Projektování v Uherském Brodě

Projektování v Uherském Brodě

50

1960-2010 EGPI

Budova EGP INVEST, spol. s r.o., Uherský Brod (r. 2008)

PODĚKOVÁNÍ

Děkujeme všem, kdo se zasloužili o to, aby tato kniha jako vzpomínka na významné jubileum 50 LET EGP INVEST, spol. s r.o., mohla vzniknout. Zvláště děkujeme těm, kdo přispěli svými fotografiemi, příspěvky, postřehy a poznámkami.

Ing. Jiří Kryštof

Ing. Petr Sláčala, MBA

Emeritní ředitel

Ředitel společnosti

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Historie společnosti EGPI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Etapa I. – 1960-1970. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Vznik projektového střediska Vítkovické stavby Ostrava-Kunčice n.p., projektové středisko Uherský Brod

Etapa II. – 1970-1978 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Přechod do Energoprojektu, závodu Ostrava

Etapa III. – 1978-1992. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 ENERGOPROJEKT Praha, závod 11000, středisko 11700 Uherský Brod

ETAPA IV. – 1992-2009. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod

Současnost a slova k budoucnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 JAK NÁS VIDÍ NAŠI PARTNEŘI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 VZPOMÍNKY NAŠICH BÝVALÝCH SPOLUPRACOVNÍKŮ . . . . . . . . . . . . . . 69 POSTŘEHY NAŠICH SOUČASNÝCH SPOLUPRACOVNÍKŮ. . . . . . . . . . . . 98

Seznam zkratek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 PŘÍLOHY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příloha č. 1 – Seznam realizovaných zakázek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příloha č. 2 – Ukázky realizace projektů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příloha č. 3 – Fotografie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příloha č. 4 – Tvůrčí dílna. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příloha č. 5 – Seznam spolupracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

133 134 143 177 200 206

ÚVOD

Úvodní slovo – Ing. Jiří Kryštof

Ing. Jiří Kryštof – ředitel společnosti 1970 – 2009, emeritní ředitel

Kniha, kterou jste otevřeli, popisuje události, jež se uskutečnily za dobu 50 let – a to od 1. července 1960. V roce 1960 usilovali Ing. Jiří Kryštof a Ing. František Orlovský založit v Uherském Brodě projektovou organizaci. Tento záměr se podařil a úvodem můžeme konstatovat, že dík této činnosti v tyto dny slavíme již padesáté výročí založení projektové organizace v Uherském Brodě.

Společnost založily Vítkovické stavby n. p. Ostrava Kunčice jako projektové středisko Uherský Brod s vedoucím p. Janem Prachařem. Mladému týmu byly svěřeny prováděcí projekty na budování těžkého průmyslu na Ostravsku a později i průmyslových závodů a občanské výstavby. Po dokončení výstavby na Ostravsku byla realizována významná dohoda s Energoprojektem Praha o převodu projektové organizace do Energoprojektu Ostrava, byl dán do užívání nový objekt pro projektování a do funkce ředitele byl jmenován Ing. Jiří Kryštof. Dobrá kvalita projektů zpracovaných v Uherském Brodě, plnění požadovaných termínů a zkušenosti s projektováním velkých průmyslových celků byly hlavními důvody, proč naše projektové středisko v Uherském Brodě bylo převedeno pod přímé řízení jaderného závodu Energoprojekt v Praze. Po ověření kvality a dovednosti projektantů byly postupně tomuto týmu svěřovány vedením Energoprojektu Praha úkoly na energetických stavbách v Jaslovských Bohunicích, Dukovanech, Mochovcích a také v Temelíně, a to zejména na objektech hlavních výrobních bloků jaderných elektráren. 5

V roce 1991 byl podnik Energoprojekt Praha zařazen do první vlny privatizace. Projektové středisko Uherský Brod bylo řešeno formou přímého prodeje na základě odsouhlaseného privatizačního projektu. Vznikla společnost s názvem EGP INVEST, spol. s r. o., se sídlem v Uherském Brodě. Zakládající jednatelé této společnosti byli Ing. Jan Benešík, Ing. Jiří Holub, pan Ivan Graffe, Ing. Jiří Kryštof a Ing. Přemysl Pospíšil. Tím byla započata nová významná éra střediska Uherský Brod. Společnost byla budována tak, aby byla schopna převzít projekty nejen u energetických staveb, ale i v průmyslové a občanské výstavbě. Podle projektové dokumentace, která byla vytvořena v Uherském Brodě, bylo postaveno a dáno do užívání mnoho energetických, průmyslových a občanských staveb. Práce vykonaná za uplynulých 50 let řadí naše pracoviště mezi významné projektové ústavy v České i Slovenské republice. Mimořádně důležité události v životě společnosti se uskutečnily v roce 2008, kdy majitelé společnosti Ing. Jiří Kryštof, Ing. Jan Benešík a Ing. Jiří Holub se rozhodli zahájit jednání o prodeji společnosti novému vlastníku, kterým byl ÚJV Řež, a.s. Současný stav ukazuje, že rozhodnutí o prodeji společnosti bylo správné. Nový vlastník je součástí společnosti ČEZ, a. s., která patří mezi největší společnosti nejen v České republice, ale i v Evropě. Tato skutečnost má ty nejlepší předpoklady zajistit pro naši projektovou organizaci práci nejen na současnou, ale i na výhledovou dobu. Při bilancování práce za uplynulých 50 let projektové organizace v Uherském Brodě musím poděkovat všem spoluzaměstnancům za odvedenou práci, za společně prožité chvíle při projektování, i za bohatý nezapomenutelný společenský život. Spolu vzpomeňme i na Ty, kteří dnes nemohou být mezi námi. Čest jejich památce a díky za vykonanou práci. Nově nastupující generaci projektantů přeji hodně pracovních i osobních úspěchů. Jsem přesvědčen, že prodej projektové organizace v Uherském Brodě ÚJV Řež a.s. Praha byl správným krokem, který zajistí pro naše projektanty práci na další dlouhá léta. Přeji, aby to byl krok, který umožní uskutečnit za dalších 50 roků oslavy 100 let trvání projektové organizace v Uherském Brodě.

6

Historie společnosti EGPI, Etapa I. – 1960-1970

Historie

Historie společnosti EGPI Etapa I. – 1960-1970 Vznik projektového střediska Vítkovické stavby Ostrava-Kunčice n.p., projektové středisko Uherský Brod Počet pracovníků: 15 zakládajících pracovníků projektového střediska v Uherském Brodě.

Průměrný počet v I. etapě – 35 pracovníků

Historie vzniku: Vznik projektového střediska v Uherském Brodě

Ekonomická situace v šedesátých letech minulého století se vyznačovala snahou vybudovat v Československu těžký průmysl, který byl v té době soustředěn hlavně na Ostravsku. Místní výrobní kapacity nestačily na výstavbu naplánovaných hutních a ocelářských staveb. Mohutná výstavba průmyslových objektů si vyžadovala také rozsáhlou projektovou přípravu. To byl hlavní důvod, proč v roce 1960 vzniklo v Uherském Brodě nové projektové středisko, které neslo název „Vítkovické stavby Ostrav-Kunčice n.p., projektové středisko Uherský Brod“. Podnět k tomuto historickému kroku dali Ing. Jiří Kryštof a Ing. František Orlovský – zaměstnanci tehdejšího odboru výstavby Okresního národního výboru (ONV) Uherský Brod. Zaměření:

Významnou pomoc při rozběhu projektových prací v Uherském Brodě zajistili pracovníci projektového střediska Vítkovických staveb s vedoucím Ing. Horákem, kteří zaměstnancům střediska Uherský Brod předali základní informace, požadavky a plány. Od svého založení bylo středisko budováno jako všeprofesní, s cílem zpracovávat kompletní projektovou dokumentaci pro investiční výstavbu. Základní 7


devízou byla skutečnost, že v období let 1960 a 1961 se sešel tým, který měl zájem něco dokázat, který si zvolil projektování jako své hlavní poslání. Skladba pracovníků a odborná způsobilost týmu umožnila převzít hned při zrodu samostatné projektové práce na dostavbě n. p. NHKG v Ostravě-Kunčicích a rekonstrukci n. p. VŽKG v Ostravě-Vítkovicích. Na těchto stavbách byly zpracovávány, mimo jiné, projekty na sociální budovu, těžkou mechaniku, čistírnu ingotů a předvalků. Po získaných zkušenostech byly svěřovány mladému týmu obtížnější úkoly, jako mlýnice koksu a vápence, vysoká pec č. 6 VŽKG, rekonstrukce elektrických pecí v železárnách v Třinci, ale i taková stavba, jakou byly rozmrazovací tunely pro vlakové soupravy se železnou rudou a koksem. Po dokončení výstavby VŽKG a NHKG převzaly Vítkovické stavby n. p. zakázky i v jiných lokalitách. Změnilo se území stavby, ale také technologie a způsob výstavby. Středisko mimo jiné zajišťovalo přípravu projektových akcí, jakými byly pivovar v Nošovicích, Kulturní dům Karviná, sklárny Rapotín, sociální budovy, obytné bloky v Kyjově, bytová výstavba v Hodoníně i v Uherském Brodě (mateřské školy, jesle a obchody). Zaměstnanci:

V tomto období byli zaměstnanci – projektanty střediska: Jan Prachař Ing. Jiří Kryštof Ing. František Orlovský Miroslav Koníček Zdeněk Zálešák Antonín Vörös Bohumil Vystrčil Ivan Hnídek Marie Cigáňová Antonín Slabiňák Ing. arch. Hana Berková Anna Dobrušková Eliška Stojaspalová

František Trtek Jaroslav Zlámal František Mazůch Ing. Miroslav Nepraš Ivan Graffe Emil Malaník Ing. Vojtěch Kubela Josef Skyba Ing. Ludvík Matuška Ing. Josef Hlaďák Přemysl Gajda Marie Kočicová Ing. Stanislav Kusák

Stanislav Ondrušek Eduard Ondrušek Pavla Göblová Pavla Mudráková Zdena Šebestíková Anežka Máčková Marie Šuranská Věra Dvořáková František Peléšek František Mančík Miloš Veverka Josef Hlíza

Vývoj zázemí projektového střediska:

Samostatnou kapitolou v životě střediska bylo od jeho vzniku zajišťování provozních ploch projekce. 8


Zahájení činnosti projektového týmu Vítkovických staveb Ostrava-Kunčice n.p., projektového střediska Uherský Brod, se datuje od 1. 7. 1960 v prostorách Panského domu v prvním patře. Po intenzivním jednání s MěstNV Uherský Brod se podařilo získat ještě téhož roku dům zvaný „Graulovo“ v Těšovské ulici v Uherském Brodě. Tyto dva objekty tvořily po dobu deseti let stabilní výrobní základnu, i když nebyly právě nejvhodnější pro projektování. Měly lokální vytápění, denní osvětlení malými okny a nedostatečné elektrické osvětlení. Zvýšené požadavky n.p. Vítkovické stavby nutily vedení střediska hledat další provozní plochy. Porozuměním funkcionářů MěstNV byly středisku svěřeny do užívání prostory v prvním patře bývalého kláštera a také kanceláře MěstNV v budově radnice. Roztříštěnost pracovišť přinášela organizační, ale i jiné potíže. Přestože se úkoly plnily, ozývaly se stále častěji hlasy zaměstnanců po řešení této složité situace. Projevovala se nevšední snaha všech zaměstnanců stabilizovat pracoviště a zajistit stálého zaměstnavatele, který by byl ochoten vybudovat vlastní objekty. Zaměstnanci si byli vědomi, že tohoto cíle mohou dosáhnout jen tehdy, když budou odevzdávat dokumentaci s vysokou kvalitou a v požadovaných lhůtách, a to pro průmyslové a dopravní stavby, bytovou výstavbu a občanskou vybavenost. Řešení se naskytlo až v roce 1968. Tehdejší podnik Pramen n.p. Uherské Hradiště požádal středisko o vypracování projektové dokumentace nové prodejny potravin v Uherském Brodě, v ulici Antonína Dvořáka. Bylo dohodnuto zajistit tuto výstavbu jako sdruženou investici prodejny potravin a nových prostor pro projektové středisko. Kladné stanovisko Pramen Uherské Hradiště a vedení Vítkovických staveb n.p. k tomuto návrhu znamenalo důležitou etapu v životě střediska, znamenalo nejen naději na lepší pracovní podmínky, ale především stabilizaci projektového týmu pro další léta v Uherském Brodě. Současně byla zahájena jednání mezi vedením Vítkovických staveb n.p. a vedoucím pobočky EGP Ostrava Ing. Emilem Kulhánkem o možném převodu celého střediska. Převod byl uskutečněn ke dni 1. 7. 1970. Období činnosti střediska Vítkovických staveb v Uherském Brodě skončilo přesně po 10 letech převodem pobočky do závodu EGP Ostrava. V roce 1970 odešel vedoucí pan Jan Prachař a do funkce vedoucího projektového střediska byl ustanoven Ing. Jiří Kryštof. Stavba nových objektů byla dokončena a dána do užívání k 1. lednu 1971, a to již v rámci Energoprojektu Ostrava, který nově vybudovaný provozní objekt – II. NP pronajal a následně odkoupil. Předání provozní budovy do užívání bylo zejména pro původní zaměstnance, kteří prošli všemi provizorními pracovišti, významnou událostí.

9


První pracoviště - „Panský dvůr“ Uherský Brod (r. 1960) Vítkovické stavby, stavební skupina: Zdeněk Zálešák a spolupracovníci

„Panský dvůr“ Uherský Brod (r. 2010) 10

Historie společnosti EGPI, Etapa II. – 1970-1978

Etapa II. – 1970-1978 Přechod do Energoprojektu, závodu Ostrava Počet pracovníků: 60 (do roku 1977)

ENERGOPROJEKT Ostrava, středisko 384 Uherský Brod

Všeprofesní projektové středisko Vítkovických staveb Ostrava-Kunčice, n.p. přešlo v roce 1970 jako samostatná organizační jednotka do Energoprojektu Praha pod přímé řízení závodu Energoprojektu Ostrava a stalo se spolu s ostatními kapacitami Energoprojektu Praha součástí projektové základny energetiky Československé socialistické republiky jako středisko 384. Vedoucím střediska byl v té době Ing. Jiří Kryštof. Do funkce hlavního inženýra jednotlivých projektových akcí byl jmenován Ing. Jiří Koudelka. Ve vedení odborných oddělení se postupně vystřídali: • rozpočtářské oddělení Zdeněk Kolařík a František Mazůch • stavební oddělení Zdeněk Zálešák, Ivan Hnídek, Ing. Miroslav Nepraš, Stanislav Ondrušek, Eduard Ondrušek, Ing. Jan Mikulec • oddělení statiky Ing. František Orlovský, Ing. Jaroslav Konečný • zdravotechnické oddělení Ing. Marie Múdra • ústřední vytápění Ing. Petr Karlyovicz, Emil Malaník • oddělení elektro + SKŘ Ivan Graffe, Ing. Iren Matúš, Josef Vozár, . Ladislav Konečný Postupné omezení investic do hutní výroby znamenalo po roce 1970 odklon specializace a vyhrazení nové profese – projektové přípravy energetických děl, zejména jaderných elektráren. V roce 1972 byla zprovozněna atomová elektrárna v Jaslovských Bohunicích (A-1) a rozestavěna jaderná elektrárna V1 typu 2xVVER 440MW v Jaslovských Bohunicích. V průběhu etapy existence EGP Ostrava, střediska 384, byla zahájena projektová příprava i výstavba jaderné elektrárny 11


Dukovany (EDU) se 4 reaktory VVER 440/V 213 a vodního zdroje – přečerpávací přehrady Dalešice. Trvalý růst požadavků české energetiky na výrobu el. energie a na nové zdroje vedl k rozšíření kapacit. Vládním usnesením č. 48 z roku 1974 bylo uloženo do roku 1975 podstatně zvýšit stavy pracovníků a zajistit odpovídající rozšíření výrobních ploch střediska. V souladu s tímto usnesením byla v roce 1974 zahájena přístavba k hlavní provozní budově č. p. 1707, kterou se získalo 337 m2 nové plochy a byly zahájeny adaptační práce na budově č. p. 1182, který v té době Energoprojekt zakoupil. Počáteční systém řízení byl převzat ještě z Vítkovických staveb n.p. a sledoval všeprofesní členění. Tým pracovníků střediska 384 Energoprojektu v Uherském Brodě od svého založení vedle svých hlavních úkolů pomáhal rovněž při výstavbě města Uherský Brod a jeho okolí. Zvyšování početního stavu zaměstnanců si vyžádalo reorganizaci systému řízení a změnu organizační struktury na výrobní oddělení. V tomto období 1975 ÷ 1977 byla zřízena dvě stavební oddělení, oddělení elektro a nové oddělení strojní technologie. Regionální pomoc národním výborům, závodům a organizacím byla realizována a nejvíce oceňována v oblasti zajišťování předprojektové a projektové dokumentace na stavby budované v Uherském Brodě a jeho okolí. Jedním z příkladů je Sportovní hala v Uherském Brodě. Rozšíření a vybavení projektového pracoviště v Uherském Brodě bylo těsně spjato s rozvojem a potřebami jaderné energetiky. Středisko v tomto období bylo zapojeno do projektových prací na objektech jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Na středisku EGP v Uherském Brodě byla tomuto úkolu od jeho převzetí věnována mimořádná pozornost. Byla vytvořena samostatná projektová a koordinační skupina, kterou vedl zkušený projektant pan Miroslav Koníček a současně byly k tomuto účelu poskytnuty samostatné prostory. Stavební podniky po technické a technologické přípravě zahájily také na základě dokumentace střediska EGP Uherský Brod výrobu a dodávky širokého sortimentu zařízení pro stavební část hlavních výrobních bloků jaderných elektráren.

12


Lyžařský kurz – Pec pod Sněžkou (16. 1. 1977 – 21. 1. 1977)

Exkurze „Šala“ – zvedané stropy 13

Historie společnosti EGPI, Etapa III. – 1978-1992

Etapa III. – 1978-1992 ENERGOPROJEKT Praha, závod 11000, středisko 11700 Uherský Brod Počet pracovníků: v průměru 90 ÷ 120 V roce 1978 se středisko EGP 384 Uherský Brod stalo přímou součástí ENERGOPROJEKTu Praha. V tomto období vedl středisko EGP 11700 Ing. Jiří Kryštof. Ve vedení odborných oddělení se postupně vystřídali: • rozpočtářské oddělení František Mazůch • stavební oddělení Zdeněk Zálešák, Ing. Dušan Jadrný, Ing. Jan Benešík, Ing. Otakar Veselý (Třebíč) • oddělení statiky Ing. František Orlovský • zdravotechnické oddělení Ing. Marie Múdra • ústřední vytápění Ing. Petr Karlyovicz • oddělení elektro + SKŘ Ivan Graffe • strojní oddělení Ing. Bohumil Černík, Ing. Drahoslav Horňák Působení projektového střediska v Uherském Brodě na zakázkách jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích a úspěšný vstup do plnění zakázek na jaderné elektrárně v Dukovanech daly v roce 1978 podnět k jednání na úrovni vedení podniku EGP Praha o převodu střediska ze závodu Ostrava do jaderného závodu 11000 se sídlem v Praze. Jednání za EGP Praha vedl ředitel Ing. Hruška. Výsledkem byla dohoda o zřízení střediska 11700 Energoprojektu Praha v Uherském Brodě ke dni 1. 1. 1978. Toto datum můžeme považovat za další mezník ve vývoji našeho střediska. Pro pracoviště EGP 11700 v Uherském Brodě byla podepsaná dohoda také výhodná z několika důvodů. EGP Uherský Brod se stal součástí podniku, který měl tradici, odbornou způsobilost i prokazatelnou perspektivu v úkolu zajistit projektovou dokumentaci na stavby, které v té době byly největší a svým významem nejdůleži14


tější v ČSR, jednalo se o stavby, které měly mimořádný význam nejen pro rozvoj československé jaderné energetiky, ale i národního hospodářství. Jednalo se o následující stavby jaderných elektráren: • elektrárna V-l Jaslovské Bohunice 2 x 440 MW (do provozu 1978-80) • elektrárna V-2 Jaslovské Bohunice 2 x 440 MW (do provozu 1984-85) • elektrárna Dukovany 4 x 440 MW (do provozu 1985-87) • elektrárna Mochovce 4 x 440 MW, kde jsou 1. a 2. blok od r. 1998 a 1999 v provozu, 3. a 4. blok v dostavbě (2012-2013) • elektrárna Temelín s bloky 2 x 1000 MW, typ VVER s reaktory typu V 320, v provozu 2002 – 2003 Energoprojekt, středisko 11700 Uherský Brod, byl pověřen zpracovat realizační dokumentaci celého hlavního bloku EDU s investičním nákladem ve výši 3,2 mld. Kčs, v cenové úrovni té doby v objemu cca 136 tis. formátů A4. Vedení podniku uložilo středisku Uherský Brod zřídit na této stavbě autorský dozor generálního projektanta. Později bylo EGP Uherský Brod svěřeno sledování a odsouhlasení nákladů celé stavby. Tento úkol zajišťoval vedoucí rozpočtář František Mazůch se svými spolupracovníky. Dále se EGP 11700, středisko Uherský Brod, podílelo na zjišťování koordinační činnosti projektu sovětské a československé části, tj. projektů LOATEu Leningrad, Energoprojektu Praha, projekce ŠKODA Praha, což byla pro postup výstavby mimořádně důležitá činnost. Dlouhodobým úkolem EGP 11700 Uherský Brod bylo dopracovat sovětskou projektovou dokumentaci na úroveň československých zákonů, norem a předpisů pro výstavbu. Tento úkol vyžadoval vzájemnou spolupráci všech účastníků stavby. Cílem bylo zajistit vzájemnou koordinaci, odstranění všech nejasností a předání podkladů pro výstavbu. Tyto práce vedl p. Miroslav Koníček. Pro pracoviště střediska EGP 11700 Uherský Brod se stala Jaderná elektrárna Dukovany na dlouhou dobu největším úkolem nejen s ohledem na rozsah a náročnost, ale i složitost projektových prací a inženýrských činností. Naše projektové středisko zpracovalo v tomto období projektovou dokumentaci také Meziskladu vyhořelého paliva (MSVP) v Jaslovských Bohunicích. Byla to největší stavba zajišťovaná kmenově ve stavební i technologické části naším střediskem pod vedením Ing. Jiřího Koudelky. Byla to mimořádná stavba v ČSSR, a to s originálním dispozičním řešením, zakládáním, zajištěním vodotěsnosti, složitosti vzduchotechniky, koordinací a s technologií. V EDU jsme dále řešili dopracování úvodního projektu pro některé stavební objekty. Významná byla koordinační činnost Ing. Dušana Jadrného a projektantů Antonína Vöröse, Borise Šmída, Ing. Jana Benešíka, Zdeňka Zálešáka a Ing. Františka Orlovského a dalších. 15


Tematický zájezd Dukovany, Dalešice (19. 10. 1979)

Minikopaná – Energoprojekt-Projekta (18. 9. 1979) 16


MDŽ (r. 1979)

Roháče – zájezd (9. 9. 1982 – 12. 9. 1982) Roháče – zájezd (9. 9. 1982 – 12. 9. 1982) 17


25 let podniku + oslava Dne horníků a energetiků (r. 1985)

Stavební skupina: Josef Mahdal a spolupracovníci (r. 1987) 18

Historie společnosti EGPI, Etapa IV. – 1992-2009

ETAPA IV. – 1992-2009 EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod Počet pracovníků: 90 – 120

Vývoj společnosti:

V roce 1991 byl státní podnik ENERGOPROJEKT PRAHA zařazen do první vlny privatizace. Středisko Uherský Brod bylo privatizováno formou přímého prodeje na základě privatizačního projektu schváleného vládou ČR. Práva a povinnosti střediska Uherský Brod přešly kupní smlouvou z roku 1992 s Fondem národního majetku z roku 1992 na firmu EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod. Uvedenými právními opatřeními převzala firma EGP INVEST, spol. s r. o. kompletní pracoviště v Uherském Brodě včetně pracovišť externích. Tímto bylo započato nové dlouholeté významné období existence firmy. Cílem společnosti od jejího vzniku v roce 1991 bylo využití dosavadního pracovního týmu k realizaci podnikatelského záměru s uplatněním všech zkušeností, které pracoviště získalo v průběhu svého trvání. V nelehkých obdobích počátku 90. let bylo potřebné provést technicko-ekonomické uspořádání, protože firma musela fungovat jako samostatný právní subjekt. I po osamostatnění se v nové formě firmy stalo hlavní náplní zajišťování projektových prací, inženýrských činností, autorského a technického dozoru. Této situaci byla za chodu přizpůsobena i nová organizační struktura firmy. V konkurenčním prostředí se musela firma ucházet o zakázky formou soutěží. Už nebylo vše naplánováno s dlouholetou perspektivou, ale o zakázky se muselo bojovat ve všech sférách přípravy investiční výstavby. Firma se musela v soutěžích ucházet i o specifické zakázky, a k tomu vytvářet podmínky pro jejich zpracování. Výhodou bylo, že i po privatizačním procesu ve firmě zůstal velký počet zkušených pracovníků s dlouholetou praxí v projektových procesech. Na základě těchto zkušeností a přizpůsobení se novým tržním podmínkám, byla plněna v projektové a 19


inženýrské přípravě a následně i v realizaci velká řada významných akcí, převážně v průmyslové a občanské výstavbě, a to zejména: • BSC RaO Jaslovské Bohunice – Bohunické spracovateľské centrum Jaslovské Bohunice • Mezisklad vyhořelého paliva Dukovany • AKOBOJE Jaslovské Bohunice – Automatizovaný komplex bezpečnosti aochrany jadrovej elektrárne Jaslovské Bohunice • Projekt a dodávka speciálního 12-ti nápravového hlubinového vagonu řady Uaais (Hx), typ 9-714.0 pro přepravu kontejneru CASTOR 440/84 • ÚSP-D Velehrad, Kunovice, Staré Město – Ústav sociální péče pro dospělé • Trenažér blokové dozorny v EDU a řada dalších akcí • Seismické zodolnenie a rozšírenie skladovacej kapacity Medziskladu vyhorelého paliva Jaslovské Bohunice • JE Mochovce 1,2 • RÚ RaO Mochovce – Republikové úložisko rádioaktívnych odpadov Mochovce • FS KRaO Mochovce – Finálne spracovanie kvapalných rádioaktívnych odpadov Mochovce • Gymnázium Zlín, Lesní čtvrť • HÚ ČR – Hlubinné úložiště ČR • GŘC Praha – Generální ředitelství cen Praha • JE Mochovce 3, 4 • VZP Zlín – Všeobecná zdravotní pojišťovna Zlín • Spolupráce s firmou EGP Praha To je jen stručný příklad toho, co bylo ve firmě projektově zpracováno a následně dalšími účastníky investičního procesu zrealizováno. V tomto dlouhém období samostatného právního subjektu firmy probíhala kooperace s dřívější firmou EGP Praha, a to především na stavbách JE a v převážné většině u dokončovaného díla JE TEMELÍN. Tato spolupráce byla vždy korektní a založena na smluvních vztazích. Hlavní sídlo společnosti bylo a je v Uherském Brodě. Po vzniku samostatné ČR a SR byla v Trnavě ve SR zřízena organizační složka. Další pracoviště byla postupně zřízena v Dukovanech, Praze, Mochovcích, Jaslovských Bohunicích, a také dočasné samostatné pracoviště ve Zlíně. 20


EGP INVEST využíval integrovaný systém řízení v oblasti kvality, ochrany životního prostředí a BOZP. Společnost disponovala kvalitním hardwarovým a softwarovým vybavením s týmem, který zvládl textové i grafické programy. Všeprofesní složení vysoce kvalifikovaného a zkušeného týmu společnosti umožnilo převzít široký rozsah nabízených projekčních prací a inženýrských činností. Všichni vedoucí výrobních divizí, úseků a oddělení úspěšně provedli zkoušky autorizace v oborech pozemní stavby, statika, technická zařízení budov, technologická strojní zařízení, elektro a získali tak potřebná oprávnění pro působení v projektovém procesu. V EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod byla využívána organizační struktura členící společnost na výrobní divize a organizační útvary s příslušnými vedoucími. V souladu s předmětem podnikání společnost nabízela zpracování projektové dokumentace všech stupňů od studií, podnikatelských záměrů, zadávací a realizační dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení, dokumentaci bezpečnosti a kvality. Stavební divize 2000 pod vedením Ing. Jana Benešíka byla nejpočetnější, měla všechny stavební profese pro projektovou přípravu staveb energetických, průmyslových, občanských a bytových včetně TZB a nákladových částí. Divize elektro a SKŘ – 3000 pod vedením Ing. Jaroslava Jahody zajišťovala potřeby vyplývající ze spolupráce s ostatními divizemi společnosti při komplexním zpracovávání projektových zakázek. Tato divize měla dvě oddělení silnoproudu a jedno oddělení slaboproudu. Divize 4000 – do roku 2002 pod vedením Ing. Drahoslava Horňáka, následně Ing. Františka Mandíka a od roku 2009 Ing. Františka Fiedlera zpracovávala projektovou dokumentaci pro klasickou energetiku a teplárenství, jadernou energetiku v oblasti pomocných provozů, vzduchotechniku a klimatizaci, chlazení a kogeneraci, zpracování Ra odpadů a jejich ukládání. Divize 5000 – pod vedením Ing. Jiřího Holuba zajišťovala koncepční projekty, projektovou přípravu na energetických stavbách, studie vyřazování V1 a EDU. Dále se řešily studie a projekty pro úložiště RaO v ČR i SR a projekty pro další zahraniční odběratele. Vedle výrobních divizí pro řádný dlouholetý chod významně přispěly i další útvary (ekonomika, personalistika, marketing, hospodářský útvar, smluvní útvar, útvar kontroly a řízení). Firma EGP INVEST, spol. s r. o. zajišťovala zakázky, resp. kooperuje m. j. s řadou významných firem a to: 21


• ČEZ Praha • ŠJS Plzeň • VSB Temelín • ŠPI Praha • STAVOS Brno • VUCHZ Brno • CENTROPROJEKT Zlín • ÚJV Řež Mezi významné zahraniční firmy, pro které byly zpracovávány zakázky, patřily: • SE ENEL Bratislava • HOBAS (Rakousko) • VUJE Trnava • JAVYS Bratislava • NUKEM Alzenau • SIBAMAC Trnava • SLOVRIA Trnava • VÚEZ Levice Celý proces přechodu od prken k počítačovému zpracovávání, to vše za chodu se stávajícími pracovníky, byl obtížný, ale tím, že firma přežila všechna tato úskalí, může existovat a dále žít i v nových podmínkách. Nestalo se za toto období (na rozdíl od mnoha jiných firem), že by zaměstnanci nedostali zavčas výplatu. Pokud prostředky stačily, vracely se zpět do modernizace pracovišť. Neboť, pokud by nebylo tohoto dlouhého období, kdy firma úspěšně existovala, nebylo by ani dnešní podoby firmy. To je potřebné, aby si zapamatovali následníci této éry, která trvala více než 17 let.

22


Hlavní budova EGP INVEST, spol. s r. o., Uherský Brod

Hlavní budova EGP INVEST, spol. s r. o., Uherský Brod 23


Přístavba hlavní budovy EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod

Budova č. p. 1274 - středisko projekce technologie EGP INVEST, spol. s r. o. (naproti hlavní budově Uherský Brod) 24

Současnost a slova k budoucnosti

Současnost a slova k budoucnosti Současnost vnímám jako léta 2009 a 2010, blízkou budoucností je období do r. 2020, vizí naše společnost po r. 2020.

Ing. Petr Sláčala, MBA ředitel společnosti (od roku 2009)

Léta 2009 a 2010 Nejdůležitější události roku 2009 : I. Společnost EGP INVEST, spol. s r. o.

1. 2. 2009:

na schůzi jednatelů byl do funkce ředitele společnosti jmenován Ing. Petr Sláčala, MBA

27. 2. 2009:

– na valné hromadě se funkce jednatele zřekl Ing. Jiří Kryštof, na jeho místo byl dovolen ředitel společnosti Ing. Petr Sláčala, MBA

Jednatelé společnosti :

Ing. Jan Benešík, Ing. Jiří Holub, Ing. Martin Jašek, Ing. Petr Sláčala, MBA

– valná hromada schválila odprodej autoservisu

1. 5. 2009:

odprodán autoservis

19. 6. 2009:

na valné hromadě se jediným vlastníkem stal ÚJV Řež, a.s.

3. 12. 2009:

na valné hromadě byl z funkce jednatele odvolán Ing. Martin Jašek, který se stal členem dozorčí rady.

Dozorčí rada :

Ing. Miroslav Horák, předseda 25


Ing. Karel Bíža, člen

Ing. Martin Jašek, člen

Jednatelé :

Ing. Jan Benešík, Ing. Jiří Holub, Ing. Petr Sláčala, MBA

II. Podnikatelská činnost

Po stoprocentním zakotvení společnosti EGP INVEST ve skupině ÚJV Řež, a. s., je předmětem jejího podnikání projektování a výkon inženýrské činnosti v investiční výstavbě. Zaměřujeme se především na energetické, případně technologické stavby. V oblasti energetiky se jedná především o: • projekty ve skupině ÚJV Řež, a. s. • projekt Mochovce (Dostavba MO34), • projekty ve společnosti SE ENEL, a. s., JAVYS, a. s. (Jaslovské Bohunice A1, V1, V2) • projekty v ČEZ, a. s. (Jaderná elektrárna Dukovany, Jaderná elektrárna Temelín, obnova klasických elektráren Tušimice, Ledvice, Prunéřov) • projekty v rámci Hlubinného úložiště V oblasti velkých technologických projektů se jedná především o: • projekty velké chemie • vodohospodářské projekty • projekty dopravní infrastruktury • velká technologická centra III. Organizační struktura

V souladu s předmětem podnikání byly od 1. 7. 2009 zřízeny funkce výkonných ředitelů pro výrobu, obchod a ekonomiku a finance. Všeprofesní zaměření společnosti EGP INVEST je deklarováno divizním uspořádáním s divizemi stavební, elektro a systém kontroly a řízení, divizí strojně technologickou a jadernou. Pro řízení projektu dostavby EMO34 byl zřízen projektový tým s divizními pravomocemi. 26

výrobní divize stavební I. 2000 výrobní ředitel Ing. Stanislav Kučera

výrobní divize stavební II. Praha 2100 výrobní ředitel Ing. Jaroslav Oubram

úsek výrobní výkonný ředitel pro výrobu Ing. Jan Benešík

úsek ředitele ředitel společnosti Ing. Petr Sláčala, MBA

výrobní divize elektro a SKŘ 3000 výrobní ředitel Ing. Jaromír Marášek

výrobní divize strojní technologie a jaderná 4000 výrobní ředitel Ing. František Fiedler

úsek ekonomický a finanční výkonný ředitel pro ekonomiku a finance Ing. Ludmila Velecká

sekretariát asistent Jitka Koníčková

EGP Invest, o.z. Trnava vedoucí organizační složky Ing. Andrea Líšková

DOZORČÍ RADA útvar personální Věra Mošťková

Energetika

EMO 34 ředitel projektu Ing. Dušan Šišpera

útvar právní JUDr. Jan Žajgla

útvar smluvní a fakturace Antonín Sigmund

úsek obchodní výkonný ředitel pro obchod Ing. Jiří Holub

útvar informační technika Ing. Miroslav Múdry

útvar kontroly a řízení kvality Ing. Jaroslav Prachař

Organizační struktura společnosti EGP INVEST, spol. s r. o. k datu 1. 6. 2010


27


IV. Spolupracovníci

Pro zabezpečení projektů bylo v tomto roce stěžejní stabilizovat a získat nové spolupracovníky. Zaměřili jsme se především na mladé, nezříkali jsme se ani „staronových“ spolupracovníků, kteří od nás odešli v dobrém a zabývali se i na novém pracovišti inženýrskou a projektovou činností. Takto jsme přijali kolem 25 spolupracovníků. Kmenové a perspektivní spolupracovníky jsme stabilizovali cílenou úpravou mezd. Je zpracován motivační program, jehož součástí je odborné, celoživotní a jazykové vzdělávání. Významnou kvalitou v motivačním programu je od r. 2010 zavedení penzijního připojištění. V. Kvalita

Velký důraz jsme kladli na kvalitu. V září 2009 náš integrovaný systém řízení kvality dle ISO 9001:2008, systém BOZP dle OHSAS 18001:2007 a systém environmentálního managementu ISO 14001:2004 certifikovala společnost Bureau veritas Certification Czech republic, s r.o. Praha. Obhájili jsme zákaznický audit ČEZ, a. s. , jehož platnost je do r. 2012. Úspěšný byl také zákaznický audit SE ENEL, a. s., který proběhl v rámci projektu Dostavby jaderné elektrárny Mochovce. Jsme sympatizující, spřátelenou firmou v Klubu Národní ceny kvality ČR. VI. Technická podpora

Počítačové vybavení firmy sestává z počítačů třídy PC. Software tvoří grafické aplikace (AutoCAD 2000, včetně specializovaných nadstaveb pro stavební konstrukce, práci na skenovaných podkladech, atd.), kancelářské aplikace (především Microsoft Office 2000) a specializované programy pro podporu stavebního projektování (výpočty tepelných ztrát, stavební rozpočtování, statické výpočty apod.). Výstupními zařízeními jsou především laserové copy centrum do formátu A0, tryskové barevné plotry formátu A0, barevné laserové tiskárny formátu A3 a větší množství černobílých laserových a tryskových tiskáren; vstupními zařízení jsou mimo jiné černobílý skener formátu A0 nebo barevný skener formátu A3.

