Program Grundtvig. Příklady dobré praxe evropské spolupráce v oblasti vzdělávání dospělých III

Program Grundtvig Příklady dobré praxe evropské spolupráce v oblasti vzdělávání dospělých III

Program Grundtvig Příklady dobré praxe evropské spolupráce v oblasti vzdělávání dospělých III

Obsah 1. Program Grundtvig Aktivity programu Grundtvig

2. Pečeť kvality – kritéria a způsob hodnocení Ocenění Pečeť kvality Grundtvig Kvalitativní kritéria

3. Ocenění Pečeť kvality Grundtvig 2013 Přehled oceněných projektů Popis oceněných projektů Pečeť kvality Grundtvig 2013 1. místo • Vzpomínejme společně: Výcvik v reminiscenci pro rodiny pečující o osoby s demencí (REMEMBERING TOGETHER: Reminiscence Training for family carers of people with dementi) • Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví, o. s. (CESMEZ) 2. místo • Evropa čelí domácímu násilí – výměna a přenos místních kompetencí (Europe faces domestic violence – Exchange and transfer of local competencies) • Statutární město Brno 3. místo • Identita a sociální změna (Identity and Social Change) • ATHENA – Společnost pro vzdělávání a rozvoj žen Čestná cena za příkladné zapojení do projektových aktivit • Zvládneš to! Nové perspektivy pro ženy a vlastní podnikání (You can do it! New perspectives for women to have own businesses) • Agentura GAIA, o. s. Vyhlášení výsledků v roce 2013 přehledně

4. Ocenění Pečeť kvality Grundtvig 2014 Přehled oceněných projektů Popis oceněných projektů Pečeť kvality Grundtvig 2014 1. místo • Mateřská centra jako rozvíjející se podpůrná struktura pro aktivní zapojení dobrovolníků (Mother Centers developing support structures for active volunteer involvement) • Síť mateřských center, o. s. 2. místo • Komunitou podporované zemědělství pro Evropu (Community Supported Agriculture for Europe) • PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství 3. místo • Oděvní doplňky a šperky z krajky (Fashion accessories and jewellery in lace) • Česká palička, s. r. o. Vyhlášení výsledků v roce 2014 přehledně

2

4 8

10 12 13

14 15 16

18 23 28 32 37

38 39 40

42 46 50 54

3

Program Grundtvig

Program Grundtvig

4

1.

5

Program Grundtvig byl do konce roku 2013 významnou součástí evropského Programu celoživotního učení (LLP – Lifelong Learning Programme) zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. 11. 2006, platným od 14. 12. 2006, na období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2013. Jeho implementací byl v České republice pověřen Dům zahraniční spolupráce (dříve Dům zahraničních služeb). Program se zaměřoval na oblast vzdělávání dospělých a zapojit se do něj mohly v uplynulém období organizace i jednotlivci působící v oblasti vzdělávání dospělých. Od začátku roku 2014 byly všechny podprogramy LLP sjednoceny pod jeden program s názvem Erasmus+. Cílem programu Grundtvig bylo rozvíjet spolupráci, porozumění, získávání zkušeností napříč Evropou a přístupnosti dalšího vzdělávání a také zvyšování kvality vzdělávání dospělých. Svým obsahem se zaměřoval na potřeby dospělých lidí v oblasti vzdělávání, přičemž zvláštní pozornost byla věnována též osobám se specifickými potřebami. Prostřednictvím aktivit programu bylo podporováno vzdělávání osob s nízkým vzděláním, případně s nedostatečnou kvalifikací. Program byl dále určen i těm, kteří žijí v okrajových či socioekonomicky postižených oblastech nebo se potýkají se společensky ekonomickým znevýhodněním. Ze široké škály aktivit mohly čerpat organizace působící v jakékoliv formě vzdělávání dospělých (formální, neformální, informální), dále také vzdělavatelé dospělých a v neposlední řadě i široká dospělá veřejnost. Cílové skupiny programu Grundtvig: organizace/instituce a subjekty zabývající se vzděláváním dospělých jednotlivci působící v oblasti vzdělávání dospělých (např. školitelé, vzdělavatelé dospělých, řídící a administrativní pracovníci, studenti andragogiky) široká dospělá veřejnost

6

7

Aktivity programu Grundtvig Projekty partnerství

Workshopy

Projekty partnerství byly dvouleté aktivity, které se zaměřovaly na mezinárodní spolupráci minimálně 3 organizací ze 3 zemí. Cílem partnerství byla výměna zkušeností, postupů a metod a následné začlenění evropské spolupráce a zahraniční zkušenosti do chodu organizace. Významným prvkem takto navázané projektové spolupráce byla motivace jednotlivců i organizací, která se promítala nejen v přímém zapojení dospělých účastníků do aktivit projektu, ale také v návazné projektové spolupráci a šíření zkušeností a výstupů projektu. Mezi časté výstupy projektů partnerství patřily i nové výukové metody zaměřené na specifické cílové skupiny (např. znevýhodněné osoby). O grant mohly v České republice žádat všechny typy organizací působící v oblasti vzdělávání dospělých (školy, univerzity, neziskové organizace, státní i soukromé instituce z oblasti vzdělávání dospělých, knihovny atd.).

Prostřednictvím této aktivity mohly organizace nebo vzdělávací institutce uspořádat workshop zaměřený na oblast neformálního vzdělávání, kterého se mohla účastnit (do roku 2013) široká dospělá veřejnost. Možnosti workshopů byly v daném období velmi různorodé: obsahem mohlo být např. poznávání odlišného způsobu života a kultury v jiných zemích, vyzkoušení si netradičních řemesel nebo seznámení se s gastronomickými zvyklostmi v dané zemi. Příležitost zúčastnit se workshopu měli i sportovně, technicky nebo umělecky zaměření účastníci. Velký ohlas zaznamenaly workshopy orientované na zdravý způsob života, multikulturní diverzitu či na účastníky starší 50 let. Od roku 2013 se pojetí workshopů tematicky změnilo a v posledním roce trvání aktivity se nově zaměřovaly pouze na oblast gramotnosti dospělých. Workshopy v tomto pojetí spojovaly dohromady současné a budoucí učitele a ostatní zaměstnance, věnující se gramotnosti dospělých za účelem lepšího porozumění této oblasti v celoevropské dimenzi. Náplní bylo především prohloubení znalostí učitelů, lektorů a dalších osob o vzdělávacích systémech evropských zemí a o jejich činnosti v oblasti zvyšování gramotnosti dospělých a zlepšování konkrétních dovedností, kterými musí vzdělavatel disponovat, aby byl schopný kvalitně posilovat kompetence vzdělávaných osob v oblasti funkční gramotnosti.

Dobrovolnické projekty Jednalo se o dvouleté projekty zaměřené na podporu mezinárodní spolupráce mezi 2 organizacemi z 2 evropských států. Cílem této aktivity bylo umožnit občanům ve věku 50+ vyzkoušet si dobrovolnickou činnost, podporovat dlouhodobou mezinárodní spolupráci dobrovolnických organizací a podporovat informální vzdělávání dospělých. Každá dobrovolnická organizace mohla vyslat a přijmout 2–6 dobrovolníků. Projektová spolupráce umožňovala sdílení a výměnu zkušeností zejména zdokonalováním osvědčených postupů při práci s dobrovolníky, navázáním dlouhodobé mezinárodní spolupráce a obohacením dobrovolníků a zaměstnanců organizace o evropskou zkušenost a sounáležitost. Zapojeným dobrovolníkům dávala možnost zdokonalit si jazykové, sociální a odborné dovednosti, zvýšit si sebevědomí a získat nové životní zkušenosti.

Mobility osob Cílem této aktivity bylo umožnit pracovníkům z oblasti vzdělávání dospělých účast na vzdělávacích akcích v zahraničí. Individuální granty přidělené jednotlivcům umožnily účastníkům zlepšit jejich znalosti a praktické profesní dovednosti, sdílet zkušenosti, navázat mezinárodní kontakty a poznat jinou zemi. Témata vzdělávací akce odpovídala profesnímu zaměření žadatele a oblasti vzdělávání dospělých. Vzdělávací akce se konaly v zemích zapojených do LLP (mimo ČR). O grantovou podporu mohli požádat pracovníci působící na částečný nebo plný úvazek v oblasti formálního nebo neformálního vzdělávání dospělých (žadatel musel pracovat v oblasti vzdělávání osob starších 25 let nebo osob ve věku 16–24, které již nejsou studenty denního studia na střední nebo vysoké škole); či studenti vyšších ročníků andragogiky a příbuzných oborů (pouze u asistentských pobytů). Do aktivity Mobility osob patřily: Vzdělávací kurzy Stáže a konference Asistentské pobyty

8

9

Program Grundtvig 10

Pečeť kvality – kritéria a způsob hodnocení

2.

11

Kvalitativní kritéria Oceněné aktivity musely splňovat následující kvalitativní kritéria: kvalita v realizaci a řízení projektu ve všech jeho fázích (příprava projektu, průběh a realizace, komunikace s partnery, inovativní a originální prvky projektu); výsledky a přínosy pro partnerství a účastníky projektu, ale také nad rámec partnerství (nové možnosti a perspektivy vyplývající z projektových činností); vytvoření nových přístupů ve vzdělávání dospělých; udržitelnost (využití výsledků v praxi, dopad šíření výsledků nejen na lokální úrovni, prospěch z dosažených výsledků, další spolupráce a navazující činnosti). Ocenění Pečeť kvality Grundtvig vyhlašuje každý rok Dům zahraniční spolupráce pro projekty z ukončené výzvy. Hodnocení projektů přihlášených do Pečetě kvality nastává po skončení období realizace příslušné výzvy, které je stanoveno na dva roky. Každý projekt je hodnocen dvěma nezávislými externími experty, kteří působí v oblasti vzdělávání dospělých. Tito hodnotitelé posuzují kvalitu předložených projektů na základě vyplněné přihlášky do soutěže, grantové žádosti i závěrečné zprávy obsahující všechny další případné výstupy.

Ocenění Pečeť kvality Grundtvig

Pro hodnocení přihlášek do Pečetě kvality je používán hodnoticí formulář, ve kterém jsou definována kritéria pro hodnocení a bodové rozhraní. Výsledky hodnocení schvaluje zvláštní komise Programu celoživotního učení, jež je složena z předsedů Řídících výborů jednotlivých programů a předsedkyní je vrchní ředitel/-ka odboru mezinárodních vztahů MŠMT. Vyhlášení ocenění Pečeť kvality probíhá každoročně na Valorizační konferenci pořádané Domem zahraniční spolupráce. Při této příležitosti mají vítězné organizace možnost prezentovat výsledky oceněných projektových aktivit a výstupů.

Ocenění Pečeť kvality Grundtvig se uděluje v České republice již od roku 2010 s cílem zviditelnit kvalitní práci řešitelů projektů a seznámit s jejich úspěchy a výsledky širší veřejnost. Ocenění inspirovalo řešitele úspěšných projektů k pokračování v mezinárodní spolupráci a další předkladatele k vytváření kvalitnějších výstupů a navazování projektové spolupráce, což zviditelnilo význam programu Grundtvig pro vzdělávání dospělých (nejen) v České republice.

12

13

Program Grundtvig

Ocenění Pečeť kvality Grundtvig 2013

14

3. V roce 2013 se v České republice uskutečnil již 4. ročník soutěže Pečeť kvality Grundtvig, při jejíž příležitosti byly oceněny nejkvalitnější projekty partnerství realizované v letech 2010–2012. Soutěž byla vyhlášena 16. července 2013 a v termínu uzávěrky bylo obdrženo celkem pět projektů partnerství.

Přehled oceněných projektů Číslo žádosti

Organizace

Originální název projektu

Překlad názvu projektu do ČJ

Umístění

10-Pp-GRU-015 Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví, o. s. (CESMEZ)

REMEMBERING TOGETHER: Reminiscence Training for family carers of people with dementia

Vzpomínejme společně: Výcvik v reminiscenci pro rodiny pečující o osoby s demencí

1. místo

10-Pp-GRU-071 Statutární město Brno

Europe faces domestic violence – Exchange and transfer of local competencies

Evropa čelí domácímu násilí – výměna a přenos místních kompetencí

2. místo

10-Pp-GRU-040 ATHENA – Společnost pro vzdělávání a rozvoj žen

Identity and Social Change

Identita a sociální změna

3. místo

Zvládneš to! Nové perspektivy pro ženy a vlastní podnikání

Čestná cena za příkladné zapojení do projektových aktivit

10-Pp-GRU-008 Agentura GAIA, You can do it! New o. s. perspectives for women to have own businesses

15

Popis oceněných projektů Pečeť kvality Grundtvig 2013 seřazeno podle výsledného bodového hodnocení externích expertů

16

17

1. místo Vzpomínejme společně: Výcvik v reminiscenci pro rodiny pečující o osoby s demencí (REMEMBERING TOGETHER: Reminiscence Training for family carers of people with dementi)

Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví, o. s. (CESMEZ) Projekt „Vzpomínejme společně: Výcvik v reminiscenci pro rodiny pečující o osoby s demencí“ byl zaměřen na rozvinutí metodologie reminiscenční práce se seniory a jejich rodinnými příslušníky. Projekt navazoval na předchozí spolupráci partnerů, přičemž někteří se dané problematice aktivně věnovali již v předchozích letech. Novým přístupem, který přinesl oceněný projekt partnerství, byla podpora kreativního využití vzpomínek rodinnými příslušníky v rámci péče o jejich blízké s demencí, přičemž kreativní techniky a jejich aktivní využití se stalo hlavní inovací reminiscenční práce v tomto projektu. Na projekt navazuje projekt nový, který se zaměřuje na výcvik reminiscenčních asistentů, kteří budou držiteli certifikátu Evropské reminiscenční sítě.

