Profil návštěvníka ve sklářském muzeu

Profil návštěvníka ve sklářském muzeu

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6.5.2012 ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce paní PhDr. Evě Půlkrábkové za ochotu vedení mé bakalářské práce a pomoc s ní související. Dále bych ráda poděkovala všem pracovnicím Sklářského muzea v Novém Boru za poskytnutí cenných rad, dostupných materiálů, informací a podpory, zejména pak paní ředitelce Mgr. Petře Ajšmanové. Mé díky patří i všem respondentům, odpovídajícím na vytvořený dotazník. V neposlední řadě děkuji i své rodině a příteli za velkou podporu po celou dobu studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Cestovní ruch

Profil návštěvníka ve sklářském muzeu bakalářská práce

Autor: Zuzana Cemperová Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2012

Copyright © 2012 Zuzana Cemperová

Abstrakt CEMPEROVÁ, Zuzana: Profil návštěvníka ve sklářském muzeu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 71 stran. Cílem této práce je vytvořit profil návštěvníka Sklářského muzea v Novém Boru za pomocí marketingových metod a dotazníkového šetření. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána charakteristika Sklářského muzea v Novém Boru a jeho historie. Dále je zde popsáno město, ve kterém muzeum sídlí, jeho ubytovací a stravovací zařízení, sportovní vyžití a atraktivní turistické cíle. V praktické části jsou vypracována data, potřebná k marketingovému výzkumu, vyhodnocení dotazníkového šetření a vypracování návrhů na zlepšení. Klíčová slova: Sklářské muzeum, Nový Bor, Novoborsko, Profil návštěvníka sklářského muzea, Sklo, Sklářství, Sklářská historie, Bakalářská práce.

Abstract CEMPEROVÁ, Zuzana: The profile of a visitor of the Glass Museum. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Tourism Department. Leader of work PhDr. Eva Půlkrábková. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 71 pages The aim of this work is to create the profile of a visitor of the Glass Museum in Nový Bor by the marketing methods and questionnaires. The thesis is divided into a theoretical and practical part. Characteristics of the Glass Museum and its history is described in the theoretical part of the thesis together with the description of the city in which the Glass Museum is situated, its accommodation, catering and sport facilities and possible attractive tourist destinations. The practical part of the thesis consists of data necessary for a marketing research, an evaluation of questionnaires and elaborating proposals for improvements. Key words: The Glass Museum, Nový Bor, Novoborsko, The profile of visitor of glass museum, glass, glass-making, glass history, bachelor thesis.

5

Obsah Abstrakt.............................................................................................................................5 Úvod..................................................................................................................................9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1 Asociace muzeí a galerií ......................................................................................... 10 1.1 Cíle a poslání .................................................................................................... 10 1.2 Pořádané akce................................................................................................... 10 2 Město Nový Bor...................................................................................................... 11 2.1 Historie města Nový Bor .................................................................................. 11 2.1.1 Název města .............................................................................................. 12 2.1.2 Sklářští obyvatelé města ........................................................................... 12 2.1.3 Bedřich Egermann a další obnovitelé ....................................................... 13 2.1.4 Sklářská škola od historie po současnost .................................................. 13 2.1.5 Po roce 1945 ............................................................................................. 15 2.2 Ubytování a stravování .................................................................................... 15 2.3 Turistické cíle ve městě .................................................................................... 16 2.4 Turistické cíle v okolí Novoborska .................................................................. 17 2.5 Kulturní akce ve městě ..................................................................................... 19 2.6 Sportovní vyžití ................................................................................................ 20 3 Sklářské muzeum v Novém Boru ........................................................................... 22 3.1 Historie sklářského muzea ............................................................................... 23 3.2 Stálá expozice................................................................................................... 25 3.2.1 Expozice rytého skla ................................................................................. 26 3.2.2 Expozice hutně tvarovaného skla ............................................................. 26 3.2.3 Expozice broušeného skla ......................................................................... 26 3.2.4 Expozice malovaného skla........................................................................ 27 3.3 Pořádané akce................................................................................................... 27 3.4 Animační programy ......................................................................................... 28 3.5 Prodejna............................................................................................................ 28 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST .......................................................................................... 30 4 Sběr sekundárních interních dat .............................................................................. 30 4.1 Něco málo z historie......................................................................................... 30 4.2 Vývoj návštěvnosti 1993 - 2011 ...................................................................... 31 4.3 Celkové výnosy 1993 – 2011 ........................................................................... 32 4.4 Vývoj návštěvnosti v roce 2011 ....................................................................... 33 4.5 Vývoj tržeb za vstupné v roce 2011 ................................................................. 34 4.6 Podíl návštěvníků podle typu vstupenek v roce 2011 ...................................... 35 5 Sběr primárních dat ................................................................................................. 36 6 SWOT analýza ........................................................................................................ 51 7 Návrhy na zlepšení.................................................................................................. 54 Závěr...............................................................................................................................58 Seznam použitých zdrojů................................................................................................59 Přílohy............................................................................................................................62

6

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obr. 1: Bedřich Egermann...............................................................................................14 Obr. 2: Skleněný strom a kostel Nanebevzetí Panny Marie............................................18 Obr. 3: Lesní divadlo.......................................................................................................19 Obr. 4: Sklářské muzeum................................................................................................23 Obr. 5: Turistická známka...............................................................................................29 Obr. 6: Změna prostor pokladny před a po......................................................................57 Seznam tabulek Tab. 1: Novoborsko a okolí.............................................................................................17 Tab. 2: Otevírací doba.....................................................................................................23 Tab. 3: Vstupné................................................................................................................24 Tab. 4: Navštívené turistické atraktivity v okolí.............................................................43 Tab. 5: Kvalita služeb ve Sklářském muzeu v Novém Boru...........................................47 Tab. 6: Trvalá bydliště respondentů................................................................................48 Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj návštěvnosti 1993 – 2011.....................................................................31 Graf č. 2: Celkové výnosy 1993 – 2011..........................................................................32 Graf č. 3: Vývoj návštěvnosti v roce 2011......................................................................33 Graf č. 4: Vývoj tržeb za vstupné v roce 2011................................................................34 Graf č. 5: Podíl návštěvníků v roce 2011........................................................................35 Graf č. 6: Důvody návštěvy Sklářského muzea v Novém Boru......................................37 Graf č. 7: Četnost návštěv Sklářského muzea v Novém Boru.........................................37 Graf č. 8: Způsob organizace návštěvy Sklářského muzea v Novém Boru....................38 Graf č. 9: Návštěvnost v ročním období ve sklářském muzeu........................................39 Graf č. 10: Délka pobytu návštěvníků v regionu Česká Lípa..........................................39 Graf č. 11: Místo ubytování.............................................................................................40 Graf č. 12: Typ ubytovacího zařízení..............................................................................41

7

Graf č. 13: Motivace k návštěvě Sklářského muzea v Novém Boru...............................41 Graf č. 14: Rozhodnutí o návštěvě..................................................................................42 Graf č. 15: Další priority při výběru tohoto regionu........................................................44 Graf č. 16: Doprovázející osoby návštěvníků.................................................................44 Graf č. 17: Použitý dopravní prostředek k návštěvě muzea............................................45 Graf č. 18: Nespokojenost návštěvníků Sklářského muzea v Novém Boru....................46 Graf č. 19: Doporučení návštěvy Sklářského muzea v Novém Boru..............................47 Graf č. 20: Vzdálenost trvalého bydliště návštěvníků od muzea....................................49

8

Úvod Hlavním tématem bakalářské práce bude vytvoření a vyhodnocení profilu návštěvníka ve sklářském muzeu, konkrétně v Novém Boru. Tohoto cíle bude dosaženo za pomoci marketingového výzkumu, který se týká získání primárních a sekundárních dat a vyhodnocení dotazníku. Vytvořený dotazník bude v české, německé a anglické verzi. Mým záměrem bude nejprve charakterizovat sklářské muzeum jako takové a vtáhnout tak čtenáře do historie sklářství, neboť sklářství bylo v dřívější době významným obchodním odvětvím v České republice. Toto téma jsem si vybrala v době, kdy jsem nastoupila na povinnou semestrální praxi do tohoto muzea. Byla jsem inspirovaná nejen tím, jak lehce mohu dospět k potřebným informacím, ale také tím, že mohu použít i metodu vlastního pozorování. Navíc tuto práci mohu doplnit vlastními zkušenostmi, získanými v době mého dětství a v současné době mého bydliště v blízkosti Nového Boru. Též si myslím, že by se na památky sklářského města a sklářství jako takové nemělo zapomenout. Předpokládám, že tato práce bude inspirací pro samotné sklářské muzeum, ale také bude dostupná všem, kdo by se zajímal o sklářství a vývoj muzea jako takové, neboť bych si přála, aby práce byla uložena v knihovně ve sklářském muzeu. Za těchto okolností byly použity ve velké většině zdroje získané zapůjčením od zaměstnankyň ve sklářském muzeu, případně získané z turistického informačního centra.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Asociace muzeí a galerií Jedná se o sdružení, které vykonává činnost dobrovolně od roku 1990 a není zřízeno za účelem dosažení zisku. Neziskové organizace rozdělujeme na státní (vládní) a nestátní (nevládní) sféru, a právě do té nevládní sféry spadá i naše Asociace muzeí a galerií České republiky. Sklářské muzeum v Novém Boru se ke členství přidalo v roce 1996.

1.1 Cíle a poslání Podle internetových stránek www.cz-museums.cz tato asociace sdružuje 277 členů řádných, 82 členů čestných a individuálních. Pro přehled, členem se rozumí svaz muzejních institucí a osob pracujících v tomto oboru se stejnými názory a cíli. Každé sdružení totiž vznikne za nějakým společným cílem a cílem naší zmiňované asociace je právě všestranný rozvoj muzejnictví, hájení jeho zájmů a práv, která spravuje Etický kodex Mezinárodní rady muzeí ICOM. Asociace muzeí a galerií se dále podílí na tvorbě postupů v činnosti oboru muzejnictví a na jejich významných projektech, které zároveň i všestranně propaguje. Dále zavádí oborové informační systémy, neustále vzdělává pracovníky muzeí, ať už speciálními kurzy nebo jednoduchými školeními, spolupracuje s partnery nejen u nás v České republice, ale také v zahraničí, a v neposlední řadě provozuje vlastní vydavatelství a nakladatelství. [1]

1.2 Pořádané akce Jednou z největších akcí, na které se Asociace muzeí a galerií podílí, je Národní soutěž muzeí Gloria musaealis, která se rozděluje do tří kategorií: Muzejní počin roku, Muzejní výstava roku a Muzejní publikace roku. Do těchto kategorií se muzea a galerie přihlašují za účelem zviditelnění svého projektu v probíhajícím ročníku. Posláním této soutěže je zviditelnit veřejnosti činnost muzeí jakožto jednu z nabídek z kulturního dědictví. Ceny jsou slavnostně udělovány nejen pro nejlepší projekty, které se umístily na prvním místě, ale také je získají projekty umístěné na druhém a třetím místě. Cena Gloria musaealis je cenou nejvyšší výherní, avšak každoročně se vyhlašuje i Cena Českého výboru ICOM a další zvláštní ocenění. 10

Festival muzejních nocí patří k nejznámějším akcím Asociace muzeí a galerií České republiky, jelikož jsou do této akce zapojována i různá muzea. Smyslem tohoto festivalu je to, že v průběhu čtyř týdnů mají jednotlivá muzea v České republice otevřeno pro návštěvníky zpravidla do půlnoci, kdy si návštěvník může vychutnat expozici v netradiční noční dobu a zadarmo. Při této příležitosti muzea nabízí i další jiné kulturní programy jak pro dospělé, tak i pro děti. Festival muzejních nocí se stal tak oblíbeným, že se připojuje do tohoto programu čím dál více měst. V tomto roce se bude konat již 8. ročník. V oblasti muzejní prezentace se podle internetových stránek www.cz-museums.cz konají propagační akce na téma „Muzea a 20. století“, kdy jsou různé výstavy, expozice, kulturní pořádané akce nebo přednášky zaměřeny na téma, které je vázáno na 20. století. Cílem je dosáhnout toho, aby muzea rozšiřovaly své sbírky i o různé dokumentace. Dalším úkolem je motivace k pořádání dalších kulturních akcí, zejména pro školy a další neziskové organizace, které se starají o volnočasové aktivity dětí. (1)

2 Město Nový Bor Slova bývalého starosty Ivana Lacka o městě: „Nový Bor je město skla, zeleně a zahrad. Městečko na severu Čech, ležící 9 km od okresního města České Lípy, má něco málo přes dvanáct tisíc obyvatel. Osud města byl od počátku spojen se sklem. Je položené do zalesněné kopcovité krajiny podhůří Lužických hor. Zeleň tak prostupuje celým městem. Drobné domky sloužily k bydlení i domácímu zušlechťování skla - rytím, broušením, malováním. Dnešní Nový Bor neztratil nic na své atraktivnosti. Je tu množství drobných dílen, malířů, rytců i brusičů skla, drobných i větších prodejen se sklem. Nové soukromé sklářské pícky i hutě nedávají návštěvníkovi zapomenout, kde se nachází – ve městě skla.“ (2)

2.1 Historie města Nový Bor Jak uvádí Jindra (2006), historie sklářského města Nový Bor sahá až do vrcholného středověku, kdy se sklářská výroba orientovala spíše na zušlechťovací práce skla a též na obchod se sklem, nežli na hutní výrobu. Důkazem toho je, že se materiál a různé polotovary dříve dovážely do severních Čech hlavně z Českomoravské oblasti, 11

Posázaví, Jizerských hor, jižních Čech a z dalších jiných sklářských oblastí. Obchod se sklem se zde uchytil už z toho důvodu, že novoborská oblast nabízela výhodné podmínky díky hojným zásobám dřeva v nedalekých lesích. Též byla dobře dostupná nejen z Prahy, ale také z Německa, kdy se v tomto případě využívaly především vodní cesty řeky Labe. (3, 4)

2.1.1 Název města Abych správně uvedla, město Nový Bor se původně jmenovalo Haida, které bylo založeno po třicetileté válce. Jméno vzniklo z německého překladu vřesoviště, které se nacházelo v okolí města – die Heide. Avšak jako město se začalo chovat až v roce 1757, kdy byla Haida začleněna do sloupského panství díky Marii Terezii. V 19. století město bylo přejmenováno na Bor a od této doby se používaly názvy oba. Tyto dva názvy zanikly až v té době, kdy se město přidalo k obci Arnultovice, ležící od prvopočátku v blízkosti, a jako celek si říkal Bor u České Lípy. Oficiální název Nový Bor se začal používat až v roce 1948. (3)

