Městský úřad Havlíčkův Brod Havlíčkovo náměstí Havlíčkův Brod. pořizovatel:

ODŮVODNĚNÍ H A V L Í Č

ÚZEMNÍHO PLÁNU K Ů V B R O D

zpracovaný v souladu s §50 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v rozsahu stanoveném přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

pořizovatel:

Městský úřad Havlíčkův Brod Havlíčkovo náměstí 57 580 01 Havlíčkův Brod

datum:

ZÁŘÍ 2014

Odůvodnění územního plánu Havlíčkův Brod

zpracovatel předchozích etap:

09/2014

DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8

ZPRACOVATELSKÝ TÝM: Zodpovědný projektant:

Ing. arch. Mgr. Monika Boháčová, autorizovaný architekt pro obor architektura, osvědčení ČKA č. 03 790

Urbanistická koncepce:

Ing. arch. Mgr. Monika Boháčová Ing. arch. Veronika Šindlerová, autorizovaný architekt pro obor architektura, osvědčení ČKA č. 04 019

Dopravní infrastruktura:

Ing. arch. Veronika Šindlerová Ing. Václav Starý, autorizovaný inženýr v oboru dopravní stavby, osvědčení ČKAIT č. 29455 Ing. Jan Kovařík

Technická infrastruktura:

Ing. Václav Jetel

Koncepce krajiny, ochrana přírody: RNDr. Milan Svoboda, autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability, osvědčení ČKA č. 02 463 Grafické zpracování (GIS):

Mgr. Karolina Lejsková

Technická spolupráce:

Mgr. Magdalena Hrudková Ing. arch. Alena Švandelíková Ing. arch. Irena Mádlová Bc. Petr Janoušek

zpracovatel úpravy návrhu

Městský úřad Havlíčkův Brod

(pořizovatel):

Havlíčkovo náměstí 57 580 01 Havlíčkův Brod

3


09/2014

OBSAH TEXTOVÁ ČÁST OBSAH ........................................................................................................................................................... 4 A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ....................................................................................................................................... 6 A.1. Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje .................................................................................... 6 A.2. Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ............................................... 12 A.3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ........................................................ 29 A.4. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení .................................................................................................................... 32

B.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU .......... 42 B.1. B.2.

Údaje o splnění zadání .............................................................................................................................. 42 Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu ......................................................................................... 70

C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................................................................................ 93 C.1. Odůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty ....................................................................................... 93 C.2. Stanovení ploch s rozdílným způsobem využití ......................................................................................... 93 C.3. Důsledky řešení ve vztahu k udržitelnému rozvoji ..................................................................................... 94 C.4. Limity využití území .................................................................................................................................... 95 C.5. Vymezení řešeného a zastavěného území, vymezení pojmů .................................................................. 100 C.6. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ................................................ 101 C.7. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ................................................................................................................................................................. 109 C.8. Odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury ........................................................................................ 142 C.9. Odůvodnění koncepce vodohospodářského řešení ................................................................................. 184 C.10. Odůvodnění energetické koncepce ......................................................................................................... 189 C.11. Telekomunikace ....................................................................................................................................... 193 C.12. Odůvodnění koncepce odpadového hospodářství ................................................................................... 193 C.13. Odůvodnění koncepce občanské vybavenosti ......................................................................................... 194 C.14. Odůvodnění koncepce veřejných prostranství ......................................................................................... 198 C.15. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin, apod. ......................................................................... 199 C.16. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ........................................................................................................................................... 235 C.17. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 236 C.18. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo 247 C.19. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření ................................................................................................................................... 248 C.20. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ....................................................................................................................................... 254

4


09/2014

C.21. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 vyhlášky, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a stanovení přiměřené lhůty pro vydání regulačního plánu z podnětu.................. 255 C.22. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci ........ 255 C.23. Stanovení pořadí změn v území .............................................................................................................. 256 C.24. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt .............................................................. 256 C.24. Stanovení kompenzačních opatření podle §50, odst. 6 stavebního zákona ............................................ 256

D. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO ............................................................................................................ 257 E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ................................... 257 E.1. E.2.

Zemědělský půdní fond ............................................................................................................................ 257 Pozemky určené k plnění funkce lesa ..................................................................................................... 306

SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................... 309

GRAFICKÁ ČÁST II.1.

II.2. II.3.

KOORDINAČNÍ VÝKRES II.1.a. KOORDINAČNÍ VÝKRES – CELÉ SPRÁVNÍ ÚZEMÍ II.1.b. KOORDINAČNÍ VÝKRES – DETAIL – STŘED MĚSTA VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ VÝKRES ZÁBORŮ ZPF

1:5 000 1:2 000 1:50 000 1:5 000

5


09/2014

A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM A.1. Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR) byla schválena vládou České republiky usnesením č. 929/2009 dne 20.7.2009. V souladu s § 31 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění je Politika územního rozvoje závazná pro vydávání územních plánů.

A.1.1. Republikové priority územního plánování Návrh Územního plánu Havlíčkův Brod respektuje stanovené priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezené rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti a vymezené koridory dopravní a technické infrastruktury. V Návrhu ÚP jsou respektovány definované republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny Koncepce ÚP respektuje veškeré identifikované přírodní, civilizační a kulturní hodnoty v území, včetně jedinečné urbanistické struktury a krajinného rázu a vytváří podmínky pro jejich ochranu a rozvoj. Ochrana hodnot je jedním ze základních předpokladů zajištění trvale udržitelného rozvoje území. předcházet prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel Koncepce ÚP posiluje centrum města jako těžiště území s různorodou nabídkou služeb a dále vytváří podmínky pro podporu funkce bydlení (vymezení rozvojových ploch pro bydlení v bytových či rodinných domech, zvýšení kvality bydlení). Nové plochy bydlení jsou vymezeny v prolukách či ve vazbě na zastavěné území, v dobré dostupnosti a s možností napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Koncepce ÚP vymezuje nové plochy pro umístění zařízení občanského vybavení a plochy veřejných prostranství, jejichž realizace přispěje k posílení sociální soudržnosti a zlepší dostupnost služeb pro obyvatele města. Plochy jsou vymezeny jako samostatné, zároveň je umísťování v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití dále přípustné i v rámci jiných ploch. preferovat komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek, zohledňovat požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území Koncepce ÚP je stanovena s ohledem na veškeré požadavky na ochranu stávajících hodnot území, maximální možné vyloučení střetů s limity využití území a eliminaci či redukci identifikovaných problémů. Koncepce ÚP sleduje vyváženost sociálního, environmentálního a ekonomického pilíře s cílem zajištění udržitelného rozvoje. vytvářet podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn ÚP vymezuje nové plochy pro lokalizaci podnikatelských aktivit, tj. plochy výroby a plochy občanského vybavení, které přispějí ke zvýšení nabídky pracovních příležitostí pro obyvatele města, k posílení ekonomické atraktivity a konkurenceschopnosti území. podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury

6


09/2014

Koncepce ÚP respektuje stávající strukturu osídlení města, včetně samostatných místních částí. V izolovaných sídlech jsou vytvořeny podmínky pro další rozvoj funkcí, odpovídajících jejich charakteru a velikosti, a zároveň pro posílení vazby na vlastní kompaktní město, zejména formou zkvalitňování veřejné infrastruktury. vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání brownfields, hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území, zachovat veřejnou zeleň a minimalizovat její fragmentaci V zájmu hospodárného využívání území a ochrany volné krajiny umísťuje ÚP rozvojové záměry přednostně do území brownfields a v návaznosti na hranici zastavěného území. Plochy zeleně jsou v maximální možné míře respektovány jako významná přírodní hodnota území. rozvojové záměry umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a podporovat kompenzační opatření Nové záměry byly umísťovány s ohledem na účelné využívání území a na identifikované hodnoty a limity využití území. V případě umísťování záměrů mimo zastavěné území města byla zohledněna zejména ochrana krajinného rázu. Do ÚP byla integrována kompenzační opatření, vymezená s ohledem na dopad na lokality EVL. vymezit a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně v rozvojových oblastech, rozvojových osách a specifických oblastech, negativně poznamenaných lidskou činností ÚP vymezuje stabilizované plochy veřejně přístupné zeleně (zeleň na veřejných prostranstvích, zeleň ochranná a izolační, zeleň přírodního charakteru) a doplňuje je o plochy zeleně (návrh, územní rezerva), které zajišťují ochranu a izolaci stávajících a rozvojových ploch, zejména ploch bydlení od ploch s možnými rušivými vlivy, a přispívají k propojení stávajících ploch a vytvoření spojitého systému. Součástí tohoto systému je mimo jiné tzv. „zelený okruh“, vymezený z větší části v zastavěném území města. vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu Koncepce ÚP vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu zajištěním ochrany významných hodnot území (přírodní, historické a kulturní hodnoty), stabilizací ploch a zařízení pro rekreaci, sport a občanské vybavení a vymezením ploch nových pro intenzifikaci a zkvalitnění sítě infrastruktury cestovního ruchu. Součástí dopravní koncepce ÚP je rovněž řešení cyklistické a pěší dopravy, s cílem zlepšení prostupnosti území. vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny Koncepce ÚP vymezuje nové rozvojové plochy uvnitř zastavěného území nebo ve vazbě na jeho hranici, tak aby byla zajištěna její optimální dostupnost a napojitelnost na dopravní a technickou infrastrukturu. Vymezené plochy pro nové vedení dopravní a technické infrastruktury jsou vymezeny v koordinaci s cílem minimalizovat fragmentaci krajiny a s ohledem na stávající a navrhovanou zástavbu (zejména obytnou). K zajištění prostupnosti krajiny přispívají nově vymezené plochy zeleně, které dotváří ucelený systém. vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví Koncepce ÚP respektuje stávající plochy a zařízení dopravní infrastruktury (doprava silniční, železniční, letecká, cyklistická a pěší) a navrhuje opatření pro jejich doplnění a rozšíření, s ohledem na zlepšení hygienické kvality prostředí a negativních dopadů dopravy na stávající a navrhované síti. V rámci ÚP jsou vymezeny zejména záměry na dostavbu obchvatu města či homogenizaci stávajících tras, v souladu s PÚR trasa vysokorychlostní trati a dále plocha pro rozšíření letiště Havlíčkův Brod. V celém území jsou vymezeny nové cyklistické trasy, s cílem zlepšení dostupnosti území.

7


09/2014

Ochrana obyvatel před hlukem a emisemi z dopravy je zajištěna vlastní lokalizací rozvojových ploch (zejména pro bydlení), vymezením ploch izolační a ochranné zeleně podél hlavních dopravních tras a dále stanovením podmínky pro splnění maximálních hladin hluku pro novou výstavbu. vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod Koncepce ÚP respektuje vymezená záplavová území včetně aktivní zóny záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem, evidovaná poddolovaná území, stará důlní díla, staré zátěže a kontaminované plochy, sklady nebezpečných látek, zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu a dále zónu havarijního plánování, a tyto limity zohledňuje při vymezování zastavitelných ploch. V ÚP jsou vymezeny plochy zeleně v záplavovém území podél toku Sázavy, za účelem zvýšení retenční schopnosti území a posílení ochrany navazujících ploch zastavěného území. Na vodoteči Cihlářský potok jsou navržena protipovodňová a protierozní opatření, formou stavebních a revitalizačních úprav toku a vodních ploch, v lokalitě Perknov je dále navržen suchý poldr pro ochranu stávající zástavby, jehož součástí jsou revitalizační a protierozní opatření. vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve výjimečných a odůvodněných případech Záplavové území a aktivní zóna záplavového území jsou v Návrhu ÚP respektovány. Vymezené plochy do záplavového území zasahují jen výjimečně a okrajově, jedná se zejména o doplnění pásů zeleně podél vodních toků a doplnění ÚSES, případně plochy dopravní infrastruktury (silnice zajišťující obsluhu stabilizovaných či rozvojových ploch) a plochy, jejichž využití nepředpokládá realizaci staveb trvalého charakteru (otevřená sportoviště). V plochách zasahujících do záplavového území bude uspořádání případné zástavby řešeno v rámci podrobnější dokumentace. vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj, podporovat účelné využívání v rámci sídelní struktury, při řešení problémů udržitelného rozvoje využívat regionálních seskupení, stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě dopravy jako klíčového předpokladu hospodářského rozvoje Havlíčkův Brod je chápán jako významný dopravní uzel, nacházející se na křížení dopravních tras nadmístního významu (silnice I/34 a I/38, celostátní železniční trati č. 225 a č. 238) s letištěm Havlíčkův Brod. ÚP respektuje význam a polohu města v širší struktuře osídlení, stabilizuje stávající plochy a zařízení veřejné infrastruktury a vytváří podmínky pro její další rozvoj, s ohledem na identifikované potřeby a rozvojový potenciál jednotlivých částí obce a s cílem podpory hospodářského rozvoje vlastního města i jeho spádového území. zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat řešení v dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu Koncepce ÚP je komplexní, zahrnuje řešení urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury a koncepce uspořádání krajiny. Jsou vymezeny plochy zastavitelné, plochy přestavby a plochy změn v krajině, v dlouhodobém horizontu pak plochy územní rezervy. Koncepce ÚP vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, zohledňuje dlouhodobý vývoj a potřeby území a navrhuje opatření pro zajištění odpovídající kvality a rozsahu technické a dopravní infrastruktury, občanského vybavení a bydlení pro budoucí rozvoj města. zajistit návaznost různých druhů dopravy, vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch, vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest

8


09/2014

Návrh ÚP stanovuje dopravní koncepci města jako ucelený systém, s propojením silniční, železniční, letecké, pěší i cyklistické dopravy, ve vazbě na širší území a okolní obce. Stávající síť je doplněna o nové trasy, které zlepšují prostupnost území a zajišťují dopravní přístup do vymezených rozvojových ploch. Součástí návrhu jsou nové plochy veřejných prostranství, jako místní a účelové komunikace či uliční prostory. Koncepce ÚP plně respektuje systém veřejné hromadné dopravy a vytváří podmínky pro jeho další rozvoj. úroveň technické infrastruktury koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti V rámci koncepce technické infrastruktury je navrženo zásobování vodou, odvádění a likvidace odpadních vod, zásobování elektrickou energií, zemním plynem a teplem a systém odpadového hospodářství. ÚP vymezuje plochu pro možné umístění kompostárny. Jsou respektovány stávající trasy ropovodů, produktovodů a vedení telekomunikačních kabelů, bez nutnosti jejich dalšího rozšiřování. Koncepce TI je stanovena na základě identifikovaných potřeb a předpokládaného vývoje území a s ohledem na nově vymezené rozvojové plochy tak, aby pokrývala ve všech oblastech budoucí nároky obyvatel a byla tak zajištěna optimální kvalita jejich životních podmínek. vytvářet podmínky pro rozvoje decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí Na území města se nenachází žádná zařízení pro výrobu energie. Koncepce ÚP reaguje na současné trendy směřující k využívání obnovitelných zdrojů. Součástí ÚP je vymezení plochy územní rezervy pro umístění zařízení na výrobu energie z biomasy. při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a věnovat pozornost vymezení ploch přestavby V plochách s nevyhovující prostorovou strukturou či nevyhovujícím způsobem využití dle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou Návrhem ÚP vymezeny plochy přestavby nebo je navržen jiný způsob využití, s ohledem na zajištění ochrany stávajících hodnot a účelného využívání území. Jedná se především o území centra města, kde současná vysokopodlažní zástavba přispívá k degradaci jedinečného historického prostředí. Koncepce ÚP vytváří podmínky pro intenzifikaci a oživení městského jádra a podporu funkce bydlení v kombinaci s jiným způsobem využití v smíšených plochách centrálního území, ve zbývající části řešeného území vymezuje samostatné plochy bydlení (především individuálního bydlení v RD) se stanovením podmínek prostorového uspořádání, s cílem vhodného začlenění do okolního prostředí a zvýšení kvality bydlení.

A.1.2. Rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti PÚR ČR nevymezuje na území Havlíčkova Brodu rozvojovou ani specifickou oblast. Řešené území je součástí rozvojové osy republikového významu OS5 Praha – (Kolín) – Jihlava – Brno, vymezené v rozsahu obcí s výraznou vazbou na významné dopravní cesty – dálnici D1, silnici I/38 a silnici I/12.

A.1.3. Koridory dopravní infrastruktury Železniční doprava KORIDORY VYSOKORYCHLOSTNÍ DOPRAVY V rámci PÚR ČR je vymezen koridor vysokorychlostní dopravy VR1 (Dresden-) hranice SRN/ČR – Praha, (Nürnberg-) hranice SRN/ČR – Plzeň – Praha, Praha - Brno – hranice ČR/Rakousko, resp. SR (-Wien, Bratislava), Brno – Ostrava – hranice ČR/Polsko (-Katowice), který prochází správním územím města Havlíčkův Brod. Pro územní plánování stanovuje PÚR ČR úkol zohlednit závěry vyplývající ze splnění úkolů pro ministerstva a jiné ústřední správní orgány.

9


09/2014

Koridor VRT vymezený v PÚR ČR je na základě požadavků Ministerstva dopravy ČR zpřesněn v rámci platných ZÚR Kraje Vysočina, kde je vymezen jako koridor územní rezervy pro prověření budoucího umístění stavby VRT v šířce 600 m. S ohledem na absenci podrobnějšího územně plánovacího podkladu či jakéhokoli stupně dokumentace stavby VRT v úseku Praha - Brno je v rámci ÚP Havlíčkův Brod vymezen koridor územní rezervy R02 pro prověření budoucího umístění vedení vysokorychlostní železniční tratě VR 1, trasa Praha – Brno ve shodné trase i šířce dle platných ZÚR Kraje Vysočina bez dalšího zpřesnění, tedy v šířce 600 m. KORIDORY KONVENČNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Řešeným území prochází koridor konvenční železniční dopravy C-E 61 Děčín – Nymburk – Kolín, Kolín – Havlíčkův Brod – Brno, který je v rámci správního území města Havlíčkův Brod veden na železničních tratích č. 230 Kolín – Havlíčkův Brod a č. 250 Havlíčkův Brod – Brno. Územní plán plně respektuje celostátní dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať č. 230 Kolín Havlíčkův Brod, zařazenou do evropského železničního systému a zároveň do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy - TERFN1 i celostátní dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať č. 250 Havlíčkův Brod – Brno – Kúty, zařazenou do evropského železničního systému a zároveň do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy – TERFN, považuje je v rámci území města Havlíčkův Brod za územně dlouhodobě stabilizované a vymezuje je proto jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ). Dle koncepce návrhu technického řešení Technicko ekonomické studie (TES) „Modernizace trati Brno – Havlíčkův Brod – Kolín“ (zpracovatel SUDOP Praha a.s., 10/2006) je modernizace a optimalizace trati č. 230 i č. 250 na území města Havlíčkův Brod navržena v rámci stávajícího tělesa dráhy bez nutných směrových úprav. Proto ÚP Havlíčkův Brod na železničních tratích č. 230 ani 250 nevymezuje žádnou návrhovou plochu nebo koridor pro železniční dopravu. Silniční doprava KORIDORY KAPACITNÍCH SILNIC PÚR ČR vymezují koridor kapacitní silnice S8 Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Hatě – hranice ČR / Rakousko (Wien) s cílem dopravního propojení ve směru severozápad – jihovýchod, s napojením na Rakousko, zkvalitnění mezinárodní silnice E59 (-Wien) – hranice Rakousko/ČR – Znojmo – Jihlava – D1 a dále posílení vnitrostátní vazby Jihlava – Havlíčkův Brod s návazností na silniční síť ve směru Čáslav – Kutná Hora – Kolín – D11 – Poděbrady – Nymburk as napojením na R10 u Mladé Boleslavi do Liberce. V rámci řešení koncepce komunikačního systému města Havlíčkův Brod představuje silnice I/38 klíčovou dopravní komunikaci v území a základ nadřazené komunikačního systému města. Stávající průtah silnice I/38 přímo jádrem zastavěného území města Havlíčkův Brod, hustě obydleným územím kompaktního města a navíc v těsném dotyku historického jádra města, představuje nejvážnější dopravní závadu a problém na území města Havlíčkův Brod. Průtah silnice I/38 městem Havlíčkův Brod výrazně snižuje kapacitu silnice, snižuje plynulost a rychlost dopravy na ní. Pro zvýšení kapacity silnice I/38, zlepšení jejích technických parametrů a zvýšení plynulosti a rychlosti provozu na silnici navrhuje Územní plán Havlíčkův Brod přeložku silnice I/38 mimo zastavěné území města, tzv. jihovýchodní obchvat města, který přímo navazuje na již realizovaný severovýchodní obchvat města. ÚP Havlíčkův Brod navrhuje přeložení silnice I/38 na navrhovaný jihovýchodní a realizovaný severovýchodní obchvat města, čímž bude zajištěn plynulý a bezkolizní průchod silnice I/38 územím města Havlíčkův Brod. Pro možnou postupné homogenizace (odstranění lokálních dopravních závad na stávajícím tahu silnice, úpravy směrového a výškového vedení trasy silnice výrazně se nelišící od stávajícího vedení trasy 1 čl. 10a Směrnice Rady č. 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/12

10


09/2014

silnice (např. napřímení komunikace v místě stávajících oblouků apod.) nebo úpravy šířkových parametrů stávajícího tahu silnice, opravy související infrastruktury jako mostů, náspů, propustků apod.) stávajícího tahu silnice I/38 na území města Havlíčkův Brod na technické parametry silnice minimálně kategorie S 11,5/70 vymezuje ÚP Havlíčkův Brod koridor X01. Kombinovaná doprava VEŘEJNÁ LOGISTICKÁ CENTRA Dle PÚR ČR je území města Havlíčkův Brod jednou z lokalit určenou pro možnou lokalizaci veřejných logistických center napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, která mají být postupně etapovitě budována na území ČR. PÚR ČR 2008 stanovují v bodě (130) pro Ministerstvo dopravy ČR v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zemědělství úkol ve spolupráci s kraji vybrat v rámci pořízení ZÚR konkrétní lokality pro umístění veřejných logistických center (VLC) napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce za účelem poskytování širokého spektra logistických služeb. Dokument „Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů“ (verze 15.2.2008) předpokládá umístění 1 VLC regionálního významu na Havlíčkobrodsku nebo Jihlavsku a to ve 3. etapě VLC, která je doporučena ke sledování v rámci územně plánovací dokumentace a PÚR ČR. Pro výhledové umístění stavby VLC v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod neexistuje momentálně žádné územní nebo technické prověření. Proto ZÚR kraje Vysočina stanovují pro územní plánování kraje úkol pořídit územní studii na vyhledání plochy pro budoucí umístění veřejného logistického centra (VLC) v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod s kapacitním dopravním napojením na silniční síť a železnici, a to v ploše rozvojové oblasti OB11 Jihlava (dle PÚR 2008). Cílem územní studie je vyhledat konkrétní lokalitu vhodnou pro umístění VLC regionálního významu v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod, prověřit konkrétní územní nároky VLC, jeho napojení na kapacitní silniční síť, na železnici a na sítě technické infrastruktury a posoudit jeho případné vlivy na životní prostředí. Závěry z územní studie budou zapracovány do ZÚR kraje Vysočina v rámci jejich příští aktualizace. Následně teprve bude moci být příslušná plocha VLC vymezená v ZÚR Kraje Vysočina zpřesněna a vymezena v rámci ÚP Havlíčkův Brod.

A.1.4. Koridory technické infrastruktury Řešeným územím prochází koridor E7 pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice do Mírovky. Součástí vymezeného koridoru jsou rovněž související plochy pro rozšíření elektrických stanic. Územní plán vymezuje koridor X21 vyvedení linky ZVN 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky a rozvojové plochy Z 129 a Z 130 pro rozšíření rozvodny Mírovka. Územní plán vymezuje koridor územní rezervy R48 o šířce 300 m pro prověření budoucího umístění vedení zvn 400 kV Kočín – Mírovka. Koridor je zpřesněn dle aktuálních podkladů Kraje Vysočina a ČEPS, a.s.

A.1.5. Vodní hospodářství PÚR ČR stanovuje úkol na vymezení ploch morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Jejich přesná lokalizace je definována generelem území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Ve správním území Havlíčkova Brodu je vymezena plocha LAPV Klanečná, převzata do ZÚR Kraje Vysočina, ve znění aktualizace č. 1. Lokalita je územním plánem respektována a je vymezena jako územní rezerva – plocha vodní a vodohospodářská.

11


09/2014

A.2. Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací jsou Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1, která byla vydána Zastupitelstvem Kraje Vysočina dne 18.9.2012, s nabytím účinnosti dne 23.10.2012. Aktualizace č. 1 ZÚR KrV byla zpracována v souladu s PÚR 2008.

A.2.1. Priority územního plánování Kraje Vysočina V rámci priorit územního plánování Kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území je stanoveno: a)

vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou, resp. posilovat význam center osídlení a podporovat funkční vazby mezi městy a venkovským osídlením;

b)

vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby center osídlení k významným regionálním centrům, včetně Havlíčkova Brodu.

Navržené rozvojové záměry, zejména způsob využití vymezených ploch, odpovídají poloze a významu města v širší struktuře osídlení. Stávající struktura území Havlíčkova Brodu je územním plánem respektována, stabilizována a dále rozvíjena. Koncepce ÚP posiluje význam části obce Havlíčkův Brod (kompaktní město) jako přirozeného těžiště území s různorodými formami bydlení, rozsáhlou nabídkou pracovních příležitostí a služeb nadmístního významu a vytváří podmínky pro intenzifikaci jejího využití. Samostatné části obce v izolovaných polohách mají charakter venkovských sídel s občanským vybavením lokálního významu. Nové rozvojové plochy vymezené územním plánem v těchto částech obce reagují na stávající prostorové a funkční uspořádání území, které v citlivé míře doplňují. Podpora vazeb mezi jednotlivými částmi obce je zajištěna zejména posílením dopravních vztahů, resp. vymezením nových komunikací a cyklistických tras, které přispějí ke zlepšení prostupnosti a dostupnosti území. ÚP Havlíčkův Brod vytváří podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje Vysočina, zvláště pak pro zlepšení dopravních vazeb center osídlení k významným regionálním centrům, včetně Havlíčkova Brodu tím, že navrhuje na území města Havlíčkův Brod přeložku silnic I/38 a I/34 mimo zastavěné území města (jihozápadní a jihovýchodní obchvat města). Tím územní plán vytváří podmínky pro výrazné zlepšení plynulosti dopravy a rychlosti provozu na 2 páteřních silnicích Kraje Vysočina. Silnice I/38 je významnou mezinárodní silnicí, která zprostředkovává nadregionální dopravní vazby kraje Vysočina ve směru sever – jih, a to nejen na sousední kraje, ale také např. na sousední zemi Rakousko. V rámci samotného Kraje Vysočina tvoří silnice I/38 dopravní osu území kraje ve směru sever – jih, zprostředkovává dopravní propojení krajského města Jihlava s dálnicí D1 a také se středním centrem osídlení Havlíčkův Brod. Silnice I/34 zprostředkovává dopravní propojení Kraje Vysočina s Jihočeským krajem a krajským městem České Budějovice a dále s Pardubickým krajem, v rámci samotného kraje Vysočina pak silnice I/34 propojuje například střední centra osídlení Havlíčkův Brod, Humpolec a Pelhřimov. ZÚK Kraje Vysočina dále stanovují prioritu vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách. Stanovují přitom soustředit se zejména na následující aspekty rozvoje území kraje, které jsou v ÚP Havlíčkův Brod zohledněny takto: základní zásada

zohlednění v ÚP Havlíčkův Brod

a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel,

Navrhovaný rozvoj území respektuje jeho stávající hodnoty a ráz, vytváří podmínky pro doplnění chybějících funkčních složek a vymezuje propojený systém veřejných prostranství pro zlepšení

12


09/2014

základní zásada


dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny.

dostupnosti a prostupnosti území. Posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí je dále zajištěno zejména ochranou stávající zeleně a stanovením specifických podmínek, které neumožní degradaci jeho hygienické či kompoziční kvality. Dostatečná prostupnost krajiny je v územním plánu zajištěna vymezením stávajících veřejně přístupných účelových komunikací v krajině, polních a lesních cest jako stabilizovaných ploch veřejných prostranství, doplněním nových komunikací a návrhy úprav tras stávajících komunikací především v místech křížení stávajících komunikací v krajině s navrhovanými liniovými dopravními stavbami přeložek silnic. Na území města Havlíčkův Brod je vymezen územním pláne ucelený systém cyklistických tras vedoucích po stávajících účelové komunikacích, polních a lesních cestách doplněný o nově navrhované stezky pro cyklisty resp. stezky pro chodce a cyklisty (cyklostezky).

b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině;

Pro vymezení rozvojových ploch byly přednostně využity kapacity v zastavěném území, tj. proluky a nedostatečně či nevhodně využívané plochy. Plochy mimo zastavěné území respektují vyhlášené a stanovené limity a identifikované hodnoty včetně urbanistické struktury a charakteru zástavby. Rozvoj izolovaných sídel v krajině (samoty) není územním plánem podporován, aby nedocházelo k prohlubování fragmentace krajiny.

c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace včetně rozšiřování sítě pěších a cyklistických tras;

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu všech hodnot v území, které mají potenciál a atraktivitu pro rekreaci a cestovní ruch (přírodní a krajinné hodnoty, kulturní a historické hodnoty, plochy rekreace a zařízení občanského vybavení, zejména pro sport a specifické služby – ubytování, stravování, lázeňství). Stávající zařízení občanské vybavenosti jsou vymezena jako stabilizované plochy, územní plán vymezuje pro tento způsob využití nové rozvojové plochy. Územní plán v plném rozsahu respektuje stávající pěší turistické trasy vedené přes území města Havlíčkův Brod. Územní plán rovněž respektuje vedení značených cyklistických tras a přebírá je jako základ navrhovaného systému cyklistických tras na celém řešeném území vč. vazby na okolní obce a širší území. Cílem systému cyklistických tras navrhovaného Územním plánem je dosažení optimální obslužnosti zastavěného území města Havlíčkův Brod cyklistickou dopravou, především pak jeho centrální části a všech významných obytných souborů, zařízení občanského vybavení, lokalit s koncentrací pracovních příležitostí a lokalit sportu a každodenní rekreace a vedení cyklistických tras pokud možno v rámci přírodních území města (plochy zeleně), v rámci jeho přírodního zázemí a mimo frekventované komunikace. Navrhovaný systém cyklistických tras, který navazuje na vedení stávajících značených cyklistických tras, je koncipován jako radiálně okružní, složený z vnitřního okruhu vedeného tzv. „Zeleným okruhem města“2 a vnějším okruhem propojujícím významné obce v okolí města Havlíčkův Brod. Oba okruhy jsou vzájemně propojeny soustavou radiálních tras, které vycházejí zpravidla z vnitřního okruhu a propojují města Havlíčkův Brod s okolními obcemi v rámci řešeného území a zajišťují i vazbu na širší území a obce mimo řešené území. V rámci navrhovaného

2

dle Studie Zeleného okruhu města Havlíčkův Brod, Ing.arch. Martin Dobiáš, 11/2008

13


09/2014

základní zásada


d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika);

systému jsou integrovány také stávající značené cyklistické trasy č. 19 (Posázavská trasa), č. 4153 a č. 4157. Podpora a rozvoj tohoto typu služeb a zařízení představuje jeden ze strategických pilířů dlouhodobého ekonomického růstu. Umísťování těchto zařízení je územním plánem umožněno v rámci ploch smíšených obytných, ploch občanského vybavení (veřejná infrastruktura), lehké a drobné výroby.

e) uplatnění mimoprodukční funkce zemědělské krajiny, tedy zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících erozní poškození;

ÚP zachovává v maximální míře zemědělskou krajinu. Velká pozornost je věnována ochraně údolí vodních toků a rybníčních soustav. Stávající přírodní a přírodě blízké prvky v krajině jsou respektovány a doplněny návrhy nových nezastavitelných ploch přírodních, smíšených a vodních a vodohospodářských. Součástí ÚP je upřesnění vymezení prvků ÚSES na regionální a vymezení prvků ÚSES na lokální úrovni.

f) uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, likvidace odpadních vod a soustav zásobování vodou a energiemi včetně využívání energie z alternativních zdrojů a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje.

ÚP nevymezuje specifické plochy lesů s rekreační funkcí, v podmínkách využití pro ploch lesů specifikuje podmínky pro výstavbu cyklostezek a stezek pro pěší turistiku. Územní plán vytváří předpoklady pro rozvíjení systémů dopravní obsluhy. V rámci komunikačního systému navrhuje územní plán přeložku silnice I/34 a I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod (jihozápadní a jihovýchodní obchvat), čímž výrazně přispívá k možnému zlepšení dopravní obslužnosti města, k převedení zbytné tranzitní dopravy mimo centrální část města a s tím souvisejícímu zvýšení kvality, komfortu a bezpečnosti místní nezbytné dopravní obslužnosti. Kromě navrhovaných přeložek silnic I/34 a I/38 mimo zastavěné území města navrhuje územní plán dále k budoucímu prověření uzavření silničního okruhu města a tím i přeložení průjezdního úseku silnice II/150. Pro zajištění zachování kvality dopravní obsluhy území územní plán dále stabilizuje plochu stávajícího autobusového nádraží a stávajících zastávek MHD a stabilizuje také plochy stávajících železničních tratí na území města včetně železniční stanice Havlíčkův Brod a železničních zastávek. Na území města Havlíčkův Brod vymezuje územní plán k budoucímu prověření trasu vysokorychlostní trati Praha – Brno, která by měla v budoucnu přispět k lepší dopravní obslužnosti nejen města Havlíčkův Brod, ale celého Kraje Vysočina pro osobní i nákladní železniční dopravu.

A.2.2. Struktura osídlení Ve struktuře osídlení kraje je město Havlíčkův Brod vymezeno jako významné střední centrum. Pro střední centra stanovují ZÚR KrV tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území

vyhodnocení souladu

rozvíjet regionální obslužné funkce v oblasti školství, zdravotnictví a kultury

V rámci ÚP jsou vymezeny nové plochy občanského vybavení, v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití je přípustné umísťování zařízení občanského vybavení

14


zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území

09/2014


také jako součást jiných ploch. Občanská vybavenost nadmístního (regionálního) významu je lokalizována v centrální části města, v ostatních částech území má stávající i navrhovaná občanská vybavenost lokální charakter. rozvíjet bydlení a ekonomické aktivity, zejména aktivity v oblasti výrob a služeb vytvářející větší počet pracovních příležitostí

zlepšit situaci v dopravním napojení a dopravní obslužnosti

chránit kulturní a přírodní hodnoty a využít je pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Stávající plochy bydlení, výroby a občanského vybavení na území města jsou respektovány, v rámci ÚP jsou vymezeny plochy nové, případně je umísťování těchto objektů přípustné v jiných plochách v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby významně přispěje k rozvoji města, ke zvýšení kvality bydlení, počtu pracovních příležitostí, dostupnosti služeb a celkovému zlepšení životních podmínek. ÚP Havlíčkův Brod vytváří návrhem přeložek silnic I/38 a I/34 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod (jihozápadní a jihovýchodní obchvat města) podmínky pro zlepšení dopravního napojení a dopravní obslužnosti významného středního centra osídlení Havlíčkův Brod, konkrétně pak vytváří podmínky pro výrazné zlepšení plynulosti provozu a rychlosti dopravy na 2 páteřních silnicích Kraje Vysočina propojujících město Havlíčkův Brod nejen s Krajským městem Jihlava, ale také s územími okolních krajů a také dalšími středními centry osídlení v rámci kraje Vysočina jako jsou města Humpolec nebo Pelhřimov. Kulturní a přírodní hodnoty území jsou koncepcí ÚP respektovány a chráněny jako významná atraktivita s potenciálem pro cestovní ruch. ÚP vytváří podmínky pro podporu rekreace a cestovního ruchu ve vazbě na tyto identifikované hodnoty.

úkoly pro územní plánování


zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj obslužných i ekonomických aktivit

Koncepcí ÚP jsou stabilizovány stávající plochy výroby s fungujícím provozem, areály s charakterem brownfields jsou navrženy k přestavbě s cílem intenzifikace a účelného využívání území. Jsou vymezeny nové plochy pro lokalizaci ekonomických aktivit, v polohách s významným rozvojovým potenciálem, ve vazbě na stabilizované plochy výroby a na navrhovaný obchvat města, který přinese další impuls pro hospodářský rozvoj.

vytvářet podmínky pro zlepšení dopravní obslužnosti vyšším uplatněním hromadné dopravy ve svých spádových obvodech

Územní plán respektuje a stabilizuje stávající systém hromadné dopravy ve spádovém území města Havlíčkův Brod, respektuje všechny stavby a zařízení hromadné dopravy osob, především pak železniční tratě a železniční stanice resp. zastávky na území města Havlíčkův Brod a nově vybudovaný dopravní terminál Havlíčkův Brod s integrací autobusového nádraží a vlakové stanice.

A.2.3. Rozvojové oblasti, rozvojové osy Havlíčkův Brod je součástí rozvojové oblasti republikového významu OB11 Jihlava a rozvojové osy republikového významu OS5 Praha - Jihlava – Brno. Pro vymezené oblasti a osy stanovuje Aktualizace č. 1 ZÚR Kraje Vysočina následující zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování:

15


09/2014

ROZVOJOVÁ OBLAST OB11 zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území


rozvoj ekonomických aktivit soustředit do ploch s vazbou na komunikace nadřazené sítě, zejména do území Jihlavy (ve vazbě na silnici I/38), Humpolce (ve vazbě na dálnici D1 a silnici I/34) a Havlíčkova Brodu (ve vazbě na silnice I/34 a I/38 a JV obchvat města); umožnit přímé napojení zóny ekonomických aktivit na severu Jihlavy na dálnici D1 novou mimoúrovňovou křižovatkou Měšín zlepšit propojení měst Jihlava a Polná přes MÚK Velký Beranov na D1 logistické a výrobní areály lokalizovat ve vazbě na silniční síť nadmístního významu tak, aby jejich vazby neměly negativní důsledky na centra sídel a obytná území

ÚP vymezuje nové plochy pro výrobu a podnikání zejména v jihovýchodní části města, v území mezi stabilizovanými průmyslovými areály a navrhovanou trasou obchvatu města (přeložka silnice I/38), které má s ohledem na význam této komunikace největší ekonomický potenciál.

nachází se mimo území řešené územním plánem

nachází se mimo území řešené územním plánem Územní plán vymezuje hlavní průmyslovou zónu města v jeho jižní části, které je optimální z hlediska dopravního napojení a případné zátěže z dopravy. Ve vazbě na již stabilizované výrobní areály jsou vymezeny rozsáhlé plochy pro jejich další rozvoj. Dopravní napojení je zajištěno po stávající silnici I. třídy (I/38) a do budoucna bude řešeno zejména z navrhovaného jihovýchodního obchvatu města, který umožní maximální redukci zátěže z dopravní obsluhy průmyslové zóny ze zastavěné (obytné) části města. Specifické plochy pro logistiku nejsou územním plánem vymezeny, skladování je možné v rámci ploch výroby.

rozvoj bydlení soustředit do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové i železniční dopravy

Plochy bydlení jsou vymezovány výhradně ve vazbě na stávající zastavěné území jako rozšíření stávajících obytných souborů na území města, tedy v lokalitách, které jsou již dnes optimálně obsloužené systémem veřejné autobusové dopravy osob a optimálně dostupné ze stávajících zastávek MHD. V případě potřeby bude vedení linek prodlouženo / upraveno a budou zřízeny nové zastávky v profilu stávajících nebo navrhovaných komunikací dle aktuální přepravní poptávky, a to bez ohledu na územní plán.

respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území

Veškeré hodnoty území jsou územním plánem respektovány a jsou stanoveny podmínky pro jejich ochranu.

chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability

ÚP nenavrhuje stavby, které by vedly k ohrožení pozitivních znaků krajinného rázu. Pro plochy výroby jsou stanoveny specifické regulativy omezující výškové a plošné parametry staveb. Pro liniové stavby jsou stanoveny podmínky pro začlenění do krajiny. Pro dotváření krajiny jsou navrhovány nové plochy zeleně včetně prvků ÚSES. Dle PÚR ČR je území města Havlíčkův Brod jednou z lokalit určenou pro možnou lokalizaci veřejného logistického centra napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, která mají být postupně etapovitě budována na území ČR. PÚR ČR 2008 stanovují v bodě (130) pro Ministerstvo dopravy ČR v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zemědělství úkol ve spolupráci s kraji vybrat v rámci

vytvořit podmínky pro umístění veřejného logistického centra v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod ve vazbě na kapacitní silniční síť a železniční trať

16


09/2014

ROZVOJOVÁ OBLAST OB11

úkoly pro územní plánování ověřit možnosti homogenizace stávajícího tahu silnice II/352, II/348 a II/351 v úseku Jihlava – Polná – Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy vymezit a zpřesnit koridor pro budoucí umístění propojení silnice I/38 se silnicemi II/405 a II/602 jižně od Jihlavy vyhledat plochu vhodnou pro umístění veřejného logistického centra v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod ve vazbě na kapacitní silniční síť a železniční trať

pořízení ZÚR konkrétní lokality pro umístění veřejných logistických center (VLC) napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce za účelem poskytování širokého spektra logistických služeb. Dokument „Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů“ (verze 15.2.2008) předpokládá umístění 1 VLC regionálního významu na Havlíčkobrodsku nebo Jihlavsku a to ve 3. etapě VLC, která je doporučena ke sledování v rámci územně plánovací dokumentace a PÚR ČR. Pro výhledové umístění stavby VLC v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod neexistuje momentálně žádné územní nebo technické prověření. Proto ZÚR kraje Vysočina stanovují pro územní plánování kraje úkol pořídit územní studii na vyhledání plochy pro budoucí umístění veřejného logistického centra (VLC) v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod s kapacitním dopravním napojením na silniční síť a železnici, a to v ploše rozvojové oblasti OB11 Jihlava (dle PÚR 2008). Cílem územní studie je vyhledat konkrétní lokalitu vhodnou pro umístění VLC regionálního významu v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod, prověřit konkrétní územní nároky VLC, jeho napojení na kapacitní silniční síť, na železnici a na sítě technické infrastruktury a posoudit jeho případné vlivy na životní prostředí. Závěry z územní studie budou zapracovány do ZÚR kraje Vysočina v rámci jejich příští aktualizace. Následně teprve bude moci být příslušná plocha VLC vymezená v ZÚR Kraje Vysočina zpřesněna a vymezena v rámci ÚP Havlíčkův Brod. vyhodnocení souladu nachází se mimo území řešené územním plánem


Dle PÚR ČR je území města Havlíčkův Brod jednou z lokalit určenou pro možnou lokalizaci veřejného logistického centra napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, která mají být postupně etapovitě budována na území ČR. PÚR ČR 2008 stanovují v bodě (130) pro Ministerstvo dopravy ČR v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zemědělství úkol ve spolupráci s kraji vybrat v rámci pořízení ZÚR konkrétní lokality pro umístění veřejných logistických center (VLC) napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce za účelem poskytování širokého spektra logistických služeb. Dokument „Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů“ (verze 15.2.2008) předpokládá umístění 1 VLC regionálního významu na Havlíčkobrodsku nebo Jihlavsku a to ve 3. etapě VLC, která je doporučena ke sledování v rámci územně plánovací dokumentace a PÚR ČR. Pro výhledové umístění stavby VLC v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod neexistuje momentálně žádné územní nebo technické prověření. Proto ZÚR kraje Vysočina stanovují pro územní plánování kraje úkol pořídit územní studii na vyhledání plochy pro budoucí umístění veřejného logistického centra (VLC) v prostoru

17


09/2014

ROZVOJOVÁ OBLAST OB11

dořešit napojení silnice I/34 (od dálnice D1) na silnici I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod ověřit možnosti napojení silnice II/150 na I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod

Jihlava – Havlíčkův Brod s kapacitním dopravním napojením na silniční síť a železnici, a to v ploše rozvojové oblasti OB11 Jihlava (dle PÚR 2008). Cílem územní studie je vyhledat konkrétní lokalitu vhodnou pro umístění VLC regionálního významu v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod, prověřit konkrétní územní nároky VLC, jeho napojení na kapacitní silniční síť, na železnici a na sítě technické infrastruktury a posoudit jeho případné vlivy na životní prostředí. Závěry z územní studie budou zapracovány do ZÚR kraje Vysočina v rámci jejich příští aktualizace. Následně teprve bude moci být příslušná plocha VLC vymezená v ZÚR Kraje Vysočina zpřesněna a vymezena v rámci ÚP Havlíčkův Brod. Územní plán vymezuje koridor územní rezervy R47 pro prověření umístění vedení přeložky silnice I/34 – jihozápadní obchvat města Havlíčkův Brod včetně obchvatu Šmolov. Možnost přímého napojení silnice II/150 ze směru od Světlé nad Sázavou přímo na silnici I/38 bylo v rámci ÚP prověřováno. S ohledem na absenci dohody města Havlíčkův Brod, Kraje Vysočina a MD ČR (potažmo ŘSD ČR) o možné investici a budoucí správě příslušné komunikace je v rámci ÚP vymezen koridor územní rezervy pro budoucí prověření umístění severozápadního obchvatu města mezi silnicí I/34 u Šmolov (na jihozápadě) a silnicí I/38 (na severu) , v rámci něhož by v budoucnu mohla být vedena právě mimo jiné přeložka silnice II/150 ve směru od Světlé nad Sázavou buď v jižním směru s pokračováním dále na jihozápadní obchvat města s napojením na I/38 na jihu nebo v severním směru s napojením na I/38 na severu.

ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny

Zastavitelné plochy vymezené původním ÚPSÚ a jeho změnami byly posouzeny a upraveny na základě současných a budoucích potřeb území a jeho předpokládaného rozvoje. Posouzené rozvojové záměry byly doplněny vymezením nových zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch změn v krajině a ploch územních rezerv, v návaznosti na hranici zastavěného území a s ohledem na identifikované hodnoty území a stanovené limity využití území.

prověřit možnosti zlepšení silniční sítě v prostoru Štoky, Dobronín, Polná, Střítež ve vazbách na silniční síť nadmístního významu sledovanou v ZÚR respektovat požadavky na ochranu městské památkové rezervace Jihlava a městské památkové zóny Polná a Havlíčkův Brod


respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Zaječí skok, Vílanecké rašeliniště, přírodní památky přírodních památek Vysoký kámen, Šlapanka, Sochorov a evropsky významných lokalit Vysoký kámen u Smrčné,

Přírodní památka a EVL Šlapanka a Zlatý potok (a též EVL Břevnický potok) jsou v ÚP respektovány jako přírodní hodnoty a limity rozvoje území. Jsou zakresleny v koordinačním výkresu. Pro koridor D2 a plochy Z154, Z47 a P16 jsou stanoveny specifické

Městská památková zóna je respektována jako jedna z nejvýznamnějších kulturních hodnot území. Její ochrana je zajištěna platnou legislativou, zejména zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. ÚP vymezuje MPZ jako významnou urbanistickou hodnotu a stanovuje specifické podmínky pro novou zástavbu na jejím území. Pro stavební zásahy na celém území MPZ dále stanovuje ÚP podmínku zpracování projektové dokumentace autorizovaným architektem.

18


09/2014

ROZVOJOVÁ OBLAST OB11 Šlapanka a Zlatý potok, Zaječí skok, Lužný rybník, Břevnický potok, Kamenický rybník upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES regionální biokoridory 418 Hradiště – Čerňák, 427 Chlístov – Pelestrov, 428 Pelestrov – Volský vrch, 431 Nová ves – Chlístov, 432 Chlístov – Hamry, 433 Stříbrné Hory – Hamry, 435 RK432 – Ronovecký les, 438 Čerňák – Orlík, 439 Chlístov – Hradiště, 440 Hradiště – Úsobský potok, 454 U Trojanů K124, 455 Vysoký kámen - Dobronín a 456 Dobronín - Borky, R12 Pelestrov – Lučice, regionální biocentra 371 Vysoký kámen, 700 Za dvorem, 701 Dobronín, 702 Borky, 706 Hůlová, 707 Vlčí jámy, 708 U Trojanů, 712 Čerňák, 713 Úsobský potok, 718 Orlík, 725 Hradiště, 724 Ronovecký les, 729 Hradiště, 1618 Hamry, 1619 Chlístov, 1981 Kamenitý vrch, 1982 Špitálský les, B05 Pelestrov, nadregionální biokoridory 78 K61 - K124, 124 Špičák - Rasůveň a 181 K124 – Mohelno a nadregionální biocentrum 55 Špičák zajistit ochranu vymezené plochy územní rezervy pro lokalitu pro akumulaci povrchových vod Klanečná

podmínky pro ochranu EVL. V ÚP jsou zpřesněny všechny skladebné části ÚSES na regionální úrovni nacházející se na území Havlíčkova Brodu a vymezeny skladebné části na lokální úrovni.

ÚP vymezuje plochu vhodnou pro akumulaci povrchových vod jako plochu územní rezervy R31 a stanovuje podmínky pro její prověření.

ROZVOJOVÁ OSA OS5 zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území


rozvoj bydlení soustředit do lokalit s možností kvalitní hromadné dopravy včetně železniční

zásada nemá dopad na území řešené územním plánem (v rozsahu k.ú. Zbožice)

rozvoj ekonomických aktivit soutředit zejména do území Měřína, Velkého Meziříčí a Velké Bíteše ve vazbě na D1 a do území měst Golčův Jeníkov, Habry a obce Vilémov


modernizovat železniční trať Čáslav – Světlá nad Sázavou na parametry AGTC


logistické a výrobní areály lokalizovat tak, aby jejich vazby neměly negativní důsledky na centra sídel a obytná území a aby měly optimální dopravní napojení na kapacitní síť silnic a optimálně také na železnici resp. železniční vlečky respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území

zásada nemá dopad na území řešené územním plánem (v rozsahu k.ú. Zbožice)

Veškeré hodnoty území jsou územním plánem respektovány a jsou stanoveny podmínky pro jejich ochranu.

chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability

ÚP nenavrhuje stavby, které by vedly k ohrožení pozitivních znaků krajinného rázu. Pro plochy výroby jsou stanoveny specifické regulativy omezující výškové a plošné parametry staveb. Pro liniové stavby jsou stanoveny podmínky pro začlenění do krajiny.

19


09/2014

ROZVOJOVÁ OSA OS5 Pro dotváření krajiny jsou navrhovány nové plochy zeleně včetně prvků ÚSES. úkoly pro územní plánování


v územních plánech obcí řešit vazby navazující silniční sítě na existující MÚK na D1 s cílem snížit zatížení obytného území sídel územně stabilizovat koridor pro potřebné zlepšení technických parametrů železniční trati Čáslav – Světlá nad Sázavou územně stabilizovat vedení silnice II/345 Golčův Jeníkov – Chotěboř, včetně nového napojení na I/38 a vedení trasy v prostoru Vilémova


územně stabilizovat přeložku silnice II/360 Velké Meziříčí včetně napojení na dálnici D1 v místě MÚK Velké Meziříčí – východ


ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny

Zastavitelné plochy vymezené původním ÚPSÚ a jeho změnami byly posouzeny a upraveny na základě současných a budoucích potřeb území a jeho předpokládaného rozvoje. Posouzené rozvojové záměry byly doplněny vymezením nových zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch změn v krajině a ploch územních rezerv, v návaznosti na hranici zastavěného území a s ohledem na identifikované hodnoty území a stanovené limity využití území.

respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Velká Bíteš a Velké Meziříčí respektovat požadavky na ochranu přírodní památky Olšoveček, přírodního parku Balínské údolí, přírodní rezervace Havranka a evropsky významné lokality Havranka upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES regionální biokoridory 428 Pelstrov – Volský vrch, 429 Volský vrch - K77, 1336 Vrtěšice – Žleby, 1349 – Hostovlice – Vrtěšice, 1402 Mostiště - Nesměř, 1454 RK1400 -Tiský dvůr, 1455 Březejcký les - Holinka, 1456 Holinka – Červená, 1458 Červená Jindřichovská obora, R01 Hostovlice – Vrtěšice II a R012 Pelestrov – Lučice, regionální biocentra 298 Mostiště, 246 Březejcký les, 247 Nesměř, 722 Volský vrch, 904 Jiříkovský rybník, 906 Vrtěšice, 1624 Habry a nadregionální biokoridory 77 Chraňbožský les – Údolí Doubravy, 78 K61 K124 a 124 Špičák – Rasůveň zajistit ochranu vymezené plochy územní rezervy pro lokalitu pro akumulaci povrchových vod Štěpánov





V ÚP jsou zpřesněny všechny skladebné části ÚSES na regionální úrovni nacházející se na území Havlíčkova Brodu a vymezeny skladebné části na lokální úrovni.


20


09/2014

A.2.4. Plochy a koridory pro dopravní infrastrukturu DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – ZÁKLADNÍ ZÁSADY ZÚR Kraje Vysočina stanovují pro oblast dopravní infrastruktury následující základní zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, které jsou v ÚP Havlíčkův Brod zohledněny takto: základní zásada

zohladnění v ÚP Havlíčkův Brod

a) koordinovat vymezení ploch a koridorů pro umístění dopravních staveb, které se dotýkají území sousedních krajů, s příslušnými orgány těchto krajů; b) připravit a realizovat dále uvedené stavby dopravní infrastruktury jako zásadní investice, které přispějí ke zlepšení technických parametrů silnic a železničních tratí a k eliminaci negativních vlivů na životní prostředí sídel;

Správní území města Havlíčkův Brod nesousedí se správním územím jiného kraje, proto v rámci zpracování ÚP Havlíčův Brod nevznikly nároky na koordinaci vymezení ploch a koridorů pro umístění dopravních staveb s příslušnými orgány těchto krajů. ÚP Havlíčkův Brod vytváří vymezením ploch a koridorů dopravní infrastruktury podmínky pro přípravu a realizaci stavby přeložky silnice I/34 (jihozápadní a jihovýchodní obchvat města), přeložky silnice I/38 (jihovýchodního obchvat města), přeložky silnice II/150 (severozápadní obchvat města) a stavby vysokorychlostní tratě přes území Kraje Vysočina v úseku Praha – Brno. Vymezením koridorů pro homogenizaci stávajících tahů silnic vytváří ÚP Havlíčkův Brod podmínky pro možnou přípravu a relizaci homogenizace (zlepšení technických parametrů) všech silnic I. a II. třídy na území města Havlíčkův Brod, tedy silnic I/34, I/38, II/150 a II/344.

c) připravit a realizovat přeložky silnic a další stavby dopravní infrastruktury;

ÚP Havlíčkův Brod vymezuje v souladu s úkoly stanoveními v ZÚR Kraje Vysočina koridor dopravní infrastruktury pro umístění vedení přeložky silnice I/34 (jihozápadní obchvat města), plochu dopravní infrastruktury pro přeložku silnice I/38 a I/34 (jihovýchodní obchvat města) a koridor územní rezervy pro budoucí prověření možného umístění přeložky silnice II/150 (severozápadní obchvat města).

d) s plochami a koridory pro umístění dále uvedených dopravních staveb při jejich vymezování v územních plánech dotčených obcí dále pracovat a zajistit jejich koordinaci s ostatními záměry v územních plánech dotčených obcí;

ÚP Havlíčkův Brod na území města Havlíčkův Brod zpřesňuje koridory pro homogenizaci stávajících tahů silnic I/34, I/38, II/150 a II/344 vymezené v ZÚR Kraje Vysočina, v zastavěném území, kde se na silnicích I. a II. třídy nepředpokládají zásadní plošné nároky na případnou homogenizaci průjezdních úseků, jsou koridory zúženy na šířku uličního prostoru resp. na šířku nezbytně nutnou. Koridory územních rezerv pro budoucí prověření umístění vedení přeložky silnice I/34 (jihozápadní obchvat) a pro budoucí prověření umístění vedení přeložky silnice II/150 (severozápadní obchvat) jsou vymezeny v proměnné šířce s ohledem na průchod zastavěným územím, navrhovaná řešení křižovatek apod. Koridor pro budoucí prověření umístění VRT vymezený v ZÚR Kraje Vysočina prochází na území města Havlíčkův Brod v celé šířce téměř výhradně mimo zastavěné území a proto je vymezen v šířce 600 m bez nutných zúžení.

e) prověřit možnost umístění staveb dopravní infrastruktury v koridorech vymezených jako územní rezervy a upřesnit a stabilizovat umístění staveb; do doby prověření a upřesnění staveb neměnit využití těchto koridorů způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil budoucí realizaci staveb, tedy zejména zde neumísťovat jiné významné stavby

ÚP Havlíčkův Brod vymezuje koridor pro budoucí prověření umístění stavby přeložky silncie II/150 (západní obchvat) a dále pro umístění vedení VRT v úseku Praha – Brno. V rámci těchto koridorů územních rezerv nejsou vymezeny žádné navrhovaná plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž případné využití by do doby prověření a upřesnění staveb znemožnily nebo podstatně ztížily budoucí realizaci staveb.

21


dopravní a technické infrastruktury a nové rozvojové plochy nadmístního významu; f) při upřesňování koridorů dopravní infrastruktury v ÚPD respektovat: f.1) kulturní a civilizační hodnoty, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví; f.2) přírodní a krajinné hodnoty; f.3) skladebné části ÚSES a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; f.4) ochranná pásma a další limity rozvoje území; g) v rámci územních plánů stanovit či zpřesnit podmínky pro využití území v plochách a/nebo koridorech nadmístního významu pro umístění dopravních staveb ze ZÚR vymezených v rámci územních plánů dotčených obcí.

09/2014

ÚP Havlíčkův Brod respektuje při upřesňování koridorů dopravní infrastruktury zmiňované hodnoty a jevy. V rámci podmínek pro využití ploch koridorů dopravních staveb jsou v případě potřeby explicitně stanoveny podmínky pro řešení střetů s hodnotami, skladebnými částmi ÚSES, limity rozvoje území apod., především pak s ohledem na závěry vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí a lokality soustavy Natura 2000.

ÚP Havlíčkův Brod stanovuje v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a podmínek pro využití koridorů pro umístění vedení dopravních staveb podmínky pro využití v plochách a/nebo koridorech nadmístního významu pro umístění dopravních staveb ze ZÚR

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA ZÚR Kraje Vysočina stanovují pro územní plánování úkol odstraňovat dopravní závady na silniční síti nadmístního významu řešením obchvatů obcí a přeložek stávajících tahů silnic. V rámci ÚP Havlíčkův Brod je tento úkol zohledněn vymezením koridoru územní rezervy pro budoucí prověření umístění vedení přeložky silnice I/34 (jihozápadní obchvat města), vymezením plochy dopravní infrastruktury pro přeložku silnice I/38 a I/34 (jihovýchodní obchvat města) a vymezením koridoru územní rezervy pro budoucí prověření umístění vedení přeložky silnice II/150 (západní obchvat města). ZÚR KrV zpřesňují koridor silniční dopravy republikového významu S8 Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Hatě – hranice ČR/Rakousko (Wien) jeho vedením v koridoru silnice I/38 v úseku Havlíčkův Brod – Jihlava – Moravské Budějovice – hranice kraje vymezeném v šířce 150 m zahrnujícím na území Havlíčkova Brodu koridor pro homogenizaci stávajícího tahu a dále vymezují koridor silnice I/38 v úseku hranice Stredočeského kraje – Havlíčkův Brod v šířce 150 m zahrnující rovněž koridor pro homogenizaci stávajícího tahu. ÚP Havlíčkův Brod zpřesňuje na území města Havlíčkův Brod tento koridor pro postupnou homogenizaci stávajícího tahu silnice I/38 vymezený v ZÚR Kraje Vysočina a vymezuje jej jako koridor dopravní infrastruktury silniční X01. ZÚK Kraje Vysočina dále stanovují pro územní plánování úkol prověřit a stabilizovat umístění jihovýchodního obchvatu města Havlíčkův Brod na silnici I/38. Pro tento obchvat vymezuje ÚP Havlíčkův Brod plochu dopravní infrastruktury silniční Z154 včetně navazujících ploch ochranné a izolační zeleně a ploch potřebných pro nezbytné vyvolané přeložky stávajících silnic a dalších komunikací v křížení s navrhovanou plochou obchvatu. ZÚK Kraje Vysočina dále vymezují koridor silnice I/34 v šířce 150 m zahrnující koridor pro homogenizaci stávajícího tahu. ÚP Havlíčkův Brod zpřesňuje na území města Havlíčkův Brod tento koridor pro postupnou homogenizaci stávajícího tahu silnice I/34 vymezený v ZÚR Kraje Vysočina a vymezuje jej jako koridor dopravní infrastruktury silniční X02. ZÚR KrV dále stanovují úkol pro územní plánování prověřit a stabilizovat umístění západního obchvatu města Havlíčkův Brod na silnici I/34. ÚP Havlíčkův Brod vymezuje koridory územních rezerv R01a, R47 o celkové šířce 150 m pro potřeby prověření umístění severozápadního a jihozápadního obchvatu města Havlíčkův Brod včetně obchvatu Šmolov s přímým napojením na přeložku silnice I/38 resp. I/34 – jihovýchodní obchvat města. ZÚK Kraje Vysočina dále vymezují na území města Havlíčkův Brod koridory vybraných silnic II. třídy č. 150 a 344 v šířce 80 m pro homogenizaci stávajících tahů. ÚP Havlíčkův Brod zpřesňuje na území města Havlíčkův Brod tyto koridory pro postupnou homogenizaci stávajícího tahu silnice II/150 a II/344 vymezené v ZÚR Kraje Vysočina a vymezuje je jako koridory dopravní infrastruktury silniční X03 a X04.

22


09/2014

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ZÚR KrV zpřesňují dopravní koridor konvenční železniční dopravy mezinárodního významu C-E 61 (Děčín – Nymburk – Kolín) – Havlíčkův Brod – (Brno) vymezený PÚR 2008 jeho vedením na území kraje po železničních tratích celostátního významu č. 230 a 250. Územní plán plně respektuje celostátní dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať č. 230 Kolín Havlíčkův Brod, zařazenou do evropského železničního systému a zároveň do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy - TERFN3 i celostátní dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať č. 250 Havlíčkův Brod – Brno – Kúty, zařazenou do evropského železničního systému a zároveň do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy – TERFN, považuje je v rámci území města Havlíčkův Brod za územně dlouhodobě stabilizované a vymezuje je proto jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ). Dle koncepce návrhu technického řešení Technicko ekonomické studie (TES) „Modernizace trati Brno – Havlíčkův Brod – Kolín“ (zpracovatel SUDOP Praha a.s., 10/2006) je modernizace a optimalizace trati č. 230 i č. 250 na území města Havlíčkův Brod navržena v rámci stávajícího tělesa dráhy bez nutných směrových úprav. Proto ÚP Havlíčkův Brod na železničních tratích č. 230 ani 250 nevymezuje žádnou návrhovou plochu nebo koridor pro železniční dopravu. ZÚR KrV vymezují jako územní rezervu koridor pro prověření budoucího umístění stavby vysokorychlostní trati v šířce 600 m popř. užším dle vymezení v územních plánech. S ohledem na absenci podrobnějšího územně plánovacího podkladu či jakéhokoli stupně dokumentace stavby VRT v úseku Praha - Brno je v rámci ÚP Havlíčkův Brod vymezen koridor územní rezervy R02 pro prověření budoucího umístění vedení vysokorychlostní železniční tratě VR 1, trasa Praha – Brno ve shodné trase i šířce dle platných ZÚR Kraje Vysočina bez dalšího zpřesnění, tedy v šířce 600 m. KOMBINOVANÁ DOPRAVA ZÚR stanovují pro územní plánování kraje úkol pořídit územní studii na vyhledání plochy pro budoucí umístění veřejného logistického centra (VLC) v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod s kapacitním dopravním napojením na silniční síť a železnici. Úkol je stanoven pro územní plánování Kraje Vysočina a do doby pořízení územní studie nemá vliv na řešení ÚP Havlíčkův Brod.

A.2.5. Plochy a koridory pro technickou infrastrukturu ZÚR KrV (aktualizace č.1) zpřesňují koridor republikového významu E7 – koridor dvojitého vedení 400kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400kV Řeporyje – Prosenice do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. vymezené PÚR 2008 a to vymezením: koridoru v šířce 300 m pro umístění stavby napojení TR Mírovka na stávající vedení zvn 400 kV Řeporyje – Prosenice s dílčím rozšířením u sídla Zbožice koridoru v šířce 300 m pro umístění stavby nadzemního vedení zvn 400 kV Mírovka – Kočín plochy o výměře 120 000 m2 pro rozšíření transformovny Mírovka koridor v šířce 400m pro umístění stavby zdvojení vedení zvn 400kv Mírovka – Velká Bíteš – hranice Jihomoravského kraje koridor v šířce 400m pro umístění stavby nadzemního vedení vvn 110kV Mírovka – Jihlava – západ Územní plán vymezuje koridory X21-24 pro umístění uvedených staveb. Koridory jsou upřesněny podle aktuálních podkladů ČEPS, a.s. a E.O.N. a.s.

3 čl. 10a Směrnice Rady č. 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/12

23


09/2014

A.2.6. Podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území Jako přírodní hodnoty území jsou vymezeny zvláště chráněná území ochrany přírody a krajiny, lokality soustavy Natura 2000, plochy pro těžbu nerostných surovin a vodohospodářsky významná území. Na území města Havlíčkův Brod jsou to lokality EVL Břevnický potok, Šlapanka a Zlatý potok. Na území Havlíčkova Brodu je pro území vymezená jako přírodní stanovena podmínka jejich ochrany před přímými i nepřímými vlivy z výstavby a dalších činností a aktivit souvisejících se stavbami a s rozvoje města, které by mohly ohrozit jejich celistvost, funkčnost či předmět ochrany dle příslušného obecně závazného předpisu. U přírodních hodnot, u nichž je dle příslušného předpisu stanoveno nebo vymezeno ochranné pásmo, se požadavky na ochranu vztahují i na toto ochranné pásmo. Jako kulturní hodnoty území jsou vymezeny památkově chráněná území, památkově chráněné objekty, soubory staveb a jejich areály. Na území města Havlíčkův Brod je to městská památková zóna, urbanisticky hodnotné celky, architektonicky hodnotné objekty, soubory staveb a jejich areály. Pro novou zástavbu v území, vymezených jako kulturní, resp. kulturně historické a urbanistické hodnoty území, je stanovena podmínka respektování okolní zástavby svým hmotovým, materiálovým a barevným řešením. Pro tato území a pro přestavby a dostavby objektů, vymezených jako architektonické hodnoty, je dále stanovena podmínka zpracování návrhu výhradně autorizovaným architektem. Jako krajinné hodnoty území jsou vymezeny krajinné památkové zóny, přírodní parky a území s vysokou hodnotou krajinného rázu. Na území města jsou to zejména významné krajinné osy údolí řek včetně rybníků a porostů, soustavy rybníků, terénní dominanty a lesní komplexy, centrum města, a typické struktury vesnických sídel a usedlostí. ÚP stanovuje podmínku při územím rozvoji města a činnostech s ním spojených respektovat a chránit výše uvedená krajinářsky exponovaná území s vysokou hodnotou krajinného rázu. Jako civilizační hodnoty území jsou vymezeny centra sídelní struktury, nadmístní komunikační sít, železniční trati celostátních a regionálních drah, letiště Náměšť nad Oslavou, vybrané prvky energetické a vodohospodářské infrastruktury. Na území města Havlíčkův Brod jsou to silnice I/34, I/38, II/150, II/344, celostátní železniční trati č. 225 a č. 238 a regionální železniční trať č. 237. ÚP respektuje všechny civilizační hodnoty území kraje Vysočina vymezené v rámci Aktualizace č. 1 ZÚR KrV a nacházející se na území města Havlíčkův Brod, tedy nadmístní komunikační síť se stávající ze silnic I/34, I/38, II/150 a II/344, celostátní železniční trati č. 225 a č. 238 a regionální železniční trať č. 237. ÚP respektuje všechny plochy a zařízení technické infrastruktury, vymezené v rámci Aktualizace č. 1 ZÚR KrV a nacházející se na území města Havlíčkův Brod, tedy trasy vedení el. energie 400kV a 110 kV, VVTL a VTL plynovod a ropovod. Koridory stávajících vedení i záměry na jejich úpravy jsou územním plánem chráněny a koordinovány s vymezením rozvojových ploch. V souvislosti s ochranou a rozvojem hodnot je na území Havlíčkova Brodu stanoven úkol vyloučit při vymezování rozvojových ploch a umísťování staveb možné střety s potřebami ochrany kulturních hodnot, zejména nepříznivých vizuálních kontrastů a to v celém území, kde by mohlo k takovýmto střetům dojít. ÚP stanovuje podmínky ochrany všech identifikovaných kulturních hodnot a ochrany krajinného rázu v územích s jeho vysokou hodnotou pro veškerou zástavbu ve správním území města Havlíčkův Brod.

A.2.7. Cílové charakteristiky krajiny ZÚR KrV ve znění Aktualizace č. 1 rozlišují dvě úrovně cílových charakteristik krajiny. Jsou vymezeny: -

typy krajiny charakterizované dle převažujícího či určujícího využití;

-

oblasti krajinného rázu jako unikátní jednotky charakterizované jedinečným a neopakovatelným vývojem a stavem krajiny.

24


09/2014

Téměř celé území Havlíčkova Brodu je v Aktualizaci č. 1 ZÚR KrV zařazeno do typu krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace, s hlavním cílovým využitím krajiny pro intenzivní zemědělskou výrobu a s ní spojené ekonomické aktivity, bydlení, místní a nadmístní veřejnou vybavenost, místní a nadmístní ekonomické aktivity. Jsou stanoveny tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu v rozvojových oblastech a osách soustřeďovat aktivity republikového a krajského významu a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně krajinných hodnot v ostatních oblastech preferovat využití územních rezerv a nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavitelném území (brownfields) vymezit a chránit před zastavěním pozemky, nezbytné pro vytvoření souvislých ploch krajinné zeleně (zelené pásy), zajišťující prostupnost krajiny, plochy pro rekreaci, podmínky pro vznik a rozvoj lesních porostů a zvýšení ekologické stability zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňování alejí a rozptýlené zeleně Zásady jsou naplněny vyváženým návrhem nově zastavitelných ploch a ploch přestavby na území města. Nové rozvojové plochy jsou přednostně vymezovány uvnitř zastavěného území v plochách brownfields nebo ve vazbě na hranici zastavěného území. Plochy pro lokalizaci zařízení nadmístního významu jsou vymezeny zejména v centrální části města. Součástí návrhu ÚP je i vymezení ploch zeleně a ÚSES, které vytváří ucelený systém krajinné zeleně. Část správního území obce Havlíčkův Brod, v rozsahu k.ú. Jilemník, se vymezeno jako krajina lesozemědělská ostatní. Jsou stanoveny tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: zachovat v nejvyšší možné míře stávající využívání lesních a zemědělských pozemků; respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně, zvýšením podílu zahrad, trvalých travních porostů apod. Na území k.ú. Jilemník jsou zachovány plochy zemědělské půdy a lesů. Navrhovaný zábor ZPF je minimální (plocha Z157). Zachovány jsou všechny cennějí krajinné struktury (travní porosty, rybníky, remízy apod.). Limitovaný návrh rozvoje vytváří přepdoklad pro ochranu rázu zástavby při stavební činnosti.OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU Území města je zařazeno do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB001 Havlíčkobrodsko, jeho jižní část zčásti zasahuje do oblasti CZ0610-OB006 Humpolecko. Pro obě oblasti je v ZÚR KrV stanovena zásada chránit a rozvíjet charakteristické znaky krajiny vytvářející jedinečnost krajiny, jimiž jsou zejména a) typický reliéf v makro i mezo měřítku; b) typická struktura kulturní krajiny včetně stop tradičních způsobů hospodaření; c) přírodní složky krajiny, charakter zalesnění, lesních okraje, vzorek drobných ploch a linií zeleně apod.; d) historické krajinářské úpravy; e) hydrografický systém včetně typického charakteru údolí daného jak jeho morfologií tak historickým využitím toků; f)

typické kulturních dominanty v krajinné scéně a to včetně typické siluety;

25


09/2014

g) sídelní struktura; h) urbanistická struktura sídel; i)

měřítko a hmota tradiční architektury;

j)

typické siluety sídel a charakter okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou.

ÚP naplňuje tuto zásadu zejména tím, že: -

nenavrhuje plochy umožňující aktivity, při nichž by byl výrazně ovlivněn reliéf (těžba, velkoplošná zástavba, koncentrace výškových objektů);

-

respektuje rozvržení zástavb

-

respektuje charakter města a okrajových sídel při vymezení nových zastavitelných ploch; zejména ve venkovských sídlech a u rozptýlené izolované zástavby je nový rozvoj minimalizován;

-

stanovuje podmínky pro ochranu krajinného rázu (zejména výšková omezení) v plochách pro výrobní a komerční aktivity;

-

chrání přírodní a přírodě blízké plochy jako přírodní hodnoty a významné prvky struktury krajiny (rozptýlená zeleň, vodoteče, kaskády rybníčků);

-

chrání plochy lesů.

ZÚR dále stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB001 Havlíčkobrodsko zásadu činnost v území a rozhodování o změnách v území specifickou zásadu věnovat pozornost ochraně krajinného rázu při umísťování staveb a technických zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu na exponovaných horizontech, jimiž jsou hřbety Vraního vrchu, Lhotského vrchu, Spáleného vrchu. Tyto exponované horizonty nemohou být činnostmi, pro něž ÚP vytváří podmínky, ovlivněny. Pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB006 Humpolecko ZÚR KrV stanovují tyto specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zamezit výstavbě výškových staveb přesahujících krajinný předěl Melechova a výrazně se uplatňujících v dochovaných prostorech původního členění krajiny a v prostorech záměrně komponované krajiny nebo narušujících uplatnění kulturních dominant; b) nevymezovat území pro výstavbu halových objektů ve volné krajině při dálnici D1 v prostorech v okolí obcí Skorkov, Kamenice, Herálec, Speřice, Holušice, Jiřice a jejich krajinného rámce a dále ve všech lesních partiích; c) chránit komponované prostory v okolí panských sídel; d) chránit území zvýšené estetické a přírodní hodnoty v okolí Věže, Herálce, Melechova, Světlice a Světlického dvora, Lipnice nad Sázavou. Území, k nimž se specifické podmínky vztahují, nemohou být činnostmi, pro něž ÚP vytváří podmínky, dotčena.

A.2.8. Veřejně prospěšné stavby a opatření ZÚR KrV ve znění Aktualizace č. 1 jsou na území města Havlíčkův Brod vymezeny následující veřejně prospěšné stavby a opatření. Aktualizace č. 1 ZÚR KrV stanovuje úkol zpřesnění územního vymezení ploch a koridorů VPS a VPO v rámci ÚP.

26


09/2014

kód VPS / VPO

stavba / opatření

specifikace

vyhodnocení

DK01

silnice I/38

vymezení koridoru pro homogenizaci stávajícího tahu v šířce 150m

ÚP Havlíčkův Brod zpřesňuje v rámci správního území města Havlíčkův Brod koridor pro homogenizaci stávajícího stavu silnice I/38 vymezený v platných ZÚR Kraje Vysočina jako VPS DK01 a vymezuje koridor X01 (VPS VD.k01) pro možnou postupnou homogenizaci stávajícího tahu silnice I/38 na technické parametry silnice minimálně kategorie S 11,5/70.

DK04

silnice I/34


DK10

silnice II/150


DK12

silnice II/344


ÚP Havlíčkův Brod zpřesňuje v rámci správního území města Havlíčkův Brod koridor pro homogenizaci stávajícího stavu silnice I/34 vymezený v platných ZÚR Kraje Vysočina jako VPS DK04 a vymezuje koridor X02 (VPS VD.k02) pro možnou postupnou homogenizaci stávajícího tahu silnice I/34 na technické parametry silnice minimálně kategorie S 11,5/70. ÚP Havlíčkův Brod zpřesňuje v rámci správního území města Havlíčkův Brod koridor pro homogenizaci stávajícího stavu silnice II/150 vymezený v platných ZÚR Kraje Vysočina jako VPS DK10 a vymezuje koridor X03 (VPS VD.k03) pro možnou postupnou homogenizaci stávajícího tahu silnice II/150 na technické parametry silnice minimálně kategorie S 9,5/70. ÚP Havlíčkův Brod zpřesňuje v rámci správního území města Havlíčkův Brod koridor pro homogenizaci stávajícího stavu silnice II/150 vymezený v platných ZÚR Kraje Vysočina jako VPS DK12 a vymezuje koridor X04 (VPS VD.k04) pro možnou postupnou homogenizaci stávajícího tahu silnice II/344 na technické parametry silnice minimálně kategorie S 9,5/70.

E01

napojení TR Mírovka na stávající vedení ZVN 400kV Řeporyje Prosenice

vymezení koridoru v šířce 300m

Koridor X21 je vymezen se zpřesněním dle aktuálních podkladů Kraje Vysočina a ČEPS, a.s.

E02

zdvojení vedení ZVN 400kV Mírovka – Velká Bíteš – hranice Jihomoravského kraje


Koridor X22 je vymezen se zpřesněním dle aktuálních podkladů Kraje Vysočina a ČEPS, a.s.

E06

nadzemní vedení VVN 110kV Mírovka – Jihlava - západ


Koridor X23 je vymezen dle aktuálních podkladů Kraje Vysočina a EON, a.s.

E22

rozšíření TR

vymezení plochy

vymezeny plochy Z129 a Z130

27


kód VPS / VPO

stavba / opatření

specifikace

Mírovka

120 000 m2

09/2014

vyhodnocení

U031

RBC 1618 Hamry

Plocha RBC je v ÚP zpřesněna , RBC je vymezen jako VPO VU 92.

U032

RBC 1619 Chlístov

Plocha RBC je v ÚP zpřesněna, RBC je vymezen jako VPO VU 93.

U144

RBC 722 Volský vrch

Plocha RBC je v ÚP zpřesněna, RBC je vymezen jako VPO VU 94.

U204

RBK 427 Chlístov – Lučice

Plocha RBK je v ÚP zpřesněna, jednotlivé části RBK jsou vymezeny jako VPO VU 87 a 88.

U205

RBK 428 RK 427 – Volský vrch

Plocha RBK je v ÚP zpřesněna, jednotlivé části RBK jsou vymezeny jako VPO VU 89 – 91.

U208

RBK 431 Nová Ves – Chlístov

Plocha RBK je v ÚP zpřesněna, jednotlivé části RBK jsou vymezeny jako VPO VU 83 a 86.

U209

RBK 432 Chlístov – Hamry

U210

RBK 433 Stříbrné hory – Hamry

Plocha RBK je v ÚP zpřesněna, jednotlivé části RBK jsou vymezeny jako VPO VU 63, 65, 68 – 70, 73, 74, 76, 79, 82. Plocha RBK je v ÚP zpřesněna, je vymezen jako VP PU 66 a 67.

U212

RBK 435 RK432 – Ronovecký les

Plocha RBK je v ÚP zpřesněna, jednotlivé části RBK jsou vymezeny jako VPO VU 72, 81.

U216

RBK 439 Chlístov – Hradiště

Plocha RBK je v ÚP zpřesněna, jednotlivé části RBK jsou vymezeny jako VPO VU 62, 64, 75, 77, 80.

A.2.9. Požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí ZÚR KrV stanovují požadavek na koordinaci územně plánovací činnosti při prověření budoucího umístění staveb ev. jiných opatření v koridorech a plochách vymezených jako územní rezervy: územní rezerva

vyhodnocení

VRT – jižní varianta

Územní plán vymezuje koridor územní rezervy R02 pro prověření budoucího umístění vedení vysokorychlostní železniční tratě VR 1, trasa Praha – Brno, varianta HB, a to v celkové šířce 600 m, tedy 300 m na obě strany od osy předpokládané navrhované trasy. Lokalita hydrologicky a morfologicky vhodná pro akumulaci povrchových vod Klanečná je v územním plánu vymezena (plocha územní rezervy). Je stanovena podmínka pro prověření – posouzení protipovodňových opatření města a koordinace s obcí Hurtova Lhota, na jejíž správní území záměr zasahuje.

lokalita pro akumulaci povrchových vod Klanečná

ZÚR KrV stanovují požadavek na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování vymezení ploch pro řešení opatření pro modernizaci celostátních tratí, na území Havlíčkova Brodu modernizaci trati Brno – Havlíčkův Brod – Kolín. Územní plán plně respektuje celostátní dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať č. 230 Kolín Havlíčkův Brod, zařazenou do evropského železničního systému a zároveň do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy - TERFN i celostátní dvoukolejnou elektrifikovanou železniční trať č. 250 Havlíčkův Brod – Brno – Kúty, zařazenou do evropského železničního systému a zároveň do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy – TERFN, považuje je v rámci území města Havlíčkův

28


09/2014

Brod za územně dlouhodobě stabilizované a vymezuje je proto jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ). Dle koncepce návrhu technického řešení Technicko ekonomické studie (TES) „Modernizace trati Brno – Havlíčkův Brod – Kolín“ (zpracovatel SUDOP Praha a.s., 10/2006) je modernizace a optimalizace trati č. 230 i č. 250 na území města Havlíčkův Brod navržena v rámci stávajícího tělesa dráhy bez nutných směrových úprav. Proto ÚP Havlíčkův Brod na železničních tratích č. 230 ani 250 nevymezuje žádnou návrhovou plochu nebo koridor pro železniční dopravu.

A.2.10. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování ZÚR stanovují pro územní plánování kraje úkol pořídit územní studii na vyhledání plochy pro budoucí umístění veřejného logistického centra (VLC) v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod s kapacitním dopravním napojením na silniční síť a železnici, a to v ploše rozvojové oblasti OB11 Jihlava (dle PÚR 2008). Úkol je stanoven pro územní plánování Kraje Vysočina a do doby pořízení územní studie nemá vliv na řešení ÚP Havlíčkův Brod.

A.3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Koncepce rozvoje města Havlíčkův Brod je koordinována z hlediska širších vztahů s rozvojovými záměry sousedních obcí, tj. Bartoušov, Břevnice, Česká Bělá, Horní Krupá, Hurtova Lhota, Knyk, Kojetín, Krásná Hora, Krátká Ves, Kyjov, Lípa, Michalovice, Olešná, Okrouhlice, Okrouhlička, Pohled, Radostín, Šlapanov, Štoky, Veselý Žďár, Vysoká, Ždírec. Podkladem pro zajištění koordinace je platná ÚPD těchto obcí, zohledněna byla také rozpracovaná ÚPD. Přehled stavu ÚPD obcí sousedících se správním územím města Havlíčkův Brod (ÚPD schválená, vydaná či rozpracovaná):4 obec

ÚPD

stav ÚPD

datum schválení / vydání ÚPD

Bartoušov

Územní plán Bartoušov

platná

2.11.2012

Břevnice

Územní plán Břevnice

platná

26.4.2010

Česká Bělá

ÚPSÚ Česká Bělá

platná

12.8.1998

Změna č. 3 ÚPSÚ Česká Bělá

platná

29.4.2008

Změna č. 4 ÚPSÚ Česká Bělá

platná

4.5.2009

Územní plán Česká Bělá

rozpracovaná

ÚP Horní Krupá

platná

25.11.2008

Změna č. 1 ÚP Horní Krupá

platná

22.12.2009

Změna č. 2 ÚP Horní Krupá

platná

18.12.2012

Hurtova Lhota

Územní plán Hurtova Lhota

platná

7.7.2010

Knyk

Územní plán Knyk

platná

12.9.2008

Kojetín

Územní plán Kojetín

platná

3.12.2007

Krásná Hora

Územní plán Krásná Hora

platná

21.12.2008

Změna č. 1 ÚP Krásná Hora

platná

11.12.2009

Změna č. 2 ÚP Krásná Hora

platná

25.3.2011

Horní Krupá

4

dle evidence ÚÚR, ke dni 26.2.2013

29


09/2014

obec

ÚPD

stav ÚPD

datum schválení / vydání ÚPD

Krátká Ves

Územní plán Krátká Ves

platná

21.8.2012

Kyjov

Územní plán Kyjov

platná

29.9.2008

Změna č. 1 ÚP Kyjov

platná

9.11.2011

Lípa

Územní plán Lípa

platná

29.9.2009

Michalovice

Územní plán Michalovice

platná

26.5.2008

Okrouhlice

Územní plán obce Okrouhlice

platná

11.4.2005

Změna č. 1 ÚPO Okrouhlice

platná

21.6.2010

Územní plán Okrouhlice

rozpracovaná

Územní plán Okrouhlička

platná

24.9.2007

Změna č. 1 ÚP Okrouhlička

platná

30.5.2011

ÚPSÚ Olešná

platná

9.3.1998

Změna č. 1 ÚPSÚ Olešná

platná

28.5.2009

Změna č. 2 ÚPSÚ Olešná

platná

18.3.2011

Územní plán Olešná

rozpracovaná

Územní plán obce Pohled

platná

29.5.2001

Změna č. 1 ÚPO Pohled

platná

4.8.2006


platná

4.9.2008


platná

9.9.2010


rozpracovaná

Radostín

Územní plán Radostín

platná

15.7.2011

Šlapanov

Územní plán Šlapanov

platná

7.9.2009

Štoky

Územní plán městyse Štoky

platná

18.12.2006

Změna č. 1 ÚP městyse Štoky

platná

15.9.2008

Územní plán Štoky

rozpracovaná

Územní plán Veselý Žďár

platná

18.12.2009

Změna č. 1 ÚP Veselý Žďár

platná

14.4.2011

Územní plán Vysoká

platná

18.11.2008

Změna č. 1 ÚP Vysoká

rozpracovaná

Územní plán Źdírec

platná

Okrouhlička Olešná

Pohled

Veselý Žďár Vysoká Ždírec

7.10.2008

V řešení ÚP byly v možné míře zohledněny veškeré vazby na území okolních obcí, zejména byla sledována koordinace navrhovaných prvků liniového charakteru (ÚSES, dopravní a technická infrastruktura atd.) s platnou či aktuálně rozpracovanou územně plánovací dokumentací sousedních obcí. V rámci zpracování návrhu ÚP došlo k dílčím úpravám navrhovaných jevů tak, aby bylo možno zajistit návaznost v ÚPD sousedních obcí.

A.3.1. Urbanistická koncepce Z hlediska urbanistické koncepce nejsou v územním plánu vymezeny zastavitené plochy s přesahem na území sousedních obcí nebo plochy s takovým charakterem funkčního využití, který by mohl představovat významný vliv zasahující mimo řešené území.

30


09/2014

V západní části k.ú. Suchá je vymezena plocha hromadné rekreace, která navazuje na zastavitelnou plochu hromadné rekreace v lokalitě Lázně Petrkov dle ÚP Lípa. K hranici správního území obce Havlíčkův Brod těsně přiléhají stabilizované plochy, vymezené platnou ÚPD sousedních obcí pro smíšenou obytnou zástavbu (ÚP Břevnice – lokalita Pohledští Dvořáci, údolí Břevnického potoka) a pro rekreaci (individuální rekreace dle ÚP Vysoká – lokalita Melichov, ÚP Kyjov – lokalita Pohledští Dvořáci, údolí Břevnického potoka). Územní rezerva pro LAPV Klanečná, vymezená v ÚP Havlíčkův Brod jako plocha R31, má přesah na území obce Hurtova Lhota. V platné ÚPD Hurtova Lhota je v navazujícím území vymezena návrhová vodní plocha. Záměr je v souladu s platnou nadřazenou dokumentací, tj. ZÚR kraje Vysočina, ve znění Aktualizace č. 1. Územním plánem Knyk je na Cihlářském potoce vymezen záměr realizace vodní plochy W2, jako součást navrženého lokálního biokoridoru BK9 U Tošivých – U Louže – U Kaple, návrh se okrajově dotýká správního území obce Havlíčkův Brod. Plocha územní rezervy R32 pro vodní plochu na vodoteči Žabinec při soutoku s Petrovským potokem, vymezená v ÚP Havlíčkův Brod v souladu s původním ÚPSÚ, má přesah na území obce Lípa, záměr však v ÚP Lípa není obsažen.

A.3.2. Dopravní infrastruktura Na území sousedních obcí zasahují dále uvedené záměry a veřejně prospěšné stavby případně koridory pro umístění vedení veřejně prospěšných staveb, pro jejichž realizaci je nutná koordinace územně plánovací činnosti s těmito obcemi: obec

záměr

kód záměru / kód VPS

Michalovice

koridor územní rezervy pro prověření umístění vedení přeložky silnice I/34 – jihozápadní obchvat města Havlíčkův Brod včetně obchvatu Šmolov (předmětem koordinace musí být řešení západního napojení obchvatu na stávající trasu silnice I/34 směr Humpolec)

R47

Knyk

cyklostezka v souběhu s ulicí Masarykova, Pražská (silnice I/38) a se silnicí III/3447 v úseku Havlíčkův Brod-Výšina – Knyk (předmětem koordinace musí být řešení návazného úseku cyklostezky podél silnice III/3447 na území obce Knyk)

VD22

A.3.3. Technická infrastruktura Na území sousedních obcí zasahují záměry TI, pro jejichž realizaci je nutná koordinace s těmito obcemi: obec

záměr

kód záměru / VPS

Bartoušov

kanalizace Mírovka - Bartoušov

-

Břevnice

kanalizace Břevnice – Havlíčkův Brod

-

Česká Bělá

vodovod Jilemník

-

Horní Krupá

koridor vedení V 413

X21/VT.k02

Hurtova Lhota

kanalizace Březinka

-

Knyk


X21/VT.k02

Krátká Ves

vodovod Jilemník

-

Lípa

koridor územní rezervy pro prověření umístění vedení zvn 400 kV V 407 Kočín – Mírovka

R48

Okrouhlice

kanalizace Perknov – Horní Chlístov

-

Okrouhlička

koridor vedení EON

X23/VT.k05

31


09/2014

obec

záměr

kód záměru / VPS

Olešná


X21/VT.k02

Šlapanov


X22/VT.k03

Štoky


X22/VT.k03

Vysoká

koridor vedení V 422 a vedení EON

X22 a X23/VT.k03 a VT.k05

Ždírec

vodovod Jilemník

-

A.3.4. Ochrana přírody a krajiny, ÚSES Návaznost vymezení jednotlivých skladebných částí ÚSES na území města a na území okolních obcí nelze na úrovni územního plánu města Havlíčkův Brod zcela zabezpečit ze dvou důvodů – vymezení regionálních prvků v Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina (stav po aktualizaci schválené v roce 2012) a pomerně unikátní způsob vymezení lokálních ÚSES v dokumentaci Plán Územního systému ekologické stability Havlíčkův Brod (Ageris, s.r.o. 2008). V případě regionálních biocenter a biokoridorů jsou v ÚP respektovány Zásady územního rozvoje kraje Vysočina, v jejichž první aktualizaci byl uplatněn Plán Územního systému ekologické stability Havlíčkův Brod (Ageris, s.r.o. 2008) jako podklad pro upřesnění RBC a RBK. Z tohoto důvodu bude návaznosti nezbytné dořešit v ÚP okolních obcí, které byly vydány před datem vydání 1. aktualizace ZÚR. Na úrovní lokálních ÚSES spočívá problém v návaznostech v rozdílném pojetí ÚSES v Havlíčkově Brodě a v okolních obcích. V Havlíčkově Brodě jsou vymezeny na mnoha místech paralelní biokoridory odpovídající hydrofilním a mezofilním stanovištím. Tento dvojí systém v ÚP okolních obcí vymezen není, takže mnohé lokální biokoridory nemají na území okolních obcí pokračování. Podle názoru zhotovitele není možné akceptovat ukončení nenavazujících LBK na hranicích města ani přistoupit k jejich odstranění, neboť by se tím zásadně narušila koncepce ÚSES definovaná již zmíněným odborným podkladem (plánem) a upřesněná v ÚP. Proto bude nezbytné přehodnotit vymezení ÚSES v ÚP okolních a sjednotit koncepční pojetí ÚSES. Tento názor je podpořen názorem pořizovatele a také vyjádřením orgánu ochrany přírody a krajiny, jímž je Městský úřad Havlíčkův Brod, Odbor životního prostředí (dopis č.j. OŽP/1153/2013/Be ze den 22. března 2013). Úpravy lokálních ÚSES řešící návaznost na systém vymezený v ÚP Havlíčkova Brodu je nutné provést v ÚP obcí Bartoušov, Břevnice, Hurtova Lhota, Knyk, Kojetín, Krásná Hora, Kyjov, Lípa, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešná, Pohled, Radostín, Štoky, Veselý Žďár, Vysoká a Ždírec.

A.4. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení Územní plán vymezuje následující záměry nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina, ve znění Aktualizace č. 1: kód záměru

specifikace záměru

přesah mimo řešené území (obec)

odůvodnění

Lípa

zajištění souladu s ÚPD sousední obce, kde je vymezena plocha hromadné rekreace pro rozvoj Lázní Petrkov

a) URBANISTICKÁ KONCEPCE Z182

plocha pro hromadnou rekreaci

b) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Z154

přeložka silnice I/38 jihovýchodní obchvat města

-

odklon tranzitní dopravy mimo zastavěné území města s napojením na již realizovanou SV část obchvatu

32


09/2014

kód záměru



odůvodnění

R47

koridor územní rezervy pro prověření umístění přeložky silnice I/34 – jihozápadní obchvat města

Michalovice

uzavření okružního dopravního systému, přeložení úseku silnice I/34 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod a Šmolov, propojení jižních radiál I/34 a I/38

-

radiální cyklistická trasa podél toku řeky Sázavy

Okrouhlice, Veselý Žďár, Kyjov

zlepšení obslužnosti města H. Brod cyklistickou dopravou, propojení s okolními obcemi

-

radiální cyklistická trasa Havlíčkův Brod – Knyk

Knyk


-

radiální cyklistická trasa údolím Cihlářského potoka

Knyk, Břevnice


-

radiální cyklistické trasy z parku Budoucnost na Občiny a dále na Břevnice a Kyjov

Břevnice, Kyjov


-

radiální cyklistická trasa přes Kalvárii směr Břevnice

Břevnice


-

radiální cyklistická trasa přes Vysočany a Herlify dále na východ směr Bartoušov

Bartoušov


-

radiální cyklistická trasa přes Vysočany a Baštínov dále na jih směr Vysoká

Vysoká


-

radiální cyklistická trasa přes Novotného Dvůr dále na jih přes Ovčín, Svatý Kříž a Suchou směr Okrouhlička

Okrouhlička


-

radiální cyklistická trasa údolím potoka Žabinec dále na jihozápad

Michalovice


-

radiální cyklistická trasa podél silnice I/34 do Šmolov a dále na jih směr Petrkov

Michalovice


-

radiální cyklistická trasa po levém břehu Sázavy přes Dolní a Horní Papšíkov a Poděbaby dále na západ

Hurtova Lhota


-

radiální cyklistická trasa od řeky Sázavy přes Perknov dále na severozápad směr

Veselý Žďár


33


kód záměru


09/2014


odůvodnění

Veselý Žďár -

radiální cyklistická trasa od řeky Sázavy údolím Rozkošského potoka dále na sever

Knyk


-

cyklostezka podél ul. Masarykova, Pražská (silnice I/28) a silnice III/3447 v úseku Výšina - Knyk

Knyk

zlepšení prostupnosti území, propojení města H. Brod s okolními obcemi

c) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA -

návrh zásobování vodou sídla Jilemník

Ždírec, Krátká Ves

návrh koncepce zásobování vodou sídla Jilemník napojením na Skupinový vodovod Želivka – Podmoklany v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizace Kraje Vysočina

-

návrh kanalizace Mírovka - Bartoušov

Bartoušov

zajištění likvidace splaškových odpadních vod z území Bartoušova napojením na ČOV Havlíčkův Brod v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizace Kraje Vysočina

-

návrh kanalizace Břevnice – Havlíčkův Brod

Břevnice

zajištění likvidace splaškových odpadních vod z území Břevnice napojením na ČOV Havlíčkův Brod v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizace Kraje Vysočina

-

návrh kanalizace sídla Březinka

Hurtova Lhota

zajištění likvidace splaškových odpadních vod z území Březinky napojením na ČOV Havlíčkův Brod v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizace Kraje Vysočina

-

návrh kanalizace Perknov – Horní Chlístov

Okrouhlice

zajištění likvidace splaškových odpadních vod z území Okrouhlice napojením na ČOV Havlíčkův Brod v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizace Kraje Vysočina

d) KONCEPCE PŘÍRODY A KRAJINY LBC 05, Matajchy

lokální biocentrum

Lípa, Okrouhlička

skladebná část ÚSES vymezená na místní úrovni zasahuje z důvodu zajištění optimální funkčnosti a dodržení požadovaných parametrů na území sousední obce resp. sousedních obcí.

LBC 06, U Petrkovských lázní


Lípa


34


09/2014

kód záměru



odůvodnění

LBC 09, Pod Culkovými


Lípa


LBC 18, Na spálené stráni


Knyk


LBC 19, Ve žlabu


Břevnice, Knyk


LBC 24, Šprunk


Bartoušov


LBC 26, Na dlouhých


Radostín


LBC 28, U Břevnice


Břevnice, Kyjov


LBC 29, Pod Pohledskými Dvořáky


Kyjov


LBC 32, Pod Kravínem


Bartoušov


LBC 33, U Kostelíku


Lípa

skladebná část ÚSES vymezená na místní úrovni zasahuje z důvodu zajištění optimální funkčnosti a dodržení požadovaných parametrů na území sousední obce resp.

35


kód záměru



09/2014

odůvodnění sousedních obcí.

LBC 35, Pod Štičím rybníkem


Knyk


LBC 38, Hluboký rybník


Knyk


LBC 42, Mezi cestami


Okrouhlice


LBC 43, Pod Skalicí


Okrouhlice


LBC 51, Zálesí


Pohled


LBC 53, Olšové


Hurtova Lhota


LBC 54, Vrbové


Hurtova Lhota


LBC 55, Pokuta


Veselý Žďár


LBC 57, Červený důl


Radostín

skladebná část ÚSES vymezená na místní úrovni zasahuje z důvodu zajištění optimální funkčnosti a dodržení požadovaných parametrů na

36


kód záměru



09/2014

odůvodnění území sousední obce resp. sousedních obcí.

LBC 59, Jízdní vrch


Okrouhlička


LBC 61, Pod Humny


Knyk


LBK 01

lokální biokoridor

Vysoká


LBK 02


Štoky


LBK 04


Vysoká


LBK 07


Vysoká


LBK 08


Okrouhlička


LBK 09


Lípa


LBK 11


Vysoká

skladebná část ÚSES vymezená na místní úrovni zasahuje z důvodu zajištění optimální funkčnosti a

37


kód záměru


09/2014


odůvodnění dodržení požadovaných parametrů na území sousední obce resp. sousedních obcí.

LBK 19


Lípa


LBK 20


Krásná Hora, Okrouhlice


LBK 21


Bartoušov, Pohled


LBK 22


Knyk


LBK 25


Knyk


LBK 27


Knyk


LBK 29


Knyk


LBK 30


Ždírec


LBK 31


Krátká Ves

skladebná část ÚSES vymezená na místní úrovni zasahuje z důvodu

38


kód záměru


09/2014


odůvodnění zajištění optimální funkčnosti a dodržení požadovaných parametrů na území sousední obce resp. sousedních obcí.

LBK 33


Ždírec


LBK 34


Kojetín


LBK 35


Pohled


LBK 36


Bartoušov, Pohled


LBK 37


Vysoká (Vysoká u Havlíčkova Brodu)


LBK 43


Bartoušov, Vysoká


LBK 44


Bartoušov


LBK 48


Knyk


39


09/2014

kód záměru



odůvodnění

LBK 49


Knyk


LBK 50


Ždírec


LBK 52


Česká Bělá (, Kojetín , Krátká Ves


LBK 53


Ždírec


LBK 56


Knyk, Veselý Žďár


LBK 59


Lípa


LBK 60


Vysoká


LBK 61


Lípa


LBK 63


Okrouhlice

skladebná část ÚSES vymezená na místní úrovni zasahuje z důvodu zajištění optimální funkčnosti a dodržení požadovaných parametrů na území sousední obce resp.

40


kód záměru


09/2014


odůvodnění sousedních obcí.

LBK 64


Bartoušov


LBK 65


Lípa


LBK 66


Vysoká


LBK 68


Břevnice


LBK 70


Lípa


LBK 71


Lípa


LBK 77


Lípa


LBK 78


Břevnice


41


09/2014

B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU B.1. Údaje o splnění zadání Návrh zadání ÚP Havlíčkův Brod byl schválen Zastupitelstvem města dne 26.10.2009 usnesením č. 497/09. Schválené zadání ÚP města Havlíčkův Brod stanovuje následující požadavky: číslo

požadavek zadání

vyhodnocení splnění

a) POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ 1

Zajistit územní ochranu koridoru kapacitní silnice S9 (Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Hatě – hranice ČR (-Wien)

Územní plán územně chrání koridor kapacitní silnice S9, v rámci aktualizace č.1 ZÚR KrV přečíslovaný na S8 Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Hatě – hranice ČR/Rakousko (Wien) jeho vedením v koridoru silnice I/38 v úseku Havlíčkův Brod – Jihlava – Moravské Budějovice – hranice. Stávající tahy silnice I/38 jsou vymezeny jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) a jsou zároveň navrženy jako součást koridoru X01 určeného pro postupnou homogenizaci stávajícího tahu silnice I/38 (koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby DK01 ze ZÚR KrV). Územní plán navrhuje v souladu s úkolem pro územní plánování stanoveným ZÚR KrV přeložku silnice I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod vymezením plochy Z154 pro jihovýchodní obchvat města.

2

Zajistit územní ochranu vymezeného koridoru železniční dopravy (Kolín – Havlíčkův Brod – Brno)

Územní plán územně chrání koridory celostátních železničních tratí č. 230 a č. 250 a vymezuje je jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ).

3

Zajistit územní ochranu veřejného logistického centra.

Lokalizace logistických center je úkolem ZÚR, ÚP následně tuto lokalizaci pouze zpřesňuje. Dle PÚR ČR je území města Havlíčkův Brod jednou z lokalit určenou pro možnou lokalizaci veřejného logistického centra napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, která mají být postupně etapovitě budována na území ČR. PÚR ČR 2008 stanovují v bodě (130) pro Ministerstvo dopravy ČR v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zemědělství úkol ve spolupráci s kraji vybrat v rámci pořízení ZÚR konkrétní lokality pro umístění veřejných logistických center (VLC) napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce za účelem poskytování širokého spektra logistických služeb. Dokument „Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů“ (verze 15.2.2008) předpokládá umístění 1 VLC regionálního významu na Havlíčkobrodsku nebo Jihlavsku a to ve 3. etapě VLC, která je doporučena ke sledování v rámci územně plánovací dokumentace a PÚR ČR.

42


číslo

požadavek zadání

09/2014

vyhodnocení splnění Pro výhledové umístění stavby VLC v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod neexistuje momentálně žádné územní nebo technické prověření. Proto ZÚR kraje Vysočina stanovují pro územní plánování kraje úkol pořídit územní studii na vyhledání plochy pro budoucí umístění veřejného logistického centra (VLC) v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod s kapacitním dopravním napojením na silniční síť a železnici, a to v ploše rozvojové oblasti OB11 Jihlava (dle PÚR 2008). Cílem územní studie je vyhledat konkrétní lokalitu vhodnou pro umístění VLC regionálního významu v prostoru Jihlava – Havlíčkův Brod, prověřit konkrétní územní nároky VLC, jeho napojení na kapacitní silniční síť, na železnici a na sítě technické infrastruktury a posoudit jeho případné vlivy na životní prostředí. Závěry z územní studie budou zapracovány do ZÚR kraje Vysočina v rámci jejich příští aktualizace. Následně teprve bude moci být příslušná plocha VLC vymezená v ZÚR Kraje Vysočina zpřesněna a vymezena v rámci ÚP Havlíčkův Brod.

4

Upřesnit vymezení koridoru pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic.

Koncepce ÚP požadavek respektuje.

5

Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území.

Koncepce územního plánu je navržena s ohledem na vyváženost 3 pilířů udržitelného rozvoje území (environmentální, sociální a ekonomický).

6

Chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území.

Všechny hodnoty území jsou územním plánem respektovány a jsou stanoveny podmínky pro jejich ochranu.

7

Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území, vytvářet předpodklady pro nové využívání brownfields.

Zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou vymezeny přednostně uvnitř zastavěného území či ve vazbě na jeho hranici. Identifikované brownfields jsou navrženy k přestavbě.

8

Vytvářet podmínky pro vznik ÚSES a souvislých ploch veřejně přístupné zeleně.

Koncepce územního plánu integruje koncepci ÚSES a vymezuje nové plochy veřejně přístupné zeleně.

9

Zlepšovat dostupnost rozšiřováním sítě veřejné hromadné dopravy.

Územní plán stabilizuje veškerou stávající infrastrukturu veřejné hromadné dopravy (autobusové nádraží, železniční stanice a zastávky, zastávky MHD apod.). Územní plán vytváří podmínky pro rozšiřování sítě veřejné hromadné dopravy. Územní plán na základě analýzy veřejné hromadné dopravy nenavrhuje žádná konkrétní opatření pro zlepšení její dostupnosti.

10

Při vymezování koridorů a ploch dopravy minimalizovat dopady na hodnoty území a předcházet kolizím s ochranou veřejných zájmů.

Územní plán navrhuje vedení všech koridorů pro umístění dopravních staveb a umístění ploch pro nové dopravní stavby s ohledem na minimalizaci dopadů na hodnoty území a s ohledem na ochranu veřejných zájmů.

11

Koordinovat situování jednotlivých systémů


43


číslo

požadavek zadání

09/2014


technické infrastruktury v zastavěném i nezastavěném území, zejména ve vztahu k dopravní infrastruktuře. 12

Dlouhodobě výhledově chránit území pro lokalizaci systémů technické infrastruktury.

Koncepce ÚP požadavek respektuje (je navrženo rozšíření rozvodny Mírovka, rezerva pro rozšíření ČOV).

13

Rozvoj ekonomických aktivit soustředit do jihovýchodní části města Havlíčkův Brod ve vazbě na novou trasu I/38.

V jižní části města Havlíčkův Brod jsou vymezeny zastavitelné plochy a plochy přestavby pro umístění výrobní funkce, ve vazbě na navrhovaný JV obchvat a na stávající průmyslové areály.

14

Rozvoj bydlení soustředit zejména do severozápadní části města Havlíčkův Brod (Perknov, Rozkoš).

Nejvýznamnější zastavitelné plochy pro funkci bydlení jsou vymezeny v severní (severozápadní) části města Havlíčkův Brod, která má v současnosti převážně rezidenční charakter a silný potenciál dalšího rozvoje.

15

Respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území.

viz vyhodnocení požadavku č. 6

16

Chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability.

ÚP nenavrhuje stavby, které by vedly k ohrožení pozitivních znaků krajinného rázu. Pro plochy výroby jsou stanoveny specifické regulativy omezující výškové a plošné parametry staveb. Pro liniové stavby jsou stanoveny podmínky pro začlenění do krajiny. Pro dotváření krajiny jsou navrhovány nové plochy zeleně včetně prvků ÚSES.

17

Dořešit napojení silnice I/34 (od D1) na I/38.

Územní plán vymezuje koridor územní rezervy R47 pro prověření umístění vedení přeložky silnice I/34 – jihozápadní obchvat města Havlíčkův Brod včetně obchvatu Šmolov, který přímo navazuje na navrhovanou přeložku silnice I/38 resp. I/34 – jhovýchodní obchvat města. ÚP tak vytváří podmínky pro napojení silnice I/34 (od D1) na silnici I/38.

