Procesní a dopadová evaluace projektu Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2. Závěrečná evaluační zpráva

Procesní a dopadová evaluace projektu „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2“

Závěrečná evaluační zpráva

1

Dokument „Procesní a dopadová evaluace projektu Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2 – závěrečná evaluační zpráva“ je výstupem z klíčové aktivity č. 4 – Průběžná a závěrečná evaluace a byl vytvořen v rámci projektu „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2“, registrační číslo CZ.1.04/2.1.00/C8.00001, který je spolufinancován z fondů EU – z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Autor: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí Schválila: Mgr. Martina Vlasáková

2

Obsah Úvod .............................................................................................................................. 5 Manažerské shrnutí ....................................................................................................... 6 Metodologie ................................................................................................................. 10 1.

2.

Procesní evaluace ................................................................................................ 14 1.1.

Informovanost a zájem o projekt.................................................................... 14

1.2.

Účastníci projektu .......................................................................................... 27

1.3.

Průběh stáží .................................................................................................. 35

1.4.

Průběh doprovodných opatření ..................................................................... 51

1.5.

Plnění indikátorů projektu .............................................................................. 55

Dopadová evaluace .............................................................................................. 56 2.1.

Kvalitativní hodnocení přínosů a vedlejších efektů projektu ........................... 56

2.2.

Kvantitativní hodnocení efektů projektu ......................................................... 65

2.3.

Relevance cílů projektu ................................................................................. 83

3.

Seznam grafů ....................................................................................................... 90

4.

Seznam tabulek.................................................................................................... 91

5.

Seznam obrázků .................................................................................................. 92

6.

Seznam použité literatury ..................................................................................... 92

3

Seznam zkratek ATET CATI CS ČR DPČ DPP ED EO ESF ET EU FDV FG HPP IntS IS SEP KS KZ NÚV NVF OLS OP LZZ OSVČ OZP PS PSM SpM SpM2 SŠ UniVED ÚP VED VOŠ VŠ ZED

Average Treatment Effect on the Treated (česky průměrný dopad intervence na intervenovaného) Computer-assisted telephone interviewing (česky telefonické dotazování s podporou počítače) Cílová skupina Česká republika Dohoda o pracovní činnosti Dohoda o provedení práce Evaluační dotazník Evaluační otázka Evropský sociální fond Evaluační téma Evropská unie Fond dalšího vzdělávání Fokusní skupina Hlavní pracovní poměr Intervenční skupina Informační systém efektivního párování Kontrolní skupina Konzultanti stáží Národní ústav pro vzdělávání Národní vzdělávací fond Ordinary least square (česky metoda nejmenších čtverců) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Osoba samostatně výdělečně činná Osoba zdravotně postižená Poskytovatel stáže Propensity Score Matching (česky párování pomocí skóre) Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2 Střední škola Univerzální vstupní evaluační dotazník Úřad práce Vstupní evaluační dotazník Vyšší odborná škola Vysoká škola Závěrečný evaluační dotazník

4

Úvod Projekt Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2 (dále jen Stáže pro mladé 2, zkratkou SpM2) navazoval na projekt Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání (dále jen Stáže pro mladé, zkratkou SpM). Projekt reagoval na nepříznivou situaci absolventů škol na trhu práce a reflektoval obsah strategie Evropské komise “Evropa 2020“. Hlavním cílem projektu bylo usnadnit budoucím absolventům transfer ze vzdělávacího systému na pracovní trh prostřednictvím absolvování pracovní stáže. Cílovou skupinou projektu byli budoucí absolventi, konkrétně žáci a studenti prezenčního studia posledního ročníku středních škol a posledních dvou semestrů vyšších odborných a vysokých škol. Realizátorem projektu byl Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace MPSV, jejímž posláním je zvyšování adaptability a flexibility lidských zdrojů na trhu práce prostřednictvím dalšího vzdělávání občanů. Vedle státního rozpočtu České republiky byl projekt Stáže pro mladé 2 financován Evropským sociálním fondem z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Rozpočet projektu byl 222 199 228,- Kč a jeho realizace probíhala od 1. 2. 2014 do 30. 11. 2015. Součástí projektu Stáže pro mladé 2 byla i jeho interní evaluace. Evaluace projektu byla rozdělena do 2 částí: 

Procesní evaluace se soustředila na vývoj zájmu o projekt, na informovanost a strukturu účastníků projektu, na samotný průběh stáží, na průběh doprovodných aktivit (e-learningový kurz rozvoje měkkých dovedností a individuální poradenství připravující stážisty na vstup na trh práce), v neposlední řadě pak monitorovala naplňování předem stanovených indikátorů projektu.



Dopadová evaluace se pak zaměřovala na zhodnocení relevance cílů projektu, na kvalitativní hodnocení přínosů projektu (hodnocení subjektivních přínosů ze strany stážistů, poskytovatelů stáží a ostatních aktérů, na demaskování neočekávaných efektů projektu atd.). Rovněž zahrnovala kvantitativní hodnocení dlouhodobých dopadů projektu – ty byly měřeny na stážistech projektu Stáže pro mladé s ročním odstupem od absolvování stáže (viz Kapitola 2.2).

Této struktuře odpovídá i předkládaná závěrečná evaluační zpráva, která se skládá ze dvou stěžejních kapitol. V Kapitole 1 jsou shrnuty výsledky procesní evaluace, v Kapitole 2 pak výstupy evaluace dopadové. Podkapitoly pak odpovídají jednotlivým evaluačním tématům (viz Tabulka 1).

5

Manažerské shrnutí Procesní evaluace Během realizace projektu „Stáže pro mladé 2“ bylo celkem realizováno 2 930 pracovních stáží. Zájem o projekt ze strany stážistů i poskytovatelů stáží podléhal sezónním vlivům – stážisté, s ohledem na své časové možnosti, preferovali realizovat stáž zejména v období letních prázdnin a poskytovatelé jejich zájem také reflektovali. V létě 2015 zájem o projekt přesáhl původně zamýšlenou kapacitu – realizační tým proto reagoval vysokým nasazením a snahou tomuto zájmu vyhovět. Výsledkem bylo zprostředkování o 230 stáží více, než se projekt původně zavázal. Poslední stáže byly zahájeny 15. 8. 2015. Ve více než třech čtvrtinách případů se stáží účastnili vysokoškoláci (poměr studentů bakalářského a magisterského studia je téměř shodný), dvě třetiny stážistů tvořily ženy. Nízké zastoupení středoškolských studentů ve struktuře cílové skupiny lze vysvětlit jednak nižší flexibilitou středoškolské školní docházky, a tedy obtížnějším skloubením s docházkou na stáž, dále pravděpodobným pokračováním v dalším studiu na vysokých školách či také obecně nižším zájmem této věkové skupiny aktivně a nad rámec školní výuky podpořit své budoucí pracovní uplatnění. Nejčastější motivací stážistů k zapojení se do projektu bylo získání praktických dovedností ve studovaném oboru, příležitost naučit se nové věci od zkušeného odborníka a s tím související vylepšení životopisu. Vysokou motivaci stážistů zapojit se do projektu dokládá i zjištění, že 63 % stážistů považuje za nepravděpodobné získat oborovou praxi mimo projekt Stáže pro mladé 2. Zapojení se do projektu bylo pro většinu stážistů velmi vítanou příležitostí, jak zaměstnavateli požadovanou praxi v oboru získat. Stáže poskytovaly převážně malé firmy – v 73 % se jednalo o podniky do 5 zaměstnanců, polovinu poskytovatelů tvořily osoby samostatně výdělečně činné. Rozložení poskytovatelů je do velké míry dáno tím, že větší firmy mají často vlastní stážové programy nebo jimi nastavené adminsitrativní procesy nekorespondují s pravidly projektu. Jako nejvýznamnější motivační faktory k zapojení do projektu poskytovatelé uvádějí možnost vyzkoušet si potenciálního zaměstnance formou nezávazné spolupráce, společenskou odpovědnost a prospěšnost cíle projektu – pomoc při zvyšování konkurenceschopnosti mladých absolventů škol a získání potřebné výpomoci v organizaci s částečnou úhradou nákladů. Poskytovatelé i stážisté do projektu nejčastěji vstupovali na základě osobního doporučení od svých blízkých (rodiny, přátel a známých). Tento prvotní informační zdroj uvedli stážisté i poskytovatelé shodně ve 40 % případů. Téměř každý pátý stážista (18 %) byl o projektu prvotně informován prostřednictvím oficiálního facebookového profilu projektu. Úspěšnost profilu v oslovování a informování cílové skupiny projektu a potenciálních poskytovatelů stáží zásadně ovlivnila placená facebooková kampaň na podzim r. 2014. Podpora profilu touto formou se jeví jako efektivní krok pro aktivní zapojení studentů do projektu. Informační podpora pro účastníky projektu fungovala

6

velmi dobře. Téměř všichni zapojení aktéři (99 % stážistů i poskytovatelů) byli o všech základních podmínkách realizování stáže informováni dostatečně. Stáže byly realizovány ve všech 14 krajích České republiky, ovšem v procentuálním zastoupení výrazně převažovaly kraje Jihomoravský a Moravskoslezský, ve kterých se realizovala přibližně každá druhá stáž (51 %). Tento jev může být vysvětlen jak obecně vyšším zapojením moravských krajů do projektů ESF, tak částečně i faktem, že se jedná o kraje s vysokým počtem studentů vysokých škol a vysokou mírou nezaměstnanosti. Nejvíce stáží (45 %) bylo realizováno v oboru souhrnně pojmenovaném Ekonomika, administrativa, personalistika a správa, na druhém místě se se 16 % objevuje obor Obchod, marketing, reklama, třetí místo s 11 % zaujímá obor Stavebnictví. Co se zastoupení pracovních pozic týká, žebříčku dominuje pozice Administrativní pracovník, kdy 36 % zahájených stáží bylo realizováno na této pozici. Následuje Specialista marketingu s 6% zastoupením a Architekt s 5 %. Toto oborové rozložení realizovaných stáží reflektuje nejvyšší zájem o absolvování stáže ze strany vysokoškoláků studujících ekonomické obory. Sami zástupci těchto škol vnímají, že jejich studenti mají v ČR obecně velký problém se získáním odborné praxe. Stáže byly doplněny několika doprovodnými aktivitami, zejména e-learningovým kurzem rozvoje měkkých dovedností a individuálním poradenstvím orientovaným na vstup na trh práce. Individuální poradenství stážisté hodnotili velmi pozitivně, zejména si cenili individuálního a vstřícného přístupu lektorek, které flexibilně reagovaly na konkrétní potřeby stážistů. Výstupy (tedy nově zpracované životopisy, v případě potřeby i motivační dopisy) stážisté shledávají pro své budoucí pracovní uplatnění jako účelné a přínosné. E-learningový kurz rozvoje měkkých dovedností hodnotili stážisté méně pozitivně – nabyté poznatky během stáže využil jen každý druhý stážista a v rámci fokusních skupin stážisté kurzu vytýkali jeho neinteraktivnost, příliš obecný obsah a fakt, že se s podobnými informacemi setkali už dříve v rámci školní výuky.

Dopadová evaluace Projektová žádost definovala hlavní cíl projektu jako zvýšení zaměstnatelnosti mladých zájemců o zaměstnání při jejich prvním vstupu na trh práce. Projekt tak měl umožnit zvýšit konkurenceschopnost žáků a studentů (budoucích absolventů) na trhu práce. Mezi další definované dílčí cíle patřilo mimo jiné i seznámení se s reálnými požadavky trhu práce, získání pracovních návyků, rozvíjení profesních a oborných dovedností či rozvoj sociálních dovedností pomocí kurzu rozvoje měkkých dovedností. Uskutečněná dopadová evaluace zkoumala naplnění stanovených cílů pomocí kvalitativních i kvantitativních metod. Výsledky hodnocení poměrně přesvědčivě potvrzují jejich dosažení. Zaprvé, díky projektu došlo z významnému posunu v sebehodnocení stážistů v oblasti měkkých a praktických dovedností, teoretických znalostí i znalostí souvisejících se vstupem na trh práce. Rovněž poskytovatelé stáží, resp. mentoři, kteří se stážisty nejvíce přicházeli do styku, hodnotili kladně rozvoj jejich 7

pracovních kompetencí v průběhu stáže. Stážisté oceňovali možnost získat potřebnou praxi, pro téměř dvě třetiny z nich byl tento projekt jediným prostředkem získání praktických zkušeností ve studovaném oboru. Potřebnost praxe opakovaně potvrzovali sami poskytovatelé stáží. Pracovní zkušenosti získané prostřednictvím absolvované stáže jako relevantní konkurenční výhodu hodnotilo až 90 % poskytovatelů stáží. Znamená to, že v procesu náboru nových pracovníků by drtivá většina poskytovatelů absolventa s praxí buďto přímo preferovala před ostatními uchazeči, či by to alespoň ovlivnilo jejich rozhodování při výběru. Stážisté hodnotili jimi absolvovanou stáž celkově vysoce pozitivně. Nejvyšší přínosy spatřovali v získání praktických dovedností v oboru, který studovali, a také v příležitosti naučit se nové věci od zkušeného odborníka v roli mentora. Neméně důležitá byla pro stážisty možnost vyzkoušet si reálný pracovní režim či vylepšit si svůj profesní životopis. V průběhu fokusních skupin stážisté oceňovali poskytnutí prostoru pro další učení a aplikování již naučených teoretických poznatků v reálném pracovním životě. Poskytovatelé stáží pak ocenili možnost nezávazně si vyzkoušet budoucí absolventy škol v roli potenciálních zaměstnanců a současně získat časově omezenou odbornou výpomoc ve své firmě. V průběhu hodnocení projektu byla oslovena také vybraná vzdělávací zařízení s otázkou, zda nějakým způsobem koncept stáží ve své výuce aplikují nebo o něj mají v budoucnosti zájem. Reakce byly poměrně nesourodé, lišily se především podle oborového zaměření škol. Ekonomicky zaměřené školy stáže jako nástroj získávání potřebné praxe pro absolventy vítaly a uváděly, že obecně je zaměstnání pro mladé studenty ekonomie obtížně dosažitelné z důvodu převisu nabídky práce nad poptávkou v tomto sektoru. Technicky zaměřené školy naopak žádný problém s umisťováním svých absolventů na trhu práce nepociťovaly a samy měly v mnoha případech vypracovaný systém poskytování stáží či zajištěnu jinou formu spolupráce svých studentů s firmami. K potenciální účasti svých studentů na stážích (i v projektu) se velmi opatrně stavěly střední školy, jelikož preferují, aby maturitní ročník studenti strávili intenzivní přípravou na závěrečné zkoušky a odložili svůj vstup na trh práce až po řádném ukončení studia. Tento fakt se pravděpodobně promítl i do účasti středoškoláků v projektu – pouze 23 % stáží bylo absolvováno středoškoláky.

Poslední část dopadové evaluace byla věnovaná kvantitativnímu hodnocení efektů projektu zejména pomocí metod kontrafaktuální evaluace. Zkoumal se zejména vývoj ekonomického statusu a s tím spojená rychlost nalezení pracovního uplatnění a změna příjmu z výdělečné činnosti. Dále byla sledována také shoda oboru pracovního uplatnění s oborem studia (tj. shoda s oborem vykonané stáže) či další spolupráce s poskytovatelem stáže. V této souvislosti téměř 40 % poskytovatelů nabídlo svým stážistům pokračování pracovní spolupráce. Navazující spolupráce byla obvykle nabídnuta formou DPP nebo DPČ případně na základě externí spolupráce s OSVČ. Spolupráci mezi stážistou a poskytovatelem se podařilo v řadě případů udržet dlouhodobě, respektive déle než rok od absolvování stáže.

8

Naprostá většina stážistů projevovala po odchodu ze školy zájem najít pracovní uplatnění v oboru svého studia. V tomto ohledu velmi kladně hodnotili nastavení projektu, které vyžadovalo úzkou korespondenci studovaného oboru s oborem stáže. Přes 60 % zaměstnaných (bývalých) stážistů se také ve svém oboru skutečně pracovně realizuje. Téměř polovina z nich pracuje na stejné či velmi podobné pozici, na jaké absolvovali stáž. V rámci kontrafaktuální evaluace bylo aplikováno více metod (regresních i využívajících párování osob bývalých stážistů s osobami z kontrolní skupiny) za účelem vyhodnocení dopadů stáží na ekonomický status a příjem z výdělečné činnosti budoucích absolventů škol. Provedená ekonometrická analýza jednoznačně prokázala, že absolvování stáže mělo statisticky významný pozitivní dopad na příjem z výdělečné činnosti, který se čistě díky projektu zapojeným jednotlivcům zvýšil. Rovněž bylo potvrzeno, že i když absolvování stáže nezkrátilo dobu hledání pracovního uplatnění, ve výsledku měli absolventi stáže významně lepší vyhlídky na zlepšení svého ekonomického statusu oproti bývalým studentům, kteří stáž neabsolvovali.

9

Metodologie Obecný metodologický přístup vycházel ze základního cíle evaluace projektu a ze zadaných evaluačních otázek, jejichž přehled uvádí Tabulka 1. Naplňuje rysy úplné evaluace, která zahrnuje jak přístup formativní (procesní evaluace), tak sumativní (dopadová evaluace). Výzkumný design kombinuje kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu a uplatňuje přitom princip tzv. triangulace, tj. zaměřuje se na sběr a analýzu komplementárních dat ke stejnému tématu, ale z odlišných zdrojů (Creswell a PlanoClarková, 2007), jehož předností je poměrně vysoká spolehlivost výsledků.

Tabulka 1 Evaluační témata a evaluační otázky Evaluační téma

1.

2.

3.

4.

5.

Informovanost a zájem o projekt

Číslo EO

Znění EO

1.1

Jaký je zájem o projekt a jak se vyvíjí v čase?

1.2

Jaký je vztah mezi poptávkou a nabídkou, tj. zájmem a kapacitou projektu?

1.3

Ze kterých kanálů se zájemci a účastníci o projektu dozvídají?

2.1

Jaká je struktura primární cílové skupiny?

2.2

Jaká je struktura poskytovatelů stáží?

3.1

Na jakém základě (mechanismu) jsou stáže v projektu poskytovány? Je tento způsob funkční a efektivní z hlediska procesního a administrativního?

3.2

Jaká je struktura a reálná délka stáží?

3.3

Jak jsou stážisté a poskytovatelé spokojeni s kvalitou a zaměřením Nabídky pracovní pozice?

3.4

Jak často dochází mezi účastníky k porušování trojstranné smlouvy?

3.5

Jak velká je úspěšnost dokončování stáží?

4.1

Jaká je forma, délka a struktura školení stážistů v oblasti softskills?

4.2

Jak stážisté hodnotí obsah, formu, délku a strukturu školení?

4.3

Jakým způsobem probíhá individuální poradenství pro stážisty? K jakým problémům při jeho realizaci dochází?

5.1

Daří se naplňovat předem stanovené indikátory projektu? K jakým problémům a změnám v této souvislosti v průběhu realizace projektu dochází?

Účastníci projektu

Průběh stáží

Průběh doprovodných opatření

Plnění indikátorů projektu

10

6.

Kvalitativní hodnocení přínosů a vedlejších efektů projektu

6.1

V čem spatřují přínosy stáže sami stážisté?

6.2

V čem spatřují přínos projektu poskytovatelé stáží?

6.3

V čem spatřují přínosy projektu školy, ve kterých se mladí stážisté vzdělávají?

6.4

6.5

7.

8.

Kvantitativní hodnocení efektů projektu

Relevance cílů projektu

Jaké navrhují stážisté i poskytovatelé stáží opatření zvyšující uplatnitelnost absolventů středních a vysokých škol na trhu práce? K jakým vedlejším (nepředpokládaným) subjektivně vnímaným efektům realizací projektu došlo? Jaké jsou jejich možné příčiny?

7.1

Jak vypadá profil někdejších stážistů? Jaká jsou specifika jednotlivých ekonomických skupin?

7.2

Jaká část stážistů získala příslib zaměstnání od svého poskytovatele stáže a jaká část ke svému poskytovateli stáže skutečně nastoupila?

7.3

Jaká část stážistů získala pracovní místo v oboru studia a stáže? O jaké obory a pozice se především jedná?

7.4

Došlo účastí v projektu k zvýšení příjmu z výdělečné činnosti a zlepšení ekonomického statusu?

7.5

Došlo účastí v projektu k rychlejšímu nalezení pracovního uplatnění?

8.1

Jsou všechny definované cíle projektu konzistentní?

8.2

Jsou cíle a výstupy relevantní vzhledem k potřebám cílové skupiny jako celku?

8.3

Splnil projekt své cíle?

Metodologie celé evaluace je detailně popsána v příloze číslo 1 – Přehled použitých evaluačních metod. V Tabulce 2 níže jsou stručně nastíněny metody sběru a analýzy dat, které byly pro účel závěrečné zprávy použity.

11

Tabulka 2 Metody sběru a analýzy dat Období sběru dat/analýzy dat

Zdroje

Evaluační dotazníky pro CS a PS Telefonické dotazování bývalých stážistů a kontrolní skupiny Sekundární data a desk research

07/2014 – 09/2015

LimeSurvey – online aplikace pro sběr dotazníků CATI dotazníky pro bývalé stážisty a kontrolní skupinu sbírané pomocí online aplikace LimeSurvey

Fokusní skupiny a polostrukturované rozhovory s CS (i potenciálními CS) a PS (i potenciálními PS) Dotazník pro konzultanty stáží Polostrukturované rozhovory s členy realizačního týmu FDV Polostrukturované rozhovory s představiteli škol Fokusní skupina s konzultanty stáží Informační systém SEP

11/2014 – 04/2015

Statistická analýza

09/2014 – 11/2015

Analýza procesů

12/2014 – 5/2015

Analýza dokumentů

10/2014 – 4/2015

09/2014 – 05/2015

07/2014 – 09/2015

Vazba na evaluační témata ET 1, 2, 3, 4, 6, 7a8 ET 7 a 8

Manuál pro stážistu 1.0, 2.0 Manuál pro poskytovatele stáží 1.0, 2.0 Projektová žádost a její přílohy Monitorovací zprávy projektu Vybrané měkké dovednosti, důležité při vstupu na trh práce Jak úspěšně vstoupit na trh práce Statistiky, studie a analýzy související s uplatněním absolventů na trhu práce Interní data FDV Osoby a organizace, které se účastnily stáží Osoby a organizace, které se neúčastnily stáží

ET 1, 2, 3, 4, 5 a 7

07/2015

Zaměstnanci FDV – Konzultanti stáží

ET 1, 3 a 4

09/2015 – 10/2015

Zaměstnanci FDV – projektový manažer, koordinátor projektu, kontrolor senior, manažer popularizačních aktivit senior

ET 1, 3 a 4

01/2015 – 05/2015

Proděkani či ředitelé škol

ET 7

09/2015

Zaměstnanci FDV – Konzultanti stáží

ET 1, 3 a 4

07/2014 – 09/2015

Databáze IS SEP obsahující informace o zájemcích o stáže, PS, kartách stáží, přihláškách apod. IS SEP Evaluační dotazníky pro CS a PS CATI dotazníky pro bývalé stážisty a kontrolní skupinu Manuál pro stážistu 1.0, 2.0 Manuál pro poskytovatele stáží 1.0, 2.0 FG s CS a PS Polostrukturované rozhovory s členy RT FG s konzultanty stáží Dotazníky pro konzultanty stáží Evaluační dotazníky pro CS a PS Manuál pro stážistu 1.0, 2.0 Manuál pro poskytovatele stáží 1.0, 2.0 Projektová žádost a její přílohy Monitorovací zprávy projektu Jak úspěšně vstoupit na trh práce – Příručka pro stážisty SpM2 Statistiky, studie a analýzy související s uplatněním absolventů na trhu práce Interní data FDV

ET 1, 2, 3 a 8

12

ET 1, 3, 4, 7 a 8

ET 1, 2, 3, 4, 6, 7a8

ET 1, 2, 3 a 4

ET 1, 2, 3, 4, 5 a 7

Tematická analýza

4/2015 – 5/2015

Analýza mediálního mixu

8/2015

FG s CS a PS, potenciálními CS, konzultanty stáží Polostrukturované rozhovory s členy RT, představiteli škol Evaluační dotazníky Facebook Insights Google Analytics Interní data FDV Polostrukturované rozhovory s členy RT

ET 1, 3, 4, 6 a 7

ET 1

Tabulka 3 zobrazuje počet vyplněných evaluačních dotazníků, které byly k dispozici k 15. 9. 2015, kdy došlo k uzavření jejich sběru a začalo vyhodnocování. Sbíráno bylo pět typů evaluačních dotazníků (dále také ED) a dva CATI dotazníky. Šlo o vstupní a závěrečný ED pro cílovou skupinu a vstupní, závěrečný a navíc ještě univerzální ED pro poskytovatele stáží.

