zuby a obezřetně ustupoval od keře. Když si byl jist, že vracející se pichlavá větévka jej nezasáhne, prudce škubl a angrešt spolkl. Manželé Michlovi ho celé dlouhé minuty pozorovali a smáli se až je bolely sanice. Přešlo léto, přešel i podzim, kdy Punťa vyhledával v suchém listí ježky, kteří se právě chystali ke spánku a posílal je do věčných lovišť, a zakulacená paní Jitka už každým dnem očekávala příchod děťátka ne svět. Punťa na zahradě bezcitně roztrhal sousedovu kočku Mingy a protože nebyla naděje, že by ho jeho choutky přešly, začali Michlovi svému psímu příteli shánět nový domov. Pro loveckého psa je asi nejlepší místo u hodného myslivce a tak Adam Michl nasadil všechny síly a známé, dal dokonce inzeráty do novin, aby svému zlatému Punťovi našel dobré zázemí a hodného pána. Společnými silami se nakonec podařilo objevit myslivce, pana Hajného, který nedávno přišel o psa a moc toužil po novém příteli. Když Punťa uviděl velkou (naštěstí oplocenou) zahradu se smrčky a borovicemi, kde to vypadalo, že pod každým stromkem jsou nejméně tři nory, začal radostně obíhat své nové království a zuřivě hrabal pod mladou borovicí. Pan Hajný měl Punťu od prvního okamžiku rád a kupodivu i pes, ač to bylo k nevíře, nic nenamítal proti změně pána. A tak tím, kdo nesl celou akci nejhůř, byl pan Michl. Těžce se s Punťou loučil, ale šťastná myslivcova tvář mu byla zárukou dobrého domova pro jeho psího kamaráda. A protože už bylo 23. prosince, dostal pan Hajný pod stromeček ten nejlepší dárek jaký si mohl přát. Smutný pan Michl jel domů ke své ženě, která na něho už netrpělivě čekala.“Adame, už to asi začalo. Musíš mě odvézt do nemocnice.“ Malý Adámek se narodil jen pár minut po půlnoci a tak se stalo, že měl v jediný den narozeniny i svátek a večer k němu ještě přišel Ježíšek. Přece je na světě štěstí a spravedlnost, říkal si zářící otec Adam nad nemocniční postýlkou, kde sladce odpočíval syn Adámek. -bul-
Silvestrovské veselení pro děti Jdou dvě sušenky přes silnici. Najednou jednu přejede auto. „Pojď a nedrob!“, povídá druhá. Víte jak poznáte, že byl u vás v ledničce slon? No jsou ťapičky na másle. Víte kolik bílých slonů se vejde do malého Fiata? Čtyři. Dva dopředu a dva dozadu. A víte kolik černých slonů se vejde do malého Fiata? Ani jeden, vždyť už tam sedí ti bílí. Víte proč má slon červené oči? Aby nebyl vidět v jahodách. Už jste někdy viděli slona v jahodách? Ne? Tak vidíte jak je dobře maskovaný. Praví lord svému sluhovi:“Žán, kde mám boty?“ „Na nohou pane.“ „Dobře, tak mi je obuj.“ Bělečský kurýr – vydává obecní úřad Běleč, 273 63, 659 151, šéfredaktorka Lucie Burešová, 659 035, distributoři Lukáš Prach a Kamil Dvořák. Vychází jednou měsíčně.
prosinec 1998
7.číslo
ročník I.