2.1.2 Sklářští obyvatelé města Pro doplnění, občané Haidy nebyli jen skláři, výrobci skla a obchodníci, ale také řemeslníci a další obchodníci, kteří se zabývali textilní výrobou. Právě suroviny textilu a skla vedly k obchodnímu záměru hraběte Josefa Maxmiliána Kinského. Vybudoval zde středisko na manufakturní podnikání se zaměřením na nákup a odbyt těchto dvou surovin, které se navzájem doplňují – sklo zabalené do textilií se bezpečněji dostane k zákazníkovi. Kinský slíbil výhodu i těm, co se přestěhují do Haidy, aby zde nabylo co nejvíce sklářských a textilních výrobců pro větší odbyt odběratelům. Rozvíjející se město se tak stalo prosperující vůči obchodu se zahraničím, zejména pak s Nizozemskem, Španělskem, Portugalskem a Amerikou, či dokonce východně s carským Ruskem a Tureckem. Dobří vývozci skla se prosadili i v Kodani, Palermě nebo Lisabonu, což umožnilo společně s obchodními společnostmi obchodovat ve velkém. Tento rozvoj avšak pozastavila obchodní krize v 19. století, kdy vznikly překážky v mezinárodním obchodu. Příčinou byly politické události, ale také i to, že výrobci skla nedokázali rychle reagovat na měnící se požadavky zákazníků na trhu skla. (3, 4)

12

2.1.3 Bedřich Egermann a další obnovitelé Znovuoživení sklářského města Nový Bor přichází až s významnou osobností historie města, Bedřichem Egermannem. Jedná se o malíře skla, který se zabýval

technikou

zušlechťování

skla

pomocí

barevných vrstev. Byl také obdivuhodný vynálezce, jako například matovaného mléčného skla, bílého perleťového emailu. Po několika experimentech se mu podařilo najít již zapomenutou techniku tzv. „žluté lazury“ a objevit tak novou techniku zvanou „červená lazura a lithyalin“. Díky jeho novým postupům,

kvalitě

výrobků,

námětů

zejména

rostlinných a zvířecích, rokajových ornamentů, se

Obr. 1: Bedřich Egermann (Zdroj: www.luzicke-hory.cz)

zlepšovala kvalita výroby skla na Novoborsku. Jak praví pan Langhamer (2000), nesmíme opomenout, že v tomto období byla velmi důležitou stavbou železniční trať směřující z Bakova nad Jizerou do Rumburku, což znamenalo levnější a snadnější přístup k materiálu, polotovarům a uhlí, nezbytného pro výrobu skla. Nejlepší, nejsnadnější a nejbezpečnější převoz skla byl právě po železnici. Další zásluhu na obnovení řemesla mají piaristé, kteří se usídlili v nově vybudovaném piaristickém klášteře v 18. století. Jejich hlavním úkolem bylo vzdělávat mládež v obchodnictví, cizích jazycích, kreslení podle grafických předloh a krás přírody, geometrie či zeměpisu. Kvalita výuky rostla, aby byli studenti připraveni pro svou budoucí pracovní náplň ve sklářství. (3, 5, 6)

2.1.4 Sklářská škola od historie po současnost Sklářská škola v Novém Boru je stejně tak důležitá, jako výjimečný člověk zmiňovaný výše, Bedřich Egermann. Tato škola navazuje na školu piaristickou a je velmi důležitým faktem historie Nového Boru. Novoborská škola vznikla v 70. letech 19. století z důvodu potřeb sklářského odvětví a pro další hospodářský rozvoj města. Právě změna potřeb zákazníků na trhu vedla podle Langhamera (2000) k vidině, že se odborníci na sklo mají hledat právě mezi absolventy uměleckoprůmyslové školy nebo mezi kurátory muzeí, zaměřených tímto směrem. „Jen některé mohla na požadavky řemeslné a průmyslové výroby připravit vídeňská a pražská uměleckoprůmyslová škola. Výroba 13

potřebovala středně technické a odborné zaměstnance, vzdělané technology a návrháře, ale také kvalifikované mistry a dělníky.“ Nejprve se škola věnovala žákům, docházejícím na denní studium, později se učilo i na kurzech pro ostatní žáky, zejména v odpoledních a večerních hodinách a též i o nedělích. V období, kdy se o školu začal starat stát, začala studentům výuka i jiných všeobecných předmětů, a dokonce možnost praxe v dílnách, kde si mohli zprvu vyzkoušet malování, rytí a broušení skla a později hutní tvarování. Čím více začínali být studenti šikovnější, tím více se novoborská škola účastnila výstav. S postupem času se měnil trend výzdoby skla. Nejdříve byla výroba ovlivněna gotikou, renesancí a barokem, později orientálním uměním, které se vyznačovalo hlavně barevnými emaily a malováním zlatem. V jednu chvíli tu byla oblíbenost i v secesním stylu. Důležitým mezníkem je rok 1892, kdy sídlo původní borské školy bylo přestěhováno do budovy, ve které odborná výuka probíhá až dodnes. S pestřením návrhů skla přišla škola s nápadem před první světovou válkou, kdy sklo bylo v huti předtvarované, barevně přejímané a v konečné fázi výrobku probrušované, což vytvořilo vícebarevný efekt. Před skončením druhé světové války sklářství nejen v odborné škole v Novém Boru opět utichlo. Obnovil ho až další ředitel sklářské školy RNDr. Jaromír Špaček, který přišel spolu s učiteli a se svými žáky na nové metody, např. vkládání skla do olova, což vytvoří tzv. vitráž, nebo použití transparentních listrů a leptu. Námětem byla většinou křesťanská víra, lidové umění, česká historie, a dokonce černošská kultura, což bohužel vedlo v komunistickém režimu k obvinění a sklářská odborná škola se uzavřela, ačkoliv byly tyto metody a toto sklo kladně hodnoceno. Nové dění v další epizodě, jak stále uvádí autor textu Langhamer (2000), začíná až se Střední průmyslovou školou sklářskou v Novém Boru, která vznikla se zaměřením chemicko-technologickým. Vznikly zde další způsoby tvarování skla, na které se vztahuje patent, ať už se jedná o zatavování skleněné drti, nebo stříbrné a měděné fólie na skla. S příchodem dalšího nového ředitele byly zrekonstruovány nové objekty, které posloužily jako školní galerie s prodejnou, nové odborné učebny a tělocvična. Toto období bylo velmi úspěšné, jelikož došlo k založení Vyšší odborné školy sklářské v Novém Boru v roce 1996, která připravovala studenty k dalšímu osobnímu rozvoji, aby se mohli uplatnit jako výborní designéři nebo řemeslníci. „Do osudů novoborské sklářské školy se promítly společenské, hospodářské a kulturní události, životní příběhy, úspěchy i nezdary. VOŠS a SPŠS prokazují připravenost na vstup do třetího tisíciletí.“ (6) 14

2.1.5 Po roce 1945 Po válce začal v Novém Boru opět růst počet českých obyvatel a některé soukromé německé sklářské firmy byly znárodněny, ačkoliv spousta německých řemeslníků byla velmi zkušená a šikovná. Stát se začal zaměřovat na rozvoj těžkého průmyslu, a tak v Novém Boru se ruční práce začaly nahrazovat hlavně stroji (některá ruční výroba je doposud stroji nenahraditelná). To avšak neznamená, že dříve zde nefungovala strojní výroba, ale v šedesátých letech se zde uchytila díky výhodným exportním podmínkám. V tomto období se díky těmto výhodám uvažovalo o zbudování velkého komplexu závodu, aby se výroba mohla rozjet ve velkém. Od realizace velkého plánu nebylo daleko a v roce 1965 byla podepsána smlouva s jugoslávskou firmou o zbudování národního podniku Borské sklo, jelikož slibovala práci kvalitnější, rychlejší a levnější. V průběhu budování se pořádala výstava tradičního, moderního a uměleckého skla, jejíž důvod byl záměrem vytvořit obchodní reklamu a vybrat tak až 1800 nových pracovníků. Borské sklo se uvedlo do provozu v roce 1967. Zajímavostí je, že se tak stal největším závodem ve střední Evropě na výrobu užitkového skla. Avšak zprvu zde vládla převážně ruční výroba, která se změnila v tu chvíli, kdy byly do podniku pořízeny automatické linky, což pochopitelně přineslo kvalitu a větší objem výroby skla. Nutno podotknout, že národní podnik Borské sklo se v roce 1974 přejmenoval na Crystalex, jehož název je znám nejen v České republice. Tento podnik byl velmi úspěšný po řadu let. Byl významný i pro zahraniční klientelu jak v Evropě (Německo, Itálie, Španělsko, Francie, Velká Británie, Rusko), tak i na jiných kontinentech (USA, Kanada, Japonsko, Austrálie). Často je zboží pamatováno pod ochrannou známkou „Bohemia Glass“, „Bohemia Crystal“ a další. Avšak i tento úspěšný závod zasáhla hospodářská krize v roce 2009, která vzala pracovní místa tisícovce zaměstnancům a znamenala velký firemní propad. (3, 7)

2.2 Ubytování a stravování Novoborsko, malá oblast, která avšak nabízí velké množství nabídek ubytování a stravování. Vybrat si můžete téměř z jakéhokoliv ubytování, které požadujete, od penzionu, přes hotel, chatu, privát, motorest, hostel, až po pobyt v císařské vile Herberk Ferdinanda Dobrotivého ve Sloupu v Čechách. Pro ukázku volím tabulku, která vytváří přehled počtu a typu ubytování a restaurací v Novém Boru a jeho okolí. Největší počet

15

tvoří penziony, jejichž většina je často spojena spolu s restaurací. Nejvyhledávanějším hotelem, je Parkhotel Morris**** v Novém Boru a jedna z nejvyhledávanějších restaurací je Restaurace Ajeto. Co se týče barů a hospůdek je v tomto městě mnoho, nejznámější je IŠ Café Bar. Tab. 1: Novoborsko a okolí Ubytovací zařízení

Počet ubytovacích zařízení

v Novém Boru v okolí NB hotel 2 0 hostel 0 1 penzion 8 8 kemp, rekreační středisko 1 4 motorest 0 1 privát 0 1 ubytování DM, ZŠ 2 0 chata, chalupa 1 1 ubytování v císařské vile 0 1 Celkem ubytovácího zařízení 15 17

Celkem 2 1 16 5 1 1 2 2 1 31

Stravování restaurace pizzerie hospoda jídelna cukrárna

Celkem strav.

Počet stravovacích zařízení 12 2 3 1 1

19

Zdroj: Informační leták v turistickém informačním centru Nový Bor

2.3 Turistické cíle ve městě Největším a nejvyhledávanějším turistickým cílem v tomto městě je zejména sklářské muzeum, které vystavuje ve své expozici sklo již od 17. století. O muzeu však více v kapitole níže. Kam ale turisté zavítají mimo budovu muzea? Následné informace jsou čerpány z propagačních materiálů z TIC v Novém Boru, nebo z vlastní zkušenosti.  Chrám Nanebevzetí Panny Marie – jde o umělecky i technicky významnou barokní památku, jejíž dominantou je 60 m vysoká věž s více jak 400 let starým, stálé sloužícím zvonem, dále rokokové varhany převezené sem z pražského kostela Sv. Karla Boromejského, vitráže od místního tvůrce, či socha Panny Marie.  Lesní hřbitov – místní rarita, zvláštnost, kterou vyhledávají zejména němečtí turisté. Hřbitov byl založen v roce 1909 přímo v lese, kde na konci jara rozkvétá velké množství rododendronů. Jsou zde umístěny hroby starých sklářských rodů

16

a též hroby popravených účastníků Rumburské vzpoury, jejichž popraviště se nacházelo nedaleko.  Navrátilův sál – tento sál je zajímavý svými stropními malbami, které vytvořil pan Josef Navrátil během jeho výzdob zámku v Zákupech. Pořádají se zde různé koncerty i výstavy.  Restaurace a galerie AJETO – jeden z netradičních unikátů, často navštěvován turisty. Výjimečný design interiéru vytvořil známý Bořek Šípek tak, že propojil restauraci přímo se sklářskou dílnou a pecí a oddělil ji tak křišťálovou tabulí. Při ochutnávání místních specialit máte možnost sledovat i sklářské umění, které si můžete sami vyzkoušet (foukání skla). K této budově náleží i galerie volně prodejných exponátů v designu Ajeta.  Skleněné objekty ve městě – při průjezdu Novým Borem můžete nalézt různé skleněné plastiky vytvořené od různých sklářských designérů. Na jednom kruhovém objezdu je skleněná spirála vytvořená ak. malířem Vladimírem Kleinem spolu s firmou Crystalex. Na druhém kruhovém objezdu můžete spatřit skleněným strom od sklářů z Ajeta, nebo v malém parku na náměstí je umístěn vesmírný koráb, navržen od Leoše Smejkala. Tyto plastiky mají za úkol prezentovat práce místních sklářů.

Obr. 2: Skleněný strom a kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zdroj: www.fotogalerie.kraj-lbc.cz)

2.4 Turistické cíle v okolí Novoborska Okolí Novoborska táhne a láká turisty spíše z přírodního potenciálu. Avšak i z kulturního potenciálu se tu na severu Čech nalezne něco k vidění a k navštívení. Následné informace jsou čerpány z propagačních materiálů z TIC v Novém Boru, nebo z vlastní zkušenosti.  Hora Klíč – o Klíči se hovoří, že původně byl sopkou. Je zhruba 760 m nad mořem vysoký a na vrcholku nabízí tak nádherný pohled do okolí, zejména 17

rozhled do Lužických hor. Při dobré viditelnosti je možno zahlédnout i 50 km vzdálený Ještěd v Liberci, či 30 km vzdálený Bezděz v Máchově kraji. Výstup je tak pozvolný, že ho dokážou někteří nadšenci cykloturistiky snadno vyjet. Cesta po svých nohách ale stojí také za to. Vystupuje se pouze po značených stezkách, jelikož vrcholek je přírodní rezervací. Pozoruhodná je suťová strana, která je největší v Lužických horách a způsobuje domněnku, že je Klíč nezalesněný. Každoročně se zde pořádá noční výstup na Klíč a zimní stanování, konané již od roku 1963.  Skalní hrad Sloup – je památkově chráněný útvar na pískovcových skálách ve výšce 35 m. Ve 13. století zde bylo vytesáno a vybudováno několik prostor do skal, v podzemí naopak kaple, ve které se v létě pořádají koncerty. Základní vstupné stojí 60 Kč.  Rozhledna Na Stráži ve Sloupu v Čechách – hned naproti skalnímu hradu se nachází nově vybudovaná rozhledna se 150-ti schody, která byla zprovozněna pro turisty teprve minulý rok společně s penzionem.  Lesní

divadlo

v Čechách

–

ve

Sloupu

toto

přírodní

divadlo naleznete v půli cesty na rozhlednu Na Stráži. Své zákulisí skrývá v pískovcových skálách, a spolu s kamennou zdí a gotickou bránou, věží a dřevěným

pódiem

k návštěvě

nejen

pobízí v dobách

konaných kulturních akcí.

