PROBLEMATIKA PRÁVNÍ ÚPRAVY POUŽÍVÁNÍ OPERATIVNÍ TECHNIKY

PROBLEMATIKA PRÁVNÍ ÚPRAVY POUŽÍVÁNÍ OPERATIVNÍ TECHNIKY

Petra Bartáková

Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny

Parlamentní institut

Studie č. 3.058

prosinec 2006

PI 3.058

2

OBSAH:

FINSKO ................................................................................................................................................................. 3 FRANCIE .............................................................................................................................................................. 5 NĚMECKO ........................................................................................................................................................... 8 NORSKO ............................................................................................................................................................. 10 RAKOUSKO ....................................................................................................................................................... 13 SLOVENSKO...................................................................................................................................................... 17 ŠVÉDSKO ........................................................................................................................................................... 20 VELKÁ BRITÁNIE............................................................................................................................................ 22

Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.058

3

Finsko Platná legislativa: Zákon o Policii 1995 (poslední novela 2001) Zákon o donucovacích opatřeních 1987 (poslední novela 1990) Technický monitoring Technický monitoring, tj. vyhotovování a využívání obrazových nebo zvukových záznamů s pomocí technických prostředků slouží k monitoringu veřejnosti, řidičů dopravních prostředků, nebo chodců. Technický monitoring se provádí po uvědomění veřejnosti. Policie má pak právo výše popsaným způsobem udržovat veřejný pořádek a bezpečnost, zabraňovat kriminální činnosti, identifikovat osoby podezřelé z trestné činnosti a chránit strategické cíle. Sledování pomocí informačně-technických prostředků Takovéto sledování zahrnuje vyhotovování a využívání obrazových (pozorování, fotografie, videozáznam) nebo zvukových (odposlech) záznamů s pomocí technických prostředků. Zahrnuje také sledování pohybu dopravních prostředků, zboží či věcí. Policie může těchto technických prostředků využívat ve všech místech kromě trvalého bydliště podezřelého, pokud je možné předpokládat, že ziskem takových informací lze předcházet zločinnosti. Sledování pomocí informačně-technických prostředků může být ale použito pouze v případě podezření na spáchání trestného činu, za který je trest odnětí svobody vyšší než 4 roky, nebo v případě podezření na spáchání trestného činu spojeného s narkotiky. Sledování či odposlechy nařizuje vrchní policista, nebo policejní vyšetřovatel velící případu. V případě, že odposlech trvá déle než 3 dny, pak musí být schválen náčelníkem policejního okrsku, náčelníkem národní policejní jednotky, nebo zástupce náčelníka národní policejní jednotky. Po skončení sledování musí být všechny osoby informovány, že byly sledovány, pokud to však nenaruší další vyšetřování. Informace týkající se třetích osob nijak nesouvisející s případem musí být ihned zničeny. Všechny informace jinak nesouvisející s případem musí být zničeny do jednoho roku poté, co byly prohlášeny za nepotřebné. Odposlech telekomunikačních prostředků Za účelem vyšetření trestného činu má policie právo využívat odposlechu telekomunikačních zařízení, které podezřelá osoba vlastní či užívá; nebo může tato zařízení dočasně odpojit


PI 3.058

4

z provozu. Takovýto postup však může být použit pouze v případě, kdy veřejná prohlášení nebo chování podezřelé osoby dostatečně jasně naznačují možné spáchání trestného činu, na který se vztahuje trest odnětí svobody ve výši od 4 měsíců. Trestné činy, které mohou být dále vyšetřovány pomocí odposlechu telekomunikačních prostředků jsou: Trestný čin související s prostředky na automatické zpracování dat Trestný čin vyhrožování nebo ohrožování svědků soudních procesů Trestný čin související s narkotiky Kterýkoli trestný čin, při kterém je nutné předejít nebezpečí ohrožení života či zdraví Rozhodnutí o povolení odposlechu pomocí telekomunikačních zařízení (nebo jiných odposlouchávacích prostředků umístěných v místě bydliště podezřelého) provádí vyšetřující soud. Vrchní policista může o odposlechu či sledování rozhodnout v naléhavých případech, avšak vyšetřující soud musí být informován nejpozději do 24 hodin. Soud pak zpětně rozhodne, zda se bude v odposlechu pokračovat, zda bude zrušen, nebo zda budou pozměněny podmínky týkající se odposlechu. Po ukončení odposlechu musí být osoby, kterých se odposlech týkal informovány, avšak pouze v případě, pokud to neohrozí další průběh vyšetřování. Informace týkající se třetích osob nijak nesouvisející s případem musí být ihned zničeny. Všechny informace jinak nesouvisející s případem musí být zničeny do jednoho roku poté, co byly prohlášeny za nepotřebné. Kontrola Oficiální zprávu o odposleších či jiném sledování podezřelých osob připraví velící vyšetřující policista každého jednotlivého případu. Tyto zprávy jsou dále postoupeny ministerstvu vnitra. Ministerstvo zpracovává celkovou roční analýzu případů pro Parlamentního ombudsmana.