Tabulka 3 Počty vyplněných evaluačních dotazníků

Typ dotazníku UniVED PS VED PS VED CS ZED PS ZED CS CATI pro bývalé stážisty CATI pro kontrolní skupinu

Počet vyplněných dotazníků 2 027 2 901 2 904 2 258 2 258 772 731

13

1. Procesní evaluace 1.1. Informovanost a zájem o projekt EO 1.1 – Jaký je zájem o projekt a jak se vyvíjí v čase? Projekt Stáže pro mladé 2 byl realizován od února 2014 do listopadu 2015. Zájemci o účast v projektu z řad studentů a zaměstnavatelů se v průběhu tohoto období průběžně registrovali přes internetové stránky www.stazepromlade.cz jako zájemci o stáž v případě studentů či jako zájemci o poskytování stáže v případě zaměstnavatelů. Odpověď na evaluační otázku 1.1 je proto rozdělená na dvě samostatné části – Zájemci o stáž (tj. cílová skupina) a Poskytovatelé stáží. Zájemci o stáž K 15. 9. 2015 bylo v IS SEP registrováno 17 217 zájemců o stáž. Toto relativně vysoké číslo je z části způsobeno i faktem, že osoby registrované do IS SEP jako zájemci o stáž v projektu Stáže pro mladé se také mohli přihlašovat ke kartám stáže v navazujícím projektu Stáže pro mladé 2. Jejich registrace v IS SEP tudíž přetrvaly a nebyly nijak odděleny od registrací zájemců o stáž po zahájení projektu Stáže pro mladé 2. Navíc ani registrace těch, kteří již o účast v tomto navazujícím projektu neprojevili zájem, nebyly deaktivované. V průběhu samotného trvání projektu Stáže pro mladé 2 se zaregistrovalo celkem 11 889 zájemců o stáž. Graf 1 zobrazuje jejich měsíční přírůstky. Počet zaregistrovaných uchazečů se od začátku projektu zvyšoval s postupně se zvyšujícími přírůstky až do počátku května 2014, kdy nastal největší nápor registrací s absolutním maximem 1 192 nových registrací CS. Podobný vzor se opakoval i v roce 2015, kdy opět počet nových registrací kulminoval v květnu. Toto rozložení v čase je logické. Jednak mohli zájemci o stáž od května 2014 podávat přihlášky k již vypsaným kartám stáží a rovněž měli studenti dle svých slov obecně nejvyšší zájem se stáží účastnit právě v průběhu letních měsíců z důvodu volnějšího školního režimu. První karty stáží byly zveřejněny dne 5. května 2014. Celkově v rámci SpM2 podalo alespoň jednu přihlášku ke kartě stáže 5 900 zájemců o stáž.

14

Graf 1 Vývoj počtu nových registrací CS v IS SEP

Vývoj počtu nových registrací CS v IS SEP 0

200

únor 14

400

600

800

1000

1200

124

březen 14

256

duben 14

328

květen 14

1192

červen 14

777

červenec 14

578

srpen 14

592

září 14

877

říjen 14

852

listopad 14

622

prosinec 14

338

leden 15

539

únor 15

747

březen 15

791

duben 15

872

květen 15

1055

červen 15

976

červenec 15

246

srpen 15 září 15

1400

92 35

Zdroj: Databáze IS SEP

Motivace k zapojení do projektu Vstupní evaluační dotazníky pro cílovou skupinu stážistů obsahovaly otázku ohledně motivace k zapojení se do projektu. Zdaleka nejpřesvědčivějším důvodem pro zapojení se do projektu byla možnost získání praktických dovedností v oboru, které bylo v 44 % případech přiřazeno první místo. Následovala příležitost naučit se nové věci od zkušeného odborníka, které 18 % stážistů přiřadilo také první místo. Zbylé odpovědi získaly méně než 10 %. Na druhém místě uváděli stážisté také nejčastěji výše zmiňované důvody, motivovala je však také možnost vylepšit si životopis, která byla vybrána v 12 % případech. Třetí místo patří opět možnosti vylepšit si životopis a získat mzdu za absolvovanou stáž. V závěrečných evaluačních dotaznících byla stážistům položena otázka „Kdybyste se nyní měl/a rozhodovat znovu, zda se do projektu „Stáže pro mladé 2“ zapojíte, zapojil/a byste se?“ Dvě třetiny stážistů by vůbec neváhaly a do projektu by se rozhodně zapojily znovu. Dalších téměř 30 % stážistů uvedlo, že by se spíše zapojili. Celkově to znamená, že 93 % stážistů, kteří ukončili stáž, by se projektu velmi pravděpodobně zúčastnilo znovu.

15

Tabulka 4 Ochota CS k znovuzapojení

Odpověď Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Celkem

Počet 1 433 670 139 16 2 258

Procenta 63% 30% 6% 1% 100%

Zdroj: ZED CS, N = 2 258

Poskytovatelé stáží K 15. 9. 2015 bylo do IS SEP registrováno celkem 6 275 firem, které měly zájem o poskytování stáží. Analogicky k zájemcům o stáž z řad CS, zaměstnavatelé, registrovaní jako zájemci o poskytování stáže v projektu Stáže pro mladé, se mohli zúčastnit navazujícího projektu Stáže pro mladé. Jejich registrace v IS SEP tudíž přetrvaly a nebyly nijak odděleny od registrací uskutečněných po zahájení Stáží pro mladé 2. Navíc registrace těch zaměstnavatelů, kteří již o účast v navazujícím projektu neprojevili zájem, nebyly deaktivované. V průběhu realizace projektu SpM2 od 1. 2. 2014 do 15. 9. 2015, kdy došlo k uzavření sběru dat, se do IS SEP zaregistrovalo celkem 4 824 zaměstnavatelů. Graf 2 zobrazuje měsíční přírůstky počtu potenciálních poskytovatelů stáží registrovaných v IS SEP. Graf 2 Vývoj počtu nových registrací PS v IS SEP

Vývoj počtu nových registrací PS v IS SEP 0 únor 14

200

400

600

800

1200

1400

1600

16

březen 14

197

duben 14

586

květen 14

1520

červen 14

709

červenec 14

390

srpen 14

212

září 14

335

říjen 14

354

listopad 14

412

prosinec 14

244

leden 15

349

únor 15

348

březen 15

411

duben 15

553

květen 15

705

červen 15

573

červenec 15

26

srpen 15

25

září 15

1000

13


16

Počty nově zaregistrovaných poskytovatelů dosáhly, stejně jako v případě zájemců o stáž, absolutního vrcholu v květnu 2014, kdy se nově zaregistrovala téměř čtvrtina všech poskytovatelů stáží. Tento koncentrovaný zájem je opět možno vysvětlit zahájením projektu a možností vypisovat karty stáží. Motivace k zapojení do projektu Univerzální vstupní evaluační dotazník pro poskytovatele stáží obsahoval otázku zjišťující jejich motivaci zapojit se do projektu, kde poskytovatelé mohli volit až 6 možností. Zdaleka nejpřesvědčivějším důvodem k zapojení se do projektu byla možnost nezávazné spolupráce se stážistou, tedy vyzkoušení si potenciálního zaměstnance, která byla vybrána v 76 % případů. Následoval společenský prospěch cíle projektu – zvýšení konkurenceschopnosti absolventů, který byl uveden v 47 % případů. Třetím nejsilnějším motivačním faktorem (45 %) byla možnost získat potřebnou výpomoc v organizaci s částečnou úhradou nákladů. V ZED byla poskytovatelům položena otázka „Zapojila by se Vaše organizace do podobného projektu znovu?“ Naprostá většina firem (99 %), které stáž realizovaly, by se projektu pravděpodobně zúčastnila znovu. Tabulka 5 Ochota PS k znovuzapojení se do podobného projektu

Odpověď

Celkem

Procenta

Určitě ano Spíše ano Spíše ne

1 707 526 24

76 % 23 % 1%

Určitě ne Celkem

1 2 258

<1 % 100 %

Zdroj: ZED PS, N = 2 258

EO 1.2 – Jaký je vztah mezi poptávkou a nabídkou, tj. zájmem a kapacitou projektu? Zájem o jednotlivé odborné směry Tabulka 6 zobrazuje přehledně zájem cílové skupiny a poskytovatelů stáží o jednotlivé odborné směry stáží. Definováno bylo celkem 33 různých odborných směrů. Využito poskytovateli v rámci vypisování karet stáží bylo pouze 27 odborných směrů. Zájemci o stáž z řad CS se přihlásili ke kartám stáží pouze ve 22 odborných směrech. Uvedené počty přihlášek odpovídají schváleným přihláškám, tedy takovým, na kterých nebyla shledána chyba (například nesoulad odborného směru se zaměřením studia a podobně). Zdaleka nejvyšší zájem, a to jak na straně poskytovatelů, tak na straně stážistů, byl o odborný směr Ekonomika, administrativa, personalistika a správa. Téměř 60 % všech přihlášek a 35 % všech vypsaných karet směřovalo právě do tohoto odborného směru.

17

Tabulka 6 Zájem CS a PS o jednotlivé odborné směry

Odborný směr

Počet schválených karet

Ekonomika, administrativa, personalistika, správa

Počet schválených přihlášek

2 002

35 %

7 838

59 %

Obchod, marketing a reklama

866

15 %

2 111

16 %

Stavebnictví

590

10 %

1 410

11 %

Informační technologie

712

13 %

917

7%

Pohostinství, gastronomie, cestovní ruch

599

11 %

513

4%

Zemědělství a veterinární péče

200

4%

93

1%

Služby provozní a osobní

96

2%

73

1%

Strojírenství

240

4%

72

1%

Elektrotechnika

110

2%

50

<1 %

Zdravotnictví a farmacie

82

1%

48

<1 %

Management

12

<1 %

31

<1 %

Informační služby, publicistika

27

1%

27

<1 %

Výchova a vzdělávání

22

<1 %

20

<1 %

7

<1 %

20

<1 %

Doprava a logistika

32

1%

19

<1 %

Sociální péče

18

<1 %

17

<1 %

Dřevařská výroba

35

1%

14

<1 %

Nábytkářství

17

<1 %

7

<1 %

Chemie

6

<1 %

5

<1 %

Věda a výzkum

2

<1 %

3

<1 %

Potravinářství a krmivářství

16

<1 %

2

<1 %

Polygrafie

Umění a kultura

16

<1 %

1

<1 %

Textilní a oděvní výroba

5

<1 %

0

0%

Kožedělná výroba

2

<1 %

0

0%

Hutnictví a slévárenství a kovárenství

2

<1 %

0

0%

Sklářská, keramická výroba Činnost zájmových, politických, církevních a jiných organizací Celkem

1

<1 %

0

0%

1 5 718

<1 % 100 %

0 13 291

0% 100 %


Graf 3 zobrazuje pět nejžádanějších odborných směrů. Je patrné, že převis nabídky práce stážistů nad poptávkou ze strany poskytovatelů je nejvýraznější právě v případě Ekonomiky, administrativy, personalistiky a správy, kde počet přihlášek téměř čtyřnásobně převyšuje počet karet stáží.

18

Graf 3 Srovnání zájmu CS a PS o vybrané odborné směry

Srovnání zájmu CS a PS o vybrané odborné směry 0

1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 000 9 000 2 002

Ekonomika, administrativa, personalistika, správa Obchod, marketing a reklama Stavebnictví Informační technologie Pohostinství, gastronomie, cestovní ruch

7 838 866 2 111 590 1 410 712 917 599 513

počet zveřejněných karet

počet schválených přihlášek


Zájem o jednotlivé pracovní pozice Nyní podrobněji k zájmu o jednotlivé pracovní pozice, dokumentovanému počtem podaných a schválených přihlášek. Některé pracovní pozice se vyskytují napříč více odbornými směry. Dobrým příkladem je pozice Administrativní pracovník, která patří jak do Ekonomiky, administrativy, personalistiky, správy, tak i do Obchodu, marketingu a reklamy. Celkem 45 % přihlášek směrovalo právě k této pozici, což z ní činí jasně dominantní kategorii. Následuje pozice Specialista marketingu, která se vyskytuje u 7 % přihlášek. Top 3 pozic měřeno mírou zájmu uzavírá pozice Architekt s 6 %. Tabulka 7 ukazuje přehled i ostatních pracovních pozic a příslušných odborných směrů. Výstup je zkrácen o pozice, ke kterým bylo podáno méně než 100 přihlášek. Tabulka 7 Počet schválených přihlášek na pracovní pozice

Pracovní pozice/odborný směr

Počet

Procenta

Administrativní pracovník

5 967

45 %


4 933


1 034

Specialista marketingu

866


159


707

Architekt

852

Stavebnictví

852

Finanční referent

737

Ekonomika, administrativa, personalistika, správa Odborný účetní Technik projektant

6% 5%

606 339

19

6%

737 606


7%

3%

Elektrotechnika

8

Stavebnictví

330

Strojírenství

1

Provozní

314


2%

314

Asistent/ka

307

Ekonomika, administrativa, personalistika, správa Specialista projektů EU

307 277


240

Management

31


6

Personalista

239

Ekonomika, administrativa, personalistika, správa Kodér webu

2%

2%

239 236


2%

2%

236

Programátor

209


2%

209

Nákupčí

200

Doprava a logistika

2


49


149

Referent obchodu

163


61


102

Pracovník cestovní kanceláře / cestovní agentury Pohostinství, gastronomie, cestovní ruch

143

2%

1%

1%

143

Stavební inženýr

134

Stavebnictví

1%

134

Správce sítí pro malé a střední organizace

134


1%

134

Daňový specialista

131

Ekonomika, administrativa, personalistika, správa Programátor analytik

131 131


1% 1%

131

Webový grafik

121


1%

121


Za dobu realizace projektu SpM2 podalo 5 900 různých zájemců o stáž celkově 19 597 přihlášek ke kartám stáží včetně neschválených přihlášek. Z toho 4 540 různých uchazečů o stáž podalo alespoň jednu schválenou přihlášku, celkově bylo k datu 15. 9. 2015 schváleno 13 291 přihlášek. Zbylých 1 360 osob tedy podalo takové přihlášky, ze kterých nebyla ani jedna schválená.

20

EO 1.3 – Ze kterých kanálů se zájemci a účastníci o projektu dozvídají? Informační kampaň projektu V komunikační kampani projektu Stáže pro mladé 2 byly v rámci klíčové aktivity č. 2 – Publicita a osvětové aktivity za účelem informování a oslovování cílové skupiny a potencionálních poskytovatelů stáží použity tyto informační kanály a nástroje:           

Oficiální webové stránky projektu – www.stazepromlade.cz Oficiální facebookový profil projektu www.facebook.com\stazepromladefdv a facebooková kampaň PR články v tištěných a on-line médiích Informační setkávání s potenciálními stážisty a poskytovateli (tzv. roadshow) Tiskové zprávy Oficiální webové stránky Fondu dalšího vzdělávání – http://fdv.mpsv.cz Presstrip (organizovaná návštěva zástupců médií na stáži) Informační letáky Telefonní infolinka projektu Jednotný vizuální styl projektu Motto projektu

Informační kanály, ze kterých se stážisté a poskytovatelé stáží o projektu dovídají Prostřednictvím evaluačních dotazníků byli stážisté a poskytovatelé dotazováni, kterým informačním zdrojem byli primárně osloveni a informováni o existenci projektu. Jak u poskytovatelů stáží, tak u stážistů na prvním místě (přibližně shodně ve 40 % případů) dominuje kategorie „Přátelé, známí, rodina/kolegové“ (viz Grafy 4 a 5). Nejvíce osob do projektu tedy vstupovalo na základě osobního doporučení. Tito „doporučující blízcí“ mohli informace o projektu získat ze své vlastní zkušenosti, „z doslechu“ anebo byli zasaženi nějakou z popularizačních aktivit projektu nebo Fondu dalšího vzdělávání. Osobní doporučení nebo alespoň osobní kontakt bylo ovšem pro rozhodnutí aktivně se zapojit zásadní, což potvrzuje i zastoupení dalších kategorií v odpovědích obou aktérů. Poskytovatelé stáží v 15 % uvádějí získání prvotní informace o projektu od jiného poskytovatele stáže, v 17 % případů se odkazují na poradenskou společnost, která v mnoha případech také volí kontakt prostřednictvím osobního setkání. U stážistů vedle osobního doporučení (od přátel, známých, rodiny ve 40 %, od zaměstnance školy v dalších 10 %) se ukazuje být efektivním nástrojem oslovování také Facebook. Ten na existenci projektu upozornil 18 % stážistů. Významným nástrojem pro rekrutaci hlavních aktérů projektu (CS a PS) byly i webové stránky projektu. Ty identifikovalo jako komunikační kanál, jehož prostřednictvím se o projektu dozvědělo, 19 % poskytovatelů a 12 % stážistů. V kategorii „jiné“ poskytovatelé stáží nejčastěji uváděli jako zdroj informace, která je přiměla k participaci v projektu, zkušenost s účastí v předešlém projektu Stáže pro mladé. Často také odkazovali na příbuzné projekty Fondu dalšího vzdělávání – na Stáže ve firmách a Stáže ve

21

firmách 2. U stážistů jsou v této kategorii s největší mírou zmiňovány nabídky stáží na pracovních internetových portálech (www.jobs.cz, www.fajn-brigady.cz, www.prace.cz atd.).

Graf 4 Komunikační kanály projektu z hlediska PS

Komunikační kanály, jejichž prostředníctvím se PS dovídali o projektu Přátelé, známí, kolegové

42%

Webové stránky projektu – www.stazepromlade.cz

18%

Poradenská společnost

17%

Jiný poskytovatel stáže

15%

Jiné

3%

Média (tisk, rádio, TV)

2%

Facebook

2%

Setkání s realizačním týmem projektu

1% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

Zdroj: UniVED PS, N = 2 027 Graf 5 Komunikační kanály projektu z hlediska CS

Komunikační kanály, jejichž prostřednictvím se CS dovídali o projektu Přátelé, známí, rodina

40%

Facebook

18%

Potenciální poskytovatel stáže

13%

Webové stránky projektu – www.stazepromlade.cz

12%

Informace od zaměstnance školy

10%

Jiné

4%

Média (tisk, rádio, TV)

2%

Setkání s realizačním týmem projektu

1% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Zdroj: VED CS, N = 2 904

Informační kanály, které stážisté a poskytovatelé využívají pro další získávání informací o projektu Další otázka si kladla za cíl zjistit, které informační kanály byly využívány při vyhledávání dalších informací o projektu. Respondenti byli instruováni vybrat všechny zdroje, které při zjišťování dalších informací využili. V tomto ohledu není překvapující, že prvnímu místu dominují oficiální webové stránky. Pokud se poskytovatel nebo student chce do

22

projektu zapojit, je návštěva webových stránek nutností, neboť jejich prostřednictvím probíhá registrace do informačního systému, bez které by účast v projektu nebyla možná. Z Grafu 6 vyčteme, že každý pátý poskytovatel při vyhledávání informací využije služby poradenské společnosti a přibližně stejné procento se obrátí na jiného poskytovatele nebo na telefonní infolinku projektu. Polovina stážistů pak při hledání dalších relevantních informací svoje dotazy směřovala na poskytovatele stáže nebo na bývalého, současného či budoucího stážistu projektu. Stážisté oproti poskytovatelům využívají informační telefonní linku projektu výrazně méně – pouhé 3 % stážistů se na realizační tým obrátilo s přímým dotazem prostřednictvím tohoto kanálu. Toto zjištění můžeme vysvětlit na fokusních skupinách nejčastěji popisovanou praxí. Pokud si stážista neví rady nebo se mu nějaké informace nedostává, obrací se na poskytovatele, který pokud sám neví, dotaz vyřizuje prostřednictvím telefonní informační linky. Pro vyhledávání dalších informací se ukázal být pro cílovou skupinu projektu také významný facebookový profil projektu – 23 % stážistů ho uvedlo jako takto využívaný zdroj. Zde se stážista může zapojit do diskuzí vztahujících se k projektu (či obecně k tématům týkajících se jeho budoucího kariérního směřování), rovněž zde může kontaktovat jiné stážisty a v neposlední řadě se mu právě prostřednictvím facebookového profilu nabízí možnost klást přímé dotazy projektovému týmu. V tomto případě facebookový profil stážistům efektivně nahrazuje služby informační telefonní infolinky. Graf 6 Využití informačních zdrojů z hlediska PS

Informační zdroje, které PS využívali k získání dalších informací o projektu Webové stránky projektu – www.stazepromlade.cz

84%

Poradenskou společnost

20%

Další poskytovatele stáží

18%

Telefonní infolinku projektu

17%

Bývalé, současné či budoucí účastníky stáží

10%

Facebook

6%

Informační letáky

3%

Úřad práce

2% 0%

10%

Zdroj: UniVED PS, N = 2 027

23

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

Graf 7 Využití informačních zdrojů z hlediska CS

Informační zdroje, které CS využívali k získání dalších informací o projektu Webové stránky projektu – www.stazepromlade.cz

90%

Potenciálního poskytovatele stáže

27%

Bývalé, současné či budoucí účastníky stáží

26%

Facebook

23%

Informační letáky

5%

Telefonní infolinku projektu

3%

Poradenskou společnost

2%

Jiné

1% 0%

20%

40%

60%

80%

100%


Subjektivní zhodnocení informovanosti CS a PS při zahájení docházky na stáž poskytují data ze vstupních evaluačních dotazníků. 99 % stážistů a shodně 99 % poskytovatelů se domnívá, že znají všechny základní informace týkající se probíhající stáže.