18

Ověřit možnosti napojení silnice II/150 na I/38 (severozápadní tangenta).

Možnost přímého napojení silnice II/150 ze směru od Světlé nad Sázavou přímo na silnici I/38 bylo v rámci ÚP prověřováno. S ohledem na absenci dohody města Havlíčkův Brod, Kraje Vysočina a MD ČR (potažmo ŘSD ČR) o možné investici a budoucí správě příslušné komunikace je v rámci ÚP vymezen koridor územní rezervy pro prověření budoucího umístění severozápadního obchvatu města mezi silnicí I/34 u Šmolov (na jihozápadě) a silnicí I/38 (na severu) , v rámci něhož by v budoucnu mohla být vedena právě mimo jiné přeložka silnice II/150 ve směru od Světlé nad Sázavou buď v jižním směru s pokračováním dále na jihozápadní obchvat města s napojením na I/38 na jihu nebo v sevrením směru s napojením na I/38 na severu.

19

Ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastruktury, limity rozvoje území a ochranu

Zastavitelné plochy, vymezené v rámci ÚP SÚ a jeho změn byly přehodnoceny s ohledem na současné potřeby a potenciál rozvoje města Havlíčkův Brod. Byly vymezeny v souladu s vyhlášenými a stanovenými limity využití

44


číslo

09/2014

požadavek zadání


krajiny.

území a identifikovanými hodnotami území. Pro všechny zastavitelné plochy je řešeno napojení na dopravní a technickou infrastrukturu.

20

Respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Havlíčkův Brod.

Městská památková zóna je územním plánem respektována a chráněna jako významná kulturní hodnota území.

21

Respektovat požadavky na ochranu přírodní památky Šlapanka a evropsky významné lokality Šlapanka a Zlatý potok.

Přírodní památka a EVL Šlapanka a Zlatý potok (a též EVL Břevnický potok) jsou v ÚP respektovány jako přírodní hodnoty a limity rozvoje území. Jsou zakresleny v koordinačním výkresu. Pro koridor D2 a plochy Z154, Z47 a P16 jsou stanoveny specifické podmínky pro ochranu EVL.

22

Upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES – regionální biokoridory 427 Chlístov - Lučice, 428 RK427 - Volský vrch, 431 Nová Ves - Chlístov, 432 Chlístov - Hamry, 433 Stříbrné hory Hamry, 435 RK432 - Ronovecký les, 439 Chlístov - Hradiště, 450 Stříbrné hory Dlouhoveské rybníky, regionální biocentra 723 Břevnický potok, 724 Ronovický les, 1618 Hamry, 1619 Chlístov a B05 Pelestrov.

V ÚP jsou zpřesněny všechny skladebné části ÚSES na regionální úrovni nacházející se na území Havlíčkova Brodu a vymezeny skladebné části na lokální úrovni.

23

Rozvíjet regionální obslužné funkce v oblasti školství, zdravotnictví a kultury.

Pro zařízení veřejné občanské vybavenosti jsou územním plánem vymezeny nové zastavitelné plochy a plochy rezervy, zejména ve smíšené zóně centra města a ve vazbě na stávající areály veřejného vybavení. Regionální význam bude mít např. záměr na výstavbu městské knihovny (P17).

24

Rozvíjet bydlení a ekonomické aktivity, zejména aktivity v oblasti výroby a služeb vytvářející větší počet pracovních příležitostí.

S ohledem na další sociální a ekonomický rozvoj města územní plán vymezuje plochy bydlení, plochy občanské vybavenosti a plochy výroby. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby respektuje současnou funkční skladbu zástavby, s převládajícím rezidenčním charakterem v části severní (plochy bydlení) a průmyslovým charakterem v části jižní (plochy výroby). Nové plochy pro komerční zařízení a služby jsou vymezeny zejména v centrální části města a ve vazbě na plochy bydlení.

25

Zlepšit situaci v dopravním napojení a dopravní obslužnosti.

ÚP Havlíčkův Brod vytváří především návrhem přeložek silnic I/38 a I/34 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod (jihozápadní a jihovýchodní obchvat města) podmínky pro zlepšení dopravního napojení a dopravní obslužnosti významného středního centra osídlení Havlíčkův Brod, konkrétně pak vytváří podmínky pro výrazné zlepšení plynulosti a rychlosti provozu na 2 páteřních silnicích Kraje Vysočina propojujících město Havlíčkův Brod nejen s Krajským městem Jihlava, ale také s územími okolních krajů a také dalšími středními centry osídlení v rámci kraje Vysočina jako jsou města Humpolec nebo Pelhřimov.

45


09/2014

číslo

požadavek zadání


26

Chránit kulturní a přírodní hodnoty a využít je pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu.


27

Zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj obslužných i ekonomických aktivit.

Územní plán vymezuje nové plochy pro občanskou vybavenost a výrobu. Vymezení těchto ploch je spolu s optimalizací dopravní koncepce pro zajištění vyhovující dostupnosti a obslužnosti předpokladem pro podporu ekonomického rozvoje města.

28

Vytvářet podmínky pro zlepšení dopravní obslužnosti vyšším uplatněním hromadné dopravy ve svém spádovém obvodu.

Územní plán respektuje a stabilizuje stávající systém hromadné dopravy ve spádovém území města Havlíčkův Brod, respektuje všechny stavby a zařízení hromadné dopravy osob, především pak železniční tratě a železniční stanice resp. zastávky na území města Havlíčkův Brod a nově vybudovaný dopravní terminál Havlíčkův Brod s integrací autobusového nádraží a vlakové stanice.

29

Respektovat koridory a plochy, vymezené v ZÚR Kraje Vysočina jako veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření a zpřesnit jejich trasy.

Územní plán respektuje, přebírá a zpřesňuje vedení všech koridorů vymezených v ZÚR Kraje Vysočina pro umístění veřejně prospěšných staveb pro dopravní infrastrukturu. Jedná se o koridory pro umístění veřejně prospěšných staveb VD.k01, VD.k02, VD.k03 a VD.k04.

Předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu je podpořen ochranou těchto hodnot a vymezením ploch občanské vybavenosti s možností umístění infrastruktury cestovního ruchu (ubytování, stravování, sport a rekreace).

Koridory TI (koridor vyvedení linky ZVN 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky, koridor pro umístění stavby zdvojení vedení VVN 400kV Mírovka – Velká Bíteš – hranice JMK, koridor pro umístění vedení VVN 110kV Mírovka – Jihlava západ, koridor pro výstavbu vedení ZVN 400 kV Kočín - Mírovka) jsou v koncepci ÚP respektovány. Koridory a plochy regionální úrovně systému ekologické stability jsou respektovány a jsou přijata opatření pro zajištění jejich funkčnosti. 30

Chránit přírodní, kulturní, krajinné a civilizační hodnoty území.


31

Dbát na ochranu a hospodárné využívání ZPF.

V zájmu ochrany krajiny a ZPF jsou zastavitelné plochy vymezeny v zastavěném území města nebo v návaznosti na jeho hranici.

32

Rozšiřování zastavitelných ploch nad rámec zastavěného území navrhovat v nezbytně nutné míře při zohlednění krajinných hodnot území.

Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na identifikované hodnoty území. S ohledem na hospodárné využívání území jsou vymezeny ve dvou časových horizontech, jako plochy návrhové a plochy územní rezervy.

33

Preferovat využití územních rezerv a nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavitelném území (brownfields).


34

Vymezit a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch krajinné zeleně (zelené pásy) zajišťující prostupnost krajiny, plochy pro rekreaci, podmínky pro vznik

Stávající nezastavitelné plochy přírodě blízkého charakteru včetně sídelní zeleně jsou chráněny v nejvyšší možné míře, přičemž jsou navrženy souvislé plochy a pásy budoucí přírodní, ochranné či veřejné zeleně zajišťující

46


číslo

09/2014

požadavek zadání


a rozvoj lesních porostů a zvýšení ekologické stability.

dostatečný potenciál pro stabilizaci ekosystémů a volnočasové využívání příměstské krajiny.

35

Zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně.

Koncepce ÚP implementuje systém územní ekologické stability vytvářející podmínky pro stabilizaci přírodě blízkých ploch a koridorů v území. Koncepce ÚP navrhuje nové plochy zeleně.

36

Zvýšit konkurenceschopnost podnikatelského prostředí podporou výzkumu, vývoje a inovací, budováním infrastruktury a investicemi do průmyslových zón a brownfields.

Územní plán vymezuje plochy přestaveb v rozsahu identifikovaných brownfields. Konkrétní podpora investiční činnosti v těchto plochách není předmětem ÚP.

37

Podporovat rozvoj lidských zdrojů zvyšováním kvalifikace obyvatel a podporou vzdělávání.

Předpokladem pro podporu kvalifikace a vzdělávání obyvatel je na úrovni ÚP vymezení ploch pro umístění zařízení pro výchovu a vzdělávání. V souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ÚP umožňuje umístění těchto zařízení v rámci ploch občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV), ploch bydlení v bytových domech (BH) a ploch smíšených obytných (SC, SM).

38

Podporovat diverzifikaci zemědělské a lesní výroby v souladu se specifickými přírodními a sociodemografickými podmínkami, podporovat mimoprodukční funkce výroby a revitalizaci krajiny.

Koncepce ÚP vytváří podmínky pro extenzivní způsob hospodaření v krajině na lesních a zemědělských plochách (především v důsledku implementace ÚSES). Implementace ÚSES zajišťuje postupy čítající mj. revitalizace vybraných ploch.

39

Zajistit ochranu venkovských sídel a jejich rázu, podporovat rozvoj jejich vybavenosti.

Ráz a struktura sídel, resp. izolovaných příměstských částí jsou respektovány. Umísťování zařízení vybavenosti je umožněno vymezením ploch občanské vybavenosti a stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití pro umístění těchto zařízení rovněž v jiných plochách s rozdílným způsobem využití.

40

Podporovat bytovou výstavbu a regeneraci bytového a nebytového fondu.

Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy a plochy přestavby s navrhovaným využitím pro bydlení (BH, BI, BV). Funkce bydlení je v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití slučitelná s plochami smíšenými obytnými (SC, SM). Regenerace bytového fondu není úkolem ÚP.

41

Zvyšovat úroveň zdravotní a sociální péče a podporovat jejich vzájemné provázání.

Předpokladem pro podporu zdravotní a sociální péče je na úrovni ÚP vymezení ploch pro umístění zdravotnických zařízení. V souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ÚP umožňuje umístění těchto zařízení v rámci ploch občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV), ploch bydlení v bytových domech (BH) a ploch smíšených obytných (SC, SM).

42

Podporovat rozvoj volnočasových aktivit, sportu a tělovýchovy.

Územní plán vymezuje zastavitelné plochy pro umístění sportovních zařízení (Z03, Z60, Z113, Z193) a pro rekreační aktivity, formou rekreace individuální či rekreace v zahrádkových osadách. Prostřednictvím regulativů umožňuje umísťování staveb a zařízení pro sport

Umístění staveb a zařízení pro vědu a výzkum je umožněno v rámci ploch smíšených obytných (SC, SM).

47


číslo

požadavek zadání

09/2014

vyhodnocení splnění v plochách bydlení a v plochách smíšených obytných.

43

Propagovat cestovní ruch, podporovat spolupráci mezi podnikatelskými subjekty a veřejnou správou, zvyšovat kvalitu služeb a zkvalitňovat infrastrukturu cestovního ruchu, zlepšovat turistickou nabídku a podporovat informační systém.

Územní plán vytváří předpoklady pro podporu cestovního ruchu zajištěním ochrany všech hodnot území, zejména přírodních, kulturních a civilizačních a formou vymezení nových ploch občanské vybavenosti.

44

Zajistit ochranu kulturního dědictví, obnovu kulturních památek a zachování kulturních tradic.

Kulturní dědictví a nemovité kulturní památky jsou územním plánem respektovány a chráněny jako významná kulturní hodnota území.

45

Dobudovat či modernizovat nadřazenou silniční síť a zkvalitňovat síť silnic II. a III. třídy, zajistit vyhovující dopravní napojení všech obcí (částí obce) a ve výrazně zatížených úsecích navrhnout opatření pro snížení objemu tranzitní dopravy formou silničních obchvatů.

Územní plán vytváří podmínky pro dobudování a modernizaci nadřazené silniční sítě a zkvalitnění sítě silnic II. a III. třídy.

Podpora spolupráce subjektů, zvyšování kvality služeb a nabídky a podpora informačního systému není úkolem ÚP.

Územní plán navrhuje přeložky silnic I/34 a I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod - jihovýchodní obchvat města - čímž vytváří podmínky pro snížení objemu tranzitní dopravy v rámci zastavěného území města. Územní plán také vymezuje koridory pro možnou postupnou homogenizaci stávajících tahů silnic I/34, I/38, II/150 a II/344 na území města Havlíčkův Brod, čímž vytváří podmínky pro jejich možnou modernizaci, zlepšení technických parametrů a celkové zkvalitnění.

46

Modernizovat a rekonstruovat železniční tratě (č. 230 a č. 250 Praha – Kolín – Havlíčkův Brod – Žďár n. Sáz. – Brno a Havlíčkův Brod – Jihlava – Veselí n. L.) pro zvýšení onkurenceschopnosti železniční dopravy.

Územní plán územně chrání koridory celostátních železničních tratí č. 230 a č. 250 a vymezuje je jako stabilizované plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ). Dle koncepce návrhu technického řešení Technicko ekonomické studie (TES) „Modernizace trati Brno – Havlíčkův Brod – Kolín“ (zpracovatel SUDOP Praha a.s., 10/2006) je modernizace a optimalizace trati č. 230 i č. 250 na území města Havlíčkův Brod navržena v rámci stávajícího tělesa dráhy bez nutných směrových úprav. Proto ÚP Havlíčkův Brod na železničních tratích č. 230 ani 250 nevymezuje žádnou návrhovou plochu nebo koridor pro železniční dopravu.

47

Podporovat a chránit koridor VRT Praha – Brno.

Územní plán chrání území koridoru VRT Praha – Brno vymezný v ZÚR KrV. ÚP Havlíčkův Brod vymezuje koridor územní rezervy R02 pro prověření budoucího umístění vedení vysokorychlostní železniční tratě VR 1, trasa Praha – Brno ve shodné trase i šířce dle platných ZÚR Kraje Vysočina bez dalšího zpřesnění, tedy v šířce 600 m.

48

Podporovat preferenci veřejné dopravy pro snížení negativních důsledků individuální automobilové dopravy.

Viz vyhodnocení požadavku č. 9.

49

Podporovat cyklistickou dopravu, nejen na venkově, ale i v centrech měst.

Územní plán vymezuje systém hlavních městských cyklistických tras pro vzájemné propojení významných zdrojů a cílů cest v rámci města a jednotlivých samostatných sídel, tedy jednotlivých obytných souborů,

48


číslo

požadavek zadání

09/2014

vyhodnocení splnění centrální části města s koncentrací ploch a zařízení veřejného i komerčního občanského vybavení, území s koncentrací pracovních příležitostí a území volnočasových aktivit a každodenní rekreace obyvatel města pro cyklisty. Systém cyklistických tras je tvořen následujícími úseky: Systém hlavních městských cyklotras na území města Havlíčkův Brod je tvořen páteřní okružní trasou vedenou v rámci „Zeleného okruhu města“, na ní navazujícími páteřními radiálními trasami propojujícími zastavěné území města s okolní (příměstskou) krajinou a okolními obcemi nejen v rámci řešeného území, ale také v širším okolí. Základní páteřní síť je pak v zastavěném území doplněna o síť lokálních tras zajišťujících dostupnost jednotlivých obytných souborů a zařízení občanské vybavenosti. S ohledem na důraz na preferenci cyklistické dopravy na území města Havlíčkův Brod je pro potřeby vedení vybraných hlavních městských cyklotras odděleně od automobilové dopravy navrhuje ÚP systém stezek pro cyklisty resp. stezek pro chodce a cyklisty jako samostatných komunikací pro cyklisty resp. pro chodce a cyklisty.

50

Zajistit intenzifikaci a obnovu sítí TI – telekomunikace, energetika, vodní hospodářství, plyn.


51

Podporovat třídění a recyklaci odpadu.


52

Snižovat energetickou spotřebu a využívat alternativní – obnovitelné energetické zdroje.

Koncepce ÚP požadavek respektuje, je vymezena územní rezerva pro využití biomasy R13.

53

Pečovat o krajinu a krajinný ráz, podporovat ekoturistiku, chránit životní prostředí před negativními vlivy živelných pohrom a havárií, zavést protierozní opatření.

Koncepce ÚP zahrnuje vybraná protierozní a protipovodňová opatření v lokalitách Perknov, Cihlář. Navrhuje zvýšení podílu izolační a ochranné zeleně ve vazbě na komunikace využívané motorovými vozidly. Zvyšuje podíl zeleně v některých lokalitách, konzervuje a vytváří podmínky pro ochranu vzrostlé zeleně, liniové zeleně. Vytváří podmínky pro integraci zeleně do nově vznikajících rezidenčních a průmyslových zón. Ze zákona respektuje a chrání přírodní a krajinné hodnoty území.

b) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ 54

Koordinovat rozvojové záměry s ochrannými a bezpečnostními pásmy nadřazené dopravní a technické infrastruktury.


55

Respektovat a vyhodnotit záměry uvedené v ÚAP, které nejsou součástí PÚR ČR a ZÚR kraje Vysočina.


56

Vymezit prvky ÚSES jako veřejně prospěšná opatření a upřesnit jejich rozsah a polohu v ÚPD.

Koncepce ÚP vymezuje skladebné prvky ÚSES jako VPO, zpřesňuje vymezení a rozsah skladebných částí.

57

Vytvářet územní podmínky pro využití silných stránek a příležitostí.


49


09/2014

číslo

požadavek zadání


58

Vytvářet územní podmínky pro eliminaci slabých stránek a hrozeb.


c) POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE 59

Vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj území, tj. vyvážený vztah mezi ekonomickým rozvojem, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek.


60

Prověřit aktuálnost hranice zastavěného a zastavitelného území, vymezené v platném územním plánu města, provést nezbytnou úpravu v souladu se současným stavem zastavěnosti území.

Hranice zastavěného území obce byla v územním plánu vymezena dle §58 stavební zákona, na podkladu aktuální katastrální mapy, s ohledem na aktuální stav zastavění území, ověřený průzkumem území.

61

Minimalizovat urbanizaci volné krajiny a redukci ekologicky stabilních ploch, zamezit fragmentaci krajiny v důsledku výstavby liniových staveb.

Ochrana volné krajiny byla územním plánem respektována jako jeden z klíčových cílů koncepce. Zastavitelné plochy byly vymezeny v návaznosti na zastavěné území obce. Liniové stavby dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu byly vymezeny v souladu s nadřazenou dokumentací, územně plánovací dokumentací či územně plánovacími podklady.

62

Přehodnotit potřebu a lokalizaci rozvojových ploch pro bydlení s ohledem na zastavitelné plochy vymezené v platném ÚP.

Plochy, vymezené v ÚP SÚ Havlíčkův Brod byly přehodnoceny s ohledem na současné potřeby a potenciál rozvoje, a vymezeny v koordinaci se zájmy města a žádostmi o změnu ÚP ze strany vlastníků pozemků.

63

Přehodnotit rozsah a lokalizaci výrobních ploch, vymezených v jižní části města Havlíčkův Brod platným ÚP jako návrh a rezerva.

S ohledem na hospodárné využívání území byly výrobní plochy územním plánem vymezeny ve dvou časových horizontech, plochy návrhové a plochy územních rezerv.

64

Vymezit rozvojovou plochu průmyslové výroby v návaznosti na strategickou zónu města s potenciálem rozvoje – areál letiště Havlíčkův Brod a bývalý areál Armády ČR, zvážit napojení na uvažovaný obchvat města.

Pro rozvoj průmyslové výroby (VD) byly v Konceptu ÚP vymezeny plochy přestavby – P19 v rozsahu bývalého areálu Čs. armády a P02 v návaznosti na plochu letiště, dále pak plocha územní rezervy R07 ve vazbě na stávající areál letiště. V Návrhu ÚP byla plocha přestavby P19 na základě požadavku schválených pokynů vypuštěna. Severozápadní obchvat města je v rámci ÚP vymezen v horizontu územní rezervy, tedy k budoucímu prověření. Případné dopravního napojení plochy průmyslové výroby na obchvat bude předmětem řešení vlastního definitivního umístění a uspořádání severozápadního obchvatu města. Případné připojení rozovojové plochy výroby na obchvat záleží na kategorii komunikace a z ní vyplývající např. nároky na vzdálenosti křižovatek apod.

65

Vymezit nové plochy infrastruktury pro cestovní ruch a volný čas ve vazbě na atraktivní lokality.

Územní plán vymezuje zastavitelné plochy pro sport a rekreaci jako plochy občanskou vybavenost – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS), rekreaci (RZ, RI) a smíšenou zástavbu obytnou – rekreační (SR). Vymezení těchto ploch je situováno do lokalit s atraktivním přírodním zázemím a ve vazbě na stávající sportovní a rekreační plochy.

50


09/2014

číslo

požadavek zadání


66

Navrhnout nové plochy souvislé zeleně a plochy pro sport a rekreaci podél vodních toků (Sázava, Cihlářský potok, Žabinec).

Vodní toky Sázava, Šlapanka, Žabinec a Cihlářský potok jsou územním plánem respektovány jako základní zelené osy města. Podél těchto toků územní plán vymezuje plochy zeleně přírodní (ZP) a plocha veřejné zeleně (ZV), v návaznosti na stávající plochy sídelní zeleně.

67

Vyhodnotit rozvojový potenciál příměstských částí obce a vyhodnotit potřeby nových rozvojových ploch se zachováním původního rázu těchto sídel.


68

Přehodnotit využití ploch pro zemědělskou výrobu a případně navrhnout nové využití pro tyto plochy, nové plochy pro ZV nevymezovat.

Byl ověřen stav a potenciální rozvoj všech zemědělských areálů s charakterem brownfields, nové plochy pro VZ byly vymezeny pouze ojediněle, a to na základě žádosti konkrétního vlastníka jako rozšíření stávajícího areálu zemědělské výroby (plochy Z32, Z33) či pro účely zahradnictví (Z44). Vymezení plochy Z110 pro rozšíření stávajícího areálu vyplývá z ÚPSÚ.

69

Zachovat ochranu stabilizované části obce s kompaktní urbanistickou strukturou bez vymezování nových rozvojových ploch v SÚ Termesivy, Zbožice, Klanečná, Svatý Kříž, Mendlova Ves.

Urbanistická struktura příměstských částí obce byla respektována, nové rozvojové plochy byly v územním plánu vymezovány s ohledem na tyto hodnoty a v závislosti na jejich současných rozvojových potřebách.

70

Zvážit vymezení nových rozvojových ploch pro bydlení podél silnice III/34813 v návaznosti na zastavěné a zastavitelné území SÚ Suchá dle platného ÚP.

Zastavitelná plocha v bezprostředním kontaktu se silnicí III/34813, vymezená v ÚP SÚ Havlíčkův Brod, byla v průběhu zpracování Konceptu ÚP zastavěna, v ÚP byla tedy vymezena jako plocha stabilizovaná – bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI). Ostatní rozvojové plochy pro bydlení z ÚP SÚ byly převzaty a upraveny dle závazných limitů využití území.

71

Vycházet z rozvojových záměrů města v koncepci rozvoje dopravní a technické infrastruktury.

Rozvojové záměry města byly v územním plánu zohledněny.

d) POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY) 72

Zachovat a vhodně rozvíjet urbanistickou strukturu ve vazbě na okolní krajinu.

Urbanistická struktura zástavby je respektována, stejně jako ochrana volné krajiny. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy, případně plochy přestavby uvnitř zastavěného území či v návaznosti na jeho hranici.

73

Posilovat kompaktnost zástavby uvnitř města podporou výstavby v prolukách a dosud nezastavěných plochách uvnitř zastavěného území a přestavbou nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných území.


74

Nové zastavitelné plochy vymezovat v návaznosti na současně zastavěné území.


75

Při vymezování rozvojových ploch respektovat technické, přírodní i kulturní limity.

Všechny zákonem stanovené i vyhlášené limity využití území jsou územním plánem respektovány.

76

Prověřit skutečné funkční využití ploch

Současné využití jednotlivých ploch bylo prověřeno

51


číslo

09/2014

požadavek zadání


v zastavěném území, zejména u ploch OV a výroby, s ohledem na stanovené funkční využití dané platným ÚP.

v rámci průzkumu území a plochy se stávajícím nevhodným či nedostatečným využitím byly územním plánem navrženy k přestavbě.

77

Část obce Havlíčkův Brod - izolovat zastavěné a zastavitelné plochy od koridoru stávajícího a navrhovaného obchvatu města pásem zeleně, využít závěry studie „Zelený okruh“.

Plochy zeleně, vymezené ve studii Zelený okruh, byly územním plánem v možné míře respektovány. Pro izolaci navrhované dopravní stavby JV obchvatu města jsou územním plánem navrženy plochy ochranné a izolační zeleně (ZO). V JZ segmentu obchvatu je navržena ochranná a izolační zeleň v rámci vymezeného koridoru pro umístění stavby obchvatu.

78

Přehodnotit funkční využití bývalých průmyslových a zemědělských areálů v částech obce Mírovka (zemědělské družstvo), Šmolovy (zemědělské družstvo), Perknov (zemědělské družstvo).


79

Optimalizovat funkční využití nevyužívaných či nevhodně využívaných ploch (brownfields) včetně dekontaminace území s ekologickou zátěží, vymezit tyto plochy jako plochy přestavby.


80

V rámci regulativů zpřesnit podmínky pro využití území, pro návrhové plochy definovat minimální procentuální podíl zeleně pro zajištění integrace přírodní složky v zastavěném území, resp. koeficient zastavění pozemku.

Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou součástí výrokové části Návrhu ÚP.

81

Nové plochy pro bydlení vymezovat zejména v severní části města v návaznosti na stávající obytnou zástavbu, preferovat bydlení nízkopodlažní (RD, případně nízkopodlažní bytové domy do s ohledem na charakter okolní zástavby).

Územním plánem je respektováno. Je vymezena plocha přestavby pro umístění bydlení v bytových domech (P67) – v návaznosti na stávající vysokopodlažní sídliště Výšina. Zastavitelné plochy a plochy přestavby, vymezené v ÚP v severní části města, jsou navrženy pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI). Územní plán jednoznačně preferuje bydlení nízkopodlažní (BI, BV).

82

Při vymezování výrobních ploch preferovat drobnou a nerušící výrobu, bez negativních důsledků na životní prostředí a bez zásadních nároků na dopravní infrastrukturu, s přednostním využitím brownfields uvnitř zastavěného území obce, podporovat postupné vymísťování výrobních objektů z centra města.

Územním plánem je respektováno. Podmínka umísťování výrobních zařízení bez negativních vlivů na ŽP je stanovena v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Přednostně jsou pro další rozvoj vymezovány plochy nevyužité či nevhodně využité jako plochy přestavby.

83

Zvážit vymezení nových rozvojových ploch pro drobnou výrobu, podnikání a obchod na vnitřní straně navrhovaného obchvatu města.

Vzhledem umístění trasy navrhovaného obchvatu mimo zastavěné území města do volné krajiny nejsou ve vazbě na navrhovanou komunikaci vymezovány zastavitelné plochy. V návaznosti na stávající plochy komerční občanské vybavenosti na křížení ul. Masarykova (silnice I/38) a ul. U Cihláře (SV segment obchvatu) jsou územním plánem vymezeny zastavitelné plochy občanského vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK) – Z61 a Z62.

Koncepce ÚP vytváří předpoklady pro stabilizaci stávajících ploch zeleně v návrhových plochách jiného funkčního využití a umožňuje tak integraci přírodní složky v zastavěném území.

52


09/2014

číslo

požadavek zadání


84

Respektovat uvažované rozšíření průmyslové zóny Na Špitálsku v návaznosti na el. rozvodnu Mírovka, zajistit napojení na JV obchvat.

Územním plánem je respektováno.

85

Přehodnotit funkční využití jižní části areálu železničního nádraží Havlíčkův Brod.

Jižní část areálu železničního nádraží s nevyhovujícím funkčním využitím je územním plánem navržena k přestavbě (P20).

86

Vymezit plochy izolační zeleně v okolí stávající a navrhované ČOV mezi částmi obce Veselice a Perknov.

V okolí stávající ČOV územní plán vymezuje plochu ochranné a izolační zeleně ZO v návrhovém horizontu (Z13, K01). Plocha pro umístění nové ČOV je vymezena jako plocha územní rezervy (R03), stejně jako vymezené okolní plochy ochranné a izolační zeleně (R04).

87

Navrhnout souvislý zelený pás podél toku Sázavy využitelný pro rekreaci obyvatelstva, včetně vymezení nových sportovních ploch, pěších a cyklistických tras, s napojením na severojižní zelenou osu Vlkovsko – park Budoucnost – Žabinec.

Podél toku Sázavy územní plán vymezuje plochy zeleně přírodního charakteru (ZP) a plochy veřejné zeleně (ZV). Ve vazbě na stávající sportovní areál a s ohledem na závazné limity využití území (zejména hranice záplavového území a ÚSES) jsou vymezeny plochy občanské vybavenosti – tělovýchova a sport (Z60, P36).

Napojení průmyslové zóny Na Špitálsku na jihovýchodní segment obchvatu města je zajištěno mimoúrovňovou křižovatkou Skalka.

V rámci systému cyklistických tras navrhuje územní plán páteřní cyklistické trasy po obou březích Sázavy vedené přes celé území Havlíčkova Brodu, s návazností na soustavu cyklistických tras vedených v rámci severojižní zelené osy Volovsko – park Budoucnost - Žabinec. 88

Průmyslová zóna mezi železniční tratí a tokem Sázavy (areál BTV plast) – zamezit rozšiřování ploch průmyslové výroby, zachovat krajinný ráz území, zajistit ochranu stávající aleje a začlenit plochy zeleně do souvislého zeleného pásu podél toku Sázavy, posoudit realizaci sportovně – rekreačního areálu v tomto území s pěším / cyklistickým napojením na Vysočany.

Vymezené plochy pro průmyslovou výrobu byly v územním plánu z větší části převedeny do horizontu územní rezervy. Přilehlé plochy jsou s ohledem na charakter území vymezeny jako plochy zeleně na veřejných prostranstvích. V souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je v rámci těchto ploch možné umísťování staveb, které zlepší podmínky pro využití k účelům rekreace a cestovního ruchu. V rámci systému cyklistických tras navrhuje územní plán cyklistickou trasu vedenou od sportovně-rekreačního areálu na pravém břehu Sázavy nově navrhovaným mimoúrovňovým křížením železniční tratě, dále stávající alejí s pokračováním jihozápadně a jižně kolem areálu BTV plast až na stávající pěší lávku přes Sázavu a odsud dále na Termesivy a alternativně s propojením zpět na Vysočany.

89

Navrhnout intenzivnější využití území Vlkovska pro denní rekreaci obyvatelstva včetně zajištění odpovídajícího zázemí pro rekreanty a vymezení parkovacích míst, zvážit redukci zahrádkových osad u Cihlářského rybníka, které brání rozvoji tohoto rekreačního území, posílit vazbu mezi areálem Vlkovska s Cihlářským rybníkem a parkem Budoucnost v centru města.

Území Vlkovska je určeno pro extenzivní rekreaci. V tomto území nejsou územním plánem vymezovány žádné plochy, které by snížily možnost takového využití nebo by vedly k redukci přírodních hodnot území. V bezprostředním okolí Cihlářského rybníka jsou navrženy plochy veřejné zeleně (včetně stávající plochy zahrádkové osady určené k vymístění), s cílem zajištění veřejného přístupu k vodní ploše a propojení systému zeleně v severojižním směru.

53


09/2014

číslo

požadavek zadání


90

Zajistit ochranu území parku Budoucnost – respektovat stávající plochy zeleně, nevymezovat rozvojové plochy, které by vedly k jejich redukci.

Koncepcí ÚP jsou vytvářeny podmínky pro ochranu veřejné zeleně (zejména praků) v celém řešeném území města Havlíčkův Brod.

91

Podporovat regeneraci veřejných prostranství a vymezit nová ve vazbě na významné plochy občanské vybavenosti a rozvojové plochy pro bydlení.

Veřejná prostranství jsou územním plánem respektována jako významný prostorotvorný prvek území. Jsou vymezeny nové plochy zeleně na veřejných prostranstvích. V souladu s vyhláškou č. 269/2009 Sb., veřejná prostranství tvoří nedílnou součást ploch bydlení, občanského vybavení, rekreace a ploch smíšených obytných.

92

Zkvalitnit prostředí hlavních pěších tahů města.

Koncepce ÚP vymezuje nové plochy ochranné a izolační zeleně, plochy zeleně veřejné a stabilizuje stávající zeleň mj. v trasách vybraných pěších tahů města (implementuje koncepci Zeleného okruhu s ohledem na stávající stav znemožňující již její úplné naplnění).

93

Vymezit plochy izolační zeleně podél stávajících a navrhovaných dopravních tahů mimo zastavěná území jednotlivých částí obce.

Je koncepcí ÚP respektováno a navrženo.

94

Posoudit možnosti zakládání nových stromořadí v otevřené krajině ve vhodné orientaci na přírodní či urbanisticky cenné stavební dominanty.

Koncepce ÚP vytváří podmínky pro založení a zajištění funkčnosti skladebných prvků ÚSES. Navazující KPÚ mohou vytvářet podmínky pro zakládání nových stromořadí v otevřené krajině.

95

Zvážit možnosti krajinářských úprav v oblasti severně od část obce Perknov a západně od údolí Rozkošského potoka – zvýšit podíl zeleně (liniová zeleň, stromořadí) s cílem provázat rekreační zázemí města s jeho intravilánem.

V lokalitě jsou navrženy nové plochy zeleně a plochy vodohospodářských staveb integrující přírodě blízké plochy.

96

Podpořit zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch.

Koncepce ÚP vytváří podmínky pro kontinuální zlepšování kvality vod (rezerva pro plochu TI – ČOV). Ve vazbě na nivy a koryta vodních toků vymezuje dílčí skladebné prvky ÚSES zajišťující ochranu biotopů a obecně přirozeného stavu vodních toků.

97

Při vymezování lokalit pro umístění obnovitelných zdrojů energie, jako jsou např. větrné a fotovoltaické elektrárny, respektovat požadavky na ochranu krajinného rázu.

Plochy pro rozvoj výrobních kapacit z obnovitelných zdrojů (fotovoltaické elektrárny) nejsou územním plánem vymezeny, s výjimkou plochy územní rezervy pro výrobu energie z biomasy.

98

Dle potřeby stanovit etapizaci změn v území, zejména na úseku dopravní a technické infrastruktury.

Koncepce dopravní i technické infrastruktury navržená v územním plánu je členěna na záměry zařazené do návrhového období (plochy zastavitelné, plochy přestaveb resp. koridory pro umístění vedení dopravní infrastruktury) a na záměry vymezené formou územní rezervy, pro jejich další prověření.

e) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 99

Respektovat ochranná pásma dopravních staveb dle zákona č. 13/1997 Sb., v platném

Územní plán respektuje veškerá ochranná pásma dopravních staveb v souladu s platnou legislativou.

54


číslo

požadavek zadání

09/2014


znění. 100

Respektovat zásady navrhování dopravních staveb dle stávajících platných norem ČSN 7361 01 Projektování silnic a dálnic a ČSN 7361 10 Projektování místních komunikací.

Územní plán respektuje zásady navrhování dopravních staveb dle stávajících platných norem.

101

Respektovat navrhované koridory dopravních staveb dle ZÚR kraje Vysočina.

Územní plán respektuje a na území města Havlíčkův Brod zpřesňuje všechny navrhované koridory dopravních staveb dle ZÚR Kraje Vysočina (VPS VD.k01, VD.k02, VD.k03 a VD.k04) a koridor územní rezervy pro VRT.

102

Jako prvořadý úkol zajistit odlehčení centrálních částí města a vymístit zbytnou tranzitní dopravu příjiždějící a dále pokračující po silnici I/38 a dopravu na relaci I/38 – I/34 východ výstavbou JV části obchvatu města.

Územní plán navrhuje přeložky silnic I/34 a I/38 vedené v rámci navrhovaného jihovýchodního obchvatu města mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod, s cílem odlehčení centrální části města a eliminace zbytné tranzitní dopravy.

103

Pomocí makroskopického dopravního modelu prověřit navržené vedení JV části obchvatu a stabilizovat množství a tvar křižovatek.

Pro navržené vedení jihovýchodního segmentu obchvatu města je vypracována optimalizovaná varianta dokumentace pro stavební povolení, která prověřila samotné trasování a také množství a tvar křižovatek.5

104

Na základě dopravního modelování ověřit navrhované vedení Z části obchvatu a stabilizovat tvar a počet potřebných křižovatek této části obchvatu se stávající komunikační sítí (např. napojení ulice Rozkošská versus Ledečská na SZ část obchvatu, napojení Letiště Havlíčkův Brod, apod.) a ověřit potřebu dobudování JZ segmentu obchvatu.

Navrhované vedení západní části obchvatu vč. počtu potřebných křižovatek bylo prověřeno dopravním modelem v rámci Dopravní studie města Havlíčkův Brod. 6

105

Formou územní rezervy chránit koridory pro možnou výstavbu SZ a JZ části silničního obchvatu.

Pro prověření umístění severozápadního a jihozápadního obchvatu města jsou v územním plánu vymezeny koridory územních rezerv (R01a, R47) o šířce 150 m s lokálním rozšířením v místech křižovatek.

106

Prověřit varianty vyústění SZ části obchvatu na silnici I/38 v souladu se Změnou č. 28 ÚP.

Varianty, v souladu se Změnou č. 28 ÚP, byly územním plánem prověřeny. Změna č. 28 ÚP nebyla vydána, její pořízení bylo ukončeno rozhodnutím Zastupitelstva města dne 18.4.2011.

107

Prověřit možnost přeložení západní části stávající SV obchvatové komunikace (místní část Kokořín) v úseku Chotěbořská – silnice I/38 dále k severu, s ohledem na polohu uvažovaného napojení SZ části obchvatu, v souladu se Změnou č. 28 ÚP.

Možnost přeložení západní části stávajícího severovýchodního obchvatu byla v územním plánu prověřena a v rámci územního plánu je vymezen koridor územní rezervy R01b v šířce 150 m s lokálními rozšířeními pro umístění křižovatek a napojení na navazující komunikace pro prověření budoucího umístění severní přeložky silnice I/38 mezi ulicí Pražská a u Cihláře.

S ohledem na resortní priority územní plán vymezuje koridory územních rezerv pro prověření umístění severozápadního a jihozápadního obchvatu města (koridory R01a, R47).

Ze dvou možných variant navržených v rámci Změny č. 28 ÚP navrhuje územní plán variantu přeložení silnice I/38 v úseku mezi ulicemi Reynkova a Pražská a to s ohledem na menší rozsah nutných asanací oproti variantě přeložky 5

Dokumentace pro stavební povolení – aktualizace 2010, I/38 Havlíčkův Brod – JV obchvat, Pragoprojekt, a.s., 03/2010

6

Dopravní studie města Havlíčkův Brod, DHV CR, spol. s r.o., Závěrečná zpráva – květen 2010

55


číslo

požadavek zadání

09/2014

vyhodnocení splnění v úseku mezi ulicemi Chotěbořská a Pražská. Změna č. 28 ÚP nebyla vydána, její pořízení bylo ukončeno rozhodnutím Zastupitelstva města dne 18.4.2011.

108

Ověřit napojení nově uvažovaných investičních záměrů (průmyslová výroba, bydlení, nové ubytovací kapacity, nová sportoviště, hasičská základna, drobná výroba a služby, průmyslová výroba, uvažovaná obchodní zařízení) na stávající komunikační síť, mimo jiné např. možnosti napojení nově uvažované zástavby v lokalitě Nad Ústavem na stávající průtah městem, tj. na silnici I/38.

Napojení všech nově uvažovaných investičních záměrů na komunikační síť bylo prověřeno a v případě nemožnosti napojení příslušných rozvojových ploch přímo na stávající komunikační systém města vymezuje ÚP plochy veřejných prostranství pro umístění nových místních obslužných komunikací.

109

Zvážit zlepšení dostupnosti místní části Vršovice vybudováním nové spojovací komunikace mezi ulicemi Občinská a Chotěbořská.

Možnost vybudování nové komunikce mezi ulicemi Občinská a Chotěborská byla územním plánem prověřena a záměr byl vyloučen, především s ohledem na malé očekávané přínosy v porovnání s investičními náklady na realizaci nové komunikace.

110

Ověřit možnosti vybudování třetího silničního mostu ve městě Havlíčkův Brod.

Možnost vybudování třetího silničního mostu přes Sázavu byla prověřena v rámci zpracované Dopravní studie města Havlíčkův Brod.7 Vzhledem k navrhovanému přeložení silnice I/34 a I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod lze předpokládat výrazné snížení zbytné tranzitní dopravy ve směru sever – jih v centrální části města přes řeku Sázavu. Proto byl tento záměr vyhodnocen jako nerentabilní s ohledem na porovnání investičních nákladů na vybudování nového mostu a očekávaných přínosů.

111

Posoudit možnosti vybudování nových spojovacích komunikací v širším okolí města Havlíčkův Brod z důvodu lepší dostupnosti základních funkcí města.

Možnost vybudování nových spojovacích komunikací v širším okolí města Havlíčkův Brod byla územním plánem posouzena. Stávající dostupnost základních funkcí města byla vyhodnocena jako dostačující.

112

Zvážit možnost realizace mimoúrovňového křížení ul. Jihlavská a železniční trati včetně návrhu příslušných opatření pro vyloučení zbytné dopravy.

Územní plán navrhuje nové mimoúrovňové křížení železniční trati v ulici Jihlavská pro chodce a cyklisty. Propojení ulice Jihlavská také pro osobní automobily bylo vyhodnoceno jako nepotřebné, vzhledem k optimální dostupnosti centrální části města paralelními ulicemi Lidická resp. Havířská. Navíc s ohledem na konkrténí prostorové podmínky dané lokality se možnost vybudování mimoúrovňového křížení železniční trati také pro automobily jeví jako technicky velmi náročná a lze předpokládat investiční náklady neadekvátní očekávaným přínosům (převedení velmi omezených lokálních dopravních vazeb, které jsou dnes dostatečně uskutečňovány po paralelních komunikacích v rámci ulic Lidická a Havířská).

113

Ověřit možnosti organizačních a regulačních

Územní plán navrhuje „zónu dopravního omezení“

7


56


číslo

09/2014

požadavek zadání


dopravních opatření v centru za účelem vymístění zbytné průjezdné dopravy, preference vozidel městské hromadné dopravy, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a rozvoje dopravní infrastruktury pro nemotorovou dopravu.

v oblasti centrální části města v rámci ulic Dolní, Na Valech, Na Ostrově, Žižkova, Horní a v rámci Havlíčkova náměstí. Navrhovaná dopravně-technická opatření mají zajistit preferenci pěších a cyklistů a vozidel MHD. Tato zńa je v současné době již částečně realizována v souvislosti s nově dokončenou rekonstrukcí Havlíčkova náměstí a přilehlých ulic.

114

Prověřit konkrétní dopady zklidnění Havlíčkova náměstí formou znemožnění průjezdu zbytné dopravy a umožnění průjezdu pouze vozidlům městské hromadné dopravy a integrovaného záchranného systému.

Územní plán navrhuje v rámci Havlíčkova náměstí „zónu dopravního omezení“. Konkrétní opatření pro zklidnění dopravy, včetně preference vozidel MHD a IZS na Havlíčkově náměstí, jsou v současné již realizovány v souvislosti s nově dokončenou rekonstrukcí Havlíčkova náměstí a přilehlých ulic.

115

Vytipovat místa s vysokou dopravní nehodovostí, případně místa s lokálními závadami v dopravní infrastuktuře a navrnout dopravně-bezpečnostní, případně dopravněstavební opatření vedoucí ke zvyšování bezpečnosti silničního provozu.

Místa s vysokou dopravní nehodovostí a místa s lokálními závadami v dopravní infrastruktuře byla vytipována v rámci Dopravní studie města Havlíčkův Brod.8 Územní plán navrhuje přeložky obou silnic I. třídy mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod, které umožní zklidnění stávajících průjezdních úseků a realizaci dopravně-stavebních opatření vedoucích ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a bezpečnosti chodců (zúžení komunikací, výstavba dělících ostrůvků, zkrácení přechodů pro chodce, přestavba křižovatek na okružní apod.). Návrh konkrétních dopravně-stavebních opatření neodpovídá měřítku a úrovni detailu územního plánu a není tak předmětem jeho řešení. Územní plán dále navrhuje např. nová mimoúrovňová křížení pro pěší a cyklisty pod železniční tratí v místech stávajících nelegálních úrovňových přechodů, a to v ulici Jihlavská a mezi výrobními areály BTV Plast s.r.o. a Zetor a.s.

116

Navrhnout umístění okružních křižovatek pro zvýšení bezpečnosti, kapacity a plynulosti silničního provozu v místech stávajících silně zatížených neřízených úrovňových křižovatek.

Umístění nových okružních křižovatek je umožněno v rámci vymezených stabilizovaných ploch pro dopravní infrastrukturu – silniční (DS) resp. v rámci vymezených koridorů pro umístění vedení dopravní infrastruktury včetně koridorů pro homogenizaci stávajícíh tahů silnic I. a II. třídy. Územní plán vymezuje plochy přestavby dopravní infrastruktury – silniční (DS) pro úpravy technických parametrů křižovatek (rozšíření plochy nebo úprava tvaru křižovatky s cílem zvýšení kapacity křižovatky, zlepšení rozhledových poměrů ad.) ulic Ledečská a Masarykova, ulic Lidická a Jihlavská a ulic Lidická, Nad Skalkou, U Borové a Sekaninova.

117

Chránit koridor VRT a koordinovat jeho trasu s koridorem JZ obchvatu.

Územní plán vymezuje v souladu s požadavky ZÚR KrV koridor VRT jako koridor územní rezervy. Vzájemný souběh koridoru VRT s koridorem pro umístění vedení jihozápadního segmentu obchvatu města bude řešen

8


57


číslo

požadavek zadání

09/2014

vyhodnocení splnění mimoúrovňovým křížením s ohledem na konkrétní polohopisné i výškové vedení tras obou liniových dopravních staveb v rámci podrobnější dokumentace obou staveb.

118

Pokračovat v revitalizaci železničního nádraží Havlíčkův Brod.

Územní plán tento požadavek respektuje a vytváří podmínky pro pokračování revitalizace železničního nádraží Havlíčkův Brod.

119

Ověřit možnost výstavby parkovacích domů v předem vytipovaných lokalitách z důvodu stávajícího omezení průjezdnosti vybraných uličních profilů množstvím parkujících vozidel a zbytečného záboru místa v centrálních částech města.

V rámci centrální části města územní plán vymezuje plochu pro umístění nového parkoviště na terénu ve vazbě na sportovní areál u Sázavy, u KD Ostrov a v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod, umožňuje realizaci podzemních garáží na Smetanově náměstí, a vymezuje plochu pro umístění hromadných garáží - parkovacího domu na místě stávajícího parkoviště v Husově ulici.

120

Ověřit návrh vybudování parkovacího domu v místě dříve uvažovaného třetího mostu přes řeku Sázavu, tj. za Kulturním domem mezi Žižkovou ulicí a řekou.


121

Ověřit možnosti vybudování parkování v patře v lokalitě Husova.

Územní plán vymezuje v rámci stávajícího parkoviště v ulici Husova plochu přestavby pro vybudování hromadných garáží - pakovacího domu.

122

Prověřit možnosti vybudování parkovacího domu ve stávajícím areálu nemocnice a rozšíření počtu parkovacích stání u areálu Psychiatrické léčebny.

Územní plán vymezuje v rámci areálu Nemocnice Havlíčkův Brod plochu pro nové parkoviště na terénu. Navýšení kapacity parkovacích stání u areálu Psychiatrické léčebny bude řešeno v rámci vlastního areálu Psychiatrické léčebny.

123

Prověřit možnosti a dopady zjednosměrnění ulice Beckovského a nahrazení stávajícího podélného stání šikmým stáním vozidel. Prověřit další lokality za účelem optimalizace počtu a využívání povrchových stání vozidel.

Požadovaný záměr je od listopadu 2009 zrealizován.

124

Navrhnout systém záchytných parkovišť typu P + R („park and ride“) za účelem snížení zatížení a záboru centrálních částí města parkujícími vozidly a umožnění přestupu přijíždějících osob z osobních automobilů na městskou hromadnou dopravu.

Územní plán neřeší zařazení konkrétních parkovišť do celoměstského systému P+R.

125

Ověřit možnosti umístění parkoviště P + R v místě bývalého autobusového nádraží u křižovatky Lidická x Humpolecká x Masarykova.

Požadovaný záměr je již zrealizován. Územní plán vymezuje plochu parkoviště v místě bývalého autobusového nádraží jako stabilizovanou plochu dopravní infrastruktury – silniční (DS).

126

Vypracovat koncepci městské dopravy společně s dopravou příměstskou (železniční i autobusová doprava), optimalizovat množství a umístění zastávek městské hromadné dopravy, zrušit zastávky nedaleko bývalého autobusového nádraží a doplnit nové zastávky podle potřeb vyplývajících ze stávající poptávky cestujících.

Vypracování koncepce MHD není úkolem územního plánu. Územní plán vytváří podmínky pro rozšíření systému MHD a pro budování nových zastávek podle potřeb vyplývajících z aktuální poptávky cestujících.

58


09/2014

číslo

požadavek zadání


127

Dále rozšiřovat a zkvalitňovat dopravní infrastrukturu pro systém veřejné dopravy.


128

Formou dopravních studií ověřit bezpečnost stávajících přechodů pro chodce a míst častého střetávání chodeckých proudů s motorovými vozidly, především v blízkosti školských zařízení, dětských hřišť, apod.


129

Vymezit trasy pro pěší a cyklisty a navrhnout možnosti rozvoje dopravní infrastruktury pro nemotorovou dopravu.

Územní plán vymezuje systém hlavních městských cyklistických tras pro vzájemné propojení významných zdrojů a cílů cest v rámci města a jednotlivých samostatných sídel, tedy jednotlivých obytných souborů, centrální části města s koncentrací ploch a zařízení veřejného i komerčního občanského vybavení, území s koncentrací pracovních příležitostí a území volnočasových aktivit a každodenní rekreace obyvatel města pro cyklisty. Systém hlavních městských cyklotras na území města Havlíčkův Brod je tvořen páteřní okružní trasou vedenou v rámci „Zeleného okruhu města“, na ní navazujícími páteřními radiálními trasami propojujícími zastavěné území města s okolní (příměstskou) krajinou a okolními obcemi nejen v rámci řešeného území, ale také v širším okolí. Základní páteřní síť je pak v zastavěném území doplněna o síť lokálních tras zajišťujících dostupnost jednotlivých obytných souborů a zařízení občanské vybavenosti. S ohledem na důraz na preferenci cyklistické dopravy na území města Havlíčkův Brod je pro potřeby vedení vybraných hlavních městských cyklotras odděleně od automobilové dopravy navrhuje ÚP systém stezek pro cyklisty resp. stezek pro chodce a cyklisty jako samostatných komunikací pro cyklisty resp. pro chodce a cyklisty.

130

Ověřit možnosti dobudování páteřních cyklotras a jejich napojení na krajské, případně mezinárodní cyklotrasy.


131

Revitalizovat trasy pěších cest v části parku Budoucnost u zimního stadionu pro zlepšení propustnosti krajiny a posílení kompaktnosti území parku.

Revitalizace tras pěších cest není úkolem územního plánu.

132

Ověřit možnosti dobudování a doplnění stávajících stezek pro pěší a cyklisty podél řeky Sázavy, v parku Budoucnost a v areálu Vlkovska.


133

Zvážit možnost vybudování nové lávky pro pěší spojující oblast Vysočan a průmyslové zóny za ulicí Strojírenská.

Územní plán vyhodnotil stávající lávku přes Sázavu při jihovýchodním okraji areálu BTV Plast jako dostačující. Případné vybudování nové lávky je územním plánem umožněno.

134

Vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu například propojením atraktivních míst

Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.

Územní plán stabilizuje stávající pěší cesty v rámci parku Budoucnost a navrhuje nové, jako součást celoměstského systému cyklistických / pěších tras.

59


číslo

09/2014

požadavek zadání


turistickými cestami, navrhnout zkvalitnění chodníků a veřejných prostor využívaných chodci, podporovat rozvoj pěších zón, posoudit nutnost opravy vybraných chodníků a jejich rekonstrukci na chodníky s bezbariérovým přístupem.

Úkolem územního plánu není navrhovat konkrétní stavebně-technická opatření pro zkvalitní infrastruktury pro pěší dopravu.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 135

Koncepci řešení systémů technické infrastruktury navrhovat s důrazem na ochranu životního prostředí (ZPF, PUPFL, vodní režim a ovzduší).


136

V návrzích zohlednit současný stav technického vybavení území a jeho intenzita využití.


137

Pro trasování navrhovaných inženýrských sítí sledovat pravidla koordinace vedení TVÚ dle ČSN 73 6005 a jejich optimalizace v souladu s budoucím rozvojem území.

V měřítku územního plánu respektováno, nutno zejména respektovat v dalších stupních dokumentace (regulační plány, projektová příprava).

138

V rámci koncepce TI chránit veřejná prostranství a navrhovat dostatečné profily dopravních komunikací v rozvojových zónách, pokud budou takto detailně navrženy.


139

Ve vhodných lokalitách navrhovat sdružené trasy inženýrských sítí dle ČSN 73 7505.

V měřítku územního plánu respektováno, nutno zejména respektovat v dalších stupních dokumentace (regulační plány, projektová příprava).

140

Vymezit plochy technické infrastruktury tak, aby neměly negativní dopad na ostatní funkce v území a nepůsobily rušivě v krajině.


141

Navrženou koncepci TI konzultovat s provozovateli sítí (např. VaK Havlíčkův Brod a.s., RWE Transgas Net, s.r.o., VČP Net, s.r.o., ČEPS a.s., ČEZ Distribuce, a.s., Telefónica O2 Czech Republic, a.s., net4net, a.s., Radiokumunikace, a.s., ČD – Telematika a.s., MERO ČR a.s., ČEPRO, a.s., aj.).

Koncepce ÚP byla konzultována s provozovateli sítí.

142

Při návrhu koncepce zásobování vodou postupovat v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje Vysočina (PRVK) a dle zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.


143

Zajistit koncepční řešení zásobování vodou z veřejných řadů pro lokality s místními soukromými zdroji – místní část Jilemník, Klanečná a Veselice.

Koncepce ÚP předpokládá napojení uvedených místních částí na vodovodní soustavu.

144

Koncepci rozvoje veřejných vodovodů zajistit ze stávajícího skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany.


60


09/2014

číslo

požadavek zadání


145

Návrh řešení rozvoje, zkapacitnění a obnovy veřejného vodovodu musí splňovat podmínky kvalitního, spolehlivého a variabilního zásobování na podkladě vyhodnocení bilance potřeby vody a tlakových poměrů.


146

Prověřit podmínky pro využívání systému zásobování území užitkovou vodou včetně protipožárního zabezpečení tj. především zajistit dostatečné zdroje požární vody a její distribuci.

Nepředpokládá se nárůst potřeby užitkové vody, požární zabezpečení nutno zejména respektovat v dalších stupních dokumentace (regulační plány, projektová příprava).

147

Při návrhu koncepce kanalizace postupovat v souladu s PRVK a dle zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.


148

Zajistit koncepční řešení veřejné kanalizace místních částí Březinka, Mírovka, Květnov, Poděbaby, Suchá a Termesivy; u ostatních neobsloužených sídel prověřit možnost vybudování veřejné kanalizace.

V souladu s PRVK Koncepce územního plánu předpokládá odkanalizování uvedených sídel. Kanalizace Termesivy dobudována v roce 2009.

149

Navrhnout úseky veřejné kanalizace ke zkapacitnění z důvodu napojení nových sídel a neobsloužených lokalit.

Vyplývá z respektování PRVK.

150

Odkanalizování území řešit ve vazbě na zásobování vodou a na čistotu vodních toků.

Vyplývá z respektování PRVK.

151

Pro návrh nových rozvojových zón posoudit kapacitu jednotné kanalizace s ohledem na odvádění dešťové vody popřípadě stanovit limity odtokového množství.

Pro rozvojové zóny je přednostně navrhována oddílná kanalizace s tím, že dešťové vody musí být retenovány co nejblíže místa spadu, převážně vsakováním.

152

Nabídnout koncepční řešení hospodaření s dešťovou vodou, dosáhnout zpomalení odtoku povrchových vod na území města.


153

V rozvojových lokalitách preferovat oddílnou kanalizaci a navrhovat opatření ke zpomalení odtoku vody z území nebo umožnit řešení odtoku přímo na pozemcích prostřednictvím vsakovacích jímek apod.


154

V oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod zajistit naplňování Směrnice č. 91/271 EHS o čištění městských odpadních vod.


155

Územní plán bude respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů a jejich technologických objektů.

Respektováno, ve výkresech jsou OP zakreslena jen pokud to dovolí měřítko.

156

Návrh koncepce rozvoje plynovodů zpracovat v koordinaci se systémem zásobování teplem.

Vzhledem k tomu, že i pro CZT je topným médiem plyn, je tato koordinace základem řešení.

157

Při rozhodování o koncepci rozvoje systému zohlednit ekonomické a ekologické hledisko.

Návrh ÚP podmiňuje plynofikaci menších lokalit technicko ekonomickým vyhodnocením.

158

Trasy plynovodů navrhovat s ohledem na

Nejsou navrhovány principielně nové trasy, pouze odbočky

61


číslo

09/2014

požadavek zadání


optimální uspořádání systému.

od stávajících.

159

Prověřit možnost využití bioplynu jako alternativního zdroje energie.

Koncepce ÚP respektuje (vytvořena ÚR pro využití biomasy k výrobě energie).

160

Koncepčně řešit zásobování rozvojových lokalit energiemi jako dvoucestné – plyn+elektrická energie.


161

Vyhodnotit využívání obnovitelných zdrojů energie.

Návrh ÚP vymezuje ÚR pro využití biomasy k výrobě energie (R13).

162

V případě velkých rozvojových záměrů kompaktní intenzivní bytové výstavby se pokusit využít SCZT.

Převážná část rozvojových ploch je vymezena pro individuální zástavbu. Stávající síť CZT má výkonovou rezervu, vzhledem k odlehlosti rozvojových ploch se nepředpokládá plošné rozšíření CZT, jednotlivé konkrétní případy budou řešeny individuálně.

163

Respektovat navrhované stavby elektroenergetických vedení ZVN ze ZÚR kraje Vysočina.

viz vyhodnocení požadavků č. 4 a 29

164

Po vyhodnocení zapracovat záměry provozovatelů přenosové soustavy ZVN, VVN a VN včetně elektrických stanic, např. záměr ČEPS, a.s. na rozšíření elektrické stanice 400/110 kV Havlíčkův Brod – Mírovka (viz PÚR ČR 2008 – koridor E7).

viz vyhodnocení požadavků č. 4 a 29

165

Pro rozvojové plochy, po posouzení kapacity stávajících vedení, navrhnout nové vedení VN včetně nových transformoven.

Kapacita sítě VVN a rozvodny Perknov postačuje i pro rozvojové záměry, pro rozvojové plochy navrženo 14 distribučních trafostanic včetně připojení.

166

Posoudit nutnost technologické obnovy stávajícího systému VN v důsledku technologického dožívání některých zařízení a rozvoje občanské a průmyslové sféry.

Stávající systém nevyžaduje akutní zásahy. Obnova a modernizace bude probíhat podle plánu ČEZ na stávajících plochách.

167

Respektovat ochranná pásma vedení elektrické energie a jejich technologických objektů.


168

Respektovat ochranné pásmo produktovodů a anodového uzemnění katodové ochrany.


169

Respektovat ochranná pásma komunikačních zařízení vč. neveřejných (např. Armády ČR).


170

Zohlednit aktualizaci telekomunikačních sítí.


skutečného

stavu

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 171

Územní plán bude ve své koncepci nakládání s odpady respektovat Plán odpadového hospodářství města Havlíčkova Brodu.


172

Řešit neexistenci plochy k ukládání stavebního odpadu a výkonné kompostárny.

Návrh ÚP navrhuje využití komplexního vybavení skládky Ronov.

173

Zefektivnit současný systém nakládání s odpady s důrazem na materiálové využití odpadu.

Trvalý úkol organizačního charakteru, v koncepci ÚP jsou pro jeho realizaci vytvořeny podmínky.

62


09/2014

číslo

požadavek zadání


174

Vyhodnotit stávající provoz sběrných dvorů s případným rozšířením (sběrné dvory Reynkova a Havířská).

Stávající sběrné dvory jsou využívány, v lokalitě Havířská byl sběrný dvůr již rozšířen.

175

Zohlednit existenci skladu nebezpečných odpadů (sklad zkapalněných uhlovodíků Baštínov).

Sklad nebezpečných odpadů je v Návrhu ÚP vymezen jako plocha výroby, se specifickými podmínkami.

176

Vyhodnotit polohu sběrných hnízd tříděného komunálního odpadu.

Síť sběrných míst je dostatečná, na rozvojových plochách budou vymezována nová místa.

177

Likvidace směsného komunálního odpadu řešit nadále řízenou skládkou v Ronově nad Sázavou.


178

Nalézt vhodné využití pro plochu skládky inertního materiálu Cihelna po její rekultivaci.

Skládka je navržena pro využití ke sportovně – rekreačním účelům.

179

Prověřit stav starých ekologických zátěží území a evidovaných kontaminovaných ploch, podporovat rekultivaci skládek.

Stav zátěží a kontaminovaných ploch byl prověřen a Návrh ÚP navazuje na pokračující rekultivace starých ekologických zátěží, jejich monitoring a eviduje kontaminovaná místa dle Systému evidence kontaminovaných míst (CENIA).

OBČANSKÁ VYBAVENOST 180

Posoudit potřebu lokalizace dalších zařízení základní občanské vybavenosti zejména v příměstských částech obce, v částech obce s nevyhovující dopravní dostupností či v rozvojových plochách pro bydlení (Perknov, Rozkoš), občanskou vybavenost nadmístního charakteru soustřeďovat především do centra města nebo do lokalit s dobrou dopravní dostupností.

Zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou územním plánem vymezeny s ohledem na současné a předpokládané potřeby města a jeho obyvatel. Umístění zařízení občanské vybavenosti je umožněno v rámci ploch smíšených obytných (SC, SM), ploch občanské vybavenosti – veřejná infrastruktura (OV) a komerční zařízení (OM, OK) či ploch bydlení (BH, BI, BV). Zařízení občanské vybavenosti nadmístního významu je v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití umožněno v plochách smíšených obytných v centru města (SC) a plochách občanského vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK).

181

Prověřit kapacity školských zařízení a zvážit redukci jejich počtu s ohledem na zachování optimální dostupnosti, hájit plochu rezervy pro ZŠ v západní části města (Letná), vymezit plochu pro ZŠ v části obce Perknov.

Umístění školských zařízení je umožněno v rámci ploch smíšených obytných (SC, SM), ploch občanské vybavenosti – veřejná infrastruktura (OV) či ploch bydlení (BH). Územní plán vymezuje pro tento způsob využití zastavitelné plochy a plochy přestavby. Tyto plochy jsou vymezeny rovněž v částech města Letná a Perknov.

182

Prověřit územní možnosti realizace vysokoškolského areálu – detašovaného pracoviště VUT Brno v areálu Střední zemědělské školy a přehodnotit využitelnost přilehlých ploch navrhovaných pro průmyslovou výrobu pro lokalizaci VŠ kampusu.

Plocha pro rozšíření stávajícího areálu školského zařízení pro případné umístění zařízení VŠ byla vymezena v Návrhu ÚP jako plocha územní rezervy. Po jeho projednání však byl záměr s ohledem na aktuální situaci a předpokládaný vývoj a v souladu s pokyny pro úpravu Návrhu ÚP zcela vypuštěn.

183

Posoudit kapacitu a potřebu rozvoje areálu psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod jako nejvýznamnějšího zařízení občanské vybavenosti města, přehodnotit rezervní plochu pro bydlení mezi stávajícím areálem léčebny a

Zařízení psychiatrické léčebny nevykazuje potenciál a potřebu dalšího rozvoje. Pro případný rozvoj bude dostačující kapacita stávajícího areálu. Zastavitelné plochy pro rozšíření tedy nejsou územním plánem vymezeny.

63


číslo

požadavek zadání

09/2014


navrhovanou trasou SZ obchvatu města pro případné rozšíření plochy OV. 184

Zachovat stávající areál nemocnice včetně vymezených rozvojových ploch a zohlednit záměr umístění krajské knihovny v jeho jižní části při ul. Nerudova a ul. Havlíčkova

Stávající areál nemocnice je územním plánem respektován jako plocha veřejné občanské vybavenosti (OV). Záměr umístění krajské knihovny je lokalizován do stávající plochy OV, která umožňuje umístění zařízení pro výchovu, vzdělávání a kulturu, v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

185

Respektovat zařízení sociálních služeb (Domov důchodců Reynkova, DPS Na Výšině, DPS U Kasáren, Domov pro seniory U Panských) jako stabilizované plochy.


186

Vyhodnotit stávající kapacity a úroveň ubytovacích zařízení a vhodnost jejich umístění, zvážit možnosti jejich rozšíření.

Umístění zařízení pro ubytování je umožněno v rámci ploch smíšených obytných (SC, SM) či ploch občanské vybavenosti komerční (OM). Územní plán vymezuje pro tento způsob využití zastavitelné plochy a plochy přestavby.

187

Podporovat existenci a rozvoj zařízení stravování.

Umístění stravovacích zařízení je umožněno v rámci ploch smíšených obytných (SC, SM) či ploch občanské vybavenosti komerční (OM). Územní plán vymezuje pro tento způsob využití zastavitelné plochy a plochy přestavby.

188

Rozšířit možnosti sportovního a rekreačního využití vymezením nových ploch pro sport a rekreaci v zeleném pásu podél toku Sázavy, v návaznosti na stávající sportovní zařízení při ul. České armády, a dále v lokalitách Poříčí, Dolní Papšíkov, Rozkoš, Perknov.

Územní plán vymezuje plochu pro rozšíření stávajícího sportovního areálu podél toku Sázavy (ul. Čs. armády), s ohledem na hranici záplavového území a ÚSES. Územní plán dále vymezuje další plochy pro tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) v k.ú. Havlíčkův Brod, Březinka u H.B. a Poděbaby. Umístění sportovních zařízení je umožněno v rámci ploch bydlení (BH, BI) a ploch smíšených obytných (SC, SM), v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Rekreace je možná v rámci ploch veřejné zeleně (ZV) a zeleně přírodního charakteru (ZP).

189

Posoudit možnost lokalizace ploch sportu a rekreace v území mezi areálem Vilapark Čechovka, rybníkem Žabinec a obytnou zónou východně od toku Žabinec, v návaznosti na stávající sportovně - rekreační plochy a navrhovanou plochu veřejné zeleně.

S ohledem na přírodní hodnotu tohoto území a lokalizaci prvků ÚSES nebyla vymezena samostatná plocha pro sport a rekreaci. Rekreace je možná v rámci ploch zeleně přírodního charakteru (ZP).

190

Vytvářet podmínky pro existenci a rozvoj drobných zařízení obchodu a služeb, zejména ve vazbě na střed města (městskou památkovou zónu), v rámci ploch občanského vybavení a v rozvojových plochách pro bydlení.

Umístění zařízení obchodu a služeb je umožněno umožněno v rámci ploch smíšených obytných (SC, SM) či ploch občanské vybavenosti komerční (OM), podmíněně rovněž v plochách bydlení (BH, BI, BV). Územní plán vymezuje pro tento způsob využití zastavitelné plochy a plochy přestavby.

191

Posoudit záměr lokalizace komerčního zařízení při vyústění SV části obchvatu na I/38 s ohledem na uvažované variantní vedení trasy SZ obchvatu města.

Plochy pro umístění zařízení komerční občanské vybavenosti (plochy Z61 a Z62) jsou v územním plánu vymezeny, nejsou dotčeny vedením SZ segmentu obchvatu města (navrhovaným koridorem ani koridorem

64


číslo

požadavek zadání

09/2014

vyhodnocení splnění vymezeným jako plocha územní rezervy).

192

Respektovat stávající areál hřbitova včetně plochy pro jeho rozšíření, posoudit záměr lokalizace vybavenosti areálu s ohledem na uvažované variantní vedení trasy SZ obchvatu města.

Územní plán respektuje stávající plochu hřbitova a vymezuje plochu Z65 pro umístění malého komerčního zařízení a parkoviště pro návštěvníky hřbitova a dále vymezuje plochu územní rezervy R40 pro výhledové rozšíření areálu hřbitova. Plochy nebudou dotčeny navrhovaným koridorem pro vedení SZ segmentu obchvatu města.

f) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ 193

Respektovat urbanistické hodnoty území (části obce Zbožice, Jilemník, Havlíčkův Brod, Poděbaby, Termesivy, Suchá u Havlíčkova Brodu), architektonické hodnoty území včetně nemovitých kulturních památek a území s archeologickými nálezy, v souladu s vymezením v ÚAP ORP Havlíčkův Brod.

Územním plánem jsou respektovány všechny identifkované hodnoty území.

194

Respektovat území městské památkové zóny Havlíčkův Brod a zajistit její ochranu.

MPZ Havlíčkův Brod je respektována jako kulturní hodnota území. Pro území MPZ je stanovena podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace pouze autorizovaným architektem.

195

Zajistit ochranu pohledových os, hlavních prostorových dominant, vyhlídkových bodů.


196

Respektovat stávající uliční síť historického centra města a navrhnout opatření pro další snižování negativních dopadů automobilové dopravy.


197

Zachovat stávající souvislé plochy zeleně (Vlkovsko, park Budoucnost, zeleň podél toku Sázavy) jako hlavní přírodní osy města, zajistit jejich ochranu a prověřit možnosti rozšíření.

Stávající plochy zeleně jsou respektovány a jsou stanoveny podmínky pro jejich ochranu. Jsou vymezeny návrhové plochy pro rozšíření zeleně v přírodní ose Sázavy.

198

V návaznosti na dokončení obchvatu města a vymístění tranzitu mimo vnitroměstskou zástavbu zklidnit příslušné ulice výsadbou doprovodné zeleně a kultivací parteru města.

Jsou navrženy nové plochy zeleně ochranné a izolační a jsou rovněž stabilizovány stávající plochy liniové zeleně podél hl. komunikačních tahů s cílem vytvořit podmínky pro budoucí zklidnění příslušných ulic.

199

Respektovat maloplošné chráněné území Přírodní památka Šlapanka, evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 – Břevnický potok, Šlapanka a Zlatý potok, registrované významné krajinné prvky, významné krajinné prvky ze zákona, evidované lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a prvků ÚSES.

Uvedená území jsou v ÚP ÚP respektována a jsou stanoveny podmínky pro jejich ochranu.

200

Vymezit ÚSES v souladu s novým Plánem ÚSES HB.

ÚSES je navržen v souladu s poskytnutým podkladem Plán ÚSES Havlíčkova Brodu (Ageris 2008).

201

Prověřit potřebu a popřípadě navrhnout doplnění ÚSES podél toku Šlapanky mezi částmi obce Mírovka a Havlíčkův Brod.

Koncepce ÚSES na lokální i regionální úrovni naplňuje požadavek zadání.

65


09/2014

číslo

požadavek zadání


202

Řešit interakci skladebných částí ÚSES s navrhovaným obchvatem města zejména jeho SZ části.

SZ segment městského obchvatu je vymezen koncepcí ÚP jako územní rezerva.

203

Zajistit ochranu prvků rozptýlené zeleně jako interakčních prvků ÚSES.

Interakční prvky jsou navrženy jako součást ÚSES a vytvářejí podmínky pro zvýšenou ochranu rozptýlené zeleně.

204

Zefektivnit ochranu VKP jako typického krajinného prvku území.

VKP jsou v ÚP respektovány jako přírodní hodnoty a jsou stanoveny podmínky pro jejich ochranu. V odůvodnění je doporučeno registrovat evidované lokality ochrany přírody v souladu s Plánem ÚSES HB (Ageris, s.r.o. 2008) jako VKP. Zajištění ochrany je záležitostí příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny.

205

Navrhnout zpřesnění vymezení VKP Vojtěšský hřbitov a VKP Šlapanka Herlify – Mírovka – nesoulad ÚAP a Plánu ÚSES HB.

ÚP nemůže ze své právní podstaty zasahovat do kompetencí orgánů ochrany přírody. VKP jsou sice považovány za hodnoty území, jako takové jsou, ale uvedeny pouze v koordinačním výkresu, který nemá charakter návrhu. Upřesnění hranic musí provést příslušný orgán ochrany přírody.

206

Zajistit ochranu krajinného rázu, minimalizovat výstavbu solitérních objektů ve volné krajině a regulovat výstavbu v krajinářsky cenných územích.

Urbanistická koncepce respektuje a chrání charakteristické rysy osídlení území, přičemž koncepce sídelní zeleně a ochrany krajiny vytváří podmínky pro ochranu krajinářských a přírodních hodnot území.

207

Respektovat krajinářské hodnoty území, především mělká zaříznutá údolí potoků s četnými rybničními soustavami a navazujícími lesními plochami jako důležitý prvek přírodní stability území.

Požadavek na ochranu krajinářských hodnot území je stanoven jako základní princip koncepce uspořádání krajiny.

208

Zajistit ochranu říčních niv ve styku s navrhovanými dopravními stavbami, zajistit ochranu nivních společenstev především podél toku Šlapanky a Sázavy a zamezit výstavbě v tomto prostoru.

Ochrana říčních niv je uvedena mezi základními principy koncepce uspořádání krajiny, pro dopravní stavby jsou stanoveny podrobné požadavky z hlediska ochrany EVL vázaných na vodní toky (Šlapanka a Zlatý potok a Břevnický potok).

209

Zajistit ochranu stávajících ploch příměstské zeleně s podporou jejich plošného rozšiřování dle možností územního rozvoje.

Je koncepcí ÚP respektováno.

210

Při vymezování nových záměrů minimalizovat zábory cenných tříd ochrany ZPF, PUPFL a pozemků ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa.

Zastavitelné plochy a plochy změn v krajině byly vymezovány s ohledem na ochranu ZPF, PUPFL, vzdálenost 50 m od okraje lesa a další hodnoty a limity využití území.

V mnohých případech je ochrana krajinářských hodnot prohloubena návrhem systému ekologické stability.

g) POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A ASANACE 211

VPS: trasy JV a Z segmentu obchvatu města Havlíčkův Brod včetně potřebných křižovatek.

Územní plán vymezuje jako veřejně prospěšnou stavbu přeložku silnice I/38 resp. I/34 – jihovýchodní segment obchvatu města (VPS VD01). Severozápadní a jihozápadní segmenty obchvatu města jsou v územním plánu vymezeny jako koridory územních rezerv.

212

VPS: koridory silnic I/34 a I/38 v šířce 150m a

Územní plán vymezuje v souladu se ZÚR KrV koridory pro

66


číslo

09/2014

požadavek zadání


silnic II/150 a II/344 v šířce 80m, v souladu se ZÚR kraje Vysočina.

umístění vedení veřejně prospěšných staveb pro homogenizaci stávajících tahů silnic I/34, I/38, II/150 a II/344 (VPS VD.k01, VD.k02, VD.k03, VD.k04).

213

VPS: koridor v šířce 600 m pro umístění stavby napojení TR Mírovka na stávající vedení ZVN 400kV Řeporyje – Prosenice, v souladu se ZÚR kraje Vysočina.

Je koncepcí ÚP respektováno, koridor je vymezen jako VPS (VT.k02).

214

VPS: koridor v šířce 400 m pro umístění stavby zdvojení stávajícího vedení ZVN 400 kV Mírovka – Velká Bíteš – hranice Jihomoravského kraje, v souladu se ZÚR kraje Vysočina.


215

VPS: koridor v šířce 400 m pro umístění stavby nadzemního vedení VVN 110 kV Mírovka – Hlinsko, v souladu se ZÚR kraje Vysočina.

Územní plán nevymezuje koridor pro stavbu vedení VVN Mírovka – Hlinsko, uvedený v ZÚR Kraje Vysočina,neboť tato stavba již byla zrealizována.

216

VPS: koridor v šířce 400 m pro umístění nadzemního vedení VVN 110kV Mírovka – Jihlava – západ, v souladu se ZÚR kraje Vysočina.


217

VPO: zpřesnění ploch pro regionální a lokální ÚSES, propojení některých dílčích skladebných prvků ÚSES.

Je koncepcí ÚP respektováno, skladebné části ÚSES jsou vymezeny jako VPO.

218

VPO: ochrana krajinářsky cenného území údolí Úsobského potoka.

Předmětné území je integrální součástí regionálního ÚSES, který je vymezen jako VPO.

219

VPO: vymezení nových veřejných prostranství včetně ploch veřejné zeleně podél vodních toků.

Plochy zeleně na veřejných prostranstvích byly vymezeny jako veřejně prospěšná opatření. Nová veřejná prostranství jsou v souladu s vyhláškou č. 269/2009 Sb., v platném znění, vymezena jako součást jiných ploch s rozdílným způsobem využití (plochy bydlení, občanské vybavenosti, rekreace a smíšené obytné). Plochy veřejné zeleně podél vodních toků jsou integrální součástí navrženého ÚSES pro VPO.

220

V nezbytném rozsahu navrhnout případné asanační zásahy nutné pro řešení dopravních závad či pro napojení nových staveb dopravní infrastruktury na stávající síť.

Územní plán nenavrhuje žádnou plochu pro asanační zásahy nutné pro řešení dopravních závad či napojení nových staveb dopravní infrastruktury na stávající síť.

h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘ. POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) 221

Respektovat ochranná pásma vodních zdrojů, v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých vodních zákonů.


222

Respektovat ochranné pásmo hřbitova, v souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.


223

Zohlednit požadavky civilní ochrany ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, a vyhlášky MVČR


67


číslo

požadavek zadání

09/2014


č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. 224

Prověřit hluk a exhalace z dopravy (silniční, železniční, letecká) a navrhnout příslušná opatření ke snížení negativních dopadů na zdraví obyvatelstva, navrhnout protihluková opatření v místech s nejvyššími dopady na zdraví obyvatelstva a zajistit oddělení hlavních komunikací od ploch obytné zástavby (zejména městského obchvatu v trase západního a jihovýchodního segmentu) pásem izolační zeleně.

Územní plán navrhuje podél navrhovaného jihovýchodního segmentu obchvatu města pásy ochranné a izolační zeleně pro eliminaci hlukové a emisní zátěže z dopravy. Návrh pásů ochranné a izolační zeleně je umožněn také v rámci koridoru pro umístění jihozápadního segmentu obchvatu města.

225

Vzhledem k předpokládané etapizaci výstavby jednotlivých významných dopravních staveb a rozvoje investičních záměrů na území města Havlíčkův Brod se doporučuje pro každou významnější stavbu provést samostatnou hlukovou studii odpovídající aktuálnímu a výhledovému stavu sítě pozemních komunikací, tj. aktuální i výhledové prognóze přerozdělení dopravních zátěží stanovených na základě makroskopického dopravního modelování; obdobně je třeba se zabývat také exhalacemi z dopravy a ze stacionárních zdrojů.

Požadavek je zapracován do textové části územního plánu.

226

Při vymezování rozvojových ploch a nových liniových staveb respektovat evidovaná poddolovaná území po ukončené těžbě polymetalických a zlatonosných rud (k.ú. Suchá, Šmolovy, Květnov, Mírovka, Havlíčkův Brod, Termesivy, Poděbaby).


227

Neumisťovat stavby trvalého charakteru v záplavových územích podél vodních toků Sázava, Šlapanka, Petrkovský potok, preferovat tato území pro vymezení ploch sportu a rekreace a realizaci staveb bez ekologických rizik.


Územní plán navrhuje novou protihlukovou stěnu na západní straně stávajícího severovýchodního segmentu obchvatu města pro eliminaci negativního vlivu hluku z dopravy na obytnou zástavbu při ulici Na Výsluní.

i) POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ 228

Definovat optimální trasu JV a Z obchvatu města pro odklon tranzitní dopravy, dnes vedené přes zastavěné území města na silnici I/34 a I/38 .


229

Definovat optimální trasu S obchvatu města, zejména v místě napojení na silnici I/38, a řešit střet s územními záměry na výstavbu komerčního zařízení a vybavenosti areálu hřbitova.

viz vyhodnocení požadavků č. 17, 105, 106 a 211

230

Řešit celkovou koncepci vnitroměstské dopravy.

Územní plán řeší celkovou koncepci vnitroměstské dopravy a navrhuje úpravu komunikační sítě města především s ohledem na navrhované přeložky průjezdních úseků silnice I/34 a I/38 mimo zastavěné území města

68


číslo

požadavek zadání

09/2014

vyhodnocení splnění Havlíčkův brod.

231

Řešit dopravu v klidu vymezením nových parkovacích ploch a výstavbou parkovacích domů.

viz vyhodnocení požadavků č. 119, 121 a 122

232

Koordinovat koridor uvažované vysokorychlostní tratě s rozvojovými záměry (Havlíčkův Brod, Poděbaby, Občiny u Poděbab), stávajícím areálem letiště Havlíčkův Brod a navrhovanou trasou elektrického vedení ZVN a VVN v k.ú. Suchá u Havlíčkova Brodu.

Územní plán vymezuje v souladu s požadavky ZÚR KrV koridor vysokorychlostní železniční tratě jako koridor územní rezervy, v rámci něhož je zakázána jakákoli trvalá výstavba pro funkci bydlení (s výjimkou obytné zástavby pro níž je již vydáno pravomocné územní rozhodnutí nebo stavební povolení resp. s výjimkou obytné zástavby v plochách pro bydlení, které byly vydány platnou změnou ÚP) a zástavba určená pro jiné využití může mít jen dočasný charakter. Trasy el. vedení jsou s dalšími záměry, zejména vymezenými zastavitelnými plochami a plochami přestavby, koordinovány.

233

Zpřesnit trasu VRT pro minimalizaci negativních dopadů při průchodu územím s archeologickými nálezy a urbanisticky cenným územím Poděbaby.

Trasa koridoru územní rezevy pro umístění vedení vysokorychlostní železniční tratě je převzata ze ZÚR Kraje Vysočina.

234

Prověřit územní střet záměru vedení ZVN a silničního obchvatu města (v k.ú. Termesivy).

Střet bude řešen v rámci projektové dokumentace na základě přesného vedení trasy silničního obchvatu a umístění stožárů resp. detailního vedení trasy vedení ZVN.

235

Prověřit možnost řešení střetu navrhované trasy elektrického vedení ZVN se zájmy památkové péče - archeologické naleziště v k.ú. Termesivy.

Nové vedení je plánováno v trase stávajícího vedení. Nutno řešit opatřeními při výstavbě, po uvedení do provozu střet není na závadu.

236

Prověřit koordinaci tras elektrického vedení ZVN dle ÚP a elektrického vedení ZVN dle ZÚR v k.ú. Suchá u Havlíčkova Brodu.

Koncepce ÚP respektuje trasu podle ZÚR.

237

Koordinovat záměry dopravní a technické infrastruktury s ohledem na přírodní hodnoty území a nalézt přijatelné řešení případných střetů.

Koncepce ÚP je založena na mezioborové spolupráci v oblasti dopravní a environmentální projekce.

238

Přehodnotit vymezení zastavitelných ploch v záplavovém území, případně zvážit charakter navrhovaného funkčního využití.

Zastavitelné plochy jsou vymezeny v záplavovém území pouze v odůvodněných případech a jsou navrženy pro funkci, která je v záplavovém území přípustná, zejména zeleň. Využití ploch, resp. jejích částí, které jsou záplavovým územím dotčeny, je stanoveno v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

239

Obnovit či zajistit rekreační využívání ploch zeleně, posílit prostorotvornou funkci veřejné zeleně v zastavěném území, zvýšit podíl zeleně podél komunikací pro izolaci negativní vlivů dopravy.

Je koncepcí ÚP zajištěno.

240

Vymezit územní systém ekologické stability v souladu s Plánem ÚSES HB.

Územní systém ekologické stability je územním plánem vymezen na základě Plánu ÚSES HB (Ageris, s.r.o., 2008).

69


09/2014

číslo

požadavek zadání


241

Řešit územní střet záměru vodní nádrže Klanečná s prvkem ochrany přírody a krajiny – RBC v k.ú. Poděbaby.

Vodní nádrž Klanečná je vymezena jako územní rezerva pro umístění akumulační nádrže.

242

Řešit nevyhovující zásobování pitnou vodou v částech obce Jilemník, Klanečná a Veselice u Havlíčkova Brodu.


243

Řešit napojení na kanalizaci v částech obce Jilemník, Mírovka, Březinka u Havlíčkova Brodu, Klanečná, Květnov, Poděbaby, Suchá u H. Brodu, Termesivy, Zbožice.


244

Řešit plynofikaci částí obce Klanečná, Veselice u H. Brodu, Poděbaby, Jilemník, Mírovka, Zbožice.


245

Při vytváření nové koncepce dopravní a technické infrastruktury zohlednit stávající trasy vedení TI a DI včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem a řešit střety a omezení, které vzniknou vymezením nových rozvojových ploch.

Požadavek je koncepcí ÚP respektován.

246

Při vymezování rozvojových ploch zohlednit ochranu ZPF zejména v I. a II. třídě.

Pokud bylo možné alternativní umístění záměru, zastavitelné plochy a plochy změn v krajině byly vymezeny přednostně na plochách s nižšími třídami ochrany.

j) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE 247

Zohlednit realizované územní změny do nového Územního plánu města.


248

Posoudit návrh rozvojových ploch dle počtu obyvatelstva, jeho předpokládaného vývoje a poptávky po bydlení a dle potřeby ploch výroby a občanské vybavenosti.

Plochy změn v zastavěném území, tj. plochy zastavitelné a plochy přestavby, byly vymezeny na základě posouzení současného stavu, rozvojového potenciálu a potřeb města a jeho obyvatel.

249

Při vymezování nových rozvojových ploch pro bydlení zajistit optimální vazbu na okolní krajinu.

Jsou navrženy souvislé plochy zeleně s cílem propojení nových rezidenčních ploch a navazující příměstské krajiny. Je respektován koncept Zeleného okruhu s ohledem na stávající fragmentaci zeleně rozvojovými plochami v jeho původní ose.

250

Nové rozvojové plochy vymezovat s ohledem na možnosti dopravního napojení.

Veškeré nově navrhované rozvojové plochy mají zabezpečeno kapacitní dopravní napojení.

251

Prověřit aktuální stav ploch k přestavbě a navrhnout optimální funkční využití (výrobní areál Rozkoš, zahrádková osada Kokořín, Stříbrný Dvůr, bývalý areál Armády ČR při ul. Humpolecká).

Byl prověřen současný stav idenfikovaných brownfields a v územním plánu bylo navrženo vhodné funkční využití formou přestavby.

B.2. Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Návrh pokynů pro zpracování Návrhu ÚP Havlíčkův Brod byl schválen Zastupitelstvem města dne 12.12.2011 usnesením č. 453/11. Schválené pokyny stanovují následující požadavky: 70


číslo

požadavek pokynů

09/2014


a) POKYNY VYPLÝVAJÍCÍ ZE STANOVISEK DOTČENÝCH ORGÁNŮ A KRAJSKÉHO ÚŘADU 1

U návrhových lokalit, které navrhují bytovou, ale i průmyslovou nebo výrobní zástavbu a budou zasahovat do ochranného pásma lesa doplnit do podmínek využití území: „Zástavba nesmí být umisťována ve vzdálenosti menší než 25m od okraje katastrální hranice pozemku určeného k plnění funkcí lesa (PUPFL)“.

Podmínka byla doplněna do podmínek prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití (kapitola F výrokové části ÚP) pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování a plochy smíšené výrobní.

2

V odůvodnění v kapitole C.4. Limity využití území, doplnit v tabulkové části kategorie lesa podle § 6 lesního zákona – lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.

V kapitole Limity využití území jsou vymezeny pouze ty limity využití území, které se vyskytují v řešeném území, tj. správním území města Havlíčkův Brod. Jsou evidovány lesy hospodářské a lesy zvláštního určení, které jsou zároveň součástí předmětné tabulky limitů, plochy lesa ochranného se zde nevyskytují, v tabulce tedy uvedeny nejsou.

3

Jednoznačně odlišit, pojmenovat a nezaměňovat lokality „registrovaný významný krajinný prvek“ a „evidovaná lokalita ochrany přírody“, doplnit lokalitu „Louky u Čisté“.

Požadovaná úprava byla zapracována do kap. B.2 a do výkresu II.1 Koordinační výkres.

4

Do koordinačního výkresu doplnit zákres a označení MZCHU „Přírodní památky Šlapanka“ včetně ochranného pásma.

Přírodní památka Šlapanka byla do koordinačního výkresu (výkres II.1) doplněna.

5

Upravit plochy Z 79, Z 58 a Z 80, tak aby nebyly v kolizi s interakčním prvkem IP 27.

Plochy Z58 a Z79 byly redukovány (plocha Z80 byla z části integrována do plochy Z79)a interakční prvek IP27 byl integrován do plochy veřejné zeleně Z81 (zelený okruh).

6

Pro návrhové plochy zasahující nebo bezprostředně sousedící s územím vymezeným Naturou 2000 zapracovat závěry naturového posouzení.

Závěry hodnocení vlivů konceptu ÚP na lokality soustavy Natura 2000 jsou zapracovány do podmínek prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití kap. F) jako specifické podmínky pro plochy Z154 (DS), Z47 (VD) a P16 (VS).

7

Ze zastavitelných ploch bude vypuštěna plocha Z67 – plocha rekreace – rodinná rekreace, Z101, Z 56 – bydlení v rodinných domech městské a příměstské, Z102 – drobná a řemeslná výroba.

Plochy Z56, Z67, Z101 a Z102 byly vypuštěny z vymezených zastavitelných ploch.

8

V textové části C.2. – tabulkové části, doplnit u zastavitelných ploch ochranné pásmo lesa (např. Z111, Z76, Z53 atd.) a ochranné pásmo vodovodu a kanalizace (např. P09, P42, P43).

Výčet limitů, se kterými jsou vymezené plochy změn ve střetu, byl prověřen a upraven, v souladu s aktualizovanými ÚAP ORP Havlíčkův Brod. Vzhledem k charakteru údajů byla příslušná část přesunuta do textové části Odůvodnění ÚP, v souladu s požadavkem č. 28 schválených pokynů.

9

U všech ploch zařazených do „ploch výroby a skladování“ budou doplněny konkrétní podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách).

Pro plochy Z84, Z 85, Z 135 (VL), Z47, Z50, Z51, Z52, Z55, Z71, Z91, P02, P05, P20, P34, P41, P54 (VD), Z32, Z33, Z110 (VZ) a P16 (VS), jsou stanoveny základní regulace území pro ochranu významných pozitivních charakteristik krajinného rázu. Plocha P30 byla v souladu s pokyny pro úpravu návrhu ÚP vymezena jako stabilizovaná.

71


09/2014

číslo

požadavek pokynů


10

Zmenšení plochy Z07, k.ú Klanečná na výměru cca 0,6 ha a zařazení lokality do I. etapy výstavby, zbytek původně navržené lokality zakreslit jako rezervu.

Rozsah zastavitelné plochy Z07 byl redukován, zbývající část původního vymezení byla vymezena jako plocha územní rezervy R38.

11

Plochu Z14, k.ú. Perknov: v jižní části plochy doplnit stávající rodinné domy (dále jen RD) – stávající plocha, v severovýchodní části bude ponechána v návrhové ploše část pozemku 677/11, o výměře 2 400 m2, zbytek plochy Z14 převést do rezervy.

Vymezení plochy Z14 bylo upraveno v souladu s uplatněným požadavkem.

12

Plochy Z27 a Z28, k.ú.Poděbaby, místní část Horní Papšíkov, vyřadit z návrhu územního plánu (ÚP) Havlíčkova Brodu z důvodu nesouhlasu Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí, ochrany zemědělského půdního fondu.

Plochy Z27 a Z28 byly vypuštěny z vymezených zastavitelných ploch.

13

U plochy Z30, k.ú.Poděbaby, místní část Horní Papšíkov, opravit chybné označení v tabulkové části vyhodnocení na plochu dopravní infrastruktury a ponechat v návrhu ÚP.

Chybné označení bylo odstraněno v rámci aktualizace celého vyhodnocení záboru ZPF, v souladu s metodikou MMR a MŽP.9

14

U plochy Z135, k.ú. Mírovka, v tabulkové části vyjasnit funkční využití plochy. Nesoulad textové a tabulkové části.

Chybné označení v tabulkové části přílohy č. 1 Odůvodnění ÚP bylo odstraněno v rámci aktualizace celého vyhodnocení záboru ZPF, v souladu s metodikou MMR a MŽP.10

15

Upravit – zmenšit plochu Z149, k.ú. Suchá u Havlíčkova Brodu, místní část Svatý Kříž, na úroveň sousedních ploch Z146 a Z150.

Rozsah plochy Z149 byl upraven v souladu s uplatněným požadavkem. Plochy Z149 a Z150 byly s ohledem na polohu a na identický navrhovaný způsobvyužití spojeny.

16

U ploch Z21 a Z 97, k.ú. Havlíčkův Brod, v tabulkové části vyjasnit funkční využití ploch. Nesoulad textové a tabulkové části.

Chybné označení plochy Z97 bylo opraveno. Chybné označení plochy Z21 v tabulkové části přílohy č. 1 Odůvodnění ÚP bylo odstraněno v rámci aktualizace celého vyhodnocení záboru ZPF, v souladu s metodikou MMR a MŽP.11

17

Plochu K12 W, k.ú. Perknov a Havlíčkův Brod, ponechat jako plochu vodní v souladu s dokumentací „Protipovodňová opatření Havlíčkův Brod v lokalitě Perknov“. Dle projektové dokumentace je nezbytný zábor ZPF 0,914 ha, původní výměra - 1,633ha.

V grafické části Návrhu ÚP byla vymezena plocha dle DÚR v rozsahu celé stavby, tj. vlastního polderu (0,914ha) a souvisejících staveb a technických opatření (zatravnění, realizace protierozních mezí, příkopy, doprovodná zeleň). Tato opatření jsou nedílnou součástí záměru a představují zábor ZPF, musí být tedy zahrnuta do celkového záboru ZPF. Vymezení plochy a zábor půdy ZPF bylo doplněno a řádně

9

„Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ – společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (červenec 2011) 10 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ – společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (červenec 2011) 11 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ – společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (červenec 2011)

72


číslo

požadavek pokynů

09/2014

vyhodnocení splnění zdůvodněno.

18

Plochy Z56, Z100, Z101 a Z102 k.ú. Havlíčkův Brod, vyřadit z návrhu územního plánu Havlíčkova Brodu z důvodu nesouhlasu Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí, ochrany zemědělského půdního fondu.

Plochy Z56, Z101 a Z102 byly z vypuštěny z vymezených zastavitelných ploch. Požadavek na vypuštění plochy Z100 je v rozporu s požadavkem e) 101. S ohledem na polohu plochy Z100 v proluce mezi zastavitelnou plochou Z94 a plochou územní rezervy R17 byla původní plocha Z100 vymezena jako plocha územní rezervy a byla přičleněna k ploše R17.

19

Plochu Z54, k.ú Havlíčkův Brod, ponechat v ploše pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské, bude rozdělena na dvě etapy výstavby.

Plocha Z54 byla rozdělena do 2. části – I. a II. etapa, v souladu s uplatněným požadavkem.

20

Seznam nemovitých kulturních památek přesunout z textové návrhové části do textové části odůvodnění a doplnit chybějící údaje: kulturní památky - v místní části Klanečná – památník padlých ruských vojáků a smírčí kříž, v místní části Poděbaby – smírčí kříž, venkovská usedlost č.p.1, venkovská usedlost č.p.2, v místní části Zbožice – kříž, v místní části Svatý Kříž – kostel Nanebevzetí sv. Kříže, v části Havlíčkův Brod – Šupichova vila, Nádražní ulice č.p.128 (nově prohlášená kulturní památka, srpen 2010).Ve výčtu památek je uveden měšťanský dům č.p.32 na Smetanově náměstí, který již neexistuje.

Seznam nemovitých kulturních památek byl doplněn a přesunut do textové části Odůvodnění ÚP.

21

Do textové části odůvodnění doplnit ke kulturním památkám rejstříková čísla kulturních památek dle Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.

Rejstříková čísla byla doplněna do tabulkového seznamu evidovaných nemovitých kulturních památek.

22

Kulturní památky, národní kulturní památky a městská památková zóna budou zakresleny viditelnou grafickou značkou. Střed města – památková zóna a nejbližší okolí – zpracovat v podrobnějším měřítku (viz. připomínky pořizovatele).

Evidované kulturní památky jsou vymezeny v koordinačním výkrese. Snížená viditelnost je daná množstvím jevů, které je nutné v tomto výkrese zobrazit, čímž může docházet k jejich částečnému překryvu. Lepší orientaci umožní detail koordinačního výkresu v podrobnějším měřítku 1:2000, který byl zpracován na základě uplatněného požadavku.

23

Do odůvodnění konceptu územního plánu Havlíčkův Brod doplnit závěry z prověření koordinace územního plánu s vydanými nebo rozpracovanými územními plány sousedních obcí. ÚP jsou k nahlédnutí u pořizovatele nebo na internetových stránkách města – www.muhb.cz.

Byla prověřena návaznost na území sousedních obcí dle platné ÚPD, výsledky byly zapracovány do textové části Odůvodnění Návrhu ÚP – kapitola A.3. – Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů.

24

Do odůvodnění konceptu územního plánu Havlíčkův Brod doplnit vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů, včetně souladu s Politikou územního rozvoje (PÚR) 2008 a

Soulad s PÚR, ZÚR Kraje Vysočina a koordinace využívání území z hlediska širších vztahů byly doplněny do textové části Odůvodnění Návrhu ÚP – kapitoly A.1 – A.3.

73


číslo

požadavek pokynů

09/2014


Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina (ZÚR KrV). 25

Do návrhu ÚP zapracovat vyhodnocení souladu řešení ÚP i s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, PÚR 2008 byla schválena po vydání ZÚR KrV.

Vyhodnocení souladu s republikovými prioritami ÚP dle PÚR 2008 bylo doplněno do textové části Odůvodnění Návrhu ÚP – kapitola A.1. – Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje.

26

Záměr E7 (PÚR 2008), v konceptu ÚP Havlíčkův Brod VT01, vymezit jako koridor územní rezervy v šířce 600m, opravit i textové části návrhu ÚP, případně prověřit zúžení tohoto koridoru tak, aby byl v souladu s připravovanou aktualizací ZÚR kraje Vysočina.

Koridor podle záměru E7 ZÚR je vymezen podle Aktualizace č.1 ZÚR a upřesněn podle aktuálních podkladů ČEPS, a.s.

27

Opravit a doplnit text v článku (24), který se týká vymezení koridorů pro umístění technické infrastruktury.

Text byl upraven ve smyslu pokynů.

28

Z textové návrhové části (výroku) vypustit informace popisného charakteru, konstatování stavu, stávající ochranná pásma, různé výpočty, odkazy a citace ze zákonů, norem a jiných podkladů řešení. Veškeré informace, které nejsou předmětem schvalování, uvést v textové části odůvodnění.

Bylo upraveno v souladu s požadavkem.

29

Termín současně zastavěné území opravit (již se nepoužívá) na zastavěné území a doplnit datum, ke kterému je zastavěné území vymezeno. Opravit i v text. části odůvodnění.

Terminologie byla upravena a bylo doplněno datum, ke kterému se vymezuje hranice zastavěného území.

30

Na str.108 textové části opravit odkaz pod čarou č.43) – změna č.22 ÚPSÚ byla schválena (ne vydána) v roce 2006.

Text poznámky byl upraven v souladu s uplatněným požadavkem.

31

Prověřit a doplnit zařazení komunikací do tříd (Žižkova, Dolní, Jihlavská ul., propojení Ovčín – Novotnův Dvůr) a napojení místních komunikací na silnice (napojení ul.Kpt. Nováka).

Ulice Žižkova a Dolní jsou zařazeny dle v současné době platného zařazení silnic na území Kraje Vysočina do kategorií a tříd jako stávající silnice II/150 s návrhem možného budoucího zařazení do kategorie/třídy silnice III. třídy nebo místní komunikace v souvislosti s realizací přeložek silnic I/34 a I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod (jihozápadní a jihovýchodní obchvat). Komunikace propojující Ovčín a Novotného Dvůr je nově vymezena jako místní komunikace III. třídy funkční skupiny C – obslužná s funkcí obslužnou. Napojení ul. Kpt. Nováka na ulici Lipnická je opraveno.

32

Upravit část plochy Z68 (ul. Kpt. Nováka) je již zastavěna.

Vymezení plochy Z68 bylo upraveno v souladu se skutečným stavem zastavění.

33

U jihovýchodního segmentu obchvatu, na který je vydáno územní rozhodnutí, doplnit

Navrhované ochranné pásmo navrhovaného jihovýchodního

74


číslo

34

35

09/2014

požadavek pokynů


ochranné pásmo silnice.

obchvatu je vymezeno.

Silnice I. třídy I/34 a I/38 budou v návrhu označeny jako silnice I. třídy podle stávajícího stavu. Předpokládané převedení jednotlivých úseků silnic do nižší kategorie, v souvislosti s výstavbou jihovýchodního segmentu, bude uvedeno v textové části odůvodnění.

Veškeré silnice na území města Havlíčkův Brod jsou vymezeny dle v současné době platného zařazení silnic na území Kraje Vysočina do kategorií a tříd jako stávající silnice.

Do koordinačního výkresu doplnit izofony hladin hluku dle zpracované hlukové mapy na vybraných komunikacích.

Do koordinačního výkresu jsou dle Hlukové mapy města Havlíčkův Brod (DHV CR, spol. s r.o., 2010) doplněny izofony hladin akustického tlaku A pro noční dobu LAn = 50 dB a a denní dobu LAd = 60 dB (hygienické limity hladin hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) v rozsahu průjezdního úseku silnice I/34, I/38 a II/150 v centrální části města, pro níž je hluková mapa zpracována. Pro všechny plochy změn s možností umisťování staveb se stanovenými hygienickými limity hladin hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb dle platných právních předpisů, které jsou zasaženy jednou ze dvou vymezených izofon je stanovena podmínka, že stavby se stanovenými hygienickými limity hladin hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb dle platných právních předpisů je možné umisťovat jen podmíněně přípustně, a to pouze za podmínky prokázání splnění stanovených hygienických limitů hladin hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb dle platných právních předpisů.

Stávající úseky silnic, u kterých se předpokládá v souvislosti s realizací přeložek silnic I/34 a I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod (jihozápadní a jihovýchodní obchvat) změna zařazení do kategorií a tříd, jsou v rámci navrhované koncepce dopravní infrastruktury obecně označeny jako komunikace s možností změny zařazení do kategorie/třídy silnice nižší třídy nebo místní komunikace. Územní plán nenavrhuje v rámci závazné části ÚP konkrétní zařazení těchto překládaných úseků silnic do kategorií a tříd, protože toto zařazení je závislé jednak na dohodě stávajícího a potenciálního budoucího vlastního vlastník příslušné komunikace a nakonec na rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu. Toto rozhodnutí proto ÚP nemůže s jistotou předjímat (maximálně doporučit).

Výše uvedená podmínka je stanovena pro plochy: P08, P10, P24, P27, P32, Z23, Z42, Z53, Z54-1, Z54-2, Z58, Z59, Z68, Z79, Z82, Z94-1, Z94-2, Z95A, Z95B, Z95C, Z95D, Z95E, Z95F, Z141, Z142, Z156, Z165, Z183 36

V navržených lokalitách podél komunikací nadlimitně zasažených hlukem z dopravy a zařazených do ploch bydlení - bydlení v rodinných domech - městské a příměstské a ploch smíšených obytných – venkovských bude stanoveno, že bydlení je možné pouze na základě hlukové studie, která prokáže dodržení hygienických limitů


75


číslo

požadavek pokynů

09/2014


hluku. 37

Do textové části a odůvodnění doplnit požadavky na zajištění požární ochrany a požadavky civilní ochrany dle příslušných předpisů.

Požadavek na zajištění požadovaných parametrů přístupových komunikací (šířkového uspořádání komunikací) pro požární techniku vyplývá z platné legislativy a možnost řešení je mimo podrobnost a věcný rámec řešení územního plánu. Požadavek na zajištění požární vody byl zapracován do textové části i odůvodnění. Požadavky civilní ochrany jsou respektovány, podmínka jejich splnění vyplývá z platných právních předpisů.

38

Podmínky pro umisťování staveb stanovené Ministerstvem obrany budou zapracovány do podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. Z návrhu územního plánu bude vypuštěno označení objektů důležitých pro obranu státu (letiště), budou ponechána pouze ochranná pásma letiště.

Označení objektů důležitých pro obranu státu bylo vypuštěno. Povinnost vydání územního rozhodnutí jen na základě souhlasného stanoviska Ministerstva obrany vyplývá ze závazných právních předpisů, resp. §175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a §29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, v platném znění.

b) POKYNY VYPLÝVAJÍCÍ Z PŘIPOMÍNEK DALŠÍCH ORGANIZACÍ 1

Do návrhu ÚP Havlíčkův Brod opravit vodovod mezi Perknovem a Chlístovem – není návrh, ale je již uveden do provozu.

Bylo doplněno do textové i grafické části Návrhu ÚP.

2

Doplnit kanalizaci z obytné zóny Rozkoš do kanalizačního sběrače u Sázavy.

Bylo doplněno do grafické části Návrhu ÚP.

3

Doplnit navrhované vodovodní propojení mezi ulicí Údolní a návrhovou lokalitou Nad Skalkou.


4

Doplnit stávající kanalizaci v Dolním Pašíkově.


5

Chybí navrhovaná kanalizace (propojení) do projektované čerpací stanice, místo zaústění společného výtlaku s Horním Papšíkovem je na Lipnické ulici špatně zakresleno.


6

Doplnit stávající odlehčovací stoku z areálu letiště do Dolního Pašíkova.


7

Opravit trasu projektované kanalizace (čerpání odpadních vod) z Herlif do Havlíčkova Brodu, konec Mírové ulice.


8

Doplnit navrhované odkanalizování Novotného Dvora a čerpání do Havlíčkova Brodu, U Nové silnice, I.a II. etapa.


9

Doplnit stávající vodovod z Baštínova pro průmyslový areál Baštínov (dříve ACHP).


10

Doplnit stávající vodovod z Mírovky do Bartoušova.


76


09/2014

číslo

požadavek pokynů


11

Úpravy uvedené v bodech 1 -10 doplnit a opravit v textové části návrhu ÚP a odůvodnění.

Bylo doplněno a opraveno v textové části Návrhu ÚP.

12

Číselně označit silnici III/3447 Knyk – Horní Krupá.

Číselné označení silnice III/3447 Knyk – Horní Krupá je doplněno.

13

V návrhu ÚP opravit dimenzi potrubí společnosti MERO ČR, a.s.: ropovod DN 500, DOK, el. přípojka NN a ropovod IRČ DN 500.

