UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie
Bc. Libor PETRÁŠ
PROSTOROVÁ DIFERENCIACE STUDENTŮ UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D. Olomouc 2011
Prohlašuji, že zadanou diplomovou práci jsem vypracoval sám pod vedením doc. RNDr. Ireny Smolové, Ph.D. a také, že jsem veškerou použitou literaturu a zdroje uvedl v seznamu použité literatury. V Olomouci dne 18. 4. 2011
………………………….. podpis autora
2
Děkuji vedoucí diplomové práce doc. RNDr. Ireně Smolové, Ph.D. za odbornou pomoc a cenné rady. Také děkuji panu Mgr. Petru Šimáčkovi za rady a důležité informace. V neposlední řadě děkuji studentům Univerzity Palackého, zejména pak studentům Přírodovědecké fakulty UP, kteří se podíleli na dotazníkovém šetření a bez nichž by tato práce nemohla vzniknout.
3
4
5
Obsah 1. Úvod.............................................................................................................................. 7 2. Cíle práce ...................................................................................................................... 8 3. Metodika práce ............................................................................................................. 9 4. Vysokoškolský vzdělávací systém v ČR .................................................................... 21 5. Studenti vysokých škol v České republice ................................................................. 24 5.1 Studenti veřejných vysokých škol v České republice a pozice UP v Olomouci .. 24 5.2 Studenti soukromých vysokých škol v České republice....................................... 27 5.3 Studenti státních vysokých škol v České republice .............................................. 31 5.4 Veřejné vysoké školy s přírodovědeckou fakultou............................................... 32 6. Studenti Univerzity Palackého v Olomouci................................................................ 38 6.1 Prostorová analýza studentů Univerzity Palackého v Olomouci.......................... 41 7. Studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ......................... 45 7.1 Struktura studentů přírodovědecké fakulty podle typu absolvované střední školy .................................................................................................................................... 50 7.2 Prostorová analýza studentů Přírodovědecké fakulty UP..................................... 53 7.3 Prostorová analýza studentů bakalářských studijních programů.......................... 53 7.4 Prostorová analýza studentů navazujících magisterských studijních programů... 59 8. Hodnocení intenzity vazeb k městu Olomouci získaných v průběhu studia na UP v Olomouci ..................................................................................................................... 63 9. Absolventi vysokých škol v České republice ............................................................. 69 10. Diskuse...................................................................................................................... 76 11. Závěr ......................................................................................................................... 77 12. Shrnutí....................................................................................................................... 79 13. Summary................................................................................................................... 80 14. Použitá literatura ....................................................................................................... 81 Přílohy
6
1. Úvod Univerzita Palackého v Olomouci je vysoká škola s dlouhou tradicí. Byla založena roku 1573 a je tak nejstarší vysokou školou na Moravě a po Univerzitě Karlově v Praze také druhou nejstarší v České republice. V současnosti je univerzita moderní vzdělávací institucí, zaměřenou nejen na výuku mladých lidí, ale také na vědecký a technologický výzkum. Skládá se z osmi fakult, které navštěvují jak studenti z České republiky, tak i ze zahraničí. I když samostatná Přírodovědecká fakulta vznikla až zřízením Vysoké školy pedagogické v roce 1953, studenti měli možnost studovat přírodovědné obory již od založení samotné univerzity. V dnešní době fakulta poskytuje bakalářské, navazující magisterské i doktorské studium jak v prezenční, tak i kombinované formě studia. Taktéž se podílí na výzkumných národních i mezinárodních projektech. Studenti Univerzity Palackého tvoří nedílnou součást města. Téměř 22 500 studentů tvoří zhruba jednu pětinu obyvatel města, což nemá v České republice obdoby. Se studenty se potkáváte na každém kroku, v univerzitní i městské knihovně, v parcích pod středověkými hradbami, v divadle, na sportovištích či v historickém centru města. Studenti přichází studovat do Olomouce z různých regionů České i Slovenské republiky a také ze zahraničí. Předmětem diplomové práce je postižení prostorové diferenciace studentů Univerzity Palackého v Olomouci se zvláštním zřetelem na studenty Přírodovědecké fakulty. Uchazeči o studium si v dnešní době mohou vybírat z vysokého počtu vysokých škol v České republice. Univerzita Palackého v Olomouci patří mezi vyhledávané a v řadě oborů také prestižní pracoviště, je vyhledávaná studenty, kteří překonávají různé vzdálenosti jen proto, aby mohli absolvovat studium některého ze studijních programů právě na této univerzitě.
7
2. Cíle práce Cílem diplomové práce je zhodnotit prostorové aspekty související se studujícími na Univerzitě Palackého v Olomouci se zvláštním zřetelem na studenty přírodovědných oborů. Těžištěm práce bude prostorová analýza studentů jednotlivých fakult Univerzity Palackého v Olomouci. V případě studentů Přírodovědecké fakulty UP bude tato diferenciace analyzována detailně na úrovni jednotlivých studijních programů (bakalářských a navazujících magisterských studijních programů). Dílčím cílem práce bude realizace vlastního sociologického šetření s cílem postihnout intenzitu vazeb studentů k Olomouci jako městu získanou během studia. Pro pochopení širších vztahů řešené problematiky bude součástí práce základní charakteristika vysokoškolského vzdělávacího systému a charakteristika základní struktury vysokých škol v České republice. S ohledem na význam pozice absolventů na trhu práce bude dílčí část diplomové práce věnována také problematice absolventů. Hlavním výstupem diplomové práce budou vlastní kartografické prezentace prostorové diferenciace studentů Univerzity Palackého v Olomouci, doplněné přehledovými tabulkami a grafy.
8
3. Metodika práce Studium literatury a zdrojů Jednou ze základních metod použitých při zpracování diplomové práce bylo studium literárních pramenů a informačních zdrojů. Tato metoda dominovala především při studiu a zpracování kapitol o vysokoškolském vzdělávacím systému v České republice, jednotlivých typů vysokých škol či hodnocení počtu studentů a absolventů vysokých škol v České republice. Základním zdrojem informací a dat byly internetové stránky Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Jedná se o příspěvkovou organizaci, která je přímo řízena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT ČR), se sídlem v Praze. Svoji činnost vykonává od roku 1991 a hlavní náplní práce ÚIV je statistická a statisticko-informační činnost, kdy vypracovává, spravuje a aktualizuje statistické údaje v oblasti školství. Ústav také plní funkci informační a knihovnickou. Poskytuje státní správě, odborné i laické veřejnosti komplexní i specializované informační služby v oblasti školství a vzdělávaní, spravuje Komenského Národní pedagogickou knihovnu a vydává odborné publikace. Ústav pro informace ve vzdělávání také zpracovává analýzy, šetření a prognózy stavu a rozvoje vzdělávacího systému a školské a vzdělávací politiky. Zastupuje Českou republiku v mezinárodních informačních systémech
v oblasti
vzdělávání.
V neposlední
řadě
plní
funkce
organizační
a koordinační. Údaje o celkovém počtu vysokoškolských studentů, studentů poprvé zapsaných ke studiu na vysoké škole a absolventů jsou jedním z podkladů pro prognózy počtu vysokoškolských studentů, pro prognózy potřebných kapacit vysokých škol a v neposlední řadě i pro prognózy týkající se vzdělanosti obyvatelstva. Navíc jsou i základním podkladem pro financování vysokých škol strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pro realizaci analýz vývoje počtu studentů na jednotlivých vysokých školách, studijních programech a studijních oborech jsou nutné dostatečně dlouhé časové řady zpracované jednotnou metodikou. Problém je však rozdílnost používané metodiky sběru dat v jednotlivých časových obdobích a rovněž neúplnost časových řad, což výrazně komplikovalo zpracování práce. V časových řadách existovaly pouze údaje o počtech studií, nikoli o studentech (tedy fyzických osobách).
9
Zároveň nebyla stanovena ani jednotná metodika výpočtu nestandardních ukazatelů. Z těchto důvodů zpracoval Ústav pro informace ve vzdělávání projekt pod názvem Zavedení nové metodiky výstupů o studentech vysokých škol. Hlavním cílem projektu je vytvoření jednotného systému standardních a nestandardních ukazatelů o výkonech vysokých škol spočtených jednotnou metodikou. Veškeré údaje vycházejí z údajů ze systému SIMS (Sdružené informace z matrik studentů). Získané informace budou základním podkladem pro rozhodování v rámci vzdělávací politiky, budou dostupné odborné i laické veřejnosti a budou podkladem pro statistické prognózy. Systém nestandardních výstupů umožní mapovat průchod studentů terciárním vzděláváním či mapovat průměrnou délku studia. Na tyto žádané pohledy na terciární vzdělávání dosud standardní výstupy zdaleka nestačily. Vedlejším produktem projektu je aktualizace databáze profilů absolventů jednotlivých studijních oborů na jednotlivých vysokých školách a fakultách. Údaje o počtu studentů a absolventů jednotlivých univerzit v České republice byly mimo databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání čerpány také z výročních zpráv univerzit. Základní demografická a statistická data (např. data o počtu obyvatel jednotlivých okresů ČR), která byla potřebná pro vytvoření mapových příloh, byla získána z databáze Českého statistického úřadu. Ze stejného zdroje byly použity i informace o vývoji českého vysokého školství. Základní informace o systému terciárního vzdělávání v ČR byly využívány ze zákonných norem, stěžejním je především zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Informace o studentech Univerzity
Palackého
v Olomouci
byly
čerpány
ze
dvou databází
studentů
vygenerovaných ze systému STAG, které k tomuto účelu poskytlo Centrum výpočetní techniky Univerzity Palackého v Olomouci. Získané databáze tvoří základ pro realizované analýzy uváděné v diplomové práci. Vzhledem k tomu, že problematika studujících na vysokých školách patří mezi aktuální témata, byla provedena i podrobná rešerše odborných publikací, studií a závěrečných prací, které se předmětné problematice věnují. K ucelenému zpracovaní analýz struktury studentů Univerzity Palackého v Olomouci, doposud nedošlo, i proto byla tato práce na katedře geografie zadána. Za dílčí analýzy lze považovat spíše ojedinělé závěrečné práce studentů geografických a příbuzných oborů, které byly v minulosti na Univerzitě Palackého řešeny. Příkladem je bakalářská práce Zdeňky
10
Víchové, která se zabývala prostorovou a neprostorovou analýzou uchazečů, studentů a absolventů geoinformatiky na UP. Studie byla založena na dotazníkovém šetření, prostřednictvím kterého zjišťovala skladbu studentů hlásících se na tento obor, jejich názory na studium, plány do budoucna, prospěch a faktory, které by jej mohly ovlivňovat. V případě absolventů pak například zaměstnání v oboru, pracovní pozice, výše platu či kvalifikační růst. Další studií zabývající se podobnou problematikou byla bakalářská práce studentky UP Maree Grinvald s názvem Problematika úspěšného uplatnění absolventů oboru Ochrana a tvorba životního prostředí v praxi a navržené úpravy oboru. Hlavním cílem autorky bylo zjistit, jaká část absolventů katedry ekologie a životního prostředí UP pracuje v oboru, jak rychle získali své první zaměstnání, jaké je jejich aktuální uplatnění či jaký mají zájem o spolupráci s katedrou. Prostorovou a oborovou diferenciací se v bakalářské práci zabývala rovněž studentka UP Michaela Hakenová, která ve své práci komplexně zhodnocovala struktury uchazečů o studium na Přírodovědecké fakultě UP pro dva konkrétní akademické roky. Další studií tématicky spjatou s touto problematikou byla i bakalářská práce Martina Pokorného (student UP). Cílem autorovy práce bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit uplatnění absolventů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v praxi a také jejich úspěšnost na pracovním trhu. Procesu přijímacího řízení na vysokou školu se v bakalářské práci věnovala studentka Masarykovy Univerzity v Brně Martina Čapková. Problematikou
uplatnění
absolventů
Přírodovědecké
fakulty
Univerzity
Palackého se v rámci projektu Gender UP zabýval řešitelský tým tvořený zaměstnanci Přírodovědecké fakulty UP a brněnské společnosti GAREP, s.r.o. Hlavním cílem šetření bylo shromáždit a analyzovat názory a postoje absolventů magisterského studia Přírodovědecké fakulty UP vztahující se zejména k využití jejich vzdělanostního potenciálu v oblasti vědy a výzkumu. Zůstat v kontaktu se svými absolventy má zájem také většina univerzit nacházejících se v Evropě. Příkladem je jedna z nejstarších vysokých škol v Německu Univerzita Ludwiga Maximiliana v Mnichově. Univerzita spolupracuje se svými absolventy prostřednictvím internetové absolventské sítě, na které bývalí studenti
11
naleznou informace s aktuálním děním ve škole, nabídku pracovních míst či vědecké publikace. Na Mnichovské univerzitě také působí několik absolventských spolků. Se svými absolventy spolupracuje i Univerzita v Mariboru. Univerzita založila Klub absolventů, jehož hlavním cílem je vytvořit spojení mezi různými generacemi studentů, vysokoškolských učitelů a dalších odborníků. Pro absolventy pořádá nejrůznější vědecké a společenské události. Taktéž Mariborská univerzita provozuje absolventský webový portál. Prostřednictvím absolventských portálů zůstává v kontaktu se svými absolventy i největší a nejstarší univerzita na Slovensku Univerzita Komenského v Bratislavě či největší univerzita v celé Skandinávii Univerzita Kodaň. V porovnání s vysokými školami v Evropě je i spolupráce českých univerzit se svými absolventy na velmi dobré úrovni. Z literárních zdrojů byly využity zejména studie vydávané Střediskem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Problematikou absolventů vysokých škol se zabývají autoři Jan Koucký a Martin Zelenka, kteří každoročně připravují analytickou studii pod názvem Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu. Zabývají se situací vysokého školství v České republice ve srovnání se zahraničními zeměmi. Dále se zaměřují na počet absolventů vysokých škol a jejich podílu na trhu práce či na uplatnění absolventů v době ekonomické krize. Absolventskou tématikou se zabývá i Radek Palaščák v publikaci Po škole: průvodce absolventa vysoké školy na cestě do reálného života. Práce s databází Časově nejnáročnější částí celé diplomové práce byla úprava databází, které byly poskytnuty v elektronické podobě v programu MS Excel (tabulkový procesor). Pro tvorbu tabulek a kartografických výstupů bylo nutné databázi studentů doplnit o potřebné údaje. Jednalo se zejména o okresy, ve kterých mají studenti trvalé bydliště. Proto byly do databáze přidány sloupce jednotlivých okresů ČR. Poté byl každý student na základě adresy svého bydliště přiřazen k okresu. Na stejném principu probíhalo i doplnění údajů o typu absolvované střední školy. Byly vytvořeny sloupce s jednotlivými kategoriemi středních škol (gymnázia, průmyslové školy, zemědělské školy apod.) a každý student byl přiřazen k dané kategorii.
12
Obr. 1: Ukázka upravené databáze Po kompletní úpravě databáze studentů Univerzity Palackého následovala fáze tvorby tabulek a grafů v programu MS Excel. K jejich realizaci byly využity zejména údaje o okresech, ve kterých mají studenti univerzity trvalé bydliště. Dále se pracovalo s údaji o pohlaví studentů, studijním programu a oboru, typu a formě studia nebo typu absolvované střední školy. Některé z tabulek později posloužily jako podklad pro mapové přílohy, jiné byly použity jako nadstavbové kompoziční prvky výsledných map. Kartografická vizualizace Jednou ze stěžejních částí diplomové práce byla kartografická vizualizace. Do digitální podoby byla data zpracována pomocí softwaru firmy ESRI ArcView Gis 3.2 (desktopový
geografický
informační
systém
pro
přístup
ke
geografickým
a tabulkovým datům). Celkem bylo vytvořeno 39 kartografických výstupů, z toho 30
týkajících
se
jednotlivých
studijních
programů
přírodovědecké
fakulty
a 9 pojednávajících o prostorové diferenciaci studentů jednotlivých fakult Univerzity Palackého. Prvním a nejdůležitějším krokem bylo v programu ArcView vytvoření atributových tabulek, do kterých byla zjištěná data vkládána. Následovala fáze zpracování dat podle požadovaných kritérií. Poté byly vytvořené mapové pole doplněny
13
o další základní kompoziční prvky (titul, podtitul, legendu, měřítko) a pro lepší názornost také o nadstavbové kompoziční prvky (tabulky). V závěrečné fázi, kdy byly vytvořeny grafické výstupy (mapy, grafy, tabulky), následovalo hodnocení a porovnávání všech zjištěných výsledků. V databázi se sledovaly a porovnávaly odlišnosti v prostorové diferenciaci studentů jednotlivých fakult Univerzity Palackého a v případě přírodovědecké fakulty i z hlediska jednotlivých studijních programů. Dále se porovnávaly struktury studentů univerzity z hlediska pohlaví nebo typu absolvované střední školy. Vlastní dotazníkové šetření Vedle analýz získaných statistických dat o studentech UP v Olomouci bylo realizováno vlastní dotazníkové šetření. Pro tento účel byl zkonstruován dotazník, na jehož podobě se podílel autor diplomové práce společně s kolegou Bc. Janem Macháčkem, který zpracoval diplomovou práci, na téma Studenti Univerzity Palackého v Olomouci – potenciál pro město i region. Na tvorbě otázek dotazníkového šetření pracovali oba autoři dohromady. Celkem bylo vytvořeno 50 otázek, z nichž se do konečné podoby dotazníku po vzájemné konzultaci obou autorů zařadilo 29, přičemž každý měl svoji část otázek. Dotazník byl vytvářen během letního semestru 2010 a původně měl být rozdán studentům u zápisu do nového akademického roku. Ale kvůli technickým problémům došlo k jeho realizaci až v zimním semestru 2010. Dotazníky byly rozdávány studentům před konáním jejich výuky nebo na jejím samotném začátku. V drtivé většině případů reagovali oslovovaní studenti pozitivně a k vyplňování dotazníků přistupovali zodpovědně. Doba vyplnění jednoho dotazníku se u jednotlivých studentů lišila, v průměru ale činila 7 – 10 minut. Větší část dotazníku byla tvořena otázkami uzavřeného typu, respondenti tak vybírali odpověď z několika nabízených možností. Pouze dvě otázky byly otevřeného typu, a tudíž museli studenti odpovědět vlastními slovy. Pro lepší přehlednost byl dotazník rozdělen do 8 kategorií (A-H). První část tvořily otázky tykající se ubytování studentů, využívání městské hromadné dopravy v Olomouci nebo způsobu stravování. Ve druhé části nás zajímalo, jak studenti tráví svůj volný čas v Olomouci, jaké využívají služby a které sportovní a kulturní zařízení
14
navštěvují nejčastěji. Třetí část se zabývala zaměstnáním studentů, zda mají v Olomouci nějakou brigádu či stálé zaměstnání a pokud ano, tak jakou. Dále tato část obsahovala otázky směřující k městu Olomouci. Zda by v hanácké metropoli chtěli zůstat po ukončení studia, jaké mají důvody, kvůli kterým by po absolvování studia zůstali nebo naopak nezůstali v Olomouci či čím je pro ně město nejvíce zajímavé (nezajímavé) nebo co jim zde chybí. Čtvrtá část dotazníku se týkala otázek souvisejících se studiem. Zdali je student plátce za studium a jestli už studoval vysokou školu v jiném městě nebo ji souběžně studuje. Pokud student odpověděl na tyto otázky kladně, měl dále podle svých zkušeností vypsat pozitiva a negativa města Olomouce a také druhého místa studia. V páté části nás zajímalo, kolik peněz měsíčně průměrně vydají studenti za studium, tedy kolik dohromady utratí za ubytování, stravu, dopravu, kulturu, zábavu, sport a studijní náklady. V další otázce poté respondenti vypisovali, kolik z tohoto celku utratí za jednotlivé položky. V šesté části jsme zjišťovali, jakým způsobem studenti strávili prázdniny (červenec-srpen) v roce 2010. Zdali měli nějakou brigádu nebo jen cestovali nebo se věnovali studiu. Předposlední část tvořily otázky, které byly určeny pouze absolventským ročníkům (tedy 3. ročníkům bakalářského studia a 2. ročníkům navazujícího magisterského studia). Dotazovali jsme se, zdali již mají jasnou představu o svém budoucím pracovním uplatnění nebo jestli uvažují o prodloužení studia o 1 rok a pokud ano, tak z jakého důvodu. Poslední část dotazníku tvořily identifikační údaje. Zde studenti uvedli údaje o svém pohlaví, studovaném oboru a místě trvalého bydliště. Z důvodu velkého počtu dotazovaných studentů probíhalo průběžně i samotné vyhodnocování dotazníkové šetření. V programu MS Excel byla vytvořena databáze, do které byly jednotlivé odpovědi respondentů přepisovány. I když to na první pohled nevypadá, vyhodnocování jednotlivých dotazníků bylo časově velmi náročné. Přepsání jednoho dotazníku do tabulkového procesoru MS Excel trvalo v průměru 3 – 5 minut, přičemž se tato doba ještě prodloužila, pokud bylo nutné vyhodnotit i otázky otevřeného typu. Po přepsání všech dotazníků do programu MS Excel mohlo dojít k sumarizaci jednotlivých odpovědí a následné analýze zjištěných výsledků. Při samotné realizaci dotazníkového šetření se autoři potýkali s několika problémy, z nichž největší byl nedostatek respondentů. Jak již bylo uvedeno, dotazníky byly rozdávány studentům před jejich výukou. Aby se dosáhlo co největšího počtu vyplněných dotazníků, bylo přes databázi STAG vyhledáváno, na kterých přednáškách
15
je zapsáno nejvíce studentů. Po tomto zjištění došlo k navštívení jednotlivých přednášek, ale ve většině případů byl počet přítomných studentů oproti zapsaným velmi malý. Tento fakt zásadně stěžoval sběr dat. Dotazníky byly rozdávány zejména v prostorách nové budovy přírodovědecké fakulty na třídě 17. listopadu, dále pak v areálu bývalé Přírodovědecké fakulty na třídě Svobody a v menší míře také v prostorách ostatních fakult Univerzity Palackého. Při realizaci vlastního dotazníkového šetření bylo rozdáno celkem 900 dotazníků, z nichž se jich navrátilo 674. Návratnost tedy dosahovala hodnoty 74,9 %. Hlavním důvodem menší návratnosti byla „zapomnětlivost“ studentů, kdy dotazník sice vyplnili, ale buď ho nechali doma nebo ho ztratili. Pro závěrečné výsledky šetření bylo tedy použito 561 dotazníků. Zbylý počet dotazníků (113) nebyl vyplněn kompletně nebo chyběly důležité informace, které by snižovaly hodnotu celého výzkumu. Z hlediska struktury respondentů podle pohlaví převažovaly ženy, což přibližně odpovídá i procentuálnímu zastoupení žen na univerzitě. Z celkového počtu 561 dotazníků jich bylo vyplněno 189 (34 %) muži a 372 (64 %) ženami.
