SBORNÍK REFERÁT. Z KONFERENCE konané dne 11.ervna 2011 v multimediálním sále Libereckého kraje v Liberci s názvem

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Krajský ú ad Libereckého kraje Odbor životního prost edí a zem d lství Okresní myslivecký spolek Liberec a Okresní agrární komora pro Jablonec nad Nisou a Liberec

SBORNÍK REFERÁT Z KONFERENCE

konané dne 11. ervna 2011 v multimediálním sále Libereckého kraje v Liberci s názvem

Myslivecká konference 2011 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vážení myslivci a pátelé myslivosti.

Letošní myslivecké konference jsem se bohužel z pracovních dvod nemohl zúastnit, jsem však rád, že byla zdárn uspoádána a mnoho úastník si z ní odneslo nové poznatky nebo alespo píjemné vzpomínky na spoleenské setkání. Jsem rád, že se nám i letos podailo zajistit finanní prostedky na organizaci a že jsme v Okresním mysliveckém spolku v Liberci nalezli schopného organizátora, který akci zorganizoval ke všeobecné spokojenosti. Dovolte, abych Vám všem podkoval za dosavadní vzájemnou spolupráci. V prbhu roku jezdím mezi Vás, na oslavy a výroí Vašich sdružení a vídáme se i pi dalších rzných píležitostech. Snažím se reagovat na pipomínky a podnty, které mi pedkládáte a budu i nadále pipraven Vám v pípad poteby i nouze pomoci. Pokud zvážíte potebnost volby Myslivecké rady, o níž jsme již díve jednali, je to další možnost, jak zaktivnit naši spolupráci a lépe dosáhnout spolených poteb a cíl. Spolupráce s mysliveckými spolky si velmi cením, jedná se asto o jedny z mála fungujících obanských sdružení na venkov, které mají mnohostranný dopad na dní a obanskou aktivitu v obcích. Peji Vám vše dobré a tším se na další spolupráci. Ing. Jaroslav Podzimek                                  

Myslivecké tradice v zrcadle historie Hned na úvod mám pro všechny pochybova e jeden post eh, který se sice vine celým tématem, ale jen málokdo na to pomyslí. Myslivecké tradice - ostatn tradice všeobecn - jsou n ím, co se nedá získat. Jsou v cí, která se nedá koupit, nedají se žádným finišováním dohnat, ani p edb hnout jako pln ní výrobního plánu. Tradice se vytvo ily v dávné minulosti, a a již se váží k jakémukoliv emeslu nebo lidské innosti, mezi námi jsou a žijí i bez toho, abychom je v dom dodržovali. A koliv na n asto zapomínáme, nikdy nezaniknou úpln . A práv tato p ednáška nás má p im t k tomu, abychom pochopili jejich hodnotu a v d li jak a hlavn pro je naší povinností je ctít, udržovat a p enášet dál. Je tu ale hned na úvod jeden menší problém: pan profesor Josef Hromas, kterého tu všichni jist dob e znají, kdysi dávno ekl, že vlastn ani nemá myslivecké seminá e rád. Sejdou se vesm s známí lidé, kte í sice op t uslyší bezvadné referáty, ale práv jimi se o n em „novém“ ujiš ují zase jen myslivci navzájem. Navzdory tomu mám up ímnou radost z každé takové akce, by znovu n co vysv tlujeme opravdu jen t m, kte í by to m li už dávno znát, ale ke své škod stále n co zanedbávají! Kdo jiný by m l myslivecké tradice udržovat, když ne sami myslivci! Ale p edevším: tradice jsou oblastí, p es kterou m žeme pohled ve ejnosti na dnešní myslivost tak trochu vylepšit, takže krom pochvaly organizátor m koncertu lovecké hudby v zámeckém parku, která se objeví v místním plátku, se jist brzy dostaví i jiné hmatatelné výsledky - vždy p ece troubení u vý adu n kde na okraji vesnice nebo dob e p ipravený estný myslivecký soud p i poslední le i i na mysliveckém plese ur it již n kolikrát zažili i ti, kte í slovo „myslivec“ do té doby znali jen z erné kroniky nejr zn jších bulvárních plátk . [viz p íloha .1] Odborný referát o významu tradic se dá p ipravit r zn , ale rozhodn tu nejste pro to, abych je všechny vyjmenovával, spíše byste se m li dozv d t n co málo o podmínkách za jakých postupn vznikaly. Když jsem se na toto vystoupení p ipravoval, tak v jedn ch svých starých poznámkách jsem našel tuto v tu: tradice tvo í most mezi minulostí a p ítomností, je to n co, co nás podv dom spojuje s našimi p edky, s historií našich rodin i rod a d jinami všech našich profesí. Jak tomu rozum t? P esto už jen jedno malé zamyšlení sta í k tomu, abychom si uv domili, že s pojmem tradice je spojeno mnoho našich každodenních inností i bez toto, abychom cokoliv z toho sami za tradi ní považovali. Nemám tím na mysli jen to viditelné v podob plakátu k tradi nímu plesu hasi , ale z principu m žeme v n kterých krajích za tradi ní považovat odpolední únos nev sty p i svatebním veselí nebo pojídání smaženého kapra u št drove erního stolu, v neposlední ad v tom profesním pohledu také nap íklad ob ad p ijímání vyu enc do kominického cechu. Zám rn ne íkám „p ijímání do cechu Hubertova“, protože práv takové téma by si jist zasloužilo samostatnou p ednášku. *** Jak vlastn vznikly myslivecké tradice a které z nich stojí za to, abychom je i my udržovali, a tím vlastn p edávali dál? Troufám si tvrdit, že v tšina našich mysliveckých tradic vznikla nev domky, spíše jsme za tradi ní za ali ozna ovat vše, co se osv d ilo a bylo v praxi dobré. P íkladem toho m že být vkládání posledního hryzu do tlamy uloveného kusu, které m lo zpo átku ú el zpr chodnit dýchací trubici a umožnit tak lepší odchod plyn z bachoru. I takové kladení v tvi ky na místo vst elu bylo zpo átku v cí ryze praktickou, nebo se tím zabra ovalo p ístupu hmyzu do rány. Obojí se jist d lalo daleko d íve než se slovo „tradice“ za alo v bec používat. Te už nás rychle napadne, že tu i onde existuje spousta dalších úkon , postup a rozmanitých inností, které se kdysi p evzaly a dodnes vykonávají bez toho, aby kdokoliv pátral po tom, pro je d lá práv tak, a tím pádem se už v bec nep emýšlí nad tím, jakými cestami se k tomu dosp lo. Díky tomu, že i nám se otev el sv t, je už dostate n známo, že na každé zaoceánské výletní lodi jsme p i p ekro ení rovníku tradi n pasováni na mo eplavce, v letadle nás prakticky stejný ob ad eká p i p eletu p es Severní pól. Aniž bychom si to zvláš uv domovali, pak pokud jsme my sami n kde vtaženi do jakéhokoliv takového d je, pak zcela automaticky místní tradi ní v ci (ve všech jejich projevech) respektujeme bez výhrad a bez otázek. Proto pokud jsme na Vánoce pozváni jinam, tak nás nep ekvapí to, že na rozdíl od toho, na co jsme sami zvyklí, se na Št drý den n kde „tradi n “ ve e í ten smažený kapr, a t eba jen o pár dom dále zase

houbová omá ka nebo oby ejné fazolové kyselo. N co se nám m že líbit, s n ím zase nemusíme souhlasit, ale vždy musíme respektovat místní zvyklosti. Tradice jsou výrazn poplatné dob , neztrácejí se, jen se na n ob as zapomíná, ale jen natolik, abychom v pravý as objevili jejich moudrost a hloubku a znovu je za ali používat. Respektování tradi ní záležitosti nám totiž dává pocit jisté sounáležitosti s jinou skupinou lidí a nakonec i jakýsi podv domý pocit jistoty. Proto se v cizím prost edí nebudeme vzpírat ani té houbové omá ce na Št drý den, ani tomu smaženému kaprovi, by bychom byli z domu zvyklí na úpln n co jiného. Vzdorem i protestem proti tradi ním ob ad m, které jsou na konkrétním míst tém posvátné a nedotknutelné, nic nezm žeme, jinak nám za ne chyb t práv ten tolik pot ebný a uklid ující pocit jistoty. V bec nep eháním! Náš vzdor m že mít za následek to, že kapitán výletní lodi nás za p ílišné protesty vysadí na nejbližší ostrov a kapitán letadla nám zase m že str it do ruky padák. Pokud jste se v minulosti s n jakou vám doposud neznámou tradicí setkali, možná jste si položili adu otázek - pro se vlastn na Slovácku ve Vl nov d lá „Jízda král “, pro se ve Znojm každoro n po ádají Slavnosti okurek, i v Buchlovicích Slavnosti esneku. Pro jsou pomalu v každé obci hody, pout i posvícení, pro se p i nich staví máj a pro p espolní chlapci ze sousední vsi usilují o to, aby ho t m domácím v noci ukradli. Nad tím už jen málokdo z místních lidí p emýšlí, prost to tak je! Je to tak zažité, zkrátka tradice! I t eba takové „uzamykání hory“ p ed podzimním vinobraním má v sob spoustu tradi ních ob ad , a po nich - s využitím slov klasika - zcela tradi n bude pak „zase v álejích hodn nablito!“ Touto památnou v tou z filmu o dvou soupe ících skupinách myslivc se už snad kone n dostáváme k mysliveckým zvyk m a tradicím, a možná u nich už z staneme. *** Za n me však nejd íve otázkou: má i dnes cenu tradice dodržovat? Jednoduchá otázka, ale složitá odpov ! Abychom si mohli p edstavit z eho v dávné minulosti vznikaly, musíme nejd íve v d t, jak se vyvíjel cílev domý lov. V dávných dobách se lov k, který jedl ko ínky a plody rostlin, nejd íve zmoc oval mlá at pták a zví at ve slabé kondici. Cílev dom lovit zv za al lov k až dávno poté, co se musel nau it se pomocí primitivních nástroj a jednoduchých zbraní bránit p ed velkými šelmami. Pokud budete hledat odpov na otázku co je vlastn považováno nejstarší zbra , pak odpov vás jist p ekvapí – sev ená p st (!) a hned po ní p stní klín! Na konci doby kamenné lov k už vytvo il matriarchální rodinu a lov s rybolovem mu pouze dopl ovaly výsledky chovu dobytka a zem d lství. Obrázek toho, jak pra lov k ubíjí mamuta spadlého do n jaké jámy najdeme snad v každé u ebnici d jepisu. Ale toto skute n ješt nebyl cílev domý lov v dnešním slova smyslu, ale jen ubití zví ete klacky a kameny jako využití náhodné p íležitosti k získání masa. P esto i zde m žeme najít první stopy po mysliveckých tradicích v podob uctívání i za íkávání zbraní, bez kterého by si tehdejší lovci netroufli vyjít na loveckou výpravu. Pokud pochybujete, uv domte si, že se tak d je dodnes u n kterých primitivních afrických národ , které tan í nad luky a šípy, a tím posilují jak svou víru ve zbra , tak i svoji loveckou sebed v ru. {2} O lovu jako kratochvíli, zábav a rozptýlení máme nejstarší zprávy z Persie i Egypta, nebo z Dálného východu, kde se již n kolik tisíc let p ed naším letopo tem lovilo pomocí ocho ených dravc - sokol a orl . Za první cílev domý lovecký postup je sice ozna ováno sokolnictví, ale pokud lze logicky odvodit, že v tšina zbraní používaných k lovu byla totožná s nástroji a pom ckami vále nými, nelze to tvrdit až tak jednozna n . Pokud lov vznikl z p irozené pot eby bránit se p ed šelmami, pak lovící lov k vzal cílev dom do ruky p edm t, který um l ovládat jako zbra . Sokolnictví jist vzniklo daleko pozd ji, až byly dob e známy jiné lovecké zp soby - krom lovu ošt pem a lukem i lákání zv e do pastí, chytání do sítí a do ok. Logika v ci napovídá, že tak n jak tomu ur it bylo, p estože nevíme p esn jak. D kaz o starých loveckých dovednostech totiž podává nejstarší významná zpráva o lovu, která souvisí s popisem Potopy sv ta, kde se uvádí, že … Nimród, vnuk Noe v, byl nejvášniv jším lovcem mezi všemi. S trochou nadsázky m žeme tvrdit, že dnešní ozna ení lovc za „nimrody“ je vlastn nejstarším p íkladem mysliveckých tradic, nebo se b žn používá i dnes. K pochopení významu lovu v našich d jinách je tu ješt jedna cesta. Když si totiž pozorn prohlédneme st ny chodeb a sál kteréhokoliv z našich zámk i hrad , pak s pravd podobností hrani ící s jistotou tam na obrazech najdeme tyto t i základní motivy: biblické výjevy, lovecké scény a obrazy zachycující žen-

skou krásu. A budete na tom i onom hrad po ítat jak chcete, a p itom pozorn sledovat celou škálu obraz jiných, vyjde vám zcela ur it výsledek, který potvrdí, že práv tato t i témata se v historii lidstva stala nej ast jším a nejvd n jším tématem k práci malí , socha a hudebník . O kráse našich žen a o nekone né moudrosti Boží se dá hovo it velmi dlouho, ale já si k tomu netroufám íci ani jedno slovo. Pohled každého z nás je totiž velmi individuální a mnohdy zcela rozdílný. Pokud tím zbývajícím tématem v tomto trojlístku je lov, pak to ur it není náhoda. Od nepam ti je lov zcela jist jakýmsi výrazem mužnosti, state nosti a odvahy, a m l - jak již bylo n kolikrát nazna eno - také sv j p irozený vývoj. Zdokonalovaly se lovecké nástroje a pom cky, jednotlivé zp soby lovu se vyvíjely, m nila se i lovecká pravidla a m nily se „tradi ní“ innosti s lovem spojené. Pokud za základ mysliveckých tradic budeme obecn považovat ztotožn ní se s obvyklým pracovním postupem, pak skute n nevíme, kde vznikly ty nejstarší tradice myslivecké, protože mnoho písemných památek o nich skute n nemáme. V legend o potop sv ta a následn o Nimródovi, jako prvním vášnivém lovci, žádné bližší zmínky o tehdejších zp sobech lovu nejsou. Za první mysliveckou tradici, která údajn m že pocházet již z té doby a která se dodržuje dodnes, je považováno kladení zv e na pravý bok. I to však mohlo vzniknout zcela spontánn z prap vodní pot eby ukázat všem svou vlastní zdatnost, tedy zásah zv e šípem p ímo do srdce, které má každé zví e na levé stran t la. Ulovený kus se pokládal na pravou stranu, aby šíp mohl jako d kaz lovecké zdatnosti stále tr et z rány.{2} Pokud jsem p ed chvílí tvrdil, že nejstarší zprávy o lovu se týkají sokolnictví (ty úpln nejstarší jsou dokonce ze 4. tisíciletí p ed n.l.), m lo by nás ve vztahu k tradicím zajímat n co blíže dob , které už m žeme trochu rozum t. Když jen trochu zapátráme, pak velmi zajímav vychází srovnání p ístupu ek a íman k lovu – ze 4. století p ed n.l. totiž pochází první p íru ka pro lovce a svým zp sobem i pro kynology, nebo se zde mimo jiné radí jak se má provád t výb r jedinc do chovu.{3} Zatímco ímané pokládali lov za barbarský zvyk a obstarávání zv iny sv ovali svým otrok m, ekové lovili vášniv a rádi, možná i proto, že pokud v tšina tehdejších loveckých pom cek byla opravdu shodná s pom ckami vále nými, pochopili, že p i zacházení s nimi se mohou lépe p ipravovat k boji. Štvanice vybízela k post ehu, hbitosti a vytrvalosti, lovec si cvi il bystrost oka, posiloval fyzickou odolnost a rozvíjel v dcovské schopnosti. P i lovu se dalo snadno rozpoznat, na koho se dá spolehnout a kdo se rad ji drží stranou.{4} Po rozpadu íše ímské na východo ímskou a západo ímskou, které m lo po roce 375 n.l. za následek velké st hování národ , je již jen malý kousek k Frank m, kte í dali základ pozd jšího zákonodárství a prvním tradicím dochovaným v písemných poznámkách, a v mnohém tak ovlivnili i pom ry u nás. *** Francká íše bylo rozsáhlé území, do n hož pat ila v tší ást dnešní Francie a západní ást N mecka. Vznikla v 5. století na území daleko rozsáhlejší Galie, siln ovlivn né ímskou kulturou. Proto také bylo toto území politicky a hospodá sky mnohem pokro ilejší, než území od Galie na východ. První ustanovení o výsadním právu krále na lov pocházejí na území Galie už ze 6. století, kdy tam vládla dynastie Meroving . Další zprávy o loveckém právu a jeho výkonu máme od jejich nástupc , Karlovc . Jejich nejvýzna n jší p edstavitel, Karel I. Veliký (742-814), povýšil lovce na vážený stav, pro lovectví zavedl závazná pravidla a lov za adil mezi um ní. Keltové, p vodní obyvatelé Galie, byli podle ímských pramen vynikající lovci a podstatn ovlivnili lovectví Frank . Karel I. Veliký vložil do státoprávního, hospodá ského a kulturního vývoje vlastní prvky, které se pozd ji staly vzorem sousedním zemím. Celé území svého království rozd lil do menších správních celk , které za slib v rnosti sv oval lenním pán m. Tento systém, pozd ji uplatn ný i u nás, se na n kolik století stal základem feudálního z ízení. Ale pozor - nesmíme ani na chvíli zapomínat na to, že v dávné minulosti byl lov pouze vyhrazenou zábavou krále a jeho doprovodné družiny. Lovecká družina byla zvláštní skupinou osob, osvobozených od jakýchkoliv dalších povinností, aby tak byli vždy p ipraveni doprovázet svého pána p i jeho kratochvíli. Lov byl sou ástí širšího královského práva, zvaného regál, obdobn jako jen král mohl vydávat platidla, t žit drahé kovy a podobn . Jen tam, kde panovník pro p ílišnou vzdálenost i rozlohu revíru sám lovit nemohl, postupoval právo lovu jako mimo ádný projev své p ízn svým zvláš oddaným šlechtic m nebo je p evád l (do asn nebo navždy) na svobodná m sta. O n co pozd ji pak u nás mohla od roku 1388 lo-

vit i ostatní šlechta, když výnosem krále Václava IV. (1361-1419) bylo zavedeno právo dominikální (panovník si p itom ponechal právo lovu v n kterých lesích, pop ípad jen právo lovu jelení zv e), a nakonec mohli lovit i ostatní velcí majitelé zem d lských a lesních pozemk , když podle §1 císa ského patentu . 154 z 7. b ezna 1849, vydaného v Olomouci Františkem Josefem I., bylo zrušeno právo lovu šlechty na cizích pozemcích, a s tím i lovecká robota.{6} Do té doby m l na každé v tší lovecké akci „prostý lid“ funkci honc a sedláci s vozy se museli podílet na rozvozu panstva a odvozu ulovené zv e. Pokud jsme najednou ocitli až v roce 1849, tak honem zp t! P ibližn o tisíc let d íve došlo ve Francké íši ke kodifikaci práv a jedním z p íklad centralizace panovnické moci jsou práv Kapitulárie. Podle souasných poznatk vznikly v posledním desetiletí vlády Karla I. Velikého, tedy po roce 790. Jejich platnost se postupn rozší ila na celou íši. Jako obhájce k es anství byl Karel I. Veliký v roce 800 korunován papežem Lvem III. na císa e ímského, ímž byla sou asn obnovena západoevropská íše. A práv ší ení k es anství se pro n ho stalo záminkou pro mnohé výboje i sm rem na východ proti Slovan m, kte í tehdy obývali území od ústí Labe do povodí Mohanu a Sály až po severní Bavorsko. Za panování Karla I. Velikého se s ním n které eské kmeny dostaly do vále ných spor , v nichž císa zvít zil, a tak v roce 806 se eši zavázali ke známému poplatku 500 h iven st íbra a 120 vol ro n . P esto, že pro to hmotné doklady nemáme, je jisté - jak ostatn dosv d uje další vývoj feudální spole nosti ve st ední Evrop , že astý styk s Franckou íší Karla Velikého umožnil nejen pronikání k es anství, které se k nám ší ilo z Bavorska, ale že k nám zcela jist pronikla také znalost obsahu Kapitulárií. Dokladem toho m že být v roce 822 ú ast Moravan na velkém sn mu ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 843 vzniklo rozd lením Francké íše království západních Frank , pozd jší Francie a Belgie, a království východních Frank , základ pozd jšího N mecka, jehož sídlem se stalo ezno. Tam v roce 845 p ijalo k est 14 eských kmenových knížat, z ejm p edstavitel jednotlivých rod . Karel I. Veliký rozší il zd d né královské statky jednoduše tím, že veškerou p du, která nem la vlastníka, prohlásil za sv j majetek a zakázal na ni vstup.{5} Výnosy z ní plynuly do jeho pokladny, i p ekro ení zákazu vstupu bylo trestáno vysokými pen žitými tresty. Ke správ majetku vydal podrobné pokyny a ke kontrole jejich pln ní ustanovil spolehlivé ú edníky. Ustanovení uvedená v Kapituláriích nejsou zcela jist jeho samostatným dílem, a pro ádný b h státního z ízení byla z ejm na základ praktických zkušeností postupn dopl ována. Kapitulárie se dochovaly pouze v jediném exemplá i, který je dnes uložen ve Wolfenbüttelu. Latinsky psaná kniha má formát 30,8 x 12,5 cm, a její formát byl z ejm zvolen tak, aby se pohodln vešla do sedlové brašny. Podle názoru odborník pochází dochovaný rukopis ze 2. tvrtiny 9. století a jeho stav prozrazuje, že byl hojn používán. Kapitulárie byly totiž každoro n nejpozd ji v kv tnu a pak na podzim po sklizni vždy znovu p ed ítány pod ízeným ú edník m, aby si obnovili jejich znalost. Jejich latinské zn ní m lo zajistit všeobecnou srozumitelnost obyvatelstvu vícejazy né íše, nebo latina byla jazykem vzd lanc . Velice významná byla ta zásada, že správce dvora (maior) má mít dohled jen nad tak velkým územím, jež m že za den obejít, aby je mohl kontrolovat.{5} N které p edpisy uvedené v Kapituláriích, které se týkaly lesa, však platily již od roku 779, tedy ješt p ed jejich souborným vydáním. V život karolinských vládc totiž zaujímal lov velmi významné místo, a proto loveckým p edpis m a v souvislosti s tím i p edpis m lesnickým je v Kapituláriích v nována náležitá pozornost. Lesy v majetku krále tvo ily vyhrazenou honitbu foris a byly chrán ny zvláštním právním ustanovením. V oblíbených lovištích m l panovník už tehdy lovecké hrádky. Loveckou agendu sv il panovník dv ma nejvyšším dvorním hodnostá m, nejvyššímu íšníkovi schenk a nejvyššímu stolníkovi truksas, kte í m li právo udílet pokyny pod ízeným ú edník m ve jménu panovníka. Ti, jimž bylo sv eno ízení lovu, zaujímali u dvora i v pozd jších dobách jedno z nejvlivn jších postavení.{5} Ke správ svých loviš m l Karel I. Veliký ty i vrchní lov í (venator principalis) a vrchního sokolníka (falconarius principalis). Love tí specialisté se d lili do n kolika skupin: jako bersarius byl ozna ován lovec velké lesní zv e, veltarius byl lovec drobné zv e, který m l na starosti také chrty, protože štvanice byla nejrozší en jším zp sobem lovu, beverarius se specializoval na lov bobr a vyder, a pak tu byli ješt lovci vlk , lišek a sokolníci. Lovectví a lesnictví byly od sebe z eteln odd leny. Zatímco veškerá lovecká innost vždy podléhala p ímo králi, nebo jeho nejvyšším dvorním funkcioná m, bylo lesnictví pod ízeno správ p íslušného panství, v jehož ele stál ú edník (iudex, villicus) v pozdním st edov ku zvaný purkrabí, hejtman nebo regent, na jednotlivých dvorech správce statku (maior), kterému podléhali lesníci.