ZDARMA
BĚLEČSKÝ KURÝR zpravodaj obecního úřadu Běleč
Stříbrné zvonky už se těší! Svým hlasem přivolají onen čas, kdy všichni lidé rádi budou se mít zas a štěstí, lásku, radost půjdou si se svíčkou přát... Do Vánoc už zbývá opravdu jen několik dnů a také konec roku 1998 nám už dýchá na záda. Věřící lidé v neděli 20.prosince zapálí poslední svíčku na svém adventním věnci a i my ostatní začneme prožívat tu sváteční dobu. Budeme si na ulici vzájemně přát vše dobré a krásné k Vánocům i do dalšího roku, budeme dostávat vánoční pohlednice od příbuzných a přátel, ve svátečně uklizeném domě dokončíme poslední úpravy, dokoupíme pár drobností a už budeme zdobit vánoční stromek. Zvláště o Vánocích vzpomínáme na své blízké, se kterými nemůžeme sedět u stolu, ať už proto, že jsou právě na jiném konci světa anebo proto, že už bohužel nejsou vůbec mezi námi. V dnešní uspěchané a dravé době je jakousi celonárodní zvyklostí za každé situace nadávat na poměry, na to jak se máme špatně a kdo za to může. Na to, že nemůžeme mít ještě bohatší stůl, plnější spíž a tlustší peněženku. Ano, doba není jednoduchá, to víme všichni, ale – kdy byla? Mnohdy bylo hůř a lidé žili, rodily se děti a vytvářela se nezapomenutelná díla, která navždy změnila část lidského žití. Až nás tedy opět popadne pesimistická nálada, například při bilancování vlastních přínosů a obětí v právě končícím roce, zkusme raději myslet na to, že na stejné planetě a právě teď žije spousta dětí, které třeba vůbec nevědí, co to Vánoce jsou. Narodily se v zuřící válce, která ani po několika letech neutichá, nebo kvůli hladomoru v jejich zemi zůstanou jejich bříška opět prázdná i když jinde ve světě budou miliony lidí a dětí usedat k prohýbajícím se prostřeným stolům. Vzpomeňme na obrovské záplavy, které loni a letos postihly značnou část nejen naší země, ale i celé Evropy a koneckonců mnohá území po celém světě. Jistě ani všude tam nebudou slavit Vánoce tak šťastně jako jinde. Určitě se dá vzpomínat na mnoho dalšího zla a utrpení, které se v lidském žití vyskytují i na prahu jedenadvacátého století. Když si to vše uvědomíme, mělo by nám dojít jaké štěstí máme, že sedíme doma v teple kolem štědrovečerního stolu se svými nejbližšími. Na čistém ubruse mísy se salátem, rybou, řízky a dalšími dobrotami, a my můžeme v klidu jíst, rozprávět a s dětmi se těšit na příchod Ježíška. Tak šťastné, klidné a radostné Vánoce vám všem... Lucie Burešová
Vánoční štěstí
Vážení občané, Blíží se konec letošního roku a nastává čas zhodnotit uplynulé období. Myslím, že si každý udělá svoji vlastní bilanci. Naše obecní zastupitelstvo tak učinilo již před komunálními volbami. Chtěl bych v tyto dny ještě poděkovat všem našim občanům, kteří s námi spolupracovali, za jejich pomoc. Přál bych si, aby jich v příštím roce přibylo a aby se nám v naší obci líbilo a dobře žilo. Přeji vám všem krásné, spokojené vánoční svátky prožité v kruhu svých nejbližších a do nového roku hodně radosti, spokojenosti, pohodu a hlavně pevné zdraví. starosta Miroslav Bureš