34%
muži ženy 66%
Obr. 2: Struktura respondentů podle pohlaví Pramen (zdroje dat): vlastní dotazníkové šetření
16
Největší počet respondentů z hlediska jednotlivých fakult měla Přírodovědecká fakulta (60,3 %), kde také probíhala převážná část šetření. Následovala Filozofická fakulta, která byla zastoupena 20,3 % studentů. Zbylé fakulty byly zastoupeny méně než 10 % respondentů, přičemž největší zastoupení (5,3 %) z nich měla Právnická fakulta.
3%
3% 1%
2% 5% 5%
20%
PŘF
FF
61%
PF
CMTF
PDF
FTK
LF
FZV
Obr. 3: Struktura respondentů podle jednotlivých fakult Pramen (zdroje dat): vlastní dotazníkové šetření
Hlavní cílovou skupinou dotazníkového šetření byli respondenti, kteří už na Univerzitě Palackého studovali minimálně jeden rok. Toto kritérium bylo zvoleno především z důvodu znalostí a zkušeností se službami a kulturou ve městě Olomouc. Studenti 1. ročníků bakalářského studia byli dotazováni jen zřídka, neboť se předpokládalo, že by po tak krátké době studia na univerzitě nebyli schopni odpovědět na všechny otázky. Z hlediska zastoupení jednotlivých ročníků, byl největší počet respondentů ze stávajících druhých ročníků, kde jejich počet dosahoval téměř jedné třetiny všech dotazovaných. Následovali respondenti z třetích (24 %) a prvních navazujících (čtvrtých) ročníků (19 %). Pro lepší názornost byli studenti 1. ročníku navazujícího magisterského studia označováni jako studenti 4. ročníku a studenti 2. ročníku navazujícího magisterského studia jako studenti 5. ročníku.
17
10%
18%
29% 19%
24%
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
5. ročník
Obr. 4: Struktura respondentů podle jednotlivých ročníků Poznámka: 1.-3. ročník = bakalářské studium, 4. – 5. ročník = navazující magisterské studium Pramen (zdroje dat): vlastní dotazníkové šetření
18
Seznam zkratek použitých v diplomové práci abs. – absolutně apl. – aplikovaná apod. – a podobně a.s. – akciová společnost Bc. – bakalář CMTF – Cyrilometodějská teologická fakulta č. – číslo ČR – Česká republika ECTS – evropský systém pro akumulaci a převod kreditů FF – Filozofická fakulta FTK – Fakulta tělesné kultury FZV – Fakulta zdravotnických věd GIS – geografický informační systém JU – Jihočeská univerzita LF – Lékařská fakulta M – muž Mgr. – magistr MHD – městská hromadná doprava MU – Masarykova univerzita MS – Microsoft Obr. - obrázek o.p.s. – obecně prospěšná společnost OU – Ostravská univerzita PA ČR – Policejní Akademie České republiky PDF – Pedagogická fakulta PFA – Právnická fakulta PřF – Přírodovědecká fakulta PhD. – doktor r. – rok s.r.o. – společnost s ručením omezeným SOŠ – střední odborná škola
19
spec. – specializace SPŠ – střední průmyslová škola SŠ – střední škola SVŠ – soukromá vysoká škola Tab. – tabulka TU – Technická univerzita ÚIV – ústav pro informace ve vzdělávání UJEP – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně UO – Univerzita obrany UP – Univerzita Palackého UK – Univerzita Karlova VOŠ – vyšší odborná škola VŠ – vysoká škola VVŠ – veřejná vysoká škola Ž - žena
20
4. Vysokoškolský vzdělávací systém v ČR V České republice představují vysoké školy nejvyšší úroveň vzdělávacího systému (terciární vzdělání). Školy nabízejí uchazečům o studium akreditované studijní programy tří typů: bakalářské, magisterské a doktorské a některé i celoživotní vzdělávání. Vysoké školy se člení na školy univerzitního a neuniverzitního typu. Školy univerzitního
typu
mohou
uskutečňovat
všechny
typy
studijních
programů
a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Vysoké školy neuniverzitního typu uskutečňují bakalářské studijní programy a mohou též uskutečňovat magisterské studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. (www.msmt.cz). Vysoké školy se dělí na veřejné, soukromé a státní. Veřejné a soukromé vysoké školy spadají pod působnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, státní instituce (Policejní akademie a Univerzita obrany) spadají do působnosti Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Terciární vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Forma studia může být prezenční, distanční nebo kombinovaná. Přijetí ke studiu bakalářského a magisterského studijního programu je podmíněno dosažením středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, navazujícího na bakalářsky studijní program, je řádné ukončení studia v bakalářském studijním programu. Pro přijetí ke studiu doktorského studijního programu je nutností řádné ukončení studia magisterského studijního programu. Zároveň může vysoká škola nebo fakulta stanovit další podmínky pro přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání apod.. Kvalifikační struktura rozlišuje tři stupně vysokoškolského vzdělání: bakalářský, magisterský a doktorský. Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na přípravu k výkonu povolání, přičemž se bezprostředně využívají soudobé prostředky a metody, obsahuje též vybrané teoretické poznatky. Dále slouží k přípravě ke studiu magisterského studijního programu a jeho standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše
21
čtyři roky. Studium bakalářského programu je ukončeno státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Absolventům studia se uděluje akademický titul „bakalář“ (Bc.), v oblasti umění akademický titul „bakalář umění“ (BcA.). Obě zmíněné zkratky titulů se uvádějí před jménem. (www.msmt.cz). Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí tvůrčí činnosti. V oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. Standardní doba magisterského studia je nejméně čtyři a nejvýše šest roků. Magisterský studijní program může též navazovat na bakalářský studijní program. V tomto případě běžná doba studia nejméně dva a nejvýše tři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou. Absolventům magisterského studia se udělují tyto akademické tituly:
„inženýr“ (Ing.) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství
„inženýr architekt“ (Ing. arch.) v oblasti architektury
„doktor medicíny“ (MUDr.) v oblasti lékařství
„doktor zubního lékařství“ (MDDr.) v oblasti zubního lékařství
„doktor veterinární medicíny“ (MVDr.) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny
„magistr umění“ (MgA.) v oblasti umění
„magistr“ (Mgr.) v ostatních oblastech
Absolventi studia magisterských programů, kteří získali akademický titul „magistr“, mohou dále vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Po vykonání zkoušky se udělují tyto akademické tituly:
„doktor práv“ (JUDr.) v oblasti práva
„doktor
filozofie“
(PhDr.)
v
oblasti
humanitních,
a společenských věd
„doktor přírodních věd“ (RNDr.) v oblasti přírodních věd
22
pedagogických
„doktor farmacie“ (PharmDr.) v oblasti farmacie
„licenciát teologie“ (ThLic.) nebo „doktor teologie“ (ThDr.) v oblasti teologie, pro oblast katolické teologie „licenciát teologie“
Výše zmíněné zkratky akademických titulů se uvádějí před jménem. (www.msmt.cz). Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Standardní doba doktorského studia je tři až čtyři roky a probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, u kterých student prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Po ukončení doktorského studia se absolventům uděluje akademický titul „doktor“ (Ph.D.), v oblasti teologie akademický titul „doktor teologie“ (Th.D.). Zkratky těchto akademických titulů se oproti předešlým uvádějí za jménem. (www.msmt.cz). Vysokoškolské studium se člení především na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok se skládá z období výuky, zkoušek a z období prázdnin. Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců. Jelikož začátek akademického roku stanovuje rektor, nezačíná všem vysokým školám stejně. Na většině vysokých škol v České republice je využíván kreditní systém (ECTS nebo srovnatelný systém). Pro absolvování bakalářského studijního programu je potřeba získání minimálně 180-240 ECTS kreditů. Ukončení magisterského studia je podmíněno dosáhnutím 240-360 ECTS kreditů a pro navazující magisterské studium je nutností získání 120-180 ECTS kreditů. V praxi to vypadá tak, že by měl student za jeden akademický rok dosáhnout počtu 60 ECTS kreditů.
23
5. Studenti vysokých škol v České republice 5.1 Studenti veřejných vysokých škol v České republice a pozice UP v Olomouci Po tzv. „sametové revoluci“, která proběhla na konci 80. let 20. století a o niž se rozhodující měrou přičinili pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty, volby funkcionářů a roku 1998 došlo k přetvoření dosavadních státních vysokých škol na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodování. (www.czso.cz). Z hlediska řízení veřejné vysoké školy jsou nejdůležitějšími orgány akademický senát, rektor, správní rada a vědecká, umělecká nebo akademická rada. Organizaci, činnost i postavení členů akademické obce veřejné vysoké školy upravuje zákon o vysokých školách a vnitřní předpisy vysoké školy. V roce 2009 uskutečňovalo svoji vzdělávací činnost celkem 26 veřejných vysokých škol (viz tabulka č. 1), přičemž 24 škol bylo univerzitního typu. 2 veřejné vysoké školy (Vysoká škola polytechnická Jihlava a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích) byly neuniverzitního typu. V témže roce poskytovaly veřejné vysoké školy studium celkem v 2 184 akreditovaných studijních programech.
Nejvíce
akreditovaných
programů
bylo
v bakalářském
(35
%)
a navazujícím magisterském (27 %) stupni. Následoval doktorský (26 %) a magisterský (12 %) stupeň. Podle oborového členění převládaly na veřejných školách technické vědy a nauky (27 %). Následovaly studijní obory z oblasti humanitních a společenských věd a nauk (17 %) a obory týkající se přírodních věd a nauk (taktéž 17 %). Naopak nejméně oborů bylo realizováno z oblasti právních věd a oborů z oblasti psychologie (necelé 1 %). V roce 2009 studovalo na veřejných vysokých školách 333 580 studentů, přičemž z celkového počtu všech posluchačů mírně převažovaly ženy (55 %). Bakalářské studijní programy navštěvovalo 62,2 % všech studentů, navazující magisterské 20,1 %, „dlouhé“ magisterské 11,5 % a doktorské studijní programy 6,2 % všech studentů. Tyto hodnoty jen potvrzují vývoj několika posledních let, kdy dochází k postupnému utlumování „dlouhých“ magisterských programů a k celkovému rozšiřování třístupňového vzdělávacího systému tam, kde to povaha uskutečňovaných studijních programů umožňuje. Nejvíce posluchačů studovalo obory z oblasti technických věd a nauk (25,5 %), ekonomických věd a nauk (20,3 %) a humanitních
24
a společenských věd a nauk (15,6 %). Následovaly studijní obory zaměřené na pedagogiku a učitelství (12,6 %) a přírodní vědy a nauky (8,8 %). Na veřejných vysokých školách studovalo v roce 2009 celkem 25 615 studentů s cizím státním občanstvím. Nejvíce studentů pocházelo ze Slovenské republiky (63,2 %), dále pak z Ruské federace (6,9 %) a z Ukrajiny (4,2 %). Zahraniční studenti studovali na českých vysokých
školách
zejména
obory
ekonomické,
zdravotnické,
technické
a společenskovědní.
3%
12%
9%
4% 25%
20% 4% 8%
15%
přírodní vědy a nauky
technické vědy a nauky
zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky
humanitní a společ. vědy a nauky
ekonomické vědy a nauky
právní vědy a nauky
pedagogika, učitelství a sociál. péče
vědy a nauky o kultuře a umění
Obr. 5: Studenti VVŠ podle skupiny studijních programů v roce 2009 Pramen (zdroje dat): Výroční zpráva o činnosti vysokých škol 2009
Z hlediska jednotlivých veřejných vysokých škol studovalo v roce 2009 nejvíce studentů na Univerzitě Karlově v Praze (49 094 osob), druhou nejnavštěvovanější vysokou školou byla Masarykova Univerzita v Brně, na které studovalo celkem 38 216 posluchačů. Co se ale týče zájmu o studium na veřejných vysokých školách, je pořadí těchto univerzit opačné. Zájem o studium na Masarykově univerzitě projevilo 28 055 osob, zájemců o studium na Univerzitě Karlově v Praze bylo 25 939. V pořadí třetí nejnavštěvovanější veřejnou vysokou školou byla Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (23 144 posluchačů). Následovala druhá nejstarší vysoká škola na našem území – Univerzita Palackého v Olomouci, na které v roce 2009 studovalo
25
22 386 posluchačů. Více než dvacet tisíc studentů navštěvovalo ještě dvě vysoké školy, a to Vysoké učení technické v Brně a České vysoké učení technické v Praze. Tab. 1.: Studenti veřejných vysokých škol v České republice (k 31. 10. 2009) VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY Zkratka
Název
UK MU
VŠE ZČU UTB
Univerzita Karlova Masarykova univerzita Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Univerzita Palackého Vysoké učení technické České vysoké učení technické Česká zemědělská univerzita Vysoká škola ekonomická Západočeská univerzita Univerzita Tomáše Bati
JU MENDELU UPa
VŠB-TU UP VUT ČVUT ČZU
UJEP TUL OU SU UHK VŠCHT VFU VŠPJ AMU VŠTE JAMU VŠUP AVU
Počet Počet studentů fakult 49 094 17 38 216 9
Hlavní sídlo
Kraj
Praha Brno
Hl. město Praha Jihomoravský
23 144
7
Ostrava
Moravskoslezský
22 386 21 695
8 8
Olomouc Brno
Olomoucký Jihomoravský
21 341
8
Praha
Hl. město Praha
19 990
5
Praha
Hl. město Praha
18 744 18 037 13 408
6 8 6
Hl. město Praha Plzeňský Zlínský
Jihočeská univerzita
12 194
8
Mendelova univerzita Univerzita Pardubice Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Technická univerzita Ostravská univerzita Slezská univerzita Univerzita Hradec Králové Vysoká škola chemickotechnologická Veterinární a farmaceutická univerzita Vysoká škola polytechnická Akademie múzických umění Vysoká škola technická a ekonomická Janáčkova akademie múzických umění Vysoká škola uměleckoprůmyslová Akademie výtvarných umění
10 617 10 268
5 7
Praha Plzeň Zlín České Budějovice Brno Pardubice
10 067
7
Ústí nad Labem
Ústecký
9 807 9 499 8 904 8 577
6 6 3 3
Liberec Liberecký Ostrava Moravskoslezský Opava Moravskoslezský Hradec Králové Královehradecký
3 664
4
Praha
Hl. město Praha
2 899
3
Brno
Jihomoravský
2 485
0
Jihlava
Vysočina
1 395
3
Praha
Hl. město Praha
1 204
0
České Budějovice
Jihočeský
695
2
Brno
Jihomoravský
466
0
Praha
Hl. město Praha
331
0
Praha
Hl. město Praha
333 580 Pramen (zdroje dat): Ústav pro informace ve vzdělávání
26
Jihočeský Jihomoravský Pardubický
5.2 Studenti soukromých vysokých škol v České republice Dalším typem vysoké školy v ČR je soukromá vysoká škola. Možnost vzniku soukromých vysokých škol dal zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách z roku 1998. Soukromé školy nabízejí zejména tříleté bakalářské studium, ale jsou i školy, kde studenti mohou studovat magisterský, či doktorský studijní program. Oproti veřejným vysokým školám musí student na soukromé vysoké škole platit školné. Student zde uzavírá Smlouvu o vzdělávání a platí školné platné na dané škole. Převážná většina soukromých škol je neuniverzitního typy. Pouze dvě školy se mohou vedle veřejných vysokých škol dle zákona označovat za univerzitní. Jedná se o Univerzitu Jana Amose Komenského, s.r.o. v Praze a Metropolitní Univerzitu Praha, o.p.s. . Mezi první soukromé vysoké školy, které získaly od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky akreditaci, patří: Bankovní institut vysoká školy, a.s., Praha 7, Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, Vysoká škola hotelová, s.r.o., Praha, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Praha 10, Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s., ŠKODA AUTO, a.s. Vysoká škola Mladá Boleslav, Literární akademie, s.r.o., Praha 4 a Vysoká škola podnikání, a.s., Ostrava. Hlavní „boom“ rozvoje soukromého vysokého školství u nás nastal po roce 2000. V roce 2002 nabízelo bakalářské studium v ČR celkem 27 soukromých vysokých škol, v roce 2005 to bylo již 39 škol. Během posledních let už počet škol tak výrazně nevzrůstá, naopak došlo k ukončení činnosti na několika soukromých vysokých školách. V současnosti je v ČR celkem 44 soukromých škol. S prudkým nárůstem počtu vysokých škol rostl i současně celkový počet studentů. V roce 2002 studovalo soukromé vysoké školy 7 900 studentů, v roce 2005 to bylo již 3krát více. I v posledních letech celkový počet studentů těchto vysokých škol dále vzrůstá, a to až na téměř 56 357 studentů. (www.uiv.cz). Oproti veřejným školám převládá u soukromých škol počet studentů distančního a kombinovaného studia nad prezenčním. Vyplývá to z toho, že převážná většina studentů kombinuje studium se zaměstnáním. I když v roce 2002 převyšoval počet studentů prezenčního studia (4 400 studentů) nad distančním a kombinovaným (3 500 studentů), v roce 2005 tomu byl již naopak. Zatímco k prezenčnímu studiu bylo zapsáno 10 100 studentů, v distanční a kombinované formě studovalo už 14 700
27
studentů. I v dalších letech rostl počet studentů distančního a kombinovaného studia nad prezenčním. V roce 2009 studovalo soukromou vysokou školu v prezenčním studiu 20 500 studentů. V distančním a kombinovaném studiu zaznamenáváme téměř 36 000 studentů, což je 10krát více než v roce 2002. První absolventi soukromých vysokých škol dokončili studium v roce 2002. Bakalářský studijní program absolvovalo 447 studentů. (www.czso.cz). Na soukromých vysokých školách mohou uchazeči studovat stejné studijní programy jako na veřejných vysokých školách, i když s menší nabídkou studijních oborů. Mezi nejžádanější studijní programy patří ekonomické vědy a nauky a humanitní a společenské vědy a nauky. Ekonomické vědy studovalo v roce 2009 necelých 29 000 studentů a studijní program humanitní vědy navštěvovalo téměř 12 000 studentů. Mezi žádané studijní programy se řadí i právní vědy a nauky a pedagogika, učitelství a sociální péče. Naopak méně navštěvované studijní obory jsou technické vědy a nauky, Přírodní vědy a nauky nebo lékařské a farmaceutické vědy a nauky. Nízký počet studentů je dán poměrně omezenou nabídkou těchto studijních oborů, což je ale při časové náročnosti studia těchto oborů a převládajícího distančního a kombinovaného studia na soukromých školách celkem logické. V České republice je v současné době 44 soukromých vysokých škol, z nichž 12 navštěvuje více než 1 000 studentů (viz tabulka č. 2). Nejvyšší počet studentů má Univerzita Jana Amose Komenského, s.r.o. založená roku 2001 v Praze. Mezi školy s počtem studentů vyšším než 5 000 se řadí dále také Bankovní institut vysoká škola, a.s., Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. a Metropolitní Univerzita Praha, o.p.s. . Na Moravě studuje nejvíce studentů na Vysoké škole podnikání, a.s. se sídlem v Ostravě.