Pečeť kvality Grundtvig 2013

Projekt získává ocenění zejména za podporu pozitivního obrazu stáří.

18

I. Kvalita v realizaci a řízení projektu Partnerství tvořilo 10 organizací z 9 zemí Evropy. Koordinátorem byla Pam Schweitzer a organizace European Reminiscence Network (ERN). Jako pozorovatelé se účastnily ještě dvě organizace z Francie a z Estonska. Partneři navázali na dřívější projekt Remembering Yesterday, Caring Today a postupovali podle metodiky, která v rámci tohoto projektu vznikla. Cílem bylo vypracovat návrh edukace rodin pečujících o osoby s demencí ve využití vzpomínek a v jejich kreativním uplatnění pro zlepšení kvality života seniorů i celých rodin a prověřit jej v praxi. V průběhu projektu byla realizována série společných setkání nejprve pečovatelů samotných, později spolu s jejich rodinnými příslušníky trpícími demencí. Během těchto setkání byli na základě edukačního plánu nejprve instruováni pečovatelé o možnostech a provádění reminiscenčních aktivit v domácím prostředí a motivováni k vyhledání a uplatnění reminiscenčních pomůcek a stimulů v péči o své blízké. Později byli přizváni ke společným setkáním také lidé s demencí a reminiscenční aktivity byly prováděny v celé národní projektové skupině. Celkově se uskutečnilo 15 setkání, v závěrečné fázi byla na základě mezinárodního partnerského konsenzu rozvíjena především kreativní činnost s výsledkem, který byl prezentován na závěrečné konferenci. Součástí dohodnuté metodiky bylo také průběžné hodnocení probíhající aktivity a výsledků (spokojenost účastníků, využití nových přístupů v péči). Jádrem partnerství byla čtyři mezinárodní setkání (Irsko, Finsko, Španělsko, Německo), během nichž docházelo k prezentaci činností a intenzivní výměně zkušeností získaných v jednotlivých zúčastněných zemích. Rovněž se uskutečnily návštěvy v zařízeních, věnujících se reminiscenci, např. Memory House v Kotce. Probíhala též reminiscenční cvičení a kurzy (reminiscenční divadlo, reminiscenční workshopy se zaměřením na hudbu, tanec, zpěv, knihy života, pohyb). Důležitou součástí tří mezinárodních setkání ze čtyř

(Finsko, Španělsko, Německo) byly otevřené konference s hojnou účastí domácí veřejnosti. Tím docházelo k naplnění dalšího poslání projektu, kterým byla diseminace informací a propojování partnerů včetně vytváření nových sítí. Komunikace a kooperace, která probíhala mezi koordinátorem a partnery a také mezi partnery navzájem, byla pravidelná, včas a důkladně připravená, tedy efektivní po všech stránkách. Nejvíce byla využita e-mailová komunikace, případně telefonická. Během mobilit byla základem komunikace interpersonální, přímá. Všichni partneři měli příležitost prezentovat své aktivity a výsledky, stejně tak jako konzultovat problematiku s koordinátorem či dalšími partnery. Největší podíl měli vždy ti partneři, kteří byli organizátory mezinárodní konference, a koordinátorka projektu. Nevyskytl se žádný problém v komunikaci. Hlavním inovativním aspektem bylo propojení reminiscence s kreativními technikami a jejich aktivní zapojení do práce se seniory s demencí a jejich blízkými, kteří o ně pečují.

II. Výsledky a přínosy projektu Hlavním výsledkem projektu bylo rozvinutí metodologie reminiscenční práce se seniory a jejich rodinnými pečujícími. Tento projekt nebyl zaměřen na odborné pracovníky institucí, ale na rodinné příslušníky, jimž bylo ukázáno, jak mohou využít reminiscenčních přístupů k udržení a vylepšení vztahů mezi nimi a nemocnými rodiči/partnery a ke zlepšení kvality života všech zúčastněných. Každý z partnerů mezinárodního projektu vycházel z obecné metodologie, vypracované koordinátorkou Evropské reminiscenční sítě, Pam Schweitzer, a rozpracoval ji podle vlastních možností a potřeb ve svém prostředí. Tyto aktivity byly pak prezentovány na mezinárodních konferencích a setkáních partnerů, jež se vždy organizovaly návazně v rámci jedné mobility. Setkání měla vždy pracovní, diskusní charakter, kde se partneři učili od sebe

19

navzájem, ať již díky předvedeným aktivitám, nebo workshopům s nácviky jednotlivých reminiscenčních metod.


Novým přístupem, který přinesl tento projekt partnerství, byla podpora kreativního využití vzpomínek rodinnými příslušníky v rámci péče o své blízké s demencí. Jako příklad můžeme uvést např. tvorbu reminiscenčních papírových koláží v tvořivé dílně seniorů a jejich příbuzných, kde dvojice (osoba s demencí a rodinný pečující) vytvářely a navzájem si předváděly a komentovaly reminiscenční papírové koláže. V této aktivitě jsme se přesvědčili, že i osoby s demencí jsou schopny jednoduchých tvořivých úkonů a rozhodnutí (výběr obrázků a fotografií, stříhání, lepení, dobarvení, dozdobení), že mají svůj názor a vůli a že je tato činnost těší. Spolupráce ve dvojicích byla zdrojem radosti, relaxace a znovuobjevování blízkosti, jež je demencí narušena. Navíc výsledný produkt – koláž – byl podnětem pro další vzpomínání a vzájemné poznávání, a také oceněním zúčastněných.

20

Kreativní techniky a jejich aktivní využití se stalo hlavní inovací reminiscenční práce v tomto projektu. V závěrečné fázi projektu řešitelé projektu spolupráci seniora s demencí a jeho rodinného příslušníka obohatili zapojením profesionálních výtvarnic, které v úzké součinnosti s každou z dvojic asistovaly při výrobě reminiscenčních výtvarných produktů. V oceněném projektu vznikly ve spolupráci s profesionálními výtvarnicemi Šárkou Zikovou a Boženou Kolskou čtyři reminiscenční výtvarné produkty. Prvním bylo originální „Člověče, nezlob se“, stolní hra, která měla pro rodinu mimořádný význam. Toto „Člověče, nezlob se“ bylo za aktivní spolupráce klientky a pečující dcery vyzdobeno osobními motivy, rodinnými fotografiemi, obrázky oblíbených generačních zpěváků, herců, politiků. Druhým výtvorem, opět vzniklým z podnětu klientky, byla fiktivní reminiscenční krajina jejího dětství, na niž byly umístěny místopisné odkazy, rodinné fotografie, stromy. S předměty na ploše může klientka pohybovat a hrát si. Dalšími výtvory byly porcelánové

Zástupkyně českého partnera (CESMEZ, o. s.) publikovaly souhrnný článek v odborném recenzovaném časopise Sociální práce (Janečková, H., Křížová, E.: Vzpomínejme společně: kreativní využití reminiscence v rodinách pečujících o člověka s demencí. Sociální práce/Sociálna práca č. 4, 2012, 51-55, http://www.socialniprace.cz/ soubory/sp4_2012_obsah-121220175215.pdf, viz příloha). Na webové stránce CESMEZ, o. s. (www.cesmez.cz), byly pravidelně zveřejňovány průběžné informace o aktivitách a výsledcích projektu. Vzniklo rovněž prezentační CD. čajové soupravy, vyzdobené opět fotografiemi z osobní, rodinné a pracovní minulosti dvou žen postižených demencí. Projekt partnerství se významně zaměřoval na šíření výsledků a poznatků v mezinárodním i národním měřítku. Každé ze čtyř setkání v rámci oceněného projektu bylo koncipováno jako setkání mezinárodních partnerů s širší lokální a regionální odbornou i laickou veřejností. Konference se účastnilo vždy kolem 150 osob. Projekt tak byl prezentován v každé z pořadatelských zemí, kde se setkání konala (Irsko, Finsko, Španělsko a Německo). Každý z partnerů projektu aktivně působil v šíření poznatků a výsledků projektu partnerství ve své zemi. Centrum sociologie medicíny a zdravotnictví, o. s. (CESMEZ, o. s.) uspořádalo v ČR v březnu 2011 národní reminiscenční konferenci „Reminiscence a domov“, které se zúčastnilo více než 70 lidí. Byly zde představeny aktivity a výsledky projektu partnerství, a současně bylo vytvořeno prostředí pro diskusi o tématu a představení dalších národních aktivit jiných organizací v oblasti využití vzpomínek v práci se seniory (viz foto). Významným nástrojem diseminace se stala webová stránka (www.rememberingtogether.eu), na jejímž vzniku se finančně i obsahově podíleli všichni partneři. Každá země zde představuje své aktivity, své přístupy a své výsledky v tomto projektu.

Český tým přijal pozvání Národní agentury pro evropské vzdělávací programy prezentovat projekt v rámci Muzejní noci 8. 6. 2012 pod názvem „Vzpomínky do koše nepatří“. Veřejnost se seznámila se specifickým obsahem projektu partnerství a byla aktivně zapojena do kreativní práce vytvářením vlastních vzpomínkových koláží. Koordinátorka projektu partnerství za ČR prezentovala projekt na 32. konferenci sociální psychiatrie na podzim 2012 a na Pražských gerontologických dnech v roce 2013.

III. Udržitelnost Oceněný projekt je sám o sobě výsledkem dlouhodobé předchozí spolupráce a angažování se některých z partnerů v problematice reminiscence. Využití vzpomínek v práci se seniory má v ČR již velmi rozvinutou úroveň, jež byla tímto projektem dále posunuta. Nové poznatky a přístupy nemohou samy o sobě rozhodnout o tom, zda bude reminiscence součástí práce konkrétních zařízení sociálních či zdravotních služeb, neboť tato rozhodnutí přijímá jejich management a pracovníci. Projekt je ale díky působení koordinátorky a spolupracovnice na vysokých školách (Univerzita Karlova) přenášen do výuky studentů v oblasti ošetřovatelství, fyzioterapie a sociální a pastorační práce. Metody reminiscenční práce jsou součástí vzdělávacích programů Diakonické akademie, s. r. o., i jiných vzdělávacích agentur. V rámci programu Erasmus dochází k jeho šíření i díky spolupráci

spoluřešitelky (dr. Křížové) s partnerskými školami v Evropě (Finsko, Belgie, Řecko). Spolupráce zahájená a rozvinutá v tomto projektu partnerství má návaznost i v dalším projektu (Remembering Yesterday, Caring Today Training z výzvy 2012 – za českého partnera se zapojilo Středisko křesťanské pomoci Diakonie ČCE). Tento nový projekt se již zaměřuje na výcvik reminiscenčních asistentů, kteří budou držiteli certifikátu Evropské reminiscenční sítě. Na jeho počátku, v listopadu 2012 proběhl v Praze mezinárodní reminiscenční workshop „Učíme se kreativní práci se vzpomínkami“, jenž prezentoval oba projekty partnerství a seznamoval s novinkami v oblasti reminiscence. Organizace tohoto mezinárodního workshopu se aktivně ujal první i druhý partner projektu partnerství, tj. jak Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví CESMEZ, o. s., tak nový partner Středisko křesťanské pomoci České církve evangelické. Tím byly oba projekty propojeny a oba partneři tak vyjádřili svoji vůli nadále v projektech partnerství spolupracovat. Aktivity prvního i druhého projektu partnerství byly předmětem konference v Londýně v červnu 2014, kterou uspořádal koordinátor (European Reminiscence Network) v rámci schváleného projektu „Accompanying measures“. Z výše uvedeného je patrné, že existuje velice silný a pevný základ spolupráce, jež pokračuje v dalších obdobích a dalších grantových podobách. Koordinátor uvažuje s některými partnery také o vypracování a předložení žádosti k podpoře výzkumu v oblasti reminiscence. Projekt Remembering Together umožnil jednak transfer znalostí, dovedností a zkušeností