28


Komunikaci mezi pracovními stanicemi zajišťuje počítačová síť se síťovým operačním software Novell IntranetWare 4, pro spojení s obchodními partnery se používá pošta sítě Internet. Vybavení firmy a její lidský potenciál umožňují partnerům na této úrovni komunikaci a výměnu dat u všech běžných počítačových aplikací. Firma má k dispozici rozsáhlé archivy, kde je vytvořena databáze zejména projektová dokumentace od všech staveb, které se na tomto pracovišti zpracovávaly. V létech 2009 a 2010 jsme se zaměřili především na dosažení standardu běžného v ÚJV Řež, a. s. v divizi EGP a na komunikaci pomocí propojení CESNET včetně přenosu 3D mezi Prahou a Uherským Brodem. VII. Komunikace a mimopracovní společenský život

Zvýšenou pozornost věnujeme vnitřní i vnější komunikaci. Vnitřní komunikaci zajišťujeme formou porad, nástěnek, intranetu (zatím jen prostřednictvím sdíleného serveru) a od r. 2010 také pravidelným setkáváním vedení se spolupracovníky formou tzv. „živých slov“. Od r. 2010 je zaveden systém „hodnocení spolupracovníků“, který není pojat jednostranně, ale slouží i jako zpětná vazba pro vedení. Vnější komunikaci vnímáme především jako komunikaci uvnitř skupiny ÚJV Řež, a. s. Pravidelná měsíční setkávání vedení ÚJV Řež, a. s. s řediteli dceřiných společností je pro nás velkým přínosem, zdrojem informací, podnětů a inspirací, nemluvě o marketingu a obchodních příležitostech. Navenek, mimo skupinu, komunikujeme především prostřednictvím webových stránek, které jsme obnovené uvedli v život koncem roku 2009. V nich se zaměřujeme především na práci s aktualitami, naším cílem je, aby webové stránky byly živé a věrně zobrazovaly náš pracovní i mimopracovní život. O svých aktivitách informujeme také formou článků v odborném či regionálním tisku. Jsme členem Jaderného fóra. Jsme přesvědčeni, že když se nám daří, nemůžeme být lhostejní k životu kolem nás. Proto formou daru či sponzorství či jiného druhu pomoci se zaměřujeme především na postižené spoluobčany, školství, region – v něm dominuje kultura (folklor) a sport, v němž jsou zapojeni i naši spolupracovníci (sponzorujeme volejbalový tým žen Uherského Brodu). 29


Neopomíjíme ani společenský život. K již zavedeným pravidelným vánočním kačením hodům jsme v roce 2009 přidali i květnové „vítání jara“ a v září obnovujeme náš profesní svátek „Den energetiků“. Na tyto akce zveme naše důchodce, kromě vánočního večírku i naše spřátelené firmy a osobnosti. VIII. Pracovní prostředí

Ke kvalitní práci patří i starost o pracovní prostředí. V roce 2009 jsme zahájili „kosmetické“ úpravy: zrekonstruovali jsme část sociálního zařízení, osvětlení, obměnili jsme některé havarijní vybavení kanceláří, částečně jsme upravili i venkovního prostředí. V roce 2010 jsme i díky našemu začlenění do skupiny ÚJV Řež, a. s. mohli realizovat dlouho odkládané, ale tolik potřebné zateplení spojené s výměnou oken a úpravou vstupu.

Léta 2011 až 2020 I. Společnost EGP INVEST, spol. s r. o.

Tady předpokládám odchod stěžejních pracovníků, jednatelů a HIP do důchodu. Nejdůležitější bude bezproblémové předání funkcí tak, aby bylo zachováno vše dobré a na něm dále rozvíjena firma. Věřím, že i nadále budeme pro ÚJV Řež, a. s. dobrou akvizicí. Firma by měla být i nadále nastavena zhruba na 150 mil. tržeb v projektech při hrubém HV kolem 12 – 15 mil. Kč. II. Podnikatelská činnost

Věřím, že v tomto období zdárně ukončíme svoje smluvní závazky v elektrárně Mochovce. Naší prioritou bude především dostavba 3. a 4. bloku v jaderné elektrárně Temelín a participace na novém jaderném zdroji v Jaslovských Bohunicích. Po dosavadních dobrých zkušenostech se budeme i nadále ucházet o zpracování dokumentace projektů v rámci skupiny ÚJV Řež, a. s. Dále bude žádoucí sledovat projekty velké chemie a velké stavební projekty – nezbytná bude užší spolupráce s největšími stavebními firmami v ČR. Zde bude vhodné využít dobrých vazeb, které určitě vzniknou při dostavbě jaderné elektrárny Temelín. 30


III. Organizační struktura

Určitě budeme využívat maticového způsobu řízení založeného na kvalitních hlavních inženýrech projektu (HIP). Ještě ve větší míře budeme využívat zkušeností nabytých z elektrárny Mochovce z činnosti pružných projektových týmů. Mou představou je, že ve firmě vznikne podpůrný útvar složený ze špičkových specialistů, zabývající se projekty ve vědě a výzkumu. Přes tento útvar bude rozvíjena spolupráce se školami, především vysokými školami technického směru a vědeckými pracovišti. Pro nové vedení si představuji vytvoření tzv. „rady moudrých“ (technické rady) z dosud aktivních šedesátníků až sedmdesátníků. IV. Spolupracovníci

Toto období velice náročné na pracovní vytížení bude využito pro vzdělávání (odborné i manažerské) nových mladých HIP. Samozřejmostí bude nabytí jazykové dovednosti na všech úrovních, včetně podpůrných útvarů. K tomu nám jistě pomůže i „oprášení“ znalosti ruštiny. Naši spolupracovníci budou dostatečně mobilní, nebudou lpět na Uherském Brodě, ale budou schopni i dlouhodobě pracovat mimo své bydliště. Průměrná mzda by měla být na úrovni 1,5 až dvojnásobku průměrné mzdy v regionu, přičemž špičkoví pracovníci by měli mít plat na úrovni totožných pracovních funkcí v Praze. V. Kvalita

Kvalitu budeme udržovat na stále vysokém standardu. I nadále ji budeme zbavovat byrokratického nádechu a budeme ji formovat pro náš praktický život. Snad nebude od věci pokusit se získat Národní cenu kvality ČR. VI. Technická podpora

V tomto období budeme na stejné IT úrovni jako naše spolupracující divize EGP Praha. Budeme umět komunikovat se stěžejními zákazníky v technicky vyspělém světě. Běžné budou videokonference, které nahradí neefektivní cestování za jednáními. 31


VII. Komunikace a mimopracovní společenský život, pracovní prostředí

Budeme se udržovat na úrovni špičkové firmy začleněné do skupiny ČEZ, a. s. Naší snahou bude, abychom se stali nejlepší firmou regionu a obstáli i v soutěži TOP 100 v ČR.

Vize po r. 2020 Ač nejsem přítelem starých pořádků, sním o jediné silné projektové energetické společnosti, která bude patřit k nejlepším v Evropě. Věřím, že se vrátíme k osvědčenému způsobu výstavby velkých technologických a především energetických celků, kde bude hrát významnou a neoddiskutovatelnou roli generální projektant. Dávno budou pryč doby, kdy se na projektech šetřilo. Znovu bude platit, že ekonomickou návratnost díla ovlivňuje především kvalitní a promyšlený projekt. Naši projektanti se budou podílet na projektování nových jaderných elektráren v celém světě. Na školách se bude studovat projektování, které budou učit dnešní třicátníci, kteří prošli praxí při výstavbě nových jaderných elektráren nejen u nás, ale v celém světě. Bude platit slogan Kdo umí, ten projektuje

32

EGP INVEST dnes. Jak budeme vypadat za dalších 50 let?


33

Jak nás vidí naši partneři

JAK NÁS VIDÍ NAŠI PARTNEŘI Ing. Rudolf Beck ČEZ, a. s. Jaderná elektrárna Dukovany

EGP na EDU

Pracovníci EGP Uherský Brod patří neodmyslitelně k budování a následně i k provozu EDU. Pro EDU byli vždy oporou při zajišťování projekční činnosti a manažerské práce. Popsat všechny akce, které v období výstavby a následně při provozu zajišťovali, by vyžadovalo opravdu notnou dávku papíru, a asi i pak by se na všechny akce nedostalo. V oblasti spolupráce s EGPI bych proto připomenul jen ty, které byly ve své době nosnými akcemi z pohledu EDU. V letech 1987 – 1990 to byl záměr na akci: Vyvedení tepla z EDU do Brna – vedoucím projektu byl tehdy Dušan Jadrný s kolektivem pracovníků a záměr byl dokončen v roce 1988. Tento záměr byl tvořen ze dvou částí, a to úprav ve strojovně elektrárny a návrhu trasy 45 km z EDU do Brna Bohunic a dále do teplárny Brno. IZ řešil vyvedení tepelného výkonu 850 MW a provedení dvou tunelů v Brně, a to přes kopce Holedna a Chochola. Byla velká škoda, že po dlouhých tahanicích ohledně financování projektu po roce 1989 byla akce sice zahájena realizací dvou výše zmíněných tunelů, ale nakonec byla v roce 1992 zastavena jednak z důvodů nezájmu o odběr tepla, jednak z důvodů nemožnosti financovat projekt částečně z města Brna.

V letech 1990 – 1992 to byl záměr na akci Vyrozumění a varování obyvatel v okolí EDU

V roce 1988 bylo vydáno UPV č. 107/88, které ukládalo EDU zajistit v 30km pásmu VVO pro případ havárie na EDU. Po zpracovaném zadání byl v 01/90 zadán PÚ EGPI. Vedoucím projektu byli ze strany EGP UH Benešík a Jahoda s kolektivem pracovníků. Tato akce byla velmi náročná na průzkumné práce, které představovaly instalaci kolem 400 sirén včetně jejich umístění na jednotlivých objektech budov. 34


Po několika jednáních se státními úřady bylo pásmo sníženo na 20 km, ale i přesto bylo sirén v konečném důsledku 240. Navržením přístrojů Hados a Herkules – signál hromadného dálkového ovládání je tvořen telegramem. Pro všechny sirény bylo nutno navrhnout napájení včetně přívodů, což vzhledem k nutnosti vést přívody po různých pozemcích kladlo značné nároky na projekt, zvláště s přihlédnutím k měnícím se nárokům majitelů pozemků. Přes všechny překážky nakonec bylo dílo úspěšně v roce 1992 realizováno a do dnešního dne funguje bez problémů. V letech 1993 – 1995 to byl záměr na akci: Sklad vyhořelého paliva EDU

• 1993 – 1995 vedoucím projektu byl Jan Benešík a zakázka představovala: • stavební část a úpravy v EBO • vagon pro přepravu kontejneru Castor • převoz paliva EBO – EDU Celá akce byla zajišťována včetně autorského dozoru na stavbě, jednalo se o suché skladování vyhořelého paliva v kontejnerech CASTOR. Projekt stavební části byl zpracován ve spolupráci s dodavatelem Nukem – GNS. Na tuto stavební část navazoval projekt úprav v EBO, kde bylo nutno vyprojektovat úpravy ve skladu paliva tak, aby se palivo, které bylo uloženo z EDU v EBO, dalo naložit do kontejneru CASTOR a následně transportovat do EDU. Pro převoz paliva bylo nutno zajistit výrobu a zkoušky speciálního vagonu. Tuto zakázku realizoval EGPI ve spolupráci s Vagónkou Poprad a zkušebním ústavem ve Velimi. Na realizaci této zakázky spolu s Benešíkem úzce spolupracoval Moštěk. Nakonec byla práce na celé zakázce vysoko hodnocena nejen ze strany EDU, ale hlavně ze strany německého dodavatele Nukem – GNS a také výrobce vagonu Vagónkou Poprad. Jak je vidět jen z úzkého pohledu, byla a je spolupráce EDU a EGPI vždy velmi prospěšná pro obě strany a práce odváděná EGPI je vždy kvalitní.

JE Dukovany – letecký pohled

JE Dukovany 35


Ing. Karel Bíža Ředitel divize Ústav jaderného výzkumu Řež a. s. Divize ENERGOPROJEKT PRAHA

Můj osobní vztah k EGP INVEST, spol. s r. o.

O tom, že toto pracoviště existuje, jsem se dozvěděl přibližně v roce 1976, kdy bylo součástí Energoprojektu, a to tak, že jsem spolupracoval na projektu rekonstrukce budovy v Uherském Brodě zpracováním části projektu ocelové konstrukce nástavby. Osobně jsem toto pracoviště navštívil o pár let později, tak v roce 1978, kdy jsem zpracovával úvodní projekt ocelových konstrukcí strojovny a etažérek pro JE V2 Jaslovské Bohunice a JE Dukovany, pro který stavební část zajišťovalo pracoviště v Uherském Brodě. Dodnes vzpomínám na setkání se sourozenci Ondruškovými, kteří mi pravidelně při interních konzultacích kladli takové jednoduché otázky typu: A pane inženýre jak si myslíte, že se na tu vaši konstrukci přidělá ten fasádní pórobetonový panel, vždyť to tam nikdo nezasune, a když zasune, tak už se k tomu nedostane? Moje první dojmy byly – jsou to šťouravé, takoví rutinní prováděči, ale umí. Postupem času, obzvláště když jsem v roce 1983 přešel do HIPariátu Temelína, jsem s pracovištěm v Uherském Brodě spolupracoval stále častěji, a přitom se utvrzoval v tom, že se jedná o pracoviště, jehož zaměření je blíže k realizační dokumentaci a jehož stylem je pracovat a ne si vymýšlet jak to nejde, a když se něco slíbí, tak se to taky plní. Když jsem se na něčem s Ing. Kryštofem nebo s Ing. Benešíkem dohodl tak jsem si mohl být jist, že to tak bude, a když náhodou ne, tak jsem byl první, kdo se dozvěděl, že je to jinak. Tento styl práce mi vyhovoval a rád na něj vzpomínám. Po privatizaci v roce 1992 se pracoviště Uherský Brod oddělilo od Prahy a vznikl nový subjekt EGP INVEST, spol. s r. o. Jelikož jsem všechny nové vlastníky osobně znal, tak zpočátku nebyl žádný problém a pokračovalo se ve spolupráci s tím, že Praha stále chápala EGPI jako svou kapacitní podporu. EGPI se postupně, především díky svým novým vlastníkům postavil na vlastní nohy a už nebyl pouhou kapacitní podporou Prahy, ale začal jí postupně úspěšně konkurovat a postupně převzal aktivity na Dukovanech, na Slovensku a pro SURAO. Přiznávám, že jsem z toho žádnou radost neměl, protože v té době jsem dělal výrobního ředitele a zajistit dostatek práce byl můj hlavní úkol, a ještě ke všemu práce na Mochovcích 36


1,2 a Temelíně pomalu končily a žádné nové aktivity investorů nebyly. Domnívám se, že i v tomto těžkém období jsem na EGPI nezanevřel a vždy jsem ho chápal jako partnerskou organizaci, se kterou si sice konkurujeme, ale pokud potřebujeme tak nemáme problém s ní spolupracovat. Naopak, musím EGPI blahopřát, že se mu podařilo překonat krizová léta 2000-2005, což Energoprojekt nedokázal, a v roce 2002 přestal být samostatným subjektem. Na druhou stranu přechod Energoprojektu do UJV vytvořil nové podmínky a příležitosti, do kterých se postupně zapojil i EGPI, a tak, když se od roku 2005 postupně rozběhl nový program Obnovy zdrojů ČEZ a s ročním odsunem i dostavba MO34 tak najednou bylo projektových nedostatek a začalo se řešit co s tím, a jako jeden z prvních námětů vznikl návrh na nákup EGPI, což se nakonec po dlouhých jednáních v polovině roku 2009 podařilo. Kolo se uzavřelo, začali jsme v jednom podniku Energoprojekt, skončili jsme v jedné skupině UJV, což si já osobně myslím, že je dobře. Určitě to minimálně znamená, že peníze se budou přednostně pohybovat v rámci skupiny a jen když to jinak nepůjde tak půjdou k dalším dodavatelům, což by dále mělo posílit naši teď již společnou pozici na trhu, především ve vazbě na přípravu výstavby nových jaderných bloků. Při příležitosti 50 let od vzniku pracoviště Uherský Brod bych chtěl společnosti EGPI popřát: • Aby nový vlastník byl alespoň tak úspěšný jako vlastníci předchozí a měl odvahu investovat do rozvoje společnosti • Aby investoři měli dostatek dobrých a technicky zajímavých projektů • Spokojené zaměstnance, kteří v zaměstnání vidí víc než pouhé získávání peněz na obživu. No, a zaměstnancům přeji: • Aby je práce bavila a aby za dobrou práci dostávali dobrý plat.

¨ 37


Ing. Ivana Davidová, CSc. Senior likvidace JEU ČEZ, a. s. Praha

Od 1996 až po dnešek

Se zástupci firmy EGP INVEST, spol. s r.o., jsem se poprvé setkala v roce 1996 na Dukovanech při zpracování dokumentace návrhu způsobu vyřazování JE Dukovany. Na této zakázce se EGPI podílel společně s firmou DECOM Slovakia, spol. s r. o. Naším společným úkolem bylo splnit nejen požadavky SÚJB stanovené v rozhodnutí pro obnovení povolení provozu 1. bloku EDU po 10 letech, ale i požadavky vznikajícího atomového zákona. Mohu říci, že od tohoto období se datuje naše plodná spolupráce na poli likvidace EDU. EGPI se podílel i na pravidelných aktualizacích těchto dokumentací v roce 2002, 2007. V roce 1999 portfolio svých vyřazovacích aktivit rozšířil i na zpracování dokumentace návrhu způsobu vyřazování skladu vyhořelého paliva v Dukovanech, tj. jaderného zařízení, na jehož projektové přípravě se dříve podílel. Zatím poslední dokumentace v této oblasti byla dokončena a schválena SÚJB právě v tomto roce. Kromě těchto činností EGPI byl autorem řady strategicko-koncepčních studií v oblasti vyřazování a podpory zadní části palivového cyklu JE. Kolegové z EGPI dokázali, že se i s těmito úkoly, které přesahují běžný rámec projekčních činností, dokáží vypořádat s notnou dávkou invence a kreativity. Za stěžejní dílo v oblasti zadní části palivového cyklu považují jeho podíl na zpracování projektové dokumentace pro ukládání vyhořelého paliva v hlubinném úložišti, tzv. Referenční projekt hlubinného úložiště. Tuto zakázku EGPI realizoval pro Správu úložišť radioaktivních odpadů v roce 1999. Dokumentace byla úspěšně mezinárodně oponována a stala se východiskem pro další inovace. Ohlédnu-li se na uplynulé cca 15leté období naší spolupráce, mohu konstatovat, že EGPI se vždy vyznačoval konstruktivním jednáním, vysokou dávkou profesionality a spolehlivostí, kdy výsledek a spokojenost zákazníka byl hlavním rysem jeho práce a přístupu. S takovým partnerem se vždy dobře spolupracuje. Osobně jsem ráda, že mohu společnosti popřát k padesátému výročí jejího působení to 38


nejlepší. Jsem potěšena, že i nadále budeme moci využít jejích bohatých zkušeností a znalostí. Přeji kolegům z EGPI mnoho krásných a zajímavých zakázek v oblasti jaderné energetiky nejen v České republice, ale i v zahraničí. Ať se i nadále daří!

39


Jozef Dubrovay Emeritní pracovník FMPE

Pol storočie existencie EGP INVEST je takmer identické s históriou Československej jadrovej energetiky. Moje spomienky na spoluprácu s projektantmi sa preto prekrývajú so zážitkami z projektovej prípravy, výstavby a sprevádzkovania takýchto mimoriadne náročných stavieb na Slovensku. Prvá Československá jadrová elektráreň A1 vychádzala z koncepcie využitia prírodného uránu v ťažkovodných reaktoroch. Bola uvedená do prevádzky v decembri 1972. Samostatnú zmienku si zaslúži problematika spracovávania projektovej dokumentácie. Napriek prácam na technickom projekte elektrárne A1 už v rokoch 1956 až 1960 v leningradskom projektovom ústave LOTEP za účasti projektantov EGP a špecialistov - konštruktérov Škoda Plzeň a ďalších rozhodujúcich finalistov, spracovaný technický- úvodný projekt. Na základe získaných výsledkov sa potom spracoval v LOTEP-e tzv. korigovaný technický projekt, ktorý bol však dokončený až v roku 1960. Došlo napríklad k zmene priemeru zóny a nádoby reaktora, transportno-technologickej časti, doplnila s dielňa pre montáž palivových článkov v hlavnom výrobnom bloku a iné. Po haváriách v rokoch 1976 a 1977 bolo odporúčané a v roku 1979 odsúhlasené ukončenie prevádzky A1 a vyraďovanie, ktoré prebieha dosial. V sedemdesiatych rokoch minulého storočia sa táto koncepcia postupne prehodnocovala. Vtedajšia vláda rozhodla vychádzať z overeného a priemyselne odskúšaného typu jadrového reaktora včítane jadrového paliva. Bol vybraný vodovodný reaktor VVER 440, ktorý predstavoval základňu rozvoja jadrovej energetiky v Československu na ďalších 15-20 rokov. V šesťdesiatych a hlavne v sedemdesiatych rokoch minulého storočia dostala jadrová energetika v Československu postupne komplexnú podobu riešenia a zabezpečovania vedecko-technického rozvoja, projektovania, vývoja a výroby a výstavby jadrových elektrární. V apríli 1970 bola uzatvorená medzivládna zmluva o výstavbe dvoch elektrární VVER 2x440 (vodovodný energetický reaktor typ V230 - terajšia JE V1) medzi Československom a ZSSR. 40


Pôvodne sa mali tieto elektrárne budovať v Jaslovských Bohuniciach (JE V-1) a v Dukovanoch (JE V-2). Bolo rozhodnuté, že JE V-2 miesto Dukovian bude postavená v Jaslovských Bohuniciach a JE Dukovany bude vybudovaná s reaktormi typu V-213. Na zabezpečenie výstavby dvoch elektrární a ďalší rozvoj jadrovej energetiky sa postupne vytváral jadrový priemysel. Do tohto odboru boli zapojené vedecko- technické ústavy, projektové a konštrukčné organizácie i priemyselné podniky a závody: Ústav jadrového výskumu Řež, Výskumný ústav energetiky Praha, Výskumný ústav jadrového paliva VÚJE Jaslovské Bohunice, medzi projektovými ústavy to bol Energoprojekt, Chemoprojekt, ŠKODA Plzeň, ČKD Praha a ďalšie. Československý priemysel sa v sedemdesiatych rokoch vo veľkom rozsahu preorientoval na výrobu energetického strojárstva pre jadrovú energetiku. Úspech tohto rozhodnutia potvrdili roky výstavby a prevádzka jadrových elektrární v Jaslovských Bohuniciach, Dukovanoch, Mochovciach a Temelíne (10 blokov VVER 440 a 2 bloky VVER 1000). Primárnu časť elektrárne včítane paliva dodávala sovietska strana investorovi. Sekundárnu časť vrátane turbogenerátorov dodávala československá strana prostredníctvom generálneho dodávateľa technológie ŠKODA Praha. Bolo potrebné dopracovať sovietsku projektovú dokumentáciu na úroveň československých noriem a pravidiel. Vzájomnú spoluprácu konštruktérov, projektantov, technológov, stavbárov a investora sa v spoločných tímoch problémy riešili prioritne aj projektanti EGPI bez prieťahov s dostatočnou kvalitou. Jadrová energetika bude aj naďalej zohrávať významnú úlohu v energetike ako z pohľadu na ekológiu, ekonomiku a strategickú nezávislosť. Dôkazom toho je vysoký štandard bezpečnosti, vysoká profesionalita zodpovedných pracovníkov prevádzkovateľa, projektanta a vedecko - výskumných pracovníkov. Po uvedení V1 a V2 do prevádzky EGP INVEST zabezpečoval zložité projekty a to: Rekonštrukcia medziskladu vyhoretého paliva, ktorá bola veľmi zložitá pretože sa pracovalo z a plnej prevádzky (REKO MSVP) Bohunické spracovateľské centrum (BSC) V Mochovcich sa realizovali rozsiahle stavby podľa projektov EGPI napr.: Úložisko stredno a nízko aktívnych RAO Mochovce (RÚ RaO) Finálne spracovania kvapalných RAO Mochovce (FS KRAO) V súčasnosti EGPI zabezpečuje revízne a projektové práce pri dostavbe 3. A 4. Bloku EMO. Termíny, odborná úroveň i kvalita projektovej práce a inžinierskych činností je záruka ďalšej úspešnej spolupráce pri rozširovaní energetiky SR. 41


Ing. Miroslav Horák, MBA Výkonný ředitel Ústav jaderného výzkumu Řež a. s.

Je čtvrtek 15. října 2009, docela ráno. Jsem v ÚJV Řez čtrnáct dní a moje první „skoro zahraniční“ služební cesta míří na Moravu, do dceřiné společnosti EGP INVEST. GPSka mě neomylně provede mlhavou Vysočinou, prosmýknu se kolem sluncem zalitého Brna a u Slavkova znovu mlha jako mlíko. Na Stupavě už to snad ani horší být nemůže. Ještěže je už denní světlo. Pomalu se blížím k Uherskému Brodu a sluníčko opět začíná mít nadvládu. Z poklidné jízdy mě vytrhne ženský hlas. „Na nejbližší křižovatce zabočte doleva“ rozkazuje. „Co? Vždyť podle ukazatele to má být ještě pár kilometrů!“ snažím se odporovat. Neznám to tu, a tak raději poslechnu. Podle pokynu projedu ještě pár kilometrů nějakými postranními uličkami. Na displeji GPSky začne blikat cílový praporek, a ta hrozně malá paní uvnitř přístroje mi suše sdělí: „Dojeli jste do cíle. Slušně poděkuji a zastavím. Na tři světové strany jen rodinné vilky a přímo proti mně: Ne! Vždyť jsou to POTRAVINY. Taky dobře, ráno jsem se s jídlem odbyl, snažím se profesionálně zvládnout vzniklou situaci. Kousek popojedu, chci zaparkovat. Vpravo vedle potravin objevím vchod s nápisem „EGP INVEST“. Vítězství! Vcházím. Za chvíli sedím v příjemné kanceláři, obklopen kompletním vedením. Možné počáteční rozpaky zažene vřelé moravské přivítání. V krátkém čase jsem seznámen s očekávanými ekonomickými výsledky 2009, s plánem na rok 2010 a dalšími rozvojovými záměry společnosti. Dostávám základní přehled o rozpracovaných zakázkách. Převládají slova EDU, ETE a hlavně „Mochovce“, a já cítím u vedení EGP INVEST hrdost ze schopnosti dělat i pro jaderné zákazníky, hrdost ze spokojenosti zákazníků a radost z toho, že se společnosti daří. Mé přání projít si prostory a seznámit se se zaměstnanci je okamžitě vyslyšeno. Role mého průvodce se bez zaváhání ujímá pan ředitel Sláčala. Projdeme společně všechny prostory a já mám možnost krátkého „poklábosení“ se zaměstnanci. První dojem je velmi dobrý, odbornost a zájem o firmu a její budoucnost. Také je mi jasné, že p. Sláčala za lidmi nechodí jen když je potřeba napravit skluz na zakázce nebo překročený rozpočet. Při odjezdu už nevnímám obchod s potravinami. Poměrně malý nápis EGP INVEST, umístěný nad vchodem, přes den nějak záhadně vyrostl. Jsem plný dobrého 42


pocitu. Pocitu z toho, že jsem se potkal s profesionály, s odborníky, s lidmi, kteří vědí, co chtějí a nebojí se pro to také něco udělat. Je proto pro mě ctí, že mohu touto formou popřát společnosti EGP INVEST k padesátým narozeninám vše nejlepší, hodně spokojených zákazníků i zaměstnanců a pochopitelně i nezbytné dlouhodobé finanční zdraví.

43


Ing. Ludvík Hovorka poslanec sněmovny Parlamentu České republiky v letech 2002-2010

Vzpomínka na mé působení v Energoprojektu Uherský Brod

V roce 1988 jsem se ještě během základní vojenské služby rozhodl, že půjdu pracovat do Energoprojektu Uherský Brod. Musel jsem kvůli tomu vrátit stipendium ve výši 18 000 Kč, které jsem dostal od Státního statku Uherský Brod, kde jsem se zavázal pracovat a kde jsem nastoupil ihned po ukončení vysoké školy. Vzpomínám na řadu spolupracovníků, se kterými jsem se denně setkával v kancelářích, na chodbách nebo na obědě: na Pana Ondrůška, Jiřinku Kolaříkovou, Magdalenu Lečbychovou, paní Kafkovou, Hynka Sušila, Ivu Dvořákovou, Stanislava Mošťka, Jana Benešíka a celou řadu dalších. Vedoucí naší kanceláře, pan Ondrůšek, byl přísný vedoucí, ale měl svůj systém práce. Obdivoval jsem systém, který zavedl v evidenci dokumentace – každá složka měla hned na úvodní stránce svůj seznam dokumentace. Paré dokumentace, například stavební části, mělo svůj celkový seznam dokumentace – seznam jednotlivých složek. A celý projekt pak měl ještě seznam seznamů dokumentace jednotlivých profesí. Ten systém byl propracovaný a umožňoval rychle dohledat jednotlivé výkresy. Během svého působení v Energoprojektu jsem projektoval část spojovacích mostů na Temelínské elektrárně, tzv. jsem dopracovával sovětské výkresy a zejména jejich „úžasné“ detaily. Vzpomínám, jak jsme na jednom jednání v Temelíně projednávali způsob napojení spojovacích mostů na reaktorovnu a budovu pomocných provozů. Spojovací mosty byly vyprojektovány ve sklonu a bylo zapotřebí dořešit napojení na hlavní budovy. V detailech výkresů bylo uvedeno: zabiť betonom (zaplnit betonem). Znamenalo to, že klíny mezi panely mostů a budovami budou muset být zaplněny betonem a ocelovými broky kvůli stínění radioaktivity. Na jednání jsme se zeptali sovětské expertky, co s tím. Továryšč Makarova řekla – zabiť betónom. Zástupce investora vykřikl – vy jste se zbláznila, víte, kolik to bude tun broků? Nakonec se dohodlo, že v panelárně se vyrobí panely s kosými čely a problém byl vyřešen. Jednu příhodu mám také z elektrárny Mochovce. Byl jsem vyslán na služební cestu, abych prověřil pokračování stavby, protože došel požadavek dodavatele na úhradu víceprací za bourací práce z důvodu opomenutí projektanta vložit chráničky do části budovy pomocných provozů. Když jsem přijel na stavbu, bylo po dešti a všude bylo plno bahna. Zástupce dozoru projektanta jsem požádal, aby se mnou zašel na 44


stavbu budovy pomocných provozů. On se zdráhal, protože se mu nechtělo odejít od studia španělštiny v teplé kanceláři. Nakonec ale sehnal gumáky a šel. K mému velkému překvapení jsem zjistil, že předmětná část stavby, kde jsme údajně opomněli instalovat průchodky kabelů, ještě nebyla ani vybetonována… Na stavbě jsem tehdy zaslechl, jak se řidič ptal mistra – jestli je to černota, alebo bielota a kam to má odvézt. Tak jsem se dověděl, že se tehdy na stavbě v Mochovcích hodně kradlo. Jednou na podzim jsme s Hynkem Sušilem dostali nabídku přivydělat si uklízením sněhu před budovami podniku. Protože jsme potřebovali každou korunu, tak jsme nabídku přijali. Mělo to však jednu velkou nevýhodu – téměř celou zimu jsem musel vstávat o hodinu dřív, abych vyhodnotil sněhovou situaci a zda musím vyrazit dřívějším vlakem, abych stihl sníh uklidit před začátkem pracovní doby. Přivydělal jsem si tak 300 korun za celou zimu. Vzpomínám si, že Bohumil Mahdal každý den v kanceláři poslouchal se sluchátky na uších vysílání Hlasu Ameriky a zdokonaloval se v angličtině. Náš šéf kanceláře z toho byl hodně naštvaný, když šel něco konzultovat a vrátil se s nepořízenou s komentářem – zaséj měl klapky na ušách, že to má povolené od šéfa. Ale Bohunovi se to vyplatilo a brzy si založil vlastní firmu. Když přišel rok 1989, objevil se v Technickém magazínu kritický článek tehdejší prognostika Miloše Zemana, který kritizoval poměry v socialistickém Československu. Například tam bylo napsáno, že socialismus se podobá maratónskému běžci, kterého všichni přeběhli a on, protože je sám, tak si myslí, že je první. Vzpomínám, že Staňa Moštěk s tímto článkem obešel snad všechna oddělení a všichni kroutili hlavou, jak je možné, že cenzura něco takového vůbec propustila. V listopadu 1989 už nám to bylo všem jasné. V Šumicích jsme také založili občanské fórum a připravovali jsme se na první svobodné volby do Parlamentu a do zastupitelstva obce. Já jsem se tehdy v těch společenských změnách hodně angažoval a když přišla doba voleb, tak najednou nikdo nechtěl opustit své zaměstnání a kandidovat na starostu. Nakonec zvolili mě, a potom ještě 2 x. Bylo mi tehdy jasné, že k projektování se asi tak brzy nevrátím. Ale svoji profesi jsem na obci uplatnil docela dobře, protože jsme museli udělat řadu oprav, rekonstrukcí i novostaveb. Abychom ušetřili, tak jsem si sám dělal stavební dozor a přebírání prací a potvrzování faktur. Bylo to sice náročné, ale ušetřili jsme hodně peněz. Když se nám nedostávalo prostředků na dokončení tělocvičny, tak jsem se na tři dny zavřel doma a projekt jsem přepracoval, abych snížil stavební náklady stavby. Potom jsme ještě jako obec museli zaplatit projektantovi 20 tisíc korun, aby nám na tu moji práci dal kulaté razítko… Když jsem jako starosta porovnával kvalitu projektů, se kterými jsem se setkával během svého působení na radnici s tím, na co jsem byl zvyklý z Energoprojektu, tak 45


musím přiznat, že kvalita projektových prací šla velmi dolů a některým projektantům bych nejraději odebral autorizační razítko. Moje zkušenost na obci byla tvrdá, ale dělal jsem tu práci rád. V roce 2002 jsem byl zvolen do poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve sněmovně jsem se zapojil do práce hospodářského výboru, takže jsem ke stavebnictví i energetice měl hodně blízko, po opětovném zvolení na mě v hospodářském výboru místo nezbylo, proto jsem začal pracovat ve výboru pro sociální politiku a ve výboru pro zdravotnictví a musím říct, že to byla pro mě nová, ale velmi zajímavá práce. Myslím, že člověk jako technik má v životě určitou výhodu, že si problém dokáže tzv. uspořádat a vyhodnotit. Po letech jsem zavítal do Temelína a měl jsem možnost vidět, co jsme kdysi kreslili na prknech. Je to určitě vždy zajímavé porovnat vlastní projekt se skutečností. Zaznamenal jsem, že Energoprojekt prošel privatizací a nástupnický EGP Invest pokračuje v činnosti, již ne tak úzce zaměřené na energetiku. Určitě nové podmínky nutí podniky rozšiřovat záběr své činnosti, aby byly konkurenceschopné na trhu. Přeji EGP Investu a všem svým bývalým i novým kolegům hodně zdraví a dostatek zakázek a dobré mezilidské vztahy, protože ty jsou na každém pracovišti to nejdůležitější.

46


Ing. Juraj Jurkovič generálny riaditeľ ENERGOPROJEKTY a.s., Bratislava

S potešením som privítal možnosť, pri príležitosti 50 – teho výročia založenia spoločnosti EGP INVEST Uherský Brod, prispieť pri tejto príležitosti do pamätnej knihy. Do Energoprojektu Bratislava som nastúpil hneď po skončení VŠ v roku 1979 a prakticky zotrvávam v tejto spoločnosti, síce pod inými názvami, do dnešného dňa. Zažil som túto spoločnosť v čase Československa, aj v súčasnej ére samostatných republík. Spolupráca bola vždy korektná, ústretová a priateľská. Už v minulosti vznikli z tejto spolupráce mnohé kontakty a priateľstvá. Rozdelením republiky a osamostatnením sa jednotlivých závodov prišlo v prvej fáze v oblasti spolupráce k určitému útlmu. Každá nová spoločnosť si vtedy hľadala svoje miesto na trhu prác vo svojom profesnom zameraní – v energetike. Netrvalo však dlho a opäť boli nadviazané najprv komerčné vzťahy a neskôr aj priateľské. Tento stav pretrváva a prehlbuje sa hlavne teraz, keď spoločnosť ENERGOPROJEKTY Bratislava a EGP Invest Uherský Brod spoločne zabezpečujú realizačný projekt EMO 3,4 v časti Jadrový ostrov. Kvalita vzťahu a spolupráce je daná jednoznačne osobnosťami v jednotlivých firmách, ich poznaním z minulosti, korektnosťou a dôverou. Úspešne sme nadviazali na minulosť a to je prínos pre obidve republiky. Pevne verím, že tento stav bude pretrvávať aj do budúcnosti a spoločne vyprojektujeme ešte veľa nových diel. Do ďalších 50 - tich rokov prajem spoločnosti EGP Invest veľa priaznivých rokov, veľa zaujímavej práce, množstvo šikovných projektantov a zodpovedné korektné vedenie.

