PROSTORU REGENERACE Plzeňský kraj atraktivní

REGENERACE PROSTORU

Plzeňský

kraj atraktivní

Ing. Miloslava Veselá generální fieditelka a pfiedsedkynû pfiedstavenstva ABF, a.s.

„Moderní firma jakéhokoliv zamûfiení nemÛÏe pÛsobit v jediné oblasti. Hlavním oborem pÛsobnosti na‰í spoleãnosti bude i nadále stavitelství a architektura, a to ve v˘stavní, informaãní, kniÏní i ãasopisecké produkci. Kromû toho povaÏuji za podstatné rozvíjet nové programy ve sféfie vzdûlávání, konferencí a semináfiÛ a hlavnû posílit na‰i práci pro kraje, mûsta a obce, a tak dát vy‰‰í smysl cyklu v˘stav FOR SYSTÉM a pfiedstavit jejich úspûchy.” „No modern firm of any focus can afford to operate in only one field. Also in the future the main focus of our company will be civil engineering and architecture, exhibition information, book as well as magazine productions. Besides the above I deem it essential to develop new programmes in the sphere of education, conferences and seminars and especially to strenghten our work for regions, towns and communities, to add a higher dimension to the FOR SYSTÉM exhibition and to introduce the success achieved by individual regions.“

PROMĚNY KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY V minul˘ch 10 letech vytvofiila ABF síÈ stavebních v˘stav FOR systém, která se stala nosnou osou projektu. Na kaÏdou v˘stavu navazuje fiada zajímav˘ch doprovodn˘ch akcí, ze kter˘ch se prÛbûÏnû stávají odborné krajské konference a semináfie. Postupnû vydávané publikace z cyklu Regenerace prostoru mapují stavební promûny jednotliv˘ch krajÛ. Vydány jiÏ byly tituly PlzeÀ a okolí, JiÏní âechy, Karlovarsk˘ kraj, Jihoãesk˘ kraj, Praha ve stavebních promûnách a PlzeÀsk˘ kraj atraktivní. V pfiípravû jsou Zlínsk˘ kraj a Jihoãesk˘ kraj II. Projekt byl pfiedstaven v‰em hejtmanÛm na lednovém zasedání Asociace hejtmanÛ âR a je rozvíjen se zástupci krajÛ, resortních ministerstev a podporován stavebními firmami s celorepublikovou pÛsobností. Opíráme se o zku‰enosti místních odborníkÛ z fiad âKAIT, âKA, âSSI a SPS. Cílem projektu Promûny krajÛ je sledovat proces zmûn správy krajÛ, restrukturalizace a promûn prÛmyslu, obchodu, infrastruktury, regenerace památek, krajiny, bydlení a pfiedstavit to nejzajímavûj‰í na mezinárodním stavebním veletrhu FOR ARCH nebo v˘stavû KRAJE • MùSTA • OBCE, konané v soubûhu s veletrhy FOR HABITAT a ECO CITY. Rádi bychom touto formou pfiispûli k lep‰í vzájemné informovanosti, propojení programÛ a cílÛ jednotliv˘ch krajÛ âR s celostátními koncepcemi, podpofie podnikání, obchodu a vzdûlanosti. In the last ten years ABF created the cycle of regional building exhibitions FOR SYSTÉM. Each exhibition is accompained by series of regional conferences and workshops. Gradually issued cycle of publications entitled „Regeneration of Area“ monnitors building and architectural changes of each regions. We have already edited titles „PlzeÀ a okolí“, „JiÏní âechy“, „Karlovarsk˘ kraj“, „Jihoãesk˘ kraj”, „Praha ve stavebních promûnách“ and „PlzeÀsk˘ kraj atraktivní . At present we are preparing publications „Zlínsk˘ kraj“ and „Jihoãesk˘ kraj II“. This project was introduced to the presidents of all regions and is supported by the delegates of regions, ministries, building companies and specialists in this field. The aim of the project „Changes in the Regions“ is to monitor the process of changes of the regions, restructuralisation and changes in industry, trade, infrastructure, regeneration of historical sights, landscape, housing and present the most interesting on the international building fair FOR ARCH or on the exhibition Regions • Towns • Communities. We would like to contribute to better transinformations.

VáÏení ãtenáfii, hlavní úlohou Ministerstva pro místní rozvoj, jak sám název napovídá, je peãovat o rozvoj jednotliv˘ch regionÛ âeské republiky. Tato péãe zahrnuje zejména podporu oblastí, jako jsou tvorba pracovních pfiíleÏitostí, rozvoj malého a stfiedního podnikání, bytová v˘stavba, cestovní ruch ãi obnova venkova. Cílem regionální politiky je, aby regiony mûly stejné ‰ance a moÏnosti a aby jejich demografick˘, hospodáfisk˘ a pfiírodní potenciál byl plnohodnotnû vyuÏíván. RovnûÏ s pokraãujícím procesem evropské integrace se âeské republice otevírá fiada moÏností podpory regionÛ. MoÏnosti rozvoje plynoucí z ãlenství v EU se nedot˘kají pouze velk˘ch a fungujících prÛmyslov˘ch a mûstsk˘ch center, ale Evropská unie klade velk˘ v˘znam pfiedev‰ím na pomoc zaostávajícím regionÛm. Pfii vyuÏívání prostfiedkÛ z nejdÛleÏitûj‰ích fondÛ Evropské unie sehrává Ministerstvo pro místní rozvoj klíãovou roli. Po vstupu do EU se dÛleÏitost tohoto ministerstva je‰tû zv˘razní. Hlavními smûry, kter˘mi se oblasti politiky evropského regionálního rozvoje ubírají – a kter˘mi se chceme vydat po vstupu i my – jsou napfiíklad produktivní investice k zachování pracovních míst, investice do infrastruktury a rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ. Na rozvoj vnitfiního potenciálu a aktivit malého a stfiedního podnikání je pamatováno rÛzn˘mi formami podpor, jako je napfiíklad podpora sluÏeb pro podniky v oblasti managementu, marketingu a v˘zkumu a sluÏeb pro více podnikÛ. RovnûÏ stojí za zmínku financování transferu technologií, vãetnû transferu a sbûru informací, spolupráce mezi podniky a v˘zkumn˘mi pracovi‰ti a financování zavádûní inovací v podnicích. V˘znamná je i moÏnost pfiímé investiãní pomoci podnikÛm, podpora infrastruktury nezbytné pro lokální rozvoj. V neposlední fiadû lze získávat prostfiedky na investice do rozvoje vzdûlávání a zdraví obyvatelstva, které pfiispívají k vyrovnání rozdílÛ mezi regiony. V rámci strukturální politiky jsou preferovány zejména principy koncentrace (soustfiedûní regionálních aktivit na konkrétní cíle), programování (tvorba vícelet˘ch plánÛ regionálního rozvoje), partnerství (tûsná spolupráce s národními a regionálními orgány pfii plánování a realizaci programÛ) a adicionality (ãinnost Spoleãenství pouze doplÀuje, nikoliv nahrazuje aktivity národních vlád). Velká pozornost Ministerstva pro místní rozvoj je vûnována nové bytové v˘stavbû, kde úãinnû pomáhá Státní fond rozvoje bydlení. V fiadû mûst jsou vidût také v˘sledky programÛ zamûfien˘ch na regeneraci bytÛ a domÛ postaven˘ch panelov˘mi technologiemi a programu obnovy venkova. Vûfiím, Ïe i nadcházející období pfiinese v oblasti rozvoje regionÛ âeské republiky mnoho úspûchÛ. Mgr. Pavel Nûmec ministr pro místní rozvoj

Dear Readers, Main role of the Ministry for Regional Development, as the title itself suggests, is to care for development of individual regions within the Czech Republic. This care involves support of areas such as creating of employment, development of small and medium sized businesses, housing development, tourist industry or regeneration of countryside. The target of the regional policy is to give all regions equal opportunities and to make full use of their demographic, economical and natural potential. Also with the ongoing process of integration into European Union, to the Czech Republic opens a number of new opportunities for regional subsidies. The possibilities for development arising from the membership of EU do not concern only the large and functioning industrial and urban centres, the European Union places a great emphasis on help to underdeveloped regions. In making use of the most important funds of the EU, the Ministry for Regional Development plays a key role. After entry into the EU, the importance of this Ministry shall increase. Main directions of the policies for European Regional Development - and the direction we also want to take after our entry – are for example productive investment for protection of employment, investment into infrastructure and development of human resources. For development of internal potential and activities of small and medium size businesses are available various types of subsidies, such as subsidy for services in business management, marketing and research and services for group of businesses. Also noteworthy is financing of technology transfer, including transfer and collecting of information, co-operation between companies and research establishments and financing of introduction of innovations in business. Important is also a possibility of direct investment assistance to companies or subsidies for infrastructure essential for local development. Not least is it possible to acquire investment into development of education and health of citizens that contribute towards equalising the difference between regions. Within the framework of structural policy preferred are especially principles of concentration (focusing regional activities onto concrete targets), programming (creating long-term plans of regional development), partnership (close co-operation with national and regional organs in planning and executing programs) and additionality (activities that the Union only supplements and not replaces activities of national governments). The Ministry for Regional Development is paying close attention to housing development where it successfully helps to enlarge state housing stock. In a number of towns are visible also the results of program directed to regeneration of housing built with prefabricated technology and to program of regeneration of the countryside. I believe that the coming era will bring a lot of success in the area of development of regions of the Czech Republic. Mgr Pavel Nemec Minister for Regional Development regenerace prostoru /1

str. 6 – Středověké hrady žijí

6 10 28 29 30 31 32 33 34 36 37 38 39 40 41 42

Stfiedovûké hrady Ïijí PlzeÀ Zruã-Senec Tfiemo‰ná Kralovice Neãtiny Tluãná Pfie‰tice Dobfiany StfiíÏovice Nezvûstice Rokycany Hrádek u Rokycan Dobfiív Spálené Pofiíãí

Plzeňský

43 46 47 48 49 50 51 52 56 60 64 65 66 68 69 70 72

Blovice

Mikroregion Úslava BezdruÏice Svûtce u Tachova

Modrava Energie (z) ‰umavsk˘ch vod Îeleznorudsko

StráÏ DomaÏlice PobûÏovice Klatovy Chudenice ·vihov âervené Pofiíãí Mûãín Klenová

str. 87 – Železnorudsko

88

Venkovská sídla a lidové stavby v krajinû

N˘rsko ãeského západu Plánice Chanovice

90

Drobné památky v krajinû PlzeÀska

Mikroregion Stfiední

94

Obnova historick˘ch mostÛ v PlzeÀském kraji

NalÏovské Hory Rozvoj cykloturistiky v Po‰umaví

84

kraj atraktivní

Bor u Tachova

Po‰umaví

81 82

85 86 87

REGENERACE PROSTORU

Obsah

Su‰ice

str. 42 – Blovice

2/ regenerace prostoru

98 101 102

Radniãní budovy Vztyãené prsty krajiny Krajina je poklad

VáÏení ãtenáfii, nikomu z nás neuniklo, Ïe se postupnû, ale v˘raznû mûní tváfi mnoha staveb a cel˘ch mûst. Za poslední desetiletí do‰lo k fiadû rekonstrukcí a oprav nejen historick˘ch budov. Z na‰eho okolí se ztrácí zchátralé a opu‰tûné objekty, které byly ponechány napospas svému osudu. ·eì, dfiíve tak typická pro vût‰inu ãesk˘ch mûst, mizí a do ulic se vrací barva, Ïivot a lidé. DÛleÏitou roli hraje i zeleÀ, která má své nepostradatelné místo v na‰í spoleãnosti a stává se neodmyslitelnou souãástí architektury mûst. Obnovené a novû vzniklé parky a vefiejná prostranství oÏivená zelení lákají k odpoãinku a relaxaci a nutí nás, i pfies uspûchanost dne‰ní doby, k zastavení. Díky probíhající regeneraci památek máme moÏnost poznávat nové a nové krásy na‰eho regionu a obdivovat mistrovství ãesk˘ch stavitelÛ a umûlcÛ. Hrady, zámky, historická mûsta, sakrální díla ãi rázovité stavby lidové architektury – to v‰e PlzeÀsk˘ kraj má. Neustále roste zájem o náv‰tûvu a poznání na‰eho kraje nejen ze strany zahraniãních turistÛ, ale i ãeské vefiejnosti, která oceÀuje autenticitu a rozsah dochovan˘ch památek. Doufám, Ïe publikace, kterou právû drÏíte ve sv˘ch rukou, pro Vás bude pozvánkou k náv‰tûvû PlzeÀského kraje, jeÏ Vám umoÏní poznat dal‰í pamûtihodnosti a zajímavosti tohoto regionu, které se bohuÏel na tyto stránky neve‰ly. V‰em, ktefií i sebemen‰ím dílem k promûnû svûta kolem nás pfiispûli a pfiispívají, patfií mÛj dík a obdiv. MUDr. Petr Zimmermann hejtman PlzeÀského kraje

Dear Readers, None of us would have missed the gradual but significant change in the appearance of many buildings and entire towns. During the last decade a number of reconstruction and repairs were carried out not only on historic buildings. The empty and derelict building sites that had been left to their fate are now disappearing from our surroundings. Grey, so typical of majority of Czech towns of the past, is also disappearing as into the streets return colour, life and people. Important role belongs to green areas, whose undeniable place in our society is becoming an integral part of town architecture. Renovated and newly created parks and open public spaces livened up with greenery, entice rest and relaxation and despite everyday haste, compel us to stop. Due to the current regeneration program of historic monuments we have the opportunity to discover new beauties of our region and to admire the mastery of Czech builders and artists. Fortresses, castles, historic towns, religious places and the distinctive buildings of folk architecture are all present in the Pilsen Region. There is a growing interest in visits and learning about our region not only among foreign visitors but also among the Czech public, who appreciates the authenticity and the extent of preserved monuments. I hope that this publication you are now holding in your hands will become your invitation to visit the Pilsen Region and will give you the opportunity to discover other monuments and interests we could not fit into these pages. To all that have been, or still are contributing towards the changes of the world around us, however small that contribution might be, I owe my gratitude and admiration. MUDr Peter Zimmermann President of Pilsen Region

regenerace prostoru /3

Mapa Plzeňského kraje


Motto: Regenerace – uvedení do pÛvodního

Motto: Regenerate – Generate again, bring into

(dobrého, Ïádoucího) stavu, dodání nové kvality, obnova sil, svûÏesti; obrození apod.

renewed existence, form afresh (COD)

Je tfietí nejvût‰í, poãtem obyvatel se v‰ak fiadí na deváté místo v âeské republice, je pln˘ lesÛ a vod, hovofií fieãí mnoha ptákÛ i zvífiat, d˘chá historií i souãasností… o kom je fieã? O na‰em kraji – o na‰em PlzeÀském kraji. Na‰li bychom je‰tû mnoho dal‰ích pfiívlastkÛ, kter˘mi by se dal charakterizovat. Zcela urãitû je krajem pfiitaÏliv˘m. SvÛj zájem zde uspokojí díky bohatství kulturních památek jak milovník historie, tak i ten, kdo hledá poÏitek z nepo‰kozené pfiírody, kterou chrání Národní park ·umava i novû vyhla‰ovaná chránûná krajinná oblast âesk˘ les. Proto je nutné vytváfiet v kraji dostateãnou infrastrukturu a kvalitní zázemí pro rozvoj cestovního ruchu. K nûmu patfií pfiedev‰ím dobfie zpracované a dostupné informace, pfiehlednû znaãené turistické trasy a síÈ cyklostezek. Podpora venkovské turistiky pfiinese potfiebná pracovní místa a moÏnost pro alternativní vyuÏití zemûdûlského prostoru. Turistika jako ekonomické odvûtví má v regionu obrovsk˘ potenciál. Aby sem v‰ak na‰li cestu lidé nejen z âeské republiky, ale ze v‰ech ãástí svûta, je tfieba, aby byl ná‰ kraj krajem dostupn˘m. K tomu jistû pfiispûje zprovoznûní dálniãního obchvatu kolem Plznû (ãásteãnû jiÏ v r. 2003), otevfiení dálniãních pfiivadûãÛ, obchvaty mûst Klatov, Îelezné Rudy, StaÀkova. Modernizovat se bude napojení Ïelezniãních tratí smûrem na Bavorsko. Pak nebude problémem vyuÏívat toto rychlé spojení na leti‰tû v Mnichovû. Cílem je téÏ cestovat vlakem z Plznû do Prahy v jízdním ãase krat‰ím neÏ jedna hodina. Sílící nezamûstnanost, vylidÀování venkova staví obce i kraj pfied nesnadn˘ úkol: zajistit, aby PlzeÀsk˘ kraj byl krajem prosperity. Jednou z nejvût‰ích ambicí totalitního reÏimu bylo vybudovat co nejvût‰í vojensk˘ potenciál, zejména v pfiíhraniãních oblastech. Témûfi na kaÏdém kroku existovalo vojenské zafiízení, které je jiÏ dnes nevyuÏívané. K úspûchÛm patfií ty projekty, u nichÏ se podafiilo sladit nové vyuÏití tûchto zafiízení, a zaãlenit je do Ïivota obcí. Pfiíkladem mÛÏe b˘t oÏivení b˘valého vojenského újezdu Dobrá Voda u Hartmanic a celého Prá‰ilska. ¤ada budov a areálÛ na svÛj ãas je‰tû ãeká. Je to velká pfiíleÏitost pro investory, která se jiÏ nebude opakovat. Jim na pomoc jsou pfiipravovány potfiebné dokumenty ve formû koncepcí, územních plánÛ, konkrétních rozvojov˘ch zón vãetnû pfiipravované zóny na jih od Plznû v okolí leti‰tû Línû. Dobr˘ investiãní a ekonomick˘ zámûr by nebyl uskuteãniteln˘ bez kvalifikovan˘ch lidí. V tomto ohledu platí jistû pfiívlastek kraj vzdûlanosti. Témûfi dvû stovky ‰kol a vzdûlávacích institucí na území PlzeÀského kraje poskytuje moÏnost vzdûlávání i rekvalifikací. Poãtem i v˘znamem vysok˘ch ‰kol se fiadíme na pfiední místo v âeské republice. V ãase 21. století jiÏ nelze opominout dÛleÏit˘ komunikaãní prostfiedek – internet. I v tomto pfiípadû musí b˘t ná‰ kraj krajem pfiipraven˘m. Pokud se podafií dosáhnout pfiipojení v‰ech obcí, pokud bude naplnûna vize otevfieného portálu PlzeÀského kraje jako regionálního rozcestníku, pokud bude vyuÏíván pfieshraniãní hospodáfisk˘ portál „Regioport“ a pokud se podafií pfiipravit dostateãné mnoÏství rozvojov˘ch projektÛ a finanãních zdrojÛ pro úãast v evropsk˘ch fondech, pak budeme moci mluvit o na‰em kraji jako o kraji v pravém slova smyslu evropském.

It is the third largest region but by number of inhabitants it is the ninth largest one of the Czech Republic, there are forests and rivers, it speaks the language of many birds and animals, we can feel history all around... what are we talking about? About our region – about our Pilsen Region. Certainly we could find many more attributes to characterise it. Without a doubt it is an attractive region. Interest of a history enthusiast would be satisfied thanks to the profusion of the cultural monuments, but also an interest of whom seeking enjoyment in undamaged countryside, guarded by the National park Sumava as well as the newly declared protected zone of the Bohemian Forest. Because of that it is essential to establish sufficient infrastructure and quality background for development of tourist industry in the region. Therefore well prepared and accessible information, clearly marked tourist routes and a network of cycle paths are needed above all. Support of tourist industry will bring needed job positions and other use of agricultural land. Tourism as other branch of economy represents a great potential of the region. It is essential therefore, to make our region accessible, so that not only people from the Czech Republic, but also people from all over the world will find their way to come here. An opening of motorway by-pass of Pilsen (partially in 2003), opening of motorway slip roads, by-pass of towns Klatovy, Zelezna Ruda, and Stankov will be helpfull. Also a rail track to Bavaria will be modernised. After that it will be easier to use this quick access to the airport in Munich. One of the targets is also shortening of the train tine from Pilsen to Prague under one-hour. Growing unemployment, depopulation of countryside put parishes and district before an uneasy task: to ensure that the Pilsen Region is a Region of Prosperity. One of the biggest ambitions of the totalitarian communist regime was to build the largest military potential, especially in border areas. Almost at every step there was a military establishment, today abandoned. Among successful projects are those projects where it was possible to harmonise new use with incorporation into the life of villages. A good example can be the revival of a former military object in Dobra Voda near Hartmanice and the entire Prasily region. A number of buildings and complexes are still waiting for their time. It is a great opportunity for new investors that will never repeat. In order to facilitate this, essential documents are being prepared in form of conceptions, land plans and specific development zones including the zone which is being prepared south of Pilsen near airfield Line. Good investment and economic intention would not be possible without qualified personnel. In this aspect it is surely valid the attribute Region of Education. Almost two hundred schools and educational institutions in the territory of Pilsen Region offer the possibility of education and re-training. With the number and importance of universities we are at the forefront. In the 21st century we cannot miss important communication tool – the Internet. Even in this case our region has to become a prepared region. If connection is available in all villages and the server, if an idea of an open port for the region is realised as a regional crossing, if a cross-border economical "Regioport" is operating, if it is possible to prepare adequate projects and financial sources for participation in European funds, then we could call our region to be a true Region of Europe. regenerace prostoru /5

Hrad Rábí

Hrad a zámek Horšovský Týn

Středověké hrady žijí Na pfielomu 15. a 16. století se mûní zpÛsob boje, kterému doposud silné hradní zdi neodolají. Tím b˘vá odÛvodÀováno opou‰tûní dosavadních ‰lechtick˘ch sídel, hradÛ a tvrzí a jejich následná, témûfi v‰eobecná zkáza. Zdaleka to v‰ak není jedin˘ dÛvod opu‰tûní a rozvratu systému hradních obydlí. Pfiedev‰ím nastupující renesance pfiinesla zcela nové, od gotiky odli‰né nazírání na pozemsk˘ Ïivot a jeho Ïití.

Horšovský Týn – Erbovní sál v průběhu rekonstrukce

Stavby se pfiizpÛsobují ãlovûku, jeho pohodlí, do domÛ proniká svûtlo. ZároveÀ se mûní spoleãnost, která dostává fiád a pravidla. Mûní se i krajina, mizí neprostupné pralesy a baÏiny, nastupuje zemûdûlsky obdûlávaná plocha, baÏiny jsou kroceny rybníky, potoky a fieky jsou usmûrÀovány navigacemi, krajinu protkávají jiÏ sjízdné cesty. To v‰e zpÛsobuje, Ïe

Horšovský Týn – obnovený Erbovní sál

temné, namnoze obtíÏnû pfiístupné, stísnûné hrady ztrácí nejen vojensk˘, ale i uÏitn˘ smysl a jsou ponechány zubu ãasu a rukám nenechavcÛ. V lep‰ím pfiípadû jsou pfiestavovány na moderní bydlení nebo alespoÀ ponechány k uÏití hospodáfiskému. Tak se z ohromného mnoÏství stfiedovûk˘ch sídel zachovala vcelku nepatrná ãást, nadto v rÛzném stavu regenerace prostoru /7

zchátralosti, ãi stavu zcela zfiíceném, kdy jenom velikost ãi nedostupnost hradu jej zachránila pfied úpln˘m zmizením. Pfii v˘hodnûj‰í poloze, nebo tradicionalismu panstva, byl hrad pfiestavován a upravován pro moderní bydlení. Jedním z nejzajímavûj‰ích a bezesporu nejv˘znamnûj‰ích stfiedoevropsk˘ch památek vÛbec je hrad

a zámek Hor‰ovsk˘ T˘n. Objekt s velice bohatou historií, která sahá aÏ k poãátkÛm 13. století, kdy zde b˘val biskupsk˘ dvorec. Na jeho místû vznikl kolem poloviny 13. století hrad, jeden ze tfií v zemích Koruny ãeské, kter˘ náleÏel praÏsk˘m biskupÛm. Hrad po husitsk˘ch válkách pfie‰el do rukou pansk˘ch a v r. 1547 spolu s cel˘m mûstem vyhofiel. Po‰kozenou stavbu nechal majitel Jan Popel z Lobkovic opravit a pfiístavbami a vestavbami, zejména do parkánového prostoru a do nádvofií, upravit na moderní a pohodln˘

renesanãní zámek. V tomto stavu, pfies vût‰inou jiÏ degradující úpravy pozdûj‰ího panstva v 19. století, zÛstal v podstatû dodnes. Ve správû Národního památkového ústavu se v posledních deseti letech tento mimofiádn˘ historick˘ objekt stal „zvenãí mal˘m, ale uvnitfi velk˘m“, postupnou rekonstrukcí interiérÛ zde totiÏ bylo vytvofieno neuvûfiiteln˘ch pût náv‰tûvnick˘ch okruhÛ. TakÏe si kaÏd˘ pfiijde podle své chuti na své. Prohlídkové moÏnosti doplÀuje rozsáhl˘ krajináfisk˘ park. Pát˘ náv‰tûvnick˘ okruh,

Vodní hrad Švihov

Švihov – hodovní síň


kter˘m je soubor prostorÛ nazvan˘ podle nejvût‰ího, mimofiádnû cenného Erbovního sálu, je, spolu s obnovenou jízdárnou, i stfiediskem kulturního a spoleãenského Ïivota, slouÏícím setkání v celostátním mûfiítku. A to zdaleka je‰tû moÏnosti tohoto objektu nejsou vyãerpány. Pouze nedostatek finanãních prostfiedkÛ na obnovu vnûj‰ího plá‰tû je hlavní pfiíãinou náv‰tûvnosti, která poskytovan˘m zdrojÛm je‰tû neodpovídá. Tady se uplatÀuje úsloví o tom, Ïe kabát prodává. Vût‰í ãást PlzeÀského kraje byla v prÛbûhu historie formována v klá‰terních dominiích. Proto jsou také na tomto území velké klá‰terní areály, ale málo ‰lechtick˘ch sídel. Pouze v jiÏní ãásti kraje, zejména na Klatovsku, je zachováno ranû stfiedovûké pozemkové dûlení i v mnoÏství drobn˘ch tvrzí, zámeãkÛ. Ale v této ãásti kraje je i nûkolik stfiedovûk˘ch pansk˘ch sídel, které mají nejménû republikovou jedineãnost. Pfiedev‰ím je to nejvût‰í ze stfiedovûk˘ch ãesk˘ch pevností, hrad Rábí. Dnes je sice rozebrán na stavební materiál okolními obyvateli, poloviãní, ale pfiesto je pfiekvapivou, monumentální dominantou kraje. Od 13. století v prÛbûhu dal‰ích tfií set let stavûn, dvakrát pobofien husity a znovu dostavován, zÛstal po tfiicetileté válce opu‰tûn. Teprve ve 20. století byl ochraÀován a nyní ve správû Národního památkového ústavu postupuje úspû‰nû jeho nároãná oprava, která ov‰em nemÛÏe b˘t nikdy dokonãena. Na celém rozsáhlém hradû totiÏ není, kromû kostela, jediná stfiecha. Otevfiené zdivo v délce nûkolika kilometrÛ nemÛÏe b˘t nikdy dokonale zabezpeãeno. PfiestoÏe se jedná o velice finanãnû i profesnû nároãné práce, podafiilo se v posledním desetiletí v‰echny havarijní stavy zajistit a zpfiístupnit dal‰í prostory, takÏe dnes je v tomto hradû moÏno uÏít dva prohlídkové okruhy. Navíc tato „nejvût‰í hromada kamení v republice“ slouÏí jako spoleãensk˘ a kulturní prostor s moÏnostmi, jaké architektonizované objekty zámkÛ nemají. Na pozadí hrub˘ch stfiedovûk˘ch zdí, které jsou nabity dûjinami, je moÏno pofiádat koncerty soudobé hudby nebo v˘stavy dûl soudob˘ch umûlcÛ, jeÏ získají na gotickém zdivu v˘jimeãnou pÛsobivost. Jako „nejkrásnûj‰í vodní hrad“ b˘vá oznaãován hrad ve ·vihovû. To proto, Ïe i ãásteãnû dochované opevnûní ukazuje, Ïe ochrana tohoto hradu byla postavena na vodním systému. Asi nikdy ve své historii se ale hrad nedostal do takového vodního zaplavení jako pfii záplavách v létû 2002. Pfiesto odolal a dál poskytuje sluÏby a potû‰ení, v jaké nedoufali ani jeho stavitelé na pfielomu 15. a 16. století. Tato unikátní fortifikaãní stavba byla urãena pfiedev‰ím jako pevnost, a neb˘t zrady, nebyla by také dobyta. PfiestoÏe mûla b˘t v druhé polovinû 17. století z císafiského rozkazu zbofiena, zÛstala v podstatû zachována alespoÀ jako hospodáfisk˘ objekt. Dnes se prezentuje ve dvou prohlídkov˘ch okruzích jako obydlen˘ hrad. A i zde je samozfiejmostí, Ïe Národní památkov˘ ústav, kter˘ tento objekt spravuje, zde sám pofiádá a umoÏÀuje

pÛsobivé setkávání pfii kulturních, odborn˘ch i spoleãensk˘ch akcích. V pfiilehl˘ch hospodáfisk˘ch objektech se pofiádají v˘stavy, ke spoleãenskému uÏití se pfiipravuje i stfiedovûk˘ ‰p˘char. Ojedinûlé dílo ãeské hradní architektury hrad Velhartice je v˘jimeãné svou protáhlou dispozicí, ale nejvíce proslulé je evropsky unikátním mohutn˘m kamenn˘m mostem, kter˘ spojuje po hfiebeni skály dva hradní paláce. Hrad, kter˘ byl zaloÏen na pfielomu 13. a 14. století, je proslul˘ zejména jako sídlo rodu Bu‰kÛ, pfiátel a spoleãníkÛ císafie Karla IV., jehoÏ korunovaãní klenoty zde byly také na ãas ukryty. Nikdo uÏ se asi nedozví, proã si pobûlohorsk˘ majitel Huerta dal v dobû nastupujícího baroka do tûÏko pfiístupného hradu, uÏ ve stavu zfiíceniny, postavit své malé zámecké sídlo. A jenom se mÛÏeme domnívat, proã tady byly v této dobû postaveny otevfiené arkády dle renesanãních vzorÛ, ale s nesmírnû pÛvabn˘m lidov˘m projevem. Tyto arkády byly nedávno objeveny v témûfi nedotãeném stavu v pozdûj‰í zazdívce a restaurovány,

takÏe dnes jsou v historii ãeské architektury bezesporn˘m unikátem. Cel˘ hrad a vût‰í ãást zámku byly nedávno, poprvé za svou historii, zpfiístupnûny vefiejnosti jako turistick˘ objekt. V duchu instalace je v areálu pofiádáno mnoÏství pozoruhodn˘ch kulturních a historick˘ch akcí, zejména pro dûti a mládeÏ. V˘stavy v obnoveném stfiedovûkém pivovaru jsou také smûrovány vût‰inou k uÏití volného ãasu a k prezentaci krás Po‰umaví. Urãitou podobnost s Velharticemi lze nalézt u dal‰ího hradu a zámku na Klatovsku, v Klenové. Do hradu, kter˘ byl zaloÏen jako souãást hraniãních pevností koncem 13. století, byl v období renesance vestavûn soudob˘ palác, pozdûji upravovan˘, zejména v novogotickém stylu v 19. století. Zde se narodil i jeden z nejpozoruhodnûj‰ích muÏÛ pozdní renesance Kry‰tof Harant z PolÏic a BezdruÏic, humanista a spisovatel popraven˘ v roce 1623 na Staromûstském námûstí v Praze za úãast na stavovském povstání. Dnes je hradní zfiícenina postupnû konzervována a cel˘ areál

Hrad Velhartice


slouÏí jako jedna z nejaktivnûj‰ích v˘tvarn˘ch galerií v republice. V areálu se pofiádají spoleãenské a kulturní akce, nav‰tûvované osobnostmi kultury z celé Evropy. Klenovou spojuje s dal‰ím pozoruhodn˘m objektem, tentokráte na Tachovsku, BezdruÏicemi, nejen jméno majitelÛ, ale i urãitá podobnost osudu – v˘stavba barokního zámku na zbytcích gotického hradu, tfiebaÏe tady je hrad jiÏ málo patrn˘. Tato v˘razná krajinná dominanta, která dlouho slouÏila jako objekt pro podnikovou rekreaci, mûla mít smutn˘ osud pfievodÛ a zástav a chátrání jako fiada obdobn˘ch. Díky kultivovanosti nového majitele a. s. Bayton sluÏby Praha a jeho fieditele se podafiilo uchránit tento objekt pfied smutn˘m osudem a dnes je intenzivnû rekonstruován. V nejbliÏ‰í dobû se lze nadít, Ïe bude slouÏit nejen k prezentaci a reprezentaci podniku, jako turistick˘ cíl díky unikátní kolekci moderního umûní, ale i ke spoleãensk˘m a kulturním akcím. Ing. Karel Drhovsk˘ Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû PlzeÀ

Plzeň

Foto: Jiří Berger


Publikace o promûnách PlzeÀského kraje

PlzeÀsk˘ kraj atraktivní

Publication about transformation of the Pilsen Region

Pilsen Region attractive

Pfiem˘‰leje o PlzeÀském kraji, neodpustím si zaãít u jeho metropole. Tak jako ovlivÀuje po staletí kraj, tak je jím na druhou stranu determinována. PlzeÀ je pfiirozen˘m historick˘m centrem regionu. VÏdy ovlivÀovala jeho Ïivot a sama pfiijímala vlivy ze svého okolí. Od poãátkÛ fungovala jako obchodní kfiiÏovatka. ·estero Ïelezniãních tratí a patero silnic, které z ní vycházejí do v‰ech stran, jsou toho dÛkazem. VÏdyÈ vedou vesmûs ve stopû star˘ch obchodních cest a císafisk˘ch silnic. I dálniãní trasa Praha–PlzeÀ–Rozvadov sleduje historickou Viu Carolinu, cestu ãesk˘ch králÛ na fií‰ské snûmy.

While thinking of the Pilsen Region I could not but start with its metropolis. Just as it has influenced the region for centuries, so itself became determined by its region. Pilsen is a natural historical centre of the region. Always influencing its life and itself accepting influence of its surroundings. Since the beginning it functioned as commercial cross road. Six railway lines and five roads are proof of this. After all, they run almost in the track of the old merchant routes and imperial roads. Even motorway Prague–Pilsen–Rozvadov follows the historical Via Carolina, the road the Czech Kings took to the Imperial Diet.

Osídlení zdej‰í krajiny sahá do hluboké minulosti a její památky jsou vskutku mimofiádné. Ve Starém Plzenci stojí nejstar‰í zachovaná stavba u nás, rotunda sv. Petra. Lze tu nalézt rozsáhlé hradní komplexy, jako je Rabí nebo Velhartice, pÛvabné zámeãky, venkovské kostelíky, kapliãky ãi BoÏí muka. Ale také technické památky a v‰udypfiítomné stopy po dávné prÛmyslové ãinnosti zdej‰ích obyvatel.

Settlement of the local countryside reaches into deep past and its relics are truly outstanding. In Old Plzenec stands the oldest extant building of this area, the Rotunda of St Peter. Here it is possible to find extensive castle complexes such as Rabi or Velhartice, charming chateaux, small village churches, village chapels or shrines. Also technical monuments and ubiquitous marks of ancient industrial activities of local inhabitants.

Souãasnû cel˘ kraj sk˘tá fiadu pfiekrásn˘ch pfiírodních scenerií a zákoutí, nûkdy panensk˘ch, jindy dotvofien˘ch lidskou rukou, vedenou citliv˘m duchem.

At present, whole region offers a variety of delightful natural scenery and secluded spots, sometimes untouched, sometimes created by human hand guided by sensitive spirit.

Bûh ãasu znamená fiadu promûn, ale krásnou a pfiátelskou du‰i tohoto koutu âech nemûní. PlzeÀsk˘ kraj je atraktivní a pfiitaÏliv˘ region a já doufám, Ïe tato publikace Vás o tom pfiesvûdãí.

Passing of time brings a number of changes, but the beautiful and friendly spirit of this corner of Bohemia remains unchanged. Pilsen Region is an attractive place and I hope this publication will convince you of that.

Ing. Jifií ·neberger Primátor mûsta Plznû

Ing Jiri Sneberger Lord Mayor of Pilsen Town


Rekonstrukce dopravní tepny v Plzni Konãila první fáze obnovy sadÛ PûtatfiicátníkÛ

KaÏd˘, kdo zná alespoÀ trochu PlzeÀ, ví, jak dÛleÏitou roli v plzeÀské dopravû i celém organismu mûst hraje tepna vedoucí skrze sady PûtatfiicátníkÛ. Jedna z nejru‰nûj‰ích ulic Plznû spojující jiÏní a severní pfiedmûstí doznala po dokonãení první fáze celkové rekonstrukce zásadní zmûny k lep‰ímu. O mûsíc dfiíve, neÏ byl plánovan˘ termín ukonãení, byl slavnostnû otevfien nejexponovanûj‰í úsek, kter˘m jsou kfiiÏovatky u hlavní po‰ty a pod synagogou právû v sadech PûtatfiicátníkÛ.

Historická tramvaj

Sady Pětatřicátníků, 1969

Rekonstrukce lokality zaãala v listopadu pod Divadlem Josefa Kajetána Tyla. Odtud se zavádûl nov˘ vodovodní fiad smûrem k protûj‰í Velké synagoze. Pro ru‰nou a velmi frekventovanou lokalitu, kde se mimo jiné kfiíÏí v‰echny plzeÀské tramvajové linky, znamenaly tyto v˘znamné rekonstrukãní práce nejen velké zmûny v dopravû (tramvaje jezdily po jin˘ch trasách, automobilová doprava byla omezena), ale také nepfiíjemné komplikace. V bfieznu zaãala rekonstrukce tramvajového tûlesa, celá pfiestavba pak má trvat aÏ do roku 2004. Místo dvou zastávek tramvají ãíslo 2 a 4 U Synagogy a tramvají 1 a 4 U Hlavní po‰ty podle projektu vznikne jedna spoleãná zastávka, která se bude nacházet uprostfied sadÛ PûtatfiicátníkÛ. Tudy mají podle projektu projíÏdût v‰echny tfii tramvajové linky ãíslo 1, 2 i 4. Celkové náklady na akci ãiní pfies 200 milionÛ korun, z toho 180 milionÛ zaplatí mûsto, zbytek ¤editelství silnic a dálnic âR. Vlastní rekonstrukce tramvajov˘ch tratí, která byla nyní slavnostnû dokonãena, pfiedstavovala první fázi: termín dokonãení v‰ech vozovek, chodníkÛ i sadov˘ch úprav je plánován na kvûten roku 2004. Zahrnuje také rekonstrukce chodníkÛ i parkové úpravy v prostoru mezi mostem Generála Pattona a Divadelní

ulicí. Nutno dodat, Ïe nûktefií odborníci na dopravu se obávali, Ïe koncentrace nynûj‰ích tfií zastávek tramvaje na jedno místo by mohla v budoucnu v sadech PûtatfiicátníkÛ komplikovat provoz na dvou frekventovan˘ch kfiiÏovatkách pod synagogou a u hlavní po‰ty. Bûhem nejvût‰í dopravní ‰piãky by se mohlo napfiíklad stát, Ïe pro jednu z tramvajov˘ch souprav by mohl b˘t problém odboãit ze zastávky smûrem k námûstí Republiky. Bude pfiitom hodnû záleÏet na koordinaci svûtelné signalizace a na tom, jak se podafií vyladit harmonogram jízd tramvají. Pokud by ale vznikl dlouhodob˘ problém, pak by se linka ãíslo 2 vrátila na dne‰ní zastávku pod synagogou v Palackého ulici. Úpravám v sadech PûtatfiicátníkÛ se nevyhnula ani mûstská zeleÀ, která se má podle plánu do sadÛ vrátit aÏ po skonãení generální rekonstrukce, tedy zhruba v ãervnu roku 2004. Sadovnické úpravy v‰ak budou pfiizpÛsobené nov˘m prostorov˘m dispozicím zrekonstruované komunikace a chodníkÛ. Plán poãítá se zachováním podobn˘ch proporcí stávající zelenû, nicménû její plocha se mírnû zmen‰í ve prospûch cyklistické stezky a komunikací. ZúÏen bude napfiíklad zelen˘ pás u Pekla. Dohromady bude vysazeno náhradou asi tfiicet stromÛ


Sady Pětatřicátníků, 2003

v alejov˘ch úpravách. PfievaÏovat bude lípa palida, které nevadí zneãi‰tûné mûstské prostfiedí. Nová v˘sadba kfiovin také oddûlí komunikaci od chodcÛ a navrhované cyklostezky. Mgr. Radek VáÀa, foto: archiv NPÚ

O projektu rekonstrukce Lokalita: Investor: Plán. ukonãení rekonstrukce: Celkové náklady:

Sady PûtatfiicátníkÛ, PlzeÀ Mûsto PlzeÀ, ¤editelství silnic a dálnic âR pfielom jara a léta 2004 pfies 200 mil. korun (180 mil. Kã zaplatí mûsto, 20 mil. Kã ¤editelství silnic a dálnic âR)

Rekonstrukce sídla Krajského úřadu Plzeňského kraje Budova byla pÛvodnû postavena v roce 1927 podle projektu v˘znamného praÏského architekta Franti‰ka Roitha jako finanãní úfiad a nazvána Ra‰ínÛv dÛm. Je situována v centru Plznû, kde zaujímá více neÏ jednu polovinu bloku mezi ulicemi ·kroupovou, Jagellonskou, PurkyÀovou a Petákovou.

Hlavní průčelí po rekonstrukci

Hlavní průčelí – stav před rekonstrukcí

Kfiídla budovy vymezují vnitfiní obdélné nádvofií, podél prodlouÏeného traktu s hlavním prÛãelím se na nepravidelném pÛdorysu rozkládá druh˘ dvÛr, otevfien˘ vÛãi sousedÛm v bloku a vyuÏívan˘ jako spoleãná parkovací plocha s upravenou zelení. Za uÏívání objektu Krajsk˘m národním v˘borem byl ãtyfipodlaÏní objekt zv˘‰en o dal‰í, páté podlaÏí stfie‰ní vestavbou do dvora, z ulic neviditelnou. PrÛãelí jsou ãlenûna vysok˘m fiádem pilastrÛ z reÏného zdiva nad mohutn˘m kamenn˘m

soklem s bosáÏí, sedlové stfiechy jsou v˘‰kovû odstupÀované. Z pÛvodních ãlánkÛ fasád zmizelo v minulosti pouze jmenné oznaãení. Sochafiská v˘zdoba, tvofiená státním znakem na ‰títu, provázen˘m dvûma alegorick˘mi figurami sochafie Jaroslava Hru‰ky a medailony s vyobrazením dukátÛ sochafie Franti‰ka Rouse pod okny 3. nadzemního podlaÏí ve vstupním rizalitu, zÛstala zachována. Na‰tûstí ani zásadní architektonické vybavení interiérÛ spoleãn˘ch prostorÛ nedoznalo

velk˘ch ‰kod, a tak vedle vnûj‰ího plá‰tû mohly b˘t podrobeny restaurátorskému zásahu kamenné obklady a sklenûné vitráÏe oken hlavního schodi‰tû a jeho podlaÏních hal. (Objekt figuruje mezi návrhy na památkovou ochranu.) Stavebnû-technické fie‰ení bylo z konstrukãního hlediska nenároãné; nedo‰lo k Ïádn˘m zásadním zmûnám. Práce byly rozdûleny na dvû etapy. V první ‰lo o nové vodovodní pfiípojky a úpravu nádvofií, v interiéru do‰lo k pfiestavbû sociálního zafiízení a v˘tahÛ, k rekonstrukci vût‰iny technick˘ch rozvodÛ a instalaci spu‰tûn˘ch podhledÛ, dále ke kompletní v˘mûnû podlah a v‰ech dfievûn˘ch dvefií vãetnû zárubní s obloÏkami. Ve druhé etapû byla vedle dokonãení rekonstrukce zb˘vající ãásti rozvodÛ, kanceláfisk˘ch místností a nové zasedací místnosti provedena oprava vnûj‰ího plá‰tû. Pfii té byl rozpadající se pískovec na soklu vymûnûn za Ïulu pfiíbuzné barevnosti a byly osazeny repliky vstupních dvefií. Budovû, jejíÏ náv‰tûva b˘vala vnímána jako záÏitek spí‰e nepfiíjemn˘, vrátila rekonstrukce dÛstojn˘ reprezentativní vzhled, a obohatila tak i celé mûsto o architektonicky v˘raznou vefiejnou budovu. Ing. arch. Anna Hostiãková Útvar koncepce a rozvoje mûsta Plznû

Investor: InÏen˘rská ãinnost:

Okresní úfiad PlzeÀ-sever D plus, projektov˘ a inÏen˘rsk˘ podnik Ing. DoleÏal, Ing. Palka FHK Stavební projekty, s. r. o. Ing. arch. Lumír Kydlíãek

Projektant: vedoucí projektant: spolupráce na interiéru velké zasedací místnosti: Ing. arch. Tomá‰ Blahovec Restaurátorské práce: SPOP PlzeÀ akad. mal. Jaroslav ·indeláfi Dodavatel stavby: PrÛmstav, a. s. stavbyvedoucí: Ing. Wolesk˘ Termín obnovy: 1. etapa ãerven 2000–ãervenec 2001 2. etapa srpen 2001–kvûten 2002 Schodišťová hala

Hlavní schodiště


Plzeň Regeneraãní proces se v na‰ich mûstech t˘ká nejen jednotliv˘ch objektÛ, ale celého Ïivotního prostoru jejich obyvatel. Zatímco v historick˘ch centrech se rozbûhl a v˘sledky jsou jiÏ patrné na první pohled, u novûj‰ích ãástí mûst tomu tak není. Jedním z dÛleÏit˘ch úkolÛ, kter˘m vûnuje mûsto PlzeÀ znaãnou pozornost, je regenerace sídli‰È.

Velká plzeÀská sídli‰tû z období sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch let se stejnû jako v jin˘ch mûstech vyznaãují málo pfiízniv˘m vnitfiním prostfiedím. Jsou charakteristická nedostateãn˘mi plochami kvalitní zelenû, namnoze suplovan˘mi bezútû‰n˘mi travnat˘mi plochami s náletem pleveln˘ch rostlin, absencí nûkter˘ch typÛ obãanského vybavení, zejména nekomerãního charakteru, a omezen˘mi nedostateãn˘mi moÏnostmi pro parkování a garáÏování osobních vozÛ.

i za pfiispûní soukromé podnikatelské sféry, která jako první vla‰tovky jiÏ realizovala parkovací domy na Severním pfiedmûstí. Jedná se napfiíklad o kapacitní halové garáÏe s ãerpací stanicí pohonn˘ch hmot, myãkou a rychloservisem v sídli‰ti Lochotín pfii Gerské ulici, dále o halové garáÏe v sídli‰ti Ko‰utka ve Îlutické ulici a v prostoru mezi TouÏimskou a Studentskou ulicí. V sídli‰ti Vinice byl realizován obdobn˘ objekt garáÏí pfii ulici Na Chmelnicích. Z hlediska finanãní nároãnosti – a to jak investiãní, tak uÏivatelské – je zajímav˘ polokryt˘ parking vedle obchodního centra Hypernova v sídli‰ti Ko‰utka. V roce 2001 byly pfiipraveny Projekty regenerace sídli‰È Ko‰utka a Vinice a dal‰í podklady pro Ïádosti o dotace z Programu regenerace sídli‰È. Schválením ProjektÛ regenerace sídli‰È v Zastupitelstvu mûsta Plznû byla splnûna nezbytná podmínka pro vyuÏití podpory státu z Programu regenerace sídli‰È Ministerstva pro místní rozvoj âR. O dotaci Ïádalo celkem 70 obcí, získalo ji pouze 16. Celková suma k rozdûlení byla 70 milionÛ Kã. Mûsto PlzeÀ bohuÏel dotaci nezískalo, protoÏe bylo hodnoceno jako progresivní a relativnû bohaté mûsto s nízk˘m procentem nezamûstnanosti. Na regeneraci sídli‰È se proto vyuÏily pouze prostfiedky mûsta. Pro rok 2003 nebyly Ministerstvem pro místní rozvoj âR vyãlenûny Ïádné finanãní prostfiedky na Program regenerace panelov˘ch sídli‰È z dÛvodu odstranûní následkÛ katastrofálních povodní v srpnu 2002. Ministerstvo pro místní rozvoj âR pfiedpokládá obnovení Programu v roce 2004.

Pfiíklady realizovan˘ch a pfiipravovan˘ch akcí v rámci regenerace sídli‰È Program regenerace sídli‰È je zamûfien na postupné odstraÀování tûchto nedostatkÛ. Hlavní cíle regenerace jsou tedy následující: ■ úprava zelen˘ch ploch, doplnûní urbanistického parteru ■ vytvofiení podmínek pro kaÏdodenní rekreaci obyvatel ■ doplnûní chybûjícího obãanského vybavení ■ návrh nov˘ch vhodn˘ch ploch pro parkování ■ pfiíprava lokalit pro v˘stavbu halov˘ch garáÏí ■ opravy stávajících chodníkÛ a vozovek

Mûsto PlzeÀ povaÏuje úpravy v sídli‰tích za jeden ze zásadních úkolÛ ve zlep‰ování Ïivotních podmínek obyvatel, a proto investovalo a investuje ze sv˘ch prostfiedkÛ znaãné finanãní ãástky na dovybavení sídli‰È. Kromû finanãních prostfiedkÛ z rozpoãtu mûsta a jednotliv˘ch obvodÛ se mûstská správa od roku 2001 snaÏí o získání dotací z Programu regenerace sídli‰È vyhlá‰eného Ministerstvem pro místní rozvoj âR. Deficit parkovacích stání by mohl b˘t postupnû sniÏován


Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 1 Realizovány byly pfiedev‰ím chodníky a nové plochy pro parkování, napfiíklad: v sídli‰ti Ko‰utka: ■ chodník v Kralovické (130 tis. Kã) ■ parkovi‰tû Manûtínská (1130 tis. Kã) ■ parkovi‰tû Rab‰tejnská (1080 tis. Kã) ■ parkovi‰tû Kralovická (950 tis. Kã) v sídli‰ti Vinice: ■ parkovi‰tû Bzenecká (1205 tis. Kã)

Parkovací garáže na sídlišti Košutka

parkovi‰tû Hodonínská (695 tis. Kã) Dal‰í prostfiedky byly investovány na úpravy zelenû a v˘sadby stromÛ. V roce 2003 se pfiedpokládá realizace dal‰ích akcí, napfiíklad: v sídli‰ti Ko‰utka: ■ chodníky v Rab‰tejnské, Manûtínské, Studentské ■ parkovi‰tû Îlutická, Manûtínská v sídli‰ti Vinice: ■ chodníky v Hodonínské, Bzenecké ■ parkovi‰tû StráÏnická Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 2 – Slovany Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 2 – Slovany se od roku 1997 zamûfiil pfiedev‰ím na rekonstrukce vnitroblokÛ, které postupnû realizuje. Jako velmi zdafiilé realizace lze jmenovat napfiíklad: ■ vnitroblok námûstí generála Píky – âástkova – Suvorovova ■ vnitroblok Blatenská – Koterovská ■ parkovi‰tû Blatenská – Su‰ická V rÛzném stupni projektové pfiípravy a realizace jsou napfiíklad: ■

„Park na přání” na sídlišti Košutka

vnitroblok Koterovská – Spojovací – Brojova vnitroblok Francouzská – U Jalty ■ obytná zóna v území Kyjevská – Rychtafiíkova ■ vnitroblok Neumannova – Francouzská Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 3 Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 3 pofiídil ve vlastní reÏii v roce 2001 urbanistickou studii „Regenerace sídli‰tû Zadní SkvrÀany“, která je nejen vhodn˘m podkladem pro zpracování Projektu regenerace, ale i koncepãním materiálem pro jednotlivé investiãní akce, které pomohou zlep‰it obyvatelnost sídli‰tû. Dal‰ím z podkladÛ pro regeneraci, v tomto pfiípadû sídli‰tû Bory, je vyhledávací studie vhodn˘ch ploch pro parkování, která vznikla ve spolupráci se Správou vefiejného statku mûsta Plznû. Jako zdafiil˘ pfiíklad zlep‰ení prostfiedí lze ve tfietím mûstském obvodu uvést realizaci I. etapy stavebních úprav v Heyrovského ulici na sídli‰ti Bory. Nyní se projektuje II. etapa této akce. Dal‰í z pfiipravovan˘ch akcí je napfiíklad úprava vnitrobloku Skupova. Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 4 RovnûÏ v tomto mûstském obvodu je vûnována pozornost ■ ■


regeneraci vefiejn˘ch prostorÛ, i kdyÏ právû zde nejsou rozsáhlé sídli‰tní celky. Pfiíkladem regenerace jsou: ■ sadové úpravy a parkovi‰tû v Moravské ulici ■ sadové úpravy a chodníky ve vnitrobloku Zábûlská ■ sadové úpravy, chodníky a mobiliáfi na Habrmannovû námûstí Proces regenerace sídli‰È se i v souvislosti s masivní zmûnou majetkov˘ch vztahÛ k obytn˘m domÛm rozvine i na samotné objekty. Vedle „neviditeln˘ch” úprav interiérÛ vlastních bytÛ jsme v této oblasti jiÏ zaznamenali fiadu úspû‰n˘ch pokusÛ o zateplení panelov˘ch plá‰ÈÛ (napfi. ve Vojanovû ãi Lábkovû ulici na sídli‰ti SkvrÀany), nûkde i s v˘mûnou oken a vstupních dvefií, ãi se zasklením loggií. Samozfiejm˘m prÛvodním jevem tûchto prací b˘vá i v˘raznûj‰í barevnost, coÏ v kombinaci s ãastûj‰í pfiítomností osázen˘ch kvûtinov˘ch truhlíkÛ vná‰í do dfiíve strohého prostfiedí jiskru a oÏivení. Ing. arch. Irena Králová Útvar koncepce a rozvoje mûsta Plznû

Budova Západočeského muzea v Plzni Dne 12. listopadu 1998 byla fieditelem muzea Dr. Franti‰kem Fr˘dou znovu slavnostnû uvedena do provozu historická budova Západoãeského muzea v Plzni. Stalo se tak ke 120. v˘roãí zaloÏení muzea v Plzni, po rekonstrukci, která byla zahájena v roce 1985. Rekonstrukãní práce nejsou sice zcela ukonãeny, ale pfiesto jiÏ muzeum sv˘m náv‰tûvníkÛm mnoho nabízí. Budova muzea neodmyslitelnû patfií k panoramatu centra mûsta. Zaujímá dominantní polohu na jihov˘chodním nároÏí historického jádra a vítá náv‰tûvníky, ktefií pfiicestovali do Plznû vlakem, cestou od nádraÏí. Svou v˘stavností pfiedznamenává, Ïe v Plzni je muzeum, jehoÏ sbírky patfií k tomu nejlep‰ímu, co lze v ãesk˘ch muzeích nalézt. Jak je v‰ak bûÏné, vyrostlo ze skromn˘ch poãátkÛ. První ãtvrtstoletí své existence nemûlo ani vlastní sídlo. Sbírky byly umístûny ve dvou místnostech gymnázia v b˘valém klá‰tefie sv. Anny, kter˘ dnes slouÏí jako Studijní

a vûdecká knihovna. Rozkvût muzea se datuje aÏ od pfielomu století, kdy byl jeho fieditelem architekt Josef ·korpil. Jemu se podafiilo pfiesvûdãit v‰echny dÛleÏité osobnosti o nutnosti vlastní budovy. Sám vypracoval architektonick˘ návrh i projekt stavby a zadal jej k provedení staviteli Ing. Eduardu Krohovi. Na plastické v˘zdobû pracoval profesor UmûleckoprÛmyslové ‰koly Celda Klouãek. Ten navázal na novorenesanãnû cítûnou stavbu jemn˘m a kultivovan˘m secesním dekorem, kter˘ vytvofiil pfiekvapivû harmonické souznûní jinak protichÛdn˘ch slohÛ.

Západočeské muzeum v Plzni


Koncept budovy je jednoduch˘, pÛsobiv˘ a úãeln˘. Vhodnû vyuÏívá své nároÏní polohy ke zdÛraznûní pÛsobivosti své hmoty a bravurnû se vyrovnává s hlavním nedostatkem staveni‰tû, to je s pomûrnû úzkou parcelou na okraji bloku historického jádra. Stfied budovy je postaven nakoso k ortogonálnímu systému stfiedu mûsta, a vytváfií tak v˘raznou nároÏní dominantu. Zde je situován hlavní vstup do budovy, v patrech pak pfiedná‰kov˘, v˘stavní a tzv. Jubilejní sál, kter˘ je hlavním prostorem sbírkové ãásti. Jsou zde téÏ administrativní prostory fieditelství a novû vytvofiená ‰atna pro náv‰tûvníky. Kfiídla

obsahují monumentální v˘stavní sály. V pfiízemí levého kfiídla je umístûna muzejní knihovna. JiÏ v 70. letech se ukázaly technické závady, vyvolané neúdrÏbou stavby v dobû komunistické vlády. Vzletná slova o podpofie kultury dostala pouze podobu likvidace poloviny expozice umûlecko historick˘ch sbírek, která byla nahrazena v˘stavou dûlnického hnutí. V dal‰ím desetiletí bylo zji‰tûno napadení dfievûn˘ch konstrukcí dfievomorkou a nastal obvykl˘ proces postupného uzavírání budovy a likvidace prezentace sbírek. Tento osud se dotkl i Západoãeské galerie, jejíÏ vynikající sbírky byly vystaveny v ãásti muzea, a jeÏ dosud nemají své stálé sídlo. Náprava se zaãala v roce 1985, kdy byla zpracována studie na opravu a po ní následoval projekt. Hlavním problémem byla oprava krovu a stfiechy a hned zde byl stfiet s moÏnostmi socialistického stavebnictví. Nebylo fiezivo poÏadované profilace, nebyli tesafii, ktefií by byli „ochotni“ protézovat, opravovat a vymûÀovat vadné ãásti. Nebyl pokr˘vaã na bfiidlici, nebyla ani bfiidlice. V˘mûna stfiechy se plánovala na mûsíce a léta. Rekonstrukce se proto podfiídila reáln˘m moÏnostem a na muzeu se nejprve realizovala plochá stfiecha s izolaãními vrstvami jako na panelovém domû, aby voda dál neniãila vnitfiky, a teprve potom se rozebral krov. Nov˘ krov byl proveden ocelov˘ a pokryt tehdy jedinou pfiijatelnou trvanlivou krytinou – mûdûn˘m plechem. Aby se neztratil drobn˘ design bfiidlicové krytiny, byly vytvofieny ãtyfi a ‰estiboké plechové ‰ablony. V roce 1991 se ukonãila oprava fasády vãetnû osazení replik oken. Souãástí této etapy byla i v˘stavba komunikaãních vûÏí. Jejich potfieba vyvstala na základû skuteãnosti, Ïe tento 120 m dlouh˘ objekt mûl pouze jedno schodi‰tû. Schodi‰tû v komunikaãních vûÏích zkracují únikové cesty na poÏadované normové a pfiidruÏené v˘tahy umoÏÀují kromû dopravy exponátÛ i pohyb nemobilních osob. Vzhledem k jednoduchosti pÛdorysu byly vûÏe postaveny mimo budovu v jejích pÛdorysn˘ch zlomech ve dvorním prostoru. Kolem roku 1990 zapoãaly práce na vnitfiku stavby. Jejich obsahem byla technická a v˘tvarná rehabilitace pÛvodní stavby. Pouze v suterénu do‰lo k v˘raznûj‰ím zmûnám, protoÏe byl pÛvodnû vûnován technickému zázemí muzea, a rekonstrukcí zde byly roz‰ífieny expoziãní prostory. Zde byla umístûna mûstská zbrojnice a ‰atnov˘ komplex. Aby se tyto prostory zpfiístupnily, byla otevfiením boãních stûn schodi‰tû vytvofiena monumentální vstupní hala. Postupnû byla zpfiístupnûna zbrojnice (1995) a v roce 1998 knihovna, pfiedná‰kov˘ a v˘stavní sál. Bûhem rekonstrukce se ukázala pozoruhodná a snad i optimistická skuteãnost. Opût se náhle objevila fiemeslná dovednost, o které se léta tvrdilo, Ïe není. Po roce 1990 najednou ‰lo to, o ãem jsem snil jako o neuskuteãnitelném. Hovofiím zejména o truhláfisk˘ch a kamenick˘ch pracích, ale t˘ká se to snad v‰ech fiemesel. Oprava budovy muzea se tak rozpadla na dvû ãasové etapy, které jako by se odb˘valy v rÛzn˘ch svûtech.

