Projekt
NÁHRDELNÍK CHRUDIMKY dílčí část Inventarizace a zdravotní stav stromů Průběžná zpráva
V Hradci Králové dne 4.6.2013
Úvod Dřeviny jsou neodmyslitelnou součástí lidského života, které provázejí lidstvo na celé historické vývojové cestě a doprovázejí i každého z nás od kolébky až do konce života. Význam dřevin si často uvědomíme až ve chvíli, kdy je ze svého okolí ztrácíme nebo se s nimi setkáme tak, jak bychom nečekali. Právě projekt Náhrdelník Chrudimky s dílčí částí inventarizace zeleně a jejího zdravotního stavu má přispět k lepšímu pochopení aktivní péče o dřeviny v městském prostředí, a to jak o její ochranu, tak její průběžnou údržbu až po nutnost jejího odstranění a nahrazení dřevinami novými. Tento projekt navazuje na již uskutečněné a realizované projekty v dalších částech města Pardubice a na některé z nich přímo rozšiřuje. Svým pojetím a rozsahem se však jedná o projekt největší, a to jak do rozlohy, tak objemu řešení. Jeho ústřední linií je řeka Chrudimka, která vtéká od jihu na Vinici do městského prostředí a vlévá se jako levobřežní přítok do řeky Labe. Téměř celý tok je lemován břehovou zelení, cestičkami a cyklotrasou. Dílčí část celého projektu se věnuje právě této zeleni, jejímu druhovému složení, velikosti, věku a zdravotnímu stavu. Na základě zjištěných skutečností pak navrhuje rámcové zásady a zásahy do této zeleně. Terénní průzkumy celého vymezeného území probíhaly od 20. března 2013 do 30. června 2013 se zpracováním Průběžné zprávy a jejím odevzdáním dne 4. června 2013.
Popis lokality Posuzovaná lokalita leží v zastavěném území města Pardubice, a to téměř v jeho střední části, ve správních obvodech Pardubice I., Pardubice IV. a Pardubice V. Osou řešeného území je tok řeky Chrudimky od vtoku do města (místní část Vinice) až po její ústí do Labe. Celé území leží celku Východočeská tabule, podcelku Pardubická kotlina, v nadmořské výšce od 217 do 225 m n. m. Klimaticky spadá území do oblasti teplé T2 s průměrnou roční teplotou 80 C – klimatická charakteristika viz následující tabulka: Počet letních dní
50 – 60
Počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více
160 – 170
Počet mrazových dnů
100 – 110
Počet ledových dnů
30 – 40
Průměrná lednová teplota
-2 – -3
Průměrná červencová teplota
18 – 19
Průměrná srpnová teplota
8–9
Průměrná říjnová teplota
7–9
Průměrný počet dní se srážkami 1mm a více
90 – 100
Srážkový úhrn ve vegetačním období
350 – 400
Srážkový úhrn v zimním období
200 – 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
40 – 50
Počet dnů zamračených
120 – 140
Počet dnů jasných
40 – 50
Zdroj: Tolasz, R. et al., Atlas podnebí Česka, 2007 Biogeograficky leží území v jižní části Pardubického bioregionu a zasahuje do druhého vegetačního a fytogeograficky náleží do území Českého termofytika. Řešené území je tvořeno mírně zahloubeným korytem řeky Chrudimky, které bylo počátkem 20. století regulací upraveno. V současné době je převážná část dna řeky a cca 0,5 až 1 m svahu zpevněno opracovanou kamennou rovnaninou. Nad tímto zpevněním je následně sypaný, zpevněný břeh. Průtočný profil koryta je zde nejen mezi těmito břehy přímo navazujícími na vodní tok, ale je do něho zahrnut i prostor v místech, kde nenavazují svahy na vlastní tok, ale jsou posunuty až 15 m od toku a tvoří protipovodňový systém města (především v části Vinice). Do řešeného území spadá i plošina těchto valů