Problematika zdravotních ústavů

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví

Atestační práce na téma

Problematika zdravotních ústavů

Vypracoval: MUDr.Viera Šedivá, Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně Konzultant: Doc. MUDr. Ctibor Drbal, CSc. Datum vypracování: leden 2005


Obsah: ÚVOD ............................................................................................................................................................. 3 HISTORIE HYGIENICKÉ SLUŽBY............................................................................................................ 4 ZDRAVOTNÍ ÚSTAVY................................................................................................................................. 7 HLAVNÍ ČINNOST ZDRAVOTNÍCH ÚSTAVŮ ...................................................................................................... 7 JINÁ ČINNOST ZDRAVOTNÍCH ÚSTAVŮ............................................................................................................ 9 ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ ZDRAVOTNÍCH ÚSTAVŮ ........................................................................................... 10 FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH ÚSTAVŮ ......................................................................................................... 10 ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ ZDRAVOTNÍMI ÚSTAVY A HRAZENÉ STÁTNÍM ROZPOČTEM .......................................... 11 ČINNOSTI OSTATNÍ, HRAZENÉ Z VŠEOBECNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

A NA ZÁKLADĚ OBJEDNÁVEK ......... 11

Ad 1. Činnosti pro výkon státního zdravotního dozoru............................................................................ 11 Metodika sestavování kontrolních plánů KHS.....................................................................................................12 Legislativa....................................................................................................................................................12 Základní východiska .....................................................................................................................................12 Plánovaná kontrolní činnost ..........................................................................................................................14 Ostatní kontrolní činnost ...............................................................................................................................14

Ad 2. Zdravotnické služby ...................................................................................................................... 14 Ad 3. Monitoring ................................................................................................................................... 16 Ad 4. Ostatní služby pro stát .................................................................................................................. 19 Ad 5. Činnosti hrazené z všeobecného pojištění ...................................................................................... 19 Ad 6. Vlastní činnost ( laboratorní ,expertizní a zdravotní služby pro zákazníky)..................................... 19 Ad 7. Granty.......................................................................................................................................... 19 PERSONALISTIKA ........................................................................................................................................ 20 ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V KOLÍNĚ – POBOČKA PŘÍBRAM .............................................. 21 15 strategických cílů Města Příbram...................................................................................................... 23 Cíle zdraví 21 pro město Příbram v roce 2005 ....................................................................................... 32 DISKUSE...................................................................................................................................................... 35 ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 37 LITERATURA ............................................................................................................................................. 38


Strana 2

leden 2005


Úvod: Od 1.1.2003 v souvislosti s reformou státní správy a se zánikem okresních úřadů došlo k restrukturalizaci hygienické služby, to znamená zániku okresních a krajských hygienických stanic a vytvoření 14 zdravotních ústavů a 14 krajských hygienických stanic. Rovněž byl zrušen statut okresního a krajského hygienika. Veřejnost, a to jak odborná, tak i laická, se ne vždy plně orientuje v této restrukturalizaci a v náplní činnosti nově vzniklých zdravotních ústavů. Z tohoto důvodu jsem si jako téma atestační práce zvolila problematiku zdravotních ústavů, kde na začátku uvádím historii hygienické služby, dále popis zdravotních ústavů včetně jejich činností a v poslední části konkrétní přínos Příbramské pobočky zdravotního ústavu k realizaci Usnesení vlády ČR č. 1046 z 30. října 2002 „ Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR“, který vychází z programu Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny v 21 století“.


Strana 3

leden 2005


Historie hygienické služby První zmínka o bránění šíření infekčních nemocí se datuje r. 1585, kdy český sněm vybídl císařskou komoru, aby vyměřila plat čtyřem lékařům, kteří si měli všímat počátků nemocí mezi lidmi a úřadu o tom podávat zprávu. Ve druhé polovině 19. století se hygiena stala samostatným lékařským oborem a začala se na evropských univerzitách učit jako samostatný předmět. Za zakladatele oboru je pokládán Max von Pettenkofer (1818 – 1901), který zavedl objektivní vyšetřování faktorů prostředí a hodnocení jejich vztahů ke zdraví a zasloužil se o první hygienické limity, jež se staly základem pro zdravotní zabezpečení pitné a odpadní vody, půdy, ovzduší, obydlí a potravin. Výsledkem tohoto vývoje bylo založení Říšského zdravotního ústavu v Berlíně v r. 1876, Listerova ústavu preventivní medicíny v Londýně, Pasteurova v Paříži a dalších v Miláně, Bernu a Kodani (12). V Rakousku-Uhersku patřila veřejná zdravotní správa od r. 1848 pod ministerstvo vnitra, jehož poradním orgánem byl Nejvyšší zdravotní rada. Zemské správy měly analogické zemské zdravotní rady a při hejtmanstvích byli jako stálý zdravotní orgán okresní lékaři (12). Zdravotní správa měla v kompetenci evidenci a kontrolu činnosti zdravotníků, dozor nad nemocnicemi, řízení vakcinace,

hygienickou péči, boj proti infekcím a epidemiím. Ve

velkých městech byly zdravotní úřady v jejichž čele byl městský fyzik. V roce 1870 vstoupil v platnost nový zákon o veřejném zdravotnictví, který zřídil zdravotní policii. Po vzniku Československa se nový stát potýkal s celou řadou zdravotních problémů, a to jak organizačních, koncepčních, ale i faktických. Epidemiologická situace byla velmi špatná (přes 400.000 bylo nemocných tuberkulózou, vysoký byl výskyt břišního tyfu, záškrtu a jiných infekcí). Rovněž zde byly následky po pandemii „španielské chřipky“. Zdravotnictví v té době se muselo vydat novou cestou ochrany zdraví. Zásadním činem bylo zařízení samostatného ministerstva veřejného zdravotnictví a oddělení státní zdravotní správy od ministerstva vnitra. Prvním ministrem byl MUDr. Vavro Šrobár, který se zabýval plánem na zřízení státního zdravotního ústavu. Státní zdravotní ústav (SZÚ) byl vybudován z finančního daru Rockefellerovy nadace a finančních prostředků ministerstva zdravotnictví.