Ú edníci a správci statku se museli starat o lovecké dravce, o výchovu a výcvik ps a opat ovat materiál na lovecké vazby. Protože se v dob Karla Velikého velká zv i drobné ptactvo (oblíbeny byly sýkory a p nkavy) lovily do sítí, muselo každé jeho panství zam stnávat pleta e sítí. Obory nespravovali lesníci, ale p ímo p edstavení loveckých hrádk . Nejznám jší z nich byla obora nedaleko Cách, v níž Karel Veliký choval da ky.{5} Hlavním ú elem obor však nebyl lov, ale p edevším zajišt ní stálého dostatku zv iny pro zásobování vojska. Ze stejného d vodu vezli sebou ímané da ky p i výpadech na britské ostrovy a napomohli tak jejich rozší ení. Se zásadami, uvedenými v Kapituláriích se postupn seznamovali p edstavitelé kmenových knížectví. První doklady o loveckém právu lze u nás nalézt okolo roku 950 za vlády knížete Boleslava I., který ovládal území okolo Prahy. Zdá se, že platilo i na území, jež ovládali Slavníkovci. V plném rozsahu se obsah Kapitulárií uplatnil až po jejich vyvražd ní v roce 955 p i postupném sjednocování kmenových knížectví v eský stát, k jehož dotvo ení došlo až v 11. století za vlády B etislava I.(1002-1055). Pokud se te chytáte protestovat nebo namítáte, že i p esto nemusel mít Karel I. Veliký na naše myslivecké tradice až tak velký vliv, pak p ipomínám, že jedním z jeho 12 pobo ník , kte í s ním nejen lovili, ale m li ho i chránit p i vále ných výpravách, byl i rytí Rolland, od n hož se váže vlastn první „ú edn doložené“ použití loveckého rohu, vyrobeného ze sloního klu, jak se popisuje v „Písni o Rollandovi“.{1} A lovecký roh - to už myslivecké tradice ur it jsou, nebo ne? *** Možná opravdu již do této doby se klade po átek n eho velmi významného. Protože družina lovc byla zvláštní skupinou poddaných, která musela být trvale p ipravena uspokojit loveckou váše panovníka, byli tito lidé postupn osvobozováni od veškeré ostatní robotní povinnosti. Aby byli kdykoliv k ruce - vždy p ece nestálost nálady i vrtkavost p ání n kterých panovník byla všeobecn známa, nebydleli v podhradí, ale v nejv tší blízkosti svého pána. Práv proto, aby navenek ješt více zd raznili svou vyjíme nost, za ali se mezi sebou dorozumívat zvláštními odbornými výrazy, které dnes ozna ujeme jako mysliveckou mluvu. I toto je znovu naprosto logické, protože lovectví se postupn stalo úzce specializovanou inností malé skupiny lidí. Na tom nic nezm ní ani skute nost, že nem li ješt st elné zbran , ale jen luk a ošt p, nebo ani to, že v tšina tehdejších obor sloužila spíše jako zásobárna masa pro vojsko, než k lovu. Také legendu o tom, pro si myslivci p ipíjejí levou rukou, znají prakticky všichni, by všude na sv t se to vysv tluje jinak. Budeme-li se stále držet slova „tradice“, pak nás nep ekvapí, že výklad oné historky má v r zných krajích odlišnou (tradi ní) podobu. Historii eské myslivecké mluvy zkoumalo již mnoho odborník , vždy v bec první spis Františka Špatného o myslivecké mluv pochází z roku 1868, a o více než padesát let p edb hl dobu, ve které se naši myslivci sjednotili do první celostátní myslivecké organizace. Malá ást dodnes používaných výraz je pravd podobn p evzata z n m iny i z francouzštiny, naprostá v tšina je zaru en p vodní, eská.{2} Pokud si podrobn všimneme myslivecké mluvy dnes, pak rychle pochopíme, že zvláštní výrazy používá v tšina emesel i specializovaných profesí, vždy mezi „ emesla“ myslivost také kdysi taky pat ila. N kterým základním pojm m používaným v b žné e i, které již dávno vstoupily do obecného pov domí, m žeme rozum t i bez toho, že bychom se p íslušnou inností sami zabývali. Každý z nás p ece rozumí slovu „apen our“, ale výraz „hekárna“ znají spíše už jen naše ženy. Zkuste však n kde v kavárn použít slovo „bakulá “, „brejle“, „celibátník“, „fíky“, „hrozny“, „krej ík“, „kuželkování“, „mnich“, „nebeské znamení“, „paruká “, „prut“, i dokonce „vlajka“! V tom p ípad si skute n správný myslivecký význam dosadí jist jen ten myslivec, který mysliveckou mluvu dokonale ovládá, a ostatní v ci neznalé osoby budou zcela jist svedeny k úpln jiným výklad m. Na celospole enský význam myslivosti a s tím také na zvláštnost jazyka, který mezi sebou myslivci již dlouho používají, m žeme usuzovat také z toho, že myslivci jsou vlastn jedinou profesí, kterým byly jejich odborné výrazy za len ny do zvláštního p edpisu nejen v dávné historii (1924, 1948, 1964), ale znovu též po roce 1989 (viz oborová norma . 480016 Myslivost - názvy a definice). ***

První zmínky o loveckém právu v echách a na Morav pocházejí z 11. století, i když n kte í auto i kladou dobu jeho vzniku dokonce již do období Velké Moravy. Z doby vlády B etislava I. (1005-1055), o jehož velké zálib v lovu se podrobn zmi uje Kosmas, bezpe n víme, že se stabilizovat po et ú ad v nejbližším okolí panovníka, když rozd lení a názvy dvorských funkcí odpovídaly francké íši. Proto je naprosto jisté, že i u nás byl vrchní lov í jedním z nejvyšších ú edník , který zastupoval moc soudní a správní. Zprávy o tom najdeme ve starých kronikách, nebo také v hospodá ských záznamech panství, na kterých se myslivost provozovala, p ípadn v zápisech zachycujících soudní jednání. Jeden z nejstarších loveckých soud zasedal na Buchlov . Je doložen od roku 1320, kdy m l funkci nejvyššího lov ího Albert ze Zdounek. Ostatní lovci, kte í mu byli pod ízeni, byli ustanoveni jako p ísedící u soudu, a ve dnech, kdy soud nezasedal, plnili funkci stráží. Hlídali p echody pomezních hvozd , st ežili hranice a hlídkovali po krajin . Když se blížil nep ítel, m li ho zdržovat pomocí zákop a zásek na cestách a zapálením ohn na n j upozor ovat. V klidných dobách bylo totiž jejich povinností zemské stezky udržovat, chránit a doprovázet kupce s náklady, vymezovat hranice les zasazováním mezních i hrani ních kamen . Chránili nejen lesy, ale i veškeré vodní toky, aby na nich nikdo bez oprávn ní nelovil. *** Zcela jist i král eský a císa ímský Karel IV. (1316-1378) použil n které pasáže odvozené z Kapitulárií jako vzor do svého výnosu Majestas Carolina, což byl vlastn první pokus o eský zákoník, který obsahoval 109 ustanovení, p ipravovaný v letech 1350-1351. Do n j jsou zakotveny první zásady ochrany lesa a lovné zv e. P ipome me si však, že Karel IV. lovil lukem nebo ošt pem, k výrazným zm nám ve využití st elného prachu došlo až na sklonku jeho vlády. Pokud si nyní dáme do souvislostí práv to, že nejstarší objevená palná zbra z roku 1288 má odhadovaný dost el zhruba 10 metr , pak velkou zm nu v loveckých technikách mají na sv domí husité, kte í se zasloužili o p ekotný rozvoj palných zbraní. Jejich první puška je známa z obléhání Vyšehradu v roce 1420, a název „pistole“ byl prakticky do všech sv tových jazyk p evzat od „píš aly“, což byla krátká palná zbra ur ená pro st elbu z vozové hradby. Primitivní zbran tehdy vyráb li všichni ti, co m li blízko k železu - m dikovci, klempí i, záme níci, zvona i a konva i. Až o dalších sto let pozd ji se dá souhlasit s tvrzením, že ten, kdo vyrábí pušky se ozna ením „puška “ chlubí zcela oprávn n . Samostatnou profesí se totiž puška ské emeslo stalo až po vynálezu kole kového zámku v roce 1515. Díky zdokonalení st elných zbraní, které tento vynález sebou p inesl, se rychle rozvíjely i nové metody lovu. Za ala se intenzivn st ílet i zv drobná, by nejd íve se bažant choval ve voliérách klášter jako zdroj dietního masa. Nedivte se! Také bobr, kterého tehdy bylo všude dost, byl tehdy zcela ú elov považován za rybu, aby se z n j mohly ve dnech p stu p ipravovat chutné pokrmy.{2} Jestli op t p emýšlíte pro tomu tak bylo, nebo zda je správné uvažovat o rozmachu lovu práv až v souvislosti s vynálezem kole kového zámku, pak je zde jednoduché vysv tlení. Uvést do plné pohotovosti k esadlo, nebo doutnák, který byl do té doby nutný k zapálení t askavé sm si v komo e na zbrani, trvalo jistý as a nikdo nemohl být pohotový natolik, aby jej zv b hem dlouhé p ípravy bu neuslyšela, nebo neucítila dým. V této souvislosti se sluší p ipomenout, že za po ekadlo „mít další želízko v ohni“ dodnes vd íme práv st elc m. Pokud se t askavá sm s zapalovala doutnákem - tedy „ohn m“, pak k tomu byl vhodný i kousek žhavého želízka, který byl v nádobce s d ev ným uhlím pohotov p ipraven hned vedle kanónu na hradbách. Pokud lovci používali již od roku 1100 kuši, což byla zbra umož ující daleko pohotov jší a daleko p esn jší lovecké využití na podstatn v tší vzdálenost, než do té doby luk i ošt p, pak v 2. polovin 16. století dochází k výraznému rozvoji puška ského emesla, a to zejména po dalším „p evratném“ vynálezu, kterým byl k esadlový zámek. P estože mnohdy šlo stále o složité a pom rn málo spolehlivé konstrukce, zcela jist došlo k posílení významu zv e jako zdroje šlechtické zábavy. Za první pokus o ochranu zv e totiž m žeme považovat Usnesení eského sn mu z roku 1573, ve kterém jsou poprvé definovány „celostátní“ doby lovu. Postupn se posílil zájem na ochranu lesa jako prost edí, ve kterém zv p evážn žila, by zájem o les byl ve vztahu ke stále vzr stajícím požadavk m na produkci d eva spíše hospodá ského charakteru.

K velmi výrazné zm n v postavení myslivc a lesník mezi ostatními profesemi p isp la osvícená panovnice Marie Terezie (1717-1780), když 5.4.1754 vydala Lesní ád, který se stal základem lesnického plánování, které známe dodnes, a poprvé je v n m definován pojem trvale udržitelného rozvoje les . Snad práv proto je zde stanovena povinnost, aby kvalifika ní zkouška pro lesní a myslivecký personál prob hla p ed zvláštní odbornou komisí. Tomu p edcházelo nejmén t íleté u ební období, následovala zkouška ústní i praktická. Výu ní list byl podepsán nejen všemi p ítomnými, ale i majitelem panství, který ho opat il pe etí, což dávalo záruku najít si uplatn ní prakticky všude tam, kam až v Evrop moc a sláva rodu Habsburk sahala. Ob ad propušt ní z u ení m l n kolik podob, každá z nich m la své kouzlo. Staré glejty se neustále vylepšovaly o nové formulace zápisu. [viz p íloha .2] Novinky, které potulní myslivci (fací i) p i svých cestách za prací p enášeli z místa na místo, byly sou asn i vým nou zkušeností z chovu všech druh zv e, z nichž nejvážen jší byla stále zv jelení. Práv proto byli ti, kte í úsp šn prošli zkouškou u starých jelená a složili slavnostní slib vrchnosti, ozdobeni loveckým tesákem a trubkou. Myslivci jiných odbornosti nosit tesák nesm li. P i veškeré své innosti byl lovecký personál vázán služební p ísahou a byli jedinou skupinou lidí, která mohla nosit zbra . Ostatním byly zbran p ísn zakázány! I z této doby pochází spousta úkon a inností, které stále dodržujeme bez toho, abychom to i ono považovali za tradice.{2} Když krátce nato císa ovna 15.7.1754 vydala Myslivecký ád (patent proti pytláctví), dala lesnickému a mysliveckému personálu jednozna ným zp sobem výsadní postavení tím, že je oblékla do uniforem, a ostatním v lánku XV. zakázala užívat od v v barvách, které by jejich stejnokroj jakkoliv napodobovaly. [viz p íloha .3] Poté zvláštním p edpisem ze dne 9.12.1754 znovu potvrdila právo první rány proti ozbrojeným pytlák m, které je zde v lánku XX. již celkem jednozna n p iznáno. Zcela jist v tento okamžik vzpomenete na své „p ijímání do cechu Hubertova“. Mnozí z vás by své pocity dokázali popsat ješt dnes, a p estože u každého mohlo jít o zážitek naprosto rozdílný (!), m žeme se práv proto shodnout na tom, že se bez ádn a d stojn provád ných mysliveckých tradic opravdu neobejdeme. Práv tradice jsou totiž tím, co prostou pot ebu získat obživu povyšuje na cílev domý lov. Za jejich respektování je i dnes každá lovecká akce opravdu n co jiného, než pouhopouhé získání ko isti! Tradice nás totiž opravdu v mnohém povznášejí - rychleji totiž zapomeneme, jaké bylo po así v den, kdy jsme st íleli na toho i onoho srnce, ale v tšinou nikdy nezapomeneme na své první pocity a dojmy nad úlovkem. Tradi ním úkonem, kterým vzdáváme est ulovené zv i, lze lovecký zážitek zcela jist obohatit. Když ulovenému kusu zasunujeme poslední hryz do svíráku, kterým symbolizujeme jeho rozlou ení s p írodou, se naše p edchozí innost dostává na podstatn vyšší úrove , aniž bychom si toho vlastn v bec dokázali všimnout. Také p edávání úlomku je prastarou mysliveckou tradicí, která pokaždé rozechv je lovcovu duši a ur it nikomu nikdy nezevšední! V každé situaci to m že být provád no jinak, ale zcela ur it to má své nezastupitelné kouzlo ve všech podobách, by m že jít skute n jen o krátké zamyšlení nad uloveným kusem, které provede lovec sám, nebo v p ítomnosti loveckého pr vodce, nebo jde o p edání úlomku až p i slavnostním ceremoniálu v p ítomnosti všech ostatních. *** Položme si te otázku: musíme na udržení tradic pracovat, anebo mezi námi vydrží jaksi „samy“? P i hledání odpov di musím za ít úpln n kde jinde a hlavn jinak, a vše op t vysv tlit v pat i ných souvislostech. Tedy: aby n co bylo pevné, musí to být navzájem jednotné. I kníže Svatopluk, když umíral, svolal své syny, a p edvedl jim jejich vzájemnou jednotu na svazku prut .... Ne, špatn , jinak! Mezi nejb žn jší pou ky a definice matematik pat í ta o rovin . V každé dobré u ebnici je zcela jist napsáno: rovina je ur ena nejmén t emi body. Základní význam to sl vka „nejmén “ pochopíme tenkrát, když si na sklen nou tabuli fixem vyzna íme t i r zn vzdálené puntíky a na takto ozna ené sklo se podíváme zboku. Onen pojem „nejmén t i body“ se dá pochopit i tehdy, když se nám za ne kývat st l. Záhy zjistíme, že tvrtý op rný bod by už podle definice roviny nebyl až tak nutný, ale zcela podstatn zvýšil stabilitu stolu, o který se te m žeme bez obav siln op ít ze všech stran. Také život lov ka má trojjediný základ: víru, nad ji a lásku. P estože se tyto t i základní v ci navzájem dopl ují, a dokonce jedna složka m že na jistý as nahradit druhou, dlouhodob to bez n které z nich zkrátka nejde. Tou tvrtou - zdánliv zbyte nou, ale p esto velmi d ležitou op rnou nohou, je pro každého lov ka práce. Až p íliš brzy jsme zapomn li jinou pou ku, která tvrdí, že práce lov ka povznáší. Ze všech tvor na zemi jedin lov k d lá tuto innost v dom . Nevelí nám k tomu žádný zví ecí pud, ale jakýsi smysl pro povinnost i odpov dnost. Navíc k pochopení významu práce pro smysl lidského života

byly každému z nás dány Stvo itelem také t i základní v ci: každému stejný as 24 hodin pro každý den, každému právo naprosto svobodn a kdykoliv volit mezi dobrem a zlem, a každému možnost sama sebe tvo ivou prací neustále zvelebovat na duchu i na t le. Smysl života nenajdou apati tí lenoši, kterým jejich vymezený as proklouzne pod rukama. Další skupinu neúsp šných tvo í ti, co jenom na íkají a lomí rukama nad nep ízní osudu. Spousta lidí však dob e ví, že nep ízni osudu se dá vzep ít a ostatní v dí i to, že žádný úsp ch v život není bez práce nebo bolesti a odíkání. Ti, kte í už umí – bez ohledu na profesní za azení – opravdu vytvá et hodnoty, ob as zápasí s otázkou, jak dosáhnout toho, aby tu po každém z nás alespo n co málo z stalo. Nemusím být zrovna jako Karel IV., aby na mne vzpomínali lidé p i procházce Pražským hradem, nemusím být zrovna hrab tem Sporckem, aby i po 300 letech chodily po Kuksu zástupy obdivn vzdychajících návšt vník . Nic takového! Pokud jsme myslivci, využijme toho, co nás všechny spojuje! Opravdu sta í být nositelem mysliveckých tradic a nezapomínat na n . Pomocí nich pak stmelovat mysliveckou rodinu do pevného celku. Ono totiž to „stmelování“ není vlastn nic nového i neznámého, vždy v každé spole nosti, v každé vesnici snadno najdete n koho, kdo je jakýmsi stmelujícím prvkem i osobou, na kterou se asto vzpomíná. Takovým lidem se nestaví žádné pomníky. I ve vašem okolí, i ve vaší rodin , n kde existovala pro „sv tové“ d jiny n jaká úpln oby ejná a bezvýznamná, ale v tšinou hodn ustaraná a upracovaná sta enka, která dokázala naprosto nenápadn rozdávat moudré rady bez jakýchkoliv škol, a celou rodinu dokázala stmelit nejen p i zabíja kách, k tinách i posvíceních, které jste pravideln navšt vovali. Každý mi te ur it potvrdí, že n koho takového ve svém život poznal, a tedy dob e ví, že ona sta enka své rady rozdávala naprosto nezištn , a nikdy se nepohoršovala nad tím, že to i ono vám íká už posté a m li byste to vlastn už všechno dávno v d t! Dokázala poradit každému, tedy nejen svým p íbuzným p i rodinných sešlostech, p i kterých jste zcela jist naráželi na spousty p íklad rodinných tradic bez toho, že by jste si jejich význam a úlohu v našem dnešním život jakkoliv uv domovali. *** A práv na p ikladu rodinných tradic jde velmi snadno dokumentovat jednu zvláštnost. Dlouho udržovaná tradice se v rodinném systému stává povinností. Typickým p íkladem je podzimní návšt va hrob na Duši ky. V dobrých rodinách nikomu nepom že žádná výmluva, a tak se alespo jednou za rok setkávají všichni synové a dcery u hrobu svých rodi . Dalším p íkladem jsou svatební ob ady - p edevším pokleknutí obou snoubenc na prahu domu rodi , p i kterém jim oni dávají své požehnání. Dalším p íkladem m že být zabíja ka, lépe e eno povinné (nebo chcete-li „tradi ní“) roznášení výslužky do dom strýc a tet, bratranc , kmotr a podobn . Že tato „provozní“ nutnost je v ase ledni ek a mražák už dávno p ekonána, nikomu nevadí. Podv dom se vracíme do as , kdy ješt ledni ky nebyly, a ten, kdo zabíjel dob e vykrmeného uníka, musel co nejrychleji zpracovat ( i rozdat) všechny p ebyte né produkty, a spoléhal na to, že se mu zase všechno ve stejném množství oklikou vrátí. Je ale nutno upozornit na další zvláštnost, které si tém nevšímáme. Nedodržením obvyklé tradice, která asem získala punc povinnosti, se na našich vzájemných vztazích z vn jšího pohledu nic nezm ní. Nenavštívíme-li hrob alespo jednou za rok práv na ty vzpomenuté Duši ky, by už dávno bydlíme i stovku kilometr daleko, nás ale ur it postaví do role erné ovce rodiny. Svateb ané budou jist oddáni i bez požehnání rodi , ale všichni p ihlížející, jak svatební hosté, tak i náhodní diváci na chodníku, si budou myslet svoje, a pletkavé baby budou mít dlouho o em povídat. O tom, že by nev sta m la spolu se ženichem odpoledne zanést svatební kytici na hrob rodi i prarodi , víme p ece všichni - a d láme to dodnes. Je to prost tradice! A nezanést tradi ní zabíja kovou výslužku soused m - to budeme po celý rok nazýváni lakomci a nafoukanci, p ípadn i n ím horším, a zcela jist i nepublikovatelným. Tím chci nazna it, že zanedbáním zažitých tradic si sice nevysloužíme žádný viditelný trest, ale jen velké opovržení okolí. Jaký je to rozdíl v myšlení, když myslivecký hospodá neumí p edat úlomek, nebo neví jak nachystat vý ad, a ostatní nad tím jenom mávnou rukou! A když už se mu to poda í, pro se pak eší, kam si kdo má stoupnout? To jsou myslivecké tradice mén významné, jak ty jiné, spole ensky více uznávané? Pro je v tom takový rozdíl, vždy jen sta í se na správné dodržování mysliveckých tradic více zam it, a staly by se p irozenou sou ástí našeho života stejn , jako jsou n které tradice rodinné.

