PROGRAM ROZVOJE MĚSTA MIROSLAV 2015 ‐ 2020 verze 1.2
Obsah 1
Úvod ............................................................................................................................................................................ 3
2
Analytická část ........................................................................................................................................................ 4 2.1
Poloha města ................................................................................................................................................. 4
2.2
Obyvatelstvo .................................................................................................................................................. 6
2.3
Ekonomika a trh práce ........................................................................................................................... 10
2.4
Bydlení .......................................................................................................................................................... 12
2.5
Doprava ......................................................................................................................................................... 12
2.6
Školství .......................................................................................................................................................... 15
2.7
Volnočasové aktivity ............................................................................................................................... 15
2.8
Sociální služby ............................................................................................................................................ 17
2.9
Bezpečnost a kriminalita ....................................................................................................................... 18
3
SWOT analýza ...................................................................................................................................................... 20
4
Strategická část ................................................................................................................................................... 21 4.1
Vize ................................................................................................................................................................. 21
4.2
Prioritní oblasti .......................................................................................................................................... 21
4.3
Struktura Programu rozvoje (oblasti, opatření, rozvojové aktivity) ................................... 22
4.4
Opatření a aktivity .................................................................................................................................... 23
4.5
Ukazatele plnění programu rozvoje .................................................................................................. 30
Příloha: Přehled akcí k realizaci ............................................................................................................................. 32
2
1 Úvod Program rozvoje města Miroslav vytyčuje základní směry budoucího vývoje tohoto města a umožňuje vedení města komplexní identifikaci hlavního potenciálu rozvoje ve střednědobém období. Dokument vychází z provedené socioekonomické analýzy území, která zachycuje vývoj a aktuální stav klíčových odvětví ve městě. Dále byly využity vstupy komunitně vedené strategie rozvoje místní akční skupiny, pod niž město Miroslav spadá a to včetně dotazníkového šetření, které bylo provedeno na území města. Potřeby města přehledně zachycuje SWOT analýza, která byla konfrontována s programy jednotlivých politických uskupení, jež se v komunálních volbách na podzim 2014 ucházely o hlasy voličů. Program rozvoje města je tak výchozím dokumentem pro definování vlastní vize na budoucí období. Zpracováním této koncepce přejímá Miroslav základní principy procedur regionální politiky EU. Jedním z těchto základních principů je princip programování. Principem programování je soustředění pozornosti na dosažení střednědobých a dlouhodobých cílů zainteresovanými subjekty na vymezeném území. Ty jsou stanoveny v rozvojových dokumentech, jako je právě program rozvoje města. Program rozvoje je hlavním dokumentem města Miroslav pro účast v jednotlivých programech vyhlašovaných EU nebo Českou republikou.
3
2 Analytická část 2.1 POLOHA MĚSTA Miroslav je město ležící na jižní Moravě. Jedná se o malé město v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj má rozlohu 7 195 km2 a k 1. 1. 2015 zde žilo 1 172 853 obyvatel, je tak čtvrtým nejlidnatějším krajem v České republice. Obrázek 1: Jihomoravský kraj na mapě ČR
Zdroj: http://www.kr‐jihomoravsky.cz/
Průměrná hustota obyvatel je 162 na 1 km2. Kraj má 673 obcí, z toho 21 obcí s rozšířenou působností a 34 obcí s pověřeným obecním úřadem. Z celkového počtu obcí je 49 měst. Kraj je charakteristický jako region s průmyslovo‐zemědělským charakterem. Co se týče zemědělského sektoru, tvoří zemědělská půda 60% výměry regionu, z nichž 83% připadá na ornou půdu. V neposlední řadě je velmi významným zemědělským, turistickým a marketingovým artiklem vinná réva. V kraji se nachází více než 90% vinic ČR. Vinařství je a do budoucna bude významným faktorem kraje nejenom z hlediska ekonomického, ale také turistického. Jihomoravský kraj patří k regionům s výrazným ekonomickým potenciálem. Díky dobré dopravní obslužnosti je ovlivněna také ekonomická prosperita kraje. Jihomoravský kraj je složen ze 7 okresů: Blansko, Brno‐město, Brno‐venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Obrázek 2: Rozdělení Jihomoravského kraje na okresy
Zdroj: http://www.risy.cz/cs/krajske‐ris/jihomoravsky‐kraj/okresy/
Rozloha okresu Znojmo je 1 590 km2. K 1. 1. 2015 měl okres Znojmo 113 399 obyvatel, co činí hustotu 71 obyvatel/km². Sídlem okresu je město Znojmo. V okresu Znojmo jsou 2 obce s rozšířenou působností. Jedná se o obce Moravský Krumlov a Znojmo. 4
Obrázek 3: Správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) v Jihomoravském kraji
Zdroj: ČSÚ, mapy a kartogramy
Město Miroslav leží v nadmořské výšce 260 m nad mořem. Katastrální výměra činní 2 660 ha. Město Miroslav je pověřeným obecním úřadem (POÚ), který spadá pod ORP Moravský Krumlov. Obrázek 4: Správní obvod ORP Moravský Krumlouv a obvodu POÚ Miroslav
Zdroj: ČSÚ, mapy a kartogramy
5
HISTORIE MĚSTA Vlastní počátky města jsou písemně doloženy rokem 1222, kdy český král Přemysl Otakar I. věnoval vinný desátek rajhradským benediktinům. Podle pověsti zapsané ve farní kronice (ztracené za II. sv. války) zde byla někdy kolem roku 912 vybudována dcerou českého vévody kněžnou Miroslavou vodní tvrz, která byla v 16. stol. přebudována na zámek. Dnešní Miroslav vznikla spojením tří původně samostatných osad, zmiňovaných od 14. stol.: Mittendorfu, České vsi a Václavova. V letech 1497 až 1569 patřilo panství pánům z Mírova a Zikmund Valecký si na králi vymohl v roce 1533 povýšení Miroslavi na městečko. Současně s povýšením jí Ferdinand I. přidělil pečeť a městský znak. Novodobý vývoj města částečně ovlivnil odpor Miroslavských proti vybudování železnice v jejich sousedství. Proto bylo v roce 1869 vlakové nádraží zřízeno ve vzdálenosti 5 km od obce. Na město byla Miroslav povýšena roku 19651.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY K přírodním zajímavostem patří Národní přírodní památka Miroslavské kopce, kde rostou suchomilné rostliny (např. bělozářka větvovitá, koniklec velkokvětý, koulenka prodloužená, kosatec písečný, kavyl vláskovitý i péřivý, kuřička štětinovitá, suchokvět roční a xerotermní trávníky). Miroslavský rybník s 8,5 ha vodní plochy je jednou z nejcennějších lokalit mokřadních živočichů celého Jihomoravského kraje. Žije zde na 50 ohrožených nebo kriticky ohrožených druhů obojživelníků, plazů a ptáků.
