Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století

Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století Zdeněk Kučera a Magdalena Kašková Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta

Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

Co si představíte pod pojmem Broumovsko či Adršpašsko?


2

DŮVĚRNOST

vysoká

nízká

To je ale nuda

Není lepší místo, než domov

To je velmi zvláštní

To je úžasné ZÁLIBA

nízká

vysoká Kaplan, Kaplan (1982) cit. in Porteous (1996)


3

POTŘEBY dostupnost informací

mít smysl

být zapojen(a)

bezprostřední (přítomné)

koherence

komplexita

slíbené (budoucnost)

čitelnost

záhada

Kaplan, Kaplan (1982) cit. in Porteous (1996)


4

Regionální identita a dědictví • Dědictví a identity mohou být: proměnlivé, (ne)hmatatelné, mnohovrstevnaté, nadčasové , mezikulturní, přeshraniční • procesy týkající se dědictví • (znovu)vytváření • přeměna • (re)interpretace • (re)prezentace • komodifikace • ničení

KRAJINA

PŘEDSTAVITELÉ

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

SPORT

PODNIKÁNÍ

POVAHA LIDÍ

REGIONÁLNÍ IDENTITA

ZVYKY

DĚJINY


KULTURA

JAZYK ARCHITEKTURA

5

Co je pohraničí? • běžný pojem = problematická definice = mnoho pohraničí

• pohraničí je projevem teritoriality lidského jednání • přechodová zóna na rozhraní dvou sousedících regionů • obecné × specifické proměny

• různé měřítkové úrovně • spojeno s existencí státu • může vzniknout a zaniknout (např. Kastner 1999, vnější × vnitřní pohraničí)


6

Které pohraničí?

Kde je pohraničí?

Okresy sousedící se státní hranicí

Převládající národnost v roce 1930


Euroregiony

7

Charakteristiky pohraničí Pohraničí není a nikdy nebylo homogenním územím  skládá se z různých regionů  rozdílný potenciál regionů  na příklad: 1) fyzicko-geografické podmínky (např. horské  podhorské oblasti) 2) charakter sousedství (bariéra  prostor zprostředkování) 3) zděděná specializace (průmyslové  zemědělské regiony)

Společná je radikální změna v identifikaci s prostředím a ve vztahu ke krajině  přerušení tradičních vztahů tvořících regionální identitu Identitu pohraničí utvářejí: • • • •

odlišný způsob života, krajina, kultura sebeindentifikace obyvatel výměna obyvatel a s tím související proměny krajiny a osídlení (geo)politické změny Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

8

Share of natives, 2001

Pohraničí = obsazený pojem?

méně než 35,19 35,20 – 44,79 44,80 – 52,79 52,80 – 61,49 61,50 a více

• souvislá oblast přiléhající ke státní hranici,

v níž v roce 1930 převažovalo obyvatelstvo deklarující německou národnost • nenávratná ztráta přibližně 3 milionů obyvatel Podíl rodáků v roce 2001 (%)

• stále existují významné důvody pro vnímání

„Pohraničí“ a „Vnitrozemí“ jako odlišných území • pohraničí = Sudety • pohraniční krajina = sudetská krajina?

200,00 a více 100,00 – 199,00

• Sudety × ne-Sudety

50,00 – 99,99 méně než 50,00

Změna počtu obyvatel mezi lety 1930–1950 Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

chybějící data

9

Mapa poněmčování Zemí Českých (příloha k 5. svazku Čsl. Vlastivědy: Stát)


10

Identity v pohraničí

nezávislé Československo 1918

2. světová válka 1938

1945 1948

• různá měřítka (lokální, regionální, národní, nadnárodní – evropské) • různé historické vrstvy • jedinečné x sdílené vzpomínky

socialismus

sametová revoluce 1989

vstup do EU 2004

2007

Co je to změna krajiny? Několik základních otázek:

1) Co se mění? 2) Jaká je perioda změny? (časový interval, ve kterém lze změnu zachytit)

3) Jaká je frekvence změny (jak často se děje)? 4) Jak je změna významná (veliká)? 5) Jak je změna rychlá? 6) Existuje souvislost, synchronizace s dalšími změnami? podle Antrop (1998), Lynch (1972) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

