Problematika systémové podpory státní správy v oblasti širší podpory estetické výchovy studentů SŠ (i vyšších ročníků ZŠ)
prosinec 2014 1
Studie byla zadána a vypracována pro Sociologický ústav AV ČR v rámci řešení výzkumného projektu „Sociální a institucionální podmíněnost rozvoje kultury a uchování kulturního dědictví v regionálním prostředí a její využití v efektivnější organizaci kulturních aktivit regionu“ (program NAKI, poskytovatel: Ministerstvo kultury, identifikační číslo projektu: DF11P01OVV032).
Jiří Králík Michalská 660, Staré Město tel : 602 704620, e-mail : jirka.kralik.seznam.cz 2
OBSAH I.
ÚVODNÍ SLOVO (... SLOVA ...) …............................................................................. 4
II.
Estetická výchova před a po roce 1989 ….................................................................... 7
III.
Úspěšné projekty estetické výchovy …....................................................................... 11 - ZAHRANIČNÍ PROJEKTY .................................................................................... 12 - DOMÁCÍ PROJEKTY ............................................................................................. 14
IV.
projekt ARTEDIEM …................................................................................................ 17 formy PROJEKTU …................................................................................................. 22
V.
3
ZÁVĚR …..................................................................................................................... 26
I. ÚVODNÍ SLOVO (…. SLOVA ...)
OTAKAR HOSTINSKÝ (čeký estetik) ... I jest na bíle dni, že k nejušlechtilejším zábavám patří požitek uměleckého díla (…). Čísti román nebo sledovati děj hry divadelní, naslouchati dobré hudbě nebo prohlížeti obrazárnu – to také zaměstnává ducha, popřípadě i unavuje,ale každého, nechť jeho práce životní je hmotná nebo duševní, naplňuje to novými myšlenkami, novými dojmy, jež dopomáhají mu k zapomínaní na starosti a svízele vezdejší a tím celou jeho bytost uvadějí do rovnováhy, do klidu. (…) Ale umění činí ještě více: otevírá nám v dílech svých celý nový svět, nevyčerpatelně bohatý, v němž místo nalezly nejhlubší myšlenky, nejušlechtilejší city a snahy, které lidstvo kdy mělo. Do umění vkládají národové to, co je jim nejmilejšího a nejsvětějšího, své ideály náboženské, mravní, společenské, a pokud dovedli je podati čistě po lidsku, t.j. každému člověku srozumitelně, zachovávají je pro všechnu budoucnost...“ PhDr.EVA NEUMANNOVÁ (historička umění) … Býti dobrým umělcem není rozhodnutí podléhající rozumu. Býti dobrým umělcem znamená nikdy nekončící práci na sobě, na vlastní osobnosti, na vlastním názoru a stylu, soustavné pochybnosti, nesmírnou řadu odříkání, bezbřehou pokoru a trpělivost bez nároku na „úspěch a uznání“. (…) Umělec musí porozumět sobě, světu kolem sebe, aby mohl vytvořit dílo hodnotné, poctivé, s adekvátními vypovídacími hodnotami. Žádný návod na to „jak vytvořit dílo hodné názvu umělecký“ neexistuje. Umění, tvorba, ani historie umění nejsou exaktními vědami, aby mohly poměřit hodnotu obrazu Rembrandtova s Picassovým, porovnat Clauda Moneta s Francisem Baconem nebo Josefa Ladu s Karlem Neprašem. Každý z jmenovaných umělců vytvořil neopakovatelné dílo s těžko poměřitelnými specifickými hodnotami, přesto však zřejmými. Mgr. LENKA LINDAUROVÁ (předsedkyně SR Společnosti J.Chaloupeckého) … Co by v lidech mohlo vzbudit větší zájem o umění? Vzdělání. To je ale na špatné úrovni. Stát na kulturu obecně kašle. Jediné a mocné veřejnoprávní médium – televize, vypadá tak, jak vypadá. Lidé si umění neváží a nejsou na něj hrdí. Můžu to uvést na příkladu loňského laureáta Ceny 4
Jindřicha Chalupeckého, Dominika Langa. Ten už je dneska světová hvězda a my na něj nedokážeme být pyšní. Média jen tupě opakují, že vyhrál za vyříznuté díry, to je vážně dost smutné – po více než sto letech, kdy Duchamp vystavil svůj pisoár. PhDr. PAVLÍNA MORGANOVÁ Ph.D (historička umění) …. kulturní politika českého státu v podstatě ani neexistuje. Když se podíváme na plejádu minulých ministrů kultury, byly to naprosto nekompetentní a pro kulturní sféru až urážlivé osobnosti, a mluví to samo za sebe. České republice chybí vědomí, že kultura je něco, na čem stojí identita národa. Doc. PhDr. MARIE FULKOVÁ Ph.D (Pedagociká fakulta UK Praha) … Komu je určeno umění? Všem. Mám-li parafrázovat základní cíl z dokumentu UNESCO pro kulturní a umělecké vzdělávání – z hlediska nároku a práva na ucelené vzdělání je umění fundamentem pro vyvážený kreativní, kognitivní, emoční, estetický a sociální vývoj dětí, mládeže a ostatních vzdělávaných v průběhu celoživotního učení – pak je tedy umění určeno všem. Komu všem? Lidem – dětem, mládeži a zřejmě i dospělým – ledaže bychom připustili, že ne všichni potřebují ucelené vzdělání. Což je v řadě míst na zemi ovšem realitou. Z toho plyne, že za určitých podmínek někteří lidé umění zřejmě nepotřebují a nemusí jim být určené.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------A MNOHO DALŠÍCH CITÁTU A PROHLAŠENÍ … v poslední době jen potvrzuje aktuálnost problematiky výraznější a systémové podpory estetické výchovy nejmladší generace, tedy žáků posledních ročníků základních škol (ZŠ) a především žáků středních škol (SŠ). Už v roce 2000 si významné mezinárodní instituce uvědomily důležitost estetické výchovy v procesu uceleného a vyváženého vzdělávání dětí a mládeže. Navíc byla kulturní vitalita zařazena vedle ekologické rovnováhy, sociální inkluze a ekonomického růstu jako čtvrtý pilíř udržitelnosti trvalého rozvoje státu (měst a obcí) (Hawkes 2001, UCLG 2004). Bohužel se tento trend zatím v našich podmínkách neobjevil a kultura, a s tím související estetické výchova nejmladší generace, se nestala předmětem širší diskuse či dokonce hledání efektivních řešení. 5
