PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – PŮDA
2010
Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: •
Jak vznikla půda.
•
Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd.
•
Co je to dekontaminace.
Budete schopni: •
Vysvětlit, jak by se dala „vyčistit“ půda, nebo alespoň zmírnit znečištění půdy.
Klíčová slova této kapitoly: Životní prostředí, půda, toxické látky. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 hodiny (teorie) Životní prostředí je složeno z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa. Složkami životního prostředí je ovzduší, voda, půda, horniny, organismy, ekosystémy a energie.
PŮDA Půda, která vznikla zvětráním hornin a činností půdotvorných činitelů, je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem, ale také jednou z hlavních složek životního prostředí. V průběhu času se půda vyvíjí, mění a to vlivem působení biologických, chemických a fyzikálních pochodů, ke kterým dochází na povrchu země. Půda je třífázový systém složený z tuhé, tekuté a plynné fáze. Tuhou fázi tvoří anorganické a organické sloučeniny. Tekutou fázi tvoří voda a voní roztoky různých látek. Plynná fáze je tvořena zejména vzduchem, CO2, ale i ostatními plyny.1
1
HERČÍK, M. Životní prostředí. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, str. 105, 2006. ISBN 80-248-1073-5.
2
Mezi nejvýznamnější současné škodliviny znečištění půd patří: 1. Těžké kovy 2. Pesticidy 3. Dusičnany 4. Ropné látky
TĚŽKÉ KOVY
Obvykle se považují za nejnebezpečnější kadmium, rtuť, olovo a chrom. Problémy však mohou působit i měď, zinek, molybden, nikl aj. Některé prameny uvádějí toto sestupné pořadí škodlivosti2: Pro rostlinnou výrobu – Hg, Cu, Ni, Pb, Cd, Co aj. Pro živočišnou výrobu – Cd, Hb, Pb, As aj. Kadmium – je jednou z nejnebezpečnějších toxických látek, snadno vstupujících do potravního řetězce. Z půdy přechází snadno do rostlin ze 70 %. Olovo – další toxický kov. Plodiny ho přijímají především nadzemními částmi rostlin z ovzduší, které je hlavním zdrojem kontaminace z 80 – 90 %. Rtuť – toxický kov značně nebezpečný pro člověka. Celkový příjem rtuti rostlinami je malý, ke zdrojům kontaminace přírodních zdrojů a přírodního prostředí patří kaly z čistírenských odpadních vod a z nich vyrobené průmyslové komposty. Chrom – je z půdy rostlinami špatně přijímán, proto je jeho obsah v rostlinách asi 15krát menší než u olova. K možným zdrojům kontaminace půdy patří především spalování fosilních paliv.3
PESTICIDY
Na ochranu zemědělských plodin před škůdci a plevelem se používají chemické přípravky, které obecně nazýváme pesticidy. Mnohé pesticidy mají nepříznivé vedlejší účinky na lidi, živočichy i rostliny, 2 3
HERČÍK, M. Životní prostředí. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, str. 109, 2006. ISBN 80-248-1073-5. HERČÍK, M. Životní prostředí. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, str. 109-110, 2006. ISBN 80-248-1073-5.
3
některé z nich jsou toxické. V životním prostředí se pesticidy odbourávají působením vody, kyslíku, světla, půdních bakterií atd. Zbytky pesticidů však přecházejí do potravního řetězce, na jehož konci je člověk.
DUSIČNANY
Dusičnany v nadměrném množství představují riziko negativního ovlivňování životního prostředí. Do půdy se dostává velké množství dusíku antropogenní činností. Velkými zdroji jsou zejména: Zemědělství (hnojení, plachy, odpadové vody). Průmysl (spalovací pochody, kyselé deště). Automobilismus (obdobně jako v průmyslu). Do lidského organismu se dusičnany dostávají především pitnou vodou, potravinami (nejvíce zelenina, brambory ..) obecně přípustná denní dávka je 5 mg NO3 na 1 kg hmotnosti člověka.4
ROPNÉ LÁTKY
Únik ropných látek do přírody má katastrofální následky. Vážné smrtelné nebezpečí hrozí všem živočichům, kteří nemohou včas odletět, utéci, uplavat nebo odskákat, tedy mláďatům, plazům, rybám, drobným hlodavcům, hmyzu atd. Ropné látky působí negativně nejen na celé životní prostředí, ale velmi škodlivě i na zdraví člověka. Vdechování vzduchu s obsahem ropných látek se při nižších koncentracích projevuje dráždivě, bolestmi hlavy a nevolností.5
MOŽNOSTI ŘEŠENÍ
Dekontaminace (vyčištění) půd od škodlivých látek, patří mezi velmi složité ekologické problémy. Výběr nejvýhodnější technologie závisí na mnoha činitelích, na druhu a koncentraci kontaminantů, na druhu půdy, na hloubce kontaminace půdy atd. Vlastní dekontaminaci znečištěných půd z hlediska umístnění technologie lze provádět 4 5
HERČÍK, M. Životní prostředí. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, str. 112, 2006. ISBN 80-248-1073-5. HERČÍK, M. Životní prostředí. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, str. 113, 2006. ISBN 80-248-1073-5.
4
dvěma způsoby6: 1. „IN SITU“ – přímo na místě kontaminace, a to bez jejího vytěžení. 2. „EX SITU“ – vytěžená kontaminovaná zemina se odváží ke zpracování na jiné místo, po vyčištění může být vrácena zpět, nebo je využita pro jiné účely.
Možnosti řešení v zemědělství, kdy je postižení na velkých plochách7: Ekologická optimalizace hospodaření v krajině. Produkce zdravých potravin. Dosažení vyrovnaného stavu půdy. Zajistit dodržování biologických a etických principů chovu hospodářských zvířat. Všichni ochránci přírody a životního prostředí by si měli uvědomit, že ochrana půdy je prvořadá. Umožňuje život na zemském povrchu rostlinám, živočichům a člověku. Kdybychom přestali znečišťovat ovzduší naší Země, vyčistilo by se za několik týdnů, znečištěná voda za několik měsíců, ale půdě by to trvalo dlouhá desetiletí či staletí.8
Použité zdroje [1]
HERČÍK, M. Životní prostředí. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2006. s. 150 ISBN 80-248-1073-5.
[2]
URL: < http://sites.google.com/site/biomachgbn/ekologie/problmy-ivotnhoprosted-a-jejich-een>
6
HERČÍK, M. Životní prostředí. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, str. 114-115, 2006. ISBN 80-248-1073-5. Zdroj: http://sites.google.com/site/biomachgbn/ekologie/problmy-ivotnho-prosted-a-jejich-een 8 HERČÍK, M. Životní prostředí. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, str. 115, 2006. ISBN 80-248-1073-5. 7
5
