Programy rotace na pracovním místě, všeobecného vzdělávání pro dospělé a poradenství pro mládež, Dánsko

Programy rotace na pracovním místě, všeobecného vzdělávání pro dospělé a poradenství pro mládež, Dánsko Případové studie Zpracoval: Oxford Research, Dánsko

Projekt KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017) Fond dalšího vzdělávání, 2015 Překlad anglického originálu

1

Úvod Materiál, který právě čtete, je souborem tří případových studií programů v dalším profesním vzdělávání (DPV), realizovaných v Dánsku. Přibližuje aktivity, které z předchozí analýzy systému DPV v Dánsku vyplynuly jako úspěšné a potenciálně přenositelné do zahraničí včetně České republiky. Případové studie nechal vypracovat Fond dalšího vzdělávání od dánských odborníků s cílem poskytnout českým tvůrcům politik a realizátorům vzdělávacích opatření zdroj inspirace pro jejich budoucí činnost. V tomto materiálu konkrétně představujeme programy rotace na pracovním místě, všeobecného vzdělávání pro dospělé a poradenství pro mládež. Autoři studií kromě existujících zdrojů vycházeli také z informací, získaných během rozhovorů s realizátory a účastníky opatření. Případové studie vznikly v rámci projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017). Jeho realizátorem byl Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí.

2

Obsah Úvod...................................................................................................................................... 1 Program rotace na pracovním místě ...................................................................................... 4 Shrnutí.................................................................................................................................................. 4 1.

Základní informace o programu................................................................................................... 5

2.

Cíle programu .............................................................................................................................. 5

3.

Cílová skupina ............................................................................................................................. 6

4.

Průběh programu ......................................................................................................................... 7

5.

Problémy v realizaci .................................................................................................................... 8

6.

Výsledky .................................................................................................................................... 10

7.

Udržitelnost výsledků ................................................................................................................. 11

8.

Přenositelnost do zahraničí ....................................................................................................... 11

Zdroje ................................................................................................................................................. 12 Informátoři .......................................................................................................................................... 12

Program všeobecného vzdělávání pro dospělé ....................................................................14 Shrnutí................................................................................................................................................ 14 1.

Základní informace o programu................................................................................................. 15

2.

Cíle programu ............................................................................................................................ 15

3.

Cílová skupina ........................................................................................................................... 17

4.

Průběh programu ....................................................................................................................... 19

5.

Problémy v realizaci .................................................................................................................. 20

6.

Výsledky .................................................................................................................................... 21

7.

Udržitelnost výsledků ................................................................................................................. 22

8.

Přenositelnost do zahraničí ....................................................................................................... 23

Zdroje ................................................................................................................................................. 24 Informátoři .......................................................................................................................................... 25

Program poradenství pro mládež .........................................................................................26 Shrnutí................................................................................................................................................ 26 1.

Základní informace o programu................................................................................................. 28

2.

Cíle programu ............................................................................................................................ 28

3.

Cílová skupina ........................................................................................................................... 30

4.

Průběh programu ....................................................................................................................... 32

5.

Výzvy v implementaci ................................................................................................................ 34

6.

Výsledky .................................................................................................................................... 35

7.

Udržitelnost výsledků ................................................................................................................. 37

8.

Přenositelnost do zahraničí ....................................................................................................... 37

Zdroje ................................................................................................................................................. 38 Informátoři .......................................................................................................................................... 38

3

Program rotace na pracovním místě Shrnutí Tato případová studie se zaměří na program rotace na pracovním místě. Jde o program, ve kterém státní pracoviště nebo soukromá společnost může využít náhradního zaměstnance, zatímco se jejich pracovník věnuje externímu vzdělávání a školení. Program rotace na pracovním místě se čím dál tím více stává důležitou součástí dánské aktivní politiky trhu práce. V Dánsku existují různé typy nástrojů a program rotace na pracovním místě je spojen s opatřeními, ke kterým dochází v podnicích, tím, že nabízí služby soukromým a státním zaměstnavatelům, kteří hledají pracovní sílu nebo si přejí udržet svoje zaměstnance. A proto nástroj rotace na pracovním místě funguje dvěma způsoby. Nezaměstnaná osoba může dočasně nahradit zaměstnance v podniku, aby získala pracovní zkušenosti, zatímco současný zaměstnanec se účastní dalšího vzdělávání a školení, aby si zlepšil své dovednosti. Nezaměstnaný člověk je najat za normálních mzdových podmínek a nedostává žádnou sociální podporu po dobu práce v tomto programu. Organizaci je vyplácena dotace mzdových nákladů, která odpovídá dávkám v nezaměstnanosti plus 60 %. Z programu rotace na pracovním místě mohou těžit jak státní, tak soukromé společnosti. S novou reformou politiky zaměstnanosti, která nabyla účinnosti 1. ledna 2015, bylo v řízení tohoto programu provedeno několik málo změn. Tyto změny zahrnují snížení trvání doby rotace na pracovním místě a vládní dotace organizacím. Záměrem je zacílit tento program na nezaměstnané, kteří tuto podporu potřebují nejvíce. Existuje několik problémů spojených se zavedením tohoto opatření. Nejproblematičtějším aspektem je nalézt mezi nezaměstnanými vhodný protějšek schopný převzít úkoly od stávajícího zaměstnance, který si dokončuje své vzdělávací aktivity a školení. Podle dotázané osoby je proto úspěch programu velmi závislý na ochotě soukromé společnosti nebo státního pracoviště nasadit své zdroje, a to jak při náboru, tak během dočasného zaměstnání. Dotázaní zvláště vyzvedli obtíže v náboru lidí s odpovídajícími předpoklady v souladu s právními předpisy. A konečně studie také ukazuje několik pozitivních výsledků. Nedávné hodnocení ukázalo, že nezaměstnaní průměrně uspěli v nalezení zaměstnání o 2 až 3 týdny rychleji, než kdyby touto zkušeností neprošli. Vedle toho, že nezaměstnaní získali pravidelné zaměstnání rychleji, rozhovory ukazují, že program rotace na pracovním místě přináší větší uspokojení z práce a kvalifikovanější pracovní sílu. Příležitost získat dotaci (jobrotationsydelse) od státu je pro soukromé firmy nebo státní pracoviště podmínkou pro to, aby využily program.

4

1. Základní informace o programu Název programu: Program rotace na pracovním místě (Jobrotationsordningen v dánštině) Období zavedení programu: Rotace na pracovním místě nabyla účinnosti v roce 1994 a byla nedávno, v roce 2015, reformována Zodpovědné instituce: Ministerstvo pro zaměstnanost (Beskæftigelsesministeriet) a dánská Agentura pro trh práce a nábor (STAR). Autoritou, která program řídí, je místní úřad práce. Hraje nepostradatelnou roli v propagaci programu mezi soukromými a státními pracovišti, stejně jako v jejich podpoře a sledování, zda tyto společnosti a státní pracoviště dodržují zákon. Financování: Vládní dotace. Ve fiskálním roce 2014 činily celkové výdaje na program rotace na pracovním místě přibližně 270 miliónů EUR (2035 miliónů DKK). Přibližně 55 miliónů EUR (420 miliónů DKK) z těchto finančních prostředků je vyčleněno na rotace na pracovním místě pro osoby s vyšším vzděláním. Odhaduje se, že přibližně 70 miliónů EUR (515 miliónů DKK) z nákladů na rotaci na pracovním místě je vynaloženo na mladé osoby pod 30 let. Přibližně 15 miliónů EUR (106 miliónů DKK) z finančních prostředků je použito na rotace na pracovním místě pro mladé lidi s vyšším vzděláním (STAR, 2015). Zaměstnavateli je vyplácena dotace 178,84 DKK (výše v roce 2015) za každou hodinu, kterou jejich pracovník stráví na školení, a tou je potřeba doplnit náklady na celkové mzdy a náklady na školení, včetně platů zaměstnance a dočasného pracovníka. Zeměpisná oblast, na kterou se program vztahuje: Všechny regiony Dánska

2. Cíle programu Program rotace na pracovním místě si klade za cíl vypořádat se se dvěma problémy, a to s mírou nezaměstnanosti v Dánsku a potřebou zlepšit dovednosti zaměstnanců. Otázky týkající se nezaměstnaných a nedostatečně využitých lidí zahrnují umožnění vstupu do profesí podporou vzdělávání, nábor nových členů personálu, jakmile bude program dokončen, a vyřešení potřeby mít kvalifikovanější pracovní sílu (Rozhovor s realizátorem, viz oddíl 11 – Informátoři). V mezinárodním kontextu je program rotace na pracovním místě často vnímán jako „Kolumbovo vejce" pracovního trhu, protože se na jedné straně zaměřuje na nezaměstnané, ale zároveň si klade za cíl zvýšit kvalifikaci řadových zaměstnanců (New Insight, 2011).

Historie programu Myšlenka na pozadí programu je součástí realizace aktivní politiky pracovního trhu v Dánsku. Od reformy dánské politiky pracovního trhu v roce 1994 je jasný posun směrem k aktivnějšímu přístupu. Proto je program inspirován myšlenkou poskytnout nezaměstnaným lidem právo a povinnost zároveň (re)kvalifikace nebo pracovní stáže. Toto je v dánském kontextu nazýváno jako „aktivace" a jde o snahu zmobilizovat nezaměstnaného člověka co nejdříve (Larsen, 1998).

Vztah ke stávajícím programům a nástrojům Jak je zmíněno výše, staví program rotace na pracovním místě na reformě dánské politiky pracovního trhu z roku 1994. To znamená, že současná verze programu je od svého spuštění 5

v roce 1994 výsledkem mnoha postupných změn. Stávající program, kdy organizace může najmout pracovníka, zatímco její zaměstnanec je na školení, nedávno prošel reformou. Doba trvání zaměstnávání dočasných pracovníků je snížena z 12 na 6 měsíců a zároveň je vládní dotace obcím snížena ze 100 % na 60 % plných výdajů na pracovní rotaci. Záměrem poslední reformy je zacílit tento program na nezaměstnané, kteří ho potřebují nejvíce. Financování programu se také zvýšilo o 200 miliónů DKK (odpovídá 26,7 miliónům EUR), aby se zasáhlo i nezaměstnané s vyšší úrovní vzdělání (Aftale om reform af beskæftigelsesindsatsen, 2014). Program souvisí s osobním „akčním plánem", zvaným "Min plan" v dánštině, který funguje jako forma smlouvy mezi nezaměstnaným jedincem a státním systémem pro zaměstnanost (místní úřad práce). Jako součást aktivní politiky pracovního trhu je akční plán šitý na míru nezaměstnané osobě, s jednotlivcem jakožto „aktivním" spolupracujícím partnerem. Akční plán funguje jako vodítko k zaměstnání, protože je formulován předtím, než se nezaměstnaná osoba začne účastnit programu rotace na pracovním místě. Navíc je tento program spojen s dalšími programy zaměřenými na firmy, protože také rotace probíhá ve firmách. Zahrnují například školení a programy dotace mzdových nákladů ve státních a soukromých společnostech (Bekendtgørelse af lov om aktiv beskæftigelsesindsats, 2015).

3. Cílová skupina Program se zaměřuje jak na nábor, tak na udržení nezaměstnaných i zaměstnaných lidí. Program rotace na pracovním místě je cestou, jak nabrat dočasné zaměstnance z řad nezaměstnaných lidí a zároveň zajistit, aby si stávající zaměstnanci svou práci udrželi, zatímco se dále vzdělávají nebo školí. Z tohoto důvodu mají z programu prospěch dvě cílové skupiny, zaměstnanci a uchazeči o zaměstnání, kteří dočasně získávají pracovní místo, které může pro někoho vést ke stálé pozici. Program je řízen úřadem práce, který přijímá žádosti a platí zaměstnavateli dotaci za rotaci na pracovním místě. Tímto jsou pro účastníky hlavní branou do programu úřady práce. Někteří uchazeči o dočasné pracovní pozice jsou nalezeni prostřednictvím databáze nezaměstnaných lidí, kterou vede úřad práce, zatímco některé společnosti nebo státní pracoviště už mají pro rotaci na pracovním místě vlastní kandidáty. Často jsou jimi bývalí zaměstnanci nebo někdo, kdo byl ostatními doporučen. Uchazeč o zaměstnání nicméně nesmí být zaměstnán na tom samém místě, jako už byl dříve. Program mohou využívat jak soukromé firmy, tak státní pracoviště. Některá státní pracoviště potřebují splnit určité požadavky v souvislosti s přijetím nezaměstnaných lidí prostřednictvím různých programů a projektů. To znamená, že velké projekty zahrnující velký počet zaměstnanců a nezaměstnaných se uskutečňují ve veřejném sektoru. Program rotace na pracovním místě je nicméně využíván jak státním, tak soukromým sektorem. Uchazeči musejí splňovat jistá kritéria, aby se mohli tohoto programu účastnit. Tato kritéria záleží na jejich postavení, zdali jsou pojištěni či nikoliv, na jejich věku a době, po kterou jsou nezaměstnaní:    

člen pojišťovny pro nezaměstnané (dagpengemodtagere) příjemci sociálních dávek (kontanthælpsmodtagere), včetně těch, kteří jsou pod záštitou integračního programu podle zákona o integraci (Integrationsloven) příjemci podpory ve vzdělávání (uddannelseshjælpsmodtagere) příjemci dočasné pozice na pracovním trhu (midlertidig arbejdsmarkedsydelse)

6

Navíc musí být uchazeč o zaměstnání celkově alespoň šest měsíců nezaměstnaný, aby byl přijat jako součást programu rotace na pracovním místě. Během programu je dočasný pracovník pod záštitou stávajících předpisů o mzdách. Zaměstnavatel musí dočasnému pracovníkovi po dobu trvání pracovní rotace platit smluvní mzdy nebo podobné mzdy za prováděnou práci. Kritéria, která mají být splněna pro to, aby se stávající zaměstnanec mohl účastnit dalšího školení a vzdělávání v rámci rotace na pracovním místě, jsou:    

být řádným zaměstnancem společnosti nebo státního pracoviště na území Dánska být zaměstnán alespoň po dobu tří měsíců těsně před započetím programu účastnit se vzdělávání či školení dostávat pravidelný plat během vzdělávání a školení

K výše uvedeným kritériím musí navíc existovat smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o tom, že po absolvování školení se zaměstnanec vrátí do práce s lepšími dovednostmi (Vejledning om jobrotation, 2015). Není zjištěno, kolik lidí bylo dosud zaměstnáno jako dočasní zaměstnanci v programu pracovní rotace. Na základě informací o celkových nákladech systému, stejně jako na základě odhadu průměrné doby trvání, se odhaduje, že bylo najato méně než 200 lidí jako dočasných pracovníků v letech 2007–2009, 337 v roce 2010 a 1177 v roce 2011 (KORA, 2014).

