SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor:
Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb
Problematika zavádění druhého důchodového pilíře včetně analýzy výnosnosti penzijních fondů působících v ČR
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Lubomír NOVOSAD
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Milan VENCLÍK, MBA
Znojmo, 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Problematika zavádění druhého důchodového pilíře včetně analýzy výnosnosti penzijních fondů působících v ČR vypracoval samostatně pod vedením Ing. Milana Venclíka, MBA a uvedl v seznamu použité literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Ve Znojmě dne 24. 4. 2013 -------------------------------------------Lubomír Novosad
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu své bakalářské práce Ing. Milanu Venclíkovi, MBA, za odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
Abstrakt Spoření na stáří je zodpovědností každého občana. Tato práce seznamuje s jednou z jeho alternativ – II. pilířem důchodového systému – důchodovým spořením. Podává informace o jednotlivých aktérech důchodového spoření a jejich funkcí v systému. Vyjadřuje názory respondentů z provedeného průzkumu na tuto formu spoření a současně podává obraz o výši důchodu z I. a II. pilíře pro vybrané věkové kategorie a příjmové skupiny. V neposlední řadě se zabývá srovnáním výnosnosti penzijních fondů, které dnes tvoří nejvýznamnější složku kolektivního investování na stáří v České republice.
Klíčová slova Sociální politika, důchodový systém, důchodová reforma, II. pilíř – důchodové spoření, penzijní fondy
Abstract Saving money for the old age is each citizen´s responsibility. The bachelor thesis presents one of its alternatives – the second pillar of the old-age pension system – saving for old age. It presents information about individual components of the old- age saving and their function in the system. It expresses respondents’ opinions of this form of saving based on a conducted survey. It also presents the information about the height of pension yields from the first and second pillars for selected age categories and income groups. Last but not least, it deals with comparison of pension funds yields, as pension funds form the most important component of collective old-age saving in the Czech Republic.
Key words Social policy, old-age pension system, pension system reform, second pillar, old-age saving, pension funds
OBSAH 1
ÚVOD........................................................................................................................ 8
2
CÍL PRÁCE A METODIKA................................................................................... 10
3
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 11 3.1
3.1.1
Definice ..................................................................................................... 11
3.1.2
Historický vývoj ....................................................................................... 11
3.2
Sociální zabezpečení ........................................................................................ 15
3.2.1
Vymezení sociálního zabezpečení ............................................................ 15
3.2.2
Systémy sociálního zabezpečení ............................................................... 16
3.3
4
Sociální politika ............................................................................................... 11
Důchodové pojištění......................................................................................... 17
3.3.1
Základní pojmy ......................................................................................... 17
3.3.2
Vývoj důchodového pojištění do roku 1989 ............................................. 19
3.3.3
Důchodové systémy v zahraničí ............................................................... 20
3.3.4
Transformace důchodového systému po roce 1989 .................................. 23
3.3.5
Důchodový systém od roku 1996 ............................................................. 23
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 36 4.1
Úvod do problematiky II. pilíře ....................................................................... 36
4.2
Hlavní aktéři důchodového spoření ................................................................. 37
4.2.1
Účastník důchodového spoření ................................................................. 37
4.2.2
Penzijní společnost ................................................................................... 38
4.2.3
Pojišťovny ................................................................................................. 40
4.2.4
Finanční správa ......................................................................................... 40
4.3
Vznik a období účasti na důchodovém spoření................................................ 40
4.3.1
Uzavření smlouvy ..................................................................................... 40
4.3.2
Centrální registr smluv.............................................................................. 42
4.3.3
Poplatník pojistného ................................................................................. 43
4.3.4
Plátce pojistného ....................................................................................... 43
4.3.5
Základ pojistného, sazba pojistného a pojistné období............................. 43
4.3.6
Poplatník - zaměstnanec ........................................................................... 44
4.3.7
Poplatník - osoba samostatně výdělečně činná ......................................... 45
4.3.8
Smlouva o pojištění důchodu .................................................................... 45
4.3.9
Úmrtí účastníka ......................................................................................... 47
4.4
Příklady výše důchodu při účasti v II. pilíři ..................................................... 47
4.5
Srovnání výnosnosti penzijních fondů ............................................................. 60
4.5.2
Penzijní společnost České pojišťovny ...................................................... 65
4.5.3
Penzijní fond České spořitelny ................................................................. 66
4.5.4
Penzijní fond ČSOB Stabilita ................................................................... 67
4.5.5
Penzijní fond Komerční banky ................................................................. 68
4.5.6
Penzijní fond AXA ................................................................................... 69
4.5.7
Penzijní fond ING ..................................................................................... 70
4.5.8
Penzijní fond Allianz ................................................................................ 70
4.5.9
Penzijní fond AEGON .............................................................................. 71
4.5.10
Penzijní fond Generali .............................................................................. 72
5
ZÁVĚR .................................................................................................................... 74
6
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 77
7
SEZNAM TABULEK ............................................................................................. 81
8
SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................. 83
9
SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 84
1 ÚVOD Žijeme v nesmírně dynamicky se vyvíjející době. Ekonomika se globalizuje, internet a nová média propojila celý svět. Vědecko-technický pokrok nabízí technologie dříve nemyslitelné, nebo objevující se pouze ve vědecko-fantastických románech. Zvyšující se vzdělanost mění způsob vnímání světa, jednotlivých životních hodnot a stylu života. Zdravý životní styl, nové stravovací návyky, různorodé volnočasové aktivity a především obrovský pokrok v medicíně přispívají k tomu, že dochází k výraznému nárůstu průměrné délky života. Naproti tomu trpí současný svět politickou nestabilitou, umocněnou v mnohých částech náboženskou nesnášenlivostí. V ekonomice a na finančních trzích se projevují silné turbulence, které v důsledku globalizace zasahují celý svět. Evropu dusí dluhová past některých členů EU. Za této situace předpovídat vývoj HDP, inflaci, úrokové míry, nezaměstnanost a další ekonomické veličiny je velmi obtížné. Všechny výše uvedené aspekty se samozřejmě projevují i v České republice. Od roku 1989 došlo k výraznému nárůstu průměrné délky života a počtu občanů v důchodovém věku. Tím se prodlužuje i doba, po kterou si lidé užívají zaslouženého odpočinku za podpory sociálního systému, k jehož hlavním úkolům patří péče o seniory. Tato jistě pozitivní skutečnost s sebou přináší i mnoho otázek, na něž panují rozdílné názory nejen mezi jednotlivými politickými reprezentacemi, ale i odbornou a laickou veřejností. Patří mezi ně zejména:
bude současný důchodový systém schopen zabezpečit podmínky pro důstojný život stávajících i budoucích důchodců při zvyšujícím se počtu seniorů a snižujícím se počtu přispěvatelů do systému v produktivním věku
kde se nachází optimální hranice věku odchodu do důchodu, tak aby byl smysluplně využit vědomostní, fyzický a psychický potenciál člověka
jak výrazná má být angažovanost státu a do jaké míry se mají o své stáří postarat občané sami.
Poskytnout návrhy řešení k uvedeným problémům se snažila tzv. Bezděkova komise svými výstupy v letech 2005 a 2010. Po letech, většinou bezvýsledných diskuzí mezi levicí a pravicí, přistoupila vláda premiéra Petra Nečase pod tíhou demografického vývoje, přílišné redistribuce, zhoršující se ufinancovatelnosti systému a bez podpory opozice, k realizaci důchodové reformy. Smyslem reformy má být větší diverzifikace příjmů, spravedlivější rozložení mezigeneračního břemene a doplnění průběžného 8
důchodového systému o soukromé úspory. K 1. 1. 2013 byl zaveden II. pilíř důchodového systému – důchodové spoření. Jedná se o koncepčně zcela nový povinný systém s dobrovolným vstupem, do kterého budou vyvedeny 3 % z průběžného systému a účastník do něj přispěje dalšími 2 %. Svěřené prostředky správcovská penzijní společnost investuje dle dohody s účastníkem do jednoho ze čtyř fondů. Po dosažení nároku na čerpání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění bude účastník oprávněn čerpat starobní důchod i ze systému důchodového spoření. Zde však vyvstává otázka od jaké výše příjmů a do jakého věku se vstup do systému vyplatí a zda dokážou penzijní společnosti v dnešní ekonomicky a finančně velmi nestabilní době svěřené finanční prostředky efektivně zhodnotit.
9
2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem práce je analýza a zhodnocení dopadu zavedení druhého důchodového pilíře na výši důchodů u vybraných skupin stávajících pojištěnců, včetně analýzy výnosnosti penzijních fondů působících v ČR. Teoretická část práce je v první části zaměřena na historický vývoj sociální politiky a sociálního zabezpečení jako nástroje sociální politiky tak, jak jsou prezentovány v odborné literatuře. Na tuto část navazuje chronologický vývoj jedné z oblastí sociálního zabezpečení - důchodového pojištění, stručný popis důchodových systémů v Evropě a podrobné seznámení se současným důchodovým systémem v České republice a jeho třemi pilíři, tj. základním důchodovým pojištěním, důchodovým spořením a penzijním připojištěním se státním příspěvkem. Praktická část má v první části za cíl poskytnout informace o jednotlivých aktérech II. pilíře - důchodového spoření a jejich funkcí v systému, seznámit s průběhem investování do II. pilíře od uzavření smlouvy po úmrtí účastníka a v závěru, pomocí analýzy dané problematiky, číselně vyjádřit dopad zavedení druhého důchodového pilíře na výši důchodů u vybraných skupin stávajících pojištěnců. Text bude prokládán vyhodnocením názorů respondentů z provedeného průzkumu na tuto formu spoření. Cílem druhé části je pomocí komparační analýzy porovnat výnosnost penzijních fondů působících v České republice s následným zhodnocením výsledků u obou cílů.
10
3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Sociální politika 3.1.1 Definice Hledání odpovědi na otázku „co je sociální politika“ není jednoduché. S pojmem sociální politika se setkáváme ve všedním životě poměrně často. Je používán v běžné komunikaci a předpokládá se, že jeho význam je jednoznačně chápán. Opak je však pravdou. Každý z nás může pod tímto pojmem vnímat něco jiného. Samo adjektivum „sociální“ je interpretováno odlišně v různých vědních oborech. Pracuje s ním právo, sociologie, ale i ekonomie a mnoho dalších oborů. Svoji roli hraje i historická determinace sociální politiky, její souvislosti se společenským okolím, četnost subjektů, které v ní působí, jako politika je také nutně vystavena tlakům a zájmům politických sil. To vše má za důsledek poměrně různorodé vnímání sociální politiky.[2, s.19] Z uvedeného plyne, že pojem sociální politika není jednoznačný. To má za následek řadu těžkostí v praktické aplikaci sociálně politických opatření.[2, s.20] „Skutečnost, že sociální realita je složitá, že je různě chápána a je obtížné ji integrálně postihnout, je příčinou toho, že neexistuje ani jednoznačná definice sociální politiky, ale naopak určitá libovůle v jejím chápání, a to jak v teorii, tak i v praxi. A Walker např. uvádí, že ve skutečnosti existuje tolik definicí sociální politiky, kolik autorů o ní píše“.[2, s.23] Jako velmi výstižná se jeví definice uvedená v publikaci Sociální politika od Vojtěcha Krebse a kolektivu „Sociální politiku je nutno – a v jistém slova smyslu především vnímat jako celek, jako určitý systém s četnými vnitřními komplikovanými vazbami i s vazbami na ostatní prvky společenského systému. Sociální politika je tedy úzce vázána i na své společenské okolí. Je tedy vždy specifická v každé zemi a době, ale jsou jí zároveň vlastní i určité společenské znaky“.[2, s.20]
3.1.2 Historický vývoj Vývoj péče o nejpotřebnější probíhal v celé Evropě obdobně. Na počátku byla poskytována péče potřebným především v rámci rodiny a komunit, ve kterých žili.[7, s.47] „Zárodky sociální politiky lze spojovat až se vznikem dělby práce, se situací, kdy se začínají vytvářet především ekonomické, politické a právní rozdíly mezi lidmi, rozdíly, které jsou předzvěstí objektivní nutnosti různých sociálních opatření. 11
V některých starověkých státech se k získání obživy přidělovala půda válečným vysloužilcům,
poskytovala
se
určitá
pomoc
vdovám
a
sirotkům
po bojovnících“.[2, s.133] Státní moc zasahovala pouze v případě, že se cítila ohrožena – například za Salóna, kdy prodej svobodných dlužníků do otroctví ohrožoval samotnou existenci athénského státu.[7, s.47] Ve středověku, kdy byli lidé připoutáni k půdě, sílila potřeba péče o chudé jako důsledek narůstajícího napětí mezi feudály a poddanými, kteří byli v jiném postavení než starověký otrok. Jednalo se většinou o dobročinnou pomoc s nahodilou, nekoordinovanou a neorganizovanou podobou. Nositelem této péče byla šlechta a církev. Církev v té době zažívala rozmach a starost o bližní byla jedním z jejího poslání. Středověk měl ještě jeden problém, důsledek častých válek - bezdomovectví. Tuláctví, krádeže a žebrání přinutili vládnoucí panovníky přijmout opatření pokoušející se zmírnit tyto problémy. K takovým, počátkem 17. století, patřilo v Anglii přijaté opatření nařizující bohatým odvádět určitou částku jako příspěvek pro pomoc chudých a bezmocných. Z historického hlediska to byl první případ zavedení formy daně sloužící péči o chudé. Obdobné procesy proběhly ve Francii, Německu a Rakousko-Uhersku. Úloha státu v sociální oblasti postupně vystupuje do popředí, je však stále okrajová.[2, s.134] Pro novověk je v sociálně-ekonomickém ohledu významný vznik společnosti na základě postupně sílícího a časem jednoznačně převažujícího tržního hospodářství kapitalismu. V této době výrazně rostou a vyhraňují se sociální problémy spojené především se vznikem dělnictva jako třídy a jeho životními podmínkami.[2, s.134] „Z hlediska vývoje sociální politiky je důležitým aspektem skutečnost, že dělník je zprvu de jure a postupem de facto svobodným občanem. Je zároveň jednou ze základních podmínek rozvoje tržního hospodářství, a tím i růstu ekonomické síly státu. Proto se opatření sociální politiky postupem času častěji koncentrují na pracovní i životní podmínky dělnictva a také stále častěji se v nich angažuje stát.[2, s.134] Na počátku 19. století (1802) byl v Anglii, poprvé v Evropě, vydán zákon na ochranu práce zakazující mimo jiné práci dětí v noci. Jsou zakládány domovy pro osoby bez práce. Vznikající živnostenské úřady přesně vymezují obsah pracovních smluv. V mnohých zemích se zavádí, na tehdejší dobu značně pokrokové, sociální pojištění. Lze konstatovat, že v 19. století do jisté míry sílí státní úsilí, aby zaměstnavatelé zlepšovali 12
pracovní, hygienické a bezpečnostní podmínky pro své zaměstnance. Současně se role státu posouvá do popředí při vytváření určitých prvků státní sociální politiky.[2, s.135] Jak je výše uvedeno, mnohé země zavedly sociální pojištění. Pro jeho realizaci bylo nutno nejprve zvládnout techniku soukromého životního pojištění. První životní pojištění zavedl za vlády Ludvíka XIV. francouzský ministr Jean-Baptiste Colbert (1673), který uložil francouzským námořníkům povinnost pojistit se pro život, stáří a zdraví, aby zamezil jejich bídě v době, kdy nemohli vyplout na moře. Nejstarší systém sociálního pojištění pro široké vrstvy zaměstnanců vznikl v průběhu osmdesátých let 19. století v Německu v rámci tzv. Bismarckových reforem. V roce 1883 byl přijat zákon o nemocenském pojištění, v roce 1884 zákon o úrazovém pojištění a v roce 1889 zákon o pojištění pro případ invalidity a stáří. Bismarck tím sledoval několik cílů. Nové zákony měly podřídit dělnické spolky politickému dozoru německého státu a ovládnout stále se zvětšující obnosy peněz, s nimiž spolky hospodařily.[6, s.53-54] Současně měly být „pozitivním doplňkem protisocialistického zákona. Rudému nebezpečí se tak mělo čelit dvojí obranou, jednak politickým zastrašováním, ochromením sociální demokracie, jednak tím, že se dělnictvo smíří se spravedlivým, autoritativně patriarchálním státním vedením“.[3, s.166] Sociální reforma se však soustřeďovala pouze na úrazové, nemocenské a starobní pojištění, otázky ochrany práce se dostaly v Německu na pořad až po Bismarckově pádu.[3, s.166] Po vzoru Německa zavedl sociální zákony v Rakousko-Uhersku také předseda vlády Taafe a netajil se tím, že sledovaly stejné cíle jako Bismarckovy reformy.[6, s.54] Významným impulsem pro rozvoj sociální ochrany bylo založení Mezinárodní organizace práce v roce 1919. Na jejích konferencích byly přijímány úmluvy a doporučení pro členské státy a to i v oblasti sociálního pojištění.[3, s.55] Poválečné představy nového pojetí sociálního zabezpečení se zrodily v průběhu druhé světové války v Anglii. Na ekonomické základy „social welfare“ Johna Maynarda Keynese navázal sir William Beveridge. V roce 1942 přišel s návrhem na vytvoření národního sociálního pojištění, založeného na třech základních principech:
respektovat dosavadní tradice a zkušenosti, avšak požadovat opravdu revoluční řešení, které by jen nevylepšovalo stávající systémy 13
systémově sladit národní pojištění s ostatními sociálně politickými reformami
založit moderní sociální zabezpečení na spolupráci a přičinění jak státu, tak jednotlivců[6, s.38]
Reforma měla reagovat na pět základních sociálních zel, za něž byly považovány: potřeba, nemoc, nevědomost, zanedbanost a nečinnost.[6, s.56] Během druhé světové války mnoho vedoucích politiků z celého světa strávilo určitý čas v Londýně a seznámilo se s návrhy sociálního pojištění Beveridge. Jakmile bylo dosaženo míru, nápady vyvezli například Aart van Rhijn do Nizozemska a Louis Major do Belgie. Lze konstatovat, že Beveridge byl architekt světových modelů moderního sociálního státu.[37] Další významný mezník ve vývoji sociální politiky předznamenávají změny, k nimž dochází v první polovině sedmdesátých let ve vyspělých zemích světa v ekonomické, vědeckotechnické i politické oblasti. Jsou důsledkem nejen ropného šoku, ale především demografického vývoje, jenž má za následek porušení rovnováhy mezi těmi, kdo sociální dávky financují a těmi, kteří je pobírají. Do popředí se dostává svobodný trh a člověk jako takový. Jeho iniciativa, charakterové a odborné kvality, jež začínají být hnacím motorem nejen technického pokroku, ale i nové kvality života a životních podmínek člověka samotného. Uvedený vývoj má za následek stále rostoucí kritiku na adresu sociální politiky založené na silném sociálním státu. Předmětem kritiky je rozbujelost systému, jeho neefektivnost a neschopnost reagovat na probíhající změny. Dochází k odklonu od keynesovského modelu hospodářské a sociální politiky, což má za následek kromě jiného prosazování omezování role státu v těchto oblastech a posilování role nestátních subjektů.[2, s.137] Za nejvýznamnější představitelku a realizátorku redukce státních nákladů na sociální sféru je považovaná Margaret Thatcherová, bývalá předsedkyně vlády ve Velké Británii. V osmdesátých letech do popředí stále intenzivněji vystupuje snaha o rozvoj státem negarantovaných soukromoprávních penzijních fondů a zvýraznění úlohy soukromého pojištění jako doplňků základních systémů sociálního pojištění.[6, s.57] Výsledkem neoliberalistické kritiky sociálního státu byla myšlenka sociální sítě jako jednoho z předpokladu pro úspěšné provedení transformace ekonomiky, která by zmírnila sociální dopady transformačních kroků a tím učinila ekonomickou reformu sociálně přijatelnější a politicky průchodnou. S touto teorií přišla Světová banka 14
po problémech s reformami v Asii. Na aktuálnosti nabyla po pádu komunistických režimů ve střední Evropě.[6, s.58] „Základní myšlenkou koncepce sociální sítě je, že v reformním úsilí, jehož jádrem je snaha o strukturální změny, musí stát učinit nezbytná sociální opatření, aby zajistil ty občany, kteří budou ekonomickou transformací nejvíce postiženi a nemají sílu a schopnost postarat se sami o sebe (staří a invalidní, velké rodiny atp).[6, s.58]
3.2 Sociální zabezpečení 3.2.1 Vymezení sociálního zabezpečení Rozvoj průmyslu, charakterizovaný zaváděním nových pracovních postupů, stylů řízení, způsobů práce i pracovních podmínek, vede ke změně životních podmínek a způsobu života člověka vůbec. Nové životní situace a nárůst sociálních rizik jsou doprovodným jevem tohoto vývoje. Občan se stále častěji dostává do rizikových situací, které není schopen bez přispění okolí řešit. Důsledkem čehož je vzrůstající tlak na společenské odstraňování sociálních rizik. Ve vyspělých společnostech se stát i organizace snaží těmto situacím předcházet, zmírňovat je a odstraňovat.[2, s.157] „Sociální zabezpečení vystupuje jako součást sociální politiky, je nástrojem na realizaci cílů a úloh sociální politiky. Sociální politika zaujímá v moderní společnosti prioritní místo, je zaměřená na to, co moderní teorie označuje jako sociální kapitál. Sociální zabezpečení je možné všeobecně definovat jako soubor právních, organizačních a finančních nástrojů, institucí a opatření, prostřednictvím a pomocí kterých se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování negativních následků sociálních událostí ohrožujících uznané sociální práva občanů“.[5, s.5] Ve své všeobecnosti je pojem sociální zabezpečení používán na celém světě. Výkladově je však spjat s ekonomickými, politickými, kulturními, etnickými a morálními hodnotami každé země. I v konkrétním státě může být tento pojem chápán v užším či širším slova smyslu. V užším pojetí je zde zahrnuto klasické sociální pojištění zabezpečující příjem v případě nemoci, úrazu, stáří a nezaměstnanosti. V širším pojetí zahrnuje v návaznosti na běžné aktivity sociálního státu zajištění při dočasné pracovní neschopnosti a úraze, ve stáří a invaliditě, v nezaměstnanosti, matkám v době těhotenství a mateřství, při výchově dětí, v péči o zdraví a zajištění rodinných příslušníků a pozůstalých.[5, s.9]
15
3.2.2 Systémy sociálního zabezpečení Jedním ze základních opatření sociální reformy na počátku 90. let při transformaci systému sociálního zabezpečení na systém sociální ochrany obyvatelstva bylo zahájení prací na vytvoření tří na sebe navazujících relativně samostatných systémů. Jednotlivé systémy – sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci se od sebe liší ve třech základních aspektech:
jakou sociální situaci řeší,
jakým způsobem jsou dávky v jednotlivých systémech financovány,
jakým způsobem jsou tyto systémy organizačně zabezpečeny.
