Projekt OPPA: Deskové hry

Projekt OPPA: Deskové hry (spracovali: Igor Vujovič, Antonín Kotrba, Jindřich Texler) Věţe Draků Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Věţe draků Jiţ milénia proti sobě bojují dva rozpolcené národy, slunce a měsíce, mezi jejichţ královstvími protéká divoká řeka a kteří v bojích proti sobě vyuţívají obrovské věţe jako nástroje zkázy. Národy kamených soch které se nemohou pohybovat dokud na ně nesvítí jejich atribut kterému se klaní. Stavějíc kolosální věţe přes den sluneční národ oţívá a v noci se znovu v kámen obrací a vyčkává jak druhý národ za měsíčního svitu obrací jejich stavby v prach a staví vlastní. Ve dne pak zas sluneční národ ničí díla národa měsíce a snaţí se rozvíjet dál. Válka tak plynula neţ se objevil jeden plán. Plán který zvrátí rovnováhu sil. Národ slunce dychtící po poráţce národu měsíce se rozhodl vyuţít po staletí v tomto konfliktu neutrálních stvoření majestátných a mocných draků. Rozhodli se postavit veţe blahobytu a objetovat je 5 drakům jenţ doposud jen brázdili oblohu a tím si nakonit jejich přízeň. Avšak plány těchto staveb se přez noc dostali do rukou národu měsíce a závod o přízeň draků právě započal. Dlouhá válka se chílí ke konci, draci se blíţí. Černý drak - Levhix Modrý drak - Koraxan Zelený drak - Tardix Červený drak - Broohix Ţlutý drak – Letexon

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Pravidla hry

Kaţdé kolo hráč libovolně pokládá dva dílky věţe na políčko ve své polovině hrací plochy, je moţné je pokládat na sebe, ale na jednom políčku je moţné mít pouze jeden základní dílek (tedy pouze jednu věţ, jakékoli úrovně) Kaţdý následující kámen na základním dílku přidává další úroveň věţe, tedy základní dílek = věţ 1. Úrovně, základní dílek s ještě jedním dílkem věţe na sobě se rovná věţ 2. Úrovně, základní dílek s dalšími třemi dílky na sobě je věţ 4. Úrovně atd. Hráč, který začíná, pokládá nejprve pouze jeden dílek, poté hra pokračuje dál a druhý hráč uţ pokládá jako obvykle, dva dílky na tah. Nevyuţité tahy se nekumulují. Věţe 3. 4. a 5. úrovně se mohou věnovat určitým účelům, věnování určitému účelu nestojí pokládání obyčejného dílku, nýbrţ vás nutí na ně poloţit označení daného účelu. Na věţ věnováné určitému účelu nelze dál stavět a nelze zní označení sejmout, pokud není poškozena akční kartou či katapultovou věţí viz dále. Věnování účelům se nehodnotí, jako zvýšení úrovně věţe. Cílem hry je postavit 3 věţe věnované drakům. Tedy vítězem se stává ten hráč, který jako první postaví 3 věţe 5. Úrovně věnované drakům. Účely, kterým lze věţe věnovat: Věţ architektů – vyţaduje úroveň věţe 3. Umoţňuje stavět majiteli této věţe jeden dílek věţe za kolo navíc. Efekt je kumulativní. Věţ Trebuchet (katapultovací) – vyţaduje úroveň věţe 4. Umoţňuje kaţdé kolo zničit aţ dva dílky jakékoliv (i vlastní) jedné věţe jiné neţ ta, z které právě střílíte. Takto poškozená věţ ztrácí svůj účel a dva dílky. Katapultovací věţ má dostřel pouze o 5 políček kolem sebe. Věţ Mágů – vyţaduje úroveň věţe 5. Umoţňuje na konci kaţdého kola líznout si jednu náhodnou akční kartu z balíčku karet. Efekt je kumulativní. (líznutí na konci kola znemoţňuje její okamţité pouţití) Věţ Draků – 3 tyto věţe znamenají vítěztví. Avšak napadení této věţe trebuchetovou věţí rozlítí hněv draka a ten danou katapultovací věţ, která vystřelila, zničí. (neplatí pro více výstřelů, ale pouze pro tento) Akční karty: Akční karty neukazujete soupeři, dokud je nepouţijete. Pouţít je můţete kdykoli ve vašem tahu kromě karty Garda Mágů. Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Připravené Sabotáţe – odstraní aţ 3 libovolné dílky věţí. Plenivý nájezd ţoldáků – odstraní aţ 4 dílky z jedné určité věţe. Meteór – odstraní 3 dílky z určitého pole a 1 ze všech přiléhajících. Ohnivý déšť – odstraní 2 dílky z kaţdé věţe na libovolné ploše 3x3 (nemusí zasahovat celou plochou v poli ale ve chvíli kdy se zde nachází musí poškodit všechny věţe v místě dopadu) Svátek – Toto kolo nelze stavět Puč – toto kolo nelze střílet Připravená rezerva – toto kolo dva tvoje trebuchety mohou střílet 2x. Vysoce explozivní střeliva – toto kolo zdvojnásob účinek Všech poškozovacích efektů (střelecké i karetní) Architektonický objev – Toto kolo zdvojnásob efektivitu svých ekonomických věţí. Alchymistická rychlotavba – Toto kolo můţeš postavit další 3 dílky. Štít - ochrání určitou stavbu před jakýmkoli příštím poškozením. (efekt dračí věţe se stále aktivuje) Skrytá Balista - dodá určité věţi navíc efekt tato věţ můţe kaţdé kolo vystřelit na vzdálenost 5 a poškodit danou věţ o jedna. Tento efekt se kumuluje s ostatními efekty věţe ale nepotřebuje věnování. Garda mágů – daná věţ nemůţe být cílem ţádné karty. (Je moţné hrát, jak preventivně na věţ, tak jako reakce na kouzlo protihráče během jeho kola) Dračí vejce – Libovolná věţ se stane dračí věţí. Artefakt Čistého zla – umístí na vybrané pole 3 úrovňovou věţ zla která pokud není do 2 kol zničena odstraní všechny věţe z plochy + (moţná zamíchá všechny karty do balíčku)


