PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH DOVOZ PRACOVNÍCH SIL A JEHO VLIV NA PODNIKATELSKÉ PROSTØEDÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICTVÍ

T VÍCH

ODVÌ V U G O L A I D ITNÍHO

IPART B Í N Á V O L I S PROJEKT PO

DOVOZ PRACOVNÍCH SIL A JEHO VLIV NA PODNIKATELSKÉ PROSTØEDÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21 113 60 Praha 1

tel.: 222 324 985 fax: 224 109 374

www.kzps.cz [email protected]

Projekt: POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVĚTVÍCH Cíl: Zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků. Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potřeby jednotlivých hospodářských odvětví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních partnerů.

Metoda: Workshopy a konference, na kterých budou prezentovány a konfrontovány výsledky dopadových studií. Informace budou dostupné účastníkům projektu i odborné veřejnosti (brožury, sborníky, publikace, webové prostředí).

Bipartitní platformy: Doprava Kultura Obchod Podpůrný modul Sociální služby Stavebnictví I Stavebnictví II Školství Textil, oděv Těžební průmysl Zemědělství Zdravotnictví

Partner projektu: Českomora Českomoravská konfederace odborových svazů

PØEDSTAVENÍ PROJEKTU

POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH Dovolujeme si Vám tímto pøedložit manuál, který byl vytvoøen v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích, OPLZZ/1.01/02.00013, jehož realizátorem je Konfederace zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR v partnerství s Èeskomoravskou konfederací odborových svazù.

Cílem projektu je: zvýšit adaptabilitu zamìstnancù a konkurenceschopnost podnikù na základì rozvoje odvìtvového sociálního (bipartitního) dialogu. Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potøeby jednotlivých hospodáøských odvìtví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních partnerù.

Projekt Bipartitní dialog je zamìøen na posilování sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerù. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR se na nìm také podílí.

BIPARTITNÍ PLATFORMA STAVEBNICTVÍ I. Tento manuál na téma Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostøedí v odvìtví stavebnictví vytvoøila v rámci projektu Bipartitní platforma Stavebnictví I. Sociálními partnery Bipartitní platformy Stavebnictví I. jsou: •

•

na stranì zamìstnavatelù: SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ V ÈR (SPS v ÈR) na stranì zamìstnancù: ODBOROVÝ SVAZ STAVBA ÈR (OS STAVBA ÈR)

V manuálu bychom Vás chtìli seznámit s výsledky sociálního dialogu v odvìtví stavebnictví a s postoji sociálních partnerù ke stavu a øešení situace k danému tématu.

REALIZAÈNÍ TÝM BIPARTITNÍ PLATFORMY STAVEBNICTVÍ I., který se podílel na øešení tématu, a to v období od èervna 2010 do bøezna 2013: Jana Chobotská zástupce hlavního manažera projektu

SPS V ÈR:

JUDr. Pavel Novák Ing. Bohuslav Štancl, MBA Ing. Jiøí Skála Mgr. Tomáš Majtner, BBA, DiS.

OS STAVBA ÈR:

JUDr. Lubomír Dlouhý Ing. Pavel Zítko Josef Vach

strana | 3

ÚVOD Dopadová studie k problematice dovozu pracovních sil, která byla podkladem pro pøípravu této konference, byla zpracována za situace, kdy pøedpokládaný trend stavební výroby a výroby stavebních hmot vycházel z dokumentu Vývoj stavebnictví do roku 2012. Souèasná situace ve stavebnictví však pøedstihuje i nejpesimistiètìjší varianty, ze kterých uvedený dokument vycházel. Stavebnictví se v té dobì dlouhodobì potýkalo s nedostatkem pracovních sil. Kvalifikovaná pracovní síla byla z vìtší èásti èerpána ze stále se zužující základny disponibilních zdrojù, nekvalifikovaná pracovní síla pak dovozem pracovníkù pøedevším ze zemí tøetího svìta. S tím souvisela celá øada prùvodních negativních jevù, poèínajících jazykovými bariérami, vlivy jiného kulturního prostøedí, ze kterého tito pracovníci pocházeli, a to je tøeba vnímat i jako bezpeènostní rizika, napojení celého systému dovozu zahranièních pracovníkù na klientský systém, který byl v mnoha pøípadech v rukách zloèineckých struktur z mateøských zemí. Pøes toto potencionální nebezpeèí byly stavební firmy ve struktuøe pracovních sil nuceny s tímto rizikem poèítat, protože tito pracovníci v podmínkách stavebnictví vykonávali nároènìjší manuální práce, které èeští obèané odmítali provádìt. Svaz podnikatelù ve stavebnictví je zastoupen v Mezirezortním orgánu pro potírání nelegálního zamìstnávání cizincù. Prostøednictvím práce v této skupinì jsme prùbìžnì shromažïovali informace o zamìstnávání cizincù bez pracovního povolení a povolení k pobytu. I když z pochopitelných dùvodù nebyly k disposici konkrétní údaje dokumentující rozsah tohoto problému, je tøeba objektivnì pøiznat, že stavebnictví, vedle skupiny služeb, zemìdìlství a lesnictví, urèitý objem nelegálních zamìstnancù vstøebávalo. Tento stav jsme vždy považovali za nežádoucí spoleèenský jev, a to nejen z výše uvedených dùvodù, ale i proto, že firmy

zamìstnávající nelegální, a tedy i výraznì hùøe placené zamìstnance (za které nebylo odvádìno sociální a zdravotní pojištìní atd.) získávaly neodùvodnìnou konkurenèní výhodu na trhu. Od této doby však stavebnictví a návaznì i prùmysl výroby stavebních hmot prošlo výraznými zmìnami. Pokles stavební výroby v segmentu staveb dopravní a technické infrastruktury související s restrikcí investování z veøejných zdrojù, opatrnìjší pøístup ostatních investorù k zahajovaní dalších staveb pùsobí stále výraznìji na zamìstnaneckou politiku podnikatelù. Jen v minulém roce poklesl poèet zamìstnancù ve stavebnictví o více jak 10 %, snížil se poèet podnikatelských subjektù na trhu. Zamìstnavatelé v zájmu pøežití omezují zamìstnanost, soustøeïují personální základnu pouze na klíèové zamìstnance, které by v pøípadì oživení poptávky získávali jen s obtížemi zpìt. Z tohoto stavu logicky vyplývá rozsáhlá redukce poètu ostatních pracovníkù. V první fázi bylo omezeno zamìstnávání prostøednictvím agentur práce, v další fázi pak i omezení poètu zahranièních pracovníkù. Problematika zamìstnávání zahranièních dìlníkù, se všemi souvisejícími dopady, proto v souèasné dobì ustoupila do pozadí. Podnikatelská veøejnost vìøí, že nejpozdìji v roce 2015 dojde k oživení poptávky a tím stoupne i potøeba kvalifikovaných i ménì kvalifikovaných pracovníkù. V takovém pøípadì se stavebnictví bez dovozu pracovních sil ze zahranièní neobejde a pouze podle konkrétní situace bude možné kvantifikovat jednak celkovou potøebu, profesní strukturu i oblasti, ze kterých budou tito pracovníci pøicházet. Za Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR prezident Ing. Václav Matyáš

