Programové cíle pro funkční období rektora 2014-2018 1. Základní strategická východiska a vyhodnocení současné pozice VŠE Posláním Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) jako vysokoškolské instituce univerzitního typu je poskytovat kvalitní ekonomické a manažerské vzdělání s uplatněním absolventů na trhu práce jak v České republice, tak v zahraničí. Hlavním strategickým cílem je, aby se VŠE stala přední vzdělávací a výzkumnou institucí ve střední a východní Evropě. Neoddělitelnými aktivitami VŠE při naplňování poslání a cíle jsou kvalitní pedagogická a vědecko-výzkumná činnost. Kvalita těchto aktivit musí být vyhodnocována s ohledem na:
uchazeče o studium, současné studenty a absolventy, firemní subjekty, vládní a nevládní instituce, konkurenci doma a v zahraničí.
Pedagogika Vztahy s praxí
Mezinárodní vztahy
Výzkum Obr. 1. Poslání a cíle VŠE Vedení VŠE v čele s rektorem zodpovídá za koncipování cílů a realizaci strategií VŠE stanovených zejména v rámci Dlouhodobého záměru Vysoké školy ekonomické v Praze. Budu usilovat o to, aby vedení školy při koncipování cílů a realizaci těchto strategií výrazně přispívalo k utváření akademického prostředí, které je otevřeno vzájemné diskusi, respektuje názorové rozdíly, očekává konstruktivní kritiku a plně využívá potenciálu týmové práce. Jedině v takovém prostředí je možné
upevňovat spolupráci mezi fakultami a současně respektovat jejich nezávislost, pokračovat v aktivitách, které úspěšně fungují, a provádět nutné změny tam, kde jsou výsledky slabší, řídit rektorátní pracovitě jako skutečné servisní pracoviště pro fakulty příp. další organizační složky školy
a tedy i plnit poslání a cíl, který si VŠE předsevzala. 1.1. Vyhodnocení současné pozice VŠE Pro formulaci programových cílů je nezbytné vyhodnotit současnou pozici VŠE. Pomocí SWOT analýzy jsou definovány silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby v Tabulce 1. Identifikované oblasti jsou setříděny dle vnímané důležitosti a klíčové oblasti zvýrazněny tučně. Silnou stránkou je skutečnost, že Vysoká škola ekonomická v Praze si stále udržuje vedoucí pozici v oblasti ekonomického a manažerského vzdělávání v České republice. Značka VŠE je velmi pozitivně vnímána nejenom v České republice, ale i zahraničí. Pro budoucí funkční období je rovněž důležité, že se škola nachází ve stabilizované finanční situaci. Jiří Hnilica: Programové cíle pro funkční období rektora 2014-2018
Stránka 1 z 8
Silné stránky 1. Značka VŠE – vedoucí postavení VŠE 2. Internacionalizace – studentské mobility 3. Stabilní finanční situace 4. Zázemí školy, geografické umístění 5. Odborné zázemí fakult 6. Interní grantová soutěž 7. ISIS – platforma pro studijní agendu 8. Aktivní studentské organizace
Příležitosti 1. Cílení publikačních výstupů SCOPUS/ERIH 2. Rozšíření spolupráce s firmami/absolventy 3. Využití potenciálu akademických partnerů 4. Výuka placených oborů v cizím jazyce 5. Doplňková činnost (CŽV, MBA) 6. Komunikace s uchazeči o studium 7. Získání mezinárodní akreditace pro VŠE (AACSB, EQUIS)
