Projekt doktorské disertační práce (PdF MU)

Projekt doktorské disertační práce (PdF MU) Autor projektu, UČO Studijní program, obor Semestr studia Datum aktualizace projektu Téma práce česky Klíčová slova česky Téma práce anglicky Klíčová slova anglicky Vedoucí práce (školitel) Katedra

PhDr. Petr Hlaďo, 12270 Pedagogika, prezenční 4 15. 4. 2008 Volba povolání žáků základních škol v kontextu rodiny volba povolání, dospívání, žák, rodina, rodiče Career Choice of Lower Secondary School Pupils in the Context of Family career choice, adolescence, pupil, family, parents Doc. PhDr. Zdeněk Friedmann, CSc. Katedra technické a informační výchovy

1. Vymezení řešené problematiky a základních pojmů Dospívání bychom mohli spolu s Taxovou (1987, s. 65) charakterizovat jako etapu přípravy pro plnohodnotný život v dospělosti. Jeden z nejvýznamnějších, ale i nejnáročnějších úkolů tohoto vývojového období představuje volba povolání (srov. Klímová, 1987; Mojžíšek, 1981). V posledních letech se tento termín používá v různorodých významech a zahrnuje rozhodování o konkrétním povolání, které by dotyčný jednotlivec chtěl v budoucnu vykonávat, výchovu k volbě povolání, výběr střední školy v posledním ročníku základní školy, hledání konkrétního zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele a rekvalifikace na jiné povolání (Strádal, Mertin a Úlovcová, 2002, s. 1). Společně s Průchou, Walterovou a Marešem (2003, s. 274) chápeme volbu povolání žáků základních škol, na kterou se zaměřujeme v našem výzkumu, především jako proces zahrnující rozhodování o volbě studia nebo přípravy na povolání. V odborné literatuře se můžeme setkat také s termínem volba další vzdělávací cesty, dále se však budeme přidržovat ustálenějšího označení volba povolání. Odborníci se shodují, že mnozí dospívající ještě nejsou pro zodpovědnou volbu povolání dostatečně zralí (srov. Koščo et al., 1976; Klímová, 1987; Taxová, 1987; Hořánková et al., 1995). Mladým lidem často chybí objektivní stupeň sebepoznání, výzkumy dále poukazují na značnou proměnlivost motivačních struktur, nestálé sebehodnocení a nerovnoměrnou, mnohdy povrchní informovanost o světě práce a povolání. Pro dospívající jsou podle Hořánkové et al. (1995, s. 49) příznačné poměrně široké zájmy, jejich nevyhraněnost a kolísání, které ne vždy ústí do vážnějšího a vyhraněnějšího zájmu profesního. Volba povolání u nich může být dále ztížena vlastnostmi temperamentu a charakteru jako jsou povrchnost, nerozhodnost, lhostejnost, výkyvy nálad, nízká úroveň volních vlastností aj. a skutečností, že dosud není dokončen vývoj schopností. Dospívající často mění svou orientaci i rozhodnutí. Požadavky volby povolání jsou tedy ve své podstatě schopni zvládnout spíše adolescenti. Náročnost tohoto rozhodovacího procesu je zřejmě jednou z příčin, proč dospívající žáci před volbou povolání vyhledávají rady a pomoc ve svém okolí. Taxová (1987, s. 142) říká, že někteří z nich mohou být při volbě povolání nejisté, nerozhodné a úzkostné. Na druhou stranu však mohou pouze hledat potvrzení a podporu svých konkrétních představ a rozhodnutí (srov. Koščo, 1971, s. 7). Interakce dospívajících a sociálního okolí významně ovlivňuje průběh i podobu

Projekt doktorské disertační práce

-1-

konečného rozhodnutí, přičemž hlavní institucí, která dlouhodobě sehrává v tomto procesu nejvýznamnější roli, je rodina. Naši pozornost chceme zaměřit na volbu povolání probíhající v kontextu nukleární rodiny, která je tvořena nejbližšími příbuznými, tj. oběma rodiči a dětmi.

2. Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání Tématu volby povolání je v ekonomicky vyspělých zemích věnována značná pozornost. Svědčí o tom množství výzkumů např. ve Spojených státech amerických, Kanadě, Austrálii, Velké Británii, Irsku, Francii, Německu, Švýcarsku, Rakousku aj. Tyto výzkumy jsou založeny převážně na kvantitativních výzkumných strategiích. Obecně lze konstatovat, že je volba povolání dospívajících ovlivněna především okolím, ve kterém žijí (Chen, 1997), přičemž největší vliv je připisován rodičům a rodině (Mau a Bikos, 2000; Wilson a Wilson, 1992 aj.). Výzkumy ukazují, že jsou dospívající při formování profesních cílů a rozhodování o volbě studia signifikantně více závislí na svých rodičích, než na učitelích, poradenských pracovnících, vrstevnících a dalších vzorech (např. Peterson, Stivers a Peters, 1986). Čím rodina ovlivňuje volbu povolání? Významnou roli hraje socioekonomický status rodiny a její kulturní kapitál, vykonávané povolání a dosažená úroveň vzdělání rodičů (srov. Matějů, Tuček a Rezler, 1991; Katrňák, 2004; Matějů a Straková, 2006). Na děti dále působí rodinné prostředí, ve kterém vyrůstají, styly výchovy a celková úroveň rodinné výchovy. Rodiče jako každodenní vzory předávají svým potomkům kulturní vzorce, postoje k práci a jednotlivým povoláním, sdělují jim svá očekávání a představy o jejich profesní budoucnosti. Děti se učí také z jejich chování při práci a tím, jakým způsobem o práci mluví (srov. DeRidder, 1990; Lankard, 1995). Rodiče si často uvědomují svůj vliv na potomky a cítí, že mohou položit přiměřený základ pro jejich volbu povolání (Young, 1993). Hovoříme-li o přímém vlivu rodiny na volbu povolání žáků, je třeba upozornit na skutečnost, že dospívající v mnoha případech podléhají sugestivním přáním rodičů, která nemusejí vždy vycházet z reálných předpokladů zvolené povolání vykonávat (např. z nadání a schopností, školní zralosti, zájmů, zdravotního stavu apod.). Rodiče často vycházejí ze svých životních zkušeností, vlastní ctižádosti, předsudků, subjektivních předpokladů, také však z nahodilých důvodů. V České republice není výzkum v této oblasti tak četný a zpravidla na volbu povolání nahlíží ze sociologického hlediska (studuje ji např. v rámci modelů sociální stratifikace). V rámci longitudinálního výzkumného projektu Rodina ´89 realizovali Matějů, Tuček a Rezler (1991) výzkum, který ukázal významný vliv prostředí a původu na vzdělanostní aspirace stejně nadaných žáků v české společnosti. Vzdělanostní aspirace žáků byly zkoumány na základě různých hledisek (sociální původ, vzdělání rodičů, příjmová situace rodiny aj.). Bylo zjištěno, že nejvyšší vzdělanostní aspirace měly děti nejvzdělanějších rodičů a čím nižší bylo vzdělání rodičů, tím nižší také byly vzdělanostní aspirace jejich potomků. Matějů a Řeháková (1992) se také zaměřili na vzdělanostní aspirace žáků a zkoumali, co podmiňuje jejich velikost. Vedle inteligence, pohlaví a schopností dětí to bylo především rodinné prostředí a vzdělanostní klima v rodině, co ovlivňovalo jejich tendence dále studovat. Vzdělání matky toto klima poznamenávalo třikrát silněji než vzdělání otce. Otec podle těchto autorů podobu vzdělanostního klimatu rodiny ovlivňuje spíše svým socioekonomickým statusem. Katrňák (2004) potvrdil, že na profesní a vzdělanostní aspirace dětí má významný vliv ekonomický a kulturní kapitál rodiny, dosažené vzdělání rodičů a jejich postoje ke vzdělání. Zajímavé je zjištění, že v dělnických rodinách rodiče nezasahují do rozhodování dětí o jejich budoucím povolání. Nechávají na dětech, zdali půjdou po ukončení základní školy do