Tvorba hry – Teorie Pravidla určují ţánr hry a zároveň diktují hru samotnou, jak se hraje, jak vypadá i tempo a moţnosti hry. Pravidla jsou to první co se tvoří a vymýšlí, jelikoţ je to přímo ta hra samotná. V této části se lze dočíst, jak jsme postupovali při tvrobě naší hry z hlediska definování, ţánru a samotné kreativity, jenţ je základem pro vymyšlení hry. Za prvé jsme si nastavili ţánr hry a prvky, které by jsme rádi ve hře zakomponovali. Ţánr, pod který by se naše hra definovala by byla tahová strategie, jelikoţ to bylo naše první kritérium, tak aby hra byla na přemýšlení, zábavná a jednoduchá na pochopení. Jak uţ název napovídá tahová strategie bude mít jisté tahy po určitém kole, které můţe hráč vyuţít. Jelikoţ jsme chtěli hru pro dva, bylo jasné ţe deska bude rozdělena do několika polí tak aby se, dali umisťovat kameny nebo pohybovat s figurkami. Pravidla se však zapisují s určitým řádem. Nejdříve se vysvětlí o co jde ve hře a co je kondice pro výhru či prohru. Náš nápad byl vyuţít pouze jeden druh figurek a to přímo jednoho druhu kamenů, který by se pokládal kaţdé kolo na hrací plochu, uţ jen kvůli jednoduchosti jednoho druhu. Zde se však naskytnul první problém, většina tahových her s jedním druhem kamenu či figurky, má výhodu prvního tahu, například jako v šachách či piškvorkách, nebo třeba karetních hrách, kde první hráč dostává prioritu. Proto se naskytnul opravdu jednoduchý krok, inspirovaný tzv. SWAP-em z piškvorek a jde tedy o to, ţe první hráč poloţí první kámen a druhý hráč pokládá 2, poté se pokračuje dále po dvou kamenech, v tuto chvíli se však zdá, ţe druhý hráč má výhodu avšak, tento problém se ošetřil Architektonickou věţí kterou první hráč můţe postavit jako první a tím získá jeden tah zpět za cenu ztráty tempa, ale zisku pozice. Jelikoţ cíl hry je opravdu jednoduchý pochopit a postavit věţ páté úrovně není příliš těţké, pozice by nehrála ţádnou roli a vítěztví by bylo jasně spočitatelné, rozhodli jsme se přidat další prvek. Prvek sniţování nepřátelských věţí o 2 kameny. Tento prvek vykonávalo stavění věţe Katapultové tedy střelné a omezeno bylo pouze pozičně. Aby se však nevyhrávalo přehlcení soupeře střelnými věţemi vzniklo tzv. jisté místo, jedno pole na kaţdé straně desky ustanovené tak, aby bylo více moţností zahájit hru. Kaţdopádně po delším dokazování, počtech a dokazování pomocí teorie Holandského počítačového experta L. Victora Allise, jsme došli k závěru, ţe by měla existovat silná strategie, která by byla velice těţká porazit. Proto jsme se rozhodli dodat nový prvek, prvek náhody jenţ by i zvýšil zábavu při hraní a pestrost. Tak vznikla Věţ mágů. Věţ mágů byl rozporuplný krok a dospěli sme k názoru, ţe neţ by jsme to nechali příliš na náhodě, rozdělíme všechny karty do dvou balíčků podle funkce, aby se mohlo více vyuţívat strategie nad svými kroky a výběrem dalšího tahu. Druhy karet a jejich počet ve věţi mágů jsou upravené tak aby se do 3 tahů vyplatily, při průměru hodnot a zároveň měli šanci i na překvapivou hodnotu viz. Dračí vejce, nebo dokonce úplně měnící obraz hry jako Artefakt čistého zla. Jelikoţ nebylo příliš těţké vymyslet názvy karet a Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