PI 3.058

5

Francie Platná legislativa: Trestní zákoník 1991 (poslední novela 2005) Code de procedure penale Zákon o ochraně tajemství v telekomunikaci 1991 Loi relative au secret des correspondances émises par la voie des télécommunications

Policie Odposlech, pořízení záznamu a přepisu z telekomunikačních prostředků povoluje vyšetřující soudce. Povolení lze udělit pouze v případě, že je za vyšetřovaný trestný čin možné uložit trest vyšší než 2 roky odnětí svobody. Rozhodnutí je vyhotoveno písemně a nelze se proti němu odvolat. Vyšetřující soudce provádí dohled a kontrolu nad pořízenými záznamy. Rozhodnutí musí přesně označovat které komunikace mají být odposlouchávány, k jakému trestnému činu se odposlech vztahuje a dobu, po kterou bude odposlech prováděn. Platnost rozhodnutí o schválení odposlechu trvá maximálně 4 měsíce, rozhodnutí lze však vydat opakovaně. Soudce, respektive pověřený příslušník policie může přikázat společnosti, která podléhá ministerstvu telekomunikací, respektive společnosti, která provozuje telekomunikační síť nebo poskytuje telekomunikační služby, aby zajistila technické podmínky pro odposlech. O každém úkonu, tj. o zahájení a ukončení odposlechu je pořízen protokol. Přepis, respektive překlad, je pořízen pouze z těch částí odposlechu, které mohou být užitečné pro účely vyšetřování. Přepis nelze pořídit z komunikace s advokátem, který provádí obhajobu. Po uplynutí promlčecí lhůty trestného činu, ke kterému se odposlechy vztahovaly, zajistí vyšetřující soudce, respektive pověřený příslušník policie, jejich zničení a pořídí o tom protokol. Odposlech nelze provést na lince poslance nebo senátora bez vědomí předsedy příslušné komory, kterého informuje vyšetřující soudce. Odposlech nelze dále provést na lince advokátní kanceláře, respektive soukromé lince advokáta, bez vědomí předsedy advokátní komory. Odposlech také nelze provést na lince soudce bez vědomí vrchního státního zástupce pro daný kraj.


6

PI 3.058

Vláda stanoví dekretem podmínky, které se týkají opatření na ochranu národní bezpečnosti a veřejného pořádku včetně spravedlivého sazebníku odměn za služby, které poskytnou operátoři na příkaz státních orgánů, tj. stát musí uhradit telekomunikačním operátorům (poskytovatelům služeb) náklady spojené s odposlechem. Kontrola pošty je možná pouze v případech, kdy je podezření na ohrožení bezpečnosti státu, ekonomického nebo vědeckého zájmu státu nebo jako prevence terorismu nebo organizovaného zločinu. Rozhodnutí o kontrole pošty vykoná premiér. Dále platí stejné podmínky jako při odposlechu telekomunikací. Bezpečnostní služby Výjimečné odposlechy z důvodu pátrání po informacích, které jsou důležité z hlediska národní bezpečnosti, ochrany národních, vědeckých i ekonomických zájmů, nebo z hlediska prevence terorismu, zločinnosti a organizovanému zločinu, respektive boji proti zakázaným organizacím, jsou možné pouze pokud souhlas vydá premiér nebo některá ze 2 jím pověřených osob na základě písemné žádosti ministra obrany, vnitra nebo financí, nebo jejich zmocněnce. Přepis odposlechu lze pořídit jen z těchto specifikovaných cílů. Premiér rozhodne o maximálním počtu souběžných odposlechů. Délka autorizace je v rozsahu do 4 měsíců, lze ji však vydat opakovaně. Původní záznam odposlechu je zničen do 10 dnů od jeho pořízení, zůstává pouze přepis. Není-li uchování přepisu odposlechu již nutné pro dosažení některého z cílů, který uvádí zákon, musí být přepis zničen. S výjimkou povinnosti nahlásit podezření ze spáchání trestného činu nelze využít informace získané odposlechem k jiným účelům, než jaké jsou zákonem uvedené. Ministr pro telekomunikace nařídí umístění technických prostředků, které jsou nutné pro realizaci odposlechu. Poskytovatelé kryptografických programů mají povinnost poskytnout státním orgánům dešifrovací postup. Kontrola Nad dodržováním a ustanovením zákona o ochraně tajemství v telekomunikaci dohlíží Národní komise pro kontrolu bezpečnostních odposlechů. Složení komise:

Předseda – jmenován prezidentem ze seznamu 4 osob, který sestaví místopředseda Státní rady a předseda Kasačního soudu


7

PI 3.058

1 poslanec – jmenován předsedou komory

1 senátor – jmenován předsedou komory

Předseda Komise je obeznámen s premiérovým rozhodnutím o započetí odposlechu do 48 hodin. Má-li předseda pochybnosti o legalitě odposlechu, svolá Komisi, která rozhodne do 7 dnů. Nesouhlasí-li Komise s odposlechem, doporučí premiérovi odposlech ukončit. Toto rozhodnutí Komise je také oznámeno ministrovi, který o odposlech žádal premiéra. Premiér sdělí komisi, zda doporučení akceptuje. Kterákoli osoba s přímým a osobním zájmem může požádat Komisi o posouzení legality odposlechu. Shledá-li Komise, že byl porušen zákon, doporučí premiérovi odposlech ukončit.


