PROFESE KNIHOVNÍK. Sborník z mezinárodní odborné. knihovnické konference konané. dne 9. června v Regionální knihovně Karviná

Konference PROFESE KNIHOVNÍK Sborník z mezinárodní odborné knihovnické konference konané dne 9. června 2016 v Regionální knihovně Karviná

Sestavila:

PhDr. Halina Molinová,



Mgr. Markéta Kukrechtová

Fotografie:

Edmund Kijonka

Grafická úprava a tisk:

QUATRO reklama

Vydala:

Regionální knihovna Karviná

Vydání

1.



Karviná 2016

PROFESE

Sborník z mezinárodní odborné

KNIHOVNÍK

dne 9. června 2016

knihovnické konference konané

v Regionální knihovně Karviná

ÚVOD Ve čtvrtek 9. 6. 2016 hostila Regionální knihovna Karviná odborníky, kteří přednášeli na mezinárodní knihovnické konferenci „Profese knihovník“. Konference přinesla knihovnické a informační veřejnosti pohled na profesi knihovníka ve 21. století, vzdělávací instituce a profesní organizace, představila knihovnu jako veřejnou službu a kulturní instituci, online systém pro správu šedé literatury, kompetenční profily v Městské knihovně v Praze, systém vzdělávání dospělých v Knihovně města Ostravy, uplatnitelnost absolventů knihovnictví v praxi, budoucnost oboru knihovnictví, knihovnické profese v Národní soustavě povolání a knihovnické kvalifikace v Národní soustavě kvalifikací ve Slovenské republice. Mezinárodní knihovnické konference „Profese knihovník“ se zúčastnili odborníci z Polska, Slovenska a Česka, kteří představili své pohledy na knihovnickou profesi v blízké budoucnosti. Přednášky byly rozděleny tematicky do  dvou bloků, dopolední blok moderovala paní ředitelka Regionální knihovny Karviná PhDr. Halina Molinová, odpolední blok moderovala PhDr. Marie Šedá z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Pozvání přijali a své příspěvky na konferenci přednesli PhDr. Roman Nogol, MPA - tajemník magistrátu statutárního města Karviná; Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. z Knihovnického institutu Národní knihovny České republiky; Bc.  Filip Hrazdil - vedoucí Centra vzdělávání Knihovny města Ostravy; PhDr.  Libuše Foberová, Ph.D.  z  Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě; doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.  - informační specialista a  vysokoškolský pedagog; Mgr.  Jana Hrdličková – vedoucí personálního oddělení v Městské knihovně v Praze; Ing. Silvia Stasselová – generální ředitelka Univerzitné knižnice v Bratislave a Mgr. Ján Grman, PhD. – ředitel společnosti SVOP, s. r. o. a vysokoškolský profesor. Z  pracovních důvodů se konference nemohla zúčastnit Dr Edyta Bezzubik – Biblioteka Unywersytecka im. Jerzego Giedroycia w Białymstoku, její příspěvek přednesla Marcela Wierzgoń z Regionální knihovny Karviná. Konference se také zúčastnili čelní představitelé statutárního města Karviné – náměstek primátora pan Karel Wiewiórka a vedoucí odboru rozvoje Ing. Martina Šrámková. Z knihovnických osobností to byl PhDr. Ladislav Kurka, který působí v Městské knihovně v Praze. Ze zahraničních hostů přijaly pozvání Mgr. Monika Lopušanová - ředitelka Úseku knižničných činností Univerzitné knižnice v Bratislave, ředitelka Miejskiej Biblioteki Publicznej w Cieszynie paní Iza Kula a ředitelka Miejskiej Biblioteki Publicznej w Jastrzębiu-Zdroju paní Maria Kucharska. Konference se zúčastnili knihovníci z veřejných i vysokoškolských knihoven, zřizovatelé i studenti, kteří se měli možnost seznámit s problematikou knihovnické profese, se zajímavými a přínosnými trendy knihovnické profese. Celkem se mezinárodní knihovnické konference Profese knihovník zúčastnilo 65 posluchačů. Mezinárodní knihovnická konference „Profese knihovník“ se uskutečnila za  finanční podpory Moravskoslezského kraje, statutárního města Karviné (Fond primátora), Technických služeb Karviná a. s. a SVOP, spol. s r.o. – Mgr. Ján Grman, PhD.

Webové stránky konference: http://konference.rkka.cz/



Za obsahovou a věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Text příspěvků neprošel jazykovou korekturou.

OBSAH

»» ÚVOD........................................................................................................................... »» Dr. EDYTA BEZZUBIK................................................................................................. 7 Biblioteka Uniwersytecka im. Jerzego Giedroycia w Białymstoku Název příspěvku: Úvahy o situaci profesionálních knihovníků v Polsku / Rozważania o sytuacji zawodowej bibliotekarzy w Polsce

»» Ing. SILVIA STASSELOVÁ........................................................................................ 18 generální ředitelka Univerzitní knihovny v Bratislavě, předsedkyně Spolku slovenských knihovníků a knihoven Název příspěvku: Národní soustava povolání a knihovnické profese ve Slovenské republice

»» PhDr. LADISLAV KURKA.......................................................................................... 52 Městská knihovna v Praze Název příspěvku: Profese

»» Mgr. JANA HRDLIČKOVÁ......................................................................................... 55 vedoucí personálního oddělení v Městské knihovně v Praze Název příspěvku: Kompetenční modely – moderní nástroj pro efektivní řízení lidských zdrojů v organizaci

»» Bc. FILIP HRAZDIL.................................................................................................... 58 vedoucí Centra vzdělávání Knihovny města Ostravy Název příspěvku: Vzdělávání dospělých v Knihovně města Ostravy

»» PhDr. LIBUŠE FOBEROVÁ, Ph.D. ........................................................................... 63 Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě Název příspěvku: „Mladá krev“ v knihovnách

»» doc. PhDr. RICHARD PAPÍK, Ph.D. ......................................................................... 77 informační specialista a vysokoškolský pedagog Název příspěvku: Perspektivy oboru knihovnictví: Budoucnost profese, knihoven, informačních institucí a studijních oborů spojených s knihovnictvím?!

»» Mgr. JÁN GRMAN, PhD. – Mgr. PAVOL ŠPÁNI – Mgr. HANA RÁCZOVÁ.............. 81 Název příspěvku: GreyBiblib – online systém pre správu šedej literatúry

»» FOTOGALERIE.......................................................................................................... 89



PARTNEŘI Mezinárodní knihovnická konference „Profese knihovník“ se uskutečnila za  finanční podpory Moravskoslezského kraje, statutárního města Karviné (Fond primátora), Technických služeb Karviná a. s. a SVOP, spol. s r.o. – Mgr. Ján Grman, PhD.

Dr. EDYTA BEZZUBIK Rozważania o sytuacji zawodowej bibliotekarzy w Polsce Zanim rozpocznę omawianie sytuacji zawodowej

stanne dokształcanie się. Pomimo tego, że bibliote­

bibliotekarzy w Polsce, należałoby zadać sobie pytanie:

karze w dużej części to ludzie wykształceni, potrafiący

Czy w Polsce istnieje środowisko bibliotekarzy? „Pro-

„oswoić” współczesne technologie informacyjne, to

blem bibliotekarzy i ich środowiska jest bardzo rozległy

jednak nie potrafią oni wykorzystać posiadanych infor­

(...)”1. Pracując w bibliotece, szybko można się zorien­

macji w celu budowy nowego wizerunku medialnego,

tować, że zawód bibliotekarski nie należy, zwłaszcza

czy też promowania się w prasie, radiu i  telewizji lo-

w Polsce, do  profesji uprzywilejowanych. Fakt ten

kalnej.

determinują niskie place, ograniczone możliwości

W powszechnym pojęciu zawód bibliotekarza wciąż

awansu, a  co za  tym idzie brak należytego prestiżu

pozostaje zajęciem spokojnym, a nawet nudnym miej-

w społeczeństwie. Biblioteki są postrzegane jako insty-

scem pracy, niewymagającym wcale specjalistycznego

tucje o  niskim stopniu ważności, zaś ludzie trafiający

wykształcenia5. Nieobce jest w literaturze pojęcie „bro-

do zawodu jako mało aktywni, a przez to mało dostrze-

ker informacji”, ale na  pytanie: Co myśli zwykły, prze-

galni. Wszystkie badania, dotyczące struktury grup za-

ciętny obywatel kiedy słyszy hasło bibliotekarz? Słyszy:

wodowych w Polsce wskazują na braki w postrzeganiu

„(...) zakurzony, cichy człowieczek przewracający z nu-

bibliotekarzy jako grupy zawodowej, co najwyżej mówi

dów pożółkłe kartki nikomu niepotrzebnych katalogów

się o  liczbie bibliotek i  księgozbiorze. Autorzy badań,

lub czytający kolejny kryminał”6. W społeczeństwie

dotyczących prestiżu różnych grup zawodowych, na-

postrzegani jesteśmy jako osoby wykonujące zawód

wet nie uwzględniają w nich bibliotekarzy, prezentują

nudny, łatwy, nie przynoszący satysfakcji oraz nie da-

natomiast takie zawody jak: adwokaci, sprzątaczki,

jący możliwości zrobienia kariery. Wynika to z  braku

agenci ubezpieczeniowi, tokarze, maklerzy i  gońcy2.

uznania finansowego oraz przypadkowego zatrudnie­

Tymczasem dane GUS wskazują, że w Polsce na sta-

nia. Cechy te, przypisywane przez społeczeństwo,

nowiskach bibliotekarskich pracowało w 2014 r. 16 198

mają wpływ na  budowę struktury zawodowej. Prestiż

osób3.

i gratyfikacja zawodowa są dla społeczeństwa określe-

W obecnych czasach, dążenie do  przedstawienia

niem jakości i  poziomu naszego zawodu. Znajomość

biblioteki jako centrum informacji i aktywizacji społecz-

wartości, jakie niesie ze sobą zawód bibliotekarza jest

ności lokalnej, a  także interdyscyplinarnego miejsca

elementem napędowym zmian negatywnego wizerun-

kultury, nie jest możliwe bez aktywności bibliotekarzy

ku, ponieważ dla społeczeństwa miernikiem jakości

oraz bez poszukiwania i stosowania przez nich nowych

i poziomu zawodu jest prestiż i gratyfikacja zawodowa.

rozwiązań4. Od  bibliotekarzy wymaga się coraz więk­ szej wiedzy i umiejętności praktycznych, a jednocząca się Europa wymusza znajomość języków obcych i nieu­ 1

B. Warząchowska: Czy istnieje środowisko bibliotekarzy? - glos w dyskusji. „EB1B” 1999:01 [kwiecień]. Tryb dostępu: http://www.oss.wroc.pl/biuletyn/ebib01/warzach.html [marzec 2016]. 2 D. Crygrowski: Bibliotekarze w elicie zawodów społeczeństwa postindustrialnego - życzenie czy pewność. W: Bibliologia, biblioteki. bibliotekarze. Warszawa 2005, s. 162-163. 3 Raport: stan bibliotek w Polsce w 2014 r. Tryb dostępu: http://www.lustrobiblioteki.pl/2015/10/raport-stan-bibliotek-w-polsce-w-2014.html [marzec 2016]. 4 B. Cywinska: Kiedy w kasie pusto…, czyli czerwona płachta na bibliotekarza… „Poradnik Bibliotekarza” 2007, nr 5, s. 17-19. 5 J. Nowak: Bibliotekarz-profesionałista? Czy niekoniecznie… Szkic historyczno-polemiczny. „Biuletyn EBIB” [Dokument elektroniczny]. Nr 1/2008 (92) luty. Tryb dostępu: http://www.ebib.info/2010/92/a.php?nowak [marzec 2016]. 6 Tamże.

7

Niestety, o  takim obrazie bibliotekarza w społe­

pracy staje się ważnym aspektem związanym nie tylko

czeństwie decyduje kiepska sytuacja materialna za-

z karierą, ale przede wszystkim z realizacją swoich za-

równo bibliotekarzy, jak i  samych bibliotek, a  także

wodowych wyzwań i życiowych powołań.

negatyw­ny stosunek samych bibliotekarzy do  wyko-

W 2005 roku ukazał się artykuł Grażyny Bilskiej pt.

nywanego przez siebie zawodu. Jakże często, na py-

Satysfakcja zawodowa bibliotekarzy – wyniki sondażu.

tanie o  zawód odpowiadamy bardzo cicho: pracuję w

Autorka przedstawiła badanie, które miało na celu roz-

bibliotece. Paradoksalnie nie oznacza to, że nie lubimy

poznanie czynników wpływających na  zadowolenie

swojego zawodu. Dodatkowym elementem, umniej­

bibliotekarzy oraz mających negatywny wpływ na  ich

szającym znaczenie środowiska bibliotekarskiego są

satysfakcję. Respondentami byli bibliotekarze, któ­

głęboko zakorzenione w umysłach – również samych

rzy odpowiedzieli na  ankietę zamieszczoną na  stro-

bibliotekarzy – ramowe struktury podziału na biblioteka­

nie „Elektronicznego Biuletynu Bibliotekarza” (EBIB).

rzy szkolnych, publicznych i  naukowych. Uważam, że

Według ankiet przeprowadzanych wśród pracowników

ma to wpływ na  brak jedności środowiska bibliotekar-

bibliotek wszystkich szczebli, na brak satysfakcji zawo-

skiego, a przecież nie chodzi o to, żeby dzielić, lecz aby

dowej główny wpływ mają:

zjednoczyć nasze środowisko. W tym miejscu pragnę

- niskie płace w stosunku do obowiązków i umiejęt-

zaznaczyć, iż podział ten w dużym stopniu wynika ze

ności, niesprawiedliwe traktowanie pracowników w wy-

sposobu i form finansowania bibliotek.

nagradzaniu, niskie premie, nepotyzm, niedocenianie

A  czy jest możliwe zrobienie kariery w bibliotece?

przez przełożonych, brak możliwości awansu i rozwoju

Większość bibliotekarzy uważa, że w polskich realiach

zawodowego;

jest to w zasadzie niemożliwe. Procentowo uważa tak

- brak szacunku dla zawodu bibliotekarza, niedoce-

więcej bibliotekarzy z  biblioteki akademickiej aniże-

nianie działalności bibliotekarzy przez władze samorzą-

li z  biblioteki publicznej. Nawiązując do  zagadnienia

dowe i brak zrozumienia potrzeb bibliotek7.

kariery w bibliotekarstwie jedna z uczestniczek badań

Problem niskich wynagrodzeń jest więc najważ-

stwierdziła: „Kariera w bibliotece w pełnym tego słowa

niejszym czynnikiem mającym wpływ na brak satysfak-

znaczeniu jest niemożliwa. Można tylko mówić o satys-

cji z wykonywanej pracy.

fakcji zawodowej”. Tak więc satysfakcja z wykonywanej

Lekarze 4191,28

7 040,55

Inżynierowie

6184,99 6832,24 8302,34

Bibliotekarze, archiwisci, muzealnicy Prawnicy

4288,14 Nauczyciele akademiccy Nauczyciele szkół podstawowych

Wykres 1. Przeciętne wynagrodzenie w grupie specjalistów według GUS w Polsce (brutto w zł) 7

G. Bilska, Satysfakcja zawodowa bibliotekarzy – wyniki sondażu, „Poradnik Bibliotekarza” 2005, nr 7/8, s. 3-9.

8

Teraz chciałabym się odnieść do  danych umie­

Jeszcze ciekawiej wygląda sytuacja starszego kusto­

szczonych w „Strukturze wynagrodzeń według zawo-

sza (19 lat stażu) i starszego bibliotekarza (38 lat stażu)

dów w październiku 2014 roku” wydanej przez GUS.

– tu zarobki wychodzą 1867,58 zł. Zapewne zależne

Jako kategorię odniesienia wybrałam Klasyfikację

jest to od wykształcenia obu pracowników, jednak staż

zawodów i  specjalności. Zostaliśmy zakwalifikowani

za wysługę lat jest adekwatny9. Jest to porównywalne

do  grupy specjalistów. Jak widać na  przedstawionym

z wynagrodzeniem listonosza lub sprzedawcy, a zara-

wykresie, wśród przedstawicieli tej kategorii, jesteśmy

zem rozbieżne z  danymi GUS, według których śred-

wśród najmniej zarabiających. Oczywiście zdaję sobie

nia wynagrodzenia bibliotekarzy wyniosła w 2014 roku

sprawę z tego, że przedstawione dane nie są do końca

– 4288,14 zł brutto, co daje na  rękę 3042 PLN. Pro-

miarodajne. Związane jest to z tzw. uśrednionym wyna-

blem w tym, że w grono pracowników wlicza się także

grodzeniem brutto.

kierowników i  dyrekcję, których wypłaty są o  kilka tysięcy wyższe. Sytuacja ta w każdej bibliotece wygląda

W lutym 2008 roku dziennikarze „Kuriera Poranne-

inaczej. Najlepiej zarabia się w bibliotekach szkolnych,

go” przeprowadzili wśród Białostoczan wykonujących

najmniej w publicznych. Najlepiej mają najwyżej posta-

różne zawody, z  różnym stażem pracy, anonimowe

wieni: dyrekcja i  kierownicy. Najgorzej najniżej stoją-

badania. Z  uzyskanych danych wynika, że biblioteka­

cy, czyli osoby które tak naprawdę najwięcej pracują,

rze należą do  jednej z  najgorzej opłacanych grup za-

a często są pomijane i zapominane.

wodowych8. W 2014 roku średnia zarobków (na rękę) wynosiła od 1360, 98 zł (młodszy bibliotekarz) do 1900 zł. Osoba z  17-letnim stażem pracy w Wojewódzkiej Bibliotece Publicznej w Krakowie dostawała 1483,75 zł. 3000

2500

2500

1500

2000

2000

2000 1403 1403

1600 1600

1800

1000 500 0

Młodszy bibliotekarz kasjerka

Bibliotekarz sprzedawca

Starszy Starszy kustosz bibliotekarz - - pielęgniarka listonosz

Wykres 2. Zestawienie porównawcze zarobków bibliotekarzy z innymi kategoriami zawodowymi w Polsce (netto w zł)

8 9

„Kurier Poranny” 2008, nr 91 z dn. 17.04. B.M. Morawiec: Krakowscy bibliotekarze mówią dość. Tryb dostępu: http://www.lustrobiblioteki. pl/2015/02/krakowscy-bibliotekarze-mowia-dosc.html [marzec 2016].

140000 120000 100000

9

W swojej analizie uwzględniłam również zarobki

zależna jest, podobnie jak pracowników innych zawo-

bibliotekarzy w krajach Unii Europejskiej. Powołuję się

dów, od  zajmowanego stanowiska. (…) Wyraźnie wi-

na  dane dotyczące bibliotek akademickich, ponieważ

dać, że najniższe wynagrodzenie otrzymują biblioteka­

tylko do  takich dotarłam. Przytoczę wyniki badań za-

rze byłych krajów socjalistycznych”. Najwięcej zarabiają

mieszczone w 1 numerze „Przeglądu Bibliotecznego”

bibliotekarze brytyjscy - ponad 120 tys. euro rocznie.

z  2007 roku „Wysokość wynagrodzenia bibliotekarzy 140000 120000 100000 80000 60000

Minimum Maksimum

40000 20000 0

Wykres 3. Roczne pensje bibliotekarzy w euro10. Obok niskich zarobków daje się również zauważyć

znajdują się w polu widzenia polityków, przestają być

ograniczanie aktywności młodych pracowników, nie­

przedmiotem kontroli parlamentarnej i  trafiają w ręce

liczenie się z  ich pomysłami i  opiniami, hamowanie

niekompetentnych urzędników. Wpływ na  taki stan

inicjatyw i  kreatywności. Pasywność przełożonych

rzeczy ma brak lobbingu wywierającego nacisk na de-

i  starszych wiekiem kolegów ma negatywny wpływ

cydentów, od  których zależy realizacja celów działal-

na  młodych bibliotekarzy, zniechęca do  pracy i  zawo-

ności bibliotek oraz poprawa wizerunku zawodowego

dowego rozwoju. Brak sprecyzowanych kryteriów, wa-

bibliotekarza. To zaniedbanie wraz z niedostatecznym

runkujących awans oraz przyznawanie nagród, likwi-

wsparciem państwa, brakiem koordynacji podejmowa-

duje motywację. To wszystko powoduje brak uznania

nych inicjatyw i  działań oraz ogólnokrajowych planów

społecznego.

rozwojowych, wpływa na coraz większą niewiarę bibliotekarzy w możliwość poprawy ich sytuacji zawodowej,

Wydaje mi się, że skoro potrafimy określić proble-

głównie wynagrodzenia11.

my nurtujące nasze środowisko, to powinniśmy znaleźć odpowiedni sposób ich rozwiązania. Sprawa nie

Mimo szerokiego spektrum obowiązków i koniecz-

jest prosta, ale jeżeli my sami nic nie będziemy robić

ności ciągłego kształcenia się, zawód ten jest wciąż

w kierunku zmiany obecnej sytuacji, to nikt nam w tym

niedoceniany o czym świadczy jego deregulacja. W lip-

nie pomoże. Problemy bibliotek i  bibliotekarzy nie

cu 2013 roku prezydent RP podpisał Rządowy projekt

10 11

„Przegląd biblioteczny” 2007, nr 1, s.79. J. Wolosz: Biblioteki w społeczeństwie polskim „Bibliotekarz” 2008, nr 1, s. 2-6.

10

deregulacji 49 zawodów. Celem ustawy jest redukcja

również pewnego rodzaju misja związana z  odpowie­

ograniczeń związanych z dostępem do niektórych za-

dzialnością za rozwój i funkcjonowanie społeczeństwa.

wodów. Na  liście zawodów objętych deregulacją zna-

Mimo dużego znaczenia pracy bibliotekarza, prestiż

lazł się też zawód bibliotekarza. Co to oznacza? Ob-

tego zawodu wciąż nie jest wysoki. Deregulacja może

niżenie rangi zawodu. Nie trzeba już mieć kwalifikacji,

jeszcze bardziej ten prestiż obniżyć.

żeby pracować jako bibliotekarz. Sprawa ta wywołała

Czy jest sens zmieniać obecny stan rzeczy? Czy

skrajne emocje wśród bibliotekarzy. „Uwolnienie” za-

jest taka potrzeba i czy w ogóle istnieje taka możliwość?

wodu bibliotekarskiego budzi szczególne obawy wśród

Odpowiedź na tak postawione pytanie jest jednoznacz-

pracowników zatrudnionych w bibliotekach naukowych,

na. Oczywiście takie zmiany nie są proste. Wymagają

gdyż ma ułatwić dostęp do stanowisk dyplomowanych

przemian systemowych, związanych zarówno z gratyfi-

bibliotekarzy oraz dyplomowanych pracowników doku-

kacją finansową, jaki kryteriami warunkującymi awans

mentacji i  informacji naukowej poprzez ustanowienie

oraz przyznawanie nagród. Wszys­tkie te czynniki są

warunków jakie powinien spełniać kandydat na pozio-

bardzo istotne dla jednostki wykonującej określone za-

mie statutów uczelni, a nie jak do tej pory w rozporzą­

dania, wynikające z jego pracy zawodowej. Taki system

dzeniu ministra nauki i szkolnictwa wyższego.

powoduje, że pracownik ma większą motywację, a do-

Znacznie mniejszy oddźwięk w środowisku miały

datkowo podnosi prestiż zawodu w oczach społecz­

zmiany zasad awansu zawodowego pracowników

eństwa. Myślę, że takie sprecyzowanie jest konieczne

biblio­tecznych w grupie tzw. służby bibliotecznej

i  może pomóc w zlikwidowaniu zatrudniania w biblio-

wprowa­dzone Rozporządzeniem MNiSW z  dnia 11

tekach osób przypadkowych, bez odpowiednich kwa-

grudnia 2013 roku12. Zmiany dotyczą rezygnacji

lifikacji. Jako grupa zawodowa powin­niśmy nau­czyć

z  wymogu studiów podyplomowych z  zakresu biblio-

się kreo­wania pozytywnej aury wokół bibliotek­arstwa

tekoznawstwa dla osób, które nie mają studiów I lub II

i  na  ile jest to możliwe, sterowania tym procesem.

stopnia na kie­runkach bibliotekoznawstwo i informacja

Powinno nam się to udać z jednego, jakże oczywistego

naukowa oraz rezygnacji z obowiązku odbywania prak-

powodu – bibliotekarz to przecież nieuleczalny optymi-

tyk zawodowych przy awansie na  stanowiska stars-

sta, który nawet w najtrudniejszych, najbardziej drama-

zego bibliotekarza i  kustosza. Ich celem jest dążenie

tycznych sytuacjach potrafi znaleźć pozytywne strony.

do  zrównania wymagań na  stanowiskach bibliotekar-

Jak już podkreślałam wcześniej, jedną ze słabo­

skich z innymi stanowiskami w szkolnictwie wyższym.

ści naszego środowiska jest brak zwartej zawodowo

Zmiany dotyczą dużej liczby osób zatrudnionych w

wspólnoty. Codziennością są podziały, nieuzasadnione

bibliotekach, a ich konsekwencje mogą być znaczące,

ambicje, niechęć oraz brak porozumienia. Ma to ogrom-

gdyż upraszczają awans zawodowy. Budzi to w śro-

ny wpływ na  stan bibliotekarskiego ruchu zawodowe-

dowisku niepokój o  zachowanie standardów jakości

go. Tylko nieliczni pracownicy należą do  powstałego

pracy oraz wywołuje dyskusje nad warunkami awansu

w 2009 roku Związku Zawodowego Bibliotekarzy i Pra-

zawodowego13.

cowników Bibliotek „Bibliotekarze Polscy”14 oraz Sto-

Oba rozporządzenia mają „destrukcyjny” wpływ

warzyszenia Bibliotekarzy Polskich, a przecież powsta-

na  naszą grupę zawodową. Profesja bibliotekarska

nie ZZBiPB miało na  celu konsolidację środowiska

to nie tylko realizacja wielu obowiązków i  zadań, ale

bibliotekarskiego. Obecnie jest to jedyny związek

12

Rozporządzenie Ministra Nauki i Szkolnictwa Wyższego z dnia 11 grudnia 2013 r. w sprawie warunków wynagradzania za pracę i przyznawania innych świadczeń związanych z pracą dla pracowników zatrudnionych w uczelni publicznej. Tryb dostępu. http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU20130001571 [marzec 2016]. 13 J. Stępniak, Krótka droga awansu zawodowego pracownika biblioteki, „Biuletyn EBIB” nr 3 (157a)/2015. Tryb dostępu: http://open.ebib.pl/ojs/index.php/ebib/article/viewFile/344/507 [marzec 2016]. 14 Tryb dostępu: http://www.zzbp.org [marzec 2016].

11

zawodowy w kraju, który gromadzi specjalnie pracow-

protesty przeciwko takim projektom zmian ustaw, które

ników polskiego bibliotekarstwa. Jednym z  najważ-

znosiłyby zakaz łączenia bibliotek różnych typów, prze­

niejszych wydarzeń w życiu Związku było przystąpienie

ciwko zwolnieniu 22 pracowników Biblioteki Uniwer-

do  struktur Ogólnopolskiego Porozumienia Związków

syteckiej we Wrocławiu, zaś ostatnio (w marcu 2013)

Zawodowych w Warszawie. Stało się to na podstawie

opracowane zostało stanowisko ZZBiPB w sprawie

Statutu Związku oraz jednomyślnie przegłosowanej

wymiaru urlopu bibliotekarzy w świetle Uchwały Sądu

uchwały Zarządu w dniu 3 grudnia 2011 roku.