Návštěvnost oficiálních webových stránek projektu Oficiální webové stránky www.stazepromlade.cz jsou klíčovým informačním kanálem komunikační kampaně projektu. Jejich prostřednictvím jsou oslovováni a dále informovaní jeho hlavní aktéři a zároveň sehrávají důležitou roli v informování širší a odborné veřejnosti. Od zahájení projektu – od 1. 2. 2014 do 15. 9. 2015 webové stránky navštívilo 198 506 uživatelů, kteří uskutečnili 1 321 053 návštěv. 85 % uživatelů navštívilo webovou stránku opakovaně. Nejvíce návštěv je pravidelně uskutečňováno v pondělí, potažmo v začátku týdne, pak počty návštěv klesají a nejnižších čísel dosahují v nepracovní dny. První větší vlna počtu návštěv je patrná v květnu a červnu 2014 (viz Graf 8). V tomto období byla zahájena kontaktní kampaň projektu, nabízející realizaci stáží od července 2014. Kampaň se setkala se zájmem stážistů i poskytovatelů, kteří jsou obecně z praktických důvodů nakloněni realizaci stáží v době letních prázdnin. Tento trend se zopakoval i v dalším roce, kdy v květnu a červnu návštěvnost webových stránek dosáhla svého absolutního vrcholu. Zvýšení návštěvnosti v září a říjnu 2014 bylo do značné míry vyvoláno placenou facebookovou kampaní. Toto zjištění potvrzuje Graf 9 znázorňující údaje o počtu návštěv webové stránky právě díky odkazům ze sociálních sítí – můžeme obecně hovořit o sociální síti Facebook, protože v 99,7 % případů je uváděna tato jedna konkrétní sociální síť. Placená facebooková kampaň realizována od 15. 9 2014 do 30. 11. 2014 dokázala návštěvnost webových stránek

24

významně zvýšit. V říjnu 2014 návštěvnost prostřednictvím odkazu z facebookového profilu dosáhla svého maxima (viz Graf 9). Graf 8 Návštěvnost webových stránek www.stazepromlade.cz

Návštěvnost webových stránek www.stazepromlade.cz za jednotlivé měsíce 3772 3771

4000 3500

2900 2873

3000 2500

2060

2828 2876 2447

2269 2262 2309

3143

2331

2125

1775

2000

1386

1500 1000 500

711 612 478 462 350 420 389 423 411 373 398 502 273 236 350 190 135 175 277 262 222 158

0

Všechny návštěvy

Návštěvy nových uživatelů

Zdroj: Google Analytics Graf 9 Návštěvnost webových stránek prostřednictvím odkazů ze sociálních sítí

Návštěvnost webových stránek www.stazepromlade.cz prostřednictvím odkazů ze sociálních sítí 7 598

8000 7000 6000 5000

4 135 3 594

4000 3000

3 231

1 630

1 591 1 619 1 523 986

1000

3 062 2 486

2 223

2000

3 644

3 518

1 087 465

423 136 247

0

Zdroj: Google Analytics

25

Demografické charakteristiky uživatelů webových stránek přibližně zrcadlí složení cílové skupiny projektu. Webové stránky navštěvují ze 73 % ženy, téměř polovina návštěv (45 %) je uskutečněna uživateli ve věku od 25 do 34 let, 30 % návštěv pak uživateli ve věkové kategorie 18 – 24 let. Geografické rozmístění návštěvníků odráží počty realizovaných stáží a zájem o projekt v jednotlivých krajích – nejvyšší počet návštěv webových stránek je realizován z Jihomoravského kraje, Moravskoslezského kraje a Hlavního města Praha. Tyto tři kraje jsou současně na prvních třech místech v počtu realizovaných stáží. Stážisté a poskytovatelé stáží hodnotí informační obsah webových stránek projektu v 95 % jako dostačující, jejich přehlednost pak hodnotí jako dostačující poskytovatelé v 84 % a stážisté v 81 % případů. Webové stránky jsou tedy účastníky projektu hodnoceny pozitivně.

Sledovanost facebookového profilu Oficiální facebookový profil www.facebook.com/stazepromladefdv primárně sloužil k oslovování a informování cílové skupiny – tedy žáků a studentů středních, vyšších odborných a vysokých škol. Jeho hlavním cílem bylo interaktivně a zábavnou formou informovat o aktuálním dění v projektu. Fanouškem profilu se samozřejmě mohl stát jakýkoli uživatel – poskytovatelé zde měli například možnost umístit odkaz na jimi nabízenou stáž a tak o ni zvýšit zájem v řadách potenciálních stážistů. Facebookového profilu bylo také využíváno ke kontaktování fanoušků facebookových profilů škol. K 15. 9. 2015 se stalo fanouškem facebookové profilu celkem 8 482 uživatelů. Pro zvýšení počtu fanoušků měla zásadní význam placená facebooková kampaň. Kampaň trvala od 15. 9. 2014 do 30. 11. 2014 a během tohoto období se počet fanoušků navýšil o 4 682 osob (o 55 % z celkově dosaženého počtu za celou dobu existence profilu). Efektivitu placené kampaně dokumentuje i Graf 11, který srovnává dosahy příspěvků v období placené a neplacené (organické) kampaně. V době placené kampaně se příspěvky zobrazovaly až 56 000 lidí, v rámci kampaně neplacené maximálně 3 900 uživatelům. Placená facebooková kampaň měla taktéž vliv na zvýšení návštěvnosti webových stránek projektu.

Graf 10 Vývoj počtu označení stránky jako "To se mi líbí" v průběhu projektu

Zdroj: Facebook Insights

26

Graf 11 Dosah příspěvků – počty lidí, kterým se příspěvek zobrazil

Zdroj: Facebook Insights

Prostřednictvím evaluačních dotazníků bylo zjištěno, že za celou dobu trvání projektu byl díky sociální síti Facebook nakontaktován téměř každý pátý stážista (18 % stážistů). Podpora facebookového profilu placenou kampaní se tedy ukazuje jako efektivní krok k oslovení cílové skupiny pro účely aktivního náboru stážistů.

1.2. Účastníci projektu EO 2.1 – Jaká je struktura cílové skupiny? Celkově bylo v rámci projektu Stáže pro mladé 2 podpořeno 2 922 stážistů. Tato kapitola nabízí přehled struktury stážistů dle pohlaví, věku, kraje trvalého bydliště a stupně studia. Struktura stážistů dle pohlaví Mezi stážisty převládaly ženy s dvounásobnou převahou nad muži. 67 % stáží absolvovaly ženy.

27

Graf 12 Stážisté dle pohlaví

Stážisté dle pohlaví

33% muž žena 67%

Zdroj: Databáze IS SEP, N = 2 922

Věková struktura stážistů Věková struktura není příliš zajímavou kategorií z důvodu samotné podstaty cílové skupiny, studentů posledního ročníku studia, kteří se vzájemně věkově příliš neliší. Pochopitelně odráží skutečnost, že nejvíce stážistů tvořili studenti v terciárním vzdělávání. Vážený průměrný věk stážistů v době uzavření sběru dat (15. 9. 2015) byl 22,8 let.1 Graf 13 Věková struktura stážistů

Věková struktura stážistů 25% 19%

20%

17%

16% 15%

13% 9%

10%

7%

6% 5%

5%

3%

2%

<1% 0%

<1% 0%

0% 17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28


V době uzavření sběru dat někteří stážisté překročili věkovou hranici 26 let, která však byla v průběhu stáže – jako jedna z podmíněk účasti v projektu – dodržena. 1

28

Struktura stážistů dle stupně studia Z hlediska vzdělanostní struktury mezi stážisty jednoznačně dominovali studenti vysokoškolských studijních programů s podílem 75 %. Rozložení mezi bakaláře a magistry bylo téměř rovnoměrné. Stáž absolvovali také dva doktorští studenti. Zbylou část stážistů tvořili téměř výlučně studenti maturitních oborů, a to jak gymnázií, tak středních odborných škol. Studentů VOŠ, učňovských oborů a dalších druhů studia, jako je nástavbové či roční jazykové pomaturitní, se mezi stážisty vyskytovalo pouze zanedbatelné množství. Graf 14 Stážisté dle stupně studia

Stážisté dle stupně studia 45% 40%

37%

39%

35% 30% 25% 18%

20% 15% 10% 5%

4% 1%

2%

<1% 0%

<1% 0%

0% Učňovské

Maturitní

Nástavbové Pomaturitní maturitní roční výuka jazyků

VOŠ

Bakalářské Magisterské

Doktorské


EO 2.2 – Jaká je struktura poskytovatelů stáží? PS dle zájmu o realizaci stáží v jednotlivých odborných směrech Podmínka souladu odborného směru činnosti poskytovatele a odborného směru, v rámci kterého vypsal kartu stáže, nebyla explicitně požadovaná jako v případě zájemců o stáž. Nicméně aby daný poskytovatel mohl v některém z oborů stáž poskytnout, musel disponovat (resp. mentor stáže) dostatečnými odbornými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi v dané konkrétní činnosti. Odborný směr činnosti poskytovatelů stáží bylo v některých případech obtížné přesně definovat. Nezřídka bylo možné činnost PS zařadit pod více směrů jako důsledek různých úkonů, které se v jednotlivých firmách provádí. V rámci registrace do IS SEP vyplnil každý poskytovatel své preference z hlediska odborných směrů. Každý poskytovatel uvedl obvykle více než jeden odborný směr, jelikož portfolio činností firem může být poměrně široké. Realizátoři projektu posléze vybrali první uvedený odborný směr s předpokladem, že mu byla PS přiřazena nejvyšší důležitost. Dle Grafu 15 se téměř polovina PS nejvíce identifikovala s ekonomickou, administrativní, personální či správní činností. Výrazné zastoupení měly ve skupině PS také stavební a informačně-technologické firmy. Významněji byly zastoupeny také firmy orientující se na bankovní a finanční služby či obchodní a marketingové firmy. Do odborných směrů výchova a vzdělávání, nábytkářství, elektronické komunikace, bezpečnost práce a ochrana majetku, management, energetika, sociální péče,

29

kultura a umění, chemie, potravinářství, lesnictví a polygrafie se zařazovalo méně než 1 % poskytovatelů. Graf 15 PS dle zájmu o realizaci stáží v jednotlivých odborných směrech

PS dle zájmu o realizaci stáží v jednotlivých odborných směrech 0%

10%

20%

30%

40%

50%


48%

Stavebnictví

9%


7%

Bankovnictví, pojišťovnictví a další finanční služby

7%


6%

Pohostinství, gastronomie, cestovní ruch Doprava a logistika Zemědělství a veterinární péče Činnost zájmových, politických, církevních a jiných…

60%

5% 3% 3% 2%


2%


1%


1%

Elektrotechnika

1%

Strojírenství

1%


1%


Poskytovatelé dle počtu zaměstnanců, právní formy a vlastnické struktury Jak je patrné z Grafů 16 a 17, nejčastějším poskytovatelem stáže byly malé firmy do 5 zaměstnanců včetně, které se na celkovém počtu PS podílely 73 %. Jednalo se zejména o osoby samostatně výdělečně činné, i proto výraznou část PS tvořili zaměstnavatelé bez zaměstnanců. Celkově OSVČ představovaly zhruba polovinu poskytovatelů stáží. Malé firmy s počtem 11 až 21 zaměstnanců, především společnosti s ručením omezeným, byly zastoupeny v 41 % (vážený průměr počtu zaměstnanců byl 19,1). Ostatních typů organizací se mezi poskytovateli objevilo minimum. Vyšší počet zaměstnanců mají hlavně akciové společnosti, které zaměstnávají v průměru 129,2 osob. V souboru poskytovatelů stáží však byly akciové společnosti zastoupeny jen v 5 % případů.

30

Graf 16 Struktura PS dle počtu zaměstnanců

PS dle počtu zaměstnanců 35%

31%

30% 25% 20% 16% 15% 9%

10%

7% 5%

5%

5%

6% 3%

2%

2%

7

8

2%

1%

3%

1%

2%

2%

2%

1%

0% 0

1

2

3

4

5

6

9

10 11 až 21 až 31 až 41 až 51 až 101 201 a 20 30 40 50 100 až více 200


Graf 17 Struktura PS dle právní formy

Právní forma PS 60% 50% 50% 41% 40% 30% 20% 10%

5%

2%

Akciová společnost

Soukromá nezisková organizace

1%

1%

1% <1%

0% <1%

0% Osoba Společnost s samostatně ručením výdělečně omezením činná

Jiné

Obecně prospěšná společnost

Veřejná Hospodářská obchodní komora společnost


Graf 18 vymezuje typy vlastnické struktury PS, která byla v případě projektu téměř výhradně tuzemská. Vážený průměr počtu zaměstnanců firem s čistě zahraniční vlastnickou strukturou je 116, což odpovídá předpokladu, že zahraniční společnosti budou spíše mezinárodní korporace zaměstnávající velký počet pracovníků.

31

Graf 18 Vlastnická struktura PS

Vlastnická struktura PS 120% 96%

100% 80% 60% 40% 20%

1%

3%

Čistě zahraniční

Smíšená

0% Tuzemská


Poskytovatelé dle regionálního rozmístění Z hlediska regionálního rozložení mělo nejvíce poskytovatelů stáží sídlo na území Moravskoslezského (26 %) a Jihomoravského (23 %) kraje. Následovalo Hlavní město Praha (17 %). V ostatních krajích sídlilo méně než 10 % poskytovatelů stáží. Graf 19 Kraj sídla PS

Kraj sídla PS 30% 25% 20%

26% 23% 17%

15% 10% 5%

8%

6%

6% 3%

2%

2%

2%

2%

1%

1%

<1% 0%

0%

Zdroj: Databáze IS SEP, N = 2027

Meziroční změny ukazatelů Následující část zprávy zobrazuje ekonomické výsledky poskytovatelů stáží. Pro tento účel obsahoval dotazník UniVED PS otázky na změny meziročního obratu, zisku a počtu zaměstnanců mezi lety 2010 a 2011, 2011 a 2012 a 2012 a 2013. Grafický výstup poskytují Grafy 20 (obrat), 21 (zisk) a 22 (změna počtu zaměstnanců). Je nutné zde brát do úvahy fakt,

32

že nejde o oficiální výsledky ze serverů jako je justice.cz či ARES. Smyslem těchto otázek bylo spíše posoudit tržní sílu zaměstnavatelů a případnou šanci, že přispěje ke zvyšování zaměstnanosti absolventů. Zhodnocení nabídek navazující spolupráce stážistů a poskytovatelů stáží a následného skutečného vývoje je předmětem kapitoly 7. Obrat a zisk Vývoj hospodářské situace zaměstnavatelů zapojených do projektu v roli poskytovatelů stáží v zásadě kopíruje vývoj makroekonomické situace v České republice a postupné odeznívání nejvýznamnějších důsledků globální finanční krize. Navzdory tomu, že se globální finanční krize nedotkla České republiky tak razantně jako jiných států, je možné pozorovat hospodářskou stagnaci jak ve změnách obratu, tak ve změnách samotného zisku firem. Nejvíce PS udávalo, že se jejich obrat a zisk mezi lety 2010 a 2011 neměnil. V následujících obdobích se vývoj rozhýbal ze stagnace oběma směry, více firem ale zaznamenalo svůj růst nežli pokles. Meziroční růst obratu v roce 2013 uvedla již téměř polovina dotázaných organizací. Také v případě zisku v roce 2013 poprvé nejvíce firem deklarovalo růst. Graf 20 Meziroční změny obratu PS

Meziroční změny obratu PS Pokles

60%

Stejný

Zvýšení

48%

47%

50%

43% 40%

40%

42% 34%

30% 20%

18%

15%

13% 10% 0% 2010/2011

2011/2012


33

2012/2013

Graf 21 Meziroční změny zisku PS

Meziroční změny zisku PS Pokles

Stejný

Zvýšení

60% 51% 46%

50% 40%

44% 38%

36%

34%

30% 20%

18%

18%

15%

10% 0% 2010/2011

2012/2013

2011/2012


Počet zaměstnanců Poslední aspekt, dle kterého byl hodnocen hospodářský potenciál firem zapojených do projektu, je vývoj počtu zaměstnanců. Bylo však již zmíněno, že 72 % poskytovatelů stáží tvořily malé firmy do 5 zaměstnanců, s tím, že absolutně převažovaly firmy s nula zaměstnanci, tj. osoby samostatně výdělečně činné. Proto je přehled změny počtu zaměstnanců spíše orientační a doplňující ukazatel. Logický je také závěr ukazující na stagnaci počtu zaměstnanců v posledních třech sledovaných obdobích. Graf 22 Meziroční změny počtu zaměstnanců PS

Meziroční změny počtu zaměstnanců PS Pokles

Stejný

Zvýšení

90% 78%

80%

75% 67%

70% 60% 50% 40%

24%

30% 20% 10%

18%

16%

9%

7%

7%

0%

2010/2011

2011/2012


34

2012/2013

1.3. Průběh stáží EO 3.1 – Na jakém základě (mechanismu) jsou stáže v projektu poskytovány? Je tento způsob funkční a efektivní z hlediska procesního a administrativního? Mechanismus poskytování stáží Systém poskytování stáží v projektu Stáže pro mladé 2 byl z velké části přejat z předcházejícího projektu Stáže pro mladé. Na sebe navazující proces párování stážisty a poskytovatele stáže, proces přípravy smlouvy o stáži a proces samotné realizace stáže znázorňují schémata uvedená na Obrázcích 1, 2 a 3.

35

Obrázek 1 Proces párování CS a PS

36

Obrázek 2 Proces přípravy smlouvy o stáži

37

Obrázek 3 Proces realizace stáže

38

Funkčnost a efektivita procesů z hlediska procesního a administrativního Za účelem získání odpovědí na otázky, zda jsou procesy vedoucí k úspěšnému absolvování stáže v rámci projektu nastaveny efektivně a do jaké míry je administrativa s nimi spojená pociťována jako přiměřená, byly realizovány fokusní skupiny a polostrukturované rozhovory s poskytovateli, stážisty a členy realizačního týmu projektu. Kvantitativní data byla získána z evaluačních dotazníků. Stážisté považovali administrativní kroky vedoucí k zahájení stáže v převážné míře za snadné. Nejsložitější se jim zdál proces přípravy a podpisu smlouvy o stáži, který za složitý považovala téměř čtvrtina stážistů. Také poskytovatelé hodnotili s projektem související procesy z administrativního hlediska ve většině případů jako snadné. V některých případech, v závislosti na konkrétním procesu ve 4 až 11 %, PS uvedli, že jej nevykonávali osobně, ale v zastoupení poradenskou společností (viz Graf 24). Graf 23 Hodnocení administrativní náročnosti procesů nutných k zahájení stáže dle CS

CS - Hodnocení administrativní náročnosti procesů nutných k zahájení stáže 4% Proces přípravy a podpisu smlouvy o stáži

23%

46%

20%

7% 1%

Přihlášení na stáž

47%

Registrace do IS SEP

Velmi snadné

42%

50% 0%

8%

1% 7% 3%

39%

20%

40% 60% Spíše snadné

Spíše složité

Velmi složité

Provedl za mě budoucí PS nebo jím najatá osoba Zdroj: VED CS, N = 2 904

39

2%

80%

100%

Graf 24 Hodnocení administrativní náročnosti procesů nutných k zahájení stáže dle PS

PS - Hodnocení administrativní náročnosti procesů nutných k zahájení stáže 3%

Proces sestavení smlouvy o stáži

16%

Vytvoření harmonogramu stáže

16%

54%

22%

5% 3%

56%

20%

4% 3%

Vytvoření karty stáže

13%

54%

20%

10% 2%

Registrace do IS SEP

24% 0%

Velmi snadné

Spíše snadné

51% 20%

Spíše náročné

40%

Velmi náročné

13% 60%

80%

11% 100%

Činnost prováděla poradenská společnost


Zapojení poradenských společností deklarovalo 16 % poskytovatelů. Ačkoli administrativu považovalo 24 % poskytovatelů za bariéru zapojení do projektu, při fokusních skupinách se PS shodovali, že se tato zátěž za pomoci realizačního týmu dobře zvládala. Spolupráci s konzultanty stáží si chválili jako velmi vstřícnou a nápomocnou. Administrativní zátěž se v průběhu přípravy, realizace a finančního vypořádávání stáže rozdělila mezi tři hlavní aktéry jednotlivých procesů – stážistu, poskytovatele a konzultanta stáže, přičemž na posledně jmenovaném ležela její největší část. Spokojenost s administrativní podporou konzultantů byla stážisty i poskytovateli deklarována i v evaluačních dotaznících. Konzultanti byli hodnoceni ve všech definovaných aspektech (v rychlosti řešení vzniklých problémů, v relevanci řešení problémů, v rychlosti a srozumitelnosti odpovídání na dotazy a úrovni komunikačních dovedností) velmi vysoko – na škále od 0 do 10 získali od poskytovatelů vždy přes 9 bodů, hodnocení stážistů se pohybovalo v rozpětí 8,8 až 9,2 body (viz Graf 25). Spokojenost s prací konzultantů ze strany stážistů i poskytovatelů zůstávala po celou dobu realizace projektu velmi vysoká – včetně období nadprůměrného zatížení konzultantů v době letních prázdnin a měsíce června věnovaného administrativní přípravě letních stáží (viz Graf 26).

40

Graf 25 Hodnocení konzultantů dle CS a PS

CS, PS - Hodnocení konzultantů 9,2

9,2

9,2

9,2

9,2 9,1

9,1

9,1

9,1 9,0 9 8,9 8,9 8,8 8,8 8,7 8,6 Rychlost řešení vzniklých problémů

Relevance řešení problémů

Rychlost odpovídání Srozumitelnost na dotazy odpovědí na dotazy CS PS

Úroveň komunikačních dovedností

Zdroj: ZED PS, N = 2 258, ZED CS, N = 2 258

Graf 26 Průměrný počet zahájených stáží na 1 konzultanta v průběhu projektu

Průměrný počet zahájených stáží na 1 konzultanta v průběhu projektu

25

21

20 15

15

15

13 8

7

7

7

8

10

9

6

6

15.2.2015

8

9

1.2.2015

10

9

15.11.2014

9

1.11.2014

10

7

9 10 9

12

11 11

9

8 6

5

15.8.2015

1.8.2015

15.7.2015

1.7.2015

15.6.2015

1.6.2015

1.5.2015

15.5.2015

1.4.2015

15.4.2015

1.3.2015

15.3.2015

15.1.2015

1.1.2015

15.12.2014

1.12.2014

1.10.2014

15.10.2014

1.9.2014

15.9.2014

1.8.2014

15.8.2014

15.7.2014

1.7.2014

0

Termíny zahajování stáží


Obecnou spokojenost s nastavenými procesy dokumentuje také fakt, že 99 % poskytovatelů a 93 % stážistů by se do podobného projektu rádo zapojilo opětovně. Administrativní kroky spojené s účastí v projektu byly oběma aktéry nejčastěji hodnoceny jako spíše snadné. Při fokusních skupinách bylo zmiňováno, že jsou sice zatěžující, ale s podporou realizačního týmu dobře zvládnutelné. Pro účely formulace návrhů směřujících k optimalizaci administrativní zátěže byli konzultanti stáží v rámci fokusní skupiny vyzváni ke sdílení námětů a připomínek týkajících se této oblasti. Návrhy shrnuje Tabulka 8.