PI 3.058

8

Německo Platná legislativa: Ústava Spolkové republiky Německo 1949 (poslední novela 2006) Grundgesetz Trestní zákoník 1987 (poslední novela 2001) Strafprocessordnung Odposlech telekomunikačních zařízení je možný pouze při podezření1, přípravě či pokusu vlastizrady, ohrožení míru, ohrožení principů demokratického právního státu, porušování osobní svobody, porušení subordinace a dezerce (ve spojení s armádou), padělání peněz a jiných dokumentů, praní peněz, zneužívání dětí, pornografie, prostituce, vražda, zabití, genocida, organizovaný zločin, přepadení, vydírání, nepřiznání získaných majetků, trestný čin ohrožující veřejnost, obchod se zbraněmi, trestný čin související s narkotiky, ilegální přistěhovalectví, korupce, mafie. Odposlech však lze užít pouze v případě, kdy důkazy týkající se trestného činu nelze shromáždit jiným způsobem. Odposlech povoluje vyšetřující soudce. V naléhavých případech může toto povolení udělit i státní zástupce, avšak během tří dnů musí být jeho rozhodnutí potvrzeno soudcem. Vyšetřující soudce sepíše o povolení k odposlechu zprávu, která specifikuje kdo bude odposloucháván, jak dlouho a jakým způsobem. Délka odposlechu může trvat maximálně 3 měsíce. O dalším prodloužení odposlechu rozhodne soud vyšší instance, tj. vrchní zemský soud. Osobní informace se odposlechem nezaznamenávají, popřípadě musí být ihned vymazány, nesmějí se zpracovávat. Odposlech je ukončen okamžitě, jakmile podmínky stanoveny zákonem přestanou platit. O ukončení odposlechu je ihned informován vyšetřující soudce. Informace získané odposlechem mohou být použity v jiných trestních řízeních pouze tehdy, jedná-li se taktéž o trestné činy definovány výše. Odposlechy se zlikvidují jakmile nejsou potřeba k vyšetřování nebo jakmile je vyšetřování skončeno. Likvidace proběhne pod dozorem státního zástupce, který o věci provede záznam. Odposlouchávat lze bez vědomí odposlouchávaného, avšak pouze za podmínky, že jde o závažný trestní čin a v případě, kdy by vědomí odposlouchávaného o sledování narušilo vyšetřování. 1

Platí i při podezření z napomáhání některého z výše uvedených trestných činů. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.058

9

Podezřelého lze lokalizovat pomocí mobilního telefonu. Telekomunikační společnosti mají povinnost být v těchto situacích státu nápomocny. Odposlech mluveného slova, focení a jiné observační metody uvnitř i mimo rezidenci podezřelého Pro odposlech mluveného slova platí stejné podmínky jako v případě odposlechu pomocí telekomunikační techniky s výjimkou níže uvedených specifikací. Odposlouchávání mluveného slova pomocí operativní techniky povoluje předseda státního zastupitelství. Povolení se uděluje na 1 měsíc. Prodloužení povolení může být provedeno až 6krát a to vždy pouze o 1 měsíc. Odposlechy lze povolit pouze pokud se jedná o vyšetřování trestného činu. Vyšetřující soud musí být průběžně informován o průběhu odposlechu. Informace zjištěné odposlechem, které se přímo netýkají vyšetřování, mohou být použity pouze v případech, kde jde o záchranu života či hrozí velká ztráta majetku. Každá osoba, o které byly shromážděny informace pomocí odposlechu, musí být po ukončení odposlechu informována. Tyto osoby se mohou proti odposlouchávání odvolat do14 dnů. Výsledkem řízení je stanoveno, zda získané informace mohou či nemohou být použity v trestním řízení. Obeznámení osob o odposlechu může být odloženo o 6 měsíců, pokud by se jinak narušilo vyšetřování. Další odklad, také o 6 měsíců, povoluje soud. Třetí odklad o 6 měsíců povoluje vrchní zemský soud. Vyhledávání, otvírání, zkoumání a vyhodnocování poštovních zásilek je možné za stejných podmínek včetně nutnosti obeznámení o sledování. Zkoumání poštovních zásilek povoluje státní zástupce. Dopis či jiná poštovní zásilka však musí být adresátovi doručena. Kontrola Státní zastupitelství podávají každoročně zprávu o odposleších justičnímu úřadu. Zpráva informuje o celkovém počtu odposlechů a důvodech, které k odposlechům vedly. Zpráva se také zabývá analýzou organizovaného zločinu v zemi. Justiční úřad obeznámí se závěry federální vládu a ta informuje spolkový sněm (Bundestag).