21

2. místo

22

Velice silnou a nedílnou součástí projektu bylo posilování pocitu společného evropanství, sdílení společných hodnot, historie, příběhů. Partnerství vedlo k silnému uvědomění si evropské vzájemnosti a společné identity, mimo jiné také díky prolínání individuálních příběhů a kolektivní historie. Partnerství umožnilo navázání nových kontaktů a vytvořilo platformu dlouhodobě udržitelné spolupráce. Téma partnerství směřovalo i k uvědomění si společných evropských kořenů a artikulaci společných evropských témat (občanská válka ve Španělsku, 2. světová válka, železná opona, rok 1968). Toto společné evropanství jsme pozorovali i v osudech našich účastníků, kdy jedna seniorka měla křestní jméno Mercedes, o kterém rozhodl v roce 1936 její otec, aby vyjádřil solidaritu s bojovníky občanské války ve Španělsku. Tento společný pocit aktivního evropanství je obtížně měřitelnou, ale nesporně přítomnou přidanou hodnotou projektu. * autorský text poskytnutý realizátory oceněného projektu

Souhrné informace o projektu: Projektový tým: Koordinátor: European Reminiscence Network (Velká Británie) Partneři: Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví, o. s. (CESMEZ) (Česká republika), Alzheimer Catalunya Fundació Privada (Španělsko), Reminiscence Network Northern Ireland (Velká Británie), Muistojen Talon Kannatusyhdistys ry (Finsko), Wielkopolskie Stowarzyszenie Alzheimerowskie (Polsko), St James’s Hospital Board (Irsko), Stichting ZGAO (Zorggroep Amsterdam Oost, Holandsko), Centrum MEMORY, n. o. (Slovensko), Diakonisches Werk Kassel (Německo)

Kontakty:

Evropa čelí domácímu násilí – výměna a přenos místních kompetencí (Europe faces domestic violence – Exchange and transfer of local competencies)

Statutární město Brno Projekt „Evropa čelí domácímu násilí – výměna a přenos místních kompetencí“ se věnoval tématu boje proti domácímu násilí, které je výzvou pro společnost nejen v rámci Evropy, ale rovněž v celosvětovém měřítku. Cílem bylo uskutečnit výměnný program pro osoby zodpovědné za šíření informací o domácím násilí v jejich městě a koordinující opatření a strategie v dané oblasti. Do projektu byli v rolích školitelů zapojeni odborníci – lidé, kteří pracují s případy domácího násilí, jako například policie, sociální pracovníci, zdravotnický personál, ale také osoby přímo dotčené domácím násilím. Mimo výměnu kulturních a právních specifik dané oblasti byl v projektu kladen důraz na výměnu příkladů dobré praxe. Jedním z hlavních cílů bylo zvyšování povědomí a zlepšování komunikace o domácím násilí směrem k širší veřejnosti. Aktivity ke zvýšení citlivosti společnosti v otázkách řešené problematiky byly diskutovány a přeneseny na lokální úrovně.

Webové stránky projektu: www.rememberingtogether.eu Webové stránky organizace: www.cesmez.cz Kontaktní osoba organizace: Hana Janečková ([email protected]) Adresa organizace: Karoliny Světlé 31, 110 00 Praha 1



ze zemí s větší tradicí v práci s reminiscencí do zemí, které s reminiscenčními metodami v práci se seniory teprve začínají. Dále umožnil intenzivní výměnu zkušeností a sdílení. Na jedné straně si partneři uvědomovali univerzálnost využití vzpomínek v práci se starými lidmi, což vedlo k silné podpoře motivace a k získání jistoty zkušených i začínajících partnerů. Na druhé straně díky kulturní diverzitě představovalo partnerství silný zdroj obohacení, inspirace a inovace. Součástí nové orientace vzdělávání dospělých je též nový důraz na kreativitu, emocionální stránky člověka ve spojení s uměním. V souvislosti se stárnutím Evropy a nárůstem výskytu demence v populaci seniorů je nesmírně přínosný důraz na pozitivní obraz stáří a začlenění křehkých seniorů a pečujících rodin do běžného života současně s jejich destigmatizací. V našich podmínkách jde o vhodný námět pro poskytovatele sociálně aktivizačních služeb pro seniory, pro podpůrné skupiny rodinných pečovatelů, pro aktivity domovů pro seniory a denních stacionářů zaměřené na podporu spolupráce s rodinami a pro další služby pro seniory.

23

I. Kvalita v realizaci a řízení projektu


Realizaci samotného projektu předcházela přípravná fáze iniciovaná německým partnerem projektu, který v něm následně plnil funkci koordinující organizace. Hlavní motivační myšlenkou celého setkání realizovaného za účelem přípravy projektu pro program Grundtvig byla tehdejší situace v oblasti domácího násilí a snaha sjednotit a zkvalitnit postupy práce s aktéry domácího násilí v rámci Evropy. Základním předpokladem pro dosažení cílů byla vzájemná spolupráce partnerských zemí a vzájemná výměna znalostí a konceptů práce v případech domácího násilí a následný přenos a transformace na místní podmínky daného zúčastněného státu. Tématem a náplní přípravné schůzky se stala otevřená aktivní diskuse zúčastněných s cílem definovat klíčové oblasti v problematice domácího násilí, kterými by se projekt měl blíže zabývat. Součástí přípravné fáze byla také konkretizace formy spolupráce, její harmonogram a další detaily.

24

Samotná realizace projektu probíhala prostřednictvím pěti společných tematických setkání v zemích zúčastněných partnerů. V rámci projektu proběhla projektová setkání na témata: „Vzdělávací programy pro oběti a pachatele, metody dokumentace a vytváření sítí, identifikace dobrých praktických příkladů“, „Vytváření sítí mezi policií, sociálními institucemi a justicí, identifikace dobrých praktických příkladů“, „Úlohy pohlaví a jejich dopad na rodiny, identifikace dobrých praktických příkladů“, „Práce s postiženými rodinami, především s ženami a dětmi, identifikace dobrých praktických příkladů“, „Spolupráce a koncepce školení s policií, identifikace dobrých praktických příkladů“. V rámci otevřeného prostoru pro diskusi na projektových setkáních byla prováděna vzájemná komparace přístupů na dané téma. Po realizaci společných setkání byla prováděna transformace a přenos získaných znalostí a informací směrem k domovským institucím a příprava na případné začlenění do místních procesů práce s aktéry domácího násilí v rámci místních možností. Bilaterální komunikace s pro-

jektovými partnery probíhala mimo společná setkání prostřednictvím internetové stránky a uzavřeného internetového fóra v angličtině. Vzájemná písemná komunikace byla zajištěna prostřednictvím e-mailové pošty, webové stránky využívané partnery ke zveřejňování zpráv z konaných akcí či regionálních tiskových zpráv. Podmínkou úspěšnosti projektu bylo nejen nastavení kvalitní komunikace a diskusních témat, ale i uvědomění si, každého zapojeného partnera, důležitosti přenosu nejen odborných znalostí a příkladů dobré praxe, ale rovněž i kulturních, národních a právních specifik, která jsou pro přímou práci i v oblasti domácího násilí limitující. Tuto skutečnost respektoval i projektem stanovený cíl, tedy sjednocení postupů pomoci v rámci Evropy, respektive míra možného přizpůsobení se v oblasti prevence a pomoci ostatním evropským zemím. Zavedení nebo rozšíření některých inovativních metod práce s aktéry domácího násilí totiž v některých případech může být přímo limitováno právním systémem země či kulturními specifiky. Nejen z tohoto důvodu bylo také pro projekt zásadní šířit výsledky společných pracovních setkání nejen v rámci odborných organizací, ale také v rámci laické veřejnosti a politické sféry. Výhodou mezinárodní vzájemné výměny znalostí a poznatků byla možnost jednotlivých zúčastněných zemí těžit ze znalostí jiných vyspělejších států, které se samotnou problematikou domácího násilí zabývají déle a aktivněji než naopak partneři ze zemí, které v boji s domácím násilím nebyly tolik aktivní, nebo pro ně toto téma bylo v časovém horizontu relativně novým. V zemích s kratší zkušeností s problematikou domácího násilí často chyběla jakákoliv síťová práce pro řešení otázek spojených s touto problematikou, a naopak pro země s rozsáhlým systémem pomoci obětem a ostatním činitelům domácího násilí bylo přínosné a inspirující poznání specifik kultury a genderových pohledů v oblasti domácího násilí. Spojení méně a více vyspělých evropských zemí v rámci jednoho projektu a tématu bylo velmi přínosným originálním prvkem projektu. Žádný ze zapojených partnerů tak nebyl v pozici jen vyučujícího. V rámci celého projektového procesu se tak

jednotlivé organizace střídaly v pozici učícího se a vyučujícího. Originalita projektu spočívala také v tom, že vzájemná mezinárodní spolupráce a výměna informací nastavila pomyslné zrcadlo i samotným zúčastněným subjektům, které na základě vzájemných diskusí nad společnými tématy měly možnost sebereflektovat svoji práci a motivovat svůj další přístup k práci na místních úrovních.

II. Výsledky a přínosy projektu Realizací společných pracovních schůzek byla potvrzena původní domněnka, že i když je problematika domácího násilí společným tématem evropských zemí, přístup k ní je rozličný v závislosti na pomáhající instituci, městě, regionu a dané zemi vůbec. Výměna informací v rámci projektu tak usnadnila vzájemné vzdělávání, poznání a rozvoj nových námětů pro implementaci příkladů dobré práce do systému pomoci na místní úrovni. Zapojením lidí, kteří mají na starosti šíření informací o domácím násilí, realizaci osvětově preventivních aktivit apod., se informace z projektu o možných nových přístupech podařilo šířit napříč celou společností, tedy nejen odbornou. Informování veřejnosti o možnostech zkvalitnění péče a pomoci je velmi důležitým přínosem projektu, neboť znamená podporu citlivosti společnosti k této problematice, která, jak projekt ukázal, je opět v rámci evropských zemí odlišná. Přínosem projektu bylo také uvědomění si důležitosti síťové spolupráce, do které je nutno zapojit nejen pomáhající instituce, ale rovněž organizace zabývající se finančními záležitostmi státu a představitele místní politické scény. Výsledkem projektové práce bylo i zjištění, že je důležité pracovat na jednotné evropské právní úpravě pro problematiku domácího násilí za účelem vytvoření jednotného zákona na ochranu jeho obětí. Projekt znamenal přínos nejen pro zúčastněné partnerské země, neboť jeho výsledky je možno využít i nad rámec navázaného partnerství. Díky vytvořenému webovému portálu jsou informace z projektu dostupné a inspirující ostatním učícím

se, a to nejen v oblasti právní situace v různých zemích, ale i v oblasti praktických možností při práci s aktéry domácího násilí a návrhů na instruktážní a školicí programy. Výměna informací v mezinárodním měřítku tedy znamenala zlepšení kvality opatření v oblasti domácího násilí na místní úrovni pro zapojené země a nabídla inspiraci ostatním nezúčastněným zemím formou zveřejnění výsledných informací na vytvořeném internetovém portálu. Hmatatelným projektovým výsledkem jsou nejen webové stránky, ale i rozsáhlý informační materiál a materiál pro osvětové kampaně, který je využitelný i mimo partnery projektu k dalšímu zkvalitnění práce na lokální úrovni. Projektové výsledky byly šířeny nejen směrem k odborné veřejnosti a pomáhajícím institucím včetně politické sféry, ale také směrem k laické

25


veřejnosti zejména následujícími způsoby: organizace kulatých stolů; pracovní schůzky interdisciplinárních týmů v zemích, kde je tento typ vzájemné spolupráce nastaven; webové stránky partnerských a navazujících organizací; místní tisk a periodika; politická zasedání a městské rady dle místních zvyklostí v rámci zúčastněných regionů. Podařilo se ustanovit i pravidelné schůzky Interdisciplinárního týmu Brno, a to v průběhu celé doby realizace projektu. Významným prvkem bylo šíření informací prostřednictvím webové stránky města Brna na adrese www.brno.cz a webové stránky Interdisciplinárního týmu Brno na adrese www.idtbrno.cz. Z místních periodik pro šíření informací sloužil městský informační bulletin Brněnský Metropolitan, který je ve vysokém tištěném nákladu zdarma distribuován do všech domácností města Brna. Místní politická reprezentace byla o projektových výsledcích informována prostřednictvím písemných materiálů předkládaných na schůzích Rady města Brna. Informace z projektu byly v rámci našich místních možností otištěny i v městském zpravodaji Brno Mezinárodní, který je distribuován na evropské úrovni.

26

Přínosem a výsledkem projektu, nejen v rámci partnerství, bylo získání nových poznatků, inspirujících a inovujících stávající metody přístupu k práci s problematikou a tématem domácího násilí, poznání kvalit vlastní a dosavadní práce, ale i případných nedostatků a tzv. bílých míst. Právě pro možnost sebereflexe byly výsledky projektu přínosné i pro země s vyspělejším a rozsáhlejším systémem pomoci v oblasti domácího násilí.