Když pan Michl udělal ze své snoubenky paní Michlovou, řekli si, že svoje společné štěstí chtějí sdílet ještě s jedním živým tvorečkem – totiž s pejskem. Vydali se tedy na okresní výstavu a na první pohled je zaujaly dvě chundelaté kuličky, které majitel vehementně nabízel jako nejhodnější a nejmilejší pejsky, kteří kdy pod sluncem kňučeli. Manželům Michlovým vykreslil rasu psa jako malou, přítulnou a zcela určitě vhodnou do pokoje a nikoliv na zahradu. Štěňátka byla překrásná a paní Jitka rozhodla, že tohoto pejska chce a žádného jiného. A tak si odváželi sladce spícího Punťu plni očekávání, jak se mu u nich bude líbit.Když si dostatečně užili loužiček a hromádek po celém bytě, začal jim Punťa dokazovat, že je nejen roztomilé štěňátko, ale také šelma psovitá. Michlovi museli oželet jeden roh nového koberce, několikery boty, pár ubrusů a s nimi i váziček. Paní Michlová si nakonec zvykla i na záclony ozdobené zespodu třásněmi od psích zubů. Punťa se měl čile k světu a tak nezbývalo než ho pustit na zahradu. Pan Adam mu vlastnoručně vyrobil dřevěnou boudu, aby měl kam hlavu složit a Punťa svůj domov radostně přijal a začal si do něho nosit vše, co ho zaujalo. Za chvíli to v boudě vypadalo jako ve skladišti a pejsek se tam jen taktak vešel. K úplné spokojenosti mu chyběla ještě jedna maličkost – smetáček na smetí. Když paní domu zametala schody, vždy na ni fascinovaně hleděl a od smetáčku nemohl oči odtrhnout. Jednou ho přece potkalo štěstí. Paní Michlová zapomněla smetáček na posledním schodě a její muž seděl v zahradě na lavičce a tiše klimbal. Punťa neváhal. Vyrazil jako střela, popadl smetáček do tlamy a rozběhl se zpátky k boudě. Zarazila ho až prudká rána, která dokonce vzbudila pana Michla. Otvor v boudě byl dělán na psí hlavu a tělo, ale se smetáčkem napříč stavitel opravdu nepočítal. Punťa zavrávoral, vytřeštil oči a na chvíli znehybněl. Pak se rychle otřepal a opatrně začal smetáček vtahovat do boudy. Zuby to vydržely, sláva oddychl si pan Michl a znovu usnul. Bylo krásné jaro, když paní Michlová sdělila svému muži báječné tajemství, že před Vánocemi je navštíví čáp. Oba byli nevýslovně šťastni Budou tři a pes a až to malé povyroste, bude si s Punťou hrát na zahradě… Jenže Punťu tak vzdálená budoucnost vůbec nezajímala. Jeho vášeň se od sbírání zajímavých předmětů stočila zcela jiným směrem. Začal si uvědomovat, že je loveckým psem a podle toho se i choval. Vše živé co se objevilo na zahradě, mělo smůlu. Byl rychlejší než kočky, nevadilo mu slepičí peří a dokonce ani ježčí bodliny. Každou chvíli přišel s tlamou od krve, chlupů nebo peří a s vítězoslavným jasem v očích. Drůbež musela pryč, protože Punťu nezastavil ani metr a půl vysoký plot. I přes tyto jeho nepěkné vlastnosti měli ho Michlovi moc rádi a on je. Jen už začínali mít obavy co bude až se to malé narodí. A bylo léto. Na zahradě všechno dozrávalo jako o závod a Punťa si našel nový sport. Ve stoje na zadních tlamičkou očesával keře angreštu, který se mu stal neodolatelnou pochoutkou. Opatrně vzal kuličku angreštu mezi přední
Speciální dětská příloha
9
Milé děti, protože vám brzy začnou vánoční prázdniny, rozhodli jsme se dát vám také malý vánoční dárek. Budete mít více volného času a tak vás třeba zaujme něco z této speciální přílohy. Užijte si vánoční prázdniny co možná nejlépe a v dalším roce se mějte moc dobře!