-2-

učebního oboru nebo na střední školu. V samostatné volbě dítěte vidí dělničtí rodiče1 záruku jeho spokojenosti. Jakýkoliv nátlak, jakýkoliv způsob ovlivnění dalšího studia a budoucího povolání, nepovažují za vhodný. Nátlakem se podle nich potlačuje osobní rozhodnutí dítěte, vycházející z jeho preferencí a zálib, což by v konečném důsledku mohlo vést k tomu, že by se dítěti ve zvolené škole nemuselo líbit a poté by nemuselo ve škole vydržet a dokončit ji. Vysokoškolsky vzdělaní rodiče vědí, že by se dítě na konci základní školy mělo o volbě povolání rozhodovat samo, přesto toto rozhodnutí na něm nenechávají. Rodiče s vysokoškolským vzděláním kladou na své děti vysoké požadavky a chtějí, aby dosáhly co nejvyššího vzdělání. Matějů a Straková (2003) zjistili, že čím jsou žáci mladší, tím více o jejich dalším osudu rozhodují rodiče, a nikoli jejich vlastní zájmy a schopnosti. Rodiče s vyšším socioekonomickým statusem mají větší zájem o to, aby jejich dítě navštěvovalo výběrovou školu, a jsou ochotni vynaložit více energie, aby bylo dítě do takové školy přijato. Značný vliv neformálního prostředí na rozhodování dětí o volbě povolání, zejména rodiny, potvrdil Výzkum služeb kariérového poradenství (NÚOV, 2003). Významnou roli hrají při rozhodování žáků o volbě povolání nejen rodina a rodiče, ale i zkušenosti a doporučení přátel, které jsou významnějšími faktory než např. informace a doporučení odborných poradců (výchovných poradců, poradců z pedagogicko-psychologických poraden a úřadů práce). V současné době provádí Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK výzkum Rizik a příležitostí přechodu ze základní školy na střední školu. Záměrem výzkumného projektu je popsat proces výběru střední školy a roli jednotlivých aktérů v něm, tj. rodičů, žáků a učitelů. Cílem je dále identifikovat vliv rodinného zázemí a sociálního původu na šance uspět v tranzici na učňovské, odborné a všeobecně-vzdělávací střední školy. Výsledky výzkumu by měly být zveřejněny v průběhu roku 2008. V České republice podle našich zjištění chybí kvalitativní studie, které by podrobněji zkoumaly, jak dospívající a jejich rodiče vnímají, prožívají a řeší volbu povolání, jak probíhá rozhodovací proces volby povolání v rámci rodiny a jaké strategie v něm rodiče a jejich děti volí.

3. Cíle práce, výzkumné otázky Cílem výzkumu je hlouběji proniknout do procesu volby povolání, kterým musejí projít žáci na konci základní školy. Chceme (1) porozumět, jak volbu povolání vnímají a prožívají dospívající na straně jedné a rodiče na straně druhé, (2) pochopit klíčové problémy, které se mohou při cestě za tímto životním rozhodnutím objevit, (3) stanovit dílčí etapy rozhodovacího procesu a definovat jejich hlavní úkoly a (4) popsat rozhodovací strategie dospívajících a rodičů při volbě povolání. Dílčím výzkumným cílem je (5) nalézt odpověď na otázku, které faktory, kromě rodičů a rodiny, rozhodování o volbě povolání ovlivňují a nalézt příčiny těchto vlivů. Základní výzkumná otázka byla definována následovně: „Jak chápou, prožívají a řeší dospívající a jejich rodiče volbu povolání na konci základní školy?“. Tato poměrně široká otázka byla rozložena do několika specifických otázek (viz dále).

1

Dělnickou rodinou Katrňák (2004, s. 75) označuje rodinu, kde je hlavou rodiny dělník (člověk, který je vyučený, živí se manuální nezemědělskou prací, je zaměstnancem, tedy nepodniká; jeho práce je rutinní, mechanická, s malým prostorem pro kreativitu, inovaci a vzdělanostní postup – kariéru). Pro označení takovýchto rodičů používá autor termínu dělniční rodiče.


-3-

Dílčí výzkumné otázky (vztahující se k dospívajícím): • • • • • • • • •

Kdy se začínají dospívající zabývat otázkami volby povolání? O čem dospívající přemýšlejí vzhledem ke své profesní budoucnosti? Jaký význam připisují dospívající volbě povolání na konci základní školy? Chápou dospívající volbu povolání jako svůj vlastní úkol? Jak dospívající prožívají volbu povolání a co jim činí největší potíže? Jaké jsou dílčí etapy rozhodovacího procesu volby povolání a jejich hlavní úkoly? Podle čeho se dospívající při volbě povolání rozhodují a jaké strategie volí? Které faktory jejich rozhodování nejvíce ovlivňují a proč? Jaké informační zdroje dospívající při volbě povolání využívají?

Dílčí výzkumné otázky (vztahující se k rodičům): • • • • • • • •

Kdy se začínají rodiče zabývat otázkami volby povolání svých dětí? Jaké jsou představy rodičů o profesní budoucnosti dětí a co je formuje? Jaký význam připisují rodiče aktu volby povolání na konci základní školy? V čem rodiče vidí svoji roli při volbě povolání? Jak rodiče prožívají volbu povolání a co jim činí největší potíže? Jak skutečně rodiče přistupují k volbě povolání a jaké strategie volí? Čím rodiče pomáhají při volbě povolání svým dětem? Jaké informační zdroje rodiče při volbě povolání využívají?