Najwyższego z  dnia 18 stycznia 2013. W ogólności,

W latach 2009-2013 Związek wielokrotnie składał opinie i  protesty w żywotnych sprawach środowiska. Zabierał głos w sprawie uprawnień urlopowych biblio-

Związek dokładał wielu starań, by gromadzić informacje o  położeniu zawodowym bibliotekarzy i  dzielić się opiniami ze wszystkimi zainteresowanymi.

tekarzy oraz deregulacji zawodu bibliotekarza. Składał

Dr. EDYTA BEZZUBIK Biblioteka Uniwersytecka im. Jerzego Giedroycia w Białymstoku Překlad: PhDr. Halina Molinová Úvaha o profesní situaci knihovníků v Polsku Než vás seznámím s  profesní situací knihovníků v Polsku, je na místě otázka, zda vůbec v tomto státě nějaká profesní skupina knihovníků existuje? „Problém knihovníků a  jejich profesní skupiny je velmi rozsáhlý (…)“1. Být zaměstnán v  knihovně znamená rychlé uvědomění si, že knihovnická profese nepatří, zvlášť v  Polsku, k  profesím zvýhodněným. Tento fakt určují nízké platy, omezené možnosti kariérního postupu, což s sebou přináší nedostatečnou prestiž ve společnosti. Knihovny jsou chápány jako méně významné instituce, knihovníci jako málo aktivní a neviditelní. Všechny vý-

V  současné době snaha o  představení knihovny jako informačního a  komunitního centra, jak rovněž interdisciplinárního kulturního místa, není možná bez aktivních knihovníků a jejich nových nápadů4. Na knihovníky jsou kladeny stále větší požadavky týkající se znalostí a praktických dovedností, sjednocená Evropa vyžaduje osvojení cizích jazyků a  permanentní vzdělávání. Přestože knihovníci jsou z  velké části vzdělaní lidé, kteří ovládají moderní informační technologie, přece nedokáží využívat získané informace pro tvorbu nového mediálního obrazu, nebo pro svou prezentaci v tisku, rozhlase a místní televizi.

zkumy týkající se struktury profesních skupin v Polsku

Ve  všeobecném povědomí společnosti zůstává

upozorňují na absenci knihovníků jako jedné z profes-

profese knihovníka nadále klidnou činností, dokonce

ních skupin, nanejvýš se hovoří o počtu knihoven a fon-

nudným pracovním místem, které vůbec nevyžaduje

dech. Autoři výzkumů zaměřených na  prestiž různých

odborné vzdělání. V  literatuře není cizí ani pojem „in-

profesních skupin vůbec neberou zřetel na knihovníky,

formační broker“, ale na  otázku, co si myslí obyčejný

prezentují zato jiné profese, např. advokáty, uklízečky,

člověk, když uslyší heslo knihovník? (…) zaprášený,

pojišťovací agenty, obráběče, makléře apod.2 Hlavní

tichý človíček, který znuděně obrací zažloutlé lístky

statistický úřad udává, že v roce 2014 pracovalo v Pol-

katalogů, které nejsou k ničemu, anebo čte další detek-

sku na knihovnických postech 16 198 osob3.

tivku5. Společnost nás hodnotí jako ty, kteří mají nudné,

1

B. Warząchowska: Czy istnieje środowisko bibliotekarzy? - glos w dyskusji. „EB1B” 1999:01 [kwiecień]. Tryb dostępu: http://www.oss.wroc.pl/biuletyn/ebib01/warzach.html [marzec 2016]. 2 D. Crygrowski: Bibliotekarze w elicie zawodów społeczeństwa postindustrialnego - życzenie czy pewność. W: Bibliologia, biblioteki. bibliotekarze. Warszawa 2005, s. 162-163. 3 Raport: stan bibliotek w Polsce w 2014 r. Tryb dostępu: http://www.lustrobiblioteki.pl/2015/10/raport-stan-bibliotek-w-polsce-w-2014.html [marzec 2016]. 4 B. Cywinska: Kiedy w kasie pusto…, czyli czerwona płachta na bibliotekarza… „Poradnik Bibliotekarza” 2007, nr 5, s. 17-19. 5 J. Nowak: Bibliotekarz-profesionałista? Czy niekoniecznie… Szkic historyczno-polemiczny. „Biuletyn EBIB” [Dokument elektroniczny]. Nr 1/2008 (92) luty. Tryb dostępu: http://www.ebib.info/2010/92/a.php?nowak [marzec 2016]. 6 Tamże. 12

jednoduché zaměstnání, nepřinášející žádnou satisfak-

více knihovníci z vědeckých knihoven než z knihoven

ci a  navíc ani neumožňující získání kariérního růstu.

veřejných. V  souvislosti s  otázkou kariéry v  knihovně

Tento názor vyplývá z nízkého finančního ohodnocení

poznamenala jedna z dotazovaných: „Kariéra v knihov-

a  náhodné zaměstnanosti. Tyto vlastnosti vyplývající

ně v  přesném slova smyslu je nemyslitelná. Můžeme

z  názoru společnosti mají vliv na  stanovení profesní

pouze hovořit o  profesní satisfakci.“ Takže satisfakce

struktury. Prestiž a  finanční odměna jsou pro společ-

z vykonávaného povolání se stává důležitým hlediskem

nost měřítkem kvality a  úrovně našeho povolání. Po-

spojeným nejen s  kariérou, ale především s  realizací

vědomí o hodnotách, které s sebou profese knihovníka

svých profesních cílů a životního poslání.

přináší, je hnacím motorem změny negativního obrazu,

V roce 2005 byl publikován článek Gražyny Bilské

protože pro společnost je měřítkem kvality a  úrovně

pod názvem Profesní satisfakce knihovníků – výsled-

profese prestiž a finanční ohodnocení.

ky průzkumu. Autorka v  něm představila výsledky vý-

Na tento obraz knihovníka ve společnosti má rozho-

zkumu, jehož podstatou bylo definování faktorů, které

dující vliv neutěšená materiální situace nejen knihovní-

ovlivňují spokojenost knihovníků a  faktorů, které mají

ků, ale i samotných knihoven, stejně tak jako negativní

na  jejich satisfakci negativní vliv. Skupinu responden-

vztah samotných knihovníků ke svému povolání. Vždyť

tů tvořili knihovníci, kteří vyplnili elektronický dotazník

často na otázku týkající se našeho povolání velmi tiše

na  stránkách „Elektronického bulletinu knihovníka“

odpovídáme: pracuji v knihovně. Paradoxně to nezna-

(EBIB). Podle anket realizovaných mezi pracovníky

mená, že své povolání nemáme rádi. Existuje další

knihoven všech úrovní má na  profesní nespokojenost

element, který snižuje význam knihovnického prostředí

velký vliv:

a je velmi hluboce zakořeněn v podvědomí – také sa-

- finanční ohodnocení neadekvátní k vyžadovaným

motných knihovníků – rámcová struktura, která knihov-

povinnostem a schopnostem, nespravedlivé ohodnoce-

níky dělí na školní, veřejné a vědecké. Domnívám se,

ní zaměstnanců, nízké prémie, preferování příbuzných

že to má dopad na nejednotnost knihovnického prostře-

a známých při zaměstnávání, absence náležitého oce-

dí, a přece nejde o to, abychom se rozdělovali, ale o to,

nění nadřízenými, chybějící možnost kariérního postu-

abychom v  rámci naší profesní skupiny byli jednotní.

pu a profesního rozvoje

Na  tomto místě bych chtěla podotknout, že rozdělení

- nedostatečná úcta ke  knihovnickému povolání,

je ve  velké míře zapříčiněno způsobem financování

nedocenění činnosti knihovníků samosprávou a nepo-

knihoven.

chopení potřeb knihoven.

A zda je možné udělat kariéru v knihovně? Většina

Problém nízkého finančního ohodnocení je proto

knihovníků je toho názoru, že v polských podmínkách

nejdůležitějším faktorem, který má vliv na to, že knihov-

je to nemožné. Procentuálně tento názor zastávají

níci nepociťují uspokojení ze své práce.

Graf 1- Průměrný plat ve skupině specialisté podle Hlavního statistického úřadu v Polsku (hrubého v zł)

13

Teď bych chtěla okomentovat údaje otištěné

Ještě zajímavěji vypadá situace u staršího kustoda (19

ve  „Struktuře finančního ohodnocení podle profe-

let zaměstnání) a staršího knihovníka (38 let zaměstná-

sí v  říjnu 2014“, kterou vydal Hlavní statistický úřad.

ní) – výdělky vycházejí na 1867,58 zł (11 416 Kč). Tato

Jako vztažnou kategorii jsem zvolila Klasifikaci profesí

částka se odvíjí od vzdělání a praxe obou pracovníků10.

a specializací. Byli jsme zařazeni do skupiny specialis-

Můžeme to srovnat s výdělkem poštovního doručovate-

tů. Graf znázorňuje, že jako představitelé této kategorie

le nebo prodejce, ale tyto údaje jsou v rozporu se statis-

jsme mezi nejméně vydělávajícími. Samozřejmě si uvě-

tickými údaji, podle nichž průměrná výplata v knihovně

domuji, že představené údaje nejsou úplně směrodat-

byla v roce 2014 – 4288,14 zł hrubého (26 213,4 Kč),

né, ale odvíjejí se od průměrné hrubé mzdy.

což po  zdanění dává 3042 zł čistého (18 595,75 Kč). Problém je, že do  kategorie pracovníků jsou zařazeni

V únoru 2008 provedli novináři „Kuriera Porannego“

vedoucí pracovníci a  ředitelé, jejichž platy jsou o  ně-

anonymní průzkum mezi obyvateli Białegostoku s růz-

kolik tisíc vyšší. Tato situace vypadá v každé knihovně

ným povoláním a  délkou praxe. Ze získaných údajů

jinak. Nejlépe vydělávají knihovníci ve školních knihov-

jednoznačně vyplývá, že knihovníci patří k jedné z nej-

nách, nejméně v knihovnách veřejných. Nejvyšší jsou

6

hůře ohodnocených profesních skupin . V  roce 2014

platy u  top managementu. Paradoxem je, že nejhůře

byl průměrný plat (čistého) od  1360,98 zł (začínající

odměňovány jsou osoby, které vlastně nejvíce pracují

knihovník; 8  319,67 Kč7) do  1900 zł (11 614,7 Kč8).

a často jsou opomíjené a zapomíná se na ně.

Pracovník se 17letou praxí v  Krajské veřejné knihov9

ně v  Krakově pobíral plat 1483,75 zł (9 070,16 Kč ).

Graf 2. Porovnání platů knihovníků s jinými profesními kategoriemi v Polsku (čistá mzda v Kč) 6

8 9

„Kurier Poranny” 2008, nr 91 z dn. 17.04. přepočítáno dle kurzu ČNB dne 25. 5. 2016 – 1 PLN = 6,113 Kč přepočítáno dle kurzu ČNB dne 25. 5. 2016 – 1 PLN = 6,113 Kč přepočítáno dle kurzu ČNB dne 25. 5. 2016 – 1 PLN = 6,113 Kč 10 B.M. Morawiec: Krakowscy bibliotekarze mówią dość. Tryb dostępu: http://www.lustrobiblioteki.pl/2015/02/krakowscy-bibliotekarze-mowia-dosc.html [marzec 2016]. 7

14

Klasifikace funkcí z roku 2007 Mladší knihovník

Maturita, ukončené středoškolské vzdělání (není nutné knihovnického zaměření), VŠ neknihovnického zaměření

Knihovník

Středoškolské vzdělání

Starší knihovník

Ukončené knihovnické studium vysokoškolské magisterské; nejlépe 3 roky praxe

Starší kustod

Vzdělání vysokoškolské magisterské, případně doktorát, působí v oblasti bibliologie a informační vědy, účastní se zahraničních konferencí a publikuje

Ve své analýze jsem přihlédla k platům knihovníků

platů knihovníků se odvíjí, podobně jako u zaměstnan-

v členských státech EU. Odvolávám se na údaje z vy-

ců v  jiných profesích od  pracovního zařazení. (…) Je

sokoškolských knihoven, protože pouze tyto se mi po-

markantní, že nejnižší výplatu mají knihovníci v postko-

dařilo získat. Uvedu výsledky výzkumu publikováného

munistických zemích.“ Nejvíce vydělávají britští knihov-

v 1. čísle „Knihovnického přehledu“ z roku 2007 „Výše

níci – více než 120 tisíc euro ročně (4 272 960 Kč11).

Graf č. 3. Roční výdělky knihovníků v Kč 12. Vedle nízkých výdělků zde působí další faktory jako

my sužující naši profesní skupinu, měli bychom najít

je omezování aktivity mladých zaměstnanců, ignorová-

vhodný způsob jejich řešení. Záležitost není jednodu-

ní jejich nápadů a názorů, brzdění jejich iniciativy a kre-

chá, ale dokud my sami nebudeme podnikat kroky pro

ativity. Pasivita nadřízených a starších kolegů má nega-

změnu současné situace, nikdo jiný nám v tom nepo-

tivní vliv na mladé knihovníky, znechucuje je a odrazuje

může. Problémy knihoven a  knihovníků nejsou v  hle-

od práce a profesního rozvoje. Absence definovaných

dáčku politiků, přestávají být pod kontrolou parlamentu

kritérií, které podmiňují pracovní postup a náležité od-

a  dostávají se do  rukou nekompetentních úředníků.

měňování, působí demotivačně. To vše má vliv na níz-

Vliv na  tento stav věcí má chybějící lobbing na  zři-

kou společenskou prestiž knihovníka.

zovatele, kteří rozhodují o  realizaci koncepce a  cílů knihoven a zlepšení prestiže profese knihovníka. Toto

Zdá se mi, že když dovedeme pojmenovat problé11

přepočítáno dle kurzu ČNB dne 25. 5. 2016 – 1 GBP = 35,608 Kč „Przegląd biblioteczny” 2007, nr 1, s.79.

12

15

zanedbání společně s nedostatečnou podporou státu,

o srovnání podmínek a požadavků na funkci knihovníků

chybějící koordinací různých iniciativ a činností, jak rov-

s  jinými funkcemi v  rámci vysokoškolského vzdělání.

něž celostátního plánu rozvoje, má vliv na prohlubující

Změny se týkají velkého množství osob zaměstnaných

se nedůvěru knihovníků, pokud jde o možnost zlepšení

v knihovnách, protože zjednodušují pravidla kariérního

profesní situace, zejména v oblasti růstu platu .

postupu. Knihovnické prostředí se obává, že nebudou zachovány standardy pro kvalitu práce a jsou vyvolává-

Přestože knihovníci plní široké spektrum úkolů

ny diskuze o předpokladech a podmínkách profesního

včetně celoživotního vzdělávání, jedná se o  povolání

růstu .

nedoceněné, o čemž vypovídá jeho deregulace. V červenci 2013 prezident Polské republiky podepsal vládní

Obě nařízení mají „destrukční“ vliv na naši profesi.

dokument o  deregulaci 49 povolání. Zmíněný zákon

Knihovnické povolání nespočívá pouze v plnění mnoha

redukuje dosavadní rigorózní podmínky, které bránily

povinností a úkolů, ale je také svého druhu misí spoje-

vykonávání některých profesí. Na  seznamu povolání,

nou s odpovědností za rozvoj a fungování společnosti.

kterých se deregulace týká, je také povolání knihov-

Přestože práce knihovníka má velký význam, prestiž

ník. Co to znamená? Snížení hodnoty a  prestiže pro-

tohoto povolání je stále velmi nízká. Deregulace ho

fese. Pro vykonávání knihovnického povolání již není

může ještě zhoršit.

vyžadována potřebná kvalifikace. Informace vyvolala

Má smysl stávající stav měnit? Je taková potřeba

mezi knihovníky bouři. „Uvolnění podmínek“ pro výkon

a  existuje vůbec taková možnost? Odpověď na  tyto

knihovnického povolání přináší obavy především v ob-

otázky je jednoznačná. Samozřejmě takové změny ne-

lasti vědeckých knihoven. Nyní kompetence pro získání

jsou jednoduché. Vyžadují systémové změny spojené

místa vysokoškolského knihovníka a vysokoškolského

jak s finančním ohodnocením, tak s kritérií podmiňující-

pracovníka v oblasti dokumentace a vědecké informa-

mi profesní postup a také udělování ocenění. Všechny

ce přešla z  dosavadního nařízení ministra pro vědu

tyto faktory mají zásadní vliv pro výkon určitých jednot-

a  vyšší školství do  podmínek stanovených statutem

livých úkolů. Takový systém zvyšuje u pracovníka mo-

vysoké školy.

tivaci a  navíc nachází pozitivní odraz ve  společnosti.

S  mnohem menším ohlasem se setkaly změny

Myslím, že je nutné stanovit upřesnění, které může

pravidel pro profesní postup knihovnických pracovníků

pomoci minimalizovat zaměstnávání náhodných osob

ve skupině tzv. knihovnické služby, které byly zavedeny

bez odpovídající kvalifikace. Jako profesní skupina se

Nařízením ministerstva pro vědu a  vyšší školství dne

musíme naučit kreativnímu utváření pozitivního obra-

11. prosince 2013 . Změny se týkají zrušení požadavku

zu knihovnictví, a pokud je to možné, tak tento proces

na  postgraduální vysokoškolské studium knihovnictví

usměrňovat. Mělo by se nám to podařit z jednoho vel-

pro pracovníky bez knihovnického vzdělání 1. a 2. stup-

mi samozřejmého důvodu – knihovník je přece věčný

ně a  také zrušení povinné praxe při postupu na  mís-

optimista, který i  v  těch nejtěžších, nejdramatičtějších

to knihovníka a kustoda s delší praxí. Cílem je snaha

situacích dovede nalézt pozitiva.

13

J. Wolosz: Biblioteki w społeczeństwie polskim „Bibliotekarz” 2008, nr 1, s. 2-6. Rozporządzenie Ministra Nauki i Szkolnictwa Wyższego z dnia 11 grudnia 2013 r. w sprawie warunków wynagradzania za pracę i przyznawania innych świadczeń związanych z pracą dla pracowników zatrudnionych w uczelni publicznej. Tryb dostępu. http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU20130001571 [marzec 2016]. 15 J. Stępniak, Krótka droga awansu zawodowego pracownika biblioteki, „Biuletyn EBIB” nr 3 (157a)/2015. Tryb dostępu: http://open.ebib.pl/ojs/index.php/ebib/article/viewFile/344/507 [marzec 2016]. 14

16

Jak jsem již zdůrazňovala dříve, jedna ze slabin

V  letech 2009–2013 Knihovnický odborový svaz

našeho profesního prostředí je nedostatek solidarity.

průběžně předkládal stížnosti, protesty a  posudky tý-

Na denním pořádku jsou rozkoly, neopodstatněné am-

kající se knihovnického profesního prostředí. Vyjadřo-

bice, znechucení a  nedostatek soudržnosti. Všechny

val se ve věci dovolených pro knihovníky a deregulace

tyto faktory ovlivňují stav knihovnické profese. Pouze

povolání knihovníka. Předkládal protesty proti návrhům

malá skupina zaměstnanců se stala členy Odborového

zákonů, např. o slučování knihoven různého zaměření,

svazu knihovníků a zaměstnanců knihoven „Polští kni-

proti propuštění 22 zaměstnanců Univerzitní knihovny

hovníci“16, který vznikl v roce 2009 a Sdružení polských

ve Vratislavi, naposledy (v březnu 2013) bylo vypraco-

knihovníků, a přece cílem vzniku těchto organizací byla

váno stanovisko odborového svazu ve  věci dovolené

konsolidace knihovnického prostředí. V současné době

knihovníků na základě usnesení Nejvyššího soudu ze

se jedná o jediný odborový svaz v Polsku, který sdružu-

dne 18. ledna 2013. Obecně se odborový svaz snaží

je speciálně polské knihovníky. Nejdůležitější událostí

shromažďovat informace o  pracovním postavení kni-

bylo začlenění tohoto svazu do  struktury celostátních

hovníků a informace předává všem zájemcům.

odborových svazů ve  Varšavě. Základním dokumentem byly Stanovy svazu a jednohlasně přijaté usnesení Rady dne 3. prosince 2011.

Příspěvek Dr Edyty Bezzubik přednesla Marcela Wierzgoń z Regionální knihovny Karviná.

16

Tryb dostępu: http://www.zzbp.org [marzec 2016].

17

Ing. SILVIA STASSELOVÁ Národní soustava povolání a knihovnické profese ve Slovenské republice ÚVOD

• Ing. Silvia Stasselová,

Spolok slovenských knihovníkov a knižníc (SSKK) ako

zastupujúce

profesijné

občianske

• PhDr. Daniela Gondová,

združenie

• Ing. Alojz Androvič, CSc.,

v Rade vlády SR pre kultúru SR, kde zastupuje oblasť

• PhDr. Ladislav Oslanec,

kultúrneho dedičstva, bol v  roku 2014 Ministerstvom kultúry SR aktívne zapojený do  realizácie dvoch vý-

• Mgr. Slávka Gulánová, MBA,

znamných celoslovenských projektov, ktoré mali byť

• doc. PhDr. Pavol Rankov, PhD.,

ukončené v roku 2015. Išlo o projekt Národná sústava

• Mgr. Marta Špániová, PhD.,

povolaní a projekt Tvorba Národnej sústavy kvalifikácií.

• Mgr. Jitka Kmeťová,

Obidva projekty mali pre slovenské knihovníctvo

• Mgr. Beáta Bellérová, PhD.,

veľký význam, pretože umožnili aktualizovať a nanovo

• PhDr. Ľubica Jedličková, PhD.

definovať knihovnícke profesie a knihovnícke kvalifikácie, ktoré si naša knižničná prax vyžaduje. Aktualizované knihovnícke profesie a  knihovnícke kvalifikácie

Výsledky svojej práce expertná skupina v  záve-

by mali byť pre všetky školy a  vzdelávacie inštitúcie,

rečnej fáze konzultovala so Sekciou verejných knižníc

ktoré sa podieľajú na  vzdelávaní a  odbornej výchove

Slovenskej asociácie knižníc (SAK) a ďalšími kolegami

knihovníckych profesionálov zároveň signálom, aby ich

z  knižničnej praxe, ktorí sa ochotne podelili s  odbor-

študijné programy a  kurzy korešpondovali s  reálnymi

nými názormi na  vypracované národné štandardy za-

požiadavkami knihovníckej praxe na Slovensku.

mestnaní pre knihovnícke profesie pred ich konečným

Na  realizácii projektu sa aktívne podieľala de-

odoslaním na schválenie Sektorovou radou pre kultúru

saťčlenná Expertná skupina SSKK pre knihovnícke

a vydavateľstvo a Alianciou sektorových rád.

profesie. Pracovnú skupinu expertov tvorili zástupco-

NÁRODNÁ SÚSTAVA POVOLANÍ (NSP)

via SSKK, Ústrednej knižničnej rady (ÚKR), Slovenskej

Národnú sústavu povolaní (NSP) definuje zákon

národnej knižnice (SNK), Univerzitnej knižnice v  Bra-

č. 5/2004 Z. z. o službách zamestnanosti ako „jednot-

tislave (UKB), Katedry knižničnej a  informačnej vedy

ný informačný systém opisu štandardných nárokov

Filozofickej fakulty Univerzity Komenského (KKIV FF

trhu práce na jednotlivé pracovné miesta“. NSP určuje

UK), Slovenskej ekonomickej knižnice Ekonomickej

požia­davky na  odborné vedomosti, zručnosti, schop-

univerzity v Bratislave (SEK EUBA) a Slovenskej poľ-

nosti a praktické skúsenosti, ktoré sú potrebné na vyko-

nohospodárskej knižnice pri Slovenskej poľnohospo-

návanie pracovných činností na trhu práce. Jej centrom

dárskej univerzite v Nitre (SPK pri SPU):

je Register zamestnaní tvorený z  národných štandardov zamestnaní, ktoré opisujú požiadavky zamestnávateľov kladené na kvalifikovaný výkon zamestnaní.

18

Základné informácie o  projekte národná sústava

prepojenie dopytu po  zručnostiach zo strany zamest-

povolaní III

návateľov so vzdelávaním a  odbornou prípravou pre trh práce.

Národný projekt Národná sústava povolaní III pod gesciou MPSVR SR, ďalších ministerstiev, orgánov

Cieľové skupiny projektu NSP tvoria zamestnávate-

štátnej správy a  samosprávy prináša skutočné rieše-

lia, samostatne zárobkovo činné osoby, štátni poskyto-

nie výziev trhu práce. Zjednocuje odborníkov jednot-

vatelia služieb zamestnanosti a neštátni poskytovatelia

livých inštitúcií, sociálnych partnerov v  aktívnej práci

služieb zamestnanosti (napr. agentúry, vzdelávacie

zameranej na  zvyšovanie zamestnanosti, produktivity

a  poradenské inštitúcie, malí a  strední podnikatelia

a znižovanie nezamestnanosti v Slovenskej republike.

a veľké podniky) a užívateľmi výsledkov projektu NSP

Tvorba Národnej sústavy povolaní mobilizuje všetkých

sú uchádzači o zamestnanie, znevýhodnení uchádzači

účastníkov trhu práce do rozvoja zručností pracovných

o  zamestnanie, záujemcovia o  zamestnanie, skupiny

síl v  jednotlivých sektoroch národného hospodárstva

osôb ohrozené stratou zamestnania a študenti a absol-

a  vytvára podmienky na  systematické a  cieľavedomé

venti stredných a vysokých škôl.

Výhody pre zamestnávateľov • získanie aktuálneho prehľadu požiadaviek na pracovnú silu na základe vlastného aktívneho zapojenia do monitorovania potrieb trhu práce a zlepšenia vzájomnej spolupráce subjektov, • zvýšenie právomocí pri rozhodovaní o druhu a obsahu požadovaných kvalifikácií a spôsobe ich overovania, • zvýšená schopnosť predvídania zmien na trhu práce a konkurenčné výhody v získavaní pracovnej sily schopnej čeliť neustále sa zvyšujúcej konkurencii, • zlepšenie napojenia sveta práce na vzdelávaciu sféru prostredníctvom účinného zapojenia tejto cieľovej skupiny do formovania obsahu a metód pre ďalšie vzdelávanie vo väzbe na potreby trhu práce v regiónoch, • flexibilné a efektívne napĺňanie potrieb trhu práce, • inšpirácia pre zamestnávateľov ako nástroj strategického riadenia ľudských zdrojov. Výhody pre verejnosť • získanie verejne dostupného národného Registra zamestnaní na slovenskom trhu práce a kvalifikačných požiadaviek na ich vykonávanie, • poznanie požiadaviek zamestnávateľov na  odborné vedomosti, odborné zručnosti a  všeobecné spôsobilosti potrebné na kvalifikovaný výkon zamestnania, • vyššia uplatniteľnosť/zamestnateľnosť na trhu práce, • lepšia prispôsobivosť na meniace sa prostredie trhu práce/pracovného prostredia, • zvýšená možnosť mobility na trhu práce, • zlepšenie osobnej participácie a kvalifikovanosti na pracovnom mieste, • možnosť rozhodovania sa v rámci osobnej kariéry pri zohľadnení perspektívy jednotlivých odvetví národného hospodárstva, • získanie motivácie k celoživotnému vzdelávaniu, • získanie prehľadu na rýchlu orientáciu v ponukách ďalšieho vzdelávania, • ľahší prístup k ďalšiemu vzdelávaniu a jeho previazanosti s kvalifikáciami získanými v počiatočnom vzdelávaní, • vyššia miera zamestnateľnosti absolventov študijných a učebných odborov.

19

Obrázok 1: Webová stránka Národnej sústavy povolaní SR (http://www.sustavapovolani.sk/)

Obrázok 2: Webová stránka Národnej sústavy povolaní ČR (http://www.nsp.cz/)

Register zamestnaní Register zamestnaní sa v súčasnosti napĺňa štandardmi zamestnaní, ktoré vypracúvajú jednotlivé sektorové rady a schvaľuje Aliancia sektorových rád (opisy aktuálnych požiadaviek zamestnávateľov na odborné zručnosti a praktické skúsenosti potrebné na vykonávanie konkrétnych pracovných činností na pracovných miestach).

Obrázok 3: Webová stránka Registra zamestnaní SR (http://www.sustavapovolani.sk/register_zamestnani)

Obrázok 4: Webová stránka Registra zamestnaní ČR (http://katalog.nsp.cz/uvod.aspx)

Sektorové rady

Knihovníci majú svoje zastúpenie v Sektorovej rade pre kultúru a vydavateľstvo. V rámci realizácie projektu

Sektorové rady sú dobrovoľné, nezávislé, profesij-

NSP III sektorová rada podporovala operatívnu med-

né združenia odborníkov, ktoré tvoria zástupcovia orgá-

zisektorovú spoluprácu, a  to pri definovaní nárokov

nov štátnej správy a územnej samosprávy, zástupcovia

na  kvalifikovanú pracovnú silu či pri určovaní priorít

zamestnávateľov, zástupcovia zamestnancov, ako aj

a  strategických vízií rozvoja tvorivého sektora. Pred-

zástupcovia vzdelávacích a ďalších inštitúcií. Sektoro-

sedníčkou Sektorovej rady pre kultúru a vydavateľstvo

vé rady reprezentujú monitorovanie potrieb trhu práce

je JUDr. Emília Kršíková, vedúca služobného úradu Mi-

v jednotlivých sektoroch národného hospodárstva a ich

nisterstva kultúry SR, gestorkou je PaedDr. Hana Bla-

prenos do  systému celoživotného vzdelávania. Pod-

žíčková, takisto z úradu Ministerstva kultúry SR.

mienkou ustanovenia sektorových rád je licencia vydaná Alianciou sektorových rád. Aliancia je garantom činnosti všetkých sektorových rád – riadi a koordinuje ich činnosť a sprostredkúva ich komunikáciu s orgánmi štátnej správy a ďalšími subjektmi.