2.2 OBYVATELSTVO V osmdesátých letech minulého století město Miroslav přesahovalo počtem obyvatel 4 tis. osob. Územní změnou v r. 1990 došlo k poklesu počtu obyvatel o cca 1 tis. osob ve prospěch obcí Miroslavské Knínice, Našiměřice a Suchohrdly. K 1. 1. 2015 žilo na území města celkem 2 903 občanů. Od roku 2007 klesl počet obyvatel města oproti současnému stavu o 114 osob. To mimo jiné v důsledku znamená i propad příjmů rozpočtu města ze sdílených daní ve výši cca 1 mil. Kč ročně. Graf 1: Počet obyvatel města Miroslav v letech 2004 ‐ 2014 3050
3017 2998
3000
2991
3007
2986
2981 2935
2950
2909
2914
2919
2011
2012
2013
2903
2900 2850 2800 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2014
Zdroj: ČSU
1 Město Miroslav
6
Pokles počtu obyvatel nastal zejména v letech 2009 a 2010, kdy přirozený i migrační přírůstek dosahoval záporných hodnot. Zatímco přirozený přírůstek v posledních čtyřech letech osciluje kolem nuly, pokles počtu obyvatel v roce 2014 byl způsoben vyšším počtem vystěhovalých. Tabulka 1: Přírůstek obyvatel města Miroslav v letech 2004 ‐ 2014 Živě narození Zemřelí
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 21 26 25 29 35 25 24 31 22 31 29 33
24
32
24
27
32
42
28
28
27
29
‐12
2
‐7
5
8
‐7
‐18
3
‐6
4
0
Přistěhovalí
38
45
49
78
54
29
38
55
74
40
48
Vystěhovalí
45
54
47
52
72
48
66
45
63
39
64
Migrační přírůstek
‐7
‐9
2
26
‐18
‐19
‐28
10
11
1
‐16
Celkový přírůstek
‐19
‐7
‐5
31
‐10
‐26
‐46
13
5
Přirozený přírůstek
5 ‐16 Zdroj: ČSU
Graf 1: Přírůstek obyvatel města Miroslav v letech 2004 – 2014 graficky 40 30 20 10
Přirozený přírůstek
0
Migrační přírůstek
‐10
Celkový přírůstek
‐20 ‐30 ‐40 ‐50 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: ČSU
7
Rozdělení obyvatelstva podle věku a pohlaví Následující graf znázorňuje rozložení obyvatel dle věkových skupin. Ve skupině do 19 let převažují muži, následně jsou podíly pohlaví přibližně vyrovnané a od 50let výše převažují naopak ženy. Graf 2: Počet obyvatel dle věkových skupin (k 1. 1. 2015) 500 450
409
437 399
400
396
394
350 300
278
265
250
222
200 150
103
100 50 0 0‐9 let
10‐19 let
20‐29 let
30‐39let
40‐49 let
50‐59 let
60‐69let
70‐79 let
nad 80 let
Zdroj: ČSÚ
Graf 2: Strom života města Miroslav (k 1. 1. 2015)
Zdroj: ČSÚ
8
Průměrný věk obyvatel města k 31. 12. 2014 dosahuje 41,9 roku, přičemž u mužů je to 40,3 roku a u žen 43,5 roku. Nepříznivým trendem je stárnutí populace. Za posledních 7 let stoupl průměrný věk obyvatel města o 1,7 roku. Graf 3: Průměrný věk v kraji, okrese Znojmo a městě Miroslav (2008 ‐ 2014) 42,5 42,0 41,5 41,0 40,5 40,0 39,5 39,0 38,5 2008
2009
2010
Město Miroslav
2011
2012
Okres Znojmo
2013
2014
Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ
Ve srovnání s vyššími územními celky je populace Miroslavi starší oproti průměru okresu Znojmo, nicméně odpovídá stáří populace Jihomoravského kraje.
Rozdělení obyvatelstva podle ukončeného vzdělání Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 vychází následující srovnání vzdělanostní struktury ORP, okresu a kraje. Obyvatelstvo regionu obce s rozšířenou působností Moravský Krumlov se vyznačuje nižším zastoupením osob s vysokoškolským vzděláním (7 %), než je podíl v rámci Jihomoravského kraje (15,3%). Menší podíl je i u středního vzdělání s maturitou. Graf 4: Vzdělanostní struktura regionu 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
42,7%
39,6% 33,7%
23,5%
27,6% 25,9%
23,8%
32,2%
18,3%
15,3% 7,0% 8,2% 0,9% 0,8% 0,4%
základní vč. neukončeného
střední vč. vyučení úplné střední s (bez maturity) maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového
ORP Moravský Krumlov
okres Znojmo
vysokoškolské
bez vzdělání
Jihomoravský kraj
Zdroj: SLDB 2011
9
2.3 EKONOMIKA A TRH PRÁCE Nezaměstnanost Okres Znojmo je okresem s nejvyšší hodnotou podílu nezaměstnaných osob v Jihomoravském kraji (10,9 % k 31. 12. 2014), což je sedmá nejvyšší úroveň nezaměstnanosti v rámci České republiky. V následující tabulce jsou shrnuty údaje o počtu nezaměstnaných k 31. 12. 2014. Tabulka 2: Počty nezaměstnaných osob počet nezaměstnaných
území Miroslav
celkem
muži
ženy
477
226
251
absolventi osoby ze škol a zdravotním mladiství postižením 27
67 Zdroj: ČSÚ
Miroslav patří mezi oblast o druhou nejnižší mírou nezaměstnanosti v okrese. Může za to relativně dobré dopravní napojení. Nutno podotknout, že míra nezaměstnanosti je nižší než v okresním městě Znojmě (téměř 11%). Následující tabulka uvádí vývoj míry nezaměstnaných osob dle měsíců. Z tabulky je patrné, že nejvyšší hodnoty připadají na zimní měsíce, aktuálně (pol. roku 2015) se podíl nezaměstnaných osob pohybuje pod 8%. Počet volných pracovních míst v roce 2015 se pohyboval kolem 15. Tabulka 3: Podíl nezaměstnaných osob v Miroslavi rok
2015
2014
měsíc červen květen duben březen únor leden prosinec listopad říjen
podíl nezaměstnaných osob 7,7% 7,8% 8,8% 9,5% 10,4% 10,9% 9,9% 8,8% 8,4%