4. Přístup k řešení, metody 4.1 Design výzkumu Jak je patrné ze základní výzkumné otázky a dílčích otázek, plánovaný výzkum je koncipován jako deskriptivní. Vzhledem k formulovaným výzkumným otázkám jsme se rozhodli pro metodologii založenou na kvalitativním přístupu s použitím designu mnohapřípadové studie, která se zaměřuje na detailní rozbor a popis několika případů prostřednictvím hloubkového a mnohazdrojového sběru informací (Creswell, 1998). Výzkum má longitudinální charakter, jenž umožňuje zachycení proměn jednotlivých zkoumaných faktorů v průběhu času. U vybraných žáků a jejich rodin bude v posledním roce před ukončením povinné školní docházky sledován proces volby povolání, její prožívání a hodnocení, působení rodičů, vzájemné interakce a vztahy v rodině, vlivy vrstevníků, školy, zaměření žáka, prospěchu a dalších faktorů. V souladu s hlavními cíli kvalitativního výzkumu (Gavora, 200, 32) je taktéž naším cílem porozumět člověku, tedy především chápat jeho vlastní hlediska – jak on vidí věci a posuzuje jednání. Důraz bude kladen na výklad zkoumaných jevů očima samotných aktérů. Výzkumný design byl zvolen záměrně, neboť případová studie umožňuje podrobné zkoumání několika málo případů a uplatnění více technik. Navíc přináší reflexi a pohledy různých účastníků, což umožňuje lépe porozumět dalším podobným případům a vytvořit tak plastický obraz zkoumané reality (srov. Hendl, 2005, s. 104).

4.2 Metody výzkumu V našem výzkumu chceme kombinovat několik metod. Hlavní metodou sběru dat byly zvoleny hloubkové rozhovory se žáky a jejich rodiči, dále s třídním učitelem dítěte a výchovným poradcem nebo školním psychologem. Dalšími výzkumnými metodami jsou


-4-

anamnéza žáka a rodiny, studium dokumentů (vysvědčení žáka, přihláška na střední školu, výtvory žáka aj.) a standardizované psychologické testy zaměřené na posouzení intelektu a osobnosti žáka, zájmové zaměření, sebepojetí školní úspěšnosti a identifikaci rodinného systému. Administrace testů a vyhodnocení bude uskutečněno ve spolupráci s Akademickým centrem poradenství a supervize MU. Jelikož chceme vytvořit bohatou a detailní validní deskripci reality, rozhodli jsme se design případové studie dále rozšířit o metodou ohniskových skupin. Zájmovou skupinou, se kterou budou realizována interview, budou žáci 9. tříd základních škol. Všechny rozhovory budou se souhlasem účastníků zaznamenávány na záznamové zařízení (digitální diktafon), přepisovány formou komentované transkripce s využitím systému znaků zpracovaných Kallmeyerem a Schützem (1976, viz Hendl, 2005, s. 208–209) a uchovávány v elektronické podobě. Rovněž ostatní data budou postupně digitalizována, aby mohla být archivována v počítači a analyzována za využití počítačového programu ATLAS.ti.