strana | 4

Problematika dovozu pracovních sil má mnoho souvislostí z hlediska ekonomického, právního i sociálního. Jedná se o celý komplex navzájem souvisejících aspektù a zatím mùžeme diskutovat o ponìkud latentní problematice, která ÈR v plné míøe nezasáhla a evidentnì mùže v blízké dobì dosud nevídaným zpùsobem zmìnit stávající prostøedí na trhu pracovních sil a mít závažné spoleèenské dùsledky. Dovoz pracovních sil úzce souvisí s postupující globalizací svìtové ekonomiky a pøedstavuje velkou hrozbu z hlediska zamìstnanosti „domácích“ obèanù a zachování sociálního státu. To je zcela evidentní a na této základní pravdì nic nezmìní jakékoliv více èi ménì fundované teorie o nezbytnosti pøizpùsobení se globalizaèním vlivùm a obecným pravidlùm v rámci EU. V odvìtví stavebnictví nemohou zamìstnavatelé pøesouvat výrobu do èástí svìta s levnìjší pracovní sílou, naopak z povahy odvìtví vyplývá, že lze oèekávat pøísun levné pracovní síly ze zahranièí, aś se jedná o státy EU, resp. Evropského hospodáøského prostoru nebo o státy mimo EHP. Takové jasné pøedstavy již v nedávné dobì mìl tehdejší ministr dopravy vlády ÈR, p. Bárta, s unikátním nápadem o pùsobení èínských firem na našem území spolu s dovozem èínských pracovníkù na výstavbu dopravní infrastruktury. Pouze v dùsledku tehdy zaèínající hospodáøské krize se tyto zámìry naštìstí neuskuteènily. Krize je také v podstatì jediným závažným dùvodem, proè dosud není ve vìtším rozsahu realizován dovoz pracovních si do ÈR. Obecnì nelze jistì konstatovat, že každý dovoz pracovních sil má negativní dùsledky pro naše národní hospodáøství, jde však o to, vytvoøit optimální právní prostøedí a zajistit dùslednou kontrolu dodržování pøedpisù v této oblasti. Je nezbytné poctivì si zodpovìdìt otázku, zda dovoz pracovních sil pøináší více pozitivního èi negativního? Pøi hledání odpovìdi záleží na tom, z jaké pozice vìc kdo posuzuje. Prioritní musí být vždy posuzování z hlediska celospoleèenského

dopadu, nikoliv upøednostnìní momentálních partikulárních zájmù dosažení zisku bez ohledu na veškeré sociální dùsledky. Je logické, že odboráøi nemohou mít výraznì kladný vztah k dovozu pracovních sil, protože se tím vytváøí prostøedí dumpingu v pracovnìprávní oblasti, zejména v oblasti mezd. Cizinci jsou totiž v zásadì ochotni pracovat za mnohem nepøíznivìjších pracovních podmínek v oblasti pracovnìprávních vztahù a tím snižují hodnotu pracovní síly nejen v odmìòování za práci, ale i v dalších oblastech vèetnì dodržování pøedpisù BOZP. Vše je vedeno pouze jedním cílem – snížení nákladù zamìstnavatelù na pracovní sílu. Kromì již zmínìného dumpingu z hlediska ceny lidské práce existují pøi dovozu pracovních sil objektivní rizika celospoleèenského charakteru, a to zejména jazykové bariéry, odlišné kulturnì-sociální i pracovní návyky, rizika zdravotní, bezpeènostní atd. To má bezprostøednì vliv i na kvalitu odvedené práce a celkové pøizpùsobení se podmínkám života v ÈR. Samostatnì je tøeba zmínit bezprostøední dopady dovozu pracovních sil na zamìstnanost v odvìtví stavebnictví. Je pravda, že v dùsledku hospodáøské krize se nerealizuje dovoz pracovních sil ve velkém rozsahu, i když legislativní prostøedí za nynìjší i pøedcházející pravicové koalice je vytvoøeno. Odbory budou vždy prosazovat, aby nejen pøi stávající míøe nezamìstnanosti, nýbrž i v budoucnu byla jednoznaènì preferována „domácí“ zamìstnanost, tj. aby vláda uèinila konkrétní prorùstová opatøení s finanèním zajištìním a pøispìla tak k vytvoøení nových pracovních pøíležitostí, a teprve jako doplnìk v rámci trhu práce potom byly obsazovány zbývající pracovní pozice obèany ostatních státù na základì právní úpravy, chránících zájmy zamìstnancù a obecnì obèanù ÈR. Z tohoto hlediska není podstatné, zda se jedná o dovoz pracovních sil z EU nebo jiných státù. Za Odborový svaz Stavba Èeské republiky pøedseda Stanislav Antoniv

strana | 5

TÉMA:

DOVOZ PRACOVNÍCH SIL A JEHO VLIV NA PODNIKATELSKÉ PROSTØEDÍ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ Jedná se o problematiku dovážení kvalifikované pracovní síly z tzv. tøetích zemí. Zde vzniká pøedevším obava opìt jednak z tzv. mzdového dumpingu, ale i rizika pøenosu èi dovozu nemocí. Dalším rizikem je jazyková bariéra a samozøejmì i bezpeènostní rizika… Problematika dovozu pracovních sil úzce souvisí se situací na trhu práce v ÈR. Èeský trh práce v odvìtví stavebnictví je ovlivnìn øadou faktorù, zejména v souèasné dobì se jedná o stále se zvyšující nezamìstnanost obèanù ÈR v probíhající hospodáøské krizi, snaha zamìstnavatelù snižovat náklady vèetnì nákladù na pracovní sílu a existující legislativní prostøedí, které umožòuje dovoz pracovních sil ze zemí EU, resp. Evropského hospodáøského prostoru i ze tøetích zemí. Právo EU implementované do èeského právního øádu – zákon o zamìstnanosti, zákon o pobytu cizincù, zajišśuje obèanùm ze státù EU stejné právní postavení pøi uplatòování na trhu práce v ÈR jako obèanùm ÈR. Na rozdíl od ostatních „cizincù“ tedy nepotøebují mít k výkonu práce na našem území povolení k zamìstnání od úøadù práce. Obèané èlenských státù EU tak mají volný pohyb a mohou se ucházet o zamìstnání v kterémkoliv z èlenských státù EU. Odlišný právní režim existuje pro obèany ze zemí mimo Evropský hospodáøský prostor, pro které platí od 1. 1. 2009 režim tzv. zelených karet a s úèinností od 1. 1. 2011 režim tzv. modrých karet. Smyslem platné právní úpravy je struènì øeèeno umožnit zamìstnávání cizincù-odborníkù v tìch profesích, kde není zájem o obsazení volných pracovních míst obèany ÈR nebo EU. Kontrola dodržování právních pøedpisù v oblasti zamìstnávání cizincù v širším mìøítku pøísluší úøadùm práce a celním úøadùm, za souèinnosti cizinecké policie, pøípadnì policie ÈR. Podle zákona o zamìstnanosti je podstatou kontrolní èinnosti zejména

