterÈ unie zahrnuje, ustaly ûabomyöÌ nesv·ry, s nimiû jsme v˝vojovÏ "ûili". ObÏ uskupenÌ, Asociace soukrom˝ch bezpeËnostnÌch sluûeb »R a Security Club, zaËala spolupracovat, tedy jejich ËlenskÈ firmy, coû je k uûitku celÈho naöeho systÈmu a lobov·nÌ. Je těžké založit si u nás např. detektivní kancelář? V »eskÈ republice ne. UmÌ to kaûd˝ pitomec, nic na tom totiû nenÌ. Je vöak tÏûkÈ a n·roËnÈ ji ¯·dnÏ provozovat. V jistou dobu se vr·tila moje dcera z taneËnÌch a povÌd·: VÌö, s k˝m jsem dnes tancovala? Se soukrom˝m detektivem! Hr˘zou mi vstaly vlasy na hlavÏ. Profesion·lnÌ ˙chylka? Moûn·. pokraËov·nÌ na stranÏ 20


íte, proč vám bodyguard, který vás doprovází, nesmí galantně podržet zavazadlo nebo dveře, když vstupujete do hotelu? Neprozradím, ale věřím, že na odpověď za chvilku přijdete sami. JUDr. Jiří Kameník, prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR a zároveň prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR by vám takových drobných hádanek připravil jistě více. Klást otázky je totiž zvyklý. Nejen v roli dvou prezidentů zprostředkovaně našim zákonodárcům, ale také jako majitel jedné pražské detektivní kanceláře, je-li pověřen vypátrat to, co si zákazník přeje. Často dává otázky i sám sobě. Chuť hledat pravdu a snaha obhajovat to, co je spravedlivé a objektivní, nacházet podstatu věcí a dějů je mu vlastní. Není tedy určitě samo sebou, že stojí v čele dvou profesních uskupení, která postupně stmeluje jeden názor: obhajovat a rozvíjet obor, který u nás zatím nemá na růžích ustláno: obor bezpečnostních služeb. V rozhovoru, který jsem s ním připravila, komentuje především poslání Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR (ta se skládá ze zmíněné asociace a Security Clubu):

19

červenec 2007

KOMORA AUDITORŮ ČR

Auditoři pro vaši jistotu

Téma, které je ryze poradenské M ožná jste si již zvykli na pravidelné rozhovory s předními reprezentanty firem, velkých i těch menších, které jsou členy Komory auditorů ČR. Zaznamenali jste možná i to, že stále častěji na jiné stránky Prosperity než na tu, která je speciálně pro KA ČR, zařazujeme tiskové informace jednotlivých poradenských společností týkající se zejména výzkumů, anylýz apod. Tentokrát přebíráme materiál o spole-

čenské zodpovědnosti firem, který je z dílny KPMG. Umístili jsme jej na tuto stránku proto, že se více než zřetelně váže k etice podnikání, prestižnosti, důvěryhodnosti, tedy tématu, které se stále častěji prolíná s prací auditorů a jejich poradenským působením ve firmách. V rozhovorech budeme pokračovat zase v srpnovém vydání našeho časopisu.

Společenská odpovědnost firem na vzestupu Firma, kter· se zapojÌ do akcÌ, jeû jsou v oËÌch ve¯ejnosti prospÏönÈ, zaËÌn· lÈpe prosperovat. V z·padnÌ EvropÏ aû 70 % spot¯ebitel˘ vybÌr· zboûÌ podle reputace firmy a 44 % z·kaznÌk˘ je ochotno vÌce zaplatit za v˝robek, kter˝ je ekologicky öetrn˝. SpoleËensk· odpovÏdnost firmy (Corporate Social Responsibility, CSR) je faktorem, kter˝ st·le vÌce ovlivÚuje ˙spÏönost hospoda¯enÌ podniku. JejÌ v˝znam v poslednÌch letech dynamicky roste i v »eskÈ republice. CSR se st·v· d˘leûit˝m ukazatelem nefinanËnÌ v˝konnosti firem. PozitivnÌ vliv m· ale i na finanËnÌ v˝konnost a zvyöov·nÌ hodnoty pro akcion·¯e. MnoûstvÌ CSR aktivit proto roste a s nÌm i popt·vka firem po poradenstvÌ v tÈto oblasti. "Pom·h·me spoleËnostem zpracovat kompletnÌ strategii a nalÈzt vhodnou oblast pro CSR aktivity. Jsme jejich partnery p¯i implementaci a z·roveÚ jim ukazujeme, jak spr·vnÏ vyhodnocovat cel˝ projekt a jak jej vykazovat," shrnul Peter ºupt·k, Senior Manager v oddÏlenÌ ÿÌzenÌ rizik a poradenskÈ sluûby spoleËnosti KPMG »esk· republika, kter˝ m· oblast spoleËenskÈ zodpovÏdnosti firem na starosti. Podle Petera ºupt·ka je klÌËovÈ, aby do CSR

Peter ºupt·k. P¯i zav·dÏnÌ konceptu CSR ve firmÏ je nejprve nutnÈ vymezit cÌle v oblasti soci·lnÌho rozvoje, ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ a ekonomickÈ stability. Nezbytn˝m krokem je zejmÈna anal˝za z·jmov˝ch skupiny a jejich p˘sobenÌ na fungov·nÌ spoleËnosti. "Zp˘sob komunikace a p˘sobenÌ na z·jmovÈ skupiny p¯edstavuje z·klad pro n·vrh konkrÈtnÌch aktivit v r·mci konceptu CSR. Tyto aktivity musÌ b˝t navrûeny na mÌru kaûdÈ spoleËnosti v souladu s jejÌmi celkov˝mi podnikatelsk˝mi cÌli," vysvÏtlil Peter ºupt·k. D˘leûit· je takÈ anal˝za a srovn·nÌ CSR aktivit u konkurence. Vöechny tyto informace pak tvo¯Ì z·klad p¯i zpracov·nÌ strategie CSR. DalöÌm ˙kolem po schv·lenÌ strategie je implementace CSR princip˘ do chodu spoleËnosti. "Corporate Social Responsibility m˘ûe fungovat jedinÏ tehdy, kdyû je plnÏ integrov·na s podnikov˝mi procesy - marketingem, prodejem, v˝zkumem a v˝vojem, n·kupem, logistikou a dalöÌmi," upozornil Peter ºupt·k s tÌm, ûe integrace se t˝k· vöech ˙rovnÌ managementu, tj. strategickÈho, taktickÈho i operaËnÌho a p¯edpokl·d· se vyuûitÌ jak "hard", tak "soft" kontrol.


programu byli zapojeni jak zamÏstnanci, tak top management spoleËnosti. "Role vrcholovÈho vedenÌ firem v tomto procesu je nezastupiteln· a spoËÌv· v tom, ûe sv˝m p¯Ìstupem a rozhodnutÌmi mohou nejenom ovlivnit chov·nÌ stovek nebo tisÌc˘ zamÏstnanc˘, ale nasmÏrovat fungov·nÌ podniku k princip˘m udrûitelnÈho rozvoje, jeû by mÏl b˝t klÌËov˝m motem dneönÌho modernÌho podnik·nÌ."

CSR klÌËem k ˙spÏchu Mezi hlavnÌ d˘vody, proË z·jem o CSR v »eskÈ republice tak dramaticky roste, pat¯Ì jednak mor·lnÌ a jednak ekonomickÈ z·jmy. "OËek·v·me, ûe princip CSR se v blÌzkÈ dobÏ stane klÌËem k ˙spÏchu na vysoce konkurenËnÌch trzÌch," upozornil Peter ºupt·k. KvalitnÏ zpracovan˝ CSR program pom·h· zvyöovat spokojenost a loajalitu zamÏstnanc˘, z·roveÚ podporuje vztahy s obchodnÌmi partnery, zejmÈna dodavateli, a Ëasto b˝v· investicÌ, kterou ocenÌ öirok· ve¯ejnost. "Vöechny tyto zmÏny pak vedou k posÌlenÌ pozice firmy na finanËnÌch trzÌch a zv˝öenÌ hodnoty pro akcion·¯e," uzav¯el dlouh˝ v˝Ëet dopad˘ CSR

20

Podnik, kter˝ implementuje principy CSR, se st·v· zodpovÏdn˝m partnerem v oblasti udrûitelnÈho rozvoje pro vöechny klÌËovÈ z·jmovÈ skupiny podnikatelskÈho okolÌ a je schopen tuto odpovÏdnost deklarovat prost¯ednictvÌm kaûdoroËnÌho standardizovanÈho reportingu.

Implementace princip˘ CSR do podnikov˝ch proces˘ ● m· p¯Ìm˝ vliv na posÌlenÌ konkurenceschopnosti, ● zvyöuje hodnotu spoleËnosti pro akcion·¯e, ● zefektivÚuje ¯ÌzenÌ podnikatelsk˝ch rizik, ● posiluje image, ● pom·h· udrûovat soci·lnÌ smÌr a dalöÌ faktory v˝konnosti.

HodnocenÌ a prezentace v˝sledk˘ CSR aktivit Velmi d˘leûit˝m n·strojem, kter˝ v˝raznÏ pom·h· zviditelnit CSR, a tÌm i dosahovat ekonomick˝ch p¯Ìnos˘, je vlastnÌ prezentace aktivit a ËinnostÌ smÏrem k ve¯ejnosti a jin˝m zainteresovan˝m osob·m. Mezi öiroce vyuûÌvanÈ n·stroje pat¯Ì v˝roËnÌ zpr·vy nebo samostatnÈ zpr·vy o udrûitelnÈm rozvoji.

O rostoucÌm v˝znamu reportov·nÌ o CSR aktivit·ch svÏdËÌ i fakt, ûe podle pr˘zkumu KPMG International Global Mining Reporting Survey 2006 vyd·v· kaûdoroËnÌ samostatnÈ v˝roËnÌ zpr·vy tÈmÏ¯ 60 % zkouman˝ch spoleËnostÌ tÏûÌcÌch nerostnÈ suroviny (v roce 2003 to bylo 44 %). A 91 % spoleËnostÌ podle pr˘zkumu zve¯ejÚuje v r·mci sv˝ch v˝roËnÌch zpr·v alespoÚ nÏjakÈ informace t˝kajÌcÌ se vztahu spoleËnosti k CSR. NÏkterÈ spoleËnosti poskytujÌ jen z·kladnÌ informace, jinÈ zve¯ejÚujÌ i v˝konnostnÌ data a mÌru splnÏnÌ dan˝ch cÌl˘. Cel˝ch 96 % spoleËnostÌ, kterÈ vypracov·vajÌ samostatnou v˝roËnÌ zpr·vu, ji takÈ zve¯ejÚuje na internetu a zvyöuje tak jejÌ dostupnost.

DalöÌ poznatky z v˝zkumu KPMG International: ● D˘vÏryhodnost spoleËnosti v ot·zce CSR se zvyöuje, pokud z·vazek spoleËnosti artikuluje nejvyööÌ vedenÌ. BÏûn· jsou nap¯Ìklad prohl·öenÌ gener·lnÌho ¯editele vyzdvihujÌcÌ d˘leûitost CSR, coû byl p¯Ìklad 73 % zkouman˝ch spoleËnostÌ. V roce 2003 to bylo jen u 38 %. ● DalöÌm znakem zodpovÏdnÈho p¯Ìstupu je p¯Ìtomnost manaûera odpovÏdnÈho za CSR v nejvyööÌch org·nech spoleËnosti, nap¯Ì-

klad v p¯edstavenstvu. »asto tento ËlovÏk zastupuje v˝bor, kter˝ dohlÌûÌ nad vöemi aktivitami spoleËnosti v tÈto oblasti. Podle pr˘zkumu KPMG International je tomu tak u 75 % spoleËnostÌ (v roce 2003 50 %). TakovÈ v˝bory se mohou zamÏ¯ovat i na dÌlËÌ problÈmy, jako jsou ekologie, zdravÌ a bezpeËnost pr·ce Ëi vztah k ve¯ejnosti. ● Mezi prvo¯ad· tÈmata pat¯Ì glob·lnÌ zmÏny klimatu a s tÌm spojenÈ ot·zky regulatornÌch r·mc˘ a obchodov·nÌ s emisemi. V tÈto kategorii se zkoumanÈ spoleËnosti rozdÏlily na dvÏ odliönÈ skupiny. Vöechny zkoumanÈ australskÈ, britskÈ a jihoafrickÈ tÏûa¯skÈ spoleËnosti zve¯ejÚujÌ informace, kterÈ se nÏjak˝m zp˘sobem vztahujÌ ke zmÏnÏ klimatu Ëi sklenÌkov˝m plyn˘m a emisÌm. Na druhÈ stranÏ tak ËinÌ mÈnÏ neû 50 % kanadsk˝ch a americk˝ch spoleËnostÌ a jeötÏ mÈnÏ spoleËnostÌ z tzv. BRIC zemÌ (BrazÌlie, Rusko, Indie a »Ìna). ● Pokrok nastal i v nez·vislÈm ovÏ¯ov·nÌ dat obsaûen˝ch v samostatn˝ch zpr·v·ch o CSR. VÌce neû polovina ze spoleËnostÌ, kterÈ takovou zpr·vu vyd·vajÌ (52 %), si ji nechala ovÏ¯it u nez·vislÈho zdroje (v roce 2003 to bylo jen 27 %). OvÏ¯enÌ provedly buÔ nÏkter· z hlavnÌch auditorsk˝ch spoleËnostÌ (54 %) nebo specializovan· spoleËnost (46 %). (tz)

Nelze socialisticky soudit a kapitalisticky podnikat pokraËov·nÌ ze strany 19 V r·mci liberalizace trhu lze detektivnÌ kancel·¯ u n·s zaloûit v 18 letech. Do oboru m˘ûe vstoupit kdokoli bez zkuöenostÌ, kaûd˝ frajer. Minim·lnÏ musÌ b˝t st¯edoökolsky, ale ne pr·vnÏ vzdÏlan˝, s Ëist˝m trestnÌm rejst¯Ìkem. Kde jsou vöak znalosti pr·va, zkuöenosti s psychologiÌ, znalosti ze zpravodajskÈ Ëinnosti Ëi z oboru kriminalogie - po tom se uû nikdo nept·. A co je bezpeËnostnÌ Ëi detektivnÌ sluûba? ZejmÈna pr·ce s informacemi! Kde se jim novopeËen˝ maturant mohl nauËit? Jak˝ m·me v tomto ohledu z·kon, to je uû ot·zka spoleËenskopolitick·. Detektivem se u n·s m˘ûe st·t skoro kaûd˝. Je to sice p¯Ìleûitost, ale na druhÈ stranÏ v˝smÏch posl·nÌ tohoto oboru. Jak mohu nÏkoho chr·nit, kdyû o tom nic nevÌm, potaûmo kdyû m·m jeötÏ starosti s·m se sebou? Marketingem to nezachr·nÌm. A jestli si nÏkdo plete soukromÈho detektiva s komparzem, tak je to öpatnÈ. Analyzovat informace m˘ûe ËlovÏk, kter˝ je prot¯el˝, vÌ, jak na to, kter˝ m· soubor vÏdomostÌ, vÌ, z Ëeho a jak Ëerpat, jak se k tÏm Ëi onÏm informacÌm dostat, jak z nich vytvo¯it z·vÏry atd. Jako detektiv sh·nÌte nap¯. d˘kazy pro soudnÌ jedn·nÌ, a tak musÌte zn·t soudnÌ postupyÖ éijeme z datab·zÌ, z archiv˘. K tomu vöemu se dopracujete praxÌ, nikoli tÌm, ûe si v 18 letech zaloûÌte s.r.o. znaËky detektiv. DetektivnÌ sluûby vyûadujÌ nejmÈnÏ deset let praxe u krimin·lky, t¯eba. DÏlat soukromÈho detektiva nem˘ûe ËlovÏk, kter˝ je sp¯aûen s organizovan˝m zloËinem. StejnÏ tak nem˘ûeme b˝t naklonÏni tomu, ûe p¯ijde klient, ¯ekne: Sledujte mi dceru, m·m na to 15 000 KË, dÏlejte, co je ve vaöich sil·ch. Co za takovÈ penÌze po¯ÌdÌ? Co mu za to detektiv kvalitnÌho m˘ûe nabÌdnout? Aù mi promine, ale ËlovÏk, kter˝ m· n·ö obor na ministerstvu na starost, to je duöevnÌ mrz·k. To, co platÌ pro zaloûenÌ detektivnÌ kancel·¯e u n·s, to je övejkovina ve öpatnÈm slova smyslu. NenÌ to o odbornosti, garancÌch, n·rocÌch na kvalitu. Z·kon, kter˝ platÌ, to je ölendri·n. Vy sám jste doktorem práv. Když posuzujete praxi firem, které jsou členy unie, zdá se vám, že je legislativa příliš složitá? Že i vaše firmy jsou zatěžovány spoustou předpisů, hlášení, zákazů, nařízení a utrácejí čas na řešení záležitostí, které podnikání nepomáhají? UrËitÏ. MÌsto podnik·nÌ a p¯em˝ölenÌ nad n·pady listujeme v öanonech. Jste kolektivím členem Svazu průmyslu a dopravy ČR. V čem vám členství nejvíce pomáhá? Vyjedn·v·nÌ se st·tnÌmi org·ny se zaËalo da¯it

t¯eba i dÌky tomu, ûe Svaz pr˘myslu a dopravy »R pomohl nÏkolik naöich myölenek p¯edat d·l. Ch·peme, ûe ani svaz pr˘myslu v˘Ëi vl·dÏ nem· rozhodujÌcÌ slovo, ale svoji v·hu m· pr·vÏ proto, jakÈ firmy jsou Ëleny. Komunikaci i na naöe tÈma se poda¯ilo nastartovat, takûe pomalu a postupnÏ zaËÌnajÌ naöe p¯ipomÌnky padat na spr·vnou p˘du. DÌky svazu pr˘myslu se k n·m p¯ed ned·vnem dostaly p¯ipomÌnky ke znÏnÌ novÈho ûivnostenskÈho z·kona. Neb˝t svazu, dovÏdÏli bychom se to pozdÏ. A to by bylo öpatnÈ. Svaz pr˘myslu a dopravy je dobrÈ oponentnÌ mÌsto, jehoû prost¯ednictvÌm jiû i naöe unie zaËÌn· ventilovat naöe poûadavky Ëi n·zory. Svaz se pro naöi komunikaci osvÏdËil vÌce neû Hospod·¯sk· komora »R. Ta se pro n·s stala p¯Ìliö velk˝m molochem, kter˝ je rovnÏû uû zatÌûen byrokraciÌ. Je neprostupn· pro jednotlivce-Ëlena. Na rozdÌl od nÌ se svaz chov· elasticky. Jako by s pruûnÏjöÌm porozumÏnÌm pro vÏc, kter· se m· ¯eöit.


Už znáte odpověď na otázku, kterou jsem položila v úvodu? Je úplně jednoduchá. Bodyguard vám nemůže podržet ani tašku, ani dveře, protože musí mít obě ruce volné! A to proto, aby vás v případě potřeby dokonale ochránil. Alespoň taková zásada platí pro ty vaše ochránce, kteří pracují v komerční sféře, tedy v soukromých firmách. Doslova v jejich rukách je totiž vaše bezpečnost, zdraví a další hodnoty. za slova ze ûivota podÏkovala Eva Brixi

www.prosperita.info

červenec 2007

PROFESNÍ USKUPENÍ

Také obchodníci tvrdí: záměr na zálohování PET lahví je ke škodě maloobchodu a spotřebitele

S

vaz obchodu a cestovního ruchu ČR je zásadně proti zavedení zálohového systému na jednocestné plastové lahve. Obchod by se stal jedním velkým kontejnerem - skládkou.

MalÈ obchody na vesnicÌch a menöÌch mÏstech by po zavedenÌ z·loh takÈ na obaly k n·poj˘m, kterÈ se znovu neplnÌ, mÏly r·zem jako hlavnÌ Ëinnost nikoliv prodej potravin, ale sbÌr·nÌ odpadu. MenöÌ provozovny by zanikly - nemajÌ prostor, kter˝ by mohly vyËlenit pro manipulaci s pr·zdn˝mi PET lahvemi a nemajÌ ani finanËnÌ prost¯edky na po¯ÌzenÌ ËtecÌho za¯ÌzenÌ na identifikaci z·lohovanÈ PET lahve, d·le na drtÌcÌ stroj (lisovacÌ za¯ÌzenÌ), p¯Ìp. vratnÈho automatu (500 000 KË / 1 ks). Nelze takÈ opomenout hygienick· rizika. ZavedenÌ novÈho prostoru pro "odpadky" by znamenalo z·sah do systÈmu prodeje a riziko kontaminace potravin (plÌsnÏ,

hmyz, hlodavci apod.). Nastalo by zv˝öenÌ investiËnÌch i provoznÌch n·klad˘, zavedenÌ dalöÌ administrativy u vöech z˙ËastnÏn˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘ i spot¯ebitel˘. ObchodnÌk pot¯ebuje kapit·l pro n·kup v˝robk˘ a ne jej mÌt umrtven˝ v z·loh·ch samotn˝ch. Pro spot¯ebitele by vznikla nov· povinnost nepohodlnÈ manipulace s obalen˝m vzduchem (nepomaËkanÈ, nepoökozenÈ, s etiketou a vymytÈ PET lahve vracet do obchodu); a mimo jinÈ by doölo k nezanedbatelnÈmu nav˝öenÌ cen n·poj˘. ObrovskÈ investice, kterÈ se vloûily do zavedenÌ systÈmu recyklace, kter˝ dnes v »R velmi dob¯e funguje, by vyletÏly do povÏt¯Ì. Nov˝ systÈm by

Budou plastové lahve vratné? st¯edÌ a skloÚuje pojem "food miles" ve vöech p·dech, moûnÈ polemizovat. PK »R se domnÌv·, ûe p¯ekotnÈ schv·lenÌ z·loh na PET lahve by znamenalo realizaci projektu bez p¯Ìpravy a koncepce, navÌc s v˝razn˝m dopadem do tÈmÏ¯ vöech oblastÌ naöeho ûivota. V mÏ¯Ìtku EvropskÈ unie a volnÈho obchodu je pak nutnÈ poËÌtat i s tÌm, ûe bude »esk· republika nucena obhajovat sv˘j z·mÏr v˘Ëi EvropskÈ komisi a ûe bude nucena Ëelit n·mitk·m ostatnÌch Ëlensk˝ch st·t˘ tak, jako ona ofici·lnÏ protestovala proti zavedenÌ z·loh v NÏmecku a MaÔarsku. PK »R by v tÈto souvislosti uvÌtala vz·jemn˝ dialog veden˝ mezi ministerstvem a zainteresovan˝mi podnikatelsk˝mi svazy a sdruûenÌmi tak, jak byl zah·jen na sch˘zce k z·mÏru ministerstva dne 15. kvÏtna 2007 a n·slednÏ byl z nevyjasnÏn˝ch d˘vod˘ p¯eruöen. Za tÈto situace tak m˘ûe PK »R snahu ministerstva pouze odmÌtnout a poûadovat zve¯ejnÏnÌ dokument˘, kterÈ by zavedenÌ takovÈho systÈmu ve st·vajÌcÌch podmÌnk·ch opodstatÚovaly. (tz pk Ër)


Potravin·¯sk· komora »eskÈ republiky je znepokojena snahou Ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ »R zavÈst z·lohy na nevratnÈ obaly. NejlÈpe po vzoru NÏmecka, ovöem v dobÏ, kdy si Ëesk˝ spot¯ebitel "vyölapal cestiËku ke svÈmu kontejneru" a kdy je »esk· republika hodnocena ve sbÏru t¯ÌdÏnÈho odpadu jako jedna z nej˙spÏönÏjöÌch zemÌ EvropskÈ unie a jako druh· nejlepöÌ v recyklaci plast˘. PK »R proto nespat¯uje jedin˝ d˘vod, pro kter˝ by mÏlo dojÌt k novelizaci z·kona Ë. 477/2001 Sb., o obalech a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o obalech), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. UskuteËnÏnÌ z·mÏru ministerstva se zd· b˝t problematickÈ nejen z hlediska legislativnÌho (uveden˝ z·mÏr by si vyû·dal kompletnÌ zmÏny v pojmoslovÌ a dikci z·kona o obalech i v p¯edpisech souvisejÌcÌch), ale p¯edevöÌm z hlediska ËasovÈho a finanËnÌho. Z·lohy na nevratnÈ lahve nikdy nemohou vÈst k dosaûenÌ niûöÌ ceny n·poj˘ tak, jak tvrdÌ ministerstvo. Jen v oblasti v˝roby by si zavedenÌ systÈmu z·loh na nevratnÈ plastovÈ l·hve vyû·dalo investice v ¯·dech desÌtek miliard korun a v koneËnÈm d˘sledku by mÏlo negativnÌ dopad p¯edevöÌm na spot¯ebitele a obchod, coû by mohlo vÈst aû k v˝znamnÈmu omezenÌ nabÌdky a kvality sluûeb nabÌzen˝ch zejmÈna mal˝mi prodejci. Je t¯eba si v tÈto souvislosti uvÏdomit, ûe kromÏ v˝daj˘, kterÈ se spot¯ebiteli v souvislosti se zavedenÌm z·loh vr·tÌ, jim vzniknou jeötÏ dalöÌ v˝daje, kterÈ uû û·dn˝ subjekt hradit nebude. UskuteËnÏnÌ tohoto z·mÏru se ale dotkne takÈ zpÏtnÏ i obcÌ, kterÈ do vybudov·nÌ komplexnÌho systÈmu t¯ÌdÏnÈho odpadu investovaly nemalÈ finanËnÌ prost¯edky. ZavedenÌ systÈmu z·loh bude navÌc problematickÈ i z hygienickÈho a zdravotnÌho hlediska. Vûdyù p˘jde o faktickÈ zapojenÌ obchodnÌ sÌtÏ do systÈmu nakl·d·nÌ s komun·lnÌm odpadem! O environment·lnÌch aspektech by bylo v dobÏ, kdy se Evropsk· komise snaûÌ ¯eöit problÈm mobility ve vztahu k ûivotnÌmu pro-

Jak to bude se stravenkami ve firmách Hospod·¯sk· komora »R poû·dala v uplynul˝ch dnech svÈ Ëleny o vyj·d¯enÌ k reformÏ ve¯ejn˝ch financÌ v souvislosti s navrhovan˝mi zmÏnami v oblasti zajiötÏnÌ stravov·nÌ zamÏstnanc˘m, resp. ruöenÌ daÚovÈ uznatelnosti souvisejÌcÌch n·klad˘. ZÌskanÈ podklady od jednotliv˝ch firem p¯edal prezident Hospod·¯skÈ komory »R JaromÌr Dr·bek ministru financÌ Miroslavu Kalouskovi. "Hospod·¯sk· komora »R v r·mci jedn·nÌ o dÌlËÌch ˙prav·ch n·vrhu reformy prosazuje zachov·nÌ daÚovÈ uznatelnosti z·vodnÌho stravov·nÌ a m· pro to dostatek argument˘ dokumentujÌcÌch nevhodnost navrhovan˝ch krok˘. KromÏ toho vöak takÈ pot¯ebujeme doloûit na konkrÈtnÌch p¯Ìpadech dopad zruöenÌ daÚovÈ uznatelnosti na firmy, kterÈ v poslednÌch letech provedly investice do z¯ÌzenÌ Ëi modernizace vlastnÌho stravovacÌho za¯ÌzenÌ," vysvÏtlil JaromÌr Dr·bek postup Hospod·¯skÈ komory »R. V˝zva Ëlen˘m HK »R se t˝kala p¯edevöÌm tÏch, kte¯Ì v poslednÌch t¯ech letech provedli investice do z·vodnÌho stravovacÌho za¯ÌzenÌ. Poû·d·ni byli o sdÏlenÌ finanËnÌho dopadu p¯ÌpadnÈho zruöenÌ uznatelnosti na jejich firmy. KromÏ tÏchto p¯Ìklad˘ se seöly desÌtky v˝poËt˘ p¯ÌmÈho finanËnÌho dopadu zruöenÌ daÚovÈ uznatelnosti p¯ÌspÏvk˘ na stravov·nÌ od dalöÌch podnikatelsk˝ch subjekt˘, velk˝ch firem i drobn˝ch ûivnostnÌk˘.


