PROJEKT PODKLADY PRO SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SOUHRNNÁ ZPRÁVA ZA ROK 2010

PROJEKT PODKLADY PRO SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

SOUHRNNÁ ZPRÁVA ZA ROK 2010 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ŘEŠENÍ PROJEKTU

OBJEDNATEL Ministerstvo ţivotního prostředí

ZHOTOVITEL Ascend s.r.o.

srpen 2010

Podklady pro sledování a hodnocení prioritní osy 2 Operačního programu Životní prostředí

Název projektu Podklady pro sledování a hodnocení prioritní osy 2 Operačního programu Ţivotní prostředí Zadavatel Ministerstvo ţivotního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Kontaktní osoba: Mgr. Jana Šestáková, Mgr. Monika Mrozková Zpracovatel Ascend s.r.o., Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 Kontaktní osoba: Ing. Jiří Morávek, tel.: 739 335 677, email: [email protected] Číslo smlouvy zadavatele 58378/ENV/08 Číslo smlouvy zpracovatele ASC/2008/SM/14/MŢP Řešitelský tým (v abecedním pořadí) Mgr. Petra Borůvková Ing. Anna Lehká Ing. Jiří Morávek RNDr. Lubomír Paroha Olga Vonková


ZHODNOCENÍ ŘEŠENÍ PROJEKTU V ROCE 2010 Řešení projektu Podklady pro sledování a hodnocení prioritní osy 2 Operačního programu Životní prostředí bylo, v souladu s podanou nabídkou a následně schválenou smlouvou rozděleno do let 2008, 2009 a 2010. Tato souhrnná zpráva obsahuje 3 různé výstupy projektu (viz přehled pod tímto odstavcem), jednak periodické zprávy zpracovávané v kaţdém roce řešení projektu (body 1. a 2) a dále obsahuje i dílčí zprávu zpracovanou v roce 2010 (bod 4):

1. Zhodnocení průběžných plnění cílů prioritní osy 2 OPŽP 2. Zpracování analýz absorpční kapacity pro prioritní osu 2 OPŽP 3. Zpracování analýzy nových legislativních požadavků v oblasti ochrany ovzduší a jejich vlivu na prioritní osu 2 OPŽP (včetně hodnocení shody cílů a indikátorů) 4. Posouzení potřebnosti změn v OPŽP i legislativním rámci fondu soudržnosti ve vztahu k prioritní ose 2 a navržení a zdůvodnění případných změn

Tato souhrnná zpráva je rozdělena do tří samostatně strukturovaných částí. První se zabývá výstupy 1. a 2., druhá část obsahuje výstup č. 4. a v třetí části je zpracováno manaţerské shrnutí k celému řešení projektu v letech 2008 aţ 2010.

Řešení projektu v roce 2010 zahrnuje zpracování údajů za čtyři roky implementace OPŢP, tzn. za roky 2007 aţ 2010 (do srpna). V roce 2007 nebyl schválen (a tedy ani realizován) ţádný projekt v rámci prioritní osy 2. V letech 2008 a 2009 bylo řídícím výborem schváleno 54 individuálních projektů. Dodatečně bylo schváleno 7 projektů z podoblasti podpory 2.2.c) zaměřených na VOC a 2 projekty na rekonstrukci spalovacích zdrojů z podoblasti podpory 2.2.a) (u těchto projektů byla řešena problematika veřejné podpory). V roce 2010 byla zatím vyhlášena jedna výzva pro individuální projekty v období 1. března aţ 30. dubna 2010 (výzva byla o několik dní prodlouţena). Ţádosti předloţené v rámci této výzvy nebyly doposud schváleny řídícím výborem. Dále byla vyhlášena 14. února 2010 výzva pro velké projekty (pokračování předchozí 4. výzvy). Tato výzva trvá do 30. června 2011. Dále do 30. června 2011 trvá výzva pro překládání projektů z prioritní osy 2 v kombinaci s prioritní osou 4 zaměřené na energetické vyuţívání odpadů. Tato výzva byla vyhlášena 4. ledna 2010. V letech 2007-2009 nebyl předloţen ţádný tzv. velký projekt a s ohledem na navýšení hranice velkého projektu na 50 mil. € a zbývající čas pro realizaci projektu se dá předpokládat, ţe předloţení velkého projektu v prioritní ose 2 bude spíše výjimečné. A to i s ohledem na omezení výše podpory na 300 mil. Kč. Minimálně 3 velké projekty byly


předběţně konzultovány s řídícím a zprostředkujícím subjektem. Pro rok 2010 se dále počítá (podle platného harmonogramu výzev) se dvěma výzvami pro předkládání ţádostí, které by měly být ohlášeny pro podzim roku 2010. Pro větší srozumitelnost textu této zprávy jsou dále v textu, podle potřeby pouţity zkratky, resp. zkrácené pojmy, které vyjadřují jednotlivé oblasti podpory a podporované aktivity. Přehled těchto zkratek a odpovídajících termínů je uveden v následující tabulce.

Termín (oblast podpory, podporovaná aktivita)

Zkratka

Oblast podpory 2.1 - Zlepšování kvality ovzduší

imise

Oblast podpory 2.2 - Omezování emisí

emise lokální zdroje a úspory

2.1.1 Sníţení imisní zátěţe ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT 2.1.2 Sníţení příspěvku k imisní zátěţi prostřednictvím nových energetických systémů

obyvatel

omezením

emisí

2.1.3 Sníţení imisní zátěţe omezením prašnosti z plošných zdrojů

CZT a plynofikace izolační zeleň

2.1.4 Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěţe na území ČR

monitoring

2.2.a) rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším neţ 5 MW za účelem sníţení emisí NOx a prachových částic

LCP

2.2.b) rekonstrukce nespalovacích zdrojů za účelem sníţení emisí NOx nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u stacionárních nespalovacích zdrojů

technologie

2.2.c) záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či sníţení emisí VOC do ovzduší

sníţení VOC

2.2.d) technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či sníţení emisí NH3 do ovzduší

sníţení NH3

2.2.e) rekonstrukce a úpravy zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů za účelem sníţení emisí zejména NOx, SO2 a prachových částic a současně vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu (např. náhrada původního kotle novým, rekonstrukce spalovací komory, úpravy dopravních cest apod.), 2.2.f) rekonstrukce a úpravy velkých nespalovacích a ostatních stacionárních zdrojů za účelem sníţení emisí NOx, SO2 nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx, SO2 nebo prachových částic u velkých stacionárních nespalovacích a ostatních zdrojů a současně vytvoření nových kapacit (včetně zvýšení stávajících kapacit) na spoluspalování odpadu.

spoluspalování odpadu


ANALÝZA ABSORPČNÍ KAPACITY A HODNOCENÍ PRŮBĚŢNÉHO PLNĚNÍ CÍLŮ PO 2 OPŢP



srpen 2010




OBSAH 1. PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO OBDOBÍ 2007-2013 ...................................................................

2

1.1. ÚVOD ..............................................................................................................................................

2

1.2. PODPOROVANÉ AKTIVITY ...........................................................................................................

3

1.3. VELKÉ PROJEKTY .........................................................................................................................

5

1.4. PŘÍJEMCI PODPORY ....................................................................................................................

7

1.5. KRITÉRIA PŘIJATELNOSTI ..........................................................................................................

9

1.5.1 OBECNÁ KRITÉRIA PŘIJATELNOSTI ........................................................................................

9

1.5.2 SPECIFICKÁ KRITÉRIA PŘIJATELNOSTI ..................................................................................

9

2. ANALÝZA ABSORPČNÍ KAPACITY PRO PO 2 OPŢP .......................................

12

2.1. DISKUSE PŘÍJEMCŮ PODPORY .................................................................................................

12

2.2. ZVEŘEJNĚNÉ VÝZVY PRO PŘEDKLÁDÁNÍ ŢÁDOSTÍ ...............................................................

12

2.3. SHRNUTÍ PŘEDLOŢENÝCH PROJEKTŮ ....................................................................................

13

2.4. SROVNÁNÍ PŘEDLOŢENÝCH PROJEKTŮ S PROJEKTY IDENTIFIKOVANÝMI V PROGRAMECH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V JEDNOTLIVÝCH ZÓNÁCH .......................

20

2.5. IDENTIFIKACE ZÁKLADNÍCH PŘÍČIN SNIŢOVÁNÍ ABSORPČNÍ KAPACITY ............................

21

2.6. OPATŘENÍ PRO ZVÝŠENÍ POČTU PROJEKTŮ .........................................................................

22

3. PODKLADOVÁ ZPRÁVA PRO HODNOCENÍ PRŮBĚŢNÉHO PLNĚNÍ CÍLŮ PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................

24

3.1. IDENTIFIKACE .............................................................................................................................

24

3.2. DOSAŢENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ..................................................................................

24

3.2.1 VĚCNÝ POKROK PRIORITNÍ OSY 2 OPŢP ............................................................................

24

3.2.2 FINANČNÍ POKROK NA ÚROVNI PRIORITNÍ OSY 2 OPŢP .................................................

28

3.3. OKOLNOSTI PROVÁDĚNÍ PRIORITNÍ OSY 2 OPŢP ..............................................................

29

3.3.1 MONITOROVACÍ A HODNOTÍCÍ OPATŘENÍ ........................................................................

29

3.3.2 PŘEHLED ZÁVAŢNÝCH OBTÍŢÍ .............................................................................................

29

3.3.3 VYUŢITÍ TECHNICKÉ POMOCI VE VZTAHU K PRIORITNÍ OSE 2 .....................................

30

3.3.4 PROPAGACE ..........................................................................................................................

31

3.4. POKROK A FINANCOVÁNÍ VELKÝCH PROJEKTŮ ................................................................

31

3.5. SHRNUTÍ HLAVNÍCH PROBLÉMŮ A ZKUŠENOSTÍ ..............................................................

32

3.6. DOPORUČENÍ ..........................................................................................................................

32

Příloha č. 1 - Přehled ţádostí v rámci 17. výzvy ................................................

34

Příloha č. 2 - Ekologické přínosy podpořených ţádostí v rámci 17. výzvy …….....

42

1


1. PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO OBDOBÍ 2007-2013 1.1. ÚVOD Operační program Ţivotní prostředí pro období 2007-20123 (OPŢP) je druhým největším operačním programem připraveným pro období let 2007 – 2013 v České republice. Cílem OPŢP je chránit a zlepšovat kvalitu ţivotního prostředí se zaměřením na plnění poţadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti ţivotního prostředí. OPŢP byl schválen Evropskou komisí dne 20. prosince 2007. OPŢP se dělí na osm prioritních os, která se kaţdá zabývá jinou sloţkou ţivotního prostředí, resp. jinou problematikou. Tato zpráva se věnuje prioritní ose 2 - Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí. Tato prioritní osa má úzkou vazbu ještě zejména na prioritní osu 3 - Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie. Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí je dále členěna na dvě oblasti podpory: oblast podpory 2.1 - Zlepšení kvality ovzduší a oblast podpory 2.2 Omezování emisí. Oblast podpory 2.1 – Zlepšení kvality ovzduší je zaměřena na sníţení úrovně znečištění ovzduší, zejména pak úrovní znečištění ovzduší částicemi (PM10 a PM2,5) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAHs). Vedle toho je zaměřena také na sníţení prašnosti obecně a inovaci prostředků pro sledování úrovně znečištění. V rámci této oblasti podpory jsou podporovány zejména projekty, jejichţ cílem je sníţení úrovní znečištění ovzduší způsobených emisemi z lokálních spalovacích zdrojů a zdrojů centrálního zásobování teplem a projekty na výsadbu izolační zeleně. Oblast podpory 2.2 – Omezování emisí se zaměřuje obecně na sníţení emisí znečišťujících látek, zejména těch, jejichţ měrné emise jsou v České republice stále vysoké a kvůli tomu se tyto látky podílejí na pokračující acidifikaci a eutrofizaci ekosystémů. Oxidy dusíku, síry i amoniak se navíc podílejí na vzniku sekundárních částic a tím významně přispívají k vysokým úrovním znečištění ovzduší částicemi. Vzhledem ke skladbě zdrojů emisí oxidů dusíku a oxidu siřičitého se tato oblast podpory zaměřuje zejména na zvláště velké a velké spalovací zdroje a ostatní velké stacionární zdroje, tzv. technologické. Na OPŢP bylo celkem alokováno 4 917 867 098 EUR, přičemţ na prioritní osu 2 OPŢP bylo alokováno 634 146 020 EUR. Indikativní členění finanční alokace pro prioritní osu 2 OPŢP na jednotlivé oblasti podpory uvádí tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Indikativní rozdělení finanční alokace v rámci prioritní osy 2 do oblastí podpory Oblast podpory

Název oblasti podpory

mil. EUR

2.1

Zlepšování kvality ovzduší

348,432

2.2

Omezování emisí

285,714

Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí

634,146

CELKEM PO 2

2


1.2. PODPOROVANÉ AKTIVITY Prioritní osa 2 se dělí na dvě oblasti podpory: 2.1 - Zlepšování kvality ovzduší a oblast podpory 2.2 - Omezování emisí. Tyto oblasti podpory pak jsou být členěny na podoblasti podpory. Oblast podpory 2.1 - Zlepšování kvality ovzduší je členěna na tyto čtyři podoblasti: 2.1.1 Sníţení imisní zátěţe ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT, 2.1.2 Sníţení příspěvku k imisní zátěţi obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT, 2.1.3 Sníţení imisní zátěţe omezením prašnosti z plošných zdrojů, 2.1.4 Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěţe na území ČR. Vhodné aktivity (podporované typy projektů) specifikuje jak programový dokument OPŢP, tak Implementační dokument k OPŢP. Vhodné aktivity uvedené v Implementačním dokumentu k OPŢP jsou specifikovány následovně: 2.1.1 Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT:  pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje, jmenovitém tepelném výkonu do 5 MW, který splňuje hodnoty nejlepší emisní třídy a případné současné zlepšení energetických vlastností obálky budov. Nebudou podporována zařízení spalující fosilní paliva, kromě zemního plynu a propan butanu 2.1.2 Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí prostřednictvím nových energetických systémů:  výstavba nového centrálního zdroje tepla včetně nově budovaných rozvodů tepla a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků náhradou spalovacích zdrojů ve stávajících objektech, rekonstrukce stávajících rozvodů (např. z důvodu přechodu z parního na teplovodní systém) a případná rekonstrukce centrálního zdroje tepla do 5 MW jmenovitého tepelného výkonu;  rozšíření stávající středotlaké sítě při současném zajištění přechodu na spalování plynných paliv u jednotlivých zdrojů. 2.1.3 Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů:  výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů a vymezené pro tento účel v územně plánovací dokumentaci;  pořízení strojů na úklid zpevněných cest nebo silničních komunikací za účelem snížení prašnosti (např. samosběrné nebo kropící vozy). 2.1.4 Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR  výstavba a obnova systémů sledování kvality ovzduší v celorepublikovém měřítku (zejména monitorovací sítě, laboratorní vybavení, zabezpečení sběru vzorků a přenosu dat) včetně vybavení provozovatelů monitorovacích systémů;

3


 investiční podpora výstavby a aktualizace databází a digitálních mapových podkladů v oblasti ochrany kvality ovzduší, určených zejména pro komplexní hodnocení kvality ovzduší na území ČR a posouzení dopadů opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Oblast podpory 2.2 - Omezování emisí zahrnuje tyto typy přijatelných projektů:  a) rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOx, SO2 a prachových částic (např.: instalace nízkoemisních hořáků, rekonstrukce spalovací komory, instalace technologie pro SNCR nebo náhrada původního kotle novým);  b) rekonstrukce nespalovacích a ostatních zdrojů za účelem snížení emisí NOx, SO2 nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx, SO2 nebo prachových částic u stacionárních nespalovacích a ostatních zdrojů;  c) záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší (např.: přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla, instalace katalytických či termooxidačních jednotek, instalace biofiltrů, instalace fotooxidačních jednotek);  d) technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší (v sektoru zemědělství se jedná zejména o snížení NH 3 ze stájí, chovu prasat a jímek na kejdu);  e) rekonstrukce a úpravy zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení emisí zejména NOx, SO2 a prachových částic a současně vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu (např. náhrada původního kotle novým, rekonstrukce spalovací komory, úpravy dopravních cest apod.);  f) rekonstrukce a úpravy velkých nespalovacích a ostatních stacionárních zdrojů za účelem snížení emisí NOx, SO2 nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx, SO2 nebo prachových částic u velkých stacionárních nespalovacích a ostatních zdrojů a současně vytvoření nových kapacit (včetně zvýšení stávajících kapacit) na spoluspalování odpadu.

