PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY VESELÍ NAD MORAVOU

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY VESELÍ NAD MORAVOU

AKTUALIZACE K R. 2015 Obsah: Program regenerace Městské památkové zóny Veselí nad Moravouaktualizace ... str. 2

Přílohy: 1. Přehled akcí MPZ Veselí nad Moravou pro rok 2015 … str. 4 2. Historický vývoj … str.10 3. Fotodokumentace realizovaných staveb … str.13 4. Fotodokumentace – ze života Městské památkové zóny … str.16 5. Fotodokumentace dlouhodobých projektů v Programu regenerace MPZ … str.18

Strana 1 (celkem 19)

Program regenerace Městské památkové zóny (MPZ) Veselí nad Moravou pro rok 2015, s výhledem pro období 2015-2023

-

-

1. 2.

3. 4. 5. 6.

Cíle programu pro období 2015 - 2023: Rozvoj podnikání a služeb – zvýšení počtu pracovních míst o cca 10 Podpora bydlení - zastavení poklesu počtu obyvatel Podpora cestovního ruchu – zvýšení počtu návštěvníků o cca 30%, prodloužení doby jejich pobytu, zvýšení kapacity lůžek, zvýšení počtu pracovních míst v cestovním ruchu o cca 12, zvýšení rozsahu a kvality služeb, podpora kulturních a společenských akcí Podpora výstavby turistické infrastruktury – využívání nábřeží, procházkové trasy, drobný mobiliář Seznam akcí pro žádosti z Programu regenerace MPZ (Je možno čerpat jen na zapsané kulturní památky v hranicích MPZ) oprava šindelové střechy myslivny v parku (zatékání do střechy), repasování oken, opravy zdí, odhad nákladu cca 600 000,-Kč (r. 2015) zrestaurování hl. oltáře v kostele sv. Bartoloměje (bez oltář. obrazu, který už byl nedávno restaurován) vč. zadní architektury pravděpodobně z umělého mramoru a sochařské výzdoby, odhad nákladu cca 1 500 000,-Kč oprava mostku pod náspem v parku, částka neurčena oprava fontány v parku, částka neurčena oprava Lampberkova kříže v parku, částka neurčena památková stabilizace zbytků zdiva vodní elektrárny, odhad nákladu cca 200 000,Kč, doplněno zpřístupněním pro turisty (lávka, odpočinkové místo, prvky pro děti) odhad nákladu cca 200 000,-Kč Oblasti podpory Městské památkové zóny Veselí nad Moravou 1. podpora bydlení 2. podpora cestovního ruchu 3. podpora kulturních a společenských akcí, občanských aktivit Seznam projektů podporovaných Městem Veselí nad Moravou (financování projektů se řeší individuálně, obvykle se hledají množnosti získání dotací z EU fondů) A. Zajištění využití myslivny, zahradnictví a Salajky v souladu s charakterem území (cestovní ruch, bydlení, služby, drobné podnikání) B. Vybudování naučné stezky – procházkové trasy MPZ – zahrnuje místní úpravy povrchů, doplnění uličního mobiliáře, umělecké prvky, informační tabule, označení na vjezdu do města C. Zpřístupnění elektrárny pro cestovní ruch D. Podpora projektu ZO ČSOP BK - Rekonstrukce objektu č.p. 57 E. Spolupráce na záměrech pro využívání zámku

Popis a úvodní část se přebírá ze stávajícího schváleného Programu regenerace MPZ 2014- viz přílohy. Strana 2 (celkem 19)

1. Přehled akcí Městské památkové zóny Veselí nad Moravou pro rok 2015 Hlavním cílem je oprava a využití Správní budovy zámku, odstranění stavebnětechnických závad památkových částí a zajištění jejího trvalého využívání. Budova je umístěna v revitalizované části Zámeckého parku. A.

AKCE:

Sanace stavebně-technických závad Správní budovy zámku

k. ú. Veselí nad Moravou č. 15, parc. č. 109 r. č. 11464/7-2458 B.

Vlastnické vztahy Majitel objektu: Investor akce:

C.

Předpokládané zahájení akce:

2015

D.

Odhad nákladů ( v tis. Kč ) Celkem: V roce 2015:

2000 1223

E.

Zdroje ( tis. Kč ): Vlastník: Uživatelé: Jiné zdroje: Potřeba podpory:

Město Veselí nad Moravou Město Veselí nad Moravou

612 611

Podíl veřejných prostředků Podíl soukromého kapitálu

100 % 0

F.

Výsledný efekt: Společenský efekt: Činnost: Návratnost:

umožnění využívání objektu obnova památky nezisková -

G.