a místy i další prostor vně těchto valů a protipovodňových ochran (umělých hrází), přilehlá část Bubeníkových sadů a část parku u Matičního jezera s částí jeho břehu. (blíže viz mapa v grafické příloze). Území je celoročně využíváno obyvateli města. Vlastní vodní tok slouží pro sportovní vyžití a jako cvičná dráha pro kanoistiku. Jeho břehy a břeh Matičního jezera vyhledávají rybáři. Po obou březích vedou po plošině valu i mimo něj stezky a cyklostezky. Vedle toho jsou cílem návštěv hřiště a místa pro občerstvení. Území je tak využíváno ke krátkodobému pobytu nebo jako migrační koridor. Metodika V rámci inventarizace dřevin byl vyhotoven podrobný zákres jednotlivých stromů a jejich skupin. Každý zaznamenaný jedinec nebo skupina, které bylo přiděleno inventarizační číslo, byly následně vyhodnoceni: 1. Taxonomické určení jedinců a počet zastoupených jedinců ve skupině 2. Změřeny základní charakteristiky – výška, šířka koruny, obvod kmene ve výšce 130 cm, obvod kmene v pařezové výšce, věk, fyziologická vitalita. U skupin stromů byl takto vyhodnocen největší jedinec. U keřové zeleně nebyly některé parametry měřeny. Ojediněle (vícekmen) nebyl měřen obvod ve výšce 130 cm. Pro část jedinců jsou navrženy pěstební zásahy. U některých druhů je uvedena specifická poznámka vystihující navržená opatření nebo fyziologický stav. 3. Stanovení etapizace asanačních zásahů: A – naléhavý zásah B – zásah do 2 let C – zásah po znovu vyhodnocení mezi 3 – 5 lety D – perspektivní, do 5 let bez zásahu. P – stromy spravované Povodím Labe s. p.
Přestože jsou stanoveny etapizace zásahů, nelze vyloučit zrychlení, resp. zhoršení fyziologické vitality jedinců, neboť se jedná o živé organismy. Pro stanovení fyziologické vitality, která vystihuje souhrnný charakter zdravotního stavu jedince a jeho provozní bezpečnost bylo zvoleno pětistupňové ohodnocení: 0 – výborná vitalita, 1 – dobrá vitalita – ojedinělé prosychání jednotlivých větví v koruně, viditelné defekty malého rozsahu bez vlivu na nosné prvky jedince, 2 – zhoršená vitalita – odumírání okrajových částí koruny, defekty ovlivňující stabilizaci jedince, vyšší než průměrný věk dožití, 3 – výrazně zhoršená vitalita – začíná odumírání vrcholu koruny a její ústup, souběh viditelných defektů vyžadující stabilizační zásahy, 4 – zbytková vitalita – větší část koruny odumřelá, bez možnosti stabilizace, asanační zásahy povedou k prodloužení perspektivy, 5 – žádná vitalita – téměř odumřelý nebo zcela odumřelý strom, akutní riziko rozpadu - nutná urychlená asanace. Pro potřeby terénní práce a následné hodnocení byla inventarizační čísla přidělena pro každý břeh řeky Chrudimky samostatně, a to od pro levý břeh od soutoku proti proudu a pravý břeh od Vinice po soutok. Na levém břehu jsou čísla 1 až 38 zároveň řešena projektem úprav Parku na Špici. Mapa č. 1 –Širší území s řešeným projektem Náhrdelník Chrudimky (zdroj www.Mapy.cz).
V řešeném území existují další zákonné limity pro postupy údržby, výsadby a nahrazování vzrostlých dřevin. V území leží prvky Územního systému ekologické stability, a to regionální biokoridor a lokální (místní) biocentra, jejichž důvody vymezení a způsoby využívání jsou stanoveny zákonem č. 114/1992 Sb. v platném znění a jeho prováděcími vyhláškami. Značná část řešeného území patří do průtočného profilu řeky Chrudimky, jehož využívání a údržba se řídí zákonem č. 254/2001Sb.