Vždy jsem každou podobnou p ednášku kon il pasáží o tom, že hodnotu mysliveckých tradic musíme nejen uchovat, ale také p edat dalšímu pokolení. Všem p itom dávám úkol, aby si co nejd íve sami zodpov d li otázku pro ano, i pro ne. Není to v bec snadné, ale t eba se vžijte se do role lov ka, za kterým p išlo malé dít s n jakým p edm tem v ruce a s otázkou: co to je? Když mu odpovíte, zeptá se ješt jednou, ale trošku jinak: a na co to je? A nakonec ekne: a pro to tak je? Zhodno te každou z vám známých mysliveckých tradic sami. P i vysv tlování všeho toho co s nimi souvisí, je však velmi nutné postupovat znovu podle pravidla t í krok , tedy tentokrát trp liv , systematicky a p edevším d sledn ! Nejvíce jsem se zapotil tehdy, když mi v mysliveckém kurzu jeden podnikatel vmetl do o i v tu : „co mi to tu vykládáte o tradicích, vždy já si do lesa p jdu pro trofej a ne pro jakési ty vaše v tvi ky za klobouk!“ I tady jsme nakonec - sice po velkém boji - dosp li k záv ru, že myslivecké tradice vytvá í jakési duchovní pozadí myslivosti, jsou její neodd litelnou hodnotou, a práv proto i dnes tvo í její trvalou sou ást, by se nacházíme ve zcela jiné dob , než v té, kdy vznikaly. Já te snad už cosi o mysliveckých tradicích vím, ale k jejich podrobnému studiu mne p ed lety vlastn donutil následující p íb h: Když jsem u nás za al d lat mysliveckého hospodá e, hned na první nahá ce na ernou nám n kdo st elil 120 kg bachyni, p estože jsem na za átku všechny n kolikrát upozor oval na to, že se budou lovit kusy jen do 50 kg. Nedat bachyni na vý ad nešlo, ale než jsme všechno nachystali, p išlo n kolik koleg s tím, že p esn ví, kdo na ni st ílel. Co s tím? Zatahat viníka za uši, nebo ho dokonce poslat z lovu s velkou ostudou dom , když se k tomu sám nep izná – mysleli jsme opravdu na všechno. Komu dáme úlomek za ulovenou bachyni, když se st elec k ni emu nehlásí? Tomu, kdo kus vyvrhoval? No to snad ne! Když jsme probrali všechny známé možnosti, objevil se tam jeden starý hajný, kterého k slavnostnímu vý adu p ivezli autem. Sám už dávno nelovil, protože špatn chodil, a ten mi prozradil, že v takových p ípadech se úlomek – jako výraz rozlou ení uloveného kusu s p írodou – p edává nejstaršímu lovci nebo nejkrásn jší lovkyni. A tak jsme mezi ostatními st elci jednu našli, a ta tu estnou roli zvládla. Možná by zn lo až p íliš alibisticky tvrzení, že hned ten den ve er jsem za al pátrat po tom, pro ten starý lesák v d l víc, než já, ale práv tato p íhoda byla pro mne spoušt cím momentem k hledání ko en mysliveckých tradic.{2} Práv proto dnes vím, že správn se úlomek nosí jen do p lnoci, a pokud jste n kde slyšeli, že jen do západu Slunce, pak si uv domte, že dosled post eleného kusu spárkaté zv e m že skonit za tmy. Pak se úlomek nesmí odhodit do popelnice, ale vhodit do ohn v krbu i v kamnech, nebo pustit po vod . V mysliveckém kurzu jsem také pracn vysv tloval otázku trofeje, která st elci náleží jen tehdy, pokud zv ulovil mysliveckým zp sobem v rozsahu povolenky k lovu a v souladu s pokyny loveckého pr vodce. Nesplní-li jednu z t chto podmínek, nemá na trofej nárok a pojede dom s prázdnou! P edchozí p íb h má však úpln jinou pointu: na jedné nahá ce jsem jako nejblíže stojící lovecký host vyvrhoval la , která se p ímo p ed mýma o ima zabila o plot oplocenky. V situaci, kdy znovu neexistoval š astný st elec, ale pouze ten, kdo kus vyvrhoval, jsem zašel za místním mysliveckým hospodá em a poradil mu stejn . Úlomek pak u vý adu dostala jedna sli ná lovkyn . Zhruba p ed m sícem jsem byl na lesnickém seminá i a o p estávce se ke mn hlásil kdosi neznámý. Když vid l moje rozpaky nad tím, že nevím, kam ho mám za adit, p ipomn l mi pár let starou p íhodu, a znovu mi pod koval za dobrou radu, kterou jsem mu kdysi dávno v neznámé situaci pomohl. Tím se potvrdila moudrost skrytá v jednom staro eckém p ísloví, které praví: nenau íš se plavat dokud nevstoupíš do vody. Jist to platí i o mysliveckých tradicích. Nikdy je nebudeme znát všechny, a na mnohé z nich jsme dávno zapomn li, vždy k emu by nám dnes bylo tradi ní za íkávání olova p i výrob neomylných koulí. N které z t ch, které známe, nám už dávno p ipadají naprosto p irozené a normální, ale jindy máme pocit, že se bez toho všeho m žeme klidn obejít, a namísto slavnostního nástupu je lepší honem rychle zahájit první le . V dnešní p etechnizované a p eekonomizované dob se totiž rádi zbavujeme v cí, které nep ináší rychlý užitek. Budeme se tedy zbavovat i tradic? Omyl, p átelé! V tradicích jsou totiž mimo duchovního rozm ru myslivosti skryty i normy našeho vzájemného chování a etika vztahu ke zv i. M li bychom se k sob navzájem za všech okolností chovat slušn , a také vždy d stojn zacházet s ulovenou zv í, nebo ta pro nás byla p i toulkách honitbou p inejmenším rovnocenným partnerem. Když si navíc uv domíme to, že první tišt ná u ebnice myslivosti pochází z roku 1561, pak chování myslivc , myslivecké zvyky a tradice je poprvé popsáno v knize z roku 1582, ve které je i krátký vý et proh ešk a trest . Pro toho, kdo tisk této knihy zadal, nebylo d ležité dát ve všeobecnou známost odborná

doporu ení jak se má hospoda it se zv í, ale cht l p edevším sjednotit základní principy chování myslivc a zd raznit etická pravidla, která se mají p i lovu dodržovat. Tak to z ejm chápal i František Antonín hrab Sporck (1662-1738), kterého celá kulturní Evropa považuje za zakladatele mysliveckých tradic v té podob , jakou známe dnes. Práv on stanovil závazná pravidla pro leny loveckého ádu svatého Huberta, který v roce 1695 založil. V této elitní spole nosti n kolika desítek šlechtických rod byla myslivost provozována p ímo vášniv , a tak se rychle rozší ila a prakticky v nezm n né podob i udržela. Sluší se p ipomenout, že první pokusy o obnovu loveckého ádu prob hly v roce 1938 v ase ohrožení republiky Mnichovským diktátem. Pokud o t i sta let starých tradicích chceme hovo it jako o n em, co v nás navozuje bezpe í a dává jakýsi pocit sounáležitosti s jinou skupinou lidí, pak bychom je m li opravdu d sledn ctít a proto je musíme znát! K jejich poznávání máme dost asu – všem je p ece dán stejný as 24 hodin každý den, máme právo volit mezi dobrem a zlem, a každému je dána možnost na sob neustále pracovat. Je tu tedy opravdu dostatek prostoru si d íve nebo pozd ji uv domit, že myslivecké tradice jsou n ím, co je a z stane stmelujícím prvkem nejen dnes pro nás, ale pro všechny ty, co nás budou následovat. Sta me se práv my tou pro d jiny bezejmennou sta enkou, ke které se obrací všichni v rodinném prost edí zabíja ek, k tin i posvícení, a ukazujme ostatním krásu mysliveckých tradic, jejichž role je nezastupitelná. D lejme to s pokorou, v klidu a trp liv , vždy každé mrazení v zádech t ch, co p i d stojném p edávání úlomku uslyší u vý adu fanfáry, bude znamením toho, že naše práce má smysl! Jen tak se nám poda í uchovat ty hodnoty eské myslivosti, které jsou v mysliveckých tradicích zcela nepochybn obsaženy. *** Pozorným poslucha m na záv r p ipomenu ten úvodní post eh, kterému te budou již lépe rozum t: tradice jsou n ím, co se nedá získat. Jsou v cí, která se nedá koupit, nedají se žádným finišováním dohnat, ani p edb hnout. Tradice se vytvo ily v dávné minulosti – a již se váží k jakémukoliv emeslu nebo lidské innosti – nyní bu jsou, anebo nejsou udržovány a žijí mezi námi, a to i bez toho, abychom se na tom v dom podíleli i my sami. P esto d lejme skute n všichni všechno pro to, abychom na n nezapomínali, aby tu tradice s námi žily a p edevším z staly i po nás. P ál bych všem v sále, co mysliveckým tradicím rozumí, a všem t m dalším, kte í jim rozum t cht jí, aby nad jejich hlavami ješt mnohokrát hlasit zazn la tradi ní v ta: „A nyní povsta každý, kdo p i síle jsi a zdráv, jak žádá si náš myslivecký mrav, a provoláme lesu, lovu a eské myslivosti zdar !“ D kuji za pozornost!

© František Bezd k, 2011 p ipomínky a dotazy mailem - [email protected], nebo volejte 603 762 483

POUŽITÁ LITERATURA: [1] Bezd k F.: Cesty a osudy loveckého rohu, nakladatelství Lesnická práce, Kostelec nad .lesy 2001 [2] Bezd k F.: Hledání ko en mysliveckých tradic, nakladatelství SURSUM, Brno 1999 [3] B lský J.: Kynegetikos – o lovu v dob antické, knihovni ka Stráže myslivosti, Brno 1926 [4] Francek J.: Lovecká váše v prom nách staletí, nakladatelství Havran, Praha 2008 [5] Rakušan C.: Kapitulárie Karla I. Velikého, sborník seminá e SH, Kuks 2002 [6] Zákoník íšský a v stník vládní pro císa ství rakouské . 154, str. 173-175, rok 1849, ÚA Olomouc

p íloha .1.: Zahájení jednání estného mysliveckého soudu - úvodní slovo žalobce (2007) Urozené krásné a vzácné lovkyn , milí páni lovci, vážení páni psovodi, páni honci a ostatní ctihodná sešlosti! Naše nejmilostiv jší vrchnost myslivecká, u v domí si svých práv a povinností, rozkázala dnes povolati tuto stolici soudní, kterážto ve vší vážnosti ochra ovati má zvyky a tradice naše myslivecké, posuzovati veškerou vinu za jejich nedodržování i porušování, a p ísn hodnotiti jiné nekalé po ínání len spole enství našeho. D íve však než dnes ctihodný senát zasedne, jest nejd íve nutno obeznámiti vás s d vody, kteréžto ustavení tohoto váženého ú adu p edcházely. Za onoho asu v dobách dávných, kdy po revírech vícero pobíhalo zajíc než lovc , a bažant i tet ev v pov t í létalo bez po tu, založeno bylo naše veled stojné spole enství lovecké, a do n ho pak p ijímány toliko osoby mrav navýsost zp sobných a ušlechtilých, a p itom sou asn osoby mysliveckých pravidel a zvyk znalé, jako i myslivecké mluvy velmi dbalé. Le všeho do asu! V dobách následných, když nejstarší myslivci do v ných loviš jali se odcházeti, zajíc a jiné zv e po alo kvapem ubývalo, ale mysliveckých holobrádk naopak všude p ibývalo! I do našeho spolku byli sice takoví nezkušení hoši p ijímáni, ale my si je pak vždy svým p íkladem, zkušenostmi a ctnostmi dokázali vychovati k obrazu svému tak, jak d stojnost a est stavu našeho velela. Jinde se však mysliveckým zvyk m, mluv i tradicím za aly obzory povážliv ern zatem ovati. P i honech bylo možno slýchati výroky, kteréžto s mluvou mysliveckou málo co spole ného m ly. Však posu tež sami: ,,Vole, vole, picl jsem ho asi rovnou za ušiska, jen jedinkrát stihnul zat epat prackama, najednou ztuhnul a šlus!“ Anebo: ,,Dostal to asi na zadek, chlupy z n j vo sto šest lítaly, ale naráz zmizel za kope kem a byl v hajzlu, prašivec jeden.“ Ó, jakáž to urážka stavu našeho, p átelé! O to v tší hr zy po aly se zjevovati pak, když n kte í jiní, pranic nedbaje starých tradic, podivn p iod ni na hony p icházeli, jeden v rouchu barevn pestrém, druhý pak na hlav s jakýmsi kulichem peka ským, i jiný pak dokonce v klobouku kovbojském! N kte í pak sebou po lese p i lovu paraplata, ba i jakési móbily a fólkmeny tahají, a s nimi lovení narušují! Další p i honu stálým reptáním neposlušenství projevují, a ádného pln ní povinností svých málo dbalí jsou. Úcta k vrchnosti myslivecké a respekt p ed starobylými tradicemi po al se zvolna vytráceti. Za t chto pom r muselo být rychle p ikro eno k ustavení této stolice soudní, která záhy nejmilostiv jší mysliveckou vrchností v život uvedena byla. Ctihodný senát pak v dom si vážnosti a moci své, má pokaždé, a tedy bude i nyní, se mu síly sta í, sjednávati pr chod právu všemi zp soby, kteréžto za vhodné uznati rá í. Jen tak se nyn jší pom ry napraví a naše myslivost stane se znovu chloubou zemí Koruny eské. K n kolika proh ešk m došlo i dnes, mezi vámi, kteréžto jsme až doposud podle pov sti, které vás p edcházela, hodnotili jako osoby znalé, mravné a po estné. Nelze p ed asn špekulírovati o tom, který z p estupk byl mírný, závažný i dokonce pro jiné odstrašující, vždy musí být spravedliv sjednán pr chod právu. Rychlými posly proto byli obesláni p ísedící soudu, kterýžto je vždy pohotov ke služb své p ipraven. Za p edsednictví jeho výsosti Krále lovu dnešního, který jediný má právo do pr b hu jednání kdykoliv zasáhnouti, aby posoudil výši uložených trest , a n které pak ve svém spravedlivém hn vu pro výstrahu ostatním neomezen navýšil, ctihodný soud se ve svém rozhodování hodlá íditi dv ma základními principy: ,,Soud má vždycky a ve všem pravdu. Jestliže se soud mýlí, pak platí v ta první.“ A nyní budiž p ikro eno k vlastnímu ízení soudnímu. P ipomínám jen, že ctihodnému soudu p ísluší projednat všechny podn ty nám až doposud neznámé, a tak se nezdráhejte nás b hem jednání upozornit a cokoliv, co by se slušelo projednat, a již jde o záležitost starou i nov jší. M žete podle své libosti též upozornit senát na jakékoliv skute nosti, které by p i projednávání jednotlivých obvin ní jak k tíži, tak i ku prosp chu viník byly. Zdržte se však hlasitých výk ik , a své podn ty podávejte zásadn jen prost ednictvím soudního slouhy. K novým oznámením doposud neznámých p estupk p iložte p íslušný obnos kolkovný, a to a ve form bankovek i lahví. A nyní nech p ivedou prvního h íšníka, jehož p estupek bude jiným k postrachu, le k jist zaslouženému trestu ve ejn a nanejvýš spravedliv projednán!

p íloha .2.: P ijímání do cechu Hubertova (1877)

Vážení p átelé,

sešli jsme se dnes, abychom p ijali mezi sebe nového mysliveckého mládence, jenž nám pochvaln byl doporu en svým u itelem a rádcem v u ení mysliveckém. Zde p ítomný druh náš a myslivec zkušený p ísežn doložil, že tento myslivecký mládenec po celou dobu piln , v rn a estn vykonával výuku, aby po bedlivé a dlouhé p íprav p ísným exámenem úsp šn prošel a prokázal tak, že je znalý honby nízké i vysoké zv e, chorob jejich i krmení a ovládá též všechny zp soby lovu jejího. Zkouškami je prokázáno dále, že zná všechny myslivecké zvyky a oby eje, dále pak psá ství a sokolnictví. P i prvním lovu svém prokázal též um ní ádného zacházení se zbraní a všemi pom ckami loveckými. S p ihlédnutím k prokázaným znalostem a p íkladným jeho vlastnostem Vám tedy s radostí oznamuji, že tímto adeptem je pan

František Št pán Byst ický a prosím jej, aby p edstoupil ke slavnostnímu pasování, jak si žádá naše myslivecká regule. Nejd íve si však spolu s ním znovu všichni vyslechn me známá slova desatera, kterými se každý z myslivc , a nyní též i on po celý sv j další život íditi se musí:

pro primo : Pomni, že všem svým dovednostem mysliveckým u il jsi se ze znalostí našich otc a d d . pro sekundo : pro tecio : pro kvarto : pro kvinto : pro sexto : pro septimo : pro oktavo : pro nono : pro decimo :

Proto je vždy v úct a lásce m j. Chovu zv e ádn se v nuj, dob e ji opatruj, ve strádání ádn zabezpe uj, aby Tob a též i ostatním k užitku sloužiti mohla. Zv dravou pak nikoli bez rozmyslu hubiti, nýbrž pouze tlumiti m žeš, neb jen p íroda chápaná ve své úplnosti zdravou býti m že. Loviti smíš pouze zp soby povolenými a platnými. Vyst íhej se zejména ran na zv sousedovu nebo ekání na honbišt hranicích. Verbež pytláckou však usilovn pronásleduj, újedník a jiných masa zlovolných pak nešet i. Jen ten radost z myslivosti má, kdo koná ji celým srdcem svým. Pamatuj také, že k základním ctnostem mysliveckým pat í estnost, poctivost a pravdomluvnost. Slova Tvá pak budiž váhy kovu vzácného, bys vždy byl p íkladem ostatním. Ná iní své též v úct m j. Pušku, náboje a další pom cky lovecké v takovém stavu opatruj, aby kdykoliv k ú elu svému sloužiti mohly. O psa svého pak pravideln a ádn pe uj, nebo ten je nejlepším pomocníkem Tvým. Chování k ženám toliko takové býti má, že každé jejich p ání p edem bylo spln no bez váhání, zejména pak jde-li o ženu Tvou vlastní. V družin myslivecké veselý a vtipný býti máš. Vína však a tru k rozli ných toliko v takové mí e užívej, by Tvé s puškou zacházení a ko áru ízení pro ostatní nebezpe ným státi se nemohlo. V e i své pak užívej toliko výraz mysliveckých, jak káží pravidla cechu našeho, by každý brach zelený svého druha snadno po e i poznati mohl. V oble ení tradicí se íditi musíš. Od v Tv j ú elem a vzhledem vždy a všude p íslušnost ke stavu našemu ur iti má. V konání, chování a skutcích svých sám povždy cti a ostatním dále p edávej tradice cechu našeho mysliveckého, jenž d dictvím je našich p edk .

Lovecký tesák pobo ní je zbraní myslivc , slouží jim k obran i lovu. Tob nech je p ipomenutím dnešní slavné chvíle. Nyní p iložením dvou prst pravé ruky na jeho epel a slovem „ s l i b u j i “ p ede všemi potvrditi máš, že slov m desatera rozumíš a po celý život myslivecký íditi se jimi budeš. Protože jsi tímto splnil poslední podmínku, kterou naše spole nost má, žádám T , abys s hlavou nepokrytou poklekl na pravé koleno, aby aktem záv re ným tato slavnost završena býti mohla. Pravou dla pak polož na horoucí své srdce myslivecké na znamení toho, že skute n rad našich pam tliv vždy budeš, a podle nich vždy jednat m žeš jak se sluší, bys myslivcem byl t lem i duší. První úder p ijmi jménem eské myslivosti a jejich patron svatého Huberta a bohyn lovu Diany. Druhý úder jménem lovné zv e, nech v honbišti jí máš vždy dosti a je Ti stálou chloubou, út chou a radostí. T etí úder p ijmi pak jménem nás všech, Tvých nových mysliveckých druh , bu dlouho zdráv a vítej v našem kruhu!

A nyní povsta každý kdo p i síle jsi a zdráv, jak žádá si náš myslivecký mrav, a provoláme lesu, lovu a eské myslivosti zdar!

p íloha . 3.: Myslivecký ád - patent Marie Terezie o pytláctví (1754) Ustanovení tohoto výnosu císa ovny Marie Terezie z roku 1754 je skv lou ukázkou zákona, postupu p i vymáhání práva, historického posunu postavení myslivce, hajného a fo ta ve spole nosti, vztahu mezi m stem a venkovem a postoje osvícené panovnice jakožto reprezentanta státu v i myslivosti a zv i. My, Marie Terezie, z Boží milosti císa ovna ímská, královna n mecká uherská, eská, dalmátská, chorvatská a slovinská všem obyvatel m a poddaným, bez ohledu na stav a povolání tímto listem milostiv na v domost dáváme, že jsme my i naši slavní p edkové vydali na ízení proti pytlák m a zv e zlod j m již v roce 1713, 1726, 1732, 1739, 1746, 1752 a 1753. Avšak zkušenost ukazuje a ada p íklad to dotvrzuje, že pytláctví a zv e zlod jstvo tentokrát natolik postoupilo, že pytláci k dosažení své trestuhodné innosti polesným a fo t m i o život usilují. Protože tato zlod jská verbež se na zahál ivosti zakládá a p i nedostatku zv e i krádeže a loupeže se dopouští, což by se nikdy nestalo, kdyby jejich dílo nebylo obyvateli jak duchovního, tak sv tského stavu utajováno a p ijímáním neb kupováním zv e a kožek podporováno. Pro ež pro další zamezení této ve ejn se rozmáhající zlo innosti ustanovujeme následující zost ená opat ení:

I. II.

III. IV.

V.

VI.

Pytláci, kte í v tom vidí sv j obchod a tedy skute ným zlod j m rovni jsou, místo p vodní hrdelní pokuty budou v poutech do Uher na 2, 3 až 4 roky nucených prací na šancích odesláni. Ti, kte í velkou zv st ílejí, by by i nebyli skute nými pytláky, dle míry jejich provin ní rovn ž na tolik let na nucené práce v poutech na pevnosti mimo Uhry budou odsouzeni. Ti, kte í budou p istiženi p i st ílení malé zv e, místo pen žní a hrdelní pokuty budou v poutech v zemi na pevnosti nebo obecních pracech dva, ty i nebo šest m síc pracovat a p i opakovaném p estupku budou ze Zem vypov zeni. P ekupníci nebo ti, co pytláctví zatajují budou rovn ž pokutou potrestáni. P ekupníci nebo osoby v dom kupující kradenou zv nebo k že, bez rozdílu duchovního nebo sv tského, dostanou poprvé pokutu 100 zlatých, p i opakovaném p estupku pokutu troj až ty násobnou. Kdo tento in nahlásí, dostane pro povzbuzení této innosti jednu t etinu ud lené pokuty. Lidé nemovití a obecný lid budou posláni na panské nebo obecné nucené práce p i zemské pevnosti. Naproti tomu honorace nebo panstvo, které nem že složit pokutu, bude uv zn no. Obydlí, obchod i skladišt p ekupník , obchodník i nákup ích budou pe liv prohledány a náklady z toho vzešlé budou z jejich jm ní uhrazeny. Proti t m pytlák m, kterým bude prokázána mstivost, ohrožování na zdraví nebo vražda, bude postupováno dle útrpného práva (mu ení). Spole enstva a roty pytlák se pod hrdelním trestem zakazují. Kdo by však v podobném spolku byl dopaden, bu deseti lety nucených prací v poutech bude potrestán nebo vymrskán a nav ky ze zem vypov zen. Aby všichni Zem obyvatelé ku hlášení pytlák , p ekupník a nákup ích zv e v tší chu m li, tak ten jeden každý, který takového pytláka, p ekupníka neb nákup ího nahlásí, bude obda en t iceti zlatými. Doby lovu: již v roce 1713, 1726 a 1746 byly vydány patenty v Království eském pro hory velké, prost ední a roviny, umož ující lovit jelena ne slabšího než desateráka a jelena zpáte níka a to ne d íve a ne pozd ji než od 24. ervna do 29. zá í, to jest od Jana K titele do Sv. Michala, lan a divoké husy od poloviny íjna p es listopad a prosinec, ernou zv od 15. íjna do Svatých t ech král a od Hromnic p es celý Masopust. Srnci a jsou po celý rok loveni, ale srny nikdy a nikým, a je to, kdo je. Pokud by tento p íkaz n kdo porušil a mimo dobu ur enou lovil, za jelena zaplatí 400 kop míšenských, za ernou 200 a za jednu srnu 50 kop míšenských. Ten, jenž by na cizí p d s loveckými psy honil, pokutu 300 kop míšenských zaplatí, zadržen bude a stejná pokuta vym ena bude i vrchnosti, která svým myslivc m nebo sedlák m toto konat porou í. Pokud by se tohoto p e-

VII.

VIII.

IX. X.

XI.

XII.

XIII.

XIV.

