Proměny interiéru v oblasti bydlení pro děti (6-13 let)

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Proměny interiéru v oblasti bydlení pro děti (6-13 let) Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. arch. Martin Kovařík

Vypracovala: Markéta Fialová

Brno 2012

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Proměny obytného interiéru pro děti (6-13 let) zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 9. 5. 2011 Podpis studenta: ………………………………..

Chtěla bych poděkovat všem, kteří přispěli k vypracování této bakalářské práce. Především Ing. arch. Martinu Kovaříkovi, za odborné vedení a cenné rady při zpracovávání práce a dále dotazovaným rodinám, u kterých jsem prováděla průzkum, za poskytnutí důvěrných informací a možnost zdokumentování jejich obytného prostředí. V neposlední řadě rodině a přátelům, kteří mě psychicky podporovali a stali se tak nedílnou součástí této práce.

ABSTRAKT První část práce je zaměřena na teoretické poznatky o obytném interiéru pro děti ve věku 6 – 13 let, na jednotlivé zóny v interiéru pro děti, typologii nábytku, potřeby a zájmy dětí v dané věkové kategorii a základní bezpečnostní, hygienické a ergonomické požadavky na dětský nábytek a zařízení. Druhá část práce zpracovává informace o historii dětských interiérů, proměnách funkcí obytného interiéru z hlediska pracovních, společenských a sociálních změn ve společnosti za poslední století a hodnotí vliv nových materiálů a technologií na obytný interiér určený dětem. Třetí část práce se zabývá průzkumem současných dětských obytných interiérů u několika vybraných rodin, provedeným na základě nestandardizovaného rozhovoru s uživateli dětského interiéru v dané věkové kategorii a jejich rodiči. Výsledky rozhovorů jsou zpracovány a vyhodnoceny na konci práce. Otázky, na které tázaní respondenti odpovídali, se nachází v příloze. Klíčová slova: dětský pokoj, děti, nábytek, historie, bydlení, nové technologie

ABSTRACT The first part is focused on theoretical knowledges about living interior for children 6 - 13 years old, on each zones in children´s interior, on typology of furniture, on children´s needs and interests in this age category and on basic safety, hygienic and ergonomic demands on children´s furniture and equipment. The second part compiles information about history of children´s interior, about transformation of living interior functions from the view of working and social changes in society in the last century and evaluates the influence of new materials and technologies to living children´s interior. The third part investigates present children´s living interiors in a few families, made by unstandard interview with children´s useres and their parents. The results of interview are evaluates in the end of the thesis. The questions which were put the respondents are enclosed. Key words: children´s room, children, furniture, history, living, new technologies.

OBSAH 1.

ÚVOD ....................................................................................................................... 7

2.

CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 8

3.

MATERIÁL A METODIKA.................................................................................... 9

4.

DĚTSKÝ INTERIÉR ............................................................................................. 10

5

4.1

Význam bydlení ............................................................................................... 10

4.2

Potřeby dítěte školního věku od 6 do 13 let ..................................................... 10

4.2.1

Zóny v dětském pokoji ............................................................................. 11

4.2.2

Základní potřeby školáka .......................................................................... 14

4.2.3

Nábytek v interiéru pro děti od 6 do 13 let ............................................... 15

4.2.3.1

Dětská postel ......................................................................................... 15

4.2.3.2

Hrací stůl ............................................................................................... 17

4.2.3.3

Pracovní stůl .......................................................................................... 17

4.2.3.4

Pracovní židle ........................................................................................ 18

4.2.3.5

Úložné prostory ..................................................................................... 18

4.2.3.6

Nábytek drobný a doplňující ................................................................. 19

DÍTĚ A NÁBYTEK ............................................................................................... 21 5.1

Bezpečnost ....................................................................................................... 21

5.2

Hygiena ............................................................................................................ 22

5.3

Antropometrické a ergonomické požadavky na nábytek ................................. 22

5.4.1

Antropometrie ........................................................................................... 22

5.3.1

Ergonomie ................................................................................................. 23

6

HISTORICKÝ PŘEHLED DĚTSKÉHO NÁBYTKU........................................... 24

7

PROMĚNY FUNKCÍ OBYTNÉHO INTERIÉRU ................................................ 26 7.1

Vývoj bydlení z hlediska společenských a sociálních aspektů ........................ 26

7.2

Problematika obytného interiéru pro děti v 2. polovině 20. století .................. 27

7.2.1

Umístění a velikost dětského pokoje ........................................................ 27

7.2.2

Nábytek a zařízení pro děti v interiéru...................................................... 28

7.2.3

Nabídka trhu ............................................................................................. 28

7.3

Problematika obytného interiéru pro děti 21. století ........................................ 29

7.2.1

Umístění a velikost dětského pokoje ........................................................ 29

7.2.3

Nabídka trhu ............................................................................................. 30

7.2.4

Změny ve společnosti týkající se rodinného soužití ................................. 31

8

PROMĚNY DĚTSKÝCH PROSTOR ZE ŠIRŠÍHO HLEDISKA ........................ 32 8.1

Nové technologie ............................................................................................. 32

8.1.1 8.1.1.1

Počítač ................................................................................................... 32

8.1.1.2

Televize ................................................................................................. 33

8.1.1.3

Audiosystémy........................................................................................ 33

8.1.1.4

Vliv A/V techniky na zdraví dítěte ....................................................... 34

8.2

Skladba hraček ................................................................................................. 34

8.2.1

Interaktivní hračky .................................................................................... 34

8.2.2

Počítačové hry, playstation a jiné herní konzoly ...................................... 35

8.2.3

Ekologické hračky .................................................................................... 35

8.2.4

Stavebnicový nábytek ............................................................................... 36

8.2.5

„Hravý“ nábytek ....................................................................................... 36

8.3 9

Audiovizuální technika v dětském interiéru ............................................. 32

Materiály .......................................................................................................... 37

PRŮZKUM ............................................................................................................. 38 9.1

Šestiletá Nela Klemmová ................................................................................. 39

9.2

Osmiletá Zuzana Růžičková ............................................................................ 41

9.3

Sourozenci Simona Šťastná (10 let) a Radek Šťastný (12 let) ......................... 43

9.4

Dvanáctiletá Barbora Šíblová .......................................................................... 45

9.5

Třináctiletý Jakub Coufal ................................................................................. 46

10 DISKUZE ............................................................................................................... 49 11 ZÁVĚR ................................................................................................................... 53 12 POUŽITÁ LITERATURA ..................................................................................... 55 13 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................. 59

1.

ÚVOD „Základní představy jsou z dětství, neboť dětství je to, co věci světa prvně

poznává, co vjemům poskytuje dychtivé a svěží lůžko. V dětství je vše původní a krásné, kde dospělý člověk bývá otupělý a unavený.“ J. Čapek

V životě dětí hraje důležitou roli prostředí, ve kterém vyrůstají. Společnost si uvědomuje, že to, co zažije jedinec v dětství, jej bude provázet celým životem. Proto je důležité vytvořit dítěti v interiéru takové prostředí, aby mu při dospívání poskytovalo radostný pohled na svět a život, a jako dospělému zachovalo co nejkrásnější vzpomínky na toto období. Jak správně a pohodlně bydlet v prostředí odpovídajícím požadavkům, potřebám a možnostem celé rodiny, je otázka, nad kterou se zamýšlí společnost již od nepaměti. Je-li toto prostředí dostatečně zařízené a motivující, probíhá vývoj dítěte tak, jak má. Proto je pro rodiče náročný úkol začlenit právě narozené dítě do životního cyklu rodiny. Je důležité, pořádně si promyslet v jakých podmínkách bude dítě žít, kde bude spát, hrát si, a prožívat svá každodenní dobrodružství. Je nezbytné vžít se do myšlení dítěte a vytvořit tak optimální podmínky k jeho vývoji. Mimořádný význam bydlení pro vývoj dítěte dokazují studie vývojové psychologie, ze kterých vyplívá, že dětský pokoj je pro malé děti primární učebnou, ve které se při zacházení s předměty okolního prostoru vyvíjí rozhodující psychické funkce.1 Prvním předpokladem úspěchu je umožnění dítěti podílet se na vývoji a zařízení jeho pokoje. Dítě by mělo moci mluvit do toho, v jakém prostředí bude vyrůstat.2

1 2

BRUNECKÝ, P. Domiciologie - nauka o obývaném prostředí. Brno: MZLU, 1998. 162 s. BRUNECKÝ,P., ŠVANCARA, F. Interiér - člověk a nábytek. Brno: MZLU, 1995. 280 s.

7

2.

CÍL PRÁCE Cílem této práce je shromáždit dostupné informace o proměnách interiéru pro

děti z hlediska času a technologického pokroku. Práce se zaměřuje na období od poloviny 20. století, kdy se dětské pokoje teprve dostávají do podvědomí společnosti a porovnává je s dětskými pokoji současnosti, kdy hovoříme doslova o království dětí. Pro důsledné řešení dané problematiky je nezbytné poukázat na důležitost bydlení a zaměřit se na jednotlivé prvky dětského interiéru jako je nábytek, funkční zóny v interiéru a ostatní zařizovací prvky z hlediska ergonomie, bezpečnosti a hygieny. Vzhledem k tomu, že téma obytného interiéru pro děti je velice obsáhlé, je celá práce zaměřena pouze na věkovou kategorii dětí od 6 do 13 let. Důležitou kapitolou je také společenský vývoj a proměny životní úrovně v bydlení za poslední století. Na základě získaných dat lze vyhodnotit změny promítající se v současném životním stylu v oblasti nábytku a obytného interiéru pro děti. V práci jsou také zahrnuty konkrétní potřeby dítěte v závislosti na jeho vývojovém období. Jedná se o průzkum uživatelů dětských pokojů ve věku 6 až 13 let. Ze získaných informací jsou porovnány současné dětské interiéry mezi tázanými respondenty a zároveň díky rozhovoru s jejich rodiči mohou být doplněny informace o stavu dětských pokojů v minulosti.

8

3.

MATERIÁL A METODIKA Základem pro zpracování bakalářské práce je literatura v podobě knižních titulů,

skript, odborných časopisů a elektronických zdrojů doplněná o fotografie a schémata týkající se současných i minulých dětských obytných interiérů. Práce je psána formou kompilace. Jedná se o shromáždění dostupných informací a následného vyhodnocení proměn obytného interiéru pro děti doplněné pohledem uživatelů a autorovými subjektivními názory. Celá práce je zaměřena na jedno vývojové období dítěte, a to věk od 6 do 13 let, kdy se hovoří o „školákovi“. Součástí práce je průzkum privátního interiéru dětí několika vybraných rodin z Brna a jeho okolí. Na základě rozhovoru s uživateli o spokojenosti se stavem jejich obytného prostředí a následném zdokumentování současného pokoje, může být porovnáno a zhodnoceno bydlení jednotlivých tázaných respondentů. Součástí průzkumu je rozhovor s jedním rodičem každého respondenta o stavu dětského pokoje při jeho dospívání. Průzkum byl proveden u 5 vybraných rodin během měsíce března v roce 2012. Výsledkem průzkumu je krátké shrnutí a porovnání, jak žije průměrná česká rodina. Kolik energie, peněz a času vkládají dnešní rodiče do svých potomků a interiérů, ve srovnání s tím, v jakých podmínkách vyrůstali oni.

9

4.

DĚTSKÝ INTERIÉR Prostředí, ve kterém děti vyrůstají, výrazně ovlivňuje jejich celkový vývoj. Proto

se musí dbát na to, aby byl pokoj takovým místem, kde budou rády trávit svůj čas a budou se zde cítit v bezpečí. Potřebují zázemí, které vytváří pocit soukromí a vhodné podmínky pro rozvoj osobnosti. Investování času, finančních prostředků a úsilí do zařízení dětského pokoje může být tedy nazváno investicí do budoucnosti.

4.1 Význam bydlení Bydlení je považováno za jednu ze základních potřeb člověka. Nejde pouze o uspokojení biologických potřeb, jako je ochrana před vnějším prostředím, spánek nebo konzumace stravy, ale o naplnění společenských, psychologických a biologických potřeb, jako je odpočinek, hygiena, péče o vlastní osobu a děti, setkávání se s přáteli nebo funkce hospodářské, spojené s chodem domácnosti.3 Bydlení je měnící se proces. Životní úroveň je úzce spjata se základními potřebami rodiny, jejíž budoucností jsou v první řadě děti. Vývoj jedince začíná již od narození. Kromě péče rodičů má na jeho vývoj zásadní vliv i postupně rozvíjející se prostředí, ve kterém vyrůstá. Změny bydlení jsou úzce spjaty s růstem dětí. Mají neustále větší potřebu pohybu i místa, potřebují více prostoru pro své zájmy a potřeby. Podmínky bydlení mají v životě dětí mnohdy větší význam, než v životě dospělých. Nevhodné obytné prostředí se může odrazit na psychickém i duševním vývoji dítěte.