47


Ing. Ladislav Kryštof starosta města Uherský Brod

Vážení přátelé, ze svých, možno říci, že již dlouhodobých zkušeností, ve funkci starosty Uherského Brodu si stále více uvědomuji význam spolupráce, resp. tvůrčích vztahů s podnikatelskou sférou působící na území našeho města. Každý úspěšný podnik či podnikatel, je pro rozvoj města velmi důležitý, ať již z pohledu zaměstnanosti, a tím udržování sociální stability, zvláště v současné krizové době, anebo z pohledu přímé spolupráce na realizaci společných projektů. Vaše firma EGP INVEST je podnikem, jenž naplňuje vše, co se od něho očekává. Navíc, díky tomu, že jejím hlavním „výrobním“ programem je především duševní práce, nezatěžuje své okolí exhalacemi ani dopravou a její zaměstnanci tvoří bezpochyby část obyvatelstva s aktivním přístupem ke společenskému životu. Velmi si vážíme toho, že si EGP INVEST, s r. o., Uherský Brod, který již 50 let patří mezi významné firmy nejen v našem městě, ale v celé české republice, zachoval sídlo v našem městě. Při své specializaci na jaderný program zaměstnává vysoce kvalifikované odborníky a to v počtu, který převyšuje další společnosti, což je zvláště dnes nesmírně důležité, v době, kdy nám hodně mladých občanů, absolventů vysokých škol, odchází do velkých měst a zahraničí jen z toho důvodu, že nemohou doma najít uplatnění. V očekávání dalšího rozvoje jaderné energetiky lze předpovídat i skvělou budoucnost inženýrsko-projekčních společností EGP INVEST, a to by mohl být také příslib možnosti uplatnění mladých odborníků. Chtěl bych ještě vyzvednout skutečnost, že za dobu působení Vaší firmy v Uherském Brodě bylo ve spolupráci s městem úspěšně realizováno několik významných staveb (zimní stadion, dvě sportovní haly, školka na sídlišti Olšava, aquapark Delfín ...) a věřím, že i v budoucnu bude tato úspěšná spolupráce pokračovat. Do dalších let přeji EGP INVESTu hodně zakázek i spokojených zákazníků a všem zaměstnancům přeji nevyčerpatelný tvůrčí potenciál, pevné zdraví a hrdost na příslušnost ke své firmě.

48


Uherský Brod r. 2010

Uherský Brod r. 2010 49


Ing. Anton Letko člen predstavenstva a generálny riaditeľ ENERGOPROJEKT SLOVAKIA, a. s.

„Čože je to päťdesiatka...“

V čase keď bola expanzia Energoprojektu Praha na Slovensku rozširovaním pracovísk v Nitre, Banskej Bystrici a Košiciach, vzhľadom k tomu, že z Uherského Brodu je len na skok do Bratislavy a Nitry, všetky potrebné investičné akcie súvisiace s prípravou pracoviska na tak vážne poslanie ako je projektovať energetické stavby, mali sme v Nitre prvý kontakt s pracoviskom v Uherskom Brode v zastúpení p. Emila Malánika, pracovníka investičného oddelenia, ktorý v centre v Prahe presadzoval naše zámery. Veľmi sme si ho obchádzali a že bol úspešný a mal „ťah na bránu“, patrí mu zaslúžená vďaka, že pracovisko v Nitre, ktoré bolo založené v roku 1974 sa úspešne rozvíjalo a stalo sa jedným z pilierov Energoprojektu Praha. Hoci som dovtedy nemal pracovný kontakt a spoluprácu s inými budúcimi kolegami Energoprojektu Uherský Brod, jeho prístup a nasadenie boli obdivuhodné a jeho zanietenie nás priam infikovalo. S ľútosťou som obdržal smutnú správu, že už nie je medzi nami. Vážim si a budem mať v pamäti jeho prínos k vytváraniu podmienok rozvoja pracoviska v Nitre. Postupne sme získavali aj pracovné skúsenosti cez projekty v oblasti teplárenstva klasických elektrární a začala sa vážna spolupráca na projektoch pre jadrové elektrárne Jaslovské Bohunice V-2, Dukovany a Mochovce. Keďže bolo potrebné posilniť kapacity v stavebnej profesii hlavne pre objekt reaktorovne, začala sa užšia spolupráca s pracoviskom v Uherskom Brode pri prepracovaní sovietskej dokumentácie pre realizáciu stavby s implementáciou československých noriem. Vtedajší, ešte Energoprojekt Uherský Brod mal na reaktorovňu „monopol“, archivovali sovietske „kalky“ a my sme pod odborným a trpezlivým dohľadom p. Miroslava Koníčka spracovávali – napĺňali jeho predstavy o kvalite projektovej dokumentácie pre realizáciu stavby. Mal úžasný prehľad o tom množstve dokumentácie a obdivoval som jeho orientáciu v tzv. „bodoch grafiku“ a „titulných listoch“ s odborným výkladom ako to všetko spolu súvisí, aby bolo možné montovať do stavby technologické zariadenia.

50


V roku 1987 som bol „prevelený“ z EGP Nitra do HIP-ariátu Energoprojektu Praha s pôsobením na stavbe JE Mochovce vo výkone funkcie autorského dozoru a zástupcu generálneho projektanta na stavbe. V procese realizácie technologických zariadení bolo množstvo zmien a v konečnom dôsledku si to „odniesla“ stavba, kde bolo potrebné okamžite a odborne vykonať úpravy projektovej dokumentácie aby nebol sklz v termínoch. Tie výstupy a zmeny dokumentácie mali väčšinou termíny „včera bolo neskoro“. Mal som tú výhodu, že som mohol komunikovať okrem kolegov z EGP Praha aj s už známymi kolegami z Energoprojektu Uherský Brod. Ústretovosť riaditeľa Ing. Jiřího Kryštofa, HIP-a Ing. Jiřího Koudelku a spomínaného p. Koníčka mi dávali pevnú pôdu pod nohami, keď na vedení stavby som mohol prehlásiť, že požadované úlohy kladené na Energoprojekt budú plnené v termínoch. V tej dobe nebol internet a e-mailová pošta, komunikácia prebiehala väčšinou po telefóne a faxom, a o to viac si spätne vážim, že čo bolo dohodnuté po telefóne to platilo a Energoprojekt mal vysoký kredit na stavbe aj z pohľadu technického riešenia problému. Rád by som sa v tejto súvislosti zmienil o bratoch Ondruškových, Eduardovi a Stanislavovi, ktorí projektovali hlavne objekt „Budova aktívnych a pomocných prevádzok“, ich účasť na zmenových konaniach, ich prístup k riešeniu problémov a ich postoj ako hľadať cestu, namiesto jednoduchého – to sa nedá, som si veľmi vážil. Jednoducho Energoprojekt Uherský Brod bol naladený a zohratý orchester. Raz vedenie stavby rozhodlo, aby sme vykonali kontrolu plnenia úloh na pracovisku v Uherskom Brode. Zúčastnili sa toho riaditeľ Hydrostavu Ing. František Géc, námestník pre investície EMO Ing. Ivan Kubíček a ja ako zástupca EGP. Dnes sa to vzletne nazýva audit manažérstva kvality. Rokovanie bolo na dva dni a keď sme skončili prvý deň večer, pán riaditeľ Ing. Kryštof mal pre nás prekvapenie, že si ideme zahrať bedminton vo štvorhre. Neboli sme oblečením nato pripravení, ale neodmietli sme. Rád nato spomínam, lebo aj takýto moment pri tak vážnej stavbe oteplil vzájomné vzťahy. Stavba bola prerušená a keď sme sa opäť stretli, prebehli vážne zmeny – rozpad spoločného štátu, Uherský Brod sa osamostatnil – vznikol EGP INVEST, spol. s.r.o. a v roku 1994 vznikla dcérska spoločnosť Energoprojektu Praha, Energoprojekt Slovakia, a.s.. Podstatné na tom bolo, že ľudia zostali a keď sa rozbehla dostavba prvého a druhého bloku JE Mochovce, tak sme opäť zaujali svoje pozície. EGP INVEST s.r.o. pokračoval vo svojej filozofii korektného a ústretového partnera a nemalou mierou sa zaslúžil o úspešné uvedenie prvého a druhého bloku JE Mochovce do prevádzky. Vedenie okrem už spomínaných sa posilnilo a vedľa Ing. Kryštofa to boli Ing. Jan Benešík a Ing. Jiří Holub, ktorí umocnili pracovné nasadenie a plnenie záväzkov aj počas spolupráce na iných zákazkách v oblasti jadrovej energetiky na Slovensku.

51


Aj napriek tomu, že sme konkurenti v získavaní zákaziek, hlavne na území Slovenska, navzájom sme si užitočný a som veľmi rád, že nový riaditeľ a konateľ spoločnosti Ing. Petr Sláčala, MBA má pragmatický pohľad na budúcu spoluprácu medzi našimi organizáciami a pevne verím, že naše skúsenosti a služby budú aj v budúcnosti využívať investori na oboch brehoch rieky Moravy. „Čože je to 50-tka...“ sa spieva na Slovensku zrelým mužom tohto veku. Päťdesiatka v živote organizácie, ktorá si drží vysoký kredit na trhu energetických stavieb v oblasti inžinieringu a projektových prác je úspech všetkých, ktorí sa za tie roky na vytváraní imidžu pracoviska v Uherskom Brode podieľali. Do ďalších rokov všetkým prajem veľa, veľa zdravia, trpezlivosti pri odovzdávaní skúseností mladším, technicky zaujímavé zákazky, dobrých a solventných investorov a mať okolo seba zamestnancov, ktorí budú mať radosť pracovať v takomto kolektíve.

52


Ing. Stanislav Lincmajer, Ing. Jozef Lebruška ENEL - Slovenské elektrárne, a.s. Atómové elektrárne Bohunice – útvar investícií

Naša skúsenosť s EGP INVEST

Blížiace sa okrúhle výročie založenia spoločnosti EGP INVEST nás núti zamyslieť sa nad našou doterajšou spoluprácou. Ako dlhoroční pracovníci v oblasti investícií prichádzame do styku s mnohými projektovými a dodávateľskými organizáciami a môžeme smelo potvrdiť, že EGP INVEST patril a patrí k najlepším. Oprávňuje nás k tomu skúsenosť s profesionálnym prístupom projektantov k plneniu záväzkov, vysoká technická úroveň vypracovanej projektovej dokumentácie, výborná koordinácia prác a veľmi dobrá spolupráca s investormi a dodávateľmi. EGP INVEST vstúpil výrazne do lokality Jaslovské Bohunice ešte ako súčasť Energoprojektu Praha pri výstavbe Jadrovej elektrárne V1 a po transformácií plynule pokračoval ako EGP INVEST. Mnohé objekty v lokalite Jaslovské Bohunice nesú rukopis odborníkov a projektantov z Uherského Brodu. Zámerne hovoríme o lokalite Jaslovské Bohunice, pretože niektoré objekty, ktoré sme spolu budovali, sú už dnes súčasťou spoločnosti JAVYS. Naše prvé stretnutia s pracovníkmi EGP INVEST siahajú do obdobia zahájenia výstavby JE V1, kde predchodcovia súčasnej spoločnosti boli súčasťou generálneho projektanta ENERGOPROJEKT PRAHA a plnili významnú úlohu pri spracovávaní projektovej dokumentácie stavby. Táto spolupráca pokračovala aj pri výstavbe JE V2. Pracovníci dnešného jubilanta vypracovávali postupne projektovú dokumentáciu pre hlavné a pomocné objekty JE V1, V2, ako: Pozdľžne etažérky, Nábehová kotolňa, Dielne, Laboratória vonkajšej dozimetrie, Prečerpávacia stanica, Hlavný privádzač vody, Vstupné objekty, Administratívna budova, Investorská budova, Ubytovacie kapacity, Skladovacie objekty,... Z ďalších významných projektov musíme spomenúť vypracovanie projektovej dokumentácie pre Medzisklad vyhoreného paliva, AKOBOJE, BSC - Bohunické spracovateľské centrum, Nákladná vrátnica a Rekonštrukcia systému technickej vody dôležitej v rámci Postupnej rekonštrukcie JE V1. Posledným projektom, na ktorom sme vzájomne spolupracovali, bola štúdia Nové objekty v areáli JE V2.

53


Na základe našich skúseností zo spolupráce s pracovníkmi EGP INVEST môžeme potvrdiť, že vysoká kvalita a konštruktívny prístup predstaviteľov EGP IINVEST je pre nás zárukou aj do budúcnosti. Spolupráca s EGP INVEST pri zabezpečovaní ďalších investičných projektov je pre nás vítaná. Pri príležitosti okrúhleho výročia založenia spoločnosti prajeme všetkým súčasným aj budúcim pracovníkom veľa úspešných projektov.

54


Ing. Zdeněk Linhart 2003 až 2005 - Výkonný ředitel pro jadernou energetiku ČEZ, a. s. 2005 až 2009 - Ředitel Jaderné elektrárny Dukovany

Firma EGP INVEST, spol. s r. o., mne příjemně potěšila, když v letech mého působení ve Skupině ČEZ pomohla kvalitně řešit technické problémy modernizace JE Dukovany a řadu dalších projekčních úkolů. Přestože jde o malý tým odborníků a projektantů, podílel se na spoustě velmi významných projektů pro JE Dukovany. Jen namátkově vyberu – Zadávací projekt pro „Obyvatelnost BD a ND při nadprojektových haváriích“, „Seismické zodolnění nosných konstrukcí HVB I a HVB II“ a řada dalších. Jsem rád, že EGP INVEST je součástí skupiny ÚJV ŘEŽ, a. s. Došlo tak k synergii projekčních kapacit pro jadernou energetiku, kterou v době renesance JE velmi potřebujeme. Přeji všem pracovníkům EGP INVEST, spol. s r.o., mnoho zdraví a úspěchů v další práci pro jadernou energetiku. • Aby investoři měli dostatek dobrých a technicky zajímavých projektů • Spokojené zaměstnance, kteří v zaměstnání vidí víc než pouhé získávání peněz na obživu No a zaměstnancům přeji: • Aby je práce bavila a aby za dobrou práci dostávali dobrý plat.

55


Ing. Jindřich Malach, CSc. jednatel EBIS, spol. s r.o., Brno

O tom, že existuje „nějaký“ Energoprojekt, jsem se dozvěděl v roce 1983, kdy jsem nastoupil do Výzkumného střediska Jaderné elektrárny Dukovany, na pracoviště v Brně. Zabývali jsme se výzkumem a vývojem se zaměřením na fyzickou ochranu jaderných materiálů a zařízení. Byl tam dobrý kolektiv vedený vedoucím se zápalem pro věc a přes všechna omezení té doby se mladému týmu podařilo vyvinout systém, který se vzhledem k jeho vyspělosti s obtížemi podařilo částečně nahradit o 15 let později. Pro Energoprojekt jsme vypracovali kolem roku 1985 Technický projekt fyzické ochrany EDU, který byl později realizován. Nadšení roku 1989 přineslo s sebou i pocit, že bezpečnost – fyzická ochrana – je přežitá a Výzkumné středisko bylo rozpuštěno. S několika kolegy jsme založili EBIS a v roce 1992 jsme v nové společnosti začali pracovat. Naší první zakázkou byl v roce 1992 Záložní vjezd do EDU, na kterém jsme, tehdy již s EGPI, spolupracovali. Od roku 1992 se táhne šňůra projektů, na kterých jsme spolupracovali, zmíním ty významnější: 1995

Mezisklad vyhořelého paliva EDU

1995 až 1998

Optimalizace AKOBOJE EDU

1999 až 2002

Nákladová vrátnice a zabezpečení TVD EBO

2005

Sklad vyhořelého paliva EDU

2009

Revitalizace TSFO EDU

Spolupráce s EGPI pro nás vždy znamenala záruku vysoké znalosti prostředí a kvalitu projektantské práce. Přeji za sebe i za kolektiv společnosti EBIS našemu významnému partnerovi, ať tato konstatování mohou v pracovní pohodě naplňovat i v dalším období. Vedení společnosti, zejména Ing. Petru Sláčalovi, MBA a Ing. Janu Benešíkovi, hodně sil a dobrých nápadů při vedení společnosti.

56


K letošním vánocům jsem dostal od Petra Sláčaly tričko s logem společnosti EGPI. Vzal jsem ho na jednu ze svých pracovních cest, organizovaných IAEA v Kapském městě, kde jsem se v tomto tričku s pozadím Stolové Hory neuměle vyfotil. Ať roste mezinárodní úspěch EGPI!

57


Ing. Milan Navrátil account manager BIZMARK s. r. o., Uherský Brod Kreativní a marketingové komunikace

Do další padesátky jde EGP INVEST s novou komunikační tváří

Naše reklamní agentura byla v r. 2009 oslovena novým ředitelem EGPI Ing. Sláčalou a požádána o pomoc při tvorbě marketingové komunikace vaší projekční kanceláře. V dnešní době se bohužel již nerozlišuje, zda je firma orientováná na koncové spotřebitele či třeba na firemní segment, jak je tomu v případě EGPI. Skrývá-li v sobě kvalitu, a to je v tomto případě více než jasné, musí o tom umět i dát vědět. A to především směrem ven, k zákazníkům, obchodním partnerům. Bohužel této oblasti v minulých letech nebylo věnováno příliš pozornosti. Začali jsme logem firmy, poněkud archaická zeměkoule z jejího znaku zmizela a byla nahrazena moderním, čitelným, ale především nadčasovým řešením. Následovala nová grafika základních merkantilních tiskovin (vizitky, dopisní papíry), nové logo se objevilo na merkantilních tiskovinách (vizitky, dopisní papíry) i v okolí budovy – na vlajkách a polepu nepříliš vzhledných výkladů v 1. podlaží budovy.

A čekal nás další úkol – internetová prezentace firmy. Ta je důležitá pro komunikaci nejen směrem ven z firmy (zákazníci, dodavatelé, partneři, banky, úřady), ale i směrem dovnitř, k zaměstnancům, ať těm stávajícím, či těm budoucím. A na nich stojí současnost, ale i budoucnost firmy. Vždyť první kroky budoucích zaměstnanců pro seznámení s firmou vedou na web, který správně hovoří o úspěších, organizaci, firemní kultuře, a i o aktuálním dění ve firmě. V posledním roce EGPI významně personálně posiloval a webová prezentace svojí měrou věřím, že pomohla. 58


Webdesignu předcházelo vytvoření firemního vizuálu, kdy jsme k logu a novému firemnímu sloganu „Projekty s energií“ přidali grafickou obrazovou, a tedy i významovou podobu.

Následovala tvorba webdesign, obsahová studie a programování. Nejvíc však dalo zabrat sestavení sekce Projekty. Zde jsou představeny přehlednou formou referencí desítky nejvýznamnějších realizací za poslední desetiletí, a jak při tom konstatoval Ing. Benešík – „Ani jsem netušil, kolik dá práce ohlédnout se za sebe a vidět, co všechno i díky nám bylo postaveno“. Čeká nás spolu s EGPI ještě několik reklamních projektů, nejblíže nový firemní profil, ale s lidmi z této firmy – panem ředitelem Sláčalou, nepostradatelnou paní Koníčkovou i novým kvalitářem panem Prachařem – to jistě bude hračka. A když už jsem u lidí, tak mi ještě dovolte k jednomu z nich malou poznámku. Když jsme po tvorbě loga přecházeli k firemnímu sloganu, tak se pan ředitel Sláčala prozíravě rozhodl na jeho tvorbu vyhlásit firemní soutěž, a zapojit tak své zaměstnance i touto formou do vytváření firemní marketingové kultury. Zasedal jsem v hodnotící komisi, a vzhledem k zaměření firmy především na projektování staveb energetiky jsem mohl návrh vzešlý od kolegů z oddělení elektro „Projekty s energií“ k vítězství jen doporučit. Jeho kouzlo pro mě tkví především v jeho dvojsmyslnosti, a tak i díky němu mohu firmě EGP INVEST a jejím zaměstnancům do dalších padesáti let popřát, ať jsou vždy plni energie!

59


RNDr. Mária Petrášová 1958-1992 – ŠZD SR (Štátny zdravotný dozor) 1992-2000 – Radiačná ochrana VUJE, a. s. Trnava

Riaditeľ EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod p. Sláčala ma požiadal, aby som svojimi spomienkami prispela do publikácie 50. Výročia založenia spoločnosti. Považujem to skutočne za veľké ocenenie mojej dlhoročnej spolupráce s a preto sa pokúsim napísať pár spomienok. Obdobie r. 1970-1980 bolo poznamenané nielen dostavbou a sprevádzkovaním prvej atómovej elektrárne A1 v Jaslovských Bohuniciach, ale aj haváriami v r. 1976 a 1978, ktoré znamenali ukončenie prevádzky a v tej dobe neznámu etapu vyraďovania. Bolo to obdobie, keď som spolupracovala s projektantmi Energoprojekt Uherský Brod pri riadení projektov inventarizácie a finálneho spracovania Ra odpadov na homogenizáciu a vyberaní kvapalných odpadov A1, pri projektovom riešení dominantných úkolov pri bitumentácii , cementácii, spracovaní kvapalných odpadov a vitrifikácii vysokoaktívneho chrompiku z A1. Premýšľala som, aké konkrétne udalosti, zaujímavé a úsmevné príhody sme spolu prežili. S hrôzou som zistila, že podrobnejšie fakty mi už akosi vyprchali z pamäti. Spomínam si najmä na Vašich pracovníkov – Ing. Benešíka, Ing. Maňasa, Ing. Horňáka, Ing. Ondrušku, s ktorými som bola najčastejšie v styku. Spolupráca s nimi bola vždy pekná a užitočná. Projektová dokumentácia bola vždy spracovaná veľmi starostlivo a v prípade nejakých rozporov a nesúladu s hygienickými predpismi vždy rešpektovali pripomienky štátneho zdravotného dozoru. Boli to konzultácia a porady, ktoré riešili ako aj vyriešili predmetný problém, dosial neznámy. V priebehu posudzovania projektovej dokumentácie spracované v Uherském Brodě sa mnohokrát stalo, že sme nekontrolovali iba otázku zabezpečovania ochrany zdravia pri práci, ale sme si všímali i nedostatky súvisiace s bezpečnosťou práce. Tak spomínam na projekt výstavby viac ako 200 m vysokého meteorologického stožiara na novej meteorologickej stanici v Bohuniciach, v ktorom sa neuvažovalo s vybudovaním výťahu. Iba zásluhou môjho kolegu MUDr. Františka Olleho má tento výškový meteostožiar v EBO ako jediný v Československu výťah, ktorý je neoceniteľnou pomôckou pre personál z hľadiska bezpečnosti práce.

60


Rada by som spomenula diskusiu o jadrovej energetike na Slovensku, ktorá sa uskutočnila v rakúskej televízii. Boli podané informácie o stave jadrovej bezpečnosti, o monitorovaní rádioaktívnych vypustí i o monitorovaní životného prostredia v okolí Jaslovských Bohuníc. Na otázky týkajúce sa jadrovej bezpečnosti a najmä tlaku na odstavenia blokov JE V1 sme jasne odpovedali, že na základe expertíz, skúseností a výsledkov prevádzky ako aj výsledkov kontrol vykonávaných štátnymi dozormi nad radiačnou ochranou a jadrovou bezpečnosťou niet dôvodu na odstavenia jadrových blokov V1. V súčasné dobe sú obidvaja bloky V1 už odstavené. Za zmienku stojí i zážitok z previerky zabezpečenia radiačnej ochrany pracovníkov pri defektoskopickej kontrole reaktorovej nádoby JE A1, ktorá sa z časti zvárala na stavenisku v Škodováckej hale. Práce sa vykonávali výlučne v noci, tj. V čase, kedy bolo na stavbe najmenej pracovníkov. Bolo to v zimnom období, všade plno snehu, do elektrárne sme prichádzali okolo polnoci. Do haly bolo potrebné prejsť po drevenej lávke, ktorá viedla nad 19 m hlbokou výkopovou jamou hlavného výrobného bloku. Nad nami svietila jediná lampa, ktorá pri silnom vetre vydávala nepríjemné zvuky. Pripadalo mi to ako v horore. I keď som bola mladá, strach z tej výšky som nevedela utajiť. Môj ešte mladší kolega ma pred prechodom po kývajúcej lávke s jednostranným zábradlím posmelil slovami: „Pani šéfka, nebojte sa, nič sa nestane. A ak, tak vojdete do histórie spolu so mnou ako prvá obeť jadrovej energetiky v Československu“. Často a rada na nich spomínam. Žiaľ už mnohí nie sú medzi nami, veď je to už viac ako 50 rokov ako sme začínali. Rada by som sa vrátila k Vašim pracovníkom. Dobré medziľudské vzťahy medzi nimi a pracovníkmi štátneho zdravotného dozoru boli dôležitým faktorom, ktorý významne prispel k úspešnému vybudovaniu tak dôležitých energetických zdrojov ako sú elektrárne Bohunice, Mochovce, Dukovany a Temelín. Chcela by som sa poďakovať Vaším starším – skôr narodeným pracovníkom za príjemné a zmysluplné pracovné stretnutia plné nadšenia pre vyriešenie problémov a za milé historky, ktoré sme spolu prežili. Celkom na záver dovoľte mi zablahoželať k tak významnému jubileu Vašej spoločnosti ako je 50 výročie jej založenia. Do budúcnosti prajem Vašej spoločnosti veľa, veľa krásnych a zaujímavých zakázok nielen vo Vašej krajine, ale aj v zahraničí. Zamestnancom spoločnosti prajem pevné zdravie, dobré medziľudské vzťahy na pracovisku. Nech Vaši mladší pracovníci oplývajú silami, nápadmi a nadšením pre prácu ako ich predchodcovia, seniori Vašej spoločnosti s ktorými som sa stretla po čas svojej profesionálnej činnosti.

61


Ing. Vojtěch Příman Palivový cyklus ČEZ, a. s. Několik vět o naší spolupráci s EGPI

Uherský Brod je malebným městem, blízké lázně Luhačovice jsou přímo stvořené pro načerpání nových sil, či jak se dnes říká dobití baterií. Je to inspirující prostředí a je určitě příjemné v takovém kraji žít a pracovat. Kolektiv EGP INVEST, spol. s r. o., má tedy pro tvůrčí práci velmi dobré podmínky a předpoklady. S EGPI náš útvar spolupracuje již druhé desetiletí (jak ten čas letí). Spíše než o konkrétních zakázkách, které pro nás EGPI zajišťoval, bych se zde rád zmínil o jeho tvůrčím kolektivu a o duchu naší vzájemné spolupráce. Společnost EGPI dlouhá léta disponuje kvalitní inženýrskou kapacitou, která je velmi stabilní. Řada projektů, které EGPI realizoval, a výčet je to opravdu působivý, pomohla jeho specialistům profesně vyrůst do úrovně, díky které je úspěšný v získávání zakázek nejen u nás, ale i v zahraničí. Uspěl například i u tak náročných akcí, jako jsou práce na projektech dostavby JE Mochovce či úložišť radioaktivních odpadů. Právě schopnost dotahovat věci do realizačního výstupu je u projekčních organizací zásadní a kolektiv EGPI je jednou z takových firem. Často slýcháme poučky o tom, jak na prvním místě stojí přání a očekávání zákazníka, ne vždy se ale s takovým přístupem v reálném světě setkáváme. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že EGPI vždy naplnil naše požadavky. I když to může vyznít jako fráze, z práce týmu EGPI je zřejmý zájem o věc, vysoká profesionalita a multi-disciplinární přístup daný širokým spektrem odborností, kterými EGPI disponuje. Je tedy schopen vždy zasadit řešené projekty do širších souvislostí. Co popřát do další padesátky? Rozhodně přeji kolektivu EGPI hodně zdraví, úspěchů v jeho práci, zajímavé zakázky a neutuchající entuziasmus. Naše země se připravuje na další rozvoj jaderné energetiky, a to se rozhodně bez podpory vysoce kvalifikovaných týmů jako je ten v EGPI neobejde.

62


Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. Předseda představenstva a generální ředitel Slovácké strojírny, akciová společnost, Uherský Brod

Vážený pane řediteli, rád bych Vám jménem svým a také jménem mých spolupracovníků blahopřál k významnému jubileu založení společnosti EGP INVEST, spol. s r. o. Za uplynulých padesát let činnosti společnosti dosáhl kolektiv vašich spolupracovníků významných úspěchů a získal tak vysoké odborné renomé v oboru. Město Uherský Brod se i vaším přičiněním zařadilo do podvědomí nejen odborné veřejnosti jako město, kde působí významná inženýrsko-projektová společnost. Obdivuhodné je také prosazení se v současných ne příliš příznivých podmínkách pro podnikání. Vaše snaha rozšiřovat oblasti vašeho podnikání i mimo oblast hlavního oboru podnikání společnosti dokazuje, že vaše společnost, ač letos padesátiletá, je stále mladá duchem a má toho ještě mnoho před sebou. Dovolte mi proto, abych touto cestou Vám i vašim spolupracovníkům popřál do dalšího podnikatelského života mnoho úspěšných projektů a realizací, spokojenost zákazníků a další rozvoj společnosti ve všech oblastech podnikání. V osobním životě Vám přeji mnoho zdraví, štěstí a rodinné pohody. To je předpokladem k úspěšnému řízení společnosti a jejímu rozvoji v další padesátce jejího podnikatelského života.

63


Ing. Vladivoj Řezník Ředitel inženýringu ENEL – Slovenské elektrárne, a. s.

Vždycky, když projíždím krajinou v okolí Uherského Brodu, zavzpomínám na své kolegy ze společnosti EGP INVEST Uherský Brod a na úkoly, které jsme společně řešili. S pracovníky EGP INVEST Uherský Brod jsem se poprvé setkal za svého působení v Jaderné elektrárně Dukovany a při přípravě výstavby meziskladu vyhořelého jaderného paliva. Prožili jsme mnohé krušné chvíle, ale nakonec vše dobře dopadlo a mezisklad byl postaven a zprovozněn podle plánu a hlavně potřeby provozu EDU, protože hrozilo odstavení elektrárny z důvodu, že nebylo kam ukládat vyhořelé palivo. V těchto těžkých dobách se utvrdila moje důvěra ve schopnosti firmy EGPI Uherský Brod a jejích zaměstnanců, protože když jsme se dostali do problémů, vždy jsme se napřed dohodli na jejich řešení, a teprve pak přišla řeč na peníze. I když jsme mnohdy byli ve vážných problémech a situace byla vypjatá, nikdy tohoto EPGI Uherský Brod nevyužil k nátlaku a cenovému vydírání. Toho jsem si vždy velmi cenil a vážím si proto všech vedoucích pracovníku EGPI a jejich profesionality. Pak jsem EGPI ztratil na mnoho roků z dohledu. Pracoval jsem ve Vídni v MAAE, pak v Praze na ředitelství ČEZu, následně v Západočeské energetice v Plzni v představenstvu, a pak zase na centrále ČEZu. Po mém odchodu z ČEZu na začátku roku 2008 jsem nastoupil na Slovensko do skupiny ENEL a jejich Slovenských elektrární. Vybudoval jsem zde útvar Inžinieringu, který funguje od roku 2009. A co se nestalo. Přijedu na jadernou elektrárnu Bohunice na technické jednání a vidím tam „staré“ známé tváře. Sedí tam pan Benešík a jeho spolupracovníci. Kruh se uzavírá. Jsem rád, že mám proti sobě, a tím hlavně vedle sebe, spolehlivou firmu EGPI a ověřené partnery z Uherského Brodu. Když zase někdy pojedu do Luhačovic, Zlína nebo přes Starý Hrozenkov do svého zaměstnání na Slovensko, vzpomenu si na své kolegy ze společnosti EGPI Uherský Brod. Bude to vzpomínka příjemná, která mě pohladí po mém srdci, jehož kousek v Uherském Brodě zůstal. Firmě EGPI přeji k jejímu krásnému jubileu hodně dobrých profesionálů, mnoho úspěšných projektů a šíření výborné profesní tradice do budoucna. 64


Ing. Oto Schultz člen predstavenstva a obchodný riaditeľ VUJE, a.s Trnava

Míľniky spolupráce EGPI a VUJE

Začiatky jadrovej energetiky v Československu siahajú do obdobia výstavby atómovej elektrárne A-1, ktorá sa na Slovensku budovala ako overovací typ plynom chladenej elektrárne. Bolo to obdobie po roku 1957, kedy vznikali na Slovensku a v Čechách prvé skupiny pracovníkov, ktorí začali riešiť projekčné a realizačné problémy pri výstavbe elektrárne A-1. EGPI má svoje začiatky v Projektovom stredisku Vítkovických stavieb, VUJE v Atómovej elektrárni v Jaslovských Bohuniciach. Konkrétnejšia spolupráca začala až po vzniku samostatného Výskumného ústavu jadrových elektrární v roku 1977 a súčasné EGPI bolo samostatným strediskom v jadrovom závode 11000. V tom období už oba kolektívy pracovníkov riešili problémy spojené s výstavbou a neskôr s prevádzkou novovoronežských blokov V-1 v Jaslovských Bohuniciach a so započatím výstavby blokov v Dukovanoch. Po roku 1989 obe naše spoločnosti prešli privatizačným procesom a pre prežitie a udržanie sa bolo vtedy treba čo najviac priblížiť sa potrebám našich zákazníkov. EGPI si zakladá v r. 1995 svoju organizačnú zložku priamo v Trnave, pôvodný Výskumný ústav jadrových elektrární sa transformuje na inžiniersku firmu. V tom období sa začína najaktívnejšia časť spolupráce medzi EGPI a VUJE. Koncom roku 1996 je podpísaná zmluva na projekčné práce na projekt „Seizmické zodolnenie a rozšírenie kapacity medziskladu vyhoreného paliva“. Práce boli ukončené po štyroch rokoch v novembri 2000. Ďalším mimoriadne významným projektom bola spolupráca na projekte „Rekonštrukcia blokov V-1“, kde VUJE bolo spolu s firmou Siemens v pozícii generálneho dodávateľa.

65


Jedným zo zásadných systémov rekonštrukcie bol systém Technickej vody dôležitej pre 1. a 2. blok V-1. EGPI zabezpečoval kvalifikované projekčné práce na tomto systéme v rokoch 19982000 a kvalitnou prácou významne prispel k tomu, že práce na rekonštrukcii mohli byť realizované bez odstavenia elektrárne. Zároveň boli vykonané v stanovených termínoch, čo významne prispelo k celkovému skončeniu rekonštrukcie blokov V-1 v zmluvne dohodnutom termíne. V rokoch 1997-1999 VUJE realizoval projekt dokončenia „Republikového úložiska rádioaktívnych odpadov v lokalite EMO“. EGPI bol pre tento projekt dodávateľom projektových a inžinierskych prác. Realizácia tohto projektu bola náročná najmä z hľadiska nedostatku a neúplnosti podkladov. Tento projekt prevzalo VUJE po neúspešnom dodávateľovi a viaceré z pôvodných riešení bolo nutné prepracovať. V tejto situácii bola významná veľmi dobrá spolupráca s EGPI a kvalifikovane spracované výstupy. V ďalšom období VUJE zabezpečoval projekt „Modernizácia blokov V-2“ v pozícii generálneho projektanta. V rokoch 2002-2004 sa na projektových prácach významne podieľalo EGPI Uherský Brod. Tento projekt bol pozitívne hodnotený odberateľom SE, a.s., ktorý si už realizáciu zabezpečoval vlastnými investorskými kapacitami. Nemenej významná bola účasť EGPI na projekte „Vyraďovanie A-1 I. etapa“, ktorý bol realizovaný počas obdobia piatich rokov a to 1999-2004. V rokoch 2003-2004 realizoval VUJE mimoriadne významný projekt pre likvidáciu rádioaktívnych odpadov „Finálne spracovanie kvapalných rádioaktívnych odpadov. VUJE bol v tomto projekte generálnym dodávateľom technologickej časti, vlastný objekt budoval iný dodávateľ. EGPI zabezpečoval v tomto projekte funkciu generálneho projektanta a tiež autorského dozoru. Práce na tomto projekte boli mimoriadne náročné, pretože boli veľmi tvrdé podmienky z hľadiska dodržania technologických podmienok, ale tiež veľmi napätých termínov. V tomto projekte sa potvrdila dobrá schopnosť celého kolektívu EGPI pri zabezpečení a koordinácii viacerých dodávateľov v rámci projektu, ako i pri samotnej realizácii. I s veľkým prispením EGPI bol projekt úspešne ukončený. Poslednou aktivitou EGPI v rámci spolupráce s VUJE je projekt „Dostavba 3. a 4. bloku JE Mochovce“, kde EGPI sa zúčastňuje na projekčných prácach strojnej časti primárneho okruhu a na projektovaní prevádzkového súboru Radiačná kontrola. Tento projekt končí v októbri 2010. 66


V predchádzajúcom boli v krátkosti uvedené všetky zásadné projekty spolupráce VUJE a EGPI. EGPI sa v celom tomto období ukázala ako kvalitná projekčná spoločnosť, ktorá bola a je zárukou spokojnosti našich zákazníkov z oblasti jadrovej energetiky. Veríme, že spolupráca našich spoločností bude pokračovať v ďalšom období nielen na Slovensku, ale aj v Českej republike napr. pri výstavbe 3. a 4. bloku v JE Temelín. I touto cestou blahoželáme EGPI ku krásnemu výročiu založenia a želáme veľa dobrých zákaziek a samozrejme udržanie dobrého odborného potenciálu projektantov, bez ktorých by nezačal žiadny energetický projekt.

67


Ing. Aleš John, MBA Generální ředitel Ústav jaderného výzkumu Řež a. s.