41

Tabulka 8 Návrhy opatření směřující k optimalizaci administrativní zátěže

Název opatření

Popis opatření

Cíl opatření

Možnost online hlášení změn docházky

KZ by uvítali kontrolu hlášených změn v docházce automatizovat prostřednictvím on-line aplikace. Ta by sledovala, jestli je požadovaná změna v souladu s podmínkami projektu a o výsledku kontroly by PS následně informovala.

Snížení administrativní náročnosti pro KZ a PS.

Automatické využívání dat z IS SEP pro přípravu smlouvy o stáži

KZ přepisování dat z IS SEP do smlouvy o stáži považují za zbytečné a časově náročné. Uvítali by nástroj, který by zajistil automatické vkládání údajů z IS SEP do smlouvy o stáží.

Snížení administrativní náročnosti pro KZ.

Automatické využívání dat z IS SEP pro přípravu certifikátu o absolvování stáže

KZ přepisování dat z IS SEP do certifikátu o absolvování stáže považují za zbytečné a časově náročné. Uvítali by nástroj, který by zajistil automatické vkládání údajů z IS SEP do certifikátu.

Snížení administrativní náročnosti pro KZ.

Zlepšení přehlednosti a návodnosti průvodních dopisů pro CS/PS

KZ se domnívají, že průvodní dopisy s pokyny pro CS/PS je třeba více strukturovat. Průvodní dopisy by měly být celkově zkráceny a zjednodušeny. Zároveň by mělo být využito znalostí KZ o nejčastějších pochybeních CS/PS. Průvodní dopis by měl vyzývat ke kontrole nejčastěji opakovaných chyb ze strany CS/PS.

Snížení administrativní náročnosti pro KZ a lepší informovanost pro PS a CS.

Vytvoření přehledného schématu procesů a povinností pro CS/PS

Uživatelsky přívětivá schémata by měla CS a PS ještě před zahájením stáže informovat o základních procesech a povinnostech týkajících se realizované stáže. Materiál by byl CS a PS doručen e-mailem před zahájením docházky na stáž, bylo by doporučeno jeho vytisknutí a v případě jakýchkoli nejasností před kontaktováním KZ nahlédnutí do tohoto schématu.


Možnost informovat CS/PS prostřednictvím notifikací z IS SEP o právě dokončených (příp. navazujících) fázích realizace stáže

KZ navrhují vytipovat nejproblematičtější administrativní kroky pro CS/PS a o nich CS/PS informovat pomocí notifikací z IS SEP.


Jako jeden z příkladů byla KZ uváděna situace, kdy je CS schválena přihláška, on o tomto kroku není informován a obrací se na telefonní infolinku. Tomu by dle KZ měla předejít e-mailové notifikace: „Vaše přihláška byla schválena. Nyní má poskytovatel 7 dnů na výběr uchazečů, které pozve k osobnímu pohovoru.“

42

EO 3.2 – Jaká je struktura a reálná délka stáží? Celkově bylo v průběhu projektu realizováno 2 930 stáží, přehled o počtu zahájených stáží k jednotlivým termínům udává Graf 27. První stáže byly spuštěny v červenci 2014 a dále byly zahajované vždy k 1. a k 15. dni v měsíci. Nejvyšší počet stáží byl zahajován v letních měsících. Stážisté i poskytovatelé stáží shodně uváděli, že skloubení docházky do školy a plnění harmonogramu stáže bylo náročné na organizaci a letní měsíce jim v tomto přinášely kýžený časový prostor a snížení zátěže. Následující ilustrativní výroky stážistů pronesené při fokusních skupinách v Brně dokreslují situaci: „Přes ty prázdniny je to ideální, člověk má praxi, někde pomůže, zároveň se něco nového naučí a má za to nějaké peníze.“, „Já si vůbec neumím představit, že bych to dělala se školou naráz a měla jsem štěstí, že jsem zrovna měla prázdniny před posledním ročníkem a tím jsem spadala do těch kritérií.“ Poskytovatelé se vyjadřovali obdobně, příkladem je výrok „… takže tam jsme také pak dělali hodně změn ke konci [v rámci docházky na stáž – pozn. evaluace], už pak dostal [stážista – pozn. evaluace] rozvrh a už to bylo složitější.“ V průběhu letních prázdnin 2015 před koncem projektu byl zájem nejintenzívnější a meziročně významně narostl, což lze pravděpodobně připsat i rozšíření obecného povědomí o možnostech, které projekt nabízel. Graf 28 zobrazuje vývoj počtu podaných přihlášek ke stážím od začátku projektu až do ukončení procesu přihlašování v srpnu 2015, kdy také byly zahájeny poslední stáže.

43

Graf 27 Vývoj počtu zahájených stáží

Vývoj počtu zahájených stáží 0 1.7.2014 15.7.2014 1.8.2014 15.8.2014 1.9.2014 15.9.2014 1.10.2014 15.10.2014 1.11.2014 15.11.2014 1.12.2014 15.12.2014 1.1.2015 15.1.2015 1.2.2015 15.2.2015 1.3.2015 15.3.2015 1.4.2015 15.4.2015 1.5.2015 15.5.2015 1.6.2015 15.6.2015 1.7.2015 15.7.2015 1.8.2015 15.8.2015

50

100

150

200

250

300

124 165 87 89 78 70 92 139 73 79 90 89 78 92 56 56 70 71 87 88 87 8180 76 97 96 58 277 278 235 173 172 138 139

Zdroj: Databáze IS SEP, N = 2 930 Graf 28 Počet denně podaných přihlášek ke kartám stáží

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

16.V 29.V 11.VI 24.VI 4.VII 16.VII 29.VII 12.VIII 25.VIII 5.IX 18.IX 1.X 14.X 27.X 10.XI 24.XI 5.XII 18.XII 7.I 22.I 4.II 17.II 2.III 13.III 26.III 9.IV 22.IV 6.V 20.V 2.VI 15.VI 25.VI 8.VII 27.VII

Počet denně podaných přihlášek ke kartám stáží

2014

2015


44

Obory zahájených stáži potvrzují předchozí zjištění o odborném zaměření CS i PS. Jednoznačně vedly ekonomické, administrativní a obchodně zaměřené směry. V popředí byly i informační technologie a stavebnictví. Poměrně velké zastoupení odborného směru stavebnictví je výsledkem velkého množství stáží realizovaných na pozici Architekt. V případě informačních technologií se odráží aktuální potřeby pracovního trhu, respektive stále relativně vysoká poptávka po pracovní síle v oblasti IT. Přehled zastoupení všech odborných směrů uvádí Graf 29. Graf 29 Struktura zahájených stáží dle odborného směru

Struktura zahájených stáží dle odborného směru 0%

10%

20%


30%

40%

50% 45%


16%

Stavebnictví

11%


10%


8%

Zemědělství a veterinární péče

2%


2%

Strojírenství

1%


1%

Elektrotechnika

1%

Výchova a vzdělávání

<1% 0%

Doprava a logistika

0% <1%


<1% 0%


<1% 0%

Management

<1% 0%

Nábytkářství

<1% 0%

Sociální péče Umění a kultura

<1% 0% <1% 0%

Chemie

<1% 0%

Věda a výzkum

<1% 0%

Potravinářství a krmivářství

0% <1%


Tabulka 9 podrobně ilustruje zastoupení jednotlivých pracovních pozic, přičemž uvedeny jsou pouze pracovní pozice s více jak 50 zahájenými stážemi. Stážím jednoznačně dominoval administrativní pracovník, jelikož 36 % zahájených stáží bylo právě na této pozici. Následoval specialista marketingu s 6 % zastoupením a Architekt s 5 %. Tabulka 9 Struktura zahájených stáží dle pracovní pozice

% stáží 36 % 6%

Pracovní pozice Administrativní pracovník Specialista marketingu

45

Počet stáží 1045 186

5% 151 5% 139 4% 122 3% 95 3% 94 2% 69 2% 67 2% 62 2% 54 2% 52 2% 50 75 % 2186 z celkových 2930

Architekt Provozní Odborný účetní Finanční referent Technik projektant Programátor Kodér webu Nákupčí Pracovník cestovní kanceláře / cestovní agentury Specialista projektů EU Webový grafik Celkový součet Zdroj: Databáze IS SEP, N = 2 930

Struktura stáží dle kraje Pokud se zaměříme na místo výkonu stáže, převládaly moravské kraje – především Moravskoslezský, Jihomoravský a Zlínský a také Hlavní město Praha. Největší počet stáží se realizoval v krajích s velkým počtem studentů vysokých škol a s vysokou mírou nezaměstnanosti, což vysvětluje silné zastoupení Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Vysoký počet stáží v Hlavním městě Praha je pak výsledkem toho, že zde studují studenti ze všech krajů ČR a sídlí zde mnoho zaměstnavatelů, kteří se mohou a chtějí stát poskytovateli stáží. Početně nejméně byly zastoupeny kraje Karlovarský, Liberecký či Plzeňský. Graf 30 Stážisté dle kraje místa výkonu stáže

Kraje místa výkonu stáží 30%

26%

25%

25% 20%

16%

15% 10%

8%

5%

6%

6%

3%

3%

2%

2%

1%

1%

1%

<1% 0%

0%


Délka a hodinová dotace stáží Nabídka pracovní pozice, sloužící jako vzor pro přípravu karet stáží poskytovateli stáží, obsahovala informace o povoleném rozsahu hodinové a měsíční dotace stáže. Poskytovatelé

46

měli možnost upravit relevantní parametry jimi vypsané karty stáže dle svých preferencí, samozřejmě při respektování pravidel projektu. Z 2 930 stáží převažovaly v 92 % případech stáže v délce 300 hodin. Jak je zřejmé z Grafu 31, obvyklých 300 hodin časové dotace bylo nejčastěji rozloženo do 3 měsíců trvání stáže. Maximálně bylo dle projektových pravidel možné rozložit stáž do 4 měsíců a minimálně do 1 měsíce. Při disagregaci souboru stáží dle stupně studia stážistů (tj. učňovské, maturitní, VOŠ, bakalářské, magisterské, nástavbové a roční pomaturitní) se toto rozdělení dle délky stáží téměř nemění a u každé skupiny studentů převažují 3 měsíční stáže (v 50 – 60 %), následují 2 měsíční stáže (v 25 – 30 %) a 4 měsíční stáže jsou zastoupené obvykle v 20 – 25 %).

Graf 31 Délka zahájených stáží v měsících

Délka zahájených stáží v měsících 53%

60% 40% 20%

26%

20%

1%

0% 1

2

3

4


V rámci ZED byla zkoumána zpětná spokojenost s hodinovou dotací a délkou stáže. Cílem bylo zhodnotit shodu předpokládané časové náročnosti stáže ve směru jak administrativním, tak praktickém, s následnou realitou. Stážisté vyjadřovali, o kolik procent by se podle jejich hodnocení měla hodinová dotace a délka stáže změnit, aby to lépe vyhovovalo naplnění cíle stáže, tedy osvojení si relevantních znalostí a dovednosti, pracovních návyků apod. Téměř polovině stážistů (48 %) hodinová dotace určená pro jejich stáž naprosto vyhovovala a neměnili by ji. Nižší dotaci by preferovalo pouze 5 % dotázaných. Naopak ke zvýšení by přistoupil zbylý podíl stážistů. 29 % by preferovalo zvýšení v řádu 10 – 50 %, 15 % stážistů by nejraději absolvovalo stáž navýšenou o více jak polovinu současné hodinové dotace a 3 % by zdvojnásobilo celkový počet hodin. Podobné hodnocení se týkalo délky stáže v měsících. 44 % respondentů by délku své stáže neměnilo. 7 % by se spokojilo s kratší stáží, než jakou absolvovali. 30 % by preferovalo zvýšení o 10 – 50 % a 16 % stážistů o více než 50 %. 3 % se vyjádřilo, že by jim nepřekážela ani dvojnásobně dlouhá stáž.

Sestavení a hodnocení harmonogramu stáží Jedním z administrativních aspektů stáže byla dohoda o rozvržení harmonogramu stáže mezi poskytovatelem a stážistou. Každá stáž ve svém začátku měla určenou hodinovou dotaci a měsíční délku a stážista se se svým poskytovatele stáže domluvil na konkrétním rozložení hodin docházky. V 96 % případů byl PS velmi či spíše spokojen s tím, jakým způsobem dohoda o nastavení harmonogramu probíhala.

47

Tabulka 10 Spokojenost s dohodou o harmonogramu stáže

Spokojenost s dohodou se stážistou na harmonogramu stáže Velmi spokojen Spíše spokojen Neutrální Spíše nespokojen Velmi nespokojen Celkem

Počet 1 834 963 84 18 2 2 901

Procenta 63 % 33% 3% 1% <1 % 100 %

Zdroj: VED PS, N = 2 901

VED pro CS zjišťoval také způsoby sestavování harmonogramu stáží. Převážně, v téměř 77 %, byl harmonogram sestaven společně za účasti poskytovatele a stážisty. Tabulka 11 Vytvoření harmonogramu

Vyberte prosím, jak byl vytvořen harmonogram stáže: Sestavili jsme ho společně s poskytovatelem

Počet

Procenta

2227

77 %

Sestavil/a jsem ho já

333

11 %

Sestavil ho poskytovatel stáže

260

9%

49

2%

Sestavila ho osoba najatá poskytovatelem (např. poradenská firma) Nevím, jak byl sestaven harmonogram Celkem

35

1%

2 904

100 %


Harmonogram a jeho sestavení hodnotili stážisté i poskytovatelé nejen v rámci evaluačních dotazníků, ale také v průběhu fokusních skupin. Vypracování harmonogramu stáže bylo pro oba aktéry extrémně časově náročné a komplikované. Zatěžující byla především povinnost nahlašovat předem změny v harmonogramu svému konzultantovi stáže. Kladně nebyla hodnocená ani nutnost vypracovat harmonogram ihned na začátku stáže s platností po celou dobu trvání stáže. Stážisté i poskytovatelé shodně udávali, že kvůli školním povinnostem nebylo možné správně odhadnout časové možnosti stážistů na několik měsíců dopředu. Týkalo se to hlavně případů, kdy stáže byly zahájeny v průběhu letních prázdnin, kdy ještě stážista neznal svůj školní rozvrh na další semestr či školní rok, navzdory tomu s ním ale musel při vytváření harmonogramu kalkulovat. Příkladem dokreslujícím nespokojenost s tímto pravidlem projektu jsou výroky stážistů z VED: „Pokud by se tvořil harmonogram na každý měsíc (koncem měsíce), je to pro studenty zvládnutelnější. Studenti do poslední chvíle nezná rozvrh na další semestr. Pak je těžké docházet podle harmonogramu.“ a „Dodělávám bakalářské studium a mám ještě 2 zkoušky a každý přesun zkoušky nebo různé změny spjaté s dokončením bakalářky musím řešit i v harmonogramu stáže, což je na mě moc byrokracie. Mít možnost sestavování harmonogramu stáže měkčeji, uvítal bych to.“, „Vyhodnocování harmonogramu v takové míře predikce se mi zdá neefektivní. Vlivem nestability časového harmonogramu osobně v mém případě bude docházet ke korekcím.“ Fokusní skupiny se stážisty a poskytovateli přinášeli identická sdělení: „Čtyři měsíce dopředu se plánuje špatně.“, „Ještě k tomu harmonogramu – my jsme začínali v polovině srpna. Harmonogram se musel stanovit přesně na dny i včetně hodin, kdy tam bude. Což považuju na 4 měsíce dopředu za opravdu hodně velký problém.“

48

EO 3.3 – Jak jsou poskytovatelé spokojeni s kvalitou a zaměřením Nabídky pracovní pozice (NPP)? Jak nabídku stáží hodnotí stážisté? Nabídky pracovních pozic (dále jen NPP) obsahují informace, na jejichž základě poskytovatelé vytvářeli svůj vlastní „inzerát“ pro konkrétní nabízenou stáž (tzv. kartu stáže). Tyto informace představovaly základní rámec stáže (název pozice, odborný směr, kvalifikační požadavky na mentora, jeho procentuální zapojení, nároky na materiálně-technické zabezpečení stáže atd.). Zveřejňování NPP probíhalo prostřednictvím informačního systému SEP a jejich zaměření odpovídalo šablonám stáží uveřejněným v rámci Národního katalogu stáží (jeden z výstupů projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí) a dále se odvíjelo od aktuální situace na trhu práce. V evaluačních dotaznících byli poskytovatelé stáží tázáni, do jaké míry jsou spokojeni s obsahem NPP, na jejímž základě stáž realizují. Spokojenost ze strany poskytovatelů byla nadprůměrně vysoká – 40 % PS bylo s NPP velmi spokojeno, 53 % spokojeno a neutrálně se k jejich obsahu vyjádřilo 7 % PS (viz Graf 32). Nespokojenost se týkala pouze jednotek poskytovatelů a jejich výtky nejčastěji mířily k přílišné obecnosti či naopak konkrétnosti popisu pracovních činností. Objevily se i výhrady k absenci určitých typů NPP – poskytovatelé zmiňovali nemožnost vypsat stáž například na pozici zahradní architekt, obchodník nebo projektový manažer. Graf 32 Spokojenost s obsahem NPP

Spokojenost PS s obsahem Nabídky pracovní pozice 40% 0%

10%

20%

7%

53% 30%

40%

1 - Velmi spokojen/a

50% 2

3

60% 4

70%

80%

90%

100%

5 - Velmi nespokojen/a


Poskytovatelé také hodnotili, do jaké míry obsah NPP reálně odráží činnosti vykonávané v praxi. Naprostá většina (99 %) poskytovatelů uvedla, že rámec činností popsaný v NPP odpovídá náplni práce, která je vyžadovaná na obdobné pozici v jejich firmě. S tímto výrokem nesouhlasilo jen 14 poskytovatelů, kteří následně specifikovali, v čem popsaný rámec činností neodpovídá reálné náplni práce na obdobné pozici v jejich firmě. Nejčastěji poukazovali na přílišnou specifičnost nebo naopak všeobecnost jednotlivých popisů pracovních činností. Výroky podobného obsahu zaznívaly i během fokusních skupin s poskytovateli stáží. Stážisté měli zhodnotit dostatečnost nabídky stáží v jejich oboru studia. Vyslovovali se tedy k vypsaným kartám stáží, ke kterým se jako zájemci o stáž mohli přihlašovat. Negativně se o nabídce stáží vyjádřilo 20 % stážistů. Těchto 577 stážistů dále specifikovalo, s čím konkrétně v rámci nabídky stáží ve svém oboru nebyli spokojeni. Nejčastěji uváděli, že stáží v jejich oboru nebo v regionu, v kterém chtěli stáž absolvovat, nebylo vypsáno dostatek. Pětinu nespokojených stážistů pak nezaujala pracovní náplň nabízené stáže, 11 % nevyhovovala hodinová dotace stáže (viz Graf 34). V rámci kategorie „jiné“ stážisté nejčastěji zmiňovali

49

absenci nabídky stáže ve studovaném oboru nebo vyhodnocení studovaného oboru jako nevhodného pro konkrétní pozici. Graf 33 Hodnocení nabídky stáží dle CS

CS - Hodnocení dostatečnosti nabídky stáží 25%

0%

10%

55%

20% 30% Rozhodně ano

16%

40% 50% 60% Spíše ano Spíše ne

70% 80% Rozhodně ne

4%

90%

100%


Graf 34 Příčiny nespokojenosti s nabídkou stáží

CS - Příčiny nespokojenosti s nabídkou stáží Stáží v mém oboru nebylo vypsáno dostatek

74%

Stáží v regionu, v kterém bych chtěl stáž absolvovat, nebylo vypsáno dostatek

42%

Nezaujala mě pracovní náplň nabízených stáží

20%

Nevyhovovala mi hodinová dotace stáže

11%

Pochyboval jsem o poskytovateli stáže

7%

Jiné

6% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Zdroj: VED CS, N = 577

EO 3.4 – Jak často dochází mezi účastníky k porušování trojstranné smlouvy? Mezi stážistou, poskytovatelem stáže a Fondem dalšího vzdělávání byla podepsána smlouva o stáži, která přesně specifikovala práva a povinnosti jednotlivých zúčastněných stran. Nutnou součástí realizace stáže ze strany Fondu dalšího vzdělávání je průběžná kontrola dodržování smlouvou stanovených pravidel. Kontroly byly vykonávané dvojího rázu, a to jak administrativní, tak na místě. V průběhu realizace projektu bylo celkem provedeno 480 kontrol na místě, z toho 81 kontrol předem hlášených a 399 nehlášených.

50

Z 81 hlášených kontrol bylo 80 kontrol uzavřeno bez zjištění, u jedné stáže se odstoupilo od smlouvy z důvodu zjištění, že stážista byl před stáží v zaměstnaneckém vztahu formou DPP s poskytovatelem stáže. V rámci nehlášených kontrol proběhlo ve 12 případech dvoukolové prošetřování situace. Z 399 nehlášených kontrol bylo 329 kontrol uzavřeno bez zjištění, z toho 2 stáže v druhém kole kontroly. U 59 stáží bylo odstoupeno od smlouvy z důvodu pochybení ať už na straně stážisty či poskytovatele, případně obou dvou naráz. Mezi pochybení se řadila nepřítomnost stážisty na pracovišti v čase, ve kterém přítomen být měl (v tzv. garantovaném intervalu, ve kterém poskytovatel garantoval přítomnost stážisty v místě výkonu stáže), mentorovo zanedbání povinnosti metodicky vést stáž, věnovat stážistovi svůj čas a předávat mu relevantní znalosti a dovednosti či zjištění existence zaměstnaneckého vztahu mezi stážistou a poskytovatelem stáže ještě před začátkem stáže. V rámci administrativních kontrol, které jsou neoddělitelnou součástí realizace projektu, bylo učiněno 47 zjištění. V 5 případech bylo řízení následně uzavřeno bez potvrzení pochybení. Ve zbylých 42 případech se zjištění nejčastěji týkala dodaných dokumentů vyžadovaných pravidly projektu, jako například životopis mentora stáže či pracovní smlouva mentora stáže. Často zjištěné pochybení se týkalo rozporů informací v dodaných dokumentech.