XV.

stupku urozená osoba nebo vrchnost, která nemá prost edky dopustila a ani exekucí ji složit nemohla, tato osoba poprvé 3 ned lním a podruhé 6 ned lním trestem potrestána bude a pokud se to ast ji opakovat bude, na p l roku nebo na rok celý i více, zbavena loveckého práva bude a poddaný 3 m sí ním žalá em potrestán bude. Všechny tak zvané vl í jámy, krom uzav ených na velkých horách, daleko od silnic, kladení ru nic, želez a lí idel na zv se zrušuje a zapovídá. Pokud se n kdo proti tomuto proviní a bude p istižen, ten 500 kop míšenských zaplatí. Protože takové vl í pasti nejen zv , ale i dobytek a zvlášt pak ovce hubí, ba i samotnému lov ku jsou nebezpe né, zcela bezvýhradn se ruší. Povolují se jen vl í ohrady s jedním p ístupem. P ístup musí být tak nízký, aby zv jiná se do ní dostati a ji p esaditi nemohla. Na takových místech bude znamení umíst no a p edem ve všech krajích a m stech to na v domost dáno. Jejich po et a místo je vrchností krajskému hejtmanu pokaždé oznámeno a královské reprezentaci a komo e následovn nahlášeno. P i oborách, bažantnicích a domech se pot eba ukazuje lí it malá železa na menší loupežná zví ata jako je liška, kuna, tcho a jezevec, pokud ovšem to není na škodu lovectví královskému a vrchnostenskému. V opa ném p ípad , zvlášt pak ve vinicích revíru pražského, oka zaje í, koroptví a jinší, jichž oby ejn vina i používají, se všeobecn zapovídají. Pokuta za p estoupení 20 kop míšenských iní. Kdyby n kdo, kdo už jedenkráte postižen byl, neb pokutován, a p ece toho nechati necht l, tomu ost ejší pokuta vym ena bude. V našem království v revíru pražském i v jiných, držitelé vinic a grunt skoro jeden každý jest ru nicemi zaopat en a také osoby stavu vyššího a stavu m š anského st ílením a hon ním zna nou škodu iní, pro ež jednoho každého napomínáme, aby se od takové zapov zené innosti zdrželi a do našeho královského užitku nezasahovali a to pod pokutou 300 kop míšenských. Na hranicích našich i jinších vrchností háj v dob , kdy zv se st íleti p ipouští, bývá zv klepáním, sladem sypáním a jinak rozhán na a rozptylována. Pro ež takové svévolné lákání a rozhán ní se tímto pod pokutou 50 kop míšenských zapovídá. Inspekto i v cí potravních jsou povinni dohlížet na zv , která se ve m stech na trhu bu ve ejn nebo pokoutn v domech prodává, obzvlášt pak mimo doby lovu pytláky i vrchností se dodává. Dotazovat se mají, což však z ídka se stává. Pro ež porou íme, že v budoucnu, když bude se n jaká zv do m st a na trh p ivážeti, musí být pokaždé u brány od kancelá nebo fo tovských ú ad vysv d ení p edloženo. Rovn ž chceme, aby prodej zv e a vývoz byl na hranici kontrolován a každý nákup í zv e i fo t nebo jeho sloužící p i odvodu zv e vysv d ením zaopat en. Pokud by n jaká zv bez vysv d ení p ivážena neb prodávána byla a usv d ena, pak polovice z kusu, bu v naturáliích neb pen zích tomu, kdo to nahlásil, dána jest, a druhá polovice Consessu delegato odevzdána býti má. Jestliže zv od n koho podez elého dovezena byla, ten bude žalá em obtížen, v c bude nahlášena Consessu principis, a bez rozdílu stavu neb povolání potrestán bude. Pokud ale taková p ivezená a prodávaná zv n kým jiným udána bude, pak jeho jméno zatajeno bude a on polovic odm ny obdrží. Pokud pen žitá pokuta vym ena nebude, tak z jiné pokuty 30 zlatých dostane. Mnohá zv v Zemi od hospodských a šenký je p ejímána, kte í se asto s myslivci dohodnou a p es pytláky mnohou zv dostávají a za vyšenkované pivo ji berou, ale nikdy prozrazeni nebývají. Proto je nutno ast ji silni ní hospody a jiná podez elá místa ú edníky, myslivci a rychtá i prohlížet, aby tito postiženi byli. Sedlák m mlyná m, ov ák m, vina m a oby ejnému lidu všechny zbran , kterými se oni do podez ení z pytláctví dostávají, odebrány budou. Aby ale mlyná i v osam lých a vzdálených mlýnech, jakož i vina i pro odehnání no ních zlod j i pro svou vlastní bezpe nost n jakou zbra míti mohli, tak se jim pouze jedna netažená prost ední karabina povoluje. Pokud by ale udáno a dokázáno bylo, že s takovouto netaženou zbraní n jaká zv zast elena byla, tak tento p estupník bu do pen žité nebo hrdelní pokuty upadne. Pokud n jaká vrchnost neb její ú edník poddanému zakázanou zbra tajn dovoluje, této vrchnosti, nebo ú adník m pen žitá pokuta 200 kop míšenských vym ena bude. Co se pak pr chozího lidu na svobodných, od zv e vzdálených silnicích tý e, n jaká zbra se p ipouští. Pokud by ale p i n jakém pytláctví p istiženi byli, dvojnásobnou pokutou pen žní nebo hrdelní pokutou potrestáni budou. V našem d di ném království eském mimo vrchnosti, urozených osob a myslivc nikdo po myslivecku v zelené barv , se zav šenou trubkou a tesákem choditi nemá a to pod pokutou 20 kop míšenských. Nemovití pak na 4 ned lní žalá odsouzeni budou.

XVI. XVII.

XVIII. XIX.

XX.

XXI.

XXII.

Všichni lovci neb myslivci a hajní v našich královských i vrchnostenských revírech pro zachování v rnosti a služby p ísahou hned po p ejímání revíru zavázáni budou. K dokonalému vyhlazení a vyko en ní nedovolen rozmnožené m stské individuální neb jiné honby tímto se op t v celé zemi a království, všemu m š anstvu bez rozdílu osob, stavu, ú adu a povolání, na koních i p šky, se psem, ru nicemi neb sítem, na poli, v lese neb jinde, ve dne, v noci s elba, lí ení ok nyní i v budoucnu zapovídá. By by se tomu kdokoliv, by v m stském ú ad byl, protivil, ponejprv 4 ned lním m stským v zením a ztrátou svého ú adu, podruhé s 3 m sí ním v zením v obci potrestán bude, p i ast jším p istižení z knihy m stské vymazán a odn tím m stského práva potrestán bude a pokud by m š an nebyl, vypov zen z m sta bude. Pokud se z pytláctví podez elé osoby v hospod neb hostinském dom neb jinde se zbraní neb bez ní nacházejí, tu hospodský neb hospodá ihned své vrchnosti, neb ú edníku, neb vesnickému rychtái to nahlásit musí a tito bezpe n jej zajistí a neprodlen královskému krajskému ú adu ohlásí. Pokud by n kdo z lovc neb myslivc takového pytláka neb p ekupníka v revíru i mimo n j dostihl a nemohl ho sám nebo za pomoci místních lidí zadržeti, a nebo by se pytlák na cizí statky uchýlil, tu za pomoci lidu (to všeobecná povinnost), taková loupežná a p ekupnická zb obklí ena a zadržena býti musí. Ten, který by takového pytláka neb p ekupníka, i kdyby n kdy sám i jeho spole níkem byl, litujíc svého p edešlého p estupku jej udal, bez oznámení jeho jména ze zálohy pokut mu bude 30 zlatých vyplaceno. Naproti tomu, kdo by takové udání neu inil, zlo inci ku prosp chu byl a p isp t k jeho zadržení necht l, do pen žité neb hrdelní pokuty by upad. Kdyby v revíru jeden nebo více pytlák p istiženo bylo a tito by na volání fo ta "St j!" neuposlechli, ale brániti se cht li, dokonce kdyby pytlák bylo více jak fo t , tu jest opat eními zajišt no, že žádný z nich o ekávat první ránu povinen není, nýbrž proti pytlák m svou zbra užíti m že. Pon vadž ale zkušenost ukazuje, že mnoho nevinných, též n kdy beze zbran zabloudilých lidí od fo t o život p ipraveno bylo a aby k podobnému prolévání lidské krve tímto zabrán no bylo, iníme opat ení, že takové nucené brán ní je možno použít, když fo t nebo sloužící sám by byl na životu ohrožen a pytláka se zmocniti nemohl. Jestliže ale pytlák byl již znám a na míst a by by utíkal v b hu bez protivenství zastaven býti mohl, tu v obojím p ípad se toliko ran ní na nohy neb jiné ne nebezpe né místo p ipouští. Jestliže tu a tam n komu život od at byl a nucené brán ní dle p edepsaného zp sobu zachováno bylo, jest dána o istná p ísaha, která p ed právem neb dokonce concessem delegátem, protože se jedná o krev lidskou a ast ji o spasení duše, je p ednesena a od dalšího vyšet ování jest upušt no a doty ný osvobozen býti má, nebo koho to nešt stí potkalo, takové sám sob p ipravil, že se nejen té, tak ost e zapov zené v ci nevyst íhal, nýbrž i také t m, kte í právo mají se brániti a moc jeho zajistiti, se neslušným zp sobem protiviti opovážil. Tento pytlák bude nejvyššímu lov ímu nebo na míst pánu a vrchnosti odevzdán, následovn do 24 hodin nejbližšímu hrdelnímu právu p edán s oznámením, eho se p estupník dopustil a kdo toho sv dkem byl. Uzná-li to Conses za nutné i do Prahy je odevzdán a tu proti n mu poprávu pokra ováno. Soudní úhrady, pokud by p estupník prost edk nem l, ze záloh pokut budou hrazeny. Pokud by n který p estupník se milosti dovolával, pak v p ípad 1. a 2. pokuty nikdy ji nedostane a ve 3. stupni, to jest pokuty hrdelní jen tehdy, jestliže Conses p estupníka za hodného uzná. Aby toto naše na ízení v pov domí bylo a dle toho se jeden každý od nešt stí a zloby chrániti mohl, milostiv a opravdiv porou eti rá íme, aby to každému k v domosti ve ejným listem p ivedeno bylo, v dostate ném množství v obou jazycích tišt no a následovn nejen v m stech, ale i na ve ejných místech a obecních domech bylo vyv šeno a ve všech krajích, m stech, v radních domech obcím poddaným, vrchnosti, ú edník m ro n ast ji, obzvlášt pak na ja e a na podzim p e teno, vysv tleno a opakováno.

Dáno na královském hrad Pražském dne 15. m síce ervence, L.P. tisícího sedmistýho padesátýho tvrtýho.

K po átk m lovecké hudby v echách Pod pojmem lovecký roh si m že každý z nás vybavit n co jiného. Možná si n kdo rychle vzpomene na to, jak v mládí etl Jiráskovy Staré pov sti eské, mezi kterými je také ta o Ctiradovi a Šárce. Na lovecký roh byl dív ími rty dán signál k úkladné a p edem p ipravené zrad . Již daleko mén lidí si vybaví symfonickou báse Šárka, o které však mnozí hudební experti tvrdí, že práv po tomto zatroubení se rozvíjí jedna z nejkrásn jších melodií, jakou kdy v bec Bed ich Smetana (1824-1884) napsal. Dva zdánliv nespojitelné pojmy - lov a hudba. Ve skute nosti však jen zdánliv nespojitelné, vždy kolik epos , básní, obraz a soch bylo v nováno práv lovu! K vý tu t chto obor um ní m žeme hudbu s klidným sv domím za adit také. A nejen to! Nazna it loveckou atmosféru v ozv nách št kotu ps , t esku výst el , vzrušených hlas honc a dusotu kopyt rychlých koní je možné práv jen hudbou, by k tomu každý poslucha pot ebuje daleko více p edstavivosti, než kdyby jako divák pozoroval rozm rné barevné plátno. Na každém takovém obraze však lovecký roh nakreslen bude, stejn jako v každé skladb s loveckými motivy nástroj stejného jména zcela jist zazní. Nejr zn jší nau né encyklopedie totiž popisují lovecký roh bu jako dorozumívací nástroj lovc vyrobený ze zví ecího rohu, nej ast ji volského, anebo jako hudební mosazný nástroj, o kterém se všeobecn tvrdí, že je francouzského p vodu. N které prameny p itom sou asn uvád jí, že vývoj tohoto hudebního nástroje byl dokon en v echách zásluhou osvíceného Františka Antonína hrab te Sporcka (1662-1738), zakladatele loveckého ádu svatého Huberta. Staré n mecké zdroje v naprosté shod tvrdí, že práv to je jednou z nejv tších Sporckových životních zásluh. Ani u nás se o tomto Sporckov prvenství nikdy nepochybovalo. Brn nská JAMU uspo ádala v roce 1981 k výro í 300 let loveckého rohu v echách odborný ty denní seminá a celá naše myslivecká ve ejnost se o významu hrab te Sporcka dozv d la také zásluhou Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zv e (CIC), která v roce 2000 uspo ádala mezinárodní seminá v Praze. První písemné zmínky o loveckém rohu jako nástroji k dorozumívání lovc jsou z doby vlády franckého krále Karla I. Velikého (747-814). Z 8. století se dochovaly v bec první podrobné záznamy týkající se také organizace lovu. Ve stejném období vznikla Píse o Rollandovi, ze které se dovídáme, že p íslušníci privilegovaných vrstev obvykle vlastnili bohat zdobené rohy vyrobené ze sloních kl . Rohy se nosily nejen na lov, ale také do války, protože práv lovecké družiny sestavené z vyškoleného personálu, který byl zbaven ostatní robotní povinnosti, tvo ily sou asn elitní jednotku bojující v nejbližším okolí feudálního pána. Je proto p irozené, že hlas jeho rohu všichni znali. Dva takové rohy - zvané olifanty - dnes m žeme vid t v Praze v pokladu svatovítské katedrály, protože je ve svých sbírkách m l náš císa Karel IV. (1316-1378). Jak potvrzují dochované lovecké p íru ky z jeho doby, na takové typy roh se nedalo hrát, ale pouze dávat signály st ídáním krátkých a dlouhých tón v podob Morseovy abecedy. Nástroj který souvisí s hudbou a kterému íkáme lovecký roh dnes, vznikl prostým zato ením až ty i metry dlouhé p ímé trubky do podoby kruhu. P ímou trubku znali již ve starém ím , kde se v pochodujícím vojsku používala k povel m a tedy i lovc m vyhovovala proto, že m la jasný a daleko slyšitelný hlas. Nejd íve došlo k jejímu zkrácení a zahnutí do podoby p lm síce, ale tím se podstatn omezil dosah. K sou asné úprav zato ením do kruhu došlo proto, že nebylo dost dob e možné se s ty i metry dlouhou trubkou pohybovat v lese, anebo ji p evážet na koni. Jednozna né tvrzení o tom, že lovecký roh je francouzského p vodu je pon kud sporné, protože první doklad o existenci takové úpravy dlouhé trubky pochází ze Špan lska z d evorytu datovaného rokem 1505, na které je znázorn n hrá s t ikrát zato enou trubkou položenou kolem krku. Lad ní prvních nástroj bylo v tónin C, až kolem roku 1660 se pro lepší harmonii s ostatními nástroji p ešlo na lad ní D. asto se m nil tvar, hloubka a velikost nátrubku. Také u ší ky roztrubu a pr m ru vinutí rohu došlo b hem doby k n kolika zm nám. Tvrzení o tom, že nakonec byl pr m r dán velikostí t írohého klobouku je odvozeno z dochovaných obrázk , na kterých jezdci vozí lovecký roh zav šený p es hru na rameni. A již to bylo jakkoliv, v takové podob se lovecký roh za al práv pro sv j jasný a daleko slyšitelný hlas nej ast ji používat p i parforsních honech v první polovin 17. století ve Francii. Tím se znovu dostáváme k hrab ti Sporckovi. Z dostupných pramen o n m víme, že než se v roce 1680 vydal na kavalírskou cestu po Evrop plynn mluvil ty mi jazyky a m l za sebou studia práv a filosofie. Svou cestu po Evrop zahájil v Itálii a Špan lsku. Nejdelší as však strávil v Pa íži, která tehdy byla centrem evropské kultury. Jako první velkom sto m la Pa íž založenu Akademii um ní a soust e ovali se tam nejr zn jší um lci.

Jak se pozd ji ukázalo, byl hrab Sporck ke všem kulturním vliv m velmi vnímavý a své dojmy a zkušenosti dokázal realizovat v domácím prost edí. Podle tvrzení mnoha historik byl po císa i Rudolfu II. (1552-1612) druhým nejv tším evropským mecenášem kultury. Barokní doba mu k tomu dala neopakovatelnou p íležitost. Nejde však jen o Sporckovy zásluhy na poli kulturním, ale díky jeho p ímému vlivu vzniklo na po átku 18. století také mnoho nových patent v oboru puška ství. P i jaké p íležitosti hrab Sporck poznal lovecké prost edí již z ejm nezjistíme. Abychom si situaci usnadnili, nebudeme pochybovat o tom, že k tomu n jakou náhodou došlo práv až ve Francii. Nevíme zatím o tom, že by se lovu v noval již d íve. Na druhou stranu se také nedá ani tvrdit, že by práv Sporck byl vynikajícím hudebníkem, dokonce na žádný nástroj nehrál a tak ani nem žeme p edpokládat, že by jeho zájem byl podpo en profesionální hudební zv davostí. D ležité je to, že v té dob znala Pa íž lovecký roh jeden a p lkrát zato ený. Do Pa íže se dostal z ejm z Benátek, kde je jeho použití poprvé oficieln zaznamenáno v roce 1639 v benátské ope e. Možná práv proto, že dvorní kapelník byl p vodem Ital, za al se i ve Francii lovecký roh používat nejen p i loveckých p íležitostech, ale postupn byl za azován jako nástroj hudební do oper a balet . Král Ludvík XIV. miloval lov a jeho sou ástí byly fanfáry pikér a lovecká hudba. Ta se provozovala ve stále výpravn jší podob , protože snahou všech skladatel bylo se zalíbit králi a následn tak získat p íze celého dvora. Ze všech dostupných materiál lze však s dostate nou jistotou usuzovat, že o loveckém rohu a francouzském zp sobu parforsních hon se i v n mecky mluvících zemích v d lo p inejmenším v dob , kdy mladý Sporck zahájil v roce 1680 svou kavalírskou cestu. Logika asu a souvislostí je jednozna ná. Sporck se do Pa íže dostal až na ja e roku 1681. První um lecké uplatn ní loveckého rohu ve Svaté íši ímské národa n meckého, které tehdy byly echy sou ástí, je doloženo z oslav jmenin hudbymilovného císa e Leopolda I. V Linci se dne 15. listopadu 1680 jako p edehra velkého baletního p edstavení hrála slavnostní Intráda v obsazení 24 houslí a 12 loveckých roh . Ve dvoudenních oslavách bylo jedno hudební vystoupení nepatrným detailem, p esto je také podle tohoto využití loveckých roh patrné, že Francie v té dob nediktovala jen politiku, ale p edevším také vkus, módu, literární a um lecké zájmy rakouské a n mecké šlechty, která asto v mnohém kopírovala francouzské vzory i p esto, že ob zem byly v permanentním vále ném stavu. Pr b h císa ových oslav v Linci je podrobn doložen v etn zasedacího po ádku a jídelních lístk a proto m žeme tvrdit, že v nedalekém Salzburku o loveckém rohu jist brzy v d l také varhaník František Ignác Bieber (1644-1704), n kdejší komorník krom ížského biskupa. Je velmi pravd podobné, že práv on o n m dal zprávu svému nástupci Pavlu Josefu Vejvanovskému (1640-1693), o kterém se stále tvrdí, že je autorem Sonaty venatoria. Ta je datována do roku 1682 a patrn je tedy nejstarší eskou loveckou skladbou. Bohužel se dodnes nepoda ilo potvrdit, že by tehdy v Krom íži takový nástroj m li, a tak se dá usoudit, že skladba byla p vodn napsána pro p í nou trubku - trompetu. N kte í kritici navíc tvrdí, že pokud Vejvanovský pro lovecký roh již nic jiného nesložil, z ejm ani Sonata venatoria nevznikla v Krom íži, ale je opisem cizí skladby. Podle všech zjišt ní nem žeme Sporckovi v souvislosti s loveckým rohem v echách p ipisovat absolutní prvenství. Na druhou stranu m žeme však mít za prokázané, že parforsní hony a s nimi i používání loveckého rohu se ve v tším rozsahu zavedlo v echách až poté, co Sporck stanovil zvláštní pravidla, podle kterých se nový zp sob lovu významným zp sobem rozší il. Hlavní d j se p esunul do obor a od samého po átku šlo o významnou spole enskou událost, po ádanou výhradn k poct pozvaného hosta. Zvláštními osobními fanfárami, které troubily skupiny ty až osmi truba , byli vítáni nejvýznamn jší ú astníci lovu ihned p i p íjezdu. Uvítací fanfáry - p ipravované skute n jako skladby na jedno použití - byly nejvýpravn jší, delší a hudebn ucelen jší proto, že je bylo možno troubit v klidu, zatímco b žné lovecké signály (které byly zpo átku p evzaty z Francie, v etn stovky zvláštních ústních povel ) m li zvládnout jízdní myslivci i p i jízd na koni. Troubit ve cvalu kon nebylo tak snadné a proto základní krátký povel, který m l charakter informace o pr b hu lovu, opakovali p ší myslivci v jiné, delší a daleko výpravn jší hudební podob . Jejich dokonalá znalost byla velmi nutná, protože pomocí signál a povel se dávaly pokyny ostatním jezdc m, psovod m a honc m. M žeme proto oprávn n p edpokládat, že pod Sporckovým dohledem vzniklo množství nových uvítacích fanfár a loveckých písní pro konkrétního hosta, z nichž n které složili nejen dnes již legendární

