2. Internet 5B
2.1 Internetové připojení 0B
Na začátku roku 2007 mělo v Česku připojení k internetu 95 % podniků s deseti a více zaměstnanci ve sledovaných odvětvích. Již na konci roku 2000 (pilotní šetření) měly připojení k internetu 3 ze 4 podniků. Ve sledovaných odvětvích a velikostních skupinách na začátku roku 2007 existovaly pouze minimální rozdíly v tom, jestli podnik měl připojení k internetu nebo ne (graf 2.1). Graf 2.1: Procento podniků v Česku s připojením k internetu; 2000 – 2007 prosinec 2002
prosinec 2003
prosinec 2004
leden 2006 99%
87%
87% 68%
60% 50%
75%
80% 70%
95%
90%
94%
100%
leden 2007 99%
prosinec 2001
95%
prosinec 2000
40% 30% 20% 10% 0%
Celkem 10+
velmi malé podniky
malé podniky
střední podniky
velké podniky
*podíl na celkovém počtu podniků v Česku v dané velikostní skupině ve sledovaných odvětvích Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2002 až 2007, ČSÚ
Připojení k internetu je široce rozšířené ve většině zemí EU27 (graf 2.2), a to především u středních a velkých podniků. Pouze ve dvou nově přistoupivších zemích do EU, Bulharsku a především Rumunsku, bylo procento podniků s připojením k internetu poměrně nízké. V případě Bulharska neměla čtvrtina podniků s 10 a více zaměstnanci ve sledovaných odvětvích připojení k internetu a u Rumunska byla takovýchto podniků dokonce třetina.
Zdroj: Eurostat, 2008
67%
86% Lotyšsko
Rumunsko
86% Maďarsko
75%
88% Kypr
Bulharsko
90%
Polsko
89%
92%
EU27 průměr
Litva
93%
Spojené království
*podíl na celkovém počtu podniků s 10 a více zaměstnanci ve sledované zemi
Portugalsko
94%
93%
94%
Irsko
Estonsko
Řecko (2006)
94%
94% Itálie
Švédsko
94%
95%
Česko
Španělsko
95%
Německo
95%
95%
Norsko
94%
95%
Francie
Malta
96%
Slovinsko
Lucembursko
97%
96%
97% Rakousko
Belgie
98%
97%
Nizozemsko
Dánsko
99%
Finsko
Slovensko
99%
99%
Island (2006)
Graf 2.2: Procento podniků v zemích EU s připojením k internetu; leden 2007
2.2 Vysokorychlostní připojení k internetu (broadband) 1B
Na začátku roku 2007 používalo v Česku pevné vysokorychlostní připojení k internetu 77 % podniků. Na konci roku 2001 to bylo pouze 17 % podniků, tj. 4,5krát méně (o 60 procentních bodů). V posledních pěti letech tak v průměru každý rok narostl podíl podniků s rychlým internetem o cca třetinu. Největší nárůst (o 89 %) byl zaznamenán mezi prosincem 2003 a 2002. Naopak v posledním roce došlo pouze k 11% nárůstu podílu podniků s pevným vysokorychlostním připojením. V rozšíření rychlého internetu existují velké rozdíly v závislosti na velikosti a odvětví sledovaného podniku. V lednu 2007 mělo rychlý internet 95 % velkých podniků, ale jen 62 % velmi malých. V minulosti byly tyto rozdíly ještě větší. Na konci roku 2004 mělo rychlý internet 82 % velkých podniků, ale pouze pětina velmi malých (graf 2.3). Graf 2.3: Procento podniků v Česku s vysokorychlostním připojením k internetu; 2001 – 2007 prosinec 2001
prosinec 2002
prosinec 2003
prosinec 2004
leden 2006
leden 2007
95%
100% 88%
90%
70%
74%
77%
80%
62%
60%
44%
50% 40%
25%
30%
14%
10%
17%
20%
0% Celkem 10+
velmi malé podniky
malé podniky
střední podniky
velké podniky
*podíl na celkovém počtu podniků v Česku v dané velikostní skupině v sledovaných odvětvích Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2002 až 2007, ČSÚ
Podíl podniků s pevným vysokorychlostním připojením k internetu byl u subjektů registrovaných v hlavním městě Praze o 10 procentních bodů vyšší než u registrovaných mimo Prahu (graf 2.4). Graf 2.4: Procento podniků s vysokorychlostním internetem v Praze a mimo Prahu; 2004 – 2007
leden 2007
75%
leden 2006
prosinec 2004
67%
46%
76%
84% registrované v hl. městě Praze registrované mimo hl. město Prahu
74%
*podíl na celkovém počtu podniků v Česku s 10 a více zaměstnanci v daném regionu Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2005 až 2007, ČSÚ
Jaký byl podíl podniků s vysokorychlostním připojením k internetu na celkovém počtu podniků s internetem v posledních pěti letech je vidět na grafu 2.5. Na začátku roku 2007 cca 8 z 10 podniků s připojením k internetu používalo pevné vysokorychlostní připojení v porovnání s pouze cca 2 z 10 na konci roku 2001.