Poznámka: Sanace stavebně-technických závad památky umožní její další využívání tak, aby bylo zamezeno dalšímu chátrání objektu. Další zdroje města jsou určeny pro následné zajištění provozu opravené budovy.


FINANČNÍ PROSTŘEDKY VYNALOŽENÉ V MPZ NA OBNOVU PAMÁTEK VE VESELÍ NAD MORAVOU 2014

MĚSTO: ŘK Farnost veselí nad Moravou DOTACE:

20 000,- Kč 71 500,- Kč 35 000,- Kč

CELKEM:

126 500,- Kč

Přehled finančních prostředků vynaložených v MPZ ve Veselí nad Moravou (v tis. Kč )

rok celkem z toho soukr. a jiné ………………………………………………………………………………………………………………………. 1992 5.385 3.500 1993 2.500 1.000 1994 14.808 10.900 1995 25.000 9.000 1996 22.420 8.000 1997 12.051 3.636 1998 13.270 1.250 1999 7.181 1.362 2000 41.440 38.000 2001 64.525 61.800 2002 7.155 500 2003 9.415 5.400 2004 29.862 22.164 2005 5.823 2.393 2006 19.364 500 2007 2.125 212 (církev) 2008 1.159 200 2009 21.650 100 2010 38.917 100 2011 3.126 1.491 2012 15.867 7.000 2013 500 300 2014 18.243 9.589


Sanace stavebně-technických závad Správní budovy zámku Hlavním cílem je zastavit chátrání provozní budovy zámku, odstranit stavebnětechnické závady a zpřístupněním objektu využít nově regenerovaných prostor zámeckého parku (zvětšení jeho návštěvnosti).


Fotodokumentace stavebně-technických závad Správní budovy zámku




Příloha č. 2 - Historický vývoj až do současnosti Na osídlení území dnešního města a nejbližšího okolí měla pravděpodobně rozhodující vliv jeho výhodná poloha při dolním toku řeky Moravy. Nejstarší archeologické nálezy z tohoto území jsou známy z mladší doby kamenné, t.j. neolitu (6000-3500 př.n.l.). Vzniku samotného města předcházelo zbudování vodního hradu, zřejmě v době vlády Břetislava I. v 11. století. Ten byl společně s ostrožským, hodonínským a dalšími hrady při řece Moravě součástí opevnění východních hranic českého království a sloužil i k ochraně obchodních cest. Vzhledem k nestálosti hranice, po staletí trvajícím nájezdům z východu a rostoucímu významu obchodních cest, vzrůstal i význam hradu a později vzniklého podhradí – města. Prvním písemně doloženým držitelem byl Sudomír, psaný po Veselí v roce 1261. Později Veselí drželi také Vartenberkové a Šternberkové, kteří pravděpodobně byli ve 14. století zakladateli osady na ostrově pod hradem. Od této doby existovaly vedle sebe samostatně město Veselí a starší a větší Předměstí Veselí, ležící na levém břehu řeky Moravy. V letech 1310-1314 obsadil veselský hrad Matúš Čák Trenčanský a jeho dobývání zpět řídil v roce 1315 český král Jan Lucemburský. Název město – civitas – je pro nově vzniklou osadu doložen v roce 1396. V dubnu roku 1422 byl dvakrát ubytován na zdejším hradě při tažení proti husitskému Ostrohu i císař Zikmund. V roce 1468 jej obsadil uherský král Matyáš Korvín. Po znovudobytí hradu zemským hejtmanem a českým maršálkem Jindřichem z Lipé byl při jeho přebírání 27. července 1469 poražen a zajat Uhry syn Jiřího z Poděbrad kníže Viktorin. V roce 1470 byl hrad opět v českých rukou a pobýval na něm i sám Jiří z Poděbrad. Hrad, přestavovaný od 16. století postupně na zámek, byl mnohokrát i s přilehlými obcemi poškozen při válečných nájezdech postihujících široké okolí. Zejména vojsky sedmihradského knížete Štěpána Bočkaje v roce 1605, za třicetileté války, po ní tureckými a tatarskými nájezdy v roce 1663 a nájezdy Kuruců Františka II. Rákocziho od roku 1704 do jejich porážky u Trenčína v roce 1708. Město bylo zcela zničeno 5. března 1704, kdy se do něj přenesl požár z předměstí zapáleného Kuruci. Stát zůstaly jen budovy pokryté tvrdou krytinou – zámek, pivovar a mlýn. Po třicetileté válce byly s předměstím Veselí spojeny do té doby samostatné osady Břehy, Rybáře, Sudomírky a Suchý Řádek. Po skončení kuruckých nájezdů na začátku 18. století bylo obnoveno město Veselí i Předměstí Veselí, dochází k nárůstu obyvatelstva a k zásadní přestavbě zámku. Jeho dnešní podoba pochází z poloviny 19. století, kdy jeho držiteli byli poslední majitelé veselského panství – Chorinští z Ledské. Dobudovány byly i zámecké zahrady a přilehlý park. Dnešní název Veselí nad Moravou byl úředně schválen 14. ledna 1886. Používal se však již v písemnostech veselských Servitů i později. Toto pojmenování převzala i železniční stanice ležící v katastru Předměstí Veselí. Název byl používán obecně pro všechny dosud samostatné a samosprávné části města. K jejich úřednímu spojení v jeden celek došlo až 27. června 1919. Tehdy bylo spojeno Předměstí Veselí (povýšené mezitím v roce 1913 na městys), město Veselí a dosud politicky samostatná Židovská obec. Obec Milokošť byla připojena v roce 1950 a Zarazice až v roce 1964. S elektrifikací města bylo započato v roce 1901. Celé město bylo postupně elektrifikováno zejména po přestavbě vodního mlýna na elektrárnu v roce 1913. Druhý mlýn u zámku byl přestavěn na elektrárnu v roce 1927. Obě elektrárny pracují dodnes a jsou technickou památkou. Zatím se nepodařilo zajistit jejich zpřístupnění pro cestovní ruch. Kromě areálu vodních elektráren je na území města evidováno 30 nemovitých kulturních památek. Nejrozsáhlejší je areál parku obklopujícího zámek. Většími objekty pak jsou především tři kostely. Nejstarší je kostel Panny Marie, původně zasvěcený sv. Bartoloměji. Podle dochovaných románsko-gotických prvků lze jeho vznik datovat do konce poloviny Strana 10 (celkem 19)

