PROJEKT SHROMAŽĎOVÁNÍ DAT STUDENTSKÝCH SOUTĚŽÍ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

PROJEKT SHROMAŽĎOVÁNÍ DAT STUDENTSKÝCH SOUTĚŽÍ Diplomová práce

Autor: Bc. Pavlína Vomáčková Vedoucí práce: Ing. et Ing. Lucie Sára Závodná, Ph.D.

Olomouc 2014

Prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Projekt shromažďování dat studentských soutěží“ vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Olomouci dne. ….………..

Podpis ………………………

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí práce Ing. et Ing. Lucii Sáře Závodné, Ph.D. za obětovaný čas, odbornou výpomoc, cenné rady a podporu během celého období, nezbytného pro zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Michaele Černé za korekturu.

Obsah Prohlášení .......................................................................................................................... 2 Poděkování......................................................................................................................... 3 Úvod .................................................................................................................................. 6 I.

TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 8 1.

2.

3.

II.

PODNIKÁNÍ .............................................................................................................. 9 1.1.

Právní formy podnikání .................................................................................. 10

1.2.

Podnikání na internetu ................................................................................... 11

1.2.1.

Webová stránka.............................................................................................. 12

1.2.2.

Způsoby podnikání na internetu .................................................................... 14

1.2.3.

E-marketing..................................................................................................... 16

PODNIKATELSKÝ PLÁN ........................................................................................... 21 2.1.

Popis podnikatelského subjektu ...................................................................... 22

2.2.

Popis produktu a služby .................................................................................. 22

2.3.

Analýza odvětví .............................................................................................. 22

2.4.

Marketingové strategie .................................................................................. 23

2.5.

Finanční plán .................................................................................................. 24

2.5.1.

Rozvaha ........................................................................................................... 25

2.5.2.

Výkaz zisku a ztráty ........................................................................................ 25

2.5.3.

Výkaz cash flow .............................................................................................. 26

2.5.4.

Zakladatelský rozpočet................................................................................... 26

2.5.5.

Zdroje financování .......................................................................................... 27

PRŮZKUM A ANALÝZA TRHU .................................................................................. 28 3.1.

Analýza zákazníků .......................................................................................... 28

3.2.

Analýza konkurence a dodavatelů ................................................................... 29

3.3.

Strategické analýzy ......................................................................................... 31

3.3.1.

SWOT analýza ................................................................................................. 31

3.3.2.

PEST analýza ................................................................................................... 32

PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 34 4.

ANALÝZA A PRŮZKUM TRHU .................................................................................. 35 4.1.

Analýza zákazníků .......................................................................................... 35

4.2.

Analýza trhu ................................................................................................... 37

4.3.

Analýza konkurence ....................................................................................... 42

4.4.

PEST analýza................................................................................................... 44

5.

4.5.

Možnost využitelnosti projektu ....................................................................... 45

4.6.

Zhodnocení provedených analýz ..................................................................... 48

PROJEKTOVÁ ČÁST ................................................................................................. 49

5.1. Popis podnikatelského subjektu ............................................................................. 49 5.1.1.

Právní forma podnikání .................................................................................. 49

5.1.2.

Klíčové osoby .................................................................................................. 50

5.1.3.

Poslání, vize, strategie .................................................................................... 50

5.1.4.

Logo a moto projektu ..................................................................................... 52

5.1.5.

Budoucí rozvoj společnosti ............................................................................ 52

5.2. Popis služby ........................................................................................................... 53 5.2.1.

Strategie vedoucí k opětovnému navštívení webové stránky ...................... 55

5.2.2.

Výhoda pro studenty ...................................................................................... 57

5.2.3.

Budoucí produkty ........................................................................................... 57

5.3. Marketingový plán ................................................................................................. 58 5.3.1.

Cena ................................................................................................................ 58

5.3.2.

Propagace ....................................................................................................... 59

5.4. Finanční plán ......................................................................................................... 61 5.4.1.

Zakladatelský rozpočet................................................................................... 61

5.4.2.

Plánovaný výkaz zisků a ztrát ......................................................................... 62

5.4.3.

Zdroje financování .......................................................................................... 63

5.5. ČASOVÝ HARMONOGRAM ..................................................................................... 65 5.6. SWOT .................................................................................................................... 66 5.7. RIZIKA PROJEKTU ................................................................................................... 67 Závěr ................................................................................................................................ 69 Shrnutí ............................................................................................................................. 71 Seznam pramenů použité literatury ................................................................................... 72 Seznam zkratek................................................................................................................. 75 Seznam grafů a obrázků .................................................................................................... 76 Seznam tabulek ................................................................................................................ 77 Seznam příloh ................................................................................................................... 78

Úvod Uplatnitelnost absolventů vysokých škol na trhu práce je v současné době předmětem mnoha diskuzí a výzkumů. Za posledních 10 let se jejich počet téměř ztrojnásobil. S rostoucím počtem vysokoškolských absolventů, rostou požadavky na jejich konkurenceschopnost. Absolventi ucházející se o zaměstnání pouze s diplomem v ruce mají vysokou pravděpodobnost, že nebudou vybráni na pracovní pozici odpovídající jejich vzdělání. Není výjimkou, že některé firmy vyžadují pracovní zkušenosti i při vypisování absolventských pozic. Kromě již zmiňované praxe, jsou často vyhledávány i měkké dovednosti, především komunikační dovednosti a schopnost spolupráce. Některé vysoké školy proto začaly podporovat konkurenceschopnost svých studentů tím, že jim zajišťují pracovní zkušenosti ve formě stáží nebo rozvíjí jejich profesní zkušenosti řešením problémů v průběhu přednášek a seminářů. Webové stránky kateder a škol se zaplnily pozvánkami na přednášky odborníků z praxe, nabídkou workshopů či stáží. Sami studenti si jsou vědomi důležitosti propojení teoretických vědomostí s praxí již během studia nicméně pouze 25% z nich s touto zkušeností nastupuje do procesu hledání práce. Způsob jakým si vyzkoušet teorii v praxi není pouze stáž ve firmě, ale i účast ve studentských vědomostních soutěžích. Sehnat zápisky z přednášek, poznatky ze zkoušek či zážitky ze studentského života není díky studentským portálům nic složitého. Dokonce ani studenti toužící po doplnění informací a vylepšení svých měkkých dovedností, nejsou odkázáni pouze na webové stránky svých škol. V poslední době se totiž na internetu začaly objevovat portály zaměřující se na sebevzdělávání (př.www.mimoskolu.cz, www.naucmese.cz) a na kariérní poradenství zacílené na absolventy (www.unijobs.cz). Co tu stále chybí je projekt shromažďující data studentských soutěží. Cílem této práce je získat informace na základě analýzy vysokoškolského prostředí o možnosti realizace projektu, který by studentům usnadnil vyhledávání

6

informací týkajících se studentských soutěží. V případě dostatečného zájmu je dalším krokem zpracování samotného projektu. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do 3 částí. První část definuje pojem podnikání, právní formy podnikání a podnikání na internetu. Největší pozornost je věnována právě oblasti internetového podnikání, kde jsou rozepsány způsoby, jakým lze na internetu realizovat podnikatelskou činnost a také jak tuto činnost propagovat. Druhá část se zabývá tvorbou podnikatelského plánu, jeho strukturou a popisem jednotlivých kapitol. Třetí část je zaměřena na průzkum a analýzu trhu, konkrétně na provedení analýzy zákazníků, konkurence a strategických analýz. Praktická část v sobě zahrnuje analýzu trhu a konkrétní návrh projektu. Analytická část poskytuje informace o zákaznících, konkurenci, možnosti využitelnosti projektu a také o politicko-ekonomicko-sociálně-technické studii prostředí. Konkrétní návrh projektu je vypracován ve formě podnikatelského záměru. Úkolem této části je představení projektu – webové stránky www.studentskesouteze.cz, definovat jeho poslání, vizi a cíle. Dále je zde popsáno, na jakých principech bude stránka fungovat a pomocí jakých marketingových strategií bude šířena mezi cílovou skupinu vysokoškolských studentů. Poslední část je věnována finančnímu plánu a řízení rizik.

7

I. TEORETICKÁ ČÁST

8

1. PODNIKÁNÍ Obchodní zákoník definuje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ [11] Podnikatelem může v České republice být fyzická osoba (dále FO) nebo právnická osoba (dále PO). Předmětem podnikatelské činnosti může být výroba, obchod nebo poskytování služeb. Přestože má podle živnostenského zákoníku právo podnikat kdokoliv, kdo dosáhne věkové hranice 18 let, je bezúhonný a způsobilý k právním úkonům, existují bariéry, které lidem brání k tomu, aby se stali podnikateli. Mezi nejčastější bariéry, bránící člověku zahájení podnikatelské činnosti, patří nedostatečná motivace, obavy z rizika, chybějící nápad, know how, nedostatek potřebných finančních zdrojů, ale také nedostatečné předpoklady pro výkon podnikatele, především manažerské schopnosti, nedostatek sebedůvěry, odhodlání a umění jednat s lidmi. [8] Začínající podnikatele můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří absolventi středních nebo vysokých škol, tedy většinou lidé bez větších pracovních zkušeností. Druhá skupina je naopak reprezentována pracovníky, kteří se rozhodli opustit dosavadní zaměstnání a začali podnikat. Důvody vedoucí k zahájení podnikání jsou různé, např. nespokojenost s dosavadním zaměstnáním, nezaměstnanost, šance zbohatnout či touha něčeho dosáhnout. Podle Barrowa „je pro většinu podnikatelů mnohem důležitější než samostatné bohatství pocit svobody, vyplívající z faktu, že jsou svými vlastními pány.“ [2] K podnikání jsou kromě motivace důležité i osobní předpoklady jedince pro vykonávání této činnosti. Ačkoliv neexistuje ideální profil začínajícího podnikatele, odborná literatura [2,8,9] se shoduje na tom, že by začínající podnikatel měl disponovat určitými znalostmi, dovednostmi a osobními vlastnostmi, především pak vytrvalostí, rozhodností, svědomitostí, cílevědomostí, zodpovědností, dobrým vztahem k práci a k druhým lidem.

9

1.1. Právní formy podnikání Podnikat lze ve formě živnosti, založením obchodní společnosti nebo družstva. Právní formy podnikání jsou upravovány zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, pro subjekty podnikající ve formě živnosti a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, pro obchodní společnosti a družstva. Volba právní formy podnikání má vliv na pozdější chod firmy, proto je důležité, aby podnikatel při jejím výběru bral v potaz především následující kritéria1:  minimální velikost základního kapitálu,  počet osob potřebných k založení,  ručení podnikatele za závazky vzniklé z podnikatelské činnosti,  míra zdanění vytvořeného zisku,  zastupování podnikatelského subjektu navenek. [8]

Mezi další kritéria, která mohou ovlivnit výběr právní formy podnikání, patří: flexibilita, transformace, náklady spojené se založením, rozsah plánovaných podnikatelských aktivit, obor činnosti, povinný audit účetní uzávěrky, požadavky na vedení účetnictví a jiné. [8] Od 1.1.2014 vstupuje v platnost Nový občanský zákoník(NOZ), jehož součástí je i oblast soukromého práva. Obchodní zákoník tak přestane nabývat své účinnosti. Podstatná část jeho ustanovení je zrušena a část je přenesena do NOZ. Pro právní úpravu obchodních společností a družstev byl vytvořen nový zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. [37] V porovnání s Obchodním zákoníkem, je nová právní úprava obchodních společností liberalizována, na druhou stranu je posílena osobní odpovědnost za jejich správu. NOZ ruší povinnost vytvářet základní kapitál u některých společností, umožňuje emisi nových druhů akcií, snižuje počet členů statutárních orgánů či umožňuje nastavit délku funkčního období libovolně. [37]

1

Tabulka v příloze: přehled kritérií

10

1.2. Podnikání na internetu Internetové podnikání neboli e-business „využívá elektrických platforem pro realizaci podnikání společnosti“.[4] Mezi tyto platformy patří intranet, sloužící ke komunikaci uvnitř firmy, extranet, využívaný ke komunikaci s dodavateli a odběrateli, a v neposlední řadě internet, který slouží ke komunikaci s širokou veřejností. Počet internetových uživatelů v posledních letech neustále roste. V období 2007-2011 jejich počet vzrostl o 31,5%. V současné době má přístup k internetu 65% české populace2, což je mírně podprůměrem ostatních států Evropské unie (76,7%).[14] Lidé čím dál více používají internet k různým obchodním aktivitám, ať už se jedná o online nákupy, realizaci bankovních transakcí či samotnou podnikatelskou činnost. Podnikání na internetu je snadno dostupné téměř pro všechny. Z materiálního hlediska kromě počítače a internetové připojení podnikatel prakticky nic nepotřebuje. Podnikání na internetu může být zpočátku zahájeno jako vedlejší činnost. Začínající podnikatel tak v případě neúspěchu nenese vysoké riziko ztráty zdroje svých veškerých příjmů. Někteří internetoví podnikatelé zahajují svou činnost jen za účelem dočasného výdělku, nejčastěji se jedná o matky na mateřské dovolené nebo studenty. Důvody vedoucí lidi k podnikání prostřednictvím internetu jsou různé. Podle Abdera však mezi největší výhody internetového podnikání patří nízká vstupní investice, přístup k celosvětovému trhu, možnost automatizace části aktivit, především v oblasti komunikace se zákazníky, nižší náklady na získání nových zákazníků a snížení provozních a mzdových výdajů.[1] K zahájení podnikání na internetu je, stejně jako u klasického podnikání, potřeba mít dobrý nápad. Pokud se začínající podnikatel rozhodne pouze kopírovat ostatní projekty, pravděpodobnost jeho úspěchu bude velmi nízká. Kromě již zmiňovaného dobrého nápadu musí mít podnikatel dobře vytvořenou webovou stránku, na které bude svojí podnikatelskou činnost provozovat.

2

Pro statistické účely je internetová populace chápána jako souhrn všech osob starších 16 let.