Propagace programu Úřady práce jsou hlavními propagátory programu mezi potenciálními účastníky, protože nabírají nezaměstnané lidi, zajišťují pracovní plány pro dočasné pracovníky a schvalují praktiky v rámci soukromých firem nebo státních pracovišť. Úřad práce zaměstnává skupinu konzultantů, kteří podporují soukromé společnosti nebo státní pracoviště v místní oblasti, a to informacemi o různých programech a možnostech, které jsou pro ně dostupné. Rotace na pracovním místě je jednou z těchto možností. Nedávno proběhla na podporu tohoto programu a příležitostí zlepšit si své dovednosti v rámci firem kampaň, protože program se používal hlavně v jednom konkrétním dánském regionu (Rozhovor s realizátorem, viz oddíl 11 – informátoři). V roce 2011 byl program rotace na pracovním místě propagován regiony pro zaměstnanost (Beskæftigelsesregionerne) v Dánsku prostřednictvím příručky. Smyslem této příručky o rotaci bylo podpořit práci, a tím pomoci zvýšit počet účastníků (Håndbog i jobrotation, 2011). Podle rozhovoru s realizátorem byla propagace programu úspěšná. Výsledkem byla nicméně i skutečnost, že stát utratil od roku 2011 na program příliš mnoho peněz (Rozhovor s realizátorem, viz oddíl 12 - informátoři). Navíc hrají důležitou roli v programu pracovní rotace sociální partneři a zprostředkovatelské organizace. Typicky propaguje mezi svými členy příležitost účastnit se programu Federace pracovníků obchodu, jako je 3F a Dansk Metal. Aby podpořili zájem svých členů, propagují sociální partneři program pomocí náboru nezaměstnaných lidí, stejně jako podporují dočasné pracovníky, aby získávali potřebné dovednosti prostřednictvím vzdělávání a školení.

4. Průběh programu Rotace na pracovním místě je dočasné nahrazení stávajícího zaměstnance během jeho školení nezaměstnaným jedincem. To znamená, že průběh programu závisí na tom, jakou pozici a úkoly přebírá dočasný pracovník od současného zaměstnance, který jde na školení. To mohou být například zaměstnanci z oblasti sociální a zdravotní péče, kam jsou nabíráni 7

dočasní pracovníci prostřednictvím úřadu práce. Nejprve se nezaměstnaný zúčastní informativní schůzky, po které následuje pracovní pohovor. Přijatí jedinci jsou pokládáni za regulérní zaměstnance. Před reformou v roce 2015 existovaly dvě možnosti pro rotaci mezi zaměstnanci a nezaměstnanými; o obou se někdy mluvilo jako o rotaci na pracovním místě. Buď byl nezaměstnaný najat v režimu dotace mzdových nákladů, nebo je nezaměstnaný přijat jako zaměstnanec v rámci pracovní rotace, obojí v případě, když se zaměstnanec společnosti nebo státního pracoviště účastní dalšího vzdělávání nebo školení. Nicméně s poslední reformou je pouze možné najmout nezaměstnané osoby v programu rotace na pracovním místě. To znamená, že jsou zaměstnavatelé oprávněni dostávat pouze dotaci na rotaci na pracovním místě (jobrotationsydelse), pokud nedostávají jiné veřejné finance za hodiny, kterých se v rámci programu účastní stávající zaměstnanci a dočasní pracovníci. Dotace je upravována každý rok 1. ledna Agenturou pro práci a nábor podle specifického zákona (STAR). Zaměstnanec zapsaný v dalším vzdělávání nebo školení dostává stejný plat, jako když pracoval. Navíc je program pracovní rotace dostupný ve dvou verzích: v obecném programu a speciálním programu. Obecný program je určen pro zaměstnance bez odborného vyučení nebo v případě, že nepoužíval své vzdělání v posledních pěti letech. Speciální program je určen pro kvalifikované pracovníky s nižším nebo středně vysokým vzděláním. To znamená, že tento program není dostupný pro zaměstnance, kteří mají vyšší akademické vzdělání (Vejledning om jobrotation 2015). Zaměstnanec může navštěvovat jakýkoliv typ školení nebo vzdělávání tak dlouho, dokud jsou kurzy zveřejněny, což znamená, že se v principu každý může do kurzu zapsat. To je způsob, jak zajistit, aby státní nebo soukromé společnosti nezneužívaly program pro získání dotací, zatímco pošlou zaměstnance na školení, což je součást jejich interního školicího schématu. Dočasné zaměstnání může probíhat maximálně po dobu šesti měsíců. Pokud nezaměstnaný nedostane po tomto období regulérní pracovní místo, musí pro něj úřad práce najít alternativní nabídky a příležitosti (Vejledning om jobrotationsordningen). Nicméně projekt rotace na pracovním místě může v rámci státního pracoviště nebo soukromé firmy probíhat po dobu delší než šest měsíců. To znamená, že společnost nebo státní pracoviště mohou najmout jiného dočasného pracovníka každých šest měsíců v závislosti na tom, kolik času stávající zaměstnanci stráví na školení a vzdělávání (Vejledning om jobrotationsordning).

5. Problémy v realizaci Nacházení vhodných dočasných pracovníků Podle dotázaných je nejtěžším úkolem najít mezi nezaměstnanými srovnatelný protějšek, který převezme od stávajícího zaměstnance během jeho školení nebo vzdělávání pracovní povinnosti. Podle zákona musí být dočasní pracovníci, kteří se účastní rotace na pracovním místě, najati tak, aby zastávali stejnou pracovní pozici a vykonávali rovnocenné úkoly jako zaměstnanec, který se účastní dalšího vzdělávání nebo školení (Bekendtgørelse af lov om aktiv beskæftigelsesindsats, 2015). Rozhovor odhalil, že to je problém, zvláště v náboru dočasných pracovníků do specifických oblastí, jako jsou mj. řemeslníci a pracovníci v oblasti sociální a zdravotní péče. (Rozhovor s realizátorem a organizací, viz oddíl 11 - informátoři). Velmi to záleží na situaci na pracovním trhu a na míře nezaměstnanosti v různých sektorech. Navíc, čím specializovanější pozice, tím těžší je najít vhodnou náhradu. 8

Podle denního pečovatelského centra vzniká jejich největší problém kvůli tomu, že je obor sociální a zdravotní péče složitý a vyžaduje velké množství znalostí při spolupráci s pacientem. Denní pečovatelské centrum nedávno zlepšilo svůj management v programu diplomovaného manažerského vzdělávání, kde používají program rotace na pracovním místě k tomu, aby nahradili hodiny školení manažerů dočasnými, nezaměstnanými pracovníky. Podle ředitele nebylo možné najít nezaměstnané lidi, kteří by měli rovnocenné předpoklady a zkušenosti jako tato skupina zaměstnanců. To znamenalo, že byly utraceny dodatečné finanční zdroje, aby podpořily dočasné pracovníky v úkolech, ke kterým byli najati (Rozhovor s organizací, viz oddíl 11 – informátoři). Pravidla doby trvání, kdy byl uchazeč bez práce, se změnila s reformou z roku 2015 (ze tří na šest měsíců), což tento problém zesílilo. Uchazeči o zaměstnání, kteří nemají práci déle než šest měsíců, se často kromě své nezaměstnanosti potýkají i s jinými problémy, například sociálními nebo zdravotními. Tyto problémy vedly v denním pečovatelském centru k flexibilnějšímu přístupu k propojení mezi pozicí a úkoly zaměstnanců a dočasných pracovníků. Ne vždy se jasně překrývaly. Podle ředitele je nicméně tento flexibilní přístup, ačkoliv nesplňuje pravidla, velmi rozumný. Za prvé splňuje výzvu k vyhledání dočasných pracovníků se stejnou kvalifikací a za druhé ulehčuje zlepšování dovedností celé organizace. Díky flexibilnímu přístupu má denní pečovatelské centrum ve své organizaci zkušenost s domino efektem, protože naberou dočasného pracovníka s nižší úrovní kvalifikace, než má pracovník účastnící se vzdělávání a školení, což umožňuje ostatním stávajícím pracovníkům převzít úkoly, které běžně nevykonávají, a prostřednictvím toho si zvyšují své dovednosti (Rozhovor s organizací, viz oddíl 12 informátoři). Nicméně v budoucnu je cílem pečovatelského centra využít programu způsobem, který se více přibližuje jeho záměru, takže vztah mezi pozicemi současného pracovníka na školení a dočasného pracovníka bude vyrovnanější (Rozhovor s organizací, viz oddíl 12 - informátoři). Aby se vyřešil, nebo alespoň zmenšil problém s vyhledáváním správného protějšku, pokouší se denní centrum zefektivnit proces náboru prostřednictvím místního úřadu práce a podporou od sociálních partnerů. V rozhovoru zdůraznili, že začali spolupráci se sociálními partnery, jako je FOA a HK, aby našli ten správný protějšek. „Odbory se starají o blaho svých členů a mají dobrý kontakt se svými nezaměstnanými členy, takže je smysluplné přimět je k podpoře procesu náboru. To, doufejme, pomůže v nacházení motivovaných lidí, kteří se shodují s naší kulturou a pracovními požadavky" (Rozhovor s organizací, viz oddíl 12 - informátoři). A konečně rozhovor se zaměstnancem ukazuje, že se může objevovat méně problémů, pokud se zúčastní dalšího vzdělávání a školení. Zvláště u lidí, kteří mají malou nebo žádnou kvalifikaci, nebo lidé, kteří jsou už dlouho mimo vzdělávací a školicí aktivity. Zaměstnankyně denního pečovatelského centra uvedla, že bylo její osobní výzvou uspět v programu s dobrými výsledky, protože úroveň byla vysoká ve srovnání s jejími dosavadními dovednostmi a schopnostmi. Například bylo těžké začít tříměsíční kurz bez předchozí zkušenosti se školou kromě základní školy (Rozhovor s účastníkem, viz oddíl 11 – informátoři).

Složité předpisy a vysoká míra administrativní zátěže Vedle toho, že nabírání vhodných dočasných pracovníků zabírá mnoho času, ředitel denního pečovatelského centra také zdůraznil vyčerpávající administrativní práci, kterou je potřeba vyřídit pro státní nebo soukromé společnosti, aby byly splněny právní předpisy (Rozhovor s organizací, viz oddíl 11 – informátoři). To se zvláště týká registrace k získání povolení pro 9

pracovní rotaci od obecního úřadu (jobrotationsydelsen), aby se dotovala celá mzda zaměstnance a náklady na školení. Celkově jak realizátor, tak účastník vyjádřili názor, že je legislativa velmi složitá, dokonce i pro konzultanty, kteří se programem denně zabývají. Také pro realizátora to znamená poměrně velké pracovní vytížení, aby zajistil, že jsou společnosti v souladu se zákonem (Rozhovor s realizátorem a organizací, viz oddíl 11 – informátoři).