III. Udržitelnost Statutární město Brno se v rámci projektu zařadilo mezi partnery s vyspělejším systémem pomoci v oblasti problematiky domácího násilí, respektive v oblasti pomoci jeho obětem. Z námi nastaveného systému práce tedy spíše profitovali ostatní projektoví partneři. Co se však týkalo problematiky a práce s agresory, pachateli

domácího násilí, zaujímala naše organizace pozici učícího se. Výsledky projektu v této oblasti byly pro město Brno velmi přínosné, inovativní a inspirující. Přestože projektové výsledky nepředstavovaly pro statutární město Brno žádné koncepční změny v nastaveném systému práce či změny v organizačním uspořádání, byly pro spolupracující kolegy přínosné v oblasti poznatků multikulturních odlišností limitujících práci v problematice domácího násilí, byly také posílením podpory ze strany vedení a politických představitelů města a motivací pro další práci všech spolupracujících kolegů, zejména na základě nabízení sebereflexe a uvědomění si skutečnosti, že nastavení mezioborové spolupráce, která ve městě Brně fungovala již několik let před zapojením se do projektu, je v podstatě ojedinělé a bezchybné. Zisk z projektových výsledků nezaznamenalo v praxi pouze statutární město Brno jako jeden z přímých projektových partnerů, ale i ostatní, především neziskové organizace, spolupracující v rámci mezioborových aktivit. Projektové výsledky a účast v mezinárodním výměnném projektu měly dopad i na vyšší úrovni. Navázané spolupráce totiž bylo využito, a to již v průběhu realizace projektu, k vytvoření tištěné brožury pro cizince žijící v České republice, kteří jsou ohrožení domácím násilím. Brožuru zpracovalo Ministerstvo vnitra České republiky za spolupráce města Brna, které dodalo kontaktní a ostatní data na organizace projektových partnerů, kteří se problematikou domácího násilí v daných zemích zabývají. Na místní úrovni ovlivnily projektové výsledky zejména oblast prevence a propagace domácího násilí, neboť došlo k postupnému zavádění jednotného programu osvětově preventivního, po vzoru belgických partnerů. Znalosti získané projektem v oblasti pomoci a práce s agresory domácího násilí byly motivem a inovujícím prvkem pro spolupracující neziskové organizace. Jedna z těchto organizací, provozující v rámci místního regionu Intervenční centrum a Krizové centrum pro děti a mládež, využila

poznatků a kontaktů z projektu k realizaci nového mezinárodního projektu, který je zaměřen na práci s celou rodinou jako celkem v případech domácího násilí. V rámci tohoto projektu hraje statutární město Brno úlohu projektového partnera bez finančního přispění. Díky projektu se již podařilo zřídit novou telefonickou linku pro oběti domácího násilí a začíná se postupně rozvíjet i práce s agresory domácího násilí, což byla doposud oblast, která nejen v rámci regionu nebyla koncepčně řešena. Navázanou spolupráci s projektovými partnery v rámci programu Grundtvig plánuje statutární město Brno případně využít v budoucnu, a to za účelem zkvalitnění a případného rozšíření systému práce právě s pachateli domácího násilí, který se současným mezinárodním projektem snad podaří v rámci regionu nastavit. Partnerství by bylo využito zejména směrem k zajištění odborného školení pracovníků pro práci s pachatelem a k ověření nastavených postupů a metodik porovnáním příkladů dobré praxe partnerů s již dlouhodobě vybudovaným a zavedeným systémem pomoci v této oblasti. Hlavní idea projektu jeho ustanoveným dvouletým realizačním období tedy zdaleka nekončí. Cíl i nadále zkvalitňovat poskytované služby již nastavené a zavádět a rozšiřovat služby nedostatečné či zcela chybějící je stále naplňován každoročními projekty realizovanými Interdisciplinárním týmem Brno na místní úrovni i současně probíhajícím mezinárodním projektem na evropské úrovni. Statutární město Brno a místní Jihomoravský region se v rámci České republiky řadí, díky nastaveným systémům společné práce, mezi regiony s vyspělou, kvalitní a dostupnou péčí a pomocí o osoby zasažené domácím násilím. Tento nastavený trend chceme udržovat a i nadále úspěšně pokračovat v nelehkém boji k zastavení tohoto celospolečenského problému, respektive jeho maximálnímu omezení díky včasné detekci a intervenci ze strany pomáhajících institucí zapojených do mezioborové, odborně fungující institucionalizované sítě pomoci.

Souhrné informace o projektu: Projektový tým: Koordinátor: Institut für Kirche und Gesellschaft der Evangelischen Kirche von Westfalen (Německo) Partneři: Statutární město Brno (Česká republika), Ošrodek Pomocy Spotecznej (Polsko), Stadsbestuur Leu ven (Belgie), Serviciul Public de Asistenta Sociálă Satu Mare (Rumunsko), Carnikavas novada dome (Lotyšsko), Gemeente Almelo (Nizozemsko)

Kontakty: Webové stránky projektu: http://www.iserlohn.de/DomesticViolence.2849.0.html Webové stránky organizace: www.brno.cz Kontaktní osoba organizace: Mgr. Iva Koudelková Adresa organizace: Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno

* autorský text poskytnutý realizátory oceněného projektu

27

3. místo Identita a sociální změna (Identity and Social Change)

ATHENA – Společnost pro vzdělávání a rozvoj žen


V rámci projektu „Identita a sociální změna“ byla vyvinuta komplexní síť, ve které jsou propojeny otázky vzdělání, práce, přírody, rodiny, příslušnosti k regionu nebo etniku a životního stylu. V rámci této mezinárodní spolupráce šest partnerů z pěti různých zemí diskutovalo o změnách v každodenním životě, vývoji ve vzdělávání dospělých a o kulturních dopadech sociálních změn, prostřednictvím čehož byly odhaleny, analyzovány a částečně vysvětleny sociální, kulturní a politické fenomény naší doby. Dokumenty, které v rámci projektu vznikly, jsou shromážděny v elektronické příručce „Identita a sociální změna“. Projekt získal ocenění zejména za podporu společenského začleňování sociálně znevýhodněných skupin.

28

I. Kvalita v realizaci a řízení projektu Partnery projektu byly organizace, které se již v některých předešlých projektech nebo aktivitách setkaly s koordinátorem projektu, sdružením Weiterbildung-netzwerk GmbH, z Tübingenu (Německo). Byly to různé typy organizací, které svou povahou vnesly do projektu různé úhly pohledu nazírání na člověka jako osobnost a tvůrce hodnot. Podstata projektu spočívala ve skutečnosti, že v externím okolí člověka jako lidské bytosti probíhají změny, které se ho dotýkají a působí na jeho osobnost. Tím se vyvíjí i identita člověka, jeho schopnost vykonávat práci, prožívat různé události, vlastně žít plný život. Vzdělávání dospělých zde hraje důležitou a nezastupitelnou roli jako prvek, přispívající k žádoucímu vývoji člověka a k jeho schopnosti se uplatnit v měnícím se světě. Partneři diskutovali již před sestavením projektu, která organizace dle svého zaměření bude přispívat ke kterému tématu, jak se pravidelně objevovaly na workshopech, součástech mezinárodních setkání partnerů. Úlohy tedy byly stanoveny a projekt byl navržen již s ohledem na velmi vysokou pestrost zaměření partnerských organizací a na předpokládanou inovativnost výstupů projektu. Projektová spolupráce byla ovlivněna těmito faktory: Rozmanitost typů partnerských organizací zaručila, že vzniknou nové pohledy na dané téma, že se vyvinou postupy spolupráce organizací a že se budou sdílet a vyměňovat názory a postřehy. To se v průběhu mezinárodních setkání skutečně dělo. Byly pořádány zajímavé workshopy, kdy se většinou formou her partneři učili velmi přitažlivé metody vzdělávání dospělých. Tato spolupráce se všem zapsala hluboko do paměti, což byl jeden z chtěných výstupů takovéto spolupráce mezinárodních partnerů. V projektu se realizovalo několik mezinárodních setkání, a to v těchto zemích: Česká republika, Polsko, Švédsko, Německo a Rakousko. Součástí každého setkání byly jednak interaktivní workshopy, ale i setkání se zajímavými lidmi

a návštěva pozoruhodných míst ve městě partnera, které se určitým způsobem vázalo k tématu projektu. Partneři spolupracovali i v období mezi setkáními, přispívali do brožury, rozvíjeli webovou stránku, tvořili zápisníky a pracovali na místní úrovni formou šíření známosti projektu a publicity jeho výsledků. Ze závěrečného setkání vyplynulo, že téma projektu, jeho výsledky a vyvinuté nebo přejaté metody budou partneři uplatňovat v metodách, které oni sami využívají ve své činnosti – vzdělávání dospělých různými formami. Jedna ze skvělých věcí v projektu byla ta, že lidé z partnerských organizací, kteří se z velké většiny viděli poprvé, si rychle „padli do oka“, naladili se na stejnou vlnu a s plnou vervou se účastnili různorodých společných aktivit. Hráli divadlo, recitovali, doplňovali hádanky, hráli logické a sociální hry. Vše probíhalo za velkého nadšení a osobního nasazení všech zúčastněných. Každý se cítil jako přirozená součást celku, v němž probíhalo intenzívní vzdělávání dospělých, většinou informální. Každý workshop byl jiný, originální, každý organizátor mezinárodního setkání ho sestavil jinak než ten předešlý. Celý projekt byl velmi pestrý a i partneři se snažili aktivně svou komunikací k této barevnosti aktivit přispívat (například polská partnerka Blanka proslula svým nezaměnitelným způsobem, jak nás jakoby z jeviště oslovovala). Partneři sice využívali jako oficiální jazyk projektu angličtinu, ale protože byli členové partnerských organizací jazykově velice dobře vybavení, probíhaly diskuse i v jiných partnerských jazycích. To také přispělo k jedinečným situacím, ke snaze vyjádřit se plně a správně a nezměrné touze porozumět, sdílet myšlenky a společně je rozvíjet. To bylo velké téma projektu, které se táhlo celým jeho průběhem jako Ariadnina nit. Inovativnost a originalita spočívala v tom, že různorodost partnerů a jejich odlišné vlastní zkušenosti ze vzdělávání dospělých přinášely situace, kdy se určité věci řešily určitým způsobem. Partneři navrhovali určitá řešení nebo

29

Pečeť kvality Grundtvig 2013 30

svým způsobem reagovali na příměry, vznesené jako součást metody. Museli se také vžít do rolí, které si vylosovali. Představitelé těchto rolí museli sehrát určitou scénku, představující situaci v životě člověka. Role se musela ztvárnit věrohodně a ostatní ji měli poznat, identifikovat, popsat a pak na její působení museli taky reagovat. Tímto způsobem byly do vědomí účastníků workshopů vtiskávány stopy rolí, identity a jejích změn.

III. Udržitelnost

II. Výsledky a přínosy projektu

Partneři udržují kontakty s dalšími organizacemi ve svých regionech, zúčastňují se společně konferencí a dalších setkání, kde o svých zkušenostech a pokroku v rozvíjení metod vzdělávání dospělých referují a vyměňují si své zkušenosti s dalšími subjekty. Partneři se dohodli, že mohou jmenovat i jednotlivé partnery projektu a doporučovat je k další spolupráci organizacím, jež mají o jejich metody a činnost zájem. Metody vytvořené, poznané a používané v projektu Identity and Social Change, týkající se vzdělávání dospělých, jsou časově neomezené a jejich používání je nadčasové. Společnost ATHENA je úspěšně využívá při svých místních vzdělávacích a mentorských činnostech na podporu nezaměstnaných žen.