Graf 2.5: Procento podniků s internetem v Česku používajících vysokorychlostní připojení; 2001 – 2007 81%
73% 57% 43% 22%
23%
prosinec 2001
prosinec 2002
prosinec 2003
prosinec 2004
leden 2006
leden 2007
*podíl na podnicích s 10 a více zaměstnanci v Česku majících připojení k internetu Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2002 až 2007, ČSÚ
Rozšíření vysokorychlostního internetu bylo u podniků v Česku srovnatelné s většinou zemí EU (průměr za EU27 dosáhl v lednu 2007 stejné hodnoty jako za Česko, 77 %). V minulosti to však zdaleka neplatilo (graf 2.6). Tyto rozdíly byly způsobeny především menší dostupností ADSL připojení v Česku v porovnání s většinou států EU (více viz následující kapitola).
37%
53% Polsko
Rumunsko
Litva
Řecko
Lotyšsko
Bulharsko
Irsko
Kypr
Maďarsko
Rakousko
Portugalsko
Česko
EU27 průměr
Slovinsko
Německo
Dánsko
Lucembursko
Norsko
Belgie
Nizozemsko
Francie
Island
7%
28%
53% 50%
45% 57%
21%
61% 28%
35%
32%
leden 2004
58%
69%
66%
70% 48%
76% 23% Itálie
55% 72%
76% 25% Slovensko
76% 49%
77%
77% 46%
78% 50% Spojené království
38%
78%
62% 79%
68%
80%
Estonsko
80% 48%
54%
81%
80%
85% 60%
87%
70% 86%
54%
87% 62% Švédsko
89%
89% 62%
leden 2007
20%
49% Malta
90% 72% Španělsko
95%
91% 71% Finsko
Graf 2.6: Procento podniků v zemích EU s vysokorychlostním připojením k internetu; leden 2004 a 2007
*podíl na celkovém počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v sledované zemi Pozn. Island a Řecko rok 2006 místo 2007; Francie, Island, Malta a Švédsko rok 2003 místo 2004; Maďarsko rok 2005 místo 2004 Zdroj: Eurostat, 2008
Nejvyššího podílu podniků s vysokorychlostním připojením k internetu dosahovalo v lednu 2007 Finsko a Španělsko (více než 90 %). U Islandu byl tento podíl v roce 2006 dokonce 95 %. Nejhůře na tom byly naopak Polsko (53 %) a Rumunsko (37 %). Ze států mimo EU mělo v roce 2006 vysokorychlostní připojení k internetu 92 % podniků v Kanadě a dokonce 94 % v Koreji (za rok 2005). V těchto dvou mimoevropských státech mělo již v roce 2003 vysokorychlostní připojení 84 % resp. 97 % podniků z těch, které měly internet. Ve stejné době to byla v Česku necelá čtvrtina (23 %) a v EU15 přibližně polovina podniků s připojením k internetu.