Röhllig se Svídou, kte í byli ke h e vyškolení p ímo ve Versailles, ale pravd podobn také hudebn vzd laní kanto i ze všech ty Sporckových panství. Tito dva myslivci - Petr Röhllig (1650-6.III.1723), p vodem z Valke ic na panství Konojedy, a Václav Svída (1664-3.III.1741) z Lysé, tam za dva roky dokonale zvládli nový nástroj, a po návratu se stali prvními u iteli nových truba , kte í nejd íve na Sporckových panstvích pracovali jako písa i, sluhové i myslivci. Dodnes se vedou spory o tom, zda alespo jeden z nich nebyl sou ástí Sporckova doprovodu již p i jeho první návšt v Versailles a zda tam rovnou nez stal, anebo jestli oba odjížd li do Pa íže spole n až po Sporckov návratu do ech. V tšina pramen popisujících po átky loveckého rohu v echách p itom myln tvrdí, že tam byl jejich u itelem Marc Antoin Dampierre (26.XII.1676-17.VI.1756), od roku 1698 markýz a vévoda z Maine, pozd jší vrchní královský lov í. Taková informace je mylná, a i já sám jsem ve své první knize dopustil omylu tím, že jsme ji takto p evzal. Další pátrání mne však p ivedlo ke zjišt ní, že pokud byl Sporck ve Versailles v roce 1680 ohromen loveckým rohem a loveckou hudbou tak, že jej neprodlen p ivezl do ech, musela být francouzská lovecká hudba již dostate n rozvinutým a samostatn žijícím hudebním oborem. Dampierrovi byly v té dob ty i roky, sám se u il troubit až v roce 1693, do lovecké družiny byl p ijat v roce 1709 a vrchním královským lov ím se stal v roce 1716, až za vlády nového francouzského krále Ludvíka XV. (1710-1774). Nepochybn se loveckou hudbou celý život zabýval. Jako muzikant dokonale ovládal violu a housle, ale jeho hlavním nástrojem byl lovecký roh. V roce 1705 si nechal vyrobit 1,5 vinutý lovecký roh v lad ní D (o délce trubky 4,05 m a pr m ru 74 cm), který pozd ji vešel do hudební praxe jako model Dampierre. P estože Dampierra všechny literární prameny uznávají jako prvního významného autora loveckých skladeb a královského koncertního mistra hry na lovecký roh, prvenství mu m žeme p iznat pouze v tom, že mohl být na p elomu 17. a 18. století pravd podobn tím, kdo tehdejší lovecké povely znovu sjednotil do jednotné a pro všechny závazné podoby. Lovecká hudba (nebo hudba s loveckými motivy) byla zcela jist sou ástí královských oslav již daleko d íve. Víme také dále, že Dampierre byl tv rcem vícehlasých loveckých povel , používaných p i parforsním lovu, jehož pr b h byl na p elomu století organizován se stále v tší pompézností. Král Ludvík XV. si u n j dokonce objednal zvláštní loveckou hudbu ke své lovecké výprav do Liévre (1729) a Daim (1738). Dampierrova první samostatná sbírka 26 loveckých skladeb (signál ) byla vydána až v roce 1736, a druhá sbírka fanfár s 33 novými skladbami, u kterých se dá také p edpokládat jeho autorství, vyšla až po jeho smrti v roce 1756. Na rozdíl od Dampierra však pot ebné podrobnosti o tvorb Petra Röhlliga a Václava Svídy nejsou dostupné, protože v tší ást lyského archivu vyho ela v roce 1760 a to málo, co zbylo, sho elo pak v roce 1923. Do základního repertoáru Sporckových truba však jist pat ila Arie ke svatému Hubertu, která je pravd podobn francouzského p vodu a mohl ji skute n p ivést Sporck již v roce 1682. Autorství jiné skladby Arie Bon Repos se nej ast ji p ipisuje Sporckovu kapelníku Tobiáši Josefu Antonínu Seemannovi (1673-1746), který u Sporcka sloužil od svých sedmnácti let. V každém p ípad však jde o dv r zné skladby, které však bývají asto zam ovány, nebo stále presentovány tak, jakoby byla jedna odvozena od druhé. Hudební podoba Arie Bon Repos byla s notovým záznamem uvedena v roce 1721 ve zp vníku, vydaném sou asn n mecky a také esky, který obsahuje adu náboženských básní zpívaných práv na její náp v. P esný rok vzniku této árie však dnes m žeme ur it jen velmi p ibližn . Arie Bon Repos byla s blahop ejným textem o dvaat iceti slokách p ednesena Sporckovi také jako okázalá hudební gratulace k jeho jmeninám v roce 1721. Její hudební motiv použil Johann Sebastian Bach (1685-1750) v n kolika svých skladbách a také v Selské kantát . Jiný Sporck v lovecký motiv je v Bachov Mši H-moll, která byla slavnostn uvedena p i korunovaci sasského kurfi ta Bed icha Augusta II. (1696-1763) na polského krále v roce 1736. Tuto skute nost dokládá mimo jiné i skladatelova vlastní poznámka na autografu o tom, že práv ást Sanctus byla již p edtím odeslána také Sporckovi do ech. eská lovecká hudba má tedy s nejv tší pravd podobností základ v ceremoniálech parforsního honu. Pokud pro plesy a slavnosti všeobecn platilo, že p ílišné opakování skladeb je považováno za nežádoucí, pak pro každou loveckou akci prokazateln vznikala celá ada úpln nových skladeb a fanfár. Do okolí se ší ily p edevším opisy, mezi kterými jsou rozdíly nejen v detailech, ale i v základním tvaru, po tu ástí, obsazení nástroj a celkové délce podle toho, jak si je ten který hudebník upravil pro svoji pot ebu. Ur ení p vodu nejstarších fanfár je proto asto velmi nejasné. Dochované sbírky not nep ímo dokazují, že skladby následovaly jedna za druhou, hrálo se tak ka celý den. N kde se objevují i tišt né skladby, které m ly charakter dárkového exemplá e, jejichž v nováním se bu autor nebo jeho pán snažil získat p íze pozvaných host . Lovce na koních následovala v ko árech po etná skupina dam a jejich doprovodu, pro

všechny se o p estávkách zajiš oval bohatý program. P i lovu se mohli jednotliví hosté p edvést jako dostate n zdatní jezdci na koni, ale také mohli p i odpolední zábav projednat nejr zn jší diplomatické a spole enské záležitosti. Parforsní hon s nákladným ceremoniálem sebou p inesl také to, že kterákoliv fáze lovu až po slavnostní vzdání pocty ulovené zv i, nabyla zvláštního významu. D stojné zacházení s ulovenou zv í se postupn stalo samoz ejmostí i v širokém okolí, protože Sporckova p íkladu následovala ostatní eská šlechta. Je velmi pravd podobné, že nejd íve se hrálo na nástroje dovezené p ímo z Francie, pozd ji se podobné za aly vyráb t v Dráž anech. První pražský výrobce loveckých roh je v rohodn doložen až z roku 1720. Ale již kolem roku 1690 zadal Sporck výrobu loveckých roh ve Vídni, protože z tam jších zdroj bezpe n víme, že mnozí místní nástrojá i pro n j postupn zajiš ovali n kolik zakázek. Pokud bylo nap íklad pro Sporckovy truba e najednou vyrobeno 24 kus a stálých truba bylo jen osm, m žeme se domnívat, že noví truba i byli permanentn vyškolováni a následn zap j ováni okolní šlecht i s pot ebnými nástroji. Víme ale bezpe n , že na lovecký roh se nejd íve hrálo na Sporckov panství v Lysé nad Labem. Po roce 1695 se lovecký roh rozši oval p edevším po referencích návšt vník , kte í se pohybovali v p íjemném prost edí nov budovaných lázní v Kuksu. Jejich architektonické ešení bylo v mnohém ohledu malou napodobeninou královské rezidence ve Versailles. M žeme proto naprosto logicky p edpokládat, že v hlas loveckých roh a pov st o um ní Sporckových truba se ší ila práv díky návšt vám významných osobností v kukských lázních, které v té dob nabízeným pohodlím v mnohém ohledu p ed ily Karlovy Vary. Ostatní n mecká šlechta byla k novému hudebnímu nástroji zpo átku ned v ivá, nebo lovecký roh pocházel z Francie a francouzský dvorský životní styl byl ve spole enském, loveckém (a tedy i loveckohudebním) ohledu p ijímán se zna ným zpožd ním. Pokud budeme za rozhodující považovat práv období po roce 1682, kdy se Sporck vrátil z cest, aby do Versailles vyslal Svídu s Röhlligem, m l císa ský dv r a n mecká šlechta v té dob jiné starosti, než podporovat Sporckovo úsilí o zavedení loveckého rohu. Mnoho nad jí vkládal Sporck do nového rakouského císa e Karla VI. (1685-1740), který byl um ní, divadlu a hudb velmi naklon n. Loveckého rohu si císa jako vášnivý lovec brzy všimnul jednoduše proto, že jeho revír sousedil se Sporckovým. N kolika zprávami je doložen pr b h honu po ádaného v roce 1723 po korunovaci císa e na krále eského, kde se m li možnost p edvést hrab cí truba i p ed tisícovkou host , ale nem lo to z ejm v tší výsledek než ten, že se krátce nato h e na lovecký roh u ili u Sporcka také císa ští myslivci. Nejr zn jší encyklopedie mohou mít tedy pravdu, když se v nich všeobecn tvrdí, že k postupnému rozšíení loveckého rohu v echách došlo již na p elomu 17. a 18. století jen vytrvalým a cílev domým p sobením hrab te Sporcka, který novým zp sobem lovu a loveckou hudbou ovlivnil nejd íve své nejbližší p átele. Ti pak asto z prestižních d vod ve snaze pochlubit se francouzskou novinkou, sami na svých panstvích provozovali parforsní hony a tím podporovali vznik dalších skladeb, jejichž p edvedení vyvolalo zájem na dalších místech v echách. Sluší se na tomto míst p ipomenout, že stejnými cestami došlo k rozší ení mnohých Sporckem stanovených loveckých pravidel a zvyk , které dodnes vnímáme jako myslivecké tradice (nap íklad úlomek pro úsp šného lovce a spole ná pocta všech lovc ulovené zv i). Nový hudební nástroj rychle našel po celých echách uplatn ní také v hudb pro plesy a zahradní slavnosti. Na jeho rozší ení kladn p sobilo prost edí hudebního podhoubí, nebo hudba byla prakticky základním vyu ovacím p edm tem všech škol a u itelských ústav . Možná práv zde má ko eny proslavená hudebnost eského národa. Také každý klášter a kostel m l sv j orchestr a p vecký sbor. V p ísn katolickém prost edí se hudba nejd íve ší ila práv odtud. Již jednou vzpomenutý Bach p ece také komponoval p evážn chrámovou hudbu a možná práv díky jeho p íkladu se nakonec lovecký roh za al v hudební kompozici používat stále ast ji, zejména poté, co byl roku 1703 víde skými mistry vylepšen a získal tak jemn jší hlas. V mnohých loveckých skladbách se pak využilo jeho typické melodi nosti s vícehlasým zakódováním základní melodie do druhého i t etího hlasu, což bylo asto ješt umocn no dokonalým instrumentálním provedením. O celé ad hrá a skladatel eského p vodu, kte í pozd ji odešli do ciziny a výrazn zasáhli do hudebního d ní v evropském kontextu, již mnoho nevíme. asto jsou jména v archivních záznamech velmi zkomolená a tak n kde jejich eský p vod asto dokládá jen nepatrná poznámka. Party pro lovecký roh -

nebo ast ji pro dvojici roh - bývaly v notových materiálech nej ast ji nadepisovány cor, cor de chasse, corno, corno da caccia, Jagdhorn, ale n kdy dokonce také tuba silvatica. Tónová poloha byla zpo átku postavena zpravidla tak, aby celý part bylo možno zahrát také na trompetu. Tento p ístup se však velmi rychle zm nil poté, co se na p elomu devadesátých let 17. století za ali objevovat první hrá i, kte í lovecký roh ovládali skute n mistrovsky, ímž pro nový nástroj získali samostatné a postupem doby zcela vyjíme né postavení. Z období baroka je v echách celkem podrobn doloženo 47 zámeckých kapel, které p sobily na jednotlivých šlechtických sídlech. S tehdejší hudbou to bylo zna n složité, protože u jednotlivých pult stávali v tšinou hrab cí poddaní a jen málokterý šlechtic si mohl dovolit platit kapelu složenou ze školených hudebník . Pokud ano, pak hrá i p sobili v zámecké kapele, chrámovém a operním orchestru sou asn . Nabídka zdatných muzikant , kte í asto ovládali n kolik nástroj sou asn , p esahovala možnosti plného domácího uplatn ní. Hrá na trompetu a lovecký roh bylo v roce 1713 v Praze tolik, že byla na ízena jejich evidence. Pro hrá e na lovecký roh se rychle našlo uplatn ní ve schwarzenberské kapele krumlovské, v mannsfeldské kapele na Dob íši a v hrab cí kapele thunovské, p sobící st ídav v Praze, D ín , Klášterci nad Oh í. Lovecký roh m li ve svých kapelách také Lobkovicové v Roudnici nad Labem, ernínové v Jind ichov Hradci a Kinští v Praze. Za podrobný rozbor stojí i soubor hudebník v Jarom icích nad Rokytnou, protože v seznamu tehdejšího inventá e nástroj je uvád no 12 loveckých roh . Sluší se v této souvislosti p ipomenout, že jarom ický kapelník František Antonín Mí a (1694-1744) je autorem první p vodní eské opery. Opera byla napsána sice esky, ale její premiéra prob hla v roce 1730 dvojjazy n italsky pro panstvo a esky pro lid. P i pátrání po osudech hrá a skladatel , kte í vyšli z eského prost edí, stojí za to dozv d t se víc o Janu Šindelá ovi (1700-1760), Antonínu Josefu Hamplovi (1705-1771), Karlu Houdkovi (1721-1802) a p edevším o žehušickém rodáku Janu Václavu Stichovi (1746-1803), který s loveckým rohem v podpaží prošel celou Evropou. V roce 1783 - již jako sv toznámý um lec p sobící pod jménem Giovanni Punto n kolikrát koncertoval v královské rezidenci v Pa íži, tedy o sto let pozd ji p inesl lovecký roh do stejných míst, které m l možnost navštívit hrab Sporck. Z dalších hrá a skladatel eského p vodu si pozornost zaslouží i Jan Václav Stamic (1717-1757), Josef Rejcha (1746-1795) a mnozí ostatní - až k Janu Leopoldu Koželuhovi (1747-1818), Ond eji Antonovi (1754-1831) i Pavlu Vranickému (1756-1808). Z p vodního nástroje se vyvinul roh inven ní, u kterého se p elad ní provádí vsuvkami a z n j pak po zdokonalení ventil roh lesní. Je totiž p irozené, že jak postupem asu se m nila úrove a technika hry, vyvíjel se i nástroj. Jeho název má svou prostou logiku - pokud k povel m p i lovu byl vždy jen roh lovecký, bylo pojmenování nov vzniklého nástroje dílem okamžiku. Historie lesního rohu je pom rn velmi krátká - vznikl až kolem roku 1813 pouhým p idáním ventil k rohu loveckému, takže m žeme s trochou nadsázky tvrdit, že také u jeho kolébky vlastn stála pot eba lovc se navzájem dorozumívat. První pokusy s ventilovými rohy se sice odehrávaly v Dráž anech, Norimberku a až nakonec v Praze, p esto m žeme tvrdit, že oba nástroje mají pevné ko eny v echách, protože nebýt na po átku širokého uplatn ní rohu loveckého, nebyl by se roh lesní v bec objevil. A pokud dnes najdeme jeden nebo druhý nástroj v každém orchestru, pak n které inventární zápisy v rohodn dokazují i to, jakými cesti kami se lovecká hudba rozši ovala z eského prost edí do celého sv ta. Nic na tom nezm ní ani skute nost, že ješt Karel Hynek Mácha (1810-1836) nazval v prvním vydání Máje tento nástroj „lesní troubou“. Dodnes u nás užívané výrazy se vytvo ily prostým p ekladem z n meckého Jagdhorn a Waldhorn. V dob národního obrození to asi jinak nešlo, vždy nap íklad v tehdejší Praze mluvilo esky jen 32 % obyvatel. Lovecké hudb však již tenkrát dob e rozum ly nejen celé echy, ale celá kulturní Evropa. Je dob e, že jsme k ní našli znovu cestu - od roku 1990 do roku 2010 stoupl po et registrovaných truba ských seskupení t ikrát, a dnes již velmi populární Svatohubertskou mši (dílo sou asných skladatel ) m žete slyšet nejen jednou za rok p i slavnostech v Kuksu, ale po celý rok v mnoha dalších kostelích! © František Bezd k, 2011 p ipomínky a dotazy mailem - [email protected], nebo volejte 603 762 483

St ety zv e a dopravních prost edk na komunikacích František Havránek, Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti,v.v.i. První souhrnné vyhodnocení údaj problematiky st et zv e s dopravními prost edky provedl v R Volf (1985). Dále uvádím ást tohoto dnes již historického p ehledu, který byl zpracován d íve citovaným autorem. Landstatter (1973) uvádí, podle pr m rných údaj z let 1973-81, že ro n uhynulo v Rakousku na silnicích 2 tisíce ks zv e jelení, tém 30 tisíc ks srn í zv e, 33 tisíc ks zajíc , 15 tisíc ks bažant , 4 tisíce zv e kamzi í, atd. Další autor odhadoval ro ní ztráty zv e na dálnicích v NSR pouze na 5 tisíc ks zajíc , 400 ks králík , 400 ks srn í zv e. Ueckermann (1964) uvádí 3 tisíce zajíc , 900 ks srn í zv e ro n atd. An. (1969) naopak uvádí, že v roce 1980 inily ztráty zv e na všech vozovkách NSR 800 ks jelení zv e, 700 ks da í zv e, 70 tisíc srn í zv e (11% celkového úlovku), 1500 ks zv e erné, 150 tisíc zajíc . Dále uvádí, že celková hodnota ztrát zv e by inila 10 135 mil. DM, z ehož na srn í zv p ipadá 67%. O spektru zví at která hynou na silnicích vypovídá sledování v oblasti Lousane, kde bylo v roce 1980 usmrceno 22 zajíc , 178 ko ek, 13 ps , 31 lišek, 14 jezevc , 25 kun, 2 tcho i, 1 lasice, 30 ježk , 2 hranostajové, 4 srnci, 1 divoké prase, 3 bažanti, 1 kachna divoká, 2 poštolky, 1 vrána, 1 krahujec, 7 kání, 1 výr atd (An.). Podobné údaje, ne vždy však shodné, uvádí celá ada dalších autor , nap íklad Keller (1969), Vaug (1973), atd. V echách se v té dob tímto problémem systematicky nezabýval nikdo. Ur ité díl í výsledky publikovala Štrychová (1964), Hell (1975), Herz (1974) a další. V podstat sledovali úhyny zv e na pom rn krátkých úsecích silnic, astokrát pouze po ur ité bdobí v roce. Z t chto údaj usuzuje Herz ( ) na snížení vý ad zaje í zv e u nás o 14% ro n . Zkušenosti v zabra ování st et zv e s motorovými vozidly, eventuáln dokumentace ú innosti ochranných za ízení nebyla u nás, ani v zahrani í zevrubn dokumentována. Publikované výsledky se omezovaly pouze na na povšechné vyjád ení v procentech, i kusech zachrán né zv e tím i oním za ízením, které omezuje zv i vstup na vozovku. V principu auto i navrhují k omezení st et zv e s motorovými vozidly intenzivn jší zvuk klaksonu, doporu ují tlumení sv tel automobil p i spat ení zv e, rozší ení idi ských zkoušek o p edm t chování idi ke zv i. Dále doporu ují zmnožení dopravních zna ek, udávajících pravd podobný výskyt zv e na silnicích a jejich respektováni. Z optických za ízení se zkouší r zné sv telné a odrazivé efekty. Jedná se o r zné typy odrazových a svítících za ízení, montovaných v r zné vzdálenosti a r zným zp sobem okolo dálnic. Francouzští auto i doporu ují používání žlutých sv tel v reflektorech aut, které prý neosl ují zv tak, jako reflektory s bílým sv tlem. Ve Švédsku se áste n osv d ilo za ízení na dunivé rány vysílané v nepravidelných intervalech. V NSR patentovali použití aromatických látek k zabrán ní p ístupu zv e k dálnicím, atd. V poslední dob se zkouší, snad s úsp chem, využití ultrazvukových vln vysílaných z reproduktor jak na motorových vozidlech, tak umíst ných podél vozovky. Bližší informace o konstrukci t chto za ízení však u nás není známa. ada autor se shoduje na nejvyšší efektivnosti mechanických p ekážek, tedy r zných variant plot a podobných za ízení. Jiní auto i doporu ují pro ochranu zv e budování nadchod a podchod p es vozovku atd. V p evážné mí e však u uvád ných za ízení nejsou zprávy o konkrétních výsledcích k dispozici. U nás se tímto problémem zabývalo úsp šn málo autor . Na silnicích západního Slovenska to byl Herz (1984), který sledoval po dobu necelého roku úsek asi 600 km silnic. Jeho doporu ení lze shrnout na p sobení na ohleduplnosti idi v i zv i a tlumení sv tel

automobil v noci. Na jižní Morav bylo poukazováno na možnosti odvedení zv e od silnic pomocí soustavy remízk , v trolam a podobn . Na rozdíl od jiných autor uvádí, že silnice se stromo adím mají menší ztráty na zv i než silnice bez okrajových porost . Hromas (1976), po shrnutí problematiky dochází k názoru, že nepom že nic jiného, než oboustranné oplocení dálnic a navrhuje r zné typy plot pro jednotlivé druhy zv e (konec citace Volf 1985). O vyhodnocování ztrát zv e na komunikacích a výší vzniklých škod se pokusila ada dalších autor , nap íklad Huijser et al. (2006). P i tom kalkuloval hodnotu opravy vozidla, transport nepojízdného vozidla, odvoz usmrcené zv e, ztráty na lidském zdraví, atd. pro podmínky USA. Pr m rnou škodu vy ísluje p i srážce vozidla s jelencem b loocasým na 8 000 USD, havárii vozidla s jelenem wapiti pak na 17 000 USD a havárii s losem dokonce až na 29 000 USD. V N mecku hodnotil ztráty zajíc na silnicích podle denní a ro ní periody Spittler (1996). V jednom regionu bylo ze 103 zajíc p ejeto mezi p lnocí a 4 hodinou ranní 6 kus , mezi 4 až 8 hodinou ranní 20 kus , mezi 8 hodinou až 12 hodinou 6 kus , mezi polednem a 16 hodinou 7 zajíc , mezi 16 hodinou až 20 hodinou bylo p ejeto 19 kus a mezi 20 hodinou až p lnocí bylo p ejeto 30 ks. Kritické je tedy období soumraku až p lnoci a období od p lnoci do svítání. Naopak nejmenší riziko srážky vozidla a zajíce je od osmi hodin ráno do šestnácti hodin odpoledne. V rámci ro ní periody se pak ukázalo,jako nejrizikov jší období, období od dubna do srpna, p edevším pak v jarní m síce. Naopak relativn nižší po at ztrát byl zjišt n v period od zá í do b ezna. Na po tu ztrát zaje í zv e se podílí samoz ejm intenzita provozu potažmo tedy t ída silnice. Ukázalo se, že na silnicích nižšího ádu, byl p ejet jeden zajíc na cca 3-4 km, zatím co na silnicích ádu vyššího 6-7 kus na jednom kilometru. Volf (1985) vykazuje na jeden kilometr silnic na Klatovsku ztrátu 0,39 kusu srn ího, 0,66 bažanta a 1,39 kus zajíce. Nejhorší p itom byla situace na ja e a na podzim. Na D1 bylo podle citovaného autora na jednom kilometru sraženo 0,5 ks srn ího, 1,5 zajíce a 0,5 bažanta. Vy íslení ztrát na jednom kilometru dálnice inilo podle Volfa (1985) 150,- K za rok. Tentýž autor pak konstatuje, že po ty úhyn na dálnici cca 2 roky po otev ení prudce klesají, ale p esto se trvale ustalují na 2-3 ks zv e na 1 km a rok. Proto je t eba sou asn s výstavbou dálnic u init taková opat ení, která uvedeným, zvýšeným škodám mohou zabránit nebo je alespo podstatn snížit. Havránek et al. (2007) anketou zjistil, že 53% hospodá hodnotí škody na zv i podél dálnic jako ne p íliš významné. 37% hospodá uvádí, že v tší škody na zv i vznikají na silnicích I. a nižších t íd než na dálnici na jejíž riziko, signalizované trvalým provozem si zv zvyká (ztráty vznikají p edevším na srn í, erné a zaje í zv i). Týž autor déle konstatuje, že podle ísel myslivecké statistiky se nepotvrdila hypotéza o zvýšeném negativním vlivu dálnic na populace zv e v okolních honitbách, byla ov ena prost ednictvím porovnání údaj myslivecké statistiky náhodn vybraných honiteb, sousedících s dálnicemi a honiteb s nimi sousedícími, bez kontaktu s dálnicemi. Hodnoceny byly úlovky zajíce, lišek a srn í zv e a hlášené úhyny uvedených druh . Celkem byla srovnávána plocha 22 105 ha (p iléhající k dálnici) a plocha 22 618 ha (nep iléhající k dálnici). V honitbách sousedících s dálnicí bylo v pr m ru za rok (2005) loveno 3,46 ks zajíce/100 ha, v honitbách bez kontaktu s dálnicí to bylo 3,17 ks/100 ha. Hlášený úhyn zajíc byl p itom vyšší v oblastech mimo dálnice 0,52 ks/100 ha, oproti situaci v honitbách sousedících s dálnicí 0,18 ks/100 ha. V p ípad srn í zv e bylo kolem dálnic loveno v pr m ru 1,59 ks srn ího/100 ha, mimo dálnice to byly 2 ks/100 ha. Úhyn srn í zv e byl v obou p ípadech srovnatelný 0,53 ks/100 ha kolem dálnic a 0,59 ks/100 ha v honitbách mimo dálnici. Také lov lišek byl v obou srovnávaných skupinách honiteb tém stejný, kolem dálnic to bylo 1,46 ks/100 ha, mimo kontakt s dálnicí 1,64 ks/100 ha.

