PROGRAMOVACÍ JAZYK KAREL

´ JAZYK PROGRAMOVACI

KAREL 1987, 2001

Programovacı ´ jayzk KAREL Vejvoda Michal Ing., Rytı ´r ˇ Miroslav Ing. programova ńı ´, robot Karel

´ V SSM prˇipravila Stanice Mladyćh Techniku˚ prˇi Pro Centrum pro mla´dezˇ, veˇdu a techniku U ZRP Veˇtrˇnı´ v Cˇeske´m Krumloveˇ. Metodicky´ materia´l pro krouzˇky programovańı´ s deˇtmi od druhe´ trˇ´ıdy ZSˇ. Autorˇi: Ing. Michal Vejvoda, Ing. Miroslav Rytı´rˇ. ´ V SSM. Pouzˇito materia´lu˚ z VTM ing. Rudolfa Pecinovske´ho, CSc, a materia´lu˚ CMVT U Sazba syte´mem TEX. Program PC-Karel, ktere´mu je cely´ text prˇizpu˚soben, si mu˚zˇete zdarma sta´hnout z internetove´ strańky www.pckarel.zde.cz. Verze textu: 2001/10/06. ISBN 99972-03-09-7

´ vodem U Ahoj mladı´ prˇa´tele´ ! Dosta´va´te do rukou tuto knı´zˇku, abyste se mohli sezna´mit s pocˇ´ıtacˇi a jejich programovańı´m. Programovacı´ jazyk KAREL nenı´ urcˇen k tomu, aby programy v neˇm sestavene´ za va´s rˇesˇili domaćı´ u´koly. Ale zato se naucˇ´ıte to podstatne´ – programovat. A to dokonce moderneˇ programovat. KAREL ma´ tu vy´hodu, zˇe vesˇkere´ prˇ´ıkazy vidı´te na monitoru pocˇ´ıtacˇe, jak se prova´deˇjı´. Tak snadno prˇijdete na prˇ´ıpadne´ chyby, kteryćh se prˇi praći dopustı´te. V knı´zˇce rovneˇzˇ nenı´ uvedeno vsˇe, co KAREL doka´zˇe. Je to jen strucˇna´ metodika pro vyúku zacˇa´tecˇnı´ku˚. Hodneˇ zdaru prˇi praći a trvale´ kamara´dstvı´ va´m prˇejı´ pocˇ´ıtacˇe, programa´torˇi a robot KAREL.

´ vodem U

3

1. KAREL se prˇedstavuje Ahoj kamara´de ! Vı´ta´m teˇ na nasˇ´ı prvnı´ spolecˇne´ schu˚zce. Jmenuji se KAREL. Jsem robot a jmeńo KAREL mi dal ucˇitel programovańı´, autor prvnı´ho programu a knı´zˇky „Karel The Robot“ profesor Richard E. Pettis ze Stanfordske´ univerzity ve Spojenyćh sta´tech. Sve´ jmeńo jsem zı´skal na pocˇest spisovatele Karla Cˇapka, autora divadelnı´ hry R.U.R. – Rossum’s Universal Robots. V by´vale´m Cˇeskoslovensku jsem se poprve´ objevil v Bratislaveˇ za´sluhou docenta Hvorecke´ho, CSc. Pro tebe, kamara´de, a pro cˇeskoslovenske´ mikropocˇ´ıtacˇe realizovali sve´ prˇedstavy o robotu KARLOVI ing. Rudolf Pecinovsky´, CSc, a ing. Toma´sˇ Bartovsky´, CSc. Na pocˇ´ıtacˇ´ıch PC mohu pracovat i dı´ky ing. Jirˇ´ımu Osobovi. V te´to brozˇurˇe vystupuji v prˇedstavaćh vy´tvarnı´ka Vladimı´ra Jirańka. Doufa´m, zˇe se ti lı´bı´m, a zˇe se na´m spolu bude dobrˇe spolupracovat.

Tak a tady – to je moje meˇsto ! Vı´ta´m teˇ. A jako spra´vny´ hostitel teˇ svy´m domovem provedu. Prˇi kazˇde´m spusˇteˇnı´ teˇ prˇivı´ta´m v leve´m dolnı´m rohu meˇsta. To je mu˚j domov. Jak se ti libı´ ? Me´ meˇsto – to je vlastneˇ sˇachovnice, ktera´ ma´ 10 × 15 polıćˇek. Jinam nemohu. Na zacˇa´tku je vzˇdy meˇsto pra´zdne´. Uvnitrˇ meˇsta jsem jenom ja´ – robot KAREL. A za´lezˇ´ı na tobeˇ, jak u´tulne´ prostrˇedı´ mi tu vybudujesˇ. A co to tu ma´me ? Spodnı´ rˇa´dek ti bude slouzˇit k tomu, abys mi mohl zada´vat prˇ´ıkazy. Jen nezapomenˇ, zˇe o nicˇem, co jsi napsal, nevı´m, dokud nestisknesˇ kla´vesu Enter (↵). A pisˇ mi, prosı´m, vzˇdy jen jeden prˇ´ıkaz na rˇa´dku, abych se v tom vyznal.

4

Programovacı´ jazyk KAREL

V leve´ cˇa´sti ti zase ja´ budu vypisovat ru˚zne´ veˇci. Ted’ je zde SLOVNIK. Prˇ´ıkazy, ktere´ jsou uvedeny ve slovnı´ku, zna´m. Jsou to veledu˚lezˇita´ slova – moje prˇ´ıkazy. Dokonce si necha´vajı´ hrdeˇ rˇ´ıkat – PRIMITIVA. Nynı´ se o nich dozvı´sˇ neˇco vıć.

1.1. Primitiva Mily´ zˇaćˇku posˇkolaćˇku (prominˇ, chteˇl jsem rˇ´ıci chytraćˇku) – pekelneˇ se soustrˇed’, protozˇe ted’ teˇ sezna´mı´m s velice du˚lezˇity´mi kamara´dy. Jak uzˇ vı´sˇ, rˇ´ıka´me jim PRIMITIVA. Jsou to prˇ´ıkazy, ktera´ ja´ zna´m od narozenı´. Rozdeˇlil jsem si je do trˇ´ı skupin. V prvnı´ skupineˇ jsou prˇ´ıkazy ovla´dacı´. Jsou to: NACTI, ULOZ, SMAZ, KOPENOGRAM, OPRAV, TISKNI, NETISKNI, SLOVNIK, MESTO, ROZKLAD, CHYBA. Do druhe´ skupiny patrˇ´ı prˇ´ıkazy vy´konne´: KROK, VLEVO-VBOK, POLOZ, ZVEDNI. A konecˇneˇ ve trˇetı´ skupineˇ jsou prˇ´ıkazy podminˇujıćı´: KDYZ, DOKUD, OPAKUJ, KONEC. Jacı´ jsou to uzˇitecˇnı´ a chytrˇ´ı chlapıći se dozvı´sˇ o neˇkolik strańek da´l. Ted’ti da´m jeden bleskovy´ u´kol. Pozna´sˇ, ktery´ ze za´kladnıćh prˇ´ıkazu˚ – PRIMITIV – jsem na tabuli vynechal ? PRIMITIVA: OPRAV SLOVNIK NACTI POLOZ MESTO ROZKLAD VLEVO-VBOK OPAKUJ SMAZ KDYZ ULOZ ZVEDNI DOKUD KOPENOGRAM KROK NETISKNI CHYBA TISKNI

Kamara´di, ale vcˇera, to jsem zkusil ! Byl u meˇ Pepı´k, co se spolu taky ucˇ´ıme, a steˇzˇoval si, zˇe dostal ve sˇkole peˇtku z dikta´tu. A prˇitom byl pry´ bez chybicˇky ! Napsal jej u´plneˇ stejneˇ, jak jsme se ucˇili spolu. Byli jsme z toho oba moc smutnı´. Ja´ jsem Pepı´kovi ale vysveˇtlil, zˇe bez haćˇku˚ a cˇa´rek mu˚zˇeme psa´t jenom spolu. Panı´ ucˇitelka meˇla pravdu pravdoucı´. V cˇesˇtineˇ musı´me haćˇky a cˇa´rky pouzˇ´ıvat. To jenom ja´ haćˇky a cˇa´rky neumı´m. Dokonce spolu nebudeme pouzˇ´ıvat ani mala´ pı´smena. Proto i v knı´zˇce ma´te za´pis prˇ´ıkazu˚ tak, jak je pı´sˇe pocˇ´ıtacˇ, velky´mi pı´smeny bez haćˇku˚ a cˇa´rek. Nezlobte se proto na meˇ ! Ja´ se to taky jednou naucˇ´ım. Pak si spolu budeme psa´t tak, jak va´s to ucˇ´ı ve sˇkole.

1. KAREL se prˇedstavuje

5

Tak a ted’uzˇ o meˇ vı´sˇ vsˇe, co pro zacˇa´tek potrˇebujesˇ. Vy´znamy jednotlivyćh primitiv si postupneˇ vysveˇtlı´me. Ale, ale, jak ti kouka´m na nos, tak uzˇ sis je dokonce sa´m vyzkousˇel ! To ti chva´lı´m. Umı´sˇ uzˇ tedy tolik co ja´. Mu˚zˇesˇ si alesponˇ oveˇrˇit, jaky´ jsem poslusˇny´ robot KAREL. Zada´vej mi postupneˇ KROK a VLEVO-VBOK. Nezapomenˇ kazˇdy´ prˇ´ıkaz odeslat kla´vesou Enter (↵). Vidı´sˇ, jak se pohybuji po meˇsteˇ prˇesneˇ podle tvyćh prˇ´ıkazu˚ ? Ovsˇem kdybys se mnou chteˇl projı´t zdı´, tak teˇ neposlechnu ! Tam prˇece nesmı´m ! Navıć si vzˇdycky narazı´m nos, pardon, nosnı´ elektronku, a ozna´mı´m ti to. Da´le zna´m jesˇteˇ prˇ´ıkazy POLOZ a ZVEDNI. Prˇ´ıkaz POLOZ mi slouzˇ´ı k tomu, abych ze sve´ho kouzelne´ho bat’u˚zˇku, ktery´ ma´m na za´dech, polozˇil pod sebe prˇi tve´m prˇ´ıkazu znacˇku. Teˇch znacˇek mohu polozˇit na jedno polıćˇko azˇ deveˇt. A protozˇe prˇ´ıroda ani meˇsto se nesmı´ znecˇisˇt’ovat, tak doka´zˇi zase znacˇky vysbı´rat pomocı´ prˇ´ıkazu ZVEDNI ! Kdyby chteˇl umı´stit na jedno polıćˇko vıć nezˇ deveˇt znacˇek, tak ti ozna´mı´m, zˇe Nenı ´ kam poloz ˇit !. Se znacˇkami mohu manipulovat pouze na polıćˇku, kde pra´veˇ stojı´m. To je velmi du˚lezˇite´, zapamatuj si to ! To to utı´ka´ ! Dalsˇ´ı kus praće je za na´mi ! A jak na´m to uzˇ spolu hezky jde ! Ma´m pravdu, kamara´de ? Zˇe se ti jesˇteˇ nechce koncˇit ? Vı´sˇ co ? Kdyzˇ ti doma zbyde chvilicˇka, mu˚zˇesˇ si zkusit programovat i bez pocˇ´ıtacˇe. Nakresli si na cˇtvrtku papı´ru moje meˇsto. Nebo mu˚zˇesˇ pouzˇ´ıt i norma´lnı´ sˇachovnici a trˇeba figurku koneˇ. Hezkou za´bavu ti prˇeje KAREL.

6


2. kapitola, ale 1. programa´torska´ Ano, spra´vneˇ, je to nasˇe prvnı´ kapitola, kdy si spolu budeme hra´t. Doted’ to bylo vlastneˇ jen sezna´menı´. Bylo to sice du˚lezˇite´, ale stejneˇ teˇ slysˇ´ım, jak si brouka´sˇ pod nos „...a to byla otrava, uzˇ abychom programovali. . .“ A ted’ ma´sˇ prˇ´ılezˇitost. Otevrˇeme spolu ta tajemna´ dvı´rˇka programovańı´ a vyda´me se vstrˇ´ıc nezna´my´m koutu˚m pocˇ´ıtacˇove´ho sveˇta. Tak jdeme ! Posledneˇ jsme si zkusili takovou malou procha´zku po meˇsteˇ. Sa´m sis oveˇˇril uzˇ neˇktera´ primitiva. Uzˇ vı´sˇ, zˇe kdyzˇ napı´sˇesˇ na moji zˇa´dost NAPIS PRIKAZ: neˇktery´ zna´my´ prˇ´ıkaz, tak jej provedu. Ted’ ti ale prozradı´m, jak si svoji praći mu˚zˇesˇ ulehcˇit. Zkus napsat trˇeba VL. – a ja´ provedu VLEVO-VBOK. Zkratka musı´ by´t vzˇdy ukoncˇena tecˇkou ! Pozor jenom na jednu veˇc: Ja´ zkratky vybı´ra´m se sve´ho sluvnı´ku. A pokud majı´ neˇktere´ prˇ´ıkazy stejnou zkratku, tak vyberu to, ktere´ je v me´m slovnı´ku umı´steˇno blı´zˇ k zacˇa´tku. Naprˇ´ıklad kdyzˇ zada´sˇ K., tak vyberu KROK a nikoliv KONEC, jak bys trˇeba chteˇl ty. Zrovna tak posloucha´m jen ty prˇ´ıkazy, ktere´ jsou napsańy spra´vneˇ. Jen si to zkus, vynechat pomlcˇku ve VLEVO-VBOK. Uvidı´sˇ, jak teˇ neposlechnu ! Uzˇ jsme si rˇekli, zˇe s pomocı´ za´kladnıćh primitiv se spolu mu˚zˇeme naucˇit dalsˇ´ı prˇ´ıkazy. Jak se ale takovy´ novy´ prˇ´ıkaz deˇla´ ? Je to celkem jednoduche´. Kdyzˇ jsi meˇ nechal jı´t trˇeba z rohu do rohu, tak jsi musel na kazˇdy´ mu˚j krok napsat jeden prˇ´ıkaz KROK. Napisˇ mi nynı´ prˇ´ıkaz, abych provedl dva kroky soucˇasneˇ. Prˇ´ıkaz si nazveme trˇeba DVOJ-KROK. Napisˇ na kla´vesnici DVOJ-KROK. Po stisku Enter (↵) se na obrazovce objevı´: NOVY PRIKAZ DVOJ-KROK ZNAMENA Tı´m se prˇizna´va´m, zˇe tento prˇ´ıkaz dosud nezna´m. A ted’ napisˇ, co ma´m vykonat, abych udeˇlal dva kroky. Pozor ! Nemu˚zˇesˇ prˇece napsat DVA KROKY ! To nejsou slova, ktera´ ma´m ve sve´m slovnı´ku a proto je ani nezna´m. Dva kroky – to je prˇece KROK a KROK. Tak napı´sˇeme KROK a stiskneme Enter (↵). Na obrazovce se objevı´: NOVY PRIKAZ DVOJ-KROK ZNAMENA KROK A nynı´ napı´sˇeme znovu KROK. Po stisku Enter (↵) je na obrazovce napsańo: NOVY PRIKAZ DVOJ-KROK ZNAMENA KROK KROK

2. kapitola, ale 1. programa´torska´

7

Tı´m ale jesˇteˇ nenı´ prˇ´ıkaz hotov. Musı´sˇ mi rˇ´ıct, zˇe uzˇ nema´m prˇ´ıkaz da´le vykona´vat, zˇe uzˇ ma´m koncˇit. Proto napisˇ KONEC. Prˇ´ıkazem KONEC a odeslańı´m pomocı´ Enter (↵) novy´ prˇ´ıkaz ukoncˇ´ım. Na obrazovce se objevı´: NOVY PRIKAZ DVOJ-KROK ZNAMENA KROK KROK KONEC A tı´m ma´me na´sˇ prvnı´ novy´ prˇ´ıkaz – vlastneˇ program – hotov. Vı´ to i pocˇ´ıtacˇ, protozˇe na´m na obrazovce rozsvı´tı´ na´pis: ZADEJ PRIKAZ:_ A ted’ mu˚zˇesˇ zadat noveˇ vytvorˇeny´ prˇ´ıkaz DVOJ-KROK. Kdyzˇ jej odesˇlesˇ (Enter ↵), tak udeˇla´m dva kroky. Vid’, zˇe to nic nebylo ? Du˚lezˇite´ je jenom veˇdeˇt, jak na to. A i ostatnı´ spolu zvla´dnem stejneˇ snadno jako DVOJ-KROK. Abychom si spolu rozumeˇli, tak si musı´me jesˇteˇ dnes domluvit neˇkolik pravidel. Stanovı´me si nasˇi „pocˇ´ıtacˇovou gramatiku“. Videˇl jsi sa´m, zˇe neposlechnu, kdyzˇ mi v prˇ´ıkazu (tak, jak jej ma´m ve sve´m slovnı´ku) vynecha´sˇ trˇeba jenom jednu cˇa´rku. Za´pis programu, jak jej upravil pocˇ´ıtacˇ, budeme nazy´vat podle meˇ KARLOVSKY´. Pro lidi je ale uzˇitecˇneˇjsˇ´ı a prˇehledneˇjsˇ´ı za´pis pomocı´ kopenogramu˚. Kopenogramy jsou tou nejprˇehledneˇjsˇ´ı formou, jak program zapsat. A to nejenom pro meˇ, ale i pro pouzˇitı´ v programovacı´m jazyku. Co to tedy kopenogram je ? Vesˇkerou moji cˇinnost mu˚zˇesˇ rozdeˇlit na dva druhy. Bud’ prova´dı´m neˇjaky´ prˇ´ıkaz, nebo se rozhoduji, co budu deˇlat da´l. Kazˇdou cˇinnost kopenogram zna´zornˇuje obde´lnı´kem. V neˇm je pak uveden na´zev prˇ´ıkazu nebo je popsany´. A to bud’ slovy nebo rozepsańı´m na jednodusˇsˇ´ı prˇ´ıkazy. Prˇ´ıkaz, ktery´ se da´l jizˇ nerozepisuje, je vhodne´ vybarvit. Jak se kopenogram tvorˇ´ı a jak se jednotlive´ barvy pouzˇ´ıvajı´, ma´sˇ souhrnneˇ uvedeno v prˇ´ıloze 1. Protozˇe ale i cely´ program (prˇ´ıkaz, ktery´ kopenogram definuje) je blok, je i on obde´lnı´kem. Program ma´ ale oproti ostatnı´m prˇ´ıkazu˚m neˇkolik zvla´sˇtnostı´. Jednou z nich je, zˇe mi musı´sˇ rˇ´ıct, ktery´ program se ma´ prove´st. To znamena´, zˇe se musı´ neˇjak jmenovat. V nasˇem prvnı´m prˇ´ıkladu jsme si pojmenovali prˇ´ıkaz DVOJ-KROK. Pak uzˇ mi ozna´mı´sˇ jenom jmeńo programu a ja´ pozˇadovany´ prˇ´ıkaz – program – provedu. A ja´ zna´m pouze ty prˇ´ıkazy, ktere´ ma´m uvedeny ve slovnı´ku. Protozˇe je jmeńo du˚lezˇite´, tak je i v kopenogramu vyznacˇ´ıme zrˇetelneˇ. Napı´sˇeme jej nahoru a oddeˇlı´me dvojitou cˇa´rou. A dohodneme se, zˇe jmeńo programu budeme znacˇit vzˇdy zˇlutou barvou.