EO 3.5 – Jak velká je úspěšnost dokončování stáží? Poté, co si poskytovatel na základě osobních pohovorů vybere vhodného stážistu, dojde k označení vybraného stážisty v IS SEP jako „vybrán na stáž“. Přidělený konzultant FDV přibližně 14 dní před začátkem stáže poskytovatele i stážistu telefonicky kontaktuje a zadaný výběr ověří. Stáž je spárována a následně je jí přiděleno vlastní specifické číslo stáže. V IS SEP mělo status „vybrán na stáž“ přiděleno celkově 3 309 zájemců o stáž. Číslo stáže bylo pak přiděleno 3 087 stážím. V 151 případech ale nedošlo k samotnému podpisu smlouvy, a stáže tedy nebyly v těchto případech zahájeny. Uzavřeno bylo 2 936 Smluv o stáži. U 6 stáží ale následně nebyla zahájena docházka na stáž a 8 stážistů se zapojilo do projektu opakovaně, protože v případě jejich první stáže došlo k pochybení na straně poskytovatele, na základě kterého byla jejich stáž ukončena. Na základě kontroly na místě bylo ukončeno 71 stáží a v rámci administrativních kontrol dalších 11 stáží, celkem tedy bylo předčasně ukončeno 82 stáží. Na základě kontrol došlo k ukončení 3 % ze zahájených stáží.

1.4. Průběh doprovodných opatření EO 4.1 – Jaká je forma, délka a struktura školení stážistů v oblasti soft-skills? Vedle samotné stáže v průběhu projektu všichni stážisté absolvovali také e-learningový kurz rozvoje vybraných měkkých dovedností. E-learningový kurz měl pomoci stážistům usnadnit vstup do pracovního prostředí (adaptovat se v pracovním kolektivu, zapojit se do týmové práce ve firmě, zvládat pracovní zátěž, efektivně komunikovat apod.). Podmínkou absolvování kurzu

51

bylo složení závěrečného testu (jedna verze byla určena vysokoškolákům, druhá středoškolákům a studentům VOŠ). Na složení testu měli všichni 3 pokusy. Pokud stážista test nesložil, nemohl získat závěrečný certifikát o úspěšném absolvování stáže. V případě úspěšného složení testu si mohl sám vygenerovat certifikát o úspěšném absolvování kurzu rozvoje vybraných měkkých dovedností. Přístup k e-learningové platformě v aplikaci Moodle stážista obdržel první den docházky na stáž s vyzváním absolvovat kurz do 14 dnů. Po přihlášení do výukové aplikace Moodle byl stážista informován, jak má při studiu postupovat. Vycházet měl z textové příručky, která kurz rozvoje vybraných měkkých dovedností doprovázela a jednotlivé kapitoly obohacovala o příklady z praxe, otázky a úkoly k zamyšlení. Stážista byl ubezpečen, že závěrečný test bude vycházet jen z informací uvedených v kurzu a v příručce. Kurz se skládal z pěti tematických částí: 1. Komunikace před a při nástupu na stáž 2. Zapojení se do týmové práce ve firmě 3. Předpoklady, schopnosti a dovednosti pro týmovou práci a komunikaci na stáži 4. Předpoklady, schopnosti a dovednosti pro samostatné plnění úkolů na stáži 5. Kompetence ve vztahu k sobě samému, aneb jak si udržet kondici a zvládat pracovní zátěž Po dobu realizace projektu e-learningový kurz rozvoje vybraných měkkých dovedností úspěšně absolvovalo celkem 2 891 stážistů. Z toho se jednalo ve 22 % o středoškoláky a studenty navštěvující vyšší odbornou školu, ze 78 % o vysokoškoláky. Stážisté věnovali činnostem vedoucím k absolvování e-learningového kurzu (studiu, úkolům, vyplňování testu) průměrně 6 hodin. Polovina z nich ale dokázala tyto činnosti absolvovat během poloviční doby.

EO 4.2 – Jak stážisté hodnotí obsah, formu, délku a strukturu školení? E-learningový kurz rozvoje vybraných měkkých dovedností byl stážisty hodnocen rozporuplně. Přestože v kvantitativním šetření 87 % stážistů uvedlo, že se jim e-learningová forma kurzu zdála být pro jejich potřeby vyhovující, při diskuzi na fokusních skupinách stážisté kurz poměrně silně kritizovali nejen z hlediska formy, ale i obsahu. Kurz byl označován za nadbytečný a příliš obecný. Dle jejich názoru se většina studentů během studia s podobnými informacemi nepochybně setká a pouze ojediněle jsou pro ně skutečně přínosné. Výtky směřovaly také k nevhodnému načasování absolvování kurzu. Jeho první část byla tematicky zaměřena na komunikaci stážisty a poskytovatele před a při nástupu na stáž, stážistovi však byla textová příručka ke kurzu zpřístupněna až v den nástupu na stáž. Výsledky z evaluačních dotazníků ovšem vyznívají pozitivněji, nežli následné kvalitativně zaměřené diskuze ve fokusních skupinách. V jejich případě při stáži využil poznatky z e-learningového kurzu přibližně každý druhý stážista (48 %) a pouze 18 % stážistů informace z kurzu neaplikovalo žádným způsobem. Při fokusních skupinách pak stážisté upozorňovali na nevhodnou formu testování získaných znalostí. Test bylo možné úspěšně absolvovat i bez

52

předešlého studia vzdělávacích materiálů. Současné nastavení e-learningového kurzu se tedy nejeví jako příliš vhodné.

Graf 35 Využití poznatků z kurzu měkkých dovedností

CS - Využití poznatků získaných v rámci kurzu měkkých dovedností Při jiných příležitostech (např. při studiu, v soukromém životě atd.)

57%

V rámci stáže

48%

Vůbec jsem je nevyužil/a

18%

V rámci jiného pracovního kolektivu

12% 0%

20%

40%

60%

80%


EO 4.3 – Jakým způsobem probíhá individuální poradenství pro stážisty? K jakým problémům při jeho realizaci dochází? Cílem individuálního poradenství, které stážisté povinně absolvovali v závěru stáže, bylo zvýšit připravenost stážistů na vstup na pracovní trh, a tím zvýšit jejich šance na získání prvního zaměstnání. Nejednalo se ovšem o klasické kariérové poradenství, lektorky se věnovaly i rozvoji stážistových kompetencí a rozebíraly s ním pracovní zkušenosti získané na stáži. Stážisté 6 týdnů před koncem stáže, u kratších stáží v přiměřeném časovém předstihu, obdrželi informační e-mail o nutnosti rezervovat si termín poradenského pohovoru. Do 15. 10. 2014 se tak dělo pomocí aplikace Google Documents, posléze se přešlo na uživatelsky příznivější rezervační systém přímo v IS SEP, základním komunikačním prostředí projektu. V rezervačním systému si stážisté vybrali z nabízených možností vhodný termín, čas a formu poradenského pohovoru. Před poradenským pohovorem byl stážista povinen přečíst si příručku „Jak úspěšně vstoupit na trh práce“. Dále měl zaslat aktuální CV lektorovi poradenství, a to nejpozději 3 dny před plánovaným pohovorem. Výstupem z poradenského pohovoru byl nově upravený životopis, obsahující informaci o absolvované stáži. Pokud měl stážista zájem, například ucházel-li se již o konkrétní pracovní místo, mohl s lektorem konzultovat obsah a formu motivačního dopisu. Za dobu realizace projektu bylo uskutečněno celkem 2 800 individuálních poradenských rozhovorů. Z 2 800 poskytnutých pohovorů jich bylo 2 480 (88 %) zabezpečeno prostřednictvím komunikačního programu Skype, 2 (< 1 %) pomocí komunikačního programu Google Hangouts a 318 (12 %) realizováno osobně (123 rozhovorů v Praze a 195 v Brně). Osobní pohovory se vždy odehrávaly v prostorách Fondu dalšího vzdělávání.

53

Poradenské pohovory byly zajišťovány odborníky s praxí v oblasti personalistiky a problematiky využívání lidských zdrojů na trhu práce. Poradenský pohovor trval přibližně 90 minut. Obsah poradenského pohovoru byl dán osnovou, která však mohla být v závislosti na potřebách stážisty během pohovoru individuálně upravována. Hlavní body osnovy byly: Vstupní informace o průběhu rozhovoru Shrnutí zaměření a obsahu stáže Shrnutí pozitivních stránek stážistova zaslaného CV Jak stážista CV vypracovával, kde hledal informační zdroje Trendy ve zpracovávání CV CV jako vizitka / jeho reklama Jak postupovat při hledání práce (ukázka pracovních portálů a práce s inzeráty) Jak firmy nabírají zaměstnance – rozdíl v přístupu Práce s kompetencemi Konkrétní doporučení k přepracování CV stážisty Shrnutí základních parametrů motivačního dopisu Shrnutí základních pravidel pro přijímací pohovor Networking, profesionální sociální sítě (LinkedIn) a bezpečnost práce s osobními daty na internetu 14. Budoucí plány stážisty 15. Závěrečné informace o postupu po ukončení rozhovoru 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Způsob poskytování individuálního poradenství prostřednictvím videohovorů s sebou přinášel občasné technické problémy, způsobené nejčastěji nedostačující kvalitou připojení k internetové síti. Problém se objevoval jak na straně stážistova připojení, tak na straně FDV. Aby mohl poradenský pohovor i v případě technických obtíží pokračovat, byl stážista již v informačním emailu požádán, aby měl v době realizace poradenství u sebe připraven nabitý mobilní telefon, jehož prostřednictvím by mohl rozhovor pokračovat. Hodnocení individuálního poradenství Individuální poradenství bylo stážisty obecně považováno za velmi přínosné. Údaje z evaluačních dotazníků, ve kterých individuální poradenství posuzovalo 65 % stážistů jako rozhodně přínosné a 33 % jako spíše přínosné (viz Graf 36), potvrdily i fokusní skupiny. Při dotazování ohledně individuálního poradenství stážisté přiznávali prvotní obavy z délky pohovoru (1,5 hodiny) uskutečňovaného přes komunikační aplikaci a rovněž pochybovali o jeho prospěšnosti. Po jeho absolvování se ale shodovali, že jim poradenství přineslo řadu nových poznatků o trhu práce a přínos rozhodně mělo. Stážisté oceňovali individuální přístup a vstřícnost poradců (pomoc i s netradičními formami životopisů požadovanými na některých pracovních pozicích), praktičnost předávaných informací a nabízené konzultace motivačních dopisů a životopisů i nad rámec časové dotace poradenství. Stážisté uváděli příklady, kdy jim nové CV a motivační dopis pomohly k působivější sebeprezentaci v pracovním životě.„Bylo to přínosné, líbilo se mi to. Opravdu poradí, co a

54

jak… prodiskutovali jsme můj životopis, měla jsem ho moc dlouhý. Podle mě se mi teď zvýšila šance na zaměstnavatele zapůsobit.“ Celkovou spokojenost s kvalitou individuálního poradenství dokresluje i vysoké hodnocení práce lektorského týmu. Stážisté měli po celou dobu realizace poradenství možnost lektory hodnotit. Na škále od 0 do 10 byli lektoři průměrně oceněni 9,2 body, tedy téměř maximální možnou známkou. Závěrem lze tedy shrnout, že individuální poradenské pohovory zaměřené na předávání informací souvisejících se vstupem na trh práce bylo stážisty přijímáno a zpětně hodnoceno velmi pozitivně a jeho výstupy byly shledány s ohledem na budoucí uplatnění absolventů škol na pracovním trhu jako velmi účelné a praktické.

Graf 36 Hodnocení individuálního poradenství

CS - Hodnocení individuálního poradenství 2% 65%

0%

10%

20%

Rozhodně přínosné

30%

<1%

33%

40%

50%

Spíše přínosné

60% Spíše nepřínosné

70%

80%

0%

90%

100%

Rozhodně nepřínosné


1.5. Plnění indikátorů projektu EO 5.1 – Daří se naplňovat předem stanovené indikátory projektu? K jakým problémům a změnám v této souvislosti v průběhu realizace projektu dochází? Indikátory monitorující výstupy projektu Stáže pro mladé 2 byly určeny dvěma hodnotami – počtem podpořených osob a počtem úspěšných absolventů kurzu. Mezi podpořené osoby se započítávála osoba, která se zúčastnila stáže, tj. splnila veškeré požadované podmínky pro uzavření smlouvy o stáži, následně s ní FDV i poskytovatel stáže smlouvu o stáži řádně uzavřeli a došlo k zahájení realizace pracovní stáže. Druhým stanoveným indikátorem byl počet úspěšných absolventů kurzu – úspěšným absolventem kurzu se rozumí stážista, který úspěšně a dle stanovených podmínek absolvoval e-learningový kurz rozvoje měkkých dovedností. Podle původního plánu realizace projektu, který počítal s termínem ukončení aktivit k 31. 8. 2015, měl indikátor počet podpořených osob dosáhnout hodnoty 2 200 a indikátor počet úspěšných absolventů kurzu hodnoty 2 090. Díky schválení podstatné změny v projektu v únoru 2015, která prodlužila realizaci projektu o 3 měsíce, došlo současně i k navýšení indikátorů. Platné oficiální hodnoty indikátorů mapující plnění cílů projektu jsou 2 700 podpořených osob a 2 565 úspěšných absolventů kurzu. Vývoj naplňování hodnot prvního indikátoru ilustruje Graf 37. Naplňování indikátoru kopíruje zájem cílové skupiny o realizování stáží v konkrétních měsících. Tento zájem byl do velké míry

55

odvozen od sezónnosti akademických povinností cílové skupiny, kterou v 75,3 % představovali vysokoškolští studenti. Počet podpořených osob klesal ve zkouškovém období a stoupal v období letních prázdnin. Enormnímu zájmu o realizování stáže v období letních prázdnin 2015 se projektový tým rozhodl vyjít plně vstříc. Výsledkem bylo 2 922 podpořených osob – o 222 více než se projekt zavázal. Tento údaj dokazuje vysoký zájem studentů o získávání oborové praxe během studia v projektem nastaveném mechanismu poskytování stáží. Počet úspěšných absolventů e-learningového kurzu rozvoje měkkých dovedností je 2 891, jedná se tedy o 99 % z počtu úspěšně podpořených osob. Nejčastější příčinou nezapočítání stážisty do hodnoty indikátoru bylo absolvování e-learaningového kurzu po skončení smlouvy o stáži. Graf 37 Vývoj indikátoru Počet podpořených osob

Vývoj naplňování indikátoru Počet podpořených osob 277

300

235

250 200

172

164 139

150 121 92 87 88 78 69

100

138 88 89 78 92 73 79

56 56

70

97 96 87 87 80 76

58

50

15.8.2015

1.8.2015

15.7.2015

1.7.2015

1.6.2015

15.6.2015

1.5.2015

15.5.2015

15.4.2015

1.4.2015

15.3.2015

1.3.2015

15.2.2015

1.2.2015

1.1.2015

15.1.2015

1.12.2014

15.12.2014

1.11.2014

15.11.2014

15.10.2014

1.10.2014

15.9.2014

1.9.2014

15.8.2014

1.8.2014

1.7.2014

15.7.2014

0

Zdroj:Databáze IS SEP

2. Dopadová evaluace 2.1. Kvalitativní hodnocení přínosů a vedlejších efektů projektu EO 6.1 – V čem spatřují přínosy stáže sami stážisté? Stážisté byli obecně s absolvovanou stáží celkově spokojeni. Jejich bezprostřední hodnocení stáže (v době ukončování docházky na stáž) na škále od 0 do 10 odpovídá 9 bodům. Rok po absolvování stáže se jejich vnímání spokojenosti změnilo jen mírně – spokojenost s absolvovanou stáží hodnotí 8,4 body. Hlavní příčinou tohoto mírného poklesu je případný reálný úspěch či neúspěch konkrétního stážisty při jeho vstupu na pracovní trh.

56

Stážisté v závěrečných evaluačních dotaznících jako hlavní přínos realizované stáže jednoznačně uváděli získání praktických dovedností v oboru. Jako další přínos byla nejčastěji zmiňována příležitost naučit se nové věci od zkušeného odborníka, možnost vyzkoušet si pracovní režim a také vylepšení životopisu (viz Graf 38). Graf 38 Přínosy absolvované stáže dle CS

CS - Přínosy absolvované stáže Získání praktických dovedností v oboru

59%

Příležitost naučit se nové věci od zkušeného odborníka

45%

Možnost vyzkoušet si pracovní režim

35%

Vylepšení životopisu

33%

Proplacená mzda

22%

Seznámení se s firemním prostředím

21%

Získání pracovních kontaktů

19%

Možnost využít poradenství zaměřené na přípravu na vstup na trh práce

17%

Možnost zapracovat se u potenciálního zaměstnavatele

15%

Možnost kontaktu s novými lidmi

15%

Získání certifikátu o absolvování stáže

15%

Získání certifikátu o absolvování e-learningového kurzu měkkých dovedností

3%

Vyplnění volného času

2% 0%

20%

40%

60%

80%


Významnost jednotlivých typů přínosu rok po absolvování stáže byla vnímána přibližně shodně. Na prvním místě se rovněž objevilo získání praktických dovedností v oboru, pak se již percepce jednotlivých přínosů mírně rozchází – následuje vylepšení životopisu, seznámení se s firemním prostředím a možnost vyzkoušet si pracovní režim. Fokusní skupiny se stážisty výše zmíněná zjištění potvrdily. Stážisté často pozitivně hodnotili samotný smysl stáže – poskytnutí prostoru pro učení a příležitost aplikovat dosud získané teoretické znalosti do praxe. Stážisté se tak částečně mohli zbavit obav z očekávání zaměstnavatelů týkajících se jejich pracovního výkonu. Odbourání strachu ze selhání a důsledků z něho vyplývajících při získávání prvních pracovních zkušeností bylo hodnoceno jako další významný přínos stáže. Fokusní skupiny potvrdily také zjištění z evaluačních dotazníků, v kterých naprostá většina stážistů uvedla, že se mohla v průběhu stáže na svého mentora v případě jakýchkoliv problémů kdykoliv obrátit.

57

Stážisté na konkrétních pracovních pozicích v hodnocení přínosů stáže vyzvedávali různé aspekty. Například stážisté z oboru IT nepociťovali problém při získávání pracovních referencí, ale často se v nabídkách pracovních míst setkávali s požadavkem na zkušenost s prací v týmu, efektivní komunikaci a jednání se zákazníky. Možnost částečného osvojení těchto měkkých dovedností pak hodnotili pro sebe jako nejpřínosnější. Stážisté dále jako přínosný aspekt zmiňovali příležitost vidět firemní prostředí „zblízka a zevnitř“. V mnoha oborech je totiž nabízena, zejména pak studentům, možnost spolupráce jen externí formou. Sami studenti vyjadřovali obavy, že jen s takto získanými zkušenosti na pracovním trhu dlouhodobě neobstojí. Pro ně byla stáž zejména příležitostí poznat firemní prostředí a procesy nastavené v rámci organizace. Při diskuzích se stážisty bylo hojně zmiňováno i téma získání pracovních návyků a možnost vyzkoušet si pracovní režim. Stážisté se shodovali, že skloubení docházky na stáž a studia bylo často náročné nejen z časových důvodů, ale i s ohledem na jejich dosavadní životní styl, který umožňoval větší volnočasové vyžití. Zároveň ale také připouštěli, že změna životního stylu bude v blízké době nutná, a proto příležitost k osvojování pracovních návyků a pracovního režimu hodnotili pro jejich budoucí kariérní směřování jako přínosnou. Kontakt s pracovním životem stážistům také přinesl změny v sebehodnocení. Stážisté se díky absolvované stáži popisovali jako sebevědomější, samostatnější a reálně schopnější „věci zařídit“. V rámci fokusních skupin byla tato změna mnohokrát hodnocena jako klíčová pro jejich další profesní uplatnění. Dále stážisté kladně hodnotili získání pracovních kontaktů a proplacenou mzdu. „Stáž mi pomohla se nebát.“ Stážistka, Praha

EO 6.2 – V čem spatřují přínos projektu poskytovatelé stáží? Zapojení do projektu posoudilo jako přínosné 99 % poskytovatelů stáží – 80 % hodnotí zapojení jako určitě přínosné, 19 % jako spíše přínosné. Za hlavní přínosy projektu poskytovatelé nejčastěji označovali možnost nezávazné spolupráce se stážistou za účelem vyzkoušení si potenciálního zaměstnance (80 %), získání potřebné výpomoci v organizaci s částečným pokrytím nákladů (50 %) a společenský cíl projektu – zvýšení konkurenceschopnosti budoucích absolventů (49 %).

58

Graf 39 Přínosy účasti v projektu dle PS

PS - Přínosy účasti v projektu Nezávazná spolupráce se stážistou – vyzkoušení si potenciálního zaměstnance Získání potřebné výpomoci v organizaci s částečnou úhradou nákladů

80% 50%

Zvýšení konkurenceschopnosti absolventů

49%

Možnost získat příspěvek do rozpočtu firmy

33%

Zvýšit povědomí o firmě prostřednictvím projektu

21%

Možnost rozvinout interní firemní vzdělávací procesy

16%

Jiné

1% 0%

20%

40%

60%

80%

100%


Fokusní skupiny s poskytovateli stáží odhalily nové, poskytovateli subjektivně pociťované přínosy spolupráce firem a budoucích absolventů. Především byli stážistům vděčni za „drive“ a nadšení, které do firmy přinesli. Také jejich ve škole nabyté znalosti hodnotili pro firmu jako velmi přínosné, některé inovativní prvky se podařilo do firemního prostředí s úspěchem implementovat a prakticky využívat. „Člověk si s mladými osvěží hlavu. Už jsem 12 let ze školy pryč a je to znát. Ty děcka jsou v některých věcech o něco šikovnější, ale na druhou stranu, zase nemají praxi.“ Poskytovatel stáže, Brno Spokojenost s pracovními výkony stážistů dokládá fakt, že 22 % poskytovatelů nabídlo stážistovi další formu pracovní spolupráce. V přibližně polovině případů (v 54 %) se jednalo o nabídku spolupráce ve formě DPČ nebo DPP, v 16 % byla stážistovi nabídnuta externí spolupráce formou samostatné výdělečné činnosti, ve 14 % pak hlavní pracovní poměr – plný úvazek v 9 %, zkrácený úvazek v 5 %, 3 % nabídek dávalo stážistovi možnost dále spolupracovat formou neplacené stáže. Nabídky označené kategorií „jiné“ se nejčastěji týkaly poskytnutí materiálů potřebných k vypracování bakalářské či diplomové práce, pravidelných konzultací při jejím zpracovávání či poskytnutí oponentury. Často zmíněné bylo i nabízení spolupráce formou školní praxe. K těmto údajům je třeba pro úplnost doplnit skutečnost, že 54 % poskytovatelů možnost budoucí spolupráce se stážistou v době dotazování ještě zvažovalo. Reálné počty nabídek spolupráce ze strany poskytovatelů se tedy mohly ještě mírně navýšit. Poskytovatelé jsou celkově přesvědčeni, že i když nemohli stážistovi nabídnout (často z finančních důvodů) pracovní uplatnění v jejich firmě, měli stážistu co naučit a stáž byla pro ně i stážisty oboustranným přínosem.