Uvedený test tedy nepotvrdil hypotézu o zvýšené zát ži populací zv e v oblastech podél dálnic (nebyl uvažován nasávací efekt). To však odpovídá zkušenostem z praxe, stejn jako n kterým d ív jším pracem (viz. Volf 1985), které ukazují na to, že na 1 km dálnic hyne srovnatelný po et zajíc a další zv e, jako nap íklad na silnicích I.t ídy i t íd nižších. Skute ností je, že finan ní ohodnocení ztrát, respektive hodnot, které vznikají st ety zv e a vozidel, lze stanovit velmi obtížn (krom hmotných ztrát i utrpení zran ných lidí a zví at, atd.), spíše se jedná o doklad významu celé problematiky, v etn pohledu ekologického. Pro díl í ešení uvedeného problému se nabízí ada opat ení, jejichž ú innost závisí na konkrétní situaci v dané lokalit a na jejich optimální kombinaci, jak z hlediska ú innosti, tak z hlediska ekonomicky. Pom rn ú inné a relativn levné jsou aplikace r zných pachových repelent a to pachových, optických nebo akustických. Nejnov ji ú innost pachového repelentu Hagopur uvádí Hrouzek et al. (2011). Bezpe nost na silnicích pom rn znatelným zp sobem ovliv uje pohyb voln žijících živo ich po krajin . Jejich trasy jsou jen t žko zm nitelné, mají svoji logiku. Jsou to cesty z místa klidu a bezpe í do míst pastvy a za vodou, v období pá ení pak vyhledávání vhodného partnera. Tyto trasy lze v p írod nalézt ješt z dob, kdy o automobilech a silnicích pro n nikdo nem l ani potuchy. Policie R zaznamenává ro n kolem dvou set tisíc dopravních nehod, na nichž se asi p ti procenty podílejí srážky s voln žijícími živo ichy. Tyto statistické ukazatele ukazují, že v ad honiteb, které jsou protnuty komunikacemi, vznikají výrazné ztráty na zv i a na ostatních voln žijících živo iších, ale také je ohrožen motorista. P itom je evidována jen zv – tedy srážky, která z stala ležet p ímo na vozovce nebo v nejbližším okolí a kterou nestihli idi i odvézt. Z hlediska vegeta ního období dochází ke st etu s drobnou zv í nej ast ji brzo na ja e, kdy v okolí vozovek, vlivem teplotní inverze, raší nejd íve rostlinný pokryv a dále v lét , kdy v bezprost edním okolí silnic dozrávají semena a plody planých druh rostlin, bylin i ke . Z klimatického hlediska dochází nej ast ji ke st et m v období po deštích i bou ce, kdy p edevším bažantí slepice vodí ku átka na otev ené plochy, aby rychleji oschla. V zimním období tmavý asfaltový podklad na rozdíl od okolního prost edí p itahuje víc slune ní paprsky a jeho povrch vy azuje víc tepla než okolní prost edí a zv se k n mu chodí vyh ívat. Krom toho zv láká i prosolené okolí silnic. U spárkaté zv e dochází nej ast jší kontakty motorist se srn í zv í na p elomu ervence a srpna (až polovina) a v období íjna – listopadu (cca tvrtina). V prvním období nastává u srn í zv e íje, p i níž se podstatn zvyšuje pohyb zv e, zejména p i pronásledování srny srncem, krom toho jsou v té dob na polích intenzivní polní práce a lesy bývají plné turist , houba a r zných zájmových sportovních skupin. V íjnu dochází k intenzivnímu pastvení zv e p ed zimním obdobím a tudíž op t ke zvýšené migraci zv e zejména do nesklizených porost kuku ic, i na plochy oseté atraktivními plodinami, nap . epkou i vojt škou. V p ípad p íhrani ních oblastí pak k p esunu na nesklizené i na zimu oseté plochy v sousedním N mecku. Ke zvýšení rizika srážek motorist se zv í p ispívají i zarostlé a neudržované náspy a p íkopy kolem cest, takže je opravdu t žké p ebíhající zv v as zahlédnout a prakticky v tšinou již nelze st etu se zv í zabránit. Škody na majetku a zdraví motorist je možné áste n omezit. Ale ne všude je možné ú eln využít technických prost edk , jakými jsou nap . odrazová zradidla, která odráží do porost sv telné záblesky z projížd jících vozidel. V zimním období se jako nejvhodn jší jeví tzv. odvád cí krmení v porostech minimáln ve vzdálenosti cca 100 m od komunikace,

p ípadn po dohod s vlastníkem nebo nájemcem zem d lských pozemk je vhodné odkrýt ozimy zapadlé sn hem kolem lesních porost . Jsou však místa kde v p echodu zv e p es silnici nic nezabrání. Tyto úseky by m ly být ozna eny jako úseky s vysokým nebezpe ím srážky s voln žijící zv í v etn p ípadného snížení povolené rychlosti. S tím, že by pomohlo i to, kdyby pojiš ovny poskytující pojišt ní na srážku se zv í, takovéto úseky vylou ily z pojišt ní a podílely se na jejich vyzna ení. Pod ipské zájmové sdružení nájemc honiteb po ov ování masového použití pachových oplocenek – v roce 2009 na cca 150 km - p ešlo v roce 2010 k praktickému ov ení t chto „svodidel“ na cca 250 km silnic p edevším nižšíh ád v oblastech ve správ devíti obcí s rozší enou p sobností. První nást ik byl proveden t sn p ed srn í íjí (za átek ervence), druhý v zá í. Pro první nást ik byl použit p ípravek Duftzaun-Schaum (originál p na s koncentrátem), p i druhém byl již jen p idán koncentrát. Termín „svodidla“ je použit zám rn , nebo cílem t chto pachových zábran je „svést“ voln žijící zv , i odklonit jejich tisícileté trasy, z míst kde jsou jen t žko v as post ehnutelné na místa s bezpe n jším p echodem komunikace. N které honitby mají s touto praxí t í i dvouletou praxi V roce 2010 byly oplocenky aplikovány na cca 250 km, z toho na sto kilometrech poprvé. Na ošet ení se podíleli myslivci z 95 honiteb zejména z oblasti Dolnooharské pánve a na ni navazující míst. O zapojení v p evážné mí e rozhodovala aktivita státní správy myslivosti a ochota odbor dopravy jednotlivých ORP podílet se na nákladech. Celkem bylo na materiál a vedlejší výdaje vydáno 295000 korun, na jejichž pokrytí se podílel Krajský ú ad Ústeckého kraje ástkou 180000 tj. 61 %, o zbývající výdaje se rozd lili pom rn jednotlivé m stské ú ady. záv ry:

Z p edchozích, i zkušeností z roku 2010, vyvozuje Hrouzek et al.(2011) n které 1) Pachové oplocenky mají pozitivní vliv na snižování nehodovosti na komunikacích zp sobenou srážkou dopravního prost edku s voln žijící zv í. 2) Pachové oplocenky nejsou stoprocentním garantem v odrazení zv e od p echodu komunikace. 3) Pachové oplocenky jsou pro zv pr chodné, p sobí p edevším tím, že zv p ed nimi zbyst í na maximum a pokud m že tak „p ekážku“ obejde, nebo naopak ji p ekonává v maximální rychlosti. 4) Pachová oplocenka zužuje migra ní koridor do relativn úzkého úseku a tak ho do ur ité míry „posunout“ dále za horizont, za nep ehlednou zatá ku, i dál od jinak nebezpe ného a nep ehledného úseku. 5) Obejití „p ekážky“ je to, eho je t eba p i ochran zvláš rizikových míst využít. 6) Místa obcházení jsou ale také místem zvýšené koncentrace, tedy i nár stu rizika srážek, proto by m la být opat ena varováním i p íkazem pro idi e. 7) Pachové oplocenky se minou ú inkem na dlouhých rovných úsecích vedoucích poli i lesy. Takovéto úseky, pro snížení nehodovosti, je t eba vyzna it jak výstražnými tak p íkazovými zna kami. 8) Pro pachové oplocenky platí, že je nutné jejich aplikaci opakovat alespo dvakrát za rok. 9) Materiálové náklady na 1 km ošet ených silnic se pohybují na úrovni 1000 K za rok. 10) Pachová oplocenka dokáže ú inn zabránit srážkám se zv í spárkatou, reaguje na ni i drobná zv . 11) Místa, kde byla v p edchozím období oplocenka použita, si zv pamatuje a vyhýbá se jim.

12) V souvislosti s pachovou oplocenkou je t eba informovat nezasv cené, vyhneme se tím vzájemným nedorozum ním a ma ení práce zasv cených. 13) Pachové oplocenky dokázaly spojit ke spolupráci v decké pracovníky, myslivce, ú edníky a motoristy. 14) Pachové oplocenky dokázaly vzbudit zájem médií, zejména novin. 15) Pachové oplocenky nejsou všelékem, obrovskou úlohu mají autoškoly a r zné motoristické organizace a po ady v mediích. 16) P i použití Duftzaun-Schaum (originál p na s koncentrátem) doporu ujeme do dvou m síc p idat Duftzaum-Konzentrat. 17) Výhodou p ípravku Duftzaun-Schaum má být až p tiletá životnost základní nosné p ny. V roce 2009 jsme použili b žnou stavební montážní p nu a p idali koncentrát, v roce 2010 Duftzaun-Schaum. 18) Volba použití p ípravku a technika je odvislá od místa aplikace. S „oplocenkou na kolíkách“ lze manipulovat podle porost na polích, je p enosná. P ehled r zných druh pachových, optických, akustických nebo kombinovaných repelent použitelných pro ochranu silnic uvádí Havránek et al. (2011). Nejd íve uvádí p íklad z Brandenburska, kde provedli myslivci zajímavý test n kterých pachových repelent . lánek z asopisu Unsere Jagd (An. 2007) uvádíme dále prakticky v celém zn ní. Testy probíhaly v honitb o vým e 900 ha, p i emž 400 až 500 ha zde bývá oseto kuku icí a pole mají vým ru od 15 ha do 100 a více hektar . V okolí jsou lesy, které jsou atraktivní pro ernou zv , takže se jedná tém o ráj erné zv e. Test byl zahájen za átkem zá í a trval až do února. Brandenburští myslivci cht li mít jistotu, že se zv v oblasti opravdu vyskytuje a proto provád li intenzívní kontroly, aby mohli následn doložit reakci zv e na plašící prost edky a omezení dalších škod. Po intenzivní kontrole a obch zkách revíru byly repelenty umíst ny tam, kde již byly patrné škody zp sobené zv í. Ú inek byl hodnocen prost ednictvím zmapování stop p icházející resp. odcházející zv e a na sklizených pr secích. P ípravky "Wildgranix" od firmy SeNaPro GmbH a p ípravek z programu pro zv "Zum Constantinforst" m ly formu granulátu. Relativn nový repelent Porocol od firmy Invatec GmbH byl dodán jako kompletní systém. Jedná se o kapalný prost edek, stejn jako u produkt "Biotec-Wildsperre", "Kornitol Rot" a "Hukinol" z nabídky firmy Alljagd Versand GmbH. Samoz ejm existují na trhu ješt další prost edky, test se však m l soust edit na ty v N mecku nejb žn jší. Kapalné p ípravky Hukinol využívá k odpuzování zv e ší ení koncentrovaného zápachu lidského potu. Prost edek je již po delší dobu na trhu a byl již podruhé testován. Láhev o obsahu 0,5 l vysta í zhruba na 1 hektar a stál 27,- Euro. Repelent se nakape na savý materiál (nap . hadry nebo vatové kuli ky) a upevní se na stromech nebo sloupech ve vzdálenosti cca 10 až 20 metr . Nakapávání p ípravku na textilii je t eba z d vodu intenzivního zápachu provád t vždy po v tru. Pro lidský nos je tento zápach bestiální - proniká obalem a ulpívá též na oble ení. Použití p ípravku v osídlených oblastech nelze doporu it. Ú innost Hukinolu se v prvních dnech ukázala jako dobrá až velmi dobrá, avšak po silných deštích prudce poklesla. Srn í zv si velice rychle zvykla. Doba ú inku trvala, jak se zdá, v závislosti na pov trnostních podmínkách cca 1 až 3 týdny, potom se musel p ípravek znovu nakapat. Ú inná látka je dobrá, avšak doporu ovaný zp sob aplikace je problematický a trvání ú inku je pro velké plochy oseté kuku icí p íliš krátká. Použití p ípravku je viditelné a je možno jej jednoduše ukon it odstran ním nosných prvk . Jejich likvidace však p edstavuje problémy. Ke krátkodobé ochran malých ploch je Hukinol vhodný, avšak pro lán o rozloze

100 ha je jeho použití spojeno s velkou spot ebou, p ípravek je pom rn drahý a jeho aplikace není p íjemná. Tento p ípravek je také k dostání jako "Hukibomb" v láhvi s pachot sným uzáv rem. Biotec-Wildsperre je komponován z aromatických pach medv da a vlka. Tekutina voní spíše p íjemn nasládle a st íká se na zem v odstupech 10 m. Biotec se dodává v 5-litrových aerosolovouvých láhvích za 99,- EUR. Toto množství by m lo vysta it na 40 ha, nebo na 30 km p i aplikování p ípravku po obvodu dané plochy. Prost edek je tedy velice vydatný. Aplikace byla bezproblémová. Bohužel bezprost edn po aplikaci velmi intenzivn pršelo. Druhý den ráno a v dalších dnech byl výskyt stop srn í a jelení zv e omezen, což nebylo možno konstatovat v p ípad divokých prasat. Opakovaný pokus p ímo na jednom pr seku v kuku ici nebyl rovn ž p íliš úsp šný. Kornitol Rot využívá r zné, blíže nespecifikované, intenzivn páchnoucí aromatické látky, avšak jejich pach není tak pronikvý jako u Hukinolu. Dodává se v litrových lahvích za cenu 5,90 EUR. P tilitrové balení za cenu 69,90 EUR je trochu výhodn jší. Prost edek má p sobit dva až ty i týdny. Existují speciální nosi e aromatických látek, tzv. Kornitol-Strips z rouna divokých prasat, které se upev ují na d ev né ty ky ve výšce 50 až 80 cm, nebo se zav šují na š ru maximáln po 10 m. V testu byly použity jako nosný materiál hadry vždy po 4 až 6 m. Spot eba p ípravku byla relativn vysoká. Použití p ípravku je viditelné a je možno je kdykoli ukon it. V prvních t ech dnech po aplikaci, kdy pršelo p ešlo p es tuto bariéru jen n kolik divokých prasat a žádná jelení zv . Jako skute ná zábrana proti divokým prasat m však Kornitol nefungoval. Podmínky se pak v d sledku opakovaných silných deš dále zhoršily. Ú innost Kornitolu se m že projevit p i lepších pov trnostních podmínkách a v oblastech, které jsou divokými prasaty osídleny id eji. V podmínkách “ráje erné zv e” nebyl tento p ípravek dosta ující. Doba ú inku je p íliš krátká, p íliš asto se musí p ípravek dopl ovat.

Kdy to za íná být kritické? 1. Bezprost edn po výsevu kuku ice až do vyrašení výhonk kuku ice divoká prasata magicky p itahuje. Výhoda pro myslivce: kuku ice neposkytuje zatím úkryt, lov zv e je snadný i p i špatných sv telných podmínkách. Po dvou až t ech týdnech nejv tší riziko poklesá. 2. Hlavní problémy za nou v dob , kdy kuku ice dosáhne mlé né zralosti. Od této doby je na poli až do pozdního podzimu zhruba dva metry vysoká „džungle“. 3. Nové nebezpe í hrozí od listopadu do b ezna, jestliže byla na p vodním kuku i ném lánu špatn provedena sklize a potom byla p da zorána. Divoká prasata naleznou každý zaoraný kuku i ný klas. P ímá škoda na vysetém ozimu je sice malá, protože

kultura odnožuje, ale problémy nastávají p i sklizni, protože divoká prasata zanechávají na poli díry hluboké asto až jeden metr.

Porocol je nabízen firmou Invatec GmbH jako kompletní systém. Krom vlastní ú inné látky, která je chemicky p íbuzná kyselin mlé né, jsou dodávány tubusy s obsahem 5 mililitr a knoty, které pat í k této sad deseti speciálních sloupkových za ízení. Sada stála 49,50 EUR a vysta í na cca 400 až 500 m. Sloupky jsou z um lé hmoty, odolné proti pov trnostním vliv m. Do hlavice sloupku, která má p ibližn velikost p sti, vloží uživatel nádobku s ú innou látkou opat enou knotem. Sloupky je možno rozmístit plošn , nebo v ad . Vzduch cirkuluje zá ezy, které jsou na hlavici za ízení, zatímco víko chrání ú innou látku proti dešti. Doba ú inku jedné ampule (tubusu) se má podle výrobce pohybovat kolem šesti m síc . Sada pro dopl ování látky obsahující deset lahvi ek stojí 29,90 Eur. editel firmy Invatec, osobn aplikoval tento systém spole n s brandenburskými myslivci, protože dle jeho zkušeností závisí úsp ch do zna né míry na provedení. Zvolený 20ti-hektarový lán vykazoval velké škody zp sobené ernou a jelení zv í a nacházel se uprost ed lesa. Aplikace p ípravku prob hla v lese, ve vzdálenosti asi 30 m od pole, po t ech stranách pole. tvrtá strana sousedila t sn s dalším polem a skýtala tak divokým prasat m možnost opustit lán ošet ený repelentem. Bylo ovšem nutno, dbát následujícího: sloupky s tubusy nestav t p íliš blízko ke kuku ici. Myslivec, který byl p ímo na míst zaškolen pro hodnocení pr b hu testu, hlásil již po n kolika dnech: „Žádná zv tady již nechodí“. Bez ohledu na veškeré p ívaly dešt byl ú inek systému více než jednozna ný. Na za átku února byl systém instalovaný na za átku zá í stále ješt funk ní, aniž by bylo nutno obnovovit tubusy s ú innou látkou. P irozen došlo k ojedin lým proniknutím erné zv e do testovaného prostoru – konaly se nátla ky – ale ošet ené plochy, nebyly prasaty trvale obývány. P i silném dešti ú inek p ípravku do asn ochabl, avšak p i respektování p evládajícího sm ru v tru sta í aplikovat systém pouze na jedné nebo dvou stranách chrán né plochy. Zelené sloupky jsou na poli dob e vid t a tím zde vyvstává možnost „sabotáže“od náhodných chodc ! V lese však nebyly žádné problémy. Systém lze bez problému a rychle p emístit také na jiné plochy. Možná by m l být uzáv r hlavice tubusu opat en d tskou pojistkou, podobn jako u tekutých domácích isticích prost edk . Tím by mohla být tato sada používána také v ohrožených parcích, na h bitovech nebo golfových h ištích a na ve ejných komunikacích. Krom toho by bylo vhodné uvést na sadu nápis: „Pozor myslivecké za ízení“. Granuláty Posypové granuláty mají n kolik výhod: jsou pro lov ka tém bez zápachu a tém neviditelné. Granuláty lze aplikovat ru n nebo pomocí zem d lských stroj , sou asn je lze využít jako hnojivo. Doba jejich ú inku je ale bohužel zna n omezena, a materiál, který je pot ebný na jeden hektar, je objemný se zna nou hmotností. Hlin ný granulát "zum Constantinforst" je ve form granulí velikosti malých hrášk (4 – 6 mm) a má vysílat plašící signály po dobu ty až šesti m síc . Granulát dodávaný v 15-ti litrových v drech je nabízen za cenu 59,90 EUR. Dev t kilogram granulátu má vysta it na cca 1000 b žných metr . Aplikuje se paraleln s plochou, na které došlo ke škodám. Je t eba vytvo it pás široký cca 2 m, a to na otev ených plochách ve vzdálenosti 5 až 10 m od poškozené plochy, nebo v lese ve vzdálenosti 25 m od poškozené plochy. Protože se podle výrobce má jednat o „vypreparované stresové feromony“ z post eleného divokého prasete, varuje výrobce p ed p ímým posypáním ploch, na kterých došlo ke škodám. Divoké prase je všežravec a mohlo by si signály spojit s uhynulým kusem a cht lo by jej požírat (podle výrobce) ! P ípravek by nem l být používán jako návnada. Ukázalo se, že p ípravek nezabránil vstupu prasat do kuku ice ani tehdy, když byly dodrženy vzdálenosti doporu ené pro provedení posypu. Na jelení zv p ípravek neú inkoval. V testovacích podmínkách nesplnil hlin ný granulát p islíbené vlastnosti, ale podle místního zem d lce bylo ur itého ú inku dosaženo. Test byl po t ech týdnech p erušen, pozd ji byla už

jen sporadicky kontrolována ú innost, a to stále se stejným výsledkem. I když byly zkušební podmínky optimální, ú innost p ípravku proti divokým prasat m, byla tém nulová. Pouze jeden z opakovaných test prokázal nepatrný ú inek. "Wildgranix" od firmy SeNaPro GmbH, která je již 150 let etablovaným výrobcem hnojiv, je v podstat jemnozrnné hnojivé vápno, do kterého byl p imísen plašící prost edek "Biotec Wildsperre". Oproti hlavnímu nedostatku, kterým se vyzna uje tekutá forma p ípravku Biotec, tj. jeho krátké dob ú inku - maximáln deset dní, byla zde prezentována ú innost po dobu t í až p ti týdn . P ípravek Wildgranix je dodáván v 20-ti kilogramových pytlích za cenu cca 20,- EUR plus p epravné. K provedení posypu kolem plochy, na které došlo ke škodám, je pot ebný minimáln jeden pytel na 1 ha. P i celoplošné aplikaci, která není z pohledu brendenburských myslivc doporu ována, je zapot ebí asi 10 pytl na 1 ha. Plošná aplikace p ípravku je možná pouze za pomoci zem d lských stroj a je skute n velmi nákladná. "Wildgranix" p íjemn voní, je biologicky odbouratelný a proto je možno ho použít bez omezení. Po dobu cca dvou až t í týdn byla zjišt na dobrá ú innost. To sta í k tomu, aby byla zasetá kuku ice chrán na. Granulát m že být aplikován sou asn p i setí, kdy p sobí rovn ž jako hnojivo. Na základ toho lze Wildgranix doporu it pro zem d lce, kte í spolupracují s myslivci, nebo jsou sami myslivci. Provád ní posypu bez techniky je velice namáhavé, ale výsledek je rovn ž uspokojivý. Záv ry - Principem všech testovaných plašících prost edk je zablokovat spády zv e nebo celé plochy pomocí nesnesitelného zápachu, nebo zápachu který signalizuje nebezpe í. - Rozli né p ípravky, které jsou na n meckém trhu, se liší p edevším druhem použité "aromatické látky" a nosným materiálem. - Zda po uplynutí delší doby – poté co byly prost edky již n kolik let používány – nedojde k návykovému efektu, nebylo p i testu testu zjišt no. - P i testech bylo zjišt no, že divoká prasata mají již po krátké dob skon k pronikání p es linii kteréhokoliv repelentu. - Nemá smysl aplikovat prost edek podle vlastního uvážení. Je nutno naprosto p esn dodržovat pokyny výrobc , nap . vzdálenost linie s granulátem od kuku i ných lán . - Stoprocentní ochranu proti škodám zp sobeným zv í pachové repelenty trvale nezaru ují. - Závislost ú innosti repelent na pov trnostních podmínkách je vysoká. - P ípravky mohou být vždy jen dopl kovým opat ením k lovu zv e. Podle zkušeností brandenburských myslivc byl tedy jednozna ným vít zem testu systém Porocol, protože krom jiného eší slabinu v tšiny plašících za ízení: sloupkové tubusy chrání vlastní nápl repelentu proti p ed asnému vyv trání a ší í pach prost ednictvím cirkulace vzduchu v tubusu. Systém m že snadno aplikovat jedna osoba a vydrží po celou sezónu p stování kuku ice. Tento systém je možné používat i k ochran lesních ploch, u kterých se pe uje o jejich p irozené zmlazování, dále k ochran nové výsadby v lesích, nebo též k redukci st et zv e na silnicích. I když n me tí myslivci vycházeli z toho, že výsledky testu byly ovlivn ny konkrétními podmínkami, nem l žádný z testovaných plašících p ípravk vlastnost naprosto spolehlivého zajišt ní ošet ených ploch.