Složení nového obecního zastupitelstva Na zahajovací schůzi 30.listopadu si noví členové zvolili mezi sebou starostu, jeho zástupce a dále předsedy a členy jednotlivých komisí: Starosta - Miroslav Bureš, který získal v komunálních volbách nejvíce vašich hlasů a také důvěru ostatních členů zastupitelstva. Zástupce starosty – Ing.Petr Bureš, který se zároveň stal předsedou stavební komise. Členy stavební komise jsou dále Jaroslav Prach a Luděk Hykl mladší. Finanční komise – předsedkyně Ludmila Fejfarová, členka Dana Svobodová Sociální a kulturní komise – předseda Karel Hykl, členky Marie Burešová a Jarmila Hyklová Komise životního prostředí - předseda Jindřich Albrecht, členové Karel Šnobl a Jiří Rohla mladší. Revizní komise a komise veřejného pořádku – předseda František Rákosník, člen Ladislav Nosek. O provoz obecního úřadu se bude i nadále starat paní Dana Svobodová.
Voňavý svícen z jablka Jablíčka máte jistě všichni doma, ať už z vlastní zahrádky nebo koupená. O Štědrém dni dopoledne si vyberte jedno opravdu pěkné, omyjte je a dobře vyleštěte suchou utěrkou. Postavte je na okvětí (také se mu říká bubák) a požádejte někoho dospělého ať vám vykrojí stopku a také část jádřince tak, aby v jablku vznikl malý otvor pro posazení svíčky. Než budete vkládat svíčku, zapíchejte do jablka koření hřebíček. Krásně voní a můžete jím vytvořit na jablku různé ornamenty. Otvor kolem svíčky by nevypadal dobře a proto jej ozdobte malými smrkovými větvičkami. Na svíčku můžete ještě uvázat stužku a svícen je hotov. Na štědrovečerním stole se bude jistě krásně vyjímat. Víte, co nesmí chybět na správném vánočním stromečku? Když správně vyluštíte doplňovačku, tajenka vám odpoví:
- v abecedě po "U" - deska na válení těsta - tihle a tamti - židle a … - zvíře, které mňouká - támhleta - když svítí sluníčko, máme za zády … - jara, léta, zimy a … - dívka Ivanka - proč?…! - vlasy si sepneme … - tříkolka se čtyřmi koly - v abecedě před "Z"
Hlas z radnice
Zasedání obecního zastupitelstva 16. prosince V úvodu veřejného zasedání obecního zastupitelstva seznámil starosta přítomné občany s plány zastupitelstva na příští volební období. Stěžejním úkolem je vybudování kanalizace a čističky odpadních vod. Dalším bodem bylo stanovení cen za pronájem sálu pro rok 1999. Zastupitelstvo rozhodlo takto: akce ukončené do 24:00 hodin akce s koncem ve 2:00 hodiny silvestrovská zábava
700,-Kč 1000,-Kč 1500,-Kč
Důležitým bodem bylo určení cen za svoz tuhého domovního odpadu pro rok 1999. Ze strany firmy, která svoz odpadu provádí, došlo k mírnému zvýšení cen. Z toho důvodu byly vypočteny tyto ceny za odvoz takto: svoz v zimě 1x týdně, v létě za 14 dní svoz 1x za 14 dní celý rok jednorázový poplatek
490,-Kč 330,-Kč 34,-Kč
Dále zastupitelstvo rozhodlo nedat souhlas s výstavbou rodinných domků v extravilánu obce na poli směrem k Šarváši a také o způsobu řešení problému přetékající vody z obecní studny pod kostelem. -pb-