Co náv‰tûvník uvidí pfii své dne‰ní náv‰tûvû? Z roz‰ífiené vstupní haly jsou pfiístupny v‰echny prostory muzea. Nov˘m schodi‰tûm se dostane do suterénu, ve které je mûstská zbrojnice. Jedná se o jedineãnou expozici, v níÏ se pfiedstaví sbírka stfiedovûk˘ch paln˘ch zbraní, která je z mû‰Èanského prostfiedí nejvût‰í na svûtû! Její prohlídka je i procházkou zbrojnicí století 17. a mÛÏeme nav‰tívit i podzemí zbrojnice, kde byla na autentickém místû objevena ba‰ta mûstského opevnûní, která je tak sama muzejním exponátem. Tento prostor je doplnûn novou iluzivní malbou malífiÛ Kotyzy a âecha „Dob˘vání mûsta Mansfeldem”, která je 14 m dlouhá a evokuje boj. Právû v tûchto místech vzplál v listopadu roku 1618 na samém poãátku tfiicetileté války. V pfiízemí je pfiedná‰kov˘ sál, patfiící k nejvyuÏívanûj‰ím prostorÛm muzea, aÈ uÏ pro svou vynikající akustiku, ãi vhodné skloubení secese s moderní audiovizuální technikou. Je i místem nezapomenuteln˘ch setkání pfii koncertech, pfii posezení s osobnostmi ãeské kultury, ale i místem konferencí, semináfiÛ a prezentací rÛzn˘ch firem, kdy je vyuÏíváno dokonalé propojení projekãní techniky ve formû vizualizéru (kamerového snímání pfiedmûtÛ), videa, DVD pfiehrávaãe a poãítaãové projekce vãetnû DVD ROMu. Pokud má náv‰tûvník touhu po získání nov˘ch poznatkÛ, mÛÏe nav‰tívit muzejní knihovnu se studovnou. Knihovna má zhruba 70 tisíc svazkÛ. Její fond zahrnuje pfiedev‰ím odbornou literaturu historickou, umûnovûdnou, etnografickou a pfiírodovûdnou. Specifickou ãástí jsou dva sbírkové fondy – sbírka cca 1400 rukopisÛ, kde jsou vynikající práce stfiedovûk˘ch písafiÛ vãetnû tzv. plzeÀského kancionálu, prvotiskÛ, star˘ch tiskÛ, vzácn˘ch tiskÛ a umûlecké vazby. Druh˘m sbírkov˘m fondem je soubor cca 4000 svazkÛ regionální, pfieváÏnû odborné literatury, a hlavnû pilsensií. Vybavení knihovny, které bylo pofiízeno v letech 1902 aÏ 1906 nasadilo vysokou v˘tvarnou laÈku pro nutné roz‰ífiení. MoÏno s uspokojením konstatovat, Ïe na‰i fiemeslníci se, ve srovnání s pfiedchÛdci, vÛbec nemusí stydût. Vestavûná patra a empory s knihovními pulty a se ‰nekov˘mi schodi‰ti harmonicky doplÀují pÛvodní nábytek. Pozoruhodná jsou dfievûná ‰neková schodi‰tû na ochozy, která se opírají o samonosné spirálové schodnice. Na mezipodestû hlavního schodi‰tû se zaskvûla opravená Dívãí válka, 16 m dlouh˘ plastick˘ v˘jev od sochafie Vojtûcha ·affa z roku 1900. Do velk˘ch oken se téÏ vrátila monumentální vitráÏ, rekonstruovaná podle dílãí fotografie a nepatrn˘ch zbytkÛ, které se zachovaly po v˘buchu bomby na konci 2. svûtové války. PÛsobiv˘ celek schodi‰tû doplÀují mosazné lampy, renovované pÛvodní i novû pofiízené kopie jiÏ ztracen˘ch. Tímto schodi‰tûm se dostaneme do 1. patra, kde nás ãeká v˘stavní sál pro pfiíleÏitostné v˘stavy. Sál je rozdûlen dvûma dvojicemi sloupÛ na tfii ãásti. Stfiední ãást je osvûtlena velk˘m prosklen˘m stropem, kter˘ je drÏen vysok˘m fabionem se zlacen˘mi ‰tukov˘mi motivy. regenerace prostoru /17

Od dubna 2000 jsou v˘stavní prostory roz‰ífieny o reprezentativní Jubilejní sál, zfiízen˘ k oslavû 50 let vlády císafie a krále Franti‰ka Josefa I., nabízející krátkodobé expozice, napfi. antického uÏitého umûní. V budoucnosti se je‰tû doãkáme znovuotevfiení expozice umûlecko historick˘ch sbírek, kter˘m bude vûnováno celé 2. patro. Tyto sbírky budou instalovány v pÛvodních vynikajících dfievûn˘ch vitrínách z let 1903–1913, v nichÏ uvidíme antické i stfiedovûké sklo, v˘robky umûleck˘ch fiemesel i orientální sbírku. Není bez zajímavosti, Ïe tehdy na zaãátku 20. století mûl architekt tak pfiísné poÏadavky na kvalitu vitrín, Ïe renomovaná praÏská firma Navrátil nebyla schopna jim dostát a pfii jejich realizaci zkrachovala. Pak budou na fiadû pfiírodovûdné a historické sbírky, vãetnû archeologie. Koneãn˘ termín se odhadnout nedá, snad mÛÏeme vyslovit pfiání, abychom pfiíli‰ nepfiekroãili 15 let od zahájení opravy. Tak dlouho totiÏ trvalo na‰im pfiedkÛm budovu postavit a zafiídit – od roku 1898 do roku 1913. Ing. arch. Jan Soukup

investor: Západoãeské muzeum v Plzni inÏen˘rská ãinnost: KIO PlzeÀ, od roku 1991 Helena

Kermesová dodavatelé stavby: v letech 1985–96 OSP PlzeÀ sever,

následnû OPS se sídlem v Litém hlavní subdodavatelé: ocel. konstrukce krovu:

·koda – DIZ PlzeÀ truhláfiské práce: fa Vladyka PlzeÀ

EXPO Partners Blovice kamenické práce: Západokámen PlzeÀ

Kavex PlzeÀ ‰tukatérské práce: ·tuko Praha osvûtlení: Etna Praha v˘tvarná spolupráce: malba zbrojnice

akad.mal. Vladivoj Kotyza, akad. mal. Miroslav âech, vitráÏe akad. mal. Vladivoj Kotyza autor rekonstrukce a gen. projektant:

Ing. arch. Jan Soukup spolupráce: Ing. arch. Jifií Opl interiér zbrojnice: REVI-EX, Ing. arch. Volek a kol. NÁKLADY dosud: 162 mil Kã, hrazeno z prostfiedkÛ Ministerstva

kultury, (do roku 1990 z prostfiedkÛ KNV.) pfiedpoklad nákladÛ do ukonãení: 80 mil. Kã

Velká synagoga v Plzni KaÏd˘m dnem vedou kroky PlzeÀanÛ a náv‰tûvníkÛ mûsta kolem Velké synagogy, stojící pfies sto let v centru mûsta na jedné z hlavních tfiíd. Stojí sice v fiadû domÛ, ale jakoby si vûdoma své v˘luãnosti – osamocena. Snad tím dává najevo, Ïe je svûdkem závaÏn˘ch tajemství ãi stráÏcem památky neuvûfiitelnû krutého osudu cel˘ch generací ÎidÛ. Zvlá‰tû v posledních desetiletích 20. století stála jako v pavuãinû spánku, uzavfiená, aÏ se pomalu z obrazu mûsta vytrácela. Velká synagoga je jiÏ pátou synagogou na území mûsta. Synagogy se stavûly a bouraly právû tak, jak promûnlivé bylo postavení ÏidÛ v âechách. Ani v Plzni nemûli na rÛÏích ustláno, pfiísnû katolické mûsto se jinovûrcÛm urputnû bránilo. AÏ v polovinû 19. století do‰lo ke zrovnoprávnûní s ostatním obyvatelstvem, a tím byl poloÏen základ k rÛstu Ïidovské populace a jejího ekonomického potenciálu. Koncem 19. století Ïilo v Plzni jiÏ pfies dva tisíce ÏidÛ, hospodáfiská prosperita jejich komunity stála velmi vysoko a stará synagoga pfiestala postaãovat. V roce 1888 bylo zadáno architektu Fleischerovi z Vídnû provedení návrhu nové synagogy. Ten navrhl monumentální stavbu ve stylu severské gotiky, zadavatelé v‰ak s realizací natolik otáleli, aÏ se architekt Fleischer urazil. Návrh pfiepracoval plzeÀsk˘ architekt Emanuel Klotz a stavba nové synagogy byla zadána v˘znamnému plzeÀskému staviteli Rudolfu ·techovi, jehoÏ ãinnost ozdobila mûsto ãetn˘mi stavbami. PÛdorysn˘ koncept FleischerÛv zÛstal zachován, ale vzhled se zmûnil. Pfiedev‰ím byly o 20 m sníÏeny vûÏe a namísto tvarosloví gotického bylo uÏito tvarosloví románského slohu, v boãních chodbách i ãeské verze monumentální novorenesance. V‰e bylo ve v˘zdobû doplnûno orientální ornamentikou. V˘raz stavby tak pfiedznamenává vnímavému divákovi, Ïe se nejedná o kfiesÈansk˘ kostel, ale o stavbu se vztahem k orientu. I kdyÏ tvarosloví vychází ze slohÛ v Evropû bûÏn˘ch, jeho vyuÏití je kosmopolitní, právû tak, jako se stal kosmopolitní Ïidovsk˘ národ rozpt˘len˘ do celého svûta. Korunou stavby jsou cibulovité kopule, které nezakr˘vají vût‰í inspiraci vzdálenûj‰ím ortodoxním orientem neÏ bliÏ‰ím barokem. Vyvrcholením vûÏí jsou Davidovy hvûzdy, které byly na zaãátku války sneseny, ukryty a nyní nalezeny pod uhlím v kotelnû. Typovû je synagoga trojlodní pseudohalou s vestavûn˘mi emporami. Celková kapacita je 1300 náv‰tûvníkÛ. V pÛdorysu se projevuje zvlá‰tnost, vypl˘vající z nutnosti orientace hlavního prostoru k v˘chodu a protilehle umístûného hlavního vstupu. Synagoga má vstup z ulice umístûn právû na v˘chodní stranû a západní prÛãelí má orientované do zahrad vnitrobloku. Architekt Fleischer tuto nepfiíznivou skuteãnost obratnû vyfie‰il pfiedstavûním vstupní haly z ulice a pfiidáním pfiístupov˘ch chodeb z boku, které pfiivedou náv‰tûvníky k západní ãásti


hlavního prostoru. Tím se vlastní prostor synagogy dostal do odlehlej‰í situace od ru‰né komunikace, coÏ oceníme zfiejmû aÏ v dne‰ní dobû, kdy hluk z ní by zcela jistû ru‰il vnitfiní prostor synagogy. Hlavní vchod byl sice zfiízen na svém správném místû v západní fasádû, ale je zcela formální a dnes je upraven na malou modlitebnu. V ãele synagogy je schránka na tóru – tzv. Aron ha kode‰. Pfied ní je fieãni‰tû rabína ãi kantora a o nûkolik stupÀÛ níÏe bima – fieãni‰tû pro ãtení tóry. Po stranách je vstup do vedlej‰ích, pfiípravn˘ch prostor. Vstupy jsou velmi zdobné a jsou souãástí míst k sezení pro v˘znamné osoby. Z postranních chodeb je téÏ vstup na schodi‰tû, která vedou do patra na Ïenské empory. Mezi uliãní frontou

a hlavním vstupem je varhanní kÛr. Synagoga dobfie slouÏila aÏ do realizace zrÛdného plánu vyhubení ÎidÛ. Na poãátkÛ 2. svûtové války mûla b˘t zniãena, tak jako fiada jin˘ch synagog. Zachránila ji zfiejmû poloha mezi domy a také potfieba skladovat konfiskovan˘ Ïidovsk˘ majetek. Stala se velk˘m bazarem, kde se prodávalo vybavení z Ïidovsk˘ch domácností i jin˘ch synagog. Po vyprázdnûní zde byla zfiízena dílna na ‰ití nûmeck˘ch vojensk˘ch uniforem. Pfii osvobozování Plznû americkou armádou do‰lo ke stfielbû na vûÏe, kde si nûmeãtí vojáci udûlali kulometné hnízdo a chtûli zvrátit v˘sledek války. ·kody byly na reÏném zdivu vûÏe zfiejmé aÏ do roku 1995. Poslední stfielu ponechali restaurátofii na samém vrcholu ‰títu

synagogy, na kamenn˘ch deskách Desatera u pfiikázání „Nezabije‰!“. Po válce byla synagoga navrácena Îidovské obci, která v‰ak byla znaãnû zmen‰ena váleãn˘mi událostmi a dále se zmen‰ovala emigrací do Izraele a Spojen˘ch státÛ. Postupnû byly bohosluÏby a shromáÏdûní pfieneseny do místností Îidovské obce ve Smetanov˘ch sadech a Velká synagoga byla uzavfiena. Snahy o obnovu se datují od osmdesát˘ch let. Byly navrhovány rÛzné druhy vyuÏití, a protoÏe my‰lenka Ïidovského muzea nenacházela Ïádné pochopení u mocn˘ch mûsta a státu, hledaly se moÏnosti vyuÏití pro koncertní sál, galerii apod. Finanãní prostfiedky se v‰ak stejnû nena‰ly, a tak synagoga chátrala dál. Okna byla vytloukána a severní vûÏ se pováÏlivû nahnula. Závod s ãasem byl odstartován. Zlom nastal v roce 1995, kdy se naplno rozvinuly práce na opravû vnûj‰ího plá‰tû budovy. Tato etapa, která trvala skoro dva roky a byla plnû hrazena z úãelové dotace Ministerstva financí, zahrnovala opravu krovÛ a stfiech synagogy vãetnû vûÏí, fasád a v‰ech v˘plní otvorÛ, zejména vitráÏí. V období 1995–1997 byly dokonãeny tfii etapy s celkov˘mi hrub˘mi náklady 58 milionÛ Kã. Jejich cílem byla obnova technického vybavení, doplnûní objektu hygienick˘m zafiízením pro náv‰tûvníky a fixace nástûnn˘ch maleb. Podafiilo se téÏ obnovit západní pfiedsíÀ pro mal˘ bohosluÏebn˘ prostor. Dne 11. února 1998 pfii pfiíleÏitosti Ïidovského svátku Tu Bi·vat byla synagoga otevfiena pro vefiejnost. Od jejího otevfiení se v synagoze uskuteãnilo velké mnoÏství kulturních akcí, jako napfi. vystoupení svûtovû uznávan˘ch operních pûvcÛ Josepha Malowanyho a Petera Dvorského, a fiada v˘stav. Dne 20. záfií 1998 v den Ïidovského svátku Erev Ro‰ Ha·ana se v synagoze uskuteãnila první bohosluÏba po mnoha letech. Od té doby se v zadní ãásti synagogy zvané zimní modlitebna konají bohosluÏby pravidelnû. Pfies dosaÏené úspûchy zÛstává stále potfieba dokonãit následující ãinnosti: restaurování nástûnn˘ch maleb, varhan, dokonãit truhláfiské (sacrarium a schránku na Tóru) a dal‰í, kováfiské a ãalounické práce. Koneãné vyuÏití stavby bude nejen pro potfieby náboÏensk˘ch obfiadÛ, ale i pro dal‰í kulturní aktivity. V první fiadû pÛjde o pofiádání koncertÛ a dramatick˘ch pofiadÛ. Boãní prostory synagogy jsou zase vhodné pro v˘stavy. Na emporách se pfiedpokládá zfiízení Îidovského muzea, které bude prezentovat historii plzeÀsk˘ch ÏidÛ v âechách, dokumentovanou téÏ synagogálními umûleckofiemesln˘mi pfiedmûty. Ing. arch. Jan Soukup

Majitel a investor: Zastupující investor: Generální dodavatel: Projektant: Náklady na obnovu: Prostavûno: Zahájení stavby: Ukonãení 1. a 2. etapy: regenerace prostoru /19

Îidovská obec PlzeÀ Útvar investic mûsta Plznû SPOP s. r. o. Ing. arch. Jan Soukup cca 110 mil. Kã cca 70 mil. Kã záfií 1995 prosinec 1997

Znovuzrozené pražské předměstí Plzně-Petrohrad Petrohrad je ãtvrÈ, která se na mapû Plznû objevila v souvislosti s pfiíchodem Ïeleznice do mûsta kolem poloviny 19. století, resp. spolu s v˘stavbou Ïelezniãního uzlu – dne‰ního Hlavního nádraÏí. ·lo o ãtvrÈ bydlení dráÏních zamûstnancÛ, ktefií se stali nov˘mi obyvateli mûsta. Vût‰ina objektÛ je ukázkou dobového stavitelství konce 19. a zaãátku 20. století a teprve po první svûtové válce se tu zaãaly ov‰em velmi sporadicky objevovat stavby, které se vymykaly prÛmûru. Je mezi nimi i pár domÛ, jejichÏ architekturu mÛÏeme oznaãit za v˘jimeãnou. V první fiadû je to budova druhé ãeské reálky architekta KfiíÏeneckého (dne‰ní gymnázium) a také nûkolik obytn˘ch domÛ z dvacát˘ch let s architektonick˘mi prvky rondokubismu – napfi. na rohu Sladkovského a Jablonského ulice ãi v Hou‰kovû ulici. V podstatû v‰ak lze fiíci, Ïe od svého vzniku do poãátku devadesát˘ch let dvacátého století se poãítal Petrohrad ke spí‰e chud‰ím ãástem mûsta a doba po druhé svûtové válce opakovanû odsuzovala celou ãtvrÈ k totální asanaci. Na‰tûstí pro nedostatek finanãních prostfiedkÛ k tomu nedo‰lo a pfies nepfiíli‰ zdafiené „modernizaãní” pokusy zÛstala podstata urbanistické struktury zachována. Poslední desetiletí 20. století tak zde mohlo „objevit” zasuté hodnoty a pfiistoupit ke skuteãné regeneraci. Dvû velké v˘znamné investice silnû ovlivÀují dne‰ní obraz této ãtvrti: Pfiemostûní Hlavního nádraÏí a areál Západoãeské energetiky, kde jde o soubor v˘razn˘ch staveb, které nahradily urbanisticky nestabilizovanou zástavbu dílen, skladÛ a provozoven na pfiímém kontaktu s nádraÏím. Do prostoru vnesly fiád pravideln˘m uspofiádáním sv˘ch objemÛ, které jsou mimochodem i velmi dÛstojn˘m protipólem prvorepublikov˘ch „Kroftov˘ch domÛ“ plzeÀského pivovaru, leÏících na opaãném konci mostu Nad nádraÏím. Mozaika odrazÛ okolního svûta ve sklech obl˘ch nároÏí posouvá architekturu areálu blíÏe v˘tvarnu, neÏ by se na první pohled zdálo. V 1 etapû bylo vytvofieno 254 administrativních pracovi‰È, 8 jednacích místností, ‰kolící místnost – uãebna, kuchynû, jídelna s 84 místy, salonek, rekondiãní centrum, ordinace závodního lékafie, podatelna, reprografie, pracovi‰tû tiskov˘ch sluÏeb, vnitropodniková pokladna a záloÏna, bankomat, specializovaná pracovi‰tû pro informaãní technologie. Na vnûj‰ím parkovi‰ti, ozelenûném podle poÏadavkÛ mûsta vÏdy jedním stromem na 5 zaparkovan˘ch aut bylo vytvofieno 84 parkovacích míst, dal‰ích 63 parkovacích stání se nachází uvnitfi areálu a 18 je jich v suterénu. Druhá etapa je v souãasné dobû v realizaci a ukonãení stavebních prací se pfiedpokládá v listopadu 2003

Západočeská energetika

s následn˘m zafiízením interiérÛ a uvedením do provozu v prvním ãtvrtletí roku 2004. Pfiemostûní Hlavního nádraÏí je souãástí stavby propojení Lobezská–U Prazdroje, ãásti vnitfiního mûstského okruhu, která by mûla obstarávat pfievedení dopravy z jiÏnû poloÏen˘ch ãástí mûsta mimo obytnou ãást a mimo historické Ïelezniãní podjezdy dnes jiÏ nevyhovujících parametrÛ. Trasa sleduje Ïelezniãní traÈ PlzeÀ–âeské Budûjovice a nad jeho koleji‰tûm pfiechází za Hlavním nádraÏím v prostoru pfied areálem plzeÀského pivovaru. Od samého poãátku byl zdÛrazÀován poÏadavek na architektonické ztvárnûní v‰ech konstrukcí, zvlá‰tû pak konstrukce mostu, neboÈ ten, leÏí-li na hranici centrální oblasti mûsta a bezprostfiednû navazuje na památkovû chránûn˘ areál nádraÏí, není jen stavbou dopravní, ale pfiedev‰ím mûstskou architekturou. Pfii hledání v˘sledné podoby bylo nutno poãítat i se zatím mlhavou ideou pfiestavby Ïelezniãního koleji‰tû a nalézt fie‰ení v podstatû univerzální. Podpûry mostu jsou koncipovány podle rozmístûní jednotliv˘ch kolejí Hlavního nádraÏí a podle poÏadavku âesk˘ch drah musí b˘t odolné

20/ regenerace

prostoru

vÛãi nárazu. Most má osm polí rozdílného rozpûtí od 31 do 58 metrÛ, je ãásteãnû smûrovû rozdûlen˘ a jeho nosná konstrukce je tvofiena ocelov˘mi nosníky se spfiaÏenou Ïelezobetonovou deskou. Most je zakfiiven˘ v obou rovinách. Celá spodní stavba mostu má kamenn˘ obklad pilífiÛ z liberecké Ïuly o nestejn˘ch fiádkách se zv˘raznûn˘mi loÏn˘mi a potlaãen˘mi styãn˘mi spárami. Chodníky jsou tvofieny kamennou mozaikou z velmi svûtlé ‰tûkeÀské Ïuly, pfieru‰ované tmavo‰ed˘mi pásy v místech, kde je zábradlí kotveno do trojdíln˘ch betonov˘ch pilífiÛ, v jejichÏ stfiední ãásti jsou kotveny stoÏáry vefiejného osvûtlení. Kovové zábradlí, dûlené vÏdy po tfiech polích je jakousi reminiscencí pÛvodního oplocení Ïelezniãního areálu z poãátku 20. století. Jeho sloupky jsou zároveÀ nosiãi závûsn˘ch tyãí ochrany proti doteku trolejí elektrifikovan˘ch tratí. Na obou koncích mostu jsou zfiízeny betonové lávky pro snaz‰í pohyb pû‰ích, neboÈ most nahradil i pÛvodní lávku ocelovou. Ing. arch. Anna Hostiãková, Útvar koncepce a rozvoje mûsta Plznû

Základní údaje o stavbû PROPOJENÍ LOBEZSKÁ–U PRAZDROJE: Investor: Generální projektant: Závodní jídelna

Projekt mostu: Dodavatel stavby: Vedoucí sdruÏení: Úãastníci sdruÏení: Vefiejné osvûtlení: Celková délka pfiemostûní: V˘‰ka mostu nad terénem: Náklady na stavbu celkem: Z toho most: Zahájení stavby: Dokonãení stavby:

Magistrát mûsta Plznû, zastoupen˘ Útvarem investic mûsta Plznû PRAGOPROJEKT, a. s., Praha HIP: Ing.Pilvein PONTEX, s.r.o., Praha: Ing. Paulus architektonická spolupráce: Ing. arch. Kfiivan „SdruÏení Lobezská“ Stavby silnic a Ïeleznic, a. s., OZ 01 PlzeÀ Dopravní stavby Holding, a. s., závod 77 – Mosty Metrostav a. s. Hellux Elektra, a. s., âeské Budûjovice 253,3 m 12 m 518 mil. Kã 183 mil. Kã listopad 2000 ãervenec 2002

Údaje o stavbû AREÁLU ZÁPADOâESKÉ ENERGETIKY: ▲ Respirium ▼ Most Nad nádražím, foto: Hellux Elektra, a. s.

Investor: Projektant: Generální dodavatel: V˘znamní subdodavatelé: zakládání, Ïelezobetonov˘ skelet: ocelov˘ skelet: prosklené a keramické fasády: zabezpeãovací a protipoÏární technika: vybavení kuchyní: strukturovaná poãítaãová a telefonní síÈ: docházkov˘ systém: interiéry:

podlahové krytiny: Ïaluzie: projekãní technika: Termíny: projekt: realizace: Finanãní náklady stavby: administrativní budova: provozní zázemí: obestavûn˘ prostor:


Západoãeská energetika, a. s. PlzeÀsk˘ projektov˘ a architektonick˘ ateliér, s. r. o. Ing. arch.Václav Drchal a kolektiv Stavební podnik Klatovy, a. s. Vodní stavby Bohemia, a. s. MontáÏe Pfiíbram, a. s. Alumil CZ, s. r. o. Alsig, s. r. o. Citus Praha, a. s. Expand, s. r. o. Cominfo, a. s. Linstram, s. r. o. Interior PFD, s. r. o. ·koda Hutû PlzeÀ, s. r. o. CAS Moravia, a. s. G Interier AV media, s. r. o.

07/1997–02/1998 04/1998–10/1999 311 mil. Kã 34,5 mil. Kã 56 000 m3

Obnova objektu Měšťanské besedy v Plzni „Mû‰Èanská beseda sv˘m úãeln˘m moderním a útuln˘m zafiízením, hlavnû v‰ak odborn˘m vedením stala se plzeÀskou reprezentaãní budovou, v níÏ se centralizuje kulturní, hospodáfisk˘ i spoleãensk˘ Ïivot Plznû. V nádherné velké dvoranû konají se reprezentaãní plesy, v rozsáhl˘ch místnostech kavárensk˘ch, kuleãníkov˘ch a restauraãních schází se nejvybranûj‰í plzeÀská spoleãnost i v˘znamné osobnosti ze zahraniãí, které pfiekvapuje velkomûstsk˘ ráz spoleãenské Plznû, jeÏ za poledních, anebo veãerních koncertÛ umûlecké kapely, druÏnou zábavou a leskem toilet zvy‰uje efekt komfortních a vzdu‰n˘ch sálÛ.“ Mû‰Èanská Beseda, PlzeÀ, propagaãní broÏura, asi 1929 Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, celkový pohled na hlavní průčelí, 1989, foto: Vaneš, Plzeň

V místech b˘valého plzeÀského mûstského opevnûní vznikly v první polovinû 19. století okruÏní sady. V dobû nejvût‰í prosperity mûsta na pfielomu 19. a 20. století byly v sadech a po jejich obvodû postaveny monumentální budovy divadla, muzea, spofiitelny, po‰ty, obchodní a Ïivnostenské komory a dal‰ích institucí. Mezi nejv˘znamnûj‰í stavby reprezentaãního okruÏního parkového bulváru patfií i budova Mû‰Èanské besedy. Stejnojmenn˘ spolek ji za pfiispûní mûsta Plznû nechal postavit v roce 1901. Projekt A. âenského (1896–1902 prof. ães. st. prÛm. ‰koly v Plzni) vznikl na základû jednoho z jeho návrhÛ, ocennûn˘ch v soutûÏi v roce 1898 1. a 2. místem. TfiípodlaÏní budova na obdélníkovém pÛdorysu je umístûna v souvislé zástavbû jiÏní strany Kopeckého sadÛ. Zasahuje hluboko do vnitrobloku. PÛdorys je vnitfiním atriem rozdûlen do dvou ãástí. V pfiední – men‰í ãásti budovy, orientované smûrem do sadÛ, navazuje na vstupní prostory a chodbu kavárna a schodi‰tû, z nûhoÏ jsou v dal‰ích podlaÏích pfiístupné jednotlivé salonky. V prostoru atria za schodi‰tûm na hlavní chodbu navazuje b˘valá kuleãníková síÀ (dnes restaurace) s prosklenou stropní konstrukcí. Ve vût‰í zadní ãásti budovy k chodbû pfiiléhá prostor b˘valé restaurace, monumentální schodi‰tû do 2. podlaÏí a mal˘ sál. Nad ním je prostor velkého sálu o v˘‰i dvou podlaÏí. Z malého sálu je moÏné vstoupit do zahrady s men‰ími dfievûn˘mi objekty (hudebním pavilonem apod.). Hlavní prÛãelí budovy, obrácené do Kopeckého sadÛ, je osovû symetrické. âlení je po stranách dva uÏ‰í rizality zakonãené ‰títy a uprostfied ‰ir‰í rizalit zavr‰en˘ vûÏicí. V pfiízemí jsou rozmûrné prosklené v˘kladce kavárny. V architektonickém fie‰ení budovy pfievládá novorenesanãní sloh, u nûkter˘ch prvkÛ se uplatÀuje secese. Na prÛãelí jsou mj. malby od L. Nováka a plastiky dudáka a selské dvojice od J. Pekárka. Bohatou plastickou i malífiskou v˘zdobu nesou také nejv˘znamnûj‰í vnitfiní prostory – pfiedev‰ím velk˘ sál a kavárna s nástûnn˘mi malbami od V. Olivy.


V nov˘ch spoleãensk˘ch pomûrech ve 2. polovinû 40. let byl spolek Mû‰Èanská beseda pfiejmenován. Pfiedsednictvo KV KSâ v Plzni pak 27. února 1950 urãilo budoucnost spolku i budovy: „Spolek Slovanská beseda bude rozpu‰tûn a v únorov˘ch dnech bude slavnostnû majetek pfiedán krajskému v˘boru strany. Budovy budou propÛjãeny závodnímu klubu ·koda, ...“ Nov˘ uÏivatel úpravou hlavního vstupu a interiérÛ postupnû potlaãoval reprezentaãní charakter budovy. ZaráÏející je z dne‰ního pohledu napfiíklad kompletní v˘mûna v‰ech dvefií, pfiiãemÏ nespornû více opotfiebovaná okna zÛstala zachována. Neodborn˘mi zásahy byla bûhem nûkolika desetiletí po‰kozována nebo niãena také umûlecká v˘zdoba hlavního prÛãelí i vnitfiních prostor, ke zniãení nejv˘znamnûj‰ích umûleck˘ch dûl na‰tûstí nedo‰lo. „Doporuãujeme, aby byla zachována nástûnná malba Viktora Olivy v prostorách restauraãních (dne‰ní kavárna, pozn. aut.), a to jak z dÛvodÛ umûlecko-historick˘ch, tak ze zfietelÛ estetick˘ch. Pfii nûkteré z dal‰ích úprav restauraãní haly by bylo moÏno uvaÏovati

▲ Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, interiér kavárny, 2003, foto R. Kodera

Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, původní nadsvětlík dveří do schodišťového prostoru po odstranění novodobého obkladu, 2001, foto P. Domanický

Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, mechanismus na spouštění okna výkladce kavárny, stav před opravou, 2001, foto P. Domanický

o pfiíp. doplnûní v˘zdoby protûj‰kem – moderní malbou s tematikou víÏící se k nynûj‰ímu poslání ZK (závodního klubu ZávodÛ V. I. Lenina, dfiíve ZK ·koda, pozn. aut.).“ (z dopisu F. ·ika za vedoucího odboru ‰kolství a kultury Krajského národního v˘boru v Plzni podnikovému fieditelství Restaurací a jídelen z 8. dubna 1958). Vût‰ina prací v budovû mûla charakter údrÏby a nedo‰lo na‰tûstí k uvaÏované celkové rekonstrukci, pfii níÏ by patrnû byla budova radikálnû pfiestavûna. Dne 10. listopadu 1994 byla Ministerstvem kultury âeské republiky budova prohlá‰ena za kulturní památku na návrh Spolku Za starou PlzeÀ z 12. kvûtna 1993. Na konzultaci úprav budovy v 90. letech spolupracoval plzeÀsk˘ památkov˘ ústav. Pfied sedmist˘m v˘roãím zaloÏení Plznû probûhla v letech 1993–5 rekonstrukce stfiechy a kvalitní oprava hlavního prÛãelí, na nûmÏ byla obnovena nejen malífiská v˘zdoba, ale také nápis „Mù·ËANSKÁ BESEDA“. regenerace prostoru /23

▲

Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, interiér kavárny, 1993, foto R. Kodera

Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, interiér kavárny, 1993, foto R. Kodera Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, interiér kavárny, 2003, foto R. Kodera

Dne 13. kvûtna 1999 Zastupitelstvo mûsta Plznû pfiedbûÏnû odsouhlasilo odkoupení Mû‰Èanské besedy do majetku mûsta Plznû „a to z dÛvodu zachování tohoto kulturního centra pro obyvatele mûsta Plznû“ (Radniãní listy 3/1999 s.7). Dne 9. záfií 1999 ZMP schválilo odkoupení objektu Mû‰Èanské besedy na základû nabídky ·koda, a. s., do majetku mûsta Plznû. Pfiíprava projektu rekonstrukce byla zadána Atelieru Soukup s. r. o., PlzeÀ (Ing. arch. J. Opl, Ing. arch. J. Soukup). Cílem byla postupná modernizace budovy pro kulturní a reprezentaãní potfieby a zároveÀ rehabilitace pÛvodního fie‰ení fasád a nejv˘znamnûj‰ích interiérÛ. Jako podklad pro pfiípravu dokumentace byl zpracován pasport umûleckofiemesln˘ch a umûleck˘ch prvkÛ v celé budovû a proveden restaurátorsk˘ prÛzkum nûkter˘ch prvkÛ v˘zdoby v pfiední ãásti budovy, která tvofiila 1. etapu rekonstrukce. Projektant v archivech získal v kopiích historickou plánovou dokumentaci. Rekonstrukãní práce zahájila v roce 2001 jako generální dodavatel firma Metrostav a. s., divize 1, PlzeÀ, vût‰inu restaurátorsk˘ch prací zaji‰Èovala firma AVERS spol. s r. o. z Prahy. V úzké spolupráci Státního památkového ústavu v Plzni (dnes Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v Plzni) a odboru památkové péãe Magistrátu mûsta Plznû s projektantem a provádûjící firmou a restaurátory byly postupnû jednotlivé práce upfiesÀovány na základû prohloubeného studia historické dokumentace a vyhodnocování sond do jednotliv˘ch novodob˘ch povrchÛ a konstrukcí. V nûkolika pfiípadech se pod novûj‰ími povrchy podafiilo nalézt fragmenty pÛvodních oken, dvefií a dfievûn˘ch obkladÛ. Tyto detaily vût‰inou poslouÏily jako pfiedlohy pro návrhy replik truhláfisk˘ch prvkÛ a po restau-

rování byly osazeny na pÛvodní místa. Zásadní v˘znam mûlo rozhodnutí o zmûnû projektu vstupu do budovy jako obnovy jeho pÛvodní podoby, na základû doporuãení SPÚ, kter˘ zajistil historickou fotodokumentaci pÛvodního stavu. Na základû dokumentace, nalezené archivním prÛzkumem, proveden˘m SPÚ, byla navrÏena také obnova pÛvodní podoby interiéru kavárny. SPÚ, vykonávající památkov˘ dozor nad provádûním stavby, konzultoval nejen jednotlivé ãásti projektové dokumentace, ale také technologické postupy restaurátorsk˘ch prací, fie‰ení detailÛ, barevn˘ch úprav apod. Bûhem prací do‰lo k odstranûní novodob˘ch pfiíãek, v˘plní, dlaÏeb, nátûrÛ apod. Provedení nové stropní konstrukce pod prostorem kavárny umoÏnilo v suterénu vybudovat divadelní sál. K nûmu bylo od hlavní chodby v pfiízemí zfiízeno nové schodi‰tû. Rozdûlením vyrovnávacích schodÛ do dvou krátk˘ch ramen a pfiemístûním hlavních dvefií byl do pÛvodního stavu obnoven vstupní vestibul, do rekonstrukce prostorovû degradovan˘. Ve vstupní chodbû byla poloÏena nová keramická dlaÏba, zhotovená jako replika pÛvodní silnû po‰kozené dlaÏby, jejíÏ dochované fragmenty byly uloÏeny pro uplatnûní ve 2. etapû rekonstrukce. Podlahy z litého terazza byly zachovány a odbornû opraveny, chybûjící úseky doplnily nové plochy zhotovené stejnou technologií. PÛvodní okna byla repasována nebo nahrazena pfiesn˘mi replikami. Interiérové dvefie a prosklené stûny byly navrÏeny novû na základû nalezen˘ch fragmentÛ. V˘plnû doplnily pÛvodní nebo nové prvky mosazného kování a skla s leptan˘mi motivy. Zábradlí hlavního schodi‰tû bylo repasováno a doplnûno o chybûjící zdobné prvky. Po dÛkladné opravû pÛvodní ocelové n˘tované konstrukce byla obnovena funkce svûtlíku nad prostorem restaurace. Restaurováním pro‰la kompletnû plastická ‰tuková v˘zdoba stûn i stropÛ. Po sejmutí vrstev


novodob˘ch nátûrÛ a doplnûní chybûjících úsekÛ v˘zdoby byla vût‰inou obnovena její pÛvodní povrchová úprava. V prostoru restaurace musela b˘t z dÛvodu znaãného rozsahu po‰kození a následné rekonstrukce úÏlabí stfiechy mezi svûtlíkem a stûnou atria plastická v˘zdoba stropu ãásteãnû sejmuta a nahrazena kopiemi. Nové v˘malby jednotliv˘ch místností vycházejí z fragmentÛ pÛvodních úprav, zji‰tûn˘ch prÛzkumem, a náznakovû obnovují pÛvodní stav. Kompletnû byl obnoven prostor kavárny. Na základû nálezÛ fragmentÛ pod novûj‰ími zrcadly byla obnovena barevná dekorativní v˘malba stûn s kvûtinov˘mi motivy. Obnoven byl také fládrovan˘ povrch a zlacení stropu. Restaurovány byly nástûnné obrazy. Repliky pÛvodních lustrÛ a nástûnn˘ch svítidel zhotovil I. Houska z Bu‰tûhradu. Místo novodob˘ch ocelov˘ch v˘kladcÛ byly osazeny dfievûné repliky pÛvodních. Unikátní dochované mechanismy na spou‰tûní oken v˘kladcÛ do suterénu byly konzervovány, jeden z nich jako technická kuriozita byl po osazení repliky pÛvodního v˘kladce obnoven a zprovoznûn. Práce na 1. etapû rekonstrukce zavr‰ila oprava hlavního prÛãelí v úrovni parteru budovy, vãetnû osazení prosklené mark˘zy nad hlavním vstupem. Dne 1. fiíjna 2002 byla rekonstruovaná ãást budovy slavnostnû otevfiena pro vefiejnost. Je ukázkou pfiíkladné spolupráce investora, projektanta, provádûjících firem a pracovníkÛ památkové péãe. Pfiipravuje se 2. etapa obnovy, která bude zahrnovat sálovou ãást budovy. V závûreãné etapû dojde k obnovû zahrady s drobnou dfievûnou architekturou. Ing. arch. Petr Domanick˘, Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû PlzeÀ, foto: archiv NPÚ

Prameny a literatura: Havlic V., Z historie PlzeÀského spolkového Ïivota, PlzeÀsko, r. XXII, ã. 5-6, PlzeÀ 1995. Kováfi J., PrÛmyslová ‰kola stavební v Plzni a v˘stavba mûsta, Minulostí Západoãeského kraje XVI, PlzeÀ 1980. Mû‰Èanská Beseda, PlzeÀ, propagaãní broÏura, PlzeÀ asi 1929. Architektonick˘ obzor I., Praha 1902. Radniãní listy ã. 3/1999 s.7, Radniãní listy ã. 4/1999 s. 7. Spisov˘ archiv Národního památkového ústavu, územního odborného pracovi‰tû v Plzni. Generální projektant: Autofii: Arch. spolupráce interiéry: Dodavatel stavby: Dodavatel restaurátorsk˘ch prací: Náklady etapy obnovy klubové ãásti: Termín obnovy: Vlastník budovy: Provozovatel:

Atelier Soukup, s. r. o., PlzeÀ Ing. arch. Jifií Opl a Ing. arch. Jan Soukup Ing. arch. Petr Podgorn˘, Ing. arch. Tomá‰ Blahovec Metrostav a. s. Avers, s. r. o., Praha 88 mil. Kã ãervenec 2001–záfií 2002 Mûsto PlzeÀ Esprit, plzeÀsk˘ kulturní servis

Nové bytové domy na sídlišti Sylván

Hospodářská komora Plzeň ·afafiíkovy sady 5, 301 15 PlzeÀ, Tel.: 377220642, 377220672, Fax: 377222886, e-mail: [email protected], http://www.hkplzen.cz

Hospodáfiská komora PlzeÀ v souãasné podobû vznikla v roce 1993, kdy byla podle zákona 301/92 Sb. krajsk˘m soudem registrována jako samostatná a samosprávná právnická osoba. SdruÏuje na základû dobrovolného ãlenství podniky a podnikatele rÛzn˘ch oborÛ, ktefií správnû chápou poslání komory i skuteãnost, co je to samosprávná organizace. Práce v sekcích pfiispívá k vytváfiení podoby vzájemného respektu a spolupráce. Projednávaná témata potvrzují zájem se nejen zastávat sv˘ch ãlenÛ, ale aktivnû se podílet na hospodáfiském rozvoji mûsta a regionu.

a spolu pak na vytváfiení pfiíznivûj‰ího podnikatelského prostfiedí v oboru. Na sv˘ch schÛzkách a setkáních besedují na aktuální témata s pozvan˘mi hosty, zástupci mûsta i kraje, politick˘mi pfiedstaviteli ãi zástupci âKAIT. Zástupci sekce zasedají v odborn˘ch komisích Rady mûsta Plznû i Rady PlzeÀského kraje. Zastoupení má i v parlamentním Podv˘boru pro stavebnictví a dopravu PS PâR.

Oborovû spfiíznûní ãlenové mají moÏnost se potkávat v odborn˘ch sekcích, které jsou zároveÀ i poradními orgány pfiedstavenstva. V leto‰ním roce, kdy komora slaví 10. v˘roãí svého zaloÏení, pracuje 6 takov˘chto sekcí. Dopravní, ekologická, energetická, stavební, vnûj‰ích vztahÛ a zdravotnická. Jako první v HK PlzeÀ vznikla jiÏ v roce 1994 sekce stavební. Té se za její ãinnost povedlo sdruÏit mnoho v˘znamn˘ch stavební firem a projekãních, realitních a architektonick˘ch kanceláfií. Po nedávném ustavení Krajské hospodáfiské komory PlzeÀského kraje se ãinnost postupnû rozrÛstá i do krajského mûfiítka.

Jednotliví ãlenové se podílí na fiadû v˘znamn˘ch stavebních aktivit. Z nejaktuálnûj‰ích lze jmenovat napfi. podíl na v˘stavbû a projekãní pfiípravû prÛmyslové zóny Borská pole, na obnovû stavebních památek, na v˘stavbû bytov˘ch domÛ sídli‰tû Sylván ãi na dlouho diskutovaném dálniãním obchvatu mûsta Plznû. I na fiadû oficiálnû ocenûn˘ch staveb se podílí ãlenové Hospodáfiské komory PlzeÀ a její stavební sekce. Z nejv˘znamnûj‰ích lze jmenovat silniãní komunikaci v Plzni – most Milénia pfies fieku Radbuzu, a novou budovu ÚMO PlzeÀ 2 – Slovany, ocenûnou v roce 2000 titulem Stavba roku.

Vût‰ina firem sdruÏen˘ch v sekci se aktivnû podílí na spolupráci se Svazem podnikatelÛ ve stavebnictví

Miloslav KuÏílek pfiedseda stavební sekce HK PlzeÀ regenerace prostoru /25

Historické budovy ZČU v sadech Pětatřicátníků

Univerzitní areál ZČU v Plzni na Borech

Západočeská univerzita V˘znamná souãást mûsta i regionu V˘znamn˘m pfiínosem pro zv˘‰ení atraktivity mûst a regionÛ, pro jejich rozvoj je pÛsobení univerzit. Vefiejné vysoké ‰kolství v regionu dnes reprezentují Západoãeská univerzita a Lékafiská fakulta Univerzity Karlovy. Tyto dvû vysoké ‰koly pokr˘vají znaãnou ãást spektra vysoko‰kolského vzdûlávání, takÏe PlzeÀ, jako univerzitní mûsto, vyhledávají studenti nejen z regionu, ale stále více z celé republiky. JiÏ v roce 1919 tehdej‰í prezident T. G. Masaryk pfii náv‰tûvû Plznû doporuãil zde zfiízení vysoké ‰koly. To se v‰ak stalo aÏ po 2. svûtové válce. Vysoko‰kolské vzdûlávání má v Plzni tedy více neÏ padesátiletou tradici. V roce 1945 byla zfiízena Lékafiská fakulta Univerzity Karlovy, v roce 1948 Pedagogická fakulta a v roce 1949 Vysoká ‰kola strojní a elektrotechnická. Dvû poslednû jmenované vysoké ‰koly pak spoleãnû v roce 1991 vytvofiily Západoãeskou univerzitu (ZâU). Univerzita má sedm fakult: Fakultu aplikovan˘ch vûd, Fakultu ekonomickou, Fakultu elektrotechnickou, Fakultu humanitních studií, Fakultu pedagogickou, Fakultu právnickou a Fakultu strojní. V souãasné dobû studuje na ZâU více neÏ 13 tisíc studentÛ a je zamûstnáno více jak 1700 pracovníkÛ. Jedná se tedy o nejvût‰í instituci celého regionu. Fakulta aplikovan˘ch vûd byla zaloÏena v r. 1990. SdruÏuje katedry pfiírodovûdné (matematiky, fyziky) a dal‰í, pfieváÏnû „teoretického“ zamûfiení (informatiky, kybernetiky, mechaniky), které v‰echny mají v˘znamnû interfakultní charakter tj. zabezpeãují v˘uku pfiedmûtÛ teoretického

základu i na ostatních fakultách (zejména ekonomické, elektrotechnické a strojní). Fakulta ekonomická vznikla rovnûÏ v r. 1990 a velmi rychle si na‰la své místo jak v rámci matefiské vysoké ‰koly, tak i v sektoru 18 ekonomick˘ch fakult âeské republiky. Jako jediná z fakult ZâU je dislokována i mimo sídelní mûsto univerzity, a to v Chebu. Fakulta má akreditovány jak bakaláfiské, tak i magisterské (inÏen˘rské) studijní programy. Fakulta elektrotechnická je jednou z „historick˘ch“ fakult ZâU. Její historie se datuje od r. 1960, kdy byly na b˘valé Vysoké ‰kole strojní a elektrotechnické zfiízeny 2 fakulty (elektrotechnická a strojní). Fakulta se velmi rychle po r. 1990 pfiizpÛsobila nov˘m poÏadavkÛm trhu práce a akreditovala podle jeho potfieb nové studijní programy, zejména bakaláfiské. Fakulta humanitních studií je nejmlad‰í souãástí univerzity (zaloÏena v roce 1999). Nabízí studium v fiadû studijních programÛ a oborÛ, které bylo dfiíve nutno studovat na jin˘ch vysok˘ch ‰kolách mimo PlzeÀ a i fiadu jedineãn˘ch, které lze studovat pouze na ZâU. Fakulta právnická je nejmlad‰í právnickou fakultou v âR. Její vznik byl provázen fiadou tûÏkostí, ale nakonec zvítûzila snaha vyjít vstfiíc potfiebám státu a zájmu vefiejnosti o studium práv. Vznikla pod zá‰titou Ústavu státu a práva Akademie vûd âeské republiky a s pomocí Krajského soudu v Plzni, z jejichÏ fiad se rekrutovali a rekrutují dosud i uãitelé fakulty.


Zámek Nečtiny, výukové středisko ZČU uprostřed překrásných lesů

Fakulta pedagogická je nejvût‰í a nejstar‰í fakultou univerzity a pfiipravuje zejména uãitele základních a stfiedních ‰kol. Kromû toho i odborníky v nûkolika neuãitelsk˘ch studijních programech. Patfií mezi zakládající fakulty univerzity. Fakulta strojní je rovnûÏ zakládající fakultou ZâU se stejnû dlouhou historií jako fakulta elektrotechnická. Její ãinnost do r. 1990 byla velmi úzce spjata s plzeÀsk˘m strojírenstvím (zejména se ·kodovkou). Po sametové revoluci se velmi rychle pfiizpÛsobila potfiebám a zájmu a poskytuje vzdûlání v fiadû moderních studijních programÛ. Souãástí vzdûlávacích aktivit ZâU je i zaji‰Èování celoÏivotního vzdûlávání obãanÛ. Univerzitou (zejména jejím Ústavem celoÏivotního vzdûlávání) jsou vytváfieny podmínky pro rozvoj forem dal‰ího vzdûlávání. Pfiedná‰kami a krátkodob˘mi, stfiednûdob˘mi i dlouhodob˘mi kursy pro studenty, zamûstnance ZâU i ‰irokou vefiejnost poãínaje a Univerzitou tfietího vûku konãe vychází ZâU nejen vstfiíc poÏadavkÛm trhu práce, ale i individuálním zájmÛm obãanÛ.

Rektor ZČU prof. Vostracký předává diplom čestného doktora ZČU prof. Sterlingovi, rektoru Univerzity Brunel, Londýn

Univerzita je nejen v˘znamnou vzdûlávací institucí, ale i stfiediskem v˘zkumu a v˘voje. Fakulty fie‰í v˘zkumné granty a v˘zkumné úkoly v rámci v˘zkumn˘ch zámûrÛ. V roce 2000 bylo na ZâU zaloÏeno regionální v˘zkumné centrum „Nové technologie“. Fakulty spolupracují jak v rámci programu M·MT „V˘zkumná centra“, tak i s ostatními vysok˘mi ‰kolami a ústavy Akademie vûd âeské republiky. Univerzita je zároveÀ pfiirozen˘m mostem k navazování odborné spolupráce i osobních vztahÛ. Spolupracuje s mnoha univerzitami nejen v Evropû, ale i ve svûtû. Snahu o efektivní otevírání univerzity vÛãi Evropû a svûtu realizuje ZâU i tfiít˘denní Mezinárodní letní jazykovou ‰kolou, která je organizována kaÏdoroãnû od

Akademické obřady jsou významnou událostí každé univerzity

r. 1990. Jejím obsahem je jednak intenzivní jazyková v˘uka angliãtiny, nûmãiny, francouz‰tiny, ‰panûl‰tiny, ru‰tiny a ãe‰tiny, jednak rÛzné specializované jazykové kurzy (napfi. pro uãitele Z· a S·, vojáky apod.) a doplÀující kulturní a spoleãensk˘ program. Ve v˘zkumu a v˘voji má mimofiádn˘ v˘znam spolupráce s podniky a institucemi, které v˘sledky v˘zkumu realizují. Univerzita má rovnûÏ v˘znamnou úãast v konkrétních projektech mûsta i regionu. Pfiítomnost univerzity ve mûstû i regionu je v˘znamná i z demografického hlediska. Studenti oÏivují svojí aktivitou i spoleãensk˘ Ïivot a jsou zdrojem talentÛ pro uplatnûní ve spoleãnosti v oblasti pfiírodních vûd, inÏen˘rství, ekonomiky,

Běh Terryho Foxe je každoroční významnou sportovně-společenskou aktivitou ZČU


humanitních oborÛ i práva a pedagogiky. Univerzita je pro mûsto i region drahokamem, kter˘ v˘raznû posiluje jejich kulturní, ekonomick˘ i politick˘ v˘znam. ZâU je dislokována do celkem 65 budov v PlzeÀském a 2 budov v Karlovarském kraji. Vût‰ina budov je star‰ích s v˘jimkou univerzitního kampusu v Plzni na „Zeleném trojúhelníku“, kter˘ vznikl na poãátku devadesát˘ch let minulého století a stále se rozvíjí. Kromû budov v mûstech Plzni a Chebu vlastní ZâU i tfii v˘uková a v˘cviková stfiediska v Neãtinech, Perninku a Rybníku, o nûÏ peãuje, a tím napomáhá i ke zv˘‰ení atraktivity obcí. doc. Ing. Josef PrÛ‰a, CSc. kancléfi ZâU

Zruč-Senec Obec se nachází pfii silnici 7 km severov˘chodnû od Plznû. První písemná zpráva o Zruãi je z roku 1252, kdy ves patfiila tfiem bratfiím: PÛtovi, VaÀkovi a Purkartovi z Vlko‰ova, ktefií ji prodali Janu z Klenového. Od nûho ji roku 1507 koupil Albrecht z Kolowrat, pán na hradû Lib‰tejnû s vesnicemi Dolany, Senec, Chrást a Druztová s hradem VûÏka. Jan z Vald‰tejna, nevlastní syn Albrechta z Kolowrat, prodal v roce 1517 tyto obce mûstu PlzeÀ, které je drÏelo do roku 1850. V roce 1574 bylo ve Zruãi sedm selsk˘ch dvorÛ. V roce 1567 zaloÏilo mûsto PlzeÀ rybník Drahotín o rozloze 10 ha asi 1 km v˘chodnû od Zruãe. Barokní sloup umuãení z r. 1763 stojí pfii cestû za vsí do Druztové. Kolem roku 1780 byly na návsi zaloÏeny dva rybníky a v roce 1806 postavena kapliãka. V roce 1902 bylo v obci 75 domÛ a 623 obyvatel, v roce 1924 jiÏ 84 domÛ a 641 obyvatel. V roce 1926 vznikla ãást obce, tzv. Pila. V roce 1936 byla slavnostnû otevfiena nová obecná ‰kola, která byla v roce 1963 roz‰ífiena na základní devítiletou ‰kolu. V obci Senec, která vznikla v r. 1295, Ïilo v roce 1861 ve 48 domech 238 obyvatel, v roce 1921 jiÏ 447 obyvatel a bylo zde 68 domÛ. U kfiiÏovatky cesty od Tfiemo‰né se silnicí do Plznû se nachází smírãí kámen z 16. století. V roce 1927 bylo zapoãato s elektrifikací obce. V roce 1931 bylo otevfieno hfii‰tû DTJ. V této dobû Ïilo v obci Senec 556 obyvatel ve 106 domech a v roce 1936 jiÏ 710 obyvatel v 150 domech. V roce 1953 do‰lo k politickému slouãení obou obcí s názvem Zruã.

V druhé polovinû 20. století do‰lo k podstatnému roz‰ífiení sluÏeb a vzniku nov˘ch podnikÛ. Byl zaloÏen Okresní stavební podnik PlzeÀ-sever, v roce 1956 bylo otevfieno zdravotní stfiedisko a po‰tovní úfiad. Dále byly postupnû postavena: poÏární zbrojnice v roce 1960, samoobsluha v roce 1975, tûlocviãna v r. 1977, matefiská ‰kola v roce 1981 a v letech 1984–1990 ãistiãka odpadních vod. Od roku 1990 se postupnû realizuje kanalizace a vodovod, vãetnû oprav komunikací. Pfii v˘jezdu z obce smûrem na Tfiemo‰nou se nachází letecké muzeum. V roce 1991 byl zmûnûn název obce Zruã na Zruã-Senec. V roce 2000 byla ukonãena plo‰ná plynofikace vãetnû likvidace velk˘ch uheln˘ch kotelen, coÏ rozhodujícím zpÛsobem pfiispûlo ke zlep‰ení Ïivotního prostfiedí. V˘hodná poloha obce v tûsné blízkosti mûsta Plznû mimo hlavní trasy silnic se projevuje velk˘m zájmem o v˘stavbu rodinn˘ch


domkÛ v klidném a hezkém prostfiedí. V souãasné dobû je v obci 1000 rodinn˘ch domÛ, 250 chat a Ïije zde 2500 obyvatel. Budoucnost obce Zruã-Senec je nastínûna v urbanistické studii s perspektivou vytváfiení vhodn˘ch lokalit pro bydlení a podnikání. Materiál poskytla Obec Zruã-Senec

Třemošná Mûsto Tfiemo‰ná leÏí zhruba 9 km severnû od Plznû v ‰iroké, táhlé kotlinû, jejímÏ stfiedem protéká potok, zvan˘ Tfiemo‰enka, dokládan˘ archivním záznamem jiÏ z roku 1238.

V centru rovinaté návsi byla v r. 1853–55 vystavěna zděná čtyřboká kaple. Vysvěcena byla 14. 6. 1857.

Při silnici do České Břízy býval hamr. Zachoval se zde v novější úpravě obytný domek čp. 57, kde se narodil 5. března 1851 malíř Václav Brožík (1851–1901). Na domku je umístěna pamětní deska.

Vznik Tfiemo‰né se podle písemn˘ch dokumentÛ datuje do let 1181–1182. PÛvodem jejího názvu je slovo „stfiemcha“, coÏ je kefi s drobn˘mi bíl˘mi kvûty, kter˘ v té dobû s dal‰ími listnat˘mi stromy rostl podél potoka tehdej‰í je‰tû malé osady. Dal‰í písemná zmínka o Tfiemo‰né je z r. 1191 ve dvorském vídeÀském archivu. Tehdy Tfiemo‰ná patfiila vladykovi Radostovi z Tfiemo‰né, kter˘ zemfiel v roce 1200 a téhoÏ roku byla osada Tfiemo‰ná prodána kapitule v Mûlníce. V roce 1293 ji za 300 hfiiven stfiíbra spolu s obcí Senec odkoupil klá‰ter v Plasích. Od roku 1295 patfiilo Mûlnické probo‰ství se v‰emi sv˘mi statky, tedy i s Tfiemo‰nou, ke kapli V‰ech Svat˘ch na PraÏském hradû.

V roce 1300 bylo Mûlnické probo‰ství opût obnoveno a po sporu s plask˘m opatem Janem získalo Tfiemo‰nou uÏ jen za 100 hfiiven stfiíbra. Po roce 1379 byla Tfiemo‰ná nûkolikrát pronajata jin˘m pánÛm ãi klá‰terÛm. Po smrti mûlnického probo‰ta Zikmunda v roce 1436 zcela zanikla kapitula v Mûlníce a právním drÏitelem Tfiemo‰né se stal Petr z Chrástu, kter˘ darem od krále Václava IV. získal i tvrz, o níÏ je v souvislosti s Tfiemo‰nou zmínka na poãátku 15. století. Po Petrovi z Chrástu drÏel Tfiemo‰nou Pfiibík z Klenové. Pozdûji se Tfiemo‰ná a fiada dal‰ích vsí dostává k hradu v Bûlé. V roce 1509 byl majitel vsi Jan z Gut‰tejna pfiinucen panství Bûlá s Tfiemo‰nou a dal‰ími obcemi podstoupit Albrechtovi z Kolowrat a na Lib‰tejnû. Po roce 1570 získali panství Jan a Bernard z Vald‰tejna, ktefií ãást svého majetku zastavili mûstu PlzeÀ. Na sklonku feudalismu se Tfiemo‰ná stala souãástí nekmífiského panství, které tehdy patfiilo rodinû Zikmunda, hrabûte z GötzÛ. V roce 1707 pfie‰lo panství v Nekmífii do rukou rodu pánÛ z Vrtby. Po smrti posledního ãlena rodu pánÛ z Vrtby v r. 1830 zdûdil panství Jan, kníÏe z Lobkowitz. Toto panství se skládalo ze vsí Nekmífi, Lhotka, Tatiná, Îilov, NevfieÀ, Pfií‰ov, Ledce, ZáluÏí, St˘skaly a Tfiemo‰ná. V té dobû mûla Tfiemo‰ná 458 obyvatel a 57 domÛ. Jana, dcera kníÏete z Lobkowitz, se provdala za Karla, hrabûte ze SchönbornÛ. V drÏení této rodiny zÛstalo nekmífiské panství aÏ do roku 1895, kdy bylo prodáno JUDr. Stanislavu Wopr‰álkovi, kter˘ je vlastnil aÏ do roku 1948. Obec zaãala pozvolna mûnit svoji tváfi jiÏ od poãátku 19. století v souvislosti s rozvojem tûÏby nerostn˘ch surovin a prÛmyslu. Stabilní katastr z r. 1839 zachycuje zástavbu vsi jako pfieváÏnû nespalnou, s fiadou dfievûn˘ch objektÛ vesmûs hospodáfiské povahy.V blízkosti kaple stojí hodnotná, zfiejmû aÏ pozdnû klasicistní usedlost ãp. 40 s polopatrov˘m domem, jehoÏ fasádu ãlení bosované pilastry. V areálu tfiemo‰enského hfibitova stojí velk˘ krucifix s litinovou plastikou Krista. Severov˘chodnû od vsi se nacházela uhelná ‰achta. Uhlí zde bylo objeveno jiÏ v roce 1817 Augustem Königsdorfem. V severní ãásti obce stojí z novûj‰ích staveb za pozornost pfiedev‰ím ‰kolní budova, postavená plzeÀskou firmou Müller a Kapsa v r. 1894, objekt âeské spofiitelny ãp. 7 a funkcionalistick˘ obytn˘ dÛm ãp. 18. Ten byl vybudován v r. 1940 vlastníkem – stavitelem Neubauerem. Z budovy regenerace prostoru /29

ãp. 51 byl SdruÏením obãanÛ Exodus vybudován víceúãelov˘ bezbariérov˘ dÛm a v nûm zfiízeno rekvalifikaãní, ubytovací a ‰kolicí zafiízení pro zdravotnû postiÏené obãany. Vyrábûjí tu drobné keramické pfiedmûty, pofiádají kulturní akce, konají se tu i m‰e a akce jin˘ch organizací. Druhá ãást obce na pravé stranû potoka se rozvíjela v návaznosti na zdej‰í prÛmyslovou v˘robu. PrÛmysl zde pÛvodnû vznikl u kamenouheln˘ch loÏisek. V roce 1832 zakoupil doly J. D. Stark a zaloÏil zde sklárnu. Vyrábûlo se tu tabulové a zrcadlové sklo. Kolem roku 1910 zamûstnávala sklárna 400 dûlníkÛ a úfiedníkÛ. V r. 1911 zde byla zahájena strojní v˘roba tabulového skla jako v první sklárnû v Evropû. Pro skupinu obytn˘ch domÛ za Ïelezniãní tratí je dodnes pouÏíván název Na Sklárnû. Poãátek rozvoje keramického prÛmyslu v Tfiemo‰né je spojen se jménem Gustava Oberraitha, kter˘ pfii hledání uhlí objevil v r. 1855 v blízkosti silnice do Plznû kaolín. Následnû byla zahájena tûÏba. V r. 1887 zakoupil závod Emil ·koda a zavedl zde v˘robu Ïáruvzdorného zboÏí pro vyzdívky slévárensk˘ch pecí. V r. 1906 si závod pronajaly Západoãeské továrny kaolinové a ‰amotové a. s. a v r. 1908 jej získaly definitivnû. V r. 1875 zaloÏila belgická akciová spoleãnost plavírnu kaolinu a továrnu na hlinûné zboÏí. Dodnes se tato provozovna keramick˘ch závodÛ naz˘vá „belgická”. Továrnu koupil v r. 1890 Kurt Foerster z Berlína, provedl její rekonstrukci a zavedl v˘robu kameninového zboÏí, dodávaného do v‰ech zemí Rakouska-Uherska, Ruska a Polska. Od r. 1916 je továrna pfii záluÏské silnici majetkem Západoãesk˘ch továren kaolinov˘ch a ‰amotov˘ch v Horní Bfiíze, dnes Keramika Horní Bfiíza. Dnes je v ní v˘roba zastavena. V návaznosti na tûÏbu a zpracování kaolinu, jílu a dal‰ích nerostÛ byl zaloÏen je‰tû objekt firmy Platinon, továrna na ‰amotové zboÏí pfii Ïelezniãním pfiejezdu silnice do Zruãe a podnik bratfií MráãkÛ, továrna na kameninové zboÏí a tavicí kelímky. Kromû tûchto hlavních továren byla v obci strojírna pro v˘robu a opravy hospodáfisk˘ch a jin˘ch strojÛ, závod na v˘robu m˘del a svíãek a ãtyfii truhláfiské dílny. Majitelé továren a podniku vystavûli v Tfiemo‰né nûkolik pozoruhodn˘ch obytn˘ch sídel a vil. K v˘znaãn˘m objektÛm patfií i novû zrekonstruovaná secesní budova s lékárnou ãp. 200, postavená pro lékárníka Kubáta v r. 1910. Materiál poskytlo Mûsto Tfiemo‰ná

Rekonstruované náměstí Osvobození s novou kašnou

Rekonstrukce budovy předválečného sídla kralovického okresu na městský úřad s rozšířenou působností Novostavba závodu HANSA ČESKO, s. r. o., na výrobu vodoinstalačních armatur

Obnova významné kulturní památky probošství v Mariánské Týnici, dnes Muzeum a galerie severního Plzeňska

Novostavba budovy finančního úřadu

Kralovice

Materiál poskytlo Mûsto Kralovice

Kralovice leÏí 40 km severnû od Plznû. Byly zaloÏeny v roce 1183 a v roce 1547 pov˘‰eny na mûsto. Staly se stfiediskem zemûdûlství a fiemeslné v˘roby, pozdûji i drobného prÛmyslu a od poloviny 19. století sídlem okresního úfiadu. V˘razem prosperity mûsta byla i v˘stavba ãetn˘ch vefiejn˘ch budov a roz‰ífiení zástavby mimo historické centrum v 1. polovinû 20. století. Od roku 1949 bylo sídlo okresu pfieneseno jinam. Kralovice ale nadále zÛstávají pfiirozen˘m centrem oblasti. Tato funkce se v˘raznû zv˘‰ila po roce 1989, kdy také nastává nové období kultivace mûsta, a v roce 2003, kdy se Kralovice stávají mûstem s roz‰ífienou pÛsobností. 30/ regenerace prostoru

Nečtiny z balonu. Pohled na kostel sv. Jakuba a část obce pod kostelem, 1993

Nečtiny Obec Neãtiny najdete 12 km od spojnice PlzeÀ–Karlovy Vary, asi 37 km od Plznû. Území, které obec spravuje, má kromû Neãtin je‰tû ãást Bfiezín, âestûtín, Nové Mûsteãko, Hrad, Plachtín, Le‰ovice, Doubravice, Kamenná Hora, Leopoldov, Jedvaniny a Raãín. Celkem zde na 5200 ha trvale Ïije kolem 600 obyvatel. Krajina je velmi ãlenitá a kromû 3000 ha lesa je zde asi 1800 ha zemûdûlské pÛdy s pfievahou luk a pastvin. V souãasné dobû prochází obec obdobím obnovy. Rok 1989 nastartoval zmûny ve spoleãnosti, které nutí lidi, aby se chovali jako individuality a plnû rozvíjeli v‰echny své schopnosti. Lidé zaãínají chápat, Ïe záleÏí hlavnû na nich, jaké prostfiedí pro Ïivot si v místû vytvofií. V dvanáctiletém procesu obnovy byla opravena nebo zrekonstruována vût‰ina nemovitostí ve vlastnictví obce. Postavila se ãistiãka odpadních vod, kanalizace, byl vyfie‰en nedostatek pitné vody v letních mûsících, zabezpeãena energetická, telefonní a dopravnû obsluÏná síÈ. Je

Materiál poskytla Obec Neãtiny

Budova OÚ Nečtiny před rekonstrukcí, 1994

Opravená budova OÚ a knihovna, ordinace lékaře a zubní, dokončeno 1995

Kostel sv. Jakuba v Nečtinech před opravou, 1999

pfiipravena zóna pro podnikání, ãásteãnû roz‰ífien bytov˘ fond a pfiipravují se dal‰í kroky pro rozvoj a stabilitu území. Pfies nesporné úspûchy pfii obnovû Neãtinska je‰tû v‰ak zb˘vá mnohé udûlat. Ve v˘sledku jde o to, aby byly zaji‰tûny podmínky pro plnohodnotn˘ Ïivot zdej‰ích lidí. Proto je nutné celé území pochopit v jeho vazbách, rozvíjet ho a peãovat o v‰e, co je tu cenné. A budeme-li navíc vstfiícní a pohostinní, mÛÏeme tyto hodnoty nabídnout v‰em, ktefií by si mohli zdej‰í kraj zamilovat.