Obr. 3: Lesní divadlo (Zdroj: www.turistika.cz)

 Panská skála na Práchni (Varhany) – známý vulkanický útvar z čedičového kamene, připomínající píšťaly od varhan, často navštěvovaný turisty už také z toho důvodu, že se zde natáčela česká pohádka Pyšná princezna.  Samuelova jeskyně ve Sloupu v Čechách – jeskyně vyhloubená člověkem, konkrétně poustevníkem Samuelem Görnerem, který zde údajně vyráběl brýle a dalekohledy v 18. století. 18

 Modlivý důl u Svojkova – údolíčko se nachází v lesích za skalami z pískovců, kde krásnou procházkou dojdete až ke kapličce se sochou Panny Marie Lourdské. Dříve toto prostředí bylo nazýváno Smolným dolem z důvodu získávání smoly a pálení dřevěného uhlí.  Havraní skály u Radvance – pískovcové skály, vysoké zhruba 20 m, často vyhledávané a lákavé pro horolezce. Avšak i při obyčejné procházce můžete k těmto skalám dorazit a spatřit tak krásný výhled hlavně do okolní přírody, aniž byste museli šplhat.

2.5 Kulturní akce ve městě Jako každé město, tak i Nový Bor pořádá v průběhu roku hned několik kulturních akcí, ať už ty známé, konající se po celé České republice, nebo různé koncerty, či akce, známé pouze v tomto malém městě. Následné informace jsou čerpány z propagačních materiálů z TIC v Novém Boru, nebo z vlastní zkušenosti.  Divadlo za sklem – akce, konaná minimálně v jeden den a zpravidla v červnu. Jedná se o způsob netradičního a alternativního divadla, konaného na různých místech města – ať už v ulicích, v parku nebo na hlavní třídě T. G. Masaryka.  Masopust – konaný v období vítání jara (v únoru nebo v březnu) ve stylu „Česko-brazilské dny“. Námět seznamuje s kulturou v Brazílii, jejích tradičních specialit a brazilských vín. Tento rok se brazilské dny v Novém Boru konaly ve dnech 9. – 10. 3. 2012, kde nechyběla vernisáž výstavy fotografií a obrazů z Brazílie, promítání brazilského filmu Cidada Baixa, vystoupení brazilského houslového virtuóze, a v neposlední řadě tradiční průvod v maskách ve stylu brazilského karnevalu.  Mariánská pouť – všem známá pouť konaná každoročně v srpnu na náměstí, kde nechybí zábava zejména kolotočářů, ale také divadelní a hudební vystoupení, či nabídka dobových trhů.  Sklářské slavnosti – se konají v červnu, většinou zároveň s tradiční Hasičskou poutí ve Skalici u České Lípy a neckyádou či městskými slavnostmi v České Lípě. Typickou zábavou jsou ukázky tradičních sklářských řemesel, hudební vystoupení vybrané kapely, stánky nejen s pivem, ale také s výrobky zdejších 19

sklářů nebo workshopy studentů místní sklářské školy. Letos jsou sklářské slavnosti plánovány na 15. – 16. 6. 2012. V tuto dobu je vstup do sklářského muzea zdarma.  Pivobraní – jak už z názvu vyplývá, tato akce se vztahuje na pivo, převážně z místních pivovarů, doprovázená různými atrakcemi. Možnost výběru až z 10 druhů piv. Zpravidla se koná v měsíci září.  Sklářské peklo v restauraci Ajeto – z vlastní zkušenosti musím zahrnout i tuto událost, byť není jmenovaná v TIC kulturních akcí. Tato akce se koná tradičně na Mikuláše v prosinci, kdy rodiče zakoupí čertovský balíček pro své děti, ve kterém je zahrnutý vstup a sladkosti. Velmi přesvědčivé peklo pak v restauraci Ajeto, kde je sklářská pec, zastraší nejen malé děti, ale i dospělé.  Vánoční rozsvěcení města – tradiční rozsvěcení vánoční výzdoby konané nejen v tomto městě. Na zdejším náměstí je připravený hudební program, který byl v posledních letech obohacený andílky, spouštějící se po laně z kostelní věže na náměstí.  Mezinárodní sklářské sympozium IGS – již jedenáctý ročník umělecké přehlídky, která se koná jednou za tři roky, se uskuteční ve dnech 1. – 7. 10. tohoto roku. Ve zkratce lze říci, že se jedná o setkání umělců z celého světa, kteří jsou pozváni do města, aby zhotovili nějaký skleněný produkt podle svých myšlenek. Tato událost je pro město velmi přínosná nejen z hlediska propagace.

2.6 Sportovní vyžití Sportu ve městě Nový Bor je také dostatek a každý si zde přijde na své. Je zde spousta tras pro pěší turistiku, cyklotras a hromada nápadů na turistické výlety. Mimo jiné je zde vyžití i pro horolezce, dále pak fitness, nebo mnoho dalšího vyžití pro ty, co přijíždí jen za rekreací, ať už v létě nebo v zimě. Následné informace jsou opět čerpány z propagačních materiálů z TIC v Novém Boru, nebo z vlastní zkušenosti či zdroje [8].  Cyklotrasy – podle propagačního materiálu je na Novoborsku celkem 10 cyklotras a nově vyznačeno je dalších 6, které jsou různě obtížné. Pro ukázku je to například cyklotrasa Kamenná v délce 25 km, cyklotrasa Sklářská v délce 29 km, nebo cyklotrasa Slunečná v délce 19 km, a mnoho dalších. Kromě cyklotras 20

je zde v okolí zatím jedna cyklostezka nazývaná Varhany na bývalé železniční trati, začínající od České Lípy až po Varhany na Práchni v délce 17 km.  Turistické trasy – je zde až 11 uvedených pojmenovaných okruhů v romantické přírodě a přes malé vesničky. Okruhy jsou různých délek, od 3 km až po 22 km.  Turistické výlety – odlišují se od okruhů tím, že začátek a konec mají v jiném místě. Popsáno je hned několik tras, při kterých neminete výše uvedené turistické cíle Novoborska.  Horolezectví, lezectví – kromě lezecké stěny ve sportovní hale v Novém Boru, lákají horolezce pískovcové Havraní skály u Radvance, jak jsem již jednou zmiňovala. Též naleznete lanový park ve Sloupu v Čechách ve výšce až 9 m v korunách stromů.  Koupaliště – pokud návštěvník preferuje rekreaci u vody, může si vybrat přímo ze tří koupališť, přičemž jedno z nich je přímo ve městě. Jde o betonovou nádrž se skluzavkou a s travnatou pláží, poté je to venkovní koupaliště v nedaleké České Kamenici, avšak nejvyhledávanější je přírodní Radvanecký rybník ve Sloupu v Čechách s písčitou pláží a s dalším sportovním vyžitím, jako je stolní tenis, windsurfing, půjčovna loděk, a další.  Lyžování – pro milovníky zimního sportu je zde rovnou šest ski areálů, z toho jeden je oddíl v běhu na lyžích. Lyžařský areál Polevsko je Novému Boru nejbližší a může se chlubit dvěma sjezdovkami. Další je pak na Práchni se třemi sjezdovkami, v Horní Světlé se dvěma sjezdovkami. Dále si můžete zalyžovat též v blízkém okolí na Jedlové a Mezičkách, či v Horním Podluží. Mimo lyžování je v okolí Novoborska spousta běžeckých tras, nejoblíbenější je ze Svoru na Jedlovou, kolem Chřibské a Horní Světlé, nebo dokonce podél německých hranic.  Jezdectví – na vesničkách v okolí Nového Boru jsou různé farmy, nabízející návštěvníkům projížďky na koních, buď pro začátečníky ve výběhu na farmách, či pro pokročilé vyjížďky do romantické přírody.

21

3 Sklářské muzeum v Novém Boru Sklářské muzeum sídlí v centru města na náměstí Míru č. p. 105 v Novém Boru a dostat se k němu můžete ze čtyř směrů: od České Lípy, Sloupu v Čechách, Děčína a od Liberce. Pokud cestujete vlakem či autobusem, nádraží jsou od muzea stejně vzdálena, zhruba do 1 km.

Obr. 4: Sklářské muzeum (Zdroj: www.glassmuseum.eu)

Otevírací doba Tab. 2: Otevírací doba

Út - Ne (Po - zavřeno)

duben - říjen

9:00 - 17:00

listopad - březen

9:00 - 16:00

polední přestávka

12:00 - 13:00

Zdroj: Sklářské muzeum Nový bor

22

Vstupné Tab. 3: Vstupné Plné

40 Kč

Snížené

20 Kč

studenti, senioři, děti od 6 let do 18 let

Rodinné

100 Kč

2 dospělí a 2 děti

Volné

0 Kč

zdarma pro držitele ZTP/P, studenty borských škol a sklářských škol v celé ČR, děti od 0 let do 6 let, členy AMG

Fotografování

20 Kč

týká se fotografování exponátů

Parkování

0 Kč

parkování zdarma na náměstí Míru

Zdroj: Sklářské muzeum Nový Bor

3.1 Historie sklářského muzea První zmínky o myšlence stvoření muzejní sbírky, která by byla předváděna veřejnosti, se datuje k roku 1893, kdy bylo slavnostně otevřeno „Muzeum sklářů a keramiků severních Čech v Haidě“. Na vystavené exponáty, ať už ze skla nebo porcelánu, se přišlo podívat poměrně hodně návštěvníků, zejména místních obyvatel, i když tato sbírka obsahovala pouze takový základ. Jak roky ubíhaly, postupně přibývaly muzejní sbírky, až se musely uvolnit další výstavní prostory. Říká se, že sklářští příznivci údajně chodili od domu k domu a přesvědčovali skláře a podnikatele k tomu, aby se vytvořilo samostatné muzeum z důvodu významu všech hodnotných darů, poskytnutých od vynikajících řemeslníků, zabývajících se výrobou a zušlechťováním skla. Hlavní vidinou bylo také to, že shromažďování těchto unikátů vedlo k inspiraci pro budoucí generace. V letech první světové války se konaly různé soutěže o nejlepší sklářský výrobek, pořádané správou muzea. Nejlepší práce byly pak oceněny a zařazeny do muzejní sbírky, čímž se více a více rozrůstala. Bylo tak nezbytné získat další nové prostory pro výstavu. Proto roku 1925 poskytla radnice čtyři místnosti, které navštívilo až 6000 návštěvníků ročně. Velkorysí radní se tak zavázali za vzniklé náklady. Dotace se dříve získávali sbírkami mezi obyvateli a z výběru z kulturních událostí ve městě. Nejlepší exponáty pak byly zobrazeny v prvním obrazovém katalogu. V období druhé světové války bylo ale muzeum uzavřeno a množství písemností, týkajících se sklářství, bylo zničeno nebo ztraceno. Pouze část písemností byla převzata 23

okresním archivem. Po válce bylo otázkou, kam lépe a bezpečněji umístit významné exponáty. Po dlouhém rozhodování město uvolnilo v roce 1952 dům č. p. 105 na náměstí Míru, nacházející se v blízkosti radnice, který nechal postavit významný obchodník, pan Socher. Jak tvrdí bývalá ředitelka Eva Ranšová, na činnosti muzea se velmi poznamenala socialistická vláda a její principy. Při zabavování majetku došlo ke ztrátě výrobní dokumentace v podobě vzorků a katalogů, a jen malá většina byla zachráněna pod ochranu muzea (60. a 90. léta). Načež Sklářské muzeum v Novém Boru se v roce 1965 stalo součástí Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Dokumenty s údaji o dárcích a výrobcích mizejí, důkazem jsou i přírůstkové knihy v muzeu, kdy z těchto informací jsou zapsány jen administrativní převody. Často tyto informace příslušní pracovníci či sklářská škola dohledává, ačkoliv to není jednoduchou záležitostí, už jen co se financí týče. Čím hlouběji bychom šli do historie sklářského muzea, tím více bychom se dozvídali o dalších lidech, působících v tomto objektu, což by vedlo k práci jiného zaměření. Zmíním se jen o panu Ing. Václavovi Sacherovi, který se velmi podílel na rozvoji sklářského muzea a doplňoval sbírku o své poznatky, zejména díky bádání historie Novoborska a sklářství. Pan Sacher také nechal zabudovat část sklářské pece do prostoru komínové šachty, kterou můžete spatřit dodnes. V roce 1966 pak byly nainstalovány modely dílen malíře a rytce skla, kde nechyběly ani jejich pomůcky. O dva roky později se provedl zápis celé sbírky, tehdy 2600 ks, což vedlo k vybudování depozitářů v podkroví zároveň s knihovnou. Od roku 1978 se vedení sklářského muzea ujala paní Eva Ranšová, která ráda spolupracovala se sklářskými školami a zejména pak s podnikem Crystalex. Také změnila základní expozici, která se dodnes orientuje na vývoj skla v severních Čechách od 17. století. Nutno podotknout, že paní Ranšová není první vedoucí tohoto muzea. Od roku 1994 se muzeum navrátilo po letech utlumení k opětovné realizaci sklářských soutěží, přičemž se tak snaží propagovat sebe samo a zároveň tak doplňovat sbírku vítěznými pracemi. Od roku 1964 až do roku 2004 probíhaly zde v muzeu různé proměny, ať už co se zaměstnanců týče, nebo expozice či budovy jako samotné. V tomto období probíhala rekonstrukce muzea v podobě různých oprav střechy, schodiště, oken, byla několikrát pokládána nová dlažba, prováděna častá výměna koberců či topných zařízení, vymalování prostor, důležitá byla též výstava sociálních zařízení pro návštěvníky a úprava sklepních prostor, určené pro výstavy. Bylo darováno několikero vitrín pro vystavování expozičního skla, jehož část se pravidelně obměňovala, například na téma „Vývoj malovaného skla v Čechách“. Prováděly se zde různé výstavy, ať už výstava k 24