Strana 4

leden 2005


12.října 1925 Poslanecká sněmovna národního shromáždění přijala zákon o zřízení působnosti a organizaci Státního zdravotního ústavu Republiky Československé (8), ve kterém se uvádí, že „úkolem ústavu jest vykonávati pro státní zdravotní správu odborněvědecké práce a zkoumání, kterých jest třeba k účinným zdravotním opatřením, podporovati výchovu v preventivní medicíně, jakož i pečovati o praktickou odbornou výchovu zdravotnického personálu“. V období první republiky se Státní zdravotní ústav stal významnou vědeckou a odbornou institucí. Postupně byly vytvořeny pobočky v Brně, Olomouci, Uherském Hradišti, a v dalších městech, které se staly v druhé polovině 20. století krajskými či okresními hygienickými stanicemi. Po roce 1950 v souvislosti s převzetím vzoru sovětského zdravotnictví

a s jeho

represivním pojetím, které více odpovídaly katastrofálním podmínkám v SSSR nežli podstatně jiné situaci v Československu, byla tato podoba převzata i v činnostech SZÚ. V roce 1952 byl oběžníkem ministerstva zdravotnictví Státní zdravotní ústav zrušen a na této půdě byly zřízeny: Ústav epidemiologie a mikrobiologie a Ústav hygieny. Třetím ústavem byl Státní ústav pro kontrolu léčiv . V roce 1962 k dosavadním třem ústavům přibyl ještě Ústav hygieny práce a chorob z povolání. Existence samostatných ústavů trvala až do roku 1971, kdy byly spojeny v jeden společný Institut hygieny a epidemiologie. První komlexní právní normou pro hygienickou a protiepidemickou péči se stal zákon č. 4/1952. Tento zákon stanovil povinnosti na úseku hygieny a epidemiologie a zřídil orgány hygienické a protiepidemické péče tj. funkci hlavního, krajských a okresních hygieniků. Vznikly hygienické stanice. Odborným centrem se stal Státní zdravotní ústav. V roce 1952 se rovněž začala vyučovat hygiena a epidemiologie na lékařské fakultě. V roce 1966 vznikl zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a prováděcí vyhlášky. Od roku 1954 bylo vydáno cca 40 směrnic a výnosů, jejichž úplný text nebyl vyhlášen ve sbírce zákonů, ale ve sbírce Hygienické předpisy event. ve Věstníku ministerstva zdravotnictví. V 50. – 80. letech byl povinný nástup absolventů hygienické fakulty do hygienické služby. Část absolventů se toužila dostat alespoň na obory víc medicínsky zaměřené jako klinická mikrobiologie a epidemiologie, poměrně malý zájem byl o hygienu komunální. V těchto letech stále více sílilo dilema hygienické služby: -

represivní způsoby práce a podněcování zájmu veřejnosti o zdraví,

-

poměr mezi medicínskou a technickou složkou práce


Strana 5

leden 2005


Po listopadu 1989 se vyhrotila nespokojenost lékařů v hygienické službě, vznikaly diskuse o orientaci další práce. Většina lékařů požadovala posílení medicínského zaměření práce. Ale ani v tomto nebyla hygienická služba jednotná. Vznikla „Koncepce preventivního zdravotnictví“ a celá řada variant řešení hygienické služby, ale bohužel se nepodařilo prosadit ani jednu. Navíc v průběhu 90. let hygienická služba ztratila některé kompetence např. v oblasti radiační, hygieny výživy, životního prostředí. Hygiena je součástí preventivní medicíny a do roku 2002 mohla řešit jako jedna instituce zdravotní otázky a zároveň státní zdravotní dozor. K tomuto využívala i své laboratorní zázemí. Od 1. 1. 2003 došlo k rozdělení hygienické služby na krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy, a tím k oddělení státního zdravotního dozoru od ostatních služeb.


Strana 6

leden 2005


Zdravotní ústavy: Zdravotní ústavy byly zřízeny podle § 86 odst. 1, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., dnem 1. ledna 2003. Zdravotní ústavy jsou zdravotnickým zařízením. O zřízení Zdravotních ústavů vydala ministryně zdravotnictví pod. č.j. 31334/2002 dne 11. listopadu 2002 „Prohlášení o zřízení zdravotních ústavů“ (příloha č.1). Zdravotní ústavy jsou státní příspěvkovou organizací, kde funkci zřizovatele plní ministerstvo zdravotnictví. Statutárním orgánem je ředitel.

Posláním Zdravotních ústavů je plnění úkolů na úseku ochrany

veřejného zdraví stanovených právními předpisy a statutem.

Hlavní činnost zdravotních ústavů o provádí vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek a výrobků pro účely státního zdravotního dozoru, zejména chemické, mikrobiologické a biologické rozbory (vody, potravin, předmětů běžného užívání a jiných materiálů, výrobků a surovin) včetně jejich odborného vyhodnocení, měření fyzikálních škodlivin (hluk, vibrace, osvětlení, prašnost, neionizující záření, mikroklimatické podmínky) v životním a pracovním prostředí včetně jejich odborného vyhodnocení, měření a hodnocení škodlivých faktorů pracovního a životního prostředí, zejména chemických škodlivin a prachu, chemických látek a přípravků včetně jejich složení, o provádí vyšetřování biologického materiálu, a to zejména z oblasti klinické mikrobiologie, parazitologie, lékařské zoologie, alergologie a klinické imunologie, biochemických, genotoxikologických a cytogenetických laboratorních vyšetření, diagnostiky infekčních i neinfekčních onemocnění a vytváří odborné a technické předpoklady pro tuto činnost (příprava médií a diagnostik, vlastní odběr vzorků, jejich odborný transport a zpracování výsledků vyšetření), o prování biologické expoziční testy pro účely výkonu státního zdravotního dozoru, o sleduje ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva; monitoruje vztahy zdravotního stavu obyvatelstva a faktory životního prostředí a životních a pracovních podmínek; účastní se na výzkumu, který je zaměřen především na otázky vztahu životního prostředí a Problematika zdravotních ústavů

Strana 7

leden 2005


zdraví. K zajištění této činnosti se uchází o finanční podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (GA ČR, IGA MZ a dalších agentur). K tomuto účelu využívá imunologické, mikrobiologické, chemické a fyzikální vyšetřovací metody; podílí se na programech a činnosti Světové zdravotnické organizace týkající se předmětu jeho činnosti a to především zapojením do sítě zdravých regionů v Evropě, o podílí se prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří mohou být přizvání zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví k výkonu státního zdravotního dozoru, na plnění úkolů podle zákona o ochraně veřejného zdraví v rozsahu výkonu státního zdravotního dozoru podle zákona o ochraně veřejného zdraví a zvláštních zákonů včetně stanovení fyziologických parametrů a psychické zátěže při práci, o připravuje podklady pro hodnocení a řízení zdravotních rizik, a to monitorováním vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, prováděním chemických, mikrobiologických a biologických rozborů vod, potravin, předmětů běžného užívání a jiných materiálů a surovin včetně jejich odborného vyhodnocení, sledováním znečištěného volného ovzduší včetně studií územních celků, měřením fyzikálních škodlivin, zejména hluku, vibrací, osvětlení, prašnosti, neionizujícího záření a mikroklimatických podmínek v pracovním a životním prostředí, měřením a hodnocením škodlivých faktorů pracovního a životního prostředí, stanovováním fyziologických parametrů a psychické zátěže, o připravuje podklady pro činnost orgánů ochrany veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému, o podílí se na provádění místních programů ochrany a podpory veřejného zdraví, o provádí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví a poskytuje poradenské služby, včetně poraden zdravého způsobu života, zdraví a správné výživy, prevence AIDS, epidemiologie a primární prevence drogových závislostí, o provádí očkování v rozsahu podle právních předpisů,