Zámek Nečtiny – hlavní věž po opravě fasády, 1987

Rodinná hrobka sv. Terezie – posledních vlastníků nečtinského panství – rod Mensdorff-Pouilly (po opravě, 1994)

Kostel sv. Jakuba v Nečtinech


Souãasnost

Celkový pohled

Tlučná Historie Pí‰e se rok 1115, ãesk˘ kníÏe Vladislav I. daruje zemi ve vsi Tluãná klá‰teru Kladrubskému. Jméno zfiejmû vzniklo z obecného „tluã“, znaãící jeãmen nebo jiné obilí stluãené (tluã, obilní ‰rot), kter˘m se Ïivilo místní obyvatelstvo. Také Telzna, Tlcna ãi Tluãná, je obec pfii Vejprnickém potoku 8 km západnû od Plznû ve v˘‰ce 343 m n. m. Na listinû kníÏete Bedfiicha z toku 1186 se pfiipomíná v Tluãné celé popluÏí, v papeÏské listinû z let 1235–5 je ve v˘ãtu vsí opût Tluãná potvrzena Kladrubsk˘m benediktinÛm. Dle chotû‰ovského urbáfie z roku 1367 klá‰ter a premonstrátky vlastní v Tluãné devût a pÛl zemû. Po celou tuto dobu Ïili v Tluãné také svobodní rolníci, drobní zemané, u vladykÛ pfievládají osobní jména Oldfiich. V pfiedhusitské dobû zde byly ãtyfii zemanské dvory, jeden poddan˘ (sedlák), nejménû dva poddaní (chalupníci) a nûkolik poddan˘ch chotû‰ovského klá‰tera. Objevují se jména Dûtleb, Zachafi, Dûtfiich, Oldfiich – vnuk a také Rupert (Ruprecht, Robert), roku 1408 naz˘van˘ V prosinci 2001 byla dokončena rekonstrukce kaple sv. Petra z roku 1905. Kaple je v péči evangelického sboru luteránské církve v Plzni, který nechal rovněž pro kapli vytvořit zvon sv. Petra

rytífiem, z tluãensk˘ch vladykÛ nejmajetnûj‰í. Na jejich erbovním znamení je bfievno kosmo pfietínající ‰tít. Císafi Zikmund v roce 1434 daruje popluÏí s krãmou Oldfiichovi, kter˘ se v˘znamnû podílel na vítûzství nad husity v západních âechách. Právní nejistotu na popud zemského správce Jifiího z Podûbrad ukonãil aÏ roku 1454 mlad˘ král Ladislav. Daruje královskou odúmrÈ bratrÛm ZdeÀkovi a Janovi z Lukavice. Nikdo z tluãensk˘ch vladykÛ neprotestuje, zfiejmû zemané kosého bfievna vymírají po meãi. Dva nejvût‰í popluÏní dvory, KuÏelovsk˘ a Zachafiovsk˘, nakonec kupuje klá‰ter chotû‰ovsk˘, jemuÏ patfiila vût‰ina poddansk˘ch usedlostí. Probo‰t ves zastavil v roce 1515 Jindfiichu Loskému z Rab‰tejna, kterou dûdí dcery Katefiina a Mariana. Král Ferdinand toto právo r. 1549 pfievádí na Jifiíka Strojetického, erbu jeleních parohÛ, manÏela Katefiiny za zásluhy proti TurkÛm. Jifiík staví tvrz a r. 1574 je prvnû uvádûn ovãín s tisícem ovcí. Vystavûl ml˘n, krãmu, rybníky a také 8 nov˘ch chalup. Syn Jindfiich a poté r. 1603 vnuk Jan Jindfiich dûdí tvrz i majetek v Tluãné, uvádí se 96 poddan˘ch. Odchází v‰ak na Kfiimice, kde dûdí po své matce, podruhé vdané za Purkarta Toãníka, a Tluãnou po nûm získává Sezima z Vrtby, nejlep‰í pfiítel, neboÈ urozen˘ a stateãn˘ rytífi Jan Jindfiich Strojetick˘ v roce 1627, pov˘‰en do stavu panského, umírá r. 1646 bez potomkÛ. Také za tfiicetileté války Tluãná procházela nelehk˘m obdobím. Roku 1701 se pfiipomíná Franti‰ek Václav z Vrtby, majitel panství. V roce 1830 byly dvÛr a panství v Tluãné odkázány Janu Karlovi, kníÏeti z Lobkowicz za to, Ïe Franti‰ku Josefu z Vrtby zachránil Ïivot. V roce 1838 bylo ve vsi 238 obyvatel, pansk˘ dvÛr, hostinec, ovãín, hájovna. Sommerova topografie uvádí, Ïe pÛda kolem Tluãné je ménû úrodná, písãitá se ‰tûrkem. Pûstuje se zelí, lu‰tûniny, fiepa a brambory. I louky jsou hor‰í kvality. obec náleÏí k fafie Vejprnice, kde se nachází kostel sv. Vojtûcha, postaven˘ v letech 1722–26 hrabûtem Franti‰kem Václavem z Vrtby. Rozvoji obce pfiispívá vyuÏití ãerného kvalitního uhlí, kterého je v podzemí dostatek. Zemûdûlská obec se postupnû pfietváfií v hornickou.


Poãátkem 60. let 20. století obec vybudovala nové koupali‰tû se skluzavkami a skokansk˘m mÛstkem. Nynûj‰í zastupitelstvo pokraãuje v pfietváfiení obce, zvy‰uje se poãet domÛ i obyvatel na souãasn˘ch 2470. Tluãná je plynofikována, má novou ãistírnu odpadních vod spoleãnou pro sousední N˘fiany a Vejprnice, pokraãuje v˘stavba kanalizace, zpevÀování místních komunikací, budování chodníkÛ, v˘stavba rodinn˘ch, fiadov˘ch domÛ a domÛ bytov˘ch. Díky pracovitosti tluãensk˘ch v minul˘ch desetiletích máme tûlocviãnu se sálem na házenou ãi malou kopanou (k pronajmutí), pfiíjemn˘ dÛm s peãovatelskou sluÏbou pro 15 potfiebn˘ch spoluobãanÛ a krásnou matefiskou ‰kolu. Zavedení autobusu MHD mûsta Plznû ãp. 55 do Tluãné obecní pokladnu nûco stojí, obãané v‰ak oceÀují pfiedvídavost radních – mají nejlevnûj‰í dopravu do ‰kol, zamûstnání i na nákup, zvy‰uje se zájem o levné pozemky a bydlení v pfiíjemn˘ch lokalitách v obci. Zdá se, Ïe v Tluãné Ïijeme v pohodû. Ano, ale radnice usiluje vytrvale o novou ‰kolu a také solidní kulturáãek by rozhodnû nevadil. V roce 2003 obec Tluãná slaví 888 let od svého vzniku. Více informací naleznete na internetové adrese www.obecni-urad.net/tlucna. Materiál poskytla Obec Tluãná

Koupaliště pojme i tisíc návštěvníků

Tělocvična se sálem 18 x 36 m

Hřiště

Budova městského úřadu a finančního úřadu Přeštice

Chrám Nanebevzetí Pany Marie

Základní škola Přeštice

Přeštice Vznik mûsta je spojen s obchodní cestou vedoucí z plzeÀské kotliny proti proudu fieky do Bavor. První písemná zmínka o Pfie‰ticích pochází z roku 1226. Na mûsto byly pov˘‰eny roku 1525 Ferdinandem I., tehdy byl udûlen i znak. V 18. století patfiili Pfie‰tice kladrubskému klá‰teru, kter˘ zde v letech 1750–1775 vybudoval barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie, dominantu mûsta. Rozvoj mûsta v˘znamnû ovlivnilo vybudování Ïeleznice r. 1874. Období první republiky pfiineslo velk˘ stavební rozmach. Vedle rodinn˘ch domkÛ to byly zejména velké úfiední budovy jako okresní hejtmanství, okresní záloÏna hospodáfiská, okresní nemocenská poji‰Èovna, okresní soud, po‰ta a nová velká sokolovna. Pováleãn˘ v˘voj mûsta je ukázkou typické degradace sídla. Bylo zru‰eno mnohé, okresními úfiady poãínaje, ‰kolami a muzeem konãe. Po roce 1989 nastává nov˘ v˘razn˘ rozvoj mûsta, které se snaÏí navázat na své tradice v˘znamného stfiediska jiÏního PlzeÀska.

Dům histori Přešticka

Severní strana náměstí

Sedmitisícové mûsto, ke kterému náleÏí nedaleké ãásti Skoãice, Îerovice a Zastávka, leÏí v malebném údolí na levém bfiehu fieky Úhlavy asi 15 km jiÏnû od Plznû. Chrám Nanebevzetí Panny Marie Chrám je skvostnou dominantou Pfie‰tic a jejich okolí. Byl vybudován v letech 1705–1785 kladrubsk˘m klá‰terem benediktinÛ. Stavbu vedl stavitel K. I. Dientzenhofera. Skvûlá akustika chrámové lodi dává vyniknout zvukÛm vlastních restaurovan˘ch varhan a ãast˘ch umûleck˘ch pfiedstavení.

ovál, hfii‰tû s travnat˘m a umûl˘m povrchem a mûl by b˘t doplnûn o plaveck˘ a zimní stadion, pfiedev‰ím v‰ak o trakt budoucí stfiední ‰koly. Tím by byly vytvofieny velmi dobré podmínky pro plnohodnotn˘ rozvoj a sportovní vyÏití talentované mládeÏe i vefiejnosti mûsta ãi regionu.

Severní strana námûstí DÛm historie Pfie‰ticka Od svého otevfiení v r. 2000 si získal pro svou pestrou v˘stavní ãinnost nejen stovky vdûãn˘ch pfiíznivcÛ a náv‰tûvníkÛ, ale také zaslouÏenou pozornost odborníkÛ a médií. Vedle neotfiel˘ch tématick˘ch v˘stav pfiedstavuje vefiejnosti klasické hodnoty, pfiipomíná díla slavn˘ch osobností, vãetnû pfie‰tick˘ch rodákÛ skladatele Jana Jakuba Ryby, architekta a mecená‰e Josefa Hlávky ãi finanãníka Jaroslava Preisse.

Po necitlivé destrukci budov severní strany námûstí a navazujícího bloku rodinn˘ch domkÛ zde vznikl prázdn˘ prostor vnitrobloku s vûncem panelov˘ch domÛ. Regeneraci zmínûného frekventovaného Ïivotního prostoru zapoãala rekonstrukce severní strany námûstí v˘stavbou fiadov˘ch domÛ inspirovan˘ch siluetou pÛvodní zástavby, její podstatnou regeneraãní funkci by mûl plnit novû koncipovan˘ rozlehl˘ park zelenû konej‰ící své náv‰tûvníky od konce r. 2003.

Budova MûÚ a FÚ Pfie‰tice

Základní ‰kola Pfie‰tice

¤adové domky V Hájeãku

V novû zrekonstruované mûstské budovû sídlí mûstsk˘ úfiad a finanãní úfiad. Pfiirozené centrum Mikroregionu Pfie‰ticko (22 obcí) vykonává státní správu pro 30 obcí s 20 000 obyvateli a vûfií, Ïe jejím v˘konem zpût získá atraktivitu i pro dal‰í správní instituce.

Pfies tisíc ÏákÛ místní základní ‰koly, ktefií projdou dvûma pfie‰tick˘mi a dal‰ími regionálními matefisk˘mi ‰kolami, je vyuãováno ve dvou budovách. Druhá z nich, otevfiená v r. 1996, je souãástí etapovû budovaného ‰kolského areálu s vybavením vysokého standardu. Ten v souãasné dobû zahrnuje moderní tûlocviãny, atletick˘

Aãkoli v posledních letech bylo vystavûno pfies sto bytov˘ch jednotek v bytov˘ch domech a obdobné mnoÏství v rodinn˘ch domcích, zájem o bydlení ve vhodnû situovan˘ch Pfie‰ticích s kompletnû vybaven˘mi podstatn˘mi prvky infrastruktury pfievy‰uje souãasné moÏnosti nabídky. Pfiíprava dal‰í rozvojové plochy pro bydlení, obdobnû jako rozvoj právû startující prÛmyslové zóny, v‰ak na sebe nenechají dlouho ãekat a mûsto vûfií v dal‰í pfiírÛstek sv˘ch obyvatel.

▲

Materiál poskytlo Mûsto Pfie‰tice

Řadové domky V Háječku

Dobřany Mûsto Dobfiany se fiadí mezi nejstar‰í historická sídla na PlzeÀsku. Okolní dobrá pÛda a voda dala jméno DobfianÛm, obyvatelÛm pÛvodní osady existující jiÏ pfied první písemnou zprávou z roku 1243, kdy patfiil samostatn˘ dobfiansk˘ statek Závi‰i z Dobfian. Jeho syn Jan z Dobfian promûnil dfiívûj‰í osadu pfied rokem 1259 v poddanské mûsteãko s trÏním centrem pro ‰iroké okolí. Mûsto Dobfiany se fiadí mezi nejstar‰í historická sídla na PlzeÀsku. Okolní dobrá pÛda a voda dala jméno DobfianÛm, obyvatelÛm pÛvodní osady existující jiÏ pfied první písemnou zprávou z roku 1243, kdy patfiil samostatn˘ dobfiansk˘ statek Závi‰i z Dobfian. Jeho syn Jan z Dobfian promûnil dfiívûj‰í osadu pfied rokem 1259 v poddanské mûsteãko s trÏním centrem pro ‰iroké okolí. K právÛm mûsta náleÏelo vedle trhÛ a opevnûní i vafiení piva (1378) a samospráva. V roce 1790 byl zfiízen pro mûsto Dobfiany magistrát se samostatnou politickou a soudní mocí a po roce 1848 se mûstu dostalo vût‰í samostatnosti. První prÛmyslová revoluce ovlivnila v˘voj mûsta aÏ ve druhé polovinû 19. století. Mûsto se v této dobû poãalo rychle mûnit a dosavadní zemûdûlské a fiemeslné mûsteãko se stalo prÛmyslov˘m stfiediskem, dostalo nov˘ ráz. Byl zde dostatek pracovních sil pro prÛmyslové okolí, zpracování kaolínu, hornictví a pivovarnictví. Politické

a hospodáfiské zmûny, které nastaly ve spoleãnosti po roce 1989, ovlivnily cel˘ dal‰í v˘voj mûsta. Mûstské zastupitelstvo v ãervnu 1993 rozhodlo o pfiipojení mûsta k Programu regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a zón a o zpracování Programu regenerace. Byly vybudovány nové inÏen˘rské sítû, plynofikace kotelen, roz‰ífiení âOV, rekonstrukce památek, nov˘ dÛm s peãovatelskou sluÏbou, bytová v˘stavba a dal‰í. Bûhem posledního desetiletí mûsto dostalo novou podobu, stalo se krásnûj‰ím a z hlediska turistického ruchu i zajímavûj‰ím. K v˘znamn˘m památkov˘m objektÛm mûsta patfií kostel sv. Víta, historická budova radnice a kostel sv. Mikulá‰e. Kostel sv.Víta je centrální barokní stavba, ‰estnáctiboká na oválném pÛdorysu s boky stfiídavû konvexními. Kostel byl sevfien mezi domy, kdysi masn˘mi krámy, a obklopen hfibitovem. V roce 1992 byly masné krámy zbofieny, ãímÏ se kostel stal snáze pfiístupn˘m a dobfie viditeln˘m z námûstí.


Kostel sv. Víta s unikátním barokním dvouoltářem

V rámci schváleného programu regenerace mûstské památkové zóny byly v roce 1994 zahájeny práce na generální opravû kostela sv. Víta spoleãností pro obnovu památek Murus Praha. Kostel sv. Mikulá‰e byl pÛvodnû gotick˘. V 17. století byl dvakrát pfiestavován a do koneãné podoby jej vystavûl stavitel Martin Glaser radikální pozdnû barokní pfiestavbou v letech 1756 aÏ 1758. Vybavení interiéru trvalo je‰tû více neÏ jedno desetiletí. JiÏnû od presbyteria kostela stojí zvonice. Pfii náletu na Dobfiany v roce 1943 byla zniãena pseudobarokní vûÏ kostela, jejíÏ replika byla navrácena na pÛvodní místo v roce 2000. Radnice byla vystavûna podle plánÛ E. Klotze a stavitele J. Kopfiivy. Jednopatrová budova je ve slohu novorenesanãním. V návaznosti na Program regenerace památkové zóny byla radnice v roce 1995 pod ãíslem 10280 zafiazena do Ústfiedního seznamu kulturních památek. TéhoÏ roku byla zahájena její rekonstrukce. Pfii rekonstrukci pÛdy byl za dfievûn˘m trámkem nalezen balíãek písemností, kter˘ obsahoval 240 dokumentÛ z konce 19. století. Jedná se o fiadu bohatû zdoben˘ch faktur psan˘ch na pfiedti‰tûn˘ch blanketech jednotliv˘ch firem. V roce 1997 pokraãovala rekonstrukce radnice II. etapou pÛdní vestavby. Nebytové prostory, které dfiíve pouÏívala Policie âR, byly stavebnû upraveny na kanceláfie Stavebního úfiadu a jeho archiv. Stavební úpravy pokraãovaly aÏ do roku 2002. Provedenou celkovou generální obnovou budovy radnice bylo dosaÏeno jejího plného vyuÏití se zachováním novorenesanãního slohu a pÛvodních stavebních prvkÛ vãetnû interiéru. Více informací naleznete na www.dobrany.cz.

Pohled na kostel sv. Mikuláše

Materiál poskytlo Mûsto Dobfiany

Těžištěm kulturního dění v Dobřanech je Základní umělecká škola, která od roku 2000 nese jméno světového hudebního skladatele J. S. Bacha

Silniční průtah výrazně zlepšil dopravní obslužnost města

Dobřany se v posledních letech proslavily nejen dobrým chlebem, ale i 12 a 14stupňovým pivem „Modrá Hvězda“, které je vařeno a čepováno výhradně jen v tomto restaurantu

Fara v Dobřanech


Celkový pohled

Střížovice Obec StfiíÏovice se nachází v PlzeÀském kraji 20 km na jih od Plznû a 9 km na severozápad od Blovic. PÛvodnû byla na‰e obec zaloÏena klá‰terem nepomuck˘m zaãátkem 13. století. Svoje jméno odvozuje od slova stfieÏiti (stfiíci), tj. stráÏ konati, a to na blízké obchodní cestû z Budûjovic do Plznû. V souãasné dobû má 344 obyvatel. V obci je zaveden plyn, vodovod a letos se zaãíná s v˘stavbou ãistírny odpadních vod. Z obãanské vybavenosti se v obci nachází nákupní stfiedisko, hostinec, koupali‰tû, fotbalové hfii‰tû, hfii‰tû na nohejbal. Do matefiské ‰koly docházejí na‰e dûti do Chlumu vzdáleného 2 km a ‰kolní docházku plní v Blovicích, kde je i gymnázium. Velmi aktivní je hasiãsk˘ sbor, kter˘ byl zaloÏen dne 16. 1. 1898. Ve spolupráci s obecním úfiadem pofiádají hasiãi jiÏ sedm˘m rokem soutûÏ o pohár starosty obce. TaktéÏ zde máme TJ Sokol StfiíÏovice zaloÏen˘ dne 21. 8. 1931, kter˘ se plnû zapojuje do dûní v obci. V dubnu roku 2002 vznikl v obci Cyklistick˘ klub, kter˘ soustfieìuje 77 ãlenÛ, hlavnû mládeÏ, a pofiádá minimálnû pût spoleãn˘ch jízd do roka a dal‰í akce. Celkovû se dá fiíci, Ïe v˘‰e jmenované organizace se zab˘vají vyuÏitím volného ãasu mládeÏe. V dal‰ích letech je v obci plánována oprava chodníkÛ a obecních budov, v˘stavba cca osmi podkrovních pokojÛ nad hostincem, které by mûly slouÏit jako turistická ubytovna. Pfiipravuje se rovnûÏ v˘stavba kempu u koupali‰tû, neboÈ pfies obec vede nûkolik cyklotras, které se zde kfiiÏují, a tímto chceme nabídnout projíÏdûjícím cyklistÛm moÏnost ubytování. Statek ve Střížovicích

Materiál poskytla Obec StfiíÏovice


Nezvěstice Obec Nezvûstice vznikla v polovinû 14. století pod v˘bûÏky lesnat˘ch Brd pfii soutoku fieky Úslavy s vodami potokÛ Bradavy a Ole‰enského potoka. Obec leÏí v ãlenitém terénu. Nad ní se vypíná vrch Varta. Jeho název svûdãí o tom, Ïe v minulosti b˘val stráÏním místem tohoto kraje.

Kostel Všech Svatých

Pohled na Nezvěstice

Z archeologick˘ch nálezÛ vypl˘vá, Ïe krajina kolem Nezvûstic byla osídlena jiÏ v dobû bronzové. V nedalekém lese Svárãi byla archeologem Franti‰kem Francem odkryta mohylová pohfiebi‰tû a cenné nálezy byly z odkryt˘ch mohyl uloÏeny v Západoãeském muzeu v Plzni. Zbytky nádob a hlinûn˘ch stfiepÛ byly nalezeny pfii polních pracích hlavnû na Vartû a pfii lámání kamene na Îákavské skále. Pfii plynofikaci obce byly objeveny dÛkazy osídlení v 15.–17. století v prostoru blízko Zámeãku. Nejstar‰í písemné prameny o existenci obce pocházejí ze 14. století. V té dobû stála nedaleko Úslavy tvrz zvaná „Pod Zámeãkem“. V ní vznikla ves Nezvûstice, jejíÏ majitelé postupnû byli páni Ale‰ z Nezvûstic, z Litic, z RoÏmberka, Blahuta a Zdenûk, Kokofiovci, âernínové. Poslední majitelé byli Vald‰tejnové, a to aÏ do pozemkové reformy v roce 1924.

Uprostfied obce se vypíná od poloviny 14. století kostel V‰ech Svat˘ch s fiadou gotick˘ch prvkÛ. V roce 1872 vzniká most pfies Úslavu, kter˘ se stal spojnicí s obcemi na podbrdsku. Velk˘ v˘znam pro rozvoj obce a její vzhled mûla v˘stavba státní dráhy PlzeÀ–âeské Budûjovice v roce 1867 a âeské obchodní dráhy, tzv. Miro‰ovky, dostavûné roku 1883, kdy bylo postaveno téÏ nádraÏí. V roce 1963 byla traÈ elektrifikována. V roce 1903 byla vybudována obecná ‰kola, byla v pozdûj‰ích letech modernizována a dnes ji nav‰tûvují Ïáci z Nezvûstic a okolních obcí. V souãasné dobû se v obci buduje DÛm s peãovatelskou sluÏbou s 19 bytov˘mi jednotkami. Materiál poskytla Obec Nezvûstice, foto: Jifií Berger


Rokycany Mûsto Rokycany má 15 tisíc obyvatel, první písemná zmínka je z roku 1110. Jako mûsto jsou Rokycany poprvé zmiÀovány kolem roku 1290 a na mûsto královské byly pov˘‰eny císafiem Rudolfem II. v r. 1584. V historii mûsta i regionu se stfiídala období rozkvûtu i úpadku pod vlivem ‰ir‰ích historick˘ch událostí. Nejvût‰í úpadek nastal po tfiicetileté válce a pfietrval aÏ do 18. století. Zhoubn˘ poÏár v r. 1784 zniãil mûsto Rokycany prakticky celé, aãkoliv v té dobû se zvolna zaãalo rozvíjet díky lesnímu hospodáfiství a Ïelezárnám. Dominantami mûsta jsou kostel Panny Marie SnûÏné z 12. století, mûstská radnice z 1. poloviny 18. století, Mariánsk˘ sloup a ka‰na na námûstí. Stfied mûsta byl v roce 1992 vyhlá‰en Mûstskou památkovou zónou. Ve mûstû je rovnûÏ hvûzdárna, jediná svého druhu v regionu a Muzeum Dr. Bohuslava Horáka se specializací na Ïelezáfiství a paleontologii. Muzejní sbírka pfiedstavující více neÏ 80 tisíc zkamenûlin patfií k nejvût‰ím a nejv˘znamnûj‰ím v âeské republice. Novodobou historii zahájilo osvobození mûsta Rokycan americkou armádou dne 7. kvûtna 1945. V˘znamnou historickou skuteãností je, Ïe se zde dne 10. kvûtna 1945 poprvé setkaly dvû armády protifa‰istické koalice – armáda americká a sovûtská – na demarkaãní linii mezi Borkem a Rokycany. Pfiipomínkou této události je památník a stálá muzejní expozice „Vojenského a historického muzea na demarkaãní linii“ v Rokycanech. Koncem roku 2002 byla dokonãena stavba plaveckého bazénu, kter˘ spolu s vedle umístûn˘m koupali‰tûm tvofií ucelen˘ komplex odpoãinku a relaxace. V areálu bazénu je kromû tfií 25metrov˘ch plaveck˘ch drah, dûtského bazénu se skluzavkou, tobogánu, vífiivek a chrliãÛ vody moÏno vyuÏít téÏ sluÏeb páry, sauny, masáÏí a lymfodrenáÏí. K obãerstvení slouÏí bar, kter˘ je umístûn v horním patfie bazénu. V záfií roku 2001 byl otevfien u Z· âechova nov˘ sportovní areál s umûl˘m povrchem, kde je k dispozici atletick˘ ovál – uzavfiená ãtyfidráha délky 333,33 m se dvûma sprintersk˘mi rovinkami, travnaté hfii‰tû s umûl˘m trávníkem, dvû víceúãelová hfii‰tû s hfii‰tûm na basketbal a odbíjenou, tenisov˘ kurt, hfii‰tû na streetball s cviãnou tenisovou stûnou, technick˘ sektor pro vrh koulí ãi doskoãi‰tû pro skok dalek˘ a trojskok. Tento areál je moÏno vyuÏívat i ke komerãním úãelÛm.

Kostel Panny Marie Sněžné

Radnice

Materiál poskytlo Mûsto Rokycany

Plavecký stadion

Sportovní areál u ZŠ Čechova


Letecký pohled na Hrádek u Rokycan

Městský úřad Hrádek

Hrádek u Rokycan Mladé mûsto Hrádek – mûsto zelenû, leÏí v údolí PadrÈského potoka uprostfied malebné lesnaté krajiny mezi trojicí vrchÛ Îìár, Kotel a Hrádeck˘ necel˘ch ‰est kilometrÛ v˘chodnû od Rokycan. Obci Hrádek-Nová HuÈ se tfiemi tisíci obyvateli byl udûlen statut mûsta v roce 1975. Nejstar‰í dochovanou písemnou zmínkou je darovací listina ãeského krále Jana Lucemburského ze dne 7. 11. 1325 (originál je uloÏen ve Státním archivu v Tfieboni), v níÏ daruje za vûrné sluÏby Petrovi z RoÏmberka nûkolik obcí, mezi nimiÏ je také hrádek. Vznik Nové Huti, která získala název jako obec aÏ v roce 1845, je spojen pfiedev‰ím s poãátky ãeského Ïelezáfiství. Velká tradice hutnictví a prÛmyslové v˘roby se prolíná historií celého údolí PadrÈského, dfiíve âerného potoka, a je spojena s postupn˘m vznikem fiady kujn˘ch hutí a vodních hamrÛ. Jeden z tûchto dochovan˘ch technick˘ch unikátÛ ze 16. století v nedalekém Dobfiívû dnes slouÏí jako muzejní expozice. I dnes je Hrádek pfies svÛj „zelen˘“ charakter prÛmyslov˘m

Letecký pohled na město

Pohled na přírodní divadlo

mûstem. Ve mûstû jsou i nové v˘znamné firmy, jako Monteferro nebo Borgers, které poskytnou dal‰í pracovní pfiíleÏitosti. Mûsto v prÛbûhu let narostlo zejména podnikovou bytovou v˘stavbou zdej‰ích Ïelezáren. Nezanedbatelná je také druÏstevní v˘stavba a stavûní rodinn˘ch domkÛ. Pro zlep‰ení Ïivotních podmínek byla v pfieváÏné ãásti mûsta provedena kanalizace a plynofikace. Ve mûstû je regenerace prostoru /39

sportovní stadion, hfii‰tû pro házenou, koupali‰tû, dÛm kultury, knihovna a kouzelnû poloÏené pfiírodní divadlo. Hrádek má optimální autobusové i vlakové spojení s okresním mûstem Rokycany i metropolí západních âech – Plzní. Okolí mûsta je vyhledávanou turistickou lokalitou, rájem rybáfiÛ a houbafiÛ. Materiál poskytl Mûstsk˘ úfiad Hrádek, foto: FS Publishing

Dobřív V málokteré obci v západních âechách najdeme tolik pÛvabn˘ch památek jako v Dobfiívû. Jsou zde dochovány památky na staré brdské Ïelezáfiství a na lidové stavitelství, je zde ojedinûlé lipové stromofiadí i vzácné stromy solitérní.

Obec obklopují hluboké brdské lesy, stále je‰tû zdravé a stfiedem protéká pstruhová fiíãka, PadrÈsk˘ potok. To v‰e tvofií neopakovatelnou atmosféru místa, takÏe kaÏd˘ náv‰tûvník se sem rád vrací. Stfied obce pro svou neobvyklou hodnotu kulturnûhistorickou byl vyhlá‰en v roce 1995 Ministerstvem kultury âeské republiky památkovou zónou. Zachovalou lidovou architekturu v obci reprezentuje celkem 27 rouben˘ch dfievûn˘ch domÛ a 8 rouben˘ch stodol a dal‰í zajímavé stavby. Roubené domy patfií do oblasti dfievûného domu jihoãeského, kter˘ proniká úzk˘m pruhem pfies Spálenopofiíãsko, Miro‰ovsko na Stra‰icko a po okraji Kfiivoklátska k Berounce. PadrÈsk˘ potok pfiekraãuje prastar˘ kamenn˘ tzv. ·védsk˘ most, zbudovan˘ za ãasÛ tfiicetileté války. Na oblouku mostu je umístûna socha patronky havífiÛ sv. Barbory. Na bfiehu, poblíÏ mostu stojí socha Jana Nepomuckého, patrona v‰ech, kdo mají co do ãinûní s vodními toky. Stará hospoda pfiipomínaná jiÏ v roce 1731 stojí pár krokÛ od ·védského mostu. Ve Staré hospodû je zfiízena pamûtní jizba herce Národního divadla Jindfiicha Mo‰ny. Z této hospody pocházela Mo‰nova Ïena Josefina. Nejvût‰ím magnetem pro náv‰tûvníky je Ïelezáfisk˘ hamr, zapsan˘ jako památka první kategorie do svûtového seznamu UNESCO. Unikátní památka z 16. století má zachováno pÛvodní vnitfiní zafiízení – malé hamry zvané ‰vanchamry, dva velké hamry, váhy k váÏení Ïeleza, vyhfiívací pec, nÛÏky na stfiíhání Ïeleza. Zafiízení je pohánûno vodní silou pomocí vodních kol a transmise. Materiál poskytla Obec Dobfiív

Švédský most – Dobřív


Vodní hamr v Dobřívě

Renesanční zámek ve Spáleném Poříčí

Penzion a vinárna Joachima Lewidta

Spálené Poříčí Regenerace, obnova. Tato slova velmi dobfie vystihují úsilí mûst a obcí devadesát˘ch let. Zejména roz‰ífiíme-li regeneraci prostoru o obnovu lidsk˘ch vztahÛ, tradic a chápání duchovních hodnot. Obnovovat mûsto neznamená kopírovat minulé, ale s úctou k tradici nacházet nové pohledy, v˘znamy a vztahy mezi prostorem a lidmi. O obnovu se stále pokou‰íme od roku 1990 i ve Spáleném Pofiíãí. V roce 1990 bylo Spálené Pofiíãí stfiediskovou obcí se zchátral˘mi domy v historickém stfiedu s fiadou necitliv˘ch úprav ze 70. a 80. let a se zcela chybûjící infra-

Kostel svatého Mikuláše

strukturou. Jen novûj‰í ãást obce na levém bfiehu potoka na tom byla o nûco lépe. Obnova mûsta byla proto zahájena v˘stavbou infrastruktury (vodovod, kanalizace, âOV, plynofikace, elektrorozvody, telefon). V roce 1992 byl na Ïádost obce stfied Spáleného Pofiíãí prohlá‰en mûstskou památkovou zónou. Obnova byla poté zamûfiena nejprve na nemovité kulturní památky. Se zásadním dÛrazem na vyuÏití památek, tedy na skuteãnou, nejen materiální obnovu. Byl opraven kostel sv. Mikulá‰e a barokní budova dûkanství (z roku 1780). Spálené Pofiíãí se po mnoha letech opût stalo sídlem farnosti, která zaujímá pevné místo v PlzeÀské diecézi. Nejvût‰ím problémem byla regenerace zdevastovaného a opu‰tûného renesanãního zámku z roku 1617. Mûsto dosud zaji‰Èuje jeho postupné opravy. Zámek je nyní sídlem Církevní stfiední odborné ‰koly s obory Rodinná ‰kola a Ochrana pfiírody a prostfiedí a v˘znamné místo v nûm zaujímá historická expozice s v˘stavními a reprezentaãními prostory mûsta. Obnoveno bylo i vlastnictví Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, která objekt vlastnila 200 let a podvakrát v nûm uloÏila velkou ãást svatovítského pokladu. Jedním z prvních obnoven˘ch objektÛ byl malebn˘ Ïidovsk˘ hfibitov. Poté byly na Ïádost mûsta prohlá‰eny nemovitou kulturní památkou dal‰í objekty, a tak regenerace prostoru /41

byl pfied demolicí uchránûn b˘val˘ Ïidovsk˘ kupeck˘ dÛm ãp. 161 – dnes obnoven na Penzion a vinárnu Joachima Lewidta s unikátnû zachovalou ãernou kuchyní, dále b˘val˘ pivovar ãp. 2 i lidov˘ rouben˘ dÛm ãp. 138 vedle fary – dnes upravovan˘ na turistické informaãní stfiedisko. Opraveny byly i památkové objekty v soukromém vlastnictví. Po záchranû kulturních památek bylo moÏné pfiistoupit k obnovû vefiejného prostoru v památkové zónû. Ve‰keré domy jsou opravovány dle Programu regenerace. Obnova jednotliv˘ch ulic má za cíl zachování dispozice místa a zv˘raznûní jeho atmosféry. Na úpravû i drobn˘ch prostorÛ se podílejí architekti i sochafii. ZdÛraznûním obnovy a v˘znamu Spáleného Pofiíãí bylo znovuudûlení statutu mûsta v roce 1996 a vznik povûfieného úfiadu v roce 2002. Regenerace venkovského prostoru je stál˘m procesem, kter˘ v sobû zahrnuje citliv˘ rozvoj, ochranu sídelní struktury – (zamezení stavbám mimo sídla v krajinû), investice do inÏen˘rsk˘ch sítí i vlastní obnovu památek. Doufejme, Ïe tento proces bude na Spálenopofiíãsku pokraãovat je‰tû dlouhá léta. K turisticky zajímav˘m cílÛm patfií napfiíklad památková zóna Lipnice ãi rozhledna Îelezn˘ Újezd. Ing. Pavel âíÏek, starosta mûsta

Blovice – kostel sv. Jana Evangelisty

Blovice Mûsto Blovice má dlouholetou tradici. První zmínky pochází z konce 13. století a na konci 14. století se o Blovicích mluví jako o mûsteãku. Blovice jsou pfiirozen˘m historick˘m a kulturním centrem regionu v povodí fieky Úslavy asi 23 km jihov˘chodnû od Plznû. Narodily se zde nebo urãit˘ ãas Ïily, nûkteré v˘znamné osobnosti, nacházejí se tu kulturní památky a turistické cíle. Roku 2003 se stalo mûsto Blovice obcí s roz‰ífienou pÛsobností a navázalo tak na tradici okresního mûsta, která byla pfieru‰ena roku 1960.

Nemovité kulturní památky a jejich obnova Dominantou mûsta je pÛvodnû gotick˘ kostel sv. Jana Evangelisty ze 14. století baroknû pfiestavûn˘ podle plánÛ J. F. Jöndla v letech 1760–1767. Z pÛvodního hfibitova, rozkládajícího se kolem kostela zbyla pouze pohfiební kaple Sv. KfiíÏe s hrobkou KolowratÛ a ostatky rodu PálffyÛ. Kostel pro‰el bûhem své existence nûkolika opravami, z nichÏ ta poslední probíhala v letech 1995–1998. Na blovickém námûstí je jednou z nejv˘raznûj‰ích staveb budova radnice. Byla postavena roku 1825 a pozdûji roz‰ífiena a pfiestavûna v pseudorenesanãní podobû s vûÏiãkou v nároÏí a hodinami. Na námûstí se nachází ‰títové pozdnû klasicistní domy ãp. 23 a 24 ze zaãátku 19. století vhodnû dokumentující star‰í mûstskou zástavbu. Tyto domy spoleãnû dokládají stfiídáním domu s dvorkem a vzadu hospodáfiskou ãástí nûkdej‰í zemûdûlsk˘ charakter mûsta. Rekonstrukce

Blovice – dům s pečovatelskou službou

ãp. 24 probûhla v roce 1996 a v souãasné dobû je objekt ãásteãnû vyuÏíván jako prodejna mobilních telefonÛ. U domu ãp. 23 byla vhodnû opravena ãelní fasáda, v roce 1993 je zde prodejna auto-moto potfieb. Dal‰í nemovitou kulturní památkou je dÛm ãp. 31 na Americké ulici, kter˘ slouÏí jako prodejna textilního zboÏí po úpravách v roce 2001. Je postaven ve stylu pozdního biedermeieru pfied polovinou 19. století. Je to typick˘ ‰títov˘ zdûn˘ dÛm venkovského charakteru v fiadové zástavbû se ‰tukovou fasádou. Hradi‰tû – kdysi samostatná ves s tvrzí, je dnes souãástí mûsta. PÛvodní tvrz poprvé zmiÀovaná roku 1545 pro‰la mnoha úpravami a do souãasné podoby byla pfiestavûna roku 1873 ve slohu anglické gotiky Eduardem Pálffym z Erdödu dle návrhÛ J. F. Jöndla. Zámek Hradi‰tû byl po roce 1945 pfiizpÛsoben pro potfieby zemûdûlského ‰kolství a byl tak devastován aÏ do roku 2000, kdy pfie‰el do majetku okresního muzea i se zámeck˘m parkem. Vnitfiní ãást zámku bylo nutno celkovû rekonstruovat a probûhly pfiípravné práce pro restaurování zámecké kaple. V roce 2002 byl zámek zpfiístupnûn vefiejnosti a otevfiena ãást jeho historick˘ch expozic a v˘stavních síní. V blízkosti zámku stojí Rau‰arÛv dÛm ãp. 148 – empírová stavba z 1. poloviny 19. století s jednoduchou fasádou oÏivenou ‰tukem a s dochovanou dispozicí, zãásti s klenbami. PÛvodnû mû‰Èansk˘ dÛm fieditele ‰koly Franti‰ka Rau‰ara, kter˘ vûnoval mûstu pro zfiízení muzea. Okresní muzeum PlzeÀ-jih zde sídlilo do roku 2002 a poté bylo pfiemístûno do areálu zrekonstruovaného zámku Hradi‰tû. Nyní se v budovû po pfiestavbû nachází kanceláfie Mûstského úfiadu Blovice. DÛm ãp. 149 v ulici Hradi‰Èská je empírová stavba z 1. poloviny 19. století. Spolu s hospodáfisk˘mi objekty tvofií architektonicky komponovan˘ celek. Jedná se o zdûn˘, pfiízemní omítan˘ dÛm uprostfied zahrady. Stavební úpravy byly zahájeny v roce 2000 a pokraãují dodnes.


Stavební ãinnost po r. 1989 V blízkosti centra bylo v 80. a 90. letech 20. století vybudováno nûkolik domÛ panelového typu. Na pfielomu tisíciletí se postavily je‰tû tfii bytové domy, a tím vzniklo dal‰ích 54 nov˘ch bytov˘ch jednotek. Byl také postaven dÛm s peãovatelskou sluÏbou, kde Ïije v souãasné dobû 34 obyvatel. Nestaví se ale jen z iniciativy mûsta. Blízko námûstí vyrostla nová lékárna. Nové rodinné domky byly postaveny a dále se staví nejen v centru, ale i v okrajov˘ch ãástech mûsta. ·kolství má v Blovicích dlouholetou tradici. Nová budova základní ‰koly a gymnázia, postavená v letech 1960–62, pro‰la celkovou rekonstrukcí v roce 2000, ale jiÏ o dva roky dfiíve zde byl vybudován bazén pro v˘uku ÏákÛ matefisk˘ch a základních ‰kol. Kapacita budovy v‰ak nestaãila, a tak byla 1. záfií 1994 zahájena stavba nové budovy gymnázia a o devût mûsícÛ pozdûji zde pfiivítali první studenty. Ke gymnáziu se v krátké dobû pfiipojil i nov˘ pavilon s tûlocviãnou, ‰atnami, sklady, kabinetem a soc. zafiízením. Tento areál dotváfií opravená budova ‰kolní jídelny a ‰kolní druÏiny dokonãená v roce 2000. V souãasné dobû probíhají práce na opravû budovy tûlocviãny základní ‰koly. Po jejím dokonãení bude mít mûsto Blovice moderní ‰kolní areál.

Blovice – nově opravené pavilony základní školy

Mikroregion Úslava SdruÏuje celkem 14 obcí: Blovice, Borovno, Drahkov, Chlum, Chocenice, Jarov, Letiny, Seã, StfiíÏovice, Únûtice, Vlãtejn, Zdemyslice, Îákava, Îdírec

Borovno Obec Borovno leÏí ve svahu nad potokem Bradavou asi 6 km v˘chodnû od Spáleného Pofiíãí. První zmínka o vsi pochází z roku 1347, kdy pfiíslu‰ela k RoÏmitálu. Nebyly zde pfiíli‰ vhodné podmínky pro hospodafiení, ale byla zde sklárna, dva hamry, ml˘n s pilou. Hamry pracovaly je‰tû v 19. století a roku 1880 mûla obec 363 obyvatel. Na pfielomu století do‰lo k silnému úbytku obyvatelstva. V souãasnosti zde sídlí obecní úfiad, polovina domÛ je trvale obydlena a asi polovina je vyuÏíván a k rekreaãním úãelÛm.

Drahkov Je poloÏená v mírném svahu v údolí Podhrázského potoka asi 5 km jihozápadnû od Blovic. Dle první zmínky z roku 1379 byla ves majetkem vladyky Ondfieje a mûla dva dvory. V 18. století zde stálo jiÏ 17 domÛ a v 19. století – 42 domÛ s 258 obyvateli. Stával tu pansk˘ dvÛr, ovãín, ml˘n, hospoda a hájovna. Dnes zde sídlí obecní úfiad a obec ãítá 140 obyvatel ve 45 trvale obydlen˘ch domech.

Chlum Obec Chlum se nachází 15 km jihozápadnû od Plznû. První písemná zpráva o existenci obce se datuje rokem 1379, údajnû existovala jiÏ kolem roku 1100 ve spojení s tvrzí Vlãtejn. Název obce pochází od pÛvodního názvu pro zalesnûn˘ vrch s nadmofiskou v˘‰kou 545 m poblíÏ obce a nese název Pahorek. V roce 1789 mûla obec 34 popisn˘ch ãísel, v dne‰ní dobû je jich 75. Tûsnû po 2. sv. válce zde Ïilo 378 osob. Nyní zde trvale Ïije 187 obyvatel, 49 obyvatel není v obci oficiálnû pfiihlá‰eno, pfiijíÏdûjí pfiedev‰ím na víkendové pobyty. Dominantou obce je barokní kruhová náves s kapliãkou a Ïelezn˘m kfiíÏem, evidovan˘m Státní památkovou péãí. Vedle se nachází pomník padl˘ch, z 1. a 2. sv. války. Ve stfiedu obce se téÏ rozprostírá jeden z obecních rybníkÛ, dále je zde prodejna smí‰eného zboÏí Západoãeské konzumní druÏstvo (ZKD) a hasiãská zbrojnice. Pro rekreaãní vyÏití obyvatel slouÏí víceúãelová vodní nádrÏ, zrekonstruovaná v roce 1992, v jejímÏ sousedství je sportovní hfii‰tû. Od roku 1929 existuje v obci vlastní ‰kola, která byla v roce 1981

Zřícenina hradu Vlčtejn


pfiebudována na matefiskou ‰kolku, nav‰tûvovanou i dûtmi z okolních obcí. Obecní hospoda je centrem dûní v obci. V posledních letech objekt získal nová plastová okna a mûdûné okapy. Kuchynû i lokál jsou plynofikovány. Po rekonstrukci jsou pánské i dámské toalety. K dispozici náv‰tûvníkÛm jsou napfi. elektronické ‰ipky, kuleãník a televizor. Sál kromû kulturního vyÏití pfii spoleãensk˘ch zábavách umoÏÀuje sportovní aktivity jako softtenis a v zimû aerobik. Jevi‰tû je ãasto vyuÏíváno jako oddûlen˘ salónek pro schÛzovní a spolkovou ãinnost. V tepl˘ch letních dnech se náv‰tûvníci mohou obãerstvovat pod pûknou novou pergolou s dvefimi ve stylu kovbojsk˘ch saloonÛ a kapacitou 50 míst, stylov˘m osvûtlením a udírnou. Na svépomocném vybudování se nejvíce pracovnû podíleli p. ¤íha, Kocourek a Va‰ta, obecní lesy dodaly materiál. MoÏnosti posezení pod pergolou hosté hojnû vyuÏívají. Sportovní areál na pozemcích patfiících obci, tvofien˘ travnat˘m fotbalov˘m hfii‰tûm s dvûma tribunami, víceúãelovou nádrÏí – koupali‰tûm a betonov˘m stolem na stolní tenis bude doplnûn o dal‰í sportovní víceúãelové hfii‰tû. Bude umoÏÀovat hraní volejbalu, nohejbalu, tenisu a basketbalu. Snad bude vybudován téÏ rusk˘ kuÏelník. Od silnice dûlí v‰echna sportovi‰tû smrkov˘ Ïiv˘ plot.

Chocenice Vesnice ranû feudálního pÛvodu leÏící v mûlkém údolí asi 4 km jihozápadnû od Blovic je poprvé zmiÀována jiÏ roku 1115. V 16. století zde majitel Kry‰tof Kokofiovec z Kokofiova nechal vybudovat tvrz se dvorem, ovãínem a pivovarem. Do 19. století se obec rozrostla na 59 domÛ s 481 obyvateli, zámek, pansk˘ dvÛr, hospodu, nûkolik ml˘nÛ a faru. V 80. letech 20. století se zde stavûly bytovky a objekty druÏstva. Dnes v obci Ïije kolem 400 obyvatel ve 106 domech a dal‰ích 27 je rekreaãních.

Jarov Aã se o Jarovû písemné prameny zmiÀují aÏ v roce 1558, je pfiedpoklad jejího dfiívûj‰ího data zaloÏení. Nachází se asi 7 km jiÏnû od Blovic a pÛvodní název znûl Rájov. Na konci 19. století zde stálo 62 domÛ, ‰kola a samota âábuzí s 447 obyvateli. Dnes je obec sídlem obecního úfiadu a v 70 domech Ïije 230 obyvatel.

Letiny Obec Letiny leÏí mezi mûsty Pfie‰tice, Blovice, Nepomuk, pouh˘ch 32 km od Plznû. Letiny proslavily hlavnû láznû, ve kter˘ch se léãilo mnoho v˘znamn˘ch lidí. Nejvût‰í povûst mûly láznû koncem 19. a poãátkem 20. století, kdy byl fieditelem lázní balneolog svûtového jména MUDr. Vojtûch Mrázek. Tehdy byly

postaveny v‰echny lázeÀské budovy, r. 1882 Myslivna, r. 1900 vila Anna, r. 1901 hlavní lázeÀská budova, které byly propojeny dfievûnou kolonádou. Do zdej‰ích lázní jezdili hosté z domova i ze zahraniãí. Mezi vzácné hosty patfií napfi. spisovatel Alois Jirásek, K. M. âapek-Chod, Karel âapek, Karel Klostermann, F. X. ·alda, z umûlcÛ napfi. Pavel Ludikar, vûdci P. J. ·afafiík, J. Ko‰tliv˘, ale i znám˘ herec Miroslav Horníãek. Kdo zavítá do Letin, rád zajde do lázní, které nyní slouÏí pacientÛm z Psychiatrické léãebny Dobfiany. Pfiesto zÛstávají láznû – zvlá‰tû svou pfiírodou – místem procházek a odpoãinku i místních obãanÛ. Dominantou vsi je kostel sv. Prokopa, pÛvodnû gotická stavba ze 14. století upravovaná v prÛbûhu 17., 18. a 19. století. Je to jednolodní objekt s gotick˘m trojboce zakonãen˘m presbyteriem se sakristií na severní stranû. Loì je plochostropá, presbyterium je sklenuto jedním polem kfiíÏové klenby. V interiéru se zachovala barokní pískovcová kfititelnice z první poloviny 17. století a náhrobník z období kolem roku 1600.

Seã Obec leÏící asi 3 km západnû od Blovic a první zmínkou je spojovanou se vsí je záznam z roku 1318, kter˘ hovofií o Oldfiichovi ze Seãe. V polovinû 18. století zde bylo 11 hospodáfiÛ, dvÛr, ml˘n a 87 obyvatel. Na konci 19. století Ïilo v 58 domech 385 obyvatel. V souãasné dobû je v obci 78 domÛ, z nichÏ 10 je vyuÏíváno k rekreaci 278 obyvateli. Dominantou obce je barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z roku 1737. Z pÛvodnû gotického kostela zÛstala pouze zvonice a jsou vidût nûkteré druhotnû pouÏité gotické zdobné ãásti ostûní. Prostorná stavba kfiíÏového pÛdorysu a trojbok˘m uzavfien˘m presbytáfiem má na bocích gotickou vûÏ s mlad‰í nástavbou. Vybavení kostela je barokní a nachází se zde náhrobník Jáchyma hrabûte ze Sinzendorfu z roku 1707. BohuÏel stavba je v havarijním stavu a v souãasné dobû se sbírají finanãní prostfiedky na její renovaci.

StfiíÏovice Obec StfiíÏovice se nachází v okrese PlzeÀ-jih. LeÏí 20 km na jih od Plznû a 9 km na západ od Blovic. Nadmofiská v˘‰ka obce je 474 m. Katastr obce i celé okolí bylo osídleno jiÏ 3000 let pfi. n. l. Byl to lid doby bronzové, po kterém zÛstala ãetná pohfiebi‰tû s velk˘m poãtem mohyl v okolí. PÛvodnû byla obec zaloÏena klá‰terem nepomuck˘m zaãátkem 13. století. Svojí polohou a vzdáleností od Plznû vytváfií dobré prostfiedí pro stavbu nov˘ch rodinn˘ch domÛ, a proto se pfiipravuje stavební obvod s plnou infrastrukturou na jejich v˘stavbu. Obec StfiíÏovice má 326 obyvatel.


Únûtice Ves byla postavena v prudkém svahu asi 4 km západnû od Blovic. První písemná zpráva pochází z roku 1358, pozdûji zde byla postavena tvrz, která byla za husitsk˘ch válek zniãena. V polovinû 18. století bylo ve vsi 15 hospodáfiÛ, tkadlec a kováfi s farní pfiíslu‰ností do Seãe. Roku 1900 mûla vesnice 197 obyvatel a 36 domÛ. V souãasné dobû je ve 40 domech na 132 obyvatel.

Vlãtejn Malá vesnice na vrcholu návr‰í pod buliÏníkovou skálou se zfiíceninou hradu leÏí asi 4 km severozápadnû od Blovic. V 19. století zde krátce fungovala po‰tovní stanice, byl postaven popluÏní dvÛr a naproti hospoda. V té dobû zde Ïilo 62 obyvatel v 18 domech. Dnes na Vlãtejnû bydlí 98 obyvatel. Nad obcí Vlãtejn se nachází zfiícenina gotického hradu ze 14. stol. Název je odvozen od starobylého hradu ze 13. stol. s názvem Wildstein („divok˘ kámen”). V r. 1421 byl dobyt husitsk˘m vojskem Jana ÎiÏky a v r. 1450 zde byla uzavfiena mírová smlouva mezi jednotou strakonickou a jednotou podûbradskou, zastoupenou Jifiím z Podûbrad. Roku 1611 zde pob˘val i Kry‰tof Harrant z PolÏic a BezdruÏic, manÏel jedné z dcer majitele Vlãtejna – Jana Hradi‰Èského z Hofiivic. Hrad byl nûkolikrát opu‰tûn a opût zveleben. Naposledy byla zfiícenina opravována kolem poloviny 20. století okra‰lovacím spolkem a vznikl zde parket a mal˘ amfiteátr.

Zdemyslice První písemná zmínka o vsi Zdemyslice je z roku 1115 z období panování ãeského kníÏete Vladislava I., kdy obec patfiila ke kladrubskému klá‰teru. Nachází se pfii fiece Úslavû asi 2 km severnû od Blovic. Ve 13. století pfie‰la ves do majetku nepomuck˘ch cisterciákÛ. Po vypálení nepomuckého klá‰tera husity v roce 1420 klá‰ter pustl. Za vlády Ferdinanda I. (1526–1564) byl klá‰ter zru‰en a celé klá‰terní zboÏí (vãetnû obce Zdemyslice) bylo udûleno v dûdiãné drÏení Adamu ze ·ternberka. AÏ do roku 1850 mûly Zdemyslice, tak jako v‰echny obce, svého rychtáfie. V roce 1850 byla zavedena obecní zastupitelstva v ãele s pfiedstaven˘m obce, pro kterého se pozdûji uÏíval název starosta. Roku 1900 mûla ves 414 obyvatel Ïijící v 68 domech. Dnes je sídlem obecního úfiadu se zastupitelstvem v ãele se starostou a 490 obyvateli. Obec se py‰ní novû opraven˘m kostelem sv. Mikulá‰e, kter˘ pochází minimálnû ze 14. století. Je baroknû upraven a novogoticky roz‰ífien o nov˘ ‰tít s vûÏí. Okna mají pÛvodní gotické kamenné ostûní. Interiér lodi má ploch˘ strop, ale v ãásti je dochovaná kfiíÏová klenba bez konzol se svorníky.

Îákava Obec Îákava leÏí v údolí mezi fiekou Úslavou a potokem Bradavou. Je to jediná obec tohoto jména a jedna z nejstar‰ích v PlzeÀském kraji. Soudí se tak podle starobylého kostelíka sv. Vavfiince, kter˘ je ze 13. století a kter˘ pamatuje, kdyÏ v únoru 1421 táhla ÎiÏkova vojska údolím Úslavy na PlzeÀ. Pozdûji byl v 18.–19. století renesanãnû upraven. Trojboce uzavfiené knûÏi‰tû má nezvykle pfiipojenu vûÏ s jehlancovou stfiechou. Interiér kostela je plochostrop˘, místy se zbytky Ïebrov˘ch kleneb. Poslední opravy probûhly v roce 1995. PÛvodnû zde také na hranû skalnaté terasy stávala s kostelem a ‰kolou i tvrz. Ta je ãásteãnû dochovaná ve velké kamenné s˘pce za kostelem. Jsou zde vidût zazdûná renesanãní okna, ale interiér je pfiestavûn na byt. Obec Îákava byla jedna z prvních, kde byla zfiízena obecná ‰kola, a to v roce 1796. Do ní chodilo 111 dûtí – 56 hochÛ a 55 dívek. Tuto ‰kolu nav‰tûvovaly téÏ dûti

Zdemyslice – kostel sv. Mikuláše

z Nezvûstic a Milínova. Pro mal˘ poãet dûtí byla v roce 1975 zavfiena zdej‰í ‰kola a v roce 1997 i ‰kolka. V budovû ‰koly je dnes úfiadovna obecního úfiadu a ãást slouÏí jako sál hospody „U ·pejcharu“, která byla ke ‰kole pfiistavena. Dnes má obec 364 obyvatel, ktefií Ïijí ve 113 domech. Obec Îákava má od 4. ãervna 2001 svÛj vlastní znak a prapor. V roce 2000 na jafie byl osloven heraldik Stanislav Kasík z Roudnice nad Labem, aby vytvofiil návrh znaku a praporu. Ten vyhotovil ãtyfii návrhy a jeden z nich zastupitelstvo schválilo. Návrh na podzim roku 2000 poslalo zastupitelstvo do Parlamentu âeské republiky spolu se Ïádostí o jejich schválení. A v ãervnu obdrÏel starosta kladné písemné rozhodnutí od pfiedsedy snûmovny Václava Klause.

Îdírec Nynûj‰í obec Îdírec leÏící v údolí fieky Úslavy asi 4 km jihov˘chodnû od Blovic se skládá ze 3 ãástí, a sice Îdírec-MyÈ, Îdár a Smederov. Tyto ãásti se jako správní

Žákava – kostel sv. Vavřince


celek propojily v r. 1960, tehdy pod MNV Îdírec. Nyní se poãet obyvatel obce pohybuje kolem 420. Nejdfiíve se historické dokumenty zmiÀují o Îdáru, jehoÏ poãátky jsou z let 1326, kdy zde byl také postaven gotick˘ kostel Sv. Václava. Dodnes se zachovaly nûkteré gotické stavební prvky – klenby, lomená okna, interiér zdobí gotická v˘malba asi z první poloviny 14.století. Îdírec je zhruba o 50 let mlad‰í a Smederov, kde nejdfiíve vyrostla rytífiská tvrz a pansk˘ dvÛr se datuje od r. 1654. V r. 1789 se ke Îdírci zaãala pfiipojovat druhá polovina zvaná MyÈ, neboÈ název zfiejmû pochází od slova m˘titi. Dnes je MyÈ nejvût‰ím satelitem obce, která se tak nachází na obou bfiezích fieky Úslavy. V 17. století se zde také tûÏila Ïelezná ruda , neboÈ názvy pfiilehl˘ch osad HuÈ a Vilémov (Hamry ) dávají tu‰it , Ïe se zde i ruda zpracovávala. ProtoÏe tento ruch se nepfienesl do novûj‰í doby, láká dnes obec spí‰e rekreanty, ktefií vyuÏívají zdej‰ího klidu a dobrého spojení do obce. Pfies léto obec dosahuje nûkdej‰ího poãtu obyvatel, kdy se ãíslo pohybovalo ve v˘‰i 650 obyvatel. Materiál poskytlo Mûsto Blovice, foto: Emil S˘kora

Bezdružice Nejstar‰í snímky o BezdruÏicích jsou z roku 1227, kdy je vlastnil velmoÏ Kojata z Mostu. Ve 14. století se ves vlastní vladykové z BezdruÏic, ktefií jsou povaÏováni za pfiedky známého ãeského humanisty, skladatele, hudebníka a cestovatele Kry‰tofa Haranta z PolÏic a BezdruÏic. Od roku 1390 vlastnili bezdruÏické panství Kolowratové. Za nich byly BezdruÏice roku 1459 pov˘‰eny na mûsteãko. Rozvoj lokality negativnû poznamenala tfiicetiletá válka, kdy bylo mûsteãko postiÏeno morovou epidemií a vypáleno ‰védsk˘mi

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Sloup se svatým Florianem

Zámek Bezdružice

vojsky. V roce 1711 získává zadluÏené bezdruÏické panství kníÏe Maxmilián Karel Löwenstein, jehoÏ rod je vlastnil aÏ do roku 1945. V letech 1850–1949 byly BezdruÏice sídlem soudního okresu. Roku 1901 byla zprovoznûna Ïelezniãní lokálka Nov˘ DvÛr (PÀovany)–BezdruÏice. Nejhodnotnûj‰í a nejlépe zachovanou ãástí mûsteãka je obdélné námûstí jehoÏ nejv˘raznûj‰í dominantu tvofií bezdruÏick˘ zámek. Historicky cenné jsou i domy v jiÏní frontû námûstí. Naproti nim stojí rozlehlá budova b˘valé bezdruÏické radnice, vystavûná v roce 1842 a vyuÏívaná jiÏ nûkolik desetiletí k prÛmyslovému podnikání. V jihov˘chodní ãásti mûsteãka stojí b˘valá Ïidovská synagoga. Uprostfied námûstí se vypíná sloup se svat˘m Floriánem, kter˘ nechali mû‰Èané postavit v roce 1732. Nejv˘znamnûj‰í památkou mûsteãka je vedle zámku kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zmínky o této svatyni jsou pomûrnû pozdní a vztahují se k roku 1515. V letech 1710–1711 byl star˘ kostel zbofien a nahrazen stavbou, která se bez v˘raznûj‰ích úprav udrÏela dodnes. Od roku 1993 probíhá postupná rekonstrukce kostela. Zámek BezdruÏice tvofií dominantní a nedílnou souãást obce a je národní kulturní památkou. Byl postaven jako opevnûn˘ hrad ve 13. století. Hrad, resp. zámek zmûnil nûkolikrát majitele, ktefií ho pfietváfieli v pfiíslu‰n˘ch historicko-architektonick˘ch stylech. Z vnitfiního a vnûj‰ího uspofiádání je patrné, kdy zámek slouÏil jako objekt obrany, ‰lechtické sídlo, hospodáfiské centrum panství, soud a vûznice.

K nejv˘znamnûj‰ím panovnick˘m rodÛm, které zámek vlastnily, patfií rod KolowratÛ, ElpognarÛ, ·vamberkÛ a LöwensteinÛ. Po roce 1848 postoupili Löwesteinové ãást objektu pro potfieby vznikajících státních úfiadÛ. Od roku 1952 slouÏil zámek jako podnikové rekreaãní zafiízení. Z dobov˘ch interiérÛ se na zámku nezachoval Ïádn˘ inventáfi, pouze zde mÛÏeme nalézt fiadu historicky hodnotn˘ch prvkÛ – gotické klenby v nejstar‰í ãásti hradu, fresková v˘zdoba zámecké kaple, renesanãní portál schodi‰tní vûÏe, parapet hlavního zámeckého schodi‰tû, kamenné krakorce na fasádû jihozápadního kfiídla, trámov˘ strop, fragmenty malífiské v˘zdoby stropÛ a okenních záklenkÛ. Souãasn˘ vlastník objektu akciová spoleãnost BAYTON SLUÎBY zaãal v roce 1999 s rozsáhlou rekonstrukcí zámku. V roce 2003 bude ãásteãnû vefiejnosti pfiístupn˘ a náv‰tûvníci budou mít jedineãnou pfiíleÏitost shlédnout v gotick˘ch prostorách umûlecké v˘robky novodobé ãeské skláfiské tvorby, která zahrnuje díla vynikajících umûlcÛ a b˘val˘ch ÏákÛ profesora Libenského. Souãasnû si budou moci prohlédnout expozici sledující neuvûfiiteln˘ Ïivotní pfiíbûh v˘znamného rodáka a ‰lechtice Kry‰tofa Haranta z PolÏic a BezdruÏic. Po dokonãení druhé etapy rekonstrukce v roce 2004 bude zpfiístupnûna úplná expozice souãasného umûleckého skla Galerie Prager Kabinett, dále zámecká kaple, ve které bude umístûn originální sklenûn˘ betlém z díla Jaromíra Rybáka. Otevfiena bude stylová cukrárna a prodejna drobn˘ch umûleck˘ch pfiedmûtÛ. V letních mûsících vybízí náv‰tûvníky BezdruÏic ke koupání pfiírodní koupali‰tû na Nezdickém potoce poloÏené v hlubokém údolí mezi BezdruÏicemi a Kfiivcemi. Turisté se do BezdruÏic dostanou po zelenû, modfie ãi Ïlutû znaãen˘ch turistick˘ch stezkách. Rozcestník tûchto znaãen˘ch turistick˘ch stezek na námûstí Kry‰tofa Haranta je v˘chozím místem okruÏní nauãné stezky „Údolím Úterského a Nezdického potoka“, která je dlouhá 13,5 km.