8


DVOJ-KROK

DVOJ-KROK

udeˇlej dva kroky

KROK KROK

DVOJ-KROK ZNAMENA KROK KROK KONEC

A jdeme da´l. Pod jmeńem programu DVOJ-KROK je uveden vlastnı´ prˇ´ıkaz, tedy co to DVOJKROK znamena´. Pro zacˇa´tek jsem ti rozepsal kopenogram dvakra´t. Jednou pomocı´ zna´myćh prˇ´ıkazu˚ a jednou slovneˇ. Kazˇdy´ takovy´ prˇ´ıkaz je vlastneˇ maly´m programem, ktery´ do meˇ vlozˇil uzˇ mu˚j ta´ta. A protozˇe jsou uva´deˇny pod na´zvem nove´ho programu DVOJ-KROK, rˇ´ıka´me jim taky neˇkdy podprogramy. Ted’ se znovu podı´vej na na´sˇ rozepsany´ kopenogram a na mu˚j za´pis. Nasˇel jsi neˇjaky´ rozdı´l ? Spra´vneˇ. Kopenogram neobsahuje prˇ´ıkaz KONEC. To proto, zˇe konec je tady zna´zorneˇn uzavrˇenı´m do obde´lnı´ku. Podobneˇ si zkusı´me dalsˇ´ı prˇ´ıkazy. Rozmysli si, jak bys mi prˇika´zal, abych udeˇlal trˇeba cˇelem vzad. Spra´vne´ rˇesˇenı´ ti za chvilku prozradı´m. Ale zˇa´dne´ nahlı´zˇenı´ do vy´sledku˚ ! Ani jednı´m ocˇkem ! Takove´ snadne´ vı´teˇzstvı´ by teˇ prˇece ani neteˇsˇilo. Jen ti malinko poradı´m. Zkus si to udeˇlat sa´m – bez pocˇ´ıtacˇe. Uzˇ jsi hotovy´ ? Tak nejdrˇ´ıv prakticky. Postav se a udeˇlej cˇelem vzad. To znamena´, zˇe se naprˇed otocˇ´ısˇ doleva – provedesˇ VLEVO-VBOK. Pak udeˇla´sˇ jesˇteˇ jednou VLEVO-VBOK. Podobneˇ i ja´. Prˇ´ıkaz CELEM-VZAD bude tedy vypadat takto: CELEM-VZAD VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK

CELEM-VZAD ZNAMENA VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK KONEC

Tak – a uzˇ ma´me druhy´ program. A dokonce je zapsany´ jak v kopenogramu, tak i v karlovske´m za´pisu. Ted’ jej zkus zapsat i do pocˇ´ıtacˇe. Jestli ses jizˇ podı´val vzadu do slovnıćˇku, tak jsi jisteˇ zjistil, zˇe tam ma´sˇ uvedeny vsˇechny prˇ´ıkazy. Ted’ale bez dı´vańı´ zkus napsat prˇ´ıkaz, ktery´ by mi rˇekl, jak ma´m udeˇlat vpravo vbok. Nazveme jej VPRAVO-VBOK1. Procˇ je tam ta jednicˇka ? To proto, zˇe si na tomhle prˇ´ıkazu uka´zˇeme, jak je mozˇno nadefinovat prˇ´ıkaz neˇkolika zpu˚soby. Jedna z mozˇnyćh variant je trˇeba: VPRAVO-VBOK1 VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK

VPRAVO-VBOK1 ZNAMENA VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK KONEC

2. kapitola, ale 1. programa´torska´

9

Zkus si jej naprogramovat do pocˇ´ıtacˇe. Kdyzˇ ted’ zada´sˇ VPRAVO-VBOK1, tak poslechnu a udeˇla´m vpravo vbok. Kdo se ale na prˇ´ıkaz podı´va´ trochu pozorneˇji, tak vidı´, zˇe v prˇ´ıkazu je schovań jizˇ jeden zna´my´ prˇ´ıkaz – CELEM-VZAD. A my jsme si prˇece rˇekli, zˇe mu˚zˇesˇ pouzˇ´ıvat vsˇechny zna´me´ prˇ´ıkazy, ktere´ ma´m ve slovnı´ku. A proto si vytvorˇ´ıme jesˇteˇ jeden prˇ´ıkaz VPRAVO-VBOK2: VPRAVO-VBOK2 CELEM-VZAD VLEVO-VBOK

VPRAVO-VBOK2 ZNAMENA CELEM-VZAD VLEVO-VBOK KONEC

A opeˇt se prˇesveˇdcˇ´ıme, jak jsme programovali. Vidı´sˇ, zˇe i tento prˇ´ıkaz opeˇt pracuje. Takzˇe i tato definice je spra´vna´. Ale podle za´pisu je VPRAVO-VBOK2 jednodusˇsˇ´ı a tedy i z hlediska programovańı´ spra´vneˇjsˇ´ı. Proto se dohodneme na tom, zˇe pro vsˇechny cˇinnosti si budesˇ vytva´rˇet pomocne´ programy – podprogramy – tam, kde to jen pu˚jde. Jde na´m o to, aby vlastnı´ program byl co nejjednodusˇsˇ´ı. V takove´m programu se i sna´ze hledajı´ chyby. Na tomto kopenogramu vidı´sˇ i dalsˇ´ı zvy´razneˇnı´ – zatı´mco vy´konna´ primitiva, tj. prˇ´ıkazy, ktere´ mohu prˇ´ımo vykonat, jsou vybarveny cˇerveneˇ, slozˇene´ prˇ´ıkazy, u kteryćh se musı´m podı´vat jak jsou definovańy, jsou vybarveny ru˚zˇoveˇ. Na za´veˇr te´to lekce si ulozˇ vytvorˇene´ programy pomocı´ prˇ´ıkazu ULOZ. Po napsańı´ tohoto prˇ´ıkazu se pocˇ´ıtacˇ zepta´ na jmeńo souboru. Zvol trˇeba ZAKLADY. Ahoj prˇ´ısˇteˇ. KAREL.

10


3. Jesˇteˇ trochu turistiky Tak jak se ti lı´bilo na nasˇ´ı minule´ schu˚zce ? Dnes budeme spolu pokracˇovat jesˇteˇ trochu v turistice. Naprˇed si – po spusˇteˇnı´ KARLA – nahraj prˇ´ıkazy z minule´ schu˚zky. Nahrajesˇ je pomocı´ prˇ´ıkazu NACTI. A ted’ jak na to. Po zadańı´ (a odeslańı´ – Enter ↵) prˇ´ıkazu NACTI ti nabı´dnu seznam slovnı´ku˚, ktere´ jsi kdy ulozˇil. No a ty mu˚zˇesˇ vybrat – nejle´pe pomocı´ mysˇi – polozˇku zaklady.kar. Novy´ obsah slovnı´ku ti hned uka´zˇu. To bylo rychle´, co ? Minule to dalo daleko vıć praće. Nezˇ zacˇneme dneska pracovat, tak si jesˇteˇ spolu zkusı´me trˇi ovla´dacı´ prˇ´ıkazy. Prvnı´ z nich je SLOVNIK. Po zadańı´ tohoto prˇ´ıkazu prolistuji vsˇechno co zna´m. Jak sa´m vı´sˇ, kdyzˇ mi zada´sˇ zna´my´ prˇ´ıkaz, tak jej hned vykona´m. Kdyzˇ jej ale nezna´m, tak se zepta´m – NOVY PRIKAZ ZNAMENA – a musı´sˇ jej nadefinovat. Prˇi psanı´ se ale dopousˇtı´sˇ mnoha chyb. Proto, aby se daly opravit, ma´m ve sve´m slovnı´ku zabudovań prˇ´ıkaz CHYBA. Po napsańı´ tohoto prˇ´ıkazu zacˇnu rusˇit postupneˇ jednotlive´ prˇ´ıkazy z noveˇ vytva´rˇene´ho prˇ´ıkazu. Rusˇit zacˇ´ına´m vzˇdy od konce. Proto, kdyzˇ udeˇla´sˇ chybu na zacˇa´tku, musı´sˇ zrusˇit i vsˇechny prˇ´ıkazy, ktere´ na´sledovaly. Kdyzˇ uzˇ je noveˇ vytva´rˇeny´ prˇ´ıkaz zrusˇen, rusˇ´ısˇ prˇ´ıkazem CHYBA postupneˇ od konce i prˇ´ıkazy, ktere´ jsi mi drˇ´ıve nadefinoval a uzˇ je ma´m ulozˇeny ve slovnı´ku. Za´kladnı´ prˇ´ıkazy – primitiva – ty ovsˇem zrusˇit nemu˚zˇesˇ. Proto, zˇe rusˇ´ım prˇ´ıkazy vzˇdy od konce, je vy´hodne´, kdyzˇ jsou kra´tke´. Nemusı´sˇ toho tolik psa´t znovu. Pro opravu mu˚zˇesˇ pouzˇ´ıt i prˇ´ıkaz OPRAV – zepta´m se teˇ na jmeńo prˇ´ıkazu, kteryćh chcesˇ opravit a nabı´dnu ti jednoduchy´ textovy´ editor pro opravu prˇ´ıkazu. Opravu ukoncˇ´ısˇ pomocı´ Alt+F4 nebo mysˇ´ı – pak jesˇteˇ stiskni neˇjakou kla´vesu, abych si mohl nacˇ´ıst to, co jsi mi napsal. Tak – a ted’ uzˇ ma´me vsˇechno zavedeno a umı´me opravovat i chyby prˇ´ıkazem CHYBA. Na zacˇa´tku jsme si slı´bili jesˇteˇ trochu turistiky. Aby se na´m dobrˇe chodilo, tak si na to vytvorˇ´ıme nove´ prˇ´ıkazy. Prˇ´ıkaz KROK zna´m od narozenı´, DVOJ-KROK uzˇ ma´me, a tak si vytvorˇ´ıme jesˇteˇ TROJ-KROK a CTYR-KROK. Opeˇt mu˚zˇesˇ tyto nove´ prˇ´ıkazy vytvorˇit neˇkolika zpu˚soby. Uka´zˇeme si to na TROJ-KROKu. pro rozlisˇenı´ si vzˇdy jednotlive´ prˇ´ıkazy ocˇ´ıslujeme. TROJ-KROK1 KROK KROK KROK

TROJ-KROK1 ZNAMENA KROK KROK KROK KONEC

To je ten nejjednodusˇsˇ´ı zpu˚sob. Ty uzˇ ale vı´sˇ, zˇe i kdyzˇ je tohle spra´vny´ prˇ´ıkaz, mu˚zˇesˇ jej napsat jednodusˇeji:

3. Jesˇteˇ trochu turistiky

11

TROJ-KROK2 DVOJ-KROK KROK

TROJ-KROK2 ZNAMENA DVOJ-KROK KROK KONEC

Stejneˇ spra´vny´ je i tento za´pis: TROJ-KROK3 KROK DVOJ-KROK

TROJ-KROK3 ZNAMENA KROK DVOJ-KROK KONEC

Jak sa´m vidı´sˇ, vsˇechny za´pisy jsou spra´vne´ a prˇitom TROJ-KROK2 a TROJ-KROK3 jsou i z hlediska programovańı´ stejne´. Mneˇ je to jedno, jestli vykona´m naprˇed KROK a potom DVOJ-KROK nebo naopak. Podobny´m zpu˚sobem, ale ve vıće variantaćh je mozˇno zapsat i prˇ´ıkaz pro vykonańı´ cˇtyrˇ kroku˚. My si uvedeme jenom dveˇ varianty, protozˇe to bychom za chvı´li popsali celou knı´zˇku jenom ru˚zny´mi variantami jednoho prˇ´ıkazu. Teˇch je, jak sa´m vidı´sˇ, mnoho a se slozˇitostı´ prˇ´ıkazu jich prˇiby´va´. Tak tedy CTYR-KROK mu˚zˇeme definovat trˇeba takto: CTYR-KROK1 DVOJ-KROK DVOJ-KROK

CTYR-KROK1 ZNAMENA DVOJ-KROK DVOJ-KROK KONEC

Nebo takto: CTYR-KROK2 TROJ-KROK1 KROK

CTYR-KROK2 ZNAMENA TROJ-KROK1 KROK KONEC

Zato ale na´sledujıćı´ definice je sˇpatna´: CTYR-KROK3 TROJ-KROK1 DVOJ-KROK POLOZ CELEM-VZAD KROK

CTYR-KROK3 ZNAMENA TROJ-KROK1 DVOJ-KROK POLOZ CELEM-VZAD KROK KONEC

Procˇ je sˇpatna´ ? Vzˇdyt’na tvu˚j prˇ´ıkaz vykona´m pozˇadovane´ cˇtyrˇi kroky doprˇedu ? Ve skutecˇnosti sice udeˇla´m cˇtyrˇi kroky doprˇedu, ale polozˇ´ım prˇi tom i znacˇku a to je u´plneˇ neˇco jine´ho, nezˇ jsme chteˇli. A navıć meˇ necha´sˇ jı´t doprˇedu o krok vıć a pak meˇ zbytecˇneˇ vracı´sˇ zpa´tky, a nakonec zu˚stanu otocˇen jinak. Proto, kdyzˇ sis tuhle definici vyzkousˇel, tak ji radeˇji zrusˇ. 12


Prˇitom kdyzˇ neˇkdy vykona´va´m neˇktere´ pohyby navıć, nemusı´ to by´t na za´vadu. Zkusı´me si to jesˇteˇ na stare´m zna´me´m prˇ´ıkazu VPRAVO-VBOK, tentokra´t s cˇ´ıslem 3: VPRAVO-VBOK3 CELEM-VZAD CELEM-VZAD CELEM-VZAD VLEVO-VBOK

VPRAVO-VBOK3 ZNAMENA CELEM-VZAD CELEM-VZAD CELEM-VZAD VLEVO-VBOK KONEC

Tady provedu skutecˇneˇ vpravo vbok. Ale navıć se jesˇteˇ jednou otocˇ´ım kolem dokola. Celkem nic se nedeˇje, jenom mi to trva´ trosˇku de´le. To je ale neˇkdy zˇa´dana´ vlastnost. V neˇkteryćh prˇ´ıpadech totizˇ potrˇebujesˇ, aby program trval delsˇ´ı dobu a tak musı´sˇ pouzˇ´ıt zbytecˇne´ pohyby. Nezˇ je ale pouzˇijesˇ, tak si musı´sˇ by´t jisty´, zˇe ty pohyby navıć nebudou na za´vadu. Ale co dalsˇ´ı prˇ´ıkaz ? VPRAVO-VBOK4 KROK CELEM-VZAD KROK VLEVO-VBOK

VPRAVO-VBOK4 ZNAMENA KROK CELEM-VZAD KROK VLEVO-VBOK KONEC

Z hlediska toho, zˇe tı´m splnı´m svu˚j u´kol, je i tahle definice spra´vna´. Ale pozor ! Co kdyzˇ budu sta´t prˇed zdı´ ? No tak to prˇece pak u´kol nesplnı´m. Narazı´m a zastavı´m se. Proto definici, ktera´ nevyhovuje za vsˇech okolnostı´, nemu˚zˇeme povazˇovat za spra´vnou. Z toho vsˇeho pro na´s vyply´vajı´ dveˇ za´sady: 1. Nenı´ du˚lezˇite´, jak je slovo nadefinovańo. Du˚lezˇite´ je, aby podle te´to definice za libovolnyćh podmıńek splnilo svoji u´lohu. 2. Chyby v definici nemusı´ by´t na prvnı´ pohled patrne´. Proto kdyzˇ neˇjake´ slovo nadefinujesˇ, musı´sˇ se prˇesveˇdcˇit, zˇe je nadefinovańo spra´vneˇ. Nechodı´me ale jenom rovneˇ. Cesty majı´ i spoustu zataćˇek. Proto se ted’ nakonec spolu jesˇteˇ naucˇ´ıme chodit jako ku˚nˇ. Ne sice ten doopravdovy´, ale sˇachovy´. Vı´sˇ jak chodı´ takovy´ ku˚nˇ prˇi hrˇe v sˇachy ? Ne ? Tak on vzˇdy udeˇla´ dva kroky doprˇedu a krok stranou. Je jedno na kterou stranu. To by zase bylo mozˇnostı´, kdybychom si je chteˇli vypsat. Mu˚zˇesˇ se o to pokusit doma. JAKO-KUN DVOJ-KROK VLEVO-VBOK KROK

3. Jesˇteˇ trochu turistiky

JAKO-KUN ZNAMENA DVOJ-KROK VLEVO-VBOK KROK KONEC

13

Protozˇe teˇch mozˇnostı´ je skutecˇneˇ hodneˇ, tak si tady uvedeme kopenogramy jen neˇkteryćh. JAKO-KUN2

JAKO-KUN3

JAKO-KUN4

JAKO-KUN5

KROK KROK VLEVO-VBOK KROK

VPRAVO-VBOK1 KROK VLEVO-VBOK DVOJ-KROK

KROK VLEVO-VBOK DVOJ-KROK

DVOJ-KROK VLEVO-VBOK KROK CELEM-VZAD

A to je jen neˇkolik prˇ´ıkladu˚, jak se takova´ definice mu˚zˇe lisˇit. A vsˇechny jsou spra´vne´. Ve vsˇech prˇ´ıpadech meˇ postavı´sˇ na polıćˇko, na ktere´ se mu˚zˇe dostat opravdovy´ sˇachovy´ ku˚nˇ. My jsme si totizˇ spolu nerˇekli, kam se ma´m dostat. A proto je mozˇne´ definovat nejen neˇkolik rˇesˇenı´ s jednı´m spra´vny´m vy´sledkem, ale i neˇkolik rˇesˇenı´ s neˇkolika spra´vny´mi vy´sledky. Azˇ jde z toho hlava kolem. Ale vidı´sˇ, zˇe to je celkem snadne´. A na za´veˇr ti prozradı´m jesˇteˇ dva ovla´dacı´ prˇ´ıkazy. Jednı´m z nich je ROZKLAD. V pru˚beˇhu dne jsme si nadefinovali neˇkolik prˇ´ıkazu˚. A uzˇ jsi jisteˇ zapomneˇl, jak je utvorˇen trˇeba TROK-KROK2. Abys to mohl zjistit, k tomu slouzˇ´ı pra´veˇ ROZKLAD. Po jeho zadańı´ ti pocˇ´ıtacˇ vypı´sˇe dotaz JAKY PRIKAZ ? Ty ted’ napisˇ, jaky´ prˇ´ıkaz chcesˇ rozlozˇit. A na levou stranu obrazovky se vypı´sˇe, jak je prˇ´ıkaz utvorˇen. KOPENOGRAM funguje stejneˇ, jenom mı´sto karlovske´ho za´pisu dostanesˇ kopenogram. Na za´veˇr si smazˇ dnesˇnı´ prˇ´ıkazy a nadefinuj si znovu jenom TROJ-KROK, CTYR-KROK a JAKO-KUN. Kterou z dnesˇnıćh spra´vnyćh definic si vyberesˇ, to uzˇ za´lezˇ´ı jenom na tobeˇ. Nakonec vsˇechny prˇ´ıkazy ulozˇ pomocı´ prˇ´ıkazu ULOZ s na´zvem turista. Nezapomenˇ, zˇe se ulozˇ´ı pouze ty prˇ´ıkazy, ktere´ ma´sˇ pra´veˇ ve slovnı´ku, a zˇe slovnı´ky nelze pozdeˇji spojovat. Takzˇe pokud chcesˇ mı´t ulozˇeny vsˇechny prˇ´ıkazy od zacˇa´tku, tak je nutne´ je mı´t vsˇechny zarˇazeny ve slovnı´ku, ktery´ ukla´da´sˇ.

14


4. Ucˇı´me se pracovat: KAREL monte´rem Toulat se po sveˇteˇ, to uzˇ na´m spolu jde. Ale – jak rˇ´ıkajı´ starˇ´ı mudrci – „Pracı´ zˇiv je cˇloveˇk“. Tak se spolu taky naucˇ´ıme pracovat. A kdyzˇ ma´me pracovat, tak aby to za neˇco sta´lo. Proto si postavı´me v na´sledujıćıćh kapitolaćh du˚m. Pochopitelneˇ jenom na monitoru. Zacˇneme tı´m nejjednodusˇsˇ´ım. Budeme naprˇed spolu vyra´beˇt panely. Ale protozˇe s holy´ma rukama se teˇzˇko neˇco deˇla´, tak si vyrobı´me jerˇa´b. Jak stavebnı´ jerˇa´b vypada´, to vı´sˇ. Trˇeba jako ten na obra´zku:

Vy´kres jerˇa´bu tady ma´sˇ proto, zˇe nezˇ zacˇneme neˇco deˇlat, tak si to nakreslı´me. Vzˇdyt’i opravdovy´ stavarˇ pracuje podle vy´kresu. Tı´m, zˇe svoji prˇedstavu ma´sˇ prˇed ocˇima na papı´rˇe, se ti bude le´pe deˇlat. Jisteˇ uzˇ teˇ napadlo, jak by se takovy´ jerˇa´b dal ze znacˇek na obrazovce postavit. My ale podle hesla „nechte stroje, at’ to deˇlajı´ za na´s“ pouzˇijeme nove´ primitivum. Je to OPAKUJ. Tohle slovo na´m velmi usnadnı´ praći. Kdy jej budesˇ pouzˇ´ıvat ? Vzˇdy tehdy, kdyzˇ budesˇ neˇktery´ prˇ´ıkaz chtı´t opakovat a budesˇ prˇesneˇ veˇdeˇt kolikra´t. OPAKUJ ma´ totizˇ tu nevy´hodu, zˇe kdybys je pouzˇil neuva´zˇeneˇ, tak by mohlo

4. Ucˇ´ıme se pracovat: KAREL monte´rem

15

dojı´t k hava´rii. Procˇ ? To si uka´zˇeme na prˇ´ıkladu. Zkusı´me si pomocı´ OPAKUJ definovat znovu prˇ´ıkaz CTYR-KROK. Abychom si je odlisˇili, tak pouzˇijeme na´zev 4-KROK: 4-KROK 4 KRAT KROK ↑

4-KROK ZNAMENA OPAKUJ 4 KRAT KROK KONEC KONEC

Vidı´sˇ, zˇe za´pis je jednoduchy´. Jak prˇi neˇm postupujeme ? Kdyzˇ mi zada´sˇ OPAKUJ, zepta´m se teˇ OPAKUJ KOLIKRAT ? Nynı´ musı´sˇ napsat cˇ´ıslo, kolikra´t chcesˇ prˇ´ıkaz opakovat. V nasˇem prˇ´ıpadeˇ 4. No a da´le postupujesˇ, jak uzˇ jsi zvykly´. Pouzˇitı´ OPAKUJ ma´ jesˇteˇ jeden proble´m – sˇpatneˇ se testujı´ podmıńky. Hrozı´ trˇeba nebezpecˇ´ı, zˇe prˇi vykona´vańı´ narazı´m do zdi, nebo z jinyćh du˚vodu˚ nemohu potrˇebny´ pocˇet opakovańı´ prove´st. Jak na tento proble´m, to si ale ˇ esˇenı´ ma´sˇ uvedeno vysveˇtlı´me pozdeˇji. Ted’ si zkus nadefinovat jesˇteˇ jednou trˇeba 5-KROK. R ve slovnı´ku. Jak vidı´sˇ, pomocı´ OPAKUJ vytva´rˇ´ıme takovy´ kruh. Ukazuje to sˇipka v kopenogramu. Ten kruh – rˇ´ıka´me mu cyklus – ale skoncˇ´ı. Netocˇ´ı se porˇa´d kolem dokola. Ty dokonce prˇesneˇ vı´sˇ kdy. V tomto nasˇem prˇ´ıpadeˇ po cˇtyrˇech krocıćh. Nejveˇtsˇ´ı takovy´ cyklus, ktery´ dovedu, je 255 opakovańı´. To je nejveˇtsˇ´ı cˇ´ıslo, ktere´ jsem schopen si zapamatovat. Ty ale jisteˇ umı´sˇ i vysˇsˇ´ı cˇ´ısla a pocˇ´ıtacˇ samozrˇejmeˇ taky. Takove´muto cyklu rˇ´ıka´me cyklus se zna´my´m pocˇtem opakovańı´. To proto, zˇe ma´me i cykly s nezna´my´m pocˇtem opakovańı´. Ale o teˇch azˇ jindy. Ted’ale zpa´tky k nasˇemu jerˇa´bu, ktery´ budeme pro stavbu potrˇebovat. Jak sa´m vidı´sˇ na obra´zku, jerˇa´b se skla´da´ z veˇzˇe a ramena. Naprˇed si tedy udeˇla´me programy pro VEZ a pro RAMENO. Veˇzˇ je jednodusˇsˇ´ı, proto s nı´ zacˇneme. Veˇzˇ je vlastneˇ deveˇt polıćˇek nad sebou vyplneˇnyćh znacˇkami. S pomocı´ OPAKUJ je to hracˇka. Vzˇdy vyplnı´me jedno polıćˇko a pak prˇejdeme na sousednı´ a to taky vyplnı´me. To cele´ opakujeme deveˇtkra´t. Nezˇ zacˇneme staveˇt, tak si musı´me cele´ meˇsto vypucovat. Prˇi praći musı´ by´t prˇece porˇa´dek. To sa´m dobrˇe vı´sˇ. Vysbı´rat znacˇky mu˚zˇesˇ pomocı´ prˇ´ıkazu ZVEDNI. To je ale prˇi veˇtsˇ´ım mnozˇstvı´ zdlouhave´. Ja´ ti poradı´m kratsˇ´ı zpu˚sob. Poslouzˇ´ı ti k tomu prˇ´ıkaz MESTO. Po jeho zadańı´ zmizı´m z obrazovky a na jejı´ leve´ straneˇ se uka´zˇ´ı na´zvy povelu˚ s jejichzˇ pomocı´ mu˚zˇesˇ po meˇsteˇ malovat. Mu˚zˇesˇ malovat ru˚zne´ prˇeka´zˇky jako zdi, staveˇt bludisˇteˇ, pokla´dat znacˇky. Prˇ´ıkaz Nove ´ me ˇsto naopak vsˇechno kra´sneˇ vymazˇe a pracovisˇteˇ budesˇ mı´t hezky prˇipravene´. Stiskem kla´vesy Esc (oznacˇene´ jako Konec) se opeˇt na obrazovce objevı´m a mu˚zˇeme zacˇ´ıt. Podle toho, co uzˇ vı´sˇ, snadno vymyslı´sˇ prˇ´ıkaz pro zaplneˇnı´ cele´ho polıćˇka znacˇkami. Jde jen o to polozˇit pod sebe deveˇt znacˇek. Vıć se jich prˇece na jedno polıćˇko nevejde. To uzˇ jsme si rˇekli. Takovy´ prˇ´ıkaz si nazveme trˇeba VYPLN.