20

Obrázok 5: Webová stránka Sektorových rád SR (http://www.sustavapovolani.sk/sektorove_rady)

Obrázok 6: Webová stránka Sektorových rád ČR (http://katalog.nsp.cz/uvod.aspx)

KNIHOVNÍCKE PROFESIE V NÁRODNEJ SÚSTAVE POVOLANÍ Spolok slovenských knihovníkov a knižníc inicioval v máji 2015 celoslovenský anonymný dotazníkový prieskum pod názvom Revízia súčasných/návrh nových typových pozícií v rámci knihovníckych povolaní v SR, ktorý prebiehal prostredníctvom portálu InfoLib a cielenej e-mailovej komunikácie v termíne do 3. júna 2015. Dotazník obsahoval tri otázky a  celkovo bolo vyplnených 76 dotazníkov. Prehľad odpovedí respondentov na  jednotlivé otázky uvádzame v nasledujúcich tabuľkách. Otázka č. 1: Ktoré z  nasledujúcich 9 schválených typových pozícií v  zmysle platnej Vyhlášky Štatistického úradu SR č. 516/2011 v Slovenskej republike (ktorou sa vydáva Štatistická klasifikácia zamestnaní SK ISCO – 08) navrhujete ponechať bez zmeny do Národnej sústavy povolaní SR? P.  Typové pozície v zmysle platnej Vyhlášky Štatistického úradu SR č. 516/2011

Počet

%-tuálny

odpovedí

podiel

knihovník

61

80,3 %

knihovník špecialista

56

73,7 %

3.

bibliograf špecialista

49

64,5 %

4.

riadiaci pracovník (manažér) knižnice a archívu

48

63,2 %

5.

odborný a technický pracovník v galérii, múzeu, knižnici, archíve inde neuvedený

38

50,0 %

6.

vedecký pracovník v knihovníctve

36

47,4 %

7.

dokumentarista, vedecko-informačný špecialista

33

43,4 %

8.

knižničný manipulant

26

34,2 %

9.

špecialista v knihovníctve a v podobných odboroch inde neuvedený

23

30,3 %

č.

v SR

1. 2.

21

Iný návrh / navrhovaná úprava existujúcej typovej pozície: (odpovede prevzaté z dotazníkov v pôvodnom znení bez redakčných úprav) • úprava: riadiaci pracovník (manažér) knižnice; odborný a technický pracovník knižnice , • máme záujem o rozšírenie a podrobnejšiu špecifikáciu existujúcich typových pozícií, • knihovník špecialista na informačnú výchovu, • riadiaci pracovník (manažér) knižnice, • e-knihovník.

Otázka č. 2: Ktoré z nasledujúcich 41 typových pozícií z predchádzajúcej fázy neúspešnej snahy o aktualizáciu klasifikácie zamestnaní SK ISCO – 08 (v roku 2011, autor: PhDr. Ladislav Oslanec a kol. expertov) navrhujete prevziať do Národnej sústavy povolaní SR? P. 

Typové pozície podľa SK ISCO – 08 z roku 2011, ktoré navrhuje prevziať

č.

Počet

%-tuálny

odpovedí

podiel

1.

riaditeľ knižnice

68

89,5 %

2.

knihovník špecialista na katalogizáciu

59

77,6 %

3.

knihovník špecialista na akvizíciu

57

75,0 %

4.

knihovník špecialista metodik

55

72,4 %

5.

bibliograf špecialista (bibliographer)

52

68,4 %

6.

vedúci zamestnanec organizačného útvaru knižnice

51

67,1 %

7.

knihovník (librarian)

51

67,1 %

8.

systémový knihovník (system librarian)

51

67,1 %

9.

knihovník špecialista na digitalizáciu dokumentov

49

64,5 %

10.

knihovník špecialista na výpožičné služby

48

63,2 %

11.

knihovník špecialista na medziknižničné výpožičné služby

47

61,8 %

12.

knihovník špecialista na prácu s deťmi a mládežou

47

61,8 %

13.

knihovník výpožičných služieb

47

61,8 %

14.

knihovník špecialista na elektronické zdroje (e-knihovník)

46

60,5 %

15.

knihovník špecialista web master

46

60,5 %

16.

knihovník katalogizátor

46

60,5 %

17.

knihovník pre prácu s deťmi a mládežou (children´s librarian)

45

59,2 %

18.

knihovník špecialista projektový manažér

42

55,3 %

19.

knihovník špecialista na rukopisy, staré tlače

41

54,0 %

20.

špecialista reštaurátor, konzervátor knižničných dokumentov

39

51,3 %

21.

knihovník akvizitér

39

51,3 %

22.

reštaurátor, konzervátor knižničných dokumentov

38

50,0 %

22

23.

knihovník špecialista správca depozitu (knižničných fondov)

35

46,1 %

24.

informačný špecialista

34

44,7 %

25.

knihovník špecialista na hudobné dokumenty

34

44,7 %

26.

knihovník špecialista na konzultačné služby

33

43,4 %

27.

knihovník špecialista na služby zdravotne znevýhod. používateľom

33

43,4 %

28.

knihovník špecialista na multimediálne dokumenty

33

43,4 %

29.

knihovník konzultant

32

42,1 %

30.

vedecko-výskumný a vývojový zamestnanec v odbore knihovníctvo

31

40,8 %

31.

knihovník operátor digitalizácie

31

40,8 %

32.

knižničný manipulant

31

40,8 %

33.

knihovník špecialista na prácu so seriálovými zdrojmi

30

39,4 %

34.

technik depozitára (knižničných skladov)

30

39,4 %

35.

knihovník depozitára (knižničných fondov)

28

36,8 %

36.

školský knihovník (school librarian)

27

35,5 %

37.

knihovník špecialista na identifikáciu dokumentov (ISBN,ISSN)

26

34,2 %

38.

školský knihovník špecialista (school library specialist)

25

32,9 %

39.

knihovník špecialista informačného strediska

24

31,6 %

40.

knihovník archivár

24

31,6 %

41.

bibliograf špecialista výskumu restrospektívnej bibliografie

23

30,3 %

Iný návrh / navrhovaná úprava existujúcej typovej pozície: (odpovede prevzaté z dotazníkov v pôvodnom znení bez redakčných úprav) • knihovník špecialista (podľa druhu dokumentov – staré tlače, hud. dok., periodiká, služby pre špeciálne skupiny, • knihovník špecialista pre prácu s médiami, knihovník špecialista pre prípravu a realizáciu výchovno-vzdelávacích podujatí, • špecialista/odborný pracovník na evidenciu publikačnej a umeleckej činnosti; špecialista na vzdeláva, • knihovník špecialista - správa sociálnych sietí, Knihovník špecialista pre marketing knižnice, • navrhujem doplniť o knihovníka špecialistu - lektora informačného vzdelávania • doplniť: Knihovník špecialista pre KVČ, Knihovník špecialista pre PR, • knihovník špecialista na informačnú výchovu, • knihovník špecialista na knižničné služby, • knihovník špecialista na rešeršné služby, • rešeršér, referenčný knihovník, • zrušiť vedúcich služieb, • knihovník špecialista.

23

Otázka č. 3: Ktoré z nasledujúcich 23 typových pozícií navrhujete prevziať z českého modelu štruktúry knihovníckych povolaní v Národnej sústave povolaní ČR do Národnej sústavy povolaní SR? (Poznámka: Ak sa nestotožňujete so štruktúrou knihovníckych povolaní podľa českého modelu, nemusíte označiť žiadnu typovú pozíciu). P.

Typové pozície ČR navrhnuté prevziať do Národnej sústavy povolaní SR

 č.

Počet

%-tuálny

odpovedí

podiel

1.

knihovník specialista metodik

29

38,2 %

2.

systémový knihovník specialista

29

38,2 %

3.

knihovník v přímých službách

27

35,5 %

4.

knihovník katalogizátor

25

32,9 %

5.

knihovník akvizitér

24

31,6 %

6.

knihovník specialista katalogizátor

23

30,3 %

7.

knihovník v knihovně pro děti

23

30,3 %

8.

samostatný knihovník metodik

22

28,9 %

9.

samostatný systémový knihovník

22

28,9 %

10.

knihovník specialista akvizitér

22

28,9 %

11.

knihovník správce digitální knihovny

22

28,9 %

12.

samostatný knihovník katalogizátor

22

28,9 %

13.

referenční knihovník

21

27,6 %

14.

samostatný knihovník akvizitér

21

27,6 %

15.

samostatný knihovník správce digitální knihovny

19

25,0 %

16.

referenční knihovník specialista

19

25,0 %

17.

knihovník specialista v knihovně pro děti

19

25,0 %

18.

knihovník specialista správce digitální knihovny

19

25,0 %

19.

knihovník pracovník správy fondů

19

25,0 %

20.

samostatný referenční knihovník

18

23,7 %

21.

knihovník specialista pracovník správy fondů

18

23,7 %

22.

samostatný knihovník v knihovně pro děti

17

22,4 %

23.

samostatný knihovník pracovník správy fondů

16

21,1 %

Iný návrh / navrhovaná úprava existujúcej typovej pozície: (odpovede prevzaté z dotazníkov v pôvodnom znení bez redakčných úprav) • česká klasifikácia vchádza z inej metodiky tvorby sústavy povolaní,

• digitálny knihovník,

• množstvo pozícií je duplicitných s predchádzajúcimi návrhmi,

• biblioterapeut,

• knihovník špecialista,

• neprebrať nič.

24

Spolupráca expernej skupiny Členovia expertnej skupiny v úvodnej fáze intenzívne spolupracovali prostredníctvom mailov, osobne sa prvýkrát stretli na porade dňa 22. júna 2015 a následne dňa 7. júla 2015 v priestoroch Univerzitnej knižnice v Bratislave. Vzájomné dohovory pri jednotlivých navrhovaných štandardoch zamestnaní pre knihovnícke profesie prebiehali zvlášť zložito pri zadefinovaní jednej z možností pri požadovanom stupni vzdelania, odbornej praxe a dĺžky praxe vzhľadom na rôzne reálne skúsenosti z prostredia knižníc, kde je častým javom práve nedostatok odborníkov. Nakoniec bolo vypracovaných 9 typových pozícií, z ktorých 6 schválila Aliancia sektorových rád. Typové pozície schválené Sektorovou radou (podrobný popis každej pozície uvádzame v prílohe č. 1): • bibliograf špecialista, • dokumentarista, informačný špecialista, • knihovník špecialista, • knihovník, • knižničný manipulant, • výskumno-metodický pracovník v knihovníctve.

Vypracované a neschválené typové pozície, pri ktorých zatiaľ neprebehol schvaľovací proces Sektorovou radou pre kultúru a vydavateľstvo (podrobný popis každej pozície uvádzame v prílohe č. 2): • kurátor digitálneho obsahu, • riaditeľ knižnice, • vedúci organizačného útvaru knižnice.

Porovnanie typových pozícií SR a ČR v NSP Počet typových pozícií

Požadovaný stupeň vzdelania

SR

ČR

Nižšie stredné vzdelanie (EKR 1)

1

-

Úplné stredné odborné alebo všeobecné vzdelanie (EKR 4)

1

6

Vysokoškolské vzdelanie I. stupňa (EKR 6)

-

3

Vysokoškolské vzdelanie II. stupňa (EKR 7)

4

2

SR – 6 schválených typových pozícií, ďalšie 3 sú vypracované, ale zatiaľ neschválené Sektorovou radou pre kultúru a vydavateľstvo (očakáva sa v ďalšom pokračovaní projektu). ČR – 23 typových pozícií, z toho 11 publikovaných (ostatné sú pripravené alebo vo fáze príprav).

25

Porovnanie obsahu a hodnotení typových pozícií SR a ČR v NSP Slovenská republika

Česká republika

charakteristika pozície

charakteristika pozice

požadovaný stupeň vzdelania

vhodné a akceptovatelné vzdělání

odborná prax

stupeň vzdělání

všeobecné spôsobilosti (elementárna, pokročilá, vysoká)

měkké kompetence (úroveň 0-5)

odborné vedomosti (stupeň EKR 1-8)

obecné dovednosti (úroveň 0-3)

odborné zručnosti (stupeň EKR 1-8)

odborné znalosti (stupeň EKR 1-8) odborné dovednosti (stupeň EKR 1-8) příklady činností pracovní podmínky zdravotní podmínky

NÁRODNÁ SÚSTAVA KVALIFIKÁCIÍ (NSK) Národná sústava kvalifikácií je verejný register, ktorý obsahuje opisy kvalifikácií uznávaných na Slovensku. Jej zámerom je vytvoriť jednotný a transparentný systém uznávania kvalifikácií. Vychádza z predpokladu, že zručnosti, vedomosti a kompetencie, ktoré sú potrebné na získanie kvalifikácie, je možné získať rôznymi cestami vzdelávania a učenia sa: • formálnym vzdelávaním - prebieha v škole a vedie k získaniu diplomu alebo potvrdenia o vzdelaní, • neformálnym vzdelávaním - prebieha na pôde rôznych vzdelávacích inštitúcií mimo školského vzdelávania, • informálnym učením sa - prebieha ako prirodzená súčasť našich životov kdekoľvek a kedykoľvek - v rodine, na pracovisku, v rámci našich koníčkov, a pod.

Národná sústava kvalifikácií prináša inováciu v  tom, že rozšíri možnosti uznávania kvalifikácie získanej aj neformálnym vzdelávaním alebo informálnym učením sa. Ktokoľvek sa bude môcť nechať zo svojich schopností preskúšať pred odbornou komisiou, a získať tak osvedčenie o kvalifikácií. Nosnou kostrou Národnej sústavy kvalifikácií sú karty kvalifikácií, v ktorých verejnosť nájde tzv. kvalifikačné a hodnotiace štandardy. • kvalifikačný štandard - súhrn vedomostí, zručností a schopností potrebných na nadobudnutie príslušnej kvalifikácie. • hodnotiaci štandard - súhrn kritérií, organizačných a metodických postupov na overovanie a hodnotenie dosiahnutej odbornej spôsobilosti pre vykonávanie kvalifikácie. Práve hodnotiacie štandardy sú z pohľadu praktického využívania Národnej sústavy kvalifikácií jej najdôležitejšou časťou. Na základe nich prebiehajú skúšky na overenie kvalifikácie.

26

Slovenský kvalifikačný rámec

ktoré nezískali v škole, a preto ich nevedia „zdokladovať“ napríklad výučným listom, alebo diplomom. Vďaka

Každá kvalifikácia je priradená k  jednej z  ôsmich

Národnej sústave kvalifikácií si však môžu nechať tieto

úrovní Slovenského kvalifikačného rámca a  Európ­

schopnosti overiť a  uznať novú kvalifikáciu. Uznanie

skeho kvalifikačného rámca. Ide o nástroje, ktoré robia

kvalifikácie je teda akýmsi formálnym potvrdením na-

kvalifikácie transparentnejšími, prehľadnejšími a umož-

šich schopností a taktiež znamená širšie možnosti pri

ňujú porovnávať naše kvalifikácie s kvalifikáciami v za-

hľadaní práce, kariérnom postupe či vyšších platových

hraničí. Zahraničný zamestnávateľ, ktorý nepozná slo-

nárokoch v aktuálnej práci.

venský vzdelávací systém, získa lepší prehľad o úrovni kvalifikácie. Tento nástroj môže teda pomôcť aj ľuďom

Národná sústava kvalifikácií zjednocuje nároky

usilujúcim sa o  pracovné uplatnenie na  európskom

na  jednotlivé kvalifikácie a  popisuje rôzne cesty ich

trhu.

získavania. Vytvára tak jednotný, prehľadný a transparentný systém uznávania kvalifikácií, z  ktorého môžu ťažiť jednotlivci, zamestnávatelia, ako aj vzdelávacie

Prepojenie vzdelávania a pracovného trhu

inštitúcie pri tvorbe vzdelávacích programov. Jednotliv-

Národná sústava kvalifikácií umožňuje zamestná-

cov navyše motivuje k celoživotnému vzdelávaniu, pre-

vateľom komunikovať s celým vzdelávacím systémom

tože si výsledky tohto vzdelávania a  učenia sa môžu

a predkladať mu svoje požiadavky na vzdelávacie vý-

nechať formálne potvrdiť. Vďaka prepojeniu Národnej

stupy. Pre pedagógov a  odborníkov v  oblasti vzdelá-

sústavy kvalifikácií na  Slovenský kvalifikačný rámec

vania predstavuje zase pomocníka pri tvorbe obsahu

a  Európsky kvalifikačný rámec budú navyše kvalifiká-

vzdelávacích programov a  smerovaní vyučovacieho

cie zrozumiteľnejšie aj v iných štátoch Európskej únie.

procesu tak, aby absolvent lepšie vyhovoval potrebám praxe.

Prínosy pre zamestnávateľov

Národná sústava kvalifikácií teda prináša možnosť

Národnú sústavu kvalifikácií netvoria štátni úradníci

nechať si uznať kvalifikáciu získanú mimo formálneho

od svojich stolov. Vzniká na základe diskusií všetkých

vzdelávania, lepšie pracovné uplatnenie v  krajinách

účastníkov pracovného trhu, vzdelávacích inštitúcií

Európskej únie, lepšie prepojenie zamestnávateľov

a  ďalších odborníkov. Zamestnávatelia sú zastúpení

a  vzdelávacieho systému, zvýšený záujem verejnosti

najmä v  sektorových radách, kde môžu jednoducho

o  celoživotné vzdelávanie a  v  konečnom dôsledku aj

sprostredkovať reálne potreby pracovného trhu, a sami

rast zamestnanosti na Slovensku.

sa tak podieľať na tvorbe kariet kvalifikácií. Keďže kvalifikácie sa budú v budúcnosti premietať aj do školských

Prínosy pre jednotlivcov

osnov, vhodným opisom kvalifikácií dokážu zamestná-

Národná sústava kvalifikácií je určená pre všetkých,

vatelia ovplyvňovať výstupy vzdelávania a  profily ab-

ktorí hľadajú nové uplatnenie na pracovnom trhu, chcú

solventov. Národná sústava kvalifikácií je zároveň pre

si doplniť svoje vzdelanie či potvrdiť novú kvalifikáciu.

zamestnávateľov užitočným nástrojom pri nábore no-

Škola je dnes síce stále tou najdôležitejšou vzdeláva-

vých zamestnancov. Osvedčenie o  kvalifikácií je totiž

cou inštitúciou, ktorá nás pripravuje na život, ale nie je

pre personalistov zárukou toho, že uchádzač skutoč-

ani zďaleka jedinou. Učíme sa celý život - na rôznych

ne ovláda vedomosti a zručnosti popísané v Národnej

kurzoch, v  práci, čítaním kníh alebo v  rámci našich

sústave kvalifikácií.

koníčkov. Mnohí tak majú vedomosti alebo zručnosti,

27

Obrázok 7: Webová stránka Národnej sústavy kvalifikácií SR (http://www.kvalifikacie.sk/)

Obrázok 8: Webová stránka Národnej sústavy kvalifikácií ČR (http://www.narodnikvalifikace.cz/)

Knihovnícke kvalifikácie v národnej sústave kvalifikácií Na základe dohovoru členov expertnej skupiny SSKK boli v auguste 2015 zahájené práce na prvých piatich knihovníckych kvalifikáciách, ktorých sa ujali odborní garanti podľa rozdelenia v  tabuľke nižšie (v  roku 2016 sa očakáva ďalšia fáza projektu NSK): P. č.

Navrhované knihovnícke kvalifikácie

Odborný garant

1.

knihovník lektor informačnej vedy

Mgr. Beáta Bellérová, PhD.

2.

knihovník špecialista na prácu s deťmi a mládežou

Mgr. et Mgr. Iveta Hurná

3.

knihovník špecialista na evidenciu publikačnej činnosti

PhDr. Daniela Gondová

4.

knihovník špecialista katalogizátor

Mgr. Marta Špániová, PhD.

5.

referenčný knihovník / subject librarian

Mgr. Jitka Kmeťová

Na  porovnanie v  Českej republike majú zatiaľ schválených 6 knihovníckych kvalifikácií pre úroveň 4 (SŠ), konkrétne tieto: • knihovník akvizitér, • knihovník katalogizátor, • knihovník pracovník správy fondů, • referenční knihovník, • knihovník v knihovně pro děti. ZÁVER

investujú do vývoja, tvorby a inovácií NSP vrátane sektorových rád, ktoré kvalifikovane a hodnoverne definujú

Kvalifikovaná pracovná sila v  súlade s  potrebami

aktuálne i budúce kvalitatívne a kvantitatívne požiadav-

a  požiadavkami zamestnávateľov vrátane jej adapta-

ky na  kvalifikovanú pracovnú silu a  umožňujú stred-

bility na  zmenené podmienky je základom tvorby

ným a  vysokým školám, ako aj inštitúciám ďalšieho

udržateľných pracovných miest a  najdôležitejším fak-

vzdelávania oboznámiť sa s  požiadavkami trhu práce

torom zvyšovania konkurencieschopnosti organi-

na kvalitných a uplatniteľných absolventov škôl. To platí

zácií v  jednotlivých sektoroch národného hos-

v plnej miere aj pre oblasť knihovníctva a knihovnícke

podárstva. Vyspelé krajiny preto systematicky

profesie – rovnako v Slovenskej aj Českej republike.

28

PRÍLOHA č. 1: prehľad Národných štandardov zamestnaní pre knihovnícke profesie, ktoré boli schválené Alianciou sektorových rád v auguste 2015. 1. BIBLIOGRAF ŠPECIALISTA CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Bibliograf špecialista vykonáva špecializované odborné činnosti v oblasti bibliografickej registrácie a služieb. Pripravuje koncepčné a metodické materiály na odborné bibliografické spracovanie a sprístupňovanie dokumentov. Vytvára špecializované bibliografické databázy, tvorí a rediguje bibliografické súpisy. Využíva sekundárne informačné zdroje na poskytovanie špecializovaných knižnično-informačných služieb. PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Analyzuje požiadavky používateľov a poskytuje bibliografické a faktografické informácie. Podieľa sa na tvorbe priebežnej a retrospektívnej národnej bibliografie a na výskume dejín knižnej kultúry. Vytvára a zostavuje bibliografické a odborné diela v súlade s funkciami knižnice. Eviduje publikačnú a umeleckú činnosť pedagogických a vedecko-výskumných zamestnancov, prípadne ostatných zamestnancov inštitúcie. POŽADOVANÝ STUPEŇ VZDELANIA Vysokoškolské vzdelanie druhého stupňa ODBORNÁ PRAX Na výkon tohto zamestnania sa odporúča odborná prax DĹŽKA PRAXE aspoň 3 roky VŠEOBECNÉ SPÔSOBILOSTI informačná gramotnosť

vysoká

kultivovaný písomný prejav

vysoká

kultivovaný slovný prejav, schopnosť vyjadrovania sa

vysoká

osobnostný rozvoj

vysoká

analyzovanie a riešenie problémov

pokročilá

digitálna gramotnosť (počítačové spôsobilosti)

pokročilá

komunikácia (jednanie s ľuďmi)

pokročilá

komunikácia v cudzom jazyku

pokročilá

organizovanie a plánovanie práce

pokročilá

prezentovanie

pokročilá

pružnosť v myslení (adaptabilita, flexibilita, improvizačné spôsobilosti)

pokročilá

rozhodovanie

pokročilá

samostatnosť

pokročilá

tímová práca

pokročilá

tvorivosť (kreativita)

elementárna

29

ZOZNAM ODBORNÝCH VEDOMOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA inštitucionálne prostredie, poslanie, zameranie a stratégia knižnice, resp. informačného pracoviska (EKR 7) právne predpisy a základné pojmy v oblasti knihovníctva (EKR 7) štátna informačná, kultúrna, vedná a technická politika (EKR 7) informačné procesy knižnice, resp. informačného pracoviska / inštitúcie (EKR 7) normy, štandardy a metódy spracovania informačných zdrojov (EKR 7) špecifikácia: vrátane bibliografických noriem a štandardov metódy informačného prieskumu a spracovávania rešerší (EKR 7) elektronické informačné zdroje a vyhľadávacie nástroje (EKR 7) špecifikácia: interné a externé – plnotextové databázy, licencované a voľne dostupné elektronické informačné zdroje automatizovaný knižnično-informačný systém v relevantných moduloch (EKR 7) formy a metódy individuálnej a kolektívnej práce s používateľmi knižničných a informačných služieb (EKR 7) postupy bibliografického spracovania dokumentov (EKR 7) autorské právo, priemyselná právna ochrana (EKR 4) právne predpisy a základné pojmy v oblasti zaobchádzania s osobnými údajmi (EKR 4) postupy práce so špecializovaným softvérom (EKR 4) zásady digitalizácie dokumentov (EKR 4) pravidlá evidencie korešpondencie, zmlúv a ďalších dokumentov (EKR 4) poznanie rizík ohrozujúcich vlastné zdravie alebo zdravie iných a zásad bezpečnosti pri práci (EKR 4) ZOZNAM ODBORNÝCH ZRUČNOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA formulácia výsledkov odbornej práce formou publikačnej činnosti a príspevkov na odborných podujatiach (EKR 7) tvorba priebežnej a retrospektívnej národnej, regionálnej alebo tematickej bibliografie (EKR 7) poskytovanie informácií prostredníctvom informačných produktov a knižnično-informačných služieb (EKR 7) špecifikácia: v spracovanej a používateľovi prístupnej podobe vyhľadávanie a identifikácia rôznych typov interných aj externých informačných zdrojov, bibliografických a faktografických informácií, overovanie ich relevantnosti, hodnovernosti a kvality (EKR 7) vypracovanie a realizácia komplexných postupov na vyhľadávanie informácií s použitím relevantného selek­ čného jazyka (EKR 7) špecifikácia: s cieľom zahrnutia všetkých dostupných informačných zdrojov vypracovanie a rozvíjanie koncepcie bibliograficko-informačných služieb (EKR 7) špecifikácia: vo väzbe na informačné potreby, na charakter dokumentov, na obmedzenia dané prostredím v súlade so systémom doplňovania, spracovania, uchovávania, ochrany a sprístupňovania dokumentov a informácií špecifikácia: vo väzbe na informačné potreby, na charakter dokumentov, na obmedzenia dané prostredím v súlade so systémom doplňovania, spracovania, uchovávania, ochrany a sprístupňovania dokumentov a informácií

30

analýza a spracovanie zložitých informačných požiadaviek používateľov knižnično-informačných služieb (EKR 7) špecifikácia: vypracovanie najvhodnejšej stratégie ich zodpovedania spracovanie dát prostredníctvom informačných a komunikačných systémov (EKR 7) špecifikácia: aplikáciou príslušných metód, postupov a nástrojov formálna a obsahová analýza dokumentov, menná a vecná katalogizácia dokumentov (EKR 7) špecifikácia: s použitím príslušných národných a medzinárodných noriem a štandardov príprava koncepčných a metodických materiálov na odborné bibliografické spracovanie a sprístupňovanie dokumentov (EKR 7) bibliografická registrácia a evidencia publikačnej činnosti a ohlasov pedagogických a vedecko-výskumných pracovníkov (EKR 7) vytváranie špecializovaných katalógov a databáz (EKR 7) špecifikácia: napr. rukopisov, prvotlačí, vzácnych tlačí, špeciálnych dokumentov participácia na organizovaní odborných knihovníckych, bibliografických a informačných podujatí a aktivít (EKR 7) špecifikácia: regionálneho, celoštátneho a medzinárodného významu odborná komunikácia s používateľmi knižnice (EKR 7) dodržiavanie zásad bezpečnosti pri práci a hygieny práce (EKR 4) 2. DOKUMENTARISTA, INFORMAČNÝ ŠPECIALISTA ALTERNATÍVNE NÁZVY Referenčný knihovník Subject Librarian CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Dokumentarista, informačný špecialista vykonáva špecializované odborné knihovnícke, bibliografické, referenčné a informačné činnosti spojené s poskytovaním špecializovaných informačných služieb pre potreby vzdelávacích a výskumných inštitúcií, zdravotníckych zariadení, organizácií štátnej správy, podnikateľských subjektov, združení a spoločností. Vytvára koncepcie a koordinuje procesy získavania, spracovania a sprístupňovania odborných dokumentov a informácií v relevantných vedných odboroch spoločenských, prírodných alebo technických vied. Zabezpečuje manažment informácií a informačných zdrojov. Poskytuje rešeršné a referenčné služby. PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Realizuje expertné činnosti, najmä študijno-rozborovú činnosť, vypracúva technicko-ekonomické štúdie, analýzy a rozbory. Uskutočňuje rešeršnú činnosť súvisiacu s priemyselno-právnou ochranou a prípravou návrhov projektov, zmlúv, noriem a patentov. Vykonáva preklady z cudzojazyčnej odbornej literatúry. Eviduje publikačnú a umeleckú činnosť zamestnancov inštitúcie POŽADOVANÝ STUPEŇ VZDELANIA Vysokoškolské vzdelanie druhého stupňa ODBORNÁ PRAX Na výkon tohto zamestnania sa odporúča odborná prax