Při srovnání vhodných aktivit uvedených v Implementačním dokumentu k OPŢP a vhodných aktivit uvedených v programovém dokumentu OPŢP lze dojít k závěru, ţe při tvorbě Implementačního dokumentu k OPŢP došlo k významnému omezení podporovaných aktivit v oblasti podpory 2.1. Programový dokument OPŢP totiţ tyto aktivity specifikuje následovně (v oblasti podpory 2.1): -

-

snížení emisí a energetické úspory u budov, vyjma budov určených k bydlení: -

pořízení nízkoemisního zdroje,

-

pořízení nízkoemisního zdroje a současná realizace energetických úspor,

snížení emisí prostřednictvím nových energetických systémů: -

nově budované rozvody tepla včetně centrálního zdroje v nových lokalitách a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků. Za výstavbu nových rozvodů jsou považovány i projekty, kdy dochází k celkové

4


rekonstrukci zdroje včetně rozvodů, například z důvodu přechodu z parního na teplovodní systém, -

rozšíření stávající středotlaké plynovodní sítě,

snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů: -

výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů a vymezené pro tento účel v územně plánovací dokumentaci.

K významnému omezení došlo doplněním poţadavku "Nebudou podporována zařízení spalující fosilní paliva, kromě zemního plynu a propan butanu" a dále pak doplnění aktivity rozšíření středotlaké plynovodní dítě o "při současném zajištění přechodu na spalování plynných paliv u jednotlivých zdrojů". Podporované aktivity v oblasti podpory 2.2 jiţ implementační dokument nezuţuje a omezení, která baly zavedena předchozími verzemi implementačního dokumentu byla odstraněna. Tato uvedená omezení se významně promítají do sníţení absorpční kapacity (zejména ve vztahu k počtu projektů), neboť při přípravě Operačního programu Ţivotní prostředí a přípravě programů ke zlepšení kvality ovzduší pro jednotlivé kraje byla evidentní poptávka po obnově malých spalovacích zdrojů (kotlů) na pevná paliva. naopak nad rámec stávajícího znění OPŢP jdou podporované aktivity zaměřené na sledování úrovně znečištění ovzduší.

1.3. VELKÉ PROJEKTY Obě výše uvedené oblasti podpory mohou být realizovány prostřednictvím individuálních projektů i tzv. velkých projektů, tzn. projektů s investičními náklady nad 50 mil. EUR. K navýšení hranice z 25 na 50 mil. € došlo prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 539/2010 ze dne 16. června 2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti, pokud jde o zjednodušení určitých poţadavků a o některá ustanovení týkající se finančního řízení. Indikativní seznam velkých projektů je součástí programového dokumentu OPŢP. Na tomto seznamu je těchto 9 projektů: 

Sokolovská uhelná, a.s. - zpracovatelská část



Dalkia Česká republika - Elektrárna Třebovice



Dalkia Česká republika - Teplárna Přerov



MITTAL STEEL Ostrava, a.s. - závod 4



Elektrárna Opatovice - EOP

5




Glaverbel Czech a.s. - závod Řetenice



Náhrada kotle K3 - KLADNO ENERGY BUSINESSES



Teplárna Ústí nad Labem a.s.



VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s. - Sníţení primárních emisí TZL na aglomeraci

V první vyhlášené výzvě pro předkládání velkých projektů došlo k omezení, které vylučuje předloţení projektů na technologických zdrojích. Z výše uvedeného seznamu byla tedy vyloučena třetina projektů. U druhé výzvy pro předkládání velkých projektů pak zůstává finanční omezení dotace 300 mil. Kč, které v kontextu se zvýšenou hranicí pro velký projekt na 50 mil. EUR (cca 1,25 mld. Kč) nečiní tuto výzvu příliš atraktivní a vyvolává tlak spíše na zmenšení rozsahu projektu a jeho ceny s tím, ţe to povede k vyšší dotaci neţ 300 mil. Kč. Dle informací zpracovatele došlo z různých důvodů k odloţení přípravy těchto velkých projektů: 

projekt Elektrárna Opatovice - EOP byl, dle informace provozovatele, odloţen na základě sdělení SFŢP ČR, ţe projekt je nezbytné realizovat dle „Pokynů ke státní podpoře na ochranu ţivotního prostředí (2008/C 82/01)“ - to se v praxi rovná nemoţnosti realizace projektu, v současné době provozovatel zdroje opět uvaţuje o předloţení ţádosti;



projekt Dalkia Česká republika - Teplárna Přerov byl s ohledem na ekonomické podmínky technicky přehodnocen a podán jako standardní individuální projekt;



projekt Glaverbel Czech a.s. - závod Řetenice není schopen naplnit pravidla pro poskytování veřejné podpory, neboť se jedná o rekonstrukci a současně o zařízení spadají pod integrovanou prevenci.

V současné době, dle informací Zhotovitele, stále probíhají úvahy o předloţení několika ţádostí o dotaci na velké projekty, především v oblasti podpory 2.2. Je ale zřejmé, ţe časová prodleva a navýšení finanční hranice významně ovlivní počet velkých projektů. Tato problematika je detailněji diskutována v dalších částech této zprávy v kapitole 2.2.

6


1.4. PŘÍJEMCI PODPORY Prioritní osa 2 OPŢP má poměrně široce definovány přijatelné příjemce podpory (moţné ţadatele o poskytnutí dotace). Tito příjemci podpory jsou obecně definovány přímo dokumentem OPŢP a dále pak specifikovány Implementačním dokumentem k OPŢP. Přijatelní příjemci podpory uvedení v OPŢP jsou tito: -

územní samosprávné celky a jejich svazky,

-

obecně prospěšné společnosti,

-

právnické osoby,

-

veřejné výzkumné instituce,

-

nadace a nadační fondy,

-

příspěvkové organizace,

-

občanská sdruţení a církve,

-

malé a střední podniky, průmyslové podniky,

-

organizace zřízené na základě zvláštního zákona,

-

organizační sloţky státu a jejich přímo řízené organizace.

Přijatelní příjemci podpory uvedení v Implementačním dokumentu OPŢP a specifikováni podle jednotlivých podporovaných aktivit jsou uvedeni v tabulce č. 2. Porovnáním přijatelných příjemců podpory uvedených v dokumentu OPŢP a v Implementačním dokumentu k OPŢP lze dojít k závěru, ţe v Implementačním dokumentu k OPŢP nejsou uvedeny, jako přijatelní příjemci podpory veřejné výzkumné instituce a nadace a nadační fondy. Tyto skupiny ţadatelů však nemohou významně ovlivnit absorpční kapacitu v prioritní ose 2 OPŢP.

7


Tabulka č. 2 Přijatelní příjemci podpory podle Implementačního dokumentu OPŢP Oblasti podpory

IMISE

EMISE

lokální zdroje a úspory

CZT

Plyn.

Obce a města

X

X

X

X

X

X

Příspěvkové organizace a organizační sloţky obcí a měst

X

X

---

X

X

Svazky obcí

X

X

X

X

Příspěvkové organizace a organizační sloţky krajů

X

X

---

Kraje

X

X

Státní podniky

X

Státní organizace

technologie

sníţení VOC

sníţení NH3

X

X

---

---

---

X

X

---

---

X

---

---

X

---

---

X

X

---

X

X

X

---

X

X

X

X

X

X

---

---

---

---

---

X

---

X

X

X

X

X

X

---

---

X

---

X

X

---

---

Česká republika – prostřednictvím organizačních sloţek státu

X

X

---

---

---

---

X

X

---

---

Příspěvkové organizace - stát

X

X

---

X

---

X

X

X

X

---

Občanská sdruţení

X

X

---

---

---

---

X

---

---

---

Církve a náboţenské společnosti

X

---

---

---

---

---

---

---

---

---

Obecně prospěšné společnosti

X

---

---

---

---

---

---

---

---

---

Ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více neţ 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty

X

X

---

---

X

---

X

---

---

---

Obchodní společnosti vlastněné z více neţ 67 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty

X

X

---

---

---

---

X

X

X

X

Obchodní společnosti vlastněné z méně neţ 67 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty

X

X

---

---

---

---

X

X

X

X

Druţstva

X

X

---

---

---

---

X

X

X

X

Fyzické osoby podnikající

X

---

---

---

---

---

---

X

X

X

Příjemci podpory

izolační čištění měření LCP zeleň

8


1.5. KRITÉRIA PŘIJATELNOSTI Aby bylo moţné podpořit projekt (ţádost) v rámci OPŢP je nezbytné, aby tento projekt (ţádost) prošel, s kladným výsledkem, hodnocením z pohledu obecných kritérií přijatelnosti a specifických kritérií přijatelnosti. 1.5.1 OBECNÁ KRITÉRIA PŘIJATELNOSTI Obecným kritériem přijatelnosti projektu je soulad projektových záměrů s OPŢP, konkrétně prioritní osou 2. Kaţdý projekt musí být v souladu s cíli prioritní osy 2 a musí být v souladu s podporovanými aktivitami/typovými projekty uvedenými v OPŢP. Obecná kritéria přijatelnosti nepředstavují pro ţadatele ţádnou bariéru a doposud nebyl identifikován ţádný typ projektu, který směřuje k výraznému zlepšení kvality ovzduší (nebo sníţení emisí) a nebylo jej moţné podpořit z některého operačního programu. 1.5.2 SPECIFICKÁ KRITÉRIA PŘIJATELNOSTI Kromě obecných kritérií přijatelnosti jsou pro kaţdou oblast podpory stanoveny Implementačním dokumentem k OPŢP také specifická kritéria přijatelnosti projektu. Pro oblast podpory 2.1 - Zlepšení kvality ovzduší jsou stanovena tato relevantní specifická kritéria přijatelnosti: 

Soulad žádosti s aktuální výzvou OP ŽP.



Soulad údajů uvedených ve formuláři žádosti s relevantními doklady předkládanými jako přílohy k žádosti (zejména energetický audit a projektová dokumentace).



Soulad projektu se zpracovaným programovým dodatkem programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zón a aglomerací popř. místním programem ke zlepšení kvality ovzduší.



V oblasti podpory zlepšení kvality ovzduší nebudou přijatelné projekty, u nichž dochází k náhradě stávajícího plynového zdroje za nový plynový zdroj nebo k pořízení zdroje spalujícího fosilní paliva, s výjimkou zemního plynu.



V případě pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje pro vytápění budov/y, je podmínkou, aby budova po realizaci projektu splňovala požadavky platné normy na energetickou náročnost budov. Tato podmínka bude dodržena v případě, že budova splňuje minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,N,rq uvedenou v odst. 9.1 normy ČSN 730540-2 (znění duben 2007). Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu včetně samostatně stojících kotelen, dále pak budovy, kde slouží zdroj pouze pro ohřev teplé vody.



V případě současného pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a zlepšování tepelně-technických parametrů obalových konstrukcí budovy, je podmínkou, aby hodnoty součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí objektu, na něž je žádána podpora, po realizaci splňovaly minimálně doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla UN uvedenou v odst. 5.2 Součinitel prostupu tepla normy ČSN 730540-2 (znění duben 2007) a současně budova splňovala minimálně požadovanou hodnotu

9


průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,N,rq uvedenou v odst. 9.1 normy ČSN 730540-2 (znění duben 2007), nebo musí být parametry voleny tak, aby obálka budovy splňovala minimálně doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,N,rc uvedenou v odst. 9.1 téže technické normy. Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu včetně samostatně stojících kotelen. 

Aktivity podporované v rámci podoblasti „2.1.4 Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR“ musí splňovat podmínky zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší a směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

K poslednímu specifickému kritériu přijatelnosti je vhodné uvést, ţe zákon o ochraně ovzduší nestanovuje ţádné uplatnitelné podmínky na systémy sledování a hodnocení imisní zátěţe na území ČR a ţe poţadavky směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu jsou jiţ de facto transponovány výše uvedeným nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Mimo jiné na základě řešení tohoto projektu byla odstraněna tato 2 zbytečně přísná kritéria přijatelnosti: 

Měrná finanční náročnost u projektů v oblasti podpory zlepšení kvality ovzduší nepřesáhne hodnotu 10 000 tis. Kč/tunu odstraněných emisí primárních a prekurzorů sekundárních částic.



Projekty v rámci podoblasti "2.1.3 Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů" budou podporovány pouze v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlášených ve smyslu § 7 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší dle imisních dat za rok 2005. Seznam stavebních úřadů, na jejichž území došlo k vyhlášení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší je uveden v příloze Implementačního dokumentu. Předpokládá se, že seznam bude aktualizován pro druhou polovinu plánovacího období 2007 - 2013.

Specifická kritéria přijatelnosti u oblasti podpory 2.2 jsou: 

Soulad žádosti s aktuální výzvou OPŽP.



Soulad údajů uvedených ve formuláři žádosti s relevantními doklady předkládanými jako přílohy k žádosti (zejména energetický audit a projektová dokumentace).



Projekty zaměřené na omezování emisí NOx (rekonstrukce spalovacích zdrojů za účelem snížení emisí NOx a prachových částic) mohou být podpořeny pouze u zvláště velkých a velkých zdrojů ve smyslu definice ze zákona o ochraně ovzduší.



U projektů zaměřených na omezování emisí NH3 nepřesáhne měrná finanční náročnost odstranění ročních emisí 1000 tis. Kč bez DPH/t NH3.

10


Oproti předchozím verzím implementačního dokumentu bylo odstraněno toto kritérium přijatelnosti: 

U projektů zaměřených na omezování emisí VOC nepřesáhne měrná finanční náročnost odstranění ročních emisí 1000 tis. Kč bez DPH/t VOC.

11


2. ANALÝZA ABSORPČNÍ KAPACITY PRO PRIORITNÍ OSU 2 OPŢP 2.1. DISKUSE PŘÍJEMCŮ PODPORY Absorpční kapacita je zásadním způsobem ovlivněna rozsahem přijatelných příjemců podpory. Tato problematika je podrobně diskutována v kapitole 1.4 této zprávy. Z této kapitoly vyplývá, ţe přijatelní příjemci podpory jsou nastaveni dostatečně široce a ţe ţádné významnější skupiny potencionálních ţadatelů nejsou z definice vyloučeny.