16


VYPLN 9 KRAT POLOZ ↑

VYPLN ZNAMENA OPAKUJ 9 KRAT POLOZ KONEC KONEC

No a ma´me jedno polıćˇko vyplneˇne´. A postavit VEZ bude znamenat, zˇe musı´me VYPLN deveˇtkra´t opakovat. Ale to snad na jednom polıćˇku nejde ? Spra´vneˇ ! Proto mi vzˇdy prˇed kazˇdy´m opakovańı´m da´sˇ prˇ´ıkaz abych poposˇel o jeden KROK. Pozor ! Rˇekli jsme si ale, zˇe musı´sˇ zabrańit tomu, abych narazil. Proto nezˇ zacˇnu staveˇt VEZ, tak meˇ musı´sˇ natocˇit tak, aby prˇede mnou byl dostatek volne´ho mı´sta. O to se musı´sˇ postarat zatı´m sa´m. Kdyzˇ uzˇ ma´sˇ vsˇe prˇipraveno, tak zacˇneme staveˇt VEZ. Vyplnit polıćˇko uzˇ umı´sˇ, krok taky. Takzˇe je jenom spojı´me. A VEZ je tady. VEZ 9 KRAT VYPLN KROK ↑

VEZ ZNAMENA OPAKUJ 9 KRAT VYPLN KROK KONEC KONEC

A kus je hotovo. RAMENO – to je obdobne´, jen musı´sˇ vyplnˇovat polıćˇka vedle sebe. Protozˇe ale zacˇ´ına´sˇ tam, kde koncˇ´ı VEZ, to je nad vrcholkem, musı´sˇ jesˇteˇ prˇejı´t. Podle plańu vidı´sˇ, zˇe aby se dostal na vyćhozı´ pozici pro stavbu ramena, tak musı´sˇ udeˇlat VLEVO-VBOK, DVOJ-KROK, VLEVO-VBOK, DVOJ-KROK, VLEVO-VBOK. Kdyzˇ se na tenhle popis podı´va´sˇ, tak vidı´sˇ, zˇe se tam opakuje VLEVO-VBOK, DVOJ-KROK. Ejhle ! A ma´me zase pouzˇitı´ pro OPAKUJ. Potom na´m ale zbyde jeden VLEVO-VBOK. Ten musı´me dodat za OPAKUJ. Ted’ uzˇ na´m dojı´t na urcˇene´ mı´sto nedeˇla´ zˇa´dny´ proble´m. Ma´me tak novy´ prˇ´ıkaz, kde je na´vaznost prˇ´ıma´, ale kromeˇ toho i jeden cyklus se zna´my´m pocˇtem opakovańı´. Nazveme si jej NA-RAMENO. Na´zev prˇ´ıkazu zada´vej vzˇdy tak, aby i v tom jednoduche´m a kra´tke´m na´zvu bylo ukryto pokud mozˇno co nejprˇesneˇji oznacˇenı´ cˇinnosti. Kdyzˇ zvolı´sˇ trˇeba na´zev NA-MISTO, tak se ti bude za chvı´li ple´st kam ma´sˇ dojı´t. NA-RAMENO 2 KRAT VLEVO-VBOK DVOJ-KROK ↑

VLEVO-VBOK

NA-RAMENO ZNAMENA OPAKUJ 2 KRAT VLEVO-VBOK DVOJ-KROK KONEC VLEVO-VBOK KONEC

4. Ucˇ´ıme se pracovat: KAREL monte´rem

17

A koukej, jak je za´pis kopenogramem prˇehledneˇjsˇ´ı a jednodusˇsˇ´ı. Jak uzˇ sis vsˇimnul, aby se na´m kopenogramy lı´bili, tak si je deˇla´me barevne´. Zvla´sˇt’si oznacˇujeme hezky barvou kazˇdy´ druh cˇinnosti. Jak vidı´sˇ, tak cyklus s urcˇity´m pocˇtem opakovańı´ oznacˇujeme zeleneˇ. To podle tra´vnı´ku, na ktere´m se mu˚zˇeme hezky probeˇhnout. Ale aby ses nezabeˇhnul ! Jesˇteˇ musı´me setrojit RAMENO. To uzˇ je slozˇiteˇjsˇ´ı. Podle vy´kresu vidı´sˇ, zˇe je tencˇ´ı. Je tam jenom peˇt znacˇek. Proto ma´sˇ prˇ´ıkaz VYPLN5: VYPLN5 5 KRAT POLOZ ↑

VYPLN5 ZNAMENA OPAKUJ 5 KRAT POLOZ KONEC KONEC

Na konci ramene je za´vazˇ´ı. To je vlastneˇ deveˇt znacˇek. Ale prˇes veˇzˇ, ve spoji, uzˇ znacˇky pokla´dat nemu˚zˇesˇ. To bych se ozval, zˇe Nenı ´ kam poloz ˇit. Proto kdyzˇ dojdesˇ k veˇzˇi, tak musı´sˇ udeˇlat dalsˇ´ı krok. Protozˇe se spolu jesˇteˇ neumı´me chovat podle okolnostı´, tak je to zase na tobeˇ. Napisˇ proto prˇ´ıkaz, kde vyplnı´m dveˇ polıćˇka devı´ti znacˇkami, udeˇla´m krok navıć a pak vyplnı´m peˇt polıćˇek trˇemi znacˇkami. A hele, vzˇdyt’ je to lehke´ ! A nara´z ma´m v jednom prˇ´ıkazu spojene´ dva cykly za sebou. Takove´mu spojenı´ se taky rˇ´ıka´ postupne´. To, zˇe ti to zdu˚zarnˇuji, znamena´, zˇe cykly mu˚zˇeme spojovat taky jinak. Jak, to azˇ za chvilicˇku. RAMENO 2 KRAT VYPLN KROK ↑

KROK 5 KRAT VYPLN5 KROK ↑

RAMENO ZNAMENA OPAKUJ 2 KRAT VYPLN KROK KONEC KROK OPAKUJ 5 KRAT VYPLN5 KROK KONEC KONEC

Na prvnı´ pohled vidı´sˇ, zˇe tento prˇ´ıkaz jsou vlastneˇ dva prˇ´ıkazy spojene´ do jednoho. Ale je tu i dalsˇ´ı spojenı´ cyklu˚, nejenom postupne´. Zkus si to vedle na papı´rˇe rozkreslit. Nedı´vej se ale da´l. Zkus si to sa´m. Prˇ´ısˇteˇ se k tomu vra´tı´me.

18


5. OPAKUJ – budesˇ chytrˇejsˇ´ı Tak jak dopadlo rozkreslenı´ ramene ? Pokud jsi to na´hodou nezvla´dl, tak pouzˇij na´sledujıćı´ postup: Mı´sto VYPLN pouzˇij jenom primitiv. Zacˇa´tek prˇ´ıkazu RAMENO by pak vypadal takto: RAMENO 2 KRAT 9 KRAT POLOZ ↑

KROK

RAMENO ZNAMENA OPAKUJ 2 KRAT OPAKUJ 9 KRAT POLOZ KONEC KROK KONEC

↑

Takove´mu spojenı´ cyklu˚ rˇ´ıka´me cyklus vnorˇeny´. A protozˇe jsi zˇaćˇek pozorny´, tak uzˇ sis jisteˇ vsˇimnul dvou veˇcı´. Jednak tento prˇ´ıkaz nenı´ u´plny´. Na pocˇ´ıtacˇi by nefungoval. Procˇ ? Protozˇe pocˇ´ıtacˇ by sta´le cˇekal na ukoncˇenı´. V kopenogramu chybı´ ukoncˇujıćı´ cˇa´ra a v karlovske´m za´pisu musı´ zacˇ´ınat poslednı´ prˇ´ıkaz pod zacˇa´tkem hlavy programu. Je to jako v matematice se za´vorkami. Tady ZNAMENA a OPAKUJ znamenajı´ tote´zˇ co leve´ za´vorky, KONEC co prave´ za´vorky. A ty uzˇ vı´sˇ, zˇe jich musı´ by´t stejny´ pocˇet. A je ti taky doufa´m jasne´, jak program beˇzˇ´ı. Pro jistotu to slovneˇ popı´sˇu. Jednotlive´ rˇa´dky programu si mu˚zˇesˇ prˇedstavit jako oba´lky, kde je vlozˇen popis prˇ´ıkazu. Podle programu budu pracovat tak, zˇe otevrˇu prvnı´ oba´lku. Tu si otevrˇu v okamzˇiku, kdy stisknesˇ Enter. Je na nı´ napsańo RAMENO je v nı´ napsańo, zˇe prvnı´ prˇ´ıkaz je v oba´lce 2. V oba´lce 2 je napsańo, zˇe ma´m udeˇlat dvakra´t prˇ´ıkazy z oba´lky 3. Do sve´ho za´pisnı´ku si proto napı´sˇu pozna´mku – oba´lka 3 a udeˇla´m dveˇ cˇa´rky a dvojku v oba´lce sˇkrtnu. Po otevrˇenı´ oba´lky 3 se ale dozvı´m, zˇe ma´m udeˇlat deveˇtkra´t prˇ´ıkazy z oba´lky 4. Proto si poznamena´m do za´pisnı´ku k oba´lce 3 deveˇt cˇa´rek a devı´tku v oba´lce sˇkrtnu. Otevrˇu oba´lku 4 a prˇecˇtu si prˇ´ıkaz POLOZ. Tomu rozumı´m a tak polozˇ´ım znacˇku. Pak si otevrˇu oba´lku cˇ´ıslo 5. Tam ma´m lı´stecˇek, zˇe se ma´m vra´tit k oba´lce 3. Podı´va´m se do za´pisnı´ku, kde jsem oba´lku 3 polozˇil a vidı´m u nı´ peˇt cˇa´rek. Jednu si hned umazˇu a podı´va´m se do oba´lky 3. Tam ma´m napsańo, abych vykonal prˇ´ıkaz z oba´lky 4. Otevrˇu tedy oba´lku 4 . .. A to tak dlouho, celkem deveˇtkra´t, azˇ ma´m vsˇechny cˇa´rky, ktere´ jsem si napsal k oba´lce 3, prˇesˇkrtle´. Pak otevrˇu oba´lku 5. Tam ma´m napsańo KROK. Udeˇla´m krok a otevrˇu oba´lku 7, kde je napsańo, abych se podı´val do oba´lky 2. Proto si jednu cˇa´rku v za´pisnı´ku u oba´lky 2 sˇkrtnu a jdu se podı´vat do oba´lky 2. Tam je napsańo, abych vykonal prˇ´ıkaz z oba´lky 3. Otevrˇu oba´lku 3, do za´pisnı´ku poznamena´m deveˇt cˇa´rek a jdu da´l . . . Tak se zase dostanu k oba´lce 7, prˇesˇkrtnu si druhou cˇa´rku. A ted’ nevı´m co da´l, protozˇe uzˇ nema´m dalsˇ´ı oba´lku, ktera´ by mi rˇekla JSI HOTOV – KONEC. Prˇ´ıkaz nenı´ u´plny´, jak jsme si rˇekli. Ted’ uzˇ se ale musı´me pustit do toho naplańovane´ho jerˇa´bu. Umı´me VEZ, NA-RAMENO a RAMENO. Jesˇteˇ na´m zby´va NA-VEZ – abych se dostal z domecˇku na vhodne´ mı´sto pro stavu jerˇa´bu. Je trˇeba udeˇlat trˇi kroky (TROJ-KROK) a otocˇit se vlevo: 5. OPAKUJ – budesˇ chytrˇejsˇ´ı

19

NA-VEZ TROJ-KROK VLEVO-VBOK

NA-VEZ ZNAMENA TROJ-KROK VLEVO-VBOK KONEC

Tak – a ma´me vsˇe potrˇebne´ pro JERAB: ted’ to jen spra´vneˇ serˇadit: JERAB NA-VEZ VEZ NA-RAMENO RAMENO

20

JERAB ZNAMENA NA-VEZ VEZ NA-RAMENO RAMENO KONEC


6. Panela´rna Tak co, nebolı´ teˇ ruce, jak jsme staveˇli jerˇa´b ? To byla uzˇ neˇjaka´ praće ! Jen si vzpomenˇ, jak se ti to nejprve zda´lo slozˇite´. A nakonec jsi to zvla´dnul na jednicˇku. Je to tı´m, zˇe uzˇ toho spolu hodneˇ dovedeme. Umı´sˇ uzˇ pouzˇ´ıvat za´kladnı´ primitiva jako je KROK, VLEVO-VBOK, ZVEDNI, POLOZ a KONEC. A co je rovneˇzˇ du˚lezˇite´, umı´sˇ si proble´m rozlozˇit, cˇili – jak odborneˇ rˇ´ıka´me – prove´st dekompozici proble´mu. A ted’ s chutı´ do dalsˇ´ı praće. Pustı´me se do staveˇnı´ domu. Nejprve se pustı´me do jeho prˇ´ıpravy. Zacˇneme nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı veˇcı´ – takzvanou dekompozicı´ proble´mu. Na´sˇ postup, i kdyzˇ smeˇrˇuje k jednomu cı´li a ma´ jeden vy´sledek, se totizˇ za´sadneˇ lisˇ´ı. Ty prˇi rˇesˇenı´ neˇjake´ho proble´mu musı´sˇ postupovat od nejslozˇiteˇjsˇ´ı veˇci smeˇrem k nejjednodusˇsˇ´ım, ktere´ uzˇ umı´sˇ zvla´dnout. Ja´ ale musı´m kazˇdou u´lohu rˇesˇit smeˇrem od nejjednodusˇsˇ´ıch veˇcı´ k nejslozˇiteˇjsˇ´ı – k vy´sledku u´lohy. Jiny´mi slovy, kdyzˇ rˇesˇ´ısˇ u´lohu ty, tak provedesˇ rozklad zadańı´ azˇ na primitiva. Ja´ pak zase z jednotlivyćh primitiv slozˇ´ım dohromady celkove´ rˇesˇenı´. Ale abych ti tu nevykla´dal jen same´ nudne´ definice. Uka´zˇeme si to na prˇ´ıkladu. Chceme postavit du˚m. Vybereme si pro zacˇa´tek neˇjaky´ jednoduchy´. Naprˇ´ıklad tento:

6. Panela´rna

21

Vidı´sˇ, zˇe se jedna´ o skutecˇneˇ velmi jednoduchy´ domek. Pochopitelneˇ bych mohl zvolit i slozˇiteˇjsˇ´ı, ale pro zacˇa´tek na´m stacˇ´ı tento. Postavit du˚m – to je na´sˇ u´kol. Jenzˇe jak zacˇ´ıt ? Postavit cely´ domek najednou, to neumı´me. Proto si du˚m rozdeˇlı´me na jednotlive´ dı´ly. Vidı´sˇ, zˇe se skla´da´ z prˇ´ızemı´, prˇekladu, patra a strˇechy:

strˇecha patro prˇeklad prˇ´ızemı´

panel

panel

okno

okno

panel

dverˇe

panel

okno

panel

Ale i tyto cˇa´sti jsou zatı´m pro tebe prˇ´ılisˇ slozˇite´, abys je rovnou naprogramoval. Zkusı´me to jinak. Vzpomenˇ si jaky´m zpu˚sobem se stavı´ velke´ domy. Uzˇ jsi na to prˇisˇel ? Spra´vneˇ ! Rozlozˇ´ı jednotlive´ cˇa´sti – prˇ´ızemı´, prˇeklad, patro a strˇechu – na jednotlive´ prvky – panely. Kdyzˇ se podı´va´sˇ na obra´zek domu, tak vidı´sˇ, zˇe nejslozˇiteˇjsˇ´ı cˇa´stı´ je prˇ´ızemı´. V prˇ´ızemı´ jsou jak panely plne´, tak i okna a dverˇe. V ostatnıćh dı´lech domu se nevyskytuje zˇa´dny´ prvek, ktery´ nenı´ pouzˇit v prˇ´ızemı´. Stacˇ´ı, kdyzˇ si spolu rozlozˇ´ıme prˇ´ızemı´.

No a takove´ prˇ´ıkazy uzˇ prˇece dovedesˇ naprogramovat. Vzpomenˇ si na JERAB. Naprˇed ale spolu dokoncˇ´ıme rozklad azˇ do konce. Zacˇneme s panelem. Panel se skla´da´ ze dvou polıćˇek nad sebou vyplneˇnyćh znacˇkami. Opeˇt pro jednoduchost budeme prˇedpokla´dat, zˇe stavı´me na cˇiste´m stavenisˇti, zˇe nenı´ na stavbeˇ zˇa´dny´ neporˇa´dek. Panel – to je vlastneˇ takova´ veˇzˇ, ktera´ je vysoka´ jenom dveˇ polıćˇka. tady je: PANEL 2 KRAT VYPLN KROK ↑

22

PANEL ZNAMENA OPAKUJ 2 KRAT VYPLN KROK KONEC KONEC


Okno je pro tebe slozˇiteˇjsˇ´ı. Vidı´sˇ, zˇe se skla´da´ z jednoho polıćˇka plne´ho a jednoho pra´zdne´ho. Takzˇe tady nemu˚zˇesˇ pouzˇ´ıt OPAKUJ. Tedy vlastneˇ mu˚zˇesˇ, ale nemeˇlo by to smysl. Mohl bys opakovat KROK, ale to je zbytecˇne´, protozˇe uzˇ ma´sˇ nadefinovany´ prˇ´ıkaz DVOJ-KROK. OKNO VYPLN DVOJ-KROK

OKNO ZNAMENA VYPLN DVOJ-KROK KONEC

Nic zde neopakujeme. Jedna´ se jenom o na´sledne´ spojenı´ dvou jizˇ zna´myćh prˇ´ıkazu˚. Mu˚zˇesˇ se pta´t, procˇ vzˇdy vycha´zı´m azˇ nad prˇ´ıslusˇny´ panel ? Vzˇdyt’ by tady stacˇilo, abych udeˇlal jenom jeden krok. Ale vzpomenˇ, jak jsme si rˇekli, zˇe se budeme snazˇit o co nejveˇtsˇ´ı jednotnost a jednoduchost. Zatı´m neza´lezˇ´ı na dobeˇ trvańı´ prˇ´ıkazu a tak na´m ten jeden KROK navıć nevadı´. A taky nezapomenˇ, zˇe vzˇdy po postavenı´ panelu musı´sˇ prˇejı´t na mı´sto, odkud budesˇ staveˇt novy´ panel. Proto je pro na´s vy´hodne´, kdyzˇ bude co nejveˇtsˇ´ı jednotnost. Poslednı´m prvkem – panelem, ktery´ na´m scha´zı´, jsou dverˇe. Dverˇe jsou dveˇ pra´zdna´ polıćˇka. My bychom je tedy mohli jednodusˇe vynechat. Ale protozˇe jsme si rˇekli o jednotnosti, tak je nadefinujeme jako DVOJ-KROK: DVERE DVOJ-KROK

DVERE ZNAMENA DVOJ-KROK KONEC

Je to vlastneˇ jeden a ten samy´ prˇ´ıkaz, ale ma´ jine´ jmeńo.