skuteènost, zda se cizinec nachází v ÈR na základì platného povolení (povolení k trvalému pobytu, zelená èi modrá karta), zda vykonává práci na základì pracovnìprávního vztahu nebo jiné smlouvy v souladu s uvedenými doklady. Musí se tedy jednat o pracovní pomìr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní èinnosti èi o smlouvu podle obchodního zákoníku. Jedná se o pomìrnì rozsáhlou právní problematiku upravující pùsobení cizincù na území ÈR. Je objektivní skuteèností, že ÈR jako èlenský stát EU musí samozøejmì na jednu stranu zajistit pøíslušné požadované legislativní prostøedí, což je uèinìno, souèasnì je však nepochybnì povinností státu chránit vlastní pracovní trh a zajistit podmínky pro vytváøení nových pracovních míst pro vlastní obèany. Je evidentní, že dovoz pracovních sil pøímo souvisí s postupující globalizací svìtové ekonomiky a pøedstavuje hrozbu pro zamìstnávání „domácích“ zamìstnancù. Dovoz pracovních sil má nìkolik úrovní posuzování dopadu na trh práce i z hlediska širších celospoleèenských souvislostí. Dùležité je posouzení ekonomických dopadù, které je prvním kritériem. Jedná se v podstatì o to, aby dovoz pracovních sil byl pouze doplòkovým faktorem tam, kde skuteènì chybí domácí pracovní síly a pro zajištìní urèitých konkrétních èinností je nutné doplnit chybìjící pracovní síly. V tomto pøípadì zahranièní pracovníci (pojmem zahranièní se zde rozumí cizinci obecnì, tj. mimo obèanù ÈR) mohou být svými pracovními zkušenostmi èi erudicí nepochybnì pøínosem pro naši ekonomiku. Jestliže by se však jednalo o pouhé uspokojení poptávky po levné pracovní síle s cílem ušetøit náklady zamìstnavatelù, èímž by se podporoval mzdový a sociální dumping, faktické zvyšování nezamìstnanosti, pak s tímto dovozem pracovních sil souhlasit nelze. Dovoz pracovních sil je provázen mnoha negativními jevy, napø. nelegální prací, daòovými strana | 6

úniky, neplacením odvodù na sociální a zdravotní pojištìní, èímž se podporuje nežádoucí oblast tzv. šedé ekonomiky, což nemùže být zájmem ÈR. Dalšími souvisejícími negativními dopady dovozu pracovních sil ve stavebnictví – a nejen tam, je jazyková bariéra, zdravotní aspekty, odlišná mentalita, což má evidentnì souvislost nejen s kvalitou odvedené práce, ale i celkovým sociálním zaèlenìním cizincù v místì jejich pracovního pùsobení i bydlení. Jejich prostøedí je proto i náchylnìjší k infiltraci ve vztahu ke kriminalitì. Toto jsou prostì objektivní skuteènosti, které nelze pøehlížet, to není nacionalistické pojetí, nýbrž pouhé respektování objektivních faktorù, nic více. V této souvislosti je potøeba zmínit nìkteré státy Evropy, kde existují dlouhodobé a jen velmi tìžko øešitelné problémy s masovým dovozem pracovních

sil se všemi výše uvedenými dopady, zejména napø. Nìmecko èi Francie. To jsou však skuteènosti obecnì známé. Pokud bychom tyto objektivní skuteènosti nebrali v úvahu, jednalo by se o nezodpovìdný a souèasnì èistì voluntaristický pøístup – umožnit rozvoj dovozu pracovních sil pro partikulární zájem nìkterých zamìstnavatelských subjektù na stranì jedné a „nìkdo jiný“ = stát, mìsta, obce, jednotliví obèané si prostì musí poradit s doprovodnými problémy na stranì druhé. Z tìchto dùvodù je nezbytné zmínit uvedená fakta preventivnì, i s rizikem, že se mohou zdát nìkomu pøehnané. Diskutovat o problematice je projevem demokracie, vždy je nutné mít na zøeteli zájem obecný pøed krátkodobým okamžitým efektem pro užší skupinu subjektù.

strana | 7

Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH:

FAKTOGRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMÙ (TÉMAT) NEZPOCHYBNITELNÝMI DATY: Dopadová studie Pozn.: Dopadovou studii najdete v pøíloze tohoto manuálu. Pro vytvoøení a získání objektivních dat/faktù byla v rámci tohoto tématu v dubnu 2011 zpracována dopadová studie, která mapovala dané téma. Jejím cílem nebyla analýza obecného problému, nýbrž analýza „dopadu“ (potøebnosti) odvìtví stavebnictví. Zadání Dopadové studie na téma DOVOZ PRACOVNÍCH SIL A JEHO VLIV NA PODNIKATELSKÉ PROSTØEDÍ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ: • co pøináší nedostatek kvalifikovaných øemeslníkù v odvìtví stavebnictví, jež vyvolává „dovoz“ tìchto pracovních sil • spolupráce s agenturami práce na zamìstnávání pracovních sil • inovaèní pøístup podnikù k náboru nových zamìstnancù (napø. schopnost získat ty nejlepší absolventy) • spolupráce podnikù s vysokými školami • stavebnictví jako perspektivní obor – potøeba kvalifikovaných zamìstnancù, potlaèení prvku støedního

• • • • • •

vzdìlávání – øemesel s výuèním listem – na úkor vyšších stupòù, zájem o získání øemeslné kvalifikace ekonomická kvantifikace problému, spoèívající v zamìstnávání pracovních sil ze zahranièí, zvyšování rizika podnikání a také nákladù stavebnictví jako perspektivní obor – potøeba kvalifikovaných zamìstnancù (deficit projektových manažerù, inženýrù, øemeslníkù…) dùvody neúspìšnosti dosud vykonaných pokusù a jejich pøíèin, popis praxe jiných zemí EU návrhy alternativních øešení problému.