13. století, kdy se v jeho okolí rozkládala původní veselská osada. Stavba dnešního kostela sv. Bartoloměje byla zahájena v roce 1733 a trvala 4 roky. Vysvěcen byl 8. září 1741 a stal se novým veselským farním kostelem. Největším je kostel sv. Andělů strážných s klášterem Servitů. S jeho stavbou bylo započato v roce 1717 tehdejšími držiteli veselského panství Želeckými. První Servité byli do kláštera uvedeni 31. srpna 1732. Kostel byl vysvěcen 25. října 1739. Práce na něm byly ukončeny až v roce 1764. Po zrušení kláštera 4. listopadu 1784 se kostel postupně stal hlavním veselským kostelem. V roce 1858 byl prohlášen kostelem farním. V kryptě pod kostelem jsou pohřbeni členové servitského řádu a příslušníci rodu Chorinských. V rámci Programu regenerace MPZ se v 90.tých letech 20. stol. rozběhla obnova těchto památek: kostel sv. Andělů strážných, klášter Servitů, Zámecký park. Kostel sv. Andělů strážných a klášter Servitů byly staticky zajištěny, dále provedeny opravy střechy, z větší části provedeno odvlhčení, oprava venkovní fasády s výměnou dveří, oken a kovářských prvků. V zámeckém parku byla dokončena obnova parkových pěšin a kamenných zídek parkových jezer. V městské památkové zóně bylo dokončeno vybudování inženýrských sítí, opraveny oba dva břehy Moravy, v rámci vybudování pohyblivého jezu přes řeku Moravu vybudována lávka, postupně se začaly provádět úpravy obytných i firemních domů. V roce 2009 byla zahájena oprava oplocení kolem zámeckého parku. Stávající kovové oplocení podél silnice I/55 bylo demontováno a povrchově upraveno. Od devadesátých let došlo k zintenzivnění činností Městského muzea (pobočka Masarykova muzea Hodonín) a soustředění subjektů aktivních v oblasti ochrany přírody do rekonstruovaného domu s provozem informačního centra. Od r. 1995 se obnovilo plavební využívání Baťova kanálu pro turistickou plavbu. Na území MPZ bylo obnoveno rameno historické vodoteče – Struhy, které se využívá jako přístav a byly vybudovány první objekty turistické infrastruktury – přístavní budova s občerstvením a soukromý penzion. Souběžně byl původní rodinný dům v těsné blízkosti MPZ a Baťova kanálu přestavěn na turistický penzion. Přes historické centrum města prochází Pomoravská cyklostezka, která severním směrem vede po zpevněných cestách až do Kroměříže. Počet návštěvníků – turistů na vodní cestě vzrostl na cca 20 tis. ročně. V rámci programu ROP NUTS II Jihovýchod byla v roce 2009/10 provedena revitalizace historického jádra města – Bartolomějského náměstí včetně kostela sv. Bartoloměje. Práce byly ukončeny v roce 2010. Součástí revitalizace byla i rekonstrukce kostela sv. Bartoloměje – kompletně nová střecha, fasáda, okna, dveře, klempířské prvky, dodávka věžních hodin. Dále proběhla Revitalizace zámeckého parku s obnovou křovin, dřevin, a drobnou architekturou v nákladu cca 8,5 mil Kč. V roce 2013 byl v rámci Programu MPZ v zámeckém parku zrestaurován klasicistní pomník generála Laudona se sochami Ondřeje Schweigla. V roce 2014 byly restaurovány malby v barokním kostele sv. Bartoloměje na Bartolomějském náměstí. Po rekonstrukci veřejných prostranství (park, Bartolomějské náměstí) a některých budov – (kostel sv. Bartoloměje) došlo k navýšení kulturních a společenských akcí v těchto prostorech. V průběhu roku zde již tradičně probíhá: Tříkrálové koledování, Fašaňk, Ekojarmark, Štěpy (dětský folklórní festival), Pohádkový les (dětské odpoledne v parku), Farmářské trhy, Svátek bláznů (multikulturní festival), letní promítání kina v zámeckém parku, Veselský Ryneček (přehlídka dechových kapel), Bartolomějský jarmark, Mikulášské trhy, Rozsvícení vánočního stromu, koncerty (v r. 2014 Koncert pro Ukrajinu, Bartolomějská pocta). Na cca 14 větších akcích se účastní 300 - 2000 osob, podle charakteru akce, převážně místních obyvatel města nebo regionálních návštěvníků. Městská památková zóna ve Veselí nad Moravou svým urbanistickým a architektonickým uspořádáním mezi říčními rameny se pomalu stává reprezentativní částí města. Po rekonstrukci hlavních památek a hlavních veřejných prostranství zde došlo k oživení formou pořádání pravidelných kulturních a společenských akcí, které jsou převážně Strana 11 (celkem 19)