Před rokem 1989 byla problematika estetické výchovy sice ve větší míře a systematicky podporovaná státem, ale byla nekvalitní a poplatná tehdejšímu režimu. Daleko účinější byla ale výchova mimo státní kulturní i vzdělávací struktury, tedy mimoškolní a bez asistence státních institucí – v rodině, v zájmových skupinách a skupinkách (neformálních), hlavně individuálně. Tato „opoziční“ estetická výchova měla ale skvělé výsledky a dokázala vygenerovat velmi kvalitní publikum – zájemce o umění. Bohužel se po roce 1989 nepodařilo tento „opoziční“ systém přirozeně převést pod patronát státu a zůstal tak osamocený v boji proti neuvěřitelně silnému tlaku „spotřební“ a „zábavné“ kultury, která postupem času vytěsnila a zničila silný základ pro efektivní estetickou výchovu – především nastupující mladé generace. Vyspělejší demokratické státy tento revoluční stav neprožily a naučily se aktivně bránit proti silnému tlaku a vlivu komerční kultury. Tyto státy aktivně převzaly důležitou roli v systému všeobecné estatické výchovy a mnohé z nich dokázaly vygenerovat velké množství konkrétních projektů a aktivit, které výrazně posilovaly právě estetickou výchovu dětí a mládeže. A právě absence obdobného projektu, který by dokázal přirozeně propojit zájem oblasti vzdělávání a kultury, jen potvrzuje absenci širší a cílené podpory estetické výchovy dětí a mládeže. Problém estetické výchovy a jejího aktivního koncepčního řešení se neobjevuje v žádných důležitých koncepčních materiálech MKČR i MŠMT. V ČR vzniká několik pozoruhodných aktivit, které se snaží situaci v oblasti estetické výchovy změnit, většina z nich je ale realizována jen díky aktivitě zapálených jedinců na jednotlivých školách či kulturních zařízeních. Bohužel nedochází k výraznější podpoře těchto aktivit, přirozeného přesahu do širšího kontextu regionálního, nadregionálního či celostátního. Zatím jediným projektem, který může zásadním způsobem ovlivnit a posílit přirozené propojení oblasti vzdělávání a kultury s cílem větší podpory estetické výchovy dětí a mládeže, je projekt ARTEDIEM. Podrobnější infromace o podstatě i základních předpokladech rychlé a efektivní implementace projektu do všech krajů a měst najdete v poslední části této studie. Snad zásadní změna v této oblasti nakonec přirozeně vygeneruje životní kréda mladé generace obdobná např. životnímu krédu studenta Maxe Švabinského : NIHIL PRAETER ARTEM. Jiří Králík autor projektu ARTEDIEM
6
II. ESTETICKÁ VÝCHOVA PŘED A PO ROCE 1989 Paradoxně rok 1989 přinesl pro umění a s ním spojenou kvalitní estetickou výchovu velkou a zásadní změnu – bohužel s výsledky takřka katastrofálními. V současné době viditelně a zřetelně ubývá kvalitní vzdělané mladé publikum, které by dokázalo přirozeně UMĚNÍ milovat a mít jej jako nedílnou součást svého životního stylu. Jestliže před rokem 1989 právě UMĚNÍ poskytovalo ten potřebný ZÁVAN SVOBODY a smysluplné vyplnění a naplnění volnočasových aktivit, po roce 1989 především díky nekoncepční kulturní politice i neustálé devalvaci postavení UMĚNÍ ve společnosti dochází k postupnému vytěsňování role UMĚNÍ ve vzdělávacím systému, kulturní politice státu, krajů a obcí, ale především k vytěsnění UMĚNÍ jako nedílné součásti životného stylu nejmladší generace. Jestliže před rokem 1989 byla podpora UMĚNÍ a estetické výchovy až příliš poplatná režimu a státní oficiální politice, po roce 1989 došlo k jevu zcela opačnému – tedy k cílenému a programovému snížení role státu i jeho odpovědnosti v oblasti UMĚNÍ – tedy hledání jeho přesné definice, přesnější určení role národních kulturních institucí, posilování estetické výchovy (formální i neformální). Přesně to vystihuje i úvodní citace z materiálu MKČR : “ …. V roce 1992, v období vznikající demokratické společnosti, se začala i v oblasti umění prosazovat zásada, že suverénem na poli umění není ani stát, ani jednotlivé kulturní a umělecké instituce, nýbrž jednotlivec, jemuž jsou kulturní statky určeny. Princip odstátnění kultury vycházel z prostého přesvědčení, že stát umění provozovat nemá. Na základě tohoto ideového konceptu se dospělo ke stanovisku, že stát může nanejvýš provozovat národní instituce (např. Národní divadlo, Národní galerii v Praze, Českou filharmonii, Národní filmový archiv, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Památník národního písemnictví, Národní knihovnu ČR) a vše ostatní má být postoupeno městům, později krajům, občanským aktivitám a iniciativám. …. (str. 6, Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013) A právě toto stanovisko formovalo dosavadní chování MKČR, které postupem času nedokázalo vygenerovat jasnější kulturní politiku a spoléhalo se na trh a iniciativu různých sdružení a kulturních aktivit. Nedokázalo ani vytvářet jasný a zřetelný společný státní zájem v oblasti kultury a umění, což se odráželo nejenom ve výběru ministrů, ale i v každoročním snižování role MKČR a české kultury.
7
Zásadní změnu slibovala právě nově tvořená Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007– 2013, poprvé i za aktivní účasti širší odborné veřejnosti. Výsledek byl na první pohled velmi nadějný a sliboval poměrně zásadní změnu v chování MKČR – tedy změnu od pasivního ministerstva schopného řešit jen dílčí problémy bez nějaké konkrétní vize a koncepce, k ministerstvu s upřímnou snahou pokusit se vygenerovat koncepčnější plán rozvoje a podpory UMĚNÍ. Sympatickou změnu deklarovaly i některé pasáže z úvodního prohlášení : ….. Umění je důležitou součástí lidského života a kultury, spoluvytváří naši identitu a podílí se na tvorbě společností uznávaných a respektovaných hodnot. Umění je považováno za sílu, jež život člověka i společnosti proměňuje, přináší nové ideje, podněty a způsoby myšlení o nás samotných i o společnosti, ve které žijeme, a utváří nové příležitosti pro další osobní i společenský rozvoj. Umění vytváří naše kulturní dědictví. Je považováno za vzácný statek, charakterizovaný talentem, kreativitou a osobnostními předpoklady, a jako takové je chráněno, uchováváno a je podporován jeho rozvoj. Umění a kultura obecně prospívají veřejné oblasti tím, že zvyšují kvalitu života a jsou nedílnými součástmi trvale udržitelného rozvoje a podmínek stability společnosti.