11

1.2.1. Webová stránka V rámci diplomové práce chápeme webovou stránku jako dokument, který slouží k prezentaci jednotlivce nebo firmy prostřednictvím internetového prohlížeče. Souhrn webových stránek se nazývá web. Internetový prohlížeč je aplikace zobrazující webové stránky. Vytvoření vlastní webové stránky je prvním krokem k zahájení podnikatelské činnosti na internetu a na její kvalitě závisí i budoucí úspěch podnikatele. Ještě před samotným vytvořením designu webové stránky je důležité vymyslet její název. Ten by měl korespondovat s podnikatelskou činností a být lehce zapamatovatelný. Každá webová stránka musí mít zaregistrovanou svojí adresu neboli doménu a pronajaté místo uložení, tzv. webhosting. Existují 2 základní typy webových stránek, a to stránky firemní a marketingové. Účelem firemních stránek není na rozdíl od stránek marketingových přímý prodej, ale zajištění interaktivní komunikace se zákazníky. Tyto stránky většinou poskytují informace o podniku jako celku, tedy o jeho historii, vizi, poslání a produktech či službách, které nabízí. Obsah marketingových stránek je naopak tvořen katalogy a různými propagačními prvky, např. kupóny či soutěžemi.[4] Rychlost reakce webové stránky na požadavky klienta má zásadní vliv na úspěch podnikání. Ochota návštěvníků čekat závisí na způsobu používání webu (např. návštěva stránek s určitou tématikou nebo intenzivní hledání informací) a na tom, jakým způsobem je k internetu připojen. V každém případě je vhodné dodržovat tzv. dvouvteřinové pravidlo, které říká: „Pokud uživatel neobdrží informaci do 2 sekund od zadání požadavku, prudce roste pravděpodobnost jeho odchodu před načtením stránky až do 8-10 sekund, kdy odejde většina uživatelů. Není nezbytně nutné do 2 sekund nabídnout uživateli celou stránku, ale je nutné, aby v této lhůtě obdržel text, na který v této lhůtě může zafixovat svou pozornost. Grafika stránky se může načíst až poté.“[6] Problémy s rychlostí reakce webové stránky mohou být vyřešeny kvalitním webhostingem a správnou optimalizací webu. Očekávání uživatelů vůči webovým stránkám v posledních letech neustále narůstá. „Ať už jsou lidé online kvůli práci, nebo z osobních důvodů, pokud webové stránky nesplňují jejich očekávání, dvě třetiny z nich se tam už nikdy nevrátí.“[4]

12

Opakované návštěvnosti webové stránky lze dosáhnout jejím kvalitním obsahem, jednoduchostí ovládání, přehledností a také pravidelnou aktualizací. Kvalitní grafické zpracování webové stránky přispívá k jejímu zatraktivnění. Firmy ke zdokonalení vzhledu svých webových stránek používají kromě klasických textů různé obrázky, zvuky či videa. Nicméně k tomu, aby webová stránka dobře plnila svoji funkci, by měla obsahovat následující části: název firmy a její logo, navigační menu, obsah a patičku webu. [7] Obrázek č. 1: Náležitosti vzhledu webové stránky

Zdroj: vlastní zpracování

13

Novela obchodního zákoníku z roku 2008 vnímá internetovou stránku jako obchodní listinu. Podnikatel má tedy povinnost na svých webových stránkách, stejně jako na objednávce, faktuře či obchodních dopisech, uvádět následující údaje: jméno nebo název firmy, sídlo nebo místo podnikání a identifikační číslo. Dále pak údaj o zapsání do obchodního rejstříku, včetně spisové značky, pro podnikatele v něm zapsaném a údaj o jiné evidenci pro ostatní podnikatele.[11] Tyto informace by měly být jednoduše dohledatelné, proto se většinou uvádějí v sekci o firmě, v kontaktech nebo v patičce webu. V neposlední řadě

je

také

důležité

správně

nastavit

webové sídlo

prostřednictvím SEO (Search Engine Optimization) tak, aby na něho přicházelo co nejvíce návštěvníků.

1.2.2. Způsoby podnikání na internetu Podnikat na internetu lze různými způsoby. Mezi nejčastější předměty podnikání patří prodej a poskytování reklamních a propagačních služeb. Prodej statků a služeb Elektronické obchodování neboli e-commerce „je termín pro nákup a prodej podporovaný elektronickými prostředky.“[4] Rozlišujeme 4 oblasti elektronického obchodování podle vztahu mezi nakupujícím a prodávajícím na:  B2B (Business to business) – obchod mezi firmami,  B2C (business to consumer) – prodej koncovým spotřebitelům,  C2B (consumer to business) – obchod iniciovaný zákazníky,  C2C (consumer to consumer) – obchod mezi spotřebiteli. [4] Na internetu, stejně jako v kamenném obchodě, lze prodávat jak výrobky a služby, ale také speciální informace. Pro účely internetového prodeje je vhodné si výrobky rozdělit na ty, které lze převést do elektronické podoby, a na výrobky, které převést nelze. Mezi výrobky převoditelné do elektronické podoby patří např. elektronické časopisy, hudba či software. Jejich výhodou je, že nepotřebují žádné skladování a mají neomezenou trvanlivost. Na druhou stranu je potřeba je chránit před kopírováním. Druhý typ výrobků představují produkty, které do elektronické podoby nelze převést. V jejich případě se jedná spíše o internetovou podporu prodeje než čistý

14

prodej na internetu. Pokud podnikatel nevlastní kamennou prodejnu, je potřeba zajistit prostory ke skladování zboží a následně jeho způsob dopravy ke spotřebiteli.[1] Výrobky a služby mohou být prodávány prostřednictvím elektronických obchodů, tzv. e-shopů, aukčních serverů, bazarů, online inzercí a slevových portálů. Mezi nejčastější způsoby platby zboží či služeb patří platba převodem na bankovní účet, platba na dobírku a platba platební kartou na intenetu. Prodej na internetu přináší spoustu výhod jak nakupujícím, tak prodávajícím. Zákazníci nemusí objíždět nákupní střediska, ale mohou si zboží nebo službu objednat z pohodlí domova, což představuje jednu z největších výhod internetového obchodování. Mezi další výhody nakupování na internetu patří flexibilita, okamžitá dostupnost a interaktivita. Internetové obchody jsou otevřeny nonstop, takže zákazníci nemusí čekat na otevírací dobu a mohou si objednat dané zboží či službu, kdykoliv se jim zachce. Stejně tak získájí prakticky okamžitě informace o konkurenčních nabídkách, což může urychlit jejich rozhodovací proces. Díky internetu mají zákazníci přístup do celého světa, a tím pádem i větší výběr. V dnešní době není nic neobvyklého si zboží objednávat ze zahraničí.[4] Pro prodávající je provoz internetového obchodu důležitý především z hlediska budování vztahu se svými zákazníky. Na základě zpětných vazeb mohou prodejci svoje nabídky okamžitě upravovat a aktualizovat. Na rozdíl od podnikatelů s kamennými obchody se internetoví obchodníci nemusí soustředit pouze na lokální čí národní trh, ale mohou jednoduše nabízet své výrobky a služby po celém světě.[4] Poskytování reklamních služeb Dalším způsobem, jak vydělat peníze na internetu, je tvorba vlastních webových stránek, nejčastěji ve formě blogu, ministránek, které jsou zaměřeny na určité téma, a složitějších webových stránek, kde mohou návštěvníci tvořit obsah stránky sami. Jedná se například o seznamky či diskuzní fora. Peníze z provozu vlastních stránek lze získat zpoplatněním obsahu a služeb, z reklamní činnosti nebo prodejem webových stránek. Některé webové stránky vytváří placené členské sekce, které za určitý poplatek umožní uživateli přístup k většímu množství speciálních informací a služeb. V reklamní činnosti se nejčastěji využívá

15

reklamní program zprostředkující firmy nebo přímá dohoda s inzertem. Odměny plynoucí z reklamní činnosti můžeme dělit do 5 kategorií. PPP (Pay per View) – neboli platba za zhlédnutí. Provozovatel webové stránky získává odměnu (kredit) za každé zobrazení reklamního prvku. Kredity mohou být následně použity k vlastní inzerci nebo nabídnuty k odkoupení. PPC (Pay per Click) – neboli platba za kliknutí. V tomto případě získává provozovatel odměnu za každé kliknutí návštěvníka webové stránky na reklamní prvek. PPT (pay per time) – neboli platba za čas. Provozovatel a zadavatel reklamy se dohodnout na předem stanovenou dobu, po kterou bude reklamní prvek zobrazován. Tento druh spolupráce se zadavateli vyplatí pouze u webů s velmi vysokou návštěvností. PPP (pay per post) – jedná se o systém založený na principu platby za publikovaný PR článek. Inzerent se musí zaregistrovat do PPP systému, ve kterém jsou zároveň registrováni i blogeři. Inzerent si na základě svých požadavků vybere blogera, se kterým se dohodne na konkrétní podobě článku a odměně. PPA (pay per action) – bývá označován také jako partnerský nebo affiliate marketing. Zahrnuje v sobě všechny marketingové aktivity, které jsou odměňovány procentem z prodeje výrobku nebo služeb. Na rozdíl od modelů PPC, PPV a PPT je provozovatel reklamního prvku hodnocen provizí za skutečně proběhlé obchody.[7]

1.2.3. E-marketing Spolu s nárůstem internetu a vznikem internetových obchodů se objevil nový způsob propagace - e-marketing, označovaný též jako online marketing. Philip Kotler definuje e-marketing jako „snahu společnosti informovat o výrobcích a službách, propagovat a prodávat je po internetu.“[4] Můžeme se ovšem setkat s různými definicemi, které tvrdí, že e-marketing v sobě nezahrnuje pouze marketingové aktivity realizované prostřednictvím internetu, ale také prostřednictvím mobilních telefonů a online televizí.[7] Mezi primární cíle e-marketingu patří zvýšení prodeje, vytvoření přidané hodnoty produktu/služby, bližší seznámení se zákazníkem, snížení nákladů a v neposlední řadě rozšíření povědomí o značce.[7] Od klasického marketingu se online

16

marketing liší pouze způsoby, jakými svých cílů dosahuje. Podle Kotlera může být e-marketing prováděn prostřednictvím:  e-mailu a webcastingu,  firemních nebo marketingových webových stránek,  online reklamy a propagace,  internetové komunity.[4] Kromě výše zmíněných způsobů lze marketing provádět i na sociálních sítích, jejichž význam v posledních letech významně roste. Zatímco v roce 2007 představovaly činnosti na sociálních sítích 6% z celkového času stráveného na internetu, v roce 2011 se jejich počet ztrojnásobil.[15] Email a webcasting Email se stal nejlevnějším a nejefektivnějších způsobem komunikace nejen mezi běžnými uživateli, ale i mezi dvěma firmami a mezi firmou a zákazníkem. Slouží především k předání informací a upevňování vztahů se současnými zákazníky. Iniciátorem komunikace může být buď samotný zákazník zasílající firmě dotazy, stížnosti a doporučení, nebo firma, která prostřednictvím elektronické pošty může svým současným i potenciálním zákazníkům zasílat novinky, speciální nabídky či různé propagační akce. Kromě služeb klasického emailu mohou firmy využít „webcastingové služby, které automaticky zasílají adresátům vybrané informace.“ [4] Šíření obchodních sdělení upravuje zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, který říká: „Podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas.“[25] Zákazníci, kteří se zasíláním obchodního sdělení souhlasili, mají podle zákona mít možnost svoje rozhodnutí kdykoliv bezplatně změnit. Chce-li být firma vnímaná pozitivně, měla by respektovat pravidla internetové etiky neboli netikety. Existuje několik verzí netikety, které se nicméně shodují na podobných zásadách způsobu komunikace mezi internetovými uživateli, především prostřednictvím emailu. Virginia Shea ve své knize Netiketa shrnuje internetovou etiketu do 10 pravidel.3 Důležité je, aby si uživatelé uvědomili, že komunikují nikoliv s 3

Všechny pravidla se nacházejí v příloze.

17

počítačem, ale s lidskou bytostí, a tomu by měli konverzaci přizpůsobit.[26] Jelikož lze prostřednictvím internetu komunikovat s lidmi po celém světě, je potřeba respektovat kulturní a náboženské zvyklosti a v neposlední řadě i existenci časových pásem. Dokument RFC 1855 publikovaný Komisí techniky internetu mimo jiné upravuje používání emotikonů, velkých písmen a podpisů v emailové komunikaci.[27] Firemní nebo marketingové webové stránky Prvním krokem k zahájení e-marketingu je tvorba webových stránek. Cílem vytvoření webové stránky může být motivace zákazníka k nákupu, v tomto případě se bude jednat o tzv. marketingovou stránku, nebo snaha o vytvoření vztahu se zákazníkem, zde se pak hovoří o tzv. stránce firemní. [4] Při tvorbě webové stránky je důležité dbát nejen na obsah a strukturu, ale i na celkový design webu a především na respektování autorských práv. Neméně důležitá je i jeho pravidelná aktualizace. Online reklama a propagace Nejrozšířenější formou online reklamy je tzv. bannerová reklama. Bannery, označované též jako reklamní proužky, mohou mít podobu obrázku, animace či jakéhokoliv jiného grafického zpracování a jsou nejčastěji umisťovány poblíž okraje obrazovky. Jejich velikost se pohybuje v rozmezí 80x15px (micro button) až po 745x100px (full banner).[17] Cena za bannerovou reklamu se odvíjí jednak od její velikosti, tak od návštěvnosti dané webové stránky a době umístění. Nejčastěji se uvádí cena z 1000 zobrazení (CPT- Cost per thousand). Cílem bannerové reklamy je především upoutat pozornost a podnítit uživatele k akci. Řada uživatelů si zvykla na weby přesycené reklamními sděleními a začala je přehlížet, vytvořila se u nich tzv. bannerová slepota. Proto je důležité při vytváření tohoto typu reklamy dbát nejen na obsah sdělení, ale také na způsob jeho zpracování, aby byl co nejvíce originální a pokud možno netradiční. Kromě již zmiňovaných bannerů mohou firmy ke své online propagaci vytvářet mikroweby (mikrostránky). Jedná se většinou o jednostránkový web podporující hlavní webovou prezentaci. Mikroweby mají zákazníkům poskytnout detailnější informace než ty, které jsou k nalezení na hlavním webu firmy, např. informují zákazníky o

18

speciálních akcích, marketingových a spotřebitelských soutěžích nebo nabízí konkrétní informace o daném produktu či službě. [18] Internetová reklama, stejně jako reklama klasická, je upravována zákonem o reklamě č. 138/2002 Sb. V roce 2003 byl přijat etický kodex internetové reklamy, který se zabývá čtyřmi základními oblastmi, a to erotickou reklamou, klamavou reklamou, skrytou reklamou a agresivními reklamními formáty. Etický kodex zakazuje klamavou reklamu, která se nejčastěji zobrazuje ve formě výherních bannerů, dále pak zavádí povinné značení reklamních ploch a v neposlední řadě ukládá povinnost vyskakujícím reklamám obsahovat tlačítko ukončit nebo přeskočit.[28] Využitím online reklamy mohou firmy jednoduše oslovit velké množství spotřebitelů, stejně tak se zaměřit na specifickou část trhu. V porovnání s reklamou v novinách či časopisech jsou náklady na zobrazení banneru či inzerátu nižší. Navíc mohou být časově omezeny a zobrazovat se pouze ve vybrané dny. Online reklama je velmi flexibilní a interaktivní. Na základě okamžitých informací o jejím průběhu, mohou firmy upravovat svoje nabídky tak, aby co nejvíce odpovídaly požadavkům zákazníků.[16] Na druhou stranu online reklama nezastihne všechny potenciální spotřebitele. Ačkoliv nárůst domácností s internetem neustále přibývá, existuje v ČR téměř 30% populace, která k němu přístup nemá. Spousta internetových uživatelů je k různým formám online reklamy imunní, což znamená, že se míra klikání na reklamní bannery snižuje.[16] Internetové komunity Internetové komunity jsou webové stránky, na kterých si registrovaní uživatelé na principu diskuzních skupin a fór mohou vyměňovat svoje názory a zkušenosti. Vznikají tak tematicky různě zaměřené webové komunity, „které jsou zajímavé pro inzerenty, protože sdružují spotřebitele se společnými zájmy a dobře definovanými demografickými charakteristikami.“[4] Jedná se především tedy o C2C oblast internetového obchodování.

19

Sociální sítě Sociální sítě hrají významnou roli nejen v životě běžných internetových uživatelů, ale mají významný dopad také na tvorbu firemních marketingových strategií. Prostřednictvím sociálních sítí, jakou jsou Facebook, Twitter, Skype či Google+, mohou firmy komunikovat se svými zákazníky, a získávat tak okamžitou zpětnou vazbu. K udržování vztahu s pracovními partnery a k vyhledávání potenciálních zaměstnanců slouží sociální síť LinkedIn. V České republice patří mezi nejoblíbenější sociální sítě Facebook, který aktivně používá 3,8 milionů uživatelů (jedná se o 50% všech internetových uživatelů v ČR). Z celosvětových statistik vyplívá, že Facebook jako nástroj marketingové komunikace zaujímá první místo i mezi firmami.[19] Možností propagace na Facebooku je několik. Firmy si zde mohou vytvořit vlastní profil v podobě fanouškovské stránky, pomocí tlačítek „líbí se mi“ a „sdílet“, propojit své webové stránky s profilem na Facebooku nebo využívat reklamních prostor. S rostoucím počtem uživatelů sociálních sítí roste význam tzv. virálního marketingu. Virální marketing představuje „internetovou verzi marketingu z doslechu, pomocí ústně šířených informací, tzv. word-of-mouth.“[4] Přenašečem informací jsou samotní zákazníky, kteří kliknutím nebo sdílením odkazu šíří zprávu mezi ostatní internetové uživatele, nejčastěji své přátelé.

