Projekt : Nová Ves kanalizace a čištění odpadních vod Stupeň : Studie Zakázkové číslo Příloha : A TEXTOVÁ ČÁST Archivní číslo 1917

Projekt Stupeň Příloha

: Nová Ves – kanalizace a čištění odpadních vod : Studie : A – TEXTOVÁ ČÁST

Zakázkové číslo 01.107 Archivní číslo 1917

A - TEXTOVÁ ČÁST Obsah: 1. ÚVODNÍ ČÁST ………………………………………………………………………………………………2 1.1 zadavatel studie ……………………………………………………………………………………….2 1.2 Zpracovatel studie …………………………………………………………………………………….2 1.3 předmět studie …………………………………………………………………………………………2 1.4 soulad s územně plánovací dokumentací ………………………………………………………..3 1.4.1 Územní plán ........................................................................................................................... 3 1.4.2 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JIHOMORAVSkého kraje (PRVK Jmk) ........................ 3 1.4.3 hARMONIZACE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH PODKLADŮ ..................................................... 3 2. TECHNICKÁ ČÁST …………………………………………………………………………………………4 2.1 podklady ………………………………………………………………………………………………...4 2.1.1 základní podklady ................................................................................................................. 4 2.1.2 projektové podklady .............................................................................................................. 4 2.1.3 Mapové a geodetické podklady ............................................................................................ 4 2.2 popis zájmového území ………………………………………………………………………………5 2.2.1 geografická poloha ............................................................................................................... 5 2.2.2 konfigurace terénu ................................................................................................................ 5 2.2.3 ochranná pásma, chráněná území ....................................................................................... 5 2.3 stávající stav likvidace odpadních vod ……………………………………………………………5 2.4 návrh řešení čištění odpadních vod ……………………………………………………………….5 2.4.1 varianta 1 – splašková kanalizace a čistírna odpadních vod ............................................... 5 2.4.2 varianta 1A – splašková kanalizace a přečerpání vody do oslavan ..................................... 6 2.4.3 varianta 1B – splašková kanalizace a přečerpání vody do ivančic ...................................... 6 2.4.4 varianta 2 – jednotná kanalizace a ČOV jako biologické rybníky ......................................... 6 2.5 hydrotechnické výpočty ……………………………………………………………………………...6 2.5.1 výpočet produkce odpadní vody – varianta 1 ....................................................................... 6 2.5.2 výpočty čistírny odpadních vod............................................................................................. 7 2.5.2.1 Základní parametry pro dimenzování objektů ………………………………………………..7 2.5.2.2 Požadavky na kvalitu na odtoku ………………………………………………………………..9 2.6 popis stavebních objektů ve variantách …………………………………………………………11 2.6.1 stavební objekty – varianta 1 .............................................................................................. 11 2.6.2 stavební objekty – varianta 1A............................................................................................ 15 2.6.3 stavební objekty – varianta 1B............................................................................................ 16 2.6.4 stavební objekty – varianta 2 .............................................................................................. 17 2.7 popis provozních souborů …………………………………………………………………………20 3. PROVOZOVÁNÍ NAVRŽENÝCH ZAŘÍZENÍ ……………………………………………………………24 3.1 provozování kanalizace a čov – varianta 1 ………………………………………………………24 3.2 provozování kanalizace a čov s biologickými rybníky – varianta 2 ………………………..27 4. PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ ………………………………………………………………28 4.1 propočet varianty 1 …………………………………………………………………………………28 4.2 propočet varianty 1A ……………………………………………………………………………….28 4.2 propočet varianty 1B ……………………………………………………………………………….29 4.4 Propočet varianty 2 …………………………………………………………………………………29 5. VÝPOČET PROVOZNÍCH NÁKLADŮ …………………………………………………………………30 5.1 varianta 1 …………………………………………………………………………………………….30 5.2 varianta 1A …………………………………………………………………………………30 5.3 varianta 1B …………………………………………………………………………………31 5.4 varianta 2 ………………………………………………………………………………………………32 6. SROVNÁNÍ NAVRŽENÝCH VARIANT ………………………………………………………………….32 6.1 varianta 1 – posouzení ………………………………………………………………………………32 6.2 varianta 1A – posouzení ……………………………………………………………………………34 6.3 varianta 1B – posouzení ……………………………………………………………………………35 6.4 varianta 2 – posouzení ………………………………………………………………………………36 7. SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A NOREM ………………………………………………………….37 7.1 obecný seznam právních předpisů a norem ……………………………………………………37 7.2 aplikace hlavních použitých legislativních předpisů …………………………………………38 8. DOPORUČENÍ A ZÁVĚR ………………………………………………………………………………..39

PROJEKTY VODAM s.r.o.

Strana 1 (celkem 39)

Duben 2015




1. ÚVODNÍ ČÁST 1.1 ZADAVATEL STUDIE Název : Sídlo : Statutární zástupce : IČO : DIČ : Telefon : e-mail :

Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice Ivančice, Kounická 1598/78 Mgr. Jaroslav Světlík – předseda předsednictva 49458892 CZ49458892 546 451 884 [email protected]

1.2 ZPRACOVATEL STUDIE Název : PROJEKTY VODAM s.r.o. Sídlo : Galašova 158, 753 01 Hranice IČO : 26821443 DIČ : CZ26821443 Hlavní inženýr projektu : Ing. Petr Matuška Zodpovědný projektant : Ing. Petr Matuška Telefon : 581 607 107 Fax : 581 604 878 e-mail : [email protected]

1.3 PŘEDMĚT STUDIE Předkládaná studie řeší problematiku likvidace splaškových odpadních vod v obci Nová Ves. Se zadavatelem bylo dohodnuto, že studie přinese návrh kanalizace a čištění odpadních vod ve dvou základních variantách a dvou dalších subvariantách. V obci je v současné době provozována dešťová kanalizace tvořící poměrně rozsáhlou stokovou síť prakticky v celém rozsahu zástavby. Kanalizace je zdokumentována v pasportu, ze kterého je k dispozici situace 1 : 2 000, ve které je vidět stoková síť s tím, že přibližně 90 % rozsahu kanalizace je zdokumentováno díky viditelným revizním šachtám a pouze zbývajících 10 % kanalizace je v situaci vyznačeno s poznámkou, že se jedná o nezaměřenou kanalizaci. Protože doposud nebyla uspokojivě vyřešena problematika likvidace splaškových odpadních vod, zabývá se studie právě řešením nové, popřípadě rekonstruované kanalizace a čištěním odpadních vod. Ve dvou základních variantách je čištění odpadních vod navrženo v místě a v subvariantách 1A a 1B je pak popsáno přečerpávání splaškových odpadních vod buď do Oslavan nebo do Ivančic. V obou případech by byly odpadní vody čištěny na ČOV v Ivančicích, která byla nedávno zrekonstruována. Obě navržené základní varianty se zásadně liší jak typem kanalizace, tak i způsobem čištění odpadních vod. Tato volba variant byla zvolena kvůli tomu, aby byly postiženy odlišné přístupy k řešení odvodu odpadních vod a jejího čištění. Nová Ves mají na většině území kompaktní zástavbu, což platí jak kolem silnice III/3935 a III/3939, ale i ve vedlejších ulicích v obci. Většina ulic v obci je trasována rovnoběžně s údolnicí, což poněkud komplikuje návrh kanalizace, ale na druhé straně jsou v celém rozsahu obce dobré spádové poměry, takže je zde možno navrhnout bez větších potíží gravitační kanalizaci. Studie řeší návrh uvedených dvou variant a dvou subvariant popsaných níže s poměrně podrobným popisem a dělením na stavební objekty a provozní soubory a to jednak proto, aby bylo možno si udělat co nejpřesnější představu o rozsahu a technickém řešení, ale i rovněž proto, aby se daly v propočtu určit investiční náklady v obou variantách a rovněž pro možnost vyčíslení provozních nákladů.



Duben 2015




1.4 SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ 1.4.1 ÚZEMNÍ PLÁN Obec Nová Ves má schválený územní plán z roku 2001. ÚP byl změněn v dubnu 2008. Zpracovatelem je firma THEODAT BRNO s.r.o. V oblasti odkanalizování j právě ve změně č.1 uvedeno : Podle schváleného PRVK JmKraje se v obci vybuduje soustavná síť splaškové kanalizace z potrubí DN250. V nejnižším místě splaškové kanalizace pod obcí u Údolního potoka se vybuduje čerpací stanice, která bude přečerpávat splašky do veřejné kanalizace místní části města Ivančic Letkovice. Splašky budou čištěny v ČOV Ivančice. Stávající kanalizace bude zachována jako dešťová kanalizace a dojde k rozšíření do míst nově navržených pro bytovou zástavbu a podnikatelské aktivity.

1.4.2 PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (PRVK JmK) Určitým typem územně plánovací dokumentace je Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK JmK). Tento materiál jednak eviduje koncepci řešení rozvoje vodovodu a kanalizace v každém sídle kraje a jednak i doporučuje časový horizont výstavby navržených vodovodů a kanalizací. Důležitost Plánu je hlavně v tom, že při žádosti o dotaci na jakoukoliv stavbu vodovodu nebo kanalizace se posuzuje soulad projektu s PRVK JmK. V případě nesouladu je nutno buď měnit projekt nebo vypracovat a podat návrh na změnu PRVK JmK. Z uvedených důvodů uvádíme citace z tohoto podkladu, aby byl zřejmý soulad nebo nesoulad navrhovaného řešení v této studii s PRVK JmK. V této souvislosti uvádíme, že jsme schopni v případě, že se vedení obce rozhodne pro řešení problematiky čištění odpadních vod jiné, než je uvedeno v PRVK JmK, vypracovat návrh změny tohoto materiálu podle metodiky zveřejněné Jihomoravským krajem. V minulosti jsme podobné návrhy změn vypracovávali v celé řadě obcí v různých místech České republiky.

POPIS SOUČASNÉHO STAVU ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V obci není kanalizace pro odvádění splaškových odpadních vod. Téměř v celé obci je vybudována dešťová kanalizace. POPIS ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VE VÝHLEDU Nově se v obci vybuduje soustavná síť splaškové kanalizace z potrubí DN 250. V nejnižším místě splaškové kanalizace pod obcí u Údolního potoka se vybuduje čerpací stanice, která bude přečerpávat splašky do veřejné kanalizace místní části města Ivančic Letkovice. Splašky budou čištěny v ČOV Ivančice. U obcí, které jsou zdrojem znečištění velikosti pod 500 EO, se nepředpokládá realizace navržených technických opatření do roku 2015. U těchto obcí bude zatím preferován individuální způsob likvidace odpadních vod.

1.4.3 HARMONIZACE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH PODKLADŮ V této kapitole srovnáváme návrhy řešení problematiky likvidace splaškových odpadních vod v územním plánu a v PRVK. Stává se velmi často, že oba materiály jsou vypracovávány nekoordinovaně různými subjekty a to může způsobit problémy obci v případě, že se rozhodne budovat kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Pokud je mezi ÚP a PRVK rozpor, dochází k tomu, že pokud je návrh kanalizace proveden v souladu s ÚP a v rozporu s PRVK, není problém při obstarávání územního rozhodnutí a stavebního povolení na stavbu, ale problém nastane při žádosti o dotaci, kvůli rozporu s PRVK, který se pak musí měnit. V opačném případě, kdy při návrhu kanalizace a ČOV se zvolí řešení podle PRVK, ale v rozporu s ÚP, nastávají komplikace již při vydávání územního rozhodnutí. V našem konkrétním případě problém v rozporu obou důležitých plánovacích podkladů odpadá, protože z výše uvedených citací vyplývá, že zpracovatel ÚP převzal od zpracovatele PRVK kompletní popis a mnohé formulace jsou totožné.



Duben 2015




Co je ale zarážející a závažné, že se v PRVK počítá s výrazně menším počtem obyvatel v obci, než je skutečnost. Pro dokreslení uvádíme tabulku produkce odpadních vod z PRVK :

Položka Počet trvale bydlících napojených na kanalizaci Počet trvale bydlících napojených na ČOV

obyvatel obyv.

2000 0

2004 0

2015 0

obyvatel obyv.

0

0

0

obyv.

371

370

368

3

Počet EO Produkce odpadních vod

m /den

50.36

50.22

49.94

BSK5

kg/den

22.24

22.18

22.06

NL

kg/den

20.39

20.33

20.22

CHSK

kg/den

44.48

44.36

44.12

Z ní vyplývá, že se počet EO pohybuje kolem 370, přičemž počet obyvatel v obci je v současné době 780. I když je nám jasné, že jeden obyvatel není totožný s 1 EO, rozdíl je příliš velký. Mohlo by to znamenat, že bude odkanalizována pouze polovina obce, ale není jasné proč a která. Přitom u vodovodu je pro rok 2015 uváděn počet zásobovaných obyvatel 702, což je údaj relativně správný.

2. TECHNICKÁ ČÁST 2.1 PODKLADY 2.1.1 ZÁKLADNÍ PODKLADY Základním podkladem objednávka od zadavatele na podkladě námi vypracované nabídky. Nabídka byla precizována se zadavatelem tak, aby obsah a forma studie byla přesně podle zadavatelových představ. Dalšími výchozími podklady byly informace získané od vedení obce a také od obyvatel při pochůzkách v terénu, kdy byly určovány trasy stok a kdy byly umisťovány do terénu další objekty kanalizační sítě, jako čerpací stanice, čistírny odpadních vod a podobně. 2.1.2 PROJEKTOVÉ PODKLADY Mezi projektové podklady zařazujeme koncepční podklady, jako jsou územní plány, generely a studie, dále pak projekty již realizovaných souvisejících staveb a rovněž i projekty staveb, které budou realizovány v budoucnosti a mají vliv na návrh koncepce budoucí stavby. V případě Všeradova je podkladů málo, ale pro vypracování studie to neznamená žádnou komplikaci. Z nejdůležitějších podkladů je třeba jmenovat následující : Název stupeň zpracovatel termín Územní plán Nová Ves ÚP 2001 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomorav. kraje PRVK JmK AQUATIS a.s. . 2004 2.1.3 MAPOVÉ A GEODETICKÉ PODKLADY Jako mapové podklady pro účely studie byly použity mapy dvou měřítek. Základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000 a 1 : 5 000. Mapové listy základní mapy ČR 1 : 10 000 24-33-04 , 24-33-05, 24-33-09 , 24-33-10 Mapové listy základní mapy ČR 1 : 5 000 Moravský Krumlov 9-0, Moravský Krumlov 9-1



Duben 2015




2.2 POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 2.2.1 GEOGRAFICKÁ POLOHA Obec Nová Ves se nachází na západním okraji okresu Brno – venkov na samém rozhraní s okresem Třebíč. Tím je dáno, že je obec i na rozhraní Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Nová Ves je v blízkosti města Ivančice, vzdálenost je necelé 4 km V obci v současné době žije 780 obyvatel. Zástavbu v obci tvoří v naprosté většině tradiční zemědělské usedlosti. Pouze v západní části je několik rodinných domů bez zemědělského zázemí. V obci pramení Údolní potok, který teče dále severním směrem a 700 m pod obcí se vlévá do řeky Oslavy. Obcí prochází silnice III/3935, která vede severozápadně do Oslavan a západně do Senorad. Na východním okraji obce je křižovatka se silnicí III/3939, která vede východním směrem do Ivančic. 2.2.2 KONFIGURACE TERÉNU Obec Nová Ves se nachází na východním okraji Českomoravské vrchoviny mezi Jevišovickou pahorkatinou a Boskovickou brázdou. Tím je dán kopcovitý ráz krajiny, kdy obec je obklopena poli a dále lesy. Poblíž obce protéká řeka Oslava, která zde je v hlubokém a sevřeném údolí. Konfigurace terénu umožňuje bezproblémový návrh gravitační kanalizace a mírně komplikuje návrh čistírny odpadních vod. Zástavba v obci se pohybuje v rozmezí 303 a 253 m.n.m. 2.2.3 OCHRANNÁ PÁSMA, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Ochranná pásma jsou v Nové Vsi tradiční. Jedná se o ochranná pásma inženýrských sítí – vodovodu, plynovodu, dešťové kanalizace, elektrických linek VN a radiokomunikací a dále pak silnice, vodních toků a lesa. Další ochranná pásma nebo chráněná území v obci nejsou.

2.3 STÁVAJÍCÍ STAV LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD V současné době jsou odpadní vody v obci likvidovány individuálně. Část domů má odpadní vody svedeny do septiků a přepady z nich do dešťové kanalizace nebo do potoka, část domů má výusti do jímek na vyvážení, malá část domácností provozuje domovní čistírny odpadních vod. Již v úvodu textové části bylo uvedeno, že v obci je poměrně rozsáhlá dešťová kanalizace, do které jsou odváděny některé odpadní vody předčištěné v septicích.