Projektant

Projektant je tak trochu snílek, tak trochu umělec, rozhodně hodně technický odborník. Projektant je člověk s fantazií, člověk, který přemýšlí dál než běžné konvence uvažování. Projektant propojuje dílčí technické oblasti, vlastnosti a parametry jednotlivých systémů a částí do jednoho funkčního celku tak aby později po realizaci sloužily svému zamýšlenému účelu. Být projektantem je více než zaměstnáním, dalo by se říci, že je to poslání. Projektantem se člověk rodí a roste k dokonalosti celý život. Takových projektantů bylo v oblasti energetiky v dřívějším Energoprojektu dostatek, nakonec výsledky jejich práce vyrábí proud dodnes. I v dnešním EGP INVEST je projektantů dostatek, pravda, někteří sice trochu prokvetlí, ale stále s humorem, nápady a velkorysým nadhledem. Jedno z poslání mimo tu denní projekční rutinu je ještě jedna věc. Tou je výchova svých nástupců, mladých stejně nadšených budoucích projektantů. Sdělení co nejde, co bylo již vyzkoušeno, kde je slepá cestička a naopak, co se osvědčilo, jsou neocenitelná, stejně tak jako jsou neocenitelné nápady vtělené do nových projektů. Tak, projektanti, držím palce a ať se daří. Bez vaší práce a nápadů se nepostaví ani pastouška, natož elektrárna, a to dokonce jaderná.

68

Vzpomínky našich bývalých spolupracovníků

VZPOMÍNKY NAŠICH BÝVALÝCH SPOLUPRACOVNÍKŮ Františka Běhalová vedoucí plánování

Při návštěvě EGPI jsem byla mile překvapena tím, jak jsou jednotlivá pracoviště vybavena moderní technikou. Za mého působní v letech 1974-1987 jsem měla psací stroj a obyčejnou kalkulačku. Zajišťovala jsem ekonomické podklady projekčního střediska Uherský Brod do závodu EGP Ostrava a pak EGP Praha. Jednalo se o evidenci: • přijatých zakázek • čtvrtletní výrobní plán • rozpracovanost (někdy i 70 zakázek v měsíci) • pracovní výkazy zaměstnanců (cca 120 osob) • podklady pro fakturaci dokončených zakázek • příprava a expedice hotových projektů • a jiné, např. obsluha dálnopisu Jednou měsíčně jsem tzv. „uzávěrku“ odevzdala na závodě, nejdříve v Ostravě, pak v Praze. Jelikož středisko v Uherském Brodě mělo pouze jedno auto, které používali hlavně projektanti k jednání na stavbách, neměla jsem možnost já na Prahu. Pak jsem si mohla vybrat: vlak, autobus, letadlo z Kunovic. Problém byl v tom, že cesta vlakem trvala i 9 hodin, musela jsem v Praze shánět nocleh, většinou zněla odpověď: „Máme obsazeno“. Autobusem byla cesta rychlejší, ale také s problémy. V 10.00 hodin jsem byla na závodu EGP, rychle vyřídit potřebné věci a zpět v 15.00 hodin vlakem domů, ve 22.00 hodin Uherský Brod. Možná lepší bylo letadlo z Kunovic v 9.00 hodin. Pak krásná hodina letu malým letadlem pro 16 cestujících, nízko letícím, sledujícím dálnici D1, bylo možno 69


sledovat všechno pod námi. Ale pak z letiště Ruzyně do Holešovic – závodu EGP – další hodinová cesta autobusem a tramvají. Na závodě rychle všechno vyřídit, mj. na výpočetním středisku vyťukat na děrovacím stroji všechny pracovní výkazy a rozpracovanost zakázek, děrné štítky předat k počítači, a pak překontrolovat správnost. A někdy bez oběda zpět na letiště, letadlo odlétalo ve 16.00 hodin. Jednou v zimě od jihu hodně sněžilo. Z Prahy byl odlet ještě povolen, ale přistání na Moravě? Brno již nepřijímalo, Kunovice také, letadlo zamířilo k severu, letiště Holešov již nepřijímalo, konečně Ostrava – Mošnov. Sotva jsme přistáli na letištní plochu, začalo hustě sněžit, takže nebylo možné počítat s odletem zpět do Kunovic. Po dlouhém jednání nás autobusem odvezli na nádraží do Přerova. To již byla půlnoc, všechny vlakové spoje odjely a nám všem nezbylo než přespat v hotelu v Přerově. Dnes je pracovnice ekonomického útvaru těchto patálií ušetřena. Pro mne to byla taková stresová záležitost – „výlet do Prahy“, která patřila k mým povinnostem na středisku EGP v Uherském Brodě.

70


Ing. Jiří Bršlica Starosta obce Nivnice

Postřehy ze života v EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod

Když v roce 1981 ukončil základní vojenskou službu, nastoupil jsem do EGP coby mladý perspektivní projektant do skupiny Ing. Múdré. Skupina byla v ten okamžik složena ze tří žen Marií a dvou mužů Jiřích. Marie Kočicová v té době mimo jiné měla na starosti inventář ROH, který byl především sportovního charakteru. Tím, že jsem přišel jako mladý sportovec, a neustále na ní loudil různé výpůjčky spacáků, stanů, míčů, sítí a jiného sportovního materiálu, mne uvrtala do sportovního referenta. To vše se odehrálo v době, kdy začátkem září firma oslavovala „Den horníků a energetiků“, tentokrát na pionýrském táboře „Zbrojovák“ v Suché Lozi. Pro sportovního referenta to znamenalo připravit sportovní odpoledne pro všechny zúčastněné: tey přenést veškerý sportovní materiál a zajistit jednotlivá stanoviště, včetně vyfáborkování branného pochodu. Po sportovním odpoledni, které se vždycky protáhlo až do pozdních odpoledních hodin, neboť někteří místo orientačního pochodu po fáborkách se nechali unést hřibařskou vášní a vrátili se místo za půl hodiny až za 2 – 3 hodiny s úlovkem dvou či tří hřibů, podle nich jedlých. Až byli všichni připraveni na svých místech, mohla nastat společenská zábava. Chvíle taneční a hudební přestávky mnozí účastníci využívali na vykonání osobních potřeb. Mezi jinými se zvedl i pan Koníček, vzal svůj kožený kufřík a přes celý sál si to míří k hlavnímu vchodu. „Miro, kam jdeš, ještě není konec,“ pan Koníček odpoví: „Na záchod“. A otázka jde zpátky: „Na co potřebuješ ten kufr, když jdeš na záchod“. Odpověď je velmi pohotová: „Když možů chodit s taškama ženské, proč nemožu jít aj já.“ Odpolední přestávka bývala vyplněna některými účastníky kuřáckým dýchánkem na terase střediska nebo krátkými procházkami po okolí. Již zmíněný pan Koníček tyto chvíle klidu využil k tomu, že vylezl na jednu z bříz vedle terasy. Jeho spolupracovník a vedoucí Ing. Orlovský se na něj podívá a pronáší památnou větu: „Mirku, už jsem v životě viděl ledacos, ale koňa na stromě ještě ne.“ V polední přestávce jsme chodívali na obědy do města. Někdo šel na oběd, a kdo neměl hlad, šel po obchodech, nebo vyřizoval různé „neodkladné“ záležitosti. Jednou paní Šuranská přinesla kabelku svojí dcery, že se jí roztrhl řemínek přes rameno a že to musí dát opravit k obuvníkovi. Tak využila polední přestávky 71


a odnesla kabelku na opravu. Asi za tři dny si ji byla zase vyzvednout. Přinesla ji do kanceláře a Marie Kočicová se jí ptá: „Tak jak ti to opravili?“ Paní Šuranská vytáhne opravenou kabelku z tašky, že se na to podívají. Jaké bylo jejich překvapení, když se podívaly na zasukovaný řemínek. Nejdřív nevěděly, co si o tom mají myslet, ale pak jsme se začali všichni smát. Takovou opravu bychom zvládli i sami.

72


Věra Dvořáková Pomocná projektantka elektro

V roce 1966 jsem nastoupila do Vítkovických staveb jako kreslička. V pracovním poměru jsem byla až do roku 2003, kdy jsem odešla do plného invalidního důchodu. Během mé pracovní činnosti se firma přejmenovala na EGP a EGP INVEST. Kromě mateřské dovolené, která trvala 1 rok, jsem v práci setrvala 37 let. Na svá pracovní léta vzpomínám moc ráda. Práce mne bavila, stala se mi koníčkem. Měla jsem štěstí na hodné vedoucí i na spolupracovníky. Dnes již s úsměvem vzpomínám na uhlová kamna na Graulovém (jak jsme nosili uhlí a sami topili), na rýsovací soupravu, na nálevková pera, logaritmické pravítko či čpavkový kopírovací stroj. Posledních pár let před odchodem do důchodu jsem se naučila pracovat s počítačem, což je mi teď ku prospěchu. Dodnes se potkávám s bývalými spolupracovníky a mám moc příjemný pocit. Rádi vzpomínáme na DEN „HORNÍKŮ A ENERGETIKY,“ na MDŽ, či na nezapomenutelné zájezdy, které se konaly každý rok.

73


Pavla Göblová, Zdena Ficalová Projektantky, stavební oddělení

Příspěvek k založení společnosti a její začátky

V Uherském Brodě začátkem šedesátých let nebyla žádná stavební projektová organizace. Proto zájem o práci v nově založeném projektovém středisku Vítkovických staveb Ostrava byl značný. V polovině roku 1960 se tak sešel a postupně rozšiřoval vcelku mladý kolektiv pracovníků. Velká část zaměstnanců nedosáhla ještě třiceti let, další byli středního věku a, dále zde bylo několik zkušenějších starších pracovníků – například p. František Peléšek, p. Slabiňák, p. stav. Kolařík, Ing. Misler. Vedení střediska a stavební skupiny včetně statiků sídlily v nynějším Panském domě (tehdy byla v této budově pošta, takže se říkalo na poště, název Panský dům se ve městě vžil mnohem později). „Profese“ měly své pracoviště na radnici, tehdejším Městském národním výboru. Prostory na MNV byly malé a tmavé, takže bylo jasné, že jde o provizorium. Proto už na jaře 1961 se vodaři, elektrikáři, topenáři a rozpočtáři stěhovali o pár desítek metrů dál do bývalého Graulova hostince v nynější Moravské ulici, zvaného Graulovo. Ze začátku bylo – nejspíš pro nedostatek místa – středisko málo vybaveno, chyběl např. světlotisk. Když bylo potřeba něco okopírovat, chodilo se do střediska geodézie. Odevzdávat projekty jsme jezdili s ruličkou plánů do Ostravy, kde jsme také vykonávali všechny práce, spojené s expedicí projektů. Tato situace nebyla nejvhodnější, takže brzy poté, co středisko získalo Graulovo, přibyl i světlotisk a projekty se kompletně dokončovaly v Uh. Brodě. Práce bylo dost a už ze samého názvu střediska bylo patrné, pro jakou oblast a na jakou sféru odbornosti byla většina projekční práce zaměřena. VŽKG, NHKG a podobně, jiné zakázky přibyly později. Téměř všichni pracovníci svým způsobem v projekční práci začínali, buď přešli z jiného zaměstnání či z praxe na stavbě nebo ze školy. Možná tím byla dána shoda, která na pracovišti panovala. Poradit mladým, přicházejícím ze školy, nebo těm, kteří Průmyslovou školu stavební studovali večerně, bylo samozřejmé. Když nevíš nebo něčemu nerozumíš, tak se zeptej, nikdo ti hlavu neutrhne. Všem nám záleželo nejen na odevzdané práci, ale také jednomu na druhém.

74


K tomu dobrému kolektivu, na který dodnes vzpomínáme, přispívala jistě i legrace, k níž někteří měli sklony a ostatní se rádi přidávali. Takže i při pracovním „frmolu“, který leckdy nastal, jsme se dovedli také odreagovat. Nezapomenutelné jsou humorné příhody a vtip Mirka Koníčka, svým dílem přispíval i Tonda Vörös, v neposlední řadě pak také pan Vystrčil. Tehdejší vedoucí střediska p. Prachař to přecházel s pokýváním hlavy a odchodem do své kanceláře. Věděl, že práce se udělá a odevzdá vždy a „termín“ bude splněn i za cenu mnoha přesčasových hodin. Pan Jan Prachař v roce 1970 odcházel do důchodu a s ním skončily v Uh. Brodě také Vítkovické stavby. Celé středisko převzal ENERGOPROJEKT PRAHA, přestěhovalo se do nové budovy v ulici Antonína Dvořáka a v jeho vedení stanul p. Ing. Jiří Kryštof, který za Vítkovických staveb vedl stavební skupinu. Středisko se rozšiřovalo, přibývali noví zaměstnanci i nová, jiná práce. Co říct závěrem? Snad jenom tolik, že my dvě jsme se v práci poznaly, nezůstalo však jen u pracovních vztahů. Staly jsme se kamarádkami, a toto naše kamarádství vydrželo celých těch neuvěřitelných padesát let.

75


Ivan Graffe Vedoucí oddělení elektro

Do zakládaného projekčního střediska Vítkovických staveb n. p. jsem přišel z n. p. MEZ Zábřeh, kde jsem byl zaměstnán jako konstruktér rozvaděčů NN a VN v červenci roku 1960. První pracoviště bylo v kancelářích na radnici Uh. Brod, v její zadní části. Byly to velmi stísněné poměry a málo světla. Namačkáni zde byli vodaři, topenáři, stavaři a dva elektroprojektanti. Vzhledem k tomu, že práce bylo hodně a prostory malé, rozpočtáři pak seděli v klášterním konventu a celá stavební skupina pak na Panském domě v jižním křídle v patře. Projektanti umístění na radnici se přestěhovali na objekt zvaný Graulovo. Současně se sem stěhovali i rozpočtáři s vedoucím panem Františkem Mazůchem. Zde již bylo více světla i prostoru, ale topilo se ve velkých kamnech na tuhá paliva, což bylo dost nepraktické. I za těchto podmínek jsme vytvořili celou řadu projektů, zejména na Ostravsku, pro tento účel jsme byli zřízeni. Byly to objekty ve VŽKG, NHKG, Třinecké železárny atd. Vznikla i celá řada malých projektů pro NV v okrese. V roce 1969, kdy se připravovala výstavba jaderných elektráren, se stalo středisko potenciálním zájemcem o tyto zakázky. První československá jaderná elektrárna A1 v Jaslovských Bohunicích a návazně V1 o výkonu 2x440 MWe vyžadovaly značné a kvalifikované všeprofesní projektové kapacity. Generální projektant Energoprojekt Praha potřeboval zřídit projektové středisko blíže budované stavbě, proto převzal pod svá křídla Vítkovické stavby n. p. Uherský Brod. Nejprve jsme byli přičleněni k EGP Ostrava pod vedením Ing. Kulhánka jako středisko 384. Naše kvality se osvědčily již při rekonstrukci a plynofikaci Teplárny Brno – Špitálka a, tak jsme kromě jiných projektů dostali za úkol urychleně zpracovat projekt elektročásti pro havarovaný provoz. Úkol byl velmi naléhavý, za tři dny nás Ing. Kulhánek převelel do Brna a práce začala, i když v objektu byli ještě hasiči a kriminálka. Projekt jsme úspěšně v období roku 1975-1976 zvládli a potvrdili, že výběr EGP Uh. Brod pro další spolupráci a začlenění do EGP Ostrava byl oboustranně výhodný a přínosný. Od roku 1976-1977 již nastalo hodně práce na projektech pro JE V1

76


Jaslovské Bohunice. Byly to velké projekty zejména pomocných provozů – dílny, sklady, ubytovny pro pracovníky a hotel pro experty v Trnavě. Oddělení elektro se postupně rozšiřovalo, přicházeli noví projektanti s praxí i po ukončení školy. V roce 1970 jsme museli nutně rozšířit skupinu o projektanty silnoproudu i slaboproudu. V té době přišel do oddělení elektro Ing. Matůš Iren, který byl po roce 1968 vyloučen ze svého odborného pracoviště v Tesle Rožnov – vývoj elektroniky, byl vedoucím skupiny slaboproud, který zpracovával i dle požadavků investora na EPS a zabezpečovacího zařízení. Vzhledem k množství práce, která stále vzrůstala, se oddělení elektro a slaboproud rozšířilo na 14 pracovníků. V elektro silnoproud to byli J. Graffe – vedoucí oddělení, Ladislav Konečný, Ing. Josef Hamšík, Jaroslav Tlach, Josef Vozár, Ing. Marášek a kresličky Věra Běťáková a Věra Dvořáková. Skupina slaboproudu: Ing. Iren Matůš, Ing. Vojtěch Běhunčík, Miroslav Civáň a kresličky Iren Ševčíková a Jana Lysá. Oddělení elektro bylo početné a práce od stavebních oddělení nebyla rovnoměrně rozdělována, takže jsem musel hodně cestovat a shánět práci u investorů i v EGP Praha a Ostrava. Když se začaly projekční přípravy na novou JE na zelené louce v Dukovanech, bylo práce dostatek. Při výstavbě JE Dukovany jsme zajišťovali i autorský dozor a pro ten účel byl vzat do oddělení pan Ing. Jahoda, který měl sídlo v Dukovanech. Pak následovaly práce na JE V2 Jaslovské Bohunice pro 3. a 4. blok. Současně započalo období náročné projekční přípravy na JE Mochovce a JE Temelín. V období 1992-1993 jsem se s Ing. Kryštofem zúčastnil přípravy privatizačního projektu na odkoupení a zprivatizování projekčního střediska EGP v Uherském Brodě. Celková situace v projekčních pracích nebyla dobrá. Investoři nevěděli co bude dál. Oddělení elektro se za tu dobu zocelilo, kvalifikace i odborná způsobilost, doprovázená mnohaletou praxí a zkušeností, vytvořily personální zdroje a jakékoliv změny v počtu i obsazení funkcí by znamenaly nedozírnou škodu. Proto s tradičním heslem a příslovím, že „se svým křeslem i sezením na prdeli nic nevysedíš“ jsem denně vyjížděl jak do EGP Praha, tak k investorům v JE s nabídkami na projektové práce a inženýrské činnosti v oblasti elektro. Iniciativa byla odměněna úspěchem, podařilo se mi zajistit projekt pro JE Dukovany „Zabezpečení a vyrozumění obyvatelstva do vzdálenosti 30 km při jaderné havárii“. Totéž se podařilo i pro JE Jaslovské Bohunice. Byly to projekty od počátku všech stupňů, od počátku úvodních projektů, až po realizační dokumentaci, a to v hodnotě několika milionů Kč. To také velkou měrou přispělo k rozběhu ekonomiky nově vzniklé společnosti EGP INVEST, spol. s r.o. Uherský Brod a umožňující zakoupení majetku a jeho převedení do soukromých rukou. Začátky byly krušné, nejistoty v období stagnace jaderné energetiky značné, jen kvalitou, cenou a termíny projektových prací si společnost vytvořila podmínky k dalšímu rozvoji i dnešnímu postavení. Rozvoj v oblasti SKŘ nebyl realizován. EGPI i nadále využívá subdodávek. 77


Po zprivatizování střediska EGP a vzniku společnosti EGPI se vedení rozhodlo rozšířit předmět podnikání o mimoprojektové aktivity v oblasti autoopravárenství a prodeje vozů. Uvažováno bylo se zařízením značkové prodejny ŠKODA, autobazarem, STK a prodejem náhradních dílů. Záměr se celý nepodařilo zrealizovat. V současné době Autoservis již EGPI nevlastní a zabezpečuje výhradně projektové a inženýrské činnosti. Všem spolupracovníkům je nutno poděkovat za jejich práci, iniciativu i kvalitní výkon v oblasti elektro, současně vzpomínám na ty, kteří již nejsou mezi námi.

78


Ing. Drahoslav Horňák Vedoucí oddělení technologie

Do Energoprojektu Uh. Brod, který tehdy patřil pod EGP Ostrava, jsem nastoupil 4. 1. 1976. Do této doby jsem pracoval téměř 25 let ve Slováckých strojírnách v Uh. Brodě, kde jsem 23 let pracoval ve vývojovém oddělení jako samostatný konstruktér-projektant. Zkušenosti z této pracovní činnosti se mně velmi hodily i v novém působišti. Nastoupil jsem do technologického oddělení vedeného Ing. Bohumilem Černíkem, založeného v roce 1975. Členové oddělení byli bývalí spolupracovníci ze Slováckých strojíren a Ing. Maňas přišel ze Zbrojovky Bojkovice. Po nástupu do EGP, jako ryze projektové organizace, která byla zaměřena více na investiční výstavbu, bylo třeba rychle se přeorientovat na nová pravidla stanovená vyhláškami a předpisy pro projekty v investiční výstavbě. Tuto problematiku jsem spolu s ostatními kolegy poměrně rychle zvládl. Naše první zakázka byla pro Teplárnu na Špitálce v Brně, která souvisela s rekonstrukcí a plynofikací teplárny, a potom s pracemi po těžké a tragické havárii, která se na teplárně udála. Pracoviště jsme měli přímo v ubytovně teplárny, kde nás navštěvovali pracovníci z EGP Ostrava, kteří nám svým způsobem pomáhali a zúčastňovali se s námi různých technických jednání i řešení technických problémů. Navštívil nás i ředitel ing. Kulhánek, který nám docela fandil. V této době jsme zpracovávali různé zakázky v oboru strojně technologickém. Jeden z významných projektů z této doby byl pružné uložení kondenzační turbiny v elektrárně Hodonín. Jednalo se o zcela unikátní projekt, první svého druhu v ČSR. Do tohoto projektu byla zapojena Vysoká škola stavební v Praze, specialisté ze Škody Plzeň, z EGP Praha Ing. David a další. Projekt byl úspěšně realizován a tím byl definitivně vyřešen problém vznikajících trhlin na betonové turbinové stolici od vibrací turbiny. Zcela nové zaměření činnosti technologického oddělení vzniklo přechodem pobočky EGP Uherský Brod pod EGP Praha – jaderný závod. Tímto přechodem jsme se dostali k úplně nové problematice související s výstavbou jaderných elektráren a různých rekonstrukcí technologických zařízení již provozovaných jaderných elektráren. Projektová činnost v tomto oboru pro nás znamenala seznámit se množstvím nových předpisů, zvyklostí, spolupráce se státními orgány jaderného dozoru a dalšími institucemi, zabývajícími se jadernou bezpečností provozu jaderných 79


elektráren. Bylo nezbytné naučit se pohybovat po provozech JE, což bylo nutné pro zpracování požadovaných projektů. Ve spolupráci s jaderným závodem EGP Praha jsme postupně získávali zkušenosti a znalosti jak se pohybovat v tomto oboru. Naše snahy postupně vyústily k tomu, že jsme samostatně začali zpracovávat projekty vybraných provozních souborů, které jsme si museli v daných stupních projednat dle příslušných vyhlášek a předpisů a dosáhnou jejich schválení. V roce 1980 jsem byl jmenován vedoucím technologického oddělení po ing. Černíkovi, který přešel na funkci hlavního inženýra projektů. V době mé působnosti vedoucího technologického oddělení, které trvalo 22 let, jsme pracovali na projektech pro jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Byly to např. projekty na zpracování vysoce aktivních radioaktivních odpadů jako vitrifikace chronpiku, technologie finálního zpracování a ukládání nízko a středně aktivních odpadů, likvidace zařízení již odstavené JE A1 atp. Byly to svým způsobem unikátní projekty a neobešly se bez spolupráce s výzkumnými ústavy, vysokými školami nebo s externími specialisty. Za zmínku stojí dva projekty, na kterých jsem se výrazně podílel. Je to projekt na převoz vyhořelého jaderného paliva z mokrého meziskladu v Jaslovských Bohunicích do nově vybudovaného suchého meziskladu v Dukovanech. Jednalo se o dukovanské vyhořelé jaderné palivo dočasně uložené v MSVP v Jaslovských Bohunicích. Jaderné palivo mělo být převáženo v nových skladovacích kontejnerech typu Castor, se suchým režimem skladování, na speciálním jednoúčelovém železničním vagonu. Jednalo se o vůbec první vážení zmíněného kontejneru a to v MSVP v Jaslovských Bohunicích, kde na to nebylo dostatečné vybavení. Musel jsem navrhnout veškeré manipulační postupy, potřebné zařízení včetně jeho výroby. Celý projekt musel být řádně projednán a schválen příslušnými institucemi. Zavezený kontejner vyhořelým palivem byl speciální technologií vysušován ve spolupráci pracovníků EDU. Celkem bylo převezeno do Dukovan 9 kontejnerů za přísných bezpečnostních opatření a bez jakýchkoliv komplikací. Byl to významný a úspěšný projekt technologického oddělení. Druhou významnou akcí technologického oddělení byla rekonstrukce meziskladu vyhořelého paliva v Jaslovských Bohunicích s cílem zvýšení jeho skladovací kapacity. Tento projekt jsem spolu s ing. Janošem zajišťoval jako projektový dozor, kdy jsem pro důchodový věk již nebyl vedoucím technologie. Byl to nesmírně náročný a nákladný projekt který se realizoval za plného provozu MSVP, protože chlazení bazénových vod nesmělo být přerušeno.Zásadním způsobem jsem zajistil zvýšení skladovací kapacity MSVP, a to 2,8x. Za tímto úspěchem byl můj návrh skladovacího zásobníku, který se vyrábí dodnes.

80


Z výše uvedeného vyplývá, že oddělení technologie mělo vždy dostatek zajímavé práce a náplně, pracovníci měli dostatek možností k dalšímu růstu. Základem byl výborný pracovní kolektiv, kamarádské vztahy na pracovišti a také pocit kolektivní odpovědnosti za produkované projekty. Projektová činnost byla spojena s častými pracovními cestami na stavby, k jednání na EGP Praha a ke kontrolním orgánům. Při cestách a jednáních jsem si vytvořil početnou skupinu spolupracovníků a přátel což bylo pro naši činnost velmi důležité. Rád vzpomínám na Ing. Bošanského, ing. Belku, ing. Plško, ing. Slezáka, zvláště pak na ing. Božika, a mnoho dalších. Nelze zapomenout na přítele, kamaráda a iniciátora mého působení v projekci, v loňském roce zesnulého. Ing. Bohumila Černíka. Nelze také přehlédnout, že v tak rozsáhlé činnosti bylo několik lidí co nám nepřáli. Od r. 2000 jsem ve starobním důchodu a často vzpomínám na pracoviště EGP po roce 1989 EGP INVEST. Všem projektantům technologie EGPI, ale i všem ostatním kolegům jiných profesí, přeji hodně sil a úspěchů, hodně zajímavé práce a životního elánu.

81


Marie Kočicová Projektant ZTI

V době nástupu do zaměstnání v roce 1968 bylo pro projektování k dispozici rýsovací prkno, plnicí tužky, rýsovací souprava a logaritmické pravítko. Pro kopírování výkresů byl jeden kopírovací stroj, vyvolání kopií probíhalo v dřevěné bedně pomocí čpavku. Bylo to velmi zdlouhavé, a proto se větší akce jezdily expedovat do Vítkovických staveb v Ostravě. V době střediska u Vítkovických staveb se jezdilo na služební cesty veřejnými dopravními prostředky. Po přechodu střediska 1. 7. 1970 do EGP, závod Ostrava, bylo k dispozici služební auto, do Prahy byla využívána letecká doprava z Kunovic. Po přestěhování střediska v roce 1971 do nové budovy se zlepšilo vybavení kanceláře i plánografie. Určitý posun v projektování nastal i s využitím rematric. Velký pokrok nastal s projektováním na počítačích a s využitím e-mailu.

82


Ing. Lumír Koller, Vojtěška Kollerová Projektant dopravní stavby, projektant ÚT

Velká událost v podniku byla jejich svatba 10. 09. 1977, s velkou svícou, v zasedací místnosti, pro všechny zaměstnance. Těmi šťastnými byli mladí spolupracovníci Lumír Koller a Vojtěška Němečková, kteří se seznámili v EGP a spolu jsou dodnes. Dalšími výbornými akcemi byly: každoroční lyžařský výcvik na podnikové chatě Lucký v Peci pod Sněžkou v Krkonoších, zimní rekreace ve Vyšné Boce v Nízkých Tatrách na Slovensku a taky každoroční oslava Dne horníků a energetiků, vždy se sportovními hrami. Na dobu zaměstnání v podniku od roku 1974 mám hezké vzpomínky, jak pracovní, tak životní. Jsem ráda, že doposud můžu pracovat v tomto podniku. Poznámka: V pracovním kolektivu EGP – EGPI byla celá řada manželských párů, např. Mazůchovi, Zálešákovi, Zichovi, Kratochvílovi, Mikulcovi, Sigmundovi, Mošťkovi, Oubramovi. Že se tradice projektantů dědí z pokolení na pokolení dokazují rodiče a děti – Kryštofovi, Zálešákovi, Benešíkovi, Kafkovi, Kučerovi, Černíkovi, Gécovi a další.

83


Ing. Jaroslav Konečný Vedoucí projektant

Na pracoviště Energoprojekt v Uherském Brodě jsem nastoupil 1. 1. 1971. Byla to doba politicky neklidná, uvážíme-li to, že v srpnu 1968 sovětská vojska a jejich varšavští spojenci naši republiku vojensky obsadili. Pracoval jsem předtím na několika projekčních pracovištích, jako např. Keramoprojekt Brno, Stavoprojekt „Gottwaldov“ a na nové pracoviště jsem přicházel z podniku Železniční průmyslová stavební výroba v Uh. Ostrohu, kde jsem pracoval ve funkci vedoucího projekčního oddělení. Neprošel jsem prověrkami a nemohl jsem dále zastávat svoje postavení. Byl jsem povděčen vedení střediska, jmenovitě Ing. Kryštofovi, se kterým jsem se znal již dříve, se kterým jsem se dohodl, že mohu v Uh. Brodě nastoupit. Přesto jsem nepřicházel na nové pracoviště jako úplně neznámý člověk. Měl jsem spíše obavy z toho, jak mě přijme kolektiv. Před třemi a půl rokem jsem z tohoto kolektivu odcházel v domnění, že dosáhnu lepšího postavení. Návrat byl dobrý, všichni mě přijali a mně spadl kámen ze srdce. Na pracovišti byli staří známí pracovníci, jako Ing. František Orlovský, Ing. Jan Mikulec, Ivan Graffe, František Mazůch a mnoho dalších. Časem přibyli další, mladší, např. Ing. Jan Benešík, Ing. Lumír Koller a jiní. Jako na dobré a ochotné pracovnice si vzpomínám na paní Trtkovou, Šuranskou, Ťulpíkovou, Kočicovou a Malíkovou. S těmito spolupracovníky se práce dařila, brzy jsem do kolektivu těchto lidí zapadl a byl spokojen. Myslím, že tehdejší úroveň projekčních prací byla vysoká nejen ve stavební profesi, ale v i inženýrských sítích. Práce bylo hodně, byla rozsáhlá a specifická. Brodské pracoviště plnilo svoje povinnosti beze zbytku a bylo ze začátku orientováno na slovenské atomové elektrárny V1 a V2 v Jaslovských Bohunicích. Pracoval jsem hned od počátku ve funkci vedoucího projektanta. Mezi první projektové práce patřily výpočty železobetonových zásobníků a rozmrazovacího tunelu na kolejích. Další práce se týkaly stavebních objektů a jejich zakládání. Později jsem pracoval i na objektech – koleje, silnice.

84


Hodně jsem jezdil na Slovensko do Jaslovských Bohunic, kde bylo poměrně dost zakázek pro výše zmíněné atomové elektrárny. Zde jsem také vyprojektoval několik velkých staveb, jako např. vnitrozávodní silniční komunikace v celém areálu V2, rekonstrukci velké části kolejiště V2 včetně seřadiště kolejí pro odvoz vyhořelého paliva. Koncem sedmdesátých let a začátkem let osmdesátých přešla projekční práce na jadernou elektrárnu Dukovany. Zde jsme se podíleli na projekčních pracích vnitrozávodních komunikací a na vypracování dokumentace kolejových úseků uvnitř areálu. Důležitá byla spolupráce s výrobním podnikem z Prostějova, který vyráběl a dodával výhybky. Projekčních prací na atomové elektrárně Temelín jsem se zúčastnil jen v počáteční přípravné fázi. Pro jadernou energetiku státu udělalo naše pracoviště velký kus práce. Byla to práce náročná a svědomitá a naše pracoviště se jí zhostilo s úspěchem. Čas od času se obracel na EGP i Městský úřad v Uherském Brodě. Energoprojekt byl u zrodu Zimního stadionu a sportovní haly, velkou zásluhu má také Energoprojekt na vybudování krytého plaveckého bazénu Delfín, zpracoval projekt zaměření Muzea J. A. Komenského, podílel se projekčně na úpravě areálu sokolského cvičiště. Vedení EGP – EGPI se také dovedlo v nemalé míře postarat, aby jeho zaměstnanci mohli trávit svou dovolenou prostřednictvím ROH nejen doma, ale i v zahraničí. Byly to zájezdy k moři v Bulharsku, Maďarsku, býv. NDR a také do Francie, Paříže – který byl účastníky velmi oceněn pro svoji bohatou kulturní náplň. Byl jsem vybrán jako učitel na stavební průmyslovku v Uherském Brodě. Působil jsem tam až do jejího uzavření. Učil jsem také na učňovské škole pokračovací – stavební obor. Zde jsem působil 10 let. Po celou dobu svého působení v Energoprojektu jsem byl členem stavební a dopravní komise Městského úřadu. Je třeba připomenout, že vedení pracovalo velmi racionálně a spořádaně. Bylo to pracoviště klidné, úspěšné a politicky bez problémů. Hledělo se především na dobře vykonanou práci a dodržování dohodnutých termínů jednotlivých akcí. Pracovalo zde 110 – 120 lidí, a to nejen z Uherského Brodu, ale také z okolních obcí, jako Bojkovic, Luhačovic, Bánova, Nezdenic, Veletin, Záhorovic, Vlčnova a Nivnice. Dnes jsou podmínky a způsob práce rozdílné. Věřím, že lepší. Mění se všechno, je jiná výpočetní technika a také způsob a náplň práce. Je pěkným vysvědčením vedení, že udrželo při životě tak dlouho a s tak velkým počtem lidí chod nepřetržitý. Přeji novému vedení, aby se mu dařilo stejně dobře, a aby společnost EGPI co nejlépe plnila se svými pracovníky úkoly jí přidělené.

85


Anežka Máčková Ekonomka, správkyně budov

Při návštěvě EGPI jsem byla velmi mile překvapena opravami v budově – nové velmi hezké obklady sociálního zařízení, nové PVC podlahy apod. Ráda vzpomínám na roky strávené v zaměstnání, na velmi dobrý kolektiv spolupracovníků, kde jsem pracovala od roku 1965 ještě u Vítkovických staveb, později Energoprojekt, pak EGP INVEST, spol. s r. o. Dříve se provádělo psaní technických zpráv na ormig, rozmnožování výkresů se provádělo čpavkem v bedně apod. Také ráda vzpomínám na různé zájmové činnosti – na akci „Sviňa“, kdy na jedné této akci byla pozvána i zpěvačka paní Eva Pilarová se svojí kapelou, na „Dny energetiky“, MDŽ, různé zájezdy po ČSR, Maďarsku a jiné.

86


František Mazůch Vedoucí stavebního a rozpočtového oddělení

Mé vzpomínky na působení v EGP Uh. Brod se datují k úplným začátkům tohoto podniku. Vzhledem k tomu, že jsem již 22 let v důchodu, je také můj pohled na mé působení v něm trochu idealizován. Víme, že časem se špatné vzpomínky vytrácejí, zato dobré vystupují o to důrazněji. V závodě Vítkovické stavby n. p. Uh. Brod jsme začínali jako převážně mladý kolektiv stavařů. Za krátkou dobu jsme přešli tzv. „se stejnou židlí“ do závodu EGP. Byla to pro nás všechny, mladé i ty zkušenější výzva, abychom prokázali, že i na náročné úkoly, které vyplývají z jiné než běžné tematiky práce, jsme vybaveni a zvládneme je. Naše snaha s mladickým zápalem se snad zúročila. Byli jsme ochotni nastavovat pracovní čas, vypomoci případně dalšímu spolupracovníkovi v jiném oboru, než je náš vlastní, bylo-li třeba splnit termín. Důvěřovali jsme si, protože jsme se znali – nebylo nás mnoho, byli jsme z jednoho regionu, s jedním pracovním zaměřením. Ovšem nebyla jenom práce, chtěli jsme se i společně pobavit. Proto jsme poměrně často mezi sebou hráli fotbal, a když už jsme si moc věřili, sjednali jsme mač i s lidmi z jiného podniku. Organizovali jsme návštěvy divadla, zájezdy, sportovní dny (např. na Suché Lozi šipky, hod granátem apod.), výkony byly vyhodnocovány a nejlepší dostali malou odměnu. Slavili jsme v té době pravidelně MDŽ i případně jiné důležité životní události spolupracovníků. To vše upevňovalo náš kolektiv. Vrchol, na který jistě všichni tehdejší pracovníci vzpomínají byla akce „Sviňa“ pod vedením Emila Malaníka. Ten dovedl vše k dokonalosti. Od sehnání, dovezení pašíka, zajištění kuchaře, cukráře, rozdělení úkolů pro všechny přítomné. Akce se konala v letním táboře na Suché Lozi. Samozřejmostí byla živá hudba k tanci, tzv. „Sviňašraml“, vylepšená mezihrou na harmoniku, zpěvem, mnohdy nechyběl ani vozembouch. Vstup byl vč. rodinných příslušníků buď za malý obnos, nebo vklad ½ l domácí slivovice. Byla ustanovena skupina pro dovoz a porážku pašíka, další pro ranní hovězí guláš, skupina odpovědná za ventilaci, ženy na loupání mandlí, roznos jídel a doplňování mís vším, co postupně nabíhalo jak na zabijačce. Poslední

87


skupina byla povinna se postarat o unaveného účastníka, jeho odvod do chatky, kde byl zajištěn nocleh. Jelikož se vždy tato akce podařila, byla všemi vítána a žádala si opakování. A ještě se vylepšovalo. Např. na jedné této akci celé odpoledne zpívala oblíbená zpěvačka Eva Pilarová se svým orchestrem. Ale nebyly jen chvíle radosti a potěšení. Na všechny zapůsobila nemilá okupace naší republiky. Byli jsme pochopitelně bezmocní. Přece jen musím opět vzpomenout našeho spolupracovníka Emila Malaníka, který, když zjistil, že okupační síly projíždějí naším městem, neváhal, oblékl se do černého pláště, aby vypadal důvěryhodněji, vzal červený prapor a šel navigovat pod přechodem u nádraží projíždějící motorové jednotky, auta a tanky, tam, kde to pro ně nebylo dobré. Měl štěstí, že zavčas zmizel. EGP se rozrůstalo, byly vytvořeny skupiny silničářů, vodařů, plánografie, technologů, elektrikářů, administrativy a nás rozpočtářů. Zde už se původní téměř rodinná atmosféra rozplývala. Přesto to hlavní zůstalo. Snaha, aby celek dosáhl co nejvyššího ocenění, dovést práci do zdárného konce, být hrdý na svou práci.