Umění regeneruje
společnost, artikuluje a interpretuje poznání, utváří životní styly, plní identifikační funkce, je zdrojem zábavy a předmětem aktivit volného času, zlepšuje duševní a fyzické zdraví občanů a celkové společenské prostředí naší země, přitahuje mladé lidi a chrání je před negativními vlivy a různými závislostmi. Je také důležitým preventivním faktorem vzniku sociálně patologických jevů, jako jsou rasová a národnostní nenávist, netolerance vůči handicapovaným, nemocným, starým, menšinámm, a zároveň napomáhá při jejich odstraňování. Umění je považováno za významný ekonomický faktor. Podmiňuje nová, ekonomicky progresivní odvětví, kterými jsou kulturní a kreativní průmysl. Umělecká díla, včetně architektury, a instituce, jež je prezentují, jsou také významným cílem kulturní turistiky, a turistické oblasti díky umění získávají příjmy, které mají ekonomický charakter renty. Umění a umělecké produkce povzbuzují místní ekonomický růst a rozvoj díky tomu, že na sebe formou koprodukcí a prostřednictvím různých forem spolupráce na regionální, nadregionální a mezinárodní úrovni vážou finanční prostředky. Nezanedbatelné jsou taktéž multiplikační efekty, projevující se ve vazbách na celou řadu dalších služeb. Podpora umění vychází z odhodlání střežit a rozvíjet 8
zděděné kulturní, hmotné a duchovní bohatství a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody. Podporou umělecké tvorby, nekomerční umělecké výměny a uchovávání kulturního dědictví přispívá Česká republika k vytváření evropského kulturního prostoru (str. 3, Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013) Koncepce nakonec byla schválena VLÁDOU a byl vytvořen velmi důležitý krok k jejímu prosazení – vznik RADY PRO UMĚNÍ. Ta se sice několikrát sešla, ale bohužel konstatovala opět bezradnost MKČR vůči schválené Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007–2013. Nejenže ze strany MKČR chyběla konkrétní osoba či útvar, který by naplnění jednotlivých bodů kontroloval a zajišťoval, ale po zevrubném probírání jednotlivých bodů RADA musela konstatovat, že drtivá většina se neplní a nesplní. Krok MKČR byl naprosto logický – nakonec tato RADU PRO UMĚNÍ potichu zanikla (další setkání již neproběhlo a v současné době RADA už neexistuje) a schválenou koncepci v zásadě nenaplnilo. Současně nedokázalo znovu iniciovat vznik nové KONCEPCE a vytvoření podmínek pro splnění schválených bodů. V Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007–2013 se ale bohužel neobjevila žádná zásadní zmínka o výraznější a promyšlenější podpoře estetické výchovy a současně i posílení role UMĚNÍ v životním stylu současné mládeže. Více v materiálu ZPRÁVA O STÁTNÍ PODPOŘE UMĚNÍ (M.Smolíková 2011 - http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/zprava_o_statni_podpore_umeni_2011.pdf „ … Jednotlivé úkoly, jejich dílčích části nebyly distribuovány a delegovány ve struktuře MK ani průběžně vyhodnocovány v návaznosti na koncepci. V průběhu platnosti koncepce nedošlo k revizi ani aktualizaci dokumentu. Vedle toho na MK docházelo k mnohým personálním změnám na všech úrovních a k několika změnám organizační struktury. …. Obdobná situace v oblasti estetické výchovy panuje i na MŠMT. Hlavní vzdělávací cíle a tvorba systému Rámcově vzdělávacích programů se obešla bez všeobecné estetické výchovy. Výsledkem je snižování hodin a nebo dokonce i rušení dříve tradičním předmětů základní estetické výchovy na SŠ (hudební výchova, výtvarná výchova). Díky i nekoncepčnosti chování kulturních institucí zřizovaných státem na všech úrovních dochází k živelnému prosazení nekvalitních a především komerčně laděných kulturních programů pro školy (běžné jsou návštěvy tanečních show, cestovatelských přednášek, komerčních amerických filmů nebo dokonce cirkusu). Jedinou světlou výjimkou je projekt MLÁDEŽ, DĚTI A KULTURA (MaK), který již několik let je úspěšně realizovaný v Karlovarském kraji.
9
Vytěsnění
estetické výchovy ze vzdělávacích programů ilustruje i jeho absence v posledním
koncepčním materiálu MŠMT – KONCEPCE PODPORY MLÁDEŽE 2014 – 2020. Tento stav je v rozporu s cíli i definicí UNESCO i OSN : … z hlediska nároku a práva na ucelené vzdělání je umění fundamentem pro vyvážený kreativní, kognitivní, emoční, estetický a sociální vývoj dětí, mládeže a ostatních vzdělávaných v průběhu celoživotního učení.
10
III. ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY DĚTÍ A MLÁDEŽE Aktivní řešení koncepčnější, systémové a všeobecné estetické výchovy na školách chybí, útrpně a pasivně sledujeme postupné nenápadné vytěsnění pozitivního vztahu k UMĚNÍ ze životního stylu současné mládeže. Místo aktivnějšího řešení ze strany státních institucí kulturních a vzdělávacích hledáme jen viníka tohoto stavu a alibisticky vše svádíme na globalizaci a FACEBOOK. Většina státních institucí se v této oblasti spoléhá jen na rodiče, i když ví, že v současné hektické době přestává většina rodin fungovat (je neúplná nebo přepracovaná). Dochází také k postupné "přirozené" likvidaci dalších možných zdrojů změn – tedy neformálních skupin organizovaných i neorganizovaných. Místo posílení dochází k oslabení a postupnému zániku kdysi velmi vlivných center kultury (rockové kluby, filmové kluby, studentské kluby a kritické umělecké časopisy). Celá země je sice v současnosti zaplavena velkým množstvím kulturních aktivit, ale drtivá většina z nich má cíl a charakter ryze komerční a relaxační. Snahy o výraznější změnu této situace jsou náhodné, nekoncepční a bez výrazné podpory a aktivity významných státních institucí. Obdobná kritická situace se objevuje i v zahraničí, ale na rozdíl od naší republiky je nejenom přesněji definována, ale i aktivně řešena. Většina vyspělých evropských zemí má již několik let významné celostátní projekty na podporu estetické výchovy nejmladší generace, některé z nich byly a jsou i velkou inspirací pro vznik a realizaci projektu ARTEDIEM.
11
ZAHRANIČNÍ PROJEKTY Norsko - THE CULTURAL RUCKSACK Pozoruhodný a výrazně finančně podporovaný projekt na podporu estetické výchovy na ZŠ i SŠ je založen na usnadnění přístupu studující mládeže k významným kulturním akcím a osobnostem. Projekt je součástí kulturní politiky vlády od roku 2001 nejprve pro ZŠ, v poslední době i pro střední školy. To znamená, že všichni žáci ve věku od 6 do 19 mohou využít tento program, který nabízí možnost přímého a nezištného přístupu k profesionálnímu umění a to ve všech oblastech múzické umění, vizuální umění, film, hudba, literatura a kulturní dědictví. Projekt je joint-venture mezi vzdělávacím a kulturním odvětvím na národní, regionální a místní úrovni. K prosazení CERTIFIKOVANÝCH PROGRAMŮ slouží regionální pobočky a k dispozici je také významná finanční pomoc ze strany státu – ročně asi 20 mil. EURO. Projekt je svým charakterem nejvíce podobný projektu ARTEDIEM a také již realizovanému projektu MaK Karlovarského kraje. Přirozenou snahou projektu ARTEDIEM je navázání těsnější spolupráce, pomoc norské strany s implementací projektu ARTEDIEM v ČR a také šance získat pro projekt ARTEDIEM nejenom podporu obou ministerstev, ale i případnou finanční podporu Norských fondů. Více o projektu najdete na http://denkulturelleskolesekken.no/english/publication-in-english/
Velká Británie - FILM EDUCATION a INTO FILM Nejstarší, nejvýznamnější a nejaktivnější projekt v oblasti estetické výchovy mládeře ve Velké Británii, který od roku 1984 rozšiřuje svoje aktivity v oblasti filmové a audiovizuální výchovy v celé zemi. Připravuje metodické materiály, vzdělává pedagogy, organizuje projekce pro školy. Její největší aktivitou je celostátní festival NATIONAL SCHOOLS FILM WEEK, kterého se v posledních letech ročně účastnilo více jak 400 000 studentů a žáků prakticky všech britských škol. Velmi významnou a inspirativní aktivitou je vytvoření nové strategie - FILM: 21. CENTURY LITERACY, která stanovuje základní kroky a postupy vedoucí k posílení filmové gramotnosti. Více informací na www.filmeducation.org. Projekt v roce 2013 překvapivě skončil, ale nahradil jej projekt daleko progresivnějším a efektivnějším - INTO FILM (http://www.intofilm.org/) a FILM CLUBS (http://www.filmclub.org/about ). Díky tomuto projektu pokračuje nejenom tradice NATIONAL FILM WEEK, ale i vytváření velmi široké a silné sítě filmových klubů INTO FILM 12
na školách v celé Anglii. Projekt vznikl díky iniciativě BFI a za podpory Ministertstva kultury – na čtyři roky pracuje s podporou ve výši 26 miliónů Liber (z fondu Národní loterie). Polsko - FILMOTEKA SZKOLNA
Nedávno vznikl i v Polsku velmi zajímavý, úspěšný a inspirativní projekt FILMOTÉKA SZKOLNA, jehož podstatou je výroba a dodání kolekce 55 DVD (s významných polskými filmy, metodickými materiály a dalšími bonusy) do všech 14 000 polských středních škol. Souběžně také vzniká několik dalších aktivit - školení pedagogů, výroba studentských filmů, distribuce materiálů, webové stránky. Autorem a realizátorem projektu je Polský filmový institut, který vznikl v roce 2005 díky přijetí nového filmového a audiovizuálního zákona. V současné době se připravuje pokračování projektu a přirozené rozšíření dalších aktivit - více na www.filmotekaszkolna.pl
Německo - VISION KINO Iniciativa založená již v roce 2003 se za posledních let rozrostla a její působnost je velmi podobná aktivitě FILM EDUCATION v Anglii. Také tato aktivita má svůj největší projekt SCHULKINOWOCHE, který dostane do kin v krátkém čase 600 000 studentů a žáků z celého Německa. Kromě pořádání kongresů pro pedagogy, školení, distribuci DVD, vydávání publikací (mimochodem také knihy KÁNON FILMU), provozuje internetový portál www.kinofenster.de. Podobně jako v Anglii, tak i v Německu je aktivita výrazně finančně i morálně podporována státem. Více na www.visionkino.de .