2.2. ZVEŘEJNĚNÉ VÝZVY PRO PŘEDKLÁDÁNÍ ŢÁDOSTÍ INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY První výzva pro předkládání ţádostí byla vyhlášena na konci června 2007. Tato výzva byla pro ţadatele výrazně omezena nepřijímáním projektů v rámci veřejné podpory. Další výzva pro individuální projekty (8. výzva OPŢP) byla otevřena od 9. 2. 2009 do 3. 4. 2009. V roce 2010 byla vyhlášena doposud jedna výzva pro individuální projekty v období 1. března aţ 30. dubna 2010 (výzva byla o několik dní prodlouţena). Ţádosti předloţené v rámci této výzvy nebyly doposud schváleny řídícím výborem. Dále do 30. června 2011 trvá výzva pro překládání projektů z prioritní osy 2 v kombinaci s prioritní osou 4 zaměřené na energetické vyuţívání odpadů. Tato výzva byla vyhlášena 4. ledna 2010. Vyhlášení dalších výzev pro předkládání projektů v rámci prioritní osy 2 se předpokládá na podzim roku 2010. Očekává se vyhlášení 2 výzev, z nichţ jedna bude územně omezena na území Moravskoslezského kraje.

VELKÉ PROJEKTY 25. 7. 2008 byla zveřejněna výzva pro předkládání velkých projektů v rámci prioritní osy 2 (a v rámci prioritní osy 3). Ţádosti o podporu velkých projektů bylo moţné předkládat od 1. srpna 2008 do 18. prosince 2009. Tato výzva poté byla prodlouţena (byla vyhlášena nová výzva - 18. výzva OPŢP) 14. února 2010. Tato výzva trvá do 30. června 2011. 18. výzva byla vyhlášena pro tyto projekty: 

výstavba nového centrálního zdroje tepla včetně nově budovaných rozvodů tepla a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků náhradou spalovacích zdrojů ve stávajících objektech, rekonstrukce stávajících rozvodů (např. z důvodu přechodu z parního na teplovodní systém) a případná rekonstrukce centrálního zdroje tepla do 5 MW jmenovitého tepelného výkonu,



rozšíření stávající středotlaké sítě při současném zajištění přechodu na spalování plynných paliv u jednotlivých zdrojů.

12




Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším neţ 5 MW za účelem sníţení emisí NOx, SO2 a prachových částic (např.: instalace nízkoemisních hořáků, rekonstrukce spalovací komory, instalace technologie pro SNCR nebo náhrada původního kotle novým.



Rekonstrukce nespalovacích zdrojů za účelem sníţení emisí NOx nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u stacionárních nespalovacích zdrojů.

Doposud nebyla předloţena ţádná ţádost pro velký projekt. V první výzvě byly důvodem především omezení výzvy pouze na projekty u energetických zdrojů, nepřesná interpretace podmínek výzvy a nevyřešená interpretace pravidel pro veřejnou podporu. V současně době došlo k navýšení hranice pro velké projekty z 25 mil. EUR na 50 mil. EUR. Také z tohoto důvodu je reálné očekávat, ţe počet velkých projektů, pokud vůbec budou předloţeny, nedosáhne 5. Dle dostupných informací jsou v současné době uvaţovány 3 - 4 projekty v oblasti rekonstrukce spalovacích zdrojů a 1 - 2 projekty na rekonstrukci technologických zdrojů. S ohledem na omezení podpory na 300 mil. Kč, je ale finančně výhodnější předloţit individuální projekt, kde je moţné získat dotaci aţ cca 400 mil. Kč.

2.3. SHRNUTÍ PŘEDLOŢENÝCH PROJEKTŮ V rámci 17. výzvy (v pořadí třetí pro individuální projekty do prioritní osy 2) bylo předloţeno celkem 66 ţádostí. V oblasti podpory 2.1 - Zlepšování kvality ovzduší bylo předloţeno 44 ţádostí, z toho bylo akceptováno 35 ţádostí, nebylo akceptováno 8 ţádostí, 1 ţádost byla zrušena ţadatelem. V oblasti podpory 2.2 - Omezování emisí bylo předloţeno 22 ţádostí, z toho bylo akceptováno 20 ţádostí, nebyly akceptovány 2 ţádosti. Souhrnný přehled je uveden v tabulce č. 3.

Tab. č. 3 Celkový přehled podaných ţádostí v rámci 17. výzvy Oblast podpory

Celkem ţádostí

Akceptované ţádosti

Neakceptované ţádosti

imise

44

35

8

emise

22

20

2

celkem

66

55

10

Pozn.: Jedna žádost z podoblasti podpory 2.1.1 byla zrušena žadatelem.

Celková cena předloţených projektů činí cca 893 mil. Kč. Poţadovaná výše dotace na všechny ţádosti činí cca 500 mil. Kč (z Fondu soudrţnosti i státního rozpočtu).

13


Hodnocení ţádostí z výzvy č. 17 doposud nebylo dokončeno a ţádné projekty nebyly doporučeny řídícím výborem ke schválení. Přehled všech projektů v členění na akceptované a neakceptované podle podoblastí podpory je uveden v příloze č. 1 k této části zprávy. Předloţené ţádosti jsou dále členěny podle regionu, kde bude projekt realizován a podle typu ţadatele. Přehled regionálního členění je uveden v tabulce č. 4. Z tabulky je patrné, ţe v rámci sedmnácté výzvy byly předkládány projekty jak v regionech zatíţených tak méně zatíţených. Výjimkou je Hlavní město Praha, které patří mezi nejvíce zatíţené území, ale počet předloţených projektů byl opět (stejně jako v předchozí výzvy) nejniţší (opět pouze 1 ţádost o dotaci).

14


Tab. č. 4 Regionální členění předloţených ţádostí podle NUTS 2 a NUTS 3 Počet projektů lokální zdroje

Počet projektů CZT/plyn.

Počet projektů izolační zeleň

Počet projektů LCP a technol.

Počet projektů sníţení VOC

Praha

-

-

1

-

-

Hl. m. Praha

-

-

1

-

-

Střední Čechy

5

3

-

1

1

Středočeský kraj

5

3

-

1

1

Jihozápad

7

4

-

3

-

Jihočeský kraj

4

1

-

2

-

Plzeňský kraj

3

3

-

1

-

Severozápad

4

-

-

1

1

Karlovarský kraj

1

-

-

-

-

Ústecký kraj

3

-

-

1

1

Severovýchod

4

1

1

6

1

Liberecký kraj

1

1

-

3

1

Pardubický kraj

2

-

1

1

-

Královéhradecký kraj

1

-

-

2

-

Jihovýchod

3

1

-

2

1

Vysočina

3

-

-

-

-

Jihomoravský kraj

-

1

-

2

1

Střední Morava

2

-

-

1

2

Olomoucký kraj

1

-

-

1

2

Zlínský kraj

1

-

-

-

-

Moravskoslezsko

6

2

-

1

1

Moravskoslezský kraj

6

2

-

1

1

Celkem

31

11

2

15

7

Název NUTS jednotky

Tabulka č. 5, která obsahuje členění předloţených ţádostí podle typu příjemců podpory, ukazuje, ţe převaţují veřejní ţadatelé typu obcí, měst a krajů. Toto konstatování ale neplatí pro oblast podpory 2.2, kde ţádosti předloţili výlučně ţadatelů z oblasti soukromé sféry.

15


Tab. č. 5 Členění předloţených ţádostí podle typu příjemce podpory Počet projektů lokální zdroje

Počet projektů CZT

Počet projektů izolační zeleň

Počet projektů LCP a technol.

Počet projektů sníţení VOC

veřejný

29

9

2

2

-

obec, město nebo městys

26

9

2

1

-

kraj

-

-

-

-

-

jiný (např. příspěvková organizace, škola, stát)

3

-

-

1

-

soukromý

2

2

-

13

7

právnická osoba

1

2

-

13

7

fyzická osoba - podnikatel

1

-

-

-

-

ostatní (např. nezisková organizace)

-

-

-

-

-

31

11

2

15

7

Typ ţadatele

celkem

Na obrázku č. 1 jsou znázorněny ţádosti doposud akceptované v rámci 1., 8. a17. výzvy, na obrázku č. 2 ţádosti akceptované ve všech výzvách pro prioritní osu 2 v členění dle oblastí podpory a na obrázku č. 3 ţádosti akceptované v 1., 8. nebo 17. výzvě v členění dle podoblasti podpory.

16


Obr. č. 1 Geografické umístění ţádostí akceptovaných ve všech výzvách v prioritní ose 2 OPŢP

17


Obr. č. 2 Geografické umístění ţádostí akceptovaných ve všech výzvách pro PO 2 v členění dle oblastí podpory

18


Obr. č. 3 Geografické umístění ţádostí akceptovaných v 1., 8. nebo 17. výzvě v členění dle podoblasti podpory

19


2.4. SROVNÁNÍ PŘEDLOŢENÝCH PROJEKTŮ S PROJEKTY IDENTIFIKOVANÝMI V PROGRAMECH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V JEDNOTLIVÝCH ZÓNÁCH Všechny ţádosti předloţené v 17. výzvě (akceptované i neakceptované) pro předkládání ţádostí v rámci OPŢP byly porovnány se zásobníky projektů v programech ke zlepšení kvality ovzduší pro jednotlivé zóny a aglomerace. Jako zdroj porovnání byly vyuţity výstupy projektu Zmapování absorpční kapacity ve vztahu k OPŽP, prioritní osa 2: Ochrana ovzduší zadaného Ministerstvem ţivotního prostředí a zpracovaného společností Ascend s.r.o. v prosinci 2006. Na základě tohoto porovnání je moţné konstatovat, ţe z 66 předloţených ţádostí bylo v programech ke zlepšení kvality ovzduší identifikováno 7 ţádostí (celkem tedy pouze cca 11 %), z toho 7 ţádostí bylo akceptovaných. Přehled ţádostí je uveden v následující tabulce č. 6. Tab. č. 6 Ţádosti identifikované v PZKO Oblast

Ţadatel

Název projektu

2.1.1

Městys Včelákov

Budova školní jídelny Včelákov-zateplení a výměna zdroje

2.1.1

Městys Včelákov

2.1.2

Místo

Kraj

Náklady

Městys Včelákov

Pardubický kraj

2,4 mil, Kč

Základní škola Včelákovzateplení a výměna zdroje

Městys Včelákov

Pardubický kraj

5,1 mil, Kč

Město Klatovy

Rekonstrukce technologie SCZT - Jiţní větev Klatovy - II. etapa

Město Klatovy

Plzeňský kraj

36,1 mil. Kč

2.1.2

Město Kašperské Hory

Zlepšení kvality ovzduší a zvýšení energetické soběstačnosti rozšířením stávajících rozvodů CZT v Kašperských Horách


Plzeňský kraj

38,2 mil, Kč

2.1.3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 5

Sníţení imisní zátěţe z dopravy ozeleněním ulic pomocí izolační zeleně v Praze 5

Hl. město Praha

Hl. město Praha

34,9 mil. Kč

2.2.a)

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s.

Rekonstrukce tepelného zdroje Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s.

Česká Lípa

Liberecký kraj

38,9 mil. Kč

2.2.b)

FERAMO METALLUM INTERNATIO NAL s.r.o.

Projekt odprašování TZL Feramo

Brno

Jihomoravský kraj

24,7 mil. Kč

podpory

realizace

Uvedené ţádosti byly v programech identifikovány přímo jmenovitě nebo byly součástí obsáhlejšího projektu a byly realizovány jako jeho dílčí části (etapy).

20


Finanční odhad investičních nákladů jednotlivých projektů předloţených v 17. výzvě byl v programech ke zlepšení kvality ovzduší proveden obvykle poměrně přesně (s výjimkou projektů, které byly součástí většího projektu). U některých projektů nebylo moţné toto srovnání provést, protoţe náklady nebyly v programech identifikovány.

2.5. IDENTIFIKACE ZÁKLADNÍCH PŘÍČIN SNIŢOVÁNÍ ABSORPČNÍ KAPACITY Absorpční kapacita vyjadřuje schopnost vyuţít finanční prostředky poskytované, v tomto případě, v rámci OPŢP. Absorpční kapacita je ovlivněna celou řadou různých aspektů, přičemţ mezi ty nejdůleţitější, zaměřené směrem k ţadatelům, patří: 

počet projektů (existující zásobník projektů), tzn., musí být k dispozici dostatečný počet projektů, které je moţné předloţit,



zdroje pro spolufinancování, tzn., potencionální ţadatelé musí mít k dispozici dostatečné zdroje pro spolufinancování (vlastní nebo zajištěné jinak).

Dostatečnost zdrojů pro spolufinancování nemůţe řídící orgán OPŢP ovlivnit. Můţe však významně ovlivnit existenci zásobníku projektů. Tato problematika je dále podrobněji diskutována v kapitole opatření pro zvýšení počtu projektů. V současné době je zřejmé, ţe absorpční kapacita v prioritní ose 2 narostla a provozovatelé zdrojů projevují významný zájem o čerpání dotací. Často ale naráţejí na problémy s moţným poskytnutím dotace, především kvůli pravidlům pro poskytování veřejné podpory. V případě, ţe by neexistovaly tyto problémy je zřejmé, ţe existuje potenciál pro vyčerpání finančních prostředků prioritní osy 2 na straně ţadatelů. Na základě zkušeností zpracovatele a řady rozhovorů s potencionálními ţadateli v průběhu let 2007 aţ 2010 byly pojmenovány tyto základní problémy a bariéry v čerpání, resp. příčiny sniţování absorpční kapacity: 

Nevědomost (malá informovanost) potencionálních ţadatelů; celá řada potencionálních ţadatelů nemá o OPŢP ani základní informace, případně nezná typy projektů, které je moţné předkládat v rámci výzev. V této oblasti je potřeba kladně hodnotit aktivity MŢP a SFŢP ČR, které formou seminářů a jednání cíleně zaměřených na OPŢP nebo formou obecných seminářů a konferencí, kde byl OPŢP věnován prostor přispívají ke zvýšení povědomí o prioritní ose 2 OPŢP. Výrazným přispěním byly i cílené aktivity MŢP zaměřené na jednotlivé emisně významné sektory (energetika, hutnictví).



Nedůvěra (ve vztahu k typu projektů, k typu ţadatele); problém nedůvěry potenciálních ţadatelů v tom, ţe by byly přijatelným ţadatelem, případně ţe je jejich typ projektu přijatelným typem se postupně začíná eliminovat. Příznivě zde působí především cílené aktivity MŢP a SFŢP ČR, kdy s potenciálními ţadateli diskutují konkrétní typy projektů.



Nízká míra dotace (nepřímo nedostatek vlastních zdrojů na realizaci projektu); nastavená pravidla, která určují výši podpory (finanční analýza), často vedou k výši podpory, která ţadatelům z veřejného sektoru přijde nízká. Tento problém se

21


vyskytuje zejména v případech, kdy projekt není pro ţadatele zásadní (natolik prioritní a raději investuje jinde) a v případech, kdy si ţadatel není schopen zajistit dostatek zdrojů na spolufinancování. V případě podnikatelských subjektů se jako přijatelná míra dotace jeví 30 - 40 % (podle regionální investiční podpory). V případě menších projektů lze efektivně vyuţít i pravidlo de minimis. Ţádné závěry není doposud moţné činit ve vztahu k dostatečnosti výše podpory poskytnuté podle pokynů pro ţivotní prostředí. 