Takto pojaté základní systémy sociálního zabezpečení jsou ve své podstatě v souladu s nejnovějšími trendy ve vyspělých průmyslových zemích, tak i s teoretickými poznatky. Současné světové systémy zahrnují jak dávky založené na principu pojištění, tak i dávky výběrového charakteru, kdy se jejich výše a okruh příjemců odvíjí od konkrétní příjmové a sociální situace rodiny.[2, s.157-162]
3.2.2.1 Sociální pojištění Sociální pojištění je řešením pro ty sociální situace, na něž se člověk může předem připravit formou odložení části své dnešní spotřeby na krytí budoucí dlouhodobé či krátkodobé sociální situace. Patří sem především:
důchodové pojištění, realizované na základě zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
penzijní připojištění, realizované na základě zák. č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů
nemocenské pojištění, realizované na základě zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Systém je financován z pojistného, na jehož platbě se za přesně definovaných podmínek podílejí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel i osoby samostatně výdělečně činné. Sociální pojištění je v našich podmínkách nejvhodnější formou zajištění sociálních potřeb občanů, ve všech případech, kdy se jedná o sociální událost spojenou se ztrátou příjmu v případě mateřství, nemoci, ošetřování člena rodiny, invalidity, stáří a ztráty živitele.[2, s.160]
16
3.2.2.2 Státní sociální podpora V rámci systému státní sociální podpory jsou řešeny sociální události uznané na základě určitého společenského konsenzu za zřetele hodné, tj. situace, kdy je účelné rodinu, především rodinu s dětmi, podpořit. Za takové události lze považovat např. narození dítěte, péči o ně v raném stádiu nebo jeho výchovu po celou dobu přípravy na budoucí povolání. Jedná se o dávky vyplácené ze státního rozpočtu v rámci širší celospolečenské solidarity prostřednictvím úřadů práce.[2, s.160-161]
3.2.2.3 Sociální pomoc Sociální pomoc vyjadřuje skutečnost, že se jedinec dostal do situace, kdy není v jeho silách, případně za pomoci rodiny, se zaopatřit. Odlišuje se od pojištění a sociální podpory svojí individuální aplikací, podmíněnou sociální potřebností nebo dočasnou či náhlou nouzí a podmíněností možnostmi sociálního subjektu poskytnout pomoc. Je výrazem sociální solidarity a dobročinnosti. Sociální pomoc je poskytována v těchto základních formách:
formou sociálních služeb, poskytovaných především neziskovými organizacemi, obcemi či kraji,
formou sociálně právní ochrany a dávek sociální pomoci, které poskytuje stát ze státního rozpočtu prostřednictvím pracovišť úřadu práce.[2, s.161]
3.3 Důchodové pojištění 3.3.1 Základní pojmy I. pilíř důchodového systému – základní státní důchodový systém, většinou s povinnou účastí. Jedná se o systém se státní garancí, jenž je obvykle financován průběžně a spravován veřejnou institucí.[20, s.10] II. pilíř důchodového systému – systémy druhého pilíře jsou obecně spjaty se zaměstnáním nebo výkonem profese (zaměstnanecké důchodové systémy nebo odvětvová důchodová schémata). Vznikají na základě dohody sociálních partnerů nebo s odvoláním na standardy v určitém odvětví. Účast v těchto systémech se vztahuje na osoby pracující v určitých sektorech, odvětvích, podnicích nebo profesích. Systémy velmi často využívají fondové financování, kdy zaměstnavatel a zaměstnanec platí příspěvky, jenž jsou investovány a následně použity k financování důchodových dávek.[20, s.10] 17
III. pilíř důchodového systému – systémy mohou být doplňkem k prvnímu i druhému pilíři, případně k oběma. Účast v systému je dobrovolná, na individuální bázi. Účastník uzavírá smlouvu přímo s poskytovatelem produktu, většinou s životní pojišťovnou nebo se subjektem kolektivního investování. Akumulované příspěvky jednotlivců jsou investovány a následně použity na výplatu důchodových dávek jednotlivce.[20, s.10] Průběžný systém financování – označovaný zkratkou PAYG (z anglického pay as you go) se vyznačuje tím, že finanční prostředky vybrané formou daní nebo speciálních odvodů na důchodové pojištění jsou okamžitě použity na výplatu důchodových dávek. Systém je funkční, pokud je možné výplaty důchodových dávek pokrýt z vybraných finančních prostředků. V momentě, kdy výdaje na důchodové dávky převýší sumu vybraných prostředků, vzniká deficit systému a hrozba skrytého dluhu.[5, s.78] Průběžný systém financování s rezervním fondem – vytváří se rezerva na úrovni dlouhodobě investovaného kapitálu. Lze jej vytvářet pouze za předpokladu, že příjmy budou trvale převyšovat výdaje na důchodové dávky. To znamená, že příspěvková sazba bude vyšší, než je nutné pro krytí běžných nákladů na dávky.[2, s.179] Fondový systém financování – v tomto systému si pojištěnci vytváří kapitálové rezervy nákupem
produktů
pojišťovacích
společností,
které
jsou
následně
použity
na financování jejich vlastních důchodů.[2, s.180] Dávkově definované systémy (DB – defined benefit) – jedná se o penzijní plány garantující pojištěnci určitou výši penzijních dávek. Jejich výše se odvíjí v závislosti na kombinaci několika faktorů jako je výše příjmů za určité období, počet let, po které pojištěnec odváděl příspěvky do systému a výše tzv. aktuálního parametru, jenž bývá stanovena zákonem.[2, s.181] Příspěvkově definované systémy (DC – defined contribution) – tyto penzijní plány svým účastníkům neposkytují takovou míru jistoty ohledně výše jejich budoucích penzí. Příspěvky účastníků jsou investovány a výše budoucích penzí je odvislá nejen od výše odvedených příspěvků, ale také od míry zhodnocení investovaných úspor.[2, s.181] Průběžný příspěvkově definovaný systém NDC (Notional Defined Contribution) – je určitou variantou průběžně financovaného systému vycházející z pojistné matematiky. Princip je založen na virtuálních osobních důchodových účtech, na nichž se kumulují
18
příspěvky účastníků a úročí stanovenou úrokovou sazbou. Výše důchodu se vypočítá jako podíl naakumulovaných prostředků a předpokládané délky dožití.[5, s.78]
3.3.2 Vývoj důchodového pojištění do roku 1989 Prvním významným českým autorem věnujícím se otázkám sociální politiky byl Albín Bráf, který se v roce 1884 vyslovil pro dělnické pojištění a definoval některé jeho zásady. Jeho následníci byli z řad ekonomů. Karel Engliš vnímal sociální politiku velmi moderně a široce. Jeho názory spojené s řešením otázek jednotlivých sociálních událostí byly podobné pozdějším Beveridgeovým tezím. Národohospodář a ministr financí Alois Rašín formuloval státní sociální politiku nově vzniklé Československé republiky založenou na pojištění rizik spojených se ztrátou výdělku při nemoci a úrazu, nezaměstnanosti, invaliditě a stáří pro ty, kteří nebyli schopni naspořit tolik, aby jmění bylo základem jejich života. Realizace tohoto programu proběhla v letech 1922 až 1935. Jednalo se o moderní zákonodárství, jehož největším úspěchem byl zákon o sociálním pojištění (1924), jenž se stal vzorem pro jiné země. Po druhé světové válce skupina sociálnědemokratických odborníků vypracovala v rámci reformy sociálního pojištění zákon o národním pojištění (č. 99/1948 Sb.) schválený parlamentem až po únoru 1948.[6, s.39-40] Zákon zavedl jednotný systém národního pojištění, koncipoval nové druhy dávek (rodinné přídavky, důchod manželky), zjednodušil všechny druhy pojištění, stanovil výši pojistného na 10 % z vyměřovacího základu a úhradu pojistného rozvrhl stejným dílem na zaměstnance a zaměstnavatele. Na svou dobu byl zákon velmi pokrokový. Od 1. ledna 1952 (zák. č. 102/1951 Sb.) se oddělilo nemocenské pojištění od důchodového pojištění. Přijetím zák. č. 55/1956 Sb., došlo od roku 1957 ke snížení věkových hranic rozhodných pro přiznání starobního důchodu, nahrazení tehdejšího způsobu financování financováním přímo ze státního rozpočtu, ale především došlo k porušení principu uniformity rozdělením pracovníků do tří pracovních kategorií a stanovením výhodnějších podmínek pro přiznání důchodu u preferovaných kategorií. Nejvíc deformací do systému důchodového zabezpečení vnesl zákon č. 101/1964 Sb., z roku 1964, který zavedením celé řady omezení, silně oslabil princip zásluhovosti. Nejvýznamnější bylo zavedení progresivního zdanění důchodů, čímž byla porušena zásada nepřípustnosti odebrání již jednou získaných práv. Tuto asymetrii odstranil až zákon č. 121/1975 Sb., jenž současně sjednotil důchodové zabezpečení zaměstnanců a družstevních rolníků. Úprava podle zákona č. 100/1988 se pokoušela opakovaně řešit narůstající diskrepanci mezi důchody a mzdou. Vzhledem k tomu, že i nadále přetrvával 19
statický charakter důchodových dávek, se tento úkol nepodařilo z dlouhodobého hlediska vyřešit.[2, s.187-188]
3.3.3 Důchodové systémy v zahraničí 3.3.3.1 Uspořádání důchodových systémů Uspořádání důchodových systémů v zemích Evropské unie není jednotné. Podoba systému v jednotlivých zemích odráží historický vývoj, tradice a ekonomicko-sociální souvislosti. Původní členské země EU mají důchodové systémy založeny na třech pilířích, kde první pilíř je často rozčleněn na několik dílčích segmentů a to jednak z důvodu existence speciálních schémat pro různé skupiny pojištěnců (Německo, Rakousko) nebo z důvodu existence dvou složek důchodu vypláceného v rámci tohoto pilíře (Velká Británie, Švédsko).[20, s.158] Konstrukce důchodů v základním systému je možno rozčlenit na tři základní typy – Bismarckův pojistný systém (korporativní), Beveridgeův
systém
(reziduální)
a
skandinávský
model
(institucionálně
redistributivní).[21, s.13] První vychází z modelu zavedeného na konci 19. století kancléřem Bismarckem v Německu. Je založen na povinném sociálním pojištění zaměstnanců. Výše důchodu je zpravidla vázána na dobu pojištění a průměrný výdělek určený za poměrně dlouhé období. Míra solidarity je poměrně malá, dávky jsou vázány na předchozí příjmy a redistribuce v systému je přiměřená. Odpovědnost je rozdělena mezi stát a jednotlivce. Druhý pilíř je v zemích s tímto modelem, s výjimkou Francie, nevýznamný vzhledem k tomu, že základní důchodové schéma zajišťuje dostatečný příjem.[26, s.31] Druhý typ byl navržen lordem Beveridgem za 2. světové války ve Velké Británii. Výše důchodu je určena jednotnou částkou, a to buď pro všechny osoby určitého věku, nebo se odvíjí od celkové doby pojištění. Výše důchodů bývá pravidelně upravována při dosažení určitého kritéria nebo k určitému datu. V zemích s tímto systémem dochází v důsledku doplňkového připojištění, většinou organizovaného zaměstnavatelem, k diferenciaci příjmů občanů v důchodovém věku.[2, s.183] Třetí model je výsledkem kombinace obou výše uvedených důchodových systémů a umožňuje podle konkrétní situace posilovat buď prvek nivelizační, zvyšováním 1. složky o pevné částky nebo prvek ekvivalence, procentním zvyšováním 2. složky vážící se na předchozí výdělky. Kombinace zvyšování důchodů podle životních nákladů 20
a vývoje mezd je u obou složek možná jak u nově přiznávaných důchodů, tak u již vyplácených důchodů.[2, s.183]
3.3.3.2 Německo Německý systém důchodového zabezpečení je založen na třech pilířích. První pilíř tvoří zákonné důchodové pojištění, schéma důchodového pojištění pro státní zaměstnance a schéma důchodového pojištění pro zemědělce. Je založen na průběžném sociálním pojištění, financovaném z daní a příspěvků, které je povinné pro všechny zaměstnance a určité skupiny OSVČ. Pro vznik nároku na dávku ze systému je nutná minimální doba pojištění 5 let.[21, s.37] Hranice pro odchod do důchodu byla do konce roku 2011 stanovena na 65 let a do předčasného důchodu bylo možno odejít při krácení důchodu v 63 letech. Od 1. 1. 2012 začala platit nová pravidla pro odchod do důchodu. Osobám narozeným v roce 1947 a mladším se bude postupně zvyšovat věková hranice pro odchod do důchodu na 67 let.[11] Výše důchodu je odvislá od objemu příjmů, ze kterých bylo placeno pojistné a doby pojištění. Systém je částečně dotován státem. Dotace státu pokrývají zhruba 32 % celkových výdajů důchodového systému a jsou financovány z daní. Druhý pilíř funguje na bázi podnikového připojištění. Třetí pilíř tvoří soukromé důchodové pojištění.[21, s.37]
3.3.3.3 Švédsko Do roku 1999 byl švédský důchodový systém typickým příkladem skandinávského modelu důchodového zabezpečení. Představoval kombinaci základní rovné dávky se složkou vázanou na předchozí výdělky. V roce 1999 prošel systém zásadní transformací spočívající ve vytvoření dvou příspěvkově definovaných schémat. Do prvního, průběžně financovaného NDC schémata, odvádí pojištěnec 16 % mzdy. Do druhého, fondově financovaného schémata, odvádí pojištěnec 2,5 % mzdy. Systém garantuje také minimální důchod financovaný z daní. Zavádí flexibilní odchod do důchodu – je stanovena pouze minimální věková hranice 61 let. Nová úprava se plně vztahuje na pojištěnce narozené po roce 1953. Osobám narozeným před tímto datem je výše dávky vypočtena podle transformačních pravidel kombinujících principy starého a nového systému.[21, s.41]
3.3.3.4 Velká Británie Systém důchodového zabezpečení ve Velké Británii je založen na třech pilířích. První povinný pilíř je spravován státem a skládá se ze dvou složek. První složku představuje 21
základní státní důchod poskytující rovnou dávku a doplňkový státní důchod, kde se výše důchodu odvíjí od výdělku. Druhou složku lze považovat za institut minimálního důchodu zabezpečující minimální příjem pro osoby starší 60 let. Pro celou ekonomicky aktivní populaci je povinné schéma základního důchodu, na rozdíl od doplňkového schématu zavedeného v roce 1978, jenž je povinné pouze pro zaměstnance. Systém je financován příspěvky na všeobecné pojištění, které platí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Zaměstnanec odvádí 11 % z minimálního vyměřovacího základu 137 EUR týdně, zaměstnavatel 12,8 % z příjmů převyšujících 137 EUR týdně. Výše základního státního důchodu se odvíjí od délky přispívání do systému, u doplňkového důchodu od doby pojištění a výše příjmů. Nárok na dávku vzniká po 11 letech přispívání do systému. Nárok na plný důchod vzniká u mužů po 44 letech pojištění a u žen po 39 letech. Druhý, dobrovolný pilíř je spravován zaměstnavateli. Třetí pilíř je určen především těm, kteří se nemohou z různých příčin účastnit zaměstnaneckých schémat.[21, s.32]
3.3.3.5 Slovensko Nový, dvoupilířový důchodový systém byl na Slovensku zaveden v roce 2005. První pilíř se skládá ze dvou složek. První tvoří povinný průběžně příspěvkově financovaný systém, druhou fondové schéma povinné pro všechny nově vstupující na trh práce. Povinnost účasti v prvním pilíři se vztahuje na všechny zaměstnance a OSVČ s příjmem vyšším než 12 násobek minimální mzdy. Nárok na dávku vzniká po 10 letech účasti v systému. Věková hranice pro odchod do důchodu je stanovena na 62 let s tím, že jí bude dosaženo v roce 2014 postupným zvyšováním nynějšího důchodového věku. Je umožněn rovněž předčasný odchod do důchodu, při splnění podmínky 10 let účasti. Předčasný důchod je krácen. Výše důchodu se odvíjí od výše příjmů a doby pojištění. Na financování prvního pilíře se podílí jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Výše odvodu činí 18 % z hrubé mzdy. Zaměstnavatel přispívá 14 %, zaměstnanec 4 %. Při účasti pojištěnce ve fondovém schématu odvádí zaměstnavatel 5 % do základního systému a 9 % do fondového schématu. Minimální vyměřovací základ je stanoven nad úrovní minimální mzdy. Stát kryje případný deficit systému. Druhý pilíř neexistuje. Třetí pilíř je dobrovolný, poskytovaný zaměstnavateli, či odborovými organizacemi anebo individuálním investováním do daňově zvýhodněných instrumentů soukromých finančních institucí.[22, s.26]
22
3.3.4 Transformace důchodového systému po roce 1989 Proces důchodové reformy byl zahájen bezprostředně po politických změnách v roce 1989. Do konce roku 1995 vycházela hmotně právní úprava důchodového zabezpečení v České republice ze zákona FS ČSSR o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb., V letech 1990 - 1992 se podařilo prostřednictvím 17 novel eliminovat jednotlivé diskriminační prvky. Byly zrušeny osobní důchody, odstraněna diskriminace osob samostatně výdělečně činných a zrušeny pracovní kategorie.[30, s.18] Došlo k transformaci nositele pojištění, organizačnímu sjednocení provádění důchodového a nemocenského pojištění a k zavedení valorizačních pravidel pro důchody. Co se však změnit nepodařilo a podařit ani nemohlo, byly jednotlivé principy, o které se tento zákon opíral. V roce 1993 nabyl účinnosti zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Přijetím zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem v roce 1994 byla otevřena cesta pro dobrovolné doplňkové spoření.[28, s.1-2] Po velkých odborných a politických diskusích byl v roce 1995 s účinností od 1. 1. 1996 přijat nový zákon o důchodovém pojištění zavádějící postupné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, pravidelnou valorizaci důchodů, zohlednění mzdového vývoje při stanovení výše důchodu, rovné zacházení mezi muži a ženami a přizpůsobil systém mezinárodním pravidlům.[30, s.18]
3.3.5 Důchodový systém od roku 1996 3.3.5.1 Základní legislativní rámec Současný systém důchodového pojištění v České republice tvoří dvě části a to základní důchodové pojištění a doplňkové pojištění, které má dvě složky. První zastupuje důchodové spoření (tzv. II. pilíř), druhou doplňkové penzijní připojištění (tzv. III. pilíř) a další formy individuálního zabezpečení prostřednictvím produktů komerčních pojišťoven.[30, s.2] Základním hmotně právním předpisem je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, přijatý v červnu 1995 s účinností od 1. 1. 1996. Upravuje nároky ze základního povinného důchodového pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele. Zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, bylo zavedeno doplňkové dobrovolné připojištění. 23
Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, vytváří podmínky pro povinný systém s dobrovolným vstupem. Zákon č. 427/2011, o doplňkovém penzijním spoření, zavádí od 1. 1. 2013 doplňkové penzijní připojištění. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, upravující podmínky pro financování systému nabyl účinnosti 1. 1. 1993. Zákon č. 582/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, řeší procesní postupy při rozhodování o nároku na důchod, jeho výši a výplatě.[28, s.1]
3.3.5.2 Česká správa sociálního zabezpečení Systém důchodového zabezpečení je včleněn do systému státní správy. Spadá do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, které koncepčně sleduje vývoj pojištění a připravuje legislativní návrhy. Vlastní správu důchodového a nemocenského pojištění, výběr pojistného a plnění úkolů z mezinárodních smluv provádí samostatná rozpočtová organizace podřízená Ministerstvu práce a sociálních věcí - Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen “ČSSZ“). Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Sloučila pod sebe činnosti Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev. Jedná se o největší organizaci v rámci veřejné správy spravující agendu zhruba 8,5 mil. klientů, z toho více než 2,9 mil. důchodců. Příjmy vybírané na pojistném a příspěvku na politiku zaměstnanosti tvoří více než 1/3 příjmů státního rozpočtu. Strukturu ČSSZ tvoří ústředí, regionální pracoviště, okresní správy, Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště. K hlavním úkolům ČSSZ v oblasti důchodového pojištění patří rozhodování o nároku na důchod a jeho výši. Rovněž zajišťuje jeho výplatu.[16]
3.3.5.3 Pojistné Právní úpravu způsobu financování systému obsahuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jenž 24
nabyl účinnosti dne 1. 1. 1993. Upravuje okruh poplatníků pojistného, odvod pojistného a povinnosti plátců pojistného. Výběr pojistného spadá do působnosti okresních správ sociálního zabezpečení. Plátci pojistného jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a OSVČ. Výše pojistného je stanovena procentními sazbami z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Základem pro výpočet pojistného je započitatelný příjem před jeho zdaněním. U OSVČ se zdanitelné příjmy snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zjištění a udržení. Od roku 2006 činí základ pro odvod pojistného 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji (v roce 2004 činil 40 % a v roce 2005 45 %). Vybrané pojistné včetně příslušenství je příjmem státního rozpočtu. Výše pojistného pro důchodové pojištění činí celkem 28 % z vyměřovacího základu, z čehož 21,5 % odvádí zaměstnavatel a 6,5 % zaměstnanec. Od 1. 1. 1996 byl jako součást státních finančních aktiv zřízen zvláštní účet důchodového pojištění, na který byl převáděn kladný rozdíl mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojištění a výplatou dávek u všech zainteresovaných ministerstev. Prostředky účtu bylo možné použít na výplatu dávek důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu ke krytí záporného rozdílu mezi uvedenými příjmy a výdaji a to pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu. S účinností od 1. 3. 2008 byl zvláštní účet důchodového pojištění transformován na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu.[28, s.2-3]
3.3.5.4 I. pilíř – základní důchodové pojištění od 1. 1. 1996 Prvním pilířem rozumíme povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYG). Systém je univerzální, nevytváří odvětvová schémata, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Princip zásluhovosti se v důsledku uplatňování principu sociální solidarity projevuje v důchodovém pojištění v omezeném rozsahu. Jak již bylo řečeno účast v základním důchodovém pojištění je povinná, nicméně umožňuje ve stanoveném rozsahu i dobrovolnou účast. Nárok na důchod vzniká každému, kdo splní zákonem stanovené podmínky.[28, s.1] Základní důchodové pojištění pokrývá všechny případy dlouhodobého ohrožení následkem sociální události, na základě které dochází ke ztrátě zdroje obživy a schopnosti si takový zdroj opatřit. Podle příčiny vzniku podílející se na tomto stavu a odpovídajícímu způsobu řešení jsou rozlišovány následující sociální situace zabezpečené dlouhodobými dávkami: 25
stáří,
invalidita,
ovdovění a osiření.