Železniční most přes Hracholuskou přehradu na trati Pňovany–Bezdružice


Materiál poskytla Obec BezdruÏice

Světce u Tachova Jízdárna

Jízdárna ve Svûtcích u Tachova byla postavena majitelem panství generálem Alfrédem Windischgrätzem v letech 1858–1860. V této rozsáhlé stavbû vybudované pouze pro potfiebu jezdeckého sportu a koní bylo pamatováno i na pohodlí hostÛ. Jízdárna je postavena ve slohu renesanãním a románském. Unikátní krov nad jízdárenskou halou,

která má rozmûry 20 x 40 m, je velmi subtilní a technicky dokonale proveden˘. Jízdárna ve Svûtcích u Tachova je po vídeÀské císafiské jízdárnû nejvût‰í ve stfiední Evropû. Objekt byl celá desetiletí ponechán bez údrÏby a v roce 1981 byl v˘nosem Ministerstva kultury odpamátnûn a na Ïádost Mûsta Tachova byl v roce 1991 opût zapsán do seznamu kulturních památek. Zastupitelstvo mûsta Tachova rozhodlo o záchranû jízdárny a v srpnu roku 2000 zaãaly práce na objektu. Stavba je financována z rozpoãtu mûsta a dotacemi Ministerstva kultury âR z Programu záchrany architektonického dûdictví. Projektovou dokumentaci zpracovala firma ARISTA GLOBAL s. r. o. a stavební práce provádí firma BKV Stavební spoleãnost s. r. o. Od srpna 2000 do prosince roku 2002 bylo na stavbû profinancováno 21,5 mil. Kã. Text: SoÀa Vrbová, foto: Pavel Bluma regenerace prostoru /47

Městské kino

Radnice

Bor u Tachova

Loreta – v pozadí zámek

Zámek Bor

Malé západoãeské mûsto Bor leÏí v okrese Tachov asi 20 km od státní hranice se SRN. SvÛj slovansk˘ název získalo mûsto dle pÛvodního porostu zdej‰í krajiny – borového lesa; název nûmeck˘ (Haid), popfi. latinsk˘ (Merica) pak podle okolních, kdysi ãetn˘ch vfiesovi‰È (vfies = nûm. die Heide, lat. erica).

Měšťanský dům na náměstí

Nejstar‰í osada vznikla v borské kotlinû na kfiiÏovatce dvou prastar˘ch obchodních cest – norimberské a pasovské – které se protínaly zhruba v místech dne‰ního domu ãp. 291. První zmínka o Boru (patrnû tvrzi pochází z 26. 2. 1263 z listiny Ratmira ze ·vamberka, datované „in Hayda“. Prvními majiteli zdej‰ího panství a zakladateli hradu (dne‰ního zámku) byli jiÏ zmiÀovaní ·vamberkové. Své první privilegium získalo mûsto r. 1369 od Bohuslava III. ze ·vamberka. Císafi Rudolf II. propÛjãil Boru mûstsk˘ znak, mûstskou peãeÈ a právo peãetit ãerven˘m voskem. ·vamberkové drÏeli Bor aÏ do r. 1650, kdy jej Jan Vilém prodal Janu Zikmundu Bedfiichovi, hrabûti z GötzÛ. Götzové,

pfiesnûji hrabûnka Isabela Marie, roz. Trãková z Lípy, manÏelka Zikmunda Bedfiicha, dala r. 1668 v Boru vybudovat mariánské poutní místo – u zámku stojící loretu. V roce 1720 mûní Bor své majitele – jeho pány se aÏ do r. 1945 stávají kníÏata z Löwensteinu-Wertheimu-Rosenbergu. Za jejich vlády získal borsk˘ zámek svoji dne‰ní, novogotickou podobu a rovnûÏ byl novû vybudován farní kostel sv. Mikulá‰e (poprvé pfiipomínán jiÏ v roce 1282). V kvûtnov˘ch bojích roku 1945 bylo mûsto po‰kozeno a po vysídlení nûmeckého obyvatelstva postupnû dosídleno a pfiestavûno do dne‰ní podoby. Ve mûstû se zachovala fiada historick˘ch památek: novogotick˘ zámek, dûkansk˘ kostel sv. Mikulá‰e, loreta, ‰pitál s gotickou


kaplí sv. Jana Kfititele, radnice, Pansk˘ dÛm ãp. 286 vedle radnice. Dnes Ïije ve mûstû, k nûmuÏ náleÏí je‰tû 21 dal‰ích obcí, pfies 2500 obyvatel. Nachází se zde základní ‰kola, stfiední odborné uãili‰tû zemûdûlské, dvû matefiské ‰koly, poliklinika s lékárnou, kino, banka, fiada obchodÛ; sportovci vyuÏívají budovu sokolovny, tenisové kurty ãi místní stadion. V poslední dobû dochází k postupn˘m rekonstrukcím borsk˘ch historick˘ch památek – byl opraven kostel sv. Mikulá‰e, radnice i Pansk˘ dÛm, práce pokraãují v loretû a na zámeckém komplexu. Materiál poskytlo Mûsto Bor u Tachova

Stráž StráÏ, jak název hlásá, je místo, kde byla ve stfiedovûku stráÏena zemská stezka, která vedla z Plznû do Bavor. V jejím okolí Ïilo chodské obyvatelstvo. Sama StráÏ byla stfiediskem tak zvan˘ch pfiimdsk˘ch ChodÛ, a zde byla dokonce vykonávána soudní pravomoc. První písemná zmínka je z roku 1331. Tehdy byla komorním mûsteãkem, tedy místem spravovan˘m královskou komorou. V tomto roce bylo vydáno StráÏi právo t˘denního trhu kaÏdou sobotu a fiada dal‰ích v˘sad. Za husitsk˘ch válek v‰ak byla StráÏ i s okolím znaãnû poniãena. Po husitsk˘ch válkách byl kraj tak vylidnûn, Ïe do‰lo k náboru nového obyvatelstva aÏ v Bavorsku. Tehdy zaãalo ponûmãení obyvatelstva, jeÏ mûlo souvislost i s pfiílivem odborníkÛ na tûÏbu kovÛ, ktefií pfiicházeli nejen z Bavor, ale také z jin˘ch zemí, napfiíklad z Vlach. V 15. století se stalo mûsteãko panstvím ·vamberkÛ, a tím pfiestalo b˘t královsk˘m majetkem. ·vamberkové byli pfiísn˘mi pány, ktefií nerespektovali chodské v˘sady obyvatel. Proto do‰lo v roce 1567 ze strany stráÏsk˘ch i k Ïalobû na vrchnost, která skonãila ve prospûch ·vamberkÛ. Ti v prÛbûhu sporÛ nûkolikrát vojensky pfiepadli StráÏ, a rozpoutali tak malou domácí válku. StráÏ se opakovanû pokou‰ela z poddanství vyplatit, ale kromû velk˘ch dluhÛ jejich snaha nemûla dobr˘ v˘sledek. V roce 1876 postihl StráÏ katastrofální poÏár, pfii nûmÏ shofiely dvû tfietiny v‰ech domÛ. Tehdy mûlo mûsto 1400 obyvatel, coÏ je zhruba o tfietinu více neÏ dnes. Úbytek zpÛsobil odsun nûmeck˘ch obyvatel po 2. svûtové válce, nahrazen nov˘mi osídlenci byl pouze ãásteãnû. V dne‰ní dobû je zde dfievozpracující prÛmysl a nûkteré soukromé podnikatelské aktivity. DÛleÏité v‰ak je, Ïe se tu stále více prohlubuje vztah k tomuto místu jako k domovu. S tím souvisí i pohled na tradici místa, na památky, které tuto tradici zosobÀují. I kdyÏ na to mûsto na první pohled nevypadá, je v nûm pomûrnû hodnû zachovan˘ch památek. Mnohé nenápadné domy mají je‰tû stfiedovûké jádro. Uprostfied protáhlého námûstí stojí kostel sv. Václava. Písemnû je doloÏen z poloviny 14. století, i kdyÏ je mnohem star‰í, snad z 12. století. Pfii poÏáru v roce 1876 patfiil k postiÏen˘m stavbám, a proto byl následnû upraven do dne‰ní podoby. Symbolem jeho sloÏitého v˘voje je trojice portálÛ na jiÏním prÛãelí, kde je vedle sebe portál románsk˘, gotick˘ a barokní. Na kaÏdém konci historického osídlení stojí dal‰í dva kostely. Na v˘chodní stranû je to poutní kostel sv. Ducha, kter˘ byl postaven na zaãátku 18. století vedle star‰í kaple z roku 1525, situované u populárního léãivého pramene. Na západní stranû je kostel sv. Jana Kfititele, postaven˘ v roce 1734 na místû opevnûného sídla, z nûhoÏ zbyly pouze valy. Jako první byl opravován hlavní kostel, kter˘ dostal nové fasády a stfiechy jiÏ kolem roku 1995. Jeho obnovená vûÏ zasvítila do mûsteãka a vyprovokovala opravu dal‰ích budov. V posledních letech pfii‰el na fiadu kostel sv. Jana Kfititele. Opravena byla stfiecha i krov, letos budou opravy pokraãovat obnovou stropu a oken. A pfií‰tí rok by mûla b˘t opravena fasáda vãetnû restaurování zajímavého a bohatého portálu.

Kostel sv. Jana Křtitele s opravenou věží a střechou

Kostel sv. Jana Křtitele před zahájením opravy v roce 1999

Ing. arch. Jan Soukup Kostel sv. Václava

Od leva románský, barokní a gotický portál kostela sv. Václava

Portál kostela sv. Jana Křtitele bude letos restaurován

Starobylé náměstí (nám. Míru) – pohled od západu

Domažlice Toto nejzápadnûj‰í královské mûsto, které je typické sv˘m protáhl˘m námûstím, domy s malebn˘m podloubím a dominantou dvou vûÏí, patfií mezi nejv˘znamnûj‰í mûstské památkové rezervace âeské republiky. Nejstar‰í dûjiny mûsta jsou spjaty s celní osadou, která vznikla na dÛleÏité obchodní cestû z ¤ezna do âech uÏ koncem 9. století. Naz˘vala se nûmecky Taus, latinsky Tausus. Nûkdy v letech 1262 aÏ 1266 Pfiemysl Otakar II. pov˘‰il trhovou osadu na mûsto. PfiitaÏlivost DomaÏlicka udrÏují dosud no‰ené kroje i kaÏdoroãnû v srpnu konané Chodské slavnosti navazující na slavné tradice vavfiineck˘ch poutí se slavnostní bohosluÏbou u kaple sv. Vavfiince na Veselé hofie. Dnes mají DomaÏlice 11 tis. obyvatel. LeÏí ve v˘‰ce 428 m n. m., jsou situovány cca 60 km jihozápadnû od Plznû a staly se od 1. 1. 2003 jako obec s roz‰ífienou pÛsobností centrem novû vytvofieného správního obvodu.

Branka – malá v˘padní branka na jiÏní stranû je baroknû opravenou renesanãní stavbou. Prochází jí rázovitá uliãka, která si uchovává své „kouzlo místa“. Mû‰Èanské domy – stavebnû hodnotná zástavba tûchto domÛ má cenné portály (gotika, renesance, baroko, klasicismus. Podloubí bylo postaveno pravdûpodobnû v 15. století). Nachází se pfieváÏnû na starobylém

Materiál poskytlo Mûsto DomaÏlice

Chodský hrad

Historická ulička (pohled z Branky)

námûstí, kterému spolu s dûkansk˘m kostelem a bránou nyní vévodí i novorenesanãní radnice z let 1891–1893. Tyto domy spolu s jejich men‰ím poãtem v pfiilehl˘ch ulicích tvofií nejhodnotnûj‰í zástavbu historického stfiedu mûsta.

V˘znamné mûstské památkové stavby Dûkansk˘ kostel narození Panny Marie – vystavûn ve stfiedu mûsta, jeho neodmyslitelnou souãástí je 56 metrÛ vysoká vûÏ, která je sv˘m nezvykl˘m válcov˘m tvarem pozoruhodná navíc vych˘lením témûfi o 70 cm od svislé osy. Dolní brána – je nejzajímavûj‰ím zbytkem starého mûstského opevnûní stojícím na v˘chodním konci námûstí. Augustiniánsk˘ klá‰ter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – klá‰terní refektáfi zdoben˘ nástropními malbami barokního malífie Juliusa Luxe je vyuÏíván jako v˘stavní a koncertní místnost. Chodsk˘ hrad – byl jako souãást mûstského opevnûní postaven v dobû zaloÏení mûsta. Dnes jsou zde umístûny bohaté sbírky národopisu, obrazÛ, umûlecké v˘robky, doklady o historii mûsta s dal‰ími místními zajímavostmi. Spolu s Muzeem Jindfiicha Jindfiicha a Galerií bratfií ·pilarÛ je jedním ze subjektÛ Muzea Chodska.


Pohled na město

Letecký pohled na město

Poběžovice Mûsto PobûÏovice najdete nedaleko hranice s Bavorskem na úpatí âeského lesa. Pfiipomíná se jiÏ v roce 1359. V 15. stol. zde byl vystavûn rozsáhl˘ pozdnû gotick˘ hrad a mûstsk˘ kostel. Mûsto bylo opevnûno hradbami se tfiemi branami.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Zaãátkem 16. století byly PobûÏovice pov˘‰eny na mûsto, obdrÏely soudní právo, mûstsk˘ znak a peãeÈ. V letech 1682–1695 byl na místû zaniklého hradu vystavûn ranû barokní zámek, kter˘ byl aÏ do 20. století postupnû upravován. Na zámku jako uãitel hudby pÛsobil mlad˘ Bedfiich Smetana. V drÏení panství se stfiídali dal‰í majitelé, v roce 1846 koupili PobûÏovice s nedalekou Pivoní pfiíslu‰níci rodu Coudenhove a setrvali zde aÏ do roku 1945. Majitel zámku, doktor filosofie, hrabû Richard Mikulá‰ Coudenhove-Kalergi byl duchovním otcem my‰lenky Spojen˘ch státÛ evropsk˘ch. Právû na pobûÏovickém zámku formuloval filosofické základy organizace, která mûla b˘t obdobou dne‰ní Evropské unie. Po dlouhá léta Ïili v PobûÏovicích pospolu Nûmci a âe‰i, katolíci i rozsáhlá Ïidovská komunita. Pro Ïidovskou sektu chasidÛ byly PobûÏovice dokonce poutním místem s oãistnou lázní – mikve, znám˘m po celé Evropû. Ke zvlá‰tnostem mûsta patfiilo jistû i to, Ïe zde Ïila japonská

manÏelka rakouského diplomata a majitele panství Jindfiicha Coudenhove-Kalergi, Micuko Aojamy. Souãasné PobûÏovice pfiedstavují správní a hospodáfiské centrum pro ‰iroké spádové území. Vãetnû ‰esti pfiidruÏen˘ch osad mají 1752 obyvatel. V˘konem státní správy jsou PobûÏovice povûfieny pro 12 obecních a 1 mûstsk˘ úfiad, celkem pro více neÏ 6500 obãanÛ. K pozoruhodn˘m kulturním památkám patfií socha sv. Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa, mariánsk˘ sloup, kostel Nanebevzetí Panny Marie, pÛvodnû dvouvûÏov˘, fara, Ïidovsk˘ hfibitov aj. V roce 1995 byla ve mûstû vyhlá‰ena mûstská památková zóna a v místním zámku probíhá nároãná, dlouhodobá rekonstrukce. V PobûÏovicích je zdravotní stfiedisko, lékárna, kino, po‰ta, knihovna, banka se smûnárnou, oddûlení Policie âR, dvû hfii‰tû na kopanou, tenisové a volejbalové kurty, koupali‰tû, benzinová ãerpací stanice, sluÏby pro motoristy, hotel, ubytovna a 3 restaurace. PobûÏovice pfiedstavují rovnûÏ v˘znamn˘ Ïelezniãní a autobusov˘ uzel. Pozdnû gotick˘ kostel Nanebevzetí Panny Marie byl

zaloÏen kolem roku 1500 Dobrohostem z Ron‰perka. Ve druhé polovinû 17. století promûnila stavbu vyhofielého kostela barokní pfiestavba. Svatynû mûla pÛvodnû v prÛãelí dvû vûÏe. Kolem roku 1900 byla vûÏ napravo od vstupu po zásahu blesku snesena a cel˘ objekt opraven. Interiér kostela, kryt˘ dfievûn˘m, kazetov˘m stropem, obsahuje zafiízení, které pochází ze 17.–19. století. V presbyteriu jsou zachovány kromû náhrobních desek Dobrohosta z Ron‰perka (+1506) a Petra ·vamberka (+1575), dva náhrobky rodiny von Coudenhove. Pro dûti zfiídilo mûsto uprostfied sídli‰tû hfii‰tû s prolézaãkami, houpaãkami a pískovi‰tûm, kde tráví malí obãánkové ãást volného ãasu pod dohledem maminek. Okolí mûsta tvofií krásné pfiírodní scenérie lákající turisty k procházkám nebo v˘letÛm na kole. Pfieshraniãní program cyklostezek dovolí nav‰tívit nejhezãí partie âeského i Bavorského lesa. V nejbliÏ‰í dobû získá âesk˘ les statut chránûné krajinné oblasti. V blízkém okolí je i fiada kulturních památek pevnû spojen˘ch s historií osídlení âeské kotliny od pravûku – milaveãská kultura, pfies keltské vlivy – Tasnovice, aÏ po známé chodské tradice – Postfiekov ãi DomaÏlice. Materiál poskytlo Mûsto PobûÏovice

Zámek

Náměstí v Poběžovicích

Nově zřízené dětské hřiště na sídlišti

Studna ve Václavské ul. (rekonstrukce v r. 1996)

Klatovy Regenerace klatovské památkové zóny

Od poãátku 90. let zaãala rozsáhlá regenerace klatovské památkové zóny. Byla to zprvu spontánní, posléze plánovitá reakce na nûkolik pfiedchozích desetiletí, v jejichÏ prÛbûhu docházelo k postupné degeneraci a deklasaci historického stfiedu mûsta. B˘val˘ reÏim soustfiedil svou pozornost pfiedev‰ím k naplÀování praktické funkce laciného masového bydlení. Tu realizoval zejména panelovou v˘stavbou sídli‰tních celkÛ, která mnohdy zcela neorganicky obklíãila pÛvodní sídlo a zamezila pohledu na nû. Stfied mûsta byl zanedbáván, byty v nûm zastaraly, poklesly do niÏ‰ích kategorií, a proto z nich pfiedev‰ím mladí lidé odcházeli. Proto má i pojem regenerace ‰ir‰í a podstatnûj‰í v˘znam. Neznamená jenom faktickou stavební rekonstrukci staveb. Dot˘ká se prvotnû obnovení hodnot a funkcí s tûmito hodnotami spojen˘ch. To pochopíme, budeme-li posuzovat ranou fázi procesu regenerace klatovské památkové zóny. Jejími prvními kroky na poãátku 90. let byla obnova stfie‰ního plá‰tû kostela sv. Vavfiince, rekonstrukce sokolovny a okresního muzea. Ve v‰ech tfiech pfiípadech ‰lo o zfietelnou manifestaci hodnot, které pfiedlistopadov˘ reÏim potlaãoval. V prvém pfiípadû to byla hodnota

Mûstská památková zóna v Klatovech byla vyhlá‰ena v roce 1992 zákonem 476 Sb. Její jádro tvofií nejstar‰í ãást mûsta vymezená mûstsk˘mi hradbami. K nûmu se pak pfiimyká nûkolik pfiilehl˘ch lokalit, které charakterizují hospodáfisk˘ a sociální v˘voj mûsta v 19. století.

Budova okresního muzea (rekonstrukce v r. 1995)


Podobnû tomu bylo i u sokolovny a muzea. Sokolovna mûla b˘t za totality dokonce strÏena, muzeum bylo po dvacet let zavfieno. VÛle zrekonstruovat tyto stavby vycházela ze znovu zrozené potfieby pfiihlásit se k tradici a identifikovat se s místem. A tak záhy po listopadové revoluci byly obnoveny tyto dvû v˘znamné novodobé budovy (1906,1905) vytvofiené architektem R. ·techem ve stylu ãeské secese. Jejich repertoár byl je‰tû roz‰ífien

v letech 1994–1998 o ãísla popisná 133/IV a 194/I, v nichÏ je umístûna základní ‰kola. Byly totiÏ v havarijním stavu a mûsto je muselo opravit je‰tû dfiíve, neÏ pfiistoupilo k plánovitému a postupnému realizování programu regenerace. K tomu zaãalo docházet od 30. 1. 1996, kdy zastupitelstvo mûsta schválilo Program regenerace mûsta Klatov. Ten obsahuje nûkolik základních principÛ. Pfiedev‰ím princip soustavnosti, která ukládá postupné a návazné fie‰ení problémÛ. Dále Program usiluje o komplexnost, znamenající fie‰ení v‰ech poÏadavkÛ sociologick˘ch (napfiíklad modernizaci bytÛ v historickém jádru mûsta), technick˘ch (modernizace infrastruktury), estetick˘ch aj. ZávaÏn˘ je i zfietel na hledání optimálních funkcí, které mají naplnit objekty s pÛvodnû jin˘m urãením. V˘znamn˘m rysem tohoto programu je i to, Ïe jiÏ nefie‰í jednotlivé objekty jako záleÏitosti solitérní, ale chápe mûsto jako jedin˘ strukturovan˘ prostor. Je to patrné i z toho, Ïe jedním z prvních projektÛ se stala ▲

ryze duchovní. Je zajímavé, Ïe teprve v prÛbûhu prací se zaãalo uvaÏovat o vyuÏití tohoto objektu patfiícího mûstu pro urãité praktické kulturní zámûry, napfi. pro sbírku sakrálního umûní nebo jako koncertní síÀ. Dnes je tento barokní kostel z let 1694–1707 od M. A. Gilmettiho prázdn˘, není osazen Ïádn˘m mobiliáfiem. Ale tím více udivuje ãistotou architektonického ztvárnûní.

Radnice čp. 62/I (rekonstrukce v r. 2002) Interiér městské knihovny (rekonstrukce v r. 1999) t

Vnitřní trakt budovy čp. 66/I (rekonstrukce v r. 1999)


rekonstrukce komunikací v centru a v pfiilehl˘ch lokalitách. Bylo rozhodnuto, Ïe aÏ na prÛjezdové komunikace budou v‰echny pÛvodní stfiedovûké ulice provedeny v dlaÏbû. ZároveÀ s jejich pfiedláÏdûním byly vymûnûny v‰echny technické sítû, aby nedocházelo k poruchám a dal‰ím zásahÛm do upraven˘ch povrchÛ. Tato akce zapoãala v roce 1996 a v zásadû byla dokonãena roku 2002. Dotkla se ulice Václavské, Krameriovy, âsl. legií, Balbínovy, Denisovy, Vanãurovy, Hosta‰ovy, Podbranské a ãásteãnû i námûstí. Celkové náklady na ni byly 33,7 mil. Kã. Souãástí tohoto úsilí vytvofiit dÛstojn˘ horizontální základ, z nûhoÏ pak vyrÛstají vertikály mûsta, byla i úprava nûkter˘ch prostranství, zejména místa pod Bílou vûÏí kolem Dûkanského kostela Narození P. Marie. I zde do‰lo k splynutí nûkolika funkcí v jediném zámûru: kromû celkové úpravy prostoru s v˘znamn˘m uvolnûním pohledu na hmotu gotické stavby a kromû utvofiení klidového místa byl tento stavební zásah proveden i kvÛli odvodnûní kostela. Pfii rekonstrukci ulic vnitfiního mûsta byla respektována i jedna zvlá‰tnost, která se dnes stává urãitou specifikou památkové zóny – totiÏ existence mûstsk˘ch studní. Dosud byly oÏiveny tfii: ve Václavské a Dragounské ulici a ve Vrchlického sadech. Vybízejí ke krátkému zastavení, poutají sv˘m okrouhl˘m tvarem, kamenn˘m osazením i kovanou mfiíÏí. Tvofií tichá zákoutí vyprávûjící o dávné kaÏdodennosti. Program regenerace architektonick˘ch památek Klatov stanovil i své priority. Tou základní bylo postupovat z centra k okrajÛm. Proto byla prvofiadá pozornost vûnována chloubû mûsta – jeho jedineãnému ãtvercovému námûstí. Mûsto si ponechalo ve vlastním majetku nároÏní dÛm 155/I (asi z roku 1550), aby mohlo regulovat jeho funkce. Umístilo do nûj provoz rychlého obãerstvení, kter˘ na námûstí bezpochyby patfií, a osm bytov˘ch jednotek. V souladu se zámûry mûsta rekonstruoval okresní úfiad s vynaloÏením velk˘ch nákladÛ dal‰í rohov˘ dÛm na námûstí, ãp. 66/I. Ten patfií k nejv˘znamnûj‰ím mû‰Èansk˘m renesanãním domÛm Klatov. Jeho nádvofií je z jedné strany lemováno lehounk˘mi arkádami nesen˘mi toskánsk˘mi sloupy. Dnes je souãástí mûstského úfiadu. Péãí okresního muzea byl obnoven portál barokní lékárny a mûsto zajistilo potfiebnou konzervaci mumií v katakombách. Je tfieba fiíci, Ïe také soukromé subjekty a instituce dbaly na to, aby v‰echny domy na klatovském námûstí byly uvedeny do náleÏitého pofiádku. A tak posledním aktem tohoto v‰eobecného ‰perkování byla v roce 2002 rekonstrukce klatovské radnice, jejíÏ fasády a ‰títy na renesanãním základu navrhl architekt Josef Fanta. Neménû závaÏné pro mûsto je postupné oÏivení rozsáhlého komplexu budov, jehoÏ jádrem je barokní jezuitská kolej. Tato mohutná stavba z druhé poloviny 17. století pfiestala svému pÛvodnímu úãelu slouÏit uÏ od roku 1774, kdy byla zmûnûna v kasárna. V této podobû je v roce 1994 pfievzalo mûsto od armády. Ta z ní uãinila

v posledních letech nájemní prostory pro provozy obchodÛ a sluÏeb. Tyto funkce v‰ak pfiirozenû zanikaly a mûsto proto hledalo novou, adekvátnûj‰í náplÀ pro tuto stavbu. Zcela optimálnû se mu to podafiilo v letech 1999–2000, kdy do jednoho kfiídla tohoto areálu byla umístûna mûstská knihovna. Ta mÛÏe b˘t dodnes pfiíkladem citlivého vyuÏití architektonického dûdictví. Dnes, v roce 2003, se zam˘‰líme nad tím, jak se budeme dále vyrovnávat s touto neodbytnou architektonickou v˘zvou. Víme, Ïe ji nelze znásilnit ledajakou aktuální efemerní potfiebou, ale i to, Ïe nelze podlehnout lákavému idylickému klamu jakéhosi návratu do dávného ãasu. Velmi ãasto se v‰ak zásadnû urãujícím aspektem regenerace a zachování architektonick˘ch památek stává otázka financování. Mûsto Klatovy kaÏdoroãnû vynakládá znaãné ãástky na jejich obnovu a doplÀuje své zdroje ze státního Programu regenerace památkov˘ch zón. O tyto peníze se pak dûlí i s jin˘mi investory, napfi. s církví (Bílá vûÏ) nebo také se soukrom˘mi vlastníky. Kromû toho mûsto utvofiilo zvlá‰tní fond, z nûhoÏ hradí pfii rekonstrukci budov památkové zónû rozdíl mezi náklady na technickou úpravu budovy a poÏadavky památkáfiÛ. Za posledních 12 let se historické centrum mûsta Klatov zmûnilo k nepoznání. Pfiesto stále pociÈujeme urãit˘ dluh vÛãi nûkter˘m památkám. Nescházejí jen peníze, ale také úãel jejich nového vyuÏití. T˘ká se to pfiedev‰ím b˘valého dominikánského klá‰tera. KéÏ by se vbrzku na‰lo jedno i druhé.

Výstavba 53 nových bytových jednotek


Prostor znovu oÏiven˘ Velk˘m urbanistick˘m problémem, kter˘ musela a stále musí fie‰it mnohá ãeská mûsta, bylo a je vypofiádat se s opu‰tûn˘mi vojensk˘mi objekty. Ty byly mnohdy soustfiedûny do relativnû velikého uzavfieného celku a ten byl ãasto mechanicky vklínûn do mûstské zástavby nebo se alespoÀ dot˘kal jejích okrajÛ. Také Klatovy byly v roce 1993 postaveny pfied tento úkol, protoÏe tehdy ode‰la armáda z Machníkov˘ch kasáren. Ta tvofiila rozsáhl˘ oplocen˘ areál o plo‰e 16,7 ha. Jeho vnitfiní uspofiádání bylo rozmanité. MÛÏeme je rozli‰it na ãást ubytovací (vãetnû ‰tábu) a ãást technickou. Ubytovací sektor tvofiily dvû rozsáhlé tfiípodlaÏní budovy, 4 ‰tábní objekty a nûkolik pomocn˘ch budov z konce 30. let, dále vojenská jídelna a 3 ubytovací budovy z 60. a 70. let. K technické ãásti náleÏely zdûné garáÏe a nûkolik fiad otevfien˘ch pfiístfie‰kÛ. Souãástí areálu byla i men‰í tûlocviãna, sportovní kurty, ‰kvárové hfii‰tû na kopanou a vojenská stfielnice. Celá kasárna byla pochopitelnû ohrazena a ze dvou stran se dot˘kala zástavby panelov˘ch nebo rodinn˘ch domÛ. Zbylé dvû strany sousedí s poli nebo zahrádkami. Byla napojena na jedinou pomûrnû frekventovanou komunikaci II. tfiídy vedoucí do Plánice. Prvním úkolem, kter˘ bylo zapotfiebí vyfie‰it, byla otázka majetkoprávní. Bylo nutno najít nového vlastníka. âást majetku si ponechal stát zastoupen˘ okresním úfiadem, proto se mohl stát i prvním investorem. V roce 1994 získala obec 4 budovy jako historick˘ majetek a teprve v r.1998 získaly nûkteré pozemky a objekty technické

ãásti soukromé subjekty. To uÏ samozfiejmû probûhla fáze pusto‰ivé devastace. Ale tehdej‰í legislativa neutvofiila podmínky k ãasnûj‰ímu prodeji za reálné ceny. Druh˘ úkol byl aÏ pov˘tce urbanistick˘. Musel vyfie‰it nûkolik dílãích otázek. Pfiedev‰ím vyhledat nejvhodnûj‰í funkce, které by mohly plnit novû rekonstruované kasárenské objekty. A dále bylo nutné najít zpÛsob, jak

dosud zámûrnû izolovan˘ prostor otevfiít mûstu a zaãlenit ho do nûj. S tím v‰ím ov‰em souvisel i úkol tfietí – nalézt dostatek finanãních zdrojÛ k realizaci zvolen˘ch zámûrÛ. Pozornost mûsta se soustfiedila pfiedev‰ím na ubytovací (zhruba osmihektarovou) ãást kasáren. Ta je v˘raznû centralizována kolem obdélníkového, rozsáhlého (8718 m2),

Základní škola Čapkova

Výstavba školní sportovní haly

mírnû svaÏitého nástupi‰tû. UÏ v polovinû 90. let se podafiilo okresnímu úfiadu optimálnû vyuÏít 4 dvoupodlaÏní ‰tábní budovy k rekonstrukci na úfiady státní správy a na okresní archiv. Souãasnû v kasárenské budovû z 60. let byla zfiízena zvlá‰tní ‰kola. Tím byla stavebnû vyfie‰ena západní ãást „námûstí“. Po nûkolik let zÛstaly v‰ak tyto objekty jen docházkov˘m místem do zamûstnání. Teprve v roce 1998 obec soustfiedila dostatek prostfiedkÛ, aby mohla radikálnû zasáhnout. Jedna z dvojice nejvût‰ích budov se zaãala rekonstruovat na 18tfiídní základní ‰kolu vybavenou nejmodernûj‰ím pracovním zázemím. Nav‰tûvuje ji kolem 500 ÏákÛ. SoubûÏnû se ‰kolou byla vybudována ‰kolní jídelna, a to úpravou dfiívûj‰í kuchynû a jídelny pro vojáky. ·kolní kuchynû vafií i pro vefiejnost a pro ni a pro Ïáky zfiídila i denní bufet. ·kola a jídelna byly otevfieny v roce 2000. V té dobû se zároveÀ pfiestûhovali lidé do 20 bytov˘ch jednotek zfiízen˘ch v dal‰í z budov areálu. Tím byl dán trend, kter˘ bude v roce 2003 v ubytovací ãásti b˘val˘ch Machníkov˘ch kasáren dovr‰en. Letos totiÏ zfiídíme dal‰ích 53 bytÛ v budovû – dvojãeti základní ‰koly, a pro tuto ‰kolu otevfieme ‰kolní sportovní halu, která bude plnit i funkci haly mûstské. B˘valá kasárna tak budou opût zalidnûna a budou v nich probíhat v‰echny Ïivotní funkce. V‰ím tím, co jsme popsali, vzniká v Klatovech zcela zvlá‰tní lokalita. Není uÏ umûle uzavfien˘m prostorem, mnohá ohrazení jsou strÏena, a pfiece zÛstává jasnû vymezen˘m územím, které není zaãlenûno do komunikaãního systému mûsta, není souãástí denních ekonomick˘ch aktivit. Stále si zachovává (stavebním uspofiádáním i sv˘mi funkcemi) charakter vnitfiní organizované „areálovosti“. To utváfií jeho specifiku. Mezi objekty ‰kol, bytov˘ch domÛ i úfiadÛ je dostatek vnitfiního prostoru, prostoru neohroÏeného a jaksi chránûného. Proto zde cel˘ rok lidé nacházejí místo k volnému pohybu, ke hrám a k odpoãinku. To bude je‰tû podtrÏeno uvedením do provozu sportovní haly, nebo dokonce plánovan˘m pfiekrytím ‰kvárového hfii‰tû umûl˘m trávníkem. Zatím zde musí mûsto vyfie‰it je‰tû mnoho otazníkÛ. T˘kají se napfiíklad budoucnosti centrálního místa – nástupi‰tû. Dosud je tvofií obrovská asfaltová plocha. O ni se svádí dvojí zápas: mûsto na jedné stranû potfiebuje „technickou plochu“ pro pouÈ, obãasné parkovi‰tû ãi pro hasiãská cviãení. Na stranû druhé v‰e hovofií pro sadovou úpravu a zru‰ení ‰edivé monotónnosti. Dal‰ím otazníkem je pokraãování integrace tohoto prostoru do mûsta, jeho dal‰í urbanizace. Dnes je jiÏ patrné, Ïe území b˘valé stfielnice umístûné do areálu bude rozparcelováno na v˘stavbu rodinn˘ch domkÛ. To se stane i s poli vnû kasáren. Tím bude areál napojen sítí ulic na komunikaãní systém mûsta. A tak se z tohoto prostoru nebude jen vyjíÏdût a do nûj vjíÏdût – stane se prÛjezdn˘m. Jeho dne‰ní vnitfiní semknutost se naru‰í. Doufejme, Ïe ne absolutnû. Karel Mráz, starosta mûsta


Chudenice V˘znamn˘m datem pro Chudenice byl rok 1592, kdy byly na Ïádost Humprechta Czernina z Chudenic pov˘‰eny císafiem Rudolfem II. na mûsteãko s právem peãeti, erbu a trhu. Tím zaãal hospodáfisk˘ rozvoj obce, kter˘ byl zastaven aÏ rokem 1948, kdy do‰lo k naru‰ení majetkov˘ch vztahÛ a také k naru‰ení tradic. Chudenice jistû zaujmou velk˘m mnoÏstvím slavn˘ch rodákÛ, ale také vzácn˘ch a v˘znaãn˘ch osobností, které si Chudenicko velmi zamilovaly a rády se sem vracely. Za v˘znamné hosty mÛÏeme jmenovat ãeského národního buditele Josefa Dobrovského, kter˘ v Chudenicích u CzerninÛ pob˘val s pfiestávkami posledních 16 let svého Ïivota, Franti‰ka Palackého, kter˘ sem zajíÏdûl z nedalekého Otína. Z v˘znamn˘ch rodákÛ pak jmenujme alespoÀ básníka a spisovatele Jaroslava Kvapila, hudebního skladatele Josefa Rejchu ãi vûhlasného entomologa prof. Jana Roubala. Po roce 1989 dochází k postupné regeneraci obce jako takové i pfiilehlého okolí, které bylo v roce 1996 prohlá‰eno krajinnou památkovou zónou. Dochází postupnû k regeneraci nejen soukrom˘ch domÛ, ale také vefiejn˘ch ploch, Starého zámku a okolních pfiírodních a památkov˘ch zajímavostí. Pfiedstavenstvo obce Chudenice vze‰lé z komunálních voleb v roce 2002 si vytklo za hlavní cíl smûfiovat Chudenicko do pozice turisticky a rezidenãnû zajímavé lokality. A tak je také obec a její okolí stále více a ãastûji pfiedstavována vefiejnosti.

Starý zámek v Chudenicích počal být opravován v roce 1999. Nejprve se započalo s opravou interiérů, které jsou částečně přístupné veřejnosti, od roku 2002 se započalo s rekonstrukcí exteriéru. Velká jídelna byla opravena a zpřístupněna veřejnosti v roce 2001

Obec Chudenice leÏí 15 km severozápadnû od Klatov a v písemn˘ch pramenech se poprvé vyskytuje v roce 1200 v souvislosti s kostelem sv. Jana Kfititele. Je tedy jednou z nejstar‰ích osad na území âeské republiky a od 13. století do roku 1945 také sídelním mûsteãkem jednoho z nejstar‰ích a nejpfiednûj‰ích ãesk˘ch ‰lechtick˘ch rodÛ CzerninÛ (âernínÛ) z Chudenic, ktefií toto své panství drÏeli ve sv˘ch rukách nepfietrÏitû po více neÏ 700 let.

Kaple sv. Anny byla postavena roku 1766 původně jako poutní na náklad vrchního ředitele panství Václava Podivína Holečka. Rekonstrukcí prošla v letech 1988–1991


Mariánský dům byl postaven hrabětem Jaromírem Czerninem a jeho manželkou hraběnkou Paarovou jako „domov důchodců“ pro hraběcí pracovníky v důchodovém věku. Po odprodeji soukromému vlastníkovi se objekt dočká rekonstrukce v letech 2003–2005

Kostel sv. Jana Křtitele je nejstarší chudenickou památkou a jeho současná stavební hmota pochází ze 14. století. V letošním roce byla za přispění obce dokončena náročná rekonstrukce varhan z 19. století

Kvapilova ulice v Chudenicích

Chudenický rodák, básník a spisovatel Jaroslav Kvapil je pochován v Chudenicích u kaple sv. Anny

Barokní fara v Chudenicích


Chudenicko K obci Chudenice patfií pût spádov˘ch obcí a osad, které spolu s mnoÏstvím pfiírodních zajímavostí tvofií krajinnou památkovou zónu Chudenicko. Zatímco v Chudenicích lze vidût velké mnoÏství lidov˘ch stavebních památek zdûn˘ch, v okolních obcích, zejména pak v Luãici a Bezpravovicích lze nalézt také lidovou zástavbu roubenou.

Nejstarší roubená chalupa v Čechách v Lučici

Zajímavou lidovou stavbou je roubená chalupa v Luãici, údajnû nejstar‰í dfievûná lidová stavba na území âeské republiky, z 1. poloviny 16. století. V Bezpravovicích pak náv‰tûvníka okouzlí krásná roubená chalupa ãp. 17 a pÛvabn˘ rouben˘ ‰p˘chárek u ãp. 5. Pamûtihodnostmi je doslova protkán lesní komplex Îìár, na nûjÏ navazuje anglick˘ krajináfisk˘ park obklopující empírov˘ zámek LázeÀ. Na vrchu Îár se tyãí rozhledna Bolfánek, pÛvodnû vûÏ kostela

Čp. 17 v Bezpravovicích

sv. Wolfganga, postaveného roku 1721 hrabûtem Franti‰kem Josefem Czerninem podle plánÛ architekta F. M. KaÀky. Kostel byl roku 1810 zbourán a o 35 let pozdûji byla vûÏ upravena na rozhlednu. Pfii rozhlednû stojí kaple sv. Wolfganga a pod ní stará hájovna. K romantické procházce láká Kvapilovo jezírko, kde Jaroslav Kvapil ãerpal inspiraci k sepsání libreta opery Rusalka skladatele Antonína Dvofiáka. Jen kousek od jezírka pak lze vidût mal˘ pavilonek „KuchyÀka“, o nûmÏ první správy hovofií jiÏ roku 1735.


Snad nejnav‰tûvovanûj‰í turistickou atrakcí Chudenicka je arboretum Americká zahrada, které bylo zaloÏeno v roce 1828 jako okrasná ‰kolka. V roce 1842 byla upravena Eugenem I. Czerninem na arboretum, ve kterém mají nejvût‰í zastoupení dfieviny ze Severní Ameriky. Arboretum se mÛÏe pochlubit napfi. nejstar‰í jedlí Douglasovou na Evropském kontinentû. V okolí Chudenic pak lze nalézt mnoho dal‰ích zajímavostí. Asi 3 km severním smûrem od Chudenic stojí barokní, bohuÏel zdevastovan˘ zámek Chocomy‰l.

Rozhledna Bolfánek u Chudenic. Postupnou rekonstrukcí prochází od roku 1991

Kvapilovo jezírko

Americká zahrada – jedle Douglasova. Od roku 2001 prochází arboretum regenerací. Dochází k prosvětlování porostu a dosadbě uhynulých dřevin

Zámek Lázeň

Kuchyňka

Opaãn˘m smûrem, asi 3 km jiÏnû od Chudenic se nalézá pfiírodní rezervace „Chudenická baÏantnice“ s pÛvabnou barokní správní budovou a náv‰tûvník Chudenicka se odsud mÛÏe vydat starou alejí ke zfiíceninû hradu Pu‰perk. Je‰tû jedna zajímavá památka pak upomíná na staré osídlení zdej‰í krajiny. PozÛstatky starého hradu Ruchomperka na vrchu Velk˘ Koufiim asi 5 km západnû od Chudenic. Materiál poskytla Obec Chudenice Hrad Ruchomperk (Kouřim). Terénní náčrt situace hradu (podle Z. Procházky)

Barokní zámek Chocomyšl

Švihov Mûsto ·vihov se nachází v údolí fieky Úhlavy asi 10 km severnû od Klatov. Jak celkovou katastrální v˘mûrou 3448 ha, tak poãtem 1540 obyvatel, Ïijících v 11 ãástech (·vihov, Bezdûkov, Jíno, Kali‰tû, Kam˘k, Kok‰ín, Lhovice, Stropãice, Tû‰nice, Tfieb˘cinka, Vosí) je nejvût‰ím a nejv˘znamnûj‰ím stfiediskem osídlení lokálního v˘znamu s v˘razn˘mi vazbami na mûsto Klatovy.

Historie mûsta, tvrze a hradu První zemanské sídlo ve ·vihovû bylo zfiejmû uÏ kolem r. 1194, pfiestoÏe první písemná zmínka o vsi ·vihov pochází aÏ z r. 1245, kdy byla v drÏení DrÏkaje, syna Budivoje ze ·vihova. Ov‰em jméno DrÏkaj, bez pfiídomku, je uvádûno uÏ 51 let pfiedtím a je moÏno pfiedpokládat existenci malého panského sídla uÏ v tomto


Kostel sv. Jiljí

Kostel sv. Václava

Židovský hřbitov

Pomník padlým

V blízkosti hradu bude v roce 2003 dokončeno 32 bytů ve 4 bytových domech

Rekonstrukce Komenského ulice, která byla zakončena výstavbou kruhové křižovatky v horní části náměstí T. G. Masaryka


roce. Stálo na návr‰í na pravém bfiehu Úhlavy, v místech dne‰ního hfibitova. Z této tvrze, chránûné svahem, fiekou a valy se zachoval kostel a zbytky terénních obrann˘ch úprav. V první polovinû 14. století postavil patrnû Vilém ze ·vihova velikou tvrz na místû dne‰ního hradu, uÏ s pouÏitím vody jako hlavního obranného systému. Pfii této tvrzi vzniklo na pravidelném pÛdorysu mûsteãko s farním kostelem, které se mûlo stát centrem rozsáhlého panství. Nedaleké Klatovy v‰ak svou konkurencí naplnûní tûchto plánÛ nedovolily. V druhé polovinû 14. století se ãlen rodu a majitel panství Bfienûk ·vihovsk˘ z R˘zmberka stal ãlenem odbojné panské jednoty, která se postavila proti králi Václavu IV. Ov‰em kdyÏ se stal r. 1396 dvorním sudím, pfiiklonil se zpût ke králi a v r. 1407 daroval roãní plat dominikánskému klá‰teru v Klatovech. Jeho nástupce Vilém byl jako vûrn˘ stoupenec katolíkÛ nebezpeãn˘m odpÛrcem husitÛ. Ale teprve v r. 1425 se podafiilo pevnou ‰vihovskou tvrz, obrovskou pfiesilou 8 tisíc pû‰ích a tisíce jízdních vojákÛ dob˘t. A to aÏ potom, kdy se sama posádka po 15 dnech vzdala, kdyÏ byly prokopány pfiíkopy a vypu‰tûna voda z obrann˘ch pfiíkopÛ. V r. 1436, kdy se ujal vlády král Zikmund, dostal Vilém, kterému se mezitím podafiilo uprchnout z husitského zajetí, svÛj ·vihov zpût. Jedin˘ VilémÛv syn, PÛta, kter˘ zastával v˘znamn˘ úfiad nejvy‰‰ího sudího âeského království, si vyÏádal od krále Vladislava II. právo k postavení nûkolika hradÛ na sv˘ch panstvích. V r. 1480 s pouÏitím dochovan˘ch zdí a konstrukcí tvrze na jejím místû zaãal stavût rozsáhl˘ hrad. Patfiil k nejbohat‰ím velmoÏÛm království, získal je‰tû pfie‰tické panství s 10 vesnicemi, HoraÏìovice, PrácheÀ, panství Rábí, Roudnice a Ka‰perské Hory s právem dob˘vat zlato. Pfiesto mûl, vzhledem ke sv˘m velk˘m stavebním aktivitám, finanãní potíÏe, které vyrovnával tvrd˘m zpÛsobem hospodafiení a zavádûním dal‰ích pracovních poddansk˘ch povinností. Tím si vyslouÏil nenávist obyvatelstva, které jeho náhlou smrt v r. 1504 uvítalo. Jeho ãtyfii synové se o majetek rozdûlili, rozdûlen mezi dva bratry byl i samotn˘ hrad. Oba bratfii pak ve svornosti dostavûli hrad i jeho dÛmysln˘ obrann˘ systém. Ov‰em tato stavba zpÛsobila tak veliké zadluÏení, Ïe byli nuceni panství rozprodávat. Tak se dostal i hrad r. 1548 do majetku Heraltovi Kavkovi z ¤íãan. Za jeho vlastnictví poãaly men‰í renesanãní úpravy hradu, spoãívající jenom ve v˘zdobû. ·patné hospodafiení Heraltovo a jeho dluhy vedly k pfievodu hradu do majetku Humprechta âernína z Chudenic. Za tfiicetileté války vyplenilo ‰védské vojsko mûsto, ale obrann˘ systém hradu je od jeho dob˘vání odradil. Po tfiicetileté válce nafiídil v r. 1655 císafi Ferdinand III. „rozmetání“ hradu ·vihova (a fiady dal‰ích v âechách), pr˘ proto, aby se nemohl stát útoãi‰tûm zemsk˘ch ‰kÛdcÛ. Díky intervencím a oddalováním demolice se podafiilo podstatu hradu zachránit. Ale hrad zÛstal neobydlen a postupnû chátral, takÏe uÏ v r. 1662 se o nûm pí‰e jako o „zámku zdemolírovaném“. V ãernínském majetku,

kter˘ byl pfiedáván z jednoho ãlena na druhého, zÛstal hrad aÏ do r. 1918. Byl ov‰em ve velmi zuboÏeném stavu, od úplné zkázy ho zachránilo pouze to, Ïe mohl b˘t vyuÏíván jako hospodáfiské stavení. I kaple, která byla stále ctûna, byla zru‰ením v dÛsledku reformy Josefa II. pfiemûnûna na skladi‰tû. Ani po r. 1918 nebylo o hrad lépe peãováno. KdyÏ pfiestal slouÏit jako s˘pky, shnily a zfiítily se krovy nad obûma paláci, ãást zdí a v r. 1928 byl oznaãován jako zfiícenina. Pfii hlavní, témûfi jiÏ zfiícené bránû bylo ale postaveno v r. 1925 obytné stavení. Teprve po r. 1930 byly provizornû zastfie‰eny oba paláce nízkou stfiechou (dochováno dodnes), obnoveny stfiechy na âervené ba‰tû, kapli a vûÏi. Po r. 1949, kdy byl hrad uÏ pfieveden do majetku státu, zaãaly programové obnovné práce, které s pfiestávkami pokraãují dodnes.

Architektura hradu ·vihovsk˘ hrad je pozoruhodn˘ dvûma témûfi identick˘mi paláci, spojen˘mi na v˘chodní stranû kaplí a na západní vstupním traktem se schodi‰ti. Oba paláce mûly nejdfiíve dfievûné stropy, pozdûji nahrazené klenbou, podle návrhÛ Benedikta Rejta z Pístova, kter˘ byl v té dobû stavitelem na PraÏském hradû a realizoval dal‰í projekty v království. Pouze v nejvy‰‰ím patfie zÛstaly po celém prostoru rozlehlé sály se stropy dfievûn˘mi (severní pozdûji pfiedûlen). Hradní kaple s hvûzdicovou klenbou je mimofiádnû rozmûrn˘m a reprezentaãním sakrálním prostorem, v této dobû na hradech neobvykl˘m. Reprezentativní pûtipatrová vstupní vûÏ je pfiedsunuta nad vnitfiní vodní pfiíkop. I celá koncepce, která reflektovala svûtov˘ v˘voj v opevÀovací technice a slohové „módû“ napovídá, Ïe jejím autorem byl také Benedikt Rejt z Pístova. Vnitfiní objekt, sestávající z obou palácÛ byl oddûlen úzk˘m parkánem od vnitfiní hradby, na rozích determinované ãtyfimi ba‰tami, âervenou (zachována), Bílou (rekonstruována), Zelenou (ve zdivu ãásteãnû zachována) a Zlatou (zbofiena na pfiíkaz Ferdinanda II.). Cel˘ hrad byl perfektnû chránûn vnûj‰ím opevÀovacím pásem hradeb se ‰esti okrouhl˘mi a tfiemi hranolov˘mi ba‰tami a hranolovou vstupní vûÏí, které stály ve vnûj‰ím vodním pfiíkopû. Ze strany v˘chodní chránily hrad je‰tû rozlehlé vodní plochy rybníkÛ. Celá tato soustava vody a zamokfiené pÛdy znemoÏÀovala pfiedev‰ím pfiiblíÏení tûÏké vojenské techniky na dostfiel ke hradu. Do opevÀovacího systému byly zafiazeny i hradby Dolního mûsta. Vlastní hradní paláce s kaplí byly chránûny vnitfiním opevnûním se ãtyfimi velk˘mi ba‰tami, obehnan˘mi vnitfiním vodním pfiíkopem. Od vlastních palácÛ bylo opevnûní oddûleno úzk˘m parkánem. Hradní paláce a kaple mûly svÛj vlastní obrann˘ ochoz v hrázdûné nástavbû, ze kterého bylo moÏné tyto


objekty bránit. V pfiípadû nejvy‰‰ího ohroÏení bylo moÏno zaplavit vodou i nádvofií mezi paláci. Jako nezbytn˘ objekt pro Ïivot ve hradû, snad aÏ symbolicky pojat˘ ochránce Ïivota a zároveÀ i símû pro pfií‰tí léta, byl na v˘znamném místû postaven ‰p˘char. A jako ironie se mÛÏe jevit v jeho sousedství umístûná hladomorna, témûfi vystrãená z hradebního systému, zvaná vûÏ Ka‰perka.

Pamûtihodnosti Kostel sv. Jiljí, dnes hfibitovní, je pozÛstatkem prvotního zemanského sídla ve ·vihovû. Byl pfiímou souãástí panského sídla. Je to tribunov˘ kostel s mnoh˘mi zachoval˘mi románsk˘mi prvky. Ubourávání, pfiístavby a pfiestavby, které postupnû zasahovaly kostel aÏ do 18. století, znaãnû setfiely jeho pÛvodní v˘raz. Prvotní farní kostel sv. Václava stál na tomto místû jiÏ v r. 1384, byl postupnû pfiestavován a zvût‰ován. V r. 1744 zcela vyhofiel, zÛstaly jen pevné zdi, které pro svou sílu byly pouÏity k nové, zaklenuté stavbû (pÛvodní mûl dfievûné stropy). Kostel byl jiÏ v r. 1746 vysvûcen, v den svátku sv. Václava. Kolem kostela byl hfibitov, naz˘van˘ mûstsk˘. Ten byl zru‰en patentem z r. 1784, kter˘ nafiizoval z hygienick˘ch dÛvodÛ zru‰ení hfibitovÛ uvnitfi mûst. Pfii stavbû nové silnice, vedené pfies b˘val˘ hfibitov, byly nalezené kosti uloÏeny ke stûnû kostela a místo oznaãeno dfievûn˘m kfiíÏem s klekátkem. Ze ‰pitálu, kter˘ zde stál uÏ v r. 1342, zÛstal zachován jen kostelík, zasvûcen˘ sv. Janu Evangelistovi. Ke star‰í lodi byl presbytáfi pfiistavûn koncem 15. století. Kostelík se tfiemi oltáfii a kÛrem s varhanami byl Josefem II. zru‰en r. 1788 a prodán mû‰Èanu Mar‰álkovi, kter˘ z nûj vytvofiil obytn˘ dÛm. Radnice, pfiízemní budova s vûÏiãkou a vût‰inou dfievûn˘ch konstrukcí, byla pozoruhodná zvonkem zvan˘m „hlásníãek“. Ten o jarmarcích ohla‰oval „frejunk“, tedy ãas, od kterého smûli uÏ nakupovat pfiespolní, kdyÏ domácí pfiedtím mûli pfiednost. Zchátralá budova dûlala obci ostudu, takÏe se r. 1800 usnesli na stavbû nové radnice. Tato budova s ãetn˘mi úpravami a pfiístavbami trvá

dodnes. Nejvíce ji poznamenala úprava z r. 1911, kdy dostala „hradní“ vûÏ a fasádu, zjevnû inspirovaná nedalek˘m hradem. Jako v mnoha ãesk˘ch obcích, byl i ve ·vihovû po první svûtové válce, která zpÛsobila Evropû ‰ok a pfievrat v‰ech hodnot, postaven pomník padl˘m muÏÛm z mûsta, kter˘ch bylo vzhledem k poãtu obyvatelstva velice mnoho. Pomník byl postaven ze sbírek a socha legionáfie od Viléma Glose pfiedstavuje „stráÏce republiky“. Îidovsk˘ hfibitov zaloÏen˘ v 1. polovinû 17. století pfiipomíná, Ïe ve ·vihovû Ïila do druhé svûtové války po dlouhá staletí v˘znamná komunita ÏidÛ. UÏ od 2. poloviny 16. století byl ·vihov stfiediskem ÏidÛ z ‰irokého okolí. Ve ·vihovû byla honosná synagoga z roku 1783, byla zde matrika a Ïidovská ‰kola, do níÏ chodily dûti z jedenatfiiceti obcí. V prÛbûhu let, zejména vlivem váleãn˘ch událostí a povinnosti platit zvlá‰tní Ïidovské danû, Ïidé znaãnû zchudli. Od r. 1811, kdy byl vydán dvorní patent o spoleãném bydlení ÏidÛ a kfiesÈanÛ, pfiestali b˘t vyãleÀováni a zvlá‰È evidováni. V roce 1963 byla provedena demolice neudrÏované synagogy.

Souãasnost Mûsto ·vihov je díky své poloze a obãanské vybavenosti pfiirozen˘m centrem mikroregionu. Samotn˘ ·vihov má 1100 obyvatel. Jeho okrajovou ãástí prochází v˘znamn˘ dopravní tah silnice E 53 a Ïeleznice vedoucí z Plznû do Klatov a dále na hraniãní pfiechod v Îelezné Rudû. Dobré silniãní i Ïelezniãní napojení na okolní stfiediska osídlení, poloha v jedné z hlavních rozvojov˘ch os okresu Klatovy i blízkost Klatov ãiní ze ·vihova do budoucna atraktivní rozvojové sídlo. V˘znam sídla je navíc posílen existencí fiady památkovû chránûn˘ch, kulturních a pfiírodních zajímavostí jak v sídle samotném, tak v jeho okolí. Nejv˘znamnûj‰í dominantou mûsta a atraktivitou cestovního ruchu nadregionálního v˘znamu je vodní hrad ·vihov, zapsan˘ na seznamu národních kulturních památek. MnoÏství pfiírodních i historick˘ch památek v blízkém okolí dávají mûstu pfiedpoklad rozvíjet se díky sílícímu cestovnímu ruchu. Vlastní ekonomická základna je v‰ak pomûrnû malá a neodpovídá v˘znamu sídla. Od roku 1990 nebyly, aÏ na malé v˘jimky, ve ·vihovû realizovány investice do v˘stavby v˘robních kapacit. PÛdu v ‰irokém okolí obdûlává

zemûdûlsk˘ podnik, kter˘ obhospodafiuje 3000 ha a má 117 zamûstnancÛ. Dva malé strojírenské provozy zamûstnávají celkem 30 lidí, v provozovnû na v˘robu textilních vzorníkÛ je zamûstnáno 60 osob, pfieváÏnû Ïen. I pfiesto je mûsto díky mnoÏství pracovních a obsluÏn˘ch kapacit (celkem 369 pracovních míst, z toho 132 v sektoru sluÏeb) pfiirozen˘m spádov˘m stfiediskem pro nejbliÏ‰í okolní obce. Více neÏ polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva v‰ak vyjíÏdí za prací do okolních vût‰ích center osídlení (pfieváÏná ãást do blízk˘ch Klatov, men‰í ãást do Pfie‰tic a Plznû). ·vihov má dobrou obãanskou vybavenost: zdravotní stfiedisko s ordinacemi praktického, dûtského i Ïenského lékafie, nechybí ani lékárna, dÛm s peãovatelskou sluÏbou. Do základní a matefiské ‰koly zde chodí dûti z dvaceti okolních obcí. Pro sportovní a kulturní vyÏití nabízí mûsto hfii‰tû, kulturní dÛm, kino. V radnici sídlí nejenom mûstsk˘ úfiad s matrikou, ale také po‰ta a spofiitelna. Podnikatelé zatím váhavû rozvíjejí sluÏby jak pro místní obyvatele, tak pro turisty (obchody, ubytování, stravování…). Podmínkou budoucího rozvoje mûsta je vyfie‰ení technické infrastruktury. V roce 1997 probûhla plo‰ná plynofikace ·vihova. Mûstsk˘ vodovod je napojen na místní studnû, v˘hledovû se uvaÏuje o zásobování pitnou vodou ze skupinového vodovodu N˘rsko (po jeho prodlouÏení z Klatov do Pfie‰tic). Nejvût‰ím problémem v rozvoji infrastruktury je odkanalizování ·vihova. Dosud se nepodafiilo získat dotaci na v˘stavbu ãistírny odpadních vod, a tak je odpadní voda z mûsta odvádûna pfiímo do Úhlavy, vodárenského toku pro PlzeÀ. V srpnu 2002 zasáhla ·vihov velmi váÏnû katastrofální povodeÀ. ¤eka Úhlava, která je bûÏnû ‰iroká 10 m, mûla 13. srpna ‰ífiku aÏ 400 m a tam, kde má jindy hloubku 1,5 m, byla pfii kulminaci povodÀové vlny namûfiena hloubka 5 m. V centru mûsta na námûstí E. Bene‰e bylo 180 cm vody. V zatopené oblasti se ocitlo 116 domÛ, ve kter˘ch bylo zaplaveno 64 bytÛ, nûkteré aÏ do v˘‰ky 170 cm. Z dÛvodu váÏného naru‰ení statiky muselo b˘t odstranûno 14 rodinn˘ch domÛ. Celková v˘‰e ‰kod zpÛsoben˘ch povodní dosáhla ve ·vihovû hranice 50 mil. Kã a mûsto se bude z této Ïivelní pohromy vzpamatovávat nûkolik let. Podobné katastrofû by mûla zabránit pfiipravovaná protipovodÀová opatfiení, tak jak je navrhuje studie zpracovaná firmou HYDROPROJEKT CZ, a. s., Praha. Vedle v˘stavby hrází, hradidel a uzávûrÛ kanalizace (investor mûsto ·vihov, projektant VH-TRES, s. r. o., âeské Budûjovice, náklady 10 mil. Kã) je nejv˘znamnûj‰í plánovanou stavbou 40 m dlouh˘ inundaãní most v komunikaci I/27 (investor ¤SD âR, projektant VALBEK, s. r. o., PlzeÀ, náklady 30 mil. Kã).