Zdroj: Nezaměstnanost v obcích a mikroregionech, http://portal.mpsv.cz/sz
Ekonomické subjekty Ekonomické subjekty nacházející se na území města Miroslav mají zásadní význam pro celý ekonomický život společnosti ve městě. Mezi ně řadíme jednak domácnosti, které mají vlastní ekonomické potřeby a snaží se získávat statky a služby. Druhou velkou skupinou jsou podniky, ať už výrobní či prodejní subjekty a také subjekty poskytující služby. Dalšími ekonomickými subjekty je stát (v případě města spíše pak místní samospráva). Vývoj v počtu ekonomických subjektů ve městě Miroslav je vidět na následujícím grafu. Jejich počet mezi roky 2007 – 2013 klesá po vrcholu v roce 2011. Ke konci roku 2013 bylo v Miroslavi registrováno 699 ekonomických subjektů. 10
Graf 5: Počet ekonomických subjektů ve městě 2007 – 2013 710
708
707
705
702
701
699
700 695 690 685
689 685
680 675 670 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: ČSÚ
Ekonomické subjekty je možné rozdělit podle právní formy. Jedná se o fyzické osoby a právnické osoby. Mezi fyzické osoby patří fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona, samostatně hospodařící rolníci, či fyzické osoby podnikající podle jiných zákonů než živnostenského zákona a zákona o zemědělství. Ve sledovaných letech byly v Miroslavi ekonomickými subjekty převážně fyzické osoby, tj. fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona. Následující graf prezentuje srovnání počtu ekonomických subjektů na 1000 obyvatel. Ze srovnání vyplývá, že v tomto ukazateli město Miroslav (cca 240 subjektů/1000 obyv.) převyšuje ve všech letech hodnoty okresu Znojmo (cca 215 subjektů/1000 obyv.), ale nachází se pod průměrem ukazatele za kraj (tj. 245 subjektů/1000 obyv.), ale i Českou republiku (tj. 250 subjektů/1000 obyv.). Graf 6: Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel (2007‐2013) 260 250 240 230 220 210 200 2007
2008
město Miroslav
2009 okres Znojmo
2010
2011
Jihomoravský kraj
2012
2013
Česká republika
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty
11
2.4 BYDLENÍ Z hlediska bytové výstavby město Miroslav spíše zaostává za průměrnými hodnotami v okrese a kraji. V JMK ročně připadají 3 dokončené byty na 1 tis. obyvatel. V Miroslavi je tento ukazatel prakticky třetinový. Bytová výstavba však koreluje s demografickými trendy, kdy počet obyvatel města v dlouhodobém hledisku poklesl. Graf 5: Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel (2008 – 2013) 6 5 4 3 2 1 0 2008
2009 město Miroslav
2010
2011 okres Znojmo
2012
2013
Jihomoravský kraj
Zdroj: ČSÚ
2.5 DOPRAVA Automobilová doprava Miroslav leží v blízkosti silnic I/53 a II/400, jejichž prostřednictvím je město napojeno na hlavní silniční síť. Silnice I. třídy č. 53 (Pohořelice – Znojmo) tvoří důležitou spojnici mezi mezinárodními silnicemi E59 (silnice I/38) a E461 (rychlostní silnice R52) a patří k nejrizikovějším úsekům v Jihomoravském kraji z hlediska nehodovosti. Přesto se výhledově nepočítá s návrhem realizace silnice vyšší kategorie se dvěma pruhy v jednom směru jízdy, ale pouze s postupnou celkovou opravou. Obrázek 3: Silnice I/53
Zdroj: http://geoportal.jsdi.cz/flexviewers/Silnicni_a_dalnicni_sit_CR/
12
Podle Ředitelství silnic a dálnic ČR je naplánována oprava úseku silnice I/53 v oblasti Miroslav ‐přestupní uzel. Výstavba rychlostní komunikace Pohořelice – Znojmo je silnice I/53 projde rozsáhlejší úpravou v úsecích: Znojmo – Lechovice ‐ km 4,100 – 11,292, délka 7192 m, 4 mosty, úrovňová křižovatka Bantice. Stavební náklady cca 436 mil. Kč. Vydáno Uzemní rozhodnutí. Lechovice, obchvat ‐ km 11,292 – 15,992, délka 4700 m, 5 mostů, úrovňová křižovatka II/414. Stavební náklady cca 501 mil. Kč. Realizace 2015. Lechovice – Miroslav ‐ km 15,992 – 23,100, délka 7108 m, 2 mosty, mimoúrovňové křižovatky Oleksovice a II/389. Stavební náklady cca 869 mil. Kč. Dokumentace k územnímu rozhodnutí před dokončením. Miroslav – Branišovice ‐ km 23,100 – 28,300, délka 5.200 m, 8 mostů + 1 železniční most, mimoúrovňové křižovatky II/400 Miroslav‐Suchohrdly. Stavební náklady cca 708 mil. Kč. Dokumentace k územnímu rozhodnutí před dokončením. Branišovice – Pohořelice ‐ km 28,300 – 36,154, délka 7.854 m, 6 mostů, mimoúrovňová křižovatka Trnové pole, křižovatky Branišovice, Vlasatice a Pohořelice západ. Stavební náklady cca 970 mil. Kč. Dokumentace k územnímu rozhodnutí před dokončením. Silnice II. třídy č. 400 – prochází Miroslaví, dále vede přes Skalici, Višňovou, Hostim. Silnice končí ve Zvěrkovicích. Obrázek 4: Silnice II/400
Zdroj: http://geoportal.jsdi.cz/flexviewers/Silnicni_a_dalnicni_sit_CR/
13
Hromadná doprava V Miroslavi je plánovaná dotace ve výši necelých 20 mil Kč na vybudování přestupního uzlu Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Současný stav dopravní infrastruktury je nevyhovující, ohrožuje bezpečnost provozu, limituje rozvoj IDS v kraji. Díky bezprostřední blízkosti vlakové stanice a navrženému stavebnímu řešení poskytne nová infrastruktura cestujícím funkční napojení autobusové dopravy na individuální dopravu