Hospod·¯sk· komora »R kritizuje p¯edevöÌm fakt, ûe firmy v mnoh˝ch p¯Ìpadech, aby dost·ly sv˝m z·konn˝m z·vazk˘m zajiötÏnÌ stravov·nÌ zamÏstnanc˘, investovaly nemalÈ prost¯edky do vybudov·nÌ vlastnÌch za¯ÌzenÌ. »inily tak s vÏdomÌm toho, ûe mohou tyto investice uplatnit jako daÚovÏ uznatelnÈ poloûky v n·sledujÌcÌch letech, nynÌ by jim tato moûnost byla pozastavena, resp. odep¯ena. Z ankety vyplynulo, ûe tento problÈm ne¯eöÌ jen velkÈ spoleËnosti, kde se n·klady pohybujÌ aû v ¯·dech desÌtek milion˘ korun, ale i menöÌ podnikatelÈ, pro nÏû i investice desÌtek Ëi stovek tisÌc korun p¯edstavuje v˝znamnou v˝dajovou poloûku. Ing. Miroslav Jakubec, ¯editel spoleËnosti Klimax, nap¯Ìklad uvedl: "Naöe spoleËnost zamÏstn·v· vÌce neû 400 osob a v letoönÌm roce jsme provedli prvnÌ Ë·st investice do z·vodnÌho stravov·nÌ. JejÌ hodnota je vÌce neû 1 mil. KË. V letoönÌm roce pl·nujeme pokraËov·nÌ a budeme budovat novou v˝dejnu jÌdla a jÌdelnu pro cca 300 osob. V˝öe tÈto investice bude vÌce neû 1,5 mil. KË. PevnÏ proto vÏ¯Ìm, ûe navrhovan· ˙prava neprojde." NeuznatelnÈ n·klady ve v˝öi desÌtek milion˘ korun by toto opat¯enÌ znamenalo nap¯Ìklad pro skupinu »EZ, jak vysvÏtluje jejÌ ¯editel ˙seku Spr·va nemovitostÌ a sluûby Martin Voj·Ëek: "V obdobÌ poslednÌch t¯Ì let bylo v r·mci Skupiny »EZ do za¯ÌzenÌ z·vodnÌho stravov·nÌ inve-

p¯inesl zhroucenÌ celÈho systÈmu oddÏlenÈho sbÏru odpad˘ a nakl·d·nÌ s nimi. Co si poËnou obce s kontejnery na plast Ëi obcemi z¯izovanÈ spoleËnosti zab˝vajÌcÌ se nakl·d·nÌm s odpady a ostatnÌ soukromÈ spoleËnosti s jiû uskuteËnÏn˝mi investicemi do svozov˝ch voz˘, t¯ÌdicÌch a dot¯iÔovacÌch linek a ostatnÌch za¯ÌzenÌ pro odpadovÈ hospod·¯stvÌ? A kdo nahradÌ nemalÈ investice do medi·lnÌch kampanÌ smÏ¯ovan˝ch k vychov·v·nÌ spot¯ebitele, kter˝ je v tomto smÏru jeden z nejuk·znÏnÏjöÌch v EvropÏ? Investice spojenÈ se zmÏnou systÈmu, jejÌû v˝sledky ve zv˝öenÌ recyklace plast˘ jsou nejasnÈ, by ale zaplatil kaûd˝ z n·s - jako daÚov˝ poplatnÌk Ëi koneËn˝ spot¯ebitel. Ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ »R chce aplikovat nÏmeck˝ systÈm zavedenÌ z·loh na nevratnÈ n·pojovÈ obaly. Pro z·mÏr MéP ale chybÌ studie, kter· by hodnotila vliv p¯echodu z jednoho systÈmu (v p¯ÌpadÏ »R dob¯e fungujÌcÌho t¯ÌdÏnÌ komun·lnÌho odpadu) na jin˝ z·lohov˝ systÈm a posoudila problÈm z öiröÌho hlediska (environment·lnÌch aspekt˘). Zjistili bychom, jestli zmÏna nepovede jen ke zruöenÌ Ëi omezenÌ st·vajÌcÌho fungujÌcÌho systÈmu a zavedenÌ novÈho drahÈho systÈmu, kter˝ by znamenal nav˝öenÌ pr·ce, energie a takÈ vytvo¯enÌ dalöÌch administrativnÌch p¯ek·ûek podnik·nÌ nejen u n·s, ale i smÏrem k ostatnÌm zemÌm Evropy. Podle svazem zjiötÏn˝ch informacÌ komplexnÏ

zajiöùovan˝ clearing pro penÏûnÌ z·lohy a nutnÈ n·roËnÈ zabezpeËovacÌ technologie v NÏmecku p¯inesly obrovskÈ n·klady, kterÈ jsou ekologicky a ekonomicky nesmyslnÈ. PET lahve, kterÈ se dnes v »R pouûÌvajÌ, se znovu plnit nedajÌ. Snaha MéP ke zv˝öenÌ opakovanÈho plnÏnÌ plastov˝ch obal˘ je chv·lyhodn·. Ale v˝roba speci·lnÌ PET lahve, jejÌ vymytÌ a znovuplnÏnÌ, a po nÏkolika cyklech pak jejÌ recyklace, stojÌ mnoho energie. Tuto energii lze srovnat s mnoûstvÌm energie uöet¯enÈ za takto nahrazenÈ nevratnÈ plastovÈ lahve. Dva v˝robci nealkoholick˝ch n·poj˘ v »R zavedli v 90. letech vratnÈ plastovÈ lahve, ale spot¯ebitel je odmÌtl, a tak od tÈto technologie ustoupili. V˝robci i obchodnÌci se vûdy ¯ÌdÌ p¯·nÌm spot¯ebitele, vyr·bÌ a prod·vajÌ pr·vÏ to, co chce z·kaznÌk kupovat. Na¯ÌdÌ MéP vöem obËan˘m (obyvatel˘m »R) kupovat n·poje pouze ve vratn˝ch obalech? Ing. Irena VlËkov· vedoucÌ sekretari·tu a PR manager Svaz obchodu a cestovnÌho ruchu »R TÏönov 5 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 805 145 Fax: +420 224 230 606 Mobil: +420 736 624 859 E-mail: [email protected] www.socr.cz

Zavedení povinných záloh na PET lahve a plechovky? Pozor rizika! Svaz v˝robc˘ nealkoholick˝ch n·poj˘ se vyj·d¯il k z·loh·m na PET lahve a dalöÌ obaly: TuzemötÌ v˝robci n·poj˘ d˘raznÏ vystupujÌ jak proti snah·m zavÈst povinnÈ z·lohy na dalöÌ druhy obal˘ (nap¯. na tzv. jednor·zovÈ PET lahve, plechovky Ëi krabice), tak proti povinnÈmu balenÌ v˝robk˘ do z·lohovan˝ch opÏtovnÏ plniteln˝ch obal˘. Vych·zÌ z toho, ûe st·vajÌcÌ systÈm t¯ÌdÏnÌ odpadu a recyklace obal˘ v »R se osvÏdËil. é·dn˝ argument, kter˝ by objektivnÏ zd˘vodnil, ûe zmÏna st·vajÌcÌho systÈmu povede v tÈto oblasti k jeötÏ lepöÌm v˝sledk˘m, zatÌm nebyl p¯edloûen. Problematiku z·loh navÌc nelze zuûovat pouze na aspekty spjatÈ s recyklacÌ odpad˘ a ˙ËelovÏ opomÌjet rozs·hl˝ dopad, kter˝ by zavedenÌ tÏchto z·loh mÏlo na v˝robce, prodejce, spot¯ebitele a ekonomiku »R. Pro tuzemskÈ v˝robce n·poj˘ by zavedenÌ z·loh znamenalo znaËnÈ investiËnÌ n·klady v ¯·du miliard korun. V˝robci by museli z¯Ìdit novÈ technicky a provoznÏ n·roËnÈ systÈmy oznaËov·nÌ a t¯ÌdÏnÌ z·lohovan˝ch lahvÌ. Zv˝öily by se n·klady na etikety, skladov·nÌ a dopravu, nap¯Ìklad tÌm, ûe by bylo nutnÈ zav·dÏt firemnÌ systÈmy pro pr·ci s ceninami, jimiû by z·lohovacÌ etikety de facto byly. InvestiËnÏ velmi n·roËn˝ by byl tÈû systÈm opakovanÏ plnÏn˝ch PET lahvÌ. Podniky by musely investovat miliardy korun na n·kup tÏchto lahvÌ, jejich p¯epravek a na n·kup plnÌcÌch linek. Je ot·zkou, kolik v˝robc˘ nealkoholick˝ch n·poj˘ v »R by si podobnÈ investice mohlo dovolit a kolik by jich svÈ podniky muselo zav¯Ìt. Pokud Ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ »R (MéP) uv·dÌ, ûe p¯echod k pouûÌv·nÌ opakovanÏ plniteln˝ch obal˘ by mÏl pozitivnÌ dopad na zamÏstnanost v »R, opÌr· se z¯ejmÏ o informace, jimiû v˝robci nedisponujÌ. P¯i pouûÌv·nÌ opakovanÏ plniteln˝ch lahvÌ by navÌc hrozilo zatÌûenÌ ûivotnÌho prost¯edÌ ËisticÌmi prost¯edky z myËek a zplodinami vznikajÌcÌmi p¯i v˝robÏ p·ry, kter· se v myËk·ch pouûÌv·. éivotnÌ prost¯edÌ by zatÌûila i manipulace se z·lohovan˝mi obaly (jejich doprava atd.), jak jednor·zov˝mi, tak opÏtovnÏ plnÏn˝mi. VysokÈ n·klady, spjatÈ s vytvo¯enÌm z·lohovÈho systÈmu, by vedly ke zdraûenÌ n·poj˘, a to za situace, kdy k r˘stu cen potravin m· dojÌt jiû v souvislosti s reformou daÚovÈho systÈmu. VracenÌ z·lohovan˝ch obal˘ by pro spot¯ebitele bylo velmi nepohodlnÈ a jejich uûivatelÈ by museli Ëelit i zv˝öen˝m hygienick˝m rizik˘m. (tz)

stov·no cca 55 mil. KË, investovali jsme do stavebnÌch ˙prav a do vybavenÌ. KromÏ daÚovÏ neuznateln˝ch n·klad˘ ve formÏ odpis˘ nebo p¯ÌspÏvku ze strany zamÏstnavatele tato p¯Ìpadn· zmÏna ve svÈm d˘sledku znamen· pro zamÏstnavatele nen·vratnou ztr·tu takto vynaloûen˝ch penÏz, dalöÌ platby v r·mci danÏ z p¯Ìjmu a ukonËenÌ z·vodnÌho stravov·nÌ." DalöÌ firmy jsou souËasnou situacÌ znepokojeny a zvaûovanÈ investice do vybudov·nÌ vlastnÌch stravovacÌch za¯ÌzenÌ v·ûnÏ zvaûujÌ. "V souËasnÈm obdobÌ jsme do oblasti stravov·nÌ neinvestovali, ale hodl·me tak uËinit jeötÏ letos. Se znepokojenÌm vöak sledujeme, ûe auto¯i navrûenÈ reformy ve¯ejn˝ch financÌ v z·jmu hled·nÌ ˙spor navrhujÌ dokonce zruöit daÚovou uznatelnost Ë·sti n·klad˘ a nerozpakujÌ se s·hnout na jednu z m·la podpor orientovan˝ch ve prospÏch pracovnÌk˘," ¯ekl Ji¯Ì ZajÌc z firmy Nero Trade, s. r. o., zamÏstnanci jsou p¯itom podle nÏho nejhodnotnÏjöÌm kapit·lem firmy, mÏla by si jich tedy spÌöe vÌce povaûovat, neû jim ubÌrat z jejich benefit˘. V reakcÌch firem se objevily takÈ ryze pragmatickÈ pohledy zamÏstnavatel˘, mezi nimi i n·zor Rostislava Dvo¯·ka z firmy V˝voj T¯eöù: "V naöÌ firmÏ s dvÏmi sty pades·ti zamÏstnanci nep˘jde o finanËnÌ dopad, protoûe zruöÌme p¯Ìpravu a v˝dej tepl˝ch jÌdel pro zamÏstnance s odkazem na vl·dnÌ reformu. FinanËnÌ ztr·ta nevyuûit˝ch investic nenÌ velk·, p¯edstavuje necelÈ 2 mil. KË, takÈ proto ûe v tÈto situaci bude v celÈ »R za¯ÌzenÌ v podstatÏ neprodejnÈ,

protoûe nabÌdka vyletÌ nahoru. Na druhÈ stranÏ jsou zde pozitiva, protoûe zÌsk·me z jÌdelny v˝robnÌ dÌlnu. V˝hodou je rovnÏû to, ûe zamÏstnanci berou sign·l o zruöenÌ stravov·nÌ tak, ûe vinÌkem tohoto stavu nenÌ firma, ale jejich vl·da, a uvnit¯ firmy nenÌ naruöen soci·lnÌ konsenzus." V anketÏ se vyskytly takÈ n·zory souhlasÌcÌ se zruöenÌm daÚovÈ uznatelnosti, byù byly vÌcemÈnÏ ojedinÏlÈ, jeden za vöechny od jednatele firmy Fontanar, Miloöe PokornÈho: "P¯ÌspÏvky na tzv. z·vodnÌ stravov·nÌ jsou stejnÏ nesmyslnÈ jako poskytov·nÌ deput·tnÌho uhlÌ nebo vstupenek na koncerty vöeho druhu. NenÌ to nic jinÈho neû zaplevelenÌ naöich daÚov˝ch z·kon˘. LepöÌ by bylo snÌûit danÏ, o coû se souËasn· vl·da snaûÌ, neû setrv·vat na historick˝ch pozicÌch. Moûn· by bylo dobrÈ se takÈ zajÌmat o to, kolik prost¯edk˘ musÌ firma vynakl·dat na evidenci stravenek, jejich rozdÏlov·nÌ atd. DomnÌv·m se, ûe p¯edevöÌm n·m, Ëlen˘m HK by mÏlo jÌt p¯edevöÌm o zjednoduöenÌ systÈmu a p¯iblÌûenÌ se zvyklostem v EU neû konzervov·nÌ man˝r˘ z dob re·lnÈho socialismu." Firma Fontanar m· z·vodnÌ stravov·nÌ, do kterÈho v poslednÌch 3 letech investovala cca 0,5 mil. KË, a rozhodnÏ je podle PokornÈho ruöit nehodl·: "Naopak, pokud se snÌûÌ administrativa a danÏ, tak na tom budeme lÈpe a stravovacÌ systÈm jeötÏ zdokonalÌme a moûn· stravu poskytneme zdarma." Viktorie PlÌvov·, tiskov· mluvËÌ

21

červenec 2007

SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB

Problém se splácením úvěru má téměř čtvrtina dlužníků P růzkum pro POJIŠŤOVNU CARDIF PRO VITA ukázal, že čtvrtina z těch, kteří si koupili něco na úvěr, měla problémy s jeho splácením. Téměř tři čtvrtiny respondentů považují za rozumné pojistit si schopnost splácet

úvěr.

¯editel POJIäçOVNY CARDIF PRO VITA ZdenÏk Jaroö. "S n·zorem, ûe ˙vÏry p¯edstavujÌ v˝hodn· ¯eöenÌ, kter· umoûÚujÌ koupen˝ p¯edmÏt uûÌvat okamûitÏ a spl·cet postupnÏ, souhlasÌ 70 % dot·zan˝ch respondent˘. V z·vislosti na vÏku s tÌmto nejvÌce souhlasÌ respondenti ve vÏku 25-34 let. ZajÌmavÈ byly i v˝sledky dle pohlavÌ, nap¯. aû t¯etina muû˘ nev·h· spl·cet jeden ˙vÏr druh˝m, u ûen se jedn· jen o pÏtinu dot·zan˝ch, ûeny takÈ vÌce kontrolujÌ rodinnÈ rozpoËty," ¯ekl ZdenÏk Jaroö k v˝sledk˘m pr˘zkumu, kter˝ realizovala pro

ÿeöenÌ od POJIäçOVNY CARDIF PRO VITA Na pojistn˝ trh v »eskÈ republice vstoupila POJIäçOVNA CARDIF PRO VITA v roce 1997 p¯edstavenÌm novÏ vytvo¯enÈho a jedineËnÈho produktu - pojiötÏnÌ schopnosti spl·cet finanËnÌ z·vazek. Klient˘m se naskytla moûnost pojistit se proti nep¯edvÌdateln˝m ûivotnÌm situacÌm, kterÈ mohou ohrozit jejich schopnost spl·cet

Pojištění schopnosti splácet považujete spíše: z·klad: vöichni respondenti n=500

za dalöÌ zbyteËnÈ prodraûenÌ ˙vÏru 27 %

542

771

P¯edepsanÈ pojistnÈ (v mil. KË)

380

600

za rozumnÈ zabezpeËenÌ svÈ schopnosti spl·cet 73 %

629

800

813

1000

908

1200

1090

Pojišťovna CARDIF PRO VITA (ČR) 1021

"Tato ËÌsla ukazujÌ, ûe i kdyû »eöi st·le ËastÏji vyuûÌvajÌ ˙vÏr˘, tak je prov·zÌ zdrav· obava z moûn˝ch problÈm˘ s jejich spl·cenÌm a nev·hajÌ se proti p¯ÌpadnÈ insolvenci pojistit. ÿeöenÌm je v tomto p¯ÌpadÏ pojiötÏnÌ schopnosti spl·cet finanËnÌ z·vazek, kterÈ se jednoduöe sjedn·v· bÏhem uzav¯enÌ ˙vÏrovÈ smlouvy. V p¯ÌpadÏ insolvence p¯ebÌr· za dluûnÌka pojiöùovna ˙hradu mÏsÌËnÌch spl·tek. Na ËeskÈm trhu jsme tento produkt p¯edstavili jiû v roce 1997 a v souËasnosti m·me vÌce neû jeden milion klient˘," doplnil obchodnÌ

˙vÏr nebo leasing. NabÌdku produkt˘ postupnÏ doplnilo pojiötÏnÌ zneuûitÌ platebnÌ/kreditnÌ karty a pojiötÏnÌ dluhu GAP. "PoËet klient˘ finanËnÌch institucÌ, kte¯Ì si v »eskÈ republice spl·cenÌ sv˝ch z·vazk˘ pojistili prost¯ednictvÌm POJIäçOVNY CARDIF PRO VITA, nebo vyuûili dalöÌch produkt˘ tÈto pojiöùovny, p¯ekroËil v roce 2006, dovolÌm si znovu p¯ipomenout, jeden milion. Objem p¯edepsanÈho pojistnÈho se v roce 2006 ve srovn·nÌ s rokem 2005 zv˝öil o Ëtvrtinu na 1,021 mld. KË," dodal obchodnÌ ¯editel POJIäçOVNY CARDIF PRO VITA ZdenÏk Jaroö. KromÏ pojiötÏnÌ schopnosti spl·cet pojiöùovna nabÌzÌ takÈ pojiötÏnÌ proti zneuûitÌ kreditnÌ nebo platebnÌ karty. Sjedn·nÌm tohoto typu pojiötÏnÌ si klient pojistÌ p¯Ìpadnou finanËnÌ ztr·tu v d˘sledku ztr·ty nebo odcizenÌ platebnÌ/kreditnÌ karty. Moûnost sjedn·nÌ doplÚkovÈho pojiötÏnÌ (internetovÈ transakce, ztr·ta/odcizenÌ klÌË˘ nebo doklad˘). (tz)

POJIäçOVNU CARDIF PRO VITA v˝zkumn· agentura STEM/MARK v kvÏtnu letoönÌho roku. Pr˘zkum byl zamÏ¯en na vztah »ech˘ k ˙vÏr˘m a uskuteËnil se po celÈ »eskÈ republice na vzorku 500 respondent˘ dospÏlÈ populace. Postoj dotazovan˝ch k ˙vÏr˘m je kladn˝, aû 75 % dot·zan˝ch si nÏkdy ˙vÏr vzalo. V·ûn· onemocnÏnÌ nebo ztr·ta zamÏstn·nÌ byly uv·dÏny jako nejv·ûnÏjöÌ okolnosti vzniku insolvence.

400

PoËet klient˘ (v tisÌcÌch)

200 0 2003

2004

2005

2006

Z výzkumu jsme pro vás vybrali ještě tyto grafy:

Souhlas s tím, že úvěry představují výhodná řešení, která umožňují koupený předmět užívat okamžitě a splácet postupně - věk z·klad: vöichni respondenti n=500 Pozn·mka: SlouËenÌ odpovÏdi urËitÏ + spÌöe souhlasÌm

z·klad: vöichni respondenti n=500

58

56 a vÌce let

70

celkem 10 % 20 % 30 % 40 %

50 %

60 % 70 % 80 %

90 % 100 %

Které výdaje považujete za rozumné financovat na splátky (z úvěru)?

41

spl·cenÌ jinÈho ËerpanÈho ˙vÏru

74

vyuËen bez maturity

45

dom·cÌ spot¯ebiËe a elektronika

59

z·kladnÌ

53

zdravotnÌ pÈËe

dotazovanÌ - d˘chodci jsou speci·lnÏ vyËlenÏni, jelikoû pobÌrajÌ jist˝ starobnÌ d˘chod

z·klad: vöichni respondenti n=500 Pozn·mka: OdpovÏdi varianty ANO

88

vzdÏl·nÌ, kurzy (svÈ nebo dÏtÌ)

69

s maturitou

26

60

Vä dovolen·, cestov·nÌ

14

100 %

90 %

80 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0%

90 %

80 %

70 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0%

100 %

70 %

68

celkem

22

14

Patříte k lidem, kteří všechny své výdaje každý měsíc kontrolují? (vzdělání)

z·klad: vöichni respondenti n=500 Pozn·mka: OdpovÏdi varianty ANO koupÏ nebo rekonstrukce domu/bytu

17

17

6

mÈnÏ neû mÏsÌc

68

45-55 let

26 18

d˘chodce

74

1 rok a vÌce

35-44 let

asi 6 mÏsÌc˘

86

25-34 let

% % % % % % % % % % %

asi 3 mÏsÌce

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

67

asi 1 mÏsÌc

18-24 let

0%

Jak dlouhou dobu byste udržel/a svůj měsíční rozpočet bez potíží

www.prosperita.info

červenec 2007

SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB

Strategická úloha měst ve světové ekonomice S polečnost MasterCard Worldwide nedávno zveřejnila první výsledky výzkumného programu MasterCard Worldwide Centers of Commerce™, zabývajícím se úlohou světových měst v globálním obchodě. Cílem výzkumu je prozkoumat a zhodnotit, jak nejvýznamnější města ovlivňují globální ekonomiku. Nejdůležitější součástí výzkumného programu je první výroční index světových center obchodu (MasterCard Worldwide Centers of Commerce Index™), přinášející dosud nejkomplexnější analýzu a srovnání velkých měst.

Index vypracovan˝ skupinou p¯ednÌch ekonom˘ ¯adÌ pades·tku center obchodu na z·kladÏ öesti ukazatel˘, hodnocen˝ch celkem vÌce neû stovkou bod˘. Na prvnÌ p¯ÌËce se umÌstil Lond˝n, za nÌm je New York, Tokio, Chicago a Hongkong. V prvnÌ desÌtce se d·le umÌstil Singapur, Frankfurt, Pa¯Ìû, Soul a Los Angeles. ⁄plnÈ znÏnÌ zpr·vy je k dispozici na adrese www.mastercardworldwide.com. "K ˙spÏchu na dneönÌm glob·lnÌm trhu je nezbytnÏ nutnÈ pochopit, jak jsou mÏsta navz·jem propojena a jak rostou," prohl·sil Robert W. Selander, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti MasterCard Worldwide. "Program Worldwide Centers of Commerce tuto pot¯ebu ¯eöÌ tak, ûe charakterizuje a analyzuje spoleËnÈ znaky mÏst, kter· nejvÌce p¯ispÌvajÌ k r˘stu glob·lnÌ ekonomiky." Jako doplnÏk k indexu svÏtov˝ch center obchodu vydala spoleËnost MasterCard takÈ zpr·vu o pr˘zkumu center obchodu nazvanou Dynamika glob·lnÌch mÏst a glob·lnÌho obchodu (The Dynamics of Global Cities and Global Commerce). SouË·stÌ zpr·vy je odborn˝ koment·¯ t˝kajÌcÌ se ˙lohy, kterou jednotliv· mÏsta hrajÌ p¯i propojov·nÌ sÌtÏ glob·lnÌho

obchodu. Koment·¯ je k dispozici na adrese www.mastercardworldwide.com. V nadch·zejÌcÌch mÏsÌcÌch zve¯ejnÌ MasterCard dalöÌ informace vËetnÏ indexu r˘stu, kter˝ mÏ¯Ì tempo a rozsah zmÏn, k nimû doch·zÌ v jednotliv˝ch mÏstech zahrnut˝ch do indexu center obchodu; a dalöÌho indexu, kter˝ bude identifikovat a sledovat novÏ vznikajÌcÌ centra obchodu v rozvojovÈm svÏtÏ. "V˝znam mÏst roste takÈ dÌky tomu, ûe stoup· d˘leûitost znalostÌ na ˙kor vybavenosti materi·ly. DÌky tomuto trendu se mÏsta stala uzly ve sloûit˝ch sÌtÌch, na jejichû z·kladÏ funguje globalizovan· ekonomika. Mohou tak zajiöùovat spojenÌ, jehoû prost¯ednictvÌm probÌh· skuteËn˝ glob·lnÌ obchod," uvedl Dr. Yuwa Hedrick-Wong, ekonomick˝ poradce spoleËnosti MasterCard Worldwide.

Nejd˘leûitÏjöÌ poznatky ● Lond˝n - nejd˘leûitÏjöÌ centrum obchodu na svÏtÏ. DÌky pruûnÈmu prost¯edÌ pro podnik·nÌ, siln˝m glob·lnÌm finanËnÌm svazk˘m a mimo¯·dnÏ vysokÈ ˙rovni mezin·rodnÌho obchodu, cestovnÌho ruchu a konferencÌ zÌs-

●

●

●

●

kal Lond˝n na indexu center obchodu prvnÌ p¯ÌËku. Lond˝n p¯ekon·v· New York ve Ëty¯ech ze öesti hodnotÌcÌch ukazatel˘ a vede si v˝raznÏ lÈpe neû ostatnÌ evropsk· mÏsta. New York se umÌstil za Lond˝nem kv˘li celost·tnÌm hospod·¯sk˝m faktor˘m a trûnÌ regulaci. NÏkdejöÌ bezkonkurenËnÌ hlavnÌ mÏsto finanËnÌho svÏta p¯iölo kv˘li Lond˝nu o vedenÌ. V hlavnÌm ukazateli hodnotÌcÌm finanËnÌ transakce obsadil New York druhÈ mÌsto, a to p¯edevöÌm proto, ûe regulace newyorskÈho trhu s dluhopisy ovlivÚuje objem kÛtovan˝ch prodej˘. Pozice New Yorku je takÈ ovlivnÏna mÈnÏ stabilnÌ americkou ekonomikou a vÏtöÌm kolÌs·nÌm americkÈho dolaru. Americkou dvojkou je dÌky financÌm a inovaci Chicago. »tvrtÈ nejd˘leûitÏjöÌ glob·lnÌ centrum obchodu, kterÈ za sebou nechalo i mÏsta jako Hongkong a Los Angeles, boduje v oblasti finanËnÌch tok˘ dÌky sv˝m komoditnÌm a finanËnÌm trh˘m. ChicagskÈ prvot¯ÌdnÌ instituce pro vyööÌ vzdÏl·v·nÌ zajistily mÏstu vysokÈ skÛre v oblasti inovacÌ a vytv·¯enÌ vÏdomostÌ. MÏsta, kde se nejsn·ze podnik· - Montreal, Toronto a Vancouver. KvalitnÌ systÈm st·tnÌ zdravotnÌ pÈËe, vynikajÌcÌ infrastruktura, nÌzk· hustota dopravy a snadn˝ p¯Ìstup k ve¯ejnÈ dopravÏ - to vöe p¯ispÏlo k tomu, ûe Montreal, Toronto a Vancouver jsou pro podnikatele tÏmi nejatraktivnÏjöÌmi mÏsty. Madrid, evropsk· br·na pro jihoamerickÈ firmy, se st·v· finanËnÌm lÌdrem. Madrid se umÌstil celosvÏtovÏ na 16. a v EvropÏ na 6. mÌstÏ, p¯edevöÌm dÌky mimo¯·dnÏ silnÈmu trhu dluhopis˘, nÌzkÈ inflaci a nÌzkÈ mÌ¯e v˝kyv˘ HDP a smÏnn˝ch kurz˘.