Systém zahrnuje jen povinné dávky, odvozené od příjmů z výdělečné činnosti, jehož výši mohou příjemci dávek vlastním přičiněním ovlivnit a na něž přispívají do fondu sociálního pojištění. V rámci základního důchodového pojištění jsou poskytovány následující dávky:
starobní důchod,
invalidní důchod,
částečný invalidní důchod,
vdovský a vdovecký důchod
sirotčí důchod. [2, s.202-203]
Důchod se skládá ze dvou složek:
ze základní výměry stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na výši výdělků a délku doby pojištění a
z procentní výměry odvíjející se od dosaženého výdělku a doby pojištění
Konstrukce výpočtu důchodu obsahuje řadu prvků zohledňující mzdový vývoj a promítající se do výše přiznávaných důchodů. O změnách výše hodnot rozhoduje vláda na základě podkladů od ČSÚ a ČSSZ.[30, s.5] „Formule pro výpočet: důchod = výpočtový základ * procentní sazba za rok pojištění * počet roků pojištění * základní výměra“.[30, s.5] Starobní důchod – doba pojištění pro přiznání nároku na starobní důchod činí 35 let. Další podmínkou je dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu stanovenou zákonem, která se postupně zvyšuje.[30, s.5] Invalidní důchody – do doby pojištění se započítává i doba od vzniku nároku na tento důchod až po dosažení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu, i když za toto období nebylo odváděno pojistné.[30, s.5]
26
Pozůstalostní důchody – procentní výměra důchodu se odvíjí od procentní výměry zemřelého za podmínky, že tento splňoval podmínky nároku na starobní nebo invalidní důchod. Bezpodmínečný nárok na důchod trvá po dobu jednoho roku od úmrtí manžela. Pro další vyplácení důchodu musí být splněny podmínky stanovené zákonem.[30, s.5] S výjimkou předčasného a částečně invalidního důchodu, nejsou důchody ze základního důchodového pojištění majetkově ani příjmově testovány.[30, s.5] Důchod ze základního důchodového pojištění je vyplácen více než 99 % obyvatel ve věku vyšším než je hranice pro nárok na starobní důchod. Pokud současně dochází k souběhu nároků na více důchodů téhož druhu, vyplácí se pouze jeden a to vyšší. Při současném splnění podmínek nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu či sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plném rozsahu a z ostatních se vyplácí polovina procentní výměry.[28, s.1] Zákon o důchodovém pojištění zavedl, s účinností od 1. 1. 1996 do systému mnoho novinek. K nejvýznamnějším patří:
zavedení postupného zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod,
postupné prodlužování období, ze kterého jsou zjišťovány příjmy pro výpočet důchodu,
zrovnoprávnění mužů a žen v nárocích na pozůstalostní penzi,
dynamická konstrukce výpočtu důchodu spočívající především v indexaci dosažených výdělků pro výpočet důchodu v závislosti na obecném mzdovém nárůstu.[30, s.4]
3.3.5.5 Parametrické změny v I. pilíři platné od 1. 1. 2010 Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, schválené Parlamentem dne 17. 7. 2008 a účinné od 1. 1. 2010, vnesl do základního důchodového pojištění několik významných koncepčních změn. K nejdůležitějším patří:
27
postupné prodlužování doby pojištění pro přiznání nároku na starobní důchod z 25 let na 35 let při započtení náhradních dob pojištění nebo na 30 let bez náhradních dob pojištění,
pokračování v postupném zvyšování důchodového věku u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě na 65 let a u žen, které vychovaly dvě a více dětí na 62 až 64 let podle počtu vychovaných dětí,
postupné prodloužení období ze tří na pět let pro předčasný odchod do starobního důchodu při současném zvýšení redukce procentní výměry a to od třetího roku,
nové vymezení invalidity – zavedeny tři stupně,
zrušení doby studia získané po 1. 1. 2010 jako náhradní doby pojištění.[1, s.9]
3.3.5.6 Parametrické změny v I. pilíři platné od 30. 9. 2011 V reakci na nález Ústavního soudu ČR č. 135/2011 Sb., ve kterém ústavní soud konstatoval, že způsob redukce osobního vyměřovacího zakladu je protiústavní, byl přijat s účinností od 30. 9. 2011 zákon č. 220/2011 Sb., nazývaný též malá důchodová reforma. Zákon zrušil ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zavedl některé další parametrické změny v souvislosti s řešením odpadu nálezu Ústavního soudu.[29] S účinností od 30. 9. 2011 jsou nově, přímo v zákoně jednoznačně stanovena pravidla pro určení výše redukčních hranic pro účely zjištění výpočtového základu, a to ve vazbě na průměrnou mzdu. Dále došlo ke změně zápočtu částek osobního vyměřovacího základu do jednotlivých redukčních hranic a k vymezení výše základní výměry důchodu přímo v zákoně. Pro zlepšení finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění by měly přispět další parametrické změny zavedené tímto zákonem:
urychlení sjednocování důchodového věku pro ženy a muže a pokračování ve zvyšování důchodového věku i po dosažení současné důchodové hranice 65 let,
zvýšení vyplácených důchodů bude odpovídat růstu indexu spotřebitelských cen a 1/3 růstu reálných mezd.[29]
3.3.5.7 II. pilíř – důchodové spoření Přijetím zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2013, jsou vytvořeny podmínky pro vznik nového, kapitálově financovaného
28
systému neoddělitelně propojeného s povinným, průběžně financovaným I. pilířem. [31, s.1] Možnost účastnit se spoření ve II. pilíři mají všechny fyzické osoby starší 18 let, s výjimkou osob s přiznaným starobním důchodem. Mladší ročníky budou moci do systému vstoupit kdykoliv do konce roku, v němž dosáhnou věku 35 let. Zájemci, starší než je uvedená věková hranice, se musí pro účast v systému rozhodnout do konce prvního pololetí roku 2013. Uvedená pravidla se vztahují na ty, kteří byli k 1. 1. 2013 aktivní na trhu práce. To znamená, že budou sami odvádět pojistné (OSVČ) nebo za ně bude odvádět pojistné na důchodové pojištění zaměstnavatel. Pro ostatní, jenž nesplňují uvedenou podmínku, např. rodiče na rodičovské dovolené, osoby žijící v zahraničí či nezaměstnaní, začne běžet 6-ti měsíční lhůta pro případné přihlášení se do systému od okamžiku, kdy se poprvé po spuštění II. pilíře stanou poplatníky pojistného na důchodové pojištění do I. pilíře.[31, s.2] Investiční správu prostředků ve II. pilíři budou provádět penzijní společnosti na základě zvláštní licence udělené od ČNB. Každá investiční společnost bude povinně nabízet čtyři důchodové fondy:
státních dluhopisů,
konzervativní,
vyvážený a
dynamický,
lišící se skladbou portfolia, investičními limity a s tím spojenými riziky. Fond státních dluhopisů bude muset investovat především do českých vládních dluhopisů, případně do přesně určených dluhopisů států Evropské unie a OECD. Investice ostatních fondů bude možno rozložit do širokého spektra instrumentů dle investičních limitů přesně stanovených zákonem.[31, s.1] Účast v důchodovém spoření je dobrovolná. Smlouvu účastník uzavírá s penzijní společností. Uzavření smlouvy je nevratný krok. Pokud se osoba stane účastníkem důchodového spoření, nemůže z tohoto systému již vystoupit. Lze říci, že II. pilíř je povinný systém s dobrovolným vstupem. Bez ohledu na pozdější situaci nesmí účastník od smlouvy odstoupit nebo ji vypovědět a musí zůstat v systému až do chvíle, kdy je mu přiznán starobní důchod z I. pilíře.[36, s.2] 29
Podepsaná smlouva o důchodovém spoření podléhá registraci v Centrálním registru smluv. Centrální registr smluv je místem, kde se budou pro správné fungování II. pilíře shromažďovat a evidovat všechny relevantní údaje o uzavřených smlouvách o důchodovém spoření a pojistných smlouvách o pojištění důchodů. Správcem Centrálního registru smluv bude Generální finanční ředitelství.[31, s.1] Uzavřením smlouvy o důchodovém spoření se účastník zavazuje k tomu, že část jeho pojistného bude po zbytek jeho aktivní výdělečné činnosti, až do přiznání starobního důchodu odváděna na jeho individuální účet u penzijní společnosti. Takto vyvedená částka představuje 3 procentní body z celkové sazby pojistného, jenž činí 28 %, k níž účastník ještě přidá finanční prostředky ve výši 2 procentních bodů navíc, které budou rovněž převedeny na jeho individuální účet u penzijní společnosti. Celkově tedy bude na důchodové pojištění odvádět 30 % z vyměřovacího základu pro pojistné, z toho 25 % půjde do I. pilíře na státní důchodové pojištění a 5 % do II. pilíře na soukromé důchodové spoření.[31, s.2] Přispívání do II. pilíře je úzce propojeno s odvody do I. pilíře. Pokud účastník důchodového pojištění nebude výdělečně činný (nezaměstnanost, péče o dítě) a nebude přispívat do I. pilíře, nebude mít povinnost přispívat rovněž do II. pilíře.[31, s.3] Na základě smlouvy o pojištění důchodů se budou z důchodového spoření poskytovat následující důchody:
doživotní starobní důchod – na důchod má nárok pouze účastník spoření
starobní důchod na dobu 20 let – na důchod má nárok pouze účastník spoření, v případě úmrtí účastníka před uplynutím této lhůty, stávají se zbývající finanční prostředky předmětem dědictví,
doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let – nárok na důchod má účastník, po jeho smrti 3 roky důchod pobírá osoba určená ve smlouvě o pojištění důchodu,
sirotčí důchod na dobu 5 let – nárok na důchod má nezletilá osoba, z nevyčerpaných prostředků se kryje úhrada jednorázového pojistného na pojištění sirotčího důchodu.[36, s.4]
30
Penzi nebude vyplácet penzijní společnost, ale pojišťovna, s níž účastník důchodového spoření uzavře pojistnou smlouvu o pojištění důchodu. Výběr pojišťovny bude na rozhodnutí účastníka. Na základě uzavřené smlouvy budou převedeny prostředky z důchodového spoření na jednorázovou úhradu pojistného na pojištění důchodu. Výpočet výše důchodu bude odvislý od pravidel pro výpočet důchodu pojišťovny, kterou si účastník vybral. Účast na důchodovém spoření bude mít vliv, z důvodu nižších odvodů do státního rozpočtu, na výši starobního důchodu účastníka ze základního důchodového pojištění. Sazba pro výpočet procentní výměry starobního důchodu za každý rok doby pojištění kryjícím se s účastí na důchodovém spoření bude pro účastníka důchodového spoření činit 1,2 % na místo sazby 1,5 % v případě neúčasti v důchodovém spoření.[36, s.4] Účast v II. pilíři zaniká dnem registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu nebo smrtí účastníka.
3.3.5.8 III. pilíř – penzijní připojištění se státním příspěvkem 21. 3. 1994 nabyl účinnosti zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Tímto zákonem bylo penzijní připojištění zavedeno jako nadstavbový doplněk k základnímu systému důchodového zabezpečení. Je nástrojem, v jehož rámci se mohou občané podle individuální situace aktivně podílet na zabezpečení své budoucnosti.[8, s.198] Základní parametry systému – systém je dobrovolný, založený na občanském principu, fondově financovaný a podporovaný státem formou státního příspěvku a od roku 2000 i formou daňových úlev.[2, s.222] Ve vyspělých státech západní Evropy jsou doplňkové důchodové systémy většinou založeny na zaměstnavatelských vztazích. Původně byl zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem koncipován ve stejném duchu. V konečné fázi se ale vláda rozhodla pro občanský princip s ohledem na velkou nestabilitu zaměstnavatelských vztahů v probíhající privatizaci a transformaci ekonomiky. Účastníkem pojištění se může stát každá fyzická osoba starší 18 let s trvalým bydlištěm na území České republiky.[8, s.199] V návaznosti na vstup do EU byl okruh účastníků pro účast v českém penzijním připojištění rozšířen na všechny občany s trvalým bydlištěm v některém ze států Evropské unie za podmínky, že budou důchodově či zdravotně pojištěni v České republice.[27, s.6] 31
Penzijní připojištění se státním příspěvkem provozují penzijní fondy na základě licence udělené Ministerstvem financí ČR. Jedná se o akciové společnosti s minimálním základním kapitálem 50 mil. Kč, které v názvu musí mít označení penzijní fond a nesmějí vykonávat jinou činnost než povolenou zákonem. Ministerstvo financí v letech 1994 až 1996 udělilo celkem 46 licencí. Dva fondy svou činnost vůbec nezahájily a čas ukázal, že efektivní jsou jen fondy od určité velikosti.[8] V současné době v důsledku likvidace a po realizovaných fúzích působí na českém finančním trhu 9 aktivních penzijních fondů. Všechny fondy jsou sdruženy v Asociaci penzijních fondů České republiky (viz Tabulka č. 1). Jedná se o dobrovolné zájmové sdružení právnických osob, zejména penzijních fondů, především koordinující, zastupující, hájící a prosazující společné zájmy penzijních fondů.[27, s.10] Tabulka č. 1: Přehled současných penzijních fondů v ČR Penzijní fond
Vznik
AEGON Penzijní fond, a.s.
15. 06. 2007
Allianz penzijní fond, a.s.
31. 08. 1997
AXA penzijní fond a.s.
01. 12. 1994
ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s., člen skupiny ČSOB
26. 10. 1994
Generali penzijní fond a.s.
25. 09. 1995
ING Penzijní fond, a.s.
29. 09. 1994
Penzijní fond České pojišťovny, a.s.
19. 09. 1994
Penzijní fond České spořitelny, a.s.
23. 12. 1994
Penzijní fond Komerční banky, a.s.
28. 11. 1994
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[12] Stát neposkytuje účastníkům penzijního připojištění žádné garance, neručí za hospodaření penzijních fondů a rovněž negarantuje výši výnosů ani dávek. Stát chrání účastníky a zvyšuje stabilitu penzijních fondů pomocí následujících nástrojů:
přísně prověřuje žádosti společností, které mají zájem o založení penzijního fondu,
pravidelně monitoruje hospodaření penzijních fondů,
jmenuje nucenou správu v případě, že si představenstvo fondu nepočíná v souladu se zásadami dobrého hospodaření,
odnímá licence fondům, které porušily zákon.[8, s.200]
32
Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy uzavřené mezi budoucím účastníkem a penzijní společností. Na smlouvu se nevztahují ustanovení občanského zákoníku o pojistných smlouvách. Účastník do fondu přispívá měsíční splátkou dle vlastního uvážení. Částka nesmí být nižší než 100 Kč, horní hranice příspěvku není omezena. Stát poskytuje státní příspěvek do 500 Kč vkladu účastníka a daňovou úlevu do výše 1500 Kč vkladu účastníka. V návaznosti na aktuální finanční situaci vkladatele lze výši příspěvků v průběhu spoření měnit. Zákon umožňuje, aby příspěvek za účastníka mohla penzijnímu fondu platit i třetí osoba (fyzická nebo právnická). Příspěvek nebo jeho část tedy může za své zaměstnance účastnících se penzijního připojištění platit i zaměstnavatel. Na příspěvek od zaměstnavatele se nevztahuje státní příspěvek. Zaměstnavatel si jej však může zahrnout do svých nákladů až do výše 3% vyměřovacího základu účastníka pro odvod příspěvků na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.[8, s.202-204] Poukázané příspěvky účastníků, třetích osob a státu se připisují na osobní účet pojištěnce. Fond hospodaří s příspěvky a snaží se je vhodnými investicemi zhodnotit. Při investování musí fond dodržet zákonem stanovené zásady, k nimž patří zejména:
nejméně 70 % majetku musí být umístěno do aktiv v takové měně, v níž jsou vedeny závazky fondu,
maximálně 5 % majetku může být vloženo do zcela jiných finančních instrumentů neupravených zákonem,
vklady na vkladových účtech, vkladních knížkách a vkladových certifikátech nesmějí u jedné banky přesáhnout 10 % majetku penzijního fondu nebo 20 mil. Kč, popřípadě ekvivalentu této částky v cizí měně.[27, s.6]
Naspořené prostředky mohou být účastníkovi v budoucnu vyplaceny jako pravidelný měsíční příjem podle druhu zvolené penze nebo jednorázově. O tom jaká forma výplaty bude zvolena, rozhoduje účastník až při výběru peněz z účtu u penzijního fondu.[27, s.8] Zákon ukládá stanovení dávek podle příspěvkově definovaného plánu, výjimka je připuštěna u invalidní penze, u které zákon připouští také dávkově definovaný plán. Výše příspěvku je u příspěvkově definovaného plánu stanovena až v okamžiku vzniku nároku na důchod podle výše zůstatku na osobním účtu účastníka. U dávkově definované penze je výše penze dohodnuta v okamžiku vstupu do systému. Výše dávky musí být dle zákona vypočtena podle pojistně matematických pravidel
33
z částky, která je v okamžiku výpočtu vedena na osobním účtu účastníka. Podle způsobu výpočtu penze rozeznáváme v zásadě dva typy fondů:
Fondy založené na principech pojištění – vyznačují se poněkud vyššími dávkami, ale za cenu zániku možnosti disponovat s účtem v okamžiku výplaty první splátky penze. Prakticky to znamená, že zemře-li účastník, nevyčerpaná část úspor zůstává fondu ve prospěch déle žijících účastníků. Některé fondy proto nabízejí pozůstalostní penzi po dobu 1-5 let po úmrtí.
Fondy založené na principech spoření – v těchto fondech je výše penze nižší, což je ale kompenzováno skutečností, že účastník má osobní účet k dispozici a může se kdykoliv rozhodnout jeho část nebo celý účet vybrat jako jednorázové vyrovnání.[36]
3.3.5.9 Doplňkové penzijní připojištění Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním připojištění, zavádí s účinností od 1. 1. 2013 významné změny do systému penzijního připojištění. První výrazná změna se týká názvu III. pilíře. Dosavadní označení penzijní připojištění se státním příspěvkem se nově nazývá doplňkové penzijní spoření. Doplňkové penzijní spoření je obdobou dosavadního penzijního připojištění, pouze s jiným parametrickým nastavením a nepředstavuje tedy koncepčně nový systém. Účast v doplňkovém penzijním spoření je dobrovolná. Účastníkem se může stát každá fyzická osoba starší 18 let, která uzavře s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Smlouvu lze kdykoliv vypovědět. Účastníkům není garantováno nezáporné zhodnocení vložených prostředků, což na druhou stranu vyvažuje možnost vyššího zhodnocení vložených prostředků. Na rozdíl od penzijního připojištění již nebudou vypláceny výsluhové a pozůstalostní penze. Naopak v systému zůstává zachován státní příspěvek, daňové úlevy a příspěvek od zaměstnavatele. Každá penzijní společnost musí povinně zřídit konzervativní fond. Účastník umístí příspěvky buď do tohoto fondu, nebo jiného účastnického fondu zřízeného penzijní společností podle míry rizika, spojenou s účastí v daném fondu. Správu majetku v účastnických fondech provádí penzijní společnost za úplatu. Z doplňkového penzijního připojištění budou vypláceny následující dávky: starobní a invalidní penze na určenou dobu, jednorázové vyrovnání, úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu, úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi a odbytné. Výše dávek se bude odvíjet 34
od výše zůstatku na osobním účtu účastníka. Podmínkou pro nárok na dávku je dosažení věku 60 let a doby spoření v délce 60 měsíců. Tato omezení se nevztahují na invalidní penzi a odbytné.[36, s.4-6] Penzijní připojištění jako takové od 1. 1. 2013 nezaniklo, ale doznalo několika zásadních změn (viz Tabulka 2). Systém byl k 30. 11. 2012 uzavřen. Po tomto datu již není možno uzavírat nové smlouvy o penzijním připojištění. Správu penzijního připojištění od 1. 1. 2013 vykonávají penzijní společnosti prostřednictvím transformovaných fondů. Transformovaný fond znamená, že došlo k oddělení majetku akcionářů od majetku účastníků a prostředky účastníků penzijního připojištění byly převedeny do transformovaného fondu. Od stejného data rovněž není možné převádět prostředky do jiného transformovaného fondu. Toto omezení se netýká převodů prostředků do systému doplňkového penzijního spoření. Současně došlo ke změně pravidel pro poskytování státního příspěvku, která jsou shodná s pravidly pro poskytování státního příspěvku pro účastníky doplňkového penzijního spoření. Sjednoceny jsou i pravidla pro poskytování odměn za správu majetku účastníků penzijními společnostmi. Nároky účastníků penzijního připojištění se budou i nadále řídit ustanoveními zákona o penzijním připojištění, sjednaným pojistným plánem a smlouvou o penzijním připojištění, tzn., že zůstane zachována garance nezáporného zhodnocení, státní příspěvek (i když v jiné výši), příspěvek zaměstnavatele, výsluhová penze i jednorázové vyrovnání.[36, s.7] Tabulka č. 2: Základní rozdíly mezi penzijním připojištěním a doplňkovým penzijním spořením Penzijní připojištění
Doplňkové penzijní spoření
Garance výnosu
Ano, zůstává garance minimálního výnosu
Ne
Možnost výběru investiční strategie
Ne
Ano
Pro získání nároku na státní příspěvek musíte měsíčně uspořit alespoň 300 korun Ano, po 5 letech spoření můžete vybrat polovinu jistiny
300 až 999Kč = 90 Kč + 20 procent ze sumy nad 300 Kč, 1000 Kč a více = 230 Kč
Ano, po 12 měsících
Ano, po 24 měsících
Státní příspěvek Výsluhová penze Odbytné (možnost předčasného ukončení smlouvy)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů INVESTIA[24]
35
Ne
4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Úvod do problematiky II. pilíře Zavedením důchodového spoření byly vytvořeny podmínky pro vznik nového, kapitálově financovaného systému, jenž bude neoddělitelně propojen s povinným, průběžně financovaným I. pilířem. Lidé se mohou dobrovolně rozhodnout, že 3 % z vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění budou vyvádět na svůj účet u soukromé penzijní společnosti za podmínky, že k této částce ze svého přidají další 2 % z vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění. Účast na důchodovém spoření má na rozdíl od doplňkového penzijního pojištění, životního pojištění, stavebního spoření a jiných forem kolektivního investování jedno velké specifikum, jedná se o nevratný krok. Jinými slovy, po dobrovolném vstupu již nelze ze systému vystoupit. Účastníkovi vznikne povinnost odvodů do systému po celou dobu účasti. Ztráta zaměstnání, dlouhodobá nemoc, mateřská dovolená atd. nevedou k ukončení účasti na důchodovém spoření, ale pouze ke změně výše pojistného. Dosažením věku potřebného pro čerpání starobního důchodu z I. pilíře, který bude nižší s ohledem na skutečnost, že do systému důchodové pojištění bylo odváděno méně, vznikne účastníkovi současně nárok na čerpání doplňkového důchodu z II. pilíře - důchodového spoření. Za účelem zjištění jak se veřejnost zajímá o změny v důchodovém systému, zda občané hodlají vstoupit do II. pilíře, co od vstupu očekávají a jakým způsobem spoří na důchod v současnosti, byl ve dnech 15. 3. 2013 až 25. 3. 2013 proveden kvantitativní průzkum, kterého se zúčastnilo 350 respondentů z řad studentů vysokých škol v Brně a ve Znojmě a pracovníků úřadů státní správy ve Znojmě. Sběr dat byl proveden pomoci dotazníků distribuovaných prostřednictvím internetu (email, odkaz na www stránce – 132 respondentů) a v terénu pomocí papírových dotazníků – 218 respondentů. Vzor dotazníků je přílohou č. 1 této práce. Respondenti byli dotazování jakou formou spoří na stáří, zda se zajímají o změny v důchodovém systému a o II. pilíř důchodové reformy – dobrovolné důchodové spoření. Další část otázek se již přímo týkala II. pilíře se zaměřením na vstup a informovanost o II. pilíři. Dále byla nastolena otázka dobrovolnosti a skutečnosti, že po dobrovolném vstupu již nelze ze systému vystoupit. Závěrečné otázky se týkaly výhodnosti vstupu do systému pro jednotlivé věkové
36
a příjmové skupiny a možnosti znehodnocení úspor. Vyhodnocení odpovědí je součástí textové části problematiky zavádění II. důchodového pilíře.