200. výročí Bedřicha Egermanna v roce 1976, výstava harrachovského skla nebo výstava progresivní technologie při výrobě skla, či se zde vystavovaly výrobky ze sedmi již proběhlých ročníků soutěže sklářské zručnosti IGS a soutěže „Řemeslo a umění“ za účelem oživení tradice sklářských soutěží. Co se týče propagace, zhotovilo se v průběhu tohoto období několik reklamních poutačů, nejčastěji umístěných při silnicích a hlavně u vjezdů do města. Na malé prodejně v muzeu se začaly prodávat kopie historického skla, poté sádrové odlitky a podmalby. Pro návštěvníky se připravily netradiční vstupenky v podobě pohledů s exponáty z muzejní výstavy, přidaly se různé popisky na vitríny a průvodci v textu v českém, anglickém a zprvu ruském jazyce, později v německém. V těchto jazycích byl pořízen i magnetofonový průvodce, což byl účel ke zvýšení návštěvnosti a také způsob, jak nejlevněji provádět návštěvníky ve skupinkách (často zájezdy od CK Čedok a Reisebüro z NDR). Perličkou je, že se v roce 1989 zaznamenala největší návštěvnost do tohoto roku, kdy přijelo až 16 zájezdů zhruba po 40-ti osobách v jeden den. Také se zavedl vstup zdarma pro studenty ze sklářských škol a podepsala se smlouva s Crystalexem o spolupráci při pořádání podnikových výstav a bezplatného převodu výjimečných sklářských výrobků. Kromě exponátů z Crystalexu se bezplatně převáděly i ty nejlepší práce sklářských studentů. Zájem bylo i po polooptickém a optickém skle, které bylo v roce 1974 velmi oblíbené. V devadesátých letech bylo muzeum převedeno pod správu Město Nový Bor jako organizační složka. Díky dobrým vztahům paní Ranšové a amerických manželů vyšla publikace o českém skle i v USA, přičemž bylo propagováno i Sklářské muzeum v Novém Boru. Město také uvolnilo muzeu další prostory, konkrétně dům č.p. 106 v Kalinově ulici, načež vznikl projekt 1. etapy rekonstrukce a dostavby muzea (spojení objektem domů č.p. 105 a č.p. 106), který se avšak začal realizovat až v roce 2011. (9, 10)

3.2 Stálá expozice Stálá muzejní expozice s uměleckoprůmyslovým zaměřením se odlišuje od ostatních expozic tohoto zaměření tím, že sleduje zájem návštěvníků o historický vývoj umění zdejšího sklářství. Dokládá to nejkvalitnějšími skleněnými exponáty a také modely utvárněné do podobizen sklářských dílen i s pravými pracovními pomůckami a nářadím. Návštěvníky tak seznamuje s pracovními postupy a technologií zdobení jako je rytina, malba, brus či hutní tvarování.

25

S prohlídkou je nejlépe začít po vystoupení do prvního patra, kde je ryté, hutně tvarované a broušené sklo. Neminete zde již zmiňované modely a maketu sklářské pece. Poté se pokračuje dole v přízemí, kde se nachází malované sklo. Po prohlídce máte možnost k nahlédnutí do prodejny, umístěné spolu s pokladnou v přízemí. (11)

3.2.1 Expozice rytého skla Jakmile vstoupíte do sekce rytého skla, tak můžete spatřit starý rytecký stánek na nožní pohon. Princip rytectví spočívá v tom, že je zde umístěno měděné kolečko s brusnou směsí, které tak odebírá vrstvu skla a dekoruje jej. Dekor na skle si rytec musí předem předkreslit. Z rytého skla je zde hlavně ukázka červené lazury s rytinou od Bedřicha Egermanna. Také jsou tu exponáty s rytými medailony s pamětihodností, monogramy a nápisy, rokaji a rostlinnými či zvířecími motivy, jelikož rozvoj lázeňství a turistiky vedl k tomu, aby se vyráběly pamětní vázy, číše a jiné výrobky. Pozoruhodný je džbán z 19. století, na kterém je v medailonku vyryta budova piaristické školy, jejíž budovu můžete spatřit dodnes jako Základní školu na náměstí Míru. Nelze opomenout to, že každé místnosti vévodí jiný lustr, což je dominantou Kamenického Šenova (Preciosa). (11)

3.2.2 Expozice hutně tvarovaného skla Pod pojmem hutně tvarované sklo si můžete představit tvarování horké skloviny pomocí nářadí, zejména kleští a pinzet. Nejoblíbenějšími technikami na konci 19. století bylo irisování nebo různě opřádané skelné nitě, které se lepily na sklo. Často se také zatavovaly do skla různé korálky, měděné plíšky, otisky šišek, a dokonce i fotografie. (11)

3.2.3 Expozice broušeného skla Broušené sklo vzniká podobným principem jako ryté sklo. Dříve byl stroj též na nožní pohon, avšak na této práci se podíleli zpravidla dva skláři, jelikož to bylo fyzicky náročné. Většinou šlapala žena, která roztáčela kolo s převodem na hřídel, a muž brousil za pomocí kotoučů různých velikostí. Později k pohonu stačila voda, poté pára a elektřina. Pozoruhodným výrobkem broušeného skla je zde velká okenní vitráž, kterou

26

vytvořila v roce 1925 sklářská škola v Kamenickém Šenově. Zpozorovat na ní můžete symboly obchodu, průmyslu a zemědělství. (11)

3.2.4 Expozice malovaného skla V této sekci máte možnost spatřit různé techniky maleb, ať už malba barevnými emaily, zlatem na bílé opálové sklo (tzv. kostěnka), kolorace transparentními barvami nebo technika zvaná lept. Často se malovali ornamenty, geometrické prvky, figurální náměty (od Alfonse Muchy), květinové motivy, žánrové výjevy a další. V expozici nechybí ani výrobek zvaný nargillé, což je skleněná část tureckých vodních dýmek, které se už od konce 19. století vyvážely do zemí Orientu. Malba na sklo se často pojí i s jinými technikami, například s brusem a rytinou. I model dílny malíře s malířskými pomůckami zde nechybí, avšak v momentálním stavu muzea, kde probíhá rekonstrukce a dostavba, je model uklizen.

3.3 Pořádané akce Sklářské muzeum v Novém Boru zastupuje a pořádá mnoho akcí, jako je například Den země (v letošním roce konané 19. dubna), kdy muzeum je otevřené pro návštěvníky zdarma. Navštívit expozici zdarma bude možné i 18. května, jelikož bude Mezinárodní den muzeí. Znovu zmiňuji soutěž IGS – Mezinárodní sklářské sympozium, konané v říjnu a pořádané Městem Nový Bor, na kterém spolupracuje i sklářské muzeum. Soutěž „Řemeslo a umění ve skle“ Po letech umlčení této soutěže, začíná sklářské muzeum od roku 1994 opět pořádat „souboj“ mezi sklářskými řemeslníky, výtvarníky, sklářskými podnikateli a studenty sklářských škol z celé České republiky. Princip soutěže spočívá ve tvorbě vlastních skleněných produktů, které jsou zařazeny do různých kategorií podle sklářských technik, aby se mohly co nejlépe vyhodnotit. Vítězné práce jsou pak trvale umístěny do sbírky sklářského muzea. Vznikají krásné výrobky velké různorodosti – od skleněných plastik, nápojových souborů, vitráží, až po dekorativní předměty, které jsou pak vyobrazeny v katalogu o této soutěži. Hodnocení probíhá anonymně, aby nebylo přihlíženo k významným jménům. (12)

27

Muzejní noc Díky začlenění sklářského muzea do Asociace muzeí a galerií si muzeum zařazuje do svého programu Muzejní noc. Již počtvrté během letošního roku, konkrétně 19. května, bude sklářské muzeum nabízet bohatý program v podobě hudebního koncertu skupiny Schodiště a zpěváka Xaviera Baumaxy, divadla, občerstvení a programu pro děti, kde nebude chybět ani výtvarná dílnička. Sklářské muzeum bude tak díky této akci netradičně otevřeno i v noční době. [13]

3.4 Animační programy Sklářské muzeum v Novém Boru též nabízí dva animační programy. První je stálý program pro rodiče s dětmi, který má především umožnit rodičům klidnou prohlídku a zabavit tak jejich děti, pro které je zde připravený pracovní list, který zábavnou formou učí děti rozpoznávat základy sklářství a sklářské techniky. Sklářské muzeum připravilo pracovní listy pro různé věkové kategorie dětí. Pro ty nejmenší je zde malý dětský koutek, kde si mohou vymalovat papírové exponáty nebo složit puzzle ve tvaru zdejšího historického zrcadla. Druhý program je též pro rodiny s dětmi, ale také pro skupiny dětí, zejména ze škol. Animační programy úzce souvisí s Dnem Země a s Muzejní nocí, kdy učí nejen děti, ale i dospělé vnímat význam skla a Sklářské muzeum jako takové. Díky těmto programům dochází k motivaci i těch návštěvníků, kteří návštěvu těchto objektů nepreferují. (14)

3.5 Prodejna Ve sklářském muzeu se nachází menší prodejna, kde si návštěvníci mohou zakoupit různé suvenýry či dárky, ať už si udělá radost pro sebe nebo pro někoho jiného. Jsou zde k nabídce produkty od různých výrobců. Mimo těchto výrobků, které následně vyjmenuji, si zde můžete zakoupit turistickou známku za 30,- Kč, pohledy Novoborska a okolí v rozmezí od 4,- do 5,Kč, náramky různých velikostí ze skleněných korálků v hodnotě 15,-Kč/ks, štítky na hole, turistické vizitky, DVD o Novém Boru a IGS, těžítka s motivem skláře,

Obr. 5: Turistická známka (Zdroj: www.turistika.cz)

28

trička s logem Nového Boru, aj. Dále jsou zde publikace, určené k prodeji, zejména na téma sklářství. Muzeum zdarma nabízí propagační letáky, jako je například Sklářské muzeum, Sklářský rod Phohlů, Ajeto Restaurant a mnoho další v různých jazycích (Čj, Aj, Nj, Pol).

29

EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 4 Sběr sekundárních interních dat V další části této práce se budu věnovat sběru sekundárních dat. Jedná se o cenná interní data, v našem případě interní data ve sklářském muzeu, která si pracovníci objektu často vedou sami. Může se jednat o informace o nákladech a výnosech firmy, počtu návštěvníků, výši obratu za rok, za jednotlivé měsíce nebo informace o prodeji vlastních produktů a další. Sklářské muzeum v Novém Boru, jakožto organizační složka obce podle zákona č. 250/2000 Sb., je na tom obdobně. Každý rok musí totiž vyplnit tzv. „Roční výkaz o muzeu a galerii“ a odeslat jej NIPOSu. Tato zkratka patří Národnímu a poradenskému středisku pro kulturu, které sídlí v Praze a je pověřeno Ministerstvem kultury České republiky. Stručně řečeno, toto středisko zpracovává statistické údaje o regionální kultuře u nás v České republice, které hodnotí jako kvantitativní materiál a jsou součástí programu statistických zjišťování. Sklářské muzeum uvádí v předem připravených formulářích různá data, ať už o počtu m2 celkové výstavní plochy, počtu expozic v muzeu, počtu uspořádaných výstav, počtu návštěvníků, nebo také v nich uvádí informace týkající se výše nákladů (výdajů) a výnosů (příjmů) evidovaných za celý uplynulý rok. Právě z těchto vzácných archivovaných informací z formulářů budu čerpat sekundární data. (15)

4.1 Něco málo z historie Ze vzácných zápisků bývalé ředitelky Sklářského muzea v Novém Boru paní Evy Ranšové, které uvádí ve své Kronice o sklářském muzeu (zdroj 10), musím uvést statistiku vývoje návštěvnosti v 70. a 80. letech 20. století, kdy bylo zaznamenáno až 49 500 tisíce návštěvníků během jednoho roku (rok 1989). Příčinou této vysoké návštěvnosti bylo upřednostňování domácího cestovního ruchu v těchto letech nad cestovní ruch zahraniční. Vysokého počtu návštěvníků muzeum dosahuje od roku 1972 do roku 1989, v rozmezí od 30 000 – 49 000 osob, což je úctyhodné a doposud největší do současnosti. Od roku 1989 návštěvnost postupně klesá.

30

4.2 Vývoj návštěvnosti 1993 - 2011 Jako první graf jsem zvolila vývoj návštěvnosti od roku 1993 do roku 2011, tudíž data zachycující informace převzaté z ročních výkazů o muzeu a galerii, o kterých jsem se zmiňovala již výše. Jak z grafu vyplývá, křivka návštěvnosti má klesající tendenci a rok od roku se počet návštěvníků snižuje (vyjma roku 2003, 2004, 2006, 2007 a roku 2009). Nejvyšším počtem návštěvníků v tomto období naopak dominuje rok 1994. Příčinou byla snaha obnovení tradice sklářských soutěží, načež se jedna taková akce podařila uspořádat. V soutěži „Řemeslo a umění ve skle“ se přihlásilo více jak 100 účastníků z řad výtvarníků, řemeslníků a žáků sklářských škol. Díky této soutěži muzeum připravilo výstavu soutěžních prací, což zaručilo další návštěvníky. Velmi výrazným skokem, kdy se návštěvnost rapidně snížila, je rok 1999. V tomto roce totiž dochází k omezení provozu z důvodu náročné stavební rekonstrukce výstavních prostor v muzeu. Cílem bylo vytvořit další výstavní prostory, tentokrát ve sklepě, které by byly využity hlavně pro výstavy konané při různých příležitostech. Co ale pomohlo vyzdvihnout muzeum v následujícím roce 2000 a zajistit tak zvýšení návštěvnosti? Kromě celoročního otevření muzea veřejnosti se uspořádali další dvě výstavy. První se týkala sklářských výtvarníků a druhá se týkala 130. výročí založení odborné sklářské školy v Novém Boru. V neposlední řadě se také opět konala soutěž „Řemeslo a umění ve skle“. Musím zmínit i rok 2008, kdy dolehla hospodářská krize i na sklářské muzeum a zapříčinila tak propad počtu návštěvníků pod 10 000 osob. (15)