Bejvávalo v Bělči dobře A není to vůbec dávno. Jak vypráví Josef Bureš, když v Bělči kvetl i ženský fotbal, dělávaly se tu občas přátelské zápasy mezi ženským celkem a mužstvem seniorských fotbalistů. Přitom se vždycky užila spousta legrace. Stalo se panu Burešovi, že se mu nepozorovaně podařilo přiblížit až k ženské bráně, když v tom si ho jedna fotbalistka všimla. „Holky bacha, Burýšek má míč! Na něj!“ A tu se několik statných sportovkyň vrhlo na jediného muže a ve snaze obrat jej o míč, zkopaly nebožáka, že týden kulhal a modřiny měl ještě o pár dní déle. Ale přes bolestivou zkušenost dodnes rád vzpomíná na tyto časy, kdy lidé ve vsi chápali, že jsou součástí jedné velké rodiny bělečské a také, že těch všedních starostí je stále dost a proto je potřeba si také od nich oddychnout. Také Jarmila Hyklová s Danou Albrechtovou vzpomínají rády na akce, které dříve místní občané pořádali spontánně bez ohledu na hospodářskou či politickou situaci. Bývaly tu krásné a velmi zábavné maškarní plesy pro dospělé. Šily se kostýmy, ovšem tajně, aby nikdo nevěděl za co ten druhý půjde. A právě zmíněné paní se domluvily, že dovedou toto tajemství až do dokonalosti. Oblékly se do svých kostýmů a známá je odvezla autem do Bratronic. Předpokládaly, že tam nastoupí do autobusu a přijedou jakoby odjinud. Jenže autobus měl konečnou v Bratronicích a dál nejel. Oběma ženám nezbylo, než jít pěšky ve svých slušivých kostýmech tučňáků. Ačkoliv přišly od Bratronic, nikdo z ostatních návštěvníků karnevalu si toho nevšiml a tak se asi nejvíc divili kolem projíždějící automobilisté, když míjeli dva obrovské tučňáky, kteří si to mašírovali po silnici mezi Bratronicemi a Bělčí. Oba příběhy vyslechla a volně převyprávěla Lucie Burešová
třikrát týdně. A to v úterý a ve čtvrtek v tělocvičně a v sobotu nebo v neděli se budeme scházet na hřišti. Samozřejmě jsou v jednání i přípravná střetnutí, ale o tom budeme všechny čtenáře informovat v příštím čísle. A jak vypadal celý rok 1998. Odehráli jsme 26 mistrovských utkání. Bilance je ovšem více než nepříznivá. Pouze 5x jsme zvítězili, 5x jsme remizovali a 16x jsme odešli poraženi. Získali jsme 20 bodů, při celkovém skóre 31:55. Takto vypadá konečná tabulka podzimní části sezóny 1998/99. 1. SK Kamenné Žehrovice 13 10 1 2 48:14 31 2. FK Rozdělov 13 8 4 1 29:13 28 3. SK Lidice 13 7 4 2 33:14 25 4. SK Velké Přítočno 13 7 2 4 32:21 23 5. Meteor Pletený Újezd 13 6 3 4 34:20 21 6. SK Vinařice 13 6 2 5 26:27 20 7. Baník Stochov 13 5 3 5 25:28 18 8. Čechie Velká Dobrá B 13 5 3 5 20:31 18 9. Sokol Doksy 13 4 4 5 24:24 16 10. TJ Unhošť 13 5 1 7 19:30 16 11. Sokol Bratronice 13 3 5 5 24:23 14 12. SK BĚLEČ 13 3 3 7 14:24 12 13. Slovan Kladno B 13 1 5 7 17:29 8 14. Novo Kladno B 13 1 0 12 8:55 3 Protože se blíží konec roku 1998, přeje SK Běleč všem svým příznivcům i všem občanům Bělče, hezké prožití vánočních svátku a hodně štěstí v roce 1999. Vojtěch Bureš