6. Výsledky Probíhají hodnocení a monitoring programu, neboť je financován státem. V červnu 2014 hodnocení analyzovalo dopady na mzdy a zaměstnanost lidí bez práce, kteří byli v rámci programu přijati na dočasné pozice. To se měří po dobu až 23 měsíců po náboru dočasného pracovníka. Dopad se měří jak z hlediska toho, zda dočasná pozice pomáhá nezaměstnaným osobám rychleji získat práci a zda opatření zvyšuje míru zaměstnanosti a mzdy lidí bez práce po dobu více než dvou let. Celkově zpráva zjistila, že účast v rotaci na pracovním místě vede k tomu, že člověk bez práce získává zaměstnání o 2 až 3 týdny rychleji, než kdyby tímto programem neprošel. Nicméně přechod ke stálému zaměstnání se podle očekávání oddaluje bezprostředně poté, kdy je nezaměstnaný přijat jako součást programu: Účast v programu pracovní rotace bude přirozeně udržovat danou osobu v nezaměstnanosti, protože v době, kdy je zaměstnána jako dočasný pracovník nemusí nutně hledat jiné zaměstnání. Přibližně jeden rok po začátku programu rotace se zvyšuje dopad na nalezení stálého zaměstnání, což vede k rychlejšímu získání práce v průměru o 2 až 3 týdny. Zpráva ukazuje, že je tento dopad silnější u zaměstnanců, kteří jsou součástí tohoto programu ve státním sektoru a obecně u nekvalifikovaných lidí. Dále, že je tento dopad silnější pro nezaměstnané, kteří se účastní tohoto programu v prvních šesti měsících své nezaměstnanosti. Naopak je dopad slabší pro zaměstnance, kteří jsou součástí programu v soukromém sektoru a pro kvalifikované lidi. Příčinou může být skutečnost, že období, po která jsou nezaměstnaní součástí tohoto programu, jsou v privátním sektoru delší, a tudíž se „udržují" ve stavu nezaměstnanosti po delší dobu. Navíc soukromý sektor dříve využíval programu při náboru stážistů a učňů, což už podle nového zákona není možné (KORA, 2014). Vedle kvantitativního vyhodnocení dopadu na zaměstnanost rozhovor s realizátorem a účastníkem názorně ukázal dobré výsledky týkající se zlepšení dovedností na pracovišti. Podle rozhovoru s realizátorem je program nezbytným předpokladem k tomu, aby si zaměstnanci mohli zvýšit svou kvalifikaci. Jinak by se při získávání dalšího vzdělávání nebo školení potýkali se spoustou potíží a překážek (Rozhovor s realizátorem, viz oddíl 11 – informátoři). Rozhovor s realizátorem v denním pečovatelském centru tento fakt potvrzuje a dokládá, že mezi jejich pracovníky panuje větší uspokojení z práce, pokud mají příležitost účastnit se školicího kurzu. Program rotace na pracovním místě přináší lepší a kvalifikovanější pracovní sílu, která například v prostředí komunity pečovatelů směřuje k novým modelům rehabilitace. Navíc v organizaci zažívají domino efekt díky flexibilnímu přístupu programů pracovní rotace (Rozhovor s organizací, viz oddíl 11 – informátoři). Jak již bylo dříve vysvětleno, pokud se osoba na „vyšším" stupni žebříčku v organizaci účastní školení jakožto součásti programu rotace na pracovním místě, umožňuje to stávajícím zaměstnancům plnit nové úkoly. Podle hodnocení z roku 2014 dopad na zaměstnanost může být vysvětlen tím, že nezaměstnaný člověk dostává příležitost získat pracovní zkušenosti na trhu práce před tím, 10

než si hledá pravidelnou práci, a tím si vytváří most k nové pozici v zúčastněné společnosti nebo na státním pracovišti (KORA, 2014). Na dobrých výsledcích ohledně zlepšení kvalifikace pracovní síly v rámci pracoviště má hlavní zásluhu právě program pracovní rotace. Dotace (jobrotationsydelsen) alokují finanční prostředky ve firmě nebo státním pracovišti pro stávající zaměstnance, aby získali kvalifikaci, a pro najaté dočasné pracovníky, aby převzali úkoly zaměstnané osoby. Rozhovor s denním pečovatelským centrem ilustruje, že zde zažívají během programu jak některé nezamýšlené negativní, tak pozitivní dopady. Za prvé, lidé, kteří vstupují na pozici v programu pracovní rotace, mají často vedle své nezaměstnanosti i jiné problémy, protože se program často zaměřuje na nezaměstnané, kteří jsou nejdále od pracovního trhu. Výsledkem, se kterým má centrum zkušenost, byla například situace, kdy po skončení působení na dočasné pozici nabídli určitému jedinci stálé místo. Nicméně daný jedinec o stálé místo neměl zájem, protože měl možnost se vrátit zpátky k sociálním dávkám. Také si najali nezaměstnanou osobu, která potřebovala hodně podpory a vedení, což znamenalo, že na ni utratili mnoho finančních zdrojů. Ale najednou byl tento dočasný pracovník uvězněn kvůli spáchání zločinu. A konečně toto pečovatelské centrum zažilo epizodu s dočasnou pracovnicí, která nebyla motivována a potýkala se s mnoha sociálními problémy, které vyústily v nemocenskou po celý zbytek doby. Protože dočasný pracovník musí být podle zákona zaměstnán za smluvních podmínek, muselo pečovatelské centrum zaplatit této ženě její mzdu, zatímco byla na nemocenské, což byly výdaje navíc z dotace od obecního úřadu. To vše jsou příklady nezaměstnaných lidí, kteří se kromě toho, že nemají práci, potýkají s různými sociálními problémy. Z hlediska pozitivních výsledků rozhovor zdůraznil, že program rotace dává organizacím příležitost, aby zvýšily dovednosti u svých zaměstnanců, a poskytuje pracovníkům příležitost zabezpečit si svou budoucnost díky možnostem stát se z nekvalifikovaného pracovníka pracovníkem kvalifikovaným (Rozhovor s organizací a realizace, viz oddíl 11 - informátoři).

7. Udržitelnost výsledků Program pokračuje a nejsou plány na jeho ukončení. Program může pokračovat tak dlouho, dokud ho bude vláda podporovat. V současné době neprobíhá v politice diskuse o tom, že by zastavila podporu rotace na pracovním místě v kontextu Dánska. Jak je zmíněno v oddíle 6, má program pracovní rotace různé problémy, které mohou mít vliv na pozitivní dopady programu. Zdá se, že se hlavní problém, a to nábor vhodných dočasných pracovníků, s novou reformou zvětšuje. To může ovlivnit udržitelnost předchozích pozitivních výsledků. Nicméně dopady současných problémů vzhledem k reformě se musí ještě ukázat a vyhodnotit.

8. Přenositelnost do zahraničí Program pracovní rotace se může používat v různých profesích, nicméně problémy se zmenšují, pokud je kvalifikace cílové skupiny nízká. V Dánsku se program používá pro nekvalifikované pracovníky, sociální a zdravotnické pracovníky, zdravotní sestry, fyzioterapeuty a ergoterapeuty, abychom jmenovali alespoň některé. Nicméně čím specializovanější pozice a úkoly, tím obtížnější je zajistit fungování programu (Rozhovor s realizátorem, viz oddíl 11 – informátoři). 11

Přenositelnost programu do jiných národních kontextů velmi záleží na strukturálních předpokladech dané země, jako je sociální systém a systém zaměstnanosti a systém školení a vzdělávání. Program závisí na aktivní politice pracovního trhu, kdy vláda podporuje zúčastněné soukromé a státní společnosti pomocí dotací. Navíc přenositelnost také závisí na ochotě soukromých a státních společností přijmout náhradní zaměstnance, zatímco regulérní zaměstnanci se účastní školení a dalšího vzdělávání. Kromě toho systém podpory zaměstnanosti, zejména úřad práce v každé obci, je ústředním aktérem v podpoře a vedení nezaměstnaných lidí do programu rotace na pracovním místě, stejně jako v monitorování programu. A konečně je také důležité, aby odbory a systém pojištění zaměstnanců tuto iniciativu podporovaly. Důkladný dialog mezi sociálními partnery je nezbytný k tomu, aby byla sjednocena strana zaměstnavatele a strana zaměstnance.

Zdroje Ministerstvo pro zaměstnanost (2014: Aftale om reform af beskæftigelsesindsatsen (k dispozici pouze v dánštině): http://bm.dk/~/media/BEM/Files/Dokumenter/Pressemeddelelser/2014/Aftale%20om%20 en%20reform%20af%20besk%C3%A6ftigelsesindsatsen%20pdf.ashx Ministerstvo pro zaměstnanost (2015) Bekendtgørelse af lov om aktiv beskæftigelsesindsats (k dispozici pouze v dánštině):https://www.retsinformation.dk/forms/r0710.aspx?id=173094 Beskæftigelsesregion Nordjylland (2012): “Analyse af jobrotation i Nordjylland” Deloitte (2013): ”Jobrotation – Undersøgelse af aktivitets- og udgiftsudvikling for den ordinære jobrotationsordning” Dánská Agentura pro pracovní trh a nábor (2011): Håndbog i jobrotation: http://www.brugjobrotation.dk/_bin/files/haandbog-jobrotation.pdf KORA (2014): “Effekter af ansættelse som jobrotationsvikar” Larsen, Flemming (1998): "Aktivní politika pracovního trhu v Dánsku jako příklad přechodného pracovního trhu a zajištění flexicurity (pružnosti a jistoty) - Co se můžeme naučit?" New Insight (2011): “Hvad virker i aktiveringsindsatsen?” Oxford Resaerch (2013): "Více práce a lepší ve službách domácí péče" (Zpráva pro Evropský fond pro Zlepšování životních a pracovních podmínek) Dánská Agentura pro pracovní trh a nábor (2015) Vejledning om jobrotation: https://www.retsinformation.dk/forms/R0710.aspx?id=169636

Informátoři Z pohledu účastníka byl zpovídán pro tuto případovou studii ředitel Connie Engelund a ředitel HR Maria Brønden, stejně jako jedna zaměstnankyně Pečovatelského centra Holmegårdsparken. Šlo o ženu, původem z Maroka, která pracuje sedm let jako neodborná pečovatelka bez formální kvalifikace. V rámci programu rotace na pracovním místě obdržela Odbornou 12

kvalifikaci jako sociální a zdravotnický pomocník na základní zdravotnické škole poté, co jí bylo uznáno předchozí vzdělání. Z hlediska pohledu realizátora byl rozhovor proveden s Jytte Hougaardem (konzultant Programu rotace na pracovním místě) a Rie Dalskovem (administrativní pracovník Programu rotace na pracovním místě) z úřadu práce v Kodani.

13

Program všeobecného vzdělávání pro dospělé Shrnutí Tato případová studie se zaměřuje na Program všeobecného vzdělávání dospělých (almen voksenuddannelse, AVU v dánštině), který je součástí veřejného systému a probíhá v Centrech pro vzdělávání dospělých (31 VUC center). Jeho cílem je poskytovat vzdělávání, které umožní účastníkům, zvláště mladým dospělým, zlepšit nebo rozšířit své znalosti a dovednosti v rámci všeobecných předmětů. Program je ukončen zkouškou, která opravňuje jedince k přijetí do dalšího vzdělávání a která je na stejné úrovni, jako jsou závěrečná vysvědčení pro 9. a 10. ročník základní a nižší střední školy. Po reformě programu AVU v roce 2009 jsou hlavní cílovou skupinou mladí dospělí ve věku 18– 25 let. Tato skupina se v posledních letech početně zvětšila. Problémy s realizací programu AVU jsou způsobeny vysokým počtem lidí, kteří ho nedokončí, a to částečně z důvodu, že účastníci mají nízké studijní předpoklady a nízkou motivaci. Procento účastníků s nízkou úrovní dovedností a schopností se zvýšilo, přičemž nízký socioekonomický status a soudržnost účastníků představují pro program také výzvu. V této souvislosti čelí program AVU ekonomickým potížím kvůli novým pravidlům taximetru. Systém vzdělávání v Dánsku je financován státem právě na základě systému taximetru. Tento systém určuje financování podle "sazeb" taximetru, které se vztahují k činnosti institucí. Sazby taximetru závisí na oboru vzdělávání a jsou stanoveny vládou podle různých kritérií, včetně politických priorit, platů lektorů a výdajů na budovy a administrativu. Při realizaci tohoto programu je problematická i komunikace, a to vzhledem ke složité struktuře VUC center. A konečně reforma systému vzdělávání na odborných učilištích vyvíjí tlak na program AVU, pokud jde o jejich vzájemnou spolupráci. Celkově má program AVU úspěch v nabídce vzdělávání nové a mladší cílové skupině. Ukázalo se, že přípravné a doplňkové třídy, stejně jako iniciativa FED Kombi mají pozitivní dopady. Navíc se procento účastníků AVU v denním studiu, kteří se rozhodli pokračovat ve vzdělávacím systému, v posledních několika letech zvýšilo. Tito účastníci byli celkově s programem spokojeni. Udržitelnost programu závisí na schopnosti lektora vyvažovat své vyučování mezi staršími dospělými a zvyšujícím se množstvím mladých dospělých. Učitelé čelí výzvě zlepšit studijní výsledky cílové skupiny, což zvyšuje potřebu se více soustředit na to, jak učí a školí. Se stoupajícím počtem účastníků s nízkými studijními předpoklady je rozdělení mezi dosažení politických cílů na jedné straně a poskytování zvláštní podpory pro slabší účastníky na straně druhé problematické. Přenositelnost programu velmi závisí na vládním financování, a to jak z hlediska individuální ekonomické podpory pro účastníky, tak z hlediska finančních prostředků podle taximetrů pro VUC centra. Flexibilita programu v jeho vyučovacích metodách zvyšuje možnosti přenosu programu do zahraničí.

14

1. Základní informace o programu Název programu: Program všeobecného vzdělávání pro dospělé (almen voksenuddannelse, AVU) Období zavedení programu: Ve své současné podobě nabyl program AVU účinnosti v roce 2009 společně s reformou tohoto programu. Začátky programu AVU se datují do 50. let. Zodpovědné instituce: Ministerstvo vzdělávání a 31 center pro vzdělávání dospělých (VUC centra). Program AVU je nabízen VUC centry, kde většinou probíhá vyučování. Financování: Financování je zajišťováno především vládou. V roce 2015 představovala státní dotace 2674,4 miliónů DKK (~ 358 330 EUR, FM, 2015). Účastnický poplatek je v rozmezí 110–900 DKK (15–120 EUR) na osobu. Zeměpisná oblast, na kterou se program vztahuje: Všechny regiony Dánska.