Strana 8

leden 2005


o zpracovává údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii drogových závislostí a předává je orgánům ochrany veřejného zdraví; v souvislosti

s touto

činností

provozuje

informační

systém,

který

nakládá

s informacemi o zdraví fyzických osob, o poskytuje další služby, o plní opatření ministerstva zdravotnictví v souladu s koncepcí krizového řízení zdravotnictví a úkoly stanovené integrovaným záchranným systémem, o spolupracuje se Státním zdravotním ústavem, ostatními zdravotními ústavy a orgány ochrany veřejného zdraví, o podílí se na informační, školící a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, o poskytuje stanovený objem informací pro statistické a vědecké účely, o zajišťuje provoz akreditované knihovny a rešeršní služby, o doškoluje střední, nižší a pomocné zdravotnické zaměstnance a rekvalifikuje osoby bez zdravotnického vzdělání pro funkce nižších a pomocných zdravotnických zaměstnanců,

Jiná činnost zdravotních ústavů o zajišťování převozů infekčních pacientů, o zajišťování správy užívaného majetku státu


Strana 9

leden 2005


Organizační členění zdravotních ústavů 1) V čele zdravotního ústavu stojí ředitel. Ředitele na návrh Hlavního hygienika ČR jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Ředitel je statutárním orgánem zdravotního ústavu, v době jeho nepřítomnosti ho zastupuje zástupce ředitele.

2) Zdravotní ústav se člení na ředitelství, centra, pobočky, odbory, oddělení, úseky a detašovaná pracoviště.

3) Řediteli zdravotního ústavu jsou přímo podřízeni vedoucí pracovníci, kterými jsou zástupce ředitele, vedoucí center a vedoucí poboček. Dále jsou mu přímo podřízeni ostatní přímo řízení pracovníci. Tyto vedoucí zaměstnance do funkce jmenuje a odvolává ředitel zdravotního ústavu. Vedoucí poboček jmenují vedoucí odborů, oddělení, úseků a vedoucí detašovaných pracovišť.

4) Ředitel zdravotního ústavu vydá „Organizační řád zdravotního ústavu“, ve kterém určí jeho podrobné organizační členění a řídící vztahy a stanoví úkoly jednotlivých organizačních útvarů. Změny a doplňky organizačního řádu jsou v pravomoci ředitele zdravotního ústavu. Dalšími základními vnitřními předpisy, vydávanými ředitelem, jsou „Provozní řád“, „Podpisový řád“, směrnice kontroly a řízení systému jakosti a dokumentace systému jakosti.

Financování zdravotních ústavů K 1. lednu 2003 byly rozděleny okresní hygienické stanice na dvě části: -

Krajské hygienické stanice

-

Zdravotní ústavy

Stejně byl rozdělen i majetek a připraveny návrhy rozpočtů. Ministerstvo zdravotnictví zjistilo, že požadavky z jednotlivých zdravotních ústavů na státní rozpočet jsou různé, neodpovídají objemu činností vykonávaných pro potřeby státu a způsob určování výše příspěvku nemá motivující charakter. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi, kde část finančních prostředků pochází ze státního rozpočtu a měla by sloužit k financování činností pro výkon státního zdravotního dozoru, zdravotnických služeb, monitoringu, ostatních služeb pro stát (referenční činnost a mimořádné situace) (3). Tyto činnosti jsou


Strana 10

leden 2005


podrobněji popsány v následující kapitole. Dalším zdrojem příjmu zdravotního ústavu jsou příjmy od občanů za nabízené laboratorní služby, očkování, hodnocení rizik, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, poradenská činnost atd. Rozsah služeb je závislý na odborném a technickém zázemí zdravotního ústavu a na akreditaci či autorizaci služeb, tak jak je uvedeno v zákoně č. 258/2000Sb., v platném znění. Dalším, ne nepodstatným, zdrojem příjmu zdravotních ústavů jsou zdravotnické služby financované z všeobecného zdravotního pojištění

na základě smluv. V neposlední řadě má zdravotní ústav ještě možnost získat

finanční prostředky formou grantů buď z grantové agentury Ministerstva zdravotnictví, Národního programu podpory zdraví, Krajského úřadu, nebo města.

Činnosti prováděné zdravotními ústavy a hrazené státním rozpočtem 1) Činnosti pro výkon státního zdravotního dozoru 2) Zdravotnické služby 3) Monitoring 4) Ostatní služby pro stát (referenční činnost, krizové a mimořádné situace)

Činnosti ostatní, hrazené z všeobecného zdravotního pojištění a na základě objednávek: 5) Činnosti hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění 6) Vlastní činnost (laboratorní, expertizní a zdravotní placené služby), které nejsou financovány se státního rozpočtu 7) Granty

Ad 1. Činnosti pro výkon státního zdravotního dozoru Dělí se na: -

Plánovanou kontrolní činnost

-

Ostatní kontrolní činnost

Požadavky státu na zdravotní ústavy pro potřeby kontrolní činnosti jsou uplatňovány prostřednictvím krajských hygienických stanic (KHS). Objem požadavků se odvíjí jednak od kontrolních plánů, které zpracovávají KHS a dále pak od kontrolní činnosti, která je vykonávána, ale nelze ji předem naplánovat – např. šetření stížností.


Strana 11

leden 2005


Základním předpokladem správného fungování systému je standardizace činností KHS (model systému jakosti). Nástrojem pro standardizaci kontrolní činnosti KHS z hlediska kvantitativního jsou kontrolní plány, které zpracovávají KHS podle priorit na úseku státního zdravotního dozoru. Tyto priority jsou určeny rozsahem a četností kontrol. K zajištění standardizace kontrolní činnosti KHS z hlediska kvalitativního slouží především jednotné kontrolní postupy

Metodika sestavování kontrolních plánů KHS:

Legislativa: 1. Podle § 80 odst. 1 písm. n) zákona č. 258/2000 S., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“) ministerstvo zdravotnictví přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, které určují prioritu činnosti na úseku státního zdravotního dozoru. 2. Podle § 80 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. je ministerstvo zdravotnictví oprávněno pro výkon státního zdravotního dozoru stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví rozsah a četnost kontrol a konkretizaci kontrolních plánů. 3. Podle § 84 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., krajské hygienické stanice vykonávají státní zdravotní dozor podle kontrolních plánů, které určují priority činnosti na tomto úseku ochrany veřejného zdraví (6).