2.3 Způsob internetového připojení 2B
ADSL byl v lednu 2007 nejčastěji používaný způsob připojení podniků k internetu. Necelá polovina (45 %) podniků s internetovým připojením použila tuto technologii v porovnání s pouze 2 % na konci roku 2002 (graf 2.7). Na konci roku 2002 používaly podniky v Česku převážně nízkorychlostní připojení k internetu, a to především přes vytáčenou telefonní linku (51 % z těch, které měly připojení k internetu). Od konce roku 2003 docházelo v průměru k 35% poklesu počtu podniků používajících toto nejpomalejší internetové připojení. Na začátku roku 2007 pouze 8,4 % podniků používalo vytáčenou linku jako jedno z připojení k internetu. Ve většině případů sloužila vytáčená linka pouze jako doplněk k jinému druhu připojení. Graf 2.7: Podniky v Česku s daným typem připojení jako procento podniků s internetem celkem ADSL
45%
2%
mobilní připojení
9%
prosinec 2002
27%
ISDN
43%
27% 26%
jiné fixní připojení kabelové připojení
leden 2007
30%
15%
2%
14%
pronajatá digitální linka
21%
9%
dial-up
51%
*podíl na celkovém počtu podniků v Česku s připojením k internetu s 10 a více zaměstnanci
Pozn.: Podniky mohly uvést více jak jeden typ připojení k internetu 6B
Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2003 a 2007, ČSÚ
Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi EU v používání vytáčené telefonní linky (dial-up) a ADSL jako jednoho ze způsobů připojení k internetu mezi roky 2004 a 2007 jsou znázorněny v následujících dvou grafech (2.8 a 2.9). Graf 2.8: Procento podniků s připojením k internetu v zemích EU používajících vytáčenou telefonní linku (dial-up); leden 2004 a 2007 75%
leden 2007
Zdroj: Eurostat, 2008
6%
5%
Německo
Rakousko
4%
7%
Norsko
*podíl na celkovém počtu podniků s připojením k internetu s 10 a více zaměstnanci v sledovaných zemích Pozn. 1.: Island a Řecko rok 2006 místo 2007; Francie, Malta, Island rok 2003 místo 2004 Pozn. 2.: Podniky mohly uvést více než jeden typ připojení k internetu
Island
8%
10% 11% 9% 10%
9%
6%
Estonsko
9%
9%
Slovinsko
10%
14%
Nizozemsko
Malta
14%
14%
Česko
14%
Finsko
15%
19%
24% 25%
Dánsko 4%
28%
Lotyšsko
15%
Španělsko
Belgie
18%
17%
Bulharsko
Lucembursko
19%
21%
Portugalsko
Itálie
21%
Slovensko
21%
Kypr
EU27 průměr
34%
29%
20%
23%
28%
39%
36%
33%
22%
Irsko
Rumunsko
28%
35%
10%
31%
Švédsko
53%
39% 42%
Řecko
Spojené království
33%
32%
35%
Polsko
Litva
Francie
41%
54%
55%
leden 2004
56%
Maďarsko
58%
12%
62%
Rumunsko
6% 16%
33%
6% Lotyšsko
42%
41%
21% Irsko
Bulharsko
45%
45% 8%
Litva
Polsko
leden 2004
Česko
46% 30%
56%
50% 38%
18% Řecko
23% Slovensko
Rakousko
63% 47% Maďarsko
60%
64% 45%
Dánsko
Estonsko
Slovinsko
Švédsko
Norsko
68%
71% 70%
56%
48% 34% EU27 průměr
51% 38% Kypr
Portugalsko
47% Německo
45% Spojené království
Malta
Finsko
50%
62%
65% Island
Francie
48% Španělsko
65%
72%
74%
72%
77%
75%
55%
77%
78%
77%
55% Itálie
Belgie
80% 48% Lucembursko
80%
81% 50% Nizozemsko
83%
82%
89%
92%
leden 2007
78%
91%
Graf 2.9: Procento podniků v zemích EU s připojením k internetu používajících DSL (ADSL) technologie; leden 2004 a 2007
*podíl na celkovém počtu podniků s připojením k internetu s 10 a více zaměstnanci v sledovaných zemích Pozn. 1.: Island a Řecko rok 2006 místo 2007; Francie, Malta, Island rok 2003 místo 2004 Pozn. 2.: Podniky mohly uvést více jak jeden typ připojení k internetu Zdroj: Eurostat, 2008