2.4 NÁVRH ŘEŠENÍ ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 2.4.1 VARIANTA 1 – SPLAŠKOVÁ KANALIZACE A ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD V první variantě je navržena oddílná gravitační splašková kanalizace. Tato kanalizace nahradí stávající jednotnou kanalizaci, do které jsou kromě dešťových vpustí napojeny i některé další přípojky, které budou v rámci budování splaškové kanalizace nahrazeny typickými splaškovými kanalizačními přípojkami. Kanalizace je navržena tak, aby byla schopna odvádět splaškové vody od všech nemovitostí v Nové Vsi. Čistírna odpadních vod bude mechanicko biologická pro 800 ekvivalentních obyvatel, přičemž popis technologie je uveden v kapitole 3.3. Stavebně bude ČOV řešena tak, že je celá technologie umístěna do jednoho zastřešeného objektu tvořeného podzemní částí, kde budou nádrže, ve kterých bude probíhat celý čistící proces, zatímco v přízemí budou obslužné prostory. K čistírně se bude přijíždět po stávající místní komunikaci, která odbočuje v centru obce ze silnice III/3935 a vede do nejnižší části obce, kde končí zatrubnění Údolního potoka, který odtud teče otevřeným korytem a vlévá se do Oslavy. Elektrickou energii pro ČOV bude zajišťovat elektropřípojka z trafostanice, která je nedaleko místa budoucí ČOV. Tato přípojka bude kabelová a povede v souběhu se stokou A. Provozní voda pro ČOV bude zajištěna z místní vodovodní sítě ve Nové Vsi. Z ní bude položena vodovodní přípojka v souběhu se stokou A-2 a A. Popis objektů varianty 1 je uveden v kapitole 2.6.1. Zde jsou uvedeny popisy, výměry, parametry a počty jednotlivých objektů



Duben 2015




2.4.2 VARIANTA 1A – SPLAŠKOVÁ KANALIZACE A PŘEČERPÁNÍ VODY DO OSLAVAN Varianta 1 je modifikována ve dvou podvariantách, které mají společné to, že místo čistírny odpadních vod v Nové Vsi je zde navrženo přečerpávání odpadních vod do sousedních měst. Oddílná splašková kanalizace je v této variantě zcela totožná s variantou 1, ale rozdíl je v tom, že místo čistírny odpadních vod bude na jejím místě čerpací stanice, která bude přečerpávat splaškové odpadní vody výtlačným potrubím do Oslavan. Zde bude výtlačné potrubí zakončeno v místní kanalizaci. Než se splaškové vody v této variantě dostanou k čištění na ČOV v Ivančicích, budou po cestě dvakrát přečerpávány. Podrobnější informace o této podvariantě včetně popisu trasy výtlačného potrubí jsou uvedeny v kapitole 2.6.2. 2.4.3 VARIANTA 1B – SPLAŠKOVÁ KANALIZACE A PŘEČERPÁNÍ VODY DO IVANČIC Podvarianta 1B má s podavriantou společný základ, kterým je přečerpávání splaškových odpadních vod mimo Novou Ves. V tomto případě, kdy bude rovněž místo ČOV v dolní části Nové Vsi vybudována čerpací stanice. Oddílná splašková kanalizace je v této variantě opět zcela totožná s variantou 1. Čerpací stanice bude v tomto řešení přečerpávat odpadní vody ze splaškové kanalizace do Letkovic – místní části města Ivančice. Zde bude výtlačné potrubí napojeno na kanalizaci a podobně jako u podvarianty 1A bude odpadní voda po dvojím čerpání dopravena na čistírnu odpadních vod v Ivančicích. Popis objektů podvarianty 1B je uveden v kapitole 2.6.3. Zde jsou uvedeny popisy, výměry, parametry a počty jednotlivých objektů 2.4.4 VARIANTA 2 – JEDNOTNÁ KANALIZACE A ČOV JAKO BIOLOGICKÉ RYBNÍKY Druhá varianta je výrazně jiná, než první. Uvažuje se v ní s využitím stávající dešťové kanalizace a jejím přebudováním na jednotnou s dobudováním nových jednotných stok. Takovouto kanalizací by pak byly převáděny nejen splaškové vody, ale při srážkách i vody dešťové. Toto řešení předpokládá vypracování důkladného pasportu stávající kanalizace v obci včetně kamerových zkoušek, aby se zjistilo, v jakém stavu jsou jednotlivé stoky. Pokud přihlédneme k době, ve které byla kanalizace budována a přidáme k tomu poznatky z pochůzek v obci, dá se předpokládat, že rekonstrukci bude vyžadovat naprostá většina tras kanalizace. V místech, kde v současné době kanalizace není (a těchto míst je málo) bude položena kanalizace nová. Po dobudování kanalizace v Nové Vsi bude tato odvádět odpadní vody na čistírnu odpadních vod. Ta je na rozdíl od první varianty navržena až na břehu Oslavy. Důvodem je, že se bude jednat o přírodní ČOV. Odpadní voda bude mechanicky předčištěna na horizontálním lapáku písku a v mělké kombinované nádrži a poté bude voda, která bude takto předčištěná proudit na kaskádu tří biologických rybníků. V nich bude díky poměrně dlouhému zdržení dočištěna a posléze vypuštěna do Oslavy. Popis objektů varianty 3 je uveden v kapitole 2.6.4. Zde jsou uvedeny popisy, výměry, parametry a počty jednotlivých objektů

2.5 HYDROTECHNICKÉ VÝPOČTY Hydrotechnické výpočty se zabývají výpočtem množství vody pro navrhovanou čistírnu odpadních vod ve variantě 1 spolu s výpočty parametrů této ČOV. 2.5.1 VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍ VODY – VARIANTA 1 Výpočet potřeby vody je proveden podle přílohy č.12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Roční potřeba vody je zde převedena na denní potřebu a je zprůměrována na úroveň mezi položkami 4, kde je počítáno s 41 3 -1 3 -1 m .rok a 5, kde se počítá s potřebou s 46 m .rok . Počet obyvatel je převzat z údajů Českého statistického úřadu.



Duben 2015




Průmysl a zemědělství v zájmovém území nebudou producenty splaškových odpadních vod. Ve výpočtu jsou použity následující symboly: -1 -1 A - specifická potřeba vody pro obyvatelstvo, uvažovaná v hodnotě 120 l.os den -1 -1 B - potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost, zde 20 l.os. den C - průmysl D - balastní vody (počítáno 10 % množství od obyvatel a občanské vybavenosti) kd - koeficient denní nerovnoměrnosti – uvažujeme 1,5 pro spotřebiště do 1.000 obyvatel kh - koeficient hodinové nerovnoměrnosti – uvažujeme 2,4 pro spotřebiště 780 obyvatel Qdp - průměrné denní množství odpadních vod Qdm - maximální denní průtok Qhm - maximální hodinový průtok 3

-1

Qdp = A + B + C + D ( m .den ) 3 -1 Qdm = Qdp . kd ( m .den ) -1 Qhm = Qdm . kh ( l.s ) Nová Ves – 780 obyvatel A - Výpočet vody pro obyvatelstvo -1 3 -1 Q = 780 x 120 = 93.600 l.den = 93,60 m .den B - Občanská vybavenost -1 3 -1 Q = 780 x 20 = 15.600 l.den = 15,60 m .den C - Výpočet potřeby vody pro průmysl Průmysl nebude na kanalizaci napojen. D – Výpočet množství balastních vod -1 3 -1 Q = (93.600 + 15.600 + 0) x 0,1 = 10.920 l.den = 10,920 m .den Celková produkce

3

-1

-1

Qdp = 93,6 + 15,6 + 0 + 10,92 = 120,12 m .den = 1,39 l.s 3 -1 -1 Qdm = Qdp x kd = 120,12 x 1,5 = 180,18 m .den = 2,09 l.s 3 -1 -1 Qhm = Qdm x kh = (180,18 x 2,4) : 24 = 18,02 m .hod = 5,01 l.s

Přítok splaškových vod na čistírnu odpadních vod 3

-1

Qdp = 120,12 m .den 3 -1 Qdm = 180,18 m .den -1 Qhm = 5,01 l.s 2.5.2 VÝPOČTY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD 2.5.2.1 Základní parametry pro dimenzování objektů Návrh základních technologických parametrů byl proveden v souladu s českou normou ČSN 75 6401 "Čistírny městských odpadních vod" s přihlédnutím k platnému překladu evropské normy ČSN EN 12255, 75 6403. Pro návrh ČOV byly použity tyto základní ukazatele: Množství odpadních vod ČOV je navržena pro čištění komunálních splaškových vod pro 800 EO Čistírna je určena k čištění odpadních vod z gravitační a oddílné splaškové kanalizace. Pro -1 -1 dimenzování ČOV je použita specifická produkce odpadních vod 120 l.EO .d pro potřebu obyvatel a -1 -1 -1 -1 navíc 20 l.EO .d na občanskou vybavenost. Celkově tedy je to 140 l.EO .d . Jedná se o běžně používanou hodnotu, která u malých zdrojů znečištění obsahuje i určitou rezervu v množství odpadních vod. Do bilance odpadních vod bude dále započteno množství balastních vod v hodnotě 10 % z průtoku Q24



Duben 2015




Poznámka: V případě odůvodněné potřeby nebo skutečných produkcí odpadních vod zjištěných měřením se použijí příslušné reálné hodnoty. Znečištění odpadních vod Norma ČSN 75 6401 stanovuje maximální hodnoty specifického znečištění a připouští pro ČOV do 5000 EO redukci těchto hodnot o nejvýše 30 %. Pro stanovení znečištění odpadních vod na přítoku do čistíren budou použity tyto specifické produkce znečištění: BSK5 60 g/EO.d CHSK 120 g/EO.d NL 55 g/EO.d Ncelk 9 g/EO.d Pcelk 1,5 g/EO.d Tyto hodnoty počítají s produkcí kalové vody při aerobní stabilizaci přebytečného kalu ve stabilizační nádrži kalového hospodářství.

Údaje o kapacitě ČOV

Jednotka EO

Počet ekvivalentních obyvatel

Množství 800

-1

g.d

Specifické znečištění BSK5 na 1 EO

3

120,12

-1

180,18

Průměrný denní přítok Qdp

m .d

Max. denní přítok Qdm

m3.d l.s

Max hodinový přítok Qhm

-1

96,0

-1

48,0

-1

44,0

-1

7,2

-1

1,2

kg.d

Produkce BSK5

kg.d

Produkce NL

kg.d

Produkce N celk

kg.d

Produkce P celk

kg.d

p 15 90 30 -

5,01

-1

Produkce CHSKCr

Odtokové parametry z ČOV dosahované Ukazatel Jednotka BSK5 mg/l CHSK mg/l NL mg/l + N-NH4 mg/l Pcelk. mg/l

60

-1

m 20 120 40 -

( „p“ jsou přípustné hodnoty a „m“ jsou maximální hodnoty, jež jsou nepřekročitelné) Odtokové parametry z ČOV garantované Ukazatel Jednotka BSK5 mg/l CHSK mg/l NL mg/l + N-NH4 mg/l Pcelk. mg/l


p 30 120 40 -


m 60 180 60 -

Duben 2015




2.5.2.2 Požadavky na kvalitu na odtoku Nařízení vlády č. 61/2003 ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Od 18.7.2007 je v platnosti nařízení vlády č. 229/2007 Sb, které upravuje nařízení vlády č. 61/2003, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Novelizace zavádí pojem „citlivých oblastí“ a uvádí do souladu naší legislativu s legislativou EU. V souladu se směrnicí EU byly rovněž přehodnoceny velikostní kategorie ČOV. Nutriční prvky, dusík a fosfor, jsou limitovány jako celoroční průměrná hodnota, přičemž však nesmí být překročena maximální koncentrace ve dvouhodinovém směsném vzorku za předpokladu, že teplota odtoku je nad o 12 C. Emisní standardy pro CHSK, BSK5 a NL zůstávají beze změny. Amoniakální dusík je limitován pro velikostní kategorii 500 až 10 000 EO. Současně je legislativně upraven minimální počet odběrů vzorků k analýzám. Počet vzorků vypouštěných vod se řídí velikostí zdroje dle tabulky: Velikost zdroje (EO)

1)

2)

+

BSK5

CHSKcr

NL

N-NH4

Ncelk.

Pcelk.

A

3)

4

4

4

-

-

-

A

3)

12

12

12

12

-

2 001 - 10 000

B

3)

12

12

12

12

12

12

10001-100000

C

26

26

26

-

26

26

> 100 000

C

52

52

52

-

52

52

4)

<500

500 - 2 000

Typ vzorku

TOC

-

52

1) Je-li zdrojem čistírna odpadních vod, rozumí se kategorie čistírny odpadních vod vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK5/den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařízení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní. U kategorií čistíren odpadních vod pod 2000EO lze použít pro potřebu zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b přílohy č.1 a v tabulce 1 přílohy č.4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli znečištění BSK5 v kg za kalendářní rok na přítoku čistírny vydělený hodnotou 21,9. 2) Typ vzorku stanoví vodoprávní úřad takto: typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin; typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu, úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku, objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin. 3) Pro čistírny odpadních vod s diskontinuálním vypouštěním odpadních vod stanoví vodoprávní úřad způsob odběru vzorku individuálně. 4) V kategorii zdrojů do 50EO může vodoprávní úřad stanovit menší četnost odběrů, než je uvedeno pro kategorii do 500EO

Koncentraci vypouštěného znečištění upravují emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod platné pro městské odpadní vody, které jsou uvedeny v následující tabulce: Emisní standardy: přípustné hodnoty (p)3), maximální hodnoty (m)4) a hodnoty průměru5) koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l N-NH4+

Ncelk.

m 4)

Průměr m 4), 6)

průměr 5) m 4), 6)

průměr 5) m 4)

50

80

-

-

-

-

-

-

60

40

70

20

40

-

-

-

-

25

50

30

60

15

30

-

-

3 10)

8 10)

130

20

40

25

50

-

-

15

30

2

6

125

15

30

20

40

-

-

10

20

1

3

Kategorie ČOV CHSKCr (EO) 1), 7) p 3) m 4)

p 3)

m 4)

p 3)

< 500 7)

150

220

40

80

500 – 2 000

125

180

30

2001-10000

120

170

10001-100000

90

> 100000

75

BSK5

NL

5)

2),

8),

9)

Pcelk 9)

1) Rozumí se kategorie čistírny odpadních vod, vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK5 za den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací. Přívalových dešťů a povodní. U kategorií ČOV pod 2000EO lze použít pro účel zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b v příloze č. 1 a v tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli BSK5 v kg za kalendářní rok na přítoku do čistírny vydělený hodnotou 21,9.



Duben 2015




2) Celkový dusík je ukazatel, který zahrnuje všechny formy dusíku 3) Uváděné přípustné koncentrace „p" nejsou aritmetické průměry za kalendářní rok a mohou být překročeny v povolené míře, podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení. 4) Uváděné maximální koncentrace „m" jsou nepřekročitelné. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku uvedený v tabulce 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení v souladu se stanovením hodnoty ,,p“ 5) Uváděné hodnoty jsou aritmetické průměry koncentrací za kalendářní rok a nesmí být překročeny. Počet vzorků odpovídá ročnímu počtu vzorků stanovenému vodoprávním úřadem. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č.4 k tomuto nařízení. 6) Hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12°C. Teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za vyšší než 12°C, pokud z pěti měření provedených v průběhu dne byla tři měření vyšší než 12°C. 7) Rozbory odtoků z biologických dočišťovacích nádrží, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do dne účinnosti tohoto nařízeni, se provádějí ve filtrovaných vzorcích, koncentrace celkových nerozpuštěných látek však nesmí přesáhnout hodnotu 100 mg/l. 8) Požadavky na dusík je možno kontrolovat pomocí denních průměrů, jestliže se prokáže, že je takto zajištěna stejná úroveň ochrany vod. V tomto případě denní průměr nesmí přesáhnout 20 mg/l celkového dusíku pro všechny vzorky, jestliže teplota na odtoku biologického stupně čistírny odpadních vod je vyšší nebo rovná 12°C. Zohledněni požadavků na funkci biologického odstraněni dusíku a plnění limitů při teplotách na odtoku nižších než 12°C může být nahrazeno zohledněním pro časově určené zimní období podle oblastních klimatických podmínek, které stanoví vodoprávní úřad u tohoto ukazatele znečištění. 9) Při stanovení limitů pro dusík a fosfor vezme vodoprávní úřad v úvahu harmonogram výstavby a rekonstrukce technologických stupňů odstraňování dusíku a fosforu pro konkrétní aglomerace České republiky schválený vládou, na základě dohody ČR s EU o přechodném období pro implementaci směrnice 91/271/EHS, v rámci „Strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS O Čištěni městských odpadních vod“. Pro tam uvedené konkrétní aglomerace a do stanovené doby ukončení výstavby nebo rekonstrukce, maximálně však do 31. prosince 2010, stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle následujících emisních standardů: Kategorie (EO)

ČOV

Nanorg6)

Pcelk

průměr

m

průměr

m

10001-100000

20

30

3

6

>100000

15

20

1,5

3

Nanorg je suma dusíku amoniakálního, dusičnanového a dusitanového. Význam ostatních parametrů je identický jak výše. 10) Tento emisní limit stanoví vodoprávní úřad pro Čistírnu odpadních vod vybavenou technologickým stupněm pro odstraňování fosforu. U ostatních čistíren odpadních vod stanoví tento limit s platností od 31. prosince 2010 v případě, že to tak vyplyne ze stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem. 11) Přípustné limity ukazatelů CHSKCr, BSK5 a NL pro mechanické čistírny odpadních vod, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do dne účinnosti tohoto nařízení, stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k tomuto nařízení, na základě jakosti a stavu vody v toku a místních podmínek.