Švédsko - FILM IN SKOLAN
Iniciátorem a také hlavním organizátorem je Švédský filmový institut, který garantuje a organizuje školní projekce a podporuje využití filmu ve vyučování. Kromě školení učitelů, údržby filmové databáze a tvorby metodických materiálů SFI také organizuje školní projekce v programu SCHOOL CINEMA a opět s velkým úspěchem a dosahem (600 000 žáků a studentů za rok). www.sfi.se/en-gb/English/Education .
13
DOMÁCÍ PROJEKTY V současné době existuje velké množství dílčích projektů, ale jediným systematickým, celoročním a úspěšným projektem je pouze projekt MLÁDEŽ, DĚTI A KULTURA (MaK) Karlovarského kraje, který je velmi podobný systému organizace norského projektu THE CULTURAL RUCKSAK, ale i plánovanému přirozenému začlenění do projektu ARTEDIEM. I z tohoto hlediska je důležité podrobněji projekt představit a potvrdit jeho jednoduchou implementaci i v jiných krajích i přirozené zařazení do projektu ARTEDIEM.
MLÁDEŽ, DĚTI A KULTURA – Karlovarský kraj V Karlovarském kraji funguje od rok 2003 systém podpory návštěv dětí a mládeže v kulturních institucích – tzv. MaK – Mládež, děti a kultura. Od svého „spuštění“ prošel systém mnoha úpravami, nevyhnuly se mu ani velmi vážné organizační a personální obtíže. I přes tyto negativní situace však zůstal zachován a v tuto chvíli se velmi dobře rozvíjí. V současné době systém MaK funguje na základě aktivní komunikace mezi školami, umělci a krajským úřadem. Bez této komunikace by spolupráce nemohla být možná. Karlovarský kraj prostřednictví krajského úřadu, odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu, poskytuje finanční, organizační a také administrativní podporu při přípravě kulturních pořadů pro školy. Nyní se nabídka pořadů rozšířila také o nabídku pro mateřské školy. V tuto chvíli tedy zahrnuje mateřské, základní a střední školy. Dalším velmi pozitivním a významným přínosem pro rozvoj a zvýšení zájmu o pořady bylo zavedení částečného či plného hrazení autobusové dopravy pro školy a školky. Systém určování pravidel hrazení je velmi rozmanitý, a na každý případ se snaží MaK pohlížet individuálně. Existují však určitá „neoficiální pravidla“, kterými se MaK řídí. Karlovarský kraj každoročně vydává katalog pořadů, ze kterých si školy a školky pořady vybírají. Přijdou-li však s vlastním návrhem pořadu, a KK zhodnotí tento návrh jako přínosný i pro ostatní subjekty, může být přidán do katalogu, nebo naopak v případě negativní odezvy může být odebrán. Snaží se školy motivovat, aby své žáky a studenty zavedly do kulturních institucí, na kvalitní kulturní pořady, aby si žáci a studenti osvojili základní kulturní chování – že se má do divadla přijít ve vhodném oděvu, nesluší se hlučet, jíst, kdy se má tleskat a další případy, se kterými se dříve nebo později setkají. Vychází z předpokladu, že čím dříve a častěji se budou žáci a studenti dostávat do 14
kulturního prostředí, tím více se budou mít zájem vracet a osvojí si pravidla slušného kulturního chování a života. Samozřejmě se nevyhne kulturním pořadům, které se odehrávají v prostorách, které nejsou zcela vhodná (tělocvičny, jídelny apod.), u těchto pořadů se snaží najít řešení např. v nabídce odvozu a pronájmu vhodnějšího sálu popř. jiným způsobem. Je velmi těžké popsat systém, když se snaží přistupovat ke každému požadavku individuálně. V současné době odbor kultury Karlovarského kraje snaží vytvořit alespoň základní pravidla, kterými by se MaK oficiální řídil. Najít však takovou shodu, která by se vztahovala na většinu případu je opravdu složité.
FINANCOVÁNÍ PROJEKTU V roce 2004 byl vznesen první požadavek na zavedení samostatné položky do rozpočtu kraje. Tento požadavek byl RKK schválen a odbor kultury začal hospodařit s částkou 600.000,- Kč (pouze pro střední školy) . V dalších letech se rozpočet postupně navyšoval 2010 – 692.000,- Kč 2011 – 792.000,- Kč 2012 – 900.000,- Kč 2013- 1.200.000,- Kč V letech 2012 a 2013 kraj úspěšně zažádal o dotaci v rámci programu Nadace ČEZ, od které obdržel celkem 600.000,- Kč. V roce 2014 začal kraj na částce 2.030.000,- Kč a v rozpočtovém výhledu 2015 je částka opět navýšena - na 2.5 mil Kč.
ADMINISTRACE MaK 1. Škola zašle na oddělení kultury prostřednictvím objednávkového formuláře 2. Oddělení kultury se spojí s účinkujícím, se školou a domluví konkrétní termín, způsob financování, zda doprava ano či ne a domluví veškeré podrobnosti a vystaví objednávku pro umělce, pronájem, dopravu apod. 3. Příslušný zaměstnanec je také přítomen na některých kulturních pořadech. 15
4. Po odehrání kulturního pořadu účinkující zašle Karlovarskému kraji fakturu s přílohou – Potvrzení o konání pořadu, které si také vytvořilo oddělení kultury. Toto potvrzení podepisuje jak škola tak účinkující, a potvrzují tím, že se pořad opravdu odehrál, kolik bylo přítomno žáků a studentů. Systém financování je dvojí – dotace ve výši 20 – 100 Kč na žáka, vždy se však určuje horní hranice částky nebo uhrazení celého pořadu, popř. pronájem sálu apod. Hrazení dopravy je určeno pouze pro žáky mateřských a základních škol, z odlehlejších či problémových lokalit. Přispívá k tomu, aby se i děti z menších a odlehlejších lokalit podívaly do kulturní instituce, jako je nádherná budova Západočeského divadla, Městského divadla v Karlových Varech, setkaly se se symfonickým orchestrem apod.