Nezájem potencionálních ţadatelů. Cílená snaha MŢP změnila vnímání dotací z OPŢP u podnikatelských subjektů (aktivity směrem k energetickému sektoru a hutnictví). V tomto okamţiku existuje velmi slušný teoretický potenciál pro čerpání dotací. Ţadatelé však často naráţejí na nepřekonatelnost pravidel pro poskytování veřejné podpory.



Nepřehlednost a přílišná komplikovanost. Z pohledu některých ţadatelů je podání ţádosti o projekt příliš sloţité a pravidla pro poskytnutí dotace nepřehledná a nejasná. Tento stav byl podpořen nejen dlouhodobým podáváním rozdílných informací, ale i skutečností, ţe nebyla dlouhodobě ujasněna interpretace pravidel veřejné podpory a ţe tato pravidla jsou pro většinu běţných ţadatelů nepochopitelná i po jejich interpretaci.



Poskytování bezplatných povolenek na vypouštění CO2. Jedná se o novou skutečnost, která s největší pravděpodobností významně zasáhne do absorpční kapacity pro prioritní osu 2, protoţe energetické subjekty, které jsou součástí EU ETS připravily své modernizační investiční projekty a předkládají je ne v rámci prioritní osy 2, ale v rámci národního plánu, v rámci kterého budou poskytovány bezplatné povolenky na vypuštění emisí skleníkových plynů.

2.6. OPATŘENÍ PRO ZVÝŠENÍ POČTU PROJEKTŮ Řídící i zprostředkující subjekt můţe zvýšit absorpční kapacitu několika způsoby: 

Odstraněním nadbytečných bariér v čerpání: Získání dotace z OPŢP je uţ samo o sobě často velmi komplikované, proto je kontraproduktivní omezovat absorpční kapacitu dalšími nadbytečně vznášenými poţadavky, např. omezování výzvy pro velké projekty. I přes opakovaná doporučení je i stávající výzva pro velké projekty omezena finančním limitem dotace.



Úpravou legislativy: S ohledem na zpřísňování legislativních poţadavků na provoz stacionárních zdrojů je vytvářen tlak na investice a tedy i zvyšován zájem o moţné dotace. Svou významnou roli zde hraje nová směrnice o průmyslových emisích (tzv. IPPC recast), která bude s největší pravděpodobností schválena na podzim 2010 a vytváří tlak na všechny významné znečišťovatele ovzduší. Další doporučení zde nejsou nutná.



Zvyšováním informovanosti: V rámci technické asistence byl v průběhu roku 2008 realizován projekt Zvýšení absorpční kapacity pro Operační program Ţivotní prostředí, Prioritní osu 2 „Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí“ jehoţ

22


součástí bylo 5 seminářů v různých krajích. Seminářů se zúčastnilo celkem 431 osob, zástupců veřejné správy i provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší. Vedle toho jsou informace o podávání ţádostí sdělovány i na dalších akcích odboru ochrany ovzduší MŢP, zejména pravidelných odborných seminářích a kaţdoroční konferenci. Další vlna seminářů proběhne v roce 2010 a doporučujeme v této praxi pokračovat a prezentovat i příklady úspěšných žadatelů. 

Zlepšením komunikace s potenciálními ţadateli: Je zřejmé, ţe komunikace s ţadateli a její obsahová i formální stránka má zásadní dopad na absorpční kapacitu. Doporučení vznesená v předchozích etapách projektu byla akceptována a v této oblasti došlo v roce 2010 k významným změnám a se žadateli probíhá pozitivně orientovaná diskuse.



Zvýšením jistoty ţadatelů Doporučení vnesená v minulých letech řešení projektu byla naplněna. Dalším pozitivním krokem by bylo prodloužení lhůty, po kterou bude otevřena výzva pro předkládání žádostí. Ideálním stavem by bylo vyhlášení kontinuální výzvy pro předkládání žádostí. S ohledem na nepříliš vysoký počet projektů by toto neznamenalo pro SFŽP ČR přílišnou zátěž a u řady projektů bude individuální režim schvalování a posuzování stejně nutný s ohledem na nezbytnou notifikaci veřejné podpory u Evropské komise.



Zrušením specifického kritéria přijatelnosti „Měrná finanční náročnost u projektů v oblasti podpory zlepšení kvality ovzduší nepřesáhne hodnotu 10 000 tis. Kč/tunu odstraněných emisí primárních a prekurzorů sekundárních částic.“ Toto doporučení bylo realizováno.



Zrušením územního omezení pro projekty izolační zeleně - obava z velkého mnoţství projektů, kvůli které byla tato bariéra zavedena, se nepotvrdily Toto doporučení bylo realizováno.



Rozšířením implementačního dokumentu v oblasti podpory 2.1 i o projekty, které zahrnují kotle spalující jiná paliva neţ zemní plyn Toto doporučení bylo částečně realizováno (plynná fosilní paliva) a další rozšíření je schvalováno.

23


3. PODKLADOVÁ ZPRÁVA PRO HODNOCENÍ PLNĚNÍ CÍLŮ PRIORITNÍ OSY 2 OPŢP

PRŮBĚŢNÉHO

3.1. IDENTIFIKACE Název programu:

Operační program Ţivotní prostředí

Název prioritní osy: Číslo prioritní osy:

Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí 2

Zpráva za rok:

2010 (leden aţ srpen)

3.2. DOSAŢENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA 3.2.1 VĚCNÝ POKROK PRIORITNÍ OSY 2 OPŢP Operační program Ţivotní prostředí (OPŢP) byl schválen na konci roku 2007 a v roce 2007 nebyly schváleny ţádné projekty a nedošlo tedy ani ke sníţení hodnot indikátorů vlivem realizace projektů v rámci prioritní osy 2 OPŢP. V roce 2008 nebyla vyhlášena pro prioritní osu 2 ţádná výzva pro individuální projekty. Další výzva byla vyhlášena aţ v roce 2009 (8. výzva) a následně v roce 2010 (17. výzva). Projekty ze 17. výzvy však doposud nebyly schváleny. V současné době je tak realizováno pouze 17 projektů z 1. a 8. výzvy a u 4 projektů jiţ byla realizace ukončena (všechny projekty jsou z 1. výzvy). Detailní členění předloţených ţádostí v rámci tří doposud proběhnutých výzev, přehled ukončených nebo právě realizovaných ţádostí a informace o finančním členění jsou uvedeny v tabulce č. 7, 8 a 9. Tabulka č. 9 obsahuje celkové investiční náklady předloţených projektů. Tab. č. 7 Celkový přehled podaných ţádostí v rámci 1., 8. a 17. výzvy Oblast podpory

Celkem ţádostí



1. výzva

8. výzva

17. výzva

1. výzva

8. výzva

17. výzva

1. výzva

8. výzva

17. výzva

imise

12

56

44

8

35

35

4

21

8

emise

11

32

22

10

35

20

1

4

2

CELKEM

23

88

66

18

63

55

5

25

10

CELKEM PO 2

177

136

Pozn.: Jedna žádost v 17. výzvě byla zrušena žadatelem.

24

40


Tab. č. 8 Celkový přehled ukončených nebo právě realizovaných projektů z 1., 8. a 17. výzvy Oblast podpory

Ukončené projekty

Projekty v realizaci

1. výzva

8. výzva

17. výzva

1. výzva

8. výzva

17. výzva

Imise

3

0

0

2

5

0

Emise

2

0

0

2

8

0

CELKEM

5

0

0

4

13

0

CELKEM PO 2

5

17

Z projektů předloţených v rámci 8. výzvy nebyl zatím dokončen ţádný projekt, 13 jich je ve fázi realizace. Tab. č. 9 Finanční objem podaných ţádostí v rámci 1. , 8. a 17. výzvy Oblast podpory

Celkem ţádostí



1. výzva imise

105,8 mil. Kč

69,2 mil. Kč

36,6 mil. Kč

emise

75,0 mil. Kč

64,0 mil. Kč

11,0 mil. Kč

CELKEM 1. výzva

180,8 mil. Kč

133,2 mil. Kč

47,6 mil. Kč

8. výzva imise

777,0 mil. Kč

541,8 mil. Kč

235,2 mil. Kč

emise

2 210,7mil. Kč

1 978,4 mil. Kč

232,3 mil. Kč

CELKEM 8. výzva

2 987,7 mil. Kč

2 520,2 mil. Kč

467,5 mil. Kč

17. výzva imise

474,8 mil. Kč

400,2 mil. Kč

74,6 mil. Kč

emise

418,4mil. Kč

332,0 mil. Kč

86,4 mil. Kč

CELKEM 17. výzva

893,2 mil. Kč

732,2 mil. Kč

161,0 mil. Kč

CELKEM PO 2

4 061,7 mil. Kč

3 385,6 mil. Kč

676,1 mil. Kč

25


Změna indikátorů pro sledování pokroku prioritní osy 2 je uvedena v tabulce č. 10, která zahrnuje indikátory prioritní osy 2 na úrovni dopadu, výsledku a výstupu. V tabulce je prezentována změna indikátorů dosaţená v průběhu let 2007 aţ 2010. V případě poklesu emisí se jedná o pokles z jiţ realizovaných projektů. Tento přístup zjištění hodnoty indikátorů představuje tzv. přístup botton-up. V případě počtu projektů se jedná o schválené projekty. Tabulka č. 10 Hodnoty indikátorů prioritní osy 2 OPŢP Název indikátoru Expozice obyvatelstva nadlimitním konc. PM10 Emise primárních částic a prekurzorů sek. částic Počet projektů

Měrná

Počáteční

Cílový stav

Dosaţeno

jednotka

stav

2015

2009

% obyvatel

66

60

0

kt/rok

468

434

sníţení o 0,008

projekt

0

607

63

Tabulka č. 11 porovnává hodnoty indikátorů získané přístupem top-down (na základě dat získaných z Informačního systému kvality ovzduší) a dále přístupem botton-up (na základě hodnot z jednotlivých podpořených projektů). Údaje získané přístupem top-down v sobě zahrnují nejen příspěvek OPŢP, ale zejména další okolnosti, např. sníţení emisí (resp. změna úrovně znečištění ovzduší) vynucené odstavením některých zdrojů, aplikaci přísnějších emisních limitů, investice do ekologizace zdrojů nesouvisející s Operačním programem Ţivotní prostředí nebo změnu meteorologických podmínek. Tyto dvě hodnoty není moţné pouze mechanicky porovnat, ale jejich srovnání by mělo být provedeno a detailněji analyzováno při vyhodnocení celé prioritní osy 2 po jejím ukončení. S ohledem na skutečnost, ţe zatím byly realizovány pouze 3 velmi malé projekty, navíc z oblasti podpory 2.1, je příspěvek Operačního programu Ţivotní prostředí ke sniţování emisí znečišťujících látek a zlepšování kvality ovzduší zanedbatelný. Tabulka č. 11 Srovnání hodnot indikátorů prioritní osy 2 OPŢP Název indikátoru/přístup

top-down

botton-up

Hodnota indikátoru v r. 2009

Dosaţeno sníţení k r. 2009

18*

0

368*

0,01

Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10 [% populace] Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic [kt/rok]

Pozn.: Dle pracovní verze Zprávy o životním prostředí České republiky v roce 2009

Z velikosti změn hodnoty indikátorů je patrné, ţe by bylo vhodné indikátory vhodným způsobem „stabilizovat“. Podrobněji byla tato problematika diskutována v předchozích letech řešení projektu, konkrétně v roce 2009 v části „Analýza nových legislativních poţadavků

26


v oblasti ochrany ovzduší a jejich vlivu na PO 2 OPŢP (včetně hodnocení shody cílů a indikátorů)“. S ohledem na to, doposud byly realizovány jen drobné projekty z první výzvy, je vhodné analyzovat také předpokládané efekty všech projektů jiţ schválených řídícím výborem (z 1. a 8. výzvy) a současně je moţné přihlédnout k efektům ţádostí, které byly akceptovány v 17. výzvě. Efekty těchto ţádostí jsou uvedeny v tabulce č. 12. Detailní přehled environmentálních přínosů ţádostí akceptovaných v 17. výzvě (po jednotlivých ţádostech) je uveden v Příloze č. 2 k této části zprávy. Zpracovatel této zprávy nemá k dispozici informace o tom, jak bylo naloţeno s upozorněním na nesrovnalosti v přínosech projektů na úsporu emisí tuhých znečišťujících látek z kamenolomů. V rámci 8. výzvy byly podpořeny 2 takové projekty s deklarovaným přínosem sníţení emisí tuhých znečišťujících látek o 989 t/rok. Tento údaj je, dle názoru zpracovatele, problematický z těchto důvodů. Konkrétní důvody byly uvedeny jiţ ve zprávě zpracované v roce 2009. Popsaná pochybnost o přínosech projektů ztěţuje hodnocení vývoje indikátorů. S přihlédnutím k výše uvedeným nejistotám, je moţné konstatovat, ţe největší přínosy v oblasti sníţení emisí znečišťujících látek (a sdruţeného indikátoru Eps) z předloţených ţádostí, mají projekty v oblasti podpory 2.2, konkrétně v oblasti městských tepláren. Tyto přínosy jsou navíc reálné a ověřitelné, neboť tyto energetické zdroje obvykle provozují kontinuální měření emisí. Bez podpory tohoto typu projektů nebude moţné splnit předepsané cílové hodnoty indikátorů, coţ by mohlo představovat problém vůči Evropské komisi. Proto bylo jiţ v předchozí zprávě doporučeno řídícímu a zprostředkujícímu orgánu, aby společně hledaly moţnosti co největší podpory tohoto typu projektů. I v případě schválení a realizace všech doposud akceptovaných ţádostí je přínos ke sníţení indikátoru Eps pouze cca 4,6 kt. Tabulka č. 12 Ekologický přínos podpořených ţádostí v rámci 1., 8. a 17. výzvy Oblast podpory

Bilance emitovaných látek do ovzduší – Celkové sníţení (t/rok) Eps

TZL

NOx

SO2

VOC

1. výzva

16,7

11,0

1,4

8,2

35,6

8. výzva

3 663,4

1 216,5

2 276,8

838,2

184,2

17. výzva

943,5

868,5

19,2

107,4

108,8

CELKEM

4 623,6

2 096,0

2 297,4

953,8

328,6

Z 81 projektů akceptovaných v 1. a 8. výzvě jich je aktivních nebo úspěšně dokončených 66. Ostatní projekty nebyly doporučeny k financování nebo ţadatel odstoupil od ţádosti. V 17. výzvě bylo akceptováno 55 projektů. Z toho 53 projektů bude navrţeno ke schválení nebo jsou stále hodnoceny.