59

EO 6.3 – V čem spatřují přínosy projektu školy, ve kterých se žáci a studenti vzdělávají? Přínosy projektu Stáže pro mladé 2 byly diskutovány mimo jiné i v rámci 6 polostrukturovaných individuálních rozhovorů, které byly vedeny s představiteli vysokých a středních odborných škol. Ekonomicky zaměřená škola vnímala projekt jako dosud chybějící možnost získání odborné praxe pro své studenty. Představitelka školy potvrdila, že pro jejich studenty je získání odborné stáže v průběhu studia velmi těžké. Ze své praxe uvedla, že studenti jakýkoli nabízený kontakt s podniky vítají a oceňují jako velmi přínosný. Tento popisovaný stav odráží i poptávka studentů ekonomických oborů po absolvování stáže v rámci projektu Stáže pro mladé 2 – 45 % projektem realizovaných stáží bylo uskutečněno v oboru Ekonomika, administrativa, personalistika, správa. „Obecným problémem tedy je, že se spolupráce s firmami domlouvá obtížně a že je hodně studentů a málo ochotných firem…Ten stav je úplně proti tomu, co by mělo být. Studenti by měli studovat a věnovat se tomu naplno, když už stát nějakým způsobem podporuje, aby byli na vysoké škole. Ale oni si přitom vydělávají věcmi, které jsou pod jejich úroveň.“ Pedagožka, představitelka VŠ se sídlem v Praze Oslovené školy zaměřené převážně na technické a IT obory hodnotily projekt neutrálně, jelikož nemají problém s uplatněním svých absolventů. Školy zaměřené na obchod a marketing by uvítaly zahraniční stáže, což současný projekt neumožňuje. Představitelka jedné střední odborné školy vyjádřila obavy z účasti svých studentů v projektu z důvodu přílišného studijního vytížení studentů v posledním ročníků. Za primární zájem studentů považovala úspěch v závěrečných zkouškách, případně pokračování v dalším studiu na vyšších odborných a vysokých školách. U svých žáků zatím nevidí příliš motivace se do podobných projektů zapojovat. Představitel středního odborného učiliště rovněž pochyboval o motivaci svých žáků se ve svém volném čase do podobného projektu zapojit. Uváděl, že zájem podniků o poskytování praxe v rámci školní výuky na jejich škole je vysoký a schopní absolventi se o své budoucí uplatnění v oboru nemusí strachovat. V rámci polostrukturovaných rozhovorů s představiteli škol bylo také zjišťováno, zda a jakým způsobem se daří výuku na škole propojovat s praxí. Představitelé vysokých škol ve shodě tuto aktivitu hodnotili vždy jako zásadní pro kvalitní přípravu studenta pro jeho budoucí profesní uplatnění. Představitelé škol popisovali klíčové aktivity směřující ke spolupráci škol s firmami: 

Poskytování praxe o Proaktivní model – Studenti si praxi hledají sami, poskytovatel praxe je schvalován školou – na úrovni katedry nebo fakulty. (Na středních školách tento model nefunguje.) o Pasivní model – Škola má k dispozici vlastní databázi poskytovatelů praxe, student si prostřednictvím zapsání povinného či volitelného předmětu může z databáze vybírat. (V případě středních škol jsou studenti informováni v rámci výuky.) o Smíšený model – Studenti mají k dispozici nabídku poskytovatelů praxí, pokud preferují praxi u jiného poskytovatele, mají možnost ho do databáze přizvat.

60

          

Přizvání tzv. guest speakerů (odborníků, praktiků) do výuky Vedení výuky odborníkem z praxe Spolupráce studentů a firem formou projektu Praxe pro učitele / akademiky Exkurze do firem Zprostředkování praxe díky moderním technologiím (reportáže z praktických zařízení / přímé přenosy / e-learningové prezentace) Spolupráce s firmou při psaní seminární / bakalářské / diplomové práce Poskytování stáží pro absolventy školy Internetové servery školy, kde mohou zaměstnavatelé inzerovat své nabídky pracovních míst Veletrhy pracovních příležitostí Služby job center

Na jedné z oslovených vysokých škol funguje systém zpětné vazby od poskytovatelů praxí, která slouží k sestavení požadovaného profilu absolventa konkrétního oboru a na jeho základě dochází k úpravám studijního programu. Škola tak praxe využívá jako informační zdroj pro reflektování měnících se požadavků trhu práce a snaží se na tyto poznatky aktivně reagovat. Žádná z navštívených škol poskytovatelům za poskytování praxe přímo neplatí. Na jedné vysoké škole nabízejí poskytovatelům možnost stát se zaměstnancem fakulty (formou DPČ), aby mohli v rámci tohoto vztahu se studenty rozebírat jejich pracovní výstupy a poskytovat jim kvalitní zpětnou vazbu. K tomuto kroku je nejčastěji přistupováno v rámci společenskovědních oborů – zejména pak v oborech psychologie, sociální práce, speciální pedagogika atd. Na jiné vysoké škole, která má zkušenosti s poskytováním praxí delších než 520 hodin, může poskytovatel uplatnit slevu na daních, překročí-li hodinová dotace praxe tuto hranici. Na vysoké škole ekonomického zaměření pak realizují projekt, který nabízí nadaným studentům možnost spolupracovat s firmami, účast v tomto projektu je pro studenty placená. Zda sami poskytovatelé studentům vyplácí či nevyplácí za docházku na praxi finanční odměnu, závisí zejména na typu školy, nastavených zvyklostech v tom kterém oboru a také rozhodnutí konkrétního poskytovatele. Na středních odborných učilištích je proplácení vykonané práce v rámci odborné praxe dáno zákonem, studentům jsou pak podle zásluhovosti vypláceny dílčí finanční odměny. Na navštívené střední odborné škole (zaměřené na reklamu a obchod) jsou praxe vykonávány bezplatně. Na vysokých školách aplikují různé přístupy. V rámci jedné fakulty smluvní vztah poskytovateli nedovoluje studentovi platit mzdu, na jiné fakultě, zmiňována byla konkrétně fakulta tělesné výchovy a sportu, jsou praxe tradičně pojímány komerčně a právní vztah mezi fakultou, poskytovatelem a studentem je k tomuto účelu přizpůsoben. Na jedné navštívené škole bylo prezentováno, že rámcová smlouva s poskytovateli proplácení mzdy neumožňuje, ale v běžné praxi se tak často děje a škola tento stav akceptuje.

61

EO 6.4 – Jaké navrhují stážisté i poskytovatelé stáží opatření zvyšující uplatnitelnost absolventů středních a vysokých škol na trhu práce? Pro účely zvýšení své šance úspěšně obstát na pracovním trhu stážisté shodně navrhovali možnost absolvovat v rámci projektu více stáží. Rádi by získali praxi u různých typů poskytovatelů a preferovali by možnost získání stáže ve svém oboru již dříve (nejen v závěrečném ročníku studia). Stážisté i poskytovatelé kritizovali přílišné teoretické zaměření vysokých škol a nízké zapojení budoucích zaměstnavatelů do výuky. Dlouhodobější spolupráci škol a firem v rámci školní přípravy pociťují obě skupiny jako klíčovou pro zvýšení uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce. Ze strany poskytovatelů se ojediněle objevily i stížnosti na nedostatečnou teoretickou připravenost některých stážistů.

EO 6.5 – K jakým vedlejším (nepředpokládaným) subjektivně vnímaným efektům realizací projektu došlo? Jaké jsou jejich možné příčiny? EO 6.5 a) Zlepšení pracovního postavení Definovaný cíl projektu spočíval ve zvýšení zaměstnatelnosti. Dle slov bývalých stážistů jim však stáž přinesla i další zlepšení v pracovní oblasti. Bývalým stážistům, kteří byli při svém studiu v době registrace do projektu zaměstnáni a jsou zaměstnáni i nyní, byla v rámci CATI dotazování kladena otázka ohledně zlepšení jejich pracovního postavení během posledního roku a půl. Šlo tedy o možnost srovnat pracovní podmínky před absolvováním stáže a po něm. Respondenti mohli vybrat až 7 různých benefitů, kterých mohli v zaměstnání dosáhnout, případně se mohli vyjádřit, že se nezlepšilo vůbec nic či uvést svou vlastní jinou odpověď. Celkový počet respondentů splňujících kritéria práce v obou periodách, jak před stáží, tak po stáži, byl v absolutních číslech 161. Téměř 80 % dotázaných uvedlo alespoň jeden pracovní benefit, kterého ve svém zaměstnání dosáhli. Tabulka 12 uvádí přehled benefitů, které stážisté jmenovali. Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly, že se jim dostalo lepšího finančního ohodnocení. Jak ukáže další kapitola, zvýšení příjmu z výdělečné činnosti je skutečně v případě bývalých stážistů vyšší než v případě nestážistů, kteří rovněž byli podrobení CATI dotazování jako kontrolní skupina. Druhým nejčastěji uváděným přínosem byla zajímavější pracovní náplň. Následovalo získání lepší pozice. Pouze něco málo přes 20 % dotázaných uvedlo, že se na jejich pracovním postavení nezlepšilo vůbec nic. Tabulka 12 Zlepšení v pracovním postavení

Typ zlepšení v pracovním postavení

Podíl

Lepší finanční ohodnocení

73 %

Zajímavější pracovní náplň

70 %

Lepší pozice

64 %

Lepší možnosti dalšího vzdělávání

37 %

Flexibilnější pracovní doba

34 %

Výhodnější benefity (telefon, notebook, auto)

31 %

Více dní dovolené

15 %

Zdroj: CATI pro bývalé stážisty, N = 161

62

Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že jsou přesvědčeny, že jim k lepším pracovním podmínkám a postavení pomohla účast na stáži. EO 6.5 b) Vyhodnocení předpokládaných vedlejších efektů a rizik realizace projektu Možné vedlejší efekty a rizika byly definované již v projektové dokumentaci. Popsáno bylo následujících 7 rizik, která by s sebou mohla potenciálně nést vedlejší efekty, jak pozitivní tak i negativní: 1. Nezájem cílové skupiny o absolvování stáží. 2. Nedostatečná síť poskytovatelů stáží, která nezajistí dostupnou a otevřenou nabídku stáží. 3. Nekvalitní průběh stáže ze strany poskytovatele stáže. 4. Nekvalitní průběh stáže ze strany cílové skupiny. 5. Nemožnost žáků středních škol nastoupit na stáž z časových důvodů. 6. Nezájem stážistů o absolvování kurzu rozvoje měkkých dovedností a využití poradenství. 7. Přetlak cílové skupiny nebo poskytovatelů stáží.

1. Nezájem cílové skupiny o absolvování stáží Nezájmu cílové skupiny se podařilo úspěšně vyhnout, což dokládá navýšení původně stanoveného indikátoru počtu podpořených osob z 2 200 na 2 700 a navíc ještě podpoření dalších 222 stážistů. Celkově bylo tedy podpořeno 2 922 osob, i když původní projektový záměr počítal s 2 200 osobami. Poslední stáže byly zahájeny k 15. 8. 2015 a ukončeny v průběhu měsíce října. 2. Nedostatečná síť poskytovatelů stáží Do projektu se aktivně (tedy tím, že vypsalo alespoň jednu kartu stáže, ať už později zveřejněnou nebo ne) zapojilo poměrně velké množství ekonomických subjektů, konkrétně 5 111. Z hlediska územního rozložení se však jednalo především o firmy z Moravskoslezského a Jihomoravského kraje a z Hlavního města Praha. 3. Nekvalitní průběh stáže ze strany poskytovatele stáže Naprostá většina stážistů vyjádřila spokojenost se svou účastí na stáži, včetně vnímaných přínosů. Za pozornost však stojí informace z evaluačních dotazníků, v nichž stážisté hodnotí spolupráci s mentorem a hodnocení jeho mentorských schopností. Z odpovědí stážistů lze usuzovat, že i se samotnou mentorskou činností byli na stáži velmi spokojeni a zapojení mentora hodnotí jako dostatečné. Tabulka 13 uvádí přehled odpovědí stážistů na interakci s mentorem v různých ohledech. Jak je patrné, činnosti spojené se zadáváním úkolů a pomocí se samotnou prací se dle slov většiny stážistů odehrávaly buďto každý den, či alespoň několikrát týdně. Alespoň několikrát za měsíc pak měli mentoři ve zvyku své stážisty obeznamovat s firemními procesy. Uspokojivý je též fakt, že mentoři se dle slov stážistů nesnažili přenášet odpovědnost za jejich obeznamování s prací na jiné zaměstnance. Stážisté uváděli i relativně velkou volnost v plnění přidělených pracovních úkolů.

63

Tabulka 13 Hodnocení mentora stáže

Jak často Vám/Vás mentor:

Vysvětloval činnosti spojené s Vaší pozicí? Zadával úkoly?

Každý den

Několikrát týdně

Několikrát měsíčně

1x za stáž

Nestalo se nikdy

30 %

48 %

17 %

5%

<1 %

Celkem

100 %

61 %

32 %

6%

1%

<1 %

100 %

Pomáhal při řešení úkolů?

42 %

42 %

14 %

2%

1%

100 %

Dával zpětnou vazbu?

39 %

42 %

16 %

2%

1%

100 %

7%

19 %

32 %

13 %

30 %

13 %

35 %

36 %

13 %

2%

Nechával pod dohledem jiného člověka – specialisty? Seznamoval s fungováním organizace a firemními procesy? Nechával vykonávat pracovní činnost, která není obsažena v Nabídce pracovní pozice, popř. v Kartě stáže? Nechával pracovat samostatně?

100 % 100 % 100 %

3%

6%

19 %

13 %

59 %

51 %

35 %

11 %

1%

2%

100 %


99 % stážistů uvedlo, že se mohli na mentora obrátit v případě jakýchkoliv problémů. Stážisté také hodnotili na škále od 1 do 10 své mentory z hlediska spokojenosti s odbornou kompetencí mentora (průměr 9,18), s předáváním zkušeností (průměr 8,73) a s měkkými dovednostmi (průměr 8,91). 4. Nekvalitní průběh stáže ze strany cílové skupiny Určitá selekce stážistů byla zajištěna samotným procesem výběru, kdy si poskytovatelé vybrali jim vyhovující stážisty v průběhu osobního pohovoru a byla tak zajištěna odpovídající kompetentnost uchazečů o stáž v oblasti jak praktických dovedností, tak teoretických znalostí. Dle dalšího vyjádření poskytovatelů stáží v rámci uskutečněných fokusních skupin se v průběhu stáže dále významně zlepšovali i měkké dovednosti, například stážisté přistupovali zodpovědněji ke své docházce na stáž s tím, jak postupem času v průběhu stáže získávali pracovní návyky. 5. Nemožnost žáků středních škol nastoupit na stáž z časových důvodů. Navzdory tomu, že nabízené stáže vykazovaly určitou flexibilitu v rozložení hodinové dotace, pouze 22 % realizovaných stáží bylo uskutečněno středoškoláky. Stejné důvody byly uváděné jak stážisty, tak poskytovateli a týkaly se malé časové flexibility maturitního ročníku. Nutnost docházky do školního zařízení často neumožňovala skloubit studium se stáží a středoškolští studenti proto více využívali možnost absolvovat stáž alespoň v průběhu letních prázdnin. Jak vyplynulo z rozhovorů s představiteli škol, na malé zastoupení studentů učňovských oborů mohl mít vliv jejich obecný nezájem o své budoucí uplatnění na trhu práce, kdy zastávali názor, že „je příliš brzy“. Druhým možným důvodem, mohl být fakt, že mnoho středních odborných škol samo stáže již poskytuje a má smluvní vztahy s firmami, či dostávají od firem rozličné zakázky, na kterých učni pracují. 6. Nezájem stážistů o absolvování kurzu rozvoje měkkých dovedností a využití poradenství. Jak již bylo podrobně rozebráno v evaluačních otázkách 4.2 a 4.3, e-learningový kurz rozvoje vybraných měkkých dovedností úspěšně absolvovalo celkem 2 891 stážistů a uskutečněno

64

bylo celkem 2 800 individuálních poradenských rozhovorů, což činí 99 % celkově podpořených osob. Navíc i data z evaluačních dotazníků podpořená výstupy z fokusních skupin ukázala, že stážisté hodnotí zejména potradenství jako přínosné a jeho realizaci vítali. 7. Přetlak cílové skupiny nebo poskytovatelů stáží Na každou stáž se přihlásili v průměru 3,3 uchazeči. Z pohledu vytíženosti personálních oddělení poskytovatelů stáží, kteří museli vést osobní pohovory s uchazeči o stáž, a celkově administrovat výběrová řízení se nejedná o nadměrný počet uchazečů. Zároveň není možné říci, že by existovalo enormní množství osob, které měly zájem o stáž a neměly možnost se jí zúčastnit. Celkově se rozhodlo alespoň jednu přihlášku podat 5 900 zájemců o stáž a každý druhý z nich později na stáž skutečně nastoupil. EO 6.5 c) Další nezamýšlené vedlejší efekty stáže Mezi další nezamýšlené vedlejší efekty stáží, které je možné uvést, patří fakt, že v některých případech, které stážisté během fokusních skupiny popisovali, se podařilo prostřednictvím absolvované stáže navázat spolupráci mezi poskytovatelem a školou, do které stážisté docházeli. Poskytovatelé se aktivně účastnili přednášek a se studenty školy dále individuálně spolupracovali formou konzultací seminárních a bakalářských či diplomových prací.

2.2. Kvantitativní hodnocení efektů projektu Kvantitativní hodnocení efektů projektu bylo provedeno na skupině stážistů z předchozího projektu Stáže pro mladé. Hlavním zdrojem dat pro evaluační otázky osmého evaluačního tématu se staly CATI dotazníky rozesílané každý měsíc od září 2014 do dubna 2015. Každý měsíc byla kontaktována část intervenční skupiny bývalých stážistů (IntS) a kontrolní skupiny nestážistů (KS). Kontrolní skupina byla vytvořena z osob, které podaly alespoň jednu schválenou přihlášku, ale na žádnou stáž nenastoupily. Všechny osoby byly k danému měsíci kontaktovány vždy 1,5 roku od své registrace do IS SEP. Celkově bylo osloveno 939 bývalých stážistů a 1 131 nestážistů. Počet vyplněných dotazníků činil v případě IntS 772 (tj. 82 %) a v případě KS 731 (tj. 65 %). Osmé evaluační téma se zaměřilo zejména na zkoumání vývoje ekonomického statusu a s tím spojené rychlosti nalezení pracovního uplatnění a změny příjmu z výdělečné činnosti. Dále byla zjišťována shoda oboru pracovního uplatnění s oborem studia (tj. shoda s oborem vykonané stáže) či další spolupráce s poskytovatelem stáže.

65

EO 7.1 – Jak vypadá profil někdejších stážistů? Jaká jsou specifika jednotlivých ekonomických skupin? První evaluační otázka se zaměřuje na zkoumání profilové struktury bývalých stážistů, jejichž další profesní vývoj byl v rámci dopadové evaluace zkoumán. I ve skupině bývalých stážistů, kteří absolvovali stáž v rámci předchozího projektu Stáže pro mladé, výrazně převažovaly ženy s podílem téměř dvě třetiny. Vážený věkový průměr byl k datu 15. 9. 2015 24,1 let, podrobnější věkovou strukturu zobrazuje Graf 41. Graf 40 Pohlaví bývalých stážistů

Pohlaví bývalých stážistů

36% muž žena 64%

Zdroj: CATI dotazník pro bývalé stážisty, N = 772 Graf 41 Věková struktura bývalých stážistů

Věková struktura bývalých stážistů 25%

23%

20%

17% 14%

15% 9%

10%

11%

10%

5%

10%

3%

2%

1%

0% <1%

<1% 0%

29

30

0% 19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

Zdroj: CATI dotazník pro bývalé stážisty, N = 772

Ekonomický status bývalých stážistů v současné době nabývá šesti hodnot:  Zaměstnanec  OSVČ (podnikatel)  Pracující student  Student

66

 

Nezaměstnaný (registrovaný na ÚP, neregistrovaný, hledající i nehledající práci) Jinak ekonomicky neaktivní (osoba na mateřské, rodičovské dovolené, osoba v domácnosti, pečující osoba, invalidní důchodce, OZP,…)

Graf 42 zobrazuje zastoupení těchto šesti skupin v rámci intervenční skupiny bývalých stážistů. Jak je patrné, převažují studenti a zaměstnanci. Nezaměstnaných, podnikatelů či ekonomicky neaktivních je pouze velmi nízké procento, spolu tvoří pouze 10 % z celé skupiny. Graf 42 Současný ekonomický status bývalých stážistů

Současný ekonomický status bývalých stážistů 1% 7%

3%

Zaměstnanec 44%

22%

Pracující student Student Nezaměstnaný OSVČ Jinak ekonomicky neaktivní

23%


Před nástupem na stáž byli všichni v pozici studentů, z nichž někteří při studiu zároveň pracovali. Zatímco Graf 42 ilustroval pouze současný ekonomický status bývalých stážistů, Graf 43 podává informaci, jak se za dobu 1,5 roku od registrace do projektu změnil ekonomický status někdejších studentů a někdejších pracujících studentů. V obou skupinách se za rok půl ekonomický status změnil proporčně téměř stejným způsobem a převažovali zaměstnanci. Pomocí metod kontrafaktuální evaluace bude změna ekonomického statusu v této kapitole později srovnána se změnou, kterou prošla kontrolní skupina, aby bylo možné vyvodit jednoznačné závěry ohledně dopadů stáže na její absolventy.