Základní východiska: Cílem výkonu státního zdravotního dozoru podle kontrolních plánů je: 1. Standardizace státního zdravotního dozoru z hlediska kvantitativního.


Strana 12

leden 2005


Výsledkem provádění státního zdravotního dozoru podle kontrolních plánů je dosažení srovnatelného počtu kontrol ve všech krajích za určité období. K zajištění standardizace z hlediska kvalitativního slouží jednotné kontrolní postupy stanovené ministerstvem zdravotnictví a standardizace činnosti krajských hygienických stanic, tzn. především model systému jakosti. 2. Usměrňování výkonu státního zdravotního dozoru podle priorit v ochraně veřejného zdraví. Kromě sjednocení rozsahu a četnosti kontrol slouží kontrolní plány rovněž k usměrnění státního zdravotního dozoru z hlediska priorit podle aktuálního stavu veřejného zdraví a jeho ochrany. Celostátní priority jsou dány základním rozsahem a četností kontrol pro příslušné období, které jsou dále modifikovány podle specifické problematiky veřejného zdraví v jednotlivých krajích. 3. Zajištění vazby mezi financováním činností zdravotních ústavů a výkony, které zdravotní ústavy vykonávají pro potřeby státního zdravotního dozoru.

Kontrolní plány slouží rovněž ke sjednocení rozsahu vykonávaného státního zdravotního dozoru, slouží i pro stanovení požadavků krajských hygienických stanic na zdravotní ústavy a tedy i pro určení výše části příspěvku ze státního rozpočtu, která bude určena pro tuto činnost (podklady pro návrh rozpočtu zdravotních ústavů). Cílem této metodiky je dosažení jednotného přístupu při vytváření kontrolních plánů krajských hygienických stanic. Kontrolními plány je pokryta pouze část státního zdravotního dozoru, resp. část tzv. běžného hygienického dozoru, kterou je možné dopředu naplánovat. Kromě toho budou prováděny kontroly, které nelze předem stanovit, jako je šetření stížností apod. Tyto kontroly jsou vykonávány nad rámec stanovený kontrolními plány (6). Ministerstvo zdravotnictví stanoví základní rozsah a četnost kontrol v rámci státního zdravotního dozoru.


Strana 13

leden 2005


Krajské hygienické stanice podle stanoveného základního rozsahu a zhodnocení stavu v ochraně veřejného zdraví v kraji zpracují konkrétní kontrolní plány, které předloží ministerstvu zdravotnictví a příslušnému zdravotnímu ústavu.

Plánovaná kontrolní činnost Určení nákladů na plánovanou kontrolní činnost přímo navazuje na kontrolní plány, které zároveň určují i plánované požadavky na zdravotní ústavy.

Ostatní kontrolní činnost Některé činnosti, které zdravotní ústavy vykonávají pro potřeby kontrolní činnosti krajských hygienických stanic nelze předem přesně naplánovat. Typickým příkladem je příprava podkladů pro šetření stížností.

Ad 2. Zdravotnické služby Zdravotnické služby v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví vykonávané zdravotními ústavy se považují činnosti, které jsou zdravotním ústavům uloženy podle § 86, odst. 1 a 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů: a) Programy ochrany a podpory zdraví Tvorba a realizace místních a regionálních programů ochrany a podpory zdraví, spolupráce na programech ochrany a podpory zdraví jiných institucí, event. jejich odborná garance.


Strana 14

leden 2005


b) Zdravotní politika Sběr dat, jejich zpracování, analýza a vyhodnocování, interpretace výsledků, vedení databází, spolupráce s krajskými hygienickými stanicemi a předávání podkladů orgánům ochrany veřejného zdraví. c) Monitorování zdravotního stavu a životních podmínek obyvatelstva Realizace regionálního a místního monitoringu, analýza, zpracování a interpretace výsledů, jejich předávání krajským hygienickým stanicím, ministerstvu zdravotnictví a dalším institucím. Sledování a analýza ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva v kraji, jeho částech, okresech a městech, interpretace výsledků, vedení databází, předávání podkladů orgánům ochrany veřejného zdraví. Sledování a analýza dlouhodobých trendů výskytu infekčních a jiných hromadně se vyskytujících onemocnění, vedení databází. Získávání podkladů ze zdravotnických a dalších zařízení, zejména v oblasti infekčních nemocí, nemocí z povolání, expozice škodlivinám v životním a pracovním prostředí, epidemiologii, drogové závislosti, jejich analýza, hodnocení a interpretace, předávání výsledků orgánům ochrany veřejného zdraví, vedení databází. d) Hodnocení a řízení zdravotních rizik Zpracování, analýza a hodnocení zdravotních rizik v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví. Tvorba podkladů pro orgány ochrany veřejného zdraví pro řízení zdravotních rizik. e) Výchova ke zdraví Výchova ke zdraví na všech úrovních, edice a distribuce zdravotně výchovných materiálů, výchova v mediích, besedy, přednášky, semináře, akce a veletrhy zdraví.


Strana 15

leden 2005


f) Poradenství Poradny zdraví, zdravého životního stylu, zdravé výživy, pohybu, protistresové, protikuřácké, protidrogové, HIV/AIDS. g) Pracovní lékařství Poradenství v oblasti pracovních podmínek, výchova ke zdraví na pracovištích, zdravé podniky.

Ad 3. Monitoring Projekt celostátního systému „Monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“ je realizován na základě Usnesení vlády ČR č. 369 ze dne 2. 10. 1991. Zabezpečení tohoto úkolu je zdravotním ústavům uloženo § 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění.

Projekt I: „Monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“ Zahrnuje sledování vybraných ukazatelů zdravotního

stavu obyvatelstva a

kvality venkovního a vnitřního ovzduší. Informace o zdravotním stavu obyvatelstva pocházejí od praktických lékařů pro děti a dorost v ambulantních zdravotnických zařízeních. Výsledky měření koncentrace znečišťujících látek ve venkovním ovzduší jsou získávány ze sítě manuálních a automatických stanic, které provozují zdravotní ústavy v monitorovaných městech a z vybraných měřících stanic, které spravuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a jejichž umístění vyhovuje požadavkům systému monitorování (15).

Projekt II „Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody“


Strana 16

leden 2005


Řešení úkolu subsystému II probíhá ve třiceti vybraných městech. Součástí monitoringu je také okamžité hlášení havarijních případů ve změně jakosti vody, které by mohly způsobit zdravotní ohrožení obyvatelstva, či hlášení změn, které měly za následek zásadní opatření orgánů hygienické služby, včetně vyřazení vodovodu z provozu.

