PROTIRADONOVA IZOLACE POMOCIPOLYMERCEMENTOVE STˇ RKY
LEPENKA V KY BLU
U VOD Ochrana spodnıch castı budov vu ci vode a eliminace (resp. omezenı) pru niku radonu z podloz ı budov patrı nesporne mezi problematický etapy jak vystavby objektu novych, tak i rekonstrukcı objektu stavajıcıch. Logickou snahou investoru i projektantu je najıt takový resenı tohoto problýmu, který by bylo ňsporný, dlouhodobe spolehlivý a predevsım pak z hlediska realizace "jednoduchý". Posledne jmenovany aspekt je vyznamny pro eliminaci chyb a defektu , který se pri provadenı izolacnıch vrstev objevujı velmi casto, znehodnocujı obvykle izolacnı opatrenı jako celek a co je nutno zdu raznit, velmi nesnadno se opravujı. Zkusenosti z vetsiny vyspelych statu a ostatne i zkusenosti tuzemský ukazujı presvedcive, z e nejen z hlediska provadenı, ale i z hlediska ekonomickýho je bezpecnejsı a ňspornejsı resit izolaci vu ci vode i radonu barierami nanasenymi naterem ci nastrikem, který jsou bez spar. Pri tomto postupu se predevsım u novostaveb projevı vyznamný financnı ňspory na vykopovych pracıch, izolacnıch prizdıvkach apod. Zaroven se tento postup prokazatelne jevı jako bezpecnejsı a spolehlivejsı z hlediska funkcnosti izolacnıch opatrenı a to predevsım dıky skutecnosti, z e systým neobsahuje hlavnı zdroj poruch Ý spary. U rekonstrukcı stavajıcıch objektu je obvykle jakýkoli opatrenı proti pronikanı vody ci radonu provadený z vnejsı strany konstrukce technicky natolik komplikovaný, z e nezbyvanez volit postup izolace zevnitr. Prave takový resenı, tedy resenı ňsporný, snadno realizovatelný a prokazatelne spolehlivý nabızı technologie vyuz ıvajıcı trvale pruz nou izolacnı hmotu LEPENKA V KY BLU.
NA VRH PROTIRADONOVEIZOLACE V souladu s C SN 73 0601 se za protiradonovou izolaci povaz uje kaz dahydroizolace se zmerenym soucinitelem difuze radonu s jehoz pomocı lze vypocıtat potrebnou tlous±ku protiradonový izolace. Vypocet a cely navrh vychazı z predpokladu, z e izolace musı vyrazne omezit konvekci vzduchu a snız it transport radonu difuzı. Z tohoto vyplyva, z e protiradonovou izolaci nelze v z adným prıpade nahradit betonovou deskou a to bez ohledu na to jak kvalitne je deska provedena, protoz e samotnabetonovadeska nesplnuje podmınku omezenı konvekce (1). Vlastnı navrh protiradonový izolace sestavaze 4 dılcıch kroku : 1.Ze znamýho a zmerenýho soucinitele difuze radonu DRa se vypocıtadifuznı dýlka radonu v izolaci l.
1
DRn λ
l=
(m)
kde: DRn - soucinitele difuze radonu v izolaci (m2/h) -1
λ- rozpadovakonstanta radonu (0,00756 h )
2. Z charakteristik navrhovaný ci rekonstruovaný stavby se stanovı maximalne prıpustnarychlost plosný exhalace radonu do objektu Emez.
E mez =
C dif ⋅ Vk ⋅ n Ap + As
(Bq/m 2 h)
kde:
3
Vk
- objem interiýru zvolený mıstnosti v kontaktnım podlaz ı (m )
n Ap
- intenzita vymeny vzduchu v mıstnosti (h ) 2 - pu dorysnaplocha mıstnosti v kontaktu s podloz ım (m )
As
- plocha suterýnnıch sten mıstnosti v kontaktu s podloz ım (m )
-1
2
3
Cdif - 20 Bq/m pro novostavby 3
- 40 Bq/m pro stavajıcı objekty 3. Stanovı se skutecnarychlost plosný exhalace radonu do danýho objektu E. (Pri vypoctu se zohlednujı konkrýtnı podmınky na stavenisti, zatrıdenı pozemku aj.)