12

Obyvatelstvo, osídlení…

…a hospodářství

• vylidňování venkova

• industrializace krajiny

• odsun českých Němců

• likvidace soukromých podniků

• proměna sídelní sítě • pseudourbanizace krajiny • suburbanizace

• extenzifikace a opouštění půdy

• slučování pozemků • kolektivizace


13

Podíl částí obcí podle počtu obyvatel „pohraničí“

„Broumovsko“

Česko


14

Politika…

…a kultura

• znárodnění půdy

• přejmenovávání krajiny

• militarizace krajiny

• využití historických budov k dalším účelům

• vznik a zánik „železné opony“

• „návrat do Evropy“

• ochrana krajinných hodnot • rozvoj druhého bydlení, rekreace a turismu • proměny vztahu ke krajině

• sekularizace krajiny


15

Zaniklá sídla • sledování kontinuity sídel existujících v roce 1930 (místní části osad) • přes 16 000 jednotek (cca 4 000 000 obyvatel)

• asi 8 000 lokalizováno (95 % obyvatel; přes 50 % sídel) • asi 2 400 zaniklých sídel (asi 230 000 obyvatel; cca 5 %) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

16

1872 1953 2010

Libná

Adršpach


Broumov 17

Košťálkov •

první zmínka: 1487

•

počet obyvatel roku 1895: 356

•

rok zániku: 1951

•

počet obyvatel k roku 1930: 246, z toho 227 něm. národnosti

•

vždy velmi těsný vztah s Rakouskem a obcí Klein Taxen (ihned za hranicí)

• •

odsun německého obyvatelstva po roce 1945 1951: vydání dekretu o zřízení pohraničního pásma

1823

1953

orná půda trvalé kultury trvalé travní porosty lesní plocha vodní plocha zastavěné území

ostatní plochy

2010

státní hranice


18

Popluží (Vorwerk): 4 domy, 11 obyvatel

Libná (Liebenau): 83 domů, 365 obyvatel

Horní Mlýn pod Vrchem (Holzmühle): 1 dům, 6 obyvatel Baierův Mlýn (Baiermühle): 3 domů, 11 obyvatel Dolní Mlýn pod Vrchem (Bergmühle): 1 dům, 6 obyvatel

Kalousy (Kalaus): 4 domy, 16 obyvatel

Záboř: 5 domů, 19 obyvatel Ráj (Paradies): 3 domy, 22 obyvatel

Záboř: 8 domů, 28 obyvatel


Feldhöfel: 2 domy, 4 obyvatel

19

Ztráta či zlepšení? • zlepšení organizace osídlení, životních podmínek (modernizace), životní prostředí a scenérie • hospodářská a společenská nutnost, bezpečnost • oblasti s hodnotným životním prostředím • ztráta ve smyslu domova a dědictví


20

„Zdědičtění“ odspodu • nárůst odborného i laického zájmu po roce 1989 (reflexe proměn oblasti pohraničí) • součást hledání vztahu k prožívané krajině, který by měl určitou historickou a mezigenerační kontinuitu • vnímána jako součást místního dědictví (propagace území) • součást identit původních obyvatel a jejich potomků


21

Paměť v místě


22

Vymístěná paměť


23

Kulturní a přírodní dědictví


24

Symbolika Zamyslete se a pokuste se jedním nebo několika slovy vyjádřit, co je nejcharakterističtějším symbolem vašeho kraje / oblasti odkud pocházíte…

Co se vám vybaví, když se řekne…? • Královéhradecký kraj • Broumovsko • Adršpašsko


25

Obraz…. • • • •

vyjádření, představení, (re)prezentace výběr, generalizace, zprostředkování představa, image různé formy (vizuální, písemné sdělení, ústní) • prostředek komunikace × zdroj poznání • kde, kdy, kým, jak a proč byl vytvořen, komu je určen, kde se s ním můžeme setkat, co nám má sdělovat • porozumění obrazům již vytvořeným × schopnost vlastní myšlenky dále komunikovat prostřednictvím vytváření obrazů nových

…a image • vnitřní × vnější (shodný × rozdílný) • měnící se v čase • různé možnosti ovlivnění: prostředky schopnosti důvod (cíl) • obrazy určitých lokalit/míst ovlivňují image celých oblastí/regionů • je ovlivňován (re)produkovanými obrazy – cestující krajinné objekty (della Dora 2009)