Projekt III „Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku“ Tento projekt je realizován trvale ve vybraných městech ČR. Sledování hlučnosti se provádí měřením hluku po dobu 24 hodin tak, aby byl zaznamenán průběh hlučnosti vždy jednou měsíčně, střídavě v hlučné a tiché lokalitě.

Projekt IV „Zdravotní důsledky zátěže lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice“ Tento projekt se skládá z pěti částí: 1. část – sleduje a hodnotí hlášení infekčních onemocnění, která jsou přenášena potravinami. 2. část – zabývá se monitorováním výskytu vybraných patogeních bakterií ve vzorkovaných potravinách. 3. část - monitoruje výskyt toxigenních mikromycetů (plísní) v potravinách. 4. část – je věnována monitoringu výskytu potravin na bázi geneticky modifikovaných organizmů na trhu v ČR. 5. část – řeší monitorování dietární expozice populace vybraným chemickým látkám.

Projekt V „Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí – biologický monitoring“ Systém zahrnuje monitorování toxických látek v biologických materiálech dospělých, dětí a žen po porodu ve čtyřech vybraných oblastech.


Strana 17

leden 2005


Projekt VI „Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky“ Je prováděno šetření na základě dotazníkového šetření nazvaného – studie HELEN. Cílem šetření je doplnit údaje demografické a zdravotní statistiky o vybrané ukazatele zdravotního stavu, odhadnout prevalenci významných chronických neinfekčních onemocnění a rizikových faktorů těchto onemocnění v městské populaci, dále sledovat faktory životního stylu a postoje obyvatel k problematice zdraví a životního prostředí.

Projekt VII „Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky- sledování zdravotního poškození zaměstnanců jako důsledek negativního vlivu faktorů pracovních podmínek a pracovního prostředí“ Jedná se o relativně nový projekt, který obsahuje údaje celostátního monitoringu

výskytu

nemocí

z povolání,

monitorování

expozice,

sledování

negativních vlivů vybraných faktorů na zdraví zaměstnanců a založení registru pracovišť a prací, kde se vyskytují karcinogeny.

Projekt VIII „Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací“ Projekt má za cíl posoudit stupeň zdravotního rizika, vyplývajícího z expozice toxickým látkám a mikrobiologickým agens z konzumace půdy a půdního prachu. Vzhledem k tomu, že největší riziko zvýšené expozice škodlivým látkám z kontaminované půdy je u dětské populace, je projekt zaměřen na hrací plochy mateřských škol (15).


Strana 18

leden 2005


Ad 4. Ostatní služby pro stát a) Referenční činnost Zdravotní ústavy na základě smlouvy o pověření organizace referenční činností mezi hlavním hygienikem ČR a zdravotními ústavy provádí referenční činnost a zároveň je zřízena národní referenční laboratoř. Rozsah činnosti jednotlivých referenčních laboratoří je dán výše uvedenou smlouvou. b) Krizové a mimořádné situace Je počítáno s laboratorním a ostatním servisem pro krajské hygienické stanice v případě mimořádných situací.

Ad 5. Činnosti hrazené z všeobecného pojištění Platby od pojišťoven se týkají činností laboratoří klinické mikrobiologie, imunologie, parazitologie, pracovního lékařství, infekčních převozů. Jsou dány na základě smluv se zdravotními pojišťovnami v určitých oborech a seznamem zdravotních výkonů.

Ad 6. Vlastní činnost ( laboratorní, expertizní a zdravotní služby pro zákazníky) Na základě objednávek provádění laboratorních služeb, expertiz a zdravotnických služeb v oblasti ochrany veřejného zdraví, životního a pracovního prostředí, cestovní medicíny atd.

Ad 7. Granty V oblasti ochrany veřejného zdraví a životního prostředí jsou získány buď z prostředků grantové agentury Ministerstva zdravotnictví,

Programu podpory zdraví,

krajských, městských úřadů, ale i resortu ministerstva životního prostředí.


Strana 19

leden 2005


Personalistika Ve zdravotních ústavech je stále dominantní podíl laboratorních pracovníků. Je možné se domnívat, že kapacita laboratorních činností je výrazně vyšší než poptávka. Je proto zapotřebí postupná redukce těchto kapacit a tím i zvyšování produktivity práce a intenzity využití laboratorní techniky (6). Nemělo by to však znamenat významné propouštění zaměstnanců nebo dramatické snižování jejich počtu ve zdravotních ústavech. Naopak, je třeba, aby se zdravotní ústavy transformovali ve zdravotnická zařízení, která budou poskytovat veškeré odborné služby v ochraně a podpoře veřejného zdraví, především pro potřeby státu (nejen ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic, ale i další resorty), rovněž však občanům, obcím a podnikajícím subjektům. Tato transformace však vyžaduje vytvoření náležitých podmínek (legislativní, rekvalifikace zaměstnanců apod.). V dubnu 2004 vydal Hlavní Hygienik České republiky metodicky pokyn „Standart pracovníků zdravotních ústavů v oblasti zdravotnických služeb“(6), který je třeba naplnit nejpozději do 31.12.2005 Tyto standardy pracovníků zdravotních ústavů v oblasti zdravotnických činností jsou předpokladem pro naplňování politiky péče o zdraví Evropské unie, naplňování cílů Dlouhodobé strategie zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21století, schválené usnesením vlády ČR č. 1046/2002 a povinností zdravotních ústavů vyplývající ze zákona č. 258/2000Sb..


Strana 20

leden 2005


Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně – pobočka Příbram je jednou ze čtyř poboček zdravotního ústavu Středočeského kraje a zahrnuje dva okresy Příbram a Beroun.

Adresa: U Nemocnice 85 Příbram I 261 01


Tel: 318 629 324 Email: [email protected]

Strana 21

leden 2005


Rozsah činnosti Příbramské pobočky zdravotního ústavu vyplývá z níže uvedené organizační struktury.


Strana 22

leden 2005


Z tohoto důvodu jsem se rozhodla popsat pouze aktivity v oblasti prevence a podpory zdraví. Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně – pobočka Příbram po svém vzniku oslovila představitele Města Příbram se snahou navázat na práci Okresní hygienické stanice Příbram a podílet se na plnění usnesení Vlády ČR č. 1046/2002 „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR, který vychází z programu Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny v 21. století“. Základem pro spolupráci se stal otevřený dokument „Strategický plán města Příbram“, který schválilo zastupitelstvo města Příbram na svém řádném zasedání pod č. 393/97/MZ ze dne 18. 6. 1997, a který se stal jedním z hlavních nástrojů pro řízení trvale udržitelného rozvoje. Tento plán obsahuje územní, hospodářské zásady, stanovuje hlavní strategické cíle města. Po jeho veřejném projednání se stal zadáním územního plánu města Příbram. Strategický plán města Příbram se pohybuje na ose „kdo jsme, odkud přicházíme, kam směřujeme“. Tento dokument formuje základní vize dalšího rozvoje města Příbram v podobě hlavních strategických cílů, které vytvářejí komplexní pohled na budoucnost města.