4.2 Hlavní aktéři důchodového spoření 4.2.1 Účastník důchodového spoření Podmínky účasti fyzické osoby v systému důchodového spoření upravuje zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Osoba, která se chce stát účastníkem důchodového spoření, musí být k datu podpisu smlouvy o důchodovém spoření starší 18 let a současně nesmí být ke konci kalendářního roku, ve kterém dochází k podpisu smlouvy starší 35 let. Osoby starší 35 let se mohou do systému přihlásit pouze v průběhu prvních šesti měsíců od účinnosti zákona o důchodovém spoření tj. do konce června 2013. Účastníkem důchodového spoření se může stát i osoba, jenž v době sepsání a registrování smlouvy, aktivně nepřispívá do systému důchodového pojištění. Jedná se o rozhodnutí do budoucna, se vstupem na trh práce začne současně spořit na důchod v systému důchodového pojištění. Účastníkem systému se nemůže stát fyzická osoba, které již byl přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění.[39] V provedeném průzkumu souvisejícím se zavedením důchodového spoření byli respondenti dotázání, zda se zajímají o změny v důchodovém systému. 110 respondentů odpovědělo – rozhodně ano, 110 – spíše ano, 125 – spíše ne, 5 ne, a odpověď nevím, nechci odpovědět, se nevyskytla. Všeobecně se o změny v důchodovém systému zajímá 62,86 % respondentů. Graf č. 1: Zájem o změny v důchodovém systému (%) 1,43%
0,00% Ano
35,71%
31,43%
Spíše ano Spíše ne Ne
31,43%
Nevím, nechci odpovědět
Zdroj: vlastní zpracování
37
Na všeobecný zájem o změny v důchodovém systému navazovala otázka, zda se respondenti zajímají o II. pilíř důchodové reformy. Zde byla situace opačná. 58 respondentů odpovědělo – rozhodně ano, 66 – spíše ano, 118 – spíše ne, 105 ne, 5 odpovědělo nevím, nechci odpovědět. Graf č. 2: Zájem o druhý pilíř důchodové reformy (%)
0,86%
16,57% Ano
30,00%
Spíše ano 18,86%
Spíše ne Ne
33,71%
Nevím, nechci odpovědět
Zdroj: vlastní zpracování
4.2.2 Penzijní společnost Důchodové spoření může provozovat pouze penzijní společnost, jíž bylo uděleno povolení k činnosti podle zákona o doplňkovém penzijním spoření. Počáteční kapitál penzijní společnosti pro výkon činnosti činí nejméně 300 000 000 Kč. Po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření důchodových fondů musí počet účastníků v důchodových fondech spravovaných penzijní společností dosahovat nejméně 50 000 účastníků. Penzijní společnost má povinnost:
při podpisu smlouvy vyplnit s účastníkem investiční dotazník a navrhnout mu optimální strategii spoření
10 let před předpokládaným nárokem účastníka na starobní důchod z I. pilíře postupně začít měnit jeho investiční strategii za účelem snížení rizika ztráty
2 měsíce před dosažením důchodového věku účastníka, oslovit pojišťovny s žádostí o poskytnutí závazných nabídek a tyto účastníkovi bez zbytečného odkladu předat. Současně jej musí informovat o skutečnosti, že platnost předložených nabídek činí 6 měsíců. V žádosti uvede věk účastníka a výši jeho prostředků. Pojišťovna je povinna vypracovat a předložit závaznou nabídku nejpozději do 10 dnů.
38
do 1 měsíce po skončení kalendářního roku zaslat účastníkovi bezplatně aktuální výpis o stavu jeho majetkového podúčtu
uhradit nejpozději do 10 dnů ode dne zaregistrování pojistné smlouvy o pojištění důchodu v Centrálním registru smluv jednorázové pojistné na pojištění důchodu.
Penzijní společnost má nárok:
na úplatu hrazenou z majetku v důchodovém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu důchodového fondu; tato úplata je tvořena: o úplatou za obhospodařování majetku v důchodových fondech (0,3 až 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v důchodovém fondu), o u konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu úplatou za zhodnocení majetku v těchto důchodových fondech v porovnání s předchozím rokem (max. 10 % z rozdílu hodnot).
Na jednorázové poplatky od účastníka, které nejsou hrazeny z osobního penzijního účtu účastníka: o Za poskytování informací jiným způsobem než stanoví zákon o důchodovém spoření o Za odeslání výpisu o stavu majetkového podúčtu častěji než 1 x ročně o Za změnu strategie spoření, pokud je prováděna častěji než 1 x ročně o Za přechod k jiné penzijní společnosti v případě, že neuplynulo pět let trvání smlouvy.[39]
Graf č. 3: Počet účastníků důchodového spoření evidovaný k 28. 2. 2013 13000
15000 10000 5000
800
500
2300
2100
2500
Penzijní společnost České spořitelny
Raiffeisen penziní společnost
0 Allianz penzijní ČSOB Penzijní společnost společnost
KB Penzijní společnost
Penzijní společnost České pojišťovny
Počet klientů získaný penzijní společností
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR 39
4.2.3 Pojišťovny Úlohou pojišťoven v systému důchodového spoření je uzavírání smluv o pojištění důchodů a následné vyplácení důchodu na základě zvolené varianty. Na úhradu pojistného je jednorázově převedena částka naspořená v rámci důchodového spoření.[39]
4.2.4 Finanční správa Finanční správa zabezpečuje v souvislosti s důchodovým spořením dvě činnosti. Specializovaný finanční úřad zajišťuje správu Centrálního registru smluv a finanční úřady zajišťují správu pojistného na důchodové spoření včetně výběru, vymáhání pojistného a převodu vybraného pojistného penzijním společnostem.[39]
4.3 Vznik a období účasti na důchodovém spoření 4.3.1 Uzavření smlouvy Smlouva o důchodovém spoření musí být uzavřena písemně. Musí obsahovat identifikační údaje účastníka, identifikační údaje penzijní společnosti, účet vedený u depozitáře důchodového fondu pro příjem plateb pojistného na důchodové pojištění a datum uzavření smlouvy. Penzijní společnost nesmí odmítnout uzavřít smlouvu o důchodovém spoření s fyzickou osobou splňující podmínky dané zákonem. Od smlouvy o důchodovém spoření, která již byla zaregistrována v Centrálním registru smluv, nemůže účastník ani penzijní společnost odstoupit. Smlouvu o důchodovém spoření lze uzavřít pouze s jednou penzijní společností. Výjimku tvoří pouze převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Při výběru penzijní společnosti nesmí být zaměstnanec ovlivňován zaměstnavatelem.[39] Ke vstupu do II. pilíře se vyjadřovali i respondenti provedeného průzkumu. Na otázku – chcete vstoupit do II. pilíře důchodové reformy, odpovědělo 7 respondentů – rozhodně ano, 24 – spíše ano, 90 – spíše ne, 170 rozhodně ne a 59 – nevím, nechci odpovědět. Pro vstup se vyslovilo pouze 8,86 % respondentů. Naopak proti vstupu se vyslovilo 74,28 %. Poměrně vysoké procento bylo těch, kteří nevěděli nebo nechtěli odpovědět.
40
Graf č. 4: Ochota vstoupit do II. pilíře důchodové reformy (%) 2,00% 6,86% Rozhodně ano
16,86% 25,71%
Spíše ano Spíše ne
48,57%
Rozhodně ne Nevím, nechci odpovědět
Zdroj: vlastní zpracování Vysoké % respondentů odmítajících vstup do II. pilíře vysvětlují odpovědi na další otázku průzkumu, jakou roli při rozhodování o vstupu do II. pilíře hraje skutečnost, že po dobrovolném vstupu již nelze ze systému vystoupit. 180 respondentů odpovědělo – rozhodně velkou, 78 – spíše velkou, 22 – spíše malou, 17 rozhodně malou, 32 – žádnou a 21 – nevím, nechci odpovědět. Z uvedených výsledků je zřejmé, že pro 73,72 % respondentů je nemožnost vystoupit ze systému kritickým bodem při jejich rozhodování, zda do druhého pilíře vstoupit. Graf č. 5: Jakou roli hrála skutečnost, že ze systému nelze vystoupit při rozhodování o vstupu do II. pilíře důchodové reformy (%)
9,14%
6,00%
Rozhodně velkou
4,86%
Spíše velkou
6,29% 51,43%
Spíše malou Rozhodně malou
22,29%
Žádnou Nevím, nechci odpovědět
Zdroj: vlastní zpracování Ještě výraznější a jednoznačnější výsledky v porovnání s předchozími otázkami přináší výsledky odpovědí na další otázku průzkumu, zda je správné, že je účast ve druhém pilíři dobrovolná, kdy se pro rozhodně ano vyslovilo 221 respondentů, pro spíše ano 86, pro spíše ne 3, pro rozhodně ne 4 a pro nevím, nechci odpovědět 27 respondentů. 41
Graf č. 6: Souhlas se skutečností, že je účast ve II. pilíři důchodové reformy dobrovolná (%) 1,14% 0,86%
7,71% Rozhodně ano Spíše ano
24,57% 63,14%
Spíše ne Rozhodně ne Nevím, nechci odpovědět
Zdroj: vlastní zpracování Tak jak se o předcházejících odpovědích dá říci, že celkem jednoznačně vyjadřují určitý postoj nebo názor, u odpovědi na otázku zda se respondenti domnívají, že jsou o principech fungování II. pilíře dostatečně informování je situace opačná. Kladně se vyjádřilo 44,86 % (57 - pro ano a 100 - pro spíše ano). Naopak názor o nedostatečné informovanosti, vyjádřilo 49,43 % respondentů (100 - pro spíše ne a 20 - pro ne). Graf č. 7: Informovanost o principech fungování II. pilíře důchodové reformy (%)
5,71% 16,29%
Ano
20,86%
Spíše ano 28,57%
Spíše ne Ne
28,57%
Nevím
Zdroj: vlastní zpracování
4.3.2 Centrální registr smluv Vznik účasti na důchodovém spoření nevzniká uzavřením smlouvy o důchodovém spoření s vybranou penzijní společností, ale až její pravomocnou registrací v Centrálním registru smluv. Návrh na registraci smlouvy podává příslušná penzijní společnost 42
bezodkladně po jejím uzavření. Centrální registr smluv lze charakterizovat jako informační systém veřejné správy, kde jsou registrovány smlouvy o důchodovém spoření, pojistné smlouvy o pojištění důchodu účastníků důchodového spoření a evidovány zákonem stanovené údaje o účastnících důchodového spoření, penzijních společnostech a pojišťovnách. Správcem Centrálního registru smluv je Specializovaný finanční úřad. Ostatní finanční úřady vystupují v roli správců pojištění na důchodové spoření. Z Centrálního registru smluv budou poskytována data České správě sociálního zabezpečení,
okresním
správám
sociálního
zabezpečení,
orgánům
sociálního
zabezpečení Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva spravedlnosti pro výkon jejich působnosti a České národní bance pro potřebu výkonu dohledu v oblasti důchodového spoření.
Vybrané údaje budou rovněž poskytovány penzijním
společnostem a pojišťovnám.[39]
4.3.3 Poplatník pojistného Poplatníkem pojistného na důchodové spoření je podle § 1 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, účastník důchodového spoření.
4.3.4 Plátce pojistného Účastník důchodového spoření je povinen písemně sdělit zaměstnavateli – plátci pojistného datum, kdy se stal účastníkem důchodového spoření, aby zaměstnavatel mohl plnit povinnosti plátce pojistného. V případě, že účastník změní zaměstnavatele, nemusí tuto událost sdělovat ani penzijní společnosti ani správci CRS. Vzniká mu ale povinnost oznámit novému zaměstnavateli, že je účastníkem důchodového spoření, aby zaměstnavatel mohl začít plnit z toho vyplývající povinnosti. Plátcem pojistného na důchodové spoření jsou pouze ti plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, kteří mají povinnost zúčtovávat nebo vyplácet příjmy poplatníkům pojistného na důchodové spoření a plátcova pokladna jako organizační jednotka plátce pojistného. Postavení plátce pojistného zaniká osobě, která přestala mít poplatníky, o čemž musí informovat správce pojistného.[38]
4.3.5 Základ pojistného, sazba pojistného a pojistné období Podle § 4 odst. 1 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, je „základem pojistného na důchodové spoření je součet dílčího základu pojistného ze závislé činnosti a dílčího základu pojistného ze samostatné výdělečné činnosti“.[38] U zaměstnance je dílčím základem pro pojistné součet vyměřovacích základů 43
pojistného ze závislé činnosti za rozhodná období. U osoby samostatně výdělečně činné je dílčím základem pro pojistné vyměřovací základ pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Dílčí základ se skládá z jednotlivých měsíčních vyměřovacích základů. Současně platí, že vyměřovací základ pro II. pilíř je stejný jako pro I. pilíř. Maximální základ pojistného na důchodové spoření ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro placení pojistného na důchodové pojištění.[38] Sazba pojistného činí 5 %. Skládá se z částky odpovídající 3 % z vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění, která je z pojistného na důchodové pojištění převáděna na účet účastníka u soukromé penzijní společnosti a z 2 % vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění, jenž je hrazena účastníkem z vlastních prostředků.[38] Pojistným obdobím je kalendářní rok, na rozdíl od systému pojistného na sociální zabezpečení kde jím je kalendářní měsíc.[38]
4.3.6 Poplatník - zaměstnanec Pojistné na důchodové spoření připadající na poplatníka odvádí plátce pojistného prostřednictvím měsíčních záloh na pojistné. Tento způsob navazuje na systém daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a na systém pojistného na sociální zabezpečení. Výše záloh je odvozena přímo z pojistného na sociální zabezpečení a je pevně spojena s výpočtem samotného pojistného. Pokud má poplatník pouze jednoho plátce pojistného na důchodové spoření, jsou vyměřovací základy pro výpočet měsíčních záloh na důchodové spoření a pojistného na sociální zabezpečení shodné. Odvod pojistného je plně v kompetenci plátce pojistného. Plátce odvádí zálohu na pojistné souhrnně za všechny pojištěnce. K záloze je povinen podat elektronicky hlášení s uvedením rozpisu výše záloh za jednotlivé poplatníky a za plátce pojistného celkem. Záloha na pojistné je splatná v poslední den lhůty pro podání hlášení tj. 20 den od konce kalendářního měsíce, ve kterém vznikla povinnost, jenž je předmětem hlášení. V případě, že plátce pojistného zjistí chybné stanovení zálohy, je povinen zaslat správci daně elektronicky následné hlášení s uvedením rozdílu oproti poslední známé záloze. Do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku je plátce pojistného povinen podat elektronicky vyúčtování pojistného na důchodové spoření za jednotlivé poplatníky a za plátce jako celek.[38] 44
4.3.7 Poplatník - osoba samostatně výdělečně činná Na rozdíl od zaměstnanců neplatí osoby samostatně výdělečně činné (dále jen “OSVČ“) zálohy na důchodové spoření. Koncepce pojistného na důchodové spoření je však navržena tak, že umožňuje poplatníkovi hradit pojistné v předstihu s garancí převedení těchto prostředků na účet důchodového spoření bez ohledu na termín splatnosti, tak aby mohlo dojít k jejich dřívějšímu zhodnocení v rámci důchodového spoření. Poslední den splatnosti pojistného hrazeného poplatníkem je totožný s posledním dnem lhůty stanovené pro podání pojistného přiznání. OSVČ jsou povinny podat pojistné přiznání v listinné podobě ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí pojistného období. Jestliže poplatník podává daňové přiznání, bude pojistné přiznání jeho součástí. Pokud tuto povinnost nemá, bude podáno pojistné přiznání na samostatném tiskopise.[38]
4.3.8 Smlouva o pojištění důchodu Nárok na přiznání důchodu z důchodového spoření vzniká účastníkovi přiznáním starobního důchodu z důchodového pojištění. Důchod není účastníkovi vyplácen penzijní společností, ale pojišťovnou jako pojistné plnění ze smlouvy o pojištění důchodu. Smlouvu se zvolenou pojišťovnou (pojišťovnu nelze později měnit), může účastník uzavřít až po přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění. Pojišťovna nesmí účastníka odmítnout, je-li oprávněn smlouvu o pojištění důchodu uzavřít. Při uzavírání smlouvy o pojištění důchodu si účastník zvolí jednu z následujících forem důchodů, na který mu splněním stanovených podmínek vznikl nárok:
doživotní starobní důchod,
doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let,
starobní důchod na dobu 20 let.[39]
Na tomto místě je vhodné poznamenat několik slov o střední délce života. Střední délka života je z hlediska populace velmi významný ukazatel zdravotního stavu ovlivněný úrovní zdravotní péče, životního stylu, životosprávy, pohybových aktivit a psychické zátěže. Statistickou formou udává průměrnou předpokládanou zbývající délku života osob daného věku. Naděje dožití se každý rok zvyšuje. Je patrný rozdíl mezi oběma pohlavími, ženy se dožívají vyššího věku. Jako příklad uveďme chlapce narozeného v roce 2011, který má statistickou naději se dožít věku 74,7 let a muže ve věku padesáti let, majícího před sebou statisticky ještě 27,2 let života.[17] Z níže uvedených tabulek je 45
patrné, že se zvyšujícím se věkem odchodu do starobního důchodu se u obou pohlaví snižuje doba dožití vztažená k době odchodu do starobního důchodu. Tabulka č. 3: Důchodový věk, doba spoření a doba dožití pro vybrané kategorie mužů
68 + 10
Doba spoření ve II. pilíři (roky) 44
Dožití při dosažení důchodového věku (roky) 13 + 0
30
68 + 0
39
13 + 6
35
67 + 2
33
14 + 1
40
66 + 4
27
14 + 8
45
65 + 6
21
15 + 1
50
64 + 8
15
15 + 8
55
63 + 10
9
16 + 3
Věk
Důchodový věk (roky + měsíce)
25
Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 4: Důchodový věk, doba spoření a dožití pro vybrané kategorie bezdětných žen
68 + 10
Doba spoření ve II. pilíři (roky) 44
Dožití při dosažení důchodového věku (roky) 15 + 8
30
68 + 0
39
16 + 4
35
67 + 2
33
16 + 2
40
66 + 4
27
16 + 8
45
65 + 6
21
18 + 4
50
64 + 8
15
19 + 0
55
63 + 10
9
19 + 8
Věk
Důchodový věk (roky + měsíce)
25
Zdroj: vlastní zpracování Nezbytnou podmínkou k tomu, aby účastník mohl pobírat důchod z. II. pilíře je registrace smlouvy o pojištění důchodu správcem Centrálního registru smluv. Pokud není registrace smlouvy provedena, zůstává účastník aktivním přispěvatelem na důchodové spoření, se všemi povinnostmi, které z toho vyplývají, bez ohledu na to, že již pobírá starobní důchod z důchodového pojištění. Žádost o registraci smlouvy je povinna podat elektronicky pojišťovna neprodleně po jejím uzavření. Se dnem účinnosti registrace smlouvy o pojištění důchodu současně zaniká účast fyzické osoby na důchodovém spoření.[39]
46
4.3.9 Úmrtí účastníka V případě úmrtí účastníka v období, kdy byl aktivním poplatníkem důchodového spoření, zaniká nejen jeho účast na důchodovém spoření, ale i jeho nedoplatky na spoření. Naspořené prostředky na osobním důchodovém účtu se stávají předmětem dědictví. Pro jejich výplatu však platí následující pravidla. V hotovosti lze prostředky vyplatit pouze dědici staršímu 18 let, jenž není účasten na důchodovém spoření. Dědici mladšímu 18 let budou vypláceny pojišťovnou po dobu 5 let formou sirotčího důchodu a dědici, který je účasten na důchodovém spoření, budou převedeny na jeho osobní důchodový účet u penzijní společnosti.[39] Při úmrtí účastníka čerpajícího již prostředky z důchodového spoření formou důchodu od životní pojišťovny, je pro další směřování finančních prostředků rozhodující zvolený druh důchodu. V případě, že měl účastník sjednán důchod na 20 let a zemřel před dnem ukončení výplaty důchodu, stává se nevyplacená kapitálová hodnota důchodu předmětem dědictví. Pokud však měl účastník sjednán doživotní starobní důchod nebo doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let, nepřipadá nevyplacená kapitálová hodnota důchodu do dědictví, ale je zde pojišťovnou uplatněn princip solidarity.[39]
4.4 Příklady výše důchodu při účasti v II. pilíři Pro každého, kdo se chce účastnit důchodového spoření, je nejdůležitější otázkou, zda se mu vstup do II. pilíře s ohledem na výši jeho platu a budoucího důchodu vyplatí. Na otázku zda považují účast v II. pilíři důchodové reformy za výhodnou pro všechny, odpovídali i respondenti prováděného průzkumu. 4 respondenti odpověděli rozhodně ano, 32 – rozhodně ano pro občany s vyššími příjmy a věkem do 35 let, 17 – spíše ano, 76 – spíše ne, 58 – rozhodně ne pro občany s nižšími příjmy a věkem nad 45 let, 93 – rozhodně ne, 70 respondentů odpovědělo – nevím. Pro výhodnost vstupu pro všechny se vyslovilo pouze 15,14 % respondentů. Naopak proti výhodnosti vstupu se vyslovilo 64,86 %. Poměrně vysoké procento bylo těch, kteří nevěděli nebo nechtěli odpovědět.