31

DĹŽKA PRAXE aspoň 1 rok VŠEOBECNÉ SPÔSOBILOSTI informačná gramotnosť

vysoká

osobnostný rozvoj

vysoká

analyzovanie a riešenie problémov

pokročilá

digitálna gramotnosť (počítačové spôsobilosti)

pokročilá

komunikácia (jednanie s ľuďmi)

pokročilá

komunikácia v cudzom jazyku

pokročilá

kultivovaný písomný prejav

pokročilá

kultivovaný slovný prejav, schopnosť vyjadrovania sa

pokročilá

organizovanie a plánovanie práce

pokročilá

prezentovanie

pokročilá

pružnosť v myslení (adaptabilita, flexibilita, improvizačné spôsobilosti)

pokročilá

rozhodovanie

pokročilá

samostatnosť

pokročilá

tímová práca

pokročilá

tvorivosť (kreativita)

pokročilá

finančná a ekonomická gramotnosť

elementárna

vyjednávanie

elementárna

ZOZNAM ODBORNÝCH VEDOMOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA inštitucionálne prostredie, poslanie, zameranie a stratégia knižnice (EKR 7) špecifikácia: resp. informačného pracoviska / inštitúcie právne predpisy a základné pojmy v oblasti knihovníctva (EKR 7) štátna informačná, kultúrna, vedná a technická politika (EKR 7) informačné procesy knižnice, resp. informačného pracoviska / inštitúcie (EKR 7) normy, štandardy a metódy spracovania informačných zdrojov (EKR 7) elektronické informačné zdroje a nástroje (EKR 7) špecifikácia: interné a externé – plnotextové databázy, licencované a voľne dostupné elektronické informačné zdroje a pod. automatizovaný knižnično-informačný systém v relevantných moduloch (EKR 7) formy a metódy individuálnej a kolektívnej práce s používateľom knižničných a informačných služieb (EKR 7) autorské právo, priemyselná právna ochrana (EKR 4) špecifikácia: zásady ochrany duševného vlastníctva právne predpisy a základné pojmy v oblasti zaobchádzania s osobnými údajmi (EKR 4)

32

zásady, postupy a metódy budovania, odbornej správy, revízie a ochrany knižničných fondov (EKR 7) knižničné a informačné služby (EKR 7) špecifikácia: vrátane metód spracovávania rešerší postupy práce so špecializovaným softvérom (EKR 4) zásady digitalizácie dokumentov (EKR 4) pravidlá evidencie korešpondencie, zmlúv a ďalších dokumentov (EKR 4) poznanie rizík ohrozujúcich vlastné zdravie alebo zdravie iných a zásad bezpečnosti pri práci (EKR 4) ZOZNAM ODBORNÝCH ZRUČNOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA formulácia výsledkov odbornej práce formou publikačnej činnosti a príspevkov na odborných podujatiach (EKR 7) preklady textov z/do cudzích jazykov (EKR 7) špecifikácia: preklady z cudzojazyčnej odbornej literatúry vypracovanie a zabezpečovanie komplexného systému získavania a poskytovania informácií podľa požiadaviek danej organizácie (EKR 7) odborné zabezpečovanie knižnično-informačných činností pracoviska (EKR 7) poskytovanie informácií prostredníctvom informačných produktov a knižnično-informačných služieb (EKR 7) špecifikácia: v spracovanej a používateľovi prístupnej podobe analýza a spracovanie jednoduchých informačných požiadaviek, potrieb a očakávaní používateľov knižničnoinformačných služieb (EKR 7) formálna a obsahová analýza dokumentov, menná a vecná katalogizácia dokumentov (EKR 7) špecifikácia: s použitím príslušných národných a medzinárodných noriem a štandardov poskytovanie nadstavbových a špecializovaných knižnično-informačných, metodických a referenčných služieb (EKR 7) špecifikácia: s použitím príslušných národných a medzinárodných noriem a štandardov vyhľadávanie a identifikácia rôznych typov externých aj interných informačných zdrojov, bibliografických a faktografických informácií, overovanie ich relevantnosti, hodnovernosti a kvality (EKR 7) implementácia akvizičnej politiky informačného pracoviska do praxe (EKR 6) vypracovanie a rozvíjanie koncepcie knižnično-informačných služieb (EKR 7) špecifikácia: s ohľadom na informačné potreby, na charakter dokumentov, na obmedzenia dané prostredím v súlade so systémom doplňovania, spracovania a sprístupňovania informácií spracovanie dát prostredníctvom informačných a komunikačných systémov (EKR 7) špecifikácia: aplikáciou príslušných metód, postupov a nástrojov odborné spracovávanie, uchovávanie, ochrana a sprístupňovanie digitálnych dokumentov (EKR 6) evidencia publikačnej činnosti a ohlasov pedagogických a vedecko-výskumných pracovníkov (EKR 7) študijno-rozborová činnosť (EKR 7) vypracovávanie technicko-ekonomických štúdií, analýz a rozborov (EKR 7) odborná komunikácia s používateľmi knižnice (EKR 7) dodržiavanie zásad bezpečnosti pri práci a hygieny práce (EKR 4)

33

3. KNIHOVNÍK ŠPECIALISTA ALTERNATÍVNE NÁZVY Knihovník špecialista – lektor informačného vzdelávania Knihovník špecialista akvizitér Knihovník špecialista katalogizátor Knihovník špecialista na digitalizáciu dokumentov Knihovník špecialista na elektronické informačné zdroje Knihovník špecialista na evidenciu publikačnej a umeleckej činnosti Knihovník špecialista na prácu s deťmi a mládežou Knihovník špecialista na služby používateľom so špecifickými potrebami Knihovník špecialista na špeciálne typy dokumentov Knihovník špecialista správca knižničných fondov Knihovník špecialista v knižnično-informačných službách Knihovník špecialista – systémový knihovník CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Knihovník špecialista komplexne zabezpečuje a koordinuje náročné špecializované knižnično-informačné činnosti na úseku doplňovania, spracovania, správy, uchovávania a sprístupňovania knižnično-informačných fondov, revízie a preventívnej ochrany dokumentov, poskytovania špecializovaných knižničných služieb a zabezpečovania ďalšej vysoko špecializovanej agendy knižnice. Spracováva koncepcie, plány, programy, metodiky a pracovné postupy, analytické a rozvojové materiály v oblastiach svojej špecializácie. PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Realizuje program doplňovania knižničného fondu vrátane retrospektívnej akvizície dokumentov. Vykonáva špecializované práce v oblasti mennej a vecnej katalogizácie, participuje na tvorbe súborov autorít a riadených slovníkov, venuje sa tvorbe metadát a metadátovým štruktúram rôzneho typu. Organizuje a koordinuje odborné práce a činnosti v oblasti knižnično-informačných služieb, vrátane výpožičných služieb, medziknižničných výpožičných služieb, referenčných a konzultačných služieb. Vedie evidenciu publikačnej a umeleckej činnosti inštitúcie. Plánuje a realizuje odborné knižnično-informačné činnosti zamerané na prácu s deťmi a mládežou. Zabezpečuje informačnú podporu edukačného procesu v akademických a školských knižniciach. Zabezpečuje informačné vzdelávanie používateľov. Koordinuje a zabezpečuje individuálne knižnično-informačné služby používateľom so špecifickými potrebami. Odborne spracováva, zabezpečuje uchovávanie a sprístupňovanie špeciálnych typov dokumentov – rukopisy, staré a vzácne tlače, mapy, patenty, normy, seriály, hudobné dokumenty, audiovizuálne a multimediálne dokumenty, elektronické dokumenty a databázy v nadväznosti na ostatné činnosti knižnice. Komplexne zabezpečuje odborné spracovanie, uchovávanie a sprístupňovanie digitálnych dokumentov osobitnými postupmi. Spravuje domáce a zahraničné elektronické informačné zdroje. Kontroluje platnosť licencií a sleduje efektívnosť ich využívania. Organizuje odborné špecializované knihovnícke, bibliografické, referenčné a informačné činnosti inštitucionálneho, regionálneho, celoštátneho a medzinárodného významu. Zabezpečuje prevádzku knižnično-informačných systémov a podieľa sa na ich vývoji. Riadi a uskutoč­ňuje kultúrno-vzdelávacie aktivity, besedy, prednášky, čitateľské súťaže a výstavy. Zabezpečuje propagáciu a prezentáciu knižnice a knižnično-informačných služieb. Spracováva a realizuje projekty knižnice.

34

POŽADOVANÝ STUPEŇ VZDELANIA Vysokoškolské vzdelanie druhého stupňa ODBORNÁ PRAX Na výkon tohto zamestnania sa odporúča odborná prax DĹŽKA PRAXE aspoň 1 rok VŠEOBECNÉ SPÔSOBILOSTI informačná gramotnosť

vysoká

kultivovaný slovný prejav, schopnosť vyjadrovania sa

vysoká

osobnostný rozvoj

vysoká

tvorivosť (kreativita)

vysoká

analyzovanie a riešenie problémov

pokročilá

digitálna gramotnosť (počítačové spôsobilosti)

pokročilá

komunikácia (jednanie s ľuďmi)

pokročilá

komunikácia v cudzom jazyku

pokročilá

kultivovaný písomný prejav

pokročilá

organizovanie a plánovanie práce

pokročilá

prezentovanie

pokročilá

pružnosť v myslení (adaptabilita, flexibilita, improvizačné spôsobilosti)

pokročilá

rozhodovanie

pokročilá

samostatnosť

pokročilá

tímová práca

pokročilá

finančná a ekonomická gramotnosť

elementárna

vyjednávanie

elementárna

ZOZNAM ODBORNÝCH VEDOMOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA inštitucionálne prostredie, poslanie, zameranie a stratégia knižnice (EKR 7) právne predpisy a základné pojmy z oblasti knihovníctva (EKR 7) štátna informačná, kultúrna, vedná a technická politika (EKR 7) informačné procesy knižnice, resp. informačného pracoviska / inštitúcie (EKR 7) normy, štandardy a metódy spracovania a katalogizácie informačných zdrojov (EKR 7) zásady, postupy a metódy budovania, odbornej správy, revízie a ochrany knižničných fondov (EKR 7) informačná architektúra, princípy tvorby webových sídiel, komunikácie v elektronickom prostredí (EKR 7) elektronické informačné zdroje a vyhľadávacie nástroje (EKR 7) špecifikácia: interné a externé – elektronická knižnica časopisov, licencované elektronické informačné zdroje a pod. automatizovaný knižnično-informačný systém v relevantných moduloch (EKR 7) metódy informačného prieskumu a spracovávania rešerší s využitím selekčného jazyka (EKR 7)

35

formy a metódy individuálnej a kolektívnej práce s používateľmi knižničných a informačných služieb (EKR 7) zásady a postupy pri práci so špeciálnymi dokumentmi (EKR 7) špecifikácia: napr. rukopisy, staré a vzácne tlače autorské právo, priemyselná právna ochrana (EKR 4) právne predpisy a základné pojmy v oblasti zaobchádzania s osobnými údajmi (EKR 4) knižničné a informačné služby (EKR 7) postupy práce so špecializovaným softvérom (EKR 4) zásady digitalizácie dokumentov (EKR 4) pravidlá evidencie korešpondencie, zmlúv a ďalších dokumentov (EKR 4) poznanie rizík ohrozujúcich vlastné zdravie alebo zdravie iných a zásad bezpečnosti pri práci (EKR 4) ZOZNAM ODBORNÝCH ZRUČNOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA formulácia výsledkov odbornej práce formou publikačnej činnosti a príspevkov na odborných podujatiach (EKR 7) zabezpečovanie chodu knižnice s univerzálnym alebo špecializovaným fondom (EKR 7) poskytovanie informácií prostredníctvom informačných produktov a knižnično-informačných služieb (EKR 7) špecifikácia: v spracovanej a používateľovi prístupnej podobe odborné a metodické zabezpečovanie špecializovaných knižnično-informačných činností (EKR 7) poskytovanie nadstavbových a špecializovaných knižnično-informačných, metodických a referenčných služieb (EKR 7) poskytovanie medzinárodných medziknižničných výpožičných služieb (EKR 6) analýza a spracovanie zložitých informačných požiadaviek, potrieb a očakávaní používateľov knižnično-informačných služieb (EKR 7) vypracovanie a rozvíjanie koncepcie bibliograficko-informačných služieb (EKR 7) špecifikácia: vo väzbe na informačné potreby, na charakter dokumentov, na obmedzenia dané prostredím v súlade so systémom doplňovania, spracovania, uchovávania, ochrany a sprístupňovania dokumentov a informácií vyhľadávanie a identifikácia rôznych typov externých aj interných informačných zdrojov, bibliografických a faktografických informácií, overovanie ich relevantnosti, hodnovernosti a kvality (EKR 7) formálna a obsahová analýza dokumentov, menná a vecná katalogizácia dokumentov (EKR 7) špecifikácia: s použitím príslušných národných a medzinárodných noriem a štandardov bibliografická registrácia a evidencia publikačnej činnosti a ohlasov pedagogických a vedecko-výskumných pracovníkov (EKR 7) vytváranie špecializovaných katalógov a databáz (EKR 7) špecifikácia: napr. rukopisov, prvotlačí, vzácnych tlačí, špeciálnych dokumentov implementácia akvizičnej politiky knižnice a koncepcie rozvoja knižnično-informačného fondu do praxe (EKR 7) stanovenie a uplatňovanie kritérií na výber, nákup a zaobchádzanie s dokumentmi (EKR 7) špecifikácia: aplikácia kritérií pri zriaďovaní, budovaní, organizácii a správe fondov alebo zbierky dokumentov akejkoľvek povahy

36

zavádzanie moderných postupov v oblasti uchovávania a ochrany knižničných fondov (EKR 7) odborné spracovávanie, uchovávanie, ochrana a sprístupňovanie digitálnych dokumentov (EKR 7) spracovanie dát prostredníctvom informačných a komunikačných systémov (EKR 7) špecifikácia: aplikáciou príslušných metód, postupov a nástrojov zavádzanie nových technológií a postupov do knižničnej praxe (EKR 7) plánovanie, rozvoj a zabezpečovanie prevádzky aplikačných softvérov knižnice (EKR 7) usporiadanie a štrukturovanie dát spojených s popisom dokumentov (EKR 7) špecifikácia: vytvorenie a používanie nástrojov, prostredníctvom ktorých je možné získať prístup k dátam, dokumentom a referenciám (odkazom) navrhovanie nových postupov a činností zameraných na rozvoj informačnej gramotnosti (EKR 7) zabezpečovanie odborných knižnično-informačných činností a služieb v špecializovaných oddeleniach, resp. používateľom so špecifickými potrebami (EKR 7) špecifikácia: plánovanie a realizácia odborných knižnično-informačných činností zameraných na prácu s deťmi a mládežou, zabezpečovanie knižnično-informačných služieb používateľom so špecifickými potrebami (zdravotné, sociálne a iné znevýhodnenie) a pod. iniciovanie nových projektov, pracovných postupov a riešení odborných problémov knižnice (EKR 7) odborné konzultácie v oblasti knihovníctva a v rámci riešenia problémov v danom odbore (EKR 7) odborná komunikácia s používateľmi knižnice (EKR 7) zabezpečovanie chodu knižnice s univerzálnym alebo špecializovaným fondom (EKR 7) dodržiavanie zásad bezpečnosti pri práci a hygieny práce (EKR 4) 4. KNIHOVNÍK ALTERNATÍVNE NÁZVY Knihovník akvizitér Knihovník katalogizátor Knihovník operátor digitalizácie Knihovník pre prácu s deťmi a mládežou Knihovník správca knižničných fondov Knihovník v knižnično-informačných službách Školský knihovník CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Knihovník vykonáva odborné knižnično-informačné činnosti vo všetkých typoch knižníc. Zabezpečuje doplňovanie knižničného fondu v súlade s akvizičným plánom inštitúcie. Vykonáva odborné práce týkajúce sa správy, organizácie, ochrany a revízie knižničného fondu. Na základe formálnej a obsahovej analýzy dokumentov vytvára katalogizačné záznamy -menný a vecný popis podľa štandardov a stanovených metodík. Zabezpečuje výpožičné služby knižnice, vrátane medziknižničnej výpožičnej služby.

37

PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Poskytuje základné knižnično-informačné služby a spravidla aj špeciálne knižnično-informačné služby, vrátane prístupu k externým informačným zdrojom. Organizuje a uskutočňuje kultúrno-vzdelávacie a komunitné aktivity, besedy, prednášky, čitateľské súťaže a výstavy. Zabezpečuje odborné knižničné a informačné činnosti v špecializovaných oddeleniach pre deti a mládež. Realizuje informačné zabezpečenie a podporu edukačného procesu v akademických a školských knižniciach. Poskytuje špecializované knižnično-informačné služby pre používateľov so špecifickými potrebami. Vykonáva súbor odborných činností spojených s digitalizáciou a ochranným kopírovaním dokumentov. Zabezpečuje rešeršnú a ďalšiu informačnú agendu. POŽADOVANÝ STUPEŇ VZDELANIA Úplné stredné odborné vzdelanie ODBORNÁ PRAX Na výkon tohto zamestnania sa nevyžaduje odborná prax VŠEOBECNÉ SPÔSOBILOSTI digitálna gramotnosť (počítačové spôsobilosti)

pokročilá

informačná gramotnosť

pokročilá

komunikácia (jednanie s ľuďmi)

pokročilá

kultivovaný písomný prejav

pokročilá

kultivovaný slovný prejav, schopnosť vyjadrovania sa

pokročilá

osobnostný rozvoj

pokročilá

samostatnosť

pokročilá

analyzovanie a riešenie problémov

elementárna

finančná a ekonomická gramotnosť

elementárna

komunikácia v cudzom jazyku

elementárna

organizovanie a plánovanie práce

elementárna

prezentovanie

elementárna

pružnosť v myslení (adaptabilita, flexibilita, improvizačné spôsobilosti)

elementárna

rozhodovanie

elementárna

tímová práca

elementárna

tvorivosť (kreativita)

elementárna

ZOZNAM ODBORNÝCH VEDOMOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA inštitucionálne prostredie, poslanie, zameranie a stratégia knižnice, resp. informačného pracoviska (EKR 4) právne predpisy a základné pojmy v oblasti knihovníctva (EKR 4) formy a metódy individuálnej a kolektívnej práce s používateľmi kniž. a infor. služieb (EKR 4) automatizovaný knižnično-informačný systém v relevantných moduloch (EKR 4) normy, štandardy a metódy spracovania a katalogizácie informačných zdrojov (EKR 4)

38

elektronické informačné zdroje a vyhľadávacie nástroje (EKR 4) špecifikácia: základné informačné zdroje a nástroje – elektronická knižnica časopisov, licencované elektronické informačné zdroje a pod. podmienky ukladania, skladovania a ochrany dokumentov (EKR 4) pedagogicko-psychologické zásady a postupy práce so skupinami používateľov so špecifickými potrebami (EKR 4) autorské právo, priemyselná právna ochrana (EKR 4) právne predpisy a základné pojmy z oblasti zaobchádzania s osobnými údajmi (EKR 4) zásady, postupy a metódy budovania, odbornej správy a ochrany knižničných fondov (EKR 4) knižničné a informačné služby (EKR 4) postupy práce so špecializovaným softvérom (EKR 4) zásady digitalizácie dokumentov (EKR 4) pravidlá evidencie korešpondencie, zmlúv a ďalších dokumentov (EKR 4) poznanie rizík ohrozujúcich vlastné zdravie alebo zdravie iných a zásad bezpečnosti pri práci (EKR 4) ZOZNAM ODBORNÝCH ZRUČNOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA evidencia, katalogizácia a adjustácia dokumentov (EKR 4) špecifikácia: podľa štandardov a stanovených metodík v knižniciach organizovanie, sprostredkovanie a realizácia vzdelávacích aktivít (EKR 4) špecifikácia: príp. kultúrnych a komunitných aktivít poskytovanie informácií prostredníctvom informačných produktov a knižnično-informačných služieb (EKR 4) špecifikácia: v spracovanej a používateľovi prístupnej podobe analýza a spracovanie jednoduchých informačných požiadaviek, potrieb a očakávaní používateľov knižničnoinformačných služieb (EKR 4) vyhľadávanie, analýza a overenie informácií, dokumentov a informačných zdrojov (EKR 4) zhromažďovanie objektívnych informácií o používateľoch knižnično-informačných služieb (EKR 4) špecifikácia: registrácia, výpožičky budovanie, organizácia, správa a revízia knižničného fondu (EKR 4) špecifikácia: začleňovanie nových prírastkov do fondu, vyraďovanie dokumentov v súlade s platnými legislatívnymi dokumentmi poskytovanie základných knižnično-informačných, konzultačných a referenčných služieb (EKR 4) zabezpečovanie medziknižničnej výpožičnej služby (EKR 4) zabezpečovanie procesov akvizície v súlade s akvizičnou politikou knižnice (EKR 4) sprístupňovanie knižničných fondov (EKR 4) odborné činnosti spojené s digitalizáciou a ochranným kopírovaním dokumentov (EKR 4) zabezpečovanie odborných knižnično-informačných činností a služieb v špecializovaných oddeleniach, resp. používateľom so špecifickými potrebami (EKR 4) špecifikácia: činnosti pre deti a mládež, služby používateľom so špecifickými potrebami (zdravotné, sociálne znevýhodnenie a pod.) a i. odborná komunikácia s používateľmi knižnice (EKR 4) dodržiavanie zásad bezpečnosti pri práci a hygieny práce (EKR 4)

39

5. KNIŽNIČNÝ MANIPULANT CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Knižničný manipulant vykonáva manuálne práce súvisiace so zabezpečovaním činnosti všetkých typov knižníc, vykonáva pomocnú, manipulačnú a dislokačnú prácu s knižničným fondom, vrátane jeho operatívnej ochrany. Zakladá do regálov a vyberá z regálov dokumenty, zabezpečuje ich čistenie a presuny, vykonáva očistu regálov. Prenáša bremená, vykonáva manipulačné práce pri príprave priestorov na knižničnú prevádzku, kultúrno-výchovné a vzdelávacie podujatia, expozície a výstavy a ďalšie aktivity knižnice. Podľa potreby zabezpečuje výkon reprografických služieb. POŽADOVANÝ STUPEŇ VZDELANIA Nižšie stredné vzdelanie ODBORNÁ PRAX Na výkon tohto zamestnania sa nevyžaduje odborná prax VŠEOBECNÉ SPÔSOBILOSTI fyzická zdatnosť

pokročilá

manuálna zručnosť

pokročilá

analyzovanie a riešenie problémov

elementárna

digitálna gramotnosť (počítačové spôsobilosti)

elementárna

organizovanie a plánovanie práce

elementárna

pružnosť v myslení (adaptabilita, flexibilita, improvizačné spôsobilosti)

elementárna

samostatnosť

elementárna

technická gramotnosť

elementárna

tímová práca

elementárna

ZOZNAM ODBORNÝCH VEDOMOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA zásady, postupy a metódy budovania a odbornej správy a ochrany knižničných fondov (EKR 1) inštitucionálne prostredie, poslanie, zameranie a stratégia knižnice, resp. informačného pracoviska (EKR 1) právne predpisy a základné pojmy z oblasti knihovníctva (EKR 1) informačné procesy knižnice, resp. informačného pracoviska (EKR 1) automatizovaný knižnično-informačný systém v relevantných moduloch (EKR 1) podmienky ukladania a skladovania dokumentov (EKR 1) poznanie rizík ohrozujúcich vlastné zdravie alebo zdravie iných a zásad bezpečnosti pri práci (EKR 1) ZOZNAM ODBORNÝCH ZRUČNOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA manuálne práce s knižničným fondom (EKR 1) špecifikácia: pomocná, manipulačná, dislokačná, fyzicky namáhavá manuálna práca s knižničným fondom, napr. zakladanie/vyberanie kníh, viazaných ročníkov časopisov do/z regálov, prenášanie bremien, baliace práce, podávanie a doručovanie balíkov a poštových zásielok a pod. overovanie prítomnosti dokumentu v knižničnom fonde (EKR 1)

40

rozdeľovanie dokumentov podľa kritérií (EKR 1) špecifikácia: jednoduché kritériá (abecedné, číselné a pod.) manipulačné práce pri príprave priestorov na prevádzku knižnice, podujatí a iných aktivít (EKR 1) vyhľadávanie dokumentov podľa pokynov knihovníka (EKR 1) čistenie uložených dokumentov a regálov (EKR 1) obsluha reprografických zariadení (EKR 1) dodržiavanie zásad bezpečnosti pri práci a hygieny práce (EKR 1) 6. VÝSKUMNO-METODICKÝ PRACOVNÍK V KNIHOVNÍCTVE ALTERNATÍVNE NÁZVY Metodik knižnice Metodik odborných knihovníckych činností Výskumný pracovník knižnice CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Výskumno-metodický pracovník v knihovníctve realizuje základný alebo aplikovaný výskum v oblasti knižničnej a informačnej vedy, dejín knižnej kultúry, retrospektívnej bibliografie a v oblasti rukopisov, starých a vzácnych tlačí. Koordinuje knižničné činnosti a spracúva koncepčné a strategické materiály na inštitucionálnej, regionálnej alebo národnej úrovni. Usmerňuje odborné špecializované knihovnícke, bibliografické a informačné činnosti. PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Vedie samostatné projekty a prípravu metodických materiálov v rámci tímov. Tvorivo rieši najzložitejšie úlohy metodického charakteru vnútroknižničného, regionálneho, krajského, celoštátneho, medzinárodného dosahu. Navrhuje opatrenia na skvalitnenie činnosti knižničného systému. Vypracováva metodiky, nové pracovné postupy v spolupráci s ďalšími špecialistami. Participuje na plánovaní a rozvoji aplikačných softérov knižnice. V rámci automatizácie knižnično-informačných procesov sa podieľa na implementácii nových technológií. V rámci svojich kompetencií poskytuje odbornú poradenskú pomoc knižniciam a ich zriaďovateľom. Ovláda štandardy v knižnično-informačnej oblasti a participuje na ich tvorbe a implementácii. Zabezpečuje analytickú a výskumnú činnosť. Vykonáva dokumentačné, štatistické, koordinačné a kooperačné činnosti na inštitucionál­ nej, regionálnej alebo národnej úrovni. POŽADOVANÝ STUPEŇ VZDELANIA Vysokoškolské vzdelanie druhého stupňa ODBORNÁ PRAX Na výkon tohto zamestnania sa odporúča odborná prax DĹŽKA PRAXE 6 alebo viac rokov

41

VŠEOBECNÉ SPÔSOBILOSTI analyzovanie a riešenie problémov

vysoká

informačná gramotnosť

vysoká

kultivovaný písomný prejav

vysoká

kultivovaný slovný prejav, schopnosť vyjadrovania sa

vysoká

organizovanie a plánovanie práce

vysoká

osobnostný rozvoj

vysoká

prezentovanie

vysoká

pružnosť v myslení (adaptabilita, flexibilita, improvizačné spôsobilosti)

vysoká

samostatnosť

vysoká

tvorivosť (kreativita)

vysoká

digitálna gramotnosť (počítačové spôsobilosti)

pokročilá

komunikácia (jednanie s ľuďmi)

pokročilá

komunikácia v cudzom jazyku

pokročilá

rozhodovanie

pokročilá

tímová práca

pokročilá

finančná a ekonomická gramotnosť

elementárna

motivovanie ľudí

elementárna

vyjednávanie

elementárna

ZOZNAM ODBORNÝCH VEDOMOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA autorské právo, priemyselná právna ochrana (EKR4) právne predpisy a základné pojmy v oblasti zaobchádzania s osobnými údajmi (EKR 4) zásady digitalizácie dokumentov (EKR 7) projektový manažment (EKR 6) špecifikácia: základy projektového manažmentu poznanie rizík ohrozujúcich vlastné zdravie alebo zdravie iných a zásad bezpečnosti pri práci (EKR 4) postupy práce so špecializovaným softvérom (EKR 6) knižničné a informačné služby (EKR 7) zásady , postupy a metódy budovania, odbornej správy, revízie a ochrany knižničných fondov (EKR 7) špecifikácia: vrátane sprístupňovania tradičných a špeciálnych typov dokumentov právne predpisy a základné pojmy v oblasti knihovníctva (EKR 7) štátna informačná, kultúrna, vedná a technická politika (EKR 7) dokumenty, smernice a odporúčania medzinárodných knihovníckych organizácií (EKR 7) špecifikácia: IFLA, EBLIDA a pod. informačné procesy knižnice, resp. informačného pracoviska / inštitúcie (EKR 7) princípy automatizácie knižnično-informačných činností (EKR 7)

42

formy a metódy individuálnej a kolektívnej práce s používateľmi knižničných a informačných služieb (EKR 7) elektronické informačné zdroje a vyhľadávacie nástroje (EKR 7) špecifikácia: interné a externé – plnotextové databázy, licencované a voľne dostupné elektronické informačné zdroje a pod. metódy a postupy výskumnej činnosti (EKR 7) špecifikácia: v knihovníctve dejiny knižnej kultúry, dejiny knižníc (EKR 7) zásady práce s rukopismi, starými a vzácnymi tlačami, historickými dokumentmi a historickými knižničnými fondmi (EKR 7) metódy analýzy štatistického vyhodnocovania (EKR 7) ZOZNAM ODBORNÝCH ZRUČNOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA formulácia výsledkov odbornej práce formou publikačnej činnosti a príspevkov na odborných podujatiach (EKR 7) vypracovávanie koncepčných a rozvojových materiálov, projektov a vývojových prác (EKR 7) špecifikácia: v oblasti knihovníctva plánovanie a riadenie projektov (EKR 7) špecifikácia: v oblasti knihovníctva usmerňovanie špecializovaných knihovníckych, bibliografických a informačných činností (EKR 7) riešenie metodických úloh v oblasti knihovníctva (EKR 7) špecifikácia: vnútroknižničného, regionálneho, krajského, celoštátneho alebo medzinárodného charakteru navrhovanie účinných opatrení na skvalitnenie a optimalizáciu knižničného systému (EKR 7) spracovávanie metodík, pracovných postupov, interných predpisov (EKR 7) špecifikácia: v oblasti knihovníctva plánovanie a rozvoj automatizovaných knižnično-informačných systémov (EKR 7) odborné konzultácie v oblasti knihovníctva a v rámci riešenia problémov v danom odbore (EKR 7) implementácia národných a medzinárodných štandardov v knižnično-informačnej oblasti (EKR 7) realizácia výskumu dejín knižnej kultúry (EKR 7) realizácia výskumu rukopisov, starých a vzácnych tlačí a vypracovanie metodiky ich odborného spracovania (EKR 7) tvorba a aplikácia metód a postupov výskumnej činnosti (EKR 7) špecifikácia: v oblasti knihovníctva budovanie interdisciplinárnej spolupráce v rámci knižničných činností a v rámci riešenia problémov v danom odbore (EKR 7) dodržiavanie zásad bezpečnosti pri práci a hygieny práce (EKR 4)

43

PRÍLOHA č. 2: prehľad Národných štandardov zamestnaní pre knihovnícke profesie, pri ktorých v prvej fáze projektu do konca roka 2015 neprebehol schvaľovací proces Sektorovou radou pre kultúru a vydavateľstvo (očakáva sa v ďalšom pokračovaní projektu).