15 strategických cílů Města Příbram: 1. Nový obraz města – posílení postavení města v zemi -

Mariánské poutní místo – Svatá Hora

-

Historická tradice hornictví – Hornické muzeum Březové Hory

-

Vstupní brána do Brd – turistické centrum Příbram

2. Obnova narušené historické struktury města – obnova města -

Obnova fyzická

-

Obnova duchovní

3. Rehabilitace historického jádra Příbrami – potvrzení centra -

Rehabilitace centra

-

Centrum Svatá Hora


Strana 23

leden 2005


4. Revitalizace historického jádra Březových Hor -

Revitalizace centra

-

Centrum – vrch s kaplí sv. Prokopa

-

Centrum – poválečná sídliště

5. Zapojení poválečných sídlišť do městské struktury – stvoření města -

Březohorské sídliště

-

Zdabořské sídliště

-

Drkolnovské sídliště

6. Nová nabídka bydlení -

Stabilizovaná území

-

Transformační území

-

Rozvojová území

7. Nové pracovní příležitosti – podpora podnikání -

Komerční a komerčně industriální zóny

-

Výrobní a průmyslové zóny

-

Turistické služby

8. Rekreace a volný čas – turistické centrum Příbram -

Sportovně-rekreační areály

-

Turistické centrum Březové Hory – Litavka

-

Historické muzeum Březové Hory

9. Zdravé a obyvatelné město -

Identifikace obyvatel

-

Přátelské město

-

Bezpečné město

-

Solidární město

10. Zelená páteř města -

Svatá Hora

-

Příbramský potok


Strana 24

leden 2005


-

Prokopský vrch

11. Příměstská krajina -

Litavka

-

Východní prstenec

-

Třemošenský hřeben Brd

12. Voda ve městě -

Voda pro Příbramský potok

-

Přívalové vody

-

Změna systému odkanalizování srážkových vod

13. Dopravní infrastruktura -

Trvale udržitelný vývoj pohybu ve městě

-

Základní komunikační skelet města

14. Technická infrastruktura -

Cílový stav

-

Etapizace a podmíněnost výstavby

15. Participace -

Partnerství ve městě

-

Žijící městská komunita (14)

Strategický plán města Příbram navazuje

na výsledky práce Okresní hygienické

stanice Příbram, která ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a Okresním úřadem – referátem životního prostředí provedla celkový monitoring obsahu těžkých kovů v půdě, monitoring ovzduší, pitné vody atd. Po vzniku zdravotních ústavů v roce 2003 město Příbram poukázalo Zdravotnímu ústavu Příbram GRANT (příloha č. 2) na zajištění realizace některých zejména zdravotnických akcí a probuzení zájmu lidí nejen o své zdraví, ale i o dění kolem nich. V podstatě se jedná o jakési vstoupení do dialogu s občany, ale i organizacemi včetně nevládních organizací. Problematika zdravotních ústavů

Strana 25

leden 2005


První akce, kde jsme se snažili probudit zájem občanů o své zdraví bylo uspořádání „Dnů zdraví“ v rámci živnostenské výstavy konané na Zimním stadionu v Příbrami. Pracovníci zdravotního ústavu po dobu tří dnů poskytovali informace o očkování, poradenství v oblasti cestovní medicíny, informace o pitné vodě, zdravotních rizicích z vody, poradenství v oblasti hygieny výživy, zdravého životního stylu. Dále informovali o laboratorních službách prováděných zdravotním ústavem, o monitorování ovzduší pomocí mobilního vozu HORIBA. Po dobu konání výstavy bylo prováděno měření cholesterolu z kapilární krve, měření tlaku a poradenství k naměřeným hodnotám. Celé akce se účastnilo 5 lékařů, 10 středních odborných pracovníků a technici.Vzhledem k tomu, že se jednalo o stísněné prostory nebyly jsme schopni nabízet další služby. Po dobu trvání akce jsme vyšetřili 710 osob a pořadatelem výstavy jsme byli vyhodnoceni jako stánek s největším přínosem a zájmem veřejnosti (příloha č.3).


Strana 26

leden 2005


Město Příbram zároveň požádalo zdravotní ústav o zastupování v případě přihlášení města do Národní sítě Zdravých měst České republiky. Jako koordinátor byla doporučena MUDr. Šedivá ze Zdravotního ústavu Příbram (příloha č. 4). Po schválení v radě a zastupitelstvu města Příbram byla odeslána přihláška (příloha č.8).

do Národní sítě zdravých měst

Současně jsme byli vyzváni městem a Národní sítí Zdravých měst ČR

k uspořádání „Dnů zdraví“. Příbramská pobočka Zdravotního ústavu se sídlem v Kolíně ve spolupráci s Městem Příbram uspořádala druhé „Dny zdraví v Příbrami “ ve dnech 18. – 27.10. 2004 v budově Zdravotního ústavu – pobočka Příbram, U Nemocnice 85, Příbram I (příloha č. 5). K dispozici byly zdarma tyto aktivity: Měření : - hladiny cholesterolu, tuků a cukru z kapilární krve odebrané z prstu -

výšky a tělesné hmotnosti s výpočtem BMI ( body mass indexu)

-

pro zájemce výpočet procent tělesného tuku a vody z celkové hmotnosti


Strana 27

leden 2005


-

krevního tlaku

Poradenství: - cestovní medicína a očkování -

správná výživa

-

prevence HIV- AIDS

-

odvykání kouření

-

drogová prevence

Informace : - poslání zdravotních ústavů -

laboratorní služby ZÚ – rozbory vod,potravin, odpadů,ovzduší,měření parametrů pracovního a životního prostředí- hluk, osvětlení, mikroklima…

-

konzultační činnost

Navíc byly pro občany připraveny zdravotně výchovné materiály: -

informace o infekčních nemocech,

-

možnosti očkování

-

cestovní medicína

-

cholesterol

Těší nás velký zájem veřejnosti a zejména fakt, že péči o svůj zdravotní stav věnuje pozornost i mladší generace (příloha č.6). Celé akci předcházela mediální kampaň v místním tisku, kabelové televizi a pozvánky byly prostřednictvím České pošty doručeny i do jednotlivých domácností. Nabídku využilo cca 1000 osob a u 824 osob bylo provedeno měření cholesterolu, glykemie, triglyceridů, krevního tlaku, vypočítán BMI index a procento tělesného tuku a vody. Poté následovala odborná konzultace s lékařem. Každý vyšetřený obdržel záznam se zjištěnými hodnotami. V případě zjištění některých nadlimitních hodnot byli občané odesíláni ke svým praktickým lékařům. Zájem o celou akci projevily i školy, zejména střední. Vzhledem k omezenému prostoru zdravotního ústavu jsou přednášky na téma drogy a jejich prevence, HIV/AIDS pořádány přímo ve školách.