47
Graf č. 8: Výhodnost vstupu do II. pilíře důchodové reformy (%)
1,14%
9,14%
Rozhodně ano
4,86%
Rozhodně ano (do 35 let)
20,00%
Spíše ano
21,71%
Spíše ne
26,57%
Rozhodně ne (nad 45 let)
16,57%
Rozhodně ne nevím
Zdroj: vlastní zpracování Následně měli respondenti odpovědět na otázku, o kolik % budou mít účastníci II. pilíře vyšší důchod oproti těm, kteří se důchodového spoření ve II. pilíři nezúčastní při hrubé mzdě 15 000 Kč, 20 000 Kč, 25 000 Kč, 30 000 Kč, 35 000 Kč a 40 000 Kč. Z uvedené tabulky je patrné, že se zvyšující se mzdou respondenti přepokládají větší rozdíl v důchodech. Tabulka č. 5: Rozdíl v důchodech mezi I. pilířem a I. + II. pilířem v % Hrubá mzda (Kč)
15 000
20 000
25 000
35 000
40 000
Rozdíl v důchodech 1 - 5 %
260
209
165
107
91
Rozdíl v důchodech 6 - 10 %
62
99
97
116
87
Rozdíl v důchodech 11 - 15 %
17
30
53
55
78
Rozdíl v důchodech 16 - 20 %
3
5
24
48
39
Rozdíl v důchodech 21 - 25 %
5
3
7
15
33
Rozdíl v důchodech více než 25 %
3
4
4
9
22
Zdroj: vlastní zpracování Poslední otázkou byli respondenti dotazováni na obavu ze znehodnocení úspor vložených do II. pilíře. 114 respondentů odpovědělo – rozhodně ano, 144 – spíše ano, 45 – spíše ne, 6 - rozhodně ne a 41 – nevím, nechci odpovědět. Pro obavu ze znehodnocení úspor se vyslovilo 73,71 % respondentů. Naopak znehodnocení se neobává 14,57 %.
48
Graf č. 9: Obava, že prostředky vložené do II. pilíře důchodové reformy mohou být v budoucnu znehodnoceny (%)
11,71% 1,71%
Rozhodně ano 32,57%
12,86%
Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
41,14%
Nevím, nechci odpovědět
Zdroj: vlastní zpracování V následujících tabulkách je porovnána výše starobního důchodu z I. pilíře s důchodem z I. a II. pilíře. Současně je provedeno srovnání pro případ, že by účastník pobíral důchod z I. pilíře, částku 2 % z platu ukládal na spořící účet s výnosem 2 %, při inflaci rovnající se výši výnosu a se začátkem čerpání starobního důchodu z I. pilíře by naspořenou částku rozdělil na díly odpovídajícím počtu roků dožití a měsíčně čerpal jednu dvanáctinu dílu. Srovnání je provedeno podle zvolené strategie spoření, pro muže narozené v letech 1968, 1978 a 1988.
4.4.1.1 Fond Státních dluhopisů Při investování do fondu Státních dluhopisů lze očekávat výnos přibližně v rozmezí 2 3 %. Jedná se o nejkonzervativnější způsob investování. Pro výpočty bude uvažován výnos 2,5 %. Výpočet budoucího důchodu je proveden s pomocí důchodové kalkulačky zveřejněné na www.mpsv.cz.
49
Tabulka č. 6: Fond státních dluhopisů - muž, rok narození 1988 (věk 25 let), odchod do důchodu 68 let + 10 měs., doba spoření 45 let, doba dožití 13 let Doba spoření (roky)
45
45
45
45
45
45
45
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
3 % z hrubé mzdy (Kč)
450
600
750
900
1050
1200
1500
2 % vlastní prostředky (Kč)
300
400
500
600
700
800
1000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 894
11 850
12 805
13 761
14 716
15 672
17 583
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
10 907
12 192
13 476
14 761
16 046
17 331
19 900
13
342
671
1 000
1 330
1 659
2 317
0,12
2,89
5,24
7,27
9,04
10,59
13,18
162 000
216 000
270 000
324 000
378 000
432 000
540 000
1038
1385
1731
2077
2423
2769
3462
Hrubá mzda (Kč)
Výnos 2,5 %
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč) Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v % Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 13 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.mpsv.cz.[32] Mužům ve věku 25 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Fondu státních dluhopisů s výnosem 2,5 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 0,12 % do 13,18 %. Z provedeného propočtu vyplývá, že pravidelné ukládání prostředků odpovídajícím 2 % hrubého platu na spořící účet, s následnou výplatou poměrné části po dobu dožití (13 let) je ve spojení s důchodem z I. pilíře výhodnější. Tabulka č. 7: Fond státních dluhopisů - muž, rok narození 1978 (věk 35 let), odchod do důchodu 67 let + 2 měs., doba spoření 33 let, doba dožití 14 let + 1 měs. Doba spoření (roky)
33
33
33
33
33
33
33
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 539
11 456
12 372
13 289
14 205
15 122
16 955
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
10 561
11 730
12 898
14 068
15 237
16 406
18 745
22
274
526
779
1 032
1 284
1 790
0,21
2,39
4,25
5,86
7,27
8,49
10,56
118 800
158 400
198 000
237 600
277 200
316 800
396 000
703
937
1172
1406
1640
1875
2343
Hrubá mzda (Kč) Výnos 2,5 %
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč) Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v % Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 14+1 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.mpsv.cz[32] Mužům ve věku 35 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Fondu státních dluhopisů 50
s výnosem 2,5 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 0,21 % do 10,56 %. Z provedeného propočtu vyplývá, že pravidelné ukládání prostředků odpovídajícím 2 % hrubého platu na spořící účet, s následnou výplatou poměrné části po dobu dožití (14 let a 1 měsíce) je ve spojení s důchodem z I. pilíře výhodnější. Tabulka č. 8: Fond státních dluhopisů - muž, rok narození 1968 (věk 45 let), odchod do důchodu 66 let + 6 měs., doba spoření 22 let, doba dožití 15 let + 1 měs. Doba spoření (roky)
22
22
22
22
22
22
22
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 362
11 259
12 156
13 053
13 950
14 847
16 641
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
10 429
11 515
12 602
13 687
14 772
15 858
18 030
Hrubá mzda (Kč) Výnos 2,5 %
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč)
67
256
446
634
822
1 011
1 389
0,65
2,27
3,67
4,86
5,89
6,81
8,35
79 200
105 600
132 000
158 400
184 800
211 200
264 000
438
583
729
875
1021
1167
1459
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v % Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 15+1 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.mpsv.cz[32] Mužům ve věku 45 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Fondu státních dluhopisů s výnosem 2,5 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 0,65 % do 8,35 %. Z provedeného propočtu vyplývá, že pravidelné ukládání prostředků odpovídajícím 2 % hrubého platu na spořící účet, s následnou výplatou poměrné části po dobu dožití (15 let a 1 měsíce) je ve spojení s důchodem z I. pilíře výhodnější.
4.4.1.2 Fond Konzervativní Investování do Konzervativního fondu je o něco odvážnější investiční strategií s předpokládaným výnosem 3 - 4 %. Pro výpočty bude uvažován výnos 3,5 %. Výpočet budoucího důchodu je proveden s pomocí důchodové kalkulačky zveřejněné na www.mpsv.cz.
51
Tabulka č. 9: Konzervativní fond - muž, rok narození 1988 (věk 25 let), odchod do důchodu 68 let + 10 měs., doba spoření 45 let, doba dožití 13 let Doba spoření (roky)
45
45
45
45
45
45
45
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
3 % z hrubé mzdy (Kč)
450
600
750
900
1050
1200
1500
2 % vlastní prostředky (Kč)
300
400
500
600
700
800
1000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři
10 894
11 850
12 805
13 761
14 716
15 672
17 583
Důchod při účasti i ve II. pilíři
11 241
12 637
14 033
15 429
16 825
18 221
21 013
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč)
347
787
1 228
1 668
2 109
2 549
3 430
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v %
3,19
6,64
9,59
12,12
14,33
16,26
19,51
162 000
216 000
270 000
324 000
378 000
432 000
540 000
1038
1385
1731
2077
2423
2769
3462
Hrubá mzda (Kč)
Výnos 3,5 %
Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 13 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.mpsv.cz[32] Mužům ve věku 35 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Konzervativního fondu s výnosem 3,5 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 3,19 % do 19,51 %. Pro muže s příjmem do 40 000 Kč, by bylo pravděpodobně výhodnější pravidelně ukládat prostředky odpovídajícím 2 % hrubého platu do jiného spořícího produktu, s následnou výplatou jeho poměrné části po dobu dožití (13 let) ve spojení s důchodem z I. pilíře. Tabulka č. 10: Konzervativní fond - muž, rok narození 1978 (věk 35 let), odchod do důchodu 67 let + 2 měs., doba spoření 33 let, doba dožití 14 let + 1 měs. Doba spoření (roky)
33
33
33
33
33
33
33
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 539
11 456
12 372
13 289
14 205
15 122
16 955
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
10 748
11 979
13 210
14 442
15 673
16 905
19 368
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč)
209
523
838
1 153
1 468
1 783
2 413
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v %
1,98
4,57
6,77
8,68
10,33
11,79
14,23
118 800
158 400
198 000
237 600
277 200
316 800
396 000
703
937
1172
1406
1640
1875
2343
Hrubá mzda (Kč) Výnos 3,5 %
Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 14+1 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.mpsv.cz[32]
52
Mužům ve věku 35 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Konzervativního fondu s výnosem 3,5 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 1,98 % do 14,23 %. Pro muže s příjmem do 40 000 Kč, by bylo pravděpodobně výhodnější pravidelně ukládat prostředky odpovídajícím 2 % hrubého platu do jiného spořícího produktu, s následnou výplatou jeho poměrné části po dobu dožití (14 let + 1 měs.) ve spojení s důchodem z I. pilíře. Tabulka č. 11: Konzervativní fond - muž, rok narození 1968 (věk 45 let), odchod do důchodu 66 let + 6 měs., doba spoření 22 let, doba dožití 15 let + 1 měs. Doba spoření (roky)
22
22
22
22
22
22
22
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 362
11 259
12 156
13 053
13 950
14 847
16 641
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
10 521
11 637
12 753
13 869
14 985
16 101
18 334
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč)
159
378
597
816
1 035
1 254
1 693
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v %
1,53
3,36
4,91
6,25
7,42
8,45
10,17
79 200
105 600
132 000
158 400
184 800
211 200
264 000
438
583
729
875
1021
1167
1459
Hrubá mzda (Kč) Výnos 3,5 %
Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 15+1 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.mpsv.cz[32] Mužům ve věku 45 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Konzervativního fondu s výnosem 3,5 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 1,53 % do 10,17 %. Pro muže s příjmem do 25 000 Kč, by bylo pravděpodobně výhodnější pravidelně ukládat prostředky odpovídajícím 2 % hrubého platu do jiného spořícího produktu, s následnou výplatou jeho poměrné části po dobu dožití (15 let + 1 měs.) ve spojení s důchodem z I. pilíře.
4.4.1.3 Fond Vyvážený Zvolení investiční strategie Vyváženého fondu je rizikovější strategií s výnosem 4 – 6 %.
Pro výpočty bude uvažován výnos 5,0 %. Výpočet budoucího důchodu je
proveden s pomocí důchodové kalkulačky zveřejněné na www.pfcp.cz, zohledňující při výpočtu investiční brzdu v posledních letech spoření.
53
Tabulka č. 12: Vyvážený fond - muž, rok narození 1988 (věk 25 let), odchod do důchodu 68 let + 10 měs., doba spoření 45 let, doba dožití 13 let Doba spoření (roky)
45
45
45
45
45
45
45
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
3 % z hrubé mzdy (Kč)
450
600
750
900
1050
1200
1500
2 % vlastní prostředky (Kč)
300
400
500
600
700
800
1000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 894
11 850
12 805
13 761
14 716
15 672
17 583
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
11 878
13 487
15 096
16 704
18 313
19 922
23 138
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč)
984
1 637
2 291
2 943
3 597
4 250
5 555
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v %
9,03
13,81
17,89
21,39
24,44
27,12
31,59
162 000
216 000
270 000
324 000
378 000
432 000
540 000
1038
1385
1731
2077
2423
2769
3462
Hrubá mzda (Kč)
Výnos 5,0 %
Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 13 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.pfcp.cz[33] Mužům ve věku 25 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Vyváženého fondu s výnosem 5,0 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 9,03 % do 31,59 %. Pro všechny uvedené příjmové skupiny je zvolení této strategie výhodnější než individuální investování do produktů s nižším zhodnocením. Tabulka č. 13: Vyvážený fond - muž, rok narození 1978 (věk 35 let), odchod do důchodu 67 let + 2 měs., doba spoření 33 let, doba dožití 14 let + 1 měs. Doba spoření (roky)
33
33
33
33
33
33
33
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 539
11 456
12 372
13 289
14 205
15 122
16 955
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
10 931
12 224
13 518
14 809
16 103
17 395
19 982
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč)
392
768
1 146
1 520
1 898
2 273
3 027
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v %
3,72
6,70
9,26
11,44
13,36
15,03
17,85
118 800
158 400
198 000
237 600
277 200
316 800
396 000
703
937
1172
1406
1640
1875
2343
Hrubá mzda (Kč) Výnos 5,0 %
Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 14+1 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.pfcp.cz[33] Mužům ve věku 35 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Vyváženého fondu s výnosem 5,0 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 3,72 % do 17,85 %. Pro muže 54
s příjmem od 25 000 Kč je zvolení této strategie výhodnější než individuální investování do produktů s nižším zhodnocením. Tabulka č. 14: Vyvážený fond - muž, rok narození 1968 (věk 45 let), odchod do důchodu 66 let + 6 měs., doba spoření 22 let, doba dožití 15 let + 1 měs. Doba spoření (roky)
22
22
22
22
22
22
22
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 362
11 259
12 156
13 053
13 950
14 847
16 641
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
10 397
11 471
12 547
13 621
14 696
15 772
17 921
35
212
391
568
746
925
1 280
0,33
1,88
3,22
4,35
5,35
6,23
7,69
79 200
105 600
132 000
158 400
184 800
211 200
264 000
438
583
729
875
1021
1167
1459
Hrubá mzda (Kč) Výnos 5,0 %
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč) Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v % Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 15+1 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.pfcp.cz[33] Mužům ve věku 45 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Vyváženého fondu s výnosem 5,0 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 0,33 % do 7,69 %. Z provedeného propočtu vyplývá, že pravidelné ukládání prostředků odpovídajícím 2 % hrubého platu na spořící účet, s následnou výplatou poměrné části po dobu dožití (15 let a 1 měsíce) je ve spojení s důchodem z I. pilíře výhodnější.
4.4.1.4 Fond Dynamický Zvolení investiční strategie Dynamického fondu je nejrizikovější strategií ovšem s nejvyšším výnosem 6 – 8 %. Pro výpočty bude uvažován výnos 7,1 %. Pro výpočet budoucího důchodu je použito důchodové kalkulačky zveřejněné na www.pfcp.cz, která již ve výpočtu zohledňuje investiční brzdu v posledních letech spoření.
55
Tabulka č. 15: Dynamický fond - muž, rok narození 1988 (věk 25 let), odchod do důchodu 68 let + 10 měs., doba spoření 45 let, doba dožití 13 let Doba spoření (roky)
45
45
45
45
45
45
45
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
3 % z hrubé mzdy (Kč)
450
600
750
900
1050
1200
1500
2 % vlastní prostředky (Kč)
300
400
500
600
700
800
1000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 894
11 850
12 805
13 761
14 716
15 672
17 583
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
13 349
15 449
17 548
19 646
21 746
23 845
28 042
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč)
2 455
3 599
4 743
5 885
7 030
8 173
10 459
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v %
22,54
30,37
37,04
42,77
47,77
52,15
59,48
162 000
216 000
270 000
324 000
378 000
432 000
540 000
1038
1385
1731
2077
2423
2769
3462
Hrubá mzda (Kč)
Výnos 7,1 %
Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 13 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.pfcp.cz.[33] Mužům ve věku 25 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Dynamického fondu s výnosem 7,1 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 22,54 % do 59,48 %. Pro všechny uvedené příjmové skupiny je zvolení této strategie jednoznačně výhodnější než individuální investování do produktů s nižším zhodnocením. Nezodpovězena ovšem zůstává otázka, zda budou penzijní společnosti schopny takto vysoké zhodnocení dlouhodobě udržet. Tabulka č. 16: Dynamický fond - muž, rok narození 1978 (věk 35 let), odchod do důchodu 67 let + 2 měs., doba spoření 33 let, doba dožití 14 let + 1 měs. Doba spoření (roky)
33
33
33
33
33
33
33
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 539
11 456
12 372
13 289
14 205
15 122
16 955
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
11 428
12 886
14 345
15 802
17 262
18 719
21 637
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč)
889
1 430
1 973
2 513
3 057
3 597
4 682
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v %
8,44
12,48
15,95
18,91
21,52
23,79
27,61
118 800
158 400
198 000
237 600
277 200
316 800
396 000
703
937
1172
1406
1640
1875
2343
Hrubá mzda (Kč) Výnos 7,1 %
Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 14+1 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.pfcp.cz.[33]
56
Mužům ve věku 35 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Dynamického fondu s výnosem 7,1 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 8,44 % do 27,61 %. Pro všechny uvedené příjmové skupiny je zvolení této strategie jednoznačně výhodnější než individuální investování do produktů s nižším zhodnocením. Nezodpovězena ovšem zůstává otázka, zda budou penzijní společnosti schopny takto vysoké zhodnocení dlouhodobě udržet. Tabulka č. 17: Dynamický fond - muž, rok narození 1968 (věk 45 let), odchod do důchodu 66 let + 6 měs., doba spoření 22 let, doba dožití 15 let + 1 měs. Doba spoření (roky)
22
22
22
22
22
22
22
15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Důchod při účasti pouze v I. pilíři (Kč)
10 362
11 259
12 156
13 053
13 950
14 847
16 641
Důchod při účasti i ve II. pilíři (Kč)
10 500
11 609
12 719
13 828
14 937
16 047
18 265
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) (Kč)
138
350
563
775
987
1 200
1 624
Rozdíl (I.+II. pilíř – I. pilíř) v %
1,33
3,11
4,63
5,94
7,08
8,08
9,76
79 200
105 600
132 000
158 400
184 800
211 200
264 000
438
583
729
875
1021
1167
1459
Hrubá mzda (Kč) Výnos 7,1 %
Vlastní prostředky s výn. 2 % (Kč) Měsíční výplata 15+1 let (Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování s využitím důchodové kalkulačky zveřejněné na www.pfcp.cz.[32] Mužům ve věku 45 let s hrubým příjmem od 15 000 Kč do 50 000 Kč, kteří při vstupu do II. pilíře důchodové reformy zvolí investiční strategii Dynamického fondu s výnosem 7,1 %, se v závislosti na výši příjmů zvýší důchod od 1,33 % do 9,76 %. Pro muže s příjmem od 35 000 Kč je zvolení této strategie výhodnější než individuální investování do produktů s nižším zhodnocením. Pro přehlednost následuje vyhodnocení provedené podle roku narození účastníka a zvolené strategie investování v porovnání s důchodem z I. pilíře. Tučně jsou vyznačena zhodnocení u strategií ve II. pilíři, která převyšují zhodnocení při spoření mimo II. pilíř důchodového spoření. V případě, že žádný výnos ze zvolené strategie II. pilíře nedosahuje výše výnosu při individuálním spoření je tučně vyznačen tento výnos. Vyhodnocení je doplněno o údaje týkající se žen ve věku 30, 40 a 50 let s dvěma dětmi.
57
Tabulka č. 18: Muž, rok narození 1988 (věk 25 let), odchod do důchodu 68 let + 10 měs., doba spoření 45 let, doba dožití 13 let – porovnání výnosu s I. pilířem v % Zvolená
strategie
spoření
Hrubá mzda (Kč) 15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Fond státních dluhop.
0,12
2,89
5,24
7,27
9,04
10,59
13,18
Fond konzervativní
3,19
6,64
9,59
12,12
14,33
16,29
19,51
Fond vyvážený
9,03
13,81
17,89
21,39
24,44
27,12
31,59
22,54
30,37
37,04
42,77
47,77
52,15
59,48
9,53
11,68
13,52
15,06
16,47
17,67
19,69
Fond dynamický Vlastní spoření
Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 19: Žena, 2 děti, rok narození 1983 (věk 30 let), odchod do důchodu 68 let, doba spoření 38 let, doba dožití 16 let + 4 měs. – porovnání výnosu s I. pilířem v % Zvolená
strategie
spoření
Hrubá mzda (Kč) 15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Fond státních dluhop.
0,25
2,57
4,54
6,24
7,72
9,01
11,19
Fond konzervativní
2,30
5,09
7,46
9,49
11,27
12,83
15,43
Fond vyvážený
6,45
10,36
13,68
16,55
19,04
21,24
24,91
14,87
20,67
25,63
29,89
33,60
36,86
42,32
6,51
7,99
9,24
10,32
11,26
12,09
13,47
Fond dynamický Vlastní spoření
Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 20: Muž, rok narození 1978 (věk 35 let), odchod do důchodu 67 let + 2 měs., doba spoření. 33 let, doba dožití 14 let + 1 měs. – porovnání výnosu s I. pilířem v % Zvolená
strategie
spoření
Hrubá mzda (Kč) 15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Fond státních dluhop.