27


3.2.2 FINANČNÍ POKROK NA ÚROVNI PRIORITNÍ OSY 2 OPŢP Celková finanční alokace pro prioritní osu 2 OPŢP činí 634,146 mil. EUR, coţ je přibliţně 15,8 mld. Kč. Na oblast podpory Zlepšování kvality ovzduší pak je indikativně alokováno 348,432 mil. EUR (cca 8,7 mld. Kč) a na oblast podpory Omezování emisí 285,714 mil. EUR (cca 7,1 mld. Kč), detailní přehled je uveden v tabulce č. 13. Tabulka č. 13 Indikativní rozdělení finanční alokace v rámci PO 2 do oblastí podpory Název oblasti podpory

Oblast podpory

mil. EUR

imise

Zlepšování kvality ovzduší

348,432

emise

Omezování emisí

285,714

CELKEM PO 2

Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí

634,146

V tomto okamţiku je dokončených 5 projektů a 17 projektů je ve fázi realizace. V prvním sloupci tabulky č. 14 jsou uvedeny celkové uznatelné výdaje jiţ dokončených projektů, ve druhém jsou uvedeny příspěvky z veřejných zdrojů (vyjma příspěvků ţadatele) a v posledním sloupci jsou uvedené výdaje jiţ vynaloţené ze strany SFŢP ČR. Tabulka č. 14 Finanční toky v rámci prioritní osy 2 OPŢP stav projektu

celkové podpora FS dotace SR uznatelné (Kč) (Kč) náklady (Kč)

celková výše podpory (Kč)

proplaceno celkem (Kč)

projekt v realizaci

3 480 100

1 774 851

313 209

2 088 060

0

projekt v realizaci

34 091 870

6 615 552

1 167 450

7 783 002

0

projekt v realizaci

5 669 147

4 818 775

283 457

5 102 232

1 553 843

projekt v realizaci

1 251 250

957 206

168 919

1 126 125

0

projekt v realizaci

6 169 960

4 720 019

832 945

5 552 964

4 069 263

projekt v realizaci

19 079 880

11 220 000

1 980 000

13 200 000

12 499 690

projekt v realizaci

4 767 407

3 647 066

643 600

4 290 666

0

projekt v realizaci

2 103 164

1 787 689

105 158

1 892 847

0

projekt v realizaci

8 044 800

6 154 272

1 086 048

7 240 320

0

projekt v realizaci

7 767 740

5 942 321

1 048 645

6 990 966

6 990 966

projekt v realizaci

6 367 680

4 871 275

859 637

5 730 912

3 308 940

projekt v realizaci

1 554 280

1 321 138

77 714

1 398 852

0

projekt v realizaci

15 971 092

13 575 428

798 555

14 373 983

0

projekt v realizaci

2 945 276

2 503 485

147 264

2 650 748

0

projekt v realizaci

6 200 000

4 641 181

819 032

5 460 213

5 460 213

projekt v realizaci

2 931 234

2 491 549

146 562

2 638 110

2 638 109

projekt v realizaci

3 083 241

2 358 679

416 238

2 774 917

2 774 917

realizace projektu ukončena

12 021 400

3 971 003

700 765

4 671 768

4 671 768


2 061 308

1 752 112

103 065

1 855 177

1 855 177


1 805 248

1 534 461

90 262

1 624 723

1 624 723

financování projektu ukončeno

4 162 138

3 537 817

208 107

3 745 924

3 745 924

výdaje projektu certifikovány

5 068 674

1 402 249

209 452

1 611 701

1 611 664

celkem

156 596 888

91 598 129

12 206 083

103 804 212

52 805 197

28


3.3. OKOLNOSTI PROVÁDĚNÍ PRIORITNÍ OSY 2 OPŢP Tato kapitola se zaměřuje na konkrétní okolnosti související s implementací prioritní osy 2. Důraz bude kladen zejména na diskusi obtíţí, které provází předkládání ţádostí, hodnocení těchto ţádostí, realizaci projektů a následné závěrečné hodnocení akce. 3.3.1 MONITOROVACÍ A HODNOTÍCÍ OPATŘENÍ Všechny ţádosti byly v letech 2007 - 2010 hodnoceny pomocí sady ekologických, technických a ekonomických kritérií. Od roku 2010 se hodnocení ekonomických kritérií jiţ dále nevyuţívá a vyuţívají se pouze technická a ekologická kritéria. Tato kritéria jsou specifická pro různé typy projektů a jsou zveřejňována současně s vyhlášením výzvy. Dle názoru zpracovatele je sada hodnotících kritérií pro prioritní osu 2 zbytečně komplikovaná a doporučuje zprostředkujícímu orgánu jejich zjednodušení. Toto zjednodušení uvítají jak potenciální ţadatelé, neboť příprava ţádosti pro ně bude jednodušší, tak zprostředkující orgán, který ušetří kapacity při hodnocení podaných ţádostí. 3.3.2 PŘEHLED ZÁVAŢNÝCH OBTÍŢÍ Předchozí zprávy se věnovaly především problémům s přípravou ţádostí a jejich předkládáním a dále problémy s hodnocením ţádostí a problémy s komunikací ţadatel poskytovatel podpory. Řadu problémů, na které upozornily předchozí zprávy, se jiţ daří úspěšně řešit úpravou implementačního dokumentu nebo změnou k přístupu k ţadatelům. Nejzávaţnější obtíţí, která zůstává v prioritní ose 2, je i nadále problematika veřejné podpory. Tento problém má dvě odlišné části 

interpretaci pravidel pro poskytování veřejné podpory a



faktická slučitelnost projektů s pravidly veřejné podpory

Státní fond Ţivotního prostředí ČR nevydal doposud metodiku pro interpretaci veřejné podpory. Z tohoto důvodu jsou podmínky pro poskytování podpory na projekty v oblasti ţivotního prostředí podle Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (obecné nařízení o blokových výjimkách) a podle Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu ţivotního prostředí pro ţadatele stále velmi málo srozumitelné. Precedenty existují ve vyuţití regionální investiční podpory podle Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (obecné nařízení o blokových výjimkách), ale interpretace Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu ţivotního prostředí doposud není příliš zřejmá Druhým a závaţnějším problémem je faktická slučitelnost projektů v prioritní ose 2 s pravidly pro poskytování veřejné podpory. K nejčastější kolizi s pravidly pro poskytování veřejné podpory dochází u projektů v oblasti podpory 2.2, která je zaměřena na rekonstrukce zdrojů znečišťování ovzduší a instalace dodatečných opatření. V oblasti podpory 2.1 problémy s poskytováním veřejné podpory nejsou tak rozsáhlé, neboť lze úspěšně vyuţít regionální

29


investiční podporu, pravidlo de minimis (nebo vůbec nedochází k poskytnutí veřejné podpory). Spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším nemohou naplnit poţadavky stávající interpretace Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu ţivotního prostředí a jejich jedinou šancí je uspět s regionální investiční podporou, která je však omezena na tzv. počáteční investice. U technologických zdrojů je situace opačná, protoţe většina největších znečišťovatelů spadá svou činností mezi obory, které jsou vyjmuty z regionální investiční podpory a jejich jedinou šancí na úspěch je splnit poţadavky Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu ţivotního prostředí.

3.3.3 VYUŢITÍ TECHNICKÉ POMOCI VE VZTAHU K PRIORITNÍ OSE 2 Technická asistence a projekty financované v rámci technické asistence sloţí k úspěšné realizaci OPŢP. Tyto projekty vytvářejí podklady pro rozhodování řídícího orgánu a zprostředkujícího subjektu. V rámci technické asistence byly v průběhu let 2008 aţ 2009 realizovány tyto projekty na podporu implementace prioritní osy 2 OPŢP: 

Studie zaměřená na environmentální dopady stacionárních spalovacích zdrojů a stanovení jejich technických a emisních parametrů s cílem stanovit technické a emisní parametry pro stacionární zdroje, které budou součástí projektů podporovaných v rámci OPŢP



Zvýšení absorpční kapacity pro Operační program Ţivotní prostředí, Prioritní osu 2 „Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí“ s cílem zvýšit, prostřednictvím seminářů v různých krajích, absorpční kapacitu ve vztahu k prioritní ose 2



Studie environmentálních přínosů opatření navrţených v rámci oblasti podpory 2.2 Omezování emisí OPŢP s cílem, mimo jiné, provést odhad environmentálních dopadů na základě analýzy stávajícího stavu a navrţených opatření v rámci PO 2 OPŢP, který bude vyuţit řídícím orgánem k posouzení dosaţitelnosti cílů prioritní osy 2 OPŢP včetně dosaţitelnosti hodnot indikátorů prioritní osy 2



Studie zajišťující nákladově efektivní čerpání finančních prostředků z OPŢP na ochranu ovzduší s cílem zajistit, s demonstrací na typových projektech, efektivní čerpání finančních prostředků, které bude dosahovat kvalitních environmentálních efektů



Podklady pro sledování a hodnocení prioritní osy 2 Operačního programu Ţivotní prostředí s cílem zajistit pro řídící orgán dostatečné a včasné informace, které umoţní splnění cílů (indikátorů) OPŢP v oblasti ochrany ovzduší.

První čtyři projekty jiţ byly realizovány a dokončeny a jejich výstupy jsou jiţ vyuţívány.

30


3.3.4 PROPAGACE Za účelem poskytování informací o prioritní ose 2 OPŢP a zajištění její propagace byl realizován projekt v rámci technické asistence. Součástí projektu Zvýšení absorpční kapacity pro Operační program Životní prostředí, Prioritní osu 2 „Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí“ bylo 5 seminářů v různých krajích (v Kladně dne 29. 7. 2008, v Ústí nad Labem dne 14. 8. 2008, v Ostravě dne 21. 8. 2008, v Hradci Králové dne 26. 8. 2008 a v Brně dne 28. 8. 2008). Seminářů se zúčastnilo celkem 431 osob, zástupců veřejné správy i provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší. Program všech seminářů sledoval jednotnou strukturu a podával účastníkům seminářů komplexní informace od zaměření prioritní osy 2, přes podporované aktivity, příjem a hodnocení ţádostí, aţ po zkušenosti a hlavní problémy se zpracováním ţádostí. Další vlna celodenních seminářů proběhne v září a říjnu roku 2010 ve všech krajských městech. Současně s tímto projektem probíhá řada aktivit Ministerstva ţivotního prostředí a Státního fondu ţivotního prostředí ČR, které jsou zaměřeny na prezentaci prioritní osy 2 nebo OPŢP jako celku. Jako velmi efektivní se ukazují především semináře cílené na určitou specifickou skupinu provozovatelů zdrojů. Na základě zkušenosti zpracovatele je moţné doporučit pokračující a intenzivní snahu o další publicitu směrem k potencionálním ţadatelům, protoţe kvalitních a srozumitelných informací stále potencionální ţadatelé nemají dostatek. Rozběhl se také projekt Regionálních poradenských a informačních míst pro OPŢP pro prioritní osu 2 (společně s prioritní osou 3).

3.4. POKROK A FINANCOVÁNÍ VELKÝCH PROJEKTŮ 25. 7. 2008 byla zveřejněna výzva pro předkládání velkých projektů v rámci prioritní osy 2 (a v rámci prioritní osy 3). Ţádosti o podporu velkých projektů bylo moţné předkládat od 1. srpna 2008 do 18. prosince 2009. Nová výzva pro předkládání ţádostí o dotaci na velké projekty byla vyhlášena 14. února 2010 a tato výzva trvá do 30. června 2011. Doposud nebyl předloţen ţádný tzv. velký projekt a s ohledem na navýšení hranice velkého projektu na 50 mil. € (prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 539/2010 ze dne 16. června 2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti, pokud jde o zjednodušení určitých poţadavků a o některá ustanovení týkající se finančního řízení) a zbývající čas pro realizaci projektu se dá předpokládat, ţe předloţení velkého projektu v prioritní ose 2 bude spíše výjimečné. A to i s ohledem na omezení výše podpory u velkých projektů na 300 mil. Kč.

31


3.5. SHRNUTÍ HLAVNÍCH PROBLÉMŮ A ZKUŠENOSTÍ Závaţným a průběţně narůstajícím problémem je malý počet předloţených ţádostí pro projekty v oblasti ochrany ovzduší (jak co do počtu, tak finančního rozsahu). Příčiny tohoto problému byly detailně popsány v předchozích zprávách tohoto projektu i v této zprávě. Řadu problémů se podařilo v současné době vyřešit, ale zůstávají problémy s poskytováním veřejné podpory, na které naráţí zejména projekty v oblasti podpory 2.2 (tedy projekty s největším environmentálním přínosem a současně investičně nejnáročnější projekty).

3.6. DOPORUČENÍ Na základě zpracování této zprávy a dalších zkušeností zpracovatele doporučujeme řídícímu orgánu následující: 

Ve vztahu k výzvám pro předkládání ţádostí doporučujeme: o neomezovat výzvy pro individuální a velké projekty dalšími podmínkami nad rámec implementačního dokumentu (např. zúţení ţadatelů, sníţení dotace apod.), o prodlouţit termín pro podávání ţádostí o dotaci nebo vyhlásit semi kontinuální výzvu – např. na 1 rok (stávající systém vyhlašování výzvy a následné 2 měsíční lhůty pro podávání ţádostí velmi komplikuje přípravu a podání komplikovanějších ţádostí),



Ve vztahu ke komunikaci a prezentaci doporučujeme pozitivní komunikaci se ţadateli a poskytnutí aktivní pomoci při hledání řešení problémů



Ve vztahu k veřejné podpoře doporučujeme maximálně přijatelně vstřícně vykládat pravidla pro poskytování veřejné podpory a interpretovat doposud řádně neinterpretovaná pravidla a doporučit pro podoblasti podpory konkrétní reţimy veřejné podpory Jedná se především o poskytování podpory na projekty v oblasti ţivotního prostředí podle Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (obecné nařízení o blokových výjimkách) a Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu ţivotního prostředí.



Ve vztahu k hodnocení ţádostí doporučujeme zjednodušit a zefektivnit hodnocení projektů vyuţitím max. 2-3 univerzálně vyuţitelných kritérií Stávající systém hodnocení projektů je zbytečně komplikovaný a není univerzální. Pro hodnocení se pouţívá aţ 10 indikátorů (podle typu projektu) a hodnocení zvýhodňuje znečišťující látky, které mají stanoveny emisní limity a emisní stropy a diskvalifikuje tím projekty zaměřené na sníţení jiných (často i zdravotně více závadných) látek. Navíc preferuje především kompletní řešení na zdrojích (deNOx,

32


deSOx a odprášení) a diskvalifikuje tak ţadatele, kteří jiţ část těchto opatření provedli. To vše v situaci, kdy prioritní osa 2 má dostatek finančních zdrojů. 

Navrhujeme nekomplikovat poskytování dotací poţadavky jdoucími nad rámec legislativy, platných programových dokumentů a obecně závazných pokynů Zcela nadbytečné (a často kontraproduktivní) je zpřísňování poţadavků stanovených českou legislativou a legislativou ES pro veřejné zakázky, např. stanovením váhy kritérií výběru nabídek (znevýhodňuje pochopitelně kvalitnější řešení s dobrými ekologickými parametry, které ale MŢP naopak vyţaduje), schvalování dokumentace pracovníky SFŢP ČR, apod.



Ve vztahu k implementačnímu dokumentu navrhujeme neomezovat poskytování podpory v oblasti 2.1 pouze na plynná paliva Stávající přístup znemoţňuje ekologizaci malých a středních zdrojů mimo plynofikované oblasti, ačkoliv tyto tvoří největší problémy pro kvalitu ovzduší.



Identifikovat příčiny staţení ţádostí ţadateli 11 ţádostí z celkového počtu předloţených ţádostí bylo v různé fázi staţeno ţadatelem. Bylo by vhodné, kdyby byly analyzovány důvody staţení těchto ţádostí, a přijmout příslušné kroky, aby bylo moţné stahování ţádostí předcházet.