10

PI 3.058

Norsko Platná legislativa: Trestní zákoník 1902 (poslední novela 1994) Zákon o trestním řízení 1981 (poslední novela 2006) Odposlech Komunikace (audio-technické sledování, kontrola telekomunikačních zařízení) Kontrola komunikace se provádí pomocí audio-technického sledování. Sleduje se komunikace ze specifikovaných telefonických aparátech, počítačích či jiných přístrojích umožňujících elektronickou komunikaci, které podezřelá osoba užívá nebo u kterých může být předpokládáno, že budou podezřelou osobou použity. Použití odposlechu je povoleno pouze v případech, kdy to významně napomůže k vyřešení případu, přičemž získat jiné důkazy je velmi obtížné. Vyšetřující soud může povolit odposlech komunikace, pokud je vyšetřovaná osoba podezřelá z trestného činu:

za který je možno udělit trest odnětí svobody od 10 let

ohrožování státní bezpečnosti, v případě armádních příslušníků – porušení subordinace, dezerce, podpora soukromé organizace militárního charakteru, ilegální výroba a distribuce zbraní či výbušnin, napomáhání při trestném činu

Na povolení o odposlechu nemá žádný vliv kdo vlastní či provozuje telekomunikační síť. Policie má právo nařídit majiteli či provozovateli sítě, aby byl při vyšetřování nápomocen. Vyšetřující soud může policii povolit odposlech telekomunikačního aparátu za jiných podmínek, pokud se jedná o:

trestný čin, za který je možno udělit trest odnětí svobody od 5 let

ohrožování státní bezpečnosti, ohrožování osobní svobody, ilegální výroba a distribuce zbraní či výbušnin, napomáhání při trestném činu

Sledování je v tomto případě možno provést přerušením či odposlechem konverzací ze specifikovaných telefonních aparátů, počítačů, nebo jiných aparátů používaných ke komunikaci, které podezřelá osoba používá. Lze také aparáty používané ke komunikaci kompletně vypojit z funkce. Majitel či provozovatel sítě má povinnost informovat policii, který aparát podezřelá osoba používá. Ve výjimečných případech (nutnost rychlé reakce) může povolení k odposlechu udělit státní zástupce. Toto rozhodnutí musí být nejdéle do 24 hodin postoupeno vyšetřujícímu soudu s vysvětlením proč bylo takto rychle zasáhnout. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

11

PI 3.058

Pokud policie žádá soud o odposlech, pak prostřednictvím policejního prezidenta, popřípadě prostřednictvím zástupce policejního prezidenta. Zvláštní pravidla pro povolení odposlechu platí pro právníky, lékaře a kněze. Povolení se uděluje jen na dobu nezbytně nutnou k vyšetřování, avšak ne delší než 4 týdny. V případech, které ohrožují bezpečnost země či které souvisejí s porušováním ústavy, může být toto povolení uděleno až na dobu 8 týdnů. Státní zástupce ručí za likvidaci materiálů získaných odposlechem. Záznamy z odposlechů jsou zničeny ihned jakmile ztratí význam pro vyšetřování. Video-technické a jiné technické sledování Video-technické sledování veřejných prostor je možné povolit pouze v případě podezření na trestný čin, za který lze vyměřit trest od 6 měsíců odnětí svobody. Povolení k videotechnickému sledování veřejných prostor uděluje vyšetřující soud. Povolení se uděluje jen na dobu nezbytně nutnou k vyšetřování, avšak ne delší než 4 týdny. Sledování probíhá bez souhlasu podezřelé osoby. Pokud je osoba podezřelá z trestného činu, za který hrozí odnětí svobody od 5 let, pak může státní zástupce povolit užití rádiového zaměřovače na vozidle či jiném majetku podezřelého. Pokud je osoba podezřelá z trestného činu, za který hrozí odnětí svobody od 10 let, pak může vyšetřující soud2 povolit policii, aby:

Umístila rádiový zaměřovač na šaty nebo předměty, které podezřelá osoba nosí.

Umístila rádiový zaměřovač do příručního zavazadla, která podezřelá osoba nosí.

Použití zaměřovače je dovoleno pouze v případech, kdy to výrazným způsobem pomůže k objasnění trestného činu. Povolení se uděluje jen na dobu nezbytně nutnou k vyšetřování, avšak ne delší než 4 týdny. Sledování pomocí rádiového zaměřovače probíhá bez souhlasu podezřelé osoby. Po skončení sledování zaměřovačem však musí být sledovaná osoba informována o úkonu a o zjištěných faktech. Jedná-li se o trestné činy ohrožující státní bezpečnost či porušující ústavní principy, může státní zástupce obeznámení podezřelé osoby odložit či zcela vypustit. V ostatních případech, pokud si to vyšetřování žádá, může soud obeznámení podezřelého o 8 týdnů odložit.