20

2. PODNIKATELSKÝ PLÁN Prvním krokem podnikatele k zahájení podnikatelské činnosti by měla být tvorba tzv. podnikatelského plánu. Jedná se o „písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelským záměrem. Je to formální shrnutí podnikatelských cílů, důvodů jejich reálnosti a dosažitelnosti a shrnutí kroků vedoucích k dosažení těchto cílů.“[29] Měl by sloužit především samotnému podnikateli. Pomáhá mu definovat cíle společnosti a nástroje, pomocích kterých lze těchto cílů dosáhnout. Podnikatelský plán je důkazem toho, že strategické cíle firmy mají reálný základ a že jsou s ohledem na obchodní, marketingové, personální, výrobní a finanční možnosti plnitelné. [13] Kromě samotnému podnikateli může být podnikatelský plán určen investorům, bankám nebo jiným zainteresovaným osobám, jako jsou zaměstnanci nebo zákazníci. Právě na základě podnikatelského plánu se banky a investoři rozhodují, zda se budou účastnit finančního projektu podnikatele či nikoliv. [13] Co se týká struktury podnikatelského plánu, existuje mnoho variant a doporučení, jak by jeho struktura měla vypadat. Všechna tato doporučení [3,8,9,10,13] se nicméně shodují na tom, že by podnikatelský plán měl obsahovat:  informace o podnikatelském subjektu,  popis produktu,  analýzu odvětví  marketingové strategie,  informace o finančním plánu. V neposlední řadě je důležité při psaní podnikatelského plánu dodržovat následující zásady: srozumitelnost, logičnost, stručnost, pravdivost a reálnost. Podnikatelský plán by také měl respektovat rizika. [3]

21

2.1. Popis podnikatelského subjektu Na začátku podnikatelského plánu je potřeba zmínit základní informace o podnikatelském subjektu, mezi které patří: datum založení, sídlo firmy, majitelé (klíčové osobnosti), právní forma podnikání a historie firmy. Může zde být ve stručnosti popsána mise, vize a dlouhodobé cíle. Pokud se jedná o zakládání nového podniku, je možné zmínit motivaci vedoucí k jeho založení. [8]

2.2. Popis produktu a služby Tato část podnikatelského plánu popisuje produkt, jeho konkurenční výhodu a především odpovídá na otázku, jaký užitek bude mít pro zákazníka.[9] Produktem je buď výrobek, nebo služba. U výrobku se popisuje fyzický vzhled a vlastnosti. Dále se uvádí, jestli se jedná o výrobek úplně nový nebo již existující a také jestli je prodej výrobku doplněn službami, např. servisní podporou. V případě podnikání v oblasti služeb je důležité zmínit, v čem služba spočívá, jak funguje a jak bude poskytována.

2.3. Analýza odvětví Analýza odvětví v sobě zahrnuje analýzu trhu, zákazníků a konkurence. Před zahájením samotné analýzy je ovšem potřeba si definovat, kdo jsou naši zákazníci a jaký je náš cílový trh. Pro správný výběr cílového trhu je nutné si zákazníky rozdělit do tzv. segmentů neboli skupin s podobnými potřebami a podobným nákupním chováním. Nejvhodnější skupinou jsou zákazníci, kteří mají z produktu značný užitek, mají k němu snadný přístup a zároveň jsou ochotni za něho zaplatit.[5] K průzkumu trhu lze použít informace získané jak z primárního, tak ze sekundárního výzkumu. Primární výzkum představuje sběr informací úplně poprvé. Mezi techniky používané pro primární výzkum patří pozorování, dotazování, zasílání dotazníků a experiment. Naopak sekundární výzkum je založen na rozboru již zveřejněných dat a informací. Mezi jeho zdroje patří denní tisk, publikace statistického úřadu, ročenky, závěrečné zprávy a v neposlední řadě internet.[5] U analýzy konkurence je nutné začít stejně jako u analýzy trhu, tzn. nejdříve si určit, kdo jsou konkurenti. Konkurence může být skutečná představující firmy, které na 22

trhu již působí a prodávají stejné nebo podobné zboží zákazníkům, nebo potenciální, představující firmy, které dnes ještě neznamenají konkurenci, ale mohou jí být v budoucnu.[10] Pokud na trhu působí více konkurentů, je vhodné si je dále rozdělit na hlavní a vedlejší. Mezi hlavní konkurenty patří firmy, které mají na trhu významné postavení a budou ho mít i nadále. Z hlediska konkurence je důležité prozkoumat především její slabé a silné stránky. K tomu mohou být použita kritéria jako: velikost obratu, podíl na trhu, výrobky, služby, zákazníci, prodejní cesty, dostupnost atd.[10]

2.4. Marketingové strategie Na marketingových a obchodních strategií závisí budoucí úspěch firmy, proto je důležité na základě výsledků analýzy trhu správně rozhodnout o výběru cílového trhu, tržní pozici produktu a o marketingovém mixu. Cílem firmy je dosáhnout specifického vnímání produktu v povědomí zákazníků a odlišit se od konkurence na daném trhu. Aby produkt dosáhl dobré tržní pozice, je potřeba vybrat optimální konkurenční výhodu a tu následně efektivním způsobem komunikovat zákazníkům. [4] Konkrétní marketingová strategie je rozpracována pomocí marketingového mixu. Nejznámější marketingový mix se skládá ze 4 nástrojů, tzv. 4P marketing. Písmeno „P“ představuje počáteční písmena 4 anglických slov: product (produkt, služba), place (způsob distribuce), promotion (propagace, způsob komunikace se zákazníky) a price (cenová politika).[4] V posledních letech byl základní marketingový mix obohacen o další nástroje, a to konkrétně o lidi (people), politiku (politics) a veřejné mínění (public opinion).[30]

23

K tomu, aby marketingový mix správně fungoval, je potřeba se na něho podívat očima

kupujícího.

Z pohledu

zákazníka

bude

marketingový

mix

vypadat

následovně:[30] Tabulka č. 1: Marketingový mix z pohledu zákazníka 4P

4C

Produkt

Řešení potřeb zákazníka (customer solution)

Cena

Náklady, které zákazníkovi vznikají (customer cost)

Distribuce

Dostupnost řešení (convenience)

Propagace

Komunikace (communication) Zdroj: [30]

Prostřednictvím marketingového mixu je v podnikatelském plánu detailněji popsán produkt a jeho výhody, způsoby, jakým bude nabízen, jeho cenová politika a komunikační mix, který v sobě zahrnuje reklamu, podporu prodeje, vztahy s veřejností, osobní prodej a přímý marketing.[4]

2.5. Finanční plán Finanční plán je nejdůležitější součástí podnikatelského plánu, protože ukazuje realizovatelnost podnikatelského záměru. Při jeho sestavování je důležité dbát na to, aby byl v souladu s ostatními částmi podnikatelského plánu. Finanční plán by měl být co nejreálnější, nicméně je možné si vytvořit jeho pesimistickou i optimistickou verzi.[13] Součástí finančního plánu by měla být plánovaná rozvaha, plánovaný výkaz zisku a ztrát a plánovaný výkaz cash flow.

24

2.5.1. Rozvaha Rozvaha neboli bilance poskytuje informace o majetku podniku (aktivech) a zdrojích jeho krytí (pasivech) k určitému datu. Rozvaha je jedním ze základních výkazů účetní uzávěrky a její forma, obsah a rozsah jsou dány účetními standardy. Zjednodušená verze rozvahy vypadá takto: Tabulka č. 2: Rozvaha Aktiva

Rozvaha ke dni… (v Kč)

Pasiva

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál

- hmotný

- základní kapitál

- nehmotný

- kapitálové fondy

- finanční

- rezervní fondy

Oběžná aktiva

- výsledek hospodaření z minulých let

- zásoby

Cizí zdroje

- pohledávky

- bankovní úvěry

Krátkodobý finanční majetek

- dodavatelé

Celkem aktiva

Celkem pasiva Zdroj: vlastní zpracování

Při sestavování rozvahy je potřeba dodržovat princip bilanční rovnice, tedy součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. Neméně důležité je mít na paměti zlaté pravidlo, která říká, že: dlouhodobý majetek by měl být kryt dlouhodobými zdroji a naopak majetek krátkodobý zdroji krátkodobými

2.5.2. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty, nazývaný též výsledovka, poskytuje informace o nákladech a výnosech za určité období, ukazuje tedy podnikateli výsledky jeho hospodaření, a to buď zisk, nebo ztrátu.

25

2.5.3. Výkaz cash flow Výkaz cash flow neboli výkaz toku hotovostí zachycuje pohyb peněžních prostředků v podniku za konkrétní období, jedná se teda o rozdíl mezi příjmy a výdaji. Jsou zde zobrazeny skutečné příjmy a výdaje, které přišly/odešly z bankovního účtu nebo pokladny. Nepatří sem tedy odpisy ani nezaplacené pohledávky/ závazky. Cash flow se dělí na toky z provozní činnosti (hlavní činnost podniku, která je předmětem podnikání), z investiční činnosti (pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a poskytování dlouhodobých půjček) a z finanční činnosti (úvěry a půjčku použité k navýšení vlastního kapitálu).[23] Celkové peněžní toky (F) se vypočítají jako součet hospodářského výsledku běžného období (Z) a toků z provozní (A), investiční (B) a finanční činnosti (C).

F = A + B +C + Z 2.5.4. Zakladatelský rozpočet „Úkolem zakladatelského rozpočtu je specifikovat a kvantifikovat finanční prostředky potřebné k zahájení podnikán.“ [8] Zakladatelský rozpočet můžeme rozdělit na dvě části podle toho, v jaké fázi se podnikání nachází. První částí je rozpočet potřeby startovního kapitálu, který pokrývá období založení firmy a zahájení podnikatelské činnosti. Fáze stabilizace podnikatelské činnosti je financována z rozpočtu výnosů, nákladů a zisků. [8] Zahájení podnikatelské činnosti je finančně velmi náročné. Není nic neobvyklého, že první roky podnikání náklady převyšují nad výnosy, což znamená, že podnik hospodaří se ztrátou. Sestavením rozpočtu s co nejpřesnějším odhadem finančních prostředků a zdrojů potřebných k jejich financování lze tuto ztrátu minimalizovat.

26

Finanční prostředky potřebné k vytvoření startovního kapitálu lze rozdělit do 4 skupin: 1. finanční prostředky nutné k založení firmy, 2. finanční prostředky na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, 3. finanční prostředky vložené do nákupu, tzv. oběžného materiálu, 4. finanční prostředky určené k zahájení podnikatelské činnosti.[8] Rozpočet běžného financování vychází z přepokládaných výnosů, nákladů a hospodářského výsledku v prvních letech podnikání. Co nejpřesnější sestavení rozpočtu je důležité nejen pro firmu, ale i pro její investory, neboť ukazuje schopnost splatit závazky plynoucí z cizích zdrojů a také za jak dlouhou dobu bude firma dosahovat zisku. [8]

2.5.5. Zdroje financování Zdroje financování podnikatelské činnosti můžeme dělit podle různých kritérií. Nejčastěji se používá kritérium vlastnictví, kdy zdroje dělíme na vlastní nebo cizí. Mezi vlastní zdroje patří vklady vlastníků, zisk a odpisy. Naopak úvěry, půjčky, leasing, tiché společenství či rizikový kapitál patří mezi zdroje cizí. Dále můžeme zdroje dělit z hlediska časového na zdroje krátkodobé (se splatností do jednoho roku) a dlouhodobé.[8] Zde je důležité mít na paměti zlaté bilanční pravidlo, které říká, že dlouhodobý majetek podniku je třeba krýt dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek podniku zase zdroji krátkodobými.

27

3. PRŮZKUM A ANALÝZA TRHU Základním cílem úspěšného podnikání je znalost trhu a jeho vývoje. Na trhu se kromě dané firmy pohybují i jiní účastnící, tzn. stakeholdeři, kteří její činnost omezují nebo jí naopak pomáhají. Patří mezi ně dodavatelé, konkurenti, prostředníci, zákazníci a veřejnost. Je tedy potřeba mít dobré informace i o těchto subjektech.[5] Před zahájením podnikání je nicméně potřeba vytvořit i strategickou analýzu, která pomůže určit směr podnikání v následujících letech. Mezi nejznámější strategické analýzy patří SWOT analýzy a PEST analýza (viz níže).

3.1. Analýza zákazníků Zákazníci nakupují produkty za účelem uspokojení svých potřeb. Jelikož má každý člověk jiné potřeby a nároky, je těžké vytvořit produkt či službu, která by přinesla uspokojení všem. Z tohoto důvodu se zákazníci dělí do menších skupin, které mají stejné či podobné kupní chování a zároveň se tímto chováním liší od ostatních skupinek. Na základě této segmentace si firmy vyberou tu část trhu, která je pro ně nejzajímavější.[5] Ke správné identifikaci potřeb a následně nabídnutí vhodného produktu je potřeba mít o zákaznících co největší přehled. K tomu je nutné znát odpověď na následující otázky:  Kdo jsou zákazníci?  Kde se vyskytují?  Jaká je jejich kupní síla?  Co přesně nakupují?  Kde nakupují?  Proč nakupují? Každý podnikatelský plán by měl obsahovat minimálně jednu strategickou analýzu, na jejímž základě může firma lépe plánovat svojí budoucí činnost. Nejčastěji používané strategické analýzy jsou SWOT analýzy, PEST analýza a Porterova analýza konkurenčních sil.