Graf č. 1: Vývoj návštěvnosti 1993 – 2011

31

4.3 Celkové výnosy 1993 – 2011 Následující graf je zaměřen na sledování výnosů, nebo chceme-li příjmů Sklářského muzea v Novém Boru. V těchto číslech jsou započteny pouze celkové příjmy ze základní činnosti a z vybraného vstupného. Celková výše výnosů pro toto období činí dohromady zhruba 6,5 miliónů Kč. Nutno podotknout, že podstatnou část této částky tvoří vybrané vstupné ve výši 3,3 miliónů Kč, tedy více jak polovinu příjmů. Můžeme tedy říci, že vstupné tvoří základ příjmů. Ostatní příjmy jsou z prodeje upomínkových předmětů a sklářských katalogů, či z organizace sklářských soutěží. Muzeum si započítává do svých příjmů i získané dotace a granty (zde však uvedeno bez této položky). Jedná se o dotace na investice a na provoz z rozpočtu územních orgánů a ze státního rozpočtu. Ve sledovaném období byly poskytnuty dotace na provoz ve výši zhruba 46,1 miliónů Kč. Velmi nápadný je rok 2001, kdy výše výnosů činí 604.038 Kč. Právě tento rok je „plodný“ díky uspořádání až šesti výstav. V prostorech muzea tak bylo vystaveno sklo Vladimíra Kleina, sklářského výtvarníka a designera, nebo sklo borských rafinérií, dále jubilejní výstava 140 let Karolinky (moravská sklárna), výstava designu skla Věry Libenské a konečně výstava „Schránky vůní“, na které bylo možno vidět historii flakónků od 18. století až do roku 2001. Nejnižší výnosy zaznamenal rok 1999, jejichž důvodem je opět zmiňovaná důležitá stavební rekonstrukce výstavních prostor, a tudíž omezení vstupu návštěvníkům. (15)

Graf č. 2: Celkové výnosy 1993 – 2011

32

4.4 Vývoj návštěvnosti v roce 2011 Zajímavým sledováním návštěvnosti je vývoj návštěvnosti Sklářského muzea v Novém Boru v jednotlivých měsících v roce 2011. Není divu, že nejvyššího počtu návštěvníků muzeum dosahuje, jako každý turistický objekt, v hlavní turistické sezóně. Znamená to tedy, že turistická sezóna začíná v počátcích měsíce dubna a končí zhruba v měsíci říjen. Nejvyššího počtu návštěvníků dosahuje měsíc červenec. Důvodů může být hned několik. Jednak vysoký počet ovlivňují začínající hlavní prázdniny pro základní a střední školy (případně pro vysokoškoláky), a jednak začínající dovolená některých pracovníků, kteří preferují domácí cestovní ruch před zahraničním. Též začíná teplá sezóna, co se počasí týče, pro chataře a chalupáře, kterých je v severních Čechách opravdu mnoho a svůj aktivní odpočinek obohatí návštěvou turistických cílů. Povšimněte si i pozoruhodnou návštěvnost v měsíci prosinec. Počet návštěvníků je vyšší oproti jiným měsícům, mimo hlavní sezónu. Je to z toho důvodu, že v tomto měsíci se koná vánoční program pro děti. Návštěvnost tak obohatily v tomto roce o 170 osob. Dohromady za rok 2011 sklářské muzeum navštívilo celkem 9344 osob, z toho se k tomuto počtu započítalo 214 osob, kterých se zúčastnilo výstavy pořádané muzeem v turistickém informačním centru v Novém Boru.

Graf č. 3: Vývoj návštěvnosti v roce 2011

33

4.5 Vývoj tržeb za vstupné v roce 2011 S předchozím grafem souvisí graf následující, který se týká výše tržeb za vybrané vstupné v jednotlivých měsících v roce 2011. Je naprosto jasné, když měsíc červenec dosahuje nejvyššího počtu návštěvníků, tak bude dosahovat i nejvyšších tržeb, což naznačuje sloupec v grafu č. 5. Avšak oproti předchozímu grafu se liší například měsíc září, který zachycuje vyšší návštěvnost a nižší výnosy ze vstupu oproti měsíci říjen, který je pravým opakem. Důvodem je různorodost složení návštěvníků, kdy v měsíci září přišlo více návštěvníků, kteří měli vstup zdarma či více návštěvníků, kteří zaplatili snížené vstupné (studenti nebo senioři). Stejně tak je tomu u měsíce prosinec, kdy celkem přišlo více návštěvníků než v jiných měsících mimo hlavní sezónu. Jednalo se totiž o děti, které tvořily skupinu s největším počtem návštěvníků. Celková výše výnosů z utrženého vstupného v roce 2011 činila 212 359 Kč. Největší částka plyne z plné výše vstupného (40 Kč/osoba). Za zmínku stojí poplatek za fotografování, za který byli návštěvníci ochotni utratit ve zmiňovaném roce celkem 2120 Kč, ale také dobrovolné vstupné v době konání Muzejní noci v květnu, kdy se vybralo celkem 2199 Kč.

Graf č. 4: Vývoj tržeb za vstupné v roce 2011

34

4.6 Podíl návštěvníků podle typu vstupenek v roce 2011 Dalším grafem, leč stále doplňujícím, jsem zvolila typ výsečový, který nejlépe znázorňuje podíl návštěvníků v procentech podle zakoupených vstupenek. Jak uvádí tab. 3, ve Sklářském muzeu v Novém Boru je možno zakoupit pět rozdílných typů vstupenek, ze kterých se nejčastěji prodává vstupenka v plné výši vstupného (alespoň rok 2011 je toho důkazem). Další zajímavostí je, že procento návštěvníků, kteří mají vstup zdarma, je vyšší než procento polovičního vstupného, ačkoliv se v obou případech ve většině jedná o studenty. Pravidelnými návštěvníky jsou totiž různé ročníky z odborné školy sklářské v Novém Boru a v Kamenickém Šenově. Oproti tomu v polovičním vstupném velkou část tvoří žáci základních škol zejména z okolí Novoborska, ale také i studenti ze zahraničí. Nejmenší část tvoří děti v dětském programu a rodinné vstupné, které se v roce prodalo jen 190 krát. Důležité je, že na vstupném lze uplatnit slevu pro ty, kteří vlastní kartu OPUSCARD, kartu BENEFIT Program nebo CITYcard či nově kartu IDOL. Sleva je ve výše 50 % ze vstupného, avšak neplatí pro již zlevněné vstupenky, tudíž neplatí pro děti od 6 let, studenty a ZTP/P. Bohužel Sklářské muzeum v Novém Boru nevede evidenci zvlášť pro zahraniční návštěvníky, tudíž nelze určit jejich počet za rok 2011. Avšak nejčastějšími návštěvníky z cizích zemí jsou Holanďané, Němci a Poláci.

Graf č. 5: Podíl návštěvníků v roce 2011

35

5 Sběr primárních dat Dalším a hlavním cílem této práce je vytvořit profil návštěvníka Sklářského muzea v Novém Boru za pomocí dotazníků a marketingových metod za účelem zvýšení jeho návštěvnosti. Nezbytnou součástí je vypracování návrhů na zlepšení. Sběr primárních dat probíhal v roce 2012 v prostorech zmiňovaného muzea v začínající hlavní turistické sezóně pomocí dotazníkového šetření. Osloveno bylo 100 návštěvníků, kteří prošli expozicí a mohli tak zodpovědět předem připravené otázky. Vzhledem k vlastní zkušenosti, že sklářské muzeum často navštěvují i cizinci, byly zhotoveny dotazníky v anglickém a také v německém jazyce. Bohužel v cizím jazyce ve zkoumaném období se mi podařilo získat pouze dva dotazníky. Dotazník obsahuje celkem 19 otázek různě formulovaných tak, že se v něm odpovídá všemi způsoby. Buď si respondent vybírá z předem připravených odpovědí, nebo může předem připravené odpovědi obohatit o vlastní odpověď či zcela odpovídá jen vlastními slovy. Též na otázku, týkající se služeb muzea, odpovídá pomocí školní stupnice, kdy číslo jedna znamená nejlepší, číslo tři průměr a číslo pět nejhorší. Následně jsou vyhodnoceny všechny odpovědi, s ukázkou grafů, u kterých není-li uvedeno jinak, jsou mojí vlastní prací. 1) Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? První otázkou zjišťujeme velmi důležitý údaj, týkající se důvodu příjezdu návštěvníků do regionu Česká Lípa, do kterého spadá i město Nový Bor. Z odpovědí se dá leckdy vyvodit, zda návštěvník cestuje s přáteli, s rodinou, nebo se například účastní povinně díky školní výpravě. Největší podíl návštěvníků tvoří ti, kteří si chtějí udělat krásný výlet nejen v Novém Boru, ale také po okolí (41 %). Avšak v závěsu jsou i ti návštěvníci, kteří si chtějí odpočinout a trávit svojí dovolenou. Spadají sem převážně chataři. Stejnou procentní část tvoří ti návštěvníci, kteří pouze městem projíždí a svůj volný čas účelově věnují k návštěvě památkám a jiným turistickým atraktivitám, a stejnou část tvoří také ti, kteří muzeum navštívili z jiných důvodů. Sedm lidí odpovědělo, že se zúčastnilo návštěvy z důvodu povinné exkurze nebo za účelem získání informací pro studium.

36

Graf č. 6: Důvody návštěvy Sklářského muzea v Novém Boru

2) Pokolikáté jste navštívili Sklářské muzeum v Novém Boru? Druhá otázka se týká četnosti návštěv jednotlivého návštěvníka ve zmiňovaném muzeu. Pokud se návštěvník zmíní o druhé, třetí a víceré návštěvě, znamená to, že se mu v tomto objektu při první návštěvě líbilo a je zvědavý, zda se změnila výstava expozice. Často jde i o návštěvníky, kteří se přijdou vícekrát podívat na vystavená díla z různých soutěží. Bohužel však tentokrát nejde o tento případ, jelikož ve sledovaném období se v muzeu žádná výstava, ani soutěž nekonala. Z grafu č. 8 je vidět, že ¾ návštěvníků muzeum navštívilo poprvé, což ale neznamená, že zkoumaný objekt není dost atraktivní. Každým dnem přicházejí noví a noví návštěvníci, kteří se mohou o sklářském muzeu zmiňovat dál a přilákat tak další nové návštěvníky.

Graf č. 7: Četnost návštěv Sklářského muzea v Novém Boru

37

3) Jak je Vaše cesta organizována? Touto otázkou je míněno, zdali si návštěvník organizuje návštěvu sám či prostřednictvím někoho jiného. Nejraději bývají návštěvníci samostatní a navštěvují tak sklářské muzeum z vlastní vůle, ať už za pomoci turistického informačního centra v Novém Boru a jeho tištěných informací, nebo pomocí internetu či jako rada od místních. To se ale týká jiné otázky. Důkaz je toho graf č. 9, kdy naprostá většina lidí cestuje individuálně (87 %). Zbylých 13 % se rozděluje mezi organizace návštěv od cestovních kanceláří a cestovních agentur a mezi organizace skupinových zájezdů, které zpravidla nejčastěji organizují školy. Musím podotknout, že ze sta dotázaných lidí nikdo neodpověděl, že je na služební cestě. Můžeme se domnívat, že zřejmě moc pracovníků není posíláno na služební cesty zrovna na Novoborsko. Avšak sledované období bylo příliš krátké na to, abychom mohli dělat takové závěry. Jde tedy pouze o domněnku.

Graf č. 8: Způsob organizace návštěvy Sklářského muzea v Novém Boru

4) Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Každý návštěvník má rád jiné roční období. Jeden sem přijede z důvodu letních prázdnin či teplého období, druhý tento region navštíví v zimě, jelikož Nový Bor leží blízko Lužických hor, což nabízí spoustu zimních sportů, a třetí sem zavítá kvůli zájmu o sklářské soutěže. Většina respondentů odpovídala jaro, jelikož v dotazovaném období opravdu začínalo jaro. Ale důvodem může být i to, že ve městě začíná kvést údajně posvátný strom zvaný magnolia, který někteří turisté touží spatřit a zvěčnit tak jeho památku. Někteří návštěvníci se nemohli rozhodnout pouze pro jednu odpověď, tudíž v dotazníku zakroužkovali buď všechny období nebo jen jaro, léto, podzim či jen jaro a léto. Důvodem těchto odpovědí může být, že respondenti mají bydliště přímo 38

v Novém Boru nebo v blízkém okolí a tudíž zde tráví většinu času. Často jde také o chataře a chalupáře, kteří zde převážně tráví odpočinkové víkendy.

Graf č. 9: Návštěvnost v ročním období ve sklářském muzeu

5) Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Další otázkou chceme zjistit, zdali návštěvníci hodlají pokračovat ve své cestě či plánují nocovat, ať už v Novém Boru nebo v okolí. Podle grafu č. 12 je možné vidět, jak dlouho se návštěvníci chtějí zdržet v dané oblasti. Respondenti nejčastěji odpovídali 3 až 4 dny, což může znamenat, že sem zavítají zpravidla o víkendu. Odpověď doma (3 %) znamená, že návštěvníci mají trvalý pobyt v blízkosti Sklářského muzea v Novém Boru.

Graf č. 10: Délka pobytu návštěvníků v regionu Česká Lípa

39

6) Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? Šestá otázka navazuje na otázku předchozí. Zde bylo zjištěno, jaké město k ubytování turisté zvolili. Z odpovědí se dá vyvodit, zda je město Nový Bor atraktivní s dostatkem ubytovacího zařízení tak, aby se tu turisté ubytovali. Odpovědi mohou také naznačit, zda hlavním turistickým cílem návštěvníků je skutečně Nový Bor, nebo zda mají zájem navštívit i něco jiného a putovat tak ve své cestě dál. Jak z následného grafu vyplývá, skutečně se lidé ubytovávají v Novém Boru a jeho okolí (dohromady tvoří 71 %). Když se návštěvníci ubytovávají jinde, zpravidla jde o těsnou blízkost, ale ne v tomto regionu. Jako příklad uvedli město Ústí nad Labem nebo Děčín. Pokud odpověď zněla doma, znamená to, že mají trvalý pobyt v Novém Boru či okolí (v tomto případě se jedná o 3 %). Za zmínku stojí i to, že jeden respondent, který pocházel z Nizozemska, byl ubytován v Praze.

Graf č. 11: Místo ubytování

7) Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Nový Bor a okolí nabízí mnoho typů ubytovacích zařízení. Od penzionů, chat a chalup, kempů, po hotel a ubytování v soukromí či ubytování u známých. Cílem této otázky bylo zjistit, jaký typ ubytování nejčastěji preferují. Mnoho návštěvníků volí typ ubytování hotel (27 %), často zvolený v Novém Boru. Jelikož mnoho lidí zvolilo možnost bez přenocování, odpovídali na tuto otázku, že přenocují doma (25 %). Zde není míněno ubytování doma v Novém Boru, protože pouze 3 respondenti mají trvalé bydliště v tomto městě. Další velmi vyrovnanou dvojicí ubytování byl zvolen penzion a ubytování u známých, přátel či u příbuzných. Pokud se jednalo o skupinový zájezd,

40

často organizovaný školou, volili nejčastější ubytování v kempinku, rekreačním středisku či skautském středisku.