28
Tab. 2.: Soukromé vysoké školy s nejvyšším počtem studentů (k 31. 10. 2009) SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY s největším počtem studentů Rok Počet Zkratka Název Typ založení studentů Univerzita Jana Amose UJAK 2001 10 311 univerzitní Komenského, s.r.o. Bankovní institut vysoká škola, BIVŠ 1999 6 391 neuniverzitní a.s. Vysoká škola finanční a správní, VŠFS 1999 5 610 neuniverzitní o.p.s. Metropolitní Univerzita Praha, MUP 2001 5 174 univerzitní o.p.s.
Hlavní sídlo Praha Praha Praha Praha
VŠP
Vysoká škola podnikání, a.s.
2000
3 416
neuniverzitní
Ostrava
VŠO
Vysoká škola obchodní, o.p.s.
2001
2 856
neuniverzitní
Praha
VŠH
Vysoká škola hotelová, s.r.o.
1999
2 557
neuniverzitní
Praha
2001
2 742
neuniverzitní
Praha
1999
1 334
neuniverzitní Kunovice
VŠEM EPI
Vysoká škola ekonomie a managementu, s.r.o. Evropský polytechnický institut, s.r.o.
VŠKV
Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s.
1999
1 257
neuniverzitní
Karlovy Vary
VŠMIE
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s.
2001
1 136
neuniverzitní
Praha
VŠLG
Vysoká škola logistiky, o. p. s.
2004
1 043
neuniverzitní
Přerov
-
43 827
-
-
Celkem
Pramen (zdroje dat): Ústav pro informace ve vzdělávání
29
400 000 350 000 300 000 250 000 VVŠ SVŠ
200 000 150 000 100 000 50 000 0 1999
2001
2003
2005
2007
2009
Obr. 6: Vývoj počtu studentů veřejných a soukromých vysokých škol v České republice v letech 1999-2009 Pramen (zdroje dat): Ústav pro informace ve vzdělávání
50 45 40 35 30 VVŠ SVŠ
25 20 15 10 5 0 1999
2001
2003
2005
2007
2009
Obr. 7: Vývoj počtu veřejných a soukromých vysokých škol v České republice v letech 1999-2009 Pramen (zdroje dat): Ústav pro informace ve vzdělávání
30
Z výše uvedeného obrázku č. 7 je patrné, že počet soukromých vysokých škol již výrazně převýšil počet veřejných vysokých škol. Zatímco od roku 1999 vznikly pouze tří veřejné vysoké školy, u soukromých vysokých škol to bylo 39. V současnosti se již rapidní růst soukromých vysokých škol zpomalil a je pravděpodobné, že tento počet již nebude do budoucna tolik narůstat. Existuje i několik soukromých vysokých škol, které už svou činnost musely z určitého důvodu ukončit.
5.3 Studenti státních vysokých škol v České republice V České republice působí dvě státní vysoké školy. Jedná se o Policejní akademii v Praze a Univerzitu obrany v Brně. Školy jsou spravovány příslušnými ministerstvy (Policejní akademie Ministerstvem vnitra a Univerzita obrany Ministerstvem obrany), nemají právní subjektivitu a jsou organizačními složkami státu. Jelikož se jedná o státní vysoké školy, je zde oproti veřejným vysokým školám omezena vysokoškolská samospráva. Obě instituce se řadí mezi školy univerzitního typu. Univerzita obrany (UO) je státní vysoká škola se sídlem v Brně, která vznikla 1. 9. 2004 v návaznosti na pedagogický a materiálně technický potenciál tří bývalých vojenských vysokých škol – Vojenské akademie v Brně, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Hlavním posláním Univerzity je vzdělání, výchova a příprava vojenských profesionálů pro potřeby Armády České republiky (AČR) a vědecké činnosti ve prospěch resortu Ministerstva obrany (MO). Školu tvoří tři fakulty (fakulta ekonomiky a managementu, fakulta vojenských technologií a fakulta vojenského zdravotnictví), jeden vysokoškolský ústav (ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení) a dvě centra (centrum jazykové přípravy, centrum tělesné výchovy a sportu). Policejní akademie České republiky (PA ČR) je státní vysokou školou univerzitního typu se sídlem v Praze. Škola byla založena zákonem Federálního shromáždění v roce 1992, svoji činnost poté zahájila 1. 10. 1992. Stejně jako ostatní veřejné vysoké školy se Policejní akademie ČR řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.
31
Policejní akademie ČR se člení na dvě fakulty (fakultu bezpečnostního managementu a fakultu bezpečnostně právní). Studium na policejní akademii je určeno nejen pro policisty ve služebním poměru, či zaměstnance ministerstva vnitra a jiných resortů, ale také pro civilní uchazeče, kteří mají zájem po dosažení středoškolského vzdělání studovat na vysoké škole s bezpečnostně právní problematikou. Absolventi studia policejní akademie ČR naleznou uplatnění především v resortu Ministerstva vnitra ČR (MV), Policie ČR a u dalších bezpečnostních složek státu. Tab. 3.: Studenti státních vysokých škol v České republice (k 31. 12. 2009) STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY Zkratka UO
Rok Počet založení studentů
Název Univerzita obrany
Typ
Hlavní sídlo
2004
1 767
univerzitní
Brno
PA ČR Policejní akademie České republiky
1992
3 011
univerzitní
Praha
Celkem
-
4 778
-
-
Pramen (zdroje dat): www.vojenskaskola.cz, www.polac.cz
5.4 Veřejné vysoké školy s přírodovědeckou fakultou Studium přírodovědných oborů má na našem území dlouhou tradici. Důkazem toho je mnoho českých přírodovědců, jejichž vědecký objev je unikátní a uznávaný po celém světě. Ze známých jmen můžeme uvést například objevitele polarografie a nositele Nobelovy ceny z roku 1959 Jaroslava Heyrovského, dále jednoho ze spoluzakladatelů cytologie Jana Evangelistu Purkyně či Johanna Gregora Mendela, objevitele základních zákonů dědičnosti. V České republice působí celkem 7, respektive 8 veřejných vysokých škol s přírodovědeckou fakultou. Přírodovědná studia na Technické univerzitě v Liberci jsou totiž součástí Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakulty. Mezi nejstarší řadíme přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy v Praze. Na obou se začalo vyučovat od září 1920. Téměř šedesátiletou historii má přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědně-humanitní a pedagogická fakulta Technické univerzity v Liberci vznikla v roce 1990, kdy se
32
z řadové vysoké školy s ryze technickým zaměřením stala škola propojující vzdělávání technické s humanitním. Naopak Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity byla založena současně s celou univerzitou a to v roce 1991. Ostatní přírodovědecké fakulty působí krátkou dobu. V Ústní nad Labem na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně vznikla v roce 2005, kdy došlo k přestoupení přírodovědných oborů z pedagogické fakulty. Na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích je přírodovědecká fakulta od roku 2007, kdy vznikla z Biologické fakulty rozšířením biologicky zaměřeného studia o chemické, matematické, fyzikální a informatické obory. Nejmladší je Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové, která zahájila svou činnost 1. 9. 2010. Jedná se o čtvrtou fakultu univerzity a k jejím hlavním směrům náleží fyzika, biologie, matematika, chemie a informatika. Nejvíce studentů má PřF Univerzity Karlovy, kterou v roce 2009 navštěvovalo 5 458 posluchačů. Fakulta se ale zabývá „pouze“ biologií, chemií, geografií, geologií a studiem životního prostředí a pro srovnání s ostatními fakultami vysokých škol zde musíme započítat i studenty Matematicko-fyzikální fakulty, kterých bylo v roce 2009 3 471. Velký počet studentů studovalo i na PřF Masarykovy Univerzity (4 725). Každoročně přibývá i studentů PřF Univerzity Palackého, kterých ve sledovaném roce bylo 3 482. Přes 3 000 studentů navštěvovalo ještě Přírodovědně-humanitní a pedagogickou fakultu Technické univerzity. Nejméně posluchačů má zatím PřF Univerzity Hradec Králové (viz tabulka č. 4), ale zde můžeme očekávat nárůst studentů s přibývajícími akademickými roky. I v nabídce studijních programů zaujímá 1. místo Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (společně s Matematicko-fyzikální fakultou). Hojný počet studijních programů nabízí i Univerzita Palackého v Olomouci či Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně sice nabízí nižší počet studijních programů oproti ostatním fakultám, za to si ale budoucí uchazeči vybírají z největší nabídky studijních oborů.
33
Tab. 4.: Veřejné vysoké školy s přírodovědeckou fakultou (k 31. 10. 2009) VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY s Přírodovědeckou fakultou
UK
PřF + MFF Univerzity Karlovy
8 929
Počet studijních programů 76
MU
Přf Masarykovy univerzity
4 725
29
153
UP
PřF Univerzity Palackého
3 482
36
131
TUL
PřF Technické univerzity*
3 152
24
672)
OU
PřF Ostravské univerzity
2 042
30
82
JU
PřF Jihočeské univerzity
1 712
38
701)
UJEP
PřF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
1 093
19
38
UHK
PřF Univerzity Hradec Králové
243
4
4
Zkratka
Počet studentů
Název
Počet studijních oborů 148
* součástí Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakulty 1) z toho 16 oborů pouze pro dostudování stávajících studentů 2) z toho 15 oborů pouze pro dostudování stávajících studentů
Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlovy byla založena v roce 1920, v době, kdy již bylo zcela zřejmé, že nelze dále pokračovat ve vyučování přírodních věd na Fakultách filozofie a medicíny. Fakulta poskytuje vzdělání v oblasti věd biologických, chemických, geografických, geologických, v ekologii a ochraně životního prostředí. K fakultě jsou také přidruženy dvě instituce – Botanická zahrada Univerzity Karlovy a Hrdličkovo muzeum člověka. Činnost přírodovědecké fakulty je velmi rozmanitá a je zaměřena na výuku a výzkum moderních přírodních věd, které jsou charakterizovány interdisciplinaritou a transdisciplinaritou. V roce 2009 bylo ke studiu na fakultě zapsáno 5 458 studentů. Budoucí uchazeči si vybírají z celkového počtu 58 studijních oborů, které spadají pod 66 akreditovaných studijních programů. Přírodovědecká fakulta je rozdělena podle vědních oborů na Sekce biologie, chemie, geografie, geologie a Ústav životního prostředí. Jednotlivé sekce se dále dělí na 27 kateder a ústavů. Na fakultě působilo v roce 2009 celkem 786 pracovníků, z toho 42 profesorů, 88 docentů, 164 odborných asistentů a 60 asistentů a lektorů. (www.natur.cuni.cz)
34
Dnešní podoba Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy vznikla v roce 1952, kdy se vyčlenila z fakulty přírodovědecké. V příštím roce tak už oslaví šedesátileté výročí od svého založení. Fakulta rozvíjí vzdělávací, výzkumnou a vědeckou činnost v matematice, fyzice, informatice, jim příbuzných oborech a pedagogických kombinacích obsahující tyto obory. Dále také spolupracuje s domácími i zahraničními vzdělávacími, výzkumnými a vědeckými pracovišti, zejména s Akademií věd České republiky. Za dobu své existence vychovala fakulta řadu vědců a vysokoškolských učitelů. Matematicko-fyzikální fakultu navštěvovalo v roce 2009 celkem 3 471 studentů. Uchazeči o studium na fakultě si mohou vybírat z poměrně velké nabídky studijních oborů. Fakulta nabízí ke studiu 90 studijních oborů pod celkem 10 studijními programy. Fakulta se člení na tři sekce – matematickou, fyzikální a informatickou, které se dále dělí na 17 kateder, 6 ústavů a 2 kabinety. V jednotlivých sekcích působilo v roce 2009 celkem 536 zaměstnanců, z toho 66 profesorů, 111 docentů, 158 vědeckých pracovníků a 114 odborných asistentů a lektorů. (www.mff.cuni.cz) Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity byla založena roku 1919 a už na podzim roku 1920 ji začali navštěvovat první studenti. Fakulta navazovala na tradice, které v Brně na konci 19. století založil génius světové genetiky Johann Gregor Mendel. Během takřka své stoleté existence vychovala fakulta několik významných osobností v oblasti chemie, botaniky, geografie, fyziky či matematiky. V současnosti se fakulta profiluje jako výzkumná, poskytující vysokoškolské vzdělání, které je úzce propojené se základním a aplikovaným výzkumem v oblasti věd matematických, fyzikálních, biologických, chemických a věd o Zemi. Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovalo k 31. 10. 2009 celkem 4 725 studentů, kteří si mohli vybírat z nabídky 153 studijních oborů, spadajících pod 29 studijních programů. Přírodovědecká fakulta se skládá z 11 kateder, 5 ústavů a 3 laboratoří. V roce 2009 zaměstnávala 937 zaměstnanců, z toho 64 profesorů a 109 docentů. Studenty vzdělávalo celkem 680 vyučujících, z toho 437 zaměstnanců Masarykovy univerzity, 104 studentů a 139 externistů. (www.sci.muni.cz)
35
Vznik Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity je úzce spjat se založením samotné univerzity, jež se datuje k 28. 9. 1991. Akademický senát Ostravské univerzity pak ustanovil Přírodovědeckou fakultu s účinností od 1. 10. 1991. Samotnou fakultu tvoří katedry matematiky, informatiky a počítačů, fyziky, biologie a ekologie, chemie, fyzické geografie a geoekologie, sociální geografie a regionálního rozvoje. Fakulta je profilována jako dynamické a moderní vysokoškolské pracoviště. Na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě měli studenti v roce 2009 možnost studovat v 82 akreditovaných studijních oborech pod celkem 30 studijními programy. V roce 2009 navštěvovalo Přírodovědeckou fakultu celkem 2042 studentů, z toho 1417 v bakalářských studijních oborech, 502 v magisterských studijních oborech a 123 v doktorských studijních oborech. V roce 2009 zde pracovalo celkem 113 zaměstnanců, z toho 10 profesorů, 30 docentů, 70 odborných asistentů, 1 asistent a 2 vědečtí pracovníci. Zejména v posledních letech přibývá na fakultě počet mladých akademických pracovníků s vědeckou hodností, počet profesorů a docentů zůstává stabilní. (www.prf.osu.cz)
Obr. 8: Budova Přírodovědecké fakulty Ostravské Univerzity (foto L. Petráš, 1. 10. 2010)
36
5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0
Masarykova univerzita
Univerzita Karlova
Bakalářské programy
Univerzita Palackého
Navazující magisterské programy
Ostravská univerzita
Doktorské programy
Obr. 9: Srovnání poměru počtu studentů studijních programů PřF u vybraných univerzit ČR v roce 2009 Pramen (zdroje dat): Ústav pro informace ve vzdělávání
37
6. Studenti Univerzity Palackého v Olomouci O založení druhé nejstarší univerzity v českých zemích se výrazně zasloužil olomoucký biskup Vilém Prusinovský z Víckova, který v roce 1566 povolal do Olomouce příslušníky jezuitského řádu. Ti zde založili kolej Tovaryšstva Ježíšova, při níž postupně vzniklo gymnázium, akademie s právem promovat k univerzitním hodnostem, šlechtický konvikt, kněžský seminář a seminář sv. Františka Xaverského pro nemajetné studenty. Po smrti biskupa Prusinovského nastoupil na olomoucký biskupský stolek Jan Grodecký, který se zapříčinil o povýšení jezuitské koleje na plnohodnotné vysoké učení. Dne 22. 12. 1573 poskytl římskoněmecký císař Maxmilián II. olomoucké koleji Tovaryšstva Ježíšova právo udělovat univerzitní grady. Vysokoškolská výuka byla zahájena v roce 1576, kdy se na univerzitě začala přednášet filozofie. Ve stejném roce se konal i první zápis do univerzitní matriky a zapsaní studenti se účastnili symbolického obřadu, při němž byli zbaveni neotesaných mravů. V roce 1578 se dosavadní okruh působnosti olomouckého vysokého učení rozšířil o Německo, skandinávské země, východní Evropu a olomoucká univerzita se skládala ze souboru propojených a na sebe navazujících učilišť a ubytovacích zařízení. (www.upol.cz). V době stavovského povstání olomoucká univerzita na čas zanikla a znovu obnovena byla až po jeho potlačení v roce 1621. Dalšímu rozvoji poté zabránila třicetiletá válka a švédská okupace Olomouce. Avšak po jejím ukončení v roce 1648 začali olomoučtí jezuité postupně budovat velkolepé barokní objekty pro účely řádu a univerzity. V té době se již na univerzitě úspěšně pěstovala řada vědeckých disciplín jako například matematika, fyzika, kartografie nebo hebrejistika. Další peripetie ve vývoji univerzity nastaly po zrušení řádu jezuitů na konci 18. století. Po zrušení řádu Tovaryšstva Ježíšova v roce 1773 přešlo olomoucké vysoké učení pod státní správu. Postavení Brna jako faktického hlavního města Markrabství moravského, ale i nedostatky ve vedení samotné univerzity, vedly roku 1778 k přemístění moravské univerzity do Brna. Ale již o čtyři roky později byla univerzita přeložena
zpět
do
K plnohodnotnému
Olomouce, obnovení
kde
byla
univerzity
degradována
došlo
v roce
na
1827,
tříleté kdy
lyceum.