0,21
2,39
4,25
5,86
7,27
8,49
10,56
Fond konzervativní
1,98
4,57
6,77
8,68
10,33
11,79
14,23
Fond vyvážený
3,72
6,7
9,26
11,44
13,36
15,03
17,85
Fond dynamický
8,44
12,48
15,95
18,91
21,52
23,79
27,61
Vlastní spoření
6,67
8,18
9,47
10,58
11,55
12,40
13,82
Zdroj: vlastní zpracování
58
Tabulka č. 21: Žena, 2 děti, rok narození 1973 (věk 40 let), odchod do důchodu 66 let + 4 měs., doba spoření 27 let, doba dožití 16 let + 8 měs. – porovnání výnosu s I. pilířem v% Zvolená
strategie
spoření
Hrubá mzda (Kč) 15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Fond státních dluhop.
0,49
2,27
3,86
5,22
6,41
7,46
9,21
Fond konzervativní
1,64
3,77
5,59
7,16
8,52
9,73
11,73
Fond vyvážený
2,08
4,31
6,21
7,85
9,28
10,54
12,64
Fond dynamický
4,47
7,24
9,61
11,64
13,43
14,99
17,60
Vlastní spoření
4,69
5,76
6,66
7,45
8,13
8,73
9,73
Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 22: Muž, rok narození 1968 (věk 45 let), odchod do důchodu 66 let + 6 měs., doba spoření 22 let, doba dožití 15 let + 1 měs. – porovnání výnosů s I. pilířem v % Zvolená
strategie
spoření
Hrubá mzda (Kč) 15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Fond státních dluhop.
0,65
2,27
3,67
4,86
5,89
6,81
8,35
Fond konzervativní
1,53
3,36
4,91
6,25
7,42
8,45
10,17
Fond vyvážený
0,34
1,88
3,22
4,35
5,35
6,23
7,69
Fond dynamický
1,33
3,11
4,63
5,94
7,08
8,08
9,76
Vlastní spoření
4,22
5,18
6,00
6,70
7,32
7,86
8,76
Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 23: Žena, 2 děti, rok narození 1963 (věk 50 let), odchod do důchodu 63 let + 8 měs., doba spoření 14 let, doba dožití 19 let – porovnání výnosu s I. pilířem v % Zvolená
strategie
spoření
Hrubá mzda (Kč) 15000
20000
25000
30000
35000
40000
50000
Fond státních dluhop.
0,25
1,44
2,45
3,31
4,07
4,74
5,85
Fond konzervativní
0,71
1,99
3,08
4,02
4,83
5,56
6,78
Fond vyvážený
-0,91
0,01
0,82
1,50
2,10
2,63
3,50
Fond dynamický
-0,72
0,24
1,10
1,80
2,44
2,99
3,91
2,41
2,96
3,43
3,84
4,19
4,50
5,03
Vlastní spoření
Zdroj: vlastní zpracování
59
4.5 Srovnání výnosnosti penzijních fondů Penzijní připojištění je prostřednictvím penzijních fondů nejrozšířenější formou kolektivního investování. Penzijní fondy byly v souvislosti s důchodovou reformou k 30. 11. 2012 uzavřeny a k 1. 1. 2013 transformovány na penzijní společnosti, čímž došlo k oddělení majetku akcionářů od majetku účastníků. Prostředky účastníků penzijního připojištění byly převedeny do transformovaných fondů, jejichž správu vykonávají penzijní společnosti. K 1. 1. 2013 působilo v České republice devět penzijních společností spravující transformované fondy, AEGON Penzijní společnost, a.s., Allianz penzijní společnost, a.s., AXA penzijní společnost a.s., ČSOB Penzijní společnost Stabilita, a.s., Generali penzijní společnost a.s., ING Penzijní společnost, a.s., Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., Penzijní společnost České spořitelny, a.s. a Penzijní společnost Komerční banky, a.s.. Jak si jednotlivé penzijní fondy vedly v oblasti počtu získaných aktivních účastníků, prostředků evidovaných ve prospěch účastníků, ale především v oblasti zhodnocení vložených finančních prostředků a to zejména ve vztahu k inflaci, před svojí transformací je nastíněno dále. Vzhledem k tomu, že jednotlivé společnosti zahájily svoji činnost v různých časových obdobích, byla stanovena pro srovnání výše připsaných výnosů hranice roku 1997, kdy již na poli penzijního připojištění působily všechny společnosti mimo penzijní společnosti AEGON, která vstoupila na trh až v roce 2007.
4.5.1.1 Srovnání výkonnosti podle počtu aktivních účastníků Celkový počet aktivních účastníků evidovaných penzijními fondy k 31. 12. 2011 dosáhl 4 599 209 pojištěnců. V průběhu roku 2012 došlo k nárůstu počtu účastníků o 551 206 na celkový počet 5 150 415. Zvýšený zájem v tomto roce byl způsoben novými podmínkami v oblasti penzijního připojištění platnými od 1. 1. 2013. Z níže uvedených grafů je patrné, že přírůstek nových aktivních účastníků se u všech penzijních společností neprojevil stejně. Největší nárůst o 274 289 účastníků meziročně zaznamenal Allianz PF, následovaný PF České spořitelny s 120 643 účastníky a PF České pojišťovny s 117 584 účastníky. Naopak největší odliv účastníků o 33 739 účastníků zaznamenal AXA PF a AEGON PF s odlivem 13 134 účastníků. V celkovém srovnání je lídrem trhu PF České pojišťovny s 1 280 079 účastníky, následovaný PF České spořitelny s 1 058 852 účastníky a ČSOB PF Stabilita s 732 428 účastníky. Předposlední místo zaujímá AEGON PF s 101 387 účastníky, který za svou krátkou dobu činnosti dokázal předstihnout Generali PF s 76 399 účastníky.[13] 60
63 376
507 626 571 002
120 643
408 312 405 393 62 087 76 399 14 312
-2 919
-50 000
10 794
150 000
-33 739
350 000
-13 134
550 000
114 521 101387
750 000
472 169 438 430
950 000
212 156 486 445 274 289
1 150 000
721 634 732 428
Počet aktivních účastníků 2012
117 584
1 162 495 1 280 079
Počet aktivních účastníků 2011
938 209 1 058 852
Graf č. 10: Počet aktivních účastníků u penzijních společností – srovnání s rokem 2011
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13] Pokud počty účastníků převedeme na podíl na trhu penzijního připojištění tak lídr trhu, PF České pojišťovny ovládá 24,85 % trhu, PF České spořitelny 20,56 %, ČSOB PF Stabilita 14,22 %, PF Komerční banky 11,09, Allianz 9,44 %, AXA PF 8,51 %, ING PF 7,87 %, AEGON PF 1,97, poslední místo zaujímá Generali PF s podílem 1,48 %. Graf č. 11: Podíly penzijních společností na trhu penzijního připojištění v % AEGON PF 1,97 11,09
Allianz PF
9,44
AXA PF
8,51 20,56
ČSOB PF Stabilita 14,22
24,85
Generali PF ING PF
7,87
PF České pojišťovny 1,48
PF České spořitelny PF Komerční banky
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
61
4.5.1.2 Srovnání podle výše spravovaných prostředků účastníků Prostředky evidované ve prospěch účastníků ve správě penzijních společností k 31. 12. 2012 činily celkem 246 594 mil. Kč. Lídrem trhu je PF České pojišťovny obhospodařující prostředky ve výši 59 259 mil. Kč, následuje PF České spořitelny spravující 42 521 mil. Kč. Na rozdíl od počtu účastníků třetí místo dle výše spravovaného majetku zaujímá PF Komerční banky s 31 902 mil. Kč. Následuje AXA PF s 30 853 mil. Kč. Až páté místo zaujímá ČSOB PF Stabilita s 28 855 mil. Kč. Šesté místo patří ING PF s 24 614 mil. Kč, který v této oblasti předstihl Allianz PF s 20 421 mil. Kč. Předposlední místo zaujímá AEGON PF s 4 593 mil. Kč obhospodařovaného majetku, jenž za svou krátkou dobu existence dokázal předstihnout Generali PF s 3 576 mil. Kč.
31 902
42 521
59 259 3 576
24 614
28 855
30 853
20 421
70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0
4 593
Graf č. 12: Prostředky evidované ve prospěch účastníků k 31. 12. 2012 v mil. Kč
Prostředky evidované ve prospěch účastníků v mil. Kč
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13] Převedeme-li prostředky evidované ve prospěch účastníků ve správě penzijních společností na podíl na trhu penzijního připojištění zjistíme, že lídr trhu, PF České pojišťovny ovládá 24,85 % trhu, PF České spořitelny 20,56 %, ČSOB PF Stabilita 14,22 %, PF Komerční banky 11,09, Allianz 9,44 %, AXA PF 8,51 %, ING PF 7,87 %, AEGON PF 1,97, poslední místo zaujímá Generali PF s podílem 1,48 %.
62
Graf č. 13: Prostředky účastníků v mil. Kč – podíl na trhu
AEGON PF
1,86 12,94
Allianz PF
8,28
AXA PF
12,51 17,24
ČSOB PF Stabilita 11,7
Generali PF ING PF
9,98
24,03
PF České pojišťovny 1,45
PF České spořitelny PF Komerční banky
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13] Porovnáme-li podíl na trhu penzijního připojištění u jednotlivých penzijních společností v počtu účastníků a spravovaného majetku nalezneme největší procentní rozdíl u PF České spořitelny a ČSOB PF Stabilita, u kterých podíl na trhu v počtu účastníků (20,56 %, respektive 14,22 %) zřetelně převyšuje tržní podíl u spravovaného majetku (17,24 % respektive 11,70 %). Opačnou situaci vidíme u AXA PF kde podíl spravovaného majetku (12,51 %) výrazně převyšuje podíl (8,51 %) v počtu účastníků.
5
1,48 1,45
1,91 1,86
7,87 9,98
8,51 12,51
10
9,44 8,28
15
11,09 12,94
20
14,22 11,70
25
20,56 17,24
30
24,85 24,03
Graf č. 14: Srovnání podílů na trhu v počtu účastníků a spravovaném majetku
0 PF České PF České ČSOB PF PF Allianz PF pojišťovny spořitelny Stabilita Komerční banky Podíl na trhu - počet účastníků v %
AXA PF
ING PF AEGON PF Generali PF
Podíl na trtu - prostředky účastníků v %
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
63
4.5.1.3 Srovnání penzijních společností podle výše zhodnocení Celková výše zhodnocení vkladů účastníků za jednotlivá období od roku 1997 do konce roku 2012 u všech penzijních společností překonala míru inflace za dané období ve výši 55,8 % a pohybovala se v rozmezí od 58,18 % do 69,35 %. Pokud se provede srovnání pouze tímto způsobem, nejvyšší zhodnocení připsal svým účastníkům Generali PF s 69,35 % následovaný Allianz PF s 64,97 %, ING PF s 62,78 %, PF Komerční banky s 62,77 %, PF České pojišťovny s 60,92 %, AXA PF s 60,76 %, ČSOB PF Stabilita s 59,34 % a PF České spořitelny s 58,18 %. AEGON PF za období 2007 – 2012 připsal svým účastníkům zhodnocení v celkové výši 16,31 % a jako jediný nepřekonal míru inflace za dané období ve výši 16,8 %.
62,77 55,8
58,18 55,8
60,92 55,8
69,35
62,78 55,8
60,00
55,8
55,8
70,00
59,34 55,8
64,97
80,00
60,76 55,8
Graf č. 15: Rozdíl mezi zhodnocením a mírou inflace za období 1997-2012
50,00
-10,00
-0,49
0,00
Zhodnocení v %
Míra inflace v %
Zhodnocení v porovnání s inflací v %
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
64
6,97
2,38
5,12
6,98
13,55 3,54
10,00
4,96
20,00
9,17
30,00
16,31 16,8
40,00
Graf č. 16: Míra inflace za období 1997-2012 (v %) 12 10,7
10 8
8,5 6,3
6 4 2 0
3,9 2,1
4,7 2,8
1,8
1,9
2,5
3,3
2,8 1
1,5
1,9
0,1 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Míra inflace v %
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Českého statistického úřadu[18] Jestliže se provede u jednotlivých penzijních fondů porovnání rozdílu mezi zhodnocením a mírou inflace za jednotlivé roky a tento rozdíl se převede na finanční prostředky, dostaneme jednu ze tří následujících hodnot:
kladnou - vyjadřující o jaké množství finančních prostředků byly zhodnoceny vklady účastníků nad míru inflace v daném roce
zápornou - vyjadřující, kolika finančních prostředků je ještě zapotřebí, aby se připsané výnosy alespoň rovnaly míře inflace v daném roce
nulovou – vyjadřující, že připsaný výnos se v daném roce rovnal míře inflace.
Uvedeným způsobem bude nyní provedeno porovnání rozdílu mezi zhodnocením prostředků účastníků a mírou inflace za jednotlivé roky u všech penzijních fondů působících na trhu po 1. 1. 2013. Mělo by ukázat, zda i z tohoto pohledu připsaná zhodnocení v období od roku 1997 do konce roku 2012 překročila míru inflace.
4.5.2 Penzijní společnost České pojišťovny Penzijní společnost České pojišťovny (dříve Penzijní fond České pojišťovny) působí na trhu penzijního připojištění od roku 1994. S 1 280 079 klienty je největší penzijní společností v České republice. Svým klientům spravuje majetek za více než 59 miliard Kč. Do konce roku 2007 penzijní fond svým klientům připisoval zhodnocení převyšující ve své kumulaci míru inflace.[34] K 31. 12. 2007 se jednalo o částku 1 224 mil. Kč. V souvislosti s celosvětovou finanční krizí došlo v 2008 k prudkému propadu zhodnocení prostředků účastníků na 0,20 % a prudkému růstu míry inflace 65
na 6,3 %. To způsobilo, že zhodnocení od tohoto roku ve své kumulaci již nedokážou pokrýt inflaci. Propad zhodnocení vůči inflaci k 31. 12. 2012 činil 1 797 mil. Kč. Základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 jsou uvedeny v příloze č. 2. Graf č. 17: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF České pojišťovny Zhodnocení (mil. Kč) 2000
-1797
-1323
-1000
-1096
-1452
-500
-1356
1224
1131
667
217
121
169
143
-6
0
17
500
527
1000
1372
1500
-1500 -2000
Zdroj: vlastní zpracování
4.5.3 Penzijní fond České spořitelny Česká spořitelna – penzijní společnost vznikla 1. ledna 2013 transformací Penzijního fondu České spořitelny na penzijní společnost. Penzijní fond České spořitelny vstoupil na finanční trh v České republice v roce 1995. Z hlediska počtu klientů (1 058 852) i z hlediska objemu finančních prostředků ve správě (42 521 milionů Kč) zaujímal k 31. 12. 2012 druhé místo na trhu.[15] Do konce roku 2007 (když do roku 2000 velmi pozvolně) připisoval penzijní fond svým klientům zhodnocení převyšující ve své kumulaci míru inflace. K 31. 12. 2007 se jednalo o částku 1 030 mil. Kč. V souvislosti s celosvětovou finanční krizí došlo v 2008 k prudkému propadu zhodnocení prostředků účastníků na 0,40 % a prudkému růstu míry inflace na 6,3 %. To způsobilo, že zhodnocení od tohoto roku ve své kumulaci již nedokážou pokrýt inflaci. Propad zhodnocení vůči inflaci k 31. 12. 2012 činil 860 mil. Kč. Základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 jsou uvedeny v příloze č. 3.
66
Graf č. 18: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF České spořitelny Zhodnocení (mil. Kč)
-265
-329
-860
-500
-624
957
-715
464
351
118
0
44
32
-50
0
10
500
784
1000
-1000
Zdroj: vlastní zpracování
4.5.4 Penzijní fond ČSOB Stabilita ČSOB Penzijní společnost, a.s., do konce roku 2012 pod názvem ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s., působí na trhu penzijního připojištění od roku 1994 (původní název společnosti byl Českomoravský penzijní fond, a.s.). Je právním nástupcem Občanského penzijního fondu, a.s., a Českého penzijního fondu Zdraví, a.s., s nimiž se sloučil v letech 1999 a 2000. V roce 2011 pak došlo k fúzi s ČSOB Penzijním fondem Progres, a.s. Penzijní společnost spravovala k 31. 12. 2012 prostředky 732 428 účastníků, v celkové hodnotě 32 194 mil. Kč.[19] Od roku 1998 do konce roku 2007 připisoval penzijní fond svým klientům zhodnocení převyšující ve své kumulaci míru inflace. K 31. 12. 2007 se jednalo o částku 645 mil. Kč. V souvislosti s celosvětovou finanční krizí došlo v 2008 k prudkému propadu zhodnocení prostředků účastníků na 0,05 % a prudkému růstu míry inflace na 6,3 %. To způsobilo, že zhodnocení od tohoto roku ve své kumulaci již nedokážou pokrýt inflaci. Propad zhodnocení vůči inflaci k 31. 12. 2012 činil 870 mil. Kč. Základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 jsou uvedeny v příloze č. 4.
67
Graf č. 19: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF ČSOB Stabilita Zhodnocení (mil. Kč)
-524
-469
-870
-500
-467
-529
645
702
447
315
148
67
158
143
12
0
27
500
665
1000
-1000
Zdroj: vlastní zpracování
4.5.5 Penzijní fond Komerční banky KB Penzijní společnost, a.s. vznikla transformací Penzijního fondu Komerční banky (PF KB) na základě zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Měřeno počtem účastníků patří Penzijní fond KB s 571 002 účastníky k 31. 12. 2012 a obhospodařovaným majetkem v hodnotě 32 194 mil. Kč ke středně velkým fondům.[25] Od roku 1998 do konce roku 2007 připisoval penzijní fond svým klientům zhodnocení převyšující ve své kumulaci míru inflace a patřil v tomto směru k nejvýkonnějším. K 31. 12. 2007 se jednalo o částku 1 309 mil. Kč. V souvislosti s celosvětovou finanční krizí došlo v roce 2008 k prudkému propadu zhodnocení prostředků účastníků na 0,58 % a prudkému růstu míry inflace na 6,3 %. To způsobilo, že zhodnocení od tohoto roku ve své kumulaci již nedokážou pokrýt inflaci. Propad zhodnocení vůči inflaci k 31. 12. 2012 činil 609 mil. Kč. Základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 jsou uvedeny v příloze č. 5.