Graf č. 12: Typ ubytovacího zařízení

8) Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto muzea? Jinak řečeno, jak se návštěvníci o Sklářském muzeu dozvěděli. Tato otázka je velmi podstatná, jelikož se z ní dozvíme, zdali a jaký způsobem je muzeum dostatečně propagováno. Je dobré, že právě podstatnou část tvoří reference od známých (36 %), jelikož to svědčí o tom, že byli sami s návštěvou muzea spokojeni. Mezi vlastními odpověďmi (6 %) se vyskytly odpovědi typu, že nechtějí být doma, zvědavost, povinná exkurze, zájem o kulturu či kup turistické známky.

Graf č. 13: Motivace k návštěvě Sklářského muzea v Novém Boru

41

9) Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě Sklářského muzea v Novém Boru? Plánují si turisté návštěvu muzea? Hledají si informace, kam zavítat v dané oblasti? V grafu č. 16 nalezneme odpověď, zdali si respondenti plánují návštěvu ještě před zahájením výletu či se rozhodli až na místě díky vlastní zkušenosti, radám z turistického informačního centra či díky referencí od známých. Procentuelně má mírnou převahu odpověď, že se návštěvník rozhodl prohlédnout si muzeum již před uskutečněním výletu. Z příslušného grafu vyčteme, že jsou odpovědi téměř vyvážené.

Graf č. 14: Rozhodnutí o návštěvě

10) Co hodláte v Novém Boru a jeho okolí ještě navštívit, anebo jste již navštívil(a)? V desáté otázce měli respondenti na výběr ze čtyř připravených odpovědí, týkajících se nejčastěji navštěvovaných turistických cílů v tomto regionu. Avšak lidé často psali i jiné turistické atraktivity vzdálenější Novému Boru, jako je například Ještěd v Liberci (cca 50 km od Nového Boru), Babylon či IQ park v Liberci, hrad Bezděz (cca 30 km od Nového Boru) nebo zámek v Děčíně (cca 32 km od Nového Boru). V následující tabulce můžete vidět nejčastější odpovědi těchto turistických cílů, přičemž nejvíce zmiňovaná byla Panská skála na Práchni, poté město Česká Lípa, týkající se tohoto regionu. Do tabulky jsem již neuváděla další místa, která návštěvníci uvedli v dotaznících. Jednalo se o další vyhlídky a rozhledny, ZOO Děčín a ZOO Liberec s bílými tygry, Jiřetín pod Jedlovou (dětská galerie), okolní příroda Kunratických rybníků, malebná obec Kytlice či přírodní údolí Peklo u České Lípy.

42

Tab. 4: Navštívené turistické atraktivity v okolí Turistická atraktivity Ještěd v Liberci Panská skála (Varhany) Město Česká Lípa Sloup v Čechách (hrad, rozhledna, atd.) Restaurace AJETO Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově Sklárny (Lindava AJETO, Slavia) Máchovo jezero Hora Klíč Podzemní továrna Rabštejn Jedlová Zámek Zákupy Rozhledna Studenec u České Kamenice Modlivý důl u Svojkova Kino Nový Bor

Počet odpovědí 25 35 27 18 18 10 8 5 3 3 2 2 2 2 2

11) Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Touto otázkou zjišťujeme, jaké další podněty návštěvníky motivovalo k návštěvě tohoto regionu. Respondenti si mohli vybrat z předem připravených odpovědí, týkajících se přírody, kultury, sportu a ostatních priorit. Nejpočetnější zvolení získala příroda s 99 respondenty, poté kultura se 70 respondenty, ostatní priority s 50 respondenty a poslední sportovní priority se 47 respondenty. Všem odpovědím tedy dominuje příroda, zastoupená lesy a krajinou. Není divu, když se Nový Bor nachází v těsné blízkosti Lužických hor. V těsném závěsu za přírodou následuje kultura a zejména historická města a památky. Nový Bor, byť mladé město, je často spojováno s velmi důležitou sklářskou historií. Mnoho odpovědí obdržel i rekreační sport a turistika, což znamená, že město Nový Bor a okolí nabízí dostatek sportovního vyžití. Mezi jiné důvody respondenti řadili výhodné ubytování, povinnou exkurzi, ale hlavně zájem o sklářskou historii.

43

Graf č. 15: Další priority při výběru tohoto regionu

12) S kým cestujete? Z grafu č. 18 je možné vidět, že návštěvníci nejraději cestují s rodinou (40 %), ať už se jedná jen o samotné manžele, či manžele s dětmi. Pro poslední možnost má Sklářské muzeum v Novém Boru připraveno výhodné rodinné vstupné. Dva dospělí a jejich dvě děti zaplatí pouze 100,- Kč za vstupné. Další velmi rozšířenou skupinou jsou lidé, cestující s kamarády, případně se známými. Z vlastní zkušenosti se často jednalo o důchodce, kteří takto společně rádi cestují.

Graf č. 16: Doprovázející osoby návštěvníků

44

13) Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? Město Nový Bor je dostupné jak autobusovou, tak vlakovou dopravou. Obě nádraží se nachází zhruba 1 km z náměstí Míru, a tudíž i od sklářského muzea. Návštěvníci nejraději využívají automobil (58 %), ať už vlastní nebo zapůjčený. Důvodem může být bezplatné parkování v blízkosti muzea. Neplacená parkoviště, natož na náměstích, se dnes v různých městech už tak často nevídají. Vlak jezdí ze směru Jedlová – Česká Lípa a naopak, přičemž hlavní nádraží v České Lípě je dostupné z více směrů. Autobus jezdí naopak do těch míst, kam se vlak nedostane. Na motocyklu přijeli pouze 4 lidé, ale to může být z toho důvodu, že ve sledovaném období ještě pořádně nezačala motorkářská sezóna. Ti, co přišli pěšky (2 %), mají zpravidla trvalé bydliště v Novém Boru.

Graf č. 17: Použitý dopravní prostředek k návštěvě muzea

14) S čím jste při návštěvě Sklářského muzea v Novém Boru byl(a) nespokojen(a)? Další klíčovou otázkou, která nám může podávat návrh na zlepšení sklářského muzea, je otázka č. 14. Cílem bylo zjistit, zda byli návštěvníci s něčím nespokojeni. V nabídce bylo připraveno několik odpovědí na výběr, přičemž v poslední měli respondenti volný prostor na vlastní vyjádření. Velmi často se v dotazníkách objevovaly odpovědi, že návštěvníci jsou spokojeni a nic by sklářského muzeu nevytkli. Zřídka pak nebyli spokojeni se značením a také s nabídkou služeb, která se jim zdála poněkud malá. Jiných výtek bylo celkem pět, kdy většinou návštěvníkům vadila současná rekonstrukce a polední přestávka.

45

Graf č. 18: Nespokojenost návštěvníků Sklářského muzea v Novém Boru

15) Můžete prosím pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? V této části dotazníku měli respondenti hodnotit nabízené služby ve Sklářském muzeu v Novém Boru pomocí školní stupnice. Tedy pokud byly nejvíce spokojeni, mohli dát jedničku, pokud byly nabízené služby pro ně průměrné, dávali číslo tři, a pokud nebyli spokojeni, mohli volit možnost číslo pět. Navíc zde byl sloupec pro zvolení neutrálních odpovědí s možností „nevím“. V tomto případě docházelo k častějšímu zvolení např. u otázky, týkající se úrovně průvodcovských služeb (34 respondentů). Návštěvníci často tuto službu nemohli hodnotit z toho důvodu, že průvodcovské služby jsou prováděny pouze pro skupiny. Avšak respondenti hodnotili tuto službu i z toho hlediska, kdy průvodkyně jednotlivce alespoň poučí o tom, kde začít prohlídku, co v jednotlivých místnostech návštěvníci naleznou a poskytnou jim další rady, týkající se nejen sklářského muzea. Dále z tabulky č. 5 můžete také vyčíst, že návštěvníci byli nejvíce spokojeni právě se zaměstnanci v prostorech pokladny, jelikož v tomto místě se zde zdržují kromě pokladní i zmiňované průvodkyně, které často zastupují i tuto roli zaměstnance. Jako doplněk někdo připisoval poznámky, že byli spokojeni, návštěva se jim líbila, avšak vyskytl se i ten názor, že návštěvník nalezl málo informací k jednotlivým sklářským technikám a výrobě skla vůbec. Z této tabulky můžeme opět vyvodit závěry případných návrhů na zlepšení.

46

Tab. 5: Kvalita služeb ve Sklářském muzeu v Novém Boru Počet odpovědí v různých stupních hodnocení Nabízená služba 1 2 3 4 5 Nevím Srozumitelnost informací pro návštěvníky 48 38 13 0 0 1 (značení apod.) Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu

80

16

2

0

0

2

Nabídka zboží v prodejně

42

23

16

1

1

17

Úroveň průvodcovských služeb

46

13

4

2

1

34

Výška vstupného

59

26

9

0

0

6

Otevírací doba

54

22

12

1

0

11

Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu

44

30

15

2

1

8

Celkový dojem z atraktivity objektu

46

36

16

1

0

1

Celková spokojenost s úrovní služeb

51

42

6

0

0

1

16) Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto muzea? Šestnáctou otázkou si potvrzujeme, zdali byli návštěvníci opravdu spokojeni či ne. Velká většina (95 %) odpověděla, že by určitě nebo spíše doporučila návštěvu ostatním. Znamená to, že se jim expozice a s ní související služby buď velmi líbily, nebo by něco málo vytkli. Pozitivní zprávou pro muzeum je to, že nikdo neodpověděl, že by návštěvu nedoporučil. Avšak vyskytují se i neutrální odpovědi (5 %), kdy se respondenti nemohli rozhodnout, zdali by byla přínosná návštěva sklářského muzea i pro ostatní.

Graf č. 19: Doporučení návštěvy Sklářského muzea v Novém Boru

47

17) Jste ochoten(a) uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? Odkud nás návštěvníci přijeli navštívit, jsme se dozvěděli z otázky č. 17. Mnoho respondentů odpovědělo konkrétní místo, ale velká většina se rozhodla zmínit jen kraj, ve kterém mají své trvalé bydliště. Po zvážení jsem se rozhodla vypracovat pouze kraje, což vedlo k povinnosti dohledat i ta místa, u kterých respondenti neuvedli příslušný kraj. Pro doplnění jsou uvedena některá města jako příklad, která právě místo krajů respondenti uvedli. Tab. 6: Trvalá bydliště respondentů Kraj (popřípadě stát)

Počet respondentů

Město

Liberecký kraj Ústecký kraj Praha Středočeský kraj Vysočina Plzeňský kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Karlovarský kraj Stát Nizozemsko Jiný stát

22 17 12 10 8 8 6 5 3 3 2 1 2 1

Železný Brod, Kytlice, Zákupy, Liberec, Česká Lípa Louny, Děčín, část Ústí Trmice Stodůlky, Sudoměř, Dejvice Počepice, Nymburk, Velvary, Načeradec Herálec, Třebíč, Jihlava, Velká Bíteš Plzeň, Horažďovice, Kašperské Hory Kunštát na Moravě, Rakvice Lanškroun, Horní Čermná Tábor Dvůr Králově, Hradec Králové okres Opava okres Karlovy Vary Eindhoven x

18) Odhadnete vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Pro doplnění jsou uvedeny další údaje o vzdálenosti bydliště návštěvníka. Konkrétně se jedná o vzdálenosti v kilometrech. Zjišťujeme tak, jak moc daleko jsou návštěvníci ochotni cestovat po České republice. Zajímavostí jsou dva Holanďané, kteří uvedli vzdálenosti 801 až 1200 km. Další jeden z respondentů též bydlí v jiném státě, vzdáleném 5001 km a více, bohužel však neuvedl, o který stát, případně kontinent se jedná. Nejčastěji byla použita odpověď od 201 do 400 km (29 %). Toto rozmezí je ale procentuelně blízké také ke vzdálenosti 51 km až 100 km (26 %), a také ke vzdálenosti 101 km až 200 km (23 %). Nutno podotknout, že se pouze jedná o odhadovanou vzdálenost, ne přesnou.

48

Graf č. 20: Vzdálenost trvalého bydliště návštěvníků od muzea

19) Údaje o Vás. Poslední otázkou jsou zjišťovací osobní údaje respondentů, u kterých bylo potřeba se dozvědět pohlaví, stát, ve kterém návštěvník bydlí, poté příslušný počet obyvatel bydliště, věk, dosažené vzdělání a údaj o zaměstnání. V poslední možnosti měli respondenti na výběr mezi zaměstnancem veřejné služby nebo zaměstnancem v soukromém sektoru, poté mezi podnikatelem (popřípadě živnostníkem), mužem nebo ženou v domácnosti (popřípadě na mateřské), důchodcem nebo nezaměstnaným a studentem.  Pohlaví – nejčastějšími respondenty byly ženy, které vyplnily 67 dotazníků, tudíž na muže zbylo 33 dotazníků. Díky vlastnímu pozorování jsem zjistila, že často v párech raději vyplňovala žena, nežli její muž.  Stát – pochopitelně skoro celá většina návštěvníků pochází z České republiky (97 %), ale objevili se zde návštěvníci z Nizozemska (2 %) a z dalšího jiného státu, který respondent neuvedl.  Počet obyvatel bydliště – návštěvníci zvolili nejčastější odpověď mezi 50 až 100 tisíci obyvateli (26 %), dále pak počet do 3 tisíc obyvatel (18 %), na třetím místě se umístila dvě stejná rozmezí 10 až 50 tisíc a nad 1 milion obyvatel (16 %), který většinou zastupovala Praha. Poté respondenti uvedli také rozmezí ve vzdálenosti 3 až 10 tisíc obyvatel (14 %) a poslední 100 tisíc až 1 milion obyvatel odpovědělo 10 %.

49

 Věk – nejčastější volbou věku bylo v rozmezí 18 až 25 let (25 %), přičemž často se jednalo o studenty. Avšak nebylo to pravidlem. Za ním následují stále mladí lidé ve věku 26 až 35 let (22 %). Po menším skoku respondenti uváděli věk mezi 46 až 55 lety (18 %) a věk mezi 36 až 45 lety (15 %). Věk 56 a více ve většině uváděli lidé v penzi (14 %). Nejméně procent dosáhl věk do 17 let (6 %).  Dosažené vzdělání – na prohlídku muzea docházeli nejčastěji ty návštěvníci, kteří dosáhli středního vzdělání (53 %). V pozadí jsou respondenti vysokoškolského vzdělání (26 %) a základního vzdělání (21 %).  Zaměstnání – odpověď, kterou nejvíce respondenti zvolili, byla zaměstnanec ve veřejných službách (31 %), následují studenti se 27 %. Podnikatelé a zaměstnanci v soukromém sektoru tvoří stejné procento ve výši 16 %. Lidé v důchodovém věku navštívili sklářské muzeum ve sledovaném období v počtu 9, čili 9 %. Nejméně procent (1 %) získal respondent v domácnosti či na mateřské.