navštěvovány místními obyvateli. Souběžně územím MPZ v sezóně projíždí narůstající počet nadregionálních turistů na lodích po Baťově kanálu i na kolech, ročně cca 30 tis. návštěvníků. Hlavní památky – zámek i elektrárna zůstávají pro turisty nepřístupné, budova zámku dlouhodobě chátrá, pro zbývající části zámeckého areálu (Zahradnictví, Salajka) se ekonomicky trvale udržitelné využití obtížně hledá. Stávající kapacita ubytování cca 45 lůžek v penzionech i počet pracovních míst v cestovním ruchu (cca 11 celoročních) je minimální. Pro rozvoj služeb a pracovních míst v centru města je klíčová realizace Programu regenerace městské památkové zóny - především zajištění oprav a využití zbývajících kulturních památek - spojená s revitalizací veřejných prostranství, protože by umožnila ekonomický rozvoj v území postavený na celoročním využití kulturního a přírodního bohatství. Cílový počet pracovních míst v cestovním ruchu by mohl být cca 30 - 50 přepočítaných celoročních míst (rozmezí je dáno nejistotou při způsobu využití hlavních památek – zámku, jeho zázemí a elektrárny).

Revitalizovaná část MPZ Strana 12 (celkem 19)

Příloha č. 3 - Fotodokumentace realizovaných staveb Výsledky Programu regenerace a dalších projektů obnovy v MPZ Veselí n. M. v uplynulém období



Fotodokumentace opravených fresek – výsledek programu Regenerace MPZ v r. 2014, rekonstruovaný prostor se využívá pro řadu kulturních akcí (viz. další příloha).


Příloha č. 4 - Fotodokumentace – Ze života Městské památkové zóny Po realizací řady akcí regenerace MPZ a dalších projektů se historické centrum stalo oblíbeným místem pořádání řady společenských a kulturních akcí.

4



Příloha č. 5 – Fotodokumentace dlouhodobých projektů v Programu regenerace MPZ Jedná se o převážně dlouhodobé záměry obnovy a využití kulturních památek nebo jmenovitě nechráněných, ale pozoruhodných objektů a prostorů v území městské památkové zóny, zahrnutých v programu s různými typy vlastnictví.


Aktualizaci Programu vypracoval: Město Veselí n. M, září 2014 ‐ Oddělení KS, ing. arch. Ondračka Ivo, ing. Vašicová Jitka


PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY VESELÍ NAD MORAVOU

Recommend Documents