● Ekonomick· propast mezi v˝chodnÌ a z·padnÌ Evropou p¯etrv·v·. Nejh˘¯e se ze z·padoevropsk˝ch mÏst na seznamu umÌstil ÿÌm, kter˝ zÌskal tÈmÏ¯ stejnÈ hodnocenÌ jako Budapeöù - nejlÈpe umÌstÏnÈ mÏsto v˝chodnÌ Evropy. RozdÌl mezi z·padnÌ a v˝chodnÌ Evropou p¯etrv·v· nap¯ÌË vöemi öesti hodnotÌcÌmi ukazateli. ● Tokio t·hne ekonomiku asijsko-tichomo¯skÈ oblasti. Tokio, lÌdr ve svÈm regionu a celosvÏtovÏ t¯etÌ mÌsto, se m˘ûe chlubit indexem Nikkei 225, nejvyööÌm poËtem vytvo¯en˝ch patent˘ na svÏtÏ a leteck˝m uzlem, kter˝ p¯ekon·v· uû jen Hong Kong. ● V prvnÌ desÌtce se umÌstili t¯i nÏkdejöÌ "asijötÌ tyg¯i". Mezi 10 nejd˘leûitÏjöÌch center obchodu se dostal Hongkong, Singapur a Soul. Soul boduje dÌky svÈmu systÈmu vyööÌho vzdÏl·v·nÌ a produkci patent˘, zatÌmco Hongkong a Singapur zÌskaly nejvyööÌ hodnocenÌ za kvalitu svÈho obchodnÌho klimatu a za sv˘j v˝znam v r·mci glob·lnÌ finanËnÌ sÌtÏ. Singapur navÌc zÌskal dobrÈ hodnocenÌ za vl·dnÌ politiku, kter· podporuje mezin·rodnÌ podnik·nÌ a obchod. ● Dubaj lÌdrem v oblasti BlÌzkÈho v˝chodu dÌky kvalitnÌmu podnikatelskÈmu klimatu. Dubaj, kter· je nejd˘leûitÏjöÌm uzlem leteckÈ i n·kladnÌ dopravy ve svÈm regionu, m· navÌc flexibilnÌ podnikatelskÈ klima, dÌky nÏmuû je optim·lnÌ pro rozvÌjejÌcÌ se firmy. ● Roste mÌra globalizace a konkurenceschopnosti LatinskÈ Ameriky. T¯i mÏsta z LatinskÈ Ameriky, kter· se umÌstila mezi 50 celosvÏtov˝mi centry obchodu, potvrzujÌ, ûe ˙loha tohoto regionu v glob·lnÌ ekonomice je ËÌm d·l d˘leûitÏjöÌ. (tz)

Virtuální karta Cetelem bezpečně uhradí vaše internetové platby Nakupujete r·di na internetu? Jak by takÈ ne, vûdyù internetovÈ nakupov·nÌ m· mnoho cenn˝ch v˝hod. Nakupovat m˘ûete nesv·zanÏ, kdykoli se v·m zachce, kdykoli m·te Ëas, a hlavnÏ pohodlnÏ a rychle. A jak je to s platbami v internetov˝ch obchodech? NynÌ je vy¯eöeno i toto. SpoleËnost Cetelem totiû vyvinula jedineËnou novinku. Virtu·lnÌ kartu, kter· za v·s bezpeËnÏ zaplatÌ vybranÈ zboûÌ Ëi sluûbu. Je to velmi jednoduchÈ. Prost¯ednictvÌm SMS dostanete na sv˘j mobilnÌ telefon jedineËnou ËÌselnou kombinaci, kterou lze pouûÌt jen na jednu konkrÈtnÌ transakci. Odpadnou tÌm obavy ze zneuûitÌ karty. Nakupovat m˘ûete v kterÈmkoli internetovÈm obchodÏ v »eskÈ republice nebo kdekoliv v zahraniËÌ.

"DÌky virtu·lnÌ kartÏ a jedineËnÈ ËÌselnÈ kombinaci pro kaûdou transakci majÌ klienti k dispozici velmi bezpeËn˝ n·stroj pro platby v internetov˝ch obchodech a nemusÌ se b·t, ûe by jejich karta byla zneuûita," uvedla Ing. Gabriela Pithartov·, ¯editelka Spr·vy marketingu a komunikace spoleËnosti Cetelem. "Virtu·lnÌ karta nem· fyzickou podobu, tvo¯Ì ji öestn·ctimÌstnÈ ËÌslo a klient si ji m˘ûe nechat z¯Ìdit ke svÈ kartÏ Aura. Pro vöechny platby virtu·lnÌ kartou platÌ takÈ aû pades·tidennÌ bez˙roËnÈ obdobÌ, stejnÏ jako pro naöe kreditnÌ karty Aura," doplnila Gabriela Pithartov·.

www.aurakarta.cz mÏnu a p¯esnou Ë·stku, kterou bude na internetu platit, a vyû·d· si platebnÌ ˙daje. Na sv˘j mobilnÌ telefon pak dostane SMS s unik·tnÌm datem expirace a t¯ÌmÌstn˝m kontrolnÌm ËÌslem (CVC2) pro platbu na internetu. V internetovÈm obchodÏ vyplnÌ poûadovanÈ ˙daje a potvrdÌ platbu. Zaplacen· Ë·stka pak bude za˙Ëtov·na na jeho ˙Ëtu ke kartÏ Aura. ⁄daje o "fyzickÈ" kartÏ Aura se bÏhem celÈ transakce nikde na internetu neobjevÌ.

Jak virtu·lnÌ karta funguje?

BezpeËnost virtu·lnÌ karty je zajiötÏna jedineËnou ËÌselnou kombinacÌ data expirace a t¯ÌmÌstnÈho kontrolnÌho ËÌsla, kterÈ platÌ

Klient zad· na internetov˝ch str·nk·ch

Virtu·lnÌ karta je bezpeËn·

pouze pro jednu jedinou transakci. IdentifikaËnÌ ËÌselnÈ ˙daje, jeû drûitel virtu·lnÌ karty obdrûÌ formou SMS, lze pouûÌt nejpozdÏji do dvou hodin od jejich vygenerov·nÌ. BÏhem dvou hodin je moûnÈ si vyû·dat ËÌselnÈ ˙daje maxim·lnÏ pÏtkr·t. Pokud se stane, ûe klient zad· t¯ikr·t po sobÏ chybnÈ ˙daje, virtu·lnÌ karta se automaticky zablokuje. Virtu·lnÌ kartu si rovnÏû m˘ûe klient kdykoliv a zdarma zablokovat s·m na internetov˝ch str·nk·ch www.aurakarta.cz. (tz)

Prázdninovým hitem KB je karta s vlastním obrázkem zdarma v balíčku Extra konto a on-line cestovní pojištění Do horkÈho lÈta p¯ich·zÌ KomerËnÌ banka s ojedinÏlou nabÌdkou! V obdobÌ letnÌch pr·zdnin nabÌdne klient˘m, kte¯Ì si po¯ÌdÌ balÌËek Extra konto, zdarma vlastnÌ obr·zek na p¯ednÌ stranu platebnÌ karty. BalÌËek Extra konto nynÌ exkluzivnÏ obsahuje novou sluûbu Mojekarta, se kterou si klienti sami mohou navrhnout vlastnÌ design platebnÌ karty a umÌstit na jejÌ p¯ednÌ stranu vybran˝ obr·zek nebo fotografii podle vlastnÌho uv·ûenÌ. "Z·jemci o vlastnÌ design karty si mohou na webov˝ch str·nk·ch www.mojekarta.cz snadno vyzkouöet, jak bude jejich nov· karta vypadat,"

uvedl ZdenÏk MojûÌöek, v˝konn˝ ¯editel pro marketing KomerËnÌ banky. "Extra konto je balÌËek typu "all inclusive", kdy klient zÌsk· za jednu cenu vöechny produkty, kterÈ pot¯ebuje. KromÏ sluûby Mojekarta klient v r·mci balÌËku zÌsk·v· pohodlnou a efektivnÌ obsluhu sv˝ch financÌ prost¯ednictvÌm telefonnÌho, mobilnÌho a internetovÈho bankovnictvÌ, 2 platebnÌ karty, 4 bezplatnÈ v˝bÏry z bankomat˘ KB, internetovÈ transakce zdarma, speci·lnÌ platebnÌ kartu pro platby na internetu a ¯adu dalöÌch v˝hod za jedinou cenu," dodal ZdenÏk MojûÌöek. DalöÌ novinkou, kterou KB ve spolupr·ci

Česká pojišťovna - na přepážkách lze platit pojištění kartou »esk· pojiöùovna instalovala na sv˝ch obchodnÌch mÌstech sto mobilnÌch platebnÌch termin·l˘ a od zaË·tku Ëervna umoûÚuje sv˝m klient˘m hradit pojistnÈ platebnÌ kartou. Klient m˘ûe kartou zaplatit za obËansk· ûivotnÌ i neûivotnÌ pojiötÏnÌ, nap¯Ìklad pojiötÏnÌ automobilu, stavby, dom·cnosti, ˙razu, odpovÏdnosti a dalöÌ. Za prvnÌ dva t˝dny provozu termin·l˘ tÈto moûnosti vyuûilo vÌce neû 1200 klient˘ s pr˘mÏrnou v˝öÌ platby zhruba 2500 KË. "KlÌËovou v˝hodou bezhotovostnÌch ˙hrad nejen prvnÌho, ale i kaûdÈho n·slednÈho pojistnÈho, je kromÏ osobnÌho pohodlÌ takÈ rychlost p¯ips·nÌ platby k pojistnÈ smlouvÏ, a to ve spr·vnÈ Ë·stce i termÌnu a v neposlednÌ ¯adÏ i zv˝öenÌ bezpeËnosti. P¯ednostÌ platebnÌch termin·l˘ je jejich mobilita. Termin·ly lze snadno p¯en·öet na vöechny p¯ep·ûky obchodnÌho mÌsta, klient nenÌ odk·z·n pouze na jedno vybranÈ pracoviötÏ," uvedl p¯i spuötÏnÌ plateb p¯es termin·ly Michal Hofman, vrchnÌ ¯editel ˙seku platebnÌho styku »eskÈ pojiöùovny. ZatÌm jsou platebnÌ termin·ly zhruba v polovinÏ vöech obchodnÌch mÌst a postupnÏ se jejich poËet bude rozöi¯ovat. Platba kartou na obchodnÌch mÌstech doplnÌ dosavadnÌ moûnosti bezhotovostnÌch ˙hrad za pojiötÏnÌ, kterÈ se dÏjÌ nejËastÏji prost¯ednictvÌm souhlasu k inkasu ze sporoûirovÈho ˙Ëtu ve 26 % nebo sdruûenÈho inkasa plateb obyvatelstva, zn·mÈ pod zkratkou SIPO, jehoû vyuûÌv· kolem 15 % klient˘. "MÏsÌËnÏ se v »eskÈ pojiöùovnÏ zpracuje 2,8 milionu finanËnÌch transakcÌ. PodÌl hotovostnÌch plateb, zejmÈna formou sloûenek, neust·le kles·. Nap¯Ìklad za rok 2006 zaznamenala »P meziroËnÌ pokles o 13 %. Instalace platebnÌch termin·l˘ je takÈ jednou z cest, jak jejich eliminaci z trhu jeötÏ urychlit. »as, kter˝ »P uöet¯Ì zavedenÌm bezhotovostnÌch plateb na p¯ep·ûk·ch, bude intenzivnÏ vyuûÌvat na zkvalitÚov·nÌ sluûeb klient˘m. Seznam vöech obchodnÌch mÌst, kde je moûnÈ platit kartou, najdou klienti na internetov˝ch str·nk·ch www.ceskapojistovna.cz. Na nÏkolika pracoviötÌch, kter· jsou umÌstÏna nap¯Ìklad v obchodnÌch centrech nebo v tradiËnÌm sÌdle »eskÈ pojiöùovny ve Sp·lenÈ ulici, budou termin·ly fungovat do veËernÌch hodin i o vÌkendech. (tz)


s KomerËnÌ pojiöùovnou sv˝m klient˘m v tÏchto dnech nabÌdne, je moûnost uzav¯Ìt si cestovnÌ pojiötÏnÌ prost¯ednictvÌm internetu. DÌky novÈ on-line aplikaci jiû nenÌ nutn· n·vötÏva poboËky, jednoduch˝ a rychl˝ zp˘sob umoûÚuje klientovi sjednat si kompletnÌ pojiötÏnÌ "öitÈ na mÌru" z pohodlÌ domova nebo kancel·¯e. Sjedn·nÌm cestovnÌho pojiötÏnÌ p¯es internet navÌc klient zÌsk· slevu 10 %. CestovnÌ pojiötÏnÌ je urËeno vöem klient˘m, kte¯Ì chtÏjÌ svou dovolenou nebo pracovnÌ cestu do zahraniËÌ, ale i po celÈ »eskÈ republice, proûÌt bez starostÌ. Klienti, kte¯Ì si sjednajÌ cestovnÌ pojiötÏnÌ, jsou p¯i sv˝ch cest·ch za hranice vlasti chr·nÏni p¯ed neoËek·van˝mi v˝daji spojen˝mi s n·hl˝m onemocnÏnÌm nebo ˙razem.

Ochranu je moûnÈ rozöÌ¯it podle pot¯eby takÈ o ˙razovÈ p¯ipojiötÏnÌ, pojiötÏnÌ zavazadel, pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu nebo pojiötÏnÌ storna z·jezdu. "On-line prodej si mezi klienty zÌsk·v· st·le vÏtöÌ oblibu, proto jsme se ve spolupr·ci s KomerËnÌ pojiöùovnou rozhodli navrhnout tuto modernÌ sluûbu, kter· öet¯Ì Ëas i penÌze. NaöÌm cÌlem je nabÌdnout klient˘m nejlepöÌ a nejpohodlnÏjöÌ ¯eöenÌ," uvedla Monika Truchlikov·, vedoucÌ marketingu pro retailovÈ bankovnictvÌ KomerËnÌ banky. BliûöÌ informace o nabÌzen˝ch produktech jsou k dispozici na obchodnÌch mÌstech KomerËnÌ banky, v sÌdle spoleËnosti a na internetov˝ch str·nk·ch www. kb.cz. (tz)

Výhody karty AVON může nyní nově využívat každý TÈmÏ¯ polovina drûitel˘ kreditnÌ karty AVON, kter· je spoleËn˝m projektem GE Money a spoleËnosti AVON, ji vyuûÌv· k bÏûn˝m dennÌm n·kup˘m. Mezi hlavnÌ financovanÈ zboûÌ pat¯Ì obleËenÌ, pohonnÈ hmoty a potraviny. Druh· polovina (55 %) ji pouûÌv· na n·kup kosmetiky AVON. Ukazuje se, ûe jejÌ drûitelÈ vnÌmajÌ pozitivnÏ vÏrnostnÌ program, kdy za kaûdou uskuteËnÏnou transakci zÌsk·vajÌ na sv˘j ˙Ëet body a po dosaûenÌ urËitÈho limitu pak kupon na v˝hodn˝ n·kup kosmetiky AVON. Karta byla pro obchodnÌ z·stupce znaËky AVON uvedena na trh na konci roku 2006, nynÌ m˘ûe novÏ jejÌ v˝hody vyuûÌvat kaûd˝. KreditnÌ karta Avon m· standardnÌ vlastnosti kreditnÌch karet a je akceptov·na vöemi maloobchodnÌky a bankomaty s logem MasterCard po celÈm svÏtÏ. Karta nabÌzÌ jedny z nejniûöÌch n·klad˘ na spr·vu ˙vÏrovÈho ˙Ëtu - klient neplatÌ v prvnÌm roce uûÌvanÌ karty roËnÌ poplatek ani mÏsÌËnÌ poplatek nebo poplatek za zasÌl·nÌ v˝pisu. MÏsÌËnÌ ˙rokov· sazba ËinÌ pouze 1,65 % a je jednou z nejniûöÌch na trhu.

Pokud klienti vyuûijÌ 50dennÌ bez˙roËnÈ obdobÌ, nenÌ jim ˙Ëtov·n ani tento ˙rok, a majÌ tak penÌze zcela zdarma. "Jsem velmi r·d, ûe jsme ve spolupr·ci se spoleËnostÌ AVON udÏlali dalöÌ v˝znamn˝ krok smÏrem ke zlepöenÌ sluûeb pro naöe z·kaznÌky. VÏ¯Ìm, ûe se kreditnÌ karta AVON stane ve svÈ t¯ÌdÏ preferovan˝m platebnÌm n·strojem v »eskÈ republice," uvedl Charlie Coode, gener·lnÌ ¯editel a p¯edseda p¯edstavenstva GE Money Multiservis. "Naöe Avon lady si kreditnÌ kartu AVON velmi oblÌbily. Ukazuje se, ûe finanËnÌ v˝hody a pohodlÌ spojenÈ s jejÌm uûÌv·nÌm spoleËnÏ se zajÌmav˝m designem jsou pro naöe Avon lady atraktivnÌ," doplnila Marianna Bradovkov·, gener·lnÌ ¯editelka AVON. »esk· republika byla prvnÌ zemÌ, kde byla spolupr·ce mezi GE Money a spoleËnostÌ Avon Cosmetics zah·jena. V souËasnÈ dobÏ vyuûÌvajÌ kartu obchodnÌ reprezentanti AVON v Polsku, v letoönÌm roce bude vyd·na takÈ v MaÔarsku. (tz)

23

červenec 2007

PODNIKÁNÍ V LÉTĚ

Pivo a jeho vstup do vysoké gastronomie D efinice piva je v podstatě jednoduchá: nízkoalkoholický nápoj, který se připravuje z obilného sladu (zpravidla ječného, ale po světě lze nalézt piva připravená prakticky ze všech druhů obilovin), vody a bylinného koření (bývalo to všelicos, ale již po staletí je tímto kořením především chmel), který kvasí působením přírodních nebo speciálně vyšlechtěných kultur kvasinek. Toto zdánlivě jednoduché složení však dává možnost připravit piva několika desítek základních typů a prakticky nekonečného počtu chuťových variant.

Gastronomie na rozvodÌ Gastronomie se nach·zÌ v situaci, kterou lze popsat trefnÏji jako rozvodÌ neû jako k¯iûovatku. Kdysi prakticky uniformnÌ a lÌn˝ hlavnÌ proud st·tem dirigovanÈ gastronomie jako by se rozdÏloval na dva byst¯e tekoucÌ prameny: jednÌm je novÈmu ûivotnÌmu stylu a jeho pot¯eb·m se p¯izp˘sobujÌcÌ sektor zn·m˝ jako "fast food", druh˝m je jeho protiv·ha v podobÏ bezpoËtu

Pivo on-line nebo pivnÌ lÌstek jako telefonnÌ seznam

v˝jimeËn˝ch podnik˘ nabÌzejÌcÌch snad vöechny myslitelnÈ etnickÈ nebo jinak specializovanÈ kuchynÏ a z·ûitkovou gastronomii na velmi vysokÈ ˙rovni. Podobn· situace je i na pivnÌm trhu. Pivovary budou rovnÏû nad·le z·sobovat supermarkety a obchodnÌ ¯etÏzce cenovÏ dostupn˝m pivem s niûöÌ stupÚovitostÌ. DÌky v˝öe popsan˝m okolnostem vöak z·roveÚ pivo ztr·cÌ sv˘j dosavadnÌ punc "prolet·¯skÈho" n·poje a ve svÈ kvalitativnÏ vyööÌ t¯ÌdÏ si cestu nach·zÌ do restauraËnÌch za¯ÌzenÌ nejvyööÌch ˙rovnÌ, kde dosud kralovalo tÈmÏ¯ v˝hradnÏ vÌno. StoupajÌcÌ popularita piva u d·mskÈ Ë·sti

Nov˝ vÌtr vane i v krajinÏ pod·v·nÌ piva. K tisÌc˘m hostinc˘, v˝Ëep˘, restauracÌ a pivnic tradiËnÌho typu p¯ib˝vajÌ podniky, kterÈ jako by mezi sebou soutÏûily v n·paditosti. Nejsou to jen jiû zmÌnÏnÈ restauraËnÌ minipivovary. P¯ib˝v· nap¯Ìklad restauracÌ, kde se pivo Ëepuje p¯Ìmo z tank˘, kterÈ se navÌc Ëasto st·vajÌ p˘sobivou souË·stÌ restauraËnÌho interiÈru. Ale i venkovskÈ restaurace a hostince se snaûÌ. Tam, kde v ned·vnÈ minulosti staËilo k objedn·nÌ jedinÈ slovo - pivo, protoûe stejnÏ nemÏli vÌc neû jedno, dnes vedle nÏkterÈho z nejrozöÌ¯enÏjöÌch v˝ËepnÌch piv a leû·k˘ najdete i "p¯ÌtoË" region·lnÌho piva a nabÌdka b˝v· jeötÏ doplnÏna dalöÌmi druhy v l·hvÌch. VelkÈ popularitÏ se tÏöÌ restaurace, kde si

Výstav piva podle druhů v tuzemsku a pro vývoz v roce 2006

OstatnÌ 4%

Leû·ky 29 %

Tuzemsko ● V˝ËepnÌ piva ● Leû·ky ● OstatnÌ

10 806 tisÌc hl 4737 tisÌc hl 709 tisÌc hl

V˝ËepnÌ piva 24 %

Export ● V˝ËepnÌ piva ● Leû·ky ● OstatnÌ

OstatnÌ 3%

120 100 80 60

O autorovi: Aleö DoËkal (1953) po maturitÏ na gymn·ziu vystudoval n·stavbovÈ studium na St¯ednÌ hotelovÈ ökole v Mari·nsk˝ch L·znÌch (1973). Mezi podniky, v kter˝ch pracoval, pat¯Ì nap¯. Interhotel Praha, kdysi slavn˝ Klub architekt˘ na MalÈ StranÏ a pozdÏji nemÈnÏ zn·m˝ Klub novin·¯˘ v Pa¯ÌûskÈ ulici, kde p˘sobil jako vedoucÌ. Od roku 1997 se vÏnoval p¯ÌpravÏ, v˝stavbÏ a poslÈze provozu restaurace a minipivovaru Pivovarsk˝ d˘m v Praze 2, jehoû je spolumajitelem a z·roveÚ vedoucÌm a kde pracuje dodnes. Tento podnik za necel˝ch deset let svÈ existence zÌskal oblibu jak mezi dom·cÌmi hosty, tak u zahraniËnÌch n·vötÏvnÌk˘ z celÈho svÏta. Z·roveÚ vöak je zn·m mezi odbornou ve¯ejnostÌ jako podnik, kter˝ vûdy hledal cesty, jak snoubit tradiËnÌ Ëeskou kuchyni s nejmodernÏjöÌmi technologiemi a trendy v gastronomii, vËetnÏ nabÌdky jÌdel p¯ipravovan˝ch s pouûitÌm piva nebo tepl˝ch a studen˝ch pivnÌch mÌchan˝ch n·poj˘. V roce 2004 Aleö DoËkal p¯ipravil koncept novÈ restaurace, kter· byla v praûskÈm KarlÌnÏ vybudov·na a otev¯ena v roce 2005 pod n·zvem Pivovarsk˝ klub. Svou nabÌdkou cca 200 druh˘ piv tento podnik prozatÌm p¯edstavuje unik·t mezi Ëesk˝mi restauraËnÌmi podniky.

158,1

156,5

157,9

160,9

158,8

160,7

166,8

155,2

148,5

152,7

180 160 140

40 20 0

845 tisÌc hl 4737 tisÌc hl 709 tisÌc hl

1950 1960 1970 1980 1990 1992 1998 2002 2003 2004 2005 2006

Odhadujeme, ûe spot¯eba piva zahraniËnÌmi n·vötÏvnÌky a cizinci v˘bec postupnÏ roste spolu s jejich poËtem a tvo¯Ì 15-20 % celkovÈ spot¯eby, tedy asi 25-30 l na osobu.

Pivník, sklepník, pivistr, brasseur nebo pivní someliér?

Znalosti o z·kladnÌch typech piv a odliönostech p¯i jejich v˝robÏ

Zd· se, ûe v oboru gastronomie k v˝ËepnÌm, ËÌönÌk˘m, barman˘m, barist˘m a someliÈr˘m p¯ibyla nov· specializace: ËÌönÌk, kter˝ je odbornÌkem a znalcem v oboru pod·v·nÌ piva. Navzdory tomu, ûe pivo je u n·s n·pojem ËÌslo jedna, Ëeötina si prozatÌm s oznaËenÌm tÈto novÈ profese nevÌ rady. SklepnÌk je oznaËenÌ, kterÈ zde uû bylo a znamenalo p¯ece jenom trochu nÏco jinÈho. PivnÌk znÌ trochu smÏönÏ, navÌc se nabÌzÌ myölenka, ûe jeho pod¯Ìzen˝m by mohl b˝t podpivnÌk. Vöichni, kdo si jeötÏ pamatujÌ slovenötinu, vÏdÌ, ûe to

P¯ebohat· a pestr· nabÌdka Ëesk˝ch piv na naöem trhu n·m ponÏkud zastiÚuje rozhled do svÏta. NeuvÏdomujeme si, ûe dneönÌ typickÈ ËeskÈ pivo je navzdory vöÌ pestrosti prakticky pouze jednÌm typem piva, kter˝ch je vöak ve svÏtovÈm mÏ¯Ìtku nÏkolik desÌtek. Lze oËek·vat, ûe se na naöem trhu a v nabÌdce restauracÌ bude v budoucnosti objevovat st·le vÌce r˘zn˝ch n·m dosud nezn·m˝ch typ˘ piv se zcela odliön˝mi senzorick˝mi vlastnostmi. V tÏch by se odbornÌk mÏl vyznat podobnÏ, jako se some-

24

Aleö DoËkal

Vývoj spotřeby piva v litrech na jednoho obyvatele u nás - v letech 1950-2006 Leû·ky 73 %

V˝ËepnÌ piva 67 %

hostÈ mohou Ëepovat pivo sami p¯Ìmo u stolu. NejmodernÏjöÌ technika jim navÌc umoûÚuje sledovat konzumaci nejen u jednotliv˝ch stol˘ uvnit¯ lok·lu, ale on-line tÈû v podobn˝ch restauracÌch v dalöÌch mÏstech po celÈ republice. V öÌ¯i nabÌdky zatÌm z¯ejmÏ nejd·l doöel Pivovarsk˝ klub v praûskÈm KarlÌnÏ, kter˝ m· na n·pojovÈm lÌstku stabilnÏ minim·lnÏ 200 druh˘ piv. Je potÏöujÌcÌ, ûe drtiv· vÏtöina z nich poch·zÌ z dom·cÌ ËeskÈ produkce, ale pro srovn·nÌ nechybÌ ani zajÌmav· piva z jin˝ch zemÌ. Na öesti kohoutech tamnÌho v˝Ëepu se nabÌdka piv neust·le mÏnÌ a lze tam p¯ednostnÏ ochutnat hlavnÏ piva z mal˝ch region·lnÌch pivovar˘, minipivovar˘, nebo dokonce od nejmenöÌch soukrom˝ch dom·cÌch v˝robc˘. Zd· se, ûe pivo m· dob¯e nakroËeno k tomu, aby se stalo trval˝m a cenÏn˝m prvkem neodmysliteln˝m od vysokÈ a tÈ nejvyööÌ gastronomie. Lze mu jen pop¯·t tradiËnÌ pivovarskÈ: Dej B˘h ötÏstÌ!

108,6

Situace na trhu piva se v souËasnosti dramaticky mÏnÌ pod synergick˝m vlivem nÏkolika okolnostÌ, z nichû se jako nejv˝znamnÏjöÌ jevÌ tyto t¯i: 1) MenöÌ mÌstnÌ a region·lnÌ pivovary bojujÌ v ostrÈ konkurenci s velk˝mi, kapit·lovÏ siln˝mi a masovou reklamou podporovan˝mi v˝robci piva rozöi¯ov·nÌm a inovov·nÌm svÈho v˝robnÌho portfolia. V˝sledkem je neb˝val· pestrost nabÌdky na trhu. Siln· piva, speci·ly, polotmav· a tmav· piva, ochucen· piva, piva jinÈho neû plzeÚskÈho typu (anglick˝ ale, weizen, bock atd.) se dost·vajÌ na Ëesk˝ trh. NechybÌ velk˝ v˝bÏr d¯Ìve nezn·m˝ch piv nealkoholick˝ch a piv se snÌûen˝m obsahem cukru. Celkov· nabÌdka je jeötÏ obËas zpest¯ena importovan˝m pivem z r˘zn˝ch kout˘ svÏta. 2) MalÈ restauraËnÌ minipivovary, jejichû celkov˝ poËet v »eskÈ republice jiû p¯ev˝öil poËet tÏch pr˘myslov˝ch, d·le rozöi¯ujÌ nabÌdku piv o unik·tnÌ a origin·lnÌ piva, kter· je moûnÈ zpravidla ochutnat pouze na mÌstÏ nebo jenom ve velmi omezenÈm poËtu dalöÌch restauraËnÌch za¯ÌzenÌ v nejbliûöÌm okolÌ v˝robce. 3) Otev¯enÌ se svÏtu a masivnÌ cestov·nÌ »ech˘ do cizÌch zemÌ, odkud si p¯iv·ûejÌ zkuöenosti s jin˝mi typy piv, spolu se zvyöujÌcÌ se ûivotnÌ ˙rovnÌ vyvol·vajÌ popt·vku po co nejöiröÌm v˝bÏru piv. Konzumenti jsou ochotni zaplatit za v˝bÏr a kvalitu Ë·stky v ned·vnÈ dobÏ nemyslitelnÈ. S kaûdoroËnÌm p¯Ìchodem dalöÌch a dalöÌch "roËnÌk˘" nov˝ch

plnolet˝ch konzument˘ piva navÌc odeznÌv· kdysi rigorÛznÌ pivnÌ konzervatizmus a p¯edsudky staröÌch generacÌ.