4.3 Volba vzorku, způsoby vstupu do terénu Jak uvádí Šeďová (2007b, s. 72), vzorkování má v kvalitativním výzkumu jiná pravidla než ve výzkumu kvantitativním. Cílem není, aby reprezentoval určitou populaci, ale určitý problém. Není tedy konstruován náhodně, ale teoreticky. To znamená, že se výběr případů odvozuje od toho, jak je definován náš výzkumný problém a naše výzkumné otázky. Sedláček (2007, s. 103) říká, že se tak vždy jedná o záměrnou volbu, která je nezbytná proto, aby vybraný objekt měl vlastnosti, které chce badatel sledovat. Vzorek bude, v souladu s obecně přijímaným pravidlem zakotvené teorie, konstruován graduálně. Výběr případů nebude tudíž uskutečněn v jednom okamžiku, nýbrž v souladu s cirkulární logikou bude v průběhu sběru dat a jejich analýzy rozšiřován a redefinován. Během sběru dat si budeme průběžně klást otázku, jaká další skupina případů by mohla vzhledem k výzkumným otázkám přinést nové informace. Pro náš výzkum chceme zvolit typické případy podle Yinovy typologie (2003, s. 41), tj. reprezentativní případy, které se ničím nevymykají a představují průměr vhledem ke zkoumanému problému (srov. Šeďová, 2007b, s. 75). Hledáni budou žáci s průměrným až dobrým prospěchem, kteří stojí před prvotní volbou povolání, žijící v rodinách, u nichž lze předpokládat běžné vztahy, komunikaci a interakce. Předpokládaný výzkumný vzorek bude tvořit sedm případů, přičemž celkový rozsah bude určen teoretickou saturací (vzorkování bude ukončeno v okamžiku, kdy nové případy přestanou sytit teorii novými zjištěními). Jednotlivé případy chceme získat třemi způsoby. Nejprve se budeme snažit nalézt respondenty v okruhu lidí blízkých výzkumníkovi, případně je oslovit skrze osoby, kterým sami důvěřují (gate keepers). Zbývající účastníci studie budou, v souladu se zvolenou typologií reprezentativních případů, získáni kumulativním výběrem metodou sněhové koule (snowball sampling) na základě doporučení již zkoumaných rodiny. Uvedené způsoby vstupu do terénu, ve kterém se výzkumník bude pohybovat v roli návštěvníka, byly zvoleny záměrně, s cílem získat důvěru a otevřenost zkoumaných aktérů vůči výzkumníkovi, což podle Šeďové (2007b, s. 76) velmi silně ovlivňuje kvalitu získaných dat.

4.4 Analytické postupy Hendl (2005, s. 223–226) říká, že při kvalitativní analýze a interpretaci jde o systematické nenumerické organizování dat s cílem odhalit témata, pravidelnosti, datové konfigurace, formy, kvality a vztahy. Analýza dat případové studie nemusí vycházet z nějakého zvláštního přístupu, nýbrž může využít postupy známé např. z metody zakotvené teorie. V našem výzkumu jsme zvolili pro kvalitativní analýzu dat postupy zakotvené teorie podle Strausse a Corbinové (viz Strauss a Corbinová, 1999).


-5-

Analýza dat bude započata již ve fázi jejich sběru a bude paralelně probíhat až do ukončení výzkumu, tzn. analytický proces bude probíhat cyklicky (viz Hendl, 2005, s. 50). Po sběru dat bude vždy provedena analýza. Podle výsledků analýzy bude zvažováno, která data jsou dále potřebná. Na základě tohoto zjištění začne nový sběr dat a jejich analýza. Tento cyklus bude ukončen v okamžiku teoretické nasycenosti dat. Pro počáteční analýzu nestrukturovaného kvalitativního materiálu (přepisy rozhovorů, digitalizované textové materiály, dokumenty apod.) chceme použít techniku otevřeného kódování, přičemž zakódovaná data budou postupně strukturována do kategoriálních systémů. Na první analytickou fázi otevřeného kódování chceme navázat axiálním a selektivním kódováním (viz Strauss a Corbinová, 1999, s. 42–105; Hendl, 2005, s. 243–260; Šeďová, 2007a, s. 211–236 aj.). Jak zdůrazňuje Hendl (2005, s. 248), v průběhu axiálního kódování výzkumník uvažuje příčiny a důsledky, podmínky a interakce, strategie a procesy a tvoří tak „osy“ propojující jednotlivé kategorie vzniklé otevřeným kódováním. Pro formulování vztahů bude využito paradigmatického modelu (Strauss a Corbinová, 1999, s. 72): (A) příčinné podmínky → (B) jev → (C) kontext → (D) intervenující podmínky → (E) strategie jednání a interakce → (F) následky. Axiálním kódováním, které vytváří spojení mezi kategoriemi a subkategoriemi, vytvoříme základ pro kódování selektivní. Ve fázi selektivního kódování bude vybrána jedna klíčová kategorie (centrální kategorie), která se stane ústředním bodem vznikající teorie a ke které budou vztaženy všechny kategorie ostatní. Při kódování, kategorizaci a konceptualizaci dat chceme využít počítačový program ATLAS.ti. Tento program byl vyvinut explicitně pro využití přístupu zakotvené teorie (srov. Silverman, 2005, s. 181).