věţí v souladu s funkcí a srozumitelností je jasné, ţe tato hra měla předpoklad stát se ukázkovou demonstrací deskové hry. Nehledě na Fyzickou stránku podoby, kde se uplatňují i jiné rysy, jako marketing, dostupnost, estetika aj.


VÝROBA - FIGURKY Jedna z neodmyslitelných součástí většiny deskových her jsou samozřejmě figurky. Někomu by se mohla výroba figurek zdát na první zamyšlení jednoduchá a za zlé bychom mu to neměli, vţdyť my jsme na tom byli stejně, ukázalo se však, ţe tomu tak není. Kdyţ jsme se dohodli na finální verzi hry, kterou budeme vyrábět, byla jasná jedna věc. Bude třeba vyrobit figurky na míru! Fakt, ţe musely mít věţovitý tvar a zapadat do sebe, nám jinou moţnost ani nedával. Klasické figurky typu „člověče-nezlob-se“ tedy nebyly v ţádném případě dostačující, coţ nastolilo otázku způsobu výroby. Měli jsme dvě moţnosti: plast či 3D tisk. Plast se zprvu zdál jako volba chytřejší, jednak z pohledu ceny a dále pak z důvodu své značné časové úspornosti. Po důkladném průzkumu trhu, jeţ je dle nově nabytých zkušeností o poznání těţší v roli studenta, jsem došel k překvapivému závěru. Vlastně hned k několika. Jako první mě ohromily funkce pracovníků sléváren plastů. Jako příklad mohu uvést jeden nejmenovaný podnik v Kladně, který měl přes svůj niţší počet zaměstnanců v kontaktech uvedené tři výkonné ředitele, dva vedoucí výroby a jednu generální asistentku. Dalším překvapením bylo zjištění, ţe cena plastových odlitků je sice nízká, avšak k jejich realizaci je zapotřebí forma na vstřikování plastů, jejíţ cena se pohybuje v horní polovině deseti tisíc korun. Tato informace rychle změnila způsob našeho smýšlení a dala tak výrobě figurek nový směr, směr 3D tisku! Jiţ přes dva roky se zajímám o počítačovou grafiku, a to konkrétně u 3D softwaru. Tyto programy mě vţdy fascinovaly spíše z hlediska moţností animačních a počítačověvývojářských, avšak díky tomuto projektu došlo i na prohloubení mých zkušeností skrz 3D tisk. Jak jsem brzy pochopil, model v 3D modelačním softwaru – mnou preferovaném Blenderu – měl být pro tisk předem uzpůsoben a bylo tedy pošetilé se domnívat, ţe objekt vhodný k animaci, bude stejně vhodný i k 3D tisku. Po zarputilém hledání jakékoliv firmy, jeţ by byla naše figurky ochotna vytisknout, jsem tedy byl nucen model upravit. Nová figurka byla zbavena cimbuří a navrţena tak, aby do sebe jednotlivé dílky pevně zapadaly, zajišťujíc tak nejlepší moţnou stabilitu kompletní – to jest pětistupňové – věţe. Nový model jiţ splňoval všechny poţadavky a tak se začalo s tiskem. Výhoda tohoto řešení byla především rychlost zhotovení, za coţ ovšem vděčíme spíše velmi ochotnému pánovi, který dobře pochopil tíhu našeho časového presu a vyšel nám ve všem naprosto vstříc. Figurky byly nakonec zhotoveny podle očekávání. Rozměry, stejně tak jako jejich detailnost se ukázaly být v pořádku a příjemným překvapením byl i fakt, ţe jiţ předem plánovaná „zapadnutelnost“ vyšla podle plánu.