Slabé stránky Hrozby 1. Kvalifikační a věková struktura 1. Demografická struktura uchazečů 2. Výsledky v oblasti vědy a výzkumu 2. Konkurence veřejných/soukromých škol 3. Doktorské studium 3. Přesun know-how VŠE na soukromé školy 4. Komunikace prostřednictvím moderních 4. Omezování počtu studentů ze strany MŠMT technologií uvnitř a vně VŠE 5. Legislativní nejistota 5. Nedostatečné aktivity v oblasti CŽV a MBA 6. ISIS jako platforma prezentace VŠE Tab. 1. SWOT analýza VŠE Za velmi silnou stránku lze považovat oblast internacionalizace, která má pro VŠE nejen významný kvalitativní rozměr, ale výrazně dopadá i na její rozpočet v rámci ukazatele A (počty studentů) a ukazatele K (kvalita a výkon). VŠE si výborně vede v rámci všech čtyř sledovaných kritérií MŠMT za mezinárodní mobilitu a umísťuje se v nich na 3. až 7. místě mezi všemi veřejnými vysokými školami (VVŠ) v České republice (Tab. 2). Za mezinárodní mobilitu získala VŠE v roce 2013 přes 58 mil. Kč. Nejvýraznější vliv na tuto částku měly zejména počty mezinárodních studentských mobilit, tj. počty vyslaných a přijatých výměnných studentů, které na VŠE výrazně v čase rostou a které současně tvoří 22% podíl v ukazateli K. Cizinci váha dle MŠMT podíl VŠE na VVŠ
„Samoplátci“
Vyslaní studenti
Přijatí studenti Celkem
2% 11,3 %
3% 2,2 %
11 % 6,1 %
11 % 6,0 %
27 % -
1,6 %
0,8 %
2,8 %
1,8 %
-
pořadí VŠE mezi VVŠ1
3. /24
7. /24
6. /24
5. /24
-
finanční přínos (tis. Kč)
8 076
2 409
24 145
23 488
58 119
medián podílu
1bez
VŠP Jihlava a VŠTE
Tab. 2. Internacionalizace a její vliv na rozpočet VŠE (ukazatel K) v rámci veřejných vysokých škol (Zdroj: Rozpis rozpočtu vysokých škol na rok 2013, MŠMT) K dalším velmi silným stránkám patří vynikající zázemí školy (budovy a jejich vybavení, menzy, koleje, knihovna atd.) a geografické umístění. VŠE disponuje značným intelektuálním potenciálem – VŠE je školou se šesti fakultami, které se zaměřují na ekonomické a manažerské disciplíny, zatímco na jiných školách je to obvykle pouze jedna fakulta. Velmi pozitivně lze hodnotit i zavedení interní grantové soutěže (projektů IGA), které představují jak zdroj financování pro studenty doktorských programů, tak umožňují jejich přípravu pro řešení náročnějších výzkumných projektů. Na VŠE působí celá řada aktivních studentských spolků a organizací, které se staly nedílnou součástí akademického prostředí a přispívají k atraktivitě školy. Mezi slabiny VŠE patří kvalifikační a věková struktura akademických pracovníků, která souvisí s podprůměrnými výsledky v oblasti vědy a výzkumu a s kvalitou doktorského studia. Jiří Hnilica: Programové cíle pro funkční období rektora 2014-2018
Stránka 2 z 8
Porovnáme-li věkovou strukturu akademických pracovníků v roce 2012 s rokem 2006, tak je negativní trend zřejmý (Tab. 3). V roce 2006 bylo ve věkové struktuře nad 60 let 54 % profesorů, resp. 38 % docentů, zatímco v roce 2012 to je již 65 % profesorů, resp. 40 % docentů. Značný propad z 14 % na 5 % je dále v kategorii profesorů ve věkové skupině 40-49 let. Situaci negativně ovlivňují počty nově jmenovaných docentů a profesorů na VŠE, které v čase výrazně klesají. V roce 2008 byli jmenováni 4 profesoři a bylo habilitováno 18 docentů, v roce 2012 pouze jeden profesor a 8 docentů (Tab. 4). Pro VŠE z toho plyne a) potenciálně závažný problém při získávání akreditací, b) obecně manažerský problém, kdy hrozí nedostatek docentů a profesorů, kteří budou garantovat kvalitu vyučovaných oborů či vedlejších specializací a c) nedostatek školitelů, kteří budou kvalitně vést doktorandy.