DALŠÍ AKTIVITY V PROJEKTU MaK Další speciální aktivitou, která se v rámci MaK koná, je účast žáků a studentů na významnějších akcích – Folklorní festival a pořad „Svět tančí“, v roce 2014 akce konané k „Roku české hudby“, v roce 2015 – 2016 jsou v přípravě akce k výročí 15. let krajů, 700. výročí narození Karla IV. a jistě mnoho dalších. Ke spolupráci se dobrovolně připojily příspěvkové organizace z oblasti kultury, které spolu vzájemně spolupracují a vytvořily např. společný prohlídkový okruh, vzájemně si „dohazují“ školní návštěvy apod. Karlovarský kraj podporuje své příspěvkové organizace v této oblasti např. právě hrazením autobusové dopravy pro žáky. Spolupráce příspěvkových organizací velmi dobře funguje, rozšiřují se okruhy a v rámci zařazení některých poboček na seznam Národních kulturních památek se zájem také o něco zvýšil. Karlovarský kraj také zmiňuje nutnost a důležitost udržení a rozvíjení systému MaK v koncepci kultury na roky 2014 – 2020. Anna Klímová, vedoucí oddělení kultury Krajský úřad Karlovarského kraje tel.: 354 222 319,
[email protected]
16
IV. PROJEKT ARTEDIEM Projekt ARTEDIEM je prvním českým projektem, který vytváří příležitost a především prostor pro konkrétní aktivní spolupráci osobností, institucí, významných aktivit ze sféry kulturní a vzdělávací. To vše na základě generování SPOLEČNÉHO ZÁJMU, kterým je efektivnější formální či neformální estetická výchova především na středních školách. S cílem přirozeně rozšířit základní kulturní přehled, usnadnit přístup k umění v nejvyšší možné profesionální kvalitě a zásadní posílení role umění v budoucím životním stylu. Nejpřirozenější cestou je vytvoření silné a aktivně spolupracující ALIANCE ARTEDIEM, která pomůže implementovat projekt cílené výchovy budoucích kvalitních „PROFESIONÁLNÍCH“ DIVÁKŮ – tedy diváků s potřebným základním kulturním přehledem, pozitivním vztahem k umění (kulturnímu dědictví) a kvalitním kritickým estetickým vnímáním. PODSTATA PROJEKTU Podstatou projektu ARTEDIEM je vytvoření celostátní aktivity a společného zájmu významných osobností a institucí z oblasti kultury a školství (ALIANCE ARTEDIEM), která bude aktivně a systémově posilovat estetickou výchovu na SŠ (i ZŠ) a dokáže tak změnit současný spíše negativní vztah studentů k umění a jeho absenci v životním stylu mladé generace. Projekt ARTEDIEM je paralelní forma vzdělávání, která nezasahuje nijak zásadně do současné struktury vzdělávání a nemá ani ambice zavádět nový předmět (ESTETICKÁ VÝCHOVA, DĚJINY UMĚNÍ, ...), ale chce „jen“ přirozeně využívat současných podmínek i dosavadní praxe ve školách – tedy občasné a ve většině případů komerční a necertifikované kulturní programy pro školy. Projekt ARTEDIEM tak pro oblast estetické výchovy nabídne ALTERNATIVNÍ NABÍDKU programů prezentujících a propagujících především UMĚNÍ, tedy KULTURNÍ DĚDICTVÍ domácí, evropské a světové. Navíc ZDARMA a v maximální profesionální kvalitě. Na této nabídce projekt bude spolupracovat především s UNESCO (celostátní nabídka), jednotlivými národními kulturními institucemi (Národní galerie, Národní filmový archív, Národní divadlo, ….) a také nejvýznamnějšími kulturními osobnostmi. Přirozeně do výběru i provedení zapojí i další státní kulturní instituce a osobnosti na úrovni krajů i měst. Důležitou podmínkou úspěchu projektu je také systémová finanční podpora především státních kulturních institucí, obou ministerstev, ale i zastupitelstev krajů a měst tak, aby garantovala nejenom kvalitu nabídky, ale i její maximální dostupnost – pro potřeby škol určitě ZDARMA. Projekt je cíleně zaměřen na studující mládež ve věku 13 – 19 let.
17
VZNIK PROJEKTU Projekt vznikl před 4 lety v Kroměříži jako systém vytvoření slevových karet ARTEDIEM a také ve formě TÝDNE UMĚNÍ ARTEDIEM. Inspirací byly nejenom předchozí aktivity (Letní filmová škola, projekt Film a škola, Kánon filmu), ale především slavná a úspěšná aktivita britská – NATIONAL FILM WEEK. Ta sice byla zaměřena jen na filmové umění, ale dokázala zapojit i další druhy umění. A právě propojení a nabídka VŠECH DRUHŮ UMĚNÍ byla podstatou vzniku TÝDNE UMĚNÍ ARTEDIEM. Důležitý byl i vznik názvu projektu – ARTEDIEM. Ten v přeneseném smyslu latinsky znamená „dostaveníčko – rande s uměním“. Tedy událost, která v životě mladé generace dokáže nastartovat celoživotní lásku a „závislost“ na milovaném objektu. V tomto případě pochopitelně UMĚNÍ. Každý z nás prožil něco podobného právě ve věku od 13 do 19 let – tedy mnohdy náhodné setkání se silným uměleckým zážitkem – hudbou, divadlem, knihou, filmem …. , které dokázalo zažehnout jiskru zájmu a obrátit zájem na UMĚNÍ. Pochopitelně ideálním místem tohoto důležitého setkání by měla být škola, která má v současnosti největší vliv na formování osobnosti a jeho celostní výchovu. Tedy i v oblasti ESTETICKÉ. A právě projekt ARTEDIEM může výrazně pomoci a přesvědčit mladou generaci o potřebě UMĚNÍ v době studia, ale i po jeho skončení. Pilotní kroměřížský projekt ARTEDIEM má za sebou čtyři úspěšné roky, které potvrdily zájem pedagogů i studentů o kvalitní umění i setkání s významnými osobnostmi (Jiří Krejčík, Milan Uhde, Ivo Krobot, …. ). Projekt získal sice významné záštity (např. ministr MŠMT, předsedkyně PS, předsedové kulturních výborů PS a Senátu, Rada ČT, ministr MK ČR, komise UNESCO, ….), ale už méně finanční podpory ze strany Města a nebo dokonce kraje. Jeho poslání a cíle nebyly kompatibilní s cíli měst i krajů, které řešily mnohem důležitější problémy politické a nebo ekonomické. Problém krize estetické výchovy a především stále větší absence kvalitního kulturně vzdělaného mladého publika nebyl pro tyto instituce důležitý a prioritní. V průběhu těchto let ale došlo k seznámení se situací v zahraničí. Klíčové bylo setkání s norskými partnery a prezentace norského projektu na podporu estetické výchovy THE CULTURAL RUCKSACK. Jeho podstata byla totožná s podstatou projektu ARTEDIEM a ta vedla ke generování projektu s celostátní působností. 18
ÚSPĚŠNOST PROJEKTU Rychlé a kvalitní prosazení projektu ARTEDIEM je závislé na aktivní spolupráci jednotlivých členů ALIANCE ARTEDIEM a to nejenom z oblasti školství, ale především kultury a státní správy. Na celostátní úrovni je možné projekt zapojit do již schválené KONCEPCE PODPORY MLÁDEŽE 2014-2020 MŠMT, také by bylo přínosné jej zapojit do připravované nové KONCEPCE MKČR na léta 2014-2020. Nejdůležitější je ale především krajská úroveň a propojení s projektem MaK (MLÁDEŽ, DĚTI A KULTURA), který je již tři roky úspěšně realizován v Karlovarském kraji. Implementace tohoto projektu do jiných krajů, propojení s aktivitami celostátními a napojení na vzorový a takřka totožný projekt THE CULTURAL RUCKSACK může velmi rychle a baz výrazných finančních prostředků zajistit celostátní působnost projektu ARTEDIEM.