E = α1 ⋅ l ⋅ λ ⋅ C s
1 sinh( d l )
(Bq/m 2 h)
kde: Cs - koncentrace radonu v podloz ı rozhodnapro zatrıdenı do radonovýho rizika 3
(dosadı se hodnota tretıho kvartilu) (Bq/m ) d - tlous±ka izolace (m) α1- bezpecnostnı bezrozmerny soucinitel (α1=3 pro α1= 10 pro zeminy vysoce propustný)
zeminy s nızkou propustnostı,
4. Konecne tlous±ka protiradonový izolace d se stanovı z podmınky E < Emez, pricemz se pri vypoctu ze vztahu ad3) vychazı z predpokladu, z e izolace je homogennı v celý tlous±ce.
2
d ≥ l ⋅ arcsinh
α1 ⋅ l ⋅ λ ⋅ C s Emez
(m)
Koeficient difuze radonu D (10
-12
m 2/s)
Vzhledem k tomu, z e z konkrýtnıch podmınek stavby a charakteru vyuz ıvanı objektu se navrh izolacnıch opatrenı25,00 rıdı vyse naznacenym vypoctem, nenı potrebný, aby byl soucinitel difuze 22,00 20,00
15,63
15,10
15,00
15,60
15,30 14,00
12,40 10,00
LEPENKA V KY BLU
9,43 7,81 6,20
5,00
0,00 AP
MAP
HDPE
LDPE
CPE
PVC-P
RPVC-P
FPP
ECB
SMA
Oznac enımaterialu izolace
Obr. 1 Hodnoty souc initele difuze radonu v zavislosti na materialu izolace (Sestaveno z vy sledku merenına C VUT fakulte stavebnı) Legenda:
CPE HDPE LDPE PVC-P RPVC-P
chlorovany polyethylen vysokohustotnı polyethylen nızkohustotnı polyethylen mekcený PVC recyklovaný PVC-P
ECB FPP AP MAP SMA
ethylen kopolymer bitumenu flexibilnı polypropylýn asfaltovy pas z oxidovanýho asfaltu asfaltovy pas z modifikovanýho asfaltu sterka z modifikovanýho asfaltu
konkrýtnıho materialu limitovan minimalnı ci maximalnı hodnotou. Vyznamný je pouze to, zda je hodnota soucinitele pro zvoleny izolacnı material znama. V obrazku 1. jsou uvedeny hodnoty soucinitele difuze radonu pro rozhodujıcı typy izolacnıch materialu , pricemz je patrný, z e u vetsiny hydroizolacnıch materialu se tato hodnota pohybuje v -13 -10 2 rozmezı radu 10 az 10 m /s.
IZOLACE PROTI RADONU POMOCI STˇ RKY LEPENKA V KY BLU LEPENKA V KY BLU je material vyvinuty primarne k povrchový ochrane betonu vu ci pu sobenı agresivnıch sloz ek prostredı a atmosfýry, jako pojistnahydroizolace na betonový podklady, podlahy ci omıtkový povrchy a osetrenı povrchu , který majı byt exponovany pitný vode. Krom toho se LEPENKA V KY BLU vyznacuje mimoradnou schopnostı branit prostupu radonu. Tyto bariýrový vlastnosti se jak bylo uvedeno vyse charakterizujı soucinitelem difuze radonu, jehoz hod-12 -12 2 nota je u materialu LEPENKA V KY BLU 9,4.10 ó 0,5.10 m /s. To radı sterku LEPENKA V KY BLU z hlediska schopnosti branit prostupu radonu mezi spickový materialy s ňcinnostı vyssı nez u hydroizolacnıch membran na bazi asfaltu, nızkohustotnıho polyethylenu aj.