2

Ve výjimečných případech (nutnosti rychlého zásahu) může zaměřovač povolit státní zástupce, avšak na dobu maximálně 24 hodin. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.058

12

Kontrola Kontrolu nad způsoby práce policie a státního zastupitelství s ohledem na odposlechy provádí kontrolní výbor3. Kontrolní výbor se skládá z alespoň 3 osob, které jmenuje král. Je také jmenován jeden nebo více zástupců (náhradníků), kteří se připojují k výboru v případě absence některého ze členů. Předseda kontrolního výboru musí splňovat stejné kvalifikační předpoklady jako soudci nejvyššího soudu. Policie a státní zastupitelství dodá výboru všechny informace o odposleších, o které si výbor zažádá a které považuje za důležité. Další upřesnění způsobu práce pravomocí výboru určuje král.

3

Toto se nevztahuje na případy definované zákonem o kontrole výzvědné služby, kontrolních orgánů a bezpečnostní služby. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

13

PI 3.058

Rakousko Platná legislativa: Trestní zákoník 1975 (poslední novela 2002) Strafprozessordnung Telekomunikace Odposlech telekomunikačních zařízení je možný pouze za předpokladu, že neexistuje jiný způsob vyšetření daného trestného činu. Odposlech telekomunikačního zařízení lze provádět jen v souvislosti s vyšetřováním trestných činů, na něž se vztahuje trest odnětí svobody vyšší než 6 měsíců nebo pokud majitel přístroje souhlasí s odposlechem. V případě, že je majitelem přípoje společnost působící v mediálním průmyslu, je takovýto odposlech umožněn pouze v případě souvislosti s vyšetřováním trestného činu, za který je odnětí svobody vyšší než 5 let nebo v případě doživotního trestu. Odposlech telekomunikačních zařízení povoluje vyšetřující soudce. Pokud jde o vážné případy (akutní), může povolení udělit i státní zástupce, avšak musí ihned dodatečně požádat i soud. Rozhodnutí o odposlechu musí obsahovat:

Jméno

Čin podezření

Jméno majitele přípoje

Čas začátku a ukončení odposlechu

Zdůvodnění odposlechu (proč)

Podklady k podezření

Odposlech musí být prováděn pouze po nutnou časovou periodu. Obnovené povolení smí být uděleno pouze v případě, že nové sledování slibuje úspěch. Odposlech je ukončen vyšetřujícím soudcem okamžitě po skončení podstaty vyšetřování. Po ukončení odposlechu musí být okamžitě oznámeny informace týkající se sledování majiteli přístroje a podezřelému (zejména přesné časové rozmezí odposlouchávání). Oznámení může být odloženo pouze v případě, že by se tímto ohrozilo vyšetřování.. Proti rozhodnutí o odposlouchávání mají právo se odvolat státní zástupce, majitel přístroje a podezřelý. Odvolání musí být podáno do 14 dnů od obeznámení s odposlechem u soudu 2. instance. Pokud se během odvolacího procesu zjistí, že odposlech byl neoprávněný, potom se musí všechny záznamy a data okamžitě zničit. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

14

PI 3.058

Státní zástupce, který žádá vyšetřující soud o povolení k odposlechu, má možnost se odvolat vůči negativnímu rozhodnutí soudu do 14 dnů u soudu vyšší instance. Informace pořízené odposlechem mohou být použity jako důkaz, pouze pokud byl odposlech legální. Každý veřejný poskytovatel telekomunikačních služeb má povinnost zachovat mlčenlivost o vyšetřování. Důkazy získané odposloucháváním, které ukazují na jiný zločin, než ten, co je vyšetřován, mohou být použity pouze v případě, že ukazují na trestný čin. Obviněný může použít záznamy z odposlechů i ke své obhajobě. Všechny materiály získané odposlechem, které se netýkají vyšetřování, musí být neprodleně zničeny. Vyhotovování a využívání obrazových a zvukových záznamů Vyhotovovat a pořizovat obrazové a zvukové záznamy lze v případech:

pokud je to nutné k prošetření případu

podezřelý držel/drží další osobu jako rukojmí

trest odnětí svobody na více než 10 let, přičemž informace k případu nemohou být shromážděny jiným způsobem

může být zabráněno organizovanému zločinu

mohou být zjištěny informace k případům, kdy podezřelý může dostat trest od 1 roku odnětí svobody, avšak v tomto případě mohou být obrazové a zvukové záznamy pořizovány pouze na veřejných místech či v bytě podezřelého

