MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta
Katedra speciální pedagogiky
Program Baby Signs a jeho vliv na proces vývoje řeči dítěte
Bakalářská práce
Brno 2014
Vedoucí práce:
Vypracovala:
PhDr. Pavla Pitnerová, Ph.D.
Klára Suchoňová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
V Brně dne 20. 4. 2014
PODPIS:……………………………
Poděkování Děkuji PhDr. Pavle Pitnerové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a cenné rady při jejím zpracování. Dále děkuji rodičům, kteří se účastnili výzkumu, za ochotu a spolupráci.
Obsah Úvod............................................................................................................................. 1 1 Komunikace a vývoj řeči ........................................................................................ 2 1.1 Ontogenetický vývoj dítěte .............................................................................. 3 1.2 Jazykové roviny v ontogenezi řeči .................................................................. 6 2 Baby Signs ............................................................. Chyba! Záložka není definována. 2.1 Historie programu Baby Signs........................................................................ 8 2.2 Baby Signs v ČR ............................................ Chyba! Záložka není definována. 2.3 Metodika a využití ......................................... Chyba! Záložka není definována. 3 Program Baby Signs a jeho vliv na proces vývoje řečiChyba!
Záložka
není
definována. 3.1 Cíle výzkumného šetření .............................. Chyba! Záložka není definována. 3.2 Charakteristika respondentů a použité metodyChyba!
Záložka
není
definována. 3.3 Vlastní závěrečné šetření .............................. Chyba! Záložka není definována. 3.4 Závěry výzkumného šetření ......................... Chyba! Záložka není definována. Závěr ........................................................................ Chyba! Záložka není definována. Resumé ...................................................................................................................... 33 Sumarry .................................................................................................................... 33 Seznam použité literatury ....................................................................................... 34 Seznam tabulek a grafů: .......................................................................................... 37 Seznam příloh .......................................................... Chyba! Záložka není definována.
Úvod Komunikace je důležitou a nepostradatelnou součástí veškerého života na zemi, a tak i lidé jsou obdařeni touto schopností. U člověka je to především komunikace verbální - tedy řeč. Ovšem mluvit a dorozumívat slovy se dokáže člověk až okolo prvního roku života. Avšak sdělovat své pocity a potřeby touží i dítě, které ještě nezná jazyk a neovládá formu komunikace, kterou používají jeho blízcí. Díky doktorkám S. Godwyn a L. Acredolo mohou maminky po celém světě výborně chápat potřeby a pocity svých dětí za pomoci jednoduchých gest. Jedná se o metodu nazvanou Baby Signs, která pomáhá rodičům zařadit do běžného života komunikaci pomocí znaků, a tím lépe porozumět svému dítěti. V České republice je tato metoda známá jako Znaková řeč pro slyšící batolata aneb také Znakování s miminky. Poprvé jsem se s touto formou komunikace mezi dítětem a rodičem setkala před několika lety, kdy mě moje kamarádka seznámila se svou ratolestí a jejich jednoduchým, ale velice užitečným „jazykem“. Začala jsem se o Baby Signs zajímat a po přečtení knihy a několika diskuzí českých maminek jsem byla naprosto fascinována. Rozhodla jsem se proto věnovat této formě komunikace ve své bakalářské práci. Ráda bych ukázala, že program Baby Signs má pozitivní vliv na vývoj řeči dítěte. Díky tomu jsem oslovila několik maminek, které tuto metodu využívají, a srovnávám je s maminkami, které s ní zkušenosti nemají. V první kapitole se zabývám významem komunikace a vývojem řeči, z čehož vycházím ve svém výzkumném šetření. Druhá kapitola je věnována programu Baby Signs. Obsahuje historii této metody, situaci, kterou zaujímá v Česku, a metodiku samotného programu. Dále je zde shrnut výzkum, který poukazuje na jeho výhody a vliv na vývoj dítěte. Nemalou překážkou mi zde byl nedostatek materiálů v českém jazyce, takže jsem musela pracovat i s cizojazyčnými publikacemi. Ve třetí kapitole se dostávám ke svému vlastnímu výzkumnému šetření, zaměřeném na rodiče a jejich děti, kde srovnávám za pomoci vyhodnocených dotazníků znakující a neznakující skupinu respondentů. Hlavním cílem výzkumu, a tudíž i mé bakalářské práce, je zjistit, zda má užívání symbolických gest v komunikaci s dítětem pozitivní vliv na jeho vývoj řeči.
1
1. Komunikace a vývoj řeči "Ten, kdo má oči, aby viděl a uši, aby slyšel, se může přesvědčit, že žádný smrtelník nedokáže nic utajit. Jestliže jeho rty mlčí, hovoří svými konečky prstů, jeho skryté myšlenky z něho prosakují ven každým pórem…" Sigmund Freud
Slovo komunikace pochází z latinského slovesa communicare, což v překladu znamená sdílet, sdělit, oznámit, účastnit se. Jedná se o složitý proces výměny informací. Je možno ji také charakterizovat jako proces efektivní výměny informací prostřednictvím určitého signálního systémů znaků (kódů), probíhající během interakce konverzačních partnerů. (van Balkom, A., 1991). V případě jazykové komunikace jsou předmětem výměny informací (sdělení) znaky jazykové, prezentované ve formě mluvené (orální), psané (grafické) a ukazované (gestické, manuální), (Lehečková, E., 1997). Můžeme tedy říct, že komunikace je sdělování informací, názorů, myšlenek, pocitů mezi živými bytostmi, lidmi i živočichy pomocí společné soustavy symbolů. Lidé komunikují především prostřednictvím řeči. Pro člověka je řeč specifickou schopností. Jedná se o vědomé užívání jazyka jako složitého systému znaků a symbolů ve všech jeho formách (Klenková, J., 2006, s. 27). U člověka je tímto systémem jazyk, což je specifická vlastnost určité, přesně vymezené skupiny lidí sdělovat pomocí zvukového, písemného nebo jiného kódu smysluplné informace. V lidské komunikaci hraje roli především verbální projev, do kterého spadají všechny komunikační procesy realizující se pomocí mluvené nebo psané řeči. Avšak slova nejsou jedinou cestou komunikace. Důležitou složkou sebevyjádření v komunikaci je komunikace neverbální, která se vyznačuje dorozumívacími prostředky neslovní podstaty (Novák, A., 1999). Neverbální komunikace bývá nazývána také jako řeč těla. Podle Klenkové zahrnuje širokou oblast toho, co signalizujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní komunikace. Neverbálně můžeme komunikovat gesty (pohyby těla a pohyby hlavy), postojem těla, výrazy tváře, pohledy očí, vzdáleností a zaujímáním prostorových pozic, tělesným kontaktem, tónem hlasu a dalšími neverbálními aspekty řeči a vlastního zjevu. Tato bakalářská práce se zaměřuje na komunikaci mezi dítětem a jeho blízkými.
2
1.1. Ontogenetický vývoj dítěte
Tato kapitola je koncentrována na proces vývoje řeči a osvojování jazyka. Řeč se u člověka vyvíjí již od narození a prochází typickými fázemi, počínaje novorozencem, přes kojence, předškolní, školní věk, období puberty až k dospělosti. Já se v této kapitole budu věnovat především procesům vývoje v období od narození do 3. roku života. Právě v tomto období se využívají metody rané komunikace se slyšícími dětmi pomocí znaků a gest, jako je například program Baby Signs, který je předmětem této bakalářské práce. Ostatní období budou zmíněna spíše okrajově. Vývoj řeči je komplexní proces, který může být ovlivňován mnoha faktory. Podle Klenkové jimi jsou vývoj senzorického vnímání, vývoj motoriky i myšlení a v neposlední řadě také proces socializace dítěte. V rámci ontogeneze člověka má právě vývoj řeči nejprudší průběh. Podle Lechty má tento proces největší spád do 6. roku života s těžištěm do 3. - 4. roku, kdy je vývojové tempo nejrychlejší. I když se komunikační schopnost člověka vyvíjí a zdokonaluje po celý jeho život, je právě toto období obdobím nejdůležitějším. Mnozí autoři volí ve svých publikacích odlišná schémata. Většina z nich dělí vývoj řeči na přípravná stádia a stádia vlastního vývoje řeči, z čehož budu v této kapitole vycházet. Je důležité si uvědomit, že vývoj řeči dítěte je individuální záležitost, proto je třeba takto pohlížet na každé dítě zvlášť a připustit určitou vývojovou variabilitu.