Autobusová doprava Miroslaví prochází tyto linky: BUS 108 – Znojmo – Luchovice – Miroslav – Pohořelice – Brno Zastávky v Miroslavi: rozcestí k železniční stanici, rozcestí, Kašenec, státní silnice BUS 158 – Tavíkovice – Višňové – Hostěradice – Miroslav – Jiřice u Miroslavi – Břežany Zastávky v Miroslavi: jesle, autobusové nádraží, statek, provozovna ČAS, Réna, Suchohrdly u Miroslavi, železniční stanice BUS 445 – Miroslav – Miroslavské Knínice – Petrovice – Moravský Krumlov Zastávky v Miroslavi: kostel, autobusové nádraží BUS 450 – Jiřice u Miroslavi – Branišovice – Olbramovice – Miroslav Zastávky v Miroslavi: autobusové nádraží BUS 810 – Miroslav – Hostěradice – Oleksovice – Bantice – Znojmo Zastávky v Miroslavi: jesle, autobusové nádraží Železniční doprava Ve městě se nachází jedna železniční stanice, kterou projíždí následující vlakové linky: VLAK S41 – Brno – Střelice – Moravské Bránice – Ivančice – Oslavany VLAK S42 – Miroslav – Hrušovany nad Jevišovkou Cyklodoprava V okolí Miroslavi je možné využít atraktivní trasy pro kolo (viz níže): 5006 – Znojmo – Jevišovice Průběh trasy: Znojmo – Hostěradice – Miroslav – Vémyslice – Jevišovice 5009 – Břežany – Rokytná Průběh trasy: Břežany – Miroslav – Moravský Krumlov – Rokytná Vinařská stezka znojemská trasa Damnice – Pravlov Průběh trasy: Damnice – Troskotovice – Vlasatice – Branišovice – Olbramovice – Šumice – Vedrovice – Moravský Krumlov – Pravlov Vinařská stezka trasa Prosiměřice – Damnice Průběh trasy: Prosiměřice – Hodní Dunajovice – Hostěradice – Damnice Vinařská stezka trasa Prosiměřice – Damnice z větší části kopíruje trasu 5006. 14
2.6 ŠKOLSTVÍ Mateřské školy Ve městě se v současnosti nachází 2 mateřské školy s kapacitou 134 dětí. Tabulka 4: Seznam mateřských škol Název
Adresa
Mateřská škola PASTELKA Miroslav
Husova 32, 671 72 Miroslav
Mateřská škola Sluníčko Miroslav
Malinovského 6, 671 72 Miroslav Zdroj: Miroslav – město, http://www.mesto‐miroslav.cz/
Základní školy V Miroslavi funguje v současnosti 1 základní škola, kterou navštěvuje 430 žáků. Tato škola rovněž nabízí výuku i pro děti s lehkým mentálním postižením, a to ve dvou třídách o celkovém počtu 19 dětí. Dále se nachází ve městě Základní umělecká škola, jejichž zřizovatelem je Jihomoravský kraj. Tabulka 5: Seznam základních škol Název
Adresa
Základní škola, Miroslav, příspěvková organizace
Třináctky 19, 671 72 Miroslav
Základní umělecká škola, Miroslav
Komenského nám. 1, 671 72 Miroslav Zdroj: Miroslav – město, http://www.mesto‐miroslav.cz/
2.7 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY Sportovní kluby V Miroslavi fungují 3 sportovní kluby. Jejich seznam je uveden v následující tabulce. Tabulka 6: Sportovní kluby Název sportovního klubu
Webové stránky
Fotbalový klub FC Miroslav
http://www.fcmiroslav.cz/
TJ Miroslav ‐ oddíl národní házené
http://www.hazena‐miroslav.cz/
Sportovní klub Miroslav Eagles
N/A
Zdroj: Miroslav – město, http://www.mesto‐miroslav.cz/
Zájmové spolky a sdružení Ve městě Miroslav existuje několik zájmových spolků a sdružení, ve kterých mohou obyvatelé města trávit aktivně svůj volný čas. Jak je vidět z následující tabulky, možnosti jak trávit volný čas jsou v Miroslavi velké. Zájmové sdružení a spolky se specializují na rozličné volnočasové aktivity pro všechny věkové skupiny obyvatelstva. Je možno se věnovat rybaření, historickému šermu, výtvarné činnosti, myslivosti, tanci, letectví či motokrosu. 15
Tabulka 7: Zájmové spolky a organizace Název organizace
Webové stránky
Sdružení dobrovolných hasičů Miroslav
www.hasicky‐miroslav.cz
Aeroklub Miroslav
http://aeroklub‐miroslav.cz
Letiště Aircon Miroslav
www.aircon‐miroslav.cz
Motokrosový klub Miroslav
www.motokros‐miroslav.wz.cz
Sdružení miroslavských seniorů
https://smsenior.wordpress.com
Svaz tělesně postižených Miroslav
N/A
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Miroslavi‐Rodinné centrum Medvídek
N/A
Středisko volného času Miroslav
www.ddmmiroslav.wu.cz www.svcmiroslav.blogspot.cz/
Spolek miroslavských vinařů
N/A
Místní skupina Moravského rybářského svazu v Miroslavi při MO Pohořelice
www.rybarimiroslav.cz
Český střelecký svaz‐Sportovně střelecký klub Miroslav
N/A
Kynologický klub Miroslav
http://kkmiroslav.webnode.cz
Myslivecké sdružení Hubertus Miroslav
http://hubertusmiroslav.webnode.cz
Středisko volného času Miroslav V tabulce výše je uvedeno i Středisko volného času Miroslav. Jde o školskou příspěvkovou organizaci zřízenou Jihomoravským krajem, která poskytuje zájmové vzdělávání v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. Působí v sídelním městě Miroslavi i v dalších místech výkonu činnosti. Mimo jiné realizují aktivity i pro tělesně postižené. Sídlí v objektu Domu dětí a mládeže na ul. Kostelní.