2. Cíle programu Program všeobecného vzdělávání (AVU) je jedním ze tří typů vzdělávání pro dospělé v systému dalšího vzdělávání a hraje nepostradatelnou roli v rozvoji dovedností a kompetencí pracovní síly pro celou populaci Dánska. Cílem programu AVU je:  

Zvýšit možnosti pro dospělé získat vzdělání – zvláště mladí dospělí mezi 18–25 lety Posilovat zájem dospělých o další vzdělávání.

Tyto dva úkoly podporují celkový vládní cíl, aby minimálně 95 % z ročníku dokončilo jeden ze vzdělávacích programů pro mládež (EVA, 2014). Celkově je úroveň vzdělání v dánské populaci vysoká. Nicméně stále existuje významný podíl mladých dospělých, kteří nedokončí základní školu (AE, 2013). Protože mladí lidé s nedokončeným základním vzděláním tvoří velké procento lidí, kteří nedokončili ani jeden ze vzdělávacích programů pro mládež, je tato skupina jednou z cílových skupin programu AVU. Obrázek 1 ukazuje procento mladých lidí, kteří nedokončili 9. ročník na základní škole – nejnovější čísla jsou z roku 2011.

15

Obrázek 1 Procento mladých lidí podle věku, kteří nedokončili 9. třídu

Zdroj: AE (2013)

1.1.

Historie programu

Od 50. let je vzdělávání pro dospělé v Dánsku realizováno Centry vzdělávání pro dospělé (VUC). VUC centra nabízejí různé vzdělávací programy včetně programu AVU, který se zaměřuje jak na mladé, tak na starší dospělé osoby. Program AVU existuje společně s VUC centry od 50. let, a zatímco hlavní účel programu se příliš nezměnil, celkově je podrobován mnoha úpravám. Současná podoba programu AVU nabyla účinnosti v roce 2009, kdy zákon o AVU (Avu-loven, lov nr. 311) prošel parlamentem. Myšlenkou bylo zlepšit již stávající program AVU tím, že se více zaměří na mladé dospělé (ve věku 18–25 let) s nepostačujícími schopnostmi, kteří nedokončili základní školu, a na bilingvní jedince, kteří mají nedostatečné znalosti dánštiny (EVA, 2013). Reforma programu AVU je cestou k posílení schopnosti VUC center zvládnout novou a mladší cílovou skupinu.

1.2.

Vztah ke stávajícím programům a nástrojům

Celkově program přímo souvisí s programy základních škol, pokud jde o nabídku stejných předmětů a stejných studijních cílů. Vyučovací metody používané v programu AVU jsou nicméně více zaměřeny na poskytování výuky účastníkům s nižší úrovní porozumění a zájmu o vzdělávání.

16

Po reformě systému odborného vzdělávání v roce 2014 se zvýšila spolupráce mezi VUC centry a odbornými učilišti. Reforma odráží přání vyhovět vzrůstající potřebě kvalifikované práce v Dánsku (UVM, 2014). Značná část programu AVU je nyní uspořádána tak, aby povzbuzovala účastníky ke vzdělávání na odborných učilištích a připravila je na ně. Realizátor zdůraznil, že spolupráce mezi VUC centry a odbornými učilišti není bezproblémová. Toto bude rozvedeno v oddíle 5. Jiným důležitým aktérem ve vztahu k programu AVU jsou místní úřady práce, které nezaměstnaným radí a vedou je tak, aby si našli zaměstnání. Program AVU může být prvním krokem k získání kvalifikace pro budoucí povolání, a proto na něj často odkazují úřady práce nekvalifikované lidi, kteří je žádají o radu. Na vztah mezi úřady práce a programem AVU by mohlo být nahlíženo ve světle nové reformy sociální podpory, kdy mladí dospělí pod 30 let bez vzdělání nyní nemohou sociální podporu dostávat, ale musejí se co nejdříve zapsat do nějaké vzdělávací instituce. Toto nové pravidlo zvýšilo spolupráci mezi dvěma institucemi.

3. Cílová skupina Jak je specifikováno v reformě z roku 2009, program AVU se zaměřuje primárně na:  

Mladé dospělé mezi 18 a 25 lety, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci a kteří nedokončili základní školu Bilingvní lidé s nedostatečnými jazykovými znalostmi dánštiny

Cílem programu je dosáhnout na mladé a nejméně kvalifikované lidi v dánské společnosti a umožnit jim zapsat se do dalšího vzdělávání. Věk pro přijetí je 18 let a pro účast v programu AVU nejsou žádné další předpoklady nutné. V posledních letech dochází k významnému posunu ve skladbě účastníků, kteří jsou zapsání v tomto programu. Od let 2004–2012 se procento mladých dospělých (ve věku 20–24) více než zdvojnásobilo, zatímco procento dospělých nad 50 let kleslo. Tento posun je znázorněn v tabulce 1. Dnes mladí dospělí ve věku pod 30 let tvoří zdaleka největší počet účastníků programu, což může být částečně vysvětleno reformou systému sociální podpory a částečně novým zaměřením na mladé dospělé, které bylo zavedeno v reformě AVU v roce 2009. Další údaje o účastnících Ročně se do programů AVU zapíše přibližně 90 000 studentů a toto číslo se v posledních letech zvyšuje. Tabulka 1 ukazuje počet účastníků zapsaných do programu AVU podle školního roku a věku zápisu. Jak je zmíněno výše, obecná tendence ve skladbě účastníků je, že jsou nyní mladší. Ve školním roce 2011/2012 bylo většině studentů mezi 20 a 24 lety, zatímco starší účastnící tvořili menšinu. Tato tendence byla vidět i ve VUC centru, ve kterém se konaly rozhovory. Zde se v posledních letech procento účastníků ve věku nad 50 let významně snížilo, zatímco se do programu zapisují mladší dospělí. Průměrný věk je 25–26 let. Z hlediska rozložení pohlaví údaje z Ministerstva školství ukazují, že v programu dominují ženy (UVM, 2015). 17

Vedle věku a rozložení pohlaví je socioekonomický status mezi účastníky obecně nižší než ve zbytku populace a mnoho z nich před zapsáním do programu AVU předčasně zanechalo jednoho nebo více vzdělávacích programů (Damvad, 2013). Tyto faktory mají obecně velký význam z hlediska šancí účastníků dokončit vzdělávací programy, což je důležitá výzva, které VUC centra v programu AVU čelí. Přibližně jeden ze šesti účastníků v programu je imigrant (Damvad, 2013).

Tabulka 1 Počet účastníků na školní rok a věk při zápisu do programu AVU Školní rok / Věk při zápisu Neznámo

2004/2005

věk 10–14 věk 15–19 věk 20–24 věk 25–29 věk 30–34 věk 35–39 věk 40–44 věk 45–49 věk 50–54 věk 55–59 věk 60–64 věk 65+ Celkem

15 392 14 180 7 698 6 383 6 307 6 262 5 546 5 215 7 229 8 629 8 103 90 947

2005/2006

17 418 15 292 7 441 6 399 5 847 5 470 4 972 4 829 6 093 8 659 8 285 90 715

2006/2007

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

381

184

178

326

223

309

15 491 13 444 6 136 5 231 4 515 4 191 3 889 3 612 4 493 8 367 8 742 78 500

14 18 421 14 893 6 974 6 178 5 125 4 576 4 076 3 703 3 939 9 575 11 075 88 733

18 752 18 404 8 211 6 703 6 021 5 396 4 643 4 132 4 064 9 164 11 800 97 470

23 254 27 723 10 456 8 455 8 081 7 207 6 425 5 874 5 212 7 770 11 128 121 913

23 979 30 838 12 102 8 731 7 771 6 580 6 139 5 249 5 120 6 463 10 629 123 824

25 850 34 503 12 249 8 318 6 436 4 779 3 556 2 323 2 053 1 710 2 592 104 681

Zdroj: Ministerstvo školství (UVM, 2015)

1.3.

Propagace programu

Z provedených rozhovorů bylo zjištěno, že hlavním způsobem, jak se lidé dozvědí o programu AVU, je ústně a prostřednictvím různých poradenských jednotek. Tyto důvody byly zdůrazněny jak realizátorem, tak dvěma účastníky. Realizátor uvedl následující způsoby jako nejdůležitější pro propagaci programu AVU:    

Ústně Jednotkou poradenství pro mládež (Ungdommens Uddannelsesvejledning) Různými poradenskými službami nabízenými obecními úřady Místním úřadem práce

Mimo tyto způsoby zmíněné výše je další iniciativou k propagaci programu zvaní instruktorů z různých sektorů (vzdělávacích a obecních) na workshopy ve VUC centru.

18

4. Průběh programu Program AVU je programem o jednom předmětu, což umožňuje účastníkům zorganizovat si a sestavit svůj vlastní individuální rozvrh. Díky tomu je program flexibilní a účastníci si mohou své vzdělávání sestavit tak, aby byli schopni se snadněji zapsat do dalších vzdělávacích programů. Program trvá 6–12 měsíců a je zakončen zkouškou. Se vzděláním AVU získají účastníci přístup do různých vzdělávacích programů pro mladé, jako je Vyšší přípravná zkouška (HF) a odborná učňovská průprava na stejné úrovni jako jsou závěrečná vysvědčení po 9. a 10. ročníku základní školy. Je možné si vzít jeden nebo více předmětů současně. Platí se účastnický poplatek, který je v rozmezí 110–900 DKK (15–120 EUR) za kurz a existuje možnost finanční podpory od státu. Protože 23 hodin/lekcí za týden opravňuje účastníky k získání studentského grantu (Statens Uddannelsesstøtte), mnoho studentů si volí tři nebo více předmětů místo jednoho. Jestliže mají účastníci děti ve věku méně než šest let, jsou oprávněni ke studentskému grantu oprávněni už při 17 hodinách/lekcích týdně. Program AVU sestává z pěti úrovní, které začínají základní úrovní a dále od G do D, přičemž D je nejvyšší úroveň. Program AVU nabízí širokou škálu předmětů. Hlavními předměty jsou dánština, angličtina, matematika, přírodověda, společenské vědy, historie a němčina. VUC centra také nabízejí vedlejší předměty, ale protože je účastnický poplatek za tyto předměty obvykle vyšší, studenti si je vybírají málokdy. Podle realizátora to byl případ ve VUC centru v Kodani.. Realizátor zdůrazňoval, že je kladen velký důraz na vyučování o dánské společnosti, protože velká část studentů jsou imigranti. V tomto ohledu začíná program AVU hrát také integrační roli. Jeden z účastníků, původem ze Sýrie, se vyjádřil, že tento přístup oceňuje (viz oddíl 10 – Informátoři). Iniciativa, která ve VUC centru, kde rozhovory probíhaly, vykazuje pozitivní výsledky, je typ vyučování zvaný FED Kombi, spojující lekce a individuální vedení. Myšlenkou je poskytnout účastníkům možnost vybrat si, které lekce zapadají do jejich týdenního rozvrhu. Například ta samá lekce se koná třikrát týdně a účastníci si vybírají, která se jim časově hodí nejlépe. Lekce jsou přednášeny dvěma třídám najednou v posluchárně, což dává lektorům více času, aby se po zbytek týdne věnovali každému účastníkovi zvlášť. Realizátor prohlásil, že tato iniciativa zlepšila výsledky programu AVU. Jinou iniciativou v kurzu programu je možnost dálkového vyučování (nebo virtuálního vzdělávání), které je většinou nabízeno většími VUC centry (EVA, 2013). Dálkové vzdělávání zvyšuje flexibilitu pro účastníky a učitelům umožňuje přizpůsobit své vyučování každému studentovi. Problémem nicméně může být, že dálkové vyučování vyžaduje vyšší studijní úroveň a sebekázeň. Program AVU je také nabízen ve vězeňských školách.

19

5. Problémy v realizaci Vysoký počet předčasných ukončení Ústředním problémem programu AVU je vysoký počet účastníků, kteří program nedokončí. V průměru 23 % studentů, kteří se zapíší do programu, ho nakonec nedokončí (EVA, 2013). Ve VUC centru v Kodani bylo toto číslo ještě vyšší se 45 % účastníků, kteří program nedokončili. Důležitým faktorem vysvětlujícím úroveň předčasných ukončení je skladba účastníků v programu a jejich motivace. Celkově nemá mnoho zapsaných studentů základní schopnosti, dovednosti nebo motivaci program dokončit. V posledních letech zaznamenaly VUC centra nárůst přihlášek od účastníků s nízkou mírou kvalifikace, kteří potřebují významnou podporu, aby splnili studijní standardy ve vzdělávání. Pomoc každému studentovi vyvíjí na VUC centra velký tlak. Aby se s touto tendencí vyrovnala, nabídla jedna iniciativa odstupňovanou výuku. Této příležitosti ale využilo pouze 6 % účastníků. Z jednoho hodnocení vyplývá, že tato iniciativa má potenciál pomoci více studentům dokončit program s uspokojivými výsledky (EVA, 2013). Kromě toho, podle vyjádření realizátora, bylo zjištěno, že trvání každého kurzu programu hraje důležitou roli v motivaci studenta – trvání po dobu 6 měsíců se ukázalo být lepší než trvání po dobu 12 měsíců. Nízký socioekonomický status Obecně je nízký socioekonomický status pro program AVU výzvou, která znamená, že VUC centra musejí také zaměřit své finanční zdroje na pomoc účastníkům pro překonání negativního sociálního prostředí. Realizátor toto popsal jako značný problém. Jednou z jejich největších výzev je pomáhat účastníkům, aby se jim studium líbilo. Způsob, jak se s tímto vypořádat, je například přidělovat více finančních zdrojů na společenské aktivity a služby pro studenty, kteří mají potíže ve svém sociálním životě. VUC centra pomáhají například s nalezením ubytování. Nicméně ne všechny společenské iniciativy mají na účastníky, kteří pokračují v programu, nějaký vliv a za tuto oblast je zodpovědný pouze jeden zaměstnanec. Nedostatek soudržnosti mezi účastníky Jiným problémem je nedostatek soudržnosti mezi účastníky. Protože program AVU funguje jako program jednoho předmětu, účastníci příliš nepociťují, že do nějaké třídy patří. Průzkum ukázal, že na stupnici od 0 do 100 dali účastníci AVU 65 bodů, když šlo o soudržnost mezi spolužáky (Ennova, 2014). Realizátor se vyjádřil, že cestou k vyřešení tohoto problému je zřídit třídy, kde ti samí účastníci navštěvují stejné tři kurzy. Touto iniciativou realizátoři doufají, že zvýší společenský profit a motivaci studenta. Mezi dotázanými nebyl ale nedostatek soudržnosti vnímán jako problém. Jeden z účastníků poukázal na rozmanitost lidí různého původu jako na pozitivní faktor. Obecně oba účastníci nevnímali žádné potíže týkající se nízké úrovně přináležitosti (viz oddíl 10 – Informátoři).