6. Panela´rna

23

7. Stavı´me du˚m Ano a za chvı´li budeme slavnostneˇ vztycˇovat glajchu. Uzˇ ma´me spolu du˚m rozlozˇeny´ na jednotlive´ panely, dokonce jsme si je posledneˇ stacˇili i vyrobit. Tı´m jsme provedli dekompozici proble´mu. Ale jesˇteˇ na´m kus zby´va´. Vzˇdyt’ my ma´me zatı´m vyrobeny vlastneˇ jenom takove´ kostky ! A zkus da´t svojı´ dvoulete´ sestrˇicˇce kostky at’ z nich postavı´ du˚m ! Nepostavı´ ho. Nevı´ jak. Zrovna tak ani ja´ jesˇteˇ nevı´m, jak bych postavil du˚m. Vı´m jak du˚m vypada´. Umı´m si i vyrobit potrˇebne´ kostky – panely. Jenzˇe jak da´l ? Vzpomenˇ si na jerˇa´b. Tam jsme taky museli spolu cestovat na monta´zˇnı´ mı´sto. Proto si i ted’musı´me naprˇed nadefinovat prˇechod na nove´ mı´sto. Zu˚staneme zatı´m jesˇteˇ u prˇ´ızemı´. Kdyzˇ zacˇ´ına´me staveˇt, tak ja´ stojı´m v nove´m meˇsteˇ ve vyćhozı´ pozici. To znamena´, zˇe meˇsto je cˇiste´ a uklizene´ a ja´ jsem otocˇen podle spodnı´ zdi. Naprˇed se tedy musı´m otocˇit nahoru. To je snadne´ – to provedu jenom VLEVO-VBOK. Pak postavı´m PANEL. Ale my chceme postavit prˇ´ızemı´. Proto musı´m sejı´t dolu˚, udeˇlat krok stranou a opeˇt se otocˇit nahoru. Kdyzˇ skoncˇ´ım PANEL, provedu CELEM-VZAD a pak meˇ musı´sˇ nechat udeˇlat DVOJ-KROK. Tı´m se dostanu na mı´sto, odkud jsem zacˇal. Ale ty potrˇebujesˇ, abych se dostal do nove´ vyćhozı´ pozice ! To znamena´, zˇe musı´m sta´t na vedlejsˇ´ım polıćˇku otocˇeny´ opeˇt nahoru ! To tedy udeˇla´m VLEVO-VBOK, KROK, VLEVO-VBOK – a je to. NA-NOVY-PANEL CELEM-VZAD DVOJ-KROK VLEVO-VBOK KROK VLEVO-VBOK

NA-NOVY-PANEL ZNAMENA CELEM-VZAD DVOJ-KROK VLEVO-VBOK KROK VLEVO-VBOK KONEC

Ted’ mu˚zˇeme uzˇ spolu postavit prˇ´ızemı´. Takhle bys to jisteˇ svedl i bez na´poveˇdy:

24


PRIZEMI1 VLEVO-VBOK PANEL NA-NOVY-PANEL OKNO NA-NOVY-PANEL PANEL NA-NOVY-PANEL DVERE NA-NOVY-PANEL PANEL NA-NOVY-PANEL OKNO NA-NOVY-PANEL PANEL NA-NOVY-PANEL OKNO NA-NOVY-PANEL PANEL NA-NOVY-PANEL PANEL

PRIZEMI1 ZNAMENA VLEVO-VBOK PANEL NA-NOVY-PANEL OKNO NA-NOVY-PANEL PANEL NA-NOVY-PANEL DVERE NA-NOVY-PANEL PANEL NA-NOVY-PANEL OKNO NA-NOVY-PANEL PANEL NA-NOVY-PANEL OKNO NA-NOVY-PANEL PANEL KONEC

No ale takovy´ prˇ´ıkaz ? Vzˇdyt’ma´ 19 rˇa´dku˚ ! To se pomalu ani nevejde na obrazovku ! Kdyzˇ se na prˇ´ıkaz podı´va´sˇ, tak vidı´sˇ, zˇe nejvıće se tam vyskytuje prˇ´ıkaz NA-NOVY-PANEL. Nejjednodusˇeji se ho zbavı´me, kdyzˇ si znovu nadefinujeme prˇ´ıkazy pro jednotlive´ panely a zabudujeme do nich i prˇ´ıkaz pro prˇechod na nove´ pracovisˇteˇ. Proto pomocı´ prˇ´ıkazu CHYBA vymazˇ NA-NOVY-PANEL, DVERE, OKNO a PANEL a znovu si je nadefinuj. Ale pozor na porˇadı´: protozˇe v jednotlivyćh panelech chceme pouzˇ´ıt i NA-NOVYPANEL, musı´me jej nadefinovat nejdrˇ´ıve. PANEL

OKNO

DVERE

2 KRAT VYPLN KROK

VYPLN DVOJ-KROK NA-NOVY-PANEL

DVOJ-KROK NA-NOVY-PANEL

↑

NA-NOVY-PANEL Dalsˇ´ı mozˇne´ zjednodusˇenı´ je, zˇe se za dverˇmi dvakra´t za sebou vyskytuje PANEL a OKNO. proto mu˚zˇeme tyto dva prˇ´ıkazy nechat opakovat. Prˇ´ızemı´ pak vypada´ takto:

7. Stavı´me du˚m

25

PRIZEMI VLEVO-VBOK PANEL OKNO PANEL DVERE 2 KRAT PANEL OKNO ↑

PANEL

PRIZEMI ZNAMENA VLEVO-VBOK PANEL OKNO PANEL DVERE OPAKUJ 2 KRAT PANEL OKNO KONEC PANEL KONEC

No, sice ani toto nenı´ moc hezky napsany´ prˇ´ıkaz, ale my jej zatı´m lı´p neumı´me. Ostatnı´ prˇ´ıkazy na´m uzˇ pu˚jdou lı´p. Nad prˇ´ızemı´m je prˇeklad. To je cela´ rˇada znacˇkami vyplneˇnyćh polıćˇek. Vidı´sˇ, zˇe jich je celkem deveˇt vedle sebe. My uzˇ vlastneˇ takovy´ prˇ´ıkaz ma´me a dokonce i s prˇechodem na nove´ pracovisˇteˇ ! Je to OKNO ! Tı´m, zˇe udeˇla´me krok, nakreslı´m sice pra´zdne´ polıćˇko, ale to nevadı´. Vzˇdyt’ i do takove´ho polıćˇka ja´ mohu znacˇky pokla´dat. A protozˇe ted’ ze zacˇa´tku na´m neza´lezˇ´ı na rychlosti, tak pouzˇijeme OKNO na sestrojenı´ prˇekladu. Nevadı´, zˇe je to jiny´ prˇ´ıkaz. Na´m vyhovuje. Je spra´vny´, protozˇe s nı´m nakreslı´me prˇeklad. A to tak, zˇe meˇ necha´sˇ postavit deveˇt oken vedle sebe. To je prˇece kra´sny´ prˇ´ıklad pro OPAKUJ: PREKLAD 9 KRAT OKNO ↑

PREKLAD ZNAMENA OPAKUJ 9 KRAT OKNO KONEC KONEC

Ale tı´mto jednı´m prˇ´ıkazem ma´me za´rovenˇ nadefinovanou i strˇechu ! Vzˇdyt’ strˇecha nenı´ nic jine´ho nezˇ prˇeklad nad patrem. Proto na´m zby´va´ uzˇ jenom vytvorˇit definici pro PATRO. Na patrˇe, tam ma´m cˇtyrˇi okna, ktera´ sousedı´ s panely. Proto pouzˇijeme na´m jizˇ dobrˇe zna´me´ OPAKUJ. Ale ten jeden panel pak jesˇteˇ musı´me prˇidat ! Na to nezapomenˇ ! PATRO 4 KRAT PANEL OKNO ↑

PANEL

26

PATRO ZNAMENA OPAKUJ 4 KRAT PANEL OKNO KONEC PANEL KONEC


A jednotlive´ dı´ly domu jsou hotovy. Ted’ uzˇ je zby´va´ jenom pospojovat. Nezapomenˇ, zˇe ja´ skoncˇ´ım vzˇdy na konci a ted’ se potrˇebuju dostat na dalsˇ´ı pozici. My si pro jednoduchost nadefinujeme dva prˇ´ıkazy: NA-PREKLAD a NA-PATRO. Jejich konstrukce uzˇ ti je jisteˇ tak jasna´, zˇe je nemusı´m ani komentovat. NA-PREKLAD VLEVO-VBOK 9 KRAT KROK ↑

VPRAVO-VBOK DVOJ-KROK

NA-PREKLAD ZNAMENA VLEVO-VBOK OPAKUJ 9 KRAT KROK KONEC VPRAVO-VBOK DVOJ-KROK KONEC

A NA-PATRO je prˇ´ıkaz obdobny´: NA-PATRO VLEVO-VBOK 9 KRAT KROK ↑

VPRAVO-VBOK KROK

NA-PATRO ZNAMENA VLEVO-VBOK OPAKUJ 9 KRAT KROK KONEC VPRAVO-VBOK KROK KONEC

Takzˇe ted’ uzˇ zna´sˇ vsˇechno potrˇebne´ pro stavbu domu. Na´sˇ prvnı´ du˚m vypada´ takto: DUM PRIZEMI NA-PREKLAD PREKLAD NA-PATRO PATRO NA-PREKLAD PREKLAD

DUM ZNAMENA PRIZEMI NA-PREKLAD PREKLAD NA-PATRO PATRO NA-PREKLAD PREKLAD KONEC

To byla ale drˇina ! To proto, zˇe jesˇteˇ neˇktere´ veˇci nezna´me. Ty se spolu naucˇ´ıme v na´sledujıćıćh kapitolaćh. Azˇ dojdeme na konec knı´zˇky, tak si zkus du˚m postavit znovu. Uvidı´sˇ, zˇe to bude snadneˇjsˇ´ı. Ale i takto jsme zvla´dli kus praće a za´klady programovańı´.

7. Stavı´me du˚m

27

8. Karlova prˇ´ıtelkyneˇ Nepochybuji, zˇe uzˇ sis meˇ nahra´l do pocˇ´ıtacˇe, a tak dovol, abych ti dnes prˇedstavil svoji nejmilejsˇ´ı prˇ´ıtelkyni. Je to slecˇna rekurze. Na nose ti vidı´m i z obrazovky, zˇe jsi na ni zveˇdavy´. Ma´sˇ by´t na co. Rekurze je jednı´m z nejzajı´maveˇjsˇ´ıch jevu˚ ve vy´pocˇetnı´ technice. Co to vlastneˇ rekurze je ? Kdyzˇ ti to prozradı´m ucˇeneˇ, tak je to definovańı´ prˇ´ıkazu pomocı´ sebe samotne´ho. Ted’ si to vysveˇtlı´me jednodusˇeji. Dosud jsme spolu definovali nove´ prˇ´ıkazy pomocı´ zna´myćh prˇ´ıkazu˚. Naprˇ´ıklad VPRAVOVBOK jsme si nadefinovali pomocı´ VLEVO-VBOK. U rekurze pouzˇijeme ale nove´, nezna´me´ slovo hned v jeho definici. Je to asi tak, jako kdyzˇ rˇeknesˇ, zˇe sˇkolnı´ rok je obdobı´ mezi zacˇa´tkem a koncem sˇkolnı´ho roku. Kdyzˇ teˇ uslysˇ´ı neˇjaky´ logik, tak se hrozneˇ vydeˇsı´ a do zˇa´kovske´ knı´zˇky ti napı´sˇe velikou peˇtku neˇkolikra´t podtrzˇenou. Poucˇ´ı teˇ, zˇe ses dopustil chyby definice v kruhu. Na´m ale o to jde ! Potrˇebujeme neˇco, co by meˇ dostalo do neˇjake´ho zacˇarovane´ho kruhu, kde bych se tocˇil porˇa´d dokola jako na kolotocˇi. Uka´zˇeme si ale radeˇji prˇ´ıklad. Prˇedstav si, zˇe meˇ chcesˇ roztocˇit jako krasobruslarˇe prˇi pirueteˇ. Budu se tedy otaćˇet porˇa´d doleva. Zatı´m bys to umeˇl zapsat trˇeba pomocı´ prˇ´ıkazu OPAKUJ takto: PIRUETA 255 KRAT VLEVO-VBOK ↑

PIRUETA ZNAMENA OPAKUJ 255 KRAT VLEVO-VBOK KONEC KONEC

Tady bych ale vykona´vańı´ prˇ´ıkazu po chvı´li prˇerusˇil. Kdyzˇ chcesˇ, abych se tocˇil de´le, tak musı´sˇ pouzˇ´ıt mı´sto VLEVO-VBOK prˇ´ıkaz VPRAVO-VBOK. To znı´ divneˇ, vid’, ale jen si vzpomenˇ, zˇe VPRAVO-VBOK ma´me definovań pomocı´ trˇ´ı VLEVO-VBOKu˚. Ale zase se za chvı´li zastavı´m. Jak meˇ roztocˇit trvale ? Nejle´pe to jde pomocı´ rekurze. Za´pis pomocı´ rekurze by vypadal takto: PIRUETA VLEVO-VBOK PIRUETA

PIRUETA ZNAMENA VLEVO-VBOK PIRUETA KONEC

Vypada´ to divneˇ, co ? Ale vzpomenˇ si na cyklus se zna´my´m pocˇtem opakovańı´. Nebo se podı´vej, jak jsme si rozepsali moji cˇinnost prˇi OPAKUJ. A tady to je neˇco podobne´ho. Jesˇteˇ le´pe to pochopı´sˇ, kdyzˇ ti kopenogram rozepı´sˇi.

28


PIRUETA VLEVO-VBOK PIRUETA PIRUETA VLEVO-VBOK PIRUETA PIRUETA VLEVO-VBOK PIRUETA PIRUETA VLEVO-VBOK PIRUETA PIRUETA VLEVO-VBOK PIRUETA PIRUETA VLEVO-VBOK PIRUETA ... Vsˇimni si jedne´ veˇci. V kopenogramu vybarvujeme rekurzi jako hlavu. To znamena´ zˇlutou barvou. Procˇ ? No prˇeci proto, zˇe rekurze je vlastneˇ hlava nove´ho podprogramu. Tady je spra´vneˇ analogie s OPAKUJ. Jak tedy vlastneˇ prˇi rekurzi pracuji ? To je jednoduche´. Zada´sˇ mi prˇ´ıkaz PIRUETA. Ja´ se prˇi kazˇde´m prˇ´ıkazu, ktery´ nenı´ primitivem, podı´va´m do slovnı´ku, co vlastneˇ znamena´, co ma´m prova´deˇt. Tam si prˇecˇtu, zˇe prˇi prˇ´ıkazu PIRUETA ma´m prove´st VLEVO-VBOK. Provedu VLEVO-VBOK. Jako dalsˇ´ı prˇ´ıkaz ma´m prove´st PIRUETA. Ale to nevı´m, co znamena´. Tak se musı´m znovu podı´vat do slovnı´ku. Pochopitelneˇ vı´sˇ, zˇe prˇed kazˇdy´m podı´vańı´m – odskocˇenı´m, si musı´m udeˇlat cˇa´rku, poznamenat do sve´ho za´pisnı´ku adresu – abych veˇdeˇl, kam se ma´m vra´tit. A tak to probı´ha´ donekonecˇna, dokud se nevycˇerpa´m. ˇ ekli jsme si, zˇe je urcˇita´ podobnost mezi rekurzı´ a opakovańı´m. Z nasˇeho vy´kladu je videˇt. Ale R ve skutecˇnosti se podstatneˇ od sebe lisˇ´ı ! Rekurzi mu˚zˇeme prˇirovnat k tve´mu obrazu jak se vidı´sˇ, kdyzˇ si stoupnesˇ mezi dveˇ zrcadla. A opakovańı´, to je zkra´tka opakovańı´. Panı´ ucˇitelka teˇ necha´ taky opakovat za domaćı´ u´kol na´sobilku, kdyzˇ ji neumı´sˇ. Opakovańı´ na´sobilky ale ukoncˇ´ısˇ v okamzˇiku, kdyzˇ ji umı´sˇ. Nebo jestli jsi meˇl opakovat pı´semneˇ, tak kdyzˇ ji napı´sˇesˇ trˇeba desetkra´t. Ale svoje obra´zky v zrcadlech vidı´sˇ sta´le. Ty nekoncˇ´ı. Je jich nekonecˇneˇ mnoho. Proto abys meˇ alesponˇ na obrazovce mohl zastavit, tak prˇi prova´deˇnı´ kazˇde´ho prˇ´ıkazu napı´sˇi na´pis Zastavı ´m se kdyz ˇ stisknes ˇ Esc. Pokud meˇ sa´m nezastavı´sˇ, tak jsou jenom dveˇ mozˇnosti. Bud’ se program zhroutı´, anebo budu prova´deˇt PIRUETu donekonecˇna. Jestli jsi da´val pozor, tak uzˇ to urcˇiteˇ vı´sˇ. Jestli ne a chcesˇ to vysveˇtlit, tak docˇti tuto kapitolu azˇ do konce. Pokud ne, zacˇni cˇ´ıst novou.

8. Karlova prˇ´ıtelkyneˇ

29

Procˇ bych se meˇl prˇi prova´deˇnı´ rekurze zastavit ? Prˇ´ıcˇina je jednoducha´: Zaplnı´m si pameˇt na´vratovy´mi adresami. Rekurze v nasˇem prˇ´ıpadeˇ totizˇ nenı´ nekonecˇna´, ale pouze jakoby nekonecˇna´ – cˇili odborneˇ kvazinekonecˇna´. Na zacˇa´tku jsme si rˇekli, zˇe soucˇa´stı´ pocˇ´ıtacˇe jsou obvody, ktere´ si pamatujı´ tvoje prˇ´ıkazy. To znamena´, zˇe je to neˇco jako sesˇit. Prˇi zapnutı´ je cˇisty´, bı´ly´. Pak si ale do tohoto sesˇitu namalujesˇ meˇ – Karla. Tı´m uzˇ ten sesˇit tak cˇisty´ nenı´, neˇco jsi popsal. Ale jesˇteˇ ma´sˇ neˇjake´ cˇiste´ strańky – volnou pameˇt’. Ja´ ted’ dostanu prˇ´ıkaz, abych prova´deˇl rekurzi. Naprˇ´ıklad PIRUETA. To slovo ja´ ale nezna´m. Proto si musı´m nalistovat ve sve´m programu, co ma´m prova´deˇt prˇi nezna´me´m prˇ´ıkazu. Ale abych veˇdeˇl, kam se ma´m vra´tit, tak si musı´m poznamenat strańku a rˇa´dek, kde jsem pra´veˇ byl. Je to stejne´, jako kdyzˇ si cˇtesˇ knı´zˇku ty a maminka ti rˇekne umyj na´dobı´. Vezmesˇ si papı´rek a poznamena´sˇ, kam jsi knı´zˇku docˇetl. Ja´ tedy ve slovnı´ku najdu prˇ´ıkaz PIRUETA. Prˇecˇtu si, zˇe ma´m vykonat VLEVO-VBOK. Kdyzˇ jej ale vykona´m, tak narazı´m opeˇt na PIRUETA. Co ted’? Opeˇt se musı´m podı´vat do slovnı´ku. Ja´ uzˇ to zapomneˇl. Proto si poznamena´m na volne´ mı´sto, kam jdu. A opeˇt se jdu podı´vat, co ma´m deˇlat. No a tebe kdyby maminka sta´le neˇkam posı´lala, tak si za chvı´li papı´rek popı´sˇesˇ a nebudesˇ veˇdeˇt, kde jsi prˇestal cˇ´ıst. Ja´ vı´m, zˇe ty si sice vezmesˇ novy´ papı´r. Ale ja´ nemohu. A vygumovat pozna´mky si take´ nemohu. Vzˇdyt’ to bych se pak nedostal zpa´tky. Neumeˇl bych se vra´tit. To je jako ty kdyby sis pozna´mky vygumoval, tak bys neveˇdeˇl, na ktere´ strańce teˇ maminka poprve´ neˇkam poslala. Ja´ proto prˇestanu pracovat. Na me´m programu za´lezˇ´ı, jestli je uzpu˚sobeny´ tak, zˇe teˇ na tuto okolnost upozornı´ tı´m, zˇe ozna´mı´ Uz ˇ me ˇ to nebavı ´, nebo jestli se zhroutı´ – prˇestane pracovat program. Neˇkdy jsem ale naprogramovań tak, zˇe kdyzˇ zjistı´m rekurzi na konci prˇ´ıkazu, tak to znamena´, zˇe uzˇ se nemusı´m nikam vracet – zˇe si nemusı´m zapisovat, kam se ma´m vra´tit, protozˇe jsem uzˇ vsˇechnu praći na dane´m prˇ´ıkazu vykonal – pak uzˇ je tam jenom KONEC. A tak se mohu tocˇit donekonecˇna. Tak, a to je ta cela´ veˇda. Podstatne´ prˇitom je, zˇe ja´ si dovedu podle svyćh pozna´mek, ktere´ prˇitom sesbı´ra´m – vygumuju – najı´t mı´sto, odkud jsem vysˇel, vra´tit se. Proto se my´m pozna´mka´m taky rˇ´ıka´ na´vratove´ adresy.