povýšením
olomouckého lycea vznikla Františkova univerzita s fakultami filozofickou, teologickou,
38
právnickou a medicinsko - chirurgickým studiem. Nástup neoabsolutismu i značný úbytek studentů vedly v 50. letech 19. století k uzavření filozofické a právnické fakulty, načež byla Františkova univerzita císařským dekretem z roku 1860 zrušena jako celek a v Olomouci zůstala pouze samostatná teologická fakulta a medicinsko – chirurgické studium. Dne 21. 2 1946 byla olomoucká univerzita obnovena pod názvem Univerzita Palackého s fakultami bohosloveckou, filozofickou, lékařskou a pedagogickou. Dle zákona byla ustavena ještě fakulta právnická, avšak po čtyřicet let nebyl zákon naplněn a své první studenty přijala Právnická fakulta až po sametové revoluci. Po komunistickém převratu z února 1948 následovaly perzekuce vůči akademické obci, studentům a ohrožená byla samotná existence univerzity. Tyto události následně vedly ke zrušení bohoslovecké fakulty. Roku 1958 se ustanovil počet fakult univerzity na čtyři, a to lékařskou, filozofickou, pedagogickou a přírodovědeckou. Šedesátá léta 20. století probíhala ve znamení stability a rozvoje univerzity. V květnu roku 1968 vznikla v Olomouci organizace vysokoškoláků – Svaz vysokoškolského studentstva Čech a Moravy. V témže roce také proběhly snahy o obnovení teologické fakulty. Pozitivní vývoj univerzity v 60. letech ukončila normalizace, která proti vysokým školám zasáhla velmi tvrdě. Násilně potlačená listopadová studentská revoluce z roku 1989 iniciovala vystoupení drtivé většiny národa proti komunistické moci, přičemž studenti Univerzity Palackého představovali v počátcích „sametové revoluce“ jedinou organizovanou protirežimní sílu v Olomouci. Po skončení „listopadové revoluce“ začala pro rozvoj univerzity nejdůležitější etapa v dějinách vysokého školství v Olomouci. Počet fakult se začal rozšiřovat. Univerzita se otevřela Evropě a celému světu, navazuje četné mezinárodní kontakty či podporuje výměnu myšlenek. (www.upol.cz). V současnosti patří svazku Univerzity Palackého v Olomouci celkem osm fakult – Cyrilometodějská teologická fakulta, Lékařská fakulta, Filozofická fakulta, Pedagogická fakulta, Právnická fakulta, Přírodovědecká fakulta, Fakulta tělesné kultury a Fakulta zdravotnických věd, na kterých studovalo k 31. 10. 2009 22 386 studentů. Univerzita Palackého, jako jeden z největších zaměstnavatelů v Olomouci, zaměstnává na plný či zkrácený úvazek více než 2 600 lidí. O naplňování poslání olomoucké univerzity se starají akademičtí pracovníci Univerzity Palackého, tedy od profesorů přes odborné asistenty až po vědecké pracovníky na všech fakultách univerzity.
39
Z níže uvedené tabulky vidíme, že největší počet studentů studuje na Filozofické fakultě UP (5 659 posluchačů) a Pedagogické fakultě UP (4 719 posluchačů). Následuje Přírodovědecká fakulta UP, kterou v roce 2009 navštěvovalo 3 482 studentů a Fakulta tělesné kultury (2 335 studentů). Nejmenší zastoupení studentů má nejmladší Fakulta zdravotnických věd UP. Tab. 5.: Fakulty a počet studentů UP v Olomouci (k 31. 10. 2009) Počet studentů
Fakulta
abs. Filozofická Pedagogická Přírodovědecká Tělesné kultury Lékařská Právnická Cyrilometodějská teologická Zdravotnických věd Celkem
% 5 659 4 719 3 482 2 335 2 132 2 091 1 181 787
25,3 21,1 15,6 10,4 9,5 9,3 5,3 3,5
22 386
100,0
Pramen (zdroje dat): databáze studentů UP, vlastní zpracování
Díky svým osmi fakultám nabízí olomoucká univerzita širokou škálu studijních programů, které sahají od teologie, přes učitelství, právo, tělesnou výchovu a sport, obory humanitní včetně filologických, až po spektrum oborů přírodovědných, včetně zdravotnictví a lékařství. Budoucí studenti si mohou vybírat z nabídky 229 akreditovaných studijních programů. Univerzita Palackého nabízí rovněž 64 studijních programů vyučovaných v cizím jazyce. Svým dominantním postavením dává Univerzita Palackého historické Olomouci charakter typického univerzitního města. Téměř 22 500 studentů tvoří zhruba jednu pětinu obyvatel města, s čímž se nikde jinde v České republice nesetkáme. V níže položené tabulce jsou uvedeny počty studentů Univerzity Palackého v letech 2001-2009. V akademickém roce 2001/2002 navštěvovalo univerzitu celkem 13 804 studentů, přičemž nejvíce posluchačů studovalo na Filozofické a Pedagogické fakultě. Meziroční nárůst počtu studentů univerzity z let 2002 (9,8 %) a 2003 (13,7 %) zvolnil v letech
40
2004 (5,1 %), 2005 (8,2 %) a 2006 (7,2 %). Po 10 % nárůstu v roce 2007, ale následovala regulace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2008 (4 %). Tento trend pokračuje i dále a souvisí s rostoucím důrazem na kvalitu vzdělávání. I když meziroční nárůst počtu studentů mírně klesá oproti předchozím letům, nachází se Univerzita Palackého v přelomovém období svého vývoje. Kapacita historických budov přestává stačit a tak univerzita čelí výzvě nového investičního rozvoje. Usiluje o výstavbu moderních objektů, které by měly sloužit jak výuce, tak vědeckému bádání a výzkumným aktivitám.
25 000
počet studentů
20 000
15 000
10 000
5 000
0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Obr. 10: Vývoj počtu studentů na UP v letech 2001-2009 Pramen (zdroje dat): Výroční zpráva o činnosti UP za rok 2009
6.1 Prostorová analýza studentů Univerzity Palackého v Olomouci Díky své dlouhodobé tradici se Univerzita Palackého v Olomouci řadí mezi nejvyhledávanější vysoké školy v České republice. Svým dominantním postavením dává Univerzita Palackého historické Olomouci charakter typického univerzitního města. I proto se Olomouc stává cíleným místem studentů z celé republiky. Co se týče prostorové diferenciace, není pravidlem, že lidé směřují za službami jen na co nejkratší a časově nenáročné vzdálenosti. V roce 2009 studovalo na Univerzitě
41
Palackého v Olomouci celkem 22 386 studentů, přičemž místo trvalého bydliště měli ve všech 77 okresech České republiky (viz Příloha 3). Nejvíce studentů bylo z okresu Olomouc, kde jejich počet dosáhl hodnoty 3 889 (17,3 %). Za ním s větším odstupem následují okresy Přerov (1 027 studentů) a Zlín (919 studentů). Na základě zjištěných výsledků můžeme říci, že většina studentů UP (58,8 %) v Olomouci má trvalé bydliště na území Olomouckého kraje a okresů krajů sousedních. S rostoucí vzdáleností od sídla univerzity počet studentů klesá. Výjimkou je Hlavní město Praha, ze které na univerzitě studovalo 481 studentů (2,1 %). Nejméně posluchačů pocházelo z jihozápadní části České republiky, konkrétně z okresů Tachov, Domažlice a Plzeň-sever. Univerzita Palackého umožňuje studium také zahraničním studentům, jejichž počet v roce 2009 dosáhl hodnoty 1 462 (6,2 % studentů UP). Většinu z tohoto počtu tvořili studenti ze Slovenské republiky (969 posluchačů). Dvě třetiny všech zahraničních studentů navštěvovaly lékařskou fakultu a filozofickou fakultu. Pokud analyzujeme studenty Filozofické fakulty, jsou také místem trvalého bydliště studentů zastoupeny všechny okresy České republiky (viz Příloha 4). Nejvíce jich bylo z okresu Olomouc (765 studentů) a Hlavního města Prahy (242 studentů, 4,3 % studentů FF), což poukazuje na prestižní pověst fakulty. Dále převládali studenti z okresů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Při pohledu do mapy je patrné, že poměrně velké zastoupení měli také studenti z východních a severních Čech. Zejména pak z okresů Hradec Králové, Pardubice, Ústí nad Orlicí nebo Svitavy. Je zajímavé, že z geograficky vzdálenějších okresů, jako jsou Mladá Boleslav a Liberec, studovalo na fakultě více posluchačů než z bližších, jako jsou Blansko, Jeseník či Brnovenkov. Nejmenší počet studentů pocházel z jižních, jihozápadních a severozápadních Čech, což je způsobeno především velkou vzdáleností od sídla univerzity a také špatnou dopravní dostupností. Necelých 10 % všech studentů fakulty tvořili cizinci, z nichž většina byla ze Slovenské republiky. Druhou nejpočetnější fakultou celé univerzity je Pedagogická fakulta, na které v roce 2009 studovalo 4 719 studentů ze 72 okresů České republiky. Celých 20 % tvořili studenti mající trvalé bydliště v okrese Olomouc. V dalším pořadí okresů s nejvyšším počtem studentů zastoupených na fakultě byly seřazeny všechny okresy Olomouckého a Zlínského kraje, vyjma okresu Jeseník. I při pohledu do mapy je patrné (viz Příloha 5), že drtivá většina studentů Pedagogické fakulty pocházela z moravských
42
okresů,
což
je
oproti
filozofické
fakultě,
kde
velkou
část
zaujímali
i studenti z Čech, značně odlišné. Z okresů nacházejících se v Čechách bylo nejvíce studentů ze Svitav, Ústí nad Orlicí, Chrudimi a Hlavního města Prahy. Velmi nízký byl počet zahraničních studentů na fakultě, kterých bylo pouhých 17, což je ve srovnání s ostatními fakultami ze všech nejméně. Mezi studenty Fakulty tělesné kultury převládali také studenti mající trvalé bydliště v Olomouckém kraji. Tvořili třetinu všech studentů, přičemž nejvíce jich pocházelo z okresu Olomouc, kde jejich počet dosáhl hodnoty 444 (viz Příloha 6). I zde podobně jako u pedagogické fakulty převažovali studenti z Moravy, zejména pak z okresů Zlín, Nový Jičín, Karviná a Vsetín. Díky své nabídce studijních programů je fakulta tělesné kultury vyhledávaná studenty z celé České republiky. Především pak studijní program Rekreologie, který se vyučuje pouze na Univerzitě Palackého v Olomouci a Ostravské univerzitě, patří mezi velmi žádané programy studentů z Čech, zejména pak z okresu Hlavní město Praha. V roce 2009 studovalo na fakultě 32 Slováků a 38 studentů z ostatních zahraničních států. V roce 2009 navštěvovalo Lékařskou fakultu celkem 2 132 posluchačů. Co se týče prostorové diferenciace studentů, je Lékařská fakulta v porovnání s ostatními výrazně odlišná. Více než 25 % studentů mělo jiné státní občanství než české. Nejvíce zahraničních studentů pocházelo ze Slovenské republiky (316 studentů), Malajsie (76 studentů), Velké Británie (49 studentů) a Tchaj-wanu (40 studentů). Naopak druhou čtvrtinu všech posluchačů fakulty tvořili studenti s trvalým bydlištěm v okrese Olomouc a Ostrava-město. Dále převažovali studenti pocházející z okolních okresů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje (viz Příloha 7). Z okresů nacházejících se v Čechách byl největší počet studentů lékařské fakulty zaznamenán u okresu Náchod a Hlavní město Praha. Na Právnické fakultě Univerzity Palackého studovalo v roce 2009 celkem 2 091 studentů ze 72 okresů České republiky. Nejvíce studentů pocházelo stejně jako u lékařské fakulty z okresů Olomouc a Ostrava-město. Při pohledu do mapy je patrné (viz Příloha 8), že poměrně velké zastoupení měli také studenti z východních a jihozápadních Čech, především pak z okresů Hradec Králové, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy. K povšimnutí je také to, že pouze dva studenti fakulty pocházeli z Plzeňského kraje, což svědčí o výsadním postavení tamní Právnické fakulty
43
Západočeské univerzity. Na fakultě studovalo celkem 155 cizinců, přičemž 116 jich bylo ze Slovenska. Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého navštěvovalo v akademickém roce 2009/2010 celkem 1 181 studentů, z toho bylo 854 žen a 327 mužů. Kromě Olomouckého kraje pocházelo hodně studentů z kraje Zlínského, který je specifický vysokým podílem obyvatel s náboženským vyznáním. V pořadí druhým okresem s nejvyšším počtem studentů zastoupených na fakultě bylo Brno-město. I pohled do mapy ukazuje (viz Příloha 9), že naprostou většinu tvořili studenti mající trvalé bydliště na Moravě. Naopak nejméně studentů pocházelo ze severozápadních a západních Čech, z oblastí s nejvyšším podílem osob bez vyznání. Na fakultě studovalo celkem 41 cizinců, z toho 36 slovenské národnosti. Nejmladší a nejméně početnou fakultou celé univerzity je Fakulta zdravotnických studií, na které ve školním roce 2009/2010 studovalo 787 posluchačů z 50 okresů České republiky. Více než třetinu tvořili studenti mající trvalé bydliště v okresech Olomouc, Přerov a Prostějov. Dále převažovali studenti pocházející z okresů Vsetín, Kroměříž, Zlín, Opava a Blansko. Při pohledu do mapy je patrné (viz Příloha 10), že z okresu Tábor pocházelo nejvíce posluchačů z celé oblasti západních, severních, jižních a středních Čech. Nepočítaje okres Hlavní město Praha byl počet studentů fakulty pocházejících ze západních, severních, jižních a středních Čech shodný s počtem studentů z okresu Tábor. Zajímavým faktorem diferenciace studentů fakulty zdravotnických studií je procentuální převaha žen. Na této fakultě studovalo v roce 2009 téměř 95 % studentek.
44
7. Studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Přírodovědné obory mají na historické olomoucké univerzitě dlouhou tradici, o což se zasloužili zejména jezuité. S přírodovědeckou fakultou jsou spojena jména významných vědců, jako například matematika Jakuba Kresy, astronomů Valentina Stansela a Jana Zimmermanna či zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela. Historie samostatné přírodovědecké fakulty se datuje do roku 1953, kdy byla zřízena Vysoká škola pedagogická. Ta však neměla dlouhé trvání a už v roce 1958 ukončila svoji činnost. Tímto datem přešla přírodovědecká fakulta z Vysoké školy pedagogické do svazku Univerzity Palackého. Vedle studia učitelských oborů se začalo rozvíjet i specializované neučitelské studium, což přispělo k rozvoji fakulty. Během následujících let došlo k přestěhování fakulty do větších prostor, přibývalo učitelů a vědeckých pracovníků, modernizovalo se vybavení laboratoří a postupně se zvyšoval i počet studentů. V současnosti je Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého výzkumně zaměřená fakulta poskytující bakalářské, magisterské i doktorské vzdělání v různých odvětvích matematiky, fyziky, chemie, biologie a věd o Zemi. V roce 2009 studovalo na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého celkem 3 482 studentů, z toho 2 699 v bakalářských programech, 661 magisterských a navazujících programech a 84 v doktorských programech. Studenti si mohou vybírat ze široké nabídky studijních programů, jako například geografie, informatika, aplikovaná matematika, geologie či chemie. Celkem je na fakultě akreditováno 131 studijních oborů ve 36 studijních programech.
45
84; 2% 661; 19%
2699; 79%
Bakalářské programy
Magisterské programy
Doktorské programy
Obr. 11: Poměr počtu studentů jednotlivých studijních programů PřF na UP v roce 2009 Pramen (zdroje dat): databáze studentů UP, vlastní zpracování
Zájem uchazečů o studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci neustále roste. Počet studentů fakulty se za posledních deset let téměř zdvojnásobil (viz. obr. 12). V roce 2001 navštěvovalo fakultu 1 964 studentů, o rok později jich bylo už téměř 2 100. Podobný trend pokračoval i v následujících letech. Největší nárůst zaznamenáváme mezi roky 2004 a 2005, kdy počet studentů vzrostl z 2 508 na 2 829. V roce 2006 již bylo ke studiu na Přírodovědecké fakultě zapsáno 3 093 studentů. Je pravděpodobné, že se počet studentů bude dále zvyšovat, což svědčí o dobrém jménu nejen fakulty, ale i celé univerzity.
46
4 000 3 500
počet studentů
3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Obr. 12: Vývoj počtu studentů PřF UP v letech 2001-2009 Pramen (zdroje dat): Výroční zpráva o činnosti UP za rok 2009
25 000 22 500 20 000 počet studentů
17 500 15 000 12 500
PřF
10 000
UP
7 500 5 000 2 500 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
rok
Obr. 13: Vývoj počtu studentů PřF v rámci UP v letech 2001-2009 Pramen (zdroje dat): Výroční zpráva o činnosti UP za rok 2009
47
2009
Základní organizační strukturu Přírodovědecká fakulta tvoří katedry, které se sdružují podle svého oborového zaměření. Fakulta je členěna do pěti základních oborů: Matematika s informatikou, Chemie, Fyzika, Biologie s ekologií a Vědy o Zemi. Celkem ji tedy tvoří 18 kateder, 2 laboratoře sdílené s ústavem Akademie věd, nově vzniklá Laboratoř genomové integrity a 4 celofakultní pracoviště (Kabinet výuky cizích jazyků, Centrum pedagogické přípravy, Centrum regionu Haná pro technologický a zemědělský výzkum a Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů). V roce 2008 měla fakulta celkem 488 zaměstnanců, z toho 43 profesorů, 51 docentů, 183 akademických pracovníků, 64 vědeckých pracovníků a 147 technických či administrativních pracovníků. (www.prf.upol.cz). Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého rozvíjí vzdělávací, studijní a vědeckou činnost v matematice a informatice, fyzice, chemii, biologii a ekologii, v geografii a geologii, jim příbuzných oborech a pedagogických kombinacích obsahujících tyto obory. Zajišťuje akreditované studijní programy a obory ve dvou formách studia, a to jak v prezenční (dříve denní), tak i kombinované (dříve dálkové) formě studia. Od akademického roku 2003/2004 se začaly na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci realizovat strukturované studijní programy (bakalářské, navazující magisterské a doktorské), přičemž maturanti jsou přijímáni ke studiu bakalářských studijních programů, po jejichž absolvování mají možnost pokračovat v navazujících magisterských studijních programech a pak v doktorských studijních programech. Bakalářské studijní programy jsou tříleté a studenti po jejich absolvování získají titul „bakalář“. Navazující magisterské studijní programy jsou dvouleté a jejich absolventi získají titul „magistr“. Oba typy studijních programů jsou zakončeny státní zkouškou a obhajobou písemné bakalářské či diplomové práce. Doktorské studijní programy jsou na Přírodovědecké fakultě akreditovány jako tříleté nebo čtyřleté. Jsou ukončeny vykonáním státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce. Absolventům se uděluje akademický titul „doktor“. Po ukončení neučitelských studijních oborů nalézají absolventi uplatnění především v základním i aplikovaném výzkumu, na vysokých školách, v průmyslové
48
praxi, u soukromých firem a dalších organizací a institucí. Absolventi učitelského magisterského studia, které je koncipováno jako kombinace dvou studijních oborů, získají kvalifikaci středoškolského učitele. Jádrem činnosti fakultních pracovišť je vedle výuky také výzkumná činnost. Nejen akademičtí pracovníci, ale i studenti mají možnost zapojit se do mezinárodních výzkumných týmů s výstupy v nejprestižnějších vědeckých časopisech. Mimořádně významných výsledků dosahuje fakulta v oblastech nanomateriálů, výzkumu nových chemických látek uplatnitelných ve zdravotnictví či biotechnologiích. Mezinárodní prestiž si dlouhodobě drží Ornitologická laboratoř a Laboratoř růstových regulátorů. Jedná se o společné pracoviště fakulty a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Laboratoř optiky je provozována společně s Fyzikálním ústavem Akademie věd České republiky. Mezi její činnosti patří například vývoj a konstrukce zrcadel
pro
detektory
mimořádně
energetických
částic
kosmického
záření
v mezinárodním projektu Auger. Přírodovědecká fakulta také vytváří nebo se velkou měrou podílí na celé řadě projektů. Od roku 2009 má fakulta novou budovu, kde sídlí většina jejich pracovišť. Nachází se na Třídě 17. listopadu nedaleko městského centra, v bezprostřední blízkosti vysokoškolských kolejí a menzy. Nově postavená budova patří mezi vůbec největší stavební projekty novodobé historie města Olomouce a právem je počítána mezi architektonické unikáty. Moderní učebny a laboratoře jsou vybaveny například hmotnostním spektrometrem Q-TQF Premier, robotickou laboratoří Khepera nebo femtosekundovým vláknovým laserem. Biologická pracoviště a některé laboratoře se nachází na jihovýchodním okraji města, na ulici Šlechtitelů, kde se rozvíjí nový univerzitní kampus.