Ekonomika Obecným problémem s vysokým počtem předčasných ukončení je jeho ekonomický aspekt. Vzhledem k systému taximetru, který je primárním položkovým modelem pro rozdělování státních prostředků v Dánsku, jsou VUC centra závislá na tom, kolik studentů dokončí 20

programy a jak dlouho v programu pokračují. Jestliže účastníci opustí kurz v prvních čtyřech týdnech, nedostanou VUC centra žádné státní peníze. Většina účastníků, kteří program nedokončí, odejdou v prvních čtyřech týdnech, takže usnadňují VUC centrům jejich kalkulaci ztrát. Nicméně se rozbíhají nová pravidla pro systém taximetru, podle kterých bude záležet na míře dokončení mezi účastníky. Realizátor zdůraznil, že v kombinaci s vysokým počtem předčasných ukončení to bude na VUC centra vyvíjet po finanční stránce tlak.

Komunikace Jiným problémem je komunikace mezi různými aktéry a VUC centrem ohledně programu. VUC centra a jejich programy mohou představovat složitou strukturu a poradenské jednotky mimo VUC centra – především obecní úřady, které často směrují budoucí účastníky do programu AVU – zažívají při navigaci v systému potíže. Tím pádem existuje nebezpečí, že budoucí účastníci nemusejí obdržet informace o programu. Spolupráce se systémem vzdělávání na odborných učilištích S reformou vzdělávání na odborných učilištích je politickým cílem zvýšit počet lidí, kteří se zapíší do systému odborného vzdělávání. Jedním z úkolů, které program AVU má, je připravit účastníky na tento typ vzdělávání, a to nabídkou předmětů, které jsou konkrétně zaměřeny na kvalifikovanou práci. V ideálním případě by měla koordinace probíhat mezi VUC centry a odborným vzděláváním na učilištích, ale protože učňovské vzdělávání je v současné době ekonomicky problematické, nejsou podle realizátora centra často ochotná externě zajišťovat své předměty v programu AVU. Výsledkem je, že program AVU je problematický z hlediska naplnění politických požadavků, aby se zvýšil počet lidí zapsaných do vzdělávání na odborných učilištích.

1.4.

Očekávané aktivity, ke kterým nedošlo

Některé prvky v reformě programu AVU dosud nebyly plně realizovány. Ústředním prvkem je zvýšení počtu účastníků s nízkými studijními předpoklady, jak je zmíněno výše. Tento vývoj ztížil VUC centrům splnění studijních cílů v rámci programu AVU. Zpráva o programu AVU a reformě navrhuje, že je potřeba se více zaměřit na vyučování, aby byly tyto cíle splněny (EVA, 2014). Jinou činností, která nebyla zcela realizována, je Všeobecná přípravná zkouška (almen forbederelseseksamen), která byla v reformě z roku 2009 novým prvkem. Všeobecná přípravná zkouška se skládá z pěti předmětů - dánštiny, angličtiny, matematiky a dvou volitelných předmětů – a opravňuje účastníky, aby pokračovali přímo k Vyšší přípravné zkoušce (HF). V roce 2011/2012 skládalo tuto zkoušku méně než 1 % účastníků programu AVU. Vysvětlením pro to je, že mnoho studentů vnímá tuto zkoušku jako příliš obtížnou a zbytečnou, protože mohou pokračovat k Vyšší přípravné zkoušce pouze dokončením dánštiny, angličtiny a matematiky.

6. Výsledky 21

Program AVU ve své současné podobě z roku 2009 uspěl v zaměření vzdělávání na nové a mladší účastníky (EVA, 2013). Toto zacílení má nicméně větší úspěch mezi mladými dospělými než mezi bilingvními účastníky. Různé iniciativy představené v reformě také prokázaly pozitivní dopad. Jednou z nich je průběžné vyhodnocování každého studenta (faglig dokumentation), což usnadňuje rozpoznávat "silné" a "slabé" účastníky a pomocí toho přizpůsobit lépe vzdělávání každému studentovi. Dalšími iniciativami jsou přípravné a doplňkové třídy – obě se zaměřují na slabé účastníky, kteří potřebují pozornost a podporu navíc. Navíc zavedení "základní úrovně" v dánštině, dánštiny jako druhého jazyka a matematiky ulehčilo práci s tím, přimět účastníky, aby dokončili program. Pozitivním výsledkem je, že pro mnoho účastníků v denním studiu je program AVU odrazovým můstkem, který otevírá nové možnosti. Obecně si účastníci řádného studia vybírají buď další vzdělávání, nebo zaměstnání. Procento účastníků, kteří si vybírají pokračování ve vzdělávacím systému, se v posledních několika letech zvýšilo, zvláště mezi mladými dospělými (Damvad, 2013). Dalším výsledkem bylo, že program AVU má tendenci stavět mosty ke vzdělávání na odborných učilištích. Studie ukazuje, že většina (59 %) účastníků v řádném studiu AVU v roce 2010, kteří se zapsali do dalšího vzdělávání, si vybralo odborné učiliště (Damvad, 2013). Ta samá studie také ukazuje, že 61 % účastníků, kteří dokončili program AVU v roce 2005, také dokončilo v roce 2011 vzdělávání na odborném učilišti. Ačkoliv složení účastníků v programu AVU v posledních letech omládlo, stále se ho účastní i velká skupina lidí ve věku 30 let a výše. Tito účastníci se odlišují od mladších studentů tím, že používají program AVU pro zvýšení schopností a zároveň pracují. Mnoho z těchto účastníků (58 %) pokračuje po programu AVU v programech odborného učňovského vzdělávání (Damvad, 2013). Tento výsledek ukazuje, že program AVU se může pozitivně podílet na zájmu o další zlepšování dovedností. Další iniciativa vykazující pozitivní výsledky je vyučovací metoda FED Kombi, která je zmíněna v oddíle 4. Z hlediska spokojenosti ukázal nedávný průzkum, že účastníci AVU ohodnotili program jako celkově dobrý (Ennova, 2014). Na stupnici od 0 do 100, kde 70 nebo výše bylo vnímáno jako "dobré" nebo "velmi dobré", účastníci udělili programu ve všech parametrech hodnoty mezi 66 - 81. Na vrcholu je jejich vlastní motivace a jejich spokojenost s učiteli. Celkově ukazují hlavní výsledky programu AVU, že je možné dosáhnout na cílovou skupinu mladých dospělých odpovídající nabídkou v programu, ačkoliv je některé aktivity těžké provádět (EVA, 2014a).

7. Udržitelnost výsledků 22

Program pokračuje a nejsou vyhlídky na to, že by v blízké budoucnosti skončil. Jak je zmíněno v oddíle 5, objevují se v programu AVU různé problémy. Některé z nich mohou ovlivnit schopnost VUC center udržet a rozvíjet pozitivní dopady, které dosud program má. Tři hlavní starosti jsou: 1. Mohou VUC centra vyhovovat jak mladým, tak starším účastníkům zároveň? Jedna obava je, zda VUC centra mohou zvládnout měnící se složení účastníků v programu (Damvad, 2013). Se vzrůstajícím podílem mladších účastníků zažívají učitelé potřebu odlišit vyučování způsobem, který vyhovuje jak mladším, tak starším studentům. Mladší účastníci mají obvykle při zápisu do programu AVU nižší sociální a studijní stálost, což musí brát učitelé v úvahu při přípravě svých vyučovacích postupů.

2. Je možné udržet studijní úroveň programu? Měnící se složení účastníků představuje pro program AVU v budoucnosti výzvu. Zvyšování se počtu účastníků s nízkými studijními předpoklady znamená, že se také zvyšuje potřeba podpory, aby bylo dosaženo studijních cílů. Ale protože mnoho účastníků pochází z rodin s nízkým socioekonomickým původem, a proto s omezenými možnostmi k získávání pomoci s jejich vzděláváním doma, hrají v podpoře těchto studentů hlavní roli učitelé z VUC center. Rozdělení mezi politické cíle zaměřené na zvýšení počtu mladých dospělých, kteří se zapíší do dalšího vzdělávání, a VUC centra jako zúčastněné instituce představuje značnou výzvu.

3. Jak mohou VUC centra zlepšit studijní výsledky cílové skupiny? Měnící se složení účastníků v programu AVU také znamená výzvu z hlediska pokynů a vyučování (Damvad, 2013). Celkově zvýšení počtu mladších účastníků zvětšilo potřebu rozvoje schopností mezi učiteli. Tato změna také ovlivnila spolupráci mezi VUC centry a dalšími vzdělávacími institucemi. Kvůli reformě systému odborného učňovského vzdělávání se zvýšila poptávka po mladých lidech zapsaných v odborném vzdělávání, což zase zvýšilo požadavky na VUC centra, aby spolupracovaly s odbornými učilišti. Jak je zmíněno v oddíle 5, je ale tato spolupráce problematická, protože obě instituce soupeří o ty samé účastníky.

8. Přenositelnost do zahraničí Ústřední částí programu AVU je, že studenti dostávají po dobu účasti v programu ekonomickou podporu od vlády. Přenositelnost programu v jeho podobě popsané v této případové studii je proto závislá na ekonomické úlevě účastníkům. To je zvláště případ dospělých, kteří mají děti a jsou závislí na stabilním příjmu.

23

Vládní dotace programu AVU je dalším ústředním faktorem z hlediska přenositelnosti. VUC centra jsou velmi závislá na finančních příspěvcích od vlády. Flexibilita programu v jeho vyučovacích metodách zvyšuje možnosti přenosu programu do zahraničí. Metoda dálkového vyučování (distančního studia) zmíněná v oddíle 4 je jednou z takových možností.

Zdroje AE (2013). Fremtidens folkeskole skal løfte flere svage elever: Mange unge har ikke afsluttet folkeskolen (k dispozici pouze v dánštině) http://www.ae.dk/files/dokumenter/analyse/ae_mange-unge-har-ikke-afsluttetfolkeskolen.pdf Damvad (2013). Nye udfordringer for VUC? – Fokus på almen voksenuddannelse (k dispozici pouze v dánštině) www.damvad.com/media/74979/udfordringer-for-vuc.pdf Ennova (2014). Kursisttrviselsundersøgelsen 2014 – For de gymnasiale uddannelse KVUC. EVA (2013). Almen voksenuddannelse – Evaluering af reformen fra 2009 (k dispozici pouze v dánštině) https://www.eva.dk/projekter/2012/evaluering-af-avu-reformen/download EVA (2014). Avu-fagevaluering – Læreplaner, karakterer og gennemførelse på almen voksenuddannelse (k dispozici pouze v dánštině) https://www.eva.dk/eva/projekter/2013/fagevaluering-af-almen-voksenuddannelseavu/projektprodukter/avu-fagevaluering/download EVA (2014a). Avu skal styrke didaktik og målstyring i undervisningen (k dispozici pouze v dánštině) https://www.eva.dk/nyheder/2014/avu-skal-styrke-didaktik-og-malstyring-iundervisningen

FM (2015). Finanslov for finansåret 2015: Tekst og anmærkninger, §20 Undervisningsministeriet (k dispozici pouze v dánštině) http://www.google.dk/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=9&cad=rja&uact=8&v ed=0CEsQFjAIahUKEwiqgb23q8bHAhXJECwKHUmwCU4&url=http%3A%2F%2Fwww.f m.dk%2F~%2Fmedia%2Fpublikationer%2Fimported%2F2015%2Fafl15%2F20undervisningsministeriet.ashx%3Fla%3Dda&ei=AXrdVer8NcmhsAHJ4KbwBA&usg=AF QjCNGap5lAI8mjbMTWzNK3sikgzIVKOQ&sig2=is2XRFrfg-92grtnYH1dzg UVM (2014). Ambitiøs erhvervsuddannelsesreform på plads (k dispozici pouze v dánštině) http://www.uvm.dk/Aktuelt/~/UVM-DK/Content/News/Udd/Erhvervs/2014/Feb/140224Ambitioes-erhversuddannelsesreform-paa-plads

24

UVM (2015). Databáze účastníků zapsaných v programu AVU podle věku (pouze v dánštině) http://statweb.uni-c.dk/Databanken/uvmdataweb/fullClient/Default.aspx?report=VEUkursister-vuc&res=1366x562

Informátoři Rozhovor byl veden s ředitelem vzdělávání ve VUC centru v Kodani, Jensem Bjerrem, a s dvěma studenty zapsanými do programu AVU. Jeden student byl 26letý muž ze Sýrie. V Dánsku žije v posledních 3 letech. Před svým odletem do Dánska studoval ekonomii na univerzitě v Sýrii. Vedle studia pracuje 10–15 hodin týdně a zabývá se i dobrovolnickými činnostmi. Druhou studentkou byla 36letá žena z Libanonu. Nyní bydlí 1 rok v Dánsku a předtím žila 7 let ve Švédsku, kde se doma starala o své dvě děti. V Libanonu se připravovala na profesi učitelky v mateřské škole. Oba dotázaní patří do cílové skupiny včetně toho, že jsou bilingvní s nedostatečnými jazykovými dovednostmi. Navštěvují předem požadovanou základní část, a to 25 hodin týdně, což je vstupní úroveň před tím, než mohou postoupit do další úrovně. Tato část zahrnuje matematiku, dánštinu jako druhý jazyk a společenské vědy. Ženská účastnice právě se studiem začala, zatímco její mužský protějšek navštěvuje lekce již půl roku.