Dopadová studie sloužila jako odrazový mùstek pro další jednání – sociální dialog. Na workshopech byla dopadová studie prezentována a konfrontována, což ústilo v hledání øešení problémù odvìtví stavebnictví na dané téma, které by vyhovovalo jak sociálnímu partnerovi na stranì zamìstnavatelù, tak sociálnímu partnerovi na stranì zamìstnancù.

strana | 8

Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH:

WORKSHOPY / Nalezení vhodných øešení odvìtvových problémù V rámci realizace projektu se v období øíjen 2011 až bøezen 2013 konalo na dané téma 7 samostatných workshopù expertního týmu Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR a 7 samostatných workshopù expertního týmu OS Stavba ÈR. Dále pak bylo realizováno 10 spoleèných workshopù expertních týmù Bipartitní platforma Stavebnictví I. Samostatné i spoleèné workshopy byly poøádány v rùzných krajících ÈR. Na samostatných workshopech obou sociálních partnerù se projednávaly názory strany zamìstnavatelù a zvlášś strany zamìstnancù. Na spoleèných workshopech se pak hledaly další možná øešení Dovozu pracovních sil a jeho vlivu na podnikatelské prostøedí v odvìtví stavebnictví, které by vyhovovalo obìma stranám. Pøedmìtem workshopù ve vìtšinì pøípadù bylo hodnocení vzniklé situace, vhodnosti nastavených podmínek a posuzování budoucího vývoje.

DISKUSE: • • •

• • •

•

zaznìla otázka, zda je možné využít pøíkladù dobré praxe v boji s nelegálním dovozem pracovních sil byly uvedeny pøíklady pøístupu k tomuto tématu ze zemí EU konstatováno nedostateèné podvìdomí o škodlivosti nelegálních praktik pro podnikatelské prostøedí – potøeba zaøazení tohoto tématu do vzdìlávacích programù forma dovozu pracovních sil ve vztahu k nelegální práci se stále objevuje, i když v dùsledku krize v odvìtví pravdìpodobnì v menší míøe v praxi zaznamenána zvýšená kontrolní èinnost orgánù státní správy v této oblasti, což bylo hodnoceno pozitivnì krize v odvìtví nutí firmy k hledání efektivnìjších forem ve vztahu k hospodaøení a tím i ke snižování pracovních nákladù, což v nìkterých pøípadech vede k využívání forem nelegální práce prostøednictvím dovozu pracovních sil vìtšina pracovníkù dovezených ze zahranièí se orientuje na práce pro drobné soukromé

•

•

• •

• •

• • •

•

investory (rekonstrukce bytových domù a kanceláøí); na tìchto stavbách jsou zahranièní pracovníci ménì viditelní vìtšina diskutujících si uvìdomuje skuteènost, že dovoz pracovních sil a jejich následné zneužívání k nelegální práci (práce na èerno) deformuje podmínky na pracovním trhu, zejména pak vyvíjí tlak na snižování standardù v oblasti odmìòování, dovolené, stravování apod. diskutující ocenili to, že se téma dovozu pracovních sil a s tím spojené nelegální práce zahranièních pracovníkù dostalo díky této aktivitì do okruhu témat, která jsou diskutována na všech akcích sociálních partnerù, a že se tak zvìtšuje povìdomí o škodlivosti této formy práce agentury práce jsou dle diskutujících nedostateènì kontrolovány ze strany pøíslušných orgánù spouštìcím mechanismem k zneužívání levné pracovní síly je honba za vìtším profitem firem, vytváøejí se tím nerovné podmínky (dumpingové ceny pøi získávání zakázek) kladnì hodnoceno pøijetí novely zákona o zamìstnanosti a uvedeno nìkolik pøíkladù z praxe, kdy se pøítomní setkali s kontrolami ze strany státního dozoru diskutující se setkávají s rusky (èi ukrajinsky) mluvícími pracovníky na stavbách, pøièemž není vždy jasno, ke které firmì patøí a zda jsou zamìstnáni v rámci øádného pracovního pomìru èi zda pracují na základì øádného obchodního vztahu nebo zda jsou nelegálními pracovníky dále zaznìlo, že u dovezených pracovníkù je zcela nepochybnì nedostateèné nebo témìø nulové zaškolení èi seznámení s riziky práce je to stejné jako s výrobou panèovaného alkoholu, dokud se nic nestane, nikoho to moc nezajímá diskutující vyjadøovali obavy, zda kontrolní orgány v rámci provádìných kontrol jsou schopny postihnout i tu skuteènost, zda za zahranièního pracovníka jsou v dostateèné míøe placeny všechny související odvody (zdravotní pojištìní apod.) kvalita práce odvádìná zahranièními pracovníky se dle vyjádøení diskutujících zlepšila, což zapøíèinila strana | 9

•

• • •

•

jednak zvyšující se konkurence v oboru, ale i možnost vìtšího výbìru v dùsledku nedostatku zakázek diskutující i nadále vyjadøovali obavy z rizik zvýšené úrazovosti, zejména v souvislosti s jazykovou bariérou (nerozumí návodùm k obsluze, nedostateènì rozumí pokynùm svých nadøízených apod.) s potøebou dovozu pracovních sil je nutno po skonèení recese poèítat i v budoucích letech dovoz pracovních sil bude vždy doplòkovým zdrojem vyrovnávání pomìru nabídky a poptávky na trhu pracovních sil ve stavebnictví Svaz podnikatelù ve stavebnictví se dlouhodobì problematikou zabývá, hodlá za pomoci projektu zpracovat podrobný návrh na její øešení a prosazovat je v tripartitì, poradním sboru premiéra i pøi pøímém jednání s politickými stranami v pøedvolebním období na základních principech øešení panovala na workshopech shoda mezi podnikateli a odbory.