Výsledky a přínosy pro partnerství i účastníky projektu jsou tyto: Webová stránka http://www.identity-andsocial-change.eu – Obsahuje popisy členů partnerství, dotazníky, vytvořené v projektu, didaktické materiály a prezentace z workshopů. Slouží jako elektronická příručka. Zajímavou součástí je taky fotogalerie z jednotlivých setkání partnerů a jejich společných aktivit. Zápisníky účastníků workshopů – Účastníci partnerských organizací v rámci mezinárodních setkání partnerů zapisovali své dojmy, názory a postřehy z workshopů do svých zápisníků, které pak sloužily k dalšímu rozvíjení tématu identity a sociální změny. Příručka příkladů dobré praxe – Tato příručka je souborem příkladů pociťování identity a změn z každé partnerské země. Ostatní partneři měli možnost se k těmto příběhům vyjádřit a bylo velmi zajímavé sdílet názory lidí z různých zemí na stejnou věc a diskutovat o nich. Procesy spolupráce na setkáních partnerů a učení se sdílením metod práce – Již výše popsané inovativní přístupy ke vzdělávání dospělých jejich plným vtažením do vzdělávacích aktivit vznikaly přímou spoluprací partnerů. Ti si zaznamenávali své okamžité postřehy a po návratu domů je doplňovali dojmy a analýzou všeho, co na ně z workshopů dlouhodobě zapůsobilo. Takto popsané prvky byly vy-

Všichni partneři projektu převzali metody a postupy, které si sami vyzkoušeli spoluprací partnerů na mezinárodních workshopech, a využívají je ve své praxi. Spolupracují nadále i s místními i regionálními organizacemi, které zapojily do projektu, nebo je o něm informovali. Těmto institucím poskytli rady, jak vnést i do jejich činnosti některé zajímavé prvky vzdělávání dospělých, jež poznali prostřednictvím projektu Identity and Social Change.

hodnocovány a diskutovány na dalších workshopech. Některé byly dále rozvíjeny v dalších společných činnostech partnerů na workshopech. Partneři o nich diskutovali a vyměňovali si zkušenosti s jejich uplatňováním ve své lokální vzdělávací a osvětové činnosti. Kulturní podněty z návštěv míst, působících na proces vývoje identity a osobnosti člověka – Obohatily vzdělávací metody partnerů, kteří si na workshopech vyměňovali zkušenosti z jejich dopadu na dospělé osoby, které vzdělávají ve svých institucích. Přidanou hodnotou projektu Identity and Social Change bylo formulování „evropské identity“, která se hlavně v posledních letech taky značně mění a vyvíjí, a to z různých hledisek. Zvýšený příliv migrantů vnáší nové kulturní prvky, sociální a společenské zkušenosti zemí z východní a západní části Evropy obohacují úhly pohledu ze společenské a občanské stránky sdílením lidí z obou stran. Nové možnosti I perspektivy vyplývající z projektu – Partneři byli velmi spokojeni jak s metodami, které převzali od ostatních partnerů, tak i z příkladů dobré praxe a společně vytvořených postupů, metod a produktů. Poznali jejich užitečnost a účinnost a všichni je aplikují ve svých každodenních činnostech při vzdělávání a osvětě dospělých. Některé partnerské organizace se zapojily do další spolupráce v nových projektech partnerství nebo v multilaterálních projektech.

Poznatky týkající se podstaty identity a sociálních změn lze velmi dobře využít při práci v poradenství týkající se uplatnění na pracovním trhu. Inovativní metody překvapivě účinně působí na lidi s nižším sebevědomím, kteří „se hledají“ a v souvislosti se ztrátou práce mají tendenci považovat za viníka sebe. Dlouhodobé neúspěšné hledání práce zase vede k nepřiměřenému sebeobviňování, ke kladení si viny za každý další neúspěch. Využitím postupů z tohoto projektu lze velmi dobře obrátit toto negativní myšlení lidí o sobě samých v pozitivní způsob uvažování. Vzhledem k současné situaci na trhu práce v České republice, zejména v některých oblastech (Ostravsko, kde sídlí partner projektu – společnost ATHENA), je udržitelnost zajištěna soustavným používáním metod a postupů, resp. výsledků projektu Identity and Social Change.

Souhrné informace o projektu: Projektový tým: Koordinátor: Weiterbildung-netzwerk GmbH, Tübingen (Německo) Partneři: The City Museum of Norrkoping (Švédsko), Sprachendienst Konstanz (Německo), Institut für Wissenschaftskommunikation und Hochschulforschung, Universität Klagenfurt (Rakousko), Akademicki Osrodek lnicjatyw Artystycznych Lodž (Polsko)

Kontakty: Webové stránky projektu: www.identity-and-social-change.eu Webové stránky organizace: www.athena-women.cz Kontaktní osoba organizace: PhDr., Ing. Hana Danihelková Adresa organizace: 28. října 165/68, 709 00 Ostrava

* autorský text poskytnutý realizátory oceněného projektu

31

Čestná cena za příkladné zapojení do projektových aktivit Zvládneš to! Nové perspektivy pro ženy a vlastní podnikání (You can do it! New perspectives for women to have own businesses)

Agentura GAIA, o. s.


Projekt „Zvládneš to! Nové perspektivy pro ženy a vlastní podnikání“, jehož cílem byla výměna zkušeností se zahájením a managementem tvořivých rukodělných prací žen na mezinárodní úrovni, se zaměřil na dvě hlavní oblasti: podporu sebezaměstnání znevýhodněných skupin žen inovativním způsobem a podporu tvořivosti inspirací novými nápady. Obojí bylo realizováno prostřednictvím seminářů nabízejících praktickou pomoc ženám, které chtějí začít podnikat. Šest pracovních setkání propojovalo projektové organizace a jejich studentky. Každá z partnerských organizací zajišťujících projektová setkání vždy přizvala znevýhodněné ženy ze svého regionu a ženy, které již s mikrobyznysem začaly, aby předaly své zkušenosti. Součástí projektu byly také studijní návštěvy různých ženských organizací a asociací nabízejících podporu v podnikání.

32

I. Kvalita v realizaci a řízení projektu

mezinárodních setkání je uveden na webových stránkách, kde je podrobně rozepsán program a obsah jednotlivých setkání.

V listopadu 2009 byla Marie Haisová, MBA, z Agentury GAIA, o. s., pozvána národní agenturou do Poděbrad prezentovat mezinárodní komunitě, potenciálním žadatelům a žadatelkám příklad dobré praxe na téma „Rovné šance“, vyhlášené toho roku programem Grundtvig. Při té příležitosti byl prezentován projekt „Quo vadis, femina? – vize žen o trvale udržitelném životě“, který pod hlavičkou Agentury GAIA, o. s., Marie Haisová vytvářela a řídila. Zároveň byli přítomní informováni o genderové problematice a terminologii a byli seznámeni s formálními požadavky programu. Přítomní dostali za úkol se ve skupinách domluvit na tématu, které by chtěli zpracovávat v projektu.

V průběhu projektu byly o jeho aktivitách vydány čtyři newslettery, překládané do národních jazyků, aby měli přístup k informacím i ti, kteří nemluví anglicky. (Jedno z čísel k nahlédnutí zde: http://yocait.weebly.com/newsletter_success-stories.html)

Následně byla Marie Haisová pozvána národní agenturou okomentovat výsledky úsilí potenciálních týmů, což bylo velmi zajímavé. Jako nejslabší se tehdy jevila tříčlenná skupina zástupců z Maďarska, Slovenska a Turecka, která se však odmítala rozptýlit do ostatních skupin. Jejich umanutost byla motivací k nabídce pomoci při přípravě projektu. Několikrát se na ni obrátili se žádostí o zpětnou vazbu k nápadům, které se postupně tvořily. Posléze bylo Agentuře GAIA, o. s. nabídnuto partnerství, se kterým po určitém váhání souhlasila a je tomu velice ráda. Přestože Agentura GAIA, o. s. se obvykle věnuje hledání nových forem komunikace a uplatnění žen ve společnosti ve strategických pozicích, projektová spolupráce byla zaměřena spíše na tradiční schopnost a dovednost žen (ruční práce). Do projektu se při jeho přípravě a zpracovávání zapojilo devět partnerských organizací, z nichž jedna se rozhodla, bezprostředně po schválení projektu, se z důvodu nedostatečných kapacit nezúčastnit. Bylo tudíž potřeba přeorganizovat původní harmonogram mezinárodních setkání a první měsíce byly tudíž z tohoto důvodu poněkud hektické. Harmonogram společných

V projektu byly zastoupeny výlučně ženské organizace, jen Turecko reprezentoval muž. Komunikace s partnerskými organizacemi byla výborná především díky hlavní koordinátorce projektu Eszter Czepe, která hovořila anglicky, maďarsky, německy a slovensky. Dobře rozuměla maďarským kolegyním, které byly od počátku problémovou skupinou. V projektu měly za úkol vytvořit webovou stránku, po prvním setkání však přestaly komunikovat, takže webovou stránku vytvořila a aktualizovala slovenská koordinátorka projektu. I na setkáních se Maďarky chovaly poněkud „nestandardně“, řekla bych manipulativně, jakoby inspirovány televizním pořadem „Prostřeno“, což poněkud otravovalo atmosféru podle přísloví o kapce jedu, která otráví celou studnu, nicméně jako celek byl projekt velmi zdařilý. Úžasné bylo setkávání se s rukodělnou tvořivostí jednotlivých národů. Zajímavým prvkem byla výměna zkušeností a informací, jak se s ručními pracemi dá živit a podnikat; nezanedbatelné bylo seznámení se s používáním ručních prací v ergoterapii při práci s psychicky a fyzicky handicapovanými osobami. Důležité je zmínit ruční práce v souvislosti s domácími pracemi a péčí o děti, potřebou sladění a zvládání domácího i profesního života. Setkávání byla organizována jako: 1. Studijní návštěva a výměna zkušeností o technikách ručních prací, tvořivém byznysu a jak s ním začít. 2. Organizace seminářů ohledně legislativních, administrativních a manažerských požadavků o tom, jak začít.

33

3. Praktické dílny pro mezinárodní studující, kteří se mohli učit novým technikám ručních prací, přičemž různé preference výběru technik tvořivých workshopů závisely na specifikách dané země. 4. Vyvrcholením projektu byl evropský, veřejný „Trh kultur“ organizovaný v průběhu závěrečného setkání. Cílem „Trhu kultur“ byla možnost vystavit vlastní rukodělné výrobky na evropské úrovni v multikulturním prostředí.

II. Výsledky a přínosy projektu Marie Haisová, koordinátorka projektu: „Pro mne osobně byl přínos nesmírný, a to nejen vlastním tématem projektu, ale především i sociálními a psychologickými zkušenostmi, ze kterých jsem se hodně naučila o sobě i ostatních lidech při mezikulturní, mezigenerační, genderové a profesní komunikaci. Totéž by se dalo říci i o ostatních účastnicích a účastníkovi projektu s tím, že šest organizací mělo po 12 mobilitách, dvě (Česká republika a Bulharsko) mělo mobilit 8.“


Byla vydána 43stránková „Příručka dobré praxe“, která je k dispozici na webových stránkách http://yocait.weebly.com/ uploads/5/8/5/3/5853706/good_practice_ handbook_yocait.pdf.

34

Posláním projektu bylo podpořit znevýhodněné skupiny žen při hledání nových způsobů sebevyjádření a zprostředkovat jim informace o možnosti vlastního podnikání, k čemuž docházelo prostřednictvím výměny zkušeností nabízených ženami a muži, kteří již tvoří a podnikají. Kromě toho docházelo k obohacení o nové kreativní metody řemeslné práce a obchodu na nadnárodní úrovni. V průběhu 24 měsíců mělo 88 účastníků a účastnic projektu z osmi evropských zemí možnost vycestovat do šesti různých zemí. Každé mezinárodní setkání byl skvělou pří-

ležitostí k poznání kultury a lidí dané země, jejich zvyků a řemeslných technik, stejně tak jako jejich obchodní kultury. Studijní návštěvy na místě a osobní výměna zkušeností mezi jednotlivými studentkami a projektovými partnery umožnila podívat se za hranice, a tak si rozšířit pohled na kulturní rozmanitost, posílit osobní a institucionální hodnoty k Evropě zcela v souladu s cíli a záměry dohody o partnerství v rámci programu Grundtvig. Ačkoliv od roku 1970 se počet ekonomicky aktivních žen stejně jako žen podnikatelek a sebezaměstnavatelek rapidně zvýšil, v zakládání podniků se ženy objevují stále v menší míře než muži. Ženy podnikatelky mají jiné předpoklady k zakládání podniků, což vyplývá z ženských osudů a životních podmínek a vede k domněnce, že ženy přistupují k zakládání podniků jiným způsobem než muži. I jejich podniky mají jiný charakter v porovnání se „společnostmi vytvořenými muži“. Ženy přispívají nově založenými podniky k další diferenciaci ekonomické kultury, protože smyslem vytvoření jejich mikro-podniků jsou převážně volné niky nebo nové trhy. Vlastní podnikání umožňuje ženám práci na částečný úvazek, která přispívá k lepšímu sladění pracovního a rodinného života a poskytuje

rodině další příjmy. Tento způsob je též viděn jako způsob, jak řešit nezaměstnanost nebo obnovení práce po rodičovské dovolené. Využitím kreativního přístupu žen u mikropodniků či pracujících jako osoby samostatně výdělečně činné dochází k možnosti seberealizace a realizace vlastních nápadů.