Pro ukazatele znečištění, pro které nejsou limitní hodnoty stanoveny jako roční průměrná hodnota je určen odběr vzorků, které mohou nesplňovat statisticky formulované limity („p“) ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních 12 měsíců. Celkový počet vzorků 4-7

Přípustný počet nevyhovujících vzorků 1

8-16

2

17-28

3

29-40

4

41-53

5

54-67

6

68-81

7

82-95

8

96-110

9

111-125

10

126-140

11

141-155

12

156-171

13



Duben 2015




2.6 POPIS STAVEBNÍCH OBJEKTŮ VE VARIANTÁCH Popis variant je zde proveden tak, že varianta 1 je popsána v základní podobě včetně čistírny odpadních vod a splaškové kanalizace. Podvarianty 1A a 1B pak mají stejný popis splaškové kanalizace a podrobněji jsou popsány čerpací stanice a výtlačné potrubí, které se u varianty 1 nevyskytují. 2.6.1 STAVEBNÍ OBJEKTY – VARIANTA 1 Varianta 1 – tedy splašková kanalizace a čistírna odpadních vod, popsaná koncepčně v kapitole 2.4.1 bude tvořená těmito stavebními objekty : SO 01.01 – Čistírna odpadních vod Nová Ves SO 01.02 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV Nová Ves SO 01.03 – Přípojka NN k ČOV Nová Ves SO 01.04 – Oplocení ČOV Nová Ves SO 01.05 – Příprava území a terénní úpravy ČOV Nová Ves SO 01.06 – Vodovodní přípojka pro ČOV Nová Ves SO 01.07 – Splašková kanalizace Nová Ves SO 01.08 – Odbočky pro kanalizační přípojky Nová Ves

Popis jednotlivých stavebních objektů SO 01.01 – Čistírna odpadních vod Nová Ves Pro čištění splaškových odpadních vod z Nové Vsi je v první variantě navržena mechanicko-biologická čistírna odpadních vod. Půjde o ČOV pro 800 EO, což vyhovuje velikosti spotřebiště a vytváří rezervu pro rozvoj obce. Tato čistírna odpadních vod je navržena na základě nejnovějších poznatků v oboru mechanicko-biologického čištění odpadních vod s přihlédnutím k používaným a ověřeným technologiím a způsobům čištění. ČOV bude navržena v severovýchodní části obce na břehu Údolního potoka, do kterého bude vypouštěna vyčištěná odpadní voda. V návrhu je zároveň uvažováno s obvyklým množstvím přiváděných vod balastních. Navržená technologie kombinuje vzájemně biologické procesy při čištění odpadních vod tak, aby celková účinnost čištění byla ve vztahu k energetickým požadavkům při čištění a stavebním nákladům optimální. Mechanicko-biologická ČOV bude umístěna do zděné budovy, ve které budou od sebe odděleny jednotlivé technologické prvky. Vlastní čistící proces bude probíhat v několika železobetonových nádržích, které na spolu sousedí a jsou propojeny potrubími, která vedou jak odpadní vodu, tak kal a vzduch. Půdorysný rozměr celé ČOV je navržen obdélníkového tvaru 14,50 x 9,20 m, přičemž bude výškově rozdělena na suterénní část a přízemí. V suterénu vstupní čerpací stanice a jímka svozového kalu. Dále zde budou nádrže tvořící dva kalojemy, dvě aktivační nádrže rozdělená na nitrifikační část a denitrifikační část, V jímce svozového kalu bude vestavba lapáku písku zasahující sem z přízemí. V přízemí budou místnosti česlovny, která bude zároveň sloužit jako chodba se vstupy do dalších místností a budou zde i poklopy pro vstup do suterénních nádrží. Dále budou v přízemí dmýchárna, místnost obsluhy, ve které bude rozváděč, sociální zařízení a místnost nad kalojemy. Světlá výška místností je navržena 3,0 m a nad kalojemy pak 4,5 m. Předpokládá se, že výkop pro objekt bude svahovaný, odvodněný obvodovou drenáží do čerpacích jímek. Návrh výkopu bude předmětem dalšího stupně dokumentace. Bude proveden na základě provedeného inženýrsko geologického průzkumu a hydrogeologického průzkumu. Spodní podzemní část čistírny odpadních vod bude vybudována z železobetonového monobloku C 25/30 Tloušťka stěn je navržena 450 mm a dno bude tloušťky 450 mm. Příčky budou založeny na podkladové betonové mazanině, ve které bude uložena 2x KARI síť. Nosné obvodové zdivo budovy bude založeno na betonových základech šířky 450 mm a hloubky1200 mm. Stěny v nadzemní části objektu budou provedeny zděné. Obvodová stěna bude provedena z příčně děrovaných dutinových keramických bloků s tepelně izolačními vlastnostmi tloušťka stěn bude 400 mm a 300 mm na maltu MVC. Vnitřní příčky budou provedeny z plných a děrovaných cihel pro



Duben 2015




příčkové zdivo, tloušťka stěn bude 150 mm. Překlady v nosném obvodovém a vnitřním zdivu budou keramické skládané dodané v rámci uceleného cihelného systému pro konstrukci stěn. Stropní konstrukci nad 1.NP v místnosti obsluhy, WC, sprchy a dmýchárny bude zastropen stropními panely vylehčenými PZD 658/119/25 a PZD 299/119/14. Zastropení kalové jímky je navrženo železobetonovou stropní deskou tl.200. V této desce bude otvor pro vlez do jímky a pro montáž potrubí.(600x600mm) Nad kalojemy je navrženo zastropením OSB deskami do vlhkého prostředí, které budou kopírovat tvar střešní konstrukce-viz řez A-A‘.Tento prostor bez průvlaků a sloupových podpor nelze zastropit. Pro podchycení střešní konstrukce je proto v prostoru s kalojemy navržen průvlak z uzavřeného profilu 2x UPE 200,který bude uložen na středních nosných zdích a ocel.sloupu z 2xUPE 200 uchyceném na konstrukci kalojemu pomocí roznášecí desky. Prostor nad dosazovacími nádržemi nebude zastropen. Nad těmito nádržemi budou lávky z pochůzných roštů. Jelikož se jedná o objekt obdélníkového půdorysného tvaru je navrženo zastřešení sedlovou střechou . Střešní konstrukci tvoří dřevěná konstrukce tesařsky vázaná. Krokve - průřez 120/160 mm, budou uloženy na pozednicích 140/120 mm. Skladba střešní konstr. – pálená střešní taška , latě a kontra latě, paropropustná PE folie, krokve 120/160. Sklon střešní konstrukce – 30°. Navržená střešní krytina- pálená taška bude uložena na dřevěné konstrukci tesařsky vázané s latěmi a kontra latěmi. V místnosti obsluhy jsou k překonání výškového rozdílu nad česle navrženy schody -3x166x250 mm. V místnosti s kalojemy budou navrženy také.(2x150x250) Úpravy podlah jsou navrženy-ker. dlažba (TERACO) nebo cementový potěr s povrchovou úpravou proti obrusu.- viz .výkresová část.Jednotlivé skladby vrstev konstrukcí podlah jsou patrny ve výkresech projektové dokumentace- viz řez A-A‘. Součástí objektu ČOV jsou i propojovací potrubí. Rozumí se jimi potrubí, kterým je vháněn vzduch z dmýchárny do aktivace a kalové nádrže, ale rovněž vodovod, kterým bude možno čistit nádrže a další části ČOV. V neposlední řadě se zde jedná i o odpad z ČOV, kterým bude vypouštěna vyčištěná voda z čistírny do recipientu. Vzduch z dmýchárny bude do provzdušňovacích elementů v ČOV dopravován ocelovým potrubím DN 80 mm. Vodovodní přípojka bude zakončena v provozní budově, kde bude i vodoměr. Potrubí, kterým bude vypouštěna vyčištěná voda z dosazovacích nádrží do vodoteče bude z polypropylénového potrubí DN 250 mm. Před výustním objektem bude osazen měřící betonový objekt zakrytý deskami. Na přítoku do ČOV bude osazena betonová šachta s bezpečnostním přepadem, který bude zaústěn do revizní šachty před měřící objekt. Potrubí z ČOV bude zaústěno do potoka výustním objektem, který bude obložen kamenem. Dno výustního potrubí bude uloženo nad hladinou Q5 nebo 20 cm nade dnem koryta, osa potrubí bude svírat s osou toku úhel přibližně 60°.

SO 01.02 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV Nová Ves Pro příjezd k ČOV bude využita stávající místní komunikace. Z ní bude zpevněna do prostoru budoucí čistírny odpadních vod nyní nezpevněná cesta. , Komunikace do ČOV a v areálu ČOV budou živičné v šířce 3,00 m. Celková délka příjezdové 2 2 komunikace je 50 metrů, plocha bude 155,0 m . Plocha zpevněných ploch v areálu ČOV bude 235 m . Konstrukce příjezdové cesty i zpevněných ploch v areálu ČOV je navržena na předpokládanou dopravní zátěž. Konstrukce je ve složení: Asfaltový beton AB 50 mm Spojovací postřik 0,2 kg/m2 Obalované kamenivo OK 50 mm Infiltrační postřik 2,0 kg/m2 Štěrk částečně vyplněný cementovou maltou ŠCM 250 mm Štěrkopísek ŠP min. 150 mm Celkem min. 500 mm Deformační modul musí být min. 45 MPa. Odvádění dešťových vod bude zajišťovat příčný a podélný sklon vozovky. Voda bude odtékat na terén, kde se bude vsakovat.



Duben 2015




SO 01.03 – Přípojka NN k ČOV Nová Ves Předpokládáme, že ČOV Nová Ves bude mít instalovaný příkon 40 kW. K uspokojení této potřeby bude vybudována elektropřípojka z trafostanice, která je v západní části obce. Přípojka bude kabelová 2 a povede v souběhu se stokou A-2 a A. Délka přípojky z kabelu AYKY 4 x 16 mm bude 170 m.

SO 01.04 – Oplocení ČOV Nová Ves Oplocení areálu tvoří obdélník 25 x 18 metrů ve kterém bude navržen vjezd pomocí brány šířky 4,0 metry a branky šířky 1,0 metrů. Oplocení bude z drátěného pletiva opatřeného povlakem z PVC zelené barvy na sloupcích z ocelových trubek. Výška oplocení je navržen 1,6 m + tři řady ostnatého drátu. Celková délka oplocení včetně vstupu je 80 metrů. Plotové sloupky budou zabetonovány do patek z prostého monolitického betonu. Napínací sloupky budou vzepřeny vzpěrami z ocelových trubek rozměru shodného se sloupky. Vzpěry budou kotveny do patek z prostého monolitického betonu. Brána do areálu bude provedena z ocelových trubek. Ve spodní třetině bude provedena plechová výplň. Křídla brány budou zavěšena na sloupy z ocelových trubek vetknutých do základových patek z prostého monolitického betonu. Brána bude opatřena nátěrovým systémem tmavě zelené barvy.

SO 01.05 – Příprava území a Terénní úpravy ČOV Nová Ves V rámci tohoto stavebního objektu bude před stavbou ČOV provedena příprava území a po vybudování čistírny budou provedeny terénní úpravy a výsadba křovin s vysetím trávníku. V prostoru staveniště bude dále provedeno vykácení veškeré zeleně (keřů, stromů apod.), která by byla v kolizi s nově prováděnou stavbou. Odstraňování zeleně bude prováděno pouze v nejnutnější míře, která je potřebná pro provedení stavby. V prostoru pozemků povolených pro stavbu bude v blízkosti nově budovaného objektu ČOV provedeno dočasné zařízení staveniště a plochy pro skladování potřebného stavebního materiálu pro výstavbu. K objektům zařízení staveniště bude dovedena přípojka elektrické energie (SO 01.03) a vodovodní přípojka (SO 01.06). Případně bude toto řešeno mobilními zařízeními. Následně bude provedeno sejmutí zeminy v tloušťce odpovídající skutečné mocnosti této vrstvy zjištěné provedeným inženýrsko geologickým průzkumem. Předpokládá se sejmutí 300 mm. Zemina bude sejmuta v celém prostoru nově uvažovaného oploceného areálu čistírny a ještě 1 m za hranici uvažovaného budoucího oplocení. Uvažovaná plocha sejmutí ornice pro nově budovaný areál ČOV je 2 25,0 x 18,0 m – tj. 450 m . Současně bude provedeno sejmutí ornice také v celém prostoru uvažované příjezdové komunikace k ČOV. Skrývka ornice bude uložena na místě staveniště na dočasně zřízené mezideponii a později při dokončovacích pracích bude zpětně použita pro ohumusování a ozelenění zatravněných ploch nového areálu ČOV. V rámci sadových úprav budou vysázeny křoviny, které pohledově dotvoří areál v esteticky působící celek.

SO 01.06 – Vodovodní přípojka pro ČOV Nová Ves Pro provoz ČOV bude nutná i provozní voda. V obci Nová Ves je provozován vodovod, ze kterého bude provedena vodovodní přípojka k čistírně odpadních vod. Délka vodovodní přípojky bude 50 m. Přípojka bude uložena v souběhu se stokou A a je navržena z PE DN 50. Z ní pak bude odebírána voda pro oplachy technologického zařízení, ředění chemikálií a další provozní účely.

SO 01.07 – Splašková kanalizace Nová Ves Splašková kanalizace v Nové Vsi je díky konfiguraci terénu navržena jako gravitační. Bude vybudována v celém rozsahu obce z polypropylénového (PP) potrubí DN 300 a 250. Páteř kanalizace bude tvořena stokou A, která se pak rozvětvuje do dalších stok. Pro stavbu kanalizačních sítí bylo vybráno potrubí hladké plnostěnné z polypropylénu PP. Vzhledem ke svým vlastnostem se jedná o klasický materiál s dlouhou životností a vynikajícími hydraulickými vlastnostmi. Průměrná hloubka uložení potrubí se bude 2,2 m. Potrubí bude je kladeno na pískové



Duben 2015




lože 150 mm. Zbytek profilu je zasypán pískem 300 mm nad profil a zbytek zeminou z výkopu. Úprava terénu bude podle povrchu, tj. zpevněné nebo zatravněné plochy. Gravitační stoková síť ve Nové Vsi bude mít celkovou délku 4.540 m, bude tvořena těmito stokami: D é l k a (m) poznámka Název stoky materiál DN 300 mm DN 250 mm celkem Stoka A PP 20 1340 1360 Stoka A-1 PP 280 280 Stoka A-2 PP 290 290 Stoka A-3 PP 620 620 Stoka A-3-1 PP 190 190 Stoka A-3-2 PP 60 60 Stoka A-4 PP 310 310 Stoka A-4-1 PP 130 130 Stoka A-5 PP 270 270 Stoka A-6 PP 240 240 Stoka B PP 260 260 Stoka C PP 420 420 Stoka C-1 PP 110 110 Celkem 20 4520 4540 Na kanalizační síti budou tyto objekty : Podchody pod vodotečemi Trasa kanalizace kříží na dvou místech Údolní potok, který je ale v Nové Vsi zatrubněn. Tím je křížení zjednodušeno, ale bude nutno dbát, aby křížení nekomplikovalo výškové poměry kanalizace. Podchody pod komunikacemi V místě stavby překonává trasa navržených kanalizačních stok komunikace, jak asfaltové místní, tak i silnici III/3935. Křížení kanalizace s komunikacemi je řešeno dvěmi způsoby, a to protlakem nebo překopem. Naprostá většina podchodů pod místními komunikacemi bude provedena překopem. Naopak podchody pod silnicí II/393 budou prováděny protlačením chráničky. Šachty na gravitačních stokách Ve výškových a směrových lomech kanalizačních stok jsou osazeny typové prefabrikované šachty kruhového průřezu DN 1000 mm s tloušťkou stěny 120 mm. Šachty budou vyskládány z šachtových dílců. Spodní část je tvořena šachtovým dnem, nástupnice a žlab je proveden z betonu. Dno je osazeno na vrstvu podkladního betonu B 7,5 tloušťky 80 mm. Na spodní část navazuje vstupní komín tvořený šachtovými skružemi, ukončený šachtovým kónusem. Vyrovnání kóty poklopu je tvořeno vyrovnávacími prstenci. Vstup do šachet je přes litinový poklop průměru 600 mm. Vnitřní povrch šachty se opatří dvojnásobným nátěrem.