Přípravné (předřečové) období V období preverbální komunikace dochází u kojenců k poměrně prudkému vývoji řeči. Novorozenci přicházejí na svět s jedinečnými predispozicemi osvojit si řeč (Bytešíková, I., 2007). V období, které probíhá přibližně do 1 roku života, si dítě osvojuje zručnosti a návyky, na jejichž základě vzniká později skutečná řeč. Tyto činnosti charakterizujeme jako preverbální a neverbální aktivity (Klenková. J., 2006). M. Sovák (in Klenková, J., 2006) řadí před období, než dítě začne mluvit, celou řadu přípravných období, předstupňů řeči. Začínají hned po narození dítěte, nejsou přesně časově oddělena. Ihned po narození se dítě projevuje křikem, který je jednotvárný a neartikulovaný. Hovoří se o období křiku. Podle Kutálkové (2005) je křik reflexní činnost směřující k budoucímu používání hlasu. Křik se kolem šestého týdne začíná měnit a kojenec jím dokáže do určité míry projevit nelibost, odpor (Kejklíčková, I., 2011). Podle
3
Klenkové je křik fyziologickou reakcí na hlas matky. Jedná se tedy o hlasové vyjádření emocí a behaviorálního stavu dítěte. V novorozeneckém období můžeme také pozorovat první náznaky neverbální komunikace. V období od druhého do třetího týdne se objevuje vrozený výrazový pohyb – úsměv. Jedná se o vrozenou mimickou výrazovou šablonu, která je později vystřídána úsměvem na podnět. Broukání, které má charakter jednoduché artikulace, se začíná objevovat v období přibližně mezi 2. – 4. měsícem života dítěte. Dítě vydává neurčité hrdelní zvuky, které postupně přechází ke zvukům broukavým. Není vyvoláno žádným vnějším působením, jde o instinktivní, vrozený projev (Strnadová, V., 1998). Z počátku má tato aktivita reflexní charakter, a proto se objevuje i u neslyšících dětí. Žvatlání. Kolem 4. – 6. měsíce si dítě už zřetelně hraje s mluvidly a tuto hru doprovází pestrými hlasovými projevy. Mluvíme o takzvaném pudovém žvatlání, které je převážně spontánní. Kojenec tvoří zvuky, které se v pozdějších obdobích už nevyskytují. Jedná se o zvuky mlaskavé, chrčivé, bublavé a hlas je tvořen často expiračně, tedy při výdechu, ale také inspiračně (Kejklíčková, I., 2011). Podle Bytešníkové (2007) se jedná o hru s mluvidly, kdy dítě mluvními orgány vykonává podobné pohyby jako při příjmu potravy, které doprovází hlasem. Ještě zde neexistuje vědomá zraková nebo sluchová kontrola ani zpětná vazba. Pudové žvatlání se proto vyskytuje i u neslyšících dětí. Je třeba zmínit, že pokud v tomto případě není tato aktivita posilována zpětnou vazbou, postupně vyhasíná. Přibližně kolem 6. – 8. měsíce života dítěte pudové žvatlání plynule přechází do stadia opakování. Mluví se o takzvaném napodobujícím žvatlání. Děti napodobují slyšené řečové zvuky, což znamená, že se učí pomocí jazykového modelu, který mají k dispozici. Při nápodobě řečového projevu hraje určitou roli i zrak, děti odezírají a napodobují pohyby rtů, jazyka atd. (Vágnerová, M., 2008). Kojenec si začíná všímat pohybů mluvidel blízkých osob a snaží se je napodobit i přes to, že nerozumí obsahu, ani nezná jeho význam. Dítě začíná vyčleňovat hlásky mateřského jazyka a přestává produkovat ty, které ve svém okolí neslyší. V tomto období dítě využívá modulačních faktorů řeči, své pocity a přání vyjadřuje napodobením melodie, výšky, síly, rytmu řeči. (Bytešíková, I.,2007) Okolo 10. měsíce nastupuje stadium porozumění řeči. Dítě ještě nechápe obsah slov, která slyší, ale slyšené zvuky asociuje s vjemem či představou konkrétní situace, která se často opakuje. Klenková uvádí, že reakci dítěte například na „Udělej paci, paci“, „Jak jsi velký“ atd. vyvolává melodie řeči, velký význam má i mimika a 4
gestikulace mluvící osoby. Je důležité v tomto období s dítětem dostatečně komunikovat, aby se mohlo rozvíjet. Období vlastního vývoje řeči Počátky vlastního vývoje řeči jsou charakteristické snahou po aktivním mluvním projevu. Většina autorů se shoduje, že začátek tohoto období můžeme pozorovat okolo jednoho roku života dítěte a můžeme jej rozdělit do čtyř stádií. Počátečním stádiem je stádium emocionálně-volní. Svůj první skutečný verbální projev dítě používá k vyjádření svých přání, proseb a pocitů. Z počátku jsou to jednoslovné věty, tedy slova s významem věty. Tato jednoslabičná až dvojslabičná slova jsou většinou spojena s konkrétními osobami, věcmi či situacemi. Užíváním prvních slov nezaniká žvatlání, dítě i nadále poměrně dlouho užívá gesta, mimiku a pláč. Mezi osmnáctým měsícem a druhým rokem mluvíme o egocentrickém stádiu vývoje řeči. Dítě objevuje mluvení jako činnost, opakuje slova, napodobuje dospělé (Klenková, J., 2006). Stádium asociačně-reprodukční se vyznačuje prvotními slovy, která již mají pojmenovávací funkci. Dítě používá takzvaný transfer, čímž přenáší označení na jevy analogické. Výrazy, které dítě slyšelo ve spojitosti s určitými jevy, přenáší na jevy podobné, čímž vytváří jednoduché asociace. Mezi druhým a třetím rokem dochází k prudkému rozvoji komunikačních dovedností. Dítě se snaží pomocí řeči dosahovat drobných cílů nebo usměrnit osoby ve svém okolí. Také se snaží stále častěji komunikovat s dospělými osobami (Sovák M., in Klenková, 2006). Kolem třetího roku se dítě dostává do stádia logických pojmů. Dochází ke kvalitativně vyšším změnám. Dítě již dokáže přenášet slyšené mluvní stereotypy na podobné jevy a situace. Dochází zde k přechodu mezi první a druhou signální soustavou. Slovní zásoba se rozšiřuje, dítě začíná tvořit věty a později i celá souvětí. Na přelomu třetího a čtvrtého roku začíná stadium intelektualizace řeči. Proces, jímž se postupně rozšiřuje obsah slovní zásoby i gramatika jazyka. Toto období probíhá po celý život. Dítě poměrně přesně dokáže obsahově i formálně vyjadřovat své myšlenky. (Krahulcová, B., 2013)
5
1.2. Jazykové roviny v ontogenezi řeči
Mnoho autorů při charakteristice hodnocení vývoje řeči vychází z poznatků o jazykových rovinách. Tyto čtyři roviny se v ontogenezi řeči prolínají, vývoj probíhá v jednotlivých časových úsecích současně. J. Dvořák (2001) definuje jazykovou rovinu jako určitý dílčí systém jazyka charakterizovaný specifickými základními jednotkami. Lexikálně-sémantická rovina zahrnuje aktivní i pasivní slovní zásobu, porozumění jednotlivým pojmům a jejich souvislostem v prostoru a čase. Již kolem 10. měsíce života dítěte se začíná rozvíjet pasivní slovní zásoba. O rozvoji aktivní slovní zásoby však můžeme hovořit až kolem prvního roku, tedy v době, kdy dítě začíná s používáním prvních slov. Dochází k hypergeneralizaci, tedy zobecňování pojmů, a následně k hyperdiferenciaci, kdy dítě užívá slova pouze jako názvy pro určité objekty, osoby (Lechta, V., 1990). Kolem 1,5 roku je pro dítě typické pokládání otázek „Kdo je to?“, „Co je to?“. Toto období je označováno jako první věk otázek. Druhý věk otázek, tedy otázky typu „Proč?“, jsou typické pro věk kolem 3,5 roku. (Klenková, J., 2012). Slovní zásoba roste po celý život člověka, největší nárůst však lze zaznamenat mezi druhým a třetím rokem věku dítěte, kdy jeho slovní zásoba obsahuje přibližně 1000 slov. Ve čtyřech letech dítě umí přibližně 1500 slov, v pěti letech 2000. Před nástupem do školy obsahuje slovní zásoba dítěte kolem 2500-3000 slov (Klenková, J., 2009). V morfologicko-syntaktické rovině mluvíme o gramatické stránce řeči. Tato rovina zahrnuje uplatňování gramatických pravidel a užívání slovních druhů. Dítě se gramatiku učí napodobováním mateřského jazyka pomocí transferu slovního vzorce na mluvu v podobné situaci. Nejdříve dítě užívá pouze jednoslovné věty, což trvá přibližně do dvou let věku dítěte. Zprvu jsou to onomatopoická citoslovce, dále podstatná jména v prvním pádě a slovesa v infinitivu, rozkazovacím způsobu nebo 3. osobě. Postupem věku se zastoupení slovních druhů v řeči dítěte mění a nastupuje období dvouslovných vět. Kolem 2. – 3. roku začíná dítě slovní projev obohacovat o další slovní druhy, jako jsou přídavná jména a zájmena. Následně si osvojuje užívání číslovek, spojek a předložek. Po 4. roce života by dítě mělo být schopno užívat všechny slovní druhy. Kolem třetího roku dítě umí užívat víceslovné věty, skloňovat podstatná jména, 6
časovat slovesa a dokáže rozlišit jednotné a množné číslo. Mezi 3. a 4. rokem dochází k tvorbě souvětí (Lechta, V., 1990). Do čtvrtého roku věku dítěte může docházet k odchylkám v gramatické stavbě řeči, kdy hovoříme o fyziologickém dysgramatismu (Klenková, J., 2012). Rovina zvukové stránky řeči, foneticko-fonologická, zahrnuje diferenciaci zvukově stejných a rozdílných slov, analýzu a syntézu vět, slov, intonaci, hlasitost řečového projevu, tempo řeči a správnou výslovnost. Vývojovým mezníkem výslovnosti je přechod dítěte z pudového žvatlání na žvatlání napodobivé. Pro vývoj výslovnosti je charakteristická jeho variabilita. Vše závisí na individuálních schopnostech daného dítěte a na vlivech sociálního prostředí. Jako první se v řeči fixují samohlásky. V porovnání s vývojem souhlásek je jejich fixace komplexnější proces. Podle Lechty (1990) je posloupnost fixace hlásek následující. Nejprve se fixují okluzivy – p, b, m, t, d, n, ť, ď, ň, k, g. Následují konstriktivy (f, v, j, h, ch, s, z, š, ž) a semiokluzivy konstriktivy se zvláštním způsobem tvoření (c, č, dz, dž, l, r, ř) (Lechta, V., 1990). Poslední rovinou je rovina pragmatická, která se vyznačuje schopností správného užívání jazyka v rámci společenského kontextu a odráží schopnost vyjádřit své komunikační záměry. Je založena na sociálních a psychologických aspektech komunikace. Klenková do těchto aspektů řadí schopnost jedince aktivně se účastnit konverzace při zachování pravidel dialogu, schopnost vystihnout a přiměřeně reagovat na nonverbální projevy, schopnost udržet téma hovoru, schopnost aktivně používat nonverbální komunikaci vzhledem ke komunikační situaci a schopnost užívat adekvátní komunikační styly a způsoby chování vůči různým komunikačním partnerům.
První kapitola se věnuje významu komunikace v lidském životě a ontogentickém vývoji dítěte. Definuje jednotlivá období vývoje řeči a jejich průběh, případně charakteristické jevy. V poslední části této kapitoly je rozveden vývoj jazyka v jednotlivých jazykových rovinách.