Bylo opraveno, dimenze potrubí byla doplněna do textové části Návrhu ÚP.

c) POKYNY VYPLÝVAJÍCÍ Z NÁMITEK, KTERÉ BYLY ZOHLEDNĚNY 1

Vymezení nové zastavitelné plochy na parc.č. 182/7, v k.ú. Poděbaby. K ploše se vztahuje podmínka Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství „Zástavba nesmí být umisťována ve vzdálenosti menší než 25 m od okraje katastrální hranice pozemku určeného k plnění lesa (PUPFL)“, která bude zapracována do podmínek využití území pro tuto plochu.

Parcela č. 182/7 byla zahrnuta do zastavitelného území rozšířením zastavitelné plochy pro bydlení Z26.

2

Vymezení nové zastavitelné plochy na části pozemku parc.č. 929/9, Baštínov, v k.ú. Mírovka, výměra 2 400 m2.

Na uvedené parcele byla vymezena zastavitelná plocha Z174 s navrhovaným způsobem využití BV – bydlení v rodinných domech – venkovské. Následně byla plocha v souladu s pokyny pro úpravu návhu ÚP a s ohledem na střet s koridorem TI vypuštěna.

3

Do návrhu ÚP začlenit do plochy přestavby P16 – plocha smíšená výrobní, dotčené parcely č. 7324, 7325, 7326, 3426/7, 3426/8, 3426/9, 3442, 3443, 3449/1, 3449/2, 3426/4, 3426/10 v k. ú Havlíčkův Brod na podkladu aktualizované katastrální mapy a zapracovat do textové části doporučení z Opatření pro minimalizaci negativního ovlivnění předmětu ochrany EVL – vranky obecné při budoucí realizaci navržených ploch výroby.

Rozsah plochy P16 byl upraven, závěry hodnocení vlivů konceptu ÚP na lokality soustavy Natura 2000 jsou zapracovány do podmínek prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití kap. F).

4

Návrhovou plochu Z54 – bydlení v RD městské a příměstské, v k.ú. Havlíčkův Brod, ponechat v návrhu ÚP s rozdělením plochy do dvou etap a do plochy zapracovat úpravu silnice III/03810 – chodník v ulici Mírová. K ploše se vztahuje podmínka Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství „Zástavba nesmí být umisťována ve vzdálenosti menší než 25m od okraje katastrální hranice pozemku určeného k plnění lesa (PUPFL)“, která bude zapracována do podmínek využití

Pro plochu Z54 bylo stanoveno pořadí změn v území (etapizace). Podmínka umísťování zástavby ve vzdálenosti menší než 25 m od hranice pozemku lesa byla stanovena pro všechny plochy bydlení, které zasahují do ochranného pásma lesa. Stabilizované plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) zahrnuje celý prostor mezi hranice pozemků rodinných domů po obou stranách ulice Mírová a obsahuje tak také úpravu chodníku podél silnice III/03810.

77


číslo

požadavek pokynů

09/2014


území pro tuto plochu. 5

K návrhové ploše Z23, v k.ú. Poděbaby, zapracovat do podmínek využití ploch doporučení na realizaci protihlukových opatření.

Využití plochy Z23 pro umisťování staveb se stanovenými hygienickými limity hladin hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb dle platných právních předpisů je v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití stanoveno jako podmíněně přípustné, a to pouze za podmínky prokázání splnění stanovených hygienických limitů hladin hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb dle platných právních předpisů.

6

Změnit využití pozemků parc.č. 3060/5, 3060/7 a 3060/8 v k.ú. Havl.Brod z ploch veřejné zeleně na plochu VD – plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba.

Na těchto pozemcích byla vymezena plocha přestavby P53 s navrhovaným využitím drobná a řemeslná výroba, v regulativech byla stanovena podmínka zachování vzrostlé zeleně na J a Z okraji plochy.

7

Zařazení části pozemku parc.č. 490/1 v k.ú. Termesivy o výměře 2900 m2 do plochy VL – plocha výroby a skladování – lehký průmysl.

Příslušná část pozemku v návaznosti na stabilizovanou plochu výroby v lokalitě Juliin Dvůr byla vymezena jako zastavitelná plocha Z172 s navrhovaným využitím lehká výroba.

8

Změnit využití pozemků parc.č. 13/1, 14/1 a 15/1 v k.ú. Jilemník z ploch VZ - veřejné zeleně na plochu ZS - zeleň soukromá.

Způsob využití ploch byl upraven na ZS.

9

Návrhovou plochu Z93, k.ú. Šmolovy, ponechat jako plochu lesní – NL.

Zastavitelná plocha Z93 byla vypuštěna, v tomto rozsahu byla vymezena plocha stabilizovaná se způsobem využití NL.

10

Rozšíření stávající plochy OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura (bude změněno dle pokynů pořizovatele I.5., bod 7 na OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední) na pozemky parc.č.1860/1 a 1860/3, k.ú. Havlíčkův Brod. Plocha občanského vybavení bude, v jižní části pozemků parc.č. 1860/1 a 1860/3, vymezena cca 15m od hranice komunikace, za podmínky zachování stávající vzrostlé zeleně v jižní části těchto pozemků. Na pozemcích bude v maximální možné míře zachována vzrostlá zeleň tak, aby došlo k přirozenému propojení zeleně a stabilizované zástavby. Podmínka zachování vzrostlé zeleně bude zapracována do podmínek využití území pro tuto plochu.

Na uvedených parcelách byla vymezena plocha přestavby P49 s navrhovaným využitím OM. Podmínka zachování zeleně byla stanovena v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (kapitola F Návrhu ÚP).

11

Vymezení zastavitelné plochy na pozemku parc.č. 91 v k.ú. Březinka u Havlíčkova Brodu tak, aby svým rozsahem navazovala na stávající plochu SV – plocha smíšená obytná - venkovská, vymezenou v konceptu ÚP. Do podmínek využití území, kap. F., bude doplněno upozornění, na

Na uvedené parcele byla vymezena plocha Z162 s navrhovaným způsobem využití SV. Podmínka umístění zeleně do OP silnice byla stanovena v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (kapitola F Návrhu ÚP).

78


číslo

požadavek pokynů

09/2014


respektování OP silnice III.tř., kde může být umístěna pouze zeleň.

d) POKYNY VYPLÝVAJÍCÍ Z PŘIPOMÍNEK, KTERÉ BYLY ZOHLEDNĚNY 1

Bytový dům č.p.1879/1880 parc.č.4517/1,4517/2, k.ú. Havlíčkův Brod, na Smetanově náměstí vymezit jako přestavbou plochu (viz. podklady předané DHV CR 25.3.2010).

Vzhledem k již realizované demolici obou objektů byly parcely integrovány do plochy smíšené centra města (SC), která umožňuje umísťování objektů a zařízení s jiným využitím než bydlení.

2

V návrhu ÚP Havlíčkův Brod bude vymezena nová návrhová plocha na části pozemku parc.č. PK 138 a 140 v k.ú Perknov, zbývající části těchto pozemků budou zařazeny do rezervy – plocha bydlení – bydlení v rodinných domech – městské a příměstské.

V souladu s grafickou přílohou pokynů pro zpracování Návrhu ÚP byla v lokalitě Perknov v návaznosti na zastavitelnou plochu Z12 vymezena nová zastavitelná plocha s navrhovaným využitím bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI (rozšířením plochy Z12) a plocha územní rezervy R39 pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI.

e) POKYNY VYPLÝVAJÍCÍ Z POŽADAVKŮ POŘIZOVATELE 1

Plocha R25 (Kyjovská) – změnit na návrhovou plochu VD – výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba (rozšíření plochy Z91).

Plocha byla vymezena jako plocha zastavitelná a začleněna do plochy Z91 s navrhovaným využitím výroba drobná a řemeslná VD.

2

Kyjovská, parc.č.5333 – budova střelnice změnit využití z DS - plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava na OS – občanské vybavení – tělovýchova a sport, případně stanovit nové podmínky pro využití území – plochy sportovní střelnice.

Parcela byla vymezena jako plocha občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OS.

3

Plocha Z55 (Kyjovská) – upravit – zmenšit plochu VD - výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba dle stávajícího územního plánu sídelního útvaru (ÚPSÚ), navrhované rozšíření k vodnímu toku není žádoucí.

Rozsah plochy Z55 byl upraven.

4

Rezervu R24 (Kyjovská) - převést do návrhových ploch.

Parcela byla vymezena jako plocha změn v krajině a začleněna do plochy K11 s navrhovaným využitím zeleň ochranná a izolační.

5

Přestavbové plochy P17, 18 a 35 Smetanovo nám. – do těchto ploch přestavby patří i bytový dům č.p.1879/1880, parc.č.4517/1,4517/2 (viz. podklady předané DHV CR 25.3.2010) .

viz vyhodnocení požadavku pokynů d)1.

6

Plocha Z68 (Humpolecká, proti Stavbě) – částečně zastavěna, upravit dle katastru nemovitostí (KN).

Rozsah plochy Z68 byl upraven v souladu se skutečným stavem využití území.

7

Parc.č.1844 a okolní pozemky označené jako plochy OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura (Žižkova ul., penzion fi SMART) – změnit využití plochy na OM – občanské vybavení – komerční zařízení

Způsob využití plochy byl upraven v souladu se skutečným stavem (OM).

79


číslo

požadavek pokynů

09/2014


malá a střední. 8

Plochy BI – bydlení v rodinných domech (zahrady pod Žižkovou ul. za RD a zahrady u RD pod ul. Bělohradskou, směrem k řece) – změnit na plochy ZS – zeleň soukromá a vyhrazená.

Plochy zahrad, které byly původně součástí ploch bydlení, byly vymezeny jako plochy zeleně soukromé a vyhrazené ZS.

9

Pohledští Dvořáci (Hamry) – doplnit stavbu pro výrobu – parc.č. 3458 a 7462 k.ú. Havl.Brod.

Byla vymezena plocha změny – s navrhovaným využitím pro drobnou řemeslnou výrobu, v souladu s předaným rozhodnutím o umístění stavby (vydáno 03/2010).

10

Zrušit přestavbovou plochu P45 (VD06) – parkoviště u nemocnice – stávající plocha DS - plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava.

Parkoviště bylo vymezeno jako stabilizovaná plocha DS.

11

Rozšířit návrhovou plochu Z106 (u nemocnice) jihozápadním směrem dle dat z katastru nemovitostí – stav. úřadu; na parc.č. 734/1, 3961 a části parc.č.788/11 je v současné době parkoviště - tuto plochu označit jako DS - plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava.

Na parcele č. 786/9 v návaznosti na zastavitelnou plochu Z106 byla vymezena stabilizovaná plocha bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI), v souladu se skutečným stavem (realizovaný RD) a údaji z KN. Na parcelách č. 797/3, 797/2, 2322/8, 2322/10 a 795/5 (původně plochy Z78 a Z103) byla vymezena stabilizovaná plocha občanského vybavení (OV), v souladu se skutečným stavem a údaji z KN. Úpravou vymezení došlo k přerušení zeleného okruhu, což bylo následně kompenzováno redukcí plochy Z78 v její severní části a rozšíření plochy veřejné zeleně Z105 až na hranici areálu psychiatrické léčebny. V Návrhu ÚP byla vymezena stabilizovaná plocha DS v rozsahu stávajícího parkoviště a zároveň plocha zastavitelná (DS) pro rozšíření parkoviště v souladu s vydaným ÚR (9/2009).

12

Plocha R18 (U Žabince) – není rezerva, ale stávající návrhová plocha – území bydlení městského typu – obecné (viz. změna č.17 ÚPSÚ Havlíčkův Brod).

Plocha územní rezervy R18 byla vymezena jako plocha zastavitelná s navrhovaným využitím – bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) Z176.

13

Parc.č. 930/6 (Masarykova ul., pod Penny) – změnit využití plochy z TI – technická infrastruktura - inženýrské sítě na DS plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava, na ploše jsou umístěny halové garáže.

Způsob využití plochy byl upraven v souladu se skutečným stavem (DS).

14

Parc.č. 3604/6 (Dolní ul.) – změnit využití plochy z SC - plocha smíšená obytná – centrální zóna na DS - plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava.

Jako plochy dopravní infrastruktury silniční jsou vymezeny pouze silnice a páteřní městské komunikace. Uvedená komunikace je čistě pro pěší a má proto charakter veřejného prostranství, byla proto vymezena jako stabilizovaná plocha veřejného prostranství (PV).

15

Parc.č. 651/6, 651/10 (Ledečská ul.) – změnit využití plochy z TO - technická infrastruktura – stavby a zařízení pro nakládání s odpady, na jiné využití

Parcely byly vymezeny jako stabilizovaná plocha VD – drobná a řemeslná výroba.

80


číslo

požadavek pokynů

09/2014


(stávající čerpací stanice PHM a sklad stavební firmy). 16

Parc.č. 7165, 1922/3 (BělohradskáKaufland) – není přestavbová plocha P27, je stávající plocha OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední.

Parcely v rozsahu areálu Kaufland byly vymezeny jako plocha stabilizovaná OM – občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední.

17

Bělohradská ul. – zákres parkoviště u bytového domu, parc.č. 293/1 a 295/6.

Na vymezených parcelách je vymezena stabilizovaná plocha dopravní infrastruktury siniční (DS).

18

Plocha P34 (Žižkov – Mateza) – vymezit návrhovou plochu VD – drobná a řemeslná výroba na jižní část pozemku parc.č.1777/13 o výměře 170 m2 a východní část pozemku parc.č.1777/100 o výměře 1470 m2 (územní rozhodnutí předáno DHV CR 16.4.2009).

Plocha P34 byla rozšířena v souladu s ÚR, s navrhovaným způsobem využití VD – drobná a řemeslná výroba.

19

Havířská ul. (HBH odpady s.r.o. + plocha směrem k Baštínovu) – úprava plochy dle stávajícího ÚPSÚ.

Území bylo vymezeno jako plocha přestavby s navrhovaným způsobem využití VD – drobná a řemeslná výroba, v souladu s ÚPSÚ.

20

Havířská ul. – Průmyslová – doplnit stávající kruhový objezd.

Stabilizovaná plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) byla v místě nově vybudovaného kruhového objezdu na křížení ulice Průmyslová a Havířská rozšířena v rozsahu dle skutečného stavu.

21

Plocha Z40 (Šubrtova ul.) - změnit využití plochy z navrhované OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura na stávající SC - plocha smíšená obytná – centrální zóna, případně BI – bydlení v rodinných domech (oprava - výkresy a text. část).

S ohledem na přehodnocení záměru byla plocha vymezena jako stabilizovaná se způsobem využití – plocha smíšená obytná městská (SM).

22

Plocha P31 (Výšina, u Domova důchodců) – změnit navrhované využití plochy z BI – bydlení v rodinných domech, na OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura (příp. DS - plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava).

Navrhovaný způsob využití byl upraven na plochu občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV).

23

Plochy P32 a P33 (Výšina, pod domovem důchodců) – sloučit do jedné přestavbové plochy

Zastavitelné plochy P32 a P33 byly sloučeny a vymezeny jako plocha s navrhovaným způsobem využití SM – plocha smíšená městská.

24

Využití území v ulici Humpolecká, U Panských a dalších vedlejších ulic ústících na Humpoleckou ulici, změnit z SM - plocha smíšená obytná městská na BI – bydlení v rodinných domech, případně upravit podmínky využití území tak, aby odpovídaly současnému stavu využití (rodinné domy, bytové domy a drobná výroba); Humpolecká ul., parc.č. 2786/1 – část je

Byly upraveny podmínky pro využití území ploch SM v rámci kapitoly F – Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Plocha územní rezervy R09 byla rozšířena na celý rozsah parcely č. 2786/1.

81


číslo

požadavek pokynů

09/2014


R09, druhou část pozemku zařadit také do rezervy nebo jako návrhovou plochu. 25

Ul. U Trojice - u čp.2074 (část pozemku parc.č.1736/1, která je v konceptu ÚP zakreslena jako plocha BI – bydlení v rodinných domech, a parc.č. 6678) změnit využití plochy z BI – bydlení v rodinných domech na DS - plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava. Ul. U Trojice – č.p. 2006, 2069, 2084 a 2074 a ul. U Stadionu – č.p. 2009, 2010, 2080, 2097 a 2187 a okolí – upravit plochy dle informací vycházejících z katastru nemovitostí (KN) – bydlení, zahrady, veřejná zeleň.

Na pozemcích parc. č. 1736/1 a 6678 se nachází garáž rodinného domu s příjezdovou komunikací, které tvoří nedílnou součást plochy bydlení (RD).

26

Havlíčkova ul. (Baukomplex), čp. 2034, parc.č. 1190/1 - změnit využití plochy VD – plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba (v budově čp.2034 jsou umístěny i ordinace lékařů).

Parcela byla vymezena jako stabilizovaná plocha SM – smíšená městská. Stávající využití plochy je v souladu s hlavním a přípustným využitím dle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití.

27

Beckovského ul. (Mahlerova vila) čp. 2197, parc.č.715/5 a 724/19 - změnit využití plochy z OV - občanské vybavení – veřejná infrastruktura na SC – plocha smíšená obytná – centrální zóna (příp. i jiné odpovídající využití).

Plocha byla vymezena jako stabilizovaná se způsobem využití – plocha smíšená obytná centra města (SC).

28

Parc.č. 1646/6 a 745/2, hřiště u ZŠ na Žižkově a Wolkerova – změnit z OV občanské vybavení – veřejná infrastruktura, na OS – občanské vybavení – tělovýchova a sport .

V části ploch OV v rozsahu stávajících sportovních zařízení byly vymezeny stabilizované plochy OS – občanské vybavení – tělovýchova a sport.

29

Sokolovská ul. (Vysočany) parc.č 2073/8, 2038/57 – změnit využití plochy z ZP – zeleň přírodního charakteru na ZV – veřejnou zeleň (územní rozhodnutí na sportovní a dětské hřiště).

Způsob využití uvedených parcel byl upraven na plochy veřejné zeleně (ZV).

30

Mírová ul. (Vysočany) – nezastavěnou plochu na parc.č. 2021/1 u domu čp. 3846 změnit z BI – bydlení v rodinných domech na ZS – zeleň soukromá a vyhrazená.

Požadavek byl respektován, příslušná část parcely byla vymezena jako plocha ZS – zeleň soukromá a vyhrazená.

31

Jihlavská ul. (u AUTO RACEK) – parc.č. 385/20 - změnit využití plochy z TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě na OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední.

Požadavek byl respektován, parcela byla vymezena jako plocha OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední.

32

Lidická ul. – parc.č. 389/17 č.p.1043 – změnit využití plochy z BV - bydlení

Na uvedené parcele byla vymezena plocha stabilizovaná s využitím OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá

Na parcelách těsně přiléhajících k vodní ploše byly v zájmu ochrany tohoto území vymezeny stabilizované plochy zeleně soukromé / veřejné. Podél ul. U Stadionu byla vymezena stabilizovaná plocha zeleně veřejné s cílem zajištění prostupnosti území.

82


číslo

09/2014

požadavek pokynů


v rodinných domech – venkovské na OM občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední.

a střední.

33

Plocha Z67 – rekreace u přehrady – odstranit z návrhu.

Plocha Z67 byla z vypuštěna z vymezených zastavitelných ploch.

34

Plochy rekreace označit jako plochy rekreace – individuální rekreace zahrádkářské osady – dle stávajícího ÚPSÚ (plochy RI – rodinná rekreace, u Žabince a při výjezdu z HB směrem na Chotěboř-po pravé straně).

Stabilizované plochy rekreace u Žabince a podél silnice II/344 byly vymezeny jako plochy rekreace v zahrádkových osadách, část původního rozsahu plochy RI podél silnice II/344 byla vymezena jako plocha smíšená obytná – rekreační v souladu se skutečným stavem a KN (realizován rodinný dům).

35

Nerozšiřovat území stávajících samot a samostatných chat, které leží v okolí Havlíčkova Brodu, upravit v souladu s informacemi z katastru nemovitostí, tzn. označení jednotlivých chat a domů jako RI – rodinná rekreace, BV - bydlení v rodinných domech – venkovské apod., okolní pozemky nezařazovat jako plochy pro rekreaci nebo bydlení, ale tak jak jsou zapsány v katastru, např. jako ZS – zeleň soukromá a vyhrazená (zahrady), LP – lesní plochy. Týká se i všech k.ú. spadajících pod správní území Havlíčkova Brodu.

Rozsah vymezených ploch s objekty „samot“ byl v Návrhu ÚP upraven.

36

Pražská ul., hřbitov – vymezit rezervu pro rozšíření hřbitova.

Pod stávajícím areálem městského hřbitova byla vymezena ploch územní rezervy R40 s navrhovaným využitím OH – občanská vybavenost – hřbitovy.

37

Jednoznačné určení ploch parkovišť u obchodních center (u OD Alej parkoviště – DS - plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava, u ostatních obchodních center plocha OM - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední).

Jako samostatné plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) jsou vymezena pouze plošně rozsáhlá zařízení pro dopravu v klidu (parkoviště na terénu, hromadné garáže – parkovací domy, řadové (skupinové) garáže) sloužící širokému okruhu uživatelů resp. široké veřejnosti. Jedná se např. o všechny plošně rozsáhlé lokality řadových (skupinových) garáží na obvodu města sloužící odstavování vozidel obyvatel kterékoli části města, plochy hromadných garáží – parkovacích domů a dále vybraná veřejná parkoviště v centrální části města (např. u KD Ostrov, na místě bývalého autobusového nádraží, u nemocnice apod.) Všechna zařízení dopravy v klidu plošně méně rozsáhlá a navíc sloužící prokazatelně převážně pro pokrytí lokálních potřeb parkování nebo odstavování vozidel místních obyvatel resp. uživatelů území, tedy např. parkoviště či řadové (skupinové) garáže v obytných souborech, parkoviště sloužící konkrétnímu zařízení občanské vybavenosti (např. u supermarketů), parkoviště určená pro zaměstnance výrobních areálů apod. jsou integrována v příslušných plochách s rozdílným způsobem využití bez explicitního vymezení.

38

Výkres VPS, list A + text.část (popis

Popis VPS je doplněn dle požadavku.

83


číslo

požadavek pokynů

09/2014


koridoru VPS) – doplnění označení koridoru VD10 – koridor silnice I/38 pro homogenizaci. 39

Výkres VPS, list J, vodní a odpad. hospodářství – doplnění označení VPS – VT 18 (kanalizace Mírovka).

VPS byla v souladu s požadavky novelizované legislativy účinné od 1.1.2013 nahrazena věcným břemenem.

40

Výkresy VPS,

Výčet veřejně prospěšných opatření v kapitole H - Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo – byl doplněn.

list D – PU 146 ( k.ú. Havl.Brod) není v tabulce v kapitole H (251) list E – PU 149 (k.ú. Jilemník) není v tabulce v kapitole H (251) list F – PU 134 (k.ú. Březinka) není v tabulce v kapitole H (251) 41

V zájmu přehlednosti a čitelnosti výkresů zpracovat střed města – památková zóna a nejbližší okolí - v měřítku 1: 2 000, jedná se zpracování koordinačního výkresu.

Detail koordinačního výkresu pro střed města v měřítku 1:2000 byl zpracován a je součástí grafické části dokumentace Odůvodnění ÚP.

42

Parc.č. 3824/1 (U Panských) – změnit využití plochy z BI – bydlení v rodinných domech na jiné odpovídající využití, např. ZO – zeleň ochranná a izolační, ZV – zeleň soukromá a vyhrazená.

Požadavek byl respektován, parcela byla vymezena jako plocha ZV – veřejná zeleň.

43

V souladu se stávajícím ÚPSÚ a skutečným stavem vymezit na parc.č.2706 a 2707 v k.ú Havlíčkův Brod (U Kasáren) plochu občanského vybavení – tělovýchova a sport – OS.

V rozsahu uvedených parcel byla vymezena stabilizovaná plocha OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení.

44

Řešení nesouladu navrhovaného ÚSES s ÚSES v nadřazené dokumentaci ZÚR (např. VKS Pohledští Dvořáci).

Ve vztahu k platným ZÚR kraje Vysočina existuje řada rozdílů ve vymezení skladebných částí ÚSES na regionální úrovni. Vzhledem k tomu, že OŽP KÚ kraje Vysočina uplatnil při aktualizaci ZÚR požadavek na úpravu regionálního ÚSES v některých obcích, mimo jiné na území Havlíčkova Brodu, bude po vydání aktualizace vymezení ÚSES v obou dokumentech v souladu. Protože vydání 1. aktualizace ZÚR se předpokládá dříve než vydání ÚP, není opodstatněné měnit ÚSES v územním plánu.

45

Ledečská - veterinární klinika - změnit využití plochy z OV - občanské vybavení – veřejná infrastruktura na účel odpovídající současnému využití.

Ve vymezené ploše se nachází několik zemědělských objektů, využití plochy bylo upraveno na VZ – zemědělská výroba.

46

Plocha P19 (bývalý areál armády ČR Humpolecká)-změnit přestavbovou plochu P19 na stávající VD - plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba.

Plocha P19 byla vymezena jako plocha stabilizovaná se způsobem využití výroba drobná a řemeslná.

47

Prověřit umístění návrhových ploch v koridoru VPS E01(ZÚR) a návrhové plochy redukovat – odstranit v souladu

Zastavitelné plochy a plochy přestaveb byly v návrhu ÚP odstraněny nebo redukovány za hranice koridorů TI.

84


číslo

požadavek pokynů

09/2014


s podmínkami stanovenými v ZÚR pro oblast technické infrastruktury:„do doby prověření a upřesnění neměnit využití těchto ploch a koridorů způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil budoucí realizaci staveb“, týká se např. plochy Z69. 48

Stávající areál mlýna ve středu města neodpovídá hlavnímu ani přípustnému funkčnímu využití SC - plocha smíšená obytná – změnit na odpovídající využití nebo označit jako přestavbovou plochu.

Objekt mlýna je integrován do ploch smíšených centra města (SC). Využití objektu mlýna má charakter drobné výroby, která je v plochách smíšených centra města přípustná.

49

Ledečská, parc.č.552/9 – změnit využití stávající plochy z BH – bydlení v bytových domech na přestavbovou plochu ZV – veřejné prostranství – veřejná zeleň. Parc.č.552/3 a část parc.č. 553/1 označené jako stávající plocha ZS – zeleň soukromá a vyhrazená změnit na přestavbovou plochu DS – parkoviště.

Na parcele č. 552/9 byla vymezena plocha změny Z177 – s navrhovaným využitím ZV – veřejná zeleň. Do záměru byla integrována i navazující parcela č. 552/3 (zeleň soukromá), v souladu s grafickou přílohou schválených pokynů.

Plocha Z47 – upravit –zmenšit tak, aby nezasahovala do stanoveného záplavového území Břevnického potoka Q100, navazující plochu VZ plocha výroby a skladování – zemědělská výroba – parc.č.3452/2 (č.p.3567) změnit na plochu VL – plocha výroby a skladování – lehký průmysl.

Rozsah plochy Z47 byl upraven dle hranice záplavového území.

51

Plochu Z110 vypustit. Ponechat pouze plochu a příjezdovou komunikaci v rozsahu, který byl předložen ke stavebnímu povolení (parc.č.3232/13, komunikace parc.č.1587/2).

Rozsah zastavitelné plochy Z110 byl upraven v souladu s grafickou přílohou rozhodnutí o umístění stavby.

52

Doplnit návrhovou plochu parkoviště U Cihláře, k.ú. Havlíčkův Brod, dle územního rozhodnutí.

V Návrhu ÚP byla vymezena stabilizovaná plocha (TO) pro rozšíření sběrného dvora včetně parkoviště, v souladu s grafickou přílohou rozhodnutí o umístění stavby.

53

Horní ul., č.p. 6 a 7 – změnit využití z OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura na SC – plocha smíšená obytná – centrální zóna.

Území bylo integrováno do stabilizované plochy SC – plocha smíšená obytná v centru města.

54

Doplnit jmenný popis místních částí (Občiny směr Břevnice), případně i existující názvy samot (U Myslivců, U Venců, Kloboučníkův Dvorek atd.).

Popisy byly doplněny do grafické části Návrhu ÚP.

55

Parc.č. 12/3 – změnit stávající plochu ZS – zeleň soukromá a vyhrazená, na návrhovou plochu SV - plocha smíšená obytná venkovská (povolena stavba RD).

Záměr nebyl vymezen, plocha se nachází v koridoru vedení ZVN 400kV, vymezeném v souladu se ZÚR Kraje Vysočina jako VPS (viz požadavek pokynů č. 47).

56

Plocha Z05 - Klanečná neodpovídá

Rozsah plochy Z05 byl upraven v souladu se Změnou č. 26

50

Na parcele č. 553/1 a vedlejší je vymezena plocha přestavby Z178 – s navrhovaným využití DS – dopravní infrastruktura silniční, pro účely parkoviště pro přilehlý sportovní areál.

Využití plochy VZ bylo upraveno na VL – lehký průmysl.

85


číslo

09/2014

požadavek pokynů


zákresem a výměrou ploše 26D, vymezené ve změně č.26 ÚPSÚ Havlíčkův Brod

ÚPSÚ.

57

Plocha Z10 – upravit (zmenšit) návrhovou plochu, stávající RD – viz. KN.

Rozsah zastavitelné plochy Z10 byl upraven dle skutečného stavu a KN.

58



59



60

Parc.č.36/1 – na pozemku je umístěno stávající parkoviště + sportoviště – v konceptu ZV - veřejné prostranství – veřejná zeleň.

Území má charakter a funkci centrální návsi. V rozsahu uvedené parcely byla vymezena stabilizovaná plocha veřejného prostranství, jehož podmínky využití jsou v souladu se stávajícím způsobem využití území.

61

Plocha Z11 – změnit využití z OV občanské vybavení – veřejná infrastruktura na OM - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední.

Navrhovaný způsob využití plochy Z11 byl upraven na OM – komerční zařízení malá a střední.

62

Plocha Z152 – není návrhová plocha, ale stávající plocha OV - občanské vybavení – veřejná infrastruktura (kulturní dům).

Plocha Z152 byla vymezena jako stabilizovaná v souladu se skutečným stavem.

63

Parc.č. 511/1 – je návrhová plocha BI – bydlení v rodinných domech, změna č.12 ÚPSÚ Havl.Brod (úz. rozhodnutí předáno DHV 16.4.2009).

Dotčená část parcely č. 511/1 k.ú. Suchá byla vymezena jako plocha zastavitelná s navrhovaným způsobem využití BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské a integrována do plochy Z148.

64

Mendlova Ves – parc.č.1847 označit jako návrhovou plochu - výstavba RD.

Na části parcely, přiléhající k hranici zastavěného území a stabilizovaným plochám bydlení, byla vymezena zastavitelná plocha pro bydlení venkovské (BV) – Z180.

65

Svatý kříž – parc.č.630/49 zařadit do ploch BV – bydlení v rodinných domech – venkovské, výstavba RD

Na základě úpravy vymezení navazujících ploch bydlení (BV) a ploch místních a účelových komunikací (PV) byla parcela integrována do stabilizované plochy venkovského bydlení.

66

Parc.č. 53/14, 53/23, 53/24, 53/41 a 53/18, vymezit jako návrhovou plochu BV - bydlení v rodinných domech – venkovské nebo SV - plocha smíšená obytná - venkovská.

Vymezené parcely byly integrovány do přilehlé navrhované plochy bydlení v rodinných domech Z163 P43.

67

Parc.č.1764 – označit jako plochu rekreace, navazuje na plochu RH – plochy pro rekreaci – plochy pro hromadnou rekreaci, z ÚP Lípa.

V rozsahu parcely č. 1764 k.ú. Suchá byla vymezena plocha stabilizovaná se způsobem využití RH – plochy staveb pro hromadnou rekreaci, v návaznosti na plochy rekreace ve správním území obce Lípa.

68

Zákres ochranného pásma pro zemědělský areál Poděbaby.

Ochranné pásmo bylo zakresleno dle grafické přílohy schválených pokynů.

69

Rozšíření koridoru silnice I/34 i na plochu DL – letiště.

Požadavek je akceptován, plocha koridoru pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/34 je rozšířena i na stávající plochu letiště kde se nenacházejí žádné nadzemní stavby.

70

Parc.č.55/1 – na pozemku je umístěn RD – viz. KN.

V rozsahu parcely č. 55/1 k.ú. Poděbaby byla vymezena plocha stabilizovaná se způsobem využití BV – bydlení v rodinných domech venkovské.

86


09/2014

číslo

požadavek pokynů


71

Parc.č.29/8 – není návrhová plocha, na pozemku je umístěn RD – viz. KN.

Bylo upraveno dle skutečného stavu a KN.

72

Parc.č.264/1 – není ZS – zeleň soukromá a vyhrazená, ale stávající plocha bydlení, na pozemku je umístěn RD – viz. KN.

Parcela č. 264/1 k.ú. Květnov byla vymezena jako stabilizovaná plocha se způsobem využití SV – plocha smíšená obytná venkovská.

73

Plocha Z128 – není návrhová, ale stávající plocha bydlení, na pozemku je umístěn RD – viz. KN.

Plocha Z128 byla vymezena jako stabilizovaná se způsobem využití BV – bydlení v rodinných domech venkovské.

74

Parc.č.1150/8, 1150/9, 1150/10 zakreslit dle údajů z KN. Týká se i parc.č.1150/15, 1150/27 a 1150/3.

Na parcelách 1150/8, 1150/9, 1150/10 se nachází rekreační chaty, území je vymezeno jako plocha rekreace. Parcely č. 1150/15, 1150/27 a 1150/3 jsou přidružené k objektům výroby a slouží k manipulaci a dopravě uvnitř areálu, jsou tedy integrovány do plochy výroby VZ.

75

V návrhové ploše Z135 je zakreslena plocha stávajícího areálu STRABAG a.s., vymezit v souladu se skutečností.

Rozsah zastavitelné plochy Z135 byl upraven dle skutečného stavu a KN, plocha byla v důsledku úprav následně rozdělena na Z135A a Z135B.

76

Parc.č.313/2 – není stávající plocha DS – plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava, ale stávající plocha bydlení.

Parcela č. 313/2 k.ú. Březinka byla vymezena jako stabilizovaná plocha se způsobem využití SV – plocha smíšená obytná venkovská.

77

Z157 – zmenšit návrhovou plochu na úroveň parc.č. 125/6 – komunikace.

Plocha Z157 byla redukována v souladu s grafickou přílohou schválených pokynů.

78

Plochu rekreace, po pravé straně vodní nádrže na potoku Žabinec, označit jako plochu rekreace – individuální rekreace – zahrádkářské osady, dle stávajícího ÚPSÚ.

Plochy rekreace u vodní nádrže byly vymezeny jako plochy stabilizované se způsobem využití RZ – plochy rekreace – zahrádkové osady.

79

Parc.č. 947, 949/1, 962, 948 a 969 (okolo chat u vodní nádrže na potoku Žabinec) označit jako plochy ZP.

Plochy stávající zeleně podél zahrádkové osady byly vymezeny jako plochy ZP – zeleň přírodního charakteru.

80

Parc.č. (PK) 1202/1, 1202/2 (za Cihlářem) – pozemek nezahrnovat do zastavěného území – orná půda.

Uvedené pozemky byly vyjmuty ze zastavěného území a vymezeny jako plochy zemědělské (NZ).

81

Parc.č. (PK)1566/2, 2115 (Vršovice, směr Břevnice) - pozemky nezahrnovat do zastavěného území.

Hranice zastavěného území byla upravena. Uvedené pozemky (dnes parc. č. 1586/2) byly vymezeny jako stabilizovaná plocha NS – smíšená nezastavěného území.

82

Parc.č.406/2 k.ú Poděbaby (západně od Šmolov) – na ploše vymezit pouze pozemek 406/4 a 406/5.

Hranice zastavěného území byla upravena. Území bylo vymezeno jako plocha stabilizovaná se způsobem využití RI (parcela 406/4) a PV (parcela 406/5).

83

Změna č.28 ÚPSÚ Havlíčkův Brod byla ukončena rozhodnutím zastupitelstva dne 18.4.2011, zrušit všechny odkazy v textu na tuto změnu.

Odkazy na Změnu č. 28 ÚPSÚ byly odstraněny s výjimkou odůvodnění části dopravní koncepce, kde má informace o zahájení pořízení této dokumentace význam pro vysvětlení procesu upřesňování trasy obchvatu.

84

Vymezení VPO dle změny č.30 - součástí změny je vymezení VPO – Revitalizační a protipovodňová opatření na Cihlářském

Opatření byla vymezena jako celek, resp. jako jediná plocha změn v krajině a veřejně prospěšné opatření k vyvlastnění.

87


číslo

požadavek pokynů

09/2014


potoce – jako celku. 85

Zapracování ploch dle schváleného zadání změny č.31 ÚPSÚ Havlíčkův Brod. V návrhu změny č. 31 budou upraveny i podmínky pro využití území v plochách zahrádkářských osad, znění těchto podmínek přebrat i do návrhu ÚP HB.

Některé plochy, vymezené Návrhem Změny č. 31 ÚPSÚ již byly součástí ploch změn, vymezených v rámci Konceptu ÚP, plocha 31G je vymezena jako stabilizovaná, plocha 31I je vymezena jako plocha územní rezervy. Ostatní plochy byly zapracovány. Plocha 31L pro deponii zeminy byla vymezena jako plocha specifická (X), s redukovaným rozsahem v západní části s ohledem na vedení lokálního biokoridoru. Podmínky pro využití ploch rekreace v zahrádkových osadách byly doplněny o specifické podmínky prostorového uspořádání (maximální zastavěná plocha, koeficient zastavění pozemku, koeficient podlažní plochy), v souladu se Změnou č. 31 ÚPSÚ.

86

D.2.2. Odvádění a likvidace odpadních vod

Bylo vypuštěno z textové části Návrhu ÚP.

Bod 128 ……kanalizační řady v místních částech …..Termesivy…..v této místní části není ve výkrese VPS navržený žádný nový kanalizační řád. 87

D.2.5. Zásobování zemním plynem Bod 148 Koncept ÚP navrhuje plynofikaci místních částí Herlify a Mírovka – již je plynofikováno.

88

Vzhledem k realizaci uvedených staveb bylo odstraněno z Návrhu ÚP.

U ploch určených na bydlení stanovit podmínku, že na stavebním pozemku musí být vymezeno pro každou bytovou jednotku alespoň jedno parkovací stání pro osobní automobil, dopravně napojené na veřejně přístupné pozemní komunikace. Podmínka parkování se týká i např. ploch občanského vybavení.

Uvedený požadavek je v přímém rozporu s platnými právními předpisy když stanovuje nižní nároky na kapacitu dopravy v klidu než příslušné ustanovení platného právního předpisu.

89

G. + H. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření ….V tabulkách chybí uvedení předkupního práva (město, kraj, stát), vyhl.č.500/2006, příloha č.7,bod I. 1. g), h).

V tabulce se seznamem VPS a VPO byl stanoven subjekt, pro který se stanovuje předkupní právo.

90

U ploch BI – bydlení v rodinných domech, BV - bydlení v rodinných domech – venkovské, SM - plocha smíšená obytná městská, SC - plocha smíšená obytná – centrální zóna, kde nebudou zpracovány územní studie, stanovit - omezit výstavbu srubových domů.

V měřítku ÚP nelze omezit konstrukční charakter a stavební materiál objektů, podmínka tohoto detailu přísluší regulačnímu plánu. V rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití byla jako nepřípustné využití stanovena rekreace, která funkčně nejlépe odpovídá srubovým domům, s výjimkou ploch Z86 (BI) a Z147 (BV), kde je rekreace stanovena jako přípustná s ohledem na polohu, charakter území a způsob využití navazujících ploch.

91

U ploch občanského vybavení stanovit limit (v m2) pro komerční zařízení malá a střední a komerční zařízení velká.

V rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití byla stanovena maximální /minimální výměra pro obchodní a administrativní zařízení.

Podmínky pro řešení odstavných a parkovacích stání včetně kapacit (odkazem na ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací) stanovuje vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Územní plán vydávaný opatřením obecné povahy musí být plně v souladu se všemi právními předpisy platnými v den vydání opatření obecné povahy, tedy i s výše uvedenou vyhláškou.

88


09/2014

číslo

požadavek pokynů


92

Do podmínek využití ploch doplnit možnost zalesnění pozemků, týká se ploch zemědělských (NZ), přírodních (NP) a smíšených nezastavěného území (NS) a doplnit možnost výstavby vodních ploch a toků u ploch zemědělských (NZ) a lesních (NL), případně doplnit i možný rozsah zalesnění a maximální výměru vodní plochy.

Podmínky využití ploch byly upřesněny. Rozsah zalesnění a maximální výměra vodní plochy nebyly stanoveny, s ohledem na měřítko ÚP a odlišnost podmínek v jednotlivých plochách.

93

V text. části opravit název R31 a kap. E.2.3.čl.209 (případně v dalších částech ÚP), není vodní nádrž na Úsobském potoce, ale LAPV Klanečná – Lokalita pro akumulaci povrchových vod Klanečná.

V textové části Návrhu ÚP bylo upraveno.

94

Text. část - odůvodnění: Bod B. Údaje o splnění zadání – ve sloupci vyhodnocení zadání jsou číselné odkazy na zadání ÚP. V zadání ÚP žádná číselná řada není značená.

Číselné označení požadavků zadání bylo doplněno pro účely odůvodnění splnění zadání, s ohledem na zajištění lepší orientace v textu.

95

Sjednotit legendu na výkresech (koord., koncepce techn.infr. vodní a odpad…., hlavní výkr., výkres záborů ZPF, výkres zákl. členění) s popisem v kapitole F. stanovení podmínek pro využití ploch….. (např. se neshodují názvy u ploch RZ – rekreace – zahrádkářské osady, OM občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední, DZ atd.) s názvy ploch uvedených v kapitole F. textové části ÚP. Legendy na výkresech se musí doslovně shodovat s textovou částí! Názvy ploch v konceptu ÚP neodpovídají metodice MINIS (bod 2.2.3.2 Další podrobnější členění…..)

Textová a grafická část byla uvedena do souladu, způsob využití ploch byl zpřesněn dle metodiky MINIS.

96

Bod F.8., bod.22, text. části (plocha výroby a skladování-lehký průmysl), plocha Z21 nezasahuje do záplavového území (změna č.29 ÚPSÚ HB).

Střet zastavitelné plochy Z21 a záplavového území se týkal pouze okrajové části plochy, resp. parcely č. 453 se stávajícím objektem pro výrobu a skladování, která je integrována do navrženého využití plochy. Vymezení hranice záplavového území bylo aktualizováno v souladu s aktualizovanými ÚAP ORP Havlíčkův Brod.

97

Bod F.9., bod 26, text. části (plocha smíšená výrobní), umístění fotovoltaické elektrárny na ploše Z32 nebylo požadováno, spíše se jedná o plochu Z47.

Bylo opraveno a odstraněno z plochy Z32 bez náhrady.

98

Bod G. (245), v tabulce veřejně prospěšných staveb opravit dotčená katastrální území u koridorů VD12 a VD 13.

Bylo upraveno.

99

Do textové i výkresové části doplnit v souladu s veřejnými vyhláškami návrhy

Návrhy na odkanailizování uvedených místních částí byly doplněny.

89


číslo

požadavek pokynů

09/2014


na odkanalizovámí místní části - Herlify, kanalizační stoku – Mírová ulice, vodovod, splaškovou a dešťovou kanalizaci U Panských, kanalizaci Havlíčkův Brod Novotného Dvůr a plynofikaci Zbožice. 100

V podmínkách využití ploch (kapitola F) stanovit koeficient zastavění pozemku.

Koeficient zastavění byl stanoven pro vybrané plochy, kde je žádoucí upřesnit podmínky prostorového uspořádání (plochy bydlení, rekreace, výroby, občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá). U ostatních ploch určených k zastavění je nutné upřesnit využití každé plochy samostatně a zohlednit lokální podmínky a charakter zástavby, což odpovídá měřítku regulačního plánu. Koeficient zastavění je vztažen k ploše, nikoliv pozemku či pozemkové parcele (v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. ÚP řeší plochy, nikoliv pozemky / parcely). Podmínky prostorového uspořádání jsou dále zpřesněny stanovením maximální podlažnosti budov. U ploch rekreace v zahrádkových osadách byl koeficient zastavění stanoven v souladu s regulativy dle Návrhu Změny č. 31 ÚPSÚ. Koeficient podlažní plochy není nutné stanovovat, v podmínkách využití je již stanovena maximální podlažnost budov.

101

Zpracovat výkres etapizace: Plochy byly dohodnuty s Krajským úřadem kraje Vysočina, Jihlava - odbor životního prostředí, ochrana ZPF: k.ú.Havlíčkův Brod

Pro plochy Z15, Z54-1, Z54-2, Z92-1, Z92-2, Z94-1, Z94-2, Z126, Z142 bylo stanoveno pořadí změn v území. Plocha Z100 byla vymezena jako plocha územní rezervy. Podmínka realizace II. etapy výstavby byla stanovena ve výrokové části ÚP, kapitola C.2. – Vymezení zastavitelných ploch.

Z 54, Vysočany – plochu rozdělit do II. etap Z 92, nad psychiatrickou léčebnou - plochu rozdělit do II. etap Z100, Lidická – plochu zařadit do II. etapy Z94, Lidická - plochu rozdělit do II. etap Z80, Ledečská - plochu zařadit do II. etapy k.ú. Perknov Z15, Perknov - plochu zařadit do II. etapy k.ú Klanečná Z07, Klanečná - plochu rozdělit na návrhovou plochu a rezervu, návrhová plocha bude zařazena do I. etapy k.ú. Suchá Z142, Svatý Kříž - plochu zařadit do II. etapy k.ú. Termesivy Z126, Termesivy - plochu zařadit do II. etapy U lokalit rozdělených do dvou etap, bude výstavba v II. lokalitě realizována po zastavění 70 % z počtu parcel z I. etapy. U ploch zařazených do II. etapy bude

90


číslo

požadavek pokynů

09/2014


výstavba realizována po zastavění 70 % z počtu parcel z I. etapy.

f) POKYNY VYPLÝVAJÍCÍ Z POŽADAVKŮ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD 1

Přestavbové plochy P04 a P39 změnit na plochy DS – dopravní infrastruktura silniční. U plochy P04 je důvodem budoucí možná úprava výjezdu z ul. Ledečské na Masarykovu ul., u plochy P39 je důvodem možné další přemostění řeky Sázavy (viz.zadání ÚP Havlíčkův Brod).

Navrhovaný způsob využití plochy P04 i P39 byl upraven na DS plně v souladu s pokynem.

2

Ve spolupráci s objednatelem zapracovat nově vybudované cyklostezky podél řeky Sázavy a stávající hlavní cyklotrasy procházející řešeným územím dle zpracovaného Generelu cyklistické dopravy.

V rámci ÚP jsou nově zapracovány výtupy aktuálního Generelu cyklotras Havlíčkův Brod (Ing. Martin Liška, 11/2011). Všechny již realizaovné cyklostezky na území města Havlíčkův Brod jsou v ÚP zapracovány a vymezeny jako stávjaící stezky pro cyklisty resp. stezky pro chodce a cyklisty.

3

Bude řešeno dopravní napojení zastavitelných ploch pro bydlení Z94 a Z100 v lokalitě Nad Skalkou, jejich základní obsluhu nelze zajistit stávající komunikací.

Dopravní napojení plochy Z94, resp. ploch Z94-1 a Z94-2, je řešeno alternativně k napojení na stávající ulici Nad Skalkou také nově navrženým dopravním napojením do křižovatky Lidická – Jihlavská. Obě křižovatky, jak Lidická – Jihlavská tak Nad Skalkou – U Borové – Sekaninova – Lidická, jsou v rámci ÚP nově navrženy k přestavbě s cílem zlepšená technických parametrů a kapacity křižovatek. Plocha Z100 byla vypuštěna (viz požadavek I.1. – 18)

4

Bude dopracováno nové dopravní napojení k ploše P19, přestavbová plocha (býv. Kasárny na Humpolecké ul.), ze silnice I/34 a navrženo řešení dopravního napojení do této průmyslové zóny z komunikace III/34740 (od Poděbab).

Územní plán vymezuje koridor územní rezervy R41 pro prověření budoucího umístění obchvatu Horního a Dolního Papšíkova (propojení silnice III/34740 od Poděbab se stávající silnicí I/34 v rámci ulice Humpolecká) přes stávající areál Letiště Havlíčkův Brod s napojením na ulici Humpolecká.

5

Ve spolupráci s objednatelem bude prověřena a dopracována možnost propojení komunikace I/34 s I/38 pro místní dopravu přes místní část Čechovka.

Územní plán vymezuje koridor územní rezervy R42 pro prověření budoucího umístění místní komunikace propojující ulici Čechova a U Borové.

6

Ve spolupráci s objednatelem zpracovat úpravu trasy Zeleného okruhu v části od Pivovarských rybníků a řekou Sázavou.

Dílčí úpravy Zeleného okruhu byly zapracovány, bohužel nebylo možné dořešit vedení okruhu v sousedství léčebny. Zde byly totiž potenciálně vhodné plochy rozparcelovány na výstavbu RD. Vedení Zeleného okruhu v ploše zeleně ve východní části léčebny bude možné, pokud se tato plocha stane veřejným prostorem.

7

Do návrhu ÚP Havlíčkův Brod převést

S ohledem na resortní priority jsou oba koridory (R01a, R47)

Územní plán vymezuje na podkladě aktuálního Generelu cyklotras Havlíčkův Brod (Ing. Martin Liška, 11/2011)systém hlavních městských cyklistických tras pro vzájemné propojení významných zdrojů a cílů cest v rámci města a jednotlivých samostatných sídel, tedy jednotlivých obytných souborů, centrální části města s koncentrací ploch a zařízení veřejného i komerčního občanského vybavení, území s koncentrací pracovních příležitostí a území volnočasových aktivit a každodenní rekreace obyvatel města pro cyklisty.

91


číslo

09/2014

požadavek pokynů


rezervní plochu dopravy (část severozápadního obchvatu HB) u místní části Šmolovy, tak aby navazovala na návrhovou plochu VD14 - koridor pro umístění přeložky silnice I/34 – jihozápadní segment obchvatu města.

pro prověření umístění severozápadního a jihozápadního obchvatu města vymezeny formou územních rezerv.

8

Dle předané dokumentace zapracovat rekonstrukci – přeložku ulice Prokopa Holého.

V rámci ÚP je zapracována přeložka ulice Prokopa Holého včetně nového napojení na ulice Jeronýmova a Želivského v souladu s Dokumentací pro územní rozhodnutí Rekonstrukce ul. Prokopa Holého Havlíčkův Brod (Ing. Martin Liška, 09/2011).

9

Prověřit a navrhnout doplnění Zeleného okruhu přes návrhovou plochu Z113 (Reynkova ul., lokalita „Na Nebi“).

Ve spolupráci s pořizovatelem byla provedena úprava vedení Zeleného okruhu v uvedeném prostoru

10

Navrhnout doplnění Zeleného okruhu přes návrhovou plochu Z78 tak, aby byla propojena stávající plocha veřejné zeleně nad nemocnicí a veřejná zeleň na východním okraji areálu psychiatrické léčebny.

Plocha Z78 byla v severní části redukována a plocha veřejné zeleně Z105 byla rozšířena až na hranici areálu psychiatrické léčebny, čímž je zajištěno kontinuální propojení „Zeleného okruhu“.

11

Navrhnout dopravní napojení k ploše Z135 (za areálem fi. Futaba Czech, s.r.o.) a Z136 z komunikace III/03811.

Územní plán vymezuje návrhovou plochu veřejného prostranství (PV) Z181 pro umístění nové místní komunikace pro dopravní napojení plochy Z136 na stávající silnici III/03811.

12

Vybrat a navrhnout plochy výroby, pro které by bylo vhodné zpracovat regulační plán na žádost nebo z podnětu (např. Z135, Z136 apod.).

Pro řešení prostorového uspořádání ploch výroby byla jako efektivnější nástroj zvolena podmínka pořízení územní studie. Tato podmínka byla stanovena pouze pro plochy Z135A, Z35B a Z136, rozsah ostatních ploch výroby tento postup nevyžaduje.

13

Podél obou břehů řeky Sázavy navrhnout a doplnit chybějící pásy veřejné zeleně tak, aby byla zachována možnost průchodu okolo celé řeky. Prověřit a navrhnout chybějící veřejnou zeleň podél drobných vodních toků v zastavěném území města.

Požadavek byl naplněn s výjimkou pásu podél výrobního areálu ve Strojírenské ulici, kde není bez větších zásahů zelený pruh možné vést. V tomto případě je pro průchod možné využít opačný břeh. Plocha zeleně je navržena i u Šlapanky

14

Rozšíření – zvětšení návrhové plochy Z60 o 40m směrem k řece Sázavě a zmenšení LBC 45 Na losích.

Plocha Z60 byla rozšířena ve směru k řece, metodikou požadovaná výměra LBC45 byla dosaženo jeho rozšířením v západním směru.

92


C.

09/2014

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.1. Odůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty Koncept ÚP předložil variantní řešení dopravní koncepce v rozsahu vedení severní části severovýchodního a severozápadního segmentu obchvatu města s variantním vyústěním obchvatu na silnici I/38 ve směru na sever, na Kolín.

C.1.1. Varianta 1 Ve variantě 1 bylo stabilizováno stávající vedení severovýchodního segmentu obchvatu města s vyústěním na ulici Masarykova / Pražská. Na toto vyústění pak přímo navazovalo vedení koridoru územní rezervy R01 pro umístění severozápadníhu segmentu obchvatu města, který tak procházel mezi zastavitelnými plochami občanského vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK) Z61 a Z62 a dále severně podél navrhované zastavitelné plochy bydlení v rodiných domech (BI) Z92.

C.1.2. Varianta 2 Ve variantě 2 byla navržena přeložka severní části stávajícího severovýchodního segmentu obchvatu města v úseku mezi ulicí Reynkova na východě a Pražská na severu. Koridor pro umístění vedení přeložky byl veden od křížení ulic Reynkova a U Cihláře, tedy od jihozápadního okraje areálu Technických služeb dále přes plochu řadových garáží a plochu drobné výroby (areál autosalonu společnosti Lumit Company, s.r.o.) až k připojení na silnici I/38 na severu, v místě napojení příjezdové komunikace ke hřbitovu, přibližně 300 m severně od stávajícího napojení severovýchodního segmentu obchvatu na silnici I/38. Adekvátně s navrhovaným posunem napojení severní části severovýchodního segmentu obchvatu města na silnici I/38 (ulice Pražská) dále na sever bylo posunuto také napojení severozápadního segmentu obchvatu města. Vedení koridoru územní rezervy pro umístění severozápadního segmentu obchvatu města tak ve variantě 2 přímo navazovalo na připojení přeložky severní části severovýchodního segmentu obchvatu na silnici I/38 a pokračovalo dále přes stávající areál firmy ZOK systém a areál stávajícího zahradnictví a dále již identicky s variantou 1 severně podél navrhované zastavitelné plochy bydlení v rodiných domech (BI) Z92-2. Varianta 2 vyžadovala asanační zásahy v rámci stabilizovaných ploch (areál technických služeb, plocha řadových garáží), kterými bylo navrženo vedení koridoru pro umístění přeložky severní části severovýchodního segmentu obchvatu. Kromě rozsahu nezbytných asanací bylo dále třeba zvážit náklady na realizaci přeložky a nutný zábor ZPF ve vztahu k očekávaným přínosům (ochrana obyvatel bydlících v lokalitě U Soprovy kapličky před negativními vlivy hluku a emisí z dopravy, zvýšení bezpečnosti silničního provozu na připojení obchvatu na silnici I/38 apod.). Na základě výsledků projednání Konceptu ÚP, resp. v souladu se stanovisky dotčených orgánů a s přihlédnutím k vyhodnocení dopadů jednotlivých variant na udržitelný rozvoj území, byla vybrána varianta 1 a zapracována do Návrhu ÚP. Původní varianta 2 byla v Návrhu ÚP, v souladu se schválenými pokyny pro zpracování Návrhu ÚP, zapracována jako územní rezerva pro koridor vedení dopravní infrastruktury o šířce 150m.

C.2. Stanovení ploch s rozdílným způsobem využití Plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. V souladu s § 3 odst. 4 této vyhlášky

93


09/2014

jsou jednotlivé typy ploch s rozdílným způsobem využití s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členěny. Nad rámec § 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území územní plán stanovuje plochy zeleně s tímto způsobem využití: plocha zeleně - ochranná a izolační zeleň (ZO) plocha zeleně – zeleň přírodního charakteru (ZP) plocha zeleně - soukromá a vyhrazená zeleň (ZS) plocha veřejných prostranství – veřejná zeleň (ZV) Důvodem pro stanovení těchto nových ploch s rozdílným způsobem využití v územním plánu je potřeba vymezit a ochránit místně specifická území, a těmto územím stanovit takové podmínky pro jejich využití, které nejsou odvoditelné z § 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Plocha zeleně – ochranná a izolační zeleň Důvodem pro stanovení plochy zeleně – ochranná a izolační zeleň je potřeba územním plánem vymezit specifické plochy zeleně primárně s izolační a ochranou funkcí, sloužící primárně k izolaci koridorů a ploch dopravní a technické infrastruktury od ploch zastavěných resp. zastavitelných, a stanovit podmínky jejich využití odpovídající jejich specifickému účelu v rámci zastavěného i nezastavěného území sídla. Plocha zeleně –zeleň přírodního charakteru Důvodem pro stanovení plochy zeleně –zeleň přírodního charakteru je potřeba územním plánem vymezit specifické plochy zeleně v přírodě blízkém stavu mimo zastavěné a zastavitelné území sídla, zpravidla mimo lesní a zemědělské pozemky, bez primární hospodářské funkce (především zeleň podél vodotečí, okraje lesů, apod.) a které plní důležitou ekologicky-stabilizační funkci. Plocha zeleně – soukromá a vyhrazená zeleň Důvodem pro stanovení plochy zeleně – soukromá a vyhrazená zeleň je potřeba ochránit územním plánem vymezené stávající plochy soukromé, případně veřejné vyhrazené zeleně (zeleně na veřejných pozemcích, avšak veřejně nepřístupné, nebo veřejně omezeně přístupné) zpravidla mimo lesní a zemědělské pozemky v zastavěném i nezastavěném území. Plocha zeleně na veřejných prostranstvích Důvodem pro stanovení plochy zeleně na veřejných prostranstvích je potřeba ochránit územním plánem vymezené stávající plochy veřejné zeleně, tj. zeleně na veřejných přístupných plochách, jako jsou parky či parkově upravené plochy. Tyto plochy zeleně mají v rámci zástavby zásadní kompoziční význam a tvoří základní prvek systému sídelní zeleně.

C.3. Důsledky řešení ve vztahu k udržitelnému rozvoji Rozbor udržitelného rozvoje území byl zpracován v rámci Územně analytických podkladů správního území ORP Havlíčkův Brod v roce 2008. Územní plán Havlíčkův Brod respektuje vyvážený poměr podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Koncepce územního plánu respektuje všechny identifikované přírodní, kulturní a civilizační hodnoty a urbanistické a architektonické dědictví a vytváří podmínky pro jejich ochranu. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině má za cíl přispět k funkční diverzifikaci území, hospodářskému rozvoji a zvýšení kvality života obyvatel, s nezbytným ohledem na zachování stávajících hodnot přírodního prostředí. Územním plánem jsou vytvořeny předpoklady pro kvalitní rozvoj města se zajištěním optimálních podmínek pro bydlení, práci i rekreaci. Dostatečným návrhem ploch pro bydlení je zajištěna stabilita města a jsou vytvořeny předpoklady pro nárůst obyvatel a zvýšení průměrné kvality bydlení.

94


09/2014

Koncepce územního plánu vychází z požadavků schváleného Zadání územního plánu a sleduje soulad se všemi hodnotami území včetně ochrany životního prostředí. Územní plán řeší celé správní území komplexně, tj. řeší zastavěné území i nezastavitelné území (volnou krajinu). Zastavitelné plochy jsou primárně vymezovány v návaznosti na zastavěné území, v zájmu účelného využívání území, ochrany přírodních hodnot a zamezení fragmentace krajiny. Vymezení nových zastavitelných ploch a ploch přestavby pro bydlení, rekreaci, občanskou vybavenost a výrobu přispěje k posílení sociální atraktivity a stability města ve struktuře osídlení širšího území a s ohledem na vyváženost jednotlivých funkčních složek města a na zajištění udržitelného rozvoje území.

C.4. Limity využití území Územní plán respektuje všechny zákonem stanovené či vyhlášené limity využití území. Tyto limity jsou zakresleny ve výkresech II.1.a a II.2.b Odůvodnění ÚP - Koordinační výkres (1:5 000, 1:2 000). Řešené území je dotčeno těmito limity využití území: limit využití území

ochranné pásmo

legislativní předpis

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA silnice I. třídy

silnice II. třídy

50 m od osy vozovky, nebo od osy přilehlého jízdního pásu na každou stranu (u směrově rozdělených silnic)

místní komunikace II. třídy

15 m od osy vozovky, nebo od osy přilehlého jízdního pásu na každou stranu (u směrově rozdělených silnic)

dráhy celostátní a regionální

60 m od osy krajní koleje / 30 m od hranice obvodu dráhy

železniční vlečky

30 m od osy krajní koleje (mimo uzavřený prostor provozovny)

silnice III. třídy

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 177/1995 Sb. – stavební a technický řád drah, v platném znění

ochranná pásma letiště ochranné pásmo radionavigačního zařízení

dle grafické přílohy

ochranné pásmo leteckého koridoru TSA

zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA nadzemní vedení 1kV - 35 kV včetně

7 m od krajních vodičů (*10m)

nadzemní vedení 35kV - 110 kV

12 m od krajních vodičů (*15m)

nadzemní vedení 110kV – 220kV

15 m od krajních vodičů

nadzemní vedení 220kV – 400kV

20 m od krajních vodičů

elektrická stanice

20m od hrany objektu u stanice s napětím nad 52 kV;

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů *(podle ustanovení § 98odst. 2 energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) se po nabytí účinnosti energetického zákona nezměnila ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle předchozích právních předpisů, platí tedy hodnoty podle zákona 79/1957 Sb., platného před rokem 1994)

95


limit využití území

ochranné pásmo

09/2014


u stanic nad 52kV: 7m (*10m) u stožárové stanice, 2 m u kompaktní a zděné stanice, 1 m u vestavěné stanice výrobna elektřiny

20 m od hrany objektu

teplovod

2,5 m od hrany zařízení

nízkotlaký plynovod

1 m od vedení v zastavěném území, 4 m od vedení mimo zastavěné území

středotlaký plynovod

1 m od vedení v zastavěném území, 4 m od vedení mimo zastavěné území

vysokotlaký plynovod

4 m od vedení (bezpečnostní pásmo 15 m u DN do 100, 20 m u DN do 250, 40 m u DN nad 250)

anodové uzemnění plynovodu

100 m od hrany zařízení

technologický objekt zásobování plynem včetně regulační stanice

4 m od hrany objektu

produktovod

300 m na každou stranu potrubí, OP katodové ochrany 40 m na obě strany potrubí v zastavěném území, 100 m v nezastavěném území

ropovod

150m v souvislém zastavění měst a sídlišť, 100m v souvislém zastavění vesnic, 80m u osaměle stojících obytných budov, 50m u staveb menšího významu

vodovodní řad

1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN do 500 mm, 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN nad 500 mm, nad DN 200mm při uložení v hloubce 2,5m +1m ke stanovenému OP

technologický objekt zásobování vodou kanalizační řad

-

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; norma TPG 92025

vládní nařízení č. 29/1959 a ČSN 650204

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů; norma TNV 75 6011

1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN do 500 mm, 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN nad 500 mm, nad DN 200mm při uložení v hloubce 2,5m +1m ke

96



ochranné pásmo

09/2014


stanovenému OP čistírna odpadních vod

dle TNV 75 6011

čerpací stanice kanalizace

dle TNV 75 6011

komunikační vedení

1,5 m od vedení

radiokomunikační objekt

kruh o poloměru 500 – 1000 m

elektronické komunikační zařízení

kruh o poloměru 30 m

zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů

OCHRANA KULTURNÍHO DĚDICTVÍ památkově chráněné území - Městská památková zóna

-

území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie

-

nemovité kulturní památky

-

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY přírodní památka

50 m pokud není ve vyhlášce definováno jinak

Natura 2000 Evropsky významná lokalita

-

významný krajinný prvek ze zákona

-

významný krajinný prvek registrovaný

-

ÚSES

-

památný strom

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

Tvar kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí, pokud není stanoveno jinak -

§14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů §45a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

§3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

§46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, §48-57. Vyhláška MŽP ČRč.395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.114/1992 Sb., §14, 15, 16, příl. 2, 3.

OCHRANA LESA lesy zvláštního určení

50 m

lesy hospodářské

50 m

vzdálenost 50 m od okraje lesa

-

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

OCHRANA ÚZEMÍ PŘED NEPŘÍZNIVÝMI GEOLOGICKÝMI VLIVY

97



ochranné pásmo

09/2014


poddolované území

-

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu; ve znění pozdějších předpisů; ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území

staré důlní dílo

-

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů; ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území

-

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

OCHRANA VODNÍCH ZDROJŮ vodní plocha vodní tok

provozní pásmo vodního toku – 6m

vodní zdroje

ochranné pásmo vodních zdrojů II. a III. stupně a nezařazené – dle grafického vyjádření

zranitelná oblast

-

nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů

záplavové území Q100

-

aktivní zóna záplavového území

-

území zvláštní povodně pod vodním dílem

-

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů); vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavového území

OCHRANA PŘED POVODNĚMI

OCHRANA PŮD I. a II. třída ochrany zemědělské půdy

-

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu; vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci; metodický pokyn Ministerstva životního prostředí OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu

-

zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších

EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE A RIZIKA staré zátěže a kontaminované plochy

98



ochranné pásmo

09/2014

legislativní předpis předpisů

sklad nebezpečných látek

dle grafického vyjádření

zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu

dle grafického vyjádření

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 76/2002 Sb. (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 352/2005 Sb. (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady); zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

OCHRANA PLOCH VÝZNAMNÝCH PRO OBRANU STÁTU objekty důležitý pro plnění úkolů Policie ČR objekt důležitý pro obranu státu zóna havarijního plánování

-

dle grafického vyjádření -

zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky v platném znění; zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií; vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování; vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkoů ochrany obyvatelstva Poznámka: Území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu.

DALŠÍ LIMITY hřbitov a krematorium

100 m od okraje hřbitova + 100 m od hrany objektu krematoria

§ 12 a § 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Celé správní území města Havlíčkův Brod je vymezeným územím Ministerstva obrany ve smyslu §175 zákona č. 183/2006 Sb., v němž lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska MO ČR. Týká se těchto staveb a zásahů: stavby vyšší než 15m nad terénem; nebytové objekty (továrny, haly, skladové a obchodní komplexy, rozsáhlé stavby s kovovou konstrukcí apod.) stavby vyzařující elektromagnetickou energii (ZS radiooperátorů, mobilních telefonů, větrných elektráren apod.) stavby a rekonstrukce dálkových kabelových vedení VN a VVN;

99


09/2014

změny využití území; nové trasy pozemních komunikací, jejich přeložky, rekonstrukce, výstavba, rekostrukce a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice PHM; nové dobývací prostory včetně rozšíření původních; výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity; zřizování vodních děl (přehrady, rybníky); vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny; říční přístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, mainpulačních ploch nebo jejich rušení; železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich; železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.; veškerá výstavba dotýkající se pozemků, s nimiž přísluší hospodařit MO.

C.5. Vymezení řešeného a zastavěného území, vymezení pojmů C.5.1. Vymezení řešeného území (k bodům A01 – A02 Návrhu ÚP)

Rozsah území řešeného Územním plánem města Havlíčkův Brod je vymezen hranicí správního území obce, které je tvořeno třinácti katastrálními územími o celkové rozloze 64,95 km2. Území je administrativně rozděleno do 14 místních částí: Březinka, Havlíčkův Brod, Herlify, Jilemník, Klanečná, Květnov, Mírovka, Poděbaby, Šmolovy, Suchá, Svatý Kříž, Termesivy, Veselice, Zbožice. Hranice řešeného území je vymezena ve Výkrese č. 1 – Výkres základního členění území (1:5 000) a zobrazena v dalších výkresech grafické části Návrhu ÚP a Odůvodnění.

C.5.2. Vymezení zastavěného území (k bodu A03 Návrhu ÚP)

Hranice zastavěného území byla stanovena v souladu s §58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a metodickým pokynem MMR ČR, se zohledněním vydaných správních rozhodnutí a právního stavu dle katastru nemovitostí. Skutečný stav zastavění území byl prověřen průzkumem území. Hranice zastavěného území je vymezena ve Výkrese č. 1 – Výkres základního členění území (1:5 000) a zobrazena v dalších výkresech grafické části Návrhu ÚP a Odůvodnění Návrhu ÚP.

C.5.3. Vymezení pojmů (k bodu A04 Návrhu ÚP)

Pro účely ÚP Havlíčkův Brod jsou definovány vybrané pojmy, jejichž výklad není explicitně vymezen v žádném právním předpisu, a je tedy nutné jejich význam zpřesnit v zájmu jednoznačné interpretace. Veškeré definované pojmy jsou v souladu s platnou legislativou, zejména terminologií dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

100


09/2014

C.6. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot C.6.1. Hlavní zásady rozvoje (k bodu B01 Návrhu ÚP)

Město Havlíčkův Brod má status obce s rozšířenou působností, je tvořen 14 místními částmi (Březinka, Havlíčkův Brod, Herlify, Jilemník, Klanečná, Květnov, Mírovka, Poděbaby, Šmolovy, Suchá, Svatý Kříž, Termesivy, Veselice, Zbožice) a zahrnuje 13 katastrálních území (Havlíčkův Brod, Březinka u Havlíčkova Brodu, Jilemník, Klanečná, Květnov, Mírovka, Perknov, Poděbaby, Suchá u Havlíčkova Brodu, Šmolovy u Havlíčkova Brodu, Termesivy, Veselice u Havlíčkova Brodu a Zbožice). Město Havlíčkův Brod se nachází v centrální části kraje Vysočina v nadmořské výšce 422 – 488 m n.m., rozloha jeho správního území je 64,95 km2 (zastavěné území z toho tvoří 9,58 km2) a k 31.12.2011 zde žilo 23 549 obyvatel.12 Havlíčkův Brod je třetím nejvýznamnějším městem kraje Vysočina. V rámci kraje kooperuje zejména s administrativním centrem kraje Jihlavou, méně již s dalšími mikroregionálními centry (Humpolec, Chotěboř). Vzhledem k výhodné dopravní poloze v blízkosti dálnice D1, na křížení silnic I. třídy I/34 a I/38 a celostátních železničních tratí je v širší struktuře osídlení významným a atraktivním sídlem pro podnikatelské aktivity komerčního a výrobního charakteru. Status ORP a samotná velikost města jej předurčuje k lokalizaci staveb a zařízení nadmístního charakteru (psychiatrická léčebna, nemocnice, krajská knihovna). Vzhledem k historickému charakteru města, architektonickým památkám a kulturní tradici má Havlíčkův Brod značný potenciál pro cestovní ruch. Podstatným předpokladem pro jeho další rozvoj je ochrana stávajících hodnot, jak stavebních, tak přírodních, zejména v rozsahu cenných souvislých ploch zeleně v zastavěném území, ale i cenných území ve volné krajině, a zároveň podpora rozvoje infrastruktury cestovního ruchu, na úrovni územního plánu vymezením ploch pro umístění nových staveb a zařízení občanského vybavení a rekreace. K ochraně přírodních hodnot přispívá vymezení regionálních a lokálních prvků územního systému ekologické stability, které zajišťuje vytvoření komplexního a spojitého systému ploch zeleně v celém správním území města a zlepšuje prostupnost krajiny a jednotlivých částí města. Charakter sídla jako regionálního střediska se značným podílem dojížďky obyvatel za prací přispívá ke zvýšeným nárokům na dopravní síť. K dopravní zátěži přispívá rovněž vysoký stupeň intenzity tranzitní dopravy. Řešení dopravní koncepce tak představuje klíčový problém pro další rozvoj města. Územní plán vymezuje koridor pro umístění jihovýchodní části obchvatu jako přeložky silnice I/38, v návaznosti na již realizovaný severovýchodní segment, a formou územní rezervy vymezuje koridor pro umístění stavby západního obchvatu pro dotvoření uceleného dopravního systému. Město Havlíčkův Brod leží na trase několika celostátních a regionálních železničních tratí, propojujících město s dalšími významnými sídly ČR, zejména Prahou, Brnem, Kolínem, Pardubicemi, Humpolcem, Jindřichovým Hradcem či Veselím nad Lužnicí. Železniční koridor je v území stabilizován a nevykazuje nároky na další rozvoj. Správním územím města Havlíčkův Brod prochází navržený koridor vysokorychlostní trati celostátního významu, vymezený Politikou územního rozvoje 2008 a zpřesněný nadřazenou územně plánovací dokumentací Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina (2008), který se částečně kříží s koridorem pro umístění jihozápadního segmentu obchvatu. Tyto záměry budou dále prověřeny, koordinovány a zpřesněny. Strategický význam pro město bude mít do budoucna rozšíření areálu stávajícího letiště, který začátkem roku 2010 získalo status mezinárodního (neveřejného) letiště a je jediným mezinárodním letištěm v kraji Vysočina.

12

Údaj z Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky v roce 2011 Českého statistického úřadu www.czso.cz

101


09/2014

Z nadřazené dokumentace rovněž vyplývá požadavek na zpřesnění vedení ZVN 400 kV a záměr výstavby nového vedení republikového významu ZVN 400 kV, které jsou územním plánem respektovány. Do budoucna lze očekávat další rozvoj města v oblasti sociální (počet obyvatel) i ekonomické (nové investiční záměry). Územní plán reguluje probíhající proces suburbanizace osídlení a vymezuje plochy pro další výstavbu přednostně s využitím rezerv v zastavěném území města, případě v přímé návaznosti na zastavěné území. Podpora koncentrace rozvojových záměrů ve vazbě na zastavěné území města bude podpořena realizací městského obchvatu, který zvýší atraktivitu území pro další investice a zlepší dostupnost území, stejně jako hygienickou kvalitu prostředí.

C.6.2. Ochrana přírodních hodnot (k bodu B02 Návrhu ÚP)

Územní plán města Havlíčkův Brod respektuje přírodní hodnoty území a stanovuje podmínky pro jejich ochranu při územním rozvoji, výstavbě a dalších činnostech s rozvojem města spojených. Pro účely územního plánování jsou mezi přírodní hodnoty na území města Havlíčkův Brod zařazeny patří: a)

nezastavěné plochy na území města vyjma ploch, které územní plán určil k zastavění;

b)

Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 CZ0613004 Břevnický potok; CZ 0613332 Šlapanka a Zlatý potok;

c)

přírodní památka Šlapanka;

d)

významné krajinné prvky dle §3 a §4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tedy veškeré vodní toky a plochy, údolní nivy a lesní plochy;

e)

významné krajinné prvky registrované - Pivovarské rybníčky, Ďáblík u Občin, Ústavní park, Loučka Květnov, Louky u Zbožice, Šlapanka Herlify–Mírovka, Vojtěšský hřbitov;

f)

evidované lokality ochrany přírody a krajiny Baštínov, Stráň u Chroustovských, Studánka Vysoká, Remízky u Květnova, Biologické rybníčky, Rozkošský potok, Ďáblík, Lázně, Špitálské stráně, Louky u Čisté;

g)

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Baštínov, Stráň u Chroustovských, Studánka Vysoká, Remízky u Květnova a Louky u Čisté;

h)

funkční skladebné prvky regionálního a lokálního územního systému ekologické stability, vymezené v kapitole E.3 Návrhu ÚP a v grafické části Návrhu ÚP – výkres I.2a – Hlavní výkres;

i)

památný strom Lípa u Sv. Jána

j)

plochy lesů;

k)

útvary povrchových vod tekoucích;

l)

útvary podpovrchových vod: oblast povodí Dolní Vltava;

m)

vodní zdroj povrchové, podzemní vody;

n)

plochy zemědělské půdy v 1. a 2. třídě ochrany, odvodňovací zařízení;

Plochy a území zařazené do skupiny evidované lokality ochrany přírody a krajiny se doporučuje registrace za významné krajinné prvky dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. (k bodu B03 Návrhu ÚP)

Územní plán uvádí v tomto bodě požadavek na ochranu přírodních hodnot při výstavbě a dalších činnostech spojených s výstavbou a rozvojem města. Je zřejmé, že hlavním nástrojem ochrany hodnot

102


09/2014

není územní plán, ale systematické uplatňování příslušných právních předpisů vztahujících se k jednotlivým hodnotám. Jedná se zejména o tyto předpisy: zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

C.6.3. Ochrana kulturních hodnot (k bodu B05 Návrhu ÚP)

Městská památková zóna Havlíčkův Brod byla vyhlášena Vyhláškou Východočeského KNV ze dne 17.1.1990 o prohlášení památkových zón ve vybraných městech a obcích Východočeského kraje. Městská památková zóna zahrnuje historické centrum města okolo Havlíčkova náměstí až k městskému opevnění, včetně parku Budoucnost. Zástavba MPZ představuje jedinečný doklad historického osídlení sahajícího až do začátku 14. století. Národní kulturní památka Štáflova chalupa byla vyhlášena nařízením vlády č. 50/2010 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ze dne 25.2.2010, s účinností od 1.7.2010, v rozsahu objektu nemovité kulturní památky a přilehlého pozemku (parcelní číslo 221). Štáflova chalupa je jedinečným dokladem pozdně středověké venkovské architektury a patří k nejstarším dochovaným objektům tohoto typu tradičních staveb v ČR. Ve správním území města Havlíčkův Brod se nachází tyto nemovité kulturní památky13: nemovitá kulturní památka

číslo v rejstříku NPÚ

umístění

kostel Nanebevzetí P. Marie

44100 / 6-2

Rubešovo nám.

kostel Nejsvětější Trojice

21845 / 6 -6

U Trojice

kostel sv. Kateřiny

15265 / 6-5

Dolní

kostel sv. Vojtěcha

22207 / 6-8

Vojtěšská, Ledečská

klášter - s kostelem sv. Rodiny a kaplí Božího těla

35960 / 6-4

Dobrovského čp.3, Štáflova

kostel Nalezení sv. Kříže

21705 / 6-340

místní část Svatý Kříž

kaple sv. Grálu

23653/ 6-6

U Trojice

kaple Utrpení Páně

33000 / 6-97

vpravo při silnici č 38 směr Čáslav

kašna se sochou Tritona

21137 / 6-49

Havlíčkovo nám.

městské opevnění

30873 / 6-1

V Rámech, Na Hradbách, Kalinovo nábř., Na Valech, Rubešovo nám., park Budoucnost

rychta

20511 / 6-28

Havlíčkovo nám. čp.57

radnice

21290 / 6-29


děkanství

25644 / 6-7

Rubešovo nám. čp. 173

měšťanský dům

34113 / 6-79

Horní čp.13

měšťanský dům

22247 / 6-80

Horní čp.17

13

dle seznamu nemovitých kulturních památek NPÚ, www.monumnet.cz, ke dni 6.2.2013

103


09/2014

nemovitá kulturní památka


umístění

měšťanský dům tzv. Chmeldovský

17909 / 6-18


měšťanský dům Rolandovský

45845 / 6-19

Havlíčkova čp.19

měšťanský dům Böhmovský

25979 / 6-20


měšťanský dům Hankovský

29530 / 6-21


měšťanský dům Křenkovský, Malinův

31254 / 6-22


měšťanský dům Suchánkovský

24068 / 6-23


měšťanský dům Kytlovský

21998 / 6-24


měšťanský dům Vinařských

44739 / 6-25


měšťanský dům

23010 / 6-26


měšťanský dům Hanusovský

35769 / 6-27


měšťanský dům

17880 / 6-108

Svatovojtěšská čp.85

měšťanský dům

33754 / 6-109

Svatovojtěšská čp.86

měšťanský dům

35022 / 6-56

Dolní čp.94

měšťanský dům

15620 / 6-57

Dolní čp.95

měšťanský dům

30475 / 6-58

Dolní čp.96

měšťanský dům

26411 / 6-59

Dolní čp.97

měšťanský dům

28780 / 6-60

Dolní čp.104

měšťanský dům

13935 / 6-61

Dolní čp. 131

měšťanský dům

39004 / 6-62

Dolní čp. 132

měšťanský dům

26260 / 6-64

Dolní čp. 139

měšťanský dům

14055 / 6-65

Dolní čp. 140

měšťanský dům

50079 / 6-6114

Dolní čp. 141

měšťanský dům

14231 / 6-66

Dolní čp. 142

měšťanský dům

18755 / 6-70

Dolní čp. 151

měšťanský dům

36726 / 6-71

Dolní čp. 152

měšťanský dům

30342 / 6-72

Dolní čp. 153

měšťanský dům

19935 / 6-73

Dolní čp. 154

měšťanský dům

14132 / 6-74

Dolní čp. 155

měšťanský dům

35440 / 6-75

Dolní čp. 156

měšťanský dům

16949 / 6-76

Dolní čp. 157

měšťanský dům Kotlasovský

33091 / 6-30

Havlíčkovo nám. čp. 159

měšťanský dům Rejnovský

23156 / 6-31


měšťanský dům Tollovský

24422 / 6-32


měšťanský dům Kalinovský

23736 / 6-33


měšťanský dům U Zlatého beránka

27427 / 6-34


měšťanský dům

45901 / 6-35


měšťanský dům Denkýzovský

32982 / 6-36


měšťanský dům U tří kaprů

15849 / 6-37


měšťanský dům U bílého koníčka

16120 / 6-38


měšťanský dům Pernikářovský

15068 / 6-39


měšťanský dům Kašíčkovský

41559 / 6-40


měšťanský dům Říčanský

37035 / 6-41


104


09/2014



umístění

měšťanský dům Říčanský, U zlatého lva

30515 / 6-42


měšťanský dům Lučákovský

25007 / 6-43


měšťanský dům Eliášovský

24778 / 6-44


měšťanský dům

40894 / 6-45


měšťanský dům

18308 / 6-46


měšťanský dům Tomášovský

21989 / 6-47


měšťanský dům

26092 / 6-83

Horní čp.182

měšťanský dům

20983 / 6-84

Horní čp.183

měšťanský dům

101925

Horní čp.185

městský dům

15376 / 6-96

B. Němcové čp.188

měšťanský dům

49709 / 6-6087

Horní čp.196

městský dům

18517 / 6-85

Horní čp.198

městský dům

45956 / 6-90

Kozí čp.202

městský dům

36920 / 6-91

Kozí čp.203

městský dům

37575 / 6-92

Kozí čp.204

městský dům

30108 / 6-93

Kozí čp.205

městský dům

15472 / 6-94

Kozí čp.206

Šupichova vila

104035

Nádražní čp. 128

vila

100013

Beckovského čp.2197

venkovský dům

40139 / 6-5008

čp. 1, místní část Poděbaby

venkovský dům

20638 / 6-5009

čp. 2, místní část Poděbaby

venkovský dům tzv. Štáflova chalupa

15826 / 6-89

B. Kobzinové čp. 2015

Husův sbor

103198

B. Kobzinové čp.2014

zájezdní hostinec U Dobrovských

34056 / 6-55

Dobrovského, pův. čp. 23, čp.2023

fara Církve československé husitské

11347 / 6-5940

B. Kobzinové čp.2088

zvláštní škola

49700 / 6-6063

U Trojice čp.2104

hrob rodiny Lilingovy

41968 / 6-17

Z okraj města, židovský hřbitov

boží muka

23429 / 6-87

Husova

boží muka

47139 / 6-77

Havířská

Krucifix litinový

23949 / 6-86

nový hřbitov, S okraj města

sloup se sochou sv. Jana Křtitele

24076 / 6-54

B. Kobzinové

sloup se sousoším - mariánský morový sloup

16440 / 6-48

Havlíčkovo nám.

pomník - pamětní desky v lomu Rozkoš

26915 / 6-98

lom Rozkoš

pomník Bedřicha Smetany

29463 / 6-117

park Budoucnost

pomník Karla Havlíčka Borovského

18697 / 6-115

park Budoucnost

pomník matky Havlíčkovy

34894 / 6-118

park Budoucnost

pomník padlých

45159 / 6-116

park Budoucnost

pomník padlých Rumunů

30557 / 6-88

Jihlavská, v areálu SZŠ

pomník padlých ruských vojáků

31187 / 6-301

místní část Klanečná

pomník Tyršův

18681 / 6-114

park Budoucnost

pamětní kámen Hnátův

27434 / 6-119

Kalinovo nábř., na pravém poprsníku mostu

105


09/2014



umístění

hraniční kámen - mezník

46090 / 6-120

při silnici do Poličky

hraniční kámen - silniční mezník

30294 / 6-81

Horní, při čp. 2060

kříž

23831/6-237

místní část Zbožice

smírčí kříž

33814 / 6-299

místní část Klanečná

kříž

26738 / 6-300

místní část Poděbaby

(k bodu B06 Návrhu ÚP)

Historicky a architektonicky cenné stavby byly vymezeny v souladu s ÚAP ORP Havlíčkův Brod (2012). V řešeném území se nachází 9 architektonicky cenných staveb a 1 architektonicky cenný soubor. Architektonicky cennými stavbami jsou jedinečné stavby a jejich soubory nezapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, např. stavby významných architektů, slohově čisté budovy, dochované stavby lidového stavitelství. (k bodu B07 Návrhu ÚP)

Ve správním území města Havlíčkův Brod se nachází I. a II. kategorie území s archeologickými nálezy, tj. území s prokázaným či pravděpodobným výskytem archeologických nálezů. Pro území s archeologickými nálezy platí oznamovací povinnost dle §22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Území I. kategorie je území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů. Zpravidla sem spadají intravilány historických měst a sídel. V úvahu připadají převážně městská jádra, za hranici bývá považováno opevnění včetně zázemí nebo obvod intravilánu zachycený stabilním katastrem v 1. polovině 19. století. Nemusejí se vždy krýt s územím prohlášené městské památkové rezervace či městské památkové zóny a jejich ochranných pásem. Území II. kategorie je území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují (např. písemné prameny, geofyzikální či letecká prospekce aj., ale i těsná blízkost UAN I. kategorie), pravděpodobnost jejich výskytu je 51-100% Vymezená území s archeologickými nálezy jsou evidována ve Stárním archeologickém seznamu ČR. Ve správním území města Havlíčkův Brod se nachází tato ÚAN I. a II. kategorie:14 ÚAN

kategorie ÚAN

číslo v rejstříku SAS

katastrální území

polní trať "Pod kopcem"

I

23-21-09/4

Zbožice

středověké a novověké jádro obce

II

23-21-09/6

Zbožice

zaniklý mlýn ( Spálený mlýn)

I

23-21-13/12

Klanečná

zaniklý okrsek těžby a zpracování stříbrné rudy

I

23-21-13/13

Klanečná, Veselice u Havlíčkova Brodu

novověké jádro obce

II

23-21-13/9

Klanečná

tvrziště a jeho okolí

I

23-21-14/1

Perknov

kostel sv. Vojtěcha

I

23-21-14/2

Havlíčkův Brod

Perknov - poloha "Na spálené stráni"

I

23-21-14/3

Havlíčkův Brod

Masarykova ulice

I

23-21-14/4

Havlíčkův Brod

novověké jádro obce

II

23-21-14/5

Veselice u Havlíčkova Brodu

židovský hřbitov

I

23-21-14/7

Havlíčkův Brod

14

Státní archeologický seznam ČR, NPÚ, ke dni 4.2.2013.

106


ÚAN

09/2014

kategorie ÚAN



zaniklé středověké osídlení

I

23-21-15/11

Havlíčkův Brod

samota "U Zelingrů"

I

23-21-15/2

Termesivy

Hadrburk - tvrziště

I

23-21-15/3

Termesivy

Hadrburk - okolí tvrziště

I

23-21-15/4

Termesivy


II

23-21-15/8

Jilemník

zaniklá tavírna stříbrné rudy

I

23-21-15/9

Termesivy


II

23-21-18/4

Březinka u Havlíčkova Brodu

U plovárny

I

23-21-19/1

Havlíčkův Brod

u samoty "U Pšeničků

I

23-21-19/10

Havlíčkův Brod

Menouškova stráň - zaniklé důlní pole

I

23-21-19/11

Havlíčkův Brod

osada Novotného Dvůr - depot

I

23-21-19/12

Suchá u Havlíčkova Brodu

Ovčín - zaniklé středov. horn. sídliště Mittelberg

I

23-21-19/2


středověké a novověké jádro města

I

23-21-19/6

Havlíčkův Brod


II

23-21-19/7

Poděbaby

zaniklá hrnčírna- "U Menoušků"

I

23-21-19/9

Havlíčkův Brod

čtvrť Žižkov - důl

I

23-21-20/1

Havlíčkův Brod

zaniklý hamr (?)

II

23-21-20/10

Mírovka

dům č.p.10-Liškův statek, tvrziště

I

23-21-20/11

Termesivy

v údolí řeky Šlapanky, středověká tavírna

II

23-21-20/12

Mírovka, Bartoušov

středověké a novověké jádro obce Kloboučníkův Dvorek

II

23-21-20/13

Termesivy

novověké jádro obce Herlify (event. Rýdlov)

II

23-21-20/14

Termesivy

zaniklé osídlení

I

23-21-20/16

Havlíčkův Brod


I

23-21-20/17

Mírovka


I

23-21-20/18

Termesivy

zaniklé osídlení-povrchové naleziště

I

23-21-20/19

Termesivy


I

23-21-20/20

Termesivy


I

23-21-20/21

Termesivy

pole Z od Rýdlova-povrchové naleziště

I

23-21-20/23

Termesivy, Havlíčkův Brod

pozůstatky těžby

I

23-21-20/24

Mírovka

tvrziště

I

23-21-20/5

Mírovka

pole severně od obce, hornické sídliště

I

23-21-20/6

Termesivy

dům č.p.7, tvrziště

I

23-21-20/7

Termesivy

pole JJV od osady Dvorek

I

23-21-20/9

Termesivy


II

23-21-24/1


stopa po těžbě

I

23-21-24/10


osada Svatý Kříž - zaniklé osídlení

I

23-21-24/11


Svatý Kříž - zaniklé středov. hornické sídliště

I

23-21-24/2


samota "U kostelíka", kostel

I

23-21-24/3


Svatý Kříž - kostel Nalezení Sv. Kříže

I

23-21-24/4


zaniklá středov. úpravna rudy

I

23-21-24/6


107


ÚAN

09/2014

kategorie ÚAN




II

23-21-24/9

Květnov

pole SV od obce Vysoká

I

23-21-25/2

Mírovka

sejpy (zaniklé rýžoviště) v poloze "Zajsa"

I

23-22-06/9

Jilemník


Uvedené urbanistické hodnoty byly vymezeny na základě aktualizovaných ÚAP ORP Havlíčkův Brod (2012) a doplňujícího průzkumu území. Smyslem vymezení urbanistických hodnot je zajištění ochrany jedinečných území z architektonického, resp. urbanistického hlediska, které nepodléhají ochraně dle zvláštních právních předpisů. (k bodu B09 Návrhu ÚP)

Ochrana kulturně-historických hodnot se řídí zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláškou č. 66/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (k bodu B10 Návrhu ÚP)

Územní plán stanovuje regulativy využití ploch s rozdílným způsobem využití. Jednou z podmínek je respektování současné prostorové kompozice sídla, tj. měřítka a kontextu zástavby. Žádná z evidovaných kulturních hodnot není koncepcí ÚP přímo dotčena. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny v kapitole F Návrhu ÚP. (k bodu B11 Návrhu ÚP)

Podmínka zpracování architektonické části projektové dokumentace staveb, které jsou vymezeny jako kulturně historické či architektonické hodnoty a staveb v území, identifikovaných jako urbanistické hodnoty (MPZ, lesopark Budoucnost, příměstské části Březinka, Termesivy, Poděbaby výhradně autorizovaným architektem, je stanovena v rámci kapitoly N Návrhu ÚP.

C.6.4. Ochrana civilizačních hodnot (k bodu B13 Návrhu ÚP)

Za civilizační hodnoty města je považována zejména síť dopravní a technické infrastruktury, zabezpečující základní funkce městské struktury, dále významné či tradiční výrobní závody města a rovněž zařízení občanské infrastruktury. Síť dopravní a technické infrastruktury je respektována a doplněna o potřebné úseky či zařízení. Záměry jsou blíže popsány v kapitolách C.8. – C.12. Odůvodnění Návrhu ÚP. Plochy výroby a občanské vybavenosti jsou územním plánem stabilizovány a rozšířeny návrhem nových zastavitelných ploch či ploch přestavby. Záměry jsou blíže popsány v kapitole C.14. Odůvodnění Návrhu ÚP. Civilizační hodnotou jsou rovněž významné stavební dominanty a významné vyhlídkové body. Dominantami jsou stavby a jejich soubory, jejichž umístění v terénu či charakter je činí výrazně viditelné a do velké míry ovlivňují vizuální charakter sídla a krajiny. Významným vyhlídkovým bodem je veřejně přístupné místo, jehož vyvýšené umístění v terénu či v rámci stavby umožňuje výhled do významné či atraktivní části okolního území. Ochrana těchto hodnot je zajištěna stanovením regulativů využití ploch s rozdílným způsobem využití. Jednou z podmínek je respektování současné prostorové kompozice sídla, tj. měřítka a kontextu zástavby. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny v kapitole F Návrhu ÚP.

108


09/2014


Ochrana jmenovaných civilizačních hodnot je zajištěna respektováním následujících právních předpisů, které definují podmínky ochrany a stanovují rovněž příslušná ochranná pásma jednotlivých staveb a zařízení: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů

C.7. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně C.7.1. Urbanistická koncepce (k bodu C01 Návrhu ÚP)

Havlíčkův Brod leží na křížení významných dopravních tahů, silnice I/34 (České Budějovice – Jindřichův Hradec – Humpolec - Svitavy) a silnice I/38 (Doksy - Mladá Boleslav - Kolín – Jihlava – hranice ČR / Rakousko). Tyto komunikace, spolu s celostátní železniční tratí ve směru Praha – Brno (Kúty / Slovensko), představují v krajině a zejména v městské zástavbě významné a nepřekročitelné bariéry. Zásadními a přirozenými kompozičními prvky urbanistické struktury jsou dále zelené osy města v severojižním směru (Vlkovsko, park Budoucnost, Žabinec) a západovýchodním směru podél toku Sázavy. Vzhledem k rozsahu těchto ploch zeleně a jejich poloze v těsném kontaktu na centrum města a rozsáhlé rezidenční zóny mají tyto plochy zásadní význam pro udržení kvality života obyvatel města a pro zajištění prostupnosti celého území. Tyto osy koncepce územního plánu chrání a dále rozvíjí. Převažující část obyvatel města je soustředěna do místní části Havlíčkův Brod, ostatní místní části se nachází v izolované poloze ve volné krajině a mají charakter samostatných venkovských sídel s vlastní urbanistickou strukturou. Morfologie terénu celého řešeného území je převážně rovinatá, s mírnou modelací, což umožňuje dálkové pohledy a vyvolává zvýšenou potřebu ochrany krajinného rázu a stávajících přírodních i civilizačních dominant. Historické centrum města (dnešní městská památková zóna) se nachází v bezprostřední vazbě na křížení silnic I/34 a I/38, na něj navazuje přirozeně rostlá smíšená zástavba, která dále ve směru z centra přechází do monofunkčních ploch a postupně se rozptyluje do volné krajiny s rozptýlenou zelení. V centru města jsou přirozeně koncentrována polyfunkční zařízení a stavby s integrací bydlení, občanského vybavení, lehké a drobné výroby. Centrum je přirozeným prostorovým a funkčním těžištěm města a je žádoucí další posilování jeho významu. To je územním plánem umožněno formou přestaveb a dostaveb, s nezbytným ohledem na zájmy památkové ochrany v celém území.

109


09/2014

Samostatná obytná zástavba je soustředěna zejména do severní, západní a východní části města (Letná, Vršovice, Žižkov, Perknov). Část bytového fondu představuje panelová zástavba v severní části města (Sídliště Výšina) a podél ul. Masarykova (Sídliště Pražská), převládající formu bydlení nicméně tvoří individuální rodinné domy. Uspořádání a charakter bytové zástavby vytváří ve struktuře města další významné plochy zeleně (zeleň veřejná a zeleň soukromá), které doplňují základní zelené osy. Plochy, vymezené územním plánem pro bydlení, jsou s výjimkou odůvodněných případů určeny pro bydlení v rodinných domech. Nejrozsáhlejší zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny v bezprostředním okolí psychiatrické léčebny (severně až ke koridoru navrhovaného obchvatu, jižně až k toku Sázavy), dále do oblasti Perknov, Horní Žižkov, Vysočany). Zástavba ve vymezených plochách přispěje k přirozenému doplnění nezastavěného území a proluk v prostoru mezi zastavěným územím města a navrhovaným koridorem obchvatu a k vytvoření kompaktní městské zástavby. V zájmu racionálního využívání území jsou některé rozsáhlejší záměry rozděleny do více časových etap, jako návrh (I. a II. etapa) a jako územní rezerva. Jižní část města, především území ve vazbě na železniční trať a bývalý areál armády ČR má převážně průmyslový charakter, s rozsáhlými plochami pro lehkou a drobnou výrobu a skladování. Toto území je stabilizované a do budoucna nabízí potenciál dalšího rozvoje v nezastavěných plochách či plochách brownfields formou přestavby. Územní plán vymezuje v tomto území plochy pro nerušivou výrobu, s podmínkou integrace přírodní složky (zejména izolační a ochranná zeleň) a respektování zájmů hygienické ochrany životního prostředí. Do okrajových poloh centra města je soustředěna nadmístní občanská vybavenost veřejná a komerční s vyššími plošnými nároky. Nejvýznamnější zařízení veřejné občanské vybavenosti představuje areál psychiatrické léčebny v západní části města a na něj navazující areál nemocnice. Tyto plochy jsou vymezeny jako stabilizované a jsou chráněny. Územní plán vymezuje plochy pro umístění dalších staveb a zařízení (v rámci samostatných ploch občanského vybavení či ploch smíšených), jejichž potřeba je evidentní již v současné době, případně ji lze předpokládat v důsledku vymezování dalších zastavitelných ploch pro bydlení, které přispěje k mírnému nárůstu počtu obyvatel města, zvýšení kvality bydlení a zvýšení požadavku na kapacity zařízení občanské vybavenosti. Původně uvažovaná plocha pro další rozvoj psychiatrické léčebny byla přehodnocena, s ohledem na současné a předpokládané potřeby tohoto zařízení a zejména s ohledem na volný charakter zástavby v zeleni, která do budoucna umožňuje případnou intenzifikaci v rozsahu stávajícího areálu. Samostatné objekty velkých komerčních zařízení jsou lokalizovány ve vazbě na hlavní dopravní trasy města, zejména silnice I. třídy a SV segment obchvatu, a na průmyslové areály v jižní části města. Územní plán vymezuje další plochy komerčního občanského vybavení, ve vazbě na stávající zařízení, zejména v prostoru v severní části města při křížení silnice I/38 a SV segmentu obchvatu města, který se zejména po realizaci navrhovaného JV segmentu obchvatu a přenesení větší části tranzitní dopravy z centra města stane velice atraktivní lokalitou pro podnikatelské záměry. Nedílnou součástí koncepce územního plánu je vymezení ploch pro rekreaci. Plochy pro individuální rekreaci v chatách a chalupách a v zahrádkových osadách, které představují velmi oblíbenou formu rekreace, jsou v současné době soustředěny zejména do okrajových poloh severojižní zelené osy města, do okolí Cihlářského rybníka a rybníka Žabinec. Územní plán tyto plochy rozvíjí vymezením dalších zastavitelných ploch v návaznosti na plochy stávající. V odůvodněných případech jsou některé stávající plochy rekreace navrženy k přemístění do okrajových poloh města, v zájmu optimalizace charakteru funkčního využití ve smíšené či obytné zástavbě (Kokořín) a v zájmu zajištění prostupnosti krajiny (Cihlářský rybník). Ve vnitřní části severojižní zelené osy jsou lokalizovány samostatné stavby a zařízení pro sport a tělovýchovu (plavecký bazén a zimní stadion v Parku Budoucnost, tenisové kurty a fotbalové hřiště u toku Sázavy pod ul. Ledečská). Park Budoucnost představuje vysoce hodnotné území z urbanistického i krajinářského hlediska, nové stavby s podstatnějšími plošnými nároky v tomto území nejsou žádoucí. Naopak území podél toku Sázavy představuje pro další rozvoj každodenní rekreace a sportu nesmírný potenciál. V návaznosti na stávající sportovní areál jsou územním plánem vymezeny plochy sportu a navazující plochy zeleně, umožňující volnější formu rekreace.

110


09/2014

Jedním ze základních předpokladů rozvoje města je řešení jeho dopravní koncepce. Základním předpokladem řešením dlouhodobě nevyhovující dopravní situace města, způsobené především nadměrnou zátěží zastavěného území města Havlíčkův Brod vysokými intenzitami tranzitní dopravy na průjezdních úsecích silnice I/34 a I/38, je vybudování obchvatu města. Územní plán stabilizuje vedení stávajícího severovýchodního segmentu obchvatu města mezi ulice Pražská / Masarykova na severu a Stříbrným Dvorem na východě resp. navrhuje přeložku severní části tohoto segmentu obchvatu v úseku ulice Reynkova Pražská dále na sever, s novým připojením na silnici I/38 na severu. Územní plán dále vymezuje zastavitelnou plochu dopravní infrastruktury – silniční doprava pro přeložku silnice I/38 resp. I/34 v úseku mezi silnicí I/38 ve směru na Jihlavu na jihu a Stříbrným dvorem na východě (jihovýchodní segment obchvatu města), a také návrhový koridor pro umístění vedení přeložky silnic I/34 v úseku mezu silnicí I/34 ve směru na Humpolec na západě a silnicí I/38 ve směru na Jihlavu na jihu (jihozápadní segment obchvatu města). V návaznosti na stávající severovýchodní segment obchvatu města vymezuje územní plán koridor územní rezervy pro umístění severozápadního segmentu obchvatu města v úseku mezi silnicí I/38 na Kolín na severu a silnicí I/34 ve směru na Humpolec na jihozápadě. Stavba obchvatu do budoucna zásadním způsobem determinuje další rozvoj města. Jeho umístění přinese městu prvek limitující další rozvoj zástavby do volné krajiny, přesunem dopravního zatížení však uvolní centrální část města pro další intenzifikaci a využití nezastavěných či nevhodně využitých ploch formou přestavby, což přispěje k ochraně ZPF a volné krajiny před její fragmentací. Významnou bariéru v krajině bude představovat i případná stavba vysokorychlostní železniční tratě, která je v územním plánu vymezena jako koridor územní rezervy pro další prověření záměru. Případné umístění vedení vysokorychlostní železniční tratě v rámci koridoru definovaném v ZÚR Kraje Vysočina by mohl znamenat asanační zásahy, neboť koridor prochází přes zastavěné území částí obce Havlíčkův Brod, Poděbaby, Občiny u Poděbab a další. Územní plán respektuje stávající areál letiště Havlíčkův Brod se související plochou dopravního vybavení v jižní části města v návaznosti na bývalý areál armády ČR a navrhuje jeho další rozvoj, který by mohl vzhledem k rozsahu předmětného území vést ke vzniku celoměstsky významné průmyslové zóny. Příměstské části obce, tj. Březinka, Herlify, Jilemník, Klanečná, Květnov, Mírovka, Poděbaby, Šmolovy, Suchá, Svatý Kříž, Termesivy, Veselice a Zbožice představují stabilizovaná sídla se smíšenou tradiční zástavbou venkovského typu, která územní dále rozvíjí vymezením zastavitelných ploch pro bydlení v rodinných domech. Rozsah vymezených ploch respektuje současné potřeby a potenciál jednotlivých částí obce a ochranu přírodních a krajinných hodnot, které mají zejména v těchto samostatných sídlech klíčový význam. (k bodu C02 Návrhu ÚP)

Plochy změn jsou vymezeny v souladu s metodikou MINIS verze 2.215a §43, odst.1 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Koridorem změny se rozumí plocha změny, vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy, v souladu s §2, odst. 1i) zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Plochy a koridory změn jsou vymezeny pro záměry v návrhovém horizontu. Jako zastavitelné plochy jsou vymezeny všechny plochy mimo zastavěné území, určené k zastavění, a dále všechny plochy v zastavěném území, určené k zastavění, na pozemcích ZPF a PUPFL. Jako plochy přestavby jsou vymezeny všechny plochy v zastavěném území, určené k zastavění, mimo ploch vymezených na pozemcích ZPF a PUPFL. Jako plochy změn v krajině jsou vymezeny všechny plochy mimo zastavěné území, určené pro záměry nestavební povahy.

15

MINIS – Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů GIS v prostředí zákona č. 183/2006 Sb., verze 2.2 (Hydrosoft Veleslavín, s.r.o., Urbanistický atelier UP-24, duben 2010)

111


09/2014

(k bodu C03 Návrhu ÚP)

Plochy územní rezervy jsou vymezeny v souladu s metodikou MINIS verze 2.216 a §43, odst.1 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění.. Koridorem územní rezervy se rozumí plocha územní rezervy, vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy, v souladu s §2, odst. 1i) zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Plochy a koridory územní rezervy jsou vymezeny pro záměry po návrhovém horizontu.