1. KURÁTOR DIGITÁLNEHO OBSAHU ALTERNATÍVNE NÁZVY Digitálny kurátor PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Kurátor digitálneho obsahu komplexne zabezpečuje životný cyklus dokumentov, kultúrnych objektov a informácií v digitálnej forme. Zabezpečuje správu systémov pre ochranu, sprístupňovanie a uchovávanie digitálnych objektov. Riadi informačné systémy a spravuje databázy, zabezpečuje ich interoperabilitu, realizuje bezpečnostnú politiku. Spravuje katalógy a archívy, spracováva metodiky, navrhuje a realizuje politiku zberu digitálneho obsahu a systém tvorby metadát. Spravuje repozitáre a digitálne knižnice, vytvára metodiku identifikácie komplexných digitálnych prameňov. POŽADOVANÝ STUPEŇ VZDELANIA Vysokoškolské vzdelanie druhého stupňa ODBORNÁ PRAX Na výkon tohto zamestnania sa odporúča odborná prax DĹŽKA PRAXE aspoň 3 roky VŠEOBECNÉ SPÔSOBILOSTI analyzovanie a riešenie problémov

vysoká

digitálna gramotnosť (počítačové spôsobilosti)

vysoká

informačná gramotnosť

vysoká

komunikácia (jednanie s ľuďmi)

vysoká

komunikácia v cudzom jazyku

vysoká

organizovanie a plánovanie práce

vysoká

osobnostný rozvoj

vysoká

pružnosť v myslení (adaptabilita, flexibilita, improvizačné spôsobilosti)

vysoká

rozhodovanie

vysoká

samostatnosť

vysoká

technická gramotnosť

vysoká

tímová práca

vysoká

vyjednávanie

vysoká

finančná a ekonomická gramotnosť

pokročilá

kultivovaný písomný prejav

pokročilá

kultivovaný slovný prejav, schopnosť vyjadrovania sa

pokročilá

matematická gramotnosť

pokročilá

motivovanie ľudí

pokročilá

prezentovanie

pokročilá

tvorivosť (kreativita)

pokročilá

vedenie ľudí

pokročilá 44

ZOZNAM ODBORNÝCH VEDOMOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA inštitucionálne prostredie, poslanie, zameranie a stratégia knižnice (EKR 7) právne predpisy a odborná terminológia z oblasti knihovníctva a autorského práva (EKR 7) právne predpisy a základné pojmy z oblasti zaobchádzania s osobnými údajmi (EKR 7) právne predpisy a pojmy z oblasti digitalizácie a správy digitálnych objektov (EKR 7) štátna informačná, kultúrna, vedná a technická politika (EKR 7) informačné procesy knižnice / informačného pracoviska / inštitúcie (EKR 7) normy, štandardy a metódy spracovania a správy digitálnych objektov a informácií (EKR 7) automatizovaný systém spracovania údajov (EKR 7) postupy práce so špecializovaným softvérom (EKR 7) zásady digitalizácie dokumentov (EKR 7) zásady správy digitálnych objektov pravidlá evidencie korešpondencie, zmlúv a ďalších dokumentov (EKR 4) ZOZNAM ODBORNÝCH ZRUČNOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA odborné a metodické zabezpečovanie špecializovaných knižnično-informačných činností v oblasti správy a sprístupňovania digitálnych objektov a informácií (EKR 7) vypracovanie a rozvoj koncepcie knižnično-informačných služieb s ohľadom na informačné potreby, na charakter dokumentov, na obmedzenia dané prostredím v súlade so systémom doplňovania, spravovania a sprístupňovania digitálnych objektov a informácií (EKR 7) schopnosť stanoviť a v praxi uplatňovať metódy pre zber a zaobchádzanie s digitálnymi objektmi a informáciami a tieto schopnosti využiť pri zriaďovaní, budovaní, organizácii a správe digitálnych zbierok, archívov a knižníc (EKR 7) zavádzanie postupov v oblasti bezpečnosti a dlhodobej ochrany dát (EKR 7) odborné spracovanie, uchovávanie, ochrana a sprístupňovanie digitálnych objektov a informácií (EKR 7) používanie a aplikácia metód, postupov a nástrojov spracovania dát prostredníctvom informačných a komunikačných systémov (EKR 7) zavádzanie dostupných technologických postupov spracovania digitálnych objektov do praxe (EKR 7) plánovanie, rozvoj a zabezpečovanie prevádzky aplikačných softvérov digitálnych objektov (EKR 7) správa digitálneho obsahu, usporiadanie a štrukturovanie metadát spojených s popisom digitálnych objektov, vytvorenie a používanie nástrojov, prostredníctvom ktorých je možné získať prístup k digitálnym objektom (EKR 7) iniciovanie nových projektov, pracovných postupov a riešení odborných problémov spojených so správou digitálneho obsahu (EKR 7) schopnosť implementovať národné a medzinárodné štandardy, odporúčania a príklady dobrej praxe v oblasti digitálneho obsahu (EKR 7) publikovanie a prezentovanie výsledkov výskumnej a odbornej práce (EKR 7)

45

2. RIADITEĽ KNIŽNICE ALTERNATÍVNE NÁZVY Vedúci knižnice PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Riaditeľ knižnice riadi a koordinuje činnosť knižnice v súlade s jej zriaďovacou listinou alebo štatútom, zodpovedá za jej činnosť zriaďovateľovi, zastupuje a reprezentuje knižnicu navonok. Zodpovedá za plnenie úloh knižnice, jej odborný a personálny rozvoj, začlenenie do národných a medzinárodných štruktúr, za realizáciu projektov knižnice. Formuluje stratégiu rozvoja knižnice, definuje oblasti, v ktorých pôsobí a rozhoduje o jej koncepčných otázkach. Manažuje finančné a ľudské zdroje, fondy, odborné činnosti, technológie, budovy a zariadenia. Zodpovedá za správu a ochranu zvereného majetku, za dodržiavanie zákonov a právnych predpisov. Pre knižnicu s právnou subjektivitou vydáva organizačný poriadok, ktorý upravuje organizačnú štruktúru knižnice, náplň činnosti jednotlivých pracovísk a vzájomné vzťahy medzi nimi. Vydáva knižničný poriadok a ďalšie interné dokumenty upravujúce činnosť knižnice. Zriaďuje vlastné poradné orgány, komisie, menuje ich členov, schvaľuje ich rokovacie poriadky. Zabezpečuje koordináciu a kooperáciu činnosti knižnice s inými domácimi a zahraničnými inštitúciami, víziu, hodnoty, firemnú kultúru a etiku knižnice. Iniciuje zapájanie knižnice do národných a medzinárodných programov a projektov. POŽADOVANÝ STUPEŇ VZDELANIA Vysokoškolské vzdelanie druhého stupňa ODBORNÁ PRAX Na výkon tohto zamestnania sa odporúča odborná prax DĹŽKA PRAXE 6 alebo viac rokov VŠEOBECNÉ SPÔSOBILOSTI analyzovanie a riešenie problémov

vysoká

digitálna gramotnosť (počítačové spôsobilosti)

vysoká

finančná a ekonomická gramotnosť

vysoká

informačná gramotnosť

vysoká

komunikácia (jednanie s ľuďmi)

vysoká

komunikácia v cudzom jazyku

vysoká

kultivovaný písomný prejav

vysoká

kultivovaný slovný prejav, schopnosť vyjadrovania sa

vysoká

motivovanie ľudí

vysoká

organizovanie a plánovanie práce

vysoká

osobnostný rozvoj

vysoká

prezentovanie

vysoká

pružnosť v myslení (adaptabilita, flexibilita, improvizačné spôsobilosti)

vysoká

rozhodovanie

vysoká

46

samostatnosť

vysoká

tímová práca

vysoká

tvorivosť (kreativita)

vysoká

vedenie ľudí

vysoká

vyjednávanie

vysoká

matematická gramotnosť

pokročilá

technická gramotnosť

elementárna

ZOZNAM ODBORNÝCH VEDOMOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA inštitucionálne prostredie, poslanie, zameranie a stratégia knižnice / inštitúcie (EKR 7) právne predpisy, normy a štandardy z oblasti knihovníctva (EKR 7) právne predpisy a základné pojmy z oblasti zaobchádzania s osobnými údajmi, a autorského práva, hospodárenia a informačnej bezpečnosti (EKR 7) štátna informačná, kultúrna, vedná a technická politika (EKR 7) dokumenty, smernice a odporúčania medzinárodných knihovníckych organizácií (IFLA, EBLIDA a pod.) (EKR 7) informačné procesy knižnice / informačného pracoviska / inštitúcie (EKR 7) základy projektového manažmentu (EKR 6) interné a externé elektronické informačné zdroje a vyhľadávacie nástroje (EKR 7) knižničné a informačné služby (EKR 7) zásady, postupy a metódy budovania, správy, ochrany a revízie knižničných fondov (EKR 7) automatizovaný knižnično-informačný systém a ďalšie špecifické informačné systémy knižnice (EKR 7) formy a metódy individuálnej a kolektívnej práce s používateľom knižnično-informačných služieb (EKR 7) techniky, nástroje a stratégie knižničného manažmentu a marketingu (EKR 7) techniky plánovania a riadenia projektov (EKR 7) zásady digitalizácie dokumentov (EKR 7) pravidlá evidencie korešpondencie, zmlúv a ďalších dokumentov (EKR 7) princípy efektívneho riadenia ľudských zdrojov (EKR 7) ZOZNAM ODBORNÝCH ZRUČNOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA riadenie a koordinácia činnosti knižnice, prezentácia knižnice navonok (EKR 7) formulácia a koncepčné riadenie rozvoja a odbornej činnosti knižnice v súlade s koncepciami a úlohami zriaďovateľa a národného knižničného systému (EKR 7) riadenie ekonomickej činnosti a prevádzky knižnice (EKR 7) riadenie, usmerňovanie a kontrolovanie dodržiavania predpisov pre bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci a požiarnu ochranu, informačnej bezpečnosti, ochrany osobných údajov (EKR 7) uplatňovanie štandardov a noriem v oblasti odborných činností (EKR 7) riadenie ľudských zdrojov (EKR 7) spracovanie, posudzovanie a schvaľovanie interných predpisov, pokynov a smerníc (EKR 7)

47

vypracovanie plánov činnosti, prehľadov a štatistických podkladov pre rozborovú , prieskumnú a analytickú činnosť (EKR 7) koordinovanie spolupráce knižnice s knižnicami a informačnými inštitúciami na Slovensku a v zahraničí (EKR 7) koncepčné riadenie odborných knižnično-informačných činností (EKR 7) spolupráca s predstaviteľmi kultúrnych a vzdelávacích inštitúcií (EKR 7) príprava a riadenie projektov a grantových žiadostí (EKR 7) iniciovanie nových postupov , inovácií a riešení odborných problémov (EKR 7) riadenie systému informačného vzdelávania (EKR 7) sledovanie trendov a aktuálneho vývoja, presadzovanie zmien zohľadňujúcich nové trendy (EKR 7) budovanie interdisciplinárnej spolupráce v rámci knižničných činností na vnútroinštitucionálnej, národnej aj medzinárodnej úrovni (EKR 7) organizovanie kultúrno-vzdelávacích, vedeckých, odborných podujatí regionálneho, celoštátneho a medzinárodného významu pre odbornú a širokú verejnosť (EKR 7) publikovanie a prezentovanie výsledkov výskumnej a odbornej práce (EKR 7)

48

3. VEDÚCI ORGANIZAČNÉHO ÚTVARU KNIŽNICE ALTERNATÍVNE NÁZVY vedúci oddelenia vedúci odboru vedúci úseku vedúci sekcie vedúci referátu PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA ZAMESTNANIA Vedúci organizačného útvaru knižnice riadi, koordinuje, organizuje, usmerňuje a kontroluje činnosť čiastkového organizačného útvaru knižnice (napr. oddelenia, odboru, úseku, sekcie, referátu). Predkladá koncepciu rozvoja útvaru, ktorý riadi, konkretizuje pracovné úlohy v rámci plánov činnosti, spracováva relevantné odborné materiály, štatistiky a analýzy. Usmerňuje zamestnancov a hodnotí ich pracovné výkony. Pracovníkov zapája do zlepšovania činnosti knižnice a aktívneho riešenia odborných úloh. Zodpovedá za účelné nakladanie s finančnými, materiálnymi zdrojmi a efektívne riadenie ľudských zdrojov v rámci útvaru knižnice, za správu a ochranu zvereného majetku, za dodržiavanie zákonov, právnych predpisov a interných smerníc. Podieľa sa na príprave a realizácii projektov knižnice. Zabezpečuje kooperáciu s ostatnými útvarmi knižnice, prípadne inými knižnicami v SR. POŽADOVANÝ STUPEŇ VZDELANIA Vysokoškolské vzdelanie druhého stupňa ODBORNÁ PRAX Na výkon tohto zamestnania sa odporúča odborná prax DĹŽKA PRAXE aspoň 5 rokov VŠEOBECNÉ SPÔSOBILOSTI analyzovanie a riešenie problémov

vysoká

digitálna gramotnosť (počítačové spôsobilosti)

vysoká

informačná gramotnosť

vysoká

komunikácia (jednanie s ľuďmi)

vysoká

kultivovaný písomný prejav

vysoká

kultivovaný slovný prejav, schopnosť vyjadrovania sa

vysoká

motivovanie ľudí

vysoká

organizovanie a plánovanie práce

vysoká

osobnostný rozvoj

vysoká

pružnosť v myslení (adaptabilita, flexibilita, improvizačné spôsobilosti)

vysoká

rozhodovanie

vysoká

samostatnosť

vysoká

tímová práca

vysoká

49

tvorivosť (kreativita)

vysoká

vedenie ľudí

vysoká

vyjednávanie

vysoká

finančná a ekonomická gramotnosť

pokročilá

komunikácia v cudzom jazyku

pokročilá

matematická gramotnosť

pokročilá

prezentovanie

pokročilá

technická gramotnosť

elementárna

ZOZNAM ODBORNÝCH VEDOMOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA inštitucionálne prostredie, poslanie, zameranie a stratégia knižnice (EKR 7) právne predpisy a odborná terminológia z oblasti knihovníctva (EKR 7) právne predpisy a základné pojmy z oblasti zaobchádzania s osobnými údajmi a autorského práva (EKR 7) štátna informačná, kultúrna, vedná a technická politika (EKR 7) informačné procesy knižnice / informačného pracoviska / inštitúcie (EKR 7) normy, štandardy a metódy spracovania informačných zdrojov (EKR 7) knižnično-informačné služby (EKR 7) vedomosti o informačnej architektúre, tvorbe webových sídiel, komunikácii v elektronickom prostredí (EKR 7) interné a externé elektronické informačné zdroje a vyhľadávacie nástroje (EKR 7) automatizovaný knižnično-informačný systém v relevantných moduloch (EKR 7) postupy práce so špecializovaným softvérom (EKR 7) formy a metódy individuálnej a kolektívnej práce s používateľmi knižničných a informačných služieb (EKR 7) zásady digitalizácie dokumentov (EKR 6) pravidlá evidencie korešpondencie, zmlúv a ďalších dokumentov (EKR 6) základy knižničného a projektového manažmentu (EKR 7) ZOZNAM ODBORNÝCH ZRUČNOSTÍ / ŠPECIFIKÁCIA riadenie, usmerňovanie a kontrola odbornej činnosti organizačného útvaru knižnice (EKR 7) riadenie, usmerňovanie a kontrola ekonomickej činnosti organizačného útvaru knižnice (EKR 7) riadenie, usmerňovanie a kontrola dodržiavania pracovnej disciplíny, efektívneho využívania pracovnej doby a plnenia ďalších základných ustanovení vyplývajúcich pre vedúceho zamestnanca zo Zákonníka práce (EKR 7) riadenie metodiky činností vykonávaných organizačným útvarom knižnice (EKR 7) vypracovávanie plánov činnosti, výkazov práce a štatistických podkladov pre rozborovú činnosť (EKR 7) spolupráca s ostatnými útvarmi knižnice (EKR 7) publikovanie a prezentovanie výsledkov výskumnej a odbornej práce (EKR 7) plánovanie aktivít projektov knižnice súvisiacich s činnosťou útvaru (EKR 7) organizovanie kultúrno-vzdelávacích, vedeckých, odborných podujatí regionálneho alebo celoštátneho významu pre odbornú a širokú verejnosť

50

Ing. Silvia Stasselová

51

PhDr. LADISLAV KURKA Profese Ve  svém krátkém příspěvku Vám chci představit

Nyní je čas, abych představil časopis Bulletin SKIP,

jednu knihovnickou profesi, kterou všichni dobře znáte,

kterému šéfredaktoruji už 25 let, tedy od jeho založení.

a  přesto se jí věnuje – pokud počítám dobře – méně

Ale v  profesi se pohybuji mnohem déle, začínal jsem

než třicet českých knihovníků. Je to ale profese vý-

totiž už ve 14 letech, kdy jsem vydával skautský časo-

znamná, týkající se celé české knihovnické komunity.

pis Vodopád. Psal se rok 1947 a časopis měl náklad 20

Je to profese redaktora knihovnického časopisu. Řekl

kusů. Ale nebojte: budu se věnovat jen časopisu Bulle-

bych z vlastní zkušenosti, že to je profese přímo dob-

tin SKIP, historii přeskočím. Bulletin SKIP je spolkový

rodružná. Je to typ profese, která vyžaduje v podstatě

časopis, vydávaný Svazem knihovníků a informačních

dvojí typ vzdělání: nejen knihovnické, ale též žurnali-

pracovníků ČR. Vychází 5x ročně, 4x jako čtvrtletník,

stické či snad přesněji mediální, pokud má časopis

páté číslo je zvláštní číslo, věnované každý rok knihov-

stát za to. A přidejme k tomu, že když má časopis stát

nictví v  jedné zemi: za  poslední leta to byla zvláštní

opravdu za to, potřebuje i grafickou úpravu a potřebo-

čísla Španělské knihovnictví, Čínské knihovnictví, Ně-

val by tedy i grafika. K tomu ovšem potřebuje redaktor

mecké knihovnictví a Jihokorejské knihovnictví. Časo-

umět i  snít, protože v  českých podmínkách si grafika

pis Bulletin SKIP má náklad 1300 kusů na papíře plus

knihovnická redakce většinou nemůže dovolit, a z toho

elektronické vydání, které vychází cca o  deset dnů

vyplývá (i když se k tomu nerad přiznávám), že s grafic-

dříve než to papírové, a přináší ještě nějaké drobnosti,

kou stránkou se potýká redaktor sám.

které se nevešly do  čísla, nebo přináší širší verzi některého pro papírové vydání příliš rozsáhlého článku.

V  květnu letošního roku došlo k  významné události v životě redaktorů. V brněnské Moravské zemské

Promiňte ještě nějaké podrobnější informace o ča-

knihovně došlo konečně k  setkání českých knihov-

sopisu Bulletin SKIP. Má formát A5 a pravidelný rozsah

nických redaktorů, aby si tato profese mohla vyměnit

40 stran, z  toho je osm stran barevných, věnovaných

zkušenosti a  dohodnout spolupráci, která je v  našem

většinou fotografiím. Úkolem časopisu je zrcadlit spol-

malém českém rybníce – jak se ukázalo - více než dů-

kový život a k tomu jako přidanou hodnotu poskytovat

ležitá. Českých knihovnických časopisů vychází něco

informace vhodné či nutné pro pracovníky českých

přes dvacet. Prvenství mezi nimi si dovoluji přiřknout

knihoven, což jsou čtenáři časopisu. Pokud jde o spol-

měsíčníku Čtenář s nejdelší tradicí. Jen jeden z nich –

kový život, věnují se mu především rubriky SKIP v akci

Čtenář – je měsíčník s podnázvem Časopis pro knihov-

a Co nového ve SKIP. Rubriky jsou závislé na příspěv-

ny. Vychází papírově a  po  určité době si ho mohou

cích od členů spolku. Informativní funkci plní další rub-

předplatitelé stahovat elektronicky. Vydává ho Středo-

riky: Inspirace o akcích, které by měly inspirovat, Ge-

česká vědecká knihovna v  Kladně. Druhým a  posled-

nerace o  významných českých knihovnících, kteří už

ním měsíčníkem je časopis Ikaros, ten ovšem vychází

nejsou mezi námi, Do rámečku - přehled významných

pouze elektronicky, s podnázvem Elektronický časopis

ocenění získaných knihovnami a  knihovníky za  po-

o informační společnosti. Periodicita ostatních časopi-

slední období, a Informační servis – sbírka zajímavých

sů vydávaných většinou papírově krajskými knihovna-

informací z knihovnického světa včetně knihovnického

mi je 4x do roka.

kalendáře o termínech akcí v českých knihovnách.

52

Obálka SKIP A nyní zpět k problematice profese jako takové. Zů-

umět přijmout kritiku a  přiměřeně reagovat i  na  neo-

staneme-li u faktu papír – digitál, nabízejí se zde veliké

právněné výtky.

možnosti v tomto vztahu, samozřejmě když pomineme

Přispěvatele, ale i  zřizovatele zastupuje redakční

tu nejjednodušší možnost, co na  papíře, to digitálně.

rada. Zajímavá kapitola, v  každé redakci úplně jiná,

Papírové vydání vyžaduje dodržet formát a počet stran

proto jen pár poznámek k redakční radě Bulletinu SKIP.

(z řady důvodů, ale pragmaticky rozšíření počtu stran

Je mnohohlavá, čítá 14 členů, její počet je tak vyso-

při nejmenším zvyšuje náklady za  tisk). Naopak elek-

ký, aby byla eliminována nízká účast na  jednáních.

tronické – digitální vydání láká přidávat drobnosti, ne-

Členové do rady jsou vybíráni tak, aby reprezentovali

omezovat rozsah příspěvků, rozsah může být vlastně

nejdůležitější typy knihovnických činností, takže tu jsou

neomezený, resp. omezuje ho dvojí: kapacita redakto-

zástupci velkých i menších knihoven, z veřejných i vě-

ra a kapacita přispěvatelů, eventuálně pokud jsou pří-

deckých knihoven a také z knihovnického školství. Její

spěvky finančně hrazeny, též finanční zdroje.

zvláštností je to, že se schází pravidelně buď v nové,

Takže teď ke  vztahu redaktor – přispěvatelé:

nebo čerstvě rekonstruované knihovně. Vychází to

z vlastní zkušenosti přidávám k profesi redaktora umě-

z profesionální orientace šéfredaktora, ale účastníkům

ní jednat s lidmi, zvlášť v případě, kdy se mohu odměnit

jednání to umožňuje konfrontovat s vlastní knihovnou.

pouze poděkováním (týká se i Bulletinu SKIP – v přípa-

Nejdůležitějším bodem jednání je hodnocení vždy po-

dě pravidelných čtvrtletních čísel byl financován za 25

sledních dvou čísel. Hodnocením je pověřen vždy je-

let jeden jediný příspěvek), resp. možností publikovat.

den člen redakční rady, k tomu následuje diskuse

Jednat s lidmi je vrcholné umění, kterému třeba já ně-

a závěr šéfredaktora. Dalším významným bodem

kdy zůstávám dlužen. A z druhé strany redaktor musí

je příprava dalších čísel s  náměty od  členů

53

redakční rady a  také nabídkou autorství. Členství je

A takovéto zakončení se mi hodí, protože ukazuje,

čestné, účast není hrazena. Vedoucím redakční rady

že práce redaktora nikdy nekončí, vždy je třeba něco

je šéfredaktor.

napravovat nebo vymýšlet. Řekněte: není to zajímavé dobrodružství?

A teď k tomu nejdůležitějšímu: časopis by měl být na  úrovni. K  tomu redaktor musí sledovat, co se děj v knihovnictví (i účastí na akcích, školeních atd.), v případě Bulletinu SKIP sledovat i dění ve spolku a aktivně ho ovlivňovat. A jak se to daří? K tomu slouží zpětná vazba, nyní tím nemyslím stanoviska redakční rady, ale spontánní ohlasy od  čtenářů. To není zrovna oblast, kde by se Bulletin SKIP mohl chlubit. Je jich málo, i  když jsou vlastně jen pozitivní.

PhDr. Ladislav Kurka

54

Mgr. JANA HRDLIČKOVÁ Kompetenční modely – moderní nástroj pro efektivní řízení lidských zdrojů v organizaci Abstrakt

• Na zpracování kompetenčních modelů se zpravidla podílí personální oddělení, vedoucí zaměstnanec

Definování kompetenčních modelů v  organizaci

a jemu podřízený zaměstnanec, který práci vykoná-

umožňuje aplikaci celostního přístupu k řízení lidských

vá

zdrojů (výběr a  adaptace zaměstnanců, jejich hodnocení, vzdělávání a  rozvoj, kariérní plánování apod.)

Hlavním impulsem zpracování kompetenčních mo-

Městská knihovna v Praze si dala za cíl kompetenční

delů v MKP na míru MKP byla:

modely jednotlivých pracovních pozic na  míru organi-

• Nespokojenost vedení s úrovní znalostí a dovednos-

zace zpracovat a komplexně využívat v praxi. Příspě-

tí zaměstnanců především ve  službách. (Kompe-

vek mapuje cestu od přípravné fáze, počáteční analýzy

tenční modely jsme v MKP tedy primárně pojali, jako

dat, metodiky, specifikace, validizace až k  začlenění

cestu k  rozvoji osobních a  profesních kompetencí

kompetenčních modelů do  dalších procesů řízení lid-

zaměstnanců).

ských zdrojů.