Rozvoj ·vihova Dal‰í rozvoj ·vihova je podmínûn fiadou okolností. Dokumentem, kter˘ dá dal‰ímu rozvoji pevn˘ základ, je dokonãovan˘ územní plán mûsta (zpracovatel Ing. arch. Fára A. F. I. atelier PlzeÀ). Ten má v sobû zapracovány regenerace prostoru /63

rozvojové plochy pro základní infrastrukturu (âOV), v˘stavbu rodinn˘ch domÛ i prÛmyslovou zónu. V roce 2002 se zaãala zpracovávat projektová dokumentace na v˘stavbu ãistírny odpadních vod a novou spla‰kovou kanalizaci (projektant Ing. Plichta PROVOD, s. r. o., Ústí nad Labem). Pokud mûsto obdrÏí v roce 2003 od SFÎP âR dotaci, bude v roce 2004 zahájena tato akce s pfiedpokládan˘mi náklady 45 mil. Kã. V roce 2001 byla zahájena rekonstrukce vefiejn˘ch prostranství. Jedná se zejména o 800 m dlouh˘ prÛtah mûstem z Plznû na Klatovy – Komenského ulici, nám. T. G. Masaryka, nám. E. Bene‰e, NádraÏní ulici. V tomto roce byla provedena rekonstrukce Komenského ulice, která byla zakonãena v˘stavbou kruhové kfiiÏovatky v horní ãásti námûstí T. G. Masaryka (sdruÏená investice mûsta a ¤SD âR ve v˘‰i 11 mil. Kã, Ing. Dobyá‰ová, PONTEX, s. r. o., PlzeÀ, zhotovitel Silnice Klatovy, a. s.). V roce 2003 bude rekonstrukce pokraãovat komplexními úpravami nám. T. G. Masaryka (náklady 6,4 mil. Kã z toho dotace z programu SAPARD 4,2 mil Kã, projektant Ing. arch. Lexa, zhotovitel Silnice Klatovy, a. s.). V roce 2002 byly zahájeny projekãní práce na rekonstrukci námûstí E. Bene‰e, které budou zahájeny v roce 2004. (Projektant Ing. arch. Lexa, pfiedpokládané náklady na v˘stavbu 6 mil. Kã.) Touto akcí bude zavr‰ena rekonstrukce centra mûsta, která mÛÏe podnítit zájem podnikatelÛ rozvíjet v tomto prostoru sluÏby pro turisty, kter˘ch roãnû do ·vihova zavítá na 40 tisíc. Rozvoji mûsta jistû napomÛÏe i probíhající bytová v˘stavba. V blízkosti hradu bude v roce 2003 dokonãeno 32 bytÛ ve 4 bytov˘ch domech (vãetnû potfiebné infrastruktury; náklady 42 mil. Kã, z toho dotace 18,4 mil., projektant Ing. Hucl, zhotovitel FORMEN, s. r. o., Pfiíbram – byty, Silnice Klatovy, a. s. – infrastruktura). V˘stavba rodinn˘ch domÛ probíhá ve tfiech lokalitách. Ve ·kolní ulici bude postaveno v období 1997–2004 celkem 6 rodinn˘ch domÛ, v ulici Pod Bûlãem je ve v˘stavbû 5 domÛ (cílov˘ poãet 13 domÛ), v lokalitû Za Tratí jsou dostavûny 3 domy (cílov˘ poãet 30 domÛ). Jednou z priorit pro rozvoj mûsta je podpora rozvoje cestovního ruchu. S podporou PHARE CBC Fondu mal˘ch projektÛ byly realizovány dva projekty na vyznaãení cyklotras, které spojují ·vihov s mûstem Klatovy, s Nepomukem a pfies Chudenice s Kdyní. Pro realizaci je pfiipraven projekt na v˘stavbu koupali‰tû a kempu navazující na areál ‰koly (projektant Ing. Vlãek, pfiedpokládané náklady 25 mil. Kã), v˘stavba tûlocviãny s ubytovnou v areálu ‰koly (projektant Ing. Vlãek, náklady 10 mil. Kã). Tyto nákladné projekty bude moÏno realizovat pouze s v˘raznou dotací napfi. z fondÛ EU. ·vihov má dosud nerozvinuté zajímavé moÏnosti pro fiadu lidsk˘ch ãinností. Samospráva se snaÏí vytvofiit pfiíznivé podmínky pro jejich rozvoj a bude záleÏet na aktivitû obãanÛ a podnikatelÛ, nakolik se podafií tohoto potenciálu vyuÏít. PaedDr. Václav Petrus, starosta mûsta

Červené Poříčí

Zámek

Socha svatého Jana Nepomuckého

Obec âervené Pofiíãí se nachází 15 km severnû od mûsta Klatovy. První zmínka o obci pochází z roku 1318, od 18. století je obec známa jako âervené nebo téÏ Korunní Pofiíãí. Nachází se zde renesanãní zámek postaven˘ roku 1611 na místû star‰í tvrze ze 14. století. Vstupní brána zámku má barokní úpravu. Zámek je ve správû Národního památkového ústavu, územního pracovi‰tû PlzeÀ. K zámku náleÏí kaple Srdce Krista Pánû z poãátku 18. století, která byla v roce 1992 z prostfiedkÛ obce opravena. Oprava spoãívala v celkové obnovû stfie‰ní krytiny, nového krovu vûÏiãky, vãetnû oplechování a okolních úprav. V roce 1994 byla provedena oprava malé kapliãky stojící pfied ã. p. 78. V roce 2000 se celkové rekonstrukce doãkala i hasiãská zbrojnice a cel˘ její pfiístupov˘ prostor. Z prostfiedkÛ „Programu obnovy venkova“ byly zaji‰tûny finanãní prostfiedky na opravu sochy sv. Jana Nepomuckého. K odborné opravû do‰lo na jafie roku 2001. Materiál poskytla Obec âervené Pofiíãí

Zámek


Měčín Mûãín leÏí v ‰iroké kotlinû mírnû zvlnûné po‰umavské krajiny severov˘chodního Klatovska v nadmofiské v˘‰ce 476 m. Správní území zdej‰ího mûstského úfiadu tvofií ‰est katastrálních území s osmi lokalitami, ve kter˘ch v souãasnosti trvale Ïije 1100 obyvatel.

Pohled od západu

Radnice z roku 1908

Skašovské hračky v muzejní expozici

probíhala v této dobû také rekonstrukce velmi zdevastované budovy radnice, pseudorenesaãní stavby z roku 1908 od plzeÀského stavitele Ferdinanda Kouta a opravy fasád památkov˘ch objektÛ farního kostela, barokní fary se sousední starou ‰kolou. V posledním desetiletí 20. století byly v celém regionu provedeny opravy a restaurování dal‰ích památek – návesní kapliãky v Nedanicích z roku 1865, dvou barokních pískovcov˘ch soch sv. Jana Nepomuckého v Mûãínû a v Petrovicích. V roce 1997 byla v areálu radnice instalována dlouhodobá muzejní expozice ze sbírek národopisného oddûlení Národního muzea v Praze „Ska‰ovské hraãkáfiství”, která sv˘mi exponáty pfiedstavuje historii v˘roby dfievûn˘ch lidov˘ch hraãek z nedalekého Ska‰ova. Také v oblasti Ïivotního prostfiedí byly za Farní kostel sv. Mikuláše Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1865 Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1713 pomoci finanãních dotací z Programu obnovy v Nedanicích v Petrovicích venkova pfii Ministerstvu pro místní rozvoj a z Ministerstva Ïivotního prostfiedí provePrvní písemná zmínka o Mûãínû pochází z roku 1352 a do dne‰ní podoby byl upraven po poÏáru v druhé deny akce, pfii nichÏ byla upravena plocha návsi a je spojena s farním kostelem sv. Mikulá‰e biskupa. polovinû 19. století. v Petrovicích, revitalizace rybníkÛ v Mûãínû a ãásti pfiíZdej‰í osídlení je v‰ak daleko star‰í. Zmínky o Mûãínû Pomûrnû znaãná vzdálenost od hlavních komunikaãních rodního prostfiedí v Radkovicích. Opravena byla budova jsou jiÏ z roku 1413 a bûhem následujících staletí v nûm tras byla pfiíãinou, Ïe se Mûãín nevyvinul ve vût‰í mûstkou souãasné základní ‰koly a v roce 2000 byla v jejím souvzniklo nûkolik památkovû hodnotn˘ch staveb. aglomeraci a podrÏel si podobu venkovského sídli‰tû. Po sedství vybudována nová tûlocviãna, která slouÏí nejen Nejstar‰í z nich je v˘‰e zmínûn˘ farní kostel vzniku národních v˘borÛ v roce 1945 ztratil titul mûsta této ‰kole, ale je vyuÏívána ke sportovní ãinnosti obyvasv. Mikulá‰e, gotická stavba zbarokizovaná roku 1777 a stal se stfiediskovou obcí. V roce 1991 vze‰la z iniciativy teli celého regionu. plzeÀsk˘m stavitelem Antonínem Barthem. V jeho blíz- novû zvoleného zastupitelstva pod vedením tehdej‰í sta- Mûãín tak postupnû získává pfiedpoklady stát se kulturkosti se nachází barokní fara z roku 1775 a tento celek rostky paní Zdeny Niederlové a za pfiispûní mnoha obãanÛ ním a spoleãensk˘m centrem ‰ir‰ího okolí a pro své kraje doplnûn ojedinûle dochovanou budovou staré ‰koly snaha o navrácení statutu mûsta. Ten byl Mûãínu opût pfii- jinné prostfiedí po dobudování potfiebného zázemí pro z roku 1822. Dal‰í v˘znamnou památkou je zámek, dûlen âeskou národní radou v roce 1992. V následujícím turisty i místem k jejich rekreaãnímu pobytu. kter˘ vznikl pfiestavbou gotické tvrze koncem 16. století roce pak obdrÏelo mûsto nov˘ znak a prapor. Souãasnû Text a foto: Roman Tykal regenerace prostoru /65

KLENOVÁ je výjimečné místo… Rozhovor s Marcelem Fi‰erem, fieditelem Galerie Klatovy/Klenová

Pane fiediteli, muzeum souãasného umûní není zrovna obvyklou náplní pro historick˘ areál, zahrnující stfiedovûk˘ hrad a zámek. Jak toto spojení historie a souãasnosti v praxi funguje? Rozhodnutí zfiídit na Klenové galerii padlo na zaãátku ‰edesát˘ch let a bylo to fie‰ení ‰Èastné z pohledu moderního umûní i památky. Historick˘ areál získal konkrétní vyuÏití, coÏ v kaÏdém období umoÏnilo nárokovat alespoÀ nûjaké peníze na jeho opravu a bûÏnou údrÏbu. Na druhou stranu na‰e v˘stavy mají stejnou náv‰tûvnost, jako kdyby se konaly nûkde v centru Prahy. Lidé jdou na hrad


a ocitnou se v galerii moderního umûní, coÏ se jim v mnoha pfiípadech stane poprvé v Ïivotû. âasto opakuji, Ïe jsme jakousi pfiedsunutou v˘spou moderního umûní. S jak˘mi ohlasy se setkáváte? Lidé reagují rÛznû a myslím, Ïe je to logické. Galerie se sice v devadesát˘ch letech dostala na absolutní ‰piãku a máme stále vût‰í podíl pouãen˘ch divákÛ, ktefií sem jezdí z celé republiky právû jen za urãitou v˘stavou, zároveÀ bude vÏdy zdaleka pfievaÏovat publikum laické. Jemu se musí moderní umûní servírovat jen velmi opatrnû, vÏdy s patfiiãn˘m komentáfiem. SnaÏíme se o vyváÏenou nabídku: pokud tu chceme prezentovat ty nejaktuálnûj‰í projevy, musíme vedle toho pfiijít i s nûãím pfiístupnûj‰ím. Napfiíklad v pfiízemí zámku máme historickou expozici, v níÏ kombinujeme klasickou modernu s historick˘m

v dobrém stavu. Pak je tu vila – to je teì problém ãíslo jedna. Máme tam dfievomorku a opût velk˘ problém s vlhkostí. Po rekonstrukci jsme v‰ak pro ni vymysleli skvûlou náplÀ. Vzniknou zde tfii ateliéry, kam budou jezdit umûlci z celého svûta na dlouhodobé tvÛrãí pobyty. Máme uÏ zhruba zaji‰tûno financování, provoz domu by mûl b˘t mnohem ekonomiãtûj‰í neÏ v minulosti. Napfiíklad v Bavorsku je takov˘chto center asi pût, u nás zatím existuje pouze pfii Egon Schiele Art Centru v âeském Krumlovû, coÏ je velice pruÏné muzeum západního stfiihu, zaloÏené na principu nezávislé nadace. To s touto my‰lenkou pfii‰lo, protoÏe se musí chovat ekonomicky. Pro Klenovou je to velká ‰ance je‰tû o kousek poposkoãit dopfiedu. A koneãnû tu máme ohromn˘ statek, kter˘ se pohledovû uplatÀuje v panoramatu hradu a zámku. Sem by se v˘hledovû mûly z hradu a zámku pfiesunout depozitáfie, garáÏe a dílny. Nejen Ïe depozitáfie ve sklepeních zámku a purkrabství jsou z provozních dÛvodÛ naprost˘m nesmyslem a umûlecká díla zde velmi trpí, zároveÀ se tak uvolní dal‰í prostory, které budeme moci otevfiít divákÛm.

mobiliáfiem a v˘kladem o historii zámku, její velkou ãást tvofií obrazy malífiky Vilmy Vrbové-Kotrbové. To je dílo v dobrém smyslu konzervativní, velmi pÛsobivé a pfiitom se paní Kotrbová sv˘m Ïivotem uÏ stala souãástí zdej‰í historie. Velkou pozornost vûnujeme i prezentaci zdej‰ího architektonického dûdictví. Nejvût‰í „marketingovou“ hodnotou Klenové, kterou se snaÏíme programovû rozvíjet, je právû mnohostrannost nabídky. Je tu souãasnost i historie, umûní, architektura i krásná pfiíroda, oddech i pouãení. Lidé zde mohou strávit tfieba cel˘ den, volnû se procházet hradem, tû‰it se z nádhern˘ch vyhlídek na centrální ·umavu, zajít si na dvû, tfii v˘stavy. K tomu patfií samozfiejmû i moÏnost obãerstvení. S velkou péãí jsme nedávno renovovali zdej‰í zámeckou restauraci v nejstar‰ích prostorách zámku a nazvali ji po nejv˘znamnûj‰ím rodáku z Klenové – renesanãním humanistovi Kry‰tofu Harantovi z PolÏic a BezdruÏic. I to je nedílná souãást péãe o náv‰tûvníka. Pfied rokem 1989 byl památkov˘ fond dosti zanedban˘. Jaká byla situace u vás a v jakém stavu jsou zdej‰í památky dnes? V devadesát˘ch letech zapoãala celková záchrana areálu, kter˘ se tehdy nacházel ve stavu velmi zbûdovaném, napfiíklad v zámku byla dfievomorka, havárií hrozily nûkteré dal‰í objekty. Nyní jsme zhruba fieãeno nûkde za polovinou. Zámek je prakticky hotov˘, na hradû schází dokonãit nûkteré dÛleÏité partie. BohuÏel nám byla prakticky ze dne na den zastavena ministerská dotace, takÏe tu máme asi ãtyfii místa rozdûlána. Doufám, Ïe bychom se pfií‰tí rok opût do programu záchrany architektonického dûdictví mohli dostat. Ale nezapomeÀme, Ïe

galerie na Klenové nevlastní pouze hrad a zámek, ale také rozsáhl˘ majetek kolem – s˘pku, statek, kapliãku, vilu, dále lesy, pole, dokonce i rybníãek. Jednodu‰e fieãeno – ideální polovinu zdej‰ího velkostatku. To jste mezi kulturními institucemi jistû raritou. Jak k tomu do‰lo? Z velké vût‰iny jsme jej získali v devadesát˘ch letech odkazem restituãního nároku paní Vilmy Vrbové-Kotrbové, o níÏ jiÏ byla fieã. Byla to vynikající umûlkynû, neménû zajímavou osobností byl i její manÏel restaurátor Franti‰ek Kotrba, svého ãasu asi nejv˘znamnûj‰í u nás. Rodina, z níÏ paní Kotrbová pocházela, uÏ nebyla ‰lechtického pÛvodu, byla ov‰em velmi kulturnû zaloÏená. Napfiíklad sestra její matky mûla za manÏela spisovatele Roberta Michela, kter˘ ve tfiicát˘ch letech dostal ãeskoslovenskou státní cenu za román JeÏí‰ na ·umavû. Tato „druhá vûtev“ bydlela ve Vídni a jako rakou‰tí státní pfiíslu‰nici nemûli na restituci nárok. Druhá polovina panství tudíÏ zÛstala státu, respektive místnímu JZD ãi LesÛm âeské republiky. Teì ho pracnû zcelujeme a mûníme. Máme samozfiejmû zájem pouze o nejbliÏ‰í okolí hradu – statek, s˘pku, vilu, oboru, naopak lesních a zemûdûlsk˘ch pozemkÛ se chceme zbavit. V jakém stavu se nacházejí tyto stavby v podhradí a jak je vyuÏíváte? S˘pka se jednodu‰e upravila a kaÏdoroãnû tu probûhnou dvû nebo tfii v˘stavy. Galerie se vyprofilovala jako galerie aktuálního umûní a pro v˘stavy tohoto typu je to naprosto ideální prostfiedí. Potfiebovala by je‰tû novou fasádu a odstranit vzlínající vlhkost, ale jinak je regenerace prostoru /67

Jak jste spokojen s náv‰tûvností Klenové? Musíme pracovat s tím, Ïe Klenová se zkrátka svou proslulostí ostatním hradÛm okresu Klatovy nemÛÏe rovnat. ·vihov je nejkrásnûj‰ím vodním hradem u nás, navíc blízko frekventované silnice, Velhartice mají proslul˘ gotick˘ most, Rábí je zase nejrozsáhlej‰í zfiíceninou u nás, navíc má z dálky viditelnou siluetu. To platí i o Ka‰perku, kter˘ navíc sbírá turisty z centrální ·umavy. Klenová Ïádné podobné specifikum nemá, z dálkov˘ch pohledÛ se témûfi neuplatÀuje. SnaÏíme se ji proto neustále aktivnû propagovat v rámci promy‰lené, komplexní strategie. Letos jsme vydali trojjazyãné letáky, které chceme cílenû distribuovat, pfiipravili jsme velké zmûny v náv‰tûvní dobû, která by mûla zefektivnit zdej‰í provoz, takÏe napfi. o prázdninách budeme mít otevfieno i v pondûlí. Rád bych ov‰em zdÛraznil, Ïe i Klenová má co nabídnout a vÛbec to není pouze umûní. Je to v˘jimeãné místo s naprosto jedineãnou, velmi romantickou atmosférou, kterou musí pocítit doslova kaÏd˘, kdo sem pfiijede. Ta atmosféra není dílem náhody, n˘brÏ historick˘m faktem, kter˘ má své kofieny v 19. století. Tehdy si hrabû Stadion koupil hradní ruinu právû jako romantickou kulisu pro svÛj zámek, kter˘ postavil na starém opevnûní. Na zasypaném pfiíkopu mezi nimi pak postupnû vznikal mal˘ park, kde jsou dnes uÏ prastaré, velmi vzácné stromy, mezi nimi napfiíklad slavn˘ gingo biloba. O dvacet let pozdûji sem pfiijel Franti‰ek Alexandr Heber a ve své knize o ãesk˘ch hradech Klenovou popsal jako „mal˘ ráj, boÏské sídlo pro pozemské dûti, uskuteãnûné neju‰lechtilej‰ími svobodn˘mi my‰lenkami“. M˘m cílem je, aby podobné pocity zakou‰eli i náv‰tûvníci, ktefií na Klenovou pfiijíÏdûjí dnes. Dûkuji za rozhovor. Rozhovor s fieditelem Galerie Klatovy/Klenová vedla Jana Pejsarová

Nýrsko Kostel svatého Tomáše

Mûsto N˘rsko, proslulé v˘robou br˘lí, leÏí na fiece Úhlavû, na úpatí Královského hvozdu, poblíÏ jihozápadní hranice se Spolkovou republikou Nûmecko. PÛvodní osada vznikla pfii brodu pfies fieku Úhlavu na obchodní stezce z âech do Bavor a slouÏila k vybírání cla.

Zřícenina Pajrek

Na návr‰í, ãásteãnû obtékaném Úhlavou, byl roku 1352 postaven gotick˘ kostel sv. Tomá‰e. Spolu s okolním hfibitovem a hradi‰tûm b˘val ve váleãn˘ch dobách útoãi‰tûm pro okolní obyvatelstvo. V 18. století byl baroknû upraven, z té doby pocházejí i barokní oltáfie od n˘rského fiezbáfie Jakuba Brandla. Pod kostelem vznikla trhová ves Horní N˘rsko, která se po vybudování hradu Pajreku stala souãástí pajreckého panství. NíÏe po proudu Úhlavy vzniklo pozdûji Dolní N˘rsko, náleÏející k bystfiickému panství, a od roku 1558 spojené s hofiej‰ím do jediného celku a spadající pod jediné panství. Hrad Pajrek stál jiÏ v roce 1356. StfieÏil na okraji Královského hvozdu vstup do âech údolím Úhlavy a kontroloval i ãást n˘rského údolí k Bystfiici. Jeho zfiícenina hlídá dodnes pfiístup do n˘rské kotliny. Tûmito místy vede dnes poznávací okruh s nûkolika trasami rÛzné nároãnosti. Kromû zfiíceniny je na okruhu k vidûní napfi. Lesní divadlo ãi Ptaãí rezervace. Pro mûsto mûla velk˘ v˘znam Ïelezniãní traÈ PlzeÀ–N˘rsko, která byla otevfiena v roce 1876 a následující rok roz‰ífiena o horsk˘ úsek N˘rsko–Îelezná Ruda. Technické fie‰ení tohoto úseku bylo nejobtíÏnûj‰í pfii v˘stavbû celé trati. Trasa byla vedena pfies ·piãácké sedlo a byl zde vybudován dodnes nejdel‰í tunel v âechách, dlouh˘ 1748 m. Rok 1895 je poãátkem vzniku prÛmyslové v˘roby v N˘rsku, kdy sem z Vídnû pfiesídlila Optická továrna W. Eckstein a spol. Dodnes je v N˘rsku nejvût‰ím a tradiãním podnikem, pod názvem Okula a. s. Vyrábí se zde nejen br˘lové obruby, ale i v˘robky z plastÛ a nástroje na zpracování plastu. Budova mûstského úfiadu byla vystavûna roku 1907 podle plánÛ vídeÀského stavitele V. Tscheppera. Na námûstí stojí budova ãp. 81 s ranû barokním ‰títem s erby KocÛ z Dobr‰e a KarlÛ ze Svárova z roku 1684. V N˘rsku byla je‰tû po roce 1945 fiada budov s prost˘mi barokními ‰títy, které v‰ak vût‰inou zmizely pfii stavebních úpravách. Zachovaly se u farní budovy ãp. 1 a pfiilehlé b˘valé zemûdûlské usedlosti ãp. 2. Pfied druhou svûtovou válkou bylo 10 % obyvatelstva Ïidovského pÛvodu. B˘valé Ïidovské ghetto se ‰kolou a synagogou se nacházelo v nynûj‰í Rybáfiské ulici. Îidovsk˘ hfibitov leÏí kousek za N˘rskem, byl zaloÏen v roce 1430, náhrobky pocházejí z 18. století.

V roce 1907 mûlo N˘rsko 2071 obyvatel pfieváÏnû nûmecké národnosti. V roce 1933 vzrostl poãet obyvatel na 3220. V souãasné dobû má N˘rsko a pfiilehlé obce (Bystfiice, Star˘ Láz, Hodousice, Blata, Zelená Lhota, Stará Lhota) více neÏ 5100 obyvatel. V letech 1965–1969 byla, 3 km od N˘rska, vybudována pfiehrada, která slouÏí pfiedev‰ím jako zásobárna pitné vody pro Klatovy a oblast DomaÏlicka. Kamenitá hráz je 337 m dlouhá, 36 m vysoká a zadrÏuje zhruba 1 milion kubíkÛ vody, pfiehradní jezero má rozlohu 148 ha. Po hrázi a kolem západního bfiehu vede Ïlutû znaãená turistická stezka. Z dÛvodu ochrany zdroje pitné vody je dal‰í pohyb turistÛ v blízkosti pfiehrady omezen pouze na vyznaãené trasy. Otevfiením státních hranic po r. 1989 a zfiízením dal‰ích hraniãních pfiechodÛ stoupla rekreaãní hodnota oblasti. Turisté mohou vyuÏít hraniãních pfiechodÛ v Îelezné Rudû, V‰erubech, Svaté Katefiinû a Flekách. Turistické trasy a cyklotrasy jsou napojeny na oblast Klatovska, DomaÏlicka, SRN a CHKO·. K rozvoji turismu pfiispívá i náv‰tûvníky hojnû nav‰tûvované místní koupali‰tû s autokempem a restaurací. Turisté si mohou pronajmout novou sportovní halu, zahrát si bowling nebo ricochet ve sportovnû relaxaãním centru Milano, kde se nachází i biosolária a pfiíjemná restaurace. V zimních mûsících je k dispozici lyÏafisk˘ svah s umûlou hmotou a s 300 metrÛ dlouh˘m vlekem, pfiekonávajícím v˘‰kov˘ rozdíl 64 m. Teprve v 90. letech zaãalo mûsto ve spolupráci s architekty svÛj rozvoj systematicky plánovat. V˘sledky této spolupráce se jiÏ úspû‰nû projevily pfii vybudování malometráÏních bytÛ ãp. 848, v˘stavbû 16 bytov˘ch jednotek a bytÛ pro seniory. Postavila se nová sportovní hala a ãistiãka odpadních vod. TaktéÏ probûhla ãásteãná rekonstrukce Z· ve ·kolní ulici, byla opravena fiada komunikací a chystá se rekonstrukce námûstí a pfiilehl˘ch budov. Radnice také vûnuje velkou pozornost Ïivotnímu prostfiedí a zeleni. Ubytování a stravování nabízejí restaurace, penziony a hotely v N˘rsku i okolí. S jejich v˘bûrem Vám poradí


Přehradní jezero Nýrsko

Radnice

Informační centrum Nýrsko

v novû otevfieném Informaãním centru, kde najdete také rÛzné publikace o ·umavû, mapy, pohlednice a dostanete tipy na v˘lety, rÛzné kulturní a spoleãenské akce. Informace o mûstû a jeho Ïivotû také naleznete na internetov˘ch stránkách http://sumavanet.cz/nyrsko//. Materiál poskytlo Mûsto N˘rsko

Plánice – město Křižíkovo Mûsto Plánice se nachází v severní ãásti ‰umavského podhÛfií, 15 km v˘chodnû od Klatov, v chránûném území pfiírodního parku „Plánick˘ hfieben“. Pro tuto oblast jsou typické ãerné pahorky a údolí s mnoÏstvím zelenû. Plánice se stává stfiediskem turistického ruchu celého regionu s nabídkou fiady moÏností aktivního vyuÏití volného ãasu.

Funkční oblouková lampa v muzeu Františka Křižíka je unikátním exponátem

Chlouba města – víceúčelový sportovní areál

Sportovní penzion Santa Fé

Od roku 2000 slouÏí vefiejnosti víceúãelov˘ sportovní areál. Jeho souãástí jsou tfii kurty s umûl˘m povrchem a osvûtlením pro míãové sporty – tenis, malou kopanou, nohejbal, volejbal, basketbal, házenou a dal‰í. Souãástí areálu jsou asfaltové plochy pro streetbal,

skateboard, bûÏecká dráha a tenisová stûna. Sportovní areál slouÏí nejen pro individuální sportovní aktivity místních i mimoplánick˘ch sportovcÛ a dûtí základní ‰koly, konají se zde i velké turnaje, napfiíklad poslední tfii roky mistrovství âR v nohejbale. Po v˘stavbû nov˘ch regenerace prostoru /69

ubytovacích kapacit v roce 2002 je areál vyuÏíván pro soustfiedûní sportovních organizací z celého PlzeÀského kraje. Nejen pro tyto úãely slouÏí pfiímo v Plánici Sportovní penzion Santa Fé s kapacitou 50 lÛÏek, celodenním stravováním a relaxaãním zafiízením – saunou, masáÏní vanou a posilovnou. RovnûÏ Hotel Pavlíãek s ubytovací kapacitou 15 lÛÏek a restaurace U Bohou‰e nabízí stravování po cel˘ den. Plánice je rodi‰tûm vynálezce v oboru elektroniky Franti‰ka KfiiÏíka. Muzeum se nachází v jeho rodném domku. Expozice pfiipomíná prostfiednictvím pÛvodního nábytku, dokumentÛ a originálÛ Ïivot a dílo tohoto slavného plánického rodáka. Nejv˘znamnûj‰ím exponátem je funkãní oblouková lampa. Muzeum je pfiístupno vefiejnosti od 1. 5. do 31. 10. Hromadné zájezdy je moÏné objednat v Informaãním stfiedisku v Plánici. I okolí Plánice je turisticky velmi zajímavé. Pro milovníky vodních sportÛ jsou ideální autokempy Hnaãov a Valcha u Zavlekova. (4 km resp. 7 km od Plánice). V celém regionu je dobrá síÈ cyklotras a v souãasné dobû je pfiipravován program propojení celého regionu cyklostezkami. Více informací najdete na www.planice.cz. Materiál poskytlo Mûsto Plánice

Část hospodářského dvora, která se zřítila a je obnovovaná za pomoci Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury. V přízemí již expozice a informační středisko

Zámek Chanovice

Chanovice âesk˘ venkov pro‰el za posledních padesát rokÛ podstatnou pfiemûnou. Po staletí fungující mechanizmy hospodáfiské, majetkové, spoleãenské a dal‰í byly zmûnûny. AÈ úmyslnû politick˘mi vlivy komunistického reÏimu, tak pfiirozen˘m v˘vojem. Politick˘ nátlak, nov˘ Ïivotní styl, niãení tradic venkova a majetkové zásahy byly dÛvodem odlivu lidí z venkova do mûst. DÛsledkem jsou opu‰tûné domy, zanedbané pozemky, rozpadající se hospodáfiské dvory, zchátralé stavby kulturního v˘znamu. V posledním desetiletí se opût objevují snahy oÏivit venkov a vrátit vesnici plnohodnotn˘ Ïivot. Objevují se podpÛrné programy z ãeské strany, ale i z Evropské unie. UdrÏet a rozvíjet venkovské aktivity je snahou Obce Chanovice. V˘hodou je pfiítomnost místní prosperující dfievozpracující firmy, která nabízí mnoha lidem pracovní uplatnûní. Av‰ak i zde je nutné hledat dal‰í aktivity, které budou smûfiovat k obnovû a vyuÏití stávajících objektÛ, udrÏitelnosti rázu krajiny, hledání místních zdrojÛ a ochranû Ïivotního prostfiedí. Nejrozsáhlej‰ím projektem záchrany a obnovy místních zdrojÛ je obnova a vyuÏití zámeckého areálu v Chanovicích, kulturní památky se v‰emi návaznostmi.

Projekt záchrany zámeckého areálu v Chanovicích Historie a v˘znam kulturní památky Zámeck˘ areál v Chanovicích, zapsan˘ pod pofi. ã. 241 a ã. rejstfi. 2974 v Seznamu nemovit˘ch kulturních památek okresu Klatovy, patfií podle hodnocení Národního památkového ústavu v Plzni k nejzajímavûj‰ím a nejv˘znamnûj‰ím památkov˘m objektÛm v okrese Klatovy. Stáje před havárií

Historicky rozsáhl˘ komplex tvofií zámecká budova, trojkfiídl˘ soubor hospodáfisk˘ch budov, nádvofií hospodáfisk˘ch budov, zámeck˘ park anglického typu, farní kostel Pov˘‰ení Sv. KfiíÏe, panská s˘pka, návesní kaple a také dispoziãnû dochovaná náves. Historické jádro zástavby obce není naru‰eno novûj‰í stavební ãinností, pfiedimenzované novodobé objekty jsou soustfiedûny na okraje obce. PÛvod vsi je ranû feudální. Tvrz, podle nejnovûj‰ích archeologick˘ch v˘zkumÛ spí‰e men‰í hrad, na místû dne‰ního zámku a pÛvodnû gotick˘ kostel jsou pfiipomínány Stáje po havárii

v pramenech ve 14. století. ·lechtické sídlo bylo nûkolikrát pfiestavûno, ale pozdnû gotické prvky jsou nyní je‰tû patrné. Dle historick˘ch pramenÛ do‰lo k nûkolika zásadnûj‰ím stavebním úpravám sídla v první polovinû 15. století a v první polovinû 18. století. O objektu jmenovaném jako zámek je první zmínka v roce 1803. Souãasná, pozdnû barokní podoba objektÛ pochází z let 1811–1838. Místní zámeck˘ areál je v˘znamnou dominantou kraje, dÛleÏit˘m krajinotvorn˘m prvkem, estetickou sloÏkou Ïivotního prostfiedí Chanovicka. Rozsah a skladba nemovitostí a jejich stavební v˘voj dokládají kulturní, spoleãenskou a hospodáfiskou vyspûlost lokality, ale také dobr˘ vkus stavebníkÛ a jejich smysl pro krajinnou kompozici. Památkov˘ v˘znam lokality podtrhuje skuteãnost, Ïe obec Chanovice byla navrÏena na prohlá‰ení za památkovou zónu Ministerstvem kultury âR. A podtrhuje téÏ citliv˘ a pfiirozen˘ pfiístup vût‰iny vlastníkÛ nemovitostí k opravám a údrÏbû. Historie vlastnick˘ch vztahÛ a investiãní zámûr Obec Chanovice získala zámek v roce 1945 pfiídûlovou listinou a byl zde v roce 1947 zfiízen druh˘ stupeÀ základní ‰koly. Toto vyuÏití objektu zajistilo bûÏnou péãi o tuto stavbu, a odvrátilo tak nebezpeãí zkázy, které podlehlo mnoho dal‰ích zámeck˘ch budov jihozápadních âech. Souãástí tehdej‰ího pfiídûlu pro obec byl také témûfi tfiíhektarov˘ zámeck˘ park. Zbytek zámeckého areálu byl rozparcelován a rozdûlen mezi obãany obce pfiedev‰ím k úãelu zemûdûlské ãinnosti. Kolektivizací zemûdûlství pak byli noví vlastníci pfiinuceni vloÏit tento majetek do druÏstva, které zde hospodafiilo, aniÏ by podstatnûji investovalo do opravy a údrÏby tûchto objektÛ. V osmdesát˘ch letech druÏstvo areál zámku opustilo. Mezitím nûkolik „pfiídûlcÛ“ bylo nuceno darovat tento majetek státu, kter˘ se tak stal také jedním ze spoluvlastníkÛ celého areálu. Neutû‰en˘ stav hospodáfisk˘ch objektÛ pfiimûl obecní zastupitelstvo v roce 1990 k rozhodnutí, Ïe cel˘ zámeck˘ areál získá do svého vlastnictví a jako jedin˘ vlastník bude zárukou toho, Ïe areál bude vyuÏit jako celek ke spoleãensk˘m, vzdûlávacím, kulturním a rekreaãním Stáje po rekonstrukci

Okresní muzeum v Klatovech v rámci pracovně naučných pobytů přenáší a rekonstruuje ohrožené roubené objekty jihozápadních Čech. Nyní se buduje sedmý objekt

úãelÛm. Tento zámûr je dnes jiÏ obsaÏen i v územnûplánovací dokumentaci obce, zpracované v roce 1992. V souãasné dobû je tedy Obec Chanovice v˘luãn˘m vlastníkem celého areálu. Hospodáfiská kfiídla v‰ak údûlu ãtyfiicetileté samodevastace po chybûjící údrÏbû neunikla a na ãásti budov vznikl havarijní stav – zfiícení stfiechy, rozvalení zdiva a kleneb. V roce 1990 získalo místní budovu panské barokní s˘pky z roku 1740 Okresní muzeum v Klatovech. V letech 1990–1992 provedlo u tohoto objektu nûkteré práce obnovy a údrÏby. Panská s˘pka pak získala nové vyuÏití jako depozitáfi zemûdûlsk˘ch strojÛ a náãiní. Od roku 1992 se zaãala datovat hlub‰í spolupráce mezi muzeem a obcí. Mimo jiné se zaãal realizovat dlouhodob˘ projekt sanace zámeckého parku formou pracovnû nauãn˘ch pobytÛ stfiedo‰kolské a vysoko‰kolské mládeÏe. V roce 1994 Obec Chanovice pfiehodnotila nové vyuÏití zámeckého komplexu a vznikl návrh rekonstrukce a pfiestavby. Návrh není samoúãeln˘, ale rozvíjí místní aktivity a aktivity klatovského muzea, které nûkolik desítek metrÛ odtud, na pozemku, kter˘ darovala muzeu obec, realizuje od srpna 1994 expozici lidové architektury, jako záchrann˘ projekt pro objekty lidového stavitelství, které jsou v terénu ohroÏené. Pfiízemí hospodáfisk˘ch budov a zámecká sklepení v areálu nabízí v˘stavní plochy pro expozice (nyní „Hraãkáfiství 19. a 20. století“ a „¤emeslo má zlaté dno“). JiÏ otevfiené expozice doplÀuje budovan˘ chanovick˘ skanzen a zvy‰uje náv‰tûvnickou atraktivitu místa. Ze strany muzea je akceptovateln˘ i poÏadavek obce na expoziãní prezentaci regionální historie. Práce na libretu a scénáfii expozic provedlo klatovské muzeum. Expoziãnû lze vyuÏít i plo‰nû rozmûrného nádvofií hospodáfisk˘ch budov. Hlavní náplní pro zámeckou budovu je: ■ zaji‰tûní základní ‰koly;❉ ■ zaji‰tûní stravování pro dûti i potfiebnou vefiejnost;❉ ■ provoz místní knihovny;❉ ■ provoz místní historické expozice;❉ ■ pofiádání kulturních a nauãn˘ch akcí, v˘stav.❉ Hlavní náplní pro hospodáfiské budovy je: ■ provoz v˘stavní;❉ ■ provoz informaãního centra;❉ ■ trvalé bydlení (dva nové byty v provozu, dva se staví);❉ ■ provoz tûlocviãného sálu (od roku 2003); ■ provoz ubytovny s uãebnou (od roku 2005). V‰e souvisí s obnovou a údrÏbou zámeckého parku, vãetnû dvou vodních nádrÏí jiÏ opraven˘ch. (❉ – jiÏ v provozu)

Zaji‰tûní správy a provozu Je tfieba uvést, Ïe k tûmto ve‰ker˘m aktivitám se hlásí Obec Chanovice, která na sebe také bere provoz celého zámeckého areálu. Ten by mûl v budoucnosti vykazovat takové trÏby, které by staãily jak na provoz, tak na údrÏbu a opravy pfiedmûtn˘ch nemovitostí. Zámûrem obce není tento areál prodat ãi se ho jinak zbavit, ale vytvofiit zde skuteãné kulturní a spoleãenské centrum nejenom obce samotné. Na nutné poãáteãní investice není v‰ak rozpoãet obce dostateãnû siln˘. Proto jsou stále vyhledávány aktuální podpÛrné programy. Spoleãensk˘ pfiínos Spoleãensk˘ pfiínos rehabilitace a nového vyuÏití zámeckého areálu v Chanovicích nutno odÛvodnit pfiedev‰ím zv˘‰ením zájmu státu a obce o kulturní dûdictví minulosti. Budovy byly fiadu let opu‰tûny, bez vyuÏití a i bez základní údrÏby. Zv˘‰ení celkové kvality Ïivotního prostfiedí obce Chanovice, vyuÏití pro kulturní, spoleãenské a vefiejnû prospû‰né úãely, jakoÏ i zv˘‰ení turistické atraktivity je hlavním cílem. Rekonstrukce a nová funkãní náplÀ pfiispûje dále ke zdÛraznûní ekonomické funkce místa, kromû jiného také vytváfiením nov˘ch pracovních míst a bytÛ. V˘sledkem je prezentace spolupráce mezi „zapomenutou“ ãeskou obcí a institucemi âeské republiky – Ministerstvo kultury âR, Ministerstvo pro místní rozvoj âR, Ministerstvo financí âR, Krajsk˘ úfiad PlzeÀského kraje, Národní památkov˘ ústav v Plzni, Okresní muzeum v Klatovy, Mûstsk˘ úfiad HoraÏìovice a dal‰í. S tím, Ïe kdyÏ je vzájemná spolupráce a vstfiícnost spojená s trpûlivostí a pracovitostí, lze dosáhnout postupnû celkové obnovy. Zámeck˘ areál v Chanovicích je kulturní památkou, tvofií místní a krajinnou dominantu. ¤e‰ení záchrany je dlouhodobé, s termínem provedení (dokonãení oprav celého areálu a uvedení do provozu) do roku 2006 a navazuje na nûj projekt komplexního vyuÏití, které bude sice jiné neÏ pÛvodní (stáj pro dobytek – oproti – expozice muzea a ubytování, stodola – oproti – tûlocviãnû s bytem, sklady – oproti – jídelna a kuchynû apod.), ale koresponduje se souãasn˘mi podmínkami a potfiebami. Objekt je a bude vyuÏit ve vefiejném zájmu a je pfiístupn˘ vefiejnosti. VyuÏity budou celoroãnû ve‰keré jeho plochy a prostory. I kdyÏ pro omezené finanãní moÏnosti je postup prací rozloÏen na del‰í dobu, je dÛleÏité pfiipomenout, Ïe budoucí vlastní pfiíjmy pokryjí provoz a údrÏbu objektu. Ani na‰i pfiedkové nevystavûli areál najednou. Postupnû byl pfiebudováván, mûnil vzhled a vyuÏití, jak ‰el ãas a pfiicházely potfieby denního Ïití. VÏdyÈ cesta k postupné obnovû a poté stálá funkãnost je kaÏdodenní prací, ale regenerace prostoru /71

Poutní místo u Újezda u Chanovic – kaplička u pramenu sv. Vojtěcha

Údržba a záchrana drobnějších památek v obci – zde kaplička s křížem v Dobroticích

i radostí a uspokojením z potû‰ení druh˘ch. Na toto snaÏení navazují dal‰í ãinnosti obce spojené s regenerací v‰ech ‰esti vesnic obce. Obnova drobn˘ch místních památek (kapliãky, kfiíÏky, pomníky, boÏí muka), hledání turistick˘ch tras po obnovovan˘ch nezpevnûn˘ch komunikacích, vytváfiení sluÏeb, vydávání publikací a propagaãních materiálÛ, zapojování mládeÏe, ãinnost spolkÛ a obãansk˘ch sdruÏení atd. UdrÏet a rozvíjet Ïivot na ãeském venkovû v Chanovicích znamená, Ïe obec podporuje nûkolika formami rozvoj bydlení. Pfiipravuje a poskytuje stavební parcely. Staví vodovody a plynovody. Roz‰ifiuje kanalizaãní síÈ a pfiipravuje stavbu ãistiãky. Zaji‰Èuje úplnou ‰kolu. Pomáhá budovat sportovní areál. UdrÏuje stávající objekty a sítû. V˘sledkem celého spoleãného snaÏení regenerace zámeckého areálu v Chanovicích má b˘t spokojenost dûtí, které pfiedev‰ím zámeck˘ areál uÏívají, pohoda a uÏitek pro místní obãany, pfiíjemnû pfiekvapení a vracející se náv‰tûvníci. Av‰ak „i cesta mÛÏe b˘t cíl“, soustavná regenerace venkovsk˘ch oblastí s dlouhodob˘mi zámûry a nikdy nekonãícími vyvíjejícími se Ïivotními potfiebami a zpfiíjemÀujícími dopady. V roce 2003 na jafie pfiipravil za pomoci archivu obce Petr Klásek âernick˘, starosta Obce Chanovice

Střední Pošumaví Zájmové sdruÏení Stfiední Po‰umaví vzniklo pfied pûti lety s cílem spoleãnû fie‰it nûkteré problémy pfii zaji‰tûní trvale udrÏitelného rozvoje venkovského prostoru. Zakládajícími ãleny jsou obce Bû‰iny, Hartmanice, HlavÀovice, Petrovice u Su‰ice, Velhartice, Hrádek u Su‰ice, Kolinec, Mokrosuky a Vrhaveã. Mikroregion zaujímá rozlohu 261 km2. Poãtem 7777 obyvatel patfií k nejménû osídlen˘m oblastem s prÛmûrnou hustotou 30 obyvatel/km2. Stfiední Po‰umaví, jak uÏ název napovídá, zahrnuje rozsáhlé území ‰umavského podhÛfií a svou ãástí zasahuje i do CHKO a NP ·umava. Celá oblast je pfiírodnû velmi cenná a turisticky atraktivní. Krásná krajina, neporu‰ená pfiíroda a bohaté historické kofieny, to je spoleãn˘ jmenovatel území v pásu táhnoucím se od jihov˘chodu k severozápadu mezi mûsty Su‰ice a Klatovy.

Muzeum Š. Adlera

Skleněný oltář v kostele sv. Vintíře na Dobré Vodě

Hartmanice Mûsto se rozkládá na rozhraní ·umavsk˘ch plání v nadmofiské v˘‰ce 780 m. PÛvodní osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Passova do Su‰ice jiÏ zaãátkem 11. století. Rozvoj a v˘znam mûsta pfiinesla kromû v˘nosÛ z vybraného cla zejména tûÏba zlata, která zde probíhala od 14. století. První písemná zmínka je z 12. století, kdy byla do Hartmanic pfienesena královská celnice. V prÛbûhu let se stávají centrem králováck˘ch rychet, které vtiskly osobit˘ ráz správnímu území Hartmanic. V souãasné dobû zahrnuje 23 místních celkÛ na rozloze 6 tisíc ha v nejzápadnûj‰í v˘spû b˘valého PrácheÀského kraje. Pod správu mûsta patfií osady: Dobrá Voda, Dolej‰í Kru‰ec, Dolej‰í Tû‰ov, Hofiej‰í Kru‰ec, Hofiej‰í Tû‰ov, Chlum, Javofií, Keply, Kochánov, KfiíÏenec, Kundratice,


Louãová, Mal˘ Radkov, Mochov, Palvínov, Prostfiední Kru‰ec, Svûtlá, ·tûpanice, Trpû‰ice, Vatûtice, Vlastûjov a ZáluÏice. Mûsto si po roce 1990 stanovilo jako prvofiad˘ úkol odstranit velké zatíÏení spadu ze ãtrnácti kotelen a lokálních topení, které se nesluãovalo s místem leÏícím na hranicích Národního parku ·umava. Pro nereálnost pfiipojení na rozvody plynu mûsto pfiistoupilo k vybudování moderního systému centrálního vytápûní obnoviteln˘mi zdroji. V rámci moÏnosti financování byla teplofikace rozvrÏena do dvou etap za podpory EU, programu PHARE, a âeského fondu pro Ïivotní prostfiedí. Dvû nejvût‰í blokové kotelny byly pfiestavûny na spalování syrové ‰tûpky a pilin. Do kotelen byly osazeny tfii teplovodní kotle Danstoker Volund o v˘konech 880 kW, 1750 kW a 1750 kW

Kotelna

Penzion – Hartmanice

a vzájemnû propojeny do jednotné rozvodné sítû o délce tfii km, zásobující teplem a teplou uÏitkovou vodou 90 % sídelní ãásti mûsta Hartmanice. Systém je aÏ po pfiedávací stanice fiízen pomocí poãítaãe, zaji‰Èujícího efektivní vytápûní objektÛ a optimální reÏim provozu kotlÛ, coÏ pfies velké pofiizovací náklady udrÏuje cenu na 320 Kã/GJ se spotfiebou dle konstrukce domÛ na 0,5–0,7 GJ/m2 za rok obytné plochy. Hodnoty namûfien˘ch emisí se sníÏily o 96 % proti pÛvodní zátûÏi z uheln˘ch kotelen a zároveÀ vzniklou rezervou mohlo mûsto bez problému pfiipojit nov˘ dÛm s peãovatelskou sluÏbou o 23 bytov˘ch jednotkách s peãovatelsk˘m zázemím za cenu 18 478 Kã/m2 obytné plochy. Tento objekt, projektovan˘ a realizovan˘ spoleãností Stavoplast KL, Stachy, vyuÏil pfii urbanistickém umístûní stavby terénního pfiev˘‰ení. Tím bez zvlá‰tních technick˘ch zafiízení je 15 bytov˘ch jednotek bezbariérovû pfiístupn˘ch a zároveÀ umoÏÀujících bytov˘ komfort plnû vybaveného bytu 1+1 o celkové v˘mûfie 40 m2. Pfii revitalizaci b˘valého vojenského prostoru klade mûsto, i s ohledem na stávající národní park, dÛraz na cestovní ruch. V Dobré Vodû pfiipomíná skláfiskou slávu ·umavy unikátní sklenûn˘ oltáfi a 14 zastavení kfiíÏové cesty v kostele sv. Vintífie. Po jedné z prvních soln˘ch stezek je nyní vyznaãena rodinná turistická stezka sv. Vintífie, zaãínající na Dunaji a konãící v Praze. Je pfiíznaãné, Ïe tato stezka vede okolo hory Kfiemelné s pozÛstatky ranû stfiedovûké tûÏby zlata. Souãasnû její druh˘ název, nesoucí jméno jednoho ze zakladatelÛ skautingu a ochránce pfiírody, spisovatele E. T. Setona, dokládá, Ïe pro zdej‰í obyvatele je i do budoucna neporu‰ená pfiíroda tím nejvût‰ím zdrojem bohatství. V odlouãené ãásti Dobré Vody stojí objekt muzea Dr. ·imona Adlera, vûnovan˘ památce 150 zanikl˘ch Ïidovsk˘ch obcí.

Šumavská chalupa – osada Kříženec


Zděná chatka pro 4 – 5 osob

Kostel Navštívení Panny Marie v Běšinech

Hlavní budova Eurocampu – recepce, restaurace a školicí středisko

Tenisové kurty v areálu

Bû‰iny Bû‰iny leÏí 11 km jihov˘chodnû od Klatov v údolí Drnového potoka. Bû‰iny jsou pÛvodu prastarého, první písemné zmínky pocházejí z roku 1379, kdy ves byla majetkem zemanského rodu pánÛ Bû‰ínÛ z Bû‰in, ktefií zde sídlili do poãátku 17. století. Po nich patfiily Bû‰iny LamingenÛm z Albenreuthu a po Kocech z Dobr‰e je od roku 1678 vlastnili Krakov‰tí z Kolovrat a pfiipojili je k panství T˘nec. PÛvodnû v Bû‰inech stávala zemanská tvrz, která byla v 1. polovinû 17. století pfiestavûna na renesanãní zámek, z nûhoÏ se dodnes zachovala budova panské s˘pky. Nad vchodem do prvního poschodí jsou znaky KocÛ z Dobr‰e a Nebilovsk˘ch z Drahobuze. V polovinû 19. století byl v tûchto prostorách zfiízen lihovar, kter˘ je v provozu dodnes. Kromû obilného lihu z Ïita a p‰enice se zde vyrábí vyhlá‰ená Bû‰inská ovocná pálenice z rÛzn˘ch druhÛ ovoce – jablka, hru‰ky, ‰vestky apod. Od samotného zaloÏení obce se bohosluÏby konaly v gotickém kostele sv. Bartolomûje, kter˘ byl vybudován na vrchu Bartolomûj vzdáleném 2,5 km od Bû‰in. V roce 1579 tento kostel vyhofiel, v roce 1788 byl zru‰en a potom zbofien. Dnes je hojnû nav‰tûvovanou zfiíceninou. Po uzavfiení kostela byl hlavní oltáfi pfieloÏen do zámecké kaple v Bû‰inech, nynûj‰ího farního kostela Nav‰tívení Panny Marie, zde stojí dosud s obrazem Nav‰tívení Panny Marie v lodi u hlavních dvefií. V roce 1995 probûhla po tfiicetileté pfiestávce renovace kostela. VûÏ dostala novou stfiechu z mûdûného plechu. Jedním s posledních majitelÛ obce byl pan Jindfiich Kolowrat z rodu Kolowrat-Krakovsk˘. V dobû jeho panování byl v obci vystavûn vefiejn˘ vodovod a sokolovna s rozsáhl˘mi cviãi‰ti. V Bû‰inech byla postavena fiada chalup v rázovitém stylu lidové architektury. Dvû staré historické vesnické chalupy s do‰kov˘mi stfiechami byly rozebrány a odvezeny do

budovaného skanzenu ‰umavské lidové architektury, kter˘ se dnes nachází v podhradí státního hradu Velhartice. V souãasné dobû v obci, jejíÏ správní území zahrnuje obce Bû‰iny, Hofiákov, Hubenov, Kozí, Rajské a Úloh o celkové rozloze 16,02 km2, Ïije trvale 825 obyvatel. Obec Bû‰iny je obcí stfiediskovou s velmi vyvinutou infrastrukturou a dopravní obsluÏností – vlakové i autobusové spojení, po‰ta, kadefinictví, ‰kola a ‰kolka, dokonãuje se plynofikace obce. Obec Bû‰iny je jednou z mála obcí, která podporuje ekologické vytápûní. Zfiídila tepelné ãerpadlo pro vytápûní matefiské ‰koly, dÛmyslnû propojené se sluneãními kolektory. Investice pfii‰la na dva miliony korun, vãetnû státní dotace, a byla dokonãena v roce 2000. V souãasné dobû Ïije obec ãil˘m cestovním ruchem, zejména díky novû vybudovanému areálu Eurocampu, kter˘ byl ze 75 % financován z prostfiedkÛ Evropské unie. Pfiestavba zaãala poãátkem devadesát˘ch let. Eurocamp byl slavnostnû otevfien 17. ledna 2001. Nyní má kapacitu 320 osob. V areálu je hostÛm k dispozici restaurace, moderní sociální zafiízení, koupali‰tû, tenisové kurty s umûl˘m povrchem, minigolf, sauna a dal‰í novinky, vãetnû sociálního zázemí pro karavany. V roce 2002 obec zaãala budovat v areálu Eurocampu ·kolicí, vzdûlávací a informaãní centrum, které bylo slavnostnû pfiedáno dne 17. února 2003. Finanãní prostfiedky na jeho vybudování byly z 90 % poskytnuty EU, z programu SAPARD. Stavební ãást vy‰la na dva miliony a technické vybavení témûfi na tfii miliony korun. V souãasnosti Eurocamp Bû‰iny nabízí nejen celoroãní ubytování s moÏností v˘letÛ do oblasti západní a stfiední ·umavy, ale i moÏnost pofiádání ‰kolení a vyuÏití sportovního vybavení. V souvislosti se zahájením provozu Eurocampu byla roz‰ífiena síÈ cyklotras s napojením na cyklotrasy v SRN. V okolí Bû‰in je vybudováno a oznaãeno 250 km cyklotras.

Ukázka cyklotrasy – Rajské

Běšiny – letecký snímek Pozůstatky zámečku ze 17. století, dnes lihovar

▼ Chalupa v Rajském ve stylu šumavské architektury

V posledních několika letech bylo z iniciativy obce v okolí vyznačeno velké množství cyklotras. Tyto cyklotrasy jsou navrženy tak, že přivádějí turistu k významným historickým památkám i do nejkrásnějších přírodních partií a navazují na systém cyklotras celé oblasti Šumavy a Klatovského regionu. Cyklotrasy byly vybaveny mnoha odpočívadly pro turisty s mapovými stojany a přístřešky

Hrádek Název obce je odvozen od hrádku, kter˘ zde stál poãátkem 14. století, osada je v‰ak je‰tû star‰í. První písemná zmínka o obci je z roku 1298. Ve 14. století je Hrádek uvádûn jako mûsteãko, na které byl znovu pov˘‰en roku 1479. Obec se nachází v malebném údolí fiíãky OstruÏné v oblasti Svatoborské vrchoviny s majestátn˘m a bájemi opfieden˘m Svatoborem (845 m n. m.). Sv˘m územím zasahuje do dvou pfiírodních rezervací. Obec je kfiiÏovatkou i v˘chozím místem znaãen˘ch turistick˘ch a cykloturistick˘ch tras. Do správního území obce spadají v souãasné dobû kromû Hrádku také âejkovy, Zbynice, âermná, Ka‰ovice, Odolenov a TedraÏice. Obec má dnes 1330 obyvatel. S Hrádkem je spojeno pÛsobení knûze a spisovatele Franti‰ka Pravdy (1817–1904), vlastním jménem Vojtûch Hlinka, kter˘ byl vychovatelem dûtí hrádeckého pána. Franti‰ek Pravda patfiil mezi spisovatele, jejichÏ díla se ãetla se zaujetím a jeÏ ovlivÀovala poãínání prost˘ch lidí i literátÛ. Mezi jeho ctitele patfiili spisovatelé Hálek, ·milovsk˘, Rais a Baar. Obec stále investuje do svého dal‰ího rozvoje obce. Postupnû byly vybudovány nové vodovody v TedraÏicích (1994), âermné (1995) a Puchverku (1998). V roce 1994 byla postavena nová budova poÏární zbrojnice ve Zbynicích, nyní se provádí pfiestavba hasiãské zbrojnice v Hrádku. V roce 1998 byla realizována plynofikace celého Hrádku a v roce 2001 TedraÏic. V roce 1998 byla v Hrádku dokonãena v˘stavba inÏen˘rsk˘ch sítí pro 34 stavebních parcel. V roce 1997 byla vybudována na âermné obecní pila. V Hrádku bylo vybudováno dûtské hfii‰tû a nyní se realizuje v˘stavba parãíku vedle budovy obecního úfiadu. Znaãné prostfiedky dává obec do oprav kulturních a historick˘ch památek, údrÏby komunikací a v˘sadby a o‰etfiování zelenû.

Kostel na Zdouni – mezi Hrádkem a Tedražicemi se nachází románsko–gotický kostel sv. Vavřince ze sklonku 12. století. Jedná se o pozůstatek bývalé rýžovnické osady z 13.–17. století. Pod kostelem na protilehlém břehu Ostružné jsou rozsáhlá sejpová pole, pozůstatky po rýžování zlata. V současné době byla obcí vybudována k této památce nová přístupová komunikace včetně parkoviště pro osobní automobily návštěvníků a celé prostranství okolo bylo upraveno a osázeno novou zelení

Pfiírodní park „Budûticko“ Velká ãást území obce leÏí na území pfiírodního parku Budûticko, kter˘ byl vyhlá‰en v roce 1994 a jeho v˘mûra ãiní 44 km2. Území parku se rozkládá mezi mûstem Su‰ice, obcemi Îichovice, Bojanovice, Vlkonice, Otû‰ín, âejkovy, Zbynice a Hrádek u Su‰ice. Jihov˘chodní ãást zasahuje do Po‰umavského krasu. Vápencové vrchy dávají krajinû charakteristick˘ ráz a vyskytuje se na nich fiada druhÛ vzácn˘ch a zákonem chránûn˘ch rostlin.

▲ V centru obce Hrádek zaujme všímavého návštěvníka areál zámku s parkem. Původní tvrz byla postavena ve 13. století. Starší část současného zámku byla postavena v 16. století rodem Račínů z Račína. Největší rozkvět zámku a panství byl za majitele hraběte Jana Desfours v 18. století, kdy byla přistavěna nová část zámku a zámecká kaple sv. Vallburgy. Tento zámek, po mnoha letech devastace prochází v současnosti rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt zámku je v soukromém vlastnictví ▼ Nově upravená příjezdová cesta ke kostelu na Zdouni

Přírodní rezervace Zbynické rybníky byla vyhlášena v roce 1992 a její výměra činí 38 ha. Přístup je zajištěn po účelové komunikaci, která je značena jako cyklotrasa 2084, od části obce Tedražice nebo Čejkovy. Jedná se o nejzachovalejší část soustavy rybníků s přilehlými vlhkými loukami a současně významnou lokalitu sloužící jako hnízdiště vodního ptactva s hojným výskytem obojživelníků a plazů.

Petrovice

Rekonstrukce koupaliště v Petrovicích v roce 2002

Petrovice Opravená zemědělská usedlost ve Svojšicích – vstupní brána

▲ Šumavská chalupa v osadě Rovná ▼ Románský kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích

▼ Tvrz ve Svojšicích

Obec Petrovice se nachází pfiibliÏnû 10 km jihozápadnû od mûsta Su‰ice. Zachovalá, krásná, ãlenitá krajina s lesy a pastvinami zde dosahuje nadmofiské v˘‰ky od 600 do 1000 m. Prvními trvale usedl˘mi obyvateli kraje byli kelt‰tí r˘Ïovníci zlata, ktefií pronikali za drah˘m kovem pfii fiece Vol‰ovce aÏ k PstruÏnému potoku. Místy se dodnes nacházejí zbytky star˘ch sejpÛ, pozÛstatkÛ r˘Ïovnické ãinnosti. V té dobû vzniklo poblíÏ dne‰ní vsi Jifiiãné útoãi‰tné hradi‰tû Hrnãífi se zázemím hospodáfiského dvorce a prvotní vût‰í osídlení v podkostelní ãásti souãasné obce Petrovic. Drobná sídla r˘ÏovníkÛ byla rozeseta po úboãích nebo pfiímo v nivách zlatonosn˘ch potokÛ. Od konce 11. století mÛÏeme pfiedpokládat ãil˘ obchodní ruch na odboãce zlaté solné stezky, vedoucí z Hartmanic smûrem k Velharticím a dále do vnitrozemí. Nejv˘raznûj‰í dominantou obce je pÛvodnû románsk˘ kostel sv. Petra a Pavla, kter˘ se pfiipomíná jiÏ roku 1384. V kostele jsou obrazy dvanácti svat˘ch apo‰tolÛ od Petra Brandla. Zajímavostí kostela je to, Ïe byl ve stfiedovûku opevnûn vysokou kamennou zdí s cimbufiím a prolomenou gotickou branou, která se dochovala dodnes. Obec Petrovice se skládá z tûchto ãástí: Bfietûtice, âástkov, Dolní Kochánov, Franti‰kova Ves, Chamutice, Jifiiãná, Koj‰ice, Mar‰ovice, Nová Víska, Pafiezí, Petrovice u Su‰ice, Posobice, Rovná, Strunkov, Svoj‰ice, Trsice, Vojetice, Îikov. Zámeãek KnûÏice v Petrovicích, kde byl v minul˘ch letech zfiízen domov dÛchodcÛ, v souãasné dobû koupil dánsk˘ investor se zámûrem vybudovat zde relaxaãní a vzdûlávací centrum. Zajímavá jsou téÏ venkovská stavení se zachoval˘mi barokními ‰títy – ml˘n Tamífi, chalupy v âástkovû a Svoj‰icích. V nedalek˘ch Svoj‰icích se nachází tvrz ze 14. století. Tato pÛvodnû dvoupatrová vûÏovitá stavba zakonãená dfievûnou nástavbou. V 17. století byla pfiestavûna na s˘pku. Vedle ní byl v 18. století postaven barokní statek. Dále zde je moÏno uvidût opraven˘ ‰p˘char u zemûdûlské usedlosti. Katastrální území obce je protkáno sítí cyklotras a od ãervna 2003 bude zpfiístupnûna Farmáfiská stezka, která spojuje zemûdûlské usedlosti v okolí. V loÀském roce bylo upraveno koupali‰tû v Petrovicích, probíhá zde dokonãení nûkolika rekreaãních zafiízení a v souãasné dobû se zdá, Ïe obec Petrovice u Su‰ice je schopna pfiivítat v rámci cestovního ruchu i nároãné zájemce.

Pohled na Velhartice

Skanzen lidové architektury u Státního hradu Velhartice

Velhartice Nejstar‰í zpráva o Velharticích je z roku 1318. PfiibliÏnû v této dobû byl dostavûn hrad, kter˘ tehdy patfiil Bu‰kovi z Velhartic, komorníku a pfiíteli Karla IV. Osada v‰ak vznikla jiÏ dfiíve pfii obchodní cestû z Bavor do vnitra âech. Star‰í neÏ hrad je i farní kostel, pÛvodnû románsk˘. Zakládací listina dal‰ího kostela z roku 1373 naz˘vá osadu mûsteãkem. Po roce 1390 jsou majiteli Velhartic páni z Hradce (Jindfiichova). Z nich Menhart obdafiil mûsteãko roku 1444 prvním privilegiem (t˘kalo se nápadÛ odúmrtních). V tomto období byly na hradû ukr˘vány po nûkolik let ãeské korunovaãní klenoty. Do roku 1506 je pánem na Velharticích Zdenûk Lev z RoÏmitála. Zapoãal zde s dolováním stfiíbra a vymohl u krále pro mûsteãko právo dvou v˘roãních trhÛ. Za tfiicetileté války získal Velhartice císafisk˘ plukovník de Hoeff Huerta, kter˘ na hradû postavil renesanãní palác a za poplatek odpustil mû‰ÈanÛm robotování. Koncem 18. století zaãali tu majitelé panství hrabata Desfours s v˘robou papíru, roku 1865 zde vznikla dal‰í papírna. Roku 1869 byla ve Velharticích zfiízena po‰ta. Roku 1882 v obci postavil Ïidovsk˘ podnikatel továrnu na kÛÏe. V tomto období ãítaly Velhartice kolem 1100 obyvatel. Obûtí nacistické okupace se stalo v‰ech 19 místních Ïidovsk˘ch obãanÛ. Dne 6. kvûtna 1945 bylo mûsteãko osvobozeno americkou armádou. V pováleãn˘ch letech ode‰lo mnoho rodin do pohraniãí, poãet obyvatel tím citelnû poklesl. Poúnorová socializace zlikvidovala místní prÛmysl, 4 ml˘ny a ostatní Ïivnosti. Roku 1957 byla zaloÏena bramboráfiská ‰lechtitelská stanice a lisovna plastick˘ch hmot na místû b˘valé koÏeluÏny. V tomto období byla dokonãena elektrifikace, vefiejn˘ vodovod, postaven kulturní dÛm, v sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch letech rekreaãní rybník, matefiská ‰kola s byty, prodejna potravin, kanalizace, ãistírna odpadních vod a sportovní areál, v devadesát˘ch letech DÛm s peãovatelskou sluÏbou a v posledním období dokonãeno parkovi‰tû pod hradem, spolufinancované z prostfiedkÛ Evropské unie. Za zmínku stojí muzeum a nauãná stezka dokumentující historii hornictví v osadû Hory Matky BoÏí. V období po roce 1989 ze zmínûné ‰lechtitelské stanice vznikla akciová spoleãnost VESA Velhartice zamûfiená na pûstování a ‰lechtûní sadby brambor a dal‰í zemûdûlskou ãinnost. VESA Velhartice, a. s., V˘robní druÏstvo PlzeÀské dílo, zab˘vající se lisováním plastick˘ch hmot a Zemûdûlské obchodní druÏstvo HlavÀovice jsou v˘znamn˘m zdrojem pracovních míst v regionu.