Od ledna zas můžeme cvičit Tak jak se hezky rozběhlo cvičení dětí a žen, nyní nastávají problémy ze strany některých maminek, které si stěžují na to, že cvičení často není. To, že několikrát za sebou nebylo, není chybou cvičitelek, ale nastalo to tím, že se opravovalo obložení na sále a posléze i parkety. Nechtěly jsme, aby si děti přivodily úraz, neboť se na sále nacházelo nářadí a hřebíky, laky a podobně. Proto připomínáme maminkám, tatínkům, babičkám a dědečkům že cvičení od ledna 1999 pokračuje vždy ve čtvrtek. Děti v 17 hodin a ženy v 19 hodin. Na sál se chodí zadním vchodem (od Rohlů). Tam je šatna, děti i ženy se mohou převléci a musí přezout! Vchod se otevírá pro děti v 16,55 a pro ženy v 18,55 hodin. Nikdo se nemusí bát, že venku zmrzne, než se otevře sál. Chodíme pravidelně. Pokud z nějakých důvodů cvičení odpadne nebo je přesunuto, vyvěsíme vždy předem na obchodě i místním kulturním domě lístek se změnou. Těšíme se na stálé a nové cvičence i v příštím roce. Zároveň bychom chtěly poděkovat obecnímu zastupitelstvu za příjemné zavlažení na sále. Alena Šnoblová, Jitka Kouglová
Recepty pro slavnostní chvíle Cukroví už máte jistě napečené, ale třeba se necháte inspirovat i těmito recepty na sladké dobroty a také vánoční vaječný likér: Piškotové kuličky s višněmi 500g mletých piškotů, 200g změklého másla nebo Hery, 1 vanilkový cukr, 200g cukru moučka, 5 lžic uvařené a zchladlé silné černé kávy (může být i instantní), 2 lžíce rumu, 2 lžíce mléka a na obalení 50g mletých piškotů nebo moučkového cukru, kakaa či strouhané čokolády. Na náplň jsou nejvhodnější višně v rumu, ale mohou být i kompotované nebo lískové oříšky. Vypracujeme měkké těsto, které se nelepí, ale dobře zpracovává. Pokud je příliš tuhé, můžeme do něho přidat mléko nebo i trochu šťávy z višní. Z těsta tvoříme kuličky, do každé vmáčkneme višni a zakulatíme. Kuličky obalujeme například v mletých piškotech. Kuličky můžeme dělat také bez náplně, ale s rumovými višněmi je to skutečná lahůdka. Pokud vydržíme a hned vše nesníme, uchováváme tyto lahůdkové bonbony v mikroténovém sáčku v chladu. Banánový chlebíček 3 banány, 150g bílého jogurtu, 1hrnek hrubé mouky, půl hrnku hladké mouky, půl prášku do pečiva, 125g margarínu nebo másla, půl hrnku cukru krystal, 1 lžička mleté skořice, 100g hrubě sekaných mandlí nebo lískových oříšků či vlašských ořechů, 1 vejce. Tuk rozpustíme a vyšleháme s cukrem a vejcem do pěny. Banány rozmačkáme vidličkou nebo nakrájíme na drobné kousky, smícháme s jogurtem. Ve větší míse smícháme mouku s práškem do pečiva a skořicí. Postupně přidáváme tuk a jogurt a dobře promícháme. Těsto vlijeme do vymazané a vysypané formy nebo menšího pekáčku a pečeme při asi 170 stupních přibližně 1 hodinu. Chlebíček uchováváme zabalený v chladnu, tak vydrží několik dní čerstvý. Vánoční vaječný likér 6 oddělených žloutků a bílků, 85g cukru moučka, čtvrt lžičky mletého muškátového oříšku, 140 ml brandy nebo whisky nebo i rumu, 240 ml smetany ke šlehání. Žloutky, cukr a muškátový oříšek ušleháme do pěny, přidáme alkohol, smetanu a tuhý sníh z bílků. Necháme vychladit. Likér je tak hustý, že jej ze sklenky jíme lžičkou.