Kulturní vyžití Město Miroslav je zřizovatelem tří kulturních zařízení, které jsou organizačními složkami města. Jedná se o:
Městskou knihovnu Miroslav Městské kulturní a informační centrum Miroslav Zámek Miroslav
Pro milovníky filmů funguje v Miroslavi letní kino, které je provozováno od května do srpna. Provozovatelem letního kina je Městské kulturní a informační centrum. Z významných kulturních akcí, které se konají ve městě lze jmenovat Meruňkobraní s Jarmarkem u Floriána, vyhlašuje se Meruňkovice roku, Meruňka roku a soutěží se o Meruňkového krále. Dále je možné vidět závody hasičských družstev o Pohár rady města, historický průvod, ukázky lidových řemesel, průvod v dobových kostýmech, navštívit výstavu automobilů, podívat se na historickou bitvu či rytířská klání, zúčastnit se vystoupení hudebních či tanečních skupin nebo koncertu barokní hudby, kuchařské show a módní přehlídky. Další 16
akcí je pochod „Miroslavská šlápota“ o délce tras od 3 km po 10 km. V březnu organizuje Spolek miroslavských vinařů srovnávací výstavu vín pod názvem Miroslavský košt. O nejvyšší umístění zde soutěží na 500 vzorků vín z mikulovské, velkopavlovické, znojemské vinařské podoblasti a Slovenska. V září pořádá město tradiční krojované hody. Na organizaci se podílí sbor dobrovolných hasičů, římskokatolický farní úřad a Městské kulturní a informační centrum v Miroslavi. V období adventu probíhá Vánoční strom řemesel, který pořádá Středisko volného času v Miroslavi. Jedná se o akci, na které si každý návštěvník může sám zhotovit řemeslný výrobek.
Památky Mezi nejvýznamnější budovy ve městě patří goticko‐ renesanční zámek, což byla původně vodní tvrz pocházející pravděpodobně z počátku 10. století. Roku 1520 ji zdědil Zikmund Valecký z Mírova, za nějž byla Miroslav roku 1533 povýšena na městečko. V současnosti je dokončena rekonstrukce jihovýchodního křídla financovaná z ROP Jihovýchod. Další významnou památkou v Miroslavi je chrám sv. Petra a Pavla. Jedná se o barokní památku z roku 1729. Z poloviny 19. století pochází evangelický kostel, který je jedním z posledních, které jsou postavené podle nařízení tolerančního patentu (bez věže, mimo hlavní komunikaci a původně i bez varhan). Na náměstí se nachází secesní budova radnice, která je z roku 1914. V současnosti slouží jako městský úřad se zasedacím sálem, který se využívá pro kulturně – společenské účely pro občany Miroslavi. Významnými zrekonstruovanými památkami ve městě jsou také zvonička a kříž v Kašenci. Za zmínku stojí také židovský hřbitov. Při záchranných pracích v roce 1999 došlo k objevení náhrobku patrně nejslavnějšího rodáka – Rafaela Koniga, který byl prvním Židem v Rakousko‐Uherské monarchii, který obdržel od císaře povolení provozovat živnost a bydlet mimo ghetto a užívat titul Mistr.
2.8 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Město Miroslav je zřizovatelem Domu s pečovatelskou službou. Principem zařízení je poskytnout bydlení nájemní formou pro seniory a zdravotně postižené spoluobčany, kteří potřebují v některých oblastech výpomoc, ovšem jejichž zdravotní stav nevyžaduje komplexní ústavní péči. Kapacita zařízení je 38 bytových jednotek a dalších 6 bytů je koncipováno jako bezbariérových. Všechny byty jsou standardně vybaveny kuchyňskou linkou vestavěnou skříní a sociálním zařízením. Ostatní vybavení bytu je ponecháno na klientovi, který si může byt vybavit na základě svých představ, možností a zvyků. V budově jsou k dispozici skladové komory, 17
bezbariérové výtahy, společné prostory s možnosti posezení, zahradní prostory v atriu nádvoří budovy, jídelna, prádelna a rehabilitace. Dům s pečovatelskou službou zajišťuje veškeré služby spojené s bydlením a dle potřeb zprostředkovává služby včetně sociálních a to služby všech poskytovatelů působící na okrese Znojmo. V budově DPS je také vývařovna ZŠ a je zde nabízena možnost zajištění stravování v jídelně DPS a to jak pro obyvatele domu, tak i pro seniory a ostatní strávníky.
2.9 BEZPEČNOST A KRIMINALITA Bezpečnost v Miroslavi zabezpečuje jak městská policie, tak Policie ČR. V následujících tabulkách jsou vidět přestupky zjištěné policií Miroslav a policií ČR rozdělené podle okruhů. Tabulka č. 10 pak prezentuje trestné činy. Tabulka 8: Přestupky zjištěné městkou policií Miroslav proti veřejnému pořádku
2010
2011
2012
2013
2014
6
7
2
3
3
v dopravě
8
18
17
12
32
proti občanskému soužití
0
3
2
0
0
proti majetku
4
6
3
1
1
ostatní
4
15
15
16
5
22
49
celkem
39 32 41 Zdroj: Městská policie Miroslav
Tabulka 9: Přestupky zjištěné Policií ČR proti veřejnému pořádku
2010
2011
2012
2013
2014
2
1
0
2
1
v dopravě
50
59
90
135
70
proti občanskému soužití
10
4
12
40
22
proti majetku
12
23
18
24
23
10
5
ostatní celkem
1
4
4
75
91
124
211 121 Zdroj: Policie ČR
Vývoj přestupků je patrný z následujícího grafu. Jednotlivé oblasti přestupků od roku 2013 meziročně poklesly, pouze přestupky proti majetku se pohybují stabilně za uvedené období na rozmezí 20 – 30 ročně. Graf 6: Přestupky v Miroslavi celkem 2010 ‐ 2014 160 140 120
proti veřejnému pořádku
100
v dopravě
80 60
proti občanskému soužití proti majetku
40
ostatní
20 0 2010
2011
2012
2013
2014
18
Tabulka 10: Trestné činy 2010 25
2011 30
2012 18
2013 24
2014 27
násilná trestná činnost
6
4
6
12
2
hospodářská trestná činnost
0
0
0
2
1
ostatní trestná činnost
11
14
9
17
19
celkem
42
48
33
majetková trestná činnost
55 49 Zdroj: Policie ČR
19
3 SWOT analýza SWOT analýza je standardní metodou používanou v podnikovém a veřejně‐správním managementu. Společně s podklady ze situační analýzy by měla posloužit ke stanovení programových cílů, priorit a opatření návrhové části programu rozvoje města. Principem této analýzy je jednoduché, přesné a pokud možno přímé pojmenování vlastních předností a slabin z hlediska vnitřních podmínek života města a posouzení vnějších podmínek z hlediska příležitostí a rizik. Posílením silných stránek a eliminací slabých tak vzrůstá pravděpodobnost realizace příležitostí a omezují se rizika. SWOT analýza především umožňuje, aby ve stejně přehledné struktuře, v jaké je provedena analýza, byla formulována strategie usměrnění budoucího vývoje města: jak zachovat resp. rozvíjet jeho silné stránky, jak odstraňovat resp. eliminovat jeho slabé stránky, které z budoucích příležitostí lze využít pro jeho další rozvoj, jakými cestami (prostředky, postupy) bude čelit očekávaným ohrožením jeho dalšího rozvoje. Silné stránky bohatá historie města dobrá vybavenost města (služby, sportovní zázemí, zeleň) výhodná geografická poloha oblasti z hlediska zahraničního turistického ruchu kvalitní životní prostředí věhlas kulturních akcí spolková činnost kapacitní pokrytí potřeb míst v MŠ a ZŠ Dům s pečovatelskou službou Příležitosti podpora pracovních příležitostí včetně podpory osob znevýhodněných na trhu práce rozvoj spolupráce v regionu možnost čerpání financí ze zdrojů EU
Slabé stránky mírný avšak dlouhodobý pokles počtu obyvatel města rostoucí počet dlouhodobě nezaměstnaných vzdělanostní struktura obyvatel nižší bytová výstavba stav technických sítí a neodkanalizování části území místy neutěšený stav infrastruktury pro kulturu a sport dostupnost středního a vysokého školství Ohrožení stárnutí populace dopravní obslužnost komplikující dopravu do zaměstnání (týká se vlakové dopravy) další odklad realizace rychlostní silnice R53
20
4 Strategická část 4.1
VIZE
Vize tvoří „vstupní bránu“ do návrhové části programu rozvoje. Jejím smyslem je určit zásadní rozvojovou orientaci území. Vize formuluje a popisuje stav, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo v daném území, přičemž jednotlivé části návrhu (opatření, cíle, aktivity) jsou prostředkem k jejímu dosažení a naplnění. Vize byla formulována s ohledem na představu rozvoje území, časový horizont a potřebu trvale udržitelného rozvoje a s vědomím, že jen od jasných vizí lze přejít k realizaci přínosných aktivit.