Jako majoritní nevýhodu bych uvedl cenu, která byla cirka 100,-/ks. Při bliţším propočítání jsme došli k závěru, ţe by z hlediska výroby tří a více kusů bylo výhodnější 3D tiskárnu koupit a platit tak jen za materiál. Pří případné sériové výrobě by ovšem byla nejlepším řešením právě výroba vstřikování plastu, kde po zaplacení jednorázové ceny za formu, by náklady na figurky rapidně poklesly. Přes zváţení všech pro a proti pevně stojím za moţností 3D tisku. Nejedná se totiţ jen o kvalitní výrobek, který je tiskárna schopna poskytnout, nýbrţ také o škálu produktů, dodatků a rozšíření, jeţ je tako moderní technologie schopna nabídnout.


VÝROBA HRACÍ DESKA Dalším, bezesporu nelehkým úkolem, bylo zhotovení hrací desky. Jiţ dříve jsem zmínil velice příjemného a ochotného zaměstnance společnosti COPYSHOP v ulici Školská na Praze 1, konkrétně v kontextu s 3D tiskem. Právě s ním jsme probírali a realizovali i další části naší deskové hry, v tomto případě zrovna zhotovení hrací desky. Nápadů bylo mnoho, převáţně těch špatných z naší strany. Jako příklad uvedu nápad přilepení papíru s výtiskem na dřevěnou desku, či ještě hůř, na jídelní tác. Nakonec, zejména kvůli lokaci laminátovacího zařízení, nám bylo doporučené sesterské kopycentrum na Andělu. Tam jsme se setkali s jednáním o poznání hrubějším. Z kopírovací místnosti jsme byli vykázání téměř okamţitě a nakonec nám poradila zaměstnankyně přidruţeného papírnictví. Kdyţ milá postarší dáma přišla s nápadem tisku na kapa desky, věděli jsme, ţe naše bídné hledání došlo ke zdárnému konci. Hrací desku jsme tedy nakonec zhotovili z PVC, na které jsme nalepili grafické znázornění herího pole, vytištěné na samolepícím papíru. Výhodami tohoto řešení je právě odolnost PVC, která tak zajišťuje bezpečnější transport a delší ţivotnost hlavního objektu kaţdé deskové hry – hrací desky. Jako nevýhodu bych uvedl téměř nulovou pruţnost a ohebnost materiálu, která transport naopak ztěţuje, co se prostorové náročnosti týče. Další moţnou nevýhodou je pak kluzký povrch, to se však při ALPHA testingu neukázalo jako nijak význačný problém a průběh hry téměř vůbec neovlivňuje. Výroba desky a následně i karet byla tedy zajištěna klasickými laserovými tiskárnami, přičemţ deska byla vytištěna na samolepící papír a dále aplikována na desku PVC příslušných rozměrů. Karty byly tisknuty samostatně na klasické 160 gramové čtvrtky, samostatně RUB a LÍC, dále pak obstříhávány a lepeny k sobě. Tuto metodu jsme zvolili z důvodů jak její časové, tak finanční úspornosti. Závěrem bych chtěl vyjádřit naši spokojenost s finálním provedením všech herních součástí. Jako výrobci prototypu byla cena některých komponent přes náš rozpočet, a to jsme shledali jedinou větší překáţkou.