98,4

Tradice pivovarstvÌ sahajÌcÌ aû do ranÈho st¯edovÏku, obrovskÈ mnoûstvÌ pivovar˘, jejichû poËet jeötÏ na poË·tku dvac·tÈho stoletÌ dosahoval mnoha set, vnÌm·nÌ piva po staletÌ jako nedÌlnÈ souË·sti stravy - to vöe zp˘sobilo, ûe pivo bylo odnepamÏti v »ech·ch vnÌm·no jako bÏûn· a ponÏkud "obyËejn·" komodita dostupn· nejöiröÌm vrstv·m obyvatel.

populace rovnÏû hraje svoji d˘leûitou roli. To nutÌ majitele a provozovatele restauracÌ hledat novÈ cesty k d˘stojnÈmu zp˘sobu nabÌdky a prodeje piva. Pr·vÏ jsme svÏdky n·stupu tzv. "pivnÌho someliÈrstvÌ", kterÈ si snad v budoucnosti najde i novÈ slovnÌ oznaËenÌ. PodobnÏ jako u vÌna se hledajÌ nejvhodnÏjöÌ kombinace urËit˝ch typ˘ piva s vybran˝mi pokrmy, aby bylo dosaûeno maxim·lnÌho chuùovÈho efektu. Cestu na st˘l nejn·roËnÏjöÌch host˘ nach·zejÌ piva ochucen·, kter· vytv·¯ejÌ dosud neb˝valÈ moûnosti kombinacÌ chutÌ s pokrmy nebo se st·vajÌ souË·stÌ receptur pivnÌch mÌchan˝ch n·poj˘, studen˝ch i hork˝ch. Z·roveÚ s tÌm se pivo takÈ vracÌ do kuchynÏ jako v˝znamn· surovina Ëi p¯Ìsada pro p¯Ìpravu pokrm˘. Ve staröÌch Ëesk˝ch kucha¯k·ch se sice r˘znÈ recepty s pivem vyskytujÌ, ale pokrmy takto p¯ipravovanÈ Ëasto nebyly v ned·vnÈ minulosti p¯Ìliö chutnÈ. D˘vodem je, ûe se v tÏchto receptur·ch poËÌtalo s pouûÌv·nÌm kdysi velmi rozöÌ¯enÈho svrchnÏ kvaöenÈho pöeniËnÈho, tzv. "bÌlÈho" piva, nebo naopak s pouûitÌm tÏûk˝ch tmav˝ch piv. BÏûn· "desÌtka" plzeÚskÈho typu se pro pouûitÌ v kuchyni zpravidla nehodÌ. Teprve n·vrat pöeniËnÈho piva na Ëesk˝ trh umoûÚuje vr·tit se k osvÏdËen˝m receptur·m naöich prababiËek. äirok· nabÌdka siln˝ch tmav˝ch piv nabÌzÌ moûnost experimentovat a hledat novÈ cesty k pouûitÌ piva p¯i p¯ÌpravÏ pokrm˘. Ve specializovan˝ch restauracÌch, jako je nap¯. pivovar a restaurace Pivovarsk˝ d˘m v Praze 2, si m˘ûete z jÌdelnÌho lÌstku sestavit kompletnÌ menu od p¯edkrmu aû k mouËnÌku - kde v û·dnÈm chodu nebude chybÏt pivo jakoûto d˘leûit· souË·st receptury.

znamen· pivnÌ t·cek. Pivistr neznÌ öpatnÏ, je to skoro jako ministr, ale nevÌm, jestli se tento novotvar ujme. Francouzsk˝ brasseur znÌ noblesnÏ, ale oznaËuje spÌöe v˝robce. Z nouze a nalÈhavÈ pot¯eby se tedy pouûÌv· spojenÌ pivnÌ someliÈr, coû je zbyteËnÏ dlouhÈ a navÌc se slovo someliÈr p¯ece jenom nejvÌce spojuje s vÌnem. Nechme tedy prozatÌm starosti s oznaËenÌm tÈto novÈ specializace vlastnÌmu v˝voji, p¯ÌpadnÏ jazykozpytc˘m, a povÏzme si, co se od ËÌönÌka odbornÌka v oboru piva - oËek·v·:

liÈr vyzn· v z·kladnÌch charakteristik·ch vinn˝ch odr˘d. Podobnou paralelu lze najÌt ve zp˘sobech v˝roby a typech pouûit˝ch kvasinek, kterÈ jsou pro v˝slednou z·kladnÌ charakteristiku piva Ëasto vÌce urËujÌcÌ neû pouûitÈ suroviny.

Hled·nÌ nejvhodnÏjöÌch kombinacÌ r˘zn˝ch typ˘ a druh˘ piv s pokrmy Gastronomie zaËÌn· ch·pat, ûe "nenÌ pivo jako pivo" a p¯i vhodnÈ kombinaci urËitÈho piva s konkrÈtnÌm pokrmem lze dos·hnout gastronomickÈho proûitku, kter˝ sah· daleko za pouhÈ utiöenÌ ûÌznÏ po poûitÌ jÌdla. pokraËov·nÌ na stranÏ 25

www.prosperita.info

červenec 2007


Ochranné nápoje v horkých provozech M ezi povinnosti některých zaměstnavatelů patří zajištění dostatečného množství ochranných nápojů pro své zaměstnance. Jedná se především o tzv. horké provozy, kde se pracuje v tak velkém tepelném zatížení, že jeho vlivem ztrácí pracovník více než 1 litr tekutiny za směnu. Především jde o tekutinu vydanou pocením a dýcháním. Stejný nárok na ochranné nápoje mají zaměstnanci pracující venku při teplotách nad 28 stupňů Celsia. Za horké provozy se považují zejména slévárny, kotelny a další pracoviště, kde se pracuje s otevřeným ohněm. Dále je za práci v horkém provozu považována obsluha stavebních a zemědělských strojů nebo řízení nákladních vozidel v teplém počasí.

Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 178 (6) ze dne 18. dubna 2001, kter˝m se stanovujÌ podmÌnky ochrany zdravÌ zamÏstnanc˘ p¯i pr·ci v ß 5, ¯Ìk·: "K ochranÏ p¯ed ˙Ëinky tepelnÈ z·tÏûe Ëi z·tÏ-

ûe chladem se poskytujÌ zamÏstnanc˘m ochrannÈ n·poje. OchrannÈ n·poje se poskytujÌ na pracoviöti nebo v jeho bezprost¯ednÌ blÌzkosti tak, aby byly snadno a bezpeËnÏ

Radegast Birell - vhodný pro letní pitný režim Nejprod·vanÏjöÌ ËeskÈ nealkoholickÈ pivo Radegast Birell zaznamenalo v letoönÌm teplÈm jaru a na zaË·tku lÈta opÏt zv˝öenou oblibu. V uplynulÈm finanËnÌm roce (b¯ezen 2006 - duben 2007) p¯itom jeho prodej vzrostl o 48 %. »Ìm d·l v˝znamnÏji se na tom podÌlÌ prodej ËepovanÈho Radegastu Birell, kter˝ nabÌzÌ jiû nÏkolik stovek restauracÌ. Velk· popt·vka po ËepovanÈm Birellu je takÈ v motorestech - ¯idiËi uû si totiû zvykli, ûe nejvhodnÏjöÌm letnÌm osvÏûenÌm na cesty je pr·vÏ toto pivo, kterÈ odbornÌci oznaËujÌ za p¯ÌrodnÌ iontov˝ n·poj. P¯i zv˝öenÈ n·maze a p¯edevöÌm v letnÌm obdobÌ je nutnÈ dodrûovat pitn˝ reûim. ÿidiËi na to bohuûel p¯i sv˝ch dlouh˝ch cest·ch Ëasto zapomÌnajÌ. BÏhem bÏûnÈho dne bychom mÏli vypÌt 2-3 litry tekutin, v letnÌch mÏsÌcÌch a p¯i zv˝öe-

nÈ n·maze to mohou b˝t aû 4 litry za den. Jako nejvhodnÏjöÌ osvÏûenÌ se jevÌ tekutiny obsahujÌcÌ dostateËnÈ mnoûstvÌ iont˘, miner·lnÌch l·tek a vitamin˘. A p¯esnÏ takovÈ je nealkoholickÈ pivo - obsahuje totiû sacharidy, bÌlkoviny, vitaminy (p¯edevöÌm B skupiny) a dalöÌ l·tky jako draslÌk, sodÌk, v·pnÌk, ho¯ËÌk atd. NealkoholickÈ pivo je ve svÈ podstatÏ p¯ÌrodnÌ iontov˝ n·poj - obsahuje pot¯ebnÈ l·tky jako bÏûnÈ iontovÈ n·poje, ale na rozdÌl od nich vznik· p¯irozenou cestou bez p¯ispÏnÌ chemie. NealkoholickÈ pivo z·roveÚ poskytuje "rychlÈ kalorie" vhodnÈ pro sportovce a p¯i zv˝öenÈ tÏlesnÈ n·maze. Pivo umoûÚuje ˙Ëinnou l·tkovou p¯emÏnu a je d˘leûit˝m zdrojem vitamin˘, to nealkoholickÈ navÌc nezatÏûuje tÏlo alkoholem. Nejpopul·rnÏjöÌ kategorie nealkoholick˝ch piv

Vinařství Kovacs a INEKON GROUP pro špičková vína

328

300

239

250 200 150

117

147 135

100

180

154

202 197

210

166

152

88

50 63 0

● pivnÌ sekt (pivo dokvaöenÈ v lahvÌch p˘sobenÌm öampaÚsk˝ch kvasinek) ● radler (od v˝robce jiû p¯ipraven· smÏs piva s limon·dou) 2) Co s ËÌm: ● SvÏtl· v˝ËepnÌ piva a leû·ky plzeÚskÈho typu jsou neodmysliteln˝m doplÚkem tradiËnÌ ËeskÈ kuchynÏ, jejich polotmavÈ a tmavÈ silnÏjöÌ varianty jsou ide·lnÌ k tÏûöÌm a tmav˝m om·Ëk·m a ke zvÏ¯inÏ, nejsilnÏjöÌ hutn· piva se dob¯e snoubÌ se z·kusky nebo v˝raznÏjöÌmi zrajÌcÌmi s˝ry. ● BÌlÈ pöeniËnÈ pivo jde dob¯e k polÈvk·m, lehËÌm p¯edkrm˘m a sal·t˘m, ryb·m a nÏkter˝m druh˘m mouËnÌk˘. ● Stout a anglick˝ ale skvÏle doprovodÌ p¯ÌrodnÌ minutkov· masa, zvl·ötÏ hovÏzÌ steaky. ● Lambick· piva jsou k dost·nÌ v öirokÈ paletÏ chutÌ, zvl·ötÏ v nÏkolika ovocn˝ch variant·ch, kterÈ urËitÏ najdou vhodnÈ protÏjöky mezi mouËnÌky a ovocem. ● DalöÌ ochucen· piva se uplatnÌ na nejrozmanitÏjöÌch mÌstech v tomto gastronomickÈm sledu: od aperitivnÌch bylinn˝ch piv p¯es brusinkovÈ pivo ke zvÏ¯inÏ na smetanÏ aû po pivo k·vovÈ, kterÈ m˘ûe skvÏle nahradit pravou k·vu jako teËka na z·vÏr menu. ● Sklenka pivnÌho sektu je ide·lnÌm n·pojem na p¯ivÌtanou i slavnostnÌm p¯Ìpitkem, stejnÏ jako d˘stojn˝m n·pojem k dezertu Ëi slavnostnÌmu ukonËenÌ spoleËenskÈ akce. ● Radler je ide·lnÌm n·pojem k pokrm˘m pod·van˝m sportovc˘m po sportovnÌm v˝ko-

06 20

V˝roba nealkoholickÈho piva

05 20


350

04 20

Pod·v·nÌ piva uû neznamen· jen to, "jak se pivo natoËÌ". OËek·v·me-li rozöi¯ov·nÌ nabÌdky piv v restauraËnÌch za¯ÌzenÌch, musÌme si uvÏdomit, ûe rozöi¯ov·nÌ nabÌdky toËen˝ch piv m· svÈ hranice. Daleko v˝znamnÏjöÌ roli budou hr·t piva lahvov· a s tÌm ruku v ruce p˘jde kultura, technika a kvalita jejich pod·v·nÌ. Piva r˘zn˝ch typ˘ se nejlÈpe prosadÌ, jsou-li pod·v·na v odpovÌdajÌcÌm typu stolnÌho skla. N·stup u n·s dosud nezn·m˝ch typ˘ piva ruöÌ i nÏkter· jin· dogma-

1) Na naöem trhu se dajÌ v souËasnosti nalÈzt piva tÏchto typ˘: ● klasickÈ pivo plzeÚskÈho typu ● pivo bÌlÈ, pöeniËnÈ (svrchnÏ kvaöenÈ, Ëasto oznaËovanÈ sv˝m nÏmeck˝m n·zvem weizen nebo weissbier) ● anglick˝ ale (svrchnÏ kvaöenÈ pivo typickÈ pro BritskÈ ostrovy) ● irsk˝ stout (silnÈ tmavÈ suchÈ pivo v˝raznÈ chuti) ● lambick· piva (p¯ÌrodnÏ kvaöen· piva typick· p¯edevöÌm pro Belgii) ● piva ochucen· (zahrnujÌcÌ piva nejr˘znÏjöÌch z·kladnÌch typ˘ v nesËetn˝ch chuùov˝ch variant·ch)

Vývoj spotřeby nealkoholických a speciálních piv v ČR v tisicích hl (2000-2006)

03 20

Kultura pod·v·nÌ piva

ta, nap¯Ìklad o teplotÏ pod·vanÈho n·poje. Kup¯Ìkladu nÏkter· velmi siln· piva je vhodnÈ pod·vat p¯i pokojovÈ teplotÏ. Pod·v·nÌ jakÈhokoli piva p¯i teplot·ch blÌzk˝ch bodu mrazu je naopak neövar, proti kterÈmu je nutnÈ r·znÏ bojovat. PivnÌ someliÈrstvÌ se teprve vyd·v· na svou cestu. Pokud poË·tek vinnÈho someliÈrstvÌ datujeme do doby poË·tk˘ modernÌ gastronomie, je pivo za sv˝m vinn˝m brat¯ÌËkem pozadu zhruba dvÏ stoletÌ. Je proto p¯irozenÈ, ûe pravidla, zvyklosti a spr·vnÈ kombinace se teprve hledajÌ, zkouöejÌ a ovÏ¯ujÌ. P¯esto vöak uû lze dosavadnÌ poznatky a pravidla kr·tce shrnout:

tuto kampaÚ navazovaly "Birell hlÌdky", kterÈ od 20. Ëervna do 18. Ëervence v ulicÌch mnoha Ëesk˝ch mÏst rozd·valy chlazenÈ plechovky a upozorÚovaly ¯idiËe, ûe alkohol za volant nepat¯Ì. Toto nebezpeËÌ hrozÌ ale takÈ cyklist˘m. Proto i na nÏ Birell apeluje a podporuje jejich bezpeËnost - nap¯Ìklad je partnerem z·vodu Cyklo Patria Direkt Jizersk· 50 a provozuje Ëty¯i cyklostezky na severnÌ MoravÏ. ●●● ● Radegast Birell je jedin˝m nealkoholick˝m pivem v portfoliu PlzeÚskÈho Prazdroje a z·roveÚ nejprod·vanÏjöÌm Ëesk˝m nealkoholick˝m pivem. ● Radegastu Birell se roËnÏ vyrobÌ p¯es 200 tisÌc hektolitr˘, na trhu to p¯edstavuje 66% podÌl v segmentu nealkoholick˝ch piv. Exportov·n je takÈ na Slovensko. ● S celkov˝m prodejem 10,7 milionu hektolitr˘ v kalend·¯nÌm roce 2006 a s exportem do vÌce neû 50 zemÌ celÈho svÏta je PlzeÚsk˝ Prazdroj, a. s., p¯ednÌm v˝robcem piva v regionu a nejvÏtöÌm exportÈrem ËeskÈho piva.

02 20

pokraËov·nÌ ze strany 24 Piva se chuùovÏ liöÌ podle svÈho z·kladnÌho typu, v r·mci jednoho typu podle pouûit˝ch slad˘ (piva svÏtl·, polotmav·, tmav·), p¯i stejnÈm sladovÈm sloûenÌ jeötÏ podle svÈ stupÚovitosti (piva lehk·, v˝ËepnÌ, leû·ky a speci·ly) a jedno a totÈû pivo se jeötÏ odliöuje podle toho, zda se na konci v˝robnÌho procesu filtruje a pasterizuje, nebo ne. NabÌdka z·kladnÌch piv se navÌc jeötÏ st·le vÌce rozöi¯uje o piva ochucen·, o chuùovÈ varianty v ned·vnÈ dobÏ nesl˝chanÈ. Piva s ovocn˝mi nebo bylinn˝mi p¯ÌchutÏmi se mohou unik·tnÏ doplÚovat s pokrmy v doned·vna nezn·m˝ch kombinacÌch. Zvl·ötnÌ kapitolu tvo¯Ì pojetÌ piva jako z·kladnÌ suroviny pro p¯Ìpravu tepl˝ch i studen˝ch mÌchan˝ch n·poj˘, coû je disciplÌna nach·zejÌcÌ se ve stavu zrodu.

v »eskÈ republice je Radegast Birell. Jak prok·zala studie VöeobecnÈ fakultnÌ nemocnice v Praze, ani po Ëty¯ech vypit˝ch t¯etinkov˝ch lahvÌch Radegastu Birell nebyl p¯i n·slednÈ kontrole zaznamen·n krevnÌ ani dechovou zkouökou û·dn˝ alkohol. Znamen· to, ûe je tento n·poj vhodn˝ pro vöechny p¯Ìznivce piva, kte¯Ì se vyd·vajÌ na cesty. "NealkoholickÈ pivo osvÏûÌ a dod· pot¯ebnÈ prospÏönÈ l·tky, z·roveÚ ale neovlivnÌ soust¯edÏnost konzument˘. D˘kazem je i to, ûe v mnoha firm·ch je Radegast Birell veden˝ jako tzv. ochrann˝ n·poj, tedy n·poj, kter˝ musÌ zamÏstnavatel ze z·kona zajistit sv˝m zamÏstnanc˘m," ¯ekl marketingov˝ manaûer Karel Kraus. Radegast Birell se sv˝m konzument˘m snaûÌ maxim·lnÏ vyjÌt vst¯Ìc. Pro ty, kter˝m jiû delöÌ dobu chybÏlo v˝hodnÈ balenÌ nealkoholickÈho piva, uvedl v kvÏtnu letoönÌho roku multibalenÌ s osmi p˘llitrov˝mi lahvemi. Z·roveÚ probÌhala v kvÏtnu osvÏtov· kampaÚ, p¯i kterÈ Radegast Birell varoval ¯idiËe v programech 17 region·lnÌch r·diÌ, aby nepili alkohol za volantem. Na

01 20

Pivník, sklepník, pivistr, brasseur nebo pivní someliér?

Typick˝m p¯Ìkladem horkÈho provozu jsou T¯ineckÈ éelez·rny-Moravia Steel. Zde bylo nealkoholickÈ pivo za¯azeno mezi ochrannÈ n·poje jiû p¯ed 8 lety. Dnes si je zamÏstnanci mohou d·t nejen v mÌstnÌch bufetech a restauracÌch, ale takÈ si ho s sebou v l·hvÌch nosÌ p¯Ìmo na pracoviötÏ, kde tekutiny pravidelnÏ doplÚujÌ. PracovnÌci si pochvalujÌ, ûe chutn· a osvÏûÌ ˙plnÏ stejnÏ jako alkoholickÈ pivo. "V letnÌch mÏsÌcÌch, jako nap¯Ìklad v Ëervenci, se vypije asi 40 tisÌc l·hvÌ a 1200 p˘llitr˘ ËepovanÈho Radegastu Birell. Mimo letnÌ sezonu je to asi 23 tisÌc l·hvÌ a 900 p˘llitr˘ ËepovanÈho nealkoholickÈho piva za mÏsÌc. Vychlazen˝ Radegast Birell je velmi chutn˝ a jeho obliba st·le stoup·," sdÏlil Karel Bilko ze zamÏstnaneckÈ kant˝ny. (tz)

00 20

Investice holdingu INEKON GROUP do v˝robnÌch technologiÌ rodinnÈ vina¯skÈ firmy Vina¯stvÌ Kovacs, s. r. o., pomohla k zÌsk·nÌ prestiûnÌho ocenÏnÌ. Na 40. roËnÌku Valtick˝ch vinn˝ch trh˘, nejstaröÌ vina¯skÈ soutÏûi v »eskÈ republice, zÌskala jejÌ dvÏ vÌna Chardonnay ve svÈ kategorii zlatou medaili. älo o v˝bÏr z hrozn˘ a Svatovav¯ineckÈ, pozdnÌ sbÏr, obÏ z roËnÌku 2006. DalöÌch pÏt vÌn z celkem 10 vystavovan˝ch pak obdrûelo diplom. Vöechna ocenÏn· vÌna budou jiû kaûd˝m dnem v prodeji. INEKON GROUP odkoupil 45% podÌl ve Vina¯stvÌ Kovacs loni v listopadu. "S v˝robci vÌn svÏtov˝ch znaËek nechceme soutÏûit objemem v˝roby, ale jejich kvalitou. Tu urËitÏ kaûd˝ ocenÌ po ochutn·nÌ loÚskÈho Chardonnay Vina¯stvÌ Kovacs. Na svÏtÏ existujÌ maxim·lnÏ Ëty¯i dalöÌ lokality podobnÈ mikroregionu P·lavsk˝ch kopc˘, kterÈ majÌ tak skvÏlÈ podmÌnky k pÏstov·nÌ vinn˝ch hrozn˘," uvedl Ing. Josef Huöek, p¯edseda p¯edstavenstva INEKON GROUP, a. s. "Jako milovnÌk dobr˝ch vÌn jsem r·d, ûe naöe investice p¯ispÌvajÌ ke zvyöov·nÌ konkurenceschopnosti Vina¯stvÌ Kovacs." FinanËnÌ prost¯edky, kterÈ do strategickÈho partnerstvÌ vloûila spoleËnost INEKON GROUP, byly pouûity p¯i modernizaci sklepa pro p¯Ìjem hrozn˘ a jejich zpracov·nÌ, sklepa na kvaöenÌ a zr·nÌ vÌna a na n·kup nov˝ch, nerezov˝ch tank˘ pro jeho uskladnÏnÌ. "DÌky modernÌ technologii se nynÌ m˘ûeme k hrozn˘m chovat jeötÏ öetrnÏji neû d¯Ìve. Stres, kter˝m proch·zejÌ p¯i p¯Ìjmu a dalöÌm zpracov·nÌ, je eliminov·n na nejniûöÌ moûnou mÌru," konstatoval Ing. Miroslav Kovacs, ¯editel a enolog Vina¯stvÌ Kovacs. "To se velmi v˝raznÏ projevÌ na jakosti vÌna. Douf·me, ûe n·m to pom˘ûe otev¯Ìt dve¯e na v˝znamnÈ zahraniËnÌ trhy." Pro Vina¯stvÌ Kovacs znamen· spojenÌ s INEKON GROUP zv˝öenÌ finanËnÌ stability a prostoru pro dalöÌ rozvoj. V letoönÌm roce pl·nuje n·r˘st dosavadnÌ produkce vÌna z 200 na 300 tisÌc lahvÌ roËnÏ. V horizontu pÏti let pak spoleËnost hodl· expandovat na exportnÌ trhy v r·mci zemÌ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. SmÏ¯ovat by tam mÏlo aû 30 % veökerÈ produkce. KromÏ ˙spÏchu na Valtick˝ch vina¯sk˝ch trzÌch zÌskalo Vina¯stvÌ Kovacs poË·tkem b¯ezna i jinÈ v˝znamnÈ ocenÏnÌ. T¯i z jeho vÌn se totiû umÌstila mezi 100 nejlepöÌmi vÌny »eskÈ republiky, kter· kaûd˝m rokem vyhlaöuje N·rodnÌ salon vÌn. (tz)

dostupnÈ. OchrannÈ n·poje musÌ b˝t zdravotnÏ nez·vadnÈ, musÌ mÌt vhodnou teplotu a nesmÌ obsahovat vÌce neû 6,5 hmotnostnÌch % cukru. MnoûstvÌ alkoholu v nich nesmÌ p¯ekroËit 1 hmotnostnÌ %." BÏhem pr·ce na zmiÚovan˝ch rizikov˝ch pracoviötÌch je nutnÈ tekutiny pravidelnÏ doplÚovat. NejvhodnÏjöÌ k tomu jsou speci·lnÌ iontovÈ n·poje a zejmÈna ËistÏ p¯ÌrodnÌ iontov˝ n·poj pivo. PitÌ alkoholickÈho piva na pracoviöti je samoz¯ejmÏ z·konem zak·z·no, proto je k tomuto ˙Ëelu nejvhodnÏjöÌ pivo nealkoholickÈ. NealkoholickÈ pivo obsahuje mnoho tÏlu prospÏön˝ch l·tek, kterÈ vznikly p¯ÌrodnÌm procesem, nezatÏûuje tedy tÏlo, ale naopak ho obohacuje o d˘leûitÈ ûiviny, p¯edevöÌm miner·lnÌ l·tky a vitamin B.

Produkce speci·lnÌch piv nu, ke sladk˝m pokrm˘m a vöude tam, kde je û·doucÌ snÌûit obsah alkoholu v pod·van˝ch n·pojÌch. 3) Co v Ëem a jak: ● ToËenÈmu pivu plzeÚskÈho typu bude i nad·le nejlÈpe sluöet tradiËnÌ sklo s uchem ve velikostech 0,5 a 0,3 litru. ● PöeniËnÈ pivo vyûaduje ötÌhlou, smÏrem vzh˘ru se rozöi¯ujÌcÌ tenkostÏnnou sklenici. ● Ke speci·lnÌm lahvov˝m piv˘m se podle druhu piva hodÌ nejr˘znÏjöÌ typy skla na noze, je nutno db·t o to, aby obsah sklenice byl vûdy menöÌ neû obsah lahve (nap¯. sklenice 0,3 k lahvÌm 0,5 l, sklenice 0,2 k lahvÌm 0,33 l atp.). ● Teplota podanÈho toËenÈho piva by nemÏla klesnout pod 7 ∞C, s p¯ib˝vajÌcÌ stupÚovitostÌ a s tmavöÌ barvou piva m˘ûe tato teplota mÌrnÏ vzr˘stat, mimo¯·dnÏ siln· piva se vychutn·vajÌ i delöÌ dobu, nÌzk· teplota proto pozb˝v· smysl, a navÌc omezuje senzorickÈ vlastnosti, proto je moûnÈ je pod·vat aû p¯i teplotÏ pokojovÈ. V˝öe uveden· pravidla lze povaûovat pouze za stavebnÌ kameny, z kter˝ch teprve natupujÌcÌ generace pivnÌch someliÈr˘ a jejich n·sledovnÌk˘ v budoucnosti vystavÌ nov˝ obor gastronomie. Vöe nasvÏdËuje tomu, ûe trh a z·kaznÌci jsou na to p¯ipraveni. Aleö DoËkal dalöÌ informace naleznete na internetov˝ch str·nk·ch »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven www.cspas.cz

25

červenec 2007


Operační program Životní prostředí zahajuje S tátní fond životního prostředí ČR zveřejnil první výzvu k předložení žádostí o dotace v rámci Operačního programu Životní prostředí. Žadatele o dotace čeká zrychlené proplácení nákladů, rozšíření uznatelných výdajů a zjednodušená administrativa vycházející ze zkušenosti z Operačního programu Infrastruktura.

Ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ (MéP) a St·tnÌ fond ûivotnÌho prost¯edÌ (SFéP) otev¯ely 29. Ëervna vybranÈ oblasti OperaËnÌho programu éivotnÌ prost¯edÌ, druhÈho nejvÏtöÌho operaËnÌho programu »eskÈ republiky, pro obdobÌ 2007-2013. Program Ëerp· 18,4 % z 26,96 miliardy eura urËen˝ch ze Struktur·lnÌch fond˘ EU pro »eskou republiku. Celkem OP éP nabÌdne p¯es 5,2 miliardy eura, tj. cca 150 miliard KË. Pro prvnÌ v˝zvu je p¯ipraveno tÈmÏ¯ 20 miliard KË. é·dosti bude moûnÈ pod·vat od 3. z·¯Ì do 26. ¯Ìjna 2007. O ˙spÏönosti budou ûadatelÈ vyrozumÏni nejpozdÏji do t¯Ì mÏsÌc˘ po ukonËenÌ p¯Ìjmu û·dostÌ. PrvnÌ v˝zva otevÌr· pÏt z celkem sedmi prioritnÌch os. ZamÏ¯uje se na ochranou vod a ovzduöÌ, vyuûitÌ obnoviteln˝ch zdroj˘ energie (OZE), problematiku odpad˘ a star˝ch ekologick˝ch z·tÏûÌ a podporu environment·lnÌho vzdÏl·v·nÌ. PrvnÌ v˝zva je urËena p¯edevöÌm pro ûadate-

le z ¯ad nepodnikatelsk˝ch subjekt˘, jako jsou obce, mÏsta a kraje, p¯ÌspÏvkovÈ organizace, obecnÏ prospÏönÈ organizace, obËansk· sdruûenÌ nebo cÌrkve. "OperaËnÌ program éivotnÌ prost¯edÌ je obrovskou p¯ÌleûitostÌ pro ochranu a zlepöov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ v »eskÈ republice. Jeho rozsah a vyËlenÏnÈ prost¯edky jsou v historii »eskÈ republiky ojedinÏlÈ a pravdÏpodobnÏ se jiû nebudou opakovat," uvedl Martin BursÌk, vicepremiÈr a ministr ûivotnÌho prost¯edÌ »eskÈ republiky. "DÌky vËasnÈmu zah·jenÌ vÏ¯Ìm, ûe budeme p¯i zhodnocov·nÌ moûnostÌ OperaËnÌho programu éivotnÌ prost¯edÌ ˙spÏönÌ." Z prost¯edk˘ EvropskÈ unie bude v r·mci prvnÌ v˝zvy OP éP dotov·na nap¯. v˝stavba ËistÌren odpadnÌch vod, stokov˝ch systÈm˘, ˙praven vody nebo p¯ivadÏË˘ a rozvodn˝ch sÌtÌ pitnÈ vody. Subvencov·no bude po¯ÌzenÌ nÌzkoemisnÌch spalova-

cÌch zdroj˘ nebo novÏ budovan˝ch rozvod˘ centr·lnÌho z·sobov·nÌ tepla (CZT), v˝stavba a rekonstrukce centr·lnÌch a blokov˝ch kotelen a lok·lnÌch zdroj˘ tepla vyuûÌvajÌcÌch OZE; zvyöov·nÌ ˙Ëinnosti energetick˝ch systÈm˘ budov; rekonstrukce otopn˝ch soustav, vyuûitÌ bioodpad˘, separace a svoz odpad˘; za¯ÌzenÌ na ˙pravu nebo vyuûÌv·nÌ odpad˘, rekultivace star˝ch skl·dek; rekonstrukce environment·lnÌch vzdÏl·vacÌch center. DalöÌ v˝zvy budou zve¯ejÚov·ny postupnÏ od podzimu tohoto roku. Petr ätÏp·nek, ¯editel St·tnÌho fondu ûivotnÌho prost¯edÌ, klade d˘raz na uûivatelsky p¯·telsk˝ p¯Ìstup k ûadatel˘m: "Chceme b˝t co nejblÌûe ûadatel˘m, a proto jsme se rozhodli posÌlit region·lnÌ informaËnÌ a poradenskou infrastrukturu. é·dosti se novÏ budou p¯ijÌmat na krajÌch, naöe st·vajÌcÌ kancel·¯e v krajsk˝ch mÏstech p¯esuneme postupnÏ do Eurocenter. P¯ipravujeme datab·zi akreditovan˝ch poradc˘ a sÌù region·lnÌch poradensk˝ch a informaËnÌch mÌst a takÈ spolupr·ci se subjekty, jejichû Ëinnost s dotaËnÌmi programy souvisÌ." MéP a SFéP se rozhodly odstartovat OperaËnÌ program éivotnÌ prost¯edÌ jeötÏ p¯ed ofici·lnÌm schv·lenÌm programovÈho dokumentu ze strany

EvropskÈ komise. D˘vodem je snaha poskytnout ûadatel˘m dostatek Ëasu pro p¯Ìpravu kvalitnÌch projekt˘. "Fin·lnÌ schv·lenÌ ProgramovÈho dokumentu Evropskou komisÌ oËek·v·me v pr˘bÏhu z·¯Ì," uvedl Martin BursÌk. P¯i p¯ÌpravÏ OP éP vyuûilo ministerstvo a fond zkuöenosti s administracÌ p¯edchozÌho operaËnÌho programu, program˘ ISPA a Fondu soudrûnosti a takÈ N·rodnÌch program˘. SFéP p¯itom pat¯Ì k nej˙spÏönÏjöÌm subjekt˘m v Ëerp·nÌ prost¯edk˘ z evropsk˝ch fond˘. V uplynul˝ch dvou letech se nejlÈpe da¯ilo vyuûÌvat evropskÈ penÌze pr·vÏ v r·mci OperaËnÌho programu Infrastruktura 2004-2006. OP éP tak p¯in·öÌ ¯adu zjednoduöenÌ pro ûadatele. Jde zejmÈna o zrychlenÈ financov·nÌ projekt˘ s platbami do t¯iceti dn˘ od p¯edloûenÌ neuhrazen˝ch faktur, rozöÌ¯enÌ zp˘sobil˝ch n·klad˘ o projektovou dokumentaci Ëi stavebnÌ dozor. Hranice projekt˘, kterÈ podlÈhajÌ schv·lenÌ Evropskou komisÌ, se u Fondu soudrûnosti posunula z 10 mil. eur na 25 milion˘ eur. To cel˝ proces administrace û·dostÌ samoz¯ejmÏ urychlÌ. Projekty v r·mci OperaËnÌho programu éivotnÌ prost¯edÌ budou v letech 2007-2010 financov·ny podle pravidla n+3. To znamen·, ûe prost¯edky alokovanÈ na rok 2007 lze Ëerpat v pr˘bÏhu n·sledujÌcÌch t¯Ì let. podrobnÈ informace k OperaËnÌmu programu éivotnÌ prost¯edÌ najdete na www.opzp.cz

Linde Gas zvýšil tržby

Generální ředitel společnosti Linde Gas Ing. Petr Choulík, CSc., při slavnostním otevření pražské prodejny Linde Profihaus 13. června. Nejmoderněji vybavená a nanejvýš uzpůsobená přáním zákazníků se nachází v areálu Linde Gas a nabízí veškerý sortiment pro řemeslníky, zejména svářeče

Linde Gas ozn·mil, ûe trûby za prodej zboûÌ, sluûeb a vlastnÌch v˝robk˘ spoleËnostÌ skupiny Linde Gas dos·hly v roce 2006 tÈmÏ¯ 4,9 miliardy KË. To je o tÈmÏ¯ 13 % vÌce neû v roce p¯edchozÌm. Jedn· se o agregovanÈ v˝sledky dle mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘ IAS/IFRS. V˝sledek hospoda¯enÌ spoleËnosti p¯ed zapoËtenÌm ˙rok˘, danÌ a amortizace (EBITA) v roce 2006 dos·hl 1,3 miliardy KË, coû p¯edstavuje n·r˘st o necel˝ch 7,5 % oproti roku 2005. Nejv˝raznÏjöÌm d˘vodem n·r˘stu trûeb je provoz za¯ÌzenÌ na v˝robu kyslÌku, dusÌku a argonu pro Sokolovskou uhelnou ve V¯esovÈ, kde se do trûeb spoleËnosti za rok 2006 poprvÈ projevil jeho celoroËnÌ efekt. Velmi pozitivnÌ v˝voj m· takÈ obchod s kapaln˝mi plyny, kter˝ meziroËnÏ vzrostl o 18 %, zatÌmco prodej technick˝ch plyn˘ v lahvÌch rostl jen mÌrnÏ. ⁄spÏönÈ v˝sledky hospoda¯enÌ Linde Gas byly umoûnÏny pozitivnÌm v˝vojem ËeskÈho hospod·¯stvÌ v roce 2006. Linde Gas, a. s., je nejvÏtöÌm dodavatelem technick˝ch plyn˘ v »eskÈ republice. Zab˝v· se zejmÈna v˝robou a prodejem technick˝ch, medicin·lnÌch a speci·lnÌch plyn˘. VÏtöina produkce je urËena pro Ëesk˝ trh. Linde Gas, a. s. je souË·stÌ The Linde Group, kter· je po loÚskÈ akvizici spoleËnosti BOC jedniËkou na svÏtovÈm trhu technick˝mi plyny s roËnÌm obratem 12,4 miliard eur a s 55 tisÌci zamÏstnanci ve vÌce neû 70 zemÌch svÏta. (tz)

Místo, kam se odborníci budou rádi vracet

Veletržní novinky jubilejního ročníku Střechy Praha V lednu 2008 zavröÌ nejv˝znamnÏjöÌ veletrh v oboru st¯ech v »eskÈ republice 10 let svÈ ˙spÏönÈ existence. NedÌlnou souË·stÌ veletrhu St¯echy Praha bude jiû poËtvrtÈ specializovan· v˝stava ⁄spory energiÌ a obnovitelnÈ zdroje. K 10. jubileu chyst·me ¯adu novinek a doposud nejbohatöÌ program doprovodn˝ch aktivit.

Zv˝raznÏn˝mi tÈmaty 10. roËnÌku veletrhu St¯echy Praha jsou: ● PlochÈ st¯echy s d˘razem na provoznÌ st¯echy - balkony, lodûie, terasy a d·le st¯eönÌ zahrady (zelenÈ st¯echy). Nad r·mec tradiËnÌ n·plnÏ tohoto specializovanÈho veletrhu budou proto p¯izv·ny i firmy, kterÈ nabÌdnou mimo jinÈ dlaûdice, podloûky pod dlaûdice, lepicÌ tmely a stÏrkovÈ izolace, systÈmovÈ kovovÈ profily pro terasy, balkony a lodûie, dren·ûnÌ fÛlie, dilataËnÌ a doplÚkovÈ prvky pro vnÏjöÌ dlaûby, z·bradlÌ a souhrn v˝robk˘ na vytvo¯enÌ vegetaËnÌho souvrstvÌ st¯eönÌch zahrad. TÈma se dotkne i problematiky kotevnÌ techniky,

obnovy ploch˝ch st¯ech na panelov˝ch domech nebo p¯ebÌr·nÌ evropsk˝ch norem do systÈmu »SN. ● ZateplovacÌ systÈmy - nav·ûeme na velmi û·danÈ n·mÏty na vhodnÈ energeticky ˙spornÈ stavebnÌ provedenÌ st¯eönÌch pl·öù˘ öikm˝ch a ploch˝ch st¯ech i provedenÌ svisl˝ch pl·öù˘ budov. TÈma bude zahrnovat i hodnocenÌ energetickÈ n·roËnosti budov, energetick˝ audit a moûnosti dotacÌ. P¯ipravujeme konferenci ve spolupr·ci s ¯adou renomovan˝ch odbornÌk˘. ● D¯evo jako stavebnÌ materi·l - k tomuto tÈmatu chyst·me ¯adu p¯edn·öek a semin·¯˘ ve spolupr·ci s Odbornou skupinou d¯evÏn˝ch staveb p¯i »KAIT.

⁄Ëast v konferenËnÌ Ë·sti veletrhu Novinkou je vznik tzv. konferenËnÌ Ë·sti veletrhu, kter· rozöi¯uje moûnosti ˙Ëasti, nenÌ v·z·na na klasickÈ st·nky a je urËena vöem, kdo se chtÏjÌ prezentovat ËasovÏ a n·kladovÏ efektivnÌm zp˘sobem formou konferencÌ Ëi akcÌ. M˘ûe-

te si zvolit nÏkterou z aktivit, kter· sv˝m charakterem zapad· do odbornÈ Ë·sti veletrhu (konference, odbornÈ semin·¯e, diskuznÌ fÛra) anebo si vybrat z akcÌ pro öirokou ve¯ejnost (soutÏûe, ankety, komerËnÌ prezentace, sponzoring Ëi reklama).

o novink·ch na veletrhu, doporuËÌme v·m n·vötÏvu zajÌmav˝ch expozic a upozornÌme na aktu·lnÌ doprovodn˝ program. Kaûd˝ den v·m v rozhovoru p¯edstavÌme v˝znamnÈ osobnosti. Tiskov˝ servis bude zajiötÏn ve spolupr·ci s port·lem TZB-info.

SdÌlen· reklama

SoubÏûnÏ probÌhajÌcÌ v˝stava

PozvÏte vaöe z·kaznÌky na veletrh s n·mi! StejnÏ tak jako vy i my si p¯ejeme co nejvyööÌ poËet a "spr·vnÈ" z·kaznÌky. NezvÏme tedy stejnÈ n·vötÏvnÌky kaûd˝ zvl·öù, ale udÏlejme to spoleËnÏ formou sdÌlenÈ reklamy (v tisku, rozhlase, na billboardech nebo internetu Ëi v jinÈ formÏ). KromÏ vÏtöÌho z·sahu potencion·lnÌch n·vötÏvnÌk˘ to bude pro obÏ strany i efektivnÏjöÌ.

DalöÌ v˝raznou novinkou, kter· povede ke zv˝öenÌ odbornÈ i laickÈ n·vötÏvnosti, je nov· v˝stavnÌ akce, kter· probÏhne v naöem termÌnu v montovanÈ hale p¯ed Pr˘myslov˝m pal·cem. Touto akcÌ je soubor specializovan˝ch v˝stav s n·zvem Pragobuilding (po¯·d· Incheba Praha). JubilejnÌ 10. roËnÌk veletrhu St¯echy Praha probÏhne ve dnech 24.-26. ledna 2008. Uz·vÏrka p¯ihl·öek je 30. z·¯Ì 2007.

VeletrûnÌ noviny, tiskov˝ servis Pro n·vötÏvnÌky, vystavovatele i novin·¯e budou novÏ p¯ipraveny VeletrûnÌ noviny, vËetnÏ tiskovÈho servisu. Kaûd˝ den budeme informovat

26

Za p¯Ìpravn˝ t˝m se na vaöi ˙Ëast tÏöÌ ¯editelka St¯echy Praha, s. r. o., Jitka ÿeho¯ov· vÌce informacÌ na www.strechy-praha.cz

www.prosperita.info

červenec 2007


Přes otevřená vrátka historie k dnešním příležitostem S trohá fakta nejsou nijak zajímavá a podobají se stovkám příběhů podnikání. Přesto stojí za to si je připomenout. Fotolab vznikl jako společnost s ručením omezeným v roce 1990. Zakladatelům firmy se dařilo od počátku díky neotřelým nápadům i díky situaci na tehdejším fotografickém trhu pravidelně zlepšovat hospodářské výsledky, a tím také navyšovat podíl na trhu. V roce 1993 již společnost vlastnila majetek ve výši 60 mil. Kč a v tomto roce se jí také podařila s pomocí anglické poradenské firmy PA Consulting transformace na akciovou společnost, jejíž akcie vlastnili rovným dílem zakladatelé - pánové Mikšovský a Bayer a dále fond 1. IN, a. s., banky IPB. V té době se navýšil základní kapitál společnosti na částku 300 mil. Kč.

k˝ch d˘vod˘ p¯ed·na Ë·st produkce pro rakousk˝ trh a vzhledem ke spokojenosti rakousk˝ch z·kaznÌk˘ s kvalitou fotografiÌ bylo vedenÌm spoleËnosti rozhodnuto, ûe se na Slovensku postavÌ nov· fotolaborato¯. P¯estavba budovy v Petrûalce byla dokonËena v lÈtÏ 2005 a od z·¯Ì tÈhoû roku je laborato¯ plnÏ v provozu. PostupnÏ p¯ebÌr· "obsluhu" dalöÌ Ë·sti Rakouska, pro kterÈ vyr·bÌ fotografie, coû s sebou samoz¯ejmÏ p¯inese v˝raznÏ lepöÌ hospod·¯skÈ v˝sledky.

Z Fotolabu na CeWe Color Vzhledem k chystanÈ expanzi bylo nutnÈ najÌt strategickÈho zahraniËnÌho partnera. Po ¯adÏ jedn·nÌ se jÌm nakonec stal nejvÏtöÌ nez·visl˝ fotozpracovatel v EvropÏ - firma CeWe Color se sÌdlem v nÏmeckÈm Oldenburgu. Ta pak v roce 1995 odkoupila Ë·st podÌlu od akcion·¯˘ a nav˝öila z·kladnÌ kapit·l spoleËnosti tak, aby zÌskala dvout¯etinov˝ majoritnÌ podÌl. V pr˘bÏhu dalöÌch let spoleËnost CeWe Color odkoupila veökerÈ podÌly od zakl·dajÌcÌch Ëlen˘ akciovÈ spoleËnosti. Od roku je 2002 majoritnÌm akcio-

n·¯em s podÌlem 99,56 % na z·kladnÌm kapit·lu CeWe Color.

NejvÏtöÌ fotolaborato¯ u n·s, smÏr Slovensko a MaÔarsko Vstup strategickÈho partnera se uk·zal jako rozhodujÌcÌ pro dalöÌ dynamick˝ r˘st firmy, protoûe dÌky know-how majoritnÌho akcion·¯e mÏla spoleËnost Fotolab moûnost plnÏ vyuûÌt potenci·lu fotografickÈho trhu a st·t se nejvÏtöÌ fotolaborato¯Ì v »eskÈ republice, kter· navÌc zaloûila svÈ dce¯inÈ spoleËnosti i na Slovensku (zde p˘sobÌ firma Fotolab Slovakia, a. s.) a v MaÔarsku (firma CeWe Color Magyarorsz·g Kft.). Velmi dobrÈ v˝sledky spoleËnosti Fotolab vedly k rozhodnutÌ vedenÌ CeWe Color postavit v »eskÈ republice novou velkolaborato¯ na zpracov·nÌ fotografiÌ. V˝stavba byla dokonËena v kvÏtnu roku 2000 a nynÌ Fotolab vlastnÌ nejmodernÏjöÌ laborato¯ ve st¯edov˝chodnÌ EvropÏ, kter· plnÏ vyhovuje vöem n·rok˘m na v˝robu fotografiÌ, a to nejen klasick˝ch, analogov˝ch, ale i digit·lnÌch. Fotolab souËasnÏ budoval a podporoval svÈ dce¯inÈ spoleËnosti na Slovensku a v MaÔarsku. ObÏ dce¯inÈ spoleËnosti se rozvinuly do prosperujÌcÌch a staly zrcadlem spoleËnosti Fotolab. MaÔarsk· spoleËnost CeWe Color byla koncem roku 2003 zaËlenÏna v r·mci celoevropskÈho holdingu p¯Ìmo pod centr·lnÌ ¯ÌzenÌ CeWe Color, Oldenburg. SlovenskÈ dce¯inÈ spoleËnosti byla z logistic-

Dnem 30. ¯Ìjna 2006 byla spoleËnost p¯ejmenov·na z Fotolab, a. s., na CeWe Color, a. s. Nad·le vöak pouûÌv· zaûitou obchodnÌ znaËku a logo FOTOLAB. Rozvoj firmy vöak pokraËoval.

FotoStar souË·stÌ gigantu K 1. ˙noru 2007 koupila spoleËnost CeWe Color, a. s., Praha obchodnÌ podÌl fotografickÈ spoleËnosti FotoStar, s. r. o., Teplice a jejich dvou dce¯in˝ch spoleËnostÌ Bohemia Foto, s. r. o., a Fotostar Slovakia, s. r. o. Fotostar pat¯il spoleËnÏ s Fotolabem k leader˘m ËeskÈho trhu. Neust·le se sniûujÌcÌ poËet zhotovovan˝ch fotografiÌ (p¯edevöÌm analogov˝ch) vöak neumoûÚoval, aby mohly v »eskÈ republice efektivnÏ pracovat dvÏ fotolaborato¯e. Proto se pan Ladislav KoötÌ¯, majitel firmy Fotostar, rozhodl nabÌdnout CeWe sv˘j podÌl k odkupu. Po zhruba p˘lroËnÌm jedn·nÌ se obÏ strany dohodly na podmÌnk·ch p¯evzetÌ a nynÌ obÏ laborato¯e pracujÌ pod jednÌm majitelem a vyuûÌvajÌ synergickÈ efekty z tohoto vypl˝vajÌcÌ. CeWe Praha se soust¯eÔuje p¯edevöÌm na z·kladnÌ prvov˝robu, v TeplicÌch se pak budou p¯ev·ûnÏ vyr·bÏt produkty, jako jsou nap¯. fotod·rky. Vedle fotografick˝ch sluûeb provozuje CeWe Color i sÌù maloobchodnÌch prodejen, kter˝ch je moment·lnÏ 69. Nejd˘leûitÏjöÌm artiklem, kter˝ firma nabÌzÌ, jsou tedy fotografie. DÌky öpiËkovÈ laborato¯i jde o vynikajÌcÌ kvalitu za velmi atraktivnÌ ceny. Nosn˝m artiklem byla klasick· analogov· fotografie. A i kdyû v roce 2006 jejÌ podÌl

v produkci CeWe Color klesl pod 50 %, je st·le d˘leûitou souË·stÌ nabÌdky.

Jak se mÏnÌ fotky a sluûby Digit·lnÌ fotografie jiû totiû zcela ovl·dla dÏnÌ na fotografickÈm trhu. Z·kaznÌci si po¯izujÌ tak¯ka v˝hradnÏ digit·lnÌ fotoapar·ty, byù jsou v˝raznÏ draûöÌ neû klasickÈ. Z toho d˘vodu se v prodejn·ch CeWe Color ˙spÏönÏ rozvÌjÌ po¯izov·nÌ zboûÌ na spl·tky, kterÈ firma nabÌzÌ v˝hodnÏ ve spolupr·ci se spoleËnostÌ Essox. Prodej draûöÌch kamer samoz¯ejmÏ zvyöuje trûby, marûe je ovöem u tÏchto produkt˘ niûöÌ neû d¯Ìve. Hled· se proto dalöÌ doplÚkov˝ sortiment, kter˝ z·kaznÌci p¯i digit·lnÌm fotografov·nÌ pot¯ebujÌ - jsou to p¯edevöÌm pamÏùovÈ karty, kterÈ rychle zvÏtöujÌ svou velikost - d¯ÌvÏjöÌ 128 MB Ëi 256 MB karty jiû nenaleznete, neboù dÌky vyööÌ kvalitÏ fotoapar·t˘ se pouûÌvajÌ karty 1GB, 2GB a vyööÌ. DalöÌ nov˝ sortiment je prodej DVD a CD. Mimo atraktivnÌho zboûÌ zde nabÌzÌ z·kladnÌ fotografickÈ produkty, neboù spousta snÌmk˘ z˘st·v· uloûena pouze v dom·cÌch poËÌtaËÌch Ëi jsou jen p¯ep·lena na CD. V˝raznÏ marketingovÏ podporuje CeWe Color v˝robu fotod·rk˘, na celou paletu p¯edmÏt˘ si m˘ûe z·kaznÌk p¯idat svou fotografii - trika, Ëepice, hrnky, podloûky na myöÖ Na konci roku byl pochopitelnÏ nej˙spÏönÏjöÌ d·rek vlastnÌ kalend·¯. V roce 2006 se poda¯ilo umÌstnit do kaûdÈ prodejny tzv. DigiFilmMaker - p¯Ìstroj, kter˝ umoûnÌ z·kaznÌkovi bez problÈm˘ p¯enÈst data ze svÈ pamÏùovÈ karty nebo i z mobilu na CD a z nÏj pak objednat jak fotografie, tak fotod·rky. V kaûdÈ prodejnÏ je umÌstnÏno nÏkolik tÏchto p¯Ìstroj˘ a z·jem klientely neust·le roste. Samoz¯ejmostÌ se stal prodej zboûÌ p¯es internet. Tato sluûba se velmi osvÏdËila, neboù CeWe Color dod·v· zboûÌ z·kaznÌkovi bez poplatku p¯Ìmo do domu. Do budoucna se poËÌt· jeötÏ s rozöÌ¯enÌm tÏchto sluûeb, neboù je vyuûÌv· st·le vÏtöÌ mnoûstvÌ z·kaznÌk˘.

Rodinná fotka - pilíř fotografie rychlé a kvalitní služby? Třeba také od firem, pro které zhotovujete firemní dárky s potiskem? Naöe pouûÌvanÈ technologie jsou jiû natolik vypracovanÈ, ûe k v˝robÏ nekvalitnÌch fotografiÌ, k z·mÏn·m Ëi dokonce ztr·t·m tak¯ka nedoch·zÌ. DÏkovnÈ dopisy dost·v·me, velice n·s to tÏöÌ a motivuje pro dalöÌ pr·ci. V minulÈm t˝dnu jsme nap¯Ìklad pro jednu firmu zhotovili 5000 triËek s fotografiÌ - a to bÏhem dvou dnÌ, za coû jsme byli velmi chv·leni.

Zn·te nÏkterÈ r·dobyumÏlce, kte¯Ì ohrnujÌ nos nad snÌmky babiËek, vnouËat, nad obr·zky z oslav narozenin, nad legraËnÌmi z·bÏry z dovolenÈ, vzpomÌnkov˝mi fotkami z maturitnÌho plesu? Takov˝ch p¯ezÌravc˘ uû moc nenÌ. Byly vöak doby, kdy rodinnÈ a podobnÈ foto pat¯ilo do öuplÌku a leckdo z n·s se za nÏ "stydÏl"Ö P¯esto si vöichni takovÌ po Ëase ten öuplÌk r·di otev¯eli s oËima doko¯·n a na chvilku pobyli s tajemstvÌm, kterÈ v podobÏ zmÌnÏn˝ch fotografiÌ vychutn·vali z plha hrdla. SpoleËnost CeWe Color si naopak takov˝ch obr·zk˘ v·ûÌ. A nem· k nim jen obchodnÌ vztah. Pro z·kaznÌky je vyr·bÌ s chutÌ a s pat¯iËnou ˙ctou. Po ned·vnÈ tiskovÈ konferenci v Praze jsem poloûila nÏkolik ot·zek gener·lnÌmu ¯editeli spoleËnosti Ing. Pavlu Schreiberovi: Vaše laboratoře jsou ve zpracovávání zakázek takřka neomylné. Dostáváte i děkovné dopisy za


Roste u nás i ve světě význam rodinné fotky? Takové foto nemusí být dokonalé, ale má silný emocionální náboj, a jak známo, nastalo století emocí, jež se využívají k podpoře výroby i obchodu… Rodinn· fotografie je jeden ze stÏûejnÌch pilÌ¯˘ fotografiÌ v˘bec. »lovÏk se v pr˘bÏhu let neust·le mÏnÌ, poËet Ëlen˘ rodiny takÈ, a proto jsou tyto fotografie pro kaûdÈho z n·s nepostradatelnÈ. NavÌc je kaûd· fotografie jedineËn˝ unik·t a m· pro kaûdÈho z n·s nesmÌrnou osobnÌ hodnotu. St·le vÌce naöich z·kaznÌk˘ se po kr·tkÈm meziËase, kdy se rodiny sch·zely okolo monitoru poËÌtaËe, opÏt vracÌ ke klasickÈ papÌrovÈ fotografii, nebo novÏ k naöemu produktu fotokniha, kter˝ je jeötÏ pohodlnÏjöÌ a p¯ehlednÏjöÌ. Co vy sám v létě nejraději fotografujete? Velmi r·d cestuji, a proto to jsou momentky z cest. Uû mÏ opustilo obdobÌ, kdy jsem si myslel, ûe Eiffelovku v Pa¯Ìûi Ëi öikmou vÏû v Pise nafotÌm nejlÈpe j·. MÌsto toho si kupuji fotografie tÏchto mÌst. A tak fotÌm hroznÏ r·d lidi, z·koutÌ a okamûiky, kterÈ majÌ nÏjakou atmosfÈru. NejradÏji m·m Provence. Zde nach·zÌm vhodn˝ch tÈmat nejvÌce. za odpovÏdi tak¯ka letnÌ podÏkovala Eva Brixi

27

červenec 2007


Nově otevřený hotel Crowne Plaza Prague Castle v prostorách Strahovského kláštera

D

okončený projekt hotelové společnosti CP Castle Prague byl nedávno otevřen v prostorách Strahovského kláštera po 2,5leté rekonstrukci tohoto unikátního objektu. Stavební práce na původních hospodářských budovách byly zahájeny v září roku 2005 s velkou měrou pozornosti na obnovu a respektování autentických materiálů a detailů v objektu. Hotel nabÌzejÌcÌ vysokÈ standardy garantovanÈ p¯ÌsluönostÌ k jednÈ z nejvÏtöÌch hotelov˝ch spoleËnostÌ svÏta "InterContinental Hotels and Resorts" nese hrdÏ n·zev Crowne Plaza Prague Castle. "SpojenÌm mezin·rodnÏ provÏ¯enÈ koncepce a unik·tnÌho historickÈho mÌsta vznikl v naöÌ dominantÏ velice zajÌmav˝ hotelov˝ projekt, kter˝ se jistÏ stane vyhled·vanou lokalitou pro mÌstnÌ a mezin·rodnÌ klientelu," ¯ekl gener·lnÌ ¯editel Tom·ö M·Ëala a dodal, ûe "hotel jiû obdrûel mnoho uzn·nÌ od sv˝ch prvnÌch z·kaznÌk˘". Projekt vznikal pod odborn˝m dohledem mezin·rodnÌho developera Raiffeisen evolution, kter· se ¯adÌ mezi p¯ednÌ spoleËnosti na ËeskÈm trhu nemovitostÌ. "N·ö ˙spÏch na ËeskÈm trhu nemovitostÌ vypl˝v· z dlouholet˝ch zkuöenostÌ n·mi angaûovan˝ch osob a rozs·hlÈho knowhow zakl·dajÌcÌch spoleËnostÌ, na jejichû reference m˘ûe Raiffeisen evolution odk·zat. StavebnÌ a finanËnÌ spoleËnosti koncernu Raiffeisen hr·ly v Praze d˘leûitou ˙lohu p¯i mnoha pro-

jektech ukazujÌcÌch modernÌ trendy," prohl·sil Ing. Christian Wagner, vedoucÌ ˙seku vÌdeÚskÈ centr·ly spoleËnosti Raiffeisen evolution p¯Ìsluön˝ pro projekt Crowne Plaza Prague Castle. Financov·nÌ celÈho projektu bylo zaötÌtÏno bankovnÌ spoleËnostÌ Erste Bank AG Vienna, kter· m· dlouholetÈ zkuöenosti s financov·nÌm mnoha prvot¯ÌdnÌch hotelov˝ch projekt˘ v Praze. Crowne Plaza Prague Castle disponuje 138 elegantnÌmi pokoji vËetnÏ 10 apartm·. Senses restaurace s konceptem kvalitnÌ mezin·rodnÌ zdravÈ kuchynÏ, garantovan˝m p¯ÌtomnostÌ vynikajÌcÌho öÈfkucha¯e Tom·öe Petr·Úe, bude jistÏ vyhled·vanou lokalitou p¯·tel dobrÈ gastronomie. Hotel d·le nabÌzÌ kongresovÈ prostory s maxim·lnÌ kapacitou 200 deleg·t˘, vybavenÈ nejmodernÏjöÌmi technologiemi a dennÌm svÏtlem. P¯ÌtomnostÌ konferenËnÌch sluûeb snoubÌcÌch se s v˝jimeËnou lokalitou hotel Crowne Plaza Prague Castle p¯edstavuje ide·lnÌ mÌsto pro jedn·nÌ a spoleËenskÈ akce. Unik·tnÌ kni-

Zážitky spojené s pivem v destinacích easyJet M·te ûÌzeÚ? Pak si zaleùte na Mezin·rodnÌ pivnÌ festival do BerlÌna, na slavnosti piva v Basileji, do lond˝nskÈho "pubu" anebo t¯eba na ochutn·vku r˘zn˝ch druh˘ piva v Dortmundu, kde v·m hostinötÌ s radostÌ nabÌdnou chutnÈ osvÏûenÌ. A rozmanitou evropskou pivnÌ kulturu m˘ûete pozn·vat se spoleËnostÌ easyJet! Poleùte s n·mi a seznamte se s rolÌ, jakou pivo hr·lo v dÏjin·ch Evropy i v souËasnÈ kultu¯e. ZaruËujeme v·m, ûe si tuto cestu pozn·nÌ n·leûitÏ uûijete. Letenky si m˘ûete rezervovat jiû teÔ na adrese www.easyJet.com!