Kovářské muzeum ve Velharticích

V souãasné dobû mají Velhartice 460 obyvatel, s osadami, které byly k mûsteãku pfiiãlenûny po roce 1976 pak kolem tisíce osob. Obec Velhartice je tvofiena ãástmi: Braníãkov, Drouhaveã, Hory Matky BoÏí, Chotû‰ov, Jarkovice Konín, Nemilkov, Radvanice, Stojanovice, Tvrdoslav a Velhartice. Mûsteãko pfiedev‰ím svojí polohou v pfiedhofií ·umavy a romantickou scenérií hradu sk˘tá malebn˘ pohled a je vyhledáváno turisty i letními hosty.

▼ Sociální zařízení na nově vybudovaném parkovišti ve Velharticích

Kostel Narození Panny Marie ve Velharticích


Kolinec

Památný dub

Památná lípa velkolistá o obvodu kmene 8,5 m na okraji obce

Mokrosuky Obec Mokrosuky v nadmofiské v˘‰ce 530 m je sice nejmen‰í obcí mikroregionu Stfiední Po‰umaví, ale neménû zajímavou neÏ ostatní. Pod obec Mokrosuky spadají osady Le‰i‰ov a Pozorka. Ves se pfiipomíná jiÏ ve 14. století jako majetek velhartického hradu. Poprvé je v historick˘ch kronikách uvádûna v roce 1419 a je zde zmiÀován nûkdej‰í ml˘n. Po rozdûlení velhartického panství kolem roku 1560 byla ves pfiipojena k panství kolineckému a nov˘m majitelem se stal Václav Vintífi z Vlãkovic. Roku 1679 se majitelem Mokrosuk stává Arno‰t Vojtûch Raãín a Mokrosuky jsou pfiipojeny k panství Hrádek. V˘znamnou památkou v Mokrosukách je b˘valá vodní tvrz. Ta byla v roce 1579 pfiemûnûna Volfem Gothardem z Perglasu na dvoukfiídl˘ renesanãní zámek s arkádov˘m prÛãelím, jehoÏ fasáda byla ozdobena sgrafity. Pfii pozdûj‰ích úpravách byla pfiistavûna i zámecká kaple, z níÏ se do dne‰ní doby dochoval pouze polokruhov˘ v˘klenek mezi severní a jiÏní stranou. Dodnes je patrn˘ zbytek vodního pfiíkopu, kter˘ pÛvodnû obklopoval cel˘ objekt. Ve druhé polovinû 20. století slouÏil zámek vefiejn˘m úãelÛm. Na místû pÛvodní kaple z první poloviny 19. století stojí opravená kaple zasvûcená sv. Václavu. Interiér je vyzdoben lidov˘m oltáfikem. V obci Mokrosuky jsou dva památné stromy, stáfií pfies 400 let. Na kraji vísky je památná dutá lípa a pod vesniãkou se nachází dub, pod nímÏ jsou pochováni ‰véd‰tí vojáci z dob tfiicetileté války. V osadû Le‰i‰ov je pak rovnûÏ lípa stejného stáfií. Tato malá vesniãka se mÛÏe py‰nit sv˘m rodákem, vynikajícím lékafiem, kter˘m byl prof. MUDr. Václav Vojta, dûtsk˘ neurolog, autor tzv. „Vojtovy metody dûtské rehabilitace“. V okolí Mokrosuk jsou nádherné turistické terény. Obcí prochází pû‰í trasy i cyklotrasa ã. 2091 vedoucí z Velhartic do Ústalãe.

Obec Kolinec leÏí pfii hlavní silnici ze Su‰ice do Hřbitov v Mlázovech Klatov, v nádherné krajinû na rozhraní ·umavského podhÛfií a Plánické vrchoviny. Nadmofiská v˘‰ka je zde 550–600 m n. m. Místem s nejvy‰‰í nadmofiskou v˘‰kou je vrch Vidho‰È (759 m). Obec Kolinec je tvofiena ãástmi: Bernartice, Bofiíkovy, Brod, Bur‰ice, Hradi‰tû, Javofií, Jindfiichovice, Kolinec, Lukovi‰tû, Malonice, Mlázovy, Podolí, Sluhov, Smrãí, StfiíteÏ, Tajanov, TrÏek, Ujãín a Vlãkovice. Obec Kolinec – v latinsk˘ch textech Colonia Minor – byla vûnn˘m mûstem ãesk˘ch královen. První zmínka o osadû r˘ÏovníkÛ zlata v údolí fieky OstruÏné pochází z roku 1290. V roce 1380 se jiÏ zaãíná objevovat název shodn˘ s dne‰ním Kolinetz, tj. men‰í Kolinec. V dobû pÛsobení Václava Vintífie z Vlãkovic dochází k rozkvûtu mûsteãka. Tehdy byl na místû dfievûné tvrze postaven renesanãní zámeãek. Od poãátku 15. do poloviny 16. století patfiil pánÛm z Velhartic. Po nich se v jeho vlastnictví vystfiídala fiada majitelÛ. Z období po roce 1838, kdy mûsteãko patfiilo k nalÏovskému panství hrabûte Ludvíka Taaffe, pochází krásn˘ zámeck˘ park. Z památek je nejcennûj‰í ranû gotick˘ kostel svatého Jakuba Vût‰ího, postaven˘ koncem 13. století na základech pÛvodního románského kostelíka z pfielomu 12. a 13. století. Barokní kamenn˘ most se sochou Jana Nepomuckého pfies fieku OstruÏnou byl postaven v 18. století a je chránûn jako technická památka. V mûsteãku stojí také stará synagoga a Ïidovsk˘ hfibitov z poloviny 17. století. V okolí obce jsou ãetné stopy po stfiedovûkém r˘Ïování zlata. Mezi turistické zajímavosti patfií i dvû chránûné památné lípy na návsi v Malonicích, které se fiadí mezi nejvût‰í v Po‰umaví (obvod kmene 780 a 850 cm, stáfií 850 a 900 let). Roku 1566 se v Kolinci narodil Dr. Matyá‰ Borbonius, vlastním jménem Matûj Burda – ãesk˘ uãenec a lékafi. Ve své dobû mûl oficiální titul zemského lékafie a byl dvorním dodavatelem léãiv pro císafisk˘ dvÛr Rudolfa II. V Praze vlastnil vyhlá‰enou lékárnu. Známou rodaãkou z Kolince je také operní pûvkynû L. Márová. V nedalek˘ch Mlázovech pob˘val spisovatel Karel Matûj âapek Chod. Celá oblast nabízí vhodné podmínky pro turistiku a cykloturistiku. Obcí prochází nûkolik cyklotras spojujících nejnav‰tûvovanûj‰í turistické lokality ‰umavského podhÛfií. Mezi nejhezãí patfií trasa ã. 2086 vedoucí z Kolince pfies lesní komplex Vidho‰È do Ústalãe. K rekreaãním úãelÛm slouÏí také místní koupali‰tû a sportovní areál. Dal‰í informace poskytuje Informaãní stfiedisko Kolinec Tel.: +420 376 594 041, e-mail: [email protected]. ▼

Kostel sv. Jakuba v Kolinci

▼ Židovský hřbitov nad obcí Kolinec

▼ Renesanční zámek v Mokrosukách

▲ Kaple sv. Václava

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hlavňovicích

HlavÀovice HlavÀovice leÏí na území Pfiírodního parku Kochánov pfiibliÏnû 15 km od mûsta Su‰ice. Obec je nejvy‰‰ím poloÏen˘m místem na hlavní silnici trasy Su‰ice–Klatovy v nadmofiské v˘‰ce 688 m. Nejvy‰‰í bod na území obce HlavÀovice se v‰ak nachází „na vrchu u KeplÛ“, leÏí ve v˘‰ce 975 m n. m. První zmínka o obci pochází jiÏ z 11. století. Historie nûkter˘ch osad je v‰ak podstatnû star‰í. V 15. století koupil HlavÀovice Menhard z Hradce, dále pak patfiily rodu DoupovcÛ z Doupova. Od roku 1598 je obec majetkem Dûtleba z Dobr‰e, kter˘ tu postavil zámek. Potomci tohoto rodu zde Ïili aÏ do roku 1945. Posledním pak byl Otamar Pelikán. Obec HlavÀovice se v souãasné dobû skládá z 15 sídelních jednotek: Cihelna, âastonice, âeletice, HlavÀovice, Horní StaÀkov, Javofiíãko, Libûtice, Milínov, Pích, Pfiestanice, Puchverk, Radostice, Suchá, Zámy‰l, Zvíkov a z nûkolika pro ·umavu tak typick˘ch samot. Ze zdej‰ích památek stojí za zmínku pozdnû gotick˘ kostel sv. Jana Nepomuckého, postaven˘ v letech 1799–1808. Nedaleko kostela pfies silnici stojí stylová ‰umavská chalupa – dfievûnice. Zajímavou, ale v souãasnosti znaãnû zchátralou památkou, je místní zámeãek. Kolem nûj se rozkládá park se star˘mi duby, sosnami a javory. Obecná ‰kola v HlavÀovicích vznikla v roce 1794. V˘uka probíhala v nûkolika staveních. Teprve v roce 1806 byla postavena pfiízemní ‰kola, ke které bylo v roce 1909 pfiistavûno patro. Smûrem na ·umavu leÏí uprostfied zdej‰ích lesÛ nûkolik vesnic a osad s mnoÏstvím zachoval˘ch staveb lidové architektury. Patrnû nejznámûj‰í z nich je 200 let staré roubené stavení v osadû Zvíkov, které je jednou z nejhezãích pÛvodních chalup na ·umavû. V obci se dále nachází kulturní dÛm a k dispozici v‰em pfiíznivcÛm míãov˘ch her je také sportovi‰tû. Pfiítomnost pfiírodního parku Kochánov láká v létû k nenároãné pû‰í i cykloturistice, v zimû nabízí vhodné terény pro lyÏafiské sporty. Zdej‰í lesy jsou vyhlá‰en˘m houbafisk˘m rájem. Mezi zajímavosti obce HlavÀovice patfií také dvû farmy s chovem jelenÛ.

Původní šumavská chalupa ve Zvíkově, která je zapsána v seznamu chráněných památek UNESCO

▼ Penzion Kopelent v Hlavňovicích – ukázka novodobé šumavské chalupy

Obecní úřad Vrhaveč

Vrhaveã Vrhaveã leÏí podél hlavní silnice na trase Klatovy–Îelezná Ruda asi 5 km od mûsta Klatovy. Komunikaãními spoji jsou státní silnice I/27 Klatovy–Îelezná Ruda a Ïeleznice Klatovy–HoraÏìovice. Obec Vrhaveã k 1. 1. 2003 ãítá 798 obyvatel a skládá se ze ãtyfi místních ãástí: Malá Víska, Nezna‰ovy, Radinovy, Vrhaveã, a dvou osad Hejno a âerné Krávy. S tûmito vesnicemi má Vrhaveã spoleãnou správu obce. K jejich spojení do‰lo v 70. letech, kdy zaãalo jejich postupné zvelebování. Historické kofieny této obce sahají aÏ do roku 1379 a nejv˘znaãnûj‰í památkou je pÛvodní s˘pka ze 14. století v osadû âerné Krávy. PÛvodní v˘znam názvu obce byl VrhavcÛv DvÛr a stalet˘m v˘vojem dospûl aÏ k nynûj‰ímu, od roku 1916 pouÏívanému názvu Vrhaveã. Vesnice se rozprostírá v kotlinû, jíÏ protéká Drnov˘ potok a po západní i v˘chodní stranû je lemována mírn˘mi kopci. Zdej‰í málo ãlenitá krajina je vhodná pro nenároãnou cykloturistiku, a proto zde bylo vybudováno nûkolik nov˘ch cyklotras. Vût‰í rozvoj zaãíná s roz‰ifiováním obytné zástavby v 80. letech minulého století. Podle nového územního plánu se pfiipravuje zástavba v Nezna‰ovech a Radinovech. V posledních letech byly vynaloÏeny znaãné prostfiedky na opravy komunikací. Státní komunikace I/27 Klatovy–Îelezná Ruda je svou hustotou provozu pro obec znaãn˘m problémem, proto byla do územního plánu schválena její pfieloÏka mimo obec v návaznosti na obchvat Klatov. Vzhledem k nebezpeãnosti provozu na státní silnici zaãala obec budovat pátefiní cyklostezku, která po napojení na Klatovy v prostoru nádraÏí Luby spojí mûsto s na‰imi obcemi, naváÏe na cyklostezky v Bû‰inech a pfiispûje ke zpfiístupnûní ·umavy. Po dokonãení posledního, 1,5 km dlouhého úseku v leto‰ním roce, bude cyklostezka prÛjezdná. V roce 2002 byla dokonãena celoplo‰ná plynofikace obce. V celé obci je zaveden televizní kabelov˘ rozvod s informaãním kanálem obce (náhrada za místní rozhlas), bezdrátové napojení na informaãní, v˘straÏn˘ a varovn˘ systém (hasiãsk˘ záchrann˘ sbor a civilní obrana). V obci je matefiská ‰kola, základní ‰kola ve Vrhavãi pro I. a II. roãník, základní ‰kola Radinovy III.–V. roãník. V obci je moÏnost ubytování i stravování v soukromí.

Moderně zrenovovaná vila u Neznašov. Původně zde byla cihelna. Vyráběly se zde vepřovice – nepálené cihly na stavby v okolních obcích

Zemědělská usedlost Vrhaveč – k usedlosti patří přibližně 50 ha zemědělské půdy. Po válce byla půda rozparcelována přídělovým systémem. V 90. letech vráceno původnímu majiteli. V současné době je zemědělská usedlost v přestavbě

Nová cyklotrasa č. 333 ve Vrhavči

Materiály ke kapitole Stfiední Po‰umaví poskytly obecní úfiady uveden˘ch obcí ve spolupráci s agenturou AgAkcent s. r. o.


Letecký snímek obce

Nalžovské Hory Historie této obce je spojena s tûÏbou kovÛ, pfiedev‰ím stfiíbra, ale i olova a cínu, které se tûÏily ve Stfiíbrn˘ch Horách. Pod nimi leÏící NalÏovy jsou pfiipomínány jiÏ roku 1379. Obû obce byly slouãeny 1. 1. 1952 do jedné s názvem NalÏovské Hory.

Šafránkova základní škola

Tvrz v NalÏovech, jejíÏ pozÛstatky jsou dochovány ve zdivu panské s˘pky, je zmiÀována roku1473, ale zfiejmû zde stála jiÏ daleko dfiíve. Za vlády ·vihovsk˘ch z R˘zmberka byl v letech 1618–20 postaven renesanãní zámek, kter˘ v roce 1745 hrabata z Pöttingu

baroknû upravila. âtyfihranná budova uvnitfi s uzavfien˘m dvorem byla v rozích okrá‰lena o polygonální vûÏiãky na zpÛsob ba‰t. V roce 1769 se NalÏovy staly majetkem rodu TaaffÛ. Ti v nedalekém lese Pra‰ivci vytvofiili fiadu romantick˘ch objektÛ s jezírky a altánem. Zajímavû pÛsobí umûlá zfiícenina – kopie rodového irského hradu Ballymotte. Nûkteré skalní útvary byly upraveny a domalovány do podoby zvífiat (Ïelva, drak, Ïába). Taaffové zastávali v˘znamné funkce u vídeÀského dvora. Ludvík Taaffe byl prvním prezidentem sousedního dvora a ministrem prací, Eduard Taaffe byl celkem ‰est let pfiedsedou rakouské vlády. Stfiíbrné Hory byly zaloÏeny roku 1521. Roku 1530 byly pov˘‰eny na mûsto. TûÏba kovÛ, zahájená v roce 1521, byla ukonãena jiÏ v roce 1541 a doly byly zatopeny – dolování zaniklo v podstatû v roce 1585. Dominantou NalÏovsk˘ch Hor je kostel sv. Katefiiny s úchvatnou galerií barokních soch a velk˘m krucifixem, postaven˘ v letech 1721–23 na místû pÛvodního dfievûného kostela, o nûmÏ jsou zmínky jiÏ v roce 1534. U kostela stojí smírãí kfiíÏ ze 17. století, regenerace prostoru /81

Zámecký areál

pfied kostelem uvidíme fiadu kamenn˘ch sloupkÛ s kfiíÏovou cestou malovanou na plechu. K v˘znamn˘m rodákÛm obce patfií spisovatel Karel Klostermann, kter˘ zde chodil do ‰koly. Materiál poskytla Obec NalÏovské hory

Nově upravená cyklotrasa Javoří–Velhartice je nejkratší spojnicí Eurocampu Běšiny s turisticky hojně navštěvovaným hradem Velhartice. Po této cyklotrase je veden známý cyklomaraton „Král Šumavy“, což dokládá nejen oblibu těchto tras u cyklistů, ale i obtížnost terénu, v němž jsou vedeny

Rozvoj cykloturistiky v Pošumaví JiÏ nûkolik let je z iniciativy obcí mikroregionu Stfiední Po‰umaví i dal‰ích mikroregionÛ z klatovského okresu podporován rozvoj cyklistické dopravy, jakoÏto dÛleÏitého faktoru roz‰ifiování a zkvalitÀování turistické nabídky na venkovû. V˘stavba nov˘ch úsekÛ cyklostezek, rekonstrukce povrchÛ cest a budování drobného mobiliáfie pro cyklisty podél znaãen˘ch cyklotras je v souãasnosti jednou z v˘znamn˘ch aktivit pfiispívajících ke kultivaci a regeneraci venkovské krajiny. Prvním krokem dlouhodobého úkolu rozvoje cyklistické dopravy bylo zpracování projektu „Orientaãní znaãení cyklotras v okrese Klatovy“. Na základû tohoto projektu, jehoÏ nositelem byla obec Hrádek u Su‰ice, byla v roce 2000 Centrem dopravního v˘zkumu Brno vypracována studie znaãení cyklotras pro pfieváÏnou ãást okresu Klatovy. V následujících letech bylo na základû tohoto projektu na území mikroregionÛ Stfiední Po‰umaví, Bûleã, Pohofií, Plánicko a Slavník, ve spolupráci

s poradenskou firmou AgAkcent, s. r. o., realizováno vyznaãení navrÏen˘ch cyklotras dopravními znaãkami. Kompletnû bylo znaãení cyklotras dokonãeno v roce 2002. Na území klatovského okresu tím vznikla ucelená síÈ znaãen˘ch cyklotras, nejhustûj‰í v PlzeÀském kraji. Neménû dÛleÏit˘m krokem z pohledu koneãného uÏivatele cyklotras – cyklisty, nejdÛleÏitûj‰ím, krokem je budování nov˘ch úsekÛ cyklostezek a postupná úprava povrchÛ komunikací, po nichÏ jsou vedeny znaãené

Cyklotrasa Rajský Mlýn–Rajské–Úloh s nezaměnitelným výhledem na údolí Drnového potoka nad Běšinami


cyklotrasy. Na základû „Studie obnovy venkovsk˘ch cest“, zpracované pro obce mikroregionu Stfiední Po‰umaví v roce 2001, byla v roce 2002 z programu PHARE CBC získána dotace na rekonstrukci pûti vybran˘ch úsekÛ cyklotras v celkové v˘‰i 5,5 mil. Kã. Celková hodnota v‰ech projektÛ ãiní více neÏ 7 mil. Kã. Poslední stavební úpravy na dotãen˘ch komunikacích byly dokonãeny v kvûtnu 2003, kdy byly novû upravené úseky cyklotras otevfieny cyklistÛm. Od leto‰ní sezóny si tak mohou cyklisté doslova vychutnat napfiíklad 2,4 km dlouhou cestu z Javofií do Velhartic ãi 2,7 km dlouh˘ úsek podél OstruÏné mezi Nemilkovem a Rajsk˘m Ml˘nem. Odtud mohou pokraãovat po rovnûÏ novû upravené cestû, nabízející krásné v˘hledy na údolí Drnového potoka, pfies Rajské do bû‰inského Eurocampu. Dal‰í opravené úseky se nacházejí na pátefiní cyklotrase ã. 332 z Bû‰in do Vrhavãe a v okolí Hrádku u Su‰ice.

Údolím Ostružné v úseku Nemilkov–Rajský Mlýn je vedena jedna z nejpůvabnějších cyklotras oblasti Velharticka

Novostavba 3 m široké a 2,2 km dlouhé cyklostezky s asfaltovým povrchem byla v roce 2002 finančně podpořena částkou 2,2 mil. Kč ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v rámci Programu na výstavbu a údržbu cyklistických stezek. Celkové investiční náklady projektu se vyšplhaly na více než 4 mil. Kč. Cyklostezka slouží nejen k rekreačnímu vyžití příznivců cyklistiky, ale je hojně využívána obyvateli přilehlých obcí při cestě do práce a dětmi při cestě do školy a za odpolední zájmovou činností

Cyklostezka Luby âD–Vrhaveã V˘znamn˘m poãinem pfii vytváfiení podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy pro nej‰ir‰í skupiny obyvatelstva je dokonãení prvního úseku cyklostezky na Klatovsku. V˘stavba cyklistické stezky v úseku Luby âD–Vrhaveã pfiedstavuje I. etapu projektu nové cyklostezky údolím Drnového potoka, jejímÏ cílem je odklon cyklistické dopravy z vysoce frekventované a pro cyklisty nebezpeãné silnice I. tfiídy v úseku Klatovy – Luby – Vrhaveã – Bû‰iny – Îelezná Ruda.

Farmáfiská stezka Pfiíkladem tématické nauãné cyklotrasy, realizované na území mikroregionu Stfiední Po‰umaví, je projekt „Farmáfiské stezky“. Z prostfiedkÛ programu PHARE CBC byl vyznaãen 22 km dlouh˘ okruh, kter˘ je veden

zãásti po asfaltové komunikaci, zãásti v terénu po lesních a polních cestách. Pomocníkem pfii putování krajinou jsou v‰em cyklistÛm i pû‰ím náv‰tûvníkÛm cykloznaãky s logem Farmáfiském stezky, orientaãní turistické mapy se stínovan˘m reliéfem a informaãní tabule pfiibliÏující historii a souãasnost zdej‰ího území. Instalovány jsou rovnûÏ odpoãívadla a pfiístfie‰ky, kde si mohou cykloturisté oddechnout nebo se chránit pfied nepfiízní poãasí.

Hlavním koordinátorem pfii pfiípravû projektÛ znaãení cyklotras, vãetnû budování doprovodného informaãního systému je Regionální centrum pro rozvoj venkova – AgAkcent, s. r. o., jeÏ zároveÀ nabízí kompletní technickou pomoc pfii pfiípravû, realizaci a vyhodnocování projektÛ financovan˘ch z programu PHARE CBC, SAPARD a ‰iroké ‰kály domácích dotaãních titulÛ. Materiál poskytla agentura AgAkcent s. r. o.

Farmářská stezka z velké části vede klidovým územím Přírodního parku Kochánov, v bezprostřední blízkosti CHKO Šumava. Hlavními nástupními místy fyzicky náročné trasy s celkovým převýšením téměř 400 m jsou Petrovice u Sušice, Dolejší Těšov a Keply


AgAkcent s.r.o. âsl. legií 172 , 339 01 Klatovy tel./fax: 376 310 957, e-mail: [email protected] http://www.agakcent.cz

Park před ZŠ T. G. Masaryka, druhá etapa realizace

Sušice Snahou mûsta Su‰ice je zmûnit souãasnou situaci vefiejné zelenû ve mûstû a posunout ji ze stavu údrÏby do fáze v˘sadby nové zelenû slouÏící ‰iroké vefiejnosti. Tuto snahu mÛÏe reprezentovat napfiíklad rekonstrukce parku u základní ‰koly T. G. Masaryka, v˘sadba nového stromofiadí na nábfieÏí Jana Seitze nebo rekonstrukce parku u su‰ického hfibitova. Realizací úprav zelenû ve mûstû se ujala firma Pfiemysl Písafi, návrhy a realizace zahrad. K pfiíleÏitosti 75. v˘roãí zaloÏení základní ‰koly T. G. Masaryka se zaãalo s úpravou parku pfied ‰kolou. Cílem bylo dbát na celkovou koncepci pohledové osy z nábfieÏí od fieky Otavy smûrem ke ‰kole a na tûchto místech ve tfiech etapách rekonstrukce obnovit alejovou v˘sadbu, upravit zb˘vající ãásti parku a pfiilehl˘ch prostranstvích s ohledem na stávající stav rostlin a vyuÏití parku obyvateli mûsta Su‰ice, a zvlá‰tû upravit v˘sadbu v blízkosti ‰koly a Domova dÛchodcÛ. Co se t˘ãe rekonstrukce parku u hfibitova, vzhledem k poloze hfibitova na okraji mûsta bylo snahou vyuÏít toto místo jako klidové, odpoãinkové a zároveÀ zde vytvofiit co nejpfiíjemnûj‰í podmínky pro náv‰tûvníky Su‰ice. Kromû kultivace parkÛ a zelenû je nutné zmínit i promûnu samotného centra mûsta – rekonstrukci zchátralého hotelu Koruna, která je takfika u konce, a zahájení rekonstrukce kdysi slavného hotelu Fialka. To je zásluha místních podnikatelÛ, ktefií v‰ak mají podporu mûsta. Cel˘ objekt „Koruna“ slouÏil v minulosti jako hotel, restaurace a prodejna potravin. Na ãásti objektu byla provedena demolice a poté nová parcelace. Cel˘ objekt vlastní v souãasné dobû nûkolik majitelÛ. Zatím zde funguje prodejna drogerie, v˘poãetní techniky, kavárna, prodejna rychlého obãerstvení. Na objekt navazuje uliãka, jiÏ tvofií fiada domeãkÛ, které jejich majitelé pouÏívají jako prodejny ãi provozovny sv˘ch sluÏeb. V objektu b˘valého hotelu Fialka na námûstí v Su‰ici jiÏ zapoãala rekonstrukce, která by mûla b˘t do konce fiíjna 2003 ukonãena. Pfiízemí objektu bude fie‰eno jako

obchodní pasáÏ se zachováním historicky cenn˘ch prvkÛ a atria. Cílem rekonstrukce je v maximální moÏné mífie zachovat a obnovit památkovû chránûn˘ objekt. Vedlej‰í objekt by mûl b˘t zrekonstruován na restauraci s ubytováním penzionového typu.

Rekonstrukce radnice V prosinci loÀského roku bylo zapoãato s rozsáhlou rekonstrukcí historického objektu radnice. Hlavním dÛvodem celkov˘ch úprav prostor je reorganizace vefiejné správy v souvislosti se zru‰ením okresního úfiadu. Ta vyvolala nové poÏadavky na celkové zvût‰ení prostor a logické dispoziãní uspofiádání objektu. Nov˘m prvkem stavby se stane vestavba vnitfiního atria s vertikální komunikací pomocí v˘tahu. Dal‰ím dÛvodem celkové rekonstrukce byl celkovû neuspokojiv˘ stav objektu, nevyhovující inÏen˘rské sítû a ve‰keré elektrické instalace. Práce probíhají za pfiísného dohledu národního památkového ústavu, územního odborného pracovi‰tû v Plzni. Po stránce odborné je dále zaji‰tûn archeologick˘ prÛzkum pracovníky muzea v Klatovech a restaurátorsk˘ dohled. V prÛbûhu prací nastalo nûkolik nepfiedvídateln˘ch

Radnice před rekonstrukcí

84/ regenerace

Park u hřbitova

problémÛ, zároveÀ v‰ak byly zji‰tûny i zajímavé skuteãnosti. Po odstranûní ãásti omítek kolem hlavního schodi‰tû bylo odhaleno rozsáhlé statické po‰kození nosn˘ch zdí. Byly objeveny aÏ ãtyficentimetrové praskliny zdiva. Pocházejí pravdûpodobnû z rozsáhlého poÏáru objektu v roce 1707. Oãi‰tûní sálov˘ch místností v 1. patfie od novodob˘ch pfiíãek odhalilo jedineãnou a velkolepou prostorovou dispozici. V tûchto prostorách budou obnovovány pÛvodní barokní ornamentální malby. V 1. patfie byl rovnûÏ uãinûn zajímav˘ objev v malé místnosti pod vûÏí. Zde po odstranûní dodateãnû vloÏeného plochého stropu byla odhalena pÛvodní renesanãní klá‰terní klenba. Pracovníci památkového ústavu vyslovili my‰lenku, Ïe v tomto prostoru byla umístûna kaple. V‰e bude dále podrobeno detailnímu stavebnû-historickému zkoumání. V letních mûsících roku 2003 by mûla b˘t dokonãena hrubá stavba vãetnû vestavby atria a v˘tahu. MoÏnost vidût opravenou su‰ickou radnici v celé její kráse se naskytne na jafie roku 2004. Materiál poskytlo Mûsto Su‰ice

Modrava V samém centru Národního parku ·umava leÏí obec Modrava, která je sloÏena ze tfií pÛvodních osad Modravy, Filipovy Hutû a ãásti Vchynice-Tetova. Modrava leÏí na soutoku tfií potokÛ. Nejznámûj‰í je Modravsk˘, do nûhoÏ pfiitéká FilipohuÈsk˘. Soutokem Modravského a Roklanského potoka vzniká fieka Vydra, která se mûní soutokem s Kfiemelnou na âeÀkovû pile v Otavu. Od roku 1757 se Modrava rozvíjí jako rybáfiská a lovecká osada v návaznosti na nedalekou skelnou huÈ na Antiglu. Tato orientace je v‰ak zcela zmûnûna po roce 1799, kdy kníÏe Schwarzenberg kupuje od hrabûte Kinského rozsáhlé území Prá‰ilského panství, do kterého spadá i bohatû zalesnûné území okolí Modravy, a vyuÏívá obrovského bohatství dfieva ze zdej‰ích rozsáhl˘ch lesÛ. S touto orientací je spojena v˘stavba sídla Bfiezník /Pürstling/, které je hlavním dûji‰tûm románu spisovatele ·umavy Karla Klostermanna – Ze svûta lesních samot. Filipova HuÈ byla zaloÏena roku 1785 jako skláfiská osada. V˘stavbu hutû na sv˘ch pozemcích povolil tehdej‰í majitel, hrabû Filip Kinsk˘, jehoÏ jménem byla také huÈ pojmenována. Skelná huÈ v‰ak nikdy v˘znamnû neprosperovala, a tak její poslední majitelé pfiijali nabídku

kníÏete Schwarzenberga k jejímu prodeji. Ten v‰ak huÈ zru‰il a chalupy kolem ní osadil dfievafisk˘mi rodinami. Z Filipovy Hutû se tak stala typická dfievafiská osada, která svÛj nejvût‰í rozmach zaÏila okolo roku 1880, kdy zde Ïilo 1620 obyvatel. V dávné historii vedla pfies Filipovu HuÈ z Ka‰persk˘ch Hor do Pasova obchodní silnice, tzv. Zlatá stezka. Vchynice-Tetov byla nejdéle zaloÏenou osadou. Zpoãátku se obec rozvíjela jako skláfiská, ale po celkovém úpadku skláfiství a pfiechodem vlastnick˘ch práv na Schwarzenberga zde nastal neb˘val˘ rozvoj. Roku 1799 zapoãal Ing. Rosenaur se stavbou plavebního kanálu, jemuÏ dal název Vchynicko-Tetovsk˘. V souãasné dobû zÛstala po nûkdej‰í slávû této obce ojedinûlá stavení, která nikterak nepfiipomínají bohaté osídlení ·umavy. regenerace prostoru /85

Dne‰ní Modravsko nabízí turistÛm nejcennûj‰í a nejrozsáhlej‰í chránûné území Národního parku ·umava a okolní vrcholy vytváfiejí nejv˘‰e poloÏen˘ komplex lesa ve stfiedí Evropû. Vzniká zde základ velmi atraktivních cyklotras pro letní dovolené, v zimû se zde postupnû budují bûÏkafiské stopy. PfiestoÏe je zde je‰tû znaãné mnoÏství míst, které jsou uzavfiené, vzniká zde rozsáhlá síÈ nov˘ch a rekonstruovan˘ch penzionÛ a hotelÛ. Za náv‰tûvu jistû stojí obnovená fofitovna na Bfiezníku s historickou expozicí vûnovanou Karlu Klostermannovi. Materiál poskytl Obecní úfiad Modrava, foto: Michal Malina, Informaãní server ·umavaNet.CZ

Energie (z) šumavských vod

Vodní elektrárna âeÀkova pila Elektrárna stojí pfiímo nad soutokem horsk˘ch fiíãek Vydry a Kfiemelné (630 m n. m.). V roce 1995 byla vyhlá‰ena národní technickou památkou. V tûchto místech (která inspirovala skladatele Bedfiicha Smetanu k motivÛm symfonické básnû Vltava a malífie Josefa Navrátila k fiadû obrazÛ) zfiídil v 19. století v˘znamn˘ praÏsk˘ podnikatel âenûk Bubeníãek vodní pilu a sklad dfieva. V roce 1908 pro‰la pila modernizací. Byla instalována tfii vodní kola, která pohánûla katry a dfievoobrábûcí stroje. KdyÏ cel˘ objekt pfie‰el do majetku Ka‰persk˘ch Hor, poÏádala tato obec hejtmanství v Su‰ici o povolení v˘stavby elektrárny, které bylo udûleno 6. 11. 1912. Projekt a dodávka elektrické ãásti strojÛ byla objednána u firmy Brown-Boweri Wien. Vybavení elektrické ãásti bylo na tehdej‰í dobu velmi moderní (samoãinn˘ regulátor napûtí, ochrany proti pfiepûtí apod.) Podle zmínûného povolení bylo také vybudováno vedení 3 kV na dfievûn˘ch sloupech v délce 8,3 km, které napájelo z elektrárny celé tehdej‰í Ka‰perské Hory. Venkovní vedení bylo pfied mûstem napojeno na zemní kabel 3 kV a konãilo ve dvou trafostanicích v mûstû. Strojní ãást byla vybavena Francisovou horizontální turbínou firmy J. M. Voight, která téÏ dodala olejotlak˘ regulátor. Turbína je umístûna ve zdûné ka‰nû, postavené vedle nevelké budovy strojovny. Ka‰na má jehlanovitou stfií‰ku s charakteristickou vûÏiãkou. PÛvodní náhon, z ãásti vyzdûn˘ kamenn˘mi kvádry, byl po v˘stavbû elektrárny Vydra upraven pro spád 9,3 m. Kanál v délce 105 m byl doplnûn dfievûn˘mi vantrokami dlouh˘mi 136 m

Akciová spoleãnost Západoãeská energetika (ZâE) eviduje rostoucí zájem o dodávky ekologické elektfiiny. Nabízí ji jako takzvanou zelenou energii, a i kdyÏ s ní pfii‰la teprve pfied rokem, letos prodává 300 megawatthodin mûsíãnû. Energii z obnoviteln˘ch zdrojÛ odebírají napfiíklad lázeÀské provozy v Konstantinov˘ch Lázních nebo Lázních Letiny. Elektfiinu z obnoviteln˘ch zdrojÛ dostává zákazník dohromady s „bûÏnou“ energií, protoÏe ji ze sítû nelze odfiltrovat, ale firma peãlivû hlídá, aby prodané mnoÏství nepfiekroãilo skuteãn˘ podíl ekologické v˘roby. ZâE vyrábí ve vlastních vodních elektrárnách, napfi. elektrárnû âeÀkova pila nebo Vydra, zhruba jedno procento z celkovû dodávané energie. a podepfien masivními pilífii. Odpadní kanál k soutoku Vydry a Kfiemelné má délku 14 m. Po napojení Ka‰persk˘ch Hor na síÈ 22 kV bylo vedení 3 kV zru‰eno a vyrobená el. energie se pfiedává do rozvodny u nedaleké vodní elektrárny Vydra, odkud je také cel˘ tento objekt obsluhován. Elektrárna pro‰la v posledním období rekonstrukcí a stavebními úpravami. V lednu roku 1995 totiÏ zpÛsobila vichfiice pád stromu, kter˘ po‰kodil krov památky natolik, Ïe muselo b˘t strÏeno zastfie‰ení nad ãeslicemi, hradidly a ka‰nou turbíny a postaveno nové v pÛvodní podobû. Generální opravou pro‰lo rovnûÏ strojní zafiízení elektrárny, která dodnes vyrábí energii. Náklady na rekonstrukci si vyÏádaly dal‰ích zhruba 1,5 miliónu korun.

Vodní elektrárna Vydra Tato stavby se nachází o nûco dále proti proudu kamenité fiíãní jmenovkynû, jen nûkolik stovek metrÛ od âeÀkovy pily. Stavba této elektrárny zaãala v roce 1937 po dlouhém a dÛkladném pfiípravném fiízení. V roce 1939 byla uvedena do provozu jako prÛtoãná a do úplného provozu byla uvedena v lednu 1942 po dokonãení akumulaãní nádrÏe u osady Sedlo. Projekt tohoto díla spoãíval ve vyuÏití Vchynicko-

Tetovského kanálu, vybudovaného v letech 1799–1801 schwarzenbersk˘m stavitelem Josefem Rosenauerem. Kanál slouÏil pro plavení dfiíví a obcházel kamenité koryto Vydry. Dfievo se plavilo po Kfiemelné a po dal‰ích fiekách do Prahy. Po omezení tûÏby dfieva v˘znam kanálu klesal a hydroenergetika nabízela jeho dal‰í nejv˘hodnûj‰í vyuÏití. ¤eka Vydra má totiÏ na svém horním toku velk˘ spád a znaãnou ãást roku i dost vody. Autorem fie‰ení a hlavním koordinátorem díla byl Ing. Karel Kosek, kter˘ jiÏ pfiedtím ve dvacát˘ch letech pfiipravil technické fie‰ení pfieãerpávací elektrárny pod âern˘m jezerem. Investorem stavby byla tehdej‰í akciová spoleãnost Západoãeské elektrárny. Voda z 9,2 km dlouhého kanálu se u Mechova (Mosau) svádí podzemním pfiivadûãem (ãást tlakové potrubí, vût‰í ãást zdûn˘ kanál) o celkové délce 3,2 km do akumulaãní nádrÏe (67 000 m3) u osady Sedlo. Akumulaãní nádrÏ byla vybudována proto, aby zde mohla v dobách men‰ího zatíÏení energetické sítû zadrÏovat vodu a v dobách ‰piãek ji pak pouÏít pro v˘robu elektrické energie. Z nádrÏe se voda vede pfies vodní zámek tlakov˘m ocelov˘m potrubím o spádu 215 metrÛ do elektrárny na bfiehu Vydry. V její strojovnû jsou dvû Francisovy horizontální turbíny o v˘konu 3,2 MW (v˘robci ·koda PlzeÀ a âKD Blansko). Souãástí elektrárny jsou rozvodny vysokého napûtí 6 kV, 22 kV a 110 kV. Elektrická energie se vyvádí vedeními 22 kV a 110 kV do okolní rozvodné sítû. Celé technické fie‰ení bylo citlivû zasazeno do ‰umavské pfiírody a svou jedineãnou koncepcí patfií mezi na‰e v˘znaãné technické památky. V objektu vodní elektrárny Vydra otevfiela a. s. Západoãeská energetika poãátkem roku 1997 stálou expozici s názvem „·umavská energie“. Foto: Jifií Bûl

Vodní elektrárna Čeňkova pila

Vodní elektrárna Vydra


Železnorudsko Îeleznorudsko je ideální oblastí pro dovolenou po cel˘ rok. Tato nejzápadnûj‰í ãást ·umavy nabízí vyÏití v‰em hostÛm, od nároãn˘ch sportovcÛ aÏ po náv‰tûvníky, ktefií hledají klid a pohodu. Podle roãního období se zde mÛÏete vûnovat cyklistice, pû‰í turistice, tenisu a míãov˘m hrám. MÛÏete si zahrát squash, bowling nebo se vûnovat atletice. Pro milovníky sjezdového lyÏování je zde pfiipraveno mnoÏství tratí, pro vyznavaãe bûÏek upravené bûÏecké stopy. Jste-li unaveni sportem, mÛÏete si vybrat sauny, solária i masáÏe. Pfiírodní koupali‰tû i kryt˘ bazén nabízí moÏnost plavání. Chybí-li Vám vlastní vybavení pro zimní ãi letní sporty, mÛÏete si jej vypÛjãit, mapy a informace obdrÏíte v mûstském Infocentrum. Potfiebujete-li nocleh, je zde pfiipraveno nûkolik tisíc lÛÏek ve v‰ech cenov˘ch kategoriích. Îeloznorudskem rozumíme území obcí Hamry, Hojsova StráÏ, ·piãák, Îelezná Ruda a Prá‰ily. Obce jsou propojeny sítí cest pro v‰echny druhy turistiky od nejpohodlnûj‰í autoturistiky po horskou cykloturistiky pro nároãné sportovce. V‰echny trasy jsou dobfie znaãeny a existuje dostatek map a orientaãních plánkÛ. Náv‰tûvníci nejsou omezeni ani státní hranicí. Více informací naleznete na www.sumava-zeleznorudsko.cz.

Barokní kostel v Železné Rudě

Text a foto: Ing. Václav Chabr, Îelezná Ruda Černé jezero je ledovcového původu a patří k nejstarším v České republice. Rozloha jezera činí 18,47 ha, hloubka 40 m a je propojeno s vodní elektrárnou na Úhlavě

Železná Ruda leží v chráněné krajinné oblasti, 754 m n. m., na hranici Národního parku Šumava v údolí říčky Řezné a Železného potoka

Hojsova Stráž, 890 m n. m., leží v chráněné krajinné oblasti a ochranném pásmu vodní nádrže Nýrsko. Tato malebná šumavská obec je východiskem zimních i letních turistických cest


Venkovská sídla a lidové stavby v krajině českého západu Památky lidového stavitelství jsou svébytn˘m dokladem historického v˘voje regionu. Díky rÛznorodé architektonické a konstrukãní skladbû poplatné dobû vzniku mají své nezastupitelné místo v mozaice v˘voje celého spoleãenství a kultury obecnû. Jako mlãenliví svûdkové ãasu pamatují zánik baroka i nástup klasicismu, zru‰ení roboty i poãátek moderního prÛmyslového vûku. Jsou zrcadlem hospodáfiské prosperity venkova ve 2. polovinû 19. století, pamatují tragické období 1. i 2. svûtové války, odsun nûmeckého etnika i kolektivizaci zemûdûlství. Lochousice, náves

Byly stavûné z lomového kamene i opracovan˘ch kvádrÛ, nepálen˘ch i pálen˘ch cihel, z otesan˘ch klád i cel˘ch, jen nahrubo upraven˘ch kmenÛ. SlouÏily k bydlení, chovu hospodáfisk˘ch zvífiat, uskladnûní zemûdûlsk˘ch produktÛ a náfiadí. Návesní kaple odbíjely ãas a pfiipomínaly pomíjivost ve‰kerého dûní. Venkovské kostely, fary a sídla drobn˘ch feudálÛ dotváfiely pestrou mozaiku staveb, které obklopovala intenzivnû obdûlávaná krajina. Vzájemná vazba lidsk˘ch sídel na okolní prostfiedí pfietváfiené po celá staletí vycházela z respektování pfiírody jako v‰eobjímajícího faktoru, jemuÏ je nutné se podfiídit, chápat vzájemnou sounáleÏitost jako jeden z hlavních aspektÛ zákona pfieÏití. Stfiedovûk˘ urbanismus zformoval nebo pfiinejmen‰ím poznamenal pÛdorysné zaloÏení pfieváÏné vût‰iny dosud existujících lidsk˘ch sídel. Mnohé vesnice vyrostly v místech, kde jiÏ v pravûku pulzoval Ïivot a tak jen navázaly na ãasto pfieru‰enou kontinuitu osídlování krajiny. Svûdãí o tom celá fiada archeologick˘ch nálezÛ upozorÀující na intenzivní sídelní rozvoj PlzeÀska dan˘ pfieváÏnû pfiízniv˘m klimatem a dostatkem vodních zdrojÛ. Terénní a místní hospodáfiské podmínky byly také jednûmi z ãinitelÛ, které se podílely na pÛdorysném typu a rozkvûtu jednotliv˘ch sídel. Mnohé vesnice v prÛbûhu staletí v dÛsledku celé fiady pfiíãin opakovanû zanikly, dosídlovaná nebo novû zakládaná sídli‰tû v místech star˘ch osad ãasto pak jen kopírovala pfiede‰lou situaci. Vesnice s plánovitû vymûfien˘mi parcelami, doklad

Kout na Šumavě

pÛsobení lokátorÛ církevní i svûtské vrchnosti, ãasto udivující svojí rozlehlostí ãi pravidelností návesního prostoru, dodnes vypovídají o pozoruhodné a rÛznorodé stránce stfiedovûkého urbanismu. Stovky vsí a osad regionu doplÀují samoty, jednotlivé domy ãi jejich shluky a také pozoruhodné, rozlehlé vrchnostenské hospodáfiské dvory. Jim právem na PlzeÀsku dominují dvory stavûné v reÏii klá‰terÛ, jejichÏ panství patfiilo v oblastech vymezen˘ch Plzní, DomaÏlicemi, Tachovem, Stfiíbrem a Kralovicemi k nejrozsáhlej‰ím. Stavební produkce fiádÛ dala na PlzeÀsku vzniknout celé fiadû mimofiádnû cenn˘ch staveb, které svojí hmotou i architektonick˘m fie‰ením umocÀují tváfinost pfieváÏnû kopcovité krajiny s dostatkem lesÛ a rybníkÛ. Je nesporné, Ïe to byly právû církevní fiády, které kraj dosídlily a vtiskly mu jeho nezamûniteln˘ charakter. Správci klá‰terního panství také stály pfii zrodu znaãného mnoÏství vsí, jejichÏ prosperita byla pfiímo úmûrná stavu klá‰terního majetku. Nedílnou souãástí venkovsk˘ch lokalit b˘vají svûtská feudální sídla, ke kter˘m se obvykle vázaly vrchnostenské dvory. Poddanské statky je obklopovaly nebo leÏely v jejich tûsném sousedství, obvykle pak byly vzájemnû hospodáfisky i funkãnû propojeny. Stávalo se, Ïe se zánikem sídla feudála zanikla i ves a naopak. V souvislosti s podnikáním ‰lechty se zaãala zvolna mûnit i pÛdorysná struktura mnoha venkovsk˘ch sídel. Byly zakládány velké hospodáfiské dvory,

Mydlovany


rybníky a manufaktury, kter˘m musely ustoupit celé vsi nebo jejich ãásti. V 18. století díky tzv. raabizaci do‰lo u mnoha lokalit k v˘razn˘m zmûnám v pÛdorysném uspofiádání. Velké dvory, svojí rozlohou zaujímající ãasto znaãn˘ podíl intravilánu vsi, byly obvykle rozparcelovány na shluk pfieváÏnû men‰ích selsk˘ch a chalupnick˘ch usedlostí. Ve v˘ãtu faktorÛ formujících urbanismus jednotliv˘ch lokalit nelze opomenout ani kostelní stavby, které sv˘m situováním ãasto ovlivÀovaly pÛdorysné stopy cel˘ch sídel. Pevnostní charakter mnoh˘ch kostelÛ je dodnes ãiteln˘ nejen ve stavbû samotné, ale i v konfiguraci okolní zástavby. V oblasti PlzeÀska se i pfies v mnoha smûrech nepfiízniv˘ v˘voj venkova v období 2. poloviny 20. století dochovala celá fiada pozoruhodn˘ch památek tzv. lidového stavitelství. Vedle obytn˘ch trojdíln˘ch domÛ komorového typu se zde setkáme i s trojdíln˘mi domy chlévního typu, nalezneme zde v‰ak i domy pfiibliÏující se stavbám tzv. volarského domu. Objekty se srubov˘mi konstrukcemi byly v minulosti bûÏnû roz‰ífiené po celé oblasti PlzeÀska a existovaly i tam, kde bychom stopy po nich jiÏ dnes jen tûÏko hledali. Jejich existence je doloÏena jiÏ od stfiedovûku a fakt, Ïe dodnes mohly pfieÏít lidové stavby pocházející napfi. ze 16. století, dokládá napfi. znám˘ dÛm z Luãice u Klatov. Velmi starého pÛvodu jsou i roubené s˘pky opatfiené klenbou, jak je nalézáme na Klatovsku a jiÏním PlzeÀsku. Ze severozápadu do oblasti PlzeÀska pronikl i hrázdûn˘ dÛm,

Ostromeč

kter˘ je odrazem v˘stavby hrázdûn˘ch objektÛ stavûn˘ch v oblastech ovlivnûn˘ch nûmeckou stavební tradicí, jak to známe napfi. z Chebska, A‰ska a ãásteãnû i Sokolovska a Karlovarska. Dokladem pÛvodnû plo‰ného roz‰ífiení hrázdûn˘ch konstrukcí jsou vedle evidentnû venkovsk˘ch staveb, napfi. také mû‰Èanské domy dochované v Úter˘ na severním PlzeÀsku. Se zdûn˘mi budovami se setkáváme v minulosti ve vût‰í mífie pfiedev‰ím na HoraÏìovicku a dále v oblastech s dostateãn˘m mnoÏstvím snadno dostupného stavebního kamene. V okolí Plznû byly zdûné objekty frekventovány jiÏ v období 18. století a mnohé z nich pfieãkaly dodnes. Od první tfietiny 19. století pozvolna dochází k nahrazování srubov˘ch a hrázdûn˘ch konstrukcí nespaln˘mi materiály, pfiedev‰ím kamenem a pozdûji nepálen˘mi i pálen˘mi cihlami. Obmûna stavebního fondu, ovlivnûná pfiedev‰ím doÏíváním dfievûn˘ch staveb, pfiípadnû modernizací, roz‰ifiováním hospodáfisk˘ch kapacit nebo v dÛsledku Ïiveln˘ch katastrof, pfiiná‰ela do tváfinosti vsí celou fiadu nov˘ch stavebních prvkÛ, do té doby znám˘ch pfiedev‰ím z mûstského nebo vrchnostenského prostfiedí. Oblasti pfiilehlé k Plzni v˘raznû ovlivnil v 1. polovinû 19. století tzv. lidov˘ klasicismus, a to v celé ‰kále uÏívan˘ch architektonick˘ch prvkÛ. Vznikla tak tradiãní forma zdûného pfiízemního domu se sedlovou stfiechou, která nahradila do té doby pfievaÏující dfievûné stavby. Jejich architektonické fie‰ení bylo poplatné následnû prakticky celému 19. století. Co se v‰ak postupnû mûnilo, byla v˘zdoba fasád domÛ a bran. Od poloviny 19. století se zaãínají objevovat na domech tzv. polopatra, ãasto nastavovaná na star‰í zdûné stavby, realizovaná ve snaze zv˘‰it skladovací kapacitu podkrovních ãástí pfiedev‰ím hospodáfisk˘ch budov. Svûdãí to jednak o rozmachu zemûdûlské rostlinné i Ïivoãi‰né produkce, podmínûném efektivnûj‰ími zpÛsoby hospodafiení vãetnû zavádûní hnojiv, ale i o zvy‰ujícím se hospodáfiském potenciálu venkova. Svoji roli sehrálo zru‰ení roboty a také konstituování obcí jako základních sídelních jednotek s vlastní samosprávou. V poslední tfietinû 19. století se v západních a severních oblastech PlzeÀska zaãíná ve velké mífie objevovat patrová forma zdûného domu. V tomto pfiípadû se jednalo také o navázání na star‰í tradici patrov˘ch hrázdûn˘ch domÛ. V plném proudu jsou doslova plo‰né pfiestavby cel˘ch vsí v okolí Plznû zbavující se srubov˘ch konstrukcí. Vznikají pozoruhodné návesní kaple ovlivnûné

Těchlovice

Kotaneč

historizujícími stavebními slohy, fiada objektÛ, pfiedev‰ím pak obytn˘ch budov, je upravována je‰tû v duchu doznívajícího lidového klasicismu nebo v rÛzn˘ch podobách historizujících stavebních slohÛ. Stavební produkce období na pfielomu 19. a 20. století nepfiinesla do tváfinosti venkovsk˘ch staveb podstatnûj‰í zmûny, neÏ jaké byly nastartované ve 2. polovinû 19. století. V˘zdoba fasád se zaãíná zjednodu‰ovat a získává na uniformitû. Pfiesto se stále je‰tû setkáme s uÏíváním celé fiady historizujících architektonick˘ch fasádních prvkÛ. První tfietina 20. století pfiiná‰í do vzhledu venkova celou fiadu novostaveb v projekci ovlivnûn˘ch stavební produkcí mûstského prostfiedí. Pfiedev‰ím bohaté usedlosti si mohou dovolit vystavût moderní bydlení takfika mûstského typu. Obce s rozvíjejícím se prÛmyslem nebo leÏící v oblasti s expandujícím prÛmyslov˘m podnikáním se rozrÛstají do zcela netu‰en˘ch rozmûrÛ a pozvolna ztrácí svÛj pÛvodní charakter a vzhled. Na okrajích prÛmyslem ovlivnûn˘ch vesnic rychle rostou kolonie nouzov˘ch obydlí, dodnes ãasto uÏívan˘ch k více ãi ménû vhodnému ubytování. Po urbanistické stránce se zaãíná rozvíjet celá fiada obcí, jiné naopak ve svém v˘voji stagnují. Vesnice získávají, vedle existujících kostelních staveb nebo feudálních sídel, jako novou dominantu budovy obecn˘ch ãi národních ‰kol, jejichÏ produkce pfiedev‰ím v období na pfielomu 19. a 20. století a v první tfietinû 20. století je více neÏ obdivuhodná. V oblastech národnostnû smí‰en˘ch se setkáváme v nûkter˘ch obcích i s nûkolika ‰kolními budovami najednou, nûmeck˘mi a ãesk˘mi. Pfiedev‰ím ekonomické podmínky zpÛsobily, Ïe je‰tû v 50. letech 20. století v urãit˘ch oblastech PlzeÀska existovala sídla, kde se souhrou okolností uchoval poãetn˘ a typologicky rozmanit˘ historick˘ stavební fond. Pouh˘ch 40 let pak ale staãilo k tomu, aby relativnû roz‰ífien˘ soubor dfievûn˘ch staveb, pocházející vesmûs z 1. poloviny 19. století, prakticky zanikl. V plo‰ném mûfiítku to znamená, Ïe mnohdy aÏ 2. polovina 20. století pfiinesla v oblasti

Chodov

PlzeÀska historickému lidovému stavebnímu fondu nejvût‰í ztráty. Nepfiíznivû se na stavu jednotliv˘ch usedlostí a cel˘ch vsí leÏících za pomyslnou etnickou hranicí, projevila také plo‰ná obmûna obyvatelstva v období po r. 1945. Doslova stovky budov byly pfiedev‰ím ve tfietí ãtvrtinû 20. století zdevastovány, opu‰tûny a nakonec zbofieny. Sv˘m negativním dílem pfiispûla i kolektivizace zemûdûlství v 50. letech 20. století a události s ní spojené. Naproti tomu se zde objevil nov˘ zpÛsob vyuÏití patrnû jinak k zániku odsouzen˘ch objektÛ. Je nutné vûdût, Ïe to byli právû chalupáfii, ktefií zachránili velké mnoÏství staveb, ãasto dosahující zcela mimofiádn˘ch kvalit, které by zfiejmû byly zbofieny. Zhruba od 60. let 20. století se na venkovû zaãínají objevovat novostavby rodinn˘ch domÛ, zcela potlaãující sv˘m architektonick˘m fie‰ením a hmotou kvality tradiãního lidového domu, jak je pfiinesly stavební aktivity celého 19. a poãátku 20. století. Tento relativnû nepfiízniv˘ trend pokraãoval v ponûkud jiné formû i po listopadu 1989, kdy se v soudobé stavební produkci venkova zaãaly masovû objevovat „katalogové“ vilky, ãasto architektonicky zcela neadekvátnû navrÏené pro dané prostfiedí. Naproti tomu existuje celá fiada kvalitnû pfiipraven˘ch projektÛ rekonstrukcí a adaptací star‰ích objektÛ, které zohledÀují dochované památkové a pfiedev‰ím architektonické kvality nejen budov, ale i místa samého. Celá staletí trvající kontinuita v˘voje sídel i nadále pokraãuje a této problematice je vûnována vût‰í ãi men‰í pozornost. Pestrá ‰kála typÛ historick˘ch budov i pÛdorysÛ historick˘ch jader obcí je natolik cenná, Ïe si zasluhuje pozornost pokud moÏno v‰ech zainteresovan˘ch stran. Bez nadsázky lze totiÏ fiíci, Ïe kvalitou péãe o historická sídla spoleãnost kromû jiného oceÀuje Ïivot a památku pfiede‰l˘ch generací, stále udivující rozsahem a kvalitou vykonaného díla. âas moderního vûku postupnû setfiel krajové rozdíly a v mnoha ohledech uzavfiel soudobou stavební produkci venkova do uniformity. Neadekvátní rekonstrukce a demolice postupnû pfiemûnily fiadu vsí PlzeÀska ãasto k nepoznání. Do základÛ se také zmûnilo uÏívání pfieváÏné vût‰iny dochovan˘ch památek lidového stavitelství. Aby i nadále byly zdrojem inspirace ãi pfiipomínkou minulosti, kulturních a stavebních tradic regionu, je nutné na jejich existenci upozorÀovat, poznávat je a chránit. Mgr. Karel Foud, Národní památkov˘ ústav, územní odbor. prac. PlzeÀ, foto: archiv NPÚ

Nový


Boží muka v Krakanicích

Drobné památky v krajině Plzeňska PlzeÀsko je bohaté na mnoÏství drobn˘ch památek, které po staletí dotváfiejí zdej‰í kulturní krajinu. Vyniká zejména rozmanitostí takzvan˘ch smírãích kfiíÏÛ, tedy vût‰inou prostû ztvárnûn˘ch kamenn˘ch desek ãi kfiíÏÛ, mnohdy doplnûn˘ch vytesan˘mi symboly ãi nápisy. Patfií k typovû nejstar‰ím drobn˘m památkám, pfiiãemÏ slohová promûnlivost se jich dot˘kala jen minimálnû. Vût‰ina tûchto drobn˘ch památek vznikla na místech ne‰tûstí jako pamûtní kameny. Jsou pevnû svázány s kfiesÈanskou symbolikou a vzhledem ke své tvarové prostotû a jednoduchosti mÛÏeme prav˘ dÛvod vzniku jednotliv˘ch objektÛ jen tu‰it, pokud nejsou opatfieny textem nebo nemáme-li k nim písemné doklady. Smírãí kfiíÏe, typické pro území stfiední Evropy, ve stfiedovûku plnily funkci zcela specifickou. Stavûl je vrah jako souãást svého pokání pfied bohem a pfied lidmi. Vedle finanãního od‰kodného, darÛ chud˘m a církvi a kajícné pouti bylo postavení kamenného kfiíÏe (vût‰inou na místû zabití) souãástí vyrovnání mezi pachatelem a pozÛstal˘mi. Jednalo se ov‰em vÏdy o osoby ‰lechtického nebo mû‰Èanského stavu. O tûchto vyrovnáních byly sepisovány tzv. smírãí smlouvy, které se v nûkter˘ch pfiípadech dochovaly dodnes a jsou zajímav˘mi doklady stfiedovûk˘ch právních vztahÛ. Nedo‰lo-li k dohodû nebo nesplnil-li viník podmínky dané smlouvou, vystavoval se nebezpeãí pronásledování ze strany pozÛstal˘ch. KdyÏ napfiíklad Filip ze Stánû zabil Ondfieje Mestla, tak ve SmlÛvû o mord v Kfiínovû zbûhl˘, dochované v plzeÀské mûstské knize, ãteme, Ïe vrah má dáti: … tfii m‰e v nejbliÏ‰í nedûli, hned po kázání pokornû sám tfietí jíti má, nesa meã a tfiíliberní svíci, ke hrobu zabitého, tam pokleknouti a pro smilování boÏí za prominutí prositi, jak jest zvykem a mravem. Na to sám desát˘ k obûtování jíti a v místû, kde byl Ondfiej Mestl zabit, do roka do dne zfiíditi kamenn˘ kfiíÏ pût muÏsk˘ch stop vysok˘ a tfii ‰irok˘. Vdovû po zabitém mûl viník vyplatit dvacet kop mí‰eÀsk˘ch gro‰Û. Tak stalo se v pátek po nedûli Invocavit Leta Pánû 1548.