88


Jiřina Mazůchová Rozpočtářka

Do ENERGOPROJEKTU k rozpočtářům jsem nastoupila v lednu 1981. Na mladý kolektiv jsem si zvykla rychle, také proto, že jsem jím byla vlídně přijata. Pracoviště bylo umístěno v novém křídle přístavby, na severní straně. Strohost kancelářského prostředí jsme si zpříjemňovali různou výzdobou, hlavně květinami, protože velká okna, byť umístěná na severu budovy, po tom přímo volala. V důsledku severní strany budovy, velkých oken apod. bylo umístění naší kanceláře báječné v letních měsících, což se nedá říci také v zimě. Upravit: A to se u nás projevilo oproti jiným kancelářím svými 18oC za téměř nepřijatelné. Bylo po vánočních svátcích a tak jsem to přičítala delší pauze, kdy se přes svátky topilo méně. Zatím však co ve všech kancelářích závodu bylo příjemné teplo, u nás se situace neměnila. Po mém dotazu na příčinu mi spolupracovníci sdělovali, že kancelář je na konci topného systému, a tedy si musíme zvyknout na „studený odchov“. Samozřejmě jsme se tím nesmířili a kde a kdy jsme mohli, bombardovali jsme vedení závodu a hlavně Ing. Petra Karlyovicze – projektanta topení. Věnoval se hledání závady, sliboval, ale skutek utek. Zima vítězila. Až na začátku dalšího topného období na schůzi ROH se přihlásil Ing. Karlyovicz a vítězně třímal v ruce nad hlavou velký šutr asi koksu, který prý vytáhl z potrubí k našemu pracovišti. Bylo to přijato rozpačitě, nevěřili jsme. O to bylo větší nadšení, když po prvním zahájení další topné sezony se kdosi zeptal – „není vám horko?“ Ó, ta úleva. Bylo po trápení. Ovšem legračnější se mi zdála malá episodka. Kdysi (minimálně před 25 lety) jsem se spolupracovníkům zmínila, že jsem se stala majitelkou přístroje, jaký měli v té době lékaři na měření tlaku krve. Spolupracovníci v kanceláři měli zájem o měření tlaku. Stalo se, přinesla jsem přístroj na pracoviště. Zpráva se roznesla do celé budovy, klienti se hlásili. Došli k závěru, že je dobré, že to závod koupil, že pracovníci potřební tohoto měření nemusí opouštět pracoviště návštěvou lékaře. Zájmu využil pracovník našeho oddělení, známý vtipálek Milan Ryba, který potají na dveře naší kanceláře vyvěsil tabulku: Měření tlaku – J. Mazůchová Gynekolog – Josef Skyba 89


Ing. Marie Múdra Vedoucí oddělení ZTI Prošla jsem všemi etapami projektové organizace, která slaví 50. výročí své existence, jako pracovník profese zdravotechnika a inženýrské sítě. Skupina, jejíž základ tvořila stabilní sestava kolegů, se kterými mám i v dnešním důchodovém věku dobré vztahy, má při společných setkáních na co vzpomínat. Spousta projektů, které profesně doplňovaly stavební část, byla technicky náročná. Náročnost projektu ZTI spočívala zvláště v nutné koordinaci s technologickými rozvody, návrhu samostatných systémů kanalizace pro aktivní odpady, ve volbě vhodných materiálů. Pracovat s novými materiály jsme se neučili jenom my projektanti, ale také dodavatel stavby. Nové poznatky jsme získávali i při osobních jednáních s členy autorského dozoru na stavbě (pracovníci ruské projekce) při využití našich školních znalostí ruštiny. Projekty liniových staveb zase vyžadovaly plno nachozených kilometrů a fyzické zdatnosti při služebních cestách spojených s vyhledáním, vytyčením a zaměřením navržené trasy. Vedle vzpomínek na pracovní činnost zůstávají v paměti oslavy Dne horníků a energetiky –9. září. Příjemný den, na který se většina pracovníků těšila, se konal často v přírodě u ohně s rožněním „živáňa“, na jehož přípravě se účastníci akce podíleli. K dobré náladě přispívalo také popíjení nápojů z darů přírody a všudypřítomný zpěv. Se zvláštním pocitem vzpomínám i na dobu, kdy práci na rýsovacích prknech začala vytlačovat počítačová technika, která byla zvláště pro starší pracovníky velkou neznámou, avšak její zvládnutí se stalo nezbytností. Nová technika zasáhla všechny pracovníky od administrativy přes projektanty až po konečný výstup výkresů z planografie. Mladší projektanti by si těžko dokázali představit dřívější expedici akce, kdy se zapojovali všichni, od zakládání výkresů do kopírovacího stroje, jejich vkládání do beden s vývojkou, ruční stříhání a skládání (s horou papírů v každé kanceláři) nebo rozmnožování textů psaných na psacím stroji a věčně umazaných rukou od ormigu.

90


Na své celoživotní zaměstnání v EGPI vzpomínám často a s dobrými pocity. Při zpětném hodnocení mám radost, že jsem mohla prožít všechny etapy, které mě v mnohém obohatily. Vývoj techniky je za ta léta prožitá v projekci obrovský, usnadňuje práci a urychluje ji, ale přesto je autorem výkresu stále projektant, který do něj vkládá své vědomosti a zkušenosti.

91


Alena Šedová Referentka VTEI Do tehdejšího střediska ENERGO PROJEKT Uherský Brod jsem nastoupila v roce 1978 do oddělení technické knihovny k Ing. Koudelkovi jako referent technicko-ekonomických informací, kde kromě správy norem byla moje hlavní činnost překlad ruské technické dokumentace pro budované atomové elektrárny Jaslovské Bohunice, Dukovany a Temelín. V tuto dobu byly i četné návštěvy tehdejších sovětských specialistů a mojí povinností byl i doprovod na služebních cestách do atomových elektráren a po konzultaci se sovětskou stranou přeložení a napsání závěrečných protokolů. I když každý tvrdí, že rusky rozumí, dovolte mi vzpomenout několik úsměvných historek: Smíšená skupina česko-ruských specialistů prochází staveništěm, když jeden náš kolega se snaží upozornit na možné riziko zvoláním: „Pozor!“ Ruská skupina se nechápavě dívá po sobě a při opětovném stejném zvolání nastala jejich chladnoucí nálada. Teprve při večerním společném sezení se vysvětlilo, že „Pozor“ znamená v ruštině „Hanba“ nebo „Ostuda“ a vše tak skončilo v dobré náladě. Rovněž tak česky „Vonět“ (rusky „Vonjať“) si Rusové překládají jako „Páchnout‘‘ a naopak „Páchnuť“ je „Vonět.“ Ještě jedno ,,drama‘‘: Skupinu sovětských expertů bylo nutno dopravit na bratislavské letiště. Část jich seděla s Ing. Jadrným v jeho vedoucím autě, zbytek v mé MB 1000, kterou jsem řídila já. Únorové zimní počasí se sněhem v povětří i na silnicích vyžadovalo velké úsilí i pozornost. Nakonec se letadlo stihlo a skupina odletěla. Zpátky už jsme jeli v pohodě, já dokonce jako první. V Brodě pan Ing. Jadrný, zkušený to soutěžní jezdec, pravil: „Dnes jste složila šoférskou maturitu.“ A to od řidiče jeho kvalit opravdu potěšilo. Jinak ke spolupráci se sovětskou stranou mohu jen říct, že ač to byli jak muži, tak ženy, osobnosti odborně vysoce fundované, chovali se vždy velmi přátelsky a svou odbornou zdatnost nikdy nedávali najevo. Jsem ráda, že i svým skromným dílem jsem mohla v EGP přispět k vybudování tak energeticky významných staveb. Na svoje působení v EGP i na své kolegy budu vždy vzpomínat jako na dobu pěkné spolupráce. 92


Marie Šuranská Kreslička ZTI

S mým nástupem do Vítkovických staveb v Uherském Brodě v lednu L.P. 1962 to bylo takto: Na podzim v roce 1961 jsem začala pracovat na dokončení stavby Kulturního domu v Šumicích, několikrát mě viděl pan stavitel Jan Prachař, a tak mi vzkázal ať přijdu do podniku, že mě zaměstná jako kresličku, když mám „státní“ maturitu. V lednu roku 1962 jsem nastoupila na detašované pracoviště, kde byly profese „na Graulovém“ do skupiny p. stavitele Agustina Matůše. Vyfasovala jsem malou rýsovací soupravu, rysovadlo a kružítko a začala jsem se rýsovat tuší a psát dámskou špičkou (dřevěné držátko s kovovou násadkou a špičkou s namáčením do skleničky s tuší). Začátky byly pro mě těžké, popisovat technickým hůlkovým písmem, abych se to naučila, opisovala jsem různé tabulky formátu A3 a A4. Kolegové a kolegyně po čase řekli, že se to určitě naučím. Tak si myslím, že jsem se to dobře naučila a byla jsem moc ráda, šťastná a vděčná panu řediteli, že mě přijal do zaměstnání. Po nějakém čase asi 4-5 měsíců jsem se dozvěděla, že jsem byla „tlačenka“ pana ředitele. V kolektivu na Graulovém jsem moc ráda pracovala, a pak jsme se přestěhovali do nové, nynější budovy.

93


Bohumil Vystrčil Vedoucí projektant, stavební oddělení

Vzpomínky jsou smutné i veselé.

Bydlím blízko svého snad 20letého pracoviště – bývalého střediska EGP – a nyní společnosti EGPI. Když jdu kolem, vidím se v duchu za prknem, na němž je bílý, čistý arch papíru. Na něm mám něco „vytvořit“ tak, aby se to dalo postavit, a pak ještě v tom fungovalo něco podle požadavku investora. Něco, co jsem do té doby neviděl, neznal nejen já, ale ani většina spolupracovníků různých profesí. Ve velké většině se projekty podařily a výsledky jsou asi ještě dnes funkční. Pro všechny z nás to však bylo i tím, že jsme začali pracovat na projektech nového zařízení – atomové elektrárny. Dopracovali i prováděcí výkresy sovětských projektů. EGP vznikl něco jako styčný důstojník mezi Prahou a Slovenskem, což bylo dobré pro nás i Slováky. EGP vzniká po převzetí projektového střediska Vítkovických staveb Ostrava. Bylo nás málo, asi 25. Pracoviště bylo v tzv. „Panském domě“ (Dům hrabat U Kauniců), bývalém bytě jejich lesního správce. Teprve později vzniká provozní budova EGP, doplněná dostavbami a přístavbou pracovní. Vzájemný život byl i plný legrace a dobrých vztahů. Prostě dobrá parta v práci i po práci, která věděla, kdy je čas na práci a kdy na srandu. Termín se plnil i večer nebo v neděli! Však i dnešní pan emeritní ředitel by si vzpomněl na ping-pongové boje v bývalé hraběcí kuchyni s Koněm !!! A jak tehdejší šéf pan Prachař už to v polední přestávce nevydržel ve své kanceláři poslouchat a poslal na nás svého asistenta se slovy: „Franto, běž těm blbcom říct, ať už toho nechajů“. Na EGP mám i po těch více než 20 letech jenom dobré vzpomínky a rád se k nim vracím.

94


Že jsme dobře dělali a že dobře děláte i vy, o tom svědčí dnešních 50 jubilejních !!! A vzpomínky nám zůstanou ! Mnoho dobré práce ! P.S. Léta běží, ruka se třese, krok je šmajdavý.

95


Pavla Zichová Projektant, stavební oddělení

Jak jsme v červenci 1960 začínali

Neměli jsme svoji budovu, pracovišť bylo několik: stavbaři a vedení byli na „Panském domě“, profese na „Městské radnici“, později na „Graulově hospodě“, potom také v prostorách „kláštera“. Budovy to byly historické, s vysokými stropy, úzkými okny, topilo se v kamnech. Vybavení kanceláří – každá skříň, židle jiná. Jeden telefon pro dvě až tři kanceláře, rýsovalo se tužkou – krajonem, potom tuší – rýsovacím perem, popisovalo se redis pery, šetřilo se a pauzákem, který spíš kvalitou připomínal papír na sádlo. Počítalo se vesměs ručně, na logaritmickém pravítku, a později počítačka na kliku, potom elektrická. Kopírování a vyvolávání výkresů? V dřevěných bednách se čpavkem, vše se ostříhávalo nůžkami. Později se rozpočty rozmnožovaly na „ormigu“. Dokončovací práce při termínech byly vesměs kolektivní, vzájemně jsme si pomáhali, a potom se splněný termín oslavil, zazpívalo se a o legrácky nebyla nikdy nouze. Ve středisku Vítkovických staveb začali po letech věznění pracovat pánové: P. Gajda, A. Slabiňák, S. Šátek, G. Matúš, L. Novák a Ing. Aleš Racek. Bývalí majitelé stavebních firem, pánové stavitelé F. Kolařík, F. Peléšek, externí Ing. Renner neměli podle tehdejších zákonů nárok na důchod, proto pracovali do vysokého věku a my se od nich mohli mnohému naučit. Rok 1968 zasáhl do mezilidských vztahů, ale také se začala rýsovat nová vize: stabilizační, především novou budovou a pod novým vedením a křídly Energoprojektu Ostrava. Myslím si, že si každý velmi vážil Ing. Kulkánka, který středisku v Uh. Brodě hodně pomohl. V období nekonečných prověrek za vedení Ing. Kryštofa mnoha lidem pomohl – toto období let sedmdesátých bylo velmi těžké a složité. V Energoprojektu změna nastala ve všem – nejen v pracovním prostředí vybavených kanceláří, i v nových pracovních pomůckách, krajony nahradily pentelky, rýsovací pera rotang. soupravy, každý měl kalkulačku, vybavení světlotisku bylo široko daleko nejmodernější, zakázky byly stále náročnější, hlavně potom pod Energoprojektem Praha, kdy středisko plnilo „jaderný program“. Po roce 1989 přišlo další zátěžové období, mnozí z nás využili nabídky odstupného – situace ve středisku byla velmi nejasná pro nedostatek zakázek. Na pracovišti EGP jsem poznala i svého budoucího manžela – Jiřího Zichu, se kterým jsem prožila mnoho pěkných let. Byl specialista požární ochrany. 96


To, že se středisko stabilizovalo, že se rozvíjí, modernizuje, je velmi záslužné, a také výhodné pro celé široké okolí. Přeji Vám všem, ať se Vám i nadále daří v pracovním i osobním životě.

Setkání s bývalými pracovníky EGP INVEST – r. 2010

97

Postřehy našich současných spolupracovníků

POSTŘEHY NAŠICH SOUČASNÝCH SPOLUPRACOVNÍKŮ Ing. Jan Benešík Jak jsem to viděl

Někdy si říkám, co bych asi dělal, kdybych nezakotvil celoživotně v projektové firmě. V době vzniku naší firmy mně bylo osm let a zdaleka jsem ani nesnil o tom, co a čím budu. Protože jsem ve firmě 30 let z úsečky života, není jednoduché pojmout celé období do koncentrovaného souhrnu. Můj úhel pohledu bude určitě jiný, než u relativně služebně mladších kolegů. Abych mohl být tím čím jsem, prošel jsem odbornou přípravou na SPŠ stavební ve Zlíně. Protože řada spolupracovníků jsou také absolventy této odborné školy, jistě mně dají za pravdu, že na nás zanechal stopu, vedle řady dalších, vynikající specialista, baťovec, profesor profesor Karel TIHELKA. Měl jsem to štěstí, že na Fakultě stavební VUT v Brně jsem byl studentem pana doc. Milana Rochly, a to byly základy, které mě předurčily v teoretickém směru ve specializaci projektování. Po základní vojenské službě jsem měl dilema, a to terén a stavba, resp. v té době šířící se ohlas fy ENERGOPROJEKT, středisko Uherský Brod. Zaklepal jsem v té době, ještě ve vojenském, v 1. patře (tenkrát ještě bez nástavby 2. patra) na dveře ředitele Ing. Kryštofa. Do týdne jsem svlékl vojenský stejnokroj a nastoupil do firmy s velkou pokorou a úctou před staršími ostřílenými projektanty. Ti již měli za sebou projekty „Atomky“ v Jaslovských Bohunicích a na „Atomku“ v Dukovanech stíhali jeden termín za druhým. Brzy jsem vystřízlivěl a uvědomil si, že to již není jako ve škole, ale všechno je opravdové, že co se naprojektuje, to se vzápětí u dodavatele připravuje k realizaci. Byl jsem překvapen pracovitostí a nasazením i odbornou úrovní. V té době bez počítačů i kvalitní rozmnožovací techniky. Magické slovo „TERMÍN!!!“ se stalo tabu, a vše mu bylo podřízeno. Vedle práce na základně v Uh. Brodě to byly při termínových úkolech i neustálé pracovní cesty do míst realizace. Jak Alenka v říši divů bylo jednání u řady firem, které byly účastníky výstavby té doby, mj. hlavní stan Energoprojektu Praha na Bubenské, 98


ŠKODA Praha, Hutní montáže Frýdek-Místek, VSŽ Košice, Průmyslové stavby Brno, Vodní stavby Temelín a řady dalších. Zpočátku za doprovodu, a potom sám za sebe. Byla to zkušenost k nezaplacení a pamětníci výstavby EBO, EDU a ETU mně dají za pravdu, že tyto stavby vyrůstaly téměř současně, a v EBO jsme řešili dokončování povrchových úprav, v EDU hrubou stavu a v ETE úvodní projekt, zařízení staveniště a přípravu základové spáry. Výhodou Energoprojektu byla pracoviště trvalých autorských dozorů na stavbách atomek. Jen za doprovodu těchto našich předsunutých pracovníků jsem se neztratil v bludišti HVB os a řad. Osmdesátá léta mojí první dekády ve firmě byla sbíráním cenných zkušeností od služebně starších kolegů, za které bych jmenoval pana Eduarda Ondruška, paní Růženu Ťulpíkovou, Ing. Vojtěcha Kubelu a hlavně Ing. Jiřího Koudelku, kterému jsem dělal řadu let pravou ruku a čichnul si k nelehké organizační práci HIP-a. Pozorně jsem sledoval konání projektantů a HIP-ů v sídle ENERGOPROJEKTu PRAHA a od nich se také hodně naučil. Za všechny bych jmenoval Ing. arch. Makovce, Ing. Jiřího Holuba, Ing. Ivana Holuba, Ing. Jaroslava Jambora, Ing. Pavla Mráze, Ing. Karla Bížu, JUDr. Václava Kyrala, Ing. Přemysla Pospíšila a se vší úctou řady dalších. Nikdy nevymizí z mého života jako pracovití a velcí profesionálové československé jaderné energetiky. Nelze také nevzpomenout, v té době legislativních norem a nutnosti nás projektantů jednat s dotčenými orgány státní správy. Velmi rád jako elév vzpomínám na RNDr. Máriu Petrášovou, která byla pro nás partnerkou na KHS v Bratislavě. Organizačním manuálem při projektování pro nás byly vyhlášky 105/1981 Sb. a 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb a stavební zákon č. 50/1976 Sb. v platných zněních a předpisech souvisejících. Energoprojekt Praha byl na „atomkách“ generálním projektantem a uvedenými vyhláškami definovanými právy. Naše zasedačka byla v obležení. Jedno jednání stíhalo druhé. Na rozdíl od pozdějších dob investoři i dodavatelé jezdili na jednání k nám a ucházeli se o naše projekty. Nemohu nevzpomenout naši projektovou činnost jako uplatňování požadavků na dílčí projektové výsledky od dodavatelů technologické části stavby. Zaklínací věta, která byla na programu každého jednání účastníků výstavby, byla: „POŽADUJEME ÚPLNÉ, NEMĚNNÉ A VZÁJEMNÉ MEZISOUBOROVÉ ZKOORDINOVANÉ DPV OD GENERÁLNÍHO DODAVATELE TECHNOLOGICKÉ ČÁSTI STAVBY“. My, jako GP, jsme žádali po GDt a investor čekal, jak GDt zareaguje, a zase ty termíny, a zase ÚP, a tak vznikly rozpory a jejich řešení, a potom ZŘ a dodatky. Pamětník si domyslí. Počátkem 80. let začínají úvahy, co s vyhořelým jaderným palivem a nízkoaktivními radioaktivními odpady. Měl jsem to štěstí, že jako „mladý a perspektivní“ jsem byl 99


zařazen do týmu zajišťujícího přípravu Meziskladu vyhořelého jaderného paliva v Jaslovských Bohunicích mokrým způsobem. Po konzultacích ve firmě VNIPIET Leningrad a po jejím vydání Technického projektu začalo vlastní projektování, a bylo dotaženo až do realizace. Pro názornost uvádím větu z technické zprávy pro připomenutí, jak je to v době jednoho života relativní: …„vyhořelé jaderné palivo z ČSSR se bude z MSVP Jaslovské Bohunice odvážet po desetiletém skladování do Sovětského svazu...“ Brzy nato už nebude ČSSR, ale ČR a SR, a každý si skladuje sám, a dukovanské vyhořelé jaderné palivo, uložené v MSVP Jaslovské Bohunice, bylo zpět odvezeno do suchého Skladu vyhořelého paliva v Dukovanech. Ale to už předbíhám do další etapy života firmy. Podrobněji se zmiňuji o skladování vyhořelého jaderného paliva a nízkoaktivních radioaktivních odpadů, protože se pro mě stanou později pomalu osudem, a to při projektování MSVP Dukovany – suché skladování v kontejnerech CASTOR 440/84, Bohunické zpracovatelské centrum RaO, Republikové úložiště radioaktivních odpadů Mochovce, Finálních zpracování RaO Mochovce a řada dalších prací spojených s RaO. Musím se alespoň krátce zmínit o revolučním období r. 1989 a počátku devadesátých let minulého století. V této hektické době se toho odehrálo tolik, že se z pohledu dneška tomu nedá ani věřit. Toto období doneslo prudké změny na trhu projektových prací. Společenské změny měly za následek otázku jak dál v Uherském Brodě. Nedostatek práce a privatizační vlna nás zasáhly bezprostředně. A znovu dilema. Jak dál? Odejít? Zůstat (a co bude se zaměstnanci, kteří chtějí u projektování zůstat)? Vlna restitucí, malé a velké privatizace, to vše se nás dotklo. Z restitučních důvodů odešli někteří zaměstnanci k navrácenému majetku, malá privatizace zasáhla prostory prodejny pod námi, velká privatizace ENERGOPROJEKT Praha a u našeho střediska v Uherském Brodě měla bezprostřední dopad na nás zaměstnance, kteří jsme zůstali a nebyli z různých důvodů „odejíti“. Další zaměstnanci odešli do jiných podnikatelských sfér a také do komunální politiky. Privatizační proces byl technicky velmi obsáhlý a jeho zvládnutí časově náročné. Celé to dění v roce 1991 a 1992 by si vyžádalo samostatný retro pohled, proč tak a proč ne jinak, a proč u toho byli jedni a ne druzí. Historii už nezměníme, ale dá se z ní poučit. Od roku 1992 nastává éra samostatného právního subjektu EGP INVEST, spol. s r. o., která trvá i k datu 50. výročí firmy. A už tu zase byly existenční starosti tohoto nového právního subjektu. Již to nebyl hodný tatínek a maminka z EGP Praha, ale už jsme byli na všechno sami. Na to dobré i zlé. Vzpamatovat se z šoku vzniku nové firmy, nového vlastnického uspořádání, nových statutárních zástupců, ale také se všemi právy a povinnostmi ke státu a ve vztahu k zaměstnancům. Hlavně šlo udržet firmu, získat zakázky, kešové peníze, vybavit firmu HW a SW, vlastní ekonomikou a účetnictvím a celý chod. Horko – těžko, ale s dluhy k FNM se to rozjelo. Práce na zakázkách VVO, AKOBOJE EBO, subdodávky pro dřívější mateřský EGP Praha, EDU, ale i projektové akce občanské a bytové výstavby, to vše jsme museli zvládat 100


od A až po Ž. Rádi jsme vzpomínali (a po celou dobu samostatnosti) na EGP Praha, který jsme měli vždy v úctě a nikdy jsme se k EGP Praha nechovali konkurenčně, ale vždy s respektem. A pokud se na to podívám zpětně, vždy i EGP Praha nás měl na očích jako věrného partnera. Vztahy s ředitelem Ing. Karlem Bížou, Ing. Pešičkou, JUDr. Kyralem a Ivanem Holubem a řadou dalších, byly vždy nadstandardní, ale na druhé straně na bázi mezifiremní smluvní spolupráce. Díky za ni! Poprivatizační období mělo své vzestupy i pády v pracovní naplněnosti. Období spolupráce s firmou NUKEM ALZENAU na MSVP Dukovany, firmou HOBAS, ČEZ EDU a komplexní projektová příprava, výroba, vyzkoušení a certifikace vagonu pro přepravu kontejneru CASTOR 440/84 s vyhořelým jaderným palivem nás postavily na nohy. Už jsme byli zavedeni a cílené obstarávání zakázek nám umožnilo držet zaměstnanost. Vysoká odbornost projektového týmu a chuť řešit složité akce vedly ke zpracovávání významných zakázek, např. BSC RaO v Jaslovských Bohunicích, RÚ RaO Mochovce, Seismické zodolnění a rozšíření skladovací kapacity MSVP VYZ v Jaslovských Bohunicích, zakázky pro EMO 1,2 a EMO 34, Trenažér blokové dozorny v EDU, parkoviště v EDU, řada významných subdodávek pro EGP Praha v ETE, Kaučuk Kralupy nad Vltavou. V roce 1996 jsem byl u zrodu nové činnosti, kterou jsme do té doby neprováděli, a to byly výkony Technického dozoru investora. Zpočátku jsem je vykonával sám, a potom se zapojili i další zaměstnanci. Nové významné akce, které jsou mj. dominantní funkčním i architektonickým významem, patří: ÚSP-D Velehrad, ÚSP-M Uherský Brod, ÚSP-D Staré Město, ÚSP-D Kunovice, Domov důchodců v Českém Těšíně, Koupaliště v Českém Těšíně. Vedle zmíněných zpracovávaných zakázek na všech JE v ČR a SR jsme se podíleli také na projektovaných významných akcích, u kterých architektonické návrhy a estetické stopy zanechal Ing. arch. Aleš Písařík. Za všechny bych jmenoval velmi zdařile realizovaný projekt Gymnázium Zlín, Lesní čtvrť, který jsme získali v soutěži, a to v tvrdé konkurenci zlínských projektových ústavů. Významná partnery pro naši firmu byla dlouholetá partnerská spolupráce s firmou VUJE Trnava, pro kterou jsme zajišťovali projektovou přípravu řady velmi významných akcí ve Slovenské republice, a to pro divize ředitelů Ing. Mariána Štubni, CSc., Ing. Miroslava Hermana a Ing. Milana Ference. Duchovním otcem otevírání dveří na patřičných místech ve Slovenské republice byl náš věrný Jozef Dubrovay. Sluší se vzpomenout při retro pohledu na významné osobnosti našich investorských a dodavatelských partnerů, kteří měli slabost pro Uh. Brod a se kterými jsem dlouhodobě spolupracoval. 101


EDU –

Ing. Rudolf Beck, Ing. Karel Ženíšek, Ing. Dušan Plavjaník, Ing. Zdeněk Adam, Ing. Milan Švejda, Milan Kříž, Alžběta Křížová, Ing. Naděžda Marková, Zdeněk Krůtek, Ing. Václav Chlanda, Ing. Zdeněk Plocek, Ing. Miroslav Foltin a řada dalších

EBO – Ing. Dušan Štefunko, Ing. Stanislav Lincmajer, Mgr. Vladimír Spišák, Ing. Jozef Lebruška a řada dalších ETU

– Ing. František Nestrašil, Ing. Jaroslav Šlechta, sl. Věra Sovová a další

JAVYS – Ing. Jozef Jamrich, Ing. Martin Slezák, Ing. Anna Hasičková, Ing. Peter Varadín, Ing. Dušan Kulisievič, pan Matej Kubíček a řada dalších EMO – Ing. Juraj Endrödy, Ing. Julius Kliman, Ing. Ján Vinkovič a další a další a další Mezi dodavatelské partnery patří zejména a mj.: Vodní stavby Temelín (HOCHTIEF), STAVOS Brno, Inžinierske stavby Košice, SLOVRIA Trnava, V-stav Hrotovice, EUROBUILDING Bratislava, ŠKODA PRAHA Invest. Velmi rád se zmíním o svých zahraničních služebních cestách, které byly cíleně zaměřeny na získání zkušeností v oblasti JE a ukládání RaO: SSSR – Leningrad – MSVP Jaslovské Bohunice (EGP Praha) SSSR – Moskva – dokumentace BaPP SO 801/03 v ETE (EGP Praha) USA – ARIZONA Tuscon – ukládání RaO (VUJE Trnava) FRANCIE – Chinon – JE a zpracovávání VJP (VUJE Trnava) FINSKO – JE Lovisa – ukládání VJP (EGPI Uh. Brod) IZRAEL – Tel Aviv a Jeruzalém – nové technologie v ČOV (EGPI Uh. Brod) LITVA – úložiště nízkoaktivních RaO (EGPI Uh. Brod) Všechny tyto cesty měly význam pro ověření a porovnání s našimi postupy, a co se dalo využít u nás, to jsem také aplikoval. V průběhu samostatné existence a vzniku EGP INVEST, spol.s r. o., jsme se museli vypořádat s novým fenoménem, a to bylo soutěžení o zakázky formou výběrových řízení. Tato forma získávání zakázek vyžadovala technicko-administrativní-právní nasazení nejzkušenějších zaměstnanců s nejistým výsledkem. Museli jsme hledat 102


hlavně cenovou alchymii, abychom uspěli s konkurencí. Nebylo a není to jednoduché a zdá se, že platí pravidlo: NEJLEPŠÍ nemusí být vítěz. I s tím jsme se museli smiřovat. Při jednom kritériu – CENA – je to ještě složitější. Máme-li se udržet takto všeprofesně početní, musíme dát něco navíc a získávat specifické zakázky, na které konkurence nestačí, anebo je předběhnout. Rád vzpomínám na všechny dřívější zaměstnance, neboť bez nich bychom nebyli ani my současní. Snad takto budou uvažovat i Ti, kdo přijdou po nás, dříve narozených . Protože jsem byl zodpovědný za získání a zpracování řady významných zakázek, které byly zrealizovány a slouží svému účelu, děkuji všem, kdo stáli se mnou v historii firmy, a za všechny jmenuji dlouholeté kolegy: Ing. Jaroslav Jahoda, Ing. František Mandík, Ing. Leoš Kafka, paní Růžena Ťulpíková, paní Elena Střelcová, Ing. Miroslav Krajíček, Ing. Stanislav Kučera, Ing. Stanislav Moštěk, Ing. Marie Múdra, paní Marie Kočicová, Ing. Dušan Jadrný, paní Zdislava Trtková, paní Jana Mlčochová, paní Ivana Hradská, Dagmar Ondrušková, Ing. Helena Malíková, Ladislav Daněk a řada dalších služebně mladších. Nemohu než poděkovat svým dlouholetým kolegům Ing. Jiřímu Kryštofovi a Ing. Jiřímu Holubovi. Celkem 16 let jsme nesli odpovědnost a až na drobné výjimky jsme vždy byli zajedno. Motivací nám byli zaměstnanci a udržení firmy. Nestalo se, že by zaměstnanci nedostali každou výplatu včas. I to bylo a je v období tvrdé konkurence u privátní firmy důkaz o tom, že vztah a příslušnost k firmě a zaměstnancům byly vždy prvořadé. Jako červená nit se dějinami firmy táhne snaha udržet kontinuitu průřezem všech majitelů a vztahů k firmě. Za sebe jsem rád, že jsem mohl být u toho. Do budoucnosti to rovněž přeji firmě EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod. Co jsem mohl ovlivnit a nepodařilo se, a to hlavně z důvodu zapojení do výrobního projektového procesu a nedostatku času, je následující: Ač jsme pracovali s VŠ v ČR i SR, žádný z nás nebyl veden např. k doktorandskému studiu, další vědecké práci, externímu přednášení na SŠ a VŠ, publikování v odborné literatuře atp. Měli jsme a máme na to praktické zkušenosti. Bez kontaktů s VŠ v souladu se zákonem o VŠ to nepůjde. Péče o znalost jazyků (anglický, francouzský, ruský, německý) Zahraniční pracovní cesty na odborná témata s přednášením i získáváním zkušeností. Protože jsem téměř 30 let neznal než jednoho ředitele pracoviště či později firmy EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod, byl příchod nového ředitele jako blesk z nebe. 103


Zvykáme si na nový styl řízení a věřím tomu, že je to směr, který firmě předurčí dlouhé bytí na trhu práce. Budu se snažit ve zbývajícím čase svou přítomností k tomu přispět. Už pro zkušenost, hlavně mladším, bych přál ředitele na dvě funkční období a dost. Má to něco do sebe. Dovolil jsem si touto sumarizací přinést pohled, jak jsem to viděl já! Ke každé práci se postavte čelem a ono to půjde. Se všemi Vámi jsem spolupracoval rád. Koho jsem neuvedl, alespoň jsem na něj myslel.

Zajištění dopravy kontejneru CASTOR 440/84 pro HVB. 104


Obchodní akademie Uherské Hradiště

Ředitel Ing. Jiří Kryštof mě vyslal na jednání za ředitelem OA v Uherském Hradišti Ing. Josefem Kolkem. Bylo to v roce 1995. Zaklepal jsem na sekretariát ředitele a hned jsem se dověděl, oč se jedná. Pan ředitel měl připravenu realizační dokumentaci a vybraného dodavatele na rekonstrukci velmi zchátralé budovy OA. To, co mu chybělo, byl technický dozor investora (TDI). Protože se jednalo o časový extrém realizace, pan ředitel hledal blázny co to dovedou zorganizovat tak, aby vše proběhlo bez zásahů do výuky, tj. pouze o prázdninách. Vysokým nasazením jsme se pustili do přípravných prací v průběhu června ještě před vydáním vysvědčení studentům. Výkon TDI jsem prováděl sám za pomoci pracovníků fy T.I.C. Uherské Hradiště. Dodavatelem akce byla firma Pozemní stavitelství Zlín. Protože v létě jsou dlouhé dny, pracovalo se od světla do světla. Naštěstí i matka příroda přála, že v období realizace téměř nepršelo a mohli jsme vynechat všechna provizoria, spojená s ochranou stávající budovy, protože střešní konstrukce a stropy podstřešní části se celé vyměňovaly. Ještě v průběhu realizace se navíc zjistilo, že projektant GG Archico Uherské Hradiště neřešil novou elektroinstalaci, a to bylo třeba přes noc vyprojektovat a následně zrealizovat. Takto rychle to nechtěl projektově zpracovat, takže nezbývalo, než že se toho ujme EGPI, a tak se také, díky Ing. Jahodovi, stalo. V POV předpokládaná etapizace výstavby se v daném čase nedala stihnout, a tak rozhodnutí bylo celou stávající střechu naráz demontovat. Riskneme to. Snad pršet nebude. Paradoxem bylo, že se podávala žádost o kolaudační pochůzku v době, kdy ještě nebyla dokončena ani nová střecha a nové podkrovní místnosti s cílem, než to úředníci na Stavebním úřadě v Uherském Hradišti svolají, my musíme být hotovi. Abych nebyl rozvláčný detaily. Realizace se stihla, kolaudační pochůzka proběhla a bylo vydáno kolaudační rozhodnutí včetně nabytí právní moci, a dne 4. září 1995 se učilo už v novém. Tady jsme získali ostruhy a také kontakty na další výkony TDI. Ústav sociální péče pro dospělé Velehrad

Významnou akcí, u které jsme prováděli výkon TDI byl ÚSP-D Velehrad. Jednalo se o novostavbu pavilonového způsobu zástavby, do které byla po realizaci přemístěna část chovanců u Baziliky ve Velehradě. Zvláštností této stavby bylo mj. to, že v hlavním objektu byla kaple a klauzura pro řádové sestřičky. Řešení těchto prostorů muselo být konzultováno i v průběhu realizace s arcibiskupstvím v Olomouci. Vlastní kaple byla pojata moderním způsobem včetně uměleckého díla na fasádě, které mělo námět z malby jednoho z chovanců. Předání a převzetí stavby byla velká událost zejména s tím, že vedle světského proběhlo v úvodní části dne i náboženské. 105


Sám arcibiskup olomoucký Msgre. Jan Graubner vysvětil kapli a odsloužil v kapli první mši svatou. Zase jiná forma předmětu plnění ve výkonu technického dozoru investora. Dlužno dodat, že investorem stavby byl Okresní ústav sociálních služeb v Uherském Hradišti s ředitelem Mgr. Antonínem Ondrášem. Byl jsem u toho jako TDI spolu s hlavním stavbyvedoucím Dr. Antonínem Pavlů, pozdějším naším zaměstnancem.