C.7.2. Vymezení zastavitelných ploch (k bodu C04 Návrhu ÚP)

Územním plánem Havlíčkův Brod jsou vymezeny tyto zastavitelné plochy: označení plochy

dotčená k.ú.

kód a specifikace využití

limity využití území

zdroj

Z01


SV – plocha smíšená obytná venkovská

ÚP SÚ

Z02



Z03


Z04

Klanečná

I. třída ochrany ZPF, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. IIzranitelná oblast,

ÚP SÚ

Z05

Klanečná

I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP silnice III. Třídy, zranitelná oblast

Změna č. 26 ÚP SÚ

Z07

Klanečná

Z08

Z10

Veselice u Havlíčkova Brodu Veselice u Havlíčkova Brodu Perknov

OS – občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení SR – plocha smíšená obytná rekreační SR – plocha smíšená obytná rekreační SR – plocha smíšená obytná rekreační SR – plocha smíšená obytná rekreační SR – plocha smíšená obytná rekreační BV – bydlení v rodinných domech venkovské

I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, OP el. vedení, OP letiště, OP vodních zdrojů , území s archeol. nálezy kat. II, zranitelná oblast, I. třída ochrany ZPF, investice do půdyOP letiště, OP silnice III. třídy, OP distribučních stanic, trafostanice, OP trafostanice, STL plynovod, zranitelná oblast OP letiště, OP silnice III. třídy, STL plynovod, území s archeol. nálezy kat. II, zranitelná oblast,

Z11

Perknov

Z09

OM – občanské vybavení – komerční zařízení

I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP silnice III. třídy, území s archeol. nálezy kat. II, zranitelná oblast, II. třída ochrany ZPF, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice III. Třídy, el. vedení VN 35kV, zranitelná oblast II. třída ochrany ZPF, el. vedení 35kV, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP silnice III. třídy, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, OP letiště, vodovod včetně OP, les hospodářský, OP lesa, OP silnice III. třídy, zranitelná oblast II. třída ochrany ZPF, NTL plynovod, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. II, zranitelná oblast

ÚP SÚ

ÚP SÚ

ÚP SÚ

Změna č. 22 a Změna č. 29 ÚP SÚ ÚP SÚ

16

MINIS – Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů GIS v prostředí zákona č. 183/2006 Sb., verze 2.2 (Hydrosoft Veleslavín, s.r.o., Urbanistický atelier UP-24, duben 2010)

112


označení plochy

dotčená k.ú.

kód a specifikace využití malá a střední BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské ZO – zeleň ochranná a izolační

Z12

Perknov

Z13

Perknov

Z14

Perknov

Z15

Perknov

Z16

Perknov

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské

Z17

Poděbaby

Z18

Poděbaby

Z19

Poděbaby

Z20

Poděbaby

Z21

Havlíčkův Brod

BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské VL – lehká výroba

Z22

Poděbaby

Z23

Poděbaby

Z24

Poděbaby

Z25

Poděbaby

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV – bydlení v rodinných domech venkovské

BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v

09/2014


zdroj

I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast


II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, el. vedení 35kV, OP el. vedení, OP letiště, provozní pásmo vodního toku, Q100 Sázava, území zvláštní povodně pod vodním dílem, aktivní zóna záplavového území, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. I, zranitelná oblast

II. třída ochrany ZPF, investice do půdy el. vedení 35kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice III. třídy, OP letiště, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, NTL plynovod,el. vedení 35kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice III. třídy, OP trafostanice, trafostanice, vodovod včetně OP, zranitelná oblast II. třída ochrany ZPF, OP lesa, OP letiště, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, les hospodářský, OP lesa, OP letiště, zranitelná oblast

ÚP SÚ

ÚP SÚ


OP lesa, OP letiště, zranitelná oblast

investice do půdyOP letiště, zranitelná oblast


II. třída ochrany ZPF, OP letiště, Q100 Sázava, STL plynovod, OP železnice, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP lesa, OP letiště, OP silnice III. třídy, zranitelná oblast


I. třída ochrany ZPF, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast

OP letiště, zranitelná oblast


113


označení plochy

dotčená k.ú.

kód a specifikace využití rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské DL – dopravní infrastruktura letecká BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské VZ – zemědělská výroba

Z26

Poděbaby

Z29

Poděbaby

Z30

Poděbaby

Z31

Šmolovy u Havlíčkova Brodu

Z32


Z33

Šmolovy u Havlíčkova Brodu Šmolovy u Havlíčkova Brodu Šmolovy u Havlíčkova Brodu Šmolovy u Havlíčkova Brodu Havlíčkův Brod

VZ – zemědělská výroba

Z39

Havlíčkův Brod

Z41

Havlíčkův Brod

Z42

Havlíčkův Brod

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura

Z34

Z36

Z37

Z38

BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské ZP – zeleň přírodního charakteru

09/2014


zdroj

I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, les hospodářský, OP lesa, OP letiště, OP silnice III. třídy, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP letiště, zranitelná oblast

ÚP SÚ, souhlas s provedením ohlášené stavby částečně Změna č. 22 ÚP SÚ

I. třída ochrany ZPF, OP letiště, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP lesa, OP letiště, zranitelná oblast

bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, , OP letiště, OP silnice I. třídy, vodovod včetně OP, VTL plynovod, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, OP lesa, OP letiště, zranitelná oblast Les hospodářský, OP lesa, OP letiště, zranitelná oblast

Částečně vydaná změna č.31

I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP lesa, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast OP lesa, OP letiště, zranitelná oblast

bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, NTL plynovod, STL plynovod, VTL plynovod, OP el. vedení, OP letiště, OP železnice, plynárenský objekt – regulační stanice VTL/STL, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, zranitelná oblast

ÚP SÚ

I. třída ochrany ZPF, NTL plynovod, OP letiště, zranitelná oblast

ÚP SÚ

ÚP SÚ

I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, el. vedení 35kV, OP el. vedení, OP letiště, OP trafostanice, radioreleová trasa, vodovod včetně OP, OP distribučních stanic, zranitelná oblast

114


09/2014

označení plochy

dotčená k.ú.



zdroj

Z44

Havlíčkův Brod


Částečně vydaná změna č. 31

Z46

Havlíčkův Brod

Z47

Havlíčkův Brod

BV – bydlení v rodinných domech venkovské VD – drobná a řemeslná výroba

Z48

Havlíčkův Brod

VD – drobná a řemeslná výroba

Z49

Havlíčkův Brod

Z50

Havlíčkův Brod

OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura VD – drobná a řemeslná výroba

II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, OP železnice, Q100 Sázava, Q100 Šlapanka, území zvláštní povodně pod vodním dílem, aktivní zóna záplavového území, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP produktovodu, OP ropovodu, zranitelná oblast II. třída ochrany ZPF, OP lesa, OP letiště, OP ropovodu, OP silnice I. třídy, OP železnice, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35kV, OP el. vedení, OP letiště, STL plynovod, vodovod včetně OP, zranitelná oblast kanalizace včetně OP, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast


Z51

Havlíčkův Brod


Z52

Havlíčkův Brod


Z53

Havlíčkův Brod

Z54-1

Havlíčkův Brod

BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské

Z54-2

Havlíčkův Brod


Z55

Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod

VD – drobná a řemeslná výroba BI – bydlení v rodinných domech

bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, OP silnice I. třídy, radioreleová trasa, STL plynovod, vodovod včetně OP, VTL plynovod, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, NTL plynovod, OP letiště, OP silnice I. třídy, radioreleová trasa, STL plynovod, vodovod včetně OP, VTL plynovod, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF,el. Vedení VVN 110kV, OP el. vedení, OP letiště, OP distribučních stanic, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, les hospodářský, OP lesa, OP letiště, OP železnice, zranitelná oblast evidovaná lokalita ochrany přírody Špitálské stráně, II. třída ochrany ZPF, komunikační vedení, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP silnice III. třídy, OP distribučních stanic, vodovod včetně OP, zranitelná oblast evidovaná lokalita ochrany přírody Špitálské stráně, II. třída ochrany ZPF, komunikační vedení, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP silnice III. třídy, vodovod včetně OP, zranitelná oblast investice do půdy, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, OP silnice III. třídy,

Z57

ÚP SÚ


ÚP SÚ

ÚP SÚ Změna č. 20 ÚP SÚ

115


označení plochy

09/2014

dotčená k.ú.



vodovod včetně OP, zranitelná oblast

Z58

Havlíčkův Brod

městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské

Z59

Havlíčkův Brod

Z60

Havlíčkův Brod

Z61

Havlíčkův Brod

OK – občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá

Z62

Havlíčkův Brod

OK – občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá

Z63

Havlíčkův Brod

ZV – veřejná zeleň

Z65

Havlíčkův Brod

DS – dopravní infrastruktura silniční

Z66

Havlíčkův Brod


Z68

Havlíčkův Brod


Z70

Havlíčkův Brod

ZO – zeleň ochranná a izolační

Z71

Havlíčkův

VD – drobná a

OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura OS – občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení

bezpečnostní pásmo plynovodu ,I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice II. třídy, , VKP Ústavní park, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice II. třídy, vodovod včetně OP, zranitelná oblast II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, Q100 Sázava, vodovod včetně OP, území zvláštní povodně pod vodním dílem, aktivní zóna záplavového území, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, el vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice I. třídy, VKP Pivovarské rybníčky, VTL plynovod, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, kanalizace včetně OP, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, STL plynovod, VKP Pivovarské rybníčky, VTL plynovod, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice II. třídy, STL plynovod, VTL plynovod, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, hřbitov, I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP silnice I. třídy, STL plynovod, vodovod včetně OP, VTL plynovod, OP hřbitova, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), OP letiště, OP silnice I. třídy, OP silnice III. třídy, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), NTL plynovod, OP letiště, STL plynovod, VTL plynovod, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, OP silnice I. třídy, radioreleová trasa, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, el. vedení VVN

zdroj

ÚP SÚ


Návrh změny č. 31 ÚPSÚ, DSP

ÚP SÚ

ÚP SÚ

116


označení plochy

09/2014

dotčená k.ú.



Brod

řemeslná výroba

110kV, OP el. vedení, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast

Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod


Z76

Havlíčkův Brod


Z77

Havlíčkův Brod


Z78

Havlíčkův Brod

Z79

Havlíčkův Brod

OV – občanská vybavenost – veřejná infrastruktura BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské

I. třída ochrany ZPF, OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, OP el. vedení, OP letiště, STL plynovod, vodovod včetně OP, VTL plynovod, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, les hospodářský, OP lesa, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, kanalizace včetně OP, OP el. vedení, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, IP 27, kanalizace včetně OP, OP letiště, , zranitelná oblast

Z81

Havlíčkův Brod


Z82

Havlíčkův Brod


Z83

Havlíčkův Brod

Z84

Havlíčkův Brod Havlíčkův

ZO – zeleň ochranná a izolační VL – lehká výroba

Z74 Z75

Z85


VL – lehká výroba

I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, komunikační vedení, OP anodové ochrany plynovodu,el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice II. třídy, vodovod včetně OP, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast, bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, komunikační vedení, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice II. třídy, STL plynovod, vodovod včetně OP, VTL plynovod, stanice katodové ochrany, zranitelná oblast, území zvláštní povodně pod vodním dílem bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), komunikační vedení, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice II. třídy, Q100 Sázava, vodovod včetně OP, VTL plynovod, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast El. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, STL

zdroj

Změna č. 3, ÚP SÚ, Změna č. 27 ÚP SÚ (rezerva)


ÚP SÚ

ÚP SÚ ÚP SÚ

117


označení plochy

dotčená k.ú.


Brod Z86

Havlíčkův Brod

Z88

Havlíčkův Brod

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské RZ – rekreace zahrádkové osady

Z89

Havlíčkův Brod

RZ – rekreace zahrádkové osady

Z90

Havlíčkův Brod

Z91

Havlíčkův Brod

ZO – zeleň ochranná a izolační VD – drobná a řemeslná výroba

Z92-1

Havlíčkův Brod

Z92-2

Havlíčkův Brod

Z94-1

Havlíčkův Brod

Z94-2

Havlíčkův Brod

Z95A

Havlíčkův Brod

Z95B

Havlíčkův Brod

Z95C

Havlíčkův Brod

Z95D

Havlíčkův

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v

09/2014


zdroj

plynovod, OP silnice III. třídy, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice III. třídy, vodovod včetně OP, zranitelná oblast

ÚP SÚ

I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice III. třídy, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP letiště, OP silnice III. třídy, vodovod včetně OP, objekt Policie ČR, zranitelná oblast NTL plynovod, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), OP letiště, OP silnice I. třídy, STL plynovod, vodovod včetně OP, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, OP el. vedení, OP letiště, STL plynovod, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP letiště, STL plynovod, VKP Pivovarské rybníčky, zranitelná oblast

ÚP SÚ (rezerva)



bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP letiště, OP silnice I. třídy, vodovod včetně OP, VTL plynovod, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP letiště, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast

Změna č. 22 ÚP SÚ, Změna č. 27 ÚP SÚ

I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice I. třídy, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, izofona hluku (noc), OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast

ÚP SÚ

Změna č. 22 ÚP SÚ, Změna č. 27 ÚP SÚ

ÚP SÚ

I.třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast Kanalizace včetně OP, vodovod včetně

118


označení plochy

09/2014

dotčená k.ú.



Brod

rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské ZV – veřejná zeleň

OP, I. třída ochrany ZPF, OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast

Z95E

Havlíčkův Brod

Z95F

Havlíčkův Brod

Z96

Havlíčkův Brod

Z97

Havlíčkův Brod

PV – veřejné prostranství

Z103

Havlíčkův Brod

Z105

Havlíčkův Brod

ZS – zeleň soukromá a vyhrazená ZV – veřejná zeleň

Z106

Havlíčkův Brod

Z107

Havlíčkův Brod

Z109

Havlíčkův Brod

Z110

Havlíčkův Brod


Z111

Havlíčkův

BV – bydlení v

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské ZV – veřejná zeleň

zdroj

OP letiště, kanalizace včetně OP, vodovod včetně OP, zranitelná oblast

Vodovod včetně OP, I. třída ochrany ZPF, OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, kanalizace včetně OP, OP el. vedení, OP letiště, STL plynovod, VKP Pivovarské rybníčky, VTL plynovod, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, kanalizace včetně OP, el. vedení 35kV, OP el. vedení, OP letiště, OP trafostanice, vodovod včetně OP, VTL plynovod, OP distribučních stanic, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, OP el. vedení, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, OP letiště, IP, trafostanice, kanalizace včetně OP, bezpečnostní pásmo plynovodu, OP distribučních stanic, OP el. vedení, zranitelná oblast


I. třída ochrany ZPF, IP 27, kanalizace včetně OP, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, e. vedení 35kV, OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, OP trafostanice, Q100 Sázava, radioreleová trasa, aktivní zóna záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, trafostanice, OP distribučních stanic, zranitelná oblast Les hospodářský, OP lesa, OP letiště,

ÚP SÚ, rozhodnutí o umístění stavby Změna č. 29

119


označení plochy

09/2014

dotčená k.ú.



zdroj

Brod

rodinných domech venkovské SR – plocha smíšená obytná rekreační OS – občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské ZO – zeleň ochranná a izolační

zranitelná oblast

ÚP SÚ


Územní rozhodnutí ST/289/2013/Ve

Z112

Havlíčkův Brod

Z113

Havlíčkův Brod

Z114


Z119

Havlíčkův Brod

Z120

Havlíčkův Brod

VD – výroba a skladování

Z123

Termesivy

Z124

Termesivy

BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské

Z125

Termesivy

Z126

Termesivy

Z127

Mírovka

Z129

Mírovka

Z130

Mírovka

Z131

Mírovka

BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě

BV – bydlení v

kanalizace včetně OP, OP letiště, OP trafostanice, STL plynovod, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast

I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP železnice, STL plynovod, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, izofona hluku (noc), OP lesa, OP letiště, OP ropovodu, OP železnice, STL plynovod, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast, II. třída ochrany ZPF, OP letiště, zóna havarijního plánování, zranitelná oblast OP el. vedení, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. II, vodovod včetně OP, STl plynovod, zóna havarijního plánování, zranitelná oblast OP letiště, OP ropovodu, vodovod včetně OP, zranitelná oblast


I. třída ochrany ZPF, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. I+II, zranitelná oblast

ÚP SÚ

OP letiště, radioreleová trasa, zranitelná oblast


II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP letiště, zóna havarijního plánování BOHEMIA GAS, s.r.o., zranitelná oblast komunikační vedení, e. vedení 35kV, el. Vedení 110kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice III. třídy, vodovod včetně OP, zóna havarijního plánování BOHEMIA GAS, s.r.o., zranitelná oblast OP lesa, OP letiště, poddolované území,

Návrh Změny č. 30 ÚPSÚ

Změna č. 23

120


označení plochy

dotčená k.ú.

09/2014



zdroj

rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské

STL plynovod, zranitelná oblast

ÚP SÚ

I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, trafostanice, OP trafostanice, vodovod včetně OP, zóna havarijního plánování BOHEMIA GAS, s.r.o., zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, vodovod včetně OP, zóna havarijního plánování BOHEMIA GAS, s.r.o., zranitelná oblast

ÚP SÚ

OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast

ÚP SÚ

Z132

Mírovka

Z133

Mírovka

Z134

Mírovka

Z135A

Mírovka

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské VL – lehká výroba

Z135B

Mírovka


Z136

Mírovka


Z138



Z139


Z140


BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV – bydlení v rodinných domech venkovské

Z141


BV – bydlení v rodinných domech venkovské

Z142

Suchá u Havlíčkova

BI – bydlení v rodinných domech

Kanalizace včetně OP, vodovod včetně OP, evidovaná lokalita ochrany přírody, I. třída ochrany ZPF, objekt s umístěním nebezpečných látek, OP lesa, OP letiště, OP železnice, zóna havarijního plánování, zranitelná oblast El. vedení 35 kV, OP el. vedení, I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP silnice III. třídy, zóna havarijního plánování, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, lokalita chráněných druhů Baštínov, les hospodářský, OP lesa, OP letiště, OP železnice, vodovod včetně OP, zóna havarijního plánování BOHEMIA GAS, s.r.o., zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP lesa, OP letiště, poddolované území, území s archeol. nálezy kat. I, OP hřbitova, OP silnice III. Třídy, zranitelná oblast el. vedení 35kV, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP trafostanice, vodovod včetně OP, zranitelná oblast El. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP trafostanice, trafostanice, území s archeol. nálezy kat. II, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, poddolované území, území s archeol. nálezy kat. I+II, VTL plynovod, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el.

ÚP SÚ

Změna č. 30 ÚP SÚ (v projednání)

ÚP SÚ

ÚP SÚ, Změna č. 17 ÚP SÚ

ÚP SÚ

121


označení plochy

Z144

Z146

Z147

Z148

09/2014

dotčená k.ú.



zdroj

Brodu

městské a příměstské

Suchá u Havlíčkova Brodu Suchá u Havlíčkova Brodu

BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské

vedení, OP letiště, OP silnice III. třídy, poddolované území, STL plynovod, VTL plynovod, zranitelná oblast OP letiště, OP vodních zdrojů , zranitelná oblast

Vydaná změna č. 31. ÚPSÚ


BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské ZS – zeleň soukromá a vyhrazená

Z149


Z151


Z153


Z154

Suchá, Havlíčkův Brod, Termesivy, Šmolovy

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské DS – dopravní infrastruktura silniční

I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, OP letiště, výskyt a migrace losa evropského, rysa ostrovida, zranitelná oblast OP lesa, OP letiště, poddolované území, STL plynovod, území s archeol. nálezy kat. I, les hospodářský, zranitelná oblast investice do půdy, OP lesa, OP letiště, poddolované území, zranitelná oblast

I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP silnice III. třídy, zranitelná oblast El. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP trafostanice, STL plynovod, území s archeol. nálezy kat. II, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP silnice III. třídy, území s archeol. nálezy kat. II, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, komunikační vedení, komunikační vedení – optické, lokalita Natura – EVL, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP ropovodu, OP silnice I. třídy, OP silnice III. třídy, OP trafostanice, OP železnice, poddolované území, provozní pásmo vodního toku, Q100 Sázava, Q100 Šlapanka, radioreleová trasa, RBK 432/08, STL plynovod, trafostanice, území s archeol. nálezy kat. I, vodovod včetně OP, VTL plynovod, zóna havarijního plánování BOHEMIA GAS, s.r.o., zranitelná oblast, území zvláštní povodně pod vodním dílem, investice do půdy, les hospodářský, aktivní zóna záplavového území, kabel katodové ochrany, el. vedení 110kV, el. vedení 35kV,

Změna č. 10 ÚP SÚ Změna č. 13 ÚP SÚ, souhlas s provedením ohlášené stavby částečně Změna č. 20 ÚP SÚ


ZÚR, ÚP SÚ, DSP

122


09/2014

označení plochy

dotčená k.ú.



zdroj

Z156

Květnov

Jilemník

OP letiště, radioreleová trasa, území s archeol. nálezy kat. II, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, území s archeol. nálezy kat. II, zranitelná oblast

ÚP SÚ

Z157

Z158

Zbožice

I. třída ochrany ZPF, zranitelná oblast

ÚP SÚ

Z159

Zbožice

Z160

Zbožice

Z162

Z164

Březinka u Havlíčkova Brodu Květnov

SV – plocha smíšená obytná venkovská BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské SV – plocha smíšená obytná venkovská PV – veřejné prostranství

Z165

Květnov


Z166


Z167

Poděbaby

Z168

Havlíčkův Brod

Z169

Perknov

Z171

Perknov

Z172

Termesivy

PV – veřejné prostranství – občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení PV – veřejné prostranství PV – veřejné prostranství – občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské PV – veřejné prostranství – občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení VL – lehká výroba

Z173

Havlíčkův Brod


ÚP SÚ



II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP letiště, OP silnice III. třídy, OP vodních zdrojů, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. II, , zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. II, VTL plynovod, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast OP lesa, OP letiště, poddolované území, STL plynovod, les hospodářský, zranitelná oblast

OP letiště, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast OP letiště, zranitelná oblast

NTL plynovod, OP letiště, zranitelná oblast

I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP ropovodu, STL plynovod, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, STL

123


označení plochy

dotčená k.ú.


Z175

Mírovka

Z176

Havlíčkův Brod

Z177

Havlíčkův Brod


Z178

Havlíčkův Brod


Z180

Suchá u Havlíčkova Brodu Mírovka

BV – bydlení v rodinných domech venkovské PV – veřejné prostranství – občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení RH – hromadná rekreace

Z181

DS – dopravní infrastruktura silniční BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské

Z182

Suchá u H.B.

Z183

Havlíčkův Brod

BI - bydlení v rodinných domech městské a příměstské

Z184

Havlíčkův Brod


Z185

Havlíčkův Brod

Z186

Veselice u Havlíčkova Brodu Šmolovy u Havlíčkova Brodu

DS – dopravní infrastruktura silniční VZ – zemědělská výroba

Z187

BV - bydlení v rodinných domech venkovské

09/2014


plynovod, VKP Pivovarské rybníčky, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, II. třída ochrany ZPF OP el. vedení, OP letiště, provozní pásmo vodního toku, Q100 Žabinec, VTL plynovod, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, OP hřbitova, I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (noc), komunikační vedení,el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP trafostanice, VTL plynovod, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP hřbitova, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, vodovod včetně OP, zrabitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, les hospodářský, OP lesa, OP letiště, OP železnice, vodovod včetně OP, zóna havarijního plánování BOHEMIA GAS, s.r.o., STL plynovod, zranitelná oblast OP lesa, OP letiště, poddolovaná území, provozní pásmo vodního toku, zranitelná oblast Bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, STL plynovod, VTL plynovod, OP letiště, OP silnice II. Třídy, zranitelná oblast STl plynovod, el. vedení 35 V, OP el. vedení, I. třída ochrany ZPF, II. Třída ochrany ZPF, OP letiště, OP železnice, zranitelná oblast OP letiště, komunikační vedení, zranitelná oblast

zdroj

ÚR

Změna č. 17 ÚPSÚ

souhlas s provedením ohlášené stavby

ÚP

II. třída ochrany ZPF, OP letiště, zranitelná oblast OP lesa, OP letiště, zranitelná oblast

124


09/2014

označení plochy

dotčená k.ú.



Z188

Havlíčkův Brod

PV – veřejná prostranství

Z189

Zbožice

Z190

Havlíčkův Brod

SV - plocha smíšená obytná venkovská VD – drobná řemeslná výroba

Z191

Havlíčkův Brod

El. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, I. třída ochrany ZPF, VKP, zranitelná oblast, OP letiště, I. třída ochrany ZPF, zranitelná oblast, území s archeol. nálezy kat. II Bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP el. vedení, OP letiště, tranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP ropovodu, OP silnice III. třídy, zranitelná oblast

Z192

Havlíčkův Brod

Z193

Poděbaby

Z194

Šmolovy u H. Brodu Havlíčkův Brod

Z195

Z196

Zbožice

Z197

Klanečná

Z198

Havlíčkův Brod

BV - bydlení v rodinných domech venkovské, část ZS BI - bydlení v rodinných domech městské a příměstské OS – občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení VL – lehká výroba VD – drobná řemeslná výroba

SV - plocha smíšená obytná venkovská VZ – zemědělská výroba BI - bydlení v rodinných domech městské a příměstské

zdroj

Souhlas s provedením Změna č. 31

námitka č. 7

kanalizace včetně OP, OP letiště, zranitelná oblast

námitka č. 11

el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP trafostanice, zranitelná oblast

námitka č. 12

I. třída ochrany ZPF, STL plynovod, OP letiště, zranitelná oblast OP silnice III. třídy, , OP železnice, vodovod včetně OP, kanalizace včetně OP, STL plynovod, OP letiště, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, zranitelná oblast

námitky č. 14, 23


námitka č. 24

II. třída ochrany ZPF, OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast

mámitka č. 30

námitka č. 15

námitka č. 20

Zastavitelné plochy jsou vymezeny ve smyslu §2, odst. 1, písm. j) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a v souladu s §43 tohoto zákona. Vymezení zastavitelných ploch vychází z Územního plánu sídelního útvaru (ÚP SÚ) Havlíčkův Brod, schváleného zastupitelstvem obce Havlíčkův Brod v červnu 1995, ve znění schválených Změn ÚP SÚ Havlíčkův Brod č.1 - č. 24, ve znění vydaných Změn ÚP SÚ Havlíčkův Brod č. 25 – č. 27 a č. 29, a s ohledem na projednávané změny ÚP SÚ Havlíčkův Brod č. 30 a č. 31, vydaná územní rozhodnutí, zpracované územní studie a žádosti vlastníků o Změnu ÚP SÚ. Územní plán rozsah zastavitelných ploch přehodnocuje a upravuje dle současných potřeb a předpokládaného vývoje města a dále v souladu se schváleným Zadáním územního plánu města Havlíčkův Brod. Vymezení zastavitelných ploch respektuje stanovené a vyhlášené limity využití území, jejichž výčet je součástí Odůvodnění Návrhu ÚP kapitoly C.4. Limity využití území.

125


09/2014

S ohledem na racionální využívání území a ochranu volné krajiny byly pro novou zástavbu mimo zastavěné území města přednostně vymezeny plochy nevyužívané či využívané nevhodným způsobem nebo s nízkou intenzitou, s ohledem na polohu a negativní vlivy současného využití.

C.7.3. Vymezení ploch přestavby (k bodu C05 Návrhu ÚP)

Územním plánem Havlíčkův Brod jsou vymezeny tyto plochy přestavby: označení plochy P01

P02 P03

dotčená k.ú. Veselice u Havlíčkova Brodu Poděbaby

stávající využití ZS

navrhované využití RZ – rekreace zahrádkové osady

DS

VD – drobná a řemeslná výroba VZ – zemědělská výroba

P04

Šmolovy u Havlíčkova Brodu Havlíčkův Brod

BV

OM


P05

Havlíčkův Brod

ZS

OK – občanská vybavenost – komerční zařízení

P06

Havlíčkův Brod

BI


P07

Havlíčkův Brod

DZ

P08

Havlíčkův Brod

DS

OM – občanské vybavení komerční – malá zařízení OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura

P09

Havlíčkův Brod

DS, ZS


P10

Havlíčkův Brod

NZ

OV – občanské

limity využití území OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. II, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, II. třída ochrany ZPF, OP letiště, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, hřbitov, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), OP letiště, STL plynovod, území s archeol. nálezy kat. I, vodovod včetně OP, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, OP letiště, VTL plynovod, OP silnice I. třídy, VKP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), OP letiště, OP el. vedení, radioreleová trasa, zranitelná oblast, území zvláštní povodně pod vodním dílem I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, trafostanice + OP trafostanice, vodovod včetně OP, zranitelná oblast bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, NTL plynovod, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, STL plynovod, VTL plynovod, zranitelná oblast II. třída ochrany ZPF,

zdroj

ÚP SÚ

ÚP SÚ

ÚP SÚ

126


označení plochy

dotčená k.ú.

stávající využití

09/2014

navrhované využití vybavení - veřejná infrastruktura

P12

Havlíčkův Brod

DS


P16

Havlíčkův Brod

VS

VS – plocha smíšená výrobní

P17

Havlíčkův Brod

PV

SC – plocha smíšená obytná v centru města

P18

Havlíčkův Brod

DS


P20

Havlíčkův Brod

VD

P24

Havlíčkův Brod

DS

VD – drobná a řemeslná výroba OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura

P25

Havlíčkův Brod

VD


P26

Havlíčkův Brod

ZS

P27

Havlíčkův Brod

OM, VD

P28

Havlíčkův Brod

BH

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské SM – plocha smíšená obytná městská ZO – zeleň

limity využití území komunikační vedení, OP letiště, OP silnice I. třídy, Zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, e. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast II. třída ochrany ZPF, lokalita Natura – EVL, OP lesa, OP letiště, OP ropovodu, OP železnice, provozní pásmo vodního toku, Q100 Břevnický potok, STL plynovod, aktivní zóna záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, NTL plynovod,el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, památkově chráněné území (MPZ), teplovod, území s archeol. nálezy kat. I, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, NTL plynovod,el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, památkově chráněné území (MPZ), STL plynovod, teplovod, území s archeol. nálezy kat. I, vodovod včetně OP, zranitelná oblast OP letiště, OP železnice, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, trafostanice, OP trafostanice, VKP Ústavní park, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast

zdroj

ÚS

ÚP

ÚP SÚ

I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, OP železnice, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF,el. vedení 35

127


označení plochy

dotčená k.ú.


09/2014

navrhované využití ochranná a izolační OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura SM – plocha smíšená obytná městská

P29

Havlíčkův Brod

BI

P31

Havlíčkův Brod

RI

P32

Havlíčkův Brod

ZS

P34

Havlíčkův Brod

BH


P35

Havlíčkův Brod

ZS

P36

Havlíčkův Brod

OS

ZV – zeleň veřejná DS – dopravní infrastruktura silniční

P37

Havlíčkův Brod

PV


P38

Havlíčkův Brod

DS


P39

Havlíčkův Brod

DS


P40

Mírovka

BH

OV – bydlení v bytových domech

limity využití území kV, OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP el. vedení, zranitelná oblast

zdroj

ÚP SÚ


izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, OP letiště, STL plynovod, vodovod včetně OP, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP letiště, vodovod včetně OP, OP el. Vedení, zranitelná oblast OP letiště, zranitelná oblast OP hřbitova, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), komunikační vedení, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, vodovod včetně OP, OP silnice I. třídy, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, NTL plynovod,el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP trafostanice, památkově chráněné území (MPZ), teplovod, území s archeol. nálezy kat. I, vodovod včetně OP, architektonicky cenná stavba, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, komunikační vedení, OP letiště, památkově chráněné území (MPZ), radioreleová trasa, STL plynovod, území s archeol. nálezy kat. I, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), OP letiště, Q100 Sázava, území zvláštní povodně pod vodním díle, zranitelná oblast kanalizace včetně OP, komunikační vedení, OP letiště, vodovod včetně OP, zóna havarijního plánování BOHEMIA

ÚP SÚ

ÚP SÚ

ÚS

ÚP SÚ

128


09/2014

označení plochy

dotčená k.ú.


navrhované využití

P41


VZ


BV


VZ

P47

Suchá u Havlíčkova Brodu Havlíčkův Brod

DS, ZO

BV – bydlení v rodinných domech venkovské DS – dopravní infrastruktura silniční

P49

Havlíčkův Brod

OM

OM – občanské vybavení komerční zařízení malá a střední

P52

Havlíčkův Brod

PV


P53

Havlíčkův Brod

VD

P54

Havlíčkův Brod

VD

VD – drobná a řemeslná výroba VD – drobná a řemeslná výroba

P56

Havlíčkův Brod

ZO

P57

Termesivy

VD

P58

Havlíčkův Brod

DS

P43

P44

ZO – zeleň ochranná a izolační VD – drobná a řemeslná výroba


limity využití území GAS, s.r.o., zranitelná oblast OP lesa, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. I, zranitelná oblast OP lesa, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast OP lesa, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. I, vodovod včetně OP, zranitelná oblast kanalizace včetně OP, NTL plynovod, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, STL plynovod, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, NTL plynovod, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, památkově chráněné území (MPZ), vodovod včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, OP letiště, OP el. vedení, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, e. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP trafostanice, OP železnice, STL plynovod, vodovod včetně OP, zranitelná oblast izofona hluku (den), izofona hluku (noc), OP letiště, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast II. třída ochrany ZPF, lokalita Natura – EVL, OP lesa, OP letiště, OP ropovodu, OP železnice, provozní pásmo vodního toku, Q100 Břevnický potok, Q100 Sázava, aktivní zona záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, NTL plynovod, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, vodovod

zdroj

souhlas s provedením ohlášené stavby


Námitka vlastníka ÚPSÚ

Zahájeno stavební řízení

129


09/2014

označení plochy

dotčená k.ú.



P59

Havlíčkův Brod

DS


P60

PV


P61

Suchá u Havlíčkova Brodu Havlíčkův Brod

ZV


P62

Havlíčkův Brod

ZP

ZP – zeleň přírodního charakteru

P63

Havlíčkův Brod

ZP


P64

Havlíčkův Brod

ZV


P65

Havlíčkův Brod

VD


P66

Havlíčkův Brod

VD

P67

Havlíčkův Brod

DS

SM - plocha smíšená obytná městská BH – bydlení v bytových domech


zdroj

včetně OP, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, NTL plynovod, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice I. třídy, vodovod včetně OP, zranitelná oblast OP lesa, OP letiště, radioreleová trasa, zranitelná oblast II. třída ochrany ZPF,el vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, provozní pásmo vodního toku, Q100 Sázava, vodovod včetně OP, aktivní zóna záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast komunikační vedení – optické, lokalita Natura – EVL, OP letiště, OP železnice, provozní pásmo vodního toku, Q100 Šlapanka, zóna havarijního plánování, zranitelná oblast komunikační vedení – optické, lokalita Natura – EVL, OP letiště, OP železnice, provozní pásmo vodního toku, Q100 Šlapanka, zóna havarijního plánování, zranitelná oblast I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, OP letiště, OP železnice, provozní pásmo vodního toku, Q100 Sázava, vodovod včetně OP, aktivní zóna záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast Trafostanice, nemovitá kulturní památka, kanalizace včetně OP, NTL plynovod, radioreleová trasa, el. vedení 35kV, OP el. vedení, vodovod včetně OP, I. třída ochrany ZPF, OP distribučních stanic, OP letiště, OP silnice I. třídy, zranitelná oblast OP el. vedení, OP trafostanice, OP železnice, OP letiště, zranitelná oblast OP el. vedení, kanalizace včetně OP, OP letiště, zranitelná oblast

námitky č. 1, 2 námitka č. 56

130


označení plochy P68

dotčená k.ú. Havlíčkův Brod

stávající využití DS

09/2014

navrhované využití ZV – veřejná zeleň


zdroj

OP, OP letiště, zranitelná oblast

Plochy přestavby jsou vymezeny v souladu s § 43 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jako plochy přestavby byly vymezeny všechny nevyužívané, nevhodně nebo nedostatečně využívané plochy, identifikované v rámci terénního průzkumu území. Vymezení ploch přestavby vychází z Územního plánu sídelního útvaru Havlíčkův Brod ve znění schválených a vydaných změn a z terénního průzkumu území. Vymezení ploch přestavby respektuje stanovené a vyhlášené limity využití území, jejichž výčet je součástí Odůvodnění Návrhu ÚP kapitoly C.4. Limity využití území.

C.7.4. Vymezení ploch změn v krajině (k bodu C07 Návrhu ÚP)

Územním plánem Havlíčkův Brod jsou vymezeny tyto plochy změn v krajině: označe ní plochy

dotčená k.ú.



K01

Perknov


II. třída ochrany ZPF,el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, provozní pásmo vodního toku, Q100 Sázava, , aktivní zóna záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast

K02

Perknov


I. třída ochrany ZPF, NTL plynovod, OP letiště, území s archeol. nálezy kat. I, zranitelná oblast

K03


ZS – zeleň soukromá a vyhrazená

I. třída ochrany ZPF, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice I. třídy, OP trafostanice, trafostanice, zranitelná oblast

K07



I. třída ochrany ZPF, OP lesa, OP letiště, zranitelná oblast

K08

Havlíčkův Brod


bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, kanalizace včetně OP, OP anodové ochrany plynovodu, el. bedení 35 kV, el. vedení 110 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP železnice, provozní pásmo vodního toku, Q100 Sázava, stará ekologická zátěž – skládka, STL plynovod, vodovod včetně OP, VTL plynovod, aktivní zóna záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast

K09

Havlíčkův Brod


lokalita Natura – EVL, OP letiště, OP železnice, provozní pásmo vodního toku, Q100 Šlapanka, území s archeol. nálezy kat. I, zóna havarijního plánování, zranitelná

zdroj

ÚP SÚ

131


označe ní plochy

dotčená k.ú.


09/2014


zdroj

oblast K10

Havlíčkův Brod


I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice I. třídy, OP silnice II. třídy, provozní pásmo vodního toku, vodovod včetně OP, zranitelná oblast

K11

Havlíčkův Brod


I. třída ochrany ZPF, OP letiště, zranitelná oblast

K12

Havlíčkův Brod, Perknov

W – plocha vodní a vodohospodářská

I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, NTL plynovod, el. Vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, zranitelná oblast

K13

Havlíčkův Brod


bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, STL plynovod, VKP Pivovarské rybníčky, vodovod včetně OP, VTL plynovod, zranitelná oblast

K14

Havlíčkův Brod


bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), komunikační vedení, el vedení 35 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice II. třídy, vodovod včetně OP, zranitelná oblast

K15

Havlíčkův Brod, Termesivy, Suchá u Havlíčkova Brodu, Mírovka,


I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, kanalizace včetně OP, komunikační vedení – optické,ostatní komunikační vedení, el. vedení 35 kV, el. vedení 110 kV, OP el. vedení, OP letiště, OP silnice I. třídy, OP silnice III. třídy, OP železnice, STL plynovod, radioreleové trasy, kabel katodové ichrany, vodovod včetně OP, VTL plynovod, bezpečnostní pásmo plynovodu, les hospodářský, NATURA – evl, investice do půdy, OP distribučních stanic, OP lesa, OP ropovodu, poddolovaná území, Q100, provozní pásmo vodního toku, zóna havarijního plánování zranitelná oblast, území s archeol. nálezy kat. I

K22

Havlíčkův Brod

NS – plocha smíšená nezastavěného území

I. třída ochrany ZPF, les hospodářský, OP lesa, OP letiště, OP silnice III. třídy, poddolované území, zóna havarijního plánování BOHEMIA GAS, s.r.o., zranitelná oblast

K42

Termesivy Havlíčkův

ZP – zeleň přírodního

lokalita Natura – EVL, el. vedení 35kV, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP železnice,

DÚR

132


označe ní plochy

09/2014

dotčená k.ú.



zdroj

Brod

charakteru

přírodní památka Šlapanka, provozní pásmo vodního toku, Q100 Šlapanka, území s archeol. nálezy kat. I, zóna havarijního plánování, zranitelná oblast

K53

Havlíčkův Brod

W – plocha vodní a vodohospodářská

I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, investice do půdy, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, komunikační vedeníles zvláštního určení, les hospodářský, NKP pomník, el vedení 35 kV, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP produktovodu, OP ropovodu, OP trafostanice, památkově chráněné území (MPZ), STL plynovod, trafostanice, území s archeol. nálezy kat. I, vodovod včetně OP, urbanistická hodnota, zranitelná oblast, OP silnice I. třídy,, architektonicky cenná stavba, ostatní komunikační zařízení,

K54

Mírovka

X – plocha specifická (deponie zeminy)

I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, OP lesa, OP letiště, poddolované území, vodovod včetně OP, zóna havarijního plánování BOHEMIA GAS, s.r.o., STL plynovod, zranitelná oblast, les hospodářský,

K55

Havlíčkův Brod, Termesivy

NP – plochy přírodní

komunikační vedení – optické, lokalita Natura – EVL, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP železnice, přírodní památka Šlapanka, provozní pásmo vodního toku, Q100 Šlapanka, zóna havarijního plánování BOHEMIA GAS, s.r.o., zranitelná oblast

Změna č. 31 ÚPSÚ

Plochy změn v krajině jsou vymezeny v souladu s metodikou MINIS – minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS, verze 2.2. (duben 2010) a v souladu s odst. 1e) a 3b) přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Jako plochy změn v krajině byly vymezeny všechny plochy změn mimo zastavěné území obce, které nejsou určeny k zastavění, tj. s tímto způsobem využití: plochy systému sídelní zeleně (ZO, ZP, ZS), plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy zemědělské (NZ), plochy lesní (NL), plochy přírodní (NP) a plochy smíšené nezastavěného území (NS). Vymezení ploch změn v krajině respektuje stanovené a vyhlášené limity využití území, jejichž výčet je součástí Odůvodnění Návrhu ÚP kapitoly C.4. Limity využití území.

C.7.5. Vymezení infrastruktury

koridorů

pro

umístění

vedení

dopravní

a

technické


Územním plánem Havlíčkův Brod jsou vymezeny tyto koridory pro umístění vedení dopravní infrastruktury:

133


09/2014

označení koridoru

dotčená k.ú.


zdroj

X01

Havlíčkův Brod, Květnov, Suchá u Havlíčkova Brodu, Šmolovy u Havlíčkova Brodu, Zbožice

ZÚR Kraje Vysočina

X02

Havlíčkův Brod, Poděbaby, Šmolovy u Havlíčkova Brodu, Termesivy

bezpečnostní pásmo plynovodu, el. vedení 35kV, , el. vedení 110kV, el. vedení 110kV,OP el. vedení, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, zařízení katodové ochrany, zařízení radiových směrových spojů, NKP kaple Utrpení Páně, NKP pomník padlých Rumunů, NTL plynovod, les hospodářský, OP lesa, OP letiště, OP silnice I. třídy, OP silnice III. třídy, OP vodních zdrojů II.b, OP železnice, OP hřbitova, plynárenský objekt, poddolované území, provozní pásmo vodního toku, Q100 Sázava, Q100 Žabinec, radioreleová trasa, STL plynovod, území s archeol. nálezy kat. I+II, VKP Loučka Květnov, vodojem, vodovod včetně OP, VTL plynovod, aktivní zóna záplavového území, území zvláštní povodně pro vodním dílem, zranitelná oblast, bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, komunikační vedení, komunikační vedení – optické, lokalita Natura – EVL, NKP hraniční kámen – mezník, NTL plynovod, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, les hospodářský, OP lesa, OP letiště, OP produktovodu, OP ropovodu, OP silnice I. třídy, OP silnice II. Třídy, OP silnice III. třídy, OP trafostanice, OP železnice, poddolované území, provozní pásmo vodního toku, 100 Břevnický potok, Q100 Sázava, radioreleová trasa, ropovod, STL plynovod, trafostanice, území s archeol. nálezy kat. I, vodovod včetně OP, VTL plynovod, aktivní zón azáplavového území, architektonicky cenná stavba, urbanistická hodnota, území zvláštní povodně pod vodním dílem, zranitelná oblast

X03

Havlíčkův Brod, Perknov, Poděbaby

X04

Havlíčkův Brod

X12

Havlíčkův Brod


bezpečnostní pásmo plynovodu, OP hřbitova, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, komunikační vedení, NTL plynovod, OP el. vedení,les hospodářský, OP lesa, OP letiště, OP silnice I. třídy, OP silnice II. třídy, OP trafostanice, památkově chráněné území (MPZ), plynárenský objekt, provozní pásmo vodního toku, Q100 Sázava, Q100 Žabinec, radioreleová trasa, STL plynovod, trafostanice, území s archeol. nálezy kat. I, vodovod včetně OP, VTL plynovod, nemovitá kulturní památka, stanice katodové ochrany, el. vedení 110kV, el. vedení 35 kV, zranitelná oblast, aktivní zóna záplavového území, architektonicky cenná stavba, památkově chráněné území NPZ, území zvláštní povodně pod vodním dílem I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, investice do půdy, izofona hluku (noc), OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP produktovodu, OP ropovodu, OP silnice I. třídy, OP silnice II. třídy, vodovod včetně OP, zranitelná oblast, les hospodářský


bezpečnostní pásmo plynovodu, I. třída ochrany ZPF, investice do půdy, izofona hluku (den), izofona hluku (noc), kanalizace včetně OP, el. vedení 35 kV, OP el. vedení, OP lesa, OP letiště, OP silnice I. třídy, STL plynovod, VKP Pivovarské rybníčky, vodovod včetně OP, VTL plynovod, zranitelná oblast

ÚS


134


09/2014

Koridory pro umístění vedení dopravní infrastruktury (§ 2 odst.1 písm. i zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění) jsou vymezeny v souladu s § 43 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jako koridory pro umístění vedení dopravní infrastruktury jsou vymezeny koridory všech těch dopravních liniových staveb v návrhovém období, pro něž v současné době není k dispozici žádná dokumentace, případně jen vyhledávací nebo dopravně-technická studie, na jejímž podkladě lze sice vymezit koridor pro umístění budoucí liniové dopravní stavby, ale u kterých musí být přesné umístění stavby v rámci vymezeného koridoru vč. příp. rozsahu ploch potřebných pro křižovatky, terénní úpravy, mosty apod. dále prověřeno podrobnější projektovou dokumentací. Vymezení vlastních ploch s rozdílným způsobem využití pro příslušnou dopravní infrastrukturu resp. ochrannou a izolační zeleň v rámci koridoru může být provedeno bez změny územního plánu. Vymezení koridorů pro umístění vedení dopravní infrastruktury vychází z Územního plánu sídelního útvaru Havlíčkův Brod ve znění schválených a vydaných změn, z dostupných studií a z terénního průzkumu území. Vymezení koridorů pro umístění vedení dopravní infrastruktury respektuje stanovené a vyhlášené limity využití území, jejichž výčet je součástí Odůvodnění Návrhu ÚP kapitoly C.4. Limity využití území. (k bodu C10 Návrhu ÚP)

Územním plánem Havlíčkův Brod jsou vymezeny tyto koridory pro umístění vedení technické infrastruktury: označení koridoru

dotčená k.ú.


zdroj

X21

Havlíčkův Brod, Mírovka, Termesivy, Zbožice, Suchá u Havlíčkova Brodu

VKPR, Natura EVL, OP silnice I.třídy, OP silnice II třídy, OP silnice III. třídy, OP železnice, el. vedení 35 kV, el vedení 110 kV, MZCHU, OP el.vedení, OP a BP plynovodu, OP ropovodu, OP produktovodu, vodovod včetně OP, , kanalizace včetně OP, aktivní zóna záplavového území, evidovaná lokalita ochrany přírody, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, lokality chráněných druhů a biotopů, les hospodářský, OP lesa, les zvláštního určení, OP letiště, investice do půdy, poddolovaná území, přírodní památka, Q 100, území s archeologickými nálezy I. kategorie, území zvláštní povodně pod vodním dílem, provozní pásmo vodního toku, zóna havarijního plánování, zranitelná oblast, kabel katodové ochrany, STL plynovod, VTL plynovod, trafostanice, OP distribučních stanic, vodní zdroj povrchové vody OP vodního zdroje I. st., OP vodního zdroje II. st.


X22

Květnov, Mírovka, Suchá u Havlíčkova Brodu

OP silnice I.tř., OP silnice III. třídy,el. vedení 35 kV, el. vedení 110 kV, el. vedení 400 kV, OP el.vedení, OP a BP plynovodu, STL plynovod, VTL plynovod, radioreléová trasa, OP vodního zdroje II. st. , vodovod včetně OP, kanalizace včetně OP, OP letiště, evidovaná lokalita ochrany přírody, I. třída ochrany ZPF, II. třída ochrany ZPF, lokality chráněných druhů a biotopů, les hospodářský, OP lesa, investice do půdy, OP distribučních stanic, poddolované území, provozní pásmo vodního toku, zóna havarijního plánování, zranitelná oblast, trafostanice


X23

Květnov,

OP silnice I.tř.,el. vedení 35 kV, el. vedení 110 kV, OP el.vedení, OP a BP plynovodu, VTL plynovodu, radioreléová trasa, OP vodního zdroje II. st., vodovod včetně OP, I. třída


135


označení koridoru

dotčená k.ú.


09/2014

zdroj

ochrany ZPF, II. třída ZPD, les hospodářský, OP lesa, OP letiště, objekt důležitý pro obranu státu, investice do půdy, území s archeologickými nálezy II. kategorie, zranitelná oblast,

Koridory pro umístění vedení technické infrastruktury (§ 2 odst.1 písm. i zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění) jsou vymezeny v souladu s § 43 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jako koridory pro umístění vedení technické infrastruktury jsou vymezeny koridory všech liniových staveb v návrhovém období, pro něž v současné době není k dispozici žádná dokumentace, případně jen vyhledávací nebo dopravně-technická studie, na jejímž podkladě lze sice vymezit koridor pro umístění budoucí liniové dopravní stavby, ale u kterých musí být přesné umístění stavby v rámci vymezeného koridoru dále prověřeno podrobnější projektovou dokumentací. Vymezení koridorů pro umístění vedení technické infrastruktury vychází z nadřazené územně plánovací dokumentace, Územního plánu sídelního útvaru Havlíčkův Brod ve znění schválených a vydaných změn, z dostupných studií a z terénního průzkumu území. Trasy a šířky koridorů jsou vymezeny podle aktuální dokumentace ČEPS, a.s.

C.7.6. Vymezení systému sídelní zeleně (k bodům C12 – C14 Návrhu ÚP)

Systém sídelní zeleně je v územním plánu města Havlíčkův Brod řešen jako soustava ploch zeleně v zastavěném území města a dále ploch, které navazují na zastavěné území města a zprostředkovávají vazbu na nezastavěné území města, na volnou krajinu. a) Skladebné součásti systému sídelní zeleně Jednotlivými skladebnými součástmi systému sídelní zeleně jsou: plochy zeleně veřejně přístupné bez omezení, především tedy plochy zeleně v rámci veřejných prostranství, parkově upravené, využívané pro krátkodobou rekreaci obyvatel apod. plochy zeleně veřejné vyhrazené a nebo omezeně přístupné, jako například plošně rozsáhlé zahrady či pozemky veřejných areálů (sportovní areály, areály škol, apod.), zeleň hřbitovů a další plochy zeleně soukromé, veřejně nepřístupné, především pak zahrádkové osady, rozsáhlé soukromé zahrady, sady a další Systém je vymezen v souladu s přílohou č. 7, část I., odst.1, písm. c vyhlášky č. 500/2006 Sb. a zahrnuje stávající plochy zeleně a plochy změn, tedy plochy „zastavitelné“ a plochy přestavby. Plochy změn ploch jsou vymezeny provedeno s ohledem na zajištění funkčnosti systému, jeho propojenosti a ucelenosti (viz dále část c) b) Systém sídelní zeleně ve vztahu k vymezení využití ploch Systém sídelní zeleně je tvořen celými plochami zařazenými v následujích kategoriích ploch s rozdílným způsobem využití: ZV - plocha veřejných prostranství - veřejná zeleň, ZS - plocha zeleně - soukromá a vyhrazená zeleň, ZO – plocha zeleně - ochranná a izolační zeleň, ZP – plocha zeleně – zeleň přírodního charakteru RZ – plocha rekreace – zahrádkové osady,

136


09/2014

OH - plocha občanského vybavení – hřbitovy. Součástí systému sídelní zeleně jsou dále plochy zeleně, které nejsou územním plánem vymezovány jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití, ale jsou integrální součást jiných ploch s rozdílným způsobem využití, především pak součástí: ploch bydlení (BH, BI, BV), ploch rekreace (RI), ploch občanského vybavení (OK, OM, OS, OV), ploch veřejných prostranství (PV), ploch smíšených obytných (SC, SM, SV, SR), ploch výroby a skladování (VL, VD, VZ, VK, VS), ploch technické infrastruktury (TI, TO), ploch dopravní infrastruktury silniční, železniční a letecké (DS, DZ, DL). Územní plán definuje zastavitelné plochy a plochy přestavby, v nichž je třeba věnovat zvýšenou pozornost zachování a integraci stávající vzrostlé zeleně, která je považována za cennou. c) Součásti systému sídelní zeleně Základní kostru systému sídelní zeleně určují osy podél toku Sázavy a kolmo navazující osy podél potoka Žabinec a Cihlářského potoka s navazujícími plochami městských parků a příměstských lesů. V rámci zastavěného území je kompozičně a urbanisticky nejvýraznější součástí systému sídelní zeleně park Budoucnost (původní městské sady) – veřejně přístupný prostor celoměstského významu s doplňujícími plochami sportu a rekreace. Na areál městských parků volně navazuje soustavou ryníků, propojením doprovodnou liniovou zelení a areály zahrádkových kolonií komplex příměstských lesů v oblasti Vlkovska. V jižní polovině osy Cihlářský p. / Žabinec představuje najvýznamnější lokalitu koncentrace městské zeleně rekreačně využívaná oblast při rybníku Žabinec - rovněž přirozeně přecházející ve volnou krajinu nivou toku Žabince. Hlavní urbanistickou osu města představuje tok a niva Sázavy procházející městem ve směru východ – západ. Představuje z hlediska systému zeleně hlavní kompoziční prvek v řešeném území. Je určující z pohledu urbanistického, krajinářského a biologického (průchod koridorů ÚSES). Zásadní je i funkce rekreační s množstvím funkčních ploch sportu a rekreace. Třetí velmi významnou lokalitu systému sídelní zeleně představuje urbanisticky cenný a stabilizovaný areál Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod s množstvím vzrostlé zeleně, plochami veřejně přístupné zeleně a cennými liniovými kompozicemi včetně aleje v ose ulice Rozkošská propojující městskou čtvrť Letná a Perknov. Významnými z pohledu propojení systému sídelní zeleně a příměstské krajiny jsou dále krajinářsky cenná údolí Rozkošského potoka, údolí Šlapanky, Břevnického potoka. Za plošně méně významné, z hlediska interakce město – příměstská krajina, avšak zásadní lze považovat lokality Biologických rybníčků volně propojující Termesivy a Žižkov, lokalitu Pivovarských rybníčků tvořící ostrov přírodě blízkého území na okraji intenzivně využívaného území s převládající rezidenční a komerční funkcí a v neposlední řadě též osu podél Stříbrného potoka v jižní části urbanizovaného území. Ve výše uvedených lokalitách se ve větší míře uplatňuje kategorizace zeleně v rámci systému sídelní zeleně – zeleň přírodního charakteru (ZP). Ve vazbě na výše uvedené vodoteče se v rámci systému sídelní zeleně uplatňuje zeleň v podobě zeleně přírodního charakteru, linií vzrostlé zeleně podél místních komunikací, pěších stezek, cyklotras, dále pak v plochách keřového patra a plochách parkově udržované zeleně.

137


09/2014

Důležitou součástí systému sídelní zeleně jsou plochy ochranné a izolační zeleně vymezené ve vazbě na dopravní osy území a dále též průmyslové a komerční plochy. Propojení jednotlivých zastavěných částí města zprostředkovává v rámci systému sídelní zeleně ochranná a izolační zeleň především podél jednotlivých komunikací. V rámci centrální části města na plochy zeleně podél Sázavy navazují izolované ostrovy zeleně vytvářejíci z hlediska kompozice území významné určující dominanty: zeleň ve vazbě na sportovní areál a hřbitov u Sv. Vojtěcha, Haškovy sady, židovský hřbitov při ul. Ledečská, zeleň při ul. Havlíčkova, zeleň ve vazbě na areál nemocnice, zeleň ve vazbě na rezidenční zóny bytových domů (např. sídliště Pražská, sídliště Výšina), zeleň ve vazbě na kulturní dům Ostrov aj. Stávající stabilizované plochy zeleně dále představují zeleň v Dolním Žižkově (zejména ve vazbě na nivu Sázavy, zeleň přírodní a zeleň veřejnou ve vazbě na areál železničního nádraží, plochy zeleně ochranné a izolační doplňující průmyslové areály v lokalitě U Brodských hranic, Jihlavském předměstí, Perknově, Baštínově ad. (zejména ve vazbě na dopravní osy, případně přírodní prvky v území). Významný podíl v systému sídelní zeleně představují plochy zahrádkových osad. Jedná se o plochy veřejně nepřístupné, ovšem z environmentálního hlediska a pohledu sociálního nabývají jedinečného potenciálu. V rámci systému sídelní zeleně se významně uplatňují zalesněné svahy nad údolím Sázavy v městské části Vysočany dále volně přecházející v krajinářsky a biologicky cenné údolí Šlapanky. Zelené svahy vytvářejí významné pohledové horizonty některým městským částem. Systém sídelní zeleně je uplatněn i v rámci sídel tvořících izolované sídelní útvary mimo centrální urbanizovanou oblast města. V těchto lokalitách je veřejná zeleň v nejvyšší možné míře stabilizována, mnohdy též doplněna o plochy zeleně veřejné, zeleně ochranné a izolační a v navazující okrajové části mimo urbanizované celky zeleně přírodní. Z pohledu udržitelnosti, funkčnosti a kvality rekreačních ploch využívajících především systému sídelní zeleně je nezbytné stabilizovat současné plochy zeleně v zastavěném území města a vytvářet podmínky pro zakládání nových ploch veřejné a ochranné a izolační zeleně umožňující plnohodnotné propojení městských částí a zázemí města s příměstskou krajinou. Významným prvkem sídlení zeleně zahrnujícím řadu ploch zelně je tzv. Zelený okruh, který vytváří nepravidelný zelený prstenec kolem centra města. Koncept Zeleného okruhu lze v tomto ohledu považovat za velmi podnětný. Vymezení ploch zeleně tvořících Zelený okruh vychází z dokumentace „Studie Zeleného okruhu města Havlíčkův Brod (Ing. arch. Dobiáš, 2008). V rámci Územního plánu je studie v maximální možné míře respektována. Vzhledem k fragmentaci osy Zeleného okruhu je v současném stavu zejména vlivem již probíhající výstavby v plochách s rezidenční funkcí již nelze v plné míře původní koncepci udržet. Problematická je zejména poloha mezi nemocnicí a psychiatrickou léčebnou, kde je obtížné propojit plochy zeleně nad nemocnicí a ve východní části léčebny. Územní plán předkládanou koncepcí sídelní zeleně fixuje v nejvyšší možné míře stávající plochy zeleně v ose Zeleného okruhu a snaží se předložit alterativní vedení v podobě navrhovaných ploch zeleně v obecné rovině naplňující původní koncept. Nedílnou součástí systému sídelní zeleně jsou také plochy zeleně, které nejsou územním plánem vymezeny jako samostatné plochy a jsou integrální součástí ploch s jiným způsobem využitím. Jedná se především o zeleň v rámci ploch bydlení a to jak o zeleň veřejně přístupnou v rámci obytných souborů bytových domů, tak o zahrady rodinných domů. Dále se jedná o zeleň ploch smíšených obytných, ploch občanského vybavení, ploch rekreace, areálů průmyslových ploch a zeleň podél komunikací či v rámci ploch železničních tratí. Podobně by měla být zeleň nedílnou součástí nově navrhovaných rozvojových ploch ať již ve formě zeleně soukromé, ochranné a izolační, veřejné. Koncepce ÚP představuje souhrn podmínek pro způsob využívání ploch s rozdílným způsobem využití. Navržené doplnění systému sídelní zeleně města Havlíčkův Brod má za cíl stabilizovat současné hodnoty města v oblasti environmentálního zázemí života jeho obyvatel a přispět ke zkvalitnění a

138


09/2014

funkčnosti toho systému. Systém sídelní zeleně má mj. za úkol umožnit bezpečné a kontinuální propojení urbanizovaného území a příměstské krajiny formou zelených koridorů a zelených ostrovů nejen pro občany, ale zejména také pro volně žijící druhy. Rovněž má umožnit zvýšení kvality života v navržených a stávajících rezidenčních zónách aplikací vymezování pásů ochranné a a izolační zeleně podél hlavních komunikačních os a ve vazbě na průmyslové, skladové areály. Koncepce systému územní ekologické stability (ÚSES) je v souladu s prezentovanými návrhy systému sídelní zeleně a vytváří podmínky pro ochranu a management ploch. Doplnění systému sídelní zeleně je založeno na vymezení základních rozvojových ploch, nových dopravních osách, budoucích plochách rezidenční funkce a posílení důležitých kompozičních prvků zeleně v rámci zastavěného území. Zde je koncept sídelní zeleně především posílen. Územní plán navrhuje v Perknově rozšíření plochy ZO ve vazbě na ČOV (plocha K01, Z13), vymezení plochy ZO izolující plochy bydlení BI od plochy výroby VL (plocha K02). V souvislosti s navrhovanými rezidenčními plochami severně od Psychiatrické léčebny koncepce sídelní zeleně předpokládá rozvoj ploch ZV a ZO umožňujících napojení severozápadního segmetu Zeleného okruhu na údolí Rozkošského potoka s využitím zeleně v rámci areálu Psychiatrické léčebny a posílení funkčnosti a ochrany lokality Pivovarských rybníčků (Z75, Z76, Z96). Rovněž je fixována plocha K13 jako návrh ZO v ose původního konceptu Zeleného okruhu, s navazující plochou P28. Plochy zeleně ZV (P35) a ZO (P56) ve vazbě na rybník Cihlář rozšiřují severojižní zelenou osu města, napojují se na rozsáhlý park Budoucnost, zajišťují prostupnost území při levém břehu vodní plochy a dále severně prostupnost území ve směru rybniční soustavy Vlkovska. Návrh zeleně veřejné oddělující severovýchodní segment městského obchvatu návrhové rezidenční plochy v městské části Vršovice je vymezen na ploše Z66. Na ploše K11 je navržena zeleň ochranná a izolační v návaznosti na rozvoj plochy VD a ochranu a izolaci areálu ISŠ. V jižní průmyslové části města jsou ve vazbě na plochy výroby a skladování z důvodu zachování fyzické a biologické prostupnosti území vymezeny plochy ochranné a izolační zeleně Z83, Z90. Ve vazbě na rekreační a krajinotvornou/urbanistickou funkci toku Sázavy v centru města je navržena plocha veřejné zeleně Z109 v blízkosti kulturního domu Ostrov podporující původní koncept Zeleného okruhu. K zajištění průchodnosti podél toku Sázavy v zastavěném území přispívá vymezení ploch veřejné zeleně P61 a P64. Z63, Z81, Z103, Z105, P12 představují plochy zeleně vymezené v ose původního konceptu Zeleného okruhu s cílem posílit soustavu zelených ploch v západní části města (Letná) a umožnit vyvážený rozvoj rezidenčních zón a veřejných prostranství s nezbytným zázemím pro plnohodnotnou rekreaci a volnočasové aktivity obyvatel. Navržené plochy zeleně mají rovněž za cíl volně propojit území Pivovarských rybníčků s nivou Sázavy. Na území Pivovarských rybníčků severně navazuje plocha veřejné zeleně Z173, propojující Zelený okruh s nedalekými plochami lesa. Zeleň přírodního charakteru je navržena v plochách K08 a Z38 ve vazbě na nivu Sázavy a plochy přírodě blízkého charakteru při zahradkářských osadách v jižní části urbanizovaného území (lokality U Vítků, východně od býv. areálu Armády ČR). Jde o klíčová území z hlediska podpory stabilizace nivy Sázavy a rozšíření ploch zeleně v jihozápadní části města. Systém zeleně přírodního charakteru je doplněn plochami podél toku Šlapanky K09 a K42, v území mezi JV segmentem navrhovaného obchvatu a lokalitou EVL Šlapanka a Zlatý potok, kde směřuje k posílení přírodního charakteru území a redukci negativních dopadů z dopravy na městském obchvatu, navazující plochy P62 a P63 zajišťují prostupnost území podél toku a železniční trati. Navržené plochy zeleně soukromé a zeleně ochranné a izolační (K03, K07) zvyšují podíl ploch zeleně v místní části Šmolovy. Podobně návrhové plochy Z138 a Z151 rozšiřují podíl ploch zeleně ve Svatém Kříži. Koridor jihovýchodního segmentu městského obchvatu je doplněn množstvím ploch ochranné a izolační zeleně a zeleně přírodní (Z119, K15) a plochy smíšené nezastavěného území (K22) s cílem zajistit 139


09/2014

izolaci negativních projevů dopravy na okolí a zmírnit negativní dopady na krajinářsky cenná území, kterými je těleso dopravní stavby navrženo. Se stejným účelem je vymezena plocha K10 při severovýchodním – již realizovaném – segmentu obchvatu. Další navrhované prvky sídelní zeleně mají zpravidla charakter lokálního doplnění již existující součástí systému. Jedná se především o pásy či plochy ochranné izolační zeleně (Z70, K14), plochy zeleně veřejné ve stávající zástavbě (Z177, Z74), a další plošně méně rozsáhlé plochy zeleně. Plochy zeleně v zahrádkových osadách jsou vymezeny na okraji zastavěného území, ve vazbě na volnou krajinu, doplňují, resp. rozšiřují stávající plochy zahrádek v lokalitě Vršovice (Z88, Z89) a v lokalitě Veselice mezi stabilizovanou zástavbou a plochami lesa podél vodoteče (P01). Koncepce ÚP navrhuje jako územní rezervu plochy zeleně ochranné a izolační ve vazbě na areál bývalých kasáren Armády ČR (R08, R10), ve vazbě na vymezenou plochu územní rezervy TI v Perknově v nivě Sázavy (R04), ve vazbě na plochy průmyslu a výroby v lokalitě U Brodských hranic (R16), ve vazbě na plochy územní rezervy R32 a R33 (BV) v sídle Svatý Kříž (R35, R36), navrhuje též plochy R20 a R21 (RZ) jako územní rezervu pro rozšíření stávajících a navrhovaných zahrádkových osad v místní části Vršovice a R09 (RZ) ve vazbě na stávající zahrádkové osady v jižní části města, Jihlavském předměstí, a plochy R19, R22 a R23 (ZV) ve vazbě na rybník Cihlář jako územní rezervu. Pod areálem stávajícího hřbitova je vymezena plocha zeleně pro výhledové rozšíření plochy hřbitova (R40). Nedílnou součástí navrhovaného systému sídelní zeleně jsou v neposlední řadě i všechny plochy zeleně integrované v rámci ploch s jiným funkčním využitím, které územní plán nevymezuje v jako samostatné plochy určené pro funkci zeleně. Územní plán vymezuje nové plochy pro doplnění systému sídelní zeleně: a)

lokalita Veselice – P01 - plocha RZ (rekreace – zahrádkové osady) na ploše ohraničené plochami NL a ZV ve vazbě na nivu Sázavy a zastavěné území sídla;

b)

lokalita Vršovice – Z88, Z89 - plochy RZ (rekreace – zahrádkové osady) navazující na stávající plochy RZ v okrajové části města;

c)

lokalita Vršovice – Z66 - plocha ZV podél komunikace SV segmentu městského obchvatu opticky volně navazující na plochy sídelní zeleně parku Budoucnost a ploch zeleně nad ryb. Cihlářem zvyšující kvalitu rezidenčních ploch Vršovic a Horního Žižkova;

d)

lokalita Cihlář – P56 – plocha ZO bezprostředně navazující na plochu ryb. Cihláře;

e)

lokalita Cihlář – P35 - plocha ZV umožňující prostupnost území a přístupnost břehové linie Cihláře;

f)

lokalita Zelený okruh – K13, P28 - plochy ZO zeleně ochranné a izolační umožňující propojení zbývajících segmentů původního konceptu Zeleného okruhu mezi lokalitami Pivovarských rybníčků a sídlištěm Výšina;

g)

lokalita Pivovarské rybníčky – Z96, Z173 - plochy ZV veřejné zeleně bezprostředně navazující na krajinářsky významný prvek VKP Pivovarských rybníčků umožňující prostupnost území a integraci krajinářsky cenné lokality do rozvojových ploch převažující obytné a komerční obslužné funkce a volné napojení na plochy přírodního charakteru v údolí Drátoveckých rybníků a dále podél areálu výroby až k plochám lesa;

h)

lokalita Nad Ústavem – Z75, Z76 - plochy ZV veřejné zeleně umožňující propojení segmentů konceptu Zeleného okruhu a navazující příměstské krajiny lokalitou rozvojových ploch pro rezidenční funkci Nad Ústavem;

i)

lokalita Perknov – Z13, K01 - plochy ZO zeleně ochranné a izolační navazující na ČOV v nivě Sázavy a K02 - plocha ZO zeleně ochranné a izolační mezi stabilizovanou plochou VL a plochami bydlení;

140


09/2014

j)

lokalita Letná – Z81, Z63 - plochy ZV veřejné zeleně tvořící dílčí segmenty původního konceptu Zeleného okruhu umožňující propojení ploch ZV v blízkosti Psychiatrické léčebny se zelenou osou nivy Sázavy;

k)

lokalita Letná – K14 - plocha ZO zeleně ochranné a izolační podél ul. Ledečská izolující návrhovou rezidenční plochu jižně od komunikace, návrhová plocha ZO rovněž propojuje ZV a ZO pokračující dále ve směru do centra města;

l)

lokalita Letná – P12 - plocha ZO zeleně ochranné a izolační v návaznosti na ul. Rozkošská jižně od parkoviště před nemocnicí jako dílčí segment konceptu Zeleného okruhu;

m)

lokalita Letná – Z105 - plocha ZV veřejné zeleně v návaznosti stabilizovanou plochu ZV při nemocnici jako segment konceptu Zeleného okruhu;

n)

lokalita Letná – Z103 - plocha ZV veřejné zeleně v rozvojové lokalitě mezi nemocnicí a Psychiatrickým ústavem naplňující koncept Zeleného okruhu v pasivní formě;

o)

lokalita nad sportovním areálem – Z177 – plocha ZV veřejné zeleně ve stávající bytové zástavbě, navazující na zeleň hřbitova a zeleň veřejnou podél sportovního areálu a toku Sázavy;

p)

lokalita Kalvárie – K11 - plocha ZO navazující na stavovou plochu ZO oddělující plochy OV od návrhové plochy VD při SV segmentu obchvatu města;

q)

lokalita Žižkov – K10 - plocha ZO bezprostředně navazující na SV segment městského obchvatu izolující plochy BI a zvyšující podíl zeleně v lokalitě;

r)

lokalita Dolní Žižkov – Z119 - plocha ZO vymezená v prostoru mezi ul. Strojírenská a budoucím tělesem JV segmentu městského obchvatu a východně od tělesa obchvatu oddělující plochy BI;

s)

lokalita Dolní Žižkov – Z74 – plocha ZV veřejné zeleně rozšiřující stávající plochu zeleně mezi výrobním areálem a plochou nízkopodlažní obytné zástavby;

t)

lokalita Centrum – Z109 - plocha ZV navazující na stabilizované plochy ZV v nivě Sázavy jižně od ul. Žižkova v blízkosti KD Ostrov umožňující částečné uzavření konceptu Zeleného okruhu v řešeném prostoru;

u)

lokalita Centrum – P61 a P64 – plcohy ZV veřejné zeleně dotvářející pás zeleně podél Sázavy a zajišťující prostupnost území podél toku přes výrobní areály;

v)

lokalita Šmolovy – K03 - plocha ZS zeleně soukromé a vyhrazené mezi komunikací I/34 a zastavitelnou plochou Z194 a K07 - plocha ZO zeleň ochranná a izolační v jižní části sídla oddělující návrhové plochy BI;

w)

lokalita U Brodských hranic / Průmyslová – Z70, Z83 - plochy ZO zeleně ochranné a izolační přiléhajících ul. Průmyslová a oddělující návrhové plochy VD a zemědělské plochy;

x)

lokalita Havířská / Zemědělské stavby – Z90, plocha ZO zeleně ochranné a izolační doprovázející plochy průmyslové výroby a plochy dopravních staveb;

y)

lokalita JV segment městského obchvatu – K15, - plocha ZO zeleně ochranné a izolační v těsné vazbě na těleso JV segmentu městského obchvatu;

z)

lokalita Svatý Kříž – Z138 - plocha ZV veřejné zeleně a Z151 plocha ZS.


Stabilizované plochy zeleně přírodního charakteru (ZP) jsou vymezeny zejména v lokalitách v přímé vazbě na plochy přírodní. Nově jsou vymezeny plochy K08 v nivě Sázavy mezi Perknovem a Letnou, Z38 lokalitě východně od býv. areálu Armády ČR, P62, P63, K09 a K42 ve vazbě na JV segment městského obchvatu v údolí Šlapanky. (k bodu C16 Návrhu ÚP)

Územní plán vymezuje tyto územní rezervy pro doplnění systému sídelní zeleně:

141


09/2014

a)

lokalita Vršovice – plochy RZ rekreace – zahrádkové osady na plochách NZ ve vazbě na stávající zahrádkové osady (R20, R21);

b)

lokalita Humpolecká – plocha RZ rekreace – zahrádkové osady na plochách NZ ve vazbě na stávající zahrádkové osady (R09);

c)

lokalita Cihlář – plochy ZV veřejné zeleně jako rezerva pro budoucí možné propojení rekreačních lokalit Cihláře a Vlkovska (R19, R22, R23);

d)

lokalita Perknov – plochy ZO zeleně ochranné a izolační navazující a obklopující plochu rezervy TI v nivě Sázavy (R04);

e)

lokalita Dolní Papšíkov – plochy ZO zeleně ochranné a izolační oddělující plochy VD a rezervu plochy VD od ploch rezervy BV a BI (R08, R10);

f)

lokalita Svatý Kříž – plochy ZO zeleně ochranné a izolační tvořící izolační pás pro plochy rezervy BV (R35, R36);

g)

lokalita Kalvárie – plocha ZO zeleně ochranné a izolační (R16);

lokalita hřbitov – plocha OH občanského vybavení – hřbitovy, k rozšíření areálu stávajícího hřbitova (R40). (k bodu C17 Návrhu ÚP) Plochy zeleně menšího rozsahu nebyly vymezeny samostatně, nýbrž integrovány do jiných ploch s rozdílným způsobem využití, přičemž zeleň je v souladu s podmínkami pro využití ploch ve všech těchto plochách přípustná. Integrace zeleně do jiných ploch v žádném případě nesnižuje jejich ekologický, krajinotvorný a kompoziční význam, proto je její zachování v maximální možné míře nezbytné. Pro nejvýznamnější vzrostlou zeleň byly stanoveny konkrétní podmínky k zajištění jejich ochrany. (k bodu C18 Návrhu ÚP)

Specifickým úkolem zeleně v plochách výroby a technické infrastruktury, kde se předpokládá zvýšená zátěž na kvalitu životního prostředí, je ochranná a izolační funkce. Tato funkce nabývá na významu především u náročnějších výrobních provozů, případně v případě rozsáhlých prostorových nároků těchto ploch, kde je zeleň důležitým elementem pro vytvoření struktury zástavby přijatelné z hlediska urbanistického a z hlediska krajinného rázu. d) Vztah systému sídelní zeleně a ÚSES Některé z ploch sídelní zeleně, jak stávající tak navrhované, jsou součástí územního systému ekologické stability. Vzhledem k potřebě uceleného popisu tohoto systému jsou veškeré vazby ploch zeleně, které jsou součástí systému sídelní zeleně, na územní systém ekologické stability popsány v kapitole C.9.3. Odůvodnění Návrhu ÚP – Územní systém ekologické stability.

C.8. Odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury C.8.1. Širší dopravní vazby řešeného území Město Havlíčkův Brod je třetím nejvýznamnějším městem kraje Vysočina a je významným dopravním uzlem regionálního významu. Velmi dobrou dopravní dostupnost města zajišťuje především dálnice D1, která vede cca 20 km jižně od města, a dále poloha města na křížení dvou významných silnic I. třídy I/34 České Budějovice – Humpolec – Havlíčkův Brod – Svitavy a silnice I/38 Znojmo – Jihlava – Havlíčkův Brod – Kolín, které napojují Havlíčkův Brod právě na dálnicí D1, na území okolních krajů (Pardubický kraj, Jihočeský kraj) na krajské město Jihlava, a na další významná střední centra osídlení na území kraje Vysočina jako jsou města Humpolec nebo Pelhřimov. Významné dopravní vazby města Havlíčkův Brod zprostředkovává také silnice II/150 vedoucí z Havlíčkova Brodu na západ podél řeky Sázavy a propojující Havlíčkův Brod s městy Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou ad. Město Havlíčkův Brod je zároveň významným železničním uzlem, který leží na celostátních tratích č. 230 Kolín – Havlíčkův Brod a č. 250 Havlíčkův Brod – Brno – Kúty, č. 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad

142


09/2014

Lužnicí a č. 238 Pardubice – Havlíčkův Brod. Železniční tratě č. 230 a č. 250 jsou zároveň zařazené do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy. Železniční stanice Havlíčkův Brod tak slouží také jako významné nákladové nádraží. Železniční stanice Havlíčkův Brod, využívaná vlakovými spoji regionálního i celostátního významu, vytváří spolu s autobusovým nádražím hlavní dopravní uzel veřejné hromadné dopravy na území města. Tzv. dopravní terminál je výchozím bodem spojů linkových autobusů regionální i dálkové dopravy, stejně tak je důležitou zastávkou autobusů městské hromadné dopravy. Na území Havlíčkova Brodu se nachází neveřejné mezinárodní a veřejné vnitrostátní letiště, situované cca 2,4 km od centra města, obsluhované připojením na silnici I/34. Letiště je v současné době využíváno především pro školní, výcvikové a vyhlídkové lety, ale vzhledem ke statutu mezinárodního neveřejného letiště lze očekávat nárůst mezinárodních letů a tedy i nárůst významu letiště. Páteřní komunikační osy řešeného území tvoří ve směru sever – jih trasa průjezdního úseku silnice I/38 a ve směru západ – východ trasa průjezdního úseku silnice I/34, částečně převedená na obchvat města (severovýchodní segment). Propojení města Havlíčkův Brod s okolními obcemi ve správním území Havlíčkova Brodu zajišťují silnice II. třídy a především pak silnice III. třídy. Již v dnešní době vyvolávají průjezdní úseky silnic I. a II. třídy přes zastavěné území města Havlíčkův Brod významné zatížení tranzitní dopravou, způsobenou absencí uceleného silničního obchvatu mimo zastavěné území města, na který by byly silnice I. a II. třídy přeloženy. S posilováním funkce města jako významného regionálního centra dojížďky za prací, do škol a za vybaveností lze do budoucna očekávat trvale rostoucí nároky na dopravní infrastrukturu. Město Havlíčkův Brod je se svým širším okolím propojeno také prostřednictvím řeky Sázavy, která je však z hlediska vodní dopravy využívána jen pro účely vodní turistiky a to jen v jarním období a výjimečně po vydatných deštích.

C.8.2. Rozsah řešení koncepce dopravní infrastruktury v územním plánu (k bodu D01 Návrhu ÚP)

Předmětem řešení koncepce dopravní infrastruktury Územního plánu Havlíčkův Brod jsou všechny dopravní systémy přítomné nebo navrhované k umístění v rámci správního území města Havlíčkův Brod resp. systémy, které na řešené území mají nebo mohou mít potenciální vliv s ohledem na chráněné zájmy příslušné dopravní infrastruktury vyplývající z platných právních předpisů (ochranná pásma apod.). V rámci územním plánu jsou řešeny koncepce následujících dopravních systémů v území: komunikační systém města (pozemní komunikace); systém statické dopravy / systém dopravy v klidu (parkování); systém veřejné hromadné dopravy; dopravní vybavenost; systém pěší dopravy; systém cyklistické dopravy; železniční doprava. letecká doprava. Řešení koncepce dopravní infrastruktury se zaměřuje na funkční a prostorové uspořádání systémů dopravní infrastruktury, předmětem řešení jsou ty součásti systémů dopravní infrastruktury, které mají nebo mohou mít územní rozměr a které tedy mají resp. mohou mít konkrétní územní dopad v rámci řešeného území.

143


09/2014

C.8.3. Ochranná pásma dopravní infrastruktury (k bodu D02 Návrhu ÚP)

Pro všechny součásti (stavby a zařízení) jednotlivých systémů dopravní infrastruktury v rámci řešeného území jsou důsledně vymezena a zobrazena jejich ochranná pásma v souladu s platnou legislativou. Územní plán respektuje všechna zákonem stanovená či vyhlášená ochranná pásma dopravní infrastruktury, která jsou zakreslena ve výkrese II.1 Koordinační výkres a pro přehlednost jsou zobrazena také ve výkrese č. I.2b. Koncepce dopravní infrastruktury s jednoznačným konstatováním, že se jedná o „jevy informativní, které nejsou předmětem schvalování“. Ochranná pásma jsou vymezena a zobrazena rovněž pro navrhované součásti systémů dopravní infrastruktury a to dle nejpravděpodobnějšího předpokládaného uspořádání těchto navrhovaných dopravních systémů a jejich součástí (např. trasování nových silnic apod.). Navrhovaná potenciální ochranná pásma dopravní infrastruktury jsou zakreslena ve výkrese č. I.2b Koncepce dopravní infrastruktury.

C.8.4. Pozemní komunikace – komunikační systém města (obecně) (k bodům D03 – D06 Návrhu ÚP)

Stávající komunikační systém města Uspořádání stávajícího komunikačního systému města Uspořádání stávajícího komunikačního systému města Havlíčkův Brod, který je tvořen silnicemi a místními a účelovými komunikacemi, je významně determinováno konfigurací terénu a přírodními podmínkami správního území města Havlíčkův Brod ležícího na svazích širokého údolí horního toku řeky Sázavy. Na území města Havlíčkův Brod vytvářejí významné komunikace radiální síť směřující paprskovitě z širokého okolí města směrem do údolí k hlavnímu silničnímu mostu přes řeku Sázavu v rámci ulice Masarykova ve vazbě na centrum města Havlíčkův Brod. Na tuto základní radiální kostru komunikačního systému města tvořenou převážně silnicemi dále navazuje síť dopravně méně významných místních komunikací s podílem komunikací se smíšeným provozem. Komunikační systém v jednotlivých částech obce (samostatných sídlech) v krajině má v podstatě jednotný charakter. Jedná se vždy o průjezdní úsek silnice tvořící centrální komunikační osu sídla (prochází vždy centrálním prostorem sídla – historickou návsí), na kterou se váže jen velmi omezená síť místních komunikací většinou charakteru komunikací se smíšeným provozem. Síť silnic a místních komunikací je pak v okrajových částech zastavěného území a v krajině doplněna sítí veřejně přístupných účelových komunikací charakteru polních nebo lesních cest resp. přístupových komunikací k izolovaným pozemkům, zahrádkám apod. Hlavní urbanistické problémy stávajícího komunikačního systému města Komunikační systém města Havlíčkův Brod vykazuje řadu závad a problémů, především v uspořádání komunikačního systému, hierarchizaci a urbanistické funkci některých komunikací, technických parametrech a technickém stavu komunikací apod. Ne všechny identifikované problémy a závady jsou řešitelné na úrovni územního plánu. Územní plán však vytváří základní předpoklad k eliminace identifikovaných problémů a závad, a to především těch koncepčních, k jejichž eliminaci je nezbytná často změna celé koncepce komunikačního systému vyvolávající změny v jeho prostorovém uspořádání a vykazující konkrétní územní nároky. Územní plán vytváří návrhem úprav komunikačního systému města Havlíčkův Brod předpoklady pro eliminaci především těchto problémů: vysoká intenzita automobilové dopravy s vysokým podílem těžké nákladní dopravy na průjezdních úsecích silnic přes centrální a hustě obydlenou část města Havlíčkův Brod, především pak na průjezdních úsecích silnic I/34 a I/38;

144


09/2014

úzké dopravní hrdlo tvořené silničním mostem přes řeku Sázavu v rámci ulice Masarykova, kde probíhá peáž dokonce 3 silnic – silnice I/34, I/38 a II/150 a dochází zde tak v jednom bodě komunikační sítě města k součtu intenzit dopravy na všech těchto významných silnicích; pouze 2 kapacitní přemostění řeky Sázavy pro automobilovou dopravu na území celého města Havlíčkův Brod; vysoký podíl zbytné dopravy na některých místních obslužných komunikacích v některých obytných souborech v centrální části města; chybějící místní dopravní propojení některých částí zastavěného území města způsobené přítomností významných prostorových bariér řeky Sázavy, bočních přítoků řeky Sázavy včetně návazných přírodně cenných území a především pak železničních tratí; malý podíl dopravně zklidněných komunikací ve všech obytných souborech města Šternberk, především pak v obytných souborech v centrální části města; chybějící komunikace pro chodce na průjezdních úsecích silnic zastavěným územím všech částech obce venkovského charakteru. Mimo rámec řešení Územního plánu Havlíčkův Brod (až na výjimky), s ohledem na měřítko a detail řešení územního plánu, zůstává například špatný technický stav některých komunikací, nedostatečné šířkové parametry a nevyhovující povrch přístupových komunikací ve většině chatových a zahrádkářských osad a další. Určitý okruh problémů a závad v rámci komunikačního systému města obecně nelze dost dobře řešit ani v rámci územního plánu, a to s ohledem na specifické místní podmínky území a často nutný zásah do stabilizované struktury zástavby s neúměrnými nároky na asanace soukromého vlastnictví. Hlavní cíle návrhu úprav komunikačního systému města Uspořádání – konfigurace – komunikačního systému každého města zásadně ovlivňuje kvalitu veřejných prostorů, jichž jsou komunikace nedílnou součástí. Intenzita dopravy na komunikacích, řešení křižovatek komunikací, řešení napojení pozemků a objektů na komunikace, technické parametry komunikací, to vše zásadně ovlivňuje uživatelskou kvalitu veřejných prostorů a bezpečnost jejich užívání. V rámci zastavěného území s vysokým podílem bydlení a v centrální části města by doprava neměla představovat dominantní součást veřejných prostorů. Přítomnost dopravy z většiny veřejných prostorů přirozeně nelze zcela vyloučit, ale organizací dopravy, uspořádáním uličního prostoru a technickým řešením komunikací by mělo být dosaženo zvýšení uživatelské a obytné kvality veřejných prostorů a bezpečnosti jejich užívání. Hlavním cílem návrhu úprav komunikačního systému města Havlíčkův Brod lze shrnout do následujících okruhů: Ochrana intenzivně urbanizovaného území města Havlíčkův Brod před nepříznivými účinky dopravy, především hluku, emisí a bezpečnostních rizik. Cílem je tak eliminace tranzitní dopravy přes zastavěné území města, především pak přes centrální hustě obydlenou část a všechny obytné soubory na území města. Zabezpečení optimální hierarchizace systému komunikací s vyloučením zbytné dopravy z jednotlivých obytných souborů na území města, při zajištění optimálního dopravního napojení těchto obytných souborů na nadřazený komunikační systém. S vyloučením zbytné (lokální průjezdné) dopravy a obytných souborů souvisí jejich celkové dopravní zklidnění a vytvoření kvalitních obyvatelných veřejných prostorů s preferencí chodců resp. cyklistů. Zajištění prostupnosti zastavěného území města do okolní volné (příměstské) krajiny soustavou vybraných veřejně přístupných účelových komunikací.

145


09/2014

Cílové zařazení komunikací do jednotlivých kategorií a tříd Zařazení komunikací v rámci komunikačního systému města Havlíčkův Brod do jednotlivých kategorií a tříd představuje cílový stav jehož předpokladem je vybudování přeložek silnice I/34 a silnice I/38. Veškeré silnice na území města Havlíčkův Brod jsou vymezeny dle v současné době platného zařazení silnic na území Kraje Vysočina do kategorií a tříd jako stávající silnice. Stávající úseky silnic, u kterých se předpokládá v souvislosti s realizací přeložek silnic I/34 a I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod (jihozápadní a jihovýchodní obchvat) změna zařazení do kategorií a tříd, jsou v rámci navrhované koncepce dopravní infrastruktury obecně označeny jako komunikace s možností změny zařazení do kategorie/třídy silnice nižší třídy nebo místní komunikace. Územní plán nenavrhuje v rámci závazné části ÚP konkrétní zařazení těchto překládaných úseků silnic do kategorií a tříd, protože toto zařazení je závislé jednak na dohodě stávajícího a potenciálního budoucího vlastníka příslušné komunikace a nakonec v souladu s § 3 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění na rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu. Rozhodnutí o zařazení silnic do kategorií a tříd nemůže ÚP s jistotou předjímat, maximálně nezávazně doporučit. Všechny místní komunikace jsou zařazeny do kategorií a tříd dle jejich urbanisticko-dopravní funkce na základě odborného dopravně-inženýrského posouzení zpracovatele ÚP.

C.8.5. Pozemní komunikace – nadřazený komunikační systém města (k bodům D07 – D08 Návrhu ÚP)

Nadřazený komunikační systém města Havlíčkův Brod zahrnuje ty komunikace, které zabezpečují širší dopravní vazby správního území města Havlíčkův Brod, tedy dopravní vazby na okolní města a regiony (kraje), dále základní dopravní obsluhu v rámci vlastního správního území včetně dopravního propojení jádrového města Havlíčkův Brod a jednotlivých částí obce a samostatných oddělených sídel v rámci správního území města. Součástí nadřazeného komunikačního systému města jsou především silnice, které převádějí ve velké míře tranzitní dopravu řešeným územím, zajišťují vedení nákladní dopravy, autobusových linek veřejné hromadné dopravy apod. Také komunikace nadřazeného komunikačního systému města, některé jejich úseky, především pak průjezdní úseky v samostatných oddělených venkovských sídlech, plní rovněž funkci významných obslužných komunikací. Stávající uspořádání nadřazeného komunikačního systému města Stávající prostorová konfigurace nadřazeného komunikačního systému města Havlíčkův Brod se vyznačuje radiálním (paprskovitým) uspořádáním, přičemž centrem systému je vlastní jádrové město Havlíčkův Brod, odkud se silnice rozbíhají do širšího okolí. V rámci všech částí obce izolovaných v krajině má nadřazený komunikační systém charakter průjezdních úseků silnic středem zastavěného území, které má v podstatě ve všech případech převládající formu ulicové zástavby právě podél průjezdních úseků silnic. Zásadní význam v rámci nadřazeného komunikačního systému města mají silnice I. třídy I/34 a I/38, a silnice II. třídy II/150 a II/344. Na ně pak navazuje síť silnic III. třídy, které plní primárně funkci propojení města Havlíčkův Brod s okolními obcemi ve správním území. Správním územím města Havlíčkův Brod procházejí tyto silnice tvořící stávající nadřazený komunikační systém města: silnice I/34

České Budějovice – Jindřichův Hradec – Pelhřimov – Humpolec – Havlíčkův Brod – Svitavy (I/35)

Silnice I/34 prochází územím Havlíčkova Brodu ve směru západ – východ a v rámci Kraje Vysočina propojuje město Havlíčkův Brod s Humpolcem a Pelhřimovem jako dalšími významnými centry osídlení, a s územími okolních krajů, s krajským městem České Budějovice a dále v Pardubickém kraji např. s Chrudimí či Svitavami.

146


09/2014

Silnice I/34 vstupuje do řešeného území v jeho jihozápadní části, prochází přes obec Šmolovy a dále pokračuje do zastavěného území města Havlíčkův Brod. Zastavěným územím města je silnice I/34 vedena ulicí Masarykova dále na sever, a to v peáži se silnicí I/38 (v části i v peáži se silnicí II/150). Na severním okraji zastavěného území je silnice I/34 vedena po stávajícím severovýchodním segmentu obchvatu města (ulice U Cihláře), prochází podél severovýchodního okraje zastavěného území města až na okružní křižovatku u Stříbrného Dvora, pokračuje dále na západ přes Hamry, kde překračuje údolí Březnického potoka a pokračuje na Hlinsko, Poličku a Svitavy. Silnice I/34 představuje v rámci zastavěného území města Havlíčkův Brod, především pak v rámci ulice Masarykova, komunikaci s vůbec nejvyššími intenzitami celkové i nákladní 17 dopravy za 24 h. Územní plán proto navrhuje přeložení silnice I/34 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod a sice na navrhovaný jihozápadní a navrhovaný jihovýchodní obchvat města. Ostatní stávající úseky silnice I/34 územní plán stabilizuje a navrhuje k jejich možné homogenizaci. silnice I/38

Česká Lípa – Mladá Boleslav – Kolín – Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – hranice ČR/Rakousko (- Wien)

Silnice I/38 prochází územím Havlíčkova Brodu ve směru sever – jih a propojuje město Havlíčkův Brod s krajským městem Jihlava a dále se Znojmem na jihu a s Čáslaví a Kolínem na severu. Silnice I/38 vstupuje do řešeného území na jihu přes obec Květnov, prochází kolem obcí Suchá, Mendlova Ves a Svatý Kříž a pokračuje dále do zastavěného území města Havlíčkův Brod. Zastavěným územím města je silnice I/38 vedena ulicí Lidická a dále v peáži se silnicí I/34 (a krátce také v peáži se silnicí II/150) ulicí Masarykova dále na sever až po ulici U Cihláře, kde opouští zastavěné území města. Územní plán navrhuje přeložení silnice I/38 mimo zastavěné území a sice na navrhovaný jihovýchodní segment obchvatu města (v peáži se silnicí I/34) a dále v trase stávající silnice I/34 v rámci stávajícího severovýchodního segmentu obchvatu města. Ostatní stávající úseky silnice I/38 územní plán stabilizuje a navrhuje k jejich možné homogenizaci. silnice II/150

Votice (I/3) – Světlá nad Sázavou – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Prostějov – Přerov – Bystřice pod Hostýnem (hranice ČR/SR)

Silnice II/150 vstupuje na území Havlíčkova Brodu údolím řeky Sázavy směrem od západu, kolem obce Perknov a propojuje Havlíčkův Brod s městy Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou. Zastavěným územím prochází silnice II/150 ulicí Ledečskou dále na východ, poté v krátkém úseku ulicí Masarykova v peáži se silnicemi I/34 a I/38 a dále ulicí Žižkova až po kruhový objezd u Stříbrného Dvora, kde je ukončena na silnici I/34. Lze předpokládat, že v souvislosti s navrhovanými přeložkami silnice I/34 a I/38 mimo zastavěné území města může po realizaci těchto přeložek dojít k přeložení trasy silnice II/344 na některý ze stávjaíích průjezdních úseků silncie I/34 resp. I/38. S ohledem na absenci dohody mezi městem Havlíčkův Brod, Krajem Vysočina a MD ČR (resp. ŘSD ČR) o budoucím vlastnictví a správě překládaných úseků silnice I/34 a I/38 na území města Havlíčkův Brod nenavrhuje územní plán konkrétní cílové zařazení stávajícího průjezdního úseku silnice II/150 do kategorií a tříd. Ostatní stávající úseky silnice II/150 územní plán stabilizuje a navrhuje k jejich možné homogenizaci.

17

dle Dopravní studie města Havlíčkův Brod, DHV CR, spol. s r.o., Závěrečná zpráva – květen 2010

147


silnice II/344

09/2014

Havlíčkův Brod – Chotěboř - Nasavrky

Silnice II/344 vstupuje na území Havlíčkova Brodu od severu, míjí zastavěné území a nedaleko Cihlářského rybníka je ukončena na silnici I/34, na stávajícím severovýchodním segmentu obchvatu města. Územní plán tento stávající úsek silnice II/344 stabilizuje a navrhuje k případné homogenizaci. Lze předpokládat, že v souvislosti s navrhovanými přeložkami silnice I/34 a I/38 mimo zastavěné území města může po realizaci těchto přeložek dojít k přeložení trasy silnice II/150. S ohledem na absenci dohody mezi městem Havlíčkův Brod, Krajem Vysočina a MD ČR (resp. ŘSD ČR) o budoucím vlastnictví a správě překládaných úseků silnice I/34 a I/38 na území města Havlíčkův Brod nenavrhuje územní plán konkrétní cílové zařazení stávajícího průjezdního úseku silnice II/344 do kategorií a tříd. Silnice III/03422

Česká Bělá – Jilemník – Pohled

Silnice prochází obcí Jilemník od severovýchodu směrem na jih, kde se připojuje na trasu silnice I/34. Silnice III/0389

Rozňák – Zbožice

Z obce Zbožice silnice pokračuje dále na jih a severně od města Havlíčkův Brod se připojuje na trasu silnice I/38. Silnice III/03810

Havlíčkův Brod – Dlouhá Ves – Přibyslav

Silnice je vedena od jihovýchodu ze směru od Přibyslavi přes obec Herlify dále do Havlíčkova Brodu, přes místní část Vysočany a v centrální části města se připojuje na stávající trasu silnice II/150. Územní plán předpokládá v souvislosti s navrhovanými přeložkami silnice I/34 a I/38 mimo zastavěné území města po realizaci těchto přeložek ukončení silnice III/03810 na jihovýchodním obchvatu města a její připojení na navrhovanou trasu přeložky silnice I/34 resp. I/38. Stávající úsek silnice mezi křížením s navrhovaným jihovýchodním segmentem obchvatu města a ulicí Dolní je navržen k převedení do kategorie místní komunikace. Silnice III/03811

Havlíčkův Brod – Šlapanov

Silnice je vedena od jihu ze směru od Šlapanova, přes místní část Baštínov, v centrální části města Havlíčkův Brod se připojuje na stávající trasu silnice III/03810. Územní plán předpokládá v souvislosti s navrhovanými přeložkami silnice I/34 a I/38 mimo zastavěné území města po realizaci těchto přeložek ukončení silnice III/03811 na jihovýchodním obchvatu města a její připojení na navrhovanou trasu přeložky silnice I/34 resp. I/38. Stávající úsek silnice mezi křížením s navrhovaným jihovýchodním segmentem obchvatu města a ulicí Bělohradská je navržen k převedení do kategorie místní komunikace. Silnice III/03813

Havlíčkův Brod – Termesivy

Z obce Termesivy pokračuje silnice dále na západ do místní části Vysočany, kde se připojuje na stávající trasu silnice III/03810. Územní plán předpokládá v souvislosti s navrhovanými přeložkami silnice I/34 a I/38 mimo zastavěné území města po realizaci těchto přeložek ukončení silnice III/03813 na jihovýchodním obchvatu města a její připojení na navrhovanou trasu přeložky silnice I/34 resp. I/38. Stávající úsek silnice mezi křížením s navrhovaným jihovýchodním segmentem obchvatu města a ulicí Mírová je navržen k převedení do kategorie místní komunikace. Silnice III/03814

Mírovka – průjezdná

Z obce Mírovka pokračuje dále na severozápad do obce Herlify, kde se připojuje na stávající trasu silnice III/03810.

148


Silnice III/3441

09/2014

Havlíčkův Brod – Kojetín

Silnice je vedena od severovýchodu ze směru od Kojetína a v blízkosti místní části Vršovice se napojuje na stávající trasu silnice I/34 (severovýchodní segment obchvatu). Silnice III/3447

Havlíčkův Brod (I/38) – Knyk – Dolní Krupá

Silnice je na území města Havlíčkův Brod vedena jen ve velmi krátkém úseku při samotné severní hranici řešeného území mezi silnicí I/38 a severním okrajem řešeného území. Silnice III/34719

Perknov – Veselý Žďár – Lučice

Silnice je vedena od severozápadu ze směru od Veselého Žďáru a v místní části Perknov se připojuje na stávající trasu silnice II/150. Silnice III/34740 Sázavou

Havlíčkův Brod – Lipnice nad Sázavou – Dolní Město – Ledeč nad

Silnice je vedena od západu ze směru od města Lipnice nad Sázavou, paralelně s údolím Sázavy, dále na východ přes Březinku u Havlíčkova Brodu, Poděbaby, místní části Horní a Dolní Papšíkov, kde se připojuje na stávající trasu silnice I/34. Silnice III/34752

Bezděkov – spojovací

Silnice je vedena od jihu ze směru od Bezděkova a u obce Březinka u Havlíčkova Brodu se připojuje na stávající trasu silnice III/34740. Silnice III/34754

Vadin – Březinka

Silnice je vedena od severu ze směru od obce Vadin a u obce Březinka u Havlíčkova Brodu se připojuje na stávající trasu silnice III/34740. Silnice III/34757

Klanečná – průjezdná

Z obce Klanečná silnice pokračuje dále na jihovýchod a u obce Poděbaby se připojuje na stávající trasu silnice III/34740. Silnice III/34759

Veselice – průjezdná

Z obce Veselice silnice pokračuje dále na jihovýchod a u místní části Horní Papšíkov se připojuje na stávající trasu silnice III/34740. Silnice III/3489

Úsobí – Lípa – Šmolovy

Silnice je vedena od jihu ze směru od obce Lípa a u obce Šmolovy u Havlíčkova Brodu se připojuje na stávající trasu silnice I/34. Silnice III/34813

Svatý Kříž – Okrouhlická

Silnice je vedena od jihu ze směru od obce Okrouhlička dále na sever přes obec Suchá a v obci svatý Kříž se připojuje na stávající trasu silnice I/38. Silnice III/34814

Svatý Kříž - Lípa

Silnice je vedena od západu ze směru od obce Lípa a v obci Svatý Kříž se připojuje na stávající trasu silnice I/38. Intenzita dopravy na nadřazeném komunikačním systému Celostátní sčítání dopravy 201018 Stávající intenzity automobilové dopravy na vybraných úsecích nadřazeného komunikačního systému vyplývají ze základních výsledků celostátního sčítání dopravy provedeného ŘSD ČR v roce 2010. Na

18

Celostátní sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR – základní výsledky (http://scitani2010.rsd.cz/pages/results/list/default.aspx?l=kraj%20Vyso%C4%8Dina, staženo 13.3.2013)

149


09/2014

území města Havlíčkův Brod se nacházejí následující sčítací úseky s těmito zjištěnými intenzitami dopravy v roce 2010: sčítací úsek

silnice I/38 5-1810 Havlíčkův Brod - k.z. - zaús.3501 5-1812 vyús.34 - Havlíčkův Brod - k.z. 5-1813 zaús.150 - vyús.34 5-1814 Havlíčkův Brod - z.z. - vyús.34 5-1815 vyús. 34 - zaús.150 5-1820 Skuhrov - z.z. - Havlíčkův Brod - z.z. silnice I/34 5-1760 Havlíčkův Brod - k.z - zaús.19 5-1766 zaús.150 - Havlíčkův Brod - k.z. 5-1770 Michalovce - z.z. - Havlíčkův Brod - z.z. 5-1771 Havlíčkův Brod - z.z. - zaús. do 38 V.53 vyús.344 - zaús. 150 V.54 vyús.z 38 - vyús.344 silnice II/150 5-1761 vyús.MK - ul.Horní - zaús. do 34 5-1772 vyús. 03810 - vyús.MK - ul.Horní 5-1773 vyús. z 38 - vyús. 03810 V.30 vyús. 347 - Havlíčkův Brod - z.z. V.33 Havl.Brod - z.z. - zaús.do 38, Havl.Brod silnice II/344 V.50 Havl. Brod - k.z. - Rozsochatec - z.z. V.51 Havlíčkův Brod - k.z. - vyús.z 34 silnice III/03810 5-1824 x s 03811 - Havlíčkův Brod - k.z. silnice III/03811 V.60 Havlíčkův Brod - k.z. - Vysoká

roční průměr denních intenzit všech vozidel [počet vozidel / 24 h]

roční průměr denních intenzit osobních vozidel [počet vozidel / 24 h]

roční průměr denních intenzit těžkých vozidel [počet vozidel / 24 h]

8 243

6 104

2 121

14 027

10 889

3 049

20 793

16 676

3 962

9 010

6 581

2 386

15 611

11 896

3 609

5 902

3 890

1 990

8 858

6 747

2 052

8 858

6 747

2 052

6 955

5 726

1 186

6 955

5 726

1 186

10 033

8 154

1 818

6 968

5 469

1 472

7 795

6 791

931

10 134

9 005

1 053

14 892

13 126

1 677

4 184

3 604

549

4 895

4 222

624

3 089

2 770

291

3 287

2 941

321

7 915

6 769

1 096

1 161

969

174

150


sčítací úsek

silnice III/34740 V.70 Havlíčkův Brod - k.z. - Poděbaby - k.z.