4.2 Potřeby dítěte školního věku od 6 do 13 let Zařídit pokoj tak, aby vyhovoval dítěti od batolete až po pubescenta, je zcela nemožné. Vybavení dětského pokoje se mění podle toho, jak zde dítě tráví svůj volný čas a jaké zařízení v daném věku potřebuje. Zatímco dospělý člověk si svůj osobní prostor většinou dokáže zařídit sám, dítě je závislé na postoji rodičů. Ti dnes naštěstí tuto potřebu potomků respektují a podle svých možností se ji snaží co nejlépe uspokojit.4

3 4

BÁRTA, J. a kol. Obývací pokoj. Praha: SNTL, 1988 KRULOVÁ, T. Dejte dětem pokoj. Bydlení. Magazín Č. 8/2006, s. 24 – 38

10

4.2.1

Zóny v dětském pokoji

Dětský pokoj je doslova multifunkční místností. Proto je potřeba jej rozdělit do několika tzv. funkčních zón.5 Tyto zóny se mohou volně prolínat, ale nebývá to pro uživatele interiéru vhodné. Jsou-li od sebe v pokoji klidové a komunikační prostory odděleny, zařízení vyzařuje klid a pohodu. Kde se zóny vzájemně kříží, tam vznikají pocity neklidu a napětí. V různých věkových kategoriích používají děti více či méně různé zóny pokoje. 4.2.1.1

Hrací zóna

Výzkumy potvrzují, že si děti častěji hrají uvnitř, ačkoliv by si raději hrály venku. Je to dáno tím, že jsou nemocné, venku je zima nebo si nemají kde hrát a podobně.6 Proto se jim musí interiér co nejvíce zútulnit. Pro zamezení toho, aby dítě trávilo veškerý čas doma u televize, počítače nebo herní konzoly, se musí vytvořit podmínky, které mu nabídnou alternativní zábavné činnosti.7 Nejraději si děti hrají na zemi. Hrací zóna má mít vyhrazený prostor mimo frekventované prostory pokoje – nejlepší je velká volná plocha v jedné části místnosti. V pokoji staršího „školáka“ se tato hrací zóna již dělí na zónu zájmovou a relaxační. Relaxační zóna má být zařízena podle potřeb a zálib dítěte. Pro odpočinek a učení nebo přijímání návštěv zde poslouží válendy, gymnastické míče, křesílka nebo sedací vak. Školák si zde může číst, poslouchat hudbu, povídat si s přáteli nebo hrát hry.

Obrázek 1. Zařízení dětské herny

5

TSCHAKERT, P. Vítejte doma. Č. 3/2008, str. 3 BLAHOTOVÁ, P. Bydlíme s dětmi – a děti s námi. Praha: Albatros, 2003. 154 s. 7 HÁLA, B. Interiér - tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing, 2009. 149 s. 6

11

Pokud jsou v interiéru k dispozici dva pokoje pro děti, je vhodné zařídit jeden z nich jako hernu. Zařízení a celkové uspořádání herny má podporovat a rozvíjet kreativitu, fantazii a tvůrčí schopnosti dítěte. 4.2.1.2

Pracovní zóna

Nejdůležitější částí pokoje žáka základní školy se stává pracovní kout, který musí vyhovovat stejným nárokům jako pracovní prostor dospělého. S přibývajícími školními povinnostmi, zde tráví stále více času. Student již potřebuje kvalitní pracovní stůl a židli. Pracovnu lze obohatit velkou nástěnkou, kam si může pověsit rozvrh, obrázky a upomínky. Ideální je, když je v blízkosti pracovního koutu police, do které lze odkládat knihy a sešity.8

Obrázek 2. Ukázka pracovního koutu ve tvaru L

Z hlediska interiéru je potřeba vybírat optimální rozsah sestavy pracovního koutu, ale na velikosti pracovní plochy by se nemělo šetřit. Nejvhodnější tvar pracovního koutu je do písmene L nebo zaoblený pracovní stůl, jelikož zde má školák vše po ruce. Děti rychle rostou, proto je nejvhodnější použít stůl s měnitelnou výškou pracovní plochy a možností jejího naklopení pro různé činnosti (malování, kreslení, hra na hudební nástroj, stavění modelů). Rostoucí židle jsou dnes také běžným sortimentem v obchodech. Důležitá je váha a stabilita při všech polohách sedáku i opěráku.9

8 9

CAMPOS, C. Dětské pokoje. Praha: Slovart, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7391-036-5 HÁLA, B. Interiér - tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing, 2009. 149 s.

12

4.2.1.3

Odpočinková zóna

Dominantou místa na odpočinek je postel. Neslouží jen k odpočinku, děti ji vnímají jako bezpečný osobní prostor a cítí se zde příjemně. Proto se musí dbát na správný výběr lůžka. Ideální pro umístění postele je teplé chráněné místo v rohu místnosti nejlépe naproti dveřím. Pruh světla, který vniká do pokoje pootevřenými dveřmi, dává usínajícímu dítěti pocit bezpečí.10

Obrázek 3. Umístění dětské postele v pokoji

Kvalita spánku se odráží na vnímání a náladě dítěte. Vydatný spánek podporuje správný vývoj, náladu a schopnost učit se novým věcem. Proto je výběr vhodného lůžka s kvalitní matrací velice důležitý. Dítě musí mít bezpečné a ergonomické lůžko splňující hygienické požadavky přiměřené věku uživatele. 4.2.1.4

Úložná zóna

S nástupem na povinnou školní docházku se dítě začíná osamostatňovat a hromadí se mu hračky, oblečení a předměty, jež mají pro ně význam. Pečuje o prostředí pokoje a každá věc má své určené místo. Pro skladování těchto předmětů a důležitých součástí jeho života je třeba mít odpovídající úložný prostor. Kromě šatní skříně to mohou být nástěnné police, komody a dřevěné, plastové nebo papírové krabice, případně plátěné kapsáře. Praktické a moderní uspořádání úložných prostor nabízí například plastové koše TROFAST.

10

PREISICHOVÁ, A. Domov a bydlení. Praha: IKEA DBK, 1991. 277 s.

13

Obrázek 4. Úložný prostor TROFAST

Problémem úložné zóny je její přehlednost a rozsah. Vysoké uzavíratelné skříně na knížky, hračky, oblečení a jiné do dětského pokoje nepatří. Pokud je zařízen nábytek v dětském pokoji tak, aby jej nemohlo dítě samostatně využívat, bude záviset pořádek jen na rodičích, což není správné. Ačkoliv je to neuvěřitelné, děti mají hlubokou psychologickou potřebu pořádku. To, že nacházejí věci na svých místech, jim pomáhá lépe se orientovat a pochopit dodržování řádu. Nejlepší jsou poličky a otevřené prostory, kde mají o svých věcech přehled. Podstatné je, aby skříň a její členění odpovídaly tělesným mírám dítěte a mohlo ji samostatně využívat.11 4.2.2

Základní potřeby „školáka“

Charakter pokoje záleží na věku a potřebách dítěte. Dětství je rozděleno na několik vývojových období. Nemluvněti stačí kout pokoje v ložnici, zatímco dospívající dítě se rádo uchyluje do ústraní a potřebuje soukromí a klid. Růst dětí a jejich vývoj je ovlivněn řadou faktorů. Proto se buduje postupně a podle věku musí dítěti umožňovat realizaci těchto činností: spaní, hry, studium, přijímání kamarádů a ukládání hraček, dětského oblečení, psacích a školních potřeb, lůžkovin.12 Děti navštěvující základní školu mají již mnoho zájmů a školních povinností. Proto potřebují dostatek soukromí, aby měly prostor na rozvíjení své osobnosti. Dětský pokoj je v tomto věku zařizován kompletně a obvykle slouží dítěti až do studentských let. Období nástupu dítěte na povinnou školní docházku je pro mnoho rodin zátěžové, jelikož školní pravidla dolehnou na všechny členy rodiny.13

11

PREISICHOVÁ, A. Domov a bydlení. Praha: IKEA DBK, 1991. 277 s. KANICKÁ, L. Bydlení. Brno: ERA, 2008, 149 s. 978-80-7366-107-6 13 KRULOVÁ, T. Dejte dětem pokoj. Bydlení. Magazín Č. 8/2006, s. 24 – 38 12

14

4.2.3

Nábytek v interiéru pro děti od 6 do 13 let

Zařizování dětského pokoje není jednorázovou akcí. Není okamžitým výsledkem návštěvy obchodu s nábytkem a nákupu určitého počtu kusů nábytku, metrů koberce a dekoračních tkanin. Je to dlouhodobý proces, ve kterém nelze vyloučit dočasné kompromisy a hledání.14 Nejdůležitějším hlediskem při zařizování dětského pokoje je účelné využití celého prostoru a dosažení pocitu pohody. Hlavním problémem nábytku do dětských pokojů je rychlý růst dětí a jejich potřeba rozměrově a hlavně výškově upravených nebo speciálních zařizovacích předmětů, které se v průběhu růstu mění. V dnešní době je nábytek pro děti nejvíce sledovaným odvětvím nábytkářského průmyslu s přísnými normami, které jsou striktně dodržovány. S tím souvisí stabilita, pevnost, ergonomie i hygienická nezávadnost a funkčnost nábytku. Nábytek se musí vždy přizpůsobovat dítěti a ne dítě nábytku. 4.2.3.1

Dětská postel

Přechodným typem lehacího nábytku mezi dětskou postýlkou a lůžkem pro dospělé je dětská postel pro děti od 3 do 11 let s pevnou konstrukcí na nožičkách. Výška lehací plochy musí být minimálně 30 cm nad podlahou, pro pubescenta se už doporučuje 45 cm. Pro toto období věku dítěte jsou stanoveny minimální rozměry lůžka 160 cm x 80 cm.15 Obecně se kvůli ohýbání chodidla doporučuje délka o 15 cm delší, než je výška dítěte.16 Po obvodu lůžka u zdi je vhodné použít polštáře, kapsáře, tapetu či dřevěné obložení, o které se budou moci děti opírat při čtení.

Obrázek 5. Rozměry dětské postele

14

KOPPL, L. Dítě v bytě. Praha: Merkur, 1979 BRUNECKÝ, P. ŠVANCARA, F. Interiér – člověk a nábytek. Brno: MZLU, 1995. 280 s. 16 PROKOPOVÁ, H., MÜLLER, I., MAŇÁK, H. Byt, který se vám přizpůsobí. Brno: ERA, 2007. 129 s. 15

15

Z důvodu prostorového omezení dětských pokojů je často využívána možnost patrové postele s částečným nebo úplným překrytím. Bezpečnostní požadavky pro patrové postele jsou stanoveny normou ČSN EN 747-1. Odstup lehacích ploch je stanoven na 90 cm a tato postel musí mít žebřík či schůdky zajištěny proti pádu dítěte. 17 Existuje ale několik důvodů, proč se patrové postele nedoporučují. Nízké stropy nutí děti k dýchání nevhodného vzduchu na spodním i horním lůžku, hrozí nebezpečí pádu z horní postele a z horního lůžka padají na spodní jemné částečky prachu.18 Pokud se do dětského pokoje nevejdou dvě postele vedle sebe, je nejvhodnějším řešením rohové překrytí lůžek. Tato patrová lůžka je vhodné doplnit různými úložnými prostory, stolky a zásuvkami.

Obrázek 6. Dětská patrová postel

Obrázek 7. Rohové překrytí lůžek

Obrázek 8. Řešení patrové postele

17 18

KANICKÁ, L. Učební texty Typologie PROKOPOVÁ, H., MÜLLER, I., MAŇÁK, H. Byt, který se vám přizpůsobí. Brno: ERA, 2007. 129 s.

16

4.2.3.2

Hrací stůl

Pro mladší školáky je výhodou v pokoji umístit menší stolek s dětskou židličkou. Učí se zde soustředěně pracovat, a to je připravuje na každodenní sezení ve škole. Nejčastěji si malují, skládají puzzle a učí se psát a číst. Děti se učí zaujetí pro hru, dokážou se delší dobu soustředit nebo dokonce vyžadují, aby mohly v přerušené hře druhý den pokračovat tam, kde přestaly. Zkušenosti získané v tomto věku, mají mimořádně důležitý význam pro jejich pozdější život. Rozměry hracího stolku nejsou striktně dané, minimální rozměr plochy desky bývá uváděn 50 x 60 cm.19

Obrázek 8. Hrací stolek pro předškoláky

4.2.3.3

Pracovní stůl

Plocha pracovního stolu pro školáky a starší věk by měla být minimálně 75 x 100 cm. Pro studium a psaní je vhodná polohovatelná deska stolu, která musí mít na spodní straně lištu proti padání předmětů při naklápění. Ergonomicky zakřivená deska pracovního stolu umožňuje lepší oporu rukou při práci s klávesnicí počítače. Pracovní kout by měl být tichý, vybaven nábytkem a pomůckami, bez kterých se „školáci“ neobejdou. Děti musí bez problémů dosáhnout na celou stolní plochu a při práci se oběma lokty opírat o pracovní plochu. Díky tomu je podpořen správný tlak ruky při psaní či kreslení.20 Důležité jsou také antireflexní požadavky a povrchová úprava stolové desky umožňující snadnou údržbu. Neměl by zde chybět dobře čistitelný úložný prostor pro kreslící potřeby, knihy, časopisy a učebnice.

19 20

DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. KANICKÁ, L., HOLOUŠ, Z. Nábytek - typologie, základy tvorby. Brno: MZLU, 2011. 160 s.

17

Obrázek 9. Rostoucí psací stůl

4.2.3.4

Pracovní židle

Při výběru pracovní židle se musí dbát na vzdálenost mezi výškou sedáku a výškou horní hrany pracovní plochy. Hloubka sedáku musí být taková, aby dítě pohodlně sedělo na celé jeho ploše, sedák netlačil do stehen a přitom je příjemně podepíral. Výška židle má zajistit, že stehna a lýtka budou při sezení svírat pravý úhel, a nohy musí mít dítě vždy pevně na zemi nebo na podpěře. 21 Vhodná je čalouněná pracovní dětská rostoucí židle s měnitelnou výškou sedáku a opěradla, ale i hloubkou sedáku a v nejlepším případě i regulací tuhosti sedáku.22 Pracovní židle by měla mít opěrku hlavy, zad i předloktí. Pro menší „školáky“ není vhodná židle s kolečky.

Obrázek 10. Příklady moderních dětských pracovních židlí

4.2.3.5

Úložné prostory

S přibývajícím věkem dítěte se zvětšuje potřeba úložných prostor. Děti školou povinné potřebují kromě šatní skříně také knihovnu a další úložný prostor pro učebnice a jiné. Dostatek úložného prostoru je sice nezbytný, ale v dětském pokoji je důležité zachovat také vzdušnost a prostor na jejich oblíbené aktivity.

21 22

BLAHOTOVÁ, P. Bydlíme s dětmi – a děti s námi. Praha: Albatros, 2003. 154 s. KANICKÁ, L., HOLOUŠ, Z. Nábytek - typologie, základy tvorby. Brno: MZLU, 2011. 160 s.