30


9. Seskakujeme z kolotocˇe Tak co, nezatocˇila se ti hlava z toho veˇcˇne´ho otaćˇenı´ prˇi prˇ´ıkazu PIRUETA ? Ja´ se svojı´ kamara´dkou doka´zˇi i jine´ veˇci. Nezˇ se naucˇ´ıme, jak se rekurzivnı´ kolotocˇ opousˇtı´, tak si jesˇteˇ uka´zˇeme neˇktere´ prˇ´ıkazy s rekurzı´. Da´sˇ mi za u´kol trˇeba hlı´dat neˇjaky´ prˇedmeˇt na pomyslne´m dvorku uvnitrˇ meˇsta. Abych jej uhlı´dal, musı´m obcha´zet kolem dokola. Procha´zet se i zahy´bat uzˇ umı´me. Ale ted’ ma´me i rekurzi, takzˇe mu˚zˇeme i hlı´dat. HLIDEJ ZNAMENA DVOJ-KROK VLEVO-VBOK HLIDEJ KONEC

HLIDEJ DVOJ-KROK VLEVO-VBOK HLIDEJ

Prˇi prova´deˇnı´ prˇ´ıkazu˚ musı´sˇ da´t pozor, abych nenarazil do zdi. To bych vykona´vańı´ prˇ´ıkazu prˇerusˇil a ozna´mil ti – Narazil jsem ! Au ! – protozˇe meˇ to bolı´. Neveˇrˇ´ısˇ ? Tak si to zkus na prˇ´ıkladu, kdy dojdu azˇ ke zdi a zastavı´m se tı´m, zˇe do ni narazı´m. DO-ZDI ZNAMENA KROK DO-ZDI KONEC

DO-ZDI KROK DO-ZDI

K tomu, abych nenara´zˇel, slouzˇ´ı jine´ prˇ´ıkazy. Prˇi nich se uzˇ musı´m rozhodovat. Pokusme se spolu takovy´ prˇ´ıkaz vytvorˇit. Vytvorˇ´ıme prˇ´ıkaz, kdy dojdu azˇ ke zdi a prˇed nı´ se zastavı´m. Nazveme jej KE-ZDI. Vzˇdy prˇed kazˇdy´m krokem zepta´m, jestli je prˇede mnou na dalsˇ´ım polıćˇku zed’. To mi moje robotı´ cˇidla umozˇnı´. ˇ ´ıka´me jim podmiTak a ted’ se musı´m jen rozhodnout. K tomu slouzˇ´ı trˇetı´ skupina primitiv. R nˇujıćı´. Jedno z nich – OPAKUJ – uzˇ zna´sˇ. Jak tedy nadefinovat KE-ZDI ? Trˇeba takto: KE-ZDI ZED

↓

KROK KE-ZDI

KE-ZDI ZNAMENA KDYZ JE ZED KONEC JINAK KROK KE-ZDI KONEC KONEC

Vidı´sˇ, jak je za´pis v kopenogramu prˇehledneˇjsˇ´ı ? Ale naprˇed si jej jesˇteˇ vysveˇtlı´me. Kdyzˇ odesˇlesˇ do pocˇ´ıtacˇe (pomocı´ kla´vesy Enter ↵) prˇ´ıkaz KDYZ, tak se teˇ zepta´m, zda KDYZ JE nebo KDYZ NENI. Po tve´ odpoveˇdi JE (nebo NENI, ale v nasˇem prˇ´ıpadeˇ JE) se teˇ zepta´m na podmıńku, kterou ma´m testovat. Mu˚zˇesˇ napsat ZED nebo jenom ZE.

9. Seskakujeme z kolotocˇe

31

Ja´ pak prˇi prova´deˇnı´ prˇ´ıkazu narazı´m na prˇ´ıkaz KDYZ. Zastavı´m se a zkouma´m, jestli je na´sledujıćı´ podmıńka – v nasˇem prˇ´ıkladeˇ JE ZED – splneˇna. Na za´kladeˇ tohoto zjisˇteˇnı´ se rozhodnu. Pokud je splneˇna, vykona´m levou cˇa´st kopenogramu – v tomto prˇ´ıpadeˇ neudeˇla´m nic. Pokud ale podmıńka splneˇna nenı´, vyberu si mozˇnost JINAK (v kopenogramu je vyznacˇena sˇipkou dolu˚). Du˚lezˇite´ je, zˇe at’ se rozhodnu jakkoliv, obeˇ cesty se vzˇdy nakonec spojı´. Ale podle toho, kterou cestou si podle pravdivosti nebo nepravdivosti podmıńky vyberu, se lisˇ´ı cˇinnost, kterou budu vykona´vat. Protozˇe rozhodovańı´ je cˇinnost velmi du˚lezˇita´, vyznacˇ´ıme ji vy´razneˇ i v kopenogramu. Rozhodovacı´ za´hlavı´ vybarvujeme vy´razneˇ – zvolı´me si proto modrou barvu. Ta na´m vynika´. Do za´hlavı´ vzˇdy vypı´sˇeme testovanou podmıńku. V nasˇem prˇ´ıpadeˇ ZED. Je-li tato podmıńka splneˇna, pokracˇujeme tou cˇa´stı´ programu, ktera´ je umı´steˇna v kopenogramu pod podmıńkou. V nasˇem prˇ´ıpadeˇ tam nenı´ nic. Jdeme tedy na konec cˇinnosti. Kdyzˇ podmıńka splneˇna nenı´, prˇesuneme se vpravo, kde sˇipka ukazuje, kudy ma´me pokracˇovat. Konec bloku odpovı´da´ mı´stu, kde se obeˇ cesty sbı´hajı´. Podı´vej se ale, co vsˇechno se da´ s KDYZ doka´zat. Zkusı´me prˇ´ıkaz NA-DALSI-ZNACKU. Ma´sˇ za u´kol nadefinovat mi prˇ´ıkaz, kdyzˇ stojı´m na znacˇce, abych sˇel smeˇrem, kam jsem natocˇen. A to do doby, nezˇ dojdu na dalsˇ´ı znacˇku. Tam se ma´m zastavit. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe dojdu drˇ´ıv ke zdi, udeˇla´m cˇelem vzad a zastavı´m se taky. Brrrr. To uzˇ je peˇkneˇ slozˇite´. Tady budu muset vykona´vat neˇjakou cˇinnost, at’ pu˚jdu kteroukoliv cestou. A prˇitom testovat dveˇ podmıńky. Za prve´, je-li prˇede mnou zed’, to uzˇ zna´m. Ale za druhe´, je-li pode mnou znacˇka. Ale tuto podmıńku mohu testovat, azˇ udeˇla´m prvnı´ krok ! Vzˇdyt’ na znacˇce stojı´m. Podı´vej se, jak tedy takovy´ prˇ´ıkaz vypada´. NA-DALSI-ZNACKU ZED CELEM-VZAD

↓

KROK ZNACKA

↓

NA-DALSI -ZNACKU

NA-DALSI-ZNACKU ZNAMENA KDYZ JE ZED CELEM-VZAD KONEC JINAK KROK KDYZ JE ZNACKA KONEC JINAK NA-DALSI-ZNACKU KONEC KONEC KONEC

Jak prˇ´ıkazem – a tady uzˇ skutecˇny´m programem – procha´zı´m, je ti ted’ podle kopenogramu jasne´. Dalsˇ´ı podmıńky, ktere´ umı´m testovat, jsou sveˇtove´ strany. Na obrazovce, stejneˇ jako na mapeˇ, je SEVER nahorˇe, ZAPAD vlevo, JIH je dole a VYCHOD vpravo. NA-SEVER meˇ pak mu˚zˇesˇ otocˇit tak, zˇe meˇ necha´sˇ prova´deˇt VLEVO-VBOK pomocı´ rekurze a zastavı´sˇ meˇ, kdyzˇ bude SEVER:

32


NA-SEVER ↓

SEVER

VLEVO-VBOK NA-SEVER

NA-SEVER ZNAMENA KDYZ JE SEVER KONEC JINAK VLEVO-VBOK NA-SEVER KONEC KONEC

A natocˇit meˇ na jakoukoliv jinou sveˇtovou stranu je pro tebe uzˇ hracˇka. Kdybys to na´hodou neveˇdeˇl, tak prˇ´ıkazy jsou ve slovnı´ku. K-JIZNI-ZDI NA-JIH KE-ZDI

K-JIZNI-ZDI ZNAMENA NA-JIH KE-ZDI KONEC

Kdybys chteˇl takovy´ prˇ´ıkaz nadefinovat rovnou, jo´ pane, to by byl proble´m. Zrovna tak je lehke´ si vytvorˇit prˇ´ıkazy ktery´mi bych dosˇel k ostatnı´m zdem. A ted’uzˇ nemu˚zˇeme zabloudit ! Jak to ? No prˇece uzˇ spolu vzˇdy trefı´me domu˚. Protozˇe kdyzˇ pu˚jdeme trˇeba k jizˇnı´ zdi a azˇ k nı´ dojdeme, da´me se k za´padnı´ zdi, tak jsme doma. A tento prˇ´ıkaz musı´ fungovat, at’budeme kdekoliv ve meˇsteˇ. Ovsˇem pokud mi nepostavı´sˇ schva´lneˇ neˇjakou zed’do cesty. Vzpomıńa´sˇ, jak jsme spolu staveˇli du˚m ? Tam jsme to potrˇebovali. A slı´bili jsme si pozdeˇji lepsˇ´ı rˇesˇenı´. Tak tady je. DOMU K-JIZNI-ZDI K-ZAPADNI-ZDI CELEM-VZAD

DOMU ZNAMENA K-JIZNI-ZDI K-ZAPADNI-ZDI CELEM-VZAD KONEC

A jsem doma. Ale jak se dı´va´m, ty jesˇteˇ ne. Ted’ ti zrovna vrta´ hlavou, jaky´ je rozdı´l mezi rekurzı´ a KDYZ. Co to vlastneˇ to nasˇe seskocˇenı´ z kolotocˇe je ? To si uka´zˇeme na na´sledujıćı´m kopenogramu. Nadefinujeme si neˇco, co nebudu nikdy prova´deˇt. Nadefinujeme si jakoukoliv cˇinnost. Kdyzˇ ji budeme prova´deˇt jen pomocı´ rekurze, tak na´m cˇinnost skoncˇ´ı bud’ v kvazinekonecˇnu, nebo na chybeˇ. Vzpomenˇ si na prˇ´ıkaz DO-ZDI. Tam jsi nejpozdeˇji v desa´tem (nebo patnaćte´m – podle rozmeˇru meˇsta) se mnou trˇ´ıskl do zdi, azˇ se mi v nosnı´ elektronce zajiskrˇilo. Oproti tomu kdyzˇ testuji vstupnı´ podmıńku, tak nevı´m, jak dlouho budu cˇinnost prova´deˇt. To je rozdı´l proti cyklu se zna´my´m pocˇtem opakovańı´ (OPAKUJ). Testuji podmıńku do te´ doby, nezˇ zjistı´m, zˇe je splneˇna. Pak musı´m jı´t nazpeˇt. A hele, jak se mi ted’ hodı´, zˇe jsem si do noty´sku psal na´vratove´ adresy. Ted’ si je tedy hezky posbı´ra´m, prˇitom si noty´sek vygumuju a mu˚zˇu pokracˇovat dalsˇ´ım prˇ´ıkazem. V kopenogramu je to hezky zna´zorneˇne´.

9. Seskakujeme z kolotocˇe

33

ˇINNOST C Uzˇ jsi hotov?

↓

Udeˇlej kousek Poveˇrˇ se dokoncˇenı´m cˇinnosti Tento kopenogram si mu˚zˇesˇ vedle rozkreslit podobneˇ, jako jsme si spolu rozkreslili rekurzi. Jesˇteˇ le´pe tak pochopı´sˇ, jak vlastneˇ pracuji.

34


10. Sta´va´me se sbeˇrateli Tak uzˇ jsme se spolu prosˇli i po sveˇteˇ, respektive po meˇsteˇ. Ale sa´m vı´sˇ ze svyćh vy´letu˚, zˇe jenom koukat se na´m moc nechce. Ra´d si vzˇdycky neˇco dovezesˇ na pama´tku z vy´letu. Neˇkdo vozı´ pohledy, jiny´ fotografie a neˇkdo ra´d zase neˇco jine´ho. Se mnou je to trochu slozˇiteˇjsˇ´ı. A nebo vlastneˇ jednodusˇsˇ´ı. Ja´ mohu sbı´rat do sve´ho kouzelne´ho bat’u˚zˇku jenom znacˇky. Dnes se spolu naucˇ´ıme posbı´rat znacˇky, at’ jsou kdekoliv. Jedna´ se o u´kol na prvnı´ pohled mozˇna´ jednoduchy´, ale uvidı´sˇ, zˇe prˇina´sˇ´ı ru˚zne´ proble´my. Nejsem prˇeci tak dokonaly´ jako ty. Kdyzˇ tobeˇ maminka rˇekne, abys uklidil, tak se kolem sebe jenom rozhle´dnesˇ a uzˇ vidı´sˇ, kde je neporˇa´dek. Ja´ to ma´m ale trochu slozˇiteˇjsˇ´ı. Znacˇku vidı´m jen kdyzˇ na nı´ stojı´m. Proto musı´m u´sek, ktery´ ma´m uklidit, projı´t vzˇdy cely´. A prˇitom si pochopitelneˇ da´vat pozor, abych nenarazil do zdi. Proto mu˚j prˇikaz obsahuje i povel abych – kdyzˇ dojdu ke zdi – provedl bud’ VLEVO-VBOK, nebo abych prova´deˇnı´ ukoncˇil. Takovy´ prˇ´ıkaz je uzˇ prˇece jenom delsˇ´ı. Musı´me si porˇa´d pamatovat neˇkolik veˇcı´: 1. Kdyzˇ prˇijdu na znacˇku → zvednu ji a uklidı´m do bat’u˚zˇku. POZOR – znacˇka nemusı´ by´t jen jedna ! 2. Kdyzˇ prˇijdu ke zdi → uhnu → dokoncˇ´ım cˇinnost. 3. Kdyzˇ si pod sebou uklidı´m → pokracˇuji v pohybu. Vidı´sˇ sa´m, zˇe to tak moc jednoduche´ nenı´. Ale my to spolu zvla´dneme. Ke zdi uzˇ spolu dojı´t umı´me. Sebrat vsˇechny znacˇky pod sebou – to take´ nenı´ takova´ praće. Nadefinujeme si pro to prˇ´ıkaz VYBER. VYBER ZNACKA ZVEDNI VYBER

↓

VYBER ZNAMENA KDYZ JE ZNACKA ZVEDNI VYBER KONEC JINAK KONEC KONEC

Za pomoci VYBER uzˇ to zˇa´dny´ proble´m nebude. Pro nasˇi definici bychom sice novy´ prˇ´ıkaz VYBER mohli pouzˇ´ıt, ale vytvorˇ´ıme si prˇ´ıkazy jine´. Trˇeba SEBER-NEKDE-ZNACKU.

10. Sta´va´me se sbeˇrateli

35

SEBER-NEKDE-ZNACKU ZNACKA ZVEDNI

↓

ZED VLEVO-VBOK

↓

KROK

SEBER-NEKDE-ZNACKU

SEBER-NEKDE-ZNACKU ZNAMENA KDYZ JE ZNACKA ZVEDNI KONEC JINAK KDYZ JE ZED VLEVO-VBOK KONEC JINAK KROK KONEC SEBER-NEKDE-ZNACKU KONEC KONEC

Vidı´sˇ sa´m, zˇe vytvorˇeny´ prˇ´ıkaz je dlouhy´ jako had. A ted’ uzˇ na´m znovu vynika´ i jednoduchost a prˇehlednost kopenogramu proti karlovske´mu za´pisu. Jenzˇe kdyzˇ si prˇ´ıkaz spustı´sˇ, tak prˇijdesˇ i na malou vadu na kra´se. Zastavı´m se totizˇ na mı´steˇ, kde zvednu znacˇku. Schva´lneˇ si to zkus. Po nadefinovańı´ prˇ´ıkazu zadej pocˇ´ıtacˇi prˇ´ıkaz MESTO. A do meˇsta naskla´dej na libovolna´ mı´sta ru˚zne´ pocˇty znacˇek. Asi teˇ nemusı´m upozornˇovat, zˇe tentokra´t budu chodit jenom pode´l zdı´. Pak teprve spust’ prˇ´ıkaz SEBER-NEKDE-ZNACKU. Vy´sledek bude ten, zˇe budu chodit okolo zdı´ tak dlouho, dokud nenarazı´m na znacˇku. Kdyzˇ narazı´m na znacˇku, tak ji seberu a skoncˇ´ım. To je zpu˚sobeno umı´steˇnı´m rekurze. Kdyzˇ totizˇ vykona´m prˇ´ıkaz ZVEDNI, pokracˇuji na´sledujıćı´ u´rovnı´ vykona´vańı´. No a tam uzˇ nic nenı´ – jenom prˇ´ıkazy KONEC. Takzˇe rekurzi minu a skoncˇ´ım. Proto si spolu sestrojı´me obdobny´ prˇ´ıkaz SEBER-NEKDE-ZNACKY. Ten na´s necha´ sesbı´rat vsˇechny znacˇky po obvodu meˇsta. SEBER-NEKDE-ZNACKY ZNACKA ZVEDNI

↓

ZED VLEVO-VBOK

SEBER-NEKDE-ZNACKY

↓

KROK

SEBER-NEKDE-ZNACKY ZNAMENA KDYZ JE ZNACKA ZVEDNI KONEC JINAK KDYZ JE ZED VLEVO-VBOK KONEC JINAK KROK KONEC KONEC SEBER-NEKDE-ZNACKY KONEC

Rozdı´l proti minule´mu prˇ´ıkazu SEBER-NEKDE-ZNACKU nenı´ skoro zˇa´dny´, a prˇece se chova´m zcela jinak. Je to zpu˚sobeno jiny´m umı´steˇnı´m rekurze – je azˇ na konci prˇ´ıkazu a budu tedy pracovat porˇa´d – at’ seberu znacˇku nebo ne. Protozˇe je druha´ podmıńka KDYZ JE ZED v jedne´ veˇtvi podmıńky KDYZ JE ZNACKA, rˇ´ıka´me taky, zˇe jde o podmıńky vnorˇene´. 36


A ted’ ti uka´zˇu jak lze takovy´ prˇ´ıkaz zjednodusˇit. Naprˇed pouzˇijeme jizˇ vytvorˇeny´ prˇ´ıkaz VYBER: SEBER-NEKDE-ZNACKY2 VYBER ZED VLEVO-VBOK

↓

KROK

SEBER-NEKDE-ZNACKY2

SEBER-NEKDE-ZNACKY2 ZNAMENA VYBER KDYZ JE ZED VLEVO-VBOK KONEC JINAK KROK KONEC SEBER-NEKDE-ZNACKY2 KONEC

Ale i tento prˇ´ıkaz je jesˇteˇ prˇ´ılisˇ dlouhy´. Dalsˇ´ı zjednodusˇenı´ si mu˚zˇesˇ prove´st sa´m. Podı´vej se pozorneˇ na prˇ´ıkaz SEBER-NEKDE-ZNACKY2. Vidı´sˇ, zˇe nejvıće mı´sta zabı´ra´ prˇ´ıkaz otocˇenı´ u zdi. Tak si to mu˚zˇeme zjednodusˇit tı´m, zˇe mi nadefinujesˇ pomocny´ prˇ´ıkaz OTOC-U-ZDI. To uzˇ jisteˇ svedesˇ sa´m. Ale to sta´le sbı´ra´me znacˇky jen pode´l zdı´. A ty chcesˇ prˇece vysbı´rat znacˇky po cele´m meˇsteˇ ! Ale o tom azˇ prˇ´ısˇteˇ.