Princip a fungování 3D tisku a jeho vývoj, vyuţití V následujících pár odstavcích se budeme věnovat 3D tisku, ze kterého máme udělané figurky našich věţí, a to z různých hledisek a pohledů a také popíšeme naše setkání s 3D tiskem z naší osobní zkušenosti.

Historie 3D tisku chronologicky: Prvních pokusů o „vytisknutí“ (neboli spíše vymodelování) nějakého trojrozměrného objektu za pomocí stroje byla spousta, první 3D tisky vlastně pouze skládaly vrstvy papíru na sebe aţ do výsledného modelu.Ţádná metoda však nebyla nijak zázračně úspěšná a efektivní, aţ do roku 1984, kdy pána jménem Charles Hull, který se po právu muţe nazývat průkopníkem v oblasti 3D tisku poprvé začíná zajímat o tuto problematiku a následně roku 1986 si nechává patentovat technologii s názvem Stereolitografie (zkráceně SLA). Při této metodě se vyuţívá tenkého ultrafialového paprsku, který je zacílen na tekutou fotopolymerickou pryskyřici, coţ je hmota, která je citlivá na světlo, a při působení jiţ zmiňovaného ultrafialového paprsků tvrdne. Díky počítači se paprsek světla dá zacílit na určité vrstvy a díky tomu můţe vznikat 3D model vrstvu po vrstvě. Jako u všech 3D tiskáren platí, ţe výroba není nijak časově krátká a pohybuje se v řádu hodin aţ dnů, výsledek je ale velmi uspokojivý. Výhodou této do dnes pouţívané metody jsou především velmi dobře detaily, velké mnoţství materiálů a moţnost lehce doupravit po vytisknutí.

Z úspěchů Charlese Hulla se inspirovalo mnoho jiný vynálezců a téměř okamţitě začali vznikat další a další metody 3D tisku. Na trh je uvedena jeho první 3D tiskárna s názvem SLA-250 od firmy 3D Systems, ale není sama. FusedDeposition Modeling (FDM) je metoda 3D tisku, která byla vynalezena téhoţ roku, její vynálezce se jmenoval ScottCrump – tato metoda se stala jednou z nejvíce profesionálních metod a pouţívá se do dnes. Princip FDM spočívá v tavení plastu nebo kovu ve formě vlákna uvnitř hlavice, která taveninu vytlačuje na podloţku a svým pohybem ve dvou osách postupně nanáší velmi tenkou vrstvu materiálu. Po nanesení celé vrstvy se podloţka sníţí tak akorát, aby mohla navázat na jiţ udělanou vrstvu, a postupné nanášení pokračuje v další vrstvě a to aţ do vytvoření konečného produktu. Tato metoda je v dnešní době nejvíce vyuţívaná a to právě díky levnému materiálu Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