III. Udržitelnost O efektivitě projektu a jeho přínosu nejlépe vypoví jeho účastnice a účastníci, jejichž vyjádření uvádí organizace Agentura GAIA, o. s. níže. Nový společný projekt zatím nebyl předložen, především z potřeby zažít a strávit získané poznatky, zkušenosti a nová přátelství. Ester Czepe, Německo: „Představivost je začátkem tvořivosti. Představíš si to, po čem toužíš a svoji představivost budeš postupně přetvářet do reality.“ Aurelija Grinkevičienė, Litva: „Navázali jsme novou spolupráci v rámci projektu a při té příležitosti jsme posílili i vztahy mezi členkami našeho ženského klubu.“ Irena Ignatova-Koen, Bulharsko: „Vyjádřili jsme v detailu ženskost, tvořivost a úspěch z ženského úhlu pohledu.“ Hasan Er, Turecko: „Našel jsem příležitost naučit se novým schopnostem, potkat a poznat nové lidi, jejich způsob myšlení a jednání.“ Joó Zsuzsanna, Maďarsko: „Věřím, že takto zřízené podniky mají budoucnost.“ Christian Cappelletto, Estonsko: „Evropa není jen geografická oblast, je to i společný pocit.“ Jana Goldberg, Německo: „Jsem velmi vděčná za tuto zkušenost, protože je skutečně evropskou přidanou hodnotou mého života.“ Chiara Scuddo, Itálie: „Během těchto dvou let jsem si uvědomila, že celý svět je plný malých umělkyň a ... lidí se stejným snem: Být svobodná a nezávislá.“

Gabriela Fuchsová, Česká republika: „Je úžasné, že všechno začalo jako koníček, a pak se dále rozvíjí jako své vlastní podnikání.“ Anna Dotsenko, Estonsko: „Máme stejné pocity a stejné problémy. Když jsme se o ně mohli podělit, dozvěděli jsme se více i sami o sobě.“ Csilla Felvinczy, Německo: „Je úžasné, že vedle moderních technik zůstávají v životě i staré řemeslné techniky a jsou přenášeny na další generace.“ Ani Yoveva, Bulharsko: „Udělali jsme zkušenost, že internet a online distribuce výrobků je nezbytná pro moderní podnikání.“ Christine Brückner, Německo: „Kombinace něco tvořit a ve stejném čase někoho učit mě dělá šťastnou a spokojenou.“

35

Ivana Baloušková, Česká republika: „Když jsem byla dotázána, zda se chci zúčastnit tak velkého partnerství, vidět cizí zemi, cizí město a také hovořit anglicky, chtěla jsem utéct. Ale nakonec to byla velká příležitost.“ Ria Rhode, Německo: „Výměna zkušeností a názorů v postupech o tom, jak nastavit kreativní podnikání, je velmi důležité téma pro ženy v Evropě.“ Anne Berger, Německo: „Získali jsme poznatky o významné součásti evropské kultury, které stojí za pozornost.“ * autorský text poskytnutý realizátory oceněného projektu

Souhrné informace o projektu: Projektový tým: Koordinátor: Wisamar Educational Institute (Německo) Partneři: Agentura GAIA, o. s. (Česká republika), MESEV Mili Egitiv Saglig Egitimi Vakfi (Turecko), Nötárs Közshasznú Alapítvány (Maďarsko), Eurogem Associazion di Promozione Soziale (Itálie), Women’s Activity Club of Sakiai (Litva), Legal Protection Public Benefit Association (Bulharsko), Mittetulungusühing Euro Kalliskivid (Estonsko)

Kontakty:

1. cena Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví, o. s. (CESMEZ), projekt „Vzpomínejme společně: Výcvik v reminiscenci pro rodiny pečující o osoby s demencí“ (Remembering Together: Reminiscence Training for family carers of people with dementia) Oceňovaná přidaná hodnota projektu: podpora rozvoje pozitivního obrazu stáří 2. cena Statutární město Brno, projekt „Evropa čelí domácímu násilí – výměna a přenos místních kompetencí“ (Europe faces domestic violence – Exchange and transfer of local competencies) Oceňovaná přidaná hodnota projektu: osvětová činnost v oblasti prevence domácího násilí 3. cena ATHENA, Společnost pro vzdělávání a rozvoj žen, projekt „Identita a sociální změna“ (Identity and Social Change) Oceňovaná přidaná hodnota projektu: podpora společenského začleňování sociálně znevýhodněných skupin, zejména nezaměstnaných žen Čestná cena Agentura GAIA, o. s., projekt „Zvládneš to! Nové perspektivy pro ženy a vlastní podnikání“ (You can do it! New perspectives for women to have own businesses) Oceňovaná přidaná hodnota projektu: příkladné zapojení cílové skupiny projektu do projektových aktivit, a tím zajištění výrazného dopadu nových přístupů na znevýhodněné skupiny dospělé populace


Webové stránky projektu: http://yocait.weebly.com/ Webové stránky organizace: www.gaia.ecn.cz, www.quovadisfemina.cz Kontaktní osoba organizace: Marie Haisová, MBA Adresa organizace: Mládežnická 3/3063, 106 00 Praha 10

Vyhlášení výsledků v roce 2013 přehledně

36

37

Ocenění Pečeť kvality Grundtvig 2014

Program Grundtvig

4. 38

V roce 2014 se v České republice uskutečnil již 5. ročník soutěže Pečeť kvality Grundtvig, při jejíž příležitosti byly oceněny nejkvalitnější projekty partnerství realizované a úspěšně dokončené v období let 2011–2013. Soutěž byla vyhlášena 20. června 2014 a k termínu uzávěrky bylo obdrženo celkem sedm přihlášek. Oceněné aktivity musely splňovat stejná kvalitativní kritéria jako v roce 2013. Posuzovala se: kvalita v realizaci a řízení projektu ve všech jeho fázích (příprava projektu, průběh a realizace, komunikace s partnery, inovativní a originální prvky projektu);

výsledky a přínosy pro partnerství a účastníky projektu, ale také nad rámec partnerství (nové možnosti a perspektivy vyplývající z projektových činností); vytvoření nových přístupů ve vzdělávání dospělých; udržitelnost (využití výsledků v praxi, dopad šíření výsledků nejen na lokální úrovni, prospěch z dosažených výsledků, další spolupráce a navazující činnosti).

Přehled oceněných projektů Číslo žádosti

Organizace

11-Pp-GRU-043 Síť mateřských center, o. s.

Originální název projektu

Překlad názvu projektu do ČJ

Umístění

Mother Centers developing support structures for active volunteer involvement

Mateřská centra jako rozvíjející se podpůrná struktura pro aktivní zapojení dobrovolníků

1. místo

11-Pp-GRU-015 PRO-BIO LIGA ochrany Community Supported Agriculture spotřebitelů potravin for Europe a přátel ekologického zemědělství

Komunitou 2. místo podporované zemědělství pro Evropu

11-Pp-GRU-073 Česká palička, s. r. o.

Oděvní doplňky a šperky z krajky

Fashion accessories and jewellery in lace

3. místo

39

Popis oceněných projektů Pečeť kvality Grundtvig 2014 seřazeno podle výsledného bodového hodnocení externích expertů

40

41

1. místo Mateřská centra jako rozvíjející se podpůrná struktura pro aktivní zapojení dobrovolníků (Mother Centers developing support structures for active volunteer involvement)

Síť mateřských center, o. s. Dvanáct organizací z deseti zemí spojilo své síly v projektu partnerství s názvem „Mother Centers developing support structures for active volunteer involvement“.


Originalita projektu „Mateřská centra jako rozvíjející se podpůrná struktura pro aktivní zapojení dobrovolníků“ spočívala v samotné podstatě hnutí mateřských center, která staví know-how na vzájemném sdílení, učení a podpoře, na práci svépomocných skupin. Nehledě na to, jak jsme odlišní kulturně, velikostně či ekonomickým zázemím, máme společnou jednu věc: představujeme skupiny složené z rodin, které vytvářejí prostor, kde se mohou rodiče s dětmi vzájemně potkávat a učit se jeden od druhého. Jde o vytváření komunit, které se starají o druhé, jsou otevřené a respektují rozdíly mezi lidmi, kde jsou všichni povzbuzováni k objevování a rozvíjení schopností. Organizace pracují zejména na základě dobrovolnické práce. Účastnice mobilit měly šanci pocítit sounáležitost k mezinárodnímu společenství mateřských center a zároveň si uvědomit, jak přínosnou práci dělají. Předávání zkušeností posílilo sebevědomí o vlastní kvalitě práce. Podařilo se odbourat přežívající předsudky o národech a zároveň si uvědomit, jak důležité je znát milníky historických událostí, které formovaly současný stav a postoje jednotlivých národů.

42

I. Kvalita v realizaci a řízení projektu Díky zkušenostem z předešlé spolupráce na společném projektu se stala Síť mateřských center, o. s. (Síť MC) iniciátorkou nového mezinárodního projektu Mother Centers developing support structures for active volunteer involvement (Grundtship LSP), a proto se v únoru 2011 ujala hostitelské role týmu, který projekt připravoval (Česká republika, Nizozemsko, Slovensko). Projekt, do kterého se nakonec zapojilo 12 partnerů z 10 zemí (Bulharska, České republiky, Nizozemska, Itálie, Německa, Maďarska, Polska, Rakouska, Slovenska, Turecka), iniciovala holandská organizace Stichting Nest!, která rovněž sehrávala roli koordinátora projektu. Původní plánované mobility vycházely z potřeb, přání a možností zapojených organizací, které byly po celou dobu realizace projektu v poměrně úzkém kontaktu, a tak na základě aktuálního vývoje situace docházelo v průběhu realizace k některým úpravám tak, aby přínos projektu mohl být co nejvíce prospěšný. Při přípravě projektu jsme vycházeli z dosavadních zkušeností s šířením know-how mateřských center (MC), a sice že MC mají přes kulturní, velikostní, ekonomické i zeměpisné rozdílnosti jedno společné – vytvářejí podmínky a prostor pro rodiny s dětmi, které se zde mohou setkávat, učit se a sdílet. MC pečují o komunitu pro všechny bez rozdílu, respektují odlišnosti a povzbuzují ke zvyšování kompetencí jednotlivců v rodině i komunitě. Aktivity projektu jsme proto zaměřili na posilování kompetencí partnerských organizací prostřednictvím výměny zkušeností, sdílení dobré praxe mezi jednotlivými partnery a vzájemného učení, na začlenění zahraničních zkušeností do chodu vlastních organizací a posílení mezinárodní spolupráce mateřských center. Projektem se prolínala dvě hlavní témata, která inspirovala k názvu projektu: Mateřská centra jako rozvíjející se podpůrná struktura pro aktivní zapojení dobrovolníků Komunikační metoda LSP (Leadership support proces)

Síť MC získala podporu na 24 mobilit a nakonec jich realizovala o pět více (29). Celkem se na mobilitách podílelo 16 osob a 2 členky realizačního týmu. MC v ČR vznikla jako zcela nový fenomén občanské společnosti, v době příprav projektu měla téměř dvacetiletou tradici a máme zkušenosti také s šířením myšlenky MC do dalších zemí, proto část mobilit jsme cíleně směřovali k šíření a předávání našich zkušeností. Stejně tak jsme chtěli načerpat novou inspiraci pro naši práci. Zástupkyně všech partnerských organizací se sešly v listopadu 2011 na zahajovací konferenci ve Stuttgartu v Německu (Síť MC vyslala 3 zástupkyně), zde se domlouvaly termíny a detailní programy jednotlivých mobilit včetně způsobu vzájemné komunikace. Na přání polských MC jsme provedli v březnu 2012 koučink pro polská mateřská centra ve Varšavě (2 osoby). Na základě naší mise založila polská MC polskou síť MC. Studijní cesta v dubnu 2012 do Stare Zagory a Sandanski v Bulharsku otevřela nové téma – integrace Romů, 2 účastnice vyslané Sítí MC se vrátily s velkým nadšením a odhodláním hledat „živnou půdu“ pro spolupráci s romskými komunitami. Početně největší skupina výkonného týmu Sítě MC (18 osob) se vydala do holandského městečka Shoorl na workshop komunikační metody LSP v červnu 2012. Síť MC pojala mobilitu zároveň jako teambuilding pro výkonný tým Sítě MC, který je během roku rozptýlen po celé ČR a který příležitost s nadšením ocenil i v hodnocení: „Nemáme mnoho příležitostí se osobně potkávat, naše setkání nejsou četná a jsou velmi hektická a pracovní. Čas strávený společně přispěl k vzájemnému neformálnímu a příjemnému poznávání i společné relaxaci.“ Dvě následující mobility daly opět prostor výměně zkušeností. Do Varšavy v Polsku, kde se v říjnu 2012 sešly ženy z mateřských center z Bulharska, Maďarska, Polska a ze Slovenska,

43

jsme vyslali dvě ženy. Účastnice se vzájemně učily v dovednostech, které souvisejí s vedením MC – od managementu přes programovou skladbu až po vyjednávání s úřady.

Jedním z významných výstupů, na kterém jsme spolupracovali, byla rezoluce „Call for Family Friendly European Policy”. Důležitý přínos pro posílení spolupráce týmu Sítě MC sehrála i společná účast na workshopu komunikační metody LSP, kterou v Síti MC už delší dobu používáme a která se stala tak trochu rutinní, a tak její „oprášení“ a nový vhled osvěžilo náš přístup k metodě i upevnilo naši vnitřní i vnější komunikaci. A navíc nastavilo komunikační cesty v rámci mezinárodní spolupráce. Metodu LSP i nadále šíříme do členských MC a využíváme ji také v rámci dalších aktivit Sítě MC, zejména kulatých stolů s politickými představiteli a odborníky na lokální, krajské i národní úrovni.