Lond˝nskÈ puby - jste vûdy vÌt·ni TradiËnÌ anglickÈ hosp˘dky, neboli "puby", se vyvÌjely po staletÌ a i dnes tvo¯Ì st¯ed kaûdÈ Ëtvrti. Asi nikdo nedok·ûe p¯esnÏ definovat, co takov· spr·vn· hosp˘dka musÌ mÌt, nicmÈnÏ pokud se v nÌ ocitnete, spolehlivÏ to pozn·te. ÿeknÏme, ûe jde o tu spr·vnou kombinaci atmosfÈry, p¯Ìstupu obsluhy a emocÌ sdÌlen˝ch jejÌmi n·vötÏvnÌky, prostÏ nÏco, co ve vÏtöinÏ bar˘ americkÈho typu budete hledat marnÏ. OstatnÏ to je i d˘vod, proË jsou tradiËnÌ britskÈ puby tak oblÌbenÈ a ûe zajÌt do hosp˘dky na pintu piva nebo dvÏ je tak p¯Ìjemn˝m z·ûitkem. Pokud se rozhodnete pro jejich n·vötÏvu (a vÏzte, ûe jen v Lond˝nÏ jich najdete p¯es pÏt tisÌc), mÏli byste vÏdÏt nÏkolik vÏcÌ. Nap¯Ìklad o mÌstnÌ Kampani za pravÈ pivo. Pojem "pravÈ pivo" oznaËuje pivo va¯enÈ z p¯ÌrodnÌch ingrediencÌ, tedy sladovÈho jeËmene, chmele, kvasnic a ËistÈ vody. Pivo se aû do okamûiku, kdy je servÌrov·no, musÌ uchov·vat v p¯irozen˝ch sudech. Naopak pivo v sudech sycen˝ch oxidem uhliËit˝m nenÌ podle tÈto kampanÏ pravÈ pivo. TakovÈ pivo je - jako vÏtöina americk˝ch piv - plochÈ, bez charakteru Ëi chuti. Kdyû se nad tÌm zamyslÌte, v Anglii existuje takov˝ch "prav˝ch piv" stovky a v˝bÏr Ëasto m˘ûe b˝t velmi zapeklit˝. V z·sadÏ se rozliöujÌ Ëty¯i z·kladnÌ typy britskÈho piva. Jsou to: Mild Brew - tato piva se tÏöÌ oblibÏ zejmÈna ve st¯ednÌ a severov˝chodnÌ Anglii. MajÌ mÈnÏ chmele a nejsou tak ho¯k· jako jinÈ druhy piva. MÌvajÌ tÈû obvykle menöÌ obsah alkoholu. Bitter - KlasickÈ pivo britskÈho st¯ihu. VÏtöÌ objem chmele, naho¯kl· chuù a vyööÌ obsah

28

alkoholu. Tato piva se va¯Ì v nejr˘znÏjöÌch variant·ch a kaûd· oblast m· svou vlastnÌ znaËku. Strong Ale - Siln· piva s vysok˝m obsahem alkoholu a v˝raznou chutÌ. RozhodnÏ stojÌ za ochutn·nÌ, ovöem pro celoveËernÌ konzumaci nedoporuËujeme. Stout - TmavÈ, ho¯kÈ a silnÈ pivo, jehoû ztÏlesnÏnÌm je Guiness. Ten se ze sud˘ Ëepuje pouze v Irsku. Pokud narazÌte na toËen˝ Guiness kdekoli jinde, je Ëepovan˝ ze sud˘ se stlaËen˝m oxidem uhliËit˝m, a tudÌû to nenÌ ten prav˝ Guiness. easyJet lÈt· p¯Ìmou linkou z Prahy do Lond˝na Gatwick a Stansted za cenu letenky od 1659 KË vËetnÏ tax a poplatk˘.

Dortmundsk˝ pivovar - z·ûitek, na kter˝ nezapomenete V NÏmecku a ostatnÏ i po celÈm svÏtÏ je Dortmund proslul˝ sv˝m pivem. N·vötÏvnÌci starobylÈho vestf·lskÈho mÏsta mohou utiöit svou ûÌzeÚ ve zhruba patn·cti stech podnicÌch, kde se Ëepuje pivo - od hosp˘dek "na rohu", aû po restaurace, hotely a penziony. NejËastÏji se samoz¯ejmÏ toËÌ slavnÈ mÌstnÌ Dortmunder Bier... Dortmund dos·hl vrcholu svÈho rozvoje coby mÏsto piva v öedes·t˝ch letech 20. stoletÌ - v tÈ dobÏ se vÏtöÌ objem pÏnivÈho moku vyr·bÏl jen v americkÈm Milkwaukee. Tehdy se na pivnÌ sl·vÏ mÏsta podÌlelo osm pivovar˘. Dnes - kdy probÏhl proces konsolidace - najdeme ve mÏstÏ dva hlavnÌ pivovary, v nichû se va¯Ì pivo, kterÈ se vyv·ûÌ do celÈho svÏta: Union-Ritter Brauerei a Actien Brauerei Kronen Allianz. Jednou z nejzajÌmavÏjöÌch atrakcÌ v Dortmundu je n·vötÏva pivovaru a ochutn·vka piv. To je skuteËnÏ velk· z·bava: nejprve jste provedeni po malÈm pivovaru, pak podstoupÌte pivnÌ test a nakonec se posilnÌte tradiËnÌ krmÌ pivovarnÌk˘. V pivovaru v·s uvÌt· s·m sl·dek, kter˝ v·s struËnÏ sezn·mÌ s problematikou va¯enÌ piva; pak dostanete na ochutn·vku dva druhy piva a podstoupÌte "pivnÌ test", p¯iËemû se m˘ûete tÏöit na speci·lnÌ odmÏnu v podobÏ dvou sklenic piva (0,3l) natoËenÈho p¯Ìmo ze sudu, tradiËnÌ pivovarnickÈ jÌdlo a "Hopfen-Tropf" Schnapps na samotn˝ z·vÏr. DortmundskÈ pivovarnickÈ muzeum a pivovar Dortmund Actien jsou nejvÏtöÌm pivovarem

hovna poskytuje ˙nik od kaûdodennÌho shonu dneönÌho svÏta a zve k p¯ÌjemnÈmu posezenÌ. Kr·sn· vnit¯nÌ zahrada a dl·ûdÏnÈ n·dvo¯Ì komplexu doplÚuje klidnÈ prost¯edÌ nach·zejÌcÌ se v historickÈm centru Prahy. Projekt interiÈr˘ byl navrûen v soudobÈm stylu a s vyuûitÌm prvk˘ inspirovan˝ch historiÌ are·lu a jeho charakterem. P¯i tvorbÏ tvar˘ a v˝bÏru materi·lu byl kladen d˘raz na pouûitÌ tvar˘ inspirovan˝ch p¯Ìrodou stejnÏ tak i p¯i volbÏ materi·l˘, kterÈ jsou v˝hradnÏ z p¯ÌrodnÌch produkt˘ (d¯evo, vlna, sklo, uölechtilÈ kovy atd.). V r·mci n·vrhu interiÈr˘ byly vytvo¯eny origin·lnÌ autorskÈ n·vrhy nÏkter˝ch prvk˘, jako nap¯. sklenÏn˝ch lustr˘ v restauraci, kovan˝ch m¯ÌûÌ, textilnÌch obraz˘ v pokojÌch a knihovnÏ, koberc˘, osvÏtlovacÌch tÏles v pokojÌch, d¯evÏn˝ch

reliÈf˘ a atypickÈho n·bytku. ZajÌmavostÌ novostavby je umÌstÏnÌ prosklen˝ch svÏtlÌk˘ umoûÚujÌcÌch p¯Ìsun dennÌho osvÏtlenÌ do prostor knihovny a konferenËnÌho centra, a to v r·mci zelenÈ st¯echy nad p¯ÌzemÌm. Hotel Crowne Plaza Prague Castle, jehoû budova poch·zÌ ze 16. stoletÌ, se nach·zÌ v jednÈ z nejmalebnÏjöÌch Ë·stÌ Prahy, jen p·r krok˘ od PraûskÈho hradu, chr·mu Sv. VÌta a dalöÌch turisticky vyhled·van˝ch pam·tek. DÌky tÏmto p¯ednostem a autentickÈmu designu splÚuje hotel veöker· oËek·v·nÌ jak turistickÈ, tak obchodnÌ klientely. Ide·lnÌ umÌstÏnÌ v dosahu nejatraktivnÏjöÌ pam·tky v Praze a v tÏsnÈ blÌzkosti StrahovskÈho kl·ötera, kter˝ je souË·stÌ pam·tek UNESCO, p¯in·öÌ nezapomenutelnÈ z·ûitky. (tz)

v Por˙¯Ì. Pivovar nabÌzÌ exkurze pro öirokou ve¯ejnost, a to jak 90minutovÈ prohlÌdky pro zaË·teËnÌky, tak 3,5hodinovÈ detailnÌ exkurze pro znalce. A jak budete vychutn·vat sklenku kultovnÌho dortmundskÈho n·poje k typickÈmu vestf·lskÈmu jÌdlu, p¯emÌtat o vöem, co jste v pivovaru vidÏli a slyöeli, sami odhalÌte, ûe se jedn· o opravdovou kulin·¯skou perlu. easyJet lÈt· p¯Ìmou linkou z Prahy do Dortmundu za cenu letenky od 769 KË vËetnÏ tax a poplatk˘.

O spoleËnosti easyJet

Vychutnejte si pivo v basilejskÈ restauraci Fischerstube Slavn· basilejsk· restaurace Fischerstube si va¯Ì svÈ vlastnÌ pivo, zn·mÈ jako Ueli-bier. Restaurace je od pivovaru oddÏlena pouze sklenÏnou stÏnou, takûe i kdyû zde m˘ûe obËas b˝t hluËno, n·vötÏvnÌk˘m se nabÌzÌ jedineËn˝ pohled do z·kulisÌ. ⁄plnÏ nejlepöÌ je sednout si do tÈto hosp˘dky a vychutnat si pivo tak, jako byste na svÏtÏ nemÏli v˘bec û·dnou starost - ostatnÏ to je charakteristick˝ p¯Ìstup mÌstnÌch ötamgast˘. easyJet lÈt· p¯Ìmou linkou z Prahy do Basileje za cenu letenky od 1189 KË vËetnÏ tax a poplatk˘.

easyJet je vedoucÌ nÌzkon·kladov· leteck· spoleËnost v EvropÏ, kter· v souËasnosti operuje 135 letadely na 298 link·ch mezi 78 letiöti ve 22 zemÌch. easyJet za poslednÌch 12 mÏsÌc˘ p¯epravil vÌce neû 35 milion˘ cestujÌcÌch. easyJet lÈt· do: Aberdeen, Alicante, Almeria, Amsterdam, Asturias, Athens, Barcelona, Basel, Belfast, Berlin, Bilbao, Bordeaux, Bournemouth, Bremen, Bristol, Budapest, Brussels, Bucharest, Cagliari, Cologne, Copenhagen, Casablanca, Dortmund, East Midlands, Edinburgh, Faro, Geneva, Glasgow, Grenoble, Hamburg, Ibiza, Inverness, Istanbul, Krakow, La Coruna, La Rochelle, Lisbon, Liverpool, Ljubljana, London Gatwick, London Luton, London Stansted, Lyon, Madrid, Mahon, Malaga, Marrakech, Marseille, Milan Linate, Milan Malpensa, Munich, Murcia, Naples, Newcastle, Nice, Olbia, Palermo, Palma, Paris Charles de Gaulle, Paris Orly, Pisa, Porto, Prague, Riga, Rijeka, Rimini, Rome, Split, Tallinn, Thessaloniki, Toulouse, Turin, Valencia, Venice, Vienna, Warsaw, Zurich. rezervujte na www.easyJet.com (tz)

OBI vstoupilo do Litoměřic SpoleËnost OBI otev¯ela v Ëervnu sv˘j dvac·t˝druh˝ hobbymarket po vÌce neû dvan·cti letech ˙spÏönÈho p˘sobenÌ na ËeskÈm trhu. Tentokr·t v LitomÏ¯icÌch. O popularitÏ OBI svÏdËÌ jeho ˙spÏchy v r·mci ocenÏnÌ ObchodnÌka roku. OBI zÌskalo toto prestiûnÌ vyznamen·nÌ v roce 2006 poËtvrtÈ v ¯adÏ v kategorii Hobbymarket roku. Sami z·kaznÌci mu pak poprvÈ p¯idÏlili to nejvyööÌ ocenÏnÌ - "ObchodnÌk roku 2006 - Cena ve¯ejnosti" "Z·kaznÌky podle naöich zkuöenostÌ nejvÌce zajÌm· pestrost nabÌdky a schopnost person·lu poradit, a to je z naöÌ strany hlavnÌ cÌl, kter˝ chceme z·kaznÌk˘m ve st·vajÌcÌch i novÏ otev¯en˝ch hobbymarketech OBI dlouhodobÏ nabÌzet," sdÏlila Zlata Ulrichov·, kter· m· v OBI na starost marketing. OBI si pro sv˘j nejnovÏjöÌ hobbymarket v »eskÈ republice vybralo LitomÏ¯ice z nÏkolika d˘vod˘. Rozhodovala velikost mÏsta, kterÈ obklopujÌ zajÌmavÈ sp·dovÈ oblasti, a takÈ kupnÌ sÌla obyvatelstva. P¯Ìtomnost OBI v LitomÏ¯icÌch jeho obyvatel˘m prospÏje. Z·kaznÌci se mohou tÏöit na öirokou nabÌdku zboûÌ a profesion·lnÌ sluûby. Ze soci·lnÌho hlediska bude pro region otev¯enÌ novÈ prodejny rovnÏû prospÏönÈ. PracovnÌ p¯Ìleûitosti zde nalezne zhruba 75 lidÌ. Na prodejnÌ ploöe o rozloze 5660 m2 se z·kaznÌci snadno zorientujÌ dÌky tradiËnÏ p¯ehlednÈmu umÌstÏnÌ zboûÌ. Nap¯Ìklad oddÏlenÌ se vöÌm, na co si vzpomenete v souvislosti se zahradou, je velkou, prosklenou zimnÌ zahradou. "A nejen to, zahradnÌ oddÏlenÌ m· svou venkovnÌ Ë·st - rozs·hlou venkovnÌ zahradu," dodala Zlata Ulrichov·. Novinkou v hobbymarketu OBI je nov˝ orientaËnÌ systÈm, vËetnÏ tzv. shop in shop systÈmu. (tz)

www.prosperita.info

červenec 2007


Klimatizace - revoluční technologie čištění vzduchu pro domácí i kancelářské využití

S

polečnost Panasonic, součást největšího výrobce spotřební elektroniky Matsushita Electric Industrial, je ve světě známá také díky originálním řešením v oblasti domácích i průmyslových klimatizací. V široké nabídce konkurenčních klimatizačních systémů exceluje Panasonic především díky zaměření na vývoj vlastních patentovaných technologií, které umožňují nejen úpravu teploty vzduchu v místnosti, ale také revoluční způsob čištění vzduchu a zvyšování jeho kvality s názvem Panasonic e-ion. Kromě unikátních technologií nabízí systémy Panasonic také vysokou energetickou účinnost a sofistikovaný design.

V letoönÌm roce p¯ich·zÌ na trh öirokÈ portfolio klimatizaËnÌch produkt˘ Panasonic typu split s moûnostÌ variabilnÌ instalace do vöech typ˘ budov od kancel·¯Ì, p¯es rodinnÈ domy, byty aû po samostatnÈ mÌstnosti. CelÈ portfolio je rozdÏleno do t¯Ì produktov˝ch ¯ad. NejvyööÌ ¯ada E nabÌzÌ obÏ technologie: e-ion se systÈmem pro zvyöov·nÌ kvality vzduchu a Inverter, kter˝ umoûÚuje efektivnÌ dvojÌ ˙Ëinnost klimatizace, tedy jak chlazenÌ v letnÌm obdobÌ, tak topenÌ v chladn˝ch mÏsÌcÌch. NiûöÌ ¯ada Standard RE bez ËisticÌho systÈmu e-ion je cenovÏ v˝hodnÏjöÌ a p¯itom nabÌzÌ stejn˝ komfort chlazenÌ a topenÌ pomocÌ technologie Inverter. V ¯adÏ PW naleznou z·kaznÌci jednotky v nejniûöÌ cenovÈ kategorii, kterÈ vöak plnÌ vöechny z·kladnÌ klimatizaËnÌ funkce. DÌky öirokÈ variabilitÏ klimatizaËnÌch systÈm˘ Panasonic si z nabÌdky vybere opravdu kaûd˝.

E-ion - revoluËnÌ systÈm ËiötÏnÌ vzduchu Origin·lnÌ systÈm Panasonic e-ion p¯edstavuje revoluËnÌ ¯eöenÌ kompletnÌho proËiötÏnÌ vzduchu

v mÌstnosti. KlimatizaËnÌ jednotka je vybavena Ëidlem, kterÈ neust·le monitoruje Ëistotu okolnÌho vzduchu, i kdyû je klimatizace vypnut·. »idlo sleduje r˘znÈ neËistoty ve vzduchu, jako je nap¯Ìklad cigaretov˝ d˝m, pachy z va¯enÌ, z·pach odpadk˘, pach dom·cÌch mazlÌËk˘ apod. Pokud mÌra zneËiötÏnÌ vzduchu p¯ekroËÌ nastavenou ˙roveÚ, uvede se do chodu mechanizmus, kter˝ do vzduchu vypustÌ zhruba 3 triliony aktivnÌch iont˘. Tyto ionty dÌky z·pornÈmu n·boji zneökodnÌ bakterie a plÌsnÏ ve vzduchu a nav·ûÌ se na prachovÈ Ë·stice. Vöechny neËistoty jsou potÈ p¯ivedeny zpÏt do jednotky prost¯ednictvÌm p¯itaûlivosti kladnÏ nabitÈho filtru. Tento filtr nynÌ pokr˝v· cel˝ povrch p¯ÌvodnÌ m¯Ìûky, takûe je schopen zachytit vÏtöÌ mnoûstvÌ neËistot neû dosud. Kombinace sedmin·sobnÈ velikosti filtru, kladnÈho n·boje celÈ jeho plochy a jemnÏjöÌ struktury zajiöùuje mnohem ˙ËinnÏjöÌ zachycenÌ prachov˝ch Ë·stic. Do mÌstnosti se proto vracÌ vzduch, kter˝ je d˘kladnÏ proËiötÏn a zbaven neû·doucÌch cizorod˝ch Ë·stic a bakteriÌ.

Panasonic Inverter Klimatizace Panasonic jsou vybaveny technologiÌ Inverter, kter· elektronicky reguluje napÏtÌ, proud a frekvenci v p¯Ìstroji. U klimatizacÌ s tzv. invertorem tento obvod kontroluje ot·Ëky kompresoru, a tedy i v˝kon klimatizace. DÌky tomu je ¯ÌzenÌ teploty u tÏchto klimatizacÌ mnohem jemnÏjöÌ a dÌky origin·lnÌ technologii obvod˘ invertoru Panasonic umoûÚujÌ klimatizaËnÌ jednotky p¯esnou regulaci v˝konu motoru. Udrûov·nÌ p¯ÌjemnÈ teploty je proto snazöÌ, navÌc p¯i menöÌ spot¯ebÏ energie, vibracÌch a menöÌm hluku.

Variabilita a sofistikovan˝ design Portfolio klimatizaËnÌch systÈm˘ Panasonic je opravdu öirokÈ a je moûnÈ p¯izp˘sobit instalaci kaûdÈmu z·kaznÌkovi na mÌru podle jeho poûadavk˘. DÌky variabilitÏ jednotliv˝ch Ë·stÌ je moûnÈ systÈmy instalovat do jakÈhokoli prostoru. K dispozici jsou modely s r˘zn˝m v˝konem pro n·stÏnnou, stropnÌ nebo podlahovou instalaci a takÈ v˝konnÈ jednotky pro mont·û do kazetov˝ch podhledov˝ch strop˘. S ohledem na poËet mÌstnostÌ a jejich plochu je moûnÈ vybrat si buÔ modely s jednou vnit¯nÌ jednotkou, nebo takovÈ, kdy jedna vnÏjöÌ jednotka obsluhuje aû Ëty¯i vnit¯nÌ. Takov˝ klimatizaËnÌ systÈm samoz¯ejmÏ öet¯Ì jak energii, tak prostor, kter˝ by zabraly dalöÌ vnÏjöÌ jednotky. Panasonic u klimatizaËnÌch systÈm˘ klade d˘raz i na sofistikovan˝ design, takûe nap¯Ìklad jednotky urËenÈ do dom·cnosti charakterizuje ploch· konstrukce se st¯Ìbroöed˝m chromovan˝m povrchem, kter˝ nen·silnÏ doplnÌ interiÈr bytu. (tz)

Mediaservis pro Prahu a životní prostředí SpoleËnost Mediaservis - alternativnÌ poötovnÌ oper·tor - v Ëervnu realizovala neadresnou distribuci pro Magistr·t hl. mÏsta Prahy, a to pro odbor ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ. Jednalo se o informaËnÌ kampaÚ v oblasti t¯ÌdÏnÌ odpad˘. RozesÌlka probÏhla na celÈm ˙zemÌ hlavnÌho mÏsta. Z·silka obsahovala 4 let·ky, kterÈ umoûÚujÌ dozvÏdÏt se vÌce o zp˘sobu recyklace (papÌr, plasty, sklo, n·pojovÈ kartony). Cel· kampaÚ p¯ispÏla k osvÏtÏ a v˝znamu t¯ÌdÏnÌ odpad˘.

Podpora talentům z oblasti hotelnictví a gastronomie Schopnost firmy motivovat svÈ talentovanÈ pracovnÌky, vÈst je k dalöÌmu profesion·lnÌmu rozvoji, odpovÌdajÌcÌmu nasazenÌ a loajalitÏ, je oznaËov·na za jeden z nejv˝znamnÏjöÌch zdroj˘ konkurenceschopnosti. Podobn˝ "trendy" manaûersk˝ p¯Ìstup se nevyh˝b· ani hotel˘m, restauracÌm a kav·rn·m. Nejprve Ëten·¯i nabÌdneme ˙vahu o hlavnÌch souËasn˝ch trendech v person·lnÌch strategiÌch a strategiÌch znamenitÈ kvality produktu a osobnÌ sluûby. Pak p¯edstavÌme v souËasnosti ˙spÏönÏ probÌhajÌcÌ otev¯en˝ program profesnÌho rozvoje talentovan˝ch pracovnÌk˘ hotelnictvÌ a naöe poznatky zÌskanÈ p¯i jeho vedenÌ. Z·jemce o ˙Ëast v programu odkazujeme na www.talenty.info, p¯Ìp. www.jaseka.cz, jako str·nky, kterÈ p¯in·öejÌ informace o projektu a jeho realiz·torovi.

HlavnÌ trendy ovlivÚujÌcÌ person·lnÌ strategie Promyölen· podpora talentovan˝ch pracovnÌk˘ vych·zÌ z nÏkolika hlavnÌch trend˘. Na prvnÌm mÌstÏ je to z·jem stabilizovat schopnÈ lidi, nabÌdnout jim odbornou perspektivu a s jejich pomocÌ p¯eklenout obecn˝ nedostatek schopnÈho a motivovanÈho person·lu. Podpora person·lu spoËÌv· v jeho pevnÈm, rozhodnÈm a inspirujÌcÌm vedenÌ (new leadership), d·le v internÌm

soustavnÈm a n·roËnÈm trÈninku a koneËnÏ ve spoleËnÈm uËenÌ. SpoleËnost JASEKA, kter· p˘sobÌ i v oblasti hotelnictvÌ a gastronomie v oblasti "LidÈ ve sluûb·ch" a "Supervize (Leadership) ve sluûb·ch" usiluje o to, aby oslovila ˙ËastnÌky ve t¯ech klÌËov˝ch oblastech: 1. zp¯Ìstupnila pot¯ebnÈ soci·lnÏ-psychologickÈ znalosti, 2. podpo¯ila vytvo¯enÌ nov˝ch soci·lnÌch i odborn˝ch dovednostÌ v oblasti mezilidskÈ komunikace, 3. podpo¯ila utv·¯enÌ spr·vn˝ch postoj˘ vËetnÏ loajality ke svÈmu podniku a t˝mu. Vedle odborn˝ch znalostÌ jsou dod·v·ny kompetence, kterÈ posilujÌ z·jem a p¯ipravenost uËÌcÌho k p¯evzetÌ odpovÏdnosti za öpiËkov˝ v˝kon a kvalitu sluûby. Takov˝ vzdÏl·vacÌ koncept usnadÚuje vyhled·v·nÌ a rozvoj talentovan˝ch pracovnÌk˘ a zd˘razÚuje poûadavek na nekompromisnÌ poskytov·nÌ vynikajÌcÌ kvality a dosahov·nÌ znamenit˝ch v˝sledk˘ na ˙rovni "bottom line".

RostoucÌ d˘raz na propojenÌ podnikatelsk˝ch a person·lnÌch strategiÌ Podnikatelsk· strategie je st·le vÌce spjata se strategiÌ person·lnÌ. Jde o to poskytnout hlubokÈ porozumÏnÌ pro pot¯eby host˘ a bezodkladnÏ odstranit neû·doucÌ problÈmy, nedopat¯enÌ a zcela vymÌtit nezdvo¯ilost. Dobr· person·lnÌ

strategie nenutÌ vedenÌ p¯ijÌmat nahodil· a nouzov· person·lnÌ ¯eöenÌ.

