Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování
10. prosince 2009
HLAVNÍ TÉMATA Struktura, pojetí, aplikace částí PRJMK
Způsoby tvorby koncepčních dokumentů a jejich vztahy Finanční plánování ve vztahu ke koncepčním dokumentům
Rekapitulace procesu tvorby dokumentu PRJMK – Základní střednědobý koncepční dokument kraje.
Tři základní části programu: Analytická: profil, územní disparity, zhodnocení PRJMK 2006–2009, SWOT analýza Návrhová: priority, opatření, aktivity Implementační: finanční plán, rámec realizace Hlavní oporou procesu tvorby jednání tematických pracovních skupin (5 skupin, každá 2 setkání) Uskutečněna 2 veřejná projednání Ústní připomínky na jednání i připomínky písemné – celkem téměř 250 Internetová podpora: http://vyzva.partnerstvi-jmk.cz
Uskutečňování strategického plánování Různé podoby praktické realizace (expertní přístupy, komunitní plánování, dílčí alternativní přístupy apod.) – důraz na různé rozvojové aspekty Proces strategického plánování je formalizován ve strategických (koncepčních dokumentech) Významným znakem je dlouhodobost Plánování v podmínkách neurčitosti Musí být flexibilní a adaptovatelné na změny
Ekonomika samosprávných celků
4
Strategické plánování ve veřejné správě Rozvoj území či určitého sektoru Spojeno s tvorbou a realizací veřejných politik (veřejná politika je souhrn činností vlády přímo nebo nepřímo působících na občany, operující na třech úrovních: politická rozhodnutí, produkty politiky a důsledky politiky) Důležité zapojení „aktérů“, tj. významných subjektů podílejících se na realizaci dílčích aspektů a zástupců cílových skupin Složitý proces vyjednávání (neopominutelní aktéři) a slaďování rozvojových představ Vazba na veřejné finance – finanční plánování
Vztah strategického a územního plánování Strategické plánování Má aktivizační charakter – stanovuje směřování („filozofii“) rozvoje („myšlenka“ o rozvoji). Formuluje a provazuje všechny kategorie rozvojových aktivit. Náležitosti a procesy nejsou zákonně upraveny a vychází z praxe (proto často různá terminologie, metodika a obsah). Územní plánování Jde o prostorový průmět rozvojových aktivit s územním dopadem. Má převážně regulační charakter – stanovuje limity využití území Náležitosti a procesy závazně upraveny stavebním zákonem.
Vztah jisté symbiózy – Představa o rozvoji a hledání území pro realizací či opačně disponibilní území a optimalizace jeho využití.
Vymezení strategických dokumentů V praxi nejednotná terminologie – různá označení. Strategie je dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území daného subjektu, ve všech základních oblastech na dlouhé období („kam jdeme“). Program je střednědobý dokument. Vychází a navazuje na Strategii (samostatně ztrácí smysluplnost) a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby dosáhl strategických cílů. Plán je krátkodobý dokument prováděcího charakteru. Konkretizuje vybraná opatření ve formě projektů či aktivit. Obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování. Plán již není koncepční dokument. („Akční plán“) Důležitá je provázanost a sladění jednotlivých dokumentů a to na vertikální i horizontální úrovni.
Zákonná úprava I ZÁKON 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje v 2 odstavci b) a c) vymezuje: strategii regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, na období 3 – 7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje; státní program regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů, Jiná časová určení a definice v tomto zákoně nejsou. Zajímavé je, že strategie je zde uváděna jako střednědobý dokument, program stejně tak.
Zákonná úprava II Programu rozvoje kraje se v zákoně 248/2000 týkají § 8, 9 a 10: § 8 – (1) Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu (2) Pro podklady k vymezení regionů v programu rozvoje územního obvodu kraje a pro oblasti, na něž je podpora zaměřena, platí přiměřeně § 3 a § 5 odst. 2. § 9 – Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména: a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat, uvedení oblastí, na něž má být podpora zaměřena c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, atd. § 10 – Financování PRK Zákon 129/2000 Sb., o krajích se programem rozvoje kraje vůbec nezabývá mimo to, že je zde uvedeno, že ho schvaluje zastupitelstvo.
Vazby koncepčních dokumentů kraje Klasifikace: Komplexní koncepce: Strategie rozvoje a program rozvoje Hlavní sektorové koncepce (obvykle zpracovávané na úrovni odborů) Dílčí sektorové koncepce Odborné studie - podkladové analýzy pro strategické rozhodování Obtížná hierarchizace vzhledem k různorodé terminologii (koncepce x strategie x program x plán) Klíčové problémy: Rozdílná data vzniku – různá míra aktuálnosti Provázanost a soulad věcného obsahu Nepružná vzájemná reakce na změny
Přístupy ke tvorbě koncepčního dokumentu Zpracování vlastními silami Nezbytná spolupráce s aktéry Zadání odbornému subjektu Kompletní zpracování – nejčastější způsob Poradenská role, metodické vedení („advokát změny“) Výhody a nevýhody: přijetí za „své“ ze strany realizátora x kvalita dokumentu
Fáze strategického plánování Řada variací, např. fáze procesu plánování dle Milu Guide: 1. Počátek: Budování partnerství 2. Poznání území: Analýzy 3. Pohled kupředu: Společná vize 4. Organizování: Strategický rámec 5. Uskutečnění akce: Implementace a monitoring 6. Zhodnocení: Evaluace a zpětná vazba Jednoduše řečeno: Identifikace (1+2) Formulace (3+4) Naplňování (5) Zhodnocení (6)
Konkrétní kroky procesu tvorby a realizace koncepce Rozhodnutí o zpracování dokumentu Volba způsobu zpracování a budování partnerství
Příprava podkladů tvůrčím týmem Konzultace návrhů s pořizovatelem, odborníky a aktéry Zveřejnění jednotlivých částí a vyjádření veřejnosti Společné setkání relevantních aktérů (např. jednání pracovních skupin Diskuze nad podněty – Sladění různých stanovisek Finalizace příslušné části (dokumentu) Realizace stanovenými nástroji Sledování výstupů, výsledků a dopadů (Monitoring) Vyhodnocování a aktualizace
Členění přístupů k realizaci aktivit PRJMK Různé způsoby zapojení a financování ze strany kraje : 1) Aktivity realizované přímo orgány a pracovníky kraje V rámci běžné činnosti krajského úřadu V rámci speciálních rozvojových projektů 2) Pro rozvoj kraje důležité aktivity, ale mimo přímou kompetenci kraje Politická podpora, vyjednávání Finanční podpora 3) Aktivity realizované různými aktéry z území kraje – kraj jako spolupracující či delegující subjekt, Nefinanční podpora Přímé financování či formou dotační pomoci.