2006 do 29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60-69 let nad 70 let CELKEM
2012
Profesoři Docenti Profesoři Docenti Profesoři Docenti Profesoři Docenti absolutně relativně absolutně relativně 0 0 0% 0% 0 0 0% 0% 0 6 0% 4% 1 13 1% 9% 11 27 14 % 18 % 4 26 5% 18 % 25 58 32 % 39 % 25 49 29 % 33 % 19 45 25 % 30 % 33 46 39 % 31 % 22 12 29 % 8% 22 14 26 % 9% 77 148 100 % 100 % 85 148 100% 100%
Tab. 3. Věková struktura docentů a profesorů na VŠE v roce 2012 (Zdroj: Výroční zpráva o činnosti VŠE za rok 2012) 2008 6 18
Jmenovaní profesoři Habilitovaní docenti
2009 4 10
2010 0 7
2011 2 6
2012 1 8
Tab. 4. Habilitační a jmenovací řízení na VŠE (Zdroj: MŠMT, webové stránky VŠE) Pokud jde o výsledky v oblasti vědy a výzkumu, tak dle Rozpisu rozpočtu vysokých škol na rok 2013 (Tab. 5) se VŠE umisťuje v bodech v RIV na 14. místě - s tím, že v o rok aktualizovaném hodnocení se před VŠE dostávají další dvě veřejné vysoké školy (UTB Zlín, OU Ostrava) a VŠE tak končí na 16. místě z 20. Suma, kterou VŠE od MŠMT získala v rámci prostředků na vzdělávací činnost za vědecké aktivity, činí necelých 22 mil. Kč, což je méně než 40 % částky za internacionalizaci, a to i přesto, že MŠMT za vědecké aktivity přiděluje o 10 procentních bodů více (viz sloupec „Celkem“ v Tab. 2 a Tab. 3). Body v RIV váha dle MŠMT podíl VŠE na VVŠ medián podílu pořadí VŠE mezi
VVŠ2
finanční přínos (tis. Kč) 2bez
Neinvestiční prostředky Příjmy z vlastní na výzkum činnosti
Celkem
29 % 1,4 %
5% 1,5 %
3% 4,3 %
37 % -
2,2 %
2,8 %
2,6 %
-
14. /20
14. /20
7. /20
-
14 388
2 713
4 624
21 725
AMU, AVU, VŠUP, JAMU a VŠP Jihlava a VŠTE
Tab. 5. Vědecké aktivity a jejich vliv na rozpočet VŠE (ukazatel K) v rámci veřejných vysokých škol (Zdroj: Rozpis rozpočtu vysokých škol na rok 2013, MŠMT)
Jiří Hnilica: Programové cíle pro funkční období rektora 2014-2018
Stránka 3 z 8
Situace v oblasti publikování výsledků vědy a výzkumu v ekonomicky orientovaných vědách není příznivá jak na VŠE, tak i v celé České republice. Z Tab. 6 je patrné, že 70 % impaktovaných publikací na VŠE se objevuje v českých nebo slovenských impaktovaných periodikách.