4.5 Kvalita výzkumu Obdobně jako při volbě vzorku a analýze dat, také při zajištění kvality výzkumu je nutné přihlédnout ke zvláštnostem kvalitativního přístupu. Pro zajištění kvality výzkumu se budeme přidržovat konceptu Lincolna a Guby (viz Hendl, 2005, s. 338–340), přičemž jsme stanovili následující kritéria validity: (1) dlouhodobost studie (longitudinální charakter); (2) členské ověřování (závěry výzkumu budou ověřovány přímo u členů zkoumané skupiny); (4) audit kolegů (posouzení závěrů výzkumu skupinou zkušených expertů nezávisle na sobě); (5) pečlivý výběr účastníků výzkumu a jejich zdůvodnění; (6) triangulace metod a dat. Kritéria pro zajištění reliability výzkumu: (1) konzistence otázek; (2) přesný přepis nahrávek rozhovoru a jejich uchování; (3) konzistence při kódování (viz Švaříček, 2007b, s. 41–43).

4.6 Realizace výzkumu a předběžné výsledky Výzkum za využití designu případové studie byl započat v květnu 2007 a jeho ukončení je předpokládáno v červenci 2008. Po vyhotovení přepisů rozhovorů jsou získaná data průběžně analyzována podle navržených postupů zakotvené teorie. Již při vzorkování jsme se museli vypořádat s prvními nesnázemi, kdy bylo obtížné získat rodiny ochotné spolupracovat na výzkumu. Rodiče a žáci obvykle souhlasili s jedním rozhovorem, dlouhodobý charakter studie, plánovaný počet interview a požadavek absolvovat psychologické vyšetření dítěte je od účasti na výzkumu odradil. Další překážka se objevila při rozhovorech s dětmi. Ukázalo se, že „rozpovídat“ žáky a získat tak hlubší kvalitativní data, je u této věkové kategorie velkým problémem. Na tuto skutečnost upozorňuje např. Švaříček (2007a, s. 177), podle kterého děti a adolescenti mnoho otázek netematizují, nepřemýšlejí o nich a nejsou schopni o mnohých tématech dlouze vyprávět jako například jejich rodiče.


-6-

Poněvadž je kvalitativní výzkumný proces chápán jako cirkulární, modifikace jednotlivých fází lze považovat za běžné a legitimní. Malou teoretickou nasycenost dat z rozhovorů s dětmi chceme eliminovat použitím metody ohniskových skupin, kterou jsme již zapracovali do aktualizované verze disertačního projektu (viz kapitola Metody výzkumu). Předběžná výzkumná zpráva (výstup e-learningového kurzu Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách na FF MU), napsaná po provedené analýze dat technikou otevřeného kódování, je dostupná na internetu (Hlaďo, 2008).

Obrázek 1 : Ukázka zakódovaného textu technikou otevřeného kódování

5. Organizační, materiální a finanční zabezpečení práce 5.1 Časový harmonogram práce 09/2006–03/2007: Stanovení předběžného tématu výzkumu, rešerše odborné literatury, studium metodologie, odborné literatury, českých i zahraničních výzkumů. Upřesnění tématu výzkumu. 03/2007–05/2007: Návrh designu výzkumu, stanovení výzkumných metod, výzkumného vzorku, způsobů zpracování a analýzy dat. 05/2007–07/2008: Cirkulární fáze zahrnující zajištění vstupu do terénu, sběr dat, přepis a digitalizaci dat, analýzu dat (otevřené, axiální a selektivní kódování). Konzultace s odborníky. 09/2007–02/2008: Studium e-learningového kurzu Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (FF MU) 01/2008–12/2008: Psaní empirické části práce (výzkumný problém a jeho teoretický kontext, přehled českých a zahraničních výzkumů, metodologie, výsledky výzkumného šetření, závěry, diskuse a implikace pro další výzkum). Publikování předběžných výsledků výzkumu. 01/2009–05/2009: Psaní teoretické části práce. Korektury disertační práce. Publikace výsledků výzkumu.


-7-

06/2009:

Odevzdání disertační práce a autoreferátu.

07/2009–09/2009: Příprava na obhajobu disertační práce a státní zkoušku. 09/2009:

Obhajoba disertační práce.