33


Příloha č. 1 – Přehled ţádostí v rámci 17. výzvy OBLAST PODPORY 2.1 – AKCEPTOVANÉ ŢÁDOSTI PODOBLAST PODPORY 2.1.1

Název ţadatele InTePs, s.r.o. Obec Koleč

Název projektu

Kraj realizace

Sníţení imisní zátěţe a zlepšení energetických vlastností obálky Jihočeský kraj budovy ubytovny - bývalého vojenského brownfieldu Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a sníţení energetické Středočeský kraj náročnosti polyfunkčního domu

Celkové způsobilé výdaje

8 751 650

6 696 407

4 750 889

4 339 766

1 822 667

1 718 476

OBEC NOVÁ ŘÍŠE

Změna zdroje vytápění MŠ Nová Říše

Obec Malé Svatoňovice

Soubor opatření ke sníţení energetické náročnosti budov KD a Královéhradecký kraj Muzea bratří Čapků v Malých Svatoňovicích

6 940 394

5 894 525

OBEC OHNÍČ

Racionalizace objektu OÚ Ohníč č. p. 30

Ústecký kraj

6 542 340

6 235 940

OBEC KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU

ZŠ Kostomlaty pod Milešovkou

Ústecký kraj

3 222 871

2 109 551

6 192 085

5 202 766

9 079 025

6 389 675

Město Fulnek Město Spálené Poříčí

Vysočina

Celkové náklady

Mateřská škola Jerlochovice - zateplení objektu a ekologický Moravskoslezský kraj způsob vytápění Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a sníţení energetické Plzeňský kraj náročnosti MŠ

Městys Nový Rychnov

ZŠ Nový Rychnov - zateplení objektu a výměna zdroje vytápění

Vysočina

13 380 383

10 155 295

Obec Ţiţelice

Zateplení objektu a změna zdroje tepla

Středočeský kraj

10 589 891

9 699 891

Městys Bezno

KD Bezno - rekonstrukce kotelny a zateplení

Středočeský kraj

9 689 098

8 766 792

MĚSTO UHERSKÝ BROD

Dům kultury Uherský Brod - energeticky úsporná opatření

Zlínský kraj

5 692 368

3 404 073

Střední odborná škola Stříbro

Revitalizace Domova mládeţe Sokolská

Plzeňský kraj

3 842 852

2 863 885

Obec Holčovice

Realizace úspor energií a náhrada stávajícího zdroje tepla v ZŠ Moravskoslezský kraj Holčovice

5 587 850

4 591 590

MĚSTO GOLČŮV JENÍKOV

Zateplení a vytápění hasičské zbrojnice

2 554 926

630 560

Vysočina

34


Město Jablonec nad Jizerou

Sníţení energetické náročnosti a změna zdroje vytápění v budově Liberecký kraj ZŠ v Jablonci nad Jizerou

18 765 938

16 409 293

Městys Včelákov

Základní škola Včelákov-zateplení a výměna zdroje

Pardubický kraj

5 057 793

4 328 485

Městys Včelákov


Pardubický kraj

2 400 270

1 891 770

Obec Krásná

Zateplení polyfunkčního objektu Krásná č.p. 254

Karlovarský kraj

1 521 991

1 380 991

2 622 441

1 517 581

4 401 685

3 432 170

4 371 795

4 157 106

Městys Jince Obec Holčovice Obec Doksany

Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a sníţení energetické Středočeský kraj náročnosti budovy polyfunkčního domu Jince Realizace úspor energií a náhrada stávajícího zdroje tepla v MŠ Moravskoslezský kraj Holčovice Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a sníţení energetické Ústecký kraj náročnosti MŠ a ZŠ Doksany

35


OBLAST PODPORY 2.1 – AKCEPTOVANÉ ŢÁDOSTI PODOBLAST PODPORY 2.1.2

Název ţadatele

Název projektu

Kraj realizace

Celkové náklady


Město Klatovy

Rekonstrukce technologie SCZT - Jiţní větev - Klatovy - II. etapa

Plzeňský kraj

36 164 441

21 024 961

Město Horaţďovice

Likvidace lokálních zdrojů na fosilní paliva, rozšíření stávajících Plzeňský kraj rozvodů a připojení odběratelů na systém CZT města Horaţďovice

16 575 060

13 751 678

OBEC TŘEBOTOV

Třebotov - rozšíření plynofikace na část obce Solopisky

Středočeský kraj

10 314 557

7 712 720

MĚSTO VESELÍ NAD LUŢNICÍ

Rekonstrukce rozvodů systému CZT ve Veselí nad Luţnicí

Jihočeský kraj

18 494 387

11 805 767

Obec Ţelezná

Plynofikace obce Ţelezná

Středočeský kraj

14 867 774

14 867 774

OBEC PACEŘICE

Plynofikace místní části obce Paceřice - Husa

Liberecký kraj

12 810 667

12 810 667


53 415 045

36 390 114

Plzeňský kraj

38 226 503

19 836 319

Jihomoravský kraj

16 870 280

10 451 127

Středočeský kraj

1 757 748

1 341 825


7 144 732

5 935 443

MOS s.r.o. Město Kašperské Hory MĚSTO BOSKOVICE TDS Petrovice, s.r.o. MĚSTO VÍTKOV

Biodiverzifikace zdrojů vytápění bytového fondu v lokalitě města Břidličná Zlepšení kvality ovzduší a zvýšení energetické soběstačnosti rozšířením stávajících rozvodů CZT v Kašperských Horách Projekt optimalizace energetického hospodářství v areálu Červená zahrada Bezkanálový teplovod- ZD Krásná Hora v Petrovicích - TDS Petrovice Plynofikace hnědouhelné kotelny Selská

36


OBLAST PODPORY 2.1 – AKCEPTOVANÉ ŢÁDOSTI PODOBLAST PODPORY 2.1.3

Název ţadatele Obec Čepí MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 5

Název projektu

Kraj realizace

Izolační zeleň mezi obytnou zástavbou a průmyslovou zónou v obci Pardubický kraj Čepí Sníţení imisní zátěţe z dopravy ozeleněním ulic pomocí izolační Hlavní město Praha zeleně v Praze 5

37

Celkové náklady


801 695

801 695

34 936 196

29 113 497


OBLAST PODPORY 2.2 – AKCEPTOVANÉ ŢÁDOSTI PODOBLAST PODPORY 2.2.a)

Název ţadatele

Název projektu

Celkové náklady


38 928 936

19 192 540

Liberecký kraj

32 883 748

24 064 153

Jihočeský kraj

23 688 000

17 400 000

Kraj realizace

Nemocnice s poliklinikou Česká Rekonstrukce tepelného zdroje Nemocnice s poliklinikou Česká Liberecký kraj Lípa, a.s. Lípa, a. s. RWE Plynoprojekt, s.r.o.

Náhrada uhelného zdroje pro systém CZT, Velké Hamry

Nemocnice Český Krumlov, a.s. Ekologizace energetického zdroje nemocnice Český Krumlov, a.s.

38


OBLAST PODPORY 2.2 – AKCEPTOVANÉ ŢÁDOSTI PODOBLAST PODPORY 2.2.b)

Název ţadatele

Název projektu

Kraj realizace

Celkové náklady


FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o.

Projekt odprašování TZL Feramo

Jihomoravský kraj

24 662 400

16 016 000

M - SILNICE a.s.

Sníţení emisí TZL na lomu Masty


5 229 216

4 165 880

MEFRIT, spol. s r.o.

Nákup a rekonstrukce filtračních zařízení technologie

Středočeský kraj

6 036 655

5 030 046

Slévárna Chomutov, a.s.

Výměna mokrých hladinových odlučovačů

Ústecký kraj

4 743 792

3 953 160

Vítkovické slévárny, spol. s r.o.

ODSÁVÁNÍ LICÍCH PÁNVÍ NA SLÉVÁRNĚ VÁLCŮ


9 186 000

7 265 000

M - SILNICE a.s.

Sníţení emisí TZL na lomu Černá Skála


5 719 416

4 583 580

RONAL CR s.r.o.

Odsávání tavících třískových pecí TP3, TP4 a TP5

Pardubický kraj

11 955 816

9 963 180

UNEX a.s.

Odsávání prachu a sniţování emisí slévárna S2

Olomoucký kraj

54 000 000

45 000 000

16 205 726

13 353 247

5 859 600

4 875 150

ALFE BRNO, s.r.o. Tarmac CZ a.s.

Modernizace slévárny ALFE BRNO, s.r.o. - Náhrada studenovětrné Jihomoravský kraj kuplovny tavicí elektrickou indukční středofrekvenční pecí ODSÁVÁNÍ TŘÍDIČE SVEDALA VP 3 Tarmac CZ a.s., Kamenolom Liberecký kraj Košťálov

39


OBLAST PODPORY 2.2 – AKCEPTOVANÉ ŢÁDOSTI PODOBLAST PODPORY 2.2.c)

Název ţadatele

Název projektu

Kraj realizace

Celkové náklady


SAPLER a.s.

Odstranění emisí z flexotisku, Sapler Karviná


13 025 726

10 854 772

Meopta - optika, s.r.o.

Realizace technologické jednotky na sniţování emisí VOC

Olomoucký kraj

13 652 400

6 750 000

LOSTR a.s.

Rekonstrukce lakovny

Ústecký kraj

15 204 000

12 670 000

OKZ HOLDING a.s.

Zneškodňování emisí VOC ve výrobním závodě OKZ Vlašim

Středočeský kraj

16 606 040

13 702 866

VUES Brno s.r.o.

Sníţení emisí VOC za pomocí nízkoenergetického katalytického spalování

Jihomoravský kraj

2 797 800

2 331 500

TOUAX s.r.o.

Sníţení emisí VOC z lakovny TOUAX, Supíkovice

Olomoucký kraj

14 910 000

12 425 000

E.P.S. Euro Painting Systems a.s.

Sníţení emisí VOC z lakovny EPS, Česká Lípa

Liberecký kraj

16 710 000

13 925 000

40


OBLAST PODPORY 2.1 a 2.2 – NEAKCEPTOVANÉ ŢÁDOSTI

Oblast podpory

Název ţadatele

Název projektu

Kraj realizace

Celkové náklady

2.1.1.

Základní škola a Mateřská škola Dubné

Školní druţina a škola úspornější a krásnější

Jihočeský kraj

2.1.1.

Město Milovice

Výměna tepelného zdroje v Kulturním domě Milovice

Středočeský kraj

4 088 543

2.1.1.

Střední odborná škola strojní a elektrotechnická, Velešín, U Hřiště 527

Sníţení energetické náročnosti a instalace nízkoemisního zdroje tepla SOŠ strojní a elektrotechnická Velešín

Jihočeský kraj

46 808 967

2.1.1.

Město Rýmařov


3 907 021

2.1.1.

Město Rýmařov


5 827 962

2.1.1.

OBEC LIBNIČ

Realizace energetických úspor v objektu OÚ Libníč

Jihočeský kraj

3 361 280

2.1.1.

Město Rýmařov

Energetické úspory na školských zařízeních města Rýmařova - ZUŠ Divadelní 10/383, Rýmařov


4 426 799

2.1.1.

Zdeněk Kolman

Zateplení a výměna zdroje vytápění

Plzeňský kraj

2 813 057

2.1.1.

Obec Raková u Konice

Pořízení nízkoemisního zdroje a zateplení MŠ Raková

Olomoucký kraj

2 393 285

2.2.a)

Vězeňská sluţba České republiky

Sníţení emisí NOx a ekologizace spalovacího zařízení Věznice Plzeň

Plzeňský kraj

53 256 000

2.2.a)


Ekologizace vytápění systému CZT ve Veselí nad Luţnicí

Jihočeský kraj

33 115 205

Energetické úspory na školských zařízeních města Rýmařova - ZUŠ Čapkova 6/440, Rýmařov Energetické úspory na školských zařízeních města Rýmařova - SŠ J. Sedláka 18/708, Rýmařov

41

986 650


Příloha č. 2 - Ekologické přínosy podpořených ţádostí v rámci 17. výzvy OBLAST PODPORY 2.1 - Podoblast podpory 2.1.1 Bilance emitovaných látek do ovzduší – Celkové sníţení (t/rok)

Informace o ţádosti Ţadatel

Název opatření

Kraj

Eps

TZL

NOx

SO2

VOC

InTePs, s.r.o.

Sníţení imisní zátěţe a zlepšení energetických vlastností obálky budovy ubytovny - bývalého vojenského brownfieldu

Jihočeský kraj

3

1,4

0,4

3,0

1,3

Obec Koleč

Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a sníţení energetické náročnosti polyfunkčního domu

Středočeský kraj

0

0,1

0,0

0,1

0

OBEC NOVÁ ŘÍŠE

Změna zdroje vytápění MŠ Nová Říše

Vysočina

0

0,1

0

0,2

0

Obec Malé Svatoňovice

Soubor opatření ke sníţení energetické náročnosti budov KD a Muzea bratří Čapků v Malých Svatoňovicích


1

0,9

0,0

0,6

0,4

OBEC OHNÍČ

Racionalizace objektu OÚ Ohníč č. p. 30

Ústecký kraj

1

0,6

0,2

0,6

0,5

OBEC ZŠ Kostomlaty pod Milešovkou KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU Mateřská škola Jerlochovice - zateplení objektu a Město Fulnek ekologický způsob vytápění Město Spálené Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a sníţení Poříčí energetické náročnosti MŠ Městys Nový ZŠ Nový Rychnov - zateplení objektu a výměna zdroje Rychnov vytápění

Ústecký kraj

1

0,3

0,3

1,3

0


1

0,4

0,0

0,5

0,4

Plzeňský kraj

2

0,9

0,2

1,9

0

Vysočina

2

1,3

0,3

1,2

0,9

Obec Ţiţelice

Zateplení objektu a změna zdroje tepla

Středočeský kraj

2

1,4

0,2

1,3

0,6

Městys Bezno

KD Bezno - rekonstrukce kotelny a zateplení

Středočeský kraj

1

0,3

0,1

0,7

0,3

MĚSTO UHERSKÝ BROD

Dům kultury Uherský Brod - energeticky úsporná opatření

Zlínský kraj

1

0,1

0,5

0,0

0

42


Střední odborná škola Stříbro

Revitalizace Domova mládeţe Sokolská

Obec Holčovice MĚSTO GOLČŮV JENÍKOV

Plzeňský kraj

0

0,1

0,0

0,2

0

Realizace úspor energií a náhrada stávajícího zdroje tepla v Moravskoslezský kraj ZŠ Holčovice

0

0,1

0,0

0,5

0

Zateplení a vytápění hasičské zbrojnice

Vysočina

0

0

0,0

0,0

0

Město Jablonec nad Sníţení energetické náročnosti a změna zdroje vytápění v Jizerou budově ZŠ v Jablonci nad Jizerou

Liberecký kraj

4

0,9

0,7

5,2

0

Městys Včelákov

Základní škola Včelákov-zateplení a výměna zdroje

Pardubický kraj

1

0,7

0,1

0,6

0

Městys Včelákov


Pardubický kraj

0

0,3

0,0

0,2

0

Obec Krásná

Zateplení polyfunkčního objektu Krásná č.p. 254

Karlovarský kraj

0

0,1

0,0

0,1

0

Městys Jince

Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a sníţení energetické náročnosti budovy polyfunkčního domu Jince

Středočeský kraj

1

0,2

0,1

0,5

0

Obec Holčovice

Realizace úspor energií a náhrada stávajícího zdroje tepla v Moravskoslezský kraj MŠ Holčovice

0

0,1

0,0

0,3

0

Obec Doksany

Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a sníţení energetické náročnosti MŠ a ZŠ Doksany

1

0,3

0,1

0,4

0,3

24,0

10,7

3,2

19,4

4,6

Ústecký kraj

CELKEM

43


OBLAST PODPORY 2.1 - Podoblast podpory 2.1.2 Bilance emitovaných látek do ovzduší – Celkové sníţení (t/rok)


Název opatření

Kraj

Eps

TZL

NOx

SO2

VOC

Město Klatovy

Rekonstrukce technologie SCZT - Jiţní větev - Klatovy - II. Plzeňský kraj etapa

4

0

1,4

4,8

0

Město Horaţďovice

Likvidace lokálních zdrojů na fosilní paliva, rozšíření stávajících rozvodů a připojení odběratelů na systém CZT Plzeňský kraj města Horaţďovice

9

3,8

0,9

8,2

3,4

OBEC TŘEBOTOV

Třebotov - rozšíření plynofikace na část obce Solopisky

Středočeský kraj

7

4,4

0,9

3,5

4,3


Rekonstrukce rozvodů systému CZT ve Veselí nad Luţnicí

Jihočeský kraj

0

0,0

0,2

0

0,0

Obec Ţelezná

Plynofikace obce Ţelezná

Středočeský kraj

21

11,5

3,4

12,9

9,3

OBEC PACEŘICE

Plynofikace místní části obce Paceřice - Husa

Liberecký kraj

2

1,2

0,3

1,1

0,5

MOS s.r.o.