50

6 SWOT analýza Další důležitou částí této práce je marketingový rozbor, tzv. SWOT analýza. Za pomocí této metody se zjistí silné a slabé stránky, hrozby a následně příležitosti zkoumaného objektu. Díky těmto zjištění můžeme vyvést různé závěry a především se nám zjeví případné nápady či návrhy na zlepšení. Silné stránky objektu nám udávají to, čím tento objekt vyniká. Slabé stránky nám říkají, co objektu chybí. Příležitosti navrhují to, co by mohl daný objekt využít k tomu, aby se zvýšila jeho návštěvnost. Hrozby pak zahrnují údaje, čeho by se měl objekt vyvarovat. Silné stránky  výhodná poloha ve městě  sklářská historie města a okolí  přidělený dům č.p. 105 a dům č.p. 106 pouze pro sklářské muzeum  propojení předchozích dvou domů novým objektem, určeným pro výstavu dalšího skla z depozitáře  možnost bezplatného parkování na náměstí Míru (přímo u sklářského muzea)  prodej suvenýrů a skleněných šperků  vlastní knihovna  nabídka propagačních materiálů zdarma  nabídka textových průvodců v českém jazyce a v jiných cizích jazycích  průvodcovské služby pro předem nahlášené skupiny  poskytnutí slev na vstupném (např. při vlastnictví Opuscard)  rodinné vstupné  vlastnictví významných historických exponátů  spoluúčast na pořádání významných akcí (např. IGS)  konání akcí a sklářských soutěží ve vlastních prostorech (např. Muzejní noc) 51

 flexibilita, asertivita a nápomocnost personálu 

dětský program

Slabé stránky  špatné značení sklářského muzea ve městě  právě probíhající rekonstrukce sklepních prostorů  prodloužení lhůty dostavby nového objektu, který propojuje oba dva domy  chybějící šatna  chybějící bezbariérový přístup  chybějící místo pro odpočinek  nedostatečné popisky na vitrínách  prach a hluk vzniklý z důvodu rekonstrukce 

správa pod Městem Nový Bor

Příležitosti  vylepšení značení muzea ve městě  vybudování míst k odpočinku  dokončení přístavby v co nejkratším čase a doplnit ji o exponáty z depozitáře  změna otevírací doby (pondělí otevřeno, zavřeno např. ve čtvrtek)  nové technické vybavení (např. videopřehrávač pro cizince s různorodým jazykem)  velké množství turistických atraktivit v okolí  vytvořit nabídku průvodce za příplatek pro jednotlivce  rozšíření propagace v zahraničí  získání dotací na nové vybavení (např. vitrín) 52

 množství ubytovacích zařízení 

mezinárodní a národní vztahy škol (zejména zaměřených na sklářství)

Hrozby  konkurence (např. Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově, nebo Restaurace a galerie AJETO v Novém Boru, a další)  zamítnutí dotací a grantů (např. na rekonstrukci, nákup nového vybavení)  snížení počtu návštěvníků (např. z důvodu finanční krize, preference zahraničního cestovního ruchu nad domácím cestovním ruchem) 

krádež či ztráta významných exponátů

 úbytek účastníků sklářských soutěží pořádaných sklářským muzeem

53

7 Návrhy na zlepšení Ze sběru dat, ať už sekundárních nebo primárních, se nabízí vypracování návrhu na zlepšení chodu Sklářského muzea v Novém Boru. Mimo těchto získaných dat přidávám také vlastní návrhy, vyplývající z pozorování ve zmiňovaném muzeu za dobu probíhání mojí semestrální praxe. Nejprve se musím zmínit o jednom již probíhajícím zlepšení. Ve sklářském muzeu totiž probíhá přístavba, která propojuje dva domy sloužící pro potřeby muzea. Plán této akce se začal promýšlet již dříve, ale realizoval se až teprve před necelými dvěma roky. Hlavní myšlenkou je získat nové prostory pro výstavu dalších krásných exponátů, které jsou prozatím uloženy v depozitáři na půdě. Lhůta dostavby byla stanovena do března, avšak bohužel z časových důvodů byla prodloužena do října. Bezbariérový přístup Jako hlavní vidinu zlepšení vidím ve zbudování speciálního přístupu pro handicapované návštěvníky. Ať už do samotného vstupu do muzea nebo do druhého patra expozice či do plánovaných sklepních výstavních prostor se pochopitelně nachází schody, které bohužel nejsou vybaveny speciálními přístroji pro tyto návštěvníky. Tato investice je sice nákladná, ale velmi účelná. Stát by na tuto investici mohl také přispět formou grantu. Pokud by poskytl málo, vybudoval by se nejprve jen výtah, který by tak propojil sklep, vstupní halu, 1. patro a 2. patro. Toto zlepšení by pomohlo nejen pro handicapované návštěvníky, ale také pro pracovnice, které musejí přenášet těžké exponáty. Šatna Sklářské muzeum bohužel nemá vyhrazený prostor k odkládání věcí. Často totiž přicházejí turisté s velkými batohy nebo v zimě v zimních bundách, které si nemají kde uložit. Zaměstnanci však neotálejí a nabízí návštěvníkům možnost si své věci uložit v prostorách pokladny, kde to však na nově přicházející návštěvníky působí ne moc dobrým dojmem. Vstupní hala je dosti velká na to, aby zde mohla být vybudována menší šatna, která by zapadala do vizáže muzea. Nemusí být velkých rozměrů, ale uspořádána tak, aby nebyla příležitostí pro případné zloděje.

54

Vybudování prostor pro odpočinek Velkým snem sklářského muzea, doposud nezrealizovaném, je vybudování míst pro odpočinek návštěvníků. Každá místnost expozice by mohla být doplněna alespoň jednou židličkou, aby si případně ti „rychlí“ návštěvníci mohli na krátkou chvíli odpočinout. Jako hlavní prostor pro odpočinek by mohly být sklepní prostory s výstupem na terasu, kde by byly alespoň tři lavičky. Pro větší pohodlnost by zde mohl být pronajatý automat na kávu a čaj, popřípadě na studené nápoje. V budoucnu by se pak mohla zrealizovat výměna automatů za skutečnou kavárnu, což by přivedlo ještě více návštěvníků. Značení sklářského muzea Borské značení je téměř nedostatečné. Při dvou vjezdech do města jsou sice dva reklamní poutače na zmiňované muzeum, avšak v podobě velmi starých dřevěných nápisů. Takový poutač by mohl být vyměněn za moderní reklamní plochu, doplněnou ilustrací skutečného muzea a číselným údajem, týkajícím se potřebné vzdálenosti k muzeu. Ve městě by mohly být cedule na hnědém podkladu na lampách udávající směr zaměněny za podklad červený, tudíž více viditelný. Nákres šipky je též matoucí, působí dojmem opačného směru. Přeměna prostor s pokladnou Jako poslední změnu bych díky pozorování viděla v úpravě prostoru určeného pro pokladnu. Jako doplněk přikládám ilustraci, na které je znázorněná pokladna před a po příležitostné úpravě. Tuto možnost bych volila z následujících důvodů:  Prodejní sklo – vystavovaného prodejního skla od místních výrobců neustále přibývá, ale prostorů ubývá, tudíž hlavní změnu bych viděla v probourání stěny propojující vstupní halu s pokladnou, a vybavila ji tak moderní velkou skleněnou vitrínou, která by zaplnila vzniklý prostor a do které by mohlo být uloženo prodejní sklo.  Knihovna – jelikož sklářské muzeum prodává i publikace různých autorů, týkající se ve velké většině sklářského odvětví, je zde umístěna i knihovna. Avšak jak je vidět na obr. 6, je umístěna byť ve viditelných prostorách, avšak ne veřejně přístupných. Z vlastního úsudku tedy dochází k tomu, že návštěvníci o tuto knižní podobu ztrácí zájem, pokud vyloženě nehledají něco konkrétního. 55

Proto bych tuto knihovnu uložila do přístupného prostoru místo dosavadní vitríny s prodejním sklem.  Police s propagačními materiály – velmi důležité jsou zde i propagační materiály, jelikož častými návštěvníky jsou i ti, kteří informační centrum minuli. V současné době jsou tyto materiály uloženy za dveřmi, tudíž pro návštěvníky prakticky neviditelné. Proto by se mohly umístit vedle knihovny.  Další stůl – v muzeu pracuje celkem 6 zaměstnankyň, z toho 3 se pohybují převážně v prostorách pokladny. Jejich směny se sice obměňují, avšak někdy se sejdou všechny. V současné době jsou v prostorách pokladny místa pouze pro 2 pracovnice, proto bych navrhovala přidat menší stůl pro třetí.  Pokladna – zde by se mohlo změnit místo pokladny, aby byla napřímo návštěvníkům, kteří vstoupí do těchto prostor. Obr. 6: Změna prostor pokladny před a po

56

Závěr Bakalářská práce na téma profil návštěvníka ve sklářském muzeu charakterizovala vývoj sklářského muzea od historie po současnost, pořádané akce a fungování muzea jako takového. Teoretická část zahrnovala i popis města, ve kterém se zmiňovaný objekt „narodil“. Díky praktické části bylo dosaženo stanovených cílů, týkajících se marketingového výzkumu za účelem dosažení zvýšení návštěvnosti. V marketingovém výzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření, sběr primárních a sekundárních dat. Primární data zahrnují interní data sklářského muzea, sloužící pro vlastní účely využití. Zjištěním těchto dat jsme se dostali k závěru, že vývoj návštěvnosti má od roku 1993 spíše klesající trend. Ve sledovaném roce 2011 jsme si ověřili, že v hlavní turistické sezóně je počet návštěvníků skutečně nejvyšší. Naopak sekundární data vycházely z předem připravených a vyplněných dotazníků, sloužících k vyhodnocení profilu návštěvníka. Dotazovanými návštěvníky byly osoby, které navštívili muzeum v počátcích hlavní turistické sezóny v roce 2012. Celkem dotázaných osob bylo ve sledovaném období 100, z nichž pouze dva byli cizinci. Vyhodnocení dotazníků provází pro lepší přehlednost především koláčové grafy, případně tabulky. Při samostatném vyhodnocení profilu typického návštěvníka vyšla žena ve věku 18 až 25 let, pocházející z České republiky, konkrétně z Libereckého kraje ve městě s 10 až 50 tisíci obyvateli, vzdáleném 51 – 100 km. Tato osoba má dosažené středoškolské vzdělání a nyní pracuje jako zaměstnanec ve veřejných službách. Na návštěvu přijela s rodinou a nejvíce byla spokojena s přístupem a obsluhou u pokladny, u které jí bylo doporučeno, co dále navštívit v okolí, přičemž nejvíce ji lákají Varhany na Práchni. Je poprvé ubytována v Novém Boru na 3 – 4 dny po referenci od známých, a jelikož má ráda přírodu Lužických hor, přijela sem na jaře. Na vypracování návrhů na zlepšení bylo potřeba vytvořit SWOT analýzu, která se pochopitelně skládá ze silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Jako klíčové body, směřující ke zvýšení návštěvnosti bych viděla ve zbudování bezbariérového přístupu, zbudování odpočinkových míst, a urychlení dostavby a rekonstrukce, které probíhají delší dobu. Pozor by si sklářské muzeum mělo dát naopak na konkurenci, která též může ohrožovat návštěvnost. Návrhy na zlepšení vycházejí z vlastního pozorování, nezrealizovaných myšlenek sklářského muzea, případně poznámek od návštěvníků, které přidali k dotazníkovému šetření. 57

Byla bych velmi ráda, kdyby tato mnou vypracovaná práce posloužila nejen jako povinný bod k dosažení bakalářského titulu, ale také aby inspirovala další zájemce o sklářskou historii a sklo jako takové vůbec. Mým přáním by bylo umístit práci v knihovně ve Sklářském muzeu v Novém Boru, kde by sloužila jako stručný přehled a rozbor návštěvníků, a inspirovala by tak ke zvýšení návštěvnosti.

58

Seznam použitých zdrojů

[1] Asociace muzeí a galerií České republiky: AMG se představuje [online]. Praha: EVANEK

Studio,

©

2011

[cit.

2012-04-03].

Dostupné

z:

http://www.cz-

museums.cz/web/amg/amg-se-predstavuje (2) Úvodní slovo starosty Nového Boru. Sklo 1880-1930: Nový Bor a okolí. Praha: Obecní dům, 2001, 6 - 7. ISBN 80-86339-06-8. (3) JINDRA, Vladislav. Dějiny Nového Boru. Vyd. 1. Nový Bor: Městský úřad v Novém Boru, 2006. ISBN 80-254-4224-1. (4) Sklářské dějiny Nového Boru a okolních obcí. Sklo 1880-1930: Nový Bor a okolí. Praha: Obecní dům, 2001, 10 - 14. ISBN 80-86339-06-8. (5) Poznámky. Sklo 1880-1930: Nový Bor a okolí. Praha: Obecní dům, 2001, 104 - 106. ISBN 80-86339-06-8. (6) Vyšší odborná škola sklářská, Střední průmyslová škola sklářská Nový Bor. 1. vyd. Nový Bor: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola sklářská, 2000, 105 s. ISBN 80-239-0013-7. (7) Crystalex 1967/2007: 40 let nového sklářského závodu Crystalex Nový Bor. © BOHEMIA CRYSTALEX TRADING, 2007. Připraveno ve spolupráci se Sklářským muzeem Nový Bor.