28

3.2. Analýza konkurence a dodavatelů Analýza konkurence a dodavatelů se provádí nejčastěji pomocí Porterovy analýzy konkurenčních sil. Základem metody je zkoumání tzv. 5 sil, které mají vliv na tvorbu ceny a množství nabízeného zboží na trhu. Obrázek č 2.: Grafické znázornění Porterovy analýzy konkurenčních sil

Hrozba nových konkurentů

Síla dodavatelů

Konkurenční rivalita

Síla kupujících

Hrozba subsitutů

Zdroj: vlastní zpracování dle mindtools.com

Konkurenční rivalita v sobě zahrnuje počet a především sílu konkurenčních firem v odvětví, konkurenční výhodu firmy a hlavně způsob, jakým je využita. Mezi další vlivy patří dynamika trhu neboli schopnost firmy držet krok s konkurencí, ale také věrnost zákazníků.[22] Pokud firma nabízí unikátní službu nebo produkt, je pravděpodobné, že okruh dodavatelů bude úzký, tím pádem závislost firmy na dodavateli bude poměrně vysoká. V tomto případě může mít dodavatel významný vliv, jak na tvorbu ceny produktu, tak i na jeho prodávaném množství, dodavatelská síla tedy roste. Naopak velká přítomnost jiných dodavatelů a nízké náklady spojené se změnou jejich sílu snižuje.[22] Síla kupujících funguje na podobném principu jako síla dodavatelů. Čím užší okruh kupujících firma má, tím je jejich vliv na tvorbu ceny a množství zboží vyšší, naopak s rozrůstajícím se počtem odběratelů jejich síla klesá. Důležité je také znát, jak 29

je daný produkt firmy unikátní, v jakém množství jsou dostupny jeho substituty a jakým způsobem jsou zákazníci o substitutech informováni.[22] V rychle se rozvíjejících oborech je obzvláště důležité znát hrozbu nových konkurentů. K jejich analýze je potřeba využít informací o časové, finanční a technické náročnosti vstupu na trh, nákladech spojených s případným ukončením podnikání, možnostech infrastruktury a regulaci, především ze strany státu. Důležitou roli hraje také existence bariér bránících vstupu nových subjektů na již existující trh.[22] Hrozba substituce přestavuje všechny výrobky nebo služby, které mohou jakýmkoliv způsobem nahradit výrobky nebo služby dané firmy. Nemusí se tedy vždy jednat o dokonalou substituci. Kromě již zmíněných 5 sil, se občas můžeme setkat s modelem doplněným 5+1. Onu šestou sílu tvoří tzv. veřejnost, která se dělí do několika skupin:  finanční veřejnost – banky, investoři, pojišťovny…,  sdělovací prostředky,  vládní veřejnost – vláda, parlament, orgány státní správy,  občanská sdružení a organizace,  všeobecná (občanská) veřejnost.[4] Ačkoliv veřejnost nemá přímé obchodní vazby ke konkrétní podnikatelské činnosti, může ji zásadním způsobem ovlivňovat. Většina velkých firem vytvořila ve svých strukturách speciální oddělení pro vztahy s veřejností (Public Relation), jehož cílem je udržovat dobrou pověst firmy.[5]

30

3.3. Strategické analýzy 3.3.1. SWOT analýza SWOT analýza je jednou z nejpoužívanějších technik, která analyzuje vnitřní a vnější faktory ovlivňující úspěšnost organizace nebo samostatného projektu. Název SWOT je zkratkou počátečních písmen anglických názvů:  Strength – silné stránky,  Weaknesses – slabé stránky,  Oportunities – příležitosti,  Threats – hrozby. [4] Silné a slabé stránky vnitřní faktory organizace. Poskytují informace o vnější situaci, a to především o lidském kapitálu, zkušenostech, duševním vlastnictví společnosti a vybavení společnosti.[5] Při hledání silných a slabých stránek je potřeba se na organizaci podívat z dvou různých úhlů pohledu, očima zaměstnance a očima zákazníka nebo z pohledu konkurence.[20] Následující otázky mohou sloužit jako vodítko při identifikaci silných a slabých stránek: Silné stránky  Jaké jsou konkurenční výhody? Jakým způsobem si je firma udržuje?  Jak dobře je na tom z finančního hlediska?  Má firma unikátní, jedinečný produkt?  Jsou zákazníci loajální? [20] Slabé stránky  Potýká se firma s nedostatkem klíčových znalostí a kompetentních lidí?  Jaké jsou konkurenční nevýhody?  Čelí firma vnitřním problémům?  Co může být vylepšeno? [20] Hrozby a příležitosti představují vnější faktory organizace, i když mohou být do značné míry ovlivněny faktory interními. Příležitostmi mohou být pro firmu její silné stránky, a to především ty, kde je potenciál růstu, ale také stránky slabé, které mohou být díky příležitostem eliminovány. Hrozby s sebou přinášejí rizika, a pokud si jich firma nebude vědoma a nebude jim předcházet, mohou se hrozby přeměnit v problém.[5] 31

Otázky, nad kterými je možné se zamyslet při hledání příležitostí a hrozeb. Příležitosti  Jak lze růst trhu využít k vlastnímu růstu firmy?  Jaké jsou skupiny potencionálních zákazníků?  Nabízí se možnost vstoupit na nové trhy nebo segmenty?  Vzniká na trhu nová potřeba zákazníka, kterou je třeba uspokojit?[20] Hrozby  Jakým způsobem se mění potřeby zákazníka?  Jak vláda zasahuje do podnikání?  Jakým překážkám firma čelí?  Jaké technologie firmě chybí?[20] Vypracování SWOT analýzy pomůže firmě získat ucelený přehled o její současné situaci. Není možné, aby firma eliminovala všechny slabé stránky a předcházela všem hrozbám. Je tedy proto důležité, aby se na základě priorit věnovala pouze těm nejdůležitějším.

3.3.2. PEST analýza PEST analýza se zabývá analýzou vnějších, tedy makroekonomických podmínek podniku, tzn. poskytuje informace o politické, ekonomické, sociální a technologické situaci v zemi. Používá se především při stanovování dlouhodobých strategických cílů podniku. Na rozdíl od SWOT analýzy, se PEST analýza opírá především o informace publikované vládou, zákonodárnými orgány, centrální bankou a statistickými úřady. Politické faktory se zabývají jak politickou stabilitou dané země, tak i různými legislativními úpravami, jako jsou podmínky podnikání, bariéry vstupu na trh, daňová politika, podpora exportu a importu. Mezi zkoumané ekonomické faktory patří především vývoj HDP, míra nezaměstnanosti, průměrná mzda, výše úrokových sazeb, stabilita měny, inflace a také , v jaké části hospodářského cyklu se ekonomika dané země nachází. Sociální faktory se opírají o demografické ukazatele, dále pak řeší otázky životního stylu, mobilitu či úroveň vzdělání. Většina těchto informací je dostupná ze statistik Českého statistického úřadu. Posledním, nicméně neméně důležitým faktorem, je technologická situace, která poskytuje informace o infrastruktuře jak

32

dopravní, tak i telekomunikační, zdrojích surovin, podpoře vědy a o podmínkách duševního vlastnictví, především získávání autorských práv a patentů.[21]

33

II. PRAKTICKÁ ČÁST

34

4. ANALÝZA A PRŮZKUM TRHU Cílem projektu je vytvořit webovou stránku, která bude shromažďovat data o všech studentských soutěžích pořádaných na území České republiky. K tomu, aby byl projekt úspěšně spuštěn, je potřeba mít přehled o zákaznících, trhu a konkurenci. Webová stránka bude primárně určena pro studenty vysokých škol. Celkový počet vysokoškolských studentů bude na základě kritérií rozdělen do různých segmentů. Hlavními segmentačními kritérii budou: obor studia, ročník studia, způsob trávení volného času a účast ve vysokoškolských soutěžích. K získání informací budou používány statistiky z ČSÚ a dotazník. Na základě této segmentace bude vybrána cílová skupina, které bude projekt určen. Hlavním produktem je webová stránka, proto bude dalším klíčovým bodem k zahájení projektu získání informací o vývoji trhu s informačními a komunikačními technologiemi. Analýza trhu bude zaměřena nejen na využívání počítače a internetu jednotlivci, ale i firemní sférou. Projekt totiž jako s primárním zdrojem informací pro shromažďování dat počítá s webovými stránkami firem a institucí, které studentské soutěže vypisují. V neposlední řadě je důležité získat přehled o konkurenci, a to jak přímé, tak i nepřímé.

Závěrem

bude

provedena

analýza

PEST,

která

zhodnotí

vliv

makroekonomických podmínek na realizaci plánovaného projektu.

4.1. Analýza zákazníků V roce 2012 studovalo v České republice na vysokých školách 381 272 studentů.4 Za posledních 12 let se počet studentů téměř zdvojnásobil. Je to dáno strategiemi MŠMT, které jsou v souladu se Strategickým rámcem evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě (Education and Training 2020). Jedním z jeho cílů je zvýšit do roku 2020 podíl osob ve věku 30-34 let s dokončeným terciálním vzděláním na minimálně 40%.[31] Od roku 2010 dochází ke stabilizaci a ani do budoucna se nepočítá s výrazným růstem. MŠMT se rozhodlo upustit od kvantity a místo toho se zaměřit na kvalitu poskytovaného vzdělání.[24] 4

Započítávají se studenti jak z prezenčního, tak i distančního studia studující na všech typech veřejných škol, tedy veřejných, státních i soukromých.

35

Graf č. 1: vývoj počtu studentů na vysokých školách v letech 2001-2012

450 000 400 000 počet studentů na VŠ

350 000 300 000 250 000 studenti

200 000 150 000 100 000 50 000 – 2001 2002 2004 2006 2008 2010 2012

Zdroj: vlastní zpracování na základě zdrojů z ČSÚ

O studium na českých vysokých školách mají zájem i zahraniční studenti. Počet cizinců se za posledních 12 let téměř zpětinásobil. V současné době tvoří cizinci desetinu z celkového počtu. Nejvíce zahraničních studentů přichází do České republiky ze Slovenska a ze zemí bývalého Sovětského svazu, především Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Kazachstánu. Většina těchto studentů je zapsána v programu s českým vyučovacím jazykem, tudíž nejsou řazeni mezi samoplátce. V roce 2011 bylo jak v prezenční, tak i v kombinované formě studia na českých vysokých školách akreditováno 2480 studijních programů. Nejvíce studentů se věnuje ekonomickým vědám (24%), technickým vědám (21%) a vědám humanitním a společenským (17%). Naopak nejméně jsou zastoupeny obory se zaměřením na kulturu a umění (3%), zemědělství, lesnictví a veterinárního lékařství(4%) a právo (4%).

36

Graf č. 2: zastoupení studentů podle oborů v roce 2011 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 2011

–


V roce 2011 mohli studenti vykonávat svá studia na 74 vysokých školách, z toho 26 veřejných, 2 státních a 46 soukromých. Největší počet studentů (87%) je zastoupen

na

veřejných

vysokých

školách.

Mezi

největší

poskytovatele

vysokoškolského vzdělání patří Karlova univerzita v Praze, kde studuje 12% všech studentů. Dále to pak jsou Masarykova univerzita v Brně (10%), Univerzita Palackého v Olomouci (6%), České vysoké učení technické v Praze (6%) a Vysoké učení technické v Brně (6%).

4.2. Analýza trhu Jelikož hlavním produktem bude webová stránka shromažďující data ohledně studentských soutěží, je potřeba zjistit informace o vybavenosti domácností počítači a internetem a jejich způsobu využívání. Jelikož do budoucna je plánována spolupráce i s firemní sférou, budou stejné informace vyhledány v tomto odvětví. K získání potřebných dat jsou využity informace získané především ze zdrojů Českého statistického úřadu a NetMonitoringu z let 2011/2012. Ten pro výzkum v oblasti komunikačních technologií definuje pojem internetová populace. Do této skupiny je započítáváno veškeré obyvatelstvo České republiky starší 16 let. Velikost reálné populace a internetové populace se tedy liší. Veškerá data v této práci se opírají o velikost populace internetové. 37

Vývoj informačních technologií a popularita jejich užívání mezi obyvatelstvem neustále roste. V roce 2011 v České republice 67% domácností vlastnilo minimálně jeden počítač. V porovnání s rokem 2005 se jedná téměř o 100% nárůst. Většina domácností (50%) je vybavena pouze stolním počítačem, 21% pouze počítačem přenosným a 29% domácností vlastní jak přenosný, tak i stolní počítač. V roce 2011 bylo k internetu připojeno 65% obyvatelstva. Nejvíce je internet rozšířen mezi mladou generací v rozmezí 16-25 let, kde pokrývá 90% této populace, v kategorii studenti (+16) dokonce 99%. Jelikož se nemá internetová populace v této kategorii už prakticky kam vyvíjet, nepočítá se s jejím růstem v následujících letech.

Graf č. 3: věkové složení internetové vs reálné populace

v tis.

Věkové složení internetové vs reálné populace 3500 3000 2500 2000

interentová populace

1500

reálná populace

1000 500 0 15-24

25-34

35-44

45-54

55+ Zdroj: vlastní zpracování na základě zdrojů z ČSÚ

Ačkoliv rozvoj moderních komunikačních technologií zaznamenal v posledních 10 letech v České republice obrovský boom, v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie jsme mírně podprůměrem. Průměrný počet domácností disponující počítačem dosahuje v EU hodnoty 76,6%. Domácností s internetovým připojením je o necelé 4% méně, tedy 73,2%. Nejlépe na tom jsou severské státy a Nizozemí, kde hodnota v obou případech překračuje hranici 90%. Naopak Bulharsko s 46,8% domácnostmi s počítačem a 45% domácností připojených k internetu patří mezi nejméně rozvinuté státy v oblasti komunikačních technologií. 38

Graf č. 4: vybavenost domácností počítačem a internetovým připojením v zemích EU Vybavenost domácností počítačem a internetovým připojením v zemích EU

v% 90 60

domácnosti s počítačem

30

domácnosti s připojením k internetu

0

vybrané země EU Zdroj: vlastní zpracování na základě zdrojů z ČSÚ

S rostoucími požadavky na rychlost a kvalitu připojení se postupem času změnil i způsob připojení k internetu. V roce 2005 byla většina počítačů (71%) připojena prostřednictvím vytáčení. O 6 let později, v roce 2011 klesl jejich podíl na 4%. Oproti tomu se rozšířilo bezdrátové připojení (Wi-Fi), které v současné době využívá více jak polovina (51%) počítačů. Mezi další způsoby připojení patří ADSL vedení a připojení přes rozvod kabelové TV. Existence počítačů a internetu neovlivňuje pouze chod domácností, ale má zásadní vliv i na činnost většiny podniků. Připojení k internetu je v podnikatelském sektoru samozřejmostí. Statistiky ČSÚ uvádějí, že v roce 2003 využívalo internet 90% firem. Od té doby se jejich počet neustále zvyšuje a v dnešní době dosahuje 96%. Velikost podniku nahraje roli, k internetu jsou připojeny jak malé, tak i velké firmy. Podobně jako většina domácností, kladou podniky větší nároky na kvalitu a rychlost připojení. V roce 2002 byla rychlost internetu u většiny podniků (87%) nižší než 2 Mb/s. O 10 let později disponovalo vysokorychlostním připojením, tj. větším než 2.5 Mb/s, 92% podniků. Ze statistik ČSÚ vyplývá, že na rozdíl od klasických domácností se firmy k internetu připojují prostřednictvím ADSL linky. Další rozšířenou technologií je bezdrátové připojení a v poslední době se začalo objevovat i připojení mobilní.

39

70% firem, které mají více jak 10 zaměstnanců, disponují vlastní počítačovou sítí. Mezi nejčastější činnosti, ke kterým firmy využívají internet, patří realizace finančních a bankovních transakcím, tzv. elektronické bankovnictví (89% firem), školení a vzdělávání zaměstnanců, tzv. e-learning (32%), tvorba webových stránek (78%) a obchodování (69%). Tvorba webových stránek by se v současné době dala považovat jako základ zahájení podnikatelské činnosti. Firmy se jejich prostřednictvím prezentují a zároveň nabízejí své produkty. Na webových stránkách se setkáváme nejčastěji s následujícím typem služeb: katalog, objednávka, konfigurace produktu, sledování zakázky a platba.

Graf č. 5: Online služby na webových stránkách Online služby na webových stránkách podniků

6%

5% katalog

11%

objednávka

44%

konfigurace produktu sledování zakázky platba

34%


V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie jsou české firmy v tvorbě webových stránek lehce nad průměrem. Nejvíce firem, které svým zákazníkům umožňují kontakt i prostřednictvím webová stránky, je v severských zemích, naopak nejméně se jich nachází v Rumunsku a Bulharsku.

40

Graf č. 6: Firmy s webovými stránkami v zemích EU Firmy s webovými stránkami v zemích EU v%

90 60 30 0

vybrané země EU Zdroj: vlastní zpracování na základě zdrojů z ČSÚ

Studenti a internet Internet je mezi současnými studenty velmi rozšířen, celkově ho využívá 99,1 studentů středních škol a 98,9 studentů škol vysokých. V posledních 10 letech se kromě nárůstu počtu uživatelů, zvýšila i frekvence jeho používání. V roce 2005 se každý den na internet připojilo 28% studentů, zatímco v roce 2011 toto číslo dosáhlo hranice 78%. Necelé 2% studentů používají internet méně než jednou za týden. Graf č. 7: Frekvence používání internetu studenty

Frenkvence používání internetu 3%

1% každý den 1-4 dny méně než 1x týdně

96%


Díky zlepšující se vybavenosti domácností jak počítačem, tak internetovým připojením, má většina studentů možnost využívat internet z domova. Stejně tak roste i vybavenost škol. V současné době disponují střední školy 17 počítači s internetovým připojením na 100 studentů, u vysokých škol je počet o trochu vyšší, a to konkrétně 32 počítačů na 100 studentů. Kromě toho se začíná rozvíjet bezdrátové připojení (Wi-Fi), 41

takže studenti mohou využívat internet ve svých mobilních telefonech či přenosných počítačích. Internet mezi mladými lidmi slouží nejčastěji k následujícím činnostem: přijímání/posílání emailů, komunikace prostřednictvím sociálních sítí, hraní a stahování her, filmů a hudby, vyhledávání informací ohledně cestování, zboží a služeb, vzdělávání, čtení online zpráv, novin a časopisů. Někteří studenti vytváří své vlastní webová stránky nebo používají internet k obchodování, a to buď k nakupování, nebo prodeji prostřednictvím aukcí. V porovnání s ostatními státy Evropské unie zaostává česká mládež právě ve využívání internetového bankovnictví a účasti na online vzdělávacích kurzech.