Biodiverzifikace zdrojů vytápění bytového fondu v lokalitě Moravskoslezský kraj města Břidličná

6

-1,7

0,9

12,6

0,3


Zlepšení kvality ovzduší a zvýšení energetické soběstačnosti rozšířením stávajících rozvodů CZT v Plzeňský kraj Kašperských Horách

15

7,0

1,6

12,0

4,8

2

0,4

0,7

1,4

0,4

1

0,3

0,1

0,4

0

13

7,4

1,3

7,8

0

79,6

34,4

11,7

64,6

23,0

MĚSTO BOSKOVICE

Projekt optimalizace energetického hospodářství v areálu Jihomoravský kraj Červená zahrada Bezkanálový teplovod- ZD Krásná Hora v Petrovicích- TDS TDS Petrovice, s.r.o. Středočeský kraj Petrovice MĚSTO VÍTKOV

Plynofikace hnědouhelné kotelny Selská


CELKEM

44


OBLAST PODPORY 2.1 - Podoblast podpory 2.1.3 Bilance emitovaných látek do ovzduší – Celkové sníţení (t/rok)


Název opatření

Kraj

Eps

TZL

NOx

SO2

VOC

Obec Čepí

Izolační zeleň mezi obytnou zástavbou a průmyslovou Pardubický kraj zónou v obci Čepí

0,3

0,3

0

0

0

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 5

Sníţení imisní zátěţe z dopravy ozeleněním ulic pomocí Hlavní město Praha izolační zeleně v Praze 5

13,8

13,8

0

0

0

14,1

14,1

0

0

0

CELKEM

45


OBLAST PODPORY 2.2 - Podoblast podpory 2.2.a) Bilance emitovaných látek do ovzduší – Celkové sníţení (t/rok)


Název opatření

Kraj

Eps

TZL

NOx

SO2

VOC

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s.

Rekonstrukce tepelného zdroje Nemocnice s poliklinikou Liberecký kraj Česká Lípa, a. s.

1,1

0,0

1,3

0,0

0,0

RWE Plynoprojekt, s.r.o.

Náhrada uhelného zdroje pro systém CZT, Velké Hamry

Liberecký kraj

16,7

1,6

2,7

23,4

0,1

Nemocnice Český Krumlov, a.s.

Ekologizace energetického Krumlov, a.s.

Jihočeský kraj

0,2

0,0

0,2

0,0

0,0

17,9

1,6

4,2

23,4

0,1

zdroje

nemocnice

Český

CELKEM

46


OBLAST PODPORY 2.2 - Podoblast podpory 2.2.b) Bilance emitovaných látek do ovzduší – Celkové sníţení (t/rok)


Název opatření

Kraj

FERAMO METALLUM Projekt odprašování TZL Feramo INTERNATIONAL s.r.o.

Eps

TZL

NOx

SO2

VOC

Jihomoravský kraj

32,8

32,8

0

0

0

290,6

290,6

0

0

0

M - SILNICE a.s.

Sníţení emisí TZL na lomu Masty


MEFRIT, spol. s r.o.

Nákup a rekonstrukce filtračních zařízení technologie

Středočeský kraj

6,0

6,0

0

0

0,3

Výměna mokrých hladinových odlučovačů

Ústecký kraj

4,1

4,1

0

0

0

ODSÁVÁNÍ LICÍCH PÁNVÍ NA SLÉVÁRNĚ VÁLCŮ


0,1

0,1

0

0

0

M - SILNICE a.s.

Sníţení emisí TZL na lomu Černá Skála


189,0

189,0

0

0

0

RONAL CR s.r.o.

Odsávání tavících třískových pecí TP3, TP4 a TP5

Pardubický kraj

2,3

2,3

0

0

0

UNEX a.s.

Odsávání prachu a sniţování emisí slévárna S2

Olomoucký kraj

46,4

46,4

0

0

0

ALFE BRNO, s.r.o.

Modernizace slévárny ALFE BRNO, s.r.o. - Náhrada studenovětrné kuplovny tavicí elektrickou indukční středofrekvenční pecí

Jihomoravský kraj

0,2

0,1

0,1

0

0

Tarmac CZ a.s.

ODSÁVÁNÍ TŘÍDIČE SVEDALA VP 3 Tarmac CZ a.s., Kamenolom Košťálov

Liberecký kraj

282,8

282,8

0

0

0

854,3

854,2

0,1

0,0

0,3

Slévárna Chomutov, a.s. Vítkovické slévárny, spol. s r.o.

CELKEM

47


OBLAST PODPORY 2.2 - Podoblast podpory 2.2.c) Bilance emitovaných látek do ovzduší – Celkové sníţení (t/rok)


Název opatření

Kraj

Eps

TZL

NOx

SO2

VOC

SAPLER a.s.

Odstranění emisí z flexotisku, Sapler Karviná


0

0

0

0

31,8

Meopta - optika, s.r.o.

Realizace technologické jednotky na sniţování emisí VOC

Olomoucký kraj

0

0

0

0

7,1

LOSTR a.s.

Rekonstrukce lakovny

Ústecký kraj

7,9

7,0

1,0

0

7,0

Středočeský kraj

0

0

0

0

12,7

Jihomoravský kraj

0

0

0

0

2,2

OKZ HOLDING a.s. VUES Brno s.r.o.

Zneškodňování emisí VOC ve výrobním závodě OKZ Vlašim Sníţení emisí VOC za pomocí nízkoenergetického katalytického spalování

TOUAX s.r.o.

Sníţení emisí VOC z lakovny TOUAX, Supíkovice

Olomoucký kraj

0

0

0

0

12,3

E.P.S. Euro Painting Systems a.s.

Sníţení emisí VOC z lakovny EPS, Česká Lípa

Liberecký kraj

0

0

0

0

14,7

7,9

7,0

1,0

0,0

87,8

CELKEM

48


Evropská unie Spolufinancováno z Fondu soudrţnosti, Technické pomoci Operačního programu Ţivotní prostředí

Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky Státní fond ţivotního prostředí České republiky www.opzp.cz Zelená linka 800 260 500 [email protected]

1


POSOUZENÍ POTŘEBNOSTI ZMĚN V OPŢP I LEGISLATIVNÍM RÁMCI FONDU SOUDRŢNOSTI VE VZTAHU K PRIORITNÍ OSE 2 A NAVRŢENÍ A ZDŮVODNĚNÍ PŘÍPADNÝCH ZMĚN



rok 2010

1


Název projektu Podklady pro sledování a hodnocení prioritní osy 2 Operačního programu Ţivotní prostředí Zadavatel Ministerstvo ţivotního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Kontaktní osoba: Mgr. Jana Šestáková, Mgr. Monika Mrozková Zpracovatel Ascend s.r.o., Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 Kontaktní osoba: Ing. Jiří Morávek, tel.: 739 335 677, email: [email protected] Číslo smlouvy zadavatele 58378/ENV/08 Číslo smlouvy zpracovatele ASC/2008/SM/14/MŢP Řešitelský tým (v abecedním pořadí) Mgr. Petra Borůvková Ing. Anna Lehká Ing. Jiří Morávek RNDr. Lubomír Paroha


OBSAH 1. ÚVOD ............................................................................................................................

2

2. REALISTIČNOST DOSAŢENÍ INDIKÁTORŮ PRIORITNÍ OSY 2 ............................

3

3. ROZŠÍŘENÍ VHODNÝCH/PODPOROVANÝCH AKTIVIT PO 2 ……………………..

5

4. PŘÍJEMCI PODPORY ………………………….………………………………………….

6

5. MOŢNOSTI ÚPRAVY LEGISLATIVY PRO FONDY EU ……….……………………..

7

6. ZÁVĚR ..........................................................................................................................

8

1


1. ÚVOD V rámci prioritní osy 2 byly do ledna 2010 vyhlášeny pouze 4 výzvy, z nichţ pouze 2 byly jiţ uzavřené (2 výzvy byly vyhlášeny pro individuální projekty, 1 výzva pro velké projekty a 1 výzva společná s PO 4 pro kombinované projekty ovzduší - odpady). S ohledem na počet předloţených ţádostí je moţné konstatovat, ţe velmi závaţným problémem prioritní osy 2 je malý počet předloţených ţádostí, viz tabulka č. 1.

Tab. č. 1 Celkový přehled podaných ţádostí v rámci 1. a 8. výzvy Celkem ţádostí



Oblast podpory 1. výzva

8. výzva

1. výzva

8. výzva

1. výzva

8. výzva

imise

12

56

8

35 (6)*

4

21

emise

11

32

10

35 (3)*

1

4

CELKEM

23

88

18

63 (9)*

5

25

CELKEM PO 2

111

81

30

Pozn.: *) Z toho nehodnocené/nedořešené Příčiny nízkého počtu ţádostí jsou detailně popsány v dalších dílčích zprávách k tomuto projektu. Příčinou je souběh řady okolností, zejména nepřipravenost ţadatelů na čerpání dotací a jejich nedostatečný tlak na nastavení pravidel pro čerpání, změny v podporovaných aktivitách oproti původním verzím OPŢP (vynechání dopravních projektů), významné zúţení dosavadních výzev (např. 1. výzvy a výzvy pro velké projekty) v kombinaci s nedostatkem času na přípravu projektů a především trvající nejasnosti ohledně toho kdo a za jakých podmínek můţe vůbec v prioritní ose 2 čerpat dotace. Klíčová problematika veřejné podpory se vyřešila teprve v únoru 2010, kdy po jednáních řídícího orgánu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe v této věci vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe obecné stanovisko k veřejné podpoře u rekonstrukce spalovacích zdrojů. Problém, kdy byly z důvodu nedořešení veřejné podpory odloţeny 2 projekty s investičními náklady přes 800 mil. Kč a s velkými environmentálními přínosy, je vyřešen vydáním závazného stanoviska řídícího orgánu k uplatnění výjimky ze zakázané veřejné podpory. Zdlouhavé řešení tohoto problému má významný dopad na absorpční kapacitu pro prioritní osu 2. V reakci na výše uvedené problémy je zpracována tato zpráva, která by měla diskutovat potřebnosti změn programových dokumentů, včetně případného návrhu těchto změn a jejich zdůvodnění. Zpráva zohledňuje výstupy předchozích etap projektu a změny, ke kterým v průběhu řešení projektu došlo.

2


Zpráva obsahuje, v souladu se zadáním Ministerstva ţivotního prostředí, zejména: • posouzení realističnosti dosaţení indikátorů prioritní osy 2 a případný návrh změn hodnoty indikátorů na realisticky dosaţitelnou hodnotu, • návrh na rozšíření či modifikaci výčtu vhodných/podporovaných aktivit prioritní osy 2, • případné změny výčtu konečných příjemců pro jednotlivá opatření a typy projektů, které povedou k dosaţení výše uvedených indikátorů, • moţnost úpravy nařízení o fondu soudrţnosti (např. za účelem podpory tzv. "housing").

2. REALISTIČNOST DOSAŢENÍ INDIKÁTORŮ PRIORITNÍ OSY 2 Pokrok dosaţený ke konci roku 2009 v plnění indikátorů prioritní osy 2 je prezentován v tabulce č. 2, která zahrnuje indikátory prioritní osy 2 na úrovni dopadu, výsledku a výstupu. V případě poklesu emisí se jedná o pokles z jiţ realizovaných dvou projektů (nikoliv o pokles deklarovaný ve schválených ţádostech o dotace).

Tabulka č. 2 Hodnoty indikátorů prioritní osy 2 OPŢP Název indikátoru Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentrace PM10 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Počet projektů

Měrná jednotka

Počáteční stav

Cílový stav 2015

Zatím dosaţeno

% obyvatel

66

60

0

kt/rok

468

434

sníţení o 0,007

projekt

0

607

72

S ohledem na to, ţe naprostá většina doposud schválených projektů byla schválena aţ v roce 2009, je vhodné se podívat na jejich předpokládané efekty a porovnat je se stanovenými cíly, neboť toto srovnání poskytuje daleko jasnější představu o moţnosti dosaţení cílových hodnot indikátorů. Tyto efekty jsou uvedeny v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3 Předpokládaný ekologický přínos podpořených ţádostí Oblast podpory

Bilance emitovaných látek do ovzduší – Celkové sníţení (t/rok) TZL

SO2

NOx

VOC

CO

CO2

Eps

imise

204,6

86,9

36,9

30,1

163,2

7 804,0

284,1

emise

1 033,1

673,6

691,8

154,0

4,8

21 339,3

1 999,9

CELKEM

1 237,7

760,5

728,6

184,2

168,0

29 143,3

2 284,0

Z tabulky č. 3 je patrné, ţe pokrok v plnění je nedostatečný. Navíc při analýze dat o ekologických přínosech byly zjištěny určitě nesrovnalosti u projektů na úsporu emisí tuhých znečišťujících látek z kamenolomů. V rámci 8. výzvy byly podpořeny 2 takové projekty

3


s deklarovaným přínosem sníţení emisí tuhých znečišťujících látek o 989 t/rok. Tento údaj však je, dle názoru zpracovatele, problematický a neodpovídá oficiálním emisním příspěvkům těchto zdrojů. Popsaný problém ztěţuje hodnocení vývoje indikátorů. S přihlédnutím k výše uvedeným nejistotám, je moţné konstatovat, ţe největší přínosy v oblasti sníţení emisí znečišťujících látek (a sdruţeného indikátoru Eps) z předloţených ţádostí, mají projekty v oblasti podpory 2.2, konkrétně v oblasti městských tepláren. Tyto přínosy jsou navíc reálné a ověřitelné, neboť tyto energetické zdroje obvykle provozují kontinuální měření emisí. Bez realizace tohoto typu projektů nebude moţné splnit předepsané cílové hodnoty indikátorů. Tyto projekty zatím ale nemohly být masivněji podpořeny s ohledem na panující nejistoty ohledně pravidel veřejné podpory. Naopak v případě vyřešení nejasností ohledně pravidel veřejné podpory pozitivně pro ţadatele, je reálné očekávat, ţe bude dosaţeno stanovené cílové hodnoty indikátoru „Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic“. Splnění emisního indikátoru prioritní osy 2 je na tomto typu projektů přímo závislé, neboť při stanovení cílové hodnoty indikátoru bylo s tímto typem projektů počítáno s jako rozhodujícím. Přesto doporučujeme, s ohledem na výsledky předchozí etapy řešení tohoto projektu, upravit definici tohoto indikátoru tak, aby se vztahoval pouze na emise ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Tím se zvýší jeho citlivost zejména v případě oxidů dusíku a zohlední se fakt, ţe z prioritní osy 2 OPŢP byly před schválením programu odebrány projekty zaměřené na ekologizaci dopravních prostředků. Hodnota indikátoru „Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentrace PM10“ je velmi citlivá na meteorologické podmínky v daném roce za který je posuzována. Indikátor jako takový je stále relevantní a vyhovující s ohledem na závazky České republiky, ale bylo by vhodné zváţit jeho korekci za účelem sníţení citlivosti. Jednou z moţností je např. indikátor vyuţívaný Evropskou agenturou pro ţivotní prostředí Expozice městského obyvatelstva úrovním znečištění ovzduší PM10 vyjadřovaný v µg/m3, případně jej rozšířit i na mimoměstské obyvatelstvo. Indikátor „Počet projektů“ se jeví jako obtíţně splnitelný nicméně jeho cílová hodnota není nereálná a proto v tomto okamţiku není nutné jeho hodnotu měnit. Významný vliv na počet projektů má omezení implementačního dokumentu v oblasti povolených paliv v oblasti podpory 2.1 a nečekaně nízký zájem obcí o projekty na izolační zeleň. Doporučujeme v průběhu roku 2010 vyhodnotit projekty předloţené v rámci dosavadních výzev a projekty o kterých bude řídící orgán a zprostředkující orgán mít informaci o tom, ţe se připravují k předloţení, a na základě jejich přínosů případně přehodnotit cílovou hodnotu indikátoru emise Eps. S ohledem na počet předloţených projektů v oblasti podpory 2.1 doporučujeme případně korigovat indikátor pro počet projektů.