67

Graf 43 Současný ekonomický status někdejších studentů a pracujících studentů

Současný ekonomický status někdejších pracujících studentů

Současný ekonomický status někdejších studentů

Zaměstnanec

Zaměstnanec 1%

3%

3%

1% Pracující student

Student 7%

6% 17%

Pracující student

45%

20%

Nezaměstnaný

24%

Student

44%

Nezaměstnaný

29%

OSVČ

OSVČ

Zdroj: CATI dotazník pro bývalé stážisty, N = 552, N = 220

Zastoupení jednotlivých krajů, ve kterých mají bývalí stážisté své trvalé bydliště, přibližuje Graf 44. Stejně jako v případě současných stážistů z projektu SpM2 převažují moravské kraje, zejména Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Graf 44 Kraj trvalého bydliště bývalých stážistů

Kraj trvalého bydliště bývalých stážistů 30%

26%

25% 20% 15% 10%

16% 10%

9%

9% 5%

5%

5% 0%


68

5%

4%

4%

3%

2%

2%

1%

Z hlediska vzdělanostní struktury analogicky ke stážistům, kteří absolvovali stáž v rámci navazujícího projektu SpM2 platí, že převažovali stážisté s dokončeným vysokoškolským bakalářským vzděláním či magisterským vzděláním. Vysokoškoláci celkově tvořili až 68 % z celé skupiny. Třetí nejpočetnějši podkupinou byli absolventi středních odborných škol s maturitou. V souboru se vyskytlo i 10 osob (1 %), které dosáhly pouze základního vzdělání. Důvodem pro jejich možný výskyt je fakt, že tyto osoby uvedly, že školu, kterou navštěvovaly v době registrace na webové stránky projektu, stále studují či studia zanechaly. Graf 45 Nejvyšší dosažené vzdělání bývalých stážistů

Nejvyšší dosažené vzdělání bývalých stážistů 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

38% 29% 17% 9% 3%

2%

1%

Vysokoškolské Vysokoškolské Středoškolské Středoškolské Středoškolské Vyšší odborné bakalářské magisterské a odborné s všeobecné s bez maturity / vyšší maturitou maturitou vyučen/ (Gymnázium)

Základní

Zdroj: CATI dotazník pro bývalé stážisty, N = 772 Graf 46 Odborný směr studia bývalých stážistů

Odborný směr studia bývalých stážistů 70%

60%

60% 50% 40% 30% 20% 10%

17% 11%

5%

4%

0%

Zdroj: CATI dotazník pro bývalé stážisty, N =772

69

2%

1%

0% <1%

0% <1%

Zaměstnanci Graf 47 zobrazuje zastoupení forem pracovních úvazků zaměstnanců. Až 80 % zaměstnanců pracovalo na plný úvazek. 14 % pak bylo zaměstnáno formou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP či DPČ) a v souladu s trendem v České republice mělo rok a půl od registrace do projektu částečný úvazek pouze necelých 5 % zaměstnaných bývalých stážistů. Téměr dvě třetiny zaměstnanců mělo podepsáno smlouvu na dobu určitou. V posledních letech se ale trend zaměstnání na dobu určitou v české ekonomice prosazuje obecně. Graf 47 Forma pracovněprávního vztahu zaměstnanců

Forma pracovněprávního vztahu zaměstnanců 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

80%

14% 5% Plný úvazek

Dohoda o provedení práce, Dohoda o pracovní činnosti

1%

Částečný úvazek

Jiné

Zdroj: CATI dotazník pro bývalé stážisty, N=344 Graf 48 Doba trvání pracovního poměru zaměstnanců

Doba trvání pracovněprávního vztahu zaměstnanců 80%

63%

60% 37%

40% 20% 0% Doba určitá

Doba neurčitá

Zdroj: CATI dotazník pro bývalé stážisty, N=344

Studenti Jak ukázal Graf 42, 23 % osob ze skupiny bývalých stážistů je nyní pracujícími studenty a 22 % pouze studenty. Podobně jako v případě zaměstnanců bylo možné sledovat formu a délku pracovněprávních vztahů pracujících studentů. Ilustraci poskytují Grafy 49 a 50. Situace je však rámcově jiná, než tomu bylo u zaměstnanců. Logický předpoklad převažujícího zaměstnání formou DPP či DPČ byl potvrzen a 80 % pracujících studentů má se svými zaměstnavateli pracovněprávní vztah právě formami dohod. 10 % je zaměstnáno na částečný úvazek a pouze 4 % na plný úvazek.

70

Graf 49 Forma pracovněprávního vztahu pracujících studentů

Forma pracovněprávního vztahu pracujících studentů 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

80%

Dohoda o provedení práce, Dohoda o pracovní činnosti

10%

7%

4%

Částečný úvazek

Jiné

Plný úvazek

Zdroj: CATI dotazník pro bývalé stážisty, N=177 Graf 50 Doba trvání pracovního poměru pracujících studentů

Doba trvání pracovního poměru pracujících studentů 56%

60% 50%

44%

40% 30% 20% 10% 0% Neurčitou

Určitou


OSVČ Specifikem podskupiny osob samostatně výdělečně činných bylo zastoupení mužů, kteří tvořili dvě třetiny podnikatelů. Tato podskupina byla rovněž průměrně i o něco starší než celek, jejich průměrný věk byl 25,2 let. Nezaměstnaní Přes tři čtvrtiny nezaměstnaných uvedlo, že zaměstnání aktivně hledá. Kromě jedné osoby, která udala, že zaměstnání nehledá, zbylý podíl nezaměstnaných tvrdil, že zaměstnání má již přislíbené. Osobám hledajícím zaměstnání, kterých bylo v absolutním počtu 39, byla při šetření položena otázka: „Proč se Vám podle Vašeho názoru nedaří najít zaměstnání?“ Procentuální přiklonění se k různým možnostem odpovědí zobrazuje Graf 51.

71

Graf 51 Subjektivní důvody nezaměstnanosti

Subjektivní důvody nezaměstnanosti 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Špatná ekonomická situace v regionu

77%

Vysoká konkurence na pracovním trhu, a proto se mi nedaří nalézt práci

23%

58%

Nevyhovují mi pracovní podmínky, které zaměstnavatelé nabízejí

42% 81%

Nesehnal/a jsem místo odpovídající mé kvalifikaci

19%

88%

Nedostatek praxe, zkušeností

26%

12% 74%

Vzdělání v nevhodném, ne příliš žádaném oboru

91%

9%

Stáž neměla efekt, nepomohla mi k získání zaměstnání

93%

7%

Jiné

86%

Ne

14%

Ano


Je patrné, že nezaměstnaní bývalí stážisté považovali za nejzávažnější bariéru získání pracovního místa nedostatek praxe a zkušeností (74 %), vysokou konkurenci na pracovním trhu (42 %) a špatnou ekonomickou situaci v regionu (23 %). Naopak absolutně nejvíce odmítali hledat příčiny své situace v neefektivitě stáže. Mezi jinými důvody se nejčastěji objevovala nedostatečná úroveň angličtiny. Jinak ekonomicky neaktivní Specifikum podskupiny jinak ekonomicky neaktivních je to, že jde pouze o ženy na mateřské či rodičovské dovolené. Tři čtvrtiny potvrdily, že zaměstnání aktivně hledájí, necelá čtvrtina ho v době šetření měla již přislíbené a pouze jedna osoba sdělila, že zaměstnání nehledá.

EO 7.2 – Jaká část stážistů získala příslib zaměstnání od svého poskytovatele stáže a jaká část ke svému poskytovateli stáže skutečně nastoupila? Pro možnost srovnání očekávání stážistů ohledně další spolupráce s poskytovatelem stáže s následným skutečným vývojem pokládal vstupní evaluační dotazník stážistům projektu SpM2 otázku, zdali očekávají, že jim jejich poskytovatel po skončení studia nabídne pracovní místo. Více než polovina stážistů (55 %) se domnívala, že jim poskytovatel další pracovní spolupráci spíše nenabídne. Téměř 38 % bylo o něco optimističtějších a domnívalo se, že jim nabídka bude nejspíše učiněna.

72

Graf 52 Očekávání další pracovní spolupráce s PS

Očekávání další pracovní spolupráce s PS po ukončení stáže 2% 5%

Spíše ne Spíše ano 38% 55%

Rozhodně ne Rozhodně ano

Zdroj: VED CS, N=2 904

V závěrečném evaluačním dotazníku byli stážisté opět dotazováni, tentokrát měli uvést, zda jim jejich PS po konci stáže skutečně nabízel další spolupráci, případně jakou formou. Téměř 40 % stážistů dostalo od poskytovatele stáže nabídku na pokračování pracovní spolupráce. Graf 54 ukazuje nabízené formy spolupráce. V 54 % šlo o spolupráci formou DPČ či DPP. Hlavní pracovní poměr byl nabídnut v 14 % případů, z toho 9 % připadalo na plný úvazek a 5 % na zkrácený úvazek. V kategorii Jiné se vyskytovaly další formy spolupráce jako například školní praxe a spolupráce na bakalářských či diplomových pracích. Nejčastěji ale stážisté v rámci této kategorie uváděli, že jim sice byla ze strany poskytovatele stáže nabídnuta další spolupráce, ale zatím nebyla blíže specifikována její forma. Stážisté na nabídky další spolupráce reagovali v 48 % případů kladně, ve 43 % výrokem, že o nabídce raději ještě pouvažují a pouze v 9 % zamítavě.

73

Graf 53 Nabídka další pracovní spolupráce mezi PS a stážistou

Nabídka další pracovní spolupráce mezi PS a stážistou

Ano 39% Ano Ne Ne 61%

Zdroj: ZED CS, N=2 258 Graf 54 Forma nabídnuté spolupráce mezi PS a stážistou

Forma nabídnuté pracovní spolupráce mezi PS a stážistou

5%

3%

Dohoda o provedení práce

9%

Dohoda o pracovní činnosti 36%

Externí spolupráce (formou OSVČ) Jiné

14%

Hlavní pracovní poměr - plný úvazek Hlavní pracovní poměr - zkrácený úvazek 15%

Neplacená stáž 18%

Zdroj: ZED CS, N=886

74

V rámci kategorie Jiné se vyskytovaly stážisty zmiňované nabídky konzultací k bakalářským a diplomovým pracím, které se potvrdily i v průběhu fokusních skupin. Při sledování situace v dlouhodobějším horizontu, přibližně rok od ukončení stáže, kolem 13 % bývalých stážistů nějakým způsobem se svým bývalým poskytovatelem stáže nadále spolupracovalo. Z toho 1 % spolupracovalo s PS jako OSVČ a zbylých 12 % bylo s PS v pracovněprávním vztahu.

EO 7.3 – Jaká část stážistů získala pracovní místo v oboru studia a stáže? O jaké obory a pozice se především jedná? Stážistům byla ve VED položena otázka, zda v budoucnu plánují hledat zaměstnání v oboru, který studují. Jak je patrné z Grafu 55, naprostá většina (94 %) stážistů si opravdu přála pracovat v oboru, který vystudují. Graf 55 Zájem CS o zaměstnání v oboru studia

Zájem CS o zaměstnání v oboru studia <1% 0% 6%

Rozhodně ano Spíše ano

49%

Spíše ne 45%

Rozhodně ne


Před absolvováním stáže často studenti žádnou jinou praxí neprošli. Graf 56 zobrazuje podíl stážistů, kteří při studiu zároveň nějakou formou pracovali (stáž v rámci SpM2 nebyla brána do úvahy).

75

Graf 56 Práce při studiu

Práce při studiu

37% Ano Ne 63%


Jelikož 63 % (N = 2 904) stážistů při studiu nepracovalo a bylo tedy možné, že jejich představy o práci v oboru se mohly odlišovat od reality, byla jim opět v závěrečném evaluačním dotazníku položena analogická otázka „Čemu se chcete věnovat po skončení současného studia?“ Stážisté mohli vybírat více možností, ale najít si práci ve svém vystudovaném oboru si přálo 39 % stážistů a studovat stejný nebo příbuzný obor preferovalo 30 % stážistů. Celkově si tedy téměř 70 % stážistů přálo setrvat ve svém oboru. Zbylý podíl stážistů uvedl, že by preferoval práci či další studium v jiném oboru. Uvedené preference byly s odstupem roku a půl od registrace do projektu podrobeny reflexi skutečného vývoje studijní a pracovní kariéry bývalých stážistů. Dlouhodobější vývoj profesní kariéry zkoumalo dotazníkové šetření, které bývalým stážistům kladlo otázku, zda v době registrace do projektu pracovali či podnikali ve svém oboru studia a zda v něm pracují či podnikají i nyní, po roce a půl. Celkem 34 % pracujících studentů (stážistů) pracovalo před zahájením stáže přímo v oboru studia, respektive v oboru realizované stáže. Po roce a půl z pracujících studentů a zaměstnanců pracovalo ve vystudovaném oboru celkem 61 %. Jak ukazuje Graf 57, ve více než polovině případů šlo o ekonomické obory, dále následoval obchod a informační technologie. Až 48 % pracujících bývalých stážistů pracuje nyní na stejné či podobné pozici s pozicí, na které vykonávalo stáž. Graf 58 zobrazuje, o které pracovní pozice se nečastěji jednalo. Další pozice se vyskytovaly v méně než 3 % případů a nejsou proto uvedeny.

76

Graf 57 Odborné směry současného zaměstnání

Odborné směry současného zaměstnání 0%

10%

20%

30%

40%

50%


60% 54%


18%


17%

Stavebnictví

4%


4%

Management

2%

Strojírenství

1%

Elektrotechnika

1%

Textilní a oděvní výroba

0% <1%

Zdroj: CATI dotazník pro bávalé stážisty, N = 328 Graf 58 Pracovní pozice současného zaměstnání

Pracovní pozice současného zaměstnání 0% Specialista marketingu Asistent/ka Specialista projektů EU Programátor analytik Administrativní pracovník Webový grafik Samostatný účetní Referent obchodu Odborný účetní Daňový specialista Finanční referent Finanční analytik Technik IT

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

16%

14% 12% 9% 9% 9% 5% 4% 4% 3% 3% 3% 3% 3%

Zdroj: CATI dotazník pro bávalé stážisty, N = 328

Podrobnější přehled, jakým způsobem se bývalí stážisté ve svém oboru pracovně realizovali, podává Graf 59. Většina z nich pracovala ve svém oboru, ale pro jiného zaměstnavatele než v případě stáže.

77

Graf 59 Pracovní uplatnění v oboru studia

Práce v oboru 1% 3%

Pracuji u jiného zaměstnavatele, ale ve svém oboru

12%

Nepracuji v oboru 45%

Pracuji u někdejšího PS Podnikám v oboru

39%

Pracuji u stejného zaměstnavatele jako před stáží (v oboru)


Stážistům byla položena také otázka, zda pozice, na které nyní pracují, je podobná pozici, na které vykonávali stáž. Téměř polovina pracujících tuto podobnost potvrdila. V případě nezaměstnaných šetření zjišťovalo, zda zaměstnání vůbec hledají, a pokud ano, zda pouze ve svém oboru nebo i v jiných oborech. Podíl nezaměstnaných osob v souboru respondentů šetření byl velmi nízký, zaujímaly pouze 7 %, absolutně se jednalo o 52 osob. Z těch, kteří práci hledají, 84 % projevilo silný zájem o práci ve vystudovaném oboru. Je tedy zřejmé, že nalézt pracovní uplatnění přímo ve vystudovaném oboru je pro bývalé stážisty velmi důležitým cílem a také je možné konstatovat, že se jim to v dlouhodobějším časovém horizontu poměrně daří.

EO 7.4 – Došlo účastí v projektu k zvýšení příjmu z výdělečné činnosti a zlepšení ekonomického statusu? Koncepce dopadové evaluace projektu Stáže pro mladé 2 vycházela ze specifikace přínosů projektu pro cílovou skupinu, která je součástí projektové dokumentace. Dle projektové žádosti bylo hlavním cílem projektu „preventivními aktivitami a absolvováním pracovní stáže zvýšit zaměstnatelnost, tj. konkurenceschopnost mladých zájemců o zaměstnání při jejich prvním vstupu na trh práce a následném pohybu na něm“. Mimo dopadu na zaměstnatelnost stážistů měřenou změnou ekonomického statusu byl zkoumán i dopad stáže na výši příjmu z výdělečné činnosti. Následující schéma zobrazuje řetězec aktivit a navazujících výstupů a cíle projektu.

78

Obrázek 4 Návaznost cílů a indikátorů projektu

Výstup projektu Absolvovaná stáž Indikátor: Počet podpořených osob

Dílčí cíle projektu Změny v osobnostní rovině stážisty Indikátor: Subjektivní hodnocení stážisty před stáží a po absolvování stáže

Hlavní cíl projektu Usnadit absolventům škol transfer mezi vzdělávacím systémem a pracovním trhem Indikátory: Změna ekonomického statusu, zvýšení příjmu, rychlost nalezení zaměstnání

Uvedené schéma se stalo základem pro kontrafaktuální evaluaci projektu. K měření efektů projektu byly využity jak regresní metody („Difference-in-differences“ modely panelových dat – fixní efekty, náhodné efekty, pooled OLS, modely diskrétní volby), tak i metody vycházející z párování osob (Propensity Score Matching). Kontrafaktuální design vyžadoval ustanovení dvou skupin osob. První – intervenční skupina – byla vytvořena bývalými stážisty a druhou – kontrolní skupinu – tvořily osoby, které projevily zájem o účast v projektu tím, že podaly alespoň jednu přihlášku k vypsané kartě stáže, ale žádnou stáž neabsolvovaly. U obou skupin byly pomocí telefonického dotazování zjišťovány informace o změně ekonomického statusu, změně příjmu z výdělečné činnosti a další sociodemografické údaje, které nebyly dostupné z IS SEP. Bližší informace o shromažďovaných údajích o respondentech jsou k nalezení v kapitole Popis dostupných dat pro dopadovou evaluaci v příloze č.3 – Analýza dopadů projektu Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2. Respondenti uváděli přesné částky svého příjmu jak v době registrace do projektu, tak měsíci předcházejícímu měsíci provedeného dotazování. V případě ekonomického statusu bylo na nejvyšší úrovni sledováno těchto šest kategorií (zaměstnanec, OSVČ, student, pracující student, nezaměstnaný, jinak ekonomicky neaktivní). Těchto šest kategorii tvoří základ pro odvození sledované změny ekonomického statusu. Specifikum obou dvou skupin – intervenční a kontrolní – tkví v tom, že registrace do projektu byla umožněna pouze mladým osobám splňujícím podmínku studia posledního ročníku střední školy či posledních dvou semestrů vysoké školy. Proto také ekonomický status všech osob v čase t0 odpovídal postavení studenta. Rozlišováno pak bylo, zda se jedná o pracujícího studenta či pouze studenta. Za pozitivně hodnocené změny (hodnoceno „1“) ekonomického statusu je považováno následujících pět typů změn, kdy první ekonomický status odpovídá ekonomickému statusu dané osoby v době registrace do projektu, druhý ekonomický status je ekonomickým statusem respondenta v době šetření (tedy rok a půl od registrace):   

student → zaměstnanec student → OSVČ student → pracující student

79

 

pracující student → zaměstnanec (pokud pokračuje v počátečném studiu z doby registrace do projektu) pracující student → OSVČ (pokud pokračuje v počátečném studiu z doby registrace do projektu)

Podmínka pokračování v počátečném studiu z doby registrace do projektu v případě změny pracujícího studenta na zaměstnance či OSVČ byla stanovena, protože student vykonávající souběžně pracovní činnost, který následně studium ukončí (úspěšně či neúspěšně), přechází automaticky mezi pracující osoby a úroveň dostupných informací nedovoluje zhodnotit, zdali u konkrétních osob, které byly pracujícími studenty, a následně se stali zaměstnanci, došlo k faktickému zlepšení jejich pracovního uplatnění. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k neutrálnímu hodnocení nulou. Mimoto je tato metodologie uplatněna stejným způsobem pro obě zkoumané skupiny osob (intervenční i kontrolnou) a tedy nijak neovlivní výsledky analýzy, což je dáno tím, že je zkoumán rozdíl mezi skupinami. Za negativně hodnocenou změnu ekonomického statusu (hodnoceno „-1“) je považováno těchto uvedených pět typů změn:     

student → nezaměstnaný student → jinak ekonomicky neaktivní pracující student → nezaměstnaný pracující student → jinak ekonomicky neaktivní pracující student → nepracující student

Neutrálně (hodnoceno „0“) jsou hodnocené zbylé změny ekonomických statusů, tj. setrvání ve stavu studenta a dále také setrvání ve stavu pracujícího student nebo přechod z pracujícího studenta na zaměstnance či OSVČ, pokud došlo k ukončení původního studia z důvodů uvedených výše. Na takto definovaná vstupní data byly aplikovány jednotlivé metody kontrafaktuální evaluace a stručná sumarizace hlavních zjištění tvoří zbývající část této kapitoly. Podrobnější informace jsou k dispozici v příloze č. 3 – Analýza dopadů projektu Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2 v části Modely kontrafaktuální evaluace.

Změna příjmu z výdělečné činnosti První aplikovanou metodou byla metoda Difference in Differences, přičemž na dostupná data bylo pohlíženo jako na data panelová a modelovanou proměnnou byl příjem z výdělečné činnosti, který respondenti udali jako přesnou částku. Byly sestaveny celkem 4 modely panelových dat – pooled OLS, fixní efekty (fixed effects), náhodné efekty (random effects) a tzv. least square dummy variable. Jednotlivé testy specifikací modelů prokázaly, že nejvhodnější bylo modelovat příjem z výdělečné činnosti pomocí náhodných efektů. Sestavený model vykazoval dobré vlastnosti, odhalená přítomnost heteroskedasticity byla ošetřena použitím robustní kovarianční matice. Na základě provedeného odhadu sestaveného modelu lze vyvodit, že absolvování stáže má statisticky významný pozitivní dopad na příjem z výdělečné činnosti a dle výsledků zvýší příjem jednotlivce

80

v průměru o necelých 1 762 korun měsíčně. 95% interval spolehlivosti má rozsah <1068,032; 2455,373>. V další části pak byl změněn typ datového souboru na průřezový a také upravena specifikace modelu, kde se závislou proměnnou stala změna příjmu z výdělečné činnosti. Model byl z důvodu přítomné heteroskedasticity odhadnut GLS estimátorem. Výsledky odhadnutého modelu změny příjmu z výdělečné činnosti napovídají, že díky absolvování stáže došlo k pozitivní statisticky významné změně příjmu z výdělečné činnosti. Střední hodnota intervence se pohybovala kolem 1 356 korun. Interval spolehlivosti byl spočítán v rozsah <200,559; 2513,297>. Alternativně k regresním metodám evaluace byla využita metoda užívající párování osob k odhadu průměrného efektu intervence na účastníka (Average Treatment Effect on the Treated, zkráceně ATET). Jako stěžejní atributy profilu párovaných osob byly zvoleny následující vlastnosti osob: věk, pohlaví, kraj trvalého bydliště, úroveň dosaženého vzdělání, ukončení počátečního vzdělávání z doby registrace do projektu (tj. jestli osoba dostudovala školu, kterou studovala v čase t0, nebo ji zanechala či ji pořád studuje), nejvyšší dosažené vzdělání matky, vzdělávání se ve volném čase, odborný směr studia a ekonomický status v čase t0 (tj. v době registrace do projektu). Na základě testované dosažené shody profilů intervenční a kontrolní skupiny v jednotlivých charakteristikách je možné vyvodit výsledek, že příjem stážistů narostl v průměru o 1 843,3 korun měsíčně více v porovnání s nárůstem příjmu kontrolní skupiny. Interval spolehlivosti má rozsah <930,49; 2756,13>.

Změna ekonomického statusu Druhá část modelování dopadů stáží se věnovala dopadu na ekonomický status. K zjištění efektu stáže na uplatnění osob na trhu práce byly použity dvě techniky. První způsob využíval modelu diskrétní volby, zatímco druhý vycházel opět z párování osob. Z důvodu, že hodnocená změna ekonomického statusu může nabývat tří různých hodnot (-1, 0, 1), byl použit multinomický logitový model. Na základě odhadnutého modelu lze říci, že na 5 % hladině významnosti se jeví, že u osob, které absolvovaly stáž, je nižší pravděpodobnost zhoršení ekonomického statusu a zároveň vyšší pravděpodobnost zlepšení ekonomického statusu ve srovnání s případem kontrolní skupiny, kde výsledky napovídají přesně opačné tendence. Metoda párování osob byla použita analogicky jako v předchozím případě sledování dopadu stáže na změnu příjmu z výdělečné činnosti a tedy i osoby z intervenční skupiny byly spárované s osobami z kontrolní skupiny identickým způsobem. Na základě testované dosažené shody profilů intervenční a kontrolní skupiny v jednotlivých charakteristikách je možné vyvodit, že v případě stážistů se v průměru vyskytovalo zlepšení ekonomického statusu statisticky významně častěji než u kontrolní skupiny. ATET index byl odhadnut ve výši 0,11427 spadající do intervalu spolehlivosti o rozsahu <0,0439; 0,1847>. Následující schéma poskytuje základní a velmi zjednodušený přehled o odhadovaném rozdílu mezi intervenční a kontrolní skupinou ve sledovaných a měřených charakteristikách. Mnohem podrobnější informace jsou k nalezení v technické příloze č. 3 – Analýza dopadů projektu Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2.