3
Pritom aplikace materialu LEPENKA V KY BLU je technologicky velmi jednoduchaa nenarocna. Suchapraskovasloz ka se smısı se sloz kou tekutou, který jsou dodavany vyrobcem v optimalnım pomeru. Vzniklarıdkakasovitahmota se nanası obvykle ve dvou ci trech vrstvach tak, aby vysledna vrstva mela tlous±ku cca 1 az 2 mm. K nanasenı lze pouz ıt podle povahy a velikosti osetrovaný plochy stetcu , asfaltýrskych kos±at, u ploch velkýho rozsahu lze kompozici strıkat vhodnou air-less aparaturou. Nespornou vyhodou takto provadený izolace je absence spar, hlavnıho zdroje poruch. Na zaklade dlouhodobýho sledovanı objektu (2), kde se protiradonový izolace realizovaly pomocı dodatecne vkladanych "klasickych" hydroizolacnıch pasu ci foliı, lze jednoznacne tvrdit, z e ňcinnost opatrenı byla vyznamne snız ena poruchami ve stycıch pasu , predevsım v oblasti styku stena podlaha. Technologie nanasenı sterky LEPENKA V KY BLU tyto defekty ňcinne eliminuje. Vyhodou sterky LEPENKA V KY BLU je taz nost dosahujıcı cca 30%, ktera umoz nuje preklenout prıpadný trhliny v podkladu. Sterka je vodotesnaa snası trvale pretlak vyssı nez 40 m vodnıho sloupce. Prımo na sterku lze aplikovat veskerý disperznı krycı barevný natery, keramický ci sklenený obklady, prıpadne povrch finalizovat klasickou omıtkou. V neposlednı rade lze pak za vyznamnou prednost sterkový izolace LEPENKA V KY BLU povaz ovat skutecnost, z e v zavislosti na konkrýtnıch podmınkach (mıre radonovýho rizika) lze menit tlous±ku izolacnı vrstvy v sirokych mezıch a celit tak i vysokýmu radonovýmu riziku pri zajistenı hospodarnosti protiradonovych opatrenı. alfa 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3
l lambda 0,0067 0,00756 0,0067 0,00756 0,0067 0,00756 0,0067 0,00756 0,0067 0,00756 0,0067 0,00756 0,0067 0,00756 0,0067 0,00756 0,0067 0,00756
Cs 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000
d 0,00025 0,0005 0,001 0,0015 0,002 0,0025 0,003 0,0035 0,004
d/l 0,037313 0,074627 0,149254 0,223881 0,298507 0,373134 0,447761 0,522388 0,597015
E = α1 ⋅ l ⋅ λ ⋅ C S
4
E 58,358 29,159 14,539 9,648 7,189 5,704 4,705 3,986 3,440
1 sinh(d ) l
ZA Vˇ R Zaverem je nutno zdu raznit, z e izolace vu ci radonu pomocı polymercementový sterky LEPENKA V KY BLU nenı omezena jen na objekty resp. casti objektu realizovanych z betonu. Stejne dobre se sterka uplatnuje u staveb cihelnych ci ze smısenýho zdiva. Zejmýna v kombinaci s prefabrikovanymi suchymi hydroizolacnımi maltami s prısadami XYPEX se sterka LEPENKA V KY BLU v uplynulych letech jednoznacne osvedcila pri rekonstrukcıch ci opravach starsıch objektu s poskozenymi ci zcela chybejıcımi izolacnımi vrstvami (3, 4). Jak jiz bylo receno je aplikace sterky nenarocna. Pro ňspesny vysledek hydroizolacnıch a protiradonovych opatrenı je ovsem nezbytný respektovat jiz ve fazi projektu urcitý zasady. V tomto ohledu je z adoucı vyuz ıt technickou podporu vyrobce pro spravnou aplikaci materialu a vyuz ıt jak navrhu typovych resenı, tak predevsım zkusenostı pri resenı atypickych problýmu , který zejmýna u rekonstrukcı byvajı velmi castý.
Literatura: 1 JIRANEK M. Ochrana proti radonu podle C SN. In: Tepelnaochrana budov 1/2000-04-11 2 HULKA J. a kol. Vyzkum efektivity protiradonovych opatrenı v budovach a zdrojıch vody. Pru bez nazprava SŠ RO za rok 1999 3 Merenı exhalace radonu, objekt: Na Homoli 22, Praha 4, podklady pro kolaudaci Drda-Stais s.r.o. 1999 4 Merenı exhalace radonu, objekt: Sarecka281, Praha 6, podklady pro kolaudaci Drda-Stais s.r.o. 1999 5 C SN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloz ı, C NI, Praha 1995
5