4


3. ROZŠÍŘENÍ VHODNÝCH/PODPOROVANÝCH AKTIVIT PO 2 Text programového dokumentu OPŢP je v oblasti podporovaných aktivit dostatečně široký a není třeba (de facto ani není moţné) jej významně měnit. Lze však doporučit drobná doplnění v oblasti podpory 2.2 a především pak uvedení programového dokumentu do souladu s aktualizovaným implementačním dokumentem. Jako problematické se jeví zúţení podporovatelných projektů v implementačním dokumentu k OPŢP, které bylo velmi markantní při 1. výzvě. V průběhu předchozích 3 let dochází k postupnému přibliţování implementačního dokumentu k programovému dokumentu. K dalšímu posunu došlo při poslední aktualizaci Implementačního dokumentu v prosinci 2009. V reakci na tento projekt došlo k rozšíření implementačního dokumentu v oblasti podpory 2.1 i o projekty, které zahrnují kotle spalující jiná paliva neţ zemní plyn (např. propan butan) a došlo ke zrušení územního omezení pro projekty izolační zeleně. Bohuţel změna implementačního dokumentu není provedena konzistentně a doplnění nových paliv není konzistentní. Došlo především k rozporům mezi změnovou tabulkou a textem implementačního dokument. To opět vede k určitě nejistotě ţadatelů, kteří neví, které typy projektů je moţné realizovat s pomocí dotace. K dalším změnám došlo u projektů zaměřených na rekonstrukci spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším neţ 5 MW. U těchto projektů bylo blíţe specifikováno, o jaké projekty se můţe jednat: např.: instalace nízkoemisních hořáků, rekonstrukce spalovací komory, instalace technologie pro SNCR nebo náhrada původního kotle novým. U projektů zaměřených na spalovací zdroje jsou navíc nově přijatelné také projekty na instalaci dodatečných technologických zařízení slouţících ke sniţování emisí NOx, SO2 nebo TZL u zdrojů, na které bylo vydáno stavební povolení po 31. 12. 2002, nebo projekty na instalaci dodatečných technologických zařízení slouţících ke sniţování emisí NOx, SO 2 nebo TZL pokud je instalace těchto zařízení součástí komplexní rekonstrukce kotle, tzn., ţe dochází i k zásahům do kotle (např. instalaci nových hořáků, rekonstrukci spalovací komory), nebo k jeho výměně. Dále byly přidány tři zcela nové aktivity: • „rekonstrukce a úpravy zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů za účelem sníţení emisí zejména NOx, SO2 a prachových částic a současně vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu (např. náhrada původního kotle novým, rekonstrukce spalovací komory, úpravy dopravních cest apod.).“ • „rekonstrukce a úpravy velkých nespalovacích stacionárních zdrojů za účelem sníţení emisí NOx nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u velkých stacionárních nespalovacích zdrojů a současně vytvoření nových kapacit (včetně zvýšení stávajících kapacit) na spoluspalování odpadu.“ • „Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěţe na území ČR“

5


Doporučujeme programový dokument OPŢP rozšířit tak, aby zahrnoval aktivity nově přidané do implementačního dokumentu a dále doplnit v aktivitách oblasti podpory 2.2 oxid siřičitý mezi cílové znečišťující látky, případně neuvádět konkrétní znečišťující látky. Dále doporučujeme odstranit z implementačního dokumentu omezení oproti programovému dokumentu OPŢP, zejména v oblasti podporovaných paliv. Doporučujeme v průběhu další aktualizaci věnovat pozornost konzistenci textu implementačního dokumentu. Dle diskusí s potenciálními ţadateli je patrné, ţe (i drobné) nejasnosti textu u ţadatelů zvyšují jejich nedůvěru a odrazují je od přípravy projektů. Na této situaci se projevuje primární nedůvěra ţadatelů s oblasti podnikatelské sféry k rezortu ţivotního prostředí podporovaná často protichůdnými informacemi k moţnostem čerpání.

4. PŘÍJEMCI PODPORY Prioritní osa 2 OPŢP má poměrně široce definovány přijatelné příjemce podpory (moţné ţadatele o poskytnutí dotace). Tito příjemci podpory jsou obecně definovány přímo programovým dokumentem OPŢP a dále jsou pak specifikovány v implementačním dokumentu. V Implementačním dokumentu k OPŢP sice došlo k určitému omezení přijatelných ţadatelů, ale tato skutečnost nemůţe mít zásadní dopad na počet předkládaných ţádostí. V posledních aktualizacích implementačního dokumentu navíc byl seznam přijatelných ţadatelů rozšířen např. u projektů na plynofikace a rekonstrukce spalovacích zdrojů. V této oblasti není nutné provádět další změny.

6


5. MOŢNOSTI ÚPRAVY LEGISLATIVY PRO FONDY EU V rámci této kapitoly bylo předpokládáno, ţe dojde k formulaci legislativních návrhů změn právních předpisů Evropských společenství, které by mohl řídící orgán uplatnit za účelem zahrnutí podpory pro tzv. "housing" do Operačního programu Ţivotní prostředí. V době formulace zadání projektu problém nemoţnosti čerpat finanční prostředky z Fondu soudrţnosti na projekty související s bydlením jevil jako velmi významný. V čase však došlo k otevření zvláštního dotačního titulu (program zelená úsporám), který umoţňuje realizovat opatření zlepšení energetických parametrů obytných a rodinných domů a/nebo pořídit nový zdroj energie s odpovídajícími emisními parametry. Dosavadní zkušenosti s dotačním titulem Zelená úsporám však ukazují, ţe o projekty tohoto typu není mezi obyvateli České republiky takový zájem, jak se předpokládalo a ţe rozdíl mezi teoretickou absorpční kapacitou a skutečnou absorpční kapacitou je velmi velký. S ohledem na tuto zkušenost a s ohledem na to, ţe existuje jiný dotační titul, který bez problémů a s daleko menší administrační zátěţí umoţňuje poskytovat podporu pro domácnosti, se změny legislativy ES ve vztahu k Fondu soudrţnosti jeví jako nepotřebné. Naopak čerpání finančních prostředků z programu Zelená úsporám by mohlo výrazně pomoci, pokud by došlo k rozšíření podporovaných paliv i o fosilní paliva.

7


6. ZÁVĚR I přesto, ţe dosavadní čerpání finančních prostředků z prioritní osy 2 OPŢP je velmi malé, není nutné v této prioritní ose provádět rozsáhlé nebo významné změny a v tomto okamţiku by bylo předčasné i převádět alokované finanční prostředky. Teprve v tomto okamţiku se pro řadu ţadatelů (projektů) otevírá moţnost finanční prostředky čerpat. Vzniklou prodlevu, ke které došlo, jiţ nebude moţné zcela nahradit, a pro některé projekty jiţ nebude moţné (především z časových důvodů), aby byly předloţeny. Tuto situaci můţe řídící a zprostředkující orgán částečně korigovat vstřícnými kroky vedoucími ke zjednodušení procesu poskytnutí dotace. Prospěšné by např. bylo umoţnění realizace veřejné zakázky před podáním ţádosti nebo častější vypisování výzev. Problém s nízkým čerpáním v prioritní ose 2 způsobují bariéry, které stojí především mimo Operační program Ţivotní prostředí a jeho dokumenty. Problematika veřejné podpory je problémem obecným, který se ale v Operačním programu Ţivotní prostředí promítl především v prioritní ose 2. Skutečnost, ţe pravidla veřejné podpory byla interpretována aţ na počátku roku 2010 velmi silně a negativně ovlivnila podávání ţádostí do prioritní osy 2 OPŢP. Moţnosti upravit text programového dokumentu OPŢP by bylo vhodné vyuţít k drobným textovým korekcím popsaných v této zprávě a k doplnění nově zahrnutých podporovaných aktivit.

8




9



MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ ŘEŠENÍ CELÉHO PROJEKTU



srpen 2010

1



2


MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ CELÉHO PROJEKTU V rámci tříletého projektu technické asistence „Podklady pro sledování a hodnocení prioritní osy 2 Operačního programu Ţivotní prostředí“, který probíhal v letech 2008-2010 byly připraveny tři pravidelné (kaţdoroční) průběţné zprávy zaměřující se na zhodnocení plnění cílů prioritní osy 2 OPŢP a analýzu absorpční kapacity pro prioritní osu 2. Vedle toho byly zpracovány dvě speciálně zaměřené zprávy a to analýza nových legislativních poţadavků v oblasti ochrany ovzduší a jejich vlivu na prioritní osu 2 OPŢP v roce 2009 a posouzení potřebnosti změn v OPŢP i legislativním rámci fondu soudrţnosti ve vztahu k prioritní ose 2 a navrţení a zdůvodnění případných změn - v roce 2010. Po třech letech řešení projektu je zřejmé, ţe prioritní osa 2 má problém s vysokým rizikem nevyčerpání alokovaných finančních prostředků z důvodu velmi nízkého počtu předkládaných ţádostí. S tím je spojeno i vysoké riziko nesplnění stanovených indikátorů. K dnešnímu dni (24. srpna 2010) bylo doposud v rámci prioritní osy 2 schváleno 63 projektů, cílový stav indikátoru je 607 projektů. Celková výše podpory na tyto projekty činí 884 394 560 Kč. V případě, ţe by bylo schváleno všech 55 akceptovaných ţádostí předloţených v rámci 17. výzvy, navýšila by se celková výše podpory o 402 535 866 Kč. Celkový přehled podaných ţádostí je uveden v následující tabulce:

Oblast podpory

Celkem ţádostí



1. výzva

8. výzva

17. výzva

1. výzva

8. výzva

17. výzva

1. výzva

8. výzva

17. výzva

imise

12

56

44

8

35

35

4

21

8

emise

11

32

22

10

35

20

1

4

2

CELKEM

23

88

66

18

63

55

5

25

10

CELKEM PO 2

177

136

40

Pozn.: Jedna žádost v 17. výzvě byla později stažena žadatelem. Environmentální přínosy a přínosy k plnění indikátorů prioritní osy 2 OPŢP jsou doposud zanedbatelné, protoţe realizováno bylo pouze 5 menších projektů (3 projekty z oblasti podpory 2.1 a 2 projekty z oblasti podpory 2.2.). Realizace těchto projektů přinesla sníţení emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic o 8 t/rok. Cílové sníţení tohoto indikátoru k roku 2015 má dosahovat 34 000 t/rok. S ohledem na fakt, ţe z hlediska hodnocení plnění indikátorů je Operační program Ţivotní prostředí teprve na začátku, je vhodné porovnat environmentální přínosy nejen realizovaných projektů, ale také jiţ schválených nebo alespoň akceptovaných ţádostí. Existuje pochopitelně velké riziko, ţe u některých z projektů nakonec nedojde k podepsání smlouvy a jejich realizaci, takţe přínosy těchto projektů je třeba brát jako horní odhad. 3


I v případě schválení a realizace všech doposud akceptovaných ţádostí je přínos ke sníţení indikátoru Eps pouze 4,8 kt/rok. Příčiny nízkého počtu předloţených ţádostí byly detailně popsány ve zprávách k tomuto projektu. Jedná se o souběh řady okolností, zejména změnu v podporovaných aktivitách (oproti původním verzím OPŢP - k nápravě stavu dochází postupně aţ nyní), významné zúţení dosavadních výzev (např. 1. výzvy a výzvy pro velké projekty) v kombinaci s nedostatkem času na přípravu projektů a relativním nezájmem potencionálních ţadatelů. Zásadní bariéru (nezávislou na OPŢP) pak představuje nepovolená veřejná podpora a schopnost ţadatelů připravit ţádosti o dotaci tak, aby byly v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory. To se v řadě případů ukazuje jako neřešitelný problém a to zejména v oblasti podpory 2.2. Ţádná jiná prioritní osa OPŢP nemusí tento problém řešit v takovém rozsahu. Řešení tohoto projektu technické asistence přispělo ke zjednodušení podávání ţádostí v prioritní ose 2. Také s přispěním doporučení vznesených v rámci řešení tohoto projektu došlo k 

sníţení počtu vyţadovaných příloh k podání ţádosti,



postupnému rozšíření podporovaných aktivit směrem ke znění dokumentu Operační program Ţivotní prostředí,



odstranění kritérií přijatelnosti, které vytvářely zbytečnou bariéru,



zrušení omezení výzvy pro velké projekty pouze na spalovací zdroje,



k aktivnější přístupu řídícího a zprostředkujícího subjektu v interpretaci pravidel pro poskytování veřejné podpory.

Řídícímu a zprostředkujícímu orgánu doporučuje Zhotovitel projektu v následujícím období tyto kroky 

pokračovat v pozitivní komunikaci se ţadateli a poskytnutí aktivní pomoci při hledání řešení problémů,



prodlouţit termín pro podávání ţádostí o dotaci nebo vyhlásit semi kontinuální výzvu – např. na 1 rok,



nabídnout aktivní pomoc ţadatelům při interpretaci pravidel poskytování veřejné podpory a doporučit jim konkrétní reţim veřejné podpory pro konkrétní podoblasti podpory ve veřejném metodickém pokynu,



maximálně přijatelně vstřícně vykládat pravidla pro poskytování veřejné podpory a interpretovat doposud řádně neinterpretovaná pravidla,



zjednodušit a zefektivnit hodnocení projektů vyuţitím max. 2-3 univerzálně vyuţitelných kritérií,



nekomplikovat získání dotace zbytečnými poţadavky jdoucími nad rámec platné legislativy (zbytečné vyţadování dokumentů, veřejné zakázky).

4




5

PROJEKT PODKLADY PRO SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SOUHRNNÁ ZPRÁVA ZA ROK 2010

Recommend Documents