Setkání s arcibiskupem olomouckým msgre. Janem Graubnerem.

Ústav sociální péče pro dospělé Velehrad.

Záplavy na Moravě v roce 1997

Vraceli jsme se s Ing. Múdrou z pracovní cesty z Dukovan v odpoledních hodinách domů. V červenci 1997 byly v té době na Moravě záplavové události. Záplavová vlna se blížila do Uherského Hradiště a my jsme ještě cestou tam projeli mostem přes řeku Moravu bez větších problémů. I když pohled na hladinu řeky, která byla téměř v úrovni mostovky, byl varující. Jako by všichni tomu nemohli uvěřit, co vše voda může způsobit, a co také v následujících hodinách a dnech způsobila v trojměstí Staré Město, Uherské Hradiště a Kunovice. 106


Na zpáteční cestě jsme museli zastavit za hlavní křižovatkou ve Starém Městě. Voda řeky Moravy se málem přelévala přes mostovku a my jsme stáli, cestou domů, z druhé strany řeky Moravy. Most byl již neprůjezdný, ale ani jiné okolní mosty nebyly z důvodu záplav průjezdné. Co teď? Vyděšení obyvatelé jen přihlíželi velké vodě a v tom okamžiku ještě věřili, že se to jejich příbytků nedotkne, což, ale nebyla pravda. S odstupem času zoufalství opadlo a už to zůstalo jen varováním. Život běžel dál a dotčení se s tím museli vypořádat. A co my? Po strastiplném čekání a cestě jsme nakonec na druhý břeh řeky Moravy projeli.

Záplavy na Moravě v roce 1997.

107


Ladislav Daněk

V letech 1993-2000 jsem vykonával autorský dozor projektanta v JE Temelín v rámci AD EGP Praha, a to u objektů 801/01 BPP – Dílny kontrolované zóny, 801/02 BPP – Šatny a laboratoře, 801/03 BPP – Čisticí stanice RA médií, 802/01, 03 Spojovací mosty a 803/02 Ventilační komín. Kromě činnosti autorského dozoru jsem se zúčastňoval pravidelně 1 x týdně dispečinku (ČEZ ETE) a skupiny kolizí (GDt Škoda Plzeň), kde se řešily problémy s profesními kolizemi a koordinoval postup prací. Dispečinku a skupiny kolizí se zúčastňovalo 30 – 35 zástupců firem dodavatelů, projektantů a investora. Budova pomocných provozů byla velice rozsáhlá. Jen objekt 801/03 má rozměry 120,9 x 60,0 m a je v něm asi 380 místností. Při pochůzkách byl zpočátku problém s orientací a někdy se i bloudilo. Postupem času se ušetřily ticíce kroků. Dodavatelem stavby objektů 801/01, 02, 03 byl STAVOS a. s. Brno. Spolupráce s vedením a stavbyvedoucími byla po určité době tak dobrá, že vyústila do pravidelných návštěv jejich ubytovny na večerní sledování televizních programů. V bývalé obci Křtěnov, která padla za oběť výstavbě Jaderné elektrárny, zůstaly objekty kostela se hřbitovem, školy a fary. Objekt školy a fary vykoupil ČEZ a. s. V areálu fary byla zrekonstruována hospodářská budova, která sloužila pro účely pořádání seznamovacích večírků budovatelů elektrárny. Budova AD byla situována na strategickém místě, hned v sousedství této zajímavé lokality. Další zajímavostí bylo to, že nedaleko budovy AD se nacházely křemenáče a kozáci. Bohužel jsem to zjistil až po pěti letech. Naše činnost AD byla koncem roku 2000 ukončena. Budova AD EGP byla postavena jako zařízení staveniště a v dnešní době již neexistuje.

108


Ing. František Fiedler Pracoviště Praha

Nemohu hovořit za celou historii pražského pracoviště, neboť jsem nastoupil do EGP INVEST na pracoviště Praha až v roce 2003. Ale i za tuto relativně krátkou dobu, co zde pracuji, prošlo pracoviště Praha nemálo změnami. Jednou z nejzásadnějších proměn bylo zavedení 3D projektových systémů do projektové praxe EGPI. V prvním kroku se jednalo o software AutoPLANT, a to na zakázce FSKRaO Mochovce, kde se tímto software projektovala značná část potrubních systémů a prováděla ve spolupráci s VÚJE celková koordinace. Pak následoval systém PDS od společnosti Intergraph na zakázkách rafinerií do Iráku. A konečně jsme zakončili naši pouť světem 3D u software PDSM, kde jsme zpracovávali model stavební části HVB 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Mochovce, jehož součástí bylo vytvoření i databází všech stavebních prvků a konstrukcí, zabudovaných prvků, povrchových úprav, průchodek a dalších prvků a konstrukcí pro ÚJV Řež, divizi Energoprojekt. Při těchto zakázkách probíhala velmi těsná spolupráce s technologickou divizí v Uherském Brodě. Rok 2009 nám přinesl organizační a další změny v naší společnosti, které se nevyhnuly ani pracovišti Praha. Rozšířili jsme počet nových spolupracovníků, a to jak o kmenové pracovníky, tak i o pracovníky pracující s námi na smlouvu. Došlo k obnově části počítačového vybavení na pracovišti a čeká nás stěhování do nově zrekonstruovaného podkroví, které bylo adaptováno na moderní kanceláře se vším, co k moderním kancelářím patří – klimatizace, počítačová sít, reprezentativní zasedací místnost apod. Jednou z velmi zásadních organizačních změn bylo sloučení divize technologické a jaderné v Praze a v Uherském Brodě do jedné divize, a to divize 4000. Z toho je vidět, že v současném světě informačních technologií ani vzdálenost, která dělí Prahu od Uherského Brodu, není na překážku těsné a plodné spolupráce. Závěrem bych rád za celé pražské pracoviště popřál společnosti hodně sil a zakázek do dalších 50 let a vedení společnosti hodně trpělivosti se svými zaměstnanci. 109


Ing. František Géc Emeritní ředitel Hydrostav a. s., Bratislava EGP Invest, spol. s r. o. organizačná zložka Trnava

Blahoželanie k 50. výročiu založenia EGP Invest

Moja pracovná a životná púť zameraná na investičné procesy najmä na stavbách atómovej energetiky predstavovala ako logický dôsledok, osobnú či firemnú spoluprácu s EGP INVEST Uherský Brod – ako súčasť EGP Praha do roku 1983 pôsobiaci na rôznych funkciách u investora EBO , pri výstavbe A1, V1, V2. Od roku 1983 do roku 2002 som pôsobil v stavebnej firme Hydrostav na rôznych postoch s rozhodujúcou náplňou na atómové elektrárne, či následne (po transformáciách ) s EGP INVEST ako samostatným subjektom . I keď je samozrejmé , že v rôznych časových obdobiach procesov projektovania na atómových elektrárňach, bola spolupráca objektívne -zásadne ovplyvňovaná „vzťahmi a pravidlami“ (či skôr riadením soc. Štátu celou legislatívou). V obdobiach socialistického plánovaného hospodárstva a legislatívy (najmä o projektovej dokumentácii) bolo predurčené, že EGP resp. jeho zložky pôsobia v oblasti Úvodného projektu, celkovej koordinácie z pozície generálneho projektanta a samozrejme i v oblasti vykonávacích – realizačných projektov stavebnej časti. Uvedená fáza obdobia zaznamenala rast náplne a odbornosti EGP INVEST Uherský Brod s dobrou profesionalitou. Chcem uviesť to, čo sa výrazne dotýkalo osôb a vzájomného pôsobenia. Ide o obdobie po roku 1989, kedy postupne nastal reálny rozpad pre vecný rozsah dokumentácie a tiež i všetkých vzťahov (vč. rozpadu štátu), ale aj pôsobenia rôznych tlakov, či prezentácie názorov. • vďaka serióznosti a profesionalite pracovníkov EGP INVEST sa „udržala“ nielen odborná – profesijná úroveň, ale tiež aj orientovanie na kritéria jadrovej bezpečnosti, či bezpečnosti a spoľahlivosti zvolených riešení . Boli najmä 1.a 2. bloku EMO „projektovo vybavené“ technické a bezpečnostné vylepšenia s reálne dobrou spoluprácou i s dodávateľskou sférou. • daná doba poznačila tak financovanie EMO, ako aj reálne pozastavenie investičného procesu. Odstupom času, pozastavením a potom i dokončením 110


vytvorenia špecifických projektantských a dodávateľských úloh, išlo o nové seriózne problémy ochrany rozostavanej stavby a konzervácie všeobecne, ale tiež aj o opravy , rekonštrukcie , sanácie alebo zmeny z časového faktoru. Na 1.a 2. bloku všetky subjekty dostavbu zvládli a táto časť atómovej elektrárne je už značné obdobie v normálnej prevádzke .Táto fáza plne preverila schopnosti riadiacich a odborných pracovníkov EGP INVEST a osobne vnímam doslova tvorivú spoluprácu ľudí EGP INVEST a Hydrostavu. EGP INVEST touto fázou získal renomé odborného a spoľahlivého partnera v jadrovej energetike. • reálne fakty predurčili predpoklad účasti EGP INVEST i na dostavbe 3.a 4.bloku EMO za komplexne zmenených podmienok, či dokonca technických modelov a princípov na strane objednávateľa uplatňovaných na EGP INVEST, ktorý vykonáva projekčné činnosti opäť v nových podmienkach so špecifickými typmi projektovania. Pri partnerskej spolupráci s ľuďmi z EGP INVEST som vnímal serióznosť, odbornosť, rešpekt a dobré medziľudské vzťahy. Firme a jej predstaviteľom želám, aby si túto prestíž zachovali k prosperite a profesionalite – odborného potenciálu a rastu, pri odovzdávaní skúseností projektantom a zároveň želám aj solventných investorov a dodávateľov.

111


Ing. Jiří Holub

Moje cesty „opačným směrem“

V souvislosti se vznikem společnosti EGP Invest, s. r. o. v devadesátých letech minulého století pro mě, rodilého Pražáka, vznikla postupně nutnost část pracovní doby (týdne, měsíce, roku) strávit na Moravě, a to v sídle naší společnosti v Uherském Brodě. Sám jsem svůj pobyt bral jako přirozený vývoj a necítil v něm nic mimořádného. Šlo však o to, že názor mnohých byl takový, že pochopitelné je spíše dojíždění do Brna či do Prahy atd., ale dojíždět z Prahy do Uherského Brodu se zdá přece jenom nezvyklé až výstřední. Vývoj událostí však nedával mnoho času na přemýšlení o vhodnosti či nevhodnosti stálého cestování a pobytu v moravském městečku. Nebyl čas a prostor na podobné úvahy. Je jistě obtížné měnit místní zvyky a obyčeje. Musel jsem se proto spíš přizpůsobit já a zvyknout si na některá „moravská specifika“. Snad jenom mým pražským přízvukem jsem mírně narušil místní nářečí svých kolegů. Takže, jak plynul čas v práci i mimo ni, začal jsem postupně přivykat pití vína a rozeznávat více než pouze jeho barvu. Samostatnou kapitolou, až koníčkem, se stala moravská slivovice (doma jsme ji překřtili na matku kořalek), ale i jiné destiláty, které jsou zde typické. Dopracoval jsem se k celkem dobrým výsledkům v „koštování“. Lahodný a kvalitní výrobek místních a okolních palíren vcelku bezpečně rozeznávám. Převzal jsem i část stravovacího „folkloru“ zdejšího kraje a přišel na chuť sice ne příliš dietní, ale chutné moravské kuchyni. K symbolu zdejších jídel patří „svatební koláčky“, které pravidelně do Čech „vyvážím“, a dělám jimi radost nejen své rodině, ale i přátelům. Mé cestování „opačným směrem“ však nebylo jen o jídle a pití. Za dvacet let společné práce jsme s kolegy v Uherském Brodě a v Trnavě v dresu EGP Invest zajistili a realizovali desítky mnohdy unikátních projektů a zanechali za sebou velký kus práce – patří jim za to všem můj velký dík. 112


I současná etapa vývoje společnosti, nyní ve stabilizovaném postavení v rámci společnosti ÚJV Řež, mně přináší dobrý pocit, že moje mnohaleté cestování „opačným směrem“ nebylo zbytečné a bez výsledků. Směr mé cesty se zdál sice opačný, ale z mého pohledu byl správný a užitečný.

113


Ing. Rudolf Jedounek

V podniku pracuji již 8 let. Slovo „již“ se může zdát v porovnání s ostatními spíše směšné. Když si vzpomenu na své začátky a na první pracovní den, kdy jsem nastoupil do společnosti EGP INVEST, nechce se mi ani věřit, že je to tak dlouho. Moje první zaměstnání! Člověk neví, co ho čeká. Strach z neznáma, z nových věcí, které ho obklopují, noví lidé, navazování pracovních vztahů, začlenění do kolektivu… Nejčastěji jsem si ovšem kladl otázku: „Budu to umět? Budu přínosem?” Vždyť být projektantem se člověk na škole nenaučí. Měl jsem veliké štěstí na své kolegy, ale hlavně na vedoucího divize elektro Ing. Jaroslava Jahodu. Je to pracovník na správném místě, s mnohaletou praxí, znalostmi i zkušenostmi, ke kterému není problém přijít si pro radu. Všechna jeho slova, že být dobrým projektantem je práce zdlouhavá, mohu dnes jenom potvrdit. Jsem rád, že jsem si jako zaměstnání vybral právě tuto profesi. S dobrými a zkušenými pracovníky ve firmě EGP INVEST budeme určitě moci i nadále pokračovat v něčem, co má to správné kouzlo - budovat něco pro další generace. Ať je i nadále EGP INVEST firmou, která vytváří PROJEKTY S ENERGIÍ.

114


Jarmila Knotová

Po maturitě v roce 1985 jsem nastoupila do tehdejšího Energoprojektu a od té doby se pro mě tato společnost stala druhým domovem. V témže roce jsme přestříhávali pásku při otevírání budovy čp. 1274, kde všechno vonělo novotou a každý den sem přicházeli všichni zaměstnanci pro tácy s obědem, dovážené ve várnicích v naší dvanáctsettrojce z restaurace „Od Rochů“. Nyní pečuji o majetek a provoz EGPI s vlastností co nejlepší hospodářky a je mi to velkou ctí.

115


Jiří Krajča

Ve společnosti EGP INVEST nepracuji dlouho, takže nemůžu moc vzpomínat. Ale musím se zmínit o tom, že jsem v této firmě poznal jen dobré lidi. A také si vážím toho, že jsem mohl v divizi technologie spolupracovat s Ing. Janošem, a později v útvaru kontroly a řízení kvality s Ing. Maňasem, oba tito pánové mají hodně zkušeností a hodně toho znají. Vím, že v EGP INVEST je takových zkušených pracovníků hodně, a ti mohou předávat své zkušenosti mladým kolegům a tím je zajištěna budoucnost EGP INVEST.

116


Ing. Andrea Líšková

Ku príspevkom od dlhoročných pracovníkov a spolupracovníkov firmy EGP INVEST si dovolím aj ja, nováčik v spoločnosti, napísať pár slov ako príspevok k 50. výročiu EGPI. Moje prvé stretnutia s projektami, spracovanými v EGP INVEST Uherský Brod boli na strane dodávateľa, kde som pracovala na príprave stavieb. To znamenalo, že projekty sme museli dôkladne naštudovať, oceniť a stavbu postupne pripraviť tak, aby nedochádzalo na našej strane k časovým sklzom a finančným stratám. A projekty EGP INVEST, hlavne pre EBO a EMO, boli u nás na technickom oddelení prípravy stavieb obľúbené, pretože boli vždy podrobne a vysoko odborne spracované a tým bola naša práca s nimi „ľahká“. Na jeseň v roku 2009 som prišla do organizačnej zložky EGP Investu ako externista na výpomoc pri technickej pomoci pre projekt Dostavby EMO 3,4. Našla som tu príjemné a priateľské kolegyne a množstvo práce s „horiacimi“ termínmi, čo v čase krízy je naozaj pozitívne. Začiatkom tohto roka som dostala ponuku na prácu vedúcej organizačnej zložky v Trnave, ktorá ma potešila a ktorú od 1. 4. 2010 vykonávam. Pôsobila som ako projektant v malých ateliéroch, príp. vo vlastnej firme, ale práca vo veľkej projektovej organizácii s 50-ročnou tradíciou je pre mňa výzva. Verím, že dôveru, ktorú som od vedenia spoločnosti dostala nesklamem a moja práca pre spoločnosť bude v prospech veci. A čo ma teší už teraz, na začiatku môjho pôsobenia v EGPI, že som tu stretla milých, príjemných a priateľských ľudí.

117


Ing. Helena Malíková, Růžena Ťulpíková

Nostalgické vzpomínky na kulturu

Při vzpomínkách, týkající se naší firmy, se kromě pracovních aktivit zabrousí i na ty kulturní. V dobách ne dávno minulých jsme si organizovali kulturní život pořádáním zájezdů do významných kulturních center. Šlo o návštěvu kulturních stánků nejen v našem kraji, ale vyjíždělo se i do centra všeho – Prahy. Žádný žánr nám nebyl cizí (činohry, operety, opery, balety). Dokonce éra našich výjezdů zastihla začátky muzikálů v naší zemi, a to samozřejmě v Praze. Na představení jsme cestovali zájezdovými autobusy, kde pro některé i cesta byla cíl, protože o občerstvení a zábavu bylo vždy postaráno. Samozřejmě pro dodržení pitného režimu se čerpalo z vlastních zdrojů, ročník příslušný k pořádání zájezdu. A mohl být tedy někdo smutný, přímo neveselý? I když ne vždy se vybrané, zhlédnuté dílo líbilo. Co se týče kulturních zážitků, nedá se zapomenout na balet „Labutí jezero“ (Státní divadlo Brno – rok 1984), na operu „Nabucco“ (Státní divadlo Brno – rok 1989) a na 1. muzikál, uvedený v ČSFR, „Les Misérables“ (Vinohradské divadlo – rok 1992). Pro oprášení vzpomínek uvádíme ještě další navštívená představení: • Veselá vdova (Státní divadlo Brno – rok 1984) • Polská krev (Státní divadlo Brno – rok 1985) • Peleas a Melisanda (Národní divadlo – rok 1985) • Žebravý student (Státní divadlo Brno – rok 1986) • Mam’zelle Nitouche (Státní divadlo Brno – rok 1987) • Rose Marie (Státní divadlo Brno – rok 1988) • Sicilská komedie (Mahenovo divadlo – rok 1990) • Carmen (Státní divadlo Brno – rok 1991) • West side story (Praha Karlínské divadlo – rok 1993). Na toto období se hezky vzpomíná a nás kulturní nadšence mrzí, že tyto hromadné nájezdy za kulturou z důvodu malého zájmu skončily. 118


Ing. František Mandík

Většina staveb průmyslových a energetických se člení na části a) stavební b) technologickou Projektové středisko v Uherském Brodě bylo v době vzniku orientováno jen na profese stavební. Vstupem do EGP Ostrava v roce 1970 a v dalších letech při zaměření projekce na stavby jaderné, vznikla akutní potřeba vytvoření skupiny – oddělení technologie. Tak v roce 1975 za aktivní účasti ředitele EGP Otrava Ing. Emila Kulhánka vznikl nový organizační útvar s vedoucím Ing. Bohumilem Černíkem. Do oddělení byli postupně přijati kvalifikovaní projektanti a konstruktéři – Ing. Milan Janoš, Ing. Jaromír Maňas, Věra Kutálková, Věra Pavlicová, Ing. Drahoslav Horňák, Ing. František Mandík. Ihned po vzniku převzalo oddělení technologie mimořádně náročnou zakázku, spojenou s rekonstrukcí a plynofikací staré kotelny po tragické havárii. V Brně Na Špitálce bylo zřízeno detašované projekční pracoviště s příslušným vybavením i ubytováním. V průběhu let 1975 – 1976 zde kolektiv odvedl kus poctivé práce a získal ocenění, uznání, také se stmelil a současně pod patronací Ing. Kulhánka založil jako první kolektiv Brigádu socialistické práce s pozdějším oceněním stříbrným a zlatým odznakem. Po ukončení prací v Teplárně Špitálka se kolektiv vrátil na základní pracoviště v Uherském Brodě a zapojil se do projektových prací a inženýrských činností spojených s pracemi na odstavené jaderné elektrárně A1 v Jaslovských Bohunicích – inventarizace Ra odpadů, homogenizace kapalných Ra odpadů, finální zpracování technologií cementace a bitumenace, zpracování vysoce aktivních odpadů vitrifikací do skleněných patron a spalování dowthermu, přetavování kovového odpadu. Získané zkušenosti byly využity později při projektové přípravě a zprovoznění stavby BSC – Bohunické zpracovatelské centrum, kde byly technologie rozšířeny i o spalování dowthermu a vysokotlaké lisování s ukládáním do vlákno-betonových kontejnerů VBK. Později bylo aplikací zřízení a vybudování střediska pro filnální zpracování KRAO v Mochovcích a přímá účast technologie při projekci, stavbě a provozování republikového úložiště RaO v Mochovcích. 119


Organizačná zložka Trnava EGP Invest, spol. s r. o. Pri príležitosti 50-výročia založenia našej spoločnosti, chceme aj my zamestnanci organizačnej zložky v Trnave, prispieť krátkou spomienkou do pamätnej knihy. Naše stredisko Energoprojekt v Trnave bolo založené už v roku 1973. V priebehu dvoch až troch rokov sa rozšírilo asi na päťdesiat zamestnancov. Boli sme súčasťou stredísk, ktoré patrili pod materský podnik EGP Praha. Pracovali sme na projektoch pre výstavbu energetiky so zameraním pre atómové elektrárne v Jaslovských Bohuniciach a v Mochovciach v bývalom Československu. Vedúci nášho strediska bol Ing. Svetozár Poláček. Zakladli sme si na dobrej partnerskej spolupráci so strediskom v Uherskom Brode, ktorej je súčasť aj prvotný vstup do spoločenstva. Okrem práce, a niekedy až krkolomných termínov, sme si našli čas aj na zábavu a spoločné akcie, na ktorých sa zúčastňovali aj kolegovia z iných stredísk EGP. Nezabudnuteľné spomienky sú na spoločné výlety, Deň Energetikov, brigády spojené s kultúrnym programom, športovými hrami a akciami pre deti. V roku 1990 po nežnej revolúcii bolo naše stredisko v Trnave zrušené. Uplatnenie sme hľadali v rôznych iných profesijných oblastiach. V roku 1994 sa u nás v Trnave vytvorila nová organizačná zložka pod vedením EGP INVEST – Uherský Brod. Zakladatelia boli Ing. Jiří Kryštof, Ing. Jan Benešík a Ing. Jiří Holub. Využili sme možnosť návratu do novovytvoreného strediska. Pracovali sme tu už len v menšom kolektíve pod vedením: veducim organizačnej zložky Ing. František Chebeň, Ing. František Géc a vedúcou týmu našej skupiny Ing. Ľudmila Bedejová. Využívame svoje pracovné skúsenosti, a pokračujeme v práci na projektoch zamerané v oblasti energetiky. Pod vedením p. Ing. Jiřího Holuba sa náš tím najviac zameral na zákazky JE Mochovce. Rok 2009 nám priniesol organizačné zmeny v našej firme, ktoré sa premietli aj v našom stredisku, čo hodnotíme pozitívne, pod vedením nového riaditeľa a konateľa spoločnosti Ing. Petra Sláčalu, MBA. Rozšírili sme sa o nových spolupracovníkov. Vedenie nám zabezpečilo nové, modernejšie a kvalitnejšie pracovné priestory, inováciu technickým vybavením a naviac aj osobným záujmom a informovanosťou o cieľoch našej spoločnosti. Ani fyzická vzdialenosť našej materskej základne nám neuberie na dobrom pocite spolupatričnosti k tejto veľkej rodine – skvelého kolektívu pracovníkov našej materskej organizácie - základne v Uherskom Brode. 120


Pri tejto príležitosti želáme nášmu vedeniu a tiež aj všetkým spolupracovníkom veľa úspešných krokov v rozhodovaní a konaní ku prospechu a kvalite spoločnosti, čo bude prínosom pre nás všetkých. Želáme si udržať aj naďalej dobré vzťahy a mravy v našej spoločnosti a jej zotrvaní, rozvoji a existencii.

Pracovníci EGP Invest, organizační složka Trnava.

EGP Invest – Pracoviště organizační složka Trnava. 121


Ing. Jaroslav Prachař

Já a EGP INVEST

Psal se rok 2003, kdy jsem se poprvé setkal se současným ředitelem p. Sláčalou, a to u příležitosti předávání Národní ceny kvality ČR ve Španělském sále Pražského hradu. Tehdy já jako ředitel organizace, která soutěž organizovala, a p. Sláčala jako ředitel Závodu Energetické a ekologické stavitelství v ŽS Brno a. s., který přebíral cenu pro vítěze. V následujícím roce jsme se opět potkali, a to již při přípravě založení „skupiny“ sdružující oceněné firmy v již zmíněné národní ceně. Po dlouhých jednáních a přesvědčování o smyslu a přínosu byl oficiálně založen Klub Národní ceny kvality a historicky prvním předsedou byl zvolen právě p. Sláčala. Od té doby jsme se potkávali nejen na jednáních klubu ale i na dalších akcích. Jednoho letního dne roku 2009, tuším po jednání na Hospodářské komoře, jsme se po delší době opět potkali a já při kávě poslouchal, jak se zaujetím hovoří o svém novém působišti, firmě EGP INVEST. Řeč samozřejmě, jak jinak, přišla i na „kvalitu“. Asi po dvou měsících jsem obdržel nabídku, zda bych se nechtěl o tu kvalitu starat v EGPI. Nabídka to byla zajímavá, a tak jsem si vzal čas na rozmyšlenou. Nakonec slovo dalo slovo a já se „objevil“ v EGPI. Své současné působení v EGPI beru jako další výzvu a věřím, že i já svou troškou napomůžu k dalšímu rozvoji EGPI. Kdo ví, možná budeme i my stát na pódiu a přebírat ocenění pro vítěze v národní ceně kvality.

122


Ing. Petr Sláčala, MBA

Moje setkávání se s projektanty v Uherském Brodě Dětství – kolem r. 1960

Tatínek pochází od Luhačovic, v Uherském Brodě měl bratrance, který měl syna elektrikáře staršího zhruba o dvacet let než já. Dle tatínkova vzoru jsem vždy chtěl být elektrikář, takže mě tento „druhý bratranec“ byl sympatický. Vzhledem k jeho fyziognomii (z dětského pohledu chlap jako hora, černý jak uhel, podmračený) jsem však měl k němu ostych. Moc jsem se s ním nebavil, jen jsem pochytil, že „elektriku nedělá, ale ji kreslí“. ČEZ ETE – kolem r. 1995

V tomto období byl velký hlad po projekčních kapacitách. Kolega, ředitel ETE pro výstavbu, na poradě vedení stavby sdělil, že EGP Praha posílí „eseróčkem“ z Uherského Brodu. Vzhledem k mým citovým vazbám k tomuto kraji jsem se prezentace EGP INVEST, spol. s r. o. zúčastnil a další jeho činnost sledoval. Získal jsem názor, že se nevymlouvají, neříkají, že „to nejde“, ale vždy hledají řešení, prostě umí. OHL ŽS , a. s. – kolem r. 2000

Od r. 1998 jsem v ŽS Brno, a. s. (nyní OHL ŽS, a. s. ) zodpovídal za sektor energetiky a ekologie. Protože jsme v ŽS Brno, a. s. neměli projekční útvar, obrátil jsem se s úplnou samozřejmostí o výpomoc na EGP INVEST, spol. s r. o. SKANSKA CZ, a. s – kolem r. 2006

V letech 2006 – 2007 jsem pracoval pro SKANSKA CZ, a. s. Divizi Technologie. Naším cílem bylo získat stavební část při retrofitu ETU II. Nabídka se odevzdávala kompletní, tzn. včetně projektové dokumentace. SKANSKA CZ, a. s. nedisponovala zkušenými projektanty, tedy jsem opět využil kontaktů na EGP INVEST, spol. s r. o.

123


Siemens Engineering, a. s. (SENG) – 2008

V letech 2007 – 2008 jsem pracoval v Siemens Engineering, a. s. Stěžejní příležitostí pro divizi Eneregetika v r. 2008 bylo výběrové řízení na Náhradu EPS a ionizačních čidel v EDU. Nabídka se odevzdávala spolu s projekčním řešením. SENG opět neměl zkušenosti z této oblasti energetiky, proto dal na mě a oslovil opět EGP INVEST, spol. s r. o. EGP INVEST, spol. s r. o. – od r. 2009

V září 2008 jsem byl osloven, zda bych neposílil EGP INVEST, spol. s r. o. po jeho začlenění do skupiny ÚJV Řež, a. s. Nabídkou jsem byl potěšen a od 1. 2. 2009 jsem začal pracovat v EGP INVEST, spol. s r. o. Bylo pro mě významné, když hned 2. 2. 2009 jsem spolupodepisoval SoD se SENG na Náhradu EPS a ionizačních čidel v EDU. V průběhu února jsem se svými kolegy pány Benešíkem a Holubem probíral svoje setkávání se s EGP INVEST, spol. s r. o. Nesměle jsem se zeptal, zda v Uherském Brodě neznají Matúšovy, a zda třeba i neznali Ing. Irena Matúše. Jaké bylo mé překvapení, když mně pánové sdělili, že Ing. Matúše nejen znali, ale že byl dokonce až do své smrti v r. 1987 jejich spolupracovníkem, dobrým elektrikářem a především dobrým člověkem. Kruh se uzavřel, ve firmě nejsem tedy cizí, je mou takříkajíc rodinnou firmou, na niž jsem i z profesního hlediska patřičně hrdý.

124


Ing. Josef Struhár

Po absolvování pětiletého kombinovaného studia (PKS – maturita + výuční list) na Střední průmyslové škole stavební v tehdejším Gottwaldově, dnes Zlíně, jsem se rozhodl pokusit se o pokračování studia na VUT v Brně. Problém byl v tom, že již při nástupu na průmyslovou školu jsem byl „upsán“ jedné z místních firem, že u ní po maturitě nastoupím a ta na tomto nástupu trvala. Naštěstí se mi podařilo, jakož i všem spolužákům, kteří chtěli pokračovat ve studiu, vyvázat z tohoto vztahu a na VŠ jsem po absolvování přijímací zkoušky mohl nastoupit. Při studiu prvního ročníku jsem zvládl všechny zkoušky a navíc o prázdninách jsem se oženil. Protože peněz není nikdy nazbyt, hlavně u ženatých studentů, pokoušel jsem se kontaktovat firmu, pod kterou jsem byl na střední škole a žádal o podnikové stipendium s příslibem, že u ní nastoupím po absolvování VŠ. Neúspěšně. Díky tomu, že jsem již vlastnil výuční list, přivydělával jsem si o víkendech a prázdninách na tzv. „fuškách“, převážně na stavbách rodinných domků. Už jsem měl ukončeny dva ročníky, když se o prázdninách na stavbě jednoho ze stavitelů rodinného domku zastavil jeho tehdejší vedoucí. Ptal se, kdo mu tak pěkně staví. Když mu bylo řečeno, že jeden student VŠ, vzkázal mi, že pokud bych měl zájem po škole nastoupit v jejich firmě, ať se u něj stavím. Výsledkem mé návštěvy bylo, že jsem získal nejen příslib budoucího zaměstnání, ale hlavně podnikové stipendium, které mi v mé situaci hodně pomohlo. Asi týden po podpisu potřebných dokumentů se mi ozvala firma, pod kterou jsem absolvoval střední školu, zda u nich nemám zájem o stipendium. S díky jsem jim odpověděl, že přišli s křížkem po funuse. Tak se stalo, že jsem po promoci v roce 1981 nastoupil do Energoprojektu Praha, závod Uherský Brod. Nevím, která firma na tom prodělala či vydělala. Nicméně já jsem byl rád, že jsem v té době vylepšil svoji finanční situaci při studiu. A taky získal zaměstnání u firmy, ve které působím dodnes, i když se nyní jmenuje EGP INVEST.

125


Ing. Dušan Šišpera

Měl jsem štěstí na lidi

Vešel jsem dlouhou chodbou do kanceláře a v ní stál v bílém plášti můj první vedoucí. Tehdy jsem vnímal pana Koníčka jako bodrého Vlčnovjana s láskou k pěstování vína a chovu holubů. Až s odstupem času jsem si uvědomil, od jakého člověka jsem se měl možnost učit. První den v EGPI nedopadl moc dobře, dokonce jsem celou noc nespal. Nikdy jsem neoplýval krasopisem, a tak ve snaze potěšit nového šéfa svým písemným projevem došlo k posunu desetinné čárky v součtu tonáže oceli. S obrovským nepublikovatelným řevem se rozlétly dveře kanceláře a výkres ve formě vlaštovky dosedl před můj stůl. Od tohoto okamžiku počítám vše dvakrát. Postupem času jsem zjistil, že kolem energetiky se pohybuje velké množství inteligentních lidí. Moc rád vzpomínám na schůzky s doc. Čihákem, který byl schopen vyřešit jakýkoli problém statiky stavby pomocí elementárně jednoduchého typicky českého uvažování spojeného s velkým zapálením pro věc. Po odchodu pana M. Koníčka se mne ujal Ing. J. Holub, současný obchodní ředitel firmy. Pod jeho vedením se pracovním životem protloukám dodnes. Splněný sen

Jako malý kluk jsem byl okouzlen Verneovým světem. V rámci projektu ISRaO v Bohunicích jsme plnili úkol zmapovat odpady z odstavené elektrárny A1. Nezapomenutelným momentem byla pochůzka po stařičkém bloku, který na mne dýchl atmosférou „Ocelového města“. Nádherně provedené nýtované spoje ocelových konstrukcí haly a plno strmých ocelových schodů. V hale bylo ticho, bylo slyšet jen vrkání holubů na střeše. Nervozita z osobního dozimetru na bílém mundůru. Ničeho se neboj a pojď, postrčil mě přátelsky kolega J. Maňas. Team

Do roku 2009 jsem se podílel na tvorbě projektů vždy v malém týmu. S příchodem nového managementu do firmy jsem byl osloven k vedení projektu „Dostavba MO34“. Naskytla se možnost sestavit vlastní specializovaný tým spolupracovníků pro dlouhodobou zakázku. Jedná se o pracoviště v Uherském Brodě, Trnavě a Mochovcích, jejichž cílem je nejen tvorba realizačního projektu dostavby 2HVDB 126


jaderné elektrárny, ale i inženýring projektových a stavebních realizačních prací, POV a související činnosti. Závěrem

tohoto příspěvku mi dovolte konstatovat následující: za 15 letech prožitých v EGPI jsem měl štěstí na lidi, plním si své sny a pracuji v týmu a snad čas ukáže, že jsme náš velký úkol správně odstartovali, a že se nám společně tento projekt podaří i úspěšně dokončit. Energetika je odvětví s velkým lidským potenciálem a EGPI je v současné době firmou, která tento potenciál nejen vlastní, ale i rozvíjí.

127


Zdislava Trtková

40 let v EGP – EGPI

Do Energoprojektu jsem nastoupila po maturitě na SVVŠ Uherský Brod jako 18letá. Bylo to právě v den, kdy skončily Vítkovické stavby a přecházely pod vedení Energoprojektu, závod Ostrava – 1. 7. 1970. Ředitelem byl Ing. Kulhánek – člověk velice milý a přátelský ke všem zaměstnancům. Při jeho návštěvách Uherském Brodě nikdy neopomněl obejít všechna pracoviště a s každým pracovníkem prohodil nějaké to slovíčko. Vedoucím střediska v Uh. Brodě se stal Ing. Jiří Kryštof. Nastoupila jsem do skupiny Ing. Miroslava Nepraše a mými kolegy ve skupině byli Stanislav Ondrušek, Miroslav Koníček, Jaroslav Zlámal, Pavla Göblová a Zdena Ficalová (tehdy ještě Šebestíková). Právě z této skupiny Ing. Kryštof odešel na vyšší post a já jsem „zdědila“ po něm stůl, židli a rýsovací prkno. Ještě jsem vyfasovala tužku – krajon, obrušovátko na tuhy, gumu, skleničku s tuší, trubičkové pero na rýsování. Na kreslení se také používalo rýsovadlo a kružítko. Na popis sloužilo redispero – redisová špička na dřevěné násadě na silnější popis, tzv. dámská špička na tenký popis. Mým přímým „učitelem“ a rádcem byl Mirek Koníček. Pracovali jsme v bílých pláštích, protože práce s tuší byla nebezpečná – sklenička se při neopatrné manipulaci dost často vylila. Začínala jsem tzv. od píky – učila jsem se technické písmo a práci s rýsovadlem. Nic takového jsme ve škole neměli a kreslení s tuší na rýsovacím prkně nebylo pro začátečníka jednoduché. Tuš často z rýsovadla vytekla a pravítkem se pěkně rozmazala. K odstranění nežádoucích „prasátek“ sloužila obyčejná žiletka. V té době jsme zpracovávali projektovou dokumentaci na elektrárnu Jaslovské Bohunice. Některé části se kopírovaly až 60x – všechno se stříhalo a skládalo ručně. Byla to týmová práce – zapojili se všichni ve skupině bez rozdílu. Později jsem přešla do skupiny Ing. Dušana Jadrného, kde jsem spolupracovala s Josefem Mahdalem, Ladislavem Daňkem a Ing. Marií Sedlákovou-Šulcovou. Tady jsme dělali mj. provozní budovu pro elektrárnu Dukovany.