10. Sta´va´me se sbeˇrateli

37

11. Kolo kolo mlyńske´ Posledneˇ jsme se ucˇili uklı´zet. A prˇitom jsme pouzˇ´ıvali i prˇ´ıkaz, abych chodil okolo zdı´. Kdyzˇ ted’ budesˇ chtı´t, abych chodil kolem zdı´, bude nejjednodusˇsˇ´ı, kdyzˇ mi da´sˇ v cˇiste´m meˇsteˇ prˇ´ıkaz SEBER-NEKDE-ZNACKU. Ale to prˇeci nenı´ programa´torske´ ! Za prve´ by tam neˇjaka´ znacˇka mohla by´t a ja´ bych se zastavil, takzˇe bys musel pouzˇ´ıt SEBER-NEKDE-ZNACKY. Ale co kdyzˇ ty znacˇky nebudeme chtı´t sbı´rat ? Proto si spolu vytvorˇ´ıme prˇ´ıkaz OKOLO. Je to na´ramneˇ jednoduche´. OKOLO KE-ZDI VLEVO-VBOK OKOLO

OKOLO ZNAMENA KE-ZDI VLEVO-VBOK OKOLO KONEC

Ale my se prˇece chceme dostat i jinam ! Nebudeme se porˇa´d drzˇet zdi jako neˇjaka´ nemluvnˇata. Jednou jsme velcı´ a tak se odva´zˇneˇ pustı´me i do nezna´myćh kraju˚. Jde na´m o to, jak projı´t cele´ meˇsto. Pro jednoduchost vzˇdy prˇedpokla´da´me, zˇe vycha´zı´me z domu. Tam uzˇ se umı´m dostat pomocı´ prˇ´ıkazu DOMU. Doka´zˇeme jı´t i ke zdi. Ted’ na´m uzˇ jenom zby´va´, abychom prosˇli vsˇechna polıćˇka. Je trˇeba, abychom se dostali vzˇdy o jednu rˇadu polıćˇek vy´sˇ, kdyzˇ se na´m podarˇ´ı dojı´t ke zdi. Proto si nadefinujeme jesˇteˇ dva pomocne´ prˇ´ıkazy: OTOC-VLEVO a OTOC-VPRAVO: OTOC-VLEVO VLEVO-VBOK KROK VLEVO-VBOK

OTOC-VLEVO ZNAMENA VLEVO-VBOK KROK VLEVO-VBOK KONEC

Prˇ´ıkaz pro otaćˇku vpravo ti uzˇ tady psa´t nebudu. To by byla ostuda ! Jestli prˇesto nevı´sˇ, jak na to, tak ti pomu˚zˇe slovnı´k na konci. Du˚lezˇite´ je osˇetrˇit prˇ´ıkaz proti nara´zˇenı´ do zdi. Kdyzˇ bych totizˇ sta´l jizˇ na poslednı´ rˇadeˇ a otocˇil se, udeˇla´m krok rovnou do zdi. Proto si prˇ´ıkaz OTOC-VLEVO (a ty sa´m i OTOC-VPRAVO) nadefinujeme jinak – s podmıńku. ?OTOC-VLEVO VLEVO-VBOK ZED ↓ DOMU KROK VLEVO-VBOK

38

?OTOC-VLEVO ZNAMENA VLEVO-VBOK KDYZ JE ZED DOMU KONEC JINAK KROK VLEVO-VBOK KONEC KONEC Programovacı´ jazyk KAREL

A ted’ uzˇ pro na´s nenı´ zˇa´dny´ proble´m projı´t cele´ meˇsto. A po procha´zce se vzˇdy vra´tı´me hezky domu˚. PROJDI KE-ZDI ?OTOC-VLEVO KE-ZDI ?OTOC-VPRAVO PROJDI

PROJDI ZNAMENA KE-ZDI ?OTOC-VLEVO KE-ZDI ?OTOC-VPRAVO PROJDI KONEC

Tak, ted’ uzˇ umı´me projı´t cele´ meˇsto – pochopitelneˇ za prˇedpokladu, zˇe vycha´zı´me z domu. Nadefinovat prˇ´ıkaz pomocı´ vstupnı´ podmıńky a cyklu uzˇ umı´sˇ. Ja´ ale rozumı´m i dalsˇ´ım prˇ´ıkazu˚m, ktere´ jsme si uzˇ drˇ´ıve slı´bili vysveˇtlit. Prˇi tve´ definici mu˚zˇesˇ pouzˇ´ıt trˇeba i primitivum DOKUD. Cˇ´ım se lisˇ´ı od KDYZ ? Nezˇ si to uka´zˇeme na prˇ´ıkladu, zopakujeme si pravidla pro pouzˇ´ıvańı´ KDYZ. Pokud pouzˇijeme KDYZ, pak vzˇdy na´sledujı´ dveˇ cesty, z nichzˇ se provede pouze jedna: bud’ ta pro splneˇnou podmıńku, nebo ta pro nesplneˇnou podmıńku. Na konci se obeˇ cesty spojı´ a pokracˇuje se dalsˇ´ım prˇ´ıkazem. Pokud ale pouzˇijesˇ DOKUD, pak je-li podmıńka splneˇna, vykonajı´ se prˇ´ıkazy na´sledujıćı´ za prˇ´ıkazem DOKUD azˇ po prˇ´ıslusˇny´ KONEC. Ten ale vra´tı´ vykona´vańı´ zpeˇt na u´vodnı´ podmıńku DOKUD. A to seprova´dı´ azˇ do te´ doby, dokud je podmıńka splneˇna. V prˇ´ıkazu KDYZ musı´me projı´t jednou z jeho veˇtvı´. U DOKUD prˇi nesplneˇnı´ podmıńky vnitrˇkem cyklu neprojdeme vu˚bec a budeme pokracˇovat za prˇ´ıslusˇny´m prˇ´ıkazem KONEC. Vstupnı´ podmıńka mu˚zˇe by´t i typu NENI podmı ńka. Teˇlo cyklu se pak prova´dı´ tehdy, pokud NENI podmı ńka. Cyklus se prˇeskakuje, pokud NENI NENI podmı ńka, takzˇe vlastneˇ pokud JE podmı ńka. Protozˇe to vypada´ slozˇiteˇ, uka´zˇeme si to na na´sledujıćı´m prˇ´ıkladu. Pu˚jdeme zde opeˇt ke zdi. To uzˇ umı´me s pomocı´ KDYZ a rekurze. Nynı´ si to uka´zˇeme s pomocı´ DOKUD. Schva´lneˇ, co bude lepsˇ´ı ? KE-ZDI2 - ZED KROK ↑

KE-ZDI2 ZNAMENA DOKUD NENI ZED KROK KONEC KONEC

Ja´ prˇi vykona´vańı´ tohoto prˇ´ıkazu postupuji na´sledovneˇ: Testuji je-li splneˇno, zˇe prˇede mnou NENI ZED (v kopenogramu se zapisuje symbolicky „- ZED“). Pokud je to pravda (takzˇe prˇede mnou nenı´ zed’), vykona´m vnitrˇek cyklu (KROK) a vra´tı´m se opeˇt na test vstupnı´ podmıńky. Pokud prˇede mnou zed’ je (a podmıńka „NENI ZED“ nenı´ splneˇna), teˇlo cyklu nevykona´va´m 11. Kolo kolo mlyńske´

39

a v tomto prˇ´ıpadeˇ skoncˇ´ım. Sˇipka v kopenogramu naznacˇuje, zˇe se ma´ skocˇit nahoru prˇed zacˇa´tek vstupnı´ podmıńky (stejneˇ jako u OPAKUJ). A jesˇteˇ jedna informace pro tebe: Tento cyklus, ktere´mu programa´torˇi odborneˇ rˇ´ıkajı´ cyklus se vstupnı´ podmıńkou a s degenerovanou vy´stupnı´ podmıńkou, si vybarvuj zeleneˇ – tedy pouze jeho rˇ´ıdıćı´ cˇa´st: rˇa´dek „- ZED“ a rˇa´dek „ ↑ “. A aby sis tento cyklus procvicˇil, nadefinujeme si prˇ´ıkaz, ktery´ zabezpecˇ´ı, zˇe se budu vzˇdy nataćˇet do toho smeˇru, kde prˇede mnou nenı´ zed’. To znamena´, zˇe po provedenı´ tohoto prˇ´ıkazu budu schopny´ udeˇlat KROK anizˇ bych prˇi neˇm narazil. Pokud meˇ ovsˇem schva´lneˇ nezavrˇesˇ do dvorku o jednom polıćˇku ! To potom takovy´ vyćhod nenajdu a budu se tocˇit donekonecˇna. To ale nenı´ dvorek, to je veˇzenı´ ! Prˇ´ıkaz si nazveme trˇeba NENI-ZED: NENI-ZED ZED VLEVO-VBOK ↑

NENI-ZED ZNAMENA DOKUD JE ZED VLEVO-VBOK KONEC KONEC

Tady vidı´sˇ, zˇe prˇi prˇ´ıkazu DOKUD mu˚zˇesˇ vyzˇadovat jak splneˇnı´ podmıńky (JE ZED), tak jejı´ nesplneˇnı´ (NENI ZED). Sa´m si ted’ zkus vsˇechny prˇ´ıkazy, kde jsme pouzˇili KDYZ a rekurzi, napsat pomocı´ DOKUD.

40


12. Opeˇt na cestaćh Tak to vidı´sˇ ! Ve meˇsteˇ uzˇ jsme jako doma. Doposud jsme se ale pohybovali tak, zˇe jsme vzˇdy vybı´ral vsˇechny mozˇnosti, ktere´ mohli nastat. To je sice jedna z mozˇnostı´ rˇesˇenı´, tady na´m spolu funguje, ale dobre´ to nenı´. My jsme zatı´m znacˇky vyhleda´vali tak, zˇe jsme procha´zeli meˇsto polıćˇko za polıćˇkem. Sa´m vidı´sˇ, jak to dlouho trva´. Je to vıće meńeˇ jen takove´ chaoticke´ chozenı´ sem a tam. Tak se prˇece neda´ pracovat. Nasˇe programy doposud pracujı´ jen za prˇedpokladu, zˇe ve meˇsteˇ nic nenı´. Ale sa´m vı´sˇ, zˇe ve meˇsteˇ jsou domy a spousta jinyćh prˇeka´zˇek. Tam bychom tak chodit nemohli ! Ale ja´ ti prozradı´m, jak vyzrajeme na vsˇechny prˇ´ıpadne´ prˇeka´zˇky. Zkusı´me vyjı´t z bludisˇteˇ. To si nakresli na obrazovku pomocı´ prˇ´ıkazu MESTO. A ted’ beˇzˇ ! Zkus to naprˇed podle uvedene´ho vzoru.

Jak vidı´sˇ, bludisˇteˇ ma´ jenom jeden vyćhod. A kdyzˇ si vezmesˇ tuzˇku a pu˚jdesˇ podle libovolne´ zdi, tak zjistı´sˇ, zˇe vzˇdy dojdesˇ k vyćhodu. Na tomhle principu je zalozˇen i na´sledujıćı´ prˇ´ıkaz, ktery´ na´s z bludisˇteˇ vyvede.

12. Opeˇt na cestaćh

41

PRYC ZED VLEVO-VBOK PRYC

↓

KROK VPRAVO-VBOK

PRYC ZNAMENA KDYZ JE ZED VLEVO-VBOK KONEC JINAK KROK VPRAVO-VBOK KONEC PRYC KONEC

Schva´lneˇ si jeho pravdivost oveˇrˇ na jine´m bludisˇti. Co vlastneˇ deˇla´me celou cestu ? Jdeme pode´l prave´ zdi. Prˇed kazˇdy´m krokem se zepta´me, je-li prˇed na´mi zed’. Pokud ano, tak se pouze otocˇ´ıme. Pokud tam zed’ nenı´, udeˇla´me KROK a VPRAVO-VBOK, abychom se drzˇeli zdi. Prˇed tı´mto prˇ´ıkazem musı´m by´t pravy´m bokem u zdi. A nebo udeˇlat prˇ´ıkaz dvouu´rovnˇovy´ – nejprve udeˇlat KE-ZDI a VLEVO-VBOK, cˇ´ımzˇ se dostanu pravy´m bokem ke zdi, a pak vlastnı´ PRYC. Po spusˇteˇnı´ ti doka´zˇi, zˇe sice najdu vyćhod z bludisˇteˇ, ale nezastavı´m se ani venku. Chodı´m porˇa´d dokola. Je to tı´m, zˇe v prˇ´ıkazu je pouzˇita rekurze. A zdi, ktere´ ohranicˇujı´ meˇsto, jsou pro meˇ jen pokracˇovańı´m bludisˇteˇ. Kdyby zdi bludisˇteˇ sahaly azˇ ke zdi meˇsta, tak by se mi podarˇilo do bludisˇteˇ opeˇt vejı´t. Vyjdu sice ven, ale sta´le budu chodit sem a tam. Nejjednodusˇsˇ´ı ukoncˇenı´ prˇ´ıkazu bude, kdyzˇ mi u vyćhodu prˇipravı´sˇ znacˇku a prˇ´ıkaz nadefinujesˇ tak, zˇe se na znacˇce zastavı´m. Urcˇiteˇ jsi taky zpozoroval, zˇe chodı´m sem a tam. Jak taky ne, kdyzˇ si nepamatuji, kde uzˇ jsem vsˇude byl ! Abych si to doka´zal zapamatovat, k tomu mi opeˇt slouzˇ´ı znacˇky. Ja´ si je budu na cestu pokla´dat a pak vı´m, kudy jsem uzˇ prosˇel. Tento zpu˚sob ma´ ale jeden haćˇek. Prˇedstav si, zˇe se dostanu na dvorek, ktery´ ma´ vchod sˇiroky´ jenom jedno polıćˇko. To znamena´, zˇe budeme muset znacˇky pocˇ´ıtat, protozˇe jinak bych se nemusel dostat ven. Ale jesˇteˇ nezˇ si to spolu zkusı´me, podı´vej se, jak se chova´m v jine´m bludisˇti. Jeho obra´zek jsem ti nakreslil na dalsˇ´ı strańce. Bludisˇteˇ je tady spojeno s venkovnı´ zdı´. Kdyzˇ se na obra´zek pozorneˇ podı´va´sˇ, tak je to vlastneˇ jedno bludisˇteˇ, ktere´ nema´ zˇa´dny´ vyćhod. Je tedy logicke´, zˇe v takove´m bludisˇti budu porˇa´d chodit a za´rovenˇ hledat vyćhod. Kdyzˇ neuspeˇji ani u venkovnı´ zdi, pustı´m se zpa´tky dovnitrˇ bludisˇteˇ a budu hledat i tam. Co kdyzˇ jsem poprve´ v bludisˇti ten spra´vny´ vyćhod prˇehle´dl ! A tak bych tady mohl chodit donekonecˇna. Sa´m uvidı´sˇ, zˇe po cˇase zacˇnu vykona´vat sta´le stejny´ cyklus. Mu˚zˇe by´t peˇkneˇ douhy´. Schva´lneˇ meˇ nech beˇhat se stisknuty´m tlacˇ´ıtkem Shift. Jak tomu bloudeˇnı´ zabrańit ? Neˇco jsme si uzˇ naznacˇili. Polozˇ mi neˇkam znacˇku a dej mi prˇ´ıkaz, abych se na znacˇce zastavil. Prˇ´ıkaz si nazveme trˇeba Z-BLUDISTE.

42


Z-BLUDISTE VPRAVO-VBOK ZED VLEVO-VBOK ↑

KROK ZNACKA

↓

Z-BLUDISTE

Z-BLUDISTE ZNAMENA VPRAVO-VBOK DOKUD JE ZED VLEVO-VBOK KONEC KROK KDYZ JE ZNACKA KONEC JINAK Z-BLUDISTE KONEC KONEC

At’uzˇ mi nakreslı´sˇ sebeslozˇiteˇjsˇ´ı bludisˇteˇ, vyćhod v neˇm vzˇdy najdu. Nejdu sice nejkratsˇ´ı cestou, ale zato spolehliveˇ. Zrovna tak je jasne´, zˇe doka´zˇu najı´t znacˇku kdekoliv v bludisˇti. Ale ! To jen za podmıńky, zˇe je znacˇka umı´steˇna u zdi. Vzˇdyt’vı´sˇ, zˇe jsem kra´tkozraky´. Proto chodı´m bludisˇteˇm jen podle zdı´. A protozˇe znacˇku vidı´m jen kdyzˇ si na ni stoupnu, tak nebude-li vedle zdi, neuvidı´m ji a budu chodit sta´le dokola.


43

13. A co takhle trochu matematiky? Nelekej se ! Nechci teˇ prˇipravit o hodiny matematiky, ktere´ patrˇ´ı mezi tvoje nejoblı´beneˇjsˇ´ı ve sˇkole. To nenı´ my´m cı´lem. Naucˇ´ıme se jen o neˇco vıć, abychom mohli pozdeˇji pocˇ´ıtacˇ vyuzˇ´ıvat naplno. I kdyzˇ ty uzˇ vlastneˇ trochu pocˇ´ıtat umı´sˇ. Dovedesˇ polozˇit stanoveny´ pocˇet znacˇek, udeˇlat prˇ´ıslusˇny´ pocˇet kroku˚. To vsˇe pomocı´ OPAKUJ. Ale co kdyzˇ nema´sˇ nic prˇesneˇ urcˇeno ? I v takove´hle situaci si uzˇ umı´sˇ poradit. Vzˇdyt’doka´zˇesˇ jı´t trˇeba ke zdi a prˇitom nevı´sˇ, jak je zed’ daleko. Ale co takhle dojı´t trˇeba jenom na polovinu vzda´lenosti ke zdi ? Jestli budesˇ veˇdeˇt, zˇe je zed’ vzda´lena cˇtyrˇi kroky, tak to umı´sˇ. Udeˇla´sˇ jenom dva. Ale to jsi spocˇ´ıtal za meˇ ty a jen pro tento jeden vy´jimecˇny´ prˇ´ıpad ! Ja´ to chci umeˇt sa´m a vzˇdy. Tedy i tehdy, kdyzˇ nevı´m, jak jsem daleko od zdi. To je orˇ´ısˇek, co ? Jak je ta zed’ daleko ? Vı´me, zˇe je od na´s vzda´lena dveˇ poloviny vzda´lenosti. Prˇipada´ ti tahle jednoduchost jako nesmysl ? Zˇe na´m to nic nepomu˚zˇe ? Ale naopak. Trochu odskocˇ´ıme. Zalistuj si ted’ zpa´tky a podı´vej se, jak jsme definovali prˇ´ıkaz CTYR-KROK3 na strańce 12. Tehdy jsme si rˇekli, zˇe takova´hle definice je z programa´torske´ho hlediska nespra´vna´. Ano, ale jenom proto, zˇe jsem meˇl udeˇlat cˇtyrˇi kroky doprˇedu . . . a tady chodı´m zbytecˇneˇ sem tam. Jsou vsˇak prˇ´ıpady, kdy se na´m i zdańliva´ zbytecˇnost mu˚zˇe hodit. Jak vypada´ trˇeba krok z tohoto pohledu ? Mu˚zˇesˇ jej nadefinovat jako dva kroky doprˇedu a jeden zpa´tky. Zajı´mave´, vid’? Ale tı´mto krokem ujdu polovinu vzda´lenosti, jako dveˇma kroky. Takzˇe do polovicˇky vzda´lenosti dojdu tehdy, kdyzˇ na kazˇde´ dva kroky doprˇedu udeˇla´m jeden krok zpa´tky. Pochopitelneˇ musı´m naprˇed deˇlat dvojkroky doprˇedu a pak tolik kroku˚ zpa´tky, jako jsem udeˇlal dvojkroku˚ doprˇedu. Ted’ uzˇ na´m zby´va´ jenom urcˇit pocˇet dvojkroku˚ doprˇedu, abych mohl udeˇlat stejny´ pocˇet kroku˚ vzad. To je kazˇde´mu pochopitelne´. Ale sta´le jesˇteˇ nevı´sˇ, jaky´m zpu˚sobem spocˇ´ıta´me dvojkroky. Prˇemy´sˇlı´sˇ, hlavu nama´ha´sˇ a stejneˇ nakonec nic zjistı´sˇ, zˇe zˇa´dna´ z prˇ´ımyćh cest, ani s pouzˇitı´m podmıńky nebo cyklu, k cı´li nevede. Ale to nic. Vzpomenˇ si na moji prˇ´ıtelkyni rekurzi. Ta na´m pomu˚zˇe. A ani nepotrˇebujesˇ zna´t ´ plneˇ stacˇ´ı, kdyzˇ vı´m, zˇe udeˇla´m tolik kroku˚ jako dvojkroku˚. A jestli to jsou pocˇet dvojkroku˚. U trˇi nebo sedm, to meˇ vu˚bec nemusı´ zajı´mat. Jesˇteˇ ti to nenı´ u´plneˇ jasne´ ? Tak si to spolu zopakujeme podrobneˇji. Ted’ totizˇ zacˇ´ına´m prˇ´ımo napıńavou kapitolu a tak napni svoji pozornost, aby ti nic, ale vu˚bec nic neuniklo ! Na zacˇa´tku kapitoly jsi mi prˇiky´vnul, zˇe se mnou umı´sˇ dojı´t opatrneˇ KE-ZDI, anizˇ bych naboural. Ale co kdyzˇ ma´m za u´kol dojı´t ke zdi a polozˇit u nı´ znacˇku ? Zahrajeme si tedy na voja´ky. Ja´ – KAREL – ma´m za u´kol polozˇit u zdi neprˇ´ıtelova opevneˇnı´ minu – znacˇku. Jak se s tı´m vyporˇa´da´m ? No to je prˇece jednoduche´. Dojdu ke zdi a polozˇ´ım znacˇku. POLOZ-MINU-U-ZDI KE-ZDI POLOZ

POLOZ-MINU-U-ZDI ZNAMENA KE-ZDI POLOZ KONEC

„Poslusˇneˇ hla´sı´m, zˇe zadany´ u´kol jsem podle rozkazu splnil !“ Ale co ted’ se mnou ? Vzˇdyt’ zˇa´dna´ arma´da si nemu˚zˇe dovolit ztraćet tak dobre´ voja´ky, jako jsem ja´. Dej mi rychle prˇ´ıkaz, 44


abych se vra´til zpeˇt. Jak ? Mozˇnostı´ je neˇkolik. Jako dobry´ voja´k ma´m veˇdeˇt, zˇe se budu muset vra´tit zpa´tky. Proto, abych nezabloudil, si mohu cestu znacˇkovat. A po svyćh znacˇkaćh se mohu vra´tit zpeˇt. Prˇi zpa´tecˇnı´ cesteˇ je pochopitelneˇ posbı´ra´m, aby neprˇ´ıtel neobjevil, zˇe jsem k neˇmu pronikl. A jak jsem to udeˇlal ? To uzˇ urcˇiteˇ vı´sˇ sa´m. Vsˇimnul sis, zˇe jsme tu zrovna nakousli dekompozici ? Trochu z jine´ho konce, ale zase jsme museli rozebrat celek – v tom jsem ti trochu pomohl – a opeˇt jej slozˇit dohromady. Ale abych porˇa´d neodbı´hal. Tady je prˇ´ıkaz, abych polozˇil minu a opeˇt se vra´til na sve´ pu˚vodnı´ stanovisˇteˇ. Naprˇed si nadefinuji prˇ´ıkaz ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI: ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI ↓

ZED

KROK POLOZ ZNACKUJ-CESTU -KE-ZDI

ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI ZNAMENA KDYZ JE ZED KONEC JINAK KROK POLOZ ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI KONEC KONEC

No a u zdi pak jenom polozˇ´ım znacˇku, udeˇla´m cˇelem vzad a pu˚jdu po znacˇkaćh zpa´tky. Prˇi zpa´tecˇnı´ cesteˇ si znacˇky sesbı´ra´m. Ale pozor ! Minu sebrat nesmı´m ! Proto jesˇteˇ jeden prˇ´ıkaz – PO-ZNACKACH-ZPET: PO-ZNACKACH-ZPET ZNACKA ZVEDNI KROK ↑

PO-ZNACKACH-ZPET ZNAMENA DOKUD JE ZNACKA ZVEDNI KROK KONEC KONEC

A ted’ je prˇ´ıkaz POLOZ-MINU-KE-ZDI-2 u´plneˇ jasny´. POLOZ-MINU-KE-ZDI-2 ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI POLOZ CELEM-VZAD PO-ZNACKACH-ZPET

POLOZ-MINU-KE-ZDI-2 ZNAMENA ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI POLOZ CELEM-VZAD PO-ZNACKACH-ZPET KONEC

Mozˇna´ teˇ napadlo, procˇ je rˇesˇenı´ tak slozˇite´ ? Ty uzˇ prˇece doka´zˇesˇ takto zadany´ prˇ´ıkaz zjednodusˇit. Stacˇ´ı pouze zadat, abych na mı´steˇ, kde stojı´m, polozˇil znacˇku, dosˇel ke zdi polozˇit minu, otocˇil se a sˇel zpeˇt, dokud nedojdu na znacˇku. To je pravda, nasˇemu zadańı´ by i takove´ jednodusˇsˇ´ı rˇesˇenı´ plneˇ vyhoveˇlo. Ale co kdybych se musel po cesteˇ vyhy´bat prˇeka´zˇka´m ? Pak takovy´ prˇ´ıkaz stacˇ´ı jenom trochu doplnit a ma´me hned

13. A co takhle trochu matematiky?

45

obecneˇjsˇ´ı rˇesˇenı´. A tı´m i lepsˇ´ı. Takto jsme to spolu ale schva´lneˇ rozebrali, aby dalsˇ´ı vy´klad byl srozumitelneˇjsˇ´ı. Ale jesˇteˇ nezˇ zacˇneme doopravdy pocˇ´ıtat, rozkreslı´me si do kopenogramu prˇedcha´zejıćı´ rˇesˇenı´. Jak bys napsal prˇ´ıkaz s pouzˇitı´m jednodusˇsˇ´ıch prˇ´ıkazu˚ ? Asi takto: POLOZ-MINU-KE-ZDI-3 ZED POLOZ CELEM-VZAD

↓

KROK POLOZ-MINU -KE-ZDI-3 KROK

POLOZ-MINU-KE-ZDI-3 ZNAMENA KDYZ JE ZED POLOZ CELEM-VZAD KONEC JINAK KROK POLOZ-MINU-KE-ZDI-3 KROK KONEC KONEC

To jsou zajı´mave´ veˇci,co ? Neboj ! Prˇ´ısˇteˇ na´s cˇekajı´ jesˇteˇ zajı´maveˇjsˇ´ı. Vyda´me se spolu do da´vnyćh veˇku˚ pyramid.