7
2. Baby Signs Ve světě i u nás existuje několik různých programů zabývajících se komunikací pomocí gest se slyšícími dětmi. Většina z nich vychází právě z amerického programu Baby Signs, kterému se tato bakalářská práci věnuje. I přesto, že program není v této oblasti jediný, pro rodiče je nejčastější volbou. Baby Signs je jako jediný podložen vědeckým výzkumem a byl vytvořen světově uznávanými odborníky v oblasti vývojové psychologie. Těmi jsou doktorky Linda Acredolo, Ph.D. a Susan Goodwyn, Ph.D., které na základě dlouholetého výzkumu užívání symbolických gest u dětí vytvořily světově uznávaný program Baby Signs. Jedná se o metodu, která pomáhá rodičům zařadit do běžného života komunikaci pomocí znaků, a tím lépe porozumět svému dítěti. Jde
o
přirozenou dětskou řeč, která
umožňuje dětem a jejich rodičům používat
jednoduché znaky k vyjádření důležitých věcí, potřeb a emocí. (Acredolo, L., 2007)
2.1. Historie
V 80. letech 20. století si profesorky vývojové psychologie kalifornské Davis University L. Acredolo a S. Goodwyn poprvé všimly, že děti dokáží samy vytvářet a užívat různé znaky v neverbální komunikaci. Začaly se zabývat otázkou stimulace dětí v této oblasti a rozšiřování neverbální slovní zásoby. Na základě těchto poznatků vznikl dlouholetý výzkum podporovaný národními instituty v USA. Ukázalo se, že užívání symbolických gest u těchto dětí podporuje nejen vývoj řeči, ale také pozitivně ovlivňuje jejich sociálně – emoční a intelektový vývoj. Za počátek programu Baby Signs můžeme považovat rok 1982, kdy jedna z autorek tohoto programu, psycholožka Acredolo, zaznamenala u své dvanáctiměsíční dcery Kate produkci gest. Šlo o odkázání na rozkvetlý keř, který spojila se začicháním ve významu „květina“. Celý den pak Kate ukazovala na květiny v její blízkosti, dokonce i na ty, které se vyskytovaly na oblečení a jiných předmětech. O dva týdny později sama začala zvedat ruce vzhůru ve významu „velký“, které se naučila ve hře „Jak jsi veliká? Tak jsi veliká.“ (Acredolo, L., Goodwyn, S., 1985). Se svou kolegyní Goodwynovou dceru Kate v následujících týdnech pozorovaly. Všimly si, že Kate sama vytváří a produkuje vlastní symbolická gesta pro věci. Toto pozorování je přivedlo k poznatku, že její dcera má potřebu komunikovat jak mluvenými, tak 8
manuálními prostředky. Výsledkem pak byla smíšená manuální komunikace – užívání gest, izolovaných znaků a mluveného slova. V období od 12,5 do 17,5 měsíců věku dokázala Kate užívat 29 různých manuálních označení pro reálné objekty, obrázky apod. Část znaků spontánně vytvořila sama a z části komunikaci s ní záměrně doplňovala matka. Když bylo Kate 17,5 měsíců, její slovní zásoba byla tvořena 109 slovy. Ke kombinování slov došlo ve věku 16,5 měsíců, když už sama vyžadovala nové znaky a manuální označení pro věci a situace v jejím okolí. (Acredolo, L., Goodwyn, S., 1985). V roce 1985 autorky poprvé publikovaly odborný článek na toto téma. Ve svém článku popsaly počínání dítěte, které ve svých 17 měsících aktivně užívalo přibližně 30 znaků. Uvedly zde, že jeho jazykové dovednosti se vymykají průměru, dítě je velice tvořivé a s velkou zálibou v komunikaci. Následně oslovily několik rodin a setkaly se s velice pozitivními reakcemi. Rozhodly se započít výzkum, který byl sponzorován Národním institutem zdraví v USA. Během dvou desetiletí prokázaly, že Baby Signs pozitivně působí nejen na vývoj řeči, ale také napomáhá zvyšování inteligenčních schopností a upevňuje pouto mezi rodiči a dítětem. Výsledky jejich výzkumu byly průlomové. Dokázaly, že dítě je schopno sdělit své pocity či potřeby často rok před tím, než by byly jeho řečové schopnosti na takové úrovni, která by jeho komunikačnímu záměru dostačovala (Acredolo, L., 2009). V roce 1996 doktorky Acredolo a Goodwyn vydaly publikace s názvem Baby Signs: How to Talk with Your Baby Before Your Baby Can Talk, Jak se dorozumět se svým dítětem dříve, než se naučí mluvit.
v českém Kniha
překladu měla
-
velký
úspěch a byla přeložena do čtrnácti jazyků. Baby Signs se rychle rozšířil mezi rodiče v USA i ve světě, a to autorky inspirovalo k vytvoření dalších publikací. Těmi jsou Baby Minds: Brain-Building Games Your Baby Will Love (Dětská mysl: Hry rozvíjející mysl, které si vaše děti zamilují) z roku 2000 a kniha Baby Hearts: A Guide to Giving Your Baby an Emotional Head Start (Dětská duše: Průvodce k tomu jak pomoci vašemu dítěti s emočním vývojem), kterou vydaly v červnu roku 2005. Obě knihy mají velký úspěch a také byly přeloženy do několika jazyků.
9
2.2. Baby Signs v ČR
Od doby, kdy Acredolo a Goodwyn publikovaly výsledky svého výzkumu, se objevilo mnoho různých komunikačních systémů pro slyšící batolata, které se rozšířily po celém světě. Jinak tomu není ani v České republice. Podle publikací na webu www.babysigns.cz rodiče u nás volí většinou právě program Baby Signs. Hlavním důvodem může být skutečnost, že je jako jediný podložen vědeckým výzkumem a je flexibilní natolik, aby uspokojil potřeby každé rodiny. Do České republiky se program Baby Signs dostal v roce 2008, kdy jej začala propagovat Ing. Michaela Tilton. V roce 2007 podepsala s tvůrkyněmi Acredolo a Goodwyn smlouvu pro zastoupení programu pro Českou republiku a Slovensko a začala uskutečňovat první semináře a kurzy pro rodiče. Později otevřela kurz, tentokrát pro rodiče i s dětmi, s názvem Znakování se zpěvem a hrou. Organizace, která
garantuje
metodiku
tohoto
programu,
se
nazývá
Baby
Signs
Institute. Cílem organizace je poskytování vzdělávacích programů a informací odborné i laické veřejnosti a rozšiřování metodiky Baby Signs do celého s věta. Mezi tyto vzdělávací programy, kromě zmíněných seminářů pro rodiče, patří kurzy pro profesionální poskytovatele péče o děti do tří let. Jedná se o seminář, který odborníkům z oblasti péče a výuky dětí do 3 let nabízí informace o programu Baby Signs. Skládají se
z
teoretické části a praktických podnětů k využití programu v jejich práci. Častými absolventy těchto kurzů jsou učitelé v jeslích, zaměstnanci agentur poskytujících hlíd ání dětí do 3 let, instruktoři kojeneckého plavání a cvičení. Další funkcí institutu je vypracovávání výukových materiálů, které odpovídají vysok ým nárokům na kvalitu a odpovídají požadavkům metodiky programu. V neposlední řadě institut zajišťuje odborný dohled nad kvalitou lektorů a odborníků, kteří jsou akreditováni k reprezentaci programu Baby Signs v jednotlivých zemích. V České a Slovenské republice je akreditovaným zástupcem programu Baby Signs společnost Nuerasoft s. r. o. V současné době je u nás Baby Signs velkým trendem. Výhodou, které si čeští rodiče cení, je podle babysigns.cz mimo jiné dostupnost kvalitního výukového materiálu. Tento
materiál,
ve
formě
literární
jak pro rodiče, tak pro jejich děti.
10
i
multimediální
a
je
určen
Je vyučován certifikovanými instruktory, kteří prokázali odbornou znalost v oblasti vývoje verbální a neverbální komunikace dětí a složily mezinárodně platnou certifika ční zkoušku připravenou doktorkami Acredolo a Goodwyn. Mnozí z těchto instruktor ů mají navíc rozsáhlé odborné zkušenosti v oborech jako psychologie, pedagogika, lo gopedie, pediatrie, raná péče a vedení jiných výukových kurzů pro děti. Mnohá mateřská centra nabízejí pravidelná setkání znakujících dětí a rodičů, kteří absovovali kurzy Baby Signs. Rodiče se při těchto setkáních podělí o své zkušenosti a jejich děti díky tomu, že používají stejný program, si mezi sebou rozumí. Tato setk ání a navazování nových přátelství s podobně smýšlejícími rodiči navíc poskytují dal ší oporu při výchově jejich dětí. (www.gokids.cz)
2.3. Metodika a využití
Základem programu BabySigns je učení izolovaných znaků převzatých většinou z amerického znakového jazyka, ovšem ne zcela striktně. Připouští se možnost používání jednoduchých gest nebo vlastních vymyšlených znaků. Rozhodnutí o volbě typu manuálních prostředků je ponecháno rodičům. (Acredolo, L.,Goodwyn, S., 2009). Vědecké výzkumy a i osobní pozorování Goodwyn a Acredolo ukázaly, že nezáleží na tom, zda rodiče používají striktně předepsané znaky nebo vlastní znaky či symbolická gesta. Děti přijímají všechna manuální vyjádření, která jim pomohou porozumět a komunikovat. Tvůrkyně rodičům doporučují v případě, že jim určitý znak nevyhovuje, aby si znak podle své potřeby upravili, či zcela zaměnili vlastním. (Acredolo, L.,Goodwyn, S., 2009) A kdy je tedy vhodná doba začít? Je třeba si uvědomit, že dialog jako dominantní prvek existuje již u dětí v nejútlejším věku. Podle I. Bytešíkové (2007) už počáteční, a to nejen hlasové, ale také mimické a gestikulační reakce dítěte lze klasifikovat jako počátek dorozumívacího procesu. Dítě nezačíná mluvit jen proto, že mu to působí radost, ale také kvůli touze dorozumívat se se svými blízkými. Právě tato potřeba se u dětí objevuje ještě před tím, než si osvojí komunikaci pomocí řeči. Komunikace prostřednictví přirozených gest je vlastní dětem v kojeneckém věku a batolecím věku, tedy ve věku, který odborníci označují jako věk raný. Jsou to právě děti raného věku, které po komunikaci touží, ale ještě neovládají svá mluvidla natolik, aby mohly používat obecně srozumitelnou formu komunikace mluvenou
11
řečí. Dítě dokáže používat první slova kolem jednoho roku, ale gesty dokáže komunikovat již o měsíce dříve. Doherty-Sneddon uvádí, že se děti učí gesta a jejich významy stejně tak, jako se učí mateřský jazyk. O tom, kdy děti začínají používat tato gesta a kdy jim začnou rozumět, neexistují přesné doklady. Často to závisí na tom, v jaké míře se dět i s gesty setkávají, stejně jako se dětská řeč a slovní zásoba vyvíjejí rychleji, pokud s nimi dospělí často mluví. S komunikací pomocí znaků lze začít již od narození, ale tuto cestu volí jen hrstka rodičů. Šustová uvádí, že vystavovat dítě znakům již od narození je nejlepší možnost. Dítě již od začátku může zjišťovat, že se narodilo do prostředí, které je nastavené na vnímání jeho neverbálních projevů. Nejčastěji však rodiče s používání znaků začínají okolo osmi měsíců až do jednoho roku věku dítěte. V tomto období by totiž mělo dítě být již motoricky schopné technicky provést znak. Pokud je jedinec komunikativní, výsledky se dostaví brzy. Další skupina rodičů začíná se znakováním až po prvním roce věku dítěte. V tomto věku se dítě znaky učí velice rychle, dokáže je ihned opakovat. Nevýhodou pozdějšího začátku však může být fakt, že rodičům již utekla spousta příležitostí ke komunikaci. Čím dříve rodiče začnou se znakováním, tím dříve mohou své ratolesti porozumět a z tohoto systému profitovat. Acredolo a Goodwyn (2002) ve své knize uvádí, že začít se znakováním by se mělo ve chvíli, kdy si rodič kladně odpoví alespoň na jednu či dvě z těchto otázek: •
Začíná ukazovat na věci kolem sebe?