18

Úložný nábytek by měl být svými rozměry uzpůsoben specifické skupině uživatelů. Úložný prostor pro děti nesmí vyžadovat zásah dospělé osoby. Police na hračky a jiné dekorativní předměty musí být v dostupné výšce a v úrovni horizontu dětských očí. Ukládací plocha má být na úkor plochy určené pro dětské aktivity minimální. 23

Obrázek 12. Řešení úložného prostoru v dětském pokoji

Nejdůležitějším kritériem tohoto nábytku je pásmo dosahu dítěte, které je odlišné pro různé věkové kategorie, jelikož jsou návyky na ukládání a péči o vlastní věci základním výchovným požadavkem. Velmi důležité je situování polic určených pro hračky a jiné hrací či dekorativní prvky na přístupných místech. Nejčastěji se využívají různé stavebnicové systémy, které se v průběhu růstu dětí dají dokupovat podle potřeby.

Obrázek 13. Pásma dosahu

4.2.3.6

Nábytek drobný a doplňující

Charakter pokoje neurčují jen velké plochy, barvy, osvětlení a základní zařízení pokoje, ale všechny prvky, které při vstupu do interiéru padnou hned do očí.24 K tomu, aby prvky pro dekoraci zastávaly svou funkci, jak mají, je třeba, aby byly rozmístěny na 23 24

BRUNECKÝ, P. Standardy nábytku. 2009 PREISICHOVÁ, A. Domov a bydlení. Praha: IKEA DBK, 1991. 277 s.

19

vhodných místech. Jde o různé obrazy, knihy, rostliny, fotografie, zrcadla, suvenýry, ale také o křesílko na odpočinek, nebo různé textilie. V tomto věku si již „školák“ do pokoje vybírá a často i vyrábí dekorace sám. Nezbytnou součástí dětského pokoje jsou například volné, lehké matrace a polštáře sloužící pro stavbu různých doupat a jeskyní nebo nástěnka umožňující výzdobu pokoje. V dnešní době je velice oblíbené variabilní sezení značky Fatboy. Jedná se o velké pytle plněné kuličkami, které se formují podle lidské páteře a umožňují pohodlné sezení a odpočinek. Dekorací a zároveň učební pomůckou jsou například dětské hodiny a tabule.

Obrázek 14. Fatboy

Obrázek 15. Houpací síť v dětském pokoji

20

5

DÍTĚ A NÁBYTEK Rostoucí a vyvíjející se dítě vyžaduje pečlivou výchovu ve smyslu pohybovém,

sociálním, hygienickém a zdravotním včetně správného režimu zátěže páteře a pohybového ústrojí. S tím souvisí i adekvátní pozornost, kterou je potřeba věnovat dětskému nábytku a obytnému prostředí.25

5.1 Bezpečnost Nejdůležitější zásadou interiéru, kde se pohybují děti, je bezpečnost. Nejvíce úrazů se stává doma. Skoro na každém místě v interiéru na děti číhá nebezpečí. Nemá smysl snažit se zamezit všem překážkám v prostoru. Přehnanými bezpečnostními opatřeními lze ochránit děti nejen před možným nebezpečím, ale zároveň také před samostatným učením, kterého nelze dosáhnout jinak než metodou pokusu a omylu. Stará moudrost praví, že ohně se bojí jen spálené dítě, a tato teze platí dodnes.26

Obrázek 16. Opatření na rohy stolu

Obrázek 17. Zajištění okenního otvoru

Mezi základní požadavky na bezpečnost patří zaoblené hrany na nábytku nebo jiná opatření proti ostrým rohům. U menších dětí je nutné zajistit zásuvky krytkami a zajistit okenní otvory bezpečnostními pojistkami.27 Nábytek a police, které by na sebe mohlo dítě strhnout, musí být dostatečně zabezpečené a připevněné, aby udržely váhu dítěte a nespadly na něj. Rozbitné sklo by se nemělo vyskytovat v dětském pokoji vůbec28 a výškový nábytek by měl být pevně kotvený ke stěnám. Nebezpečné jsou i jedovaté rostliny, které mohou způsobit ekzémy, záněty nebo otravu. Měly by se 25

KANICKÁ, L., HOLOUŠ, Z. Nábytek - typologie, základy tvorby. Brno: MZLU, 2011. 160 s. CAMPOS, C. Dětské pokoje. Praha: Slovart, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7391-036-5 27 KANICKÁ, L. Bydlení. Brno: ERA, 2008. 149 s. 978-80-7366-107-6 28 PROKOPOVÁ, H., MÜLLER, I., MAŇÁK, H. Byt, který se vám přizpůsobí. Brno: ERA, 2007. 129 s. 26

21

umisťovat minimálně na místa, kam děti nedosáhnou nebo být z pokoje úplně odstraněny.

5.2 Hygiena Pokud je dětský pokoj vybaven nevhodným nábytkem, může mít velice negativní vliv na zdraví dítěte. Při zařizování se proto musí dbát na možná rizika a hygienické požadavky. Všechen nábytek musí být zdravotně nezávadný. Podlahy, nábytek a hračky mají být snadno udržovatelné a omyvatelné. Je to potřebné pro zachování hygienických požadavků a navíc to usnadňuje rodičům práci. Všechny textilie a ložní prádlo by měly být pratelné na 60°C, při nejnižší teplotě likvidující bakterie a roztoče. Důležité je také větrání místnosti a pravidelná údržba koberců výkonným vysavačem. Dle průzkumů je v dětském pokoji nejvyšší koncentrace formaldehydů díky velkému množství hraček, nábytku a textilií.29 Dítě by mělo být vychováváno již od útlého věku k základním hygienickým návykům, aby se předešlo pozdějším zdravotním rizikům a nemocem.

5.3 Antropometrické a ergonomické požadavky na nábytek 5.4.1

Antropometrie

Antropologie je věda, která se zabývá člověkem a jeho proměnami v čase a prostředí. Její součástí je antropometrie zkoumající tělesné rozměry člověka a jak se tyto proporce mění, podle věku, rasy, pohlaví, proporcí nebo například zaměstnání. Je důležitá pro správné dimenzování nábytku.

Obrázek 18. Antropometrické boy dle normy ČSN EN ISO 7250 29

KANICKÁ, L. Bydlení. Brno: ERA, 2008, 149 s. 978-80-7366-107-6

22

5.3.1

Ergonomie

Ergonomie se zabývá vztahy mezi člověkem a jeho okolím pomocí výběru správných pomůcek pro jednotlivé činnosti. Díky poznatkům získaných z různých vědních oborů sestavuje to nejoptimálnější pracovní prostředí, kde se člověk cítí pohodlně a nemá žádné problémy. Pro dětský nábytek je ergonomie důležitá u všech druhů nábytku s ohledem na dětskou páteř, neboť dětství je obdobím vývinu a správně zvolený nábytek zajišťuje její zdravý růst. Dítěti se díky kvalitnímu dětskému nábytku a vhodnému pohybu a cvičení rozvíjí svalstvo, které pomáhá do věku 10 let dětem stabilizovat páteřní oblouky a vytvářet jemnou koordinaci pohybů.30 Dobrým příkladem je ergonomický rostoucí nábytek vynalezený v 70. letech minulého století. Tento nábytek může své uživatele provázet od předškolního věku až téměř do dospělosti. Prvním rostoucím nábytkem byly židle a stoly. Principem tohoto zařízení je možnost posunutí noh stolu nebo sedáku židle do polohy, která bude dítěti vyhovovat. Deska stolu se dá sklopit až do úhlu 45° a dopřává dítěti mnohem pohodlnější práci. Rostoucí nábytek je vyhledávaným a oblíbeným zbožím na našem trhu, jelikož díky tomu, že roste s dítětem, šetří z dlouhodobého hlediska rodinný rozpočet.

Obrázek 19 Rostoucí dětská židle

Obrázek 20. Rostoucí postel 30

Obrázek 21. Rostoucí pracovní stůl

PROKOPOVÁ, H. et. al. Byt, který se vám přizpůsobí. 1. vyd. Brno: ERA, 2007. 129 s.

23

6 HISTORICKÝ PŘEHLED DĚTSKÉHO NÁBYTKU Historický vývoj nábytku je velice důležitý pro prohloubení názoru na bydlení nejen v minulosti, ale i v současné době. Dnešní nábytek vzniká přirozenou cestou společenského a technického vývoje nábytku, k jehož výrobě byly položeny základy již před mnoha tisíci lety a je až do dnešní doby předmětem myšlení tvůrců nábytku a interiérů. Není pochyb o tom, že se lidé zabývali již tehdy myšlenkou, jak si zpříjemnit život uspořádáním svého nejbližšího okolí a poměrně jednoduše ji realizovali, jelikož potřebný materiál rostl všude v nesmírném množství.31 V historických dobách se nábytek vyrábí ručně nebo manufakturními metodami, až od druhé poloviny 19. století se stále více uplatňuje sériová výroba v továrnách. Počátky moderního nábytkářského umění sahají do období secese, která zavrhuje historické slohy a přírodní motivy.32 První dětský nábytek ale můžeme vidět již v 2. tisíciletí před Kristem. V rámci výstavy replik z Tutanchamonovy hrobky byla k vidění dětská židle a podnožka patřící tomuto egyptskému faraonovi. Židle nebyla určena pro oficiální účely, ale byla součástí osobních věcí dětského krále. Je vysoká 71 cm, široká 36,8 cm, má prohnutý sedák a nohy zakončené lvími tlapami na bubnovitých podestách. Židle je vykládaná slonovinou a zlatými plíšky, výplně opěrek rukou zdobí reliéf kozorožce padajícího k zemi a pouštní rostliny. Podnožka z načervenalého dřeva je také zdobena ebenem a slonovinou.33 Tato mimořádná ukázka dětského nábytku svědčí o profesionalitě prastarých řemeslníků a je významnou součástí našeho kulturního dědictví.

Obrázek 22. Dětská židle z Tutanchamonovy hrobky 31

ŠINDLAR, J. Interiér - vývoj nábytku. 1.vyd. Brno: VUT, 1984. 150 s. PREISICHOVÁ, A. Domov a bydlení. Praha: IKEA DBK, 1991. 277 s. 33 KANICKÁ, L. Tutanchamonova hrobka: úcta k řemeslu. Stolařský magazín. Č. 6/2009, s. 78-79. 32

24

Do 20. století vůbec neexistuje pojem dětský pokoj. Život dětí je ovlivňován především společenským postavením rodiny a tím, zda pocházejí z venkova či města. Pokoje určené výhradně pro děti jsou zpočátku výsadou pouze šlechtických rodin.34 Na zámcích jsou dětské pokoje propojené s pokojem vychovatelky a nechybí zde ani herna, kde mají děti dostatek místa na hraní. Na vesnicích se společná ložnice všech členů rodiny udržuje až do období poválečného, kdy se začíná zvětšovat obytná plocha a dětské pokoje se stávají normální součástí domu či bytu. 35 Do té doby celá rodina využívá jednu místnost pro denní i noční život a děti spí na peci, v truhlách nebo v zásuvkách skříní.

Obrázek 23. Ukázky vesnických interiérů rodin s dětmi

Zařízení dětských pokojů, jak šlechtických tak měšťanských, se většinou výrazně podobá pokojům dospělých, jedinými rozdíly jsou rozměry nábytku, přítomnost kolébky a hraček a to kočárků, panenek, houpacích koníků, miniatur nábytku především pro slečny a napodobenin zbraní pro chlapce. Na našem území se zachovalo jen několik autentických dětských pokojů. A to například v renesančních zámcích Náchod, Frýdlant v Čechách, Náměšť nad Oslavou nebo Jaroměřice nad Rokytnou. Původní dětský interiér můžeme vidět i v rodinném sídle Habsburků – Konopišti.36

Obrázek 23. Zámecký dětský pokoj v Častolovcích

Obrázek 24. Dětský pokoj v Náchodě

34

KANICKÁ, L., HOLOUŠ, Z. Nábytek - typologie, základy tvorby. Brno: MZLU. 2011, 160 s. KAMENÍKOVÁ, V. Obytné prostředí pro děti: Bakalářská práce, 2006. 45 s. 36 KANICKÁ, L., HOLOUŠ, Z. Nábytek - typologie, základy tvorby. Brno: MZLU, 2011. 160 s. 35

25

7

PROMĚNY FUNKCÍ OBYTNÉHO INTERIÉRU Bydlení je jednou ze základních podmínek existence v civilizované společnosti.

Spektrum funkcí a forem bydlení se neustále mění. Společenský a kulturní pokrok postupně obohacuje život lidí a rozšiřuje pole jejich aktivit a zájmů. Rozdílné postavení ve společnosti, rozdíly v životním stylu a v životní úrovni jednotlivých společenských vrstev se projevují i v oblasti bydlení. Rozdíl mezi šlechtickým sídlem a měšťanským domem, selskou chalupou a pastouškou, pavlačovým domem či moderní vilou nespočívá z hlediska obyvatel ve vzhledu obydlí, ale v jeho účelu. Historický vývoj tedy nejen vytváří stále složitější a rozdílnější typy obydlí, ale mění bydlení z pouhé podmínky života v nedílnou součást životního stylu.37

7.1 Vývoj bydlení z hlediska společenských a sociálních aspektů Vývoj bydlení je určen společenskými požadavky, technickou vyspělostí, prosperitou společnosti, tradicemi, sociálními vztahy a individuálními požadavky, které určují vybavení funkci domu.38 Za posledních 100 let se odehrály snad nejrychlejší vývojové změny v historii naší země. Zásadní vliv na těchto procesech měly měnící se postoje a hodnoty ve společnosti a na našem území zejména politická situace před rokem 1989. Po sametové revoluci se životní úroveň obyvatel rapidně zvyšuje a společnost se začíná zaměřovat na nové technické a technologické výdobytku dostupné na volném trhu.39 Úroveň bydlení a životního stylu se mění a člověka začíná zajímat, kde bydlí a v jakých podmínkách. Na základě toho se snaží svou životní úroveň zlepšit. Počátek těchto společenských změn však přišel mnohem dříve. Začalo to průmyslovou revolucí na počátku 19. století, kdy muži v rámci dělnického hnutí chtěli zlepšit svou životní úroveň tím, že žádali lidské pracovní podmínky a pracovní dobu a ženy na druhé straně bojovaly za svá volební práva. Dalším mezníkem byla 60. léta 20. století, v období lásky a míru, kdy se lidé dožadovali svobody a občanských práv. Tato složitá období se díky separaci naší společnosti od západního světa samozřejmě odrazila 37

ČERNÍKOVÁ, H. Atraktivní bydlení. Computer Press, a.s., 2010. 152 s. BRUNECKÝ, P. Dějiny bydlení. Brno: MZLU, 2003. ISBN 80-7157-677-8 39 DOLÁKOVÁ, R. Proměna bydlení za posledních 50 let: Bakalářská práce, Brno: MZLU, 2009 38

26

na bydlení v českých rodinách.40 V celé společnosti se během několika desítek let událo tolik změn, že to zasáhlo všechny aspekty života. Finanční situace rodin se po sametové revoluci zlepšuje a lidé mají takřka neomezené možnosti, což se odráží i na jejich životním stylu.