09/2014

roční průměr denních intenzit všech vozidel [počet vozidel / 24 h]

roční průměr denních intenzit osobních vozidel [počet vozidel / 24 h]

roční průměr denních intenzit těžkých vozidel [počet vozidel / 24 h]

730

623

91

151


09/2014

Obr. č. 1 a 2: Výsledky celostátního sčítání dopravy 201019

Z výsledků Celostátního sčítání dopravy 2010 vyplývá, že nejzatíženějším úsekem nadřazeného komunikačního systému v řešeném území je silnice I/38 v průtahu městem v rámci ulic Lidická a Masarykova. Nejkritičtějším místem průtahu silnice I/38 je pak most přes řeku Sázavu v ulici Masarykova, kde jsou intenzity dopravy vůbec nejvyšší. Důvodem je úzké hrdlo na komunikačním systému města, kde navíc prochází peáž hned 3 významných silnic, silnice I/38, I/34 a II/150. Úsek ve vazbě na přemostění řeky Sázavy navíc přebírá kromě velkého podílu tranzitní dopravy přes území města také množství vnitroměstských dopravních vazeb mezi částí města severně nad Sázavou a jižně pod Sázavou. Vysoké intenzity dopravy pak vykazuje také část průjezdního úseku silnice II/150 v rámci ulice Dolní, opět z důvodu úzkého hrdla přechodu silnice přes řeku Sázavu. Naopak intenzity dopravy na silnici I/34 v rámci severovýchodního segmentu obchvatu města jsou v porovnání s průjezdními úseku silnic I/34 a I/38 výrazně nižší. Tuto skutečnost lze jednoznačně přičítat absenci alespoň jihovýchodního segmentu obchvatu, který by převedl veškerou tranzitní dopravu přes území města Havlíčkův Brod po silnici I/38. Výsledky celostátní sčítání dopravy 2010 jasně indikují opodstatněnost navrhovaných přeložek silnic I/34 a I/38 mimo zastavěné a hustě obydlené území města. Při posuzování vlivu intenzity dopravy na 19

Celostátní sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR – základní výsledky (http://scitani2010.rsd.cz/pages/results/list/default.aspx?l=kraj%20Vyso%C4%8Dina, staženo 13.3.2013)

152


09/2014

zastavěné území je kromě exaktní hodnoty celodenních intenzit automobilové dopravy nutno zohlednit také trasování průjezdních úseků ve vztahu k celkové urbanistické struktuře sídla a v neposlední řadě také velikost sídla. Je třeba zohlednit zejména trasování průjezdního úseku silnice I/34 i I/38 bezprostředně po okraji historického jádra města a významných obytných souborů města a také velikost města Havlíčkův Brod s vysokým podílem nízkopodlažní individuální i hromadné obytné zástavby. S ohledem na trend vývoje intenzit dopravy na významných silničních tazích na území ČR dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy20 je nutné navíc zohlednit také očekávaný růst intenzit dopravy nejen na zmiňovaných průjezdních úsecích silnic I/34 a I/38, ale na celém komunikačním systému města. Navrhované úpravy v uspořádání nadřazeného komunikačního systému (k bodu D09 Návrhu ÚP)

Navrhovaná konfigurace nadřazeného komunikačního systému Jedním z cílů Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 – 2013, stejně jako platné Politiky územního rozvoje ČŘ a platných ZÚR Kraje Vysočina je na lokální úrovni eliminace negativních vlivů dopravy na zastavěné území města a jeho obyvatele, především pak na území s podílem bydlení. Cílem je chránit centrální části sídel a hustě obydlená území před zbytnou automobilovou dopravou, tedy před dopravou tranzitní, která na území města nemá svůj zdroj ani cíl. Hlavním cílem vymezení dopravních ploch a koridorů nadmístního významu v rámci platných ZÚR Kraje Vysočina je vytvořit podmínky pro optimální dopravní obslužnost Kraje Vysočina, napojení významných sídel na nadřazenou dopravní síť a omezení zátěže sídel dopravou. Cílem je též zajistit optimální převedení tranzitní dopravy přes území kraje. Pro splnění výše uvedených cílů stanovují ZÚR kraje Vysočina pro územní plánování úkol prověřit a stabilizovat umístění jihovýchodního obchvatu města Havlíčkův Brod na silnici I/38 a dále stanovují úkol pro územní plánování prověřit a stabilizovat umístění západního obchvatu města Havlíčkův Brod na silnici I/34. Klíčovým aspektem návrhu úprav nadřazeného komunikačního systému města Havlíčkův Brod je z výše uvedených důvodů vytvoření podmínek pro změnu v současné době převážně radiálního systému hlavních komunikací na území města (s výjimkou již realizovaného severovýchodního obchvatu města) na systém alespoň částečně radiálně okružní a do budoucna pak na plně radiálně okružní. S ohledem na priority územního rozvoje týkající se komunikační sítě na území města Havlíčkův Brod stanovené na krajské úrovni a s ohledem na závažnost dopadů tranzitní dopravy na průjezdních úsecích silnice I/34 a I/38 na organismus města, kvalitu veřejných prostorů a bezpečnost silničního provozu na území města, navrhuje Územní plán Havlíčkův Brod přeložení silnice I/34 a silnice I/38 mimo zastavěné území města formou obchvatových komunikací, pro budoucí prověření pak formou územní rezervy vymezuje i koridor pro severozápadní obchvat města. Ve všech částech obce (samostatných sídlech) izolovaných v krajině zůstává uspořádání nadřazeného komunikačního systému beze změny. V souvislosti s navrhovanými přeložkami silnice I/34 a silnice I/38 mimo zastavěné území města předpokládá územní plán také cílové zařazení současných průjezdních úseků překládaných silnic do kategorií a tříd silnic nižší třídy respektive místních komunikací. S ohledem na absenci dohody mezi městem Havlíčkův Brod, Krajem Vysočina a MD ČR (resp. ŘSD ČR) o budoucím vlastnictví a správě překládaných úseků silnice I/34 a I/38 na území města Havlíčkův Brod nenavrhuje územní plán konkrétní cílové zařazení stávajících průjezdních úseků silnic I/34 a I/38 do kategorií a tříd. Stávající úseky silnic, u kterých se předpokládá v souvislosti s realizací přeložek silnic I/34 a I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod (jihozápadní a jihovýchodní obchvat) změna zařazení do kategorií a tříd, jsou v rámci navrhované koncepce dopravní infrastruktury obecně označeny jako 20

Prognóza intenzit automobilové dopravy, Technické podmínky Ministerstva dopravy ČR, účinnost od 1.7. 2010

153


09/2014

komunikace s možností změny zařazení do kategorie/třídy silnice nižší třídy nebo místní komunikace. S ohledem na absenci dohody mezi městem Havlíčkův Brod, Krajem Vysočina a MD ČR (resp. ŘSD ČR) o budoucím vlastnictví a správě překládaných úseků silnice I/34 a I/38 na území města Havlíčkův Brod ÚP nenavrhuje v rámci závazné části ÚP konkrétní zařazení těchto překládaných úseků silnic do kategorií a tříd, protože toto zařazení je závislé jednak na dohodě stávajícího a potenciálního budoucího vlastníka příslušné komunikace a nakonec v souladu s § 3 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění na rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu. Rozhodnutí o zařazení silnic do kategorií a tříd nemůže ÚP s jistotou předjímat, maximálně nezávazně doporučit. Cílem navrhovaného zařazení, pokud je to možné, je obecně eliminace i dalších průjezdních úseků silnic zastavěným územím a jejich ukončení na navrhovaných obchvatových komunikacích resp. na silnicích vyšších tříd mimo zastavěné území. (k bodům D09 – D21 Návrhu ÚP)

Obchvat města Havlíčkův Brod a navrhované uspořádání nadřazeného komunikačního systému města Havlíčkův Brod Dopravní závady na nadřazeném komunikačním systému a důvody k vybudování obchvatu města Havlíčkův Brod Dlouhodobě nejvýznamnější dopravní závadou na území Havlíčkova Brodu, především s ohledem na negativní vliv dopravy na životní prostředí, hluk z dopravy a emise, je vedení stávajících tahů silnic I. třídy I/34 a I/38 zastavěným územím města Havlíčkův Brod, a to přímo jeho centrální částí a řadou obytných území. Jak dokládají výsledky dopravních studií, průjezdní úseky silnic I. třídy přes zastavěné území města Havlíčkův Brod jsou vzhledem k dosud neexistujícímu ucelenému systému obchvatových komunikací nejvíce zatíženy tranzitní dopravou. Na základě dopravního průzkumu21 provedeného v 1. polovině roku 2010 bylo zjištěno, že denní tranzit dopravy za 24 h celkem přes město Havlíčkův Brod představuje 10 476 vozidel na všech relacích v obou směrech, přičemž 16,3% z toho (1 707 vozidel za den) tvoří nákladní vozidla celkem (všechna nákladní vozidla nad 3,5 t). Podíl kamionové dopravy na tranzitu je potom 9,8% (1 025 vozidel za den) z celkové intenzity dopravy za 24 h. Dopravní průzkum dokládá vůbec nejvyšší intenzity tranzitní dopravy za 24 h na území města Havlíčkův Brod na následujících třech relacích (v pořadí od nejvyšší po nejnižší intenzitu dopravy za 24 h): 1.

relace I/38 – I/38, tedy ve směru sever – jih na průjezdu ulicemi Lidická a Masarykova, a to 2 585 vozidel za 24 h celkem obousměrně (z toho 599 nákladních vozidel nad 3,5 t celkem);

2.

relace I/38 – I/34 východ, tedy tranzit mezi silnicí I/38 na Jihlavu a silnicí I/34 směrem na Chrudim, a to celkem 1334 vozidel za 24 h obousměrně (z toho 224 nákladních vozidel nad 3,5 t celkem);

3.

relace I/34 jihozápad – I/34 východ, tedy tranzit mezi sinicí I/34 na Humpolec a silnicí I/34 směrem na Chrudim, a to celkem 1 205 vozidel za 24 h obousměrně (z toho 170 nákladních vozidel nad 3,5 t celkem).

Nezanedbatelné intenzity tranzitní dopravy za 24 h, a to jak celkové, tak nákladních vozidel nad 3,5 t, byly zmiňovaným dopravním průzkumem zjištěny také na relaci I/38 sever – I/34 východ, tedy na tranzitu mezi silnicí I/38 na Kolín a silnicí I/34 směrem na Chrudim (tato relace však nepředstavuje pro město zásadní problém, protože tranzitní doprava je vedena po již vybudovaném severovýchodním segmentu obchvatu města) a dále na relaci II/150 západ – I/34 východ, tedy mezi silnicí II/150 na Světlou nad Sázavou a silnicí I/34 směrem na Chrudim. Vysoké intenzity tranzitní i vnitřní a vnější dopravy mají za následek především neúměrné zatížení komunikací a tedy veřejných prostorů v rámci zastavěného území města Havlíčkův Brod (především v jeho centrální obydlené části), hlukem z dopravy a emisemi. Dalším důsledkem vysokých intenzit tranzitní dopravy na průjezdních úsecích silnic I. a II. třídy je také zvýšená nehodovost právě na těchto 21


154


09/2014

úsecích. Na průjezdním úseku silnice I/34 resp. I/38 v rámci ulice Masarykova došlo v uplynulých 3 letech také k velkému podílu nehod s účastí chodce, významné množství střetů automobilu s chodcem se odehrálo na přechodech pro chodce. Stručně uvedená charakteristika nehodovosti je dokladem, že komunikace zatížené intenzivní tranzitní dopravou představují významné riziko nejen pro životní prostředí města, ale zdraví a životy lidí ohrožují přímo, neboť pro chodce představují těžko překonatelnou prostorovou i provozní bariéru. Při stávajících intenzitách dopravy dosahovaných na zmiňovaných úsecích silnic I. a II. třídy (především pak v rámci ulic Masarykova, Humpolecká, Lidická, Žižkova či Ledečská), a vzhledem k zařazení zmiňovaných úseků komunikací do kategorie silnic I. a II. třídy, jsou však možnosti vedoucí ke zvýšení bezpečnosti provozu a možnosti vedoucí ke snížení nehodovosti a k ochraně chodců a cyklistů (zklidnění dopravy, zpomalovací prvky na komunikacích, zúžení komunikací a s tím související zkrácení přechodů pro chodce, zřízení samostatných jízdních pruhů pro cyklisty apod.), velmi omezeny. Z dlouhodobého hlediska, kdy lze předpokládat další nárůst intenzit tranzitní dopravy, se všechna lokální opatření vedoucí ke zvýšení plynulosti provozu a snížení nehodovosti jeví jako nedostatečná. Jednoznačně nejoptimálnějším řešením do budoucna (a to již v krátkodobém horizontu několika let) je přeložení průjezdních úseků silnic I/34 a I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod, tedy jejich převedení na navrhovaný jihozápadní resp. jihovýchodní segment obchvatu města. Historie plánování obchvatu města Havlíčkův Brod a dříve prověřované varianty řešení Vývoj celkové koncepce obchvatu města Problematikou obchvatu města Havlíčkův Brod a tedy převedením intenzivně zatížených průjezdních úseků silnic I/34, I/38 resp. II/150 mimo zastavěné území města, se nejrůznější dopravní studie zabývají již od roku 1990, prověřoval je také platný Územní plán sídelního útvaru Havlíčkův Brod schválený v roce 1995 a Změna č. 21 Územního plánu sídelního útvaru Havlíčkův Brod vydaná v roce 2006. Koncepce obchvatu města byla předmětem řešení Změny č. 28 Územního plánu sídelního útvaru Havlíčkův Brod22, jejíž pořizování bylo ukončeno rozhodnutím Zastupitelstva města dne 18.4.2011. Koncepce dopravy města Havlíčkův Brod od počátku vychází z předpokladu, že stávající radiální systém vedení silnic I. a II. třídy je nevyhovující a dlouhodobě neudržitelný. Postupně se tedy prověřují a diskutují různé varianty uspořádání obchvatových komunikací a s tím související různá uspořádání celé komunikační sítě města, a to od úplného (uzavřeného) městského okruhu až po varianty částečné, tvořené z kombinace dílčích segmentů obchvatu města. Prověřují se také různé možnosti konkrétního trasování jednotlivých segmentů obchvatu a to především ve vztahu k případným negativním vlivům na zastavěné území města a především jeho obytná území, dále ve vztahu ke střetům s limity využití území (především ve vztahu k ÚSES, chráněným územím přírody a krajiny a lokalitám Natura 2000), ve vztahu k topografii a nutnosti mimoúrovňového překonání údolí vodních toků a zářezů železničních tratí a v neposlední řadě se trvale prověřuje ekonomická náročnost investic. Závažnou otázkou při rozhodování o uspořádání komunikační sítě města je také financování jednotlivých segmentů obchvatu a následná správa těchto komunikací a s tím přímo související rozhodnutí o zatřídění jednotlivých komunikací (jak vlastních nových přeložek silnic tak překládaných úseků), do kategorií komunikací. V nejrannějších studiích, které se zabývaly řešením obchvatu města Havlíčkův Brod, byla zprvu prosazována koncepce výstavby postupně celého okruhu. Po bližším rozboru intenzit dopravy a po projednání Územního plánu Sídelního útvaru Havlíčkův Brod s dotčenými orgány však bylo rozhodnuto, především pak s ohledem na ekonomickou náročnost takové investice, zařadit do návrhového období pouze východní část obchvatu (mezi silnicí I/38 na jihu a silnicí I/38 na severu), a západní část obchvatu územně chránit pro dlouhodobý výhled formou rezervy. Vedení obchvatových komunikací ve východním sektoru území je preferováno dodnes, čemuž odpovídá i současný stav, tedy již zrealizovaný severovýchodní segment obchvatu (stávající přeložka silnice I/34 mezi silnicí I/38 na severu a silnicí I/34 ve směru na Chrudim na východě) a pokročilá fáze projektové přípravy 22

Návrh Změny č. 28 Územního plánu sídelního útvaru Havlíčkův Brod, Ing.arch. Jiří Marek, červenec 2009

155


09/2014

(dokumentace pro stavební povolení) jihovýchodního segmentu obchvatu (mezi silnicí I/38 na jihu a silnicí I/34 směrem na Chrudim na východě). Koncepce vedení severovýchodního segmentu obchvatu města Jako relativně bezproblémové se od počátku vyvíjelo trasování severovýchodního segmentu obchvatu, tedy stávající přeložky silnice I/34 mezi silnicí I/38 na severu a pokračováním silnice I/34 na východě ve směru na Ždírec nad Doubravou. Tento segment obchvatu totiž vede převážně mimo zastavěné území města a topograficky navíc nepředstavuje vážný zásah do území, snad s výjimkou nutného překonání údolí Cihlářského potoka. Také proto se severovýchodní segment obchvatu města dočkal jako první své realizace a do provozu byl uveden v roce 2003. Koncepce vedení jihovýchodního segmentu obchvatu města Naopak velmi složitou genezi prodělalo plánování trasování jihovýchodního segmentu obchvatu města, mezi silnicí I/38 na jihu a silnicí I/34 na východě ve směru na Ždírec nad Doubravou. V původních územních plánech předcházejících platnému Územnímu plánu sídelního útvaru Havlíčkův Brod z roku 1995, byla trasa silnice I/34 vedena jako diametr od východu, od Stříbrného Dvora, podél železniční tratě č. 238 dále nad západním zhlavím železniční stanice a mimoúrovňovým vykřížením silnice I/38 směr Jihlava s ukončením na silnici I/34 směr Humpolec. Tato koncepce vedení jihovýchodního segmentu obchvatu však byla odmítnuta s ohledem na průchod zastavěným územím města Havlíčkův Brod. Územní plán sídelního útvaru Havlíčkův Brod z roku 199523 již uvažoval s odsunutím jihovýchodního segmentu obchvatu města dále na jih a navrhoval jeho trasování od Stříbrného Dvora dále jižně od místní části Vysočany, mimoúrovňově přes východní zhlaví železniční stanice a s pokračováním ulicí Průmyslová až na křížení se silnicí I/38 na jihu směrem na Jihlavu. Na toto trasování pak navazovala územní rezerva jihozápadního resp. severozápadního segmentu obchvatu. Také toto trasování se však ukázalo jako problematické, protože průchod zastavěným územím města Havlíčkův Brod by vyvolal řadu nutných asanací a negativně by ovlivnil životní prostředí především při průchodu kolem obytného území místní části Vysočany. Jako technicky komplikované se ukázalo být také překonání údolí potoka Šlapanka a širokého kolejiště východního zhlaví železniční stanice Havlíčkův Brod. Změna č. 21 Územního plánu sídelního útvaru Havlíčkův Brod schválená v roce 2006 tak nakonec přinesla zcela novou koncepci vedení jihovýchodního segmentu obchvatu, která je držená dodnes a je převzata i do nového Územního plánu a v současné době se intenzivně připravuje k realizaci. Koncepce předpokládá vedení jihovýchodního segmentu obchvatu města posunuté oproti předchozí variantě ještě dále na jih, tentokrát již zcela mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod a mimo zastavěná území okolních obcí. Toto trasování jihovýchodního segmentu obchvatu města – navrhované přeložky silnice I/38 – bylo také součástí Zásad územního rozvoje kraje Vysočina vydaných v roce 2008 jako koridor veřejně prospěšné stavby DK01 (v rámci Aktualizace č. 1 ZÚR Kraje Vysočina bylo konkrétní územní vymezení koridoru vypuštěno a nahrazeno úkolem pro územní plánování města Havlíčkův Brod řešit na svém území umístění přeložky silnice I/38 - jihovýchodního segmentu obchvatu města). Koncepce vedení jihozápadního a severozápadního segmentu obchvatu města Koncepce vedení obchvatových komunikací v západním sektoru území Havlíčkova Brodu byla také prověřována v několika odlišných variantách a prodělala tak podobně složitý vývoj jako koncepce vedení jihovýchodního segmentu obchvatu města. Vzhledem k preferenci vedení obchvatových komunikací v rámci východního sektoru území Havlíčkova Brodu (která však řeší jen úplnou přeložku silnice I/38 nikoli úplnou přeložku silnice I/34), byla koncepce západního segmentu obchvatu města v platném Územním plánu sídelního útvaru Havlíčkův Brod z roku 199524 zapracována a schválena 23

Územní plán sídelního útvaru Havlíčkův Brod, URBAPLAN, spol. s r.o., Hradec Králové, leden 1995

24

Územní plán sídelního útvaru Havlíčkův Brod, URBAPLAN, spol. s r.o., Hradec Králové, leden 1995

156


09/2014

v časovém horizontu výhledu, tedy jako územní rezerva určená k dalšímu prověření. Důvodem je dlouhodobě nejednoznačný názor na to, zda má být přeložka silnice I/34 vedena jihozápadním segmentem obchvatu města a dále v peáži se silnicí I/38 jihovýchodním segmentem obchvatu směrem na východ, nebo má-li přeložka silnice I/34 být vedena severní stranou území, tedy severozápadním segmentem obchvatu města kolem místní části Perknov dále na sever a v pokračování po stávajícím severovýchodním segmentu obchvatu dále na východ. Koncepce vedení obchvatu města v západním sektoru území Havlíčkova Brodu navrhovaná v platném Územním plánu sídelního útvaru Havlíčkův Brod z roku 1995 ve výhledu navazovala na koncepci vedení jihovýchodního segmentu obchvatu města v rámci zastavěného území s připojením na jihu na silnici I/38 v křížení s ulici Průmyslová. Jihozápadní segment obchvatu byl tedy Územním plánem sídelního útvaru koncipován jako prodloužení ulice Průmyslová s křížením silnice I/34 ve směru na Humpolec v místě bývalého areálu Armády ČR u letiště Havlíčkův Brod a s pokračováním severně nad areálem letiště Havlíčkův Brod mezi Horním a Dolním Papšíkovem dále na sever přes údolí Sázavy až ke křížení silnice II/150 u Perknova. Trasování severozápadního segmentu obchvatu města bylo navrhováno severovýchodně od zastavěného území místní části Perknov a dále ve dvou variantách, jednak přímo ve styku se západním okrajem psychiatrické léčebny resp. ve větším odstupu od ní, blíže zastavěnému území místní části Perknov. Připojení severozápadního segmentu obchvatu na silnici I/38 na severu bylo koncipováno v místě vyústění severovýchodního segmentu obchvatu. Koncepce vedení jihozápadního segmentu obchvatu mezi silnicemi I/38 a I/34 a také vedení jižní části severozápadního segmentu obchvatu mezi silnicemi I/38 a II/150 se však opět z dlouhodobého hlediska ukázala být neudržitelná. Důvodem byl opět průchod obou zmiňovaných úseků obchvatu zastavěným územím města Havlíčkův Brod resp. v těsné vazbě na něj a s tím související prostorová stísněnost, především při průchodu severně od areálu letiště Havlíčkův Brod. Po schválení změny č. 21 Územního plánu sídelního útvaru vydaného v roce 2006, která navrhla vedení jihovýchodního segmentu obchvatu v jižní poloze odsunuté od zastavěného území města Havlíčkův Brod, byla navíc přerušena přímá návaznost mezi jihovýchodním a jihozápadním segmentem obchvatu města v místě připojení na silnici I/38 na jihu ve směru na Jihlavu. Pro účely řešení koncepce obchvatu města byla z výše uvedených důvodů zadána nová vyhledávací studie 25 se zaměřením právě na prověření trasování jihozápadního a severozápadního segmentu obchvatu města. Tato vyhledávací studie navrhuje nové trasování jihozápadního segmentu obchvatu města v přímé návaznosti na jihovýchodní segment obchvatu a dále na západ s křížením se silnicí I/34 severně od obce Šmolovy. Severozápadní segment obchvatu města, tedy úsek mezi silnicí I/34 ve směru na Humpolec na jihu a silnicí I/38 ve směru na Kolín na severu, je veden západně od obce Šmolovy s napojením na jihozápadní segment obchvatu dále na sever s průchodem mezi obcemi Poděbaby a místní částí Horní Papšíkov, přes údolí Sázavy až na křížení se silnicí II/150 jihovýchodně od obce Perknov a dále na severovýchod mezi obcí Perknov a psychiatrickou léčebnou (ve vzdálenější poloze od areálu psychiatrické léčebny, blíže zastavěnému území místní části Perknov) a s připojením na silnici I/38 na v místě vyústění severovýchodního segmentu obchvatu. Navržené zařazení jednotlivých segmentů obchvatu do návrhového období resp. horizontu územní rezervy odpovídá preferencím Ředitelství silnic a dálnic ČR platným v době projednání zadání Změny č. 28, jejíž předmětem bylo řešení trasy obchvatu. Jihozápadní segment obchvatu města je tak zařazen do návrhu, severozápadní segment obchvatu města pak do horizontu územní rezervy. Změna č. 28 ÚP SÚ řešila nově kromě nového vedení jihozápadního segmentu obchvatu také alternativy trasování severní části severovýchodního resp. severozápadního segmentu obchvatu. Důvodem je snaha odsunout připojení obchvatu na silnici I/38 ve směru na sever na Kolín dále od zastavěného území města Havlíčkův Brod. Přeložka severní části severovýchodního segmentu obchvatu by však v obou svých variantách (v jedné variantě mezi ulicí Reynkova a připojením na silnici I/38 resp. ve druhé variantě mezi ulicí Chotěbořská a s připojením na silnici I/38) vyvolala rozsáhlé asanace, v první variantě části areálu hromadných garáží a ve druhé variantě v areálu Technických služeb města Havlíčkův Brod a v části zahrádkové kolonie při rybníku Cihlář. 25

dle studie Propojení SZ a JZ segmentu – varianta 2, VIAPONT – Projekční a inženýrská kancelář

157


09/2014

Obě zmiňované varianty přeložky severní části obchvatu dále na sever se tak především z hlediska ekonomického a z pohledu návratnosti investice jeví jako nevýhodné. I přesto je jedna z variant předmětem dalšího prověření v novém Územním plánu Havlíčkův Brod. Návrh koncepce obchvatu města Havlíčkův Brod a návrh uspořádání nadřazeného komunikačního systému města Pro přehlednost je na obr. č. 3 zobrazeno stávající uspořádání komunikačního systému města Havlíčkův Brod a na obr. č. 4 pak schéma navrhovaného uspořádání komunikačního systému města v návrhovém horizontu (bez záměrů územních rezerv) s tím, že zařazení překládaných úseků silnic I/34 a I/38 do kategorií a tříd komunikací je pouze jednou z možných variant řešení.

158


09/2014

Obr. č. 3: Havlíčkův Brod – Schéma stávajícího uspořádání komunikačního systému města

159


09/2014

Obr. č. 4: Havlíčkův Brod – Schéma navrhovaného uspořádání komunikačního systému s možným cílovým zařazením komunikací do kategorií a tříd

160


09/2014

Návrh koncepce obchvatu města Havlíčkův Brod a s ní související návrh uspořádání celé komunikačního systému města Havlíčkův Brod vychází z následujících podkladů a dokumentů: schválené Zadání Územního plánu města Havlíčkův Brod stanovisko ŘSD ČR k Návrhu zadání Územního plánu města Havlíčkův Brod ze dne 7. července 2009 Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č.1, vydané 18.9.201226 závěry z projednání Dopravní studie města Havlíčkův Brod ve Výboru pro Územní plán a rozvoj města Havlíčkův Brod, v Havlíčkově Brodě dne 12. 5. 2010 závěry z projednání koncepce řešení dopravy v konceptu Územního plánu města Havlíčkův Brod na Krajském úřadu Kraje Vysočina za účasti ŘSD ČR OPS Brno, v Jihlavě dne 21. 5. 2010 závěry z projednání koncepce řešení dopravy v konceptu Územního plánu města Havlíčkův Brod na Ministerstvu dopravy ČR – odbor infrastruktury, Ing. Peter Marec, v Praze dne 2. 6. 2010 příslušné projektové dokumentace jednoltivých segmentů obchvatu. Navrhovaná celková koncepce obchvatu města Navrhovaná koncepce obchvatu města Havlíčkův Brod je založena na preferenci vedení obchvatu města ve východní částí území města a respektuje tak aktuálně pokročilý stav projektové přípravy jihovýchodního segmentu obchvatu. V rámci západní části území města upřednostňuje územní plán jihozápadní segment obchvatu města jako přeložku silnice I/34 a vymezuje jej proto v časovém horizontu návrhu. Jak vyplývá ze stanoviska k Návrhu zadání Územního plánu města Havlíčkův Brod, tuto variantu trasování přeložky silnice I/34 podporuje vlastník komunikace ŘSD ČR. Důvodem je záměr využívat do budoucna jihozápadní resp. jihovýchodní segment obchvatu města jako objízdnou trasu dálnice D1 v případě uzavření úseku dálnice D1 mezi exitem 90 u Humpolce a exitem 104 u Větrného Jeníkova resp. exitem 112 u Jihlavy. Délka trasy jihozápadního segmentu obchvatu města tak, jak ji navrhuje Územní plán města Havlíčkův Brod, je kratší než délka severozápadního segmentu obchvatu, prochází navíc méně urbanizovaným územím a zároveň územím topograficky méně členitým v porovnání s trasováním severozápadního segmentu obchvatu. V případě jihozápadního segmentu obchvatu města tak byla finanční náročnost stavby vyhodnocena jako nižší, než v případě severozápadního segmentu obchvatu. Vzhledem k tomu, že územní plán navrhuje přeložky silnic I/34 a I/38 vedené v rámci jihozápadního resp. jihovýchodního segmentu obchvatu, nemůže být již severozápadní segment obchvatu zařazen do sítě silnic I. třídy. Pokud by došlo k realizaci severozápadního segmentu obchvatu města, musela by být příslušná komunikace resp. její jednotlivé úseky zařazeny do kategorií silnic II. nebo III. třídy, případně do kategorie místní komunikace. Jako optimální řešení se nabízí vybudování části severozápadního segmentu obchvatu mezi Perknovem na západě a připojením na silnici I/34 na jihozápadě jako přeložku silnice II/150 a zbývající část severozápadního segmentu obchvatu poté vybudovat jako silnici III. třídy resp. místní komunikaci. Mezi Krajem Vysočina a městem Havlíčkův Brod však dosud nedošlo k relevantní dohodě o případném financování a správě severozápadního segmentu obchvatu města resp. jeho jednotlivých úseků, proto Územní plán města Havlíčkův Brod navrhuje tento segment obchvatu v časovém horizontu územní rezervy pro možnost budoucího prověření záměru. V souladu se schváleným Zadáním Územního plánu města Havlíčkův Brod a výsledky projednání Konceptu ÚP navrhuje územní plán v časovém horizontu územní rezervy také přeložku severní části severovýchodního segmentu obchvatu dále na sever, mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod a adekvátně tomu navrhuje také alternativní napojení koridoru územní rezervy pro umístění severozápadního segmentu obchvatu města. 26

Zásady územního rozvoje kraje Vysočina, Aktualozace č.1, DHV CR, spol. s r.o., září 2012

161


09/2014

Severovýchodní segment obchvatu města Územní plán stabilizuje stávající trasování severovýchodního segmentu obchvatu města a vymezuje jej jako stabilizovanou plochu dopravní infrastruktury. Tento segment obchvatu mezi ulicí Masarykova na severu a Stříbrným Dvorem na východě byl uveden do provozu v roce 2003 jako přeložka silnice I/34. S ohledem na budoucí zprovoznění jihovýchodního resp. jihozápadního segmentu obchvatu města a tedy s ohledem na navrhované přeložky silnic I/34 a I/38, lze na obchvatových komunikacích očekávat nárůst intenzity dopravy. V souvislosti s tímto faktem navrhuje územní plán v horizontu územní rezervy, pro budoucí prověření, přeložení severní části severovýchodního segmentu obchvatu města mezi ulicí Reynkova a Pražská dále na sever, mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod, s cílem eliminovat negativní vlivy dopravy především na stávající obytnou zástavbu, která je dnes v této části města v těsné blízkosti obchvatu. Vzhledem k tomu, že pro záměr přeložení severní části severovýchodního segmentu obchvatu v současné době existuje jen dopravně-technická vyhledávací studie vypracované pro potřeby pořízení Změny č. 28 ÚP SÚ (pořizování změny bylo zastaveno), nikoli relevantní projektová dokumentace, vymezuje územní plán pro tento záměr koridor územní rezervy v šířce 150 m (v souladu s požadavky ZÚR Kraje Vysočina na šířky koridorů pro umístění veřejně prospěšných staveb pro přeložky silnic I. třídy). Jak vyplývá ze stanoviska ŘSD ČR k Návrhu zadání Územního plánu města Havlíčkův Brod, záměr přeložení severní části severovýchodního segmentu obchvatu dále na sever není v souladu s koncepcí dopravy ŘSD ČR a v případě, že by v budoucnu mělo dojít k realizaci tohoto záměru, nelze předpokládat finanční spoluúčast ŘSD ČR. Záměr je navíc potřebné detailněji prověřit s ohledem na ekonomickou návratnost investice (náklady vs. přínosy) a s ohledem na rozsah nutných asanací stávající zástavby při ulicích Reynkova a U Cihláře (především řadové garáže) a na rozsah záboru ZPF. Jihovýchodní segment obchvatu města Trasování jihovýchodního segmentu obchvatu města odpovídá koncepci navržené v platném ÚP SÚ města Havlíčkův Brod ve znění schválené Změny č. 21 ÚP SÚ. ZÚR Kraje Vysočina stanovují pro územní plánování úkol prověřit a stabilizovat umístění jihovýchodního obchvatu města Havlíčkův Brod na silnici I/38. Jihovýchodní segment obchvatu města je navržen pro vedení přeložky silnice I/38 a zároveň silnice I/34 (obě silnice vedeny v peáži). Pro tento segment obchvatu města je v současné době vydáno pravomocné územní rozhodnutí, byla vypracována dokumentace pro stavební povolení (Dokumentace pro stavební povolení – aktualizace 2010, I/38 Havlíčkův Brod – JV obchvat, Pragoprojekt, a.s., 03/2010) a to v optimalizované podobě, která oproti původnímu projektu pro stavební povolení zohledňuje požadavek na maximální snížení nákladů stavby především zjednodušením navržených křižovatek a byl vypracován geometrický plán trvalých záborů pro majetkoprávní přípravu. Nové územní rozhodnutí v souladu s aktualizovaným projektem pro stavební povolení bylo vydáno Městským úřadem Havlíčkův Brod dne 16.2.2011 pod č.j. ST/1225/2010/Ve a nabylo právní moci dne 31.3.2011. Vydání stavebního povolení se dle aktuálních odhadů ŘSD ČR předpokládá v 08/2013. Plocha Z154 včetně všech navazujících ploch ochranné a izolační zeleně ve vazbě na plochu Z154 pro umístění jihovýchodního obchvatu města je v ÚP vymezena podle Dokumentace pro stavební povolení – aktualizace 2010, I/38 Havlíčkův Brod – JV obchvat, Pragoprojekt, a.s., 03/2010. Přeložka silnic I/34 a I/38 v rámci jihovýchodního segmentu obchvatu města bude realizována v kategorii S 11,5/70. V trase komunikace jsou navrženy dvě nové mimoúrovňové křižovatky, MÚK Termesivy pro napojení silnice III/03813 resp. silnice III/03810 a dále MÚK Skalka pro napojení silnice III/03811. Všechna křížení s křižujícími komunikacemi, železnicemi či vodotečemi jsou mimoúrovňová. Na začátku i na konci trasy je přeložka silnice I/38 resp. I/34 napojena na stávající silniční síť úrovňovými okružními křižovatkami – na východní straně obchvatu se jedná o stávající okružní křižovatku v lokalitě Stříbrný Dvůr. Začátek trasy jihovýchodního segmentu obchvatu je dán polohou okružní křižovatky na konci stávajícího severovýchodního obchvatu. Napojením jihovýchodního segmentu obchvatu do okružní křižovatky vznikne

162


09/2014

její poslední, jižní paprsek. Úzký prostor mezi stávajícím objektem Stříbrný Dvůr a areálem supermarketu Albert vymezuje trasu ve východní části obchvatu. Mírně svažité pole v první části trasy končí na hraně zářezu údolí řeky Sázavy. Po obou stranách údolí jsou vedeny železniční tratě č. 238 a č. 250. Sledovaný koridor je dále veden členitým západním úbočím pod obcemi Termesivy a Herlify. Zde v terénních depresích překonává obchvat několik vodotečí – levobřežní přítoky Sázavy. Pod výraznou terénní dominantou na jihozápadním okraji města je železniční trať č. 250 vedena v tunelu. Mezi vrchy Na kopci a Skalka překonává trasa jihovýchodního segmentu obchvatu údolí řeky Šlapanky, kterým je také vedena železniční trať č. 225. Západní strana údolí je tvořena strmým břehem se značným výškovým rozdílem (až 16,50 metru), navíc s četnými skalními výchozy. Absolutní výškový rozdíl v tomto prostoru je přibližně 60 metrů. Za vrcholem Skalka prochází silnice III/03811 Havlíčkův Brod – Šlapanov a dále následují dvě údolí situovaná severojižním směrem s vodotečemi, které jsou levými přítoky Šlapanky (Stříbrný potok). Z údolí Stříbrného potoka terén stoupá po jižním úbočí Strážného vrchu až ke stávající silnici I/38. Rozsah stavby jihovýchodního segmentu je dán požadovaným propojením stávající okružní křižovatky na východním okraji města a napojením na stávající silnici I/38 jižně od Strážného vrchu. K základním požadavkům patří dosažení parametrů silnice I. třídy, bezkolizní křížení s železničními tratěmi a vodotečemi, zachování stávajících dopravních spojení a propojení nové komunikace na stávající silniční systém. Stavba dále řeší vyvolané přeložky inženýrských sítí, začlenění stavby do krajiny návrhem vegetačních úprav apod.27 Jihozápadní segment obchvatu města Jihozápadní segment obchvatu města je v souladu s koncepcí dopravy ŘSD ČR. Ze stanoviska ŘSD ČR k Návrhu zadání Územního plánu města Havlíčkův Brod vyplývá požadavek zapracovat v rámci územního plánu koridor o šířce 150 m pro přeložku silnice I/34 vedenou v rámci jihozápadního segmentu obchvatu. Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina stanovují pro územní plánování úkol prověřit a stabilizovat umístění západního obchvatu města Havlíčkův Brod na silnici I/34 (výrok (74) ZÚR Kraje Vysočina). Vedení jihozápadního segmentu obchvatu a jeho vymezení jako koridoru územní rezervy pro prověření umístění vedení dopravní infrastruktury o šířce 150 m je tak v souladu s oběma výše uvedenými dokumenty. Napojení jihozápadního segmentu obchvatu na silnici I/38 je navrhováno v místě úrovňové okružní křižovatky, která je součástí navrhovaného jihovýchodního segmentu obchvatu, odkud pokračuje dále na západ, překonává široké údolí potoka Žabinec a vedení železniční tratě č. 237, stoupá dále na západ, severně od Šmolov překračuje stávající trasu silnice I/38, obchází zastavěné území části obce Šmolovy ze severu a ze západu a jihozápadně od Šmolov se pak připojuje na stávající trasu silnici I/34 ve směru na Humpolec. Křížení koridoru pro umístění vedení jihozápadního segmentu obchvatu města s koridorem územní rezervy pro prověření budoucího umístění vysokorychlostní železniční tratě bude řešeno mimoúrovňově na základě upřesnění polohopisného i výškopisného průběhu těles obou liniových dopravních staveb. Realizace přeložky silnice I/34 – jihozápadního segmentu obchvatu neznemožní případnou budoucí realizaci vysokorychlostní železniční tratě. Severozápadní segment obchvatu města Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v jedné z předchozích podkapitol Navrhovaná celková koncepce obchvatu města je severozápadní segment obchvatu vymezen jako koridor územní rezervy s cílem dalšího prověření tohoto záměru. Lze předpokládat, že úsek obchvatu bude v budoucnosti sloužit jako případná přeložka silnice II/150 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod, pro eliminaci tranzitní dopravy přes 27

Popis stavby jihovýchodního segmentu obchvatu převzat z informačního letáku „Silnice I/38 – Havlíčkův Brod, JV obchvat“, vydalo ŘSD ČR, stav k 01/2009; text upraven.

163


09/2014

centrální část města. Severní část severozápadního segmentu obchvatu bude pak s největší pravděpodobností plnit funkci místní komunikace. Skutečnost, že severozápadní segment obchvatu bude zařazen do kategorií silnic nižších tříd, resp. místních komunikací, skýtá možnost využít tento segment obchvatu nejen jako obchvatovou komunikaci pro převedení tranzitní dopravy ze silnice II/150, ale také jako obslužnou komunikaci pro napojení některých nových rozvojových ploch, především pak v severní části ve vazbě na psychiatrickou léčebnu resp. napojení letiště Havlíčkův Brod ze západní strany. Vzhledem k vedení severozápadního segmentu obchvatu v topograficky členitém území a v těsné vazbě na zastavěná území určená pro účel bydlení, bude nutné důsledně prověřit všechny možné negativní důsledky na životní prostředí a zájmy ochrany přírody a krajiny a dále posoudit návratnost investice. Koridor územní rezervy pro prověření budoucího umístění severozápadního obchvatu města je v rámci ÚP vymezen dle dopravně-technická vyhledávací studie vypracované jako podklad pro pořízení Změny č. 28 ÚP SÚ v roce 2009 (pořizování změny bylo zastaveno). Koncepce uspořádání komunikační sítě v souvislosti s navrhovanou koncepcí obchvatu města Přeložení průjezdních úseků silnic I/34 a I/38 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod vyvolá změny v uspořádání komunikační sítě, jednak úpravu kategorií příslušných překládaných úseků silnici I. třídy a tedy jejich náhradu silnicemi nižších kategorií nebo místními komunikacemi, resp. ukončení některých silnic III. třídy na křížení s navrhovaným jihovýchodním segmentem obchvatu města. Opatření k eliminaci hluku s obchvatu města V souvislosti s plánovaným zprovozněním obou navrhovaných segmentů obchvatu města (jihozápadní, a jihovýchodní) lze očekávat výrazný nárůst celkové intenzity dopravy na stávajícím severovýchodním segmentu obchvatu města. Pro ochranu stávající obytné zástavby v ulici Na Výsluní před negativními vlivy hluku z automobilové dopravy na severovýchodním obchvatu města, navrhuje územní plán v rámci plochy ochranné a izolační zeleně K10 mezi severovýchodním segmentem obchvatu a plochou pro bydlení novou protihlukovou stěnu. Koridory pro homogenizaci stávajících tahů silnic I. a II. třídy (k bodům D22 – D27 Návrhu ÚP)

Požadavek na vymezení tzv. „koridorů pro homogenizaci stávajících tahů“ silnic I. a II. třídy v územních plánech vyplývá z požadavků platných Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina, které na území Havlíčkova Brodu vymezují tyto koridory pro umístění veřejně prospěšných staveb pro účely homogenizace stávajících tahů silnic resp. umístění nových staveb o následujících šířkách koridorů: DK01

pro silnici I/38

- šířka koridoru 150 m;

DK04

pro silnici I/34

- šířka koridoru 150 m;

DK10

pro silnici II/150 - šířka koridoru 80 m;

DK12

pro silnici II/344 - šířka koridoru 80 m.

Účelem vymezení koridorů pro homogenizaci stávajících tahů silnic I. a II. třídy v územním plánu v souladu s platnými ZÚR Kraje Vysočina je umožnit v návrhovém období územního plánu úpravy a opravy příslušných úseků silnic, změnu jejich trasování (napřímení), opravy související infrastruktury (mosty, náspy, propustky, apod.), změnu kategorie nebo umožnit rozšíření na normové parametry v těch úsecích, kde v současné době silnice těmto parametrům neodpovídají, a to bez nutnosti změny územního plánu.

164


09/2014

Územní plán šířky koridorů pro homogenizaci stávajících tahů silnic I. a II. třídy oproti výchozím požadavkům Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina zpřesňuje a zužuje, především pak v přímých úsecích bez evidentních nároků na napřímení a dále v zastavěném území v těch úsecích, kde silnice probíhá stabilizovanou zástavbou u níž se v návrhovém horizontu územního plánu nedá předpokládat její asanace pro potřeby homogenizace silnice. Smyslem zúžení koridorů je také eliminace neadekvátního omezení vlastnických práv a tedy eliminace nežádoucího omezení případné nové výstavby na pozemcích dotčených koridorem především v rámci zastavěného a zastavitelného území. Další zpřesnění koridorů pro homogenizaci je žádoucí, musí však být provedeno na základě k tomu účelu vypracované dopravně-inženýrské studie či jiné technické dokumentace, resp. požadavky na konkrétní průběh koridorů a jejich šířkové parametry musí vyplynout z požadavků vlastníků příslušných silnic. Navrhované cílové kategorie komunikací dle platné ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic odpovídá Kategorizaci silniční a dálniční sítě do roku 2030 (vydalo ŘSD ČR, 2000) Postupné zlepšování technických parametrů silnic III. třídy (k bodu D28 Návrhu ÚP)

Požadavek na postupné odstraňování dopravních závad a úpravy technických parametrů všech územně stabilizovaných úseků silnic III. třídy na území města Havlíčkův Brod v souladu s platnou ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic minimálně v kategorii S 7,5/60 (50) stanovený v ÚP vyplývá z požadavků dokumentu Kategorizaci silniční a dálniční sítě do roku 2030 (vydalo ŘSD ČR, 2000). Napřímení silnice III/03811 v ulici Havířská (k bodu D29 Návrhu ÚP)

Město Havlíčkův Brod vzneslo požadavek na napřímení úseku silnice III/03811 v rámci ulice Havířská ve vazbě na areál firmy Pleas a to s ohledem na nevyhovující rozhledové poměry v tomto úseku komunikace a tedy s cílem zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Území dotčené tímto záměrem je vymezeno jako plocha pro asanaci a je zobrazeno v grafické části Návrhu ÚP. Úprava technických parametrů křižovatek (k bodu D30 Návrhu ÚP)

Plochy pro úpravu technických parametrů křižovatek jsou vymezeny v souladu se schválenými Pokyny pro zpracování Návrhu ÚP Havlíčkův Brod. Křižovatka ulice Ledečská a Masarykova Křižovatka ulice Ledečská a Masarykova je v současné době světelně řízená styková křižovatka peáže silnic I/38 a I/34 a silnice II/150 ve směru od Světlé nad Sázavou. Právě napojení ulice Ledečská na ulici Masarykova je s ohledem na stávající objekty přímo v místě styku obou ulic technicky nevyhovující. Uspořádání stávající zástavby jednak výrazně zhoršuje rozhledové poměry na křižovatce (nejsou splněny rozhledové trojúhelníky dle platné ČSN) a navíc úzké hrdlo silnice II/150 mezi stávajícími objekty v místě křižovatky znemožňuje umístit pravý odbočovací pruh, čímž je snížena kapacita křižovatky. Křižovatka ulice Lidická a Jihlavská Křižovatka ulice Lidická a Jihlavská je v současné době neřízená styková trojramenná křižovatka tvaru T silnice I/38 a místní komunikace v rámci ulice Jihlavská. S ohledem na intenzitu dopravy na silnici I/38 a ostrém/tupém úhlu ramene křižovatky v rámci ulice Jihlavská jsou již dnes technické parametry křižovatky zcela nevyhovující, především rozhledové poměry na křižovatce, stávající okolní zástavba kolem křižovatky navíc znemožňuje umístění odbočovacích pruhů na kterékoli rameno křižovatky. Stávající kapacita křižovatky je tak výrazně omezena.

165


09/2014

S ohledem na navrhované napojení zastavitelné plochy Z94-1 resp. Z94-2 do této křižovatky čtvrtým ramenem a s tím souvisejícím přivedením další dopravní zátěže na křižovatku, je nutné uvažovat o možnostech zvýšení kapacity této křižovatky např. formou prstencové okružní křižovatky apod. Konkrétní tvarové a technické řešení musí být předmětem detailní dopravně-inženýrské studie jejíž součástí by mělo být také kapacitní posouzení křižovatky pomocí mikroskopického dopravního modelu. Křižovatka ulice Lidická, Nad Skalkou, U Borové a Sekaninova Křižovatka ulice Lidická, Nad Skalkou a U Borové je v současné době neřízená pětiramenná styková křižovatka silnice I/38 a třech místních komunikací v rámci ulice Nad Skalkou, U Borové a Sekaninova. S ohledem na intenzitu dopravy na silnici I/38 a počtu ramen této křižovatky jsou již dnes technické parametry křižovatky zcela nevyhovující, především rozhledové poměry na křižovatce, stávající okolní zástavba kolem křižovatky navíc znemožňuje umístění odbočovacích pruhů na kterékoli rameno křižovatky. Stávající kapacita křižovatky je tak výrazně omezena. S ohledem na vymezení ploch Z94-1 resp. Z94-2, jejichž zástavba zvýší objem generované dopravy na křižovatce, je nutné uvažovat o možnostech zvýšení kapacity této křižovatky např. formou prstencové okružní křižovatky apod. Konkrétní tvarové a technické řešení musí být předmětem detailní dopravněinženýrské studie jejíž součástí by mělo být také kapacitní posouzení křižovatky pomocí mikroskopického dopravního modelu.

C.8.5. Komunikace nižšího dopravního významu – místní a účelové komunikace Stávající uspořádání komunikačního systému nižšího dopravního významu (k bodům D31 – D32 Návrhu ÚP)

Na nadřazený komunikační systém, který je tvořen silnicemi a významnými místními komunikacemi s funkcí dopravně – obslužnou, navazuje relativně hustá síť místních resp. účelových komunikací nižšího dopravního významu, které zajišťují lokální dopravní obslužnost jednotlivých území města, obytných souborů a částí obce, a které zajišťují dopravní napojení jednotlivých pozemků a objektů na nich. Účelové komunikace pak v rámci komunikačního sytému zajišťují dopravní dostupnost vybraných lokalit jako jsou například chatové nebo zahrádkářské kolonie, dostupnost zemědělských a lesních pozemků, pozemků technické infrastruktury v krajině apod. a zajišťují tak rovněž prostupnost krajiny. V rámci samotného jádrového města Havlíčkův Brod je systém místních komunikací nižšího dopravního významu determinován vlastní urbanistickou strukturou města, charakteristickou převládající relativně hustou uliční sítí v určitých případech ve stísněných podmínkách historické zástavby a zástavby svahů údolí řeky Sázavy. Právě z důvodu historicky daných omezených prostorových možností řady uličních prostorů a relativně nízké intenzity provozu v těchto ulicích, funguje již v současné době velká část místních komunikací jako komunikace se smíšeným provozem (místní komunikace funkční skupiny D, podskupiny D1), a to i přesto, že tak některé z nich nejsou jako komunikace se smíšeným provozem stavebně provedeny. V jednotlivých částech obce (samostatných sídlech) je síť místních komunikací velmi omezená. Jedná se totiž ve všech případech o sídla s charakteristickou ulicovou strukturou uspořádání zástavby kolem hlavní komunikace (průjezdní úsek silnice) procházející středech sídla. Na průjezdní úsek silnice vždy navazují jen relativně krátké, často slepé, úseky místních resp. účelových komunikací, které téměř ve všech případech fungují jako komunikace se smíšeným provozem. Součástí komunikačního systému města jsou také účelové komunikace, jednak komunikace sloužící pro vnitřní obsluhu rekreačních lokalit (chatových a zahrádkářských osad) a dále četné polní a lesní cesty propojující jednotlivá izolované sídla v krajině.

166


09/2014

Úpravy technických parametrů stávajících místních komunikací (k bodům D33 - D34 Návrhu ÚP)

Územní plán navrhuje koncepci uspořádání systému komunikací nižšího dopravního významu s cílem maximální možné eliminace zbytné dopravy ve všech obytných souborech na území města Havlíčkův Brod při zachování optimálního dopravního napojení těchto obytných souborů na nadřazený komunikační systém a s cílem dopravního zklidnění centrální části města. Technické parametry, především pak šířkové uspořádání či podélné sklony, části stávajících místních komunikací na území města Havlíčkův Brod neodpovídají platným normám. Příčinou je jednak historicky daná, hustá a prostorově omezená, uliční síť v některých částech města a dále pak zástavba ve svazích údolí řeky Sázavy. Dle konkrétních prostorových možností a potřeb by měly být jednotlivé místní komunikace postupně rekonstruovány dle normových parametrů, v prostorově stísněných podmínkách jednopruhové komunikace alespoň vybavovány výhybnami. Zřízením obytných zón by měl být zajištěn větší uživatelský komfort veřejných uličních prostorů se zvýšením bezpečnosti pohybu chodců. Zklidňování dopravy na stávajících místních komunikacích v obytných souborech (k bodu D35 Návrhu ÚP)

Chůze patří tradičně mezi nejpřirozenější formy pohybu ve městě. Nepřetržitý růst intenzity automobilové dopravy v našich městech od počátku minulého století však způsobil postupné vytlačení chodce na samý okraj uličního prostoru, na úzké pásy chodníků. Automobilu je zatím v ulicích měst přisuzována absolutní preference, prostorově velkoryse dimenzované jízdní pásy jsou doplňovány parkovacími pruhy a na chodce již nezbývá místo. Je nezbytné vrátit se ke kompaktnímu městu, v němž budou přísně hierarchizovány komunikace na dálkové – rychlostní a sběrné, kde v zájmu nadřazené dopravní obslužnosti území bude nutné se smířit s vyšším podílem automobilové dopravy a konečně na obslužné, na nichž je v podstatě vždy zajištěna preference chodců a průjezd těmito ulicemi je pro automobily „znesnadněn“ různými opatřeními. Na tomto místě je nezbytné konstatovat, že 50% plošné rozlohy holandských měst patří do zón, kde je nejvyšší povolená rychlost 30 km/h, tedy do zón, kde chodec je prvořadý a příjemnost pobytu na ulici patří k vysokým hodnotám prostředí měst. Prostředky plošného zklidňování dopravy mohou mít charakter dopravně-organizační, spočívající ve snížení rychlosti na vybraných úsecích komunikací (např. Zóna 30) v podstatě bez nutnosti úprav jejich stavebního řešení a dále charakter stavebně-technický, kdy uspořádání komunikace a celého dopravního prostoru v podstatě samo o sobě znemožňuje či alespoň znesnadňuje rychlý průjezd automobilu danou komunikací (např. obytná zóna, pěší zóna). I přesto však obytné nebo pěší zóny musí být vybaveny příslušným dopravním značením. Cílem zklidňování dopravy v rámci systému místních komunikací s nižším dopravním významem je především zajistit vyšší uživatelský komfort veřejných prostranství bez dominance automobilové dopravy, zajistit bezpečný provoz chodců resp. cyklistů a veřejná prostranství uzpůsobit jejich pobytové funkci včetně umožnění např. her dětí a rekreace. Velký podíl místních komunikací v rámci jednotlivých obytných souborů na území jádrového města Havlíčkův Brod a v podstatě všechny místní komunikace v rámci samostatných částí obce mají již dnes z urbanisticko-dopravního hlediska funkci komunikací se smíšeným provozem kde se chodci vzhledem k nízké intenzitě provozu celkem běžně pohybují v prostoru společně s automobily a to i v těch případech, kdy je komunikace řešena s fyzicky odděleným chodníkem od vozovky.

167


09/2014

Územní plán všechny komunikace, které již dnes plní funkci komunikací se smíšeným provozem a u nichž se zachování takové funkce předpokládá také do budoucna, navrhuje zařadit do kategorie místní komunikace funkční skupiny D, podskupiny D1 – komunikace se smíšeným provozem. Smyslem je, aby tyto komunikace, které v převážné míře zajišťují jen lokální dopravní obsluhu místních obyvatel a které mají často charakter krátkých anebo slepě zakončených úseků, byly postupně rekonstruovány v parametrech obytných zón navrhované v souladu s technickými podmínkami TP 103 – Navrhování obytných a pěších zón (Navrhování obytných a pěších zón, Technické podmínky, schváleno Ministerstvem dopravy ČR, účinnost od 1. prosince 2008 ), tedy optimálně s vozovkou v niveletě chodníku a s prvky zvyšujícími bezpečnost provozu chodců a uživatelský komfort celého veřejného prostranství. V případě velké řady místních komunikací nelze ani s jiným řešením než formou obytné zóny s ohledem na velmi omezené prostorové podmínky řady uličních prostorů počítat. Dopravní napojení nově navrhovaných ploch určených k zastavění na komunikační systém (k bodům D36 – D43 Návrhu ÚP)

Dopravní napojení nově navrhovaných rozvojových ploch určených k zástavbě předpokládá územní plán primárně přímo na stávající komunikační systém města bez nutnosti budovat komunikace nové. V takovém případě bude využito přednostně stávajících připojení na přilehlé komunikace, konkrétní poloha napojení však není zcela záměrně územním plánem vymezena, neboť závisí na konkrétním urbanistickém uspořádání zástavby v dané ploše a bude tak řešena v rámci jednotlivých stupňů projektové dokumentace. Pro potřebu dopravního napojení některých plošně rozsáhlejších návrhových ploch na veřejné komunikace vymezuje územní plán nové místní komunikace, které respektují logické prostorové a provozní vazby v území, navazují a rozvíjejí stávající komunikační systém. Vymezení nových komunikací je omezeno na nezbytně nutnou míru, aby bylo důsledně zajištěno dopravní napojení všech rozvojových ploch určených k zastavění na veřejné komunikace, ale aby přitom vymezení nových komunikací nežádoucím způsobem nedeterminovalo budoucí uspořádání příslušných návrhových ploch a byla tak v jejich uspořádání ponechána co největší flexibilita. Uspořádání komunikací uvnitř návrhových ploch určených k zastavění (k bodům D449 – D46 Návrhu ÚP)

Předmětem územního plánu není s ohledem na měřítko a míru detailu řešení navrhovat uspořádání území (zástavby, veřejných prostranství, komunikací, zeleně apod.) jednotlivých dílčích ploch s rozdílným způsobem využití. K tomu účelu slouží regulační plán, územní studie a další podrobnější stupně projektové dokumentace, které v rámci širších urbanistických souvislostí navrhnou nejen nejvhodnější místo k připojení na stávající komunikační systém, ale také novou strukturu komunikací vlastní navrhované lokality. Komunikace napojující Novotného Dvůr na ulici U Nové silnice (k bodu D47 Návrhu ÚP)

V souvislosti s navrhovaným řešením napojení navrhovaného jihovýchodního obchvatu města na stávající silnici I/38 ve směru na Jihlavu dojde také k úpravě napojení stávající přístupové komunikace do Novotného Dvora na silnici I/38 v místě navrhované okružní křižovatky. Pro zlepšení dopravní dostupnosti Nového Dvora po vybudování jihovýchodního obchvatu města je navržena přestavba stávající nezpevněné účelové komunikace (polní cesty) mezi Novotného Dvorem a ulicí U Nové silnice na místní obslužnou komunikaci odpovídající normovým technickým prametrům. Plocha pro přestavbu komunikce je vymezena podle Dokumentace pro stavební povolení – aktualizace 2010, I/38 Havlíčkův Brod – JV obchvat, Pragoprojekt, a.s., 03/2010.

168


09/2014

Přeložka ulice Prokopa Holého (k bodu D48 Návrhu ÚP)

S cílem zvýšení bezpečnosti provozu na křížení ulic Prokopa Holého, Jeronýmova a Želivského navrhuje ÚP v souladu s Dokumentací pro územní rozhodnutí Rekonstrukce ul. Prokopa Holého Havlíčkův Brod (Ing. Martin Liška, 08/2009) a v souladu s pravomocným územním rozhodnutím o změně stavby „Rekonstrukce části ulic Prokopa Holého a Jeronýmova“ (Městský úřad Havlíčkův Brod, stavební úřad, 18.7.2012, č.j. ST/742/2012/Ve) přeložku (napřímená) ulice Prokopa Holého včetně nového řešení prostorového uspořádání napojení ulice Jeronýmova a Želivského na ulici Prokopa Holého. Přeložka účelové komunikace zajišťující dopravní obsluhu vodojemu pod městským hřbitovem (k bodu D49 Návrhu ÚP)

Územní plán navrhuje intenzifikaci území komerčního občanského vybavení západně ulice Masarykova a Pražská, ve vazbě na křížení ulice Masarykova/Pražská s ulicí U Cihláře, s cílem postupného umísťování nových komerčních zařízení maloobchodu a komerčních služeb ve vazbě na již existující zařízení maloobchodu (supermarkety, hypermarkety). Za účelem zachování celistvosti a možného optimálního plošného a prostorového využití plochy pro komerční občanské vybavení při ulici Pražská (v územním plánu vymezena jako soustava ploch Z61 a P05), navrhuje územní plán lokální přeložku veřejně přístupné účelové komunikace zajišťující dopravní napojení vodárenského zařízení – vodojemu jižně od městského hřbitova jižně po západním okraji plochy Z61 s dalším možným pokračováním po napojení na ulici Masarykova v rámci koridoru X12. Obchvat Horního a Dolního Papšíkova (k bodu D50 Návrhu ÚP)

Areál Letiště Havlíčkův Brod a na něho navazující průmyslová zóna a průmyslová zóna v rámci areálu bývalých kasáren jsou v současné době dopravně napojeny pouze technicky nevyhovující místní komunikací z Horního Papšíkova (jednopruhová místní obslužná komunikace) a místní obslužnou komunikací v rámci ulice Pod Letištěm, s průjezdem přes obydlené území Dolního Papšíkova. S ohledem na další plánovaný rozvoj Letiště Havlíčkův Brod a zvyšující se intenzitu dopravy generované průmyslovou zónou (s významným podílem nákladní dopravy) je vhodné do budoucna uvažovat o možném alternativním dopravním napojení této lokality mimo vlastní obydlené území sídel Horní a Dolní Papšíkov. Jako optimální se jeví napojení jednak na silnici I/38 (ulice Humpolecká) a případně pak také na plánovaný severozápadní obchvat města. S ohledem na absenci jakékoli relevantní dokumentace prověřující prostorové podmínky a trasování alternativního dopravního napojení lokality je v rámci územního plánu vymezen pouze koridor územní rezervy pro prověření budoucího umístění komunikace propojující silnice III/34740 a I/38 severně nad areálem Letiště Havlíčkův Brod a dále pak přes areál bývalých kasáren. Tato komunikace může do budoucna výhodně plnit úlohu dopravního obchvatu Horního a Dolního Papšíkova. Předmětem prověření budoucího umístění komunikace by mělo být kromě vlastního trasování a technického řešení komunikace také prověření jejího napojení na navazující silnice (především na silnici I/38) a také prověření možnosti případného napojení této komunikace na plánovaný severozápadní obchvat města. Komunikace propojující ulici Čechova a U Borové (k bodu D51 Návrhu ÚP)

169


09/2014

Zastavěná území města Havlíčkův Brod západně a východně od potoka Žabinec a železniční trati č. 237 v jižní části Havlíčkova Brodu nejsou dopravně propojeny a veškené dopravní vztahy mezi těmito dvěma částmi města se uskutečňují po dopravně intenzivně zatížené silnici I/38 resp. I/34 přes křižovatku Lidická – Humpolecká. Pro převedení místních dopravních vazeb mezi územím západně a východně od potoka Žabinec a železniční trati č. 237 navrhuje územní plán novou propojující komunikaci mezi ulicí Čechova a U Borové. S ohledem na absenci jakékoli relevantní dokumentace prověřující prostorové podmínky a trasování tohoto propojení je v rámci územního plánu vymezen pouze koridor územní rezervy pro prověření budoucího umístění komunikace. Předmětem prověření budoucího umístění komunikace by mělo být kromě vlastního trasování a technického řešení komunikace také prověření možností překonání tělesa železniční tratě č. 237 a údolí potoka Žabinec včetně napojení navazující stávající komunikace. Zóna dopravního omezení v centrální části města (k bodům D52 – D54 Návrhu ÚP)

V centrální části města Havlíčkův Brod, především ve vazbě na Havlíčkovo náměstí a přilehlé ulice, navrhuje územní plán zónu dopravního omezení jejímž cílem je přispět ke zklidnění dopravy a omezení tranzitní dopravy v centrální části města a vytvořit tak podmínky pro preferenci pěší a cyklistické dopravy. V současné době je již dokončena realizace rekonstrukce Havlíčkova náměstí, kde nově navrhovaný režim dopravy odpovídá požadavkům na zónu dopravního omezení. Návrh dopravně-technických opatření vedoucích ke zklidnění dopravy v rámci ulic Dolní, Na Valech, Na Ostrově, Žižkova a Horní je momentálně ve fázi studie.

C.8.6. Doprava v klidu Stávající plochy pro parkování, odstavování a garážování vozidel (k bodům D55 – D56 Návrhu ÚP)

Územní plán plně respektuje stávající pochy a objekty, které slouží pro parkování, odstavování a garážování vozidel obyvatel a návštěvníků města. Cílem koncepce územního plánu je nesnižovat stávající kapacitu stání, ale vytvářet podmínky naopak pro její navýšení. Plochy pro parkování, odstavování a garážování vozidel na území Havlíčkova Brodu mají v současné době převážně následující charakter: Parkoviště na terénu veřejná neplacená: Mezi plošně významné neplacená parkoviště na terénu patří například parkoviště situované u Chotěbořské ulice u severního okraje parku Budoucnost (v současné době prakticky zcela nevyužívané), horní parkoviště u plaveckého bazénu, dále parkoviště na terénu za kulturním domem Ostrov, parkoviště v Husově ulici, u Nemocnice a další. Parkoviště na terénu ve vazbě na zařízení občanského vybavení (komerční zařízení, obchody): Plošně významné parkoviště s vysokou kapacitou stání se nacházejí také u stávajících objektů komerčního občanského vybavení, především pak u supermarketů a hypermarketů, jako je Kaufland, Billa, Albert, Hypernova či Penny Market. Tato parkoviště však neslouží primárně ke dlouhodobému odstavení vozidel a jsou tak využívána v převážné míře pouze zákazníky příslušných zařízení.

170


09/2014

Parkoviště na terénu veřejná placená: Město Havlíčkův Brod reagovalo na zvýšenou poptávku po parkování v centrální části města (v rámci historického jádra a v přímé vazbě na něj) zavedením systému povrchových parkovišť s progresivní sazbou platby za dobu odstavení vybraných typů vozidel. Systém placených lokalit funguje na základě „Nařízení města Havlíčkův Brod č. 3/2009“, kterým se vymezují oblasti města, kde lze odstavit vozidlo za předem stanovenou cenu. Mezi lokality s funkcí placených parkovišť patří mimo jiné Havlíčkovo náměstí, Trčkova ulice, Smetanovo náměstí, dolní parkoviště u plaveckého bazénu, Kalinovo nábřeží a další. Parkovací stání na komunikacích, v ulicích: Především na území stávajících obytných souborů hromadného bydlení, ale i v jiných lokalitách, je nejčastější parkování a odstavování vozidel přímo v ulicích v rámci parkovacích pruhů na pozemní komunikaci. Řadové (skupinové) garáže: Plošně rozsáhlejší lokality řadových (skupinových) garáží se nacházejí především v severní části města, ve vazbě na severovýchodní segment obchvatu města při ulici Reynkova a dále například u sportovní haly, v oblasti Letné, Pohledských Dvořáků a jinde. Navrhované parkoviště na terénu u městského hřbitova (k bodu D57 Návrhu ÚP)

Městská hřbitov v severní části města při ulici Pražská v současné době nedisponuje parkovištěm pro návštěvníky s dostatečnou kapacitou stání. V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí smuteční obřadní síně je navrováno také nové parkoviště na terénu při jižní straně příjezdové komunikace k areálu hřbitova. Pro toto navrhované parkoviště vymezuje územní plán zastavitelnou plochu. Opatření ke zvýšení kapacity dopravy v klidu v širším centru města (k bodům D58 – D63 Návrhu ÚP)

V souvislosti se strmým nárůstem stupně automobilizace v posledních několika letech se dále prohlubují také problémy v oblasti dopravy v klidu. Nejvýrazněji se pak tyto problémy projevují v rámci centrální části města, kde je koncentrována řada atraktivit, především pak objekty a zařízení občanského vybavení celoměstského významu a kde navíc historická městská struktura nedovoluje využít dostatečné množství ploch pro parkoviště. Problémy se výrazněji projevují také v obytných souborech hromadného bydlení, případně také ve vazbě na významná zařízení veřejné občanské vybavenosti (např. nemocnice). Pro území města Havlíčkův Brod není zpracována žádné územní studie (generel) dopravy v klidu, která by řešila problematiku parkování a odstavování vozidel, nabídku a poptávku po parkovacích a odstavných stáních, a navrhovala případná opatření ke zvýšení stávajících kapacit stání. Územní plán tak při vymezování navrhovaných ploch určených přímo pro umístění parkoviště nebo hromadných garáží / parkovacího domu vychází z konkrétních požadavků města, případně z vypracovaných dokumentací konkrétních zařízení dopravy v klidu. V rámci centrální části a širším centru města tak územní plán vymezuje tyto nové plochy pro zařízení dopravy v klidu: Podzemní garáže na Smetanově náměstí (dle architektonické studie „Přestavba Smetanova náměstí v Havlíčkově Brodě“, Architektonická kancelář Burian - Křivinka, listopad 2009) s kapacitou cca 87 stání primárně pro uspokojení potřeb dopravy v klidu ve vazbě na historické jádro města;

171


09/2014

Hromadné garáže – parkovací dům v ulici Husova (dle dokumentace pro územní rozhodnutí Revitalizace Smetanova náměstí v Havlíčkově Brodě, Atelier Petr Franta architekti a asoc., s.r.o., březen 2002) s kapacitou cca 195 stání (za předpokladu podlažního objektu) primárně pro uspokojení potřeb dopravy v klidu ve vazbě na historické jádro města; Parkoviště na terénu ve vazbě na KD Ostrov s kapacitou cca 160 stání primárně pro uspokojení potřeb dopravy v klidu ve vazbě na historické jádro města; Parkoviště na terénu v rámci areálu Nemocnice Havlíčkův Brod (v souladu s rozhodnutím o umístění stavby Parkoviště Havlíčkův Brod, vydané Městským úřadem Halíčkův Brod, č.j. ST/685/2006 Ve) s kapacitou cca 77 stání pro potřeby navýšení kapacit dopravy v klidu pro návštěvníky a uživatele areálu Nemocnice Havlíčkův Brod; Parkoviště na terénu v ulici České armády s kapacitou cca 150 stání pro uspokojení potřeb dopravy v klidu přilehlého sportovního areálu u Sázavy; Řadové (skupinové) garáže severně ulice U Cihláře jako rozšíření stávajícího území koncentrovaných řadových (skupinových) garáží v severní části centra města o dalších cca 40 garáží primárně pro navýšení kapacit dopravy v klidu obytných souborů v severní části města. Řadové (skupinové) garáže západně ulice Kyjovská jako rozšíření stávajících řadových garáží v severní části centra města o dalších cca 20 garáží primárně pro navýšení kapacit dopravy v klidu obytné lokaity Žižkov II. Územní plán vytváří návrhem nových ploch a zařízení pro dopravu v klidu podmínky pro možné navýšení kapacity odstavných a parkovacích v centrální části a širšího centra města o dalších cca 710 stání na k tomu explicitně určených plochách resp. k tomu určených zařízeních. Další nová parkovací a odstavná stání mohou být realizována v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v plochách s jiným způsobem využití. Postupné navyšování kapacit parkovacích a odstavných stání v centrální části města bude nejčastněji realizováno změnou organizace parkování v rámci stávajícíh pozemnch komunikací. Parkování v rámci ploch změn určených pro zástavbu (k bodům D64 – D66 Návrhu ÚP)

Návrh kapacity odstavných resp. parkovacích stání pro osobní automobily v případě jakékoli nové výstavby (nový objekt, změna využití stávajícího objektu, zvýšení kapacity využití stávajícího objektu) se řádí platnou legislativou a platnými normami. S ohledem na omezené prostorové poměry urbanistické struktury některých částí města Havlíčkův Brod je žádoucí řešení kapacit pro parkování a odstavování vozidel příslušných nově navrhovaných objektů primárně, je-li to s ohledem na místní podmínky možné, jako jejich integrální, provozně neoddělitelnou součást stavby. Cílem je snížit množství povrchových stání na terénu na nezbytné minimum a umožnit tak využití volných prostorů primárně pro veřejná prostranství a plochy zeleně s pobytovou a rekreační funkcí. Další navrhovaná opatření ke zvýšení kapacity dopravy v klidu (k bodu D67 Návrhu ÚP)

Kromě ploch vymezených v územním plánu explicitně pro umístění některé konkrétní stavby nebo zařízení pro dopravu v klidu připouští pochopitelně územní plán v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití umisťování parkovišť, individuálních garáží a jednotlivých parkovacích stání také v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití. Optimální cestou ke zvýšení stávajících kapacit dopravy v klidu bez významného zásahu do urbanistické struktury území je změna organizace parkování na stávajících komunikacích, jako je např. změna 172


09/2014

podélných stání na šikmá nebo kolmá a dále pak postupné zřizování nových parkovacích pruhů podél komunikací v místech, kde to prostorové podmínky umožňují.

C.8.7. Veřejná hromadná doprava (k bodům D68 – D71 Návrhu ÚP)

Veřejnou hromadnou dopravu osob na území Havlíčkova Brodu zajišťují jednak autobusové linky MHD, dále spoje regionální autobusové dopravy a osobní vlakové spoje. Dopravní terminál hromadné dopravy Hlavním dopravním uzlem veřejné hromadné dopravy v Havlíčkově Brodě je tzv. dopravní terminál, který je tvořen autobusovým nádražím ve vazbě na železniční stanici Havlíčkův Brod a který je výchozí stanicí většiny linek městské hromadné dopravy a regionální autobusové dopravy. Předpokladem pro vznik dopravního terminálu bylo přesunutí autobusového nádraží z centrální části města mezi ulicemi Humpolecká, Jihlavská a Bezručova do ulice 5. května (dnes parkoviště), do sousedství stávající železniční stanice Havlíčkův Brod. Do budoucna se předpokládá, že stávající budova železničního nádraží bude po její kompletní rekonstrukci sloužit jako centrální odbavovací budova jak pro železniční, tak pro autobusovou dopravu. Stávající systém linek MHD Provoz městské hromadné dopravy ve městě Havlíčkův Brod je v současné době zajišťován 9 linkami. Ve všední den zajišťují dopravní obslužnost linky 1 až 8, o víkendu a ve státních svátcích pak linky 1, 5, 6, 9: Linka č.1

Dopravní terminál - Havlíčkovo nám. - Výšina - PENNY market - Nemocnice Perknov

Linka č.2

BVT Plast - Pekárny - Žižkov II. - Havlíčkovo nám. – Husova - Nemocnice Perknov

Linka č.3

Dopravní terminál – Poříč - Vysočany - Termesivy

Linka č.4

Dopravní terminál (Perknov) – Havlíčkovo nám. - Čechova (Šmolovy)

Linka č.5

Dopravní terminál - Pleas – Futaba – Nový svět - Dopravní terminál

Linka č.6

Dopravní terminál - Havlíčkovo nám. – Výšina - Reynkova TS - Vršovice

Linka č.7

Dopravní terminál - KD Ostrov - Žižkova - Pekárny - Zetor - BVT Plast

Linka č.8

Dopravní terminál – Stavební škola - Žižkova BVT Plast - Žižkov II. - Havlíčkovo nám. - Výšina - Nový hřbitov - Nemocnice - Perknov

Linka č.9

Dopravní terminál - KD Ostrov - Žižkov II. - Havlíčkovo nám. - Pražská - Nový hřbitov - Nemocnice - Perknov

Na linkách MHD se nachází celkem 52 zastávek. V současné době odpovídá vedení linek MHD a rozmístění jednotlivých zastávek potřebám města, jeho obyvatel a aktuální poptávce cestujících. Izochrony dostupnosti zastávek MHD 500 m (bez zohlednění vlivu konfigurace terénu a vedení uliční sítě) momentálně pokrývají v podstatě celé zastavěné území města Havlíčkův Brod vč. jeho místních částí a přilehlých spádových obcí, v rámci nichž MHD operuje. V rámci stávajících docházkových vzdáleností stanic MHD se nachází také v podstatě všechny rozvojové plochy určené pro novou zástavbu. Návrh případného rozšíření systému MHD a zřízení nových autobusových zastávek není předmětem řešení územního plánu a vyplyne z aktuálních potřeb města resp. z aktuální poptávky cestujících.

173


09/2014

Regionální autobusová doprava Součástí veřejné hromadné dopravy na území Havlíčkova Brodu jsou také linky regionální autobusové dopravy, v současné době provozovány několika dopravci. Tyto linky zajišťují přepravní vazby nejen mezi Havlíčkovým Brodem a obcemi v řešeném území, ale především spojení Havlíčkova Brodu s okolními sídly v rámci regionu (kraje) i celé České republiky.

C.8.8. Dopravní vybavenost Čerpací stanice pohonných hmot (k bodům D72 – D74 Návrhu ÚP)

Na území Havlíčkova Brodu se v současné době nachází několik veřejných čerpacích stanic pohonných hmot, včetně čerpacích stanic LPG, především v rámci zastavěného území města Havlíčkův Brod nebo v přímé vazbě na něj. Čerpací stanice pohonných hmot veřejně přístupné jsou situovány především při průjezdních úsecích silnic I. třídy. Některé čerpací stanice pohonných hmot jsou také integrální součástí areálů a staveb s jiným způsobem využití, především pak výrobních a skladovacích areálů: a)

při ulici Strojírenská, u parkoviště hypermarketu;

b)

při ulici Pražská;

c)

na křížení ulic Masarykova a U Cihláře;

d)

při Žižkově ulici;

e)

při ulici Lidická;

f)

na křížení ulic Lidická a Průmyslová, areál ČSAD;

g)

na křížení ulic Masarykova a Humpolecká;

h)

u obchodního domu Alej v ulici K Aleji;

i)

v ulici Kyjovská jižně od severovýchodního obchvatu města;

j)

v ulici Ledečská v části města Rozkoš.

V současné době se počet čerpacích stanic pohonných hmot na území Havlíčkova Brodu jeví jako dostačující a ani do budoucna se neočekává výrazný nárůst potřeby umisťování nových čerpacích stanic. Územní plán proto nevymezuje žádné plochy změn pro umístění nových čerpacích stanic pohonných hmot, ale vytváří podmínky pro jejich případné umístění v rámci ploch s jiným způsobem využití resp. v rámci koridorů pro umístění vedení dopravní infrastruktury. Lze předpokládat, že potřeba umisťování nových čerpacích stanic pohonných hmot vznikne v souvislosti s výstavbou nových segmentů obchvatu města a to právě ve vazbě na něj. Potřeba konkrétního umisťování nových čerpacích stanic pohonných hmot poté vyplyne z aktuální poptávky. Územní plán vytváří podmínky pro případné umístění čerpacích stanic pohonných hmot v rámci ploch s jiným způsobem využití resp. v rámci koridorů pro umístění vedení dopravní infrastruktury. Stavby a zařízení pro služby pro motoristy (k bodům D75 – D76 Návrhu ÚP)

Stavby a zařízení pro služby pro motoristy (opravy a servisy vozidel, prodejny náhradním dílů, mycí linky apod.) jsou dnes běžně integrální součástí buď čerpacích stanic pohonných hmot, nebo areálů výroby a skladování a nebo občanského vybavení.

174


09/2014

Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj služeb pro motoristy a tedy pro umísťování nových staveb a zařízení v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití a to s ohledem na podmínky pro využití těchto ploch.

C.8.9. Pěší a cyklistická doprava Pěší prostupnost území (k bodu D77 Návrhu ÚP)

Hlavní pěší trasy v rámci zastavěného území města Havlíčkův Brod jsou součástí soustavy veřejných prostranství resp. ploch dopravní infrastruktury silniční. V rámci zastavitelných ploch (resp. ploch přestavby) vymezuje územní plán v zájmu zachování kontinuity pěších vazeb základní soustavu nových veřejných prostranství v návaznosti na stávající veřejná prostranství. Vymezená veřejná prostranství zajišťují také hlavní pěší vazby zastavěného a zastavitelného území do volné krajiny, kde na veřejná prostranství navazuje soustava účelových komunikací (polních cest, lesních cest apod.). Významná pěší propojení (k bodům D78 – D79 Návrhu ÚP)

V rámci území města Havlíčkův Brod byla pracovníky Odboru životního prostředí Městského úřadu v roce 2004 (s aktualizací v roce 2006) vytipována významná pěší propojení mezi jednotlivými obytnými soubory se zařízeními občanského vybavení, lokalitami s koncentrací pracovních příležitostí a územími každodenní rekreace obyvatel města, která jsou velmi frekventovaná, ale v řadě případů a úseků procházejí mimo vlastní komunikace pro chodce (chodníky, komunikace se smíšeným provozem či účelové komunikace), které neodpovídají normovým podmínkám pro pohyb chodců. Jedná se zejména o ty úseky významných pěších propojení, které jsou vedeny např. nezpevněnými pěšinami vyšlapanými mimo vlastní komunikace pro chodce (po plochách zeleně a jiných nezpevněných plochách), náročným terénem, případně překonávají automobilové komunikace mimo přechody pro chodce. Smyslem vymezení těchto významných pěších propojení v rámci Územního plánu je stabilizovat tato významná pěší propojení je do budoucna jako veřejně přístupné prostory, zabránit tak jejich případnému zastavění objekty a přerušení pěších vazeb a vytvořit podmínky pro jejich rekonstrukci a nezbytné stavební úpravy dle normových parametrů pro pohyb chodců a osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Značené turistické trasy na území Havlíčkova Brodu (k bodu D80 – D81 Návrhu ÚP)

Řešeným územím Havlíčkova Brodu procházejí tři značené turistické trasy - červená, zelená a žlutá: Červená turistická trasa Červená turistická trasa je přes území Havlíčkova Brodu vedena ve směru západ – východ údolím řeky Sázavy a propojuje město Havlíčkův Brod s Okrouhlicí a Světlou nad Sázavou na západě a Přibyslaví na východě. Úsek červené turistické trasy mezi Havlíčkovým Brodem a obcí Pohled je označována jako „Cesta K. H. Borovského“ a je zároveň naučnou stezkou; Zelená turistická trasa Zelená turistická trasa je přes území Havlíčkova Brodu vedena ve směru sever – jih, ze severu od Knyku prochází údolím Cihlářského potoka, parkem Budoucnost a dále na jih údolím potoka Žabinec směrem na Šlapanov, kde zelená turistická trasa přechází do údolí potoka Šlapanka; Žlutá turistická trasa

175


09/2014

Žlutá turistická trasa prochází přes území Havlíčkova Brodu ve dvou úsecích, jednak ze severu z Chotěboře přes obec Břevnice s ukončením v parku Budoucnost a další úsek prochází jihovýchodní částí území přes obec Mírovka směrem na Pohled a Českou Bělou. Územní plán stávající značené turistické trasy respektuje. Stezky pro cyklisty (cyklostezky) / stezky pro chodce a cyklisty (k bodům D82 – D84 Návrhu ÚP)

Na území města Havlíčkův Brod patří mezi cyklisty nejfrekventovaněji užívané území samotného jádrového města. Město Havlíčkův Brod je významnou spádovou oblastí nejen pro svůj správní obvod obce s rozšířenou působností, ale s ohledem na koncentraci zařízení občanské vybavenosti, významných institucí a pracovních příležitostí je město Havlíčkův Brod také spádovou oblastí pro řadu okolních obcí. S ohledem na vedení v současné době nejvýznamnějších cyklistických tras na území města Havlíčkův Brod a na území jádrového města v prostorech s vysokou intenzitou automobilové dopravy, je snahou města Havlíčkův Brod i okolních obcí postupně, s ohledem na konkrétní prostorové možnosti území, v nejfrekventovanějších úsecích cyklistických tras oddělit cyklisty od motorové dopravy, pokud možno pak formou samostatně vedené cyklistické stezky nebo stezky pro chodce a cyklisty (dále jen „cyklostezka“). Pro zabezpečení vnitřních i širších dopravních vazeb města Havlíčkův Brod pro cyklisty jsou momentálně na území města Havlíčkův Brod realizovány četné úseky cyklostezek, především pak podél řeky Sázavy a dále pak podél některých dopravně významných komunikací: a) cyklostezka po pravém břehu řeky Sázavy v úseku Kalinovo nábřeží – Kulturní dům Ostrov – Plovárenská – U Sv. Jána; b) cyklostezka po levém břehu řeky Sázavy v úseku přemostění Masarykova ulice – pěší lávka České armády; c) cyklostezka v rámci ulice České armády; d) cyklostezka v severní části Parku Budoucnost po pravém břehu Cihlářského potoka v úseku Zimní stadion – Chotěbořská – U Vlkovska (rybník Cihlář); e) cyklostezka v úseku Park Budoucnost (rybník Rentejch) – ulice Bratříků; f)

cyklostezka v úseku Park Budoucnost – Vršovice (ulice Na Úpatí);

g) cyklostezka v úseku ulice Pražská – ulice Wolkerova; h) cyklostezka v úseku Žižkov – Kalvárie; i)

cyklostezka v souběhu s ulicí Ledečská v Perknově.

Územní plán navrhuje v souladu s Generelem cyklotras Havlíčkův Brod (Ing. Martin Liška, listopad 2011) doplnění sítě stávajících cyklostezek o další úseky s cílem vytvořit jejich spojitý systém na úrovni celého města včetně zásadních vazeb na okolní samostatná sídla ve správním území města Havlíčkův Brod (např. Šmolovy, Perknov ad.). Stávající značené cykloturistické trasy na území Havlíčkova Brodu (k bodům D85 – D86 Návrhu ÚP)

Na území Havlíčkova Brodu se kříží 3 stávající značené cyklistické trasy: Cyklistická trasa národní (2. třídy) č. 19 – Posázavská trasa Tzv. Posázavská trasa prochází územím Havlíčkova Brodu ve směru ve směru západ – východ údolím řeky Sázavy;

176


09/2014

Cyklistická trasa místního významu (IV. třídy) č. 4153 Cyklistická trasa č. 4153 prochází územím Havlíčkova Brodu od severu k jihu, údolím Cihlářského potoka, parkem Budoucnost a dále na jih pokračuje údolím potoka Žabinec; Cyklistická trasa místního významu (IV. třídy) č. 4157 Cyklistická trasa č. 4157 prochází územím Havlíčkova Brodu také od severu k jihu, od obce Břevnice, parkem Budoucnost a dále na jih v souběhu s údolím potoka Šlapanka přes obec Vysoká až do Šlapanova, odkud pokračuje přímo podél potoka Šlapanka dále do Polné. Územní plán vedení značených cyklistických tras respektuje a přebírá je jako základ navrhovaného systému cyklistických tras na celém řešeném území vč. vazby na okolní obce a širší území. Navrhovaný systém hlavních městských cyklistických tras na území Havlíčkova Brodu (k bodům D87 – D89 Návrhu ÚP)

Systém cyklistických tras navrhovaný územním plánem vychází z Generelu cyklotras Havlíčkův Brod (Ing. Martin Liška, listopad 2011). Generel podrobně navrhuje systém vedení cyklotras v rámci zastavěného území města Havlíčkův Brod a navrhuje základní síť cyklistických tras propojujících město Havlíčkův Brod s okolními obcemi vč. tras propojujících jednotlivé obce navzájem. Cílem systému cyklistických tras navrhovaného Územním plánem je dosažení optimální obslužnosti zastavěného území města Havlíčkův Brod cyklistickou dopravou, především pak jeho centrální části a všech významných obytných souborů, zařízení občanského vybavení, lokalit s koncentrací pracovních příležitostí a lokalit sportu a každodenní rekreace a vedení cyklistických tras pokud možno v rámci přírodních území města (plochy zeleně), v rámci jeho přírodního zázemí a mimo frekventované komunikace. Navrhovaný systém cyklistických tras, který navazuje na vedení stávajících značených cyklistických tras, je koncipován jako radiálně okružní, složený z vnitřního okruhu vedeného tzv. „Zeleným okruhem města“28 a vnějším okruhem propojujícím významné obce v okolí města Havlíčkův Brod. Oba okruhy jsou vzájemně propojeny soustavou radiálních tras, které vycházejí zpravidla z vnitřního okruhu a propojují města Havlíčkův Brod s okolními obcemi v rámci řešeného území a zajišťují i vazbu na širší území a obce mimo řešené území. V rámci navrhovaného systému jsou integrovány také stávající značené cyklistické trasy č. 19 (Posázavská trasa), č. 4153 a č. 4157. Navrhovaný systém cyklistických tras sestává z následujících součástí a úseků: a)

vnitřní městský okruh v rámci tzv. Zeleného okruhu: cyklistické trasy vedené v rámci tzv. Zeleného okruhu29, tedy parkem Budoucnost, po pravém břehu řeky Sázavy kolem sportovního areálu, dále údolím potoka východně od Psychiatrické léčebny přes místní část Letná na sever a ulicí Na Výšině zpět do parku Budoucnost;

b)

hlavní páteřní cyklistické trasy v rámci centrální části města: páteřní cyklistické trasy propojující vnitřní městský okruh s centrální částí města, trasy vedené ve směru západ – východ ulicemi Husova, Štáflova a U Trojice a ve směru sever – jih ulicemi Pražská, Dobrovského, Horní, Dolní a Masarykova;

c)

radiální cyklistická trasa podél toku řeky Sázavy: radiální cyklistická trasa vedená po pravém břehu řeky Sázavy na západ, od sportovního areálu přes Perknov dále na Světlou nad Sázavou resp. radiální trasa vedená po pravém břehu řeky Sázavy od

28 29

dle Studie Zeleného okruhu města Havlíčkův Brod, Ing.arch. Martin Dobiáš, 11/2008 dle Studie Zeleného okruhu města Havlíčkův Brod, Ing.arch. Martin Dobiáš, 11/2008

177


09/2014

sportovního areálu kolem areálu BTV Plast přes Stříbrný Dvůr a Hamry dále na východ v souběhu se silnicí I/34; d)

radiální cyklistická trasa Havlíčkův Brod – Knyk: radiální cyklistická trasa vedená z centrální části města Havlíčkův Brod směrem na sever po nově navrhované cyklostezce v souběhu se silnicí I/38 a dále v souběhu se silnicí III/3447 po nově navrhované cyklostezce do obce Knyk, určená především pro každodenní cesty (vede paralelně s radiální cyklistickou trasou údolím Cihlářského potoka);

e)

radiální cyklistická trasa údolím Cihlářského potoka: radiální cyklistická trasa vedená údolím Cihlářského potoka z parku Budoucnost dále na sever kolem soustavy rybníků na Cihlářském potoku, určená především pro rekreační využití (vede paralelně s radiální cyklistickou trasou Havlíčkův Brod – Knyk);

f)

radiální cyklistické trasy směrem z parku Budoucnost na Občiny a dále na Břevnice a Kyjov;

g)

radiální cyklistická trasa přes Kalvárii směrem na Břevnice: radiální cyklistická trasa vedená z parku Budoucnost přes lokalitu rodinných domů východně od parku Budoucnost a okolo základní školy přes Kalvárii dále na sever, na Břevnice a Kyjov;

h)

radiální cyklistická trasa přes Vysočany a Herlify dále na východ;

i)

radiální cyklistická trasa přes Vysočany a Baštínov dále na jih;

j)

radiální cyklistická trasa přes Novotného Dvůr dále na jih přes Ovčín, Svatý Kříž a Suchou směrem na Okrouhličku;

k)

radiální cyklistická trasa údolím potoka Žabinec dále na jihozápad;

l)

radiální cyklistická trasa podél silnice I/34 do Šmolov a dále na jih na Petrkov;

m)

radiální cyklistická trasa po levém břehu Sázavy přes Dolní a Horní Papšíkov a Poděbaby dále na západ;

n)

radiální cyklistická trasa od řeky Sázavy přes Perknov dále na severozápad na Veselý Žďár;

o)

radiální cyklistická trasa od řeky Sázavy údolím Rozkošského potoka dále na sever;

p)

vnější městský okruh propojující vzájemně jednotlivé části obce: cyklistické trasy vedené kolem zastavěného území města Havlíčkův Brod a propojující vzájemně jednotlivé obce resp. místní části ve vnějším pásmu města (Hamry, Termesivy, Herlify, Mírovka, Baštínov, Novotného Dvůr, Šmolovy, Poděbaby, Veselice a Perknov).

Navrhovaná mimoúrovňová křížení železničních tratí pro pěší a cyklisty (k bodům D90– D91 Návrhu ÚP)

Území Havlíčkova Brodu je charakterizováno několika významnými prostorovými resp. provozními bariérami pro provoz pěší a cyklistické dopravy resp. automobilové dopravy. Bariéry přírodního charakteru jsou tvořeny vodními toky, především pak tokem řeky Sázavy. Nejvýznamnějšími bariérami dopravními jsou železniční tratě. Právě železniční tratě na mnoha místech, hlavně v zastavěném území města Havlíčkův Brod, na několika místech překonávají pěší a cyklisté mimo k tomu určená úrovňová či mimoúrovňová křížení. V souladu se schváleným Zadáním Územního plánu Havlíčkův Brod navrhuje Územní plán dvě nová mimoúrovňová křížení železniční tratě pro pěší a cyklisty. V ulici Jihlavská je mimoúrovňové křížení pro pěší a cyklisty navrženo z důvodu přerušení stávající ulice železniční tratí, bez možnosti jejího překonání. Pro

178


09/2014

automobilový provoz jsou k dispozici dvě stávající mimoúrovňová křížení trati, v ulici Lidická a v ulici Havířská, proto navrhované křížení není určeno pro automobilový provoz. Druhé navrhované mimoúrovňové křížení pro pěší a cyklisty je navrženo v návaznosti na stávající lipovou alej u areálu firmy BTV Plast v souvislosti s navrženou cyklistickou trastou propojující centrální část města s obcí Termesivy, vedenou právě touto alejí.

C.8.10. Železniční doprava Síť železničních tratí na území Havlíčkova Brodu (k bodu D92 Návrhu ÚP)

Město Havlíčkův Brod je významným železničním uzlem, na jehož území se protíná celkem 5 tratí, z nichž 4 jsou zařazeny do kategorie tratí celostátních: Celostátní trať č. 230

Kolín – Kutná Hora – Čáslav – Světlá nad Sázavou – Havlíčkův Brod

Tato celostátní dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať, zařazena zároveň do evropského železničního systému a do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy – TERFN 30 , zprostředkovává spojení území Havlíčkova Brodu ve směru východ – západ. Trať prochází směrem od západu údolím Sázavy až na železniční stanici, odkud pokračuje dále směrem na východ jako trať č. 250. Po trati č. 230 projede denně celkem 65 spojů. Pro potřeby osobní dopravy na této trati na území Havlíčkova Brodu slouží peronizovaná železniční stanice Havlíčkův Brod a železniční zastávka Havlíčkův Brod – Perknov. Celostátní trať č. 250

Havlíčkův Brod – Přibyslav – Žďár nad Sázavou – Křižanov – Tišnov – – Brno – Vranovce – Břeclav – Lanžhot - Kúty (SR)

Tato celostátní dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať, zařazena zároveň do evropského železničního systému a do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy – TERFN 31 , zprostředkovává spojení území Havlíčkova Brodu ve směru východ – západ. Trať navazuje na železniční trať č. 230 vedenou ze západu a pokračuje z železniční stanice Havlíčkův Brod dále železničním tunelem pod ostrohem mezi Vysočany a Herlify dále směrem na východ údolím Sázavy a přes Brno až na hranice se Slovenskou Republikou. Po trati č. 250 projede denně celkem okolo 40 spojů. Pro potřeby osobní dopravy na této trati na území Havlíčkova Brodu slouží peronizovaná železniční stanice Havlíčkův Brod a železniční zastávka Havlíčkův Brod – Pohledští Dvořáci. Celostátní trať č. 225

Havlíčkův Brod – Jihlava – Jindřichův Hradec – Veselí nad Lužnicí

Tato celostátní jednokolejná elektrifikovaná železniční trať zprostředkovává spojení území Havlíčkova Brodu směrem na jih s krajským městem Jihlava a odsud dále na jihozápad s Jihočeským krajem. Trať prochází od železniční stanice Havlíčkův Brod údolím potoka Šlapanky na jih. Po trati č. 225 projede denně celkem 33 spojů. Pro potřeby osobní dopravy na této trati na území Havlíčkova Brodu slouží peronizovaná železniční stanice Havlíčkův Brod a železniční zastávka Mírovka. Celostátní trať č. 238

Havlíčkův Brod – Chotěboř – Hlinsko v Čechách – Chrudim Pardubice

30

čl. 10a Směrnice Rady č. 91/440/EHS o rovoji železnic Společenství, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/12 31 čl. 10a Směrnice Rady č. 91/440/EHS o rovoji železnic Společenství, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/12

179


09/2014

Tato celostátní dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať zprostředkovává spojení území Havlíčkova Brodu směrem na sever s krajským městem Pardubice. Trať prochází od železniční stanice Havlíčkův Brod údolím Březnického potoka na sever. Po trati č. 238 projede denně celkem 31 spojů. Pro potřeby osobní dopravy na této trati na území Havlíčkova Brodu slouží peronizovaná železniční stanice Havlíčkův Brod. Regionální trať č. 237

Havlíčkův Brod – Humpolec

Tato regionální jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať zprostředkovává spojení území Havlíčkova Brodu s městem Humpolec. Po této trati jsou vedeny pouze osobní (zastávkové) vlaky. Trať je vedena údolím potoka Žabinec. Po trati č. 237 projede denně celkem 22 spojů. Pro potřeby osobní dopravy na této trati na území Havlíčkova Brodu slouží peronizovaná železniční stanice Havlíčkův Brod a železniční zastávka Dolík resp. železniční zastávka Petrkov, která však leží přímo na hranici správního území Havlíčkova Brodu. Vlečky (k bodu D93 Návrhu ÚP)

Na území města Havlíčkův Brod se v současné době nacházejí vlečky ve vlastnictví těchto soukromých subjektů: Amylon, a.s. HARTMANN – RICO, a.s. MIKO Havlíčkův Brod, spol. s r.o. Natura, a.s. Sativa Keřkov, a.s. Zetor Havlíčkův Brod, a.s. ZZN Havlíčkův Brod, a.s. Tělesa vleček se ve většině případů nacházejí v rámci uzavřených prostorů provozen 32 a areálů jmenovaných soukromých firem. Rekonstrukce a modernizace železničních tratí na území Havlíčkova Brodu (k bodům D94 – D95 Návrhu ÚP)

Územní plán koridory všech železničních tratí územně stabilizuje a vytváří tak podmínky pro jejich možnou rekonstrukci nebo modernizaci. V rámci projednávání Návrhu zadání Územního plánu Havlíčkův Brod ani v rámci vlastního zpracování Konceptu Územního plánu města Havlíčkův Brod nevznesl vlastník pozemků, vlastník dráhy (železniční infrastruktury) ani provozovatel dráhy žádné konkrétní územní požadavky související s modernizací a rekonstrukcí železničních tratí na území města Havlíčkův Brod a to ani v případě železničních tratí č. 230 a č. 250, které mají dle požadavku stanoveném v ZÚR Kraje Vysočina dosáhnout v úseku Čáslav – Světlá nad Sázavou – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou parametrů AGTC. Proto územní plán nenavrhuje žádné nové plochy pro dopravní infrastrukturu železniční (DZ).

32

§ 8, odst. (2) Zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění

180


09/2014

Výstavba v ochranném pásmu a v blízkosti dráhy (k bodům D96 – D97 Návrhu ÚP)

Konkrétní podmínky a opatření, jejichž dodržování v rámci ochranného pásma a v blízkosti dráhy územní plán stanovuje, vyplývají jednak z platné legislativy na úseku drah a dále z podmínek stanovaných v rámci stanovisek k návrhu Zadání Územního plánu města Havlíčkův Brod, vydaných Správou železniční dopravní cesty, státní organizace a Českými drahami, a.s. Železniční vysokorychlostní trať (VRT) (k bodům D98 – D101 Návrhu ÚP)

Železniční vysokorychlostní doprava v EU 33 Železniční vysokorychlostní doprava se v současné době ve vyspělých západoevropských zemích stává nosným prvkem osobní a částečně také nákladní dopravy na železnici, především pro velké přepravní proudy cestujících mezi evropskými centry a aglomeracemi. Cílem je na území celé Evropské unie vytvořit ucelený systém železničních vysokorychlostních tratí, které budou vytvářet základní evropskou železniční síť rozšířenou o tratě doplňkové. Systém, který napomůže naplnit myšlenku volného pohybu osob, kapitálu a zboží po celém území EU, a který bude konkurenceschopný nejen vůči automobilové a autobusové dopravě, ale také vůči dopravě letecké. Koncipování systému VRT nelze omezit jen na vnitrostátní území jednotlivých členských zemí EU, ale je nezbytné zajistit jejich vzájemné přeshraniční propojení. Koordinace vedení tras VRT tak vychází z mezinárodních dohod a projektů, které zpracovávají nadnárodní organizace. Jedná se zejména o dohody AGC (Evropská dohoda o hlavních mezinárodních železničních tratích) a AGTC a projekty EHK/OSN a EU. Nejvhodnější místa napojení železniční sítě ČR na transevropskou vysokorychlostní síť byla hledána na základě rozhodnutí Rady ES z října 1993 o tvoření vysokorychlostních tratí, pozemních komunikací, kombinované a lodní dopravy. Všechny členské země EU dnes jednoznačně upřednostňují pro spojení v důležitých směrech právě systém VRT, v jehož rámci je v současné době zařazeno více než 2 000 km tratí, resp. modernizují stávající tratě na návrhovou rychlost minimálně 200 km/h. Pokud má být také Česká republika napojena na evropské dopravní trasy, je nutno její dopravní infrastrukturu začlenit také do evropské sítě železničních vysokorychlostních tratí. Historie projektování VRT na území ČR 34 Již na počátku sedmdesátých let byly zpracovány první studie zabývající se problematikou budování vysokorychlostní železnice v ČR. Začátkem roku 1989 byla přijata koncepce rozvoje železniční dopravy, která byla ovlivněna „Evropskou dohodou o hlavních mezinárodních železničních tratích“ (Dohoda AGC) a začaly práce na koncepční studii VRT v ČSFR. Vzhledem k poklesu přepravy po železnici na počátku 90. let byly zadány další studie řešící možné varianty zlepšení železniční infrastruktury, s důrazem kladeným na ekonomickou stránku. Územně-technické podklady Koridory VRT v ČR (1995) Na základě vyhodnocení zpracovávaných studií bylo rozhodnuto o upřednostnění modernizace stávajících tratí, a proto bylo nutno aktualizovat koncepční studii VRT v ČSFR. Výsledkem této aktualizace byl 33

dle http://www.mdcr.cz/cs/Drazni_doprava/Rozvoj_zeleznicni_infrastruktury (červen 2010) a Koordinační studie VRT 2003, IKP Consulting Engineers, s.r.o., 7/2004 34 dle http://www.mdcr.cz/cs/Drazni_doprava/Rozvoj_zeleznicni_infrastruktury (červen 2010) a Koordinační studie VRT 2003, IKP Consulting Engineers, s.r.o., 7/2004

181


09/2014

dokument „Územně-technické podklady Koridory VRT v ČR“, zpracovaný v roce 1995 firmou SUDOP Praha a.s., odsouhlasený Ministerstvem dopravy a bývalým Ministerstvem hospodářství na základě jejího projednání s odbory územního plánování, dopravy a životního prostředí tehdejších Okresních úřadů, který obsahoval návrhy tras a stanovil podmínky, za kterých je výstavba VRT ekonomicky přijatelná. Tato studie vychází z předpokladu napojení VRT v ČR na západoevropskou vysokorychlostní železniční síť, přičemž po území ČR by měly být VRT vedeny co nejkratším směrem se zapojením Prahy, Brna a Ostravy. Výsledkem této studie je návrh tras, sloužící pro zabezpečení územní ochrany koridorů a stanovení podmínek, za kterých bude výstavba VRT rentabilní. Studie vyhodnocuje jednotlivé trasy z hlediska dopravně provozního, obsluhy území, přepravního potenciálu, vlivu na životní prostředí, technického řešení a hlediska ekonomických ukazatelů. Přes komplexnost zpracování „ÚTP Koridory VRT v ČR“ se během následujících let objevily dílčí problémy s jeho zapracováním do územně plánovacích dokumentací. Zejména šlo o problematiku střetů s určitými lokalitami (chráněná území, rozvojové plochy), malou podrobnost pro zapracování do územních plánů obcí a měst a koordinaci s ostatními dopravními stavbami. Samostatným okruhem se stalo řešení zapojení tras VRT do velkých měst a jejich železničních uzlů. Pro řešení těchto problémů byla v letech 1996 – 2002 zpracována řada navazujících a doplňujících dokumentů a studií, zabývajících se konkrétním zadáním. Všechny tyto dokumentace měly za základ „ÚTP Koridory VRT v ČR“ a všechny v ÚTP uvedená řešení nějakým způsobem modifikují. Těchto dokumentací bylo zpracováno celkem 27. Koordinační studie VRT 200335 Je zřejmé, že ve všech výše uvedených dokumentacích, které se mnohdy vzájemně doplňují či nahrazují, bylo obtížné se orientovat a navíc žádný z dokumentů nenabízel jednoznačné platné řešení vedení VRT. Proto Ministerstvo dopravy ČR přikročilo v roce 2003 k zadání vypracování jednoho uceleného materiálu, který syntetizuje veškeré dosud provedené projekční práce. Úkolem „Koordinační studie VRT 2003“ bylo zpracovat aktualizaci „ÚTP Koridory VRT v ČR“ jakožto nový, ucelený a přehledný materiál s cílem minimalizovat variantnost tras, který bude sloužit jako podklad pro proces územního plánování – ochrany tras pro budoucí realizaci vysokorychlostního systému. Studie je sestavena na základě předchozích dokumentací, v místech navazujících dokumentací je řešení z „ÚTP Koridory VRT v ČR“ nahrazeno později vypracovaným, aktuálním řešení a trasy jsou vzájemně korektně napojeny podle původních technických parametrů. V rámci studie byly řešeny 2 kolizní úseky trasy VRT, které byly zjištěny při projednání – průchod CHKO Žďárské vrchy a propojení tras „K“ a „HB“ mezi Košíkovem a Veverskou Bítýškou. V rámci studie nebyly aktualizovány ekonomické podmínky pro výstavbu a provoz VRT, tyto údaje jsou platné z původní dokumentace ÚTP Koridory VRT v ČR. Syntetizované řešení bylo projednáno s určenými krajskými orgány územního plánovaní, přičemž byl sledován zejména soulad s územně plánovací dokumentací velkých územních celků. Územní ochrana VRT Územní ochrana koridorů VRT je dnes zajišťována podle usnesení vlády ČR č. 741 ze dne 21. července 1999 prostřednictvím územních plánů velkých územních celků resp. v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. v platném znění prostřednictvím Zásad územního rovoje jednotlivých krajů. V zájmu souladu územně plánovacích dokumentací spolupracuje Ministerstvo dopravy ČR s pořizovateli ÚP VÚC a ZÚR s cílem vyhodnotit stávající varianty tras VRT tak, aby výsledná invariantní trasa byla jako výhled územně chráněna ve všech stupních územně plánovací dokumentace, především pak v rámci územních plánů.

35

Koordinační studie VRT 2003, IKP Consulting Engineers, s.r.o., 7/2004

182


09/2014

VRT na území Havlíčkova Brodu V rámci Koordinační studie VRT 2003 byla trasa VRT Praha – Brno navržena ve dvou variantách. Vedení severní varianty „K“ je navrženo s průchodem mezi Kolínem a Kutnou Horou, dále severně od Čáslavi a Havlíčkova Brodu, jižně od Žďáru nad Sázavou a dále severně od Brna s připojením na železniční uzel Brno. Jižní varianta „HB“ je pak vedena jižně od Kutné Hory a Čáslavi, dále jižně od Havlíčkova Brodu a dále v souběhu s koridorem dálnice D1 přes Velké Meziříčí a jižně od Brna s připojením na železniční uzel Brno. V ZÚR Kraje Vysočina je na základě požadavku Ministerstva dopravy ČR vymezena územní rezerva pro prověření vysokorychlostní trati v jižní variantě „HB“. Územní plán tento koridor územní rezervy z vydaných ZÚR Kraje vysočina přebírá a vymezuje rovněž jako koridor územní rezervy, v šířce 600 m. Požadavek Ministerstva dopravy ČR jako příslušného dotčeného orgánu však není v souladu s požadavky kraje, který nesouhlasí s vedením vysokorychlostní tratě přes území Kraje Vysočina. Proto je v současné době prověřována alternativní varianta vedení trasy Praha-Brno, v západní části v koridoru dálnice D3 a dále v koridoru dálnice D1 až do Brna. Tato varianta však v současné době nemá podporu v žádném relevantním dokumentu a proto je třeba respekovat vedení trasy v souladu s platnými ZÚR Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1.

C.8.11. Vodní doprava (k bodu D102 Návrhu ÚP)

Správní území města Havlíčkův Brod leží na obou březích horního toku řeky Sázava. Jádro zastavěného území města Havlíčkův Brod se nachází na 164,3. říčním kilometru. Na řece Sázavě na řešeném území města Havlíčkův Brod je zakázána plavba pro všechny typy plavidel36 (plavidla se spalovacím motorem, vodní skútry, plachetnice, plachetnice s pomocným spalovacím motorem). Pro účely vodní turistiky je horní tok řeky Sázavy v úseku mezi Žďárem nad Sázavou a Vilémovicemi splavný jen na jaře a po vydatných deštích37, nikoli celoročně. Na území města Havlíčkův Brod se nenacházejí žádné stavby ani zařízení pro účely vodní dopravy.

C.8.12. Letecká doprava Neveřejné mezinárodní a veřejné vnitrostátní letiště Havlíčkův Brod (k bodům D103 – D104 Návrhu ÚP)

Na území města Havlíčkův Brod, cca 2,4 km jihozápadně od centra města, se nachází letiště Havlíčkův Brod. Vzhledem k rozvoji letecké dopravy na území České Republiky a Evropy a výhodné geografické poloze letiště, které je napojeno na silnici I. třídy I/34 a jejím prostřednictvím na dálnici D1, získalo toto veřejné vnitrostátní letiště v roce 2010 rozhodnutím Úřadu pro civilní letectví také statut neveřejného mezinárodního letiště. Neveřejné mezinárodní a veřejné vnitrostátní letiště Havlíčkův Brod vyhovuje pro provoz letadel kategorie GA (všeobecné letectví – letouny, vrtulníky, kluzáky, ultralehká letadla) do úrovně maximální vzletové hmotnosti 5,7 tun. Letiště disponuje travnatou vzletovou a přistávací dráhou o rozměrech 1 000 x 50 m, směry 110°/290°, směr VPD 29 (z 55 %), směr VPD 11 (z 45°) a dále travnatou vzletovou a přistávací dráhou pro vrtulníky. Nadmořská výška letiště je 459 m. n. m.

36

dle Státní plavební správy

37

dle údajů na www.raft.cz

183


09/2014

Letiště je provozováno v souladu s mezinárodními standardy ICAO a národními předpisy. Provozovatelem letiště je aeroklub Havlíčkův Brod. V současné době převládají školní, výcvikové a vyhlídkové lety. Roční přehled o výkonech letiště za rok 2009 je obsažen v následující tabulce38: řádek

počet pohybů

přepravené osoby

přepravený náklad (t)

vnitrostátní

11

2698

X

X

mezinárodní

12

12

X

X

celkem

13

2710

X

X

z toho: obchodní lety

14

2

0

0,6

B. Lety sportovních létajících zařízení celkem

15

482

X

X

Celkem letů (součet řádek 13 + 15)

16

3192

X

X

A. Lety letadel

Areál letiště je vybaven kromě vlastní vzletové a přistávací dráhy a heliportu také odstavnými plochami pro letadla, parkovištěm pro osobní automobily, provozní budovou vč. stanoviště AFIS a prostoru pro celní a pasové odbavení, hangáry, celním prostorem a sklady PHM. S ohledem na nově udělený statut neveřejného mezinárodního letiště v roce 2010 a s ohledem na celkový postupný nárůst poptávky po službách osobní letecké dopravy na malé a střední vzdálenosti v rámci území celé Evropy, plánuje Letiště Havlíčkův Brod posrupný rozvoj technického zázemí letiště, především pak výstavbu nových hangárů a servisních objektů. Pro tento účel vymezuje nový Územní plán Havlíčkův Brod zastavitelnou plochu Z30 v přímé vazbě na současný areál letiště. Heliporty (k bodu D105 Návrhu ÚP)

Na území města Havlíčkův Brod se nacházejí dva heliporty – plochy určené ke vzletům a přístáním vrtulníků – a sice v areálu neveřejného mezinárodního a veřejného vnitrostátního letiště Havlíčkův Brod a dále v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod, na střeše pavilonu 1.