•
Přináší hračky či jiné předměty a čeká na vaši reakci?
•
Začíná dělat „pápá“?
•
Vrtí hlavou při nesouhlasu a kývá hlavou při souhlasu?
•
Začínají ho zajímat obrázky v knížce?
•
Je dítě staré aspoň šest měsíců?
•
Je frustrované, když nerozumíte tomu, co chce?
•
Povídá již několik slov, avšak neumí vyslovit vše, co by vám chtělo říci?
Ještě než rodič začne se znakováním, je důležité si ujasnit několik základních pravidel a zásad, kterými je třeba se řídit. Nedodržování těchto pravidel by mohlo narušit efektivitu komunikace. Zezačátku se doporučuje začít se 3-5 znaky, a těm se důsledně věnovat. Až po dostatečném vštípení těchto znaků se doporučuje přidávat další. Důležité je také používat znak vždy zároveň se slovem, protože cílem není 12
nahradit slovo znakem, ale naučit dítě komunikovat verbálně. Rodič by také měl takto komunikovat při každodenních aktivitách a jednotlivé znaky přizpůsobovat. Jen opakováním si je dítě může osvojit. Šustová uvádí několik základních pravidel, na které je třeba neustále myslet. Slovo musí být slyšet Je třeba si uvědomit, že k tomu, aby se řeč správně rozvíjela, je důležité, aby dítě mělo možnost mluvený projev slyšet v dostatečné míře. Cílem používání znakování s miminky je podpora rozvoje řeči. Proto musí být zvuky řeči obklopeno. Rodič by tedy měl každou situaci mluveným projevem zřetelně komentovat a každý znak slovem doprovázet. Znak musí být vidět Při komunikaci s dítětem je důležité, aby znaky byly situovány v jeho zorném poli. Mnohdy nás dítě totiž nesleduje, proto musíme nejdříve získat jeho pozornost. Stejně je tomu i naopak, pokud nám chce dítě něco sdělit, rodič by mu měl věnovat pozornost a očima jej sledovat. Znak musí patřit k situaci Znak je třeba vždy ukazovat ve spojení s nějakou konkrétní situací, zpočátku nejlépe s takovou, kterou si může dítě osahat, ochutnat, ovonět, a hlavně která jej zajímá. Dítě si musí spojit, že slovo a znak označuje totéž. Pokud si situaci dítě samo prožije, je pro něj snazší tento znak přijmout a zapamatovat si jej. Přechod k mluvené řeči Přechod ze znakování k mluvenému projevu je postupný. Zprvu dítě užívá zároveň znak i slovo, což je praktické v případě, že dané slovo ještě nedokáže dobře vyslovit. Až poté dochází k upuštění od znaků a dítě používá výhradně mluvený projev. Znaky ale nemizí úplně, dítě je používá v případě, že chce nějaké slovo zdůraznit, nebo jeho verbálnímu projevu nevěnujeme dostatečnou pozornost. Dítě přechází přirozeně k mluvení tím, jak intelektuálně dozrává, je schopno komplikovanějších myšlenkových konstrukcí, které jednoduchými znaky nelze vyjádřit. Pro dítě je mluvená řeč jednodušší, pohodlnější a hlavně efektivnější. (Acredolo, L., 2009). Výhody programu Baby Signs podložené výzkumy Po dobu dvou desetiletí doktorky Acredolo a Goodwyn zkoumaly využití znakového jazyka u slyšících dětí. Nejznámějším výzkumem je dlouholetá studie pod Národními instituty v USA, do které se zapojilo celkem 140 amerických rodin. Jednalo se o rodiny s dětmi ve věku jedenáct měsíců, které byly rozděleny do dvou skupin. Jedna 13
skupina využívala znaky v komunikaci se svým dítětem a ta druhá nikoli. Na počátku výzkumu si byly obě skupiny rovny z pohledu pohlaví dítěte, jeho pořadí v rodině, snahy komunikovat a socioekonomického charakteru rodičů. Následně pak ve věku 11, 15, 19, 24, 30 a 36 měsíců byly děti vyhodnocovány podle standardních měřítek pro posouzení jazykových dovedností. Děti ve věku 24 měsíců, které využívaly znakování v komunikaci v průměru hovořily jako děti ve věku 27 – 28 měsíců. Měly tedy tříměsíční náskok oproti dětem, se kterými rodiče neznakovali. Navíc bylo zjištěno, že „znakující“ děti sestavovaly podstatně komplexnější věty. Děti ve věku 36 měsíců, které využívaly znaky, v průměru hovořily jako děti ve věku 47 měsíců. Tentokrát se jednalo o téměř roční náskok. Výzkum tedy ukázal, že program Baby Signs opravdu pomáhá dětem s rozvojem mluvené řeči. Děti, které užívaly znaky v komunikaci, mluvily v průměru dříve a jejich slovní zásoba byla o poznání širší než u dětí, které program nevyužívaly. Přesně o sedm let později provedly doktorky Acredolo a Goodwyn průzkum a kontaktovaly ty stejné rodiny, které se studie účastnily. Cílem bylo zjistit, zda má užívání symbolických gest v kojeneckém a batolecím věku pozitivní přínosy i po upuštění od této formy komunikace. Pro šetření byl použit test inteligence Wechler Inteligence Scalefor Children-III (WISC‐III IQ). Ukázalo se, že děti, které v raném věku znakovaly, měly v průměru IQ o 12 jednotek vyšší než je národní průměr. Druhá skupina dětí, které neznakovaly, měla v průměru IQ o 10 jednotek nižší než skupina první. (Acredolo, L., 2007) Dalším výzkumem, který je potřeba zmínit, je studie doktory Claire Vallotton, Ph.D., který se uskutečnil na kalifornské univerzitě v Davisu a navazuje právě na práci doktorek Goodwyn a Acredolo. Vallotton zkoumala interakce mezi dětmi v raném věku v pedagogickém prostředí. Zjistila, že program Baby Signs dokáže snížit frustraci a agresivitu ve třídě a pomoci pedagogům porozumět a lépe reagovat na potřeby dětí. Podle Vallotton je tomu právě tak, protože Baby Signs dokáže posilovat schopnost empatie. Děti díky němu dokáží vyjádřit emoce a pocity, které dokáží vyjádřit nejen k označení vlastní situace, ale také k označení situace ostatních dětí v kolektivu. (Valloton, C., 2009) Následně uskutečnila výzkum, ve kterém se soustředila především na rodiny sociálně znevýhodněné. Zkoumala vliv programu Baby Signs na děti ze sociálně slabších rodin a vztahy rodičů s těmito dětmi. Jednalo se o intervenční studii, kdy účastníci tohoto výzkumu byli rozděleni do dvou skupin. První skupina byla seznámena 14
s programem Baby Signs a následně jej používala. Druhá skupina s tímto programem obeznámena nebyla. Výsledky ukázaly, že matky užívající Baby Signs se dokázaly lépe naladit na emoce svých dětí, dokázaly jim porozumět. Děti byly méně stresované a projevily mnohem více zájmu o komunikaci s matkou. Baby Sings je jednoduchá a efektivní cesta ke zlepšení interakce mezi dítětem a rodičem v těchto rodinách. Výzkumy odhalily, že profesorky Acredolo a Goodwyn vytvořily systém, jehož využití může prospět nejen dětem, ale i osobám, které o ně pečují. Výsledky různých výzkumů se shodují, že program Baby Signs upevňuje pouto mezi rodiči a dítětem a posiluje jeho emoční vývoj. Díky tomuto systému posilujeme sebedůvěru dítěte, napomáháme dětem v době, kdy se učí mluvit, a dáváme impulz ke správnému rozvoji intelektu (Acredolo, L., 2007).
Druhá kapitola popisuje program Baby Signs. Je zaměřena na jeho historii, situaci a vliv na děti a jejich rodiče v České republice. Dále se věnuje metodice a využití tohoto programu. V kapitole jsou také shrnuty výsledky zahraničních šetření poukazujících na výhody a nevýhody užívání Baby Signs.
15
3. Program Baby Signs a jeho vliv na proces vývoje řeči Praktická část mé bakalářské práce se bude zabývat využitím programu Baby Signs. Především vyhodnocovat, zda má tento program pozitivní vliv na vývoj řeči dítěte. Výzkumné šetření se zaměří na rodiče, kteří užívají tyto znaky v komunikaci se svým dítětem, a zároveň na ty rodiče, kteří se svými ratolestmi pomocí Baby Signs nekomunikují. 3.1. Cíle výzkumného šetření
Tato bakalářská práce se věnuje Baby Signs ve smyslu komunikace. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, zda má užívání znaků v komunikaci s dítětem vliv na další vývoj řeči v pozitivním slova smyslu. Na základě informací z literárních zdrojů byly stanoveny tyto dílčí cíle: Zjistit, zdali se rodičům, kteří v komunikaci s dítětem užívají znaky, komunikuje lépe než rodičům, kteří znaky nepoužívají. Zjistit, zdali děti v programu Baby Signs začínají mluvit dříve, než děti, které se s Baby Signs v komunikaci s rodiči nesetkaly. Zjistit, zdali mají děti v programu Baby Signs v určitém věku vyšší slovní zásobu, než děti z rodin, kde se znaky nepoužívají.