SO 01.08 – Odbočky pro kanalizační přípojky Nová Ves Jednotlivé nemovitosti se budou na kanalizaci napojovat pomocí kanalizačních přípojek. Přestože zákon o vodovodech a kanalizacích oficiálně nerozlišuje mezi domovní a veřejnou částí kanalizační přípojky, v přípravě stavby se v posledních letech zavedl pojem „odbočka pro kanalizační přípojku“, což je jiným významem veřejná část kanalizační přípojky. Do projektů jsou tyto odbočky zahrnován proto, že jsou předmětem dotací. Proto i zde uvádíme jako samostatný stavební objekt tyto odbočky. Protože je v Nové Vsi navržena gravitační kanalizace, budou i kanalizační přípojky gravitační. Technicky to bude znamenat odbočkový kus na hlavní stoce a veřejnou část kanalizační přípojky na rozhraní veřejné části a soukromé části. Na tomto místě pak na tuto část přípojky naváže soukromá část, kterou si budou budovat napojení obyvatelé sami. Na kanalizaci v Nové Vsi bude 270 odboček pro kanalizační přípojky a jejich celková délka bude 1.550 m. Potrubí odboček bude z PVC DN 150 mm a bude zakončeno v domovní revizní šachtě. Z domovní revizní šachty pak bude pokračovat soukromá část kanalizační přípojky.



Duben 2015




2.6.2 STAVEBNÍ OBJEKTY – VARIANTA 1A Varianta 1A – tedy splašková kanalizace a čistírna odpadních vod, popsaná koncepčně v kapitole 2.4.2 bude tvořená těmito stavebními objekty : SO 02.01 – Splašková kanalizace Nová Ves SO 02.02 – Odbočky pro kanalizační přípojky Nová Ves SO 02.03 – Čerpací stanice Nová Ves SO 02.04 – Komunikace k ČS Nová Ves SO 02.05 – Přípojka NN k ČS Nová Ves SO 02.06 – Výtlačné potrubí z ČS Nová Ves do Oslavan Popis jednotlivých stavebních objektů Stavební objekty SO 02.01. a SO 01.02 Splašková kanalizace Nová Ves a odbočky pro kanalizační přípojky Nová Ves jsou shodné se stavebními objekty SO 01.0.7 a SO 01.08. popsanými v popisu varianty 1 a proto je zde neopakujeme.

SO 02.03 – Čerpací stanice Nová Ves Na místě čistírny odpadních vod navržené ve variantě 1 je v této subvariantě navržena čerpací stanice, která bude přečerpávat splaškové odpadní vody do kanalizační sítě města Oslavany. Čerpání bude prováděno se zápornou dopravní výškou, což je způsobeno skutečností, že místo čerpací stanice je výše, než místo vyústění. Toto řešení bylo zvoleno proto, že bude investičně levnější pokládat potrubí DN100, než potrubí DN250, které by muselo být použito, pokud by byla odpadní voda dopravována gravitačně. Vlastní čerpací stanice bude mít kruhový půdorys s vnitřním světlým průměrem 2,5 m a tloušťkou betonové stěny 150 mm. Zastropena bude železobetonovým stropem, ve kterém budou dva otvory – jede vstupní a druhý montážní. Do šachty se bude vstupovat po nerezovém žebříku. V šachtě bude -1 dvojice čerpadel s dopravní výškou 10,0 m a výkonem 5,0 l.s . Manipulace s čerpadly a armaturami bude umožněna nerezovým jeřábkem, který bude na místo dopravován pro účely manipulace.

SO 02.04 – Komunikace a zpevněné plochy u ČS Nová Ves Pro příjezd k čerpací stanici bude využita stávající místní komunikace. Z ní bude zpevněna do prostoru budoucí čerpací stanice nyní nezpevněná cesta. Komunikace k ČS bude živičná v šířce 3,00 m. Celková délka příjezdové komunikace je 30 metrů, 2 plocha komunikace bude 90,0 m . Odvádění dešťových vod bude zajišťovat příčný a podélný sklon vozovky. Voda bude odtékat na terén, kde se bude vsakovat.

SO 02.05 – Přípojka NN k ČS Nová Ves Čerpadla v čerpací stanici budou mít příkon 3,0 kW. Tuto spotřebu zajistí přípojka elektrické energie vybudována z rozvodné sítě v obci. Tato přípojka bude kabelová a bude napojena z distribuční sítě E2 ON.. Délka přípojky bude 50 m. Přípojka bude provedena z kabelu AYKY 4x10 mm .

SO 02.06 – Výtlačné potrubí z ČS Nová Ves do Oslavan Z čerpací stanice Nová Ves bude splašková voda čerpána výtlačným potrubím do kanalizační sítě v Oslavanech. První úsek, který vede kolem Údolního potoka je z celé trasy nejprudší, převýšení je zde 30 m. Jakmile trasa potrubí dojde k řece Oslavě, pokračuje kolem ní po polní cestě směrem k Oslavanům. Za říčním meandrem potrubí podejde řeku a pokračuje dále po levém břehu až na konec ulice V Oslavě, kde bude zaústěno do místní kanalizace. Výtlačné potrubí bude z polyetylénu (PE) DN100 a jeho celková délka bude 2.560 m. Na trase bude nejnáročnějším objektem podchod pod Oslavou.



Duben 2015




2.6.3 STAVEBNÍ OBJEKTY – VARIANTA 1B Varianta 1B – tedy splašková kanalizace a čistírna odpadních vod, popsaná koncepčně v kapitole 2.4.3 bude tvořená těmito stavebními objekty : SO 03.01 – Splašková kanalizace Nová Ves SO 03.02 – Odbočky pro kanalizační přípojky Nová Ves SO 03.03 – Čerpací stanice Nová Ves SO 03.04 – Komunikace k ČS Nová Ves SO 03.05 – Přípojka NN k ČS Nová Ves SO 03.06 – Výtlačné potrubí z ČS Nová Ves do Ivančic Popis jednotlivých stavebních objektů Stavební objekty SO 02.01. a SO 01.02 Splašková kanalizace Nová Ves a odbočky pro kanalizační přípojky Nová Ves jsou shodné se stavebními objekty SO 01.0.7 a SO 01.08. popsanými v popisu varianty 1 a proto je zde neopakujeme.

SO 02.03 – Čerpací stanice Nová Ves Na místě čistírny odpadních vod navržené ve variantě 1 je v této subvariantě navržena čerpací stanice, která bude přečerpávat splaškové odpadní vody do kanalizační sítě města Ivančice – konkrétně na kraj místní části Letkovice. Čerpání bude prováděno s dopravní výškou 50 m, z čehož 15 m je na tlakové ztráty. Konstrukčně je čerpací stanice stejná, jako ta, která je popsaná v podvariantě 1A, pouze čerpadla -1 budou jiná. Při výkonu 5,0 l.s budou mít dopravní výšku 50 m.

SO 02.04 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV Nová Ves Pro příjezd k čerpací stanici bude využita stávající místní komunikace. Z ní bude zpevněna do prostoru budoucí čerpací stanice nyní nezpevněná cesta. Komunikace k ČS bude živičná v šířce 3,00 m. Celková délka příjezdové komunikace je 30 metrů, 2 plocha komunikace bude 90,0 m . Odvádění dešťových vod bude zajišťovat příčný a podélný sklon vozovky. Voda bude odtékat na terén, kde se bude vsakovat.

SO 02.05 – Přípojka NN k ČS Nová Ves Čerpadla v čerpací stanici budou mít příkon 6,0 kW. Tuto spotřebu zajistí přípojka elektrické energie vybudována z rozvodné sítě v obci. Tato přípojka bude kabelová a bude napojena z distribuční sítě E2 ON. Délka přípojky bude 50 m. Přípojka bude provedena z kabelu AYKY 4x10 mm .

SO 02.06 – Výtlačné potrubí z ČS Nová Ves Z čerpací stanice Nová Ves bude splašková voda čerpána výtlačným potrubím do kanalizační sítě v Letkovicích, přičemž tato síť je napojená na kanalizační síť města Ivančice. První úsek výtlačného potrubí bude proveden v souběhu se stokou A a to až po křižovatku silnic III/3935 a III/3939. Od ní povede potrubí rovným úsekem dolů kolem silnice III/3939 až do Letkovic. Poslední úsek povede kolmo na jmenovanou silnici kolem zemědělského sreálu až do kanalizační sítě. Výtlačné potrubí bude z polyetylénu (PE) DN100 a jeho celková délka bude 4.120 m. Na trase nebudou náročnější objekty kromě odvzdušnění, odkalení a revizních a montážních šachet.



Duben 2015




2.6.4 STAVEBNÍ OBJEKTY – VARIANTA 2 Varianta 2 – tedy jednotná kanalizace a čistírna odpadních vod, popsaná koncepčně v kapitole 2.4.4 bude tvořená těmito stavebními objekty : SO 04.01 – Čistírna odpadních vod Nová Ves DSO 04.01.01 Lapák písku DSO 04.01.02 Mělká kombinovaná nádrž DSO 04.01.03 Biologické rybníky DSO 04.01.04 Propojovací potrubí DSO 04.01.05 Provozní budova ČOV DSO 04.01.06 Příprava území a terénní úpravy SO 04.02 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV Nová Ves SO 04.03 – Přípojka NN k ČOV Nová Ves SO 04.04 – Oplocení ČOV Nová Ves SO 04.05 – Jednotná kanalizační síť Nová Ves – rekonstrukce SO 04.06 – Odbočky pro kanalizační přípojky Nová Ves Popis stavebních objektů varianty 2 SO 04.01 – Čistírna odpadních vod Nová Ves Odpadní vody z jednotné kanalizace v Nové Vsi budou svedeny k čištění na čistírnu odpadních vod, která bude pracovat na principu mechanického předčištění a následného dočištění na biologických rybnících. DSO 04.01.01 Lapák písku Horizontální štěrbinový lapák písku (typový LPŠ 800 pro 800 EO) s podélnou štěrbinou. Česle s ručním stíráním na přítoku přístupová lávka - ocelová konstrukce. Vedle lapáku bude plocha jako skládka shrabků. DSO 04.01.02 Mělká kombinovaná nádrž Železobetonová nádrž vnějších rozměrů 4,40 x 7,60 m je rozdělena na usazovací nádrž a dvě vyhnívací nádrže. Do usazovací nádrže je přiváděna odpadní voda gravitačně od lapáku písku. Na opačné straně je umístěn přepadový žlab vyčištěné vody s odtokem. Dno usazovací nádrže je tvořeno spádovým betonem, ve dvou nejnižších místech jsou osazena potrubí pro odběr usazeného kalu. Těmito potrubími je po otevření šoupátka přepouštěn kal do kalového prostoru. Plovoucí látky je možno stahovat s hladiny UN pomocí potrubí zaústěného do kalové nádrže. V zahušťovací nádrži kalu je osazeno potrubí pro odtah kalové vody ze třech úrovní. Dále jsou zde umístěna dvě potrubí pro odběr kalu. Těmito potrubími je zahuštěný kal možno přečerpat do fekálního vozu a odvézt k jeho likvidaci. Z vnější strany je k objektu přisazeno ocelové schodiště pro vstup na strop kalové nádrže. Nad usazovací nádrží jsou napříč uloženy dvě manipulační lávky.

DSO 04.01.03 Biologické rybníky Biologické rybníky budou sloužit pro dočištění mechanicky vyčištěných odpadních vod. Budou pojaty jako kaskáda tří nádrží umístěných mezi řekou Oslavou a polní cestou. Hlavní hráz je vedena souběžně s řekou Oslavou. Šířka hráze v koruně bude 2,00 m, aby po ní mohly pojíždět menší mechanismy. Sklon návodního líce bude 1 : 3, zatímco vzdušný líc bude mít sklon 1 : 2. Návodní líc bude zpevněn tak, že v jeho patě je navržena patka 600 x 800 mm z kamenné rovnaniny. V Patě vzdušného líce hráze bude patka ze záhozového kamene, pod níž bude umístěna drenáž. Tato drenáž profilu DN 100 mm bude vyústěna z každé nádrže do odpadu z požeráku. Pro vyústění drenáže jsou navrženy revizní šachty. Drenáž je navržena pro zachycení průsakové vody hrází. Na hlavní hráz budou napojeny dělící hráze 2 a 3. Konstrukce dělících hrází bude shodná s hrází hlavní, což platí i o šířce koruny. Sklon návodního líce proti toku bude 1 : 2 a sklon návodního líce po toku pak bude 1 : 1,5. Nádrže budou mít příčný sklon směrem k hlavní hrázi 1 %. Součástí biologických rybníků je i několik objektů jako je napouštěcí šachta, výustní objekt a další. 2 2 Plochy jednotlivých rybníků jsou 2.500 m , takže celková výměry vodní plochy bude 7.500 m .



Duben 2015




DSO 04.01.04 Propojovací potrubí Jednotlivé dílčí objekty ČOV budou vzájemně propojeny potrubím PVC profilu DN 200 – 400 mm. Celková délka propojovacích potrubí bude 530 m. Na propojovacím potrubí budou v místě rozdělení nebo lomů buď betonové šachty čtvercového půdorysu nebo plastové šachty. Odpadní potrubí z ČOV DN 400 mm bude zaústěno do recipientu – řeky Oslavy. Toto potrubí slouží zároveň jako obtokové, zároveň je do něj zaústěn i drenážní systém, který zabezpečí snížení hladiny podzemní vody. Objekt zaústění potrubí do recipientu bude proveden jako boční výust s patkou z vodostavebního betonu. Koryto recipientu bude zpevněno dlažbou z lomového kamene do cementové malty.

DSO 04.01.05 Provozní budova ČOV Již výše bylo uvedeno, že vedle nádrží ČOV bude provozní budova. Objekt je navržen jako jednopodlažní čtvercového půdorysu o venkovních rozměrech 4,50 x 4,50 m. Z architektonického hlediska má objekt jednoduchý tvar, zastřešen bude stanovou střechou s keramickou krytinou. Do terénu bude objekt usazen tak, že podlaha, která bude v celém objektu na stejné úrovni, bude 150 mm nad povrchem upraveného terénu. Základová spára se nachází přibližně 1,00 m pod rostlým terénem. V provozní budově jsou tři místnosti. Vchod do objektu povede do místnost pro obsluhu (bude zde pouze stolek pro možnost zápisu provozních hodnot. Dalšími místnostmi budou příruční sklad nářadí a dílna.

DSO 04.01.06 – Terénní úpravy ČOV Nová Ves Terénní úpravy budou obsahovat jednak přípravu území a rovněž tak konečnou úpravu terénu – tedy závěrečné srovnání terénu a sadové úpravy. V rámci sadových úprav budou vysázeny křoviny, které pohledově dotvoří areál v esteticky působící celek v oplocené části ČOV. Do tohoto objektu počítáme i přípravu území. Součástí objektu jsou i terénní úpravy kolem biologických rybníků – kolem vzdušných líců hrází a v jejich okolí.

SO 04.02 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV Nová Ves Pro příjezd k ČOV bude sloužit stávající lesní a níže polní cesta, která vede z dolní části Nové Vsi. Její část je zpevněná živičným povrchem a v dolní části je pak zpevněná štěrkem, ale je v dobrém stavu. Ta bude sloužit pro příjezd k provozní budově a objektům mechanického předčištění, stejně jako z jednotlivým rybníkům. Na odbočce ze jmenované polní cesty bude podobně zpevněná komunikace v šířce 3,0 m, která bude sloužit pro obsluhování všech objektů ČOV. Její celková délka bude150 m. Do této výměry nepočítáme pojížděné koruny hrází, protože ty budou užší a neumožní pojezd 3 nákladními auty. Celková plocha komunikace a zpevněných ploch bude v této variantě 560 m .