81

Změna příjmu z výdělečné činnosti Výsledek intervenční skupiny ve srovnání s kontrolní skupinou

Metody kontrafaktuální evaluace ukazují na lepší výsledky stážistů oproti kontrolní skupině

Změna ekonomického statutu Metody kontrafaktuální evaluace ukazují na lepší výsledky stážistů oproti kontrolní skupině

Pokud by měl být projekt Stáže pro mladé 2 hodnocen vzhledem ke stanoveným přínosům/benefitům pro cílovou skupinu pouze na základě kvantitativní analýzy, projektu se podařilo naplnit své cíle zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnatelnosti stážistů. Limity použitých metod Určitou nevýhodou metody vyhodnocující efekty intervence na základě porovnávání sledovaných vlastností (ekonomický status/příjem z výdělečné činnosti) spárovaných osob je nutnost volby charakteristik, na jejichž základě jsou osoby párovány. Další volba souvisí s minimální požadovanou mírou shody profilů dle zvolených charakteristik. S rostoucím počtem charakteristik a vyšší mírou shody profilů párovaných osob rostou i nároky na velikost kontrolní skupiny. Bohužel, velikost kontrolní skupiny získané na základě telefonického dotazování výrazně nepřevyšuje počet osob z intervenované skupiny osob, takže není možné nalézt ke každému ex-stážistovi osobu, která stáž neabsolvovala a zároveň plně odpovídá svým profilem ex-stážistovi, tak aby bylo možno aplikovat metodu přesného párování.

EO 7.5 – Došlo účastí v projektu k rychlejšímu nalezení pracovního uplatnění? Poslední otázka osmého evaluačního tématu hodnotícího dopady absolvování stáže pro stážisty se zaměřuje na rychlost nalezení pracovního uplatnění. Jak stážisté, tak osoby z kontrolní skupiny byli v rámci CATI dotazování požádáni, aby uvedli, jak dlouho a intenzivně hledali své pracovní uplatnění. Přirozenými respondenty pro tuto otázku byly osoby, které uvedly svůj současný ekonomický status jako zaměstnanec či pracující student. Z dotazování byli vyloučeni respondenti, kteří byli nyní zaměstnáni u stejného zaměstnavatele, jako tomu bylo v době registrace do projektu. Rychlost nalezení pracovního uplatnění byla měřena jak počtem měsíců, které respondenti strávili hledáním současného pracovního uplatnění, tak počtem rozeslaných životopisů a počtem absolvovaných osobních pohovorů. Pro lepší orientaci a možnost srovnání výsledků byly dopočteny ještě další dvě charakteristiky – průměrný počet rozeslaných životopisů za jeden měsíc a průměrný počet absolvovaných osobních pohovorů za jeden měsíc. Tabulka 14 uvádí přehled odhadnutých ATET indexů spolu s intervaly spolehlivosti. Tabulka 14 Vyhodnocení dopadu stáže na rychlost nalezení práce

Charakteristika

ATET index

ATET (Průměrný počet měsíců)

0,7773

82

95% interval spolehlivosti 0,2039; 1,3506

p-hodnota 0,0079

ATET (Průměrný počet rozeslaných životopisů)

-0,5977

-4,5710; 3,3756

0,7681

ATET (Průměrný počet absolvovaných pohovorů) ATET (Průměrný počet rozeslaných životopisů za 1 měsíc) ATET Průměrný počet absolvovaných pohovorů za 1 měsíc)

-0,5862

-1,6803; 0,5079

0,2936

0,2797

-3,0893; 3,6487

0,8707

-0,0998

-0,8216; 0,6220

0,7864

Zdroj: CATI dotazníky pro bývalé stážisty a kontrolní skupinu, N=116 (IntS)+135 (KS)

Navzdory tomu, že bylo prokázáno, že stážistům trvalo v průměru kratší dobu nalézt současné pracovní uplatnění, není možné jednoznačně říci, že v tomto směru byli úspěšnější než kontrolní skupina. Důvodem je, že se nepodařilo statisticky významně prokázat, že stážisté museli zároveň vyvinout i menší úsilí, tedy vykázat nižší intenzitu hledání, tj. stačilo jim zaslat méně životopisů či absolvovat méně pohovorů. Intervaly spolehlivosti u všech čtyřech ukazatelů intenzity obsahovaly jak kladná, tak záporná čísla. Dle dostupných dat tedy není možné konstatovat, že by absolvování stáže mělo prokazatelný efekt na snadnost nalezení pracovního uplatnění.

2.3. Relevance cílů projektu EO 8.1 – Jsou všechny definované cíle projektu konzistentní? Zhodnotit konzistenci definovaných cílů projektu (viz Obrázek 4) umožňují data ze vstupních a závěrečných evaluačních dotazníků. Stážisté v nich hodnotili své (poskytovatelé pak stážistovy) schopnosti a dovednosti před stáží a po absolvování stáže. Konkrétně měli stážisté posuzovat své teoretické znalosti, praktické dovednosti, měkké dovednosti, informovanost a dovednosti související se vstupem na pracovní trh. Poskytovatelé vyplňovali stejnou baterii otázek kromě posledního hodnotícího kritéria (informovanost a dovednosti související se vstupem na pracovní trh), které nemohli posoudit. Obrázek 5 Schéma výstupů a cílů projektu

Absolvovaná stáž (Výstup projektu)

Změny v osobnostní rovině stážisty

Snadnější transfer mezi vzdělávacím systémem a pracovním trhem

(Dílčí cíle projektu)

(Hlavní cíl projektu)

Na začátku stáže stážisté průměrně hodnotili své vstupní schopnosti a dovednosti hůře nežli poskytovatelé. Tento jev dokládají i výroky na fokusních skupinách s poskytovateli, kteří obecně popisovali stážistovo sebevědomí na začátku stáže jako zbytečně nízké. V závěru stáže byly všechny sledované položky u obou skupin hodnoceny vyšším skóre. Poskytovatelé u stážisty zaznamenali srovnatelný pokrok v měkkých a praktických dovednostech (vzestup o 1,2 bodu), stážisté viděli své zlepšení nejmarkantněji v praktických

83

dovednostech (vzestup o 2,5 bodu). Lze tedy usuzovat, že výstup projektu – absolvování stáže – skutečně vedl k plánovaným dílčím změnám v osobnostní rovině stážisty. Ty byly zaznamenány pomocí subjektivního hodnocení měkkých dovedností, praktických dovedností, teoretických znalostí (v případě stážistů i hodnocení informovanosti a dovedností souvisejícími se vstupem na pracovní trh) od poskytovatelů a samotných stážistů před stáží a po absolvování stáže. Detailnější informace poskytují Grafy 60 a 61. Graf 60 Hodnocení pracovních kompetencí před a po stáži dle CS

CS - Hodnocení pracovních kompetencí před a po absolvovaní stáže 8,5 8,0 7,9

8,0

7,9 7,6

7,5

7,0

7,3 7,1 6,7

6,5

6,4

6,0 Vstupní hodnocení CS

Výstupní hodnocení CS

Měkké dovednosti (komunikační dovednosti, týmová spolupráce, řešení konfliktů atd.) Teoretické znalosti Praktické dovednosti Znalosti a dovednosti související se vstupem na trh práce (způsoby hledání zaměstnání, průběh výběrového řízení, sestavení životopisu atd.) Zdroj: VED CS, N = 2 904, ZED CS, N = 2 258

84

Graf 61 Hodnocení pracovních kompetencí před a po stáži dle PS

PS - Hodnocení pracovních kompetencí stážisty před a po absolvování stáže 8,8

8,6

8,6 8,3

8,4 8,2

8,2

8,0 7,8 7,6

7,8

7,4

7,4 7,2

7,1

7,0 Vstupní hodnocení PS

Výstupní hodnocení PS

Měkké dovednosti (komunikační dovednosti, týmová spolupráce, řešení konfliktů atd.) Teoretické znalosti Praktické dovednosti Zdroj: VED PS, N = 2 901, ZED PS, N = 2 258

Tyto změny by měly následně usnadnit přechod na trh práce a stážistům přinést v jejich budoucím kariérním směřování konkurenční výhodu. Znamená to, že i dílčí cíle jsou konzistentní a v souladu s hlavním cílem projektu. Zbývá ověřit, do jaké míry se předpoklady a cíle projektu potvrdily v praxi. Výsledky šetření jsou detailně popsány v kapitolách věnovaných kvalitativnímu a kvantitativnímu vyhodnocení dopadů projektu na cílovou skupinu stážistů.

EO 8.2 – Jsou cíle a výstupy relevantní vzhledem k potřebám cílové skupiny jako celku? Hlavním cílem projektu Stáže pro mladé 2 bylo zvyšovat konkurenceschopnost a zaměstnatelnost absolventů škol na trhu práce prostřednictvím absolvované oborové stáže. Podle studie Uplatnění absolventů škol – 2014 vydané Národním ústavem pro vzdělávání je nedostatek praxe a praktických zkušeností obecně nejzávažnějším důvodem pro nezaměstnávání absolventů. Mezi další bariéry patří podle zaměstnavatelů nereálná očekávání ze strany absolventů ohledně výše mzdy, pracovní doby a zařazení na pracovní pozici. Nejdůležitější konkurenční výhodou, kterou zaměstnavatelé při náboru absolventů

85

reflektují, je nicméně fakt, že absolvent již během studia nějaké pracovní zkušenosti získal a že má zkušenosti přímo v oboru, ve kterém firma působí. Potřeby zaměstnavatelů potvrzují i data z evaluačních dotazníků projektu. Poskytovatelé stáží v dotaznících uváděli faktory rozhodující pro přijímání absolventů do jejich firmy. Na prvním místě se umístily pracovní návyky uchazeče získané jakoukoli praxí během studia – tento faktor uvedlo jako relevantní 61 % poskytovatelů. Přibližně polovina poskytovatelů za další klíčové faktory považuje časovou flexibilitu, odpovídající vzdělání, měkké dovednosti a alespoň krátkodobou praxi v oboru, ve kterém firma působí (viz Graf 62). Právě výše uvedené potřeby zaměstnavatelů se cíle a výstupy projektu snaží prostřednictvím stáží studentů a žáků posledního ročníku středních, vyšších odborných a vysokých škol pokrývat. Zaměstnavatelé tuto snahu reflektují velmi pozitivně, jelikož 90 % poskytovatelů by stáž absolvovanou v rámci projektu v procesu přijímání nových zaměstnanců posuzovalo jako silnou konkurenční výhodu (viz Graf 63). Potřebnost a přínosnost projektu je navíc zvýšena skutečností, že stážisté nemají příliš možností praxi ve studovaném oboru mimo projekt Stáže pro mladé 2 získat (viz Graf 64).

86

Graf 62 Faktory důležité pro nábor absolventů

PS - Faktory důležité pro nábor nových zaměstnanců z řad absolventů Pracovní návyky získané jakoukoliv praxí již v průběhu studia

61%

Časová flexibilita uchazeče

50%

Měkké dovednosti

49%

Odpovídající vzdělání uchazeče

49%

I jen krátkodobá praxe v oboru

46%

Osobní sympatie

39%

Jazykové dovednosti

24%

Praxe v oboru v délce aspoň 1 roku

19%

Ochota uchazeče pracovat přesčas

16%

Mimoškolní aktivity uchazeče (akademické spolky, sportovní kluby, apod.)

10%

Ochota uchazeče pracovat přes víkend či svátek

10%

Nízké mzdové nároky uchazeče

8%

Jiné

3%

Vyšší než požadované vzdělání uchazeče

2%

Naše organizace absolventy nepřijímá

1% 0%


87

20%

40%

60%

80%

Graf 63 Hodnocení stáže jako konkurenční výhody dle PS

PS - Hodnocení stáže jako konkurenční výhody v procesu přijímání nových zaměstnanců Vnímal byste u absolventa, ucházejícího se o místo ve Vaší organizaci, absolvování podobné stáže jako konkurečí výhodu?

Procenta

25%

0%

65%

20%

40%

10%

60%

80%

100%

Určitě ano, preferoval(a) bych ho před jinými stejně vzdělanými uchazeči. Spíše ano, ovlivnilo by mě to v rozhodování o výběru uchazeče. Spíše ne, tento faktor bych nepokládal(a) za důležitější než jiné. Určitě ne, vůbec bych k absolvování stáže nepřihlížel(a).

Zdroj: ZED PS, N = 2 258 Graf 64 Příležitost získání oborové praxi mimo projekt

CS - Příležitost získání oborové praxe mimo projekt Je pro Vás reálně možné získat praxi v oboru mimo projekt?

8%

0%

Rozhodně ano

28%

59%

4%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne


EO 8.3 – Splnil projekt své cíle? Pro účely evaluace byly cíle projektu Stáže pro mladé 2 rozděleny do tří úrovní a byla navržena terminologie pro jednotlivé kategorie cílů (viz. Obrázek 4 Schéma výstupů a cílů projektu). Pro realizační tým je zásadní primární výstup projektu, kterým rozumíme množství realizovaných pracovních stáží. Tento projektový cíl je potenciálním hybatelem dvou typů změn. Změn probíhajících na individuální rovině (tedy v rámci stážistovy osobnosti) a změn probíhajících na makrospolečenské úrovni (v začleňování mladých lidí do společnosti prostřednictvím pracovního trhu). Během realizace projektu se podařilo uskutečnit celkem 2 930 stáží, tedy o 230 více než se projekt zavazoval. Můžeme tedy konstatovat, že došlo k úspěšnému splnění tohoto projektového cíle. Údaje z evaluačních dotazníků, které se týkají subjektivního hodnocení stážisty před stáží a po absolvování stáže a potvrzené výroky z fokusních skupin se stážisty a poskytovateli stáží poskytují informace o dílčích dopadech projektu. Poskytovatelé i stážisté se shodují, že během stáže došlo k požadovaným změnám v rámci stážistovy osobnosti

88

– stážista se podle svého i poskytovatelova názoru stal díky konkurenceschopnější. I tento cíl projektu můžeme tedy považovat za splněný.

stáži

K zodpovězení poslední otázky, tedy zda absolvovaná stáž reálně pomáhá absolventům škol usnadnit přechod mezi vzdělávacím systémem a pracovním trhem, slouží data z dopadové evaluace, v jejímž rámci byli stážisté kontaktováni přibližně rok po absolvování stáže. Výsledky kontrafaktuální analýzy dokládají, že díky absolvování stáže dosahují účastníci projektu v průměru lepšího ekonomického statusu a mají v porovnání s kontrolní skupinou statisticky významně vyšší příjem z výdělečné činnosti. Získání pracovní stáže prostřednictvím projektu Stáže pro mladé 2 tedy umožnuje cílové skupině snazší přechod mezi vzdělávacím systémem a pracovním trhem. I hlavní cíl projektu se tedy podařilo naplnit.

89

3. Seznam grafů Graf 1 Vývoj počtu nových registrací CS v IS SEP ...............................................................15 Graf 2 Vývoj počtu nových registrací PS v IS SEP ...............................................................16 Graf 3 Srovnání zájmu CS a PS o vybrané odborné směry ..................................................19 Graf 4 Komunikační kanály projektu z hlediska PS...............................................................22 Graf 5 Komunikační kanály projektu z hlediska CS ..............................................................22 Graf 6 Využití informačních zdrojů z hlediska PS .................................................................23 Graf 7 Využití informačních zdrojů z hlediska CS .................................................................24 Graf 8 Návštěvnost webových stránek www.stazepromlade.cz ............................................25 Graf 9 Návštěvnost webových stránek prostřednictvím odkazů ze sociálních sítí .................25 Graf 10 Vývoj počtu označení stránky jako "To se mi líbí" v průběhu projektu ......................26 Graf 11 Dosah příspěvků – počty lidí, kterým se příspěvek zobrazil .....................................27 Graf 12 Stážisté dle pohlaví .................................................................................................28 Graf 13 Věková struktura stážistů .........................................................................................28 Graf 14 Stážisté dle stupně studia ........................................................................................29 Graf 15 PS dle zájmu o realizaci stáží v jednotlivých odborných směrech ............................30 Graf 16 Struktura PS dle počtu zaměstnanců .......................................................................31 Graf 17 Struktura PS dle právní formy ..................................................................................31 Graf 18 Vlastnická struktura PS............................................................................................32 Graf 19 Kraj sídla PS ............................................................................................................32 Graf 20 Meziroční změny obratu PS .....................................................................................33 Graf 21 Meziroční změny zisku PS .......................................................................................34 Graf 22 Meziroční změny počtu zaměstnanců PS ................................................................34 Graf 23 Hodnocení administrativní náročnosti procesů nutných k zahájení stáže dle CS .....39 Graf 24 Hodnocení administrativní náročnosti procesů nutných k zahájení stáže dle PS .....40 Graf 25 Hodnocení konzultantů dle CS a PS ........................................................................41 Graf 26 průměrný počet zahájených stáží na 1 konzultanta v průběhu projektu ...................41 Graf 27 Vývoj počtu zahájených stáží...................................................................................44 Graf 28 Počet denně podaných přihlášek ke kartám stáží ....................................................44 Graf 29 Struktura zahájených stáží dle odborného směru ....................................................45 Graf 30 Stážisté dle kraje místa výkonu stáže ......................................................................46 Graf 31 Délka zahájených stáží v měsících ..........................................................................47 Graf 32 Spokojenost s obsahem NPP ..................................................................................49 Graf 33 Hodnocení nabídky stáží dle CS ..............................................................................50 Graf 34 Příčiny nespokojenosti s nabídkou stáží ..................................................................50 Graf 35 Využití poznatků z kurzu měkkých dovedností .........................................................53 Graf 36 Hodnocení individuálního poradenství .....................................................................55 Graf 37 Vývoj indikátoru Počet podpořených osob ...............................................................56

90

Graf 38 Přínosy absolvované stáže dle CS ..........................................................................57 Graf 39 Přínosy účasti v projektu dle PS ..............................................................................59 Graf 40 Pohlaví bývalých stážistů .........................................................................................66 Graf 41 Věková struktura bývalých stážistů ..........................................................................66 Graf 42 Současný ekonomický status bývalých stážistů .......................................................67 Graf 43 Současný ekonomický status někdejších studentů a pracujících studentů ...............68 Graf 44 Kraj trvalého bydliště bývalých stážistů ....................................................................68 Graf 45 Nejvyšší dosažené vzdělání bývalých stážistů .........................................................69 Graf 46 Odborný směr studia bývalých stážistů ....................................................................69 Graf 47 Forma pracovněprávního vztahu zaměstnanců .......................................................70 Graf 48 Doba trvání pracovního poměru zaměstnanců.........................................................70 Graf 49 Forma pracovněprávního vztahu pracujících studentů .............................................71 Graf 50 Doba trvání pracovního poměru pracujících studentů ..............................................71 Graf 51 Subjektivní důvody nezaměstnanosti .......................................................................72 Graf 52 Očekávání další pracovní spolupráce s PS ..............................................................73 Graf 53 Nabídka další pracovní spolupráce mezi PS a stážistou ..........................................74 Graf 54 Forma nabídnuté spolupráce mezi PS a stážistou ...................................................74 Graf 55 Zájem CS o zaměstnání v oboru studia ...................................................................75 Graf 56 Práce při studiu........................................................................................................76 Graf 57 Odborné směry současného zaměstnání.................................................................77 Graf 58 Pracovní pozice současného zaměstnání ................................................................77 Graf 59 Pracovní uplatnění v oboru studia............................................................................78 Graf 60 Hodnocení pracovních kompetencí před a po stáži dle CS ......................................84 Graf 61 Hodnocení pracovních kompetencí před a po stáži dle PS ......................................85 Graf 62 Faktory důležité pro nábor absolventů .....................................................................87 Graf 63 Hodnocení stáže jako konkurenční výhody dle PS ..................................................88 Graf 64 Příležitost získání oborové praxi mimo projekt .........................................................88

4. Seznam tabulek Tabulka 1 Evaluační témata a evaluační otázky ...................................................................10 Tabulka 2 Metody sběru a analýzy dat .................................................................................12 Tabulka 3 Počty vyplněných evaluačních dotazníků .............................................................13 Tabulka 4 Ochota CS k znovuzapojení .................................................................................16 Tabulka 5 Ochota PS k znovuzapojení se do podobného projektu .......................................17 Tabulka 6 Zájem CS a PS o jednotlivé odborné směry .........................................................18 Tabulka 7 Počet schválených přihlášek na pracovní pozice .................................................19 Tabulka 8 Návrhy opatření směřující k optimalizaci administrativní zátěže ...........................42

91

Tabulka 9 Struktura zahájených stáží dle pracovní pozice ...................................................45 Tabulka 10 Spokojenost s dohodou o harmonogramu stáže ................................................48 Tabulka 11 Vytvoření harmonogramu...................................................................................48 Tabulka 12 Zlepšení v pracovním postavení ........................................................................62 Tabulka 13 Hodnocení mentora stáže ..................................................................................64 Tabulka 14 Vyhodnocení dopadu stáže na rychlost nalezení práce......................................82

5. Seznam obrázků Obrázek 1 Proces párování CS a PS ...................................................................................36 Obrázek 2 Proces přípravy smlouvy o stáži ..........................................................................37 Obrázek 3 Proces realizace stáže ........................................................................................38 Obrázek 4 Návaznost cílů a indikátorů projektu ....................................................................79 Obrázek 5 Schéma výstupů a cílů projektu...........................................................................83

6. Seznam použité literatury Abadie, Alberto. 2002. „Bootstrap Tests for Distributional Treatment Effects in Instrumental Variable Models.” Journal of the American Statistical Association, roč. 97, č. 457, s. 284-292. Creswell, John, Plano Clark, Vicky. 2011. „Designing and conducting mixed methods research.“ 2. vyd. Los Angeles: Sage Publications. Fond dalšího vzdělávání. 2014. „Žádost o finanční podporu projektu Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2.“ Fond dalšího vzdělávání. 2015. „Manuál pro Poskytovatele stáží - Stáže pro mladé.“ [online]. [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: http://www.stazepromlade.cz/public/img/manual_pro_ps__2_0.pdf Fond dalšího vzdělávání. 2015. „Manuál pro Stážisty - Stáže pro mladé.“ [online]. [cit. 201510-20]. Dostupné z: http://www.stazepromlade.cz/public/img/manual_pro_cs_-_2_0.pdf Sekhon, Jasjeet S. 2013. „Multivariate and Propensity Score Matching with Balance Optimization.“ CRAN Package documentation. Vojtěch, Jiří; Úlovcová, Helena. 2015. „Uplatnění absolventů škol na trhu práce - 2014.“ Praha: NÚV. Wooldridge, Jeffrey M. 2010. „Econometric analysis of cross section and panel data.“ 2nd ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, s. 603-621. Wooldridge, Jeffrey M. 2009. “Introductory econometrics: a modern approach.“ 4th ed. Mason, OH: South Western, Cengage Learning, s. 1-17.

92

Procesní a dopadová evaluace projektu Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 2. Závěrečná evaluační zpráva

Recommend Documents