68
Graf č. 20: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF KB
-609
-130
-160
-370
-164
1309
1422
1328
1009
923
584
309
334
266
-35
2000 1500 1000 500 0 -500 -1000
25
Zhodnocení (mil. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování
4.5.6 Penzijní fond AXA AXA penzijní společnost vznikla transformací AXA penzijního fondu a.s., na základě zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Na českém trhu působí již od r. 1994 (do března 2007 ještě pod názvem Winterthur penzijní fond a.s.) K 31. 12. 2012 obhospodařovala majetek 438 430 účastníků v hodnotě 30 853 mil. Kč.[14] V průběhu roku 2012 došlo u fondu k významnému odlivu účastníků. Od roku 1998 do konce roku 2007 připisoval penzijní fond svým klientům zhodnocení převyšující ve své kumulaci míru inflace. K 31. 12. 2007 se jednalo o částku 1 386 mil. Kč. V souvislosti s celosvětovou finanční krizí došlo v 2008 k prudkému snížení zhodnocení prostředků účastníků a prudkému růstu míry inflace na 6,3 %. To způsobilo, že připsaná zhodnocení od tohoto roku ve své kumulaci již nedokážou pokrýt inflaci. Propad zhodnocení vůči inflaci k 31. 12. 2012 činil 1 154 mil. Kč. Základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 jsou uvedeny v příloze č. 6. Graf č. 21: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč - AXA PF
Zdroj: vlastní zpracování 69
-1154
-568
-425
-415
-746
1386
1579
1579
1106
1036
377
100
126
119
-4
2000 1500 1000 500 0 -500 -1000 -1500
8
Zhodnocení (mil. Kč)
4.5.7 Penzijní fond ING V souvislosti se spuštěním penzijní reformy v České republice se ING Penzijní fond, a.s., k 1. 1. 2013 transformoval na ING Penzijní společnost, a.s., která plně nahrazuje činnost Penzijního fondu. ING Penzijní fond, a.s. (původně Průmyslový penzijní fond, a.s.), zahájil činnost 1. 3. 1995. V současné době obhospodařuje majetek 405 393 účastníků v hodnotě 24 614 mil. Kč.[23] Od roku 1998 do konce roku 2007 připisoval penzijní fond svým klientům zhodnocení převyšující ve své kumulaci míru inflace. K 31. 12. 2007 se jednalo o částku 945 mil. Kč. V souvislosti s celosvětovou finanční krizí došlo v 2008 k prudkému propadu zhodnocení prostředků účastníků na 0,04 % a prudkému růstu míry inflace na 6,3 %. To způsobilo, že připsaná zhodnocení od tohoto roku ve své kumulaci již nedokážou pokrýt inflaci. Propad výnosů vůči inflaci k 31. 12. 2012 činil 705 mil. Kč. Základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 jsou uvedeny v příloze č. 7. Graf č. 22: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF ING Výnos (mil. Kč) 1500
-705
-416
-465
-500
-605
-401
945
1 000
830
536
260
126
121
105
-3
0
28
500
567
1000
-1000
Zdroj: vlastní zpracování
4.5.8 Penzijní fond Allianz Allianz penzijní společnost, a.s. vznikla transformací Allianz penzijního fondu, a.s., jenž byl založen 31. 8. 1997 splynutím Allianz-HYPO penzijního fondu, a.s. a Živnobanka - penzijního fondu, a.s., s názvem Allianz - Živnobanka penzijní fond, a.s. Název penzijního fondu byl změněn na Allianz penzijní fond v návaznosti na odkup 45% akcií fondu Allianz pojišťovnou od Živnostenské banky v závěru roku 2000. Společnost spravuje majetek 486 445 účastníků v hodnotě 20 421 mil. Kč.[10] Od roku 1998 do konce roku 2012 připisoval penzijní fond svým klientům výnosy, které ve své 70
kumulaci nepřetržitě převyšovaly míru inflace. K 31. 12. 2012 se jednalo o částku 276 mil. Kč. Základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 jsou uvedeny v příloze č. 8. Graf č. 23: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF Allianz
276
501
407
264
78
317
304
268
210
201
89
27
36
38
-13
2000 1500 1000 500 0 -500
3
Zhodnocení (mil. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování
4.5.9 Penzijní fond AEGON AEGON Penzijní společnost, a.s., vznikla k 1. 1. 2013 jako nástupce společnosti AEGON Penzijní fond, a.s., který zahájil svou obchodní činnost na českém trhu v roce 2007. Mateřský koncern AEGON patří mezi největší světové poskytovatele životního pojištění a penzijního připojištění.[9] Jedná se o nejmladší společnost na trhu penzijního připojištění. K 31. 12. 2012 měla ve správě majetek 101 387 účastníků v celkové hodnotě 4 593 mil. Kč. Ani tento mladý fond nedokázal ve zhodnocení k 31. 12. 2012 překonat inflaci. Základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 jsou uvedeny v příloze č. 9. Graf č. 24: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč - AEGON PF Zhodnocení (mil. Kč) 50
-30 -50
Zdroj: vlastní zpracování 71
-21
8
0
0
-16
-10
0
0
0
0
0
0
0
0
0
10
16
30
30
4.5.10 Penzijní fond Generali Generali penzijní fond a.s. byl založen v roce 1995. K 1. 1. 2013 se transformoval na Generali penzijní společnost a.s., jenž je součástí Generali PPF Holdingu B.V. působícího ve 14 zemích střední a východní Evropy. Penzijní připojištění provozuje prostřednictvím transformovaného fondu. Měřeno počtem účastníků v transformovaném fondu, je Generali penzijní společnost s 76 399 účastníky k 31. 12. 2012 a obhospodařovaným majetkem v hodnotě 3 576 mil. Kč, nejmenší penzijní společností.[35]. Od roku 1997 do konce roku 2011 připisoval penzijní fond svým klientům zhodnocení převyšující ve své kumulaci míru inflace. K 31. 12. 2011 se jednalo o částku 15 mil. Kč. Nízké zhodnocení za uplynulý rok již nedokáže pokrýt inflaci. Propad výnosů vůči inflaci k 31. 12. 2012 činil 57 mil. Kč. Základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 jsou uvedeny v příloze č. 10. Graf č. 25: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – Generali PF Zhodnocení (mil. Kč) 100 80
-57
15
66
87
70
50
40
38
-20
23
8
8
10
4
0
3
20
20
40
57
60
-40 -60 -80 -100
Zdroj: vlastní zpracování Z porovnání výnosů s inflací je patrné, že Allianz PF je jediným fondem, jenž dokázal zhodnotit prostředky účastníků za období 1997 – 2012, na inflaci, a to o 277 mil. Kč, což odpovídá 1,36 % prostředků účastníků. Ostatní fondy za inflací zaostávají v následujícím pořadí AEGON PF o -21 mil. Kč (-0,46 %), Generali PF o -57 mil. Kč (1,59 %), PF Komerční banky o -609 mil. Kč (-1,91 %), PF České spořitelny o -860 mil. Kč (-2,02 %), ING PF o -668 mil. Kč (-2,71 %), ČSOB PF Stabilita o -870 mil. Kč (-3,02 %), AXA PF o -1153 mil. Kč (-0,46 %) a PF České pojišťovny o -1797 mil. Kč .(-3,03 %). 72
Tabulka č. 24: Rozdíl mezi připsaným zhodnocením a inflací, vyjádřený v % k prostředkům účastníků Prostředky účastníků k
Rozdíl mezi
Rozdíl mezi
31.12.2012
zhodnocením a inflací
zhodnocením a
(mil. Kč)
vyjádřený v mil. Kč
inflací vyjádřený v % k prostředkům účastníků
AEGON PF
4593
-21
-0,46
Allianz PF
20421
277
1,36
AXA PF
30853
-1153
-3,74
ČSOB PF Stabilita
28855
-870
-3,02
3576
-57
-1,59
ING PF
24614
-668
-2,71
PF České pojišťovny
59259
-1797
-3,03
PF České spořitelny
42521
-860
-2,02
PF Komerční banky
31902
-609
-1,91
Generali PF
Zdroj: vlastní zpracování Průměrnou roční výši zhodnocení prostředků účastníků v % u jednotlivých penzijních fondů za období 1997 - 2012 vyjadřuje následující tabulka. Tabulka č. 25: Průměrné roční zhodnocení za období 1997 - 2012 Penzijní fond
Průměrná výše zhodnocení za období 1997 - 2012 v %
AEGON PF
2,12
Allianz PF
3,03
AXA PF
2,23
ČSOB PF Stabilita
2,34
Generali PF
2,28
ING PF
2,41
PF České pojišťovny
2,24
PF České spořitelny
2,42
PF Komerční banky
2,64
Zdroj: vlastní zpracování Výše zhodnocení prostředků účastníků se pohybuje od 2,12 % u AGEON PF do 2,64 % u PF Komerční banky. Pouze Allianz PF dosáhl průměrného ročního zhodnocení nad 3 %. 73
5 ZÁVĚR Problematika zavádění II. pilíře důchodové reformy je téma mnohem širší a obsáhlejší než mohlo být v této práci obsaženo a zpracováno. Je to fenomén budící emoce a rozdmýchávající vášně nejen mezi politickými protivníky, ale i mezi odbornou a laickou veřejností. Na II. pilíř – důchodové spoření, jehož cílem je částečně řešit ekonomické postavení budoucích generací důchodců s ohledem na předpokládaný demografický a ekonomický vývoj, je nutno pohlížet z několika hledisek. Vnitropolitické hledisko - současné politické reprezentace na obou stranách politického spektra nejsou schopny vést smysluplný dialog, jehož výsledkem by byl důchodový systém, jenž by byl respektován i budoucími vládními garniturami. Prosazení důchodové reformy v Poslanecké sněmovně o jeden hlas a následná prohlášení opozice o tom, že až se dostane k vládnutí tak II. pilíř zruší, nejsou určitě to, co by v lidech vzbuzovalo důvěru k tomuto projektu. Celoevropské hledisko – v roce 2010 rezignovala maďarská vláda na důchodovou reformu z roku 1997 a přinutila své občany pod pohrůžkou snížení důchodů až o 70 % převést peníze ze soukromých penzijních fondů do státního fondu. Současná koketování vlád Kypru a Polska s myšlenkou znárodnit penzijní fondy, ať už důvody pro tento krok mají jakékoliv, jsou jistě hodna pozornosti. Ekonomická nestabilita – hypoteční krize v USA způsobená ztrátou důvěry investorů v hodnotu hypoték, která vedla v roce 2008 k propadu akciových trhů, pádu bank a pojišťoven, má dodnes neblahé důsledky pro většinu ekonomik světa. Postupný přerod finanční krize v krizi hospodářskou postihl nejen USA, ale především Evropu. Silně zadlužené země jako jsou Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko nejsou schopny bez pomoci splácet své závazky, a ve spojení s vysokou nezaměstnaností a hospodářským poklesem je jejich situace téměř neřešitelná. Silná provázanost ekonomik způsobená globalizací má za následek, že se ekonomický otřes v jedné části světa projeví i v jeho dalších částech. Demografický vývoj – prognózy demografického vývoje ukazují, že zatím co v roce 2010 byl střední věk dožití u mužů 74,1 roku a u žen 80,3 roku, do roku 2065 dojde k postupnému nárůstu věku u mužů na 84,0 roku a u žen na hodnotu 88,3 roku. Úhrnná plodnost by měla z dnešní hodnoty 1,49 stoupnout na hodnotu 1,68 v roce 2065. To 74
bude mít za následek celkové stárnutí populace České republiky při současném poklesu celkového počtu obyvatel oproti dnešnímu stavu. Všechna výše uvedená hlediska vedou k závěru, že spoléhat se pouze na stát v době stáří by bylo krátkozraké a nezodpovědné. To si uvědomují i respondenti provedeného průzkumu v rámci této práce, když pouze 19 % z nich na otázku, jakým způsobem šetří na stáří, uvedlo, že nespoří. Stejně jednoznačný, avšak negativním slova smyslu, byl postoj ke vstupu do II. pilíře, když 74,28 % respondentů se vyslovilo proti vstupu. Pro 73,72 % respondentů jsou nemožnost vystoupit ze systému ve spojení s obavou ze znehodnocení úspor, pro kterou se vyslovilo 73,71 % respondentů, kritickými body při jejich rozhodování, zda do II. pilíře vstoupit. Z propočtů provedených podle roku narození účastníka, hrubé mzdy a zvolené strategie investování ve II. pilíři v porovnání s důchodem z I. pilíře rovněž vyplývá, že pravidelné ukládání finančních prostředků odpovídajícím 2 % hrubého platu na spořící účet, s následnou výplatou poměrné části úložky po dobu dožití ve spojení s důchodem z I. pilíře, je pro všechny věkové kategorie výhodnější než investování do Fondu státních dluhopisů a Konzervativního fondu II. pilíře. Opačná situace je u Vyváženého a Dynamického fondu, které jsou pro účastníky do věku 45 let výhodnější a poskytují vysoké zhodnocení. U těchto typů fondů ovšem vyvstává otázka, zda budou penzijní společnosti schopny každoroční výnos nad 5 % (7,1 %) s ohledem na nestabilní ekonomické prostředí ve světě dlouhodobě udržet. Příkladem jak ekonomické otřesy mohou ovlivnit obhospodařovaní vkladů účastníků, jsou penzijní fondy. Tuto formu spoření na stáří uvedlo v prováděném průzkumu 64 % respondentů. U všech penzijních fondů působící v České republice zhodnocení vkladů účastníků za období od roku 1997 do konce roku 2012 překonalo míru inflace za dané období ve výši 55,8 % a pohybovalo se v rozmezí od 58,18 % do 69,35 %. Z tohoto hlediska je vše v pořádku. Pokud ovšem převedeme procentní zhodnocení na finanční prostředky, dostaneme čísla zcela rozdílná. Od roku 1997 do konce roku 2007 připisovaly penzijní fondy svým klientům zhodnocení, které ve své kumulaci převyšovalo míru inflace celkově o 6 704 mil. Kč. V souvislosti s celosvětovou finanční krizí došlo v roce 2008 k prudkému propadu zhodnocení prostředků účastníků a k prudkému růstu míry inflace na 6,3 %. To způsobilo, že připsaná zhodnocení od tohoto roku ve své kumulaci již nedokážou pokrýt inflaci. Propad výnosů vůči inflaci činil k 31. 12. 2012 celkově 5 758 mil. Kč. I přes všechno výše uvedené, se penzijní připojištění stalo nejmasovější formou kolektivního spoření 75
na důchod v České republice. Z tohoto pohledu vyvstává otázka, zda by nebylo účelnější rozvíjet více tento produkt (už jen s ohledem na počet účastníků) před zaváděním II. pilíře. Závěrem lze konstatovat, že spoření na stáří se stává nutností a jeho význam bude dále stoupat. Není proto důležité to, zda se občané rozhodnou pro spoření ve II. pilíři, III. pilíři či dají přednost životnímu pojištění nebo jiné formě kolektivního případně individuálního investování. Důležité je ale to, aby si tuto skutečnost uvědomili a nepodceňovali ji. Je pouze na zodpovědnosti každého z nás, jak k zabezpečení a důstojnému prožití svého stáří přistoupí. Spoléhání se pouze na stát a jeho sociální systém není rozhodně tím správným řešením.
76
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ČESKO. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. ODBOR
SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ. Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008. ISBN 978-8086878-89-8. [2] KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005. 504 s.
ISBN 80-7357-050-5. [3] LOEWENSTEIN, Bedřich. OTTO VON BISMARCK. 1. vyd. Praha: Svoboda,
1968. Portréty. 243 s. [4] POTŮČEK, Martin., RADIČOVÁ, Iveta. Sociální politika v Čechách a na
Slovensku po roce 1989. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 329 s. ISBN 80-7184622-8. [5] RIEVAJOVÁ, Eva. et al. Sociáne zabezpečenie. 1. vyd. Bratislava:
EKONÓM, 2008. 236 s. ISBN 978-80-225-2545-9. [6] TOMEŠ, Igor. Sociální politika: teorie a mezinárodní zkušenost: výběr z
přednášek přednesených na Filozofické fakultě
niverzity
arlovy. 1.vyd.
Praha: Socioklub, 1996. 213 s. ISBN 80-902-2600-0. [7] TOMEŠ, Igor. Sociální správa: úvod do teorie a praxe. 2.vyd. rozš. a přeprac.
Praha: Portál, 2009. 304 s. ISBN 978-807-3674-830. [8] TOMEŠ, Igor. Sociální správa. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 303 s. ISBN 80-
7178-560-1. [9] AEGON Česká republika. Výroční zprávy: Vítejte na AEGON Česká
republika
[online].
2012,
[cit.
2013-04-10].
Dostupné
z:
http://www.aegon.cz/cs/Domu/o_nas/dulezite_dokumenty/AEGON-Penzijnispolecnost/Vyrocni-zpravy/ [10]Allianz penzijní společnost. Allianz: Vyhledávání [online]. [cit. 2013-04-10].
Dostupné
z:
https://www.allianz.cz/search.zhtml?np=1&q=v%C3%BDro%C4%8Dn%C3 %AD%20zpr%C3%A1vy&ul=www.allianz.cz [11]Anspruch und Höhe der Grundsicherung. In: Deutsche Rentenversicherung:
Übersichtsseite
Themen
[online].
[cit.
2013-04-17].
Dostupné
z:
http://www.deutscherentenversicherung.de/Allgemein/de/Inhalt/2_Rente_Reha/01_rente/04_in_der 77
_rente/04_grundsicherung_bei_kleinstrenten/00_01_grundsicherung_anspruch _und_hoehe.html [12]APF ČR - Asociace penzijních fondů ČR. Publikace: APF ČR [online]. 2012,
[cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/o-nas/publikace/ [13]APF ČR - Asociace penzijních fondů ČR. Vybrané ekonomické ukazatele:
APF
ČR
[online].
2012,
[cit.
2013-04-10].
Dostupné
z:
http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ [14]AXA penzijní společnost a. s. Spoření na důchod: AXA více než standard
[online]. 2013, [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.axa.cz/sporeni-naduchod/ [15]Česká spořitelna: Penzijní společnost. Česká spořitelna: Penzijní společnost -
Vyhledávání
[online].
2013,
[cit.
2013-04-10].
Dostupné
z:
http://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/appmanager/pfcs/pfcs [16]Česká správa sociálního zabezpečení. Profil organizace. [online]. 2012, [cit.
2012-10-30]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/ [17]Český statistický úřad: ČSÚ. In: Jak dlouhý život máme před sebou?: ČSÚ v
Českých Budějovicích [online]. 13. 8. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/jak_dlouhy_zivot_mame_pred_sebou [18]Český statistický úřad. Inflace, spotřebitelské ceny: ČSÚ [online]. 15. 4. 2013
[cit.
2013-04-10].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace_spotrebitelske_ceny [19]ČSOB - Penzijní společnost. Dokumenty: ČSOB PS [online]. [cit. 2013-04-
08]. Dostupné z: http://www.csob-penze.cz/dokumenty [20]HOLUB, Martin., POLLNEROVÁ, Štěpánka., ŠLAPÁK, Milan. Charakter
nositelů důchodového pojištění: (ident. kód HR141/05). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008, 199, 10 s. ISBN 978-80-7416-022-6. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&klasif=3&kateg=vupsv&site =default [21]HOLUB, Martin., ŠLAPÁK, Milan. Možnost převodu ("přenechání") částí
získaných individuálních nároků rodinnému příslušníku nebo jiné fyzické osobě, případně možnost získávání společných důchodových nároků [online]. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2010. 80 s. [cit. 201211-30].
ISBN
978-80-7416-061-5.
78
Dostupné
z:http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&klasif=3&kateg=vupsv&sit e=default [22]HOLUB, Martin. Náhradní doby pojištění v důchodových systémech
vybraných evropských zemí [online]. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007. 51s. [cit. 2012-11-25].
ISBN
Dostupné
978-80-87007-94-5.
z:
http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_258.pdf [23]ING penzijní společnost. Výroční zprávy a zprávy o hospodaření [online].
2012, [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: https://www.ingpenzijnispolecnost.cz/onas/pro-media/vyrocni-zpravy-zpravy-hospodareni.html [24]INVESTIA. Doplňkové penzijní spoření vs penzijní připojištění. Dostupné z:
http://www.investia.cz/doplnkove-penzijni-sporeni-vs-penzijni-pripojisteni [25]KB Penzijní společnost. Výroční zprávy:
B Penzijní společnost [online].
2012, [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.kbps.cz/o-kb-ps/zpravy-ohospodareni-kb-ps/vyrocni-zpravy/ [26]KONSORCIUM VÚPSV – VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH
VĚCÍ WILLIAM M. MERCER. Analýza důchodových reforem z hlediska české důchodové reformy. 2001. 66 s. [cit. 2012-11-30]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/Duref1.pdf [27]MIKUŠKOVÁ, Mária. Srovnání penzijních fondů [online]. 1. vyd. Praha:
VÚPSV, 2006. 82 s. [cit. 2012-11-16]. ISBN 80-870-0725-5. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_201.pdf [28]Ministerstvo práce a sociálních věcí. Český důchodový systém v kontextu E .
[online].
2012,
[cit.
2012-11-30].
Dostupné
z:
http://mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf [29]Ministerstvo práce a sociálních věcí. Hlavní změny v důchodovém pojištění
schválené v roce 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11111 [30]Ministerstvo práce a sociálních věcí. Národní strategická zpráva o
přiměřených a udržitelných důchodech připravená pro E [online].
2005,
[cit.
2012-11-30].
v roce 2005.
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/1450/CZ_nsrp_cz.pdf [31] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Popis důchodové reformy [online]. 2012
[cit.
2012-11-30].
http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf 79
Dostupné
z:
[32] MPSV.CZ. Důchodová kalkulačka [online]. 9. 4. 2013 [cit. 2013-04-17].
Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ [33]Penzijní kalkulačka. Penzijní společnost České pojišťovny. [online]. 2013, [cit.
2013-04-10]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/penzijni-kalkulacka.html [34]Penzijní společnost České pojišťovny. Výroční zprávy: Penzijní společnost
České
pojišťovny
[online].
2012,
[cit.
2013-04-10].
Dostupné
z:
http://www.pfcp.cz/o-nas/ke-stazeni/vyrocni-zpravy.html [35]Penzijní spoření nové generace. Výroční zprávy: Generali penzijní společnost
[online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.generali-ps.cz/cz/hornimenu/o-nas/vyrocni-zpravy/c2330 [36]PŘIB, Jan. Důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření. [online]. 2012,
[cit.
Dostupné
2012-11-16].
z:
http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d38294v48242-duchodovesporeni-a-doplnkove-penzijnisporeni/?search_query=d%C5%AFchodov%C3%A9+spo%C5%99en%C3%A D&search_results_page= [37]1942 William Henry Beveridge The architect of the welfare state. In: History
of
Social
Work,
details
[online].
[cit.
2013-04-17].
Dostupné
z:
http://www.historyofsocialwork.org/eng/details.php?canon_id=134 [38]Česká republika. Zákon č. 397 ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové
spoření. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 146, s. 5058-5062. Dostupné
z:
http://www.sbcr.cz/cgi-
bin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SSBCB2/SBCB2146.HTM;ca397_2012_00. ISSN 1211-1244. [39]Česká republika. Zákon č. 426 ze dne 6. listopadu 2011 o důchodovém
spoření. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 149, s. 5586 – 5623. Dostupné
z:
http://www.sbcr.cz/cgi-
bin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SSBCB1/SBCB1149.HTM;ca426_2011_00. ISSN 1211-1244.