SO 04.03 – Přípojka NN k ČOV Nová Ves K ČOV Nová Ves bude zřízena elektropřípojka. Elektrická energie nebude v tomto případě pohánět technologická zařízení, ale povede k provozní budově, ve které umožní její osvětlení, temperování a pohon drobných strojů v dílně provozní budovy. Předpokládá se instalovaný výkon 5 kW a přípojka bude odbočovat z distribuční sítě E-ON na dolním konci Nové Vsi. Délka přípojky se předpokládá 850 m.

SO 04.04 – Oplocení ČOV Nová Ves ČOV bude oplocena, ale pouze prostor mechanického předčištění včetně provozní budovy. Oplocení bude provedeno drátěným pletivem uchyceným na ocelové sloupky. Oplocená plocha bude 20 x 15 m, z čehož vyplývá, že celková délka oplocení bude 70 m. Do areálu se bude vjíždět ocelovou bránou šířky 4,50 m, vedle níž bude ještě branka pro vstup pěších. Ta bude mít šířku 1,00 m. Výška oplocení bude 1,50 m a nad ním budou tři řady ostnatého drátu.



Duben 2015




SO 04.05 – Jednotná kanalizační síť Nová Ves – rekonstrukce V Nové Vsi je v provozu stávající dešťová kanalizace, která bude stavebně upravena tak, aby vyhovovala požadavkům kladeným na jednotnou kanalizaci. Protože není k dispozici průzkum kanalizace kamerovou zkouškou, bude definitivní návrh míry stavebních úprav proveden až bude k dispozici větší množství informací. V rámci stavebních úprav budou vyspravovány šachty a zejména spoje trub tak, aby kanalizace byla zcela těsná a aby z ní nepronikaly do podloží splaškové vody, ale obdobně aby do kanalizace nepronikaly balastní vody z podloží. Celková délka stávajících stok, které budou stavebně upravovány je 1.940 m. Na kanalizaci bude rovněž nutno vybudovat nové odlehčovací komory, které umožní převedení části vod protékajících kanalizací do potoka v daném ředícím poměru. Odlehčovací komory jsou podzemní betonové objekty s přelivnou hranou a odtokovým potrubím do recipientu, kterým v případě silných dešťů odchází naředená voda do recipientu. Dešťová kanalizace v Nové Vsi má celkovou délku 5.160 m, bude tvořena těmito stokami: D é l k a (m) Název stoky DN 200 DN 300 DN 400 DN 500 DN 600 DN 1000 Stoka A 330 0 435 380 Stoka A-1 80 0 110 Stoka A-2 85 Stoka A-3 40 Stoka A-4 170 Stoka A-5 120 Stoka A-6 80 Stoka B 215 930 Stoka B-1 190 Stoka B-2 270 Stoka B-3 240 Stoka B-4 130 Stoka C 320 30 Stoka C-1 155 Stoka C-2 70 Stoka C-3 115 Stoka D 20 250 Stoka D-1 140 Stoka D-2 120 Stoka D-3 40 Stoka D-4 100 Celkem 225 430 2735 960 435 380

celkem 1145 190 85 40 170 120 80 1145 190 270 240 130 350 155 70 115 270 140 120 40 100 5165

Tento rozsah se předpokládá k rekonstrukci, protože stav stok není takový, že by bylo možno jej považovat za kvalitní těsnou jednotnou kanalizaci s odpovídajícímu revizními šachtami. SO 04.06 – Odbočky pro kanalizační přípojky Nová Ves Jednotlivé nemovitosti se budou na kanalizaci napojovat pomocí kanalizačních přípojek. Přestože zákon o vodovodech a kanalizacích oficiálně nerozlišuje mezi domovní a veřejnou částí kanalizační přípojky, v přípravě stavby se v posledních letech zavedl pojem „odbočka pro kanalizační přípojku“, což je jiným významem veřejná část kanalizační přípojky. Do projektů jsou tyto odbočky zahrnován proto, že jsou předmětem dotací. Proto i zde uvádíme jako samostatný stavební objekt tyto odbočky. Protože je v Nové Vsi navržena gravitační kanalizace, budou i kanalizační přípojky gravitační. Technicky to bude znamenat odbočkový kus na hlavní stoce a veřejnou část kanalizační přípojky na rozhraní veřejné části a soukromé části. Na tomto místě pak na tuto část přípojky naváže soukromá část, kterou si budou budovat napojení obyvatelé sami. Na kanalizaci v Nové Vsi bude 270 odboček pro kanalizační přípojky a jejich celková délka bude 1.550 m. Potrubí odboček bude z PVC DN 150 mm a bude zakončeno v domovní revizní šachtě. Z domovní revizní šachty pak bude pokračovat soukromá část kanalizační přípojky.



Duben 2015




2.7 POPIS PROVOZNÍCH SOUBORŮ O provozních souborech se v rámci studie dá hovořit pouze u první. Zde je navržena mechanickobiologická čistírna odpadních vod, respektive domovní čistírny odpadních vod. Technologická část stavby ČOV je členěna: Provozní soubor:

PS 01.01 – Technologie ČOV DPS 01.01.01 Hrubé předčištění DPS 01.01.02 Aktivační nádrže DPS 01.01.03 Dosazovací nádrže DPS 01.01.04 Kalojemy DPS 01.01.05 Dmychárna DPS 01.01.06 Chemické hospodářství DPS 01.01.07 Terciální dočištění DPS 01.01.08 Technologická elektroinstalace

Popis strojně technologického zařízení DPS 01.01.01 Hrubé předčištění Odpadní voda bude přitékat gravitačním potrubím do vypínací šachty v areálu ČOV, kde bude možné provést pomocí ručního hradítka odstavení ČOV a převedení odpadních vod obtokem. Z vypínací šachty natékají odpadní vody do vstupní čerpací stanice přes hrubý česlicový koš DN 250. Čerpací stanice bude osazena trojicí ponorných čerpadel, která budou pracovat v sestavě 2 ks provozní + 1 ks zabudovaná rezerva. Výtlaky čerpadel DN 80 nebudou vybaveny armaturami a budou zaústěny do nátokového žlabu česlovny. Nátokový žlab bude v česlovně hrubého předčištění rozdělen na dva souběžné kanály, uzavíratelné ručními stavítky o rozměrech 400x600 před a za česlemi. Ve vzdálenějším kanále budou osazeny jemné strojní samočistící česle a ve druhém jemné ruční česle s velikostí průliny 3 mm. Česle budou z montážních důvodů děleny přírubovým spojem na dva díly. Výsypka česlí bude uzpůsobena pro výpad shrabků do popelnice. Součástí dodávky česlí bude elektrický rozvaděč pro ovládání automatického chodu nezateplených česlí s rotačním kartáčem. Česle budou ovládány časovým relé s nastavenou dobou chodu a dobou klidu, v případě náhlého zvýšení průtoku nebo ucpání česlí a stoupnutí hladiny splašků před česlemi nad úroveň hladiny naskočí automaticky signál od plovákového spínače cyklus stálého chodu česlí a tento probíhá až do snížení hladiny. Zachycené shrabky z česlí budou přes násypku svedeny do připraveného kontejneru. Nad česlemi stavba osadí I nosník pro usnadnění montáže. Pro zajištění obtoku strojních česlí při výpadku el. energie budou v souběžném kanálu osazeny jemné ruční česle o šířce 400 mm s průlinou 20 mm. Tyto česle budou mít vyjímatelný žlábek pro shrabky a budou v nerezovém provedení. Budou využívány pouze v případě poruchy strojních česlí po přestavení stavítek na nátoku, dále budou využívány při výpadku strojních česlí kdy dojde po vystavení hladiny k protékání splašků přes vyvýšený schodek. Odpadní vody dále natékají do typového lapáku písku potrubím DN 150. Lapák písku bude z PP (středový válec a nátokové potrubí), mamutka a spojovací materiál v provedení nerez. Lapák písku bude zakryt pochozími kompozitovými rošty. Odtok z lapáku bude dělen na přelivné hraně a odtok bude dvojicí potrubí DN 150, uzavíratelnými ručními hradícími deskami, na dvě aktivační linky. Písek z lapáku bude čerpán mamutím čerpadlem do plastové popelnice. Popelnice bude vybavena děrovaným mezidnem opatřená geotextilií pro separaci vody z písku. Odsazená voda z kontejneru odtéká zpět do vstupní čerpací stanice. Usazený písek v kontejneru bude odvážen obsluhou cca 1x týdně v souladu s provozním řádem ČOV. Vzduch pro mamutku bude zajišťovat kompresorová stanice umístěná ve dmýchárně, hlučnost kompresoru je asi 80 dB. Potrubí vzduchu k mamutce bude opatřeno uzavíracím kulovým uzávěrem G 1/2“ a regulačním kohoutem. Materiálové provedení potrubí bude nerez ocel. DPS 01.01.02 Aktivace Odpadní vody budou přitékat z lapáku písku do aktivačních nádrží v dvoulinkovém uspořádání. Linka se bude sestávat z nádrže denitrifikační, nitrifikační a dosazovací nádrže. Nátok odpadní vody bude zaveden do denitrifikačních nádrží kde se mísí s vratným kalem a aktivační směsí z interní recirkulace. K míchání denitrifikační nádrže bude navrženo ponorné míchadlo, které bude upevněno pomocí



Duben 2015




instalačního závěsu na tyči 60x60 mm s navijákem umožňující jeho vytažení. Denitrifikační nádrže budou pro zimní provoz vybaveny aeračními elementy. Denitrifikační zóna bude oddělena od nitrifikace lehkou stěnou. Stěna bude u dna nádrže vybavena otvory pro průchod aktivační směsi 2 x 1000 x 200 mm a u hladiny 2 x 100 x 300 mm pro volný průchod případné pěny v nádrži. Aktivační směs bude natékat dále do nitrifikační sekce aktivační nádrže. Nitrifikační sekce aktivace budou vybaveny jemnobublinným aeračním systémem sestávající z 2 ks roštů s celkem 40 ks elementů pro obě nádrže, se stavitelnými podpěrami kotvenými do dna nádrže a s odvodněním u hrany lávky. Přívodní potrubí vzduchu bude z nerezavějící oceli po přírubové napojení na rošty. Zdrojem vzduchu budou dmychadla, jejichž popis je v DPS 01.05 - Dmychárna. Přívodní potrubí do dosazovací nádrže bude DN 125, kal bude odebírán ode dna nádrže. Potrubí bude tangenciálně zaústěno do středového válce dosazovací nádrže. Aktivační nádrž bude dále vybavena potrubím interní recirkulace. Čerpání směsi bude řešeno mamutkou DN 80 umístěnou v koncové části nitrifikace a jejíž výtlak bude zaústěn do nátoku do denitrifikace. Výkon mamutky bude regulovatelný ručním kohoutem na přívodu tlakového vzduchu z rozvodu pro aktivaci. DPS 01.01.03 Dosazovací nádrž Aktivační směs z nitrifikační sekce bude odtékat do vestavné kónické dosazovací nádrže vybavené strojním zařízením. Přívod odpadní vody bude z obou sekcí nitrifikace přiváděno potrubím DN 125 do středového válce kde bude tangenciálně zaústěn. V této nádrži dochází k separaci kalu a odtoku vyčištěné vody do měrného objektu a následně do recipientu. Vyčištěná voda odtéká přes přelivnou hranu a nornou stěnu do žlabů s profilem 250x200 a odtud společným potrubím DN 150 na dočištění (terciální stupeň dočištění), a poté do Parshallova žlabu P2 s ultrazvukovou sondou (součást dod. elektročásti) a dále po změření proteklého množství potrubím DN 150 do šachty na odtoku (dodávka stavby). Kal bude čerpán oddělovacím potrubím DN 100 do nátoku denitrifikace, pro možnost odběru přebytečného kalu bude na výtoku do denitrifikace osazeno nožové šoupátko s elektropohonem. Při otevření elektrošoupátka na potrubí přebytečného kalu bude odtékat automaticky přebytečný kal z potrubí DN 100 do kalojemu. Z dosazovací nádrže se budou pomocí solenoidového ventilu ovládajícího mamutové čerpadlo odtahovat automaticky plovoucí nečistoty z hladiny. Potrubí bude zaústěno do jímky plovoucích nečistot s přelivem odsazené vody do vstupní čerpací stanice. Plovoucí nečistoty budou podle potřeby odváženy fekálním vozem. DPS 01.01.04 Kalojemy V navrženém řešení bude přebytečný kal z dosazovacích nádrží přepouštěn do kalojemů o objemu 3 cca 2 x 27 m . Kalojemy budou vybaveny středobublinným aeračním systémem s odvodněním u hrany lávky a se stavitelnými podpěrami kotvenými do dna nádrže. Zdrojem vzduchu pro aeraci kalojemů bude záložní dvouotáčkové dmýchadlo v DPS 01.5 – Dmychárna. Provzdušňování kalojemu bude nastaveno na cca 3 hod. chod, doba klidu 1 hod. v návaznosti na odběr přebytečného kalu a bude upřesněno při zkušebním provozu ČOV. Kalová voda která se odsadí na hladině kalojemu bude při dopouštění nového přebytečného kalu automaticky odebrána přelivem do denitrifikace. Zahuštěný kal bude odvážen ke zpracování na jinou ČOV. Pro tento účel bude nainstalováno odtahové potrubí DN 100 s přípojkou na fekální vůz. DPS 01.01.05 Dmýchárna Zdrojem vzduchu pro aerační systém nitrifikace i kalojemu budou tři dmychadla osazená ve dmýchárně, dvě dmychadla s jednootáčkovými motory pro ovládání otáček (množství vzduchu) podle obsahu O2 v nitrifikacia jedno dmychadlo dvouotáčkové. Obsah O2 je snímán kyslíkovými sondami na konci nitrifikace. Dmychadla budou umístěna v protihlukových krytech. Výtlaky dmychadel budou opatřeny zpětnými klapkami, ručními uzavíracími klapkami, manometry a tlumiči hluku. Výtlaky budou navzájem propojeny potrubím DN 65 s uzavíracími klapkami s elektropohonem umožňujícími automatický záskok dmychadel. Dmychadla s jednootáčkovými motory slouží pro provzdušnění aktivačních nádrží včetně pohonu mamutek vratného kalu, interní recirkulace a plovoucích nečistot. Dvouotáčkové dmychadlo bude určeno pro provzdušnění kalojemů přičemž při provozu obou kalojemů bude



Duben 2015




dmychadlo přepnuto na vyšší otáčky při provozu pouze jednoho kalojemu (linky) bude nutné dmychadlo nastavit chod na nižší otáčky. Samostatná výtlačná potrubí DN 65 pro obě aktivační linky a kalojemy budou vedeny do prostoru nádrží a opatřeny ručními uzavíracími klapkami na přípojkách aeračních roštů. Vzduch do kalojemu bude dodáván v časovém režimu – viz kalojemy. Potrubí vzduchu bude z nerezavějící oceli a napojeno pomocí přírubového spojení na aerační rošty denitrifikace, nitrifikace a kalojemu. V místnosti dmýchárny bude také nainstalována kompresorová stanice k zajištění dodávky vzduchu pro mamutí čerpadlo v lapáku písku. Pro manipulaci s dmychadly bude v prostoru dmýchárny pod stropem osazen I-profil ( dodávka stavby) s ruční jednonosníkovou kočkou s pojezdem a kladkostrojem 1 tuna. 3 Dmychárna bude vybavena nasávacím otvorem vzduchu pro množství max. 995 m /h a otvorem pro odvod ohřátého vzduchu opatřeného ventilátorem spínaným termostatem (35°C) s výkonem max. 610 3 -1 m .hod .

DPS 01.01.06 Chemické srážení fosforu Pro eliminaci fosforu z odpadních vod bude realizováno srážení pomocí dávkování síranu železitého. Zařízení pro skladování a dávkování síranu železitého bude umístěno v místnosti hrubého předčištění. Zařízení pro skladování a dávkování síranu železitého se bude skládat z zásobní nádrže na síranu železitého 1000 l, dávkovací stanice a el. rozváděče. Po instalaci srážení fosforu bude nutné během zkušebního provozu sledovat množství Pc na odtoku a následně po vyhodnocení zkušebního provozu vodohospodářský orgán rozhodne zda bude nutné snížení chemického srážení Pc.