Kamenný kříž u Mariánké Týnice

Skuteãné smírãí kfiíÏe v‰ak tvofií jen men‰í ãást z velkého poãtu dochovan˘ch kamenn˘ch kfiíÏÛ. PlzeÀsko vyniká mimofiádnû typovû pestr˘m a poãetn˘m souborem nûkolika stovek tûchto památek. V˘znamn˘mi oblastmi je severní PlzeÀsko a Tachovsko, kde v nûkter˘ch místech mÛÏeme dnes nalézt i nûkolik kfiíÏÛ pohromadû. Vût‰inou se jedná o svozy ohroÏen˘ch památek z blízkého okolí. Nûkolik kfiíÏov˘ch kamenÛ je umístûno pfied kostelem v Manûtínû a podobnû je tomu v Kladrubech. Nûkolik kfiíÏÛ je souãástí muzejních sbírek. Nejstar‰í datované objekty pocházejí ze 16. století, pfiíkladem mÛÏe b˘t kamenn˘ kfiíÏ s roz‰ífien˘mi rameny a letopoãtem 1584 stojící nedaleko rab‰tejnského mostu pfii staré obchodní cestû. Unikátní je v˘skyt kamenn˘ch kruhov˘ch stél na severním PlzeÀsku a Tachovsku. Na Kralovicku jsou ãasto doplnûny reliéfem tzv. berliãkového kfiíÏe, kter˘ byl uÏíván na náhrobnících 13. a 14. století. Charakter a rozmístûní tûchto stél dává tu‰it, Ïe nejde o individuální pamûtní ãi smírãí kfiíÏe, ale o objekty jiného v˘znamu, související snad s mocensk˘m vlivem plaského cisterciáckého klá‰tera. Drobné památky, kfiíÏky a boÏí muka jsou typick˘m doplÀkem zemûdûlsky intenzivnû vyuÏívané krajiny. Doprovázejí staré úvozy, vyznaãují kfiiÏovatky cest, spolu s velk˘mi solitérními stromy oÏivují velké plochy polí. Jejich nejãastûj‰í formou byl aÏ do poãátku 20. století vysok˘ dfievûn˘ kfiíÏ, pro kter˘ byl téÏ v dobov˘ch popisech uÏíván termín boÏí muka. Nesly vût‰inou z plechu vykrojen˘ a malovan˘ obraz Krista a dfievûnou tabulku s nápisem INRI, ãasto dfievûnou ãi pozdûji litinovou plastiku nebo obrazy svat˘ch. B˘valy opatfieny plechov˘mi krycími stfií‰kami, ãasto se zdobn˘mi okraji. Monumentální, vysok˘ kfiíÏ byl v pfiedbarokních âechách v˘jimeãn˘m jevem. Jeho obecné roz‰ífiení je typick˘m produktem protireformace, kdy byly v souvislosti s jezuitsk˘mi misiemi povinnû vztyãovány u vesnic, na v˘razn˘ch v˘‰inách i v podobû tfií kfiíÏÛ dle biblické Golgoty. V˘mluvn˘m pramenem jsou zmínky v dobov˘ch poddansk˘ch fiádech: … A v kteréÏ by vesnici lidi tak moÏní nebyli, aby z kamene je sdûlati dáti mohli, tehdy aÈ dfievûné postaví. PokudÏ dfiev k tomu hodn˘ch sami nemají, kdyÏ na zámek pfiijdouce, … pán takovému poboÏnému skutku ráãí jim chtíti dfieva hodn˘ sám milostivû darovati. Zdaleka ne v‰echny kfiíÏe vznikaly z tohoto oficiálního popudu. Jsou v˘razem zboÏnosti obyvatel a podobnû regenerace prostoru /91

Unikátní kříž u Jesenice

jako pamûtní kameny souvisejí s konkrétními místy poznamenan˘mi lidsk˘mi osudy. O jejich pÛvodním poãtu nás nejlépe informují dobové popisy nebo je‰tû lépe barokní mapy a farní soupisy. KfiíÏe byly natírány barvami, vût‰inou ãernou nebo ãervenou a jako takové se dostaly i do pomístn˘ch názvÛ. Stejnou formu mají i misijní kfiíÏe u kostelÛ. KaÏdé postavení nového kfiíÏe ãi boÏích muk podléhalo schválení pfiíslu‰né konsistofie. Církevní úfiady kupodivu nedaly vÏdy s postavením souhlas, a pokud pfiesto k postavení do‰lo, nebyl kfiíÏ vysvûcen. Péãe o kfiíÏe pfiecházela i na potomky zfiizovatele a byla peãlivû evidována ve farních archivech. Vût‰ina dfievûn˘ch kfiíÏÛ byla ãasem nahrazena trvanliv˘m materiálem. Pfii v˘mûnû se nûkdy do nov˘ch vkládaly tfiísky ze starého kfiíÏe. Typické jsou napfiíklad Ïulové kfiíÏe na jiÏním PlzeÀsku a Klatovsku, v oblastech rozvíjejícího se Ïelezáfiství nacházíme i litinové vysoké kfiíÏe. Od konce 19. století funkci dfievûn˘ch kfiíÏÛ pfiejímaly kamenné polní kfiíÏky s litinov˘mi krucifixy, které jiÏ byly do znaãné míry prÛmyslov˘mi v˘robky, bûÏnû uplatÀovan˘mi i jako náhrobní plastiky. Nejzdobnûj‰í formou drobn˘ch památek jsou kamenná

sloupková boÏí muka. V té nejjednodu‰‰í podobû, sestávající se z hranûného dfiíku a kaplicového nástavce, byla stavûna jiÏ ve stfiedovûku, ãasto pouze ze dfieva. V nikách, ãlenících jednu nebo více stran vrcholové kapliãky, byly umístûny obrázky svat˘ch, ãasto i svûtlo. Gotizující forma s typick˘m okosením hran po vzoru portálÛ mnohde pfietrvala aÏ do 17. století. Tato boÏí muka známe z Plznû, Tachova, doplnûná vytesan˘mi symboly seker stojí u vesnice Hvozd. V období renesance získala boÏí muka typickou formu se soklem, válcov˘m dfiíkem a vrcholová kaplice b˘vala doplnûna kamenn˘m nebo kovan˘m kfiíÏem. Kvalitní slohová díla z této doby dosud stojí na Stfiíbrsku. V dobû baroka pak doznaly tyto památky znaãného roz‰ífiení, ãasté bylo jejich umísÈování na okrajích v˘znamn˘ch sídel pfii hlavních cestách, zejména v péãi klá‰terní vrch-

nosti. Na soklech byly vytesány podrobné nápisy se jmény fundátorÛ a zboÏná vûnování. Lidovou formou jsou zdûná pilífiová boÏí muka, omítaná a doplnûná kovan˘m kfiíÏkem. Dokladem starobylosti tohoto typu mÛÏe b˘t mohutn˘ sloup u T˘nce na Klatovstu, zakonãen˘ kamenn˘m kaplicov˘m vrcholem s reliéfy, kter˘ mûl povrch pokryt renesanãním sgrafitem. Druhovou rozmanitost uzavírají typovû blízké zdûné v˘klenkové kapliãky. Kromû lidov˘ch forem lze v krajinû, ãasto jako její komponovanou ãást, nalézt architektonicky vyspûlé objekty, které jsou díly v˘znamn˘ch barokních architektÛ. Drobné památky nacházíme i v rozsáhl˘ch lesích, na které je PlzeÀsko bohaté. ·umava, âesk˘ les, Brdy, povodí Stfiely, Kfiivoklátsko, Stfiíbrsko, zde v‰ude jsou dochovány a v mnoha pfiípadech více neÏ na okolních polích. Tento

Boží muka v Bohušově

Kruhový kříž s výstražným znamením u Lomu

Kříž v Týnci u Klatov

Kříž v Hubenově

Boží muka v Tlucné


stav v‰ak není ani tak dán objektivním charakterem historického rozmístûní drobn˘ch památek v krajinû, jako spí‰e odrazem moÏností jejich zachování na daném místû. Lesy jsou stále konzervujícím ãinitelem a tak uchovávají více viditeln˘ch stop dûjin, platí to nejen pro zaniklé vesnice, mohylová pohfiebi‰tû, úvozové cesty, ale téÏ pro drobné památky. Nûkteré z nich jsou v‰ak pro lesní prostfiedí typické. Pomníãky na místech lesních ne‰tûstí upomínají na tûÏkou práci dfievorubcÛ. MÛÏeme je dodnes nalézt na fiadû míst, jeden z nejpÛsobivûj‰ích stojí u vsi Sobûkury, nedaleko Merklína. Nápis na kamenné desce lakonicky oznamuje: Na tomto místû zabilo dfievo Jakuba Radu smiluj se pan bÛh nad du‰í jeho, ihs 1704. Podobnou událost pfiipomínají dva kamenné kfiíÏe u Tunûchod a Valchy na Tachovsku s nûmeck˘mi nápisy z 18. století a jistû fiada dal‰ích, neoznaãen˘ch pamûtních kamenÛ. V lesích v‰ak lidé neumírali jen pod kmeny stromÛ. Ve stinn˘ch koutech bylo tfieba se obávat lupiãÛ a násilníkÛ. Cesta z trhu tak nekonãila vÏdy ‰Èastn˘m návratem s kapsou plnou vydûlan˘ch krejcarÛ. Jen málokdy se z prostého pamûtního kamene dovíme podrobnosti ne‰tûstí. Na kamenném kfiíÏi nad Kozíãkov˘m ml˘nem na fiece Stfiele je nápis: Tuto je zastfielen Jan Juner mlynáfi zdej‰í dne 10 juni leta pánû 1720. U vsi StráÏi‰tû nápis z roku 1835 na kamenné desce ve stráni nad strmou cestou vypovídá o ne‰Èastném pádu rejtara Johannesa Kühlera, kter˘ jiÏ nedoruãil rychlé poselství. Takov˘chto pamûtníkÛ dávn˘ch dopravních ne‰tûstí je velmi mnoho. Jedním z nejdojemnûj‰ích je velká pískovcová deska s reliéfem kfiíÏe, pÛvodnû stojící na okraji srázu nad hlubok˘m údolím fieky Stfiely, pfii cestû do vsi Hluboká. Nápis, vyplÀující v gotické minuskuli celou plochu, je dnes neãiteln˘, kámen sám je umístûn v Manûtínû. Dochovaná povûst líãí dûsivou událost, kdy se do údolí zfiítil vÛz se svatebãany.

Nejhor‰í podmínky pro zachování drobn˘ch památek mají prostfiedí velk˘ch mûstsk˘ch a prÛmyslov˘ch aglomerací, propojená navíc dopravními koridory. Pro postupující urbanizaci pfiedstavují drobné solitéry snadno odstranitelnou pfiekáÏku. Proto se u mûst setkáváme s v˘raznû torzovitûj‰ím stavem dochování v porovnání s volnou krajinou. AÏ do konce 19. století byl tento pomûr opaãn˘, zejména v prostoru volnûj‰í pfiedmûstské zástavby. Okolí mûst, bohaté na fundátory, církevní, vrchnostenská a obchodní centra, kameníky a zedníky, ale téÏ rÛzné mezní události v Ïivotû jednotlivcÛ i zemû, kriminální delikty nevyjímaje, mûlo v minulosti v‰echny podmínky pro vznik drobn˘ch památek v dne‰ním smyslu slova. Napfiíklad z velkého poãtu sloupov˘ch boÏích muk v Plzni nezÛstala na pÛvodním místû témûfi Ïádná. Z okolí vesnice Bolevec, zastavûného sídli‰tûm, byla pietnû pfiemístûna na náves, která je památkovou zónou. Nûkterá jsou zachována v depozitáfiích, mnoho jich bylo zniãeno. O druhotném pouÏití svûdãí ãasté nálezy pfii stavebních pracích, ãást boÏích muk byla dokonce vyuÏita jako podpora kruchty v kostele V‰ech Svat˘ch. Hraniãní kameny stojí zdánlivû sv˘m dÛvodem vzniku mimo ostatní druhy drobn˘ch památek. Jejich pÛvod není dán individuálním osudem, je aktem úfiedním. Je stopou utváfiení krajiny ãlovûkem, dokladem majetku a moci a mnoha dal‰ích dûjinn˘ch faktorÛ. Pfiesto nelze pominout konkrétní pfiíbûh, vepsan˘ do jednoduchého kamenného symbolu. Individuální bylo jiÏ samo osazování mezníkÛ, po dlouhou dobu i podoba oznaãování hranic. Nejlépe nás informují v hojné mífie dochované zápisy z hraniãních sporÛ, jsou nejen dokladem podoby a rozsahu hranic, ale jedním z nejv˘znamnûj‰ích souborÛ psan˘ch informací o podobû historické krajiny. V neposlední fiadû hraniãní kameny uchovávají stopu konkrétních obyvatel. Podle dávného zvyku museli b˘t osazování mezníkÛ pfiítomni svûdci. Na pravost místa pfiísahali tzv. v hrobû, tedy v jámû vykopané pro mezník. Tak v zápise z roku 1613 pro hranici pozemkÛ plaského klá‰tera ãteme: Mezník a borovice zvaná „u pfiísahy“ blízko cesty z Libynû ke KralovicÛm, zde nûkdy v hrobû, kdyÏ jeden mûl pfiísahu ãiniti z toho hrobu se ztratil a jen v hrobû klobouk zÛstal… A dále o podobû jiného hraniãního kamene: cestou k jednomu velikému kamennému mezníku, na nûmÏ znamení jako ‰íp, téÏ co sekyra a nûjak˘ merk vytesan˘ jest …. dûlí grunty z levé strany pana z Kolowrat a z pravé strany Volsko pana opata plaského. Na PlzeÀsku je dochováno nûkolik souvisl˘ch star˘ch hraniãních úsekÛ znaãen˘ch barokními hraniãními kameny. Nejznámûj‰í je hranice b˘valého touÏimského saskolauenburského panství u Bezvûrova s kvalitnû vytesan˘mi erby majitelÛ. Mezníky plzeÀského panství jsou znaãeny symbolem dvou klíãÛ jako souãástí znaku mûsta a datací do roku 1719. Drobné památky byly spjaty se Ïivotem obyvatel, byly jejich záznamem o Ïivotní pouti, osudech, o dobrém i zlém. Vypovídají o narozeních a smrti, vífie a záchranû, lásce i nenávisti. Nejsou jen v˘tvarn˘m obohacením krajiny, lidsk˘m dílem vsazen˘m do pfiírodního prostfiedí.

Jsou kronikou pfiedchozích generací, dokladem toho, jak silné bylo jejich pouto s krajinou. V tom spoãívá základní v˘povûì drobn˘ch památek, v‰ech tûch kfiíÏkÛ, pomníãkÛ, smírãích kfiíÏÛ, boÏích muk, kapliãek, svat˘ch obrázkÛ na stromech, ale i mezníkÛ a sloupkÛ se so‰kami. V tom spoãívá i jejich v˘znam pro budoucnost, bez tûchto drobn˘ch svûdkÛ krajina ztrácí pamûÈ. Mgr. Tomá‰ Karel Národní památkov˘ ústav, územní odbor. prac. PlzeÀ, foto: archiv NPÚ

Boží muka v Líšťanech

Kříž v Znakovech

Kříž v Nalžovských Horách

Kříž v Lubově

Kříž v Nových Mitrovicích


Příklady zdařilé obnovy historických mostů v Plzeňském kraji pfiíspûvek obsahuje pfiehled historick˘ch silniãních mostÛ, které byly v uplynulém desetiletí (1992–2002) Tento opravovány s pfiízniv˘m v˘sledkem z hlediska památkové péãe. V jednom pfiípadû je rovnûÏ zmínûn zdafiil˘ pfiíklad stavby nového mostu v mûstské památkové zónû. ·ËÁHLAVICE Silniãní most z roku 1880 ve ·Èáhlavicích u Plznû pfievádí místní komunikaci pfies fieku Úslavu. Hlavní pole mostu je tvofieno ocelov˘m obloukem o rozpûtí 20,34 m. Kamenná pfiedmostí o tfiech polích segmentov˘ch kleneb na levém a dvou na pravém bfiehu pfiekonávají prostor, kter˘ b˘vá zatopen pfii velké vodû. Most se dochoval v pÛvodním stavu, je nejstar‰ím ocelov˘m obloukov˘m mostem v regionu. V roce 1992 byla provedena jeho celková oprava, znovu byl opravován v roce 2000, kdy byla také novû upravena pfiedmostí. Most je památkovû chránûn v rámci areálu zámku Kozel. Nejvût‰ím nebezpeãím pro most bylo jeho pfietûÏování nákladními automobily, jejichÏ fiidiãi nerespektovali dopravní znaãky s omezením hmotnosti vozidel. V roce 2000 se v‰ak podafiilo dosáhnout jeho uzavfiení pro automobilovou dopravu. V souãasné dobû slouÏí pû‰ím a cyklistÛm na znaãnû frekventované pfiístupové trase k areálu zámku. Silniční most ve Šťáhlavicích, 1976

Kamenný most v Rabštejně, 1994

RAB·TEJN Podle literatury (Josef, D.: Encyklopedie mostÛ v âechách, na Moravû a ve Slezsku, Praha 1999) byl kamenn˘ most pfies Stfielu v Rab‰tejnû postaven jiÏ v letech 1335–1340 za Oldfiicha Pluha z Rab‰tena. Vedla pfies nûj zemská stezka z Chebu pfies Loket a Îlutice a dále pfies Rakovník do Prahy. Dochovan˘ dvouobloukov˘ most z bfiidlice délky 55 m a ‰ífiky 4,6 m (svûtlost obloukÛ je 6 m, spodní partie opûr a pilífie opatfieny obkladem z pískovcov˘ch kvádrÛ) byl v‰ak zfiejmû postaven v letech 1738–1748. V dne‰ní podobû je zachycen jiÏ na vedutû Rab‰tejna datované pfied rokem 1850. Na návodní stranû mostu nad pilífiem b˘val

DOB¤ANY Kamenn˘ obloukov˘ most pfies Radbuzu v Dobfianech byl postaven pravdûpodobnû v 16. století. Z té doby se dochovalo jedno pole (valená klenba) pfii pravém bfiehu (blíÏe k mûstu), zb˘vající dvû pole (segmentové klenby) pocházejí z celkové pfiestavby mostu dokonãené v roce

v 19. století Ïelezn˘ kfiíÏ s kamenn˘m soklem, kter˘ po roce 1900 nahradila socha sv. Jana Nepomuckého (po roce 1948 pfiemístûna na skálu nad silnicí na levém bfiehu fieky). Pfied rekonstrukcí mostu v roce 1993 byla poslední vût‰í oprava provedena v letech 1966–1967, tedy je‰tû pfied prohlá‰ením mostu za kulturní památku (do seznamu státem chránûn˘ch památek byl zapsán v roce 1970). K rozhodnutí zahájit pfiípravu rekonstrukce mostu vedla havárie kamionu, ke které do‰lo v fiíjnu roku 1991. Od prvotního zámûru správce komunikace historick˘ most roz‰ífiit a zv˘‰it jeho únosnost bylo po projednání s památkovou péãí v prosinci 1991 na‰tûstí ustoupeno. V následujícím roce bylo praÏské firmû Pontex s. s r. o. zadáno vypracování projektu pro rekonstrukci. Projektant na základû vlastního geologického prÛzkumu vypracoval nov˘ statick˘ v˘poãet, kter˘ dospûl k podstatnû pfiíznivûj‰ímu v˘sledku neÏ v˘poãet v pfiedchozím stupni projektové pfiípravy – navrhl normální zatíÏitelnost 24 t, zatímco v pfiedchozím v˘poãtu byla navrÏena jen 2 t. Tato skuteãnost znaãnû usnadnila památkové péãi prosazení poÏadavkÛ na zachování vnûj‰ího vzhledu mostu a omezení zásahÛ do jeho konstrukcí na nezbytné minimum. V projektu pfiedloÏeném památkové péãi v lednu 1993 bylo navrÏeno vloÏit pod vozovku souvislou Ïelezobetonovou desku, která mûla pfiíznivûji

rozná‰et zatíÏení na klenby a souãasnû slouÏit k ukotvení ztuÏující konstrukce parapetních zdí. Autor oponentního posudku projektu ing. Vinafi z Prahy navrhl nahradit z více hledisek problematickou souvislou desku ztuÏujícími rámy nebo ro‰tem. Projektant na tento návrh pfiistoupil a projekt pfiepracoval (deska byla nahrazena ro‰tem a tím sníÏeno riziko pfiípadného vzniku poruch). Dodavatelem rekonstrukce se stala a. s. Silnice Stfiíbro, stavba byla zahájena v ãervenci 1993. Nejvût‰ím zásahem bylo vloÏení popsané ztuÏující konstrukce, které si vyÏádalo odstranûní vrstev vozovky a snesení parapetních zdí (mnohokrát opravovan˘ch). Byl obnoven pÛvodní systém odvedení de‰Èové vody z vozovky do kamenn˘ch chrliãÛ, vozovka byla opatfiena dlaÏbou z kamenn˘ch kostek. Parapetní zdi byly znovu vyzdûny z místní bfiidlice a jejich koruna zakryta kamenn˘mi deskami, z vût‰í ãásti dochovan˘mi. Pfii realizaci bylo zvaÏováno omítnutí líce fiádkového zdiva z bfiidlice, nakonec bylo jen opraveno spárování (omítnuta byla jen vnitfiní strana parapetních zdí). Práce byly dokonãeny v listopadu a od prosince roku 1993 most znovu zaãal slouÏit automobilové dopravû.

1879. Po pfieloÏení státní silnice II/180 na nové pfiemostûní Radbuzy v 60. letech slouÏí historick˘ most jen pro pû‰í a cyklisty. V letech 1994–1995 provedena celková oprava, souladu s poÏadavky památkové péãe. Vozovka byla opatfiena kamennou dlaÏbou, byl obnoven systém odvádûní de‰Èové vody Kamenný most v Dobřanech, 1996 z mostovky do kamenn˘ch chrliãÛ.


HOR·OVSK¯ T¯N Od roku 1997 pfiipravovalo ¤editelství silnic a dálnic Praha, správa PlzeÀ, rekonstrukci ocelového silniãního mostu pfies Radbuzu v ulici J. Littrowa, na území MPR Hor‰ovsk˘ T˘n. Tento most o dvou polích s pfiíhradov˘mi hlavními nosníky a dolní mostovkou byl postaven kolem roku 1910, ocelovou nosnou konstrukci dodala praÏská mostárna bratfií Prá‰ilÛ. Ve studii z roku 1997 bylo navrÏeno nahrazení hodnotného historického mostu nov˘m, vût‰í ‰ífiky, roz‰ífiena mûla b˘t i pfiedmostí, coÏ by mûlo znaãnû degradující dopad na území MPR. Na návrzích rekonstrukce pfiemostûní se nepodílel architekt, nebyly vyÏádány vstupní podmínky památkové péãe. Ve stavebnû technickém prÛzkumu z téhoÏ roku bylo konstatováno, Ïe vût‰ina prvkÛ ocelové nosné konstrukce je ve zcela

nezkorodovaném stavu, místa napadená korozí byla zji‰tûna jen lokálnû. Nebyly zji‰tûny ani dal‰í v˘znamnûj‰í závady. Památkov˘ ústav v Plzni proto doporuãil historick˘ most zachovat a provést opravu ocelové nosné konstrukce. Investor v‰ak zpochybÀoval památkovou hodnotu a podobné stano- Ocelový silniční most v Horšovském Týně, 1998 visko k dané situaci zaujal bohuÏel také odbor kultury OkÚ DomaÏlice. O nezávislé projekt opravy praÏské firmû Pontex. Dokonãen˘ proposouzení hodnoty mostu byl poÏádán SÚPP v Praze, jekt byl pfiedloÏen památkové péãi k posouzení kter˘ pfiizval k posouzení opravitelnosti statika ing. a schválení v listopadu 1998. Jandáãka z Prahy. SÚPP potvrdil, Ïe se jedná z památ- Jako dodavatel opravy mostu byla vybrána firma Hutní kového hlediska o hodnotné dílo a ve spolupráci s pfii- montáÏe Ostrava, a. s. Oprava byla provedena v druhé zvan˘m statikem shledal jako reálnou uvaÏovanou polovinû roku 1999, v souladu se schválenou dokuopravu nosné konstrukce. Následnû investor zadal mentací.

Hradlový most „Rechle”, 1999

RECHLE Hradlov˘ most „Rechle“ spojen˘ s pevn˘m jezem na fiece Vydfie (v katastrálním území Filipova HuÈ) byl vybudován v letech 1799–1801 jako souãást Vchynickotetovského plavebního kanálu. Toto obdivuhodné vodní dílo slouÏilo k plavení dfieva do 50. let 20. století. Od konce 30. let 20. století souãasnû pfiivádûlo vodu k hydroelektrárnû Vydra. Jez byl pravdûpodobnû opravován naposledy pfii stavbû hydroelektrárny. Most do 60. let 20. století pfievádûl pfies Vydru okresní silnici z Modravy na Rokytu. Po vybudování nové silnice na pravém bfiehu fieky star˘ most ztratil v˘znam a jeho dfievûná konstrukce v následujících letech postupnû zanikla. Oprava jezu vãetnû obnovy dfievûného mostu o pûti polích byla projektovû pfiipravena jiÏ v roce 1996 (zpracoval ing. D. Vaclík, firma VH-TRES spol. s r. o., âeské Budûjovice). Dfievûná konstrukce byla navrÏena na

základû plánové a fotografické dokumentace z doby mezi svûtov˘mi válkami. První etapa opravy byla provedena v roce 1999. V prÛbûhu její realizace se potvrdilo, Ïe pilífie byly zaloÏeny na trámov˘ch ro‰tech. Zásahy do kamenn˘ch pilífiÛ se omezily Hradlový most „Rechle” po obnově, 2001 na oãi‰tûní a obnovení spárování kamenného obkladu pilífiÛ. V roce 2000 byla obnovena dfievûná konstrukce a. s. Západoãeská energetika, obnovu dfievûné konpûti polí mostu a krat‰ího ‰estého pole pfies jalov˘ pfie- strukce mostu financovala správa NP a CHKO ·umava pad, upraven˘ na rybí pfiechod. Tím byla oprava mostu s vyuÏitím prostfiedkÛ z programu Phare. Obnoven˘ dokonãena a 28. ãervence 2000 byl slavnostnû otevfien most není urãen pro automobilovou dopravu, pfievádí pro vefiejnost. pfies fieku turistickou a cyklistickou stezku vedenou Investorem opravy jezu vãetnû kamenn˘ch pilífiÛ byla v trase staré silnice na Rokytu podél plavebního kanálu. regenerace prostoru /95

Železobetonový most pro pěší v Tachově, 2000

TACHOV Mûsto Tachov je vlastníkem a správcem dvou obloukov˘ch Ïelezobetonov˘ch mostÛ pro pû‰í pfies MÏi, které se nacházejí v mûstské památkové zónû (MPZ) a jsou státem chránûn˘mi památkami. Byly patrnû postaveny souãasnû, v dobû kolem I. svûtové války. V roce 1999 bylo památkovou péãí zji‰tûno, Ïe pomûrnû ‰patn˘ technick˘ stav obou mostÛ a doporuãila jejich zafiazení do plánu oprav na nejbliÏ‰í období. Souãasnû bylo doporuãeno vyuÏít pro opravu finanãních prostfiedkÛ z Programu regenerace MPZ. Mûstsk˘ úfiad následnû zahájil pfiípravu opravy mostu ve Vodní ulici, kter˘ byl v hor‰ím stavu. V rámci pfiípravy opravy odborná organizace památkové péãe zdokumentovala fragmenty pÛvodní dvoubarevné mozaikové dlaÏby a zpracovala kladecí plán pro obnovení dlaÏby v ãlenûní odvozeném od zbyl˘ch ãástí pÛvodní dlaÏby. Jako dodavatel opravy byla vybrána firma Deltaflor s. s r. o. z Plznû. Oprava byla provedena v ãervenci aÏ záfií roku 2000, z památkového hlediska s velmi dobr˘m v˘sledkem. Pfiínosem pro prostfiedí MPZ byla také úprava osvûtlení, realizovaná souãasnû s opravou. Nová stojanová svítidla,

umístûná na nábfieÏních zdech symetricky k pfiíãné ose mostu, nahradila nevhodné svítidlo provizornû pfiichycené k návodní stranû mostu a napájené vzdu‰n˘m vedením. V letních mûsících roku 2001 byla plzeÀskou firmou SPOP provedena oprava druhého mostu mezi Chodskou ulicí a tfiídou Míru, opût zcela v souladu s poÏadavky památkové péãe. Od konce roku 1999 byla s památkovou péãí projednávána stavba nového silniãního mostu pfies MÏi, mezi ulicemi Vodní a Zahradní, na území MPZ Tachov. Most, kter˘ byl dfiíve na tomto místû, byl údajnû zniãen na konci II. svûtové války a pozdûji nahrazen dvûma provizorními mosty, které slouÏily dopravû aÏ do posledního roku 20. století. Investorem stavby byl Mûstsk˘ úfiad v Tachovû. Projekt nového mostu vypracovala brnûnská firma Viapont. Byl navrÏen most o jednom poli s monolitickou Ïelezobetonovou nosnou konstrukcí, jejíÏ souãástí byly plnostûnné hlavní nosníky s promûnnou v˘‰kou a s dolní mostovkou. Oboustranné chodníky na ocelov˘ch konzolách vedeny po vnûj‰í stranû hlavních nosníkÛ.

Silniční most v Tachově, 2000


Tento návrh byl památkovou péãí shledán jako pfiijateln˘, také pro podobnost navrÏeného fie‰ení silniãním mostÛm z první poloviny 20. století, dnes povaÏovan˘ch vût‰inou za samozfiejmou souãást historické zástavby na‰ich mûst a obcí. S cílem co nejlépe zaãlenit nov˘ objekt do prostfiedí památkové zóny bylo doporuãeno vûnovat zv˘‰enou pozornost architektonizaci chodníkov˘ch konzol, zábradlí a stojanov˘ch lamp na pfiedmostích, nikoliv v‰ak v historizujících formách. Projektant uvedená doporuãení respektoval a následnû pfiedloÏená projektová dokumentace byla památkovou péãí schválena jako zcela vyhovující. Ve v˘bûrovém fiízení na dodavatele stavby zvítûzila firma Firesta z Brna. Stavba byla zahájena v kvûtnu 2000 a provedena podle projektu schváleného památkovou péãí. JiÏ 30. fiíjna téhoÏ roku byl dokonãen˘ most slavnostnû pfiedán do uÏívání. Jedin˘m nedostatkem nového pfiemostûní MÏe ve vztahu k prostfiedí MPZ je poloha vozovky a chodníkÛ asi o 0,75 m nad úrovní nábfieÏí, coÏ bylo vyvoláno poÏadavkem na profil fieãi‰tû pod mostem. Tento poÏadavek byl v‰ak nadfiazen zájmÛm památkové péãe.

Železobetonový most v Plzni, 2002

PLZE≈ Îelezobetonov˘ most pfies MÏi u Kalikovského ml˘na (v Radãické ulici v Plzni) byl postaven plzeÀskou firmou Müller a Kapsa v roce 1905. Má jedno pole o rozpûtí 24,1 m. Nosnou konstrukci tvofií 5 Ïelezobetonov˘ch deskov˘ch trámÛ promûnné v˘‰ky. Chodníky jsou na konzolách, jejich zábradlí navazuje na obou koncích na sloupy s kovov˘mi nástavci, jejichÏ souãástí jsou svítidla. Tento most byl jedním z prvních Ïelezobetonov˘ch

ST¤ÍBRO

mostÛ v âechách a ve své dobû nejvût‰ím Ïelezobetonov˘m trámov˘m mostem v Rakousko-Uhersku. S ohledem na pomûrnû ‰patn˘ technick˘ stav od roku 1998 pfiipravoval Útvar investic mûsta Plznû jeho celkovou opravu. Projekt vypracovala projekãní kanceláfi Valbek a spol., v. o. s., Liberec, stfiedisko PlzeÀ (ing. Z. Porkát) v roce 1999. V záfií 2002 provedla firma NEGEBU z Plznû restaurátorsk˘ prÛzkum. Vlastní oprava byla vypracována v srpnu aÏ listopadu 2002. Jako gene-

Historick˘ most pfies MÏi ve Stfiíbfie se vzácnû dochovanou mostní vûÏí na pravém bfiehu patfií k památkám, které sv˘m v˘znamem pfiesahují hranice na‰eho regionu. Nachází se na jihozápadním okraji historického jádra mûsta, které je mûstskou památkovou zónou. Na levém bfiehu fieky navazuje na dochované mûstské opevnûní. Kamenn˘ most s celkem pûti oblouky nestejného rozpûtí sestává ze dvou ãástí. První, blíÏe mûstu, se dvûma ‰ir‰ími oblouky pfiekraãuje fieku a její západní oblouk se dot˘ká mostní vûÏe se zaklenut˘m prÛjezdem v pfiízemí na pravém bfiehu. Tfii uÏ‰í oblouky následují za branou a pfiekonávají inundaãní území. Mostní brána je hranolová dvoupatrová stavba s jehlanovou stfiechou krytou prejzy, s ark˘fiem na jiÏní stranû. Most a vûÏ byly podle nápisu na pamûtní desce

postaveny v letech 1555–1560 mistrem Benediktem Volchem z Ferrolu. V roce 2001 byla restaurátorsky opravena mostní vûÏ s bránou. Jako generální dodavatel opravy byla vybrána firma Tazata, s. s r. o., Stfiíbro. Restaurování kamenn˘ch prvkÛ provedl akad. sochafi Petr VáÀa, obnovu sgrafit provedli akad. sochafii Jan Bradna a Jifií ·légl. V roce 2002 byla provedena restaurátorská obnova dvouobloukové ãásti mostu pfiekonávající fieku MÏi, zcela v souladu s poÏadavky památkové péãe. Dokumentaci pro obnovu mostu vypracovala firma R projekt z Brna. Projektovû jiÏ byla pfiipravena také obnova inundaãního mostu a na nûj navazující rampy na pravém bfiehu. Investorem obnovy mostu je Mûsto Stfiíbro, akce byla zafiazena do Programu záchrany architektonického dûdictví Ministerstva kultury âR.

Obnova památkovû chránûn˘ch historick˘ch mostÛ v PlzeÀském kraji bude bezpochybnû pokraãovat i v následujících letech. V poslední dobû byla s památkovou péãí projednávána pfiestavba pfiemostûní Berounky na Jateãní tfiídû v Plzni. V souãasné dobû pfievádí znaãnû zatíÏenou komunikaci pfies fieku Ïelezobetonov˘ obloukov˘ most postaven˘ v letech 1915–1918, kter˘ je památkovû chránûn. ·ífikou a únosností v‰ak nevyhovuje souãasn˘m pfiedpisÛm pro danou kategorii silniãní komunikace. Památková péãe preferuje pfievedení dopravy na nov˘ most, kter˘ by byl postaven v jeho blízkosti. Historick˘ most

by pak po celkové opravû slouÏil jen cyklistÛm a chodcÛm. KvÛli pomûrnû ‰patnému technickému stavu lze v blízké budoucnosti oãekávat také opravu kamenného mostu pfies Radbuzu na Americké tfiídû v Plzni. V leto‰ním roce byla zahájena celková oprava barokního obloukového mostu pfies Radbuzu v Bûlé nad Radbuzou, v˘jimeãného architektonick˘m pojetím, hodnotnou sochafiskou v˘zdobou i velmi dobr˘m stavem dochování. Investorem opravy je Obec Bûlá nad Radbuzou, akce byla zafiazena do Programu záchrany architektonického dûdictví Ministerstva kultury âR. Pokraãuje regenerace prostoru /97

rální dodavatel byla vybrána firma Berger Bohemia a. s., PlzeÀ, subdodavatelem byla plzeÀská firma Pegisan. Na opravû se podíleli restaurátofii Karel Granát z Plznû a Jindfiich Kovafiík z Kralovic. Investorem byla Správa a údrÏba silnic Kralovice. Oprava byla provedena v souladu s poÏadavky památkové péãe, secesní plastická v˘zdoba byla obnovena do pÛvodního stavu, barevnost nátûru stanovena na základû v˘sledkÛ restaurátorského prÛzkumu.

Most přes Mži ve Stříbře, 2001

obnova mostu pfies MÏi ve Stfiíbfie. Dále se pfiipravuje oprava obloukového mostu pfies Úhravku pod hradem Kopec, poblíÏ obce Prostibofi. Ing. Pavel Domanick˘, Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû PlzeÀ, foto: archiv NPÚ

Radniční budovy Radnice vznikaly z potfieb mûst a byly v˘razem jejich prosperity, sebevûdomé p˘chy mû‰Èanstva a samozfiejmû i odrazem doby, ve které vznikaly. Ne nadarmo to b˘vá budova s popisn˘m ãíslem 1 v obci. Vedle ‰lechtick˘ch domÛ to byly i radnice – jako v Plzni, které jako pfiedstavitelky architektonick˘ch stylÛ dávaly vzor místnímu stavitelství. Doba po listopadu 1989 a nové uspofiádání zemû pfiinesla obãanÛm kromû jiného i vût‰í míru samostatnosti v rozhodování o sobû sam˘ch. V˘razem obnoveného sebevûdomí obcí je tak i mnoÏství novû opraven˘ch radniãních budov po celé zemi. stavby v historick˘ch sídlech. Îivot radnice má mnoho podobného s Ïivotem lidsk˘m, neboÈ právû zvolení lidé uvnitfi ovlivÀují chod mûsta. Její zdi po staletí prostupovalo období radosti, vnitfiní síly, úspûchÛ právû tak jako léta du‰evní i fyzické únavy, úpadku aÏ zkázy. V posledním období si lidé uvûdomují, Ïe jsou hrdí na místo, kde Ïijí, a v˘razem hrdosti mÛÏe b˘t i budova radnice jako symbol samosprávného a vefiejného orgánu. Milovníci architektury ocení mnohde v˘voj budovy od gotiky aÏ po souãasné moderní trendy. Pfiijmûte proto pozvání k prohlídce nûkolika zajímav˘ch radnic PlzeÀského kraje.

âerníkovice Stříbro

PlzeÀsk˘ kraj má celkem 505 obcí, a tedy i stejn˘ poãet obecních a mûstsk˘ch úfiadÛ – radnic, kam mohou obãané pfiijít se sv˘mi starostmi. Pro fiadu mûst a obcí jsou radnice i stálou pfiipomínkou v˘znamn˘ch historick˘ch událostí a dûní. V fiadû míst je budova radnice dominantní stavbou, mnohde kulturní památkou, neboÈ radnice a kostel byly vÏdy nejdÛleÏitûj‰í

První písemná zmínka o obci je z roku 1250. Osídlení v‰ak probûhlo jiÏ po roce 1039, kdy polské kmeny následovaly ãeského kníÏete Bfietislava I. do prostoru západnû od âerného lesa, západnû od Kfiivoklátska. AÏ do roku 1989 spadala obec pod správu mûsta KoÏlany. V roce 1990 se do obce vrátila samospráva a témûfi 3 roky zasedalo zastupitelstvo v provizorních podmínkách. Jedním z rozhodnutí obecního zastupitelstva se po dohodû s obãany schválila v˘stavba nové

Černíkovice


radnice. Vzhledem k charakteru âerníkovic, které jsou tvofieny jednopodlaÏními rodinn˘mi domky a zemûdûlsk˘mi usedlostmi bez kostela, byla zvolena stavba sv˘m charakterem nenaru‰ující tváfi vesnice a zapadající do prostfiedí s úmysln˘m potlaãením dominanty, neboÈ stavební pozemek se nenachází v centrální ãásti obce. V obci Ïije 80 obyvatel a mnozí se vlastní prací pfiiãinili o to, Ïe se v roce 1993 zahájily stavební práce. Slavnostní otevfiení radnice se uskuteãnilo 28. fiíjna 1997 a v budovû se kromû obecního úfiadu a spoleãenské místnosti nachází byt, po ãtyfiiceti letech znovu otevfien˘ hostinec a men‰í obchod. V blízkém okolí nalezneme pfiekrásné údolí fieky Berounky s v˘znamn˘m hradem Kra‰ovem.

Stfiíbro Královské mûsto Stfiíbro hrálo v osudech âeského státu i národa velmi pozoruhodnou úlohu jiÏ od roku 1131, kdy se jmenovalo Miza. Dnes má mûsto 7871 obyvatel a má vyhlá‰enu „Mûstskou památkovou zónu“ s mnoÏstvím památkovû chránûn˘ch objektÛ. Budova radnice se zrodila bezprostfiednû po poÏáru v roce 1588, v dobû rozvíjejícího se ãeského mûstského Ïivota. V rámci

Kasejovice

Nečtiny – hostinec a společenský sál (bývalá radnice čp. 1) před rekonstrukcí (r. 1994) a po rekonstrukci (r. 1995)

ãesk˘ch renesanãních radnic má stfiíbrská radnice v˘znaãné postavení díky své urbanistické úloze v organismu námûstí i svému podivuhodnému ryze ãeskému v˘razu architektonickému. Je to rozlehlá stavba se tfiemi ‰títy, kterou realizoval Albrecht Vlach Gryson. Zadní ãásti objektu byly v˘raznû upraveny a roz‰ífieny v 19. století. V tomto období byla rovnûÏ provedena rekonstrukce fasády a sgrafit dle návrhu prof. V. Schwerdtnera. Figurální sgrafita pfiedstavují údajné zaloÏení mûsta Sobûslavem I. v roce 1131, hájení mûsta proti kfiiÏákÛm v roce 1427 a alegorii spravedlnosti. Poslední nákladnou obnovou pro‰la radnice v letech 1990–1997 a v srpnu tohoto roku byla radnice slavnostnû otevfiena a navrácena pÛvodnímu vyuÏití – správû mûsta. Vedle objektu stojí altán z 18. století rekonstruovan˘ souãasnû s radnicí, kter˘ slouÏí jako cestovní kanceláfi. Pro turisty je pfiitaÏlivé i okolí mûsta, pfiedev‰ím pak údolí fieky MÏe se zbytky star˘ch hornick˘ch ‰tol a údolní vodní nádrÏ Hracholuské pfiehrady, sk˘tající dobré podmínky k rekreaci v dobfie poloÏen˘ch kempech.

Puclice S Puclicemi se v pramenech setkáváme pomûrnû pozdû. Koncem 14. století byly pfiíslu‰enstvím Hrádku Lacemboku u StaÀkova. Jméno Puclice vzniklo údajnû z pojmenování puclík – buclat˘ ãlovûk. Puclice mají

celkem 304 obyvatel. Dne‰ní radnice se nachází v objektu tvrze. Nejstar‰í ãást tvrze je spjata podle sedlového portálu ve sklepení z 15. století se zemansk˘m rodem ·lovick˘ch. Roku 1684 zakoupil tvrz i statek Jaroslav Hora, rytífi z Ocelovic, kter˘ se stal krajsk˘m hejtmanem a vedl vojsko proti boufiícím se ChodÛm. Po roce 1765 byla tvrz o patro sníÏena a upravena jako obydlí pansk˘ch úfiedníkÛ. Na tvrzi-zámku byl také postaven men‰í oltáfi s obrazem sv. Máfií Magdaleny, pfienesen˘ pozdûji do kaple. Pfii pozemkové reformû si obec tvrz ponechala, byl vyuÏit ãásteãnû jako chudobinec, skladi‰tû a byt myslivce. Tvrz stojí uprostfied osady na skalnatém návr‰í. Ze tfií rybníkÛ, které tvrz chránily, se dochoval pouze jedin˘. Objekt samotn˘ byl nûkolikrát pfiestavován, ale pÛvodní renesanãní ãi pozdnû gotick˘ sloh je patrn˘ dodnes. Umûleckou hodnotu mají rovnûÏ zbytky nástûnn˘ch maleb, které upomínají na pÛvodní ‰lechtické majitele. Mlad‰í malby jsou z 18. století. Do dne‰ního dne nebylo nalezeno Ïádné vyobrazení, které by pfiiblíÏilo star‰í tváfi tvrze, neexistuje ani star‰í popis. Tvrz je zanesena ve státním seznamu památek a její v˘razná poloha a celková zachovalost obranného systému z ní tvofií prvofiadou památku svého druhu. Novodobá oprava objektu se datuje zaãátkem roku 1997. Nejdfiíve byla vybudována brána s vraty, a objekt byl tak uzavfien. Následnû se po ãástech vymûnila celá krytina na stfie‰e a byly pfiivedeny inÏen˘rské sítû. V souãasné dobû slouÏí tvrz jako úfiadovna obecného úfiadu, matefiská ‰kolka, knihovna a je v ní spoleãenská místnost se zajímav˘m polychromovan˘m stropem. Nádvofií bylo vydláÏdûno Ïulov˘mi kostkami.

Kasejovice

Puclice

První písemná zmínka o obci je z roku 1264. Obec je ulicového typu. K jejímu rozvoji pfiispûly pfiedev‰ím velmi v˘znamné trhy s dobytkem. Poãátkem 15. století patfiilo mûsteãko Annû Zmrzlíkové ze Svoj‰ína. DÛleÏitou sloÏku místního obyvatelstva pfiedstavovali Îidé. Dokladem jejich Ïivota zde jsou pozÛstatky ghetta, synagogy a hfibitova. Roku 1878 byly Kasejovice pov˘‰eny na mûsto. V souãasné dobû má obec 1285 obyvatel. Radnice je vystavûna pfii hlavní silnici. Stará radnice zde stála jiÏ od regenerace prostoru /99

roku 1564 na místû pozdûj‰ího zájezdního hostince. Vyhofiela v letech 1656 a 1688. Nová zdûná radnice byla vystavûna v roce 1694 a roku 1701 k ní byla pfiistavûna vûÏ s hodinami. Star˘ hodinov˘ stroj ukazoval ãas na místní radnici aÏ do roku 1973. Poté byl uloÏen v depozitáfii a nahrazen hodinami elektrick˘mi. Roku 1704 byla dodateãnû pfiistavûna ‰atlava. Pfii poÏárech v letech 1791 a 1868 i tato radnice vyhofiela, a proto byla pfiestavûna do dne‰ní podoby. Mûsteãko obdrÏelo v 16. století svÛj znak – stfiíbrnou hradbu s vûÏí v modrém poli a právo peãetit voskem. Na radnici jsou u vstupních dvefií umístûny kovové pamûtní desky se jmény obûtí I. svûtové války. Ve zdi vestibulu je zasazen kámen s vytesanou podobou lidského obliãeje, pravdûpodobnû zbytek pran˘fie. V souãasné dobû sídlí v pfiízemí budovy i po‰tovní úfiad. V obci se nachází i fiada dal‰ích stavebních památek. Okolí mÛÏe nabídnout krásnou krajinu s mnoÏstvím rybníkÛ a blízk˘m zámkem Lnáfie.

Neãtiny Neãtiny jsou poprvé zmiÀovány v roce 1169. Tehdy náleÏely vladykÛm z Neãtin. V roce 1511 obnovil král Vladislav Jagellonsk˘ husity zniãenou ves a znovu ji pov˘‰il na mûsteãko. Posledními feudálními vlastníky byl rod Mensdorf-Pouilly. Na konci feudalismu mûlo mûsteãko pfies 1000 obyvatel. Poãet obyvatel se po odsunu NûmcÛ kvÛli odlehlé poloze v málo úrodné krajinû sniÏoval aÏ na dne‰ních 614 obyvatel. PÛvodní radnice ãp. 1 byla postavena koncem 17. století. V roce 1733 zcela shofiela. Ve stejném roce byla postavena radnice nová, která po men‰ích úpravách stojí dodnes. Pfiízemí radnice bylo vÏdy vyuÏíváno jako hostinec a byt hospodského. V patfie byly dvû úfiadovny a sál. Za zmínku stojí úprava v roce 1927, kdy do‰lo k roz‰ífiení sálu a bylo pfiestavûno schodi‰tû. V roce 1949 byly vybourány pfiíãky, které oddûlovaly úfiadovnu od sálu, a sál byl roz‰ífien na celé patro. Tento stav zÛstal zachován do roku 1960, kdy dochází k pfiístavbû celé budovy, pfiiãemÏ dochází ke zvût‰ení restauraãního zafiízení v pfiízemí a radikálnímu zvût‰ení sálu. Po osídlení pohraniãí ãesk˘m obyvatelstvem, hned od roku 1945 se úfiadovna obecního úfiadu pfiesunula do protûj‰í budovy ãp. 82, kde sídlí dodnes. I tento objekt

Úřad městského obvodu Plzeň 2-Slovany

je z hlediska stavebního velmi zajímav˘, neboÈ byl postaven ve ãtyfiicát˘ch letech minulého století místním bohat˘m obchodníkem jako moderní obydlí té doby pro jeho dceru provdanou za zdej‰ího uãitele. I tato radnice doznala v 90. letech úpravy a slouÏí jako radnice dodnes. Obec leÏí v pfiírodním parku Manûtínsko. V krajinû se nachází mnoho pfiírodních zajímavostí, stavebních památek a historick˘ch milníkÛ. Vût‰ina lesních cest je asfaltová a hodí se pro projíÏìky na kolech po znaãen˘ch trasách. Okolí je pfiímo rájem pro houbafie a sbûraãe lesních plodÛ.

základní princip byl zvolen soulad s okolní zástavbou vyjadfiující se hranolovit˘mi hmotami socialistické v˘stavby. Odkaz na demokracii první republiky nám asociuje úspû‰n˘ pfiedváleãn˘ funkcionalismus. Vyzafiuje z ní proÏitek racionální, stfiídmé krásy, jasného fiádu. Jednotlivé v˘razové prvky horizontálního hranolu – bíl˘ rastr omítky v elegantním kontrastu s kovovû modrou barvou rámÛ a skla jsou doplnûny vertikálním hranolem sytû ãervené vûÏe. V modulaci stûn jsou pouÏity dva principy tvorby okenních otvorÛ. Ve stûnû jsou okna „zamáãknuta“, ãímÏ podporují plastiãnost rastru. VûÏ má naopak cel˘ povrch hladk˘ a je opatfiena u‰lechtil˘m netradiãním hodinov˘m soustrojím s kyvadlem v noci prosvûtlen˘m. Ve vnitfiním uspofiádání byl zavedením nûkolikapatrové komunikaãní haly byl vytvofien svobodn˘ demokratick˘ prostor, kde se setkává zastupitel a obãan. ZároveÀ vzniká jednoduchá orientaãnû pfiehledná prostora, usnadÀující setkání obãana s jednotliv˘mi oddûleními úfiadu.

D˘‰ina Budova pochází z 19. století. Pfii rekonstrukci v‰ak byly odhaleny základy, které zfiejmû sahají aÏ do stfiedovûku.

PlzeÀ 2-Slovany S vyhledáváním nov˘ch prostor pro dÛstojnou radnici mûstského obvodu se zapoãalo jiÏ v roce 1990, neboÈ objekt, do kterého byli lidé zvyklí docházet, byl ve vlastnictví jiné organizace. Zajistit správn˘ chod úfiadu bylo v tûchto podmínkách obtíÏné, nedÛstojné a kapacitnû zejména pro budoucnost nevyhovující. Vybraná lokalita pro novou budovu splnila nároky administrativního centra této mûstské ãásti, neboÈ se nalézá v pfiirozeném centru obvodu blízko kruhového objezdu a v dosahu MHD. Autor projektu je architektonick˘ atelier AVE a. s. Objekt byl navrÏen se ãtyfimi nadzemními podlaÏími a dvûma podzemními podlaÏími. Je v nûm umístûna dále sluÏebna Mûstské policie a expozitura banky. Stfiízlivost konstrukce, jednoduchost a ãistota architektury nenásilnû zapadá do stávajícího prostfiedí. Jako

Dýšina


Historické prameny o budovû bohuÏel neexistují. Od 19. století aÏ do poloviny 20. století slouÏila jako kovárna a obydlí pro sociálnû slabé. V pozdûj‰ích letech byla rÛznû pfiestavována zcela nesourod˘mi prvky. V padesát˘ch letech k ní byla svépomocí pfiistavena poÏární zbrojnice. V roce 1998 bylo pfiikroãeno k její rekonstrukci.

DÛvody rekonstrukce: nevyhovující interiér nedostaãující prostory kanceláfií pro chod úfiadu rozrÛstající se vesnice ■ nevhodná, malá, neesteticky vyhlíÏející spoleãenská a jednací místnost ■ nedostaãující hygienické zázemí ■ nevhodné vytápûní ■ nedÛstojn˘ exteriér uprostfied vesnické památkové zóny ■ zanedbaná poÏární zbrojnice ■ absence prostoru pro kulturní akce ■ ■

Rekonstrukce byla provedena ve dvou etapách, v roce 1998–1999 za pomoci finanãních prostfiedkÛ z POV. Rekonstrukce radnice mûla i dal‰í rozmûr – stát se dÛstojn˘m obecním domem s kulturním a spoleãensk˘m zázemím pro obãany, navrátit Ïivot do centra vesnice. Stát se dominantou v památkové zónû. B˘t motivací pro majitele okolních kulturních památek, i kdyÏ samotná radnice není vyhlá‰enou kulturní památkou. Je moÏné fiíci, Ïe tento zámûr se naplÀuje. Ing. arch. Miloslav Michalec Materiál vznikl ve spolupráci se starosty uveden˘ch mûst a obcí.

Vztyčené PRSTY krajiny

Kostel svatého Jakuba v Nepomuku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starém Sedle

Kostel svatých Petra a Pavla ve Skviříně

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích

VûÏe kostelÛ, které jsou tak charakteristick˘mi dominantami na‰ich krajin, b˘vají pfiipodobÀovány vztyãen˘m prstÛm. VûÏ jako ukazováãek vymezující smûr, kter˘m se má ubírat mysl a z toho následné konání ãlovûka na tomto svûtû. Ukazováãek, smûfiující k Bohu, k nûmuÏ se v‰ichni odebéfieme sloÏit úãet za své ãiny a Ïivot pozemsk˘, kter˘ je pouh˘m zku‰ebním pfiedpokojem Ïivota vûãného. Pomni, ãlovûãe! AÈ uÏ jsou to ‰piãaté a dlátkové vûÏe gotiky, nebo charakteristicky ãeské buclaté prsty barokních cibulov˘ch bání. Nikde jinde ve svûtû to v takové mífie nenajdete, zfiejmû vÏdy bylo nutno v reptav˘ch, nepokojn˘ch a vzpurn˘ch âechách napomínat. Ale i bez ohledu na víru bylo asi v âechách vztyãenou vertikálou nutno pfiipomínat ãlovûku, Ïe není nejvy‰‰í, Ïe

není stfiedem svûta a prostoru. Nûco je nad tebou, ãlovûãe. Pamatuj! Vztyãen˘ prst vûÏe je viditelná ãást ruky, chrámu, která urãuje domov, zdaleka viditeln˘ bod. Tady jsem ku tvé ochranû, jsem tvÛj domov, bezpeãí, jistota. Ne nadarmo se nejvíce vtiskl kaÏdému do obrazu rodného místa, domova. VûÏ je i hláska k ochranû obce pfied poÏárem a nebezpeãím, i hlas zvonu svolávající, volající, varující. VûÏe kostelÛ jsou orientaãní body v krajinû, sama PlzeÀ se svou nejvy‰‰í chrámovou vûÏí v republice mûla, a dosud i má, hlavní silnice pfiímo na tuto vûÏ namífiené. Kostelními vûÏemi se na‰e vesnice a mûsta a krajina stává malebnou, pfiehlednou, kaÏd˘ kout má svou dominantu a charakter, mûsta a obce nejsou placatá, mají regenerace prostoru /101

gradaci a kompozici. Tedy i materialistick˘ estét je uspokojen. Vztyãen˘ prst je moÏno vnímat i jako prosbu, jako úãastníka historického dûje, hlásícího se o slovo. NezapomeÀ na mne! S potû‰ením lze vnímat regeneraci krajiny PlzeÀska, která postupuje i na sv˘ch dominantách, kostelních vûÏích. Napravují se lhostejnosti i zámûrná zá‰tí minulosti a aÈ uÏ s vírou, nebo jenom kulturou a vztahem k dûdictví a kráse krajiny, mûsta, obce a krajina sv˘mi prsty kostelních vûÏí uÏ vût‰inou nemusí prosit. Ing. Karel Drhovsk˘ Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû PlzeÀ

Hracholusky

Krajina je poklad Není tajemstvím, Ïe na‰e republika je pro budoucnost sjednocené Evropy vnímána ponejvíce jako prostor pro uÏití volného ãasu, odpoãinek, turismus, prÛmysl cestovního ruchu, ãi jak se v‰elijak toto odvûtví lidské ãinnosti-neãinnosti – naz˘vá. Není to jenom pro na‰i dosaÏitelnou stfiedoevropskou polohu, ale pfiedev‰ím pro na‰e láznû, mnoÏství a pestrost dosud zachoval˘ch památek, charakter vesnic a mûstské zástavby. V nejdÛleÏitûj‰í mífie je ale pfiitaÏlivá celková skladba a promûnlivost na‰í krajiny, s historick˘m urbanizovan˘m vlivem, v usazení staveb do krajiny. Citlivá kultivace a uÏití krajiny v prÛbûhu staletí v˘voje na‰eho státu do ní vtiskla nejen hospodáfiské, ale i vysoké estetické hodnoty. Tyto hodnoty byly sice namnoze váÏnû naru‰eny necitliv˘m zacházením s krajinou v uplynul˘ch desetiletích. Bezhlavé scelování pozemkÛ, ru‰ení mezí, remízkÛ a alejí, meliorace, které dostaly oproti pÛvodu svého názvu u nás velice pejorativní v˘znam a neblaze proslulé HTÚP (hospodáfisko technická úprava pÛdy) v mnoh˘ch oblastech zredukovaly krajinu na produkãní plochu, navíc vystavenou erozím a dal‰ím nevlídnostem. Jsou v âeské republice krajiny proslulé a nav‰tûvované, hory, jiÏní âechy a jiné, které mají svÛj svéráz a v˘jimeãnost. PlzeÀsk˘ kraj neb˘vá uvádûn v tûchto seznamech, je to i vlivem mnohaleté „hráze socialismu“, zámûrnû od krásy na‰eho kraje odpuzující pozornost.

A pfii tom v západních âechách je krajina v˘jimeãná ve své pestrosti a promûnlivosti, kaÏd˘ kousek jiná. Pro svou jemnou, ale pfiecejenom dÛraznou topografii nemohla b˘t dÛslednû zniãena jako v rovinn˘ch oblastech. Na‰e hory, ·umava a âesk˘ les, jsou mûkké, zadumané, ale bez dramatické ‰piãatosti, která je zajímavá na pohled, ale obtíÏná k Ïití. Na‰e hory snad nejpomaleji ze v‰ech klesají do vnitrozemí v pozvoln˘ch kfiivkách, pfiipomínajících tûlo Ïeny a lákajících k pohlazení. Paprsãitû vedené cesty z celého kraje k mûstu Plzni, která je po staletí centrem, jako Ïádné jiné krajské mûsto republiky, vymezují v krajinû v˘seãe jako ze svatebního koláãe. I porosty lesÛ, které ve znaãné mífie determinují krajinn˘ ráz, jsou rÛzné, snad nejrÛznûj‰í v pfiedûlu na sever a na jih od Plznû. Smrky, kter˘mi ãlovûk pokryl ·umavu, sestupují do údolí kolem fiek, ob˘van˘ch ãlovûkem tisíce let aÏ k Plzni a tvofií charakteristické kolonády


‰ed˘ch sloupofiadí a nadûjnou barvu ‰Èavnatû zeleného jehliãí. Na severní stranû od plzeÀské „rovnobûÏky“ pfievládají borovice. Ty jsou v mládí vzru‰ené ostr˘mi ‰piãkami vztyãen˘ch vrcholÛ, pozdûji se zmûní v charakteristické obláãky na vodorovn˘ch vûtvích a veselé ãervenohnûdé kmeny, kontrastující s ‰edozelen˘mi jehlicemi. Korespondují tak s v˘raznûj‰í dramatiãností krajiny kolem Stfiely a Berounky. Celkovû mÛÏeme fiíci, Ïe máme krajinu milou, uÏitnou, líbeznou na pohled, krajinu Bohem nav‰tívenou. Krajinu, která je pokladem, která nám i do budoucna, kdyÏ si jí budeme váÏit, kdyÏ ji budeme regenerovat a pûstovat, poskytne vedle potû‰ení i uÏitek uÏ svou pfiívûtivou krásou. Ing. Karel Drhovsk˘ Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû PlzeÀ, foto: Jifií Berger

Regeneration of Area – the Pilsen Region

Medieval Castles are alive With arrival of the Renaissance comes new outlook on earthly life that influenced the way residences of the nobility are organised. Buildings are adapted for man and his comfort, light enters the house. Out go the inaccessible ancient forests and marshes, in come cultivated fields, countryside is interlaced with passable roads. All this causes the dark, often hardly accessible, confined castles to lose not only their military, but also their useful function and they are left to the ravages of time and thieving hands. At best they are turned into modern dwellings or used as farm buildings. This article familiarises us with development and present state of several important fortresses and castles in the Pilsen Region, such as Castle Horsovsky Tyn with five circuits for visitors and a park; one of the largest Medieval fortresses Castle Rabi; Moated Castle Svihov; Vilhartice Castle with a unique stone bridge; Fort and Castle in Klenova and baroque Castle Bezdruzice. page 6

Reconstruction of the Regional Council Office of the Pilsen Region The building in the centre of Pilsen by architect Frantisek Roith, dating from 1927, was constructed as Finance Office. The wings of the building occupy three sides of block of houses; one of the courtyards is arranged as a car park with cultivated green areas. Later the building became an office of the Regional Council and was at the time elevated with an addition of a fifth floor, not visible from the street level. Apart from that, no further fundamental changes were made, reconstruction consisted of rebuilding of sanitary installations and lifts, renewal of a majority of distribution networks, complete replacement of floors and all doors including door frames. On the outside of the building, the crumbling sandstone base was replaced with granite of a similar colour and artistic decorations of the façade (two allegoric figures, national coat of arms and medallions depicting ducats) were restored. (The site is proposed for a listed building) In the past, a visit of the building was perceived as rat-

her unpleasant occasion, reconstruction has restored its distinguished, representative appearance and thus enriched the whole town with an architecturally notable public building.

already noted warmer appearance of the houses with a new detail and more prominent colour scheme that adds a spark and brightens up a formerly bleak environment.

page 13

page 14

Regeneration of Housing Estates is one the most important tasks the town of Pilsen devotes its attention to. The housing estates from the period of the 70s and 80s have rather unfavourable environment. Dreary grassy areas full of weeds often substitute urban greenery, many of civic facilities, especially those of noncommercial character are absent, parking and garage spaces totally inadequate. The main target of the Plan of Regeneration of Housing Estates lies in gradual elimination of shortages, reclaim of green areas, repairs and additions to the urban ground level, finding of space for missing civic facilities, parking and garage spaces. The town of Pilsen considers this task to be essential and therefore invests considerable amount of money into it. Moreover since 2001 Pilsen is attempting to obtain a subsidy from the Program of Regeneration of Housing Estates declared by the Ministry for District Development. Shortage of parking spaces is already reduced due to works that commenced on construction of multi-storey car parks by some private investors. Projects of regeneration of Housing Estates Kosutka and Vinice were approved by the Council of Pilsen Town already in 2001 and so fulfilled the essential condition for obtaining a state subsidy. Out of 70 districts only 16 were successful and 70 millions of Czech Crowns were divided among them. Pilsen was not one of them as it was considered to be a progressive and relatively rich town with a low percentage of unemployment. Following the disastrous floods of 2002, the Program was interrupted and renewal is expected in 2004. The process of regeneration of the housing estates will eventually spread to include the buildings. We have regenerace prostoru /103

Building of the West-Bohemian Museum in Pilsen For the 120th anniversary of its founding in 1998, the historical building of the West-Bohemian Museum in Pilsen celebrated a gala reopening. Museum is an integral part of the town centre panorama. Its corner location, oblique to right-angle chessboard of the town's ground plan and overall attractiveness augurs the extraordinary quality of collections there. After humble beginnings, the museum burgeoned at the turn of the 19th century under the directorship of architect Josef Skorpil, author of architectural design and project of the building. Neglect of building under the communist rule led to a devastation of the house and collections. Improvement began in 1985 when the main problem was a repair of roof and joists. The shortage of materials and skilled craftsmen threatened total devastation. Reconstruction therefore was limited by available resources, so firstly a flat roof was erected and then the old roof dismantled. Joists were replaced by steel and covered with copper sheets in small templates. After 1990 started works on the interior of the building. The objective was a technical and artistic rehabilitation of the original style. At that time the old craftsmanship reemerged and the repair of the museum building was divided into two time stages, as if coming from two different worlds. In the 1991 the facade was repaired including the replica windows and new communication towers were erected. In the basement, originally only technical, was placed the town's armoury with a collection of medieval firearms, the largest in the world in urban environment. Also in the basement is a cloakroom. On the ground floor is a lecture hall with excellent acoustics and

a modern audio-visual technology, also a museum library with a reading room. The library has about 70 000 volumes, among them a collection of medieval manuscripts including so called Pilsen Hymn-Book, first editions, old printed volumes, precious volumes and artistic binding. Second collection comprises about 4000 volumes of regional, mainly specialist literature, especially pilsensia. Built-in floors with library counters and spiral staircases harmoniously complement the original furniture. Remarkable are the wooden spiral staircases. On the landing of the main staircase sparkles restored Maidens War, 16 metres long relief by sculptor Vojtech Saff from 1900. The monumental glass panels were restored in the large windows, previously damaged by an exploding bomb at the end of the World War II. The stairs are decorated with brass lamps, some renovated others are new copies. On upper floors are an exhibition hall with a large glass ceiling and imposing Jubilee Hall for occasional exposition. In the future we expect reopening of historical art collection that will be installed in original impressive wooden cabinets from 1903–1913. After that the work will start on collection of natural history and historical collections including archaeology. Final deadline cannot be estimated, we can only wish not to exceed 15 years from the start of renovation. It took that long to our ancestors to erect and furnish the building – from 1898 to 1913. page 16

obviously saved by its position in between dwelling houses and also by the need to store confiscated possessions of the Jews. During the liberation of Pilsen by the American forces, the towers, where the German soldiers had a machine-gun base, were hit. The damage was visible until 1985. Last bullet was kept by restaurateurs on the very top of the synagogue's gable and placed in the carved stone tablets of the Ten Commandments right next to "Thou shalt not kill!" After the War the Synagogue was returned to the Jewish Community, however its capacity for 1300 visitors proved to be too large and also there was not enough workers to maintain the building adequately. Gradually all worship and meetings were relocated elsewhere and the Great Synagogue was closed. Attempts at restoration date back to the 1980s. A variety of utilisation were put forward and because the idea of a Jewish Museum did not find favour with the town's mightiest, other possibilities were explored for use such as concert hall, gallery etc. Financial support was not found and the Synagogue fell further into disrepair. Radical change came in 1995 when extensive works started on external cladding of the building. By 1997 three stages of works were completed with aim to restore and complete the furbishing and preserve the frescoes. On 11 February 1998 the Synagogue was open to the public. Since its reopening a number of cultural events and exhibitions were held there. Despite that there still remains a need to finish further works. On 20 September 1998, the festive day of Rosh Hashanah, the Jewish New Year, the Congregation celebrated the first religious service in the Great Synagogue in many years. page 18

Great Synagogue in Pilsen Great Synagogue, for more than hundred years stands in a row of houses in the town centre, but as if isolated and exclusive - witness of significant decisions or guardian of the memory of cruel fate of the Jews. The synagogue was erected in the late 19th century when there were over 2000 Jews living in Pilsen, emancipated as other citizens. Original design by architect Fleisher from Vienna was not implemented. After the plans were reworked by Pilsen architect Emanuel Klotz, the building was handed over to well known Pilsen builder Rudolf Stech. The draft of the ground plan of triple aisles was kept but the appearance was changed. The towers were lowered by 20 metres and instead of a Gothic style the Romanesque was employed, complemented by oriental ornamentation. The Stars of David, crowning the tops of domes of the towers were hidden at the beginning of the War and later found in the boiler house under coals. At the beginning of the World War II the synagogue should have been destroyed, as were many others. It was

Reborn Prague suburb of Pilsen-Petrohrad Petrohrad is a quarter in Prague suburb, founded in the second half of the 19th century, together with arrival of the railway, to provide accommodation for railway employees. Majority of sites provides an example of contemporary building style without any specific artistic merit. Almost to the end of the 20th century the quarter was regarded rather as a poor part of the town, destined for redevelopment. Fortunately, this did not happen, so in today's process of regeneration are hidden values are "discovered" and next to them new ones are created. Next to the important transport building Lobezska U Prazdroje with a bridge Nad Nadrazim was constructed the Centre of West Bohemian Energy (ZCE). The glass panels of rounded corners of architecturally distinctive building of this company mirror the new, high quality urban structure.