25

Program poradenství pro mládež Shrnutí Tato případová studie se zabývá Programem poradenství pro mládež. Zaměřuje se na poradenství pro mladé lidi ve věku pod 25 let, kteří dosud nezačali nebo nedokončili vyšší středoškolské vzdělávání, nebo kteří nemají práci a nepracují minimálně 30 hodin týdne. Útvar poradenství pro mladé lidi (UU centra) je ústředním aktérem, který pracuje s mladými lidmi s omezenou kvalifikací či bez ní. Program poradenství pro mládež pomáhá mladým lidem bez kvalifikace nebo s omezenou kvalifikací v orientaci v systému vzdělávání. Cílem programu je prostřednictvím jak kolektivního, tak individuálního poradenství povzbuzovat mladé lidi k tomu, aby se zapsali do vzdělávání a dokončili ho. Cílovou skupinou programu jsou mladí lidé ve věku 15–24 let, ale program zodpovídá i za poradenství pro žáky v ročnících 7–10 na základních a středních školách. Problémy v jeho realizaci byly kvůli komunikaci a spolupráci mezi různými institucemi, osobním vztahům a vztahům kvůli motivům účastníků pro volbu specifického typu vzdělávání. Za prvé, informace sdílené mezi UU centry a spolupracujícími institucemi, kterými byly instituce vyššího středoškolského vzdělávání, úřady práce a sociální centra, jsou nedostačující. To komplikuje poradenské procesy a zvyšuje nebezpečí, že mladí lidé zanechají školy. Za druhé záleží realizace také na osobních vztazích mezi zúčastněnými aktéry a nedostatek systematického předávání „osvědčených postupů" mezi různými institucemi je problematický. Spolupráce je velmi závislá na jednotlivcích v různých administrativách. Za třetí je obtížné pro UU centra vést mladé lidi k tomu, aby si zvolili vzdělání, které je pro ně nejvhodnější. Mnoho účastníků programu má tendenci vybírat si vzdělávání spíše na základě doporučení od lidí ze své sociální sítě než na základě profesionálního doporučení UU center. A konečně mají mladí lidé také sklon vybírat „nejprestižnější" typy vzdělávání místo toho, co je pro ně nejlepší. UU centra zažívala (a stále zažívají) potíže s doporučením méně „prestižních" typů vzdělávání. Co se týče výsledků, UU centra dokázala, že se účastníci cítí více přijímáni a je větší pravděpodobnost, že si přijdou pro radu. Za druhé je úroveň spokojenosti s doporučením mezi žáky v ročnících 7–10 celkově pozitivní. Za třetí prokázal registrační systém svoji úspěšnost v pomoci mladým lidem, kteří jsou ohroženi nedokončením školy – stejně tak jsou úspěšné letní školy v pomoci projít přijímacími testy na vyšší střední školy. Za čtvrté se prokázalo, že zkušenosti a osobní iniciativy jsou účinnými poradenskými metodami. A nakonec se spolupráce mezi úřady práce, sociálními centry a sítí UU center celkově podílí na pozitivních výsledcích v programu. Z hlediska udržitelnosti čelí program potížím se snížením finančních prostředků pro poradenství. Pozitivní výsledky jsou závislé na osobních vztazích mezi poradcem a účastníkem a více mladých lidí je dnes při výběru typu vzdělávání závislých na své vlastní síti. Co se týče přenositelnosti, funkčnost programu velmi závisí na informacích o účastnících a potenciálních účastnících z databází jako je Centrální registr obyvatel (CPR). On-line podoba 26

programu zvyšuje možnosti přenosu programu do zahraničí. A konečně úspěch programu v Dánsku závisí na spolupráci mezi konkrétními institucemi, jako jsou úřady práce a sociální centra, a jejich schopnosti spolupracovat s UU centry, což ovlivňuje jeho přenositelnost.

27

1. Základní informace o programu Název: Poradenství pro mládež (Ungdommens Uddannelsesvejledning, UU). Období zavedení programu: Program poradenství pro mládež byl zaveden v roce 2004. Program staví na předchozích programech poradenství pro mládež ze začátku 80. let, ale od té doby byl centralizován a zprofesionalizován. Zodpovědné instituce: Centra poradenství pro mládež – v Dánsku je v současné době 52 UU center pokrývajících 98 obcí. Instituce UU Dánsko (UU Danmark) usnadňuje celkovou koordinaci a rozvoj UU center a mezi sebou. Financování: Program je financován vládou přibližně 600 milióny DKK za rok (~ 80 395 milióny EUR). Geografická oblast, na kterou se program vztahuje: Napříč obcemi ve všech regionech Dánska.

2. Cíle programu Program poradenství pro mládež je hlavním aktérem, který pracuje s mladými lidmi s omezenou nebo žádnou kvalifikací. Tento program je řízen Centry poradenství pro mládež (UU centry), které poskytují poradenské služby pro mladé lidi do věku 25 let. UU centra se soustředí konkrétně na poradenství související s přechodem ze základního a nižšího středoškolského vzdělávání na vzdělávání vyšší středoškolské či alternativně na pracovní trh (UVM, 2015). UU program je tedy úzce spojen s vládním cílem, aby 95 % mladistvých dokončilo do roku 2015 vyšší střední vzdělávání. Poradenství je centrálním nástrojem pro dosažení tohoto cíle a zajišťuje, aby mladí lidé dokončili své vzdělávání s malým nebo žádným zpožděním. UU centra jsou předmětem dánského zákona o poradenství, který říká, že centra musejí dohlížet na to, aby bylo poradenství organizováno jako koherentní proces ve spolupráci mezi školou, rodiči a mladými lidmi (BCG, 2013). Cílem UU programu je prostřednictvím buď kolektivního, nebo individuálního poradenství povzbuzovat mladé lidi k tomu, aby se zapsali do nějaké vzdělávací instituce a toto vzdělávání dokončili. Celkově má program za cíl: 

 

Zvýšení spokojenosti každé mladé osoby se svojí volbou vzdělávání na jedné straně a zvýšení užitku pro společnost volbou vzdělávání, kterou tato mladá osoba udělá, na straně druhé. Omezení množství předčasných ukončení vzdělávání a přestupů z jedné vzdělávací instituce do druhé. Umožnění mladým lidem vyhledávat informace online o vzdělávání a možnostech zaměstnání.

28

Poradenství poskytované v centrech se liší na základě různých skupin mladých lidí. Za prvé, UU centra poskytují kolektivní poradenství všem žákům v ročnících 7–10 a individuální poradenství těm mladým lidem, kteří nejsou považováni za připravené na vstup do vyššího vzdělávacího systému. S reformou jak základního, tak nižšího středoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání se individuální poradenství přeorientovalo tak, aby se soustředilo na těch 20 % mladých lidí, kteří potřebují poradenství nejvíce, a zbývajícím 80 % se dostává poradenství kolektivního. Navíc UU centra také koordinují přípravné kurzy a překlenovací podpůrné projekty, aby umožnily žákům v ročnících 8–10 lépe porozumět tomu, co znamená být zapsán ve vyšším středoškolském vzdělávání (UVM, 2015). UU centra také poskytují poradenství mladým lidem pod 25 let, kteří buď nezačali, nebo nedokončili vyšší středoškolské vzdělání, nebo kteří nemají práci a nepracují minimálně 30 hodin týdne. UU centra jsou povinna navázat kontakt s těmito mladými lidmi. V Dánsku činil ve 2. čtvrtletí roku 2014 podíl mladých lidí (ve věku 15–24 let), kteří nebyli zaměstnáni, neúčastnili se vzdělávání či školení (označováni také jako NEET), 6 % (Oddělení politiky A při Výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti, 2015). V roce 2008 činilo toto číslo 4,3 %.

2.1.

Historie programu

Ačkoli Program poradenství pro mládež začal v roce 2004, staví na předchozích poradenských programech a v průběhu let byl předmětem mnoha změn. Původně začínal poradenský program jako činnost řízená individuálně každou školou, kde poradenské služby poskytovali žákům učitelé. Ke změně došlo v roce 1983, kdy začalo poradenství spadat pod obec. Byl představen nový program, Poradenství pro mládež (Ungdomsvejledningen), a poradenství se nyní přesunulo ze škol do specifických institucí v každé obci - stále bylo nabízeno učiteli. Nový program byl rozšířenou verzí předchozího poradenského schématu a zahrnoval také mladé lidi starší 19 let. Tato změna odrážela zjištění, že roky po dokončení základního a nižšího středního vzdělávání byly důležité, protože mladí lidé, kteří nedokončili školu, byli zvláště zranitelní a potřebovali poradit v nalezení nejvhodnějšího typu vzdělávání (viz oddíl 11 informátoři). V roce 2004 vláda poradenství centralizovala a spustila program vzdělávání pro mládež (UU). V 98 obcích bylo zřízeno 52 UU center, aby řídily program a nabízely poradenství nezávislé na škole. Společně s programem byly představeny dvě významné změny. Za prvé by nemělo být poradenství už nadále řízeno učiteli ve školách, ale poradci pracujícími na plný úvazek. Za druhé se rozšířila cílová skupina programu a poradenství se nyní také zaměřilo na získání mladých lidí do 24 let, kteří byli zapsáni do vyšších středoškolských vzdělávacích institucí. Posun v cílové skupině byl částečně proveden kvůli zjištění, že významná část mladých lidí nad 19 let získávala sociální podporu a měla omezené šance na zapsání do dalšího vzdělávání. UU centra se stala ústředním aktérem v minimalizování počtu mladých lidí na sociální podpoře tím, že je vedla směrem ke vzdělávání. Pro mladé lidi ve věku 19–24 let bylo toto organizováno v úzké spolupráci s místním úřadem práce. Pomocí Ungepakken II bylo v roce 2009 v UU programu představeno nové schéma. Zahrnovalo mladé lidi ve věku 15–17 let, kteří měli povinnost zapsat se do nějaké vzdělávací 29

instituce nebo podobného kurzu (BCG, 2013). UU centra jsou zodpovědná za vymáhání tohoto pravidla a byla jim udělena možnost postihovat mladé lidi omezením sociálních služeb, pokud se nezapíší do vzdělávací instituce. Realizátor poukázal na to, že jsou sankce zřídkakdy používány, protože samotná hrozba sankcemi je většinou dostačující. Od zavedení tohoto nového schématu jsou podle realizátora dnes všichni 15–17letí zapsáni do vzdělávacího systému nebo se k tomu chystají.

2.2.

Vztah k dalším programům

Obecně Program poradenství pro mládež úzce souvisí s dosažením vládního cíle, aby 95 % mladistvých dosáhlo v roce 2015 vyššího středního vzdělání. V této záležitosti hrají UU program a UU centra hlavní roli. V dánské legislativě je mezioborovými činnostmi kladen důraz na zajištění koherentního systému poradenství (UVM, 2015). UU centra jsou povinna úzce spolupracovat s:   

Základními a nižšími středními školami a institucemi vyššího středního vzdělávání Místním podnikatelským životem Místními úřady práce

Ve spolupráci s řediteli škol organizují UU centra poradenské činnosti na školách. Poradenství se speciálně zaměřuje na přechod ze základní a nižší střední školy do vyššího středoškolského vzdělávacího systému, kde jsou vzdělávací plány žáků zajištěny poradci. Pro mladé dospělé lidi ve věku 18–24 let v posledních letech vzrostla spolupráce mezi UU centry a místními úřady práce. Poradci z UU center jsou nyní nastálo na úřadech práce, aby vedli tuto skupinu mladých dospělých ke vzdělávání. Podle reformy systému sociální podpory z roku 2014 nejsou mladí dospělí pod 30 let, kteří nedokončili vyšší středoškolské vzdělávání, oprávněni užívat sociální podporu. Místo toho jsou seznámeni s požadavkem, aby se zapsali do určité vzdělávací instituce, s možností získat „dotaci na vzdělávání" (odpovídá Státnímu vzdělávacímu grantu a programu úvěru, SU v dánštině)1. Vztah mezi UU programem a úřadem práce je důležitý k tomu, aby dostal tuto skupinu k zápisu do vyššího středoškolského vzdělávání. UU program je také úzce spjat se sociálními centry. Sociální centra podporují mladé lidi s problematickou minulostí a poskytují jim rady a UU poradce je přidělen k tomu, aby pomohl sociálním pracovníkům seznamovat tyto mladé dospělé s jejich vzdělávacími možnostmi.