• Tvorba databáze povolání - typových pozic v  Ná-

Úvod

rodní soustavě povolání (NSP) http://www.nsp.cz/

Městská knihovna v  Praze (dále MKP) se dlou-

a jejich možná platnost v budoucnu.

hodobě zabývá systémovým řízením lidských zdrojů.

MKP se rozhodla jít vlastní cestou při zpracování

Lidé jsou strategickou prioritou organizace. Přínosem

kompetenčních modelů na  míru. Zpracování kompe-

komplexního přístupu k personálním procesům je jejich

tenčních modelů předcházela analýza, která vychá-

provázanost, srozumitelnost, efektivnost a  motivace.

zela z  testování zaměstnanců na  počítačové znalosti

Dobře nastavený kompetenční model se promítá téměř

a  doved­nosti a  na  odborné znalosti a  dovednosti.

do  všech personálních procesů (výběr zaměstnance,

Jednalo se o velmi jednoduché testy s neuspokojivými

adaptace, hodnocení výkonu, rozvoj a vzdělávání, ka­

hmatatelnými výsledky.

riérní plánování, koučování).

Plán zpracování kompetenčních modelů

Obecné základní charakteristiky kompetenčních

• I. Fáze: zpracování kompetenčních modelů pro

modelů

pracovní pozice ve  službách. Zásadní byla pozice

• Jednoduché a  strukturované zpracování kompe-

„Samostatný referenční knihovník“ v 9.platové třídě

tenčních modelů

(SRK), která se týká cca 220 zaměstnanců.

• Výběr cca 14 nejdůležitějších kompetencí, se který-

• II. Fáze: zpracovat kompetenční modely pro zbýva-

mi se bude pracovat

jící pracovní pozice. V MKP je kolem 140 typových

• Vedoucí zaměstnanci musí být schopni na  základě

pracovních pozic.

kompetenčního modelu hodnotit kompetence svých

Cesta ve zkratce ke kompetenčním modelům v MKP

podřízených

• Sestavení základního šestičlenného týmu, který se

• Aktualizace kompetenčního modelu je nutné prová-

dle potřeby rozšiřoval

dět max. po dvou letech

• Tvorba a  zavedení kompetenčních modelů v  roce

• Výhoda pro každou organizaci je tvorba kompeten­

2012 - 2015

čních modelů na míru

• Ujasnění metodiky a vymezení pojmů

55

• Nejnáročnější bylo zpracování prvního kompeten­

nanec nedosáhne minimální úrovně, tak nemůže

čního modelu pro SRK v 9.PT

vykonávat práci na této pracovní pozici. • Optimální úroveň kompetencí - optimální úroveň

• Ověřování úrovně kompetencí SRK v 9.PT přes ve-

znalosti nebo dovednosti je nejlépe vyhovující

doucí zaměstnance

úroveň požadovaná pro konkrétní pracovní pozici

• Ověřování úrovně kompetencí SRK v 9.PT zaměst-

v MKP. Je to taková úroveň, jejíž dosažení je ještě

nanci, kteří práci na této pozici vykonávají

pro zaměstnavatele přínosné.

Metodika kompetenčních modelů

• Šablona KP – připravený KP pro určité typové pozi-

• Struktura kompetenčních modelů je jednotná pro

ce dle PT bez odborných znalostí a dovedností (tuto

všechny pozice v  MKP, po  stránce obsahové, sty-

oblast doplňuje vedoucí zaměstnanec ve spolupráci

listické i  posloupnosti dle platové třídy v  nastavení

se zaměstnancem na této pracovní pozici)

úrovní kompetencí.

Postup zpracování kompetenčních modelů v MKP

• Priorita při zpracování kompetenčních modelů byla,

• Vytvoření základního kompletního kompetenčního

vycházet z  již vytvořených kompetenčních modelů

modelu – SRK v 9.PT

v NSP a doplnit je především o specifické odborné kompetence na jednotlivé pozice v MKP.

• Ověřování nastaveného rozsahu úrovní kompetencí SRK přes vedoucí zaměstnance (výsledek – většina

• SRK zpracován na  míru MKP (snižování úrovně

podřízených na pozici SRK v 9.PT splňuje nastave-

kompetencí oproti NSP, odborné znalosti a  doved-

ný kompetenční model)

nosti vypracovány nově)

• Tým se proto rozhodl pro dotazníkový průzkum

• SRK v 9.PT je stěžejní pro všechny ostatní pozice –

na posouzení úrovně jednotlivých kompetencí mezi

úrovně kompetencí

220 zaměstnanci na této pozici SRK v 9.PT

• Skládání KP – SRK současně i vedoucí pobočky

Hodnocení se týkalo čtyř oblastí kompetencí „Samo-

• Vytvoření jednotného KP pro vedoucí zaměstnance

statného referenčního knihovníka ve službách v 9.PT“

(manažerské znalosti a dovednosti podle stupně ří-

• Měkké kompetence

zení) Vymezení pojmů

• Obecné kompetence

• Kompetence - co musím umět a znát abych mohl/a

• Odborné znalosti a dovednosti nutné

vykonávat povolání (např.SRK v 9.PT)

• Odborné znalosti a dovednosti výhodné

• Kompetence mají většinou 1-8 úrovní náročnosti,

Na výběr byly čtyři možné odpovědi:

počty úrovní jsou nastaveny dle NSP

• Potřebuji základy

• Náležitosti kompetenčního modelu - název, pra-

• Potřebuji zopakovat

covní činnosti, pracovní podmínky, kvalifikační

• Potřebuji rozšířit

požadavky (odborná příprava a  certifikáty, měkké kompetence, obecné kompetence, odborné znalosti

• Umím a nepotřebuji se vzdělávat

a  dovednosti nutné, odborné znalosti a  dovednosti

• Výsledek ověřování úrovně kompetencí zaměstnan-

výhodné) zdravotní podmínky

ců na této pozici více odpovídal realitě. Měkké kompetence umělo 67 % zaměstnanců, obecné kompe-

• Minimální úroveň kompetencí - minimální úroveň

tence 75 %, odborné znalosti a  dovednosti nutné

znalosti nebo dovednosti je nejnižší možná úroveň

46 %, odborné znalosti a dovednosti výhodné 52 %

požadovaná pro konkrétní pracovní pozici v  MKP.

zaměstnanců na pozici SRK v 9.PT.

Je to úroveň, která je nutná pro výkon práce na této pracovní pozici. Je nutná pro efektivní fungování knihovny a její udržitelný rozvoj. Pokud zaměst-

56

Další postup zpracování kompetenčních modelů

Závěr

v MKP

• Úhel pohledu: Kompetenční modely jsou zpracova-

• Nastavení úrovně měkkých kompetencí a obecných

né na  míru MKP (velmi obsáhlé - 50 kompetencí)

kompetencí týmem pro všechny ostatní pracovní po-

výhoda x nevýhoda

zice

• Požadavky na úroveň kompetencí z kompetenčních

• Zpracování druhého základního kompetenčního mo-

modelů už běžně využíváme v dalších personálních

delu - pro vedoucí zaměstnance na  pozici vedoucí

procesech (výběr zaměstnanců, adaptace, vzdělá-

úseku a vedoucí oddělení

vání a rozvoj, řízení pracovního výkonu - hodnocení…)

• Tvorba šablon nejrozšířenějších kompetenčních modelů

• Úkol zpracovat a zavést kompetenční modely jsme úspěšně splnili a doufáme, že budeme stejně úspěš-

• Spolupráce s vedoucími zaměstnanci a zaměstnan-

ní v práci s nimi

ci na doplnění těchto šablon o odborné znalosti a do-

• Podmínka úspěchu – nepřetržitá komunikace se

vednosti

zaměstnanci o  KP (vysvětlování, zdůvodňování,

• Validizace kompetenčních modelů týmem a  jejich

připomínání…)

zavedení v organizaci

Mgr. Jana Hrdličková

57

Bc. FILIP HRAZDIL Vzdělávání dospělých v Knihovně města Ostravy Abstrakt: Příspěvek se zabývá vzděláváním do-

Pravidelné vzdělávání dospělých v KMO

spělých, s přihlédnutím k praxi v Knihovně města Os-

Vzdělávací akce pro seniory (individuální i  skupino-

travy (KMO). Je zaměřen na  skupiny se specifickými

vé)

vzdělávacími potřebami: seniory a  handicapované.

• práce s  výpočetní technikou a  dalšími moderními

Analyzuje faktory prostředí, uvádí specifika těchto sku-

technologiemi

pin, zásady vzdělávání a jeho přínos pro knihovnu. Věnuje se rovněž příkladům a typům osvědčené praxe při

• Virtuální Univerzita třetího věku (dvě pobočky)

vzdělávání dospělých návštěvníků knihovny.

• práce seniorských klubů (osm poboček)

Vzdělávání dospělých a profese knihovníka

• projekt Paměť Ostravy (převážně kulturní, ale i vzdělávací náplň)

Knihovník již informace pouze neposkytuje, ale čím dál více také učí uživatele knihoven s informacemi

Vzdělávací akce pro mládež, studenty VŠ, pedago-

a  informačními technologiemi pracovat, efektivně se

gy (skupinové)

orientovat v  „moři“ informací a  nových technolo-

• převážně pro studenty OU, pedagogy (komiks, prá-

gií. Důvodem je rozvoj a dostupnost zejména informač-

ce s dětským čtenářem…)

ních a komunikačních technologií, fenomén Internetu,

Vzdělávací akce pro handicapované (skupinové)

plošná digitalizace, e-dokumenty. Navíc objem infor-

• vzdělávací a animační setkávání klientů centra Čtyř-

mací extrémně rychle roste a  velmi záhy zastarává.

lístek se zapojením výpočetní techniky (těžší men-

Informace jsou sice snadno dostupné, ale ne vždy

tální handicap)

relevantní a  věrohodné. Knihovník zkrátka ztrácí „informační monopol“, díky tomu se však stává

• ITC školení klientů chráněného bydlení (lehčí men-

ještě výraznějším rádcem v  procesu celoživotní-

tální handicap)

ho vzdělávání a  navigátorem ve  světě informací.

Ostatní vzdělávací akce (skupinové)

Vlastní vzdělávání a  podpora formálního vzdělávání

• práce s on-line katalogem, trénování paměti, čtenář-

v  knihovnách tak hraje a  bude hrát jednu z  klíčových

ské kluby (Britského centra, dámský…)

úloh. A to i vzhledem k tomu, že lze predikovat určitý pokles zájmu o dnes tradiční knihovnické služby.

Faktory ovlivňující význam vzdělávání seniorů

Proč právě dospělí, senioři, handicapovaní?

v knihovnách

1. Vzdělávání veřejnosti dnes neodmyslitelně patří

1. Demografický faktor „stárnutí populace“, který

k profesi knihovníka a informačního pracovníka, re-

nahrává a  čím dál více bude nahrávat vzdělávání

lativně často se hovoří o vzdělávání dětí a mládeže

seniorů a celoživotnímu vzdělávání.

(LIV), dejme prostor také dospělým.

2. Věkové rozložení uživatelů knihovny, již dnes se-

2. Senioři a  handicapovaní jsou lidé se specifický-

nioři společně s dětmi a mládeží tvoří největší skupi-

mi vzdělávacími potřebami, jejich vzdělávání je

nu návštěvníků veřejných knihoven.

společensky žádoucí a  dle mého soudu čím dál větší příležitostí i pro knihovny, doba tomu nahrá-

3. Masivní rozvoj technologií (ITC), Internet jako

vá.

„nový“ fenomén a  celospolečenské téma. Senioři zde mají stále určitý handicap, tedy znovu příležitost

3. Snaha o praktické zaměření příspěvku, osobní zku-

pro vzdělávání.

šenost se školením dospělých, převážně seniorů, zaměstnanců, ale i  handicapovaných zejména z oblasti ITC…

58

Demografický faktor „stárnutí populace“

seniorů: provedeno cca 240 školení za  KMO / 207 Centrum vzdělávání KMO v roce 2015

Kategorie „senior“ není právně ani statisticky přesně (jednotně) definována podle věku, jedná se

• pro seniory registrované čtenáře zdarma, nejstarší

spíše o  pojem sociologický, historicky se věková hra-

účastník 97 let

nice neustále posouvá. V  současnosti se nejčastěji

• individuální či malé skupinky (většinou do 3-4 osob),

používá hranice 60 let. Pro vzdělávací účely je vhod-

jedna lekce max. 60 minut

né počítat i  se skupinou preseniorů od  50 let věku.

Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V)

Zpráva o  stárnutí obyvatelstva zemí EU z  roku 2015

• dvě pobočky KMO jsou konzultačním střediskem

(1) predikuje v  roce 2060 v  EU i  v  České republice

VU3V při Provozně ekonomické fakultě České ze-

28% populace starší 65 let, na  jednoho důchodce

mědělské univerzity v Praze

připadnou pouze dva pracující (v  současnosti čtyři). Zpráva rovněž analyzuje očekávané náklady spojené

• zprostředkováváme výuku e-learningových kurzů,

se stárnutím populace: rostoucí náklady na  zdravot-

webinářů, pomoc s učením

nictví, dlouhodobou péči, vzdělávání, důchody a dáv-

• od roku 2012, jednou za 14 dnů, 1-2 hodiny, cca 40

ky v  nezaměstnanosti. Zkrátka lidé budou žít déle

studentů

a  v  populaci bude růst množství seniorů, zejména

Práce seniorských klubů

lidí starších 80 let.

• na  osmi pobočkách, zejména literární besedy (no-

Věkové rozložení uživatelů knihovny

vinky, žánry…), místní historie (komentované pro-

Z  celostátního průzkumu čtenářství z  roku 2013

hlídky…), vzpomínky, mezigenerační dialog, ale

vyplývá, že nejpočetnější skupinou návštěvníků

i kulturní program, podpora městských úřadů

knihoven v  dospělé populaci jsou právě senioři

Projekt Paměť Ostravy 2014-2016 (55+)

od 60 do 69 let, tvoří 24% ze všech návštěvníků (2).

• veřejná knihovna jako komunitní centrum, paměťová

Rovněž ze statistiky registrovaných čtenářů Knihovny města Ostravy plyne, že skupina preseniorů a seni-

instituce, hledání kořenů, zajímavé pro zřizovatele…

orů (27%) je společně s dětmi do 15 let (29%) nej-

• pět pracovišť, sběr vzpomínek na  život v  regionu

početnější.

(text, foto, audio, rozhovor, dobové tiskoviny…)

Masivní rozvoj informačních a komunikačních tech-

• setkávání (i mezigenerační 22-90 let), komentované

nologií

prohlídky, výstavy, besedy, archivace, dostupnost…

Zpráva Českého statistického úřadu: Češi a  inter-

• školení na  techniku a  software potřebný ke  sběru

net 2015 názorně ilustruje prudký nárůst informač-

vzpomínek (základy práce s PC, scanner, diktafon,

ních technologií v  domácnostech v  posledních 10

úložiště, MS Word, fotoaparát…)

letech. V  roce 2005 mělo 30% domácností počítač

Jak na seniory a jejich vzdělávání?

a jen 19% internet, v roce 2015 má již 73% domácnos-

• seniory nelze jednotně charakterizovat, značně

tí jak počítač, tak internet (3). Také mezi jednotlivci

různorodá skupina, stárnutí je individuální

používající internet jsou senioři v  posledních pěti

• senioři potřebují vlastní „cestu“ a  vlastní tempo

letech nejrychleji rostoucí skupinou.

(individuální přístup), objevme jejich schopnosti,

Pravidelné vzdělávání Seniorů v KMO

možnosti a preference (učme je, co chtějí oni, ne

Práce s  výpočetní technikou a  dalšími moderními

co my), návody x intuitivní přístup k  učení (ča-

technologiemi

sem jej preferuje většina)

• nejfrekventovanější forma pravidelného vzdělávání

• velice ocení vstřícnost, otevřenost a empatičnost

59

2. Základy práce s  počítačem (teorie, klávesnice,

lektora (asi nejvíce ze všech věkových skupin)

myš, minimum z OS) preference notebooků

• hledají sociální kontakt, emoční podporu a pravidelnost (zejména osamocení senioři)

3. On-line katalog

• potřeba přehlednosti, názornosti, srozumitel­

4. Základy práce s operačním systémem (souborový

nosti (odborná témata), příkladů

systém, nastavení)

• pozor na  množství (přehlcení) informací a  délku

5. MS Office (zejména Word, Excel), případně Open­

školení

Office

• je potřeba často používat zpětnou vazbu, opako-

6. Tablety, chytré telefony (rychlý růst) - různé OS

vat klíčové myšlenky, docílit postupné samostat-

(dominuje Android)

nosti účastníka

7. Počítačová (internetová) bezpečnost - nechtě-

• senior potřebuje vědět, proč-co-jak-kam; proč

ný software, nebezpečné e-maily, SPAM, HOAX,

něco dělá, co a jak dělá a kam to směřuje (intuitiv-

sociál­ní inženýrství, bezpečnostní řešení, pravidla

ní přístup)

bezpečného internetu…

• je dobré více oceňovat, chválit, motivovat (upřím-

8. Přenos fotografií do PC a jejich základní úprava (fo-

ně!), důležité pro překonávání nedůvěry ve schop-

toaparát, scanner…)

nost efektivně se učit

9. Čtečky e-knih včetně softwarových (ovládání, hlavně

• při výuce je potřeba brát ohled na zdravotní a psy-

však obsah), také viz bod 6

chickou kondici, denní dobu, zvyky…

10. Využití on-line i off-line softwarových nástrojů s vol-

Jací jsou senioři účastnící se vzdělávání v KMO?

nou licencí: práce s  textem, grafikou, videem, zvu-

• většinou velmi dobře motivovaní, vědí proč a chtějí

kem, internetem, PC bezpečnost, ladění systému, komunikace, volný čas atd.

se učit - dobrovolná účast

Pravidelné vzdělávání mentálně handicapovaných

• mají radost i z malého pokroku

v KMO

• školení si váží, stejně tak osoby lektora (díky tomu

Vzdělávací a  animační setkávání klientů centra

také knihovny, která jim to umožnila)

Čtyřlístek se zapojením výpočetní techniky, osoby se

• kultivovaně komunikují a  přináší životní zkuše­

zdravotním postižením mentálním i  kombinovaným

nosti

(těžší mentální handicap)

• používají technologie smysluplněji? (nízká míra „zá-

• animační činnost s  PC (včetně speciálního soft-

vislosti“)

ware), využívání kompenzačních pomůcek KMO pro

• chtějí porozumět počítačům, internetu, technolo-

handicap, rozvoj kognitivních funkcí, změna prostře-

giím jako fenoménu (médiu) dneška, nechtějí se

dí…

cítit vyloučení z komunikace (společnosti), chtějí si

• 1 x měsíčně, již 10 let, skupina cca 5-8 osob, rea-

dokázat, že to zvládají a naučit se něco nového…

lizuje KMO pro handicap

Témata ITC školení seniorů v KMO, pořadí dle čet-

ITC školení klientů chráněného bydlení centra Čtyř-

nosti 2015-2016

lístek (lehčí mentální handicap)

1. Základní i  pokročilá práce s  internetem (vyhle-

• většinou lehká mentální retardace, ale i  poruchy

dávání, komunikace, bankovnictví, nákupy, sociální

osobnosti

sítě, základy PC bezpečnosti…)

60

• 21 školení za rok 2015 realizuje Centrum vzdělává-

• ověřit, zda nám dotyčný rozuměl, pochopil, co jsme

ní KMO

mu sdělili, a zda s naším sdělením souhlasí; mluvme jen o  jedné hlavní myšlence, k  další přejděme až

• 1 x týdně, již 5 let (s  delšími přestávkami), až 2

po ujištění, že nám partner rozuměl - buďme prostě

skupiny podle úrovně 5-8 osob, většinou ve věku

trpěliví

20 až 40 let

• v  co největší míře používat příklady, názornost, odměňovat zábavou (hry, video, hudba), udržet

Specifika vzdělávání mentálně handicapovaných

pozornost

• povaha mentálního handicapu se u různých jedin-

• opakovat, opakovat a ověřovat, nově a zábavně (for-

ců značně liší, jedni žijí v podmínkách chráněného

mou hry, soutěže), musí nás to bavit (poznají to!)

bydlení (běžná domácnost s  terénní pomocí), pracují, jiní jsou závislí na  péči druhých (např. klienti

• chválit (upřímně, snadno to poznají) a motivovat

center či ústavů)

• pozor na délku školení, střídat vysvětlování se zábavou a prostorem k vlastnímu vyjádření účast-

• snížení intelektuálních schopností a nižší schop-

níka

nost orientovat se v  běžném životě, ale upřímnost, jasně vyjadřují své emoce

• mentálně postižení jsou zpravidla značně sugestibilní, nekriticky přejímají myšlenky druhých, lze je

• mají „problém“ s porozuměním významu informací

relativně snadno ovlivnit, manipulovat; pamatujte

• mají „problém“ s pravopisem (vhodné použít hlasové

na to při volbě otázek, nepodsouvat, nezobecňo-

ovládání PC), někdy i s výslovností

vat

• nejsou u nás (obecně v knihovnách) příliš význam-

V čem je školení mentálně handicapovaných a se-

nou uživatelskou skupinou

niorů pro nás (knihovny) přínosné?

• knihovnu navštěvují lidé s lehčím mentálním handi-

• děláme smysluplnou práci, pomůžeme opravdu

capem (svéprávnost)

potřebným, ocení to!

• nejsou velkými čtenáři, „neprahnou“ tolik po informa-

• spolupráce při kulturních akcích knihovny (bube­

cích

nická skupina Rytmy, tanec, hudba)

• ale stejně jako senioři chtějí porozumět internetu,

• spolupráce na  projektech knihovny (např. Paměť

technologiím jako fenoménu (médiu) dneška, ne-

Ostravy)

chtějí se cítit vyloučení z komunikace (společnos-

• účast na akcích pořádaných knihovnou

ti), chtějí si dokázat, že to zvládají

• dobrovolníci z  řad chráněného bydlení (zvuková

Základní zásady při komunikaci a vzdělávání (lehčí

knihovna, oddělení PR)

mentální handicap)

• profesní a osobní rozvoj lektora

• je důležité věnovat mentálně postiženému člověku maximální pozornost; používat vstřícnost, otevře-

• pomáhají budovat dobré jméno knihovny

nost, empatičnost a respekt, nejednat povýšeně či

• školení našich zaměstnanců odborníky ze Čtyřlístku

jako s dítětem

na mentální handicap (my školíme jejich zaměstnan-

• používat jednoduchou řeč, krátká slova a věty, jasně

ce na ITC)

vyjadřovat myšlenky, nepoužívat cizí a  hovorová slova; mluvme pomalu, mentálně postiženého nezahlcujme, nemusíme však mluvit moc nahlas nebo něco zbytečně dlouho a triviálně vysvětlovat

61

Citovaná a použitá literatura: 1

The 2015 Ageing Report. EUROPEAN ECONOMY [online]. 2015, no. 3 [cit 2016-05-28]. ISSN 1725-3217. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2015/pdf/ee3_en.pdf RICHTER, Vít. Jak navštěvujeme veřejné knihovny: nad třetím statistickým výzkumem čtenářů a čtení. Čtenář. 2014, roč. 66, č. 2, s. 43-47. ISSN 0011-2321. 3 MALEČKOVÁ, Romana. Češi a internet: tisková konference, 26. 11. 2015, Praha. [online]. Praha: Český statistický úřad [cit 2016-05-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/36408914/csu_tk_internet_prezentace.pdf 4 RICHTER, Vít. Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven. Ikaros [online]. 2014, roč. 18, č. 1 [cit. 2016-05-28]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14180 5 KMO pro handicap [online]. Ostrava: Knihovna města Ostravy [cit. 2016-05-29]. Dostupné z: http://www.kmoprohandicap.cz/ 2

Příspěvek ve  formě prezentace, obsahující o  něco více informací (hlavně grafických) je dostupný na  vyžádání: [email protected].

Bc. Filip Hrazdil

62

PhDr. LIBUŠE FOBEROVÁ, PhD. Mladá krev v knihovnách (Ne)platí „mantra“: Škola je teorie, praxe je napros-

nictví v  kombinaci s  jiným oborem a  Knihovnictví se

to jiná….

zaměřením na  veřejné knihovny komunitního typu (bakalářské a  magisterské studium). Bakalářský stu-

Zaměstnavatelé mají většinou základní „mantru“,

dijní program zahrnuje poznatky potřebné k  doplňo-

že škola je teorie a praxe je naprosto jiná. Toto tvrzení

vání, zpracování a  organizaci knihovního fondu, dále

rozhodně neplatí, ale je ve  většině populace zažrané

teoretické a  praktické znalosti a  dovednosti potřebné

až do  morku kostí. Pokusíme se odpovědět v  závěru

k  poskytování knihovnických a  informačních služeb

příspěvku.

s důrazem na služby elektronické. Výuka je doplněna

Anotace

předměty humanitního zaměření dle vlastního výběru.

Cílem příspěvku je představit vysokoškolské vzdě-

Navazující magisterské studium věnuje pozornost re-

lávání knihovníků v  České republice. Zaměříme se

mediaci a mediamatice a klade důraz na aktivní práci

na absolventy Slezské univerzity v Opavě. Zajímat nás

s  informacemi v  digitální podobě. Při tvorbě kurikula

bude přechod absolventů do  praxe a  jejich uplatnění

jsme zohlednili zejména trend komunitní společnosti.

na  trhu práce. Představíme vybrané absolventy Slez-

Celá řada knihoven u nás po zahraničním vzoru imple-

ské univerzity v  Opavě – „Mladá krev“ v  knihovnách.

mentuje do  svých činností komunitní aktivity, reagují

Závěrem srovnáme výpovědi respondentů s Koncepcí

tak na  společenské změny. Knihovny se vrací ke  své

celoživotního vzdělávání knihovníků 2015.

podstatě a aktivněji se věnují rozvoji a podpoře čtenářství, informační gramotnosti a v tomto směru byla akre-

Klíčová slova

ditace připravována. Usilujeme o doktorskou akreditaci

Vzdělávání, knihovnické vysokoškolské vzdělávání,

(Ph.D.) – obor Knihovnictví.

studijní program Informační studia a knihovnictví, mladá krev v knihovnách, absolvent, knihovnictví, veřejné

Absolvent získá profesi knihovník a  informač-

knihovny, komunitní knihovny, celoživotní vzdělávání,

ní pracovník, ale uplatnění je velmi široké. Může být

Národní soustava povolání, profese knihovník a infor-

bibliografem, edičním pracovníkem, tiskovým mluvčím,

mační pracovník

manažerem knihovny, informačním konzultantem, re-

Úvodem

šeršérem, poradcem pro CŽV atd. Záleží na  něm, co si vybere a čemu se chce profesně věnovat. Řada ab-

Studijní program Informační studia a  knihov-

solventů pracuje i  v  komerční sféře, kde je potřebná

nictví lze studovat na třech českých univerzitách –

znalost práce s informacemi.

v Praze, Brně a Opavě. Každé studium je zaměřeno

Průzkumem jsme zjistili, že naši absolventi pracují

trochu jinak.

ze 70 % v knihovnách a 30 % našlo uplatnění v komer­

Praha: Informační studia a  knihovnictví (bakalář-

ční sféře (TEVA, počítačové firmy, hotelnictví ad.), ale

ské, magisterské a doktorské studium) – specializace:

i ve státní správě (pracovní úřady, městské úřady, celní

informační, knihovědná, knihovnická a nová média.

úředníci atd.).