Používání ADSL připojení bylo na začátku roku 2007 nejvíce rozšířeno mezi podniky ve Španělsku a Francii. V těchto dvou zemích podniky s připojením k internetu využívaly ADSL připojení ve více než 90 %. Průměr za EU27 dosáhl ve stejném období cca 75 % podílu. Polsko (45 %), Česko (45 %), Litva (45 %), překvapivě Irsko (42 %), Bulharsko (41 %), Lotyšsko (33 %) a Rumunsko (16 %) patří mezi státy, kde je ADSL nejméně rozšířeno mezi podniky. Zajímavé jsou údaje k lednu 2004, kdy všechny nové země EU (mimo Estonsko, Maďarsko, Kypr a Maltu) výrazně zaostávaly za ostatními státy EU (8 % podíl ADSL připojení v Česku oproti 48 % za průměr EU27). 2.4 Rychlost internetového připojení 3B
38 % podniků s internetem používalo připojení umožňující přenos více jak 2 Mb za sekundu (leden 2007). Před cca třemi lety mělo tuto rychlost připojení pouze 8 % podniků s internetem. Především velké podniky (62 % v lednu 2007) měly internetové připojení umožňující přenos velkých objemů dat za sekundu. Podrobněji viz graf 2.10. Graf 2.10: Procento podniků v Česku s připojením k internetu umožňujícím přenos minimálně 2 Mb/s Celkem 10+
38%
8%
leden 2007 prosinec 2003
26%
velmi malé podniky malé podniky střední podniky velké podniky
34%
7%
47%
10% 20%
62%
*podíl na celkovém počtu podniků v Česku s připojením k internetu v dané velikostní skupině Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2004 a 2007, ČSÚ
Rozšíření připojení k internetu umožňující přenos více jak 2 Mb za sekundu v jednotlivých sledovaných sekcích odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) a jejich velikostních skupinách je uvedeno v následující tabulce 2.1. V rámci sledovaných sekcí všechny velké podniky v odvětvích Pošt a telekomunikací a Pojišťovnictví používaly internetové připojení umožňující přenos více než 2 Mb za sekundu. Tab. 2.1: Procento podniků v Česku s připojením k internetu umožňujícím přenos 2 a více Mb/s v lednu 2007 Sekce odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) Zpracovatelský průmysl – D
Velikostní skupina (počet zaměstnanců) velmi malé (5-9)
malé (10-49)
střední (50-249)
velké (250+)
celkem (5+)
celkem (10+)
23,3
27,4
41,2
59,2
30,4
32,9
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody – E
28,1
35,9
44,0
80,5
41,3
43,9
Stavebnictví – F
17,7
29,1
40,7
72,4
26,1
30,9 36,7
Obchod – G
23,1
33,9
55,3
61,6
30,2
Ubytování – H (55.1+55.2)
22,0
26,9
54,4
77,7
29,2
31,9
Doprava, skladování a spoje – I
23,8
28,5
49,4
69,4
29,2
33,5
Finanční zprostředkování – J
38,1
54,3
79,7
95,9
52,5
64,3
Realitní činnosti a ostatní služby pro podniky – K
42,8
41,9
55,5
48,5
43,7
44,3
Rekreační, kulturní a sportovní činn. – O (92+93)
23,1
26,3
52,8
80,0
27,6
31,3
Podniky celkem
26,3
32,1
46,8
61,3
32,1
35,7
*podíl na celkovém počtu podniků v Česku v dané odvětvové sekci a velikostní skupině Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2007, ČSÚ
Asi není žádným překvapením, že rychle klesá podíl podniků, jejichž připojení k internetu umožňuje přenos maximálně 128 kb (resp. 144 kb) za sekundu – pokles téměř z poloviny (48 %) v prosinci 2003 na necelých 7 % v lednu 2007. Podniky, které používaly na začátku roku 2007 pouze nízkorychlostní připojení k internetu (do 144 kb/s), se nacházejí především mezi malými a velmi malými podniky, a to ve stavebnictví, některých odvětvích zpracovatelského průmyslu, maloobchodu a ubytování. Střední a především velké podniky toto pomalé připojení k internetu už téměř nepoužívají (graf 2.11). Obdobná charakteristika platí pro vybraná odvětví jako Finanční zprostředkování, Činnosti v oblasti výpočetní techniky, Spoje, Velkoobchod, Polygrafický průmysl, a to ve všech velikostních skupinách. Graf 2.11: Procento podniků v Česku s připojením k internetu umožňujícím přenos maximálně 128 (144) kb/s 7%