46


14. Stavı´me pyramidu Ale neboj se. Nepostavı´me ji z kamennyćh kva´dru˚, ale jenom tak na papı´ru. Ty nevı´sˇ, co to je pyramida ? Jak vypada´ ? Ja´ ted’ tady nemyslı´m ty honosne´ hrobky staroegyptskyćh faraońu˚, ale takovou docela malinkatou pyramidu. A aby se na´m sem vesˇla, tak si ji namalujeme jako troju´helnı´k. Vypada´ trˇeba takto: 1 / \ 1 1 / \ / \ 1 2 1 / \ / \ / \ 1 3 3 1 / \ / \ / \ / \ 1 4 6 4 1 V tomto troju´helnı´ku – pyramideˇ – je hodnota kazˇde´ho cˇ´ısla dańa soucˇtem jeho prave´ho a leve´ho hornı´ho souseda. Neˇkdy se mu take´ rˇ´ıka´ Pascalu˚v troju´helnı´k – podle francouzske´ho matematika Blaise Pascala. Ja´ zacˇ´ına´m staveˇt na vrsˇku smeˇrem k dolnı´ zdi. Na mı´steˇ jednotlivyćh cˇ´ısel si prˇedstav moje bratrˇ´ıcˇky. Ja´ jim rozda´m znacˇky, ale jenom svy´m dveˇma spodnı´m bratru˚m. A ted’ kazˇdy´ z nich da´ tolik znacˇek, kolik dostal, svy´m dveˇma spodnı´m bratru˚m. Ti ale dostanou kazˇdy´ jesˇteˇ dalsˇ´ı znacˇky od sve´ho dalsˇ´ıho hornı´ho bratra z druhe´ strany. A co s tı´m ma´ spolecˇne´ho nasˇe kamara´dka rekurze ? Moji bratrˇ´ıcˇci – to budu vlastneˇ ja´ – poveˇrˇ´ım sa´m sebe neˇjakou pracı´ a azˇ ji dokoncˇ´ım, budu pracovat znovu. A ted’ trochu pocˇ´ıtacˇoveˇ: Ja´ na kazˇde´m polıćˇku – uzlu – pyramidy polozˇ´ım znacˇku. Pak pokud nejsem u zdi (cozˇ znamena´ konec pyramidy), rozbeˇhnu se vlevo dolu˚ (z me´ho pohledu, protozˇe stojı´m otocˇen smeˇrem dolu˚; z tve´ho pohledu je to vpravo). Tam postavı´m pyramidu (prvnı´ bratrˇ´ıcˇek – rekurze). Pak se posunu o dva kroky na za´pad a tam postavı´m dalsˇ´ı pyramidu (druhy´ bratrˇ´ıcˇek – rekurze). Nakonec se vra´tı´m zpeˇt na mı´sto, odkud jsem vysˇel. Kazˇdou pyramidu – tedy i ty v nizˇsˇ´ı u´rovni – stavı´m ze severu na jih. Prˇechod na NA-LEVOUPYRAMIDU je tedy pomeˇrneˇ jednoduchy´: NA-LEVOU-PYRAMIDU KROK VLEVO-VBOK KROK

NA-LEVOU-PYRAMIDU ZNAMENA KROK VLEVO-VBOK KROK KONEC

Prˇechod NA-PRAVOU-PYRAMIDU je jesˇteˇ jednodusˇsˇ´ı: stacˇ´ı udeˇlat dva kroky smeˇrem na za´pad:

14. Stavı´me pyramidu

47

NA-PRAVOU-PYRAMIDU NA-ZAPAD DVOJ-KROK

NA-PRAVOU-PYRAMIDU ZNAMENA NA-ZAPAD DVOJ-KROK KONEC

Na´vrat o u´rovenˇ vy´sˇ na´m taky neda´ zˇa´dnou praći: ZPATKY NA-VYCHOD KROK VLEVO-VBOK KROK

ZPATKY ZNAMENA NA-VYCHOD KROK VLEVO-VBOK KROK KONEC

No a vlastnı´ pyramida je jednoducha´: Otocˇ´ım se NA-JIH – tı´m smeˇrem prˇece budu staveˇt pyramidu. Pak polozˇ´ım znacˇku. Nynı´ ma´m dveˇ mozˇnosti: 1. Jsem-li u zdi, uzˇ nenı´ co staveˇt, protozˇe nenı´ kam. Nebudu tedy deˇlat nic. 2. Nejsem-li u zdi, pak se prˇesunu NA-LEVOU-PYRAMIDU, postavı´m PYRAMIDU, prˇesunu se NA-PRAVOU-PYRAMIDU, postavı´m PYRAMIDU a vra´tı´m se ZPATKY. „Elementary, my dear Watson“ jak rˇ´ıka´ slavny´ anglicky´ detektiv Sherlock Holmes. Cely´ prˇ´ıkaz PYRAMIDA jsme si popsali v minule´m odstavci: PYRAMIDA NA-JIH POLOZ ZED ↓ NA-LEVOU-PYRAMIDU PYRAMIDA NA-PRAVOU-PYRAMIDU PYRAMIDA ZPATKY

PYRAMIDA ZNAMENA NA-JIH POLOZ KDYZ JE ZED KONEC JINAK NA-LEVOU-PYRAMIDU PYRAMIDA NA-PRAVOU-PYRAMIDU PYRAMIDA ZPATKY KONEC KONEC

A stejneˇ funguje rekurze prˇi zjisˇt’ovańı´ pocˇtu dvojkroku˚, kdyzˇ jdeme ke zdi. Jak to tedy vypada´ tam ? Zacˇnu od same´ho zacˇa´tku, od zdi. Kolik mohu udeˇlat udeˇlat dvojkroku˚ ? No prˇece zˇa´dny´. Ale ted’ nestojı´m prˇed zdı´. Vı´m, zˇe mohu udeˇlat ke zdi alesponˇ krok. Ale taky vı´m, zˇe o dveˇ polıćˇka da´l je braćha. A ja´ pomocı´ rekurze prˇeda´m rˇ´ızenı´ jemu. Ale o je naprosto stejny´ jako ja´. Podı´va´ se, je-li prˇed nı´m zed’. To by umeˇl splnit – neudeˇlal by nic, jen mi vra´tı´ rˇ´ızenı´. Ale kdyzˇ tam zed’ nenı´, tak to prˇihraje dalsˇ´ımu bratrovi . . . ja´ na braćhu, braćha na meˇ . . . a tak si prˇehazujeme u´kol do te´ doby, nezˇ jsme schopni jej splnit. Ale tı´m jsme teprve u zdi. My jesˇteˇ musı´me kazˇde´mu braćhovi, ktery´ na´m poma´hal, rˇ´ıci, aby meˇ poslal o jeden krok zpeˇt. Vzˇdyt’chceme dojı´t do poloviny vzda´lenosti. A kdyzˇ to udeˇlajı´, je u´kol splneˇn. 48


Nejprve neˇkolik pomocnyćh prˇ´ıkazu˚: VZAD – to je vracenı´ se o krok zpa´tky. A ?KROK je opatrny´ krok – protozˇe testujeme pocˇet dvojkroku˚, ktere´ mu˚zˇeme udeˇlat, tak se mu˚zˇe sta´t, zˇe bych sta´l lichy´ pocˇet kroku˚ od zdi. No a protozˇe jdu vzˇdy po dvou krocıćh, tak bych mohl narazit. VZAD CELEM-VZAD KROK CELEM-VZAD

VZAD ZNAMENA CELEM-VZAD KROK CELEM-VZAD KONEC

?KROK ZED

↓

KROK

?KROK ZNAMENA KDYZ JE ZED KONEC JINAK KROK KONEC KONEC

No a samotny´ prˇ´ıkaz PUL uzˇ je jednoduchy´: nenı´-li prˇede mnou zded’, udeˇla´m KROK a ?KROK (opatrny´ krok, abych ani zde nenarazil do zdi), zavola´m sve´ho braćhu (PUL) a na dva kroky, ktere´ jsem udeˇlal (KROK a ?KROK) udeˇla´m jeden VZAD. PUL ZED

↓

KROK ?KROK PUL VZAD

PUL ZNAMENA KDYZ JE ZED KONEC JINAK KROK ?KROK PUL VZAD KONEC KONEC

Tı´mto zpu˚sobem mu˚zˇesˇ definovat pak jizˇ cokoliv. To je sˇikovna´ kamara´dka rekurze, co ? Bez nı´ bychom si neporadili. Musı´me jen zachova´vat neˇkolik za´sad. At’na´m da´ neˇkdo hlavolam jaky´ chce, musı´me najı´t takove´ podmıńky, za kteryćh jej doka´zˇeme vyrˇesˇit. V nasˇich prˇ´ıpadech to jsou situace, kdy stojı´me u zdi. Pak teprve zacˇneme hledat ja´dro u´lohy, ktere´ bude mı´t cˇtyrˇi vlastnosti: 1. Umı´me v neˇm prˇejı´t od slozˇiteˇjsˇ´ıho k jednodusˇsˇ´ımu – zjednodusˇit u´lohu. U na´s jsou to trˇeba pocˇa´tecˇnı´ dva kroky. 2. Umı´me rˇesˇenı´ jednodusˇsˇ´ı u´lohy upravit na rˇesˇenı´ slozˇiteˇjsˇ´ı – trˇeba tı´m, zˇe udeˇla´me krok zpeˇt. 3. Musı´me mı´t jistotu, zˇe toto postupne´ zjednodusˇovańı´ jednou skoncˇ´ı. To znamena´, zˇe naprˇ. dojdeme ke zdi. 4. Musı´me mı´t jistotu, zˇe drˇ´ıv, nezˇ dospeˇjeme ke krachu, najdeme situaci, kterou umı´me vyrˇesˇit bez dalsˇ´ıho zjednodusˇovańı´. Ale to, co jsme si ted’ poveˇdeˇli, jde vyja´drˇit i obra´zkem. Neveˇrˇ´ısˇ ? No prˇece kopenogramem. Bude to kopenogram obecne´ho algoritmu rˇesˇenı´ jednoho typu u´loh rekurzı´. Brrrr, to je veˇda.

14. Stavı´me pyramidu

49

ˇ ˇES VYR Nejjednodusˇsˇ´ı prˇ´ıpad ↓ Vyrˇesˇ jej. Zjednodusˇ u´lohu. ˇ ˇES VYR Uprav rˇesˇenı´ zjednodusˇene´ u´lohy na rˇesˇenı´ slozˇiteˇjsˇ´ı. A ted’ – ale uzˇ jenom rekreacˇneˇ – spolu dojdeme do strˇedu dvorku: DO-STREDU PUL VLEVO-VBOK PUL

DO-STREDU ZNAMENA PUL VLEVO-VBOK PUL KONEC

A stejneˇ jako PUL mu˚zˇesˇ definovat prˇ´ıkaz TRETINA. Kdybys na´hodou neveˇdeˇl jak, je vy´sledek uveden ve slovnıćˇku v prˇ´ıloze 2. Tak, a to je poslednı´ prˇ´ıkaz, ktery´m jsme se tady spolu zaby´vali. Ja´ ale veˇrˇ´ım, zˇe mi zu˚stanesˇ veˇrny´ a zˇe se spolu jesˇteˇ mnohokra´t setka´me. V kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ, kdyzˇ jsi vydrzˇel azˇ sem, je z tebe programa´tor a vsˇe, co jsme se spolu naucˇili, ty uplatnı´sˇ.

Hodneˇ zdaru, kra´snyćh programu˚ a hodneˇ bitu˚ pameˇti prˇeje na rozloucˇenou Tvu˚j KAREL.

50


Prˇ´ıloha 1: Jak deˇlat kopenogramy Na strańce 8 jsme se poprve´ sezna´mili s kopenogramy. Abychom s nimi mohli u´speˇsˇneˇ pracovat, je nejlepsˇ´ı, kdyzˇ jsou barevne´. Ne vzˇdy ma´sˇ k dispozici barevnou knı´zˇku. Taky jako programa´tor potrˇebujesˇ deˇlat kopenogramy svoje. Proto si tady strucˇneˇ shrneme neˇkolik hlavnıćh za´sad, jak kopenogramy deˇlat. VPRAVO-VBOK

– Hlava kopenogramu na zˇlute´m pozadı´. Hlavu oddeˇlujeme dvojitou cˇa´rou. Neˇkdy se mu˚zˇesˇ setkat taky s tı´m, zˇe hlava je na bı´le´m pozadı´. Ale zu˚stanˇme spolu u zˇlute´. Je to vy´razneˇjsˇ´ı, kdyzˇ si sa´m malujesˇ do sesˇitu.

VPRAVO-VBOK

– Hlava kopenogramu – Teˇlo kopenogramu necha´me bı´le´. Je to vzˇdy cˇtverec, nebo obde´lnı´k.

VPRAVO-VBOK

– Hlava kopenogramu – Blok prˇ´ıkazu˚ uda´va´, ktere´ prˇ´ıkazy a v jake´m porˇadı´ se budou prova´deˇt. Primitiva jsou vybarvena cˇerveneˇ, slozˇene´ prˇ´ıkazy ru˚zˇoveˇ.

VLEVO-VBOK CELEM-VZAD PIRUETA VLEVO-VBOK PIRUETA

NA-JIH ↓

JIH

VLEVO-VBOK NA-JIH KE-ZDI

VYPLN

- ZED KROK

9 KRAT POLOZ

↑

↑

– Hlava kopenogramu – Blok prˇ´ıkazu˚ (cˇerveneˇ primitiva, ru˚zˇoveˇ slozˇene´ prˇ´ıkazy) – Zˇlute´ pole rekurzivnı´ho volańı´ – je to vlastneˇ hlava programu, proto je zˇluta´. – Hlava kopenogramu – Podmıńeˇny´ blok – modrˇe. Sˇipka na´m naznacˇuje, kam se vyda´me prˇi nesplneˇnı´ podmıńky.

– Hlava kopenogramu – Cyklus se vstupnı´ podmıńkou – zeleneˇ. Znak „ - “ = „NENI“. – Blok opakovanyćh prˇ´ıkazu˚ – Degenerovana´ vy´stupnı´ podmıńka – zeleneˇ.

To jsou jen strucˇna´ pravidla. Kdyzˇ si budesˇ malovat kopenogramy do sesˇitu, mu˚zˇesˇ pouzˇ´ıt sice ru˚zna´ zjednodusˇenı´, ale vzˇdy zachova´vej barevne´ oznacˇenı´. Aby meˇly kopenogramy vy´znam, dodrzˇuj stanovene´ barvy ! Vy´razne´ barvy prˇeje KAREL.

Prˇ´ıloha 1: Jak deˇlat kopenogramy

51

Prˇ´ıloha 2: Karlu˚v slovnı´k Ve slovnı´ku jsou prˇ´ıkazy serˇazeny podle abecedy. Najdesˇ tu vsˇechny kromeˇ duplicitnıćh. Jsou zde uvedeny i prˇ´ıkazy, na ktere´ je v textu pouze odkaz. Vpravo je uvedeno cˇ´ıslo strańky, kde najdesˇ, jak jsme prˇ´ıkaz vytvorˇili.

?KROK ↓

ZED

KROK

4-KROK 4 KRAT KROK ↑

5-KROK 5 KRAT KROK ↑

CELEM-VZAD VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK

CTYR-KROK DVOJ-KROK DVOJ-KROK

52

?KROK ZNAMENA KDYZ JE ZED KONEC JINAK KROK KONEC KONEC

[49]


[16]


[16]

CELEM-VZAD ZNAMENA VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK KONEC

[9]

CTYR-KROK ZNAMENA DVOJ-KROK DVOJ-KROK KONEC

[12]


DO-STREDU PUL VLEVO-VBOK PUL

DO-ZDI KROK DO-ZDI

DOMU K-JIZNI-ZDI K-ZAPADNI-ZDI CELEM-VZAD

DUM PRIZEMI NA-PREKLAD PREKLAD NA-PATRO PATRO NA-PREKLAD PREKLAD

DVERE DVOJ-KROK NA-NOVY-PANEL

DVOJ-KROK KROK KROK

Prˇ´ıloha 2: Karlu˚v slovnı´k

DO-STREDU ZNAMENA PUL VLEVO-VBOK PUL KONEC

[50]

DO-ZDI ZNAMENA KROK DO-ZDI KONEC

[31]

DOMU ZNAMENA K-JIZNI-ZDI K-ZAPADNI-ZDI CELEM-VZAD KONEC

[33]

DUM ZNAMENA PRIZEMI NA-PREKLAD PREKLAD NA-PATRO PATRO NA-PREKLAD PREKLAD KONEC

[27]

DVERE ZNAMENA DVOJ-KROK NA-NOVY-PANEL KONEC

[25]

DVOJ-KROK ZNAMENA KROK KROK KONEC

[9]

53

HLIDEJ DVOJ-KROK VLEVO-VBOK HLIDEJ

JAKO-KUN DVOJ-KROK VLEVO-VBOK KROK

JERAB NA-VEZ VEZ NA-RAMENO RAMENO

K-JIZNI-ZDI NA-JIH KE-ZDI

K-SEVERNI-ZDI NA-SEVER KE-ZDI

K-VYCHODNI-ZDI NA-VYCHOD KE-ZDI

K-ZAPADNI-ZDI NA-ZAPAD KE-ZDI

54

HLIDEJ ZNAMENA DVOJ-KROK VLEVO-VBOK HLIDEJ KONEC

[31]

JAKO-KUN ZNAMENA DVOJ-KROK VLEVO-VBOK KROK KONEC

[13]

JERAB ZNAMENA NA-VEZ VEZ NA-RAMENO RAMENO KONEC

[20]

K-JIZNI-ZDI ZNAMENA NA-JIH KE-ZDI KONEC

[33]

K-SEVERNI-ZDI ZNAMENA NA-SEVER KE-ZDI KONEC

[33]

K-VYCHODNI-ZDI ZNAMENA NA-VYCHOD KE-ZDI KONEC

[33]

K-ZAPADNI-ZDI ZNAMENA NA-ZAPAD KE-ZDI KONEC

[33]


KE-ZDI ↓

ZED

KROK KE-ZDI

KE-ZDI2 - ZED KROK ↑

NA-DALSI-ZNACKU ZED CELEM -VZAD

↓

KROK ZNACKA

↓

NA-DALSI -ZNACKU

NA-JIH JIH

↓

VLEVO-VBOK NA-JIH

NA-LEVOU-PYRAMIDU KROK VLEVO-VBOK KROK


KE-ZDI ZNAMENA KDYZ JE ZED KONEC JINAK KROK KE-ZDI KONEC KONEC

[31]

KE-ZDI2 ZNAMENA DOKUD NENI ZED KROK KONEC KONEC

[39]

NA-DALSI-ZNACKU ZNAMENA KDYZ JE ZED CELEM-VZAD KONEC JINAK KROK KDYZ JE ZNACKA KONEC JINAK NA-DALSI-ZNACKU KONEC KONEC KONEC

[32]

NA-JIH ZNAMENA KDYZ JE JIH KONEC JINAK VLEVO-VBOK NA-JIH KONEC KONEC

[33]

NA-LEVOU-PYRAMIDU ZNAMENA KROK VLEVO-VBOK KROK KONEC

[47]