Naöe zkuöenosti s rozvojem pracovnÌk˘ v p¯ednÌch hotelech Poznatky a zkuöenosti o tom, jak p¯istoupit k poskytov·nÌ sluûeb öpiËkovÈ kvality, k rozvoji schopnosti jednat s vnit¯nÌm i vnÏjöÌm z·kaznÌkem ˙spÏönÏ, a to i za vypjat˝ch situacÌ, m˘ûeme hledat v projektu "äKOLA TALENTŸ, program profesnÌho rozvoje pro talentovanÈ pracovnÌky hotelovÈho pr˘myslu z ˙zemÌ hl. mÏsta Prahy". VzdÏl·vacÌ program p¯ipraven˝ v r·mci projektu äKOLA TALENTŸ byl zah·jen v roce 2006, ukonËen bude v roce 2008. VzdÏl·vacÌ program je dotov·n 130 hodinami intenzivnÌ p¯Ìpravy talentovan˝ch pracovnÌk˘, kte¯Ì se setk·vajÌ v pÏti dvoudennÌch v˝ukov˝ch modulech. Jak napovÌd· spokojenost ˙ËastnÌk˘ prvnÌch t¯ech bÏh˘, program splÚuje jejich oËek·v·nÌ. Nap¯Ìklad Dan Ruboö, obchodnÌ ¯editel jednoho praûskÈho 4hvÏzdiËkovÈho hotelu prohl·sil:

Která česká biopotravina je nejlepší? Rozhodne se v soutěži S cÌlem podpo¯it vynikajÌcÌ kvalitu v celÈm dodavatelskÈm ¯etÏzci oboru biopotravin a d·le zviditelnit ty nejkvalitnÏjöÌ biopotraviny na ËeskÈm trhu byl vyhl·öen jiû 6. roËnÌk soutÏûe »esk· biopotravina roku 2007. SoutÏû letos poprvÈ spoleËnÏ se svazem ekologick˝ch zemÏdÏlc˘ PRO-BIO vyhlaöuje Potravin·¯sk· komora »eskÈ republiky. "Spot¯eba biopotravin v »eskÈ republice rychle roste, ale st·le vÏtöina z nich poch·zÌ z dovozu. SoutÏû by mÏla napomoci zv˝öit povÏdomÌ o kvalit·ch a v˝hod·ch biopotravin a zv˝öit popularitu biopotravin ËeskÈho p˘vodu mezi spot¯ebiteli," zd˘raznil Miroslav Koberna, ¯editel Potravin·¯skÈ komory »R. Vyhlaöovatelem soutÏûe se od letoönÌho roku stala Potravin·¯sk· komora »R, a p¯evzala tak ötafetu po Nadaci PartnerstvÌ, kter· soutÏû startovala a podporovala v minul˝ch pÏti letech. "Z·jem Potravin·¯skÈ komory zhostit se ˙lohy vyhlaöovatele soutÏûe n·s velice tÏöÌ, rozhodnÏ to napom˘ûe dalöÌmu zviditelnÏnÌ oboru biopotravin mezi Ëesk˝mi potravin·¯i a zv˝öenÌ prestiûe soutÏûe," ¯ekl Tom·ö R˘ûiËka, projektov˝


manaûer Nadace PartnerstvÌ. "V Potravin·¯skÈ komo¯e zÌskal Svaz PRO-BIO velmi silnÈho partnera, bude se n·m nynÌ da¯it snadnÏji oslovovat ËeskÈ potravin·¯skÈ firmy," dodal ZdenÏk Perlinger, p¯edseda svazu PRO-BIO. SoutÏû a s nÌ spojen· oslava nejvyööÌ kvality, kterou biopotraviny p¯in·öÌ, je öancÌ pro v˝robce biopotravin vyzdvihnout hodnoty a d˘leûitost biopotravin v rozvoji ËeskÈho potravin·¯skÈho oboru. P¯ihl·sit nov˝ bio v˝robek do soutÏûe se m˘ûe st·t prestiûnÌ z·leûitostÌ pro vöechny ËeskÈ v˝robce biopotravin. ⁄Ëast v soutÏûi jim nabÌzÌ jedineËnou marketingovou p¯Ìleûitost, jak svÈ v˝robky zviditelnit. "Titul »esk· biopotravina roku 2006 urËitÏ pomohl naöemu Bio kysanÈmu n·poji k velkÈmu ˙spÏchu na trhu," zd˘raznila reprezentantka loÚskÈ vÌtÏznÈ spoleËnosti Jana Novotn·, ¯editelka MlÈk·rny ValaöskÈ Mezi¯ÌËÌ. Nov˝m partnerem soutÏûe se stala spoleËnost Veletrhy Brno, kter· se rozhodla soutÏû dlouhodobÏ podporovat a pravidelnÏ ji za¯azovat do doprovodnÈho programu veletrh˘ SALIMA a G+H. "Biopotraviny jsou trendem, kter˝ nelze nad·le opomÌjet. Proto budou hlavnÌm tÈmatem

dalöÌho roËnÌku mezin·rodnÌho potravin·¯skÈho veletrhu SALIMA 2008 a proto takÈ chceme soutÏû dlouhodobÏ podporovat," zd˘raznila VÏra MenöÌkov·, vedoucÌ manaûerka veletrhu. Odborn· porota se sejde aû na ja¯e p¯ÌötÌho roku. V˝robci biopotravin tak budou moci vyuûÌt celÈ obdobÌ roku 2007 na nominaci sv˝ch letoönÌch novinek, uz·vÏrka p¯ihl·öek je 30. listopadu 2007. SlavnostnÌ vyhl·öenÌ v˝sledk˘ se uskuteËnÌ v r·mci veletrhu SALIMA v b¯eznu 2008. Porota bude hodnotit p¯ihl·öenÈ v˝robky podle kritÈriÌ, odr·ûejÌcÌch nejen chuù, zp˘sob zpracov·nÌ a v˝roby a pouûitÈ suroviny, ale takÈ celkov˝ koncept v˝robku, od v˝hod pro z·kaznÌky, obal, p¯es celkov˝ vzhled aû po pouûit˝ marketingov˝ mix. KritÈria takÈ slouûÌ k informov·nÌ, inspiraci a jako mÏ¯Ìtko pro zaËÌnajÌcÌ i st·vajÌcÌ v˝robce biopotravin. Z·jemci o nominaci do soutÏûe najdou veökerÈ informace na www.biopotravinaroku.cz, kde je moûno zjistit vöe o soutÏûi, pravidlech, st·hnout nominaËnÌ formul·¯ a p¯ihl·sit se do soutÏûe. Seznam nominovan˝ch biopotravin do odbornÈ soutÏûe se stane z·kladem pro spot¯ebitelskou soutÏû o "NejoblÌbenÏjöÌ Ëeskou biopotravinu", kterou jiû t¯etÌm rokem vyhlaöuje PRO-BIO Liga ochrany spot¯ebitel˘. (tz)

"DÌky profesnÌmu ökolenÌ spol. Jaseka jsem znovu objevil, jak je m˘j obor zajÌmav˝ a jak se v nÏm mohu realizovat. BÏhem profesnÌho ökolenÌ spol. Jaseka se mi otev¯ely zcela novÈ, doposud nezn·mÈ obzory ve smyslu komunikaËnÌch technik, metod dosahov·nÌ pracovnÌch i osobnÌch cÌl˘ s moûnostÌ aplikov·nÌ nov˝ch princip˘ a systÈm˘ ve svÈm oboru." Setk·v·nÌ, kterÈ je prov·zeno ûiv˝m dialogem a v˝mÏnou odborn˝ch n·zor˘ mezi ˙ËastnÌky, jsou velmi inspirativnÌ. ⁄ËastnÌci programu oceÚujÌ interaktivnÌ formu programu, kter˝ je kromÏ p¯edn·öek doprov·zen ¯adou v˝cvikov˝ch situacÌ tak, aby novÈ kompetence byly dob¯e osvojeny. PoslednÌ dvÏ studijnÌ skupiny budou utvo¯eny a zah·jÌ studium na podzim t.r. v prostorech Business Parku KoöÌ¯e, Praha 5. Popsan˝ vzdÏl·vacÌ projekt je realizov·n s podporu EvropskÈho soci·lnÌho fondu, st·tnÌho rozpoËtu »eskÈ republiky a rozpoËtu hl. mÏsta Prahy, pouze s nepatrnou finanËnÌ spolu˙Ëasti vysÌlajÌcÌch hotel˘. Touto cestou za poskytnutou podporu dÏkujeme. (JS)

Zahájeno první kolo příjmu žádostí o dotace z nového Programu rozvoje venkova ČR (2007-2013) St·tnÌ zemÏdÏlsk˝ intervenËnÌ fond (SZIF) zaËal na vöech sv˝ch region·lnÌch odborech p¯ijÌmat û·dosti na t¯i podopat¯enÌ Programu rozvoje venkova. Jedn· se o dvÏ podopat¯enÌ z osy I a jedno z osy III. I. 1. 1. 1. Modernizace zemÏdÏlsk˝ch podnik˘, z·mÏr a) a b) - p¯Ìjem û·dostÌ do 27. Ëervence 2007 do 13:00 hod. I. 3. 2. Zah·jenÌ Ëinnosti mlad˝ch zemÏdÏlc˘ p¯Ìjem û·dostÌ do 20. Ëervence 2007 do 13:00 hod. III. 1. 1. Diverzifikace ËinnostÌ nezemÏdÏlskÈ povahy, z·mÏr b) c) a d) - p¯Ìjem û·dostÌ do 27. Ëervence 2007 do 13.00 hod. JeötÏ bÏhem dopoledne 9. Ëervence byly na vöech region·lnÌch odborech SZIF p¯ijaty desÌtky û·dostÌ. NejvÌce û·dostÌ, celkem 109, bylo v zahajovacÌ den zaevidov·no v BrnÏ. NejvÏtöÌ z·jem tu byl o podopat¯enÌ Modernizace zemÏdÏlsk˝ch podnik˘. Na vöech region·lnÌch odborech jsou pracovnÌci SZIF p¯ipraveni ûadatel˘m pomoci. Funguje takÈ infolinka SZIF na ËÌsle 222 871 871 (7:45-16:15 hod.). (tz)

29

červenec 2007


Ječmene pro české pivo bude dostatek P lzeňský Prazdroj jako největší výrobce piva v České republice, a tedy i největší domácí spotřebitel pivovarského ječmene, inicioval setkání s 50 významnými pěstiteli ječmene v ČR. Společné diskuze se mimo odborníků z Plzeňského Prazdroje zúčastnili zástupci zemědělců, Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a ministerstva zemědělství. Během diskuze pěstitelé ubezpečili pivovarníky, že pro výrobu českého piva vyprodukují dostatek ječmene.

»esk˝ jeËmen je z·roveÚ û·dan˝m artiklem i v zahraniËÌ. Proto se jedn·nÌ z˙Ëastnili takÈ z·stupci mate¯skÈ spoleËnosti PlzeÚskÈho Prazdroje, SABMiller, kter· je druhou nejvÏtöÌ pivo-

varnickou firmou na svÏtÏ. "ChtÏli jsme se p¯Ìmo od zemÏdÏlc˘ dozvÏdÏt, jak to vypad· s produkcÌ jeËmene pro tento rok, jak se podle jejich odhad˘ bude situace vyvÌjet do budoucna a jak

m˘ûe PlzeÚsk˝ Prazdroj pomoci p¯i zajiötÏnÌ kvality i kvantity dod·vek," ¯ekl k pr˘bÏhu setk·nÌ Jan Hlav·Ëek, vrchnÌ sl·dek PlzeÚskÈho Prazdroje. "PevnÏ vÏ¯Ìme, ûe i p¯es niûöÌ osetou plochu by pot¯eba sladovnickÈho jeËmene mÏla b˝t zajiötÏna v plnÈ mÌ¯e." Toto potvrzujÌ i anal˝zy ministerstva zemÏdÏlstvÌ, kterÈ uv·dÏjÌ, ûe pro pokrytÌ dom·cÌ popt·vky by tÈto suroviny mÏlo b˝t rozhodnÏ dostatek. Jan Hlav·Ëek takÈ zd˘raznil, ûe "kvalita vöech naöich piv je zaloûena na pouûÌv·nÌ nejkvalitnÏjöÌch Ëesk˝ch surovin". "Kvalita piv se pr·vÏ teÔ rodÌ na polÌch v·s, pÏstitel˘, a to je d˘vod pro organizov·nÌ spoleËn˝ch

exkluzivnÌch znaËek, jako je H‰agen-Dazs, Bindi Ëi Flipi, o nÏû je z·jem p¯edevöÌm v Praze. Velmi popul·rnÌ jsou i zmrzliny v gastrobalenÌch prod·vanÈ pod priv·tnÌ znaËkou METRO Quality a ARO," uvedla Dana PolakoviËov·, n·kupËÌ mraûenÈho zboûÌ Makro Cash & Carry »R. Prodej˘m podle kategoriÌ vÈvodÌ impulznÌ zmrzliny, kam pat¯Ì p¯edevöÌm nanuky, jeû p¯edstavujÌ 75 % celkov˝ch prodej˘, zbytek tvo¯Ì vyrovnanÈ kategorie "take home" a Horeca balenÌ - zmrzliny pro profesion·lnÌ pouûitÌ v t¯Ì aû öestilitrov˝ch

balenÌch, jimû vÈvodÌ priv·tnÌ znaËka Makro ARO. Na Slovensku je podobn· situace jako v »eskÈ republice, zde doölo ke zv˝öenÌ prodej˘ zmrzlin o 17 %. Mezi nejprod·vanÏjöÌmi v˝robky je ARO rusk· zmrzlina, ARO vanilkov· zmrzlina (gastro balenÌ) a nanuk Elba, Ëesk˝ MÌöa je na sedmÈm mÌstÏ. Sv˝m z·kaznÌk˘m nabÌzÌ Makro bezplatnÈ zap˘jËenÌ chladicÌch box˘, dÌky kter˝m je moûno zaruËit p¯epravu zmrzlin a nanuk˘ v ide·lnÌ teplotÏ. Makro nabÌzÌ i to, ûe z·kaznÌk si m˘ûe v jakÈmkoli velkoobchodnÌm centru Makra boxy vymÏnit za namraûenÈ. (tz)

jejichû poËet neust·le roste a kvalita se zlepöuje. KETTLER je leadrem na trhu kvalitnÌho zahradnÌho n·bytku, posilovacÌch stroj˘ a vybavenÌ pro fitness. SpoleËnost d·le vyr·bÌ jÌzdnÌ kola, sol·ria, v˝bavy pro stolnÌ tenis, dÏtsk˝ n·bytek, koË·rky a dalöÌ za¯ÌzenÌ pro dÏti. SouË·stÌ holdingu je takÈ spoleËnost MWH vyr·bÏjÌcÌ zahradnÌ n·bytek znaËek Royal Garden, Herlag, SonntexÖ V »eskÈ republice spoleËnost KETTLER exkluziv-

nÏ zastupuje a jejÌ produkty distribuuje spoleËnost LIFEsport, s. r. o. Showroom se vöemi produkty dod·van˝mi do »R najdete v Praze - HostivicÌch. www.kettler.cz. (tz)

Prodeje zmrzlin vzrostly v Makru oproti loňskému roku o 14 % Prodeje zmrzlin ve velkoobchodnÌ spoleËnosti MAKRO Cash & Carry »R vzrostly v meziroËnÌm porovn·nÌ s p¯edchozÌm rokem o 14 %. NejvÏtöÌ r˘st, 42 %, zaznamenala kategorie kupovan· z·kaznÌky z oblasti nez·vislÈho maloobchodu "take home" - rodinn· balenÌ pro dom·cÌ spot¯ebu, kam pat¯Ì nap¯Ìklad ARO pol·rkovÈ dorty Ëi Carte D¥Or. V˝razn˝ n·r˘st prodej˘ je zp˘soben p¯edevöÌm tepl˝m poËasÌm, rozöÌ¯enÌm nabÌdky zmrzlin v Makru a zv˝öen˝m z·jmem ze strany provozovatel˘ gastronomick˝ch za¯ÌzenÌ.

Mezi nejprod·vanÏjöÌ poloûky pat¯Ì nanuk MÌöa a rusk· zmrzlina, v gastro balenÌch potom vede ARO vanilkov· zmrzlina. Mezi z·kaznÌky je moûno vysledovat i z·jem o zmrzlinovÈ speciality - exkluzivnÌ znaËky. "Kategorie zmrzlin tvo¯Ì v Makru p¯ibliûnÏ 20 % prodej˘ mraûenÈho zboûÌ a zaznamenala v meziroËnÌm srovn·nÌ velk˝ n·r˘st. Oproti prvnÌm t˝dn˘m letoönÌho roku jsou nap¯Ìklad prodeje zmrzlin v poslednÌch t˝dnech aû 15kr·t vyööÌ. Do nabÌdky bylo novÏ za¯azeno 25 poloûek, vËetnÏ

setk·nÌ a pravidelnÈ v˝mÏny otev¯en˝ch informacÌ," uzav¯el blok odborn˝ch p¯edn·öek V·clav Berka, staröÌ obchodnÌ sl·dek PlzeÚskÈho Prazdroje. Z diskuze se zemÏdÏlci vyplynulo, ûe zajiötÏnÌ dod·vek pro pivovary v Ëele s PlzeÚsk˝m Prazdrojem je pro nÏ jednÌm z prioritnÌch z·vazk˘. PlzeÚsk˝ Prazdroj se dlouhodobÏ snaûÌ podporovat kvalitu Ëesk˝ch vstupnÌch surovin pro v˝robu piva. Proto se velkou mÏrou podÌlÌ na v˝zkumech, kterÈ majÌ za ˙Ëel zv˝öit kvalitu pivovarsk˝ch surovin. Z·roveÚ je partnerem mnoûstvÌ odborn˝ch konferencÌ a inici·torem vz·jemn˝ch setk·nÌ. (tz)

Zahradní nábytek: v horku nepálí, v zimě nestudí ZnaËka Royal Garden, kter· pat¯Ì do portfolia nÏmeckÈ spoleËnosti KETTLER, p¯edstavila novinky v zahradnÌm n·bytku pro rok 2007. N·bytek Royal Garden se m˘ûe pochlubit stejn˝mi p¯ednostmi jako jeho mate¯sk· znaËka KETTLER. Tedy v˝robou v˝hradnÏ v NÏmecku a s tÌm souvisejÌcÌm kvalitnÌm zpracov·nÌm, d·le pak inovativnÌmi technologiemi a materi·ly a k tomu i prodlouûenou, pÏtiletou z·rukou proti korozi. N·bytek Royal Garden je totiû vyr·bÏn ze öpiËkovÈ nerezovÈ oceli upravenÈ postupem zvan˝m ThermosintÆ. V Ëem spoËÌv· jeho tajemstvÌ? Tato speci·lnÌ ochrana povrchu kovovÈho n·bytku, aplikovan· technologiÌ "vÌ¯ivÈho spÈk·nÌ", umoûÚuje vyuûÌt pouze kladn˝ch vlastnostÌ oceli, jako je nap¯Ìklad pevnost, p¯i zachov·nÌ

nÌzkÈ hmotnosti, a eliminovat z·pornÈ vlastnosti v podobÏ koroze a neû·doucÌ tepelnÈ vodivosti. V˝sledkem je kovov˝ n·bytek, kter˝ v horku nep·lÌ a v zimÏ nestudÌ. "VÌ¯iv˝m spÈk·nÌm" vznik· ochrann· vrstva zhruba 10kr·t silnÏjöÌ neû v p¯ÌpadÏ pr·ökovÈho lakov·nÌ. A pokud p¯ece jen dojde k mechanickÈmu poökozenÌ n·razuvzdornÈ thermo vrstvy a na obnaûenÈ kovovÈ ploöce vznikne koroze, ThermosintÆ zkorodovanou oblast bezpeËnÏ ohraniËÌ. DÌky tomu nenÌ korozi umoûnÏno dalöÌ öÌ¯enÌ pod vlastnÌ vrstvu, coû je bÏûnÈ u elektrostaticky nan·öen˝ch pr·ökov˝ch barev.

O spoleËnosti KETTLER Mal· firma, zaloûen· Heinzem Kettlerem v roce 1949 v jeho rodnÈ vsi Ense-Parsit na rozhranÌ pr˘myslovÈ oblasti Ruhr a malebnÈho Sauerlandu v NÏmecku, vyrostla ve skupinu spoleËnostÌ svÏtovÈ povÏsti. Dnes zamÏstn·v· vÌce neû 1700 lidÌ v NÏmecku, EvropÏ a USA, m· obchodnÌ partnery ve vÌce neû 60 zemÌch svÏta na vöech pÏti kontinentech a v˝robnÌ sortiment zahrnujÌcÌ 6000 r˘zn˝ch v˝robk˘,

Osvěžení na zahradu, na dovolenou »as pr·zdnin a dovolen˝ch je jiû za dve¯mi a kaûd˝ z n·s se nem˘ûe doËkat svÈ vytouûenÈ dovolenÈ. Je jedno, zda to bude na pl·ûi u mo¯e, na chalupÏ v hor·ch nebo v nÏjakÈm odlehlÈm kempu. D˘leûitÈ je b˝t s rodinou, p¯·teli Ëi jin˝mi zn·m˝mi, se kter˝mi proûijete spoustu kr·sn˝ch a nezapomenuteln˝ch z·ûitk˘. TakÈ byste mÏli mÌt po ruce praktickÈ balenÌ osvÏûujÌcÌho drinku Frisco, nebo-li öestipack Frisco. Tento modernÌ alkoholick˝ drink je ochucen p¯ÌrodnÌmi aromaty z citronu a jablek, kterÈ v·m v kombinaci se sladovou chutÌ p¯in·öejÌ v˝raznÈ osvÏûenÌ. PodobnÏ jako ostatnÌ alkoholickÈ n·poje PlzeÚskÈho Prazdroje je i Frisco vyrobeno z jeËmennÈho sladu. Jedna l·hev obsahuje 4,5 % alkoholu a pro zv˝raznÏnÌ p¯ÌjemnÈ chuti je vhodnÈ pod·vat n·poj dob¯e vychlazen˝ asi kolem sedmi stupÚ˘ Celsia. Frisco zaujme i svou jasnou zlatou barvou a elegantnÌ tvarovanou lahvÌ s twist off uz·vÏrem, kter˝ umoûÚuje snadnÈ otevÌr·nÌ bez pouûitÌ klasickÈho otvÌr·ku. Je ide·lnÌm drinkem na dovolenou, pro kaûdou party nebo p¯i p¯ÌjemnÈm posezenÌ s p¯·teli. (tz)

30

RYOR na Slunečném pobřeží N·zev RYOR nese novÏ postaven˝ hotel na bulharskÈm SluneËnÈm pob¯eûÌ, kter˝ zah·jil provoz 1. Ëervna 2007. Dohodly se na tom majitelka firmy na v˝robu ËeskÈ p¯ÌrodnÌ bylinnÈ kosmetiky RYOR Eva ätÏp·nkov· a majitelka hotelu Minka Haralampieva. Holiday complex RYOR s kapacitou 140 l˘ûek bude provozovat relaxaËnÌ wellness a spa program a k tomu vyuûije profesion·lnÌ p¯Ìpravky kosmetiky RYOR. SpoleËnost RYOR se v poslednÌch dvou letech intenzivnÏ soust¯edila na exportnÌ aktivity. V souËasnÈ dobÏ exportuje do 17 zemÌ, k nejvÏtöÌm odbÏratel˘m v roce 2006 pat¯ilo äpanÏlsko, Ukrajina, Slovensko, ale vyv·ûÌ takÈ do Anglie i na vzd·len˝ Tchai-wan. Z·jem je o pro-

Karta na dovolenou

fesion·lnÌ kosmetiku urËenou pro salony a studia, o amarantovÈ p¯Ìpravky RYOR LUXURY CARE a o pÈËi o tÏlo RYOR BODY Form. PodÌl exportu na obratu spoleËnosti RYOR Ëinil v loÚskÈm roce 18 %. K rozvoji spolupr·ce s Bulharskem p¯ispÏla skuteËnost, ûe od 1.ledna se tato zemÏ stala Ëlenem EU. »eskou kosmetickou spoleËnost RYOR zaloûila v roce 1991 Ing. Eva ätÏp·nkov·. Uzn·van· odbornice v dermatologii zÌskala ¯adu ocenÏnÌ (nap¯. v roce 2000 - VedoucÌ podnikatelka svÏta, 2005 - 5. nejvlivnÏjöÌ ûena ËeskÈho businessu, 2007 - éena roku). P¯ÌrodnÌ bylinn· kosmetika RYOR je zaloûena na propojenÌ lÈËivÈ sÌly p¯Ìrody s nejnovÏjöÌmi poznatky v kosmetologii, m· vlastnÌ v˝voj a receptury. (tz)

P¯ehled cen vol·nÌ ze zahraniËÌ do »eskÈ republiky z nÏkolika vybran˝ch destinacÌ. zemÏ

Uû m·te zabalenÈ plavAustr·lie ky, pl·ûovou osuöku, Egypt dobrou knÌûku Ëi oblÌben˝ Ëasopis a chyst·te Japonsko se lenoöit u mo¯e? Aù Kypr uû vyrazÌte kamkoliv, Nov˝ ZÈland nezapomeÚte na svÈ cesty p¯ibalit SIM kartu Tunisko AnnyWay Call. DÌky nÌ Turecko se m˘ûete tÏöit na snadnÈ vol·nÌ odkudkoliv a kamkoliv, p¯i kterÈm z·roveÚ uöet¯Ìte. Co V·m SIM karta AnnyWay Call p¯in·öÌ? ● aû 80% ˙spora za vol·nÌ ze zahraniËÌ ● m·te ji na cel˝ ûivot ● m˘ûete volat ze vöech zemÌ svÏta, neomezenÏ ● û·dnÈ mÏsÌËnÌ pauö·ly, je jen na v·s, kolik utratÌte ● jednoduöe ji dobijete a m˘ûete volat d·l

KË/min na pevnou do »R

KË/min mobil do »R

pr˘m. % ˙spora pevn·

pr˘m. % ˙spora mobil

12,18 KË

18,41 KË

80 %

70 %

12,18 KË

18,41 KË

74 %

61 %

12,18 KË

18,41 KË

80 %

70 %

12,18 KË

18,41 KË

71 %

56 %

12,18 KË

18,41 KË

80 %

70 %

12,18 KË

18,41 KË

74 %

61 %

12,18 KË

18,41 KË

71 %

56 %

● nÌzk˝ sestavovacÌ poplatek a v˝hodnÏjöÌ tarifikace Karta AnnyWay Call obsahuje p¯ednabit˝ kredit 15 Eur. K aktivaci pot¯ebujete pouze mobilnÌ telefon a SIM kartu AnnyWay Call, kter· po vloûenÌ do mobilnÌho telefonu funguje jako bÏûn· p¯edplacen· dobÌjecÌ karta. vÌce o p¯edplacen˝ch SIM kart·ch AnnyWay Call vËetnÏ interaktivnÌho cenÌku na http://call.annyway.cz nebo na www.annywaycall.com

www.prosperita.info

červenec 2007

MEZI VÁMI A NÁMI

Knížka před spaním Photoshop ⁄pravy barev Z·kladnÌ dovednosti Christoph K¸nne Kaûd˝ nov·Ëek ve Photoshopu je nejd¯Ìve öokov·n, kdyû zjistÌ, jakÈ mnoûstvÌ n·stroj˘ ke korekcÌm barev m· na v˝bÏr, a dlouho nevÌ, k Ëemu se vlastnÏ kter˝ hodÌ. Kniha v·m nabÌdne cestu k pochopenÌ korekcÌ barev. ZkusÌte to nejprve s n·strojem k¯ivky, kterÈ jsou z dobrÈho d˘vodu jednÌm z nejd˘leûitÏjöÌch n·stroj˘ kontroly barev a umoûÚujÌ i jemnÈ korekce kontrastu. DalöÌm d˘leûit˝m n·strojem, jehoû pouûitÌ v knize naleznete, jsou ˙rovnÏ. Adobe Photoshop Fotomont·ûe Z·kladnÌ dovednosti Doc Baumann ⁄kolem knihy je uk·zat v·m, Ëeho se m·te vyvarovat p¯i tvorbÏ fotomont·ûÌ a na co musÌte pamatovat. DozvÌte se nap¯.: Na co si d·t pozor, kdyû vytv·¯Ìte mont·û, aby vypadala jako z jednoho kusu? Kde leûÌ k·men ˙razu? KterÈ chyby p¯ispÌvajÌ k tomu, ûe m˘ûeme rozpoznat öpatnÈ mont·ûe, aù uû na prvnÌ pohled, nebo pod lupou profesion·la? Francouzötina pro firmy Marketing, reklama, logistika, finanËnictvÌ, pr·ce asistentky Kate¯ina Dvo¯·kov· Vöe, co pot¯ebujete pro bezchybnou komunikaci v prost¯edÌ francouzskÈ firmy! UËebnice Francouzötina pro firmy je urËena student˘m vysok˝ch ökol ekonomickÈho zamÏ¯enÌ, ale i vöem ostatnÌm, kte¯Ì jiû ovl·dajÌ francouzsk˝ jazyk na st¯ednÏ pokroËilÈ aû pokroËilÈ ˙rovni a pot¯ebujÌ se zdokonalit v odbornÈ francouzötinÏ zamÏ¯enÈ na hospod·¯skou sfÈru. Velk· kniha v˝tvarn˝ch technik Kolektiv autor˘ P¯ehled nejoblÌbenÏjöÌch v˝tvarn˝ch technik v jednÈ knize! Kniha je urËena vöem, kte¯Ì r·di tvo¯Ì a chtÏjÌ si vyzkouöet nÏkterou z n·sledujÌcÌch 10 v˝tvarn˝ch technik: ● Tiffany vitr·ûe ● Malba na sklo ● Tvorba z papÌru ● Malba na hedv·bÌ ● Dekorov·nÌ textilu ● Dr·tov·nÌ ● Smalt ● Aranûov·nÌ kvÏtin ● Fimo hmota ● Keramika NebytovÈ prostory VlastnictvÌ, n·jem a podn·jem Josef Fiala, MarkÈta Seluck· Kniha je urËena kaûdÈmu vlastnÌkovi nebytovÈho prostoru, podnikatel˘m uûÌvajÌcÌm nebytovÈ prostory i odbornÈ pr·vnickÈ ve¯ejnosti. V publikaci a na CD naleznete: ● vöe o nebytov˝ch prostor·ch z hlediska p¯edmÏtu vlastnickÈho pr·va ● v˝stavba, vznik, p¯evod a z·nik nebytov˝ch prostor ● rozbor pr·v a povinnostÌ vlastnÌk˘ nebytov˝ch prostor ● rozbor pr·v a povinnostÌ n·jemc˘ ● vybranÈ souvisejÌcÌ pr·vnÌ p¯edpisy ● vzory smluv a ostatnÌch pÌsemnostÌ, kterÈ lze vytisknout

Computer Press, a. s. [email protected] 800 555 513 http://knihy.cpress.cz

Management lidsk˝ch zdroj˘ Zuzana Dvo¯·kov· a kol. UËebnice zahrnuje komplexnÌ v˝klad person·lnÌ pr·ce v organizaci, a to v kontextu glob·lnÌ ekonomiky a integrujÌcÌ se Evropy. Kniha je rozdÏlena do Ëty¯ z·kladnÌch Ë·stÌ. PrvnÌ vymezuje cÌle a obsah person·lnÌ pr·ce, p¯edstavuje v˝voj n·zor˘ na person·lnÌ ¯ÌzenÌ a popis organizace person·lnÌho ˙tvaru. Druh· Ë·st se podrobnÏ vÏnuje person·lnÌm Ëinnostem. V˝chodiskem k tomu je charakteristika trhu pr·ce a p˘sobenÌ EU na formov·nÌ pracovnÌ sÌly v organizaci. Person·lnÌ Ëinnosti jsou vyloûeny z hlediska jejich cÌle, obsahu a metod, p¯itom kaûd· z nich je ilustrov·na na p¯Ìkladu k procviËenÌ ËÌ p¯ÌpadovÈ studii. T¯etÌ Ë·st soust¯eÔuje metody mÏ¯enÌ a hodnocenÌ efektivnosti person·lnÌ pr·ce, jako je ocenÏnÌ intelektu·lnÌho kapit·lu, person·lnÌ audit, person·lnÌ benchmarking a person·lnÌ controlling a takÈ person·lnÌ informaËnÌ systÈm coby jejich zdroje informacÌ. V poslednÌ Ë·sti jsou prezentov·na specifika ¯ÌzenÌ lidÌ v transnacion·lnÌch spoleËnostech, mal˝ch podnicÌch a neziskov˝ch organizacÌch. Komu je kniha urËena? UËebnice je urËena p¯edevöÌm student˘m Vä se specializacÌ na ¯ÌzenÌ lidsk˝ch zdroj˘. Aktu·lnÌ informace, nejnovÏjöÌ trendy a praktickÈ p¯Ìklady vöak mohou b˝t vhodnou inspiracÌ i pro ¯ÌdÌcÌ pracovnÌky z praxe. NakladatelstvÌ C. H. Beck, ÿeznick· 17 110 00 Praha 1 Tel.: 225 993 911-3 Fax: 225 993 920 e-mail: [email protected] http://www.beck.cz