7.2 Problematika obytného interiéru pro děti v 2. polovině 20. století Ve 20. století se dětský pokoj stává objektem vědeckého zkoumání a to zejména v období po první světové válce. Společnost zjišťuje, že prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, ovlivňuje jeho vnímání a postoje na celý život. Postupně se přichází na to, že zařizovací prostředky a bydlení dítěte musí být vytvořeny podle jeho potřeb a respektovat míry jedince. Problematikou dětského bydlení se začíná zabývat řada vědních disciplín počínaje hygienou a antropologií až po filozofii, sociologii, psychologii a pedagogiku. Dvacáté století je tedy považováno za století dítěte. 41 7.2.1

Umístění a velikost dětského pokoje

Většina rodin do konce 20. století stále klade důraz na zařízení co nejkrásnějšího obývacího pokoje a dětem je přidělen pravidelně ten nejmenší pokoj v bytě či domě se zcela nevyhovující orientací. Zapomíná se, že v něm děti musí vykonávat činnosti, na které mají rodiče hned místností několik (obývací pokoj, ložnice, pracovna). 42 Rodiče často improvizují a hledají řadu rozumných zdůvodnění, proč má zůstat dětský pokoj stále v provizorním stavu. V mnoha případech se tato místnost podobá spíše skladišti starého nábytku, který zde rodiče umísťují s tím, že dětem poslouží, než jej definitivně zničí.43

Obrázek 25. Zařízení dětského pokoje 20. století 40

ADAMS, S. a kol. Ilustrovaná encyklopedie dvacátého století. Čestlice: Rebo Productions, 1999 ČAPKOVÁ, I. a kol. Historický vývoj dětského bytového prostředí. Domov. 1983, č. 4, s. 7 42 KANICKÁ, L. Bydlení. 1.vyd. Brno: ERA, 2008, 149 s. 978-80-7366-107-6 43 OLDŘICH, J. a kol. Bytové zařízení pro každý věk z prodejen oborového podniku nábytek. Praha: Merkur, 1979, 33 s. 41

27

7.2.2

Nábytek a zařízení pro děti v interiéru

Dětský nábytek se začíná vyrábět až na konci 19. století. Nejdříve se jedná o zmenšeniny nábytku pro dospělé, až na začátku 20. století se objevují první klasické dětské postýlky, židle, stolky a jiné. V dalších letech většina výrobců zavádí tento sortiment do své produkce a dětský nábytek se postupně stává samostatným odvětvím, ve kterém je na výběr z mnoha materiálů, barev a tvarů. V té době se však ještě jedná o malosériovou výrobu, tak si nábytek na míru může dovolit jen minimum rodin.

Obrázek 26. Dětská židle Thonet

Uspořádání nábytku v dětském pokoji se často řeší tak, aby se líbilo především dospělým, ale není v souladu s potřebami dětí.44 V pokoji je málo pracovních stolků, vhodných židlí, beden na hračky a jiné. Volná plocha je většinou plochou komunikační a manipulační, takže její využití pro hru je skoro nemožné. Dětský pokoj zaplňuje lůžkový a úložný nábytek. Neexistuje vhodný typ pracovní židle nebo stolu na učení. Neuspokojivé je také osvětlení v pokoji, jelikož nesplňuje funkce, ke kterým má sloužit. Hodně se v pokojích vyskytují dekorace, ale zpravidla jen málo z nich jsou výchovného rázů nebo mají něco společného s dětmi a jejich potřebami. Paradoxem je, že hračky, bez kterých se dítě neobejde ani den, jsou často umísťovány mimo jejich dosah i dohled.45 Nábytek neodpovídá normám a tělesným proporcím dětí, ergonomickým ani funkčním požadavkům. 7.2.3

Nabídka trhu

Trh ve 20. století nabízí nevhodnou nabídku dětského zařízení, jsou podceňovány potřeby a zájmy nejmenších uživatelů. Chybí například modely vhodných 44

KOULA, J. Moderní bytový interiér. Praha: Merkur, 1976. 145 s. KOMÁRKOVÁ, R., ŠTĚPOVÁ, V. Bydlení mladých rodin s dětmi v nových bytech. Praha: Výzkumný ústav obchodu, 1980. 50 s. 45

28

zařízení funkčních zón v interiéru.46 Trh se v oblasti výroby dětského nábytku teprve rozvíjí a lidé, i přes to, že si uvědomují důležitost prostředí, kde bude vyrůstat jejich dítě, jsou nuceni nakupovat dětský nábytek jako celek. Ten je však pro svou malosériovou výrobu velmi nákladný. Každá nábytková firma vyrábí dětský nábytek zatím jen jako okrajový sortiment a je těžké najít vyhovující zařízení pro dětského uživatele. Lidé nejsou dostatečně informováni o zásadách správného bydlení, ladění barev v interiéru, vhodnosti osvětlení a funkčnosti jednotlivého zařízení, a proto je úroveň bydlení nízká. Nedostatek nabídky nábytku a zařizovacích prvků, špatná kvalita a nízká úroveň designu hraje roli v obytném prostředí jak dětí, tak rodičů.

7.3 Problematika obytného interiéru pro děti 21. století V dnešní době se společnost jako celek zaměřuje mnohem více na děti, protože k tomu má dostatečné finanční prostředky a širokou možnost výběru. Několik let trvající „babyboom“ způsobil zvýšenou poptávku po dětském nábytku. 47 Díky tomu se nabídka zařízení v této oblasti stále zlepšuje, kvalitou i designem. Rodičů, kteří jednoduše zařídí pokoj starým nábytkem, který se nikde jinde v bytě nehodí, ubývá. Přibývá naopak těch, kteří vybavují dětský pokoj nábytkem zcela novým, často vyrobeným na míru.48 7.3.1

Umístění a velikost dětského pokoje

Dětský pokoj už není pravidelně nejmenší místností v bytě, je tomu právě naopak. Prostor pro děti musí plnit několik funkcí najednou, musí se sem vejít místo na spánek, hraní, učení a mimo jiné pro soukromí a relaxaci. Jediné, co zde neprovozují, je snad vaření.49 Moderní rodiče si to uvědomují a přenechávají dětem často jeden z větších nebo rovnou ten největší pokoj v interiéru, kde mají děti prostor na všechny činnosti a zařízení s nimi související. Současný dětský interiér je prostorem plným fantazie, je doslova dětským královstvím. U nábytku a zařízení jsou respektovány 46

KOMÁRKOVÁ, R., ŠTĚPOVÁ, V. Bydlení mladých rodin s dětmi v nových bytech. Praha: Výzkumný ústav obchodu, 1980. 50 s. 47 ČERNÍKOVÁ, H. Atraktivní bydlení. Computer Press, a.s., 2010. 152 s. 48 WILKOVÁ, S. Bydlení - Mimořádný magazín MF DNES: Barevný svět pro děti. 2009. s. 26 – 30 49 HÁLA, B. Interiér - tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing, 2009. 149 s.

29

všechny požadavky dítěte a zároveň splněny ergonomické, hygienické a bezpečnostní předpisy.

Obrázek 27. Moderní dětský interiér

7.3.2

Nabídka trhu

Nabídka dětského nábytku se stále zlepšuje a podle bytových poradců a prodejců ubývá rodičů, kteří dětský pokoj zařídí starým nábytkem, který se nikde jinde v bytě nehodí.50 Trh je v posledních několika letech firmami zabývající se výrobou a distribucí nábytku a zařízení pro děti doslova přeplněný. Kvalitní, bezpečný a ergonomický nábytek nabízí především zahraniční firmy jako je IKEA, Herlag, Chicco nebo Stokke. jedním z mála výrazných českých výrobců je zlínská firma Gazel. Zákazník má širokou možnost výběru. Inspiraci může hledat na různých výstavách, veletrzích, v časopisech nebo katalozích jednotlivých výrobců. Novinky se projevují zejména v oblasti designu, barvě a používaném materiálu. Moderní dětské pokoje jsou plné fantazie a hravosti. I technologie výroby se rapidně zvýšila, takže nábytek je z bezpečnostního i hygienického hlediska v mnohem lepším stavu. Také se více dbá na správnou ergonomii dětského nábytku a v neposlední řadě na pohodlí uživatele.51

Obrázek 28. Pokoje plné fantazie

50 51

KANICKÁ, L., HOLOUŠ, Z. Nábytek – typologie, základy tvorby. Brno: MZLU, 2011. 160 s. CAMPOS, C. Dětské pokoje. Praha: Slovart, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7391-036-5

30

7.3.3

Změny ve společnosti týkající se rodinného soužití

Zásadní změnou prošel vztah rodič – dítě. Výchova se změnila z obyčejného adaptování dítěte do socialistické společnosti na celkový rozvoj jeho individuálních schopností, které povedou v budoucnosti k úspěšnému a nezávislému životu. Cílem výchovy dnes není jen adaptace, ale na první místo se dostává úspěch. V současnosti díky rozvoji ekonomiky a změně sociálních poměrů se i problematika dětských pokojů výrazně zlepšuje a k dětem se více přistupuje jako k samostatným osobnostem. Tradice rodiny zakládané kvůli dětem nebo z nutnosti, aby jedinec nezničil svou pověst ve společnosti, se ale nyní odkládá na dobu neurčitou. Dnešní mladí lidé upřednostňují své zájmy a pracovní příležitosti před založením rodiny nebo svatbou. Nechtějí se svazovat, protože jsou přesvědčeni, že toho mají tolik co poznávat a svět jim nabízí tolik lákadel a příležitostí, jež nesmí promarnit. Před 30 lety byl průměrný věk matky prvorodičky kolem 22 let, dnes je tato hranice rapidně posunuta a to skoro o 7 let, v mnoha případech se až po třicítce ženy cítí být dostatečně připraveny na výchovu dětí. Mimo jiné nastal velký rozvoj lukrativních pracovních nabídek a lidé se od té doby zaměřují hlavně na práci nebo na studium, jde jim hlavně o vysoké posty a rozvíjení své kariéry a na děti nezbývá čas. V dnešní době je také vysoká rozvodovost. V České republice skoro polovina sňatků končí rozvodem, a proto patříme mezi země s nejvyšší rozvodovostí. Příčinou bývá nejčastěji neporozumění si s partnerem, rozdílnost povah nebo žádné společné zájmy.

V současné

době

z nemanželského vztahu.

52

více

než

třetina

všech

narozených

dětí

pochází

V posledních třiceti letech přestává být rodina na prvním

místě hlavně proto, že základem vytváření manželského či partnerského vztahu je osobní přitažlivost a ne nechtěné otěhotnění nebo společenské fiasko. Děti čí sňatek pro moderní společnost již nejsou prioritou.

52

DOLÁKOVÁ, R. Proměna bydlení za posledních 50 let: Bakalářská práce, Brno: MZLU, 2009

31

8

PROMĚNY DĚTSKÝCH PROSTOR ZE ŠIRŠÍHO HLEDISKA 8.1 Nové technologie V moderní době technologie nabízí někdy až neuvěřitelné možnosti, díky kterým

jsou děti v bezpečí. Chůvička nebo detektor kovu usnadňují mnoha rodičům život, počítač zase rozvíjí dětem motorické pohyby a vnímavost. Technická revoluce několika posledních desetiletí zasáhla snad všechny profesní obory, ale také každodenní život v domácnosti. Každý den se lze setkat se stále dokonalejšími technickými a technologickými prvky a postupy, které zachvátily celý interiér od architektury přes domácí spotřebiče až po osvětlovací systémy.53 Díky technologickému pokroku a přísnější legislativě dochází k postupnému zavádění šetrnějších výrobních technologií. S ohledem na ekologii se každoročně objevují nové, šetrnější materiály a technologie na výrobu nábytku a interiérového vybavení.54 Ochrana životního prostředí se během posledních let stala nezbytnou součástí života člověka. Její podstatou je šetrnější zacházení s energiemi a použití ekologických materiálů, které nezatěžují životní prostředí a jsou lehce odbouratelné. Toto odvětví je nazýváno „ekodesign“. 8.1.1

Audiovizuální technika v dětském interiéru

V dětském pokoji se dnes kromě základního vybavení a nábytku nachází také mnoho technických a technologických vymožeností, které dětem zpříjemňují pobyt doma a slouží jako moderní didaktické pomůcky. 8.1.1.1

Počítač

S rozvojem komunikačních medií se do dětského pokoje dostává počítač. Počítačová výuka dnes probíhá již na základních školách, a proto není pro děti jiného zbytí. Má bezesporu mnoho kladných, ale z hlediska zdraví dítěte také záporných vlastností. Výskyt počítače a elektroniky v interiéru omezuje kumulaci volných iontů, a tím snižuje kvalitu obývaného prostoru.55 Zdraví dítěte je ničeno obzvlášť tehdy, kdy není vytvořeno optimální prostředí pro práci s počítačem. Proto by se neměl počítač 53

VIGUÉ, J. Encyklopedie moderního bydlení. Praha: Rebo Productions, 2004. 255 s. ČERNÍKOVÁ, H. Atraktivní bydlení. Computer Press, a.s., 2010. 152 s. 55 CAMPOS, C. Dětské pokoje. Praha: Slovart, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7391-036-5 54

32

umísťovat do dětského pokoje, alespoň do doby, kdy není dítě schopno pracovat cíleně a nemá vhodný pracovní stůl a k němu příslušnou pracovní židli. Do školního věku dítěte není žádný důvod pořizovat počítač. Dítě předškolního věku by nemělo před monitorem trávit více než 20 minut denně, mladší děti žádný čas. 56 V každém případě je třeba dítě, které tráví čas na počítači, sledovat a korigovat. 8.1.1.2

Televize

Televize se dnes objevuje ve většině dětských pokojů. Nicméně to má na děti ve většině případů špatný dopad. Rodiče často posadí děti před televizi, aby se jich na pár hodin zbavili, a dávají jim tím nevědomky špatný příklad. V dnešní době je v televizi vysíláno minimum naučných programů, výchovných pořadů nebo zajímavostí, ve větší míře zde děti narazí na obrovské množství reklam, akčních filmů, v kterých se střílí nebo filmů s nádechem erotiky, jež nejsou vhodné pro dětský pohled. Pokud je televize jen v obývacím pokoji, mohou rodiče přístup k obrazovce dětem regulovat. Když je ale v dětském pokoji, není šance dítěti zabránit na sledování nevhodných pořadů. Pro každou rodinu je společné sledování televize událostí a ve většině případů jde o jedinou dobu strávenou společně. 8.1.1.3

Audiosystémy

V každém dětském pokoji je dnes samozřejmostí nějaký audiosystém s možností přehrávání CD nebo mp3, ať jde o Hi-fi věž, discman nebo mp3 přehrávač. Hudebně nadané děti mívají v pokoji aparaturu v podobě elektronických kláves, kytaru nebo jiný hudební nástroj. Oblíbené je dnes i karaoke.