T1: Dítě je schopno aktivně užívat v komunikaci symbolická gesta kolem 11. – 12. měsíce života. T2:Rodiče dětí, se kterými se doma komunikuje pomocí symbolických gest, uvedli nižší věk počátku reprodukce prvních slov, než rodiče dětí, se kterými nikdo znaky nepoužívá. T3: Rodiče, se kterými se komunikuje pravidelně pomocí znaků, hodnotí slovní zásobu kvalitněji, než rodiče dětí, které symbolická gesta v komunikaci nepoužívají. H1: Se svými dětmi znakují většinou rodiče s vysokoškolským vzděláním. H2: Jako pozitivní následek hodnotí rodiče užívající Baby Signs menší frustraci dítěte v komunikaci.
16
3.2. Charakteristika respondentů a použité metody výzkumného šetření
Pro potvrzení či vyvrácení výše uvedených tezí byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Výzkumného šetření se zúčastnilo dohromady 33 respondentů, z čehož 18 byli rodiče, kteří Baby Signs v komunikaci se svým dítětem používali (skupina A), a zbylých 15 byli rodiče, kteří v komunikaci se svým dítětem symbolická gesta nepoužívali (skupina B). Pro skupinu A jsem vytvořila dotazník (viz Příloha 1), který obsahuje 16 otázek, z čehož je 7 otázek uzavřených a 9 otevřených. Druhá skupina, tedy skupina B, dostala dotazník, který obsahoval stejné otázky, ovšem pochopitelně zde chyběly otázky týkající se programu Baby Signs (vizPříloha 2). To znamená, že dotazník obsahoval pouze 6 otázek, z čehož 3 byly uzavřené a 3 otevřené. Dotazníky byly zpracovány v tištěné i elektronické podobě. V úvodu dotazníku byla cílová skupina ujištěna, že vyplnění dotazníku je zcela anonymní a odpovědi budou sloužit pouze výzkumnému šetření mé bakalářské práce. Nejplodnějším místem pro zisk vyplněných dotazníků se ukázaly být sociální sítě a jejich speciálně zaměřené skupiny. Zde se mi také podařilo získat pár užitečných kontaktů a informací. Dokonce jsem měla to štěstí dostat se do soukromé uzavřené skupiny. Realizace výzkumného šetření proběhla v měsících od červnado září roku 2014. Z rozdaných 20 dotazníků se jich úspěšně vyplněných vrátilo 15, návratnost byla tedy úspěšná na 75%. Na sociálních sítích se podařilo sesbírat 18 použitelných dotazníků. K vyhodnocení bylo tedy použitelných 33 dotazníků. 3.3. Vlastní závěrečné šetření
V tomto výzkumném šetření můžeme mluvit o dvou cílových skupinách. Skupina A – znakující rodiče a skupina B – neznakující rodiče. Skupina A
Skupina B
Ano
18
0
Ne
0
15
Celkem
18
15
Tab. 1: Rozdělení skupin
První otázka zjišťuje, v jakém příbuzenském vztahu je respondent k dítěti. Ukázalo se, že v 78,8% odpovídaly na otázky matky dětí, ve 12,1% otcové a v 9% respondenti v jiném příbuzenském vztahu k dítěti.
17
Otázka 1: Příbuzenský vztah s dítětem: Matka
Otec
Jiný vztah
Skupina A
16
1
1
Skupina B
10
3
2
Celkem
26
4
3
33
Tab. 2: Rozdělení podle příbuzenských vztahů
Následující dvě otázky zjišťují věk a nejvyšší dosažené vzdělání rodičů. Otázka 2: Váš věk: Ve znakující skupině (skupina A) je celých 50% odpovídajících rodičů ve věku v rozmezí 31 -35 let, 28% ve věku v rozmezí 26 - 30 let, 11% v rozmezí 20 - 25 let a zbylých 11% v rozmezí 36 a více let. V neznakující skupině (skupina B) se objevilo 47% respondentů ve věku 26 - 30 let, 27% v rozmezí 31 - 35 let, 13% v rozmezí 20 - 25 let a 13% ve věku 36 let a starší. Z výpočtů tedy vyplývá, že největší počet rodičů ve skupině A jsou rodiče ve věku 31 - 35 let a ve skupině B jimi jsou rodiče ve věkovém rozmezí 26 - 30%. Skupina A
Skupina B
Celkem
20 – 25 let
2
2
4
26 – 30 let
5
7
12
31 – 35 let
9
4
13
36 a více let
2
2
4
Tab. 3: Věk respondentů
Otázka č. 3: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: Ve skupině A, tedy ve skupině užívající symbolická gesta v komunikaci se svým dítětem, se objevuje 67% vysokoškolsky vzdělaných respondentů, 22% respondentů se středoškolským vzděláním a 11% absolventů VŠO. Skupina B je složena ze 47% rodičů se středoškolským vzděláním, 33% patří vysokoškolsky vzdělaným rodičům a 20% rodičům absolvujících VOŠ.
18
Skupina A
Skupina B
Celkem
ZŠ
0
0
SŠ
4
7
11
VŠO
2
3
5
VŠ
12
5
17
Tab. 4: Dosažené vzdělání respondentů
Otázka č 4: Věk vašeho dítěte (v měsících): Tato otázka zjišťuje věk dítěte, kterého se dotazník týká, a to v měsících. Tato otázka byla otevřená. Rodiče vpisovali číslo do kolonky. Ukázalo se, že 39% znakujících dětí bylo v době vyplňování dotazníků ve věku v rozmezí 12 - 18 měsíců, 22% v rozmezí 19 - 24 měsíců, 22% mělo víc než 37 měsíců a zbylých 6% patřilo do věkové skupiny v rozmezí 25 - 36 měsíců. Děti, se kterými doma rodiče neznakují se vyskytovaly v zastoupení ve věku v rozmezí pouze 19 - 24 měsíců, 25 - 36 měsíců, a starší 37 měsíců vždy po 33%. Skupina A
Skupina B
Celkem
0 – 12 měsíců
2
0
2
12 – 18 měsíců
7
0
7
19 – 24 měsíců
4
5
9
25 – 36 měsíců
1
5
6
37 a více měsíců
4
5
9
Tab. 5: Věk dítěte v měsících
Následující otázky číslo 5, 6, 7, 8 a 9 se týkají pouze skupiny A, tedy skupiny rodičů a dětí používajících v komunikaci symbolická gesta. Otázka 5: Kdo z rodiny se podílí na komunikaci pomocí znaků? U znakující skupiny rodičů s dětmi se 44% vyjádřilo, že doma znakují oba rodiče, překvapivých 39% údajně znakuje s celou rodinou, včetně babiček a dědečků. V 11% (což jsou dva případy) znakuje s dítětem pouze matka a u jednoho případu – 6% znakuje s dítětem pouze otec.
19
Skupina A Matka
2
Otec
1
Oba rodiče
8
Celá rodina
7
Tab. 6: Účast rodinných příslušníku na komunikaci pomocí znaků
Otázka 6: V kolika měsících jste s dítětem začali znakovat? Tato otázka měla otevřenou odpověď, rodiče opět napsali věk v měsících do kolonky. Objevovaly se odpovědi od 3 měsíců až po 12 měsíců. Tyto odpovědi byly rozděleny do 3 skupin. Ve věku v rozmezí 3 - 6 měsíců (61%), 7 - 10 měsíců (33%) a 11 a více (6%). Nejčastěji se objevila odpověď ve 4 měsících (5x) a v 6 měsících (5x). Respondenti, kteří odpovídali na dotazník, tedy ve většině případů (61%)začali s dítětem znakovat do půl roku jeho života. Skupina A 3 – 6 měsíců
11
7 – 10
6
Víc než 10 1 měsíců
Tab. 7: Začátek užívání symbolických gest
Otázka 7: Jak staré bylo vaše dítě, když začalo poprvé aktivně užívat první znaky? (v měsících) Na tuto otázku respondenti opět odpovídali číslem. Ačkoli u minulé otázky byly odpovědi různé, v této otázce většina odpovědí (celých 78% ze všech respondentů) spadala do rozmezí mezi 9 - 12 měsícem života, tedy kolem jedno roku věku dítěte. Výsledek potvrzuje tezi, že dítě je schopno začít aktivně používat znaky kolem jednoho roku života. Zbylí 4 respondenti uvedli věk 7 měsíců (ve dvou případech) a 16 až 30 měsíců. To je 11% dětí, které začaly znakovat před začátkem devátého měsíce života a 11% dětí, které aktivně užívaly v komunikaci symbolická gesta, až po prvním roce života. 20
Skupina A
Do 9 měsíců
2
9 – 12 měsíců
14
Víc
než
12 2
měsíců
Tab. 8: Aktivní účast dítěte na komunikaci pomocí znaků
Otázka 8: Jaké byly první znaky vašeho dítěte? Tato otázka měla opět otevřenou odpověď. Rodiče vypsali vždy 1 - 5 gest. Výběr znaků byl velice pestrý. Znaky byly rozděleny do těchto kategorií: Skupina A Jídlo a pití
Kojení (2x), pít (5x), jíst (3x), mléko (5x), ještě (4x), dost, křupky, sušenka, piškot, ham
Oblékání
Boty, čepice
Spánek
Světlo (6x), spát
Koupání
Koupání (3x), žbluňk
Hraní
Opice (2x), pes, slon, ryba
Ostatní potřeby a znaky
Ahoj, papa (4x), hotovo, kakat, čůrat, dej, máma, vysavač, hodiny –tiktak (5x)
Tab. 9: rozdělení užívaných znaků
Z odpovědí je zřejmé, že nejčastěji používané znaky se týkají základních potřeb (krmení, spánek, atd.). Většina odpovědí byla velice podobná. Nicméně, jak už bylo v teoretické části řečeno, doktorky L. Acredolo a S. Godwyn doporučují užívat jen hrstku znaků týkajících se denních potřeb dítěte a jeho rodičů, proto byly napříkladznaky vysavač nebo hodiny překvapivé. Z odpovědí vyplývá, že nejvíce znaků rodiče s dětmi užívají u jídla (41%). 21
Otázka 9: Co produkovalo vaše dítě jako první? Na základě sesbíraných odpovědí se ukázalo, že 83% dětí ze znakující skupiny jako první vyprodukovalo znak, 11% slovo a pouze 6% slovo a zároveň znak.