Bělečský sport Po podzimní části soutěže jsme v tabulce obsadili 12. místo, když jsme ze třinácti utkání 3x vyhráli, 3x remizovali a 7x prohráli a získali tak 12 bodů, při skóre 14:24. Znamená to, že jsme v bezprostřední blízkosti sestupu. Podle toho by také měla vypadat zimní příprava. Letos budeme trénovat
Společenská rubrika Mezi vánočními svátky a Silvestrem bude oslavovat pan Miroslav Vosyka. 29.12. mu bude 71 let a tak mu všichni jeho blízcí a také bělečtí sousedi přejí stálou svěžest a sílu na slavení ještě mnoha Silvestrů. PODĚKOVÁNÍ Na konci roku se bilancuje, přeje a děkuje. Proto mi, prosím dovolte, abych i já v tomto čísle poděkovala paní Vlastě Albrechtové za její stálou a velmi dobrou spolupráci s Kurýrem, dále Lukášovi Prachovi a Kamilovi Dvořákovi za jejich ochotu dobrovolně roznášet naše noviny za každého počasí po celé obci. Děkuji také všem, kteří se naprosto nezištně snaží dělat něco prospěšného pro obec a hlavně bělečské lidi. Zaplaťpánbu je jich tu stále několik a nejsou to jen ti starší, ale i mladí, maminky od malých dětí nebo i ještě nedospělá mládež. Lucie Burešová Maminky a tatínkové děkují Mikulášovi, čertům a andělovi za to, že naši Běleč ani letos nevynechali a navštívili nás dokonce dvakrát. Nejprve na Obecním úřadě uspořádali Mikulášskou zábavu a 5.12. večer zase navštěvovali děti v jejich domovech. Za všechny spokojené rodiče děkuje Alena Šnoblová
Kurýr má malého bratříčka Že se v bratronické základní škole snaží vést děti k co možná největšímu rozvíjení fantazie už všichni víme, protože i v Kurýru jsme o mnohých činnostech této školy psali. Dalším příkladem dobrého pedagogického vedení je i ŠKOLÁČEK – časopis žáků ZŠ Bratronice. Rozhodly se ho vydávat děti z pátého ročníku a protože v červnu příštího roku tuto školu definitivně opustí, přizvaly si ke spolupráci své mladší spolužáky ze čtvrté třídy. O časopis se ale zajímají i ti mladší a prvňáčkům, kteří se teprve učí znát písmenka, jej předčítá paní ředitelka. Děti ve Školáčkovi nacházejí hlavně taková témata, která je nejvíce zajímají. Je to povídání o různých zálibách, o zvířatech, o sportu, ale i hádanky, doplňovačky, vtipy a podobně. Hlavním problémem je tisk časopisu. Několik málo výtisků lze vždy nějak vydat, ale ve škole stále chybí kopírovací stroj, díky kterému by mohl mít každý žáček své noviny jen pro sebe. Proto Bělečský kurýr znovu apeluje na všechny rodiče, podnikatele a další dobré lidi, aby pomohli buď finančně nebo starším ale fungujícím kopírovacím strojem, nebo třeba jen balíkem papírů na tisk časopisu.
Vlasová poradna Vážené dámy (pánové laskavě prominou), také máte pocit, že v zimních měsících účes nedrží, trvalá krepatí, rovné vlasy plihnou? Nepropadejte panice. Tyto jevy jsou ovlivněny počasím, kolísáním teplot a ústředním topením. Při vlhkém počasí kudrnaté vlasy krepatí a rovné plihnou – používáme tužidlo a laky, které účes drží a přitom i chrání vlasy. Díky ústřednímu topení a kolísání teplot se vlasy vysušují a lámou – používáme silnější kondicionér. Při výbojích statické elektřiny nastříkáme při česání na kartáč lak na vlasy. Tyto moderní prostředky dnes bereme jako samozřejmost, ale naše babičky je neznaly a přesto dokázaly mít pěkné vlasy do vysokého věku. Pomáhaly si přírodními produkty, zvláště přelivy z