Vize města
Město Miroslav představuje významné residenční a ekonomické centrum, udržující si svou vlastní identitu v rámci znojemského regionu. Miroslav poskytuje výhody města, ale nabízí komfort venkovského prostředí. Je městem nabízející pracovní příležitosti, dostupné bydlení, dobrou dopravní obslužnost, a dostatek příležitostí volnočasových aktivit pro všechny věkové kategorie.
4.2
PRIORITNÍ OBLASTI
Na základě zpracované analýzy území, analýzy SWOT a při zakomponování rozvojových záměrů města byly zvoleny oblasti, které tvoří základní pilíře rozvoje v následujícím období. V souladu se zachováním jednotného pojmosloví byly definovány základní rozvojové pilíře, které nesou pojmenování „Prioritní oblasti“: Prioritní oblast 1
Atraktivní město
Prioritní oblast 2
Kultura, sport a volnočasové aktivity
Prioritní oblast 3
Doprava, technická infrastruktura a životní prostředí
Prioritní oblast 4
Bezpečnost, sociální služby a zdravotní péče
Pro každou z těchto oblastí byly vypracovány základní charakteristiky, souhrny opatření a aktivit. Ačkoli jsou jednotlivá opatření zařazena do klíčových oblastí, jejich charakter je často průřezový, tzn. že realizací jedné aktivity v dané oblasti dochází k řešení problémů v jiné oblasti, či opatření. 21
4.3
STRUKTURA PROGRAMU ROZVOJE (OBLASTI, OPATŘENÍ, ROZVOJOVÉ AKTIVITY)
1. Atraktivní město 1.1.
2. Kultura, sport a volnočasové aktivity
3. Doprava, technická infrastruktura a životní prostředí
Rozvoj kvalitního 2.1. a atraktivního prostředí města
1.1.1. Územní rozvoj Kvalitní služby místní samosprávy Rozvoj partnerství 1.1.3. a spolupráce Ekonomický rozvoj 1.2. a vzdělávání Podpora podnikání 1.2.1. a zaměstnanosti 1.1.2.
Kulturní a společenský život 3.1. Dopravní infrastruktura ve městě Infrastruktura pro rozvoj 2.1.1. 3.1.1. Komunikace a chodníky kultury a společenského života Podpora a rozvoj kulturních Infrastruktura pro dopravní 2.1.2. 3.1.2. aktivit obslužnost 2.2.
Sport a volný čas
3.2.
Technická infrastruktura
Infrastruktura pro rozvoj 3.2.1. Technické sítě sportu a volnočasových aktivit Podpora a rozvoj sportovních 2.2.2. 3.2.2. Veřejné osvětlení a volnočasových aktivit 2.2.1.
4. Bezpečnost, sociální služby a zdravotní péče
Sociální služby a zdravotní péče Infrastruktura pro rozvoj 4.1.1. sociálních služeb a zdravotní péče Podpora služeb a komunitní 4.1.2. činnosti Bezpečnost a snižování 4.2. negativních sociálních jevů Prevence negativních sociálních 4.2.1. jevů ve městě 4.1.
1.2.2. Podpora vzdělávání a školství
3.3.
Životní prostředí
3.3.1.
Městská zeleň a veřejná prostranství
3.3.2. Odpadové hospodářství
3.3.3.
Snižování energetické náročnosti objektů
3.3.4. Protipovodňová ochrana
4.4
OPATŘENÍ A AKTIVITY
Atraktivní město Opatření
1.1. Rozvoj kvalitního a atraktivního prostředí města
Aktivity naplňující opatření:
1.1.1. Územní rozvoj Zkvalitňování stávajícího obytného prostředí vč. technické vybavenosti a doprovodné zeleně.
Aktualizace územního plánu s ohledem na potřeby občanů a firem Podpora bytové výstavby v souladu s územním plánem
Příprava lokalit pro bytovou výstavbu
1.1.2. Kvalitní služby místní samosprávy Rozšíření informovanosti o dění ve městě a okolí, systematická komunikace s občany, propagace a budování image města navenek, odborná a vstřícná místní samospráva, zdravé hospodaření města. Umístění světelné informační tabule na autobusové nádraží
Udržení systému finančního plánování města
Zavádění elektronizace agend
Zvyšování kvalifikace, vstřícnosti a motivace zaměstnanců městského úřadu
Efektivní nakládání s majetkem města a jeho údržba včetně bytového fondu města
Podpora fondu rozvoje bydlení
Propagace města
Snaha o získání maxima dotací z EU a národních dotačních titulů
1.1.3. Rozvoj partnerství a spolupráce Rozvoj spolupráce s obcemi a spolky v rámci regionu, spolupráce s Jihomoravským krajem a státní institucemi a organizacemi. Rozvoj přeshraniční spolupráce. Příprava společných projektů. Iniciace pravidelných porad starostů regionu k řešení společných problémů
Rozvoj spolupráce s městem Sv. Jür na Slovensku
Možné zdroje - Rozpočet města financování - Rozpočet Jihomoravského kraje (dotace na zpracování územních rozvojových plánů) aktivit: - Státní rozpočet (MMR ‐ Národní program podpory cestovního ruchu, MMR ‐ programy podpory bydlení) - Integrovaný regionální operační program (1.2, 3.2, 3.3) - Operační program Zaměstnanost (4.1) - Operační programy přeshraniční spolupráce
Opatření
1.2. Ekonomický rozvoj a vzdělávání
Aktivity naplňující opatření:
1.2.1. Podpora podnikání a zaměstnanosti Podpora regionálního partnerství a spolupráce podniků, podpora místní produkce, rozvoj nabídky služeb, podpora tvorby pracovních míst.