Skupina A Znak
15
Slovo
2
Slovo i znak
1
Tab. 10: Co vyprodukovalo dítě nejdřív?
Následující otázky číslo 10 a 11 se týkají obou tázaných skupin. Tedy respondentů užívajících symbolická gesta v komunikaci se svým dítětem (skupina A) i rodičů neznakujících (skupina B).
Otázka 10: Jak staré bylo vaše dítě, když vyprodukovalo své první slovo? (v měsících)
SKUPINAB
SKUPINA A Začátek řečové Produkce
Začátek řečové Produkce
A1
8.5 měsíců
B1
12 měsíců
A2
12 měsíců
B2
13 měsíců
A3
10 měsíců
B3
11 měsíců
A4
13 měsíců
B4
14 měsíců
A5
10 měsíců
B5
11 měsíců
A6
11 měsíců
B6
12 měsíců
A7
9,5 měsíců
B7
11 měsíců
A8
11 měsíců
B8
10 měsíců
A9
12 měsíců
B9
13 měsíců
A10
13 měsíců
B10
13 měsíců
22
A11
12 měsíců
B11
12 měsíců
A12
13 měsíců
B12
13 měsíců
A13
12 měsíců
B13
9 měsíců
A14
9 měsíců
B14
9 měsíců
A15
8 měsíců
B15
11 měsíců
A16
8 měsíců
Průměr
11,6 měsíců
A17
9 měsíců
A18
12 měsíců
Průměr
10,72 měsíců
Tab. 11 a 12: 12 Začátek řečové produkce skupiny A a skupiny B
Při srovnání tabulek číslo 11 a 12 je zřejmé, že průměrný věk počátku řečové produkce u znakující skupiny (A) je téměř o měsíc (zprůměrovaná odchylka 0,88 měsíce) nižší než u skupiny neznakující (B). Následující sledující graf vychází z výše uvedených tabulek číslo č 11 a 12. Sloupec grafu znázorňuje průměrný věk, kdy dítě začíná s prvními slovy.
11.6 11.4 11.2 11
Skupina A
10.8
Skupina B
10.6 10.4 10.2 Průměr
Graf 1:Průměrný Průměrný věk dětí při nástupu mluveného projevu
Otázka 11: Aktivní slovní zásoba vašeho dítěte v 1 a v 1,5 roce (přibližný počet slov)
23
Tato otázka byla velice problematická, protože rodiče psali pouze přibližný počet slov. Mnoho z nich také nedokázalo ani odhadnout přibližnou aktivní slovní zásobu. Použitelných bylo pouze 9 odpovědí z každé skupiny.
Slovní zásoba dětí SKUPINY A
Slovní zásoba dětí SKUPINY B
V 1 roce ve 2 letech
V 1 roce
ve 2 letech
A1
6
100
B1
5
30
A2
8
70
B2
10
50
A3
5
80
B3
5
60
A4
10
65
B4
10
55
A5
10
100
B5
5
80
A6
11
80
B6
4
75
A7
15
100
B7
6
80
A8
8
90
B8
10
90
A9
12
80
B9
6
60
Průměr
9,44
85
Průměr
6,78
64,44
Tab. 13 a 14: průměrná aktivní slovní zásoba v jednom a ve dvou letech pro skupinu A a B.
Z tabulek 13 a 14 je zřejmé, že děti, které již od malička se svými rodiči komunikují pomocí symbolických gest, mají v roce v průměru nepatrně vyšší slovní zásobu než děti, které se svými rodiči neznakují. Avšak rozdíl v průměrech kvality aktivní slovní zásoby v roce a půl se liší téměř o 21 slov ve prospěch skupiny A. Znamená to tedy, že děti tázaných rodičů ze znakující skupiny mají v roce a půl vyšší slovní zásobu, než ve skupině neznakujících rodičů s dětmi. Následujících 5 otázek se týká pouze skupiny A, tedy znakujících rodičů a jejich názorů, zkušeností a pocitů po zkušenosti s Baby Signs nebo programu Znakování s miminky. Dvě otázky mají uzavřenou odpověď a ve zbylých třech otázkách mají rodiče možnost vyjádřit své pocity, názory či spokojenost/nespokojenost s komunikačním systémem. Je nutné zmínit, že u těchto otázek byli rodiče velice vstřícní a upřímní. Z obsahu jejich odpovědí bylo zřejmé, že dotazník vyplňovali opravdu se zájmem a ochotou.
24
Otázka 12: Pomohl Vám program Baby Signs/ Znakování s miminky porozumět ět více Vašemu dítěti? Na tuto otázku odpovědělo celých 78% odpovědí ANO, 11,1% 11,1% nevědělo a zbylých 11,1 odpovědělo na otázku odpovědí NE.
Skupina A Ano
14
Nevím
2
Ne
2
Ano
Nevím
Ne
11% 11%
78%
Graf 2: Odpovědi na otázku č. 11
Výsledky získané otázkami s otevřenými odpověďmi odpově mi Když jsem tvořila dotazníky, měla jsem strach, že respondenti budou neradi odpovídat na otázky s otevřenými odpověďmi, ale při vyhodnocování jsem byla příjemně překvapená. Rodiče velice ochotně a zaujatě odpovídali. Díky nim se mi podařilo sesbírat několik zajímavých a užitečných informací. Otázka 13: 13 Vidíte nějaké rozdíly v komunikaci s Vaším dítětem při využívání Baby Signs v porovnání s komunikací u dítěte, jehož rodiče tuto metodu
25
nevyužívají? Pokud ano, napište rozdíly. (Odpovídejte pouze v případě, máte-li tuto zkušenost.) U odpovědí na tuto otázku rodiče většinou srovnávali dvě své vlastní děti. Programem Baby Signs je v tuto dobu poznamenán většinou mladší sourozenec. Ve třech případech se rodiče shodují, že vývoj řeči byl u dítěte, které znakovalo rychlejší a proběhlo bez problémů. Například respondentka A4 na otázku odpověděla: „S druhým synem už jsem neznakovala tak intenzivně a naučil se mluvit zhruba o půl roku později. S prvním synem, se kterým jsem hodně znakovala byla komunikace mnohem bezproblémovější, začal mluvit velice brzo, rychle se naučil R a Ř a měl mnohem větší slovní zásobu.“ Téměř všichni respondenti, kteří odpověděli na tuto otázku, se shodují na podobných odpovědích. Děti jsou skvěle motivovány k rozvoji komunikace, rodiče lépe rozumí potřebám svých dětí a děti mají možnost vyjádřit se, když chtějí něco sdělit a nemusí na sebe upozorňovat jinými způsoby, jako je například pláč či vztekání. Další zajímavou odpovědí byla odpověď respondentky A15: „Ano vidím, domluvili jsme se na spoustě věcí mnohem dříve, než tato slova začalo vyslovovat. A komunikace tak byla mnohem lepší. Ve chvílích emočního vypětí mnohem lépe reaguje na znaky než na mluvenou řeč, lépe rozumí mluvené řeči, když je doplněna znakem. Se starším jsme neznakovali a určitě by se to hodilo. S dvojčaty znakujeme, mají bohatší slovník a i začínají mluvit dřív.“ Komunikace tedy pro dítě nemusí být stresovou záležitostí, ale naprosto přirozenou ba i zábavnou činností.
Otázka 14: Jaký podle Vás program, který využíváte VÝHODY? Na tuto otázku rodiče opět odpovídali nadšeně a v celých souvětích. Dle mínění vybraných respondentů má program Baby Signs mnoho výhod. V odpovědích se vyskytovaly výhody jak ve prospěch dítěte, tak i rodičů. Jako hlavní výhodu rodiče uváděli fakt, že si s dítětem dokážou dokonale porozumět mnohem dříve, než se vůbec naučí mluvit. Dítě se více soustředí na to, co mu rodič říká a ukazuje. Zdá se, že si lépe pojmenovávání s danou věcí spojuje, a rodič má tak pocit názornější komunikace. Dítě má samo možnost sdělovat, cokoli ho napadne. Má komunikační jazyk pro vyjádření svých myšlenek, pocitů, komentuje věci, co vidí, apod. Spousta 26
respondentů má pocit a uvádí, že jejich dítě je komunikativnější než ostatní děti v jeho věku. Několik rodičů také uvedlo, že si uvědomují, že své dítě mnohem více vnímají a snaží se porozumět tomu, co chce říci, což se jim také daří. Rodič se své ratolesti cíleně aktivně věnuje. Dítě tak není komunikací se svými blízkými frustrováno.
Otázka 15: Jaký má podle Vás program, který využíváte NEVÝHODY? I přesto, že nejvíce odpovědí u této otázky znělo, že program Baby Signs žádné nevýhody nemá, objevili se i respondenti, kteří na mou otázku dokázali odpovědět. Ovšem pokud uvedli nevýhodu, většinou ji ihned odůvodnili, takže tuto nevýhodu neviděli jako překážku. A7: „Nevýhodou je dlouhá doba, než dítě začne znak opakovat. Nepoužívá tolik znaků, kolik by si rodič přál (zřejmě je nepotřebuje). Jeho „řeč“ může být nesrozumitelná pro okolí, a dítě pak nechápe, proč mu nerozumí – toto se mi nepotvrdilo. I prarodiče se velmi rychle a instinktivně zapojili do znakování, syn je vtáhnul.“ A11: „Znakování nepoužívají všichni a jeho znakům nerozumí. Když například přijde na cvičení k jiné mamince a syn jí začne něco ukazovat, tak ona mu nerozumí a on nechápe, proč tomu tak je.“ A16: „Širší rodina znakům nerozumí, nepoužívá je. Další nevýhodou je nedůvěra okolí, ale to mě vůbec netrápí.“ Z odpovědí, které jsem sesbírala, můžu říci, že jediné obavy, které mají rodiče z užívání Baby Signs, může být situace, kdy dítě bude chtít komunikovat s někým jiným, kdo tuto formu komunikace nezná/nepoužívá ji, nebude úspěšné a dojde k frustraci. Otázka 16: Použil(a) byste Baby Signs/Znakování s miminky znovu? U této otázky odpovědělo všech 18 respondentů (100%) pozitivně.