49
Obr. 14: Budova Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci (foto L. Petráš, 15. 10. 2010)
7.1 Struktura studentů přírodovědecké fakulty podle typu absolvované střední školy Jednou z hlavních podmínek, kterou musí uchazeči o studium na vysoké škole splnit, je dokončené středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou. V České republice existuje několik typů středních škol, jejichž označení se určuje na základě jejich zaměření. Jedná se například o gymnázium, střední odbornou školu, střední průmyslovou
školu,
střední
zemědělskou
školu,
obchodní
akademii,
střední
zdravotnickou školu či střední odborné učiliště. V případě studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se jich většina přihlásila ze středních škol typu gymnázia. Z celkového počtu 3 482 studentů fakulty jich bylo celkem 2 291 (65,8 %) (viz tabulka č. 6). Následují absolventi středních průmyslových škol, jichž v akademickém roce 2009/2010 studovalo 10,5 % a absolventi středních odborných škol, kterých bylo 8,4 %. Z hlediska jednotlivých studijních programů PřF UP převažovali taktéž až na jednu výjimku absolventi gymnázií. Nejvyšší zastoupení měli u studijního programu
50
Geografie, který studovalo téměř 85 %. Vysoký podíl gymnazistů zaznamenáváme také u studijních programů Biologie, Biochemie či u učitelských studijních oborů. U ostatních studijních programů už bylo rozvrstvení studentů podle typu absolvované střední školy rovnoměrnější. Například studijní programy Fyzika a Specializace ve zdravotnictví studovalo ve školním roce 2009/2010 41 absolventů střední zdravotnické školy. Téměř čtvrtinu studentů studijního programu Ekologie tvoří absolventi středních zemědělských škol. Jediný studijní program, u kterého netvořili většinu gymnazisti, je Informatika. Zde převládali absolventi středních průmyslových škol, kterých bylo celkem 40,6 %. Vyšší počet studentů, kteří přišli ze středních průmyslových škol, zaznamenáváme také u studijního programu Chemie, kde „průmyslováci“ tvoří necelou pětinu všech studentů programu. Tab. 6.: Počet studentů jednotlivých studijních programů podle typu absolvované SŠ Studijní program
Gymnázium
Průmyslová Obchodní škola akademie abs. % abs. %
Zemědělská Zdravotnická SOŠ škola škola abs. % abs. % abs. %
Ostatní
abs.
%
abs.
%
Geografie
505
84,6
10
1,7
20
3,4
11
1,8
1
0,2
26
4,4
24
4,0
Matematika + Apl. matematika
170
55,6
23
7,5
45
14,7
0
0,0
8
2,6
42
13,7
18
5,9
Chemie
245
65,5
66
17,6
2
0,5
7
1,9
9
2,4
25
6,7
20
5,3
Fyzika + Spec. ve zdravotnictví
142
55,3
30
11,7
2
0,8
1
0,4
41
16,0
17
6,6
24
9,3
Geologie
61
56,5
8
7,4
10
9,3
7
6,5
0
0,0
14
13,0
8
7,4
Biologie
333
77,1
5
1,2
2
0,5
22
5,1
18
4,2
18
4,2
34
7,9
Biochemie
139
76,0
15
8,2
0
0,0
4
2,2
11
6,0
3
1,6
11
6,0
Ekologie
113
50,7
4
1,8
1
0,4
53
23,8
3
1,3
34
15,2
15
6,7
Informatika (včetně KF)
139
33,0
171
40,6
25
5,9
4
1,0
1
0,2
70
16,6
11
2,6
Učitelství
444
76,4
34
5,9
8
1,4
27
4,6
7
1,2
42
7,2
19
3,3
3,3
136
3,9
99
2,8
291
8,4
Celkem
2291 65,8
366
10,5 115
184 5,3
Pramen (zdroje dat): databáze studentů UP, vlastní zpracování
V pořadí prvních dvaceti středních škol s největším počtem studentů na Přírodovědecké fakultě se zařadily především školy z okresu Olomouc a pak školy ze sousedních okresů. Nejvíce posluchačů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého přišlo ze Slovanského gymnázia v Olomouci (viz tabulka č. 7). Ve školním roce
51
2009/2010 studovalo na fakultě celkem 135 absolventů tohoto gymnázia, z toho bylo 89 žen a 46 mužů. 118 studentů fakulty absolvovalo Gymnázium Olomouc – Hejčín a i na třetím místě zůstalo olomoucké gymnázium a to Gymnázium Čajkovského, ze kterého PřF navštěvuje 83 studentů. 61 studentů přišlo studovat přírodní vědy z olomoucké vyšší odborné školy a střední průmyslové školy elektrotechnické, přičemž všichni jsou mužského pohlaví. První střední školou, která se nenachází v okrese Olomouc, je gymnázium v Šumperku. V pořadí na osmém místě mezi dvaceti školami s nejvyšším počtem studentů je Gymnázium a SOŠ Nový Jičín. Jedná se o první střední školu, která se nenachází v Olomouckém kraji. Celkem 42 absolventů novojičínského gymnázia studovalo v akademickém roce 2009/2010 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Z celkového počtu dvaceti středních škol s nejvyšším počtem studentů je tedy 11 z Olomouckého kraje (z toho 5 z města Olomouc), 5 ze Zlínského kraje a 4 z kraje Moravskoslezského. U osmnácti škol se jedná o gymnázia. Tab. 7.: Školy s nejvyšším počtem studentů studujících na PřF UP v roce 2009/2010 Škola
Město
Okres
Slovanské gymnázium Gymnázium Olomouc - Hejčín Gymnázium Čajkovského VOŠ a SPŠ elektrotechnická Gymnázium Gymnázium Jana Opletala Gymnázium Gymnázium a SOŠ
Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Šternberk Litovel Šumperk Nový Jičín
Gymnázium
Uherské Hradiště
SPŠ chem. ak. Heyrovského a Gymnázium Gymnázium Gymnázium Jiřího Wolkera Gymnázium Masarykovo gymnázium a JŠ s právem SJZ Gymnázium Gymnázium Jakuba Škody Mendelovo gymnázium Obchodní akademie Gymnázium Františka Palackého Gymnázium L. Jaroše Celkem
Počet studentů
M
Ž
Uničov Prostějov Zlín
Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Šumperk Nový Jičín Uherské Hradiště Ostravaměsto Olomouc Prostějov Zlín
Vsetín
Vsetín
31
10
21
Bruntál Přerov Opava Olomouc
Bruntál Přerov Opava Olomouc
31 30 27 26
6 14 11 10
25 16 16 16
26
10
16
25 983
12 418
13 565
Ostrava - Zábřeh
Valašské Meziříčí Vsetín Holešov
Kroměříž
Pramen (zdroje dat): databáze studentů UP, vlastní zpracování
52
135 118 83 61 61 60 48 42
46 44 39 61 21 39 19 13
89 74 44 0 40 21 29 29
38
10
28
37
9
28
37 34 33
17 12 15
20 22 18
7.2 Prostorová analýza studentů Přírodovědecké fakulty UP Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci je třetí nejpočetnější přírodovědeckou fakultou v České republice. Taktéž je i třetí nejstudovanější fakultou v rámci Univerzity Palackého. Fakultu navštěvovalo v akademickém roce 2009/2010 celkem 3 482 studentů ze 74 okresů České republiky. Poměr mezi studenty mužského a ženského pohlaví byl rovnoměrný. Necelou čtvrtinu všech studentů fakulty tvořili studenti s trvalým bydlištěm v okrese Olomouc, kde jejich počet dosáhl hodnoty 791. A i v rámci celé univerzity měla přírodovědecká fakulta největší procentuální podíl studentů pocházejících z okresu Olomouc. Dále byl vyšší počet studentů zaznamenán v okresech Zlín, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště, Vsetín a Ostrava-město, kde se počet studentů pohyboval v rozmezí od 126 do 172 studentů za okres. Pohled do mapy ukazuje (viz příloha 11), že větší zastoupení měli také studenti z oblasti východních Čech a Vysočiny. Studenti přírodovědecké fakulty pocházeli téměř ze všech okresů Čech, ale pouze v malém zastoupení. Jejich počet se pohyboval v rozmezí od 1 do 11 studentů za okres. Výjimku tvořil okres Hlavní město Praha, ze kterého bylo 41 posluchačů. Nižší počet studentů z oblasti Čech je také dán výsadním postavením Přírodovědecké fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity fakulty v Praze. 91 studentů pocházelo ze zahraničí, z toho převážná většina ze Slovenska.
7.3 Prostorová analýza studentů bakalářských studijních programů Jak již bylo uvedeno, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci realizuje řadu studijních programů a studijních oborů, mezi kterými si mohou budoucí uchazeči o studium bohatě vybírat. Z bakalářských studijních programů navštěvovalo v akademickém roce 2009/2010 nejvíce studentů studijní programy Geografie, Informatika, Biologie, Chemie a Učitelství přírodovědných oborů.
53
Geografie 17%
17%
Matematika a Aplikovaná Matematika Chemie
9% 14%
Fyzika a Specializace ve zdravotnictví Geologie Biologie
10% 6% 7%
5% 12%
Obr.
3%
Biochemie Ekologie a ochrana prostředí Informatika Učitelství
15: Struktura studentů jednotlivých bakalářských studijních programů
v akademickém roce 2009/2010 Pramen (zdroje dat): databáze studentů UP, vlastní zpracování
Co se týče prostorové diferenciace studentů bakalářského studijního programu Geografie, více než 20 % jich pocházelo z okresu Olomouc (98 studentů). Poměrně vysoký počet studentů byl zaznamenán také u okresů Zlín, Uherské Hradiště, Šumperk, Vsetín a Karviná. Při pohledu do mapy je patrné (viz Příloha 12), že většina studentů pocházela z okresů Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje. Naopak nízký počet byl zaznamenán u studentů s trvalým bydlištěm v okresech Jihomoravského kraje, přičemž ani jeden student bakalářského studijního programu Geografie nepocházel z okresu Brno-venkov. Lze však předpokládat, že studenti pocházející z této oblasti preferují studium geografických oborů na Masarykově Univerzitě v Brně. Bakalářský studijní program Geografie navštěvovalo v akademickém roce 2009/2010 i 9 studentů ze Slovenska.
54
Obr. 16: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Geografie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Bakalářský studijní program Informatika navštěvovalo v akademickém roce 2009/2010 celkem 383 studentů (viz Příloha 13), z toho nejvíce (přes 55 %) z Olomouckého kraje. Zejména pak z okresu Olomouc, kde počet studentů dosáhl hodnoty 137. Následovaly okresy Brno-město, Bruntál, Blansko, Vsetín a Zlín. Z okresů geograficky vzdálenějších od sídla Univerzity Palackého byl poměrně vyšší počet studentů zaznamenán u okresů Hlavní město Praha a Náchod. Zajímavým faktorem diferenciace studentů bakalářského studijního programu Informatika je procentuální převaha mužů. Tento studijní program studovalo v roce 2009 více než 90 % mužů. Pohled do mapy ukazuje (viz Příloha 14), že většina studentů bakalářského studijního programu Biologie pocházela z východní části republiky, tedy z Moravy, případně z oblasti Vysočiny a východních Čech. I zde měli největší podíl studenti mající trvalé bydliště v okrese Olomouc. Ale ve srovnání s ostatními bakalářskými studijními programy nebylo jejich postavení tak dominantní. Největší počet studentů
55
pocházel z okresů Zlín, Karviná, Uherské Hradiště a Šumperk. Naopak z Plzeňského, Karlovarského a Ústeckého kraje nepocházel ani jeden student, z kraje Libereckého a Jihočeského pouze jeden. Tento fakt je způsoben především obdobnou nabídkou studijních programů univerzit přírodovědného zaměření v Čechách, tedy Univerzity Karlovy v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Bakalářský studijní program Chemie studovalo v akademickém roce 2009/2010 celkem 265 posluchačů, z toho bylo 177 žen a 88 mužů. Převážnou většinu všech studentů
tohoto
programu
tvořili
studenti
pocházející
z Olomouckého,
Moravskoslezského a Zlínského kraje (viz Příloha 15). Zejména pak z okresů Olomouc (74 studentů), Opava (19 studentů), Nový Jičín, Přerov, Zlín (všechny po 13 studentech). U zbylých krajů České republiky byl zaznamenán minimální počet studentů bakalářského programu Chemie. Ze čtyř krajů (Jihočeský, Plzeňský, Ústecký, Liberecký) nepocházel ani jeden student. Příčinou nízkého počtu studentů z Jihomoravského kraje může být nabídka studia Chemické fakulty Vysokého učení technického v Brně a u studentů z oblasti Čech existence Fakulty Chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické
v Praze
a
Chemicko-technologické
fakulty
Univerzity
Pardubice. Studijní program Chemie navštěvovalo také 11 cizinců, z toho 10 slovenského státního občanství. I u bakalářského studijního programu Učitelství přírodovědných oborů převažovali studenti s trvalým bydlištěm v okresech Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Dále následovali posluchači z Pardubického, Královehradeckého a Jihomoravského kraje a Vysočiny, přičemž nejvíce jich bylo z okresů Svitavy, Hodonín, Žďár nad Sázavou a Znojmo. Z ostatních oblastí Čech byl počet studentů minimální (viz Příloha 16). Bakalářské studijní programy Matematika a Aplikovaná matematika navštěvovalo v akademickém roce 2009/2010 celkově 252 studentů. Největší zastoupení (53 %) měli studenti pocházející z okresů Olomouc, Přerov, Šumperk a Bruntál (viz Příloha 17). Podobně jako u bakalářského studijního programu Geografie nepocházel ani jeden student z okresu Brno-venkov. Nízký počet studentů byl také zaznamenán u jindy početnějších okresů Opava a Frýdek-Místek.
56
Pohled do mapy ukazuje (viz příloha 18), že nejrozmanitější prostorová diferenciace studentů byla u bakalářských studijních programů Fyzika a Specializace ve zdravotnictví. Tyto studijní programy navštěvovalo ve školním roce 2009/2010 celkem 184 posluchačů. Nejvíce jich pocházelo již tradičně z okresu Olomouc, kde jejich počet dosáhl hodnoty 42. Následovali studenti z okresů Ostrava-město, FrýdekMístek a Zlín. Oproti ostatním studijním programům byl zaznamenán vyšší počet studentů u geograficky vzdálenějších okresů od sídla univerzity, zejména u okresů Cheb, Hlavní město Praha a Trutnov. Tyto studijní programy společně s bakalářským studijním programem Geografie jako jediné tvořili studenti pocházející ze všech krajů České republiky. Bakalářský studijní program Ekologie a ochrana prostředí studovalo v akademickém roce 2009/2010 celkem 162 studentů, z toho 102 ženského pohlaví (viz Příloha 19). Nejvíce studentů bylo v okresech Olomouc (22), Šumperk (17) a Nový Jičín (14). U studijního programu Ekologie je také zajímavé to, že ho nestudoval ani jeden zahraniční student. Bakalářský studijní program Biochemie navštěvovalo 145 studentů z 26 okresů České republiky. Při pohledu do mapy je patrné (viz Příloha 20), že převážná většina studentů pocházela z okresů ležících na Moravě. Výjimku tvořily okresy Jeseník, Blansko a Břeclav, ze kterých nebyl žádný student programu. Nejméně početným bakalářským studijním programem byla Geologie, kterou studovalo ve všech třech ročnících celkem 86 studentů. Více než polovinu tvořili studenti s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, přičemž nejvíce jich bylo z okresu Olomouc (viz Příloha 21).
57
Tab. 8.: Studenti jednotlivých bakalářských studijních programů PřF UP v roce 2009/2010 Počet studentů celkem muži ženy Geografie 448 239 209 Učitelství 448 174 274 Informatika (včetně kombinované formy) 383 345 38 Biologie 326 60 266 Chemie 265 88 177 Matematika + Aplikovaná matematika 252 85 167 Fyzika + Specializace ve zdravotnictví 184 77 107 Ekologie a ochrana prostředí 162 60 102 Biochemie 145 36 109 Geologie 86 38 48 Celkem 2699 1202 1497 Pramen (zdroje dat): databáze studentů UP, vlastní zpracování Bakalářský studijní program
58
7.4 Prostorová analýza studentů navazujících magisterských studijních programů I mezi navazujícími magisterskými studijními programy zůstal na prvním místě studijní program Geografie, kde počet studentů za akademický rok 2009/2010 dosáhl hodnoty 147. K dalším studijním programům navazujícího magisterského typu studia s poměrně vysokým počtem studentů lze přiřadit studijní programy Učitelství přírodovědných oborů, Biologie a Chemie.
Geografie
19%
Matematika a Aplikovaná Matematika
22%
Chemie Fyzika a Specializace ve zdravotnictví
5% 7%
Geologie Biologie
8% 4%
12%
Biochemie Ekologie a ochrana prostředí
12%
3%
8%
Informatika Učitelství
Obr. 17: Struktura studentů jednotlivých navazujících magisterských studijních programů v akademickém roce 2009/2010 Pramen (zdroje dat): databáze studentů UP, vlastní zpracování
Jak již bylo zmíněno, nejnavštěvovanějším magisterským studijním programem byla Geografie. Nejvíce studentů tohoto programu pocházelo z okresů Olomouc (17 studentů), Hradec Králové a Přerov (po 11 studentech). Poměrně vyšší počet studentů byl také zaznamenán v okrese Hlavní město Praha. Naopak ani jeden student nepocházel z geograficky blízkých okresů Prostějov, Uherské Hradiště a Jeseník, přičemž u bakalářského studijního programu Geografie tvořili studenti z těchto okresů poměrně vysoký podíl.