STRATEGICKÉ CÍLE PROJEKTU Hlavní strategický cíl je definován v charakteristice projektu – tedy výraznější podpora estetické výchovy mládeže na SŠ i vyšších ročnících ZŠ. Můžeme ale uvést i další dílčí cíle : • usnadnit přístup studentů a pedagogů k profesionáklnímu umění (je to také hlavní cíl norského projektu THE CULTURAL RUCKSACK) • rozšířit jejich kulturní přehled a to ve všech druzích umění a učit je porozumět i složitějším formám umění • pomoci školám s integrací uměleckých projevů k dosažení jejich výchovných cílů, především ve formě posilování kritického estetického vnímání • probudit u studentů zájem o umění a pozitivní vztah – lásku k umění jako nedílné součásti životního stylu • zestetičnit prostředí škol formou přirozené prezentaci umění ve veřejných prostorách školy (chodby, učebny, auly, ….) • na základě strategického cíle a prioritního zájmu posilovat a rozšiřovat ALIANCI ARTEDIEM
19
ZÁKLADNÍ PRINCIPY ROZVOJE
Důležité pro samotný rozvoj a udržení projektu je dodržování základních principů : • PERMANENTNÍ NABÍDKA: nabídka certifikovaných kvalitních prezentací UMĚNÍ nejenom v rámci TÝDNE UMĚNÍ, ale po celý rok • PRO VŠECHNY STUDENTY: nabídka je určena všem studentům, nejenom úzké skupince již přesvědčených zájemců nebo těch, kteří si sami zvolí předmět nebo zájmový kroužek. Estetická výchova a umění je fundamentem pro vyvážený kreativní, kognitivní, emoční, estetický a sociální vývoj dětí, mládeže a ostatních vzdělávaných v průběhu celoživotního učení • DOSAŽENÍ CÍLŮ NÁRODNÍHO KURIKULA: obsah nabídky projektu musí být v souladu s cíli národního kurikula, ve kterých sice není příliš pregnantně definována potřeba široké estetické výchovy, ale snaha o její rozšíření rozhodně patří k základním hodnotám vzdělávání. • VYSOKÁ KVALITA: umělecké a kulturní programy, který jsou díky projektu nabízeny žákům musí mít vysokou uměleckou kvalitu a profesionální úroveň. Je třeba zajistit efektivní a především kvalitní systém certifikace jednotlivých programů a to nejenom na národní úrovni, ale i úrovni krajské či městské. • DIVERZITA: nabídka musí obsahovat všechny formy uměleckého a kulturního vyjádření a to i z historického hlediska, tedy nemůže preferovat jen některé druhy umění. • ŠIROKÁ NABÍDKA: musí být zastoupena hudba, divadlo, vizuální a divadelní umění, film, literaturu a kulturního dědictví v různých formách. Nabídka certifikovaných programů jednotlivých oblastí umění musí být natolik široká, aby maximálně vyhovovala potřebám jednotlivých škol i tříd. • STÁLÝ PŘÍSTUP: žáci musí mít k umění stálý a jednoduchý přístup. Cílem projektu je zavedení tradice běžné v jiných zemích (Francie, Itálie, Anglie, …), tedy vstupy do národních muzeí pro žáky ZDARMA. Obdobně je třeba zajistit bezplatný přístup k digitalizovaným uměleckým dílům a v těsné spolupráci se školami estetizovat i prostředí škol – výstavy na chodbách a třídách, volný přístup ke kulturním časopisům … 20
• AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE: velmi důležitou podmínkou úspěšné realizace projektu je aktivní a nezištná spolupráce institucí vzdělávacích i kulturních. Důležitá je i morální a přímá finanční podpora prezentace UMĚNÍ ze strany krajských a místních samospráv.
21
FORMY PROJEKTU ARTEDIEM Na základě dosavadních praktických zkušeností z pilotní realizace projektu ARTEDIEM, ale i obdobných domácích či zahraničních projektů podporující estetickou výchovu a snazší přístup mládeže k umění, se bude projekt ARTEDIEM realizovat v několika formách:
CERTIFIKOVANÁ NABÍDKA PROGRAMŮ je nejdůležitější a nejefektivnější částí projektu, protože přirozeně zasahuje všechny žáky a je nedílnou součástí vyučování. Základem je vytváření CERTIFIKOVANÉ nabídky kulturních programů různých forem a z různých oblastí umění. Tyto programy jsou profesionální – tedy jsou nabízeny v maximální umělecké kvalitě a profesionálními soubory, institucemi i tvůrci. CERTIFIKACI potvrzuje speciální orgán složený z významných odborníků a to nejenom z oblasti umělecké, ale i vzdělávací. Nabídka těchto CERTIFIKOVANÝCH PROGRAMŮ je jednak ze strany celostátní (nabízí především celostátní kulturní instituce – NG, ND, NFA, ČF, …, ale část nabídky tvoří nejvýznamnější umělecké počiny oceňované státními cenami), ale i krajské (krajské příspěvkové kulturní organizace – filharmonie, divadla, galerie, knihovny, muzea …) a městské (kulturní domy, kina, knihovny, muzea, galerie). Organizátorem a hlavním garantem nabídky budou ODBORY KULTURY Krajského úřadu – obdoba systému MaK Karlovy Vary doplněná o certifikované celostátní státní programy. Kraj také v těsné spolupráci s městy vytváří speciální finanční fond na pokrytí nezbytných režijních nákladů kulturních institucí či osobností, na úrovni celostátní by tento fond mohl být nedílnou součástí rozpočtu MKČR nebo FONDU KULTURY.
TÝDEN UMĚNÍ ARTEDIEM Nabídka CERTIFIKOVANÝCH programů je určena především pro potřeby TÝDNE UMĚNÍ ARTEDIEM, ve kterém se nejprve jednotlivé školy seznámí s nabídkou, vyzkouší některé programy tak, aby je následně mohly efektivně využívat i po celý školní rok. V rámci jednoho týdne si může tuto akci uspořádat kterékoli větší město s minimálně dvěma SŠ a dalšími ZŠ. Důležitá bude i zpětná vazba učitelů, studentů i rodičů, která může přispět k lepšímu výběru či využití programů. Tato iniciativa navazuje na zahraniční velký vzor – britský NATIONAL FILM
22
WEEK a nově INTO FILM FESTIVAL, ale obdobu najdeme i u nás. Např. v oblasti propagace vědy se koná TÝDEN VĚDY NA ŠKOLÁCH, v oblasti kulturní pak můžeme využít dobrých příkladů celostátních aktivit festivalového typu - DEN OTEVŘENÝCH PAMÁTEK, NOC S ANDERSENEM, NOC KOSTELŮ, ….)