27
ANO NE 100%
Graf 3 Spokojenost rodičů a programem Baby Signs
3.4. Závěry výzkumného šetření
Tato bakalářská práce se věnuje programu Baby Signs jako komunikačnímu prostředku. Hlavním cílem výzkumu bylo odpovědět na otázku, zda má používání programu Baby Signs v prvních letech života dítěte příznivý vliv na proces vývoje řeči. Respondenti výzkumného šetření byli před začátkem sběru dat rozdělení do dvou skupin na základě způsobu komunikace se svým dítětem v době, kdy se nevyjadřovalo verbálně. verbálně. Rodiče, kteří jsou uživateli programu programu Baby Signs (skupina A) a rodiče, kteří v komunikaci se svým dítětem symbolická gesta nepoužívají (skupina B). Byly sestaveny dva dotazníky, které které byly následně vyhodnoceny a navzájem srovnávány. Podle charakteristiky věku a vzdělání byly jednotlivé skupiny skup poměrně vyváženy. Na základě prostudované literatury a následné zpracování zpracov ní teoretické části této bakalářské práce byly stanoveny následující teze (T1,T2,T3) a hypotézy (H1 a H2). Teze č. 1: Dítě je schopno aktivně užívat v komunikaci symbolická symbolická gesta kolem 11. – 12. měsíce měsíce života. Potvrzení této teze lze vyčíst vyčí z tabulky tabul č. 8 u otázky č. 7. Celých 78%dotazovaných rodičů uvedlo, že jejich dítě začalo aktivně užívat v komunikaci znaky v rozmezí 11. – 12. měsíce života dítěte. Na základě této informace je je teze potvr potvrzena. Teze č. 2: Rodiče dětí, se kterými se doma komunikuje pomocí symbolických gest, uvedli nižší věk počátku reprodukce prvních slov, než rodiče dětí, se kterými nikdo znaky nepoužívá. 28
Jak je možné vidět v tabulkách č. 11 a 12 u otázky č. 10 rodiče dětí, které se svým okolím komunikovali pomocí znaků, uvedli v průměru nižší věk dítěte, než rodiče dětí, které symbolická gesta neužívaly. Jedná se o věk, kdy dítě začalo vyslovovat svá první slova. Průměrný věk počátku řečové produkce u znakující skupiny (A) byl téměř o měsíc nižší, než u skupiny neznakující (B). Výzkumná teze byla v rámci tohoto výzkumného šetření potvrzena. Můžeme tedy říci, že jeden z parciálních výzkumných cílů, který se váže k této tezi zjistit, zdali děti v programu Baby Signs začínají mluvit dříve, než děti, které se s Baby Signs v komunikaci s rodiči nesetkaly, byl splněn. U dětí SKUPINY A byl zaznamenán dřívější nástup řeči, než u dětí SKUPINY B. Teze č. 3: Rodiče, se kterými se komunikuje pravidelně pomocí znaků, hodnotí slovní zásobu kvalitněji, než rodiče dětí, které symbolická gesta v komunikaci nepoužívají. Po vyhodnocení otázky č. 11 bylo zjištěno, že děti, které již od malička se svými rodiči komunikují pomocí symbolických gest, mají v roce v průměru nepatrně vyšší slovní zásobu, než děti, které se svými rodiči neznakují. Rozdíl v průměrech kvality aktivní slovní zásoby v roce a půl se liší téměř o 21 slov ve prospěch skupiny A. Odpovědi jsou zpracovány v tabulce č. 13 a 14. Znamená to tedy, že tezi č. 3, která je spjata s dalším z dílčích cílů č. 3 lze prohlásit za potvrzenou. Díky tomu je splněn také nastavený parciální cíl - zjistit, zdali mají děti v programu Baby Signs v určitém věku vyšší slovní zásobu, než děti z rodin, kde se znaky nepoužívají. Hypotéza č. 1, že se svými dětmi znakují většinou rodiče s vysokoškolským vzděláním, se v rámci toho výzkumného šetření potvrdila. Z tabulky č. u otázky č. 3 lze vyčíst, že skupina A (znakující rodiče) měli v 67% ukončené vysokoškolské vzdělání. Hypotéza č. 2, že jako pozitivní následek hodnotí rodiče užívající Baby Signs menší frustraci dítěte v komunikaci, se také potvrdila. O otevřené otázky č. 13 rodiče mimo jiné jako výhodu užívání Baby Signs často uváděli, že dítě je v komunikaci s dospělými méně frustrované, protože má pocit, že jeho okolí rozumí dobře tomu, co touží sdělit. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjištění, zda má užívání programu Baby Signs pozitivní vliv na vývoj dětské řeči. Výzkumné teze byly položeny tak, aby po jejich potvrzení nebo vyvrácení bylo možné na hlavní výzkumnou otázku odpovědět. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny tyto teze byly potvrzeny, nikoli 29
vyvráceny, lze prohlásit, že v rámci tohoto výzkumného šetření má program Baby Sign na vývoj řeč vliv v pozitivním slova smyslu. Dále byly nastaveny dílčí cíle, které měly zjistit, zda děti rodičů, kteří s nimi program Baby Signs používali, mají větší kvalitu slovní zásoby a začínají mluvit dříve, než děti rodičů, kteří s nimi program neužívali. Na základě zjištěných dat a potvrzení výzkumných tezí bylo možno těchto parciálních cílů dosáhnout. V rámci tohoto výzkumu bylo zjištěno, že rodiče, kteří s dětmi znakovali uvedli dřívější nástup řečové produkce dětí, než rodiče, kteří symbolická gesta s dětmi nepoužívali. Slovní zásoba dětí byla také lépe hodnocena rodiči používající program Baby Signs oproti rodičům, kteří jej nepoužívali. Většina rodičů také uvedla, že jim program Baby Signs usnadnil komunikaci s dítětem. Jak lze vidět v grafu č. 3, 100% tázaných respondentů by program Baby Signs volili znova. Což splňuje i poslední parciální cíl, který měl zjistit, zda se rodičům, kteří v komunikaci s dítětem užívají znaky, komunikuje lépe.
30
Závěr Děti se s námi snaží komunikovat již od narození. Mají na to své prostředky a je na nás rozpoznat, co nám zrovna chtějí říci. Důležitý je v tomto období rozvoj verbální produkce, který je popsán v teoretické části mé bakalářské práce. Na verbální komunikaci je oprávněně kladen velký důraz, avšak zásadním komunikačním prostředkem v prvních třech letech života je především neverbální komunikace. Je potřeba si uvědomit, že právě ta dává dětem možnost oboustranné interakce v době, kdy ještě nedokážou produkovat žádná slova, a v době, kdy těchto slov je ještě tak málo, aby nám mohly sdělit, co chtějí, cítí nebo potřebují. K tomu právě slouží program Baby Signs, kterému jsem v této práci věnovala pozornost a snažila se zjistit pomocí dotazníkového šetření, jestli má vliv na proces vývoje řeči v pozitivním slova smyslu. Teoretická část bakalářské práce, čerpající z literárních i internetových zdrojů, přinesla nejdůležitější informace týkající se komunikace, vývoje řeči dítěte a především programu Baby Signs, kterému je věnována celá druhá kapitola. Je zde uvedena metodika a využití programu, jeho historie a v neposlední řadě výsledky zahraničních výzkumů, kde jsou uvedeny výhody užívání symbolických gest v komunikaci s batoletem. Část praktická, která z teoretické části vychází, splnila svůj základní cíl a také své dílčí cíle. Všichni rodiče zapojení do výzkumu velice ochotně a s nadšením spolupracovali. Díky sesbíraným informacím jsem mohla potvrdit tezi, že program Baby Signs má pozitivní vliv na vývoj řeči. Rodiče se nezávisle na sobě shodli na mnoha výhodách, které užívání Baby Signs přináší. Výhodu znakování shledávají především v tom, a já s nimi souhlasím, že dítěti dáváme nástroj, díky kterému je mezi rodiči a dítětem možná kvalitní interakce, která má nenahraditelný vliv na jeho budoucí řečový i emoční vývoj. Díky tomuto výzkumy byly splněny i všechny parciální cíle. Děti rodičů, kteří se svými dětmi program Baby Signs používali, měly větší kvalitu slovní zásoby a začaly mluvit dříve, než děti rodičů, kteří s nimi program neužívali. Závěrem je nutné říci, že přestože je na základě mého výzkumného šetření možno tvrdit, že program Baby Signs má v drtivé většině výrazně pozitivní dopad na vývoj řeči, nemohu skrze odpovědi 33 respondentů čelit rozsáhlejším vědeckým výzkumům. 31
I přesto je zřejmé, že rodiče, se kterými jsem měla tu čest komunikovat, jsou s užíváním tohoto programu spokojeni a vřele jej doporučují dál. Je přece krásné rozumět si se svým dítětem a být schopen s ním komunikovat i beze slov.
32
Resumé Hlavním cílem, jež má tato práce za úkol zjistit, byl vliv, který má program Baby Signs, na vývoj řeči dětí. Cíl práce byl zkoumán pomocí kvalitativního výzkumu, jehož výsledky jsou v práci podrobně popsány. Bakalářskou práci bychom mohli rozdělit do dvou základních celků, a to na teoretickou část a empirickou část. Část teoretická obsahuje tři kapitoly objasňující tématiku celé práce. První kapitola se týká teoretických východisek, kde se zabývá pojmem komunikace a jejím významem v životě člověka. Druhá kapitola se věnuje vývojem řeči dítěte od prenatálního období až po průběh vývoje jednotlivých jazykových rovin. Třetí kapitola je zaměřena na program Baby Signs, jeho historii, metodiku a využití. Jsou zde také uvedeny výsledky zahraničních šetření a shrnuty výhody užívání programu na základě prostudované literatury. Část praktická obsahuje výzkum spojený s cílem práce, rozbor výsledků výzkumného šetření a následný závěr, ve kterém jsou shrnuty výsledky celého výzkumného šetření. Práce se zaměřuje nejen na svůj primární cíl, který je uveden výše, nýbrž také na cíle parciální, jež se s tématem úzce pojí, a které vychází z cíle primárního.
Summary The main goal of the thesis was to determine the effect of the Baby Signs programme on children’s speech development. This was explored through a quantitative research, the results of which are described in depth and detail. We could divide the thesis into two main parts, the theoretical one and the empirical one. The theoretical part contains three chapters explaining the topic of whole thesis. Its first chapter covers theoretical background and deals with the concept of communication and its significant importance in human’s life. The second describes the child’s speech development from the prenatal period
to
the
progress
of
development
of
individual
language
levels.