Test pachových repelent ve stru ném p ehledu (ceny roku 2008 v N mecku) Prost edek Hukinol

Biotec Wildsperre

Karnitol Rot

Spot eba (ha / 1 b.m.) 0,5 litru / ha

Cena Aplikace (EUR) 27,vždy po 10-20m nakapat na savý materiál, textilii

5 litr / 40 ha resp. 30 km p i aplikaci provád né po obvodu plochy 5 litr / 10ha

99,-

vždy po 10 m nast íkat na zem

69,90

vždy po 3 – 10 m nakapat na nosi e aromatické látky nebo textilii aplikovat v tubusech na sloupcích, které jsou sou ástí systému

Porocol

Balení po 10 nádobkách o obsahu 5 ml; vysta í na 500 m Hlin ný granulát 15-litrové „zum v dro / Constantinforst“ 1000 b.m.

49,50

Wildgranix

20,-

granulát s Bioteczábranou proti zv i; 20 kg pytel / ha

59,90

Výsledek testu 1-3 týdny ú inek dobrý až velmi dobrý; po dešti byl ú inek nep ízniv ovlivn n max. 1 týden malý ú inek

cca 2 týdny malý ú inek, po dešti tém neú inný 5-6 m síc velmi dobrý ú inek, také po dešti

ve vzdálenosti 10-25 m malý ú inek p ed ohroženými plochami provést posyp ve tvaru pás ve vzdálenosti 10-25 m 2-3 týdny dobrý až p ed ohroženými velmi dobrý plochami posypat ve tvaru pás

K výsledk m citovaného lánku z asopisu Unsere Jagd, je t eba poznamenat, že z uvád ných repelent se na našem trhu objevují p edevším p ípravky Hukinol, Kornitol a Porocol. Velmi populární je u nás Hagopur pop ípad Armacol, které však v uvedeném testu zahrnuty nebyly. Pokud se tý e granulovaných p ípravk Wildgranix a Tongranulat „zum Constantinforst“, byla jejich ú innost ov ována v R a jejich ú innost byla spíše nižší, a m la kratší trvanlivost než správn aplikované p ípravky v tekuté form . Nap íklad p es linii Wildgranixu p ešla do pšenice erná zv již první noc po aplikaci. Což ovšem neznamená, že se to nem že stát p i aplikaci p ípravk , jejichž ú innost byla hodnocena lépe. P i hodnocení ú innosti p ípravk se jedná p edevším o frekvenci selhání – žádný pachový ohradník není skute ný plot. Úsp šnost v konkrétních situacích závisí do zna né míry na správné aplikaci a to jak na aplikaci doporu ené výrobcem, tak na její realizaci v honitb . Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti zahájil ov ování ú innosti optických za ízení a pachových repelent na základ iniciativy a spolupráce s OMS Pardubice již v roce

2007. Cílem šet ení bylo srovnání ú innosti obou systém , tj. r zných pachových repelent (Hagopur, Hukinol, Armacol) a odrazek Swaraflex, umís ovaných na „patníky“ podél silnic. Jak jsme již d íve publikovali, ú innost obou systém byla v tomto p ípad velmi dobrá. Pachové repelenty vykazovaly ú innost pon kud vyšší. Z hlediska ekonomického, pokud budeme uvažovat pouze po izovací cenu (bez pracnosti aplikace), se jeví jako efektivn jší pachové repelenty. Skute ností však je, že p i životnosti sm rového sloupku (patníku) 4-5 let, není cenový rozdíl oproti pachovým repelent m, které musíme alespo po 3 m sících obnovovat, tak výrazný jak by se na první pohled zdálo. Výhodou pachových repelent je skute nost, že s nimi m žeme „migrovat“ podle m nící se polohy rizikových úsek silnic (nap . podle meziro ní zm ny zem d lských kultur). Podle prvních zjišt ní na Pardubicku se snížil po et st et mezi zv í a vozidly cca o 60-80%. V Pardubickém kraji se dále úsp šn rozvíjí projekt ochrany zv e na vozovkách prost ednictvím pachových repelent . Není však orientován pouze na p ípravek Hagopur, ale jsou zde ve spolupráci OMS MMJ a VÚLHM, na desítkách kilometr testovány r zné p ípravky a zp soby jejich aplikace. V roce 2010 bylo v Pardubickém kraji myslivci vytipováno a ošet eno pachovými repelenty 60 km silnic. Používán byl Hagopur, Kornitol a Armacol, a to jednak z d vodu ov ení ú innosti a jednak proto, aby nedocházelo k návyku zv e. Pardubi tí myslivci vedli evidenci st et vozidel a zv e p ed a po ošet ení rizikových úsek silnic. Díl í výsledky ukázaly, že: - Rozdíly v ú innosti testovaných p ípravk (Hagopur, Kornitol, Armacol) nejsou podstatné a kolísaly cca 15% kolem celkové pr m rné ú innosti. - Na vybraných, rizikových úsecích silnic na Pardubicku se ukázalo, že pachové repelenty snížily st ety vozidel se srn í zv í o 83,3%, st ety se zajíci o 85,7%, st ety s liškou o 50%, st ety s ernou zv í nebyly významným zp sobem ovlivn ny. - Podle charakteru prost edí, kterým vedla komunikace se ukázalo (hodnocen jiný soubor než v p edchozím p ípad ), že v polích poklesly st ety se srn í zv í po aplikaci repelent o 71%, p i pr chodu silnice lesem klesly st ety o 53% a ve smíšené krajin st ety se zv í snížily o 73%. - Podle charakteru prost edí, kterým vedla komunikace se ukázalo, že v polích poklesly st ety se zaje í zv í po aplikaci repelent o 86%, p i pr chodu silnice lesem klesly st ety o 33% a ve smíšené krajin se st ety se zaje í zv í snížily o 87%. - V rámci vybraných honiteb bylo v pr m ru v každé z nich, ošet eno repelenty 1,7 km silnic, což p edstavovalo náklady v jedné honitb cca 4000 K /rok. P i vyjád ení ceny zachrán né zv e (srn í, zajíc) v pr m rné honitb inila tato, podle minimálních hodnot stanovených VÚLHM, cca 66 000,- K . - Rozdíly ú innosti jednotlivých repelent (Hagopur, Armacol, Kornitol) nebyly prokázané. Ú innost pachových, ale i optických repelent je zna n ovliv ována zp sobem aplikace. Ten je t eba m nit nap íklad také podle toho, zda p ípravek používáme podle silnic nebo na ochranu zem d lských kultur. Ve druhém p ípad je riziko p ekonání linie repelentu samoz ejm v tší vzhledem k tomu, že zv je k tomu stimulována potravní nabídkou. Nap íklad firma Hagopur vyvinula velmi ú inný zp sob aplikace pachového repelentu do speciální p ny, která funguje jako zásobník vlastního repelentu, ze kterého je pach postupn uvol ován. Firma vyráb jící Porocol šla naopak cestou speciálních tubus (nádobek), umís ovaných na sloupcích, tato aplikace se však jeví oproti jiným repelent m pon kud dražší. Na stejném principu funguje aplikace Hagopuru vyvinutá ve VÚLHM, za ízení je však válcovitého tvaru a zav šuje se na v tve strom , takže se krom odraženého sv tla reflektoru vozidla a pachu repelentu uplatní i áste ný pohyb za ízení. Další velmi ú inný zp sob aplikace, krom zmín né p ny, vyvinula také firma Hagopur. Jedná se o aluminiové roletky, na kterých jsou filcové ter íky, které se nasytí pachovým repelentem. Za ízení se i v mírném

vánku pohybuje a vydává kovové zvuky, odráží sv tlo a samoz ejm ší í pach repelentu. Na smysly zv e tak p sobí ty mi zp soby, je tak výrazn umoc ována ú innost p ípravku a pro použití p i ochran zem d lských kultur považujeme využití roletek, nebo jejich alternativ, za nezbytné. Na n kterých místech se lépe uplatní nap íklad aplikace Hagopuru do p ny v kombinaci s reflexní páskou, která má velký plašící efekt díky pohyblivému optickému signálu. Ten vysílá i ve velmi mírném vánku pohybující se šroubovice. P i ochran zem d lských kultur je t eba si uv domit, že veškeré pachové repelenty p sobí do asn , a ím déle jsou instalovány, tím nar stá riziko jejich selhání. Krom toho mohou být za ur itých podmínek p ekonány již první den po instalaci (sm r silného v tru, vyplašení zv e, atd.). To se m že stát i v p ípad ochrany prostoru silnic, kdy se ale p ekonání ošet eného prostoru zv í promítne do hodnocení pouze v p ípad st etu s vozidlem, a to jen jako procentuální snížení ú innosti p ípravku. V p ípad zem d lských kultur je takový p ípad n kdy hodnocen jako totální selhání. Záv rem výše uvedeného lze konstatovat, že pro snížení etnosti st et zv e a dopravních prost edk na silnicích jsou pachové repelenty velmi vhodné a ú inné. Pro ochranu zem d lských kultur (pop ípad srn at p ed vyse ením) vzhledem k tomu, že nep sobí jako neprostupný plot je jejich ú innost využitelná jen v omezeném období, v ádu týdn . Pro dobrou ú innost pachových repelent na polích je ú elné je kombinovat s dalšími systémy, jako jsou optická zradidla (odrazky, reflexní pásky, atd.), nebo r zné akustické repelenty (kovové zvuky, hlasy, atd.). Nov jsou ve VÚLHM testovány další za ízení na ochranu silnic a zem d lských kultur, jako je nap íklad Wildverbiss-Stop, p ípravek proti okusu Flugol (firma Hagopur) nebo odrazky Wildwarnreflector SVENSKA a další. Literární prameny, které hodnotí ú innost r zných optických a akustických repelent uvádí Havránek et.al. (2011). Odrazky a zrcadla jsou za ízení vizuáln odpuzující zv od silnice. Zrcadla odráží sv tlo vycházející z reflektor do krajiny. Podobn fungují i r znobarevné odrazky Swareflex. Odrazky firmy Strieter-Lite (odnož firmy Swarovski, výrobce Swareflex) mouhou být použity i na odrážení sv tla do vozovky (Knapp 2005). P íklady z využití zejména odrazek Swareflex v praxi by nemohly být více rozporuplné, takže uvedeme výtah z co nejširší skupiny studií. Studie testující odrazky firmy Strieter-Lite ve všech ty ech barevných provedeních prokázala neefektivnost t chto odrazek ve snaze o snížení množství kolizí, ba naopak docházelo p i použití odrazek ke zvýšení výskytu potencionáln nebezpe ného chování zv e v i vozidl m (D´Angelo et al. tisk). Ve stát Washington odrazky Swareflex signifikantn snížily výskyt kolizí mezi zv í a automobily (Schafer a Penland 1985). Ve stát Minnesota odrazky na jedné stran snížily množství st et zv e s vozidly ve venkovských oblastech o více než 50%, avšak v oblastech p ím stských došlo naopak k navýšení po tu kolizí (Pafko, Kovach 1996). Podle jiné studie zv p i zahájení pokusu s odrazkami nejprve na tyto podn ty reagovala a zpozorn la, ale pozd ji došlo k tomu, že si zv na odrazky zvykla a efekt byl nulový. Ve stát Wyoming vykazovalo po t ech letech studie 39% odrazek poškození (Anderson 1993). Správa silnic ve stát Utah (Utah DOT) p estala používat odrazky Swaraflex z d vodu nár stu po tu kolizí se zv í a vysoký náklad m na po ízení, instalaci a údržbu. V tšina dalších studií neprokázala efekt odrazek na snížení po tu kolizí vozidel se zv í. Studie zam ující se na vliv odrazek na chování zv e nep ináší mnoho, nebo žádné podklady o tom, že by se zv míst m s instalovanými odrazkami vyhýbala (USA). P i použití ervených odrazek Swaraflex nebo obdobných Strieter-Lite m že být jejich neefektivnost zp sobena i tím, že zv nevidí v ervené ásti barevného spektra (VerCauteren et al. 2006). S použitím t chto odrazek souvisí i pom rn vysoké náklady na po ízení a provoz (podle výrobce Strieter-Lite cca 10tis K na rok a 1km).

Podle test odrazek SWARAFLEX provedených v R na silnici ís.1/40 Poštorná – Valtice mají odrazky jednozna n pozitivní vliv na snížení nehodovosti na daném úseku. Také údaje z Rakouska ze 46 honiteb ukazují na snížení st et zv e s vozidly v pr m ru o 63,5%. Vyskytla se zde však i honitba, kde po et st et po nainstalování odrazek naopak vzrostl o 17%. Spektrum vnímání barev spárkatou zv í

Problematikou pachových repelent na bázi pachu lov ka, nebo velkých predátor se dále zabýval Brown et al. (2000). Knapp (2005) upozor uje na riziko ovlivn ní necílových organizm nebo dokonce zdravotní rizika p i použití n kterých látek. Hodnocení vlivu silnice je také vždy nutné vztahovat k širšímu zájmovému území a k celé síti infrastruktury, ke které daná komunikace pat í (And l 2006). Mezi akustické repelenty využitelné pro ochranu zv e na komunikacích pat í r zné typy píš al upevn ných na vozidla, nebo zdroje ultrazvuku zakomponované nap íklad do odrazek typu Swaraflex. Obecn však nejsou tato za ízení p íliš ú inná, snad krom za ízení Eco pillar, u kterého je uvád na ú innost 66% (Havránek 2011). Jiným za ízením neseným na vozidle jsou senzory , které registrují zv p ed vozidlem v p edstihu a signalizuje ji idi i, jak uvádí Huijser et al. (2006). V Americe jsou jak uvádí Havránek (2007) jsou testovány systémy používající senzory k detekci zví at, které vstupují na silnici. Když zv e vstoupí na silnici, senzor vyšle signál, který zp sobí rozsvícení varovných sv tel nainstalovaných u varovné zna ky. Tímto zp sobem je idi informován o tom, že se zví e pohybuje na, nebo v blízkosti silnice. Zatím existují základní typy t chto systém : 1) systém vyhodnocující pokrytí terénu 2) systém detekce pomocí narušení paprsku laseru. Systém vyhodnocující pokrytí terénu funguje na bázi p ijímaného signálu a to u aktivních systém (mikrovlnný radar) p íjmem a m ením signálu vyslaného ze zdroje a odraženého od zví ete. Pasivní systémy detekují zví ata pouze na základ jimi vysílaných signál (video detekce nebo infrared). Tento systém je složitý, rozlišující r zné pohybující se teplé objekty (vozidla…). Systém detekce pomocí narušení paprsku zá ení používá vysíla e, které vysílají infra ervené, laserové nebo mikrovlnné zá ení k p ijíma i. K detekci zví ete dojde p i p erušení proudu paprsku. Dalšími dv ma systémy detekce zv e jsou 3) radio – obojky na zv i a p ijíma e a 4) seismické senzory detekující vibrace v p d zp sobené pohybem v tší

zv e (Huijser et al. 2006). Efektivita detek ních systém byla hodnocena v n kolika nezávislých studiích a v tšinou vychází pozitivní výsledek (Kistler 1998, Kinley et al. 2003 a další). Nap . studie ze Švýcarska, p i které byl využíván infra ervený paprsek na pokrytí terénu prokázala snížení etností srážek o 82% (Moslem, Berger 2003). Dalších zhruba 30 lokalit v Evrop a USA bylo vybráno jako terénní test t chto detek ních systém . I když se výsledky jeví zatím velice slibn , je využití t chto systém zatím spíše na výzkumné než praktické úrovni (Huijser et al. 2006). Velmi efektivním p ístupem pro ešení st et zv e a vozidel jsou úpravy prost edí v bezprost ední blízkosti a nebo lépe v ur ité vzdálenosti od t lesa komunikace nebo p ímo na ní. Tak nap íklad zimní solení silnic p itahuje p edevším spárkatou zv . Tento problém je z ejmý jak z epírie, tak se jím zabývá ada autor (Danielson, Hubbard 1988, Fraser, Tomas 1982, Groot, Bruinderink, Haselbrok 1996 a další). ešením je nahrazení soli jinými prost edky, a již mechanickými posypy nebo chemickými p ípravky. Selektivní riziko, p edevším pro predátory, p edstavují kadavery sražených zví at na silnicích. Proto není jejich úklid záležitostí pouze estetickou (Pojar et al. 1975). Jako opat ení sm ující ke snížení denzity živo ich v okolí komunikací je uvád no jednak odvád cí krmení, které m že spo ívat v zakládání pastevních porost a jednak v p ímém p ikrmování, jak uvádí nap íklad Knapp (2005). Uvedená opat ení jsou hodnocena jako velmi ú inná. Opakem d íve uvád ného odvád cího krmení je snižování úživnosti a krytu stanoviš v bezprost ední blízkosti silnic (Rea 2003). Naopak odhán ní zv e z okolí silnic pomocí sv tel, laser , lovem nebo jinými zp soby plašení se nejeví jako efektivní (VerCauteren et al. 2006). Další, v evropských podmínkách spíše teoretickou alternativou je v Americe úsp šn ov ované, celkové na ed ní populace spárkaté zv e. V Minnesot logicky zjistili, že p i snížení denzity populace docházelo i k ádov srovnatelnému snížení po tu kolizí. Mezi další pouze teoreticky využitelná opat ení pro snížení denzity vybraných populací na stávaništích v okolí silnic pat í bu odchyt živé zv e (Cromwel et al, 1999) nebo snižování plodnosti zv e prost ednictvím medikace krmiv, jak uvádí Turner et al. (1996). Tyto postupy však byly uvažovány pro n které oblasti v USA a uvažovat o jejich aplikaci v Evrop je bezp edm tné. Jako nejú inn jší, ale také nejdražší se jeví opat ení fyzicky separující nebo modifikující chování zv e. P ehled t chto za ízení a jejich jednotlivých komponent zpracoval nap íklad Havránek et. al. (2007). Jsou to tunely nebo mosty, kamenná pole podél silnic oplocení s možností úniku - únikové rampy (záskoky), detek ní systémy zví at atd.

Význam predátor pro populace drobné zv e František Havránek, Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, v.v.i. ada našich i zahrani ních prací a p edevším praktické zkušenosti ukazují na popula ní explozi lišky a kun v posledních desetiletích. Jiné výzkumy prokázaly zna ný, mnohdy podstatný význam popula ní hustoty t chto predátor pro vývoj stav drobné zv e, i ostatních obratlovc , kte í tvo í jejich potravní spektrum. V eské republice, ani v jiných zemích se doposud nepoda ilo stanovit normované, nebo spíše únosné stavy predátor , jako je tomu nap íklad u spárkaté zv e a dalších druh . Potíž je p edevším ve stanovení reálných po t , nebo alespo trend po etnosti této zv e v oblasti. Z výše uvedeného vyplývá, že informace o stavu lišek a kun a jejich úsp šný management (v sou asnosti redukce) je jedním z nejzávažn jších problém sou asné myslivosti. Jediné informace o trendech po etnosti výše jmenovaných predátor p ináší evidence úlovk . Tato originální data myslivecké statistiky jsou pak p ebírána a r zn interpretována v tšinou odborných pracoviš . Vývoj odlovu lišek a kun má rostoucí tendenci. Za upozorn ní snad stojí skute nost, že u kuny skalní je nár st po etnosti o n co v tší, než u kuny lesní. Souvisí to nejspíš s expanzí kuny skalní do lesního prost edí, která v posledních desetiletích probíhá. O tom, že se v naší p írod , pokud se týká predátor , cosi zm nilo, sv d í nap íklad záznamy profesora Komárka. Ten uvádí pro první polovinu t icátých let dvacátého století, že množství šelem je v našich zemích, vzhledem k po tu užitkové zv e velmi malé, práv tak jako po et jejich druh a že škodlivá úloha, kterou jim myslivost p isuzuje, je zbyte n zveli ována. V roce 1933 a 1935 bylo v echách a na Morav v pr m ru loveno 8 638 lišek, 1054 kun lesních a 813 kun skalních. To znamená, že lišek bylo oproti sou asnosti loveno tém desetkrát mén , kun lesních asi šestkrát mén a kun skalních dvanáctkrát mén .P itom nesmíme zapomenout na to, že v dobách profesora Komárka byl lov predátor výrazn intenzivn jší a byly používány mnohé, dnes již opušt né zp soby lovu jako železa, otrávené návnady, tlu ky atd. Naopak množství potenciální ko isti p edstavované krom jiného drobnou zv í bylo výrazn vyšší než jaké skýtají sou asné zbytky populací koroptví, bažant nebo i zajíc . Podívejme se nyní blíže na problematiku predátora nejúsp šn jšího – lišku obecnou. O její schopnosti p izp sobovat se r zným prost edím sv d í obrovský areál jejího rozší ení, který sahá od pob eží Severního ledového oceánu až po severní Afriku a st ední Indii a dále je i v Severní Americe na jih do nového Mexika a na Florid . P es obrovskou ekologickou adaptabilitu se však liška v rámci areálu rozší ení vyhýbá centrální tund e, v horách vystupuje až ke hranici v ného ledu. V Evrop osidluje horské prost edí do 2 700 m n.m., v Asii až do 4000-5000 m n.m. Vlastní výb r a stabilizace domovského okrsku (home range) jednotlivých zví at závisí p edevším na vegetaci, konfiguraci terénu a potravních zdrojích. V rámci R se liška vyskytuje všude, osidluje lesní komplexy stejn jako otev enou krajinu (v poslední dob za íná kolonizovat periferie m st). Ideálním biotopem je ovšem krajina s r znorodým prost edím, kterému odpovídá pestrost potravní nabídky. V pr m ru tvo í potravu lišky 65% malých savc , 20% zajíci, 3% srn í, 5% ptáci, 5% hmyz a 2% rostliny. To p edstavuje v p ípad jedné lišky za rok 7 115 malých savc , 52 zajíc , 1-2 kusy srn í a cca 50 kus r zných druh pták . V R je p itom lovena zhruba jedna liška na 100 ha honební plochy za rok.

Pokud si zvolíme jako modelový druh nap íklad koroptev (dále uvád né hodnoty jsou však mnohde reálné i pro zajíce) a budeme vycházet ze situace tisícihektarové honitby s JKS koroptví 70 ks a jejich reproduk ním koeficientem 4 (v dob líhnutí), m žeme v hypotetickém, ideálním p ípad o ekávat osídlení honitby (1000 ha), 350 koroptvemi (70 JKS + 280 p ír stek). Goszczynski odhaduje podíl koroptví v potrav lišek na 1%. Pokud budeme vycházet z tohoto údaje a výše uvedené úvahy, že v potrav lišek jsou ptáci zastoupeni 5% znamená, že preda ní tlak lišek od erpá 55,7% z populace koroptví. Za p edpokladu, že by m l být zachován výchozí stav 70 ks, zbývá po ode tení preda ního tlaku lišek na pokrytí ztrát dalšími predátory, antropogenním tlakem a klimatickými vlivy jen 24,3% populace. Na základ celostátní analýzy bylo zjišt no, že nejrizikov jší a destabilizující p sobení preda ního tlaku na populace drobné zv e lze p edpokládat ve st edních a vyšších nadmo ských výškách. P edevším zde by tedy m ly být stimulovány snahy o redukci populací lišek a kun (dota ní politika, propagace, apod.), nebo se zde z ejm projeví nejefektivn ji v rozvoji populací druh , které tvo í potravní spektrum lišek, domácích ko ek a kun. Hodnocení po etnosti predátor – jako nejefektivn jší zp sob ov ení síly preda ního tlaku se jeví vyložení um lých návnad (tuk smíchaný s masokostní nebo rybí mou kou) a kontrola jejich p íjmu predátory. V rámci republiky, m že výše úlovk dob e popisovat trendy populace lišek, avšak již srovnání výše úlovk mezi jednotlivými honitbami, pop ípad okresy, m že nést zna nou chybu. Mezi jednotlivými honitbami, ale i oblastmi totiž existují výrazné rozdíly v intenzit lovu (lidský faktor), metodách lovu a charakteru prost edí. V okresech s intenzívním chovem drobné zv e, p edevším tam, kde se vypouští bažanti z kolierového chovu, jsou lišky a kuny hlavn v letním období redukovány intenzivn ji, než v oblastech, kde je prioritní lov spárkaté zv e. Naopak metoda vykládání návnad a kontrola jejich p íjmu p ináší výsledky vzájemn srovnatelné, p i emž je tato kontrola nezávislá na informacích majitele honitby, který m že n které údaje z r zných d vod manipulovat. Únosné stavy predátor , nap íklad z hlediska možného vypoušt ní bažant signalizuje zmizení 50% návnad za 21 dn (sou asnosti b žn 75-90% návnad). P i vyšších po tech zmizelých návnad nemá vypoušt ní bažant smysl.