DOPORUÈENÍ: • • • • • • •

•

pøi každé pøíležitosti zviditelòovat pøíklady dobré praxe vèetnì vytváøení mediálního obrazu v rámci mezinárodních partnerských vztahù intenzivnìji diskutovat o dané problematice s cílem využití zkušeností zahranièních kolegù zaøadit do plánù výchovy a vzdìlávání téma dovozu pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostøedí v ÈR nepolevovat v èastìjších a dùslednìjších kontrolách pøíslušných státních úøadù, vèetnì vyvození trestnìprávní odpovìdnosti jasnì deklarovat podporu zvýšené kontrolní èinnosti ze strany sociálních partnerù iniciovat vyšší postihy pøi odhalení nekalých praktik = využít pøíkladù ze zahranièí, napø. doživotní zákaz podnikání v oboru èastìjší a nìkolikrát opakované kontroly na stavbách a dùslednìjší potírání nelegálního dovozu zahranièních pracovníkù prostøednictvím vìtší spolupráce s kontrolními orgány cizinecké policie, inspektoráty práce o výsledcích kontrol ze strany pøíslušných státních orgánù pravidelnì informovat zástupce zamìstnancù i zamìstnavatelù na spoleèných jednáních,

•

• •

• • •

• • •

•

•

•

nebát se medializovat nejkøiklavìjší pøípady porušování platné legislativy ÈR iniciovat pøíslušné legislativní zmìny v oblasti vyššího postihu pøi porušování platné legislativy ÈR (vysoké pokuty, pozastavení podnikatelské èinnosti, vyøazení z veøejných soutìží apod.) více zapojit zástupce zamìstnancù do spolupráce pøi kontrolní èinnosti, respektive nabádat k podávání podnìtù a upozornìní z porušování platné legislativy i nadále podporovat všechny snahy o zvýšení informovanosti nejen zástupcù zamìstnancù, ale i celé zamìstnanecké veøejnosti o škodlivosti nelegálního dovozu pracovních sil s cílem vyvolání více podnìtù ke kontrolám v rámci sociálního dialogu pùsobit na širokou veøejnost a upozoròovat na škodlivost praktik spojených s dovozem levné pracovní síly medializováním firem, které porušují legislativu v oblasti dovozu pracovních sil, pøedcházet k podobným praktikám – podvádìní se nevyplácí!!! v rámci kontrolní èinnosti v oblasti BOZP se zamìøit na dùslednìjší provìøování, jakým zpùsobem dochází k proškolování zahranièních pracovníkù – zda jsou vstupní školení v jejich rodném jazyce, zda jsou v nìm návody k obsluze iniciovat kontroly zamìøené na zjišśování, zda dotyèná osoba platí øádnì zákonem stanovené odvody spoleènì prosazovat dùslednìjší dodržování platné legislativy ÈR pøíslušnými státními orgány v rámci vzdìlávacích aktivit a pøi všech možných pøíležitostech informovat zástupce zamìstnancù s poznatky zjištìnými v rámci kontrolní èinnosti s cílem zlepšit povìdomí o škodlivosti nelegálního dovozu pracovních sil vìtší spolupráce pøíslušných úøadù (cizinecká policie, inspektorát práce apod.) a èasté provádìní kontrol na staveništích a o výsledcích informovat sociální partnery a nejkøiklavìjší pøípady medializovat provìøovat, jakým zpùsobem firmy proškolují zahranièní pracovníky v oblasti BOZP, zda vše øádnì probíhá, zda jsou zahranièní pracovníci školeni v jejich rodném jazyce hlavním zdrojem zamìstnancù musí být v budoucnu kvalitní odborné technické školství, financované státem a za pøímé úèasti na jeho øízení podnikatelskou sférou. strana | 10

Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH:

ZAHRANIÈNÍ KONZULTACE / Nalezení vhodných øešení odvìtvových problémù Na téma Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostøedí v odvìtví stavebnictví byla v rámci projektu realizována zahranièní služební cesta ve Francii u partnera Fédération Française du Bâtiment. Za Bipartitní platformu Stavebnictví I. se tohoto jednání úèastnili tito èlenové realizaèního týmu: Mgr. Tomáš Majtner, BBA, DiS., Ing. Jana Bartkovská, Josef Vach a Ing. Pavel Zítko. Kromì zástupcù partnera (Fédération Française du Bâtiment) se jednání úèastnil i zástupce organizace Fédération Nationale des Travaux Publics. Úèastníci jednání diskutovali o hlavním tématu a porovnávali situaci dovozu pracovních sil a jeho vlivu na podnikatelské prostøedí v odvìtví stavebnictví v obou zemích i v Evropì. Z pracovní cesty vyplynulo: • stavebnictví je dùležitým sektorem francouzského prùmyslu, pøínos èiní 10 % z celkového HDP zemì • ve stavebnictví je zamìstnáno 1,5 mil. lidí • dovoz pracovních sil: ze tøetích zemí – buï do stavu nebo na sezónní práce upøednostòují zamìstnávání osob, které jsou v evidenci na Úøadech práce získat pracovní povolení pro zamìstnání cizincù je drahé a zdlouhavé (mnoho povolení a dokladování, že nelze na požadované místo pøijmout uchazeèe o zamìstnání z evidence Úøadù práce) místní úøady jsou velmi pøísné a striktní na dodržování podmínek pro zamìstnávání cizincù nezamìstnanost ve Francii èiní 10 % cizinec musí být honorován jako Francouz uchazeèi o zamìstnání z øad cizincù musejí prokázat pracovní povolení a povolení k pobytu – provìøují místní úøady • sezónní práce: pøísnì regulovány, pouze na urèité práce za pøesnì stanovených legislativních podmínek

opìt nutné provìøování legálnosti pobytu a pracovního povolení legálnost provìøují agentury práce, které pracovníky nabízejí prokazují existenci sociálního pojištìní a že nemají nedoplatky u finanèních úøadù povinnost agentur práce informovat uchazeèe o práci o pracovním právu a podmínkách zamìstnávání (velmi pøísnì kontrolováno) od èervna 2011 platí nová legislativa ohlednì zamìstnávání na èerno – velmi pøísné tresty, pøi odhalení takovéto práce jsou udìlovány vysoké pokuty a statutární zástupce firmy mùže skonèit ve vìzení a je mu udìlen zákaz èinnosti firma musí uhradit ušlou mzdu a zaplatit dopravu do mateøské zemì k tìmto úkonùm není zapotøebí soudního jednání, je to vykonatelné na základì protokolu o provedené kontrole od roku 1996 se musejí dodržovat podmínky ohlednì pracovní doby, dovolené, pojištìní, BOZP, mezd, vèetnì zákonného práva na stávku atd.