3. Cílová skupina Celkově je UU program zacílen na tři různé skupiny. Poradenství se v každé z nich liší a na každou skupinu se vztahují odlišné požadavky. Tyto tři skupiny jsou:  Všichni žáci v ročnících 7–10 na základní a nižší střední škole Státní vzdělávací grant a program úvěru (SU) je veřejná podpora, kterou všichni dánští studenti ve věku 18 let a výše jsou oprávněni dostávat. Počet grantů se liší podle věku studenta a jeho životních podmínek. 1

30

 

Mladí lidé ve věku 15–17 let, kteří nejsou součástí vzdělávacího systému nebo ti, u kterých se očekává, že školu opustí. Mladí dospělí ve věku 18–24 let, kteří nejsou součástí vzdělávacího systému, jiného vzdělávání nebo nepracují.

Co se týče mládeže na základních a nižších středních školách, mají UU centra poradenskou povinnost pro všechny žáky v ročnících 7–10 (BCG, 2015). Podle zákona o poradenství by mělo poradenství směřovat k žákům, kteří mají (nebo budou mít) potíže s výběrem vzdělání, zápisem do něj a s jeho dokončením nebo potíže s výběrem profese. UU centra zodpovídají za to, aby vyhledali mladé lidi ve věku 15–17 let, kteří nejsou zapsáni do vyššího středního vzdělávání, a poskytli jim poradenskou službu. UU centra mají také povinnost spolupracovat s vyššími středoškolskými vzdělávacími institucemi a nabízet poradenství pro studenty, kteří směřují k předčasnému opuštění školy. Jestliže nejsou mladí lidé zapsáni do vzdělávání nebo jsou bez práce, mají centra povinnost je oslovit a nabídnout jim nějaký typ vzdělávacího kurzu. Celkově tyto závazky odrážejí nový program představený v Ungepakken II v roce 2009, jak je zmíněno v oddíle 2.1. Mladí dospělí ve věku 18–24 let, kteří nejsou součástí vzdělávacího systému, přípravy nebo nepracují, tvoří třetí a poslední cílovou skupinu. UU centra poskytují těmto skupinám aktivní služby, protože jsou povinna navázat kontakt s těmito mladými dospělými a pomoci jim dostat se zpátky do procesu vzdělávání nebo do práce (UVM, 2015). Realizátor popsal tuto skupinu mladých lidí, kterým se poradenství poskytuje, jako odhodlanou k zápisu do nějaké vzdělávací instituce. Obecně mladí lidé pohlížejí na program poradenství pozitivně a jsou s ním spokojeni a konstruktivně naslouchají doporučením poradce. Podle realizátora pouze malá skupina nejeví o poradenství či vzdělávání zájem (>5 %). Ohledně skupiny 18–24letých nejsou zaznamenány žádné údaje o tom, kolik z nich je přivedeno zpátky do formálního vzdělávání a kolik do profesní odborné přípravy. Realizátor prohlásil, že si UU centra v této věci neuchovávají žádné záznamy. Efekt poradenství se měří nepřímo prostřednictvím údajů o tom, kolik je mladých lidí, kteří jsou zapsáni do vzdělávání, přípravných kurzů atd.. Nejnovější údaje o těchto třech odlišných cílových skupinách jsou z roku 2013 (BCG, 2013). Do roku 2013 bylo:   

~ 216 000 žáků v ročnících 7–10. ~ 26 700 mladých lidí ve věku 15–17 let, kteří nejsou součástí vzdělávacího systému, školení ani nepracují. ~ 146 000 mladých dospělých ve věku 18–24 let, kteří nedokončili vyšší střední vzdělávání.

Kromě toho mohou UU centra vnímat rodiče a příbuzné jako sekundární cílovou skupinu. Mladí lidé často přivádějí své rodiče s sebou, což jim dává možnost, aby jejich rodiče a příbuzní také naslouchali profesionálním informacím a radám o možnostech vzdělávání a přípravy pro mládež. Systém školení a vzdělávání je poměrně složitý a často se mění, což znamená, že si rodiče a příbuzní nemusejí být vědomi různých možností nebo znát aktuální stav. 31

Kontaktování mladých lidí UU centra používají různé metody, jak kontaktovat mladé lidi. Jedním z nejdůležitějších nástrojů je dánský Centrální registr obyvatel (CPR), což je celonárodní registr občanů, který obsahuje informace jako je jméno a adresa o všech lidech žijících v Dánsku. Pomocí tohoto registru mohou UU centra dostávat informace o mladých lidech, kteří nejsou součástí vyššího středoškolského vzdělávacího systému, a následně je kontaktovat (což jsou povinni provést podle zákona o poradenství). Pokud mladí lidé změní svou adresu a přestěhují se do jiné obce, objeví se i tato informace v databázi. Tito mladí lidé jsou kontaktováni prostřednictvím textových zpráv, telefonu nebo poradce UU centra, který dorazí na jejich adresu. Co se týče kontaktování mladých lidí, kteří jsou již zapsáni do systému vyššího středoškolského vzdělávání, UU centra s těmito školami spolupracují a jsou jejich databází upozorněni na situaci, kdy hrozí, že určitý mladý člověk školu předčasně opustí. Toto bude rozvedeno v oddíle 4. Realizátor navíc zmínil, že také sami mladí lidé nebo jejich rodiče a příbuzní, kteří je zastupují, UU centra kontaktují. Velká skupina mladých lidí si je vědoma, že mohou kontaktovat svého přiděleného poradce, pokud potřebují jeho radu, protože je jim tato podpora nabízena od sedmého ročníku školy.

4. Průběh programu Průběh programu se liší pro každou ze tří cílových skupin, které jsou popsány v předchozím oddíle. Na poradenství pro všechny tři skupiny je nahlíženo jako na neustálý proces, který by měl pomáhat mladým lidem, aby si byli lépe vědomi svých schopností, zájmů a možností, což jim umožní učinit rozhodnutí týkající se jejich vzdělávání a zaměstnání na kvalifikovaném základě (UVM, 2015). Individuální poradenství se liší od 3–5 hodin za rok až po 35 hodin za rok a velmi záleží na každém jedinci. Přibližně polovina poradenství UU programu je zacílena na základní a nižší střední školy. Žáci na základní a nižší střední škole, ročníky 7–10 Pro tuto skupinu se program liší v kolektivním a individuálním poradenství – individuální je vyhrazeno pro ty, kteří nejsou považováni za připravené na vstup do vyššího vzdělávacího systému. Přibližně pro 80 % žáků je určeno kolektivní poradenství, zatímco pro 20 % poradenství individuální. Jak je zmíněno v oddíle 3, ústřední komponentou programu pro tuto skupinu jsou překlenovací podpůrné projekty a přípravné kurzy, při kterých žáci navštěvují podniky a instituce vyššího středního vzdělávání. Celkově počet poradenských sezení velmi záleží na tom, zda mladá osoba patří do 80% skupiny, které je poskytováno kolektivní poradenství, nebo do 20% skupiny individuálního 32

poradenství. Jestliže jedinec spadne do 20% skupiny, dostane se mu počtu sezení, kolik potřebuje. Mladí lidé ve věku 15 - 17 let UU centra mají povinnost kontaktovat mladé lidi ve věku 15–17 let, kteří nejsou zahrnuti do vzdělávání nebo kterým hrozí nedokončení školy, a nabídnout jim poradenské služby. Realizátor prohlásil, že může být obtížné určit, zda je mladá osoba předčasným odchodem ze školy ohrožena. Aby se UU centra vypořádala s tímto problémem, úzce spolupracují s institucemi vyššího středního vzdělávání. Když má student příliš vysoký počet zameškaných hodin, obdrží od školy varovný dopis. Tento systém varování je spojen s registrační databází UU center, kde je možné pozorovat, kdy studentovi hrozí nedokončení školy. Když tuto skutečnost UU centrum zjistí, musejí pracovníci kontaktovat tohoto studenta do 5 dnů a vytvořit plán činnosti do 14 dnů. Se skupinou lidí, kteří se nevzdělávají a kteří nekontaktují centrum sami, naváže UU centrum kontakt prostřednictvím informací z CPR. Kontakt je navázán prostřednictvím textových zpráv, telefonicky a nakonec osobní návštěvou na jejich adrese. Po reformě odborného vzdělávacího systému musí nyní potenciální studenti obdržet v matematice a dánštině známku 02 nebo vyšší, aby byli přijati do dalšího studia. Mladí lidé se známkami nižší než 02 jsou požádáni, aby udělali přijímací test, přičemž jim pomáhají UU centra nabídkou letní školy. Mladí dospělí ve věku 18–24 let Stejně jako v případě mládeže ve věku 15–17 let jsou UU centra povinna kontaktovat i mladé lidi ve věku 18–24 let, kteří nedokončili vyšší středoškolské vzdělání. Částečně se to provádí tak, že se s nimi naváže kontakt prostřednictvím informací v CPR, a částečně spoluprací s úřady práce a sociálními centry. Poradci v UU centrech poskytují poradenství vytvořením vzdělávacího plánu a vytvořením různých vzdělávacích nabídek - například profesní přípravy ve spolupráci s úřady práce. Profesní příprava je součástí aktivní politiky trhu práce, která zahrnuje činnosti spojené s profesní přípravou pro nezaměstnané. Aktivní politika trhu práce je uzákoněna Ministerstvem pro zaměstnanost v zákoně o aktivní politice zaměstnanosti a obce jsou do tohoto procesu aktivně zapojeny (Bekendtgørelse af lov om en aktiv beskræftigelsesindsats, LBK nr. 990 z 12/04/2014). Jedním z nástrojů, který pomáhá nezaměstnaným vracet se na pracovní trh, je proces doškolování, ať už na veřejném, či soukromém pracovišti. Tento proces doškolování trvá 4 až 13 týdnů. Zde je proškolovaná osoba představena konkrétní společnosti, kde jí bude přiřazen mentor poskytující jak odbornou, tak sociální podporu. Profesní příprava jako součást aktivní politiky zaměstnanosti, stejně jako součást činností zaměřených na vzdělávání, přispívá k ujasnění připravenosti nezaměstnaného a jeho přípravě na trh práce. Smysl profesní přípravy může být:   

Vyzkoušet, zda jde o dobré spojení mezi profesionálními a osobnostními dovednostmi a konkrétním typem práce Trénovat profesionální a osobnostní dovednosti Získat zkušenosti spojené s prací pro firmu, která nemá konkrétní pracovní příležitost, ale mohla by se nicméně brát v úvahu, pokud se taková příležitost naskytne 33



Otestovat možnosti zaměstnání mimo zkušenosti primárně spojenými s prací.

Vzhledem k aktivní politice trhu práce je finanční plán programu profesní přípravy pro danou společnost bezplatný, protože nezaměstnaní budou během praxe dostávat plat, který odpovídá míře sociálních dávek. Míra sociálních dávek závisí na tom, zda je nezaměstnaný pojištěn prostřednictvím fondů pojištění pro nezaměstnané, či nikoliv. Metody poradenství Vedle poradenství nabízeného na kolektivním a individuálním základě, jak je zmíněno výše, nabývají metody poradenství v UU programech různých forem. Za prvé je prostřednictvím UU programu nabízeno online poradenství, kde mladí lidé mohou vyhledávat informace o různých možnostech vzdělávání a požadavcích na něj. Za druhé jsou žákům na základních a nižších středních školách nabízeny zkušenosti a osobní iniciativy, jako jsou překlenovací podpůrné projekty a přípravné kurzy, a to za účelem poskytnout jim lepší představu o tom, co to znamená být zapsán do vyššího středoškolského vzdělávání. Podobná iniciativa je nabízena mladým dospělým ve věku 18–24 let, včetně aktivit jako je profesní příprava. A konečně UU centra pořádají letní školy pro mladé lidi, kteří mají potíže s přijímacím testem na středoškolské instituce.