a celkové malé ceně zařízení. V roce 1999 se díky 3D tisku dělají jedny z prvních chirurgických implantátů, od této doby se 3D tisk vyuţívá hojně v medicíně a to i při modelování miniaturních kostí a v roce 2002 byl 3D tisk pouţit také na vymodelování ledviny, která byla posléze implantována ţivému zvířeti. V roce 2005 byla druhá „revoluce“ v 3D tisku. Dr. Adrian Bowyer na Univerzitě v Bath zakládá projekt s názvem RepRap, tento projekt si dal za cíl vytvořit 3D tiskárnu, která by dokázala vyrobit další 3D tiskárnu, tento projekt se ukázal jako velmi úspěšný. Od této doby se stávají 3D tiskárny jakou-si módou, pouţívají se nejen v architektuře a medicíně, ale i pro normální potřeby populace (jako příklad z praxe bych uvedl, ţe na fakultě architektury nám bylo řečeno, ţe si někdo nechal vyrobit rozbitou součástku do mixéru, a tím i značně ušetřil, takţe je vidět, ze vyuţití 3D tisku je velmi rozmanité). V dnešní době jsou jiţ 3D tiskárny na „kaţdém rohu“ v kaţdé tiskárně. A ten kdo by měl opravdu zájem vlastnit 3D tiskárnu tak ho bude stát zhruba 20-50 tisíc korun českých. V horních odstavcích jsem zmínil dva druhy 3D tisku a to SLA a FDM, mezi populární metody také patří metody LOM a SLS. SLS - Selective Laser Sintering je metoda zapékání zrnek materiálů (sklo, kov, plast aj.) do vrstev. Je velmi výhodná z hlediska materiálu, ale velmi nevýhodná z hlediska energetické náročnosti. Nelze takto také tisknout dutá tělesa. LOM – Laminated Object Manufacturing je metoda vlastně stejná jako u tiskáren před rokem 1984, jen je přesnější a místo papíru je pouţíván především plast, nevýhodou je velké mnoţství odříznutého nevyuţitého odpadu.

Osobní setkání s 3D tiskem: Pro nás nebyl 3D tisk nic neznámého, ale bylo velmi hezké vidět 3D tiskárnu pracovat na vlastní oči. V praxi to vypadalo zhruba tak, ţe jsme si vyhledali kopírovací obchod v Praze 1 s 3D tiskárnou a jiţ jsme měli vymodelované části věţiček v 3D grafickém programu. Takto jiţ předpřipravené jsme soubor s 3D modelem nahráli do počítače připojeného na 3D tiskárnu a pouze jsme upravili pár hodnot. Hustotu výplně se dá díky speciálnímu počítačovému programu nastavit libovolná, v našem případě to bylo 20%, hrubost detailů se dá nastavit podle tloušťky nanášené vrstvy (obecně platí čím více vrstev, tím hladší detaily). Aby nám figurka správně pasovala do hexagonů jsme ještě upravili velikost a mohli jsme začít tisknout, tisk jedné úrovně trval něco málo přes hodinu. Jako naše metoda 3D tisku byla pouţita jiţ zmíněná metoda FDM. Jediný problém nastal, kdyţ jsme chtěli mít vytisklé cimbuří na našich věţičkách, protoţe metoda FDM vrství jako většina metod jednu vrstvu na druhou, ale jelikoţ cimbuří poměrně dost Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

přesahovalo, museli jsme ho ještě upravit tak, aby nemuselo mít podpory, které by se museli vylamovat (podpory by byly od země, protoţe jinak by neměla tiskárna podklad pro vystavění převysů). Na výběr bylo ze dvou materiálů, první z nich byl materiál ABS (Acrylonitrile butadiene styrene), plast, který se ale používá spíše na věci jako lego atd. Jako druhý materiál, který nám byl nakonec doporučen, byl PLA (polylactic acid), což je ekologicky odbouratelný kukuřičný škrob, který je dále i lépe upravitelný. (Na obrázku je přesný model tiskárny, která nám tiskla naše figurky)


Projekt OPPA: Deskové hry

Recommend Documents