C.9. Odůvodnění koncepce vodohospodářského řešení (k bodům D106 – D109 Návrhu ÚP)

Při provozu stávajících a realizaci nových staveb a zařízení v oblasti vodního hospodářství budou respektovány zákony a nařízení, uvedené v kapitole C.4. Odůvodnění. Popis současného stavu a navrhovaná řešení respektují Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina, doplněných podle podkladů a konzultací s VaK Havlíčkův Brod.

C.9.1.

Zásobování pitnou vodou

(k bodům D110 - D116 Návrhu ÚP)

Současný stav Město Havlíčkův Brod (415 - 475 m.n.m.) je zásobeno pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je napojen na Skupinový vodovod Želivka - Podmoklany. Hlavními zdroji vody skupinového vodovodu je povrchový 38

dle údajů výkazu veřejného vnitrostátního letiště Havlíčkův Brod, sestavil Jaroslav Petrů – vedoucí letového provozu, 22.4.2010

184


09/2014

zdroj Vodárenská nádrž Želivka s úpravnou vody a podzemní zdroje v Želených Horách (hydrogeologický křídový útvar Dlouhá Mez). V tomto případě se jedná o soustavu studní, zářezů, štol a vrtů. Město Havlíčkův Brod leží přibližně uprostřed tohoto skupinového vodovodu, pitná voda je tak přivedena do města ze dvou stran, zásobování vodojemů města lze do určité míry kombinovat. Pitná voda z Vodárenské nádrže Želivka je nakupována od společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s., podzemní zdroje v Železných Horách jsou vlastnictvím VaK Havlíčkův Brod, a.s. Kapacita přivaděče ze Želivky je nyní omezena množstvím 60 l/s (připravuje se zvýšení kapacity na množství 105 l/s.). Kapacita přivaděče ze směru Podmoklany je cca 120 l/s (profil 300 mm), pro Havlíčkův Brod je ale využitelné podstatně menší množství (otázka kapacity prameniště v období sucha a zachování dodávek vody do Chotěboře a okolí). Vzhledem k výškovým rozdílům a členění města je rozvodná zásobovací síť rozdělena na samostatná tlaková pásma se samostatnými vodojemy. Pro město Havlíčkův Brod je v současné době v provozu 7 vodojemů s celkovým objemem 11 350 m3, ve všech případech se jedná o podzemní vodojemy. Vodojemy mají tyto základní parametry : vodojem Knyk 2x 1500 m3 (515,0 – 520,0 m n.m.), vodojem Vršovice starý 2x 900 m3 (489,0 – 494,0 m n.m.), vodojem Vršovice nový 2 500 m3 (489,0 – 494,0 m n.m.), vodojem Strážný Vrch 2x 750 m3 (488,0 – 494,0 m n.m.), vodojem Rozkoš 2x 200 m3 (489,0 – 486,6 m n.m.), vodojem Obora 2x 750 m3 467,3 – 462,3 m n.m.) a vodojem Žižkov 1x 650 m3 (467,3 – 462,3 m n.m.). Z vodojemů nebo z přiváděcích řadů jsou zásobovány další blízké obce nebo místní části města (v některých případech jde pouze o posílení nebo o rezervu jiných zdrojů). Jedná se o Rozňák, Svatý Kříž, Novotného Dvůr, Ovčín, Okrouhličtí Dvořáci, Baštínov, Mírovka, Herlify, Termesivy, Bartoušov, Šlapanov a Šmolovy. Zvětšení stávající kapacity vodojemů není v současné době uvažováno nebo připravováno, otázka kapacity přiváděcích řadů je řešena zvýšením kapacity přivaděče ze Želivky na množství 105 l/s (v tomto případě není nutné vymezení ploch v územním plánu Havlíčkův Brod). Místní část Březinka (448 - 461 m n.m.) má vybudovaný veřejný vodovod, zásobovaný z obecní studny. Místní část Herlify (434 - 456 m n.m.) je zásobním řadem napojena na veřejný vodovod místní části Mírovka a je součástí Skupinového vodovodu Želivka - Podmoklany. Místní část Jilemník (492 - 478 m n.m.) není v současné době zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, obyvatelé využívají ke svému zásobení soukromé zdroje a tři obecní studny. Místní část Klanečná (453-429 m n.m.) není v současné době zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, obyvatelé využívají ke svému zásobení soukromé zdroje a dvě obecní studny. Místní část Květnov (560 - 576 m n.m.) má vybudovaný veřejný vodovod, zásobený gravitačně z VDJ Květnov 1 x 50 m3 (594,00/ 591,57 m n.m.). Zdrojem vody je prameniště (vydatnost 1,0 l/s), umístěné severovýchodně od obce v k.ú. Čistá. Místní část Mírovka (422 - 451 m n.m.) má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí SV Želivka Podmoklany. Na vodovodní síť místní části Mírovka je napojen zásobní řad do místní části Herlify, Termesivy a Rýdlov. Místní část Poděbaby (422 - 454 m n.m.) s osadou Horní Papšíkov (448 - 436 m n.m.) má vybudovaný veřejný vodovod, napojený přes armaturní šachtu na SV Želivka – Podmoklany. Místní část Suchá (490 - 506 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu. Zdrojem vody jsou dvě studny S1,S2 a vrt SH2 (celková vydatnost 1 - 1,2 l/s). Místní část Svatý Kříž (488 - 502 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu. Zdrojem vody je studna v Mendlově Vsi (vydatnost 0,45 l/s) a dále odvodňovací štola za Ovčínem (vydatnost 1,3 l/s). Místní část Šmolovy (478 - 489 m n.m.) má vybudovaný veřejný vodovod, napojený na SV Želivka – Podmoklany.

185


09/2014

Místní část Termesivy (444 - 472 m n.m.) má vybudovaný veřejný vodovod, napojený přes vodovod Mírovka na SV Želivka - Podmoklany. Místní část Veselice (438 - 418 m n.m.) není v současné době zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, obyvatelé využívají ke svému zásobení soukromé zdroje a obecní studnu. Místní část Zbožice (536 - 552 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, gravitačně zásobeného z VDJ Zbožice. Návrh řešení Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina a informací poskytnutých VaK Havlíčkův Brod je současný stav zásobování pitnou vodou v Havlíčkově Brodu a místních částech Březinka, Herlify, Květnov, Mírovka, Poděbaby, Suchá, Svatý Kříž, Šmolovy, Termesivy, Zbožice vyhovující a do budoucna zde nejsou navrženy žádné změny. Napojení rozvojových ploch je realizovatelné ze stávajících vodovodních řadů. Napojení bude vedeno výhradně ve veřejných prostorech. V místních částech Jilemník, Klanečná a Veselice je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací navrženo vybudování veřejného vodovodu, napojeného na SV Želivka - Podmoklany. Územní plán respektuje záměry města na vybudování vodovodu v lokalitě U Panských. Bilance nárůstu potřeby vody Pro výpočet byly použity následující výchozí hodnoty: Počet bytů vypočten podle velikosti pozemků, zvolené v rozsahu 600 – 1000 m2 pro různé druhy zástavby. Počet obyvatel na 1 byt = 2,9. Specifická spotřeba na obyvatele 100 l/den. Specifická potřeba na zaměstnance 50 l/den. Počet zaměstnanců na ha podle charakteru zástavby. Součinitel hodinové nerovnoměrnosti jednotně = 1,8. Součinitel denní nerovnoměrnosti ve městě = 1,25 v místních částech = 1,4 lokalita

počet bytů

počet obyvatel

počet zaměstnanců

denní potřeba m3/den

hodinová potřeba m3/hod

Březinka

20

60

16

9,09

0,95

Havlíčkův Brod střed

88

245

530

50,96

5,30

298

825

1185

159,34

15,36

91

274

1436

99,99

9,56

Havlíčkův Brod severovýchod Havlíčkův Brod jihovýchod Havlíčkův Brodjihozápad

109

328

1190

92,36

9,26

Havlíčkův Brod severozápad

778

2325

1048

290,18

27,43

Jilemník

10

30

0

2,97

0,31

Klanečná

32

95

0

9,49

1,00

Květnov

26

78

0

7,82

0,82

Mírovka

42

127

826

54,00

5,21

Perknov

59

178

27

19,13

2,01

186


lokalita

09/2014

počet bytů

počet obyvatel

počet zaměstnanců

denní potřeba m3/den

hodinová potřeba m3/hod

Poděbaby

64

192

282

36,68

3,81

Suchá

87

262

114

31,94

3,35

Šmolovy

34

102

100

20,18

2,12

Termesivy

18

55

0

5,48

0,58

Veselice

11

33

0

3,80

0,40

Zbožice

13

38

0

3,77

0,40

Celkem

1781

5245

6753

897

88

Díky napojení Havlíčkova Brodu na skupinový vodovod a ÚV Želivka s dostatečnou soustavou zdrojů a bohatě dimenzovaným přívodním řadům nepředstavuje nárůst potřeby vody problém s hlediska kapacity zdrojů a přiváděcích řadů. V dalších krocích projektové přípravy výstavby v rozvojových plochách je nutno řešit požadavky na požární vodu – zajištění dostatečného zdroje požární ochrany staveb, dle §2 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a §20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provědění úkolů ochrany obyvatelstva. V lokalitách nepřipojených na vodovod je třeba zachovat a udržovat stávající požární nádrže.

C.9.2.

Odkanalizování a čištění odpadních vod

(k bodům D117 – D128 Návrhu ÚP)

Současný stav Kanalizace města Havlíčkova Brodu je provedena převážně jako jednotná a byla vybudována po částech dle dílčích projektů. Provozovatelem kanalizace je VaK Havlíčkův Brod, a.s.. V současné době je na kanalizaci napojeno celé město. Odpadní vody průmyslových znečišťovatelů jsou předčištěny v jejich vlastních čistírnách a přivedeny na městskou ČOV samostatnými sběrači. Stávající ČOV Havlíčkův Brod je vybudována jako mechanicko biologická s mezofilní anaerobní stabilizací kalu. ČOV byla zrealizována v letech 1985 – 1989. V roce 2001 proběhla rekonstrukce dmychárny a aktivace za účelem zhospodárnění provozu a odstraňování dusíkatých látek, v roce 2005 byla provedena I.etapa modernizace ČOV – strojní zahuštění kalu. Současná kapacita ČOV je 125 000 EO, vyhovující i pro návrhové období. Městská část Březinka je v současné době ve větší části zástavby vybavena jednotnou kanalizační sítí, splaškové vody z obce odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace a následně pak do obecního rybníka. ČOV není vybudována. Místní část Herlify má částečně vybudovaný systém jednotné veřejné kanalizace. Část odpadních vod je zachycována v bezodtokých jímkách. Je vybudována domovní čistírna odpadních vod pro 11 rodinných domů. Místní část Jilemník má částečně vybudovaný systém jednotné veřejné kanalizace. Splaškové vody z větší části odtékají po předčištění v biologických septicích do Roušťanského potoka a následně pak do řeky Sázavy. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. ČOV není vybudována. Místní část Klanečná je v současné době ve větší části zástavby vybavena jednotnou kanalizační sítí. Splaškové vody z větší části odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace a následně

187


09/2014

pak do obecního rybníka. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. ČOV není vybudována. Místní část Květnov je částečně vybavena jednotnou kanalizační sítí. Splaškové vody z větší části odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace a následně pak do obecního rybníka. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. ČOV není vybudována. Místní část Mírovka má částečně vybudovanou oddílnou kanalizaci. Splaškové vody z větší části Mírovky odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace a následně jsou tlakově čerpány na ČOV Havlíčkův Brod. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. Místní část Poděbaby má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci. Splaškové vody z větší části Poděbab odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace a následně pak přes soustavu rybníků do Úsobského potoka . Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. ČOV není vybudována. Místní část Suchá má vybudovanou jednotnou kanalizaci pouze částečně a to vždy k nejbližšímu rybníku či k vodoteči, centrální svod chybí zcela a přebírá ho série za sebou vybudovaných rybníků. Splaškové vody z větší části Suché odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace a následně pak přes soustavu rybníků do potoka Žabince a dále pak do řeky Sázavy. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. ČOV není vybudována. Místní část Svatý Kříž má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, splaškové vody z větší části Svatého Kříže odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace a následně pak do potoka Žabinec. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. ČOV není vybudována. Místní část Šmolovy má vybudovanou jednotnou kanalizaci, která odvádí splašky na ČOV Havlíčkův Brod. Místní část Termesivy má nově vybudovanou splaškovou kanalizaci, napojenou tlakově na ČOV Havlíčkův Brod. Původní jednotná kanalizace se využívá jako dešťová. Místní část Veselice má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, splaškové vody z větší části Veselice odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace a následně pak do levostranného přítoku Sázavy . Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. ČOV není vybudována. Městská část Zbožice má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, splaškové vody z větší části odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace a následně pak do Cihlářského potoka. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. ČOV není vybudována. Specifická produkce odpadních vod od obyvatel činí 174 l/os.den (skutečnost roku 2000, v současné době klesající tendence, kterou lze předpokládat i v budoucnosti). Návrh řešení Podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina kanalizační síť ve městě Havlíčkův Brod nesplňuje v některých úsecích technické parametry, nedosahuje potřebné kapacity, a proto je v budoucnu je uvažováno s částečnou rekonstrukcí stávající kanalizační sítě, včetně napojení lokality Dolní Papšíkov. V místní části Herlify se navrhuje vybudování nové splaškové kanalizace s napojením na stávající kanalizační výtlak z městské části Mírovka do kanalizační sítě města Havlíčkův Brod a tím na centrální ČOV Havlíčkův Brod.

188


09/2014

V místní části Květnov se navrhuje vybudovat novou splaškovou kanalizační síť. Stávající stoky budou plnit funkci dešťové kanalizace. Kanalizace bude zakončena nově vybudovanou ČOV v obci. V místních částech Jilemník, Klanečná, Veselice a Zbožice se navrhuje individuální likvidace odpadních vod. Stávající stoky budou plnit funkci dešťové kanalizace. Územní plán navrhuje dostavbu kanalizace v lokalitách Mírovka, U Panských, Mírová ulice a Novotnův Dvůr. Dále navrhuje napojení sousedních obcí Bartoušov, Břevnice a Okrouhlice (lokalita Horní Chlístov) na kanalizační síť Havlíčkova Brodu. V místní části Poděbaby, Horní Papšíkov, Suchá a Svatý Kříž se navrhuje vybudovat novou splaškovou kanalizační síť. Stávající stoky budou plnit funkci dešťové kanalizace. Splašky budou odváděny na ČOV Havlíčkův Brod. Kromě úsekú kanalizace, vymezených jako VPS, budou veškeré kanalizační stoky vedeny ve veřejných prostorech. Stávající kapacita ČOV s dostatečnou rezervou postačuje i pro nárůst množství odpadních vod po realizaci rozvojových záměrů v návrhovém období. Pro případ potřeby zavedení nových technologií vymezuje Návrh ÚP plochu územní rezervy v bezprostřední blízkosti stávající ČOV. Stávající stoková síť umožňuje připojení rozvojových ploch a dosud nepřipojených lokalit. Tato síť nevyžaduje zásadní změny, pouze průběžnou modernizaci, při které bude podle potřeby upravena kapacita stávajících stok s ohledem na zvýšení množství odpadních vod. Kanalizace v rozvojových plochách bude budována jako splašková. Dešťové vody z jednotlivých objektů budou zachycovány přímo na pozemcích jednotlivých nemovitostí. Dešťové vody z komunikací a ostatních veřejných ploch budou zasakovány ve vhodných plochách co nejblíže místu jejich spadu, nebo svedeny do vhodných recipientů. Vypouštění dešťových vod do stávající kanalizační sítě lze připustit jen ve výjímečných případech.

C.10. Odůvodnění energetické koncepce Při provozu stávajících a realizaci nových staveb a zařízení v oblasti energetiky budou respektovány zákony a nařízení, uvedené v kapitole C.4. Odůvodnění.

C.10.1. Zásobování elektrickou energií (k bodům D129 – D136 Návrhu ÚP)

Současný stav Přes území Havlíčkova Brodu prochází nadřazená síť ČEPS ZVN 400 kV, na níž je umístěna rozvodna Mírovka, ze které je VVN rozvodem 110 kV zásobována velká část kraje Vysočina. Vlastní město Havlíčkův Brod a přilehlé místní části je zásobováno z rozvodny Mírovka a Perknov nadzemním (v zastavěném území města podzemním) vedením 35 kV, napájejícím prostřednictvím 116 distribučních trafostanic 35/0,4 kV rozvodnou síť NN. Stávající systém zásobování elektrickou energií vyhovuje i pro návrhové období. Návrh řešení Územní plán respektuje všechny záměry, uvedené v nadřazené územně plánovací dokumentaci a zpřesňuje jejich trasy: Koridor X21 vedení ZVN 400 kV pro zapojení vedení V 413 do rozvodny Míirovka, uvedený v ZÚR jako VPS E01.

189


09/2014

Koridor X22 pro zdvojení vedení ZVN 400 kV Mírovka – Velká Bíteš, uvedený v ZÚR jako VPS E02. Koridor X23 pro výstavbu vedení VVN 110 kV Mírovka – Jihlava západ, uvedený v ZÚR jako VPS E06.. Koridor územní rezervy R48 pro prověření umístění vedení ZVN 400 kV Kočín – Mírovka, vymezený v ZÚR jako koridor územní rezervy. Trasy a šířky koridorů jsou vymezeny a zpřesněny dle požadavku ZÚR KV na základě aktuální dokumentace Kraje Vysočina vč. souhlasu Krajského úřadu KV a ČEPS, a.s. - po dohodě s pořizovatelem a určeným zastupitelem města. Územní plán nevymezuje koridor pro stavbu vedení vvn Mírovka – Hlinsko, tato stavba je již zrealizována. Pro výpočet nárůstu potřeby elektrické energie byly použity tyto výchozí hodnoty: Příkon pro 1 byt včetně občanské vybavenosti 10 kW, koeficient soudobosti 0,3. Příkon stanoven odhadem z důvodu, že všechny rozvojové plochy budou současně plynofikovány a předem nelze určit podíl domácností, které budou pro přípravu TUV a vaření používat elektřinu nebo plyn. Pro plochy výroby a služeb zvolena hodnota 80 kW/ha a součinitel soudobosti 0,6. Rovněž zde nelze předem určit charakter výroby, nemělo by však jít o energeticky náročné provozy. Výpočtem vychází nárůst příkonu pro jednotlivé lokality: lokalita

počet bytů

počet obyvatel soudobý příkon

Březinka

20

60

74,64


88

245

490,47

298

825

1323,21

91

274

925,21

Havlíčkův Brodjihozápad

109

328

1131,62


778

2325

2335,62

Jilemník

10

30

34,60

Klanečná

32

95

110,77

Květnov

26

78

91,27

Mírovka

42

127

544,65

Perknov

59

178

220,42

Poděbaby

64

192

359,78

Suchá

87

262

360,80

Šmolovy

34

102

209,68

Termesivy

18

55

63,98

Veselice

11

33

42,34

Zbožice

13

38

43,96

Celkem

1781

5245

8363

Havlíčkův Brod severovýchod Havlíčkův Brod jihovýchod

Podle informací ČEZ stávající systém rozvoden, VVN a VN rozvodů postačuje kapacitně i pro rozvojové záměry. Rozvojové záměry ČEZ a ČEPS nesouvisejí bezprostředně se zásobováním Havlíčkova Brodu

190


09/2014

elektrickou energií. Stávající systém zůstane zachován, v souvislosti s novými rozvojovými plochami nejsou nutná zásadní opatření, ani vymezení nových ploch. Pouze na severozápadním okraji (Letná) zastavěného území je navržena přeložka vedení VN tak, aby vedení nezasahovalo do plochy vymezené pro bydlení. Případné posílení VN rozvodů bude realizováno ve stávajících trasách.

C.10.2. Zásobování plynem (k bodům D137 – D141 Návrhu ÚP)

Současný stav Po východním okraji území jsou vedeny dálkové VVTL plynovody ve správě RWE Transgas Net, s.r.o., ze kterých je třemi přípojkami napájeno VTL potrubí procházející po západním okraji města. Rozvod po městě je proveden zčásti jako STL, zčásti jako NTL. Stávající systém zásobování plynem vyhovuje i pro návrhové období. Z místních částí (mimo vlastní Havlíčkův Brod) jsou plynofikovány místní části Březinka, Herlify, Mírovka, Perknov, Šmolovy, Svatý Kříž a Termesivy. Součástí plynovodní soustavy jsou dvě stanice katodové ochrany. Anodová uzemnění ochrany mají ochranné pásmo podle TPG 920 25. Návrh řešení Pro výpočet nárůstu potřeby plynu v návrhovém období byly použity tyto výchozí hodnoty: Specifická potřeba plynu pro domácnost (včetně vytápění a přípravy TUV): 0,7 m3/hod, 3000 m3/rok K této potřebě je přepočteno 10% pro občanskou vybavenost. Specifická potřeba plynu pro výrobní plochy je uvažována podle obdobných návrhů na 1 ha plochy (konkrétní užití ploch nelze předem stanovit, nebude se však jednat o energeticky náročnou výrobu): 20 m3/hod, 80 000 m3/rok Výpočtem vychází nárůst potřeby plynu pro jednotlivé lokality: lokalita

počet bytů

počet obyvatel

potřeba m3/hod

potřeba 1000 m3/rok

Březinka

20

60

24,32

101,25


88

245

123,51

510,35

298

825

621,01

2543,34

Havlíčkův Brod severovýchod Havlíčkův Brod jihovýchod

91

274

354,31

1435,49

Havlíčkův Brodjihozápad

109

328

436,17

1766,59


778

2325

754,67

3174,27

Jilemník

10

30

6,92

29,65

Klanečná

32

95

22,15

94,94

Květnov

26

78

18,25

78,23

Mírovka

42

127

194,79

787,64

Perknov

59

178

46,89

199,42

Poděbaby

64

192

119,10

489,23

Suchá

87

262

84,04

353,64

Šmolovy

34

102

63,77

261,85

Termesivy

18

55

12,80

54,84

191


09/2014

lokalita

počet bytů

počet obyvatel

potřeba m3/hod

potřeba 1000 m3/rok

Veselice

11

33

25,08

102,49

Zbožice

13

38

8,79

37,68

1781

5245

2917

12021

3032

12516

Celkem Se započtením potřeby pro stávající zástavbu v místních částech bez plynofikace

Základní plynovodní síť na území města je dostatečně dimenzována pro vypočtené navýšení potřeby včetně plynofikace dosud nepřipojených místních částí. Správce sítě, VČP Net, plánuje v roce 2011 zpracovat Generel plynofikace Havlíčkova Brodu, který bude respektovat nový územní plán. Veškeré plynárenské stavby, vyplývající z nárůstu potřeby, budou realizovány ve veřejných prostorech a nevyžadují vymezení nových ploch. Napojení a zasíťování rozvojových ploch bude provedeno STL rozvodem s individuelní redukcí tlaku u každého objektu. Územní plán navrhuje plynofikaci místní části Zbožice. Pro případnou plynofikaci dalších místních částí je nutno provést technicko – ekonomické posouzení účelnosti plynofikace ve všech lokalitách, zejména v souvislosti s poklesem zájmu obyvatel o plynofikaci.

C.10.3. Zásobování teplem (k bodům D142 – D145 Návrhu ÚP)

S výjimkou menších, odlehlých lokalit bude zemní plyn i nadále považován za hlavní zdroj energie pro vytápění. V centrální části města jsou čtyři lokality, kde je zaveden centrální rozvod tepla z plynových kotelen: Žižkov

6,37 MW;

Výšina

4,28 MW;

Smetanovo nám. 4,24 MW; Rozkošská

1,05 MW.

Výkonové rezervy těchto kotelen ve výši 20-30% vznikly díky úsporným opatřením odběratelů tepelné energie. Vzhledem k tomu, že většina rozvojových ploch pro bytovou výstavbu se nachází prakticky mimo dosah uvedených kotelen, bylo by jejich napojení neefektivní a je třeba individuelně posoudit každý konkrétní záměr. Napojení nových objektů v rozvojových lokalitách lze předpokládat pouze v jednotlivých případech, nikoliv plošně. Návrh ÚP proto předpokládá jako rozhodující formu individuální vytápění každého objektu zemním plynem. Přitom budou v jednotlivých konkrétních případech podporovány i netradiční a obnovitelné zdroje tepla. Pro výrobu energie s využitím biomasy je vymezena územní rezerva návazně na rozvojové plochy pro výrobu (R13).

C.10.4. Produktovody (k bodům D146 – D147 Návrhu ÚP)

Územím prochází katodově chráněná trasa podzemního produktovou v majetku ČEPRO.a.s. Jsou zde situovány produktovodní šachty a stanice katodové ochrany.

192


09/2014

C.10.5. Ropovody (k bodům D148 – D149 Návrhu ÚP)

Územím procházejí trasy ropovodů DN 500, DOK a IRČ DN 500 v majetku MERO ČR.a.s.

C.11. Telekomunikace (k bodům D150 – D152 Návrhu ÚP)

Řešené území je napojeno z TO Jihlava. Telefonní systém v současnosti svojí kapacitou plně vyhovuje a je schopen pokrýt i výhledové požadavky V území byla dokončena obnova spojových cest včetně technologické části ústředen zahrnující úplnou digitalizací telefonního zařízení. Územím procházejí telekomunikační trasy Telefonica O2, DIAL Telecom a dále jsou zde v souběžné trase s tranzitním plynovodem vedeny dálkové kabely RWE Transgas Net a DOK Transgas Net (v souběhu s VVTL 2 x DN 900) a DOK v majetku net4net a.s. Brno (v souběhu s VVTL DN 1000). Území je dotčeno ochrannými pásmy radioreleových paprsků vedených na významná radiokomunikační střediska, propojená radioreleovými (RR) trasami. Dále jsou v řešeném území provozovány radioreleové trasy přístupové sítě ČRa, a.s. a trasy mobilní telefonní sítě(GSM).

C.12. Odůvodnění koncepce odpadového hospodářství (k bodům D153 – D157 Návrhu ÚP)

Odpadové hospodářství v Havlíčkově Brodě je organizačně upraveno vyhláškou č.3/2006 „O systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Havlíčkův Brod“, která vyhovuje současným potřebám a podmínkám. Svoz odpadu spadá do působnosti Technických služeb Havlíčkův Brod, které zajišťují svoz směsného, tříděného i velkoobjemového odpadu. Většina odpadu je skládkována mimo území Havlíčkova Brodu na skládce Ronov, kde je vybudována i třídící linka a kompostárna. Na základě požadavku komise životního prostředí je navrženo možné umístění kompostárny v rozvojové zóně Z135 určené pro výrobu a skladování. Tento návrh je upraven v regulativech předmětné lokality jako možný způsob využití částí tohoto území. Technické služby provozují sběrný dvůr v Reynkově ulici, v současnosti probíhá jeho rozšíření. Další sběrné dvory provozuje společnost HBH odpady s.r.o., která v nedávné době svoje služby rozšířila. Na území Havlíčkova Brodu je cca 150 míst pro ukládání tříděného odpadu. Při plánování nové výstavby musí být na rozvojových plochách vyčleněna další místa pro tříděný odpad. (k bodu D158 Návrhu ÚP)

V rámci odpadového hospodářství byly sledovány kontaminovaná místa a staré ekologické zátěže (viz. tab.). kód kontaminované plochy

typ zátěže

majitel / provozovatel

riziko zátěže

lokalita, poznámka

3782001

ropný průmysl

Benzina s.r.o.

nízké

ČSPHM H.B. Letná – od r.1997 nahradila starou čerpací stanici, která byla vyčištěna a zaslepena

193


09/2014

kód kontaminované plochy

typ zátěže

majitel / provozovatel

riziko zátěže

lokalita, poznámka

3782002

komunální skládka

Technické služby města Havlíčkův Brod

nízké

Skládka TKO Březinka – bývalá erozní rýha u polní cesty k osadě U Malátů – probíhá monitoring

3782003

komunální skládka

Město Havlíčkův Brod

nízké

Skládka Cihelna (Střelnice) – bývalá těžba cihlářských hlín, kde probíhá rekultivace

3782004

elektrárna (rozvodna)

VČE, a.s.

žádné

Transformátorová stanice (rozvodna) Perknov – sanace nebude realizována

3782005

elektrárna (rozvodna)

VČE, a.s.

nízké

Transformátorová stanice (rozvodna) Mírovka – sanace nebude realizována

3782006

textilní a kožedělný ELEKTROM HB průmysl s.r.o.

střední

Jihovýchodní okraj města v průmyslové zóny mezi ul. Mírová a říčkou Šlapanka – ohniskem znečištění je jímka odpadní vod (ekologická smlouva ukončena v r.2005)

3782007

vojenský prostor

žádné

Jihozápadní část města, ul.Čechova.

3782008

textilní a kožedělný HARTMANN RICO průmysl a.s.

nízké

Jihovýchodní okraj města, ul.Bělohradská (čp.109), na levém břehu řeky Sázavy. V současné době výroba hygienických prostředků.

3782009

obalovna

střední

Termesivy, 2009 – výskyt POPs.

VUSS Havlíčkův Brod - letiště

M – SILNICE a.s.

Pro tyto specifické plochy evidované Ministerstvem životního prostředí ČR (CENIA) nebyly samostatně stanoveny podmínky pro změnu jejich využití a jsou vymezeny ve výkrese I.2c. – Koncepce technické infrastruktury - Vodní a odpadové hospodářství.

C.13. Odůvodnění koncepce občanské vybavenosti Město Havlíčkův Brod má charakter regionálního centra se spádovou oblastí v rozsahu správního obvodu obce s rozšířenou působností. Stávající síť občanské vybavenosti je vzhledem k velikosti a typu sídla vyhovující, jsou zde umístěna zařízení občanského vybavení místního i nadmístního významu.

C.13.1. Veřejná infrastruktura (k bodu D159 Návrhu ÚP)

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura jsou vymezeny dle §6, odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na využívání území, v platném znění. (k bodu D160 Návrhu ÚP)

Město Havlíčkův Brod má v současné době dostačující síť staveb a zařízení pro veřejné vybavení. Stavby a zařízení veřejné občanské vybavenosti většího rozsahu či nadmístního významu jsou vymezeny

194


09/2014

v samostatných plochách změn či změn přestavby. Ostatní stavby a zařízení veřejné občanské vybavenosti jsou zahrnuty v rámci ploch s jiným způsobem využití území. Umístění staveb a zařízení veřejné občanské vybavenosti v samostatných stabilizovaných plochách či v rámci ploch s jiným způsobem využití území je stanoveno v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (kap. F. Návrhu ÚP). Město Havlíčkův Brod je sídlem organizací nadmístního významu, jako Okresní soud, Katastrální úřad, Česká inspekce životního prostředí nebo Hospodářská komora Havlíčkův Brod. Zdravotní služby jsou centrálně zajišťovány Okresní nemocnicí, poskytující komplexní služby včetně pohotovostní lékařské služby, ve městě se dále nachází samostatné ordinace soukromých lékařů. Zdravotní, ošetřovatelské a sociální služby pro seniory poskytují v současné době Domov důchodců Reynkova (s kapacitou 120 lůžek) a Domov pro seniory U Panských (s kapacitou 43 lůžek). Město dále provozuje 2 domy s pečovatelskou službou (Na Výšině, U Kasáren) pro těžce zdravotně postižené či staré občany. Pro osoby s mentálním postižením a kombinovanými vadami ve věku 16 – 55 let poskytuje komplexní služby zařízení Úsvit, zřízené Společností pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR. Jedná se zejména o podporu a pomoc v oblasti výchovy, vzdělání, sociální a pracovní přípravy. Na území města dále sídlí značný počet charitativních a neziskových organizací, poskytující podobný typ služeb pro zdravotně postižené občany či konkrétní sociální skupiny. Kulturní a kulturně – vzdělávací aktivity na území města zajišťuje několik zařízení, zejména Kulturní dům Ostrov, Muzeum Vysočiny, Krajská knihovna, Galerie výtvarného umění či Klub Čechovka. Ve městě je dále provozováno několik menších klubů, nabízejících kulturní vyžití a netradiční formy trávení volného času. Kulturní charakter mají rovněž aktivity nabízené základními uměleckými školami či Domem dětí a mládeže U Aleje s celoročním provozem. Město je pořadatelem pravidelných kulturních akcí místního i regionálního významu, dlouholetou tradici má knižní veletrh, nejstarší na území ČR. V Havlíčkově Brodě je zastoupena základní i střední úroveň školských zařízení, kromě mateřských, základních a základních uměleckých škol je zde provozováno gymnázium, Obchodní akademie a Hotelová škola, Integrovaná střední škola podnikání a služeb, Střední průmyslová škola stavební, Střední zemědělská škola, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická. Umístění stávajících školských zařízení je s ohledem na zajištění docházkové vzdálenosti vyhovující, dostačující je rovněž jejich kapacita. Jednotlivé střední školy (OA a Hotelová škola, SZŠ, Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická, ISŠ podnikání a služeb) poskytují pro studenty možnost ubytování v domovech mládeže. (k bodům D161 – D162 Návrhu ÚP)

V souvislosti s vymezením rozsáhlých ploch změn pro funkci bydlení se předpokládá potřeba výstavby dalších ploch občanské vybavenosti, zejména školských zařízení (Z59, P24 - Rozkoš, P29 – Havlíčkova ul.). Návrh ÚP vymezuje zastavitelné plochy a plochy přestaveb pro občanské vybavení ve vazbě na stabilizované plochy OV, čímž vytváří příležitost dalšího rozšíření stávajících areálů. To se týká ploch u domu s pečovatelskou službou (Z49, P31), ploch a zařízení zdravotnické péče (Z78) nebo ploch u výcvikového areálu hasičského záchranného sboru (P10). Ostatní plochy veřejné vybavenosti (Z42, P08) v centrální smíšené části města jsou vymezeny pro umístění dalších zařízení občanské vybavenosti nadmístního či místního významu. (k bodu D163 Návrhu ÚP)

Smíšené obytné plochy v centru města a území přilehlém centru města mají charakter polyfunkční zástavby s převažující obytnou funkcí a přirozenou doplňující funkcí občanské vybavenosti. Stavby a zařízení veřejné občanské vybavenosti většího rozsahu či nadmístního významu jsou vymezeny v samostatných plochách změn či změn přestavby. Ostatní stavby a zařízení veřejné občanské vybavenosti jsou zahrnuta v rámci ploch s jiným způsobem využití území, zejména v plochách bydlení, kde jsou určena zejména pro využití obyvatel žijících v této lokalitě.

195


09/2014

C.13.2. Komerční vybavenost (k bodu D165 Návrhu ÚP)

Plochy občanského vybavení – komerční vybavenost jsou vymezeny dle §6, odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na využívání území, v platném znění. (k bodu D166 Návrhu ÚP)

Havlíčkův Brod v současné době disponuje dostatečnou nabídkou komerčních zařízení, s vyváženým rozložením v rámci zástavby města. Menší komerční zařízení jsou soustředěna zejména do parteru objektů smíšené centrální části města (SC), v kombinaci s jiným funkčním využitím, především bydlením. Smíšený charakter s vysokým podílem komerčních zařízení (obchod, stravování, služby) má rovněž zástavba v území mezi železniční tratí a tokem Sázavy (funkce smíšená obytná městská – SM). Malá komerční zařízení jsou v omezeném rozsahu součástí rovněž jiných ploch s rozdílným způsobem využití, zejména bydlení (BH, BI, BV), pro uspokojení lokálních potřeb obyvatel. Větší samostatná komerční zařízení, zejména pro ubytování a obchod, jsou umisťována ve vazbě na centrum města a na významné dopravní křižovatky a trasy (ul. Masarykova, ul. Bělohradská u autobusového a vlakového nádraží, křížení SV segmentu obchvatu s ul. Masarykova, křižovatka ulic Dolní a Masarykova) – hypermarkety a supermarkety Plus, Okay, Penny market, Albert, Billa, Lidl. V oblasti ubytovacích služeb nabízí zařízení různých kategorií, s výjimkou zastoupení nejvyšší, tj. 4* a 5*, kategorie. Pro ubytování či stravování není třeba vymezovat další plochy. V příměstských částech je dostupná základní komerční občanská vybavenost, odpovídající charakteru a potřebám této příměstské části, umístěná buď v samostatných objektech a samostatných plochách komerční občanské vybavenosti, případně integrovaná do smíšených ploch obytných venkovských. (k bodu D167 Návrhu ÚP)

Stávající rozsah ploch komerčního občanského vybavení je pro potřeby města Havlíčkův Brod dostačující, územní plán podporuje spíše intenzifikaci stávajících ploch a zařízení, zejména ve smíšených plochách centra města a smíšených plochách městských, s cílem posílení významu centra města. (k bodům D168 – D169 Návrhu ÚP)

Plochy Z61 a Z62 jsou vymezeny v lokalitě atraktivní pro komerční aktivity, tj. na křížení dvou z nejvýznamnějších dopravních tras města, silnic I/38 (ul. Masarykova) a SV segmentu obchvatu města (ul. U Cihláře). Strategická poloha vytváří předpoklad a příležitost umístění zařízení nadmístního významu, pro plochu Z61 již byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. V současné době se v tomto území nachází stabilizované plochy komerčního občanského vybavení, vymezené plochy jsou určeny pro umístění dalších staveb a zařízení komerčního typu (obchodní centrum). Plochy P07 a P11, lokalizované ve stejném území, jsou vymezeny pro přestavbu stávajících nevyhovujících staveb komerční vybavenosti (P07 – autobazar, P11 – obchodní zařízení se stravovacími a ubytovacími službami). Plocha P49 je vymezena ve vazbě na ubytovací zařízení v ul. Žižkova – Penzion Star a je určena pro jeho další rozvoj ve směru jižně až k nivě Sázavy. Plocha Z11 v části obce Perknov navazuje na objekty komerční vybavenosti a dotváří zástavbu podél návsi až k plochám bydlení. Vymezení plochy pro rozšíření komerčního zařízení a její centrální poloha v urbanistické struktuře je reakcí na dynamicky se rozvíjící obytnou zástavbu Perknova, se současnými deficity v oblasti obchodu a služeb základní úrovně (nutná dojížďka do vnitřního města). (k bodu D170 Návrhu ÚP)

Nové plochy komerční občanské vybavenosti jsou územním plánem vymezeny v případě rozsáhlých zařízení vyžadujících samostatné plochy, další komerční stavby a zařízení s nižšími územními nároky

196


09/2014

mohou být v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití umisťovány v rámci ploch s jiným využitím, zejména ploch smíšených obytných, ploch bydlení a ploch občanského vybavení pro sport a tělovýchovu jako jejich integrální a přirozená součást.

C.13.3. Tělovýchova a sport (k bodu D171 Návrhu ÚP)

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport jsou vymezeny dle §6, odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na využívání území, v platném znění. Město Havlíčkův Brod disponuje s ohledem na charakter sídla dostatečným počtem sportovních zařízení. Ta jsou situována zejména v návaznosti na nejvýznamnější rekreační území vnitřní části města, tj. park Budoucnost – sportovní areál Kotlina: letní koupaliště, krytý bazén, zimní stadion, kurty pro squash, fitness. Pro sportovní účely je využit severní břeh Sázavy, kde je umístěn sportovní areál TJ, zahrnující stadion, sportovní hala a tenisové kurty; v území pod ul. Žižkova byla v roce 2010 realizován out-doorový sportovní areál s in-linovou dráhou. Možnost sportovního vyžití nabízí některá větší ubytovací zařízení, sportovní areály v rámci školských staveb, další malá sportovní a dětská hřiště a soukromá sportovní in-doorová zařízení (sportovní centra, sportovní kluby), umístěná v rámci stabilizované zástavby, zejména ve vazbě na plochy bydlení. Ve městě provozuje svoji činnost značný počet sportovních organizací a spolků. (k bodům D172 – D177 Návrhu ÚP)

Územní plán podporuje intenzifikaci využití stabilizovaných zařízení pro tělovýchovu a sport s omezenou územní či provozní kapacitou. Přestože stávající sportovní zařízení města zcela pokrývají základní potřeby obyvatel, územní plán dále vymezuje plochy pro rozšíření stávajících sportovních zařízení pro rozšíření nabídky a kvality služeb, plocha Z113 v návaznosti na areál letního koupaliště a sportovní zařízení základní školy v ul. Reynkova, plochy Z60 a P36 v návaznosti na areál TJ při toku Sázavy a dále menší plochy pro sportovní zařízení (hřiště) v okrajových a některých příměstských částech Havlíčkova Brodu, primárně pro lokální využití (Březinka – Z03, Poděbaby (Horní Papšíkov) – Z193). Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití dále umožňují umisťování sportovních ploch a zařízení v rámci ploch s jiným způsobem využití jako integrální funkční součást příslušné plochy. V plochách smíšených obytných a plochách bydlení je umožněno umísťování samostatných venkovních sportovních a tělovýchovných zařízení na pozemcích přiléhajících k objektům bydlení či objektům smíšené funkce. V rámci ploch veřejné zeleně je možné umísťování menších venkovních otevřených hřišť s cílem podpory funkce této plochy jako veřejného prostranství.

C.13.4. Hřbitovy (k bodu D178 Návrhu ÚP)

Kapacita stávajícího městského hřbitova je dostatečná. V izolované poloze nad městským hřbitovem se nachází historický tyfový hřbitov z doby 1. světové války, který je územním plánem respektován a vymezen jako stabilizovaná plocha. Při ul. Ledečská se nachází židovský hřbitov, z konce 19. století, který zároveň představuje kulturní hodnotu města (židovská památka). (k bodu D179 Návrhu ÚP)

Vymezení plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) pro umístění parkoviště pro návštěvníky hřbitova vyplývá z dokumentace pro stavební povolení „Rekonstrukce smuteční obřadní síně“ (Atelier 02, 12/2009).

197


09/2014

Navržená plocha (Z65), v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití umožňuje umístění malého komerčního zařízení – prodejny květin. (k bodu D180 Návrhu ÚP)

Plocha územní rezervy R40 je vymezena pro výhledové rozšíření stávajícího areálu městského hřbitova z důvodu vysokého stupně naplnění jeho prostorové kapacity. Hřbitov je určen pro potřeby celého města Havlíčkův Brod a některých přilehlých obcí a je jediným zařízením tohoto typu v řešeném území.

C.14. Odůvodnění koncepce veřejných prostranství (k bodu D181 Návrhu ÚP)

Veřejná prostranství jsou vymezena § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Veřejnými prostranstvími jsou všechny prostory přístupné každému bez omezení a sloužící obecnému užívání, zejména náměstí a veřejná zeleň. Ulice jsou vzhledem ke své primární dopravně komunikační funkci zařazeny do funkční plochy silniční dopravní infrastruktury, rozsáhlejší plochy zeleně včetně parků jsou zařazeny do ploch systému sídelní zeleně. Veřejná prostranství jsou významnou urbanistickou hodnotou struktury města, tvoří jedinečný kompoziční prvek města a budou respektována ve stávajícím rozsahu. (k bodu D182 Návrhu ÚP)

Plochy P18 a P37 jsou vymezeny v rozsahu Smetanova náměstí, kde je navržena rekonstrukce v souladu s územní studií „Revitalizace Smetanova náměstí“ (Architektonická kancelář Burian – Křivinka, 2009). Tato studie navrhuje novou koncepci tohoto významného veřejného prostoru ve vazbě na stávající a navrhované objekty, součástí řešení je regenerace parku s umístěním amfiteátru, nových prvků mobiliáře, zeleně, drobných obchodních staveb a zařízení (kiosek, tržiště) a zejména realizace podzemních garáží pod náměstím. Významným zásahem je návrh nového městského bloku, tzv. městského dvora, s polyfunkčním využitím (kulturní sál, obchody, galerie, restaurace, administrativa, bydlení), který svým umístěním uvnitř náměstí rozdělí tento prostor na dva funkčně a provozně samostatné veřejné prostory. Plochy veřejných prostranství Z164, Z166, Z167, Z168, Z171, Z181 a Z188 mají primárně dopravní význam, jsou vymezeny za účelem zlepšení dopravní dostupnosti a prostupnosti území, plochy P52 a P60 jsou vymezeny za účelem úpravy, resp. rekonstrukce stávající komunikace. Odůvodnění vymezení těchto ploch je součástí odůvodnění dopravní koncepce ÚP. (k bodu D183 Návrhu ÚP)

Územní plán vymezuje nové plochy veřejné zeleně, která tvoří nedílnou součást funkce veřejných prostranství. Samostatné plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou vymezeny zejména uvnitř sídla jako plochy významné veřejně přístupné plochy zeleně, tj. parky či parkově upravená zeleň. Nové plochy pro zeleň na veřejných prostranstvích jsou územním plánem vymezeny ve vazbě na stabilizovanou či navrhovanou zástavbu, především v návaznosti na plochy bydlení a plochy smíšené obytné, a s cílem dotvoření kontinuálního celoměstského systému zeleně. Plochy Z63, Z81, Z96, Z103 a Z105 tvoří součást navrhovaného tzv. „zeleného“ obchvatu města, ostatní plochy zajišťují napojení na stabilizované plochy souvislé zeleně včetně PUPFL uvnitř či vně zastavěného území města a jeho příměstských částí (Vršovice, Suchá – Z138). Plochy Z66, Z75, Z76, Z173, P35 navazují na „Zelený okruh“ a propojují ho s plochami zeleně a lesa mimo zastavěné území sídla, plochy Z109, P61, P64 jsou vymezeny podél toku Sázavy a dotváří vnitřní vazby „Zeleného okruhu“, spolu s plochami zeleně menšího rozsahu Z177 (pod Ledečskou ul.) a Z74 (Žižkov). (k bodu D184 Návrhu ÚP)

Plochy veřejné zeleně podél rybníka Cihlář jsou vymezeny za účelem propojení stabilizovaných ploch zeleně Havlíčkova Brodu v zastavěném území města (Park Budoucnost) se souvislými plochami zeleně

198


09/2014

v příměstské rekreační oblasti Volovsko a zajištění úplné prostupnosti po západním břehu rybníka. Vzhledem k současnému využití dotčeného území pro rekreaci v zahrádkových osadách je nutná redukce a částečné vymístění stávajících objektů, což je důvodem k vymezení ploch R19, R22 a R23 v horizontu územní rezervy. (k bodu D185 Návrhu ÚP)

Plochy veřejných prostranství jsou součástí jiných typů ploch, v souladu s regulativy využití: BH – bydlení v bytových domech, BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské, BV – bydlení v rodinných domech venkovské, RI – plochy staveb pro rodinnou rekreaci, RZ – zahrádkové osady, OV – veřejná infrastruktura, OM – komerční zařízení malá a střední, OK – komerční zařízení plošně rozsáhlá, OS – tělovýchovná a sportovní zařízení, SC – plochy smíšené obytné v centru města, SM – plochy smíšené obytné městské, SR – plochy smíšené obytné – rekreační, SV – plochy smíšené obytné – venkovské, VL – lehký průmysl, VD – drobná a řemeslná výroba, VZ – zemědělská výroba, VK – výroba a skladování a VS – plocha smíšená výrobní. V rámci rozsáhlejších ploch změn pro bydlení a navrhovaných plochách smíšených obytných, vymezených územním plánem, bude konkrétní umístění a řešení ploch veřejných prostranství prověřeno územní studií (zastavitelné plochy Z54-1, Z54-2, Z79, Z82, Z92-1, Z92-2, Z94-1, Z94-2, P25, P32). (k bodu D186Návrhu ÚP)

Povinnost vymezení ploch veřejných prostranství v rámci ploch bydlení, rekreace, občanského vybavení a smíšených obytných ploch vyplývá z Čl. I, odst. 1 vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

C.15. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin, apod. C.15.1. Koncepce uspořádání krajiny (k bodu E01 Návrhu ÚP)

Územní plánování představuje v souladu s požadavky Evropské úmluvy o krajině jeden z hlavních nástrojů, kterým lze koncepčně ovlivňovat budoucí vzhled a parametry uspořádání krajiny. Územní plán stanovuje podmínky využívání volné krajiny a krajinářsky hodnotných prvků území. Volná krajina je přirozeným nebo člověkem mnohdy pozměněným prostředím, které plní významné funkce nezbytné pro dlouhodobě udržitelnou koexistenci člověka a krajinného prostředí. Podoba krajiny bezprostředně ovlivňuje lidský a sociální kapitál. Péče o krajinu v její kulturní podobě stejně tak jako péče o přírodní a přírodě blízké prvky krajiny je nezastupitelnou povinností jejích obyvatel. Územní plánování má zásadní úkoly v podobě ochrany stávajícího krajinného rázu a podpory údržby krajinného rámce sídel. Pro krajinu Havlíčkobrodska jsou charakteristické mělce zaříznutá údolí vodních toků doplněná navazujícími plošně méně významnými lesními komplexy a rybničními soustavami. Specifickým prvkem území jsou především nivní polohy ohraničené přírodně blízkými formacemi na okolních svazích. Tyto prvky, stejně jako terénní dominanty, etdy návrší a lesní komplexy v okrajových částech města, jsou považovány za území s vysokou hodnotou krajinného rázu a jako takové musí být chráněny a repsketovány při územním rozvoji.

199


09/2014

Z PÚR a nadřazené ÚPD vyplývají také úkoly a požadavky na vytváření podmínek pro vznik souvislých pásů zeleně, umožňující prostupnost a rekreační využití při zachování reprodukční schopnosti. Navržený systém ÚSES naplňuje požadavky Zadání a napomáhá dodržení definovaných úkolů nadřazené ÚPD. V zastavitelných plochách a plochách přestaveb je zachování vzrostlé zeleně předpokladem zajištění ekvivalentní kvality bydlení a funkčního využití území. Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití zajišťují zachování typických pokryvných prvků zeleně pro dané plochy. Ochranná a izolační zeleň musí tvořit integrální součást ploch průmyslové výroby a technické infrastruktury s cílem zmírnit negativní estetické dopady záměrů včetně vázaných rušivých vlivů (emise, hluk atp.) Stabilizaci intenzivně zemědělsky využívané krajiny napomohou realizace komplexních pozemkových úprav a procesy vedoucí k založení a naplnění funkce ÚSES. Aplikaci ekologicky nezávadných využívání stávajících a navrhovaných průmyslových a skladovacích ploch v území je nutné vyžadovat mj. s ohledem na přítomnost prvků přírodních systémů nadmístního významu (EVL soustavy Natura 2000, útvary pozemních vod, atp.).

C.15.2. Vymezení ploch v krajině a stanovení podmínek pro změny v jejich využití (k bodu E02 Návrhu ÚP)

Jako plochy v krajině jsou vymezeny všechny plochy mimo zastavěné území města. Jedná se tedy o plochy zemědělské (NZ), plochy lesní (NL), plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy přírodní (NP), plochy smíšené nezastavěného území (NS) a plochy specifické (X). Toto vymezení odpovídá požadavkům právních předpisů u použité metodiky MINIS.

a) Plochy zemědělské (k bodům E04 – E05 Návrhu ÚP)

Plochy kvalitní zemědělské půdy patří mezi přírodní hodnoty území. Návrh územního plánu je respketuje a vymezuje nové plochy na zemědělské půdě jen v omezené míře. Součástí návrhu je i doplnění systému sídelní zeleně a územního systému ekologické stability redukující plochy zemědělské výroby. Jde o opatření z dlouhodobého hlediska přínosné ke stabilizaci krjainy a zvýšení její biodiverzity a tedy k revitalizaci intenzivně zemědělsky využívané krajiny. Na rozdíl od stavebních zásahů vlastně neznamená skutečný zábor zemědělské půdy, pouze její specifické využití. Na zemědělské půdě je dále zpřesňováno vymezení skladebných prvků ÚSES RBK, RBC včetně vložených LBC a LBK. V úsecích biokoridorů, biocenter navržených na orné půdě je nutný vznik pásu porostu přirozených druhů dřevin; je nutné založit pás trvalé extenzivní louky doplněný linovou, popř. rozptýlenou skupinovou zelení; pro zachování funkčnosti je nutné dodržet minimální parametry stanovené pro biokoridory, biocentra lokální a regionální úrovně ÚSES. Pro zajištění funkčnosti jsou vhodné výsadby křovin, umožnění vzniku mokřin ad. Vhodným hospodařením iniciovat vznik přirozené extenzivní druhově pestré louky.

b) Plochy lesní (k bodům E06 – E07 Návrhu ÚP)

Území města nevykazuje vysokou míru lesnatosti, plochy lesů jsou tudíž chráněny jako přírodní hodnoty a zároveň je respektována jejich produkční funkce. Plochy lesů jsou koncentrovány zejména ve vazbě na říční údolí. Lesy představují ze zákona evidované VKP. Lesní společenstva představují integrální součást skladebných prvků a interakčních prvků ÚSES.

200


09/2014

(k bodu E08 Návrhu ÚP)

V souladu s §14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., v platném znění (lesní zákon), je nutné respektovat pásmo 50m od okraje lesa. Na základě stanoviska DO k návrhu ÚP (KÚ Kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství) byla podmínka pro umísťování zástavby v tomto pásmu upřesněna na 25m od hranice lesního pozemku.

c) Plochy vodní a vodohospodářské (k bodům E09 – E13 Návrhu ÚP)

Územní plán respektuje a chrání vodní toky a plochy na území města. Vodní toky Hlavní recipient území a současné hydrickou osu regionálního významu představuje tok Sázavy a řada levostranných a pravostranných přítoků. Vodní toky představují v řešeném území základní skladebné prvky systému ÚSES (hydrické větve). Je nezbytná jejich ochrana a omezení vzniku nové rušivé činnosti v jejich zázemí. Zásahy do hydrických poměrů území s výjimkou revitalizačních opatření jsou z biologického a krajinářského hlediska nežádoucí. Vodní plochy V řešeném území představují vodní plochy stávající rybníky a rybniční soustavy. Hlavní funkcí vodních ploch je jejich nesporná biologická funkce v území, zlepšování mikroklimatu města, nezanedbatelná je i jejich krajinotvorná funkce. S ohledem na potřebu zachování vody jako krajinotvorného prvku se vylučuje jakákoliv redukce vodních ploch. Jako vodní plochy jsou vymezena protipovodňová opatření v lokalitě Perknov (K12) a v údolí Cihlářského potoka (K53), spočívající v revitalizačních úpravách ve vazbě na stávající vodoteče a vodní nádrže. Záměr je blíže specifikován v kapitole C.15.6. Odůvodnění ÚP – Ochrana před povodněmi. Jako územní rezerva R31 se vymezuje lokalita hydrologicky a morfologicky vhodná pro akumulaci povrchových vod Klanečná dle nadřazené dokumentace ZÚR Kraje Vysočina, za účelem zvýšení kapacity vodních zdrojů pro případ kompenzace odtoku vlivem očekávané klimatické změny v dlouhodobém horizontu. Jedná se o plochu vhodnou pro prověření možnosti budoucího umístění vodní nádrže, která bude mít rovněž funkci rekreační, případně funkci protipovodňové ochrany. Je vymezena na vodním toku Úsobský potok. Podkladem pro řešení lokalit hydrologicky a morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod byl Směrný vodohospodářský plán (publikace 34 z roku 1988), Sborník SVP (II část, publikace č. 44) z roku 1995, Plán hlavních povodí z roku 2007 a rozpracovaný Plán oblastí povodí. Seznam lokalit byl pro ZÚR dohodnut s příslušným dotčeným orgánem. Vzhledem k reálné situaci v území a obecnému trendu v posledních letech se nepředpokládá, že by nádrže byly realizovány v nejbližším období. Jako územní rezerva R32 se vymezují plochy VV na vodoteči Žabinec při soutoku s Petrovským potokem jako záměr přejatý z původního ÚP SÚ HB. Vodní nádrže je vymezena v návaznosti na stávající rekreační území podél toku Žabince, primární funkcí této nádrže bude rekreace. Územím prochází koridor VRT.

d) Plochy přírodní (k bodu E14 Návrhu ÚP)

Do této kategorie jsou zařazeny plochy přírodního chrakteru, tedy zejména chráněná území, EVL, VKP ad. Nejcennějšími přírodními plochami jsou bezesporu krajinářské partie nivy Šlapanky a Břevnického potoka.

201


09/2014

Plochy přírodní mají vleký význam v rámci ÚSES, jsou součástí skladebné částí na regionální i lokální úrovni. Nové plochy přírodní nejsou vymezovány. (k bodu E15 Návrhu ÚP)

Plocha K55 je vymezena mezi tokem Šlapanky a železniční tratí, doplňuje pás zeleně podél toku a propojuje sídelní zeleň s plochami lesa a krajinné zeleně mimo zastavěného území sídla.

e) Plochy smíšené nezastavitelného území (k bodu E16 Návrhu ÚP)

Na území města jsou do této kategorie řazeny zejména hospodářsky využívané louky popř. zahrady. I tyto plochy jsou ÚP respektovány, neboť významně přispívají ke zvýšení ekologické stability krajiny. Plochy luk se nachází zejména v údolích vodních toků. (k bodu E17 Návrhu ÚP)

Plocha K22 je vymezena ve vazbě na navrhovaný JV segment obchvatu jako doplnění ploch izolační a ochranné zeleně podél jeho trasy, k redukci negativních vizuálních a hygienických dopadů z dopravy.

f) Plochy specifické (k bodu E18 Návrhu ÚP)

Plocha specifická K54 je vymezena pro účely trvalé deponie zeminy v souvislosti s realizací navrhovaného JV segmentu obchvatu města Havlíčkův Brod. Dle podmínek využití území není určena pro umísťování budov.

g) Obecné podmínky pro změny ve využití krajiny (k bodu E19 Návrhu ÚP)

Územní plán navrhuje a zpřesňuje prvky regionálního a lokálního ÚSES (včetně vymezení interakčních prvků). Navazuje na již vybudované či založené systémy v okolním území. Pro tento účel vymezuje mj. nové prvky zeleně v území. Výsadby nových lesních porostů, zakládání nových ploch přírodních, zakládání lučních porostů a realizace mokřadů v rámci založení prvků ÚSES představují podmínku jejich funkčnosti. Je potřebné přizpůsobit se v nejvyšší možné míře přirozeným ekostytsémům v okolí po stránce druhové skladby i po stránce technické.

C.15.3. Územní systém ekologické stability (k bodům E20 – E28 Návrhu ÚP)

Návrh řešení ÚSES vychází z aktuálních směrodatných podkladů zpracovaného Plánu Územního systému ekologické stability Havlíčkův Brod (Ageris, s.r.o. 2008). Řešení Plánu ÚSES HB vychází z dokumentace ZÚR Kraje Vysočina a na základě podrobných průzkumů zpřesňuje a vymezuje skladebné prvky. Návrh ÚSES je založen na principu vytváření ucelených větví ÚSES, přičemž ucelená větev je tvořena souborem vzájemně navazujících biocenter a biokoridorů navržených v určitém souborném typu stanovišť – stanoviště na přídatné vodě s vymezenými hydrofilními větvemi ÚSES a stanoviště závislá na základní vodě s vymezenými mezofilními větvemi. Biocentra jsou vymezena v rámci jednotlivých větví a dále pak tzv. smíšeného typu (tvořené oběma typy biocenter). V grafické části jsou potom dílčí segmenty vymezeny jednotným způsobem. Systém územní ekologické stability je na úrovni ÚP zpřesňován vzhledem ke stavu

202


09/2014

z ÚAP ORP HB resp. ZÚR Kraje Vysočina. Rovněž ÚSES na lokální hierarchické úrovni je v rámci koncepce ÚP HB ve vztahu k podkladům z ÚAP ORP HB zpřesňován. Systém je předkládán v návrhovém, překryvném značení. Územní plán naplňuje Zadání a respektuje a zapracovává úkoly stanovené nadřazenou ÚPD. Územní plán vymezuje a zpřesňuje trasování a vymezení skladebných prvků regionální a lokální úrovně. Vymezuje v řešeném území interakční prvky. V řešeném území nejsou zastoupeny prvky nadregionálního systému ekologické stability.

a) Regionální ÚSES Skladebné prvky ÚSES regionální úrovně v řešeném území představují regionální biocentra (RBC 1618, RBC 722, RBC 1619) a regionální biokoridory (RBK 431, RBK 432, RBK 433, RBK 427, RBK 428, RBK 435, RBK 439). Úseky biokoridorů jsou přerušeny vloženými lokálními biocentry. RBC 1618 Hamry je biocentrem regionální hierarchické úrovně v nivě Sázavy a v lesním komplexu na svazích jejího údolí. V prostoru biocentra se nachází smíšené hospodářské lesní porosty s významným zastoupením smrku, borovice a akcesorickou příměsí listnáčů (buk). Přes nivu je veden násyp železniční trati. V jihovýchodní partii biocentra je rybniční nádrž. Vegetační doprovod řeky je tvořen převážně olšemi a vrbami. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je vhodné nadále extenzivně využívat. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. RBC 722 Volský vrch je biocentrem regionální hierarchické úrovně vymezené v prostoru souvislého lesního komplexu, tvořeného mozaikou jehličnatých (smrčiny místy s modřínem a borovicí), smíšených a listnatých porostů (bučiny, v nivách olšiny). Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. Výrazné změny druhové skladby nejsou nutné. Vhodné je udržovat porosty různověké a ponechávat výstavky. RBC 1619 Chlístov je biocentrem regionální hierarchické úrovně vymezené do okraje lesního komplexu Plestrovských lesů a do úseku sázavského údolí. Mezofilní část biocentra je složena z lesnaté a luční části. V lesních tvoří porosty mozaiku smrčin místy obnovovaných a v severní části prvku prostoupených řadou bukových kotlíků. Luční část je tvořena souvislou plochou louky pokrývající svah sázavského údolí. Hydrofilní část zahrnuje nivu Sázavy a dvou bezejmenných toků. Drobné toky doprovází olšiny, na březích Sázavy je úzký pás olšin a vrbin. Podstatná část dna sázavského údolí je využívána jako nivní louky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je vhodné nadále extenzivně využívat. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. Plochu lučních porostů ve střední části prvku nadále extenzivně využívat, vhodné je doplnit plochu o výsadby odrostků několika soliterních dřevin. RBK 427 – úsek regionálního biokoridoru prochází lesním komplexem Plestrovského lesa. Prvek je vymezen ve dně údolí bezejmenné vodoteče a v přiléhajícím svahu. Vodoteč protéká směrově upraveným korytem přimknutým k okraji nivy, dílem přirozeně meandrujícím mělkým korytem. Vodní tok místy

203


09/2014

doprovází olšiny. Na přiléhajících svazích dominují stejnověké smrkové porosty. Niva je misty v celé šířce zarostlá stromovou vegetací. Porosty v údolním svahu mají misty hospodářský charakter. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie prvku je možné osázet případně umožnit rozvoj náletových dřevin. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. RBK 428 – biokoridor je vedený údolím Rozkošského potoka. Součástí plochy biokoridoru je niva a navazující údolní svahy. Ve svazích jsou fragmety lesních porostů různého složení. Vodní tok je neupravený, doprovázený olšovým luhem, který vyplňuje nivu. V severní části je úsek regionálního biokoridoru propojující přes zemědělsky obhospodařovanou plochu lesní porosty ve svazích Rozkošského potoka s lesním komplexem kolem Volského vrchu. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je možné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. V severní části je cílem realizace regionálního biokoridoru na zemědělské půdě. Biokoridor může být řešen formou souvislé výsadby lesnických sazenic na (dříve) zemědělské půdě. Možná je i realizace částečně nesouvislých porostů (remízů prostoupených lučními porosty se solitery). Nutné je však v celé ploše prvku vyloučit intenzivní zemědělské využití. RBK 431 představuje biokoridor vymezený v údolí Sázavy. Součástí prvku je levobřežní lesnatý údolní svah a část nivy s říčním tokem. Porosty ve svazích jsou smíšené s významným podílem borovice a smrku. Niva je zemědělsky využívaná říční koryto je stabilizované s chudým vegetačním doprovodem (bohatší je v levobřežní straně tok - vrbová olšina). V porostech jsou zastoupeny jak hospodářské jehličnany (smrk borovice), tak autochtonní listnáče (javory, lípy, jasan). V údolním dně jsou nivní louky. Říční tok má napřímené koryto přimknuté k okraji nivy. Vegetační doprovod tvoří pás olšové vrbiny. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie prvku jemožné osázet autochtonními dřevinami případně umožnit rozvoj dřevin z náletů. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. Část nivních luk je možné nadále extenzivně využívat. RBK 432 představuje úsek regionálního biokoridoru umístěný v části údolí Sázavy procházející napříč urbanizovaným územím Havlíčkova Brodu podél toku. Součástí prvku je část nivy s vodním tokem, který se zhruba uprostřed své délky větví na vlastní koryto a náhon, který obtéka areál čističky splaškových vod. Podél břehů těchto vodotečí je úzký pás vegetačního doprovodu s pestrou směsí listnáčů (olše, vrby, jasany, topoly). Přiléhající niva je využívaná jako pravidelně sečený luční porost. Koryto toku je neupravené. Vegetační doprovod tvoří pestrá směs vrb, olší, topolů a jasanu. Úsek regionálního biokoridoru je rovněž vymezený podél toku Sázavy mezi zástavbou Havlíčkova Brodu. Součástí prvku je plocha vodního toku s úzkými pásy prořídlých vegetačních doprovodů nabřezích koryta, místy doplněných přilehlými plochami zeleně parkového rázu. Součástí prvku jsou též plochy vodních toků s vegetačními doprovody nivní louky a sporadicky zalesněné údolní svahy. Ve východní části jsou dále připojeny listnaté porosty podél železniční trati (mezofilní část biokoridoru). Územní plán navrhuje rámcová opatření: V prostoru prvku vytvořit souvislé lužní porosty místy členěné vlhkými loukami. Úseky toku bez vegetačního doprovodu dosadit případně umožnit rozvoj náletových dřevin. Část prvku je možné ponechat spontánnímu

204


09/2014

vývoji, vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů a jeho plochu rozšířit dosadbami do celé plochy prvku. Prvek mezi zástavbou Havlíčkova Brodu je vhodné využívat a udržovat obdobným způsobem jako doposud. V části prostoru nivy realizovat skupinové výsadby remízů lužních dřevin. Dosadit vegetační doprovod toku. Ve svazích pod Vysočany provést výsadby autochtonních dřevin. Listnaté porosty podél trati v severně od Vysočan je vhodné ponechat bez zásahů. V lesních porostech lze rovněž zvýšit podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). RBK 433 – úsek regionálního biokoridoru složený z mezofilní části situované do lesního komplexu na svahu sázavského údolí a z části hydrofilní umístněné v nivě Sázavy. Mezofilní část tvoří hospodářské lesní porosty s významným zastoupením smrku a borovice. V porostních okrajích jsou časté duby a břízy. Hydrofilní část tvoří niva Sázavy s jejím tokem a vodní nádrží. Vegetační doprovod Sázavy a břehů nádrže tvoří olše lepkavá spolu s keřovými a stromovými vrbami, ve východní části prvku je tok napřímený s chybějící doprovodnou vegetací. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie prvku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji, místy vytvořit souvislé lužní porosty členěné vlhkými loukami. Úseky toku bez vegetačního doprovodu dosadit případně umožnit rozvoj náletových dřevin. RBK 435 – úsek regionálního biokoridoru je vymezený podél toku Břevnice/Břevnického potoka a na přiléhajících lesnatých údolních svazích. Vegetační doprovod tvoří pás olšové vrbiny vyplňující zbytky nivy. Tok má přirozeně menadrující koryto. Svahy jsou zarostlé většinou jehličnatými porosty. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Plochu prvku je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. Zabránit zastavění okolních ploch. Při jižním cípu prvku jsou vhodné přírodě blízké parkové úpravy. V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie prvku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. RBK 439 – úsek regionálního biokoridoru umístěný v části údolí Úsobského potoka. Součástí prvku jsou údolní svahy s přiléhající částí nivy a vodním tokem. Příkré údolní svahy jsou zalesněné. V porostech jsou zastoupeny jak hospodářské jehličnany (smrk borovice), tak autochtonní listnáče (javory, lípy, jasan). Údolní dno je využíváno jako nivní louky, místy není využíváno a zarůstá vlhkomilnými travinobylinnými až keřovými společenstvy. Koryto toku je neupravené, přirozeně přimknuté ke konkávním okrajům nivy. Vegetační doprovod tvoří úzký pás olšové vrbiny. Východním okrajem nivy prochází náhon. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie prvku je možné nadále extenzivně využívat. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. V nivních loukách je možné realizovat skupinové a soliterní výsadby.

c) Lokální ÚSES, lokální biocentra Výchozí stav vymezení skladebných prvků ÚSES na lokální úrovni je odvozen od dispozic regionálních skladebných prvků, vymezením v platných územních plánech. Návrh lokálního ÚSES je zpřesněn a odvozen od Plánu ÚSES HB (Ageris, s.r.o. 2008). Skladebné prvky ÚSES lokální úrovně v řešeném území představují lokální biocentra a lokální biokoridory. Lokální biocentra rovněž představují skaldebné prvky vložené do sítě regionální hierarchické úrovně.

205


09/2014

LBC 01 Máslový vrch – Biocentrum je vymezeno v izolovaném lesním prvku situovaném poblíž vrcholové partie Máslového vrchu. Porosty v ploše biocentra jsou smíšené se zastoupením dubu, smrku, břízy a borovice. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. V ploše prvku ponechávat výstavky. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). LBC 02 Černý les – Biocentrum tvoří izolovaný lesní remíz situovaný mezi zemědělsky využívanými plochami, přiléhající plocha s lužním porostem a okrajová část sousedního lesního remízu. V dřevinné skladbě lesnatých částí biocentra převažují smíšené lesy tvořené dubem, javory, lípami a smrkem. V porostním okraji též s břízou. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. V ploše prvku ponechávat výstavky. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). Lužní porost je možné nadále extenzivně obhospodařovat. LBC 03 U Michlů – Biocentrum je situováno v lesním komplexu. V ploše biocentra se nachází smíšené lesní porosity s významným zastoupením smrku. Řada porostů je vytěžených a probíhá jejich obnova výsadbou, ve které je opět významně zastoupen smrk. Centrální částí prvku protéká bezejmenný pravostranný přítok potoka Žabinec. V porostech podél toku je místy významnější zastoupení olše lepkavé. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Postupně obměnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch autochtonních listnáčů a jedle. Zavést výběrný způsob hospodaření. Nivní partie biocentra možné ponechat přirozenému vývoji. LBC 04 Květnovské – biocentrum je situováno v souvislém lesním komplexu. Na ploše biocentra se nachází smíšené lesní porosty s významným zastoupením smrku. Část porostů byla smýcena a je obnovována výsadbou. V centrální a jižní části prvku se nachází několik kotlíků s bukem a javory. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Postupně obměnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch autochtonních listnáčů a jedle. Zavést výběrný způsob hospodaření. V ploše prvku ponechávat výstavky. Zvýšit podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). LBC 05 Maltajchy – Prvek tvoří lesní remízy ve svazích neckovitého údolí potoka Žabince, niva tohoto toku a přiléhající části niv několika jeho drobných bezejmenných přítoků. Remízy mají charakter menších hospodářských lesů s významným zastoupením smrku s místy vtroušenými listnáči (dub, javory, břízy). Ve dně údolí jsou pravidelně kosené nivní louky. Tok Žabince je misty směrově upravený, bez výraznějšího meandrování, přimknutý k okraji nivy. Vegetační doprovod tvoří olšová vrbina. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Postupně obměnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch autochtonních listnáčů a jedle. Zavést výběrný způsob hospodaření. Nivní partie biocentra možné ponechat přirozenému vývoji. LBC 06 U Petrkovských lázní – Biocentrum je vymezeno v nivě potoka Žabinec a ve svazích jeho údolí. Žabinec má v prostoru biocentra převážně přirozeně meandrující koryto doprovázené vlhkými travinobylinnými porosty a mokřady. Místy se podél toku nachází ostrůvky olšin a olšových vrbin. V severní části prvku jena Žabinci vybudována rybniční nádrž (Petrkovský rybník), při jejímž chobotu jsou bohatá litorální společenstva s rákosinami. Ve svazích údolí jsou drobné remízy s různým zastoupením listnáčů a smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření:

206


09/2014

Nivní partie biocentra možné ponechat přirozenému vývoji. V porostech s převahou smrku postupně obměnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch autochtonních listnáčů a jedle. Zavést výběrný způsob hospodaření. LBC 07 U Milichovských – Prvek tvoří lesní remíz, úsek nivy a drobné prameniště. Severovýchodní část lesního remízu tvoří smíšené porosty složené ze smrků, topolů, dubu a bříz. V jihovýchodní části remízu zarůstá přehoustlá smrková monokultura. Nivu a navazující úseky svahů mimo lesní remíz a prameniště tvoří vlhké až vysychavé louky. Prostor prameniště zarůstá olšová vrbina, v jejímž centru se nachází drobná vodní plocha. Nivou protéká drobný bezejmenný levostranný přítok Šlapanky, který je v prostoru biocentra výrazně směrově upravený (napřímený) s úzkým pásem vegetačního doprovodu olší a vrb. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Postupně obměnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch autochtonních listnáčů a jedle. Zavést výběrný způsob hospodaření. Nivní partie biocentra možné ponechat přirozenému vývoji, vhodné je extenzivní využití luk. LBC 08 Uhelný vrch – Biocentrum je vymezeno v části menšího lesního celku. V ploše biocentra se nachází hospodářské lesní porosty, z velké části smýcené a obnovované. Starší porosty jsou převážně smrkové, v mladších porostech jsou kotlíky s bukem a v mladé obnově je vedle smrku také významně zastoupen javor. Rozhraní lesa a zemědělských ploch doprovází ekoton s bohatým zastoupením listnáčů (duby, javory, lípa). Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. V ploše prvku ponechávat výstavky. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). LBC 09 Pod Culkovými – biocentrum je situováno v údolí potoka Žabinec. Jeho součástí jsou lesnaté údolní svahy a niva toku. Lesní porosty mají hospodářský charakter s významným zastoupením smrku a pravidelnou příměsí listnáčů, především javorů, v porostních okrajích s duby a břízou, v podsvahových deluviích s jasany a vtroušeným jilmem. Dno údolí je z menší části využíváno jako pravidelná kosená nivní louka. Vodní tok má přirozeně meandrující koryto s bohatým vegetačním doprovodem tvořeným olšovou vrbinou. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je vhodné nadále extenzivně využívat. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 10 Smrkové – Biocentrum je navrženo v části menšího lesního celku při okraji údolí potoka Žabinec. Lesní porosty mají hospodářský charakter s významným zastoupením smrku (smrkových monokultur) ve vzrostlých výsadbách i v mladé obnově. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Postupně obměnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch autochtonních listnáčů a jedle. Po obměně druhové skladby obhospodařovat výběrným hospodářským způsobem. LBC 11 U Vítků – Biocentrum tvoří lesní prvek ve svahu neckovitého údolí bezejmenného levostranného přítoku Žabince a krátký úsek přiléhající nivy. Lesní prvek je tvořen převážně listnatými porosty dubu, břízy a javorů, v podsvahovém deluviu při okraji nivy i s jasanem a olší. Vodní tok je směrově upravený, přimknutý k okraji nivy. V prostoru údolního dna jsou pravidelně kosené nivní louky a menší remíz olšové vrbiny. Územní plán navrhuje rámcová opatření:

207


09/2014

Prvek je možné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. Umožnit rozvolnění kinety toku a její přirozené meandrování v prostoru nivy. LBC 12 Cikánek – Biocentrum je umístěno do okrajové části lesního celku Ostruží. Porosty v ploše biocentra mají hospodářský charakter s významným podílem smrku a vtroušeným dubem a bukem. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBC 13 Nad lihovarem – biocentrum je vymezeno při soutoku Stříbrného potoka a jeho pravostranného bezejmenného přítoku. Hydrofilní částí prvku jsou části niv obou vodotečí a navazující lesnatý svah. Nivy jsou nevyužívané, různě zarůstané travinnobylinnými až keřovými formacemi. Koryta toků doprovází stromové vrby a olše lepkavé. Mezofilní část je tvořena mozaikou smíšených lesů s významným podílem smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. V ploše prvku ponechávat výstavky. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). Nivní partie biocentra ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 14 Doubí – Biocentrum je navrženo v izolovaném lesním prvku. Porosty jsou převážně listnaté s významným podílem dubu a javoru. V centrální části prvku je prameniště drobné vodoteče a menší vodní plocha. (Podstatná část plochy biocentra má mezofilní charakter.) Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 15 Vlkovsko – biocentrum se nachází v místě křížení dvou mezofilních větví. Je situováno v lesním komplexu na temeni výraznějšího hřbetu (rekreační oblast). Porosty jsou převážně bukové s pravidelnou příměsí smrku. V prosvětlenějších částech podél lesních cest jsou časté duby letní, místy také alejové výsadby lip. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. V ploše prvku ponechávat výstavky. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). LBC 16 Jircháře – Prvek je situován ve svahu údolí Cihlářského potoka nad Cihlářským rybníkem v prostoru izolovaného lesního prvku vymezeného nivou toku, záhrádkovou lokalitou a obytnou zástavbou. Porosty lesního prvku jsou smíšené lesní porosty s významnou účastí javorů, jasanu, lip a smrku. Při okraji nivy prochází silnice doprovázená jírovcovým stromořadím. V nivě podél rybníku jsou pravidelně sečené trávníky s několika solitery. Podél břehové linie se spontánně rozrůstají keřové vrby. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. V ploše prvku ponechávat výstavky. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). Podél břehů rybníka vysadit vegetační doprovod. Alespoň na několika místech vytvořit menší plochy s litorály. LBC 17 Budoucnost – Biocentrum je vymezeno v ploše městského parku Budoucnost. Prvek je vymezen v nivě Cihlářského potoka a v lesnatém svahu jeho údolí. Jeho plocha je protkána bohatou sítí cest. Lesní porosty ve svazích mají různý charakter. Zastoupeny jsou rozvolněné partie přírodně - parkového rázu i relativně přírodě blízké porosty (severní partie plochy). Ze stromových druhů dřevin jsou zastoupeny porosty buku, i smíšené porosty s účastí lip, habru a břízy. Niva je z velké části zatopena rybníkem Hastrman. Jeho břehy jsou z větší části opevněné, bez litorálu.

208


09/2014

Územní plán navrhuje rámcová opatření: Biocentrum je vhodné využívat obdobným způsobem jako doposud. Vhodné je ponechávat v porostech mrtvou kmenovinu. Zabránit zastavování a rozšiřování zpevněných povrchů. LBC 18 Na spálené stráni – Biocentrum je navrženo v poměrně prudkých a relativně dlouhých svazích údolí Rozkošského potoka. V lesních porostech dominuje smrk, v porostních okrajích je významný podíl autochtonních listnáčů. V podsvahových deluviích a ve střední části prvku, kterou protéká občasná vodoteč, jsou významněji zastoupeny jasany a javory. V horní partii údolního svahu je akcesoricky zastoupen buk. V severozápadní partii prvku jsou dřevinné porosty silně rozvolněné, místy keřovité. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBC 19 Ve žlabu – Biocentrum umístněné v údolí bezejmenného pravostranného přítoku Břevnice/Břevnického potoka na křížení mezofilní a hydrofilní větve místního ÚSES. Hydrofilní partie biocentra zaujímá část údolního dna využívaného jako nivní louka, krátký úsek toku s přirozeným korytem a vegetačním doprovodem olšové jaseniny. Mezofilní část zaujímá polohy na obou stranách údolí. Zastoupené lesní porosty jsou většinou hospodářského rázu s významným podílem jehličňanů a pravidelnou příměsí listnatých dřevin (dub, javory, jasan). Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. V nivních loukách je vhodné zachovat extenzivní způsob využívání. LBC 20 Obora – Biocentrum je vymezeno v údolí Rozkošského potoka, v jeho nivě a navazujících lesnatých svazích. Lesní porosty jsou různověké, smíšené s převahou listnáčů - lip, javorů a bříz, pravidelnou příměs tvoří smrk a borovice. Dno údolí je z části využíváno jako nivní louky, z části je zarostlé olšinou. Vodní tok je meandrický s bohatým vegetačním doprovodem olšové vrbiny. (Ve starém lomu v centrální části prvku je pietní místo.) Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Zachovat stávající extenzivní způsob využití nivních luk. Koryto toku a jeho vegetační doprovod ponechat přirozenému vývoji. LBC 21 Proseč – biocentrum umístěné v údolí Rouštánského potoka na křížení mezofilních a hydrofilní větví místního ÚSES. Hydrofilní partie biocentra zaujímá část údolního dna využívaného jako nivní louky. Vodní tok má napřímené melioračhní koryto s chudým vegetačním doprovodem. Mezofilní část zaujímá polohu na levobřežní strani údolí. Zastoupené lesní porosty jsou většinou hospodářského rázu s významným podílem jehličnanů a občasnou příměsí listnatých dřevin či jejich kotlíků (dub, javory, jasan). Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). Zavést výběrný způsob hospodaření. V ploše prvku ponechávat výstavky. Zachovat stávající extenzivní způsob využití nivních luk. Umožnit přirozený vývoj koryta a vegetačního doprovodu (možné vysadit).

209


09/2014

LBC 22 Ronovecký les – Biocentrum je umístněné do okrajové části lesního komplexu Ronovecký les. Lesní porosty mají hospodářský charakter s významným podílem smrkových monokultur. Porosty v jihovýchodní partii prvku jsou obnovovány. V centrální části prvku se nachází kotlík zalesněný bukem. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBC 23 Pod Veselicí – Biocentrum je navrženo v okrajové části údolí Sázavy. Hydrofilní část biocentra tvoří nivní louky, mrtvé rameno Sázavy a krátký úsek toku Sázavy (boční rameno) s vegetačním doprovodem (vrbová olšina). Mezofilní část biocentra zaujímá lesnatý levobřežní svah sázavského údolí. Porosty mají přirozený charakter a jsou tvořeny převážně místními listnáči (dub, javory, jasan). Mrtvé rameno je registrováno jako evidovaná lokalita Ďáblík. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Mezofilní části biocentra je možné ponechat spontánnímu vývoji. Mrtvé rameno a vegetaci na jeho březích je také vhodné ponechat bez zásahů. Nivní louky je vhodní nadále extenzivně obhospodařovat. Do jejich plochy je vhodné umístnit několik soliterních dřevin (dub, jasan, vrba). LBC 24 Šprunk – Na ploše prvku převažují hospodářské lesní porosty s významnou účastí smrku. Místy jsou smrkové porosty obnovovány a objevují se v nich kotlíky listnáčů, převážně buku. Centrální částí prvku protéká drobný pravostranný přítok Šlapanky, podél kterého se uplatňují olše lepkavé, dále od toku jsou vtroušeny javory a jasany. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Postupně obměnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch autochtonních listnáčů a jedle. V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Drobný tok je vhodné ponechat bez zásahů. LBC 25 Pod Skřivánčím vrchem – Prvek je vymezen v nivě bezejmenného levostranného přítoku Šlapanky, Vodní tok je neupravený s přirozeným vývojem. Niva je nevyužívaná, zarostlá především olšovým porostem. Ve světlejších částech se vtroušeně uplatňují vrby. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je možné ponechat spontánnímu vývoji. LBC 26 Na dlouhých – Biocentrum je situováno v závěru údolí při pramenné části Rozkošského potoka. Vodní tok je neupravený, málo vodný, s přirozeným vývojem koryta. Vegetační doprovod je tvořen především olší lepkavou a smrkem. Místy se uplatňují také topoly. Na údolních svazích jsou smíšené hospodářské lesní porosty, místy s významným zastoupením buku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. V obnově smýcených porostů využít autochtonních dřevin. V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je vhodné ponechat spontánnímu vývoji. LBC 27 Na šafářkách – Biocentrum je vymezené v nivě Sázavy po obou stranách jejího koryta. Vodní tok je směrově upravený. Břehy jsou stabilní s bohatým vegetačním doprovodem. Z dřevin se významně uplatňují především olše lepkavá a stromové a keřové vrby. (Na krátkém úseku úseku koryta v jižní části prvku je stromová vegetace pod elektrickým vedením pravidelně odstraňována.) Východní část prvku je vymezena na pravidelně kosené nivní louce. V severní části prvku je zaústění bezejmenného levostranného přítoku Sázavy.

210


09/2014

Územní plán navrhuje rámcová opatření: Vegetační doprovod říčního toku je vhodné ponechat spontánnímu vývoji. V ploše nivní louky je možné realizovat drobný mokřad, případně část plochy osadit lužními dřevinami a část nadále extenzivně využívat jako nivní louky. LBC 28 U Břevnice – Biocentrum je vymezeno v nivě Břevnice a přiléhajících svazích údolí. Vodní tok je neupravený s přirozeným vývojem. Vegetační doprovod tvoří olše lepkavá. Přiléhající niva je v severní části kosena, zbývající část je ponechána ladem a postupně zarostá náletem olší a vrb. Mezofilní část biocentra tvoří smíšený hospodářský les s významným zastoupením smrku a borovice. Vtroušeně jsou zastoupeny duby a javory. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Nivní část biocentra je vhodné ponechat bez zásahů zarůst přirozeným náletem dřevin. V mezofilní části je vhodné zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). Obhospodařovat výběrným způsobem. LBC 29 Pod Pohledskými Dvořáky – Biocentrum umístěné v údolí Břevnického potoka. Hydrofilní partie biocentra zaujímá nivu Břevnice, která je v celé šířce zarostlá olšinou. Koryto toku je přirozené bohatě mendrující. V prostoru biocentra do Břevnice vtéká její pravostranný bezejmenný přítok a níže po toku se od hlavního toku odděluje náhon. Mezofilní část biocentra zaujímá polohu na levobřežní straně údolí. Zastoupené lesní porosty jsou většinou hospodářského rázu s významným podílem jehličnanů a občasnou příměsí listnatých dřevin (dub, javory, jasan). Územní plán navrhuje rámcová opatření: Hydrofilní část biocentra ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. V mezofilní části zvýšit podíl autochtonních listnáčů. LBC 30 Šlapanka – Biocentrum je umístěno v nivě Šlapanky. Součástí jeho plochy je rozsáhlá olšina, kterou brochází přirozeně mendrující koryto s tokem Šlapanky. Do plochy biocentra zasahuje několik chráněných území: Natura 2000 Šlapanka a Zlatý potok, registrovaný VKP Herlify - Mírovka a přírodní památka Šlapanka. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Území je vhodné ponechat bez zásahů. Případně respektovat plány péče ZCHÚ. LBC 31 Baštínov – Biocentrum je umístěné v nivě Šlapanky. V jeho ploše se nachází bohatě meandrující úsek toku doprovázený olšovou vrbinou. V prostoru biocentra se ústí do toku Šlapanky dva její drobné levostranné přítoky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 32 Pod Kravínem – Vložené lokální biocentrum umístěné v údolí Šlapanky v místě křížení mezofilní a hydrofilní větve místního ÚSES. Niva v prostoru biocentra je nevyužívaná. Zastoupené porosty mají charakter travinobylinných až keřových formací. Přirozeně se vyvíjející koryto je doprovázeno olšovou vrbinou. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 33 U Kostelíku – Biocentrum je umístěné v údolí potoka Žabince. Součástí prvku jsou údolní svahy a niva s vodním tokem. Údolní svahy jsou zalesněné smíšenými lesními porosty. Údolní dno je z části

211


09/2014

využívané jako nivní louka. Koryto vodního toku je neupravené, doprovázené pásem olšové vrbiny. Okrajem nivy prochází náhon. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je vhodné nadále extenzivně využívat. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 34 Prachárna – Biocentrum je vymezeno v nivě Cihlářského potoka pod rybníkem Hajdovec. Součástí biocentra je vodní tok, jehož severní úsek je přirozený doprovázený bohatým vegetačním doprovodem olše lepkavé, přecházející v podsvahovém deluviu v jasanovou javořinu. Jižní úsek toku má napřímené koryto se sporadickým vegetačním doprovodem. Podstatná část plochy biocentra je obhospodařována jako nivní louky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je možné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. Umožnit rozvolnění kinety toku a její přirozené meandrování v prostoru nivy. Nivní louky je vhodné nadále extenzivně obhospodařovat. LBC 35 Pod Štičím rybníkem – Biocentrum je navrženo v prostoru nivy nad Zádušním rybníkem. Jižní část prvku je zarostlá starým extenzivním sadem a přiléhá k rekreačním objektům. Centrální část tvoří olšová vrbina s bohatým podrostem a přirozeně meandrujícím tokem. Severní část nivy je bez dřevinné vegetace (pravděpodobně jde o polohu bývalé rybniční nádrže). Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je možné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 36 Mendlova ves – Biocentrum je umístěné poblíž pramenné oblasti Stříbrného potoka. Do plochy prvku je zahrnut úsek nivy Stříbrného potoka, přiléhající louky a dva izolované remízy. V porostech remízů je dominantní dřevinou smrk, v porostních okrajích s vtroušenými listnáči. Na vodním toku je drobná vodní nádrž s prořídlým vegetačním doprovodem. Trasa vodního toku je upravená. Podél koryta je nesouvislý vegetační doprovod (vrbina). Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je možné nadále extenzivně využívat. Vhodné jsou výsadby soliterů či menších remízů. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 37 Rouštánský potok – Biocentrum je vymezeno v mělkém dně Rouštánského potoka. Podstatnou část plochy zaujímají louky. Střední částí plochy prochází neupravené mendrující koryto Rouštánského potoka s úzkým pásem vegetačního doprovodu (břízy, olše, vrby). V severní části plochy jsou drobné mokřady a rákosiny. Ve vegetačním doprovodu jsou více zastoupeny vrby. (V jihozápadní části plochy je pravděpodobně stará zavezená skládka inertního odpadu). Územní plán navrhuje rámcová opatření: V severozápadní části prvku je nadále vhodné extenzivně obhospodařovat luční porosty. Koryto toku a jeho vegetační doprovod je vhodné ponechat přirozenému vývoji. V jihovýchodní části prvku umožnit rozvoj. LBC 38 Hluboký rybník – Biocentrum je vymezeno ve dně údolí Rozkošského potoka v litorálech a přiléhající olšové vrbině při chobotu Hlubokého rybníka. Litorální společenstva mají charakter rákosin s mozaikou vystupujících ostrůvků. Litorální společenstva plynule přechází v bohatou olšovou vrbinu doprovázející přirozeně meandrující tok.

212


09/2014

Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je možné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 39 Žabinec – Biocentrum je situováno v nivě potoka Žabinec pod hrází stejnojmenného rybníka. Porosty v prostoru biocentra mají charakter přirozených mokřadních olšin. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je možné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. (Zabránit rozvoji skládek vegetačního odpadu z blízkých zahrádkových lokalit). LBC 40 Teclův kopec – Biocentrum je navrženo v lesnatém západně orientovaném svahu Teclova kopce. Porosty v prostoru biocentra mají hospodářský charakter s významným podílem smrku a místy vtroušenými břízami. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBC 41 Březinka – Biocentrum je navrženo v nivě a přiléhajících údolních svazích bezejmenného levostranného (drobného) přítoku Sázavy. Porosty ve svazích jsou převážně smrkové s vtroušenými listnáči. Podél toku jsou fragmenty olšové vrbiny. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin. Nivní partie prvku je možné ponechat spontánnímu vývoji. LBC 42 Mezi cestami – Biocentrum je vymezené v sázavském údolí v místě zaústění bezejmenného levostranného přítoku Sázavy. Součástí hydrofilní části biocentra je krátký úsek toku Sázavy a její bezejmenný přítok s navazující nivou. Niva je z větší části nevyužívaná, převažují v ní olše a jejich přechody v jasanové olšiny. Mezofilní části biocentra zaujímají většinou lesnaté údolní svahy. Porosty jsou z větší části hospodářsky využívané s významným podílem smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Nivní partie biocentra je možné ponechat bez zásahů, v lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). LBC 43 Pod Skalicí – Biocentrum je vymezeno v okolí ústí Úsobského potoka do řeky Sázavy v místě napojení regionálního biokoridoru RBK RK 439 vedeného údolím Úsobského potoka na Sázavský regionální biokoridor RBK RK 431. Údolní dna jsou využívána jako nivní louky. Koryto Sázavy má přirozený tvar s úzkým pásem vegetačního doprovodu. Koryto Úsobského potoka je také přirozeného tvaru doprovázené pásem olšové vrbiny. Údolní svahy jsou zalesněné hospodářskými jehličnany s místy vtroušenými listnáči. V západní části prvku jsou dvě plochy s lučními porosty. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je vhodné nadále extenzivně využívat. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 44 Pod Ovčáky – Biocentrum umístněné v nivě Sázavy při vtoku Rozkošského potoka. Vegetační doprovod Sázavy tvoří úzký pás olšové vrbiny. V okolí vtoku Rozkošského potoka je nevyužívané území

213


09/2014

zarůstající menšími ostrůvky olšin a olšových vrbin. Část plochy je bez stromové vegetace zarůstána travinobylinnými a keřovými formacemi. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je možné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. (Zabránit vzniku černých skládek). LBC 45 Na losích – Biocentrum v nivě Sázavy při okraji zastavěného území Havlíčkova Brodu. Součástí plochy prvku je koryto Sázavy s úzkým pásem vegetačního doprovodu a přiléhající nevyužívaná plocha. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Vegetační doprovod toku je možné ponechat bez zásahu. Zbývající část plochy osázet. Menší část plochy může sloužit měkké rekreaci. LBC 46 Kalinovo nábřeží – Biocentrum v nivě Sázavy mezi zástavbou Havlíčkova Brodu u vtoku potoka Žabince. Součástí plochy biocentra jsou úseky toků Sázavy a Žabince s upravenými břehy. Sázava je zde bez souvislého vegetačního doprovodu, zatímco podél Žabince se nachází pestrá směs dřevin. Součástí biocentra jsou dále přiléhající parkově upravené plochy. V severní části prvku je to kolbiště před pozůstatkem městské hradby a v jižní části prvku zatravněná nevyužívaná plocha. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Vytvořit souvislý vegetační doprovod toku. V části volných ploch možné výsadby dřevin. Zabránit zastavění či rozšiřovanání zpevněných ploch. LBC 47 Pod Žižkovem – Biocentrum umístěné v nivě Sázavy při okraji zastavěného území Havlíčkova Brodu. V ploše biocentra se nachází jak parkově upravené plochy, tak i nevyužitá území spontánně zarůstající, různého složení (východní část biocentra při vtoku bezejmenné vodoteče). Sázava má různě vyvinutý vegetační doprovod, kvalitnější ve východní části biocenra. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Nevyužívané partie území je vhodné nadále ponechat spontánnímu vývoji. Parkovou část biocentra využívat obdobným způsobem jako doposud. Zabránit rozšiřování zpevněných ploch. Možná je realizace drobných ploch mokřadů či průsakových tůněk. LBC 48 Pod Vysočany – Biocentrum je vymezeno v údolí Sázavy, kde zaujímá část její nivy a levobřežní údolní svah. Sázava má silně prořídlý vegetační doprovod, místy stromová vegetace zcela chybí. Část nivy v prostoru biocentra je různě intenzivně využívána (přechodné skladovací plochy). Údolní svahy jsou lesnaté, v západní části s významným podílem listnáčů a ve východní s převahou smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V nivních partiích zabránit rozšiřování zpevněných ploch a umožnit rozvoj náletových dřevin. LBC 49 Stříbrný dvůr – Biocentrum je vymezeno v nivě Sázavy. Vodní tok je pravděpodobně směrově upraven. Vegetační doprovod toku tvoří souvislý pás olšové vrbiny. Jihovýchodní část biocentra je bez dřevinné vegetace (pravděpodobně jde o nevyužívanou nivní louku). Severozápadní částí biocentra prochází železniční trať s náspy zarostlými listnatými dřevinami (duby, lípy, javory). V severním cípu biocentra se nachází drobná olšová vrbina. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Dřevinné porosty podél břehů Sázavy a ve svazích železničních náspů a zářezů je možné ponechat spontánnímu vývoji. Zabránit šíření invazivních dřevin. V prostoru nivních luk realizovat skupinové a soliterní výsadby dřevin. Možná je i realizace zvodnělých depresí a tůní.

214


09/2014

LBC 50 V hamřích – Biocentrum je vymezeno v údolí Sázavy. Vodní tok doprovází různě souvislý pás olšové vrbiny. V centrální části biocentra je odlesněný prostor s vodní plochou. Svahy v jižní okrajové části prvku jsou zalesněné smíšenými listnatými porosty. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). Nivní partie biocentra je vhodné nadále extenzivně využívat. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 51 Zálesí – Biocentrum je umístěné v nivě Sázavy při vtoku Rouštánského potoka. Součástí biocentra je tok Sázavy s místy prořídlým vegetačním doprovodem, nivní louky a drobná vrbová olšina v jižní části prvku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Plochu biocentra je možné ponechat bez speciálních zásahů. Nivní louky je možné nadále extenzivně obhospodařovat. LBC 52 U mlýna – Vložené lokální biocentrum umístěné v údolí Úsobského potoka. Součástí prvku je krátký svah údolí a niva s vodním tokem. Údolní svah je zalesněný smíšenými porosty s pravidelnou účastí smrku, javorů a dubu. Údolní dno je využívané jako nivní louka. Koryto vodního toku je přirozené, meandrující střední částí nivy, doprovázené pásem olšové vrbiny. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Plochu biocentra je možné ponechat bez zásahů spontánnímu vývoji. Nivní louky je možné nadále extenzivně obhospodařovat. LBC 53 Olšové – Vložené lokální biocentrum umístěné v údolí Úsobského potoka. Součástí prvku jsou údolní svahy a niva s vodním tokem. Údolní svahy jsou zalesněné smíšenými porosty s významným podílem smrku. Údolní dno je využívané jako nivní louka. Koryto vodního toku je neupravené doprovázené pásem olšové vrbiny. Podél pravobřežního okraje nivy je veden náhon. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Koryto toku a jeho vegetační doprovod je vhodné ponechat bez zásahů. Nivní louky je možné nadále extenzivně obhospodařovat. V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBC 54 Vrbové – Vložené lokální biocentrum umístěné v údolí Úsobského potoka. Součástí prvku jsou údolní svahy a niva s vodním tokem. Údolní svahy jsou zalesněné hospodářskými porosty s významným podílem smrku. Údolní dno je využívané jako nivní louka. Koryto vodního toku je neupravené, doprovázené pásem olšové vrbiny. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je vhodné nadále extenzivně využívat. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBC 55 Pokuta – Biocentrum je umístěno v údolích při okrajové části lesního komplexu Plestrovský les. Hydrofilní část biocentra zaujímá nivy dvou drobných bezejmenných vodotečí při jejich soutoku. Dno údolí protékané západnějším tokem je využívané jako nivní louka. Protéká jím občasná vodoteč ve směrově upraveném korytě. Dno údolí protékané východnějším tokem je zarostlé mladými smíšenými porosty s významným zastoupením smrku a olší, v prosvětlenějších částech také s příměsí topolů, vrb a olší. Koryto

215


09/2014

toku je přirozené mělké a bohatě menadrující. Lesní porosty ve svazích mají hospodářský charakter s významným zastoupením smrku. Do plochy biocentra bylo zahrnuto několik kotlíků zalesněných lípami, dubem zimním a bukem (místy i dubem červeným). Územní plán navrhuje rámcová opatření: Nivní partie biocentra je vhodné nadále extenzivně využívat. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBC 57 Červený důl – Biocentrum je navrženo v údolí Rozkošského potoka. Součástí biocentra je niva vyplněná olšovou vrbinou navazující na neupravené koryto Rozkošského potoka. Lesní porosty v údolních svazích mají různé složení. V jižní části prvku převažuje podíl smrkových porostů, zatímco v severní části jsou porosty smíšené až listnaté. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBC 58 Novotného dvůr – Biocentrum je umístěno v nivě Stříbrného potoka. Součástí plochy prvku je soustava dvou rybníků a části nivy navazující na tyto vodní plochy. Vegetační doprovod rybníků je tvořen vrbovými a olšovými porosty, místy i s litorálními společenstvy. Biocentrum vymezeno v pozemkové úpravě. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Jižní část prvku ponechat spontánnímu vývoji. V centrální části realizovat souvislý porost lužních dřevin. Doprovodnou vegetaci na březích rybníků je možné udržovat obdobným způsobem jako doposud. LBC 59 Jízdní vrch – Biocentrum je vymezeno v izolovaném lesním prvku. Porosty v prostoru severní části biocentra jsou listnaté tvořené duby, javory a břízami. Jižní partie prvku mají charakter hospodářských lesů s významným podílem smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBC 60 Klanečná – Vložené lokální biocentrum umístěné v údolí Úsobského potoka. Součástí prvku jsou údolní svahy a niva s vodním tokem. Příkré údolní svahy jsou zalesněné smíšenými porosty s pravidelnou účastí smrku, javorů a dubu. Údolní dno je využívané jako nivní louka. Koryto vodního toku je na několika místech opevněné starou kamennou pokládkou. Břehy doprovází pás olšové vrbiny. Část nivy v severní Části prvku je zavezená výsypkou ze starého lomu v přilehlém svahu údolí. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření. Zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Hydrofilní část ponechat spontánnímu vývoji. Louku v centrální části prvku je možné nadále extenzivně obhospodařovat. LBC 61 Pod humny – Biocentrum je situováno v nivě Cihlářského potoka a v navazujících lesnatých svazích. Lesní porosty jsou většinou hospodářské s příměsí listnáčů. Údolní dno je využíváno jako nivní louky.

216


09/2014

Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zavést výběrný způsob hospodaření, zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Nivní partie biocentra je možné nadále extenzivně využívat. Vegetační doprovod toku ponechat bez zásahů přirozenému vývoji.

d) Lokální ÚSES, lokální biokoridory LBK 01 – V řešeném území je zastoupen krátký úsek biokoridoru, který je zde veden okrajovou částí hospodářského lesního porostu a přes nivu bezejmenného přítoku Květnovského potoka. Dále směřuje lesním komplexem ve východním směru, kde se napojuje na mezofilní větev vymezovanou na území obce Šlapanov. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBK 02 – Krátký úsek biokoridoru směřující jižním směrem do k.ú. Smilov u Štoků, kde vstupuje do rozsáhlého lesního komplexu zaujímajícího polohy v okolí vrchu Vysočina. V řešeném území je biokoridor veden okrajovou částí remízu přes smíšené porosty s významným podílem smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBK 03 – Biokoridror je veden přes remízy, navazující zemědělsky využívané pozemky a okrajovou částí souvislejšího lesního celku. Porosty v trase prvku mají různý charakter s převahou listnatých dřevin. V okrajové části souvislejšího lesního komplexu jsou hospodářské smrkové porosty v lesním okraji s významným podílem listnáčů, především dubu. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Úseky prvku v izolovaných remízech je možné ponechat bez zásahů. V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 04 – Biokoridor je veden lesními prvky a krátkými zemědělsky obhospodařovanými (lučními) úseky. Lesní porosty v trase prvku jsou hospodářské s významným podílem smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBK 05 – Biokoridor propojuje souvislý lesní celek situovaný při jihozápadní hranici řešeného území s lesním celkem při obci Suchá. Trasa biokoridoru je vedena okrajovou částí lesního celku, dále je přes zemědělsky využívané pozemky a izolovaný remíz vedena k sousedícímu lesnímu celku u obce Suchá. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk).

217


09/2014

LBK 06 – Biokoridor propojuje souvislý lesní celek ležící při hranici řešeného území s obcí Okrouhlička s menším izolovaným lesním prvkem na pomezí Okrouhličky a Květnova. Severní úsek prvku je veden lesním celkem přes hospodářské porosty s významným podílem smrku. Jižní část trasy prochází přes zemědělsky využívané pozemky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 07 – V řešeném území je zastoupen krátký úsek biokoridoru, který je v řešeném území veden listnatými porosty menšího remízu a přes navazující zemědělsky obhospodařované pozemky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 08 – Biokoridor propojuje lesní celek při hranici Suché a Okrouhličky s lesnatými svahy v údolí potoka Žabince. Východní úsek biokoridoru prochází lesním celkem přes různé, z větší části hospodářské porosty. Západní úsek biokoridoru je veden přes zemědělsky využívané pozemky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 09 – Biokoridor napojuje lesní celek na pomezí Suché a Květnova přes izolované lesní remízy na lesní prvky ve svazích údolí potoka Žabince. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). Úseky biokoridoru vedené přes stávající remízy je možné ponechat bez zásahů. LBK 10 – Biokoridor propojuje menší lesní prvek situovaný u samoty Melichov s lesním prvkem situovaným jihovýchodně od osady Mendlova Ves. Celá trasa biokoridoru je vedena přes zemědělsky využívané pozemky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 11 – Biokoridor napojuje izolované lesní prvky na lesní komplex zaujímající severní partii obce Vysoká. Porosty v izolovaných lesních prvcích mají převážně hospodářský charakter s významným podílem smrku. Lesní komplex má lesy smíšené s podílem smrku dubu, buku a javorů. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané plochy realizovat výsadby biokoridorů z autochtonních dřevin (biokoridory mohou mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V trase prvku ponechávat výstavky.

218


09/2014

LBK 12 – Biokoridor propojue lesní prvek ležící na svazích Uhelného vrchu s lesním prvkem při samotě U Zedníčků a s lesním prvkem při samotě Milichov. Většina úseků trasy prvku je vedena přes zemědělsky využívané plochy. Lesní porosty v úseku vymezeném v okrajové části lesního prvku jsou hospodářského charakteru s významným podílem jehličnanů. V okrajové části s pravidelnou příměsí dubu, břízy a javoru. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané plochy realizovat výsadby biokoridorů z autochtonních dřevin (biokoridory mohou mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V trase prvku ponechávat výstavky. LBK 13 – Biokoridor propojuje menší segmenty lesa s lesními prvky ve svazích údolí potoka Žabince. Biokoridor je veden převážně přes zemědělsky obhospodařované pozemky a z části protíná izolovaný lesní porost u osady Ovčín. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané plochy realizovat výsadby biokoridorů z autochtonních dřevin (biokoridory mohou mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V trase prvku ponechávat výstavky. LBK 14 – Biokoridor je součástí mezofilní větve vedené v lesnatých svazích potoka Žabince. Centrální část prvku je vedena přes zemědělsky využívané plochy. Okrajové části prochází zalesněnými údolními svahy. Porosty ve svazích mají různý charakter. Zastoupeny jsou jak hospodářské porosty s významným podílem smrku, tak i smíšené, spíše listnaté porosty. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané plochy realizovat výsadby biokoridorů z autochtonních dřevin (biokoridory mohou mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V trase prvku ponechávat výstavky. LBK 15 – Biokoridor je součástí mezofilní větve vedené v lesnatých svazích potoka Žabince a jeho bezejmenného přítoku. Krátké úseky v jižní a severní části prvku prochází přes zemědělsky obhospodařované plochy. Zbývající úseky jsou vedeny v zalesněných údolních svazích. Lesní porosty mají různý charakter. Jižní okrajová část biokoridoru prochází okrajovou částí rozsáhlejšího porostu smrkové monokultury. Zbývající porosty v trase prvku jsou smíšené až listnaté s účastí dubu, buku, javorů a smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané plochy realizovat výsadby biokoridorů z autochtonních dřevin (biokoridory mohou mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V trase prvku ponechávat výstavky. LBK 16 – Biokoridor napojuje izolovaný lesní prvek na souvislý lesní celek situovaný při hranici obce Pohled a řešeného území. Biokoridor je z podstatné části své trasy veden okrajovou partiií souvislého lesního komplexu přes hospodářské porosty smrkových kultur. (V centru lesního komplexu se nachází lesní školka.) Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. V severní partii prvku realizovat výsadbu biokoridoru.