DPS 01.01.07 Terciální dočištění Pro snížení koncentrace nerozpuštěných látek a souvisejících dalších forem znečištění na odtoku z biologického stupně ČOV bude instalován mikrosítový bubnový filtr v provedení do betonové šachty. Velikost otvorů plachetky bude 0,04 mm. Maximální kapacita filtru bude 6 l/s. Zachycený kal bude periodicky přečerpáván do kanalizace ČOV. Vyčištěná voda obsahující mikrovločky aktivovaného kalu s polyfosfáty bude natékat přívodním potrubím do vnitřního prostoru filtračního bubnu. Nečistoty budou ulpívat na vnitřní straně plachetky a vyčištěná voda protéká přes filtrační tkaninu ven. Při tomto filtračním procesu bude celé filtrační zařízení stát. Filtrační tkanina se bude postupně přitékajícími nečistotami ucpávát, zvyšuje se filtrační odpor a uvnitř bubnu se bude zvyšovat hladina vody. Při dosažení nastaveného rozdílu hladin na vnitřní a vnější části filtračního bubnu, hladinová sonda automaticky sepne pohon otáčení bubnu a současně čerpadlo s poplachovou vodou. Otáčením bubnu se propláchnutá tkanina přemístí do spodní části filtru, rozdíl hladin se sníží a sonda automaticky vypne jak pohon, tak i čerpadlo poplachové vody. Až do dalšího impulsu zůstávají pohon bubnu i obě čerpadla vypnuté. Poměr doby klidu a doby otáčení závisí na množství nerozpuštěných látek v čištěné vodě, na jejich charakteru a velikosti oka plachetky. Voda přitékající do mikrosítového filtru musí být zbavena tuhých, hrubých předmětů, větších než 30 mm a lepivých komponentů včetně olejů a tuků. Filtr bude v provedení do betonové šachty a bude vybaven odklápěcím krytem, zakrývacím celou vrchní část filtru.

DPS 01.01.08 Technologická elektroinstalace Elektro – silnoproud Elektročást zahrnuje rozvaděč RMS, včetně frekvenčních měničů, pro napájení jednotlivých technologických celků, kabelové trasy od rozvaděče k pohonům, jednotlivým zařízením a podružným rozvaděčům, deblokační skříňky. V rozvaděči RM jsou osazeny přepěťové ochrany 1. a 2.stupně. Rozvaděč RMS neřeší napojení stavební elektroinstalace a venkovního osvětlení, pouze v poli č.1 je ponechána prostorová rezerva pro vývody (součást stavební části). Technologie provozních souborů je řízena decentralizovanou stanicí řídícího systému, umístěnou v rozvaděči DT v objektu ČOV. Komunikaci řídícího systém s obsluhou zajišťuje panel operátora (LCD display) ve dveřích rozvaděče DT. V případě potřeby bude umožněn přenos dat na dispečink provozovatele. Ochrana před úrazem elektrickým proudem (dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2): Základní - izolací, kryty a přepážkami, Při poruše - automatickým odpojením od zdroje nadproudovými jisticími prvky, zvýšená místním pospojováním,



Duben 2015




pro zásuvky doplňková proudovým chráničem s vybavovacím proudem 0,03A, zásuvka 24V - bezpečným napětím v soustavě SELV, Ochrana silových vedení proti přepětí Je zvolena třístupňová ochrana s použitím přepěťových ochran. První dva stupně ochrany - svodiče bleskových proudů 1.stupně a svodiče přepětí 2.stupně - budou umístěny v přívodním poli rozvaděče RMS. Nejjemnější třetí stupně ochrany - svodiče přepětí 3.stupně - budou osazeny na vývodech k jednotlivým chráněným zařízením v rozváděči DT, případně na zásuvkové úrovni. Přípojnice hlavního ochranného pospojování HOP Norma ČSN 33 2000-4-41 ed.2 ukládá povinnost zřizovat v nových a rekonstruovaných stavbách přípojnici hlavního pospojování objektu. Na tuto přípojnici se spojují kovová potrubí plynu, vody, ústředního topení a kanalizace, velké kovové předměty, kovové konstrukce budovy, místo rozdělení vodiče PEN na PE a N, uzemnění hromosvodu a svodičů přepětí apod. Vlastní přípojnice je předmětem řešení projektové dokumentace stavebních elektrických rozvodů, přesto se doporučuje umístit ji do skříňky osazené vždy na obvodové stěně objektu, v němž je hlavní pospojování zřizováno tak, aby byla v optimální vzdálenosti ke všem jmenovaným místům určeným k pospojování a aby vodivé části přiváděné do objektu zvenku byly pospojeny co nejblíže jejich vstupu do budovy. Velikost průřezu vodičů hlavního pospojování se řídí ustanoveními normy ČSN 33 2000-5-54 ed.2, nejmenší dovolený průřez je 6 mm2 jsou-li vodiče z mědi. Vodiče ochranného pospojování musí být snadno rozlišitelné. Pokud k jejich identifikaci bude použita barva, musí být použita kombinace barev zelená/žlutá. Druhy prostředí: Prostory pro umístění technologického zařízení čistírny odpadních vod a působení vnějších vlivů jsou zatříděny pro potřeby posouzení velikosti nebezpečí úrazu elektrickým proudem a pro posouzení vlivu na technologické zařízení. Toto posouzení provede odborná komise protokolem, který bude součástí projektové dokumentace pro stavební řízení. Protokol o určení vnějších vlivů bude vypracován podle ČSN 33 2000-3. Uzemnění a ochrana před úderem blesku:¨ Je předmětem stavební části projektu, bude provedeno pouze vodivé pospojení jednotlivých strojů. Rozvaděče: Rozvaděč, z něhož budou napojeny veškeré stroje a zařízení, uzavírací armatury, obsahuje veškeré jisticí a spínací prvky. Rozvaděč RM bude umístěn v hladní rozvodně NN v objektu ČOV a bude připojen novou kabelovou přípojkou NN. Kabelová přípojka bude ukončena ve skříni měření a je předmětem stavební části projektu. Skříňový rozvaděč v krytí IP54. Přívod elektrické energie do přívodního pole je spínán trojpólovým jističem se stavitelnou nadproudovou ochranou. O zapnutém nebo vypnutém stavu jističů informují signálky umístěné na dveřích rozvaděčů. Ovládání hlavního vypínače je provedeno typovým velkoplošným červeným tlačítkem SA0 (CENTRÁL STOP) umístěným na dveřích přívodního pole. Přívody a vývody jsou uvedeny spodem i horem. Kompenzace účiníku: Kompenzace jalového výkonu bude řešena jako centrální kompenzačním rozváděčem RC. Kabelové rozvody: Nové kabelové rozvody budou provedeny převážně kabely s měděnými jádry. Kabelové rozvody pro stroje, zařízení a přístroje budou vedeny: ve venkovním prostoru : ve výkopu, v plastových žlabem nebo kovových s povrchovou úpravou alespoň žárový pozink nebo v kabelových chráničkách HDPE či kamenina ve vnitřním prostoru: v kabelových kanálech, v plastových žlabech nebo kovových s povrchovou úpravou alespoň galvanický pozink nebo na plastových roštech. Kabelové rozvody budou uloženy na stěnách provozních prostorů a objektů na montovaných konstrukcích ze žárově zinkované oceli ve venkovním prostoru a z galvanicky zinkované oceli či plastu ve vnitřním prostoru. Mimo kabelové žlaby budou kabely vedeny v elektroinstalačních trubkách a ochranných hadicích z PVC. Vedení měření a regulace a signálových cesta budou uložena odděleně od kabelů silových vedení.



Duben 2015




ASŘTP Na ČOV bude realizován nový řídící systém centralizovaný do 1 ks stanice. Ze stanice ŘS (v rozváděči DT) bude řízena technologie provozního souboru. Dále bude stanice ŘS (DT) připravena pro komunikaci se vzdáleným centrálním vodohospodářským dispečinkem. Tato komunikace bude prováděna prostřednictvím kompatibilního radiomodemu nebo GSM modemu. Komunikaci řídícího systému s obsluhou zajišťuje software, který bude instalován v panelu operátora na dveřích rozváděče DT. Ruční místní ovládání z deblokačních (ovládacích) skříní je považováno za ovládání nouzové. Bude zapojeno mimo řídící systém a bude využíváno při oživování, seřizování nebo v případě poruchy řídícího systému. Analogová měření budou realizována signálem 4 až 20 mA. Pokud dojde k vybočení analogového signálu v rozsahu, bude tento stav vyhodnocen jako porucha měřícího okruhu. Napěťová úroveň binárních signálů čidel bude 24V DC. Vznik jakékoliv poruchy bude zobrazen na ovládacím panelu (terminálu) na rozvaděči DT a sumárně světelnou diodou na dveřích rozvaděče RM (DT). U vybraných technologických zařízení, například dmychadel, bude porucha signalizována světelně a akusticky vně objektu. Odstavení poruch lze provést z terminálu rozvaděče RM (DT). V rozvaděči řídícího systému DT bude vytvořena databáze vybraných poruchových stavů, které budou přenášeny do centrálního vodohospodářského dispečinku . Uživatelský SW bude zajišťovat automatický provoz technologických zařízení, bude obsahovat veškeré blokády a ochrany pro bezpečné najetí a provoz. Dále bude provádět záskoky záložních agregátů při poruše nebo podle zadaných limitů.

3. PROVOZOVÁNÍ NAVRŽENÝCH ZAŘÍZENÍ Provozování zařízení navržených ve studii bude u obou variant poněkud odlišné. Je to dáno tím, že obě základní varianty mají jen málo společných prvků. To, co mají varianty společné je, že před zahájením provozu bude nutno vypracovat provozní řády a podle nich se řídit.

3.1 PROVOZOVÁNÍ KANALIZACE A ČOV – VARIANTA 1 Provozování kanalizace a technologické čistírny odpadních vod, jakož i dalších prvků systému je zcela standardní a na mnoha místech praktikovanou metodou. Provozování se bude řídit podle tří základních dokumentů : 3.1.1 PROVOZNÍ ŘÁD KANALIZACE Provozní řád kanalizace je základním dokumentem, podle kterého je kanalizace provozována. V tomto duchu, pokud zde hovoříme o kanalizaci, jsou tím myšleny všechny objekty na kanalizaci – tedy nejen vlastní kanalizační potrubí včetně revizních šachet, ale rovněž čerpací stanice a výtlačná potrubí splaškových vod. Obsah, formu a rozsah provozního řádu kanalizace je určen normou TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace. V provozním řádu jsou tyto hlavní informace : ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KANALIZACI - Stručný popis kanalizace včetně technických a hydraulických charakteristik hlavních objektů - Hlavní hydrotechnické údaje o stokové síti - Popis úseků kanalizace ohrožených vnějšími vlivy - Seznam producentů odpadních vod - Seznam a popis míst měření množství a odběrů vzorků odpadních vod - Seznam institucí a organizací, kterým se hlásí mimořádné události POKYNY PRO PROVOZ

- Základní povinnosti provozovatele a provozně organizační schéma pracovníků pro provoz - Základní postupy provozních činností : - Proplachování a čištění stok - Čistění pomocí tlakového vozu - Kontrola jakosti vypouštěných odpadních vod PROJEKTY VODAM s.r.o.


Duben 2015




- Provádění běžných oprav za omezené funkce stokové sítě - Sledování technického stavu stokové sítě - Provozní opatření - Zimní období - Havarijní únik závadných odpadních vod - Únik látek, které nejsou odpadními vodami - Havárie stavební nebo strojní části stok - Způsob vedení provozního deníku, provozních záznamů a knihy revizí, změn a oprav - Směrnice pro bezpečnost a hygienu práce - Všeobecné požadavky na bezpečnost práce - Povinnosti a odpovědnost organizace a pracovníků - Seznam bezpečnostních a hygienických předpisů, se kterými musí být pracovníci seznámeni - Přehled hlavních adres a telefonních čísel, především lékařské první pomoci, policie

hasičů a

3.1.2 KANALIZAČNÍ ŘÁD Kanalizační řád je základní dokument určující podmínky pro napojování subjektů na kanalizaci. Obsah a rozsah kanalizačního řádu je uveden v § 24 Vyhlášky č. 428/2001 Ministerstva zemědělství ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). V § 24 Vyhlášky je uvedeno : Kanalizační řád obsahuje: a) popis území, a to: 1. charakteristiku obce, její zvláštnosti v návaznosti na posuzované kanalizační stoky, převládající charakter průmyslu, odtokové poměry v obci (konfigurace území), stručný popis vodního recipientu, srážkové poměry, rozsah čištění odpadních vod v septicích a shromažďování v žumpách, 2. cíle příslušného kanalizačního řádu pro danou lokalitu; b) technický popis stokové sítě, a to: 1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu, 2. údaje o situování kmenových stok, 3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění, 4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný), 5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry), 6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient), 7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci, 8. údaje o odběru vody na osobu a den a o počtu a délce kanalizačních přípojek, 9. další významné údaje související s cílem kanalizačního řádu; c) mapovou přílohu s vyznačením 1. hlavních producentů odpadních vod, 2. producentů s možností vzniku havarijního znečištění, 3. míst pro měření a odběr vzorků, 4. odlehčovacích komor a výustních objektů, 5. čistíren odpadních vod kanalizace, 6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení odběratelů; d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní a srážkové vody, a to:



Duben 2015




1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod, 2. současný stav čistírny odpadních vod (bilance, koncentrace na přítoku a odtoku), 3. počet připojených obyvatel a počet připojených ekvivalentních obyvatel, 4. způsob řešení oddělení dešťových vod; e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to: 1. kvalitativní hodnocení, 2. průtokové poměry; f)

seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno 24) v souladu se zvláštním zákonem; g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b); h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u odběratelů; i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací; j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a kontrolu míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem; k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.

3.1.3 PROVOZNÍ ŘÁD ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD Provozní řád čistírny odpadních vod předepisuje způsob provozování ČOV a to všech jejich komponentů. Je základním dokumentem, podle kterého je čistírna provozována. Obsah, formu a rozsah provozního řádu ČOV je určen normou TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace. V provozním řádu jsou tyto hlavní informace : ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ČOV - Stručný popis ČOV - Hlavní hydrotechnické výpočty - Popis technologických procesů - Seznam a popis míst měření množství a odběrů vzorků odpadních vod - Seznam institucí a organizací, kterým se hlásí mimořádné události

-

-

POKYNY PRO PROVOZ Základní povinnosti provozovatele a provozně organizační schéma pracovníků pro provoz ČOV Základní postupy provozních činností : - Provozování ČOV jako celku a jednotlivých zařízení - Kontrola jakosti vypouštěných odpadních vod - Provádění běžných oprav na ČOV - Sledování technického ČOV Způsob vedení provozního deníku, provozních záznamů a knihy revizí, změn a oprav Směrnice pro bezpečnost a hygienu práce - Všeobecné požadavky na bezpečnost práce - Povinnosti a odpovědnost organizace a pracovníků - Seznam bezpečnostních a hygienických předpisů, se kterými musí být pracovníci seznámeni - Přehled hlavních adres a telefonních čísel, především lékařské první pomoci, hasičů a policie



Duben 2015




3.2 PROVOZOVÁNÍ KANALIZACE A ČOV S BIOLOGICKÝMI RYBNÍKY – VARIANTA 2 Provozování kanalizace a čistírny odpadních vod, jakož i dalších prvků systému je zcela standardní a na mnoha místech praktikovanou metodou. Provozování se bude řídit podle tří základních dokumentů : 3.2.1 PROVOZNÍ ŘÁD KANALIZACE Provozní řád kanalizace je zde totožný s provozním řádem kanalizace popsaným ve variantě 1.

3.2.2 KANALIZAČNÍ ŘÁD Kanalizační řád je zde totožný s kanalizačním řádem popsaným ve variantě 1.

3.2.3 PROVOZNÍ ŘÁD ČOV S BIOLOGICKÝMI RYBNÍKY Provozní řád čistírny odpadních vod předepisuje způsob provozování ČOV a to všech jejich komponentů. Je základním dokumentem, podle kterého je čistírna provozována. V provozním řádu jsou tyto hlavní informace : ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ČOV - Stručný popis ČOV - Hlavní hydrotechnické výpočty - Popis čistících procesů - Seznam a popis míst měření množství a odběrů vzorků odpadních vod - Seznam institucí a organizací, kterým se hlásí mimořádné události POKYNY PRO PROVOZ

- Základní povinnosti provozovatele a provozně organizační schéma pracovníků pro provoz ČOV - Základní postupy provozních činností : - Provozování ČOV jako celku a jednotlivých zařízení - Kontrola jakosti vypouštěných odpadních vod - Provádění běžných oprav na ČOV - Sledování technického ČOV -

- Příprava KČOV na provoz v zimním období Způsob vedení provozního deníku, provozních záznamů a knihy revizí, změn a oprav Směrnice pro bezpečnost a hygienu práce - Všeobecné požadavky na bezpečnost práce - Povinnosti a odpovědnost organizace a pracovníků - Seznam bezpečnostních a hygienických předpisů, se kterými musí být pracovníci seznámeni - Přehled hlavních adres a telefonních čísel, především lékařské první pomoci, hasičů a policie



Duben 2015




4. PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ Investiční náklady jsou vypočítány na základě propočtu podle navržených stavebních objektů a provozních souborů popsaných v kapitolách 2.6 a 2.7. 4.1 PROPOČET VARIANTY 1 Propočet je proveden oceněním jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů v podrobnosti odpovídající studii – tedy s použitím jednotkových cen jednotlivých výměr. 4.1.1 Provozní soubory kanalizace a ČOV č. PS Název PS PS 01.01 Čistírna odpadních vod Celkem

Popis PS se základními výměrami Strojně-technologická část, elektro část 800 EO

4.1.2 Stavební objekty kanalizace a ČOV č. SO Název SO SO 01.01 Čistírna odpadních vod SO 01.02 Komunikace a zpevněné plochy SO 01.03 Přípojka NN k ČOV SO 01.04 Oplocení ČOV SO 01.05 Příprava území a terén. úpravy SO 01.06 Vodovodní přípojka k ČOV SO 01.07 Splašková kanal. Nová Ves SO 01.08 Odbočky pro kanal. přípojky Celkem

Popis SO se základními výměrami Budova ČOV a nádrže 14,5 x 9,2 m 2 Asf. š. 3,0 m vč zpev.ploch 235 m Kabelová přípojka v délce 170 m Pletivo s ost.drátem dl. 86 m, brána,branka Terénní a sadové úpravy, výsadba keřů PE DN 50 mm, hl.1,60 m – 50 m v různém terénu PP DN 250 mm,hl.2,00 m – 4540 m, v různém terénu PVC DN 150 mm, hl. 1,80 m–1.550m,v různém terénu

cena 6250 6250

cena 6320 280 120 100 80 80 32500 3880 43360

Kanalizace PS + SO ve variantě 1 celkově 6.250.000 + 43.360.000 = 49.610.000,- Kč .