59
Obr. 18: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Geografie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Stejně jako u bakalářského studijního programu převládali i u navazujícího magisterského studijního programu Učitelství studenti s trvalým bydlištěm v okresech Olomouc, Uherské Hradiště, Zlín a Frýdek-Místek. Z pohledu do mapy je patrné (viz Příloha 23), že převážná většina studentů programu pocházela z moravských okresů. Navazující magisterský studijní program Biologie navštěvovalo v akademickém roce 2009/2010 celkem 82 studentů. Nejvíce studentů bylo z okresů Olomouc a Vsetín. Podobně jako u bakalářského studijního programu tvořili poměrně vysoký podíl studenti z okresů Ústí nad Orlicí, Svitavy a Hradec Králové. Pohled do mapy také ukazuje (viz Příloha 24), že z Jihomoravského kraje pocházel minimální počet studentů (pouze 4), což je ve srovnání s bakalářským studijním programem výrazně odlišné. Nejvíce studentů navazujícího magisterského studijního programu Chemie bylo zaznamenáno v okrese Olomouc (19 studentů) a dále pak v okolních okresech. Oproti bakalářskému studijnímu programu ubylo studentů pocházejících z oblasti Čech (viz Příloha 25) a studentů s trvalým bydlištěm v zahraničí.
60
Navazující
magisterský
studijní
program
Informatika
navštěvovalo
v akademickém roce 2009/2010 celkem 34 posluchačů, z toho 31 mužů a 3 ženy. Velký nepoměr v počtu studentů bakalářského a navazujícího magisterského programu je způsoben tím, že v magisterském stupni již není realizováno studium v kombinované (dálkové) formě. Převážná většina studentů programu (více než 82 %) pocházela z okresů Olomouckého a Zlínského kraje (viz Příloha 26), přičemž nejvíce jich bylo z okresu Olomouc, kde jejich počet dosáhl hodnoty 16 (téměř polovina všech studentů). U magisterského studijního programu Ekologie a ochrana prostředí bylo nejvíce studentů z okresů Uherské Hradiště, Olomouc a Vsetín. Naopak chyběli studenti z okresů Šumperk, Nový Jičín a Prostějov, kteří u bakalářského studijního programu tvořili nejvyšší podíl ze všech studentů. Magisterský program Ekologie a ochrana prostředí navštěvoval i jeden student ze Slovenské republiky (viz Příloha 27). Navazující magisterské studijní programy Matematika a Aplikovaná matematika studovalo v akademickém roce 2009/2010 celkem 52 posluchačů z 18 okresů České republiky. Nejvíce pak z okresů Olomouc a Blansko (viz Příloha 28). Tyto studijní programy navštěvovalo také šest studentů ze Slovenska. U navazujících magisterských studijních programů Fyzika a Specializace ve zdravotnictví převažovali studenti pocházející z okresů Olomouc, Nový Jičín a Přerov, kde se jejich počet pohyboval v rozmezí od 4 do 13 studentů za okres. Oproti bakalářským studijním programům výrazně ubylo studentů z oblasti středních a západních Čech (viz Příloha 29). Nejméně početnými magisterskými studijními programy byly Biochemie a Geologie. U navazujícího magisterského studijního programu Biochemie měli největší zastoupení studenti z okresů Olomouc, Prostějov a Svitavy (viz Příloha 30). V akademickém roce 2009/2010 navštěvovalo navazující magisterský studijní program Geologie 22 studentů z 11 okresů České republiky. Nejvyššího počtu studentů dosáhl opět okres Olomouc (viz Příloha 31). Ani jeden z těchto studijních programů nebyl navštěvován studenty ze zahraničí.
61
Tab. 9.: Studenti jednotlivých navazujících magisterských studijních programů PřF UP v roce 2009/2010 Navazující magisterský studijní program
Počet studentů celkem
Geografie 147 Učitelství 133 Biologie 82 Chemie 80 Fyzika + Specializace ve zdravotnictví 59 Ekologie a ochrana prostředí 57 Matematika + Aplikovaná matematika 52 Biochemie 29 Geologie 22 Celkem 661 Pramen (zdroje dat): databáze studentů UP, vlastní zpracování
62
muži 64 39 24 32 28 22 15 7 9 240
ženy 83 94 58 48 31 35 37 22 13 421
8. Hodnocení intenzity vazeb k městu Olomouci získaných v průběhu studia na UP v Olomouci Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jak velké vazby si během studia vytvořili studenti Univerzity Palackého na městě Olomouc. Jak již bylo uvedeno (viz metodika práce), dotazníkové šetření bylo realizováno v zimním semestru 2010. Respondenti odpovídali na otázky týkající se města Olomouc. Zda by v hanácké metropoli chtěli zůstat po ukončení studia, jaké mají důvody, kvůli kterým by po absolvování studia zůstali či naopak nezůstali v Olomouci nebo čím je pro ně město nejvíce zajímavé (nezajímavé) či co jim zde chybí. Mezi respondenty byli studenti z celé České repliky, zejména pak z okresů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje, ze kterých pochází i největší podíl všech studentů studujících na univerzitě. Z celkového počtu 561 respondentů odpovědělo na otázku „Chcete zůstat po vysoké škole v Olomouci celkem 557 studentů. Kladnou odpověď zaznačilo více než 30 % dotazovaných, přičemž se nejvíce jednalo o studenty přírodovědecké fakulty. Z výsledku šetření plyne, že o setrvání v Olomouci neuvažuje 36 % respondentů. Zde naopak převažovali studenti filozofické fakulty. Třetina všech dotazovaných ještě není rozhodnuta, zda by v Olomouci chtěla zůstat i po absolvování vysoké školy. Tuto možnost označovali zejména studenti nižších ročníků, kteří ještě nemají představu o svém budoucím uplatnění. 7,4%
7,2%
23,2% 28,9%
33,4%
určitě ano
spíše ano
nevím
spíše ne
Obr. 19: Chcete zůstat po vysoké škole v Olomouci?
63
určitě ne
Nejčastější důvody, kvůli kterým by dotazovaní respondenti po absolvování školy zůstali v Olomouci, byly lepší možnosti uplatnění, než v místě svého bydliště. Odpovědi lepší možnosti bylo myšleno, že v Olomouci získají snadněji práci, která je i zároveň lépe finančně ohodnocena. Tuto možnost označilo přes 55 % všech respondentů, přičemž převážná většina z nich pocházela z menších měst či obcí. Přes 40 % dotazovaných uvedlo, že by v Olomouci chtěli zůstat zejména proto, že si zde našli partnera/partnerku nebo kamarády. Třetím nejčastějším důvodem, kvůli kterému by zde chtěli studenti i nadále setrvat je možnost kulturního a společenského vyžití, které město bezesporu nabízí. Z dalších důvodů, kvůli kterým by po absolvování zůstali v Olomouci, respondenti uváděli, že už zde mají brigádu či práci nebo, že už zde navázali kontakty. V nabídce odpovědí byla také možnost „jiné“, kterou označilo celkem 35 z 550 respondentů, kteří poté vypsali své vlastí důvody. Nejčastější odpovědí byla rodina. Takto odpovídali studenti, kteří mají v Olomouci trvalé bydliště a rodina je pro ně jedním z důvodů, kvůli kterým by zde rádi zůstali. Několik respondentů také uvedlo, že by v Olomouci chtěli zůstat proto, že se jedná o krásné a sympatické město.
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% mám zde brigádu, práci
kontakty
přítel, přitelkyně, lepší možnosti kamarádi než doma
důvody pro zůstání v Olomouci
možnost kulturního a společenského vyžití
jiné
celkový počet respondentů
Obr. 20: Jaké jsou podle Vás důvody, kvůli kterým byste po absolvování VŠ zůstali v Olomouci? Pramen (zdroje dat): vlastní dotazníkové šetření
64
Naopak nejčastějším důvodem, kvůli kterému by dotazovaní respondenti nechtěli po vysoké škole zůstat v Olomouci, bylo vytvořené rodinné zázemí. Takto odpovědělo více než 40 % respondentů, přičemž nejvíce tuto možnost označovali studenti nižších ročníků. Lze se domnívat, že důvodem tohoto výsledku mohla být menší závislost starších studentů na domově a rodině. Téměř 30 % respondentů by v Olomouci nechtělo zůstat, protože již má práci někde jinde. V tomto případě se jednalo zejména o absolventské ročníky. Další důvody, které respondenti uvedli proč by po skončení studia nechtěli v Olomouci zůstat byly, že by chtěli raději jít do menšího či většího města nebo, kvůli partnerům a kamarádům z místa svého bydliště. Z jiných než nabízených možností respondenti uvedli, že by zde nechtěli zůstat, kvůli nedostatku pracovních míst v jejich oboru a malému výskytu lesů a kopců.
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% rodinné zázemí
mám práci jinde
přítel, přitelkyně, kamarádi
chci do menšího/většího města
důvody pro nezůstání v Olomouci
možnost kulturního a společenského vyžití
jiné
celkový počet respondentů
Obr. 21: Jaké jsou podle Vás důvody, kvůli kterým byste po absolvování VŠ nezůstali v Olomouci? Pramen (zdroje dat): vlastní dotazníkové šetření
65
Další otázka zněla: Čím je pro Vás Olomouc nejvíce zajímavá? Cílem této otázky bylo zjistit, které z uvedených faktorů se jeví respondentům jako nejvíce zajímavé pro město Olomouc. Více než polovina všech dotazovaných odpověděla, že je pro ně Olomouc nejvíce zajímavá možností kulturního a společenského vyžití a dostatečnou nabídkou služeb. Pro 27 % respondentů je město Olomouc zajímavé svou geografickou polohou. Tuto možnost označovali především studenti s trvalým bydlištěm na Moravě. Naopak minimální počet označení této možnosti byl u respondentů pocházejících z oblasti Čech. Téměř 10 % respondentů odpovědělo, že je pro ně Olomouc nejzajímavější díky univerzitě a s tím spojeným studentským životem.
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% výhodná dostatečná nabídka dostatečná nabídka možnost kulturního geografická poloha služeb pracovního trhu a společenského vyžití
čím je Olomouc nejvíce zajímavá
jiná
celkový počet respondentů
Obr. 22: Čím je pro Vás Olomouc nejvíce zajímavá? Pramen (zdroje dat): vlastní dotazníkové šetření
Na druhou stranu je město Olomouc pro dotazované respondenty nejméně zajímavé z důvodu nedostatečné nabídky pracovního trhu. Tuto odpověď označila více než polovina dotazovaných. Jako další důvody „nezajímavosti“ Olomouce respondenti uvedli, že je ve městě velký ruch, špatné životní prostředí nebo dokonce nedostatek mužů.
66
Další otázka se zabývala nedostatky Olomouce z pohledu studentů. Na tuto otázku odpovědělo pouze 27 % všech respondentů. Hlavní příčinou nižšího počtu odpovědí byla s největší pravděpodobností neochota studentů přemýšlet nad otázkou a vypisovat konkrétní názory. Nejčastější odpovědi se týkaly problematiky práce. Více než polovina všech dotazovaných respondentů odpověděla, že jim v Olomouci chybí pracovní trh. Tato hodnota dokazuje všeobecně známý fakt, že se kvůli velkému počtu studentů ve městě Olomouc projevuje nedostatečná nabídka pracovních příležitostí a ještě horší to je s nabídkou pracovních míst pro čerstvé absolventy. Necelých 15 % dotazovaných také uvedlo, že jim v Olomouci chybí nabídka brigád či přivýdělků. Druhými nejčetnějšími odpověďmi byly odpovědi týkající se infrastruktury města, stavu komunikací ve městě a městské hromadné dopravy. Respondenti jsou nespokojeni se současnou nabídkou služeb městské hromadné dopravy, zejména pak ve večerních a nočních hodinách, kdy je v provozu nedostatek linek MHD a mnoho studentů nebydlících přímo v centru města má poté problém dopravit se do místa svého bydliště. Dotazovaní by také uvítali rozšíření tramvajových linek do okrajových částí města. Mnoho respondentů také uvedlo, že jim v Olomouci chybí cyklostezky a s tím spojený vymezený prostor. Několik respondentů také uvedlo, že jim v Olomouci schází metro. Přes 8 % dotazovaných postrádá ve městě multifunkční sportovní halu, která by sloužila jak ke sportovním, tak společenským a kulturním účelům. Ze sportovních zařízení chybí studentům lepší plavecký bazén s větší kapacitou. Téměř 5 % respondentů by také uvítalo častější konání sportovních akcí na mezinárodní úrovni. Především mužská část dotazovaných také postrádá ve městě extraligu v ledním hokeji a 1. ligu mužů v basketbale. Trochu překvapivě respondenti uváděli, že jim ve městě chybí dostatek kvalitních kulturních a společenských akcí. Co se týče obchodních služeb, tak dotazovaní nejvíce postrádají v Olomouci obchodní dům IKEA a v centru města pak fastfoodový řetězec KFC. V neposlední řadě se i objevily odpovědí týkající se přírody a životního prostředí Olomoucka. Nejvíce respondentům chybí v Olomouci a okolí kopcovitý či horský terén. Několik připomínek se také týkalo nedostatku zeleně ve městě a čistotě ovzduší.
67
Studenti byli také dotazováni, zda si myslí, že jsou v Olomouci a okolí dostatečné možnosti pro uplatnění v jejich oboru. Téměř polovina všech respondentů považuje Olomouc a okolí za vhodné místo pro uplatnění ve svém oboru. Největší podíl kladných odpovědí připadl na studenty učitelských oborů a geoinformatiky. Naopak celá třetina dotazovaných nevěří v možnost uplatnění v oboru. Takto odpovídali zejména studenti oborů environmentální geologie a mezinárodní rozvojová studia. Necelých 25 % dotazovaných se prozatím touto otázkou nezabývalo. Jednalo se především o studenty nižších ročníků, kteří nemají potřebu v současnosti tuto problematiku řešit.
25%
46%
29%
ano
ne
nevím
Obr. 23: Myslíte si, že jsou v Olomouci a okolí dostatečné možnosti pro uplatnění ve vašem oboru? Pramen (zdroje dat): vlastní dotazníkové šetření
68
9. Absolventi vysokých škol v České republice Terciární neboli vysokoškolské vzdělání přináší jeho absolventům řadu výhod. Prakticky ve všech vyspělých zemích nacházejí vysokoškoláci snadněji zaměstnání a jsou tedy méně ohroženi nezaměstnaností. Jejich práce je kvalifikovanější, zpravidla i zajímavější a v neposlední řadě za ni dostávají vyšší odměnu. Mezi hlavní přednosti absolventů vysokých škol patří: vysoká kvalifikovanost v daném oboru, flexibilita, nezatíženost negativními pracovními návyky, znalost informačních technologií a cizích jazyků či tvořivost a nápaditost. Avšak výhody spojené se získáním vysokoškolského vzdělání neplatí pro každého vysokoškoláka stejně. Mezi absolventy nacházíme veliké rozdíly, za které mohou jak jejich individuální dispozice a charakteristiky, tak absolvovaná škola a obor. (J. Koucký, M. Zelenka, 2009). Postavení vysokoškoláků na pracovním trhu a jejich uplatnění V současnosti si uchazeči o studium na vysoké škole vybírají z daleko širší nabídky vysokých škol a jejich studijních programů než tomu bylo v minulosti. I dostat se dnes na vysokou školu je snazší než dřív. Jak je to ale s jejich uplatněním po vystudování dané školy? V tom to mají dnešní absolventi vysokých škol mnohem horší, jelikož platí: čím více vysokoškoláků, tím větší konkurence. Počet absolventů vysokých škol totiž v České republice přibývá velice rychle. Ještě v roce 2000 činil podíl vysokoškoláků v příslušné věkové skupině necelých 14 %, dnes se už blíží k 40 %. A podle nejnovější studie, kterou vypracovalo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, vyplývá, že vysokoškoláci mají kolem roku 2013 tvořit dokonce nadpoloviční většinu všech mladých lidí, kteří odcházejí ze školy na pracovní trh. To pro absolventy znamená mnohem větší konkurenci při hledání práce. Zřejmý nepoměr mezi rychle rostoucími počty čerstvých absolventů vysokých škol na jedné straně a nižším počtem nových vysokoškolských pracovních míst na straně druhé se však bude projevovat v dlouhodobějším měřítku. V následujících letech to povede spíše k tomu, že mladí vysokoškoláci budou muset slevit ze svých nároků na kvalifikovanost práce a na mzdu, než že se budou výrazně častěji objevovat mezi nezaměstnanými. Proto je třeba počítat s tím, že vysokoškoláci začnou obsazovat pracovní místa, která dosud zastávali zejména středoškoláci, a ti zase budou z trhu práce
69
vytlačovat mladé lidi s nejnižším vzděláním. Někteří zaměstnavatelé se navíc chystají absolventům nabízet flexibilnější formy zaměstnávání jako například zkrácený úvazek nebo příležitostnou výpomoc. Jiné větší firmy či společnosti nabízejí absolventům tzv. tréninkové programy (někdy označované i jako „mléčné programy“). Tyto programy slouží především pro čerstvé absolventy, kteří ještě nemají jasnou představu o své kariéře a prvním zaměstnání. Ve většině případů bývají realizovány v rámci smlouvy na plný úvazek. Účastník těchto programů projde v průběhu obvykle roční pracovní zkušenosti tzv. kolečko po firmě, při kterém si tak může vyzkoušet několik pozic a pracovat na více odděleních. Seznámí se s podnikovou kulturou, jednotlivými vnitropodnikovými procesy nebo se podílí na tvorbě různých projektů. (R. Palaščák, 2008). Absolventi vysokých škol již dlouhodobě vykazují nejnižší míru celkové neúspěšnosti absolventů na trhu práce mezi absolventy všech stupňů škol. V roce 2009 dosahovala
běžná
míra
nezaměstnanosti
absolventů vysokých škol 3,1 %,
standardizovaná míra nezaměstnanosti pak 3,5 %. Na trhu práce nalézají nejlepší uplatnění absolventi lékařských, technických a právnických fakult. Dobré výsledky zaznamenávají také absolventi pedagogických a ekonomických oborů. Naopak nejhorší postavení mají absolventi zemědělských a uměleckých fakult, jejichž nezaměstnanost převyšuje 8 %. (J. Koucký, M. Zelenka, 2009). Z hlediska jednotlivých vysokých škol jsou na tom nejlépe absolventi Univerzity Karlovy v Praze, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a dvou uměleckých škol (Akademie muzických umění a Vysoké školy umělecko-průmyslové), u kterých i přes ekonomickou krizi došlo v posledních dvou letech ke snížení nezaměstnanosti. Naopak nejvyšší nárůst nezaměstnanosti zaznamenali absolventi Vysoké školy chemickotechnologické v Praze, Technické Univerzity v Liberci a Univerzity Hradec Králové. (J. Koucký, M. Zelenka, 2009). Požadované vlastnosti absolventů vysokých škol Od absolventů vysokých škol se v současnosti očekává, že se stanou odborníky (experty) v daném oboru práce a dá se předpokládat, že tento požadavek bude přetrvávat i v budoucnu. Absolventi by měli být kvalifikovaní minimálně v následujících pěti
70
dimenzích: profesní odbornost, funkční flexibilita, inovativnost a řízení znalostí, mobilizace lidských zdrojů a mezinárodní orientace. (J. Koucký, M. Zelenka, 2009). První požadovanou vlastností je profesní odbornost. Od vysokoškolských absolventů se očekává, že se ve svém oboru stanou experty, kteří se vyznačují mimořádnými specifickými znalostmi a schopnostmi je vhodně využít. S přehledem přistupují k problémům, s nimiž se v práci setkávají, intuitivně hledají a nalézají řešení a korektně vyvozují závěry a interpretace. Profesní odbornost také předpokládá vysoký stupeň zvládnutí znalostí a dovedností, které jsou pro danou oblast rozhodující. Ale pouhé zvládnutí znalosti a dovednosti ještě experta ze člověka nedělá. Dalším charakteristickým rysem profesní odbornosti je schopnost využít těchto znalostí k řešení problémů v dané oblasti. (J. Koucký, M. Zelenka, 2009). Druhou důležitou vlastností absolventa je funkční flexibilita. Svět práce je neustále dynamičtější a čím dál méně statický. Díky rychlému rozvoji na jednotlivých trzích musí absolventi vysokých škol čelit různým výzvám, často nesouvisejících s jejich vystudovaným oborem, a rychle získávat nové znalosti, dovednosti a kompetence. Absolventi musí být široce uplatnitelní a schopní přizpůsobit se a reagovat na neustálé změny, které se mohou týkat například obsahu práce. Flexibilní absolventi musí mít umět pozitivně reagovat na změny, chtít se učit novým věcem a práci vnímat jako cestu k získávání nových kvalifikací a zkušeností. (J. Koucký, M. Zelenka, 2009). Další vlastností je inovativnost a řízení znalostí. Od absolventů očekávají zaměstnavatelé mnohem více, než pouhé plnění předepsaných úkolů. Hledají odborníky, kteří jsou schopni přinášet a zavádět inovace a také spoluvytvářet vhodné prostředí pro vznik a předávání znalostí a objevování nových příležitostí. Rovněž by odborníci měli mít schopnost analyzovat a syntetizovat informace přicházející z různých zdrojů a nacházet mezi nimi spojení. Také je od nich vyžadován vysoký stupeň organizačních schopností, vyjednávacích dovedností a asertivity. (J. Koucký, M. Zelenka, 2009). Mobilizací lidských zdrojů se rozumí schopnost absolventa efektivně mobilizovat kapacity a řídit práci svou i druhých. Absolventi jsou schopni pracovat samostatně, zvládat své kompetence, ale zároveň také úspěšně spolupracovat v týmu. Schopnost
mobilizovat
kapacity
druhých
je
spojena
nejen
s vůdcovskými
a rozhodovacími kvalifikacemi, ale zahrnuje také schopnost komunikovat, plánovat,
71
kontrolovat pracovní procesy a přizpůsobovat je možnostem svým i svých kolegů. (J. Koucký, M. Zelenka, 2009). Počet absolventů vysokých škol v roce 2009 Na veřejných vysokých školách absolvovalo v roce 2009 celkem 69 647 studentů. Nejvíce absolventů bylo v technicky zaměřených oborech – celkem 17 972 absolventů (25,8 %), v ekonomických oborech 16 088 absolventů (23,1 %), v humanitních
a
společenskovědních
oborech
9
438
absolventů
(13,6
%)
a v pedagogických a učitelských oborech 9 074 absolventů (13 %). V roce 2009 absolvovalo soukromé vysoké školy celkem 12 032 studentů. Převážná většina absolventů byla v ekonomicky zaměřených oborech – celkem 5 902 absolventů (49,2 %), ve společenskovědních oborech bylo 2 748 absolventů (22,8 %) a v pedagogických oborech 2 367 absolventů (19,7 %). Celkem tedy v roce 2009 úspěšně ukončilo studium na vysoké škole v České republice 81 672 studentů. Z celkového počtu všech absolventů bylo 85,3 % z veřejných vysokých škol a 14,7 % ze soukromých vysokých škol. (www.uiv.cz).