Brno: Informační studia a knihovnictví (bakalářské

Portál Národní soustava povolání: http://katalog.

a  magisterské studium) – specializace: design infor-

nsp.cz/poziceOdbornySmer.aspx?kod_smeru=21

mačních služeb, informační a  datový management,

V  odborném směru Umění a  kultura je zařazena

technologie ve  vzdělávání. Opava: Ústav informati-

profese knihovník – knihovník specialista, knihovník

ky – Informační studia se zaměřením na  knihovnictví

specialista katalogizátor, referenční knihovník specia-

– specializace informační věda a  informatika a  Ústav

lista atd.

bohemistiky a  knihovnictví – Knihovnictví, Knihov-

63

Portál KNIHOVNÍK – oddělení knihovnictví

doucí knihoven se vyjadřují v  tom směru, že si raději

Ústav bohemistiky a knihovnictví

zaučí začínající zaměstnance, kteří nemají oborové vzdělání a  tzv. nejsou infikovaní knihovnictvím. To je

http://knihovnik.fpf.slu.cz/

velmi nebezpečná myšlenka, která se v dlouhodobém

Tyto stránky vznikly jako výstup předmětu Projekto-

horizontu vymstí. Vždy je lepší, když je tím začínajícím

vý inkubátor a slouží jako:

zaměstnancem vystudovaný knihovník. Má přehled

• informační kanál pro zájemce o studium knihovnic-

o  oboru a  chápe všechny souvislosti, ale specializuje

tví,

se až v knihovně při konkrétní práci. Tam si vybere kon-

• portál pro studenty knihovnictví,

krétní činnost, které se chce věnovat, a v té se později

• úložiště studijních materiálů.

zdokonaluje a  vzdělává. Neměli bychom zapomínat, že absolvent knihovnictví umí pracovat s  informace-

Také se zde nachází informace o  dalších pro­

mi velmi dobře, tomu ho univerzita naučí, už jen pro-

jektech, například o  Kurzu práce s  informacemi či

to bychom měli oborově vzdělané uchazeče o  místo

HydeParku informačních profesionálů, které pro

v knihovně upřednostňovat před ostatními.

zájemce připravujeme.

NAŠE VIZE

V sekci Blešák mohou studenti nabízet či poptávat

„Budujeme oddělení knihovnictví, které připraví

služby a materiály spojené se studiem.

studenty pro uplatnění se v  praktickém i  běžném

VÝUKA KNIHOVNICTVÍ V OPAVĚ

životě a do kterého studenti i učitelé chodí rádi“.

Oddělení knihovnictví vzniklo v  roce 1994 (FPF

Ústav bohemistiky a knihovnictví tvoří tato od-

ÚBK), dvaadvacet let se věnujeme vzdělávání knihov-

dělení: oddělení literatury, knihovnictví, lingvistiky

níků, za  tu dobu jsme vzdělali celkem 1106 absol-

a  nově oddělení kulturní dramaturgie a  audiovizuální

ventů. V  současné době u  nás studuje 113 studentů

tvorby.

v kombinované i prezenční formě. Adresa: http://www.

Funkce a úkoly komunitní knihovny chápeme jako

slu.cz/fpf/cz/ustav-bohemistiky-a-knihovnictvi.

naplnění vzdělávacích, informačních, čtenářských, kul-

Pravidelně vedeme diskuse o funkčnosti oborové-

turních, zájmových a občanských potřeb a zájmů všech

ho studia

příslušníků komunity.

Od  roku 2004 organizujeme ve  spolupráci se

Kurikulum – obor Knihovnictví se zaměřením

SKIP 10 knihovnické konference „Kniha ve  21. sto-

na veřejné knihovny komunitního typu

letí.“ Adresa: http://k21.fpf.slu.cz/. Zveme do  Opavy

Pěstujeme u  studentů občanskou odpovědnost

na konferenci nejen knihovníky, vedoucí knihoven (za-

a pochopení pro sociální spravedlnost.

městnavatele), ale zejména odborníky na  vzdělávání, akademické pracovníky a bývalé i současné studenty

Komunity usilují o kvalitnější život a veřejné knihov-

knihovnictví. Snažíme se zaměstnavatelům vysvětlo-

ny a samotní knihovníci by měli být hlavními aktéry to-

vat, že nejsme schopni vychovat génia, který nastoupí

hoto procesu.

do  knihovny a  bude „hotový“ katalogizátor. Knihovní-

Jádro kurikula tvoří praxe, zdroje (tištěné/elek-

kem se absolvent stává až v  knihovně, kde by si ho

tronické) a  služby. Klademe důraz na  schopnosti in-

měli vychovat a  vštípit mu potřebné pracovní návyky

terpersonální, technologické (online vyhledávají zdrojů)

a zvyklosti, které knihovnická profese obnáší. Znalost-

a tradiční (zpracování a znalost zdrojů tištěných i elek-

ní pracovníci (starší kolegové) jsou vhodnými mentory,

tronických).

kteří by měli mladé začínající knihovníky zaučovat. Za-

Předměty Organizace veřejných knihoven komu-

městnanců v  knihovně je však málo, stejně tak času

nitního typu, Služby pro specifické kategorie uživatelů,

na zaučování, avšak bez toho novou generaci kni-

Komunitní informatika a  další sledují zejména sdílení

hovníků nevychováme. V  každé profesi zaučují

znalostí a podporu rozvoje občanské společnosti.

nové začínající zaměstnance, čím lépe to zvládnou, tím méně potom mají práce. Někteří ve-

64

V  České republice jsme jediní, kteří realizují

di nezařadili, čímž se jim omlouváme. Jen pro informaci

magister­ský studijní obor Knihovnictví se zaměřením

doplňujeme, že 56,45 % z  celkového počtu knihovní-

na veřejné knihovny komunitního typu.

ků u  nás tvoří knihovníci ve  věku 41 – 60 let, 29,4 %

MLADÁ KREV V KNIHOVNÁCH

ve věku 51 – 60 let a nad 60 let 10 %. (1) Zhruba polovina absolventů jsou studenti kombino-

Respondenti

vané formy studia (dálkové studium při zaměstnání).

Z kvalitativního šetření jsme vybrali 16 absolventů

I zde se většinou jedná o knihovníky, kteří si u nás zvý-

ve věku do 30 let (18 – 30 let = 12 % z celkového po-

šili kvalifikaci. Řada z nich pracuje na vedoucích mís-

čtu knihovníků u  nás), kterých jsme se ptali, ve  které

tech, v katalogizaci a v nejrůznějších typech knihoven

knihovně pracují, jakou zastávají pracovní pozici, jaké

v celé České republice.

bylo jejich setkání s praxí a jak nahlížejí na profesi kni-

MLADÁ KREV V KNIHOVNÁCH - představujeme vy-

hovník. Zajímala nás i zpětná vazba směrem k výuce.

brané absolventy Slezské univerzity v Opavě

Podařilo se nám získat celkem 30 výpovědí absolventů, kteří pracují v nejrůznějších knihovnách, ale nespadali

Citujeme pasáže z odpovědí, které jsou podstatné

do věkové kategorie do 30 let, proto jsme jejich výpově-

k tématu.

Mgr. Markéta Bělohradská

Mgr. Lukáš Burgott

Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, Uherské

Univerzitní knihovna Slezské univerzity v Opavě

Hradiště

Knihovník specialista - bibliograf, vysokoškolský peda-

Knihovnice v přímých službách – oddělení pro dospělé

gog

čtenáře, vyřizování MVS

„Nejčerstvější informace se nacházejí v elektronických

„Nejlepší odměnou za  mou práci jsou naši spokojení

zdrojích, studenti se ovšem papírových knih nechtějí

čtenáři, kteří ocení služby knihovny i  nás knihovnic.

vzdát. Je nutné studenty učit práci s  informacemi,

Doufám, že to zůstane tak i nadále. Protože bez čtená-

jejich vyhodnocování a  hlavně je motivovat, aby

řů nemůže fungovat žádná knihovna“.

po  informacích pátrali, aby si nevystačili jen s Googlem“.

65

Bc. Martin Čadra

Mgr. Helena Dlouhá

Městská knihovna v Třinci

Knihovna města Ostravy (ústřední knihovna – od-

Knihovník v přímých službách – Mklub – knihovna pro

dělení pro děti a mládež)

mladé (v reálu od údržbáře po rešeršéra:)

Knihovnice v  přímých službách, regionální koordiná-

„Převážná většina obyvatelstva naší stále ještě krásné

torka Celé Česko čte dětem, členka Asociace studentů

země má velké rezervy ve  vnímání poslání knihoven,

a přátel Slezské univerzity

ve  vztahu k  přírodě, v  chápání veřejného prostoru...

„Profese knihovníka má vždy co nabídnout. Bohužel,

Naštěstí máme tu možnost nahlížet do  jedné z  mož-

ne vždy jsou si toho lidé i samotní knihovníci vědomi.

ných alternativ budoucnosti knihovnictví (např. v podo-

V  dnešní době moderních technologií, sociálních sítí

bě skandinávských knihoven), a  tak se poučit z  jejich

a  uspěchaného života je čím dál tím potřebnější mít

chyb a úspěchů. Ovšem dělat změny tzv. „zespod“ bez

místo, kde jsou lidé, jež jsou schopni nalézt relevantní

politické podpory je velmi těžké. Nicméně, pár majáků

informace, poradit, ale i  poskytnout relaxaci, sociální

naděje už u nás svítí“.

kontakt, klid nebo alespoň jeho iluzi. Existují různé alternativy pro většinu služeb poskytovaných knihovnami, ale je těžké nahradit knihovníka, na němž je vidět, že ho práce těší. Lidé se rádi vracejí do  příjemného prostředí“.

66

Mgr. Martin Ďurkáč

Bc. Marie Gorylová

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně

Městská knihovna v Třinci

Knihovník v  přímých službách, lektor, instruktor v  od-

Knihovnice v  přímých službách – oddělení pro děti,

dělení pro děti

lektorka

„Knihovník musí být v současné době především flexi-

„Zamyslím-li se nad prací v  knihovně pro děti, pak si

bilní. Musí umět spoustu odborných činností, musí se

dokážu představit, že se knihovna stane plnohodnot-

neustále vzdělávat a podle mého názoru musí ovládat

ným partnerem škol a rodin v neformálním vzdělávání.

takzvané „měkké kompetence“.

Knihovníka vidím jako odborníka, který nejen doporučí

„Knihovny mají budoucnost, budou-li vycházet vstříc

zajímavé knihy, ale v rámci lekcí ukáže, jak s knihami pracovat, aby u  dětí rozvíjely čtenářskou gramotnost.

svým uživatelům (i  těm potenciálním). V  knihovnách

Dále věřím, že se profese knihovníka stane důležitou

již dávno nejde pouze o půjčování knih, ale je potřeba

a  nezastupitelnou v  oblasti informačního vzdělávání

uživatelům poskytovat široké spektrum služeb. Myslím

a bude doplňovat výuku ve škole“.

si ale, že je vždy nutné zamyslet se nad tím, jaké služby uživatelé chtějí. Je neefektivní uživatelům (i potenciálním uživatelům) podsouvat akce a  služby, o  které nemají zájem, protože hrozí riziko, že ty, o které by zájem měli, by se mohly v tom množství ztratit. Knihovna by rovněž měla upřednostňovat kvalitu před kvantitou, i když chápu, že to není vždycky jednoduché“.

67

Bc. Martina Hlubková

Mgr. Daniela Kolářová Jasenská

Knihovna města Ostravy, pobočka Přívoz

Univerzitní knihovna Ostravské univerzity v Ostra-

Knihovnice v  přímých službách – oddělení pro děti

vě

a mládež, lektorka

Ředitelka

„Profese knihovník je potřebná, ať už z pohledu vzdě-

„Moc se mi líbí idea Knihovník-asistent uživatele. Ob-

lávání, či výchovy. Její budoucnost je však závislá

jasňuje, jakým způsobem jednat s  uživatelem knihov-

na  tom, zda si knihovna bude schopna udržet dosta-

ny, jak si umět poradit stručně a jasně, přitom laskavě

tečnou čtenářskou základnu. Další pohled zase klade

s nejrůznějšími nápady uživatele apod. V Kodexu etiky

otázku, jestli budou knihovny svým zaměstnancům

českých knihovníků se ztotožňuji zejména s  bodem:

poskytovat natolik příjemná, dobře platově ohodnoce-

“Knihovník svým profesionálním jednáním a  loajálním

ná místa s možností dalšího sebevzdělávání, aby si je

chováním přispívá k  dobré pověsti knihovny na  ve-

udržely. Osobně doufám, že se knihovnické povolání

řejnosti. Formuje pozitivní obraz knihovny i  profese

uplatní i v budoucnu a že přijdou lidé (čtenáři i zřizova-

ve společnosti“.

telé), kteří si budou jeho důležitost plně uvědomovat“.

68

Mgr. Denisa Illíková Univerzitní knihovna Ostravské univerzity v Ostravě Knihovnice v  přímých službách, vysokoškolský pedagog (dokončuje studium PhD. v Bratislavě) Centrem její výzkumné pozornosti je pobaltské knihovnictví. Cestuje v rámci Erasmus + do těchto zemí, kde poznává tamní knihovnictví při stážích ve  vybraných knihovnách. O těchto zkušenostech publikuje v knihovnickém tisku a píše disertační práci. „Profese má do budoucna určitě co nabídnout. Pevně tomu věřím, proč bych jinak tento obor studovala a pokračovala v rozšiřování specializace. Ovšem setkávám se s  tím, že někteří knihovníci považují svou profesi za podřadnou a nezajímavou, což samozřejmě nikterak nepomáhá naší pověsti. Práce v knihovně musí dotyčného v první řadě bavit, bez zápalu a chuti k práci působí pracovník na uživatele velmi žalostným dojmem. V očích veřejnosti jsme navíc stále „jen“ ti, co stojí za výpůjčním pultem a řadí knihy do regálů. Bylo by proto vhodné, aby nás veřejnost začala vnímat i trochu jinak. Avšak je jen na nás, jak se k tomu postavíme. Měli bychom se snažit více prezentovat“.

Mgr. Veronika Kopečná Knihovna Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Vedoucí Knihovny Lékařské fakulty UPOL „Knihovnická profese má dle mého názoru určitě budoucnost, sama z  praxe vím, jak jsme potřební, jen struktura jednotlivých služeb se mění dle požadavků uživatelů, které jsou čím dál náročnější, a  my se jim prostě musíme přizpůsobovat. Služby se samozřejmě liší dle typů knihoven, důležité je zaměřit se na potřeby konkrétních cílových skupin uživatelů“.

69

Mgr. Marek Janik Národní technická knihovna v Praze (NTK) Knihovník specialista – akvizitér Náplň práce: Podíl na profilování a doplňování kmenových fondů NTK v oblasti tištěných i elektronických informačních zdrojů. Zahrnuje: aktivní vyhledávání v  nabídkách vydavatelů, hodnocení a navrhování relevantních zdrojů k zakoupení do fondu NTK v oblasti technických oborů, kontrolu aktuálnosti kolekce a vyřazovaní zastaralých zdrojů, vytváření tutoriálů a podíl na školení a propagaci elektronické informační zdroje NTK, sběr, zpracování a vyhodnocování statistických dat z  elektronické informační zdroje NTK, resp. uživatelského chování v těchto zdrojích, pro potřeby nákupů tištěných i elektronických zdrojů do fondu. Dále se podílí na  vytváření oborově zaměřených průvodců informačními zdroji pro uživatele na webových stránkách NTK z oblastí stavebnictví a materiálového inženýrství, technických norem a patentů a poskytuje v těchto oblastech referenční a konzultační služby. Jak nahlíží na  profesi knihovník? „To je složitá otázka… Stále se nacházíme v  procesu postupného přechodu od  tištěných dokumentů k  elektronickým. Mám stále dojem, že si generace knihovníků, stejně jako uživatelé, na tento přechod postupně zvyká. Nyní nacházíme uplatnění právě v tomto ohledu. Máme možnost efektivně třídit a upravovat knihovní fondy a přizpůsobit uživateli kvalitní služby na míru právě díky tomu, že jsme rovněž součástí tohoto procesu. Když však pominu knihovní fondy, může mít v budoucnu knihovník nezastupitelnou roli při třídění a filtrování informací, které se k uživateli dostanou. Již dnes např. existují seznamy Predátorských časopisů a je na knihovníkovi, aby rozpoznal, který zdroj je pro uživatele relevantním zdrojem informací. A to nehovořím o té záplavě informací, která se na nás prostřednictvím sociálních sítí a internetu den co den hrne. Velikou příležitost vidím v tom, že by se knihovníci mohli v budoucnu stát důležitým článkem v oblasti šíření gramotnosti a projektové spolupráce s vědeckou komunitou na univerzitním poli a odbornou veřejností ve firmách, vědeckých centrech apod. Když vezmu v úvahu knihovníky z klasických veřejných knihoven, tj. městských, obecních, apod., mám dojem, že se knihovníci ujali své role se ctí a stále více se snaží promlouvat do veřejného života uspořádáním mnoha druhů kulturních akcí. Z druhého úhlu pohledu to ale moc růžově nevidím. Požadavky na kvalifikaci knihovníka se neustále zvyšují. Bude záležet na tom, zda knihovny přijdou na to, jak své zaměstnance za jejich práci ohodnotit nad rámec tabulkového zařazení, a hlavně jak pracovníky motivovat k činnostem, díky kterým se zvýší povědomí o této profesi! V souvislosti s tím se logicky zvýší i jeho prestiž a vzroste i zájem studentů o studijní obor“.

70

Mgr. Martin Král Knihovna města Olomouce, příspěvková organizace Knihovník v přímých službách, zástupce vedoucího oddělení pro dospělé čtenáře „Být knihovníkem znamená mít zajímavou, kreativní a různorodou práci, která bohužel není adekvátně ohodnocena v platových tabulkách. Což je neštěstí, protože knihovník v  městské knihovně je zároveň pedagogem (příprava besed pro školy a knihovnických lekcí), informačním pracovníkem, polovičním hercem a  vypravěčem (storytelling), aktivizačním pracovníkem (trénování paměti, reminiscenční setkání, čtenářské kluby…), sociálním pracovníkem (v  internetovém centru se setkáváme s  lidmi bez domova, drogově závislými…), marketérem (tvůrcem propagačních a  informačních letáků, plakátů a dalších materiálů). Dále pak je organizátorem a dohlížitelem (zajišťuje besedy pro veřejnost) a k tomu všemu dokáže zastoupit své kolegy na jiných odděleních“. „Jsem přesvědčen, že u  profese knihovníka z  mladých lidí zůstávají jen nadšenci, které toto povolání naplňuje (i já se počítám do této skupiny), a ti, kteří dosud jinou práci nenašli, a současná představuje pro ně jen přestupní stanici k dalšímu povolání. Je otázkou, kolik se najde nadšenců, kteří budou v městských knihovnách zůstávat, aby udržovali úroveň knihovnické práce a také aby dobře reprezentovali tuto profesi“. Bc. et Bc. Zuzana Pelegrinová Univerzitní knihovna Ostravské univerzity v Ostravě Knihovník specialista - katalogizátor; pracovník v  přímých službách (studovna časopisů) „V oblasti studia, vědy, výzkumu a vývoje je knihovnictví (či alespoň jeho metody) pravděpodobně nepostradatelné. Stejně tak knihovníci, kteří by měli tvořit sice vysoce odborný, ale přesto jaksi lidský článek mezi uživatelem a kvanty informací různé kvality; specializace a flexibilita celého oboru i samotných knihovníků je nezbytná. V oblasti komunitního knihovnictví si příliš jistá nejsem. Nepostradatelný je samozřejmě i tento typ knihovníků (a  možná dokonce ještě mnohem víc), domnívám se, že zejména pokud jde o výchovu ke čtenářství v jeho tradiční podobě, která by dnes mohla vyvažovat povrchně technickou orientaci naší společnosti. Vlastnosti tzv. „generace Z“ této profesi však příliš nenahrávají, resp. staví ji před nelehký úkol: vzbudit v dětech zájem o (krásnou) literaturu, relativizovat svět konzumu a internetu ve prospěch vzdělanosti, kultivovat cítění i intelekt. Snad je to pro knihovny výzva, kterou budou schopny splnit“.

71

Bc. Bedřich Pišťák Masarykova veřejná knihovna Vsetín Knihovník specialista – katalogizátor „Veřejnost často vidí knihovníka jako někoho, kdo sedí za  počítačem a  půjčí jim knihu, a  když zrovna nepůjčuje, čte si nebo balí knihy. Když řeknu, že pracuji v  knihovně, dostane se mi zpravidla odpovědi typu, ty se máš, můžeš si v  práci číst. Fakt, že knihy musí někdo zkatalogizovat, že je třeba chodit na  zástupy do půjčoven a informačního centra, chystat lekce informačního vzdělávání, luštit cizí jazyky od angličtiny přes španělštinu až po ruštinu a na druhou stranu taky občas postavit stan na náměstí nebo si protáhnout svaly při stěhování prakticky čehokoliv, už ale zůstává opomíjen. Prestiži knihovnické profese nejvíce pomůžeme tím, že ji budeme více propagovat.“

Mgr. Jakub Szarzec Národní technická knihovna v  Praze - Referát pro metodiku a specializované akademické služby Pracovník odboru pro uživatelskou podporu se zaměřením na bibliometrii a scientometrii „Profese knihovník potřebuje velkou změnu. Současní studenti potřebují uplatnění a  to jim bohužel knihovny v  současné době nemohou z  různých důvodů nabídnout. Studenti musí tedy hledat práci jinde. Na  to by měla myslet i samotná výuka oboru a rozvíjet je jiným směrem. Přesto je to obor s otevřenými možnostmi, ale s  nevyužitým potenciálem. Současný stav nic nového podle mě nepřináší. Samozřejmě práce knihovníka je potřebná, ale mně osobně současný stav připadá nevyhovující. Je potřeba umět něco jiného a nespoléhat se na znalosti pouze z knihovnictví“.

72

Bc. Irena Voříšková Knihovna Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci Vedoucí knihovny Fakulty zdravotnických věd UPOL „Práce v  oborové knihovně FZV je velmi pestrá. Kromě poskytování standardních knihovnických služeb se v první řadě zaměřujeme na zpracování odborných lékařských a nelékařských rešerší pro akademické pracovníky, zpracování citačních ohlasů (h-indexů) a také jsme nápomocni v  publikační činnosti akademických pracovníků (vyhledávání vhodného časopisu a kontaktování vydavatele). V neposlední řadě spolupracujeme s FZV při výuce vyhledávání v databázích v odborných předmětech“. „Pokud budete mít chuť se neustále vzdělávat a  pracovat na sobě, v každé oblasti knihovnictví se můžete stát specialistou. Po ukončení studia na vysoké škole je nezbytné získávání praxe v oboru, až poté se dle mého názoru z vás stává kompetentní a profesionální KNIHOVNÍK“. „Nejdůležitější je, aby vás práce bavila“.

Srovnání výpovědí respondentů s  Koncepcí CŽV

bídnout. Nabízejí velmi zajímavou, různorodou práci,

knihovníků 2015 (1; 2 s. 446 – 453)

která dokáže mladé lidi oslovit. Všech 16 respondentů chce v knihovně zůstat, i za stávajících platových pod-

Odpovědi respondentů se shodují v bodech s Kon-

mínek. Někteří pracují ve veřejných knihovnách, o kte-

cepcí celoživotního vzdělávání knihovníků 2015. Kon-

rých se říká, že nemají o oborově vzdělané vysokoško-

cepce se připravovala od roku 2011 a věříme, že letos

láky zájem. Počet vysokoškoláků v  knihovnách roste,

bude schválena vládou. Rodila se ve  velkých boles-

někteří pracují sice na  středoškolských pozicích, ale

tech, protože najít konsensus, jak nejlépe postupovat

knihovna tím získává na  kvalitě. Tři respondenti (ba-

v oborovém vzdělávání knihovníků, je velmi kompliko-

kaláři) si u  nás doplňují magisterské studium a  jedna

vané. V podstatě má každý knihovník, ředitel svůj ná-

respondentka studuje doktorské studium.

zor na věc, který vychází z jeho konkrétní zkušenosti. Tudíž je přesvědčený o své pravdě. Koncepci předchá-

Nedobrá platová situace v knihovnách. Průměr-

zela řada kvalitativních a  kvantitativních šetření, řada

ný plat knihovníků byl v  roce 2011 v  ČR o  19 % pod

odborných diskusí, ale nakonec se domnívám, že ak-

celostátním průměrem. Propočty se zjistilo, že 75 %

téři dospěli k dobrému výsledku. Nakonec to potvrzují

obyvatel nikdy nedosáhne na  průměrnou mzdu, čes-

i  výpovědi respondentů, kteří upozorňovali na  stejné

kých knihovníků na průměrnou mzdu nedosáhne 91 %.

skutečnosti, kterým se koncepce věnuje.

V roce 2011 činila průměrná mzda 24 tis. Kč a letos je průměrná mzda 27 tis. Kč. Je nutné poznamenat, že

Dochází k  mírnému poklesu feminizace, z  16 re-

s  platem nejsou spokojeni i  v  ostatních oborech, uči-

spondentů je 7 mužů, je to patrné i  ze složení ucha-

telé, zdravotníci atd. Je to všeobecný problém. Přesto

zečů o studium – třetinu tvoří muži. Není pravda, že by

je nutné hledat řešení, jak zaplatit absolventy nad

knihovny neměly absolventům oborového studia co na-

73

rámec platových tabulek, aby nám v knihovnách zůsta-

změnu, aby se absolventi mohli uplatnit i jinde. Možná

li. Všichni respondenti se shodují, že by zaměstna-

bychom se nad tím měli zamyslet, přesto v Opavě trvá-

vatelé (ředitelé knihoven) měli trvat na  oborovém

me na oborovém vzdělání a naší ambicí je produkovat

vzdělání u  všech zaměstnanců. Jeden respondent

na trh práce knihovníky.

se domnívá, že profese knihovník potřebuje zásadní

Obr. č. 1) Interpretace výsledků průzkumu Komentář

klady pracovat s  lidmi. K  výuce poznamenali, že díky řadě učitelů i externistů z praxe získali vztah k oboru.

Respondenti se vyslovili, že moderní knihovník by

Někteří absolventi jsou z  oboru Knihovnictví v  kombi-

měl být majákem ve světě informací. A že vzdělaný kni-

naci s jiným oborem (AJ, NJ, muzeologie, archeologie,

hovník je tou nejlepší reklamou pro knihovnu. Dnešní

archivnictví apod.), obor knihovnictví si zvolili jako dru-

knihovna plní stále více funkcí, vedle tradičních i rela-

hý, se kterým příliš nepočítali. Během studia ale změnili

xační, komunitní – vzdělávací a samozřejmě přibývají

názor a  nelitují. Poznamenali, že zvláště pro studen-

virtuální služby (digitalizace knihovních fondů, digitální

ty prezenční formy studia je nutné zajistit více praxe

služby), a to vše s ohledem na vysoký komfort uživate-

v knihovnách a ve výuce by mohlo být více pedagogů

lů. Knihovny si chtějí udržet přízeň čtenářů i těch hyb-

externistů – odborníků z praxe. Během studia studen-

ridních. Knihovník by měl mít oborové znalosti, obecné

ti pracují dvakrát ve vybraných knihovnách, tj. celkem

kompetence a  měkké kompetence. Respondenti se

4 týdny. To skutečně nestačí. Na  podzim otevíráme

dále vyslovili v  tom směru, že předpokladem pro stu-

v Opavě novou univerzitní knihovnu a počítáme s tím,

dium knihovnictví by měla být láska ke znalostem

že řadu knihovnických činností budou vykonávat naši

a učení, ke knihám a zejména je nutná chuť pra-

studenti. Tím výrazně zkvalitníme stávající studium.

covat s lidmi. Ne každý má ty správné předpo-

74

PEDAGOG BY MĚL NAUČIT STUDENTA UČIT SE

mýšlejí nad tím, jak digitalizace mění práci knihovníka, a  operují s  novou profesí „moderní“ bibliograf digi-

Měla jsem to štěstí, že mě učil profesor Jiří Cej-

tálního věku. Knihovny by měly ve svých vizích vychá-

pek. Mimo jiné tvrdil, že student by měl ovládat tech-

zet z  vládního dokumentu Strategie digitální gramot-

niku rychločtení. Náš obor je o  čtení a  knihách. Dále

nosti 2015 – 2020. Mohly by nejen vzdělávat všechny

v  úvodních hodinách zdůrazňoval, že 70 % všeho, co

skupiny uživatelů, ale i budovat digitální centra a v tom

se student na univerzitě naučí, nebude v životě potřebovat. Možná se kurikula přeceňují, více než o obsah

směru nabízet poradenské služby a být „IT guru“. (3)

jde o osobnost vyučujícího. Univerzita má taková kuri-

ZÁVĚR

kula, jaké odborníky pro výuku dokáže zabezpečit. Co

Neplatí „mantra“: Škola je teorie, praxe je na-

by ale pedagog měl umět, je naučit studenty trendům,

prosto jiná. Na odborných setkáních se někteří ředitelé

směrům a pilířům oboru. A zejména způsobu myšlení,

velkých knihoven vyjadřují v tom směru, že současné

jak o  oboru knihovnictví přemýšlet. Kde a  jak hledat

vysoké školy nedokážou připravit odborníky pro práci

relevantní informace a  motivovat studenta pro práci

v knihovnách. Nemyslím si to. Nebojím se, že až ode-

v knihovně. Student se má naučit učit se, dovednostem

jde generace starších knihovníků, pro které je práce

celoživotního vzdělávání a  zejména myslet. Nejvhod-

v  knihovně „srdeční záležitost“, bude je mít kdo na-

nější je metoda výuky: kritické myšlení versus zkuše-

hradit. Naopak věřím v mladé knihovníky, že knihovny

nost. Profesor Jiří Cejpek razil zásadu partnerství mezi

nedají. Konečně to potvrzuje zájem uchazečů o studi-

učitelem a žákem, které absolvováním studia nekončí.

um oboru Knihovnictví. Proti jiným humanitním oborům

Strategií Slezské univerzity v  Opavě („domácké“

jsme obor praktický, který připravuje na trh práce kon-

prostředí) je výuka zaměřená na studenta (tzv. learner-

krétní profesi. Knihovnické vzdělání se dá využít i v ji-

centered approach), snažíme se pokračovat ve  sna-

ných profesích, což je plus tohoto studia.

hách profesora Jiřího Cejpka.