Celkem 10+
48%
leden 2007 (144 kb/s) prosinec 2003 (128 kb/s)
9%
velmi malé podniky
8%
malé podniky střední podniky velké podniky
3% 1%
54% 29%
10%
*podíl na celkovém počtu podniků v Česku s připojením k internetu v dané velikostní skupině Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (2004 a 2007), ČSÚ
2.5 Shrnutí 4B
Počet celkem Dial-up podniků (1) celkem Velikost podniku 10–49 zaměstnanců 50–249 zaměstnanců 250 a více zaměstnanců Sledované odvětví (OKEČ) Zpracovatelský průmysl (15-37) Výr. a rozv. el. plynu a vody (40-41) Stavebnictví (45) Prodej a oprava motor. voz. (50) Velkoobchod (51) Maloobchod (52) Ubytování (55.1+ 55.2 ) Doprava a skladování (60-63) Spoje - Pošta a telekomunikace (64) Finanční zprostředkování (65-67) Realitní činnosti;... (70+71+73)3 Činnosti v oblasti VT (72) Ostatní podnikatelské činnosti (74)4 Audiovizuální činnosti (92.1+ 92.2)5 Kult., sport. a ost. rekr. činnosti (92.3-92.7) Ostatní činnosti (93)6 Region Podn. registr. mimo hlavní město Prahu Podn. registr. v hlavním městě Praze Podniky celkem (10+)
Podniky s připojením k internetu podle typu připojení Broadband ADSL Kabel Dig.link Bezdrát Mobil celkem >2Mb/s procento z celkového počtu podniků
(2)
32 559 7 116 1 506
94,3 98,6 99,1
7,7 10,0 15,7
42,2 43,8 46,3
13,7 16,5 24,2
9,4 21,2 50,2
22,9 36,3 33,1
24,0 39,6 62,5
73,7 88,3 95,2
32,1 46,8 61,3
13 895 362 5 626 1 452 5 335 3 813 586 2 504 112 323 1 438 919 4 054 69 461 231
96,0 100,0 94,3 98,3 99,9 87,8 97,9 95,6 98,9 98,3 96,6 100,0 90,9 100,0 92,3 85,3
8,7 11,4 8,9 6,1 7,1 10,6 7,1 9,7 12,8 13,0 4,4 10,1 5,9 9,5 10,3 10,6
39,8 39,3 42,0 42,9 53,2 50,9 42,6 42,7 40,8 41,8 42,5 35,2 34,4 38,7 39,2 31,1
13,1 25,4 11,4 13,8 11,2 21,8 16,0 12,4 25,7 21,2 19,0 17,7 19,4 16,5 14,5 11,5
10,3 20,6 4,7 19,7 22,3 8,3 12,8 13,1 53,8 45,9 14,7 38,2 13,3 21,5 9,9 4,2
27,8 40,9 20,5 21,6 28,3 14,4 24,9 21,8 35,7 22,2 23,9 49,9 30,5 44,0 25,9 9,0
25,8 36,7 17,0 28,3 33,2 23,0 20,3 26,1 60,8 52,5 26,6 63,0 41,4 39,4 26,0 18,2
76,1 91,6 66,8 76,3 89,0 72,1 76,1 73,6 94,8 93,1 82,6 96,4 77,4 91,9 73,9 51,8
32,9 43,9 30,9 35,3 40,0 32,5 31,9 31,5 78,0 64,3 45,3 60,5 40,3 52,8 33,1 21,3
32 170 9 012
94,8 96,7
8,0 9,6
41,1 47,7
13,0 20,3
10,9 20,5
25,8 24,7
24,2 42,2
74,9 84,5
32,0 49,1
41 181
95,2
8,4
42,6
14,6
13,0
25,6
28,1
77,0
35,7
Tab. 2.2: Internet v podnikatelském sektoru v Česku, leden 2007 - základní údaje 1) Dopočtený počet podniků na celkovou populaci podniků v Česku v sledovaných odvětvích a velikostních skupinách – platí jen pro toto šetření 2) Podíl na celkovém počtu podniků v dané velikostní, odvětvové nebo regionální skupině 3) Činnosti v oblasti nemovitostí (70); Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků,...(71); Výzkum a vývoj (73) 4) Právní a účetní činnosti;...; průzkum trhu,…(74.1); Architekt. a inženýrské činnosti (74.2); Reklamní činnosti (74.4); aj. činnosti 5 Činnosti v oblasti filmů a videozáznamů (92.1); Rozhlasové a televizní činnosti (92.2) 6) Praní a chemické čištění (93.01); Kadeřnické, kosmetické a podobné služby (93.02), aj. činnosti
Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2007, ČSÚ