Výsledky V rámci terénních prací bylo zaměřeno a vyhodnoceno na levém břehu 443 jednotlivých stromů nebo skupin a na pravém břehu 648 jedinců a skupin. Přehled všech zaměřených a identifikovaných jedinců a skupin, včetně jejich charakteristiky je uveden v tabulkách (Příloha č.1 č.2). Na základě fyziologického vyhodnocení zdravotního stavu bylo do kategorie A – neodkladné odstranění, navrženo 10 stromů. Vesměs se jednalo o již úplně suché stromy, nebo stromy s více než 90% proschlé koruny, s vnějšími znaky poškození (suchý kmen, odlupující kůra) a nastupující houbové choroby, včetně plodnic (např.troudnatec). Ukázky těchto jedinců – viz následující foto.
Javor mleč v Bubeníkových sadech
Líska turecká v parku u Matičního jezera
Javory proti staré Tělocvičně – nad cyklostezkou Zastoupení dřevin v jednotlivých skupinách pro řešení postupné asanace znázorňuje následující graf.
Závěr Dendrologický průzkum, jako součást projektu Náhrdelník Chrudimky, prováděný v době od 20. března do 30. června 2013 aktuálně zmapoval a vyhodnotil rizikovost celkem 1 091 stromů nebo jejich skupin. Z tohoto počtu navrhl k okamžitému odstranění 10 kusů a k dovyhodnocení, resp. projednání kácení do 2 let navrhl dalších 36 kusů. V horizontu do 5 let by pak mělo být rozhodnuto o odstranění dalších 84 kusů. Samostatně bude řešeno odstraňování vzrostlé zeleně, resp. překážek, v průtočném profilu řeky Chrudimky, jeho správcem, tj. Povodím Labe s.p. V rámci řešeného území jsou navrženy náhradní, resp. nové výsadby za následujících podmínek: 1. Nové výsadby nelze umisťovat do průtočného profilu koryta ani na vnitřní (návodní) hrany protipovodňových hrází. 2. Novou výsadbu lze umisťovat na rovinu, vnější svah a za něj za předpokladu, že bude umístěna minimálně 1 m od technických protipovodňových zařízení. 3. Nové výsadby lze umisťovat tak, aby mezi novou výsadbou a hranou koryta (svahu), zůstal volný manipulační prostor na přístup a příjezd techniky (min. 2,5 m). 4. Z důvodu zařazení území do územního systému ekologické stability regionální a místní úrovně, používat k výsadbám pouze autochtonní a stanovištně odpovídající druhy dřevin (keře a stromy), nikoli druhy alochtonní a kultivary. 5. Mimo havarijní údržbu, provádět ošetření v mimovegetační době. Navržené zásahy do vzrostlé zeleně a zásady údržby jsou nezbytným předpokladem pro kontinuální zajištění bezpečnosti a funkčnosti zeleně v městském prostředí.
Pro zajištění trvalé bezpečnosti osob a majetku města se navrhuje cyklické opakování vyhodnocení zdravotního stavu dřevin, a to nejméně jedenkrát za 10 let. Použitá literatura:
Demek, J. & P. Mackovčin. [eds] (2006): Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČR. Ed. 2. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Kholová, H. (2008): Stromy – nový průvodce přírodou. Překl. M. a R. Spohn,2007: Welcher baum its das?, Stuttgart. Euromedia Group, Praha. Kolařík, J. a kol.(2003): Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I., ČSOP Vlašim.
Neuhäuslová, Z. et al. (1998): Mapa potencionální přirozené vegetace České republiky: textová část. Praha: Academia. Skalický, V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. & B. Slavík [eds], Květena České socialistické republiky 1: 103–121. Praha: Academia Tolasz, R. et al. (2007): Atlas podnebí Česka. Praha: Český hydrometeorologický ústav.
Tabulkové přílohy a ukázka grafické přílohy