léčivých rostlin. Tyto metody můžeme vyzkoušet i dnes. Hrst bylin přelijeme 300 ml vroucí vody a necháme několik hodin louhovat. Před použitím jen mírně přihřejeme. Tímto výluhem naposledy spláchneme vlasy nebo jej přidáváme k regeneračnímu přípravku: Heřmánek – zesvětlí blond vlasy Levandule – odstraňuje tuk, vysouší mastné vlasy Měsíček – uklidňuje podrážděnou pokožku Kopřiva – podporuje růst vlasů Petržel – zabraňuje vzniku lupů Rozmarýna – zabraňuje vzniku elektrostatického náboje Šalvěj – ztmaví šedé vlasy Závěrem mi dovolte, abych vám i vašim blízkým popřála krásné svátky vánoční a pevné zdraví do dalšího roku. Těším se na vaši návštěvu. Jaroslava Růžičková
Dům čp.4 v roce 1930, bývalá krčma „U Kolajzů“
Kdo jsme a odkud pocházíme Vlasta Albrechtová.Vyprávění o časech minulých ve Bělči, část pátá Stavení č.p.21- Od zmiňovaného domu 11 vede silnice nahoru do vsi. Než dojdeme k č.p. 12 u sv. Jana, u potoka Vůznice se nachází chalupa č.p.21, která byla ještě v roce 1911 kryta došky. Zde žil rod Fejfarů, známý svou čestností a pracovitostí. Stavení č.p.12- Tento statek býval druhým největším ve vsi a hospodařili na něm Brožové, také zdejší starý rod. Jeden z Brožů se přičinil o zcelování svých pozemků a tím jeho polnosti měly větší cenu než roztroušená pole po celém katastru. Staveníč.p.13- Na chalupě 13 hospodařili Hyklové a Šnoblové. Šnoblů bylo v Bělči asi dvanáct, proto každý měl své přízvisko (přezdívku): Šnobl R.- Agrárník, Šnobl- Velký, Šnobl – Z lomu, Šnobl – Cestář, Šnobl – Tonina, Šnobl – V Tyšerovně, Šnobl – Ivánek, Šnobl – Blažej, Šnobl K.Havíř, Šnobl – Ludvík, Šnobl – Šofér, Šnobl – U Hajnů. Také na této chalupě byli vždy pracovití hospodáři. Stavení č.p.14 - Hrdinové toho jména jediní ve vsi hospodařili na chalupě č.p. 14. Byli natolik majetní, že do zdejšího kostela darovali pozlacené zvonky pro ministranty. Pamatuji se, že byli pilnými návštěvníky bohoslužeb. Stavení č.p.15- Zde se nachází bývalý panský dvůr knížat Furstenberků. Všichni obyvatelé Bělče byli poddanými na jejich panství – mezi nimi i moji předkové před dvěma sty lety ( Můj otec se narodil v panské ratejně v roce 1887. V této ratejně žily čtyři rodiny pohromadě) Ještě žijí pamětníci dob, kdy se konaly v panském dvoře dožínky. Paní Milada Veverková, které v roce 1995 bylo 86 let dokonce vzpomíná, že již ve svých dvanácti letech pracovala na panských polích. (Děti tenkrát dostávaly 50 haléřů na hodinu za těžkou práci.) Druhá pamětnice, Marie Brožová, které v uvedeném roce 1922 bylo 8 let přihlížela výše uvedenému dožínkovému veselí. Jedna mladá pracivnice (Zdeňka Svobodová, sestra pozdějšího kronikáře Svobody) předávala knížeti Furstenberkovi dožínkový věnec a při tom odříkávala hezký vinš. Kníže i jeho paní byli spokojeni a nakonec následoval tanec. Děvčata vzala do kola pana knížete a pana správce, šafář a ostatní pracovníci statku zase paní kněžnu. Pamětnice vypravovala, jaké měla paní kněžna blankytně modré šaty, velký klobouk a na něm závoj téže barvy. Když panstvo nasedalo do auta, všechny děti, které byly přítomny, se nahrnuly až k autu a kníže oslovil jedno osmileté děvčátko, zda pojede s nimi. Povídá se, že tento Furstenberk uměl obstojně mluvit česky, což se u německé šlechty málo vyskytovalo. (To vše se mělo odehrát v roce 1922.)