4.3. Analýza konkurence V současné době neexistuje v České republice webová stránka, která by se zabývala pouze sběrem dat studentských soutěží, tudíž projekt nemá přímou konkurenci. Nicméně je důležité podotknout, že hrozba vstupu nové konkurence na trh je poměrně vysoká, a to především z důvodu nízké bariéry vstupu na trh. Neexistence webu shromažďujícího data studentských soutěží neznamená, že studenti nejsou o soutěžích informování. Informace o soutěžích lze nalézt na webové stránce zadavatele, ať už univerzity nebo firmy, nebo také na některých studentských portálech. V tomto případě se tedy jedná o konkurenci nepřímou. Mezi největší konkurenty projektu patří webové stránky: unijob.cz, studenta.cz, primat.cz a unifer.cz Unijobs.cz Portál Unijobs.cz byl založen v roce 2012 a jedná se o jediný kariérní portál v České

republice,

který

pomáhá

studentům

nebo

čerstvým

absolventům

s vyhledáváním práce či odborných stáží. Firmy mohou prostřednictvím portálu zobrazovat nabídky volných pracovních míst, stáží či jiné druhy spolupráce. Studenti mohou svojí šanci na úspěch zvýšit tím, že do databáze nahrají svůj životopis, a tak umožní firmám, aby si samy vyhledaly vhodné kandidáty. Kromě zprostředkování pracovní nabídky poskytuje portál Unijob.cz kariérní poradenství, tzn. radí studentům, jak napsat životopis, motivační dopis nebo jak se připravit na pohovor. 42

O soutěžích organizovaných jinými společnostmi informuje Unijobs.cz na své facebookové stránce, která ke dni 20. 10. 2013 čítala 13 556 fanoušků. Studenta.cz Studenta.cz je československý portál určený všem studentům vysokých škol a jejich absolventům. Návštěvníci tohoto webu zde mohou najít informace o všech univerzitách v České republice, studiu v zahraničí, rozhovory, ať už se studenty nebo se zajímavými osobnostmi, tipy na psaní seminárních prací, ale také různé informace z kulturního či sportovního života. Portál Studenta.cz neumožňuje registraci uživatelů. Informace o studentských soutěžích jsou zobrazovány v sekci Kariéra nebo na facebookové stránce, která má 11 469 fanoušků (ke dni 20. 10. 2013). Primat.cz Informační portál Primat.cz byl založen v roce 2008 a ke dni 20. 10. 2013 je na něm registrováno 335 902 studentů. Tento portál je určen jak studentům středních škol, tak i vysokoškolákům. Lze zde nalézt informace související především se studiem, konkrétně vypracované seminární práce a otázky, informace o testech a zkouškách či rady od starších studentů. Různé tipy studentských soutěží jsou promovány prostřednictvím fanouškovské stránky na Facebooku (22 940 uživatelů ke dni 20. 10. 2013). Unifer.cz Unifer.cz je internetová platforma, která vznikla v roce 2013 a jejím cílem je propojit teorii s praxí, tedy studenty vysokých škol s firmami prostřednictvím organizace různých projektů. Unifer má v této formě spolupráce roli prostředníka, kdy na jedné straně komunikuje s firmami ohledně zadání a realizace projektu a na straně druhé vybírá vhodné studenty, kteří se projektů chtějí účastnit. Témata projektů jsou různá, může se jednat např. o vytvoření guerillové kampaně, webové aplikace, výzkumu, atd.

43

4.4. PEST analýza PEST analýza poskytuje informace o okolním prostředí a jeho vlivu na realizaci projektu tvorby webové stránky. Tabulka č. 3: PEST analýza Politické faktory

Ekonomické faktory

 zákon č. 480/2004 Sb., o některých



službách informační společnosti

soutěže podporující začínající podnikatele

 zákon č. 101/2002 Sb., o ochraně



osobních

existence podnikatelských inkubátorů



4020 Kč sleva na dani z příjmu pro studenty podnikatele do věku 26 let



studenti podnikatelé nemusí platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění během prvního roku podnikání

Sociální faktory

Technologické faktory



74 vysokých škol





381 272 vysokoškolských studentů



existence studentských portálů



vývoj mobilních aplikací



webové stránky školy – jako zdroje



rozšíření bezdrátového připojení

98% studentské populace má přístup k internetu

informací

(Wi-Fi)



rozvoj sociálních sítí



mobilní internet



existence portálu pro



67% domácností vlastní alespoň

začínající/mladé podnikatele

jeden počítač 

96% firem využívajících internet


44

4.5. Možnost využitelnosti projektu Analýza zákazníků dává přehled o studentech vysokých škol jako celku. Nyní je důležité trh vysokoškolských studentů segmentovat a určit, která skupina bude potencionálním zákazníkem. K získání informací byl vytvořen dotazník5, který byl šířen prostřednictvím internetu, především sociálních sítí, mezi studenty vysokých škol. Cílem dotazníku bylo zjistit postoj studentů ke studentským soutěžím a jejich spokojenost s dostupností informací ohledně pořádání studentských soutěží. Výsledky dotazníků se opírají o 161 odpovědí. Vyhodnocení některých otázek je následující: Otázka č. 2: Účastníte se na VŠ nějaké studentské soutěže? Z dotazníků vyplívá, že pouze 18% dotazovaných se minimálně jednou účastnilo jakékoliv studentské soutěže, z toho pouze jeden respondent se účastní pravidelně. Zbylých 82 procent se studentských soutěží neúčastní. Toto číslo bude ve skutečnosti nepatrně vyšší, protože v následující otázce, kdy měli respondenti uvést, o jakou soutěž se jednalo, většina z nich uvedla soutěže pro studenty středních škol, zatímco otázka byla myšlena na vysokoškolské soutěže. Pravděpodobně došlo k nesrozumitelnému zadání otázky.

Graf č. 8: Účast studentů ve studentských soutěžích.

Účast ve studentských soutěžích 3%

1%

14%

nikdy zřídka občas ano, pravidelně

82%


5

Kompletní dotazník s odpověďmi na jednotlivé otázky se nachází v příloze C

45

Otázka č. 4: Jaký je váš názor na studentské soutěže? Respondenti měli na výběr ze 4 možností. Většina z nich (50%) považuje studentské soutěže za zajímavé, nicméně si myslí, že nemají význam pro budoucí kariéru. Oproti tomu 33% respondentů se domnívá, že účast ve studentských soutěžích jim usnadní buď studium, nebo hledání práce. 12% dotazovaných nemá názor a pouze 5% shledává studentské soutěže úplně bezvýznamnými.

Graf č. 9: Názor studentů na studentské soutěže

Názor studentů na studentské soutěže jsou zajímavé ale nemají význam pro budoucí kariéru

5% 12%

mají smysl, usnadní mi studium/hledání práce 50% nevím 33% nemají význam


Otázka č. 5. Jaká by byla vaše motivace, abyste se soutěže účastnili? Dotazovaní museli vybrat minimálně jednu z 5 nabízených odpovědí nebo uvést svoji vlastní. Z průzkumu vyplívá, že největší motivací by byla finanční odměna (81 bodů z 264) nebo stáž ve firmě (76 bodů). Někteří studenti by se účastnili soutěží v případě, kdyby jim byla vylepšena klasifikace (55bodů), a některé studenty by nemotivovalo nic, protože nemají zájem se soutěží účastnit (27 bodů). Mezi další faktory motivace patří především prohloubení vědomostí a nefinanční odměna.

46

Graf č. 10: motivace k účasti ve studetských soutěžích Motivace k účasti ve studentských soutěžích nefinanční odměna zábava prohloubení vědomostí něco si dokázat nic, nemám zájem vylepšení klasifikace stáž ve firmě finanční odměna 0

20

40

60

80

100

počet odpovědí


Otázka č. 10.: Myslíte si, že jsou studenti dostatečně informovaní o příležitostech účastnit se studentských soutěží? Zde měli studenti na výběr ze 4 možností. 14% dotazovaných si myslí, že jsou dostatečně informováni, 26% respondentů neví, 35% se domnívá, že informovanost je nedostatečná, a 30% by uvítalo web, který by sdružoval informace o všech příležitostech účastnit se studentských soutěží. Graf č. 11: spokojenost studentů s informovaností ohledně studentských soutěží Spokojenost studentů s informovaností ohledně studentských soutěží ne

8% 35%

nevím

30%

uvítal bych portál ano

27%


47

4.6. Zhodnocení provedených analýz Z výše uvedených analýz vyplývá, že studenti by se rádi účastnili různých studentských soutěží, ale z důvodu špatné informovanosti tomu tak zatím není. Plánovaný projekt by mohl tuto mezeru v poskytování informací vyplnit. Zajímavostí je, že na středních školách se olympiád a různých vědomostních soutěží zúčastňovalo, ať už pravidelně nebo občas, 78% dotazovaných, oproti tomu soutěžím vypisovaných během studia na vysoké škole se věnuje méně než 1/3 z nich. Problémem může být celková pasivita studentů během studia, 30% dotazovaných totiž uvedlo, že nevyvíjí žádné aktivity navíc spojené s jejich oborem studia. Ačkoliv v současné době nemá projekt přímou konkurenci, je potřeba si uvědomit, že na trh s podobnou myšlenkou může vstoupit kdokoliv téměř okamžitě. Navíc některé informace jsou již poskytovány prostřednictvím různých studentských portálů, které mají poměrně velkou klientelu. Při tvorbě webové stránky je tedy potřeba se zamyslet nad tím, jaká bude konkurenční výhoda projektu oproti již existujícím stránkám a jak bude tato výhoda komunikována potencionálním zákazníkům. Na základě odpovědí z dotazníku byl sestaven profil potencionálního zákazníka. Předpokládáme, že zákazníky budou studenti, převážně studentky, v 3. ročníku bakalářského studia ekonomického nebo humanitního oboru. Tyto studentky věnují 510 hodin týdně škole a dalších 5-10 hodin sebevzdělávání nebo aktivitám spojeným s činností studentské organizace. Sociální sítě využívají především ke kontaktu s přáteli a k získávání informací a celkově na nich tráví 1-3 hodiny denně. Ve volném čase se věnují svým přátelům, práci na počítači nebo sportují. Informace spojené se studiem vyhledávají na webové stránce školy nebo je získávají přímo od učitele. S tímto vytvořeným profilem bude pracováno při tvoření marketingových strategií projektu.

48

5. PROJEKTOVÁ ČÁST Tato kapitola diplomové práce je věnována zpracování projektu. Jsou zde definovány cíle, poslání, cílová skupina, popsán produkt, navrženy marketingové strategie a v neposlední řadě je zde k dispozici finanční plán. Před samotným zahájením popisu podnikatelského plánu, je potřeba si definovat pojem studentské soutěže. Pod pojmem studentské soutěže rozumíme vědomostní soutěže jakkoliv spojené s oborem studia, kde účast v nich napomůže studentovi k dalšímu osobnímu rozvoji. Při jejich řešení využije znalosti získané studiem na vysoké škole. Může se tedy jednat o účast na projektech, řešení případových studií či

vědomostních

kvízů.

Webová

stránka

www.studentskesouteze.cz

nebude

podporovat aktivity spojené s konzumací alkoholických nápojů, ani soutěže, jejichž výhrou je vstupenka na koncert či festival.

5.1. Popis podnikatelského subjektu 5.1.1. Právní forma podnikání Podnikání bude zahájeno ve formě živnosti. Tato právní forma byla vybrána z důvodu jednoduchosti založení a nízkých nákladů spojených se založením firmy. Jelikož se jedná o živnost volnou, žádná speciální povolení ani speciální vzdělání není vyžadováno. K vykonávání podnikatelské činnosti je potřeba počítač a internetové připojení. V prvních letech podnikání nebudeme zařizovat pronájem kancelářských prostor, veškerá činnost bude řízena z domova. Místem podnikání tedy bude trvalé bydliště zakladatele. Po počátečním rozvoji firmy a získání dostatečného počtu zákazníků, plánujeme firmu převést na společnost s ručením omezením se 2 společníky.

49

5.1.2. Klíčové osoby Veškerá činnost bude řízena 2 osobami – Janem Špacírem a Pavlínou Vomáčkovou. Jan Špacír bude vystupovat jako majitel společnosti a mezi jeho hlavní zodpovědnosti bude patřit zajištění technické stránky podnikání, včetně správy webu a účetnictví. Pavlína Vomáčková bude mít na starosti propagaci a komunikaci se zákazníky. Tato forma podnikání není brána jako hlavní činnost obou zakladatelů, proto zpočátku nepočítají s finanční odměnou za svoji práci. Pavlína Vomáčková tak nebude vedena jako zaměstnanec ani jako osoba samostatně výdělečně činná. Oba zakladatelé jsou vysoce motivovaní a mají víceletou zkušenost s neziskovým sektorem. Podnikatelskou činnost budou stavět na základech zkušenosti získané ve studentské organizaci AIESEC, kde pracovali právě s cílovou skupinou vysokoškolských studentů. Jan Špacír působí jako správce webů pro několik firem a v oblasti komunikačních technologií se dobře orientuje. Pavlína Vomáčková může čerpat zkušenosti ze své zahraniční stáže pro start-up firmu Vebic v Rusku, která spouštěla webovou stránku s multimediálními turistickými průvodci. Primární motivací obou zakladatelů není finanční odměna, ale pomoc vysokoškolským studentům s uplatněním získaných teoretických znalostí v praxi.

5.1.3. Poslání, vize, strategie Před zahájením samotného podnikání je potřeba si ujasnit, za jakým účelem byla firma vytvořena, co je jejím cílem a jakým způsobem bude tohoto cíle dosaženo. Tyto informace budou sloužit jako vodítko celého podnikání a budou podkladem při rozhodování o strategickém směřování firmy.

50

Obrázek č. 3: Poslání, vize a strategie v rámci organizace

Mise Vize Strategie Cíle Akční plán Zdroj: vlastní zpracování

Posláním neboli misí našeho projektu je poskytovat veškeré informace spojené s organizací vědomostních soutěží jak pro žáky základních a středních škol, tak i pro vysokoškolské studenty a usnadnit firmám přístup k mladým talentům. Vizí naší firmy je „být respektovaným poskytovatelem informací a služeb v oblasti přípravy a realizace studentských vědomostních soutěží“. Způsob jakým bude vize naplněna je prezentován prostřednictvím strategií. Strategie naší firmy jsou následující:  vytvořit a pravidelně aktualizovat databází s daty o všech studentských soutěžích,  vyvýšit povědomí o vědomostních soutěžích mezi studenty,  motivovat studenty k aktivní účasti,  navázat spolupráci s firemní sférou a s univerzitami,  vybudovat síť partnerů/sponzorů finančně podporujících činnost organizace.