55

NA-NOVY-PANEL CELEM-VZAD DVOJ-KROK VLEVO-VBOK KROK VLEVO-VBOK

NA-PATRO VLEVO-VBOK 9 KRAT KROK ↑

VPRAVO-VBOK KROK

NA-PRAVOU-PYRAMIDU NA-ZAPAD DVOJ-KROK

NA-PREKLAD VLEVO-VBOK 9 KRAT KROK ↑

VPRAVO-VBOK DVOJ-KROK

NA-RAMENO 2 KRAT VLEVO-VBOK DVOJ-KROK ↑

VLEVO-VBOK

56

NA-NOVY-PANEL ZNAMENA CELEM-VZAD DVOJ-KROK VLEVO-VBOK KROK VLEVO-VBOK KONEC

[24]

NA-PATRO ZNAMENA VLEVO-VBOK OPAKUJ 9 KRAT KROK KONEC VPRAVO-VBOK KROK KONEC

[27]

NA-PRAVOU-PYRAMIDU ZNAMENA NA-ZAPAD DVOJ-KROK KONEC

[48]

NA-PREKLAD ZNAMENA VLEVO-VBOK OPAKUJ 9 KRAT KROK KONEC VPRAVO-VBOK DVOJ-KROK KONEC

[27]

NA-RAMENO ZNAMENA OPAKUJ 2 KRAT VLEVO-VBOK DVOJ-KROK KONEC VLEVO-VBOK KONEC

[17]


NA-SEVER ↓

SEVER

VLEVO-VBOK NA-SEVER

NA-VEZ TROJ-KROK VLEVO-VBOK

NA-VYCHOD ↓

VYCHOD

VLEVO-VBOK NA-VYCHOD

NA-ZAPAD ↓

ZAPAD

VLEVO-VBOK NA-ZAPAD

NENI-ZED ZED VLEVO-VBOK ↑

OKNO VYPLN DVOJ-KROK NA-NOVY-PANEL


NA-SEVER ZNAMENA KDYZ JE SEVER KONEC JINAK VLEVO-VBOK NA-SEVER KONEC KONEC

[33]

NA-VEZ ZNAMENA TROJ-KROK VLEVO-VBOK KONEC

[20]

NA-VYCHOD ZNAMENA KDYZ JE VYCHOD KONEC JINAK VLEVO-VBOK NA-VYCHOD KONEC KONEC

[33]

NA-ZAPAD ZNAMENA KDYZ JE ZAPAD KONEC JINAK VLEVO-VBOK NA-ZAPAD KONEC KONEC

[33]

NENI-ZED ZNAMENA DOKUD JE ZED VLEVO-VBOK KONEC KONEC

[40]

OKNO ZNAMENA VYPLN DVOJ-KROK NA-NOVY-PANEL KONEC

[25]

57

OKOLO KE-ZDI VLEVO-VBOK OKOLO

OTOC-VLEVO VLEVO-VBOK KROK VLEVO-VBOK

?OTOC-VLEVO VLEVO-VBOK ↓ ZED DOMU KROK VLEVO-VBOK

OTOC-VPRAVO VPRAVO-VBOK KROK VPRAVO-VBOK

?OTOC-VPRAVO VPRAVO-VBOK ZED ↓ DOMU KROK VPRAVO-VBOK

58

OKOLO ZNAMENA KE-ZDI VLEVO-VBOK OKOLO KONEC

[38]

OTOC-VLEVO ZNAMENA VLEVO-VBOK KROK VLEVO-VBOK KONEC

[38]

?OTOC-VLEVO ZNAMENA VLEVO-VBOK KDYZ JE ZED DOMU KONEC JINAK KROK VLEVO-VBOK KONEC KONEC

[38]

OTOC-VPRAVO ZNAMENA VPRAVO-VBOK KROK VPRAVO-VBOK KONEC

[38]

?OTOC-VPRAVO ZNAMENA VPRAVO-VBOK KDYZ JE ZED DOMU KONEC JINAK KROK VPRAVO-VBOK KONEC KONEC

[38]


PANEL 2 KRAT VYPLN KROK ↑

NA-NOVY-PANEL

PATRO 4 KRAT PANEL OKNO ↑

PANEL

PIRUETA VLEVO-VBOK PIRUETA

PO-ZNACKACH-ZPET ZNACKA ZVEDNI KROK ↑

POLOZ-MINU-U-ZDI KE-ZDI POLOZ

POLOZ-MINU-KE-ZDI-2 ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI POLOZ CELEM-VZAD PO-ZNACKACH-ZPET


PANEL ZNAMENA OPAKUJ 2 KRAT VYPLN KROK KONEC NA-NOVY-PANEL KONEC

[25]

PATRO ZNAMENA OPAKUJ 4 KRAT PANEL OKNO KONEC PANEL KONEC

[26]

PIRUETA ZNAMENA VLEVO-VBOK PIRUETA KONEC

[28]

PO-ZNACKACH-ZPET ZNAMENA DOKUD JE ZNACKA ZVEDNI KROK KONEC KONEC

[45]

POLOZ-MINU-U-ZDI ZNAMENA KE-ZDI POLOZ KONEC

[44]

POLOZ-MINU-KE-ZDI-2 ZNAMENA ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI POLOZ CELEM-VZAD PO-ZNACKACH-ZPET KONEC

[45]

59

POLOZ-MINU-KE-ZDI-3 ↓

ZED POLOZ CELEM-VZAD

KROK POLOZ-MINU -KE-ZDI-3 KROK

PREKLAD 9 KRAT OKNO ↑

PRIZEMI VLEVO-VBOK PANEL OKNO PANEL DVERE 2 KRAT PANEL OKNO ↑

PANEL

PROJDI KE-ZDI ?OTOC-VLEVO KE-ZDI ?OTOC-VPRAVO PROJDI

60

POLOZ-MINU-KE-ZDI-3 ZNAMENA KDYZ JE ZED POLOZ CELEM-VZAD KONEC JINAK KROK POLOZ-MINU-KE-ZDI-3 KROK KONEC KONEC

[46]

PREKLAD ZNAMENA OPAKUJ 9 KRAT OKNO KONEC KONEC

[26]

PRIZEMI ZNAMENA VLEVO-VBOK PANEL OKNO PANEL DVERE OPAKUJ 2 KRAT PANEL OKNO KONEC PANEL KONEC

[26]

PROJDI ZNAMENA KE-ZDI ?OTOC-VLEVO KE-ZDI ?OTOC-VPRAVO PROJDI KONEC

[39]


PRYC ZED VLEVO-VBOK

↓

KROK VPRAVO-VBOK

PRYC

PUL ZED

↓

KROK ?KROK PUL VZAD

PYRAMIDA NA-JIH POLOZ ZED ↓ NA-LEVOU-PYRAMIDU PYRAMIDA NA-PRAVOU-PYRAMIDU PYRAMIDA ZPATKY


PRYC ZNAMENA KDYZ JE ZED VLEVO-VBOK KONEC JINAK KROK VPRAVO-VBOK KONEC PRYC KONEC

[42]

PUL ZNAMENA KDYZ JE ZED KONEC JINAK KROK ?KROK PUL VZAD KONEC KONEC

[49]

PYRAMIDA ZNAMENA NA-JIH POLOZ KDYZ JE ZED KONEC JINAK NA-LEVOU-PYRAMIDU PYRAMIDA NA-PRAVOU-PYRAMIDU PYRAMIDA ZPATKY KONEC KONEC

[48]

61

RAMENO 2 KRAT VYPLN KROK ↑

KROK 5 KRAT VYPLN5 KROK ↑

SEBER-NEKDE-ZNACKU ZNACKA ZVEDNI

↓

ZED VLEVO-VBOK

↓

KROK

SEBER-NEKDE -ZNACKU

SEBER-NEKDE-ZNACKY ZNACKA ZVEDNI

↓

ZED VLEVO-VBOK

SEBER-NEKDE-ZNACKY

62

↓

KROK

RAMENO ZNAMENA OPAKUJ 2 KRAT VYPLN KROK KONEC KROK OPAKUJ 5 KRAT VYPLN5 KROK KONEC KONEC

[18]

SEBER-NEKDE-ZNACKU ZNAMENA KDYZ JE ZNACKA ZVEDNI KONEC JINAK KDYZ JE ZED VLEVO-VBOK KONEC JINAK KROK KONEC SEBER-NEKDE-ZNACKU KONEC KONEC

[36]

SEBER-NEKDE-ZNACKY ZNAMENA KDYZ JE ZNACKA ZVEDNI KONEC JINAK KDYZ JE ZED VLEVO-VBOK KONEC JINAK KROK KONEC KONEC SEBER-NEKDE-ZNACKY KONEC

[36]


SEBER-NEKDE-ZNACKY2 VYBER ZED VLEVO-VBOK

↓

KROK

SEBER-NEKDE-ZNACKY2

TRETINA ↓

ZED

KROK ?KROK ?KROK TRETINA VZAD

TROJ-KROK KROK KROK KROK

VEZ 9 KRAT VYPLN KROK ↑

VPRAVO-VBOK VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK


SEBER-NEKDE-ZNACKY2 ZNAMENA VYBER KDYZ JE ZED VLEVO-VBOK KONEC JINAK KROK KONEC SEBER-NEKDE-ZNACKY2 KONEC

[37]

TRETINA ZNAMENA KDYZ JE ZED KONEC JINAK KROK ?KROK ?KROK TRETINA VZAD KONEC KONEC

[50]

TROJ-KROK ZNAMENA KROK KROK KROK KONEC

[11]

VEZ ZNAMENA OPAKUJ 9 KRAT VYPLN KROK KONEC KONEC

[17]

VPRAVO-VBOK ZNAMENA VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK VLEVO-VBOK KONEC

[9]

63

VYBER ZNACKA ZVEDNI VYBER

↓

VYPLN 9 KRAT POLOZ ↑

VYPLN5 5 KRAT POLOZ ↑

VZAD CELEM-VZAD KROK CELEM-VZAD

Z-BLUDISTE VPRAVO-VBOK ZED VLEVO-VBOK ↑

KROK ZNACKA

↓

Z-BLUDISTE

64

VYBER ZNAMENA KDYZ JE ZNACKA ZVEDNI VYBER KONEC JINAK KONEC KONEC

[35]

VYPLN ZNAMENA OPAKUJ 9 KRAT POLOZ KONEC KONEC

[17]

VYPLN5 ZNAMENA OPAKUJ 5 KRAT POLOZ KONEC KONEC

[18]

VZAD ZNAMENA CELEM-VZAD KROK CELEM-VZAD KONEC

[49]

Z-BLUDISTE ZNAMENA VPRAVO-VBOK DOKUD JE ZED VLEVO-VBOK KONEC KROK KDYZ JE ZNACKA KONEC JINAK Z-BLUDISTE KONEC KONEC

[43]


ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI ↓

ZED

KROK POLOZ ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI

ZPATKY NA-VYCHOD KROK VLEVO-VBOK KROK

ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI ZNAMENA [45] KDYZ JE ZED KONEC JINAK KROK POLOZ ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI KONEC KONEC ZPATKY ZNAMENA NA-VYCHOD KROK VLEVO-VBOK KROK KONEC

[48]

Pokud pouzˇ´ıva´te PDF variantu tohoto textu, pak dvojklikem na na´sledujıćı´ ikonu, vybrańı´m cele´ho textu a pouzˇitı´m prˇ´ıkazu OPRAV mu˚zˇete cely´ slovnı´k prˇene´st do programu PC-Karel.


65

Prˇ´ıloha 3: Seznam Karlovyćh prˇ´ıkazu˚ V seznamu jsou rˇazeny prˇ´ıkazy tak, jak po sobeˇ v knı´zˇce na´sledujı´. U kazˇde´ho prˇ´ıkazu je strucˇneˇ vysveˇtlena jeho funkce. Za´rovenˇ je uvedeno, na ktere´ strańce knı´zˇky jej najdesˇ. Nejsou zde vysveˇtlena primitiva – to by prˇece bylo primitivnı´. Nenajdesˇ zde taky prˇ´ıkazy obdobne´ – jako jsou prˇ´ıkazy NA-JIH a NA-SEVER. DVOJ-KROK

Karel udeˇla´ dva kroky ve smeˇru, do ktere´ho je natocˇen.

[9]

CELEM-VZAD

Karel provede cˇelem vzad.

[9]

VPRAVO-VBOK1

Karel provede vpravo vbok pomocı´ trˇ´ı vlevo vboku˚.

[9]

VPRAVO-VBOK2

Karel provede vpravo vbok pomocı´ cˇelem vzad a vlevo [10] vbok.

TROJ-KROK1

Karel provede trˇi kroky ve smeˇru, do ktere´ho je natocˇen, [11] pomocı´ trˇ´ı prˇ´ıkazu˚ KROK.

TROJ-KROK2

Karel provede trˇi kroky ve smeˇru, do ktere´ho je natocˇen, [12] pomocı´ prˇ´ıkazu˚ DVOJ-KROK a KROK.

CTYR-KROK1

Karel udeˇla´ cˇtyrˇi kroky ve smeˇru, do ktere´ho je natocˇen, [12] pomocı´ dvou prˇ´ıkazu˚ DVOJ-KROK.

CTYR-KROK2

Karel udeˇla´ cˇtyrˇi kroky ve smeˇru, do ktere´ho je natocˇen, [12] pomocı´ prˇ´ıkazu˚ TROJ-KROK a KROK.

JAKO-KUN

Karel jde po meˇsteˇ jako sˇachovy´ ku˚nˇ po sˇachovnici.

4-KROK

Karel udeˇla´ cˇtyrˇi kroky ve smeˇru, do ktere´ho je natocˇen, [16] pomocı´ prˇ´ıkazu OPAKUJ.

5-KROK

Karel udeˇla´ peˇt kroku˚ ve smeˇru, do ktere´ho je natocˇen, [16] pomocı´ prˇ´ıkazu OPAKUJ.

VYPLN

Karel vyplnı´ pra´zdne´ polıćˇko, kde stojı´, devı´ti znacˇ- [17] kami.

VEZ

Karel postavı´ ve smeˇru, do ktere´ho je natocˇen, veˇzˇ [17] vysokou 9 polıćˇek.

NA-RAMENO

Karel prˇejde na mı´sto, odkud zacˇne staveˇt rameno je- [17] rˇa´bu.

66

[13]


VYPLN5

Karel polozˇ´ı do pra´zdne´ho polıćˇka, na ktere´m stojı´, peˇt [18] znacˇek.

RAMENO

Karel postavı´ rameno jerˇa´bu.

[18]

NA-VEZ

Karel prˇejde z domu na mı´sto, kde bude staveˇt jerˇa´b.

[20]

JERAB

Karel sestrojı´ na obrazovce jerˇa´b z prˇedem nadefinova- [20] nyćh prˇ´ıkazu˚.

NA-NOVY-PANEL

Karel prˇejde prˇi stavbeˇ domu na mı´sto, odkud bude [24] staveˇt novy´ panel.

PANEL

Karel sestrojı´ panel pro stavbu domu a prˇejde na mı´sto [25] pro stavbu nove´ho panelu (NA-NOVY-PANEL).

OKNO

Karel sestrojı´ okno pro stavbu domu a prˇejde na mı´sto [25] pro stavbu nove´ho panelu (NA-NOVY-PANEL).

DVERE

Karel sestrojı´ dverˇe pro stavbu domu a prˇejde na mı´sto [25] pro stavbu nove´ho panelu (NA-NOVY-PANEL).

PRIZEMI

Karel z jednotlivyćh prvku˚ smontuje prˇ´ızemı´ domu.

PREKLAD

Karel sestavı´ prˇeklad nad prˇ´ızemı´m domu. Tento prˇ´ıkaz [26] je za´rovenˇ prˇ´ıkazem pro sestrojenı´ strˇechy.

NA-PREKLAD

Karel prˇejde prˇi stavbeˇ domu na mı´sto, odkud zacˇne [27] montovat prˇeklad.

NA-PATRO

Karel prˇejde prˇi stavbeˇ domu na mı´sto, odkud zacˇne [27] montovat patro.

DUM

Karel postavı´ du˚m.

[27]

PIRUETA

Karel deˇla´ piruetu pomocı´ rekurze.

[28]

HLIDEJ

Karel hlı´da´ pmocı´ rekurze pomyslny´ dvorek.

[31]

DO-ZDI

Karel dojde pomocı´ rekurze k libovolneˇ vzda´lene´ zdi [31] a narazı´ do nı´.

KE-ZDI

Karel dojde pomocı´ KDYZ a rekurze ke zdi, k nı´zˇ je [31] natocˇen, a zu˚stane prˇed nı´ sta´t anizˇ by do ni narazil.

Prˇ´ıloha 3: Seznam Karlovyćh prˇ´ıkazu˚

[26]

67

NA-DALSI-ZNACKU

Karel dojde na znacˇku, ktera´ je polozˇena ve smeˇru, do [32] ktere´ho je natocˇen. Na znacˇce se zastavı´.

NA-SEVER

Karel se natocˇ´ı ve smeˇru zˇa´dane´ sveˇtove´ strany (SE- [33] VER, JIH, VYCHOD, ZAPAD).

K-JIZNI-ZDI

Karel dojde k zvolene´ (JIZNI, SEVERNI, ZAPADNI, [33] VYCHODNI) zdi.

DOMU

Karel se vra´tı´ z libovolne´ho mı´sta v pra´zdne´m meˇsteˇ [33] domu˚.

VYBER

Karel u´plneˇ vysbı´ra´ libovolny´ pocˇet znacˇek na mı´steˇ, [35] kde stojı´.

SEBER-NEKDE-ZNACKU

Karel dojde na znacˇku polozˇenou u zdi, zvedne ji a zu˚- [36] stane sta´t.

SEBER-NEKDE-ZNACKY

Karel vysbı´ra´ vsˇechny znacˇky polozˇene´ u zdı´.

[36]

SEBER-NEKDE-ZNACKY2

Zjednodusˇeny´ za´pis SEBER-NEKDE-ZNACKY.

[37]

OKOLO

Karel obcha´zı´ okolo cele´ho meˇsta bez zdı´.

[38]

OTOC-VLEVO

Karel se po prˇ´ıchodu ke zdi otocˇ´ı a prˇejde na sousednı´ [38] rˇadu polıćˇek vlevo.

?OTOC-VLEVO

Karel po prˇ´ıchodu ke zdi prˇejde na sousednı´ rˇadu vlevo [38] jen pokud nenarazı´ do zdi.

PROJDI

Karel procha´zı´ vsˇemi polıćˇky meˇsta beze zdı´.

[39]

KE-ZDI2

Karel dojde opatrneˇ azˇ ke zdi pomocı´ DOKUD.

[39]

NENI-ZED

Karel se otaćˇ´ı tak dlouho, dokud je prˇed nı´m zed’.

[40]

PRYC

Karel vyjde z jednoduche´ho bludisˇteˇ.

[42]

Z-BLUDISTE

Karel vyjde z jednoduche´ho bludisˇteˇ a zastavı´ se na [43] znacˇce.

POLOZ-MINU-U-ZDI

Karel dojde ke zdi, polozˇ´ı tam minu – znacˇku – a zu˚- [44] stane na nı´ sta´t.

68


ZNACKUJ-CESTU-KE-ZDI

Karel jde ke zdi a cestou pokla´da´ znacˇky.

PO-ZNACKACH-ZPET

Karel jde po znacˇkaćh zpeˇt na vyćhozı´ mı´sto a sbı´ra´ je [45] po sobeˇ.

POLOZ-MINU-KE-ZDI-2

Karel dojde ke zdi znacˇkuje si cestu, polozˇ´ı tam minu [45] – znacˇku – a po znacˇkaćh se vra´tı´ zpeˇt na vyćhozı´ mı´sto.

POLOZ-MINU-KE-ZDI-3

Karel dojde ke zdi, polozˇ´ı tam minu – znacˇku – a vra´tı´ [46] se zpeˇt.

NA-LEVOU-PYRAMIDU

Karel se prˇi stavbeˇ pyramidy posune na mı´sto stavby [47] leve´ podpyramidy.

NA-PRAVOU-PYRAMIDU

Karel se prˇi stavbeˇ pyramidy posune na mı´sto stavby [48] prave´ podpyramidy.

ZPATKY

Karel se prˇi stavbeˇ pyramidy posune zpeˇt na vyćhozı´ [48] mı´sto.

PYRAMIDA

Karel postavı´ pyramidu – Pascalu˚v troju´helnı´k – ze [48] znacˇek.

VZAD

Karel udeˇla´ jeden krok vzad.

?KROK

Karel udeˇla´ opatrny´ krok – krok jen pokud prˇed nı´m [49] nenı´ zed’.

PUL

Karel dojde do poloviny vzda´lenosti mezi nı´m a zdı´.

[49]

DO-STREDU

Karel dojde z domecˇku do strˇedu meˇsta.

[50]

TRETINA

Karel dojde do trˇediny vzda´lenosti mezi nı´m a zdı´.

[50]


[45]

[49]

69

Obsah ´ vodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . U 1. KAREL se prˇedstavuje

3

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

1.1. Primitiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. kapitola, ale 1. programa´torska´

5

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

3. Jesˇteˇ trochu turistiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 4. Ucˇ´ıme se pracovat: KAREL monte´rem 5. OPAKUJ – budesˇ chytrˇejsˇ´ı 6. Panela´rna

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

7. Stavı´me du˚m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 8. Karlova prˇ´ıtelkyneˇ

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

9. Seskakujeme z kolotocˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 10. Sta´va´me se sbeˇrateli

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

11. Kolo kolo mlyńske´

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

13. A co takhle trochu matematiky ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 14. Stavı´me pyramidu

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Prˇ´ıloha 1: Jak deˇlat kopenogramy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Prˇ´ıloha 2: Karlu˚v slovnı´k

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

ISBN 99972-03-09-7

9 789997 203090

PROGRAMOVACÍ JAZYK KAREL

Recommend Documents