128


Přes všechny pracovní peripetie se našel vždycky čas i na družnou zábavu. Pořádaly se zájezdy do divadla v Brně nebo studijní zájezdy spojené s exkurzí do některé elektrárny, zájezdy pro děti zaměstnanců, oslavy při různých svátcích (MDŽ, Den stavbařů – později Den horníků – tzv. „akce sviňa“) apod. Pracovní kolektiv byl přátelský a dobře se nám všem pracovalo. I když středisko léty prošlo různými změnami, jak ve složení zaměstnanců, tak ve vedení a organizaci střediska, i po 40 letech práce v jednom podniku ráda vzpomínám na své kolegy. Někteří si užívají důchodu, někteří už, bohužel, nejsou mezi námi. Přeju dnešním mladým – začínajícím, aby i oni měli pod novým vedením takové pěkné zážitky a vzpomínky.

129


Dagmar Vaňková

Když jsem nastupovala do firmy EGPI, věděla jsem, že jde o zavedenou projekční firmu zaměřenou na energetiku. Zpočátku jsem prošla praxí v účetním oddělení. Po zkušenostech z minulých firem, kde jsem pracovala, mne na pracovnících firmy EGPI zaujala jejich vysoká odbornost, profesionalita a loajalita. Při postupném dalším seznamování se s činnostmi dalších útvarů jsem byla velmi mile překvapena vstřícností a zájmem všech spoluzaměstnanců o plnění zadaných úkolů. Jsou to prostě odborníci na svých místech!! I přes relativně krátkou dobu mého působení v EGPI jsem zaznamenala rostoucí dynamiku společnosti díky výbornému manažerskému vedení firmy. Ke zlepšení postavení firmy na trhu rovněž přispělo výhodné spojení s ÚJV Řež, potažmo skupiny ČEZ. V posledních měsících zde dostávají příležitost mladí absolventi vysokých a středních škol, což je předpokladem kvalitního rozvoje společnosti. Velmi oceňuji možnost poznat jednotlivé úseky firmy, čehož si velmi vážím a za co bych chtěla tímto poděkovat vedení společnosti EGPI. Závěrem chci zdůraznit, že mě velmi těší, že jsem se mohla začlenit do této „rodiny“ odborníků a profesionálů.

130

Seznam zkratek A-1

Atomová elektráreň A-1 Jaslovské Bohunice

AD

Autorský dozor

AKOBOJE

Automatizovaný komplex bezpečnosti a ochrany jadrovej elektrárne

BAPP

Budova aktivních pomocných provozů

BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

BSC

Bohunické zpracovatelské centrum RaO

BSP

Brigáda soc. práce

ČEZ

České energetické závody a. s. Praha

EBO

JE Jaslovské Bohunice

EDU

JE Dukovany

EGP

Energoprojekt Praha, Ostrava

EMO

JE Mochovce

EMS

Environmentální management

EP

Energoprojekty, a. s. Bratislava

ETE

JE Temelín

FS KRaO

Finálne spracovanie RaO

FMPE

Federální ministerstvo paliv a energetiky

HIP

Hlavní inženýr projektu

HVB

Hlavní výrobní blok

IČ

Inženýrské činnosti

ISKE

Inžinierske stavby a. s. Košice

IZ

Investiční záměr

JAVYS

Jadrová vyraďovacia spoločnosť a. s. Bratislava

JE

Jaderná elektrárna

MDŽ

Mezinárodní den žen

MO 34

Dostavba 3. a 4. bloku Mochovce

NHKG

Nová huť K. G. 131

OHS

Okresní hygienická služba

ONV

Okresní národní výbor

POV

Projekt organizace výstavby

PÚ

Projektový úkol

Q

Kvalita

RaO

Radioaktivní odpad

REKO

Rekonstrukce a modernizace

ROH

Revoluční odborové hnutí

RPD

Realizační projektová dokumentace

RÚ

Republikové úložisko/úložiště

SE

Slovenské elektrárny a. s. Bratislava

SKŘ

Systém kontroly a řízení

TVD

Technická voda důležitá

ÚJV

Ústav jaderného výzkumu Řež u Prahy a. s.

ÚP

Úvodní projekt

ÚT

Ústřední topení

V-1

Atomová elektráreň V-1 Jaslovské Bohunice

V-2

Atomová elektráreň V-2 Jaslovské Bohunice

VBK

Vláknobetonový kontejner

VJP

Vyhořelé jaderné palivo

VTEI

Vědecko-technické a ekonomické informace

VTS

Vědeckotechnická společnost

VÚJE

Výzkumný ústav jaderné energetiky a. s. Trnava

VUT

Vysoké učení technické Brno

VVER

Vodo-vodní energetický reaktor

VZT

Vzduchotechnika

VŽKG

Vítkovické železárny K.G.

ZTI

Zdravotechnická instalace

132

Přílohy Příloha č. 1: Seznam realizovaných zakázek Příloha č. 2: Ukázky realizace projektů Příloha č. 3: Fotografie Příloha č. 4: Tvůrčí dílna Příloha č. 5: Seznam spolupracovníků

133

Příloha č. 1 - Seznam realizovaných zakázek Období 1960 až 1985 Zakázka Začátky Dostavba n. p. NHKG v Ostravě-Kunčicích Rekonstrukce n. p. VŽKG v Ostravě-Vítkovicích Mlýnice koksu a vápence VŽKG Vysoká pec č. 6 VŽKG Rekonstrukce elektrických pecí v Železárnách v Třinci Rozmrazovací tunely pro vlaky se železnou rudou Stavby Pivovaru Nošovice Kulturního domu v Karviné Sklárny Rapotín Výzkumný ústav hutnictví a železa v Dobré u Frýdku-Místku Rekonstrukce Skláren Kyjov Projekty na obytné bloky v Kyjově Projekty bytové výstavby v Uh. Brodě Prodejna Barum v Hodoníně Zimní stadion Uh. Brod Výtopna Frýdek-Místek Sportovní hala v Uh. Brodě Víceúčelová hala v Uh. Brodě-Havřicích Prodejna potravin na sídlišti „Na výsluní“ v Uh. Brodě Prodejna potravin a restaurace „Družba“ v Uh. Brodě Dům důchodců v Uh. Brodě 48 bytových jednotek na Tkalcovské ulici v Uh.Brodě Rekonstrukce hotelu „Javořina“ v Uh. Brodě Školka a jesle na sídlišti „Olšava“ v Uh. Brodě Rekreační zařízení n. p. Slováckých strojíren Zavlečkování a vykládka vagonu pro Uhelné sklady Rekonstrukce teplárny Brno Špitálka Vodovod včetně vodojemů pro obec Veletiny Telefonní ústředna pro budovu ONV v Uh. Hradišti Teplofikace města Uh.Hradiště a Uh. Brodu Prodejna potravin v Hluku 134

Místo realizace Ostrava-Kunčice Ostrava-Vítkovice Ostrava-Vítkovice Ostrava-Vítkovice Třinec Třinec Nošovice Karviná Rapotín Frýdek-Místek Kyjov Kyjov Uherský Brod Hodonín Uherský Brod Frýdek-Místek Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Brno Veletiny Uherské Hradiště Uherský Brod Hluk

JE V-1, JE V-2 Jaslovské Bohunice Projektové dokumentace najíždějící kotelny, objektu skladu a dílen Hotelová ubytovna Stavba dozimetrie Přečerpávací stanice Hlavní přivaděč vody Čistírna Bioklár Vstupní objekty. Administrativní budova podélné etažérky Investorský objekt Provozní budova Hotel Nukleon v Trnavě a mnoho dalších drobnějších akcí

Jaslovské Bohunice

JE Dukovany Funkce hlavního inženýra projektu u stavebních zakázek Funkce hlavního inženýra projektu technologické zakázky Objekty HVB Podélné etažérky Budovy aktivních pomocných provozů Provozní budovy URaO – úložiště radioaktivních odpadů Trvalý autorský dozor generálního projektanta Koordinace stavebních objektů celé stavby EDU

Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany

JE Mochovce Objekty HVB Budovy aktivních pomocných provozů (BAPP I, II) Provozní budova

Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce

Jaslovské Bohunice Trnava Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Trnava

135

Období 1986 až 1997 Zakázka JE A-1, V-1, V-2 Jaslovské Bohunice Rekonstrukce V1 Technická voda důležitá (REKO V1-TVD) Budova aktivních pomocných provozů Provozní budova Podélná etažérka Mezisklad vyhořelého paliva AKOBOJE, systém ostrahy JE, ve spolupráci s francouzskou firmou CEGELEC Vyrozumění a varování obyvatelstva a organizací v okolí EBO Systém varování osazenstva elektrárny v objektech areálu EBO Dispečerské hovorové zařízení pro systém AKOBOJE Elektrické poplachové sirény v areálu A1, V1, V2 Rekonstrukce destilační stanice JE A1, obj. 41 Vitrifikace chrompiku JE A1 Likvidace dowthermu JE A1 Sklady RAO JE A1 BSC ve spolupráci s firmou NUKEM Vybírání a transporty KRAO V1, V2, A1 Přetavba kontaminovaného kovového šrotu z JE VZT správní budovy V1

Místo realizace Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna Dukovany Podélné etažérky Budovy pomocných provozů Provozní budovy Mezisklad vyhořelého paliva ve spolupráci s německou firmou NUKEM AKOBOJE, systém ostrahy JE Projektové práce a dodávka vagonu pro přepravu kontejnerů s vyhořelým palivem Tlumící zařízení pádu kontejneru v transportním koridoru HVB Vyrozumění a varování obyvatelstva a organizací v okolí EDU Systém elektrických poplachových sirén na objektech EDU Systém varování osazenstva elektrárny v objektech areálu EDU Ověřovací výpočty konstrukcí Zatěžovací zkouška jeřábu SKET 250 t

Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany

136

Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice

Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany

Záměry staveb Tlumící zařízení pro pád kontejneru CASTOR 440/84 Vyřazování JE Dukovany z provozu Zastřešení rozváděčů MaR Všechny stupně bezpečnostní dokumentace Provozní příručka pro MSVP Dukovany Studie vlivu na životní prostředí Prováděcí projekty elektro pro stavby Dokompletace EDU Studie pro využití areálu Heřmanice Studie pro Trenažér blokové dozorny Studie pro Centrální archiv Úprava stání transformátorů Rekonstrukce sběrných olejových jímek transformátorů Přeprava vyhořelého paliva pomocí kontejnerů CASTOR 440/84

Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany

Jaderná elektrárna Mochovce Objekty HVB Provozní budova Budova pomocných aktivních provozů (BAPP I, II) Dispečerské hovorové zařízení elektrárny Čisticí stanice RaO Analýza skutečného stavu znehodnocení rozestavěných objektů a koncepční návrh způsobu repasí Rekonstrukce, obnovy, revize, repase druhé stavby JE Mochovce Oddělovací stěna v objektu 490/1-01 – Strojovna Venkovní osvětlení areálu JE Mochovce

Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce

Jaderná elektrárna Temelín Reaktorovny Provozní budova Budovy aktivních pomocných provozů Spojovací mosty Databáze seznamu dokumentace všech objektů JETE Měření napjatosti předpínacího kabelu ochranné obálky budovy reaktoru

Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce

Temelín Temelín Temelín Temelín Temelín Temelín Temelín

137

Skladování vyhořelého jaderného paliva a jaderného odpadu CMVJP Centrální mezisklad vyhořelého jaderného paliva (spolupráce na nabídkách řady zahraničních firem a práce na lokalitě „Skalka“ HÚ – Hlubinné úložiště v ČR a SR – dlouhodobá činnost při vývoji hlubinného úložiště jaderného odpadu v ČR

Projektované stavby s nejaderných zařízením Zahradnictví Starkl – Čáslav pro firmu Starkl – Rakousko Hotel Jevany Rekonstrukce části areálu České zbrojovky a. s. Uh. Brod Drahstav Břeclav – výměníkové stanice a bytové domy Rekonstrukce podstatné části pavilonů Nemocnice Uherské Hradiště Projekt recyklace pneumatik v Uherském Brodě ve spolupráci s firmou DOITCH INTERNATIONAL USA Projekt výroby trub v Uh. Hradišti ve spolupráci s firmou HOBAS Rakousko Rekonstrukce kotle K3, Kaučuk Kralupy nad Vltavou Rekonstrukce kotle K1, Kaučuk Kralupy nad Vltavou Rekonstrukce výtopny PBH Zlín-Malenovice Kotelna PBH Uherský Brod Sportovní areál s halou Třebíč Obchodní akademie Uherské Hradiště Základní škola Uherský Brod Dům bytové kultury Uherské Hradiště Dům armády Olomouc Vojenský výzkumný ústav Slavičín Banka REAL a Fitnes centrum – Tjumeň Rusko Centrální archiv Dukovany OTMA Mařatice, výrobna potravinářského zboží Odpružení TG4 v elektrárně Hodonín Rekonstrukce kotelny JMcukrovaru Staré Město Rekonstrukce kotelny Keramické závody Znojmo Studie plynofikace a rekonstrukce kotelny COLORLAK Staré Město Rekonstrukce Sokolovny Uherský Brod 138

Skanska ČR, SR

Čáslav Jevany Uherský Brod Břeclav Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Kralupy nad Vltavou Kralupy nad Vltavou Zlín Uherský Brod Třebíč Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Olomouc Slavičín Tjumeň (Rusko) Dukovany Uherské Hradiště Hodonín Staré Město u Uh. Hradiště Znojmo Staré Město u Uh. Hradiště Uherský Brod

Období 1998 až 2009 Zakázka Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice Systém ostrahy JE Jaslovské Bohunice ve spolupráci s firmou CEGELEC (Francie) Stáčecí stanice kapalných RaO Čisticí stanice odluhu parogenerátorů Tavení kontaminovaných kovových šrotů Seismické zodolnění a rozšíření skladovací kapacity Meziskladu vyhořelého paliva (REKO MSVP) Rekonstrukce V1 – technická voda důležitá (REKO V1 - TVD) Zkušební centrum VÚJE Trnava, a. s. Inventarizace RaO na A1 Projektová dokumentace skutečného provedení JE V1 pro účely vyřazování Rekonstrukce fasády AB JE V2 Nové objekty V2

Jaderná elektrárna Dukovany Objekty hlavního výrobního bloku – modifikace Budovy pomocných provozů – modifikace AKOBOJE, systém ostrahy JE Rekonstrukce trafostanic Trenažér blokové dozorny Zkušebna regulačních prvků Digitalizace projektové dokumentace EDU Obnova SKŘ EDU (spolupráce se ŠKODA JS) Hlubinné úložiště VJP a vysoceaktivního ra odpadu v ČR Seismické zodolnění HVB I a II Zvýšení obyvatelnosti BD Studie vyřazování EDU z provozu Rekonstrukce kabelových kanálů Snížení vlivu nárůstu řas na CHV Transport těžkých břemen v EDU Zamezení úplné ztrátě chladiva při LOCA Úprava střešních vazníků HVB I, II

Místo realizace Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Trnava Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice

Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany 139

Seismické zodolnění vybraných nenosných konstrukcí na etažerkách REKO denních místností a soc. zařízení na BD 1. a 4. bloku Transportní šachta PoEt HVB I, II – bezpečnostní úprava Zajištění seismické odolnosti stropních podhledů na BD 1. a. bloku

Jaderná elektrárna Mochovce – MO12, MO34 MO12 Analýza skutečného stavu znehodnocení rozestavěných objektů a koncepční návrh způsobu. rekonstrukce, obnovy, revize, repase rozestavěných objektů 2.stavby JE Mochovce Dokumentace hermetických zkoušek všech stupňů Objekty HVB Provozní budova Budovy aktivních pomocných provozů Zabezpečení autorského dozoru FS KRaO Mochovce Rekonstrukce fasády AB EMO MO34 Zjednodušená dokumentace konzervace stavební části 3. a 4. blok Zjednodušená dokumentace stavební části mapující rozestavěnost 3. a 4. blok EMO – 3. stavba – Dokumentace stavu rozestavěnosti Revize POV dostavby 3. a 4. bloku SE MO 34 Mapování a příprava likvidace azbestu při dostavbě SE MO34 Spolupráce při integrovaných plánech jakosti, BOZP, OPP a environmentu Projekt dostavby a vyvedenie do prevádzky 3. a 4. bloku Projekt organizácie výstavby a autorský dozor v průběhu dostavby MO34

Jaderná elektrárna Temelín Reaktorovy Budovy aktivních pomocných provozů Databáze seznamu dokumentace všech objektů JETE 140

Dukovany Dukovany Dukovany Dukovany

Mochovce

Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce Mochovce

Temelín Temelín Temelín Temelín

Oplocení JETE Zpětná dokumentace Úložiště RaO Richard Litoměřice

Stavby s nejaderným zařízením Elektrárna Tušimice, Rekonstrukce fasády HVB ETU Studie proveditelnosti opláštění HVB v průběhu KO ETU II Elektrárna Ledvice, Odborná pomoc při realizaci Nový zdroj 660 Mwe v ELE Elektrárna Balloki a Muridke, Pákistán, projektová příprava a výkon AD Rafinerie Basrah Irák, Izomerizace 3D PD Rekonstrukce části areálu České zbrojovky, a. s. Uh. Brod Ústav sociální péče pro dospělé Velehrad Ústav sociální péče pro mládež Uherský Brod Ústav sociální péče pro dospělé Kunovice Ústav sociální péče pro dospělé Staré Město Gymnázium Uherský Brod Centrum pohybových aktivit (CPA) DELFÍN Uherský Brod Základní škola ve Strání Mateřská škola ve Strání Stavební úpravy stávající ČOV ve Strání Nový zdroj 660 MWe v Elektrárně Ledvice Kordárna, a. s. Velká nad Veličkou Domov důchodců Brno-Tuřany Práce pro PETERS ENGINEERING AG

JAVYS a. s. Bratislava Dokončení stavby Regionálního úložiště radioaktivních odpadů pro Slovenskou republiku – Mochovce (RÚ RaO) Modelové řešení překrytí RÚ RaO Mochovce Kombinovaná přeprava RaO (kontejnery VBK) Stanica chladenej vody pre VZT Systém monitorovania vypúštania odpadných vod do MANIVIERU Systém merania koncentrácie solí na odparke ČN – 30 V1 Optimalizácia čistiacej stanice odpadových vod obj. 41 V1

Temelín Temelín

Tušimice Tušimice Ledvice Balloki, Muridke Pakistán Irák Uherský Brod Velehrad Uherský Brod Kunovice Staré Město u Uh. Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Strání Strání Strání Ledvice Velká nad Veličkou Brno

Mochovce Mochovce Mochovce Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice Jaslovské Bohunice 141

Ostatní Teplárna Karviná (TKV) a Teplárna Čs. Armády (TČA) – Studie koncepce hranic náhrady TG4 za TG6 Projekty tepelné elektrárna RIO TURBIO 2x40MW, ARGENTINA

142

Dalkia, ČR MEACONT Praha

Příloha č. 2 - Ukázky realizace projektů ÈEZ, a. s. Jaderná elektrárna Dukovany

PROJEKT STAVBY PRO REALIZACI Doba realizace: 1997 - 1999 Plnorozsahový trenažér blokové dozorny je výukové a školící støedisko, sloužící pro zajištìní výuky, nácviku a školení personálu EDU. Stìžejním vybavením je plnorozsahový trenažér blokové dozorny sloužící pro výcvik operátorù blokové dozorny a multifunkèní simulátor. Tato hlavní pracovištì jsou doplnìna komplexem uèeben, studoven a kanceláøemi personálu školícího støediska a nezbytným technickým a sociálním zázemím.

EGP INVEST, spol. s r. o.

PLNOROZSAHOVÝ TRENAŽÉR BLOKOVÉ DOZORNY v EDU

Antonína Dvoøáka 1707, 688 01 Uherský Brod Tel.: +420 572 610 311, Fax: +420 572 633 725, e-mail: [email protected], www.egpi.cz

Objednatel:

143

144

ÈEZ, a. s. Jaderná elektrárna Dukovany

PROJEKT STAVBYY Doba realizace: 1993-1994


Mezisklad vyhoøelého paliva NUKEM


Objednatel:

Mezisklad vyhoøelého paliva je urèen pro skladování èlánkù vyhoøelého paliva z reaktorù atomové elektrárny v Dukovanech. Èlánky vyhoøelého paliva jsou øádnì a bezpeènì uloženy ve skladu vyhovujícímu tomuto úèelu, s cílem pozdìjšího využití èlánkù pro regeneraci v zahranièních zaøízeních nebo pro jejich pøípravu na budoucí skladování bez regenerace.

145


Zajištìní dopravy kontejneru CASTOR 440/84 pro HVB 146

Firma EGP INVEST spol. s r. o. zajistila výrobu a dodávku dvou kusù vagónù øady Uaais (Hx) pro JE Dukovany. Tyto speciální vagóny slouží pro pøepravu vyhoøelého paliva v kontejnerech CASTOR 440/84. V areálu JE Dukovany se kontejnery CASTOR 440/84 s vyhoøelým palivem ukládají do Meziskladu vyhoøelého paliva. Projekt Meziskladu vyhoøelého paliva Dukovany byl zpracován v EGP INVEST spol. s r. o. Uherský Brod pro konsorcium firem GNS / NUKEM (SRN). Vagóny byly vyrobeny ve firmì Tatravagónka Poprad a.s. (SR). Zpracovatelem projektové dokumentace vagónu byl Rail Project spol. s r. o. Poprad. Zkoušky prvního vagónu byly zajišovány Výzkumným ústavem železnièním Praha (VÚŽ) a Výzkumným ústavem kolejových vozidel Praha (VÚKV Praha a.s.) na Železnièním zkušebním okruhu v Cerhenicích od prosince 1993 do èervence 1994. Na základì úspìšných výsledkù tìchto zkoušek Drážní úøad Praha vydal 19.1.1995 pod è.j. 209/95 - DÚ “Rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla”.


TECHNICKÉ ØEŠENÍ A ZPRÁVA


Objednatel: :

Objednatel: (dodavatel)

ŠKODA Praha, a.s. Duhová 2/1444 140 74 Praha 4

Projektant: (subdodávka pro dodavatele)

EGP INVEST, spol. s r.o. Antonína Dvořáka 1707 688 01 Uherský Brod

Antonína Dvořáka 1707, 688 01 Uherský Brod Tel.: 572 610 311, Fax: 572 633 725, e-mail: [email protected], www.egpi.cz

ČEZ, a.s. Jaderná elektrárna Dukovany 675 50 Dukovany

EGP INVEST, spol. s r.o.

Investor:

147


JEDNOSTUPÒOVÁ PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Doba realizace: 2002 Projekt øeší rekonstrukci hygienické smyèky ve stávajícím SO 803/1-01, 02 Provozní budova I., II. Úèelem rekonstrukce hygienické smyèky je splnìní požadavkù zák. è. 18/1997 Sb., zák. 505/90 Sb., zák. 119/2000 Sb., technických norem ÈSN IEC 1098, ÈSN ISO a další související legislativy na radiaèní ochranu v hygienické smyèce; rozšíøení kapacity HS tak, aby i bìhem prodlouženého využívání EDU, kryla nárùst požadavkù na zajištìní vstupu do KP; zvýšení radiaèní bezpeènosti v ÈEZ-EDU na hranici KP; zvýšení funkèní, hygienické a estetické úrovnì šatnování.

148


REKONSTRUKCE HYGIENICKÉ SMYÈKY


Objednatel: :


JEDNOSTUPÒOVÁ PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Doba realizace: 2002


Rozšíøení parkovištì u KORDU II v EDU


Objednatel: :

Pøedmìtem projektu je návrh rozšíøení parkovištì pro vozidla automobilù skupiny 1 podskupiny 02 v prostoru územní rezervy u Kordu II mimo oplocený areál JE Dukovany. Rozšíøení parkovištì zajistí dostateèný poèet parkovacích míst pro zamìstnance, obchodní partnery a návštìvníky JE. Poèet parkovacích míst 294.

149

150

Objednatel:

Slovenské elektrárne, a.s. Vyraïovanie JEZ, zaobchádzanie s RaO a vyhoreným palivom, o.z. Jaslovské Bohunice


BOHUNICKÉ ZPRACOVATELSKÉ CENTRUM RAO JASLOVSKÉ BOHUNICE, Slovenská republika

Zastavìná plocha: 2104 m2 Obestavìný prostor: 49245 m2 Projektovaná kapacita: 945 kontejnerù za 1 rok


Firma EGP INVEST, spol. s r. o. Uherský Brod se ve funkci generálního projektanta v letech 1992 až 1999 podílela na výstavbì Bohunického zpracovatelského centra (BSC RaO), které slouží ke zpracování a úpravì kapalných a pevných radioaktivních odpadù (RaO), které vzniknou pøi vyøazování Jaderné elektrárny A-1, z provozu jaderných elektráren V-1, V-2 a z provozu Jaderné elektrárny Mochovce. BSC RaO rovnìž zajišuje zneškodnìní všech druhù radioaktivních odpadù produkovaných z èinností nesouvisejících s provozem jaderných elektráren napø. výzkumné ústavy, nemocnice apod. Objekt BSC RaO je situován v areálu elektrárny Jaslovské Bohunice jako samostatnì stojící objekt s jedním podzemním a šesti nadzemními podlažími. Konstrukce objektu je navržena jako kombinace monolitických železobetonových stìn a stropù s ocelovou konstrukcí zastøešení. Konstrukce jsou dimenzovány s ohledem na požadavky statické a seismické odolnosti, ochrany proti radiaènímu záøení a požadavky technologie provozu.

Realizace technologického zaøízení BSC RaO

151

152

SE, a. s. - EBO, o. z., 919 31 Jaslovské Bohunice

Studie nadzemní varianty “magistrály” FTS TVD, Projekt stavby pro realizaci doèasných objektù ZS, Provádìcí projekt Doba realizace: 1998


POSTUPNÁ REKONSTRUKCE JE V-1, Technická voda dùležitá 1. a 2. blok


Objednatel:

Postupná rekonstrukce JE V-1 je charakterizovaná dovybavením stávajících blokù technologickými systémy a zaøízeními, jejichž pomocí se dosáhne plnìní rozhodnutí è. 1/94 ÚJD SR. Jedním z bodù je i øešení Technické vody, které je v rozhodnutí è. 1/94 pod bodem 5.) - Pomocné systémy bod 5.1) - Technická voda dôležitá

153

Jadrová a vyraïovacia spoloènos, a.s. Bratislava

Projektová dokumentace Doba realizace: 1996 Republikové úložištì RaO Mochovce je úložištì povrchového typu, slouží na koneèné uložení nízko a støednì aktivních RaO, vznikajících pøi provozu jaderných zaøízení finálnì zpracovaných, ve výzkumných ústavech, laboratoøích, nemocnicích a jiných institucích zabývajících se èinností, pøi kterých vznikají RaO a nacházejících se na území Slovenské republiky. Ve vstupní èásti je situována provozní budova. Vlastní úložištì tvoøí dva dvouøady železobetonových boxù. Z dùvodù požadavkù dlouhodobé kontroly uložených ra odpadù, provozních požadavkù a podmínek pro vlastní provoz úložištì bylo øešeno pøestøešení prvního dvouøadu pomocí ocelové konstrukce.

154


DOKONÈENÍ STAVBY REPUBLIKOVÉHO ÚLOŽIŠTÌ RADIOAKTIVNÍCH ODPADÙ PRO SR


Objednatel:

Objednatel:


Projekt øešil pøemístìní stávající FVE, pùvodnì umístìné v opuštìném horském terénu, do areálu jaderné elektrárny Dukovany. Smyslem pøemístìní FVE do lokality EDU je pøiblížení tohoto zdroje veøejnosti. Díky vysoké návštìvnosti IC na EDU tento alternativní zdroj el. energie lépe slouží pro potøeby propagace spoleènosti ÈEZ a. s. a JE Dukovany. FVE zde slouží k demonstraci využití alternativních zdrojù a nenásilné srovnání s výrobou el. energie v JE pro návštìvníky a exkurze. Prezentace je soustøedìna v Informaèním centru EDU, kde je umístìn poèítaè, zobrazující provozní hodnoty FVE.


PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE „INSTALACE A ZPROVOZNÌNÍ FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY V ÈEZ-EDU“ Doba realizace: 2003


FOTOVOLTAICKÁ ELEKTRÁRNA

155

Objednatel:

Èeská republika - Správa úložiš radioaktivních odpadù Dláždìná 6, 110 00 Praha 1

156


Vlastní zpracování referenèního projektu bylo rozdìleno do 7 etap na jejichž zpracování se podílel tým pracovníkù z nìkolika spoleèností vèetnì EGP INVEST, spol. s .r.o. Na zpracování obsahovì nejnároènìjší a nejrozsáhlejší etapy - etapy II - Varianty øešení a jejich návrh se podílel EGP INVEST, spol. s r.o. spolu s ÚJV Øež, a.s. - divizí Energoprojekt Praha a spoleènostmi ENERGOPRÙZKUM, s.r.o. a ŠKODA JS, a.s. Spoleènost EGP INVEST, spol. s r.o. v rámci této etapy komplexnì øešila nadzemní areál a jeho vazby na ostatní èásti projektu - podzemní èást HÚ, technologie ukládání a manipulaci s obalovými soubory vè. vlastního koncepèního technického návrhu úložného obalového souboru. Také provádìla koordinaci øešení a zpracování této èásti referenèního projektu. EGP INVEST, spol. s r.o. se podílela a podílí i na zpracování všech dalších etap referenèního projektu mezi než patøí napø. pøedbìžná bezpeènostní zpráva, studie EIA, ekonomické zhodnocení apod.


REFERENÈNÍ PROJEKT HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTÌ V HYPOTETICKÉ LOKALITÌ

157

ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. Duhová 2/1444, Praha 4, psè: 140 74

Firma EGP INVEST, spol. s r. o. zajišovala v letech 2008-2009 projektovou a inženýrskou èinnost (Studie, Projektová dokumentace pro stavební povolení v podrobnostech pro provádìní stavby, Projekt organizace výstavby (POV), Autorský dozor (AD) Vybudování spoleèného zaøízení staveništì pro realizaci akce „NOVÝ ZDROJ 660 MWe v elektrárnì LEDVICE“.

158


NOVÝ ZDROJ 660 Mwe ELEKTRÁRNA LEDVICE


Objednatel:

Objednatel:

SE, a. s. - EBO, o. z., 919 31 Jaslovské Bohunice


REKONSTRUKCE KONTROLY VSTUPU OSOB do JE - A1 Jaslovské Bohunice


PROJEKT STAVBY Doba realizace: 2001

159

Detaily zpracování ocelových konstrukcí 2

Generální projektant: ÚJV Řež, a.s. - divize Energoprojekt Praha


Společnost EGP INVEST, spol. s r.o. se podílela jako subdodavatel generálního projektanta, společnosti ÚJV Řež, a.s. – divize Energoprojekt Praha, na zpracování 3-D modelu stavební části 3. a 4. bloku. Tento model bude, mimo jiné, sloužit jako podklad pro zpracování technologické části. Součástí plnění bylo i vytvoření databáze všech stavebních prvků a konstrukcí, zabudovaných prvků, povrchových úprav, průchodek a dalších stavebních prvků a konstrukcí se zvýrazněním těch částí, které jsou již zhotoveny a těch, které je nutno repasovat či dobudovat. Pro zpracování byl využit 3-D software PDMS, pro zpracování databází MS Excel a MS Access.

Detaily zpracování betonových konstrukcí Detaily zpracování ocelových konstrukcí 1

160


JE Mochovce - model PDMS 3. a 4. bloku

Detaily zpracování betonových konstrukcí - průchodky

ŠKODAEXPORT, a.s.

Generální projektant:

ÚJV Řež, a.s. - divize Energoprojekt Praha

Společnost EGP INVEST, spol. s r.o. se podílela jako subdodavatel generálního projektanta, společnosti ÚJV Řež, a.s. – divize Energoprojekt Praha, na zpracování projektové dokumentace většiny stěžejních stavebních objektů této paroplynové elektrárny. Elektrárna je o výkonu 225 MW a je budována v blízkosti pákistánského města Lahore, které leží poblíž hranic s Indií. Námi zpracovávaná projektová dokumentace byla řešena již ve fázi probíhající výstavby, tudíž část objektů byla řešena jednostupňovou projektovou dokumentací (zajištění plynulého postupu výstavby) a část obvyklým dvoustupňovým projektem (Basic Design a Detail Design) – zejména pro koordinačně složitější objekty.

CO 01 - pohled do Strojovny

CO 02/04 – Turbína a kotel, v pozadí CO 05 - Rozvodna


Generální dodavatel:


Elektrárna Balloki - panoráma

CO 10/33 - CHUV v pozadí vlevo CO 04 - Kotel a vpravo CO 09 - Chladící věže

161

162

CO01 - Strojovna se stolicí turbíny, v pozadí CO 05 - Rozvodna

Generální dodavatel:

ŠKODAEXPORT, a.s.


ÚJV Řež, a.s. - divize Energoprojekt Praha


Společnost EGP INVEST, spol. s r.o. se podílela jako subdodavatel generálního projektanta, společnosti ÚJV Řež, a.s. – divize Energoprojekt Praha, na zpracování projektové dokumentace většiny stěžejních stavebních objektů této paroplynové elektrárny. Obsah, předmět díla a struktura projektové dokumentace a vlastního plnění byla téměř shodná jako u zakázky CCPP Balloki 225 MW. Elektrárna je o výkonu 235 MW a je budována v blízkosti pákistánského města Lahore, které leží poblíž hranic s Indií. Projektová dokumentace byla též zpracovávána v anglickém jazyce dle zahraničních standardů (zejména amerických) a sortimentů výrobků dostupných v Pákistánu.


CO02 - Základy pod turbínu

CO 04 - Kotel, za ním CO 01 - Strojovna a vlevo CO 05 - Rozvodna CO 11 - Hospodářství LTO

PDMS model elektrárny Muridke

163

Detail 1

Chemoprojekt, a.s.

Společnost EGP INVEST, spol. s r.o. se podílela, jako subdodavatel generálního projektanta společnosti Chemoprojekt,a.s., na projektech obnovy iráckých rafinerií. Podíleli jsme se na následujících dvou velkých projektech v Iráku: • Project „150280 – Completion of the Isomerization Unit in Baiji Refinery, Iraq“ • Project „C5/C6 Desisohexaniser Isomerization Unit in Basrah Refinery, Iraq“ Jednalo se vždy o všeprofesní zakázku, kdy naše společnost řešila zadanou část (Unit) jako celek – tedy včetně technologie a potrubních rozvodů, stavebních konstrukcí (jak betonových tak i ocelových), ZTI, elektro-části a dalších nutných profesí. Projektová dokumentace obou těchto akcí byla zpracovávána a koordinována v 3-D software PDS (Smart-Plant) společnosti Intergraph, následně z 3-D modelu byla generována papírová dokumentace anglickém jazyce a podklady pro montáž – isometrie, specifikace montážního materiálu po jednotlivých větvích apod. Zajišťovali jsme i projednání námi zpracované dokumentace s konečným iráckým zákazníkem. Dokumentace byla řešena dle zahraničních standardů (zejména amerických).

Detail 2

Detail 4

Detail 3

164




Celkový pohled na námi řešenou část DD

Firma EGP Invest zpracovala v roce 2006 projekt pro výběr dodavatele a v další fázi pak pro dodavatele vybraného výběrovým řízením realizační dokumentaci. V této zakázce se koncepčně i detailně řeší náhrada stávajícího zastaralého systému elektrické požární signalizace (EPS) novým systémem EPS s vysokou spolehlivostí a s rychlým určením přesného místa požáru lokalizací adresy hlásiče. Součástí projektu je návrh nadstavbového systému, který přenáší data z decentralizovaných požárních ústředen v objektech a výrobních blocích do centrální ohlašovny požáru v sídle Hasičského a záchranného sboru podniku. Nadstavbový systém je vybraným zařízením podle vyhlášky 132/2008 Sb.. V areálu elektrárny jde o více jak 50 stavebních objektů a více jak 4 500 m podzemních kanálů elektro (EK). Do systému je zapojena i EPS z objektů mimo areál elektrárny. Původní ústředny EPS Tesla Liberec s kolektivními hlásiči a Cerberus rady MS9 s analogovými adresovatelnými hlásiči jsou nahrazeny ústřednami Siemens Sinteso. Na kruhových požárních linkách jsou instalována parametricky programovatelná čidla v počtu více než 2000 kusů. Použity jsou především širokospektrální opticko-kouřové hlásiče s vysokou odolností proti elektromagnetickému rušení a vlivům okolního prostředí, dále kombinovaná tepelná čidla a hlásiče plamene. V kabelových kanálech je nově nasazen lineární tepelný hlásič Fibrolaser II s laserovým paprskem v optickém vlákně, který umožňuje v náročném prostředí a stísněných prostorách přesnou a rychlou detekci – například při délce kabelu 1 000 m lze detekovat změnu teploty o ± 1°C s přesností 0,5 m v době ne delší než 26 sekund.