51

5.1.4. Logo a moto projektu Poslání organizace je zobrazeno v logu webové stránky, které je tvořeno 2 částmi puzzle. Obrázek č. 4: Logo a motto projektu


Šedé puzzle znázorňuje teorii, zelené pak praxi. Barevné schéma koresponduje se známým příslovím: „Šedivá je teorie, zelený strom praxe.“ Spojení dvou puzzlů, tedy teorie a praxe, symbolizuje nutnost uplatnění teoretických znalostí v praxi již během studia. S tím souvisí i motto „Propoj teorii s praxí již během studia.“

5.1.5. Budoucí rozvoj společnosti Základním cílem je vytvořit fungující databázi, kam budou studenti chodit pro vyhledávání informací o studentských soutěžích. Po pokrytí trhu s vysokoškolskými studenty bude webová stránky rozšířena o soutěže pro žáky a studenty základních a středních škol. Jakmile bude tento cíl naplněn, bude zavedena nová služba – organizace studentských soutěží. Firmy či organizace, které budou mít zájem zorganizovat jakoukoliv vědomostní soutěž, se obrátí na naši firmu s požadavky, na základě kterých naše firma soutěž naplánuje a zrealizuje. Podnikání se tak stane hlavní podnikatelskou činností, právní forma podnikání bude přeměněna na s.r.o. Plánujeme též rozšířit náš tým o nové zaměstnance, především z řad studentů.

52

5.2. Popis služby Podle úřadu práce[32] je hlavním problémem při uplatnění absolventa na trhu práce nedostatečná spolupráce škol se zaměstnavatelským sektorem a nedostatečná praxe studentů. Tomu odpovídá i dotazník realizovaný společnosti Studenta Media[33] na jaře roku 2013, kde z 1003 dotazovaných studentů se 97% domnívá, že je důležité získat praxi již během studia, nicméně pouze 25% z nich absolvovalo stáž. Jediným způsobem jak propojit teorii s praxí není pouze účast na pracovní stáži. Nabyté teoretické znalosti si mohou studenti v praxi vyzkoušet prostřednictvím případových studií, spolupráce na projektech či formou různých workshopů. Vytvořením webové stránky bychom usnadnili přístup k informacím ohledně všech soutěží a podpořili tak propojení teorie s praxí. Hlavním produktem firmy bude webová stránka, která bude shromažďovat data o většině studentských soutěží pořádaných na území České republiky.

Obrázek č. 5: Návrh struktury webové stránky


53

Struktura webové stránky je rozdělena do 4 základních oblastí: hlavní banner, navigační menu, obsah a patička webu. Hlavní banner obsahuje název webové stránky a její logo. Navigační lišta je rozdělena na dvě části, horizontální a vertikální. Vertikální navigační lišta obsahuje záložky: aktuality, o nás, soutěže, výsledky a záložku pro firmy. Sekce aktuality bude zároveň zobrazena i v obsahové části a bude poskytovat všechny aktuální informace vložené na stránku, tedy nově zveřejněné soutěže, výsledky soutěží, výherce či rozhovory s nimi. Po rozkliknutí záložky „O nás“ se návštěvníkům zobrazí základní informace o firmě, včetně kontaktu. Zde budou také k dispozici údaje povinně stanovené Obchodním zákoníkem, jedná se o název firmy, sídlo podnikání, identifikační číslo a zápis do evidenčního rejstříku. V sekci soutěže najdeme informace o způsobu zapojení do soutěže, možnostech výhry a také o všech proběhlých i aktuálně vypsaných soutěžích. Jelikož je webová stránka určena všem studentům vysokých škol, budou soutěže rozděleny do kategorií na základě různých kritérií. Studenti si tak mohou soutěže filtrovat podle:  oboru studia na: ekonomické, humanitní, technické, přírodovědecké, pedagogické, právnické a zdravotnické,  způsobu výhry: finanční odměna, nefinanční odměna, stáž, seminář, stipendium, přijímací řízení,  možnosti zapojení: týmové soutěže, soutěže pro jednotlivce,  oblasti: národní, regionální, lokální,  data konání: již proběhlé, s deadlinem do 1 týdne, do 1 měsíce, do 3 měsíců,  nároků na dosažené vzdělání: všichni, studenti bakalářského oboru, studenti magisterského oboru, absolventi. V sekci vyhodnocení budou k dispozici výsledky všech soutěží včetně jmen výherců a škol, na kterých jsou výherci zapsáni. S výherci budou vždy dělány rozhovory, které pak budou zveřejněny na webové stránce. Cílem těchto rozhovorů je namotivovat další studenty k aktivní účasti. Posledním záložka ve vertikální listě je určena firmám. Budou v ní poskytovány informace o způsobu a možnostech zapojení firem do projektu.

54

Horizontální

navigační

lišta

umožňuje

uživatelům

zaregistrovat

se

prostřednictvím svého emailu. Po vyplnění registračního formuláře a nastavení kritérií mohou uživatelé dostávat veškeré aktuální informace, které si sami vyberou do svých emailových schránek. Následující záložka nabízí rychlé vyhledávání soutěží na základě 2 kritérií, a to oboru studia a způsobu výhry. Pro širší vyhledávání budou muset uživatelé kliknout na odkaz „další kritéria.“ Obsahová stránka webu je tvořena převážně částí aktuality, kde se bude v pravidelném intervalu střídat 3-5 aktuálních příspěvků. Těsně nad patičkou webu je ponechán prostor pro loga partnerů, kteří se budou na projektu podílet. Patička webu umožňuje propojení webové stránky se sociálními sítěmi, na kterých bude vytvořen firemní profil, tedy s Facebookem, Twitterem, Googlem+ a Youtube.. Dále zde budou zobrazeny kontaktní údaje, informace o struktuře webu a v neposlední řadě informace o ochraně osobních údajů.

5.2.1. Strategie vedoucí k opětovnému navštívení webové stránky Kvalitně provedená grafická stránka webu je prvním důležitým krokem k jeho úspěchu. Jakmile je stránka připravená ke spuštění, je potřeba nalákat internetové uživatele k její návštěvě. Způsoby, jakým plánujeme zvýšit návštěvnost webové stránky, jsou popsány v marketingovém plánu. Vysoká návštěvnost webové stránky svědčí o úspěchu marketingových strategií, nicméně nevypovídá o úspěchu samotné webové stránky. Cílem našeho projektu je, aby se uživatelé na webovou stránku pravidelně vraceli a vyhledávali zde potřebné informace. Proto pro nás bude mít větší vypovídající hodnotu opakovaná návštěvnost. To, jestli je stránka pro uživatele zajímavá, můžeme zjistit již při jejich první návštěvě pomocí tzv. „bounce rate“, který udává procento návštěvníků, kteří zavítají pouze na jedinou stránku nového webu a na další už nikoliv. Naším cílem je, aby se „bounce rate“ pohybovala okolo 40%, tzn. 60% lidí, kteří webovou stránku navštíví poprvé, kliknou kromě samotného odkazu i na další záložky webu.

55

Strategie podporující uživatele k opětovné návštěvě jsou následující:  kvalitní obsah – poskytovat uživatelům kvalitní informace spojené s účasti ve studentských soutěžích, rady jak se do soutěží zapojit, názory účastníků a firem na význam studentských soutěží,  pravidelná aktualizace – web bude zpočátku aktualizován 2x týdně, konkrétně ve středu a v neděli, s přibývajícími uživateli a informacemi bude aktualizace častější. V případě, že budeme publikovat obsah v tematických dílech, budou uživatelé vědět, kdy se mohou těšit na pokračování.  newsletter – uživatelé se budou moci přihlásit k odběru novinek. Na základě kritérií, která si sami nastaví, budou do svých emailových schránek dostávat informace s odkazem na nové články, soutěže či rozhovory.  sociální sítě – vytvořením účtu na sociálních médiích, konkrétně na Facebooku, Twitteru, Googlu+ a Youtube budeme udržovat pravidelný kontakt s uživateli. Témata publikovaná prostřednictvím sociálních sítí budou mít informativní, inspirativní a edukativní charakter a budou spojeny s tématem webu.  přehlednost a jednoduchost webu – důležitější než grafická stránka je pro uživatele přehlednost webu a jednoduchost se v něm orientovat.  propojení webu – v první řadě je nutné, aby jednotlivé stránky webu byly navzájem propojeny interními linkami, což napomůže uživateli ve vyhledávání informací. Kromě interních propojení bude naším cílem navázat spolupráci s weby s podobnou tématikou, se kterými si můžeme vzájemně vyměňovat odkazy na weby. V našem případě se bude jednat o weby podporující propojení teorie s praxí, tedy www.mimoskolu.cz a www.unijob.cz.

56

5.2.2. Výhoda pro studenty Hlavní výhodou je přehled informací a jejich aktuálnost. Studenti nemusí navštěvovat weby jednotlivých firem za účelem zjištění, jestli firma organizuje či neorganizuje studentskou soutěž, neboť veškeré informace najdou právě na stránce www.studentskesouteze.cz. Veškeré aktuální informace mohou studenti získávat, aniž by pravidelně kontrolovali webovou stránku. Díky možnosti registrace jim budou na email zasílány informace o soutěžích, které si sami na základě kritérií vyberou. V sekci výsledky budou k dispozici rozhovory se studenty, kteří se soutěží zúčastnili. Tyto rozhovory by měly namotivovat další studenty k aktivní účasti. Kromě toho bychom rádi zprostředkovali i názor firem na realizaci studentských soutěží a na samotné studenty, kteří se jich aktivně účastní.

5.2.3. Budoucí produkty Zpočátku bude webová stránka zaměřena především na ekonomické, humanitní a technické obory. Tyto obory se jeví jako nejvíce perspektivní z důvodu největšího počtu studentů. Postupně budou doplňovány informace o soutěžích z oblasti práva, přírodovědy, pedagogiky a zdravotnictví. Jakmile pokryjeme převážnou část trhu s vysokoškolskými studenty, budeme přidávat soutěže pro základní a střední školy. Do 3 let od zahájení podnikání bychom chtěli naši činnost rozšířit o možnost organizování studentských soutěží. Firmy či organizace by byly pouze zadavatelem soutěže, organizátorem by pak byla naše firma. Organizování soutěží v sobě zahrnuje přípravu jejího konkrétního návrhu a zajištění realizace.

57

5.3. Marketingový plán Marketingový plán se opírá o výsledky průzkumů v analytické části diplomové práce. Cílovou skupinou jsou vysokoškolští studenti, kteří si chtějí vyzkoušet teoretické znalosti v praxi již během studia. Jelikož má 99% studentů přístup k internetu a jelikož je hlavním produktem webová stránka, bude získávání nových zákazníků a partnerů probíhat online formou. Marketingový plán byl zpracován pro první rok zahájení podnikatelské činnosti, tedy pro rok 2014. Vytyčuje hlavní směry marketingové práce v daném období a bude zároveň sloužit i jako nástroj kontroly.

5.3.1. Cena Webová stránka je dostupná zdarma všem internetovým uživatelům. Zavedení zpoplatněných členských sekcí není plánováno. Veškeré příjmy na financování projektu budou plynout z reklamy a z partnerství. Partnerství a reklama budou nabízeny firmám a organizacím, které se orientují na studenty ekonomických, technických a humanitních oborů. Primárně budou oslovovány firmy a organizace, které v minulosti studentské soutěže již pořádaly. Cena za bannerovou reklamu bude zpočátku nabízena za 800Kč na týden. S nárůstem uživatelů webové stránky, bude postupně zvyšována. Forma partnerství bude firmám a organizacím nabízena až v druhé polovině roku. V období duben-květen 2014 bude probíhat výzkum možností spolupráce s firemní sférou a na jeho základě bude sestaven předběžný ceník. Konkrétní cena bude nicméně vždy dohadována individuálně. Do budoucna plánujeme zavést službu organizace studentských soutěží na zakázku. Odhadována cena této služby se bude pohybovat v rozmezí 15 000 – 30 000Kč, v závislosti na konkrétních požadavcích firmy.

58

5.3.2. Propagace Jak bylo již zmíněno, veškerá propagační aktivita bude probíhat online způsobem. Kromě klasické emailové komunikace, budeme vytvářet PR články a videa na témata zabývající se problematikou „Studenti a studentské soutěže.“ Tyto články a videa budou šířeny prostřednictvím sociálních sítí, především Facebooku, Twitteru, Googlu+ a Youtube. Klíčovým bodem k úspěšnému podnikání se jeví navázání spolupráce s vysokými školami, či konkrétními katedrami. Vyplívá to z realizovaného dotazníku, kdy 80% respondentů odpovědělo, že informace související se studiem vyhledává právě na webové stránce školy nebo katedry, jejímž je studentem. Komunikace s vysokými školami bude probíhat prostřednictvím emailu, popřípadě na základě telefonického hovoru. Další možností, jak rozšířit povědomí o studentských soutěžích, je navázání užší spolupráce s vybranými profesory, kteří mohou soutěže doporučovat v rámci svých hodin jako způsob uplatnění teoretických znalostí v praxi. Studenty účastnící se vědomostních soutěží lze charakterizovat jako aktivní studenty, kteří se kromě studijních povinností věnují i jiným činnostem spojených s oborem studia. K rozšíření povědomí o webové stránce www.studentskesouteze.cz budeme tedy navazovat spolupráci se studentskými organizacemi. Jako zásadní považujeme navázání spolupráce se studentskou organizací AIESEC, která patří mezi organizace s největším počtem členů v rámci České republiky. V neposlední řadě budeme webovou stránku šířit mezi svými vysokoškolskými kamarády, postováním na otevřené facebookové skupiny sdružující studenty jednotlivých škol, př. studenti VŠE a účastí v diskuzních fórech tematicky příbuzných s obsahem našich stránek. V druhém půlroce podnikání budeme sami organizovat marketingovou soutěž, která má podpořit návštěvnost webových stránek. Konkrétní návrh soutěže bude vypracován do 5. 4. 2014, s největší pravděpodobností se bude jednat o vědomostní kvíz, na jehož otázky lze správně odpovědět po navštívení naší webové stránky. Výherce bude vybrán na základě správné odpovědi. Propagace webové stránky prostřednictvím studentských portálu nebude v prvním roce podnikání prioritou. Důvodem jsou především vysoké náklady spojené s umístěním reklamy. 59

Abychom měli jistotu, že naše aktivity v oblasti online marketingu přinesou výsledky, budeme naše kroky konzultovat s odborníky. V současné době existuje spousta organizací, které nabízejí konzultační služby začínajícím podnikatelům. V našem případě využijeme služeb Vědecko-technického parku Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP). Zaregistrováním se do UP Business Clubu získáme přístup k materiálům ze vzdělávacích programů Jsmemarketing a Jsmepodnikání a také možnost využít 2 hodiny konzultací čtvrtletně od odborníků z VTP UP zdarma. Realizací výše zmíněných aktivit bychom po roce podnikání měli dosáhnout těchto čísel (jedná se o minimální nastavenou hranici):  počet soutěží na webu: 100  počet registrovaných studentů: 2000  návštěvnost webu: 8 0006  počet partnerů: 5  zvýšení spokojenosti studentů s informovaností o 15%. Spokojenost studentů bude měřena na základě dotazníku a porovnána s výsledky z minulého roku. První půl rok se budeme zaměřovat pouze na online reklamu. Nebude-li výsledek odpovídat očekávání, budeme zvažovat i formu offline reklamy, konkrétně inzerci ve studentských časopisech, popřípadě outdoorovou a indorovou reklamu v univerzitních kampusech. K této činnosti bychom využili služeb marketingové agentury, která by nám s celou propagací pomohla. V našem případě bychom uvažovali o využití služeb marketingové agentury Studenta Media, která má širokou praxi s trhem vysokoškolských studentů, je vlastníkem studentského časopisu Studenta a většiny studentských portálů, včetně dvou nejnavštěvovanějších www.studenta.cz a www.primat.cz

6

Do tohoto čísla jsou započítávány pouze reální uživatelé, kteří stránku navštívili (nebo-li unique visitors).

60

5.4. Finanční plán Finanční plán je tvořen zakladatelským rozpočtem, plánovaným výkazem zisků a ztrát a popisem možných zdrojů financování projektu.