219


09/2014

LBK 17 – Biokoridor je veden v lesnatých svazích údolí Šlapanky. Na porostní skladbě se pravidelně účastní smrky, borovice, duby a javory. Ve své střední části překonává biokoridor tok Šlapanky, pak přechází z pravobřežní strany údolí na stranu levobřežní. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. V severozápadní partii prvku realizovat výsadbu biokoridoru. LBK 18 – Biokoridor propojuje izolované lesní prvky vázané na údolí Stříbrného potoka s lesnatými svahy údolí potoka Žabince. Podstatná část trasy prvku je vedena přes zemědělsky obhospodařované pozemky. Ve střední části protíná trasa biokoridoru dva izolované remízy a východní okrajová část trasy sleduje lesnatý svah údolí Stříbrného potoka. Izolované lesní remízy (kázky) tvoří smíšené porosty s účastí modřínu smrku a bříz. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). Úseky biokoridoru vedené přes stávající remízy je možné ponechat bez zásahů. LBK 19 – Biokoridor je součástí větve vedené ve svazích Petrkovského potoka. Biokoridor je veden lesními porosty ve svazích Petrkovského potoka a potoka Žabince. Severní část prvku prochází hospodářskými porosty s významným podílem smrčin. Střední část je vedena listnatým remízem a přechází na pravobřežní stranu údolí Petrkovského potoka. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Ve střední části prvku, který překonává nivu Petrkovského potoka provést výsadbu biokoridoru. LBK 20 – Biokoridor propojuje dva souvislé lesní komplexy přs izolované lesní remízy a zemědělsky využívané plochy. V trase prvku vedené lesními porosty je dominantní dřevinou smrk, místy s příměsí bříz, borovice a dubu. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Úseky prvku vedené přes zemědělsky využívané plochy přeměnit na louky případně realizovat výsadby biokoridoru. LBK 21 – Biokoridor propojující lesní celky. Biokoridor vychází z mezofilní větve (z lokálního biokoridoru LBK 36) a směřuje lesním celkem mimo řešené území. V trase prvku se nachází hospodářské lesy s dominantním zastoupením smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBK 22 – Podstatná část trasy prvku je vedena souvislým lesním komplexem ve svazích údolí Cihlářského potoka. V trase prvku jsou lesy hospodářského charakteru s významným zastoupením smrku. Místy je trasa vedena přes kotlíky zalesněné bukem, případně přes starší výstavky buku, v jejichž blízkosti je možné předpokládat snadnou přirozenou obnovu náletem buku. Severní okrajový úsek prvku je veden v délce přibližně 100 m přes plochu orné půdy.

220


09/2014

Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Severovýchodní okrajovou část prvku vedenou přes zemědělsky vužívanou plochu přeměnit na louky případně realizovat výsadbu biokoridoru. LBK 23 – Biokoridor je veden zalesněnými svahy údolí Cihlářského potoka. Severní část vychází z lesního celku Vlkovsko a jižní vstupuje mezi zastavěné území Havlíčkova Brodu. Severní část prvku je vedena smíšenými porosty, ve kterých střídavě dominuje buk a smrk. Střední úsek trasy je veden svahy s pestrou lesní mozaikou, ve které převažují hospodářské jehličnany (smrk, borovice, méně modřín), vždy s příměsí různých listnáčů (buky, břízy, duby zimní, duby červené). Krátký úsek v jižní části prvku je veden přes zahrádkovou lokalitu. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Zabránit zastavění jižní partie prvku a vytvořit zde pás přírodě blízkého území (možné i parkového rázu) prostupujícího zahrádkovou kolonií. LBK 24 – Prvek je situován ve svahu údolí Cihlářského potoka v prostoru izolovaného lesního prvku vymezeného nivou toku, komunikacemi a obytnou i rekreační zástavbou. Biokoridor je součástí souboru prvků napojujících městský park Budoucnost na okolní krajinu. Porosty lesního prvku jsou smíšené s pravidelnou účastí břízy, smrku, javorů, jasanu a lip. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Plochu prvku využívat a udržovat obdobným způsobem jako doposud. Údržbu směřovat k zvýšení podílu autochtonních listnáčů. LBK 25 – Biokoridor propojuje mezofilní partie údolí Rozkošského potoka a bezejmenného pravostranného přítoku Sázavy. Východní část prvku je vedena lesnatými svahy údolí Cihlářského potoka. Lesy jsou různověké, smíšené, obvykle s převažující účastí smrku a pravidelnou příměsí autochtonních listnáčů, zvláště dubů a bříz. Střední až západní část prvku prochází rozsáhlým lesním komplexem Pelestrovské lesy. Biokoridor zde prochází hospodářskými lesními porosty s převažujícím zastoupením smrčin. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. V jižní partii prvku vedené mimo lesní porosty je možné realizovat souvislé či rozvolněné (až soliterní) výsadby. LBK 26 –Biokoridor propojující mezofilní části údolí Cihlářského a Rozkošského potoka. Z podstatné části délky je biokoridor veden přes zemědělsky využívané plochy. Západní partie prvku jsou vedeny přes plochu izolovaného listnatého remízu - bývalého židovského hřbitova. Východní okrajová partie sleduje okraj drobného údolí a překonává nivu Cihlářského potoka. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Úsek prvku v izolovaném remízu je možné ponechat bez zásahů. V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 27 – Biokoridor propojuje lesní koplexy v údolí Cihlářského potoka s lesy údolí Břevnice a jejích přítoků. Trasa prvku je vedena okrajovými částmi lesních komplexů, kde je v různé míře dominantní zastoupení buku, vždy s příměsí smrku. Podstatný úsek trasy prochází přes plochy orné půdy a přes izolované lesní remízy.

221


09/2014

Územní plán navrhuje rámcová opatření: V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBK 28 – Biokoridor je veden lesnatým svahem údolí Rozkošského potoka. Lesní porosty v trase prvku mají vetšinou hospodářský charakter s převahou smrku. Řada porostů je po smýcení a probíhá na nich obnova. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBK 29 – Biokoridor napojuje izolované lesní remízy na lesní komplex Volského lesa. Porosty v trase prvku mají převážně smíšený charakter. Ve střední části trasy je několik kratších úseků vedených po zemědělsky obhospodařovaných pozemcích. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Úseky prvky mimo lesní půdu je možné osázet případně ponechat jako luční porosty. LBK 30 – Biokoridor je vedený z části údolním svahem Rouštánského potoka a z části souvislým lesním komplexem v severní části katastru Pohled. Krátký severní úsek biokoridoru procházející řešeným územím je veden hospodářským porostem tvořeným smrky a borovicemi, místy s vtroušeným dubem a modřínem. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBK 31 – Biokoridor je veden okrajovou částí lesního komplexu. Porosty v trase prvku mají různou skladbu s účastí smrku, borovic, a vtroušených listnáčů (dub, buk, bříza). Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBK 32 – Biokoridor je součástí hydrofilní větve vedené po Stříbrném potoce. Koryto je z větší části směrově upravené. V trase prvku se nachází několik rybničních nádrží. Vegetační doprovod je bohatší podél nádrží a jejich litorálu. Podél napřímené vodoteče je chudý až prořídlý. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Vybrané úseky toku je vhodné revitalizovat. Úseky toku s prořídlým vegetačním doprovodem dosázet. Vyloučit hospodářské využití z okrajů vegetačního doprovodu toku a umožnit tím jeho postupné samovolné rozšíření. LBK 33 – Biokoridor je veden okrajovou částí rozsáhlého lesního komplexu. V řešeném území mají lesní porosty v trase prvku hospodářský charakter s významným podílem smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky.

222


09/2014

LBK 34 – Biokoridor propojuje dva lesní komplexy. V řešeném území je trasa prvku vedena přes hospodářské porosty s významným podílem smrku, místy s vtroušeným bukem a břízou a přes zemědělsky obhospodařované pozemky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. V úseku biokoridoru vedeného přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 35 – Biokoridor propojuje souvislé lesní komplexy, vyjma krátké střední partie, vedené přes zemědělsky obhospodařované plochy. Biokoridor je veden v lesním prostředí přes hospodářské porosty s významným podílem smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. V úseku biokoridoru vedeného přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 36 – Biokoridor propojuje souvislé lesní komplexy. Vyjma své střední části, vedené přes zemědělsky obhospodařované plochy, prochází biokoridor v lesním prostředí přes hospodářské porosty s významným podílem smrku. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. V úseku biokoridoru vedeného přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 37 – Krátký biokoridor vedený ve svahu údolí Šlapanky, který se napojuje na lokální biocentrum LBC 32, přes které překonává údolí a pokračuje po pravobřežní straně údolí jako LBK 64. Porosty v trase prvku jsou z větší části smíšené. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. LBK 38 – Biokoridor propojuje izolované lesní prvky a člení souvisle zemědělsky obhospodařované území. Jižní část prvku prochází hospodářskými porosty s různým podílem smrku a listnáčů. Remíz ve střední části prvku tvoří směs borovic a bříz. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Úseky prvku v izolovaných remízech je možné ponechat bez zásahů. V úsecích biokoridoru vedených přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). LBK 39 – Biokoridor propojuje lesní prvky ve svazích mělkého neckovitého údolí drobného bezejmenného přítoku Sázavy. Lesní prvky mají variabilní druhové složení. Spíše převládají listnáče (dub, javor, jasan, bříza).

223


09/2014

Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). Úzké a prořídlé remízy v trase prvku je vhodné dosadit. LBK 40 – Biokoridor je veden podél závěrečného úseku Šlapanky před jejím vtokem do Sázavy. Trasa vodního toku je z větší části směrově upravená a přimknutá k patě železničního náspu. Vegetační doprovod tvoří jednak souvislé úseky olšových vrbin, ale také úseky s roztroušenou dřevinnou vegetací, na několika místech i zcela chybějící. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 41 – Biokoridor je veden podél toku Šlapanky. Bohatě meandrující koryto toku má přírodní character s kvalitním pásem vegetačního doprovodu olší a vrb, místy s příměsí jasanu. Podél toku se nachází několik mrtvých ramen. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 42 – Biokoridor je veden podél toku Šlapanky. Bohatě meandrující koryto toku má přírodní charakter s kvalitním pásem vegetačního doprovodu olší a vrb, místy s příměsí jasanu. Podél toku se nachází několik mrtvých ramen. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 43 – Biokoridor je veden podél toku Šlapanky. Místy bohatě meandrující koryto toku má přírodní charakter s kvalitním pásem vegetačního doprovodu olší a vrb, místy s příměsí jasanu. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 44 – Biokoridor je veden podél toku Šlapanky. Místy bohatě meandrující koryto toku má přírodní charakter s kvalitním pásem vegetačního doprovodu olší a vrb, místy s příměsí jasanu. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 45 – Biokoridor zakončuje hydrofilní větev vedenou v návaznosti na Cihlářský potok a napojuje ji na regionální biokoridor vedený údolím Sázavy (RBK RK 432). Severní část prvku je vymezena na břehu rybníka Obora. Jižní část sleduje trasu zatrubněného toku Cihlářského potoka až k jeho vtoku do Sázavy. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V případě změn zastavěného území v ríámci možností zohlednit navrhovaný biokoridor(výhledově realizovat parkové plochy). LBK 46 – Biokoridor je veden podél Cihlářského potoka. Koryto toku je směrově upravené, zahloubené, místy s opevněním břehů. Navazující niva je z podstatné části parkově upravená. Ekologicky nejhodnotnější partie se nachází ve střední části biokoridoru, kde přiléhá k lesnatým svahům údolí. Jižní okrajová část toku je zatrubněna. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Podporovat rozvoj přirozeného vegetačního doprovodu. Alespoň na několika místech vytvořit litorály.

224


09/2014

LBK 47 – Biokoridor je veden podél Cihlářského potoka a na březích zastoupených rybníků (Hajdovec, Zádušní rybník, bezejmenný rybník). Podél rybničních nádrží se v trase prvku nachází pouze úzké pásy vegetačního doprovodu tvořeného obvykle olší lepkavou, břízou, méně často i vrbami. Nejcennější partie biokoridoru jsou situovány v mokřadech při chobotech rybníků, kde se nachází olšové vrbiny a rákosiny. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 48 – Biokoridor je veden podél Cihlářského potoka a na břehu Štičího rybníka. Vegetační doprovod na břehu rybníka tvoří duby, olše lepkavá, břízy a místy smrk. V chobotu rybníka je litorál s rákosinou přecházejí v přirozenou a bohatou olšovou vrbinu vyplňující nivu protékanou neupraveným přirozeně meandrujícím tokem. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Vybrané úseky toku je vhodné revitalizovat. Úseky toku s prořídlým vegetačním doprovodem dosázet. Vyloučit hospodářské využití z okrajů vegetačního doprovodu toku a umožnit tím jeho postupné samovolné rozšíření. LBK 49 – Biokoridor je veden podél horního úseku Cihlářského potoka. V trase prvku se nachází rybniční soustava. Střední úsek toku je směrově upraven. Jižní úsek má přirozený charater. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Střední část toku je vhodné zrevitalizovat. Ostatní úseky ponechat bez zásahů přirozenímu vývoji. LBK 50 – Biokoridor je veden podél Rouštánského potoka. V řešeném území je zastoupen krátký úsek směrově upraveného toku s opevněným korytem sporadicky doprovázeným dřevinnou vegtací (olše, vrby). Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 51 – Biokoridor je veden podél toku Rouštánského potoka. Koryto toku je v řadě úseků směrově upravené a opevněné. Vegetační doprovod má různý charakter, místy zcela chybí, místy tvoří poměrně bohatý pás olšové vrbiny. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V místech s prořídlým a chybějícím vegetačním doprovodem toku provést jeho dosadbu. Umožnit přirozený vývoj koryta. LBK 52 – Biokoridor je veden podél toku Rouštánského potoka. Koryto toku je neupravené, vegetační doprovod má různý charakter, místy zcela chybí, místy tvoří poměrně bohatý pás olšové vrbiny. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Úsek toku v lesním porostu je vhodné ponechat bez zásahů. V místech s prořídlým a chybějícím vegetačním doprovodem toku provést jeho dosadbu. Umožnit přirozený vývoj koryta. LBK 53 – Biokoridor je veden podél bezejmenného přítoku Rouštánského potoka. Koryto toku je směrově upravené a opevněné. Vegetační doprovod má různý charakter, místy zcela chybí, místy jej tvoří pestrá směs dřevin vždy s účastí listnáčů, zvláště olší, vrb a jasanu. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V místech s prořídlým a chybějícím vegetačním doprovodem toku provést jeho dosadbu. Umožnit přirozený vývoj koryta. Ve vybraných částech je vhodné tok revitalizovat. LBK 54 – Biokoridor je veden podél závěrečného úseku Rozkošského potoka před jeho zaústěním do Sázavy. Severní část toku má přirozené menadrující koryto doprovázené olšovou vrbinou. Centrální část 225


09/2014

toku překonává komunikaci, pod kterou je vodní tok veden propustkem a dál pokračuje podél břehů rybníka. Jižní úsek toku je směrově upravený, přimknutý k okraji nivy. Vegetační doprovod tvoří úzký pás olšiny. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Vodní tok a jeho vegetační doprovod je možné z větší části ponechat přirozenému vývoji. V centrální části biokoridoru, před zatrubněním toku pod silniční komunikací, je vhodné vegetační doprovod toku dosadit. LBK 55 – Biokoridor je veden ve dně výrazně zaříznutého údolí podél Rozkošského potoka. Koryto toku je neupravené, přirozeně meandrující. Vegetační doprovod tvoří olšiny až olšové vrbiny, většinou vyplňující celou šířku nivy. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 56 – Biokoridor prochází dnem údolí Rozkošského potoka. Koryto vodního toku je přirozeně meandrující, doprovázené vrbovou olšinou a drobnými mokřady bez dřevinné vegetace. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 57 – Biokoridor vedený podél upraveného koryta potoka Žabince. Trasa biokoridoru vede od okraje zastavěného území Havlíčkova Brodu, mezi zástavbou až k zaústění toku do Sázavy a napojení lokálního biokoridoru na vložené lokální biocentrum. Vegetační doprovod toku má velmi variabilní charakter. Obecně je v jihozápadních úsecích toku kvalitnější než mezi zástavbou podél severovýchodních úseků. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V rámci možností podporovat rozvoj vegetačního doprovodu toku. Zabránit rozšíření zpevněných a zastavěných ploch do trasy biokoridoru. LBK 58 – Krátký úsek biokoridoru vymezený v trase Stříbrného potoka. Z větší části je trasa vymezena pouze formálně na zatrubněném úseku toku pod vlakovým seřadištěm. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Možná jsou jakákoliv opatření zlepšující migrační prostupnost úseku. LBK 59 – Biokoridor vedený podél potoka Žabince a na březích vodní nádrže. Koryto vodního toku je neupravené, většinou doprovázené olšinou. Podél vodní nádrže je úzký pás doprovodné vegetace s vrbami, olší, břízou a smrky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 60 – Biokoridor vedený podél upraveného koryta pramenné části Stříbrného potoka a přes rozvodné sedlo. Vodní tok má vegetační doprovod tvořený úzkým pásem vrbiny, na který navazují nivní louky, pokračující i v prostoru rozvodného sedla. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Mimo souvislé lesní porosty vysadit v trase prvku olšové remízky, mezi nimi ponechat vlhké luční porosty. LBK 61 – Biokoridor vedený podél koryta potoka Žabince. Koryto vodního toku je přirozené, doprovázené olšinami a olšovými vrbinami, které vyplňují úzkou údolní nivu. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji.

226


09/2014

LBK 62 – Biokoridor propojuje dvě mezofilní větve. Je veden mezi zemědělsky obhospodařovanými plochami přes okrajovou část lesního prvku se smíšenými porosty. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Mimo jihovýchodní partii prvku realizovat výsadbu biokoridoru na zemědělské půdě (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 63 – Biokoridor je veden podél bezejmenného drobného přítoku Sázavy. Koryto vodního toku je napřímené, sporadicky doprovázené vegetací. Dno údolí je využívano jako nivní louky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Severní část prvku ponechat bez zásahů. Na zbývajících úsecích vysadit vegetační doprovod toku a umožnit přirozený vývoj jeho koryta. LBK 64 – Biokoridor je veden lesnatými svahy nad údolím Šlapanky a přes navazující zemědělsky obhospodařované území, přes které napojuje lesní prvky údolních svahů na lesní komplex. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Na úseku biokoridoru vedeného přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 65 – Biokoridor je veden podél neupraveného koryta toku Žabince. Vodní tok doprovází pás olšové vrbiny, místy vyplňující celou šířku nivy, případně na něj navazují nivní louky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 66 – V řešeném území je biokoridor veden podél neupraveného koryta bezejmenného přítoku Šlapanky. Vodní tok doprovází pás olšové vrbiny, místy vyplující celou šířku nivy, případně na něj navazují nivní louky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Severovýchodní a jihozápadní část prvku v lesních porostech je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. Střední úsek toku je vhodné revitalizovat a vytvořit vegetační doprovod toku. LBK 67 – V řešeném území je biokoridor veden podél koryta bezejmenného přítoku Šlapanky. Vodní tok doprovází pás olšové vrbiny, na který navazují nivní louky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Dosadba vegetačního doprovodu. Umožnit přirozený vývoj koryta. LBK 68 – Biokoridor je veden podél neupraveného bezejmenného přítoku Břevnice v úzkém údolí, vyplněném smíšeným smrkovým porostem s příměsí olše. Územní plán navrhuje rámcová opatření: Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. LBK 69 – Biokoridor propojuje porosty v údolí přítoku Žabince s porosty v úzkém svahu mělkého neckovitého údolí bezejmenného přítoku Sázavy. Důležitou funkcí biokoridoru je rozčleňování souvisle zemědělsky obhospodařovaného území s minimálním podílem vegetace. Trasa prvku je vedena přes zemědělsky obhospodařované plochy. Územní plán navrhuje rámcová opatření:

227


09/2014

Výsadba biokoridoru na zemědělské půdě (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 70 – Biokoridor je veden pravobřežním svahem údolí toku Žabince přes lesní porosty různého složení s mírnou převahou listnatých dřevin. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Mimo souvislé lesní porosty je možné realizovat v ploše biokoridoru výsadby nebo ponechat luční porosty. LBK 71 – Biokoridor je veden podél Petrkovského potoka. Koryto toku je na většině jeho délky upravené se sporadickým vegetačním doprovodem, na který navazují nivní louky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V místech s prořídlým a chybějícím vegetačním doprovodem toku provést jeho dosadbu. Umožnit přirozený vývoj koryta. Ve vybraných částech je vhodné tok revitalizovat. LBK 72 – Biokoridor propojující lesní prvky a členící zemědělsky obhospodařované plochy. Trasa biokoridoru je vedena přes zemědělsky obhosodařované pozemky a přes hospodářské lesní porosty. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. V úseku biokoridoru vedeného přes zemědělsky využívané pozemky realizovat výsadbu biokoridoru z autochtonních dřevin (biokoridor může mít formu souvislých výsadeb kombinovaných s plochami luk). LBK 73 – Biokoridor je veden podél melioračního koryta Stříbrného potoka, které je napřímené a na většině úseků s chybějícím vegetačním doprovodem. Severní úsek biokoridoru je veden po březích rybniční soustavy. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V místech s prořídlým a chybějícím vegetačním doprovodem toku provést jeho dosadbu. Umožnit přirozený vývoj koryta. Ve vybraných částech je vhodné tok revitalizovat. LBK 74 – Biokoridor je veden podél bezejmenného drobného přítoku Stříbrného potoka. Většina úseků toku je bez vegetačního doprovodu, pouze v severní okrajové části na tok navazuje olšová vrbina. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V místech s prořídlým a chybějícím vegetačním doprovodem toku provést jeho dosadbu. Umožnit přirozený vývoj koryta. Ve vybraných částech je vhodné tok revitalizovat. LBK 75 – Biokoridor je veden podél bezejmenného drobného přítoku potoka Žabince. Většina úseků toku je bez vegetačního doprovodu. Tok má směrově upravené koryto. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V místech s prořídlým a chybějícím vegetačním doprovodem toku provést jeho dosadbu. Umožnit přirozený vývoj koryta. Ve vybraných částech je vhodné tok revitalizovat. LBK 76 – Biokoridor je veden podél Cihlářského potoka. Jižní část biokoridoru sleduje břeh Cihlářského rybníka. Krátký úsek toku ve střední části trasy biokoridoru pod zahrádkovou osadou je zatrubněn. Severní část trasy biokoridoru je vedena podél toku, který je směrově upravený, výrazně napřímený a svedený do střední části nivy. Vegetační doprovod toku tvoří úzký pás mladých olšin s vtroušenými vrbami. Širší okolí toku v severní části biokoridoru je bez dřevinné vegetace obhospodařované jako nivní louky.

228


09/2014

Územní plán navrhuje rámcová opatření: Provést dosadbu vegetačního doprovodu toku v severní části prvku. V místech, kde tok prochází zahrádkovou lokalitou otevřít a revitalizovat jeho koryto. LBK 77 – Biokoridor je veden pravobřežním svahem údolí potoka Žabinec. V trase prvku jsou smíšené lesní porosty a louky. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky. Ve střední části biokoridoru je možné realizovat výsadby. LBK 78 – Biokoridor prochází lesním cekem nad údolím Břevnice a levobřežním svahem bezejmenného přítoku Břevnice. Lesní porosty v trase prvku mají různé složení, zastopeny jsou jak smrkové monokultury a smíšené porosty různého složení, tak I přirozeně zmlazující různověké listnaté porosty s významným zastoupením javorů a jasanu. Územní plán navrhuje rámcová opatření: V lesních porostech zvýšit podíl autochtonních dřevin a podíl přirozeně se rozpadajícího mrtvého dřeva (padlé i stojící kmenoviny). V ploše prvku ponechávat výstavky.

e) Interakční prvky Interakční prvky tvoří součást lokálního ÚSES jako jeho skladebná část a nemají oporu v současně platné legislativě. Interakční prvky jsou vymezeny ve stavu s cílem podpořit funkčnost skladebných prvků ÚSES a prohloubit ochranu přírodních a přírodě blízkých prvků území, s cílem ochrany ekologicky významný krajinných prvků a ekologicky významných liniových společenstev. Tyto prvky umožňují zlepšení existenčních podmínek druhů a umožňují fungování ekosystémů. V lokálním ÚSES zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, včetně podpory nově zakládaných prvků lokálního ÚSES. Jsou vymezeny na prvcích sídelní zeleně, plochách NS, NL. Využívají stávajících antropogenních zásahů v krajině podléhajících sukcesi. Respektují významné krajinné typy. Umožňují propojení prvků lokálního ÚSES s prvky méně stabilní navazujících krajiny. V rámci zpracování územního systému ekologické stability bylo území posouzeno komplexně se snahou zapojit do systému interakční prvky, jako nedílnou součást fungování krajiny. Interakční prvky nejsou závaznou součástí územního systému ekologické stability. Vymezují se následující IP včetně návrhu rámcových opatření: IP 01 – Navržený mezní pás rozhraní souvislých zemědělsky obhospodařovaných ploch. – Výsadba keřových nebo stromových formací (stromořadí). IP 02 – Místy prořídlý vegetační doprovod převážně ovocných dřevin, místy s bohatým keřovým podrostem, procházející mezi souvisle obhospodařovanými zemědělskými pozemky podél silnice do Veselice. – Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. IP 03 – Prvek je navržen podél polní cesty situované mezi souvislejšími zemědělsky obhospodařovanými plochami. Cesta se místy zařezává do úvozů, na kterých se uchycují keřová společenstva. Podstatná část trasy cesty je bez vegetačního doprovodu. – Výsadba keřových nebo stromových formací (stromořadí). IP 04 – Navržený mezní pás na rozhraní souvislých zemědělsky obhospodařovaných ploch.

229


09/2014

– Výsadba keřových nebo stromových formací (stromořadí). IP 05 – Prvek je vymezen podél polní cesty doprovázené souvislým vegetačním doprovodem ovocných dřevin a spontánně zmlazených keřů. – Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. (vhodný je výchovný řez případně dosadba). IP 06 – Prořídlý až místy zcela chybějící vegetační doprovod podél místní komunikace procházející v jižním směru od zástavby Poděbab. – Dosadba stromořadí. Výchovný řez. IP 07 – Prvek je navržen podél polní cesty situované mezi souvislejšími zemědělsky obhospodařovanými plochami. Trasa cesty je bez vegetačního doprovodu. – Výsadba keřových nebo stromových formací (stromořadí). IP 08 – Prvek je vymezen na rozhraní souvisle zemědělsky obhospodařovaných pozemků a v prostoru úvozu staré zaniklé cesty zarostlého listnatým remízem s významným podílem listnáčů především bříz. – Výsadba keřových nebo stromových formací (stromořadí). Remíz ve střední části prvku ponechat bez zásahů. IP 09 – Prvek tvoří stromořadí podél silnice spojující Havlíčkův Brod s obcí Pohled. Vegetační doprovod tvoří souvislé staré stromořadí jírovců a lip. – Dosadba vegetačního doprovodu. Výchovný řez. IP 10 – Prvek je situován na rozhraní zemědělsky využívaných pozemků a podél polní cesty. Trasa prvku je bez vegetace. Na několika úsecích polní cesty je vegetační doprovod ovocných dřevin. – Výsadba keřových nebo stromových formací. IP 11 – Prvek tvoří souvislé stromořadí podél silnice procházející západně od zástavby Březinky mezi souvisle obhospodařovanými zemědělskými pozemky. Stromořadí tvoří většinou ovocné druhy dřevin. – Dosadba prořídlých partií stromořadí. Výchovný řez. IP 12 – Prvek je vymezen podél pramenné části bezejmenné vodoteče. Koryto toku doprovází vegetační doprovod vrbové olšiny. – Výsadba vegetačního doprovodu toku. IP 13 – Prvek je navržen podél polní cesty situované mezi souvislejšími zemědělsky obhospodařovanými plochami. Trasa cesty je bez vegetačního doprovodu. – Výsadba keřových nebo stromových formací. IP 14 – Prvek je vymezen podél silnice vedoucí od zástavby Hurtovy Lhoty na Poděbaby. Podél silnice jsou soliterní fragmenty vegetačního doprovodu. – Výsadba keřových nebo stromových formací (stromořadí). IP 15 – Navržený mezní pás na rozhraní souvislých zemědělsky obhospodařovaných ploch. – Výsadba keřových nebo stromových formací (stromořadí). IP 16 – Prvek je vymezen podél silnice doprovázené souvislou alejí vzrostlých lip. – Dosadba vegetačního doprovodu. Výchovný řez. IP 17 – Polní cesta s místy prořídlým vegetačním doprovodem mezi souvislými plochami orné půdy. – Dosadba vegetačního doprovodu. Výchovný řez.

230


09/2014

IP 18 – Vegetační doprovod silnice do Zbožic. Vegetační doprovod silnice je na většině úseků souvislý, velmi variabilního složení. Jižní úsek je tvořen především lípami a javory, v centrální části prochází silnice podél starého zarostlého úvozu a ve vegetačním doprovodu stále převládají lípy a javory, místy s bohatým keřovým podrostem. Severní úsek trasy silnice doprovází misty prořídlé ovocné stromořadí. – Dosadba vegetačního doprovodu. Výchovný řez. IP 19 – Vegetační doprovod silnice směřující východním směrem ze zástavby Jilemníku. Západní úsek trasy prvku tvoří staré souvislé jasanové stromořadí, které přechází ve východním úseku v rozvolněný vegetační doprovod silnice tvořený javory a ovocnými dřevinami. – Dosadba vegetačního doprovodu. Výchovný řez. IP 20 – Parkový areál před onkologickým ústavem mezi zástavbou Havlíčkova Brodu. Vegetace v ploše areálu je tvořena starými vzrostlými stromy pestré druhové skladby. – Běžná údržba parkové plochy. Vytipované partie možné ponechat k spontánnímu vývoji podrostu. IP 21 – Mokřad v nivě přítoku potoka Žabinec tvořený přechodem souvislé olšové vrbiny v rozvolněné vrbové až travinobylinné mokřady. – Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. IP 22 – Izolovaný remíz tvořený porostem listnáčů, situovaný ve stabilizované poloze kázku. – Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. IP 23 – Izolovaný remíz tvořený porostem listnáčů situovaný ve stabilizované poloze kázku. V ploše prvku jsou výstupy mateřské horniny a kamenné snosy z okolních polí. – Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. IP 24 – Plocha prvku je situována v pramenné oblasti drobné vodoteče, na které je vybudována soustava drobných rybníku s mokřady. Břehy jsou doprovázeny olšemi a vrbami. – Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. IP 25 – Listnatý remíz v pramenné oblasti drobného přítoku Sázavy. Vegetace v ploše prvku má převážně mezofilní charakter. Reliéf je antropicky výrazně ovlivněný. Vegetační pokryv tvoří pestrá směs především listnatých dřevin (mohutné duby, topoly, osiky, jilmy, břízy). – Prvek je vhodné ponechat bez zásahů přirozenému vývoji. IP 26 – Soustava drobných rybničních nádrží s bohatými litorály a doprovodnou vegetací. – Prvek je možné ponechat bez zásahů. IP 27 – Drobná vodoteč s několika drobnými rybníčky. Na většině úseků bez doprovodné vegetace. – Revitalizace toku a vytvoření vegetačního doprovodu. Interakční prvky byly vymezeny na podkladu Plánu ÚSES Havlíčkův Brod (Ageris, s.r.o., 2008). Požadavky na využití ploch zahrnutých do ÚSES omezují stavbení aktivity i hospodářské využití, i když je zcela nevylučují. Veškeré stanovené podmínky sledují cíl ochránit skladebné části ÚSES a zajistit jejich funčnost.

231


09/2014

C.15.4. Prostupnost krajiny (k bodům E29 – E31 Návrhu ÚP)

Územím města Havlíčkův Brod vedou významné regionální biokoridory a jsou vymezena hodnotná území z hlediska ochrany přírodních a krajinných hodnot. Plochy biokoridorů pokrývají významné plochy řešeného území. S ohledem na prostupnost krajiny pro živočišné druhy a obyvatele území, návštěvníky území, je nutné zachovávat koridory prostupnosti plošně rozsáhlých funkčních ploch a liniových bariér, realizovat dostatečný počet přechodů, podchodů, nadchodů budoucích či stávajících komunikací. Propojení krajinných ekosystémů je podpořeno návrhem lokálního a úpravou vymezení regionálního a nadregionálního Územního systému ekologické stability. Prostupnost krajiny je umožněna stabilizací a návrhy nových ploch v rámci ÚSES včetně vymezených interakčních prvků. Prostupnost krajiny pro pěší a cyklisty je řešena v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Tělesa nových komunikací přetínajících segmenty ÚSES je nutné realizovat za podmínek dodržení prostupnosti krajiny zejména s ohledem na trasování biokoridorů a plošné vymezení biocenter.

C.15.5. Protierozní opatření (k bodu E32 Návrhu ÚP)

Územní plán stanovuje obecné podmínky pro zajištění protierozní ochrany území, specifické plochy nejsou pro tyto účely vymezeny. Součástí protipovodňových opatření na Cihláři a v Perknově jsou dílčí protierozní opatření.

C.15.6. Ochrana před povodněmi (k bodům E33 – E35 Návrhu ÚP)

Území spadá do povodí Vltavy. Pravostranný přítok Sázava celé území potom odvodňuje. Tok prochází městem ve směru východ – západ. V řešeném území jsou evidovány levostranné i pravostranné přítoky (nejvýznamnější: Šlapanka, Žabinec, Úsobský p., Břevnický p., Cihlář). Jsou stanovena záplavová území, aktivní zóna záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem. Jako VPO jsou navržena protierozní a protipovodňová opatření v lokalitě Perknov zahrnující návrh suchého polderu a revitalizačních opatření vodoteče (plocha K12)39 a dále protipovodňová a protierozní opatření v údolí Cihlářského potoka (plocha K53). Zde se jedná zejména o revitalizační opatření ve vazbě na vodoteč Cihláře a revitalizace ve vazbě na vodní nádrže (Obora, Hastrman, Rantejch, Cihlář, Komora 1, Komora 2, soustava nádrží naproti lomu, Hajdovec, Pfafendorfský rybník, Zádušní rybník, Štičí rybník). Předmětem těchto opatření jsou stavební a revitalizační úpravy úseků toku a vodních ploch, zejména úprava koryta, stabilizace břehů, vytvoření litorálního pásma či vegetační úpravy.40 Při realizace protipovodňových opatření je nutné zohlednit podmínku zachování funkčnosti skladebných prvků ÚSES v území. Respektovat hydrický režim toků, litorální pás, doprovodnou vegetaci a zamezit narušení a funkčnosti navazujících ektonů.

39

zdroj: Dokumentace pro ÚR „Protipovodňová opatření Havlíčkův Brod v lokalitě Perknov“ (ing. Nečas, září 2009)

40

zdroj: Dokumentace pro zadání stavby „Revitalizační a protipovodňová opatření na Cihlářském potoce“ (Šindler, s.r.o., listopad 2009)

232


09/2014

C.15.7. Rekreační využívání krajiny (k bodům E36 – E38 Návrhu ÚP)

Pro rekreační využívání krajiny je nutné respektovány zájmy ochrany přírody a krajiny a vymezený systém ekologické stability území. Realizace navržených cyklotras musí respektovat přírodní prvky území (např. ÚSES, prvky sídelní zeleně, ad.), limity ochrany přírody a krajiny, neredukovat prvky zeleně v exponovaných lokalitách s nedostatkem doprovodné zeleně zejména podél vodotečí a v intenzivně zastavěném území.

C.15.8. Dobývání ložisek nerostných surovin (k bodu E39 Návrhu ÚP)

Na území města se nenachází žádná lokalita ochrany nerostných surovin (ložisko nerostných surovin, chráněné ložiskové území). V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor ani sesuvné území. Na území města Havlíčkův Brod jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb rud (16 – 19 století). Evidence podolovaných území je prováděna Státní geologickou službou (SGS) dle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Poddolovaná území jsou evidována jako: •

bodová - představují buď jednotlivá důlní díla (např. šachta, krátká štola nebo štola s neznámým průběhem a rozsahem, chodbice) nebo větší plochy, v rámci kterých leží důlní díla, jejichž přesnou polohu a rozsah nelze z použitých podkladů přesněji určit.

•

polygony - zahrnují plochy se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl, vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Důlní díla jsou v rámci ploch rozložena nepravidelně, v různých hloubkách a mohou zde být i zcela nepoddolované úseky. Možné postižení terénu hornickou činností je tedy většinou podstatně menší než je rozsah zákresů a pro konkrétní lokality je nutné vyžádat si upřesnění na pracovišti SGS Kutná Hora.

V řešeném území jsou vymezena tato poddolovaná území:41 název

surovina

rozsah

rok

Havlíčkův Brod - Baštínov

Polymetalické rudy

systém

1987

Havlíčkův Brod - Suchá

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Květnov 1

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Květnov 2

Stavební kámen

ojedinělá

1987

Květnov - Lesní Domek

Polymetalické rudy

systém

1987

Michalovice u Havl.Brodu - Šmolovy

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Michalovice u Havl.Brodu - Suchá - Ovčín

Polymetalické rudy

systém

1987

Mírovka

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Mírovka - Bartoušov

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Mírovka - Baštínov

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Mírovka - Marie Terezie

Polymetalické rudy

systém

1987

41

zdroj: ÚAP ORP Havlíčkův Brod – aktualizace 2012

233


09/2014

název

surovina

rozsah

rok

Mírovka - obec

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Mírovka - U Rybnických

Polymetalické rudy

systém

1987

Okrouhlička - Květnov 2

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Petrkov - Suchá 3

Polymetalické rudy

systém

1987

Poděbaby - Ve Vršku

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Smilov u Štoků - Květnov

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Suchá u Havl.Brodu 3 - SZ od Sv.Kříže

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Suchá u H.Brodu 1 - Hladový Mlýn

Polymetalické rudy Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Suchá u Havl.Brodu 4 - potok

Zlatonosná ruda

ojedinělá

1987

Suchá u Havl.Brodu 5 - sever

Polymetalické rudy

systém

1987

Suchá u Havl.Brodu 6 - U Michlů

Polymetalické rudy

systém

1987

Suchá u Havl.Brodu 7 - Sv.Kříž

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Suchá u Havl.Brodu 8 - východ

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Suchá u H.Brodu 9

Polymetalické rudy

systém

1987

Suchá u Havl.Brodu - Petrkov (Sv.Kříž) 2

Polymetalické rudy

systém

1987

Termesivy - břeh Sázavy

Pyrit

ojedinělá

1987

Termesivy - Hamry

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Termesivy - pod Duškovým kopcem

Fluorit-barytová surovina

ojedinělá

1987

Termesivy - Pohledští Dvořáci

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Termesivy - Rýdlov

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Vysoká u Havl.Brodu - Mírovka 1

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

Stará důlní díla jsou evidována v registru vedeném SGS dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů Starým důlním dílem se zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám a rovněž opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. V řešeném území je evidováno jediné staré důlní dílo, v lokalitě Ovčín, k.ú. Suchá u H. Brodu (1994).

C.15.9. Civilní ochrana (k bodu E40 Návrhu ÚP)

Podmínky pro zajištění civilní ochrany vyplývají ze zvláštních právních předpisů, zejména: zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií; zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky; zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů; vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva;

234


09/2014

vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování; zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů. Územní plán respektuje vymezené zóny havarijního plánování: Baštínov – sklad zkapalněných uhlovodíkových plynů Primagas s.r.o., v rozsahu kružnice o poloměru 1000m se středem v centru zdroje rizika areálu. Hranice zóny byla stanovena Městským úřadem Havlíčkův Brod dne 30.7.2003. Šlapanov – skladovací areál pohonných látek Čepro, a.s., v rozsahu kružnice o poloměru 2000m se středem v centru zdroje rizika areálu. Vymezená zóna havarijního plánování zasahuje do správního území Havlíčkova Brodu okrajově v JV části (Květnov, Mírovka). Územní plán respektuje evidovaný objekt s umístěnými nebezpečnými látkami – sklad zkapalněných uhlovodíkových plynů v Baštínově – kategorie B. Územní plán respektuje evidované objekty důležité pro obranu státu. V řešeném území se nachází 3 objekty Policie ČR a 8 objektů ů civilní obrany: v majetku / užívání Městského úřadu Havl. Brod (4), Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (2), Moravského zemského archivu v Brně (1) a České pošty s.p., o.z. Východní Čechy (1). V řešeném území je vymezeno záplavové území, aktivní zóna záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem. Podmínky ochrany území před povodněmi a navrhovaná opatření jsou vymezeny v kapitole E.6 Návrhu ÚP. (k bodu E41 Návrhu ÚP)

Území města Havlíčkův Brod je z hlediska ochrany obyvatelstva řešeno v rámci Havarijního plánu Kraje Vysočina (ve znění aktualizace z r. 2011) a pro vymezené části města byly dále zpracovány vnější a vnitřní havarijní plány pro zóny havarijního plánování Baštínov – objekt Primagas s.r.o. a Šlapanov – Čepro, a.s. Na území kraje Vysočina byl zpracován Povodňový plán kraje Vysočina.

C.16. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (k bodu F01 Návrhu ÚP)

Plochy s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, a Minimálním standardem pro digitální zpracování územních plánů v GIS v prostředí zákona č. 183/2006 Sb. (červen 2009, Hydrosoft Veleslavín s.r.o., Urbanistický atelier UP-24). Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny pro všechny plochy s rozdílným způsobem využití území stanovením hlavního, přípustného, nepřípustného a podmíněně přípustného využití a stanovením obecných zásad prostorového uspořádání pro zajištění účelného harmonického a kompozičně vyváženého souladu zástavby v navrhovaných plochách s zástavbou či charakterem okolního území. Základním cílem stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je vytvoření předpokladů pro zajištění kvalitního trvale udržitelného rozvoje urbanizovaného a přírodního prostředí a zachování přírodních hodnot včetně ochrany krajinného rázu.

235


09/2014

(k bodům F02 – F03 Návrhu ÚP)

Koridor je plocha, vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy (§2, odst. i) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Koridory jsou vymezovány v případě, že neexistuje dokumentace nebo projekt, ze které by vyplývaly konkrétní nároky na vymezení ploch s rozdílným způsobem využití pro danou stavbu dopravní nebo technické infrastruktury. Návrh ÚP vymezuje koridory pro umístění dopravních staveb a staveb technické infrastruktury a pro plochy těchto koridorů stanovuje podmínky pro jejich využití. Koridory pro umístění staveb dopravní a technické infrastruktury jsou vymezeny v souladu s §43 zákona č. 183/2006 Sb., vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. V podmínkách pro využití jednotlivých typů ploch jsou kromě obecných požadavků (regulativů) platných pro všechny plochy zařazené do jednotlivých kategorií stanoveny i specifické požadavky na uspořádání území. Tyto požadavky zahrnují podmínky vyplývající z ochrany hodnot (vč. specifických podmínek pro ochranu EVL pro koridor D2 a plochy Z154, Z47 a P16) a respektování limit. Pro ochranu krajinného rázu jsou specifikovány regulativy pro plochy s výrobní funkcí- Z84, Z 85, Z 135A, Z136 (VL), Z47, Z50, Z51, Z52, Z55, Z71, Z91, P02, P20, P41 (VD), Z32, Z33, Z110 (VZ) a P16 (VS), jsou stanoveny základní regulace území, jejichž účelem je ochrana krajinného rázu. Důvodem pro stanovení výškových a prostorových parametrů je zejména zachování pohledů na centrální část města z hlavních silnic (I/34 a I/38) a na terénní dominanty.

C.17. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (k bodu G01 Návrhu ÚP)

Veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v souladu s § 2, odst. 1, písm. l, zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, jsou vymezeny všechny navržené sítě dopravní infrastruktury včetně napojení na stávající dopravní síť a nutných přeložek stávajících komunikací, všechny navržené komunikace pro obsluhu rozvojových ploch a koridory sítí a objektů technické infrastruktury včetně napojení rozvojových ploch. Územní plán vymezuje tyto veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: kód VPS

specifikace VPS

důvod vymezení

zdroj vymezení

úplné přeložení silnice I/38 na obchvatové komunikace (navrhovaný jihovýchodní segment obchvatu a stávající severovýchodní segment obchvatu), převedení tranzitní dopravy mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod

ZÚR Kraje Vysočina, DSP

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA VD01

přeložka silnice I/34 resp. I/38 jihovýchodní obchvat města (plocha Z154)

236


09/2014

kód VPS

specifikace VPS

důvod vymezení

VD02

protihluková stěna na západní straně severovýchodního obchvatu města v ploše K10

zajištění redukce dopadů dopravy na obchvatu města na stávající obytnou zástavbu

VD03

plocha pro napřímení silnice III/03811 v rámci ulice Havířská při výrobním areálu firmy Pleas (plocha P47)

zvýšení bezpečnosti dopravního provozu na silnici III/03811 v rámci ulice Havířská

VD04

plocha pro úpravu technických parametrů křižovatky ulic Ledečská a Masarykova (plocha P04)

změna prostorového uspořádání křižovatky s cílem zvýšení kapacity křižovatky a zvýšení bezpečnosti dopravního provozu na křižovatce

VD05

plocha pro úpravu technických parametrů křižovatky ulic Lidická a Jihlavská (plocha P58)


VD06

plocha pro úpravu technických parametrů křižovatky ulic Lidická, Nad Skalkou, U Borové a Sekaninova (plocha P59)


VD07

místní komunikace pro dopravní napojení zastavitelných ploch Z77, Z78, Z97 a Z92-1 resp. Z92-2 nad psychiatrickou léčebnou (plocha Z97)

zabezpečení dopravního napojení zastavitelných ploch na stávající komunikační systém města

VD08

místní komunikace pro dopravní napojení zastavitelných ploch Z12 a Z169 v severní části Perknova (plocha Z171)

zabezpečení dopravního napojení zastavitelné plochy na stávající komunikační systém města

VD09

místní komunikace pro dopravní napojení zastavitelných ploch Z94-1 resp. Z94-2 západně ulice Lidická (plocha Z168)


VD10

místní komunikace pro dopravní napojení zastavitelné plochy Z136 v Baštínově (plocha Z181)


VD11

místní komunikace pro dopravní napojení zastavitelných ploch Z156 a Z165 v Květnově (plocha Z164)

dopravní napojení nově vymezované zastavitelné plochy na stávající komunikační systém města a zároveň zajištění optimální prostupnosti zastavěného území sídla Květnov do volné krajiny

VD12

místní komunikace pro dopravní

dopravní napojení nově

zdroj vymezení

237


kód VPS

09/2014

specifikace VPS

důvod vymezení

zdroj vymezení

napojení zastavitelné plochy Z148 v severní části Suché (plocha Z166)

vymezované zastavitelné plochy na stávající komunikační systém města a zároveň zajištění optimální prostupnosti zastavěného území sídla Suchá do volné krajiny

VD13

místní komunikace pro dopravní napojení zastavitelné plochy Z20 v Občinách u Poděbab (plocha Z167)

dopravní napojení nově vymezované zastavitelné plochy na stávající komunikační systém města a zároveň zajištění optimální prostupnosti zastavěného území sídla Občiny u Poděbab do volné krajiny

VD14

přestavbu komunikace napojující Novotného Dvůr na ulici U nové silnice (plocha P60)

zlepšení dopravní dostupnosti Novotného Dvora po vybudování jihovýchodního obchvatu města

DSP

VD15

přeložka místní komunikace v rámci ulice Prokopa Holého (plocha P52)

zvýšení bezpečnosti dopravního provozu na křížení ulic Prokopa Holého, Jeronýmova a Želivského

DSP

VD15a

Přeložka veřejně přístupné účelové komunikace zajišťující dopravní obsluhu vodojemu pod městským hřbitovem (plocha Z188)

zajištění dopravní dostupnosti veřejně prospěšného zařízení technické infrastruktury (vodojemu) s ohledem na úpravu rozsahu zastavitených ploch pro komerční občanské vybavení západně ulice Masarykova a Pražská

VD16

parkoviště na terénu u městského hřbitova (plocha Z65)

vymezení plochy pro parkování vozidel pro návštěvníky hřbitova

ÚS

VD18

hromadné garáře (parkovací dům) v ulici Husova (plocha P38)

navýšení kapacity parkovacích a odstavných stání v centru města

DÚR

VD19

parkoviště na terénu u KD Ostrov (plocha P39)

navýšení kapacity parkovacích a odstavných stání v centru města

VD20

parkoviště na terénu u Nemocnice Havlíčkův Brod (plocha Z175)

navýšení kapacity parkovacích stání pro návštěvníky Nemocnice Havlíčkův Brod

DÚR

VD21

parkoviště na terénu v ulici České armády (plocha Z178)

navýšení kapacity odstavných stání v rámci obytného souboru

Generel cyklistických tras

VD21a

Rozšíření plochy řadových (skupinových) garáží severně ulice U Cihláře (plocha Z185)

navýšení kapacity odstavných a parkovacích stání ve vazbě na obytné soubory v severení části města

Platný ÚPSÚ

VD22

cyklostezka v souběhu s ulicí Masarykova, Pražská (silnice I/38) a

zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na


238


kód VPS

09/2014

specifikace VPS

důvod vymezení

se silnicí III/3447 v úseku Havlíčkův Brod-Výšina – Knyk

území města; zvýšení mobility cyklistů

VD23

cyklostezka Občiny – silnice II/344

zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města; zvýšení mobility cyklistů


VD24

cyklostezka Kalvárie – Vršovice (silnice III/3441)



VD25

cyklostezka Kalvárie – U Venců – U Myslivců – silnice III/3441


VD26

cyklostezka Pohledští Dvořáci – Žižkov

VD27

cyklostezka Žižkov - Hamry

VD28

cyklostezka Park Budoucnost – Sídliště Výšina

VD29

cyklostezka Nad Rybníkem - Sídliště Výšina

VD30

cyklostezka jižní částí Parku Budoucnost v úseku Žižkova – U Trojice

zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města

VD31

cyklostezka Vršovice (ulice Jirchářská) – rybník Cihlář

VD32

cyklostezka Chotěbořská

VD33

cyklostezka po pravém břehu řeky Sázavy v úseku přemostění ulice Masarykova – Perknov

VD34

cyklostezka podél potoka Drátovec v úseku Perknov – Drátovna

VD35

VD36

zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města

zdroj vymezení










cyklostezka Zeleným okruhem v úseku pravý břeh řeky Sázavy – Psychiatrická léčebna – Drátovna

zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města

cyklostezka Zahradnického – Masarykova - Pražská

zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na



239


kód VPS

specifikace VPS

09/2014

důvod vymezení území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města

zdroj vymezení


VD37

cyklostezka U Sv. Jána / Strojírenská – Vysočany

VD38

cyklostezka podél ulice Mírová v úseku Vysočany – Herlify

VD39

cyklostezka po levém břehu řeky Sázavy Vysočany – Poříčí – přemostění řeky Sázavy v ulici Plovárenská

VD40

cyklostezka po levém břehu řeky Sázavy v úseku Pobřežní – přemostění Masarykova ulice

zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce na území města


VD41

cyklostezka po levém břehu řeky Sázavy v úseku přemostění v ulici České armády – Horní Papšíkov / Perknov (bývalý železniční most)



VD42

cyklostezka v souběhu s ulicí Humpolecká (silnice I/34) Havlíčkův Brod – Šmolovy



VD43

cyklostezka v souběhu s ulicí Lidická (silnice I/38) v úseku ulice Jihlavská – ulice Průmyslová



VD44

cyklostezka přes údolí potoka Žabinec v úseku ulice Lidická – U Vítků



VD45

mimoúrovňové křížení železniční trati č. 230 pro pěší a cyklisty v ul. Jihlavská

zajištění mimoúrovňového křížení železniční trati


VD46

mimoúrovňové křížení železniční trati č. 238 pro pěší a cyklisty mezi areály BTV Plast, s.r.o. a Zetor, a.s.

zajištění mimoúrovňového křížení železniční trati


VD47

rozšíření letiště Havlíčkův Brod (plocha Z30)

navýšení provozní kapacity letiště




TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VT14

výstavba ČOV Květnov

splnění požadavků Směrnice č. 91/271 EHS

ÚAP, PRVKÚK

VT19

dostavba rozvodny Mírovka

zavedení nových vedení VVN a ZVN do rozvodny Mírovka

PÚR ČR

240


09/2014

(k bodu G02 Návrhu ÚP)

Územní plán vymezuje tyto koridory pro umístění veřejně prospěšných staveb, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: kód koridoru pro VPS

specifikace koridoru pro VPS

důvod vymezení

zdroj vymezení

VD.k01

koridor X01 pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/38


VD.k02

koridor X02 pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/34

VD.k03

koridor X03 pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/150

VD.k04

koridor X04 pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/344

úpravy a opravy příslušných úseků silnic, lokální změny jejich trasování (napřímení), opravy související infrastruktury (mosty, náspy, propustky, apod.), změna kategorie, rozšíření na normové parametry v těch úsecích, kde v současné době silnice těmto parametrům neodpovídají, a to bez nutnosti změny územního plánu

VD.k06

koridor X12 pro umístění vedení místní komunikace pro napojení zastavitelných ploch Z92-1 resp. Z922

zabezpečení dopravního napojení zastavitelných ploch na stávající komunikační systém města

VT.k02

koridor vyvedení linky ZVN 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky

dlouhodobá územní ochrana pro vedení, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let


VT.k03

koridor zdvojení vedení ZVN 400 kV Mírovka – Velká Bíteš – hranice JM kraje, záměr je veden v ZÚR jako veřejně prospěšná stavba E02

návrh ZÚR z důvodu zajištění nárůstu výkonů v kraji a zlepšení stability přenosové soustavy ČR


VT.k05

koridor pro nadzemní vedení VVN 110 kV Mírovka – Jihlava západ, v ZÚR je záměr veden jako veřejně prospěšná stavba E06.

návrh ZÚR z důvodu zajištění nárůstu výkonů v kraji a zlepšení stability přenosové soustavy kraje Vysočina


ZÚR Kraje Vysočina ZÚR Kraje Vysočina ZÚR Kraje Vysočina


Veřejně prospěšná opatření jsou vymezena v souladu s § 2, odst. 1, písm. m, zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jako veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, jsou územním plánem vymezena opatření vedoucí ke snižování ohrožení území a k rozvoji či k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, zejména protopovodňová opatření a skladebné prvky ÚSES.

241


09/2014

Územní plán vymezuje tato veřejně prospěšná opatření, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: kód VPO

specifikace VPO

důvod vymezení

zdroj vymezení

VK02

suchý polder Perknov (K12)

realizace protipovodňových opatření

DÚR

VK03

stavební a revitalizační úpravy rybníků Obora, Hastrman, Cihlář, Hajdovec, Pfafendorského, Zádušního a Štičího rybníka a souboru nádrží Naproti lomu, revitalizace prostoru bývalého lomu, revitalizace Cihlářského potoka, retenční nádrž a úpravy nádrží komora 1, 2 (K53)

ochrana území před povodňovým ohrožením

DZS

VU01

LBC 03 U Michlů

posílení ekologické stability krajiny

Plán ÚSES

VU02

LBC 05 Maltajchy


Plán ÚSES

VU03

LBC 33 U Kostelíku


Plán ÚSES

VU04

LBC 36 Mendlova ves


Plán ÚSES

VU05

LBC 06 U Petrkovských lázní


Plán ÚSES

VU06

LBC 07 U Milichovských


Plán ÚSES

VU07

LBC 09 Pod Culkovými


Plán ÚSES

VU08

LBC 13 Nad lihovarem


Plán ÚSES

VU09

LBC 54 Vrbové


Plán ÚSES

VU10

LBC 48 Pod Vysočany


Plán ÚSES

VU12

LBC 47 Pod Žižkovem


Plán ÚSES

VU13

LBC 51 Zálesí


Plán ÚSES

VU14

LBC 53 Olšové


Plán ÚSES

VU15

LBC 49 Stříbrný dvůr


Plán ÚSES

VU16

LBC 46 Kalinovo nábřeží


Plán ÚSES

VU17

LBC 45 Na losích


Plán ÚSES

VU18

LBC 50 V hamřích


Plán ÚSES

VU19

LBC 52 U mlýna


Plán ÚSES

VU20

LBC 17 Budoucnost


Plán ÚSES

VU21

LBC 60 Klanečná


Plán ÚSES

VU22

LBC 29 Pod Pohledskými Dvořáky


Plán ÚSES

VU23

LBC 23 Pod Veselicí


Plán ÚSES

242


09/2014

kód VPO

specifikace VPO

důvod vymezení

zdroj vymezení

VU24

LBC 16 Jircháře


Plán ÚSES

VU25

LBC 20 Obora


Plán ÚSES

VU26

LBC 43 Pod Skalicí


Plán ÚSES

VU27

LBC 21 Proseč


Plán ÚSES

VU28

LBC 42 Mezi cestami


Plán ÚSES

VU29

LBC 28 U Břevnice


Plán ÚSES

VU30

LBC 19 Ve žlabu


Plán ÚSES

VU31

LBC 55 Pokuta


Plán ÚSES

VU32

LBC 61 Pod humny


Plán ÚSES

VU33

LBC 57 Červený důl


Plán ÚSES

VU34

LBC 26 Na dlouhých


Plán ÚSES

VU35

LBC 59 Jízdní vrch


Plán ÚSES

VU36

LBC 01 Máslový vrch


Plán ÚSES

VU37

LBC 04 Květnovské


Plán ÚSES

VU38

LBC 02 Černý les


Plán ÚSES

VU39

LBC 40 Teclův kopec


Plán ÚSES

VU40

LBC 08 Uhelný vrch


Plán ÚSES

VU41

LBC 24 Šprunk


Plán ÚSES

VU42

LBC 12 Cikánek


Plán ÚSES

VU43

LBC 10 Smrkové


Plán ÚSES

VU44

LBC 11 U Vítků


Plán ÚSES

VU45

LBC 14 Doubí


Plán ÚSES

VU46

LBC 18 Na spálené stráni


Plán ÚSES

VU47

LBC 15 Vlkovsko


Plán ÚSES

VU48

LBC 22 Ronovecký les


Plán ÚSES

VU49

LBC 25 Pod Skřivánčím vrchem


Plán ÚSES

VU50

LBC 32 Pod Kravínem


Plán ÚSES

VU51

LBC 31 Baštínov


Plán ÚSES

VU52

LBC 58 Novotného dvůr


Plán ÚSES

VU53

LBC 30 Šlapanka


Plán ÚSES

VU54

LBC 39 Žabinec


Plán ÚSES

VU55

LBC 27 Na šafářkách


Plán ÚSES

VU56

LBC 41 Březinka


Plán ÚSES

VU57

LBC 44 Pod Ovčáky


Plán ÚSES

VU58

LBC 34 Prachárna


Plán ÚSES

243


09/2014

kód VPO

specifikace VPO

důvod vymezení

zdroj vymezení

VU59

LBC 37 Rouštánský potok


Plán ÚSES

VU60

LBC 38 Hluboký rybník


Plán ÚSES

VU61

LBC 35 Pod Štičím rybníkem


Plán ÚSES

VU62

RBK 439/05


Plán ÚSES

VU63

RBK 432/07


Plán ÚSES

VU64

RBK 439/04


Plán ÚSES

VU65

RBK 432/08


Plán ÚSES

VU66

RBK 433/02


Plán ÚSES

VU67

RBK 433/01


Plán ÚSES

VU68

RBK 432/06


Plán ÚSES

VU69

RBK 432/05


Plán ÚSES

VU70

RBK 432/09


Plán ÚSES

VU72

RBK 435/01


Plán ÚSES

VU73

RBK 432/04


Plán ÚSES

VU74

RBK 432/10


Plán ÚSES

VU75

RBK 439/03


Plán ÚSES

VU76

RBK 432/03


Plán ÚSES

VU77

RBK 439/02


Plán ÚSES

VU79

RBK 432/02


Plán ÚSES

VU80

RBK 439/01


Plán ÚSES

VU81

RBK 435/02


Plán ÚSES

VU82

RBK 432/01


Plán ÚSES

VU83

RBK 431/01


Plán ÚSES

VU86

RBK 431/02


Plán ÚSES

VU87

RBK 427/01


Plán ÚSES

VU88

RBK 427/02


Plán ÚSES

VU89

RBK 428/02


Plán ÚSES

VU90

RBK 428/03


Plán ÚSES

VU91

RBK 428/04


Plán ÚSES

VU92

RBC 1618 Hamry


Plán ÚSES

VU93

RBC 1619 Chlístov


Plán ÚSES

VU94

RBC 722 Volský vrch


Plán ÚSES

VU95

LBK 58


Plán ÚSES

VU96

LBK 45


Plán ÚSES

VU97

LBK 46


Plán ÚSES

244


09/2014

kód VPO

specifikace VPO

důvod vymezení

zdroj vymezení

VU98

LBK 02


Plán ÚSES

VU99

LBK 03


Plán ÚSES

VU100

LBK 06


Plán ÚSES

VU101

LBK 01


Plán ÚSES

VU102

LBK 08


Plán ÚSES

VU103

LBK 07


Plán ÚSES

VU104

LBK 77


Plán ÚSES

VU105

LBK 04


Plán ÚSES

VU106

LBK 05


Plán ÚSES

VU108

LBK 72


Plán ÚSES

VU109

LBK 70


Plán ÚSES

VU110

LBK 09


Plán ÚSES

VU111

LBK 10


Plán ÚSES

VU112

LBK 11


Plán ÚSES

VU113

LBK 11


Plán ÚSES

VU114

LBK 13


Plán ÚSES

VU115

LBK 12


Plán ÚSES

VU116

LBK 37


Plán ÚSES

VU117

LBK 64


Plán ÚSES

VU119

LBK 16


Plán ÚSES

VU120

LBK 62


Plán ÚSES

VU121

LBK 14, LBK 35


Plán ÚSES

VU122

LBK 19


Plán ÚSES

VU123

LBK 18


Plán ÚSES

VU124

LBK 17


Plán ÚSES

VU127

LBK 21


Plán ÚSES

VU128

LBK 36


Plán ÚSES

VU129

LBK 15


Plán ÚSES

VU130

LBK 38


Plán ÚSES

VU132

LBK 39


Plán ÚSES

VU133

LBK 69


Plán ÚSES

VU134

LBK 20


Plán ÚSES

VU137

LBK 24


Plán ÚSES

VU138

LBK 30


Plán ÚSES

VU139

LBK 31


Plán ÚSES

245


09/2014

kód VPO

specifikace VPO

důvod vymezení

zdroj vymezení

VU140

LBK 78


Plán ÚSES

VU141

LBK 28


Plán ÚSES

VU142

LBK 25


Plán ÚSES

VU143

LBK 23


Plán ÚSES

VU144

LBK 26


Plán ÚSES

VU145

LBK 27


Plán ÚSES

VU148

LBK 33


Plán ÚSES

VU150

LBK 34


Plán ÚSES

VU151

LBK 22


Plán ÚSES

VU152

LBK 29


Plán ÚSES

VU153

LBK 75


Plán ÚSES

VU154

LBK 61


Plán ÚSES

VU155

LBK 44


Plán ÚSES

VU156

LBK 65


Plán ÚSES

VU158

LBK 60


Plán ÚSES

VU160

LBK 66


Plán ÚSES

VU161

LBK 43


Plán ÚSES

VU162

LBK 67


Plán ÚSES

VU163

LBK 42


Plán ÚSES

VU164

LBK 73


Plán ÚSES

VU165

LBK 71


Plán ÚSES

VU166

LBK 41


Plán ÚSES

VU167

LBK 74


Plán ÚSES

VU168

LBK 32


Plán ÚSES

VU169

LBK 59


Plán ÚSES

VU170

LBK 57


Plán ÚSES

VU171

LBK 40


Plán ÚSES

VU172

LBK 57


Plán ÚSES

VU173

LBK 63


Plán ÚSES

VU175

LBK 54


Plán ÚSES

VU177

LBK 50


Plán ÚSES

VU178

LBK 76


Plán ÚSES

VU179

LBK 53


Plán ÚSES

VU180

LBK 68


Plán ÚSES

VU181

LBK 55


Plán ÚSES

246


09/2014

kód VPO

specifikace VPO

důvod vymezení

zdroj vymezení

VU182

LBK 51


Plán ÚSES

VU183

LBK 56


Plán ÚSES

VU184

LBK 47


Plán ÚSES

VU186

LBK 52


Plán ÚSES

VU187

LBK 48


Plán ÚSES

VU188

LBK 49


Plán ÚSES


V řešeném území se vyskytují42: 2 objekty důležité pro obranu státu včetně ochranného pásma (k.ú. Květnov, k.ú. Šmolovy u Havl. Brodu) 2 zóny havarijního plánování: sklad zkapalněných uhlovodíkových plynů Havlíčkův Brod – Baštínov, zóna E, ČEPRO, a.s., středisko 07 Šlapanov, zóna E. 8 objektů civilní ochrany (k.ú. Havlíčkův Brod) 3 objekty důležité pro plnění úkolů Policie České republiky (k.ú. Havlíčkův Brod) (k bodu G05 Návrhu ÚP)

Územní plán nevymezuje žádné plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

C.18. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo (k bodu H02 Návrhu ÚP)

Veřejně prospěšná opatření jsou vymezena v souladu s § 2, odst. 1, písm. m, zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Jako veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, jsou územním plánem vymezena opatření vedoucí ke snižování ohrožení území a k rozvoji či k ochraně přírodního dědictví, zejména plochy izolační zeleně. Územní plán vymezuje tato veřejně prospěšná opatření, pro která lze uplatnit překupní právo: kód VPO

specifikace VPO

důvod vymezení

PK05

veřejná zeleň – rozšíření parku (Z66)

propojení systému sídelní zeleně

PK47

Zelený okruh – veřejná zeleň (Z81)

doplnění systému sídelní zeleně

ÚS

PK48



ÚS

PK50

Zelený okruh – zeleň veřejná (Z103)


ÚS

42

zdroj vymezení

zdroj: ÚAP ORP Havlíčkův Brod (2012)

247


09/2014

kód VPO

specifikace VPO

důvod vymezení

zdroj vymezení

PK51



ÚS

PK53



ÚS

PK54



ÚS

PK55

Zelený okruh – veřejná zeleň varianta 1 (Z96)


ÚS

PK59

veřejná zeleň - zajištění průchodnosti podél Cihláře (P35)

propojení systému sídelní zeleně do lokality Vlkovsko

PK67

veřejná zeleň pod hřbitovem – napojení Zeleného okruhu (Z173)

propojení systému sídelní zeleně s plochami lesa

PK68

veřejná zeleň pod Ledečskou ulicí (Z177)


PK69

veřejná zeleň podél toku Sázavy (P61)

doplnění systému sídelní zeleně, zajištění prostupnosti podél řeky

PK70

veřejná zeleň podél toku Sázavy (P64)

doplnění systému sídelní zeleně, zajištění prostupnosti podél řeky

C.19. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření (k bodům I01 – I08 Návrhu ÚP)

Územní plán vymezuje tyto plochy územních rezerv a určuje následující podmínky pro jejich prověření: kód plochy

kód využití

specifikace využití

odůvodnění vymezení

zdroj vymezení

R03

TI

čistírna odpadních vod

Plocha pro umístění čistírny odpadních vod je vymezena s ohledem na předpokládaný výhledový nárůst počtu obyvatel města. Kapacita stávající ČOV je dostačující i pro návrhové období, pro plochy pro bydlení, vymezené v rámci Návrhu ÚP jako plochy územní rezervy je však nutno tuto kapacitu dále prověřit.

ÚP SÚ

R04

ZO

ochranná zeleň pro izolaci ČOV

Plocha ochranné a izolační zeleně je vymezena pro izolaci ČOV, vymezené v Návrhu ÚP jako plocha územní rezervy. Plocha zeleně je určena pro izolaci ČOV od stabilizované zástavby příměstských částí

248


kód plochy

kód využití


09/2014


zdroj vymezení

Perknov a Veselice. R05

BI

bydlení v rodinných domech

Plocha bydlení navazuje na zastavitelné plochy a plochy přestavby pro bydlení v rodinných domech v lokalitě Rozkoš, je vymezena až k ploše územní rezervy pro umístění koridoru Z obchvatu města. Vymezení reaguje na další rozvoj města a předpokládanou potřebu lokalizace ploch pro obytnou zástavbu v dlouhodobém horizontu.

R06

BV


Plocha bydlení je vymezena podél silnice III/34759 v návaznosti na stabilizovanou obytnou zástavbu lokality Horní Papšíkov. Vymezení reaguje na další rozvoj města a předpokládanou potřebu lokalizace ploch pro obytnou zástavbu v dlouhodobém horizontu.

R07

VD

rozšíření stávajícího areálu výroby při letišti Havlíčkův Brod

Plocha drobné výroby je vymezena pro rozšíření výrobního areálu při letišti Havlíčkův Brod. Další rozvoj a rozšíření letištního provozu a souvisejících výrobních činností lze předpokládat s ohledem na strategickou polohu dotčeného území a status mezinárodního (neveřejného) letiště (2010).

R08

ZO

ochranná zeleň pro izolaci ploch výroby od obytné zástavby v Dolním Papšíkově

Plocha ochranné a izolační zeleně je vymezena za účelem izolace ploch bydlení R12 od plochy drobné výroby R07 přilehající k letišti Havlíčkův Brod. Obě plochy jsou vymezeny v horizontu územní rezervy.

R09

RZ

rekreace v zahrádkové osadě

Plocha rekreace je vymezena pro rozšíření stávající plochy zahrádkové osady v jižní části Havlíčkova Brodu až k silnici I/38, jejíž kapacita je již plně využita. Plocha je zároveň alternativní kompenzací za část zahrádkové osady v okolí Cilhlářského rybníka, vymezené v horizontu územní rezervy k vymístění.

R10

ZO

ochranná zeleň pro izolaci ploch výroby od obytné zástavby v jižní části Havlíčkova Brodu

Plocha ochranné a izolační zeleně je vymezena za účelem izolace ploch bydlení R11 od plochy drobné výroby v rozsahu bývalého areálu armády ČR. Plocha bydlení je vymezena v horizontu územní rezervy.

R11

BI


R12

BV


Plochy bydlení navazují na stabilizovanou obytnou zástavbu jižní části Havlíčkova Brodu – Dolní Papšíkov a jsou vymezeny až k pásu ochranné a izolační zeleně (územní

ÚP SÚ

ÚP SÚ (upraven rozsah)

Změna č.27 ÚP SÚ (upraven rozsah)

249


kód plochy

kód využití


09/2014


zdroj vymezení

rezerva) pro izolaci plochy výroby v rozsahu bývalého areálu armády ČR. Vymezení reaguje na další rozvoj města a předpokládanou potřebu lokalizace ploch pro obytnou zástavbu v dlouhodobém horizontu. R13

TI

výroba energie z biomasy

Plocha pro umístění zařízení pro výrobu energie z biomasy je vymezena v reakci na současné trendy v oblasti energetiky směřující k podpoře alternativních zdrojů a zároveň na požadavek zadání na vymezení plochy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

R14

VD

areál drobné výroby v jižní průmyslové zóně města

Plocha drobné výroby je vymezena pro případný rozvoj výrobních aktivit v jižní průmyslové zóně města. O jejím využití lze uvažovat po vyčerpání územní kapacity navzaujících zastavitelných ploch a ploch přestavby.

R15

VL

areál lehké výroby v jižní průmyslové zóně města

Plocha výroby je vymezena pro případný rozvoj průmyslových aktivit v jižní průmyslové zóně města. Návrh ÚP vymezuje zastavitelné plochy pro lehkou, resp. drobnou výrobu, územní rezerva R15 umožňuje další rozšíření těchto ploch po naplnění územní kapacity všech stabilizovaných ploch, zastavitelných ploch a ploch přestaveb.

R16

ZO

ochranná zeleň pro izolaci ploch výroby od ploch občanské vybavenosti

Plocha ochranné a izolační zeleně je vymezena pro zachování fyzické a biologické prostupnosti mezi plochami územních rezerv R14 a R15 v jižní průmyslové zóně města. Obě plochy jsou vymezeny v horizontu územní rezervy.

R17

BI


Plochy pro bydlení jsou vymezeny v jižní části města v návaznosti na stabilizovanou obytnou zástavbu lokality “Na Skalce” až k rozsáhlým plochám zeleně přírodního charakteru v rekreační oblasti Žabinec. Vymezení reaguje na další rozvoj města a předpokládanou potřebu lokalizace ploch pro obytnou zástavbu v dlouhodobém horizontu.

R19

ZV

plocha veřejné zeleně – propojení systému sídelní zeleně do lokality

Je navržena přestavba ploch přiléhajících k rybníku Cihlář severně a západně (tj. vymístění části zahrádkové osady) v zájmu zajištění prostupnosti po levém břehu tohoto rybníka a propojení celoměstského systému

ÚP SÚ

ÚP SÚ

250


kód plochy

kód využití

09/2014



Vlkovsko

sídelní zeleně od Parku Budoucnost do lokality Vlkovsko. Plochy rezerv jsou vymezeny pro rozšíření stabilizovaných ploch rekreace jako kompenzační opatření v souvislosti s uvažovaným výhledovým vymístěním ploch zahrádkových osad na území Havlíčkova Brodu, zejména jeho severní části (okolí rybníka Cihlář).

zdroj vymezení

R20

RZ

rozšíření plochy zahrádkové osady

R21

RZ

rozšíření plochy zahrádkové osady

R22

ZV

plocha veřejné zeleně – propojení systému sídelní zeleně do lokality Vlkovsko

R23

ZV

plocha veřejné zeleně – propojení systému sídelní zeleně do lokality Vlkovsko

R26

VD

drobná výroba

Plochy drobné výroby jsou vymezeny v SV části města, v lokalitě Kalvárie – Pohledští Dvořáci. Okolní zástavba má převažující průmyslový charakter, plochy rezerv přirozeně doplňují stabilizovanou zástavbu až k SV segmentu obchvatu města.

R28

BI


R29

BI


R30

BI


Plochy pro bydlení jsou vymezeny v městské části Vysočany v území mezi zastavitelnou plochou pro bydlení Z54 a navrženým koridorem JV obchvatu města, na dnešních pozemcích ZPF. Vymezení reaguje na další rozvoj města a předpokládanou potřebu lokalizace ploch pro obytnou zástavbu v dlouhodobém horizontu.

R31

W

lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod Klanečná

Akumulační nádrž na Úsobském potoce v lokalitě Klanečná je vymezena pro účely zásobování vodou, případně rekreaci či jako součást protipovodňových opatření.


R32

W

vodní nádrž na soutoku Žabince a Petrovského potoka

Nádrž “U Grodlova Mlýna” s primární rekreační funkcí je vymezena ve vazbě na rozsáhlé rekreační území podél toku a rybníka Žabinec s přilehlou rekreační zástavbou v individuálních chatách a

ÚP SÚ

Je navržena přestavba ploch přiléhajících k rybníku Cihlář severně a západně (tj. vymístění části zahrádkové osady) v zájmu zajištění prostupnosti po levém břehu tohoto rybníka a propojení celoměstského systému sídelní zeleně od Parku Budoucnost do lokality Vlkovsko.

ÚP SÚ

251


kód plochy

kód využití


09/2014


zdroj vymezení

zahrádkových osadách. R33

BV


Plochy bydlení navazují na stabilizovanou zástavbu lokality Svatý Kříž, jsou vymezeny východně ve směru k silnici I/38. Vymezení reaguje na další rozvoj města a předpokládanou potřebu lokalizace ploch pro obytnou zástavbu v dlouhodobém horizontu.

R34

BV


R35

ZO

ochranná zeleň pro izolaci obytné zástavby Suché od silnice I/38

R36

ZO

ochranná zeleň pro izolaci obytné zástavby Suché od silnice I/38

R37

BI


Plocha bydlení je vymezena v proluce mezi stabilizovanými plochami bydlení v RD, umožňuje rozšíření zástavby v případě naplnění kapacity vymezených zastavitelných ploch v lokalitě Perknov.

R38

SR

plocha smíšená obytná - rekreační

Plocha bydlení venkovského typu je vymezena na jižním okraji zastavěného území části obce Klanečná. Navazuje na zastavitelnou plochu Z07 a umožňuje rozšíření zástavby až k účelové komunikaci.

R39

BI


Plocha bydlení je vymezena v návaznosti na stabilizované a zastavitelné plochy bydlení v RD, umožňuje rozšíření zástavby v případě naplnění kapacity vymezených zastavitelných ploch v lokalitě Perknov.

R40

OH

hřbitov

Plocha územní rezervy navazuje jižně na stávající areál městského hřbitova a umožňuje jeho budoucí rozšíření. S ohledem na jeho omezenou prostorovou kapacitu, polohu příjezdové komunikace a vymezení dalších souvisejících záměrů (plocha Z65 pro výstavbu parkoviště) je rozšíření v jižním směru nejvhodnějším řešením.

R44

BI


Plocha bydlení navazuje na zastavitelné plochy a plochy přestavby pro bydlení v rodinných domech v lokalitě Rozkoš, je vymezena až k ploše územní rezervy pro umístění koridoru Z obchvatu města. Vymezení reaguje na další rozvoj města a předpokládanou potřebu lokalizace ploch pro

Plochy ochranné a izolační zeleně jsou vymezeny pro izolaci ploch bydlení v lokalitě Svatý Kříž od silnice I/38. Předmětné plochy jsou vymezeny v horizontu územní rezervy (R33, R34).

252


kód plochy

kód využití


09/2014


zdroj vymezení

obytnou zástavbu v dlouhodobém horizontu. R45

BI


Plocha bydlení navazuje na stabilizované plochy bydlení v jižní části lokality Perknov. Je vymezena téměř v rozsahu stávájícího areálu veterinární správy a přidružené zemedělské výroby, který je využíván pouze z části a do budoucna je reálný předpoklad, že bude mít charakter brownfield.

R46

SV

venkovské bydlení

Plocha smíšená obytná navazuje na severní hranici zastavěného území v místní části Zbožice. Je vymezena v rozsahu navazující zastvitelné plochy Z196 tak, aby po jejím využití došlo k vytvoření spojité hrany zástavby na sevením okraji.

námitka č. 20

Územní plán vymezuje tyto koridory územních rezerv: kód plochy

kód využití



zdroj

R01a

DS.k

severozápadní obchvat města

Možnost uzavření obchvatu města Havlíčkův Brod do uzavřeného prstence; přeložení silnici II/150 mimo zastavěné území města; napojení areálu Letiště Havlíčkův Brod a navazujícíh ploch výroby přímo na obchvat města

ÚS

R01b

DS.k

severní přeložka silnice I/38

Přeložka severní části severovýchodního segmentu obchvtu města mimo obytné území; zvýšení kapacity křižovatky ulic Pražská/Masarykova a U Cihláře

ÚS

R02

DZ.k

vysokorychlostní železniční trať VR1, trasa Praha – Brno, varianta HB

Napojení ČR na transevropskou železniční síť.

PÚR ČR, ZÚR Kraje Vysočina

R41

DS.k

obchvat Horního a Dolního Papšíkova

Dopravní napojení areálu Letiště Havlíčkův Brod a navazujícíh ploch výroby přímo na obchvat města; převedení tranzitní dopravy přes zastavěná území sídel Horní a Dolní Papšíkov mimo zastavěné území

R42

DS.k

komunikace propojující ulici Čechova a U Borové

Dopravní propojení zastavěného území města Havlíčkův Brod západně a východně od potoka Žabinec a železniční trati č. 237 v jižní části Havlíčkova Brodu

253


09/2014

kód plochy

kód využití



R47

DS.k

jihozápadní obchvat města

Uzavření okružního dopravního systému, přeložení úseku silnice I/34 mimo zastavěné území města Havlíčkův Brod a Šmolov, propojení jižních radiál I/34 a I/38

R48

TI.k

vedení zvn 400 kV Mírovka – Kočín

Koridor pro prověření umístění vedení zvn 400 kV Mírovka – Kočín. Koridor je vymezen v souladu se ZÚR Kraje Vysočina a zpřesněn na šířku 300 m

zdroj

C.20. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti (k bodu J01 Návrhu ÚP)

Zpracování územní studie na prověření změn využití v plochách Z92-1, Z92-2 a P25 vyplývá z požadavků schváleného Zadání ÚP. Území přiléhající k areálu psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod představuje v současné době nejatraktivnější území pro další rozvoj bytové výstavby, s ohledem na jeho polohu, vynikající dopravní dostupnost a blízkost centra města, stejně jako dostupnost inženýrských sítí a převládající stávající rezidenční charakter okolní zástavby s vysokým podílem stabilizovaných a navrhovaných ploch zeleně. Území je v současné době nezastavěné (ZPF) a realizací zástavby dojde v západo-východním směru k propojení zastavěného území Havlíčkova Brodu a městské části Perknov, v severo-jižním směru pak k propojení stabilizované obytné zástavby a areálu psychiatrické léčebny s územím podél toku Sázavy. Součástí tohoto území jsou plochy Z58, Z79, Z82, Z92-1, Z92-2, Z82 a P25. Plochy Z54-1, Z54-2 (Vysočany) a Z94-1, Z94-2 (Na Skalce) bezprostředně navazují na zastavěné území města a stabilizované plochy nízkopodlažní obytné zástavby. S ohledem na jejich rozsáhlou výměru je nezbytné zpracování koncepce pro celé území řešené plochy k zajištění souladu nové zástavby s urbanistickou strukturou, hmotovým a architektonickým řešení zástavby stabilizované. Plocha P32 navazuje na zástavbu v lokalitě Žižkov a východně hraničí s rozsáhlým územím parku Budoucnost, který ve struktuře města spoluvytváří nejvýznamnější zelenou osu území. Územní studie je v rámci této plochy nezbytná k zajištění odpovídajícího uspořádání zástavby respektujícího specifický charakter území (kompaktní zástavba západně, park východně) a jeho hodnoty a zohledňujícího stávající pěší vazby a prostupnost, v západovýchodním směru. Zpracování územní studie na prověření změn využití v plochách Z135A a Z135B vyplývá z požadavků schválených pokynů pro zpracování Návrhu ÚP. Plochy jsou součástí rozsáhlé průmyslové zóny navazující na rozvodnu Mírovka, s významným potenciálem dalšího rozvoje. S ohledem na rozsah ploch Z135A a Z135B a potřeby zajistit ochranu krajinného rázu i blízké lokality soustavy Natura 2000 je nezbytné prověřit uspořádání zástavby v této ploše územní studií. Identický důvod má i podmínka zpracování územní studie v ploše Z136, která bezprostředně navazuje na plochu Z135A a která byla po projednání návrhu ÚP vymezena pro výrobu lehkou (VL) namísto původní technické infrastruktury (TI).

254


09/2014

(k bodům J02 – J05 Návrhu ÚP)

Podmínka zpracování územní studie společně pro vymezené plochy je stanovena s ohledem na polohu těchto ploch, které na sebe přímo navazují, je tedy nezbytné řešit toho území komplexně, jako jeden územní celek, tak, aby bylo zajištěno optimální prostorové uspořádání a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu v celém rozsahu území. Rozdělení území do samostatných ploch pouze odpovídá určenému pořadí realizace záměru. (k bodu J06 Návrhu ÚP)

V souladu s § 25 a § 30 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. (k bodu J07 Návrhu ÚP)

Podmínka stanovení lhůty pro pořízení a schválení územních studií je definována v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

C.21. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 vyhlášky, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a stanovení přiměřené lhůty pro vydání regulačního plánu z podnětu (k bodu K01 Návrhu ÚP)

V souladu s § 61 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, regulační plán stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Schválené Zadání ÚP stanovilo požadavek na prověření změn regulačním plánem pro koridor SZ a JZ segmentu obchvatu města. Tato podmínka byla v rámci zpracování Konceptu přehodnocena, s ohledem na časový horizont realizace záměru, resp. vymezení SZ segmentu koridoru obchvatu jako plochu územní rezervy. JZ segment obchvatu města je vymezen v horizontu návrhu a to v trase, která byla prověřena a zpřesněna vyhledávací studií “Propojení SZ a JZ segmentu – varianta 2” (VIAPONT, 2009).

C.22. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci (k bodu L01 Návrhu ÚP)

Stanovení podmínky zajištění dohody o parcelaci je využíváno zejména s ohledem na vybudování nové či úpravě stávající veřejné infrastruktury. V žádné z ploch, vymezených územním plánem, nebyla vyhodnocena potřeba stanovení této podmínky.

255


09/2014

C.23. Stanovení pořadí změn v území (k bodům M01 – M04 Návrhu ÚP)

Pro vybrané zastavitelné plochy ÚP vymezuje pořadí změn, v zájmu hospodárného využívání území, a stanovuje podmínky etapizace. Pořadí změn je stanoveno zejména pro plochy s větším územním rozsahem, případně plochy vymezené v lokalitách s jinými zastavitelnými plochami určenými pro stejný způsob využití.

C.24. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt (k bodu N01 Návrhu ÚP)

Městská památková zóna Havlíčkův Brod byla vyhlášena v roce 1990 v zájmu ochrany středověké zástavby centra města. Je vymezena v rozsahu historického centra města až k městskému opevnění včetně přilehlého parku Budoucnost. Součástí MPZ je i národní kulturní památka Štáflova chalupa a převážná většina nemovitých kulturních památek, evidovaných ve správním území města Havlíčkův Brod, tj. zejména církevní objekty, historické měšťanské domy a pomníky. Podmínka vypracování architektonické části projektové dokumentace výhradně autorizovaným architektem je stanovena v zájmu zachování jedinečného charakteru a vysoké hodnoty celého území MPZ, ochrany jedinečné hodnoty všech historicky a architektonicky cenných staveb a celého rozsahu urbanisticky cenných území.

C.24. Stanovení kompenzačních opatření podle §50, odst. 6 stavebního zákona (k bodu O01 Návrhu ÚP)

V rámci etapy Koncept ÚP Havlíčkův Brod bylo zpracováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj (červenec 2010) pro posouzení variantního řešení předloženého Konceptu ÚP. Součástí VVURÚ bylo vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. V hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo prokázáno, že realizace návrhů uvedených v této koncepci nepřInáší rizika negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000 a koncepce nebude mít negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí při dodržení opatření k eliminaci rizika negativního ovlivnění EVL Břevnický potok a EVL Šlapanka a Zlatý potok při přípravě a realizaci staveb v plochách Z47, P16 a Z154 a v koridoru D02. Tyto podmínky jsou zapracovány do podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (regulativy) v kap. F.

256


D.

09/2014

INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO

Dotčený orgán (Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí) ve svém stanovisku k návrhu Zadání ÚP ze dne 1.7.2009 nevyloučil vliv na evropsky významnou lokalitu a uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo zpracováno v rámci etapy Koncept ÚP. Odůvodnění vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zpracuje pořizovatel v souladu §49 - §50 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění.

E.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

E.1. Zemědělský půdní fond Jsou vyhodnoceny všechny rozvojové plochy, určené návrhem územního plánu k zastavění (zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině). Jsou označeny číselně a vyhodnoceny v tabulce. Zdrojem pro určení kultur v jednotlivých lokalitách byla katastrální mapa. Vyhodnocení záboru pozemků ZPF bylo provedeno v souladu s metodickým pokynem MMR a MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ (červenec 2011). BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY Výchozím podkladem ochrany ZPF pro územně plánovací činnost jsou bonitované půdně ekologické jednotky – BPEJ. BPEJ vyjadřuje klimatický regionu, hlavní půdní region, číselnou kombinaci skeletovosti a expozice půdy. Pomocí tohoto kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ stupeň třídy ochrany ZPF. CHARAKTERISTIKA TŘÍD OCHRANY I

Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

II

Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

257


09/2014

III

Do III. třídy ochrany jsou v jednotlivých klimatických regionech sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro případnou výstavbu.

IV

Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

V

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují především půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydroformních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona O ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů.

258


09/2014

TABULKA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND43

Katastrální území: Březinka u Havlíčkova Brodu Číslo plochy

Kód plochy

1

Z01

Způsob využití plochy

Celkový zábor ZPF (ha)

Zábor ZPF dle jednotlivých kultur (ha) orná půda (ha)

chmelnice (ha)

vinice (ha)

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)

trvalý travní porost (ha)

I. třída II. třída ochrany ochrany (ha) (ha)

III. třída ochrany (ha)

IV. třída ochrany (ha)

V. třída ochran y (ha)

Investice do půdy

SV – plocha smíšená obytná venkovská 2 Z02 SV – plocha smíšená obytná venkovská 3 Z162 SV – plocha smíšená obytná venkovská Plochy smíšené obytné celkem

1,311

0,727

0,000

0,000

0,584

0,000

0,000

0,577

0,734

0,000

0,000

0,000

0,000

0,322

0,000

0,000

0,000

0,065

0,000

0,258

0,018

0,000

0,000

0,000

0,305

0,081

0,185

0,185

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,185

0,000

0,000

0,000

0,005

1,817

0,912

0,000

0,000

0,648

0,000

0,258

0,594

0,918

0,000

0,000

0,305

0,087

4

OS – občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení Plochy občanského vybavení celkem

0,097

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,097

0,000

0,000

0,000

0,000

0,097

0,000

0,097

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,097

0,000

0,000

0,000

0,000

0,097

0,000

ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Březinka u Havlíčkova Brodu

1,914

0,912

0,000

0,000

0,648

0,000

0,354

0,594

0,918

0,000

0,000

0,401

0,087

43

Z03

zpracováno dle Metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (červenec, 2011)

259


09/2014

Katastrální území: Havlíčkův Brod Číslo plochy

Kód plochy


5

Z111

6

Z176

7

Z46

8

Z53

9

Z54-1

10

Z54-2

11

Z57

12

Z58

13

Z77

BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)


Investice do půdy

0,135

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

trvalý travní porost (ha) 0,135

I. třída ochrany (ha)

II. třída ochrany (ha)



V. třída ochrany (ha)

0,000

0,000

0,135

0,000

0,000

0,000

0,577

0,000

0,000

0,000

0,442

0,000

0,136

0,000

0,090

0,000

0,000

0,487

0,000

0,046

0,000

0,000

0,000

0,046

0,000

0,000

0,026

0,000

0,020

0,000

0,000

0,000

0,393

0,393

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,359

0,000

0,000

0,000

0,033

0,000

3,819

3,819

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3,819

0,000

0,000

0,000

0,000

3,194

3,194

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3,194

0,000

0,000

0,000

0,000

1,899

0,938

0,000

0,000

0,000

0,000

0,961

0,033

0,000

1,866

0,000

0,000

0,000

12,908

8,116

0,000

0,000

0,000

0,000

4,793

7,125

5,783

0,000

0,000

0,000

0,000

0,820

0,064

0,000

0,000

0,756

0,000

0,000

0,818

0,000

0,000

0,000

0,002

0,191

260


Číslo plochy

Kód plochy


14

Z79

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech

15

Z82

16

Z86

17

Z92-1

18

Z92-2

19

Z94-1

20

Z94-2

21

Z95A

22

Z95B

09/2014



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)


Investice do půdy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000







1,528

3,596

0,000

0,000

0,000

0,000

3,891

0,664

0,000

0,000

0,000

0,000

3,227

2,061

1,830

0,000

0,000

0,000

0,000

1,471

1,471

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,471

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

8,421

8,421

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

8,331

0,000

0,000

0,000

0,090

0,000

5,265

5,265

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

4,924

0,000

0,000

0,000

0,340

0,196

2,413

2,413

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,979

0,000

1,025

0,000

0,410

1,117

1,188

1,188

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,140

0,000

0,048

0,000

0,000

0,382

1,517

1,517

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,517

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,199

1,199

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,199

0,000

0,000

0,000

0,000

0,769

5,124

261


Číslo plochy

Kód plochy

23

Z95C

24

Z95D


městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské

Plochy bydlení celkem 25

Z88

09/2014



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)


ovocné sady (ha)







Investice do půdy

0,087

0,087

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,050

0,000

0,037

0,000

0,000

0,079

0,944

0,939

0,000

0,000

0,005

0,000

0,000

0,806

0,000

0,138

0,000

0,000

0,000

55,311

39,688

0,000

0,000

1,269

0,000

14,376

33,160

18,312

3,269

0,000

1,362

2,734

0,771

0,771

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0771

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

RZ – rekreace zahrádkové osady 26 Z89 RZ – rekreace zahrádkové osady Plochy rekreace celkem

0,740

0,609

0,000

0,000

0,000

0,130

0,000

0,740

0,000

0,000

0,000

0,000

0,313

1,511

1,380

0,000

0,000

0,000

0,130

0,000

1,511

0,000

0,000

0,000

0,000

0,313

27

P05

0,289

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,289

0,289

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

28

P10

0,299

0,299

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,299

0,000

0,000

0,000

0,000

29

P24

0,063

0,063

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,046

0,017

0,000

0,000

0,000

0,000

30

Z59

1,518

1,518

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,518

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

31

Z60

1,172

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,172

0,000

1,172

0,000

0,000

0,000

0,000

OK – občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura OS – občanské vybavení tělovýchovná a

262


Číslo plochy

Kód plochy


09/2014



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)


ovocné sady (ha)







Investice do půdy

sportovní zařízení 32

Z61

OK – občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá 33 Z62 OK – občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá 34 Z78 OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura Plochy občanského vybavení celkem 36

Z97

37 38

1,330

1,330

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,330

0,000

0,000

0,000

0,000

0,203

2,055

2,055

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

2,055

0,000

0,000

0,000

0,000

0,327

0,426

0,426

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,424

0,000

0,000

0,000

0,003

0,000

7,152

5,691

0,000

0,000

0,000

0,000

1,461

5,662

1,488

0,000

0,000

0,003

0,530

0,302

0,275

0,000

0,000

0,027

0,000

0,000

0,302

0,000

0,000

0,000

0,000

0,011

Z103

PV – veřejné prostranství ZV – veřejná zeleň

0,267

0,002

0,000

0,000

0,000

0,000

0,265

0,069

0,198

0,000

0,000

0,000

0,000

Z105


0,509

0,191

0,000

0,000

0,107

0,000

0,211

0,423

0,010

0,000

0,000

0,077

0,000

39

Z168

0,106

0,106

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,106

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

40

Z173


1,392

41

Z188

42 43

1,392

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,196

0,000

0,000

0,000

0,196

0,000

0,091

0,091

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,091

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Z63


1,299

0,227

0,000

0,000

0,000

0,000

1,072

0,368

0,931

0,000

0,000

0,000

0,000

Z66


1,687

1,687

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,481

0,000

0,207

0,000

0,000

0,000

44

Z75


2,140

2,140

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

2,140

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

45

Z76


0,325

0,325

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,076

0,000

0,000

0,000

0,249

0,000

46

Z81


1,661

0,242

0,000

0,000

0,000

0,000

1,419

0,216

1,445

0,000

0,000

0,000

0,000

47

Z96


2,576

2,223

0,000

0,000

0,059

0,000

0,293

0,676

0,000

0,000

0,000

1,900

0,351

12,355

8,901

0,000

0,000

0,193

0,000

3,260

7,144

2,584

0,207

0,000

2,422

0,362

Plochy veřejné zeleně celkem

263


Číslo plochy

Kód plochy

48

P32

P59

09/2014



SM – plocha smíšená obytná městská Plochy smíšené celkem

1,666

0,000

0,000

0,000

1,291

1,666

0,000

0,000

0,000

1,291

0,000

0,375

49

0,230

0,228

0,000

0,000

0,000

0,000

0,002

12,315

10,250

0,000

0,000

0,048

0,000

2,017

0,475

0,475

0,000

0,000

0,000

0,000

0,733

0,733

0,000

0,000

0,000

0,043

0,043

0,000

0,000

13,796

11,729

0,000

0,696

0,038

0,515

DS – dopravní infrastruktura silniční 50 Z154 DS – dopravní infrastruktura silniční 51 Z178 DS – dopravní infrastruktura silniční 52 Z65 DS – dopravní infrastruktura silniční 164 Z199 DS – dopravní infrastruktura silniční Plochy dopravní infrastruktury celkem 53

P54

54

P65

55

Z110

56

Z120

57


chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) I. třída ochrany (ha)





0,000

0,000

0,000

1,666

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,666

0,000

0,000

0,230

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

5,980

3,447

0,173

0,000

2,715

0,000

0,000

0,475

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,733

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,043

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,048

0,000

2,019

7,461

3,447

0,173

0,000

2,715

0,000

0,000

0,000

0,066

0,000

0,592

0,529

0,000

0,000

0,000

0,166

0,000

0,007

0,000

0,000

0,508

0,000

0,000

0,006

0,000

0,510

0,000

0,000

0,000

1,261

1,261

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,261

0,000

0,000

0,000

0,000

0,994

0,000


Investice do půdy

0,588

0,391

0,000

0,000

0,099

0,000

0,099

0,391

0,197

0,000

0,000

0,000

0,122

Z184

VD – drobná a řemeslná výroba VD – drobná a řemeslná výroba VZ – zemědělská výroba VD – drobná a řemeslná výroba VL – lehká výroba

0,761

0,761

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,756

0,005

0,000

0,000

0,000

0,000

58

Z21


2,067

2,067

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

2,067

0,000

0,000

0,000

0,000

59

Z48


0,091

0,091

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,005

0,000

0,000

0,086

0,000

0,000

264


Číslo plochy

Kód plochy


60

Z50

61

Z51

62

Z52

63

Z55

64

Z71

65

Z84

VD – drobná a řemeslná výroba VD – drobná a řemeslná výroba VD – drobná a řemeslná výroba VD – drobná a řemeslná výroba VD – drobná a řemeslná výroba VL – lehká výroba

66

Z85


67

Z91


Plochy výroby celkem 68

K12

W – plocha vodní a vodohospodářská 69 K53 W – plocha vodní a vodohospodářská Plochy vodní a vodohospodářské celkem 70

K08

71

K09

72

K10

73

K11

74

K13

ZP – zeleň přírodního charakteru ZP – zeleň přírodního charakteru ZO – zeleň ochranná a izolační ZO – zeleň ochranná a izolační ZO – zeleň ochranná a izolační

09/2014



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)


Investice do půdy

2,152

2,152

0,000

0,000

0,000

0,000







2,152

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,536

1,536

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,536

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,648

1,648

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,253

0,000

1,395

0,000

0,000

0,000

1,317

0,940

0,000

0,000

0,377

0,000

0,000

0,000

0,000

1,317

0,000

0,000

1,309

3,117

3,117

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3,071

0,000

0,046

0,000

0,000

0,000

3,204

3,204

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3,204

0,000

0,000

0,000

0,350

0,350

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,350

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,415

1,413

0,000

0,000

0,000

0,000

0,002

1,415

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

20,718

18,977

0,000

0,000

1,050

0,000

0,692

11,725

2,269

6,472

0,086

0,166

2,426

0,120

0,120

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,116

0,003

0,000

0,000

0,000

0,000

5,279

2,971

0,000

0,000

0,000

0,000

2,307

0,331

0,000

0,199

0,311

4,438

3,738

5,399

3,091

0,000

0,000

0,000

0,000

2,307

0,447

0,003

0,199

0,311

4,438

3,738

15,369

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

15,369

0,703

14,766

0,000

0,000

0,000

0,000

0,443

0,443

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,443

0,000

0,817

0,817

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,069

0,730

0,000

0,000

0,018

0,571

0,284

0,284

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,267

0,000

0,017

0,000

0,000

0,000

0,406

0,406

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,406

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

265


Číslo plochy

Kód plochy

75

K14


ZO – zeleň ochranná a izolační 76 K15 ZO – zeleň ochranná a izolační 77 Z119 ZO – zeleň ochranná a izolační 78 Z38 ZP – zeleň přírodního charakteru 79 Z83 ZO – zeleň ochranná a izolační 80 Z90 ZO – zeleň ochranná a izolační Plochy krajinné zeleně celkem ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Havlíčkův Brod

09/2014



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)


Investice do půdy

0,104

0,042

0,000

0,000

0,000

0,000







0,104

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

15,408

12,876

0,000

0,000

0,001

0,000

2,532

5,848

5,582

0,000

0,000

3,978

1,111

0,200

0,140

0,000

0,000

0,000

0,000

0,059

0,138

0,062

0,000

0,000

0,000

0,152

0,791

0,791

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,757

0,000

0,000

0,000

0,035

0,000

1,286

1,286

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,603

0,000

0,683

0,000

0,000

0,000

0,206

0,206

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,206

0,000

0,000

0,000

35,314

17,291

0,000

0,000

0,001

0,000

18,022

8,895

21,140

0,906

0,000

4,474

1,834

153,222

106,748

0,000

0,000

3,832

0,130

42,512

76,005

49,243

11,226

2,063

15,580

11,937

266


09/2014

Katastrální území: Jilemník Číslo plochy

Kód plochy


81

Z157




chmelnice vinice (ha) (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) trvalý travní porost (ha)





Investice V. třída do půdy ochrany (ha)

0,390

0,309

0,000

0,000

0,081

0,000

0,000

0,380

0,000

0,010

0,000

0,000

0,000

Plochy bydlení celkem

0,390

0,309

0,000

0,000

0,081

0,000

0,000

0,380

0,000

0,010

0,000

0,000

0,000

ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Jilemník

0,390

0,309

0,000

0,000

0,081

0,000

0,000

0,380

0,000

0,010

0,000

0,000

0,000

267


09/2014

Katastrální území: Klanečná Číslo plochy

Kód plochy

82

Z04

Způsob plochy

využití

SR – plocha smíšená obytná – rekreační 83 Z05 SR – plocha smíšená obytná – rekreační 84 Z07 SR – plocha smíšená obytná – rekreační Plochy smíšené obytné celkem 163 Z197 VZ –zemědělská výroba Plochy výroby celkem ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Klanečná



chmeln ice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)







Investice do půdy

0,732

0,000

0,000

0,000

0,380

0,000

0,352

0,732

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,292

0,285

0,000

0,000

0,000

0,000

0,007

0,286

0,000

0,006

0,000

0,000

0,000

0,631

0,631

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,631

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,655 0,361

0,916 0,361

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,359 0,000

1,649 0,000

0,000 0,000

0,006 0,000

0,000 0,006

0,000 0,355

0,000 0,000

0,361 2,016

0,361 1,277

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,380

0,000 0,000

0,000 0,359

0,000 1,649

0,000 0,000

0,000 0,006

0,006 0,006

0,355 0,355

0,000 0,000

268


09/2014

Katastrální území: Květnov Číslo plochy

Kód plochy


85



chmeln ice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)







Investice do půdy

PV – veřejné Z164 prostranství Plochy veřejných prostranství celkem 86 SV – plocha smíšená obytná Z156 venkovská 87 SV – plocha smíšená obytná Z165 venkovská Plochy smíšené obytné celkem

0,019

0,004

0,000

0,000

0,015

0,000

0,000

0,000

0,000

0,019

0,000

0,000

0,000

0,019 0,361

0,004 0,361

0,000 0,000

0,000 0,000

0,015 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,019 0,361

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,248

0,000

0,000

0,000

0,248

0,000

0,000

0,000

0,000

0,248

0,000

0,000

0,000

0,610

0,361

0,000

0,000

0,248

0,000

0,000

0,000

0,000

0,610

0,000

0,000

0,000

ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Květnov

0,628

0,365

0,000

0,000

0,263

0,000

0,000

0,000

0,000

0,628

0,000

0,000

0,000

269


09/2014

Katastrální území: Mírovka Číslo plochy

Kód plochy

88

Z127

89

Z131

90

Z132

91

Z133

92

Z134


BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské


Z181

PV – veřejné prostranství Plochy veřejné zeleně celkem 94

Z129

TI – inženýrské sítě

95

Z130

TI – inženýrské sítě

Plochy technické infrastruktury celkem



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)

Zábor ZPF dle tříd ochrany(ha) trvalý travní porost (ha)

Investice do půdy






0,787

0,787

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,787

0,000

0,566

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,566

0,000

0,000

0,489

0,000

0,078

0,000

0,932

0,932

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,319

0,000

0,603

0,000

0,010

0,000

0,722

0,722

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,665

0,000

0,057

0,000

0,000

0,000

0,112

0,112

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,026

0,000

0,086

0,000

1,7654

1,7654

1,765

1,765

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,983

0,000

0,686

0,000

0,458

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,458

0,224

0,000

0,000

0,000

0,233

0,000

0,4577

0,000

0,458

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,458

0,224

0,000

0,000

0,000

2,575

2,575

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

2,575

0,000

0,000

0,000

0,051

1,125

1,125

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,125

0,000

0,000

0,000

3,6997

3,6997

3,700

3,700

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

2,575

1,125

0,000

96

Z135A


4,882

4,882

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

2,503

0,000

2,380

0,000

0,000

0,000

97

Z135B


3,123

3,123

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,854

0,000

1,248

0,000

1,021

0,000

270


Číslo plochy

98

Kód plochy

Z136



Plochy výroby celkem 99

K15

09/2014



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)

Zábor ZPF dle tříd ochrany(ha) trvalý travní porost (ha)

Investice do půdy






4,454

4,454

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

4,098

0,000

0,356

0,000

0,000

0,000

12,460

12,460

12,460

12,460

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

7,455

0,000

3,984

0,000

ZO – zeleň ochranná a izolační Plochy krajinné zeleně celkem

0,030

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,030

0,000

0,000

0,000

0,000

0,030

0,000

0,030

0,000

0,030

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,030

0,000

0,000

0,000

0,000

100

6,313

4,161

0,000

0,000

0,000

0,000

2,151

1,632

1,349

1,588

0,000

1,744

0,414

6,313

4,161

0,000

0,000

0,000

0,000

2,151

1,632

1,349

1,588

0,000

1,744

0,414

26,079

22,873

0,000

0,000

0,000

0,000

3,206

10,294

3,924

7,870

0,000

3,990

0,465

K54

X – plocha specifická Plochy specifické celkem ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Mírovka

271


09/2014

Katastrální území: Perknov Číslo plochy

Kód plochy


101

Z10

102

Z12

103

Z15

104

Z16

105

Z169

BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské

Plochy bydlení celkem PV – veřejné prostranství Plochy veřejné zeleně celkem



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)







Investice do půdy

1,080

1,075

0,000

0,000

0,000

0,000

0,006

1,029

0,051

0,000

0,000

0,000

0,000

1,008

1,008

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,006

0,000

1,002

0,000

0,000

0,000

0,941

0,525

0,000

0,000

0,000

0,000

0,416

0,000

0,231

0,710

0,000

0,000

0,000

0,212

0,212

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,208

0,004

0,000

0,000

0,000

0,000

0,250

0,250

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,250

0,000

0,000

0,000

3,490 0,048

3,069 0,048

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,421 0,000

1,242 0,000

0,286 0,000

1,962 0,048

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,048

106

Z171

0,048

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,048

0,000

0,000

0,000

107

K12

W – plocha vodní a vodohospodářská Plochy vodní a vodohospodářské celkem

1,478

1,140

0,000

0,000

0,000

0,000

0,338

0,586

0,893

0,000

0,000

0,000

0,000

1,478

1,140

0,000

0,000

0,000

0,000

0,338

0,586

0,893

0,000

0,000

0,000

0,000

108

K01

3,789

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3,789

0,000

3,789

0,000

0,000

0,000

0,000

109

K02

0,517

0,517

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,517

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

110

Z13

0,478

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,478

0,000

0,478

0,000

0,000

0,000

0,000

ZO – zeleň ochranná a izolační ZO – zeleň ochranná a izolační ZO – zeleň ochranná a izolační

272


Číslo plochy

Kód plochy


09/2014



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)







Investice do půdy

Plochy krajinné zeleně celkem

4,784

0,517

0,000

0,000

0,000

0,000

4,267

0,517

4,267

0,000

0,000

0,000

0,000

ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Perknov

9,801

4,774

0,000

0,000

0,000

0,000

5,027

2,345

5,446

2,010

0,000

0,000

0,000

273


09/2014

Katastrální území: Poděbaby Číslo plochy

Kód plochy


111

Z17

112

Z18

113

Z19

114

Z22

115

Z23

116

Z25

117

Z26

118

Z29

BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské




zahrady (ha)

ovocné sady (ha)







Investice do půdy

0,512

0,000

0,000

0,000

0,253

0,000

0,259

0,000

0,512

0,000

0,000

0,000

0,000

0,105

0,105

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,105

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,552

0,552

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,552

0,000

0,349

0,349

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,349

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,712

1,712

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,712

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,267

0,267

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,267

0,000

0,591

0,300

0,000

0,000

0,022

0,000

0,270

0,591

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,403

0,403

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,403

0,000

0,000

0,000

0,000

0,018


4,492

3,689

0,000

0,000

0,274

0,000

0,529

3,161

0,512

0,000

0,000

0,820

0,018

161

0,380

0,380

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,380

0,000

0,000

0,000

0,380 0,041

0,380 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,041

0,000 0,000

0,000 0,000

0,380 0,041

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

Z193

OS – občanské vybavení - sport Plochy občanského vybavení celkem 119 Z167 PV – veřejné

274


Číslo plochy

Kód plochy


prostranství Plochy veřejné zeleně celkem 120 Z30 DL – dopravní infrastruktura letecká Plochy dopravní infrastruktury celkem ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Poděbaby

09/2014




0,000 0,000

0,000 0,000

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)

0,000 0,000

0,000 0,000

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) trvalý travní porost (ha) 0,041 0,000






0,000 0,726

0,000 0,000

0,041 1,168

0,000 0,000

0,000 0,000

Investice do půdy

0,041 1,894

0,000 1,894

0,000 0,000

1,894

1,894

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,726

0,000

1,168

0,000

0,000

0,000

6,807

5,963

0,000

0,000

0,274

0,000

0,570

3,887

0,512

1,589

0,000

0,820

0,018

275


09/2014

Katastrální území: Suchá u Havlíčkova Brodu Číslo plochy

Kód plochy


121

Z139

122

Z141

123

Z142

124

Z146

125

Z147

126

Z148

127

Z149

128

Z153

129

Z180

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské BV – bydlení v rodinných domech venkovské



chmelnice (ha)

0,558

0,000

0,000

1,653

1,653

0,391

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,182

0,000

0,000

0,377

0,376

0,000

0,457

0,457

2,469


Investice do půdy






0,558

0,000

0,000

0,558

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,249

0,404

0,000

0,000

1,144

0,209

0,000

0,000

0,326

0,000

0,065

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,001

0,302

0,075

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,457

0,000

2,469

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

2,469

0,000

0,000

1,227

1,498

1,069

0,000

0,000

0,186

0,000

0,243

1,182

0,036

0,280

0,000

0,000

0,000

0,298

0,298

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,298

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,235

0,019

0,000

0,000

0,000

0,000

0,216

0,235

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

276


Číslo plochy

Kód plochy



Z182

RH – rekreace – plochy staveb pro hromadnou rekreaci Plochy rekreace celkem 131

P60

132

Z138

133

Z166

PV – veřejné prostranství Plochy veřejné zeleně celkem 134

Z154

DS – dopravní infrastruktura silniční Plochy dopravní infrastruktury celkem 135

Z151

ZS – zeleň soukromá a vyhrazená Plochy systému sídelní zeleně celkem 136

K15


ZO – zeleň ochranná a izolační Plochy krajinné zeleně celkem ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Suchá u Havlíčkova Brodu

09/2014


orná půda (ha)

chmelnice (ha)

Zábor ZPF dle jednotlivých kultur (ha)

7,936 0,078

6,523 0,000

0,000 0,000

vinice (ha)

0,000 0,000

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)

0,395 0,000

0,000 0,000

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) trvalý travní porost (ha) 1,018 0,078

Investice do půdy






2,343 0,000

1,361 0,000

3,775 0,000

0,000 0,000

0,457 0,078

2,371 0,000

0,078

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,078

0,000

0,000

0,000

0,000

0,078

0,000

0,271

0,267

0,000

0,000

0,000

0,000

0,004

0,000

0,000

0,271

0,000

0,000

0,000

0,748

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,748

0,006

0,000

0,742

0,000

0,000

0,000

0,041

0,041

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,041

0,000

0,000

0,000

1,060

0,308

0,000

0,000

0,000

0,000

0,752

0,006

0,000

1,054

0,000

0,000

0,000

2,738

1,573

0,000

0,000

0,000

0,000

1,165

0,644

0,145

1,127

0,036

0,787

0,000

2,738

1,573

0,000

0,000

0,000

0,000

1,165

0,644

0,145

1,127

0,036

0,787

0,000

0,042

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,042

0,000

0,000

0,042

0,000

0,000

0,000

0,042

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,042

0,000

0,000

0,042

0,000

0,000

0,000

3,669

2,466

0,000

0,000

0,000

0,000

1,203

0,753

0,239

1,701

0,085

0,891

0,000

3,669

2,466

0,000

0,000

0,000

0,000

1,203

0,753

0,239

1,701

0,085

0,891

0,000

15,523

10,870

0,000

0,000

0,395

0,000

4,258

3,746

1,744

7,699

0,121

2,213

2,371

277


09/2014

Katastrální území: Šmolovy u Havlíčkova Brodu Číslo plochy

Kód plochy

137

Z114



Zábor ZPF dle jednotlivých kultur (ha) ovocné sady (ha)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,710

0,000

0,000

0,022

0,000

0,000

2,117 0,586

2,095 0,586

0,000 0,000

0,586

0,586

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,580

0,006

0,000

0,000

0,000

0,084

0,000

0,000

0,000

0,057

0,000

0,027

0,000

0,057

0,027

0,000

0,000

0,000

1,251

0,605

0,000

0,000

0,000

0,000

0,647

0,033

0,766

0,452

0,000

0,000

0,000

0,479

0,003

0,000

0,000

0,000

0,000

0,475

0,310

0,169

0,000

0,000

0,000

0,000

0,777

0,777

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,777

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Plochy výroby celkem

2,591

1,385

0,000

0,000

0,057

0,000

1,149

1,120

0,992

0,479

0,000

0,000

0,000

145

1,211

1,211

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,211

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

141

Z154

DS – dopravní infrastruktura silniční Plochy dopravní infrastruktury celkem 142

P03

143

Z32

144

Z33

160

Z194 K03

VZ – zemědělská výroba VZ – zemědělská výroba VZ – zemědělská výroba VL – lehká výroba ZS – zeleň soukromá a vyhrazená

chmelnice (ha)

0,715

0,715

0,000

0,670

0,670

0,710

vinice (ha)


Investice do půdy

zahrady (ha)

BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské 138 Z31 BI – bydlení v rodinných domech městské a příměstské 139 Z34 BV – bydlení v rodinných domech venkovské 140 Z36 BV – bydlení v rodinných domech venkovské Plochy bydlení celkem

orná půda (ha)

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) I. třída ochrany (ha)





0,000

0,715

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,670

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,710

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,022

0,013

0,000

0,000

0,000

0,009

0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,022 0,000

1,398 0,000

0,000 0,580

0,710 0,006

0,000 0,000

0,009 0,000

0,000 0,000

278


Číslo plochy

Kód plochy


09/2014



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)







Investice do půdy

Plochy systému sídelní zeleně celkem

1,211

1,211

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,211

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

146

K07

0,278

0,278

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,278

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,278

0,278

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,278

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Šmolovy

6,783

5,555

0,000

0,000

0,057

0,000

1,171

4,007

1,572

1,195

0,000

0,009

0,000

ZO – zeleň ochranná a izolační Plochy krajinné zeleně celkem

279


09/2014

Katastrální území: Termesivy Číslo plochy

Kód plochy

147

Z124

148

Z125

165

Z191


BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské BV – bydlení v rodinných domech venkovské



Zábor ZPF dle jednotlivých kultur (ha) orná půda chmelnice (ha) (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)


ovocné trvalý sady (ha) travní porost (ha)





Investice do půdy V. třída ochrany (ha)

0,335

0,000

0,000

0,000

0,335

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,335

0,000

0,851

0,851

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,851

0,000

0,000

0,000

0,323

0,323

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,323

0,000

0,851

0,000

0,000

0,000

1,174

0,000

0,000

0,335

0,000

0,000

0,323

0,000

1,702

0,000

0,335

0,000

DS – dopravní infrastruktura silniční Plochy dopravní infrastruktury celkem

1,509 5,490

3,243

0,000

0,000

0,000

0,000

2,248

1,136

1,199

2,176

0,020

0,959

0,000

5,490

3,243

0,000

0,000

0,000

0,000

2,248

1,136

1,199

2,176

0,020

0,959

0,000

150

P57

1,021

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

1,021

0,000

1,021

0,000

0,000

0,000

0,000

151

Z172

0,294

0,294

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,293

0,000

0,000

0,000

0,001

0,000

1,315

0,294

0,000

0,000

0,000

0,000

1,021

0,293

1,021

0,000

0,000

0,001

0,000

3,532

2,714

0,000

0,000

0,000

0,000

0,818

2,396

0,000

0,293

0,203

0,640

0,000

0,572

0,572

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,572

0,000

4,103

3,286

0,000

0,000

0,000

0,000

0,818

2,396

0,000

0,293

0,203

1,211

0,000

12,417

7,997

0,000

0,000

0,335

0,000

4,087

4,148

2,220

4,171

0,223

2,506

0,000

149

Z154

VD – drobná a řemeslná výroba VL – lehká výroba

Plochy výroby celkem 152 K15

ZO – zeleň ochranná a izolační 153 K42 ZP – zeleň přírodního charakteru Plochy krajinné zeleně celkem ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Termesivy

280


09/2014

Katastrální území: Veselice u Havlíčkova Brodu Číslo plochy

Kód plochy

154

Z08


SR – plocha smíšená obytná rekreační 155 Z09 SR – plocha smíšená obytná rekreační Plochy smíšené celkem 156



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)







Investice do půdy

0,299

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,299

0,000

0,299

0,000

0,000

0,000

0,000

0,220

0,000

0,000

0,000

0,220

0,000

0,000

0,000

0,039

0,000

0,181

0,000

0,000

0,519

0,000

0,000

0,000

0,220

0,000

0,299

0,000

0,338

0,000

0,181

0,000

0,000

VZ – zemědělská výroba Plochy výroby celkem

0,791

0,791

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,791

0,000

0,000

0,000

0,000

0,791

0,791

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,791

0,000

0,000

0,000

0,000

ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Veselice u Havlíčkova Brodu

1,310

0,791

0,000

0,000

0,220

0,000

0,299

0,000

1,129

0,000

0,181

0,000

0,000

Z186

281


09/2014

Katastrální území: Zbožice Číslo plochy

Kód plochy

157

Z159


BV – bydlení v rodinných domech venkovské 158 Z160 BV – bydlení v rodinných domech venkovské Plochy bydlení celkem 159

Z189

SV – plocha smíšená obytná venkovská 162 Z196 SV – plocha smíšená obytná venkovská Plochy smíšené celkem ZÁBOR ZPF CELKEM K.Ú. Zbožice



chmelnice (ha)

vinice (ha)

zahrady (ha)

ovocné sady (ha)







Investice do půdy

0,340

0,276

0,000

0,000

0,000

0,000

0,063

0,034

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,084

0,084

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,084

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,423 0,184

0,360 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,184

0,000 0,000

0,063 0,000

0,423 0,184

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,000 0,000

0,249

0,249

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,249

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,433

0,249

0,000

0,000

0,184

0,000

0,000

0,433

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,856

0,609

0,000

0,000

0,184

0,000

0,063

0,856

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

282


09/2014

TABULKA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND44 Celkový zábor ZPF (ha)

CELÉ SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE HAVLÍČKŮV BROD

44

237,746


169,043

chmelni ce (ha)

0,000

vinice (ha)

0,000

zahrady (ha)

6,669

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

ovocné trvalý sady (ha) travní porost (ha) 0,130

61,906


107,911



66,708

36,404


2,594


25,874

Investice do půdy (ha)

14,878

zpracováno dle Metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (červenec, 2011)

283


09/2014

TABULKA VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF DLE DRUHU POZEMKU Kultura zemědělské půdy

Výměra k odnětí celkem (ha) 169,043

I.