Propagace možností pro investory (průmyslová zóna) Aktivní využívání veřejně prospěšných prací
Podpora pořádání farmářských trhů
1.2.2. Podpora vzdělávání a školství Podpora investic do technického stavu a vybavenosti budov a areálů škol a mimoškolských zařízení. Rozšiřování nabídky mimoškolní výchovy a vzdělávání pro děti a mládež. Podpora práce s mládeží s cílem eliminace vzniku sociálně patologických jevů a prevence vzniku sociálního vyloučení. Podpora partnerské spolupráce škol.
Možné zdroje financování rozvojových aktivit:
Rozpočet města Rozpočet Jihomoravského kraje Integrovaný regionální operační program (2.2, 2.4) Operační program Zaměstnanost (2.1, 2.2) Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (osa 3) Operační programy přeshraniční spolupráce Operační program Podnikání pro konkurenceschopnost - Soukromé zdroje -
24
Kultura, sport a volnočasové aktivity Opatření
2.1. Kulturní a společenský život ve městě
Aktivity naplňující opatření:
2.1.1. Infrastruktura pro rozvoj kultury a společenského života Modernizace městských kulturních zařízení, dobudování či opravy infrastruktury pro kulturu a volný čas. Opravy památek, údržba hřbitovů a podpora oprav sakrálních staveb. Příprava 2. etapy rekonstrukce zámku
Rekonstrukce letního kina na víceúčelový areál
Oprava kulturního domu v Miroslavi a Kašenci
Příprava projektu smuteční síně a kolumbária
Oprava hřbitovních zdí
2.1.2. Podpora a rozvoj kulturních aktivit Materiální, finanční a marketingová podpora kulturních a společenských akcí různého druhu na území města. Spolupořadatelství charitativních akcí. Využití potenciálu městských kulturních zařízení a jejich pronájem místním spolkům za zvýhodněné ceny. Možné zdroje - Rozpočet města financování - Rozpočet Jihomoravského kraje (Podpora rozvoje v oblasti kultury a rozvojových památkové péče, Program rozvoje venkova) aktivit: - Státní rozpočet (MMR ‐ Národní program podpory cestovního ruchu) - Operační programy přeshraniční spolupráce - Soukromé zdroje Opatření
2.2. Sport a volný čas
Aktivity naplňující opatření:
2.2.1. Infrastruktura pro rozvoj sportu a volnočasových aktivit Podpora budování nebo modernizace infrastruktury pro sport a volný čas (víceúčelová sportovní hala, dětská hřiště a sportoviště, herní prvky, plochy a objekty pro trávení volného času, odpočinkové a klidové zóny na území města, napojení na síť cyklostezek apod.). Vybudování rekreačního areálu u koupaliště
Rekonstrukce koupaliště
Vybudování tréninkové plochy pro požární sport
Podpora činnosti dobrovolných hasičů (technická vybavenost)
Úprava hasičské zbrojnice
Vybudování víceúčelové sportovní haly ‐ tělocvičny
Rozvoj dětských hřišť (ul. A. Zápotockého a další)
Úprava povrchu dopravního hřiště
Oprava budovy Střediska volného času na ul. Kostelní
25
2.2.2. Podpora a rozvoj sportovních a volnočasových aktivit Podpora činnosti sportovních klubů a zájmových organizací, podpora spolkové a komunitní činnosti.
Možné zdroje - Rozpočet města financování - Rozpočet Jihomoravského kraje (Podpora sportovní činnosti dětí a rozvojových mládeže v Jihomoravském kraji; Dotační program Jihomoravského aktivit: kraje na požární techniku a věcné prostředky k řešení mimořádných událostí jednotek sborů dobrovolných hasičů měst a obcí Jihomoravského kraje na období 2013–2016; Program rozvoje venkova) - Státní rozpočet (MŠMT – program podpory materiálně technické základny sportu) - Soukromé zdroje
26
Doprava, technická infrastruktura a životní prostředí Opatření
3.1. Dopravní infrastruktura
Aktivity naplňující opatření:
3.1.1. Komunikace a chodníky Rekonstrukce místních komunikací a chodníků včetně doprovodné zeleně. Realizace opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Oprava komunikace a chodníků na ul. Brněnské od křižovatky směrem na Našiměřice Oprava komunikace ul. Mlýnská a Česká vč. parkovacích stání
Vybudování komunikace k nové zástavbě na ul. Husova
Dobudování komunikace do Kašence
Parkovací stání u MŠ Malinovského
3.1.2. Infrastruktura pro dopravní obslužnost Realizace opatření ke zlepšení dopravní obslužnosti města (hromadná doprava osob). Dobudování přestupního terminálu autobusové dopravy u železničního nádraží Zajištění služeb a servisu na autobusovém terminálu
Možné zdroje financování rozvojových aktivit:
- Rozpočet města - Rozpočet Jihomoravského kraje (Program rozvoje venkova) - Státní fond dopravní infrastruktury (Program bezpečnost) - Integrovaný regionální operační program (1.2)
Opatření
3.2. Technická infrastruktura
Aktivity naplňující opatření:
3.2.1. Technické sítě Rekonstrukce stávající technické infrastruktury, dostavba chybějící a její další rozšiřování do rozvojových ploch navržených v platné územně plánovací dokumentaci města.