5.4.1. Zakladatelský rozpočet Podnikat budeme ve formě živnosti. Zákon nestanovuje povinnou výši základního kapitálu, proto jsou, náklady na zahájení činnosti oproti podnikání ve formě obchodní společnosti velmi nízké. Založení živnosti je zpoplatněno částkou 1 050Kč. Zápis do živnostenského rejstříku je při prvním zápisu bezplatný. K výkonu podnikatelské činnosti je potřeba stolní počítač nebo notebook. Oba zakladatelé disponují vlastním notebookem, proto není potřeba finančních prostředků na nákup dlouhodobého majetku. Jelikož je naším hlavním produktem služba, konkrétně webová stránka, nemusíme investovat peníze do nákupu oběžného materiálu. K zahájení podnikatelské činnosti je pouze nutné zaregistrovat webovou stránku a zajistit její webhosting. Naše společnost si vybrala službu firmy Webdone, kde je registrace a webhosting zpoplatněn částkou 1000Kč/rok. Celková částka potřebná k zahájení činnosti tak činí 2 050Kč.

61

5.4.2. Plánovaný výkaz zisků a ztrát Plánovaný výkaz zisků a ztrát na rok 2014 byl vyhotoven ve 2 verzích, plán A, který počítá s tím, že veškerou propagaci webové stránky budeme realizovat online formou bez pomoci marketingové agentury, a plán B, který byl rozšířen o náklady za propagaci pomocí marketingové agentury.

Plán A Tabulka č. 4: Výkaz zisků a ztrát – Plán A Výnosy 2014 Z reklamy Sponzoři

12 000Kč 10 000Kč

Výnosy celkem

22 000Kč

Zisk

4 000Kč

Náklady 2014 Webhosting Internet Telefony Nefinanční odměny Vzdělávání Náklady celkem

1 000Kč 6 000Kč 2 000Kč 4 000Kč 5 000Kč 20 000Kč Zdroj: vlastní zpracování

V prvním roce podnikání nepočítáme s finančními odměnami pro zakladatele. Veškeré vydělané peníze budou použity na rozvoj webu. K některým částem podnikatelských aktivit, např. psaní PR článku či pomoc s designem, využijeme znalostí a dovedností našich kamarádů. Jejich práce bude odměněna nefinanční formou. V položce nefinanční odměny jsou zahrnuty i výhry spojené se soutěží, kterou hodláme sami realizovat. Další nákladovou položkou je částka 5 000 Kč, která bude využita ke konzultačním službám nebo vzdělávání prostřednictvím webinářů zaměřených na podnikání na internetu nebo online marketing. Do nákladů by měly být započítány i odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Majitel společnosti bude do konce června 2014 evidován jako student, není proto povinen sociální ani zdravotní pojištění platit. Jelikož bude podnikání provozováno v rámci vedlejší činnosti, není zde povinnost odvádět zálohy na zdravotní pojištění ani po ukončení studia. Pokud zisk společnosti nepřesáhne sumu 62 122 Kč, záloha na sociální pojištění se neplatí. Hlavními příjmy naší podnikatelské činnosti budou zisky z reklamy. První příjmy z reklamy očekáváme po překročení návštěvnosti 1000 uživatelů, což by mělo být v druhé polovině roku 2014. Bannerová reklama bude zájemcům nabízena za částku 62

800 Kč/týden. Minimální částka, kterou plánujeme v roce 2014 získat od našich partnerů, činí 10 000 Kč.

Plán B Plán B v sobě zahrnuje náklady na propagační aktivity prostřednictvím marketingové agentury, které odhadujeme ve výši 30 000Kč. V tomto případě financování, bude zvýšena částka za bannerovou reklamu o 200Kč, tedy na 1000Kč/týden. Tabulka č. 5: Výkaz zisků a ztrát – Plán B Výnosy 2014 Z reklamy Sponzoři

20 000Kč 10 000Kč

Výnosy celkem

30 000Kč

Ztráta

-18 000Kč

Náklady 2014 Webhosting Internet Telefony Nefinanční odměny Propagační aktivity Vzdělávání Náklady celkem

1 000Kč 6 000Kč 2 000Kč 4 000Kč 30 000Kč 5 00Kč 48 000Kč Zdroj: vlastní zpracování

5.4.3. Zdroje financování V prvním půlroce bude podnikání financováno výhradně z vlastních zdrojů. S projektem se chystáme zapojit do různých soutěží podporující nové nápady a začínající podnikatele. V úvahu připadají soutěže: Podnikavá hlava, Nápad roku a Think Big. Think Big Think Big je soutěž pořádaná nadací společnosti Telefónica. Účastnit soutěže se mohou jednotlivci nebo týmy ve věkové hranici 15-26 let, kteří na projektu pracují dobrovolně bez nároku na honorář. Nadace podpoří 100 projektů, jejichž cílem je něco vytvořit nebo změnit v okolí, získání nových zkušeností a také projekty, které jsou zaměřeny na pomoc ostatním lidem. Výhrou lze získat až 10 000 Kč, účast na vzdělávacím kurzu a pomoc mentora. Přihláška musí být podána do 16. 12. 2013, rozhodnutí o vybraných projektech bude zveřejněno koncem ledna. Od února bude probíhat samotná realizace projektů. [34]

63

Podnikavá hlava Podnikavá hlava je soutěž organizovaná Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého v Olomouci, jejímž cílem je vyhodnotit nápad s nejlepším podnikatelským záměrem. Soutěže se mohou účastnit začínající i zkušení podnikatelé, jejichž projekt není realizován delší dobu než 1 rok. Pravidla soutěže pro rok 2014 nejsou zatím vypsána. Soutěž bude spuštěna 30. 1. 2014 a uzávěrka přihlášek je 17. 4. 2014. Samotné vyhodnocení proběhne 15. 5. 2014. Oceňuje se vždy prvních 10 míst, kde projekt na prvním místě získává finanční odměnu v hodnotě 50 000Kč, projekt na místě druhém 15 000 Kč, projekt na třetím místě 5 000Kč a projekty na 4 až 10 místě obdrží částku 1 000Kč. [35] Nápad roku Nápad roku je soutěž vypsána společností Vodafone. Účastnit se může široká veřejnost s projektem, jehož realizace nepřekračuje hranici 2 let. Do 30. 4. 2014 musí účastníci vyplnit přihlášku, připravit prezentaci, strukturovaný podnikatelský záměr a týmové video. Pokud mají zájem ucházet se o finanční investici, je podmínkou poslat krátké video s představením projektu. Nejlepší podnikatelský záměr vyhrává částku 100 000Kč. Soutěž je rozdělena do různých kategorií, např. Student podnikatel – Nejlepší studentský projekt. Vítězství v této kategorii přinese výherci členství v inkubátoru Node5, právní poradenství, tříroční jazykový kurz a věcné odměny. [36]

64

5.5. ČASOVÝ HARMONOGRAM Některé kroky vedoucí k zahájení projektu už byly podniknuty. Byl zaregistrován název webové stránky www.studentskesouteze.cz a zajištěn webhosting na Webdone. Dále byly vyřízeny formality spojené se založením podnikání. Podnikatelská činnost je vedena na Jana Špacíra. V následující tabulce jsou uvedeny činnosti, které je potřeba realizovat před spuštěním projektu a krátce po jeho zahájení. Tabulka č. 6: Časový harmonogram projektu Od Vytvoření webové stránky Nahlásit se úřadu jako správce osobních dat Nahrání minimálně 20 soutěží na stránky Nahrávání nových soutěží Příprava proma Kontaktování univerzit Vytvoření účtu na sociálních sítích Kontaktování studentských organizací Spustit web Hlavní vlna proma Průzkum firem Kontaktování firem Příprava vlastní soutěže Spuštění vlastní soutěže Podání přihlášek do projektů

Průběžně 1. 1. 2014 15. 1. 2014 15. 1. 2014 1. 2. 2014 6. 2. 2014 1. 4. 2014 15. 5. 2015 15. 3. 2014 6. 4. 2014 Think Big Podnikavá hlava Nápad roku

Do 31. 12. 2013 15. 1. 2014 31. 1. 2014 31. 1. 2014 30. 6. 2014 4. 2. 2014 31. 3. 2014 5. 2. 2014 30. 4. 2014 31. 5. 2014 5. 4. 2014 30. 4. 2014 15. 12. 2013 17. 4. 2014 30. 4. 2014 Zdroj: vlastní zpracování

V následujícím půlroce bude naším cílem přilákat co nejvíce studentů na naše webové stránky, zahájit komunikaci ohledně možností spolupráce s firemní sférou a pokračovat v navazování spolupráce s univerzitami. Kromě toho budeme vyhledávat další zdroje financování.

65

5.6. SWOT Silné stránky Jediná webová stránka, která

Slabé stránky Nedostatek znalostí a zkušeností

shromažďuje informace o studentských

s provozem webové stránky

soutěžích

Minimálně první půlrok financování

Zaměření na propojení teorie s praxí

pouze z vlastních zdrojů

Vysoká motivace zakladatelů Dobrá znalost vysokoškolského prostředí Nízké náklady na provoz Nenáročné na vybavení Bezplatná služba pro studenty Příležitosti

Hrozby

Propojení s mobilními aplikacemi

Nezájem studentů o účast ve

Účast v soutěžích podporující nové

studentských soutěžích

nápady

Nízká návštěvnost webové stránky

Navázání spolupráce se ostatními

Nezájem firem o spolupráci

studentskými weby

Vstup nové konkurence na trh

Vysoké školy zaměřující se na propojení teorie s praxí

66

5.7. RIZIKA PROJEKTU Mezi rizika, která mohou ohrozit existenci projektu a jejich následné řešení, patří: Nedostatek financí  Riziko: Nedostatek financí způsobí omezení propagace webové stránky mezi studenty.  Řešení: Důležité je najít další zdroje financování projektu, ať už přihlášením projektu do soutěží podporující nové nápady nebo oslovováním potenciálních partnerů. Nedostatečný zájem studentů  Riziko: Studenti nebudou mít zájem se studentských soutěží účastnit, tím pádem nebudou vyhledávat informace o nich.  Řešení: Cílem webu není pouze poskytovat informace o soutěžích, ale zároveň i motivovat studenty k aktivní účasti. Pokud se spuštění webové stránky nebude jevit jako dostatečně účinné, budeme navazovat spolupráci s vysokoškolskými pedagogy, aby studentům zdůraznili důležitost propojení teorie s praxí a nabídli jim možnost vyzkoušet si získané znalosti prostřednictvím realizace projektů či případových studií. Nevhodně načasovaný start projektu  Riziko: Start projektu bude naplánován na období, kdy budou studenti zaneprázdněni studijními povinnostmi, takže nebudou mít čas věnovat se aktivitám navíc.  Řešení: Z toho důvodu byl jako zahájení spuštění webu vybrán měsíc únor, kdy už většina studentů má po zkouškách a kdy se zároveň připravují na nový semestr. Na začátku semestru většina studentů není zahlcena studijními povinnosti, takže mohou více volného času věnovat sebevzdělávání a dalším aktivitám navíc spojených s jejich studiem. Nevhodně vybraná strategie oslovování studentů.  Riziko: Vybrané strategie popsané v marketingovém plánu nebudou účinné, což povede k nízké návštěvnosti webové stránky.  Řešení: Řešením tohoto problému je konzultace a využití služeb odborníků na online marketing. Pokud po půlroce podnikání nebudeme 67

dosahovat plánovaných čísel, využijeme služeb marketingové agentury Studenta Media, která je specialistou na trh s vysokoškolskými studenty. Nedostatek znalostí s prací s webem  Riziko: Zakladatelé nemají speciální vzdělání v oblasti informačních technologií, což může ovlivnit provoz webové stránky.  Řešení: Pomocí diskuzních fór, návodů a webinářů si oba zakladatelé budou vylepšovat znalosti v oblasti informačních technologií a pravidelně budou sledovat trendy. V neposlední řadě využijí zkušeností a znalostí svých zkušenějších kamarádů, kteří webové stránky spravují. Příchod konkurence  Riziko: Na trh vstoupí produkt, který bude nabízet stejné služby jako naše webová stránka.  Řešení: Pokud na trhu vstoupí nový konkurent, budeme se muset zamyslet nad naší konkurenční výhodou, v případě její neexistence ji vytvořit a následně propagovat.

68

Závěr Cílem diplomové práce bylo zpracovat podnikatelský záměr projektu, který se bude zabývat shromažďováním dat studentských soutěží. Teoretická část definuje základní pojmy z oblasti podnikání a zabývá se podnikáním na internetu. Zde je důležité zmínit, že trh s informačními technologiemi je dynamicky se vyvíjejícím trhem. Z tohoto důvodu je obtížné získat veškeré aktuální informace nezbytné jako podklad diplomové práce v knižní podobě. Při studiu odborné literatury jsem se občas setkávala s radami, které nám v dnešní době mohou přijít bezpředmětné. Nápad vytvořit webovou stránku, která by shromažďovala veškeré informace o studentských soutěžích vznikl na základě mých vlastních potřeb. V druhém ročníku magisterského studia jsem se dostala k organizaci studentské marketingové soutěže pro firmu Baťa. Mým úkolem bylo sehnat studenty, kteří by se soutěže účastnili. Uvědomila jsem si, že neexistuje webová stránka, která by sdružovala studenty mající zájem vyzkoušet si nabyté teoretické znalosti v praxi. Jakmile jsem se začala o tuto oblast vice zajímat, zjistila jsem, že je v České republice spousta firem, které vypisují studentské soutěže. Před samotným zpracováním podnikatelského záměru, byla provedena analýza trhu, která měla potvrdit či vyvrátit nezbytnost plánovaného projektu. První část výzkumu se opírá o statistické údaje publikované převážně Českým statistickým úřadem. Tyto data nám davají přehled o celkovém počtu studentů na vysokých školách a oborech, které studují. Jelikož je cílem projektu vytvořit webovou stránku, byla provedena analýza trhu informačních technologií. Zde bylo mimojiné zjištěno, že 99% studentů ve věku od 16 do 25 let má přístup k internetu. Dále se výzkum zabýval analýzou konkurence a politicko-sociálně-ekonomicko-technickým prostředím. V neposlední řadě byl vytvořen dotazník, jehož cílem bylo zjistit, zda by studenti danou službu využívali. Při sestavování dotazníku jsem vycházela z předpokladu, že student mají zájem účastnit se studentských soutěží, nicméně nejsou dostatečně informování. Tato hypotéza byla potvrzena. Z dotazníků vyplívá, že 88% dotazovaných studentů považuje 69

studentské soutěže za zajímavé, nicméně pouze 8% z nich je spojeno s informovaností ohledně jejich realizace. Na základě výše zmíněných výzkumů se domnívám, že vytvořit projekt na shromažďování dat ohledně studentských soutěží má smysl. Byl proto vypracován podnikatelský záměr, který se stane vodítkem realizace projektu. Při plánovaní marketingových strategií jsem vycházela ze zkušeností získaných působením ve studentské organizaci AIESEC, kde jsme měla na starosti propagaci zahraničních stáží mezi vysokoškolskými studenty. Vytvoření webové stránky je pouze prvním krokem k zahájení mé podnikatelské činnosti. Do budoucna bych ráda služby rozšířila a vybudovala organizaci, která se bude zabývat organizováním studentských soutěží na zakázky. S podnikatelským záměrem zpracovaným v této diplomové práci bych se chtěla účastnit soutěží podporující nové nápady, konkrétně ThinkBig, Nápad roku a Podnikavá hlava.

70

Shrnutí Cílem diplomové práce je na základě teoretických poznatků zformulovat jednotlivé kroky směřující k vytvoření projektu, který studentům usnadní vyhledávání informací ohledně studentských soutěží. Teoretická čast se zabývá podnikáním na internetu, přípravou podnikatelského plánu a průzkumem trhu. V praktické části je zpracována analýza vysokoškolského prostředí, na jejímž základě je sestaven praktický postup vzniku projektu včetně rizik spojených s jeho realizací. Klíčová slova: studentské soutěže, student, vysoké školy, podnikatelský záměr, služby, webová stránka, online marketing, finanční plán, průzkum trhu, analýza konkurence.