Politická ekonomie
Počet publikací absolutně 90
Počet publikací relativně 39 %
Počet publikací kumulativně 39 %
Ekonomický časopis
40
18 %
57 %
Prague economic papers
16
7%
64 %
Kybernetika
8
4%
68 %
Czech Journal of Economics and Finance
4
2%
69 %
Titul
2 1% 70 % Agricultural Economics ... Microbiological Research, European journal of obstetrics, gynecology, and reproductive biology, Palaeogeography, palaeoclimatology, palaeoecology 228 100 % Celkem
Tab. 6. Impaktované publikace na VŠE (Zdroj: Konečné výsledky hodnocení VO v roce 2012, RVVI) „Honba“ za impaktovanými body často nutí autory směřovat publikace výsledků vědy a výzkumu do časopisů mimo jejich odborné zaměření, jak je patrné v dolní části Tab. 6. Podobnou informaci přináší i Tab. 7, která shrnuje impaktované publikace všech ekonomických fakult v České republice – 80 % ekonomického výzkumu končí v českých, resp. slovenských periodikách, přičemž téměř čtvrtina výsledků ekonomického výzkumu je publikována v impaktovaných časopisech mimo ekonomické obory. Navíc zcela chybí publikace v oblastech aplikovaného ekonomického výzkumu, které uvádí např. Academic Journal Quality Guide: Marketing, General Management, Management Education, Enterpreneurship, Strategy, Organizational Studies, Innovation and Technology Change Management, Human Resource Management, Accounting, Ethics and Governance apod. Až na ojedinělé výjimky (CERGE) chybí v České republice ekonomické publikace v tzv. „A-level journals“. Počet publikací absolutně
Titul
Počet publikací relativně
Počet publikací kumulativně
Politická ekonomie
129
30 %
30 %
Ekonomický časopis
76
18 %
48 %
E+M. Ekonomie a Management
43
10 %
58 %
Agricultural Economics
29
7%
65 %
Prague economic papers
24
6%
71 %
Czech Journal of Economics and Finance
22
5%
76 %
Kybernetika
14
3%
79 %
Československá psychologie
5
1%
80 %
Celkem v ekonomických časopisech
426
-
100 %
Celkem ve všech časopisech
555
-
-
Tab. 7. Impaktované publikace ekonomických fakult v ČR (Zdroj: Konečné výsledky hodnocení VO v roce 2012, RVVI) Oba dva problematické body uvedené výše úzce souvisejí s celkovou úrovní doktorského studia na VŠE, která je v průměru, nikoliv v každém případě, poměrně vzdálená od standardu typického v zahraničí. Doktorandům chybí řádná příprava ve výzkumných metodách – nejenom kvantitativních, ale zejména kvalitativních. Současně chybí školitelé s náležitou publikační historií a zkušeností, kteří mohou doktorandy kvalitně vést. V mnoha případech chybí i jasná vazba na klíčové vědecko-výzkumné aktivity fakulty a mezinárodní uznatelnost výsledků.
Jiří Hnilica: Programové cíle pro funkční období rektora 2014-2018
Stránka 4 z 8
Na VŠE se velmi střídmě využívá komunikace prostřednictvím moderních technologií – a to nejen s potenciálními uchazeči, studenty či absolventy, ale zejména uvnitř školy. Chybí jednotný informační systém, který by dokázal přehledně zpracovávat např. spolupráci s firmami, umožňoval by sdílet dokumenty, mít sjednocené kontakty apod. Značné rezervy lze shledávat i v nejasném fungování, ztrátovém hospodaření i celkovém přínosu nakladatelství Oeconomica. Kromě rezerv v distribuci knižních titulů mimo VŠE chybí škole pracoviště, které by zpracovávalo po grafické a tiskové stránce na vysoké profesionální úrovni publikace, propagační materiály, fakultní časopisy, nabízelo spravování moderních redakčních systémů pro (celoškolní) časopisy apod. Nedostatečné a roztříštěné jsou aktivity v oblasti celoživotního vzdělávání (CŽV). Zcela chybí společná komerční nabídka kurzů pro veřejnost či organizace a velkou slabinou je, že VŠE stále nenabízí žádný anglicky vyučovaný MBA program. I přes relativně dobrou finanční situaci VŠE nedošlo od roku 2008 ke zvýšení mzdových tarifů. Nepřijatelná je skutečnost, že až do úrovně tarifní třídy 5 je mzdové ohodnocení u zaměstnanců s kratší praxí dokonce nižší než povinná minimální mzda. Tato situace komplikuje přijímání nových zaměstnanců a je častým důvodem odchodu mladých učitelů. Pokud jde o hrozby, musí se VŠE připravit na stále klesající počet uchazečů z důvodu demografických změn. Nelze přehlížet konkurenci veřejných a soukromých škol. Řada veřejných škol měla přístup k evropským fondům, na které VŠE z důvodu sídla v Praze neměla nárok. Soukromé školy mohou nabídnout akademickým pracovníkům lukrativní podmínky a získat tak snadno know-how budované na VŠE. Omezování počtu zaplacených přijatých studentů ze strany MŠMT vede k celkovému poklesu hlavní části rozpočtu školy. Aktuální legislativní nejistota je sice určitou hrozbou, nicméně lze předpokládat, že kritéria, na základě kterých rozděluje MŠMT finanční prostředky, zůstanou podobná, resp. se bude měnit spíše jejich váha ve prospěch kvalitativních a výkonových kritérií. VŠE má velký potenciál pro využití příležitostí ve všech klíčových oblastech a pro naplnění svých cílů.