Obrázek 29. Mp3 přehrávače

56

JOKL, M. Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha: Akademika, 2002. 106 s.

33

Vliv A/V techniky na zdraví dítěte

8.1.1.4

V dětském pokoji je třeba zvážit přítomnost počítačových sestav a jiných audiovizuálních zařízení. Prostředí se díky nim stává nezdravým a dítě je těmito pasivními činnostmi přitahováno a zapomíná na jiné zájmy. Televize a počítač v pokoji dítěte mohou být příčinou nedostatku spánku při ponocování, a to sledováním nejnovějšího dílu oblíbeného seriálu, ale také díky záření z elektroniky zhoršující kvalitu spánku.57

8.2 Skladba hraček Další věcí, která prošla obrovským vývojem za posledních několik desítek let, jsou právě hračky. Základní skladba hraček se tolik nemění. Mezi nejoblíbenější dětské hračky patří stále panenky, medvídci a auta. Plyšové hračky se dříve plnily různými pilinami nebo starými hadry, dnes už se z alergologického hlediska používá molitanová drť. Na trhu se také v posledních desetiletích objevily nové elektronické hračky vydávající různé zvuky nebo pohyb, počítačové hry nebo herní konzoly. 8.2.1

Interaktivní hračky

Jedná se o hračky, které učí děti starat se o někoho jiného. Jsou to většinou panenky nebo zvířátka detailně propracované, které umí mnoho různých funkcí – vydávají zvuky, reagují na dotyk nebo hlas, pohybují se nebo dokonce spí či emotivně reagují. V mnoha případech nahrazují dětem sourozence nebo zvíře, které si rodiče nemohou dovolit.58 Nevýhodou těchto hraček je to, že děti je mohou kdykoliv vypnout nebo jim vyndat baterky a zvyknou si na to natolik, že si často nerozumí se svým ostatním okolím, kamarády nebo živými zvířaty a chovají se k nim jako k hračkám, kterým mohou rozkazovat.

Obrázek 30. Ukázka různých druhů interaktivních hraček

57 58

CAMPOS, C. Dětské pokoje. Praha: Slovart, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7391-036-5 KRUMLOVSKÁ, O., KUBEŠ, V. Království dětí. Brno: Nakladatelství Brána, 2011. 157 s.

34

8.2.2

Počítačové hry, playstation a jiné herní konzoly

Počítačové hry jsou dnes velice oblíbenou činností, kterou děti tráví svůj volný čas. Občasné hraní her na počítači není na škodu, děti si rozvíjí myšlení. Ale stále častěji se stává, že vysedáváním u počítače nebo hraním PlayStationu tráví veškerý svůj volný čas. Poté se hrbí a jednostranným namáháním ruky při pohybu myší si poškozují zápěstí. Zpravidla tloustnou, jelikož jim chybí přirozený pohyb a bývají náchylné k nemocem. V posledních pár letech byl vyvinut nový typ herní konzoly s názvem Wii, která se zaměřuje zábavným způsobem na pohyb. Pomocí různých pomůcek, pálek nebo tyček děti mohou hrát nejrůznější individuální nebo kolektivní hry, tančit, hrát míčové hry nebo střílet lukem. Když je venku škaredé počasí, nebo chtějí rodiče zamezit dítěti sledování televize, je Wii je nejlepším řešením. Ale ani Wii nenahradí čerstvý vzduch a přírodu.

Obrázek 31. PlayStation

8.2.3

Obrázek 32. Wii (www.ratewall.com)

Ekologické hračky

V posledních několika letech se společnost zaměřuje také na ekologické aspekty bydlení. A ekologie postupně míří i do dětských pokojů ve formě hraček. V roce 2010 byly představeny malé Disney figurky Solarfriends, které tancují a chodí, ale dobíjí se světlem. Rozšiřují se i hračky z bambusu a podobných ekologických materiálů a s díky domečku Geolino Powerhouse se děti mohou naučit, jak získávat energii z obnovitelných zdrojů.59

Obrázek 33. Edice SolarFriends 59

Obrázek 34. Geolino PowerHouse

KRUMLOVSKÁ, O., KUBEŠ, V. Království dětí. Brno: Nakladatelství Brána, 2011. 157 s.

35

8.2.4

Stavebnicový nábytek

Modulární sestavy nábytku, které lze postupem času dále rozšiřovat o další elementy, jsou také velice praktickou součástí dětského pokoje. Děti si z nich mohou stavět různá přístřeší a kryty, a když trochu povyrostou, dají se použít jako úložný prostor.60 Podmínkou pro jejich dlouhou životnost je použití velmi kvalitních materiálů. Tyto velice funkční produkty také šetří materiál. Jedná se o lehké mobilní prvky ve tvaru plastových kontejnerů, na kterých se lze sedět, nebo si z nich mohou děti postavit třeba věž.61

Obrázek 35. Unikátní stavebnicový úložný systém (www.modlife.cz)

8.2.5

„Hravý“ nábytek

Švédská mezinárodní firma IKEA vytváří dekorace a nábytek, které pomáhá dítěti přirozeně rozvíjet jeho fyzické dovednosti. Děti se učí skákat, držet rovnováhu, šplhat i odpočívat.

Obrázek 36. Nabídka hravého nábytku od IKEA

60 61

Obrázek 37. Hravý nábytek ze základního vybavení pokoje

KRUMLOVSKÁ, O., KUBEŠ, V. Království dětí. Brno: Nakladatelství Brána, 2011. 157 s. CAMPOS, C. Dětské pokoje. Praha: Slovart, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7391-036-5

36

8.3 Materiály Na vnitřní zařízení interiéru lze použít skoro jakýkoliv materiál. Za posledních několik desítek let se díky novým technologiím výběr materiálů rozšířil o dvojnásobek. Dlouhou dobu se vyrábí nábytek jen ze dřeva a kovu.62 Až ve 20. století je díky novým plastickým materiálům dřevo odsunuto do ústraní. A právě děti tento plastový nejvíce ocení. Potřebují nábytek lehký, omyvatelný ze snadno udržovatelných materiálů. Na zařizovací prvky je ale stále nejpoužívanější masivní dřevo. Je velice vhodné pro výrobu postýlek či kolébek. Z materiálů na bázi dřeva (MDF deska, voštinová deska, laminovaná deska) se vyrábí úložný nábytek, různé poličky nebo bočnice postelí a příček. Plasty mají spoustu jiných pozitivních vlastností. Lákavá je například velká škála barevného provedení, možnost nejrůznějších tvarů a z hlediska ekonomického také cena. V současné době je nejvíce zpracovávaným plastem na světě polypropylen, který má dobrou tepelnou stabilitu (až do 140°C), je mechanicky odolný a zdravotně nezávadný. PVC se zase hodí na výrobu vstřikovaného nábytku a hraček. Snadno se zpracovává, ale při zpracování se používají aditiva a změkčovadla, které se mohou uvolňovat do prostředí a při dlouhodobém vdechování poškozují endokrinní soustavu.

Obrázek 38. Multifunkční stolička Slon

Obrázek 39. „Pantonka“ pro děti

62

ČERNÍKOVÁ, H. Atraktivní bydlení. Computer Press, a.s., 2010. 152 s.

37

9

PRŮZKUM Cílem provedeného průzkumu bylo zmapovat situaci obytného interiéru dětí ve

věku 6 až 13 let z Brna a jeho okolí. Vybranou věkovou kategorii spojuje jedna životní etapa a tou je povinná školní docházka. Děti v tomto období mají mnoho společného a zároveň se díky rychlému a rozdílnému psychologickému vývoji v těchto letech velice liší, i jejich obytné prostředí je rozdílné. Úkolem tázaných respondentů - dětí bylo odpovědět na několik základních otázek týkajících se jejich obytného interiéru (viz. příloha) a následně rozebrat jednotlivé zařízení a vyjádřit spokojenost s ním i celým pokojem. Součástí průzkumu bylo několik otázek pro jednoho z rodičů respondenta - matku, zaměřených na finanční náročnost zařízení dětského pokoje, jeho velikost nebo hlavní požadavky při zařizování pokoje. Dotazník také obsahoval otázky týkající se dětství matky, zaměřené na prostředí, ve kterém vyrůstala ona. Výsledky byly získány metodou nestandardizovaného rozhovoru. Na základě dosažených informací bylo možné porovnat současně moderní bydlení dnešních dětí se vzpomínkami rodičů na jejich dětství a rozdíly v bydlení dnešních dětí na základě jejich věkového rozdílu, pohlaví, počtu sourozenců a společenského postavení rodiny. Zpracování získaných informací je obsaženo v jednotlivých podkapitolách této části práce. Každá podkapitola se nejdříve zabývá respondentem a jeho okolím - kolik mu je let, kde bydlí, kolik má sourozenců a podobně. Dále se zaměřuje na samotný pokoj respondenta, stručný popis vybavení a zhodnocení celkového stavu pokoje. Poslední část podkapitoly je zpracována z odpovědí rodiče respondenta. Nejdříve se zaměřuje na otázky týkající se zařizování dětského pokoje a následně na obytný interiér, ve kterém vyrůstal rodič, tj. obytné prostředí pro děti před 30 - 40 lety, v porovnání se současnými dětskými pokoji. Výsledky průzkumu a jeho vyhodnocení se nachází v diskuzi této práce.

38

9.1 Šestiletá Nela Kopřivová Nela Kopřivová vyrůstá s rodinou v rodinném domě nedaleko Brna ve vesnici zvané Bedřichovice. Žijí zde teprve 3 roky, od doby kdy jí byly necelé 3 roky. Předtím bydleli v malém bytě v centru Brna. Má staršího bratra Michala, kterému je 18 let. Rodina vlastní psa labradora jménem Sandy. Nela má v domě pro svou potřebu hned dva pokoje. Jeden slouží jako odpočinková místnost a prostor na práci, v druhém si může neomezeně hrát. S bratrem Michalem si i přes velký věkový rozdíl rozumí. Učí se spolu a tvoří nerozlučnou dvojku. Její oblíbené barvy jsou růžová, žlutá a tmavě modrá. Nejraději tráví volný čas na zahradě, která je součástí domu. Školní docházka ji baví a ve škole si našla spoustu kamarádek. Z vyučovaných předmětů jsou pro ni nejoblíbenější matematika a psaní. Dětský pokoj v 1. patře rodinného domu má 15m². Nachází se zde dětská postel, pracovní kout a úložné prostory na oblečení, knihy a školní pomůcky. Barevnost pokoje odpovídá jejím oblíbeným odstínům – dominuje růžová barva. Plovoucí podlaha je pro ni nejlepším řešením, jelikož se ani na chvíli nezastaví. Stále po pokoji poskakuje, tancuje a nejraději se klouže v ponožkách ve volném prostoru pokoje. Nejoblíbenějším kusem nábytku v pokoji je pro ni skříň. Ráda se v ní schovává. V pracovním koutě má televizi. Dívá se na ni hlavně v zimě, nejčastěji večer, když rodiče potřebují sledovat večerní zprávy a Nela chce vidět její oblíbenou pohádku. Dětská postel odpovídá požadavkům k jejímu věku, spí na kvalitní matraci a u lůžka má zavěšenou lampičku pro večerní čtení pohádek.

39

Herna se nachází v přízemí rodinného domu vedle obývacího pokoje. Působí vzdušně a lehce a rozměrově má necelých 15 m². Stěny jsou světle žluté a na podlaze jsou parkety. Dostatek světla v místnosti je zajištěno velkým oknem, papírovým hlavním světlem a stojací lampou v rohu místnosti. Vybavení tvoří policová skříň na hračky, menší komoda a hrací stolek se dvěma židlemi doplněná plastovými koši. Pokoj je plný hraček, které má Nela ráda. Tráví zde většinu svého volného času, když nemůže být venku. S kamarády zde nejčastěji poslouchají písničky z pohádek z Hi-fi věže nebo si hrají u hracího stolku. Nela má raději hernu než dětský pokoj, jelikož je jí zde dopřána volnost a má všechny své oblíbené hračky pohromadě.