Résumé Mon mémoire traite de la création d'un projet dont le but est de faciliter la recherche d'informations sur les compétitions entre étudiants. Le mémoire est divisé en 2 parties. La première, théorique, décrit le marché des entreprises en ligne, la préparation du business plan et les stratégies d'analyse de ce marché. La seconde, la partie pratique, traite de l'étude du marché universitaire qui a été réalisée. C'est sur cette étude que le projet a été créé et développé. Enfin, en dernière partie, il est fait état des risques liés à la réalisation de ce projet.

Les mot clés: un étudiant, compétition pour les étudiants, business plan, service, page web, marketing online, plan de finance, une étude du marché, une analyse de la concurrence

71

Seznam pramenů použité literatury [1] ABDER, Adam, Staň se milionářem na internetu – Jak uplatnit tajné postupy a triky úspěšných, 1. vydání, Fontana, 2011, ISBN 80-86179-70-2 [2] BARROW, Colin, Základy drobného podnikání, 1. vydání, Grada Publishing, a.s., 1996, 200 stran, ISBN 80-7169-232-8 [3] FORT, Jiří, SOUČEK, Ivan, Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, 356 stran, ISBN 80-247-0939-2 [4] KOTLER, Philip, Moderní marketing, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 1048 stan, ISBN 978-80-247-1545-2 [5] KOTLER, Philip, Moderní marketing, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 1048 stan, ISBN 978-80-247-1545-2 [6] RUBAIR, Richard, Alchymie internetového úspěchu, 1. vydání, Computer Media, 2002, ISBN 80-86686-53-1 [7] SMITH, Paul, Russell, CHAFFEY, Dave, E-marketing, the Heart of Business, 1.vydání, Elsevier Butterworth-Heinemann, 2005, 372 stran, ISBN 0 7506 6359 6 [8] VEBER, Jaromír, SRPOVÁJitka a kolektiv, Podnikání malé a střední firmy, 2. vydání, Grada Publishing, a.s., 2008, 320 stran, ISBN 978-80-247-2409-6 [9] VEJDĚLEK, Jiří, Jak založit nebo převzít podnik, 1. vydání, Grada Publishing, a.s., 1997, 232 stran, ISBN 80-7169-234-4 [10]WUPPERFELD, Udo, Podnikatelský plán pro úspěšný start, 1. vydání, Management Press, Praha 2003, 159 stran, ISBN 80-7261-075-9

Elektronické zdroje [11] Obchodní zákoník, [online]. Cit. 2013-03-29. Dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ [12]Živnostenský zákoník, [online]. Cit.2013-03-29. Dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/ [13] Jak napsat podnikatelský plán, aneb kudy vede cesta k úspěchu, [online]. Cit.201304-15. Dostupné z http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf [14] Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci 2012, [online], Cit.2013-09-10. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/9701-12

72

[15] Vývoj sociálních médií: vše co potřebujete vědět. [online], Cit.2013-09-16. Dostupné na http://www.mediaguru.cz/2012/01/vyvoj-socialnich-medii-vse-copotrebujete-vedet/#.UjeFf3-RbSi [16]DOBIÁŠ, R. Internetová reklama a její výhody, [online], Cit.2013-09-16. Dostupné z: http://www.podnikatelskyweb.cz/internetova-reklama-a-jeji-vyhody/ [17] Reklamní bannery na webu, [online], Cit.2013-09-17. Dostupné z http://bannery.dynamic-softworks.com/rozmery-banneru/ [18] HENYCH Martin, Mikrostránky, [online], Cit.2013-09-17. Dostupné z http://blog.aw-dev.cz/mikrostranky-microsite-mikroweb/ [19] MICHL ,Petr, Infografika: Sociální sitě v Česku, [online], Cit.2013-09-17. Dostupné z http://www.m-journal.cz/cs/internet/socialni-site/infografika--socialni-site-vcesku__s416x9788.html [20] SWOT Analysis. Discover New Opportunities. Manage and Eliminate Threats. [online], Cit.2013-05-02. Dostupné z: http://www.mindtools.com/pages/article/newTMC_05.htm [21] PEST Analysis, Identifying "Big Picture" Opportunities and Threats, [online], Cit.2013-05-02. Dostupné z: http://www.mindtools.com/pages/article/newTMC_09.htm [22] Porter’s Five Forces, Assessing the Balance of Power in a Business Situation [online], Cit.2013-05-05. Dostupné z: http://www.mindtools.com/pages/article/newTMC_08.htm [23] KUČEROVÁ, Dagmar, Co je to cash flow? Čtěte jednoduchý výklad i zajímavé tip, [online], Cit.2013-05-25. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/cash-flowposkytne-obraz-o-financni-situaci/ [24] Výroční zpráva MŠMT o stavu vysokého školství za rok 2011, [online], Cit.2013-1028. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/vyrocni-zprava-ostavu-vysokeho-skolstvi-za-rok-2011 [25] Zákon č. 480/2004 Sb, o některých službách informačních společností, [online], Cit.2013-10-28. Dostupné http://business.center.cz/business/pravo/zakony/infspol/cast1.aspx [26] SHEA, VIRGINIA, Netiquette, [online], Cit.2013-10-30. Dostupné z: http://www.albion.com/netiquette/book/index.html [27] RFC 1855 - Netiquette guideline, , [online], Cit.2013-10-30. Dostupné z: http://www.faqs.org/rfcs/rfc1855.html 73

[28]Etický kodex internetové reklamy, [online], Cit.2013-10-31. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/praxe/legislativa/eticky-kodex-internetove-reklamy--unie-vydavatelu__s353x527.html [29] SRPOVÁ Jitka a kol, Podnikatelský plán a strategie, [online], Cit.2013-10-31. Dostupné z: http://www.virtbook.cz/grada/podnikatelsky-plan-a-strategie [30] NĚMEC, Robert, Marketingový mix - jeho rozbor, možnosti využití a problémy, [online], Cit.2013-11-01, dostupné z: http://marketing.robertnemec.com/marketing/marketingovy-mix-rozbor/ [31] Evropská spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě (Education and training 2020), [online], Cit.2013-10-31. Dostupné z http://www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/evropska-spoluprace-ve-vzdelavani-a-odborne-priprave [32] Názory úřadu práce na uplatnitelnost absolventů, online], Cit.2013-11-11. Dostupné z http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/4-1-13/Nazoryuradu-prace-na-uplatnitelnost-absolventu/26 [33]KOVAL, VOJTĚCH: Český student a kariéra: přes 40 % vysokoškoláků chce pracovat v zahraničí, Cit.2013-11-11. Dostupné z http://www.studenta.cz/cesky-student-akariera-pres-40-vysokoskolaku-chce-pracovat-v-zahranici/magazin/article/1508 [34]Think Big, Cit.2013-15-11. Dostupné z : http://www.o2thinkbig.cz/ [35] Podnikavá hlava, Cit.2013-15-11. Dostupné z : http://podnikavahlava.cz/ [36] Nápad roku, Cit.2013-15-11. Dostupné z : http://www.napadroku.cz/ [37]Zákon o obchodních korporacích, Cit.2013-20-11. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/obecne/

74

Seznam zkratek ADSL

Assymetric Digital Subscriber Line – způsob připojení k internetu

B2B

(Business to Business) – obchodování mezi firmami

B2C

(Business to Consumer) – prodej koncovým spotřebitelům

C2B

(Consumer to Business) – obchod iniciovaný zákazníky

C2C

(Consumer to Consumer) – obchod mezi spotřebiteli

CPT

(Cost per thousand) - Náklady na 1000 zobrazení

ČSÚ

Český statistický úřad

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

FO

Fyzická osoba

HDP

Hrubý domácí produkt

MŠMT

Miniserstvo školství, mládeže a tělovýchovy

NOZ

Nový občanský zákoník

PO

Právnická osoba

PPV

(Pay per view) – platba za shlédnutí

PPC

(Pay per click) - platba za kliknutí

PPT

(Pay per time) - platba za čas

PPP

(Pay per post) – platba za publikovaný PR článek

PPA

(Pay per action) – partnerský marketing

PR

vztahy s veřejností

PEST

Analýza politického-ekonomického-sociálního a technického prostředí

RFC SEO

(request for comments) – standardy a dokumenty popisující internetové protokoly (Search Engine Optimization) - Optimalizace pro vyhledávače

s.r.o.

Společnost s ručením omezením

SWOT UP

(Strength, Weaknesses, Opportunity, Threats) – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Univerzita Palackého

VŠE

Vysoká škola ekonomická

VTP UP

Vědecko-technický park Univerzity Palacého

75

Seznam grafů a obrázků Graf č. 1: vývoj počtu studentů na vysokých školách v letech 2001-2012

Graf č. 2: zastoupení studentů podle oborů v roce 2011 Graf č. 3: věkové složení internetové vs. reálné populace Graf č. 4: vybavenost domácností počítačem a internetovým připojením v zemích EU Graf č. 5: Online služby na webových stránkách Graf č. 6: Firmy s webovými stránkami v zemích EU Graf č. 7: Frekvence používání internetu studenty Graf č. 8: Účast studentů ve studentských soutěžích Graf č. 9: Názor studentů na studentské soutěže Graf č. 10: motivace k účasti ve studentských soutěžích Graf č. 11: spokojenost studentů s informovaností ohledně studentských soutěží

Obrázek č. 1: Náležitosti vzhledu webové stránky Obrázek č. 2: Grafické znázornění Porterovy analýzy konkurenčních sil Obrázek č. 3: Poslání, vize a strategie v rámci organizace Obrázek č. 4: Logo a motto projektu Obrázek č. 5: Návrh struktury webové stránky

76

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Marketingový mix z pohledu zákazníka Tabulka č. 2: Rozvaha Tabulka č.3: PEST analýza Tabulka č. 4: Výkaz zisků a ztrát plán A Tabulka č. 5: Výkaz zisků a ztrát plán B Tabulka č. 6: Časový harmonogram projektu

77

Seznam příloh Příloha A: Kritéria volby právní formy podnikání Příloha B: 10 základních pravidel netikety podle Virginii Shea Příloha C: Dotazník

78

Přílohy Příloha A: Kritéra výběru právní formy podnikání


Příloha B: 10 základních pravidel netikety podle Virginii Shea Pravidlo č. 1: Mějte na paměti, že na druhé straně sítě je člověk. Pravidlo č. 2: Na internetu se chovejte stejně jako byste se chovali v běžném životě. Pravidlo č. 3: Uvědomote si, ve kterém kyber světě se nacházíte. Pravidlo č. 4: Respektujte existenci časových pásem a různých způsobů připojení. Pravidlo č. 5: Prezentuje sami sebe v dobrém světle. Pravidlo č. 6: Sdílejte svoje zkušenosti a znalosti. Pravidlo č. 7: Držte svoje emoce pod kontrolou. Pravidlo č. 8: Respektujte soukromých druhých osob. Pravidlo č. 9: Nezneužívejte svoje vědomosti. Pravidlo č. 10: Buďte tolerantní k chybám ostatních. Zdroj: vlastní překlad z origiánálu: Netiquette - Virginia Shea

Příloha C : Dotazník Dotazník byl vytvořen za účelem získání informací potřebných k vytvoření projektu. Cílem dotazníku bylo zjistit postoj studentů ke studentským soutěžím a jejich spokojenost s dostupností informací ohledně pořádání studentských soutěží. Dotazník byl šířen prostřednictvím internetu, především sociálních sítí, mezi studenty vysokých škol. Výsledky se opírají o 161 odpovědí. Vyhodnocení otázek je následující:

Otázka č. 1: Účastnili jste se na střední škole vědomostních olympiád a soutěží? Počet odpovědí

%

Nikdy

49

30%

Zřídka

43

27%

Občas

37

23%

Ano, pravidelně

32

20%

Otázka č. 2: Účastníte se na VŠ nějaké studentské soutěže? Počet odpovědí

%

Nikdy

132

82%

Zřídka

23

14%

Občas

5

3%

Ano, pravidelně

1

1%

Otázka č. 3: Pokud jste se účastnili, tak jaká soutěž to byla? Odpovědi Neúčastnil/a jsem se

130

Vlastní odpověď

SŠ olympiády, Manažerem na nečisto, marketingové soutěže, Kariéra Plus, Mladý ekonom, Global Management Challengem, GE Money Bank...

Otázka č. 4: Jaký je váš názor na studentské soutěže? Počet odpovědí

%

Jsou zajímavé, ale nemají význam pro mojí budoucí kariéru Mají smysl – usnadní mi studium/hledání práce

80

50%

51

33%

Nevím

19

12%

Nemají význam

8

5%

Otázka č. 5: Jaká by byla vaše motivace, abyste se soutěže účastnili? Respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní Počet odpovědí Finanční odměna

81

Stáž ve firmě

76

Vylepšení klasifikace

55

Nic, nemám zájem účastnit se soutěže

27

Vlastní odpověď

22

Otázka č. 6: Z jakých zdrojů se o studentské soutěži dozvídáte/dozvěděl/a? Respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní Počet odpovědí Webová stránka školy

78

Od kamaráda

48

Webová/Facebooková stránka firmy

47

Studentské portály

38

Nezajímám se

31

Vlastní odpověď

26

Otázka č. 7: Jaké stránky navštěvujete k získání informací souvisejících se studiem? Respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní Počet odpovědí Webové stránky školy

147

www.unijobs.cz

13

www.studenta.cz

9

www.primat.cz

6

www.hyperstudent.cz

3

Vlastní odpověď

17

Otázka č. 8: Kolik času denně trávíte na sociálních sítích? Počet odpovědí

%

1-3 hodiny

75

47%

3-5 hodin

57

35%

Méně než hodinu

26

16%

Vlastní odpověď

3

2%

Otázka č. 9: K čemu sociální sítě nejvíce využíváte? Respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní Počet odpovědí Být v kontaktu s přáteli

135

Zjišťování různých informací

127

Hraní her

12

Práce

4

Vlastní odpověď

13

Otázka č. 10: Myslíte si, že jsou studenti dostatečně informováni o příležitostech účastnit se studentských soutěží? Počet odpovědí

%

Ne

56

35%

Uvítal bych portál, který by sdružoval všechny

48

30%

Nevím

43

27%

Ano

14

8%

Počet odpovědí

%

nabídky studentských soutěží

Otázka č. 11: Kolik času týdně věnujete škole?

Méně než 5 hodin

32

20%

5-10 hodin

50

31%

11-20 hodin

37

23%

21-30 hodin

25

15%

Více než 30 hodin

17

11%

Otázka č. 12: Jak obvykle trávíte svůj čas? Respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní Počet odpovědí S přáteli

136

Na počítači

96

Sportem

89

Kulturou

52

Vlastní odpověď

27

Otázka č. 13: Provozujete aktivity navíc, které souvisí s vaším studiem? Respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní Počet odpovědí Sebevzdělávám se

69

Jsem členem studentské organizace

61

Praxe v oboru

48

Ne, neprovozuji

46

Vlastní odpověď

10

Otázka č. 14: Kolik času týdně věnujete těmto aktivitám? Počet odpovědí

%

Nevěnuji se jim

43

26%

Méně než 5 hodin

33

20%

5-10 hodin

38

24%

11-20 hodin

19

12%

21-30 hodin

17

11%

Více než 30 hodin

11

7%

Počet odpovědí

%

Otázka č. 15: Jsem student: 

Vlastní odpověď

Otázka č. 16: Ročník:

1

26

16%

2

32

20%

3

49

30%

4

36

23%

5

14

9%

6

3

2%

Otázka č. 17: Pohlaví Počet odpovědí

%

Muž

49

30%

žena

112

70%

Otázka č. 18: Věk: Počet odpovědí

%

19

7

5%

20

22

14%

21

25

15%

22

38

23%

23

38

23%

24

16

10%

25

9

6%

26

6

4%

PROJEKT SHROMAŽĎOVÁNÍ DAT STUDENTSKÝCH SOUTĚŽÍ

Recommend Documents