KARTY ARTEDIEM vytváří přímé propojení s ALIANCÍ ARTEDIEM, tedy aktivnější mimoškolní využití kvalitních uměleckých programů, které nabízí kulturní instituce kraje a příslušných měst. Díky těmto kartám pak může držitel nejenom využívat slev na vybrané kvalitní programy, ale také býti informován o aktuální nabídce. Díky i tomuto systému dochází ze strany kulturních institucí k viditelnějšímu dělení široké nabídky na programy relaxační, ryze komerční (ZÁBAVU) a na bezespornou kvalitu (UMĚNÍ). V současné době většina těchto institucí se i tak chová a dokáže sama generovat slevy a vytvářet zájmové skupiny, karty ARTEDIEM vyjadřují společný zájem býti aktivní v oblasti posílení estetické výchovy mládeže.
ZPŘÍSTUPNĚNÍ DIGITALIZOVENÉHO UMĚNÍ V rámci projektu ARTEDIEM a systému certifikovaných programů se vytváří prostor pro přirozené začlení nově digitalizovaných uměleckých programů. V současné době jich je nejvíce z oblasti filmové, ale objevují se již digitalizované koncerty, divadelní představení, ale i kometované výstavy. Tyto programy pak mohou býti prezentovány v dnes již široké a finančně náročně vybudované síti KIN. Digitalizované CERTIFIKOVANÉ programy tak mohou v maximální kvalitě využít i školy.
KLUBY UMĚNÍ - ARTEDIEM Vrcholem snah projektu je i vytvoření podmínek pro samovolný vznik KLUBŮ UMĚNÍ – ARTEDIEM přímo na školách. V těch pak mohou studenti sami organizovat setkání s digitalizovaným UMĚNÍM, nebo vhodnými menšími formami dalších CERTIFIKOVANÝCH programů – besedy s tvůrci, čtení poezie a literatury, … Velkým vzorem těchto klubů je domácí 23
aktivita filmových klubů JEDNOHO SVĚTA NA ŠKOLÁCH, ale především neuvěřitelně široká sít 8000 filmových klubů projektu INTO FILM v Anglii, která vznikla v průběhu pouze 3 let a dokázala oslovit víc jak 350.000 žáků.
SNADNĚJŠÍ PŘÍSTUP K UMĚLECKÉ KRITICE Jedním s cílů projektu je i snadnější přístup k umělecké kritice, který se může jednoduše vytvořit distribucí současných umělecko-kritických domácích časopisů (buď ve formě elektronické nebo fyzické). Četba dobrých kritik přirozeně rozvíjí a posiluje kritické estetické vnímání a pomáhá tak v orientaci ve složitém světě KULTURY A UMĚNÍ. V současné době existuje jen jeden příklad masové umělecko-kritické platformy … webový filmový portál ČSFD, který byl mimochodem také iniciátorem a propagátorem KÁNONU FILMU – certifikované tvorby FILMOVÉHO UMĚNÍ.
"ESTETIZACE" VEŘEJNÝCH PROSTOR ŠKOL Budovy škol nabízí skvělou příležitost pro přirozenou propagaci UMĚNÍ. Ve veřejných prostorách chodeb, učeben, jídelen je možné umístit nejenom významná díla výtvarného UMĚNÍ, ale i komponované informační panely prezentující stručně a atraktivně DĚJINY UMĚNÍ. Žáci jsou tak o přestávkách obklopeni uměleckými artefakty, které v mnoha případech mohou jednodušeoslovit a podnítit hlubší zájem o DĚJINY UMĚNÍ nebo o konkrétní prezentované dílo.
24
FINANCOVÁNÍ PROJEKTU Základním principem je vytvoření zdrojů účelově vázaných na podporu různých forem realizace projektu ARTEDIEM a to na všech úrovních – celostátní, krajské i městské. Základem by mohla být již úspěšně realizovaná forma financování v projektu MLÁDEŽ A KULTURA (MaK – Karlovy Vary) ve všech krajích. Ve spolupráci s rodícím se projektem MĚSTA VZDĚLÁVÁNÍ (EDUIN) je možné tak velmi rychle vytvořit funkční systém účelové dotace projektu i na místní úrovni - městské. Na celostátní úrovni je pak možné využít současné DIGITALIZACE významných děl jednotlivých národních institucí (ND, NG, Česká filharmonie, NFA, …) a následné systémové zpřístupnění v projektu ARTEDIEM. Důležité je možné a efektivní zprovoznění jednoduchého procesu přímé a účelově vázané dotace MKČR pro významná výročních ocenění v jednoltivých oblastech umění, která by usnadnila prezentaci oceněných děla umělců přímo na školách (dotace cest, honorářů, … atd.). Díky tomu by se i mládež seznámila s nejlepším současným uměním i složitým procesem konečného výběru oceňovaných děl. Významná a především inspirativní může být i pomoc zahraniční, především při aktivní spolupráci s obdobným norským projektem THE CULTURAL RUCKSACK. Neméně důležitá bude aktivní spolupráce s projekty a aktivitami UNESCO na národní i mezinárodní úrovni.
25
V. ZÁVĚR Systémové řešení problému citelné absence kvalitní estetické výchovy mládeže na ZŠ a SŠ může konečně vytvořit důležitý základ pro zásadní koncepční změnu spolupráce MKČR s MŠMT, ale i s jednotlivými kraji či městy.