Lego naší legislativy Plošné zpoplatnění by mohl být riskantní experiment Ministerstvo dopravy »R na kvÏtnovÈ tiskovÈ konferenci p¯edstavilo svÈ odhodl·nÌ zavÈst ploönÈ zpoplatnÏnÌ elektronick˝m m˝tem, kterÈ se bude t˝kat i silnic druh˝ch a t¯etÌch t¯Ìd. P¯estoûe se doposavad tento bezprecedentnÌ krok neodhodlala realizovat û·dn· zemÏ EU, »esk· republika se na nÏj chyst·, aniû by oslovila ty, kter˝ch se to bude nejvÌce t˝kat - automobilovÈ dopravce. »ESMAD BOHEMIA s napÏtÌm oËek·v· ekonomickou anal˝zu, kterou p¯ipravuje skupina expert˘. Pokud tato anal˝za nedoloûÌ prokazateln˝ ekonomick˝ efekt rozöÌ¯enÌ m˝ta bez z·vaûn˝ch dopad˘ do makro i mikroekonomiky, je budov·nÌ takovÈho systÈmu bezp¯edmÏtnÈ. Hejtmany tolik oËek·van· moûnost regulace kamionovÈ dopravy totiû nar·ûÌ na platnou smÏrnici EU z roku 2006, podle kterÈ musÌ v˝öe m˝ta konkrÈtnÏ odpovÌdat stavebnÌm n·klad˘m a n·klad˘m na provoz, ˙drûbu a rozvoj danÈ sÌtÏ pozemnÌch komunikacÌ. Nelze tedy okresnÌ silnice zpoplatnit vyööÌ sazbou neû d·lnice a silnice 1. t¯Ìd a p¯esmÏrov·vat tam tÌmto zp˘sobem provoz. NavÌc dosavadnÌ zkuöenosti ukazujÌ, ûe objÌûdÏnÌ je margin·lnÌ z·leûitostÌ v ¯·du procent i po silnicÌch 1. t¯Ìd. Silnice 2. a 3. t¯Ìd bude kamionov· doprava pouûÌvat vûdy pouze v nevyhnuteln˝ch p¯Ìpadech, nevede-li k cÌli jin· cesta. Ve svÏtle tÏchto skuteËnostÌ je i p¯Ìpadn˝ finanËnÌ efekt, kter˝ by takto plynul kraj˘m, zcela iluzornÌ. "MyslÌm, ûe pokud budou studie provedeny seriÛznÏ a nebude se jednat jen o rozhodnutÌ od zelenÈho stolu, mÏlo by se prok·zat, ûe je zavedenÌ m˝ta v takovÈmto rozsahu neefektivnÌ," uvedl gener·lnÌ tajemnÌk SdruûenÌ Martin äpryÚar. "NejhoröÌ by bylo na konci tohoto projektu zjistit, ûe systÈm pouze financuje s·m sebe, obËanÈ zchudli a penÏz na infrastrukturu je jeötÏ o nÏco mÈnÏ." Martin Felix

Sponzoring, charita, partnerství, pomoc Dejme týrání dětí červenou kartu! Do 30. Ëervna 2007 mohli lidÈ podpo¯it charitativnÌ akci Dejme t˝r·nÌ dÏtÌ Ëervenou kartu! ZakoupenÌm ËervenÈ karty a pÌöùalky v obchodnÌ sÌti Globus p¯ispÏli na pomoc t˝ran˝m dÏtem. "»erven· karta ¯Ìk· STOP n·silÌ p·chanÈmu na dÏtech, podobnÏ jako Ëerven· karta za neËistou hru ve fotbale. DÏkujeme vöem, kdo se k naöÌ


akci p¯ipojili," ¯ekla Ing. Zuzana Baudyöov·, ¯editelka Nadace Naöe dÌtÏ. Od srpna bude charitativnÌ akce Dejme t˝r·nÌ dÏtÌ Ëervenou kartu! pokraËovat v sÌti vybran˝ch lÈk·ren po celÈ »eskÈ republice. bliûöÌ informace o kampani: www.nasedite.cz (tz)

IQ testy Praktick· cviËenÌ, rady a tipy pro rozvoj verb·lnÌho, numerickÈho a prostorovÈho myölenÌ Mathias Katz V ryze praktickÈ p¯ÌruËce najdete velkÈ mnoûstvÌ test˘ a cviËenÌ, kter˝mi m˘ûete trÈnovat svou inteligenci - od test˘ verb·lnÌho myölenÌ p¯es numerickÈ testy aû po testy prostorovÈ p¯edstavivosti. DozvÌte se takÈ, jak se optim·lnÏ p¯ipravit na IQ testy, jak trÈnovat jazykovÈ schopnosti, matematickÈ dovednosti a prostorovou p¯edstavivost. Jak zv˝öit svou schopnost koncentrace a zlepöit pamÏù, co dÏlat den p¯ed testem a ve chvÌli, kdy testov·nÌ zaËÌn·, a jak v IQ testech dos·hnout dobr˝ch v˝sledk˘. Jak ¯eöit konflikty s pod¯Ìzen˝mi Olga MedlÌkov·

Ogilvy o reklamÏ David Ogilvy 4. vyd·nÌ Legend·rnÌ kniha klasika svÏtovÈ reklamy je zasvÏcen˝m pr˘vodcem oborem reklamy a reklamnÌ tvorby. Ogilvy v nÌ nezap¯e svou "p˘vodnÌ" profesi texta¯e a se svou typickou argumentaËnÌ p¯esvÏdËivostÌ shrnuje svÈ celoûivotnÌ zkuöenosti s tÌm, jak dÏlat reklamu, kter· prod·v·. Bohat˝ obrazov˝ doprovod p¯in·öÌ p¯Ìklady ˙spÏön˝ch i nepoveden˝ch reklam. Kniha je mimo¯·dnÏ pouËn˝m a inspirativnÌm "manu·lem" pro pracovnÌky reklamnÌch agentur i pro jejich klienty, pro kaûdÈho, jehoû Ëinnost nÏjak souvisÌ s reklamou a marketingem. A je takÈ poutav˝m ËtenÌm pro vöechny ty, kdo se o svÏt reklamy a reklamu zajÌmajÌ "jen" jako o öiröÌ kulturnÌ a civilizaËnÌ fenomÈn.

Tato kniha je vlastnÏ mal˝m uûivatelsk˝m manu·lem pro lidi v manaûersk˝ch pozicÌch. JejÌm cÌlem nenÌ komplexnÌ pohled na management, ale praktick˝ "n·vod k pouûitÌ" pro Ëten·¯e-manaûery p¯i ¯eöenÌ konfliktnÌch Ëi jinak obtÌûn˝ch situacÌ. J·drem dÌla jsou proto kapitoly o konfliktu, zvl·d·nÌ manipulace, vyjad¯ov·nÌ ve vypjat˝ch okamûicÌch a p¯Ìklady ¯eöenÌ n·roËn˝ch situacÌ. Jak zÌsk·vat novÈ z·kaznÌky direct mailing, e-maily, telefonov·nÌ, osobnÌ jedn·nÌ Alexander Verweyen DozvÌte se, jak krok za krokem ˙spÏönÏ zÌsk·vat novÈ z·kaznÌky, jakÈ n·stroje a metody vyuûÌvat p¯i p¯ÌmÈ komunikaci se z·kaznÌky. ZjistÌte, jak p¯esvÏdËivÏ kontaktovat z·kaznÌka telefonem, dopisem Ëi emailem, jak pro z·kaznÌka vytvo¯it nabÌdku na mÌru a systematicky ji sledovat a ovÏ¯ovat z·jem z·kaznÌka Ëi jak p¯i osobnÌm kontaktu jedn·nÌ ˙spÏönÏ uzav¯Ìt. KomunikaËnÌ a jinÈ "mÏkkÈ" dovednosti Vyuûijte sv˘j potenci·l, rozviÚte svÈ soft skills a staÚte se ˙spÏönÏjöÌmi Gabriele Peters-Kuehlinger, John Friedel V praktickÈ p¯ÌruËce, kter· je jedineËn· svou srozumitelnostÌ a velk˝m mnoûstvÌm praktick˝ch p¯Ìklad˘ a test˘, se dozvÌte, jakÈ mÏkkÈ dovednosti od v·s oËek·vajÌ vedoucÌ pracovnÌci, jak spr·vnÏ posoudit svÈ vlastnÌ schopnosti a jak je v˝raznÏ zlepöit. Pokud se pt·te, jak m˘ûete zlepöit svou kariÈru, jak uspÏt u sv˝ch nad¯Ìzen˝ch i koleg˘, proË byl opÏt pov˝öen nÏkdo jin˝ neû vy, i kdyû vy jste stejnÏ dob¯Ì odbornÌci i pracanti, odpovÏÔ se skr˝v· ve vaöich mÏkk˝ch dovednost. MarketingovÈ ¯ÌzenÌ a pl·nov·nÌ pro malÈ a st¯ednÌ firmy Martina Blaûkov· MarketingovÌ manaûe¯i, podnikatelÈ a studenti v knize najdou srozumitelnÈ a ËtivÈ vysvÏtlenÌ princip˘ a postup˘ marketingovÈho ¯ÌzenÌ a pl·nov·nÌ vhodn˝ch zejmÈna pro malÈ a st¯ednÌ firmy. Velk˝ d˘raz je kladen na praktickÈ vyuûitÌ poznatk˘ v praxi. V˝klad prov·zÌ typick˝ p¯ÌbÏh podnikatele, jehoû firma se po poË·teËnÌm ˙spÏchu dost·v· do stagnace, kterou p¯ekon·v· ˙spÏönou aplikacÌ p¯edloûen˝ch princip˘ a postup˘. Public relations ModernÏ a ˙ËinnÏ V·clav Svoboda KomplexnÌ publikace se podrobnÏ zab˝v· jednou z nejd˘leûitÏjöÌch oblastÌ marketingovÈ komunikace kaûdÈ spoleËnosti - public relations. PR manaûe¯i firem i nekomerËnÌch organizacÌ (nap¯. nemocnic, nadacÌ apod.), manaûe¯i PR agentur, tiskovÌ mluvËÌ a studenti marketingovÈ komunikace v knize najdou praktickÈ postupy a n·vody, jak˝mi aktivitami a technikami vytv·¯et a udrûovat pozitivnÌ vztahy s ve¯ejnostÌ: od corporate identity jako prost¯edku dosaûenÌ û·doucÌho image organizace, p¯es komunikaËnÌ management, krizovou komunikaci a internÌ a externÌ PR, aû po lobbying, ucelenÈ akce jako konference a spoleËensky reprezentativnÌ akce, events a soci·lnÌ sponzoring, pr·ci s mÈdii, corporate publishing a PR online. Grada Publishing, a. s. U Pr˘honu 22, 170 00 Praha 7, Tel.: 220 386 401 Fax: 220 386 400 www.grada.cz

Management Press n·m. W. Churchilla 2 130 00 Praha 3 Tel.: 234 462 232 Fax: 234 462 242 E-mail: [email protected] http://www.mgmtpress.cz

Čeští finalisté Henkel Art.Award. 2007 äest˝ roËnÌk umÏleckÈ soutÏûe Henkel Art.Award., kterou koncem b¯ezna vyhl·sila spoleËnost Henkel Central Eastern Europe v kategorii pr˘myslov˝ design, m· ËeskÈ finalisty. Odborn· porota nominovala pÏt mlad˝ch designÈr˘, kte¯Ì postoupÌ do mezin·rodnÌho kola ve VÌdni. Jejich dÌla budou vystavena od 5. Ëervence do 5. srpna ve Foodoo CafÈ v karlÌnskÈm Danube House. V odbornÈ porotÏ zasedli svÏtozn·m˝ designÈr Bo¯ek äÌpek, profesor designu na VäUP Ji¯Ì Pelcl, novin·¯ Ji¯Ì Macek, z·stupce sdruûenÌ czechdesign.cz Veronika Louöov· a z·stupce spoleËnosti Henkel »R. Z celkem 18 p¯ihl·öen˝ch designÈr˘ vybrala porota k postupu do mezin·rodnÌho fin·le dÌla n·sledujÌcÌch tv˘rc˘: Tom·öe Hovorky (1982), ätÏp·na Rouse (1976), Lucie KoldovÈ (1983), Ji¯Ìho Hnilicy (1984) a Martina NeËase (1984). "P¯ÌspÏvky tÏchto autor˘ se nejvÌce vymykaly pr˘mÏru zaslan˝ch pracÌ. Porota ocenila p¯edevöÌm osobitost a zajÌmav˝ p¯Ìstup nejmladöÌ generace k tÈmatu soutÏûe, kter˝m byl pr˘myslov˝ design," zhodnotil nominace poroty Ji¯Ì Pelcl, jedna z nejv˝raznÏjöÌch postav ËeskÈ designÈrskÈ scÈny. V˝stava ve Foodoo CafÈ, modernÌ architektonicky zajÌmavÈ kav·rnÏ karlÌnskÈ administrativnÌ budovy Danube House, p¯edstavÌ dokumentace i makety vybran˝ch pracÌ mlad˝ch autor˘. Po skonËenÌ v˝stavy budou dÌla posl·na k posouzenÌ mezin·rodnÌ porotÏ Art.Award. do VÌdnÏ, kter· vybere finalisty a vÌtÏze vöech z˙ËastnÏn˝ch z 28 zemÌ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. ZaË·tkem listopadu se bude konat ve VÌdni slavnostnÌ vyhl·öenÌ vÌtÏze ceny, kter˝ zÌsk· penÏûnÌ odmÏnu 7 tisÌc eur a uspo¯·d·nÌ samostatnÈ v˝stavy v jeho vlasti. DÌla pÏti evropsk˝ch finalist˘ budou po slavnostnÌm vyhl·öenÌ v˝sledk˘ Ëty¯i t˝dny k vidÏnÌ na spoleËnÈ v˝stavÏ ve VÌdni. VÌtÏzkou loÚskÈho roËnÌku soutÏûe vyhl·öenÈho v oboru fotografie se stala Ëesk· umÏlkynÏ SoÚa Goldov·. (tz)

Naše kavárna T-Mobile má novou ředitelku marketingu a novou manažerku nadlinkové komunikace a médií Novou ¯editelkou marketingu ve spoleËnosti T-Mobile, v Consumer Segment, se 1. Ëervna stala Alexandra Korman. Na tÈto pozici vyst¯Ìdala Petra Dvo¯·ka, kter˝ byl povÏ¯en vedenÌm ˙tvaru Category and Product Management. Alexandra p˘sobÌ na r˘zn˝ch pozicÌch v ˙seku marketingu spoleËnosti T-Mobile od roku 2003. Do novÏ vytvo¯enÈ pozice Manaûerky nadlinkovÈ komunikace a mÈdiÌ ve spoleËnosti T-Mobile 1. Ëervna nastoupila Denisa Fuksov·. Ve spoleËnosti T-Mobile Czech Republic p˘sobÌ jiû od roku 2003 jako Manaûer mÈdiÌ. (tz)

31

červenec 2007

TRH INFORMACÍ

Loňské tržby dvanácti nejvýznamnějších firem ČR přes bilion korun P odle výsledků 13. ročníku žebříčku 100 nejvýznamnějších firem České republiky, který každoročně sestavuje Sdružení CZECH TOP 100, přesáhly tržby prvních dvanácti firem za rok 2006 jeden bilion korun. Tržby stovky nejvýznamnějších firem představovaly částku 2257 bilionu Kč, tj. o téměř 10 % více než za rok 2005. Tři nejvýznamnější firmy přitom obhájily své loňské pozice. Jako první se umístila společnost ŠKODA AUTO, a. s., která dosáhla za rok 2006 v České republice největších tržeb, a to 203 mld. Kč. Této částky dosáhla 9% meziročním nárůstem tržeb. Druhé místo obhájila společnost ČEZ, a. s., s tržbami ve výši téměř 160 mld. Kč. Tržby v hodnotě téměř 95 mld. Kč přinesly třetí místo společnosti UNIPETROL, a. s.

"éeb¯ÌËek 100 nejv˝znamnÏjöÌch firem kaûd˝m rokem odr·ûÌ aktu·lnÌ situaci na ËeskÈm trhu. V letoönÌm ûeb¯ÌËku obh·jili t¯i nejsilnÏjöÌ hr·Ëi na ËeskÈm trhu sv˝mi ekonomick˝mi v˝sledky pozice dosaûenÈ v p¯edchozÌm roce," uvedl Jan Struû, p¯edseda SdruûenÌ CZECH TOP 100. Vedle hlavnÌho ûeb¯ÌËku, kter˝ je sestavov·n na z·kladÏ trûeb za uplynulÈ finanËnÌ obdobÌ, vyuûÌv· CZECH TOP 100 zÌskan˝ch ˙daj˘ k sestavov·nÌ ¯ady vedlejöÌch ûeb¯ÌËk˘. NejvÏtöÌho poËtu prvnÌch mÌst dos·hla spoleËnost »EZ, a. s., a to konkrÈtnÏ v kategoriÌch: po¯adÌ podle zisku (37 mld. KË), po¯adÌ podle r˘stu zisku (o 10 mld. KË vzhledem k roku 2005), po¯adÌ podle r˘stu trûeb (o 34 mld. KË) a po¯adÌ podle p¯idanÈ hodnoty (79 milion˘ KË). SouË·stÌ ûeb¯ÌËku 100 nejv˝znamnÏjöÌch firem »R za rok 2006 jsou takÈ 22 oborovÈ ûeb¯ÌËky, v nichû jsou jednotlivÈ firmy ¯azeny podle trûeb. SamostatnÏ jsou sestavov·ny ûeb¯ÌËky finanËnÌch institucÌ, kterÈ jsou pro svoji r˘znorodost rozdÏleny do Ëty¯ podskupin. Z bank dos·hla nejvÏtöÌch v˝nos˘ za rok 2006 »esk· spo¯itelna, a. s., a to tÈmÏ¯ 33 mld. KË. V kategorii pojiöùoven se nejlÈpe umÌstila »esk· pojiöùovna a. s. s v˝nosy ve v˝öi 40 mld. KË. Mezi penzijnÌmi fondy dos·hl nejvÏtöÌch p¯ÌspÏvk˘ za rok 2006 PenzijnÌ fond »eskÈ pojiöùovny, a. s., s p¯ÌspÏvky v hodnotÏ 8 mld. KË a z finanËnÌch zprost¯edkovatel˘ a pomocn˝ch finanËnÌch

institucÌ zaznamenala nejvyööÌ trûby v hodnotÏ 17 mld. KË spoleËnost »SOB Leasing, a. s. D·le byla udÏlena dvÏ zvl·ötnÌ ocenÏnÌ partner˘ projektu. Zvl·ötnÌ cenu »eskÈ pojiöùovny "Dynamick· firma roku" zÌskala spoleËnost ConocoPhilips Czech Republic, s. r. o. Podkladem pro sestavenÌ ûeb¯ÌËku je tzv. "koeficient dynamiky", kter˝ p¯ipravujÌ odbornÌci z VysokÈ ökoly ekonomickÈ tak, aby odr·ûel celou ¯adu sledovan˝ch ˙daj˘ u jednotliv˝ch firem. "Koeficient dynamiky se nesoust¯eÔuje pouze na jednu veliËinu, ale vych·zÌ hned z nÏkolika r˘zn˝ch sledovan˝ch ˙daj˘ - kromÏ velikosti trûeb je to takÈ poËet zamÏstnanc˘, vytvo¯en· p¯idan· hodnota a produktivita pr·ce. Vöechny tyto ukazatele sleduje koeficient dynamiky v celkem Ëty¯letÈ ËasovÈ ¯adÏ tÌm, ûe porovn·v· meziroËnÌ n·r˘sty uveden˝ch veliËin. Tato konstrukce umoûÚuje velmi kvalifikovanÏ posoudit dlouhodob˝ dynamick˝ v˝voj firmy a z·roveÚ tento v˝voj oËistit od vlivu n·hodn˝ch a mimo¯·dn˝ch faktor˘," uvedl Richard Hindls, rektor VysokÈ ökoly ekonomickÈ v Praze. V oblasti bankovnÌch sluûeb urËen˝ch pro firemnÌ klientelu byla jiû pot¯etÌ udÏlena cena "MasterCard FiremnÌ banka roku". "VÌtÏzem ocenÏnÌ MasterCard FiremnÌ banka roku 2007 se stala KomerËnÌ banka," ¯ekl J·n »arn˝, gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti MasterCard Euro-

Odborníci na dopravní telematiku v Plzni V polovinÏ Ëervna se v Plzni uskuteËnil 2. roËnÌk konference TELEMATIKA PRO REGION¡LNÕ DOPRAVU. Po¯adatelem dvoudennÌho setk·nÌ odbornÌk˘ byla spoleËnost KPM CONSULT, Ëlen SdruûenÌ pro dopravnÌ telematiku »R a Network of Nation ITS Associations. Z·ötitu nad konferencÌ p¯evzali ministr dopravy »R Aleö ÿebÌËek, prvnÌ n·mÏstek prim·tora mÏsta PlznÏ Ji¯Ì UhlÌk, dÏkan Fakulty dopravnÌ »VUT Petr Moos a prezident SdruûenÌ pro dopravnÌ telematiku »R Miroslav SvÌtek. Gener·lnÌm partnerem byla spoleËnost AéD Praha, dalöÌmi partnery »DTelematika a Vegacom. "Chceme, aby nejnovÏjöÌ v˝sledky v˝zkumu dopravnÌ telematiky v oblasti podpory udrûitelnÈho rozvoje dopravy, zejmÈna v mÏstsk˝ch a p¯ÌmÏstsk˝ch aglomeracÌch, byly p¯eneseny co nejrychleji do praxe a odborn· diskuze na konferenci je pro to nejvhodnÏjöÌ platformou," ¯ekl p¯i tÈto p¯Ìleûitosti Petr Augusta, gener·lnÌ ¯editel KPM CONSULT, a. s., a z·roveÚ p¯edseda organizaËnÌho v˝boru konference. Telematika je pomÏrnÏ nov˝m oborem, kter˝

32

vznikl spojenÌm telekomunikacÌ a informatiky v polovinÏ 90. let minulÈho stoletÌ. Do dopravy v tÈ dobÏ zaËaly st·le vÌce vstupovat inteligentnÌ dopravnÌ systÈmy a sluûby, kterÈ dnes souhrnnÏ oznaËujeme jako dopravnÌ telematiku. Po roce 2000 vznikla samostatn· vÏdeck· disciplÌna, jejÌmû ˙kolem je integrovat jednotlivÈ aplikace a systÈmy, kterÈ podporujÌ cel˝ dopravnÌ proces. V dopravnÌm inûen˝rstvÌ se objevily zcela novÈ pojmy, jako nap¯Ìklad sluûby dopravnÌ telematiky, architektura ITS, systÈmovÈ parametry nebo jednotn· informaËnÌ b·ze. Rozvoj dopravnÌ telematiky ovlivÚujÌ takÈ dalöÌ obory - ekonomika, systÈmovÈ inûen˝rstvÌ a legislativa. Konference byla tematicky rozËlenÏna do pÏti blok˘: InformaËnÌ podpora v˝konu st·tnÌ spr·vy a ˙zemnÌ samospr·vy, p¯enos informacÌ v dopravnÏ - telematick˝ch systÈmech, vzdÏl·-

pe pro »eskou republiku a Slovensko. "O vÌtÏzi letoönÌho roËnÌku rozhodla hlasov·nÌm porota sloûen· z vÌce neû 150 finanËnÌch ¯editel˘ nejv˝znamnÏjöÌch firem »eskÈ republiky. Pro ËeskÈ firmy je ocenÏnÌ vÌtan˝m kompasem pro orientaci na bankovnÌm trhu, jednotliv˝m bank·m p¯in·öÌ cennou zpÏtnou vazbu," dodal J·n »arn˝. (tz)

Nejvýznamnějších 15 firem v České republice z hlediska tržeb za rok 2006 Po¯adÌ N·zev firmy

Trûby 2006 (KË)

Trûby 2005 (KË)

1

äKODA AUTO, a. s.

203 659 000,00

187 382 000,00

2

»EZ, a. s.

159 580 000,00

125 083 000,00

3

UNIPETROL, a. s.

94 642 132,00

80 946 337,00

4

RWE Transgas, a. s.

85 042 750,00

69 627 196,00

5

FOXCONN CZ, s. r. o.

72 811 853,00

51 712 423,00

6

AGROFERT HOLDING, a. s.

71 354 712,00

67 056 362,00

7

TelefÛnica O2 Czech Republic, a. s.

61 311 000,00

61 040 000,00

8

MORAVIA STEEL, a. s.

57 990 583,00

53 637 252,00

9

SIEMENS Group »R

56 808 543,00

53 906 825,00

10

Toyota Peugeot CitroÎn Automobile Czech, s. r. o. 49 413 164,00

17 965 236,00

11

Mittal Steel Ostrava, a. s.

46 795 818,00

43 206 814,00

12

Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o.

43 475 301,00

27 519 695,00

13

Shell Czech Republic, a. s.

40 382 095,00

36 494 493,00

14

MAKRO Cash & Carry »R, s. r. o.

38 300 000,00

32 675 331,00

15

»eskÈ dr·hy, a. s.

36 795 642,00

35 .047 774,00

v·nÌ a osvÏta v dopravnÌ telematice, telematick· podpora udrûitelnÈmu rozvoji dopravy v regionech a ekonomika a dopravnÌ telematika. Byla urËena zejmÈna zastupitel˘m a pracovnÌk˘m st·tnÌ spr·vy a ˙zemnÌ samospr·vy, dopravc˘m ve ve¯ejnÈ dopravÏ, spr·vc˘m dopravnÌch cest, ale samoz¯ejmÏ takÈ pracovnÌk˘m vysok˝ch ökol a v˝zkumn˝ch pracoviöù a dodavatel˘m telematick˝ch aplikacÌ a dÌlËÌch technologick˝ch ¯eöenÌ. " P¯ich·zÌ obdobÌ, kdy Ëesk˝ pr˘mysl musÌ uk·zat, ûe je s·m schopen p¯in·öet inovativnÌ metody a technologie a ûe nenÌ jen mont·ûnÌ z·kladnou pro nadn·rodnÌ spoleËnosti. Proto se AéD Praha intenzivnÏ snaûÌ podporovat vznik nejen origin·lnÌch Ëesk˝ch technologiÌ, ale takÈ vzdÏl·v·nÌ nov˝ch kvalifikovan˝ch odbornÌk˘," ¯ekl v ˙vodnÌm vystoupenÌ ZdenÏk Chrdle, gener·lnÌ ¯editel AéD Praha. O KPM CONSULT, a. s. Akciov· spoleËnost KPM CONSULT byla zaloûe-

na v roce 1996 jako servisnÌ organizace s cÌlem poskytovat odbornou technickou pomoc firm·m podÌlejÌcÌm se na stavbÏ koridor˘ a rozvoji ûelezniËnÌ sÌtÏ. Jedn· se zejmÈna o koordinaci postup˘ p¯i modernizaci ûelezniËnÌ sÌtÏ a v˝stavby rychlostnÌch koridor˘ v »eskÈ republice a SlovenskÈ republice, komplexnÌ ¯eöenÌ dopravnÌ obsluûnosti v regionech, marketingovou komunikaci a public relations s cÌlem zvyöovat povÏdomÌ o modernÌ dopravÏ a dopravnÌ infrastruktu¯e, prosazov·nÌ spoleËn˝ch z·jm˘ v oblasti dopravnÌ infrastruktury v r·mci integrace evropskÈho dopravnÌho systÈmu, zastoupenÌ v mezin·rodnÌch a dom·cÌch organizacÌch, sdruûenÌch a institucÌch atd. PodÌlÌ se na zpracov·nÌ mnoha odborn˝ch studiÌ, a to i v zahraniËÌ v r·mci rozvojovÈ spolupr·ce. Do pop¯edÌ z·jm˘ spoleËnosti se v poslednÌ dobÏ dost·v· dopravnÌ telematika jak projektovou, tak i p¯edn·ökovou a konferenËnÌ ËinnostÌ. KPM CONSULT je jednÌm z hlavnÌch ¯eöitel˘ projektu v˝zkumu a v˝voje MäMT »R s n·zvem CeloûivotnÌ vzdÏl·v·nÌ a profesnÌ p¯Ìprava v oboru teleinformatiky, telematiky a dopravnÌ telematiky v r·mci N·rodnÌho programu vÏdy a v˝zkumu LidskÈ zdroje. (tz)

www.prosperita.info

Protože auto provází na cestách života skoro každého z nás Podnikání v létě je název jednoho z bloků, který jsme pro vás, vážení

Recommend Documents