strana | 11

VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k souèasnému stavu DOVOZU PRACOVNÍCH SIL a jeho vlivu na podnikatelské prostøedí v odvìtví stavebnictví Za SPS v ÈR Problematika dovozu pracovních sil byla ve stavebnictví vysoce aktuální v letech konjunktury – 2007–2008. V té dobì vìnoval Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR velkou pozornost vytvoøení jednoduchých legislativních podmínek, které by umožnily naplnit požadavky stavebních organizací jak v poètech, tak zejména v profesionální skladbì. Obchodnì technický úsek SPS v ÈR provedl prùzkum potøeb èlenských organizací, ze kterého vyplynuly požadavky, které následnì byly zajišśovány. Za organizace Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR èinily požadavky cca 600 rùzných stavebních profesí, celkem ve stavebnictví bylo odhadováno, že chybí cca 2 tis. osob v dìlnických profesích. Objevily se i požadavky na technické a manažerské pozice. Vzniklou situaci øešil Svaz dvìma základními formami. Pracovníci ústøedí vstoupili do jednání s Hospodáøskou komorou ÈR, neboś požadavky jejích èlenù nìkolikanásobnì pøevyšovaly potøeby èlenských organizací SPS v ÈR. Jako

styèný partner byla urèena organizace HK Plzeò, která vypracovala podrobnou metodiku a nabídla SPS v ÈR úèast pøi její realizaci. Pøi podrobné analýze se ukázalo, že základní odlišnosti mezi stavebnictvím a prùmyslovou výrobou jsou takového rázu (nestálost místa produkce, originalita výrobku, sezónnost a další), že ji nelze použít pro stavební organizace. Proto byla nabídnuta organizacím výroby stavebních hmot, které prùmyslovou výrobu provozují. Pro stavební organizace byla hledána jiná možnost dovozu pracovních sil. Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR vypsal výbìrové øízení pro personální agentury, které se v té dobì dovozem pracovních sil zabývaly. Z pøihlášených 12 agentur bylo vybráno 5 agentur, se kterými SPS v ÈR uzavøel rámcové smlouvy, na jejich podkladì mohli èlenové SPS v ÈR uzavírat konkrétní dohody o poètech a profesích zahranièních pracovníkù. Nastupující krize v r. 2008 tento proces pøerušila, a nedošlo tak k jeho širšímu využití.

strana | 12

VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k souèasnému stavu DOVOZU PRACOVNÍCH SIL a jeho vlivu na podnikatelské prostøedí v odvìtví stavebnictví Za OS Stavba ÈR

Odborový svaz Stavba ÈR je toho názoru, že stát by mìl v této souvislosti i naléhavì øešit závažnou situaci v oblasti uèòovského školství tak, aby byla zabezpeèena plynulá pøíprava a výchova nových odborníkù, zejména v oblasti øemeslné výroby, protože tomu stát v uplynulých více než 20 letech evidentnì nevìnuje potøebnou pozornost a situaci neøeší. Dùsledkem poté bude skuteènì nezbytnost nahradit chybìjící domácí odborníky-øemeslníky v potøebných profesích zahranièními pracovníky. Èeská republika tak mùže pozbýt jeden ze svých tradièních potenciálù, a to domácí zdroje pracovních sil na základì pøirozeného generaèního vývoje a pøedávání zkušeností. Tento dlouhodobý trend naprostého podcenìní nezbytné pøípravy nových kvalifikovaných pracovních sil z obèanù ÈR se musí v historicky krátké dobì v ÈR negativnì projevit, jestliže vláda neuèiní urychlenì pøíslušná opatøení na podporu rozvoje tohoto druhu pøípravy na budoucí povolání. Je to nepochybnì rozhodnutí strategické do budoucnosti, vytvoøit podmínky pro uplatnìní obèanùm ÈR nebo nechat prostor pøedevším volnému pohybu pracovních sil s tím, že trh to nìjak sám vyøeší, jak hlásají neoliberálové v uplynulých letech.

Je nepochybné, že vzhledem ke snížení poptávky po dovozu pracovních sil a tím i snížením možností pomocí tzv. dumpingu výraznìji ovlivòovat náklady na pracovní sílu, došlo k mírnému zvýšení podílu mzdových (osobních nákladù) na nákladech celkových. Byla tím potvrzena hypotéza zpracovatele studie na toto téma, ve které konstatoval, že mírné zvýšení osobních nákladù firmy nepoloží. Skuteènost, že došlo k mírnému zvýšení tohoto podílu, nemìla výraznìjší vliv na hospodaøení jednotlivých podnikù. Pøi pohledu na ekonomické souvislosti mùžeme dokonce konstatovat, že nejenže nemìla výraznìjší vliv, ale dokonce ekonomická výkonnost, mìøeno rentabilitou nákladù, celkem slušnì rostla. Pokud bychom se v této souvislosti zamìøily na další ekonomickou velièinu, a to pomìr míry zisku (v našem pøípadì hospodáøského výsledku po zdanìní) na vlastních tržbách (tržby za vlastní výkony, služby a zboží celkem), pak lze dokonce konstatovat, že ziskovost v letech 2009–2010 rostla velmi výraznì. Tato tvrzení lze dokladovat pomocí údajù získaných ze Statistické roèenky ÈR 2012, což ukazuje pøiložená tabulka a graf. VÝVOJ FINANÈNÍHO HOSPODAØENÍ STAVEBNÍCH PODNIKÙ V ÈR 14 12 10

Podíl (%)

Téma dovozu pracovních sil a jeho vliv na odvìtví stavebnictví je pro OS Stavba ÈR podstatné zejména z hlediska zamìstnanosti, tj. udržení zamìstnanosti kmenových zamìstnancù a zajištìní odpovídající úrovnì pracovnì právních vztahù, jakož i zamezení možností pro vznik sociálního dumpingu. Jsme si vìdomi skuteènosti, že v ÈR je již vytvoøeno nezbytné právní prostøedí pro dovoz pracovních sil ze zemí EU i tzv. tøetích zemí, což je dáno èlenstvím ÈR v Evropské unii a z toho vyplývajících závazkù pøizpùsobení vnitøní legislativy v dané oblasti. Je však pøesto nezbytné, aby stát svými mocenskými nástroji zajistil dùsledné dodržování platných právních pøedpisù, protože právì v oblasti dovozu pracovních sil existují reálné možnosti jak maximalizovat zisk a ušetøit náklady na zamìstnance. Jedná se o to, aby nedocházelo k protiprávnímu jednání nebo alespoò k obcházení zákona.