Při vyšetřování držení rukojmích není nutné žádat o povolení soudu k využívání obrazových a zvukových záznamů. V případě vyšetřování trestného činu, za který lze být odsouzen na 1 a více let odnětí svobody, je potřeba získat povolení vyšetřujícího soudce k využívání obrazových a zvukových záznamů. V případě vyšetřování trestného činu, za který hrozí odnětí svobody na 10 a více let, je potřeba získat povolení od Dozorčí komory (Ratskammer)4 k využívání obrazových a zvukových záznamů5. V případech nebezpečí nebo časové tísně lze se sledováním začít i bez povolení, ale musí o něj být požádáno ihned po započetí sledování. 4 5

Dozorčí orgán soudu Ratskammer také povoluje vniknutí do bytu podezřelého za účelem sledování Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.058

15

Sledování musí být ukončeno hned, jak přestane být nápomocno vyšetřování. Majitel sledované oblasti/ bytu/ pokoje apod. musí být o sledování po jeho ukončení informován. Majitel se může do 14 dnů proti sledování odvolat k soudu. Pokud odvolání vyhraje, musí být materiály zničeny. Vyhledávání, otevírání, zkoumání a vyhodnocování poštovních zásilek V případě, že je obžalovaný v trestní vazbě, nebo je na něho vydán zatykač za trestný čin v rozsahu od 1 roku odnětí svobody, může vyšetřující soud otevřít a zabavit dopisy, popřípadě jinou korespondenci, adresovanou obviněnému. Otevřít dopisy či jinou korespondenci smí vyšetřující soudce buď po souhlasu obviněného, nebo po získání povolení od Dozorčí komory (Ratskammer). O otevření je veden protokol. Obálka i dopis jsou založeny. Oznámení o zabavení pošty musí být adresátovi6 sděleno do 24 hodin. Adresát má také právo být informován, co v korespondenci stálo, pokud to neohrozí vyšetřování. Kontrola Vyšetřující soudce a bezpečnostní úřad (Sicherheitsbehörde), ověřují výsledky sledování, zaznamenají je a části relevantní pro vyšetřování sepíší. Státní zástupce nebo podezřelý mohou navrhnout likvidaci materiálu nesouvisejícího se soudním řízením. Třetí osoby objevující se v materiálech mají právo nahlédnout a zjistit, zda mohou být identifikovány. Automatizované porovnávání dat Tento systém umožňuje existenci a užívání databází, které umožňují vyhledávání specifických/charakteristických slov/znaků. Tyto slova/znaky jsou taková, která byla shromážděna soudy či jinými státními úřady během trestního procesu. Užití automatizovaného porovnávání dat může být nařízeno vyšetřujícím soudcem v případě potřeby vyhledání podezřelého, a Dozorční komorou (Ratskammer) pokud jde o podezření na trest odnětí svobody od 10 let. Automatizované porovnávání dat provádí vyšetřující soud nebo bezpečnostní úřad. Oba musí provést záznam o výsledcích. Po ukončení automatizovaného porovnávání dat, pokud nebylo dosaženo výsledků, jsou všechna zjištěná data vymazána.

6

Popřípadě jeho příbuzným Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.058

16

Pokud jsou zjištěné informace použity, pak všechny materiály a záznamy ze sledování musí být vymazány po skončení soudního procesu. Fotografie, obrázky a psané dokumenty jsou založeny do archivu. Podezřelý obdrží informace o jeho sledování nejpozději po skončení procesu. Kontrola Kontrolu provádí ombudsman, do jehož pravomocí obecně spadá kontrola oprávněnosti použití zákonů o provádění sledování.


17

PI 3.058

Slovensko Platná legislativa: Zákon o ochraně před odposlechy 2003 Zákon o ochrane před odpočúvaním 2003 Zákon o ochraně před odposlechy stanovuje podmínky použití informačně-technických prostředků bez předcházejícího souhlasu toho, komu zasahuje do soukromí orgán státu používající informačně-technický prostředek. Zákonem povolené informačně-technické prostředky jsou: elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické, chemické a jiné technické prostředky a zařízení nebo jejich soubory, které se používají utajovaným způsobem. Zákon dále definuje v jakých případech se tyto prostředky mohou používat:

Vyhledávání, otevírání, zkoumání a vyhodnocování poštovních zásilek7 a jiných dopravních zásilek

Odposlouchávání a zaznamenávání v rámci telekomunikačních činností8

Vyhotovování a využívání obrazových, zvukových anebo jiných záznamů

Informačně-technické prostředky může používat Policejní sbor, Slovenská informační služba, Vojenské zpravodajství, Železniční policie, Sbor vězeňské a justiční stráže a Celní správa. Používání informačně-technických prostředků je pro Železniční policii, Sbor vězeňské a justiční stráže a Celní správu technicky zabezpečuje policejní sbor po předložení písemného souhlasu uděleného tomu příslušným soudcem. Používání informačně-technických prostředků pro Vojenské zpravodajství na základě písemné žádosti a po předložení písemného souhlasu zákonného soudce technicky zabezpečuje policejní sbor. Při odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikační služby9 lze použít jen takový informačně-technický

prostředek,

který

umožní

okamžitě

identifikovat

koncové

telekomunikační zařízení, které bylo použito na odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikační služby a který neumožní vymazání údajů identifikujících toto zařízení a neumožňuje ani vymazání času odposlouchávání zaznamenávání telekomunikační služby.