26

Učebnice vlastivědy a zeměpisu • významně ovlivňují vnímání geografického prostoru a formování identity regionu • učebnice jako sociokulturní artefakty, učebnice neslouží pouze pro předávání poznatků, ale stejně účinně i postojů a hodnot, idejí a ideologie • obsah a způsob prezentace regionu mají dalekosáhlé důsledky pro jeho postavení v různých sférách • nejintenzivnější formování představ o geografickém prostoru probíhá během základního vzdělávání 1918 – 1938

1948 – 1989

1990 – 2000

Co jste se ve škole učili o Královéhradecku, Broumovsku či Náchodsku? Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

27

Severozápadní Čechy v učebnicích 21. století Charakteristika regionu: •

energetická základna Česka, průmysl, ale strukturálně postižený region (nezaměstnanost, nízká kvalifikace obyvatel), ale i úspěšné podniky (porcelán), lázeňství (Teplice), chmelařství

•

příhraniční poloha  přeshraniční spolupráce s Německem, EU

•

ochrana přírody a krajiny, zimní sporty v horách

Image a prostředky: •

rozpor, jak k Ústecku přistupovat: inercie minulého stavu  nové problémy  přírodní krásy

 snaha potlačit negativní prvky identity a posilovat klady prostřednictvím fotografií: (lomy a průmyslové objekty zobrazeny zdálky) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

28

Kupujete pohlednice? Jaké nejčastěji? Co má být na ideální pohlednici? Typy polí podle obsahu (dále podtypy): A) kulturní prvek (např. kostel/klášter, dům, rozhledna) B) přírodní prvek (např. fauna, flóra, vodopád) C) prostor (intravilán, krajina, ostatní) D) ostatní (např. průvod, kresba, reprodukce)

intravilán – krajina – ostatní Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

počet stejných pohlednic 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 6 – 7 a více

kulturní prvek – přírodní prvek – prostor – ostatní 29


30

Ve kterém kraji České republiky se podle Vašeho názoru žije nejlépe? Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj neví

-16 -9 -6 69 -6 33 -16 8 4 -17 8 -1 42 -5 19 -58 22 -16 72 -34 7 -25 18 8

celkem 1042 -331

-370 -130 -500

-400

-300

-200

479 141

celkem 1042

112 -100

nejhůře

0

100

200

300

400

500

nejlépe

 Kde jsou nejlepší podmínky pro spokojený život? Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

31

Myslíte si, že kraj … je … ? • • • • •

přitažlivý  odpudivý rozmanitý  jednotvárný moderní  tradiční prosperující  zaostávající mluví se o něm  není o něm slyšet Ústecký kraj

Karlovarský kraj 1

2

3

Vnitřní image krajů severozápadních Čech – hodnocení respondentů z krajů: Karlovarského, Ústeckého a Libereckého (N = 152) (šetření CVVM, prosinec 2012)

4

5

6

neví

1

Liberecký kraj

2

3

4

5

6

neví

1

2

3

4

5

6

neví

přitažllivý

odpudivý

přitažllivý

odpudivý

přitažllivý

odpudivý

rozmanitý

jednotvárný

rozmanitý

jednotvárný

rozmanitý

jednotvárný

tradiční

moderní

zaostávající

prosperující

není o něm slyšet

mluví se o něm 0

10

20

30

40 50 60 Podíl (v %)

70

80

90

100

tradiční

moderní

zaostávající

prosperující


mluví se o něm 0

10

20

30

40 50 60 Podíl (v %)

70

80

90

100


tradiční

moderní

zaostávající

prosperující


mluví se o něm 0

10

20

30

40 50 60 Podíl (v %)

70

80

90

100

32

Symboly Ústeckého kraje podle obyvatel Česka 1. Romové (185 respondentů, 17 %) 2. Průmyslová oblast, továrny, chemický průmysl (15 %) 3. Těžba uhlí, doly a lomy (15 %) 4. Nezaměstnanost a chudoba (11 %) 5. Znečištěné ovzduší a životní prostředí (8 %) 6. Příroda (5 %) (Českosaské Švýcarsko, Pravčická brána, Říp, Krušné hory)

7. Kriminalita (3 %)

(mafie, rvačky, korupce, tuneláři, prostituce)