8 6 4 2 0

2005

2007

2008

Rok Osobní náklady/celkové náklady

2009

2010

HV po zdanìní/vlastní tržby

strana | 13

Zùstává otázkou, jaké faktory zapøíèinily, že i pøes navýšení podílu osobních nákladù na celkových nákladech, došlo k rùstu míry zisku. Pøi pohledu na pøiloženou tabulku si nelze nevšimnout, že celkové osobní náklady (v absolutní hodnotì) klesaly. To zapøíèil jednak velmi výrazný pokles zamìstnanosti v odvìtví, ale i úsporná opatøení zamìstnavatelù v oblasti mzdového vývoje i v oblasti benefitù. Pravdìpodobnì se do celkovì pøíznivìjšího hospodaøení firem z hlediska profitu promítly i další vlivy. To svìdèí o tom, že se firmy v dobì krize postupnì nauèily lépe „øídit“ své náklady.

OS Stavba ÈR proto bude ve své èinnosti v této oblasti vyvíjet i nadále úsilí pro vytvoøení podmínek pro zamìstnanost obèanù ÈR v odvìtví stavebnictví s tím, že dovoz pracovních sil má být pouhým doplnìním pracovního trhu tam, kde se nedaøí obsadit volné pracovní místo z „domácích zdrojù“. Musí být nezbytnì vytvoøeny takové právní podmínky, aby se eliminovala možnost masového dovozu pracovních sil v období po skonèení souèasné krize v odvìtví a celém národním hospodáøství.

Ukazatele finanèního hospodaøení stavebních podnikù*) Ukazatel

2005

2007

2008

2009

2010

Výnosy celkem (mil. Kè)

702 093

928 514

932 807

862 874

845 576

668 843

883 922

882 153

827 916

799 625

Tržby za vlastní výkony, služby a zboží celkem

6 362

10 303

11 698

11 833

12 143

Náklady celkem (mil. Kè)

Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

670 559

883 209

891 178

820 155

793 642

Výkonová spotøeba

525 622

692 766

684 641

620 622

603 997

Výkony vè. obchodní marže

661 272

869 371

871 408

800 292

776 408

Osobní náklady

74 253

87 675

98 127

96 622

93 350

Mzdy – bez ostatních osobních nákladù

52 192

60 942

68 019

69 529

68 628

33 776

46 558

42 442

43 348

51 890

5,0

5,3

4,8

5,3

6,5

Výsledek hospodaøení po zdanìní (mil. Kè) Rentabilita nákladù (%)

25,0

26,3

22,8

21,1

22,4

Pøidaná hodnota (mil. Kè)

Rentabilita vlastního kapitálu (%)

135 650

176 605

186 767

179 670

172 411

Aktiva celkem (mil. Kè)

364 689

505 244

531 570

548 937

616 109

82 271

114 012

116 753

131 167

157 670

Dlouhodobý hmotný majetek vè. pozemkù a ložisek nerostných surovin Zásoby celkem (bez poskytnutých záloh) Finanèní majetek vè. poøízení Pasiva celkem (mil. Kè)

44 449

54 270

65 886

60 100

65 231

236 514

335 345

343 804

356 390

391 693

364 689

505 244

531 570

548 937

616 109

Vlastní kapitál

135 106

177 161

186 179

205 783

231 151

Dlouhodobé a krátkodobé závazky

186 030

269 724

270 124

265 939

298 403

29 412

39 112

41 302

37 408

37 561

Poøízení dlouhodobého hmotného majetku vè. pozemkù a ložisek nerostných surovin

*) pøedbìžné údaje Zdroj: ÈSÚ – Statistická roèenka 2012

strana | 14

Spoleèné VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k možnosti dalšího øešení DOVOZU PRACOVNÍCH SIL a jeho vlivu na podnikatelské prostøedí v odvìtví stavebnictví na základì faktografického zpracování problémù (konfrontace dopadové studie) a hledání vhodných øešení odvìtvových problémù na dané téma (workshopy) Jak je konstatováno na dalších stránkách této publikace, problematika dovozu pracovních sil se bezprostøednì dotýká odvìtví stavebnictví, i když v souèasné dobì s ohledem na probíhající krizi v odvìtví v návaznosti na celkový stav ekonomiky v ÈR není potøeba zajištìní fungování odvìtví ještì navíc pracovníky z jiných zemí, protože existuje ekonomický tlak na propouštìní a nedaøí se udržet ani zamìstnanost kmenových zamìstnancù. Udržení zamìstnanosti a solidní úrovnì pracovnì právních vztahù v odvìtví považuje OS Stavba ÈR v této souvislosti za jeden z prioritních úkolù. Dovoz pracovních sil sebou vždy nese automaticky nebezpeèí vytváøení dumpingu v pracovnì právní a sociální oblasti vùbec z toho dùvodu, že „cizí“ zamìstnanci obvykle pocházejí ze státù s nižší životní úrovní obyvatelstva a logicky hledají nové pracovní pøíležitosti za hranicemi svých domovských státù. Mají

proto i nižší požadavky z hlediska úrovnì odmìòování, ochrany BOZP a dalších dùležitých standardù, což pøináší zamìstnavatelùm nižší náklady. Pokud by se ÈR vydala relativnì pohodlnou cestou dovozu pracovních sil – to ovšem nemùže být dlouhodobì pøínosem pro èeskou ekonomiku, namísto vytváøení vlastní pracovní síly – ta má být drahá, kvalitní a kvalifikovaná a také sebevìdomá, a tudíž pøínosem pro èeskou ekonomiku, bude ÈR v budoucnosti pouhým pracovištìm levných, nekvalifikovaných, a tudíž lehce manipulovatelných zamìstnancù, pøípadnì jakousi levnou montovnou finálních výrobkù rùzných odvìtví. Tato hrùzná vize se snad nestane skuteèností, to závisí ovšem také na spoleèném konstruktivním postoji a postupu obou sociálních partnerù ve stavebnictví. Pøedpokládáme, že v tom by mìla být principiální shoda OS Stavba ÈR a SPS v ÈR.

strana | 15

Pøedstavení sociálních partnerù v odvìtví Stavebnictví I.: NA STRANÌ ZAMÌSTNAVATELÙ:

SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ v Èeské republice Potøeba sdružovat se je odedávna jedním z rysù lidské spoleènosti. Proto vznikají rùzná sdružení, spolky, kluby a další subjekty, ve kterých se potkávají podobnì založení lidé. Také Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR vznikl z podobného dùvodu, kdy si již za první republiky ve 20. století chtìli zástupci cechù a spolkù vymìòovat své názory, informace a zkušenosti. V souèasné dobì je svaz platformou pro více než 1300 svých èlenù, kterými jsou dodavatelé staveb, výrobci stavebních hmot a výrobkù pro stavby, projekèní, inženýrské a poradenské organizace a øada dalších výrobních

a obchodních firem, které se podílejí na investièní výstavbì. Posláním svazu je hájit zájmy èlenù a odvìtví, zlepšovat podmínky pro podnikání a ekonomické prostøedí, rozšiøovat stavební trh, zlepšovat legislativu, zjednodušovat pøípravu staveb a zejména poskytovat vèasné informace o smìrech dalšího vývoje v investování, aby na nìj mohly èlenské firmy vèas reagovat ve svých podnikatelských zámìrech.