5. Výzvy v implementaci Spolupráce a komunikace s dalšími institucemi Od svého zavedení v roce 2004 je obecně největší výzvou Programu poradenství pro mládež (UU) komunikace a spolupráce mezi UU centry a různými institucemi, jako jsou úřady práce a sociální centra. Studie z roku 2008 ukazuje, že program má zkušenost s tím, že komunikace a výměna informací mezi UU centry a institucemi vyššího středního školství je problematická (Rambøll Management, 2008). Realizátor prohlásil, že teprve v posledních letech začala spolupráce fungovat efektivně. Co se týče vztahu mezi UU centry a vyššími středoškolskými vzdělávacími institucemi, má UU program potíže se sdílením informací týkajících se mládeže ohrožené nedokončením školy. To komplikuje proces poradenství, přičemž se zvyšuje nebezpečí, že UU centra nevědí o mladých lidech, kteří potřebují poradit. Co se týče spolupráce s úřady práce a sociálními centry, výměna údajů mezi institucemi byla také problematická, ale tím, že poradci UU center jsou v úzké spolupráci s úřady práce a sociálními centry, nezdají se tyto potíže být nadále relevantní. Ta samá studie ukazuje, že získání příslušných informací o mladistvých ve věku 18–24 let je složité a drahé kvůli časové náročnosti (Rambøll Management, 2008). Realizátor sdělil, že CPR je při řešení tohoto problému velmi užitečný. Stále je nicméně problém s komunikací a sdílením informací v programu mezi různými UU centry v Dánsku. Když účastník UU programu změní adresu a přestěhuje se do jiné obce, není tato informace vždy postoupena, což znamená, že UU centrum v nové obci není upozorněno na nového příchozího. Realizátor poukázal na to, že CPR je nejčastěji používanou metodou pro získání informací o nově příchozích. Osobní vztahy

34

Jinou výzvou ohledně realizace a úspěchu UU programu je závislost osobních vztahů a nedostatek předávání „osvědčených postupů". A to jak z hlediska závislosti osobních vztahů ve spolupráci mezi institucemi a mezi poradci. Realizátor sdělil, že spolupráce mezi UU centry a různými institucemi, jako je úřad práce a sociální centrum, je vysoce závislá na jedincích v administrativě. Míra úspěchu programu je do určitého stupně podmíněna těmito osobními vztahy, a protože se v těchto institucích lidé často mění, jedná se o další problém. Spolupráce mezi různými aktéry se v posledních letech systematizovala. Pokud jde o osobní vztahy v procesu poradenství, studie z roku 2013 ukazuje, že poradci zastávají k poradenství odlišné přístupy (BCG, 2013). To může být problematické, protože 1) nejsou systematicky předávány „osvědčené postupy", a 2) osobní vztah mezi poradcem a účastníkem je často zásadní. „Bezpečná" volba Výzvou v UU programu byla (a stále je) schopnost UU center vést mladé lidi k tomu, aby si zvolili své vzdělávání co nejlépe, a to jak vzhledem k osobnostním schopnostem, tak vzhledem ke splnění vládního cíle, aby bylo více mladých lidí zapsáno do odborného vzdělávání. Realizátor prohlásil, že mnoho účastníků programu má tendenci vybírat si „bezpečnou" volbu vzdělávání, což znamená, že buď 1) si vyberou vzdělávací instituci, kterou znají; 2) zakládají svou volbu vzdělávání na tom, kde jsou zapsáni jejich kamarádi; anebo 3) jsou ovlivněni tím, které vzdělávání znají jejich rodiče. Tato skutečnost je problémem, protože zvyšuje nebezpečí toho, že se mladí lidé zapíši do vzdělávání, na které nemají potřebné schopnosti (což zase zvyšuje riziko nedokončení školy), a že si vyberou vzdělávání, které dokončí, ale nebudou ho používat v praxi. Pokud tito lidé znovu potřebují poradit, vyvíjí to na UU centra tlak. To byl případ jednoho z mladých lidí, se kterými jsme dělali rozhovor pro tuto studii. Po několika měsících na všeobecné vyšší střední škole zjistil, že to pro něj nebyla ta správná volba, protože se neshodovala s jeho úrovní schopností. Jeho rodiče nicméně stále zdůrazňovali, že byl tento typ vzdělávání bezpečnou volbou, protože otevírá možnost dalšího vzdělávání do různých oblastí, oproti technickému nebo odbornému vzdělávání, kde si studenti potřebují zvolit profesi již od začátku. „Prestižní" volba Stejně jako u „bezpečné volby" realizátor zdůrazňuje, že další výzvou programu je skutečnost, že si mladí lidé volí „prestižní" typy vzdělávání nad rámec toho, co je pro ně nejvhodnější. Rodiče a mladí lidé v Dánsku mají tendenci vnímat všeobecné vyšší středoškolské vzdělávání jako mnohem prestižnější než například technické či odborné vzdělávání, což znamená, že se zde dají aplikovat stejné problémy jako u „bezpečného" vzdělávání. Obecně mají UU centra zkušenost s problémy spojenými s vedením mladých lidí k tomu, aby si volili technické nebo odborné vzdělávání namísto zápisu do všeobecného středoškolského vzdělávání.

6. Výsledky Podle realizátora je důležitým aspektem schopnosti UU programu vytvářet pozitivní výsledky jeho neutrální pozice mezi vzdělávacími institucemi a institucemi jako je úřad práce, který má zodpovědnost vyplývající z jeho pozice autority. Tato pozice usnadňuje účastníkům, aby přišli 35

do centra a probírali své budoucí možnosti, oproti situaci, kdy by bylo centrum zodpovědné i za poskytování sociálních služeb a jejich omezování. Účastnice, se kterou byl proveden rozhovor, se vyjádřila, že se poradci opravdově zajímali o ní i o pomoc s jejími budoucími profesními možnostmi, oproti její zkušenosti s předchozími poradci na základní a nižší střední škole. Tuto upřímnost a čas rozebrat možnosti a vytvořit vzdělávací plán všichni účastníci zdůrazňovali jako vysoce důležité faktory. Další dotazovaný účastník zdůraznil skutečnost, že byl poradce neutrální profesionální osobou, která poskytovala informace a rady bez předem určené znalosti typů vzdělávání nebo toho, co by měl jejich syn v životě dělat. To mu pomohlo přimět rodiče k lepšímu porozumění, aby usiloval o něco jiného, než je všeobecné středoškolské vzdělávání, aniž by tím šlo o selhání. Celkově byli tito dva informátoři spokojeni s poradenstvím v UU centru a nezažili žádné negativní zkušenosti spojené s programem. Co se týče spokojenosti uživatele s programem, průzkum z roku 2014 odhalil, že mezi žáky v ročnících 7–10 65,2 % žáků cítilo, že jim UU program pomohl přiblížit se k tomu, co by mohli dělat po dokončení základní nebo nižší střední školy (UVM, 2014). Průzkum také ukázal, že žáci uvedli přípravné kurzy (76 %), překlenovací podpůrné projekty (72 %) a otevřené domy (66 %) jako nejpřínosnější. Celkově uvedlo 71 % žáků, že se jim dostalo mnoho nebo trochu pomoci se vzdělávacími možnostmi po dokončení základní a nižší střední školy. Registrační systém UU centra zmíněný v oddíle 4 prokázal svoji úspěšnost v tom, že dokázal vyjít vstříc mladým lidem ohroženým nedokončením školy. Kontaktování mladých lidí ohrožených předčasným odchodem ze školy a vytváření pro ně plánu do 14 dnů se podílejí na snížení podílu mladých lidí, kteří se nezapíši do vzdělávání. Iniciativa na ně vyvíjí tlak, aby se zapsali co nejdříve do vzdělávací instituce. Ohledně efektivních metod poradenství realizátor zdůraznil, že zkušenosti a osobní iniciativy jako jsou překlenovací podpůrné projekty a přípravné kurzy pro žáky na základní a nižší střední škole se ukázaly být velmi prospěšné. Namísto pouhého mluvení s žáky se nejlepší metodou poradenství jeví návštěva skutečných institucí pro vyšší středoškolské vzdělávání a motivování žáků pomocí těchto návštěv. Kromě toho mají UU centra dobré výsledky se stejným přístupem u mladých dospělých ve věku 18–24 let, kde iniciativy jako je profesní příprava jim pomohly vyjasnit jejich budoucnost: "Získávání zkušeností návštěvou různých podniků jakožto součásti poradenského postupu může být pro lidi v rané dospělosti způsob, jak zjistit, do jaké vzdělávací instituce se mají zapsat." Jak je zmíněno v oddíle 4, letní školy pořádané UU centry pro mladé lidi, kteří mají potíže s přijímacím testem na vyšší střední školy, dosahují také pozitivních výsledků. Ostatní iniciativy, které mají v UU programech pozitivní výsledky, jsou společným dílem jak úřadů práce, tak sociálních center. Spoluprací s těmito institucemi jsou UU centra schopna pojmout více mladých lidí do poradenství a vyhledat ty, kteří mají problematickou minulost. Obecně je síť UU center se spolupracovníky, vzdělávacími institucemi a jedinci významným faktorem úspěchu UU programu. Ačkoliv jsou UU centra institucemi, která jsou v podstatě v dosahu, realizátor zdůrazňuje, že jejich místní síť hraje hlavní roli v navazování kontaktu s

36

jejich cílovou skupinou. Sítě jsou zřízeny tak, aby byly v místech, které navštěvují mladí lidé, a také například v mládežnických klubech.

7. Udržitelnost výsledků Program stále probíhá a v současnosti nejsou vyhlídky na to, že by skončil. Jak je zmíněno v oddíle 5, objevují se v UU programu různé problémy z hlediska udržitelnosti výsledků. Celkově čelí financování poradenství škrtům v rozpočtu, což vyústilo v rozdělení na část kolektivního poradenství, které je k dispozici pro 80 % lidí, a individuálního poradenství pro 20 % lidí, kteří jsou nejvíce zranitelní. Protože se zdá, že pozitivní výsledky v programu závisí na vztahu mezi poradcem a účastníkem, realizátor na tento fakt poukazuje jako na potenciální problém. Rozdělení 20 / 80 % znamená, že se větší části účastníků dostává méně sezení. To může být problematické, protože se tato skupina při výběru vzdělávání stává více závislá na své osobní síti. Výsledkem této skutečnosti bude pravděpodobně to, že si více mladých lidí zvolí „bezpečnou volbu" ovlivněnou radami svých rodičů a přátel, namísto toho, co by pro ně mohlo být nejlepší. To může vést k většímu počtu těch, kteří školu nedokončí. Realizátor prohlásil, že je pro poradce často obtížné vést účastníky správným směrem, pokud je jejich síť vede jiným směrem. Pokud mladí lidé spoléhají na rady od svých blízkých, mají tendenci vybírat si „prestižnější" všeobecné vyšší středoškolské vzdělávání. Závislost na osobních vztazích není problematická pouze z důvodu, že zvyšuje nebezpečí, že si mladí lidé zvolí vzdělání, které pro ně není vhodné, ale také proto, že znesnadňuje naplnění vládního cíle, aby se více mladých lidí zapsalo do odborného vzdělávání; od UU center se zde očekává, že se do této záležitosti vloží. Dalším problémem, který se vztahuje k reformě systému odborného vzdělávání, jsou nové vstupní požadavky, kdy studenti musejí obdržet alespoň známku 02 (postupující známka) v dánštině a matematice, aby se mohli do odborného vzdělávání zapsat. To vyvíjí na UU program tlak, protože zvyšuje potřebu studentů podpory a poradenství. UU centra nyní například začínají poskytovat poradenství žákům už v 8. ročníku se známkami pod 4 (druhá nejnižší postupová známka).

8. Přenositelnost do zahraničí Důležitým aspektem UU programu je registrace každého účastníka a potenciálních účastníků programu a jejich osobní údaje. V této záležitosti hraje ústřední roli CPR. Funkčnost tohoto programu v jeho podobě popsané v této studii vysoce závisí na přístupnosti informací prostřednictvím národní databáze, jakou je CPR. Přenositelnost programu proto úzce souvisí s takovými databázemi, které jsou k dispozici, aby poskytovaly poradenství všem mladým lidem. Online podoba programu, kde mladí lidé mohou vyhledávat informace o vzdělávacích a profesních možnostech, zvyšuje jeho přenositelnost, protože tak může být realizován kdekoliv. 37

Spolupráce s úřady práce a sociálními centry je faktor, který se podílí na úspěchu UU programu v Dánsku. Přenositelnost programu by také závisela na specifických schopnostech instituce spolupracovat a přizpůsobovat úkoly v UU programu.

Zdroje BCG (2013). Analyse af vejledningsindsatsen i overgangen fra grundskole til ungdomsuddannelse (k dispozici pouze v dánštině). http://uudanmark.dk/wpcontent/uploads/2014/01/224200-20_Vejledning-i-overgangen-fra-grundskole-tilungdomsuddannelse-01072013-endelig_sf.pdf Zákon o aktivní politice pracovního trhu: Bekendtgørelse af lov om en aktiv beskræftigelsesindsats, LBK nr. 990 af 12/04/2014. (k dispozici pouze v dánštině). Oddělení politiky A při Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (2015). Mladí nezaměstnaní a nesoulad v dovednostech v Dánsku http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2015/536322/IPOL_IDA(2015)536 322_EN.pdf Rambøll Management (2008). UU Scanning (k dispozici pouze v dánštině) UVM (2014). UU-centrenes vejledning: Brugerundersøgelse blandt elever i 9. klasse, 10. klasse og specialklasse, juni 2014 (k dispozici pouze v dánštině). UVM (2015). Centra poradenství pro mládež. http://eng.uvm.dk/Education/Educational-andvocational-guidance/Youth-Guidance-Centres

Informátoři Byl dotazován poradce pro rozvoj v Centru poradenství pro mládež v Kodani, Jørgen Christensen, a dva účastníci programu. Jørgen Christensen je původní profesí učitel a poradce, ale od roku 1983 zastává různé pozice, především řídící, v rámci UU programu. Jedna účastnice programu byla 18letá dívka z Copenhagenu. Opustila základní a nižší střední školu před dokončením 9. ročníku a od té doby pracuje v různých zaměstnáních. Nyní je zapsána na škole tvorby s cílem dokončit 9. třídu a poté příští léto podat přihlášku na technickou školu. Dalším účastníkem byl 17letý mladík z Rødovre. Kontaktoval UU centrum v době, kdy se chystal opustit všeobecnou vyšší střední školu (gymnázium) a potřeboval poradit a stejně tak potřeboval někoho, kdo by ujistil jeho rodiče, že výběr odlišné cesty je v pořádku. Po určité době strávené na střední veterinární škole je nyní zapsán v jiném typu všeobecného vyššího

38

středoškolského vzdělávání (Vyšší přípravná zkouška) než předtím a zároveň pracuje v pečovatelském centru pro seniory.

39