8. Labe a Polabí (3 %) jiná odpověď (12 %); neví (9 %) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

33

Co považujete za symboly území, ve kterém žijete? • celkově převládly symboly přírodního typu • rozdíl mezi Náchodskem a Broumovskem (skály) x Novoměstskem (hory) • vždy významná kulturní památka – klášter, zámek celé území

mikroregion Broumovsko

mikroregion Náchodsko

mikroregion Novoměstsko

skály, skalní města

19,2

35,4

16,3

1,6

Symboly na základě odpovědí respondentů v dotazníkovém šetření (% všech odpovědí)

hory

9,3

3,5

8,5

23,0

podle: Osoba 2008

příroda

6,5

9,7

5,0

6,6

Ratibořice, Babiččino údolí

6,0

–

8,5

6,6

zámek Náchod

4,9

–

8,1

–

klášter v Broumově

3,5

13,3

–

–

Ostaš

2,5

–

4,3

–

zámek Nové Město n. Metují

2,5

–

–

18,0


34

Pojem dědictví „Dědictví je vše, co lidé chtějí chránit“ (Howard 2003, s. 1)

Lze členit: 1) podle významu (nadnárodní nebo globální × národní × regionální × lokální) 2) podle původu (naše × cizí) 3) podle způsobu vlastnictví (osobní × kolektivní) 4) podle preferencí (pozitivní × negativní) 5) podle povahy (hmotné × nehmotné) 6) podle doby trvání (staré × nové)

Lze vymezit různé typy dědictví: lidová architektura, hrady a zámky, průmyslové, vojenské... dědictví, krajina Kde, kdy, jak, kým, pro koho se utváří? Je věčné? Obyčejné? Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

35

osobní…

národní

lokální

naše nebo cizí?

nehmotné


…nebo kolektivní? 36

Když není ničím dědictvím, zanikne. Dědictvím je pro svůj vnitřní význam, jinak je to jen nakupení stavebního materiálu.


37

moderní dědictví

reprezentace místní identity

obnova dědictví

uchování paměti / vzpomínky


38

Vnímání místními aktéry Rozhovory s místními aktéry: • vnímání vlastních aktivit ve vztahu k regionu • vnímání ostatních subjektů v regionu • chápání regionu Poznatky z rozhovorů: • motivace: převážně osobní (vlastní zájem, něco dělat v místě…) • tradice/ kontinuita: vnímaná pouze okrajově, nebyla prvotním motivem, navázat na minulost svými aktivitami pouze volně • o oblasti: jedinečný charakter, hory, venkov • přeshraniční kontakty: hodí se, ale nejsou nutné • ostatní subjekty: částečně spolupracují, ale pouze na osobní úrovni Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

39

poutní místo Skoky u Žlutic

„Celkem se snažím být v reálu. Poutě, v tom duchu, jak bývávaly [...] dneska už je to někde jinde. Tady u nás ty Skoky, už ta sláva [...] zašlá, nebude obnovena. Tam spíš je to takové místo vlastně setkání člověka s Bohem skrze Marii. Je tam staletá tradice [...], takže spíš takové to pojetí [...], že ty aktivity různé, jsou tam nejenom teda ty duchovní, ale spíš převládají ty kultovní, nějaké koncerty nebo nějaké představení [...]. To vnímám jako tady u nás v pohraničí jako náplň těch poutí, [...] že to těm lidem tady u nás v těch našich podmínkách dá mnohem víc nebo je to osloví. [...] Nevěřící, věřící, hodně lidí, tak nějak mají rádi památky a chtějí pomoct tomu místu, není to z nějakých náboženských, nějakého přesvědčení, ale já bych řekl, že co tam dělají ti lidi, tak to je většina, většina, který teda se nehlásí k církvi, ale není jim ten osud toho místa lhostejný. Ví, že je to úžasná stavba. Váží si toho a chtějí uchovat tu hodnotu pro další generace. Takže tedy ten ušlechtilý motiv vlastně tam je. (...) Myslím si, že tudy cesta vede. Říkám, tady v těch našich oblastech, kde ta tradice byla zpřetrhána, přerušena.“