59

[8] Přehled sportovního vyžití v Novém Boru a okolí. Město Nový Bor: Sport [online]. [25.10.2011] [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.novy-bor.cz/cz/zivot-vemeste/kultura-a-volny-cas/sport/. (9) HAJSKÝ, Libor a Josef NOVOTNÝ. MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÝ BOR. Sklářské muzeum Nový Bor. Praha: Pressfoto, 1993, 20 s. ISBN (brož) : bc. (10) RANŠOVÁ, Eva. Kronika Sklářského muzea v Novém Boru. Nový Bor, 2009, 34 s. Kronika nesleduje odborné badatelské cíle, chce jen, někde obšírněji a jinde stručněji, seznámit nastupující mladou generací novoborských muzejníků s tím, jak “šel život” v čp. 105 za éry jejich předchůdců. pozn.: Jedná se o nepublikovaný dokument. Paní Eva Ranšová též čerpala z: Jubilant a jeho mecenáši; Novoborský měsíčník, 2003; Informace v letech 1964 – 2004 již ze skartované muzejní písemné agendy a výročních zpráv, doplněné o vzpomínky pamětníků; Vlastní zkušenosti zažité při práci v muzeu. (11) RANŠOVÁ, Eva. Povídání o stálé expozici Sklářského muzea v Novém Boru. Nový Bor, 2002, 3 s. Interní dokument k textovému průvodci, sloužící pro průvodce ve sklářském muzeu. (12) RANŠOVÁ, Eva, Michal WEIN, Lubomír HÁNA a Karel TŮMA. Řemeslo a umění ve skle: Nový Bor 2000 :soutěže 1994-1997-2000. Nový Bor: Sklářské muzeum v Novém Boru, 2000, 48 s. [13] Sklářské muzeum Nový Bor: Aktuální informace. Město Nový Bor [online]. [7.2.2012] [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.novy-bor.cz/cz/zivot-ve-meste/kultura-avolny-cas/sklarske-muzeum/aktualni-informace/

60

(14) VAVŘÍČKOVÁ, Eliška. Animační programy. Nový Bor, 2010. Diplomová práce. Filosofická fakulta v Ostravě. (15) Roční výkaz o muzeu a galerii. Praha, 1993 - 2010. Roční výkaz určený pro Národní a poradenské středisko pro kulturu v Praze + úvodní dopisy určené pro Sklářské muzeum v Novém Boru odeslané od NIPOS. (16) Rozhovory s paní ředitelkou Mgr. Petrou Ajšmanovou, kurátorkou Mgr. Eliškou Vavříčkovou, s pokladní Magdou Váchalovou, a s průvodkyněmi Markétou Vojtíškovou Váchalovou a Janou Vlachovou. Pozn. Propagační materiály z turistického informačního centra v Novém Boru vydalo Město Nový Bor, kolektiv Turistického informačního centra Nový Bor. Pozn.: Není-li uveden zdroj, jsou grafy, tabulky, obrázky a poznámky dílem autorky.

61

Přílohy Seznam příloh Příloha A – Pracovní list pro děti Příloha B – Dotazník (česká verze) Příloha C – Questionnaire (anglická verze) Příloha D – Umfrage (německá verze) Příloha E – Ukázky technik zušlechťování skla

62

PŘÍLOHA A

63

PŘÍLOHA B DOTAZ N Í K 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (region Česká Lípa)? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých jiné: pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt, léčení 2. Pokolikáté jste navštívili Sklářské muzeum v Novém Boru? poprvé podruhé potřetí 3. Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) prostřednictvím CK nebo individuálně jsem na služební cestě CA

již vícekrát

skupinový zájezd

4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro léto podzim

zima

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování): kolik dnů: 6. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? na více v tomto místě v tomto regionu v Praze místech

jinde:

7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa jinak: penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných 8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto muzea? reference od informace od CK n. CA tištěné informace známých turistické informační rozhlas, televize internet centrum

vlastní zkušenost jiný:

9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě Sklářského muzea v Novém Boru? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) jinak: pro návštěvu jsem se rozhodl až po příjezdu do tohoto regionu (místa) 10. Co hodláte v okolí ještě navštívit, anebo jste již navštívil(a)? Prosím doplňte. např. Restauraci AJETO např. Město Česká Lípa např. Ještěd v Liberci např. Varhany jiné: jiné: 11. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (můžete uvést i více odpovědí) čisté životní klidné prostředí bez vodní plochy a příroda lesy, krajina prostředí hluku toky historická města a dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura památky turisty zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné: 12. S kým cestujete? sám/sama

s rodinou

s kamarády/se známými

se skupinou/se zájezdem

64

13. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (prosím uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa)

automobil

motocykl

kolo

vlak

pěšky

autobus

jinak:

14. S čím jste při návštěvě Sklářského muzea v Novém Boru byl(a) nespokojen(a)? problémy špatné značení neochotný personál s parkováním jiné: malá nabídka služeb doprava (MHD) nic 15. Můžete prosím pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší)

hodnocení Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení ap.) Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu Nabídka zboží v prodejně Úroveň průvodcovských služeb Výška vstupného Otevírací doba Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu Celkový dojem z atraktivity objektu Celková spokojenost s úrovní služeb

nejlepší

průměr

nejhorší

1

2

3

4

5

nevím

1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5

nevím nevím nevím nevím nevím nevím nevím nevím

16. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto muzea? určitě ano spíše ano nevím spíše ne

určitě ne

17. Jste ochoten(a) uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte?

…………………………………… ………………………………………… 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 19. Údaje o Vás: muž pohlaví

101 až 200 km 1201 až 1600 km 5001 km a více

žena

stát, ve kterém máte bydliště

ČR Rakousko

Slovensko Holandsko

Německo Jiný

počet obyvatel do 3 tis 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil bydliště do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské dosažené vzdělání zaměstnanec veřejné zaměstnanec - soukromý podnikatel/živnostník služby sektor zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný student 20. Zde je prostor pro Vaše případné návrhy na zlepšení muzea. .......................................................................................................................................................... DĚKUJI VÁM ZA VÁŠ STRÁVENÝ ČAS VYPLNĚNÍM DOTAZNÍKU A PŘEJI VÁM KRÁSNÝ DEN!

65

PŘÍLOHA C

QUESTIONAIRE 1. What is the main reason of your visit in this region? holiday, recreation trip visit of relatives, friends

just passing

business trip

health stay, treatment, spa

other reason:

2. How many times have you visited this glass museum? once twice three times 3. How is your trip organised? (you can tick two answers) by travel office or I´m on a business individually agency trip 4. Which season do you usually visit this region in? spring summer

more times

collective tour

autumn

winter

5. How long are you going to stay in this region this time? (or The Czech republic) how many hours (no overnight stay): how many days: 6. If you are here for more than one day, where are you accommodated? in this place in this region in in more places somewhere else: Prague 7. If you are going to spend the night here, what facility will it mainly be in? hotel private accommodation cottage, weekend house at friends´ or relatives´ otherwise: pension camping site 8. What has motivated you to visit this glass museum? inf. from travel references from printed agency or travel friends information office tourist information radio, TV internet centre

my own experience other:

9. What else are you going to visit or have you visited in this region? I had planned the visit before I started this stay (trip). otherwise: I decided on the visit after I had come to this region. 10. What else are you going to visit or have you visited in the surroundings? Restaurant Ajeto town Česká Lípa Ještěd in Liberec other: other: other:

11. What were your priorities when choosing this region?(you can choose more options) clean quiet environment forest, water reservoirs, nature environment without noise landscape rivers historical towns and well-equipped tourist cultural events and culture monuments facilities entertainment 66

sport, activity other

performance sport work reasons

recreation sport, tourism private reason

active recreation

other:

12. Who are you travelling with? on my own

with friends/ acquaintances

with family

with a group/tour

other:

13. Which means of transport have you used? (indicate only the means of transport used to this place)

car

motorcycle

bicycle

train

bus

on foot

otherwise:

14. Can you tell me, if you were unhappy with something?

bad marking

unhelpful employee

offer services

transport

problems with parking nothing

other:

15. By means of a school grade scale, can you specify the quality of services in this listed object if you have experienced them? (circle your evaluation grade 1 – the best and 5 – the worst)

evaluation Clarity of information for visitors (marking etc.) Approach and helpfulness of cash desk staff in the object

best

average

worst

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Offer of goods in the shop

1

2

3

4

5

Level of guide services

1

2

3

4

5

Entrance fee height

1

2

3

4

5

Opening time

1

2

3

4

5

Place to rest, waiting time for the visit

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

General impression from the object’s eye-appeal General satisfaction with the level of services

I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know

16. Would you recommend the visit of this object to your friends and acquaintances? definitely yes rather yes I don’t know rather not definitely not 17. If you will, state the particular place of your permanent residence (either town or region or part ofthe state you live in)? ………………………………………………………………………………………………

67

18. What is the estimated distance from the place of your residence to this place? within 10 km 11 - 50 km 51 - 100 km 101 - 200 km 201 - 400 km 401 - 800 km 801 - 1200 km 1201 - 1600 km 1601 - 2000 km 2001 - 3000 km 3001 - 5000 km 5001 and more 19. Your personal details: male female Sex CZ Slovakia The state, where you have a residence Austria Holland Less Population in your 3-10 10-50 50-100 than 000 000 000 residence 3000 Less 18-25 26-35 36-45 Age than 17 primary secondary Education public administration private sector employee employee

Occupation housewife/maternity leave

retired person student

Germany other: 100- 1 mil 46-55

over 1mil 56 and more

higher education entrepreneur/businessman

unemployed

Thank you very much for your free time to fill my questionaire and have a nice day!

68

PŘÍLOHA D

UMFRAGE 1. Wie ist der Hauptgrund Ihres Besuchs in dieser Region?

Urlaub, Ruhe

Ausflug

ich fahre nur durch

Dienstreise

Besuch der Verwandten, Bakannten Gesundheitsaufenthalt, Heilung, Bad

2. Wie oft besuchen Sie dieses Museum? zum erstenmal zum zweitenmal

zum drittenmal

andere Gründe:

schon mehrmals

3. Wie ist Ihre Reise organiziert? (man kann auch 2 Antworten kreuzen) mit Reisebüro oder individuell Dienstreise Gruppenausflug Reiseagentur 4. In welcher Jahreszeit besuchen Sie meistens diese Region? Frühling Sommer Herbst

Winter

5. Wie lange bleiben Sie jetzt in der Region? (in Tschechische Republik) wieviel Stunden (ohne Übernachtung): Wieviel Tage: 6. Falls Sie hier für mehrere Tage sind, wo sind Sie übernachtet? an Ort und Stelle in dieser in an mehreren anders: Region Prag Stellen 7. Wo werden Sie übernachten? Hotel im Privat Pension

Camp

Hütte bei Bekannten, Verwandten

8. Wie sind Sie zum Besuch das Museum motiviert? Referenzen von Infos von Reisebüro Presseinfos den Bekannten (Agentur) Touristisches Radio, Fernsehen Internet Infozentrum

anders:

Eigene Erfahrung anders:

9. Wann haben Sie sich für den Besuch des Museum entschieden? ich habe es noch vorher geplant anders: ich habe mich erst nach der Ankunft entschieden 10. Was wollen Sie noch in dieser Region besuchen oder was haben Sie schon

besucht? z.B. Das Restaurant Ajeto z.B. Herrenhausfelsen in Prácheň

z.B. Die Stadt Česká Lípa anders:

z.B. Ještěd in Liberec anders:

11. Was bevorzugten Sie bei der Wahl der Region?(schreiben Sie auch mehrere Antworten) Die Natur

saubere Umwelt

schöne Umwelt ohne Lärm

Wälder, Landschaft

Wasserflächen 69

historische Städte gut ausgestattete Die Kultur und Einrichtungen für Kulturveranstaltungen Sehenswürdigkeiten Touristen Sport, Leistungssport Erholungssport,Touristik Aktiver Urlaub Bewegung andere Arbeitsgründe Privatgründe andere:

12. Mit wem reisen Sie? allein

mit Familie

mit Kameraden, Bekannten

mit der Gruppe

andere……………………………………………………..

13. Welches Verkehrsmittel haben Sie benutzt? (nur bis zum diesen Ort) Das Das anders: Das Auto Der Zug Der Bus zu Fuss Motorrad Fahrrad 14. Womit waren Sie beim Besuch von dem Museum unzufrieden? Probleme mit Schlechte Markierung unangenehmes Personal dem Parken enges Dienstleistungsangebot Verkehr nichts

andere:

15. Wie sind Ihre Erfahrungen mit der Qualität der Dienstleistungen in diesem historischen Objekt? ( 1 – die beste Note, 5 – die schlechteste Note) die die beste Bewertung Durchschnitt schlechteste Bewertung Bewertung Die Verständlichkeit der Infos für ich weiss Besucher 1 2 3 4 5 nicht (Schilderung….) Die Einstellung der Bedienung in der ich weiss Kasse 1 2 3 4 5 nicht des Objekts ich weiss Angebot der Waren im Geschäft 1 2 3 4 5 nicht ich weiss Niveau der Begleiterdienstleistungen 1 2 3 4 5 nicht ich weiss Die Höhe von Eintrittsgeld 1 2 3 4 5 nicht ich weiss Öffnungszeit 1 2 3 4 5 nicht ich weiss Ruheplatz, Wartezeit auf den Besuch 1 2 3 4 5 nicht Gesamter Eindruck aus der Atraktivität ich weiss des 1 2 3 4 5 nicht Objektes Gesamte Zufriedenheit mit dem Niveau ich weiss der 1 2 3 4 5 nicht Dienstleistungen

16. Würden Sie Ihren Freunden den Besuch dieses Objektes empfehlen? sicher ja eher ja ich weiss nicht eher nicht sicher nicht 17. Sind Sie bereitwillig Ihr Wohnort zu angeben? (Stadt, Region Gebiet…) ………………………………………………………………………………………………

70

18. Schätzen Sie bitte die Entferung aus Ihrem Wohnort Bis 10 Km 11 bis 50 Km 51 bis 100 Km 101 bis 200 Km 201 bis 400 Km 401 bis 800 Km 801 bis 1200 Km 1201 bis 1600 Km 1601 bis 2000 Km 2001 bis 3000 Km 3001 bis 5000 Km 5001 und mehr Km 19. Angaben von Ihnen: Geschlecht Mann Frau Die Tschechische Die Slowakei Die BRD Stadt, wo Sie wohnen Republik anders: Österreich Holland Zahl der Bis 10-50 50-100 100- 1 3-10 000 über 1Ml Einwohner 000 000 Ml 3000 Ihres Wohnortes 18-25 26-35 36-45 46-55 56 und mehr bis 17 Alter Grundschule Mittelschule Hochschule Ausbildung Angestellter im privaten Staatssngestellter Unternehmer Sektor Beruf Mutterschaftsurlaub Rentner Studenten Der Arbeitslose Dankeschön! Wünsche Sie schöne Tag.

71

PŘÍLOHA E – Ukázky technik zušlechťování skla Broušené sklo

Ryté sklo

Červená lazura

Vitráž

Žlutá lazura

Leptání

Hutní tvarování - irisování

Malba barevnými emaily

Vysoký smalt

72