Zařízení obou pokojů pro šestiletou holčičku vyšlo rodiče na necelých 30 tisíc Kč. Pokoje jsou vytvářené dle dnešních trendů. Nábytek a doplňky jsou nakoupeny převážně v obchodním řetězci IKEA a ASKO nábytek. Nejdůležitější při zařizování byla pro rodiče funkčnost nábytku a bezpečnost prostředí. Mimo jiné se snažili o to, aby mohla být Nela co nejsamostatnější. Nelina 38letá matka Romana Kopřivová vyrůstala v Brně v bytě 2+KK až do svých 15 let. Neměla žádný dětský pokoj, bydlela v jednom pokoji dohromady s rodiči i starší sestrou. Kromě postele rodičů a jejich nábytku se do jedné místnosti musela vejít ještě dvoupatrová postel s úložným prostorem a šatník pro dcery. Místem pro práci, 40

psaní nebo kreslení byl jídelní stůl v kuchyni. V obývacím pokoji se nacházela televize, o počítači nebo jiné technice neměli v té době tušení. Jejím oblíbeným místem se stala spodní část postele, protože byla jen její. V jejích 15 letech se přestěhovali do většího bytu 3+1, kde už měla pokoj jen se sestrou. Tady už měla vše, co potřebovala. Každá z nich měla vlastní klasický psací stůl, svou postel a velkou šatní skříň. Stěny pokoje byly bílé a na podlaze měly koberec. Paní Kopřivová si vždy přála mít pokoj sama pro sebe.

9.2 Osmiletá Zuzana Rozehnalová Zuzana Rozehnalová bydlí v městské části Brno-Slatina na sídlišti v šestipatrovém panelovém domě. Do Brna se přestěhovali před 3 lety, předtím bydleli v Táboře také v bytě. Přestěhovali se kvůli pracovní příležitosti pro otce nabízené v Brně. I v Táboře měla svůj pokoj, ale byl rozměrově mnohem menší. Je jedináčkem, ale vždy si přála mít sourozence. Rodiče jí pořídili domácího mazlíčka, křečka Tondu, se kterým si stále hraje. Chodí do třetí třídy základní školy, takže má již dost školních povinností. Nejtěžším předmětem je pro ni matematika, jelikož začínají počítat těžké příklady. Naopak má velice ráda český jazyk a výtvarnou výchovu. Má mnoho koníčků - chodí do keramiky, na břišní tance a hraje na flétnu. Nejraději tráví svůj volný čas venku s kamarádkami na hřišti, které je součástí sídliště. Její pokoj má 22 m². Má zde vše, co potřebuje. Je se svým královstvím spokojená, jen by chtěla mít na stěnách více obrázků. Jejím nejoblíbenějším místem v pokoji je volný prostor uprostřed místnosti, kde ráda válí sudy nebo dělá kotrmelce. Pod oknem má pracovní stůl, kde píše domácí úkoly nebo kreslí pohádkové postavičky. Odpočinková zóna je zútulněna dvoupatrovou postelí ve tvaru L, kde je horní část lůžka využita jako úložný prostor na hračky a vybavení, které Zuzana tolik nevyužívá. Stěny jsou vymalovány meruňkovou barvou. Vybraná barva je doplněna velkým oranžovým kobercem uprostřed místnosti s ornamenty. V místnosti se nachází několik skříní, kde je uloženo oblečení, školní pomůcky a různé knihy.

41

Zuzana v pokoji nemá televizi ani počítač. V televizi sleduje jen večerníček a o víkendech výjimečně pohádky. Svůj volný čas tráví buď venku, pomáhá matce s vařením nebo si hraje v pokoji se svými hračkami. Počítač jí prozatím rodiče zakazují.

Dětský pokoj zařizovali rodiče pro Zuzanu před 3 lety a vybírali nábytek podle tehdejší nabídky ve specializovaných obchodech s nábytkem v Táboře. Doplňky dokupovali převážně v obchodním řetězci IKEA a KIKA nábytek. Zaměřili se na funkčnost a ergonomii nábytku, přičemž nezapomněli ani na bezpečnost prostředí. Celé zařízení dětského pokoje stálo přes 50 tisíc Kč. Matka Jana Rozehnalová, které je 37 let, vyrůstala v bytě 4+1 v Brně s rodinou. Má starší sestru a už v dětství měly každá svůj vlastní pokoj. V jejím pokoji se nacházelo základní vybavení jako v každé jiné obytné místnosti - kromě dětských knih a pár plyšových hraček zde nebyl viditelný rozdíl od ložnice rodičů. Měla zde postel, šatní skříň, pracovní stůl a židli, ale také křesílko na čtení a odpočinek. Právě křeslo bylo pro ni kromě postele nejoblíbenějším místem v pokoji. Jediné, co si přála a nikdy neměla, byla vlastní věž a televize v pokoji.

42

9.3 Sourozenci Simona Šedivá (10 let) a Radek Šedivý (12 let) Simona a Radek Šediví bydlí v městské části BrnoVinohrady v přízemí panelového domu. Mají ještě mladšího bratra Matěje, kterému jsou 4 roky. Byt 3+1 je pro pětičlennou rodinu opravdu malý. V blízké budoucnosti plánují přestavbu dětského pokoje do obývací místnosti, jelikož malý Matěj nemá pokoj a spí stále v ložnici rodičů. Proto je potřeba mu také vytvořit vlastní prostor. Jejich pokoj má necelých 15m² a díky rychlému růstu v dospívání se sem děti již skoro nevejdou. Z dvoupatrové postele Radek dávno výškově vyrostl a Simona k tomu také nemá daleko. Celkový prostor pokoje je pro dva uživatele stísněný. Na druhou stranu mají dobře zařízené pracovní kouty. Každý má velký pracovní stůl, na kterém leží počítač, lampička a školní pomůcky, a pracovní židli. Jednu celou stěnu pokrývá úložný prostor na knížky, hračky a jiné. Nachází se zde také Radkův šatník. Simona má velkou vestavěnou šatní skříň v chodbě, která se do pokoje již nevešla. Barvy stěn jsou bílé a na podlaze je koberec.

Na počítači oba dva tráví spoustu času, minimálně 4 hodiny denně. V televizi sledují každý den své oblíbené pořady, Radek je velkým fandou fotbalu a hokeje, takže sleduje všechny zápasy jeho oblíbených týmů. Chtěli by mít zvířátko, ale otec je alergický, takže jejich přání nemůže být splněno. Simona má ze zařízení pokoje nejraději pracovní stůl, kde tráví většinu času na počítači, zatímco Radek nejraději spí, takže jeho oblíbeným kusem nábytku je spodní část dvoupatrové postele. Oba tráví volný čas nejraději venku s kamarády. Když si Simona přivede kamarádky domů,

43

tancují v dětském pokoji na tanečních podložkách, novém způsobu herní konzoly, zábavného ale i pohybového rázu. Radek s kamarády hraje nejčastěji střílecí hry na počítači.

Dětský pokoj rodiče zařizovali, když měl Radek 4 roky. Nábytek a doplňky nakupovali v obchodech Möebelix, Asko a Sconto nábytek. Zaměřili se hlavně na bezpečnost prostředí. Nejdůležitější byl pro ně výběr postele, ale jelikož v pokoji nebyl dostatek prostoru na dvě samostatné postele, museli pořídit patrovou postel. Na jejím výběru si dali záležet. V dnešní době je pokoj již zastaralý a vzhledem k rychlému vývoji všech 3 dětí, je třeba jej zmodernizovat. Proto se rodiče rozhodli letošní léto obětovat přestavbě dětského pokoje do obývacího, který má 25 m². Chtějí využít služeb bytového poradce, který jim stávající nábytek sestaví do nového pokoje tak, aby výsledek splňoval všechny požadavky a přání uživatelů. Také chtějí oživit stěny pokojů a trochu jej zpestřit. Každý ze sourozenců by zde měl mít svůj vlastní kout. Jejich matka, 34letá Lucie Šedivá, bydlela do svých 10 let v panelovém bytě v Brně, poté se přestěhovali do rodinného domu nedaleko Brna, do Mokré Hory. Měla společný pokoj s o 3 roky mladší sestrou, zatímco o 2 roky starší bratr měl svůj vlastní pokoj. Sestry měly velký prostorný pokoj zařízený vyřazenými komodami z obývacího pokoje, 1 velkým pracovním stolem a 2 válendami. Stěny pokoje byly bílé. Paní Šedivá si vždy přála mít vlastní pokoj. Jejím oblíbeným místem v pokoji byla postel, kde si mohla číst své oblíbené knížky.

44

9.4 Dvanáctiletá Barbora Nováková Barbora Nováková chodí do sedmé třídy základní školy v Jedovnicích. Již 3 roky bydlí se svou rodinou v rodinném domě v Kotvrdovicích nedaleko Blanska. Do té doby bydleli v Jedovnicích v panelovém bytě 3+1. Barbora zde měla společný pokoj se dvěma staršími sestrami, Danielou (18 let) a Michaelou (25 let). V novém pokoji chová Barbora svého domácího mazlíčka králíka Fífu a rodina vlastní ještě dva kocoury. Její pokoj má necelých 20 m². Nachází se v 1. podlaží rodinného domu a je orientovaný na jihozápad. Na zemi je plovoucí podlaha s podlahovým vytápěním, takže v pokoji nemusí mít koberec. Stěny jsou vymalovány zelenou a žlutou barvou. Vybavení pokoje je optimální k jejímu věku. Má zde pracovní stůl, postel a několik menších komod. Vzhledem k jejímu rychlému růstu musí rodiče v dohledné době pořídit novou velkou šatní skříň, kam se jí vejdou všechny šaty. Barbora tráví čas nejčastěji u pracovního stolu, kde se učí a dělá domácí úkoly do školy. Židle u pracovního stolu je pro ni již také malá. Potřebuje studentskou pracovní židli odpovídající její výšce. Mimo jiné si ráda čte v posteli. Když za ní přijdou kamarádky, tráví nejvíce času na zahradě u domu. Pokud je škaredě, dívají se na televizi v obýváku nebo hrají hry v jejím pokoji. Barbora v pokoji nemá počítač ani televizi. V domě mají jeden podkrovní pokoj určený pro práci na počítači, kde Barbora tráví zhruba 2 hodiny denně. Televizi sleduje minimálně. Z jejího pokoje má nejraději postel, protože ráda spí a prozradila, že si nemůže vynachválit dveře od pokoje, které může kdykoliv zavřít a mít soukromí od věčně zvědavých rodičů. Zařizování pokoje nebylo pro rodiče finančně náročné. Postel rodiče přivezli z bývalého bytu, komody také. Jediné, co museli do nového pokoje koupit, byl vhodný pracovní stůl a doplňky. V přepočtu je zařízení pokoje bez dovezeného nábytku vyšlo na 10 tisíc Kč. Pokoj zařizovali hlavně podle požadavků Barbory, jelikož byla při stěhování už dost stará na to mluvit do vybavení nového pokoje sama. Vybrala si například nový pracovní stůl a barevné provedení pokoje. 45

Matka Barbory, 42letá Ilona Nováková, vyrůstala ve Křtinách u Brna v rodinném domě. Měla pokoj se svým starším bratrem o velikosti 15 m². Když vyrůstali, tak si zde neustále překáželi. Dům byl veliký a prostorný, ale dětský pokoj byl tou nejmenší místností v interiéru. A to zde bydleli hned dvě děti odlišného pohlaví. Pokoj byl zařízen střídmě, měli zde s bratrem každý svou postel, jeden velký společný šatník a malou komodu. Moc se v pokoji nezdržovali, chodili sem jen spát, raději trávili čas v jiných místnostech v domě nebo na zahradě. Ilona ráda kreslila a pomáhala matce udržovat zahradu. Pokoj byl zařízený nábytkem, který jejich rodiče zdědili ze svého dětství nebo nábytkem vyřazeným z jiných místností v domě.

9.5 Třináctiletý Jakub Cloumal Jakub Cloumal bydlí v 5. patře panelového domu v Brně Líšni. Je to malý byt 3+1. Je jedináčkem a žije zde jen se svou matkou. Když byl malý, bydleli u matčiných rodičů ve Zbýšově a v jeho 4 letech se přestěhovali do Brna. Má dva domácí mazlíčky, psa Čendu a činčilu Alvina. Chodí do osmé třídy základní školy a chtěl by se stát automechanikem. Učení jej nebaví, raději tráví čas hraním oblíbených her na počítači. 46

Jeho pokoj má 12 m². Je malý a zařízení pokoje zabírá minimum prostoru. Má zde jen jednu skříň, komodu a postel. Zajímavé jsou doplňky v pokoji, které vyjadřují Jakubovu osobnost. Jedná se například o naskládané kšiltovky na okenním parapetu, „domácího sluhu“ vytvořeného ze staré lampičky, na kterého si věší, co ho napadne nebo plechovky od energetických drinků na uspořádané podle oblíbenosti jedné z komod. V pokoji má činčilu, kterou rád vypouští, aby se mohla proběhnout i mimo klec. Chybí zde šatní skříň. Oblečení má většinou naskládané v malém prostoru zavírací skříňky nebo volně leží na zemi. Má rád svůj pokoj, protože je jeho útočištěm. Nejraději zde spí. Volný čas tráví převážně venku nebo na počítači. V pokoji nemá pracovní kout, ten se nachází ve vedlejší místnosti.

V pracovně bývá většinu svého volného času. Na počítači hraje hry nebo tráví čas na internetu, zabere mu to minimálně 3 hodiny denně. Poslouchá zde také svou oblíbenou muziku, kterou si pouští z přímo z internetu. Televizi moc nesleduje, jen když je tam nějaký zajímavý akční film. Častěji využívá televizi na připojení playstationu, na kterém nejčastěji závodí v „Gran Turismu“ nebo hraje jiné hry s kamarády, kteří jsou u něj na návštěvě nebo on-line.