Rekonstrukce vodovodu a kanalizace pro místní část Kašenec
Realizace projektu kanalizace ul. Údolní
Vybudování inženýrských sítí v lokalitě nad bývalým Dřevotvarem Oprava kanalizace a komunikace ul. Třináctky Podpora projektu odkanalizování obcí Jiřice, Dolenice a Damnice a napojení na ČOV Miroslav Instalace zařízení na snížení tvrdosti vody a odstranění radonu ve vodojemu na Markově kopci Výměna hydrantů
3.2.2. Veřejné osvětlení Rozšiřování, rekonstrukce a doplnění veřejného osvětlení v Miroslavi a Kašenci. Snižování energetické náročnosti veřejného osvětlení. Vybudování osvětlení k nové zástavbě na ul. Husova
27
Možné zdroje - Rozpočet města financování - Statní rozpočet (MMR ‐ programy podpory bydlení) rozvojových - Operační program Životní prostředí (1.1) aktivit:
Opatření
3.3. Životní prostředí
Aktivity naplňující opatření:
3.3.1. Městská zeleň a veřejná prostranství Údržba veřejné zeleně a veřejných prostranství, zakládání zeleně v souladu s platnou územně plánovací dokumentací, úpravy odpočinkových ploch, údržba a péče o krajinné prvky. Péče o stávající zeleň a veřejná prostranství
Pořízení komunální techniky pro Správu majetku města Miroslavi, p. o. Rozvoj zeleně a veřejných prostranství v souladu s platnou územně plánovací dokumentací města Propagace a péče o Miroslavské kopce, mokřady kolem rybníka Rény a Štěpánovský lom Údržba lesů v souladu s lesním hospodářským plánem
Naučná stezka Štěpánovský lom
Vycházková zóna lesoparkem za koupalištěm a nad Ramoší
Zpracování koncepce rozvoje zeleně
3.3.2. Odpadové hospodářství Optimalizace odpadového hospodářství ve městě, motivace občanů v třídění odpadu. Udržení systému odpadového hospodářství
Prevence vzniku černých skládek
3.3.3. Snižování energetické náročnosti objektů Zateplování veřejných budov, podpora energetických opatření domácností. Zateplení MŠ Malinovského
Zateplení družiny a budovy II. Základní školy vč. odvlhčení
3.3.4. Protipovodňová ochrana
Možné zdroje financování rozvojových aktivit:
Rozšíření protipovodňových opatření ve městě
Obnova a rozšíření retenčních nádrží
- Rozpočet města - Rozpočet Jihomoravského kraje (program podpory hospodaření v lesích, program v oblasti vodního hospodářství, program rozvoje venkova) - Státní rozpočet - Operační program Životní prostředí (1.3, 1.4, 3.1‐3.3, 5.1)
28
Bezpečnost, sociální služby a zdravotní péče Opatření
4.1. Sociální služby a zdravotní péče
Aktivity naplňující opatření:
4.1.1. Infrastruktura pro rozvoj sociálních služeb a zdravotní péče Vytváření podmínek pro zajištění kvalitní lékařské péče a sociálních služeb včetně budování a rekonstrukcí infrastruktury pro poskytování těchto služeb. Podpora výstavby domu pro seniory
Oprava budovy zdravotnického střediska
Zachování rehabilitační služby v DPS
4.1.2. Podpora služeb a komunitní činnosti Udržení poskytovatelů služeb na území města. Rozvoj služeb zejména pro seniory a zdravotně znevýhodněné. Finanční podpora činnosti místních komunit. Finanční podpora místním komunitám (zdravotně postižení, klub seniorů apod.)
Možné zdroje - Rozpočet města - Rozpočet Jihomoravského kraje (Dotační řízení JMK v oblasti podpory financování poskytování sociálních služeb) rozvojových - Integrovaný regionální operační program (2.1, 2.2, 2.3) aktivit: - Operační program Životní prostředí (5.1) - Operační program Zaměstnanost (2.1, 2.2) - Soukromé zdroje Opatření
4.2. Bezpečnost a snižování negativních sociálních jevů ve městě
Aktivity naplňující opatření:
4.2.1. Prevence negativních sociálních jevů ve městě Udržet stávající míru bezpečí a působit na snižování výskytu negativních sociálních jevů. Podpora činnosti městské policie a podpora spolupráce s Policií ČR. Rozšíření kamerového systému
Osvěta na školách
Možné zdroje - Rozpočet města financování - Státní rozpočet (Program prevence kriminality) rozvojových - Rozpočet Jihomoravského kraje (program pro oblast aktivit: prevence kriminality)
29
4.5
UKAZATELE PLNĚNÍ PROGRAMU ROZVOJE
Pro sledování plnění stanovené vize a cílů je sestaveno několik ukazatelů. Předpokladem je průběžný monitoring těchto ukazatelů. Ukazatele byly zvoleny tak, aby jejich zjišťování bylo pokud možno co nejjednodušší. V tabulkách níže jsou, vedle samotných ukazatelů, uvedeny i zdroje, ze kterých je možno čerpat potřebné informace a data. Kromě údajů zjistitelných od organizací jako je Český statistický úřad, úřad práce, policie apod., bude třeba některé z ukazatelů zjistit realizací průzkumu názoru veřejnosti. Frekvence těchto průzkumů záleží na možnostech městského úřadu (šetření vlastními silami / dodavatelské provedení). Předpokladem je realizace šetření přibližně jednou za dva roky. Indikátory plnění Ukazatel Přirozený přírůstek obyvatel
Zdroj informací ‒ Český statistický úřad
Migrační přírůstek obyvatel
‒ Český statistický úřad
Počet obyvatel města
‒ Český statistický úřad
Míra nezaměstnanosti
‒ Úřad práce, MPSV, Český
Úroveň spokojenosti občanů s životem ve městě (%)
‒ průzkum spokojenosti s místním
Plocha nových/revitalizovaných míst pro volnočasové aktivity
‒ MěÚ
statistický úřad společenstvím
Spokojenost občanů s nabídkou kulturních akcí (%) ‒
průzkum spokojenosti s místním společenstvím
Spokojenost občanů s nabídkou sportovní infrastruktury/sportovních akcí (%)
‒ průzkum spokojenosti s místním
Objem investic do místních komunikací a chodníků
‒ MěÚ
Počet parkovacích míst
‒ MěÚ
Počet realizovaných opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců
‒ MěÚ
Plocha veřejné zeleně na počet obyvatel
‒ MěÚ
Objem prostředků města poskytnutých formou grantů
‒ MěÚ
Počet nápadů trestné činnosti za sledované období
‒ Policie ČR
Počet přestupků proti veřejnému pořádku za sledované období
‒ Městská policie
Statistiky nehodovosti
‒ Policie ČR
společenstvím
30
Zpracovatel:
AQE advisors, a.s. třída Kapitána Jaroše 31 602 00 Brno
Brno, srpen 2015 31
Příloha: Přehled akcí k realizaci
32