2. Programové cíle pro období 2014-2018 Své programové cíle budu koncipovat podle hlavních aktivit VŠE: (1) pro oblast pedagogiky a celoživotního vzdělávání, (2) pro oblast internacionalizace a PR, (3) pro oblast vědy, výzkumu a doktorského studia, (4) pro oblast spolupráce s praxí a (5) pro oblast služeb poskytovaných rektorátem. 2.1 Cíle v oblasti pedagogiky a celoživotního vzdělávání Vzhledem ke stále se zvyšující konkurenci na trhu vzdělávacích služeb a nepříznivému demografickému vývoji se VŠE musí zaměřit především na atraktivní nabídku studijních oborů na všech stupních studia a na kontinuální zvyšování kvality výuky s důrazem na vysoce kvalitní pedagogickou činnost, která ve studentech rozvíjí jak znalosti, tak i dovednosti vymezené v profilu absolventa oboru. Důraz na kvalitu výuky je kromě konkurenční výhody i nutnou reakcí na masifikaci vysokoškolského vzdělání, kdy na vysoké školy nastupuje výrazně vyšší procento absolventů středních škol a hrozí riziko snížení nároků na akademické standardy. Podmínkou pro udržení vedoucí pozice VŠE v oblasti českého ekonomického školství je stabilizovaný pedagogický sbor. Vyučující i ostatní zaměstnanci musí mít možnost kariérního růstu a jistotu finančního zázemí. K cílům náleží: v rámci výuky kromě důrazu na získávání znalostí výrazněji rozvíjet dovednosti studentů a tím se odlišovat od konkurence; Jiří Hnilica: Programové cíle pro funkční období rektora 2014-2018
Stránka 5 z 8
zvyšovat kvalitu oborů navazujícího magisterského studia a doktorského studia propojováním pedagogických a vědecko-výzkumných aktivit; na některých fakultách v úzké spolupráci s praxí podpořit vznik nových oborů profesně orientovaného studia; lépe provazovat cíle výuky, z toho plynoucí metody výuky a způsoby hodnocení; podpořit formy výuky pomocí moderních technologií zejména na distančním studiu, ale s výrazným přesahem do studia prezenčního a celoživotního vzdělávání; dle poptávky fakult organizovat semináře zaměřené na rozvoj pedagogických dovedností (zaměřené např. na aktivizaci, rozvíjení a hodnocení dovedností studentů); podpořit psaní případových studií a jejich prodej/distribuci prostřednictvím nakladatelství Oeconomica, resp. podpořit jejich prodej do zahraničí (ECCH, CCMP); výrazně rozšířit nabídku celoživotního a manažerského vzdělávání; nabízet on-line kurzy pro veřejnost (MOOCs); připravit a realizovat celoškolský program MBA v anglickém jazyce; pravidelně hodnotit kvalitu výuky a deklarovanou studijní zátěž, činit opatření a vyhodnocovat jejich účinnost; zavést pro studenty při přihlašování se na státní závěrečné zkoušky možnost volby času; systematicky sbírat z kateder informace o literatuře zejm. k povinným předmětům a doplňovat tak pravidelně fond knihovny. 2.2 Cíle v oblasti internacionalizace a PR