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0 přírodní vědy a technické vědy zeměděl.-les. a zdravot., lékař. humanitní a nauky a nauky veter. vědy a a farm. vědy a společ. vědy a nauky nauky nauky
ekonomické vědy a nauky
právní vědy a nauky
pedagogika, učitelství a sociál. péče
vědy a nauky o kultuře a umění
Obr. 24: Absolventi veřejných a soukromých vysokých škol podle skupiny studijních programů v roce 2009 Pramen (zdroje dat): Výroční zpráva o činnosti vysokých škol 2009
72
Práce s absolventy na vysokých školách přírodovědného zaměření v ČR Většina univerzit v České republice má zájem zůstat se svými absolventy v kontaktu i po skončení studia. Nejčastější formou, kterou se univerzity snaží navázat kontakt se svými absolventy, jsou internetové absolventské portály, na kterých bývalí studenti naleznou informace o aktuálním dění své alma mater, pozvánky na akce různého charakteru či nabídku pracovních míst. Některé portály obsahují také databáze svých absolventů, díky kterým se mohou bývalí spolužáci najít a po letech opět navázat kontakt. Některé univerzity spolupracují se svými absolventy formou členství v absolventských spolcích. Webové stránky absolventů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vznikly ze zdrojů projektu Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ) a rozvojového projektu za podpory vedení fakulty. Prostřednictvím těchto stránek navazuje fakulta kontakt se svými absolventy. Na portálu absolventů nalezneme aktuality s tím, co na fakultě připravují a co zajímavého na ni proběhlo. Dále rady, jak se chovat na trhu práce, jak zvyšovat svoji cenu. Také zde najdeme databázi zaměstnavatelů
přírodovědných
oborů,
jejich
nabídku
spolupráce
v oblasti
krátkodobého i dlouhodobého zaměstnání, stáží, praxí, stínování pracovních pozic, přičemž se tato nabídka průběžně aktualizuje. Portál umožňuje vyhledávání v databázi absolventských ročníků s možností navolení vlastního filtru, prohlížení statistik absolventů a studentů po jednotlivých oborech i místech bydliště. Můžeme si prohlédnout fotogalerii s fotografiemi z dob studia s dobovou platinou i ty novější, dále fotografie z promocí, srazu absolventů a akcí fakulty. Absolventi zde uvádí své zkušenosti při uplatnění v praxi. V neposlední řadě na portálu nalezneme pozvánky na společenské, kulturní a sportovní akce či různá setkání a srazy. Mnoho absolventů váhá, kterým směrem se po škole vydat. Velice dobrou inspirací jim může být na portálu uvedená publikace s názvem Po škole: průvodce absolventa vysoké školy na cestě do reálného života, kde absolventi naleznou rady z oblasti profesního směřování, personalistiky, psychologických aspektů práce, právního minima, rady úspěšných absolventů i specialistů z úřadu práce. (www.upol.cz). Na webových stránkách Univerzity Karlovy v Praze nalezneme internetový portál Absolvent, který si klade za cíl být dobrým rádcem a inspirací ve světě mnoha nabídek a příležitostí. Na tomto portále se absolventi dozvědí, jak správně napsat
73
životopis nebo jak využít své schopnosti a dovednosti při hledání práce. Naleznou zde nabídku pracovních míst a stáží v České republice i zahraničí, informace a dalším vzdělávání formou doktorského studia či kurzů celoživotního vzdělávání. Na univerzitě působí také Spolek absolventů a přátel Univerzity Karlovy, nesoucí historický název Carolinum. Jedná se o nezávislou dobrovolnou organizaci sdružující absolventy pražské Univerzity Karlovy a její příznivce, vzniklou po vzoru obdobných evropských a amerických univerzitních spolků. Hlavním cílem činnosti Spolku je podpora činnosti Univerzity Karlovy v Praze a sdružování jejich absolventů, a to zejména získáváním materiální podpory pro činnost univerzity pořádáním kulturních a společenských akcí, poskytováním informací o činnosti a životu univerzity, vydáváním vlastních informačních materiálů či popularizací významných výsledků vědecké a pedagogické činnosti univerzity. (www.cuni.cz) Ani Masarykova univerzita v Brně neopomíná své absolventy a vytvořila pro ně absolventský portál, na kterém absolventi naleznou informace o aktuálním dění na univerzitě, nabídku kurzů celoživotního vzdělávání nebo pozvánky na různé společenské akce. Prohlednout si zde můžou bohatou fotogalerii. Univerzita také nabízí svým bývalým úspěšným studentům přihlášení do Absolventské sítě, jejímž prostřednictvím můžou obnovit spojení s přáteli ze studií a zanechat jim vzkaz. Dále můžeme na tomto portále nahlédnout do databáze závěrečných prací či vyhledávat v seznamu absolventů. Třikrát ročně vydává univerzita časopis Absolvent, který obsahuje zajímavosti z univerzitního dění, ohlédnutí do historie školy a spoustu rozhovorů se zajímavými lidmi. I na Masarykově univerzitě působí Spolek absolventů a přátel Masarykovy univerzity, jehož cíle činnosti jsou vesměs shodné s cíly Spolku Carolinum Univerzity Karlovy. (www.muni.cz). Ostravská univerzita provozuje na svých internetových stránkách Portál absolventů, kde informuje své bývalé studenty o aktuálním dění. Současně portál slouží jako informační kanál s nabídkou a poptávkou pracovních příležitostí, dalšího vzdělávání, kurzů, workshopů. Součástí portálu je i databáze absolventů univerzity nebo fotogalerie. (www.osu.cz). Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem navazuje kontakt se svými absolventy prostřednictvím Spolku absolventů a přátel univerzity, jehož hlavní
74
náplní je informování o činnosti a záměrech univerzity, pořádání informačních a přátelských setkání a získávání materiální podpory pro činnost univerzity a jejich součástí. (www.ujep.cz). I Univerzita Hradec Králové má zájem zůstat v kontaktu se svými studenty po dokončení jejich studia. Pro absolventy pořádá nejrůznější akce a formou internetových stránek je informuje o aktuálním dění a připravovaných činnostech. Taktéž zde absolventi naleznou nabídku zaměstnání, různých kurzů a vzdělávacích akcí. K vyhledávání bývalých spolužáků jim slouží databáze absolventů. (www.uhk.cz). Pouze na webových stránkách Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Technické univerzity v Liberci nebyl nalezen odkaz směřující absolventům. Celkově ale můžeme poznamenat, že si jednotlivé univerzity snaží udržet kontakt se svými absolventy, ať už se jedná o kontakt virtuální či fyzický. Nejobsáhlejší a nejpřehlednější jsou podle mého názoru absolventské portály Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně.
75
10. Diskuse Tématem mé diplomové práce byla prostorová diferenciace studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Pro určení prostorové analýzy studentů univerzity bylo nutné upravit výchozí databázi, kterou pro potřebu diplomové práce poskytlo Centrum výpočetní techniky Univerzity Palackého v Olomouci. Databáze byla poskytnuta i upravena v programu MS Excel. Do databáze byly přidány sloupce jednotlivých okresů České republiky, do kterých byl poté každý student přiřazen na základě adresy svého bydliště. Na stejném principu probíhalo i doplnění údajů o typu absolvované střední školy. Navrhovaná zlepšení by se týkala zejména základní formy databáze, u které by mohl být uveden vedle konkrétní adresy trvalého bydliště studenta i okres, ze kterého pochází. To by přispělo ke snadnější analýze studentů z hlediska prostorového aspektu. Vylepšena by také mohla být databáze absolventů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Mohla by být doplněna o údaje týkající se absolvované střední školy, podle které by šlo následně rozpoznat, ze kterých škol přišlo nejvíce absolventů a jaká je jejich studijní úspěšnost. Co se týče realizace dotazníkového šetření, navrhovaná zlepšení by se týkala především lepší distribuce dotazníků. Samotné rozdávání dotazníků bylo velmi časově náročné a nemělo takový efekt, který se předpokládal. Možným řešením by bylo vytvoření internetového dotazníku, který nabízí možnost automatického ukládání údajů do databáze. To by šlo převedením z programu MS Access do jiného databázového systému, ale i tento postup přináší určité nevýhody a také je technicky náročný. Navíc je všeobecně známo, že elektronická dotazníková šetření mají ve většině případů velmi malou návratnost. Při samotném vyhodnocování dotazníků se zjistilo, že má menší nedostatky technického charakteru. Tyto nedostatky však neměly vliv na závěrečné výsledky dotazníkového šetření. Očekávaným problémem při distribuci dotazníků byla jeho návratnost. Ta ale byla poměrně vysoká a činila téměř 75 %. Výsledky vyplývající z této diplomové práce odpovídají současnému stavu prostorové diferenciace studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Zajímavá by byla realizace podobného průzkumu v následujících letech a porovnaní jeho výsledků s výsledky průzkumu v této práci.
76
11. Závěr Diplomová práce je tematicky zaměřena na prostorovou diferenciaci studentů Univerzity Palackého v Olomouci. Univerzita byla založena již v 16. století a je tak druhou nejstarší vysokou školu na našem území. Práce zároveň podává komplexní charakteristiku terciárního vzdělávání v České republice. Hlavním cílem práce byla prostorová analýza studentů jednotlivých fakult Univerzity Palackého. U studentů Přírodovědecké fakulty UP byla tato diferenciace ještě prohloubena na jednotlivé bakalářské a navazující magisterské studijní programy. Prostorová analýza studentů vychází z databáze studentů Univerzity Palackého, kterou pro potřebu této diplomové práce poskytlo Centrum výpočetní techniky Univerzity Palackého v Olomouci. Avšak pro účely vlastního šetření musela být databáze mírně upravena. Pro určení prostorové diferenciace představovalo každého studenta místo trvalého bydliště a absolvovaná střední škola, přičemž byly hledány okresy a střední školy, ze kterých studuje na Univerzitě Palackého nejvíce posluchačů. Na základě zjištěných výsledků vyplývá, že na Univerzitě Palackého studují posluchači z celé České republiky. Nemalý podíl představují také studenti ze zahraničních zemí. V akademickém roce 2009/2010 tvořili téměř 7 % všech studentů univerzity. Nejvíce posluchačů pocházelo z okresu Olomouc, kde jejich počet dosáhl hodnoty 3 389. Následovali studenti z okresů Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského, Jihomoravského a Pardubického kraje. S rostoucí vzdáleností od sídla univerzity počet studentů rovnoměrně klesal, ale i tak není tento počet zanedbatelný. Například z Hlavního města Praha pocházelo téměř 500 studentů, což dokazuje, že delší vzdálenost není pro studenty žádnou překážkou. Nejvíce studentů navštěvovalo Filozofickou (5 659 studentů, 25,2 % studentů UP) a Pedagogickou fakultu (4 719 studentů, 21,1 % studentů UP). Nejvíce cizinců studovalo na Lékařské fakultě (25,7 % všech studentů LF). Z hlediska struktury pohlaví studentů převažovaly ženy, které tvořily více než 70 % podíl. Jedinou fakultou, na které studentky netvořily většinu, byla fakulta tělesné kultury. Třetí nejpočetnější fakultou byla Přírodovědecká fakulta (3 482 studentů), kterou taktéž navštěvovali studenti z celé České republiky. Nejvíce jich bylo z Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Nejnavštěvovanějším studijním programem byla Geografie a to jak v bakalářském, tak v navazujícím magisterském stupni studia.
77
U přírodovědecké fakulty také převažovaly ženy, i když rozdíl mezi ženským a mužským pohlavím nebyl tak výrazný. Naopak velký rozdíl v poměru mezi muži a ženami byl zaznamenán u jednotlivých studijních programů. Zatímco u studijního programu Informatika výrazně převládali muži, u studijního programu Biologie tomu bylo přesně naopak. Pro postižení intenzity vazeb studentů k městu Olomouc bylo realizováno dotazníkové šetření s cílem zjistit, jak velké vazby si vytvořili studenti univerzity během studia k Olomouci jako k městu. Při realizaci dotazníkového šetření bylo rozdáno celkem 900 dotazníků, z nichž bylo pro závěrečné výsledky využito 561. Z výsledku šetření plyne, že o setrvání v Olomouci uvažuje více než 30 % dotazovaných, přičemž jako nejčastější důvod, kvůli kterému by chtěli po absolvování vysoké školy zůstat v hanácké metropoli uváděli, že zde mají lepší možnosti, než v místě svého bydliště. Naopak trochu paradoxně respondenti uváděli, že by v Olomouci po absolvování studia nechtěli zůstat z důvodu nízké nabídky pracovních míst. Součástí práce je i kapitola zabývající se problematikou absolventů vysokých škol, jejich uplatněním na trhu práce či spoluprací s jejich bývalou alma mater. Většina univerzit v České republice má zájem zůstat se svými absolventy v kontaktu i po skončení studia. Nejčastější formou, kterou se univerzity snaží navázat kontakt se svými absolventy, jsou internetové absolventské portály, přičemž nejobsáhlejší a nejpřehlednější jsou podle mého názoru absolventské portály Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně. Významnou součásti diplomové práce jsou mapové přílohy, které graficky doplňují zkoumanou problematiku prostorové diferenciace studentů. Zjištěné výsledky práce by mohly sloužit jako statistické údaje pro Univerzitu Palackého, zejména pak její Přírodovědeckou fakultu. Následná analýza těchto výsledků by mohla vést k lepší propagaci univerzity v jednotlivých regionech České republiky. Taktéž by výsledky této diplomové práce mohly posloužit jako vzor obdobných šetření na jiných fakultách či vysokých školách.
78
12. Shrnutí Univerzita Palackého v Olomouci byla založena roku 1573 a je druhou nejstarší univerzitou na našem území. Díky své dlouhodobé tradici se UP v Olomouci řadí mezi nejvyhledávanější vysoké školy v České republice. Svým dominantním postavením dává Univerzita Palackého historické Olomouci charakter typického univerzitního města. I proto se Olomouc stává cíleným místem studentů z celé republiky. Hlavním cílem diplomové práce byla prostorová analýza studentů Univerzity Palackého v Olomouci se zvláštním zřetelem na studenty přírodovědných oborů. Pomocí databáze byly vytvořeny mapky týkající se prostorové diferenciace studentů. Cílem vlastního sociologického šetření bylo zjištění intenzity vazeb k Olomouci jako městu získanou během studia. Na základě dotazníkového šetření, provedeného během zimního semestru 2010 zejména na studentech Přírodovědecké fakulty UP, byly analyzovány klady a zápory, díky kterým bude možné zvýšit atraktivitu města pro jeho budoucí obyvatele. Práce je také doplněna o skladbu vysokoškolského vzdělávacího systému a strukturu vysokých škol v České republice. Jedna z kapitol diplomové práce se zabývá problematikou absolventů vysokých škol a jejich uplatněním na trhu práce. Nedílnou součástí práce jsou tabulky, grafy, mapové výstupy, doplněné o fotodokumentaci vybraných vysokých škol. Text práce i veškeré výsledky jsou dostupné jak v tištěné, tak i v elektronické podobě na přiloženém CD-ROMu. Klíčová slova: vysoká škola Univerzita Palackého prostorová diferenciace přírodovědecká fakulta student studijní program absolvent databáze dotazník město Olomouc
79
13. Summary Palacký University Olomouc was established in 1573 and it is the second oldest university in our country. Thanks to its long-termed tradition is Palacký University Olomouc ranged among the most popular universities in Czech republic. With its dominant position give Palacký University Olomouc typical character of university city to historical Olomouc. That´s the reason why is Olomouc the place for a lot of students from around of whole republic. The main objective of diploma work has been spatial analysis of students from Palacký University Olomouc with main aim on students of natural sciences. Using the database were created maps aimed on spatial differentiation of students. The aim of its own socilogical investigation was ascertaining of strength of ties to Olomouc like a city obtained during the studies. Based on questionnaire research - rounded during winter semester 2010 – especially on students of Faculty of Science UP were analyzed pros and cons which could help with increase of attractiveness of the city for future residents. The diploma work is supplemented by structure of higher education system and structure of high schools in Czech republic as well. One of the chapters is dealing with issues Asserting of college graduates at labor market. An integral part of task are tables, graphs, map reports supplemented by photodocumentation of selected high schools. The text of task and all results are available in printed variant and electronical variant as well on attached CD-ROM. Key words: High school Palacký University Spatial differentiation Faculty of Science Student Study programme Graduate Database, Questionnaire, Olomouc city
80
14. Použitá literatura ČAPKOVÁ, M. Proces přijímacího řízení na vysokou školu a studijní výsledky Hodnocení přijímacího řízení na FSS MU. Brno, 2008. 103 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. BARTUŠEK, A.; KOUCKÝ, J.; KOVAŘOVIC, J. Who is more equal? Access to tertiary education in Europe. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky, 2009. 60 s. BARTUŠEK, A.; KOUCKÝ, J.; ZELENKA, M. Účast na vzdělávání, financování škol a uplatnění absolventů. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky, 2008. 83 s. GRINVALD, M. Problematika úspěšného uplatnění absolventů oboru Ochrana a tvorba životního prostředí v praxi a navržené úpravy oboru. Olomouc, 2008. 67 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. HAKENOVÁ, M. Prostorová a oborová diferenciace uchazečů o studium na PřF UP v Olomouci. Olomouc, 2009. 68 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. KOUCKÝ, J.; ZELENKA, M. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2008. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky, 2008. 10 s. KOUCKÝ, J.; ZELENKA, M. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2009. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky, 2009. 8 s. PALAŠČÁK, R. Po škole: průvodce absolventa vysoké školy na cestě do reálného života. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 74 s. POKORNÝ, M. Zpracování výsledků dotazníkového šetření absolventů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc, 2010. 36 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. VÍCHOVÁ, Z. Prostorové analýzy uchazečů, studentů a absolventů geoinformatiky na UP Olomouc. Olomouc, 2007. 76 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. ZELENKA, M. Přechod absolventů škol ze vzdělávání na pracovní trh. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky, 2008. 99 s.