Kvalitní kulturně-vzdělané publikum s dobrým vkusem (kritické estetické vnímání) je velmi důležité i pro samotné tvůrce. Ti s radostí tvoří pro chápavé a vstřícné publikum, které také vyžaduje kvalitu a nejenom bezduchou zábavu. Navíc dokáže ocenit a interpretovat to nejdůležitější v oblasti kultury – KULTURNÍ DĚDICTVÍ. Proto i investice do estetické výchovy a výchovy „profesionálního“ diváka zajistí pro budoucnost i úspěšnou činnost většiny státních kulturních institucí, jejichž prvotním posláním je právě ochraňovat, zpřístupňovat a propagovat KULTURNÍ DĚDICTVÍ – UMĚNÍ. Této nejdůležitější úlohy státní kulturní politiky si je vědomo mnoho vyspělých států i nadnárodních institucí (UNESCO, OSN … ), a proto se i logicky ve všech zásadních koncepčních materiálech objevuje nutnost kvalitní estetické výchovy mládeže. Současně vzniká hned několik úspěšných celostátních projektů na podporu estetické výchovy, které také tyto země významně finančně podporují. Na rozdíl od ČR také většina zemí (Francie, Itálie, Anglie, Německo, …) vytváří systém jednoduššího přístupu mládeže ke kulturnímu dědictví – většina státních muzeí a národních galerií je ZDARMA a to nejenom pro studenty příslušné země, ale i celé EU. Tato praxe u nás dlouhodobě chybí a zcela nekoncepčně postupuje stát i v oblasti estetické výchovy, kde nechává a toleruje nebezpečné tržní prostředí. Estetická výchova mládeže je ideální pro vytvoření společného zájmu nejenom MKČR, ale i MŠMT. Navíc je i společným zájmem všech státních, krajských i městských kulturních institucí . Na základě právě tohoto společného zájmu je pak snazší i budovat kompatibilní koncepci celostátní, krajskou i lokální. A co je nejdůležitější – tento společný zájem přirozeně spojí i instituce z oblasti vzdělávací. V
neposlední
řadě
podpora
estetické
výchovy
konečně
zahájí
doposud
důkladněji
neprodiskutovanou otázku přesnější definice UMĚNÍ a potřeby jej chránit a propagovat. Absence definice UMĚNÍ totiž způsobuje současný nekoncepční zmatek a také nemožnost přesněji 26
definovat poslání státních kulturních institucí. Viditelná a efektivní starost a propagace UMĚNÍ (KULTURNÍHO DĚDICTVÍ) ze strany státních institucí vytváří přirozený základ pro zásadní posílení národní i evropské identity. Je velmi důležitá nejenom pro harmonický rozvoj osobnosti, ale i posílení odpovědnosti vůči prostředí, ve kterém žijem a pracujem. Díky projektu ARTEDIEM se podařilo velmi rychle vytvořit ALIANCI ARTEDIEM, která se od září tohoto roku se snaží prosadit základní myšlenky a podstatu projektu, navazuje úzký kontakt s obdobnými projekty doma i v zahraničí a dokázala i navrhnout řešení, které nevyžaduje velké finanční prostředky, ale vystačí si se současnou kulturní i vzdělávací infrastrukturou. Vytvoření společného zájmu (posílení estetické výchovy mládeže) dokáže přirozeně spojit zájmy i zdánlivě odlišných kulturních i vzdělávacích zařízení. Na dosavadních jednání se zástupci ministerstev byl projekt přijat velmi pozitivně a s velkým pochopením i snahou konkrétně pomoci jsme se setkali i na jednání s poradcem premiéra ČR panem Vladimírem Špidloucem (10.11.2014). Na jednání jsme předložili čtyři reálné základní body, jejichž realizace není příliš náročná a současně velmi výrazně posílí postavení UMĚNÍ a konečně spojí zájmy mnoha institucí a iniciativ :
1. ZAHÁJENÍ AKTIVNÍHO DIALOGU OBOU MINISTERSTEV - iniciovat dialog mezi MKČR a MŠMT s cílem větší koordinované podpory aktivní spolupráce obou resortů v oblasti estetické výchovy 2. CÍLENÁ PODPORA ESTETICKÉ VÝCHOVY - iniciovat diskusi o aktivnějším přístupu kulturních příspěvkových organizací celostátních, krajských, místních v oblasti formální (na školách) a neformální (mimo školu) estetické výchovy s cílem posílit pozitivní vztah k umění a k památkám (kulturnímu dědictví) 3. UPŘESNĚNÍ POJMU UMĚNÍ A KULTURA - najít způsob a formu, jak jednoduše a jednoznačně definovat umění ve vztahu ke kultuře. V prioritách státu totiž ochrana, zpřístupnění či propagace kulturního dědictví a současného kvalitního umění splývá v rámci široce chápané kultury s vytvářením podmínek pro rozvoj kreativního kulturního průmyslu (pro zábavu a relaxaci). V této oblasti je potřeba aktivně spolupracovat s jinými institucemi, především s UNESCO, které má velké zkušenosti se stanovením seznamu kulturního dědictví – tedy umění (hmotné i nehmotné povahy)
27
4. IMPLEMENTACE REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ - vytvořit podmínky pro rychlou implementaci dvou projektů - v ČR projektu Karlovarského kraj MLÁDEŽ A KULTURA a norského THE CULTURAL RUCKSACK. Obojí je reálné a nebude vyžadovat velkých finančních prostředků – stačí jen změnit způsob přidělení finančních prostředků jako účelově určené na projekty spojené s přístupem k profesionálnímu umění – kulturnímu dědictví.
ALIANCE ARTEDIEM (k dnešnímu dni) Jiří Králík - iniciátor a autor projektu (Dům kultury v Kroměříži) Petr Šefl - (Muzeum hudby Praha) Petr Fedor - (hlavní kastelán NPU) Miloš Kodejška - (Pedagogická fakulta UK Praha) David Mareček - (generální ředitel Česká filharmonie) Petr Roupec - (bývalý vrchní ředitel kabinetu ministryně školství) Václav Riedlbauch - (bývalý ministr kultury ČR) Jiří T. Kotalík - (historik umění) Klímová Anna - projekt MaK (vedoucí oddělení kultury Karlovarského kraje) Bohumil Kartous - (vedoucí sekce komunikace a tiskový mluvčí EDUIN) Miroslav Pauliček - (sociolog zabývající se Kánonem umění) Ondřej Chládek – ředitel pro strategii ENTERIA a.s.
28
JIŘÍ KRÁLÍK (9.4.1957 Uherské Hradiště) Absolvent VŠE Praha (1976-1980) obor Ekonomicko-matematické výpočty na fakultě řízení. Pracoval nejprve jako matematik-analytik a od roku 1989 pak vedoucí výpočetního střediska. V roce 1981 byl spoluzakladatel Filmového klubu ve Veselí nad Moravou, pořádal různé filmové přehlídky a semináře a v roce 1985 byl v vedoucím produkce Letní filmové školy ve Strážnici. Od roku 1991 pak ve funkci ředitele Městských kin Uherské Hradiště, kam přesunul LETNÍ FILMOVOU ŠKOLU a zásadním způsobem změnil její charaktera vedl ji do roku 2007 jako její ředitel (z uzavřené menší akce postupem času vznikla akce multižánrová pro takřka 5000 účastníků v roce 2007). V letech 1991 – 2007 založil tradici dalších významných kulturních aktivit – především putovní přehlídky PROJEKT 100, celostátních seminářů ARCHIVNÍCH a BRITSKÝCH FILMŮ, výchovný projekt FILM A ŠKOLA, spoluzakladatel a dramaturg nového KINA AERO v Praze, …. Od roku 1991 byl v Radě AČFK, od roku 2006 se pak stal zaměstnancem ve funkci šéfa produkce a později pak předsedy AČFK. Za dosud nevyjasněných okolností byl v AČFK zbaven postupně všech funkcí a nakonec i vyloučen. Od roku 2008 pak působil v několika dalších zaměstnání - Filmová škola Zlín, 35mm Praha, střední umělecko-manažerská škola Brno a od roku 2011 pracuje v Domu kultury v Kroměříži. V těchto letech založil další tradice – ZLÍNSKÝ PES (nová forma), FESTIVAL NAD ŘEKOU Písek, CINEMA MUNDI Brno, MOVIENG MUSIC, VIVAT AMADEUS, STOPTIME, DNY SLOVANSKÉ KULTURY .... Kromě toho pokračoval ve výchovných aktivitách – především KÁNON FILMU a pak především projekt na podporu estetické výchovy ARTEDIEM. V letech 2005 – 2007 se podílel na tvorbě Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 pro MKČR, podílel se na tvorbě nového kinematografického zákona, byl členem RADY ministra kultury. V současné době je člen rady Města Brno pro kulturní granty a člen expertní skupiny Státního kinematografického fondu.
29