II.

III.

IV.

V.

93,235

30,452

27,982

0,556

16,521

Trvalý travní porost (TTP)

61,906

11,968

35,253

6,385

0,560

8,752

Ovocné sady

0,130

0,130

0,000

0,000

0,000

0,000

Zahrady

6,669

2,087

0,693

1,177

1,472

0,932

Ostatní pozemky ZPF dle §1 odst. 3 zákona o ochraně ZPF

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Chmelnice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Vinice

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

237,746

107,911

66,708

36,404

2,594

25,874

Orná půda

CELKEM

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ (ha)

TABULKA VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF DLE NAVRHOVANÉHO ZPŮSOBU VYUŽITÍ Kultura zemědělské půdy

Výměra k odnětí celkem (ha)

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ (ha) I.

II.

III.

IV.

V.

Plochy bydlení

77,517

41,526

20,002

11,750

0,000

4,239

Plochy smíšené obytné

1,773

1,696

0,000

0,000

0,000

0,078

Plochy rekreace

7,586

6,002

1,487

0,000

0,000

0,097

Plochy občanského vybavení

14,174

7,371

3,044

1,369

0,000

2,390

Plochy veřejných prostranství

6,208

2,184

1,257

0,616

1,847

0,305

Plochy dopravní infrastruktury

24,461

9,923

5,371

4,649

0,056

4,461

Plochy technické infrastruktury

3,700

0,000

2,575

1,125

0,000

0,000

Plochy výroby a skladování

36,828

19,712

5,073

10,934

0,086

1,022

Plochy systému sídelní zeleně

2,030

1,988

0,000

0,042

0,000

0,000

Plochy vodní a vodohospodářské

48,226

12,839

25,626

2,901

0,288

6,573

Plochy krajinné zeleně

6,877

1,033

0,896

0,199

0,311

4,438

Plochy specifické

6,313

1,632

1,349

1,588

0,000

1,744

237,746

107,911

66,708

36,404

2,594

25,874

CELKEM

284


09/2014

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND – KORIDORY PRO UMÍSTĚNÍ VEDENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY45 Koridor X01 Typ koridoru

koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/38

Délka osy

11 196 m

Předpokládaná šířka komunikace

11,5 m

Předpokládaná průměrná šířka včetně zářezů, náspů a příkopů

20 m

Celkový zábor koridoru

22,392 ha

Koridor X02 Typ koridoru

koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/34

Délka osy

7 238 m


11,5 m


20 m


14,476 ha


koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/150

Délka osy

5 689 m


9,5 m


15 m


8,534 ha


koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/344

Délka osy

1 592 m


9,5 m


15 m


2,388 ha

45 zpracováno dle Metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (červenec, 2011)

285


09/2014


koridor pro umístění vedení místní komunikace pro napojení zastavitelných ploch Z92-1 resp. Z92-2

Délka osy

966 m


7,5 m


15 m


1,449 ha

286


09/2014

ODŮVODNĚNÍ ZÁBORU ZPF PLOCHY ZASTAVITELNÉ Při vymezování nových rozvojových ploch byly prioritně využity plochy v zastavěném území či v návaznosti na zastavěné území obce. Zábor ZPF představují tyto plochy: Z01 – plocha smíšené obytné zástavby venkovské (SV) v příměstské části Březinka je vymezena v návaznosti na zastavěné území, ve vazbě na vodní nádrž. Přirozeně rozvíjí stabilizovanou obytnou zástavbu venkovského charakteru v jižním směru. Plocha je vymezena v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod, který v této ploše navrhuje funkci smíšenou venkovskou. Z02 – plocha smíšené obytné zástavby venkovské (SV) v příměstské části Březinka je vymezena v proluce mezi stávající obytnou venkovskou zástavbou. Plocha přirozeně doplňuje zástavbu na jižní straně silnice III/34740. Je vymezena v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod, který v této ploše navrhuje funkci smíšenou venkovskou. Z03 – plocha občanského vybavení pro sportovní a tělovýchovná zařízení (OS) v příměstské části Březinka je vymezena v území mezi stávající obytnou zástavbou venkovského charakteru a vodní nádrží, přirozeně doplňuje proluku v zástavbě po jižní hraně silnice III/34740. Vymezení vyplývá z požadavku města Havlíčkův Brod. Z04 – plocha pro smíšenou zástavbu obytnou – rekreační (SR) v příměstské části Klanečná je vymezena na jihozápadním okraji zástavby podél stávající místní komunikace v přímé návaznosti na zastavěné území, kompozičně uzavírá strukturu stabilizované obytné zástavby venkovského charakteru této místní části a doplňuje oboustranné obestavění přilehlé komunikace Vymezení této plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z05 – plocha pro smíšenou zástavbu obytnou – rekreační (SR) v příměstské části Klanečná je vymezena na východním okraji zástavby v přímé vazbě na hranice zastavěného území obce, podél příjezdové komunikace do této části obce, resp. silnice III/34757. Vymezení této plochy je v souladu s vydanou změnou č. 26 ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z07 - plocha pro smíšenou zástavbu obytnou – rekreační (SR) v příměstské části Klanečná je vymezena na východním okraji zástavby v přímé vazbě na hranice zastavěného území obce, podél silnice III/34757. Záměr přirozeně doplňuje navrženou zástavbu po severní hraně této komunikace (Z05) a vytváří urbanisticky a ekonomicky výhodnější oboustrannou zástavbu. Vymezení této plochy vyplývá z požadavku vlastníka pozemku o změnu ÚP SÚ. Z08 – plocha pro smíšenou zástavbu obytnou – rekreační (SR) v příměstské části Veselice je vymezena jižně v návaznosti na zastavěné území v území mezi silnicií III/34759 a místními, resp. účelovými komunikací. Plocha přirozeně doplňuje stabilizovanou zástavbu v území, které lze s ohledem na stávající komunikace obtížně využívat pro zemědělské účely. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z09 – plocha pro smíšenou zástavbu obytnou – rekreační (SR) v příměstské části Veselice je vymezena jižně v návaznosti na zastavěné území v území mezi silnicií III/34759 a plochou veřejné zeleně. Vymezení doplňuje proluku vzniklou návrhem ploch změn Z08 (smíšená zástavba obytná – rekreační) na západní straně a P01 (rekreace v zahrádkových osadách). Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z10 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) je vymezena v návaznosti na zastavěné území - stabilizovanou obytnou zástavbu venkovského charakteru v ul. Mlýnská (k.ú. Perknov). Vymezená plocha se nachází na severní hranici zastavěného území městské části Perknov. Plocha dotváří oboustranné zastavění stávající místní, resp. účelové komunikace, k navrhované ploše pro bydlení Z15. Záměr je ve větší části svého rozsahu v souladu se schválenou Změnou č. 22 ÚP SÚ Havlíčkův Brod a vydanou Změnou č. 31 ÚP SÚ Havlíčkův Brod, které tuto plochy vymezují pro funkci Bo – území bydlení

287


09/2014

městského typu obecné, a v souladu s vydanou Změnou č. 29 ÚP SÚ, který tuto plochu vymezuje pro Bv – území bydlení venkovského typu. Z12 - plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v místní části Perknov je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území obce. Místní část obce patří z hlediska rozvojového potenciálu mezi nejvýznamnější a nejatraktivnější území pro bydlení, vymezení nové zastavitelné plochy reaguje na současný přirozený vývoj. Protože další rozvoj v jižním směru není možný s ohledem na liimitující prvky (tok Sázavy, záplavové území, ČOV), další plochy pro bydlení jsou vymezeny na severní hranici stabilizované zástavby. Plocha je vymezena v souladu se Změnou č. 7 ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z13 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) v části obce Perknov je vymezena uvnitř zastavěného území v prostoru mezi stávajícím areálem čistírny odpadních vod a tokem Sázavy s paralelně vedenou silnicí II/150 (ul. Ledečská). Navazuje na navrženou plochu izolační a ochranné zeleně K01. Je navržena s cílem zajištění hygienické ochrany a vizuální izolace plochy technické infrastruktury od stabilizované zástavby Perknova. Z14 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v místní části Perknov je vymezena na západním okraji zástavby příměstské části v návaznosti na zastavěné území obce. Navržená zástavba doplňuje proluku mezi stávající zástavbou v rodinných domech podél ul. Mlýnská až k příjezdové komunikaci k výrobnímu areálu severně a podporuje kompaktnost urbanistické struktury. Částečně je plocha vymezena v souladu se žádostí vlastníka o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z15 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) v místní části Perknov je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území obce. Místní část obce patří z hlediska rozvojového potenciálu mezi nejvýznamnější a nejatraktivnější území pro bydlení, vymezení nové zastavitelné plochy reaguje na současný přirozený vývoj. Protože další rozvoj v jižním směru není možný s ohledem na liimitující prvky (tok Sázavy, záplavové území, ČOV), další plochy pro bydlení jsou vymezeny na severní hranici stabilizované zástavby. Plocha přirozeně vyplňuje proluku mezi stabilizovanou zástavbou a navrhovanými plochami pro bydlení Z10 a Z12 a uzavírá severní hranici navrhované zástavby. Z16 - plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v místní části Perknov je vymezena na západním okraji zástavby příměstské části v návaznosti na zastavěné území obce a přímo přiléhá k silnici III/34719 (ul. Mlýnská) a příjezdové komunikaci k výrobnímu areálu. Je vymezena v souladu se žádostí vlastníka o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z17 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) v příměstské části Poděbaby je vymezena uvnitř zastavěného území obce, v proluce podél stávající silnice III/34740, přirozeně propojuje území se stabilizovanou obytnou zástavbou venkovského charakteru v této místní části. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z18 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) v příměstské části Horní Papšíkov)je vymezena v návaznosti na zastavěné uzemí obce na východním okraji stabilizované zástavby, podél místní, resp. účelové komunikace, propojuje stávájící obytnou zástavbu této místní části se stabilizovanou plochou technické infrastruktury a spolu s navrhovanou zastavitelnou plochou Z22 dotváří oboustranné obestavění této komunikace. Vymezení plochy je v souladu s vydanou Změnou č. 29 ÚP SÚ. Z19 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) je vymezena v návaznosti na zastavěné území – stabilizovanou zástavbu venkovského charakteru v příměstské části Horní Papšíkov. Logicky doplňuje proluku na nezastavěném území ve stávající zástavbě a přispívá k posílení kompaktnosti urbanistické struktury. Je vymezena na základě žádosti vlastníka pozemku o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z20 - plocha pro bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) je vymezena východně od hranice zastavěného území lokality Občiny u Poděbab. Navazuje na stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu a prodlužuje linii východní hranice zástavby až ke stávající místní, resp. účelové komunikaci. Plocha je vymezena v souladu s vydanou Změnou č. 22 ÚP SÚ.

288


09/2014

Z21 – plocha pro lehkou výrobu (VL) v jihovýchodní části města Havlíčkův Brod je vymezena v návaznosti na zastavěné území, v území mezi stabilizovaným výrobním areálem BTV plast. s.r.o. a tokem Sázavy, s maximálním ohledem na rozsáhlé okolní plochy veřejné zeleně. Je určena pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu. Její vymezení je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z22 – plocha pro bydlení v rodinných domech venkovské (BV) je vymezena na JV okraji zastavěného území příměstské části Horní Papšíkov, doplňuje oboustranné stávající a navrhované (Z18) obestavění přilehlé místní komunikace (silnice III/34740) a účelové komunikace, až ke stabilizované ploše TI. Z23 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v příměstské části Poděbaby je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území, ve vazbě na stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu až k místní, resp. účelové komunikaci ve směru na Občiny a stabilizovanému zemědělskému areálu. Je určena pro výstavbu cca 10RD. Záměr přirozeně doplňuje zástavbu po východní hraně této komunikace na oboustranné zastavění. Plocha je vymezena na základě požadavku pořizovatele ÚP. Z24 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) v příměstské části Dolní Papšíkov je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území, polohou však uvnitř stabilizované zástavby, vymezení tak dopľňuje vnitřní urbanistickou strukturu této příměstské části a dotváří vhodnější oboustranné obestavění přilehlé místní,komunikace. Typ navrhovaného využití je v souladu s charakterem stávající zástavby Dolního Papšíkova. Z25 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) v příměstské části Horní Papšíkov je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území obce, rozvíjí stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu v západní části obce a vyplňuje proluku mezi stávající plochou soukromé zeleně a navrhovanou obytnou zástavbou venkovského typu (Z19). Plocha je vymezena na základě požadavku pořizovatele ÚP. Z26 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) v příměstské části Horní Papšíkov je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území za účelem doplnění proluky mezi územími se stabilizovanou obytnou zástavbou venkovského charakteru a kompozičního dotvoření urbanistické struktury. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod a vydanou Změnou č. 31 ÚPSÚ, na záměr byl vydán souhlas s provedením stavby (04/2011). Z29 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) v lokalitě Občiny u Poděbab je vymezena v návaznosti na zastavěné území obce, ve vazbě na stabilizovanou obytnou nízkopodlažní zástavbu, podél místní, resp. účelové komunikace, kde dotváří oboustranné obestavění této komunikace. Je vymezena zčásti v souladu se Změnou č. 22 ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z30 – plocha dopravní infrastuktury – letecké (DL) je vymezena v návaznosti na stávající areál letiště Havlíčkův Brod, který je návrhem rozšířen v západním směru, a ve vazbě na stabilizované a navrhované plochy drobné výroby, související s leteckým provozem. Vymezení plochy vyplývá z předpokládaných budoucích potřeb Letiště Havlíčkův Brod, s ohledem na jeho nově získaný status mezinárodního neveřejného letiště a plánovaný další posilování jeho významu vzhledem k postupně narůstající poptávce po službách osobní letecké dopravy na krátké a střední vzdálenosti na celém území Evropy. Z31 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v příměstské části Šmolovy doplňuje zástavbu na jižním okraji Šmolov, navazuje na navrhované plochy bydlení v rodinných domech (Z114) a plochu zeleně (K07), izolující stávající sportovní areál. Dotváří oboustranné obestavění přilehlé místní, resp. účelové komunikace. Plocha je vymezena v souladu s požadavkem pořizovatele ÚP. Z32 – plocha pro zemědělskou výrobu (VZ) se nachází při silnici I/38 jižně od zastavěného území města Havlíčkův Brod. Je vymezena pro účely rozšíření areálu stávajícího statku a umístění staveb a zařízení souvisejících s provozem zemědělské činnosti (pastevní přístřešek, sklady krmiva a steliva pro zvířata, sklad strojů pro zemědělskou činnost). Je vymezena na základě žádosti vlastníka pozemku o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod. S ohledem na vymezený koridor VRT v horizontu územní rezervy se tento záměr vymezuje jako dočasný, do doby prověření trasy koridoru a zpřesnění jeho vedení.

289


09/2014

Z33 – navržená plocha zemědělské výroby (VZ) v k.ú. Šmolovy u HB (lokalita U Vítků) navazuje na zastavěné území a stávající areál zemědělské výroby. Plocha je navržena k rozšíření stávajícího areálu pro účely fungující zemědělské výroby (chov skotu, sklady sena a slámy, silážní jáma). Je vymezena na základě vlastníka pozemku o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z34 – vymezená plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) na jihovýchodním okraji příměstské části Šmolovy navazuje na zastavěné území obce a rozvíjí venkovskou zástavbu podél stávající místní, resp. účelové komunikace až k pozemku lesa. Podkladem pro vymezení plochy je žádost vlastníka pozemku o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod a zejména vydaná Změna č. 31 ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z36 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) na jižním okraji města Havlíčkův Brod je vymezena uvnitř zastavěného území obce, v území mezi stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbou, plochou soukromé zeleně a zemědělského areálu. Přirozeně doplňuje stávající proluku bez využití. Plocha se nachází v těsné blízkosti rekreačního území Žabinec, s vysokou atraktivitou pro bydlení. Z38 – ploch zeleně přírodního charakteru (ZP) je vymezena uvnitř zastavěného území jižní části Havlíčkova Brodu v návaznosti na železniční trať a stávající areály průmyslové výroby. Plocha představuje přechodový prvek od kompaktní stabilizované zástavby k volné krajině příměstského typu s rekreačními územími v okolí rybníka Žabinec. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (veřejná zeleň). Z41 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v místní části Vršovice je vymezena uvnitř zastavěného území v proluce mezi stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbou a rekreačním územím zahrádkové osady. Přirozeně doplňuje stávající zástavbu této místní části a přispívá k vytvoření kompaktní urbanistické struktury. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území bydlení městského typu obecné). Z44 – plocha pro zemědělskou výrobu (VZ) je vymezena v území mezi stabilizovanou zástavbou lokality Poříčí (ul. U Šlapanky), tokem Šlapanky a železniční tratí. Plocha je vymezena na základě žádosti vlastníka pozemků o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z46 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) na severním okraji Občin severně od Havlíčkova Brodu je vymezena pro rozšíření stabilizované obytné zástavby venkovského charakteru podél stávající místní, resp. účelové komunikace. Plocha bezprostředně navazuje na hranici zastavěného území. Vymezení plochy je v souladu s vydanou Změnou č. 29 ÚP SÚ. Z48 – plocha pro drobnou výrobu (VD) je vymezena na severním okraji města Havlíčkův Brod, v návaznosti na hranici zastavěného území obce, podél ul. U Cihláře mezi stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbou a areálem drobné výroby (autoservis). Plocha doplňuje oboustrannou zástavbu v ul. U Cihláře a je vymezena v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z50 a Z51 – plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu (VD) jsou vymezeny podél silnice I/38 (ul. Jihlavská) na jižním okraji města v návaznosti na stávající průmyslovou zónu. Vymezení ploch je v souladu se schválenou Změnou č. 1 ÚP SÚ Havlíčkův Brod, která tuto plochu vymezuje pro funkci Vd – území drobné výroby a služeb. V současné době je vnitřní část plochy vymezené Změnou ÚP SÚ již zastavěna, v ÚP je tedy vymezena jako stav a zbývající část předmětné plochy rozdělena do 2 částí, jako Z50 a Z51. Z52 – plocha pro drobnou výrobu (VD) je vymezena v jižní části města Havlíčkův Brod v průmyslové zóně, v přímé návaznosti na zastavěné území města a na stabilizované plochy drobné výroby v ul. Lidická a Průmyslová. Východně navazuje na další navrhované plochy - drobné výroby (Z71) a ochranné zeleně (Z83) a doplňuje stávající průmyslovou zástavbu této nejvýznamnější výrobní zóny města. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území průmyslové výroby), avšak její rozsah byl oproti ÚP SÚ výrazně redukován ve prospěch jiných nevýrobních funkcí s cílem redukce negativních dopadů na hygienu životního prostředí. Z53 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) se nachází v jižní části města Havlíčkův Brod (lokalita U Vítků), je vymezena ve vazbě na zastavěné území – obytnou zástavbu venkovského

290


09/2014

charakteru. Přirozeně doplňuje jednostrannou zástavbu podél ul. U Vítků až k příjezdové komunikaci do zahrádkové osady v rekreační oblasti Žabinec. Z54-1, Z54-2 – plochy pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v městské části Vysočany jsou vymezeny v území mezi stabilizovanou obytnou zástavbou podél ul. Mírová, plochou lesa s údolím Šlapanky a navrhovaným koridorem JV obchvatu města. Stávající zástavba, cenné přírodní zázemí a mírně svažitá morfologie terénu do údolí Šlapanky zvyšují atraktivitu území pro bydlení. Plochy logicky doplňují stávající zástavbu po druhé straně komunikace (ul. Mírová). Jsou vymezeny na základě žádosti vlastníka pozemku o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z55 – plocha pro drobnou a řemeslnou výrobu (VD) je vymezena v severní části Havlíčkova Brodu v lokalitě Pohledští Dvořáci, v přímé vazbě na hranici zastavěného území. Je vymezena za účelem rozšíření ploch stávajících výrobních areálů ve východním směru až k přilehlému vodnímu toku. Vymezená plocha dotváří kontinuální východní hranici zástavby této lokality. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území drobné výroby a služeb), jižní část plochy vymezené v rámci ÚP SÚ již byla zastavěna. Z57 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v místní části Vršovice je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území v prostoru ohraničeném SV segmentem obchvatu města, silnicí III/3441, stabilizovanou obytnou zástavbou podél ul. Na úpatí a Pod vodárnou. Rozvíjí stabilizovanou obytnou zástavbu až k navržené ploše veřejné zeleně podél městského obchvatu. Vymezení plochy je v souladu se Změnou č. 20 ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území bydlení městského typu obecné). Z58 - plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) je jednou z nejvýznamnějších rozvojových lokalit města. Je vymezena v poloze jižně pod stabilizovaným areálem léčebny, mezi ul. Rozkošská a Ledečská. Přirozeně doplňuje a propojuje okolní stabilizovanou zástavbu v k.ú. Havlíčkův Brod a k.ú. Perknov. Záměr je v souladu se schváleným ÚP SÚ Havlíčkův Brod, který tuto plochu vymezuje pro funkci Bo – území bydlení městského typu obecné, a s územní studií, která byla pro zástavbu tohoto území zpracována. Z59 – plocha občanského vybavení pro umístění zařízení veřejné infrastruktury (OV) je vymezena při ul. Ledečská ve vazbě na stabilizovanou zástavbu v k.ú. Havlíčkův Brod a na rozsáhlé vymezené zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské, jejichž realizace bude v souvislosti s předpokládaným mírným nárůstem počtu obyvatel přirozeně generovat potřebu nových zařízení OV. Záměr na umístění zařízení veřejné infrastruktury (školské zařízení) v tomto rozvojovém území je v souladu se schváleným ÚP SÚ Havlíčkův Brod, Návrh ÚP upravuje polohu této plochy v souladu se zpracovanou územní studií obytné zástavby v území mezi ul. Rozkošská a ul. Ledečská a vymezuje ji západně od zastavitelné plochy Z58. Z60 – plocha pro občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) je vymezena podél toku Sázavy na jeho severním břehu, v návaznosti na stávající areál tělovýchovy a sportu. Plocha je určena k rozšíření existujícího zařízení a s cílem vytvoření území sportovně – rekreačních aktivit podél Sázavy. Vymezení plochy respektuje hranici záplavového území a hranici skladebných prvků ÚSES. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod, rozsah plochy však byl oproti původnímu vymezení v ÚP SÚ upraven s ohledem na stanovené limity využití území a rovněž již na částečnou realizaci záměru. Z61 – plocha pro občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK) je vymezena ve vazbě na křížení nejvýznamnějších městských páteřních komunikací – SV segment obchvatu města a silnici I/38 (ul. Masarykova). Tato poloha v okrajové poloze vůči zastavěnému území města, avšak s optimální dopravní dostupností, předurčuje území pro umísťování komerčních aktivit. Vymezená plocha přirozeně navazuje na stávající komerční a výrobní zařízení a plochu čerpací stanice podél silnice I/38. Je určena k umístění obchodního centra, záměr je již podložen zpracovanou dokumentací pro územní řízení. Z62 - plocha pro občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK) je vymezena ve vazbě na křížení nejvýznamnějších městských páteřních komunikací – SV segment obchvatu města a silnici I/38 (ul. Masarykova). Tato poloha v okrajové poloze vůči zastavěnému území města, avšak s optimální dopravní 291


09/2014

dostupností, předurčuje území pro umísťování komerčních aktivit. Navržená plocha přirozeně navazuje na stávající komerční zařízení podél silnice I/38, na západní straně je vymezena až k hranici VKP Pivovarské rybníčky. Je určena k umístění obchodního centra, na který v současné době existuje ideový investiční záměr. Z63 – plocha veřejné zeleně (ZV) je vymezena za účelem dotvoření celoměstského systému sídelní zeleně a vytvoření tzv. zeleného městského okruhu. Je vymezena podél stávajícího malého vodního toku, v jižním směru navazuje na vymezenou plochu veřejné zeleně Z81 a dále se napojuje na navržené plochy zeleně podél toku Sázavy. Zároveň doplňuje plochy veřejné zeleně pro stabilizované a nové zastavitelné plochy pro bydlení (zejména Z58). Je zčásti vymezena dle vydané Změny č. 31 ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z65 – plocha dopravní infrastruktury (DS) vymezená pod areálem hřbitova podél příjezdové komunikace je určena pro umístění nezbytného parkoviště pro návštěvníky hřbitova a prodejny květin. Přilehlý hřbitov je nejvýznamnějším městským hřbitovem a v současné době nemá zajištěnu vyhovující infrastrukturu pro jeho provoz. Vymezení plochy vychází z dokumentace pro stavební povolení „Rekonstrukce smuteční obřadní síně“ (12/2009). V souladu s požadavky schválených pokynů pro zpracování Návrhu ÚP byla plocha rozšířena podél příjezdové komunikace ke hřbitovu jižně až ke stabilizované zástavbě. Záměr je v souladu s vydanou Změnou č. 31 ÚPSÚ. Z66 – plocha veřejné zeleně (ZV) v místní části Vršovice je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území podél SV segmentu obchvatu, severně navazuje na stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu a zastavitelnou plochu pro bydlení v rodinných domech (Z57). Má lokální význam, je určena primárně pro využití obyvateli místní části Vršovice. Kromě kompozičního a rekreačního významu bude plnit i funkci ochrannou pro izolaci stávající a navrhované obytné zástavby Vršovic od SV segmentu obchvatu města. Z68 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) je vymezena pro propojení stabilizované obytné zástavby v rodinných domech v jižní části Havlíčkova Brodu pod železniční tratí až k ul. Humpolecká (silnice I/34). Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod, který v tomto území navrhuje funkci území bydlení městského typu obecné. Z70 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) je vymezena v jižní části města Havlíčkův Brod v průmyslové zóně, na křížení ul. Průmyslová a ul. Lidická. Je navržena k izolaci navrhované plochy drobné výroby Z50 a k rozšíření pásu ochranné a izolační zeleně podél jižní hranice ul. Průmyslová. V současné době se v této průmyslové zóně nachází minimální počet ploch zeleně a jejich význam je zásadní pro zlepšení kvality životního prostředí. Z71 – plocha pro drobnou výrobu (VD) je vymezena v jižní části města Havlíčkův Brod v průmyslové zóně, v přímé návaznosti na zastavěné území města a na stabilizované plochy drobné výroby v ul. Průmyslová. Západně navazuje na další navrhované plochy drobné výroby (Z52), v severním směru na plochu ochranné zeleně (Z83) a doplňuje stávající průmyslovou zástavbu této nejvýznamnější výrobní zóny města. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území průmyslové výroby), avšak její rozsah byl oproti ÚP SÚ výrazně redukován ve prospěch jiných nevýrobních funkcí s cílem redukce negativních dopadů na hygienu životního prostředí. Z74 – plocha veřejné zeleně (ZV) ve východní části města v lokalitě Žižkov je vymezena uvnitř zastavěného území mezi stabilizovanou obytnou zástavbou a areály drobné výroby. Plocha je v současné době bez využití, navazuje na stávající plochu veřejné zeleně a je určena pro její rozšíření jako součást celoměstského systému sídelní zeleně. Z75 – plocha veřejné zeleně (ZV) je vymezena s cílem dotvoření a propojení celoměstského systému sídelní zeleně. Je vymezena podél severní hrany areálu psychiatrické léčebny, na východní straně se napojuje na navrhovaný tzv. zelený okruh města vedený v severojižním směru, západně navazuje na navrhovanou plochu veřejné zeleně Z76 a stávající plochy lesních pozemků.

292


09/2014

Z76 – plocha veřejné zeleně (ZV) je vymezena s cílem dotvoření a propojení celoměstského systému sídelní zeleně. Je vymezena na severozápadním okraji areálu psychiatrické léčebny a propojuje navrženou plochu veřejné zeleně Z75 a dále plochy zeleně tzv. zeleného okruhu města se stávajícími plochami lesních pozemků západně od zastavěného území obce. Z77 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) je vymezena k doplnění nízkopodlažní obytné zástavby okolo stávající vodní plochy v ul. U Rybníčku a v návaznosti na další vymezenou zastavitelnou plochu pro bydlení v rodinných domech (Z78). V západním směru je plocha vymezena až k hranici areálu psychiatrické léčebny, severně navazuje na vymezené plochy veřejné zeleně, které jsou součástí celoměstského systému sídelní zeleně. Z78 – plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) je vymezena k doplnění požadované občanské infrastruktury v rezidenční části města v návaznosti na zelený okruh a stávající vodní plochy v ul. U Rybníčku a vymezenou zastavitelnou plochu pro bydlení v rodinných domech (Z77). V západním směru je plocha vymezena až k hranici areálu psychiatrické léčebny. Z79 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) je součástí nejvýznamnější rozvojové lokality města. Je vymezena po jižní hranici ul. Ledečská, přirozeně doplňuje a propojuje stabilizovanou zástavbu v k.ú. Havlíčkův Brod a k.ú. Perknov. Záměr je částečně v souladu se schváleným ÚP SÚ Havlíčkův Brod a Změnou č. 3 ÚP SÚ, které tuto plochu vymezují pro funkci Bo – území bydlení městského typu obecné, a Změnou č. 31 ÚP SÚ, která část plochy vymezuje pro funkci – Bv bydlení venkovského typu. Západní část plochy byla Změnou č. 27 ÚP SÚ převedena z návrhového horizontu do územní rezervy, Návrh ÚP jej vrací do horizontu návrhu. Podkladem pro tuto úpravu je mj. žádost vlastníků dotčených pozemků o změnu ÚP SÚ. Jižní hranice vymezené plochy je oproti rozsahu dle Změny č. 3 ÚP SÚ je upravena dle hranice pozemkové parcely (plocha pro BI je rozšířena). Z81 – plocha veřejné zeleně (ZV) je vymezena za účelem dotvoření celoměstského systému sídelní zeleně a vytvoření tzv. zeleného městského okruhu. Navazuje na navržené plochy zeleně podél toku Sázavy a severním směrem dále pokračuje podél stávajícího malého vodního toku plochou navrženou pro funkci veřejné zeleně (Z63). Zároveň doplňuje plochy veřejné zeleně pro nové zastavitelné plochy pro bydlení Z79, Z80, Z82. Je zčásti vymezena dle vydané Změny č. 31 ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z82 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) je součástí nejvýznamnější rozvojové lokality města (Z79, Z58, Z92), od těchto ploch je oddělena rozsáhlým pásem navržené veřejné zeleně. Je vymezena po jižní hranici ul. Ledečská, rozvíjí stabilizovanou zástavbu podél ul. Ledečská v k.ú. Havlíčkův Brod. Jižní hranice vymezené plochy respektuje hranici záplavového území. Plocha byla v ÚP SÚ Havlíčkův Brod vymezena jako území bydlení městského typu obecné (výhled), v Návrhu ÚP byla hranice vymezené plochy upravena. Z83 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) je vymezena v jižní části města Havlíčkův Brod v průmyslové zóně, v návaznosti na stabilizovanou plochu drobné výroby v ul. Průmyslová a navrhované plochy drobné výroby Z52, Z71). Je určena pro izolaci stávajících a navrhovaných ploch výroby, redukci negativních dopadů současné a budoucí průmyslové činnosti. Z84 – plocha pro lehkou průmyslovou výrobu (VL) je vymezena v jižní části města Havlíčkův Brod ve stávající průmyslové zóně, v návaznosti na hranici zastavěného území a stabilizované plochy lehké průmyslové a zemědělské výroby v ul. Havířská. Na jižní a západní straně je plocha vymezena až k hranici stabilizovaných a navrhovaných ploch ochranné zeleně. Plocha rozvíjí území průmyslové výroby v nejvýznamnější výrobní zóně města, její vymezení je částečně v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území průmyslové výroby), rozsah plochy dle ÚP SÚ byl redukován s cílem ochrany stávající zeleně a integrace složky zeleně na plochách navrhovaných. Z85 – plocha pro lehkou výrobu (VL) je vymezena v jižní části města Havlíčkův Brod, v průmyslové zóně města, podél ul. Havířská. Je vymezena uvnitř zastavěného území mezi stabilizovanými areály zemědělské výroby a drobné průmyslové výroby, jejichž propojení dotváří kompaktní zástavbu podél přilehlé komunikace. 293


09/2014

Pozemek je v současné době bez využití. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území průmyslové výroby). Z86 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v místní části Vršovice je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území v prostoru ohraničeném silnicí III/3441, stabilizovanou obytnou zástavbou podél ul. Břevnická a plochou technického vybavení. Navazuje na další vymezenou zastavitelnou plochu (Z88) a přirozeně doplňuje stávající zástavbu této místní části. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území bydlení městského typu obecné). Z88 – plocha pro rekreaci v zahrádkových osadách (RZ) v místní části Vršovice je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území v prostoru ohraničeném silnicí III/3441, stabilizovanou zahrádkovou osadou podél ul. Břevnická a plochou technického vybavení. Navazuje na další vymezenou zastavitelnou plochu (Z86) a přirozeně doplňuje stávající zástavbu této místní části. Z89 – plocha pro rekreaci v zahrádkových osadách (RZ) v místní části Vršovice je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území v prostoru ohraničeném silnicí III/3441, stabilizovanou rekreační zástavbou podél ul. Břevnická a plochou technického vybavení. Rozvíjí území stávající zahrádkové osady a navazuje na další vymezenou zastavitelnou plochu určenou pro rekreaci v zahrádkových osadách (Z88) s využitím celého dnes nezastavěného území až k oběma komunikacím. Z90 – plocha ochranné a izolační zeleně je vymezena pro izolaci stabilizovaného a navrhovaného areálu průmyslové výroby v průmyslové zóně v jižní části města. Je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území a na stávající plochy ochranné zeleně určené k izolaci průmyslových areálů a areálu občanské vybavenosti (střední škola). V současné době se v této průmyslové zóně nachází minimální počet ploch zeleně a jejich význam je zásadní pro zlepšení kvality životního prostředí. Z91 – plocha pro drobnou a řemeslnou výrobu (VD) v lokalitě „Kalvárie“ je vymezena v přímé vazbě na severozápadní segment obchvatu města v návaznosti na zastavěné území města. Přirozeně doplňuje proluku v území mezi zástavbou limitovou stavbou obchvatu na jižní straně, stávající průmyslovou zónou na východní straně a areálem občanské vybavenosti (střední škola) na straně severní. V platném ÚP SÚ Havlíčkův Brod je tato plocha vymezena jako územní rezerva pro drobnou výrobu a služby. Plocha je vymezena v souladu se žádostí vlastníka pozemku o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z92-1, Z92-2 – plochy pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) patří mezi nejvýznamnější rozvojové lokality města. Jsou vymezeny v poloze severně nad stabilizovaným areálem léčebny, stabilizovanou obytnou zástavbou podél ul. Zahradnického a navrhovanou trasou SZ segmentu obchvatu (územní rezerva). Záměr je v souladu s vydanou změnou č. 27 ÚP SÚ Havlíčkův Brod (z větší části svého rozsahu), se schváleným ÚP SÚ Havlíčkův Brod, severní hranice zastavitelné plochy je upravena dle vymezeného koridoru X12 pro umístění stavby SZ segmentu obchvatu. Z94-1, Z94-2 – plochy pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) jsou vymezeny ve vazbě na zastavěné území města v jižní části Havlíčkova Brodu v lokalitě Na Skalce. Navazují jižně na stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu a jsou vymezeny v atraktivním poloze mezi rekreační oblastí Žabince a silnicí I/38. Severní část těchto ploch je vymezena v souladu se Změnou č. 22 ÚP SÚ Havlíčkův Brod, jižní část v souladu se Změnou č. 27 ÚP SÚ, kde tyto změny navrhují funkční využití bydlení městského typu obecné. Z95A, Z95B, Z95C, Z95D, Z95E, Z95F – plochy pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v severní části města Havlíčkův Brod jsou vymezeny v návaznosti na hranici zastavěného území. Jsou navrženy pro rozvoj stabilizované a v současné době realizované nízkopodlažní obytné zástavby v území mezi Parkem Budocnost a místní částí Žižkov (ul. Bratříků, Nad Žlábkem) až k SV segmentu obchvatu a přilehlému pásu ochranné a izolační zeleně). Poloha tohoto území je s ohledem na blízkost a vynikající dostupnost centra města a rozsáhlých rekreačních ploch Parku Budoucnost velmi atraktivní, nyní je toto území nezastavěné a nevyužívané. Vymezení ploch je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (plochy bydlení městského typu obecné). 294


09/2014

Z96 – plocha veřejné zeleně (VZ – zeleň na veřejných prostranstvích je vymezena po západní hraně stabilizované zástavby v severní části Havlíčkova Brodu, propojuje systém sídelní zeleně od stávající obytné zástavby v lokalitě Letná k výrobním areálům a areálu zahradnictví, po západní hraně navrhované plochy pro umístění komerčních zařízení (Z61, Z62). Nedílnou součástí této plochy je VKP Pivovarské rybníčky. Je navržena s cílem vytvoření tzv. zeleného městského okruhu. Plocha bude mít rovněž kompoziční a ochranný význam pro izolaci nově navrhované obytné zástavby západně (Z92). Plocha je z větší části vymezena v souladu se Změnou č. 27 ÚP SÚ Havlíčkův Brod (zde je vymezena jako plocha veřejné zeleně), v Návrhu ÚP je plocha rozšířena až ke stávajícím plochám zeleně, z důvodu zajištění kontinuálního propojení celoměstského systému zeleně. Z97– plocha pro dopravní infrastrukturu silniční je vymezena s cílem zajistit napojení navrhované rozvojové lokality pro bydlení Z92-1 a Z92-2, nad psychiatrickou léčebnou. Je vymezena podél východní hranice stabilizované plochy občanského vybabení (psychiatrická léčebna) a její poloha zároveň umožní využití komunikace také pro obsluhu přilehlých vymezených zastavitelných ploch pro bydlení v rodinných domech (Z77, Z78). Z103 – plocha veřejné zeleně (ZV) HB je vymezena za účelem dotvoření celoměstského systému sídelní zeleně a vytvoření tzv. zeleného městského okruhu. Je vymezena podél stávajícího malého vodního toku, v jižním směru navazuje na vymezené plochy zeleně P12, Z63 a Z81 a dále se napojuje na navržené plochy zeleně podél toku Sázavy. V severním směru navazuje navrženou plochou veřejné zeleně Z105. Z105 - plocha veřejné zeleně (ZV) je vymezena za účelem dotvoření celoměstského systému sídelní zeleně a vytvoření tzv. zeleného městského okruhu. Je vymezena podél stávajícího malého vodního toku, v jižním směru navazuje na vymezenou plochu soukromé zeleně Z103 a vymezené plochy veřejné zeleně Z63 a Z81 a dále se napojuje na navržené plochy zeleně podél toku Sázavy. Zároveň doplňuje plochy veřejné zeleně pro stabilizované a nové zastavitelné plochy pro bydlení (zejména Z77, Z78). Z106 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) je vymezena k doplnění nízkopodlažní obytné zástavby okolo stávající vodní plochy v ul. Wolkerova. Jedná se o proluku sevřenou mezi stabilizovanými plochami bydlení severně od nemocnice. Lokalita přiléhá k navrženému zelenému okruhu města s procházejícím interakčním prvkem IP27 (plochy zeleně jako součást celoměstského systému sídelní zeleně). Z107 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v místní části Žižkov je vymezena uvnitř zastavěného území obce ve stabilizované nízkopodlažní obytné zástavbě (rodinné domy). Plocha doplňuje stávající proluku v zástavbě. Je vymezena na základě požadavku pořizovatele ÚP.Z110 – plocha pro zemědělskou výrobu (VZ) je vymezena v návaznosti na stávající areál zemědělské výroby při silnici III/3441 v k.ú. Havlíčkův Brod. Plocha je navržena v rozsahu od stávajícího statku, lokalizovaného v izolované poloze na pozemcích ZPF a navazujícího území západně. Funkčně je vymezena v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod, rozsah odpovídá dokumentaci pro rozhodnutí o umístění stavby (vydáno). Z111 – plocha pro bydlení v rodinných domech venkovské (BV) pod Zádušním rybníkem v lokalitě Vlkovsko rozvíjí stávající venkovskou obytnou zástavbu s přilehlou plochou soukromé zeleně a umožňuje její další rozšíření západním směrem podél příjezdové (účelové) komunikace k objektu. Vymezení plochy je v souladu s vydanou Změnou č. 29 ÚP SÚ. Z114 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v příměstské části Šmolovy doplňuje zástavbu na jižním okraji Šmolov, navazuje na hranici zastavěného území – a vyplňuje proluku mezi stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbou a navrhovanou plochou pro bydlení (Z31). Dotváří oboustranné obestavění přilehlé místní, resp. účelové komunikace. Plocha je vymezena v souladu s požadavkem pořizovatele ÚP. Z119 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) je vymezena k izolaci stávající zástavby východní části města Havlíčkův Brod (místní část Žižkov) od navrhovaného koridoru JV segmentu obchvatu, napojeného přes okružní křižovatku na již realizovaný SV segment. Plocha přiléhá k navrhované trase obchvatu 295


09/2014

západně a je vymezena až ke stabilizovaným plochám občanského vybavení a výroby v ul. Strojírenská a Žižkova. Z120 – plocha pro drobnou a řemeslnou výrobu (VD) je vymezena k izolaci stávající zástavby východní části města Havlíčkův Brod (lokalita Stříbrný Dvůr) od navrhovaného koridoru JV segmentu obchvatu, napojeného přes okružní křižovatku na již realizovaný SV segment. Plocha přiléhá k navrhované trase obchvatu východně a je vymezena až ke stabilizovaným plochám venkovského bydlení a drobné výroby v ul. Žižkova. Z123, Z124 – plochy pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) se nachází uvnitř zastavěného území stabilizované obytné venkovské zástavby příměstské části Herlify, doplňují proluky ve stávající zástavbě až k silnici III/03810. Tyto plochy byly v rámci ÚP SÚ Havlíčkův Brod v návrhovém horizontu vymezeny pro zahrádkovou osadu, tato funkce však není optimálně slučitelná s funkcí stávající zástavby této příměstské části. Z125 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území příměstské části Termesivy. Rozvíjí stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu venkovského charakteru v jižním směru a dotváří oboustranné obestavění obou přilehlých místních, resp. účelových komunikací ve východním a jižním směru. Vymezení plochy je v souladu se Změnou č. 17 ÚP SÚ, která vymezovala tuto plochu pro funkci bydlení městského typu obecné, s ohledem na charakter přilehlé stávající zástavby je však vhodnější charakter venkovský. Z126 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území příměstské části Termesivy. Rozvíjí stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu venkovského charakteru v severním směru až k místní, resp. účelové komunikaci ve směru k biologickým rybníčkům. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území bydlení městského typu obecné). Z127 - vymezená plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) na jihovýchodní hranici zastavěného území příměstské části Mírovka rozvíjí stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu této příměstské části a doplňuje oboustranné obestavění stávající místní komunikace s přilehlou stávající a navrhovanou zástavbou (Z134, Z132). Vymezení ploch je v souladu se Změnou č. 23 ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území bydlení městského typu obecné). Z129, Z130 – plochy technické infrastruktury (TI) jsou vymezeny pro potřebné rozšíření stabilizované plochy TI – rozvodny Mírovka včetně výstavby příjezdové komunikace. Vymezení vyplývá ze žádosti ČEPS, a.s., současného provozovatele rozvodny Mírovka. Z131 – plocha pro bydlení v rodinných domech venkovské (BV) v lokalitě „U Zedníčků“ je vymezena za účelem propojení dvou samostatných stabilizovaných ploch venkovského bydlení, nacházejících se po obou stranách místní, resp. účelové komunikace ve směru na Baštínov. Vymezení plochy je v souladu se Změnou č. 23 ÚP SÚ. Z132, Z133, Z134 – vymezené plochy pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) na jižní hranici zastavěného území příměstské části Mírovka rozvíjí stabilizovanou nízkopodlažní obytnou zástavbu a propojují plochy stávající nově realizované zástavby v rodinných domech až k místním, resp. účelovým komunikacím, ohraničujícím území ze západní a východní strany. Vymezení ploch je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území bydlení městského typu obecné). Z135A, Z135B – plochy lehké výroby (VL) jsou vymezeny pro rozšíření stávající průmyslové zóny Mírovka v území mezi stabilizovanými výrobními areály (Futaba Czech, s.r.o., Zapa beton, a.s., Bohemia Asfalt, s.r.o.). Umístění v izolované poloze od obytné zástavby města a stávající průmyslová funkce přilehlého území vytváří optimální předpoklady a potenciál pro vymezení těchto zastavitelných ploch. Plochy jsou navrženy v souladu se Změnou č. 2 ÚP SÚ Havlíčkův Brod, která tyto plochy vymezuje jako území průmyslové výroby.

296


09/2014

Z136 – plocha lehké výroby (VL) je vymezena pro rozšíření svající průmyslové zóny Mírovka. Nachází se v nezastavěném území mezi stabilizovanými výrobními areály průmyslové a zemědělské výroby a navazuje na další zastaviitelé plochy pro průmyslou výrobu. Z138 – vymezená plocha veřejné zeleně (ZV) se nachází v příměstské části Svatý Kříž, v návaznosti na hranici zastavěného území, kompozičně dotváří a propojuje stabilizované plochy hřbitova a sportovního areálu. Má lokální význam s primárním využitím pro obyvatele této příměstské části. Její vymezení je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z139 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v příměstské části Suchá je vymezena na jihovýchodním okraji stávající zástavby v návaznosti na hranici zastavěného území obce. Dotváří oboustranné zastavění místní, resp. účelové komunikace napojující Suchou na silnici I/38 a vyplňuje proluku mezi stabilizovanou nízkopodlažní zástavbou a plochou občanské vybavenosti. Vymezení je v souladu se Změnou č. 20 ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z140 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) se nachází v příměstské části Svatý Kříž, uvnitř zastavěného území, vyplňuje proluku v jihovýchodní části této příměstské části mezi stabilizovanými plochami bydlení venkovského charakteru, stabilizovanými a navrhovanými plochami zeleně a navrhovými plochami přestavby na funkci bydlení (P44) a drobné výroby (P41). Z141 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) se nachází v příměstské části Svatý Kříž, na východní hranici zastavěného území, vyplňuje proluku mezi stabilizovanými plochami bydlení venkovského charakteru a kompozičně uzavírá východní hranici zástavby. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod a změnou č. 17 ÚP SÚ (území bydlení městského typu obecné), rozsah byl upraven dle hranice koridoru pro vedení TI (veřejně prospěšná stavba). Z142 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v lokalitě Svatý Kříž je vymezena v návaznosti na zastavěné území, vyplňuje proluku mezi stabilizovanými plochami bydlení v rodinných domech, soukromé zeleně a silnicí III/34813, dotváří oboustranné obestavění této komunikace a uzavírá tak urbanistickou strukturu na severním okraji zástavby. Její vymezení je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z144 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) se nachází v lokalitě Mendlova Ves (k.ú. Suchá u Havlíčkova Brodu), uvnitř zastavěného území, propojuje stávající obytnou zástavbu venkovského charakteru a plochu smíšené obytné – rekreační zástavby. Záměr vychází ze žádosti vlastníka pozemku o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z146 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) se nachází v lokalitě Svatý Kříž (k.ú. Suchá u Havlíčkova Brodu), v návaznosti na zastavěné území obce. Rozvíjí stávající zástavbu v rodinných domech v této příměstské části v severozápadním směru až ke stávající ploše soukromé a vyhrazené zeleně. Zčásti je vymezena na základě žádosti vlastníka pozemku o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z147 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) se nachází v příměstské části Svatý Kříž, mimo zastavěné území, v návaznosti na plochu lesa. Vymezení vyplývá z vydané Změny č. 10 ÚP SÚ, její rozsah byl oproti změně č. 10 ÚP SÚ redukován na hranici lokálního biokoridoru. Ochrana lesního pozemku včetně pásma 50m od hranice lesa bude řešena v dalším stupni dokumentace (DÚR, DSP). Z148 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v místní části Suchá je vymezena na severním okraji stávající zástavby ve vazbě na hranici zastavěného území a plochu přestavby P43. Je vymezena až k stávající ploše lesa. Její vymezení je v souladu se Změnou č. 12 ÚP SÚ Havlíčkův Brod, na zástavbu v jižní části plochy byl vydán souhlas s provedením ohlášené stavby (04/2011). Z149 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v lokalitě Svatý Kříž je vymezena v návaznosti na severozápadní hranici zastavěného území – stabilizovanou obytnou zástavbu (rodinné domy). Plocha je vymezena v prodloužení hranice plochy Z146 (BV) až ke stávající místní, resp.

297


09/2014

účelové komunikaci. Je vymezena částečně v souladu se Změnou č. 20 ÚP SÚ Havlíčkův Brod, částečně na základě žádosti vlastníka pozemku o změnu ÚP SÚ. Z151 - plocha soukromé a vyhrazené zeleně (ZS) se nachází na jihovýchodě příměstské části Svatý Kříž, uvnitř zastavěného území, navazuje na stabilizovanou plochu soukromé zeleně a vyplňuje proluku mezi navrhovanou plochou pro bydlení v rodinných domech (Z140) až ke stávající místní, resp. účelové komunikaci. Z153 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v příměstské části Suchá je vymezena na jižním okraji stávající obytné zástavby v přímé vazbě na hranici zastavěného území obce. Propojuje území mezi stávajícím areálem zemědělské výroby na západní straně a sportovní areál na straně východní. Rozsah plochy je vymezen v souladu s vydanou změnou č. 29 ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z154 – vymezená plocha dopravní infrastruktury (DS) je určena pro umístění JV segmentu obchvatu, který se napojovat na již realizovaný SV segment a dotvoří přeložku silnice I/38 východně od zastavěného území města. Výstavba JV segmentu obchvatu představuje jednoznačný veřejný zájem s cílem zajistit převedení tranzitní dopravy z centra města a hustě obydleného území. Záměr je v souladu s platnými ZÚR kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1 (2012) a ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Přesné vymezení plochy vychází ze zpracované dokumentace pro stavební povolení (Pragoprojekt, a.s., 03/2010). Z156 – plocha pro funkci smíšenou obytnou – venkovskou (SV) je vymezena na severním okraji zastavěného území příměstské části Květnov, mezi stabilizovanými plochami smíšené venkovské zástavby a plochou veřejné zeleně. Jižně plocha přiléhá k místní komunikaci, severní hranice plochy respektuje hranici přilehlé stabilizované zástavby a navazuje na ni. Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z157 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) v příměstské části Jilemník navazuje na hranici zastavěného území a rozvíjí stabilizovanou obytnou zástavbu venkovského charakteru západním směrem v prodloužení liinie stávající zástavby. Vymezení je v souladu v ÚP SÚ Havlíčkův Brod (území bydlení venkovského typu). Z158 – plocha pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) je vymezena na severovýchodním okraji zastavěného území příměstské části Zbožice a přirozeně vyplňuje proluku ve stabilizované smíšené zástavbě venkovského charakteru. Vymezení této plochy je v souladu se schváleným ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Z159 a Z160 – plochy pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) jsou vymezeny na severním okraji zastavěného území příměstské části Zbožice a přirozeně navazují na stabilizovanou smíšenou zástavbu venkovského charakteru. Vymezení plochy vyplývá z žádosti os. výboru Zbožice. Rozsah plochy Z159 byl na západní hranice redukován s ohledem na vedení koridoru TI (veřejně prospěšná stavba). Z162 – plocha smíšená obytná venkovská doplňuje smíšenou zástavbu části obce Březinka po jižní straně místní komunikace až k silnici spojující obce Bezděkov – Vadín. Navazuje na zastavěné území a dotváří kontinuální linii zástavby až k uvedené silnici. Z164 – plocha veřejného prostranství (PV) pro dopravní napojení zastavitelných ploch venkovského bydlení Z156 a Z165 v Květnově a pro zajištění přístupnosti zařízení technické infrastruktury severně Květnova a pro zajištění prostupnosti zastavěného území části obce Květnov do volné krajiny v severním směru. Z165 – vymezená plocha vyplňuje proluku mezi plochou veřejné zeleně a plochami smíšené venkovské zástavby. Navazuje na zastavitelnou plochu Z156 a dotváří souvislou linii, resp. hranici zástavby části obce Květnov. Je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území. Navrhovaná funkce je v souladu se způsobem využití navazujících ploch.

298


09/2014

Z166 – plocha veřejného prostranství (PV) pro dopravní napojení zastavitelné plochy Z148 v severní části obce Suchá a pro zajištění prostupnosti zastavěného území části obce Suchá do volné krajiny podél LBC 40 Teclův kopec. Z167 – plocha veřejného prostranství (PV) pro dopravní napojení zastavitelné plochy Z20 v Občinech u Poděbab a pro zajištění prostupnosti zastavěného území Občin u Poděbab do volné krajiny. Z168 – plocha veřejného prostranství (PV) pro dopravní napojení zastavitelných ploch Z94-1 resp. Z94-2 západně ulice Lidická. Z169 – plocha bydlení v rodinných domech je vymezena v severní části Perknova, která představuje jediný možný směr rozvoje v této části obce (v jižním směru je rozvoj omezen tokem Sázavy a čistírnou odpadních vod). Plocha je součástí rozsáhlého rozvojového území určeného pro výstavbu rodinných domů. Navazuje na hranici zastavěného území a propojuje plochy stávající zástavby. Z171 - plocha veřejného prostranství (PV) pro dopravní napojení zastavitelných ploch Z12 a Z169 v severní části Perknova. Z172 – plocha lehké výroby je vymezena pro rozšíření stávajícího výrobního areálu v lokalitě Juliin Dvůr. Vyplňuje proluku až k příjezdové komunikaci a dotváří ucelený prostor s možností efektivnějšího využívání území. Z173 – plocha veřejné zeleně navazuje na navrhované plochy veřejné zeleně v prostoru kolem Pivovarských rybníčků, které jsou součástí tzv. „Zeleného okruhu“. Plocha se napojuje na tento systém a probíhá podél stabilizované zástavby (plochy výroby) západně až k lesu, čímž zajišťuje napojení ploch sídelní zeleně na plochy ve volné krajině. Z175 - plocha dopravní infrastruktury - silniční (DS) pro umístění parkoviště na terénu v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod s cílem zvýšení kapacity parkovacích stání pro návštěvníky areálu Nemocnice Havlíčkův Brod. Na záměr bylo vydáno územní rozhodnutí (09/2009). Z176 – plocha pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské rozvíjí stávající obytnou zástavbu v lokalitě Skalka západním směrem až k vodoteči Žabinec a stávající příjezdové komunikaci podél tohoto toku. Plocha navazuje na hranici zastavěného území. Vymezení plochy je v souladu se Změnou č. 17 ÚPSÚ. Z178 - plocha dopravní infrastruktury - silniční (DS) pro umístění parkoviště na terénu v ulici České armády s cílem zvýšení kapacity odstavných stání v rámci obytného souboru. Z180 – plocha pro bydlení v rodinných domech rozšiřuje stabilizované plochy venkovského bydlení v jižní části lokality Mendlova Ves podél hranice zastavěného území. Na záměr byl vydán souhlas s provedením ohlášené stavby (04/2010). Z181 - plocha veřejného prostranství (PV) je vymezena pro dopravní napojení zastavitelné plochy Z136 v Baštínově. Z182 - plocha pro hromadnou rekreaci (RH) je vymezena z důvodu zajištění souladu s ÚPD sousední obce (Lípa), kde je vymezena zastavitelná plocha hromadné rekreace v souvislosti s rozvojem Lázní Petrkov. Z183 - plocha pro bydlení v rodinných domech (BI) doplňuje obytnou zástavbu v lokalitě Letná a uzavírá po západní hranici prodlouženou ul. Vrchlického až k navrhovanému doplnění tzv. Zeleného okruhu. Zastavitelnost plochy vyplývá již z ÚPSÚ, kde byla plocha vymezena pro potřeby občanského vybavení, vzhledem k charakteru a způsobu využití navazujícího území se však jako vhodnější jeví realizace obytné zástavby. Z184 - plocha pro lehkou výrobu (VL) vyplňuje sevřený prostor mezi průmyslovým areálem společnosti Zetor Havlíčkův Brod, a.s., železniční tratí a navrhovanou trasou JV obchvatu města. Vzhledem k vysoké dopravní a hygienické zátěži tohoto území je průmyslová výroba nejvhodnějším způsobem jeho využití.

299


09/2014

Z186 - plocha pro zemědělskou výrobu (VZ) umožňuje rozšíření stávajícího zemědělského areálu na západním okraji části obce Veselice. Vymezená plocha je v současné době již z části pro tento účel využívána. Vymezení plochy vychází ze záměru ze schválené Změny č. 18 ÚPSÚ. Z188 - plocha veřejného prostranství (PV) - Územní plán navrhuje intenzifikaci území komerčního občanského vybavení západně ulice Masarykova a Pražská, ve vazbě na křížení ulice Masarykova/Pražská s ulicí U Cihláře, s cílem postupného umísťování nových komerčních zařízení maloobchodu a komerčních služeb ve vazbě na již existující zařízení maloobchodu (supermarkety, hypermarkety). Za účelem zachování celistvosti a možného optimálního plošného a prostorového využití plochy pro komerční občanské vybavení při ulici Pražská (v územním plánu vymezena jako soustava ploch Z61 a P05), navrhuje územní plán lokální přeložku veřejně přístupné účelové komunikace zajišťující dopravní napojení vodárenského zařízení – vodojemu jižně od městského hřbitova jižně po západním okraji plochy Z61 s dalším možným pokračováním po napojení na ulici Masarykova v rámci koridoru X12. Z189 - plocha smíšená obytná – venkovská (SV) rozvíjí zástavbu na jižním okraji zastavěného území Zbožic. Využívá pozemek zahrady rodinného domu, která přiléhá ke stabilizované zástavbě (plocha smíšená obytná – venkovská), až k účelové komunikaci, která ohraničuje plochu ze západní strany. Z191 – plocha bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) je vymezena na základě námitky č. 9 uplatněné v rámci veřejného projednání návrhu ÚP. Námitka byla uplatněna již ke konceptu ÚP. Dotčený orgán - Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, ochrana zemědělského půdního fondu, ve svém stanovisku č.j. KUJI 74471/2011, OZP 425/2006, udělil k této ploše kladné stanovisko: „Zařazení části pozemku p.č.PK 503/1 o výměře cca 2500 m2 v I.tř. ochrany na výstavbu rodinných domků. Jedná se o rozšíření plochy bydlení, plocha navazuje na zastavěné území, nevzniknou neobhospodařovatelé pozemky. Požadovaná plocha bude zařazena do I. etapy výstavby, plocha označená v konceptu Z126, bude zařazena do II. etapy výstavby.“ I přes výše uvedený souhlas se zařazením pozemku do návrhu ÚP Havlíčkův Brod, námitka nebyla v návrhu ÚP zohledněna. Důvodem byl nevyhovující – neřešený dopravní přístup k pozemku. Okolní pozemky tehdy byly ve vlastnictví jiných majitelů, v případě získání závazného souhlasu s vybudováním komunikace k požadovanému pozemku, lze zařadit plochu do návrhu územního plánu nebo pořídit změnu územního plánu. V průběhu projednávání návrhu ÚP podatelé námitky získali od jiných majitelů část pozemku, která je již zapsána v katastru nemovitostí jako ppč. 500/5 v k.ú. Termesivy a měla by sloužit jako přístupová komunikace pro požadovanou plochu bydlení. Vzniklá proluka ppč. 500/4 mezi zastavěným územím a ppč. 500/5 je v majetku vlastníků pozemku ppč. 503/10 (vše v k. ú. Termesivy). V návrhu ÚP Havlíčkův Brod je ppč. 500/4 k. ú. Termesivy vymezen jako plocha ZS – plocha zeleně – zeleň soukromá a vyhrazená, která zároveň bude sloužit jako izolační zeleň mezi vzniklou komunikací a stávající plochou bydlení. Z193 – plocha občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) v místní části Horní Papšíkov je vymezena na základě námitky č. 12 uplatněné v rámci veřejného projednání návrhu ÚP. Plocha navazuje na hranici zastavěného území, má lokální význam a vytváří příležitosti pro sportovně rekreační vyžití stávajících a budoucích obyvatel této místní části. Pozemek se nachází na okraji zástavby směrem k Havlíčkovu Brodu. Současné dětské hřiště v Horním Papšíkově je vybudováno na ppč. 170/30 (býv. PK 173/1 a PK 542/6) v k. ú. Poděbaby a bylo vybudováno jako dočasné. Plocha Z193 se nachází ve III.tř. ochrany ZPF, současné hřiště je vybudováno na pozemku zařazeném do I. tř. ochrany ZPF. Na ploše se nenachází žádná technická infrastruktura, v těsné blízkosti prochází cyklostezka z Havlíčkova Brodu do Horního Pašíkova, v návrhu ÚP Havlíčkův Brod označena jako VD 41. Z194 – plocha lehké výroby (VL) je vymezena na základě námitek č. 14 a 23 uplatněných v rámci veřejného projednání návrhu ÚP. Plocha je vymezena pro účely rozšíření svajícího areálu lehké výroby ve Šmolovech. Nachází se v nezastavěném území v návaznosti na stabilizované výrobní plochy bývalého areálu zemědělského družstva ve Šmolovech. Vymezení nové plochy pro výrobu a skladování je v souladu s urbanistickou koncepcí územnío plánu vyjádřenou bodem C.1.,o): vytvořit podmínky pro restrukturalizaci

300


09/2014

ekonomické základny a vznik nových pracovních příležitostí pro obyvatele města, zejména pak v oblasti občanského vybavení, lehké výroby, drobné a řemeslné výroby a malého a středního podnikání. Z196 – plocha smíšená obytná – venkovská (SV) je vymezena na základě námitky č. 20 uplatněné v rámci veřejného projednání návrhu ÚP. V místní části Zbožice jsou vymezeny zastavitelné plochy Z158, Z159 a Z160. Na plochách Z158, Z159 probíhá v současné době výstavba. Plocha je vymezena v návaznosti na zastavěné území a leží na vysoce chráněných půdách, které se vyskytují na severním, východním i jižním okraji zastavěného území. Západně a jižně od Zbožice prochází koridor VT.k02 - vyvedení linky ZVN 400 kV Řeporyje - Prosenice (V413) do Mírovky. V současné době se projednává zpřesnění trasy vedení a není tedy možné v tomto koridoru vymezovat zastavitelné plochy, byť se jedná o zemědělské půdy III. – V. třídy ochrany. Zastavitelná plocha je vymezena na ppč. 117/2 a části ppč. 101/1 v k. ú. Zbožice v rozsahu cca 2000 m2 tak, aby navazovala na zastavěné území a nedošlo k narušení obhospodařování ZPF. Z197 – plocha zemědělské výroby (VZ) je vymezena na základě námitky č. 24 uplatněné v rámci veřejného projednání návrhu ÚP. Na základě prověření skutečného stavu v území a potvrzení existence drobných staveb, které v minulosti sloužily k zemědělské činnosti je v jižní části ppč. 50/1 v k. ú. Klanečná vymezena zastavitelná plocha výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) v rozsahu cca 3 000m2. Plocha je vymezena na půdách IV. a V.tř. ochrany ZPF. Z198 - plocha bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) je vymezena na základě námitky č. 30 uplatněné v rámci veřejného projednání návrhu ÚP. Plocha leží v zastavěném území, na jižní straně navazuje na stávající plochu bydlení, přístup je řešen z ulice Ledečské podél stávající plochy výroby a skladování. Západní stranou předmětného pozemku prochází 2 trasy elektrického vedení VN a pozemek protíná kanalizační řad. I když se pozemek nachází na půdách v I. tř. ochrany zemědělské půdy, jedná se o proluku v zastavěném území mezi lokalitou Rozkošská a místní částí Perknov – lokalitou Spálená stráň, která je v územním plánu vymezena jako rezerva pro bydlení v rodinných domech. Z199 – plocha dopravní infrastruktury – silniční (DS) je vymezena na základě námitky č. 50.1 uplatněné v rámci veřejného projednání návrhu ÚP. Na ppč. 3032/6 v k.ú. Havlíčkův Brod bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby hromadných garáží. ÚR bylo vydáno v souladu s platným Územním plánem sídelního útvaru (ÚPSÚ) Havlíčkův Brod, kde je výše uvedený pozemek vymezen jako návrhová plocha Vd – území drobné výroby a služeb a stavbu hromadných garáží lze v této ploše v souladu s podmínkami využití umístit. Plocha je vymezena na půdách I. tř. ochrany ZPF. Ostatní zastavitelné plochy (Z11, Z37, Z39, Z42, Z47, Z49, Z109, Z112, Z113, Z177, Z185, Z190, Z192, Z195) jsou vymezeny na pozemcích, které nejsou součástí ZPF. PLOCHY PŘESTAVBY Plochy přestavby jsou vymezeny uvnitř zastavěného území města, jedná se o optimalizaci funkčního využití nevyužívaných či nevhodně využívaných ploch. Plochy přestavby představují minimální zábor ZPF, jedná se o tyto plochy: P03 – v rozsahu stávajícího fungujícího statku je vymezena plocha k přestavbě s cílem vymezení plochy pro provozování zemědělské činnosti - chov skotu (VZ). Záměr vychází ze žádosti vlastníka pozemků o změnu ÚP SÚ Havlíčkův Brod, kde jsou dotčené pozemky vymezeny jako plocha zahrad. S ohledem na vymezený koridor VRT v horizontu územní rezervy se tento záměr vymezuje jako dočasný, do doby prověření trasy koridoru a zpřesnění jeho vedení. P04 – plocha přestavby dopravní infrastruktury – silniční (DS) je vymezena v území mezi ul. Ledečská, Masarykova a plochou hřbitova při kostele sv. Vojtěcha. Plocha je vymezena za účelem změny prostorového uspořádání křižovatky s cílem zvýšení kapacity křižovatky a zvýšení bezpečnosti dopravního provozu na křižovatce (zlepšení rozhledových poměrů apod.). Stávající objekt v havarijním stavu je určen k demolici.

301


09/2014

P05 –částečně zastavěná plocha zeleně v rámci výrobního areálu na severním okraji města je navržena k přestavbě pro účely občanského vybavení komečního (OK), v návaznosti na plochu Z61, vymezenou pro stejný způsob využití. . Území je přirozenou součástí navrhovaného komerčního areálu a cílem vymezení přestavby je jeho funkční integrace do přilehlého území s již stabilizovanou funkcí. P07 – dnes nevyužitý objekt na jižním okraji výrobního areálu na severním okraji města podél silnice I/38 je navržen k přestavbě na funkci občanského vybavení pro umístění malého komerčního zařízení. Navržená funkce vyplývá z polohy území při jednom z nejvýznamnějších dopravních uzlů města, tj. křížení I/38 se SV segmentem obchvatu města, s předpokladem vysoké dopravní intenzity a atraktivity pro komerční aktivity. Plocha přestavby je vymezena ve vazbě na stabilizovaná zařízení komerční občanské vybavenosti a navrhované plochy pro občanské vybavení komerčního typu velké Z61 a Z62. P09 – plocha vymezená v území mezi ul. U kasáren a U cihelny, v jižní části města Havlíčkův Brod, je určena k přestavbě stávající zahrádkové osady na funkci bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI) v souladu s funkcí převážné většiny ploch v přilehlém území. Přestavba předpokládá zachování či jinou formu integrace stávajících garážových stání. Plocha je v návrhovém horizontu vymezena rovněž v ÚP SÚ Havlíčkův Brod jako plocha přestavby na území bydlení městského typu obecné. P10 – plocha přiléhá těsně k ul. Humpolecká a je určena pro rozšíření stávajícího areálu občanské vybavenosti až k hranici navrhované zahrádkové osady (R09). P16 – stávající plocha zemědělské výroby (mísírna krmiv) v údolí Břevnického potoka je navržena k přestavbě, resp. změnu využití na funkci plochy smíšené výrobní (VS), s cílem umístění zařízení drobné výroby v rozsahu stávajícího areálu. Záměr vychází z žádosti vlastníka pozemků o změnu ÚP SÚ. P24 – plocha přestavby je vymezena v místě stávající čerpací stanice pohonných hmot v urbanisticky a provozně zcela nevyhovující poloze. Je vymezena pro umístění občanského vybavení – veřejné infrastruktury ve vazbě na zastavitelnou plochu Z59 (OV) a nejvýznamnější rozvojovou lokalitu města určenou pro bydlení v rodinných domech. Navazuje na stabilizovanou zástavbu podél ul. Ledečská a přirozeně ji propojuje se zástavbou v ul. Rozkošská. P25 – bývalý výrobní areál Rozkoš, dnes využívaný pouze z části, je navržen k přestavbě na bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI), v souladu s navrhovaným využitím přilehlé zastavitelné plochy Z58 a plochou přestavby P26. Plocha je součástí nejrozsáhlejšího rozvojového území města pro bydlení, nachází se v atraktivní poloze pod areálem psychiatrické léčebny, pod ul. Rozkošská, v blízkosti centra města a ploch zeleně, má vynikající dopravní dostupnost. Návrh přestavby této plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. P26 – bývalý areál zahradnictví, dnes využívaný pouze z části, je navržen k přestavbě na bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI), v souladu s navrhovaným využitím přilehlé plochy přestavby P26 a zastavitelné plochy Z58. Plocha navazuje na nejrozsáhlejší rozvojové území města pro bydlení, nachází se v atraktivní poloze pod areálem psychiatrické léčebny, pod ul. Rozkošská, v blízkosti centra města a ploch zeleně, má vynikající dopravní dostupnost. P29 – území uvnitř stabilizované zástavby podél ul. Havlíčkova se vyznačuje nízkou intenzitou využití a nevyhovující prostorovou skladbou. Je navržena přestavba na zařízení občanské vybavenosti (OV) s uvažovaným lokálním významem, primárně pro obyvatele přilehlého území. Návrh přestavby je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod. P31 – plocha přestavby je vymezena v rozsahu stávajícího rekreačního objektu ve stabilizované obytné zástavbě městské části Kokořín. S ohledem na polohu a využití okolního území je objekt s nevyhovující funkcí navržen k přestavbě na funkci OV – veřejná infrastruktura, a integraci do přilhlého areálu domova s pečovatelskou službou. P32 – vymezená plocha pro smíšenou městskou zástavbu (SM) je navržena v souladu s Urbanistickou studií Reynkova – Nuselská (ing. arch. Hromada, 2007). V současné době se v části předmětného území

302


09/2014

nachází zahrádková osada. Přestavba tohoto území je s ohledem na jeho polohu v těsné blízkosti centra města a celoměstsky významného Parku Budoucnost žádoucí, přestavba je navržena již v ÚP SÚ Havlíčkův Brod. P35 – plocha je vymezena v části stávající zahrádkové osady, na pozemcích soukromé zeleně. Je navržena změna využití na zeleň veřejnou (ZV), s cílem dotvoření kontinuálního systému sídelní zeleně a propojení parku Budoucnost a veřejné zeleně pod rybníkem Cihlář s příměstskou zelení rekreačního charakteru v lokalitě Vlkovsko. Současné využití a majetkoprávní vztahy zprůchodnění neumožňují. Plocha je vymezena v minimálním rozsahu v zájmu maximální redukce dopadu na stávájící funkční využití tohoto území. P40 – plocha v příměstské části obce Mírovka je vymezena za účelem přestavby objektu mateřské školy v havarijním stavu. V kontextu navazujících struktur a charakteru zástavby je navržena změna funkce na bydlení v bytových domech (BH). P54 – plocha určená pro drobnou výrobu a skladování je vymezena mezi železniční tratí a ul. Havířská. Území je součástí rozsáhlé průmyslové zóny v jižní části města, charakter a způsob využití okolních ploch, stejně jako poloha těsně při železniční trati a předpokládaná snížená hygienická kvalita životního prostředí dává předpoklad k průmyslovému využití této plochy. Vymezení a způsob využití plochy je v souladu s platným ÚPSÚ. P57– plocha přestavby je vymezena v lokalitě Pohledští Dvořáci, mezi železniční tratí a tokem Sázavy. V souladu s dokumentací pro stavební řízení je vymezena pro účely drobné a řemesné výroby (skladování). P58 – plocha přestavby dopravní infrastruktury – silniční (DS) je vymezena za účelem změny prostorového uspořádání křižovatky s cílem zvýšení kapacity křižovatky a zvýšení bezpečnosti dopravního provozu na křižovatce na křížení ulic Lidická a Jihlavská.P59– plocha přestavby dopravní infrastruktury – silniční (DS) je vymezena za účelem změny prostorového uspořádání křižovatky s cílem zvýšení kapacity křižovatky a zvýšení bezpečnosti dopravního provozu na křižovatce na křížení ulic Lidická, Nad Skalkou, U Borové a Sekaninova. P60 – plocha přestavby veřejného prostranství (PV) je vymezena za účelem zlepšení dopravní dostupnosti části obce Novotného Dvůr po vybudování jihovýchodního obchvatu města. P64 – plocha je vymezena v části stávajícího výrobního areálu podél toku Sázavy, za účelem zajištění prostupnosti podél řeky. Je určena pro funkci veřejné zeleně, v souladu s navazujícími plochami podél Sázavy. P65 – plocha je vymezena v jižní části Havlíčkova Brodu, na okraji průmyslové zóny města, v rozsahu stávajícího areálu střední zemědělské školy a přilehlého domova mláže. Vzhledem k nízké míře využití těchto zařízení, stejně jako nízkého potenciálu dalšího využití či rozvoje v budoucích letech, je území navrženo k přestavbě. Způsob využití navazujícího území předurčuje v této ploše jako vhodnou funkci průmyslovou výrobu. Plocha se nachází na okraji zastavěného území, takže budou v maximální možné míře redukovány případné negativní vlivy na kvalitu životního prostředí. Snížená zátěž je rovněž determinována definovaným charakterem výroba (drobná a řemeslná). P67 – plocha bydlení v bytových domech je vymezena na základě námitky č. 56 uplatněné v rámci veřejného projednání návrhu ÚP. Plocha je vymezena v zastavěném území, bezprostředně navazuje na stabilizovanou plochu BH – bydlení v bytových domech a na plochu OM - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední. Změnou využití území bude umožněno funkčně i prostorově přeměnit uvedenou plochu na vhodnější funkci, která vytvoří předpoklady pro další rozvoj bydlení v bytových domech severní části města v návaznosti na již stabilizované plochy bydlení a občanského vybavení. Plocha je vymezena na půdách IV. třídy ochrany ZPF.

303


09/2014

Ostatní plochy přestavby (P01, P02, P06, P08, P12, P17, P18, P20, P27, P28, P30, P34, P36, P37, P38, P39, P41, P43, P44, P47, P49, , P52, P53, P56, P61, P62, P63, P66 a P68) jsou vymezeny na pozemcích, které nejsou součástí ZPF. PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Jako plochy změn v krajině jsou vymezeny všechny plochy změn mimo zastavěné území města, vymezené pro následující způsob využití: plochy vodní a vodohospodářské, plochy zemědělské, plochy lesní, plochy přírodní, plochy smíšené nezastavěného území, plochy specifické a plochy zeleně (s výjimkou zeleně na veřejných prostranstvích). Zábor ZPF představují všechny plochy s výjimkou plochy K55: K01 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) v části obce Perknov je vymezena ve vazbě na hranici zastavěného území v prostoru mezi stávajícím areálem čistírny odpadních vod a ramenem Sázavy s paralelně vedenou silnicí II/150 (ul. Ledečská). Je navržena s cílem zajištění hygienické ochrany a vizuální izolace plochy technické infrastruktury od stabilizované zástavby Perknova. K02 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) v části obce Perknov je vymezena pro izolaci stávající a navrhované nízkopodlažní obytné zástavby od stabilizovaného výrobního areálu (výroba zemědělská a průmyslová) s cílem zajištit vyhovující hygienickou kvalitu prostředí v přilehlé obytné zástavbě. K03 – plocha soukromé a vyhrazené zeleně (ZS) v příměstské části Šmolovy je vymezena v prostoru mezi silnicí I/34, zastavitelnou plochou Z194 a místní, resp. účelovou komunikací a uzavírá severní hranici zástavby. Plocha bude mít zároveň částečně izolační funkci (izolace od silnice I/34). Vymezení plochy je v souladu s ÚP SÚ Havlíčkův Brod (zahrady, ovocné sady). K07 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) v jižní části příměstské části Šmolovy je vymezena v návaznosti na hranici zastavěného území, mezi sportovním areálem (fotbalové hřiště) a zastavitelnou plochou pro bydlení v rodinných domech Z31. Plocha je vymezena za účelem prostorové izolace navrhované obytné zástavby. K08 – plocha zeleně přírodního charakteru (ZP) podél severního břehu toku Sázavy je vymezena s cílem dotvoření zelené kompoziční osy města s možností extenzivního rekreačního využívání tohoto území. Na západní straně plocha navazuje na stabilizované plochy ochranné zeleně, na východně straně pak na stabilizované plochy zeleně přírodního charakteru a zeleně veřejné podél řeky Sázavy. Plocha bude tvořit nedílnou součást celoměstského systému zeleně. Rozsah vymezení vyplývá ze stanovených limitů využití území. resp. hranice záplavového území. K09 – plocha zeleně přírodního charakteru (ZP) na JV okraji zastavěného území Havlíčkova Brodu je vymezena za účelem propojení stávajících a navrhovaných ploch zeleně do celoměstského systému sídelní zeleně. Plocha prostřednictvím navazující navrhované plochy zeleně K42 propojuje stabilizované plochy zeleně přírodního charakteru podél železniční trati a toku Šlapanky a plochy navrhované ochranné a izolační zeleně podél koridoru JV segmentu obchvatu se stabilizovanými plochami zeleně a plochami lesních pozemků v lokalitě Herlify – Šlapanka, které jsou předmětem ochrany (LBK, LBC, EVL). K10 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) je vymezena k izolaci stávající zástavby východní části města Havlíčkův Brod (místní část Žižkov) od stávajícího koridoru SV segmentu obchvatu. V důsledku vymezení trasy pro JV segment obchvatu (tj. dostavby celého úseku V obchvatu) existuje reálný předpoklad navýšení intenzity dopravy na této komunikaci. Plocha přiléhá k navrhované trase obchvatu západně a je vymezena až ke stabilizovaným plochám bydlení a výroby v ul. Na Výsluní v návaznosti na stávající pás ochranné zeleně podél SV obchvatu dále severně. K11 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) v lokalitě Kalvárie – Pohledští Dvořáci je vymezena k izolaci stabilizovaného areálu občanské vybavenosti (střední škola) od navrhované plochy výroby (Z91). Areál školy se nachází v západní části lokality s významným podílem výrobních ploch a při navyšování rozsahu těchto ploch je nezbytné zajištění kvalitních hygienických podmínek minimálně formou vymezení plochy

304


09/2014

izolační zeleně. Plocha K11 probíhá podél celé severní hranice navrahované plochy výroby Z91, čímž v dlouhodobém horizontu bude zajištěna kontinuální izolace areálu. K12 – plocha vodní a vodohospodářská (W) je vymezena pro nezbytnou realizaci protipovodňových opatření formou suchého poldru. Nachází se v mírném svahu nad stabilizovanou zástavbou rodinných domů v k.ú. Perknov, které jsou spolu s navazujícími plochami zastavěného území ohroženy povodněmi, v důsledku modifikace původního vodního režimu a odstranění přirozených překážek v území. Plocha vlastního polderu představuje zábor v rozsahu 0,914 ha, součástí plochy jsou rovněž související stavby a technická opatření nutná pro realizaci záměru, tj. zatravnění části území, protierozní meze, doprovodná a protierozní zeleň, záchytné příkopy, atd., které přispějí ke zvýšení retenční schopnosti území. Plocha byla vymezena na základě podrobného průzkumu podmínek území, realizovaného pro účely zpracování dokumentace pro územní řízení „Protipovodňová opatření Havlíčkův Brod v lokalitě Perknov“ (9/2009). Navrhované umístění je determinováno morfologickými a hydrogeologickými parametry území. Plocha K12 resp. realizace suchého polderu je územním plánem vymezena jako veřejně prospěšné opatření. Realizací záměru nedojde ke snížení kvality navazujících pozemků ZPF ani ke znemožnění jejich obhospodařování. K13 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) je vymezena k izolaci stabilizované obytné zástavby v bytových domech v ul. Zahradnického od navrhované plochy pro umístění obchodního centra a pro zajištění propojení systému sídelní zeleně, v souladu se studií „Zelený okruh“ (11/2008) mezi VKP Pivovarské rybníčky a plochami veřejné zeleně v zástavbě podél ul. Masarykova, Pražská a Na Výšině. K14 – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) je vymezena po jižní hraně ul. Ledečská v prodloužení stávajících ploch zeleně (zeleň soukromá, zeleň ochranná). Cílem vymezení plochy je realizace kontinuálního pásu zeleně podél této komunikace s vysokým dopravním zatížením. Plocha zeleně bude mít kompoziční význam a bude tvořit prvek vizuální / estetické izolace podél ul. Ledečská. K15, – plocha ochranné a izolační zeleně (ZO) je vymezena pro izolaci navrhovaného koridoru JV segmentu obchvatu, resp. komunikací pro sjezd / nájezd na obchvat, při průchodu územím východně od zastavěného území města Havlíčkův Brod. Při průchodu v blízkosti zastavěného území je plocha vymezena až k hranici stabilizovaných či navrhovaných ploch zástavby, případně ploch územní rezervy. V důsledku dostavby celého úseku východního obchvatu existuje reálný předpoklad navýšení intenzity dopravy na této komunikaci a je nutné zajištění opatření pro snížení negativních dopadů dopravního provozu na této komunikaci na stávající a navrhovanou zástavbu. K42– plocha zeleně přírodního charakteru (ZP) na JV okraji zastavěného území Havlíčkova Brodu je vymezena za účelem propojení stávajících a navrhovaných ploch zeleně do celoměstského systému sídelní zeleně. Plocha prostřednictvím navazující navrhované plochy zeleně K09 propojuje stabilizované plochy zeleně přírodního charakteru podél železniční trati a toku Šlapanky a plochy navrhované ochranné a izolační zeleně podél koridoru JV segmentu obchvatu se stabilizovanými plochami zeleně a plochami lesních pozemků v lokalitě Herlify – Šlapanka, které jsou předmětem ochran (LBK, LBC, EVL). K53 – rozsáhlá plocha vodní a vodohospodářská procházející přes významnou část řešeného území sleduje stávající vodoteč Cihlář a související vodní plochy, je vymezena za účelem protipovodňových opatření, resp. ochranu zastavěného území před povodňovým nebezpečím. Předmětem záměru jsou stavební a revitalizační úpravy úseků. Plocha je vymezena v souladu s DZR „Revitalizační a protipovodňová opatření na Cihlářském potoce“ (Šindler, s.r.o., listopad 2009). K54 – plocha je vymezena v souladu s Návrhem Změny č. 31 ÚPSÚ, v nezbytném rozsahu za účelem trvalé deponie zeminy v souvislosti s navrhovanou výstavbou JV segmentu obchvatu města (veřejně prospěšná stavba). Ostatní plochy změn v krajině jsou vymezeny na pozemcích (K22, K55) které nejsou součástí ZPF.

305


09/2014

KORIDORY PRO UMÍSTĚNÍ VEDENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Jako koridory pro umístění vedení dopravní infrastruktury jsou vymezeny plochy pro umístění staveb dopravní infrastruktury. Zábor ZPF představují všechny plochy: X01, X02, X03, X04 – koridory pro umístění vedení dopravní infrastruktury jsou vymezeny pro účely možné homogenizace stávajících tahů silnic I/34, I/38, II/150 a II/344 v návrhovém horizontu územního plánu bez nutnosti jeho změny. Homogenizací se rozumí úpravy a opravy příslušných úseků silnic, změny jejich trasování (napřímení), opravy související infrastruktury (mosty, náspy, propustky, apod.), změny kategorie a s tím související rozšíření na normové parametry v těch úsecích, kde v současné době silnice těmto parametrům neodpovídají. Požadavek na vymezení koridorů pro homogenizaci stávajících tahů silnic I. a II. třídy na území Kraje Vysočina vyplývá z nadřazené územně plánovací dokumentace, ze ZÚR Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1 (2012). X12 – koridor pro umístění vedení dopravní infrastruktury (DS.k) je vymezen pro účely umístění vedení místní komunikace pro napojení zastavitelných ploch bydlení individuálního Z92-1 resp. Z92-2 na stávající komunikační systém města. Číselné vyjádření záboru ZPF pro vymezené koridory lze stanovit až po upřesnění vedení jednotlivých tras dopravní infrastruktury. V rozsahu území mimo vlastní stavbu vedení nebude vymezený koridor představovat zábor ZPF. KORIDORY PRO UMÍSTĚNÍ VEDENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Jako koridory pro umístění vedení technické infrastruktury jsou vymezeny plochy pro umístění staveb technické infrastruktury, resp. pro umístění vedení přenosové elektrorozvodné sítě ZVN a VVN – X21, X22 a X23. Zábor ZPF představují všechny plochy: X21 – koridor pro umístění vedení zvn 400 kV pro zapojení vedení V 413 do rozvodny Mírovka. Koridor je vymezen v souladu se ZÚR Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1 (2012), kde je vedený jako VPS E01. X22 - koridor pro zdvojení vedení zvn 400 kV Mírovka – Velká Bíteš. Koridor je vymezen v souladu se ZÚR Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1 (2012), kde je vedený jako VPS E02. X23 – koridor pro výstavbu vedení vvn 110 kV Mírovka – Jihlava západ. Koridor je vymezen v souladu se ZÚR Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1 (2012), kde je vedený jako VPS E06. Tyto koridory nepředstavují trvalý zábor ZPF, k určitému omezení využití ploch pro zemědělské účely může dojít pouze přechodně v průběhu výstavby. Po uvedení staveb do provozu bude půda nadále zemědělsky využívána.

E.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa Jsou vyhodnoceny všechny návrhové plochy, vymezené územním plánem (tj. plochy zastavitelné, plochy přestavby a plochy změn v krajině), zabírající pozemky lesa. Součástí vyhodnocení je výčet ploch, které zasahují do pásma 50m od okraje lesa. Zdrojem pro určení kultur v jednotlivých lokalitách byla katastrální mapa.

306


09/2014

TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU PUPFL

les hospodářský

Plocha záboru PUPFL (ha) 0,626

les hospodářský

0,101


lesní les hospodářský pozemek K53 Havlíčkův Brod lesní les hospodářský pozemek ZÁBOR PUPFL CELKEM K.Ú. Havlíčkův Brod ZÁBOR PUPFL CELKEM K.Ú. Termesivy ZÁBOR PUPFL CELKEM SPRÁVNÍ ÚZEMÍ H. BROD

0,007

NS – plochy smíšené nezastavěného území W – plocha vodní a vodohospodářská

Kód plochy

Katastrální území

Z154

Havlíčkův Brod

K15

Havlíčkův Brod, Termesivy, Suchá u Havlíčkova Brodu, Mírovka Havlíčkův Brod

K22

Druh pozemku dle KN46 lesní pozemek lesní pozemek

Kategorie lesa47

0,002

Navrhované funkční využití DS – dopravní infrastruktura silniční

0,655 0,081 0,736

ODŮVODNĚNÍ ZÁBORU PUPFL PLOCHY ZMĚN Uvedené rozvojové plochy byly vymezeny s ohledem na racionální využívání území. Zábor PUPFL představují pouze návrhové plochy Z154, K15, K22 a K53. Z154 – vymezená plocha dopravní infrastruktury je určena pro umístění JV segmentu obchvatu, který se napojovat na již realizovaný SV segment a dotvoří přeložku silnice I/38 východně od zastavěného území města. Výstavba JV segmentu obchvatu představuje jednoznačný veřejný zájem s cílem zajistit odklon tranzitní dopravy z centra města. Záměr je v souladu se ZÚR kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1 (2012) a ÚP SÚ Havlíčkův Brod. Přesné vymezení plochy vychází ze zpracované dokumentace pro stavební povolení (Pragoprojekt, a.s., 03/2010). K15, K22, K53 – plochy ochranné a izolační zeleně (ZO) jsou vymezeny pro izolaci navrhovaného koridoru JV segmentu obchvatu při průchodu územím jihovýchodně od zastavěného území města Havlíčkův Brod. V důsledku dostavby celého úseku V obchvatu existuje reálný předpoklad navýšení intenzity dopravy na této komunikaci a je nutné zajištění opatření pro snížení negativních dopadů dopravního provozu na této komunikaci na stávající a navrhovanou zástavbu. Do OP lesa zasahují návrhové plochy Z10, Z111, Z120, Z135A, Z136, Z138, Z139, Z147, Z148, Z154, Z166, Z17, Z173, Z18, Z181, Z182, Z187, Z19, Z22, Z26, Z31, Z33, Z34, Z36, Z37, Z47, Z53, Z54-1, Z54-2, Z76, P01, P16, P41, P43, P44, P54, P57, K07, K15, K22, K42, K53, K54, K55. Zábor pozemků ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa bude upraven v rámci podrobnějšího řešení zástavby jednotlivých ploch. KORIDORY

46 47

zdroj: digitální katastrální mapa ČÚZK, aktualizovaná k 2011 zdroj: evidence ÚHUL, data k XI/2010

307


09/2014

Zábor PUPFL představují všechny koridory X02, X03 a X04 pro umístění vedení dopravní infrastruktury a koridory, X21, X22 a X23 pro umístění vedení technické infrastruktury. Číselné vyjádření záboru PUPFL pro vymezené koridory lze stanovit až po upřesnění vedení jednotlivých tras dopravní a technické infrastruktury. V rozsahu území mimo vlastní stavbu vedení nebude vymezený koridor představovat zábor PUPFL. X02, X03, X04 – koridory pro umístění vedení dopravní infrastruktury jsou vymezeny pro účely možné homogenizace stávajících tahů silnic I/38, II/150 a II/344 v návrhovém horizontu územního plánu bez nutnosti jeho změny. Homogenizací se rozumí úpravy a opravy příslušných úseků silnic, změny jejich trasování (napřímení), opravy související infrastruktury (mosty, náspy, propustky, apod.), změny kategorie a s tím související rozšíření na normové parametry v těch úsecích, kde v současné době silnice těmto parametrům neodpovídají. Požadavek na vymezení koridorů pro homogenizaci stávajících tahů silnic I. a II. třídy na území Kraje Vysočina vyplývá z nadřazené územně plánovací dokumentace, z platných ZÚR Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1. X21 – koridor pro umístění vedení zvn 400 kV pro zapojení vedení V 413 do rozvodny Mírovka. Koridor je vymezen v souladu se ZÚR Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1 (2012), kde je vedený jako VPS E01. X22 - koridor pro zdvojení vedení zvn 400 kV Mírovka – Velká Bíteš. Koridor je vymezen v souladu se ZÚR Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1 (2012), kde je vedený jako VPS E02. X23 – koridor pro výstavbu vedení vvn 110 kV Mírovka – Jihlava západ. Koridor je vymezen v souladu se ZÚR Kraje Vysočina ve znění Aktualizace č. 1 (2012), kde je vedený jako VPS E06. Do OP lesa zasahují všechny návrhové koridory pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury, tj. X01, X02, X03, X04, X12, X21, X22 a X23.

308


09/2014

SEZNAM ZKRATEK a.s. AFIS AGC AGTC BK BC BP BPEJ CZT ČD ČGS ČKA ČKAIT ČOV ČR ČSFR ČSN DN DO DOK DSP DUR DZS EHK EHS EO ES EU EVL GIS CHKO HB ICAO IP IRČ ISŠ JV JZ

akciová společnost letištní informační služba (Aerodrome Flight Information Service) Evropská dohoda o hlavních mezinárodních železničních tratích Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech biokoridor ÚSES biocentrum ÚSES bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka centrální zásobování teplem České dráhy Česká geologická služba Česká komora architektů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků čistírna odpadních vod Česká republika Československá federativní republika česká státní norma vnitřní průměr potrubí dotčený orgán dálkový optický kabel dokumentace pro stavební povolení dokumentace pro územní rozhodnutí dokumentace pro zadání stavby Evropská hospodářská komise Evropské hospodářské společenství ekvivalentní obyvatel Evropské společenství Evropská unie evropsky významná lokalita (soustava Natura 2000) geografický informační systém chráněná krajinná oblast Havlíčkův Brod Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organization) interakční prvek ÚSES Intenzifikace Ropovodu Čechy integrovaná střední škola jihovýchodní jihozápadní

309


KD KN KPÚ KrV KÚ LAPV LBC LBK LPG MHD MMR ČR MO ČR MPZ MÚK MŽP NN NPÚ NRBK NTL OA OOLP OP OPS ORP OSN OV PHM PP PRVKÚK PUPFL PÚR ČR RD RBC RBK RK ŘSD ČR SAS SGS SP STL SV

09/2014

kulturní dům katastr nemovitostí komplexní pozemkové úpravy Kraj Vysočina Krajský úřad plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod lokální biocentrum ÚSES lokální biokoridor ÚSES zkapalněný ropný plyn (Liquefied Petroleum Gas) městská hromadná doprava Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo obrany České republiky Městská památková zóna mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo životního prostředí nízké napětí Národní památkový ústav nadregionální biokoridor nízkotlaký Obchodní akademie odbor ochrany lesa a půdy ochranné pásmo odbor přípravy staveb obec s rozšířenou působností Organizace spojených národů občanská vybavenost pohonné hmoty přírodní památka Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje pozemky určené k plnění funkce lesa Politika územního rozvoje České republiky rodinný dům / rodinné domy regionální biocentrum ÚSES regionální biokoridor ÚSES regionální koridor Ředitelství silnic a dálnic ČR Státní archeologický seznam Státní geologická služba stavební povolení středotlaký skupinový vodovod / severovýchodní

310


SVP SZ SZŠ TERFN TI TJ TNV TO TPG TR TS TUV ÚAN ÚAP ÚP ÚP SÚ ÚPD ÚR ÚS ÚSES ÚTP ÚÚR ÚV VaK VČP VDJ VKP VKPR VKPZ VLC VN VOŠ VPD VPO VPS VRT VŠ VTL VUT VVN VVTL

09/2014

Směrný vodohospodářský plán severozápadní Střední zemědělská škola Transevropská železniční síť nákladní dopravy (Trans European Rail Freight Network) technická infrastruktura Tělovýchovná jednota technická norma vodního hospodářství telefonní obvod technická pravidla plynárenství transformační stanice Technické služby teplá užitková voda území s archeologickými nálezy územně analytické podklady územní plán územní plán sídelního útvaru územně plánovací dokumentace územní rezerva územní studie Územní systém ekologické stability územně technický podklad Ústav územního rozvoje úpravna vody Vodovody a kanalizace Východočeská plynárenská, a.s. vodojem významný krajinný prvek významný krajinný prvek registrovaný významný krajinný prvek ze zákona veřejné logistické centrum vysoké napětí Vyšší odborná škola vzletová a přistávací dráha veřejně prospěšné opatření veřejně prospěšná stavba vysokorychlostní trať vysoká škola vysokotlaký Vysoké učení technické velmi vysoké napětí velmi vysokotlaký

311


VVURÚ Z ZCHÚ ZPF ZS ZÚ ZÚR ZÚR KrV ZVN ŽP

09/2014

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území západní zvláště chráněné území zemědělský půdní fond základnová stanice zastavěné území Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina zvláště vysoké napětí životní prostředí

312

Městský úřad Havlíčkův Brod Havlíčkovo náměstí Havlíčkův Brod. pořizovatel:

Recommend Documents