5.2 Materiální, finanční a jiné zabezpečení práce V roce 2008 bude podán návrh výzkumného projektu na podporu realizace disertačního výzkumu (PdF MU) a návrh do výběrového řízení na získání dotace z rozvojového projektu MŠMT ČR s cílem podpory krátkodobých stáží na zahraničních pracovištích. Konzultace k metodologii a kvalitativní analýze dat poskytne Mgr. Roman Švaříček (Filozofická fakulta, MU), Mgr. Martin Sedláček (Filozofická fakulta, MU), Mgr. David Greger, Ph.D. (Pedagogická fakulta, UK) a Andreas Hirschi, Ph.D. (College of Education, Penn State University, USA). Odborné konzultace poskytnou doc. Bohumíra Lazarová (Fakulta sportovních studií, MU), doc. Stanislav Střelec (Pedagogická fakulta, MU) a Andreas Hirschi, Ph.D. (College of Education, Penn State University, USA).

6. Předpokládané využití výsledků 6.1 Výstupy •

Prezentace výsledků studia odborné literatury, českých a zahraničních výzkumů k tématu volby povolání na Celofakultní mezioborové konferenci studijních programů, PdF MU – Brno (PS 06) a Pracovním semináři Absolvent základní školy, PdF MU – Brno (JS 2007).

•

Vytvoření studijního textu pro učitele tematického okruhu Svět práce (e-learning Katedry technické a informační výchovy PdF MU): výstup ze studia odborné literatury, který bude sloužit jako základ teoretické části disertační práce (PS 07).

•

Tvorba didaktických materiálů pro učitele tematického okruhu Svět práce (Člověk a svět práce na 2. stupni ZŠ, Nakladatelství Josef Raabe).

•

Prezentace projektu disertační práce a předběžných výsledků výzkumu na konferenci Přístupy ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení na základní škole, PdF MU – Brno (PS 07) a konferenci Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech studentů doktorských studijních programů, PdF UP – Olomouc (PS 07).

•

Publikace předběžné zprávy z výzkumu: Speciální potřeby žáků v kontextu RVP ZV, PdF MU – Brno (PS 08) a Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech studentů doktorských studijních programů, PdF UP – Olomouc (PS 2008) a 1 zahraniční konference (PS 2008).

•

Prezentace výsledků výzkumu na 1 konferenci v ČR a 1 konferenci v zahraničí (JS 2009).

•

Publikace teoretické studie Technológia vzdelavania (Slovensko), Chowanna (Polsko).

•

Popularizace výsledků výzkumu (časopisy Rodina a škola, Moderní vyučování, Komenský).

•

Disertační práce (JS 2009).


-8-

6.2 Využití výsledků •

Průběžná prezentace výsledků výzkumu na konferencích a seminářích.

•

Publikace získaných informací v odborných časopisech.

•

Popularizace výsledků v časopisech pro učitele a rodiče.

•

Vytvoření internetových stránek s informacemi pro učitele a rodiče.

•

Disertační práce.

7. Seznam literatury a odkazů CRESWELL, W. J. Qualitative Inquiry and Research Design : Choosing Among Five Traditions. Thousand Oaks : SAGE Publications, 1998. ISBN 0761901442. DERIDDER, L. The Impact of Parents and Parenting on Career Development. Knoxville : Comprehensive Career Development Project, 1990. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. HENDL, J. Kvalitativní výzkum : základní metody a aplikace. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367040-2. HLAĎO, P. Volba povolání : jak ji prožívají a řeší dospívající a jejich rodiče. Výstup z elearningového kurzu Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. FF MU, 2008. Dostupný z WWW: . HOŘÁNKOVÁ, V., et al. Metodická příručka poradce pro volbu povolání. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN 80-85850-21-4. CHEN, C. P. Career Projection: Narrative in Context. Journal of Vocational Education and Training : The Vocational Aspect in Education, Vol. 49, No. 49, 1997. p. 311–326. KATRŇÁK, T. Odsouzeni k manuální práci. Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha : Slon, 2004. ISBN 80-86429-29-6. KLÍMOVÁ, M., et al. Teorie a praxe výchovného poradenství. Praha : SPN, 1987. KOŠČO, J. Psychologické poradenstvo v školskom a profesionálnom vývine : teoretické a spoločenské predpoklady. Bratislava : SPN, 1971. KOŠČO, J., et al. Školské a profesijné poradenstvo v podmienkách rozvinutej socialistickej spoločnosti. Bratislava : SNP, 1976. LANKARD B. A. Family Role in Career Development. ERIC Digest, No. 164, 1995. Dostupné z: . MATĚJŮ, P., ŘEHÁKOVÁ, B. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací. Sociologický časopis, roč. 28, č. 5, 1992. s. 613–635. MATĚJŮ, P., STRAKOVÁ, J. Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovností. Sociologický časopis, roč. 39, č. 5, 2003. s. 625–652. MATĚJŮ, P., STRAKOVÁ, J., et al. Nerovné šance na vzdělání : vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha : Academia, 2006. ISBN 80-200-1400-4. MATĚJŮ, P., TUČEK, M., REZLER, L. Rodina ´89: Zdroje vzdělanostních nerovností. Praha: Sociologický ústav AVČR, 1991. MAU, W. C., BIKOS, L. H. Educational and Vocational Aspirations of Minority and Female Students: A Longitudinal Study. Journal of Counseling and Development, Vol. 78, No. 2,