81
Internetové zdroje: Český statistický úřad | ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2011-01-18]. Studenti a absolventi vysokých škol v ČR celkem | ČSÚ. Dostupné z WWW:
. Český statistický úřad | ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2011-01-18]. Historie a vývoj vysokého školství, obsah | ČSÚ. Dostupné z WWW: Český statistický úřad | ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2011-01-18]. Demografická ročenka okresů , obsah | ČSÚ. Dostupné z WWW: Fakulta - Přírodovědecká fakulta UK v Praze [online]. 2011 [cit. 2011-02-19]. O fakultě — Přírodovědecká fakulta UK v Praze. Dostupné z WWW: . Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická [online]. 2009 [cit. 2011-03-15]. Výroční zprávy. Dostupné z WWW: . Fakulteta za naravoslovje in matematiko [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Fakulteta za naravoslovje in matematiko. Dostupné z WWW: . Jihočeská univerzita - Přírodovědecká fakulta [online]. 2011 [cit. 2011-02-18]. Jihočeská univerzita Přírodovědecká fakulta. Dostupné z WWW: . Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 2008-2010 [cit. 2011-04-03]. Gender UP | Výsledky. Dostupné z WWW: . Ludwig-Maximilians-Universität München [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Alumni Ludwig-Maximilians-Universität München. Dostupné z WWW: . Matematicko-fyzikální fakulta [online]. 2011 [cit. 2011-02-19]. Úřední deska. Dostupné z WWW: . Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. 2006 [cit. 201103-03]. Výroční zpráva o činnosti vysokých škol za rok 2009, MŠMT ČR. Dostupné z WWW: .
82
Policejní akademie ČR [online]. 2005 [cit. 2011-01-10]. Policejní akademie ČR. Dostupné z WWW: . Prirodovedecka fakulta, Masarykova univerzita [online]. 2004 [cit. 2011-02-18]. Prirodovedecka fakulta, Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: . Prirodovedecka fakulta, Masarykova univerzita [online]. 2004 [cit. 2011-02-18]. Absolventi Masarykovy univerzity. Dostupné z WWW: . Prirodovedecka fakulta, Masarykova univerzita [online]. 2004 [cit. 2011-02-18]. Kdo jsme?. Dostupné z WWW: . Přírodovědecká fakulta [online]. 2011 [cit. 2011-01-10]. Portál absolventů PřF. Dostupné z WWW: . Přírodovědecká fakulta [online]. 2011 [cit. 2011-02-19]. O fakultě. Dostupné z WWW: . Přírodovědecká fakulta OU [online]. 2006-2011 [cit. 2011-02-20]. Portál absolventů OU. Dostupné z WWW: . Přírodovědecká fakulta OU [online]. 2006-2011 [cit. 2011-02-20]. Historie fakulty / Přírodovědecká fakulta OU. Dostupné z WWW: . Přírodovědecká fakulta OU [online]. 2006-2011 [cit. 2011-04-19]. Dokumenty / Přírodovědecká fakulta OU. Dostupné z WWW: . Přírodovědecká fakulta UHK [online]. 2010 [cit. 2011-03-18]. Základní informace . Dostupné z WWW: . Přírodovědecká fakulta UJEP - Fakulta [online]. 2009 [cit. 2011-02-11]. Přírodovědecká fakulta UJEP - Výroční zprávy. Dostupné z WWW: . Univerzita Jana Evangelisty Purkyně [online]. 2009 [cit. 2011-02-11]. Spolek absolventů a přátel UJEP. Dostupné z WWW: . Středisko vzdělávací politiky [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Uplatnění absolventů. Dostupné z WWW: .
83
University of Copenhagen [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Kubulus Alumni for International Students - University of Copenhagen. Dostupné z WWW: . Univerzita Hradec Králové [online]. 2010 [cit. 2011-03-18]. Základní informace. Dostupné z WWW: . Univerzita Karlova - UK [online]. 2011 [cit. 2011-02-19]. Univerzita Karlova - Portál Absolvent. Dostupné z WWW: . Univerzita Karlova - UK [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. IForum - Mám diplom z vysoké. Chcete mě?. Dostupné z WWW: . Univerzita Komenského [online]. 2006 [cit. 2011-04-01]. Absolvent. Dostupné z WWW: . Univerzita obrany [online]. 2008 [cit. 2011-01-10]. Základní fakta o škole. Dostupné z WWW: . Univerzita Palackého [online]. 2011 [cit. 2011-02-19]. Historie a současnost. Dostupné z WWW: . Univerzita Palackého [online]. 2011 [cit. 2011-01-10]. Veřejné dokumenty. Dostupné z WWW: . ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2011 [cit. 2011-02-05]. ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání. Dostupné z WWW: . ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2011 [cit. 2011-04-19]. ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání. Dostupné z WWW: . ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 2011 [cit. 2011-04-19]. ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání. Dostupné z WWW: < http://www.uiv.cz/clanek/1/10>. Zák. o vysokých školách [online]. 2011 [cit. 2011-02-02]. Dostupné z WWW: . Zákony: Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.
84
PŘÍLOHY
85
Seznam příloh: Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Přehled akreditovaných studijních oborů na VVŠ a SVŠ v roce 2009 Příloha 3: Prostorová diferenciace studentů UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 4: Prostorová diferenciace studentů Filozofické fakulty UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 5: Prostorová diferenciace studentů Pedagogické fakulty UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 6: Prostorová diferenciace studentů Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 7: Prostorová diferenciace studentů Lékařské fakulty UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 8: Prostorová diferenciace studentů Právnické fakulty UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 9: Prostorová diferenciace studentů Cyrilometodějské teologické fakulty UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 10: Prostorová diferenciace studentů Fakulty zdravotnických věd UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 11: Prostorová diferenciace studentů Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 12: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Geografie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 13: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Informatika na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 14: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Biologie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 15: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Chemie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 16: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Učitelství na PřF UP v Olomouci v roce 2009
86
Příloha 17: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Matematika a Aplikovaná matematika na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 18: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Fyzika a Specializace ve zdravotnictví na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 19: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Ekologie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 20: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Biochemie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 21: Prostorová diferenciace studentů bakalářského studijního programu Geologie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 22: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Geografie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 23: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Učitelství na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 24: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Biologie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 25: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Chemie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 26: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Informatika na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 27: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Ekologie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 28: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Matematika a Aplikovaná matematika na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 29: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Fyzika a Specializace ve zdravotnictví na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 30: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Biochemie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha 31: Prostorová diferenciace studentů navazujícího magisterského studijního programu Geologie na PřF UP v Olomouci v roce 2009
87
Příloha
32:
Prostorová
diferenciace
studentů
bakalářského
a
navazujícího
magisterského studijního programu Geografie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha
33:
Prostorová
diferenciace
studentů
bakalářského
a
navazujícího
magisterského studijního programu Učitelství na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha
34:
Prostorová
diferenciace
studentů
bakalářského
a
navazujícího
magisterského studijního programu Informatika na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha
35:
Prostorová
diferenciace
studentů
bakalářského
a
navazujícího
magisterského studijního programu Biologie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha
36:
Prostorová
diferenciace
studentů
bakalářského
a
navazujícího
magisterského studijního programu Chemie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha
37:
Prostorová
diferenciace
studentů
bakalářského
a
navazujícího
magisterského studijního programu Matematika a Aplikovaná matematika na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha
38:
Prostorová
diferenciace
studentů
bakalářského
a
navazujícího
magisterského studijního programu Fyzika a Specializace ve zdravotnictví na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha
39:
Prostorová
diferenciace
studentů
bakalářského
a
navazujícího
magisterského studijního programu Ekologie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha
40:
Prostorová
diferenciace
studentů
bakalářského
a
navazujícího
magisterského studijního programu Biochemie na PřF UP v Olomouci v roce 2009 Příloha
41:
Prostorová
diferenciace
studentů
bakalářského
a
navazujícího
magisterského studijního programu Geologie na PřF UP v Olomouci v roce 2009
88
Příloha 1 Dotazník - Studenti UP v Olomouci Vážené studentky a studenti vysokoškolského studia Univerzity Palackého v Olomouci, jmenujeme se Jan Macháček a Libor Petráš a studujeme na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Navštěvujeme 1. ročník navazujícího magisterského studia Regionální geografie. Vypracováváme diplomovou práci na téma
Studenti UP v Olomouci – potenciál pro město i region (ekonomické a jiné dopady života studentů UP ve městě Olomouci) a Vybrané geografické aspekty studia UP v Olomouci (prostorová diferenciace studentů na jednotlivých fakultách UP v Olomouci). Byť není složité dotazník vyplnit, srdečně Vám děkujeme za Váš čas, jejž dotazníku věnujete. Prosíme Vás o odpověď na každou otázku. Jakákoliv chybějící odpověď snižuje hodnotu celého výzkumu. Děkujeme za Váš čas.
Dotazník je naprosto anonymní a veškeré v něm Vámi vyplněné informace budou sloužit pouze pro vypracování výše uvedených diplomových prací. Poznámka: Vybranou odpověď na otázku prosím viditelně označte křížkem. U otevřených otázek prosím vypište. A) Ubytování, doprava, stravování
1. Kde jste ubytováni v Olomouci? Pokud jste z Olomouce, nevyplňujte, přejděte na otázku č. 3. koleje
u rodinných příslušníků
privát
ostatní (prosím, vypište) ………………
nikde, dojíždím na výuku 2. Jak často jezdíte domů? každý týden
1x za měsíc
každé 2 týdny
méně než jednou za měsíc
3. Jak často využíváte MHD v Olomouci? denně
několikrát týdně
1x týdně
dle potřeby
chodím do menzy
využívám kombinaci možností
chodím do restaurace
jiná (jídlo z domu apod.)
4. Jak se většinou stravujete?
vařím si sám/a
B) Volný čas 5. Kolik hodin týdně průměrně strávíte následujícími aktivitami v Olomouci?
studium (výuka, samostudium) …………………... sport …………………… kultura (kino, divadlo, výstava, muzeum apod.) …………………… zábava (koncerty, restaurační zařízení)…………………… jiné (návštěva knihovny, relax) ……………………
89
6. Využíváte sportoviště UP? ano ne pokud ano, jaká? …………………………………… 7. Navštívil/a jste v posledním roce některé z níže uvedených sportovních a kulturních zařízení v Olomouci? plavecký areál
Moravské divadlo Olomouc
fotbalový stadion
Divadlo Tramtárie
posilovna, fitness
Muzeum, galerie
tenisové kurty
koncert S-klub
bruslení pro veřejnost
koncert U-klub
minigolf
kino ( Cinestar, Metropol atd.)
přednášky, besedy
festival (Gaudeamus, Pivní slavnosti atd…)
8. Jaké využíváte v Olomouci služby mimo UP? U Vámi zvolených, vypište přibližně kolikrát za semestr.
kadeřnictví ……………...
kurzy tance ………………
masáže ………………
výtvarné kurzy ………………
nehtové studio ……..
rukodělné kurzy ………………
solárium ………………
žádné
doučování ………………
jiné ……………………….
jazykový kurz ……………
C) Zaměstnání 9. Máte v Olomouci brigádu či stálé zaměstnání (i na částečný úvazek)? ano ne
pokud ne, přejděte na otázku č. 12
10. Pokud ano, v jaké oblasti? obchod (super, hypermarkety, prodejny) doučování, výuka průmyslové firmy zprostředkovatelské služby (realitní makléř, finanční poradenství, dealer) hlídání dětí, práce s dětmi (střediska volného času, DDM apod.) restaurační služby (barman/ka, výpomoc v kuchyni, rozvoz pizzy apod.) kurýrní služby jiné………………………… 11. Pro zajištění brigády či zaměstání využíváte zprostředkovatelské agentury? ano ne
90
12. Chcete zůstat po VŠ v Olomouci?
určitě ano
spíše ne
spíše ano
určitě ne
nevím 13. Myslíte si, že jsou v Olomouci a okolí dostatečné možnosti pro uplatnění ve vašem oboru? ano ne nevím 14. Jaké jsou podle Vás důvody, kvůli kterým byste po absolvování VŠ zůstali v Olomouci? mám zde brigádu, práci
lepší možnosti než doma (práce, plat)
kontakty
možnost kulturního a společenského vyžití
přítel, přítelkyně, kamarádi
jiné (prosím vypište)………………………….
15. Jaké jsou podle Vás důvody, kvůli kterým byste po absolvování VŠ nezůstali v Olomouci? rodinné zázemí
chci do menšího/většího města
mám práci jinde
možnost kulturního a společenského vyžití
přítel, přítelkyně, kamarádi
jiné (prosím vypište)…………………….
16. Čím je pro Vás Olomouc nejvíce zajímavá? výhodná geografická poloha
možnost kulturního a společenského vyžití
dostatečná nabídka služeb
jiné (prosím vypište)…………....
dostatečná nabídka pracovního trhu 17. Čím je pro Vás Olomouc nejméně zajímavá? nevýhodná geografická poloha
nedostatečná nabídka pracovního trhu
nedostatečná nabídka služeb
jiné (prosím vypište)………………………
18. Co dle Vaší zkušenosti chybí ve městě Olomouci? (služby, sportoviště, pracovní trh apod.)
D) Studium 19. Jste plátce za studium? ano
pokud ano, uveďte prosím přibližně v jaké výši …………
ne
20. Studoval/a jste již VŠ v jiném městě? ano
město: …………………………
ne
91
21. Studujete souběžně jinou VŠ? ano
město: …………………………
ne
Srovnání (Pokud jste nestudoval/a VŠ v jiném městě či souběžně nestudujete, přejděte na otázku č. 23) 22. Vypište prosím pozitiva či negativa: a) v Olomouci pozitiva
negativa
b) v 2. místě studia pozitiva
negativa
E) Finance 23. Kolik peněz měsíčně průměrně vydáte na studium? (ubytování, strava, doprava, kultura, zábava, sport, studijní náklady - mimo poplatky za studium) 0 - 999,-
4000 - 4999,-
1000 - 1999,-
5000 - 5999,-
2000 - 2999 ,-
6000, - a více
3000 - 3999,24. Prosím, alespoň orientačně uveďte v jaké výši jsou Vaše celkové náklady podle níže uvedené struktury. ubytování ……….…………. stravování ……….…………. doprava ……….…………. kultura, zábava ……….…………. sportovní vyžití ……….…………. studijní náklady (kopírování, nové knihy apod.) ……….………….
F) Prázdniny 25. Jak jste převážně strávili prázdniny (červenec-srpen) v roce 2010? Uveďte prosím v % dle následujících aktivit? letní brigáda v ČR
…………….
vzdělávací programy
…………….
letní brigáda v zahraničí
…………….
Studium
…………….
cestování
…………….
nuda doma
…………….
rekreace, relax, sport
…………….
92
G) Otázky pro absolventské ročníky (tj. stávající 3. ročník bakalářského studia a 2. ročník navazujícího magisterského studia. Pokud do této kategorie napatříte, přejděte prosím na kategorii Identifikační údaje). 26. Máte již jasnou představu o svém budoucím pracovním uplatnění? ano
pokud ano, jakou?....................
ne 27. Po skončení studia uvažujete, že: začnete hned pracovat v oboru
budete pokračovat ve studiu
začnete hned pracovat mimo obor
zatím nevíte
vycestujete do zahraničí 28. Uvažujete o prodloužení studia o 1 rok? ano ne
pokud ne, přejděte prosím na kategorii Identifikační údaje
29. Pokud ano, z jakého důvodu? odklad BP, DP odklad státních závěrečných zkoušek možnost využívání studentských výhod vycestování na studijní program, výměný pobyt, stáž apod. jiné (prosím vypište)…………………
H) Identifikační údaje pohlaví:
muž
žena
fakulta: studijní obor: místo bydliště
ročník studia: obec:
okres:
kraj:
dostupnost do Olomouce: počet km:…………………. doba trvání cesty (min., hod.)………………………
Ještě jednou Vám velmi děkujeme za Váš čas strávený nad dotazníkem!
93
Příloha 2
1%
9%
1% 4%
17%
9%
27%
17% 9%
6%
přírodní vědy a nauky zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky humanitní a společ. vědy a nauky právní vědy a nauky obory z oblasti psychologie
technické vědy a nauky zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky ekonomické vědy a nauky pedagogika, učitelství a sociál. péče vědy a nauky o kultuře a umění
Obr. 1: Přehled akreditovaných studijních oborů na VVŠ v roce 2009
8%
0%
5%
7%
2% 24%
9%
45%
technické vědy a nauky humanitní a společ. vědy a nauky právní vědy a nauky obory z oblasti psychologie
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky ekonomické vědy a nauky pedagogika, učitelství a sociál. péče vědy a nauky o kultuře a umění
Obr. 2: Přehled akreditovaných studijních oborů na SVŠ v roce 2009
94
Příloha 3
95
Příloha 4
96
Příloha 5
97
Příloha 6
98
Příloha 7
99
Příloha 8
100
Příloha 9
101
Příloha 10
102
Příloha 11
103
Příloha 12
104
Příloha 13
105
Příloha 14
106
Příloha 15
107
Příloha 16
108
Příloha 17
109
Příloha 18
110
Příloha 19
111
Příloha 20
112
Příloha 21
113
Příloha 22
114
Příloha 23
115
Příloha 24
116
Příloha 25
117
Příloha 26
118
Příloha 27
119
Příloha 28
120
Příloha 29
121
Příloha 30
122
Příloha 31
123
Příloha 32
124
Příloha 33
125
Příloha 34
126
Příloha 35
127
Příloha 36
128
Příloha 37
129
Příloha 38
130
Příloha 39
131
Příloha 40
132
Příloha 41
133