Strana 28

leden 2005


DNY ZDRAVÍ 18. - 27. 10. 2004 Počty vyšetřených podle věkových kategorií celkem

600

500

400 Počty 300 vyšetřených 200

100 90

98

130

506

40-50 let

nad 50 let

0 do 30 let

30-40 let

Věkové kategorie

DNY ZDRAVÍ 18. - 27. 10. 2004 Počty vyšetřených m užů a žen podle věkových kategorií

400 350

Počty vyšetřených

300 250 200

Ženy Muži

150 100 362 50 68

30

0 do 30 let

66

92

24

30-40 let

144

38

40-50 let

nad 50 let

Věkové kategorie


Strana 29

leden 2005


Dalším krokem, který následoval byla pozvánka Ing. Švece tajemníka Národní sítě Zdravých měst ČR na valnou hromadu zdravých měst do města Hodonín, kde byli přijímáni noví členové. Město Příbram bylo požádáno, aby se v příspěvku na valné hromadě představilo. Město Příbram reprezentoval radní Mgr. Schmidt a koordinátor MUDr. Šedivá.


Strana 30

leden 2005


Dne 1.listopadu 2004 bylo město Příbram přijato za přidruženého člena Zdravých měst. Na otázku novinářů odpověděl místostarosta města MUDr. Ivan Šedivý slovy: “Radnice očekává, že tímto krokem se podaří zvýšit zájem obyvatel o vlastní zdraví. O konkrétních projektech se bude teprve rozhodovat. Mohly by se ale zaměřit na školy a zdravý životní styl. Projekt zdravé město v první řadě odhaluje rizikové faktory města, které mohou negativně ovlivnit život obyvatel. Příbram trápí staré ekologické zátěže, které jsou důsledkem činností kovohutí a těžby uranu. Občany je proto potřeba informovat tom, jak se případným rizikům vyhnout. Je to hodně o výchově. Myslím, že Příbram má ideální pozici angažovat se v projektech Zdravá škola a zdravý způsob života, pozornost by se měla obrátit také k otázce prevence protidrogové závislosti“ (18). A v této chvílí nastupuje zdravotní ústav, který má staré ekologické zátěže města zmapovány, zabývá se monitoringem životního prostředí a zdravotního stavu obyvatel a je schopen tyto informace sdělit veřejnosti buď formou přednášek, intervencí, nebo v místním tisku. Město Příbram vydává bezplatný měsíčník KAHAN, který informuje o všech aktivitách města a v každém čísle má ZÚ rezervovaný


Strana 31

leden 2005


prostor pro odborná sdělení občanům. Tento měsíčník je bezplatně distribuován prostřednictvím České pošty do každé domácnosti. Ve spolupráci se zástupci Města Příbram ZÚ vypracuje dodatek ke strategickému plánu města, kde za základ budou použita data z monitorování životních podmínek a zdravotního stavu obyvatel, demografické údaje statistika atd.. V roce 2005 se město Příbram ve spolupráci se zdravotním ústavem přihlásilo k následujícím cílům Zdraví 21.

Cíle zdraví 21 pro město Příbram v roce 2005 Cíl 4 –Zdraví 21 Zdraví mladých Ve spolupráci s komisí města Příbram pro vzdělávání a výchovu mládeže bude školám, které projeví zájem nabídnuta pomoc s projektem Zdravá škola, zajištěná odborná přednášková činnost na téma prevence drog, prevence HIV/AIDS, spolupráce s K centrem, které nabízí bezplatnou anonymní pomoc lidem, kteří se dostali do nesnází s drogou. Cíl 5 – Zdraví 21 Zdravé stárnutí Zdravotní ústav poskytuje kontrolu projevů a rizikových faktorů závažných zejména civilizačních chorob v rámci „Dnů zdraví“ nebo v poradnách zdravého životního stylu. Rovněž zdravotní ústav spolupracuje se svazem tělesně postižených a to jak v oblast přednáškové činnosti, tak v oblasti kontroly rizikových faktorů civilizačních chorob. Cíl 7 – Zdraví 21 Prevence infekčních onemocnění Možnost odběru krve na testování HIV, poradna HIV/AIDS, přednášková činnost, zajištění zdravotně výchovných materiálů‚ účast v celostátním projektu „Hrou proti AIDS“, cíleného na mládež. Cíl 9 –Zdraví 21 Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Zajištění zdravotně výchovných materiálů pro školy, dopravní hřiště a účast v projektu Národní dny bez úrazu, které jsou plánovány na rok 2005.


Strana 32

leden 2005


Cíl 10 – Zdraví 21 Zdravé a bezpečné životní prostředí Spolupráce bude pokračovat v realizaci úkolu systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, vyhodnocováním rizik životního prostředí, především jeho složek (voda, ovzduší, půda) a důsledkem jeho znečištění pro zdraví obyvatel. Pro laickou veřejnost budou zajištěny zdravotně výchovné materiály v otázce kvality pitné vody ze studní, zdravotního zabezpečení studní a zdravotních rizik. Cíl 11 –Zdraví 21 Zdravější životní styl Na ZÚ jsou k dispozici následující poradny: Poradna zdravé výživy V jejím rámci nabízíme: • konzultace v oblasti zdravého životního stylu • základní antropometrické vyšetření (váha, výška, obvod pasu, obvod boků) • měření krevního tlaku • měření tělesného tuku (BMI, WHR, kožní řasy - kaliperem) • laboratorní vyšetření glykémie, cholesterol a triglyceridy • zpracování a vyhodnocení jídelníčku • prevence nemocí (rakoviny tlustého střeva, prsu, kardiovaskulárních onemocnění, atd.) Na základě získaných výsledků, zhodnocení stravovacích a pohybových zvyklostí a vyhodnocení rizikových faktorů poskytneme následující doporučení: • úprava jídelníčku • změna denního pohybového režimu (důraz na pohybovou aktivitu) a dále poskytujeme: • možnost relaxačních zdravotních cvičení čchi-kung, tai-chi • aplikaci akupunktury