V České republice je 14 % registrovaných uživatelů

Diskuse o  funkčnosti oborového studia jsou velmi

v cca 5 tisících veřejných knihoven. Pořád je zde 86 %

potřebné, musíme hledat společnou řeč se zaměstna-

veřejnosti, která o  knihovnách a  knihovnících mno-

vateli. Pracovat se zpětnou vazbou a  zjišťovat, jak si

ho neví. To bychom měli v  rámci propagace změnit.

naši absolventi vedou v  knihovnách či jinde. Vysvět-

Knihovny nabízejí takové množství služeb, že si každý

lovat zaměstnavatelům, že nejsme schopni vychovat

může najít, co ho zajímá. Cestu, jak se více přiblížit

génia, který nastoupí do knihovny a bude ihned kata-

celé veřejnosti, vidíme v přerodu knihoven v knihovny

logizovat apod. Vždy je potřeba absolventa seznámit

komunitní, které se stanou doslova „obývákem – vý-

s  prostředím, s  prací a  vychovat z  něho loajálního,

kladní skříní“ města či obce. Budou rozvíjet komunit-

svědomitého a  pracovitého zaměstnance. Využít zna-

ní život a  plnit tak jedno ze základních poslání, proč

lostních (starších) zaměstnanců pro roli mentorů, kteří

v minulosti vznikly. Knihovny by se měly navrátit ke své

absolventy zaučí.

podstatě a hlásit se ke svým tradičním hodnotám, pro-

Digitální služby

tože to je jeden z  důvodů, proč ještě nezanikly. Řeči typu, že knihovna není „in“, že by se měl hledat jiný

Velkou výzvou pro knihovny 21. století je digitaliza-

(moderní) název, nahrazování knihovníka za  infor-

ce knihovních fondů a digitální služby. Služby knihoven

mačního specialistu apod. jsou velmi nebezpečné.

ovlivňují fenomény, jako jsou internet, sociální média,

Knihovny jsou zejména v práci s fondem (identifikace

možnosti mobilní komunikace, e-knihy, e-čtení a nově

dokumentů) nezastupitelné, nikdo jiný takové činnosti

digitalizace knihovních fondů. Knihovny ztratily svůj

nedělá. Mají ucelené sbírky české a  světové zlaté li-

monopol a je na nich, jak se vypořádají s touto novou

teratury, v  tom je jejich jedinečnost. Na  elektronickou

skutečností. Ĺuboš Glončák a Ĺudmila Rohoňová pub-

smršť by měly reagovat tím, že vybudují více fyzických

likovali ve sborníku (2, s. 387) článek, ve kterém se za-

míst ke čtení – čítáren. Veřejná knihovna v Seattle

75

v  USA – komunitní jich má 33. Samozřejmě digitální

v knihovně byla obsazena zaměstnanci s vysokoškol-

výpůjčky a  digitální služby jsou pro knihovny nezbyt-

ským knihovnickým vzděláním.

né, ale neměly by zapomínat i na klasické knihy, které

Prestiži knihovnické profese by mimo jiné pomo­

jsou a  budou ještě dlouho v  centru pozornosti našich

hlo, kdyby na univerzitách knihovnictví vyučovalo více

čtenářů.

docentů a profesorů, kteří by obor popularizovali v mé-

Pokud chceme, aby se knihovnictví stalo vědním

diích.

oborem (Bibliothekswissenschaft), měli bychom trvat

Až se knihovnická komunita shodne na  otázkách

na  vysokoškolském vzdělání knihovníků. Prozatím by

kolem vzdělávání, bude lehké hledat správné odpově-

stačilo, kdyby nejméně polovina systemizovaných míst

di.

Informační zdroje 1 Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v České republice 2012, dostupné z WWW: http://ipk.nkp.cz/akce/ipk/ipk/statistika-pruzkumy-dokumenty/pruzkumy/pruzkum_2012.htm 2 Libraries V4 in the Decoy of Digital Age: proceedings of the 6th Colloquium of library and information experts of the V4+ countries held from 31st May – 1st June 2016 in Brno = Knihovny zemí V4 v nástrahách digitálního věku: sborník příspěvků ze 6. kolokvia knihovnicko-informačních expertů zemí V4+ konaného 31. května – 1. června 2016 v Brně. Brno: The Moravian Library in Brno, 2016. ISBN 978-80-7051-216-6. 3 RICHTER, Vít – prezentace z mezinárodní konference Kniha ve 21. století: http://K21.fpf.slu.cz.

PhDr. Libuše Foberová, Ph.D.

76

doc. PhDr. RICHARD PAPÍK, Ph.D. Perspektivy oboru knihovnictví: Budoucnost profese, knihoven, informačních institucí a studijních oborů spojených s knihovnictvím?! Knihovnictví je poměrně historická disciplína, kte-

tví. Doslovný překlad library and information science

rá se vyvíjí již tisíciletí, přestože je po  nejvíce vnímá-

do českého jazyka není vždy úplně šťastný.

na teprve s rozvojem knihtisku, kdy knihovny a tištěné

Charakterem je tato věda velmi obohacována dal-

dokumenty našly masovější cestu směrem ke  čtenáři

šími vědeckými a  odborným disciplínami, kdy nejvíce

a uživateli a mezi těmito subjekty vznikla důležitá zpro-

a nejdynamičtěji to jsou obory vědy počítačové (com-

středkovatelská role knihovníka.

puter science). Česká informační věda si také mj. dlou-

Historické souvislosti knihovnictví mohou být zdro-

ho nesla pracovní název informatika, ale ten byl pod

jem nejen odborného pozorování tohoto oboru, ale

vlivem vývoje ve světě v podstatě více spojen s počí-

i jisté hrdosti, která je spojena s podporou lidského vě-

tačovou vědou a  byl časem u  nás zavrhnut. Technic-

dění a rozvoje kultury spojené s písemnou komunikací.

ké vynálezy, zejména pak spojené v  19. a  20. století

V současném světě pokročilých technologických médií

s elektrotechnikou, přinesly ještě užší vztah s pojmem

dostává knihovnictví ráz profese, jejíž multidisciplinarita

informace a  komunikace a  toto ovlivnilo i  knihovnictví

je nesmírně zajímavá, náročná a s velkými perspekti-

a dokumentovou komunikaci a její zpracování a ucho-

vami pro uživatele a i pro samotnou profesi knihovníka,

vání a šíření.

přestože i svým způsobem bývá ne vždy nedoceněna.

Předvídat budoucnost vývoje knihovnictví a  doku-

Zánik profese knihovníka nehrozí, ale většina knihovní-

mentu není snadné, ale rozhodně to není záležitost zá-

ků nepochybuje, že se profese bude více diverzifikovat

niková, ale rozhodně rozvojová, což činí z knihovnictví

a  budou nastupovat role spojené s  digitálním věkem

disciplínu budoucnosti, a to přes veškeré pochybnosti,

(viz dále zmínky o digitální, resp. informační ekonomice

které však pramení zejména z  neznalosti zásad do-

a informační společnosti).

kumentové komunikace a  z  neznalosti role knihoven,

Z hlediska věd patří knihovnictví v současnosti pod

které mají doslova klíčovou roli v rozvoji moderní infor-

informační vědu, která ve  světě bývá nazývána infor-

mační společnosti. Knihovnictví se zachová v podobě

mation science, anebo s důrazem na informace spoje-

klasické (není důvod negovat stabilitu a  klíčovou roli

né se světem knihoven a dokumentu se používá častěji

v  uchování kulturního dědictví, negovat význam pa-

a  srozumitelné označení a  zároveň vymezení library

měťových institucí, kam knihovny patří) a  zároveň se

and information science a disponující známou zkratkou

otevřelo a  otevře ještě více procesům nejen automa-

LIS. Vzdělávání spojené s  touto vědou se pak nazý-

tizace, digitalizace, ale i  novým formám komunikace

vá ve světě LIS education. I to je důležité připomenout

s  uživatelskou základnou (posilování komunitních

z hlediska ctění informačního jádra této vědy a profese.

funkcí knihoven, využívání komunikačních prostředků

Uvádění těchto termínů je celkem důležité z  hlediska

orientovaných na mládež apod.).

pochopení začlenění do  světového kontextu tohoto

Přiblížit témata knihovnictví současnosti a  blíz-

oboru, neboť se objevují různé teorie i  pseudoteorie,

ké budoucnosti je nesnadné, ale celkem vzrušující,

jaké termíny jsou „moderní“ a „žádoucí“. Různé termí-

a  určitě není od  věci pro tento účel začínat například

nové obměny působí často ambivalentně a  ani české

na  webovém sídle organizace IFLA (International

překlady knihovní a informační věda nejsou úplně vy-

Federation of Library Associations and Institutions),

jasněným terminologickým pojmem a  jsou diskutová-

http://www.ifla.org. Pohled na  dokumenty skrývající

ny. Chápaní knihovnictví jako vědy také naráží nejen

se za touto adresou přináší neuvěřitelnou škálu témat,

u nás, ale i ve světě. Osobně se z hlediska vědeckého

kterými svět knihoven a  knihovníků žije a  které

oboru lze klonit k termínu informační věda a knihovnic-

77

musí řešit a v kterých má respekt od představitelů vět-

(viz vztah věda – technologie – úroveň knihoven a in-

šiny zemí světa.

formačních center vědeckých informací – úroveň veřejných knihoven). Oněmi tématy jsou:

IFLA je organizace s  obrovskou autoritou ve  světě i  u  vlád významných a  ekonomicky silných zemí

1.

Kvalifikace

a  s  obrovským potenciálem pomoci zemím rozvojo-

2.

Digitalizace

3.

Virtualizace

Rozbor a studium webových stránek IFLA je tedy před-

4.

Molekularizace

pokladem pro pochopení toho, co světové, a potažmo

5.

Integrace a síťová orientace

české knihovnictví řeší.

6.

Zánik mezičlánků

7.

Konvergence

8.

Inovace

kde bývá někdy tendence podceňovat roli knihoven,

9.

Role zákazníka

a  to z  neznalosti nebo záměrně, neboť knihovny jsou

10.

Bezprostřednost

11.

Globalizace

12.

Nerovnost

vým, které například bojují ne s informační revolucí, ale ještě i s problémy například obecné gramotnosti vůbec.

Knihovny jsou již desítky let nedílnou součástí rozvoje informační společnosti. Ve světě je tento fakt více znám a uznáván, než tomu je např. v České republice,

do  jisté míry konkurentem některých záměrů velkých korporací. Česká republika má také celosvětově nejhustší síť knihoven, a  přestože ne všechny knihovny

Tato témata není třeba více rozebrat, mají jen účel

by obstály z pohledu modernosti nebo profesionálního

připomenutí [blíže již např. PAPÍK, 2015].

obsazení, je to dobrá základna pro budoucnost knihovnictví. Historické kořeny tohoto faktu, který je světově

Určitým pevným základem je pro profese v knihov-

uznáván, jsou již v době tzv. 1. republiky, tedy souvisí

nictví tzv. informační cyklus (viz obr.1), který kolem

se vznikem Československa a  etablováním prvního

jednotlivých složek nabaluje klasické i  v  budoucnosti

knihovnického zákona po roce 1919 v praxi. Ani ekono-

nově etablované informační profese. Informační cyk-

mické důvody zatím tuto síť nezničily.

lus [např. PAPÍK, 2011] je jistě důležitým pro vědomí si jádra informační profese a  může pomoci v  optimi-

S  informační společností a  jejím rozvojem ovšem

stickém pozorování knihovnictví nejen z  hlediska lid-

souvisí současných a budoucích 12 témat, kterými se

ského potenciálu, ale i  procesů, které se odehrávají

zabývá americký autor v  dané oblasti D. TAPSCOTT,

při komunikaci informací a  dokumentů. Technologie

a i když dále uvedená témata vztahuje původně pouze

některé záležitosti informačního cyklu ovlivňují, ale ne

k digitální ekonomice [1999, s.43-72], jsou také ve vzta-

natolik negativně, jak by se skepticky dalo očekávat.

hu k  celé informační společnosti a  je možno v  nich

Spíše naopak: moderní technologie ještě více a  pozi-

spatřovat rozhraní i  se subjekty informačního sektoru

tivně ukazují na význam jednotlivých fází informačního

včetně nejvýznamnějších hráčů informační společnosti,

cyklu. Je však faktem, že dynamika informačního cyklu

mezi které patří i knihovny, přestože nepatří do zisko-

se zrychluje. Lze již desítky let hovořit o informační kri-

vého sektoru, ale převážně do sektoru veřejného. Ale

zi, informační explozi, kvantitativním nárůstu informací.

i  odborné knihovny a  informační střediska navázaná

Toto vnímání informačního cyklu může pomoci i při roz-

na  komerční prostředí jsou nedílnou součástí knihov-

víjení vzdělávání informačních profesionálů a knihovní-

nicko-informační sítě, která budí respekt, a  knihovny

ků, a to formálního i celoživotního. Témata a předměty

obecně jsou zdrojem informací často klíčových pro

vzdělávání se přímo nabízejí.

konkurenceschopnost ekonomických subjektů a  států

78

Obr 1.: Znázornění informačního cyklu

propast, která způsobuje nerovnosti ve  společnosti, a tak i předcházet společenským napětím. Je tu a bude ještě více potvrzena role vzdělávací ze strany kniho-

Závěr

ven. Knihovny jsou již déle ve světě a budou i partnery

Budoucnost knihovnictví se dá očekávat ve  smě-

u  nás v  oblasti elektronické státní správy, kdy napo-

rech tradičních (uchování kulturního dědictví, zachová-

máhají usnadňování cesty stát – občan, občan – stát

ní kontaktního poskytování knihovnicko-informačních

v řadě oblastí. Knihovny jsou v neposlední řadě záro-

služeb, zpracování fondů apod.) i  ve  směrech, které

veň perspektivním a  zajímavým úložištěm dat, která

jsou spojeny více s  digitálním knihovnictvím (další

mohou posloužit pro účely nejen vzdělávání, ale i kon-

pokročilé prvky automatizace, systémové integrace,

kurenceschopnosti obecně (např. vytěžovaní patento-

digitalizace, vzdálené přístupy k  elektronickým infor-

vých informačních zdrojů, dat z katalogů knihoven, dat

mačním zdrojům apod.). Informační cyklus v  textu

z plnotextových databází). Tato data se dají technolo-

nastíněný je stále platný a lze kolem něj vytvořit nejen

gicky zajímavě zpracovávat a  vizualizovat a  odhalo-

teorie, ale i  praktické aspekty knihovnictví. Knihovnic-

vat nové obzory. Knihovny byly, jsou a budou místem

tví má však před sebou i  řadu dalších výzev s  nově

setkávání lidí, komunitní funkce knihoven narostou se

příchozími tématy pozitivními i  negativními spojenými

složitostí doby. Příklady lze vidět ve světě i u nás. Ty

s informační společností. Je faktem, že svět, státy, ná-

příklady jsou veskrze pozitivní, a to přes složitost doby

rody i  společenské skupiny doprovází např. fenomén

a  světa. Česká republika má pravidelně stanovovány

informačního (digitálního) rozdělení, který je zmiňován

profesionální koncepce svého rozvoje, která ukazuje

sociology, psychology, pedagogy i ekonomy. Knihovny

nejen na příležitosti, ale i slabiny či nedostatky české-

a knihovníci coby profesionálové často ovládající více

ho knihovnictví.

informační a počítačové dovednosti než ostatní složky populace mohou lépe pomáhat snižovat onu digitální

79

Informační zdroje PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. ISBN 978-80-85860-22-1. PAPÍK, Richard. Příprava budoucích informačních profesionálů. In: ŠEDÁ, Marie (ed.). Knihovna pro všechny: Sborník ze semináře konaného ve dnech 12.-13. 5. v Městské knihovně Havířov. 1. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2015, s. 82-88. ISBN 978-80-7054-220-0. TAPSCOTT, Don., ed., LOWY, Alex., ed. a TICOLL, David., ed. Blueprint to the digital economy: Wealth creation in the era of E-business. New York: McGraw Hill, 1998. xxi, 410 s. ISBN 0-07-063349-5. TAPSCOTT, Don. Digitální ekonomika: naděje a hrozby věku informační společnosti. Brno: Computer Press, 1999. xviii, 350 s. ISBN 80-7226-176-2.

doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.

80

Mgr. Ján GRMAN, PhD. – Mgr. Pavol ŠPÁNI – Mgr. Hana RÁCZOVÁ GreyBiblib – online systém pre správu šedej literatúry Abstrakt

• autorské diela: monografie, zborníky

GreyBiblib je webový nástroj pre spracovanie,

• správy: výročné, výskumné, grantové, technické,

uchovávanie a  sprístupňovanie záznamov sivej lite-

cestovné

ratúry. Predstavuje bezpečné úložisko metadát a  pl-

• konferenčné materiály: zborníky, postery, prezentá-

ných textov. Pre zápis bibliografických údajov využíva

cie, programy

prehľadné formuláre s  možnosťou detailného zápisu

• analytické dokumenty: analýzy, štúdie, metodiky

popisných údajov vrátane analytického rozpisu, ab-

• záverečné práce: diplomové, doktorandské, rigoróz-

straktov a predmetu. V databáze je možné vyhľadávať

ne

viacerými spôsobmi vrátane prechádzania záznamov a  fazetového zjemňovania. Spolupráca s  inými systé-

• firemná literatúra: vestníky, produktové katalógy

mami je zabezpečená širokými možnosťami exportu

• produktové materiály: katalógy výstav, letáky, tlačo-

do viacerých formátov.

vé správy

Úvod

• patenty a normy

Účelom systému je práca so sivou literatúrou, teda

Fyzické členenie dokumentov podľa typu sme ana-

skupinou dokumentov vydávaných v  nízkom náklade,

lyzovali a stanovili logickú úroveň formulárov systému.

ktoré však majú vysokú informačnú hodnotu a  pri-

Jeden logický formulár potom pokrýva viac fyzických

nášajú nové poznatky. Jej distribúcia ide často mimo

typov dokumentov. Údaje je možné zapísať do formu-

bežnú distribučnú sieť. Vydavatelia sú vo veľkej miere

lárov podľa typu dokumentu:

„netradiční“, takýmito vydavateľmi môžu byť komerčné

• Monografia

spoločnosti, vysoké školy, výskumné ústavy, alebo aj súkromné osoby. Dokumenty sivej literatúry majú špe-

• Časopis

cifické bibliografické údaje, pričom niektoré podstatné

• Zborník

údaje chýbajú a niektoré sú naopak nové, a teda je pro-

• Článok

blematické ich spracovanie v bežných KIS.

• Kapitola / Príspevok

GreyBiblib je štruktúrovaný pre zápis viacerých

• Norma

entít. Evidovať je tak možné autorov, inštitúcie, doku-

• Patent

menty (články aj zdrojové dokumenty), konferencie, vydavateľov, vedné oblasti a pod. Všetky entity je možné

Na metadátovom popise bibliografického záznamu

jednoducho vzájomne prepájať a  medzi entitami a  aj

participujú aj ďalšie typy údajov. Vo fyzickom svete ide

v  rámci nich, budovať vzájomné vzťahy, väzby a  pre-

o rôzne typy entít. Ide o osoby, inštitúcie, podujatia/ak-

pojenia.

cie a podobne. Celý zoznam aktuálne podporovaných entít zahŕňa:

Bibliografické údaje o dokumentoch sivej literatúry je možné zapisovať do pripravených formulárov na zá-

• Bibliografické záznamy

klade ich typu. Jednotlivé údaje sú zaradené do skupín

• Autori

a ich zápis je prehľadný. Na pomoc slúžia našepkáva-

• Podujatia

če, indexy, kódovníky a ďalšie nástroje, ktoré uľahčujú a automatizujú celý proces spracovania. K jednotlivým

• Inštitúcie

záznamom je možné pripájať a  neskôr zobrazovať

• Projekty

súbory rôznych medialít (text, obrázok, video a  pod.).

• Databázy

Typy dokumentov, ktoré je možné evidovať:

81

Bibliografické formuláre

grafických záznamov, entít alebo akákoľvek iná činnosť v systéme, či už návštevníka alebo správcu, predstavu-

Zápis bibliografických údajov prebieha v  špeciál­

je dôležitý zdroj údajov o jeho využívaní a prevádzke.

ne navrhnutých formulároch, ktoré sú prispôsobené

Všetky údaje vieme štatisticky vyhodnocovať a zobra-

špecifikám jednotlivých typov dokumentov. Formulár

ziť pomocou grafov. Základné štatistiky, ktoré sú na-

sa skladá zo skupín údajov na  základe ich typovej príbuznosti (názvové údaje, vydavateľské, autorské

stavené:

a  pod.). Používateľ zapisuje údaje prechodom medzi

• celkový počet zapísaných dokumentov / jednotlivých

týmito údajovými blokmi. Celý proces zápisu uľahčujú

entít

používateľom viaceré systémové nástroje a  pomôcky,

• typologické členenie dokumentov

ako napríklad kódovníky, registre, našepkávače alebo

• počet dokumentov na základe oblasti výskumu

automatické kontroly správnosti a úplnosti vkladaných údajov Počas zápisu sa v hornej časti vytvára kontrolný

• jazykové členenie dokumentov

náhľad záznamu vo formáte ISBD. Záznam je možné

• počet návštevníkov (jedineční / vracajúci sa)

uložiť do troch rôznych stavov: rozpísaný, uložený, po-

• počet vyhľadávaní

tvrdený.

Okrem spomenutých štatistík vieme vyhodnocovať

Vyhľadávanie záznamov Viacúrovňové

vyhľadávanie

akýkoľvek údaj a nastaviť akúkoľvek štatistiku. ponúka

dokonalý

Ďalšie funkcie

prehľad o všetkých typoch záznamov a entít. Na úvod-

Aplikácia má viac vrstiev. Bez prihlásenia funguje

nej obrazovke sa nachádza abecedný výber pre rýchly

priamo ako OPAC pre verejnosť. Rozšírené funkciona-

prístup ku záznamom. Ich zobrazený zoznam je možné

lity sú dostupné až po prihlásení používateľa. Z mno-

usporiadať podľa viacerých možností, napríklad podľa

hých funkčných blokov aplikácie vyberáme:

názvu, autora, roku vydania a  pod. Rýchle plnotexto-

• Administrácia používateľov (práva prístupu k  funk­

vé hľadanie je možné spustiť z  ktoréhokoľvek miesta

ciám, skupiny používateľov)

v  systéme. Robustný vyhľadávací nástroj predstavuje rozšírené vyhľadávanie. Obsahuje kritéria hľadania

• Správa záznamov (životný cyklus záznamu)

všetkých entít a  dovoľuje ich vzájomne kombinovať

• Pripájanie súborov (rôznych medialít)

pomocou Booleho operátorov. Uskutočnené hľadanie

• Zapisovanie liniek (na internetové zdroje)

systém ukladá do pamäte, takže je možné sa k nemu

• Návrhy na úpravu záznamov (komentovanie, proces

jednoducho vrátiť a  zopakovať ho alebo upraviť, prí-

kontroly)

padne zlúčiť jednotlivé hľadania. V  prípade veľkého množstva vyhľadaných záznamov je možné použiť

• Tlačové výstupy – (ISBD/ISO690, jednotlivé - hro-

vyhľadávanie vo výsledkoch a fazetové zjemňovanie.

madné)

Okrem vyhľadávania záznamov ponúka GreyBib-

• Deduplikácia entít

lib viacúrovňové prehľady o autoroch a spoluautoroch

• Export

dokumentov. Rôzne pohľady na  záznamy ponúkajú

o formáty: XML data, email, ...;

prehľad o  autorových pracoviskách, inštitúciách, pod

o účel: citační manažéri, import, preberanie citácií,

ktorými dokumenty publikoval a rovnako aj akciách, ku

...

ktorým sa dokumenty viažu.

• Administrácia záznamu (žurnál, história zmien)

Štatistiky Vyhľadávanie v systéme, vytváranie nových biblio-

82

Platforma BIBLIB

Kvalita systému z technologického hľadiska je dôležitá, v platforme Biblib sa však dôraz kladie aj na kvalitu

GreyBiblib je jedným zo systémov platformy Biblib.

dátového modelu z  pohľadu jeho komplexnosti, pres-

Ide o rozrastajúcu sa rodinu produktov špecializujúcich

nosti a rozšíriteľnosti. Pri vývoji sme použili vedomosti

sa na rôzne segmenty funkčných požiadaviek a okruhy

z  takmer 20. rokov vývoja knižničného systému DA-

koncových používateľov. Nosnou myšlienkou platformy

WINCI a  jeho neskorších aplikačných rozšírení (Cen-

je:

trálny register publikačnej činnosti a  Centrálny regis-

“RAZ a DOSŤ!“ (once is enough)

ter záverečných prác). Cieľom bolo vytvoriť platformu

Premyslená analytika entít a ich väzieb umožňuje opa-

a  dátový model pre precíznu evidenciu metadát pre

kovanú použiteľnosť dát. Za hlavné benefity platformy

všetky známe typy entít a ich varianty. Tento univerzál-

je možné považovať:

ny základ potom umožňuje tvorbu špecifických rozhraní

• Zdieľaná katalogizácia

a systémov. Okrem GreyBiblibu sme analyzovali a rea­

o plnenie dát z rôznych zdrojov

lizovali (niektoré sú ešte stále vo fáze vývoja) viaceré takéto systémy:

o zdieľajme spoločné a univerzálne vlastnosti entít

• Databáza regionálnej bibliografie (regioBiblib)

(údaje titulného listu, všeobecné identifikátory, ...)

• Databáza osobností regiónu (submodul regioBiblib)

o uchovajme si špecifiká (triedenia, poznámky, špe-

• Knižničný systém (smallBiblib a jeho rozšírenia)

cifické a používateľské údaje)

• Osobná / inštitucionálna databáza publikácií (scien-

o získavajme primárne dáta tak skoro ako sa dá

ceBiblib, artBiblib)

(napr. od vydavateľov)

Platforma je ďalej rozšíriteľná aj na iné dátové mo-

• Softvér ako služba

dely.

o žiadna inštalácia

GreyBiblib si možete vyskúšať na  adrese: https://

o stále aktuálny systém

grey.biblib.net.

o skvelá šíriteľnosť

83

Obrázky

Obrázok 1: Editácia záznamu – Monografia – Názvové údaje

Obrázok 2: Editácia záznamu – Monografia – Vydavateľské údaje

84

Obrázok 3: Rozšírené vyhľadávanie

Obrázok 4: Výsledok vyhľadávania

85

Obrázok 5: Štatistiky

Obrázok 6: BIBLIB platforma

86

Mgr. Ján Grman, PhD.

87

88

FOTOGALERIE

Náměstek primátora statutárního města Karviné Karel Wiewiórka

Ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Ing. Lea Prchalová

89

Ředitelka Regionální knihovny Karviná PhDr. Halina Molinová

Účastníci konference a moderátorka odpoledního bloku PhDr. Marie Šedá z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě 90

Dotazy z publika

Účastníci konference

91

Ředitelka Regionální knihovny Karviná PhDr. Halina Molinová (vpravo) s Mgr. Janou Hrdličkovou z Městské knihovny v Praze

92

Konference PROFESE KNIHOVNÍK Sborník z mezinárodní odborné knihovnické konference konané dne 9. června 2016 v Regionální knihovně Karviná

PROFESE

Sestavila:

PhDr. Halina Molinová,



Mgr. Markéta Kukrechtová

Fotografie:

Edmund Kijonka

Grafická úprava a tisk:

QUATRO reklama

Vydala:

Regionální knihovna Karviná

Vydání

1.



Karviná 2016

KNIHOVNÍK

Sborník z mezinárodní odborné knihovnické konference konané dne 9. června 2016 v Regionální knihovně Karviná