Projektant: Dodavatel: Realizace:

ČEZ, a. s., Duhová 2/144, 140 53 Praha 4 Elektrárna Dukovany Náhrada EPS Tesla a čidel v objektech mimo HVB a v elektrokanálech I. Projektová dokumentace pro výběr dodavatele II. Projektová dokumentace pro provedení stavby EGP INVEST, spol. s r.o., Uherský Brod Siemens Engineering, Praha 2009-2010


Investor: Místo stavby: Název zakázky: Stupeň zpracování:

165

Èeská republika – Ministerstvo obrany zastoupené VUSS Brno, Svatoplukova 84, 615 00 Brno

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO REALIZACI Doba realizace: 2005

Projekt øeší kompletní rekonstrukci elektroinstalace nízkého napìtí v objektech Velitelské budovy a Pavilonu kateder vèetnì hlavních rozvádìèù. Jedná se o stávající objekty kanceláøských prostorù se sociálním zázemím v areálu vojenských škol Víta Nejedlého ve Vyškovì. Pro zajištìní dodávky elektrické energie vybraných dùležitých spotøebièù obou objektù je øešeno osazení náhradního zdroje. Dále je souèástí øešení výmìna stávajících podhledù na chodbách v obou objektech.

166


VYŠKOV, REKONSTRUKCE ELEKTROINSTALACE NA VELITELSKÉ BUDOVÌ A PAVILONU KATEDER


Objednatel:

Èeská republika - Generální øeditelství cel, Budìjovická 7, 140 96 Praha 4

PROJEKT STAVBY Doba realizace: 2006 Tento projekt øeší zateplení stávající administrativní budovy, stavební úpravy místností „výpoèetního støediska“ a „operaèního centra“ a demolici spojovacího krèku se sousední budovou v ul. Budìjovická 5 (p.è. 582/15). Stávající administrativní budova je situovaná ve stávající zástavbì v ulici Budìjovická è.p. 7. Rekonstruovaný objekt není památkovì chránìn, je však v památkovì chránìném území. Navržená stavba je na pozemcích investora. Objekt byl realizován v 80-tých letech 20. stol. pro pùvodního investora ÈKD Polovodièe o.p. - závod polovodièe jako výrobnì technická budova a to podle projektové dokumentace zpracované HUTNÍm PROJEKTem Praha v letech 1981-83. V souèasné dobì je majitelem objektu Ministerstvo financí ÈR a v roce 1996 probìhla rekolaudace objektu.


GØC ZATEPLENÍ BUDOVY v Praze 4, Budìjovická 7, 140 96


Objednatel: :

167

MÌSTO UHERSKÝ BROD, Masarykovo námìstí 100, 688 01 Uherský Brod

PROJEKT STAVBY PRO REALIZACI Doba realizace: 2001 Firma EGP INVEST, spol. s r.o. Uherský Brod se ve funkci generálního projektanta podílela na výstavbì I. etapy Centra pohybových aktivit Uherský Brod, jenž doplnilo chybìjící obèanskou vybavenost regionálního významu. Stavba je vhodnì zaèlenìna do stávající nízkopodlažní zástavby v blízkosti zimního stadionu (jehož odpadní teplo využívá), mìstského parkovištì a vlakového nádraží. Konstrukce objektu je navržena jako skeletová ze železobetonových a ocelových sloupù, se železobetonovými stropy a ocelovou konstrukcí zastøešení.

168


CENTRUM POHYBOVÝCH AKTIVIT UHERSKÝ BROD


Objednatel:

169

Gymnázium Zlín, Lesní ètvr 1364, 761 37 Zlín

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE Doba realizace: 2002 - 2005 Firma EGP INVEST, spol. s r.o. Uherský Brod se ve funkci Generálního projektanta podílela na postupné realizaci díla v jednotlivých etapách. Gymnázium, se nachází v okrajové èásti mìsta Zlína v lokalitì Lesní ètvr, nad zástavbou pùvodními „baovými“ domky. Areál je v severní èásti ohranièen ulicí Lesní ètvr III a z ostatních 3 èástí lesním porostem. Nad areálem se nachází pøírodní sportovištì. Pozemek se svažuje k severu a terasovitým zpùsobem rovnìž i k východu. Areál tvoøí øadu pøízemních objektù z let 1961-62 a ètyøpodlažní objekt z roku 1984. Objekty jsou propojeny chodníky a vyrovnány venkovními schodišti. V areálu je objekt hvìzdárny. Realizovaný projekt zahrnuje stavební úpravy a rekonstrukce všech objektù gymnázia, pavilony 1, 4, 5 byly odstranìny a postaveny na stejných místech, k pavilonu 6 byla provedena pøístavba. Objekty jsou propojeny krytými spojovacími krèky. Hvìzdárna byla v rámci samostatnì investièní akce mìsta Zlína vybudována na jiném místì v areálu.

170


REKONSTRUKCE A DOSTAVBA GYMNÁZIA ZLÍN, LESNÍ ÈTVR 1364


Objednatel:

171

Okresní ústav sociálních služeb Štìpnická 1139, 686 06 Uherské Hradištì

PROJEKT STAVBY PRO REALIZACI Doba realizace: 1998

Stavba byla vybudována na základì zámìru investora zøídit nový ústav pro dospìlé mentálnì postižené s kapacitou 80 lùžek v obci Kunovice. Stavba je pomìrnì èlenitá, tvoøí ji rozmanité jednopodlažní až tøípodlažní objekty s centrálními prvky (tvary sedlových støech s valbami v rùzných úrovních s nízkým spádem v kombinaci s plochými støechami a velkými pøesahy øíms) a tím zachovávají nízkou hladinu okolní zástavby. Všechny základní objekty jsou postaveny tradièním zpùsobem s montovanými a monolitickými stropy s døevìnými krovy s valbami. Stavba se nachází na okraji obce Kunovice, mezi bývalou cihelnou a místním høbitovem.

172


ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE PRO DOSPÌLÉ (ÚSP-D) KUNOVICE


Objednatel:

Mìsto Èeský Tìšín, nám. ÈSA 1, 737 01 Èeský Tìšín

TECHNICKÝ DOZOR INVESTORA Doba realizace: 2001 Stavba domova dùchodcù pomohla øešit ubytování pro staré a nemocné obèany, kteøí vyžadují komplexní celodenní péèi. Nachází se na západním okraji mìsta, naproti areálu mìstské nemocnice. Hlavní hmota objektu je ètyøpodlažní, s èásteèným 5.N.P. Objekt je èásteènì podsklepen. Èást objektu má stìnový nosný systém, èást je železobetonový bezprùvlakový skelet podepøený sítí sloupù. Objekt je zastøešen válcovými støechami.


DOMOV DÙCHODCÙ V ÈESKÉM TÌŠÍNÌ


Objednatel:

173

OBECNÍ ÚØAD STRÁNÍ, Na Kopci 321, 687 65 Strání

Firma EGP INVEST, spol. s r.o. Uh. Brod se ve funkci generálního projektanta podílena na novostavbì s peèovatelskou službou ve Strání, jež doplnil chybìjící obèanskou vybavenost v obci. Stavba je vhodnì zaèlenìna do stávající nízkopodlažní zástavby mezi hlavní a místní komunikací (a spoleènì s nákupním støediskem, víceúèelovým zámeèkem a mateøskou školou tvoøí ucelený komplex vybavenosti pro obèany). Dùm je tøípodlažní s možností provedení pùdní vestavby. Objekt je konstrukènì øešen jako stìnový podélný systém s železobetonovými stropními deskami, støecha je sedlová s valbami a polovablami. Dùm obsahuje 25 bytù I. velikostní kategorie a 2 byty II. velikostní kategorie, z toho 6 bytù pro imobilní osoby. Všechny byty mají vlastní bytovou kuchyòku, hygienickou buòku (klozet, sprcha, umývadlo) a balkón. Domovní vybavenost tvoøí jídelna (spoleèenská místnost), výdej jídla, kanceláø peèovatelské služby s hygienickým zázemím, spoleèná koupelna, sklady prádla, úklidové místnosti, prádelna a sušárna. K objektu patøí i garáž a sklad zahradního nábytku.

PROJEKT STAVBY PRO REALIZACI TECHNICKÝ DOZOR INVESTORA Doba realizace: 2002 - 2003

174


DÙM PEÈOVATELSKÉ SLUŽBY VE STRÁNÍ


Objednatel:



Objednatel: STAVOPROGRES Brno, spol. s r. o., Kabátníkova 2, 602 00 Brno

DOMOV DÙCHODCÙ BRNO - TUØANY

175

HOBAS CS Uherské Hradištì

PROJEKT STAVBY PRO REALIZACI Doba realizace: 1994 Výrobní závod Hobas CS v Uherském Hradišti slouží na výrobu trubek, používaných pro odvádìní odpadních vod a pro zásobování pitnou vodou, která probíhá podle patentovaného odstøedivého výrobního postupu HOBAS GF-UP na poèítaèem øízených strojích.

176


HOBAS CS Uherské Hradištì Rekonstrukce a dostavby továrny na výrobu trub


Objednatel:

Příloha č. 3 - Fotografie

Zájezd – Babiččino údolí – 25. 8. 1961

Zájezd Jižní Čechy

177

Zájezd Rožnov pod Radhoštěm

Akce „Sviňa“ s paní Evou Pilarovou

178

Ing. Bohumil Černík a spolupracovníci (r. 1975)

Marie Šuranská

179

Exkurze Dukovany

MDŽ 1979

180

MDŽ 1979

MDŽ 1979

181

MDŽ 1979

Ivan Graffe a spolupracovníci

182

Věra Dvořáková a Josef Vozár

Silvestr 1979 - Ing. Marie Múdra a spolupracovníci ZTI

183

Oslava narozenin Františky Běhalové

Ing. Jiří Kryštof

184

Kopie z kroniky EGPI

Sportovní odpoledne a večer u táboráku – 9. 7. 1982

185

Kopie z kroniky EGPI

Lyžařské přebory EGP – 25. 1. 1984-39. 1. 1984

186

Miroslav Koníček a spolupracovníci

Stavební skupina

187

Stavební skupina

Josef Skyba a spolupracovníci (r. 1990)

188

Certifikace – Qualiform Brno, systém kvality ISO9001

Odchod na jednání: Ing. Jan Benešík, Ing. František Mandík a Ing. Jaroslav Jahoda (r. 2000)

189

Společné foto stavební divize 2000 (r. 2002)

Práce v terénu – MESIT Uherské Hradiště (r. 2004)

190

Práce v terénu – Vyškov (r. 2004)

Práce v terénu – JE Dukovany – Kontrolované pásmo (r. 2008)

191

Společné foto 2008

Stavební skupina: Růžena Ťulpíková, Ing. Helena Malíková a spolupracovníci 192

Stavební skupina: Ing. Leoš Kafka a spolupracovníci

Stavební skupina: Ladislav Daněk a spolupracovníci

193

Skupina technologie: Ing. František Mandík a spolupracovníci

Organizační složka EGP INVEST v Trnavě

194

Jednání přípravného týmu k oslavám 50. LET EGP INVEST, spol. s r. o. (r.2009)

Jednání přípravného týmu k oslavám 50. LET EGP INVEST, spol. s r. o. (r. 2009)

195

Den energetiků (1. 10. 2009)

Návštěva lázeňského města Luhačovice organizační složkou EGPI Trnava (2. 10. 2009) 196

Vánoční besídka (4. 12. 2009)

Vánoční besídka (4. 12. 2009)

197

Společenský a sportovní den EGP INVEST (3. 6. 2010)

Společenský a sportovní den EGP INVEST (3. 6. 2010)

198

Turnaj v malé kopané o „Putovní pohár GŘ ÚJV Řež a. s.“ – 2. místo EGP INVEST (24. 6. 2010)

Turnaj v malé kopané o „Putovní pohár GŘ ÚJV Řež a.s.“ – 2. místo EGP INVEST (24. 6. 2010)

199

Příloha č. 4 - Tvůrčí dílna

Rýsovací a technické pomůcky – dříve nutná výbava projektanta

Rýsovací prkno 200

Pracoviště PC

Kancelář EGP INVEST - Pracoviště Praha

201

Přístavba EGPI - Rekonstrukce WC a drobné stavební úpravy (r. 2009)

Přístavba EGPI - Rekonstrukce WC a drobné stavební úpravy (r. 2009) 202

Vizualizace provozní budovy EGP INVEST po stavebních úpravách (1. 6. 2010-10. 9. 2010)

Vizualizace provozní budovy EGP INVEST po stavebních úpravách (1. 6. 2010-10. 9. 2010)

203

Průběh realizace stavebních úprav provozní budovy EGP INVEST (10. 7. 2010)

Průběh realizace stavebních úprav provozní budovy EGP INVEST (10. 7. 2010)

204

2x obrázek budovy bude doplněn

205

Příloha č. 5 – Seznam spolupracovníků

1. Adámek Petr Ing.

26.

Belovičová Ivana

2.

Babula Pavel

27.

Belžík Radek

3.

Babula Radoslav †

28.

Bendová Zdeňka

4.

Bábuňková Hana

29.

Benešík Jan Ing.

5.

Babušík Miroslav

30.

Benešíková Anna

6.

Bačík Jaroslav

31.

Benešíková Jarmila Ing.

7.

Baďurová Danuše

32.

Benešíková Lenka Ing.

8.

Bachánek Libor

(provdaná Oubramová)

9.

Bachůrek Petr

33.

Benešová Alena Ing.

10.

Baladová Dagmara Ing.

34.

Beníček Tomáš

11.

Bartesová Božena

35.

Berková Hana Ing.

12.

Bartková Anna

36.

Bermig Aleš Bc.

13.

Bartošová Hana

37.

Bernard Jaroslav

14.

Bartošová Jarmila

38.

Beroun Bohumil Ing.

15.

Bartošová Kateřina

39.

Běťáková Věra †

16.

Bařina Zdeněk

40.

Bilavčík Josef

17.

Bařinka Jiří

41.

Bilavčíková Božena †

18.

Bašovská Mária

42.

Bistrá Marcela

19.

Bedejová Ludmila Ing.

(provdaná Sukupová)

20.

Bednařík Karel Ing.

43.

Bistrý Tomáš Ing.

21.

Běgus Jaromír Ing.

44.

Blaha František Ing.

22.

Běhalová Františka

45.

Blaha Roman

23.

Běhunčík Vojtěch Ing.

46.

Blaho Martin

24.

Běhůnková Jaroslava

47.

Blahová Michaela Ing.

(provdaná Mahdalová)

48.

Blahová Ladislava

25.

Běláková Ybolya †

49.

Blahušová Radmila

206

50.

Blaschková Radmila

79.

Cahlová Slavomíra Ing. arch.

51.

Blatná Jana

80.

Cahová Zdeňka

52.

Bloudíček Milan Ing.

81.

Cestrová Soňa

53.

Bobek Bohumil Ing.

82.

Cejpek Bohumil Ing.

54.

Bohmann Petr Ing.

83.

Cigáňová Marie

55.

Borovský Rostislav Bc.

84.

Civáň Miroslav

56.

Bosáková Marie

85.

Cúciková Zuzana Ing.

57.

Bradáč Josef

86.

Černá Ludmila

58.

Brajzová Stanislava Ing.

87.

Černá Marie

(provdaná Čížová)

88.

Černá Zuzana

59.

Brand Josef

89.

Černík Bohumil Ing. †

60.

Braunerová Dagmara Ing.

90.

Černíková Eva Ing.

61.

Brož Vladimír

(provdaná Tlachová)

62.

Bršlica Jiří

91.

Červenka Stanislav Ing.

63.

Bršlica Jiří Ing. †

92.

Červený Václav Ing.

64.

Bršlica Karel ml.

93.

Červený Vladimír

65.

Bršlica Karel st. †

94.

Čížek Eduard

66.

Bršlica Stanislav Ing.

95.

Čížová Zdeňka †

67.

Brunner Zdeněk Ing.

96.

Čubík Martin

68.

Březina Václav Ing.

97.

Dalecká Eliška

69.

Břicháčková Věra

98.

Daněk Ladislav

70.

Bublík Jiří †

99.

Dialková Alena Ing.

71.

Bublíková Anna

100. Dlouhý Aleš

72.

Bumbálíková Pavla

101. Dobiášová Jana

(provdaná Mudráková, Zichová)

73.

Bumbalíková Stanislava

102. Dobiášová Kateřina

74.

Buráň Antonín

103. Dobrůšková Anna

75.

Buráň Petr

104. Doležalová Dana

76.

Buráňová Ludmila

77.

Buráňová Marie Ing.

105. Doležalová Miroslava

78.

Bureš Josef Ing.

106. Doložílek Oldřich

(provdaná Lemperová)

(provdaná Vozárová)

207

107. Dostál Michal

134. Géc František Ing.

108. Dostálková Jarmila

135. Gécová Ingrid

(provdaná Knotová)

(provdaná Verbičová)

109. Došek Robert

136. Göblová Pavla

110. Dřínka František

137. Gottwald František

111. Dubravová Jana Ing.

138. Graffe Ivan

(provdaná Dvořáková)

139. Graffová Iva

112. Durďa Vladislav

140. Gratzl Ivo

113. Dvorák Rudolf Ing.

141. Grebík Josef Ing.

114. Dvořák Jan

142. Gregor Jaromír †

115. Dvořák Karel

143. Grulíková Aranka

116. Dvořáková Dagmar

144. Guryča Miroslav

117. Dvořáková Věra

145. Habarta Antonín

118. Dvořáková Ivana

146. Habarta Ladislav

(provdaná Hradská)

147. Habarta Vlastimil

119. Elknerová Vlasta Ing.

148. Habartová Eva

120. Endlicher Jaroslav

149. Hajíček Jan

121. Erös Jan Ing.

150. Halodová Anežka

122. Farová Ludmila Ing.

151. Haluza Pavel Bc.

123. Fiedler František Ing.

152. Halúz Peter Ing.

124. Fiedlar Jan

153. Hamšík Josef Ing.

125. Flekačová Marcela Ing.

154. Hamšík Vojtěch Ing.

(provdaná Gecová)

155. Hanačíková Věra

126. Franc Přemysl

156. Haršányiová Eva

127. Friedrich Eduard Ing. arch.

157. Hasoňová Stanislava

128. Fryšták František

158. Haščák Andrej †

129. Gajda Přemysl †

159. Haščák Ondřej

130. Gajdúšek Přemysl

160. Hauerland František

131. Galko Ivan Ing.

161. Hauerland Miroslav

132. Gavalcová Adéla

162. Hejná Libuše

133. Gazdík Otakar

163. Hejný Radim Ing.

208

164. Hela Ivan

192. Hrubošová Zdeňka

165. Helová Dana

193. Hrubošová Marie Ing.

166. Hendrych Jaroslav †

167. Herberk Přemysl

194. Hrubý Miroslav

168. Hillerová Zdeňka

195. Hřibová Božena

(provdaná Miklíčová)

(provdaná Majíčková)

196. Hudík Ladislav, d.t. †

169. Hlaďák Josef Ing.

197. Hujík Miloš Ing.

170. Hlavenka Tomáš

198. Hůlková Marie

171. Hlíza Josef †

199. Huráb Miroslav

172. Hložková Kamila

200. Chaloupková Tereza

173. Hnídek Ivan

201. Charvát Alois

174. Hnídková Hana

202. Chebeň Jozef Ing.

175. Hnízdil Jiří Ing.

203. Chmela Radim Ing.

176. Hoffmanová Libuše

204. Chovanec Viktor

205. Chrobák Jaroslav Ing.

(provdaná Vaculíková)

177. Holasová Simona

206. Chundela David

207. Chvílíček František

(provdaná Kostelníková)

178. Holub Jiří Ing.

208. Ilenčík Jaroslav

179. Holub Ivan

209. Ingr Oldřich Ing.

180. Holubová Kamila

210. Jadrná Dagmar

181. Horák Bohumil

211. Jadrný Dušan Ing.

182. Horák Michal

212. Jadrný Dušan ml.

183. Horáková Ludmila

213. Jahoda Jaroslav Ing.

184. Horalíková Marie

214. Jahoda Roman Mgr.

185. Horenská Marie

215. Jahodová Anna

186. Horňák Drahoslav Ing.

216. Jahodová Dana

187. Hovorka Ludvík Ing.

217. Jakub Peter Ing.

188. Hrabálek Jaroslav

218. Jambor Jaroslav Ing.

189. Hrbáčová Věra

219. Janča Jan

190. Hruboš René Ing.

220. Jančová Radmila Ing.

191. Hrubošová Květoslava

(provdaná Novotná) 209

221. Jančařík Milan Ing.

250. Karlbergr Roman

222. Jančová Martina

251. Karlík Vlastimil Ing.

223. Janiga Jindřich Ing.

252. Karlyovicz Petr Ing. †

224. Janků Jan Ing.

253. Kašpárek Jaroslav

225. Janků Jaroslav

254. Kelíšek Jaroslav Ing.

226. Jankůjová Hana

255. Kelíšek Lubomír

227. Janoš Milan Ing.

256. Kerek Richard

228. Janovská Helena

257. Klečka Jan Bc.

229. Jedounek Rudolf Ing.

258. Klimek Bohumil

230. Ježková Marie

259. Klopáč Kamil

231. Johaník Petr

260. Kocáb Jan

232. Josefík Jiří Ing.

261. Kočař Dušan Ing.

233. Juračka František

262. Kočica Libor

234. Juračková Helena Mgr.

263. Kočica Zbyněk

235. Juráková Marie

264. Kočicová Irena

236. Juráková Táňa

265. Kočicová Jarmila

237. Juráková Zuzana

266. Kočicová Marie

238. Jurásek Adam

267. Kočíková Erika

239. Jurásková Anna

240. Jurášková Naděžda

268. Kohůtek Libor

269. Kolaja Miroslav

(provdaná Chvílová)

(provdaná Hulínová)

241. Jurnyková Iva

270. Kolář Josef

242. Juřenová Vlastimila Bc.

271. Kolář Miroslav

243. Juříková Jarmila

272. Kolařík František †

244. Káčerek Bohumil Ing. arch.

273. Kolařík Zdeněk

245. Kafka Leoš Ing.

274. Kolaříková Jiřina Ing.

246. Kafková Otílie

275. Kolek Josef

247. Kalousová Jitka

276. Kolínek Libor

277. Kolínková Šárka Ing.

(provdaná Tlachová)

248. Káfuněk Jiří Ing.

278. Kolková Hana

249. Kalinová Adriana Ing.

279. Kolková Jana

210

280. Koller Lumír Ing.

311. Kratochvíl Ivan

281. Končitíková Jana

312. Krayzlová Marie Ing.

282. Konečný Jan Ing.

313. Kreisl Rostislav

283. Konečný Jaroslav Ing.

314. Krejčíř Vladimír Ing.

284. Konečný Ladislav

315. Krhovská Vojtěška †

285. Konečný Svatopluk Ing.

316. Krhútková Ivana

286. Koníček Miroslav

317. Krchňáček Miroslav

287. Koníček Miroslav ml.

318. Kroa Eduard

288. Koníčková Jitka

319. Kroča Lubomír Ing.

289. Koníčková Renata

320. Kročilová Libuše

290. Koníková Monika

321. Kročilová Ludmila

291. Kopuncová Věra

322. Kročová Hana

292. Korček Vladislav

323. Krupička Vít

293. Kořenek Jan Ing.

324. Kryštof Jiří Ing.

294. Kostelník Zdeněk

325. Kryštof Jiří

295. Kotilová Iveta

326. Kryštof Jiří ml.

296. Kotoun Josef Ing.

327. Kryštofová Ludmila

297. Kotrčová Zdeňka

328. Kryštofová Michaela

298. Koudelka Ivo Ing. arch.

329. Křeháček Matěj

299. Koudelka Jiří Ing. †

330. Křehlík Karel

300. Kovařík Aleš Ing.

331. Křivdová Marie

301. Kovaříková Zdena

332. Křižka Pavel

302. Kozúbková Lenka

333. Kubáň Petr Ing.

303. Kozubík Petr Ing.

334. Kubela Ivan

304. Kozumplík Josef

335. Kubela Vojtěch Ing.

305. Krajča Jiří

336. Kubiková Věra

306. Krajča Viktor

337. Kubis Božetěch Ing.

307. Krajčovič Zdeněk

338. Kubišová Jiřina

308. Krajíček Miroslav Ing.

339. Kubišová Miroslava

309. Králík Vladimír

340. Kučera Stanislav Ing.

310. Krátký Bohuslav

341. Kučerová Zdeňka † 211

342. Kudová Anna Ing.

370. Maček Lubomír Ing.

343. Kuchař Marek

371. Máček Zdeněk

344. Kukla Ing. Pavel

372. Máčková Anežka

345. Kulanovičová Lenka

373. Máčková Jitka

346. Kumek Bohumil

374. Mahdal Bohumil Ing.

347. Kumo Juraj Ing.

375. Mahdal Jan

348. Kunčarová Marie

376. Mahdal Josef

377. Mahdal Zdeněk

(provdaná Rachůnková)

349. Kuráňová Ivana Ing.

378. Mahdalová Blanka

350. Kusák Stanislav Ing.

379. Mahdalová Marie

351. Kusák Václav

380. Mahdalová Miroslava

352. Kusáková Jana

381. Mácha Jiří Ing.

353. Kutálková Věra

382. Machala Marcel

354. Kuželová Ludmila

383. Machala Martin

355. Kuželová Šárka

384. Machalík Stanislav

385. Machú Anna Ing.

(provdaná Bartošová)

356. Kužma Peter

386. Malaník Emil †

357. Kýn Petr Ing.

387. Malčíková Iva

358. Lahutová Marie

388. Málek Arnošt

359. László Ján

389. Málek Ladislav Ing.

360. Lečbychová Magdalena

390. Malíková Helena Ing.

361. Lečbychová Marie †

391. Man Miroslav Ing.

362. Leikepová Jitka

392. Mančík František †

363. Lekeš Vojtěch

393. Mančík Mojmír Ing.

364. Lekešová Marie

394. Manda Libor

365. Lekešová Michaela

395. Mandík František Ing.

366. Lekešová Růžena

396. Mandík Martin Ing.

367. Lemperová Lenka

397. Maňas Jaromír Ing.

368. Lysá Jana

398. Maňasová Ludmila

369. Lysoňková Jaroslava

212

(provdaná Macháčková) †

399. Marášek Jaromír Ing.

425. Miklíčková Zdeňka

400. Marášková Martina

426. Miklová Marie

427. Mikulášek Josef

(provdaná Kahánková)

401. Marášková Jaromíra Ing.

428. Mikulcová Marie

429. Mikulcová Tabita Ing.

(provdaná Horáková)

402. Marek Martin

430. Mikulec David Bc.

403. Marková Květoslava

431. Mikulec Jan Ing.

404. Maršovský David

432. Milička Ladislav Ing.

405. Martínek František

433. Minár Jozef

406. Mařica Pavel

434. Misler Eduard †

407. Mastný Jiří Ing.

435. Mišíková Dagmar

408. Mašterová Lenka

436. Mitáček František

409. Matějíčková Zuzana

437. Mlčoch Zdeněk Ing.

438. Mléčka Miroslav

(provdaná Janků)

410. Matějka Ervin

439. Mlýnek František

411. Matulík Vladimír

440. Moravanský Tomáš Ing.

412. Matuška Ludvík

441. Moštěk Stanislav Ing.

413. Matúš Augustin stavitel †

442. Mošťková Věra

414. Matúš František Ing.

443. Moudrá Zdeňka †

415. Matúš Iren Ing. †

444. Mrhálková Iveta Ing.

416. Matúš Jozef Ing.

445. Múdra Marie Ing.

417. Matúš Michal

446. Mudrák Stanislav

418. Mazůch František

447. Múdry Miroslav Ing.

419. Mazůchová Jiřina

448. Musil Ivo

420. Medek Antonín

449. Mužíková Světlana

421. Medková Magdaléna

450. Myšák Luboš Ing.

451. Navrátil Michal

(provdaná Kratochvílová)

422. Mičíková Renata

452. Navrátil Václav

423. Mikač Tomáš

453. Navrátilová Hana Ing. arch.

424. Miklíček Rostislav Ing.

454. Nečasová Jarmila Ing.

213

455. Nepraš Miroslav Ing. †

484. Pavlů Antonín RSDr.

456. Neřimová Františka

485. Pazdera Radek Ing.

457. Němečková Vojtěška

486. Pazlarová Eliška

487. Pecha Josef †

(provdaná Kollerová)

458. Novák Ladislav

488. Peléšek František stavitel †

459. Novák Milan

489. Pelikán Robert

460. Novák Stanislav RNDr.

490. Pelikánová Vlasta

461. Nováková Jana

491. Petlák Marian

462. Nováková Klára

492. Petráněk Vít

463. Novotný Josef

493. Petřík Vlastimil Ing.

464. Novotný Miloš

494. Pichlerová Marta

465. Ondra Michal

495. Pijáček Zdeněk

466. Ondrušek Eduard

496. Pijáková Marie

467. Ondrušek Eduard ml.

468. Ondrušek Stanislav Ing.

497. Pilát Josef

469. Ondrušková Dagmar

498. Pilátová Anna

470. Ondrušková Jana

499. Pilka František

500. Pilková Ludmila

(provdaná Mlčochová)

(provdaná Kelíšková)

471. Ondrůšková Ivana

501. Pionteková Andrea

472. Orlovský František Ing. †

473. Oubram Jaroslav Ing.

502. Píška Jaroslav

474. Oulehla Vlastimil

503. Pištinková Vladislava

475. Pávková Marie †

504. Pleskač Leopold

476. Páleníčková Božena

505. Plessner David

477. Paloda Antonín

506. Plevák Josef †

478. Papoušek Miroslav

507. Plevka Martin Ing.

479. Papoušek Petr

508. Plšková Hana

480. Pařízek Oldřich

509. Podškubková Marie

481. Pavlica František Ing. †

510. Pochylý Pavel Ing.

482. Pavlica Josef Ing.

511. Pokorný Josef

483. Pavlicová Věra †

512. Poláček Josef Ing.

214

(provdaná Halodová)

513. Poláčková Hana

543. Růžička Jaromír

514. Polák Vladimír

544. Růžičková Jarmila

515. Polanská Anežka

545. Ryba Milan

516. Polanská Marie †

546. Rybová Marie

517. Polanský Marek Ing.

547. Sadílek Karel

518. Popelka František

548. Samková Edita

519. Popelka Jindřich

549. Savara Otakar Ing.

520. Popelková Marcela

550. Savara Pavel Ing.

521. Popelková Ludmila

551. Sedlačík Kamil Ing.

552. Sedláková Marie Ing.

(provdaná Končitíková)

522. Pospíšil Přemysl Ing.

(provdaná Šulcová)

523. Pradáčová Marie

553. Sedlářová Ludmila

524. Prachař Jan †

554. Schlosarková Ingrid

525. Prachař Jaroslav Ing.

555. Sigmund Antonín Ing.

526. Prchlík Miroslav Ing.

556. Sigmundová Miluše

527. Prítrský Jozef Ing.

557. Sirová Elen Ing.

528. Procházková Drahoslava

558. Skipala Petr

529. Přibík Václav Ing.

559. Skyba Josef

530. Přikryl Josef

560. Slabiňák Antonín †

531. Pulkrábková Ludmila †

561. Sláčala Petr Ing., MBA

532. Pustějovský Petr Ing.

562. Slavíček Vlastimil

533. Racek Aleša †

563. Slavíčková Jarmila †

534. Racek Josef Ing.

564. Slavík Ivo Ing.

535. Rašticová Adolfína

565. Slavíková Jarmila Ing.

536. Rathouzský David

566. Sloboda Karol Ing.

537. Reňáková Růžena

567. Smetanová Eva

538. Renner Jaroslav Ing. †

539. Riedlová Milena

568. Sobota Karel

540. Rolenc Rudolf

569. Sopůšková Jana

541. Rožková Ludmila

542. Rumanovská Dana

570. Sovišová Marie

(provdaná Orgoňová)

(provdaná Minaříková)

215

571. Srnec Stanislav Ing.

600. Šerková Věra Ing.

572. Srník Martin

601. Šestáková Jana

573. Starobová Jana

602. Ševčík Antonín Ing.

(provdaná Steinerová)

(provdaná Pavlicová)

574. Stojaspalová Eliška

603. Ševčík Bohumil Ing.

575. Straňáková Marie

604. Ševčík Jiří Ing.

576. Straková Eva

605. Ševčík Karel Ing.

577. Stehlíková Dana

606. Ševčíková Elen

578. Struhár Filip

579. Struhár Josef Ing.

607. Ševeček Radim

580. Struhár Petr

608. Ševečková Jarmila

581. Střelcová Elena

609. Šichtař Milan

582. Suchá Vlasta

610. Šimek Josef

583. Suchánek Ondřej

611. Šišpera Dušan Ing.

584. Suchý Ľudovít

612. Škorvaga Josef

585. Sušil Hynek Ing.

613. Šlosar Josef Ing.

586. Sušilová Miroslava Ing.

614. Šmíd Boris

587. Svoboda Vladislav

615. Šmídová Ing. Marie

588. Svozil Miroslav Ing.

616. Šmídová Světlana

589. Sýkora Petr

617. Šopík Rudolf Ing.

590. Šabršula Igor Ing.

618. Šrámek Miloslav

591. Šarina Štefan

619. Šťasta Vlastimil Ing.

592. Šašinková Jana

620. Šťastný Vladimír

593. Šátek Jaroslav †

621. Štégner Ladislav

594. Šátek Stanislav

622. Štěpánek Vladimír

595. Šebáková Marie

623. Štěpánová Renata

596. Šebestíková Zdena

624. Štěpanovský Michal

625. Šumpolcová Eva

(provdaná Ficalová)

(provdaná Nováková)

597. Šeda František

626. Šupák Antonín

598. Šedová Alena

627. Šupák Pavel

599. Šerák Luboš

628. Šupák Stanislav

216

629. Šuranská Marie

659. Vašíček Jiří Ing.

630. Švehlík Jaroslav

660. Vašíček Petr Ing.

631. Švehlík Ludvík

661. Vašina Martin

632. Talašová Jana

662. Vaverka Karel Ing.

633. Tlach Jaroslav †

663. Vavrys Zdeněk Ing.

634. Tlachová Alena

664. Večeřa Milan

635. Tomancová Lenka

665. Velčovská Pavla Ing.

636. Tomancová Zdislava

666. Velčovský Miroslav

667. Velecká Jolana

(provdaná Trtková)

637. Tomanec František

668. Velecká Ludmila Ing.

638. Tóth Pavel Bc.

669. Velecký Martin

639. Trtek František †

670. Venhodová Ludmila

640. Trundová Marie

671. Verbičová Ingrida

641. Truxa Richard

672. Věrná Ludmila

642. Ťulpíková Růžena

673. Věrný Zbyněk

643. Tykal Marek

674. Veselý Otakar Ing.

644. Uher Tomáš

675. Veverka Miloslav

645. Ulčík René

676. Vintr Josef Ing.

646. Urban Jiří

677. Vodička Ladislav

647. Urubčík Zdeněk

678. Vodvářková Vlasta

648. Vacula Roman

679. Volaříková Jiřina Ing.

649. Valerián Václav

680. Volný Miroslav

650. Válková Kateřina

681. Vörös Anton †

651. Vaněček Zdeněk Ing.

682. Vosátková Vladislava

652. Vaněčková Jana Ing.

683. Vozár Josef

653. Vaněk Miloslav Ing.

684. Vozár Martin Ing.

654. Vaněk Miroslav

685. Vozár Miroslav Ing.

655. Vaňhara Jan

686. Vozárová Lenka Ing.

656. Vaňková Dagmar

687. Vrágová Božena

657. Vaňková Hana

688. Vrágová Jana

658. Varaďa Karel

689. Vranková Jana 217

690. Vrba Zdeněk

721. Žáček Stanislav

691. Vrbka Jiří Ing.

722. Žajdíková Věra

692. Vydržalová Jitka

693. Vysloužilová Štěpánka

723. Žajgla Jan JUDr.

694. Vystrčil Bohumil

724. Žajgla Pavel

695. Vystrčilová Lenka

725. Žaigla Zdeněk Ing. arch.

696. Wehrenbergerová Marta

726. Žák Miloslav

697. Zábrana Jiří

727. Žák Ondřej

698. Zálešák Zdeněk

728. Žatková Marie

699. Zálešáková Jarmila

729. Žižková Marie

700. Zálešáková Marie

730. Žmolík Václav Ing.

701. Zámecová Monika

731. Žvačeková Marta

702. Zámečník Tomáš 703. Zámečníková Radka 704. Zapletal Jaromír Ing. 705. Zapletalová Olga 706. Zatloukal Jakub 707. Zbořilová Libuše † 708. Zdražilová Šárka 709. Zelenka Lubomír 710. Zemková Jaroslava 711. Zetka Pavel 712. Zicha Jiří † 713. Zimčík Marek 714. Zlámal Jaroslav 715. Zlámalová Marie 716. Zlatníková Marta 717. Zlatuška František 718. Zpěváková Jitka 719. Zpěváková Radmila 720. Zverbík Jiří 218

(provdaná Janásková)

219

Budova EGP INVEST spol. s r. o. Uherský Brod – Po rekonstrukci (r. 2010)

220

Projektování v Uherském Brodě

Recommend Documents