Do mnichovských MC a především na setkání bavorské zemské sítě MC se vydala v listopadu 2012 česká čtveřice, jejímž úkolem bylo posbírání zkušeností nejen z navštívených MC, ale především z průběhu zemského setkání. Myšlenka MC přišla do ČR z Německa, a tak se nabídlo i srovnávání vývoje MC v Německu a u nás.


Poslední mobilita se odehrála ve Vídni, kde se pět členek výkonného týmu spolu se zástupkyněmi maďarských, rakouských a slovenských MC a s koordinující organizací Stichting Nest! podílelo na vyhodnocení průběhu projektu a přípravě podoby závěrečné konference v Praze, respektive dopilování detailů, protože konferenci jsme začali připravovat už na podzim 2012.

44

Síť MC přijala hostitelství závěrečné konference jako velkou výzvu a komunikace v přípravné fázi patřila k nejnáročnějšímu období v průběhu celých 24 měsíců trvání projektu. Otázka jazykového porozumění kupodivu byla menším problémem než různorodá kulturní tradice 10 zemí. Výsledek však předčil nejen naše očekávání, jak vyznívá z anonymní evaluace: „Once again I would like to thank you for warm welcome, I was impressed by your hospitality and great organization. Meeting all of you, sharing and talking about our networks made me stronger and more powerful. Now I have new ideas and a lot of energy. I hope that with little steps we can make this world better for our families and children.” Originalita projektu spočívá v samotné podstatě hnutí mateřských center, které se po pádu „železné opony“ začalo šířit do postkomunistických zemí jako zcela nový fenomén občanské společnosti, přineslo samo o sobě velkou inovaci občanského života. Principy know-how staví na vzájemném sdílení, učení a podpoře – na práci svépomocných skupin.

II. Výsledky a přínosy projektu Popsat stručně výsledky a přínosy projektu vzhledem k rozsahu projektu nebylo snadné, vybíráme proto jen to nejzákladnější ve všech rovinách. Účastnice jednotlivých mobilit měly šanci pocítit sounáležitost k mezinárodnímu společenství MC a zároveň si uvědomit, jak přínosnou práci dělají. Předáváním našich zkušeností posílily též vlastní sebevědomí o kvalitě naší práce. Krom toho se podařilo odbourat přežívající předsudky o některých národech a zároveň jsme si uvědomili, jak důležité je znát milníky historických událostí, které formovaly současný stav a postoje zejména našich sousedů. Během mobilit i v rámci závěrečné konference jsme se inspirovali jak pro práci Sítě MC, tak i jednotlivých MC – například: vícegenerační komunitní dům, podpůrné programy pro rodiny, integrace cizinců, ubytování pro seniory, zapojování dobrovolníků, jejich motivace, práce s mládeží, práce s romskými komunitami, patronace nad ohroženými rodinami a podobně. Možná zazní následující slova příliš sebevědomě, ale velmi nás potěšilo zjištění, že Síť MC v porovnání s jinými odvádí velmi dobrou a systematickou práci a že tedy máme co nabízet našim sesterským organizacím v zahraničí.

Těší nás, že jsme mohli zúročit naše dlouholeté zkušenosti s budováním Sítě MC, a že jsme tak přispěli k založení národní sítě MC v Polsku a Maďarsku. Navíc jsme začali poměrně intenzivně spolupracovat s Únií materských centier na Slovensku.

III. Udržitelnost Velký potenciál spatřujeme v mezinárodní spolupráci. Oceňujeme proto rozhodnutí i nadále spolupracovat přes veškeré složitosti, které zákonitě přinášejí nejen jazykové a kulturní odlišnosti, ale také vzdálenost a nedostatek finančních zdrojů stejně jako nejednotná legislativa. Spojuje nás však silné pouto, a to mateřství. V jednom z osobních doporučení padlo výstižné zdůvodnění: „Žádné vítězství není zadarmo, proto se nevzdávejme. Zejména pro budoucí generace! Kéž dokážeme mít naše srdce a mysl otevřené pro nové projekty a umíme spolupracovat – stojí to za to.“ Síť MC nemohla z procesních důvodů být partnerem v dalším projektu, který část partnerských organizací podala, přesto se nadále účastníme spolupráce dobrovolnicky a v současné době podáváme společný projekt se Slovenkami a Maďarkami. Rovněž plánujeme podat velký projekt v rámci programu Erasmus+.

V každém případě počítáme s tím, že znovu společně oslovíme nově zvolené poslance Evropského parlamentu z jednotlivých zemí EU, protože se domníváme, že „společnost přátelská rodině“ je téma, které v Evropě chybí. * autorský text poskytnutý realizátory oceněného projektu

Souhrné informace o projektu: Projektový tým: Koordinátor: Stichting Nest! (Holandsko) Partneři: Mütterforum Baden-Württemberg e.V. Landesverband der Mütterzentren, Familienzentren und Mehrgenerationenhäuser (Německo), Integro Association Bulgaria (Bulharsko), Holdam Önsegítő és Ismeretterjesztő Egyesület (Maďarsko), Stowarzyszenie „Mamy Czas“ (Polsko), Gaziantep Büyükşehir Belediyesi (Turecko), Třebíčské centrum, o. s. (Česká republika), Materské centrum Mami-oáza (Slovensko), Rete Centri Genitori Bambini Alto Adige (Itálie), Dachverband der unabhängigen ElternKind Zentren Österreichs (Rakousko), Landesverband der Mütter- und Familienzentren in Bayern e.V. (Německo)

Kontakty: Webové stránky projektu: http://www.materska-centra.cz/kampane-aprojekty/projekty-site-mc---naep/ Webové stránky organizace: www.materska-centra.cz Kontaktní osoba organizace: Ing. Marcela Bradová Adresa organizace: Široká 115, 110 00 Praha 1

45

2. místo Komunitou podporované zemědělství pro Evropu (Community Supported Agriculture for Europe)

PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství


Projekt „Komunitou podporované zemědělství pro Evropu“ začal být realizován již na přípravné návštěvě. Spočíval zejména v předávání zkušeností organizací s rozvinutým konceptem komunitou podporovaného zemědělství partnerům, kteří s tímto konceptem teprve začínají nebo nemají tak bohaté zkušenosti. Spolupráce probíhala vždy bilaterálně, např. česká organizace nejprve přivítala vzdělavatele ze všech „rozvinutých“ zemí projektu a následně vyslala své vzdělávané osoby ke zkušenějším partnerům. Výsledkem projektu byla úspěšná implementace toho konceptu v České republice.

46

I. Kvalita v realizaci a řízení projektu Projekt byl v úvodních fázích připravován na přípravné návštěvě podpořené programem LLP, kde se sešli všichni budoucí partneři a společně vytvořili kostru projektu a diskutovali žádoucí projektové aktivity. Následně byl projekt připravován v úzké kooperaci všech partnerů, při pravidelných online schůzkách. Příprava projektu byla zajištěna velmi zahrnujícím způsobem a zapojila všechny partnery rovným dílem, díky čemuž nebyla opomenuta v projektové žádosti žádná důležitá součást a realizace proběhla hladce. Významným aspektem pro úspěšnou přípravu projektu bylo uskutečnění přípravné schůzky, kdy se zástupci partnerů měli možnost osobně poznat, což významně usnadnilo následnou vzdálenou komunikaci. Realizace projektu probíhala většinou v bilaterální spolupráci vždy dvou partnerů navzájem, kdy probíhaly výměnné studijní cesty z a do partnerských zemí, což významně usnadnilo komunikaci a celkovou realizaci projektu. Partnerství bylo již v projektové žádosti rozděleno na partnery „s rozvinutým konceptem komunitou podporovaného zemědělství (dále jen KPZ)“ a na partnery „s rozvíjejícím se konceptem KPZ“, a právě v této dualitě se nesl celý projekt ve smyslu, že partneři z rozvinutých zemí vždy bilaterálně spolupracovali s partnery ze zemí rozvíjejících se. V ČR jsme tedy nejprve přivítali vzdělavatele ze všech „rozvinutých“ zemí projektu a následně vyslali naše vzdělávané do všech těchto zemí právě k vzdělavatelům, s nimiž měli již zkušenost a osobní vazbu z tuzemska. Společné projektové výstupy (webové stránky a online publikace) byly realizovány skutečně ve spolupráci, kdy každý z partnerů odpovídal za konkrétní část výstupu. Vše probíhalo hladce zejména díky důslednosti a dobré komunikaci ze strany koordinátora, francouzské organizace URGENCI. Zejména proto, že URGENCI je síťovou organizací (jejímiž členy jsou někteří z partnerů) probíhala komunikace na velmi dobré úrovni a byla plynulá bez větších komplikací. Probíhala téměř výhrad-

ně online formou společných konferencí, výměnou e-mailů a interní webovou stránkou k projektu, kde byly zveřejněny veškeré nutné materiály, úkoly, termíny apod. Za velmi přínosný a do jisté míry inovativní považujeme přístup, kdy vzdělávání probíhalo formou výše zmíněných oboustranných výměn týchž osob, kdy zahraniční vzdělavatelé, kteří v tuzemsku představovali téma komunitou podporovaného zemědělství domácímu publiku, přivítali tuzemské vzdělávané i ve svém domovském prostředí a teorie ze seminářů v ČR pak byla doplněna praxí v zahraničí.

II. Výsledky a přínosy projektu Pro partnery byl projekt začátkem stávající velmi úspěšné spolupráce na poli tématu projektu a významně přispěl ke vzniku mezinárodní platformy pro KPZ, která od roku 2012 pořádá pravidelné „European Meeting on Community Supported Agriculture“ (v roce 2016 se toto setkání bude konat v ČR), a v níž jsou všichni partneři projektu aktivně zapojeni. Mnoha partnerům projekt zároveň otevřel dveře k mezinárodní spolupráci i v dalších oblastech jejich aktivit. Z vyjádření českého koordinátora projektu vyplývá, že některým tuzemským účastníkům zapojení do projektu změnilo život, či přineslo významný kvalitativní posun v oblasti občanské angažovanosti na poli udržitelného zemědělství a komunitní potravinové produkce. Celá řada tuzemských účastníků se zejména díky participaci na projektu odvážila realizovat se v oblasti komunitou podporovaného zemědělství. Z této iniciativy pak vzniklo např. komunitní hospodářství KomPot (www.kom-pot.cz) nebo síť komunitních odběratelských KPZ skupin v Brně, Praze a v Moravskoslezském kraji (viz www.kpzinfo.cz). Navíc se někteří účastníci projektu spojili a založili společně Asociaci místních potravinových iniciativ (www.asociaceampi.cz), jejímž cílem je propojovat a podporovat lokální potravinové komunity a iniciativy směřující k potravinové suverenitě.

47

Díky synergii s dalšími projekty se podařilo téma komunitou podporovaného zemědělství dostat do povědomí širší odborné, ale i laické veřejnosti (před zahájením projektu to byl v tuzemských odborných a především laických kruzích zcela neznámý pojem), kde dnes registrujeme celou řadu zájmu o zakládání nových KPZ a vzdělávání se v tomto směru.

III. Udržitelnost Jak již bylo zmíněno výše, projekt vedl k řadě praktických výsledků – od zakládání nových komunitních hospodářství, založených na ideálech prosazovaných projektem, až po další občanský aktivismus účastníků na poli udržitelného zemědělství. V neposlední řadě projekt přispěl k vyhledání a vzdělání nových aktivních občanů s inovativním a hlubším vhledem do problematiky místních potravin, kteří se zapojují do budování udržitelnějšího potravinového systému u nás na mnoha úrovních (aktivistické i decizní).


Projektové výstupy, zejména online publikace našla uplatnění v řadě dalších realizací, kdy slouží jako podklad pro tvorbu dalších materiálů o komunitou podporovaném zemědělství, např. byla zdrojem mnoha informací pro český manuál „Komunitou podporované zemědělství“ či podobné dokumenty v Polsku, Chorvatsku či na Slovensku. V poslední době byla dokonce vydána i její čínská mutace.