Thethirdchapterfocuses on the Baby Signsprogramme, itshistory, methodology, and application. This part also mentions the results of the foreign researches and sums up all advantages of using the programme based on the studied literature. The practical part includes a research connected to the main goal of the thesis, that is the analysis of the results of the research, and subsequent conclusion, which summarizes the results of the whole research. The thesis is focused not only on its primary goal, as mentioned above, but also on its partial goals that are closely related to the topic and based on the primarygoal.
33
Seznam použitých zdrojů ACREDODO, Linda. – GOODWYN, Susan. Baby Signs: How to Talk withYour Baby BeforeYour Baby Can Talk. 3.vyd.New York: McGraw-Hill, 2009. ISBN: 0071615032. ACREDOLO, Linda. - GOODWYN, Susan. Baby Signs program – světově nejrozšířenější program znakové řeči pro batolata: průvodce pro rodiče. 1.vyd. Kněžmost: Nuerasoft, 2007. ISBN 80-254-1185-0. BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. – HORÁKOVÁ, Radka. – KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie &surdopedie : texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2007. IBSN 978-80-7315-136-2. ČAČKA, Otto. Psychologie dítěte. 2. dopl. vyd. Tišnov: Sursum, 1996. IBSN 80-8579-903-0. ČAČKA, Otto. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. 1.vyd. Brno: Doplněk, 2000. ISBN80-7239-060-0. DOHERTY-SNEDDON, Gwyneth. Neverbální komunikace dětí. 1.vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-043-7. DORON, Helen. TeacherGuide, Babies Best Start. 2006. ISBN 965-7069-22-X DVOŘÁK J.
Logopedický slovník. 3 vyd. Žďár nad Sázavou: Logopedické
centrum, 2007. 248 s. ISBN 978-80-902536-6-7. HOLINGER, Paul. - DONEROVÁ, Kalia. Co říkají děti, než se naučí mluvit. 1.vyd. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-634-1. KÁBELE, František. – FILCÍKOVÁ, Marie. Logopedie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. KEJKLÍČKOVÁ, Ilona. Logopedie v ošetřovatelské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 128 s. Sestra. ISBN 978-802-4728-353. KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. IBSN 80-247-1110-9 KRAHULCOVÁ, Beáta. Komunikace sluchově postižených. 2. vydání. Praha: Karolinum,2001, 2002, 2003. 304 s. ISBN 80-246-0329-2. KUTÁLKOVÁ, D. Průvodce vývojem dětské řeči. Logopedická prevence. 5. vyd. Praha: Galén, 2009. 228 s. ISBN 978-80-7262-598-7. LANGMAEIER, Josef. – KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 3.vyd. Praha: Grada, 2006. IBSN 80-7169-195-X. 34
LECHTA, Viktor. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál, 2003. IBSN80-7178-801-5 NAKONEČNÝ,Milan. Úvod do psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2003. IBSN 80-2000-993-0. PEUTELSCHMIEDOVÁ, Alžběta. Logopedické minimum. 2.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 2005. IBSN 80-244-1233-0. PLEVOVÁ, Irena. Období batolete,in: ČÍŽKOVÁ, Jitka (et al.) (eds.): Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999. ISBN 80-7067-953-0. PUGNEROVÁ, Michaela. Kojenecké období, in: ČÍŽKOVÁ, Jitka (et al.) (eds.): Přehled
vývojové
psychologie.
Olomouc:
Univerzita
Palackého,
1999.
ISBN 80-7067-953-0. PUGNEROVÁ, Michaela. Období prenatální, perinatální a postnatální. in: ČÍŽKOVÁ, Jitka (et al.) (eds.): Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999. ISBN 80-7067-953-0. SOVÁK, Miloš. Uvedení do logopedie. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. 327 s. STRNADOVÁ, Věra. Hádej, co říkám, aneb, Odezírání je nejisté umění. ISBN 0323-0732. SZABOVÁ, Magdaléna. Cvičení pro rozvoj psychomotoriky. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-276-9. ŠVANCARA, Josef. Kompendium vývojové psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973. TEYSCHL, Otakar. - BRUNECKÝ, Zdeněk. Duševní vývoj a výchova dítěte. 3. přeprac. vyd. Praha: Orbis, 1973. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. - Dětství a dospívání. 1. vyd. Praha: Karolinum, ISBN 978-80-246-0956-0, 2008 VASILOVČÍK ŠUSTOVÁ, T. Jak se domluvit s kojencem a batoletem. Komunikujeme přirozenými znaky a gesty. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN 978-80-2472336-5, 2008
ELEKTRONICKÉ ZDROJE TILTON, Michaela et al. Vědecký základ programu Baby Signs (Online). c2010, poslední revize 1.6.2010 (cit. 2010-1-17) Dostupné z WWW:
35
. BabySigns - Znaková řec pro slyšící nemluvňata, program vyvinutý Dr. Goodwyn a Dr. Acredolo, znakování s miminky (online). c2010 (cit. 2011-03-11). Baby Signs. Dostupné z WWW: . VALLOTTON,
Claire.
Sign
ofemotions:
whatcanpreverbalchildren
„say“
aboutinternalstates? (Online). c2008, poslední revize 11.2.2009 (cit. 2011-3-12) Dostupné z WWW: .
36
Seznam tabulek a grafů: Tab. č.1:Rozdělení skupin…………………..……………………………………...17 Tab. č.2:Rozdělení podle příbuzenských vztahů……...……………………………18 Tab. č.3: Věk respondentů………………………………………………………….18 Tab. č.4: Dosažené vzdělání respondentů…………........………………………….19 Tab. č.5:Věk dítěte v měsících……………...……………………………………...19 Tab. č.6:Účast rodinných příslušníků na komunikaci pomocí znaků….…………. 20 Tab. č.7: Začátek užívání symbolických gest…………..………………………….20 Tab. č.8:Aktivní účast dítěte na komunikaci pomocí znaků...…………………….21 Tab. č.9:Rozdělení užívaných znaků…...………………………………………… .21 Tab. č.10: Co vyprodukovalo dítě nejdřív……………………………………….…22 Tab. č.11 a 12: Začátek řečové produkce sk. A a B………………………………..22 Tab. č.13 a 14: Průměrná aktivní slovní zásoba v 1 a ve 2 letech…………………24
Graf
č.1:
Vliv
programu
Průměrný
věk
dětí
při
nástupu
mluveného
projevu…...………………………………………………………………………….23 Graf č. 2: Odpovědi na otázku č. 11……………………………………...…………25 Graf č. 3: Spokojenost rodičů s programem Baby Signs……………………………27
37
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro rodiče užívající program Baby Signs Příloha č. 2: Dotazník pro rodiče nepoužívají program Baby Signs
38
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník pro rodiče užívající program Baby Signs Dotazník Vážení rodiče, ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění krátkého dotazníků, který je určen všem rodičům, kteří mají zkušenost s programem Baby sign/Znakování s miminky. Pomocí níže uvedených otázek bych ráda zjistila, jaký má tato forma komunikace vliv na vývoj řeči. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity pouze pro účely mé bakalářské práce. Předem Vám děkuji za spolupráci. Klára Suchoňová (studentka PdF, MU v Brně) 1. Váš příbuzenský vztah k dítěti: A. Matka B. Otec C. Jiný vztah 2. Váš věk: A. B. C. D. E.
Méně než 20 let 20 – 25 let 26 – 30 let 31 – 35 let 36 a více let
3. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: A. B. C. D.
ZŠ ŠŠ VOŠ VŠ
4. Věk vašeho dítěte (v měsících): ____
39
5. Kdo z rodiny se podílí na komunikaci s dítětem pomocí znaků? A. B. C. D.
Matka Otec Oba rodiče Celá rodina (babičky, dědové, sourozenci,..)
6. V kolika měsících jste začali s dítětem znakovat?: ____ 7. Jak staré bylo vaše dítě, když začalo poprvé aktivně užívat první znaky? (v měsících): ____ 8. Jaké byly první znaky vašeho dítěte? (1 – 5 gest) 1. 2. 3. 4. 5.
9. Co produkovalo vaše dítě jako první? A. Znak B. Slovo C. Slovo i znak 10. Jak staré bylo Vaše dítě, když vyprodukovalo své první slovo (v měsících)?: ___ 11. Aktivní slovní zásoba vašeho dítěte v 1 a v 1,5 roce (přibližný počet slov): 1 rok
1,5 roku
12. Pomohl Vám program Baby Signs/ Znakování s miminky porozumět více Vašemu dítěti? A. Ano B. Nevím C. Ne. 40
13. Vidíte nějaké rozdíly v komunikaci s Vaším dítětem při využívání Baby Signs v porovnání s komunikací u dítěte, jehož rodiče tuto metodu nevyužívají? Pokud ani, napište rozdíly. (Odpovídejte pouze v případě, máte – li tuto zkušenost)
14. Jaký podle Vás program, který využíváte VÝHODY?
15. Jaký podle Vás program, který využíváte NEVÝHODY?
16. Použil(a) byste Baby Signs/Znakování s miminky znovu? A. Ano B. Ne
41
Příloha č. 2: Dotazník pro rodiče neužívající program Baby Signs Dotazník Vážení rodiče, ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění krátkého dotazníků, který je určen rodičům, kteří nemají zkušenost s programem Baby sign/Znakování s miminky. Pomocí srovnávání odpovědí na níže uvedené otázky s odpovědmi rodičů užívající programy Baby Signs/Znakování s miminky bych ráda zjistila, jaký má tato forma komunikace vliv na vývoj řeči. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity pouze pro účely mé bakalářské práce. Předem Vám děkuji za spolupráci. Klára Suchoňová (studentka PdF, MU v Brně) 1. Váš příbuzeský vztah k dítěti: D. Matka E. Otec F. Jiný vztah 2. Váš věk: F. G. H. I. J.
Méně než 20 let 20 – 25 let 26 – 30 let 31 – 35 let 36 a více let
3. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: E. F. G. H.
ZŠ ŠŠ VOŠ VŠ
4. Věk vašeho dítěte (v měsících): ____ 5. Jak staré bylo Vaše dítě, když vyprodukovalo své první slovo (v měsících)?: ___ 6. Aktivní slovní zásoba vašeho dítěte v 1 a v 1,5 roce (přibližný počet slov): 1 rok
1,5 roku
42