7

§ 4 zákona č. 507/2001 Z. z. o poštovních službách § 2 zákona č. 195/2000 Z. z. o telekomunikacích 9 § 5 zákona č. 195/2000 Z. z. 8


18

PI 3.058

Informačně-technický prostředek je možné použít pouze v případě, že je to nevyhnutelné pro zajištění bezpečnosti státu, obranu státu, předejití a objasnění trestné činnosti anebo na ochranu práva svobod jiných. Použitím informačně-technických prostředků se může základní právo nebo svoboda omezit jen v nevyhnutelném rozsahu a to ne déle, než jak je to nezbytně nutné pro dosažení zákonem uznaného cíle, pro který slouží. Informačně-technické prostředky je možné použít pouze na základě předcházejícího písemného souhlasu zákonného soudce10. Souhlas se uděluje na dobu maximálně 6 měsíců. Je-li nutné pro jeden případ použít více druhů informačně-technických prostředků, musí se každý z nich použít v rozsahu uděleného souhlasu. Má-li se informačně-technický prostředek použít v místech, která nejsou veřejně přístupná, soudce rozhodne i o přístupu do těchto míst. Příslušný soudce, který dal souhlas k použití informačně-technických prostředků, může na základě nové žádosti dobu použití prodloužit, nejvíc však vždy o 6 měsíců. Žádost o použití informačně-technologického prostředku se předkládá písemně vyšetřujícímu soudu. Žádost musí obsahovat:

Druh informačně-technického prostředku, který se bude použit, místa jeho použití, navrhovaný čas trvání, údaje o osobě, vůči které se má prostředek použít

Informace o předcházejícím neúčinném odhalování a dokumentování činnosti, pro kterou se žádost podává

Důvody použití informačně-technického prostředku

Soudce, který dal souhlas s použitím informačně-technických prostředků je povinen soustavně zkoumat trvání důvodů k jejich použití. Jakmile důvody pominou, je soudce povinen ihned rozhodnout o ukončení jejich používání. Ve výjimečných případech může policejní sbor užít informačně-technické prostředky bez povolení, avšak policejní sbor je povinen nahlásit toto započetí do 1 hodiny oznámit příslušnému vyšetřujícímu soudu a do 6 hodin od začátku užívání musí zákonnému soudci předložit žádost. Pokud policejní sbor takto nezíská povolení k používání informačnětechnických prostředků, nebo soudce nevyhoví žádosti o dodatečný souhlas, pak jsou získané informace ihned zničeny. Výše zmíněné státní orgány vedou přehled o počtech vydaných souhlasů a odmítnutých žádostech o odposlech.

10

Vyšší vojenský soud, pokud se jedná o záležitosti související s armádou, v ostatních případech rozhoduje příslušný krajský soud Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PI 3.058

19

Informace získané použitím informačně-technického prostředku, které se nevztahují na důvody jeho použití uvedené v žádosti, se mohou použít jako důkaz v trestném konání, jen pokud se týkají trestné činnosti, v jejíž souvislosti lze použít informačně-technický prostředek. Kontrola Národní rada Slovenské republiky dvakrát ročně na plénu projedná zprávu výboru, který je pověřen kontrolováním použití informačně.technických prostředků o stavu jejich použití. Součástí zprávy musí být každý zjištěný případ nezákonného použití informačně-technických prostředků. Zprávou se nesmí odhalit totožnost osob, proti kterým byly informačně-technické prostředky použity, ani jinak porušit jejich právo na soukromí. Zprávou se nesmí ani odhalit totožnost osoby, která se v souladě se zákonem podílela na použití informačně-technického prostředku.


20

PI 3.058

Švédsko Platná legislativa: Zákon o soudním řízení 1998 Zákon o telekomunikacích 1993 (poslední novela 1997) Tajné odposlechy jsou zaznamenávány technickými telekomunikačními prostředky z telefonního čísla, kódu nebo jiné telekomunikační adresy. Odposlechy mohu být využity při předběžném vyšetřování v těchto případech:

Vyšetřované trestné činy musí být trestány minimálně dvouletým odnětím svobody nebo

Musí existovat alespoň podezření z pokusu, přípravy či konspirace na výše uvedeném trestném činu

Tajné sledování telekomunikací znamená provádění záznamu o příchozích a odchozích hovorech, zprávách či vzkazech z určitého telekomunikačního přístroje, přičemž je možné zabránit obdržení vzkazu druhou stranou. Sledování telekomunikace může být využito při předběžném vyšetřování v těchto případech:

Vyšetřované trestné činy musí být trestány minimálně šestiměsíčním odnětím svobody

Trestné činy, které se týkají narkotik nebo pašování věcí

Odposlechy a sledování telekomunikací se mohou při předběžném vyšetřování používat pouze za podmínky, že jsou pro prošetření případu mimořádně důležité. Odposlouchávat a sledovat se smí pouze komunikace podezřelého. Žádost o odposlech nebo sledování telekomunikace podává státní zástupce. Povolení pro odposlech či sledování telekomunikace vydává vyšetřující soud, který také definuje podmínky odposlechu nebo sledování. Soud specifikuje délku odposlechu respektive sledování telekomunikace a místo odposlechu či sledování. Délka odposlechu ani sledování telekomunikace však nesmí přesáhnout 1 měsíc. Státní zástupce či vyšetřující soud ukončí odposlech nebo sledování telekomunikace jakmile skončí podmínky uvedené v povolení. Telefonická konverzace či jiná telekomunikace mezi podezřelým a jeho právním zástupcem nesmí podléhat odposlechu. Pokud se během odposlechu ukáže, že podezřelý hovoří se svým


PI 3.058

21

právním zástupcem, musí být odposlech okamžitě přerušen a záznamy a poznámky z tohoto hovoru okamžitě zničeny. Záznamy a poznámky relevantní pro vyšetřování jsou k dispozici do konce či přerušení předběžného vyšetřování, nebo, v případě zahájení trestního stíhání, jsou ponechány až do vynesení rozsudku, poté jsou zničeny.


PI 3.058

22

Velká Británie Platná legislativa: Zákon o vyšetřovacích pravomocích 2000 The Regulation of Investigatory Powers Act 2000 Zákon o policii 1997 Police Act 1997 Britská právní norma upravuje nejenom legální odposlech komunikací, ale také přístup k údajům o komunikacích a nezbytný dohled nad těmito činnostmi. Součástí zákona (Regualtion of Investigatory Powers Act 2000) jsou také ustanovení vymezující pravidla pro narušení kryptografie. Trestného činu se podle tohoto zákona dopouští osoba, která nemá zákonné oprávnění a odposlouchává na jakémkoliv místě Spojeného království jakoukoliv komunikaci v průběhu jejího přenosu pomocí těchto prostředků: Veřejné poštovní služby Veřejné telekomunikační systémy Soukromé telekomunikační systémy Povolení k odposlechu vydává ministr vnitra. V případě, že se jedná o naléhavou událost, může povolení vydat příslušný úředník. Povolení může být vydáno pouze v následujících případech: Je to v zájmu národní bezpečnosti Jde o předejití nebo odhalení závažného zločinu Je za účelem ochrany ekonomických zájmů Spojeného království Je v souladu s mezinárodním závazkem Spojeného království Informace pro vyšetření případu nelze jiným způsobem získat Povolení definuje rozsah odposlechu a způsob jeho provádění. Mimo jiné by zde měla být definována možnost odposlechu komunikace, která není předmětem povolení, ale je nutná pro naplnění cíle, pro který bylo povolení vydáno, nakládání s údaji, které se odposlechem podaří získat. V povolení musí být dále identifikována osoba, která je předmětem odposlechu, přehled prostor, ve kterých bude docházet k odposlechu, přehled prostředků, které budou využity pro identifikaci komunikace. Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

23

PI 3.058

Povolení musí také obsahovat dobu platnosti. Ministr vnitra může povolení před vypršením doby platnosti obnovit. Ministr také může v kterýkoliv den změnit obsah povolení. Ministr vnitra nevydává povolení k odposlechu dokud si není jistý, že odposlech je nezbytný pro splnění úkolu, a že je odposlech úměrný vzhledem k tomu, co má zjistit. Ministr vnitra může povolit:

Odposlech při přenosu pomocí poštovních nebo telekomunikačních systémů, které povolení specifikuje

Odposlech vyžádaný na základě smlouvy o vzájemné pomoci

Odkrytí údajů, které mohou být odposlechem získány

O vydání povolení k odposlechu může požádat

11 12

Ředitel tajné služby11

Ředitel zpravodajské služby12

Ředitel národní kriminální zpravodajské služby

Velitel Metropolitní policie

Vrchní konstábl Královské Ulsterské policie

Vrchní konstábl daňové policie

Stálý podsekretář ministra obrany

Osoba zodpovědná za naplňování mezinárodní smlouvy

Osoba jmenovaná ministrem vnitra

Vrchní konstábl policejních sil organizovaných na základě Zákona o

(skotské) policii z roku 1967

Security Service Secret Intelligence Service Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.

PROBLEMATIKA PRÁVNÍ ÚPRAVY POUŽÍVÁNÍ OPERATIVNÍ TECHNIKY

Recommend Documents