48

Před zahájením realizace projektu v ČR existoval pouze jediný funkční model komunitou podporovaného zemědělství, do něhož bylo zapojeno cca 50 osob. Díky projektovým aktivitám, vytvořenému „podhoubí“ a publicitě a samozřejmě v součinnosti s dalšími aktivitami dnes registrujeme na 20 komunit podporujících udržitelné zemědělství, které zahrnují více než tisíc osob, které se aktivně podílejí na utváření udržitelnějšího potravinového systému a šíří myšlenky předkládané projektem dále. Partneři nyní díky projektu spolupracují dlouhodobě na neformální úrovni v rámci síťové

organizace URGENCI a společně realizují řadu dalších aktivit. V letošním roce někteří z partnerů získali financování v rámci programu Erasmus+ na projekt „Be part of CSA!“, který přímo navazuje na diskutovaný projekt. Mimo to jsou někteří z aktérů tohoto projektu partnery v navazujícím projektu realizovaném od roku 2012 v rámci mechanismu LLP programu Grundtvig, „Learning Towards Solidarity-based Food Systems“, jehož koordinátorem je organizace KomPot vzniklá i díky tomuto projektu. * autorský text poskytnutý realizátory oceněného projektu

Souhrné informace o projektu: Projektový tým: Koordinátor: URGENCI (Francie) Partneři: Tudatos Vásárlók Egyesülete (Maďarsko), Dio (Řecko), Gute Erde Kattendorf e.V. (Německo), Centrum pre trvaloudržateľné alternativy (Slovensko), PRO-BIO LIGA (Česká republika), ATTAC Austria (Rakousko), Soil Association (Velká Británie)

Kontakty: Webové stránky projektu: http://urgenci.net/en-gb/content/ csa4europe, www.kpzinfo.cz Webové stránky organizace: www.biospotrebitel.cz Kontaktní osoba organizace: Mgr. Jan Valeška Adresa organizace: Kubátova 1/32, 102 00 Praha 10

3. místo Oděvní doplňky a šperky z krajky (Fashion accessories and jewellery in lace)

Česká palička, s. r. o.


Projekt „Oděvní doplňky a šperky z krajky“ byl zaměřen na uchování významné rukodělné techniky krajkářství v jednotlivých zemích a poznávání odlišností jiných technik krajkářství. Hlavním cílem projektu bylo najít nové formy využití prastaré rukodělné výroby a zachování krajkářství jako uměleckého řemesla pro příští generace. Celá řada krajkářek si úplně poprvé dodala odvahu k navržení svého prvního vlastního (autorského) vzoru a měla možnost tento vzor i realizovat.

50

I. Kvalita v realizaci a řízení projektu Příprava projektu probíhala ve spolupráci všech zúčastněných partnerů. Hned na prvním setkání v německém Geilenkirchen se podařilo navázat velmi přátelské vztahy a porozumění mezi partnery. Domluvila se předběžná data schůzek a strategie přípravy, návrhů a výroby oděvních doplňků a šperků z ručně paličkované a šité krajky. Hned na začátku bylo domluveno uspořádání putovní výstavy, která měla představit hotové výrobky ze všech partnerských zemí i vydání katalogu, kde by se tištěnou formou zachovaly výsledky projektu, který získal podporu EU. Spolupráce a komunikace probíhala bez komplikací a jednacím jazykem byla zvolena angličtina. Italská koordinátorka projektu Rita di Mateo byla opravdu člověkem na svém místě. Informace a podklady byly vždy perfektně připravené a všem se podle nich dařilo plnit všechny úkoly podle harmonogramu. Komunikace s partnery probíhala především prostřednictvím e-mailu, ale dle slov české koordinátorky se všichni těšili na osobní setkání v rámci schůzek. Postupně byly uskutečněny návštěvy partnerských organizací v Německu, Itálii, Estonsku i Francii. Setkání v Praze se vydařilo a do ukázkového kurzu výroby drobného šperku se podařilo zapojit lektorky i krajkářky z celé ČR. Pro zúčastněné krajkářky představoval projekt jedinečný způsob předávání zkušeností s vývojem nových vzorů i s výrobou krajkových šperků a oděvních doplňků. Cílem bylo použití i netradičních materiálů, barev, aby vzniklá kolekce byla zajímavou ukázkou současné krajkářské tvorby s přihlédnutím na tradiční výrobu jednotlivých krajkářských regionů.

II. Výsledky a přínosy projektu V rámci České republiky se podařilo uskutečnit soutěž a zapojit do ní i širokou krajkářskou veřejnost. Vítězné práce byly publikovány

v katalogu a účastní se i putovní výstavy, která probíhala po ukončení projektu. Při návštěvě Prahy byla zahraničním partnerům představena historie krajkářství na přednášce historičky umění Petry Czumalové, která se uskutečnila ve Vyšší odborné škole textilních řemesel v Praze, kde pracovníci archivu připravili i malou výstavu ze sbírky a kolekce maturitních prací v oboru ručně paličkované a šité krajky. Dále byla v programu zakomponována návštěva Uměleckoprůmyslového muzea, jehož sbírka byla v té době prezentovaná na výstavě nazvané „Historie vlákna“, a také pro inspiraci i další zajímavá výstava originálních oděvů Blanky Matragi. Kromě praktické výuky paličkování byl pro účastníky a české krajkářky připraven kurz navrhování, kde si všichni mohli vyzkoušet vytvořit vzor na šperk či oděvní doplněk. Tímto způsobem se podařilo do projektu zapojit odborné instituce a velké množství krajkářek, které se krajce věnují zájmově. Účastníci měli také možnost poznat způsob života a cestování v jednotlivých partnerských zemích, podařilo se navázat přátelství, seznámit se s historií krajkářství jednotlivých regionů a vyzkoušet si jiný způsob práce na podušce. Všechny tyto zkušenosti mohou všichni účastníci projektu i nadále využívat při vytváření nových vzorů a návrhů pro paličkovanou a šitou krajku.

51

Hlavním cílem projektu bylo najít nové formy využití prastaré rukodělné výroby a zachování krajkářství jako uměleckého řemesla pro příští generace. Oděvní doplňky a šperky jsou jednou z možností, jak představit široké veřejnosti užití krajky v současné módě či jako unikátní dekorativní prvky. Projekty partnerství umožňují předávání znalostí a zkušeností mezi regiony s podobným zaměřením, a tím pomáhat při rozvíjení mezinárodní spolupráce.


Vytvoření nových metod, nástrojů, přístupů či zlepšení stávajících metod: krajkářství je prastaré řemeslo a pomůcky vytvořené našimi předky se dají jen minimálně inovovat, ale občas se nějaká inovace objeví. Jako příklad nových možností je používání speciálních programů pro kreslení návrhů (podvinků) pomocí počítače a Česká palička, s. r. o., s touto výukou začala jako jedna z prvních v ČR. Postupné kontakty mezi krajkářskými regiony přinesly i změnu v používání podušek. Na českém území se tradičně používala poduška válcového tvaru, ale současné krajkářky postupně přecházejí na ploché kruhové podušky. Další novinkou jsou podušky čtvercové, sestavené z devíti čtverců, které se dají posunovat tak, aby krajkářka měla práci ve správné vzdálenosti. Nebo se čtverec s rozpracovanou krajkou dá vyjmout a pro novou práci lze použít náhradní čtverec, a tak není potřeba mít více herdulí.

52

Jednou z dalších novinek je paličkování krajek z kovových přízí či drátu. Pro tuto práci musela být původní dřevěná háková palička vyměněna za kovovou, která zachovává tvar, ale je mnohem trvanlivější. Při práci s kovovou přízí se účastníci naučili pracovat jiným způsobem, neboť kov se nedá utahovat jako přírodní či syntetické příze. Tuto dovednost a zjištění nám zprostředkovali kolegové z Německa v kurzu, který byl zaměřený na tuto speciální techniku. V Itálii mohli účastníci pro změnu sledovat, jak se krajka z okolí Milána přenesla díky stavitelům až do oblasti malého horského městečka Scano.

znalosti jazyka krajkářek z partnerských zemí. Ukázalo se, že pro krajkářky je komunikace možná i beze slov. Praktická ukázka pomohla tam, kde se nedostávalo slov. Tyto zkušenosti umožnily mnohým, aby postupně začaly učit paličkovanou krajku zájemce ze svého okolí. Celá řada krajkářek si úplně poprvé dodala odvahu k navržení svého prvního vlastního (autorského) vzoru a měla možnost tento vzor i realizovat. Nyní mohou pokračovat samy nebo to bylo podnětem, aby se začaly zajímat o výtvarné kurzy, a zlepšily tak své schopnosti navrhovat krajky. Dále to bylo použití nových a netradičních materiálů, které obohatilo konečný vzhled paličkovaného oděvního doplňku a šperku nebo dalších krajkových výrobků. V jaké podobě se tu staré vzory zachovaly a jak se v poslední době mění nebo jak ovlivnily vzory šperků tradičně vyráběných ve zdejších vyhlášených zlatnických dílnách, to vše bylo velmi zajímavé. Ve Francii si mohli všichni vyzkoušet prastarý způsob výroby paličkování a přenesení této tradice dokonalého technického vypracování do moderních vzorů, kde je další změnou také i používání barev. Díky podpoře státu i města se krajkářství v Brioude stále rozvíjí a zachování krajkářské školy udržuje tuto tradici na vysoké úrovni. Krajky vyrobené zdejšími absolventkami jsou toho dokladem. Estonsko postupně obnovuje tradici paličkované krajky a zde bylo možné vidět i to, jak pomáhají současné komunikační prostředky, kdy díky internetu si krajkářky začaly předávat své zkušenosti, založily sdružení a našly kontakty s regiony v jiných zemích. Pro celou řadu krajkářek byl tento projekt velmi přínosný, neboť měly možnost se setkávat na společných schůzkách. V rámci projektu měly možnost připravit ukázkový výukový kurz, kde si prakticky mohly vyzkoušet, jak učit i bez

Prostřednictvím vydání katalogu se podařilo výsledky projektu předávat dalším krajkářkám nejen v rámci EU. V ČR se široká krajkářská a odborná veřejnost dozvídala o projektu díky krajkářskému občasníku Krajka, který pravidelně přinášel informace o pokračování a výsledcích projektu, a také na www.krajka.com. Spolupráce pokračuje i po ukončení projektu, dochází k občasným setkáváním na krajkářských výstavách pořádaných pravidelně v ČR a jinde ve světě a také prostřednictvím internetu.

III. Udržitelnost Výsledky projektu byly prakticky využity při výuce, samostatném navrhování vzorů a používání netradičních materiálů a přízí. Z hlediska udržitelnosti v rámci šíření výsledků je krajkářství velmi specifickým oborem a záleží na podpoře tohoto oboru ze strany kulturních organizací a státu, aby byl umožněn další vývoj a zachování výroby krajek na úrovni uměleckého řemesla tak, jak tomu bylo na našem území v minulých staletích.

Prostřednictvím zapojení do projektu bylo možné zahraničním partnerům ukázat vysokou úroveň, jakou česká krajka měla v minulosti, a o co se stále realizátoři projektu snaží i v současnosti. Za nejpřínosnější považují skutečnost, že se do projektu podařilo zapojit odbornou i širokou krajkářskou veřejnost, navázání kontaktů s krajkářskými regiony v jiných státech a pocit sounáležitosti v krajkářském světě a také záměr v pokračování projektu v budoucnosti (nicméně v rámci krajkářství se zatím nepodařilo podobné téma pro podání nového projektu nalézt). * autorský text poskytnutý realizátory oceněného projektu

Souhrné informace o projektu: Projektový tým: Koordinátor: Regione Abruzzo (Itálie) Partneři: Forum Alte Spitze BbR (Německo), MTU Rahvuslikud Pitsid (Estonsko), Hotel de la Dentelle (Francie)

Kontakty: Webové stránky projektu: www.krajka.com Webové stránky organizace: www.krajka.com Kontaktní osoba organizace: Anna Halíková Adresa organizace: Na Rovinách 324/12, 142 00 Praha 4

53

Vyhlášení výsledků v roce 2014 přehledně 1. cena Síť mateřských center, o. s., projekt „Mateřská centra jako rozvíjející se podpůrná struktura pro aktivní zapojení dobrovolníků“ (Mother Centers developing support structures for active volunteer involvement) Oceňovaná přidaná hodnota projektu: podpora rozvoje a fungování komunitního života v české společnosti 2. cena PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, projekt „Komunitou podporované zemědělství pro Evropu“ (Community Supported Agriculture for Europe) Oceňovaná přidaná hodnota projektu: seznámení české odborné i laické veřejnosti s tématem komunitou podporovaného zemědělství, do té doby v tuzemských odborných a především laických kruzích zcela neznámý pojem 3. cena Česká palička, s. r. o., projekt „Oděvní doplňky a šperky z krajky“ (Fashion accessories and jewellery in lace) Oceňovaná přidaná hodnota projektu: podpora tradičního uměleckého řemesla

54

55

Program Grundtvig Příklady dobré praxe evropské spolupráce v oblasti vzdělávání dospělých III Grafický design: Hedvika Člupná Tisk: AF BKK, s. r. o. Náklad: 500 ks Vydává: Dům zahraniční spolupráce, 2014 Tištěno na ekologicky šetrném papíře s certifikací FSC. Tato publikace byla vytvořena za finanční podpory Evropské unie. Za její obsah odpovídá vydavatel. Publikace nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejím obsahem. Použitá fotodokumentace byla poskytnuta realizátory oceněných projektů.

ISBN 978-80-87335-92-5

Kontakty: Dům zahraniční spolupráce Na Poříčí 1035/4 110 00 Praha 1 Česká republika www.dzs.cz www.naerasmusplus.cz

Program Grundtvig. Příklady dobré praxe evropské spolupráce v oblasti vzdělávání dospělých III

Recommend Documents