With extra care was followed architectural approach to all bridge designs. The bridge is partially directionally divided and curved in both planes. Supporting structure is made of steel girders with harnessed slab of reinforced concrete; eight fields have a span of 31–58 metres. Both constructions give the area an entirely new dimension. page 20

Renovation of Municipal House in Pilsen In the place of a demolished medieval town fortifications originated in the 19th century a circular park. Along its periphery were built monumental representative buildings such as theatre, museum, post office, savings bank and others. One of the most important was the Municipal House, a centre of all cultural and social life of Pilsen. It was built by a Municipal Society in 1901 after a project by a distinguished Czech architect Alois Censky, who then worked in Pilsen as a specialist lecturer. The site in a continuous built-up area is divided by an internal atrium into two parts. In the front is next to an elongated entrance hall a cafeteria and monumental staircase leading into the upper floor where are small salons. Rear part with halls is joined onto the garden where is music pavilion, bowling alley and so on. The atrium has a glass roof and used to house a billiards hall. Front of the building and internal spaces have a rich relief and pictorial decorations. The building is in a Neo-renaissance style with some Art Nouveau details. As a consequence of social changes after the World War II, the Municipal Society was dissolved, its property handed over to the Communist Party a later rented to the Skoda factory. Unqualified works and neglected basic maintenance in the following years seriously damaged the building. In 1999 Representatives decided to acquire the site into the town's ownership and started with renovation and rehabilitation. Fragments of original state were found in black & white plentiful photographic and archive documentation and from these were possible to work out a project. It was necessary to construct a new ceiling and during the entrance hall renovation it was possible to build a small theatre in the basement. Unsuitable additions were removed and all building details were restored or replaced by replicas. The cafeteria was completely renewed, including the restoration of the wall paintings. Unique mechanism of lowering the windows into the basement in the summer months was conserved and one of these was, as a technical relic, restored and put into operation. Areas renewed in the first phase were ceremoniously handed over on 1.10.2002 to the public. In the nearest future the

hall area will be restored and after that the garden with small wooden architecture. page 22

Chamber of Economy Pilsen The Chamber of Economy in Pilsen got its present form in 1993. It unites, on basis of voluntary membership, companies and businessmen from varied lines of business. Professionally related members have the opportunity to meet in specialist sections, which are also advisory body of the executive board. This year, when the Chamber celebrates 10th anniversary of its founding, there are six such working sections: Transport, Ecology, Energy, Construction, External Relations and Health. Since the recent setting up of the Regional Chamber of Economy of the Pilsen Region, the activities are gradually expanding into a regional level. page 25

West Bohemian University State Universities in the Pilsen Region are today represented by the West Bohemian University and the School of Medicine of Charles University. In 1945 was founded the School of Medicine of Charles University, in 1948 Teachers College and in 1949 Colleges of Engineering and Electrotechnology. The last two named colleges formed together the West Bohemian University (ZCU). The University has seven departments: Applied Science, Economics, also with a seat in Cheb, Electrotechnology, Humanities, Teachers' Training College, Law School and Department of Mechanical Engineering. At present the University has more than 13 thousand students and employs more than 1700 employees. The University is not only important as an institution of further education but also as a centre of research and development. page 26

Zruc-Senec The parish is situated 7 kilometres north-east of Pilsen. Since 1990 are gradually being installed sewage system, water supplies as well as repairs to communications. In 1991 the name was changed from Zruc to Zruc-Senec.

In year 2000 was completed gas mains network including closing down large coal fired boiler houses, which in turn contributed to improved environment. Advantageous location of the parish in close proximity to Pilsen but away from main roads is manifested in considerable interest in construction of family houses in quiet and pleasant environment. At present the parish has 1000 family houses, 250 cottages with 2500 inhabitants. The future of parish Zruc-Senec is outlined in urban study with outlook for creating suitable localities for housing and business.

centre of the district. This function noticeably increases after 1989 when also commences a new era of cultivation of the town and in 2003 Kralovice becomes a town with an extended sphere of activities. Recent examples show a reconstruction of the "Liberation Square", reconstruction of the pre-war seat of the Kralovice district into a Municipal Office with an extended sphere of activities, or a newly constructed building of the Offices of Finance. page 30

page 28

Nectiny Tremosna The town Tremosna lies approximately 9 kilometres north of Pilsen in a wide gradual valley through which flows a brook called Tremosenka. Origins of Tremosna go back to the 12th century. The face of the parish started to change slowly as from the 19th century in connection with development of mineral mining and industry. At the end of the 19th century started development of the glass and ceramic industry. In the northern part of the parish among the newish developments noteworthy is a new school building, constructed by Pilsen firm Muller and Kapsa in 1894, the building of the Czech Savings Bank No 7 and utilitarian apartment house No 18. From the house No 51 was by the Citizens Society Exodus rebuilt a multipurpose house with rehabilitation, accommodation and education facilities for the disabled. They are manufacturing a small ceramic objects, organise cultural events, Holy Mass is held there and activities by other organisations. Among interesting sites is the newly reconstructed Art Nouveau building with a pharmacy No 200, built for pharmacist Kubat in 1910. page 29

Kralovice Kralovice is situated 40 kilometres north of Pilsen. Founded in 1183, was raised to a level of a town in 1547. Became a centre of agriculture and crafts, later even small-scale manufacture and since the middle of the 15th century a seat of the district council. Symbol of the town's prosperity was a construction of a number of public buildings and expansions of development outside the historical centre during the first half of the 20th century. Since 1949 the seat of the district council was relocated elsewhere. Kralovice however remain the natural regenerace prostoru /105

At the present time the parish is undergoing a period of renewal. During the twelve years a reconstruction was carried out on a majority of properties belonging to the parish. Built was a sewage plant, sewage network, solved was the lack of drinking water during the summer months, assured network of public utilities, telephone and public transport. Prepared is a zone for business, housing stock has been partially enlarged and further steps are prepared to develop and stabilise the area. Despite indubitable success in reconstruction of Nectiny region a lot remains still to be done. The main aim is to ensure the living conditions for local people. Therefore it is essential to understand the whole region in its context, to develop and to look after all that is valuable there. page 31

Tlucna Origins of the parish go back to the beginning of the 12th century. At first, probably agricultural parish it later developed mining industry. At the beginning of the 1960s, the parish built a new, well-equipped swimming complex, at present there is a large building development. Tlucna has a gas supply network, a new sewage plant shared with neighbouring villages of Nyrany and Vejprnice, in progress is construction of sewers, reinforcement of local communications, building of pavements, construction of family terraced houses and apartment blocks. There is a gymnasium with handball hall or five-aside football (for hire), a pleasant sheltered housing for 15 citizens in need and a nice nursery school. Also established was a bus line of public transport of Pilsen town. In 2003 the parish Tlucna celebrates 888 years of its origin. More information is available on Internet page www.obecniurad.net/tlucna. page 32

Prestice

Strizovice

Town with seven thousand inhabitants joined with a part of a nearby Skocice, Zebrovice and Zastavka, lie in a picturesque valley on the left bank of the river Uhlava, about 15 kilometres south of Pilsen. First written document mentioning Prestice appears in 1226. Elevated to a town in 1525 by King Ferdinand I, was at the time also granted its coat of arms. In the 18th century Prestice belonged to the Kladruby Abbey, that erected here a baroque cathedral of Ascension of Our Lady, a dominant feature of the town. Development of the town was to a large extent influenced by construction of the railway in 1874. Period of the First Republic brought about a huge building boom. Apart from family houses were built also large office buildings such as District Council, District savings bank, District Health Assurance, District Court, Post Office and a new gymnasium. Development after the War was a typical example of degradation of the seat. Everything was dissolved, starting with District Offices and finishing with schools and museum. After 1989 starts a period of a considerable new development, in attempt to restore the tradition of important centre in southern Pilsen region. Recently reconstructed are buildings of the Municipal Council Office and Finance Office and also a new school was built.

The parish of Strizovice lies in the Pilsen Region, 20 kilometres south of Pilsen and 9 kilometres south-west of Blovice. Originally our parish was founded by the Nepomuk Abbey at the beginning of the 13th century. At the present time there are 344 inhabitants. The parish has a supply of gas and water and this year will commence a construction of a sewage plant. The parish has a rich social life. Very active are the fire fighters, Sokol and the newly established Cycling Club. The plans for the future years include a repair of pavement and public buildings, construction of eight attic rooms above pub to be used as tourist accommodation and setting up a camping site.

page 33

Dobrany Town Dobrany is one of the oldest historical seats in the Pilsen Region. Political and economical changes that emerged in society after year 1989 influenced the entire future development of the town. The town representative decided in June 1993 to join the Program of regeneration of town monuments and protected zones and to work out a program of regeneration. Constructed were new engineering networks, installed gas-fired boiler houses, enlarged Sewage plant, new sheltered housing scheme, housing development and other. During the last decade the town acquired a new face, it became more beautiful and for the tourist industry more interesting. Among the most important monuments in town are the churches of St Vitus and St Nicholas and a historical Town Hall. page 34

page 36

Nezvestice Parish Nezvestice originated in the middle of the 14th century under the foothills of wooded Brdy Mountains, on the confluence of the river Uslava with brooks Bradava and Olesensky. In the centre of the parish rises since the middle of the 14th century church of All Saints with number of gothic elements. In 1872 was built a bridge across Uslava that became a connection with other parishes in the region below Brdy. Important role for development of the parish and its appearance had the construction of the state railway line Pilsen - Ceske Budejovice in 1867 and the Czech Commercial Railway, so called "Mirosovka", completed in 1883, when the station building was also completed. In 1963 the line was electrified. In 1903 was constructed a building of the primary school, later modernised and today attended by pupils from Nezvestice and neighbouring parishes. At present a sheltered housing development with 19 accommodation units is under construction. page 37

Rokycany Town Rokycany has 15 thousand inhabitants, the first written mention comes from year 1110. Dominant features are the Church of Our Lady of the Snows from the 12th century, the Town Hall from the first half of the 18th century, column with a statuette of Our Lady and a fountain in the main square. The centre of the town was in 1992 declared a protected zone. In town is also


an observatory, the only one of its kind in the region and a Museum of Dr Bohuslav Horak specialising in ironworks and palaeontology. A reminder of meeting of American and Soviet armies during liberation of our state are a monument and a permanent museum exposition. In the last two years were completed a construction of a swimming pool and a new sports complex. page 38

Hradek-near-Rokycany Young, green town of Hradek lies in the valley of Padrssky brook in the middle of a picturesque wooded countryside between the hills Zdar, Kotel and Hradecky, less than six kilometres east of Rokycany. The surrounding country is famous for its long tradition of iron and steel works and industrial manufacture. Even today Hradek despite its "green" character remains an industrial town. Even new important companies such as Monteferro or Borgers are here offering new employment opportunities. With passing years the town has grown as the local iron and steel works built housing estates for their employees. Considerable is also the development of co-operative housing and construction of new family houses. To improve the living conditions, gas mains and sewage system were installed in a major part of the town. There are also a sports stadium, handball field, swimming pool, civic house, library and a charming open-air theatre. Surrounding countryside is a sought after tourist locality and a paradise for fishermen and mushroom pickers. page 39

Dobriv In hardly any West bohemian parish shall we find so many delightful relics as in Dobriv. Here are some wellpreserved relics of the old Brdy region ironworks, and of folk architecture, here is also a unique lime tree-lined avenue and some rare trees. For its outstanding cultural and historical value, the Ministry of Culture of the Czech Republic declared the centre of the parish a protected historical zone. Well preserved folk architecture in the parish is represented by 27 timbered houses, 8 timbered barns and other buildings of interest. Biggest magnet for visitors is the water-powered ironworks, listed as a building of first category in the world list of UNESCO. This unique relic from the 16th century has well preserved original interior machinery – small hammers, two large hammers, scales for weighing iron, fur-

nace and shears for cutting iron. Machinery is powered by water using waterwheels and transmission. page 40

Bezdruzice

Town regeneration has been under way here since 1990. Renewal of the town started with installation of infrastructure. In 1992 the centre of the town was declared a protected zone. The restoration was then first of all directed at cultural real estate. The church of St Nicholas was repaired, as was the baroque deanery. The biggest problem posed a regeneration of dilapidated deserted renaissance castle from 1617. One of the first restored sites was a picturesque Jewish cemetery. Following a request by the town, other buildings were designated a real estate cultural monument. Thus saved from demolition was a former Jewish merchant house No 161 - today restored as Joachim Lewidt's Pension and a Wine Bar with a unique preserved black kitchen, also a former brewery in house No 2 and timbered folk house No 138 next to the presbytery - today used as tourist information centre. After salvation of cultural monuments it was possible to start regeneration of public places in the protected zone. Regeneration of individual streets aims at preservation of the town's character and enhancement of its atmosphere.

This parish is connected with the name of well-known Czech humanitarian, composer, musician and explorer Christopher Harant of Polzice and Bezdruzice, who was a member of nobility owning the local estate. Of great importance and best-preserved part of the small town is a perpendicular main square with the castle as its dominant feature. Historically invaluable are also the houses on the south side of the square. In the south-east of the small town stands a former synagogue. Next to the castle, the most significant monument of the small town is the church of Ascension of Our Lady. Castle Bezdruzice is a dominant and integral part of the parish and is a national cultural monument. It was constructed as a fortified castle in the 13th century. There is no surviving inventory of the period interiors, only a number of historically important elements, for example gothic vaults, frescoes, castle chapel or renaissance portal of the tower staircase. Present owner of the property, BAYTON SERVICES LTD, started with an extensive reconstruction of the castle in 1999. In 2003 part of the castle will be open to public, visitors will be able to see exhibition of contemporary Czech glass works and exposition about Christopher Harant of Polzice and Bezdruzice.

page 41

page 46

Spalene Porici

Blovice and Uslava Region

Svetce-near-Tachov

Town Blovice has a long tradition. First mentioned at the end of the 13th century, towards the ends of 14th century it is already referred to as a small town. Blovice is a natural historical and cultural centre of the region in the catchment area of the river Uslava, about 23 kilometres south-east of Pilsen. The most important monuments are the church of St John the Evangelist from the 14th century, castle Hradiste built in the style of English gothic, Rausar's house No 148 built in the Empire style or latter day neo-classic houses in the main square. Near the centre were in the 1980s and 1990s built several prefabricated houses. At the turn of the millennia were constructed further three apartment blocks creating thus further 54 housing units. Also built was a sheltered housing unit where at present live 34 people. The building of primary and grammar school was completely reconstructed in year 2000 when was also landscaped the school grounds. The Uslava Region consists of 14 parishes: Blovice, Borovno, Drahkov, Chlum, Chocenice, Jarov, Letiny, Sec, Strizovice, Unetice, Vlctejn, Zdemyslice, Zakava and Zdirec.

Riding School in Svetce-near-Tachov was built by the owner of the estate General Alfred Windisgraetz during 1858-1869. In this expansive building, constructed only for the needs of equestrian sport and horses, though the comfort of guests was not forgotten. The riding school is built in the Renaissance and Romanesque styles. Unique roof timbers above the riding hall, measuring 20 @ 40metres, are very subtle and technically perfectly executed. The riding school in Svetce-near-Tachov is next to the Viennese Imperial riding School the biggest in Central Europe. In August 2000 started recovery works on the site.

page 42

The town has a number of historical monuments: neogothic castle, deanery church of St Nicholas, Loretto chapel, hospital with gothic chapel of St John the Baptist and Town Hall with neighbouring Manor House number 286. Today the town, with further 21 villages that go with it, has over 2500 inhabitants. There we find a primary school, agricultural college, two nursery schools, health centre with pharmacy, cinema, bank, and a number of shops; sportsmen make use of the gymnasium, tennis courts or local stadium. Recently a gradual reconstruction commenced of Bor's historical monuments – the church of St Nicholas, Town Hall and the Manor House have been repaired and works continue on the Loretto chapel and the Castle complex. page 48

Straz Little town of Straz, as its name meaning Guard suggests, is a place where in the Middle Ages used to be a guarded state route leading from Pilsen to Bavaria. First written mention came in 1331. During the Hussite wars Straz and surrounding area were largely destroyed. Later arrived a large number of new inhabitants from Bavaria. At that time Straz was mainly connected with metal mining. After the World War II the German inhabitants were resettled. Today there is a prosperous timber industry. Among local ancient monuments are the churches of St Wenceslas, St John the Baptist and a pilgrim church of the Holy Spirit, with a medicinal source in it neigbourhood. page 49

page 47

Bor-by-Tachov Small West Bohemian town Bor lies in the Tachov district, about 20 kilometres from the German border. regenerace prostoru /107

Domazlice Domazlice, with its characteristic elongated Main Square and houses with picturesque arcades and two dominant towers, belongs amongst the most important protected historical towns in the Czech Republic. The oldest history is connected with customs point, set up on an important merchant route from Regensburg to Bohemia already at the end of the 9th century. Its German name was Taus, Latin Tausus. Sometime during the 1262 to 1266 the King Premysl Otakar II elevated the market settlement to a town. The attractiveness of Domazlice Region is maintained by national costumes that are still worn and every August are held there Chods celebrations following the old tradition of St Lawrence fete with High Mass celebrated at the chapel of St Lawrence on Vesela Hora. Today Domazlice has 11

thousand inhabitants, is situated about 60 kilometres south-west of Pilsen and since 1.1.2003 as a municipality with extended sphere of activity became a centre of administrative district. Among the most important ancient monuments is a Deanery church of Our Lady, Augustinian abbey with a church of Ascension of Our Lady, or Chod castle. page 50

Pobezovice You will find the town Pobezovice near the Bavarian borders at the foothills of the Bohemian Forest. Contemporary Pobezovice represent an administrative and economic centre including a wide area. Noteworthy cultural monuments among others are a statue of St Johann Nepomuk by Jan Brokoff, column with a statuette of Our Lady, the church of Ascension of Our Lady, presbytery, originally with a double door and a Jewish cemetery. In 1995 a protected cultural zone was designated in the town and in the local castle a demanding, long-term reconstruction in currently in progress. The town is surrounded by beautiful scenery, enticing tourists to take walks or cycle ride. In the neighbourhood is found a number of cultural monuments closely connected with a history of settlement of the Bohemian Basin since the prehistoric time - Milavec culture, through the Celtic influence – Tasnovice, to the well known traditions of the Chods – Postrekov and Domazlice.

the same time the streets were resurfaced, the technical infrastructure was renewed in order to avoid faults and further disturbance of finished surfaces. This action started in 1996 and was basically finished in 2002. Further steps taken were a revival of the town's wells, reconstruction of the square and several historical houses, renewal of baroque pharmacy, conservation of mummies in the catacombs and reconstruction of the Klatovy Town Hall. No less important for the town is the gradual revival of the extensive complex of buildings whose centre forms a baroque Jesuit College. Here was relocated the Town Library. Great city-planning problem of Klatovy was a transformation of an abandoned military site. These were frequently concentrated into relatively large closed units that were usually mechanically wedged into the built-up area or bordered on the edge of it. The Klatovy town was faced with this task in 1993, after the army left the Machnik Barracks. The site also included living quarters and technical sections. Firstly the proprietorship and legal matters had to be sorted out. The second task was urbanistic. However it had to solve several partial questions. Foremost, to find most suitable functions for newly reconstructed barracks. Moreover to find a method by which a formerly isolated area would be opened to the town and become integrated. Lastly, to find sufficient funds. So a school with modern equipment and a dining room found its place there, new housing estate is presently under construction. So emerges in Klatovy a new, quite unique locality that is no longer an artificially closed area, though its boundaries remain clearly defined. page 52

page 51

Chudenice and Chudenice Region Klatovy Important town of the Pilsen region successfully devotes itself to regeneration of historical zone and to renovation of former military site. The centre of the town's historical zone forms the oldest part of the town defined by city walls together with several other localities. In the 1990s started extensive regeneration. Among the first works were renewals of the rooftop of the Church of St Lawrence, reconstruction of gymnasium and of the Regional Museum. In 1996 the town's representatives agreed the Program of Regeneration of Klatovy Town. It contains first and foremost a tenet of systematic nature and complexity. Significant is a consideration to finding an optimal future function for sites with previously different purpose. One of the first schemes was a reconstruction of communications in the town centre and adjacent localities. It was decided that except the main through roads, all other originally medieval streets would be cobbled. At

Parish Chudenice lies 15 kilometres north west of Klatovy. After 1989 there commenced a gradual regeneration of the parish and its surrounding countryside, declared in 1996 a protected nature zone. Gradual regeneration is in progress on private houses and public areas, Old Castle and surrounding natural and historical objects of interest. The chapel of St Anne underwent reconstruction during 1988 - 1991. The church of St John the Baptist is the oldest building in Chudenice; its present building material dates from the 14th century. This year with the help of parish contribution a demanding restoration of 19th century organ was completed. Parish Chudenice consists of five villages and settlements. While in Chudenice one can see a large number of stone built examples of folk architecture, in the neighbouring parishes, especially Luzice and Bezpravice, folk architecture is sometimes timbered. The forest complex Zdar is literally interwoven with relics, onto it is linked an English country park around


an Empire style chateau Lazen. Perhaps most frequently visited tourist attraction in Chudenice is an arboretum American Garden, founded in 1828 as an ornamental nursery garden. In the neighbourhood of Chudenice are further objects of interest, such as a ruin of castle Pusperk or remains of old castle Ruchomperk. page 56

Svihov Svihov, town with 1540 inhabitants, whose origins go back to the 12th century, is situated not far from Klatovy. There in the 15th century started a construction of a castle that is today one of the most beautiful castles with a moat and an ingenious defence system. Other landmarks of Svihov are the church of St Jilji, church of St Wenceslas, small church dedicated to St John the Evangelist or the Town Hall. Point of interest is also the Jewish cemetery, a reminder of once a large Jewish community. Advantage of Svihov lies in a good connection with environs by road and railway. Condition of future development of the town depends on resolving problem of technical infrastructure. In 1997 gas mains network was installed in the area of Svihov. The biggest problem that faces infrastructure development is installation of sewage plant. In September 2002 a devastating flood hit Svihov and as consequence of this, apart from other damage suffered, 14 family houses had to be pulled down. Further development of the town is greatly influenced by nearly completed land plan of the town that incorporates developing areas of basic infrastructure, construction of 14 family houses and an industrial zone. Since 2001 work already started on reconstruction of public open spaces such as TG Masaryk Square or E Benes Square. In the town a construction of apartment blocks is currently under way. 32 new flats and 4 apartment blocks will be completed in the vicinity of the castle in 2003, construction of 14 family houses in the locality is also under way. The town is also supporting tourism by introducing a network of cycle paths. page 60

Cervene Porici The parish of Cervene Porici lies 15 kilometres north of Klatovy town. There you find a renaissance castle erected in 1611 in place of older fortification from the 14th century. To the castle belongs a chapel of Sacred Heart from the early 18th century, repaired in 1992 with the parish funds. The repair was based on a complete reno-

vation of the roof covering, new roof timbers in the turret, including covering with sheet metal and landscaping of the surrounding area. In 1994 was repaired a shrine in front of house no.78. In year 2000 started a long awaited reconstruction of the fire station including the entire access area. From the funds of the Program of Renewal of Rural Areas were guaranteed financial means for restoration of a statue of St Johann Nepomuk. Expert restoration was carried out in spring 2001. page 64

Mecin

Gallery of Modern Art are situated in the exclusive environment of historical grounds including medieval fortress and castle. Klenova attracts visitors not only to the gallery but also offers invaluable architectural heritage and exposition of history. Restoration works started in the grounds in the 1990s but struggle due to insufficient financial support. The gallery, apart from the fortress and castle, also owns other properties, for example granary, farmyard, villa, forests and fields among others, utilisation of these is still being discussed. The granary will be used as an exhibition hall and in the villa, after reconstruction, will be held workshops for artists from the whole world. The farmyard will most likely be used as depository. The employees of the Gallery endeavour to offer their visitors, who come in great numbers, a truly varied program. page 66

Mecin lies in a wide basin of the gently undulating Sumava country in the north-east Klatovy district, 476 metres above sea level. Administrative area of the Municipal Council consists of six cadastral areas with eight localities where at present lives 1100 inhabitants. Relatively long distance from the major communication routes was the main reason that Mecin never developed into a larger conurbation and kept instead its village appearance. At the beginning of the 1990s a reconstruction was started of a rather dilapidated Town Hall, a neo-renaissance building by Pilsen builder Ferdinand Kout, dating from 1908, repairs of the façade of listed parish church, baroque presbytery with a neighbouring old school. During the last decade of the 20th century were in the whole region carried out repairs and restoration of other monuments – village chapel in Nedanice from 1865, two baroque sandstone statues of St Johann Nepomuk in Mecin and in Petrovice. With a grant from the Program of Renewal of the Countryside, supported by the Ministry of Rural Development and the Environment Agency, actions to improve the environment included landscaping of the village green in Petrovice, revitalisation of a pond in Mecin and of countryside section in Radkovice. Also repaired was the building of primary school and in the year 2000 a new gymnasium was built in the vicinity, not just for the use of the school but for sport activities of the whole region. Mecin is gradually acquiring prerequisites to become a cultural and social centre of the wider neighbourhood and when essential facilities for tourists in the countryside are developed, also an environment for their recreation.

of the Nature Park "Planice Ridge". Since the year 2000 a multipurpose sports complex opened to public. It has three courts with artificial surface and flood lighting for ball sports - tennis, five aside football, baseball, volleyball, basketball, handball and others. Here takes place the Championship of the Czech Republic in baseball. Following the construction of new accommodation capacity in 2002, the complex now hosts meetings of sport organisations of the whole Pilsen district. For these and other purposes is used Sport Pension Santa Fe in Planice with a 50-bed capacity, full board and relaxation facilities - sauna and jacuzzi. Also Hotel Pavlicek with 15-bed capacity offers full board. Here you can visit museum of a native of Planice, the inventor in electronics Frantisek Krizik. The areas surrounding Planice is very interesting for tourists. For the lovers of water sports there are ideal ponds with camping sites in nearby Hnacov and Valcha at Zavlekov. (4 km and 7 km from Planice) page 69

Nyrsko Original settlement came into existence here next to a ford across the river Uhlava, on a merchant route from Bohemia to Bavaria, and served as a collection point for levying duties. Since the 14th century originated the Castle Pajrek, guarding the entrance into the Nyrsko valley. Through this area runs an information circuit with several routes with varied levels of demand. Apart from the ruin, the circuit leads past Woodland Theatre or Bird Sanctuary. With the end of the 19th century comes to Nyrsko expansion of industry, particularly manufacture of spectacles and also very important for the town was railway line Pilsen-Nyrsko. Among local monuments belongs the church of St Thomas with its baroque altar, the building of the municipal office from the year 1907, several houses with baroque gables in the square. Near to Nyrsko one can also visit Jewish cemetery, remainder of once a large Jewish ghetto. In the years 1965-1969 a dam was built 2 miles from Nyrsko, predominantly as a reservoir of drinking water supplying Klatovy and Domazlice region. Tourists can explore plentiful tourist routes and cycle paths, sports complex and in winter a ski slope with drag lift. Information about the town and its life is also available on Internet pages http://sumavanet.cz/nyrsko//.

page 65

page 68

Gallery Klatovy/Klenova

Planice

This article brings you an interview with Marcel Fiser, director of Gallery Klatovy/Klenova. The rooms of the

Town Planice lies in the northern part of the Sumava Ridge, 15 kilometres east of Klatovy in a protected area regenerace prostoru /109

Chanovice During the past fifty years, Czech rural life went through fundamental changes. Mechanisms in agriculture, finance, social and other areas, functioning for centuries were changed either deliberately by a political influence of the communist regime or by natural development. Political pressure, new lifestyle, destruction of the rural traditions and property interventions was the reason for people leaving villages for towns. Results of this were deserted houses, neglected land, tumbling down farmyards, and dilapidated cultural monuments. In the last decade attempts have been made to enliven the rural areas and to bring full life back to the villages. Aid programs are emerging not just from the Czech side but also from the European Community. To uphold and to develop rural activities is a target of the parish of Chanovice. There is an advantage in the presence of a prosperous local timber firm offering employment to many. Although even here it is essential to look for other activities that would lead towards renovation and utilisation of existing sites, preservation of the nature of the landscape, discovery of local sources and protection of the environment. The largest project of protection and renewal of local sources is restoration and utilisation of the castle grounds in Chanovice with all its extensions. The castle grounds Chanovice, registered under number 241 in the register 2974 in the List of real estate monuments of Klatovy district, belong according to the National Office for Protection of Ancient Monuments in Pilsen, to the most interesting and important historical monuments in Klatovy district. Historically vast complex

comprises of the castle building, tripartite groups of farm buildings, forecourt of farm buildings, English park, parish church of St Cross, granary, village chapel and well-preserved village green. The castle was allotted to the parish of Chanovice by a decree in 1945 and in 1947 it became a primary school. This utilisation of the site ensured a regular maintenance of the building and averted the danger of the castle falling into disrepair as happened to a number of castle buildings in the south-east Bohemia. Also within the allotment came a large parkland measuring almost 3 hectares (1 hectare=2.47 acres). The remaining castle grounds were divided among the villagers mainly for farming activities. Following the collectivisation of agriculture, the new owners were obliged to place this property into a co-operative that administered the site without any major investment into repairs or maintenance. In the 1980s the co-operative abandoned the castle. In the meantime some of the villagers were forced to make a gift of the property, previously allocated to them, to the State, who then become a co-owner of the entire site. Dismal state of the agricultural buildings forced the rural council in 1990 into a decision to repossess the entire site and as a sole owner to guarantee that the grounds would be used as one unit for social, educational, cultural and recreational purposes. This intention is incorporated into the regional planning documentation of the parish compiled in 1992. At present the parish of Chanovice is the sole owner of the grounds. In 1994 the parish of Chanovice re-appraised new utilisation of the castle complex and put forward a plan of reconstruction and rebuilding. The plan is not an end in itself, it promotes local activities and activities of the museum in Klatovy, that since 1994 on land given to them by the parish, displays an exposition of folk architecture as a project to protect endangered folk buildings in the area. page 70

Middle Sumava Special-interest group "Middle Sumava" was founded five years ago with the aim to resolve some problems while safeguarding permanently manageable development of the countryside. Founding members are the villages Besiny, Hartmanice, Hlavcovice, Petrovice-nearSusice, Velhartice, Hradek-by-Susice, Kolinec, Mokrosuky a Vrhavec. Microregion occupies an area of 261km2. With 7777 inhabitants, it belongs to the least populated areas with average population density of 30 per km2. (1sq kilometre = 0.39 sq mile) Middle Sumava, as is suggested by the name, encompasses a vast area of Sumava foothills and partly reaches

into a protected landscape area and the National Park Sumava. Whole region is rich in natural resources and attractive for tourism. Beautiful scenery, undisturbed nature and rich historical roots, this is the common denominator of the strip stetching from south-east to north-west between towns of Susice and Klatovy. page 72

Vrhavec Vrhavec lies along the main road on route from Klatovy to Zelezna Ruda, about 5 kilometres from Klatovy town. The village spreads across a valley through which runs brook Drnovy and which is edged on east and west by gentle hills. Local unbroken terrain is suitable for undemanding cycling and for that reason several cycle tracks were created. In the framework of the Regional Plan a main cycle path joining Klatovy with a network of cycle tracks in Sumava is under construction. In 2002 was completed an overall gas supply distribution. Through the entire parish has been installed cable television with information channel (replacement for a local radio station) and wireless connection to information and warning system (fire fighting rescue team and civil defence).

struction of the road surface and providing small rest areas along marked cycle tracks is at present one of the important activities contributing towards cultivation a regeneration of rural countryside. Main co-ordinator of preparation for project of signposting of cycle routes including the accompanying information system is the Regional Centre for Development of Rural Countryside – AgAkcent Ltd. In year 2000 was developed a project of signposting of cycle routes in a major part of the Klatovy district. In following years, proposed cycle routes were furnished with traffic signs. Signing was completed on cycle paths in 2002. So in the territory of Klatovy district has been established an integral network of signposted cycle paths with the highest density in the Pilsen Region. From this season the cyclists can enjoy for example a 2.4km long stretch from Javori to Velhartice, or 2.7km long route along Ostruzna, between Nemilkov and Rajsky Mlyn. From there they might continue along a newly surfaced path offering scenic views of the valley of Drnovy brook, over Rajska to Besiny Eurocamp. Other repaired stretches are on route no 332 from Besiny to Vrhavec and around Hradek-near-Susice. There is also a new cycle path Luby CD–Vrhavec and an educational theme cycle route Farmer's Path. page 82

page 79

Susice

History of this parish is connected with metal mining, mainly silver but also lead and tin, mined in the Silver Mountains. Below them lies Nalzovy, known already in 1379. Both parishes merged on 1st January 1952 into one under the name of Nalzovske Mountains. Dominant feature of Nalzovske Mountains, apart from a Renaissance castle, is the church of St Catherine with a spectacular gallery of baroque statues and a large crucifix, erected in 1721–23 in place of original wooden church, mentioned already in 1534. By the side of the church stands a conciliatory cross and in front we can see a row of small stone columns with the stations of the Journey of The Cross, painted on sheet metal.

Susice pursues intensively a solution of reclamation of public green spaces in the town. One of the outstanding actions were reconstruction of park outside TG Masaryk@s Primary School, planting of new alley of trees along Jan Seitz's Embankment or reconstruction of park near the Susice cemetery. Apart from cultivation of parks and green spaces it is also necessary to mention the changes in the very centre of the town - reconstruction of the dilapidated hotel Crown that is near completion, commencement of a reconstruction of once famous hotel Fialka. Credit for this goes to the local businessmen, who were supported by the town. In December 2002 also commenced a vast reconstruction of the historical Town Hall. New element in the construction will be built-in inner atrium with vertical communication via lift. Reconstruction should be completed in the spring 2004.

page 81

page 84

Nalzovske Mountains

Development of Cycle-tourism in the Sumava Region Construction of new stretches of cycle routes, recon-


Modrava In the middle of the National Park Sumava, lies the parish of Modrava combining three ancient settlements:

Modrava, Filipova Hut and a part of Vchynice-Tetov. Since 1757 Modrava has been developing as a fishing and hunting settlement connected with nearby glassworks. Later it became more involved with lumber trade. Filipova Hut was founded in 1785 as a glass manufacturing settlement. The glassworks were constructed on a land belonging to the then proprietor, Count Philip Kinski, who authorised the building of the works that were named after him. The settlement Vchynice-Tetov started with a glass manufacture, however later became better known for its shipping canal whose construction was started in 1799 by Ing Rosenaur. Present day Modrava region can offer tourists a number of attractive cycle circuits for summer holidays and in winter there will be cross-country ski tracks. Although there is still a lot of closed areas, a wide network of new and reconstructed pensions or hotels is being set up. Well worth a visit is a renovated gamekeeper's lodge in Breznik with a historical exposition dedicated to Karel Klosterman. page 85

Green Energy West Bohemian Energy (ZCE) is aware of an increasing interest in supply of ecologically generated electricity. This is being offered as so-called „green energy“ and though only available for a year, today the company is supplying 300-megawatt hours per month. Energy from renewable resources is being delivered to spa enterprises in Constantine Spa or Spa Letniny. Electricity from renewable resources is delivered to customers together with „standard“ energy, as it cannot be filtered out of the distribution network, however the company carefully monitors the amount supplied so that it does not exceed the actual share of ecological production. ZCE generates in its own hydro power stations such as power stations Cenkova Pila or Vydra, roughly one percent of all delivered energy. page 86

Zelezna Ruda Region Zelezna Ruda region is an ideal area for all-year-round holidays. In this westernmost part of Sumava is something for everyone, whether a demanding sportsman or a visitor seeking peace and tranquillity. According to the season, you can indulge in skiing, cycling, rambling, tennis or ball games. By Zelezna Ruda region we mean the areas of parishes Hamry, Hojsova Straz, Spicak, Zelezna Ruda and Prasily. The parishes are joined by

a network of routes for all types of tourism from the leisurely motoring to mountain cycling for demanding sportsmen. page 87

Country Residences and Folk Architecture in the Czech West Region Monuments of folk architecture are the original proofs of historical development of the region. They were built from quarried stone or hewn ashlars, baked or sundried bricks, rough hewn blocks of wood or roughly finished tree trunks. Used as living quarters, for breeding of the farm animals or storage of agricultural produce and tools. Village clocks chimed the hours and reminded of the transitory nature of everyday life. Rural churches, vicarages and residences of small feudal lords formed the mosaic of buildings surrounded by intensively farmed land. Hundreds of villages and settlements complement secluded places, houses either individual or in small groups and also remarkable, vast feudal farmyards. In the Pilsen Region, rightfully dominant are farmyards built within the complexes of abbeys, the most extensive demesne in the neighbourhood of Pilsen, Domazlice, Tachov, Stribro and Kralovice. Integral parts of the rural locality are also the temporal feudal residences, usually tied with feudal farms. Serf farmsteads lie in close proximity. In the 18th century the grounds of many localities were markedly changed. Large farms were divided usually into groups of either farmsteads or dwellings. Among significant factors in urban formation of individual localities belong religious buildings. In the Pilsen Region, despite the often-unfavourable development of rural countryside during the second half of the 20th century, remains a number of remarkable objects of so called folk architecture. Next to the tripartite chamber type houses we find tripartite houses of farmyard type, also houses similar to the buildings of so called "Volary House". Buildings with log cabin construction were in the past spread over the whole Pilsen Region. From the Northwest came into the Pilsen Region a stone built house that reflects the building practices in areas influenced by German building tradition, for example Cheb, As, partly Sokolov and Karlsbad. In the past, such buildings were found in the Horazdovice area and also in places with sufficient amount of easily accessible building stone. In the neighbourhood of Pilsen, these buildings were patronised already in the 18th century and many are still standing today. Area surrounding Pilsen was markedly influenced during the first half of the 19th century by so called folk regenerace prostoru /111

classicism in a whole scale of widely used architectonic elements. So emerged a traditional form of one floor stone house with and saddle roof. Since the second half of the 19th century emerge houses with mezzanines, often added onto existing stone built houses. In the last third of the 19th century in the west and north regions start to emerge a large number of houses with upper floors. In the full swing entire villages around Pilsen are being rebuilt, getting rid off log-cabin type of constructions. Created are extraordinary village chapels, influenced by historicism of building styles; number of constructions, mostly dwellings, is arranged in the spirit of fading away folk classicism or historicism of various forms of building styles. The first third of the 20th century brings into the appearance of many villages whole host of buildings under construction influenced by the building output of urban environment. Distinct influence on urbanism is caused by expansion of industries. On the edge of villages influenced by industries, quickly grow colonies of emergency dwellings, to this day used as more or less acceptable accommodation. Mainly due to the economic conditions, until the 1950s in certain parts of Pilsen existed residential areas, where by chance remained a large, typologically varied historical building fund. However during the next 40 years a relatively wide collection of timbered buildings, originating mainly from the first half of the 19th century, practically disappeared. Only a few examples were preserved. Roughly from the 1960s starts building of new small family houses in the villages, whose design and building materials pushed out the traditional folk house that was built during the entire 19th and a beginning of the 20th century. This relatively adverse trend lasted in a slightly different form even after November 1989. Modern Age gradually removed regional differences and in many aspects locked present building production into uniformity. The use of majority of surviving monuments of folk architecture has undergone a fundamental change. In order that these monuments remain a source of inspiration, or a souvenir of the past cultural and building traditions of the region, it is essential to point out their existence, get to know them and protect them. Karel Foud page 88

Small relics in the Pilsen Region The Pilsen Region is rich in small relics that for centuries formed an integral part of the countryside culture. Especially outstanding is the variety of so called conciliatory crosses which are usually a simply worked stone slabs or crosses, often finished with carved symbols or

inscriptions. Majority of these originated as a memorial in a place of a tragedy. Usually closely tied to Christian symbolism, in the view of their simple shape and design, in the absence of any inscription or a contemporary documentation, we can only guess the real purpose of the original existence of individual memorials. Conciliatory crosses, typically found in the countries of Central Europe, provided a specific function during the Middle Ages. Murderer would set up a cross as a part of his repentance before God and Man. Important areas where these relics are found are regions Pilsen-North and Tachov. Unique finds are circular stone stele found in Pilsen-North and Tachovy regions. The relics found in the Kralovice region are frequently finished with a relief of so called "finial metal cross" also used on gravestones in the 13th and 14th century. Small crosses and wayside shrines are a typical complement of intensively farmed countryside. Most frequently used form until the beginning of the 20th century was a large wooden cross, also referred to in contemporary documents as Our Lord's Passion. Most of these had a body of Christ painted on a cut out metal sheet and a wooden tablet with the inscription INRI above, some had wooden and later cast iron sculpture or pictures of Saints. The crosses used to have a small protective cover in a shape of a pointed roof, made of sheet metal with decorated edges. Crosses made from long lasting materials later replaced most of the wooden crosses. Sometimes during the exchange a small quantity of wooden remains of the old cross would be placed within the new cross. Other typical examples are granite crosses found in the regions of Pilsen-South and Klatovy. In areas of developing metal industries are found some large crosses made from cast iron. Since the end of the 19th century the function of large wooden crosses were taken over by small stone field crosses with cast iron crucifixes that were often mass-produced and used also as gravestone sculptures. Most decorative forms of small relics are small stone shrines. The simplest form of these is a square shaft with a niche on top of the pillar, these were built already in the Middle Ages, often from wood. In niches were placed pictures of Saints, often also Eternal Light. Examples of these are found in Pilsen, Tachov, one shrine decorated with carved symbols of axes is standing near village Hvozdy. During the Renaissance emerged a form with plinth, round shaft and on the top of the shrine was a stone or forged cross. Quality work from this period is to this day found in the Stribro region. During the Baroque period these relics were widely spread, often placed near important residences on main roads, especially in the care of monastic hierarchy. Small relics are also found in large forests that are one of the riches of the Pilsen region. Due to the purpose of their existence, border stones occupy a unique place among small relics. Their origin is not caused by individual fate but as an official act. They

witness the shape man imposed onto the countryside, they are a proof of property, power and many other historic circumstances. Small relics are bound to the life of inhabitants, they record a journey through life, fate, good or evil. They testify about births and deaths, faith and salvation, love and hate. They are not just an artistic embellishment of the landscape, a human work planted into natural environment. They chronicle former generations, are proofs of their strong bond with the countryside. Without these small witnesses the countryside looses its memory. Tomas Karel page 90

Examples of successful renovation of historical bridges in the Pilsen Region (1992–2002) This contribution contains an overview of historical road bridges repaired in the last decade with a good result in care of ancient monuments. In one case also mentioned is a successful example of a new bridge built in a protected zone. One of the cases deals with a road bridge from late 19th century in Stahlavice near Pilsen, used for local communication across the river Uslava. It is the oldest steel arch bridge in the region. The bridge was completely restored in 1992 and again repaired in 2000. Next one is the stone bridge on the river Strela in Rabstejn, originating in the 14th century. It is a two arch slate bridge. Reconstruction was carried out in 1993. The stone arch bridge on the river Radbuza in Dobrany was probably built in the 16th century and rebuilt in 1879. In the years 1994–95 was completely restored in compliance with the requirements of the Institute for Protection of Ancient Monuments. The road was re-paved with stone; drainage system taking the rainwater from road to the stone gargoyles was renovated. Further example is the reconstruction of a steel road bridge on the river Radbuza in J.Litrow Street in Horsovsky Tyn. This twofield bridge with box-girder main support was built around 1910. Repairs were carried out in the second half of 1999. Bridge with signal box "Rechle" combined with a firm weir on the river Vydra (in the Land Register of Filipova Hut) was constructed in 1799–1801 as constituent of Vchynicko-tetovsky Canal. This admirable water work was used for transport of timber until the 1950s. Since the 1930s it also supplied water to hydroelectric power station Vydra. Almost defunct timbered bridge was renovated in 1999-2000. In Tachov, concrete, two arch pedestrian bridge on the river Mze was repaired in 2000-01. Both are listed monuments. Also in Tachov,


a new bridge was built in place of old bridge, which was destroyed during the World War II. Reconstructed was also a reinforced concrete girder bridge in Pilsen, dating from 1905. Further renovation of listed bridges in the Pilsen Region will undoubtedly continue into the future years. Recent discussions with the Institute for Protection of Ancient Monuments concerned the rebuilding of bridging across the river Berounka in Jatecni Street in Pilsen. After completed renovation this listed bridge will serve pedestrians and cyclists only. Due to the fairly poor technical condition of the stone bridge on the river Radbuza in Americka Street in Pilsen, future repairs are expected. Further in the pipeline are repairs of listed bridges in Bela-nad-Radbuzou and of a stone bridge in village Prostibor. A very succesful reconstruction of a historical bridge was also realised in Stribro. Pavel Domanicky page 94

Town Halls Pilsen Region has altogether 505 parishes, and that means the same amount of parish and town offices – Town Halls, where citizens can come with their worries. For a number of towns and parishes the town hall is a permanent reminder of important historic events. In number of places the town hall is a dominant building, often a cultural monument, as town hall and church were always the most important buildings in historical seats. Life of a town hall has a lot in common with human life, as the elected personnel in the building influence the life of the town. Its walls witnessed for centuries periods of joy, inner strength and success as well as years of mental and physical fatigue, decline and downfall. Lately people have been realising that they were proud of the place where they live, and even a town hall could become expression of pride as a symbol of self-governing and public body. Lovers of architecture will appreciate in many places the development of building from Gothic to present-day modern trends. Please accept an invitation to visit several interesting town halls of the Pilsen Region.

Cernikovice First written mention of the parish comes in the year 1250. Settlement already started after 1039, when Polish tribes followed Prince Bretislav I. into the area west of the Black Forest, west of Krivoklat Region. Until 1989 the parish fell under management of the

town Kozlany. In 1990, the parish regained self-government and for almost three years the councillors' sessions were held in temporary conditions. One of the resolutions of the local councillors was, after reaching an agreement with the citizens, to build a new town hall. Because of the character of Cernikovice with mainly single floor cottages and farmhouses without a church, the type of building was chosen that would not violate the face of the village and would fit into the surroundings by suppressing its dominance, as the building plot was not in the centre of the parish. The parish has 80 inhabitants and many endeavoured through their own work to get the building works started in 1993. The opening was celebrated 28 October 1997. The building apart from the council offices and community hall contains also an apartment and after forty years reopened pub and a small shop. Nearby is a beautiful valley of the river Berounka with important castle Krasov.

Stribro Royal Stribro played a remarkable role in the fate of the Czech State and nation since 1131 when its name was Miza. Today the town has 7871 inhabitants and a declared Protected Town Zone with a plethora of protected monuments. The Town Hall building emerged immediately after a fire in 1588 at the time of burgeoning Czech town life. Among Czech Renaissance town halls, Stribro Town Hall holds an important place thanks to its town-planning role within the main square and its typically Czech architecture. It is a vast building with three gables, realised by Albrecht Vlach Gryson. Rear part of the site was designed and extended in the 19th century. In the same period a reconstruction of the façade and graffiti was carried out after design by Prof. V. Schwerdtner. Figural graffiti represent supposed founding of the town by Prince Sobeslav I. in 1131, defending the town against the Crusaders in 1427 and an allegory of Justice. The last expensive renovation of the Town Hall was carried out in 1990–1997 and in August this year the town hall was ceremonially opened and restored to its original purpose – management of the town. Next to the site is a summerhouse, used as a travel agent's office. The town's environs are equally attractive for tourists, especially the valley of the river Mze with remains of mining galleries and a water reservoir in Hracholusky dam all offering good conditions for recreation in well appointed camping sites.

Puclice Puclice appears in the sources relatively late. At the end of the 14th century it was a part of Castle Lacemboknear-Stankov. The name Puclice originated allegedly

from the word "puclik", meaning a plump person. Puclice has altogether 304 inhabitants. Present Town Hall is situated inside the fortifications. The oldest part of the fortifications is connected according to a saddle portal in the cellars with the yeoman lineage of Slovice. In 1684 the fortress and estate was bought by Jaroslav Hora, knight of Ocelovice, who became the regional governor and led the army against the rebellious Chods. After 1765 the fortification was lowered and arranged as accommodation for feudal officers. In the fortresscastle was erected a small altar with a picture of St Mary Magdalen, later transferred into the chapel. After the land reform the parish kept the fortress, later used partially as a poor house, depository and a forester's accommodation. The fortress is situated in the middle of a settlement on a rocky hill. From the three ponds guarding the fortress, only one survives to this day. The site was several times rebuilt, but the original Renaissance or late Gothic style is still obvious. Artistic value is also found in the remains of the frescoes, souvenir of the original noble owners. Later wall paintings originate from the 18th century. So far no illustration has been found that would show the face of the old fortress, nor any description. The fortress is entered into the state register of ancient monuments, its position and overall preservation of the defence system makes it a first class monument of its kind. Present repairs of the site started in 1997. First of all a portal with gate was constructed to encompas the site. Then gradually the roof covering was replaced and engineering network installed. At present the fortress is used as a municipal office, a kindergarten, library and there is also a community hall with an interesting polychrome ceiling. The courtyard is paved with granite paving stones.

Kasejovice First written mention of the parish Kasejovice appears in 1264. The parish is of a street type. To its development contributed above all well known cattle markets. At the beginning of the 15th century the small town was owned by one Anna Zmrzlikova of Svojsin. Influential sections of the local population were Jews. Remains of a ghetto, synagogue and a cemetery document their life here. Since 1878 Kasejovice was elevated to a status of a town. At present the population of the parish reaches 1285 inhabitants. The Town Hall is situated near the main road. The building burnt down in 1656 and 1688. New stone built Town Hall was constructed in 1694 and in 1701 a clock tower was added. The old mechanical clock measured time until 1973, when it was placed in a depository and replaced by a new electrical clock. In 1704 a jail was also added. During the fires of 1791 and 1868 even this Town Hall burnt down and after the last fire restored in its present regenerace prostoru /113

style. In the 16th century the little town acquired its own coat of arms - silver rampart with a tower in a blue field and furthermore was granted the right to use wax seal. At the entrance to the Town Hall are two metal plaques with names of the victims of the Great War. Into the entrance hall wall a stone is set in with a carved image of a human face, probably a remain of a pillory. At present on the ground floor is situated a Post Office. The parish has a number of other building monuments. The surrounding countryside offers beautiful scenery with several ponds and a nearby castle Lnare.

Nectiny The village Nectiny is mentioned for the first time in 1169. In those days the owners were the landlords of Nectiny. In 1511 King Vladislav Jagellon restored the village destroyed by the hussites and again elevated it to a small town. Last feudal owners were an old family Mensdorf-Pouilly. At the end of feudalism the small town had over 1000 inhabitants. After resettlement of the Germans and due to its isolated location in a not very fertile farmland, the number of inhabitants dropped to the present 614. The original Town Hall, no.1, was built at the end of the 17th century. In 1733 it completely burnt down. In the same year a New Town Hall was built and with just a few small adaptations is still standing today. The ground floor has always been used as a pub and publican's accommodation. On the first floor were two offices and a civic hall. Worth mentioning are adaptations from 1927 when the civic hall was enlarged and a staircase added. In 1947 partitions that divided offices from the hall were pulled down and the hall was extended across the whole floor. This remained until 1960 when the structure of the building was altered, the hostelry on the ground floor enlarged and the civic hall undergone a radical extension. When immediately after 1945 Czech nationals resettled the border areas, the Parish Council's offices moved into the house no. 82 opposite where they remained to this day. Even this site is rather interesting from the building angle, as a wealthy merchant constructed it in the 1940s as -at the time modern- house for his daughter, married to a local teacher. This Town Hall was also adapted in 1990s and is still used for its original purpose to this day. The parish lies in a Nature Park Manetinsko. The countryside has many natural attractions, building monuments and historical milestones. Majority of the forest roads has tarmac surfaces and is suitable for cycling on marked cycling routes. The environs are a paradise for wild mushrooms and fruits of the forest pickers. Pilsen 2-Slovany The search of new premises for a magisterial Town Hall of the municipal area started already in 1990, as the site where people were used to come was in ownership of another organisation. To ensure correct management of

the office was rather difficult in these circumstances, undignified and in respect to capacity, unsuitable for the future. Chosen locality for the new site fulfilled objectives of the administrative centre for the district as it was situated in the centre near a roundabout and within easy reach of public transport. The author of the design is Architectural Atelier AVE Ltd. The project was designed with four upper and two basement level floors. There is also a Police Station and a Bank. Moderate construction, simplicity and clean lines of the design easily fit in with the existing areas. For a basic principle was chosen harmony with built-up area, characteristically prismatic building materials of the socialist construction. Legacy of democracy of the First Republic is associated with a successful functionalism of the prewar years. It radiates a feeling of rational, moderate beauty, clarity of order. Individual means of expression of a horizontal prism white screen of the façade in elegant contrast with metallic blue colour of the frames and glass are complemented by vertical prism of rich red of the tower. In modulation of the walls are used two styles of window apertures. In the walls the windows are sunken, thus accentuating three-dimensional effect of the screen. The tower surface is smooth and has a high-grade untraditional clock with pendulum that is lit up at night. Internal arrangement has a multi-storey communication hall that creates a free democratic space where representative meets citizen. It also creates a simple, tentatively open space, enabling easy access to individual council departments.

mid 20th century it was used as a smithy and housing for socially underprivileged. In later years the building was rebuilt with rather motley elements. In the 1950s with self-help a fire station was added. In 1998 a reconstruction started. The reasons were as follows: ■ Unsuitable interior ■ Insufficient office space for operating an authority of a growing village. ■ Unsuitable, small unaesthetic appearance of the civic and board room ■ Insufficient hygienic installations ■ Unsuitable heating ■ Undignified exterior in the centre of a protected village ■ Neglected fire station ■ Absence of space for cultural events Reconstruction was carried out in two parts, in 1998–1999 with the financial help from Program of Regeneration of Villages. Reconstruction of the Town Hall has another dimension – to become a dignified municipal house with cultural a social background for citizens, to revive the centre of the village and to create a dominant in the protected zone. To be a motivation for owners of other cultural monuments in the neighbourhood, although the town Hall itself is not a listed building. It can be said that this objective is being fulfilled. page 98

Pointing Fingers of the Countryside Dysina The building originates from 19th century. During reconstruction were uncovered foundations, originating from the Middle Ages. Unfortunately there are no existing historical sources. Since the 19th century till the

REGENERACE PROSTORU

Plzeňský

page 101

The countryside is our treasure It is no secret that our republic is in the future of unified Europe perceived mainly as a place of leisure time activities, rest, tourism, travel industry, or whatever else you wish to call it. Though it is not just for our geographical easy-to-reach position in the centre of Europe, it is above all for our spas, abundance and variety of preserved monuments, character of the villages and urban developments. Most importantly however the attraction lies in the overall structure and varied character of our country, with its historical town planning influences in incorporating buildings into the countryside. The Western Country is exceptionally colourful and varied. For its delicate but distinguished topography it could not have been systematically destroyed, as were the lowlands. Our mountains Sumava and Bohemian Forest are soft, dreamy but without dramatic peaks, interesting to look at but hard to live in. All in all we can say that our country is lovely and beneficial and will accord us in the future, if we respect it, regenerate and cultivate it, joy and profit just by its pleasant beauty. page 102

kraj atraktivní

Vydává: Vedoucí projektu: Grafika: Pfieklady: Tisk: Expedice:

Church spires, characteristically standing out in our countryside resemble pointing fingers. The tower as an index finger, pointing out the direction the mind should be making for, followed by man's conduct in this world. They are peaked or chisel-shaped gothic towers or cha-

racteristically plump Czech fingers of baroque onion domes. Nowhere else would you find so many, obviously it was always necessary to reprimand in the grumbling, restless and defiant Czech country. Church spires are orientation points in the countryside; Pilsen herself with her tallest spire in the republic had and still has major roads leading directly towards it. With pleasure one can perceive regeneration of countryside of the Pilsen Region that proceeds also towards its dominating features, the church spires.

ABF, a. s., Václavské nám. 29, 111 21 Praha 1 Mgr. Václav ·merák, e-mail: [email protected] Ilona Folprechtová, e-mail: [email protected] Grafické prvky na obal poskytlo studio Euroverlag. Milena Currall Protisk, âeské Budûjovice ãervenec 2003 © ABF, a. s., Praha 2003 I S B N 8 0 - 8 616 5 - 7 2 - 8


Poděkování všem, kteří přispěli ke vzniku této publikace: Ministerstvo pro místní rozvoj âR ■ Krajsk˘ úfiad PlzeÀského kraje Mûsto PlzeÀ AgAkcent s. r. o âeská poji‰Èovna, a. s. Hochtief, a. s. Hospodáfiská komora PlzeÀ Národní památkov˘ ústav, územní odbor. prac. PlzeÀ Útvar koncepce a rozvoje mûsta Plznû Západoãeská energetika, a. s. Západoãeská univerzita BezdruÏice Bû‰iny Blovice Bor u Tachova âervené Pofiíãí Dobfiany Dobfiív DomaÏlice Hartmanice HlavÀovice Hrádek u Rokycan Hrádek u Su‰ice Chanovice Chudenice Klatovy Klenová

Kolinec Kralovice Mûãín Modrava Mokrosuky NalÏovské Hory Neãtiny Nezvûstice N˘rsko Petrovice PobûÏovice Plánice Pfie‰tice Rokycany Spálené Pofiíãí StráÏ StfiíÏovice Su‰ice Svûtce u Tachova ·vihov Tluãná Tfiemo‰ná Velhartice Vrhaveã Zruã-Senec Îelezná Ruda

ABF, a. s. regenerace prostoru /115

ČESKÁ POJIŠŤOVNA pojistí rizika při stavbě a rekonstrukci Poji‰tûní stavebnû-montáÏních rizik na tzv. „v‰echna rizika“ je i v zahraniãí relativnû moderním odvûtvím poji‰tûní. Základní koncepcí tohoto poji‰tûní je nabídnout poji‰tûnému pfiimûfienou a úplnou ochranu v prÛbûhu montáÏe nebo stavby budovaného díla. Poji‰Èovna tím za nûj pfiebírá na sebe rizika, která mu vznikají z po‰kození nebo zniãení staveb a konstrukcí budovaného díla, montáÏních a stavebních strojÛ, zafiízení staveni‰tû apod. Poji‰Èovna také pfiebírá na sebe riziko vzniklé z odpovûdnosti za ‰kodu vzniklou jinému v souvislosti se stavebnû-montáÏními pracemi na staveni‰ti uvedeném ve smlouvû jako místo poji‰tûní (pokud je toto poji‰tûní odpovûdnosti sjednáno). Poji‰tûní mÛÏe uzavfiít kaÏd˘, komu hrozí riziko z provádûné stavby nebo montáÏe díla, tj.: ● investor, majitel, ● hlavní dodavatel, ● ostatní subdodavatelé, ● v˘robce resp. dodavatel montovan˘ch objektÛ, kter˘ montáÏ pfiímo provádí, ● poskytovatel úvûru atd.

Uvedené poji‰tûní je dnes prakticky nepostradatelné ve v‰ech prÛmyslov˘ch zemích. NásledkÛm nebezpeãí, která vznikají na stavbách a montáÏích, je moÏné pfiedejít. Hospodárn˘ zpÛsob je poji‰tûní (poji‰tûn˘ nemÛÏe pfii kalkulaci ceny zakalkulovat náklady na odstranûní nahodil˘ch velk˘ch ‰kod a havárií). Proto také banky a dal‰í poskytovatelé úvûrÛ trvají na uzavfiení stavebnû-montáÏního poji‰tûní, protoÏe tímto zpÛsobem jsou zaji‰tûny poskytované finanãní prostfiedky. Toto poji‰tûní v sobû zahrnuje poji‰tûní proti „klasick˘m“ pojistn˘m nebezpeãím Ïivelního poji‰tûní (poÏár, v˘buch, úder blesku, záplava, povodeÀ, vichfiice, krupobití, sesouvání pÛdy, zfiícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zfiícení lavin atd.). Dále poskytuje poji‰tûní stavebnû-montáÏních rizik pojistnou ochranu pfied nebezpeãími, jako jsou napfi. zfiícení montáÏních le‰ení, stoÏárÛ, jefiábÛ a stavebních strojÛ, pády ãástí díla nebo pfiedmûtÛ montáÏní v˘stroje, ‰kody pfii manipulaci s bfiemeny. Poji‰tûní se také vztahuje na ‰kody zpÛsobené místní dopravou a pfiepravou na staveni‰ti. Poji‰tûní stavebnû-montáÏních rizik zahrnuje i poji‰tûní proti takov˘m rizikÛm, jako je úmyslné po‰kození a po‰kození nedbalostí a ne‰ikovností pracovníkÛ. Stavebnû-montáÏní poji‰tûní je nezastupitelné poji‰tûní pfii v‰ech rekonstrukcích, protoÏe sjednaná bûÏná pojistná ochrana stávajícího majetku nepokr˘vá rizika spojená s rekonstrukcí nebo dostavbou.

Foto: Contractors All Risks insurance, Swiss Re, 1990 regenerace /3

10. jubilejní veletrh ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ÚSPOR ENERGIÍ

11.–13. bfiezna 2004 PraÏsk˘ veletrÏní areál LetÀany pofiádá ABF

ISBN 80-86165-72-8

www.ecocity,cz

PROSTORU REGENERACE Plzeňský kraj atraktivní

Recommend Documents