ORGANIZACE LOV Petr Žaba

Vážené dámy, vážení pánové. Mým úkolem na dnešní konferenci je zabývat se organizací spole ných i individuelních lov . P evážná v tšina z vás jsou zkušení myslivci, kte í se v praxi s tímto problémem již setkali a pokud vzali na pomoc dostupnou literaturu zjistili, že n která doporu ení v oblasti dodržování kázn a zejména tradic nejsou zcela jednotná. Zam ím se tedy na praktické vedení loveckých akcí a budu erpat p edevším z vlastních zkušeností. Bezpe nost : Nemohu za ít jinak a troufám si íci, že velmi dob e vím pro . Byl jsem ú astníkem n kolika spole ných loveckých akcí p i nichž došlo k poran ní nebo i ztrát život lidí nebo loveckých ps . asto jsem byl v postavení nebo funkci, že bylo na mne informovat policii a rodinu poškozeného. Není to nic p íjemného. N kde jsem dokonce etl, že ve Spojených státech zem e na lovu více lidí než p i autonehodách a to p evážn ze vzrušení z lovu. Na zajišt ní bezpe nosti budeme narážet i p i organizaci a ízení všech loveckých akcí. I p i dodržení všech zásad bezpe ného zacházení se zbraní kázn nedokážeme zcela vylou it vznik mimo ádné situace. lov k m že selhat, má na n ho vliv zdravotní a psychický stav a v neposlední ad i to vzrušení z lovu. Tak jako se stane idi i, že je p esv d en, že mu nic nestojí v cest a p ehlédne jiné vozidlo tak bude st elec p ísahat, že byl p esv d en, že st ílí na zv . Jist se mnou budete také souhlasit, že p i st elb na pohyblivý cíl oko sledující mí idla a zv situaci za tím již vnímá velmi omezen . Pokro ili jsme v tom, že dnes již nikde nevidíte p ed a v pr b hu lovu alkoholické nápoje. Pokud se p esto n co by jen banálního p ihodí je t eba zajistit léka e, informovat policii, zajistit sv dky, nákres situace a postavení ú astník , ozna it místo, ukon it lov a v žádném p ípad nedat na rady, že se vlastn nic vážného nestalo. To se vždy vymstí a ten kdo takto rozhodne p ebírá plnou odpov dnost za p ípadné následky. P íprava lovu: Je jedno, zda se jedná o spole nou nebo individuální loveckou akci vždy se vyplatí p íprav v novat náležitou pozornost. Nutné je znát po et ú astník , od toho se odvíjí organizace. Proto v as pozvat a již ústn nebo písemn , p ípadn požádat o potvrzení ú asti. Vedoucí lovu, závod í, vedoucí honc musí bezpodmíne n znát honitbu i jednotlivé le e. Pokud jsou lovecká stanovišt trvalá lze nad mapou u it po ty lovc pro jednotlivé závod í. V ostatních p ípadech doporu uji obejít le , nebo alespo mén p ehledné úseky a lovecká místa vyzna it. Dnes populární nahá ky se slíd ním kdy se honci v le i nepohybují jedním sm rem vyžadují v novat postavení st elc mimo ádnou pé i. Ideální jsou nahá kové posedy a lovecká stanovišt situovaná tak, aby se st elci vzájemn ani ohrozit nemohli. K p íprav lovu pat í rovn ž zajišt ní d stojného místa a prost edí pro zahájení a ukon ení lovu, uspo ádání vý adu, spole ného posezení, zajišt ní ob erstvení, p ípadn ubytování. Výsledek, lovecký úsp ch je p ímo úm rný asu, který v nujeme obeznání zv e, p íprav akce, našim znalostem honitby a p i individuálním lovu to platí dvojnásob.

Organizace: Mluvíme o spole ných loveckých akcích, tedy honech a nahá kách. Zd raz uji, že na jasných pokynech, dobré organizaci, dodržování kázn závisí nejen výsledek lovu, ale i spokojenost ú astník akce a jejich bezpe nost. Tam kde jsou tyto zásady dodržovány se i ti mén ukázn ní p izp sobí. Nejv tší prostor pro „lidovou tvo ivost“ a nakonec nejblíže k maléru je tam, kde se organizáto i ješt na nástupu dohadují jak a kam a ostatní místní radí. Nutné je zajistit seznam ú astník lovecké akce a kontrolu všech oprávn ní k nošení zbran a lovu. P i nástupu po p ivítání ú astník , by m la být p edstavena honitba, její držitel a uživatel, dále vedoucí lovu, závod í, vedoucí honc a program spole ného lovu v etn místa ukon ení. Ten, kdo loveckou akci povede seznámí ú astníky s tím, která zv je p edm tem lovu, p id lí lovce k jednotlivým závod ím a podá podrobn jší informace k jednotlivým le ím. Zd razní dodržování zásad bezpe ného zacházení se zbraní, kázn , klidu na stanovištích i p i obstupování le í a respektování individuálních pokyn závod ích. Seznámí se zp sobem p edávání informací v pr b hu lovu a organizací p esun . Taktním zp sobem m že p ipomenout i to, že za svoji ránu každý odpovídá sám a že nekáze bude mít za následek, že takový lovec p íšt zván nebude v krajním p ípad bude z dalšího lovu vylou en. On takový telefonista, nebo dva kamarádi, kte í se dlouho nevid li dokáží zradit zv celé ad st elc a negativn ovlivnit výsledek celého dne. Samoz ejmostí by dnes již m lo být používání reflexních vest a to minimáln u honc , pro st elce doporu uji alespo barevný pásek na klobouku nebo epici. Jist jste se již p esv d ili jak velký je rozdíl v tom, kdy takto ozna eného lov ka zaregistrujeme proti tomu, když je zelený v zeleném. Nutné je ud lat v pr b hu dne i n kolik krátkých p estávek práv proto, aby si mohli ú astníci sd lit dojmy, pro ob erstvení a i pro další organiza ní pokyny a na stanovištích byl op t klid. Káze je nutné udržet v pr b hu celého dne tedy i pokud dojde k ulovení nebo post elení zv e a podobn . Platí, že nást el vyhodnotí závod í, o zp sobu dosledu rozhodne vedoucí lovu, stejn tak jako o transportu zv e a ostatní vy kají na svých místech dalších pokyn . Není možné aby v tomto n kdo za al projevovat vlastní iniciativu a ostatní na n ho ekali a nakonec ho šli hledat. Ten kdo spole nou loveckou akci ídí p edává úlomky a musí v p ípad nejasností i rozhodnout komu bude p edán úlomek. Bez výjimek platí, že post elenou zv stav nou psem dost eluje v dce psa pokud sám nerozhodne jinak. Je to velmi nebezpe né nejen pro psa a vyžaduje to zna nou dávku odpov dnosti a zkušenosti. Záv re ná e vedoucího lovu musí obsahovat informaci o tom, co bylo uloveno, zhodnocení pr b hu lovu, pod kování za ú ast, p ípadn káze , pozvání k poslední le i a spole ný pozdrav „Myslivosti Zdar“. Individuální lov: Pokud jsme pozvali loveckého hosta, nebo jsme byli ur eni jako jeho doprovod bude se pravd podobn jednat o trofejovou zv , je t eba si uv domit, že podle našeho chování a p ístupu k n mu bude host hodnotit nejen nás , ale i toho kdo ho pozval, tedy uživatele honitby a nakonec celou eskou myslivost na kterou jsme právem hrdí. O p íprav lovu, obeznání zv e, informacích o honitb a zv i která bude p edm tem lovu jsme již mluvili. Pro lovecký úsp ch je velmi nutné zvolit správný termín lovu, jist brát ohled na možnosti hosta, ale upozornit, že po así, vývoj vegetace, ruch v honitb , hmyz atd. chování zv e významn ovliv ují. Jist víte, že nap íklad v Ma arsku za íná odst el srnc již v polovin dubna a i jinde po átkem kv tna. Není proti úct k hostu, pokud se neznáme a zejména pokud se jedná o vzácn jší zv požádat o zkušební ránu. Pak je tu povinnost loveckému hostu se v novat i mimo lov, ukázat honitbu, zv , zjistit zájem a p ipravit program, ale nic nevnucovat. V p ípad loveckého úsp chu jsme povinni zv vyvrhnout, zase pokud si to host výslovn nep eje provést sám a postarat se o p edání úlomku, p ípadn

dopravu na místo, které si k tomu ú elu vybral. Stejn tak je nutné respektovat i p ání hosta k p ípadné oslav úsp šného lovu. Pokud se jedná o poplatkového hosta je ze všeho nejd ležit jší korektní p ístup k ú tování. To zd raz uji. Lovecký host musí být p edem seznámen s ceníkem poplatkového lovu i všemi dalšími ú tovanými položkami. Stanovení bodové hodnoty musí být transparentní, to znamená že hostu nabídneme ú ast p i hodnocení, vysv tlíme postup, zp sob m ení a výpo tu bodové hodnoty trofeje. Doprovázel jsem n kolik zahrani ních host , kterým ne inilo žádný problém platit horentní sumy za oslavu úlovku ale o p l vzhledového bodu byli ochotni se p ít a diskutovat. Není nic trapn jšího, než když si dá host trofej n kde p em it a zjistí se rozdíl. To nemluvím o tom, že vyschnutím trofeje vždy k n jakému malému rozdílu po ase dojde. Takže mén je i v tomto p ípad v tšinou více. Je zde ješt povinnost evidovat a zdokumentovat význa né trofeje. Znovu bych rád opakoval že svým vystupováním, oble ením, úctou k tradicím a pé í o hosta reprezentuje lovecký doprovod nejen sebe a uživatele honitby, ale celou naší myslivost a jen spokojený host se rád vrací. Ostatní: Tady mám na mysli personál, leny mysliveckých sdružení a lovecké hosty. Mluvili jsme zatím o povinnostech t ch, kte í loveckou akci ídí, ale i jako host, nebo obecn ú astník spole né akce jsem povinen pod ídit se vydávaným pokyn m, kázni a zásadám slušného spole enského vystupování. Pokud p ijmu pozvání na lov, platí zásada dostavit se v as, vhodn oble en a nebo se omluvit. Mám právo se zeptat, pokud n emu nerozumím, ale nekritizovat a neodcházet p ed ukon ením lovecké akce. Vrcholem neslušnosti je pokud jsem n kam pozván p ibrat sebou n koho dalšího. Neust elovat zv soused m, nerozst elovat ani nest ílet daleko. I pokud jsem oprávn n k výkonu práva myslivosti v honitb , kde práv kolega doprovází loveckého hosta omezím svoje aktivity. Je velice nep íjemné pro hosta i doprovod když v honitb potkávají víc koleg než zv e. Pokud jsme ekli, že spokojený host se rád vrací, tak tady platí že ukázn ný a slušný lovec je opakovan zván. Tradice: Myslivecké tradice na které jsme pyšní a které jsou p enášeny z generace na generaci jsou souhrnem našeho oble ení, chování, vystupování, pé e o zv , lovecké zbran , psy, úcty ke koleg m, mluvy, vztahu k p írod a etickému zp sobu lovu. K nejp sobiv jším pat í vzdání pocty ulovené zv i a tu umoc ují lovecké fanfáry a signály. Vyslechli jsme si jejich ukázky na po átku mého vystoupení v podání truba . Zda ilá lovecká akce, jejíž záv r p i zapadajícím slunci a zá i oh , kdy nastoupení ú astníci ztichnou a zazní borlice je beze sporu spole enskou událostí. Stejn tak p evzetí úlomku v d stojném prost edí nad myslivecky složeným kusem spárkaté zv e nebo pasování je zážitek na který se nezapomíná. Vážení p átelé, nemyslím, že jsem vám ekl n co nového, n co co neznáte. Jen jsem cht l svým vystoupením p ipomenout zásady se kterými bychom m li svoje chování p i lovu vždy konfrontovat. Opravdového myslivce lze poznat nejen na lovu, ale za každé situace. D kuji za pozornost! Petr Žaba

P ísp vky na vybrané innosti mysliveckého hospoda ení v roce 2011 P ísp vky na vybrané innosti mysliveckého hospoda ení v roce 2011. ís P edm t p ísp vku ád. 1. Založení nebo údržba zv ních polí ek pro spárkatou nebo drobnou zv

2.

3.

4.

5.

Technické jednotky

Indikace Sazba

K /ha

G a

1

5000

Z izování napajedel pro zv

K /ks

G a

2

1000

Po ízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory

K /ks

G a

3

2000

Po ízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích za ízení

K /ks

G a

4

1000

Po ízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky Po ízení a instalace nebo výroba a instalace nových odchytových za ízení na prasata divoká Vypušt ní nakoupených nebo odchovaných jedinc ohrožených druh zv e v lokalitách jejich p irozeného výskytu

K /ks

G a

5

500

K /ks

G a

6

4000

tet ev hlušec

K /ks

G b

1

7000

tet ívek obecný

K /ks

G b

2

5000

koroptev polní

K /ks

G b

3

100

Po ízení nebo výroba a umíst ní nových p enosných p ísp vk pro koroptve

K /ks

G b

4

200

Oborní chovy zv e se vzácnými druhy nebo poddruhy koza bezoárová

K /ks

G c

1

1500

bílého jelena

K /ks

G c

2

1000 250

Použití dravc v ochran rostlin - ochrana zem d lský kultur proti hlodavc m výroba a instalace hnízdních podložek a budek

K /ks

G d

1

výroba a rozmíst ní loveckých stanoviš pro dravce (berli ky) na zem d lské p d

K /ks

G d

2

40

Medikované premixy pro p idávání do krmiv pro lé bu parazitóz u spárkaté zv e

K /kg

G e

1

200

Termín pro podání žádosti je do 31.5.2011 Chov a výcvik národních plemen loveckých ps a loveckých dravc ís. P edm t p ísp vku ád. 1. Úsp šn vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen ps eský teriér eský fousek 2.

Technické jednotky K /zkouška

Indikace

Sazba

K

a

1

2000

K /zkouška K

a

2

2000

Úsp šný odchov loveckého dravce vyvedeného z um lého chovu jest áb lesní

K /ks

K

b

1

7000

sokol st hovavý

K /ks

K

b

2

5000

raroh velký

K /ks

K

b

3

5000

orel skalní

K /ks

K

b

4

5000

Termín pro podání žádostí je do 31.10.2011 Pravidla a formulá e lze naleznout na stránkách Ministerstva zem d lství a Libereckého kraje. Bližší informace poskytne pracovník krajského ú adu p. Nesvadba tel. 485 226 418, e-mail: [email protected].

P ehled erpání za tituly G a K 2008-2011 400000 350000 300000 250000 K

200000 150000 100000 50000 0

2008 K

2008 G

2009 K

2009 G

2010 K

rok a titul požadováno

schváleno

2010 G

2011 K

2011 G

Statistika myslivosti Libereckého kraje

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

Spárkatá zv!" - lov Drobná zv!" - lov #kodná zv!" - lov Zavle$ené druhy zv!"e – lov Toulav% pes, ko$ka - lov Po$et dr&itel' loveck%ch lístk' Po$et lovecky upot"ebiteln%ch ps'

 

 

Lov Spárkaté zv!"e 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

!erná

1714

1325

1412

1334

1747

2942

2334

2824

3016

2366

4264

3381

1509

4111

4660

3606

4961

Da"#í

219

202

256

218

181

253

244

260

226

206

260

262

210

268

277

273

297

Srn#í

4299

4022

3030

3521

3720

4082

4547

4854

4159

4773

4780

5183

3574

4122

5352

5174

4893

Mufloní

384

414

313

339

373

354

417

390

271

261

270

272

287

379

443

355

328

Jelení

1170

1390

1192

677

828

915

935

1150

815

835

953

1063

583

1035

1092

1003

1199

Lov spárkaté zv!"e v Libereckém kraji 6000 !erná sa-lov Srn#í sa-lov Jelení sa-lov

Da"#í sa-lov Mufloní sa-lov

3000

1500

0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

rok

 

Lov drobné zv!"e 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Ba!anti 4946

4053

3466

4215

4452

5250

5363

6506

5130

5509

9818

10237

8924

10130

9247

10300

7609

855

818

363

557

606

610

656

630

391

545

382

560

440

627

559

508

504

Kachna 5049

4445

3289

4391

4628

5689

5686

5515

2485

4332

5386

5287

2907

4966

4609

4202

4165

1819

447

401

550

361

404

314

220

306

384

519

327

361

290

248

209

Holub

Zajíc

1967

Lov drobné zv!"e v Libereckém kraji 15000

ulovené ks

ulovené ks

4500

11250

Ba!anti-lov Kachna-lov

Holub h"ivná#-lov Zajíc-lov

7500 3750 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

rok

 

Lov !kodné zv"#e 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Liška

2284

2928

1869

2338

3479

3606

2858

3274

2791

2460

3209

3108

2336

3010

3109

2791

3064

Kuny

602

733

442

661

750

719

576

628

387

487

455

469

323

379

420

430

394

Straka

592

618

305

686

731

640

728

697

332

430

441

410

442

541

593

578

610

Vrána

158

158

84

123

157

159

153

158

134

82

54

78

49

55

57

42

65

Lov !kodné zv"#e v Libereckém kraji 4000

Li!ka sa-lov

Kuny-lov

Straka-lov

Vrána-lov

ulovené ks

3000 2000 1000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

rok

 

Lov zavle!en"ch druh# zv$%e v Libereckém kraji Vrstvy

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Psík Mývalovit

0

0

0

4

5

5

16

11

18

27

79

67

51

100

118

85

117

Mýval severní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

5

2

4

1

Norek americký

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

5

7

2

2

4

3

Lov nep!vodních druh! zv"#e v Libereckém kraji 150 Psík m!valovit!-lov M!val severní-lov Norek americk!-lov

ulovené ks

113 75 38 0

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

rok

 

Lov toulavé ko!ky, toulavého psa b

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Toulavá koÏka

2649

2526

1527

1921

1826

1789

1352

1317

435

401

410

373

358

392

368

318

319

Toulavý pes

371

390

316

338

272

229

197

157

80

85

77

69

50

43

53

44

54

2009

2010

Lov toulavé ko!ky, toulavého psa 3000 Toulavá ko!ka-lov Toulav" pes-lov

ulovené ks

2250

1500

750

0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok

 

Po!et dr"itel# loveck$ch lístk# v Libereckém kraji b

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1026

1107

1070

1046

1050

1036

1106

1130

1114

1033

1032

1031

1022

1045

1075

1056

1097

511

437

506

505

500

509

546

539

275

481

497

485

490

455

468

440

450

Liberec

1085

1092

1102

1130

1105

1132

1151

1163

1073

1165

1151

1128

1166

1152

1143

1103

1098

Semily

844

824

802b

769

748

759

755

754

582

820

816

804

811

785

779

776

768

Î. Lípa Jablonec

Dr!itelé loveck"ch lístk# 1200

600

300

!. Lípa Liberec

Jablonec Semily

0

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rok

 

Po!et lovecky upot"ebiteln#ch ps$ v Libereckém kraji b

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Psi drobná

338

346

355

343

333

335

331

Psi norování

294

284

292

276

287

289

285

Psi spárkatá

348

364

358

367

374

363

377

Po!et lovecky upot"ebiteln#ch ps$ v Liberckém kraji 400 300 po!et ps"

po!et dr"itel#

900

200 100

Psi drobná Psi norování Psi spárkatá

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rok

 

Ing. Jan Matouš Odbor životního prostředí a zemědělství

Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 tel.: +420 485 226 480 | fax: +420 485 226 654 e-mail: [email protected] | www.kraj-lbc.cz

 

Slovo na záv r Vážení p átelé myslivosti, další myslivecká konference skon ila. Jsem rád, že jsem se jí mohl osobn zú astnit a zárove musím íci, že se akce opravdu velmi vyda ila. Po letech, kdy konferenci organiza n zajiš ovala Asociace profesionálních myslivc , se role organizátora ujala eskomoravská myslivecká jednota, Okresní myslivecký spolek Liberec a nutno podotknout, že velmi dob e. Organizace konference zajistila hladký pr b h celé akce, asový rozvrh byl dodržen a š astnou ruku m li po adatelé i s volbou p ednášejících. Všichni lekto i, krom o ekávané odborné výbavy a zkušeností, byli i dobrými e níky a dokázali své p ednášky podat poutavým zp sobem, který zaujal i laické poslucha e. Nerozpakovali se p i tom kriticky zamí it i do ad myslivc . P estože letos nebyla konference specificky zam ená, jako hlavní téma se vyprofilovaly myslivecké zvyky a tradice. Práv ty odlišují myslivost od jiných volno asových aktivit a dodávají ji noblesní charakter národního kulturního d dictví. V ím, že letošní myslivecká konference upevnila své místo v pov domí myslivc Libereckého kraje a jako tradi ní akce z stane zachována i do budoucna. Karel Pop

Záv ry z jednání myslivecké konference, která byla v nována mysliveckým tradicím a ochran voln žijící zv e p ed motorovými vozidly a predátory 1. Myslivecké zvyky a tradice jsou nedílnou sou ástí eské myslivosti a kultury. Povinností všech myslivc je nejen dodržovat, ale i uchovávat pro budoucí generace. Zvláštní pozornost je t eba v novat myslivecké mluv , která svou výjime ností nemá v mezinárodním m ítku obdobu. Lovecká hudba je nedílnou sou ástí eské myslivosti i v sou asnosti a je t eba ji využívat p i každé p íležitosti. 2. Predáto i mají významný vliv na po etní stavy drobné zv e. Jejich mnohdy neúnosné stavy narušují biologickou rovnováhu a p sobí zna né škody na dalších ohrožených zví atech v etn drobné zv e. Jejich ochrana nesmí být na úkor narušení stav jiných i chrán ných živo ich / viz stavy krkavce a jeho vliv na tet ívka apod./. K udržení jejich stav je t eba využít všechny možnosti dané právními p edpisy. 3. Vedení lovu úzce souvisí s mysliveckými zvyky a tradicemi. Jejich používání a dodržování zvyšuje nejen kulturu, ale i bezpe nost p i lovech. Lov se nesmí stát pouhým zabíjením zv e a musí respektovat nejen myslivecké zvyky, ale i úctu ke zv i. 4. Škody na zv i zp sobené motorovými vozidly dosahují závratných výšek. St ety vozidel se zv í ohrožují nejen zv , ale i posádky vozidel a zp sobují zna né materiální škody na vozidlech. Používání pachových zábran tyto škody výrazn omezuje. Vhodnou spoluprací mezi uživateli honiteb, správci komunikací a st. Správou je možno výrazn snížit množství st et zv e s vozidly . 5. Myslivecká statistika za uplynulé období potvrdila trvalý pokles stav drobné zv e. Náprava tohoto stavu bude dlouhodobá ba nemožná bez zm n v biotopech. Stavy spárkaté jsou nadále na vysoké úrovni a je t eba v novat pozornost snižování jejich stav , zejména zv e erné. vypracoval Josef Ž árský

Krajský ú ad Libereckého kraje Okresní myslivecký spolek Liberec

www.kraj-lbc.cz www.myslivost.cz/omsliberec