Internacionalizace jako nejsilnější stránka VŠE zůstává i nadále strategickou prioritou. VŠE má předpoklady pro to, aby byla jak atraktivním partnerem pro výměnné programy, tak vysokou školou, kterou si zahraniční studenti volí pro studium v bakalářských, navazujících magisterských a doktorských studijních oborech v cizích jazycích. Internacionalizace se musí stát významným zdrojem příjmů ze školného v placených oborech a musí nadále posilovat rozpočet VŠE v rámci stávajícího systému financování (ukazatel A+K). K cílům náleží: zvyšovat počet cizojazyčných placených bakalářských, navazujících magisterských a doktorských studijních oborů; příp. rozvíjet mezinárodní programy typu joint degree a double degree na všech úrovních studia; dále zvyšovat počty studentů vyjíždějících na výměnné semestrální pobyty do zahraničí v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech; podporovat individuální mobility (program Free movers), zvýšit počet odborných praxí v zahraničí (pracovní stáže); zvyšovat počet předmětů v cizích jazycích jako základní předpoklad pro zvýšení počtu přijímaných zahraničních studentů; podporovat odbornou výuku v cizích jazycích na všech fakultách; zvyšovat mobilitu akademických pracovníků, podporovat hostující profesory a zvyšovat počet učitelů VŠE, kteří budou hostovat v zahraničí; zvýšit počet mobilit doktorandů, podporovat jejich výzkumné/studijní pobyty (2-6 měsíců) v zahraničí; rozvíjet doplňkové činnosti formou letních škol, organizovat tzv. study tours a placené programy typu Free movers (CESP); podpořit všechny snahy vedoucí k zajišťování a hodnocení kvality na VŠE, zejména ty, které směřují k získávání uznávaných mezinárodních akreditací s dlouhodobým cílem získat AACSB či EQUIS pro celou VŠE z důvodů udržení si mezinárodní viditelnosti (např. ve Financial Times rankingu), zvýšení zájmu uchazečů ze zahraničí o obory vyučované v cizím jazyce, posílení pozice pro akreditace a ve vztahu k MŠMT; zapojit se do projektu EU UMultirank; zkvalitnit a zintenzivnit komunikaci s uchazeči o studium z České republiky a ze zahraničí při využití moderních komunikačních metod. Jiří Hnilica: Programové cíle pro funkční období rektora 2014-2018
Stránka 6 z 8
2.3 Cíle v oblasti vědy, výzkumu a doktorského studia Vědecké a výzkumné aktivity spolu s kvalifikační, resp. věkovou strukturou a doktorským studiem patří k nejslabším místům VŠE. Aby si VŠE mohla nadále udržet vedoucí postavení v České republice a současně usilovat o pozici přední vysokoškolské instituce ve střední a východní Evropě, je nutné těmto vzájemně provázaným slabým místům věnovat mimořádnou pozornost. K cílům náleží: rozšířit a upřesnit kritéria uplatňovaná při docentském habilitačním a profesorském jmenovacím řízení; nejedná se o nižší nároky, ale o rozšíření zvýšením míry substituovatelnosti jednotlivých kritérií (např. mezi databází Scopus/ERIH a WoS3), které bude odrážet vnitřní různorodost a specifičnost jednotlivých oborů a povede v konečném důsledku k větší motivaci pro plnění kritérií; příp. o jejich upřesnění – např. prvoautorství, publikace v oboru, případové studie publikované v ECCH apod.; v rámci výzkumu maximálně cílit publikační výstupy; v krátkém resp. střednědobém horizontu s akcentem na databázi Scopus/ERIH; v dlouhodobém horizontu na WoS, resp. „A-level journals“, tak je uvádí např. již zmiňovaný Academic Journal Quality Guide; sjednotit a spravovat seznam všech výzkumných projektů na škole a ten přehledně prezentovat v českém a anglickém jazyce; vyhledávat grantové soutěže a další výzkumné možnosti a ty systematicky prezentovat akademické obci VŠE; zvát na prezentace editory významných (zahraničních) odborných