Faktory ovlivňující spolupráci Motivace spolupracujících subjektů – reálná možnost dosažení cílů Počet a charakter subjektů Forma spolupráce – musí odpovídat potřebám Ochota spolupracovat a schopnosti zapojených osob Účel, charakter a náplň činnosti Způsob financování (ve vztahu k činnosti) Způsob dospívání k rozhodnutí („konsenzu“) Časové rozložení nákladů a výnosů Nevyjasnění – hrozba ochabnutí spolupráce
Implementační část – Rámec realizace Hlavní body rámce realizace Specifikace aktivit spojených s realizací, kontrolou a vyhodnocením PRJMK na období 2010–2013 Stanovení odpovědností a úkolů jednotlivých zapojených subjektů Systém monitoringu a indikátory výsledku Časový rámec vstupů pro realizátory a spolupracující subjekty: Leden – Zpracování podkladů pro roční hodnocení: Vstupy (finanční prostředky), plnění indikátorů výstupů, realizované aktivity, dopady aktivit za uplynulý rok Červenec – Průběžná informace o plnění: výstupy, aktivity za 1. pololetí Prosinec – Zpracování plánu plnění ve vazbě na schválený rozpočet
Schéma ročního rozdělení procesních činností spojených s PRJMK Leden
Únor
„Manažer“ PRJMK (odbor regionálního rozvoje) Iniciace a koordinace přípravy podkladů pro vyhodnocení Zpracování souhrnného hodnocení realizace ve formě zprávy pro zastupitelstvo
Věcně příslušné odbory
Realizátoři
Komunikace s realizátory a vyhodnocení plnění aktivit v gesci
Zpracování podkladů pro roční hodnocení
Konzultace k návrhu úpravy podmínek realizace
Návrh úpravy podmínek realizace Březen Duben
Organizace setkání tematických pracovních skupin (1x ročně)
Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen
Průběžná kontrola plnění Promítnutí finančních potřeb do přípravy
Průběžná informace o plnění
Zpracování prováděcího plán na následující rok
Plán plnění ve vazbě na schválené financování
Přehled průběžného plnění Koordinace finančního nastavení rozpočtu ve vztahu k programu rozvoje
Listopad Prosinec
Finanční plánování Finanční plánování má za úkol stanovit finanční cíle, určit prostředky, jak těchto cílů dosáhnout, zajistit jejich splnění, stejně jako zajistit finanční zdraví a stabilitu. Finanční plánování v širším kontextu spojeno s koncepčními dokumenty. Podle charakteru a obecnosti věcné specifikace činností můžeme sestavit: Finanční rámec (dlouhodobý) Finanční plán (střednědobý) Finanční plán krátkodobý = Rozpočet
Finanční systém veřejné správy Státní
Příjmy
Výdaje
rozpočet Dotace Dotace
Fondové financování
Výdaje
Příjmy
Dotace Příjmy
Rozpočty krajů
Dotace Příjmy
Rozpočty obcí
Výdaje Dotace Příjmy Výdaje
Fondové financování
Výdaje
Fondové financování může být také na obecní úrovni
Finanční rámec x finanční plán Finanční (ekonomické) zakotvení obecných (dlouhodobých) dokumentů Není nikde přesně specifikováno Finanční rámec by měl obsahovat: Reflexi minulého vývoje Principy financování Specifikaci zdrojů financování Hierarchizaci priorit z hlediska financování Orientační alokaci zdrojů. Rámec uvádí vždy jen hrubá čísla. Základem stanovení určité filozofie.
Finanční část prováděcích dokumentů. Týká se maximálně střednědobého horizontu. Pracuje s konkrétními alokacemi prostředků. Opírá se o konkrétní projekty určené k realizaci. Vychází z rozpočtového výhledu. Nutné chápat jako flexibilní dokument, který se upravuje dle vývoje situace. Obsahuje detailní finanční rozbory a také procesní záležitosti.
Problémy finančního plánování ve vztahu k rozvoji územních celků „Zajištění podmínek ze strany sponzora“ (ZJMK) Nedostatečný předchozí monitoring a z toho plynoucí obtížná reflexe minulého dění. Nedostatečné či velmi orientační informační vstupy. Silný vliv ad hoc rozhodování při realizaci. Extrémní závislost na vnějších finančních zdrojích (dotacích) – nelze předjímat výsledky. Finanční plánování jako okrajová součást procesu strategického plánování. Neuplatňuje se programové financování. DOPORUČENÍ: V členění výdajů rozpočtu uvádět odkazy na aktivity PRJMK (tj. přidat sloupec v tabulce výdajů)
Děkuji za pozornost. Ing. Jan Binek, Ph.D.