4.2 PROPOČET VARIANTY 1A Propočet je proveden oceněním jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů v podrobnosti odpovídající studii – tedy s použitím jednotkových cen jednotlivých výměr.

4.2.1 Provozní soubory kanalizace a ČOV č. PS Název PS Celkem

Popis PS se základními výměrami

4.2.2 Stavební objekty kanalizace a ČOV č. SO Název SO SO 02.01 Splašková kanal. Nová Ves SO 02.02 Odbočky pro kanal. přípojky SO 02.03 Čerpací stanice Nová Ves SO 02.04 Komunikace k čerpací stanici SO 02.05 Přípojka NN k ČS Nová Ves SO 02.06 Výtlačné potrubí z ČS do Oslav. Celkem

Popis SO se základními výměrami PP DN 250 mm,hl.2,00 m – 4540 m, v různém terénu PVC DN 150 mm, hl. 1,80 m–1.550m,v různém terénu 3 Čerpací stanice 15 m betonová kruhová s čerpadly 2 Asf. š. 3,0 m vč zpev.ploch 90 m Kabel. přípojka v délce 50 m – volný terén PE DN 100 mm, hl.1,70 m – 2.560 m v různém terénu

cena 0

Kanalizace PS + SO ve variantě 1 celkově 0 + 47.460.000 = 47.460.000,- Kč .



Duben 2015

cena 32500 3880 560 130 40 10350 47460




4.2 PROPOČET VARIANTY 1B Propočet je proveden oceněním jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů v podrobnosti odpovídající studii – tedy s použitím jednotkových cen jednotlivých výměr.

4.3.1 Provozní soubory kanalizace a ČOV č. PS Název PS Celkem


4.3.2 Stavební objekty kanalizace a ČOV č. SO Název SO SO 03.01 Splašková kanal. Nová Ves SO 03.02 Odbočky pro kanal. přípojky SO 03.03 Čerpací stanice Nová Ves SO 03.04 Komunikace k čerpací stanici SO 03.05 Přípojka NN k ČS Nová Ves SO 03.06 Výtlačné potrubí z ČS do Oslav. Celkem

Popis SO se základními výměrami PP DN 250 mm,hl.2,00 m – 4540 m, v různém terénu PVC DN 150 mm, hl. 1,80 m–1.550m,v různém terénu 3 Čerpací stanice 15 m betonová kruhová s čerpadly 2 Asf. š. 3,0 m vč zpev.ploch 90 m Kabel. přípojka v délce 50 m – volný terén PE DN 100 mm, hl.1,70 m – 4.210 m v různém terénu

cena 0

cena 32500 3880 620 130 50 14650 51830

Kanalizace PS + SO ve variantě 1 celkově 0 + 51.830.000 = 51.830.000,- Kč .

4.4 PROPOČET VARIANTY 2 Propočet je proveden oceněním jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů v podrobnosti odpovídající studii – tedy s použitím jednotkových cen jednotlivých výměr 4.4.1 Provozní soubory kanalizace a ČOV č. PS Název PS Celkem


4.4.2 Stavební objekty kanalizace a ČOV č. SO Název SO SO 04.01 Čistírna odpadních vod SO 04.02 Komunikace a zpevněné plochy SO 04.03 Přípojka NN k ČOV SO 04.04 Oplocení ČOV SO 04.05 Jednotná kanal. Nová Ves SO 04.06 Odbočky pro kanal. přípojky Celkem

Popis SO se základními výměrami Budova, MKN, lapák písku, b.rybníky, propoj.potrubí 2 Asf. š. 3,0 m vč zpev.ploch 560 m Kabelová přípojka v délce 850 m Pletivo s ost.drátem dl. 70 m, brána,branka BET ,hl.2,00 m – 5165 m, v různém terénu PVC DN 150 mm, hl. 1,80 m–1.150m,v různém terénu

cena 0

Kanalizace PS + SO ve variantě 2 celkově 0 + 61.540.000,- Kč = 61.540.000,- Kč .



Duben 2015

cena 8570 630 520 90 48500 3230 61540




5. VÝPOČET PROVOZNÍCH NÁKLADŮ Provozní náklady jsou vypočítány způsobem, kdy kanalizace a ČOV bude provozovat odborná firma, ať už v režii obecního úřadu nebo vodárenská společnost s tím, že do kalkulace nejsou započítány odpisy. Místo nich jsou počítány náklady na materiál pro opravy. Není zde započítán zisk. V případě provozování komerčního subjektu bude i tato položka počítána. Ceny energií, mzdových a materiálových nákladů jsou vztaženy k úrovni vzniku studie – tedy k první polovině rok 2015. 5.1 VARIANTA 1 Provozní náklady se dají rozdělit do dvou skupin : provozování splaškové kanalizace a provozování čistírny odpadních vod. 5.1.1 Splašková kanalizace -1

Položka - materiál - přímé mzdy - ostatní osobní náklady - opravy - provozní náklady - režijní náklady Celkem

cena (Kč.rok ) 25.000 28.000 9.000 65.000 32.000 12.000 171.000

5.1.2 Čistírna odpadních vod -1

Položka - energie - materiál - přímé mzdy - ostatní osobní náklady - opravy - provozní náklady - režijní náklady Celkem

cena (Kč.rok ) 245.000 25.000 73.000 23.000 125.000 165.000 46.000 702.000

5.1.3 Celkové náklady pro variantu 1 171.000 + 702.000

= 873.000,- Kč

5.2 VARIANTA 1A Provozní náklady se dají rozdělit do tří skupin: provozování splaškové kanalizace, provozování čerpací stanice včetně výtlačného potrubí a cena transportu odpadních vod přes stokovou síť města Oslavany do Ivančic a čištění odpadních vod na ČOV Ivančice. 5.2.1 Splašková kanalizace -1


cena (Kč.rok ) 25.000 28.000 9.000 65.000 32.000 12.000 171.000

5.2.2 Čerpací stanice včetně výtlačných potrubí



Duben 2015



Zakázkové číslo 01.107 Archivní číslo 1917 -1


cena (Kč.rok ) 10.000 4.000 8.000 1.000 2.000 1.000 1.000 27.000

5.2.3 Transport odpadní vody přes Oslavany a Ivančice na ČOV a cena čištění OV -1

Položka - čerpání 2 x - transport přes kanalizaci Oslavany a Ivančice - čištění na ČOV Ivančice Celkem

cena (Kč.rok ) 64.000 70.000 657.000 791.000

5.3.4 Celkové náklady pro variantu 1A 171.000 + 27.000 + 791.000

= 989.000,- Kč

5.3 VARIANTA 1B Provozní náklady se dají rozdělit do tří skupin: provozování splaškové kanalizace, provozování čerpací stanice včetně výtlačného potrubí a cena transportu odpadních vod přes stokovou síť města Ivančice a čištění odpadních vod na ČOV Ivančice. 5.3.1 Splašková kanalizace -1


cena (Kč.rok ) 25.000 28.000 9.000 65.000 32.000 12.000 171.000

5.3.2 Čerpací stanice včetně výtlačného potrubí -1


cena (Kč.rok ) 30.000 4.000 8.000 1.000 2.000 1.000 1.000 47.000

5.3.3 Transport odpadní vody přes Ivančice na ČOV a cena čištění OV -1

Položka - čerpání 2 x - transport přes kanalizaci Ivančice - čištění na ČOV Ivančice Celkem

cena (Kč.rok ) 47.000 42.000 657.000 746.000

5.3.4 Celkové náklady pro variantu 1B 171.000 + 47.000 + 746.000


= 964.000,- Kč


Duben 2015




5.4 VARIANTA 2 Provozní náklady se dají rozdělit do dvou skupin: provozování splaškové kanalizace a provozování ČOV. 5.4.1 Jednotná kanalizace -1


cena (Kč.rok ) 35.000 36.000 11.000 82.000 35.000 15.000 214.000

5.4.2 Čistírna odpadních vod -1


cena (Kč.rok ) 25.000 113.000 82.000 28.000 63.000 97.000 38.000 446.000

5.1.3 Celkové náklady pro variantu 2 214.000 + 446.000

= 660.000,- Kč

6. SROVNÁNÍ NAVRŽENÝCH VARIANT Srovnání navržených variant je nutné provést podle všech reálných kritérií, protože se dá čekat, že jedna varianta může být výhodnější podle jednoho kritéria a jiná zase podle jiného. Základními kritérii jsou investiční a provozní náklady, což jsou kritéria popsaná v předchozích dvou kapitolách. K těmto kritériím však přidáváme ještě další, jako jsou rentabilita, provozní problémy a náklady, ekologické požadavky, využití, apod. Jednotlivé klady či zápory jsou uvedeny pro každou variantu. Aby srovnání variant bylo jednak objektivní a jednak i souměřitelné, přidáváme na konec každé hodnotící kapitoly bodové hodnocení té, které kategorie ve škále 1 – 10. Jedná se o hodnocení kategorie pro hodnocenou variantu ve srovnání s variantami ostatními. Čím vyšší počet bodů, tím lépe je varianta hodnocená. Na závěr kapitoly jsou pak sečteny body v jednotlivých kategoriích pro každou variantu. 6.1 VARIANTA 1 – POSOUZENÍ 6.1.1 Funkční a provozní podmínky, pásma ochrany prostředí V první variantě je hodnocena gravitační oddílná splašková kanalizace zakončená v místní mechanicko–biologické čistírně odpadních vod. U navrhovaného typu čistírny a její velikosti se nepočítá s vybudováním kalové koncovky, konečná likvidace kalu se bude provádět odvozem na větší ČOV. Provoz čistírny je kontinuálně celoroční se shodným režimem zimním i letním. Pásmo ochrany prostředí pro ČOV uvedené velikosti je stanoveno normou TNV 75 60 11 na 25 m od poslední obytné zástavby. Provozování navržené ČOV by mělo být relativně jednoduché. Půjde o poloautomatický provoz s tím, že obsluha bude zejména kontrolovat chod jednotlivých komponentů a ČOV jako celku. Provozní hodnoty se navíc budou kontrolovat na dispečinku.



Duben 2015




Provoz gravitační kanalizace je nenáročný a soustřeďuje se na kontrolu revizních šachet. Gravitační kanalizace je provozována jako oddílná. Počet bodů

8

6.1.2 Investiční náklady, dostupnost dotačních zdrojů Pořizovací náklady na mechanicko-biologickou ČOV jsou uvedeny v propočtu nákladů. Jejich výše může být ovlivněna požadavkem na kvalitu a úroveň elektronického zabezpečení, dálkových přenosů signalizace, kvalitou vnitřního materiálového vybavení a konstrukcí nebo estetickým vzhledem objektu čistírny apod. Investiční náklad na stokovou síť je dán v první řadě hloubkou uložení gravitační kanalizace a dále pak geologickou strukturou. Dotace na pořízení oddílné stokové sítě a uvedeného typu čistírny lze čerpat z Fondu ministerstva zemědělství, Státního fondu životního prostředí v rámci vyhlášených jednotlivých výzev k podání žádostí, popř. z evropských strukturálních fondů v rámci Operačního programu životního prostředí. Investiční náklady ve variantě 1 jsou vypočítány na 49,610 mi. Kč. Počet bodů

7

6.1.3 Provozní náklady, obsluha Provoz čistírny bude veden v souladu s provozním řádem. Podle stupně elektronického zabezpečení se nároky na obsluhu pohybují od automatizovaného provozu řízeného dálkově až po stálou přítomnost dohledu na chod technologických zařízení. Celkové náklady na vyčištění odpadní vody na ČOV od 1 EO sestávají z nákladu na elektrickou energii, mzdu obsluhy, pojištění objektů, odvoz kalů, údržbu kanalizace a čerpadel a kontroly vzorků. Náklad na provoz gravitační kanalizace není velký, spočívá zejména v revizích a preventivních opatřeních. Celkově budou provozní náklady za rok pro variantu 1 ve výši 873.000,- Kč. Počet bodů

7

6.1.4 Energetická náročnost, životnost zařízení Nároky na spotřebu elektrické energie zahrnují provoz čistírny odpadních vod. Roční energetická -1 náročnost této varianty je 72.000 kWh.rok . Životnost mechanicko-biologické čistírny je dána předpokládanou a garantovanou životností jednotlivých komponentů technologického celku. Při standardní výbavě čistírny a kvalitě použitých materiálů technologického vystrojení s předpokladem pravidelné údržby doporučené výrobcem lze počítat s provozní životností stavební části 50 let a většiny technologických zařízení 10 až 20 let. Životnost čerpací techniky od 5 do 10 podle kvality použitého zařízení a provozování. Počet bodů

5

6.1.5 Ekologické a estetické požadavky a vliv na životní prostředí Mechanicko-biologické čistírny odpadních vod a oddílné kanalizační systémy jsou nesporným přínosem pro životní prostředí. Vysoká míra jejich účinnosti, daná možností použití nejlepších dostupných technologií, zaručuje dodržení výstupních hodnot imisních standardů předepsaných Nařízením vlády č.61/2003 ve znění NV č. 229/2007, automatizace řízení a sledování chodu provozu je řadí mezi nejmodernější vodohospodářské stavby své kategorie. Neustálý vývoj čistírenských technologií, zpracování a využití kalů, minimalizace obestavěného prostoru spolu se zlepšováním estetického vzhledu nadzemních částí objektů a jejich okolí, čistota provozu, komfort pro obsluhu včetně hygienického zabezpečení – to všechno dohromady tvoří záruku dosažení cílů v oblasti čistoty vodních toků, zachování a zlepšení biodiverzity ekosystémů a celkové ozdravení přírodních podmínek v okolí lidských sídel. S oddělením kanalizace souvisí rovněž v posledních letech sucha už naléhavá



Duben 2015




nutnost hospodaření s povrchovými vodami. Oddílné systémy umožňují zasakování dešťové vody v obydleném území, což zabraňuje vysychání půdy a tím postupnému úbytku mnoha druhů rostlin. Počet bodů

8

Celkem varianta 1

8 + 7 + 7 + 5 + 8 = 35 bodů

6.2 VARIANTA 1A – POSOUZENÍ 6.2.1 Funkční a provozní podmínky, pásma ochrany prostředí Ve variantě 1A je hodnocena gravitační oddílná splašková kanalizace s čerpací stanicí, která bude přečerpávat odpadní vody do stávajícího kanalizačního systému města Oslavany. Odtud bude odpadní vody přečerpávána do Ivančic a přes tamní kanalizaci bude dopravena k čištění na místní čistírnu odpadních vod. Pásma ochrany prostředí vzhledem k tomu, že zde nebude ČOV a jsou zde malé čerpací stanice, nebudou vyhlašována. Provoz gravitační kanalizace je nenáročný a soustřeďuje se na kontrolu revizních šachet. Gravitační kanalizace je provozována jako oddílná. Počet bodů