-9-

2000. p. 186–194. MOJŽÍŠEK, L. Pracovní výchova, polytechnické vzdělání a profesionální orientace : systém a subsystémy pracovní výchovy. Brno : UJEP, 1981. NÚOV (2003). Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů na základních a středních školách v ČR. Souhrnná zpráva. Praha : NÚOV, 2003. Dostupný z WWW: . PETERSON, G. W., STIVERS, M. E., PETERS, D. F. Family Versus Nonfamily Significant Others for The Career Decisions of Low-income Youth. Family Relations, Vol. 35, No. 3, 1986. p. 417–424. PRŮCHA, J. WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál 2003. ISBN 807178-772-8. SEDLÁČEK, M. Případová studie. In ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K., et al. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha : Portál, 2007. s. 96–112. ISBN 978-80-7367-313-0. SILVERMAN, D. Jako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava : Ikar, 2005. ISBN 80-551-0904-4. STRÁDAL, J., MERTIN, V. ÚLOVCOVÁ, H. Úvod do problematiky. In Poradce k volbě povolání : pro výchovné poradce a učitele ZŠ. Praha : Josef Raabe, c 2002– . A. 1.1, s. 1–5. ISBN 8086307-12-3. STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice : Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-X. ŠEĎOVÁ, K. Analýza kvalitativních dat. In ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K., et al. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha : Portál, 2007a. s. 207–247. ISBN 978-80-7367-313-0. ŠEĎOVÁ, K. Proces kvalitativního výzkumu a jeho plánování. In ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K., et al. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha : Portál, 2007b. s. 51–82. ISBN 97880-7367-313-0. ŠVAŘÍČEK, R. Hloubkový rozhovor. In ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K., et al. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha : Portál, 2007a. s. 159–184. ISBN 978-80-7367-313-0. ŠVAŘÍČEK, R. Kritéria kvality kvalitativního výzkumu. In ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K., et al. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha : Portál, 2007b. s. 28–50. ISBN 978-807367-313-0. TAXOVÁ, J. Pedagogicko-psychologické zvláštnosti dospívajících. Praha : SPN, 1987. WISLON, P. M., WILSON, J. R. Environmental Influences on Adolescent Educational Aspirations: A Logistic Transform Model. Youth & Society, Vol. 24, No. 1, 1992. p. 52–70. YIN, R. K. Case Study Research: Design and Methods. Thousand Oaks : SAGE Publications, 2003. ISBN 0-7619-2552-X. YOUNG, R. A. Parental Influence in the Career and Educational Development of Children and Adolescents: An Action Perspective. In Presentation to the Fifth Annual International Roundtable on Family, Community, and School Partnerships, Atlanta, April 12, 1993.

Kontakt:

PhDr. Petr Hlaďo Katedra technické a informační výchovy Pedagogická fakulta MU Poříčí 31, 603 00 Brno e-mail: [email protected]


- 10 -

Grafické znázornění kvalitativně orientovaného výzkumného designu

Teoretické vzorkování = typické případy Cíle výzkumu

Případy P1 - Tomáš

Design výzkumu

Konceptuální rámec

(případová studie)

Výzkumné otázky

¨

P3 - Monika

P4 - Barbora hloubkové rozhovory

P6 - Soňa

studium dokumentů

Interpretace dat

psychologické vyšetření žáka ---------------------ohniskové skupiny

P7 - Honza

Ostatní případy

Dospívající Rodiče Třídní učitel Výchovný poradce Školní psycholog

Sběr dat Transkripce Digitalizace Projekt doktorské disertační práce

Ano

Konstruování teorie

P5 - Michala

anamnéza žáka a rodiny

Zakotvená teorie

Teoretická saturace?

P2 - Gábina Metody sběru dat

Analýza dat:

Ne

- 11 -

Výzkumná zpráva Disertační práce

Projekt doktorské disertační práce (PdF MU)

Recommend Documents