47

Zařízení pokoje stálo matku necelých 10 tisíc Kč. Nakupovala převážně v obchodních řetězcích. Některé vybavení si paní Coufalová přivezla z bývalého bytu, zbytek koupila nebo dostala od známých. Do budoucna je pro ni důležité pořídit synovi pořádnou šatní skříň a vyměnit jeho pokoj za větší místnost, protože z tohoto pokoje Jakub rychle vyrůstá a stává se z něj náročnější uživatel. Jakubova matka, 40tiletá Táňa Cloumalová, vyrůstala ve čtyřpokojovém bytě v centru Brna. Má dva mladší bratry. Měla zde svůj vlastní pokoj a bratři společný. Na stěnách měla nalepené dívčí tapety s kytičkami a na zemi jednobarevný koberec. Vybavení pokoje tvořila postel, dvě skříně, velká knihovna, psací stůl a židle. Nábytek byl zcela univerzální, stejný jako měla většina jejích kamarádů v dětském pokoji. Se svým pokojem byla spokojená a nechtěla jej v té době měnit. Nejraději trávila volný čas v posteli se svými oblíbenými knihami a časopisy.

48

10

DISKUZE V dnešní době je dětský pokoj samozřejmostí v každé domácnosti. Dlouhou

dobu však trvalo, než získal požadovanou pozornost. Z práce vyplývá, že za posledních sto let se vývoj bydlení proměňoval rychleji než kdy dříve. Došlo k pozitivnímu posunu v názoru společnosti na důležitost obytného prostředí a životního stylu rodiny, která dnes přistupuje ke každému svému členovi individuálně. Největší proměnou prošly právě dětské pokoje. Negativní dopad měla v minulém století na dětský interiér informovanost obyvatel. Nevěděli na co při zařizování dětských pokojů dbát nejvíce, ani jaký nábytek a doplňky byly vhodné na konkrétní činnosti, a proto docházelo k zanedbání základních požadavků. Bezpečnost, ergonomie a hygiena zůstaly v pozadí za reprezentativností interiéru bez ohledu na to, zda koupený nábytek byl vhodný na provozovanou činnost nebo ne. Tehdejší způsob bydlení zapříčinil, že rodiny neměly vlastní názor, jak by měl interiér jejich dětí vypadat. Dětské pokoje byly zařizovány stereotypně, nejčastěji podle známých a sousedů. Důvodem byla málo inspirující nabídka a absence ukázkových zařízení jednotlivých funkčních zón v dětském pokoji. Důležitou roli hrálo také společenské postavení rodiny a přístup k dětem v tehdejší společnosti. Vyráběný nábytek byl však z hlediska trvanlivosti nenahraditelný. Dědil se z generace na generaci. Byl tak univerzální, že se takřka neměnil. Jednotlivé nábytkové elementy se vytvářely tak, aby vydržely co nejdéle bez poškození. Také lidé se k nábytku chovali lépe než dnes. V současnosti se všechno rychle mění, každý den se vyvíjí nové technologie a vynálezy, což je jistě obrovským krokem dopředu ve vývoji obytného interiéru pro děti za poslední století. Je pravda, že většina těchto vynálezů je užitečná. Nové typy nábytku splňují požadavky na bezpečnost, hygienu a ergonomii, které dříve byly obzvlášť u dětských pokojů zanedbávány. Ale není toho zbytečně mnoho? Lidé si na úkor neomezených možností na trhu kupovaného zařízení neváží a stále jej obnovují podle nových trendů. Jelikož málokdo má dostatečné finanční prostředky na kvalitní nábytek, obrací se většina obyvatel na obchodní řetězce, ve kterých je málokdy nabízen nábytek vytvořený tzv. „na dobu neurčitou“. Jedná se většinou o nábytek moderní a levný, ale co se týče trvanlivosti a bezpečnosti

49

zcela nevhodný – vydrží jen pár let a je nutné jej vyměnit. V tomto odvětví platí dvojnásobně pravidlo, že kvalita je přímo úměrná ceně. Podle mého názoru jsou dnešní dětské pokoje z hlediska vybavenosti a spokojenosti uživatelů na lepší úrovni než v minulosti. V současné době je dětskému pokoji věnováno nejvíce pozornosti z celého obytného interiéru. Jak vyplývá z průzkumu, děti mají převážně pokoje takové, jaké si přejí. Barevnost, prostornost a dětské vzory na textiliích nebo nábytku jsou toho důkazem. Bylo prokázáno, že rodiče věnují zařízení dětského pokoje velkou pozornost a považují za důležité, aby dětem bylo dopřáno potřebné pohodlí a soukromí s ohledem na bezpečnost, hygienu a ergonomii obytného prostředí. Všechny dotazované respondentky - matky poukázaly na důležitost bezpečnosti a ergonomie v zařízení dětského pokoje. Považují za důležité, aby pokoj byl zařízen podle vkusu a potřeb dítěte. Avšak při odpovědi na otázku, zda zapojily své děti do zařizování dětského pokoje, odpovídaly záporně. Domnívaly se, že na to děti byli tehdy příliš malé a zapojit je do zařízení jejich pokoje by bylo možné, až budou starší a rozumnější, nejdříve v 8 nebo 10 letech. Průzkum ukázal, že většina z tázaných respondentek - matek neměla v době svého dospívání vlastní pokoj a pokud ano, jednalo se spíš o „místo na přespání“ než útočiště pro dospívající osobnost. Měly k dispozici jen výjimečně všechny zařizovací prvky, které ke správnému vývoji potřebovaly. Z pěti dotazovaných měly dvě matky v dětství společný pokoj s rodiči a jen jedna matka byla se svým dětským pokojem naprosto spokojená. Ostatní popisovaly svůj bývalý dětský pokoj buď jako skladiště starého nábytku nebo jako neútulný prostor plný univerzálních skříní a nábytku neodpovídajícímu jejich požadavkům a potřebám. V porovnání z dnešními dětskými pokoji je jisté, že v této problematice došlo k velkému pokroku. Zajímavé je, že všechny tázané respondentky vyrůstaly v bytě. Doba byla taková, že si málokterá rodina mohla dovolit investovat do rodinného domu. Z provedeného průzkumu o obytném interiéru dětí před necelými 40 lety je patrná uniformita. Barva stěn v pokojích byla ve většině případů bílá, ačkoli by i tehdejším dětem měl být dopřán barevnější pohled na svět. Nábytek a zařízení pokoje bylo univerzální, nepraktické, bezpečnostně a ergonomicky neodpovídající dětským

50

požadavkům a potřebám. Všechny dětské pokoje byly v minulém století vesměs stejné, ničím se od sebe neodlišovaly. U zkoumaných respondentů byl na první pohled znatelný posun v současném zařízení dětského pokoje. Dotazovaní respondenti - děti byly se svým dětským pokojem spokojené. U dětí bydlících na sídlištích nebo u vícečlenných rodin byl vypozorován rozdíl ve velikosti a vybavení obytného interiéru pro děti. Je to dáno například finanční stránkou rodičů - v rodině Cloumalů je matka „samoživitelka“, tudíž má finanční náklady na byt, stravu a vzdělanost svého syna na starosti sama. Proto jejich malý byt není vybaven drahým nábytkem, a přestože tam již několik let bydlí, nemají jej ještě zcela zařízený. Dětský pokoj působí díky malému množství zařizovacích prostředků prázdně, ale Jakubovy doplňky jej dělají originálním. Rozdíl je patrný i v rozměrových parametrech obytných prostor - na sídlišti jsou všechny pokoje malé, zatímco v rodinném domě si rodiny většinou mohou naplánovat rozměry budoucích pokojů samy. V tom mají velkou výhodu Barbora Nováková a Nela Kopřivová, které v rodinném domě mají dostatek prostoru. V neposlední řadě také záleží na počtu dětí v rodině, například rodině Šedivých dětský pokoj o velikosti 20 m² pro tři sourozence nestačí. Panelové byty mají většinou dané stísněné prostory. I přesto, že je dětem věnován největší pokoj v bytě, sourozenci musí mít většinou společný pokoj. V takovém případě je potřebné zde vytvořit každému jedinci svůj osobní kout oddělený závěsem, příčkou či knihovnou. Sourozencům Šedivým takový prostor chybí, proto rodiče plánují stěhování pokoje do větší místnosti v bytě. Na základě finančních možností rodin se také pohybovaly náklady na zařízení dětských pokojů u jednotlivých respondentů. Částka se pohybuje v rozmezí 10 – 50 tisíc Kč. Všechny rodiny respondentů nakupovaly vybavení v obchodních řetězcích. Nejnákladnější dětský pokoj má z dotazovaných respondentů Zuzana Rozehnalová, která žije se svými rodiči v bytě 3+1 ve Slatině a je jedináčkem. Je to dáno i tím, že Zuzana má největší pokoj, necelých 25 m². Všechny respondentky, kromě paní Šedivé, uvedly, že by si raději zařídily dětský pokoj samy, než aby využily služeb bytového poradce. Většina z nich uvádí, že je pro ně příliš drahý a nechtějí, aby jim byl doporučován cizí vkus. Respondentky si myslí, že jsou dostatečně informované. Tím myslí občasné sledování pořadů o bydlení v televizi nebo četbu časopisů o bydlení. Neuvědomují si však, že v médiích a tisku se 51

objevují neúplné informace a často i zcela nevhodné příklady. Je pravda, že odborný poradce i jeho návrh zařízení dětského interiéru není levnou záležitostí, proto by měla nastat v této problematice zásadní změna. Možnou variantou řešení by mohla být větší míra informovanosti rodin v otázce zařizování bydlení jako takového, která bude zavedena do každodenního života, a to nejen v odborných časopisech. Navrhované odvětví je například literatura týkající se dětského nábytku, odborné přednášky či vzdělávací kurzy na dané téma. Problematika tvorby obytného prostředí pro děti by mohla být zařazena do osnov základních škol. Rodiče by měli mít také možnost při schůzce s bytovým poradcem první odborné konzultace zdarma. Přítomnost počítačových sestav a televizí v dětském pokoji považuji za nevhodné. Dítě zanedbává jiné aktivní činnosti a tráví zde většinu volného času. Rodiče nemají kontrolu nad sledovanými pořady v televizi, dítě v zavřeném pokoji se může dívat na jakékoliv programy zcela nevhodné jeho věku. Průzkum dokazuje, že respondenti, kteří mají tuto techniku k dispozici, tráví mnoho času hraním her na počítači nebo si krátí čas na internetu. Pokud rodiče neurčí striktně pravidla, existuje pravděpodobnost, že to bude mít negativní dopad na zdraví dětí. U mladších respondentů jsem se nesetkala s problémem, že by děti trávily mnoho času na počítači nebo u televize, avšak respondenti od 10 let, Simona, Radek, Barbora a Jakub, na počítači tráví většinu svého volného času, což není pro jejich vývoj vhodné. Všichni respondenti byli při poskytování informací o svém obytném prostředí velice ochotní. Je vidět, že se rodiče o své děti a prostředí, ve kterém vyrůstají, zajímají a záleží jim na správném dospívání jejich ratolestí. Jsem si vědoma toho, že metoda vlastního výzkumu není zcela korektní a výsledky jsou značně subjektivní, ale pro získání potřebných informací a utvoření celkového pohledu na danou problematiku tato metoda byla dostačující. Do budoucna by bylo dobré zaměřit se na širší spektrum respondentů, výsledky by byly méně zkreslené a daná problematika důkladněji prověřená.

52

11

ZÁVĚR Cílem mé práce bylo seznámit se s teoretickými poznatky problematiky

dětského interiéru a porovnat je s proměnami tohoto prostředí za poslední století. Snažila jsem se postihnout konkrétní změny v obytném interiéru pro děti z hlediska vztahů ve společnosti a v rodině, technických a technologických možností a pokroku za poslední století. Ze zjištěných informací vyplývá, že v minulosti se lidé přizpůsobují prostředí, ve kterém žijí, než aby to bylo naopak. Domnívám se, že současná situace obytného prostoru pro děti je dle provedeného průzkumu a získaných informací uspokojivá. Dětskému nábytku a doplňkům je věnováno stále více pozornosti. Postupem času zcela vymizí dětské pokoje vybavené opotřebeným nebo vyřazeným nábytkem a dětem bude dopřán komfort tolik potřebný k jejich správnému vývoji. Zdá se, že vývoj obytného prostředí pro děti ještě zdaleka neskončil. Stále se vyvíjejí nové teorie a technologie, které se postupem času projeví na zařízení a nábytku v celém interiéru a posunou tuto problematiku novým směrem. Součástí práce byl průzkum mínění uživatelů prováděný mezi dětmi ve věkové skupinácě od 6 do 13 let. Výsledky byly převážně kladné, po zdokumentování stavu pokojů a rozhovoru s uživateli je znatelný pokrok dětských interiérů v porovnání s obytným prostředím pro děti před několika desetiletími.

53

SUMMARY The focus of this thesis was to learn theoretical knowledge of the interior problems of children room and compare them with changes of the living in the last century. I tried to find specific changes in children rooms in terms of relationships in society and family, technical and technological possibilities and progress since the last century. The collected information shows that in the past, people adapt to the residential envrironment in which they live, instead, to adapt to their environment. I believe that the current situation of living space for children according to conducted the survey and obtained information is satisfactory. Children‘s furniture and equipment is devoted more attention. Over time, completely disappear children’s room equiped with worn or disposed furniture and children will have the comfort needed fort their correct development. It seems that the development of living interior for children is far from over. New theories and technologies are still developed and over the time are been effected on the equipment and furniture in whole interior and they are moved this theme in a new direction.

54

12 

POUŽITÁ LITERATURA ADAMS, S. a kol. Ilustrovaná encyklopedie dvacátého století. Čestlice-Průhonice:

Rebo Productions s.r.o., 1999. 155 s. ISBN 80-7234-061-1. 

BÁRTA, J. a kol. Obývací pokoj, Praha: SNTL, 1988. 240 s.



BLAHOTOVÁ, P. Bydlíme s dětmi – a děti s námi. Praha: Albatros, 2003. 154 s.

ISBN 80-00-01285-5. 

BRUNECKÝ, P. Dějiny bydlení. Brno: Mendelova lesnická a dřevařská univerzita,

2003. 264 s. ISBN 80-7157-677-8. 

BRUNECKÝ, P. Domiciologie - nauka o obývaném prostředí. Brno: Mendelova

lesnická a dřevařská univerzita, 1998. 162 s. ISBN 80-7157-307-8 

BRUNECKÝ, P. Standardy nábytku. 2009



BRUNECKÝ,P., ŠVANCARA, F. Interiér - člověk a nábytek. Brno: Mendelova

lesnická a dřevařská univerzita, 1995. 280 s. ISBN 80-7157-157-1. 