Strana 33

leden 2005


Poradna pro odvykání kouření • individuální terapie pod pravidelným lékařským dohledem s možností telefonických konzultací • výběr nejvhodnější podpůrné léčby (akupunktura, ) • nabídka materiálů s protikuřáckou tematikou Poradna pro prevenci onemocnění prsu • vyšetření odborným lékařem • nácvik samovyšetření prsu • prevence úpravou stravovacích návyků


Strana 34

leden 2005


Diskuse: Cílem reformy hygienické služby bylo oddělit státní zdravotní dozor od ostatní činnosti. Z tohoto důvodu vznikly krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy. Krajské hygienické stanice pro vlastní výkon státního zdravotního dozoru a zdravotní ústavy jako odborná základna vytvářející podklady pro rozhodování. Mimo státního zdravotního dozoru jsou krajské hygienické stanice garantem zdravotní politiky pro území svého kraje a zdravotní ústavy jim k těmto jednáním a přesvědčováním politiků připravují odborné podklady.Ve skutečnosti však po rozdělení hygienické služby vznikla jakási rivalita i mezi pracovníky, kteří spolu pracovali mnoho let a pocity, že jeden druhému se snaží převzít práci. Toto je snad nejvíc patrné na úseku prevence proti HIV/AIDS, kde pracovní skupina požaduje, aby prevence HIV/AIDS byla vyjmuta ze zdravotních ústavů a dána krajským hygienickým stanicím. Svoji žádost zdůvodnily tím, že zdravotní ústavy nemají dostatek odborníků kteří by se uvedenou problematikou zabývali a že na tomto úseku vůbec nepracují. Na ostatních úsecích prevence a podpory zdraví je situace velmi rozmanitá. Kraje, kde se ředitelé této problematice věnovali již v minulosti, se aktivně podílejí na zdravotní politice kraje, ale jsou kraje, kde tento úkol poněkud vázne. Obdobná situace je i ve zdravotních ústavech, kde navíc hraje roli i personální obsazení, ve kterém převažují laboratorní pracovníci. Velmi kladně je hodnocen Státní zdravotní ústav, který se stal odbornou základnou pro celou hygienickou službu a zároveň centrem pro řízení kvality ve zdravotnictví. Státní zdravotní ústav byl odborným garantem celého projektu „Národní program podpory zdraví“, připravil národní variantu programu WHO „Zdraví pro všechny v 21. století“ Prevence a podpora zdraví tak, jak je formulována v dokumentu Zdraví 21 je nejbližší hygienické službě a to z toho důvodu, že počítá s prevenci nemocí a podporou zdraví,ale i se změnami v oblasti životního prostředí a životního stylu. Nesmíme však zapomenout, že se jedná o mezioborový program, kde je nutná účast ostatních resortů a veřejnosti. Většinou je celý program chápán jako nová strategie ministerstva a zdravotníků a ne jako program s aktivní účasti veřejnosti. Rovněž konkrétní spolupráce se zdravotníky v tomto směru zcela vázne. Dalším článkem, který se zabývá prevencí a podporou zdraví je Institut zdravotní politiky a ekonomiky v Kostelci nad Černými lesy. Tento institut navázal na činnost Ústavu


Strana 35

leden 2005


sociálního lékařství, který představoval důležitou formu základního a aplikovaného výzkumu v oblasti sociálního lékařství (5). Z výše uvedeného vyplývá, že prevence a podpora zdraví je roztříštěna do několika úseků, které vzájemně spolu nespolupracují. Chybí rovněž konkretizace činností pro krajské hygienické stanice a pro zdravotní ústavy.


Strana 36

leden 2005


Závěr: Až do účinnosti zákona č.258/200Sb., byla činnost v oblasti podpory zdraví a zdravotní politiky dobrovolnou aktivitou. Vše záleželo na přístupu okresního hygienika, jak tuto problematiku vnímal a na jaké úrovni byly jeho širší vztahy ( okresní úřady, nemocnice, radnice, atd.) Novou legislativní úpravou je však tato činnost rovnocennou náplní celého systému ochrany veřejného zdraví. Z tohoto důvodu jsme přikročili ke spolupráci s městem Příbram v popsaných aktivitách a již v roce 2005 budeme tuto spolupráci rozšiřovat i o další města v působnosti Příbramské pobočky Zdravotního ústavu . Z hlediska obyvatel města je tato činnost velmi pozitivně vnímána a dostali jsme i nabídky různých organizací k bezplatné spolupráci. Trochu jako problém vidím odbornou skladbu zdravotních ústavu, protože většina erudovaných odborných pracovníků v oblasti prevence zůstala po restrukturalizaci na krajských hygienických stanicích a na zdravotní ústavy přešli laboratorní pracovníci. Věřím však, že tento problém je dočasný a mně a mým kolegům se podaří pokračovat a rozšiřovat započaté aktivity i v ostatních městech a obcích.


Strana 37

leden 2005


Literatura: 1. Drbal, C.: Efektivní zdravotní politika, IPVZ/ŠVZ, Praha 2002,(Projekt IGA MZ ČR6238/3)34s. 2. Drbal, C.: Zdravotní politika a soustava péče o zdraví, Studijní materiály k problematice veřejného zdravotnictví s důrazem na zdravotnickou legislativu IPVZ/ŠVP Praha 2004, 5-10 3. Hlaváč P. a kol.: Financování zdravotních ústavů, MZČR 2003, 24s 4. Holčík, J.: Zdravotní politika SZO – zdraví pro 21.stol. IPVZ/ŠVZ , Praha 2003, 1-27 5. Internet: www.izpe.cz 6. Internet: www.mzcr.cz 7. Internet: www.pribram-city.cz 8. Internet: www.szu.cz 9. IZPE: Podpora zdraví – poznatky a praxe, Praha 2003, 96s. 10. IZPE: Zdraví 21, úvod k osnově politiky zdraví pro všechny, Praha 2003, 31s. 11. Kolektiv autorů: Koncepce oboru sociální medicíny a veřejného zdravotnictví, IPVZ Praha 2002, 21s. 12. Kříž, J.: Hygiena na přelomu století, SZÚ Praha (Hygiena 45, 2000, č.3),160-165 13. Metody a postupy v poradnách podpory zdraví, Státní zdravotní ústav, Praha 2001, 74s. 14. Plicka a kol.: Strategický plán města Příbram , Příbram 1997 , 95s


Strana 38

leden 2005


15. Souhrnná zpráva, 2003 – Státní zdravotní ústav: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, Praha 2003, 121 s. 16. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví 17. Zdraví 21-Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR, Zdraví pro všechny v 21.století. MZČR, Praha 2003, 124s. 18. Zpravodaj národní sítě zdravých měst 11/2004, Praha 2004, 3


Strana 39

leden 2005

Problematika zdravotních ústavů

Recommend Documents