80
7 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Přehled současných penzijních fondů v ČR ............................................. 32 Tabulka č. 2: Základní rozdíly mezi penzijním připojištěním a doplňkovým penzijním spořením.......................................................................................................................... 35 Tabulka č. 3: Důchodový věk, doba spoření a doba dožití pro vybrané kategorie mužů46 Tabulka č. 4: Důchodový věk, doba spoření a dožití pro vybrané kategorie bezdětných žen ................................................................................................................................... 46 Tabulka č. 5: Rozdíl v důchodech mezi I. pilířem a I. + II. pilířem v % ........................ 48 Tabulka č. 6: Fond státních dluhopisů - muž, rok narození 1988 (věk 25 let), odchod do důchodu 68 let + 10 měs., doba spoření 45 let, doba dožití 13 let.................................. 50 Tabulka č. 7: Fond státních dluhopisů - muž, rok narození 1978 (věk 35 let), odchod do důchodu 67 let + 2 měs., doba spoření 33 let, doba dožití 14 let + 1 měs. ..................... 50 Tabulka č. 8: Fond státních dluhopisů - muž, rok narození 1968 (věk 45 let), odchod do důchodu 66 let + 6 měs., doba spoření 22 let, doba dožití 15 let + 1 měs. ..................... 51 Tabulka č. 9: Konzervativní fond - muž, rok narození 1988 (věk 25 let), odchod do důchodu 68 let + 10 měs., doba spoření 45 let, doba dožití 13 let.................................. 52 Tabulka č. 10: Konzervativní fond - muž, rok narození 1978 (věk 35 let), odchod do důchodu 67 let + 2 měs., doba spoření 33 let, doba dožití 14 let + 1 měs. ..................... 52 Tabulka č. 11: Konzervativní fond - muž, rok narození 1968 (věk 45 let), odchod do důchodu 66 let + 6 měs., doba spoření 22 let, doba dožití 15 let + 1 měs. ..................... 53 Tabulka č. 12: Vyvážený fond - muž, rok narození 1988 (věk 25 let), odchod do důchodu 68 let + 10 měs., doba spoření 45 let, doba dožití 13 let.................................. 54 Tabulka č. 13: Vyvážený fond - muž, rok narození 1978 (věk 35 let), odchod do důchodu 67 let + 2 měs., doba spoření 33 let, doba dožití 14 let + 1 měs. ..................... 54 Tabulka č. 14: Vyvážený fond - muž, rok narození 1968 (věk 45 let), odchod do důchodu 66 let + 6 měs., doba spoření 22 let, doba dožití 15 let + 1 měs. ..................... 55 Tabulka č. 15: Dynamický fond - muž, rok narození 1988 (věk 25 let), odchod do důchodu 68 let + 10 měs., doba spoření 45 let, doba dožití 13 let.................................. 56 Tabulka č. 16: Dynamický fond - muž, rok narození 1978 (věk 35 let), odchod do důchodu 67 let + 2 měs., doba spoření 33 let, doba dožití 14 let + 1 měs. ..................... 56 Tabulka č. 17: Dynamický fond - muž, rok narození 1968 (věk 45 let), odchod do důchodu 66 let + 6 měs., doba spoření 22 let, doba dožití 15 let + 1 měs. ..................... 57
81
Tabulka č. 18: Muž, rok narození 1988 (věk 25 let), odchod do důchodu 68 let + 10 měs., doba spoření 45 let, doba dožití 13 let – porovnání výnosu s I. pilířem v % ........ 58 Tabulka č. 19: Žena, 2 děti, rok narození 1983 (věk 30 let), odchod do důchodu 68 let, doba spoření 38 let, doba dožití 16 let + 4 měs. – porovnání výnosu s I. pilířem v % ... 58 Tabulka č. 20: Muž, rok narození 1978 (věk 35 let), odchod do důchodu 67 let + 2 měs., doba spoření. 33 let, doba dožití 14 let + 1 měs. – porovnání výnosu s I. pilířem v % .. 58 Tabulka č. 21: Žena, 2 děti, rok narození 1973 (věk 40 let), odchod do důchodu 66 let + 4 měs., doba spoření 27 let, doba dožití 16 let + 8 měs. – porovnání výnosu s I. pilířem v % .................................................................................................................................. 59 Tabulka č. 22: Muž, rok narození 1968 (věk 45 let), odchod do důchodu 66 let + 6 měs., doba spoření 22 let, doba dožití 15 let + 1 měs. – porovnání výnosů s I. pilířem v % ... 59 Tabulka č. 23: Žena, 2 děti, rok narození 1963 (věk 50 let), odchod do důchodu 63 let + 8 měs., doba spoření 14 let, doba dožití 19 let – porovnání výnosu s I. pilířem v % ..... 59 Tabulka č. 24: Rozdíl mezi připsaným zhodnocením a inflací, vyjádřený v % k prostředkům účastníků ................................................................................................. 73 Tabulka č. 25: Průměrné roční zhodnocení za období 1997 - 2012 ............................... 73
82
8 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Zájem o změny v důchodovém systému (%) .................................................. 37 Graf č. 2: Zájem o druhý pilíř důchodové reformy (%).................................................. 38 Graf č. 3: Počet účastníků důchodového spoření evidovaný k 28. 2. 2013 .................... 39 Graf č. 4: Ochota vstoupit do II. pilíře důchodové reformy (%) .................................... 41 Graf č. 5: Jakou roli hrála skutečnost, že ze systému nelze vystoupit při rozhodování o vstupu do II. pilíře důchodové reformy (%) ................................................................ 41 Graf č. 6: Souhlas se skutečností, že je účast ve II. pilíři důchodové reformy dobrovolná (%) ............................................................................................................... 42 Graf č. 7: Informovanost o principech fungování II. pilíře důchodové reformy (%) ..... 42 Graf č. 8: Výhodnost vstupu do II. pilíře důchodové reformy (%) ................................ 48 Graf č. 9: Obava, že prostředky vložené do II. pilíře důchodové reformy mohou být v budoucnu znehodnoceny (%)....................................................................................... 49 Graf č. 10: Počet aktivních účastníků u penzijních společností – srovnání s rokem 2011 ........................................................................................................................................ 61 Graf č. 11: Podíly penzijních společností na trhu penzijního připojištění v % .............. 61 Graf č. 12: Prostředky evidované ve prospěch účastníků k 31. 12. 2012 v mil. Kč ....... 62 Graf č. 13: Prostředky účastníků v mil. Kč – podíl na trhu ............................................ 63 Graf č. 14: Srovnání podílů na trhu v počtu účastníků a spravovaném majetku ............ 63 Graf č. 15: Rozdíl mezi zhodnocením a mírou inflace za období 1997-2012 ................ 64 Graf č. 16: Míra inflace za období 1997-2012 (v %)...................................................... 65 Graf č. 17: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF České pojišťovny ....................................................................................................................... 66 Graf č. 18: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF České spořitelny ........................................................................................................................ 67 Graf č. 19: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF ČSOB Stabilita ........................................................................................................................................ 68 Graf č. 20: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF KB .............. 69 Graf č. 21: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč - AXA PF ............ 69 Graf č. 22: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF ING ............. 70 Graf č. 23: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – PF Allianz ........ 71 Graf č. 24: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč - AEGON PF ...... 71 Graf č. 25: Rozdíl mezi zhodnocením a inflací vyjádřený v mil. Kč – Generali PF ...... 72 83
9 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Penzijní společnost České pojišťovny a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Příloha č. 3: Penzijní společnost České spořitelny - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Příloha č. 4: ČSOB Penzijní společnost, a. s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Příloha č. 5: KB Penzijní společnost, a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Příloha č. 6: Penzijní společnost AXA, a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Příloha č. 7: Penzijní společnost ING, a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Příloha č. 8: Penzijní společnost Allianz, a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Příloha č. 9: AEGON Penzijní společnost, a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Příloha č. 10: Generali penzijní společnost a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012
84
Příloha č. 1: Dotazník
DRUHÝ PILÍŘ DŮCHODOVÉ REFORMY - DOBROVOLNÉ DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ S účinností od 1. 1. 2013 vstoupil v platnost zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. Zavedením důchodového spoření byly vytvořeny podmínky, pro vznik nového, kapitálově financovaného systému, jenž bude neoddělitelně propojen s povinným, průběžně financovaným I. pilířem. Lidé se budou moci dobrovolně rozhodnout, že 3 % z vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění budou vyvádět na svůj účet u soukromé penzijní společnosti za podmínky, že ze svého k této částce přidají další 2 % z vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění. Celkový doživotní důchod od státu a z II. pilíře pro variantu, v případě vstupu do II. pilíře bude mít 3 složky: - Důchod od státu snížený podle toho, kolik let skutečně platíte do II. pilíře - Důchod z osobního účtu II. pilíře z 3% pojistného (přesměrované povinné pojistné) - Důchod z osobního účtu II. pilíře z 2% pojistného (Vaše dodatečné vlastní prostředky) 1. Jakou formou spoříte na stáří (vybrat max. 3 možnosti) □ Nespořím □ Životní pojištění □ Penzijní připojištění □ Vklady u bank, podílové listy, akcie □ Jiné formy □ Nechci uvést 2. Zajímáte se o změny v důchodovém systému □ Ano □ Spíše ano □ Spíše ne □ Nevím 3. Zajímáte se o druhý pilíř důchodové reformy - dobrovolné DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ □ Ano □ Spíše ano □ Spíše ne □ Ne □ Nechci uvést 4. Domníváte se, že jste o principech fungování II. pilíře důchodové reformy dostatečně informován(a) □ Ano □ Spíše ano □Spíše ne □ Ne □ Nevím 5. Chcete vstoupit do druhého pilíře důchodové reformy □ Rozhodně ano □ Spíše ano □ Spíše ne □ Rozhodně ne □ Nevím, nechci uvést 6. Jakou roli při Vašem rozhodování hraje skutečnost, že po dobrovolném vstupu již nelze ze systému vystoupit □ Rozhodně velkou □ Spíše velkou □ Spíše malou □ Rozhodně velkou □ žádnou □ Nevím, nechci uvést 7. Považujete za správné, že účast ve druhém pilíři důchodové reformy je dobrovolná □ Rozhodně ano □ Spíše ano
□ Spíše ne □ Rozhodně ne □ Nevím, nechci uvést 8. Považujete účast v druhém pilíři důchodové reformy za výhodnou pro všechny □ Rozhodně ano □ Rozhodně ano – pro občany s vyššími příjmy a věkem do 35 let □ Spíše ano □ Spíše ne □ Rozhodně ne – pro občany s nižšími příjmy a věkem nad 45 let □ Rozhodně ne □ Nevím 9. O kolik vyšší důchod (v %) budou dle Vašeho názoru pobírat účastníci druhého pilíře oproti těm, kteří se důchodového spoření ve druhém pilíři nezúčastní při následující výší příjmů: 15 000 Kč □1–5% □ 6 – 10 % □ 11 – 15 % □ 16 – 20 % □ 21 – 25 % □ více než 25%
20 000 Kč □1–5% □ 6 – 10 % □ 11 – 15 % □ 16 – 20 % □ 21 – 25 % □ více než 25%
25 000 Kč □1–5% □ 6 – 10 % □ 11 – 15 % □ 16 – 20 % □ 21 – 25 % □ více než 25%
35 000 Kč □1–5% □ 6 – 10 % □ 11 – 15 % □ 16 – 20 % □ 21 – 25 % □ více než 25 %
40 000 Kč □1–5% □ 6 – 10 % □ 11 – 15 % □ 16 – 20 % □ 21 – 25 % □ více než 25 %
10. Obáváte se, že úspory vložené do druhého pilíře u penzijní společnosti mohou být v budoucnu znehodnoceny □ Rozhodně ano □ Spíše ano □ Spíše ne □ Rozhodně ne □ Nevím, nechci uvést 11. Věk: □ 18 až 30 let □ 31 až 40 let □ 41 až 50 let □ 51 a více let 12. Pohlaví □ žena □ muž 13. Nejvyšší dosažené vzdělání: □ vyučen □ středoškolské s maturitou
□ vyšší odborné □ vysokoškolské
Příloha č. 2: Penzijní společnost České pojišťovny a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Hospodářský výsledek zisk / ztráta (mil. Kč)
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (mil. Kč)
Připsaný výnos (v %)
Míra inflace (v %)
Rozdíl Počet mezi aktivních připsaným účastníků výnosem a inflací (v %)
Rozdíl mezi připsaným výnosem a inflací vyjádřený v mil. Kč
1997
54
1574
9,60
8,50
1,10
132990
17,31
1998
178
2366
9,72
10,70
-0,98
159897
-23,19
1999
188
3305
6,60
2,10
4,50
226805
148,73
2000
154
4345
4,50
3,90
0,60
296059
26,07
2001
180
5363
3,80
4,70
-0,90
322179
-48,27
2002
201
6877
3,20
1,80
1,40
348393
96,28
2003
295
10325
3,10
0,1
3,00
463948
309,75
2004
707
20007
3,50
2,80
0,70
770640
140,05
2005
967
24415
3,80
1,90
1,90
867593
463,89
2006
1033
30188
3,30
2,5
0,80
974115
241,50
2007
939
37083
2,40
2,80
-0,40
1079410
-148,33
2008
81
43865
0,20
6,30
-6,10
1160860
-2675,77
2009
619
47812
1,20
1,00
0,20
1160915
95,62
2010
1147
52125
2,00
1,50
0,50
1179881
260,63
2011
911
56696
1,50
1,90
-0,40
1162495
-226,78
2012
757
59259
2,50
3,30
-0,80
1280079
-474,07
60,92
55,80
5,12
Celkem
8411,00
-1796,58
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
Příloha č. 3: Penzijní společnost České spořitelny - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Hospodářský výsledek zisk / ztráta (mil. Kč)
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (mil Kč)
Připsaný výnos (v %)
Míra inflace (v %)
Rozdíl Počet mezi aktivních připsaným účastníků výnosem a inflací (v %)
Rozdíl mezi připsaným výnosem a inflací vyjádřený v mil. Kč
1997
90
1813
9,05
8,50
0,55
150000
9,97
1998
132
2547
8,33
10,70
-2,37
187956
-60,36
1999
123
3570
4,40
2,10
2,30
255294
82,11
2000
167
4233
4,20
3,90
0,30
309727
12,70
2001
170
4986
3,80
4,70
-0,90
360781
-44,87
2002
238
6944
3,50
1,80
1,70
375561
118,05
2003
244
9187
2,64
0,1
2,54
382605
233,35
2004
408
11992
3,74
2,80
0,94
410352
112,72
2005
630
15057
4,03
1,90
2,13
479757
320,71
2006
531
19161
3,40
2,5
0,90
549733
172,45
2007
776
24324
3,10
2,80
0,30
634162
72,97
2008
127
29574
0,40
6,30
-5,90
750212
-1744,87
2009
459
32351
1,28
1,00
0,28
833512
90,58
2010
807
35120
2,34
1,50
0,84
907803
295,01
2011
874
38083
2,07
1,90
0,17
938209
64,74
2012
757
42521
1,90
3,30
-1,40
1058852
-595,29
58,18
55,80
2,38
Celkem
6533,00
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
-860,03
Příloha č. 4: ČSOB Penzijní společnost, a. s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Hospodářský výsledek zisk / ztráta (mil. Kč)
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (mil Kč)
Připsaný výnos (v %)
Míra inflace (v %)
Rozdíl Počet mezi aktivních připsaným účastníků výnosem a inflací (v %)
Rozdíl mezi připsaným výnosem a inflací vyjádřený v mil. Kč
1997
107
1491
10,30
8,50
1,80
97124
26,84
1998
144
2122
10,02
10,70
-0,68
121774
-14,43
1999
125
3258
6,10
2,10
4,00
202437
130,32
2000
147
4961
4,20
3,90
0,30
299996
14,88
2001
167
6019
3,20
4,70
-1,50
302615
-90,29
2002
206
6694
3,00
1,80
1,20
293345
80,33
2003
171
7586
2,30
0,1
2,20
292700
166,89
2004
403
8820
4,30
2,80
1,50
310321
132,30
2005
405
10384
4,00
1,90
2,10
330549
218,06
2006
339
12252
2,80
2,5
0,30
358962
36,76
2007
339
14223
2,40
2,80
-0,40
385477
-56,89
2008
8
18783
0,05
6,30
-6,25
408503
-1173,94
2009
258
16705
1,37
1,00
0,37
424933
61,81
2010
286
17763
1,49
1,50
-0,01
431741
-1,78
2011
551
28650
1,71
1,90
-0,19
721634
-54,44
2012
607
28855
2,10
3,30
-1,20
732428
-346,26
59,34
55,80
3,54
Celkem
4263,00
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
-869,83
Příloha č. 5: KB Penzijní společnost, a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Hospodářský výsledek zisk / ztráta (mil. Kč)
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (mil Kč)
Připsaný výnos (v %)
Míra inflace (v %)
Rozdíl Počet mezi aktivních připsaným účastníků výnosem a inflací (v %)
Rozdíl mezi připsaným výnosem a inflací vyjádřený v mil. Kč
1997
278
4147
9,10
8,50
0,60
264908
24,88
1998
405
4999
9,50
10,70
-1,20
212593
-59,99
1999
357
5911
7,20
2,10
5,10
214447
301,46
2000
292
6804
4,89
3,90
0,99
251483
67,36
2001
327
8115
4,40
4,70
-0,30
252898
-24,35
2002
420
9692
4,63
1,80
2,83
256287
274,28
2003
365
10290
3,40
0,1
3,30
266815
339,57
2004
440
12242
3,50
2,80
0,70
302330
85,69
2005
621
15199
4,00
1,90
2,10
360873
319,18
2006
529
18772
3,00
2,5
0,50
416757
93,86
2007
562
22668
2,30
2,80
-0,50
470315
-113,34
2008
165
25736
0,58
6,30
-5,72
491218
-1472,10
2009
75
27179
0,24
1,00
-0,76
498168
-206,56
2010
727
28718
2,23
1,50
0,73
501199
209,64
2011
676
30373
2,00
1,90
0,10
507626
30,37
2012
575
31902
1,80
3,30
-1,50
571002
-478,53
62,77
55,80
6,97
Celkem
6814,00
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
-608,56
Příloha č. 6: Penzijní společnost AXA, a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Hospodářský výsledek zisk / ztráta (mil. Kč)
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (mil Kč)
Připsaný výnos (v %)
Míra inflace (v %)
Rozdíl mezi Počet připsaným aktivních výnosem a účastníků inflací (v %)
Rozdíl mezi připsaným výnosem a inflací vyjádřený v mil. Kč
1997
-11
305
11,20
8,50
2,70
59000
8
1998
16
2036
10,10
10,70
-0,60
129000
-12
1999
111
2792
6,50
2,10
4,40
168000
123
2000
54
3658
4,10
3,90
0,20
190000
7
2001
183
5773
4,25
4,70
-0,45
249000
-26
2002
611
17206
3,41
1,80
1,61
603000
277
2003
613
20214
3,36
0,1
3,26
564000
659
2004
767
23372
3,10
2,80
0,30
614000
70
2005
1048
26287
3,70
1,90
1,80
604401
473
2006
758
29475
2,50
2,5
0,00
593728
0
2007
789
32228
2,20
2,80
-0,60
577082
-193
2008
0,176
33841
0,00
6,30
-6,30
560449
-2132
2009
790
33139
2,00
1,00
1,00
526744
331
2010
565
33245
1,47
1,50
-0,03
499072
-10
2011
575
33247
1,47
1,90
-0,43
472169
-143
2012
434
30853
1,40
3,30
-1,90
438430
-586
60,76
55,80
4,96
Celkem
7303,18
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
-1153,46
Příloha č. 7: Penzijní společnost ING, a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Hospodářský výsledek zisk / ztráta (mil. Kč)
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (mil Kč)
Připsaný Míra Rozdíl Počet výnos (v inflace (v mezi aktivních %) %) připsaným účastníků výnosem a inflací (v %)
Rozdíl mezi připsaným výnosem a inflací vyjádřený v mil. Kč
1997
80
1228,00
11,00
8,50
2,50
175993
1998
172
2467,00
9,34
10,70
-1,36
199511
-34
1999
151
2928,00
6,00
2,10
3,90
172155
114
2000
135
3283,00
4,40
3,90
0,50
192854
16
2001
225
5186,00
4,80
4,70
0,10
230928
5
2002
243
6328,00
4,00
1,80
2,20
255290
139
2003
322
8183,00
4,00
0,1
3,90
294270
319
2004
270
10747,00
2,50
2,80
-0,30
355337
-32
2005
578
13332,00
4,20
1,90
2,30
388567
307
2006
619
15969,00
3,60
2,5
1,10
404863
176
2007
510
18807,00
2,50
2,80
-0,30
434998
-56
2008
9
21505,00
0,04
6,30
-6,26
452103
-1346
2009
21
22726,00
0,10
1,00
-0,90
442259
-205
2010
515
23908,00
2,10
1,50
0,60
429126
143
2011
547
25109,00
2,10
1,90
0,20
408312
50
2012
524
24614,00
2,10
3,30
-1,20
405393
-295
62,78
55,8
6,98
Celkem
4921
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
31
-667,52
Příloha č. 8: Penzijní společnost Allianz, a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Hospodářský výsledek zisk / ztráta (mil. Kč)
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (mil Kč)
Připsaný výnos (v %)
Míra inflace (v %)
Rozdíl Počet mezi aktivních připsaným účastníků výnosem a inflací (v %)
Rozdíl mezi připsaným výnosem a inflací vyjádřený v mil. Kč
1997
1,4
656,00
8,90
8,50
0,40
54179
3
1998
54
972,00
9,10
10,70
-1,60
64000
-16
1999
60
1313,00
6,00
2,10
3,90
72563
51
2000
56
1820,00
3,80
3,90
-0,10
97687
-2
2001
98
2514,00
4,36
4,70
-0,34
104248
-9
2002
113
3265,00
3,71
1,80
1,91
107304
62
2003
119
3852,00
3,00
0,1
2,90
106757
112
2004
122
4672,00
3,00
2,80
0,20
106760
9
2005
165
5298,00
3,00
1,90
1,10
112679
58
2006
182
5853,00
3,11
2,5
0,61
113002
36
2007
201
6364,00
3,00
2,80
0,20
115790
13
2008
220
7233,00
3,00
6,30
-3,30
123075
-239
2009
251
8854,00
3,10
1,00
2,10
143275
186
2010
310
9539,00
3,00
1,50
1,50
164176
143
2011
339
11863,00
2,69
1,90
0,79
212156
94
2012
357
20421,00
2,20
3,30
-1,10
486445
-225
64,97
55,8
9,17
Celkem
2648,4
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
277,45
Příloha č. 9: AEGON Penzijní společnost, a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Hospodářský výsledek zisk / ztráta (mil. Kč)
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (mil Kč)
Připsaný výnos (v %)
Míra inflace (v %)
Rozdíl Počet mezi aktivních připsaným účastníků výnosem a inflací (v %)
Rozdíl mezi připsaným výnosem a inflací vyjádřený v mil. Kč
2007
-18,4
14
4,50
2,80
1,70
13752
0,24
2008
-48,9
581
3,50
6,30
-2,80
44830
-16,27
2009
-35,8
2148
2,10
1,00
1,10
97283
23,63
2010
52,6
3695
2,11
1,50
0,61
116444
22,54
2011
69,9
4680
1,60
1,90
-0,30
114521
-14,04
2012
434
4593
2,50
3,30
-0,80
101387
-36,74
16,31
16,80
-0,49
Celkem
453,40
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
-20,65
Příloha č. 10: Generali penzijní společnost a.s. - základní ekonomické ukazatele za období 1997 – 2012 Hospodářský výsledek zisk / ztráta (mil. Kč)
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (mil Kč)
Připsaný výnos (v %)
Míra inflace (v %)
Rozdíl Počet mezi aktivních připsaným účastníků výnosem a inflací (v %)
Rozdíl mezi připsaným výnosem a inflací vyjádřený v mil. Kč
1997
2
48
14,60
8,50
6,10
4500
2,93
1998
4
84
11,40
10,70
0,70
6944
0,59
1999
6
188
5,30
2,10
3,20
16623
6,02
2000
9
360
3,60
3,90
-0,30
22878
-1,08
2001
18
396
4,60
4,70
-0,10
22460
-0,40
2002
22
521
4,10
1,80
2,30
22068
11,98
2003
20
632
3,00
0,1
2,90
22559
18,33
2004
24,3
740
3,00
2,80
0,20
23347
1,48
2005
36,5
901
3,81
1,90
1,91
25384
17,21
2006
42,8
1076
3,74
2,5
1,24
26277
13,34
2007
52,1
1275
4,10
2,80
1,30
29168
16,58
2008
34,4
1480
2,00
6,30
-4,30
37341
-63,64
2009
52
1922
2,40
1,00
1,40
46168
26,91
2010
57,6
2616
2,10
1,50
0,60
57027
15,70
2011
11,5
3200
0,30
1,90
-1,60
62087
-51,20
2012
45
3576
1,30
3,30
-2,00
76399
-71,52
69,35
55,80
55,80
Celkem
437,20
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Asociace penzijních fondů ČR[13]
-56,78