CAMPOS, C. Dětské pokoje. Praha: Slovart, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7391-036-5



ČAPKOVÁ, I. a kolektiv. Historický vývoj dětského bytového prostředí. Domov.

1983, č. 4, s. 7 

ČERNÍKOVÁ, H. Atraktivní bydlení. Computer Press, a.s., 2010. 152 s.



GÁLOVÁ, R. Bezpečný domov pro dítě. Brno: ERA, 2007. 125 s. ISBN 978-80

7366-096-3 

DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Úbok, 1976. 178 s.



HÁLA, B. Interiér - tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing,

2009. 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9. 

JOKL, M., Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha: Akademika, 2002. 261 s.



KAMENÍKOVÁ, V. Obytné prostředí pro děti: Bakalářská práce, Brno: MZLU,

Lesnická a dřevařská fakulta, 2006. 49 s. 

KANICKÁ, L. Bydlení. Brno: Mendelova lesnická a dřevařská univerzita, 2008, 149

s. 978-80-7366-107-6. 

KANICKÁ, L., HOLOUŠ, Z. Nábytek – typologie, základy tvorby. Brno:

Mendelova univerzita v Brně, 2011. 160 s. 

KANICKÁ, L. Učební texty Typologie



KOMÁRKOVÁ, R., ŠTĚPOVÁ, V. Bydlení mladých rodin s dětmi v nových bytech.

Praha: Výzkumný ústav obchodu, 1980. 50 s. 55



KÖPPL, L. Dítě v bytě. 1.vyd. Praha: Merkur, 1979



KOULA, J. Moderní bytový interiér. Praha: Merkur, 1976. 145 s.



KRUMLOVSKÁ, O., KUBEŠ, V. Království dětí. Brno: Nakladatelství Brána,

2011. 157 s. ISBN 97-80-7243-517-3. 

OLDŘICH, J., TEŠ, J., BARTOŠ, J., KANICKÁ, L. Bytové zařízení pro každý věk

z prodejen oborového podniku nábytek. Praha: Merkur, 1979. 33 s. 

PREISICHOVÁ, A. Domov a bydlení. Praha: IKEA DBK Praha, 1991. 277 s.



PROKOPOVÁ, H., MÜLLER, I., MAŇÁK, H. Byt, který se vám přizpůsobí. Brno:

ERA, 2007. 129 s. 978-80-7366-106-9. 

ŠINDLAR, J. Interiér – vývoj nábytku. 1.vyd. Brno: VUT, 1984. 150 s.



VIGUÉ, J. Encyklopedie moderního bydlení. Praha: Rebo, 2005. 255 s. ISBN 80

7234-454-4.

Periodika: 

Bydlení - Mimořádný magazín MF DNES: Barevný svět pro děti. MÍČOVÁ, J.

MAFRA 2009. s. 26 – 30 

ERBSOVÁ, E. Bezpečný domov. Vítejte doma. Ročník VI. Č. 6/2008, s. 36 – 41.



KANICKÁ, L. Tutanchamonova hrobka: úcta k řemeslu. Stolařský magazín. Č.

6/2009. s. 78-79. 

KRULOVÁ, T. Dejte dětem pokoj. Bydlení. Magazín Č. 8/2006. s. 24 – 38



PROKOPOVÁ, H. Dítě v bytě. Living. Ročník XIII. Č. 2/2007. s. 74 – 77



SPOUSTOVÁ, L. Desatero o dětském pokoji. Vítejte doma. Ročník VI. Č. 10/2008.

s. 56 - 57 

VINŠOVÁ, H. Pokoj plný hraček. Bydlení. Magazín Č. 3/2006, s. 52 – 58.

Internetové zdroje: 

Bydleniprokazdeho.cz. Máme doma školáka. Co změnit v dětském pokoji? [online].

12.06. 2011. [cit. 19.3. 2012]. Dostupný z WWW: http://www.bydleniprokazdeho.cz/mame-doma-skolaka.-co-zmenit-v-detskem-pokoji.php 

Bydleniprokazdeho.cz Ergonomie 4.díl – bezpečný svět dětského nábytku. [online].

05.02. 2010. [cit. 20.3. 2012]. Dostupný z WWW: 56

http://www.bydleniprokazdeho.cz/ergonomie-4.-dil-.php 

Bydleniprokazdeho.cz. Dětský pokoj 21.století. [online]. 17.09. 2006.

[cit. 20. 3. 2012]. Dostupný z WWW: http://www.bydleniprokazdeho.cz/detsky-pokoj-21.stoleti.php 

Bydleniprokazdeho.cz. Máme doma předškoláka. [online]. 04.06. 2006.

[cit. 20. 3. 2012]. Dostupný z WWW: http://www.bydleniprokazdeho.cz/mame-doma-predskolaka.php 

Bydleniprokazdeho.cz. Detaily dotvářejí i dětský pokoj. [online] 14.01. 2006.

[cit. 20. 3. 2012] Dostupný z WWW: http://www.bydleniprokazdeho.cz/detaily-dotvareji-i-detsky-pokoj.php 

Novinky.cz. Televize v dětském pokoji je nezdravý zvyk. [online]. 07.04. 2008.

[cit. 5. 4. 2012]. Dostupný z WWW: http://www.novinky.cz/zena/deti/137013-televize-v-detskem-pokoji-je-nezdravyzvyk.html 

Obydleni.cz. Dospělým vstup zakázán. [online]. 21.03. 2012.

[cit. 10.4. 2012]. Dostupný z WWW: http://www.obydleni.cz/clanek/kategorie-detske-pokoje/dospelym-vstup-zakazan/ 

Obydlení.cz. Dva v jednom. [online]. 23.02. 2010.

[cit. 10.4. 2012]. Dostupné z WWW: http://www.obydleni.cz/clanek/kategorie-detske-pokoje/dva-v-jednom/ 

Obydleni.cz. Pokoj pro školou povinné. [online]. 15.12. 2009.

[cit. 11.4. 2012]. Dostupné z WWW: http://www.obydleni.cz/clanek/kategorie-detske-pokoje/pokoj-pro-skolou-povinne/ 

Obydleni.cz. Úpravy a zařízení dětského pokoje. [online]. 10.03. 2009.

[cit. 11.4. 2012]. Dostupné z WWW: http://www.obydleni.cz/clanek/kategorie-detske-pokoje/upravy-a-zarizeni-detskehopokoje/ 

Obydlení.cz. Aby děti dobře spaly. [online]. 14.4. 2008.

[cit. 11.4. 2012]. Dostupné z WWW: http://www.obydleni.cz/clanek/kategorie-detske-pokoje/aby-deti-dobre-spaly/ 

Bydleni.cz. Co je dobře pro děti. [online]. 09.03. 2011.

[cit. 15.4. 2012]. Dostupné z WWW: http://nabytek.bydleni.cz/clanek/Co-je-dobre-pro-deti 57



Bydleni.cz. Do dětského pokoje patří pracovní nábytek. [online]. 24.09. 2010.

[cit. 15.4. 2012]. Dostupné z WWW: http://nabytek.bydleni.cz/clanek/Do-detskeho-pokoje-patri-take-pracovni-nabytek 

Bydleni.idnes.cz. Zařídit dětský pokoj není žádná věda. Stačí trochu fantazie.

[online]. 07.11. 2011. [cit. 15.4. 2012]. Dostupné z WWW: http://bydleni.idnes.cz/zaridit-dokonaly-detsky-pokoj-neni-zadna-veda-staci-trochufantazie-11x-/dum_osobnosti.aspx?c=A111026_154917_dum_osobnosti_web 

Bydleni.idnes.ct. Co kazí dětské pokoje? Špatné televizní pořady a ambice rodičů.

[online]. 20.04. 2011. [cit. 16.4. 2012]. Dosuptné z WWW: http://bydleni.idnes.cz/co-kazi-detske-pokoje-spatne-televizni-porady-a-ambice-rodicupte-/dum_osobnosti.aspx?c=A110419_131820_dum_osobnosti_rez 

Zivotnistyl.cz. Dětský pokoj a jeho proměny. [online]. 29.08. 2008.

[cit. 25.4. 2012]. Dostupný z WWW: http://www.zivotnistyl.cz/clanky/bydleni/527/detsky-pokoj-a-jeho-promeny.html

58

13

SEZNAM PŘÍLOH

Použité obrázky Obrázek 1. Dětská herna (http://www.azrodina.cz/3717-detskazahrada) Obrázek 2. Pracovní zóna ve tvaru L (http://www.nabytek-aldo.cz/detsky-nabytek/) Obrázek 3. Umístění postele v dětském pokoji (http://www.posteleprodeti.cz/) Obrázek 4. Úložný prostor TROFAST (www.proporadek.cz) Obrázek 5. Rozměry dětské postele (Dlabal, 1977) Obrázek 6. Dětská patrová postel (Dlabal, 1977) Obrázek 7. Rohové překrytí lůžek (Dlabal, 1977) Obrázek 8. Řešení patrové postele (www.jah.cz) Obrázek 9. Hrací stolek pro předškoláka (www.detske-pokoje.eu) Obrázek 10. Rostoucí psací stůl (www.nabytekdointerieru.cz) Obrázek 11. Příklady pracovních rostoucích židlí (www.hura-nabytek.cz) Obrázek 12. Řešení úložného prostoru v dětském pokoji (www.detske-pokoje.ezin.cz) Obrázek 13. Pásma dosahu (Dlabal, 1977) Obrázek 14. Fatboy (www.fatboy.cz) Obrázek 15. Houpací síť v dětském pokoji (www.svet-bydleni.cz) Obrázek 16. Opatření na rohy stolu (www.novinky.cz) Obrázek 17. Zajištění okenního otvoru (www.e-safety.shop.eu) Obrázek 18. Antropometrické boy dle normy ČSN EN ISO 7250(www.nis.int-cz.com) Obrázek 19 Rostoucí dětská židle (www.chytrazidle.cz) Obrázek 20. Rostoucí postel (www.prozeny.cz) Obrázek 21. Rostoucí pracovní stůl (www.delso.sk) Obrázek 22. Dětská židle faraona (www.encyklopedie nabytku.rysanek.cz) Obrázek 17 Ukázky vesnického bydlení Obrázek 23. Zámecký dětský pokoj (www.castolovice.cz) Obrázek 24. Dětský pokoj v Náchodě (www.mpu.cz) Obrázek 25. Zařízení dětského pokoje 20. století (www.muzeum-blovice.cz) Obrázek 26. Dětská židle Thonet (www.papilio.cz) Obrázek 27. Moderní dětský interiér (www.nabytek-kejik.cz) Obrázek 28. Pokoje plné fantazie (www.bydleni-idnes.cz) Obrázek 29. MP3 přehrávače (www.google.com) Obrázek 30. Ukázka různých druhů interaktivních hraček (www.i-hrackarstvi.cz) Obrázek 31. PlayStation (www.thegames-blog.com) Obrázek 32. Wii (www.ratewall.com) Obrázek 33. Edice SolarFriends (www.otherlandtoys.co.uk) Obrázek 34. Geolino PowerHouse (www.puzzle.de) Obrázek 35. Unikátní stavebnicový úložný systém (www.modlife.cz) Obrázek 36. Nabídka hravého nábytku od IKEA (www.IKEA.cz) Obrázek 37. Hravý nábytek ze základního vybavení pokoje (www.napobyt.cz) Obrázek 38. Multifunkční stolička Slon (www.seznamzbozi.cz) Obrázek 39. „Pantonka“ pro děti (www.novinky.cz) 59

OTÁZKY Z PROVEDENÉHO PRŮZKUMU

Otázky pro respondenta – dítě: 1. Kolik ti je let? 2. V jaké jsi třídě na základní škole? 3. Které předměty Tě baví ve škole? 4. Co nejraději děláš? 5. Chováš nějaké domácí zvíře? 6. Máš sourozence? Kolik mu je let? 7. Máš svůj vlastní pokoj? 8. Co nejraději v pokoji děláš? 9. Který kus zařízení je ti nejbližší, kde trávíš nejraději čas? 10. Jsi spokojený/á s barvami v pokoji? 11. Myslíš si, že máš v pokoji dost světla? 12. Máš v pokoji počítač nebo televizi? 13. Kolik času trávíš denně na počítači/televizi? 14. Kde trávíš nejraději volný čas? 15. Chtěl/a bys něco změnit na současném stavu dětského pokoje? Otázky pro respondenta – matku: 1. Kolik Vám je let? 2. Máte sourozence? 3. Kde jste v době svého dětství vyrůstala? 4. Měla jste svůj pokoj? 5. Jak vypadalo zařízení pokoje, ve kterém jste dospívala? 6. Vyhovoval Vám nábytek v dětském pokoji? 7. Chtěla jste něco na svém pokoji změnit? 8. Měla Vaše rodina v interiéru audiovizuální techniku? Jakou? 9. Jaké bylo Vaše oblíbené místo v dětském pokoji? 10. Vzpomenete si na něco, co v době Vašeho dětství neexistovalo nebo nebylo jednoduše dostupné a dnes je to u Vašich dětí na denním pořádku? 11. Jak velká je plocha současného dětského pokoje Vašeho dítěte? 12. Podle čeho jste zařizovala dětský pokoj? 13. Jaké zdroje informací jste při zařizování pokoje využívala? 14. Nechala jste dítě mluvit do zařizování pokoje? 15. Kolik peněz jste investovala do zařízení pokoje? 16. Co bylo při zařizování nejdůležitější? 17. Kde jste nakupovala zařízení do pokoje? 18. Preferujete raději nábytek na míru nebo nabídku obchodních řetězců? 19. Plánujete obnovu dětského pokoje? 20. Jak se měnil pokoj Vašeho dítěte při jeho dospívání? 21. Chtěla byste změnit něco na vybavení současného dětského pokoje? 22. Sledujete trendy týkající se nábytku a interiérů pro děti? 23. Myslíte si, že máte dostatečné informace týkající se problematiky obytného interiéru pro děti?

60