periodik a hodnotitele výzkumných projektů; využít potenciálu členství v organizacích typu EDAMBA, CEMS, PIM a akademických partnerů VŠE (společné publikace, nabídka spolupráce ve výzkumu apod.); nastavit systém doktorského studia tak, aby kvalitní studenti a jejich školitelé byli motivováni plně se věnovat výzkumu; prostřednictvím fakult cíleně podporovat ty studenty doktorského studia a jejich školitele, kteří dosahují nadprůměrných výsledků; plně přesunout agendu doktorského studia na fakulty; otevřít diskusi o zavedení ECTS systému i pro doktorské studium. 2.4 Cíle v oblasti vztahů s praxí VŠE nedostatečně využívá svůj odborný potenciál v oblasti spolupráce s praxí. Hlavní organizační složkou VŠE pro poskytování služeb podnikům a komunikaci s praxí a absolventy je Rozvojové a poradenské centrum VŠE (RPC), které musí být řízeno s ohledem na poslání a cíle VŠE. Fakulty by měly mít vytvořeny podmínky, které je budou motivovat pro rozvoj doplňkové činnosti. K cílům náleží: podpora doplňkové činnosti fakult a celoškolních pracovišť; v diskusi s fakultami vyjasnit (zpřesnit, rozšířit) poslání RPC s ohledem na posilování odborně zaměřené spolupráce s praxí, např. získávání zakázek pro aplikovaný výzkum; rozšíření aktivit v oblasti celoživotního vzdělávání; podpora uplatnění absolventů v ČR a zahraničí; pomoc s vyhledáváním (zahraničních) odborných praxí; pravidelný monitoring a vyhodnocování zaměstnanosti/zaměstnatelnosti absolventů; provádět pravidelná šetření o profesní kariéře mezi absolventy; ve spolupráci s fakultami nabízet absolventům přednášky, společná setkání apod.; rozvíjet dárcovský systém ze strany absolventů a firem. Už jenom z toho důvodu, že dle nové Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací budou hodnoceny publikace v databázi Scopus obdobně jako publikace v databázi Web of Science. 3
Jiří Hnilica: Programové cíle pro funkční období rektora 2014-2018
Stránka 7 z 8
2.5 Další cíle v oblasti služeb Mým cílem bude zefektivnit činnost rektorátu a jeho pracovišť, zajistit vyšší profesionalizaci a efektivnost poskytovaných služeb. Mezi jednotlivými útvary jsou velké rozdíly a je třeba provést analýzu jejich výkonnosti. Pozornost zaměřím zejména na fungování Výpočetního centra a nakladatelství Oeconomica. K cílům náleží: získávat zpětnou vazbu na fungování jednotlivých rektorátních pracovišť a na jejím základě činit opatření vedoucí k vyšší kvalitě poskytovaných služeb; zavést jednotný informační systém; navýšit mzdové tarify; iniciovat diskusi se studenty o možnostech průběžného zvyšování komfortu ubytování na kolejích; podporovat aktivity studentských organizací, navýšit prostředky určené pro studentské projekty; vybavovat učebny zásuvkami do elektrické sítě pro notebooky a interaktivními tabulemi; zavádět moderní formy komunikace (např. systematizováním komunikace VŠE, fakult a dalších složek VŠE v sociálních sítích; využitím potenciálu ISIS apod.); podporovat společensky odpovědné aktivity typu Střediska handicapovaných studentů; nadále podporovat společenské a kulturní akce VŠE; posílit komunikaci s Akademickým senátem.
Praha, 16. 9. 2013, doc. Ing. Jiří Hnilica, Ph.D.
Jiří Hnilica: Programové cíle pro funkční období rektora 2014-2018
Stránka 8 z 8