7

6.2.2 Investiční náklady, dostupnost dotačních zdrojů Pořizovací náklady na dopravu odpadních vod do Oslavan jsou tvořeny zejména dvěma prvky – čerpací stanicí, ale hlavně výtlačným potrubím odpadních vod, které je v tomto případě dlouhé a tudíž i poměrně drahé. Investiční náklad na stokovou síť je dán v první řadě hloubkou uložení gravitační kanalizace a geologickými podmínkami. Dotace na pořízení oddílné stokové sítě a čerpací stanice s výtlačným potrubím lze čerpat z Fondu ministerstva zemědělství, Státního fondu životního prostředí v rámci vyhlášených jednotlivých výzev k podání žádostí, popř. z evropských strukturálních fondů v rámci Operačního programu životního prostředí. Investiční náklady ve variantě 1A jsou vypočítány na 47,460 mi. Kč. Počet bodů

8

6.2.3 Provozní náklady, obsluha Provoz čerpací stanice a výtlačného potrubí bude veden v souladu s provozním řádem. Pro provozování bude komplikací výtlačné potrubí, které bude dlouhé skoro 2,5 km a povede po polních a lesních cestách. Díky členitému terénu bude nutno na něm zřídit odvzdušnění a odkalení a nákladní auta obsluhy mohou mít v některých ročních obdobích problém se k těmto objektům dostat Náklad na provoz gravitační kanalizace není velký, spočívá zejména v revizích a preventivních opatřeních. Do provozních nákladů je nutno připočítat náklady na provoz kanalizace Oslavany včetně dvou přečerpání a náklady na čištění odpadních vod na ČOV Ivančice. Celkově budou provozní náklady za rok pro variantu 1A ve výši 989.000,- Kč. Počet bodů

6

6.2.4 Energetická náročnost, životnost zařízení Nároky na spotřebu elektrické energie zahrnují provoz čerpacích stanic odpadních vod. Roční -1 energetická náročnost této varianty je 25.000 kWh.rok . Životnost gravitační kanalizace včetně revizních šachet se dá počítat na 50 let. Životnost čerpací techniky od 5 do 10 podle kvality použitého zařízení a provozování. Počet bodů


6


Duben 2015




6.2.5 Ekologické a estetické požadavky a vliv na životní prostředí Protože v této variantě nebude budována čistírna odpadních vod, je estetický vliv na okolí minimalizován, protože prakticky všechny objekty budou pod zemí a tudíž „neviditelné“. U provozování gravitační kanalizace a čerpacích stanic v intravilánu nebudou ekologické, ani estetické vlivy významné. Z hlediska životního prostředí bude mít největší vliv provozování výtlačného potrubí z Nové Vsi do Oslavan, i když ani to nelze přeceňovat. Více, než běžné provozování by znamenala narušení životního prostředí porucha na potrubí. Počet bodů

7

Celkem varianta 1A

7 + 8 + 6 + 6 + 7 = 34 body

6.3 VARIANTA 1B – POSOUZENÍ 6.3.1 Funkční a provozní podmínky, pásma ochrany prostředí Ve variantě 1B je hodnocena gravitační oddílná splašková kanalizace s čerpací stanicí, která bude přečerpávat odpadní vody do stávajícího kanalizačního systému města Ivančice. Na stávající kanalizaci dojde v místní části Letkovice. Odtud bude odpadní vody přečerpávána do Ivančic a přes tamní kanalizaci bude dopravena k čištění na místní čistírnu odpadních vod. Pásma ochrany prostředí vzhledem k tomu, že zde nebude ČOV a jsou zde malé čerpací stanice, nebudou vyhlašována. Provoz gravitační kanalizace je nenáročný a soustřeďuje se na kontrolu revizních šachet. Gravitační kanalizace je provozována jako oddílná. Počet bodů

6

6.3.2 Investiční náklady, dostupnost dotačních zdrojů Pořizovací náklady na dopravu odpadních vod do Ivančic jsou tvořeny zejména dvěma prvky – čerpací stanicí, ale hlavně výtlačným potrubím odpadních vod, které je v tomto případě dlouhé a tudíž i poměrně drahé. Investiční náklad na stokovou síť je dán v první řadě hloubkou uložení gravitační kanalizace a geologickými podmínkami. Dotace na pořízení oddílné stokové sítě a čerpací stanice s výtlačným potrubím lze čerpat z Fondu ministerstva zemědělství, Státního fondu životního prostředí v rámci vyhlášených jednotlivých výzev k podání žádostí, popř. z evropských strukturálních fondů v rámci Operačního programu životního prostředí. Investiční náklady ve variantě 1B jsou vypočítány na 51,830 mi. Kč. Počet bodů

5

6.3.3 Provozní náklady, obsluha Provoz čerpací stanice a výtlačného potrubí bude veden v souladu s provozním řádem. Pro provozování bude komplikací výtlačné potrubí, které bude dlouhé skoro 2,5 km a povede po polních a lesních cestách. Díky členitému terénu bude nutno na něm zřídit odvzdušnění a odkalení a nákladní auta obsluhy mohou mít v některých ročních obdobích problém se k těmto objektům dostat Náklad na provoz gravitační kanalizace není velký, spočívá zejména v revizích a preventivních opatřeních. Do provozních nákladů je nutno připočítat náklady na provoz kanalizace Oslavany včetně dvou přečerpání a náklady na čištění odpadních vod na ČOV Ivančice. Celkově budou provozní náklady za rok pro variantu 3 ve výši 964.000,- Kč. Počet bodů


5


Duben 2015




6.3.4 Energetická náročnost, životnost zařízení Nároky na spotřebu elektrické energie zahrnují provoz čerpacích stanic odpadních vod. Roční -1 energetická náročnost této varianty je 22.000 kWh.rok . Životnost gravitační kanalizace včetně revizních šachet se dá počítat na 50 let. Životnost čerpací techniky od 5 do 10 podle kvality použitého zařízení a provozování. Počet bodů

5

6.3.5 Ekologické a estetické požadavky a vliv na životní prostředí Protože v této variantě nebude budována čistírna odpadních vod, je estetický vliv na okolí minimalizován, protože prakticky všechny objekty budou pod zemí a tudíž „neviditelné“. U provozování gravitační kanalizace a čerpacích stanic v intravilánu nebudou ekologické, ani estetické vlivy významné. Z hlediska životního prostředí bude mít největší vliv provozování výtlačného potrubí z Nové Vsi do Oslavan, i když ani to nelze přeceňovat. Více, než běžné provozování by znamenala narušení životního prostředí porucha na potrubí. Počet bodů

6

Celkem varianta 1B

6 + 5 + 5 + 5 + 6 = 27 bodů

6.4 VARIANTA 2 – POSOUZENÍ 6.4.1 Funkční a provozní podmínky, pásma ochrany prostředí Ve druhé variantě je hodnocena jednotná kanalizace, která bude z velké části rekonstruována a z malé části doplněna. Provoz této kanalizace bude náročnější, než u oddílné, protože bude odvádět větší množství vody a budou zde výrazně větší profily potrubí a celkové zatížení kanalizace. Na odstraňování znečištění v čistírnách s biologickými rybníky se podílejí procesy fyzikální, chemické a biologické. Mezi procesy fyzikální patří sedimentace, filtrace, fyzikální absorpce a těkání. K procesům chemickým srážení, chemická absorpce a rozklad a k biologickým bakteriální metabolismus, rostlinný metabolismus, rostlinná absorpce a přirozený úhyn. Mechanické předčištění probíhá v lapáku písku a mělké kombinované nádrži. U navrhovaného typu čistírny se nepočítá s vybudováním kalové koncovky, konečná likvidace kalu z mělké kombinované nádrže se bude provádět odvozem na větší ČOV. Provoz čistírny je kontinuálně celoroční s tím, že zimní a letní režim mají určité rozdíly dané vegetačním a mimovegetačním obdobím. Pásmo ochrany prostředí pro ČOV uvedené velikosti je stanoveno normou TNV 75 60 11 na 100 m od poslední obytné zástavby. Počet bodů

5

6.4.2 Investiční náklady, dostupnost dotačních zdrojů Pořizovací náklady ČOV s biologickými rybníky jsou uvedeny v propočtu nákladů. Jsou nižší, než u mechanicko-biologické ČOV. Investiční náklad a náklad na rekonstrukci stokové sítě je dán v této variantě velkými profily kanalizace, protože se jedná o kanalizaci jednotnou. Na kanalizaci budou kromě toho i odlehčovací komory, což je další investiční položka. Jednotná kanalizace bude výrazně dražší, než kanalizace oddílná, splašková. Co je ale asi nejdůležitější, je možnost získání dotací. Na jednotnou kanalizaci a tím spíše na její rekonstrukci je prakticky vyloučeno, že dotaci bude možno získat. Investiční náklady ve variantě 2 jsou vypočítány na 61,540 mil. Kč. Počet bodů

3

6.4.3 Provozní náklady, obsluha



Duben 2015




Provoz čistírny bude veden v souladu s provozním řádem. Náklady u tohoto typu ČOV jsou nižší, než u mechanicko-biologické ČOV, což je dáno zejména zanedbatelnou energetickou náročností. Zde je však třeba si uvědomit, že biologické rybníky také nemají neomezenou životnost a ž po 8 – 12 letech je třeba je odbahnit. Provozní náklady na gravitační kanalizaci jsou rovněž nízké. Celkově by výše provozních nákladů za rok pro variantu 2 měla být 660.000,- Kč. Počet bodů

8

6.4.4 Energetická náročnost, životnost zařízení Nároky na spotřebu elektrické energie zahrnují provoz čerpací stanice Ketkovice a provoz čistírny odpadních vod pouze po stránce spotřeby na čerpání a drobnou spotřebu elektrické energie. Roční -1 energetická náročnost této varianty je 3.800 kWh.rok . Životnost ČOV s mechanickým předčištěním a biologickými rybníky je vysoká jedná se totiž o stavebně jednoduché a stabilní řešení bez citlivých zařízení. Lze počítat s provozní životností stavební části 50 let. Jak již bylo uvedeno, potřeba odbahnění BR je 8 až 12 let. Životnost čerpací techniky od 5 do 10 podle kvality použitého zařízení a provozování. Počet bodů

8

6.4.5 Ekologické a estetické požadavky a vliv na životní prostředí Přírodní čistírny odpadních vod a oddílné kanalizační systémy jsou nesporným přínosem pro životní prostředí. Jedná se přírodní prvek, který má sice větší rozsah pásma ochrany prostředí, ale při dobrém provozování má ekologicko-estetickou hodnotu. S oddělením kanalizace souvisí rovněž v posledních letech sucha už naléhavá nutnost hospodaření s povrchovými vodami. Oddílné systémy umožňují zasakování dešťové vody v obydleném území, což zabraňuje vysychání půdy a tím postupnému úbytku mnoha druhů rostlin. Počet bodů Celkem varianta 2

4 5 + 3 + 8 + 8 + 4 = 28 bodů

7. SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A NOREM 7.1 OBECNÝ SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A NOREM Ke zpracování studie byly použity podklady z dříve zpracovaných projektů k této problematice a následující legislativní předpisy a normy: - Water Act No. 184/2002 a prováděcí vyhlášky respektující Water Framework Directive (WFD) 2000/60/EEC a Directives 75/440/EEC, 76/464/EEC, 80/68/EEC, 91/271/EEC, 91/676/EEC, 98/83/EEC and 78/659/EEC. - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (Vodní zákon) v platném znění - Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích) v platném znění - Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody v platném znění - Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) - Nařízení vlády č. 502/2000Sb.,o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - Nařízení vlády č.229/2007 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích) v platném znění - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu



Duben 2015




- Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technicko bezpečnostním dohledu nad vodními díly - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl - Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu stanovování záplavových území - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí - Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 140/2003 Sb., o plánování v oblasti vod České státní a oborové normy - ČSN 01 3463 Výkresy kanalizace - ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky - ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok - ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - ČSN 75 6402 Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel - ČSN EN 12255 Čistírny odpadních vod - TNV 75 6011 Navrhování pásem ochrany prostředí kolem ČOV - TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace - TNV 75 6925 Obsluha údržba stok - TNV 75 6930 Obsluha údržba čistíren odpadních vod - TNV 75 6614 Navrhování aeračních systémů čistíren odpadních vod - TNV 75 7121 Požadavky na jakost vody dopravované potrubím

7.2 APLIKACE PŘEDPISŮ

HLAVNÍCH

POUŽITÝCH

LEGISLATIVNÍCH

Kromě hlavních předpisů, které mají vliv na návrh a provozování kanalizace a čistíren odpadních vod zde uvádíme aplikaci vybraných hlavních předpisů, které mají vliv na návrh, povolování a provozování kanalizace a čistíren odpadních vod. Legislativa v oblasti čištění odpadních vod se neustále vyvíjí novelami, což platí jak u Zákona o vodovodech a kanalizacích a jeho prováděcích vyhlášek, tak i u Nařízení vlády zabývajícím se kvalitou vypouštěných vyčištěných odpadních vod. V následujících dvou kapitolách uvádíme základní předpisy, kterými se řídí povolování zařízení popisovaných v této studii. NAVRHOVÁNÍ A POVOLOVÁNÍ KANALIZACE A KOMUNÁLNÍCH ČOV Komunální splašková kanalizace a čistírna odpadních vod je považována za standardní způsob likvidace splaškových vod. Její navrhování a povolování se řídí těmito základními předpisy. - Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (Vodní zákon) v platném znění - Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích) v platném znění Kanalizace a ČOV se povoluje ve dvou řízeních. Nejprve je nutno získat na tuto stavbu územní rozhodnutí, které vydává příslušný obecný stavební úřad. Po nabytí právní moci územního rozhodnutí je možno požádat o vydání stavebního povolení. To vydává speciální stavební úřad, kterým je příslušný vodoprávní úřad. Ten vydává dvě základní vodoprávní rozhodnutí, kterými jsou povolení stavby a povolení nakládání s vodami. Kanalizační přípojky se povolují v jednom řízení a sice územním. To vydává obecný stavební úřad a ten může přípojky povolit územním souhlasem nebo územním rozhodnutím.



Duben 2015




8. DOPORUČENÍ A ZÁVĚR Předkládaná studie předkládá v souladu s objednávkou čtyři varianty (dvě hlavní a dvě podvarianty) řešení likvidace splaškových odpadních vod a v závěru chceme vyhodnotit navržená řešení a doporučit další postup z hlediska zpracovatele studie. Studie přináší návrh splaškové kanalizace v obci a to ve dvou rozdílných podobách s různými celkovými délkami stok. Jeden návrh přináší kompletně gravitační kanalizaci a druhý vzhledem k tomu, že odpadní vody budou přečerpávány mimo obec, řeší kanalizaci se dvěma čerpacími stanicemi. Druhý pak uvažuje s kanalizací jednotnou Jsme přesvědčeni, že všechna řešení jsou životaschopná a řeší uspokojivě danou problematiku. Z bodového vyhodnocení v kapitole 6 vychází nejlépe první varianta s místní ČOV a po ní varianta 1A s čerpáním do Oslavan, zatímco varianta 1B je o něco méně hodnocená, což způsobuje zejména dlouhé výtlačné potrubí z Nové Vsi do Letkovic. Varianta 2 vychází na třetím místě, ale její hodnocení s ostatními je poněkud ošidné. Po prostudování navržených řešení jistě dojde k rozhodnutí, kterou cestou se příprava vybudování kanalizace v obci vydá. V kapitole 1.4 je popisováno, jak se na danou problematiku dívá územní plán a PRVK Jm kraje. Protože oba dokumenty předpokládají výstavbu splaškové kanalizace a přečerpávání do Letkovic, což jako zde hodnocená varianta vychází nejméně výhodně, bude s největší pravděpodobností nutno oba materiály změnit. Studie by měla posloužit jako podklad pro zpracování změny PRVK Jihomoravského kraje pro Ketkovice tak, aby řešení, pro které se obec rozhodla, bylo v souladu s tímto materiálem. Toto platí i pro PRVK. Po výběru nejvhodnější varianty bude nutno vypracovat dokumentaci pro územní řízení a na jejím podkladě získat územní rozhodnutí a následně pak vypracovat pro vodoprávní řízení dokumentaci pro stavební povolení. V případě úspěšně vyřízené žádosti o dotaci pak bude nutno vybrat zhotovitele stavby na základě příslušné dokumentace a rovněž technický dozor investora. Poté bude možno stavbu realizovat. Na závěr chceme obci Ketkovice popřát, aby v co nejkratší době realizovala projekty v oblasti likvidace splaškových odpadních vod, ke kterým se chystá a zároveň tímto deklarujeme připravenost firmy PROJEKTY VODAM s.r.o. ke spolupráci.

Hranice, duben 2015 Vypracoval : Ing. Petr Matuška



Duben 2015

Projekt : Nová Ves kanalizace a čištění odpadních vod Stupeň : Studie Zakázkové číslo Příloha : A TEXTOVÁ ČÁST Archivní číslo 1917

Recommend Documents