40

„Nehledal jsem přírodu, hledal jsem jen vhodnou budovu – bylo mi jedno, kde. Bylo mi jedno, jestli bude to bude na ošklivém místě, hlavně aby budova stála o samotě, abych mohl dělat hluk a... to byl důvod [proč jsem sem přišel]. Teď, ano, je to tu krásné, samozřejmě… ale to nebyl důvod.“ „Já… nepřišel jsem s myšlenkou, že tu začnu s kulturními aktivitami pro tuhle oblast. To mě nezajímalo… byla to jen ta budova, byla tu a… a já jsem potřeboval velký… prostor.“ „Ano, potkal jsem tu chlapa z Prahy… tady poblíž na starém statku organizoval taneční akce a zval si taky hudební skupiny, taky se zajímavou hudbou, ne jen rock dance, ale taky jiné druhy hudby… To byl jeden z důvodů… že jsem viděl, že to skutečně funguje. A pak mi někdo v Holandsku řekl, kolega z práce to byl: hele, měl bys tam zorganizovat festival s workshopy a skupinami a… prostě kreativní festival, malý.“ Soulkostel, Vernéřovice

„Je to tu, ta možnost velkých budov, které jsou prázdné a poskytují spoustu prostoru pro lidi, jako jsem já… je to levné a velké a… ano, přicházejí sem lidé. Ne jen lidé, kteří tu chtějí kempovat, ale taky tenhle typ lidí. Je tu asi čtyři nebo pět lidí v téhle oblasti, kteří tu dělají… věci… které jsou kreativní […].“


41


42

„ …jsem chtěl převzít nějakej název, ale všechny byly tak německý a neosobní, že mě to nezaujmulo, jakoby. […] Samý nějaký takový Königsberg nebo nevim… prostě takový zvláštní názvy, nelíbivý – mě se teda nelíběj, no […] já jsem chtěl vyloženě českej.“

pivovar Krušnohor, Kraslice

„Spíš jsme tu polohu využili – jako i k marketingu – že jsme jakoby na horách, v Krušnejch horách. Tak voni už ty Krušný hory jsou svým způsobem výjimečný. Voni jsou docela dlouhý […] a můžeme to využít tím, že vlastně po celý tý linii těch Krušných hor můžeme to pivo nabízet a těm lidem to bude blízký. Protože už jsou z Krušnejch hor, žejo. […] Takže když zavoláte do hospody na Božim Daru, tak to sou Krušný hory a oni budou rádi, že prostě budou mít krušnohorský pivo, žejo. Určitě ho budou točit radši, než Radegast z Moravy, žejo, třeba. […] Takže marketingově pro nás jakoby Krušnohor, takovej že se váže ke Krušným horám je velká, velká výhoda. … A divim se, že to ještě nikoho nenapadlo. Přitom těch pivovarů po Krušnejch horách je dost. … Nevyužívaj toho místa, kde ležej… to je zvláštní.“


43

Rubino – krušnohorské dekorace, Pernink

„ ...třebas támhlety horníci, jak tam sou ty svícny, tak tou sou naprosto přesně krušnohorský horníci, to je to… Pak jsme vyráběli eště oblouk s horníkama, ale tady to nechtěli ty Če- ty lidi v Česku to moc nechtěli, jo, takže to sme udělali akorát závěsný , takhle světelný. Ty horníci, to opravdu tadyhleta krušnohorská figurka... oni v tom, v tom Německu toho maj trošičku, těch figurek víc. Protože oni tam maj ty anděly takový, horníky, maj tam sultána, myslivce, zvířátka a u nás to těm lidem eště nic moc neříká, jakoby, ta… ta tradice těch, těch horskejch jakoby, tý výroby dřívější, tak ta se sem ňák moc do podvědomí lidí nedostala.“ „No, … že by to, jako Krušný hory? Hm, to myslim, že možná asi ani ne. Spíš lidi slyší na to, že to je regionální výrobek. Ale… že to je z Krušnejch hor, asi bych řekla, že na tohle eště moc neslyší … […] …víceméně je jim jedno, jestli to je Krušnohoří nebo Polabí nebo jakejkoli jinej region. Ale… že pro ně je důležitý, že je to vyrobený tady – v Čechách.“ „To my to tady mám rádi, to víš že… hm, nejkrásnější kopce…“


44

Na závěr… • • • •

osídlené, mnohovrstevnaté, měnící se obecné × specifické návaznost × přerušení nárůst zájmu místních společenství o proměny jejich regionů = úsilí o vytvoření vztahu s jistou historickou a mezigenerační kontinuitou k obývané krajině • co se v současnosti myslí pohraničím závisí na vnímání minulých proměn této oblasti Zbývající otázky: • Přerušení paměti a ztráta identit? • (Přes)hraniční region?

Zarostlá minulost

Pohled do minulosti


45

Děkujeme za pozornost!


46

Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století

Recommend Documents