strana | 16

Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je vrcholným pøedstavitelem èeského stavebnictví, který garantuje zastupování oboru na nejvyšší úrovni. Jeho význam je o to vìtší, že v Èeské republice není v souèasné dobì žádný státní centrální orgán pro resort stavebnictví. Èásti oboru spadají pod správu pìti ministerstev: prùmyslu a obchodu, dopravy, pro místní rozvoj, zemìdìlství a ministerstvo životního prostøedí.

Navazuje na svazové èinnosti, jejichž zaèátky se datují do doby po vzniku první republiky. Již tehdy se zaèaly sdružovat odborné cechy a spolky, které cítily potøebu vzájemné výmìny informací a potøebných zkušeností. Jejich snahy však zanikly bìhem totalitního období 20. století. Jakmile došlo ke zmìnì politického a spoleèenského režimu, svazová tradice byla rychle obnovena.

Svaz hájí oprávnìné zájmy èlenù a usiluje o pøíznivé podnikatelské prostøedí v legislativì a hospodáøské politice. Vstupuje do tvorby zákonù spoluúèastí expertù a je pøipomínkovým místem nových návrhù legislativních zmìn.

VIZE

Èlenství svazu v Konfederaci zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR v souèinnosti s ostatními významnými èleny posiluje jeho vliv. Je èlenem Rady hospodáøské a sociální dohody ÈR (tripartity), kde má významnou pøíležitost zasahovat do projednávané vládní politiky v ekonomické a sociální oblasti spoleènì se zástupci odborových svazù. Je sociálním partnerem odborù za obor stavebnictví a výroby stavebních materiálù.

Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR chce být silným a dùvìryhodným subjektem, o který se mohou opøít pøedstavitelé èeského stavebnictví, ale i další partneøi, kterým není lhostejná budoucnost oboru.

MISE Posláním Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je hájit a prosazovat zájmy stavebního oboru vùèi všem jeho partnerùm.

Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je obèanským sdružením právnických a fyzických osob a øídí se stanovami schválenými valnou hromadou. Èlenství ve svazu je dobrovolné.

HISTORIE Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR byl založen v roce 1990 jako významná souèást novì strukturované èeské spoleènosti, která se zaèala formovat po listopadových událostech v roce 1989. Jeho cílem bylo od samého poèátku koncipovat a prosazovat potøeby a zájmy stavebního odvìtí.

strana | 17

Pøedstavení sociálních partnerù v odvìtví Stavebnictví I.: NA STRANÌ ZAMÌSTNANCÙ:

Odborový svaz STAVBA Èeské republiky Odborový svaz Stavba ÈR je otevøená, nezisková, samostatná, dobrovolná odborová organizace sdružující své èleny zejména z oboru stavební výroby, výroby stavebních hmot a všech èinností s tím souvisejících za úèelem ochrany jejich hospodáøských a sociálních zájmù. Odborový svaz je evidován podle zákona è. 83/1990 Sb., ve znìní pozdìjších pøedpisù, o sdružování obèanù. Hlavní èinností svazu je prosazování a obhajování oprávnìných požadavkù svých èlenù, jejich zamìstnaneckých, mzdových, pracovních, sociálních zájmù a nárokù, základních lidských a obèanských práv. Za tímto úèelem svaz zejména kolektivnì vyjednává s cílem uzavírat kolektivní smlouvy na všech úrovních. Svaz disponuje sítí regionálních pracovišś, která zajišśují servis pro základní a místní organizace svazu. Z „Programu OS Stavba ÈR od VI. do VII. Sjezdu OS Stavba ÈR“, tj. na období 2011–2015 vyplývá, že: kolektivní vyjednávání na odvìtvové a podnikové úrovni je nejvýznamnìjší formou úpravy pracovních podmínek, zejména pøi postupující liberalizaci pracovního práva. OS proto bude: • obhajovat odborová práva, zejména právo kolektivnì vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy za všechny zamìstnance, a dùraznì vystupovat proti jakýmkoliv snahám toto právo omezovat • usilovat o skuteèné fungování bipartitního sociálního dialogu, o zvýšení vymahatelnosti a vynutitelnosti práva ve prospìch zamìstnancù

•

• •

usilovat o takovou úroveò kolektivních smluv vyššího stupnì i podnikových kolektivních smluv, která zaruèí zamìstnancùm prosazení jejich oprávnìných nárokù vynakládat maximální úsilí smìrem k plošnému rozšiøování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupnì v odvìtví a pøíbuzných oborech usilovat o trvalé zvyšování reálné mzdy.

Sociální dialog je základním prostøedkem k prosazování zájmù zamìstnancù, a to jak vùèi zamìstnavatelùm, tak vùèi vládì a orgánùm státní správy a samosprávy. OS proto bude: • podporovat prohloubení kontroly nad dodržováním pracovnìprávní legislativy vèetnì kolektivních smluv • usilovat o zachování kontrolních pravomocí odborových orgánù v této oblasti • dùslednì vystupovat proti diskriminaci odborových funkcionáøù hájících zájmy èlenù a zamìstnancù.

strana | 18

PØÍLOHY:

DOPADOVÁ STUDIE

Studie è. 5:

DOVOZ PRACOVNÍCH SIL A JEHO VLIV NA PODNIKATELSKÉ PROSTØEDÍ V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PØÍLOHA È. 1

Gemeinsame Stellungnahme der Tarifvertragsparteien des Baugewerbes

PØÍLOHA È. 2

GATS Mode 4 - How Trade in Services Can Help Developing Countries

strana | 19

strana | 20

strana | 21

strana | 22

strana | 23

strana | 24

strana | 25

strana | 26

strana | 27

strana | 28

strana | 29

strana | 30

strana | 31

strana | 32

strana | 33

strana | 34

strana | 35

strana | 36

strana | 37

strana | 38

strana | 39

strana | 40

strana | 41

strana | 42

strana | 43

strana | 44

strana | 45

strana | 46

strana | 47

strana | 48

strana | 49

strana | 50

strana | 51

strana | 52

strana | 53

strana | 54